Bankovní institut vysoká škola Praha
Zhodnocení významu evidenčních listů důchodového pojištění Diplomová práce
Bc. Veronika Vorobljevová
Duben 2015
Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie
Zhodnocení významu evidenčních listů důchodového pojištění Diplomová práce
Autor:
Bc. Veronika Vorobljevová Finance
Vedoucí práce:
Praha
Bc. Ing. Karina Mužáková, Ph.D.
Duben 2015
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Písku dne 30. 4. 2015
Bc. Veronika Vorobljevová
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala své vedoucí práce, paní Bc. Ing. Karině Muţákové, Ph.D. za odborné vedení, za cenné rady ohledně obsahové stránky této práce a za příjemnou spolupráci.
Anotace Cílem diplomové práce je zhodnotit výsledky analýzy aktuální problematiky vyplňování ELDP v návaznosti na pracovní poměry a moţnosti zlepšení agendy ELDP v daném systému. První kapitola se zabývá vymezením pojmů a přehledným vývojem sociální politiky. Klade se důraz na cíle, funkce a modely sociální politiky a s nimi související sociální rizika. Druhá kapitola je věnována vymezení důchodového pojištění, členění důchodů s následným shrnutím jednotlivých dávek důchodového pojištění. Třetí kapitola se zabývá teoretickými poznatky o ELDP a uvádí všeobecné zásady pro vyplňování ELDP. Pojednává o způsobech předávání ELDP do ČSSZ. Tato kapitola dále objasňuje hrozby při neplnění povinností zaměstnavatelů. Upozorňuje na časté chyby při vyplňování ELDP. Věnuje se důchodovému systému s následným pohledem na důchodovou nepřipravenost. Závěrečná kapitola se zabývá analýzou aktuální problematiky vyplňování ELDP v případě uzavření dohody o provedení práce, ostatního zaměstnání či zaměstnání malého rozsahu. Dále se uvádí výhody a nevýhody elektronické a papírové formy společně s vyhodnocením. Na základě praktických poznatků se provede predikce pro zlepšení agendy ELDP. Klíčová slova: sociální politika, důchodové pojištění, evidenční listy důchodového pojištění, Česká správa sociálního zabezpečení, analýza.
Annotation The aim of the thesis is to evaluate the analysis results of the current problems related to filling out ELDP in consequence with the working conditions, and the possibility of improving ELDP agenda in a given system. The first chapter deals with the definition of the concept and with the social policy comprehensive development. It puts emphasis on the objectives, functions and models of social policy and on the social risks associated with them. The second chapter is devoted to the definition of pension insurance, the classification of pensions, and to the consequent summary of individual pension insurance benefits. The third chapter deals with the theoretical knowledge concerning ELDP and it lists general principles for ELDP filling. It also discusses the ways to transfer ELDP to CSSZ. This chapter furthermore explains the threats related to non-compliance with the obligations of employers. It highlights common mistakes in filling out ELDP. It focuses on the pension system, and subsequently on the unreadiness of the pension plan. The final chapter deals with the analysis of current problems associated with filling out ELDP in the case of an agreement to complete a job, other employment, or employment of a minor nature. In addition, it lists the advantages and disadvantages of electronic versus paper forms, which is followed up by relevant evaluation. Based on practical knowledge a prediction for the improvement of ELDP agenda is presented. Keywords: social policy, pension insurance, pension insurance registration sheets, Czech Social Security Administration, analysis.
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 8 1.
Sociální politika ............................................................................................................... 11 1.1 Vymezení pojmu sociální politika ............................................................................. 12 1.2 Přehledný vývoj sociální politiky .............................................................................. 14 1.2.1
Vývoj sociální politiky v Německu ............................................................ 14
1.2.2
Vývoj sociální politiky ve Švédsku ............................................................ 15
1.2.3
Vývoj sociální politiky ve Velké Británii ................................................... 15
1.2.4
Vývoj sociální politiky v České republice .................................................. 17
1.2.5
Komparace vývoje sociální politiky jednotlivých zemí .............................. 19
1.3 Cíle sociální politiky .................................................................................................. 20 1.4 Funkce a nástroje sociální politiky ............................................................................ 21 1.5 Modely sociální politiky ............................................................................................ 22 1.6 Sociální rizika ............................................................................................................ 23 1.6.1
Nezaměstnanost .......................................................................................... 24
1.6.2
Rodina a mateřství ...................................................................................... 24
1.6.3
Zdravotní rizika ........................................................................................... 25
1.6.4
Penzijní zajištění ......................................................................................... 25
1.6.5
Nová sociální rizika .................................................................................... 25
1.7 Důchodová politika.................................................................................................... 26 2.
Důchodové pojištění ........................................................................................................ 31 2.1 Charakteristika důchodového pojištění ..................................................................... 31 2.2 Výpočet a výplata důchodu ....................................................................................... 34 2.3 Druhy důchodů .......................................................................................................... 35 2.3.1
Starobní důchod .......................................................................................... 35
2.3.2
Invalidní důchod ......................................................................................... 39
2.3.3
Pozůstalostní důchody ................................................................................ 41
2.4 Shrnutí jednotlivých dávek důchodového pojištění................................................... 42 3.
Evidenční listy důchodového pojištění .......................................................................... 44 3.1 Význam a povinnosti vyhotovení ELDP ................................................................... 45 3.2 Všeobecné zásady vyplňování ELDP pomocí metodiky ........................................... 47 3.3 Moţnosti odevzdávání ELDP .................................................................................... 52 3.4 Sankce a časté chyby při vyplňování ......................................................................... 54 6
3.5 Důchodové systémy ve světě ..................................................................................... 55 4.
Analýza ELDP v praxi .................................................................................................... 59 4.1 Aktuální problematika vyplňování ELDP ................................................................. 59 4.1.1
Dohody o provedení práce .......................................................................... 61
4.1.2
Zaměstnání ostatní ...................................................................................... 65
4.1.3
Zaměstnání malého rozsahu ........................................................................ 77
4.1.4
Zhodnocení vyplňování ELDP v návaznosti na pracovní poměry ............. 81
4.2 Podávání ELDP elektronickou a papírovou formou.................................................. 82 4.3 Návrhy na moţnosti zlepšení agendy ELDP ............................................................. 84 Závěr ........................................................................................................................................ 90 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 95 Seznam zkratek .................................................................................................................... 104 Seznam tabulek ..................................................................................................................... 105 Seznam obrázků ................................................................................................................... 106 Seznam příloh ....................................................................................................................... 108 Příloha 1
Vzor žádosti o informativní osobní list důchodového pojištění ...................... I
Příloha 2
Návod pro použití důchodové kalkulačky ....................................................... II
Příloha 3
Důchodový věk u mužů a žen v období 1936-1977 ........................................ III
Příloha 4
Chybové hlášení systému ................................................................................. IV
Příloha 5
Číselník okresů .................................................................................................. V
Příloha 6
Číselník států .................................................................................................... VI
Příloha 7
Druhy výdělečné činnosti ............................................................................... VII
Příloha 8
Informace o věku odchodu do důchodu ...................................................... VIII
7
Úvod Diplomová práce je zaloţena na tvrzení nutnosti evidenčních listů důchodového pojištění. Jejich optimální nastavení se osvědčuje jako za základní rys fungování důchodového pojištění, neboť jsou podkladem pro výpočet důchodů. Sociální politika se významnou částí podílí na utváření evidenčních listů důchodového pojištění. Vlivem neustálé novelizace zákonů od roku 1996 a 2004 se výrazně změnil právní rámec dané problematiky. S účinností, zákona č. 155/1996 Sb., o důchodovém pojištění, od 1. 1. 1996 se realizovala změna v určování doby účasti na důchodovém pojištění. Do 31. 12. 2003 zaměstnavatel zasílal vyplněné ELDP na příslušnou OSSZ po skončení pracovního poměru zaměstnance. Za významný mezník je povaţován rok 2004, neboť zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení upravil povinnosti zaměstnavatele týkající se zasílání vyhotovených ELDP na příslušnou OSSZ za kaţdý kalendářní rok. Cílem diplomové práce je zhodnotit výsledky analýzy aktuální problematiky vyplňování ELDP v návaznosti na pracovní poměry a moţnosti zlepšení agendy ELDP v daném systému. V diplomové práci analyzuji otázky týkající se oblasti vyhotovení ELDP z pozice zaměstnavatelů a následného zpracování ELDP příslušnou OSSZ včetně ČSSZ. Dále se tato práce zabývá agendou ELDP pro vytvoření efektivního a kompletního propojení celého systému. Hlavním úkolem mé diplomové práce je zodpovědět tyto otázky: Jsou správně zvolené způsoby předání ELDP příslušné OSSZ elektronickou či papírovou formou? Jsou správně zvolené zásady pro vyplnění ELDP? Lze zefektivnit agendu ELDP v daném systému? Mezi podruţná hlediska se řadí odraz do ekonomické a sociální sféry v dané společnosti. Občané ve stáří vyţadují zabezpečení prostřednictvím důchodů. Podkladem pro výpočet důchodu jsou ELDP. Diplomová práce je rozčleněna do čtyř kapitol.
8
V první kapitole je vymezen pojem sociální politika, která má podstatné místo ve společenském systému. Uvádí se několik definic sociální politiky od různých autorů. Je zde charakterizován přehledný vývoj sociální politiky, do které se významně zapsaly 3 osobnosti. Mezi ně patří Otto von Bismarck, Karl Gunnar Myrdal a Lord William Henry Beveridge. Dále tato práce pojednává o nástrojích, funkcích a cílech samotné sociální politiky a s nimi spojených sociálních rizik. Tato práce charakterizuje důchodovou politiku, neboť je součástí sociální politiky. Druhá kapitola je věnována důchodovému pojištění, které se řadí mezi nejnákladnější poloţky sociálního zabezpečení. Tato problematika je upravena zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Dále se uvádí význam informativních osobních listů důchodového pojištění, které mají za úkol odhalit administrativní chyby v daném systému. Zaměříme se na výpočet a výplatu důchodu. Uvedeme si členění dávek důchodového pojištění s následným popisem jednotlivých dávek. Závěrem této kapitoly provedeme zhodnocení dávek důchodového pojištění. Navazující třetí kapitola pojednává o teoretických poznatcích týkající se ELDP. ELDP se pokládají za nezbytný formulář ČSSZ, neboť díky ELDP vzniká nástavba pro výpočet důchodů. Uvádí se základní postupy, které jsou nutné ke správnému vyplnění ELDP. Při vyplňování se zohledňuje, jaký pracovní poměr zaměstnanec se zaměstnavatelem uzavřel. Vypracovaná metodika tvoří kroky nezbytné pro vyhotovení ELDP. Zaměstnavatel si můţe zvolit způsob předání ELDP. Jsou nastíněné důchodové systémy v jednotlivých zemích. V poslední kapitole je provedena analýza aktuální problematiky ELDP. Prostřednictvím metodiky je sjednocena úprava a zásady pro vyplnění ELDP. Tato kapitola se věnuje případovým studiím v případě uzavření dohody o provedení práce, ostatního zaměstnání či zaměstnání malého rozsahu s následným zhodnocením vyplňování ELDP. Dochází ke zváţení způsobů předání ELDP na příslušnou OSSZ elektronickou či papírovou formou. Závěr kapitoly se zabývá predikcí pro splnění zvolených hlavních cílů diplomové práce.
9
Zvolené metody zpracování Prvním úkolem při zpracování diplomové práce bylo vyhledat poţadovanou literaturu, která se týká důchodového pojištění a sociálního zabezpečení. Nezbytné pro vypracování diplomové práce bylo nastudovat zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Mezi metody, které byly převáţně v diplomové práci aplikovány, patří indukce, dedukce, analýza a syntéza dílčích poznatků. Převáţná část diplomové práce čerpá údaje ze stránek ČSSZ a MPSV. V první, druhé a třetí kapitole jsou pouţity metody indukce a dedukce pro ukotvení zabývající se problematiky vyplňování ELDP. Ve čtvrté tedy v závěrečné kapitole se provádí analýza ELDP s následnou syntézou dílčích poznatků.
10
1. Sociální politika První kapitola je věnována pojmu sociální politika, která má podstatné zastoupení ve společenském systému. Zajímá se především o rozvoj osobnosti, ţivotní podmínky a kvalitu ţivota jedince. Kaţdý jedinec se ve společnosti setkává se sociálními institucemi, které mu pomáhají řešit sociální problémy. Nejen vyspělé země, ale i méně vyvinuté země chápou podstatu v kvalitách jedince, neboť tyto kvality směřují k rozvoji celé společnosti. Sociální politika se tedy významně podílí na rovnoměrném vývoji jednotlivých sfér ţivota ve společnosti. Uvedeme si několik definic sociální politiky od různých autorů. Představíme si základní principy sociální politiky, které řeší sociální problémy a utváří základní podobu sociální politiky. [6] Další část znázorňuje přehledný vývoj historie sociální politiky, do které se významně zapsaly 3 osobnosti. Mezi ně patří Otto von Bismarck, Karl Gunnar Myrdal a Lord William Henry Beveridge. [9] Objasníme si významné mezníky v historii sociální politiky v České republice (ČR). Jak si na tom stála sociální politika v době hospodářské krize ve 30. letech, po 2. světové válce či po roce 1989. [9,68] Dále si vyjmenujeme cíle sociální politiky, které jsou realizovány prostřednictvím vykonávaných jistých aktivit. [6] Je nutné zmínit funkce sociální politiky, které se ztotoţňují s cíli sociální politiky a napomáhají například při ztrátě zaměstnání. [6] Sociální politika se uskutečňuje pomocí nástrojů, které jsou v této kapitole také uvedeny. [5] Přiblíţíme si členění modelů sociální politiky a vystihneme model ČR. [6] Se sociální politikou souvisí sociální rizika, neboť kaţdý sociální stát se s nimi setkává. V podkapitole 1.6 jsou rozčleněna sociální rizika na tradiční a nová. [57] Závěrem kapitoly si charakterizujeme důchodovou politiku, neboť je součástí sociální politiky. [7] Dále si upřesníme zákony, které se zabývají důchodovým systémem. [40] Vlivem nepříznivého vývoje populace dochází ke sníţení ekonomicky aktivních obyvatel, coţ působí na starobní důchody vyplácející se z důchodového pojištění. Podkapitola 1.7 se věnuje pilířům, jako zdroj českých důchodců, které jsou následně rozčleněny a vysvětleny. [42] Reforma důchodového pojištění, s nástupem nové ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové-Tomanové k 1. 1. 2014, zasáhne podstatné změny, na kterých bude spolupracovat řada expertů. [60] 11
1.1
Vymezení pojmu sociální politika
Ve vyspělých zemí je sociální politika chápana jako fenomén, který je utvářen společně s ekonomickou, vědeckotechnickou a politickou sférou. Pojem „sociální“ lze vysvětlit jak v uţším, tak i v širším slova smyslu. V širším pojetí je výraz sociální charakterizovaný jako společenská realita, naopak v uţším smyslu se řeší sociální sféra v podobě nouzových situací. [6] Pro neodborníka je sociální politika brána jako nabídka sociálních dávek spojených s řadou institucí. Se sociální politikou se můţeme setkat v běţném ţivotě, ale i v mnoha odborných publikacích. [5] Čtenář se můţe setkat s několika definicemi, co je sociální politika. Říká se, ţe se vyskytuje, tolik přístupů sociální politiky, kolik samotných autorů o ní píše. Například profesor Engliš pojednává o sociální politice jako o společenském celku s prvky spravedlnosti a účelnosti. V Masarykově naučném slovníku i dle výroku J. Macka je sociální politika uspořádání společenského řádu za účelem uspokojení zájmů společnosti. M. Hill přistupuje k sociální politice ze dvou pohledů. První pohled vyjmenovává obory, spíše tedy politiky, které patří do sociální politiky. Je to například politika sociálního zabezpečení, rodinná politika, bytová politika, zdravotní politika a politika zaměstnanosti. Druhý pohled určuje odlišnost sociální politiky od ostatních politik. Sociální politika se snaţí předcházet neţádoucím situacím prostřednictvím určitých změn, opatření a principů. Jedná se tedy o prevenci, která se nazývá aktivní sociální politika. Na druhé straně existuje také pasivní sociální politika, která řeší aţ vzniklé problémy. V případě řešení sociálních problémů či prevencí musí dodrţovat určité základní principy. Smyslem těchto principů je filozofické myšlení. V sociální politice se převáţně uplatňuje: [6] princip sociální spravedlnosti, princip sociální solidarity, princip ekvivalence, princip subsidiarity, princip participace. Základem sociální politiky je princip sociální spravedlnosti. Spravedlnost se definuje jako měřítko mezilidských vztahů. Se sociální spravedlností, která je omezena normativními kritérii, souvisí rozdělování a přerozdělování peněz. Do normativních kritérií spadá například otázka „Kdo a co má dostávat?“ Nelze říci, ţe je sociální spravedlnost absolutní, neboť se řeší 12
určité situace, při kterých nás zajímá mnoho hledisek. Nejsou přesně stanoveny entity sociální spravedlnosti. Můţe se jen vycházet ze soudu o ní ve formě myšlenek či jednání. Princip sociální solidarity v sobě zahrnuje sjednocení zájmu a vzájemnou soudruţnost. Solidarita se dělí z hlediska vertikálního a horizontálního. Vertikální hledisko obsahuje úroveň mezinárodní (světové nadnárodní organizace), celostátní (solidarita naplňovaná státem), místní (podniky a obce) či jednotlivců a rodin. Z horizontálního hlediska je to pojetí o solidaritě zdravých vůči nemocným či zaměstnaných s nezaměstnanými. Solidarita můţe být dobrovolná či vynucená. Dobrovolnou solidaritu je potřeba podporovat, neboť je prostředkem charitativních aktivit. Tato solidarita nestačí a proto je vynucená solidarita státem ve formě daní. Za principem ekvivalence se skrývá rovnocennost. Jedinec dostane odpovídající důchod za vykonanou práci. Tento princip přispívá k motivaci a k nezávislosti občanů. Úskalím tohoto principu je, ţe existují nesoběstační lidé, kteří se potýkají s finančními problémy vlivem dlouhodobé nemoci, nezaměstnaností či zdravotním postiţením. Nesoběstační lidé jsou pak odkázáni na pomoc druhých. Tento princip je spíše otevřen lidem, kteří jsou nadaní a pracovití. Princip ekvivalence se liší od principu solidarity tím, ţe od kaţdého se očekávají různé sociální důsledky. O principu ekvivalence lze hovořit nejen ve spojitosti s pojištěním, ale i s hledáním pracovního místa. Princip subsidiarity přistupuje k jedinci jako k osobnosti s výjimečnými vlastnostmi, charakterem a schopnostmi. Lidé utvářejí celky v uţších či širších společenství například rodina, sdruţení či obce. Upřednostňuje se nejprve pomoci sám sobě, pokud to není moţné, vyhledat rodinu nebo se poté obrátit na jiná společenství. Předpokladem je vychovat obyvatelstvo k sebezodpovědnosti. Ve vyspělých zemí se klade důraz na tento princip. Princip participace přispívá, aby lidé měli moţnost se včlenit do procesů a ovlivnit tak určitá opatření a rozhodnutí týkající se jejich ţivota. Díky této moţnosti se člověk stává aktivním příjemcem za předpokladu dostatečné vzdělanosti. Kaţdý jedinec má své cíle a předpokládá se tedy jeho účast při tvorbě a provedení. V sociální politice hrají významnou roli výše uvedené principy, neboť jí pomáhají utvářet základní podobu a postupy. [6]
13
1.2
Přehledný vývoj sociální politiky
Znázornit a pochopit ucelený přehled o vývoji sociální politiky je velmi obtíţné. Přehled o historii znesnadňuje nejednoznačnost pojmu sociální politiky a dospívání jednotlivých zemí v odlišné době. [6] Do historie se významně zapsaly 3 osobnosti pocházející z Německa, Švédska a Velké Británie. Jsou jimi kníţe Otto von Bismarck, Karl Gunnar Myrdal a Lord William Henry Beveridge. [9]
1.2.1
Vývoj sociální politiky v Německu
Otto von Bismarck je povaţován za říšského kancléře a sociálního reformátora, který zřídil v letech 1883 aţ 1889 pojištění v případě nemoci, pracovního úrazu či stáří. Bismarck zavedl pojištění z důvodu nebezpečí sociálně demokratického hnutí v pruském státě. Hlavním cílem bylo podpořit zvýšení produktivity práce, sníţení vládnutí církve a zvýšení oddanosti k císaři. Mezi významná data pro sociální politiku v Německu patří rok 1870, ve kterém byl zaloţen Úřad pro sociální politiku. Dále lze zařadit rok 1884, ve kterém se prosadily týdenní povinné příspěvky zaměstnavatelů a zaměstnanců do úrazového fondu. Mezi roky 1918 aţ 1920 byl upraven zákon o kolektivním vyjednávání. V roce 1925 se rozšířila podpora pracovních úrazů o úrazy, které se stanou na cestě z domova do práce či zpět. Ve 30. letech se zavedla kontrola mezd a zkracování minimální mzdy. V roce 1938 se zahrnuli samostatně výdělečně činní do povinného starobního pojištění. V roce 1941 uvedeno povinné zdravotní pojištění pro důchodce. [9] Po 2. světové válce se podporovalo a uplatňovalo sociálně trţní hospodářství, které vycházelo ze zabezpečení příjmové úrovně. V 60. letech byla snaha pomoci jedincům, kteří se ocitají v rizikových situacích. Byly zřízeny poradenské sluţby, které měly pomoci nezaměstnaným, bezdomovcům či při propuštění z vězení. V roce 1960 zaloţen zákon o příspěvcích na bydlení. O rok později nabyl zákon o sociální pomoci. Během let 1975−1982 získalo sociální právo Kodex. V roce 1990 se předpokládala harmonizace soustav sociálního zabezpečení prostřednictvím Smlouvy o sjednocení. [9]
14
1.2.2
Vývoj sociální politiky ve Švédsku
Další významný sociální myslitel byl Karl Gunnar Myrdal, který působil jako ekonom a politik. Napsal řadu knih, které se týkaly sociální teorie a problematiky mezinárodní ekonomiky. Sociální politiku chápe jako realitu vázanou na lidské ideály. Z hlediska organizace veřejných sociálních sluţeb bylo nejdále právě Švédsko, které dbalo, aby bylo dostupné všem. Ekonomická krize ve 30. letech však vyvolala vysokou nezaměstnanost a nízkou porodnost. Pomoc z této krize měla publikace, která zahrnovala návrhy a návody, jak sníţit následky. Mezi hlavní opatření se řadí příspěvky na bydlení a příspěvky na děti. Na těchto opatřeních se podílel i Myrdal, který zdůrazňoval tradice v sociální politice. Od 40. let byla nastolena kombinace v oblasti vzdělání a péče o zdraví souběţně s oblastí nezaměstnanosti. Politika zaměstnanosti se v 60. letech vyvíjela velmi pozitivně. Byly významně podporovány rekvalifikační kurzy, které napomáhaly se uplatnit na trhu práce. V 70. letech vlivem ropné krize nebyly finanční prostředky na sociální výdaje. Vládě se nepodařilo vyrovnání příjmů a výdajů, jen uspěla získat dohled nad inflací. Mezi významné mezníky v historii sociální politiky patří rok 1763, kdy byl zaveden zákon o podpoře chudých. V roce 1871 byl zpřísněn tento zákon o nemoţnosti se odvolat proti rozhodnutí úřadů. V roce 1913 bylo ustanoveno povinné starobní a invalidní pojištění. V roce 1919 byla navrţena osmihodinová pracovní doba. V roce 1937 byla schválena ochrana matky a dítěte. V roce 1939 byly poskytovány státní příspěvky starobincům. Po roce 1945 byla uzákoněna 40hodinová pracovní doba. V roce 1949 se vytvořil nový zákon o bezpečnosti práce. V roce 1963 se zorganizovaly koordinace zdravotního a rodičovského pojištění. V roce 1956 nahrazuje zákon o pomoci chudým zákonem o sociální pomoc. V roce 1977 se vytvořil nový zákon o péči o děti. V 70. letech se zavedly ve sféře bydlení příspěvky na bydlení pro rodiny s dětmi. Sociální politika ve Švédsku vedla k formulaci kulturního dění společně s lidským myšlením. [9]
1.2.3
Vývoj sociální politiky ve Velké Británii
Britský matematik a ţurnalista William Henry Beveridge se zajímal o problematiku sociálních poměrů. Je autorem mnoha broţur a studií, které řeší například pojištění v nezaměstnanosti. Beveridge se snaţil upevnit sociální politiku. V roce 1924 vydal studii Pojištění pro všechny a pro všechno, ve které řešil moţnosti, jak pomoci jedincům v případě finančních problémů. 15
V roce 1941 byla sestavena komise pro utvoření dávek pro nemocné, která se skládala z úředníků v oblasti sociálního pojištění. Členem komise byl jmenován Beveridge, který díky tomu mohl vyjádřit své myšlenky. Zpráva zahrnovala informace o financování dávek, o sjednocení sociální pomoci, o rodinných příspěvcích a plné zaměstnanosti. Tato reforma by způsobila zvýšení výdajů. Ministerstvo financí se rozhodlo nepodporovat tento návrh a jediný Beveridge se podepsal pod dokument. Upřednostňoval, aby sociální dávky a příspěvky na pojištění byly stanoveny ve stejné výši. Mezinárodní organizace chtěla, aby sociální dávky byly určovány v závislosti na výši příjmů. Ostatní prosazovali, aby sociální dávky byly stejné a příspěvky závislé na výši příjmů. Výše uvedená stanoviska byly Beveridgem odmítnuta. Důvodem bylo ohroţení spoření a nedodrţení vztahu mezi příspěvkem a dávkou. Beveridge společně s Rowntreem, s lékaři a se statistiky řešil otázku, zabývající se stanovení výše ţivotního minima. Při postupu výše ţivotního minima nebylo snadné odhadnout, kolik činí nájemné. Benjamin Seebohm Rowntree chtěl prosadit základ a výše nájemného by se změnilo podle aktuální situace. Beveridge nepodporoval tento nástin, neboť to nebylo v souladu s jeho představami. Jeho reforma opomíjela rozvedené ţeny, končící studenty a ţeny vstupující zpět na trh práce. Beveridge poprosil Johna Maynarda Keynese o doporučení, jak nejlépe naplánovat finance spojené s reformou sociálního zabezpečení. Keynes byl nadšený s uvedeným návrhem, jen zdůrazňoval, ţe Beveridge musí omezit zdroje. Beveridge učinil opatření. Například rodinné přídavky budou náleţet aţ rodině s dvěma dětmi a starobní penze se rozčlení do budoucích let. V roce 1942 se vydala studie Sociální pojištění a navazující sluţby, která měla široký ohlas jak ve Velké Británii, tak ve Spojených státech. Vláda posoudila navrhovanou reformu, ve které chtěla učinit řadu změn. Změny se týkaly příspěvků v nezaměstnanosti a omezení rodinných příspěvků. Cílem bylo poté vytvořit ucelenou reformu sociálního pojištění. Beveridge se zajímal, jak ubránit jedince ve společnosti před chudobou, nezaměstnaností či nevzdělaností. Nástroji, jak se vyhnout těmto negativním vlivům, byly příspěvky v nezaměstnanosti, podpora školství a sociální dávky. Povinné sociální pojištění mělo za úkol zajistit existenční minimum 16
v případě, ţe se jedinec ocitne na minimální hranici svých příjmů. Dávky zabezpečující existenční minimum a příspěvky na sociální pojištění byly stanoveny jednotně bez rozdílů. Mezi hlavní mezníky ve vývoji sociální politiky se řadí rok 1875, kdy byl přijat zákon o veřejném zdraví a o 10 let později zákon o lékařské pomoci. Od roku 1908 do roku 1934 byl významný počátek podpory veřejných sociálních sluţeb prostřednictvím zákona o starobním pojištění, o zdravotním pojištění, o podpoře matky a dítěte a o podpoře v nezaměstnanosti. Další vlna podpory veřejných sociálních sluţeb byla od roku 1944. V tomto roce se stanovil školský zákon, který poskytoval vzdělání zdarma. V roce 1948 byl schválen zákon o sociální pomoci a o rok později zákon o bydlení. V roce 1986 se zpřísnily podmínky nároku některých sociálních dávek. Velká Británie měla postavené pevné základy pro vybudování stabilní sociální
politiky
prostřednictvím
řad
zákonů,
broţur
či
odborných
publikací,
na kterých se podíleli významní sociální reformátoři. [9]
1.2.4
Vývoj sociální politiky v České republice
Od 16. století v rámci Rakouska – Uherska byla podpora v oblasti sociálního zabezpečení hledána u obcí a řízena prostřednictvím policejního řádu. Péče o chudé spravovala domovská práva. Dokonce ve druhé polovině 19. století měli jedinci nárok nejen na starobní důchod, ale i na dávky v nemoci a v invaliditě. Zaměstnavatelé vytvářeli fondy určené pro sdruţení horníků v případě stáří, invalidity či smrtí horníka pozůstalým. V roce 1887 byl legalizován zákon o povinném úrazovém pojištění a o rok později zákon o povinném nemocenském pojištění. Významný vliv na přijetí výše uvedených zákonů měla Bismarckova reforma sociálního zabezpečení. Nejprve se zákony týkaly dělníků a niţších úředníků. Poté do okruhu pojištěnců vstoupili vyšší úředníci či jedinci svobodných povolání. Zvaţovalo se, ţe na počátku 20. století rozšíří úrazové a nemocenské pojištění o pojištění starobní. Tento návrh prošel, ale jen u úředníků v soukromém sektoru a jedinců pracující ve svobodných povoláních. Československo, které vzniklo v roce 1918, mělo velmi vysokou úroveň v sociální politice. První prezident Tomáš Garyk Masaryk jako sociální reformátor kladl důraz na sociální filozofii a na převzaté tradice. Po první světové válce se zpracovávala sociální reforma, na které se převáţně podílelo ministerstvo sociální péče s Ústřední sociální pojišťovnou. Od roku 1924 bylo zřízeno invalidní a starobní pojištění dělníků pracující v soukromém 17
sektoru. Pojištění zahrnovalo i právo na vdovský, vdovecký a sirotčí důchod. V roce 1925 měli úředníci společně s dělníky nárok na vyplacení dovolené. Nástupem hospodářské krize ve 30. letech došlo k útlumu povinného sociálního pojištění. Vláda usilovala o co nejmenší následky prostřednictvím dotací na veřejné práce či rekvalifikací nezaměstnané mládeţe. Po 2. světové válce bylo Československo pod vládou Sovětského svazu. Následně byl komunistický převrat projevující se do hospodářského systému. V roce 1948 byl realizován zákon o národním pojištění, který byl v myšlenkách Beveridgeho se zřetelem na německé sociální pojištění. Byla zaloţena Ústřední národní pojišťovna, která fungovala na fondovém principu. V 50. letech se dávky sociálního zabezpečení přerozdělovaly přes státní rozpočet vlivem zestátnění majetku pojišťovny. V té době byl zřízen Úřad důchodového zabezpečení, správa nemocenského pojištění a systém státního zdravotnictví. Nárok na výši dávek v národním pojištění se odvíjel od jednotlivých faktorů například od výše platu, délky doby trvání zaměstnání a podle kategorie. Finanční toky v sociální soustavě si stanovoval státní rozpočet sám. Občané neměli nárok na spolurozhodování, neboť byli v roli pasivních příjemců sluţeb. [9] Po roce 1989 se vytvořil nový sociální systém, který spočíval ve zrušení státního monopolu, v postupném odvrácení od státního paternalizmu, ve vybudování plurality subjektů a decentralizované správy. V roce 1990 byl vládou schválen Scénář sociální reformy. Tento scénář byl prvním krokem k hladkému procesu reformy, neboť spočíval ve vytvoření nových institucí a zákonů. [68] Dále tento scénář zahrnoval záchrannou sociální síť ve formě pomoci jedincům, kteří se dostanou do nouzové sociální situace. Vláda garantovala minimální mzdu, ţivotní minimum a příspěvky na bydlení. Při přijetí trţních principů se setkávala společnost s novými sociálními problémy vlivem diferenciace. Mezi nové pojmy se řadila chudoba a vyloučení. [64] V ČR se sociální politika vyvíjela postupně, aţ se vytvořily 3 kategorie: [6] sociální pojištění, státní sociální podpora, sociální pomoc. Výše uvedené kategorie nezačaly fungovat najednou, ale kaţdý postupně. V roce 1992 vstoupilo do legislativy sociální pojištění. O tři roky později nabyla účinnost státní sociální podpora. Sociální pomoc byla upravena vyhláškou č. 182/1991 k zákonu o sociálním zabezpečení. Sociální zabezpečení (SZ) se člení na pojištění, na státní sociální podporu 18
a sociální pomoc. Dále se pojištění rozděluje na zdravotní a sociální, kde sociální pojištění obsahuje nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Důchodové pojištění se dělí na starobní, invalidní a pozůstalostní. Státní sociální podpora je tvořena příspěvky na bydlení, porodné, pohřebné a dávky pěstounské péče. Sociální pomoc se rozkládá na dávky v hmotné nouze, dávky sociální péče a sluţby. V roce 2007 byla upravena 3. kategorie, ve které nabyl platnost zákon o ţivotním a existenčním minimu a o pomoci v sociální nouzi. V tom samém roce se vytvořila nová dávka pod názvem příspěvek na péči. Vláda se potýká s nedostatkem finančních zdrojů a s růstem státního dluhu, který se snaţí minimalizovat sníţením výdajů na sociální oblast. Je nezbytné neopomenout, ţe sociální politika je proces kultivace člověka. Jedinec má určité sociální sluţby, které očekává od státu a měl by respektovat, na základě principu solidarity, ochotu podílet se aktivně na podpoře státu prostřednictvím sociálních plateb a daní. [6]
1.2.5
Komparace vývoje sociální politiky jednotlivých zemí
U výše zmíněných zemí se dokázala sociální politika zapsat výrazným způsobem. Kaţdá země měla jiný vývoj sociální politiky. Bylo to především ovlivněno dospíváním v odlišné době a sociálními reformátory. V ČR prosazoval Tomáš Garyk Masaryk sociální filozofii vázanou na převzaté tradice. Po 1. světové válce se vytvářela sociální reforma pod vedením ministerstva sociální péče. Ve 30. letech došlo k útlumu povinného sociálního pojištění. V roce 1948 byl realizován zákon o národním pojištění, který byl inspirován Beveridgem. Po roce 1989 se usilovalo o vybudování nového sociálního systému, který spočíval v pluralitě subjektů a v decentralizované správě. V Německu se sociální politika utvářela prostřednictvím říšského kancléře Bismarcka, jehoţ myšlenky vyuţila v oblasti národního pojištění ČR. V době 2. světové války se uplatňovalo sociální trţní hospodářství. Od roku 1990 se harmonizovala soustava sociálního zabezpečení. Na sociální politiku ve Švédsku působil sociální myslitel Myrdal, který napsal několik odborných knih. Vytvořil návody a návrhy, jak sníţit následky například ve 30. letech. Sociální politika se formulovala ke kulturnímu dění s lidským myšlením.
19
Ve Velké Británii se upevňovala sociální politika díky britskému matematikovi Beveridgemu, který vydal několik publikací týkající se sociální politiky. Můţe se říci, ţe Velká Británie si vytvořila pevné základy pro stabilní sociální politiku. Sociální politika se utvářela prostřednictvím zákonů, broţur či odborných publikací. Mezi hlavní historické mezníky, které se mohly dotknout sociální politiky u výše uvedených zemí, patří: [9] 1. světová válka, hospodářská krize ve 30. letech, 2. světová válka.
1.3
Cíle sociální politiky
Sociální politika vykonává jisté aktivity, které se orientují na její cíle. Cíle jsou realizovány v daném čase a především by měly usilovat o budoucí vývoj společnosti. Výstupem cílů je v obecném slova smyslu zvyšovat kvalitu ţivota a rozvoj jedince. Za hlavní faktory se povaţují rovné příleţitosti všem v oblasti vzdělávání, zdravotní či pracovní. Cíle se vytváří a formulují na základě zjištěných sociálních úkazů a budoucích prospěchů. Je moţné vyuţít rozhodování operativního typu, neboť je potřeba řešit problém dílčí cestou. Během realizace cílů můţe nastat rozpor mezi subjekty a objekty sociální politiky. Konflikt je nutné řešit v co nejkratším intervalu a snaţit se o přijatelné řešení, které by vedlo k rozvoji. Mohou se očekávat i velké změny, které vyţadují dlouhodobé cíle. U těchto cílů se hledá optimální řešení. Jak operativní, tak i dlouhodobé rozhodování v sobě skrývá své výhody a nevýhody a v praxi se můţeme setkat s oběma variantami. Za prvotní rozhodování se označuje operativní, aţ poté se vyvinulo dlouhodobé, které je oblíbené ve vyspělých zemích. Jak pohlíţí obyvatelstvo na cíle je velmi důleţité, neboť sociální politika má za úkol vnímat potřeby lidí. Je samozřejmé, ţe nelze vyhovět všem, neboť názory obyvatelstva se diferencují. Lidé se buď ztotoţňují se sociální politikou, nebo projevují v různé formě nesouhlas. [6] Mezi obecné cíle se řadí zajistit sociální suverenitu a jistotu, odstranit sociální nerovnosti a zlepšit osobní a společenský ţivot jedince. [5] 20
1.4
Funkce a nástroje sociální politiky
Sociální politika v sobě zahrnuje několik funkcí, které zasahují do ţivota kaţdého z nás. Projevují se v podobě opatření, které pomáhají například při ztrátě zaměstnání nalézt na trhu práce odpovídající zaměstnání a zabezpečit v době trvání nezaměstnanosti základní ţivotní podmínky. Funkce se rozšiřovaly postupně se zřetelem na období v dané zemi. Mezi prvotní funkce řadíme ochranou a rozdělovací a postupně se přidávaly ostatní funkce, které začaly společně naplňovat cílové funkce sociální politiky. Jiţ zmíněná funkce v sobě zahrnuje ustálený prvek sociální politiky, který se snaţí zamezit důsledkům sociálních událostí. Můţeme se setkat s endogenní či exogenní ochranou funkcí. Endogenní ochranná funkce vychází z humanitního úsilí a endogenní ochranná funkce představuje člověka v roli pracovní síly. Dále je důleţité se dotknout rozdělovací funkce, která vytyčuje podíl jednotlivým jedincům na společenském bohatství. Rozdělovací funkce se zabývá nejen důchody, ale i zapojením a zdokonalováním se osob v oblasti osobnostního rozvoje. Přerozdělování má za úkol obstarat pro všechny plnohodnotné ţivotní podmínky a také organizovat společenský systém z hlediska spotřeby veřejných statků. Tato funkce se uskutečňuje prostřednictvím daní a transferů, které jsou ovlivňovány převáţné státním rozpočtem a institucemi. Míra redistribuce je dána ekonomickou vyspělostí v dané době a zemi. Musí se zvolit taková míra, která není příliš vysoká, aby omezila zájem o práci a příliš nízká, aby ohrozila stabilitu. K rozdělování důchodů napomáhá Lorenzova křivka, která se zabývá poměrem rozdělování důchodů a domácností. S přerozdělovací funkcí je spojena funkce homogenizační, která se snaţí také o sníţení sociálních rozdílů a zbavení se moţných rizik. Dále stimulační funkce podporuje sociální jednání ve společnosti a tím napomáhá ke stabilizačnímu efektu v sociální politice. Poslední funkcí sociální politiky je funkce preventivní, která se snaţí vyvarovat nevhodným sociálním situacím působící na začlenění člověka do společnosti. Tato funkce v dnešní době začíná posilovat, neboť klade důraz na zvládnutí ţivotních situací. [6] Sociální politika se uskutečňuje prostřednictvím nástrojů, které mají různé stupně vlivu. V popředí stojí právo, které je regulátorem lidského konání ve sféře pracovní, zdravotní, správní či občanské. Dále ekonomické nástroje mohou významně ovlivnit přerozdělování zdrojů. [5] Pomocí sociálních dokumentů se vytyčují cíle sociální politiky s jejich následným popisem. Nástroje lze dělit z hlediska času na dlouhodobou vizi nebo krátké časové období. 21
Dlouhodobá vize se stanovuje na 10 aţ 15 let dopředu. Podstata vize by měla udávat jakýsi směr sociální politiky, aby dokázala odpovědět na otázky, týkající se budoucího vývoje. [6] Na nástroje můţeme pohlíţet z hlediska uţití. Financování sociální ochrany se zprostředkovává prostřednictvím státu, samosprávy či zaměstnavatele. Pomocí fondové a rozpočtové techniky se financuje sociální činnost. Je moţné členit nástroje na konkrétní realizační nástroje. Sociálním příjmem můţe být peněţitá dávka jednorázová nebo opakovaná a musí mít určité podmínky pro přiznání: [5] věcnost – prokázání sociální události pomocí listiny, systémovost – nutná registrace či příslušnost, formálnost – předloţení ţádosti. Funkce sociální politiky vystupují jako opatření, které napomáhají při nepříznivých sociálních situacích. Existuje celá řada funkcí, které se ztotoţňují s cíli sociální politiky. Sociální politika se nechává realizovat nástroji, které respektují sociální principy. Jak se bude naplňovat sociální politika, závisí na objektech a subjektech. Objektem se chápe kaţdý jedinec či skupina v konkrétní zemi. Subjekt pomocí svých schopností a finančních prostředků iniciuje sociální činnosti. Subjekt se člení na státní a nestátní, kde se nestátní dělí ještě na trţní a netrţní. Dochází ke sporu v chápání úlohy státu a dalších subjektů, proto se rozeznávají modely někdy nazývané také typy. [6]
1.5
Modely sociální politiky
V praxi se můţeme setkat s modely sociální politiky, které vyjadřují různé myšlenkové pochody. Mezi významný model se řadí redistributivní, neboť v sobě zahrnuje poskytování dávek pro definované skupiny. Stát je v tomto směru velice ekonomicky vytíţen a zastává značný prostor v sociální sféře. Tento typ je blízký Dánsku či Holandsku. Další typ je označovaný jako výkonový, někdy uváděn pod názvem korporativní. Stát zabezpečuje na rozdíl od předešlého jen minimální potřeby společnosti a nechává tento úkol na nestátních subjektech v podobě pojistných fondů. Mezi země, které tento typ podporují, se řadí Rakousko a Francie.
22
Poslední typ se nazývá reziduální vycházející z laisser faire. [6] Laisser faire podporuje volnost bez zásahu státu. Na trhu se má vše vyřešit samo. [3] V popředí stojí individuální přístup bez vlivu státu, který nastoupí jen v případě, kdy nesplní svůj účel trh a jeho instituce. Tento model je podporován v USA či v Japonsku. Nelze tvrdit, ţe se modely sociální politiky nacházejí v jednotlivých zemích přesně v uvedených charakteristických znacích. Jde spíše o kombinace všech tří modelů. Jednou příčinou je, ţe sociální politika je chápána jako pohyblivý systém, který je ovlivněn historií. Proto nelze dodrţet myšlenku jednotlivých modelů. V ČR lze nejprve přiřadit redistributivní model sociální politiky s nepříznivými dopady pro občany. Po roce 1989 došlo k transformaci české ekonomiky, která v sobě skrývala řadu nových sociálních problémů, nerovnosti v oblasti majetkové a jiné rozloţení společnosti. Podoba nynější sociální politiky zahrnuje znaky kaţdého výše uvedeného modelu. Do popředí vstupují výkonové a reziduální myšlenky. Naopak u redistributivního modelu dochází k útlumu. Je nutné stavět na individuální odpovědnosti a vytvořit tím v dlouhodobém horizontu předpoklady prosperující společnosti. S prosperující společností jsou spojena i sociální rizika, která jsou v kaţdém sociálním státě. [6]
1.6
Sociální rizika
Riziko se povaţuje za fenomén dnešní doby v oblasti společenských věd. [57] Riziko je definováno jako nejistota či nebezpečí v podobě fyzické nebo ekonomické újmy, které v sobě zahrnuje pravděpodobnost odchýlení skutečné hodnoty od hodnoty očekávané. [11] Do středu zájmu se dostává otázka nových sociálních rizik, které jsou námětem řad výzkumů. Tradičním sociálním problémům, kterými jsou například bída či třídní nerovnosti, konkurují nová sociální rizika. [57] Moderní společnost dokázala zdolat hrozby týkající se tradiční společnosti. Mezi ně se řadí opakující hladomor a nepřipravenost v případě povodní. S moderní společností vstupují nová rizika, jeţ jsou tvořena společenskými mechanismy. Rizika mající sociální povahu, jsou charakteristické nezajištěností, coţ způsobuje sníţení schopnosti jedinců, kteří ţijí neustále v sociální nejistotě. Spornou otázkou je především hrazení pojištění proti těmto rizikům. V případě, ţe za svá vzniklá rizika je zodpovědný 23
jednotlivec
sám,
pak
je společnost
vedena
v solidaritě
schopných
s neschopnými.
Jestliţe systém přímo vytváří rizika, tak znevýhodňuje oběti individuální zodpovědnosti. Následkem toho vznikl systém soukromého pojištění a systém solidárního pojištění. Systémy se od sebe odlišují v sociální a matematické spravedlnosti. Sociální stát svými systémy a modely zabezpečuje jedince a rodiny proti rizikům prostřednictvím institucí, které se je snaţí různými způsoby financovat. Systémy se brání sociálním rizikům, která se ukazují jako problém v sociálních státech. Řeší se převáţně nezaměstnanost, mateřství, zdravotní péče, zajištění ve stáří a příchod nových sociálních rizik. [4]
1.6.1
Nezaměstnanost
Můţe se stát, ţe pojištěnec nebude ekonomicky aktivním, a tím nebude schopen vykonávat svou práci. Vlivem zvýšení nezaměstnanosti nemá kaţdý na podporu nárok. Nejlépe kryje riziko nezaměstnanosti v dlouhém období Německo či Francie. Nejpouţívanějším modelem, jak se proti riziku nezaměstnanosti pojistit, je hradit povinné příspěvky. Dále existuje Gentský model, který je preferován v Dánsku a Švédsku a je zaloţen na dobrovolném členství. Pojištěnec, aby mohl čerpat podporu v nezaměstnanosti, musí platit alespoň 6 měsíců pojistné. Výše podpory je omezená a odvíjí se od příjmu pojištěnce. Doba pobírání podpory se v kaţdé zemi liší. Jeden z hlavních problémů je, ţe při růstu nezaměstnanosti dochází k rozevírání nůţek mezi příjmy a výdaji. Je nezbytné, aby stát toto sociální riziko vyrovnával. [4]
1.6.2
Rodina a mateřství
Dalším sociálním problémem je zabezpečení rodin s dětmi, kterým se vyplácejí přídavky. V Evropě je trend vyplácení přídavků spíše klesající. Naopak dávky v mateřství mají v jednotlivých státech tendenci růst. Nástupem dítěte do 1. třídy můţe rodič čerpat příspěvek. Sociální riziko se skrývá v křehkosti rodin s dětmi. Týká se to i samoţivitelek, které mají problém spojit výchovu dítěte se zaměstnáním. Je jim nabídnuta flexibilní doba práce, ale za to s niţším výdělkem. [4]
24
1.6.3
Zdravotní rizika
Náklady spojené s lékařskou péčí a s pracovní neschopností v době nemoci jsou nezbytné pokrýt. Pacienti mohou být zajištěny univerzálně například v Dánsku či Švédsku. Naopak v Německu a Francii je nutné hradit zdravotní pojištění. Zdravotní péče je financována z daní nebo z příspěvků pojištěnců. V případě ušlé mzdy je moţnost úhrady od zaměstnavatele či získání finančních prostředků ze sociálního pojištění. Do zdravotního rizika lze zahrnout i fakt, ţe se prodluţuje délka ţivota jedinců, coţ obnáší zajištění potřebných léků a dostatečnou lékařskou péči. Od pacientů se vyţaduje podílet se také na financování. [4]
1.6.4
Penzijní zajištění
Negativní vliv na penzijní zajištění má růst nezaměstnanosti a klesající trend v porodnosti, coţ působí na systém sociálního zabezpečení. Nárok na starobní důchod i jeho výše se odvíjí na částce a délce placení pojistného. Ve Švédsku je uplatňován systém penzijního zajištění, který se týká všech občanů. Jedinou podmínkou je mít trvalé bydliště v dané zemi. Výše penze, tedy spíše paušální základní důchod, není vysoká, proto je potřebné si zaloţit například podnikové spoření. Ve Francii se základ důchodu vztahuje na výdělečnou činnost. Stát hradí z národního fondu solidarity nízkou penzi těm, kteří nejsou pojištěni. Tento fond je financován ze zvláštní daně. Ve Velké Británii důchodce dostává paušální základní penzi společně s příplatkem, který se váţe na dřívější příjem. Přiblíţit či částečně sjednotit penzijní zajištění v jednotlivých zemích není moţné, neboť přizpůsobení se bohatému pólu není z hlediska financování reálné. [4]
1.6.5
Nová sociální rizika
Důsledkem nerovnováhy rodinných struktur, zvyšujícího trendu vstupu ţen na trh práce a deindustrializace dochází u jedinců k situacím, které přinášejí ztrátu blahobytu. Mezi nová sociální rizika můţeme řadit: [57] sladění pracovní kariéry s rodinným ţivotem, který můţe mít dopad na zánik manţelství, zabezpečení péče o malé děti, získání pracovního místa bez potřebné kvalifikace. 25
Tato nová sociální rizika se týkají převáţně nové sociální skupiny například mladých lidí, ţen či jedinců s neodpovídající kvalifikací. Politiky nových sociálních rizik je obtíţné realizovat, neboť stará sociální rizika mají větší voličskou podporu, a tudíţ jsou bez politického vlivu nové sociální skupiny. Přesto by si státy měly uvědomit potřebnost této politiky z hlediska pracovní etiky či materiálního uţitku. [57] Všestranným rozvojem jedince se zabývá sociální politika, jeţ se snaţí eliminovat sociální tvrdost při fungování trţního mechanismu. Sociální politiku ovlivňuje několik faktorů, které se navzájem ovlivňují. Jeden z nejdůleţitějších faktorů je faktor demografický, kde sociální politika působí na strukturu obyvatelstva a naopak. [2]
1.7
Důchodová politika
Součástí sociální politiky je SZ, které zahrnuje pojistné na důchodové pojištění, pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. [7] Touto problematikou se zabývá Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která je orgánem státní správy a je podřízena Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV). [30]
Sociální politika zabezpečuje občany ve stáří prostřednictvím důchodů. [1] Důchod je definován jako peněţní příjem či výnos z výrobního faktoru v podobě mzdy, zisku či renty. [70] V ČR je důchodový systém zaloţen na povinném základním důchodovém pojištění, který je upraven zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. V tomto zákoně, který nabyl účinnost 1. 1. 1996, dochází průběţně k řadě legislativních změn, směřující k zabezpečení finanční stability důchodového systému. Dále s účinností od 1. 1. 2013 upravuje důchodové spoření zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém pojištění. Byl nahrazen dosavadní zákon penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb., zákonem na doplňkové penzijní spoření dle zákona č. 427/2011 Sb. [40] Důchodová reforma má vliv na důchodový systém prostřednictvím mnoha opatření. Tento vliv se prokazuje systematickou či dílčí cestou. Jiţ v 90. letech minulého století se vedla diskuse
o
této
problematice.
Jeden
z důvodů
je
nepříznivý
vývoj
populace,
který je charakteristický poklesem porodnosti a prodlouţením průměrného věku doţití. Následkem tohoto vývoje ubývají ekonomicky aktivní obyvatelé, tedy i plátci důchodového 26
pojištění, coţ působí na starobní důchody vyplácející se z důchodového pojištění. Peníze vybrané na důchodovém pojištění jsou určené na vyplacení současných důchodů. Jedná se tedy o tzv. průběţný systém, jejímţ základním znakem je narůstající rozdíl mezi výnosem důchodového pojištění a výší vyplácených důchodů. V dnešní době musejí být důchody dotovány z výnosů jiných daní, neboť peníze získané z důchodového pojištění nepokryjí výši potřebnou pro vyplacení důchodů. Tímto dochází k omezování nutných veřejných výdajů na sluţby určené pro občany například oprava silnic či zdravotnictví a zatěţuje budoucí daňové poplatníky. Dalším závaţným problémem je diverzifikace rizik. Čeští důchodci jsou závislí většinou na jednom zdroji, který se nazývá státní průběţný pilíř. Tento I. pilíř pracuje na principu pay-as-you-go, to znamená, ţe finanční prostředky získané z výnosu pojistného jsou pouţity na důchody, které jsou placeny ze mzdy či ze zisku. [42] Pojištěnci se řídí jednotnou úpravou. Nejsou stanovena ţádná odvětvová schémata. Jen silové rezorty například vojáci, hasiči, či policisté se liší z organizačně – administrativního hlediska. [40] Existuje také dobrovolné spoření na dobu stáří tzv. penzijní připojištění, které je zařazeno do III. pilíře. I přes podporu státu formou státních příspěvků, nedosahují úspory vysokých hodnot. V okamţiku nároku účastníci většinou poţadují jednorázové vyrovnání, které ale nepouţívají na dobu doţití. [42] Existují teoretické moţnosti, které mohou podpořit finanční stabilitu důchodového systému: zvýšit pojistné na důchodové pojištění, sníţit průměrnou výši důchodu, oddálit odchod do důchodu. Kaţdá tato moţnost má své kladné a záporné stránky. Například oddálením odchodu do důchodu by docházelo k eliminaci uplatnění na trhu práce. V případě sníţení průměrné výše důchodu by se mohli lidé dostat časem do hmotné nouze. Cílem důchodové reformy je udrţitelný vývoj veřejných financí a rozloţení rizik do více pilířů. Jedno z řešení je návrh změny v sestavení důchodového systému. [42] V oblasti nároku na starobní důchod došlo k 1. 1. 2012 ke změně věku přiznání. U muţů se postupuje zvyšováním důchodového věku shodným tempem tj. o 2 měsíce ročně i v případě dosaţení důchodového věku 65. U ţen od ročníku narození 1956 se zvýší tempo důchodového věku na 6 měsíců místo 4 měsíců. V roce 2041 je cílem úplné sjednocení důchodového věku pro muţe a ţeny. [42] 27
Do II. pilíře důchodové reformy je vstup dobrovolný. Uvádějí se podmínky vstupu, ţe můţe vstoupit fyzická osoba dosahující věku 18 let a není starší 35 let v době uzavření smlouvy. Fyzická osoba starší 35 let mohla vstoupit jen v průběhu prvních šesti měsíců po jeho rozběhnutí tj. od 1. 1. 2013 do 30. 6. 2013. Spoří se v souhrnu 5 % a účastník má moţnost si vybrat, se kterou penzijní společností smlouvu uzavře. Penzijní společnost nemá právo, pokud účastník splňuje uvedená kritéria, odmítnout. Aţ v centrálním registru smluv vzniká účast na důchodovém spoření. Vystoupení z tohoto pilíře je nenávratné, ale moţné přejít k jiné penzijní společnosti během trvání účasti ve fázi spoření. Penzijní společnosti bezplatně kaţdý rok posílají účastníkovi výpis důchodového spoření. MPSV poskytuje výpočet budoucího důchodu v závislosti zapojení či nezapojení se do II. pilíře prostřednictvím důchodové kalkulačky. Důchodová kalkulačka informuje o věku odchodu do důchodu, o důchodu od státu při nezapojení se do reformy a o důchodu od státu v případě zapojení se. [42] Změna reformy důchodového pojištění zasáhne i doplňkové penzijní spoření tj. III. pilíř. Změna se týká oddělení majetku stávajících účastníků od majetku správce. Od roku 2013 není moţné náklady správce hradit přímo z finančních prostředků účastníků penzijního připojištění. Tento pilíř je vhodný pro občany, kteří přistupují ke svému ţivotu zodpovědně a chtějí mít dodatečný příjem. Od 1. 1. 2013 vznikají účastnické fondy, které mají potenciál vyššího zhodnocení, ale bez garance nezáporného výnosu. Nárok na dávku z penzijního připojištění vzniká dosaţením 60 let věku s minimální dobou spoření 5 let. [42] S účinností od 1. 1. 2013 funguje mechanismus dávek nazvaný předdůchody, který má pomoci finančně zabezpečit občany dosahující blízkého důchodového věku. Tito občané mají problémy nejen zdravotní, ale i s uplatněním se na trhu práce. Nárok na předdůchod je 5 let před důchodovým věkem s přibliţnou měsíční částkou 8.000 Kč. Zdravotní pojištění za občany hradí v případě vyuţití této dávky stát. Předdůchod je výhodnější neţ předčasný důchod,
neboť
předčasný
důchod
sniţuje
doţivotně
starobní
důchod.
Občané
si na předdůchod naspoří, tím ovlivní penzi relativně méně. Nárok na důchodový systém je stále větší. Je třeba reagovat na prodluţování průměrného lidského ţivota a oddalování doby pobírání starobního důchodu. Určení věku odchodu do důchodu je dáno demografickými prognózami. Záleţí, jak se bude tato situace vyvíjet. Je moţnost na základě rozhodnutí vlády zpomalit, zastavit či prodluţovat dobu pobírání starobního důchodu. Díky zavedení dalšího pilíře dochází k diversifikaci rizik, a tím lidé mají moţnost vyuţít více 28
zdrojů na stáří. [42] Tří pilířový systém v sobě zahrnuje tři samostatné příjmy. U prvního pilíře získává občan od státu penzi. U druhého pilíře obdrţí občan druhou penzi od penzijního fondu. Poslední pilíř zahrnuje investice a úspory občana. [67] V lednu 2014 byla uvedená nová ministryně práce a sociálních věcí Michaela MarksováTomanová, která oznámila o moţnosti zrušení druhého pilíře, který plánuje ukončit k 1. 1. 2016. Tento pilíř nabyl platnost 1. 1. 2013, který prosazovala vláda Petra Nečase. Způsob, jakým budou účastníci důchodové spoření vyplaceny, není určen. Ministryně uvedla, ţe není záměrem tyto lidi poškodit. Od roku 2017 se mají prosadit změny v důchodovém systému, na kterých bude pracovat skupina expertů. Je tedy otázkou, jaký průběh bude mít zrušení dosavadního druhého pilíře a jaký bude mít vývoj nový důchodový systém. [60] Důchodová reforma v ČR se neshoduje s moderní penzijní teorií. Hrozí, ţe budou potencionální investiční výnosy vyuţity na uhrazení relativně vysokých administrativních nákladů. Důchodová reforma je realizována v době, kdy ekonomika v ČR není zrovna ideální vůči ostatním státům. Fiskální politika se zaměřuje na sniţování schodku veřejných rozpočtů. Doporučuje se dle Světové banky upravit reformu veřejných penzí do podoby výdajového programu. Program zahrnuje oddělený systém sociálního pojištění a veřejný program sociálních penzí. [52] Nedílnou součástí sociální politiky je SZ, které obsahuje pojistné na důchodové pojištění. [7] Toto pojištění zajišťuje zabezpečení občanů ve stáří prostřednictvím důchodu. [1] Podkladem pro důchody jsou evidenční listy důchodového pojištění (ELDP). Vývoj sociální politiky měl významný podíl na utváření ELDP, neboť docházelo k neustálé novelizaci zákonů. Do roku 1995 byly stanoveny evidenční listy důchodového zabezpečení (ELDZ). Zaměstnavatel měl za úkol při nástupu zaměstnance do zaměstnání aţ po jeho ukončení zaloţit ELDZ. Od 1. 1.1996 tedy od účinnosti zákona č. 155/1996 Sb., o důchodovém pojištění nastala změna v určování doby účasti na důchodovém pojištění. Prostřednictvím ELDP se vykazovala doba účasti na nemocenském i důchodovém pojištění vycházející z výdělečné činnosti. Do 31. 12. 2003 byly ELDZ i ELDP evidovány u zaměstnavatele. Po skončení pracovního poměru zasílá kaţdý zaměstnavatel ELDP na příslušný orgán. Od 1. 1. 2004 byly spravovány ELDP pro kaţdého pojištěnce zaměstnavatelem nově vţdy za jednotlivý kalendářní rok. Tuto změnu upravoval zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. V současné době lze podávat ELDP papírovou formou na předepsaných 29
tiskopisech či v elektronické podobě. ELDP podporuje předcházet moţnosti problémům spojené při vyřizování důchodů. [8]
30
2.
Důchodové pojištění
Druhá kapitola je věnována důchodovému pojištění, které je povaţováno za nejnákladnější subsystém sociálního zabezpečení. [8] Důchodové pojištění upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. [52] Uvedeme si osoby s povinnou či dobrovolnou účastí na důchodovém pojištění. [46] Dále si vyjmenujeme základní povinnosti zaměstnavatele v případě odvodu důchodového pojištění. Zaměstnavatel musí vyplnit ELDP za kaţdého zaměstnance a předloţit příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ). [28] Vysvětlíme si význam informativních osobních listů důchodového pojištění (IOLDP), které pomáhají hlavně odhalit administrativní chyby a podpořit rychlé vyřízení důchodu. [59] Další část se zaměřuje na výpočet a výplatu důchodu, kde na stránkách MPSV je přístup k důchodové kalkulačce pro výpočet starobního důchodu. Tato kalkulačka vygeneruje orientační výši důchodu. [41] Objasníme si moţnosti vyplácení důchodu. [37] Dále si uvedeme, jak se člení dávky důchodového pojištění. Z důchodového pojištění vyplývá starobní důchod, invalidní důchod či pozůstalostní důchody. Charakterizujeme si jednotlivé dávky důchodového pojištění. Zaměříme se převáţně na podmínky nároku, na potřebnou dobu pro získání nároku, na výpočet a na výši jednotlivých dávek. [14] Závěr kapitoly shrnuje jednotlivé dávky důchodového pojištění. [14] Představíme si aktuální údaje o počtu důchodců a o průměrné výši starobního důchodu. [43, 27] Vysvětlíme si význam ELDP, neboť jsou podkladem pro výpočet důchodů. Podporují totiţ předcházet problémům při zařizování důchodů. [55]
2.1
Charakteristika důchodového pojištění
Nejnákladnějším a podstatným subsystémem sociálního zabezpečení v ČR je důchodové pojištění. [8] V uţším slova smyslu je součástí sociálního zabezpečení základní důchodové pojištění společně s nemocenským pojištěním. Důchodové pojištění upravuje zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, který se stal účinným od 1. 1. 1996. [52] Tento zákon se věnuje nároku na důchod, určení výše důchodu a podmínky pro výplatu. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších
31
předpisů, obsahuje základní důchodové pojištění společně s nemocenským pojištěním. [16] Vyhláška č. 284/1995 Sb. má za úkol provádět zákon o důchodovém pojištění. [24] Dle zákona č. 155/1995 Sb. § 1 odst. 1 jsou účastněné osoby zabezpečeny v situacích jako je stáří, invalidita či úmrtí ţivitele. Dle § 2 účast na důchodovém pojištění se člení na povinnou a dobrovolnou. Povinná účast znamená, ţe vzniká ze zákona. Mezi osoby s povinnou účastí se řadí: [46] zaměstnanci v pracovním poměru, příslušníci Policie ČR, soudci, poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu, osoby vedené v evidenci Úřadu práce ČR, osoby pečující osobně o dítě ve věku do 4 let. Dle § 6 je moţné se přihlásit dobrovolně k účasti důchodového pojištění, která se rozděluje na podmíněnou a nepodmíněnou. Do podmíněné účasti lze zahrnout osoby starších 18 let s podanou přihláškou, které jsou v evidenci úřadu práce ucházející se o místo a nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Do nepodmíněné účasti lze zařadit ostatní osoby starších 18 let s podanou přihláškou a s omezenou dobou účasti na pojištění tj. nejvýše 15 let. [46] Podmínkou pojištění zaměstnanců na důchodovém pojištění je podmíněno účastí na nemocenském pojištění. V případě osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) je podmínkou vykonávat činnost na území ČR. Na základě oprávnění k výkonu, které vychází z právních předpisů, lze povaţovat za samostatnou činnost vykonávanou na území ČR činnost uskutečňovanou mimo území ČR. OSVČ je osoba, která má dokončenou povinnou školní docházku a dovršila 15 let. OSVČ, bez ohledu na počet vykonávajících činností, náleţí účast na pojištění jen jednou. [42] Povinnost
kaţdého
zaměstnavatele
je
odvádět
důchodové
pojištění
v dané
výši
za své zaměstnance. [28] Pro rok 2015 je stanovena právní úprava s platnými údaji pro SZ. Za zaměstnance, který je účasten důchodového spoření, odvádí 25 % (3,5 % + 21,5 %) z vyměřovacího základu. Naopak za zaměstnance, který není účasten důchodového spoření, odvádí 28 % (6,5 % + 21,5 %) z vyměřovacího základu. Zaměstnavatel za zaměstnance hradí stanovenou sazbu 2,3 % pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku 32
zaměstnanosti ve výši 1,2 %. OSVČ není účastna důchodového spoření, odvádí včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 29,2 %. V opačném případě odvede o 3 p. b. méně. Na OSVČ s dobrovolnou účastí na důchodovém pojištění, která je účastna důchodového spoření, se vztahuje procentní sazba 30 %. OSVČ nezakládající účast na důchodovém spoření s dobrovolnou účastí na důchodovém pojištění odvádí 28 %. Osoby, které se dobrovolně účastní důchodového pojištění, platí minimální pojistné ve výši 1 863,- Kč bez účasti na důchodovém spoření nebo ve výši 1 996,- Kč s účastí na důchodovém spoření. [32] Důchodové pojištění je zaloţeno na pojistném principu, které spočívá v hrazení příspěvků v pravidelných intervalech. Nárok na starobní důchod závisí na době pojištění. Při dosaţení důchodového věku v roce 2015 je potřebné minimálně 31 let doby pojištění. Můţeme se setkat také s náhradní dobou pojištění. Náhradní doba vymezuje přesnou dobu ţivota, která se zařazuje do potřebné doby pojištění, i kdyţ se neodvádí ţádné pojištění. [34] ČSSZ poskytuje občanům moţnost si poţádat o IOLDP, který lze zaslat jednou za kalendářní rok. Na stránkách „http://www.duchodspravne.cz/“ lze stáhnout vzor ţádosti o informativní osobní list důchodového pojištění. [58] (viz příloha 1) V kompetenci ČSSZ je evidence IOLDP zobrazující doby důchodového pojištění od roku 1996 včetně vyměřovacích základů a vyloučených dob. IOLDP můţe občan podat: [20] písemně na adresu ČSSZ, elektronicky s elektronickým podpisem na adresu e-podatelny, datovou zprávou - 49kaiq3, přes aplikaci ePortál ČSSZ. ČSSZ má povinnost do 90 dnů od doručení zaslat občanovi poţadovaný IOLDP. [20] Podstata IOLDP spočívá v odhalování administrativních chyb. Můţe tedy docházet k nesrovnalostem v oblasti doby pojištění a vyměřovacího základu. Odstranění chyb je na základě spolupráce se zaměstnavatelem či za pomoci pracovníků OSSZ. O důchod je nutné zaţádat a mít připraveny všechny podklady a doklady k jeho výpočtu. Právě IOLDP podporuje rychlé vyřízení důchodu. [59]
33
2.2
Výpočet a výplata důchodu
Důchod se člení na základní a procentní výměru. Základní výměra je pevná částka, která činí v roce 2015 výši 2400 Kč. Procentní výměra vychází z výpočtového základu a vypočítá se procentní sazbou. Výpočtový základ se stanovuje prostřednictvím redukce osobního vyměřovacího základu. Osobní vyměřovací základ se spočítá z ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a určí se měsíční průměr. [37] Rozhodné období není ohraničeno na 30 kalendářních roků. Začíná kalendářním rokem po roce dovršení 18 let a končí kalendářním rokem před přiznáním důchodu. Zákon o důchodovém pojištění uvádí vyloučené doby. Mezi vyloučené doby se řadí doby: [37] dočasné pracovní neschopnosti při neúmyslném způsobení, výkonu vojenské sluţby, soustavné přípravy na budoucí povolání na střední či vysoké škole, vedení na úřadu práce. Na stránkách MPSV je k dispozici důchodová kalkulačka, která vygeneruje orientační výši důchodu. Je zpracován kompletní návod pro určení výše starobního důchodu. (viz příloha 2) Je nezbytné při vyplňování vědět celkovou dobu pojištění do nároku na důchod, vyměřovací základy od roku 1986, vyloučené doby, délka doby při přesluhování a délka doby chybějící do navršení důchodového věku. Tyto základní údaje se získávají z OILDP, z potvrzení o zaměstnání a z ELDP. Zelená pole jsou v důchodové kalkulačce povinné vyplnit. Upozorněním je, ţe důchodová kalkulačka nezahrnuje funkci vypočítávat výši invalidního, vdovského či sirotčího důchodu. Přesně stanovenou výši důchodu provádí ČSSZ prostřednictvím uplatněné ţádosti u OSSZ s ohledem na místo trvalého bydliště. [23, 41] ČSSZ má v kompetenci rozhodovat o dávkách důchodového pojištění. Z důchodového pojištění vyplývají tyto důchody: [14] starobní, invalidní, vdovský a vdovecký, sirotčí.
34
Ţádosti o důchod se sepisují a odevzdávají na příslušné OSSZ. Na ústředí ČSSZ se vypočítá přesná výše důchodu. [14] Občan při podávání ţádosti o dávku důchodového pojištění si vybírá ze dvou moţností, jak mu bude vyplácen důchod. První moţnost je v hotovosti přes Českou poštu nebo bezhotovostně převodem na účet klienta. Toto rozhodnutí není konečné. Můţe si u ČSSZ podat ţádost o změnu. Příjemcem důchodu můţe být oprávněný nebo zákonný zástupce. Zákonný zástupce se můţe stát příjemce důchodu při vyplnění předepsaného tiskopisu oprávněným. [37]
2.3
Druhy důchodů
Z důchodového pojištění vyplývají starobní, invalidní a pozůstalostní důchody, které jsou určeny pojištěncům při splnění podmínek. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění podává přesné instrukce o nároku důchodu, o určení výše důchodu a podmínek pro výplatu důchodu. [16]
2.3.1
Starobní důchod
Starobní důchod hodnotí veřejnost jako nejčetnější důchod. Starobní důchod je povaţován nejen v samotném odvětví, ale i v celém sociálním zabezpečení za nejvýznamnější dávku. Chápání starobního důchodu spočívá v koncepci invalidity a výsluhy. U koncepce invalidity není potřeba invaliditu ověřovat, neboť se předpokládá. U koncepce výsluhy se musí odchod do důchodu zaslouţit. V současné době se uplatňuje kombinace obou koncepcí ve světě. Vlivem demografického vývoje došlo ke změnám programů důchodového zabezpečení. Trendem se stává prodluţovat důchodový věk. Je nutné si uvědomit a počítat s odchodem občanů na zaslouţený odpočinek. [12] Existují okolnosti pro získání nároku na starobní důchod. První podmínkou je splnit potřebnou dobu pojištění, která se dokáţe prostřednictvím ELDP. Druhá podmínka je dosáhnout potřebného věku tedy důchodového věku, který je stanoven. Dle zákona o důchodovém pojištění se rozlišují pojištěnci narozené: [33]
35
před rokem 1936, mezi obdobím 1936 aţ 1977, po roce 1977. Před rokem 1936 je důchodový věk u muţů 60 let. U ţen je určen na základě vychovávaných dětí. V tabulce č. 1 je uveden důchodový věk u ţen. [33] Tabulka 1: Důchodový věk u žen před rokem 1936 Důchodový věk (v letech)
Počet dětí
53
alespoň 5
54
alespoň 3 nebo 4
55
alespoň 2
56
alespoň 2
57
alespoň 1 Zdroj: Zpracováno podle [33]
U pojištěnců narozených mezi rokem 1936 a 1977 je zpracována Českou správou sociálního zabezpečení přehledná tabulka, znázorňující důchodový věk u muţů a ţen. Kompletní tabulka je uvedena v příloze č. 3: Důchodový věk u muţů a ţen v období 1936-1977. U pojištěnců, kteří se narodili po roce 1977, se důchodový věk vypočítá tak, ţe k věku 67 let se přičte odpovídající počet kalendářních měsíců. Počet kalendářních měsíců se stanoví jako dvojnásobek rozdílu mezi rokem narození a rokem 1977. Doba, která je potřebná pro získání nároku na starobní důchod dle ustanovení § 29 odst. 1 zdp, se neustále protahuje. V tabulce č. 2 je vidět, ţe se dokonce na rok 2018 potřebná doba pojištění zvýšila oproti roku 2010 o 9 let. [33]
36
Tabulka 2: Potřebná doba pojištění (v letech) Získání důchodové věku
Nezbytná doba pojištění
před rokem 2010 2010
25 26
2011
27
2012
28
2013
29
2014
30
2015
31
2016
32
2017
33
2018
34
po roce 2018
35 Zdroj: Zpracováno podle [33]
Ustanovení § 29 odst. 2 zdp upravuje starobní důchod v situaci, kdy nepřísluší nárok na starobní důchod dle ustanovení § 29 odst. 1 zdp. Pojištěnci musí splňovat dobu pojištění, aby si mohli nárokovat starobní důchod. Například pojištěnec ve věku alespoň 65 let získává nárok na starobní důchod dle ustanovení § 29 odst. 2 zdp při splnění 15 let doby pojištění před rokem 2010. Ustanovení § 29 odst. 3 písm a) zdp se zabývá takovými pojištěnci, kteří po roce 2014 dosáhli důchodový věk s podmínkou dosaţení doby pojištění alespoň 30 let. Ustanovení § 29 odst. 3 písm b) zdp se týká pojištěnců s 15letou dobou pojištění a věku aspoň o 5 let vyššího neţ je stanovena v § 32. Ustanovení § 29 odst. 4 zdp se zabývá pojištěnci, kteří nepatří do ustanovení § 29 odst. 1, 2 a 3. Pokud se stal invalidním, splňující potřebnou dobu pojištění pro získání nároku na invalidní důchod, má nárok na starobní důchod. Ustanovení § 29 odst. 5 zdp obsahuje podmínky nároku na starobní důchod. Pojištěnec, který byl účasten důchodového spoření a zanikl mu nárok na invalidní důchod pro invaliditu III. stupně, má přesto nárok na starobní důchod. [33] U starobního důchodu činí dle ustanovení § 29 odst. 1,2,3 základní výměra v roce 2015 ve výši 2400,- Kč a procentní výměra dosahuje: [33] 1,5 % výpočtového základu měsíčně při nekrytí s dobou účastí ve II. pilíři, 1,2 % výpočtového základu měsíčně při krytí s dobou účastí ve II. pilíři. U starobního důchodu podle § 29 odst. 4 činí základní výměra 2400,- Kč pro rok 2015 a procentní výměra se vypočítá z: [33]
37
0,5 % výpočtového základu měsíčně při invaliditě I. stupně, 0,75 % výpočtového základu měsíčně při invaliditě II. stupně, 1,5 % výpočtového základu měsíčně při účasti ve II. pilíři nebo 1,2 % výpočtového základu měsíčně při neúčasti ve II. pilíři týkající se III. stupně invalidity. Dle ustanovení § 29 odst. 5 zdp si pojištěnec podá ţádost o přiznání starobního důchodu. V této ţádosti bude uvedeno, ţe procentní výměra pro starobní důchod se odvíjí od výše procentní výměry pro invalidní důchod III. stupně. Základní výměra je určena na částku 2 400,- Kč. [33] Výplata starobního důchodu jiţ není podmíněna pracovněprávním vztahem, který by byl sjednán na dobu určitou. S účinností od 1. 1. 2010 si lze nárokovat starobní důchod při vykonávání výdělečné činnosti bez ohledu na její rozsah. Poţivatel starobního důchodu při vykonávání výdělečné činnosti si můţe zaţádat o výplatu poloviční výše starobního důchodu. [33] Pojištěncům, vykonávající výdělečnou činnost i přes splnění nároku na starobní důchod, dochází ke zvýšení procentní výměry následujícím způsobem: [33] neuplatňuje-li nárok na starobní důchod či na invalidní důchod pro invaliditu III. stupně, dochází ke zvýšení procentní výměry při uplynutí 90 kalendářních dnů této činnosti o 1,5 % výpočtového základu, uplatňuje-li nárok na starobní důchod v poloviční výši po 31. 12. 2009 při uplynutí 180 kalendářních dnů této činnosti o 1,5 % výpočtového základu. Od 1. 1. 2010 upravuje zákon o důchodovém pojištění předčasný starobní důchod. Podmínka pro jeho nárok je získat dostatečnou dobu pojištění uvedenou v § 29 odst. 1 nebo 3 zdp. Nárok se uplatňuje v závislosti na dosaţeném důchodovém věku: [33] činí-li důchodový věk alespoň 63 let, je nárok při dosaţení alespoň 60 let, činí-li důchodový věk méně neţ 63 let, je nárok nejdříve od doby, od které schází nejvýše 3 roky důchodového věku. Výplata předčasného důchodu a starobního důchodu nenáleţí v případě výkonu výdělečné činnosti nebo při pobírání podpory v nezaměstnanosti. V mezinárodní smlouvě o sociálním 38
zabezpečení se stanovuje, ţe na pobírání starobního důchodu před získáním důchodového věku nemá vliv činnost vykonávající v cizině. [33] Je moţné přeměnit invalidní důchod na starobní důchod. První moţností je podmínka pobírat invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého či třetího stupně. Dále nebýt účasten důchodového spoření a dosáhnout důchodový věk. Nárok na invalidní důchod tedy zaniká pojištěnci pobírající invalidní důchod, bez účasti na důchodovém spoření a dovršení 65 let po 31. 12. 2009. Tím vzniká nárok na starobní důchod ve výši stejné, jako byla u invalidního důchodu. Druhou moţností je podmínka pobírat invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně s účastí na důchodovém spoření a dosáhnout důchodový věk. Tedy pokud pobírá poţivatel invalidní důchod III. stupně s účastí na důchodovém spoření a při dosaţení důchodového věku, zaniká nárok na invalidní důchod. Ode dne zániku vzniká nárok na starobní důchod, kde je výše nároku buď stejná jako u invalidního důchodu nebo ve výši starobního důchodu dle ustanovení § 29 odst. 1, 2 a 3 zdp. Na základě vydání rozhodnutí se můţe tato přeměna uskutečnit. [33]
2.3.2
Invalidní důchod
Z důchodového pojištění prostřednictvím státu je zajišťován invalidní důchod. Do roku 2009 byl členěn na částečný invalidní důchod a na plný invalidní důchod. S účinností od 1. 1. 2010 dle zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, došlo k výrazným změnám. Týkalo se to právě členění invalidního důchodu: [21] na invaliditu I. stupně, kdy pracovní neschopnost poklesla nejméně o 35 % a nejvíce o 49 %, na invaliditu II. stupně, kdy pracovní neschopnost poklesla nejméně o 50 % a nejvíce o 69 %, na invaliditu III. stupně, kdy pracovní neschopnost poklesla nejméně o 70 %. I. stupeň invalidity je charakteristický tím, ţe je nejméně váţný. Naopak III. stupeň invalidity je povaţován ze všech úrovní za nejvíce obtíţný.
39
Pro získání nároku na invalidní důchod musí pojištěnec splňovat následující podmínky: [21] nedosaţení důchodového věku nebo věku 65 let, být invalidní pro invaliditu I., II. nebo III. stupně, získání nutné doby pojištění, pokud byla invalidita následkem pracovního úrazu, nepřihlíţí se na potřebnou dobu pojištění. Pojištěnec musí splnit nutnou dobu pojištění, aby měl nárok na invalidní důchod, která je dána věkem: [15] do 20 let méně neţ 1 rok, od 20 let do 22 let 1 rok, od 22 let do 24 let 2 roky, od 24 let do 26 let 3 roky, od 26 let do 28 let 4 roky, nad 28 let 5 roků. U pojištěnců, kteří mají věk nad 38 let, je doba pojištění stanovena na 10 let za posledních 20 let před vznikem invalidity. [15] Je důleţité zmínit dopočtenou dobu, která představuje nárok na invalidní důchod do získání důchodového věku. Pro její stanovení se nevychází ze skutečného důchodového věku, nýbrţ z ustanovení § 32 zdp. Plný zápočet dopočtené doby vzniká, pokud pojištěnci vznikne nárok na invalidní důchod před rokem dovršení 18 let. Dále pokud dosáhl věku 18 let a účast na důchodovém pojištění byla po celé období. O zkráceném zápočtu dopočtené doby se hovoří v případě, ţe nejsou splněny podmínky pro plný zápočet. Dopočtená doba se neposuzuje v případě, kdy byla invalidita způsobena úmyslně. [21] Invalidní důchod se skládá ze základní a procentní výměry. U základní výměry je stanovena výše pro rok 2015 ve výši 2 400,- Kč. U procentní výměry se pro výpočet stanovují procentní sazby vycházející z výpočtového základu. U I. stupně je procentní sazba 0,5 %, u II. stupně je procentní sazba 0,75 % a u III. stupně činí 1,5 %. Minimální výše u procentní výměry pro rok 2015 dosahuje 770,- Kč měsíčně. Při zlepšení nebo zhoršení zdravotního stavu se určuje nová úroveň invalidity. Tato změna obnáší zjistit novou procentní výměru. Základní
40
výměra zůstává stále stejná. Při výpočtu nové procentní výměry se určuje koeficient dle tabulky č. 3. [21] Tabulka 3: Koeficient při výpočtu procentní výměry Dosavadní stupeň invalidity
Nový stupeň invalidity
Výše koeficientu k
Koeficient byl stanoven poměrem
I.
II.
1,5
0,75:0,50
I.
III.
3
1,50:0,50
II.
I.
0,6667
0,50:0,75
II.
III.
2
1,50:0,75
III.
I.
0,3333
0,50:1,50
III.
II.
0,5
0,75:1,50 Zdroj: Zpracováno podle [21]
Zdravotní stav určují posudkoví lékaři OSSZ, poté rozhoduje ČSSZ o nároku na invalidní důchod. Spolupracuje se s lékařskou posudkovou sluţbou (LPS), která má za úkol vyšetřit pojištěnce ţádajícího o invalidní důchod. Pojištěnec má povinnost poskytnout potřebné podklady pro posouzení například nálezy od ošetřujících lékařů. [44]
2.3.3
Pozůstalostní důchody
V zákonu č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, došlo k několika změnám dotýkající se pozůstalostních dávek s účinností od 1. 1. 2010. Na vdovský a vdovecký důchod má nárok manţel či manţelka v případě, ţe zemřelý/á: [29] pobíral/a starobní důchod či invalidní důchod nebo, získal/a podmínky nároku na invalidní důchod či starobní důchod ke dni smrti nebo, zemřel/a v důsledku pracovního úrazu. Předpoklady pro získání nároku na vdovský či vdovecký důchod po uběhnutí 1 roku od úmrtí manţela či manţelky jsou: [29] starat se o nezaopatřené dítě nebo, pečovat o dítě, které je v II., III. či IV. stupni závislosti na pomoci jiné osoby nebo, být invalidou III. stupně.
41
Výše vdovského a vdoveckého důchodu je také sloţena z procentní výměry a ze základní výměry. Základní výměra činí 2 400,- Kč. Pokud zemřelý/á pobírala starobní důchod či invalidní důchod pro invaliditu III. stupně je stanovena 50% výměra. [29] Nezaopatřené dítě v případě ztráty matky či otce nebo osvojitele má nárok na sirotčí důchod. Podmínkou je, aby rodič či osvojitel: [29] pobíral starobní či invalidní důchod nebo, získal ke dni úmrtí potřebné podmínky pro starobní či invalidní důchod nebo, zemřel v důsledku pracovního úrazu. Od 1. 1. 2012 postačuje pro vznik nároku na invalidní důchod, aby zemřelý splňoval ke dni úmrtí alespoň polovinu potřebné doby pojištění. Výše sirotčího důchodu je rozdělena na základní a procentní výměru. Výše procentní výměry je určena na 40 % v případě starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně v době smrti. Základní výměra je pro rok 2015 ve výši 2 400,- Kč. Za nezaopatřené dítě s účinností od roku 2010 se nepovaţuje dítě, kterému je vyplácen invalidní důchod invalidity III. stupně. Je nutné zmínit, pokud mu byl přiznán nárok na invalidní důchod invalidity III. stupně po roce 2009, nevzniká za těchto podmínek nárok na sirotčí důchod v důsledku přiznání invalidního důchodu. [29]
2.4
Shrnutí jednotlivých dávek důchodového pojištění
Starobní důchod je chápán jako základní dávka důchodového pojištění v moderních systémech. [12] Pro získání nároku na dávku je nezbytné splnit poţadované podmínky, které jsou uvedeny v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Výše starobního důchodu se stanovuje orientačně prostřednictvím důchodové kalkulačky, která je zpřístupněna na MPSV. Přesnou výši důchodu vypočítává ČSSZ na základě ţádosti u OSSZ s ohledem na místo trvalého bydliště. [41] Invalidní důchod je další dávkou důchodového pojištění. Invalidita se definuje jako sníţení pracovní schopnosti, která vznikla z důvodu dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu. Dávka je upravována také zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, kde jsou uvedeny podmínky nároku a určení výše důchodu. [21] 42
Mezi poslední dávku se řadí pozůstalostní důchody tedy sirotčí důchod, vdovský či vdovecký důchod. U vdovského či vdoveckého důchodu musí být splněny podmínky, aby byl nárok na výplatu důchodu. Mezi tyto podmínky se řadí, aby zemřelý/á pobíral/a starobní či invalidní důchod nebo získal/a podmínky nároku na invalidní či starobní důchod v době úmrtí a nebo zemřel/a v důsledku pracovního úrazu. Sirotčí důchod je pobírán nezaopatřeným dítětem v případě ztráty matky, otce či osvojitele. [29] ČSSZ zaznamenala k datu 31. 3. 2013 přesně 2 863 034 důchodců, kteří pobírají v ČR starobní, invalidní či pozůstalostní důchod. Největší část zahrnují starobní důchody, kde ČSSZ vyplatila klientům v ČR 2 340 148 starobních důchodů. V tabulce č. 4 je uveden počet důchodců od roku 2009 k datu 31. 3. 2013. Je vidět, ţe počet důchodců má od roku 2009 do roku 2012 rostoucí tendenci. K 31. 3. 2013 se oproti roku 2012 sníţil počet důchodců o 8 419. [27] Tabulka 4: Počet důchodců od roku 2009 do března 2013 Rok
2009
2010
2011
2012
2013
Počet důchodců celkem
2 759 803
2 797 939
2 823 583
2 871 453
2 863 034
Počet starobních důchodců
2 071 269
2 225 908
2 266 348
2 340 218
2 340 148
Zdroj: Zpracováno podle [27]
Průměrná výše starobního důchodu k 30. 9. 2014 činí 11 066,- Kč. Počet důchodců byl 2 857 229 a výdaje na důchod představovaly celkem 275, 76 mld. Kč. [43] Zda má pojištěnec nárok na důchod, se zjišťuje prostřednictvím ELDP. Tyto ELDP jsou v databance ČSSZ, které se postupně shromaţďují. ELDP se zpracovává za kaţdý kalendářní rok. Zaměstnavatel sděluje OSSZ údaje o vyměřovacích základech, o době pojištění či o vyloučené době zaměstnanců. [55]
43
3. Evidenční listy důchodového pojištění Třetí kapitola se zabývá teoretickými poznatky o ELDP. ELDP se řídí zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci o provádění sociálního zabezpečení. [18 ] ELDP se povaţuje za nezbytný formulář, který je východiskem pro účely důchodového pojištění. [66] Dále si uvedeme povinnosti zaměstnavatele, kdy má předkládat ELDP například při obdrţení výzvy od orgánů SZ. [18] Vyjmenujeme si základní údaje, které jsou potřebné k vyplnění ELDP. [36] Dále se tato kapitola zabývá osobami, kterých se týkají ELDP. [25] Všechny oprávněné osoby jsou uvedeny v ustanovení zákona č. 155/1995 Sb. [46] Je objasněna situace, jak postupovat v případě uzavření pracovního poměru na základě dohody o provedení práce či u zaměstnání malého rozsahu. Kroky jsou ovlivněny především výší rozhodného příjmu. Dále si nadefinujeme vyměřovací základ, který se objevuje při vyplňování ELDP. [25] Pro ELDP je vypracována metodika, která uvádí všeobecné zásady pro vyplňování ELDP. Tato metodika obsahuje kroky nezbytné pro vyhotovení ELDP. [25] Dále si na obrázku č. 1 uvedeme formulář, obsahující identifikaci pojištěnce, průběh pojištění a identifikační údaje zaměstnavatele. [58] Následně si kaţdou část detailně popíšeme. Především se jedná o psaní kódů, číselných a textových údajů. [36] Vysvětlíme si, jaké jsou způsoby předávat ELDP do ČSSZ. Zaměstnavatel můţe vyuţít elektronickou či papírovou podobu. Přes e-podání lze vyuţít datovou schránku či veřejné rozhraní (VREP). [36] Objasníme si sankce, které hrozí v případě neplnění povinností zaměstnavatelů. [35] Uvedeme si časté chyby při vyplňování. [36] Poslední částí je, prostřednictvím společnosti Mercer a střediska pro finanční studia, srovnání důchodových systémů v jednotlivých zemích. Dále se zhodnotí pohled na důchodovou nepřipravenost. [71] Tato kapitola se věnuje důchodovému systému v Německu. [54]
44
3.1
Význam a povinnosti vyhotovení ELDP
Dle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálních zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů má zaměstnavatel povinnost vést ELDP za jednotlivý kalendářní rok pro kaţdou osobu, která se účastní důchodového pojištění. Od 1. 1. 2010 se vztahuje vedení ELDP na všechny poţivatele starobního důchodu při nároku na zvýšení důchodu za dobu výdělečné činnosti při pobírání důchodu. Účast na důchodovém pojištění nevzniká u osob, kterým svým rozsahem nevytváří účast na nemocenském, a tím ani nemají povinnost vedení ELDP od zaměstnavatele. [18] ELDP se dá povaţovat za nezbytný tiskopis, který je určen pro účely důchodového pojištění. Výpočet důchodu vychází právě z dokumentů ELDP. Dříve byly ELDP odesílány na ČSSZ po ukončení pracovního poměru zaměstnance. V současnosti tedy od 1. 1. 2004 mají zaměstnavatelé povinnost za své zaměstnance zasílat tento tiskopis kaţdý kalendářní rok i v případě, ţe zaměstnanec v pracovním poměru pokračuje. [66] Při závěrce mzdových listů, nejdéle do 30. 4. následujícího roku, se zaznamenává do ELDP: [18] identifikační údaje o zaměstnavateli, jméno, příjmení, datum narození, místo narození a rodné číslo osoby, specifikace – druh výdělečné činnosti, doba důchodového pojištění, vyměřovací základ pro pojistné na SZ, vyloučené doby. Zaměstnavatel má povinnost vyhotovený jeden tiskopis ELDP předat k podpisu občanovi a uschovat do své evidence po dobu 3 kalendářních roků. Druhý tiskopis včetně podpisu zaměstnance odevzdat občanovi nejdéle v den, kdy zaměstnavatel originál ELDP odevzdává orgánu SZ. Díky tomu můţe zaměstnanec mít přehled o svých dobách důchodového pojištění. V případě rozporu, týkající se zápisu zaměstnavatele v ELDP, se můţe občan obrátit na OSSZ do 30 dnů od předání tiskopisu. Státní zaměstnanci podávají námitku u ministerstva vnitra, obrany nebo spravedlnosti. ČSSZ získává ELDP prostřednictvím příslušné OSSZ, ve které je útvar zaměstnavatele. [18] 45
Zaměstnavatel předkládá ELDP: [18] nejdéle do 30. 4. 2014 následujícího roku, v případě zániku do 30 dnů, při obdrţení výzvy od orgánů SZ do 8 dnů, do 3 měsíců od úmrtí občana bez vyţádání orgánů SZ. ELDP se týká osob, které jsou vyjmenovány v ustanovení odst. 4 a 5 odst. 1 písm a) aţ d) a f) aţ t) zákona č. 155/1995 Sb. Jedná se o zaměstnance v pracovním poměru, členy druţstva, soudce, poslance Poslanecké sněmovny, členy Nejvyššího kontrolního úřadu, prokuristy, likvidátory a další osoby. [25] Výše uvedené osoby jsou účastny důchodového pojištění jen za podmínky účasti na nemocenském pojištění. U účasti na nemocenském pojištění je předpoklad, ţe zaměstnanec koná výdělečnou činnost na území ČR při splnění rozhodného příjmu. Zahraniční pojištěnci jsou účastni, pokud se dobrovolně účastní důchodového pojištění. Tyto podmínky neplatí pro zaměstnance, kteří mají uzavřenou dohodu o provedení práce. [25] U zaměstnání malého rozsahu není dodrţen rozhodný příjem. Pojištění se týká jen kalendářních měsíců, ve kterých je dosaţená výše rozhodného příjmu. Zaměstnanci se započítávají
všechny
zaměstnání
malého
rozsahu
v daném
měsíci
u
jednoho
zaměstnavatele. Pokud tato částka v kalendářním měsíci přesáhne rozhodný příjem, je zaměstnanec účasten pojištění. [25] Zaměstnanci, kteří pracují na základě dohody o provedení práce, musí splnit výše uvedené podmínky, ale se započitatelným příjmem větším neţ 10 000,- Kč. V případě vykonání více dohod o provedení práce v kalendářním měsíci u jednoho zaměstnavatele se také výše započitatelných příjmů sčítá. Pokud zaměstnanec vykonává více výdělečných činností zakládající účast na pojištění, je nutné zmínit, ţe je pojištěný jen jednou. [25] Pojištění vzniká prvním dnem vykonání práce a zaniká při ukončení doby zaměstnání. Smluvním zaměstnancům, soudcům, poslancům Poslanecké sněmovny, likvidátorům či komanditistům komanditní společnosti můţe vznikat nárok na pojištění. [25]
46
Do doby důchodového pojištění se nezapočítávají ty kalendářní měsíce, které nesplňují následující podmínky: [25] výši příjmu zahrnující do vyměřovacího základu, účast na pojištění aspoň 1 den, při omluvných důvodů nesplnění příjmu a nevykonání činnosti. Vyměřovací základ se skládá ze souhrnu příjmů podléhající zdanění v ČR. Zúčtovaný příjem se chápe jako plnění v peněţním či nepeněţním vyjádření. Do ELDP se vyměřovací základ vyplňuje v plné výši. [25]
3.2
Všeobecné zásady vyplňování ELDP pomocí metodiky
Pro všeobecné zásady ELDP slouţí metodika, která poskytuje přehledné a ucelené kroky, jak docílit bezchybného vyplnění. Záhlaví ELDP se skládá ze tří částí: „Identifikace pojištěnce, průběh pojištění v daném roce a identifikační údaje zaměstnavatele.“ Na obrázku č. 1 je uvedený formulář ELDP. [36]
Obrázek 1: Formulář ELDP Zdroj: [56]
47
Technický kód v záhlaví uplatňují orgány SZ. Rok se uvádí ve čtyřčíselném formátu dle příslušného roku. Typ ELDP ve formě dvojčíslí udává, zda zaměstnanec stále pokračuje v pracovním poměru nebo dochází k ukončení či k úmrtí pojištěnce u zaměstnavatele. V tabulce č. 5 jsou uvedeny čísla, která popisují typ ELDP. Typ 01,02 a 03 jsou označovány jako původní. Typ 51, 52 a 53 mají opravný charakter. [36] Tabulka 5: Typ ELDP Typ ELDP
Případ
01
pracovní poměr pojištěnce u zaměstnavatele v době odesílání trvá
51
opravný ELDP
02
pracovní poměr pojištěnce u zaměstnavatele je v průběhu příslušného roku ukončen
52
opravný ELDP
03
v případě úmrtí pojištěnce
53
opravný ELDP Zdroj: Zpracováno podle [36]
V tabulce č. 6 je jsou uvedeny typy ELDP v kompetenci orgánů SZ, ve kterých se provádí rekonstrukce. Pokud občan zjistí chybějící roky pojištění, musí doloţit potřebnou dobu a na základě toho provádí orgán SZ rekonstrukci. Potřebná doba je prokázána výplatními pásky, pracovní smlouvou a zápočtovým listem v případě, ţe jiţ zaměstnavatel zanikl. [36] Tabulka 6: Typ ELDP - rekonstrukce Typ ELDP
Případ
91
rekonstrukce ELDP týkající se typu 01
92
rekonstrukce ELDP týkající se typu 02
93
rekonstrukce ELDP týkající se typu 03 Zdroj: Zpracováno podle [36]
Je vymezen prostor pro datum původního ELDP, týkající se hodnoty typu ELDP 51, 52 či 53 v poţadovaném tvaru DD.MM.RRRR. ELDP obsahují kód OSSZ, který říká, kde má zaměstnavatel v jejím obvodu útvar. V číselníku okresů je uveden seznam kódů a popisů jednotlivých obvodů OSSZ. (viz příloha 5) Dále se uvede slovy oprávněná OSSZ. [36] Identifikace pojištěnce obsahuje důleţité údaje o pojištěnci. Mezi ně se řadí: [36] Příjmení – je to takové příjmení, které je při zápisu ELDP platné. Jméno – je uvedeno takové jméno, které je v dokladech. Titul – obvykle předepsané zkratky titulů například Bc., Ing. 48
Datum narození – je ve tvaru DD.MM.RRRR. Rodné číslo – do roku 1953 je rodné číslo devítimístné. V ostatních letech je uvedeno jako desetimístné. U devítimístného čísla je zakázáno doplňovat navíc nulu. Rodné číslo zastává velmi nezbytný údaj. Ulice – ulice je vyplněná dle místa pobytu v ČR u zahraničních osob. Zahraniční osoby dojíţdějící do ČR bez trvalého pobytu uvádějí zahraniční adresu. Osoba bez trvalého pobytu vypíše adresu obecního úřadu. Číslo domu – uvádí se popisné a orientační číslo bez daného pořadí. Rodné příjmení – musí souhlasit s doklady. Obec – je v úplném tvaru bez zkrácení. Pošta – u pošty se zaznamenává prvních pět písmen například Klenčí pod Čerchovem – Klenč. PSČ – je stanoven ve tvaru XXX XX. Stát – je vypracován přehledný číselník států, který je uveden v příloze 6. Místo narození – vyplní se přesně obec s moţností zkrátit ostatní část. V daném kalendářním roce se záznam o průběhu výdělečné činnosti vyplňuje většinou do jednoho řádku. Existují moţnosti, ve kterých se uvádí průběh v jednom kalendářním roce do více řádků například: [36] U pojištěnců, kteří mají důchodový věk s přiznáním starobního důchodu, se v prvním řádku vyplní den předcházející dni dovršení důchodového věku pro moţnost nároku na starobní důchod. Ve druhém řádku se vyplní doby pojištění po dovršení důchodového věku. U dodatečných zúčtovaných příjmů, které se započítávají do vyměřovacího základu po ukončení účasti na pojištění. Pojištěnec při ukončení pracovního poměru u zaměstnavatele se vrátí do 3 měsíců zpět ke stejnému zaměstnavateli. U zaměstnance, který má více zaměstnání malého rozsahu v daném měsíci u stejného zaměstnavatele, se vyplní do samostatných řádků. To platí v případě, ţe se jednotlivá zaměstnání nepřekrývají. Pokud se zaměstnání překrývají, musí se vymezit na ELDP samostatně. Zaměstnanec s více dohodami o provedení práce u jednoho zaměstnavatele bez překrývání období výkonu a součet dohod dosáhne v kalendářním měsíci částku 49
10 000,- Kč, se jednotlivá zaměstnání vyplní do řádků popřípadě na další ELDP. Pokud dochází v kalendářním roce k překrývání se splněním rozhodným příjmem, je nutné kaţdý výkon definovat na samostatný ELDP. U zaměstnance dochází ke změně zaměstnání například z dohody o pracovní činnosti na dohodu o provedení práce. Výše uvedené moţnosti upravuje ustanovení § 10 odst. 6 zákona č. 187/2006 Sb. Průběh pojištění má následující části: [36] Kód – je ve trojmístném tvaru. První znak je popsán číslicí od 1 – 9 a písmeny od A – Z. První znak je charakterizován druhy výdělečné činnosti, které jsou uvedeny v příloze č. 7. Například číslice 1 znamená, ţe má zaměstnanec jednu výdělečnou činnost u zaměstnavatele. Písmenem R se značí likvidátor a písmenem O člen druţstva. U čísel od 1 do 9 a u písmen A – J a T – Z je nezbytné vytvářet samostatný ELDP bez ohledu na vzájemné překrývání. Ve druhém znaku mohou být uvedena písmena P, D, V či znaménko plus (+). Písmeno P představuje dodatečné zúčtované příjmy, které se zařazují do vyměřovacího základu po skončení pracovního poměru. Písmeno D zachycuje pojištěnce s nástupem do zaměstnání, který splnil důchodový věk. Písmeno V symbolizuje výjimku, která se pouţije u pojištěnce vykonávající vojenskou sluţbu po část kalendářního měsíce. Pokud se nejedná o ţádnou výše uvedenou situaci, pouţije se znaménko +. Poslední znak v trojmístném údaji se značí písmenem S, které je platné do 31.12.2013. Jinak se uvádí znaménko +. MR
značí
zaměstnání
malého
rozsahu,
kde
se
uvede
písmeno
A
dle § 7 zákona č. 187/2006 Sb. nebo písmeno N zachycující dohody o provedení práce či zaměstnání dle zákona č. 187/2006 § 6 odst. 1 písm. b). Od – do je ve tvaru DD.MM.RRRR. U zaměstnání malého rozsahu se vyplní den, kdy vznikla účast na pojištění. Zaměstnání uzavřené na základě dohody o provedení práce se začíná počítat den, ve kterém se účastní pojištění. Tento údaj je prázdný v případě, ţe po skončení pracovního poměru jsou vykázány příjmy, které jsou zúčtovány dodatečně do vyměřovacího základu. ELDP je spojen k ţádosti o starobní důchod, který je vyřešen 4 měsíce před daným datem přiznání důchodu. Zaměstnavatel nevypracovává ELDP před přiznáním nároku na důchod. Dny zahrnují součet dnů v kalendářním roce. Nezapočítávají se tam dny po dobu, ve kterých nebyl pojištěnec účasten pojištění. Naopak do součtu se zahrnuje vyloučená 50
doba a zaměstnání malého rozsahu, které splňuje částku započitatelného příjmu alespoň v určeném rozhodném příjmu. Zaměstnanci, pracující na základě dohody o provedení práce, se do souhrnu dnů sčítají kalendářní měsíce, které splňují částku vyšší neţ 10 000,- Kč. Při vykonání více dohod o provedení práce v jednom kalendářním měsíci se zúčtovaný příjem sčítá. Pokud bude splňovat výši rozhodného příjmu, zahrnuje se do souhrnu dnů v kalendářním roce. Kalendářní měsíce jsou stanoveny číselně od 1 – 12. Písmeno X se pouţije v těch kalendářních měsících, ve kterých nedochází k potřebné době důchodového pojištění. U zaměstnání malého rozsahu či dohody o provedení práce se přednostně sleduje dosaţení rozhodného příjmu. Při výkonu vojenské sluţby v ČR v celém kalendářním měsíci, tudíţ bez příjmu z výdělečné činnosti, nebude označen písmenem X. Písmeno X se uvádí, pokud po celou část měsíce nevykonával vojenskou sluţbu. U ţen čerpající mateřskou dovolenou je písmeno X uvedeno v následujícím měsíci po měsíci narození dítěte. Písmeno X se bude vyskytovat v dalších měsících čerpající toto volno. U mateřské dovolené, která bude trvat celý rok, se vyuţívá třináctý prostor. V tomto prostoru se vyznačí písmeno X. Ve vyloučených dobách jsou doby, které jsou omluveny. Týká se například pracovní neschopnosti, která nebyla způsobena úmyslně. Při ošetřování člena rodiny či dítěte do 10 let se maximálně vylučuje doba devíti dnů. U osamělého zaměstnance, který ošetřuje dítě s neukončenou povinnou školní docházkou do 16 let, se vyřazuje nejvýše 16 kalendářních dnů. Do vyloučené doby se zahrnuje i výkon vojenské sluţby v ozbrojených silách v ČR. Je nutné zdůraznit, ţe vyloučené doby pracují s kalendářními dny nikoliv s pracovními. Vyměřovací základ je dán souhrnem zúčtovaných příjmů pro stanovení pojistného. Vyměřovací základ se píše bez teček s mezery mezi tisíci například 7 560. Doby odečtené představují počet kalendářních dnů. Týká se to situace, kdy je pojištěnec výdělečně činným po získání důchodového věku, ve kterém měl neomluvenou nepřítomnost či pracovní volno bez náhrady příjmů. Pod kolonkou celkem zaměstnavatel musí učinit součet ve sloupcích vyloučené doby, vyměřovací základ a doby odečtené. Dalším oddílem v ELDP jsou identifikační údaje zaměstnavatele a podpisy. Ve všeobecných zásadách pro vyplňování ELDP jsou stanoveny pravidla, jak tento oddíl zpracovat: [36] 51
Název zaměstnavatele a obec sídla musí souhlasit s názvem uvedeným v obchodním či ţivnostenským rejstříku. Zaměstnavatel, který je fyzickou osobou (FO), uvádí jméno, příjmení a obec sídla. Identifikační číslo (IČ) je zaměstnavateli přiděleno pro potřeby Českého statistického úřadu (ČSÚ). Tato kolonka můţe zůstat prázdná, pokud zaměstnavatel nemá IČ. Variabilní symbol stanovuje orgán SZ jako plátci pojistného. Výdělečná činnost od je v číselné podobě DD.MM.RRRR. Tato kolonka se vyplňuje, pokud byla činnost pojištěnce jiţ před kalendářním rokem. U osob s opětovným nástupem ke stejnému zaměstnavateli je záznam zapsán do druhého popřípadě do třetího řádku. U zaměstnání malého rozsahu či dohod o provedení práce se vyplňuje zahájení činnosti v daném kalendářním roce do ELDP. Datum vyhotovení ELDP je v číselné podobě DD.MM.RRRR. Toto datum znamená vyhotovení, opravení či rekonstrukci. Datum a podpis pojištěnce se neposílá orgánům SZ. Tento krok je uveden ve stejnopise, který uchovává zaměstnavatel. Podpis a razítko zaměstnavatele jsou v kompetenci předem daného pracovníka zaměstnavatele. Kolonka pro potřeby OSSZ jsou výhradně pro orgány SZ.
3.3
Možnosti odevzdávání ELDP
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, podává princip o předkládání ELDP. Zaměstnavatel se zabývá vedením ELDP pro pojištěnce tedy osoby, které jsou účastny důchodového pojištění či poţivateli starobního důchodu. Pojištěnci, kteří vykonávají u jednoho zaměstnavatele 2 a více souběţných činností, obdrţí od zaměstnavatele pro kaţdou činnost samostatné ELDP. Zaměstnanec, který ukončí pracovní poměr, můţe do tří měsíců opět nastoupit ke stejnému zaměstnavateli. Zaměstnavatel si ELDP zaměstnance ponechává otevřený, a kdyţ nastoupí znovu, vede záznamy ve shodném ELDP. Zaměstnanec ukončující pracovní poměr z důvodu výkonu trestu odnětí svobody, zaměstnavatel ukončí ELDP a předá orgánům SZ. [36] Zákon č. 582/1991 Sb. § 123e odst. 2 upravuje postup předkládání ELDP. Jsou dvě varianty předkládání: [36] 52
elektronická forma, papírová podoba. Elektronická forma umoţňuje zaslat ELDP do datové schránky (5ffu6xk) tedy přes e-Podaní ČSSZ nebo přes datovou schránku příslušné OSSZ. Eventuálně přes veřejné rozhraní (ePodání ČSSZ), která vyţaduje elektronický podpis. Elektronické podání musí mít formát předepsaný ČSSZ, která je uveřejněna na úřední desce ČSSZ. [36] Na úřední desce ČSSZ jsou uveřejněny kroky pro podání přes veřejné rozhraní (VREP) či datovou schránkou. [36] E-Podání, které zahrnuje 300 tiskopisů, se bez zbytečných odkladů zpracovává. Při více neţ 300 zaslaných tiskopisů se zpracování odkládá na večerní hodiny z důvodu menšího vytíţení systému. Pokud klient zašle opakovaně identické e-Podání, dochází k následnému zamítnutí. Opět můţe zaslat za dalších 48 hodin. Zpětnou vazbou je automatická odpověď, kterou vygeneruje program o přijetí či zamítnutí poţadavku. Zamítnutí je z důvodu chybného vyplnění formuláře a vyţaduje znovu zaslat kompletně opravené. Storno podání je moţné prostřednictvím písemné ţádosti. Ohlašování chyb, které souvisí se sluţbami při e-Podání, se musí neprodleně řešit. Je moţné kontaktovat pracovníky OSSZ či apelovat na technickou podporu. Na stránkách ČSSZ lze nalézt přehlednou tabulku pro chybové hlášení systému. Například kód chyby 261 upozorňuje jako chybný počet vyloučených dnů. Dále kód 288 definuje chybu při neshodě součtů vyměřovacích základů. V příloze č. 4 Chybové hlášení systému je uvedena ukázka výběru kódů týkajících se ELDP ze stránek ČSSZ. [38] Při vyuţití datové schránky přes e-Podání ČSSZ je stanoven postup, jak dané formuláře poslat. Nezbytností je mít datovou schránku a mít nainstalovaný program Form Filler. Na stránkách ČSSZ lze nalézt ke staţení elektronický formulář, který si klient uloţí do počítače a otevře prostřednictvím výše uvedeného programu. Klient, po vyplnění a následné kontrole, vypraví formulář. V datové schránce klient vypíše potřebné údaje a dá pokyn pro odeslání. S maximální moţností odeslat 1499 formulářů ve formátu XML. [39] Před e-Podání veřejným rozhraním (VREP) je nutnost elektronický podpis zaznamenat na příslušné OSSZ společně s oprávněnými osobami k odevzdávání formulářů. Vyuţívat této moţnosti lze aţ po dodrţení všech uvedených povinností spojené s registrací. S pouţitím programu Form Filler můţe ve svém počítači klient otevřít, vyplnit a zkontrolovat staţený 53
formulář a poslat přes veřejné rozhraní. Podmínkou je vybrat certifikát elektronického podpisu a zaslat do ČSSZ přes VREP. [39] Specifické mzdové programy zahrnují i funkci – formulář pro e-Podání ČSSZ. Platí opět stejná pravidla, ţe je nutné mít zaregistrovaný elektronický podpis na příslušné OSSZ společné s uvedenými oprávněnými osobami. [39] Při výběru v papírové podobě je také předepsán tiskopis. Tiskopis obsahující 3 spojené listy je určen pro vyplňování na psacím stroji. Vypracovává se originál s propisem 2 stejnopisů s podpisem pověřeného zaměstnance. Tiskopis obsahující 1 list vyuţije zaměstnavatel, který stáhne na stránkách ČSSZ. Zaměstnavateli dává moţnost vyplnit údaje do formuláře a následně realizovat tisk do originálního tiskopisu s 2 stejnopisy. Tiskopisy v papírové formě můţe zaměstnavatel vyzvednout na příslušné OSSZ. Dochází k transformaci z papírové podoby do elektronické. Z toho vychází podmínka, ţe tištěné formuláře musí být v originální podobě. Pokud se tak nestane, OSSZ neumístí ELDP do automatizovaného zpracování a vrátí zpět zaměstnavatelům k opravě. [36] Při vyplňování ELDP se volné kolonky neproškrtávají a v ţádném případě nepřesahují označená čtecí pole. Dále se nesmí opravovat formou škrtání například rodné číslo, příjmení, variabilní symbol atd. [36]
3.4
Sankce a časté chyby při vyplňování
Dle ustanovení § 35a odst. 4, § 37 aţ 43 a § 83 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení se ukládají sankce při neplnění povinností zaměstnavateli. Částka se pohybuje do výše 100 000,- Kč, kterou můţe zaměstnavateli nařídit OSSZ. V případě opakovanému nesplnění můţe pokuta dosáhnout výši do 500 000,- Kč. OSSZ nejprve zaměstnavatelům zasílá výzvy o zaslání ELDP nebo se snaţí ELDP získat na základě telefonické domluvy. Častým problémem účetních je například převzatá nová agenda, ve které následně zjišťují nedostatky například nepodání ELDP za pracujícího důchodce. Další moţností je vyhotovit ELDP, ale neodeslat v dané lhůtě tj. do 30 dnů od vystavení. [35] Moţností, jak předcházet moţných problémům ohledně ELDP,je například vyuţít kurzů zabývající se vedením ELDP určené pro účetní. Tyto kurzy připravují na řešení sloţitých 54
situací ohledně ELDP a eliminují moţnosti udělení pokut OSSZ. Obsahem odborných školení je: [69] vymezit okruh pojištěných osob, vyplnit ELDP, kombinace zaměstnání malého rozsahu se zaměstnáním, oprava ELDP, legislativní úprava. Metodika určená k vyplňování ELDP, která uvádí hlavní zásady, se snaţí o eliminaci moţných chyb na straně zaměstnavatelů. I přesto dochází k chybám, které způsobují jisté komplikace. Častou chybou je vyplňování rodného čísla. Rodné číslo se má uvádět s mezery a bez lomítka tj. XXX XXX XXX nebo XXX XXX XXXX. Nejčastější chybou je právě nedodrţení tohoto standardního postupu. V případě odeslání rodného čísla bez mezer se bude, i přes nestandardní postup, akceptovat tento zápis. Vrácení je moţné s nesouhlasným datem narození. Číselné údaje mají mít podobu s tečkami a bez mezer. Přesto budou uznány i bez teček a s mezery. Abecední údaje jsou stanoveny v dané formě. Schváleny budou i s velkými písmeny. K nedorozumění dochází se stanovením typem ELDP konkrétně tedy záměna 01 a 02. Dále je za chybný tvar často povaţován údaj od – do. OSSZ se také zabývá špatným uvedením IČ či variabilního symbolu zaměstnavatele. V ELDP mohou také chybět vyplněné údaje: datum vyhotovení ELDP, výdělečná činnost „od“, kód ELDP. [8, 25, 36] Zpracovaná metodika pro vyplňování ELDP má za úkol pomoc odstranit zbytečné chyby uváděné zaměstnavateli. Metodika je vypracována do několika částí. Dá se říci, ţe díky této metodice se vytváří ucelený přehled v této problematice. [25]
3.5
Důchodové systémy ve světě
Střediska určená pro finanční studie či určené společnosti se snaţí charakterizovat a srovnávat jednotlivé důchodové systémy ve světě, ale i v samotné Evropě. Například společnost Mercer ve spolupráci s Australským střediskem pro finanční studia se zabývá srovnáním 55
důchodových systémů v několika zemích. Hodnocení probíhá na základě subindexů přiměřenosti,
udrţitelnost
a
integrity.
Ve
světě
zatím
nebyl
pouţit
systém,
který by se pokládal za dokonalý. Existují návrhy a rysy, jak vylepšit jednotlivé systémy. Společnost Melbourne Mercer Global Pension Index analyzuje 18 zemí za pomocí tříd A, B, C, D a E. Třída A má hodnotu indexu vyšší neţ 80 a je charakteristická silným důchodovým systémem a všechny ukazatelé jsou na vysoké úrovni. Třída B má index 65 – 80, ve kterém je důchodový systém povaţován za uspokojivý. Třída C je v intervalu indexu 50 – 65, v němţ je důchodový systém vystaven řadě rizik. Třída D má hodnotu indexu 35 – 50, ve kterém důchodový systém vykazuje nemalé slabiny. Poslední třídou je písmeno E v indexu menší neţ 35, ve kterém je důchodový systém popsán jako nemoţný existující systém. Index se počítá na základě váţeného průměru tří subindexů. První váhou je přiměřenost, zahrnující 40 %. Dále je to subindex udrţitelnosti, jehoţ váha je stanovena na 35 %. Posledním subindexem je integrita, jejíţ váha činí 25 %. Přiměřenost je důleţitá, neboť kaţdá země usiluje o přiměřený důchodový systém. Udrţitelnost je nezbytná v podobě udrţitelného systému důchodových příjmů. U integrity je velmi podstatná důvěra občanů poskytovat důchodové dávky. Z analyzovaných zemí patří do třídy A Dánsko. Německo a Francie. [71] Závěry přináší studie od společnosti Aegon, která zkoumá důchodovou nepřipravenost. Tato studie analyzuje v roce 2013 více jak 12 000 zaměstnanců z 12 zemích. Závěrem je, globální problém v nepřipravenosti na důchod. Jednotlivci řeší tento problém spíše odloţení odchodu do důchodu. Dochází ke sníţení populace v produktivním věku a lidé se doţívají vyššího věku. Jednotlivci musí řešit ekonomickou nejistotu a omezení vládního rozpočtu prostřednictvím osobního zabezpečení. Studie byla vypracována na základě těchto hodnotících východisek: [71] odchod do důchodu spojen s finanční připraveností, pochopení globálního problému, odpovědnost za příjmy. Německo má index 55,3, který se zahrnuje do třídy C. Je charakteristický spíše stárnoucí populací s přijatelným státním důchodem. Přesto je zřejmá ambice Německa neustále redukovat důchodový účet. Důchodci jsou v dnešní době dostatečně zabezpečeny, vycházející především ze zákonného důchodového pojištění. Do budoucna bude mít zákonné důchodové pojištění spíše klesající tendenci. Bude nezbytné zajistit doplňujícími příjmy. [71] 56
Silné ročníky odcházejí do důchodu, coţ ovlivňuje stabilitu důchodového systému. Konkrétně se to týká ročníků od 1955-1970 způsobující demografické změny. V roce 2030 se předpokládá, ţe osoby starší 65 let budou tvořit 49 % populace. [47] Pravidla a změny týkající se zajištění důchodového systému, musí být provedeny pečlivě a rozváţně. Jedním s řešením je, aby OSVČ a státní úředníci patřili do okruhu zákonného důchodového pojištění. Dále zvýšením sazeb pojistného by se mohlo předejít moţnému riziku. [48] Od července 2014 Německo zavedlo nový důchodový balíček, ve kterém je mnoho výhod pro občany. [49] Tento návrh vycházel z koalice kancléřky Angely Merklové. První změnou je odchod do důchodu některým zaměstnancům o dva roky dříve tedy v 63 letech. Týká se občanů, kteří odpracovali alespoň 45 let. [53] Je pravda, ţe zaměstnavatelé tento trend nepodporují, neboť v ostatních zemích spíše dochází k prodlouţení důchodového věku. Zaměstnavatelé se také obávají, ţe v některých sektorech se bude postrádat zkušená pracovní síla. Bude zvýšen důchod ţenám, kterým se narodily děti před rokem 1992. Zvýšení důchodu na západě Německa činí 57 eur a na východě 53 eur. [62] Federální ministerstvo práce a sociálních věcí (Bundesministerium für Arbeit und Soziales) dává moţnost si spočítat věk odchodu do důchodu jiţ od 63 let. V příloze č. 8 lze nalézt informace o věku odchodu do důchodu, kde je nutné vyplnit rok narození a další údaje. [50] Dá se říci, ţe je důchodový systém v Německu obdobný s Českou republikou. Němci si o starobní důchod ţádají na příslušném orgánu. Pojištěnci musí splnit dvě základní podmínky: [54] důchodový věk, potřebná doba pojištění. Pro výpočet důchodu je důleţitý příjem v produktivním věku. Zásluhovost je více vnímána v Německu neţ v ČR. Na stránkách eu-info.de lze stáhnout formuláře určené pro výpočet a vyplácení důchodu vedené pod kódem E200. Mezi významný dokument se označuje kód E202, který zprostředkovává ţádost o starobní důchod. Tento typ formuláře podmiňuje v návaznosti na tento dokument vyplnit i formulář pod kódem E205 a E207. Předepsaný dokument E207
57
k vyplnění podává informace o historii zaměstnání pojištěnce. U E205 se vyplňuje pro příslušnou zemi kód při splnění doby pojištění dle právních předpisů. [51] Sepsání těchto blanketů se realizuje prostřednictvím příslušných institucí, které jsou oprávněny řešit důchodovou problematiku. Mezi ty se řadí: [17] Deutsche Rentenversicherung Bund, Deutsche Rentenversicherung Knappschaft-Bahn-See, Deutsche Rentenversicherung Bayern Süd.
58
4. Analýza ELDP v praxi ELDP zastává v ČR velmi důleţitou v roli při výpočtu ELDP, které zasílají zaměstnavatelé kaţdý kalendářní rok příslušnému orgánu SZ. Pomocí metodiky je sjednocena úprava a základní pravidla pro vyplňování. Proto se tato kapitola věnuje případovým studiím, které se týkají vyplňování ELDP v návaznosti na pracovní poměry. [36] Dále se zaměříme na aktuální problematiku vyplňování ELDP. Jak postupovat s vyplňováním v případě uzavření dohody o provedení práce, ostatního zaměstnání či zaměstnání malého rozsahu. [36] Uvedeme si výhody a nevýhody elektronické a papírové formy. Následně vytvoříme přehledné tabulky, které sledují výhody a nevýhody odesílání ELDP zaměstnavatelem a následného zpracování ČSSZ. Na základě zjištěných teoretických a praktických poznatků se predikují tři dílčí cíle, které mají být základem pro splnění hlavního cíle. Tímto cílem je zlepšení a zefektivnění agendy ELDP pro všechny zúčastněné subjekty.
4.1
Aktuální problematika vyplňování ELDP
Obrázek č. 2 Podmínky pro vyhotovení ELDP zobrazuje jednotlivé kroky procesu. Na základě uzavřeného pojistného vztahu se sleduje, zda je sjednaný příjem ve výši alespoň rozhodného příjmu. Pokud není alespoň v dané výši, jedná se o zaměstnání malého rozsahu. U zaměstnání malého rozsahu se sčítají jednotlivé kalendářní měsíce pro účast na pojištění. Příjem zúčtovaný v daném kalendářním měsíci nesplní rozhodný příjem, není účasten na pojištění v tomto kalendářním měsíci. ELDP se v tomto případě vyhotovovat nebude. Pokud bude příjem alespoň ve výši rozhodného příjmu v daném kalendářním měsíci, je v tomto kalendářním měsíci účasten pojištění. Zaměstnavateli vzniká povinnost vyhotovit ELDP za dobu trvání účasti na pojištění a následně odevzdat příslušnému orgánu SZ. Termíny a způsoby jsou uvedeny v zásadách pro vyplňování ELDP na stránkách ČSSZ. Jestliţe příjem je alespoň ve výši rozhodného příjmu, je pojištěný účasten na pojištění po celou dobu trvání. Zaměstnavatel vypracovává ELDP a odevzdává originál ELDP příslušnému orgánu SZ. Opět je nutné se řídit pokyny, které jsou uvedeny v metodice pro vyplňování ELDP. [36]
59
POJISTNÝ VZTAH
SJEDNÁNÝ PŘÍJEM JE ALESPOŇ VE VÝŠI ROZHODNÉHO PŘÍJMU (rok 2014 –
ANO
2500,- Kč/měs.)
ÚČAST NA POJIŠTĚNÍ PO CELOU DOBU TRVÁNÍ POJISTNÉHO VZTAHU
POVINNOST VYHOTOVIT ELDP
NE ZAMĚSTNÁNÍ MALÉHO ROZSAHU (SLEDUJE SE ÚČAST NA POJIŠTĚNÍ ZA JEDNOTLIVÉ KALENDÁŘNÍ MĚSÍCE)
ZÚČTOVÁN PŘÍJEM ZA KALENDÁŘNÍ MĚSÍC ALESPOŇ VE VÝŠI ROZHODNÉHO PŘÍJMU
ANO
NE
ZA DOBU TRVÁNÍ ÚČASTI NA POJIŠTĚNÍ A PŘEDAT NA ČSSZ (termíny a způsob – viz. Zásady vedení ELDP na www.cssz.cz
ÚČAST NA POJIŠTĚNÍ POUZE V KALENDÁŘNÍM MĚSÍCI
POVINNOST VYHOTOVIT ELDP
ÚČAST NA POJIŠTĚNÍ V DANÉM KALENDÁŘNÍM MĚSÍCI NEVZNIKÁ
ELDP SE NEVYHOTOVUJE
ZA DOBU TRVÁNÍ ÚČASTI NA POJIŠTĚNÍ A PŘEDAT NA ČSSZ (termíny a způsob – viz. Zásady vedení ELDP na www.cssz.cz
Obrázek 2 Podmínky pro vyhotovení ELDP Zdroj: vlastní
60
Je nezbytné zmínit, ţe typ uzavření pracovního poměru má významný vliv na vyplňování ELDP dle metodiky. Existuje dohoda o provedení práce, zaměstnání ostatní a zaměstnání malého rozsahu. Metodika stanovuje pokyny a kroky, jak vyhotovit dle typu uzavření pracovního poměru ELDP a je povinností zaměstnavatelů se těmito pokyny řídit. Následující subkapitoly se proto zabývají případovými studiemi ohledně správného vyplnění ELDP.
4.1.1
Dohody o provedení práce
Podmínky účasti na pojištění se řídí zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Dohoda o provedení práce zakládá účast na nemocenském pojištění při splnění ustanovení § 7a odst. 1) a odst. 2). Zaměstnanci, kteří mají uzavřenou dohodu o provedení práce, jsou účastni pojištění při splnění podmínek stanovené v § 6 odst. 1 písm. a) a se zúčtovaným příjmem vyšším neţ 10 000,- Kč. Pokud dohoda o provedení práce splní výše uvedené, zaměstnavatel má povinnost: [10] vyplnit přihlášku svého zaměstnance k pojištění, zaslat na příslušnou OSSZ, vyhotovit ELDP za příslušný rok. Příklad Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem Milanem Svobodným dohodu o provedení práce od 3. ledna 2014 do 31. května 2014 s výkonem práce od 3. ledna 2014. Zaměstnavatel zaměstnanci zúčtoval v měsíci lednu 2014 odměnu ve výši 1 000,- Kč, v měsíci únoru 2014 ve výši 10 500,- Kč, v měsíci březnu 2014 a v měsíci dubnu 2014 neměl zúčtovaný ţádný příjem a v měsíci květnu 2014 mu zaměstnavatel zúčtoval 9 000,- Kč.
Obrázek 3: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Milan Svobodný Zdroj: zpracováno dle [19]
61
Příklad Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem Jaroslavem Malým první dohodu o provedení práce od 2. května 2014 do 30. listopadu 2014 s výkonem práce od 2. května 2014 se zúčtovaným příjmem kaţdý měsíc 5 100,- Kč. Druhou dohodu o provedení práce od 1. září 2014 do 31. října 2014 s výkonem práce od 1. září 2014 se zaúčtovaným příjmem kaţdý měsíc 5 100,Kč. Součet zúčtovaných příjmů za měsíc září a říjen činí 10 200,- Kč. Zaměstnanec se účastní důchodového pojištění s celkovým zúčtovaným příjmem 20 400,- Kč.
Obrázek 4: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Jaroslav Malý Zdroj: zpracováno dle [19]
Příklad Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem Petrem Soukupem první dohodu o provedení práce od 1. srpna 2014 do 10. srpna 2014 s výkonem práce od 1. srpna 2014 se zúčtovaným příjmem ve výši 8 000,- Kč a druhou dohodu o provedení práce od 15. srpna 2014 do 31. srpna 2014 s výkonem práce od 15. srpna 2014 se zúčtovaným příjmem ve výši 3 000,Kč. Součet zúčtovaných příjmů za měsíc srpen 2014 činí 11 000,- Kč, vzniká tedy účast na důchodovém pojištění.
Obrázek 5: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Petr Soukup Zdroj: zpracováno dle [19]
62
Příklad Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem Janem Širokým dohodu o provedení práce od 1. března 2014 do 31. května 2014 s výkonem práce od 1. března 2014. Zaměstnavatel zaměstnanci zúčtoval odměnu za vykonanou práci dodatečně v měsíci červnu 2014 ve výši 50 000,- Kč. V měsíci červnu 2014 je účasten důchodového pojištění.
Obrázek 6: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Jan Široký Zdroj: zpracováno dle [19]
Příklad Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem Ing. Tomášem Skalným dohodu o provedení práce od 1. července 2014 do 30. září 2014 s výkonem práce od 1. července 2014. Zaměstnanec dovršil důchodový věk 20. září 2014. Zúčtovaný příjem v měsíci červenci 2014 ve výši 5 000,- Kč, v měsíci srpnu 2014 ve výši 20 000,- Kč a v měsíci září 2014 ve výši 14 000,- Kč.
Obrázek 7: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Ing. Tomáš Skalný Zdroj: zpracováno dle [19]
Příklad Člen představenstva zemědělského druţstva Jan Krátký má uzavřenou dohodu o provedení práce od 2. ledna 2014 do 31. prosince 2014 s výkonem práce od 2. ledna 2014. V měsíci listopadu 2014 mu byl zúčtován příjem ve výši 36 000,- Kč. V měsíci listopadu vzniká účast na důchodovém pojištění.
63
Obrázek 8: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Jan Krátký Zdroj: zpracováno dle [19]
Příklad Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem Františkem Rybákem dvě dohody o provedení práce. První dohoda o provedení práce byla uzavřena od 1. dubna 2014 do 30. června 2014 s výkonem práce od 1. dubna 2014. Zúčtovaný příjem v měsíci dubnu 2014 byl ve výši 3 700,- Kč, v měsíci květnu 2014 ve výši 3 700,- Kč a v měsíci červnu 2014 ve výši 3 700,Kč. Dočasná pracovní neschopnost byla lékařem vystavena od 9. června 2014 do 31. července 2014. Druhá dohoda o provedení práce byla uzavřena od 2. května 2014 do 31. července 2014 s výkonem práce od 2. května 2014. Zúčtovaný příjem v měsíci květnu 2014 byl ve výši 8 000,- Kč, v měsíci červnu 2014 ve výši 8 000,- Kč a v měsíci červenci 2014 ve výši 8 000,Kč. Dočasná pracovní neschopnost byla lékařem vystavena od 9. června 2014 do 31. července 2014. Součet zúčtovaných příjmů za měsíc květen 2014 činí 11 700,- Kč a součet zúčtovaných příjmů za měsíc červen 2014 činí 11 700,- Kč. Vzniká účast na důchodovém pojištění. Zaměstnavatel vyhotoví 2 ELDP.
Obrázek 9: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – František Rybák Zdroj: zpracováno dle [19]
64
Obrázek 10: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – František Rybák Zdroj: zpracováno dle [19]
4.1.2
Zaměstnání ostatní
Vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení se stanoví dle ustanovení § 5 odstavce 1) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů tj. vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob dle zákona o daních z příjmů. [65] Pokud má zaměstnanec sjednán měsíční příjem aspoň ve výši 2 500,Kč za kalendářní měsíc, účast na pojištění začíná dnem vstupu do zaměstnání a skončí dnem skončení zaměstnání. Přitom se nebere zřetel na dobu trvání pracovního poměru a na výši zúčtovaného příjmu do kalendářního měsíce. Zaměstnavatel odvede pojistné ze všech započitatelných příjmů. [73] Příklad Zaměstnavatel
uzavřel
se
zaměstnancem
Jaroslavem
Novákem
pracovní
poměr
od 2. ledna 2013 na dobu neurčitou se sjednaným příjmem 200 000,- Kč za měsíc. Lékař vystavil Jaroslavu Novákovi dočasnou pracovní neschopnost od 6. března 2014 do 11. dubna 2014. Od 21. listopadu 2014 do 31. prosince 2014 mu zaměstnavatel poskytl neplacené volno bez náhrady příjmu. V roce 2014 činil vyměřovací základ 2 000 000,- Kč. V měsíci červenci 2014 zaměstnanec dosáhl maximálního vyměřovacího základu. V měsíci prosinci 2014 do ELDP se napíše znak „X“, protoţe měl zaměstnanec neplacené volno celý kalendářní měsíc bez účasti na pojištění.
65
Obrázek 11: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Jaroslav Novák Zdroj: zpracováno dle [19]
Příklad Zaměstnavatel
uzavřel
se
zaměstnancem
Josefem
Pečeným
pracovní
poměr
od 19. května 2014 do 25. května 2014 se sjednaným příjmem 15 000,- Kč.
Obrázek 12: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Josef Pečený Zdroj: zpracováno dle [19]
Příklad Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem Janem Kučerou pracovní poměr od 2. ledna 2014 do 31. prosince 2014 se sjednaným příjmem 20 000,- Kč za měsíc. Zaměstnanec pracoval celý kalendářní rok. Zaměstnavatel mu v měsíci září 2014 a v měsíci říjnu 2014 nezúčtoval ţádný příjem. Zaměstnavatel mu dodatečně zúčtoval příjmy za tyto měsíce aţ v měsíci prosinci 2014. Vyměřovací základ za rok 2014 činí 240 000,- Kč. V měsíci září 2014 a v měsíci říjen 2014 nebude na ELDP za rok 2014 vyznačen znak „ X“, neboť tuto činnost vykonával.
Obrázek 13: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Jan Kučera Zdroj: zpracováno dle [19]
66
Příklad Zaměstnavatel
uzavřel
se
zaměstnancem
Davidem
Dolejším
pracovní
poměr
od 1. dubna 2010 na dobu neurčitou se sjednaným příjmem 25 000,- Kč za měsíc. Uvedený zaměstnanec dovršil důchodový věk 29. srpna 2014. Ţádost o starobní důchod uplatnil v měsíci červnu 2014. Zaměstnanec bude i nadále v pracovním poměru po přiznání starobního důchodu. Lékařem byla vystavena dočasná pracovní neschopnost od 1. listopadu 2014 do 28. listopadu 2014. Vyměřovací základ od ledna 2014 do května 2014 činí 125 000,- Kč a od června 2014 do prosince 2014 činí 160 000,- Kč. Zaměstnavatel vyhotoví 2 ELDP. První ELDP je přiloţen k ţádosti o důchod. Druhý ELDP na období po sepsání ţádosti o starobní důchod.
Obrázek 14: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – David Dolejší Zdroj: zpracováno dle [19]
Obrázek 15: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – David Dolejší Zdroj: zpracováno dle [19]
Příklad Zaměstnavatel
uzavřel
se
zaměstnankyní
Vladimírou
Bohatou
pracovní
poměr
od 2. ledna 2014 se sjednaným příjmem 15 000,- Kč za měsíc. Zaměstnankyně dovršila důchodový věk 10. listopadu 2014. Lékařem byla vystavena dočasná pracovní neschopnost od 10. dubna 2014 do 20. dubna 2014, tj. 11 kalendářních dnů a od 1. listopadu 2014 do 20. listopadu 2014, tj. 20 kalendářních dnů. Vyměřovací základ za rok 2014 činí 150 000,Kč.
67
Obrázek 16: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Vladimíra Bohatá Zdroj: zpracováno dle [19]
Příklad Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnankyní Janou Malou pracovní poměr od 2. ledna 2008 na dobu neurčitou se sjednaným příjmem 17 000,- Kč za měsíc. Zaměstnankyně se zaměstnavatelem skončila dohodou pracovní poměr ke dni 30. června 2014. Lékařem byla zaměstnankyni vystavena dočasná pracovní neschopnost od 10. dubna 2014 do 31. května 2014. Vyměřovací základ od 1. ledna 2014 do 30. června 2014 činí 120 000,- Kč. Po skončení pracovního poměru uvedené zaměstnankyni zaměstnavatel v měsíci červenci 2014 proplatil nevyčerpanou dovolenou ve výši 5 000,- Kč.
Obrázek 17: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Jana Malá Zdroj: zpracováno dle [19]
Příklad Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem Pavlem Krátkým pracovní poměr od 2. ledna 2012 na dobu neurčitou se sjednaným příjmem 17 000,- Kč za měsíc. Zaměstnanec se od 1. října 2014 do 28. října 2014 zúčastnil vojenského cvičení v armádě České republiky. Do zaměstnání nastoupil dne 1. listopadu 2014. Celkový vyměřovací základ za rok 2014 činil 240 000,- Kč.
68
Obrázek 18: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Pavel Krátký Zdroj: zpracováno dle [19]
Příklad Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem Petrem Vyskočilem pracovní poměr na dobu určitou od 1. dubna 2014 do 31. července 2014. Sjednaný příjem činí 15 000,- Kč za měsíc. Od 1. srpna 2014 s uvedeným zaměstnancem zaměstnavatel uzavřel nový pracovní poměr. Sjednaný příjem 30 000,- Kč za měsíc. Pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou. Celkový vyměřovací základ za rok 2014 činil 400 000,- Kč.
Obrázek 19: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Petr Vyskočil Zdroj: zpracováno dle [19]
Příklad Člen dozorčí rady akciové společnosti Jan Lis má uzavřen pracovní poměr v této společnosti od 1. listopadu 2003 na dobu neurčitou se sjednaným příjmem 30 000,- Kč za měsíc. Zúčtovaný příjem v roce 2014 činí 400 000,- Kč. Lékařem byla vystavena dočasná pracovní neschopnost od 5. května 2014 do 20. května 2014.
69
Obrázek 20: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Jan Lis Zdroj: zpracováno dle [19]
Příklad Zaměstnavatel
uzavřel
se
zaměstnancem
Stanislavem
Bílým
pracovní
poměr
od 15. ledna 2010. Sjednaný příjem 10 000,- Kč za měsíc. Uvedený zaměstnanec ukončil pracovní poměr se zaměstnancem ke dni 30. dubna 2014. Lékařem byla vystavena dočasná pracovní neschopnost od 3. května 2014 do 31. července 2014. V měsíci květnu 2014 zaměstnavatel zúčtoval zaměstnanci odměnu ve výši 4 000,- Kč. Vyměřovací základ do 31. července 2014 činí 85 000,- Kč.
Obrázek 21: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Stanislav Bílý Zdroj: zpracováno dle [19]
Příklad Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnankyní
Bc. Alicí Soukupovou pracovní poměr
od 2. ledna 2013 na dobu neurčitou se sjednaným příjmem ve výši 10 000,- Kč. Zaměstnankyně nastoupila na peněţitou pomoc v mateřství od 1. dubna 2014. Dítě se narodilo 20. května 2014. V měsíci dubnu 2014 zaměstnavatel zúčtoval zaměstnankyni odměnu ve výši 5 000,-Kč. Vyměřovací základ za rok 2014 činí 60 000,- Kč.
70
Obrázek 22: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Bc. Alice Soukupová Zdroj: zpracováno dle [19]
Příklad Zaměstnavatel
uzavřel
se
zaměstnankyní
Ivanou
Myslíkovou
pracovní
poměr
od 2. ledna 2012 na dobu neurčitou se sjednaným měsíčným příjmem ve výši 9 000,- Kč. Lékařem byla vystavena dočasná pracovní neschopnost od 1. ledna 2014 do 30. dubna 2014. Od 1. května 2014 zaměstnankyně nastoupila na peněţitou pomoc v mateřství. Dítě se narodilo dne 20. června 2014. V měsíci prosinci 2014 zaměstnavatel zúčtoval zaměstnankyni odměnu ve výši 3 000,- Kč. Celkový vyměřovací základ za rok 2014 činí 3 000,- Kč.
Obrázek 23: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Ivana Myslíková Zdroj: zpracováno dle [19]
Příklad Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnankyní Evou Dvořákovou pracovní poměr od 10. prosince 2010 na dobu neurčitou se sjednaným příjmem 9 500,- Kč za měsíc. Zaměstnankyně nastoupila na rodičovskou dovolenou dne 1. července 2013.
71
Obrázek 24: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Eva Dvořáková Zdroj: zpracováno dle [19]
Pokud by zaměstnankyni zaměstnavatel proplatil v roce 2014 za měsíc srpen 2014 a za měsíc září 2014 čerpanou dovolenou ve výši 15 000,- Kč, vyhotoví ELDP následovně:
Obrázek 25: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Eva Dvořáková Zdroj: zpracováno dle [19]
Příklad Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem Břetislavem Svobodou pracovní poměr na dobu určitou od 3. září 2013 do 18. září 2014. Sjednaný měsíční příjem ve výši 11 000,- Kč. Lékařem byla vystavena dočasná pracovní neschopnost od 1. září 2014 do 30. září 2014. Dočasná pracovní neschopnost pokračovala i po skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel zúčtoval v září 2014 zaměstnanci náhradu za dovolenou, kterou zaměstnanec nevyčerpal. Vyměřovací základ za rok 2014 činí 95 000,- Kč.
Obrázek 26:Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Břetislav Svoboda Zdroj: zpracováno dle [19]
72
Příklad Jan Novák je od 1. července 2011 společníkem společnosti s ručením omezeným. Pro tuto obchodní společnost vykonává mimo pracovněprávní vztah práci, za kterou má měsíční odměnu ve výši 25 000,- Kč a od měsíce února 2012 se stal zároveň jednatelem této obchodní společnosti, za kterou je odměňován 15 000,- Kč za měsíc. Celkový vyměřovací základ za rok 2014 za činnost společníka činí 300 000,- Kč a celkový vyměřovací základ za činnost jednatele v roce 2014 činí 180 000,- Kč. Vzhledem k tomu, ţe činnost jednatele a činnost společníka u téţe obchodní společnosti se povaţuje za výkon jedné činnosti, se příjmy z těchto činností za kalendářní rok sčítají do jednoho vyměřovacího základu.
Obrázek 27: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Jan Novák Zdroj: zpracováno dle [19]
Příklad Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem Milošem Kučerou pracovní poměr od 14. dubna 2011 na dobu neurčitou se sjednaným příjmem 17 700,- Kč za měsíc. Zaměstnanec dne 3. března 2014 odpracoval část směny a utrpěl pracovní úraz. Na základě tohoto úrazu byla lékařem vystavena dočasná pracovní neschopnost od 3. března 2014 do 30. října 2014. V měsíci září 2014 zaměstnavatel zúčtoval zaměstnanci odměnu ve výši 5 000,- Kč. Dosaţený vyměřovací základ v roce 2014 činí 150 000,- Kč.
Obrázek 28: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Miloš Kučera Zdroj: zpracováno dle [19]
73
Příklad Zaměstnavatel
uzavřel
se
zaměstnancem
Radomírem
Bystrým
pracovní
poměr
od 4. ledna 2010 na dobu neurčitou se sjednaným příjmem ve výši 13 000,- Kč. Dne 25. února 2014 byl zaměstnanec vzat do vazby, ze které byl propuštěn ke dni 3. srpna 2014. Dne 4. srpna 2014 nastoupil opět do zaměstnání. Lékařem byla vystavena dočasná pracovní neschopnost od 18. srpna 2014 do 30. září 2014. Dne 24. listopadu 2014 zaměstnanec nastoupil do výkonu trestu. Vyměřovací základ za rok 2014 činí 50 000,- Kč. Ke dni nástupu pracovní poměr zaměstnance nebyl ukončen.
Obrázek 29: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Radomír Bystrý Zdroj: zpracováno dle [19]
Příklad Bedřich Svatý je členem kontrolní komise zemědělského druţstva od 2. ledna 2014, který vykonává činnost pro tuto komisi mimo pracovněprávní vztah. Zemědělské druţstvo uvedenému zaměstnanci poskytuje sluţební vozidlo i pro soukromé účely. Jedno procento z pořizovací ceny vozidla činí měsíčně 6 000,- Kč. Za činnost člena kontrolní komise mu druţstvo nezúčtována ţádnou odměnu. Vyměřovací základ za rok 2014 celkem činí 72 000,Kč.
Obrázek 30: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Bedřich Svatý Zdroj: zpracováno dle [19]
74
Příklad Od 2. ledna 2014 je Josef Čaloun člen představenstva bytového druţstva, který vykonává svou funkci od 2. ledna 2014. Měsíční odměna členů představenstva dle stanov druţstva činí 4 000,- Kč. Odměna členům představenstva druţstva má být zúčtována v měsíci dubnu 2014, v měsíci srpnu 2014 a v měsíci prosinci 2014. Celkový vyměřovací základ člena představenstva bytového druţstva za rok 2014 činí 48 000,- Kč.
Obrázek 31: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Josef Čaloun Zdroj: zpracováno dle [19]
Příklad Uvolněný zastupitel obce Petr Koc od 1. ledna 2014 má odměnu za výkon této funkce měsíčně 35 000,- Kč. Dále vykonává od 1. ledna 2014 činnost jako člen výboru pro kulturu, ze které má odměnu ve výši 4 000,- Kč za měsíc. Vyměřovací základ za rok 2014 činí 468 000,- Kč po sečtení 420 000,- Kč a 48 000,- Kč.
Obrázek 32: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Petr Koc Zdroj: zpracováno dle [19]
Příklad Uvolněný zastupitel obce Jan Dlouhý od 1. ledna 2014 má odměnu za výkon této funkce měsíčně 40 000,- Kč. Dále vykonává činnost v přestupkové komisi od 1. ledna 2014 s měsíční odměnou 4 000,- Kč a zároveň je členem kontrolní komise od 1. ledna s měsíční odměnou 4 000,- Kč.
75
Obrázek 33: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Jan Dlouhý Zdroj: zpracováno dle [19]
Příklad Základní devítiletá škola uzavřela s pracovníkem Petrem Novým od 1. listopadu 2013 nepojmenovanou smlouvu o zajištění pedagogického dozoru v době oběda ve školních šatnách. Petr Nový není nijak svázán se školským zařízením. Odměna činí za měsíc 4 000,Kč. Vyměřovací základ za rok 2014 činí 48 000,- Kč.
Obrázek 34: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Petr Nový Zdroj: zpracováno dle [19]
Příklad Člen představenstva akciové společnosti Pavel Zoch vykonává pro tuto společnost činnost od 1. ledna 2012. Za činnost v představenstvu akciové společnosti mu společnost stanovila odměnu 20 000,- za měsíc. Vyměřovací základ za rok 2014 je 240 000,- Kč.
Obrázek 35: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Pavel Zoch Zdroj: zpracováno dle [19]
76
Příklad Arnošt Sekera se stal od 1. září 2011 prokuristou obchodní společnosti. Měsíční příjem ve výši 30 000,- Kč. Jedná se o příjem ze závislé činnosti. Vyměřovací základ za rok 2014 činí 360 000,- Kč.
Obrázek 36: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Arnošt Sekera Zdroj: zpracováno dle [19]
4.1.3
Zaměstnání malého rozsahu
Dle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je zaměstnanec, u kterého se jedná o zaměstnání malého rozsahu, pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichţ dosáhl částky započitatelného příjmu aspoň ve výši rozhodného příjmu, tj. 2 500,- Kč. Dle ustanovení § 7 odst. 4 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je zaměstnanec účasten pojištění, pokud zaměstnanec vykonával více zaměstnání malého rozsahu v kalendářním měsíci u stejného zaměstnavatele. Úhrn těchto příjmů musí dosáhnout alespoň částku rozhodného příjmu. [45] Příklad Pan Mgr. Josef Tichý je členem výboru společenství vlastníků, který pro toto společenství zahájil činnost od 5. prosince 2010. Hospodářský výsledek společenství určuje výši odměny. Odměna je schvalována na shromáţdění vlastníků společenství. V roce 2014 byla schválená odměna ve výši 7 000,- Kč, která byla zúčtovaná v měsíci prosinci 2014.
77
Obrázek 37: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Mgr. Josef Tichý Zdroj: zpracováno dle [19]
Příklad Zaměstnavatel se zaměstnancem Dušanem Křepelkou uzavřel dohodu o pracovní činnosti od 12. dubna 2014 do 30. listopadu 2014, s výkonem práce od 12. dubna 2014. Sjednaný měsíční příjem 1 600,- Kč. Zaměstnavatel zúčtoval zaměstnanci v měsíci dubnu 2014 příjem ve výši 1 500,- Kč, v měsíci květnu 2014 ve výši 1 600,- Kč, v měsíci červnu 2014 ve výši 2 000,- Kč, v měsíci červenci 2014 ve výši 2 500,- Kč, v měsíci srpnu 2014 ve výši 2 600,- Kč, v měsíci září 2014 ve výši 1 600,- Kč, v měsíci říjnu 2014 ve výši 1 800,- Kč a v měsíci listopadu ve výši 3 000,- Kč. Vyměřovací základ za rok 2014 činí 8 100,- Kč. V měsíci, kdy nebyl dosaţen rozhodný příjem, se uvede znak „X“.
Obrázek 38: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Dušan Křepelka Zdroj: zpracováno dle [19]
Příklad Zaměstnavatel se zaměstnancem Janem Chytrým uzavřel dohodu o pracovní činnosti od 1. srpna 2014 do 30. září 2014, s výkonem práce od 1. srpna 2014. Sjednaný měsíční příjem 1 900,- Kč. Zaměstnavatel zúčtoval zaměstnanci v měsíci srpnu 2014 příjem ve výši 2 500,- Kč a v měsíci září 2014 ve výši 1 000,- Kč. V měsíci říjnu 2014 zaměstnavatel zúčtoval zaměstnanci odměnu 1 500,- Kč, tj. v měsíci po skončení trvání této dohody o pracovní činnosti.
78
Obrázek 39: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Jan Chytrý Zdroj: zpracováno dle [19]
Příklad Zaměstnavatel se zaměstnankyní Janou Strakovou uzavřel během měsíce srpna 2014 tři zaměstnání malého rozsahu. Sjednaný příjem u těchto zaměstnání je niţší neţ je rozhodný příjem, tj. 2 500,- Kč za měsíc. První zaměstnání malého rozsahu od 1. srpna 2014 do 7. srpna 2014 se sjednaným a zúčtovaným příjmem ve výši 1 000,- Kč. Den nástupu do zaměstnání 1. srpna 2014. Druhé zaměstnání od 11. srpna 2014 do 22. srpna 2014 se sjednaným a zúčtovaným příjmem ve výši 1 200,- Kč. Den nástupu do zaměstnání 11. srpna 2014. Třetí zaměstnání od 25. srpna 2014 do 29. srpna 2014 se sjednaným příjmem 1 000,- Kč. Den nástupu do zaměstnání 25. srpna 2014. Celkový zúčtovaný příjem v měsíci srpnu 2014 činí 3 200,- Kč, tj. v uvedeném měsíci zaměstnanec dosáhl rozhodného příjmu. Vzhledem k tomu, ţe zúčtované příjmy z jednotlivých zaměstnání malého rozsahu v měsíci srpnu 2014 dosáhly celkem 3 200,- Kč, vzniká za doby trvání zaměstnání, nikoliv za celý kalendářní měsíc srpen 2014, účast na pojištění.
Obrázek 40: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Jana Straková Zdroj: zpracováno dle [19]
Příklad Členka volební komise Naděţda Králová vykonává tuto funkci od 16. května 2014 do 17. května 2014. Člence volební komise za činnost ve volební komisi náleţela odměna ve výši 1 400,- Kč. Tento příjem jí byl zúčtován v měsíci květnu 2014. Obec zároveň uzavřela 79
s Naděţdou Královou dohodu o pracovní činnosti od 12. května 2014 do 23. května 2014, den nástupu do zaměstnání 12. května 2014. Pracovní doba je stanovena maximálně na dvacet hodin týdne a odměna za 1 hodinu činí 60,- Kč. V měsíci květnu 2014 činí Naděţdě Králové odměna 2 400,- Kč. Tato odměna z dohody o pracovní činnosti je obcí zúčtovaná do května 2014. Celkové příjmy ze zaměstnání malého rozsahu činí 3 800,- Kč, tj. 1 400,- Kč + 2 400,- Kč. Zaměstnavatel vyhotoví 2 ELDP.
Obrázek 41: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Naděžda Králová Zdroj: zpracováno dle [19]
Obrázek 42: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Naděžda Králová Zdroj: zpracováno dle [19]
Příklad František Kotalík je členem představenstva obchodní společnost, který vykonává pro tuto společnost činnost od 2. ledna 2014. V roce 2014 činí jeho odměna 2 400,- Kč za měsíc. V měsících leden 2014 aţ listopad 2014 mu byla zúčtovaná odměna 2 400,- Kč za kaţdý měsíc. V měsíci prosinci 2014 měl zúčtovaný příjem 7 000,- Kč, tj. dosáhl rozhodného příjmu.
Obrázek 43: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – František Kotalík Zdroj: zpracováno dle [19]
80
4.1.4
Zhodnocení vyplňování ELDP v návaznosti na pracovní poměry
Tato kapitola se zaměřuje na vyhotovení ELDP v návaznosti na pracovní poměry. Záleţí, zda zaměstnanec uzavřel dohodu o provedení práce, zaměstnání ostatní či zaměstnání malého rozsahu. V jednotlivých typech uzavření se odráţí rozdílnost ve vyplňování, coţ je zřejmé z prováděných případových studií. Tiskopis ELDP tvoří 3 oddíly, které je nutné vyplnit. Případové studie jsou zaměřeny na druhý oddíl, neboť se zde vyplňuje průběh pojištění. [25,74] Vyhotovovat ELDP u dohod o provedení práce je v případě, pokud splňuje rozhodný příjem. Dle metodiky jsou stanoveny pravidla, jak tento formulář správně vyplnit. Je moţné se také setkat se souběhy dohody o provedení práce. To znamená, ţe má u jednoho zaměstnavatele zaměstnanec uzavřené alespoň 2 dohody o provedení práce. Na vyhotovení ELDP se podílí další faktory: [25,74] dočasná pracovní neschopnost, která se započítává do vyloučených dob, dovršení důchodového věku zaměstnance. Dále je moţné uzavřít zaměstnání ostatní, ve kterém je stanoven rozhodný příjem na částku alespoň 2 500,- Kč. Za zaměstnance zaměstnavatel odvádí pojistné ze všech příjmů bez ohledu na jejich výši. Mezi častou chybu se povaţuje určení vyloučených dob v případě peněţité pomoci v mateřství. Do vyloučených dob se zahrnují pouze dny do posledního dne před porodem. Je nutná pozornost v případě vystavení pracovní neschopnosti, při dovršení důchodového věku či vojenského cvičení. Vojenské cvičení se započítává do vyloučených dob. Častým nedostatkem ve vyplňování je neuvedení do kolonky doby odečtu dny v případě pracovní neschopnosti po dovršení důchodového věku. Dále se opomíjí uzavření dvou pracovních poměrů u jednoho zaměstnavatele, které jsou chronologicky sjednány, ţe se uvádí doba pojištění na 1 řádek v ELDP. Pokud je rodičovská dovolená po celý kalendářní rok, do ELDP se tato situace projeví označením X v měsíci 1 – 12. Můţe se stát, ţe v tom roce zaměstnavatel zaměstnankyni proplatí čerpanou dovolenou. Do těchto měsíců se X neoznačí. Pokud zaměstnanec má povinnost nastoupit do výkonu trestu, musí se ELDP ukončit dnem před jeho nástupem i za předpokladu, ţe pracovní poměr stále setrvává. Nejasnosti se týkají u uvolněného zastupitele, který je členem přestupkové komise a zároveň je členem kontrolní komise. Je z obou funkcí odměněn. Tyto příjmy uvolněného zastupitele se sčítají a je pojištěn jednou. U tohoto případu vznikají časté chyby ve vyplňování ELDP. Další problematika 81
se týká odpracování částečně směny při uznání práce neschopným. Do vyloučených dob se nebude tento den zahrnovat. Je nutné konstatovat, ţe pracovní neschopnost vystavená po skončení pracovního poměru se na ELDP nezobrazuje, neboť je v evidenci ČSSZ oznámena příslušnou OSSZ. [25,74] Při zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn v případě získání rozhodného příjmu ve výši alespoň 2 500,- Kč za kalendářní měsíc nebo u stejného zaměstnavatele má více zaměstnání malého rozsahu, který dosahuje daného rozhodného příjmu. Je důleţité dodrţovat zásadu, ţe v kolonce „od“ se stanoví den, kdy zaměstnanec splnil stanovený rozhodný příjem. [25,74] Výše stanovené pokyny jsou nezbytné dodrţovat. Přesto zaměstnavatelé se stále potýkají s četnou chybovostí. Doporučením je vyuţít odborné znalosti této problematiky referentek na příslušné OSSZ a eliminovat tak nestandardní postupy při vyplňování ELDP. Dále je moţné zrealizovat školení na vyplňování ELDP zaměstnavatelem pro účetní a přispět tak k eliminaci chyb.
4.2
Podávání ELDP elektronickou a papírovou formou
Zaměstnavatel si můţe zvolit, jak bude odevzdávat poţadované vyplněné ELDP příslušné OSSZ. Je moţné předat elektronicky nebo papírově. [18] Kaţdý zaměstnavatel zohledňuje při tomto výběru několik faktorů, mezi které se řadí například časová náročnost, finanční prostředky či počet zaměstnanců ve společnosti. Je nezbytné se proto zaměřit na výhody a nevýhody, které v sobě skrývají jednotlivé způsoby předání. Následující dvě tabulky mají za úkol zachytit kladné a záporné stránky jednotlivých způsobů podání ELDP ze strany zaměstnavatelů. Dále se zaměřit, jaké jsou výhody a nevýhody ČSSZ při jejich zpracování. Při zvolení elektronické formy podání ELDP příslušné OSSZ vzniká několik výhod, které jsou potřebné zmínit. Zaměstnavatel nemusí osobně na příslušnou OSSZ, tím ušetří čas. V případě zamítnutého podání se vrací zaměstnavateli zpět k opravě. Zamítnutí je popsáno číselným údajem, jehoţ význam je vysvětlen v tabulce na stránkách ČSSZ. [18] Jakékoliv nejasnosti z hlediska technické stránky je moţné řešit s Call centrem. Toto Call centrum se věnuje
převáţně
technickému
zaměření.
Telefonní
číslo
na
Call
centrum
je +420 585 708 290, které dává rady volajícím klientům. [13] Při e-Podání se dá vyuţít 82
datové schránky či VREPU. Pro VREP se zřizuje uznávaný elektronický podpis zaloţený na kvalifikovaném certifikátu. Kvalifikovaný certifikát vystaví akreditovaný poskytovatel certifikačních sluţeb. Poté klient zaregistruje certifikát na příslušné OSSZ. Po schválené registraci můţe prostřednictvím programu Form Filler uplatňovat sluţbu e-Podání. [22] VREP je vhodný pro společnost s větším počtem zaměstnanců, neboť umoţňuje přes veřejné rozhraní předat najednou soubor ELDP aţ s 1 499 formulářů na příslušnou OSSZ. Zaměstnavatel můţe také vyuţít vlastní datovou schránku, kterou je nutné zřídit. [39] Vyplní se ţádost a společně s ověřeným podpisem se zašle na Ministerstvo vnitra. [72] Po získání datové schránky si zaměstnavatel stáhne elektronický formulář (ELDP), který otevře za pomocí programu Form Filler. [22] U ČSSZ se mezi výhody řadí okamţité přiřazení ELDP pod RČ pojištěnce. Dá se říci, ţe se jedná o efektivní interakci. Bez zásahu pracovníků dochází k automatickému nahrání. Při zřizování VREPU musí pracovník se zaměstnavatelem vyřídit nezbytné podklady. V případě zamítnutých e-Podání ELDP zaměstnavatel kontaktuje z hlediska formální či věcné stránky příslušného pracovníka zabývajícího se touto problematikou. Pracovník se snaţí například osobně či telefonicky pomoci zaměstnavateli se zamítnutým ELDP. [22] Tabulka 7: Podávání ELDP elektronickou formou Osoba
Zaměstnavatel
ČSSZ
Výhody
Nevýhody
Časová úspora (nemusí osobně na příslušnou OSSZ) Zamítnuté podání – automaticky se vrací zpět zaměstnavateli k opravě VREP vhodný pro společnost s vysokým počtem zaměstnanců CALL CENTRUM – technická stránka Okamţité přiřazení ELDP pod RČ pojištěnce Nahrávání bez zásahu pracovníků
Prvotní náklady při zřizování VREPU a datových schránek
Zřizování VREPU na OSSZ Časová náročnost při řešení zamítnutých podání ELDP Zdroj: vlastní
Z výše uvedeného vyplývá, ţe u elektronické formy převládají, jak na straně zaměstnavatele či na straně ČSSZ převáţně výhody. Mezi nejvýznamnější přednosti ze strany ČSSZ je okamţité nahrání a následné přiřazení ELDP a ze strany zaměstnavatelů časová úspora. Při výběru papírové formy podání ELDP na příslušnou OSSZ vznikají, jak výhody, tak nevýhody ze strany zaměstnavatelů či ze strany ČSSZ. Zaměstnavateli je poskytnuta 83
odborná konzultace s pracovníky. Nevýhodou je vyzvednutí formuláře ELDP na příslušné OSSZ nebo si zaţádat o poslání formuláře ELDP poštou po telefonické domluvě. Získání papírového formuláře ELDP je vysoce časově náročné. Přísné jsou i pokyny na vyplňování na PC a na správně seřízenou tiskárnu. Údaje, které se vyplňují do formuláře, musí být v daných kolonkách. [18] ČSSZ poskytuje zaměstnavatelům poradenství v oblasti formální a věcné stránky při podávání ELDP. Eliminuje se tak chybovost zaměstnavatelů a pracovníci nemusejí vracet ELDP zaměstnavatelům zpět k opravě. Pokud zaměstnavatel poţádá příslušnou OSSZ o poslání formuláře ELDP, vznikají jí náklady spojené s posláním ve formě poštovného. U pracovníků ČSSZ se dá hovořit o jisté časové náročnosti spojené s vyřizováním podaných ELDP papírovou formou. [18] Tabulka 8: Podávání ELDP papírovou formou Osoba Zaměstnavatel
ČSSZ
Výhody
Nevýhody
Odborná konzultace s pracovníky příslušné OSSZ
Eliminace opravných ELDP Formální a věcná stránka - kontrola
Vyzvednout formulář ELDP Psaní na PC nebo seřízení tiskárny Údaje nesmí být mimo dané kolonky Kontrola - časová náročnost Náklady poštovné - po telefonické domluvě OSSZ zasílá zaměstnavateli poţadovaný tiskopis Časová náročnost Zdroj: vlastní
Z výše uvedeného vyplývá, ţe u papírové formy převládají spíše nevýhody. Mezi podstatné nevýhody ze strany zaměstnavatele a ČSSZ je jistá časová náročnost, která vzniká následkem výběru předání ELDP papírovou formou. Na základě prováděné analýzy se zjišťuje, ţe je upřednostňována elektronická forma ze strany zaměstnavatelů i ze strany ČSSZ z důvodu převaţujících výhod. Tedy zasílání zaměstnavateli elektronickou formou příslušné OSSZ a následného zpracování podání ELDP.
4.3
Návrhy na možnosti zlepšení agendy ELDP
Analýza prováděná v kapitole 4 je velmi důleţitá, neboť podává přehled, jak správně vyplňovat ELDP. Upozorňuje na časté chyby, kterých se dopouštějí zaměstnavatelé. Případové studie jsou zkonstruovány od jednodušších po sloţité skutečnosti, se kterými 84
se v běţném ţivotě setkáváme. V diplomové práci jsou uvedeny kompletní situace řešení, které mají být východiskem pro zaměstnavatele. Tato analýza by měla být podkladem pro eliminaci chyb při vyplňování ELDP. Na základě analytických kroků prováděných v diplomové práci je zjišťováno, ţe změny právního rámce dané problematiky, a to zejména v posledních 5 letech, vykazují jisté rušivé vlivy na praktické vyuţití. Neustálá novelizace zákonů, která probíhala převáţně v letech s účinností 1996 a 2004, měla významný podíl na utváření ELDP. ELDP je základní podstatou pro účely určení nároku a následného výpočtu důchodu. [8] Modifikace ELDP je zobrazována prostřednictvím metodiky a všeobecných zásad při vyplňování ELDP. [19] Prováděnou analýzou lze navrhnout určitá doporučení pro zlepšení agendy ELDP. Mezi jednotlivé dílčí cíle, které vedou ke zdokonalení vedení ELDP, se řadí: povinná elektronická komunikace, rozšíření formuláře „Přehled o výši pojistného“, úloţiště dat pro ukládání mzdových listů. Ohledně moţnosti výběru zasílání ELDP příslušné OSSZ, vzniká jistá nekompatibilnost názorů ze stran ČSSZ, zaměstnavatelů či lékařů. Elektronická či papírová forma zahrnuje odlišné postupy k odeslání, které jsou uvedeny na stránkách ČSSZ. Existuje nezávislost při úkonech volby odeslání ELDP. Hlavní myšlenkou je podpora a následná povinná elektronizace zasílání ELDP. Tato problematika je řešena v zákoně o daních z příjmů. V roce 2011 ČSSZ společně se zákonodárci schválili povinnost odesílat elektronickou cestou ELDP, ale v roce 2013 dochází ke změně a vynětí všech osob ohledně této povinnosti. Byly učiněny kroky k provedení ucelené komunikace přes elektronizaci, ale dosud nebyla vydána ţádná direktiva upravující komplexní zavádění ELDP pomocí elektronizace. Je zřejmé, ţe časové a finanční faktory zde hrají důleţitou roli, které brání k realizaci tohoto návrhu. Právní rámec totiţ nepředpokládal nepřipravenost lékařů, zaměstnavatelů s nízkým počtem zaměstnanců či OSVČ. [26, 31] Je tedy nezbytné učinit efektivní kroky, které by změnily pohled na danou problematiku, a přispěly tak k procesu zajištění povinné elektronizace pro všechny subjekty systémů. 85
Jednalo by se tak o zlepšení agendy ELDP v daném systému. Základním výstupem je prováděná analýza, která se zabývá odevzdáním ELDP příslušné OSSZ. Z analýzy vyplývá, ţe převaţují výhody při odesílání ELDP elektronickou formou, neboť sniţují časovou náročnost ze strany ČSSZ a zaměstnavatelů. Papírová forma způsobuje spíše vysokou administrativní zátěţ. Zaměstnavatelé tvoří skupinu, která zaujímá největší část, podporující elektronizaci. Konkrétně u zaměstnavatelů s větším počtem zaměstnanců se nezachycuje problém s odevzdáváním ELDP pomocí elektronizace. [39] Lékaři se potýkají s překáţkami, je však otázkou, zda-li je jejich zdůvodnění objektivní. [26] Ohledně negativní argumentace elektronizace z důvodu ekonomického (výpočetní technika) částečně můţe odpadnout v souvislosti se zavedením elektronické evidence trţeb, které vydá ministerstvo financí s účinností od července 2016. Týká se to podnikatelů, kteří odešlou datovou schránkou transakci finanční správě. Od finanční správy získají kód s účtenkou, kterou vytisknou a předají ji zákazníkovi. Výhodou je, ţe se elektronická evidence trţeb uskuteční bez certifikace a nutné instalace programů. [61] Dalším přirozeným krokem se jeví zavést povinnou elektronickou komunikaci ELDP, která by následovala po elektronické evidenci trţeb s určitým časovým odstupem tj. od roku 2017. Je zřejmé zapracovat a změnit jisté podmínky při vyuţití odevzdání ELDP prostřednictvím elektronizace a vytvořit tak relativně přiměřené podmínky pro klienty. Tato varianta přináší okamţitou akceleraci informací, které lze vyuţít v různých oblastech. Pro e-podání lze vyuţít datovou schránku či veřejné rozhraní (VREP). Pro veřejné rozhraní je nezbytné získat uznávaný elektronický podpis na kvalifikovaném certifikátu a poté předat příslušné OSSZ k zaregistrování. Po schválení můţe klient prostřednictvím programu Form Filler vyuţít e-Podání pomocí veřejného rozhraní. [22] Pro získání vlastní datové schránky je nutné vyplnit ţádost a společně s ověřeným podpisem zaslat na Ministerstvo vnitra. [72] Po získání datové schránky stáhne klient v elektronické podobě ELDP a otevře přes program Form Filler. [22] Zaměstnavatel má povinnost hradit za své zaměstnance pojistné na sociální zabezpečení, které upravuje zákon České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku 86
na státní politiku. Pojistné pro rok 2015 činí 25 %, které zahrnuje pojistné na nemocenské pojištění (2,3 %), pojistné na důchodové pojištění (21,5 %) a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (1,2 %). U zaměstnanců, kteří se účastní důchodového spoření, sráţí zaměstnavatel z jejich vyměřovacích základů 3,5 %. Naopak při neúčasti srazí zaměstnavatel 6,5 % z vyměřovacího základu. Za rozhodné období je stanoven kalendářní měsíc a splatnost od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Příslušné OSSZ odevzdává přehled o výši pojistného v elektronické či papírové podobě. (viz příloha 9) V tomto tiskopise se vyplňují následující údaje: [63] základní identifikace, pojistné celkem – tj. úhrn vyměřovacích základů a pojistného za všechny zaměstnance, bankovní spojení, kontaktní pracovník, datum vyplnění a podpis. Zaměstnavatel si obstará přihlášku do registru plátců pojistného. Vstupními podklady jsou pracovní smlouvy a doklad o podnikatelském oprávnění. Je k dispozici i formulář pro odhlášení
z příslušné
evidence.
Jednou
z
moţností
zlepšení
agendy
ELDP
je prostřednictvím tiskopisu „Přehled o výši pojistného“, který zasílá zaměstnavatel příslušné OSSZ. [63] Hlavním záměrem je rozšířit výše jmenovaný formulář o určitá tvrdá data. Jedná se o doplnění jmen zaměstnanců včetně jejich vyměřovacích základů. V tomto formuláři je dosud uveden celkový vyměřovací základ za všechny zaměstnance. Z tohoto přehledu se nepozná, kdo je u zaměstnavatele zaměstnán a za kolik. Tento formulář by po jeho doplnění slouţil jako podklad pro rekonstrukci ELDP. Rekonstrukce se provádí v případě, ţe se zjistí chybějící roky pojištění a musí se doloţit potřebné dokumenty například pracovní smlouvy, výplatní pásky či zápočtové listy při zániku zaměstnavatele. [36] ČSSZ by měla k dispozici v případě rekonstrukce vyměřovací základy zaměstnanců, které by zasílal zaměstnavatel ve stanovených termínech. Tato razantní změna by vedla ke zlepšení agendy ELDP a k efektivitě kontrolního mechanismu. Ze strany zaměstnavatele 87
by se nejednalo o administrativní zatíţení. U zaměstnanců by se eliminovala obava, jak získat chybějící dokumenty pro vyhotovení ELDP. Jedná se o dílčí cíl, který by přispěl ke zdokonalení vedení agendy ELDP pro všechny subjekty systému. Další moţný krok, jak vylepšit a zefektivnit agendu ELDP, je vytvořit nové prostředí tzv. úloţiště dat pro ukládání mzdových listů. V kompetenci zaměstnavatele by byla odpovědnost zabezpečit uloţení mzdových listů na dané místo. Časový interval by byl stanoven jednou za rok po uzavření roku. Úloţiště by nabízelo automatické spárování mzdových listů prostřednictvím rodných čísel, tím by nedocházelo k administrativní zátěţi. Oprávnění vstupovat do úloţiště by bylo povoleno ČSSZ, která by pouţívala mzdové listy jako poklad pro vyplnění ELDP. Ze mzdový listů se zjistí doba pojištění či výše zúčtovaného příjmu. Zaměstnavatel by zasílal do úloţiště mzdové listy dle stanovených pravidel. Mezi základní pravidla by se řadila: formát dokumentu v pdf, ověřený elektronický podpis. Zaměstnanec by mohl na základě podané ţádosti u ČSSZ získat poţadovaný chybějící mzdový list. Podání ţádosti zaměstnancem by bylo omezeno na 1x ročně, aby nedocházelo k administrativní zátěţi ČSSZ. Tato sluţba by neměla být zpoplatněna. ČSSZ by měla povinnost vyřídit tento úkon do tří měsíců od přijetí ţádosti. Úloţiště pro ukládání mzdových listů se můţe chápat jako široké spektrum vyuţití pro jiné instituce. Údaje ze mzdových listů by se aplikovaly u finančního úřadu, na úřadu práce či u inspektorátu práce. Východiskem úloţiště pro mzdové listy by byla realizace zajištění potřebných údajů pro vyhotovení ELDP. Docházelo by tak ke komplexní modernizaci administrativních procesů a k vytváření kontrolního mechanismu z pohledu vyplňování ELDP. Výše uvedené dílčí cíle by měly být řešením, jak zlepšit a upevnit vyplňování ELDP pro všechny zúčastněné subjekty. Mezi ty se řadí ČSSZ a zaměstnavatelé. Je nezbytné zdokonalit kompletní systém ELDP, neboť lze povaţovat ELDP základem pro výpočet důchodů. [8] Realizací alespoň jednoho dílčího cíle by se zlepšila situace pro vedení agendy ELDP. Kaţdý dílčí cíl má určitou podstatu ve změnách týkajících se ELDP. Nezbytným 88
dílčím cílem je zavedení povinné elektronické komunikace od roku 2017 a odebrat z metodiky moţnost zasílání papírovou formou. Další dílčí cíl tj. rozšíření formuláře „Přehled o výši pojistného“ můţe vést k provádění rekonstrukce ELDP prostřednictvím ČSSZ. Tento dílčí cíl je z praktického hlediska moţné zavést bez zbytečných časových zpoţdění. Vhodné je tento cíl stanovit po zavedení povinné elektronické komunikace. S ohledem na dané faktory je tento cíl moţný realizovat od roku 2018, neboť je potřebné připravit vstupní údaje a postupy. Poslední dílčí cíl lze chápat jako doplněk pro ukotvení a získání efektivního fungování systému ELDP. Vytvoření nového úloţiště mzdových listů je velice náročná činnost, přesto se vyhodnocuje jako efektivní krok pro široké spektrum vyuţití. Dílčí cíl je reálné zavést od roku 2020 z důvodu logické návaznosti na další dílčí cíle. Tabulka 9: Dílčí cíle pro zlepšení agendy ELDP Dílčí cíl
Rok realizace
povinná elektronická komunikace
2017
rozšíření formuláře „Přehled o výši pojistného“,
2018
úložiště dat pro ukládání mzdových listů
2020 Zdroj: vlastní
Výše uvedená tabulka popisuje uskutečnění dílčích cílů. Předpokládá se tedy, ţe k výraznému zlepšení agendy ELDP by mělo dojít v roce 2019, neboť jiţ působí první a druhý dílčí cíl pro zefektivnění systému ELDP. Realizací všech tří dílčích cílů vzniká postulát pro vytvoření kompletní agendy ELDP.
89
Závěr Diplomová práce se zabývá zhodnocením aktuální problematiky vyplňování ELDP a moţnosti zlepšení agendy ELDP v daném systému. Vlivem neustálých novelizací docházelo ke změnám zásad či povinností, které se týkaly osob v daném systému. Zjištěné teoretické poznatky se aplikují na praktické vyuţití s následným zhodnocením dané problematiky. Při zpracování diplomové práce bylo dosaženo těchto závěrů: Ve společenském systému hraje nezastupitelné postavení sociální politika, která utváří podmínky vzájemného fungování ţivota kaţdého jednotlivce. [6] Se sociální politikou je úzce spojena důchodová politika, která spravuje systém důchodového pojištění. [7] Společnost je státem zaopatřena ve stáří formou důchodů, které jsou nutné správně vypočítat a vyplatit. Za nejčetnější důchod se pokládá starobní důchod, který se řadí mezi nejnákladnější poloţky státu. [23,41] Správný výpočet důchodu je zajišťován vyhotovenými ELDP, které jsou jedinými podklady pro stanovení výše důchodů. [66] Pro ELDP je vytvořena metodika se zásadami pro vyplnění náleţitých údajů, které jsou nutné pro akceptaci přijetí příslušnou OSSZ. [25] První zvolená otázka v diplomové práci zní: „Jsou správně zvolené způsoby předání ELDP příslušné OSSZ elektronickou či papírovou formou?“ Na základě zhodnocených výsledků provedené analýzy byly zjištěny tyto skutečnosti: Při zpracování se zohledňuje pohled zaměstnavatelů a příslušné OSSZ. Ze strany zaměstnavatelů při zvolení elektronické formy vystupuje řada výhod. Zaměstnavateli se zkrátí čas strávený nad vyřizováním, neboť nemusí na příslušnou OSSZ osobně. Pokud zaměstnavatel chybně vyplní ELDP, automaticky dochází k zamítnutí a je mu posláno elektronicky zpět k opravě. [18] Nejasnosti týkající se technické stránky řeší Call centrum, proto se nemusí klient obávat, jak vyřešit daný problém. [13] Elektronické podání probíhá datovou schránkou či veřejným rozhraním (VREP). Kaţdá zvolená varianta má dané podmínky pro jejich fungování. Datová schránka se zřídí na základě ţádosti, ověřeného elektronického podpisu a následným potvrzením od Ministerstva vnitra. Poté si stáhne potřebný program Form Filler. [39,72] Druhá varianta prostřednictvím veřejného rozhraní v sobě skrývá daleko více poţadavků. Zaměstnavatel musí získat elektronický podpis 90
s kvalifikovaným certifikátem, který vydá akreditovaný poskytovatel. Certifikát zaregistruje u příslušné OSSZ. Poté je to stejné jako u datové schránky, musí si nainstalovat program Form Filler. I přes více kladených poţadavků pro registraci veřejného rozhraní, je nutné zmínit výhodu pro společnosti s vysokým počtem zaměstnanců, neboť mohou zasílat dokonce 1499 formulářů najednou. [22,39] Ze strany ČSSZ se jako výhoda elektronického zasílání ELDP jeví efektivní interakce, neboť bez zásahu odborných referentů dochází k automatickému zaznamenávání. Mezi nevýhody ze strany zaměstnavatele se povaţují prvotní náklady spojené elektronickou formou. Mezi nevýhody ze strany příslušné OSSZ se vykazuje čas při vyřízení registrace veřejného rozhraní a časová náročnost Call centra spojená s řešením zamítnutých podání. U papírové formy převaţují nevýhody, jak u strany zaměstnavatele, tak u příslušné OSSZ. Zaměstnavatel musí dodrţovat zvolené podmínky pro vyplnění a přesně psát do určených kolonek. Dalším problémem, se kterým se můţe potýkat, je seřízení tiskárny dle daných pokynů. [18] ČSSZ poskytuje zasílání ELDP po telefonické domluvě zaměstnavateli, tak vznikají náklady na poštovné. Jak je výše zmíněno, lze z těchto argumentů odvodit, ţe převaţující výhody u obou zúčastněných subjektů vyvolávají zamyšlení nad daným problémem. Pomocí prováděné syntézy dílčích cílů je zkonstruována predikce, jak zrealizovat zavedení elektronizace s ohledem na časové hledisko. Druhá zvolená otázka v diplomové práci zní: „Jsou správně zvolené zásady pro vyplnění ELDP?“ Na základě sestavených případových situací provedené dle metodiky pro vyplňování ELDP lze vyhodnotit následující skutečnosti: Rozdílnost ve vyplňování se odráţí převáţně v typu uzavření pracovního poměru. Můţe se jednat o dohodu o provedení práce, zaměstnání ostatní či zaměstnání malého rozsahu. Diplomová práce se zabývá druhým oddílem tj. průběh pojištění. Je zde několik faktorů, které ovlivňují vyplňování. U dohody o provedení práce se sleduje stanovený rozhodný příjem. Na vyplnění působí i uzavření více dohod u stejného zaměstnavatele, které se nazývají souběhy dohod. Dalšími sledovanými údaji jsou pracovní neschopnost či dovršení důchodového věku zaměstnance, coţ se projeví ve vyloučených dobách. Moţné je uzavřít zaměstnání ostatní, které je podmíněno rozhodným příjmem alespoň 2 500,- Kč. Častá chyba je u peněţité pomoci v mateřství, která se konkrétně projevuje ve vyloučených dobách. Do vyloučené doby se započítávají jen dny do posledního dne před porodem. Vojenské cvičení se také týká vyloučených dob, které je nutné do vyloučených dnů započítat. 91
Zaměstnavatelé opomíjejí kolonku „1-12“, která se pouţívá například při celoroční rodičovské dovolené, kde je zjevné zaškrtnout následující kolonku ve formě „X“. Částečně odpracovaná směna se nezahrnuje do vyloučených dob. V tomto případě vznikají časté chyby a zaměstnavatelé si neuvědomují dopad v případě takových vzniklých chyb, kterých se takto dopouštějí. Při zaměstnání malého rozsahu je také dána výše rozhodného příjmu. Jedná se o výši alespoň 2 500,- Kč kalendářní měsíc nebo v součtu více zaměstnání malého rozsahu u jednoho zaměstnavatele je splněna stanovená výše. [24,74]. Jak je výše zmíněno, je nutné dbát na dodrţování stanovené metodiky. Zaměstnavatelé se stále potýkají s chybami ohledně vyplňování. Vypracovanou metodiku lze i přesto povaţovat za kompletní podání informací a kroků, jak správně vyplnit ELDP. Metodika se zásadami pro vyplnění ELDP podává ucelený přehled a všechny poţadované informace pro vyhotovení ELDP. Jsou zde uvedeny i konstrukční příklady, mají být určeny pro ukotvení a zamyšlení se nad danou problematikou. Doporučením pro zaměstnavatele, jak nejlépe eliminovat chybovost ve vyplňování a vytvořit tak plynulé předání bez zbytečných zamítnutých ELDP, je obracet se na odborné referentky ve formě telefonické či osobní konzultace. Další moţné řešení je zrealizovat školení na vyplňování ELDP zaměstnavatelem pro účetní a předejít tak nestandardním postupům při vyplňování ELDP. Zde je nutné řešit finanční hledisko. Ne kaţdý si můţe dovolit řešit eliminaci chyb v podobě školení. Moţným řešením vyhnutí se nutnému zaškolení účetní je si vybrat natolik kvalifikovanou účetní, která bude plně ovládat potřebné znalosti týkající se problematiky ELDP. Dále je častý problém v textových a číselných údajích. Často musí zaměstnavateli ČSSZ vracet podání zpět z důvodu nesouhlasného vyplnění rodného čísla, příjmení, jména, ulice či obce. Jsou dány pokyny z hlediska formální stránky, jak psát například rodné číslo tj. s mezery a bez lomítka. Zaměstnavatelé tento pokyn nedodrţují a často ho vyplňují s lomítkem. Tato chyba se povaţuje spíše za nedostatečné nastudování metodiky pro vyplňování ELDP. Metodiku lze povaţovat za ucelený přehled v této problematice. Třetí zvolená otázka v diplomové práci zní: „Lze zefektivit agendu ELDP v daném systému?“ Pro zlepšení agendy ELDP v daném systému jsou navrţeny následující dílčí cíle: Z hlediska teoretických a praktických poznatků ve formě nastudování zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, metodiky pro vyplňování ELDP včetně prováděných případových studií týkající se dané problematiky, 92
lze provést predikci pro zefektivnění agendy ELDP v daném systému. Predikce se opírá o fakta, která v daném státě panují. První zvolený cíl, jak vytvořit efektivní prostředí v agendě ELDP je povinná elektronická komunikace. Druhý zvolený cíl je rozšířit formulář „Přehled o výši pojistného“. Posledním dílčím cílem je vytvořit úloţiště pro ukládání mzdových listů. Povinná elektronická komunikace je vzhledem prováděné analýze povaţována za nezbytnou, neboť převaţují výhody ze stran zaměstnavatele i ČSSZ. Významnou roli hrají finanční a časová hlediska, která brání naplnění tohoto návrhu. Ohledně negativní argumentace z důvodu ekonomického lze částečně odpadnout v souvislosti se zavedením elektronické evidence trţeb s účinností od července 2016. [61] Přirozeným krokem se jeví následně zavést povinnou elektronickou komunikaci ELDP. Doporučení je zavést elektronizaci ELDP s dostatečným časovým odstupem nejlépe od roku 2017. Elektronizace sebou přináší okamţitou akceleraci informací. Rozšířit formulář „Přehled o výši pojistného“ o určitá tvrdá data je další dílčí cíl pro zajištění efektivity agendy ELDP od roku 2018. Je nezbytné do tohoto formuláře doplnit jména zaměstnanců včetně jejich vyměřovacích základů. Doposud je v tomto formuláři uveden celkový vyměřovací základ pro všechny zaměstnance bez rozpoznání výší a jmen jednotlivých zaměstnanců. V případě doplnění těchto tvrdých dat by bylo moţné provádět rekonstrukce ELDP ČSSZ. Rekonstrukce jsou realizovány v případě chybějících let pojištění a je problém potřebné dokumenty doloţit. ČSSZ by měla k dispozici vyměřovací základy zaměstnanců, které by zaměstnavatel zasílal ve stanovených termínech. Díky tomu by tato razantní změna mohla vést ke zvýšení kontrolního mechanismu a zdokonalit tak agendu ELDP. Posledním dílčím cílem je vytvořit nové prostředí tzv. úloţiště dat pro ukládání mzdových listů s účinností od roku 2020. Zaměstnavatel by byl zodpovědný za uloţení mzdových listů do úloţiště. Spárování mzdových listů by bylo prostřednictvím rodného čísla, tím se eliminují negativní ohlasy, neboť by nedocházelo k administrativní zátěţi. Oprávněnou osobou pro vyuţití těchto mzdových listů by byla ČSSZ, která by na základě tohoto přístupu měla podklad pro vyplnění ELDP. Proč mají být východiskem mzdové listy? Ze mzdových listů se zjistí doba pojištění či výše zúčtovacího příjmu. Úloţiště můţe slouţit širokému spektru vyuţití například finančnímu úřadu či úřadu práce.
93
Výše uvedené dílčí cíle jsou řešením, jak upevnit a vytvořit předpoklady pro zdokonalení agendy ELDP v daném systému. Tato realizace se výrazně dotýká sociální sféry v dané společnosti.
94
Seznam použité literatury Knižní publikace 1. ČERNÁ, J., D. TRINNEROVÁ a A. Vacík. Právo sociálního zabezpečení. 2. rozšířené vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007, 230 s. ISBN 978-80-7380-019-2. 2. GREGOROVÁ, Zdeňka. Důchodové systémy. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 1998. ISBN: 80-210-2003-2. 3. JANDOUREK, Jan. Slovník sociologických pojmů – 610 hesel. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012. ISBN 978-80-247-3679-2. 4. KELLER, Jan. Soumrak sociálního státu. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Slon, 2010. ISBN 978-80-7419-017-9. 5. KOLIBOVÁ, Helena. Sociální politika.Vyd. 1. Opava: OPTYS, spol. s r. o., 2007. ISBN 978-80-85819-62-5. 6. KREBS, Vojtěch. Sociální politika. Vyd. 5. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010. ISBN 978-80-7357-585-4. 7. PEKOVÁ, J., J. PILNÝ a M. JETMAR. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. přepracované vydání. Praha: ASPI, a. s., 2008. ISBN 978-80-7357-351-5. 8. POLÍVKOVÁ, Dagmar a Vladimír VOŘÍŠEK, Průvodce důchodovým pojištěním a evidenční listy důchodového pojištění s výkladem a příklady. Praha: BMSS-START, spol. s r. o., 2010. ISBN 978-80-86140-63-6. 9. POTŮČEK, Martin. Sociální politika. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. ISBN 80-85850-01-X.
95
10. PŘIB, J., M. ŢENÍŠKOVÁ. Zákon o nemocenském pojištění s komentářem a příklady od 1.1.2014. 7. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2014, 280 s. ISBN 978-807263-856-7 11. TICHÝ, Milík. Ovládání rizika – analýza a management. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, s. r. o., 2006. ISBN: 80-7179-415-5. 12. VOSTATEK, Jaroslav. Sociální a soukromé pojištění. Vyd. 1. Praha: CODEX Bohemia, s. r. o., 1996. ISBN 80-85963-21-3. Elektronické dokumenty Česká správa sociálního zabezpečení 13. Call centra České správy sociálního zabezpečení. [online] Česká správa sociálního zabezpečení.
[cit.
2015-03-15],
Dostupné
z:
http://www.cssz.cz/cz/o-
cssz/informace/call-centra/ 14. Dávky. [online] Česká správa sociálního zabezpečení. [cit. 2015-01-20]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/ 15. Doba pojištění. [online] Česká správa sociálního zabezpečení. [cit. 2015-01-20]. Dostupné
z:
http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/ucast-na-pojisteni/doba-
pojisteni.htm#invalidni-poj 16. Důchodové pojištění. [online] Česká správa sociálního zabezpečení. [cit. 2015-01-14]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni 17. Důchody v České republice a ve Spolkové republice Německo. [online] Česká správa sociálního
zabezpečení.
[cit.
2015-03-16],
http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/BB80995D-CB8C-43E7-A49C1F213DE9D88A/0/Duchody_CRSRN_dotisk_CZ_def.pdf
96
Dostupné
z:
18. Evidenční listy důchodového pojištění. [online] Česká správa sociálního zabezpečení. [cit.
2015-01-20],
Dostupné
z:
http://www.cssz.cz/cz/duchodove-
pojisteni/povinnosti/povinnosti-zamestnavatelu-pri-provadeni-duchodovehopojisteni/evidencni-listy-duchodoveho-pojisteni.htm 19. e-Podání Evidenčních listů důchodového pojištění. [online] Česká správa sociálního zabezpečení. [cit. 2015-03-16], Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/e-podani/kestazeni/e-podani-ELDP/e-podani-ELDP.htm 20. Informativní osobní list důchodového pojištění. [online] Česká správa sociálního zabezpečení. [cit. 2015-01-21]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodovepojisteni/informativni-osobni-list-duchodoveho-pojisteni.htm 21. Invalidní důchody. [online] Česká správa sociálního zabezpečení. [cit. 2015-01-22]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/invalidni-duchody.htm 22. Jak na elektronické podání ČSSZ. [online] Česká správa sociálního zabezpečení. [cit. 2015-03-10], Dostupné z: http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/AFA38189-5723-4D34B2B7-505F6AA08F32/0/Infoletak_elektronicke_podani_v6.pdf 23. Jak si orientačně spočítat důchod.[online] Česká správa sociálního zabezpečení. [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/C0B0D9DD-5042-41AC996C-20F8A838DF75/0/kalkulacka_dp_web.pdf 24. Legislativa. [online] Česká správa sociálního zabezpečení. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/legislativa.htm 25. Metodická pomůcka pro vyplňování ELDP – pro období od 1. 1. 2014. [online] Česká správa
sociálního
zabezpečení.
[cit.
2015-01-20],
Dostupné
z:
http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/52AD1FBA-4109-4C29-AD5ACC3FE144C9C8/0/DPMetodicka_pomucka_od1_1_2015.pdf 26. Od ledna ruší zákon povinnou elektronickou komunikaci s ČSSZ. Úřad tím v žádném případě neodmítá trend elektronizace. [online] Česká správa sociálního zabezpečení. [cit. 2015-03-12], Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove97
zpravy/tiskove-zpravy-2014/2014-11-07-od-ledna-rusi-zakon-povinnouelektronickou-komunikaci-s-cssz-urad-tim-v-zadnem-pripade-ne.htm 27. Počty důchodců a důchodu za 1. čtvrtletí 2013 [online] Česká správa sociálního zabezpečení.
[cit.
2015-01-21].
Dostupné
z:
http://www.cssz.cz/cz/o-
cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2013/2013-05-14-poctyduchodcu-a-duchodu-za-1-ctvrtleti-2013.htm 28. Povinnosti. [online] Česká správa sociálního zabezpečení. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/povinnosti/ 29. Pozůstalostní důchody. [online] Česká správa sociálního zabezpečení. [cit. 2015-0121]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/pozustalostniduchody.htm 30. Profil organizace. [online] Česká správa sociálního zabezpečení. [cit. 2014-08-12], Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/profil-organizace/ 31. Projekt ČSSZ přispěje k elektronizaci činností důležitých pro lékařskou posudkovou službu. [online] Česká správa sociálního zabezpečení. [cit. 2015-03-12], Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy2010/projekt-cssz-prispeje-k-elektronizaci-cinnosti-dulezitych-pro-lekarskouposudkovou-sluzbu.htm 32. Rok 2015 zásadně nemění oblast sociálního zabezpečení svěřenou do kompetence ČSSZ. [online] Česká správa sociálního zabezpečení. [cit. 2015-01-22]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy2015/2015-01-07-rok-2015-zasadne-nemeni-oblast-socialniho-zabezpeceni-sverenoudo-kompetence-cssz.htm 33. Starobní důchody. [online] Česká správa sociálního zabezpečení. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm
98
34. Účast na pojištění. [online] Česká správa sociálního zabezpečení. [cit. 2015-01-14]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/ucast-na-pojisteni/ 35. Úkoly zaměstnavatelů při provádění důchodového pojištění od 1. 1. 2014. [online] Česká
správa
sociálního
zabezpečení.
[cit.
2015-02-15],
Dostupné
z:
http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/601B8F4B-9A1A-4CEC-9792F7730B66716B/0/%C3%9Akolyzam%C4%9Bstnavatel%C5%AF_1_1_2014.pdf 36. Všeobecné zásady pro vyplňování ELDP – pro období od 1. 1. 2014. [online] Česká správa
sociálního
zabezpečení.
[cit.
2015-01-23],
Dostupné
z:
http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/900EE9B7-6296-4655-A60C77D41C89D26C/0/DPV%C5%A1eobecn%C3%A9z%C3%A1sady_112015.pdf 37. Výpočet a výplata důchodu. [online] Česká správa sociálního zabezpečení. [cit. 201501-17]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/vypocet-avyplata-duchodu/vypocet-a-vyplata-duchodu.htm 38. Zpracování e – Podání. [online] Česká správa sociálního zabezpečení. [cit. 2015-0127],
Dostupné
z:
http://www.cssz.cz/cz/e-podani/zakladni-informace/zpracovani-
epodani/zpracovani-epodani.htm 39. Způsoby elektronického podání pro zaměstnavatele. [online] Česká správa sociálního zabezpečení. [cit. 2015-02-13], Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/e-podani/zakladniinformace/e-podani-zamestnavatel/e-podani-zamestnavatel.htm Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo financí 40. Důchodové pojištění. [online] Ministerstvo práce a sociálních věcí. [cit. 2014-08-23]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/3#ps 41. Kalkulačky. [online] Ministerstvo práce a sociálních věcí. [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2435
99
42. Manuál k důchodové reformě. [online] Ministerstvo financí České republiky. [cit. 2014-08-28]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/regulace/penzijnisluzby-a-systemy/duchodova-reforma/publikace-a-manualy 43. Od ledna 2015 se valorizují všechny druhy důchodů i příplatky k důchodům. [online] Ministerstvo
práce
a
sociálních
věcí.
[cit.
2015-01-22].
Dostupné
z:
http://www.mpsv.cz/files/clanky/19845/TZ_111214a.pdf 44. Příručka pro osoby se zdravotním postižením v roce 2014. [online] Ministerstvo práce a
sociálních
věcí.
[cit.
2015-01-19].
Dostupné
z:
http://www.mpsv.cz/files/clanky/16881/Prirucka_OZP.pdf 45. Zákon č. 187/2006 Sb. [online] Ministerstvo práce a sociálních věcí. [cit. 2015-03-17], Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=z187_2006_1 46. Zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. [online] Ministertvo práce a sociálních věcí.
[cit.
2015-01-09].
Dostupné
z:
http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=z155_1995_1#par5 Cizí zdroje 47. Rentensystem von der Kernschmelze. [online] Handelsblatt. [cit. 2015-03-02], Dostupné
z:
http://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/alarmierende-studie-
rentensystem-vor-der-kernschmelze/7908096.html 48. Rentensystem von der Kernschmelze. [online] Handelsblatt. [cit. 2015-03-03], Dostupné z: http://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/alarmierende-studie-dieproblemloesung-sollte-kernanliegen-der-regierung-werden/7908096-3.html 49. Rentenpaket.
[online]
Rentenpaket.
[cit.
2015-03-04],
Dostupné
z:
http://www.rentenpaket.de/rp/DE/Startseite/start.html 50. Rechner zur Rente ab 63. [online] Rentenpaket. [cit. 2015-03-08], Dostupné z: http://www.rentenpaket.de/rp/DE/Service/Rechner-zur-Rente-ab-63/art-rechner-zurrente-ab-63.html 100
51. Übersicht über die E-Formulare. [online] EU-Info. [cit. 2015-03-16], Dostupné z: http://www.eu-info.de/sozialversicherung-eu/E-Formulare/ Ostatní elektronické dokumenty 52. Česká důchodová reforma: co dál. [online] Vysoká škola finanční a správní, Praha. [cit.
2014-08-27].
Dostupné
z:
http://www.vsfs.cz/prilohy/konference/vostatek_duchodova_reforma_2012.pdf 53. Do penze o dva roky dříve. Německý parlament schválil důchodovou reformu. [online] Byznys.ihned. [cit. 2015-03-04], Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-62231370-dopenze-o-dva-roky-drive-nemecky-parlament-schvalil-duchodovou-reformu 54. Důchodový systém v Německu. [online] Finance. [cit. 2015-03-12], Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/329285-duchodovy-system-v-nemecku/ 55. Evidenční list důchodového pojištění. [online] Důchody-důchodci. [cit. 2015-01-27]. Dostupné
z:
http://www.duchody-duchodci.cz/evidencni-list-duchodoveho-
pojisteni.php 56. Evidenční list důchodového pojištění (ELDP). [online] Stormware. [cit. 2015-01-23], Dostupné
z:
http://www.stormware.cz/prirucka-pamica-
online/Pracovni_pomery/Evidencni_list_duchodoveho_pojisteni_(ELDP)/ 57. Fakulta sociálních studií MU. Nová sociální rizika. Sociální studia. 2010, č. 2. [cit. 2014-10-28].
ISSN
1803-6104.
Dostupné
z:
http://socstudia.fss.muni.cz/?q=content/nov%C3%A1-soci%C3%A1ln%C3%ADrizika Časopis v PDF na internetu 58. Informativní osobní list důchodového pojištění. [online] Důchod správně. [cit. 201501-21].
Dostupné
z:
http://www.duchodspravne.cz/informativni-osobni-list-
duchodoveho-pojisteni/
101
59. Jaké doklady potřebujete k žádosti o důchod v roce 2011. [online] Finexpert. [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/jake-doklady-potrebujete-k-zadostio-duchod-v-roce-2011 60. Konec druhého pilíře? Nic není jisté. [online] Peníze. [cit. 2014-08-27], Dostupné z: http://www.penize.cz/duchodove-sporeni/281848-konec-druheho-pilire-nic-neni-jiste 61. Ministerstvo financí chce zavést elektronickou evidenci tržeb postupně od roku 2016. [online]
eGOV.
[cit.
2015-03-12],
Dostupné
z:
http://www.egov.cz/clanky/ministerstvo-financi-chce-zavest-elektronickou-evidencitrzeb-postupne-od-roku-2016 62. Němci přijali penzijní reformu. Do důchodu o dva roky dřív. [online] Týden. [cit. 2015-03-04], Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/nemci-prijalipenzijni-reformu-do-duchodu-o-dva-roky-driv_307947.html#.VRhO_fmsVAF 63. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaměstnavatel. [online] Portál veřejné správy. [cit. 2015-03-16], Dostupné z: http://portal.gov.cz/portal/podnikani/situace/284/288/5980.html 64. POTŮČEK, Martin. Teorie a praxe české sociální politiky. Politologická revue. 1997, č.
1,
s.
59-87.
[cit.
2014-10-16].
ISSN
1211-0353.
Dostupné
z:
http://www.martinpotucek.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=105 %3Ateorie-a-praxe-eske-socialni-politiky&catid=43%3Aodborneclanky&Itemid=71&lang=cs Odborný článek v pdf na internetu 65. Předpis č. 589/1992 Sb. [online] Zákony pro lidi. [cit. 2015-03-18], Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-589#f1463069 66. Starejte se o důchodové pojištění sami. [online] Finance. [cit. 2015-01-20], Dostupné z:
http://www.finance.cz/zpravy/finance/125629-starejte-se-o-duchodove-pojisteni-
sami/
102
67. Tři pilíře důchodového systému. [online] Finance. [cit. 2014-08-27], Dostupné z: http://www.finance.cz/duchody-a-davky/vse-o-duchodech/duchodove-systemy/tripilire-duchodoveho-systemu/ 68. VEČERNÍČEK, Jiří. Proměny a problémy české sociální politiky. Czech Sociological Review
[online].
2005,
[cit.
2014-10-14].
DOI
863-880.
Dostupné
z:
http://sreview.soc.cas.cz/uploads/0680022d7a7151150edf6787bab278dd0efb5081_57 3_507vecernik18.pdf Článek z časopisu na internetu 69. Vedení evidenčních listů důchodového pojištění v roce 2016 – pro pokročilé. [online] Jobs. [cit. 2015-02-16], Dostupné z: http://www.jobs.cz/kurzy-a-skoleni/41836vedeni-evidencnich-listu-duchodoveho-pojisteni-v-roce-2016-pro-pokrocile/ 70. Výkladový slovník ekonomických pojmů. [online] SSTZR. [cit. 2014-08-23] Dostupné z: http://sstzr.cz/download/cat1/ekonomie_slovnik.pdf 71. Změny důchodových systémů ve vybraných zemích světa. [online] Výzkumný ústav práce
a
sociálních
věcí.
[cit.
2015-02-27],
Dostupné
z:
http://www.vupsv.cz/sites/File/prispevky/duchody-2013-kveten.pdf 72. Zřízení datové schránky. [online] Česká pošta. [cit. 2015-03-12], Dostupné z: https://www.ceskaposta.cz/sluzby/egovernment/datove-schranky/zrizeni-datoveschranky Kurzy: 73. Odborné kurzy pro mzdové účetní a personalsity. Ing. Marta Ţeníšková. Nemocenské pojištění a pojistné. Prosinec 2014. Odborný měsíčník: 74. Česká správa sociálního zabezpečení. Národní pojištění. Vydání: leden – prosinec 2014.
103
Seznam zkratek ČR
Česká republika
ČSSZ
Česká správa sociálního zabezpečení
ČSÚ
Český statistický úřad
ELDP
Evidenční list důchodového pojištění
ELDZ
Evidenční listy důchodového zabezpečení
FO
Fyzická osoba
IČ
Identifikační číslo
IOLDP
Informativní osobní list důchodového pojištění
LPS
Lékařská posudková sluţba
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
OSSZ
Okresní správa sociálního zabezpečení
OSVČ
Osoba samostatně výdělečně činná
p.b.
Procentní bod
SZ
Sociální zabezpečení
zdp
Zákon o důchodovém pojištění
104
Seznam tabulek Tabulka 1: Důchodový věk u ţen před rokem 1936 ................................................................ 36 Tabulka 2: Potřebná doba pojištění (v letech) .......................................................................... 37 Tabulka 3: Koeficient při výpočtu procentní výměry .............................................................. 41 Tabulka 4: Počet důchodců od roku 2009 do března 2013 ...................................................... 43 Tabulka 5: Typ ELDP .............................................................................................................. 48 Tabulka 6: Typ ELDP - rekonstrukce ...................................................................................... 48 Tabulka 7: Podávání ELDP elektronickou formou .................................................................. 83 Tabulka 8: Podávání ELDP papírovou formou ........................................................................ 84 Tabulka 9: Dílčí cíle pro zlepšení agendy ELDP ..................................................................... 89
105
Seznam obrázků Obrázek 1: Formulář ELDP ..................................................................................................... 47 Obrázek 2 Podmínky pro vyhotovení ELDP............................................................................ 60 Obrázek 3: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Milan Svobodný .............................................. 61 Obrázek 4: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Jaroslav Malý .................................................. 62 Obrázek 5: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Petr Soukup ..................................................... 62 Obrázek 6: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Jan Široký........................................................ 63 Obrázek 7: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Ing. Tomáš Skalný .......................................... 63 Obrázek 8: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Jan Krátký ....................................................... 64 Obrázek 9: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – František Rybák .............................................. 64 Obrázek 10: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – František Rybák ............................................ 65 Obrázek 11: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Jaroslav Novák .............................................. 66 Obrázek 12: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Josef Pečený .................................................. 66 Obrázek 13: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Jan Kučera ..................................................... 66 Obrázek 14: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – David Dolejší ................................................ 67 Obrázek 15: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – David Dolejší ................................................ 67 Obrázek 16: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Vladimíra Bohatá .......................................... 68 Obrázek 17: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Jana Malá ...................................................... 68 Obrázek 18: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Pavel Krátký.................................................. 69 Obrázek 19: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Petr Vyskočil ................................................. 69 Obrázek 20: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Jan Lis ........................................................... 70 Obrázek 21: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Stanislav Bílý ................................................ 70 Obrázek 22: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Bc. Alice Soukupová .................................... 71 Obrázek 23: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Ivana Myslíková............................................ 71 Obrázek 24: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Eva Dvořáková.............................................. 72 Obrázek 25: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Eva Dvořáková.............................................. 72 Obrázek 26:Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Břetislav Svoboda .......................................... 72 Obrázek 27: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Jan Novák...................................................... 73 Obrázek 28: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Miloš Kučera ................................................. 73 Obrázek 29: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Radomír Bystrý ............................................. 74 Obrázek 30: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Bedřich Svatý ................................................ 74 Obrázek 31: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Josef Čaloun .................................................. 75 Obrázek 32: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Petr Koc ........................................................ 75 106
Obrázek 33: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Jan Dlouhý .................................................... 76 Obrázek 34: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Petr Nový ...................................................... 76 Obrázek 35: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Pavel Zoch .................................................... 76 Obrázek 36: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Arnošt Sekera ................................................ 77 Obrázek 37: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Mgr. Josef Tichý ........................................... 78 Obrázek 38: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Dušan Křepelka ............................................. 78 Obrázek 39: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Jan Chytrý ..................................................... 79 Obrázek 40: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Jana Straková ................................................ 79 Obrázek 41: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Naděţda Králová ........................................... 80 Obrázek 42: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – Naděţda Králová ........................................... 80 Obrázek 43: Vyhotovený ELDP za rok 2014 – František Kotalík ........................................... 80
107
Seznam příloh Příloha 1
Vzor ţádosti o informativní osobní list důchodového pojištění ............................ I
Příloha 2
Návod pro pouţití důchodové kalkulačky ............................................................ II
Příloha 3
Důchodový věk u muţů a ţen v období 1936-1977 ........................................... III
Příloha 4
Chybové hlášení systému ................................................................................... IV
Příloha 5
Číselník okresů .................................................................................................... V
Příloha 6
Číselník států ...................................................................................................... VI
Příloha 7
Druhy výdělečné činnosti .................................................................................. VII
Příloha 8
Informace o věku odchodu do důchodu .......................................................... VIII
108
Příloha 1
Příloha 1 Vzor žádosti o informativní osobní list důchodového pojištění Vaše jméno Ulice, číslo popisné PSČ, Obec Česká správa sociálního zabezpečení Kříţová 25 225 08, Praha 5 Místo psaní dopisu, datum
Ţádost o Informativní osobní list důchodového pojištění
Váţený pane/Váţená paní, ţádám Vás o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění na níţe uvedenou adresu. Děkuji. Moje identifikační údaje jsou: Jméno: Vaše jméno Příjmení: Vaše příjmení Rodné příjmení: Vaše rodné příjmení Rodné číslo: Vaše rodné číslo Adresa: Vaše plná adresa vč. PSČ
S pozdravem Váš podpis Zdroj: [58]
I
Příloha 2
Příloha 2 Návod pro použití důchodové kalkulačky
Zdroj: [23]
II
Příloha 3
Příloha 3 Důchodový věk u mužů a žen v období 1936-1977
Zdroj: [33]
III
Příloha 4
Příloha 4 Chybové hlášení systému Kód chyby 213
Podání
Význam/popis chyby
Eldp09
V řádcích se překrývají doby Od-Do.
214
ELDP
Neuveden název obce v hlavičkových údajích.
215
ELDP
Neuvedeno číslo popisné/orientační v hlavičkových údajích.
219
Eldp09
Chybný počet započtených dnů.
220
ELDP
Chybný počet započtených dnů
222
ELDP
Počet započtených dnů musí být menší nebo roven intervalu v průběhu zaměstnání
223
Eldp09
Při zúčtování příjmů byly vyplněny povinně prázdné údaje - dny započtené.
224
Eldp09
Vyplněny povinně prázdné údaje (např. započtené dny)
226
Eldp09
Nesprávně vyznačeny měsíce bez pojištění vůči údaji Do.;
229
Eldp09
Chybný vztah údaje Do a měsíce bez pojištění - celý rok.
233
Eldp09
Chybný počet vyloučených dnů
235
Eldp09
Chybný počet vyloučených dnů.
237
Eldp09
Vyměřovací základ nesmí být uveden.
238
Eldp09
Vyměřovací základ nesmí být uveden.
240
Eldp09
Chybný počet vyloučených dnů.;
243
ELDP
Chyba v odečtených dnech (po důchodovém věku)
246
Eldp09
Chybný počet odečtených dnů.
271
ELDP
Neúplně vyplněný časový interval(průběh činnosti).
272
ELDP
Nevyplněn časový údaj (průběh činnosti).
273
ELDP
Chybně vyplněný časový interval (průběh činnosti)
274
ELDP
Doby se překrývají (průběh činnosti).
275
ELDP
Počet započtených dnů je vyšší neţ počet dnů v intervalu.
276
ELDP
Odečtený měsíc mimo časový interval.
277
ELDP
Chybný počet započtených dnů.
280
ELDP
Chyba ve dnech odečtených po důchodovém věku.
338
ELDP
Chybný počet vyloučených dnů.
338
ELDP
Součty vyloučených dnů si odporují.
339
ELDP
Údaj technický kód není určen pro e - Podání.
345
ELDP
Datum opravovaného ELDP se uvádí pouze na opravných ELDP.
347
ELDP
Chybný počet odečtených dnů.
376
ELDP
Chybný vztah datum od, do a měsíce bez pojištění 1-12.
377
ELDP
Datum vyhotovení musí být menší nebo stejné jako aktuální datum zpracování
378
ELDP
Datum vyhotovení musí být větší nebo stejné jako maximalní datum z poloţky Do
380
ELDP
Datum vyhotovení evid.listu, který se opravuje, nemůţe být menší neţ rok platnosti evid. listu
Zdroj: [38]
IV
Příloha 5
Příloha 5 Číselník okresů
Zdroj: [36]
V
Příloha 6
Příloha 6 Číselník států
Zdroj: [36]
VI
Příloha 7
Příloha 7 Druhy výdělečné činnosti
Zdroj: [36]
VII
Příloha 8
Příloha 8 Informace o věku odchodu do důchodu
Zdroj: [50]
VIII
