Aktuální vývoj na finančním trhu Petr Budinský Prorektor VŠFS
Finanční akademie ČS, a.s. 18. 10. 2012 VŠFS
Vývoj na finančních trzích • • • • • •
Makroekonomické ukazatele Výnosy dluhopisů Ceny CDS Ceny akcií Ceny komodit Měnové kurzy
Pořadí konkurenceschopnosti 2012 Pořadí
Země
Bodové ohodnocení
1. (1.)
Hongkong
100,00
2. (1.)
USA
97,75
3. (5.)
Švýcarsko
96,68
4. (3.)
Singapur
95,92
5. (4.)
Švédsko
91,39
6. (7.)
Kanada
90,29
7. (6.)
Tchaj-wan
89,96
8. (13.)
Norsko
89,67
9. (10.)
Německo
89,26
10. (8.)
Katar
88,48
33. (30.)
Česko
66,19
34. (34.)
Polsko
64,18
Krajina české konkurenceschopnosti
Země
Průměrná mzda (v Kč)
Země
Průměrná mzda (v Kč)
Švýcarsko
133 311
Irsko
67 951
Norsko
133 282
Nový Zéland
62 926
Austrálie
113 044
Itálie
60 066
Dánsko
106 493
Španělsko
52 187
Lucembursko
103 227
Korea
50 168
Nizozemí
94 977
Izrael
49 194
Japonsko
92 910
Portugalsko
36 392
Německo
90 739
Řecko
32 544
Belgie
88 431
Slovinsko
30 260
Švédsko
87 366
Česko
24 319
Velká Británie
87 069
Estonsko
20 517
Finsko
85 752
Turecko
20 143
Rakousko
81 237
Slovensko
19 983
Francie
74 194
Polsko
19 212
Kanada
73 259
Maďarsko
19 143
USA
73 237
Chile
19 049
Island
69 351
Mexiko
10 895
První dvacítka národních značek z ţebříčku Top 100 Nation Brands 2012 Země
Pořadí 2011
Hodnota v mld.USD
Rating
▲ (%)
1.
Spojené státy
1.
14 641
AA
19
2.
Čína
3.
4 847
A+
61
3.
Německo
2.
3 903
AA
27
4.
Japonsko
4.
2 552
AA-
30
5.
VB
5.
2 189
AA
16
6.
Francie
6.
1 963
AA-
7
7.
Kanada
8.
1 611
AA
28
8.
Brazílie
10.
1 376
A
46
9.
Indie
9.
1 247
A
2
10.
Itálie
7.
1 104
A
30
První dvacítka národních značek z ţebříčku Top 100 Nation Brands 2012 Země
Pořadí 2011
Hodnota v mld.USD
Rating
▲ (%)
11.
Rusko
11.
1 058
A-
84
12.
Austrálie
14.
962
AA
42
13.
Španělsko
13.
908
A
25
14.
Švýcarsko
17.
885
AA
61
15.
Nizozemsko
12.
872
AA
9
16.
Mexiko
15.
767
A
14
17.
Jiţní Korea
16.
722
A+
26
18.
Švédsko
18.
666
AA
48
19.
Turecko
19.
487
A
33
20.
Polsko
24.
472
A
75
Největší ekonomiky světa (hodnota HDP podle parity kupní síly, r.2011, bln. USD) 1. USA
15,09
2. Čína
11,30
3. Indie
4,45
4. Japonsko
4,40
5. Německo
3,10
6. Rusko
2,40
7. Brazílie
2,29
8. Británie
2,26
9. Francie
2,22
10. Itálie
1,85
Ohroţení USA 1. Strmě narůstající státní dluh 2. Finanční systém 3. Dramaticky rostoucí rozdíly v příjmech a majetku 4. Stárnoucí infrastruktura 5. Široce rozšířená ignorace o zbytku světa 6. Rozpolcený politický systém
Země podle počtu miliardářů (dle magazínu Forbes) USA
412
Čína
115
Indie
55
Světoví miliardáři 1.
Carlos Slim Helu – 69,0 mld. dolarů, Telekomunikace Mexiko 2. Bill Gates – 61,0 mld. dolarů, Microsoft - USA 3. Warren Buffet – 44,0 mld. dolarů, Berkshire Hathaway USA 4. Bernard Arnault – 41,0 mld. dolarů, LVMH - Francie 5. Amancio Ortega – 37,5 mld. dolarů, Zara - Španělsko 6. Larry Ellison – 36,0 mld. dolarů, Oracle -USA 7. Eike Batista – 30,0 mld. dolarů, Těţba, Ropa - Brazílie 8. Stefan Persson – 26,0 mld. dolarů, H&M - Švédsko 9. Li Ka-Shing – 25,5 mld. dolarů, Reality, Telekomunikace HongKong 10. Karl Albert – 25,4 mld. dolarů, ALDI - Německo
Index hospodářské mizérie 2012 Stát Česko Slovinsko Polsko Rumunsko Estonsko Bulharsko Slovensko Maďarsko Lotyšsko Litva
Inflace Nezaměstnanost 3,2 7,0 2,0 8,5 2,5 9,0 4,0 7,5 3,3 11,5 3,0 12,0 2,5 13,5 5,0 11,0 2,3 14,0 2,5 15,0
Index 10,2 10,5 11,5 11,5 14,8 15,0 16,0 16,0 16,3 17,5
HDP ve střední Evropě (meziroční změny HDP v %)
Stát Česko Maďarsko Slovensko Polsko
2007 5,7 0,1 10,5 6,8
2008 3,1 0,9 5,9 5,1
2009 -4,7 -6,7 -4,9 1,6
2010 4,0 1,3 4,2 4,0
2011 1,8 1,7 3,3 4,3
2012 0,5 -1,0 1,5 3,0
2013 2,5 2,0 3,0 4,1
2014 3,5 3,0 4,0 4,3
APEC • • • • •
Rok zaloţení: 1989 Počet členů: 21 Podíl na světovém HDP: 54,9% Podíl na světovém obchodu: 47,1% Podíl na světových zahraničních investicích: 44,5%
Členové APEC - 2011 Země
Populace (mil.osob)
HDP (mld.USD)
Dovoz (mld.USD)
Vývoz (mld.USD)
Austrálie
22,62
1 372
303
301
Brunej
0,406*
13*
5
14
Čína
1 344
7 298
1 980
2 081
Filipíny
94,85
229
76
64
Hongkong
7,07
244
567
576
Chile
17,27
249
88
93
Indonésie
242,3
847
208
221
Japonsko
127,8
5 867
1 019
966
Jiţní Korea
49,78
1 116
623
649
Kanada
34,48
1 736
562
526
Mexiko
114,8
1 155
386
365
Malajsie
28,86
279
225
263
Nový Zéland
4,405
143
48
48
Papua Nová Guinea
7,014
129
8
8
Peru
29,40
177
44
51
Rusko
141,9
1 858
413
576
Singapur
5,184
240
476
535
Tchaj-wan
23,19**
466**
323
354
Thajsko
69,52
346
279
269
USA
311,6
15 090
2 656
2 059
Vietnam
87,84
124
118
106
*2010, **APEC, populace a HDP podle Světové banky, dovoz a vývoz podle APEC
Veřejný dluh (odhad z konce r.2011, v % k HDP) Maďarsko Polsko Slovinsko Lotyšsko Slovensko Česko Rumunsko Litva Bulharsko Estonsko
78,6 54,0 48,2 44,9 44,2 40,8 39,0 38,0 17,2 5,3
Globální zahraniční čistí dluţníci a věřitelé – permanentní kontext ? proč ? Kdo ?
Bankovní úvěry v r.2010
Irsko
Objem bankovních aktiv (v % HDP) 872
Island
458
Belgie
380
Francie
338
Španělsko
251
Německo
246
Řecko
141
Výběr daní ve vybraných státech (v poměru k HDP v %) Dánsko
49,0
Švédsko
47,4
Rakousko
44,4
Francie
44,5
Německo
41,1
Průměr EU
40,4
Británie
36,7
Česko
34,5
Řecko
32,9
Polsko
31,8
Švýcarsko
29,6
Slovensko
28,9
USA
16,4
Největší banky 2011 Země
Aktiva (v mld. eur)
Meziroční změna (v %)
PKO BP
PL
43,1
0,8%
ČSOB
ČR
36,3
3,5%
ČS
ČR
34,6
-1,0%
Pekao
PL
33,2
-2,0%
OTP Bank
HU
32,8
-6,6%
KB
ČR
29,6
5,8%
BRE
PL
22,4
-1,5%
BCR
RO
17,8
3,4%
NLB Group
SLO
16,4
-8,1%
ZABA
CHO
15,9
4,9%
Největší pojišťovny 2011 Země
Trţby (v mil. eur)
Meziroční změna (v %)
PZU
PL
3 708,7
1,9%
ČP
ČR
1 365,4
-6,9%
Kooperativa
ČR
1 240,0
1,5%
Warta
PL
1 157,3
2,4%
Ergo Hestia
PL
1 018,0
9,7%
Triglav
SLO
989,4
-2,4%
Allianz
PL
820,7
4,9%
Allianz-Slovenská poisťovňa
SK
525,0
0,8%
Aviva
PL
521,0
3,7%
Allianz
HU
513,8
-14,9%
TOP 5 zemí s největším bohatstvím
Všeobecné bohatství (IWI)-počítá bohatství, které má daná ekonomika k dispozici v určitém časovém okamţiku. Započítává se do něj i úroveň vzdělání, známé přírodní zdroje nebo stav ţivotního prostředí.
Svět obcházejí dluhy: 15 nejzadluţenějších zemí Země
Dluh v poměru k HDP (%)
5letá riziková přiráţka CDS
Portugalsko
83
1 085,87
Francie
83,5
105,5
Srí Lanka
86,7
-
Súdán
94,2
-
Irsko
94,2
Belgie
98,6
185,04
Singapur
102,4
-
Itálie
119
Jamajka
123,2
-
Island
123,8
239,86
Řecko
144
2 350
Zimbabwe
149
-
Libanon
150,7
352,77
Svatý Kryštof a Nevis
196,3
-
Japonsko
225,8
90,58
1 064
282,61
HDP Stát
HDP (v %)
Inflace (v %)
2011
2012
2013
2011
2012
2013
USA
1,7
2,3
2,6
3,1
2,0
1,6
Kanada
2,5
2,1
2,4
2,9
2,1
2,3
Japonsko
-0,7
2,5
2,0
-0,3
-0,1
0,3
V. Británie
0,8
0,6
1,4
4,5
2,3
1,8
Eurozóna
1,5
-0,4
1,1
2,7
2,2
2,0
Německo
3,1
1,0
1,9
2,5
1,7
1,5
Francie
1,7
0,0
0,9
2,1
2,5
2,1
Itálie
0,5
-1,0
0,9
2,9
3,3
4,2
Španělsko
0,7
-2,0
-0,2
3,1
1,3
1,8
Švýcarsko
1,9
0,9
1,9
0,2
-0,5
1,2
Švédsko
4,0
0,7
2,2
3,0
1,3
2,3
Austrálie
2,0
3,2
3,7
3,4
2,7
2,7
Čína
9,2
8,5
8,5
5,4
3,5
4,0
Indie
6,7
7,3
7,8
8,3
6,8
7,0
Brazílie
2,8
3,3
4,8
6,5
5,8
6,5
Rusko
4,3
3,5
4,0
8,4
5,3
6,9
Meziroční změny HDP (v %) Čína
USA
Eurozóna
2005
11,3
3,1
1,8
2006
12,7
2,7
3,3
2007
14,2
1,9
3,0
2008
9,6
-0,3
0,3
2009
9,2
-3,5
-4,2
2010
10,4
3,0
1,9
2011
9,5
1,8
1,6
2012
7,5
1,8
-0,5
2013
8,8
2,2
0,8
Meziroční vývoj inflace (%) Spojené státy
Evropská unie 3,5
3,8
3,0 3,2
2,7
2,8 1,8 1,6 0,8 -0,4 2007
2008
2009
2010
2011
2007
2008
2009
2010
2011
Indie na globální scéně Největší ekonomiky světa (podle hodnoty HDP v r.2011, bil. USD) USA Čína
11,30
Indie
4,56
Japonsko
4,44
Německo Rusko
3,10 2,83
Brazílie
2,29
Británie
2,26
Francie
2,22
Itálie
1,85
15,09
Indie na globální scéně Nejlidnatější země ( počet obyv. v mil.) 1. 2. 3. 4.
Čína 1 347 Indie 1 210 USA 313 Indonésie 238
Váha Číny ve světě ve srovnání s USA Rok 2001
Čína
USA
21%
4,6%
12,1%
21,4%
4%
13,6%
Čína
USA
Počet obyv.
19,6%
4,5%
HDP (podle parity kupní síly)
14,3%
19,1%
Vývoz zboţí a sluţeb
9,4%
9,5%
Počet obyv. HDP (podle parity kupní síly) Vývoz zboţí a sluţeb Rok 2001
Váha Číny ve světě ve srovnání s USA •
• • • • • •
• • •
Nejlidnatější země světa s více neţ 1,3 mld. obyv.. V r.2003 u příleţitosti Dne světové populace vztyčila největší kondom na světě, vysoký 80 metrů a o průměru skoro 100 metrů. Vládnoucí čínská komunistická strana je největší politická strana na světě (70 mil. členů). Nejtvrdší cenzor internetových stránek. Spravuje největší devizové rezervy na světě, které se od r.2005 zvýšily skoro čtyřnásobně na současných 3,2 bilionů dolarů. V r.2005 předstihla USA ve spotřebě 4 klíčových komodit – obilí, masa, uhlí a oceli. Rovněţ největší producent a spotřebitel cigaret. Největším automobilovým trhem světa se stala v r.2009, kdy prodejem 13,6 mil. osobních aut předstihla USA. V krizovém r. 2009 se stala největším vývozcem zboţí (přes 1,2 bilionů dolarů), kdyţ předstihla Německo. Pokud se zahrne vývoz sluţeb, patří první příčka USA. Největší producent a spotřebitel vepřového masa. Z přibliţně 950 mil.prasat chovaných ve světě chovají Číňané zhruba polovinu. Vodní dílo Tři soutěsky dokončené v červnu 2006 je největší svého druhu na světě. V roce 2013 se stane namísto USA největším světovým uţivatelem ropných tankerů, uvádí společnost Arctic Securities.
Čínské devizové rezervy (v bil. USD) 2005
0,8
2006
1,1
2007
1,5
2008
2,0
2009
2,4
2010
2,8
2011
3,2
2012
3,3
2013
2,5
Nejprodávanější auta - Čína Model
Prodeje 2011
1. Buick Excelle
253 514
2. VW Lavida
247 475
3. Chevrolet Cruze
221 196
4. VW Jetta
218 864
5. VW Bora
205 058
6. Chevrolet Sail
197 874
7. FAW Xiali N3/N5
196 522
8. Hyundai Elantra Yuedong
190 995
12. VW Passat
165 858
26. Škoda Octavia
126 450
95. Škoda Fabia
48 759
98. Škoda Superb
44 800
VW v číslech (r. 2011) • • • • •
8,5 mil vozů 502 tis. Zaměstnanců Trţby 159,3 mld. EUR Čistý zisk 15,8 mld. EUR Disponibilní hotovost 18,3 mld. EUR
Nejprodávanější modely - VW Model Audi A6 Škoda Fabia Audi A4 VW Tiguan Škoda Octavia VW Go VW Polo VW Jetta VW Golf VW Passat
Počet 242 000 262 000 321 000 356 000 402 000 513 000 810 000 900 000 914 000 1 149 000
Nejprodávanější modely Škoda Počet prodaných vozů Octavia 261 572 Fabia 192 852 Octavia Combi 125 611 Fabia Combi 73 911 Superb 73 125 Yeti 70 321 Superb Combi 43 601 Roomster 36 010 Rapid 1 671 Citigo 510 Model
*model se v roce 2010 nevyráběl
Meziroční růst (%) 11 19,5 10,2 9,2 15,8 33,7 22,1 11,4 -* -*
Škoda Auto – Největší trhy Čína Německo Rusko Česko V. Británie Polsko Indie Francie Rakousko Nizozemí Belgie Itálie Švýcarsko Španělsko Slovensko
Prodej Růst/pokles (počet vozů) prodejů (%) 220 089 21,9 128 011 13 74 074 62,5 58 202 0,3 45 282 8,8 38 116 0,5 30 005 49,9 22 356 9,6 21 208 12,8 20 879 35,5 18 900 20 17 345 -5,1 16 298 13,8 15 873 -16,2 15 182 11,2
TRŢBY (v mld. Kč)
Škoda Auto TPCA Hyundai Nošovice
2008 200,2 49,1 2,7
2009 187,9 51,8 28,1
2010 219,5 44,7 49,5
2011 252,6 39,7 -
Automobilový svět Celková výroba motorových vozidel (osobní+nákladní auta+autobusy) Světadíl
1951
1971
1991
2011
9,4
33,0
49,7
80,1
Amerika
76,6
39,4
25,8
22,2
Evropa
21,6
41,0
40,3
26,4
1,8
19,6
33,3
50,7
0
0
0,6
0,7
Celkem (mil.vozů) Z toho podíly v %
Asie a Tichomoří Afrika
Automobilový svět Výroba osobních vozidel v r.2011 Region
Miliony vozů
Meziroční změna v %
Asie a Tichomoří
32,479
0,2
EU
15,695
2,7
Severní Amerika
5,614
10,4
Jiţní Amerika
3,152
0,3
Afrika
0,376
5,2
(z toho J.Afrika
0,312
5,7)
Automobilový svět Vybrané státy: Čína
14,485
4,2
Japonsko
7,159
-13,9
Německo
5,872
5,8
Jiţní Korea
4,222
9,2
USA
2,966
8,6
Brazílie
2,535
-1,9
Francie
1,931
0,4
Rusko
1,738
43,8
Česko
1,192
11,4
Nezaměstnanost (v %) Španělsko
23,3
Řecko
19,9
Portugalsko
14,8
Irsko
14,8
Lotyšsko
14,7
Litva
14,3
Slovensko
13,3
EU 27
10,1
Česko
6,9
Malta
6,5
Německo
5,9
Lucembursko
5,1
Nizozemsko
5
Rakousko
4
Míra nezaměstnanosti lidí do 25 let (v %) 1. Španělsko
49,9
2. Řecko
48,1
3. Slovensko
36,0
4. Portugalsko
35,1
5. Litva
34,4
6. Itálie
31,1
7. Lotyšsko
29,9
8. Irsko
29,6
9. Bulharsko
28,9
10. Polsko
27,5
11. Maďarsko
27,3
20. Česko
19,8
Vývoj nezaměstnanosti v Česku (neočištěno, v %)
7/11
8
9
10
11
12
1/12
2
3
4
5
6
Pramen ministerstvo práce a sociálních věcí
7
Hodinové náklady práce (v eurech, údaje za r. 2011) Belgie
39,3
Řecko
není k dispozici
Švédsko
39,1
Kypr
16,5
Dánsko
38,6
Slovinsko
14,4
Francie
34,2
Portugalsko
12,1
Lucembursko
33,7
Malta
11,9
Nizozemsko
31,1
Česko
10,5
Německo
30,1
Slovensko
8,4
Finsko
29,7
Estonsko
8,1
Rakousko
29,2
Maďarsko
7,6
průměr eurozóny
27,6
Polsko
7,1
Irsko
27,4
Lotyšsko
5,9
Itálie
26,8
Litva
5,5
průměr EU
23,1
Rumunsko
4,2
Španělsko
20,6
Bulharsko
3,5
Aktuální hlavní rating zemí EU podle Standard & Poor´s Země
Rating
Země
Rating
Dánsko
AAA
Španělsko
A
Finsko
AAA
Malta
A-
Lucembursko
AAA
Polsko
A-
Německo
AAA
Irsko
BBB+
Nizozemsko
AAA
Itálie
BBB+
Švédsko
AAA
Bulharsko
BBB
Velká Británie
AAA
Litva
BBB
Francie
AA+
Kypr
BB+
Rakousko
AA+
Lotyšsko
BB+
Belgie
AA
Maďarsko
BB+
ČR
AA-
Rumunsko
BB+
Estonsko
AA-
Portugalsko
BB
Slovinsko
A+
Řecko
CC
Slovinsko
A
Sníţení ratingu zemí EU Země
Rating
Sníţení ratingu
Francie
AAA
AA+
Rakousko
AAA
AA+
Slovinsko
AA-
A+
Španělsko
AA-
A
Slovensko
A+
A
Malta
A
A-
Itálie
A
BBB+
Kypr
BBB
BB+
Portugalsko
BBB-
BB
Scénáře pro Eurozónu/Evropskou unii Eurozóna/ Evropská unie
Status quo
Svaz evropských ekonomik
Čína sebere EU trţní podíly
Německo proti Euro-dluhopisům
Rozpad Eurozóny Právně zatím rozpad EUR = rozpad EU
Pryč Německo…
Pryč nesolventní (Řecko…)
Wilhelmstraße 97 Berlin
Šokové posílení měny recese
Krach řeckého… Bankovnictví
Ztráta suverenity parlamentů
Rekapitalizace německých bank
Finanční krize (úvěry zůstávají v EUR)
Pro politology: Revoluce?
Kdo bude chtít zůstat s Řeckem?
A pak směr k federalizaci?
Krize, deprese
Změní názor
Pro politology: Revoluce?
Nezmění názor
Deleveraging v eurozóně je teprve na počátku • • • •
Celková bilance bank eurozóny je 33 tis. mld. eur (350% HDP eurozóny) – v ČR je to 4700 mld. Kč (125 % HDP). Úvěry privátnímu sektoru představují 33 % bilance bank eurozóny – v ČR je to 44 % bilance bankovního sektoru. Úvěr do privátního sektoru na HDP je v eurozóně 124 % – v ČR je to 57 % HDP. Vliv operací ECB (resp. eurosystému)? – od prosince v rámci 3letých LTRO dodání cca 1.000 mld. eur, – po odečtení splátek jiných facilit v čistém vyjádření maximálně 700 mld. eur, – po přidání dalších facilit celkem půjčuje bankám 1.200 miliard eur, – v dalších 3 letech budou banky muset refinancovat dlouhodobější zdroje pasiv za zhruba 1.000 mld. eur, – v dynamickém kontextu tak nejsou dodávky přes LTRO kvantitativně dramatické, nahradí část zdrojů získávaných trţním financováním, – spíše neţ proinflační efekty jsou rizikem těchto operací nepříznivé dopady na funkčnost zdrojových trhů a jiné vedlejší účinky.
Poţadavky na kapitál • Na pozadí finanční krize čelí evropský úvěrový trh (obzvláště v eurozóně) v posledních měsících řadě „výzev“: – banky jsou vystaveny poţadavkům na zvyšování kapitálové vybavenosti a drţby většího rozsahu vysoce likvidních aktiv v nejméně vhodnou dobu (v době poklesu ekonomické aktivity), – národní i nadnárodní autority dále zvyšují jiţ tak velmi vysokou míru nejistoty investorů a věřitelů bank (nové daně, další regulace, dobrovolné podílnictví na záchraně vlád apod.), – zvyšují se obavy z úvěrových ztrát v případě obnovení recese a trţních ztrát při pokračování dluhové krize, – zejména velké mezinárodních banky mají rostoucí potíţe zajištěním zdrojů pro financování aktiv v příštích letech (mj. vytěsňovací efekt vládních dluhů).
Úvěrové podmínky v eurozóně se skutečně zpřísňují •
• • •
V posledním čtvrtletí 2011 došlo k dalšímu zpřísnění úvěrových podmínek, banky indikují další zpřísňování i v následujících čtvrtletích. Nejvíce zpřísnily podmínky pro úvěry nefinančním podnikům (35 %). Banky zároveň indikují pokles poptávky po úvěrech ze strany podniků (o 5 %). V reakci na regulatorní změny uvádějí, ţe v letošním roce zesílí přizpůsobování bilancí s negativním dopadem na dostupnost úvěrů.
Úvěrové podmínky v eurozóně (4.Q 2003 - 1.Q 2012) 70 60 50 40 30 20 10 0 -10 -20 12/03
12/04
12/05
12/06
12/07
12/08
12/09
12/10
12/11
podmínky pro podniky podmínky spotřeb. úvěry podmínky úvěry na bydlení úrok. sloţka podm. pro podniky Pramen: Pozn.:
ECB, Datastream Podmínky - čistá procentní změna zpřísnění (hrubé zpřísnění - hrubé uvolnění) úvěrových podmínek v dané kategorii. Pozitivní hodnoty znamenají celkové zpřísňování podmínek.
Úvěrová dynamika v eurozóně slábne • Tempo růstu úvěrů v eurozóně nadále zpomaluje, – u úvěrů podnikům je zpomalení zatím mírné. Meziroční tempa růstu úvěrů v eurozóně (v % z celk. stavu úvěrů, do prosince 2011) 15
10
5
0
-5 01/00
09/01
05/03
01/05
09/06
05/08
01/10
Podniky a domácnosti
Podniky
Domácnosti
Domácnosti na bydlení
Pramen: Datastream
09/11
Expozice ČNB ve vybraných zemích (v mld. Kč) Stát
2009
2010
2011
Německo
124,0
216,7
283,4
Itálie
54,1
17,9
4,8
Irsko
13,8
5,8
0,5
Španělsko
60,6
11,1
6,7
Řecko
14,8
0,1
0,0
Země, které získaly záchranné půjčky nebo o ně ţádají (v mld. eur) Řecko I. (květen 2010)
110
Irsko (listopad 2010)
85
Portugalsko (květen 2011)
78
Řecko II. (březen 2012)
130
Španělsko (červen 2012)
aţ 100
Kypr (červen 2012)
aţ 10
Slovinsko
aţ 8 % HDP
Průměrný dluh (v %) 1970
Francie Německo Španělsko Itálie
25
1980
36,5
1990
57,5
2000
79,2
2010
86
Řecko Pokles řeckého HDP (v %)
-6,8
Řeků pracující ve státní sféře (v mil.)
1
Pokles registrací osobních aut (v %)
-30
Sníţení mezd v Řecku (v %)
-30
Nezaměstnanost mladých Řeků mezi 15 a 24 lety (v %)
51,1
Zvýšení nezaměstnanosti (v %)
21
Poměr řeckého dluhu k HDP (v %)
151,9
Řecko Celkový dluh Řecka (v mld. Eur)
350
Objem řeckých dluhopisů (v mld. Eur)
206
Ztráta nominální hodnoty (v %)
53,5
Pokles řeckého státního dluhu (v mld. Eur)
107
Objem pojistek proti řeckému bankrotu (v mld. Eur)
2,4
Podíl řeckého vládního dluhu/celkový dluh (v %)
4
Řecko – restrukturalizace dluhu (v mld. eur) Řecké banky
50
Další evropské banky
40
Řecké fondy sociálního pojištění
30
Fondy sociálního pojištění dalších evropských zemí
15
Soukromé investiční fondy, hedgeové penzijní fondy
70
Celkem
205
Itálie + Španělsko Ukazatel
Itálie
Španělsko
Počet obyvatel (v mil.)
60,5
46,1
Hodnota HDP (v mld. Eur)
1556
1051
Podíl na HDP (v %)
17
11,5
Letošní růst HDP
-1,3
-1
Růst vývozu (v %)
-1,1
2,8
Veřejný dluh (v %)
119,6
66
Úročení desetiletých dluhopisů
5,5
5,9
Španělsko
Míra nezaměstnanosti (%) Růst/pokles HDP (%) Schodek/přebytek rozpočtu ( v % k HDP) *Předpověď MMF
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012*
2013*
10,6
9,2
8,5
8,3
11,3
18
20,1
21,7
24,3
25,7
3,3
3,6
4,1
3,5
0,9
-3,7
-0,1
0,7
-1,8
0,1
-0,3
1
2
1,9
-4,1
-11,2
-9,3
-8,5
-6,1
-4,9
Irsko Vývoj salda veřejných rozpočtů v České republice a Irsku 10,0 5,0 0,0
% HDP
-5,0 -10,0
4,7 1,1
2,4
2,7
1,4
0,9
1,7
2,9
0,4 0,1 -0,1 -0,4 -0,7 -2 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004-2,82005 2006-2,42007 2008-2,22009 2010 2011e 2012f -3,1 -3,6 -3,2 -3,6 -3,6 -3,7 -3,2 -4,8 -4,8 -5,6 -5,8 -6,5 -6,7 -7,3 -8,6 -10,3 -12,8
Irsko
-14,2
-15,0 -20,0 -25,0 -30,0
-31,3
-35,0 roky
Česká republika
Irsko Vývoj veřejného dluhu České republiky a Irska 140,0 117,5
120,0
108,1 94,9
100,0
% HDP
81,2 80,0
72,7
60,0
53
48
40,0
11,9
12,6
14,5
15,8
Irsko
44,3 37,5
20,0 14,0
Česká republika
65,2
63,7
17,8
35,2 23,9
31,9 30,7 29,4 28,4 27,9 28,7 27,1 28,6 28,9 27,2 28,3 24,7 24,9
34,4
37,6
40,5
42,2
0,0 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
roky
2005
2006
2007
2008
2009
2010 2011e 2012f
Historie MMF (1944-2010) • • • • • • • • • • • • • • • • • •
1944 – Dohoda o zaloţení 1945 – Zaloţení MMF 1946 – Vznik MMF a Světové banky 1947 – První finanční operace 1949 – První stát čerpá z fondu (Franice) 1952 – Přijetí Japonska a Německa 1967 – Vzniká plán na umělou měnu (SDR) 1971 – Konec směnitelnosti dolaru za zlato 1976 – VB ţádá o půjčku 1976 – MMF prodává značnou část zlata 1981 – Umělá měna SDR získává v podstatě dnešní podobu 1993 – Nový typ půjček 1995 – Česko splácí všechny závazky MMF 1997 – Nový rekord, půjčka pro Koreu v objemu 15,5 mld. USD 1998 – MMF poprvé odpouští dluh, 160 mil. USD 2001 – 22 zemí dosáhlo odpuštění 2/3 dluhu 2005 – Rusko před termínem splácí všechny dluhy 2010 – MMF se zapojuje do řešení evropské dluhové krize
Hlasovací právo • Počet členů celkem: 187 USA
16,77
Japonsko
6,24
Německo
5,82
V. Británie
4,30
Francie
4,30
Čína
3,82
Itálie
3,16
Saúdská Arábie
2,81
Kanada
2,56
Rusko
2,39
Indie
2,34
Ostatní
45,49
Mezinárodní měnový fond Rok
Krize
Půjčka (v mld. USD)
1976
Velká Británie
16
1991
Československo
1,8
1997
Korea
15,5
1997
Asijská krize
55
1998
Rusko
30
1998
Mexiko
12
2008 - současnost
Východní Evropa
38
2010 - současnost
Evropská dluhová krize
100
ECB v číslech
Celkový objem aktiv Celkový objem tříletých úvěrů Hodnota bankovek a mincí
částka v EUR 3,02 bn. 1,02 bn. 867 mld.
Výkonná rada ECB • Mario Draghi – prezident ECB • Vítor Constâncio – viceprezident ECB • José Manuel González-Páramo – člen výkonné rady ECB • Jörg Asmussen – člen výkonné rady ECB • Benoît Coeuré – člen výkonné rady ECB • Peter Praet – hlavní ekonom a člen výkonné rady ECB
Deleveraging •
Deleveraging, obzvláště v eurozóně, je: – nezbytnou a přirozenou reakcí systému na jeho předchozí nabobtnání, – v řadě zemí teprve na počátku.
•
Deleveraging můţe probíhat „dobrým“ i „špatným“ způsobem – dobrý – např. sníţení rozsahu vysoce spekulativních operací s deriváty a sloţitě strukturovanými produkty, – špatný – zhoršený přístup části privátního sektoru k úvěrům.
• • •
Deleveraging můţe po řadu let tlumit růst nominálních příjmů (HDP v běţných cenách), a to přes obě sloţky - hospodářský růst i inflaci. Českou ekonomiku ovlivní deleveraging v Evropě nepřímo přes její provázanost s příslušnými ekonomikami. Podíl dobré a špatné sloţky deleveragingu a dopad na makroekonomický vývoj je obtíţně odhadnutelný - bude ovlivněn řadou faktorů, především finální formou připravovaných regulací a vývojem poptávky vlád po úsporách.
Výnosy dluhopisů
Výnosy dluhopisů - Řecko
Výnosy dluhopisů - Portugalsko
Výnosy dluhopisů - Španělsko
Výnosy dluhopisů - Itálie
Výnosy dluhopisů - Německo
Ekonomika východních spolkových zemí •
Sasko-Anhaltsko – Hlavní město: Magdeburk – Počet obyv.: 2,3 mil. – HDP (2011): 51,9 mld.eur – Míra nezaměstnanosti: 11,1% – Vývoz k HDP: 27,8%
•
Braniborsko – Hlavní město: Postupim – Počet obyv.: 2,5 mil. – HDP (2011): 55,1 mld.eur – Míra nezaměstnanosti: 10% – Vývoz k HDP: 29%
•
Meklenbursko-Přední Pomořansko – Hlavní město: Schwein – Počet obyv.: 1,6 mil. – HDP (2011): 35 mld.eur – Míra nezaměstnanosti: 11,2% – Vývoz k HDP: 28,8% Sasko – Hlavní město: Dráţďany – Počet obyv.: 4,1 mil. – HDP (2011): 55,1 mld.eur – Míra nezaměstnanosti: 9,4% – Vývoz k HDP: 39,1%
•
Berlín – Počet obyv.: 3,5 mil. – HDP (2011): 101,4 mld.eur – Míra nezaměstnanosti: 12,3% – Vývoz k HDP: 46,9% Durynsko – Hlavní město: Erfurt – Počet obyv.: 2,2 mil. – HDP (2011): 48,1 mld.eur – Míra nezaměstnanosti: 8,2% – Vývoz k HDP: 31,5%
•
•
Ekonomika východních spolkových zemí Základní srovnání východních a západních spolkových zemí (bez Berlína, r.2011) Ukazatel
Nové země
Staré země
Počet obyv. (mil)
12,8
65,5
Ekonomicky aktivní obyv. (mil.)
8,6
33,0
HDP (mld. eur)
285,1
2 184
HDP na obyv. (eur)
22 234
33 365
Prům. nezaměstnanost (%)
11,3
6,0
Hrubý měsíční výdělek (eur)
2 091
2 525
Vývoz k HDP (%)
34,5
47,5
Výnosy dluhopisů - Česko
Výnosy dluhopisů - Slovensko
Výnosy dluhopisů - Švýcarsko
Výnosy dluhopisů - Japonsko
Vývoj cen CDS – G 10
Vývoj cen CDS – Střední a východní Evropa
Vývoj cen CDS - PIIGS
Vývoj cen CDS - Asie
Vývoj cen zlata
Vývoj cen ropy
Vývoj cen pšenice
Euro Stock 50
S&P 500 Index
MSCI World Index
PX Index
Míra rizikovosti státních dluhopisů pravděpodobnost stát. bankrotu v následujících Nejrizikovější státní 5 letech (v%) Nejbezpečnější státní dluhopisy dluhopisy Ukrajina
53,7
Norsko
1,5
Argentina
52,0
Finsko
1,8
Venezuela
51,0
USA
1,9
Lotyšsko
29,9
Německo
2,0
Island
22,4
Francie
2,2
Litva
19,3
Nizozemsko
2,7
Dubaj
19,2
Austrálie
2,7
Kazachstán
18,9
Dánsko
2,9
Libanon
18,5
Belgie
3,0
Rusko
14,5
Nový Zéland
3,6
Maďarsko
14,5
Švédsko
3,9
Rumunsko
14,2
Japonsko
3,9
Chorvatsko
13,9
Švýcarsko
3,9
Egypt
13,9
VB
4,0
Estonsko
13,8
Slovinsko
4,9
Míra rizikovosti státních dluhopisů pravděpodobnost stát. bankrotu v následujících 5 letech (v%)
Střední Evropa Slovensko
5,3
Rakousko
5,5
Česko
6,9
Polsko
9,1
Maďarsko
14,5
Největší IPO v historii Absolutní vítězové firma
rok
burzy
mld. USD
1. ABC Bank
2010
Hong Kong/Shanghai
19,228
2. ICBC Bank
2006
Hong Kong/Shanghai
19,092
3. NTT Mobile
1998
Tokyo SE
18,099
4. Visa
2008
NYSE
17,864
5. AIA
2010
Hong Kong
17,816
Největší internetové IPO firma
Rok
mld. USD
1. Google
2004
1,666
2. Yandex
2011
1,304
3. Infonet Services
1999
1,077
4. Shanda Games
2009
1,044
5. Zynga
2011
1,000
10 nejlepších obchodů v historii 1 Jesse Lauriston Livermore
Velký medvěd z WALL STREET
2 John Paulson
Sázka na propad nemovitostí
3 John Templeton 4 George Soros 5 Paul Tudor Jones
První investro v Japonsku Zvítězil nad Bank Of England Vítěz Černého pondělí
6 Andrew Hall
Riskantní sázka na ropu
7 David Tepper
Specialista na krachující firmy
8 Jim Chanos
Jak vydělat na krachu
9 Jim Rogers
Komoditní býk
10 Louis Bacon
Zbohatl díky válce
1907 - 1929 dokázal správně předpovědět burzovní krach 100 milionů USD (dnes asi 1,3 mld. USD 2007 - 15 miliard USD 2008 + 5 mld Templeton World Fund 11954-2004 13,8% vydělal 1mld. USD 1987, 1929, více než 100 mil. USD 30 USD/barel risk 2008 - vydělal 100 mil. USD nákup levných akcií amerických finančních ústavů stižených krizí vydělal 4 mld. USD pokles na světě předpověď pádu společnosti Enron z 90 na 1 USD, bankrot 1996 založil Rogers International Commodity Index 1998-2010 návratnost 290% vzestup cen ropy, propad akcií ziskovost 86%
Největší akcionáři Applu Podíl (v %)
Dividenda za 3 roky (v mil. USD)
Fidelity Management
5,34
1580
Vanguard Group
3,99
1180
State Street Global Advisors
3,73
1100
BlackRock Institutional
2,59
770
T.Rowe Price
1,68
500
Capital World Investors
1,49
440
JP Morgan Asset Management
1,29
380
Invesco PowerSchares Capital
1,07
320
TIAA-CREF
1,06
310
Wellington Management Company
0,98
290
APPLE INC. • Růst akcií – za 5 let 344% - za rok 56% • P/E 11,82% • P/E konkurence: Microsoft 9,62% Vývoj akcií (USD/akcie)
FACEBOOK INC. • Pokles akcií – od 18.5.2012 -48% • P/E 33,64% • P/E konkurence: Google 13,59% Vývoj akcií (USD/akcie)
Uţivatelé Facebooku napříč zeměkoulí Počet uţivatelů FB (mil.)
Podíl na celkové populaci světadílu
Severní Amerika
238
45,0%
Jiţní Amerika
135
33,9%
Evropa
243
30,0%
Afrika
48
5,2%
Asie
257
6,7%
Austrálie a Oceánie
15
42,1%
Česká republika
3,7
36,7%
Celoroční bilance praţské burzy Philip Morris ČR
23,02%
ČEZ
-0,76%
Telefónica ČR
-1,38%
Pegas Nonwovnes
-3,69%
Fortuna
-12,61%
Unipetrol
-12,87%
Vienna Insurance Group
-19,77%
AAA Auto
-20,95%
Komerční banka
26,36%
Index PX
-26,91%
KIT digital
-45,04%
New World Resources
-50,88%
Orco Property Group
-54,99%
Erste Group Bank
-60,91%
Central European Media Enterprises
-66,62%
Obchodníci s cennými papíry (počet klientů)
Fio Banka Brokerjet ČS Patria Direct BH Securities Atlantik FT
2010 39 800 17 803 14 725 6 550 8 875
2011 51 500 19 400 17 300 8 280 5 078
Výplata dividend Dividendo vý výnos v %
Navrţená dividenda na akcii za rok 2011 (v Kč)
Dividenda 2010 (v Kč)
Meziroční změna dividendy (v %)
Dividenda 2011 (v mld. Kč)
Hodnota akcie 2.4. 2012 (v Kč)
ČEZ
5,6
45
50
-10,00
24,2
803
Fortuna
6,1
6
7
-14,29
0,3
99,15
Komerční banka
4,3
160
270
-40,74
6,1
3680
NWR
4,6
6
11
-45,45
1,5
131,2
PEGAS Nonwovens
6,2
27
25
8,00
0,3
438,6
Philip Morris ČR
7,9
920
1260
-26,98
2,5
11605
Telefónica Czech
10,3
40
40
0,00
12,9
389,8
Vienna Insurance
3,4
27
25
8,00
3,5
796,8
Hodnota fúzí a akvizic v ČR (v mld. eur) 2004
2,60
2005
7,81
2006
4,55
2007
4,83
2008
3,96
2009
3,02
2010
2,41
2011
1,07
Vývoj kurzu EUR/USD
Vývoj kurzu USD/CZK
Vývoj kurzu EUR/CZK
Vývoj kurzu EUR/CHF
Státní dluh ČR (v mld. Kč) rok
suma
1993
158,8
2000
289,3
2004
592,9
2005
691,2
2006
802,5
2007
892,3
2008
999,5
2009
1178,2
2010
1344,1
2011
1495,0
2012
1602,0
2013
1714,0
2014
1791,0
Plánované deficity – úspory (v mld. Kč) Deficit
Úspora
2013
100
56,9
2014
70
94,7
2015
30
140,7
Zisky českých bank (v mld. Kč) 2011 ČS
13,6
ČSOB
11,2
KB
9,5
Kdo vydal jednokorunové dluhopisy Datum vydání
Kdo dluhopisy vydal
červen 2012
Ministerstvo financí ČR
21.6.2012
Advokátní kancelář Jansta, Kostka spol. s r.o.
29.6.2012
Za kolik (v mil. Kč)
Celkový úrok (v %)
Splatnost (v letech)
15 300 285
12,00
multigate a.s.
2 000
12,00
20.7.2012
Tipsport.net Holding a.s.
4 250
12,00
20.7.2012
Muscaria a.s.
500
12,00
20.7.2012
Tipsport Holding a.s.
1 900
12,00
31.7.2012
DNS a.s.
500
9,85
20
31.7.2012
Real Walter, a.s.
500
9,85
20
31.7.2012
Helvet Holding SE
500
13,00
20
Nejhodnotnější firmy regionu (podle trţní kapitalizace v mld. eur) Pořadí
Firma
Země
Trţní kapitalizace
Změna od počátku roku
1.
ČEZ
ČR
16,523
0,81%
2.
PKO BP
Pol.
10,476
15,24%
3.
Pekao
Pol.
9,303
10,91%
4.
PGE
Pol.
8,228
-6,11%
5.
PZU
Pol.
7,023
16,25%
6.
KGHM
Pol.
6,117
22,14%
7.
MOL
Maď.
6,061
3,99%
8.
Komerční banka
ČR
5,806
18,35%
9.
PGNiG
Pol.
5,652
3,7%
10.
INA
Chor.
5,447
7,79%
11.
Telefónica ČR
ČR
5,373
12,34%
12.
TPSA
Pol.
5,220
0,18% Zdroj: Deloitte, Reuters
Société Génerale + KB v zemích PIIGS
Société Générale (v mld. eur)
Komerční banka (v mld. Kč)
Řecko
2,9
Řecko
7
Španělsko
2,2
Španělsko
0
Itálie
4,5
Itálie
8,2
Portugalsko
0,4
Portugalsko
0,25
Irsko
0,2
Irsko
0
KBC + ČSOB v zemích PIIGS
KBC (v mld. eur)
ČSOB (v mld. Kč)
Řecko
0,5
Řecko
3,06
Španělsko
2,2
Španělsko
0,57
Itálie
6,1
Itálie
1,99
Portugalsko
0,4
Portugalsko
0
Irsko
0,3
Irsko
0
Zahraniční banka x Domácí banka • • • • •
Dividendy Úvěrové linky Prodej části podniku Nákup špatných aktiv Vyvedení podpůrných sluţeb
Špatné úvěry za r. 2011 (v mld. Kč) Podíl špatných úvěrů (%) Říjen 6,05 Září 6,24 Srpen 6,28 Červenec 6,26 Červen 6,32 Květen 6,27 Duben 6,27 Březen 6,36 Únor 6,31 Leden 6,3 Měsíc
Špatné úvěry firmám (%) 8,21 8,5 8,49 8,33 8,51 8,45 8,55 8,76 8,8 8,87
Špatné úvěry domácnostem (%) 5,19 5,26 5,25 5,24 5,21 5,23 5,26 5,22 5,21 5,15
Nováčci trhu
Zuno Bank Air Bank Equa bank ČSOB Česká spořitelna
Počet klientů Vklady (v Kč) 37 000 13 mld. 25 000 10 mld. 12 000 5 mld. 4 mil. 596 mld. 5,2 mil. 672 mld.
Aktuální makro zátěţové testy ČNB
•
Základní scénář Baseline je zaloţen na únorové prognóze ČNB
•
Výrazně nepříznivý scénář Dluhová krize kombinuje:
•
– extrémní propad ekonomické aktivity v EU i v ČR: -6,3 % y-o-y ve 4Q 2012, – ztrátu důvěry investorů vůči ČR – depreciace koruny a zvýšení dlouhodobých výnosů dluhopisů – eskalaci dluhové krize v 3Q 2012: (částečný odpis expozic vůči 15 vybraným zemím EU s vysokým veřejným dluhem) – problémy mateřských skupin – ztrátu 1/3 hrubých expozic největších bank v ČR vůči svým mateřským skupinám
I přes vysoce nepravděpodobnou a aţ extrémní zátěţ indikují výsledky testů nadále vysokou míru odolnosti českých bank
VODNÍ BOHATSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY
Potenciál klientů vstupujících do systémů? 2010
2030
Věkové sloţení obyvatel Česka (v tis. osob)
Český OPT-OUT • Nákladově nejhorší varianta „povinného soukromého pilíře“ – Reálné národohospodářské náklady: min. 3 % z aktiv
• Ignorování zkušeností s chováním klientů a penzijních institucí (behaviorální ekonomie) – – – –
Investiční riziko Default fund Řízení aktiv (chování manaţerů) Koncentrace odvětví
• Zbytečný nový produkt • Zbytečné penzijní společnosti • Projekce nákladů a efektů při různé míře účasti pojištěnců: chybí • Neodůvodněnost přihození 2 % ze mzdy ze svého – Pojistné 28 % ze mzdy nutno sníţit, ne takto zvyšovat
• Preference bohatších zaměstnanců
Hypoteční úvěry v ČR Objem hypoték (v mld. Kč)
Úročeni (v %)
2003
36,2
5,00
2004
52
4,74
2005
72,1
3,98
2006
98,9
4,36
2007
145,5
5,34
2008
117,3
5,69
2009
74,4
5,61
2010
84,3
4,23
2011
119
3,56
Stavební spoření • Od počátku (1993) 430.1
433.4
293.4
293.1
267.5
401.1 227.4
384.9 179.3
329.0 108.1
287.1 84.2
236.8 63.6
100.0
180.2
200.0
133.3
300.0
46.3
• vklady 433 mld. Kč • úvěry (saldo) 293 mld. Kč
Úvěry [mld. Kč]
110.4
– Na státní podporu vydal stát 172,4 mld. Kč – Ke konci roku 2011:
400.0
31.0
• 1,94 milionu kusů 578,3 miliard Kč
Vklady [mld. Kč]
135.5
– poskytnuto úvěrů
359.8
500.0
37.0
• 13,84 milionu kusů
415.1
– uzavřeno smluv o stavebním spoření
0.0
122
Trh stavebního spoření – rok 2011
Úvěry (mld. Kč)
Meziroční změna (%)
Nové smlouvy 2011 (tisíce)
Smluv celkem (tisíce)
ČMSS
27,02
-0,5
283
1920
SSČS
4,25
-25
123
1096
Modrá pyramida
7,79
-14
94
718
Raiffeisen
6,53
-38
116
756
Wüstenrot
2,47
-58
69
455
Celkem
48,06
-17,5
685
4945
Spořitelna
Stavební spoření V České republice: •1993 – 2003 25 % z max. 18.000,•2004 – 2010 15 % z max. 20.000,•2011 – 2010 10 % z max. 20.000,-
tj. aţ 4.500,-(180 €) tj. aţ 3.000,-(120 €) tj. aţ 2.000,-( 80 €)
V různých zemích se liší způsob konstrukce i výše státní podpory (rok 2012): •Rakousko aţ 36 € (3 % z max. 1.200 €) •Německo
aţ 45 € (8,80 % z max. 512 €) limitem je příjem do 25.600 € ročně (manţelé nárokují společně aţ dvojnásobek) + příspěvek zaměstnanci aţ 42 € (9 % z max. 470 €).
•Slovensko
aţ 66 € (10 % z max. 663,9 €)
•Rumunsko
aţ 250 € (25 % z max. 1.000 €)
Státní podpora „musí“ motivovat dostatek klientů ke vstupu do systému a spoření (zdroji refinancování úvěrů). Její výše je odvislá od situace na trhu, pozice produktu a záměrů vlády. 124
Připravované změny (systémové) Základní změny od roku 2014: 1.Prokazování účelového pouţití SP 2.Moţnost převést úspory a státní podporu do penzijního spoření 3.Moţnost financovat školné 4.Moţnost poskytovat stavební spoření i pro univerzální banky (od roku 2015)
Ad 1) Prokazování účelovosti na státní podporu •MFČR navrhuje podmínit vyplacení záloh státní podpory prokázáním jejich účelového pouţití. Jde o porušení jedné ze zásad kolektivního systému stavebního spoření, ale nemělo by to mít pro systém zásadní dopad. (*) • Negativa: značný nárůst administrativy. Klient průměrně vyuţije 8 státních podpor, to znamená, ţe bude prokazovat pouţití 16.000 Kč na bydlení! (*) Pro přeţití systému stavebního spoření by bylo nemyslitelné prokazování účelovosti na celou uspořenou částku. Příliv přátelských klientů by byl absolutně nedostatečný. 1.
Poznámka: v Německu to ale zavedeno je – podmínky
125
Připravované změny (II) Ad 2) Moţnost převést úspory a státní podporu do penzijního spoření •Moţnost převést stavební spoření do třetího pilíře vychází z dlouhodobého záměru stavebních spořitelen – návrh se vztahoval na prostředky státní podpory, vlastní prostředky pod motivací. Ad 3) Moţnost financovat „školné“ •Moţnost financovat školné bylo nyní z návrhu vyňato, čeká se na vysokoškolský zákon. My se domníváme, ţe v intencích návrhu z roku 2009 lze zařadit do návrhu jiţ nyní. •Mj. není dobré, aby se přijímal zákon a byla avizována současně jeho další změna! Stavební spoření je na tuto moţnost principielně přirozeně připraveno.
•Podmínka zavedení školného není nutná, neboť jiţ nyní jsou stavební spořitelny dotazovány na moţnost poskytnutí úvěru na školné na soukromých školách či případně na další vysokoškolské studium apod.
126
Připravované změny (III) Ad 4) Moţnost poskytovat stavební spoření i pro univerzální banky •Od roku 2015 mohou podle návrhu stavební spoření nabízet i univerzální banky. –
Stavební spořitelny zásadně nesouhlasí s formou, jak je v zákoně navrţeno.
•Ve světě toto není obvyklé, specializace stavebních spořitelen zaručuje vyšší bezpečnost produktu a moţnost samofinancování relativně nezávislé na okolním trhu. –
Německo – takto to uplatňují 3 veřejnoprávní zemské banky realizující stavební spoření, ale za podmínek zajištění samostatného účetního okruhu
•Ani za situace, kdy by stavební spoření nabízely i univerzální banky, však není podle našeho názoru přípustné, aby byl jeden produkt nabízen různými institucemi za jiných regulatorních parametrů a podmínek a přitom pod stejným názvem –
Investiční omezení pouze pro stavební spořitelny narušuje hospodářskou soutěţ
–
Konstrukce produktu, který je zaloţen na odlišných principech a nese různá rizika i parametry, ale je nabízen pod jedním označením („stavební spoření“) je klamáním spotřebitele.
–
V případě schválení zákona ve smyslu návrhu MF nemá stavební spoření budoucnost! 127
Penzijní reforma • Reforma není z hlediska systémového nastavena optimálně – viz doporučení PES (2.“Bezděková komise“ ) • Nicméně přináší pokrok: – Konečně transformace III.pilíře – Zvyšuje podporu státu pro dobrovolné spoření na stáří – Zavádí II.pilíř – • diversifikace a posílení zásluhovosti • nové peníze do důchodového systému
– Pozitivní změny v I.pilíře.
• Do budoucna lze systém vylepšit nicméně rovněţ váţně poškodit v případě protisměrných změn.
Komu se vyplatí penzijní reforma (kolik % ročního příjmu vydělá/prodělá při vstupu do 2. pilíře) MUŢI
Hrubý měsíční příjem v Kč Věk
5 019 -11048
11073 -13261
13279 -15416
15417 -17720
17740 -19327
19331 -21980
22000 -25000
25000 -28987
29000 -36551
-197824
20
-29
-3
8
23
27
33
41
48
-
-
30
-25
-15
-7
-5
8
14
19
28
31
34
40
-20
-19
-15
-10
-5
-3
4
9
15
17
50
-21
-18
-10
-7
-5
-4
-3
2
6
8
nevyplatí se
vyplatí se
36575
Komu se vyplatí penzijní reforma (kolik % ročního příjmu vydělá/prodělá při vstupu do 2. pilíře) ŢENY
Hrubý měsíční příjem v Kč Věk
5 019 -11048
11073 -13261
13279 -15416
15417 -17720
17740 -19327
19331 -21980
22000 -25000
25000 -28987
29000 -36551
-197824
20
-71
-49
-34
-
-17
-
8
-
-
-
30
-65
-48
-31
-27
-8
2
9
-
18
32
40
-48
-36
-27
-19
-14
-9
1
-1
10
14
50
-25
-20
-15
-12
-9
-6
-4
-2
-1
3
nevyplatí se
vyplatí se
36575
VODNÍ BOHATSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY
Bude reforma úspěšná?
„Hlasování nohama“ Pokud II.pilíř zvolí jen cca 10 – 20% ekonomicky aktivního obyvatelstva (½ aţ 1 mil. osob), pak bude mít reforma omezený vliv na zajištění finančně trvale udrţitelného důchodového systému Politické riziko Volby v roce 2014 Při posunu o rok je půlroční startovací „okno“ přesně v před- a těsně po-volebním období Úpravy díky opozičním stranám (předdůchody, „kategorie“ povolání, …)
Če sk é
en e
ra li
n
PF
PF
F
-8
G
Ae go
zP
-10
Al lia n
PF
-5
IN G
3
PF
1
AX A
po jiš PF ťo vn Če y sk é sp oř ite ČS ln y O B PF St ab PF ili Ko ta m er čn íb an ky
PF
Penzijní fondy Počet klientů
(meziroční změna v %) 80
4 12
-13
Penzijní fondy Zhodnocení vkladů (průměr za poslední 3 roky v %) Generali PF
1,6
Aegon PF
1,94
Allianz PF ING PF AXA PF
2,93 1,43 1,65
PF Komerční banky
1,49
ČSOB PF Stabilita
1,52
PF České spořitelny PF České pojišťovny
1,9 1,57
Kolik procent trhu mají pojišťovny Česká pojišťovna
24,6
Kooperativa
13,2
Pojišťovna České spořitelny
11,7
ING
11,2
ČSOB Pojišťovna
7,4
Generali
5,7
Allianz
4,7
Axa
3,9
Amcico
3,7
Komerční pojišťovna
3,1
ČPP
2,6
Uniqa
2,6
Aegon
1,9
Aviva
1,9
Victoria
0,5
Dr Leben
0,1
Wüstenrot
0,1
Hasičská vzájemná poj.
0,02
Maxima
0,001
Kdo působí na trhu finančního poradenství? 1. Samospotřebitelské MLM společnosti 2. Samostatné fyzické osoby 3. Prodejci jednoho produktu vázaní na jednu finanční instituci (společně s nabídkou z jiného oboru) 4. Prodejci více produktů vázaní na jednu finanční instituci (banky, pojišťovny)
5. Obchodníci s konkrétními produkty s nezávislým portfoliem (hypotéky, úvěry, investice) 6. Makléři zastupující klienta 7. Nezávislé poradenské společnosti – provizní 8. Nezávislí poradci – placení klientem
Finanční zprostředkovatelé (rok 2010) Trţby (mil. Kč)
Zisk před zdaněním (mil. Kč)
Počet poradců
1 064,0
80,7
2 476
OVB
832,5
140,0
3 000
Broker Consulting
531,0
27,8
1 200
AWD
350,8
17,6
400
SMS
185,0
9,5
703
Fincentrum
733,7
9,6
1 200
Firma Partners
Podíl finančního Podíl finančního zprostředkování na trhu zprostředkování na trhu
Zdroj: AFIZ, USF, ČAP, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, AKAT , *expertní odhad
Ţivotní pojištění Podíl zprostředkovatelů (v %)
Suma placeného pojistného (v mld. Kč)
2009
35
8,1
2010
35
8,9
2011
49
8,6
Penzijní pojištění Podíl zprostředkovatelů (v %)
Souhrn příspěvků (v mld. Kč)
2009
28
2,8
2010
15
2,6
2011
53
1,8
Slovenský druhý důchodový pilíř (k 30.6.2012) Penzijní společnost
Počet klientů
Spravovaný majetek v mil. eur
AEGON
183 310
518,13
Allianz
454 912
1 633,68
AXA
372 436
1 354,80
D.s.s. Poštovej banky
92 639
278,61
ING Tatry - Sympatia
147 255
558,16
VÚB Generali
203 776
743,25
1 454 328
5 086,63
Celkem
Hypoteční úvěry Podíl zprostředkovatelů (v %)
Objem úvěrů (v mld. Kč)
2009
17
89,7
2010
22
95,9
2011
21
141,2
Průměrná sazba hypotéky
Stavební spoření Podíl zprostředkovatelů (v %)
Suma cílových částek (v mld. Kč)
2009
28
2,8
2010
15
2,6
2011
53
1,8
Neduhy trhu • • • • •
Individuální selhání jednotlivců Nestejnorodá regulace Velmi nízká finanční gramotnost obyvatelstva Prodej nevhodných produktů krytý poradenstvím Působení „jednorázových struktur“
Kolektivní investování v ČR v roce 2011
CZK = 224 064 892 664 … hodnota majetku k 31.12.2011 investovaného do podílových a investičních fondů nabízených v České republice
Historický vývoj majetku v podílových fondech v Vývoj majetku ve fondech (mld Kč) 350
315
300
271
109
106
244
244
247
246
127
124
125
125
244
226
108
113
117
121
117
120
122
121
120
110
108
3Q 2010
4Q 2010
1Q 2011
2Q 2011
3Q 2011
4Q 2011
116
117
2Q 2010
117
113
1Q 2010
124
224
4Q 2009
129
227
3Q 2009
46
100
105
113
2004
31
107
123
250
2Q 2009
131
213
217
1Q 2009
88
234
60
2003
50
173 151
2002
100
142 115
200 150
244
231
250
143
156
173 121
2008
2007
2006
2005
0
Zahraniční fondy
Domácí fondy
Rozdělení dle typů fondů k 31.12.2011 – domácí a zahraniční fondy Trh podílových fondů v ČR dle typů - domácí i zahraniční fondy -
Fondy smíšené 15%
Fondy fondů 8%
Fondy nemovitostní 1%
Fondy peněţního trhu 11% Zajištěné fondy 22%
Dluhopisové fondy 27%
Akciové fondy 16%
Výsledky podílových fondů – rok 2011 (v %)
české
zahraniční
Akciové fondy
-17,23
-14,92
Smíšené
-7,32
-5,59
Dluhopisové
-1,21
-1,02
Peněţního trhu
0,65
-0,36
V čem je Česko (ne)atraktivní Vzdělaná pracovní síla
80%
Kvalitní infrastruktura
76%
Konkurenceschopnost v nákladech
72%
Vysoká míra vzdělání
56%
Dobré pracovní podmínky
36%
Kvalitní výzkum a vývoj
28%
Stabilita a předvídatelnost politiky
24%
Dostupnost financování
24%
Konkurenceschopné daně
20%
Podnikatelsky přívětivé prostředí
20%
Dynamické hospodářství
20%
Kvalitní řízení korporací
16%
Otevřenost a pozitivní přístup
12%
Kompetentní vláda
8%
Kvalitní právní prostředí
8%
V čem je Česko (ne)atraktivní Co se zhoršuje •
• • • • • • • • •
Zvyšují se daně z příjmu fyzických osob Investice za hranice klesají Zahraniční investice do ČR klesají Růst HDP zvolnil tempo Inflace roste Veřejné finance nejsou v dobrém stavu Příliš rozbujelá byrokracie Důvěryhodnost manaţerů klesá Ekonomické a sociální reformy drhnou Inovativní kapacita je slabá
Co se zlepšuje • • • • • • • • • • • •
Rozpočtový schodek Důchodové reformy Obchodní bilance Export roste Stabilita a vývoj měnového kurzu Ochrana hospodářské soutěţe Zákony v oblasti nezaměstnanosti Dlouhodobě nezaměstnaných je méně Regulace na pracovním trhu jsou přijatelné Výdaje na zdraví jsou efektivnější Vzdělanost roste Roste počet počítačů na 1 obyv.