0. Vládní návrh zákona o spotřebitelském úvěru

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období

679/0 Vládní návrh zákona o spotřebitelském úvěru

Zástupce předkladatele: ministr financí Doručeno poslancům: 22. prosince 2015 v 12:53

Vládní návrh ZÁKON ze dne ... 2016 o spotřebitelském úvěru Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ §1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie2) a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. CELEX:32008L0048, 32011L0090, 32014L0017, 32014R1125

§2 Spotřebitelský úvěr (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

(2) Spotřebitelským úvěrem na bydlení je spotřebitelský úvěr a) zajištěný nemovitou věcí nebo věcným právem k nemovité věci, b) účelově určený k 1. nabytí, vypořádání nebo zachování práv k nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 2. výstavbě nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 3. úhradě za převod družstevního podílu v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu nebo rodinného domu, 4. změně stavby podle stavebního zákona nebo jejímu připojení k veřejným sítím, 5. úhradě nákladů spojených se získáním peněžité zápůjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby s účelem uvedeným v bodech 1 až 4, nebo 1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Směrnice Komise 2011/90/EU ze dne 14. listopadu 2011, kterou se mění část II přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES, kterou se stanoví dodatečné předpoklady pro výpočet roční procentní sazby nákladů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010. 2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1125/2014 ze dne 19. září 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se minimální peněžní částky pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání nebo srovnatelné záruky pro zprostředkovatele úvěru.

6. splacení úvěru, peněžité zápůjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 až 6, nebo c) poskytnutý stavební spořitelnou podle zákona upravujícího stavební spoření. CELEX: 32014L0017

(3) Vázaným spotřebitelským úvěrem je spotřebitelský úvěr, který je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou spotřebitelského úvěru na bydlení. Platí, že spotřebitelský úvěr je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, pokud je určen výhradně k financování koupě určitého zboží nebo poskytnutí určité služby a a) prodávající nebo osoba poskytující službu je zároveň poskytovatelem, b) poskytovatel využije služeb prodávajícího nebo osoby poskytující službu v souvislosti s uzavřením nebo přípravou smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr (dále jen „smlouva o spotřebitelském úvěru“), nebo c) konkrétní zboží nebo služba jsou výslovně uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. CELEX: 32008L0048

(4) Jde-li částečně o spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. b) a částečně o spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, rozhoduje o tom, o zda se na daný spotřebitelský úvěr použije právní úprava spotřebitelského úvěru na bydlení nebo jiného než na bydlení, převažující účel spotřebitelského úvěru. Nelze-li převažující účel určit, použije se na takový spotřebitelský úvěr úprava spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení. §3 Vymezení pojmů (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) poskytováním spotřebitelského úvěru 1. nabízení možnosti sjednat spotřebitelský úvěr vlastním jménem a na vlastní účet, 2. předkládání návrhu na sjednání spotřebitelského úvěru vlastním jménem a na vlastní účet, 3. provádění přípravných prací směřujících vlastním jménem a na vlastní účet ke sjednání spotřebitelského úvěru, včetně poskytování doporučení vedoucího ke sjednání spotřebitelského úvěru, 4. sjednávání spotřebitelského úvěru vlastním jménem a na vlastní účet, nebo 5. výkon práv a plnění povinností ze smlouvy o spotřebitelském úvěru osobou, která spotřebitelský úvěr se spotřebitelem sjednala, b) zprostředkováním spotřebitelského úvěru 1. nabízení možnosti sjednat spotřebitelský úvěr jménem a na účet poskytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitele, 2. předkládání návrhů na sjednání spotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitele, 3. provádění přípravných prací směřujících ke sjednání spotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovatele nebo jménem a na účet spotřebitele, včetně poskytování doporučení vedoucího ke sjednání spotřebitelského úvěru, 4. sjednávání spotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitele, nebo 5. výkon práv a plnění povinností ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru osobou, která smlouvu o zprostředkování spotřebitelského úvěru se spotřebitelem uzavřela, c) posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, d) poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr, 2

e) zprostředkovatelem ten, kdo jako podnikatel zprostředkovává spotřebitelský úvěr, f) zastoupeným v případě 1. vázaného zástupce ten, s nímž má vázaný zástupce uzavřenou smlouvu, na jejímž základě zprostředkovává spotřebitelský úvěr, a kdo je osobou oprávněnou poskytovat spotřebitelský úvěr nebo samostatným zprostředkovatelem, nebo 2. zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru ten, s nímž má zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru uzavřenou smlouvu, na jejímž základě zprostředkovává vázaný spotřebitelský úvěr, a kdo je poskytovatelem vázaného spotřebitelského úvěru, g) identifikačními údaji 1. u fyzické osoby jméno, popřípadě obchodní firma, adresa bydliště, datum narození a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li jí přiděleno; u fyzické osoby usazené v jiném než členském státě, není-li podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky občanem členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „členský stát“) nebo jeho rodinným příslušníkem, též místo trvalého nebo dlouhodobého pobytu v České republice, 2. u právnické osoby obchodní firma nebo název, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li jí přiděleno; u právnické osoby se sídlem v třetím státě též adresa pobočky obchodního závodu umístěné v České republice, h) pracovníkem osoba, která je s poskytovatelem nebo zprostředkovatelem spotřebitelského úvěru v pracovněprávním nebo podobném vztahu, anebo člen statutárního orgánu nebo správní rady poskytovatele nebo zprostředkovatele spotřebitelského úvěru, nebo prokurista, pokud se přímo podílejí na poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, nebo jsou za poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru zodpovědní. i) skupinou odbornosti poskytování nebo zprostředkování 1. spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení, 2. vázaného spotřebitelského úvěru, nebo 3. spotřebitelského úvěru na bydlení, j) kapitálem nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru vlastní kapitál snížený o pohledávky z nesplaceného základního kapitálu, o pohledávky z nesplaceného emisního ážia a o pohledávky z nesplacených příplatků do fondů, k) počátečním kapitálem součet 1. splaceného základního kapitálu, 2. splaceného emisního ážia, 3. povinných rezervních fondů, 4. ostatních fondů vytvořených z rozdělení zisku, které lze použít výhradně k úhradě ztráty uvedené v účetní závěrce a 5. rozdílu nerozděleného zisku z předchozích období, uvedeného v účetní závěrce ověřené auditorem a schválené příslušným orgánem právnické osoby, o jehož rozdělení příslušný orgán právnické osoby nerozhodl, a neuhrazené ztráty z předchozích období včetně ztráty za minulá účetní období, l) zahraničním zprostředkovatelem zprostředkovatel s domovským členským státem jiným než Česká republika, který je oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na bydlení, m) domovským členským státem členský stát, ve kterém má zprostředkovatel, který je oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na bydlení své sídlo nebo skutečné sídlo, n) hostitelským členským státem členský stát odlišný od domovského členského státu, ve kterém zprostředkovatel spotřebitelského úvěru na bydlení má pobočku, nebo ve kterém dočasně jinak zprostředkovává spotřebitelský úvěr na bydlení,

3

o) příslušným orgánem dohledu orgán jiného členského státu, který je oprávněn vykonávat dohled nad zprostředkováním spotřebitelského úvěru na bydlení a který byl jako příslušný orgán oznámen Evropské komisi. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

a) b) c) d)

e) f) g)

h) i) j) k) l)

m)

n)

(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí věřitelem poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, roční procentní sazbou nákladů celkové náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše spotřebitelského úvěru, které se počítá podle vzorce uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu, celkovou částkou, kterou má spotřebitel zaplatit, součet celkové výše spotřebitelského úvěru a celkových nákladů spotřebitelského úvěru, celkovými náklady spotřebitelského úvěru veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře, celkovou výší spotřebitelského úvěru souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici, zápůjční úrokovou sazbou úroková sazba vyjádřená jako pevná nebo pohyblivá procentní sazba uplatňovaná ročně na čerpanou výši spotřebitelského úvěru, pevnou zápůjční úrokovou sazbou jediná zápůjční úroková sazba sjednaná mezi poskytovatelem a spotřebitelem na celou dobu trvání spotřebitelského úvěru nebo více zápůjčních úrokových sazeb stanovených pro dílčí období výhradně neměnnou konkrétní procentní hodnotou; nejsou-li ve smlouvě o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení stanoveny všechny zápůjční úrokové sazby, považuje se pro účely spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení zápůjční úroková sazba za pevně stanovenou pouze pro dílčí období, pro která jsou zápůjční úrokové sazby stanoveny výhradně neměnnou konkrétní procentní hodnotou sjednanou při uzavření této smlouvy, možností přečerpání výslovné ujednání smluvních stran o zpřístupnění peněžních prostředků, které přesahují aktuální zůstatek na platebním účtu spotřebitele, překročením faktické zpřístupnění více peněžních prostředků, než je zůstatek na platebním účtu nebo než je smluvená možnost přečerpání, referenční úrokovou sazbou úroková sazba, která se použije jako základ pro výpočet jakéhokoli úroku, jenž má být uplatněn, a která pochází z veřejně přístupného zdroje a kterou mohou strany smlouvy ověřit, avšak nemohou ji jakkoliv přímo ovlivnit, trvalým nosičem dat jakýkoli nástroj, který umožňuje spotřebiteli uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě, spotřebitelským úvěrem v cizí měně spotřebitelský úvěr na bydlení, který je v okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení vyjádřen v jiné měně, než 1. ve které má spotřebitel příjem, z něhož má být spotřebitelský úvěr splácen, 2. ve které spotřebitel drží aktiva, z nichž má být spotřebitelský úvěr splácen, nebo 3. v měně členského státu, v němž má spotřebitel bydliště, překlenovacím úvěrem spotřebitelský úvěr na bydlení, jehož účelem je dočasné finanční řešení situace spotřebitele při přechodu k jinému spotřebitelskému úvěru na bydlení a který 1. nemá pevně stanovenou dobu trvání, nebo 2. má být splacen během 12 měsíců, podmíněným závazkem nebo zárukou spotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. a), který 4

1. zajišťuje jiný závazek, a 2. umožňuje čerpání jistiny pouze při splnění podmínky stanovené ve smlouvě, o) spotřebitelským úvěrem na bydlení s podílem na hodnotě nemovitosti spotřebitelský úvěr, u něhož je jistina, která má být splacena, určena na základě smluvně stanoveného procentního podílu z hodnoty nemovitosti v okamžiku splácení jistiny. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

§4 Výjimky z působnosti (1) Tento zákon se nepoužije na spotřebitelský úvěr a) jiný než na bydlení, který byl sjednán s obchodníkem s cennými papíry, bankou, zahraniční bankou nebo zahraniční osobou, která je oprávněna poskytovat investiční služby, jehož účelem je provedení operace s investičním nástrojem3), s tím, že obchodník s cennými papíry, banka, zahraniční banka nebo zahraniční osoba, která je oprávněna poskytovat investiční služby, jsou do této operace zapojeni, b) který byl sjednán s poskytovatelem provozujícím zastavárenský závod, při jehož poskytnutí je poskytovateli přenechána movitá věc a poskytovateli nevzniká právo na vrácení peněz. CELEX: 32008L0048

(2) Tento zákon se nepoužije na poskytování informací a doporučení v rámci činnosti osoby oprávněné k výkonu advokacie podle zákona upravujícího výkon advokacie nebo notáře podle zákona upravujícího činnost notářů. CELEX: 32014L0017

(3) Tento zákon se nepoužije na poskytování informací a doporučení v rámci řízení stávajícího dluhu při provozování a) činnosti insolvenčního správce, b) činnosti bezplatného dluhového poradenství v rámci dobrovolnické služby podle zákona upravujícího dobrovolnickou službu, c) veřejně prospěšné činnosti právnickou osobou se statusem veřejné prospěšnosti, nebo d) sociální služby podle zákona upravujícího sociální služby. CELEX: 32014L0017

(4) Tento zákon se nepoužije na a) příležitostné poskytování informací o produktech spotřebitelského úvěru v rámci jiné profesní činnosti, nebo b) pouhé poskytování obecných informací o produktech spotřebitelského úvěru, nebo obdobných informacích o poskytovatelích nebo zprostředkovatelích za předpokladu, že účelem takové činnosti není napomáhat uzavření nebo plnění ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Omezení působnosti §5 (1) Pouze § 1 až 4 a § 122 až 124 se použijí na spotřebitelský úvěr

3)

) § 3 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

5

a) jiný než na bydlení, sjednaný v podobě nájmu věci nebo leasingu s výjimkou závazků, u nichž je sjednáno právo nebo povinnost koupě předmětu smlouvy nebo jiná možnost nabytí vlastnického práva po uplynutí určité doby, b) jiný než na bydlení, sjednaný v podobě průběžného poskytování služby nebo dodávání zboží stejného druhu, za které spotřebitel může platit v průběhu jejich poskytování formou splátek, c) poskytovaný zaměstnavatelem jeho zaměstnancům jako vedlejší činnost s roční procentní sazbou nákladů nižší, než je roční procentní sazba nákladů spotřebitelských úvěrů obvykle nabízených na trhu, a který není obecně nabízen veřejnosti, d) s výjimkou spotřebitelského úvěru na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. a), v podobě bezplatného odložení platby stávajícího dluhu, e) jiný než na bydlení, poskytovaný omezenému okruhu osob ve veřejném zájmu na základě jiného právního předpisu bezúročně nebo se zápůjční úrokovou sazbou nižší, než je na trhu obvyklé, nebo f) obsažený ve smíru uzavřeném před soudem nebo jiným příslušným orgánem. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

(2) Na spotřebitelský úvěr na bydlení poskytovaný omezenému okruhu osob ve veřejném zájmu na základě jiného právního předpisu bezúročně nebo se zápůjční úrokovou sazbou nižší, než je na trhu obvyklé, nebo za podmínek, které jsou celkově výhodnější než podmínky na trhu obvyklé, pokud není zápůjční úroková sazba vyšší, než je na trhu obvyklé, se použije pouze § 1 až 4, § 90, 91, § 94 až 100 a § 122 až 124. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

(3) Na spotřebitelský úvěr poskytnutý bez úroku a jakékoli úplaty jiné než úhrady účelně vynaložených nákladů přímo spojených se zajištěním spotřebitelského úvěru, se použijí pouze § 1 až 4, a § 122 až 124. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

(4) Na dohodu, kterou se za účelem odvrácení řízení o nárocích věřitele odkládá v důsledku prodlení spotřebitele platba nebo mění způsob splácení, přičemž smluvní ujednání jsou ve svém souhrnu pro spotřebitele alespoň stejně výhodná jako v původní smlouvě, se použijí pouze § 1 až 4, § 84, § 86 až 91, § 94, 97, § 99 odst. 4 a 6, § 100, § 101 odst. 2, § 102 odst. 1 a 4, § 104, 105, 108, 109, § 112 až 117 a § 120 až 177. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

§6 (1) Na spotřebitelský úvěr ve formě možnosti přečerpání splatný do 1 měsíce ode dne poskytnutí se použijí pouze § 1 až 84, § 86 až 89, § 96, § 98 odst. 2, § 99 odst. 3, 4, 6 a 7, § 100, § 101 odst. 1, § 102 odst. 2, 4 a 5, § 104, 105, 107, § 112 až 115 a § 120 až 177. CELEX: 32008L0048

(2) Na spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení ve formě možnosti přečerpání splatný na požádání nebo do 3 měsíců ode dne poskytnutí se použijí pouze § 1 až 84, § 86 až 94, § 96, § 98 odst. 2, § 99 odst. 3, 4, 6 a 7, § 100, § 101 odst. 1, § 102 odst. 2, 4 a 5, § 104, 105, 107, § 112 až 115 a § 119 až 177. CELEX: 32008L0048

(3) Na spotřebitelský úvěr ve formě překročení se použijí pouze § 1 až 83, § 108, § 112 až 114 a § 121 až 177. CELEX: 32008L0048

6

(4) Na spotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. a) se nepoužije povinnost uvádět roční procentní sazbu nákladů, jestliže a) odměnou poskytovatele za poskytnutí spotřebitelského úvěru je určitá částka plynoucí z výnosu z budoucího prodeje práva k této nemovité věci a b) úplné splacení spotřebitelského úvěru je podmíněno určitou právní skutečností. CELEX: 32014L0017

ČÁST DRUHÁ OSOBY OPRÁVNĚNÉ POSKYTOVAT SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR Hlava I Základní ustanovení §7 Oprávnění poskytovat spotřebitelský úvěr a) b) c) d) e) f) g)

Poskytovat spotřebitelský úvěr jako podnikatel je oprávněna pouze banka, zahraniční banka a zahraniční finanční instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank, spořitelní a úvěrní družstvo za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost spořitelních a úvěrních družstev, platební instituce a zahraniční platební instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím platební styk, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu za podmínek stanovených zákonem upravujícím platební styk, instituce elektronických peněz a zahraniční instituce elektronických peněz za podmínek stanovených zákonem upravujícím platební styk, vydavatel elektronických peněz malého rozsahu za podmínek stanovených zákonem upravujícím platební styk, a nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru (§ 9) za podmínek stanovených tímto zákonem.

CELEX: 32014L0017

§8 Některé podmínky činnosti osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr (1) Ten, kdo je oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěr, může být při provozování činností uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) bodech 1 až 4 zastoupen pracovníkem, samostatným zprostředkovatelem, vázaným zástupcem nebo zprostředkovatelem vázaného spotřebitelského úvěru. CELEX: 32014L0017

(2) Ten, kdo je oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěr, může poskytovat spotřebitelský úvěr pouze tak, že jeho pracovník, vázaný zástupce a jeho pracovník, zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru a jeho pracovník splňují podmínky odborné způsobilosti podle § 60 a důvěryhodnosti podle § 72 nebo § 73, a zajistí, že tyto osoby si odborné znalosti a dovednosti udržují. CELEX: 32014L0017

(3) Ten, kdo je oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěr, není-li nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru, musí splňovat požadavky podle § 15 odst. 2 písm. b), c), d), h) a l) obdobně. 7

Hlava II Nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru §9 Základní ustanovení Nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka. CELEX: 32014L0017

§ 10 Podmínky udělení oprávnění k činnosti (1) Česká národní banka udělí oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru žadateli, pokud a) je akciovou společností, evropskou společností, nebo společností s ručením omezeným, b) má sídlo i skutečné sídlo na území České republiky, c) je důvěryhodný; podmínku důvěryhodnosti musí splňovat i ovládající osoba žadatele, d) je odborně způsobilý, e) má zřízenu dozorčí radu s takovými pravomocemi, jako jsou pravomoci dozorčí rady akciové společnosti podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev, je-li společností s ručením omezeným, f) má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené tímto zákonem, g) splňuje požadavky na výkon činnosti podle § 15, h) je jeho plán obchodní činnosti v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů podložený reálnými ekonomickými propočty, i) návrh pravidel jednání se zájemci o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru splňuje požadavky stanovené tímto zákonem, j) má průhledný a nezávadný původ finančních zdrojů; podmínku průhledného a nezávadného původu finančních zdrojů musí splňovat i ovládající osoba žadatele, a k) údaje uvedené v žádosti umožňují identifikaci žadatele v příslušném základním registru. CELEX: 32014L0017

(2) Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí českého právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli poskytovat v České republice spotřebitelský úvěr za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice. CELEX: 32014L0017

§ 11 Řízení o žádosti o udělení oprávnění k činnosti (1) Žádost o udělení oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro činnost nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru stanovených tímto zákonem. K žádosti se připojí doklady prokazující splnění těchto podmínek. CELEX: 32014L0017

(2) Rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 Česká národní banka vydá do 4 měsíců ode dne zahájení řízení. CELEX: 32014L0017

8

(3) Vyhoví-li Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru do registru osob oprávněných v oblasti spotřebitelského úvěru k činnostem podle tohoto zákona (dále jen „registr“). Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru do registru. O zápisu nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru do registru Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje žadatele. CELEX: 32014L0017

(4) Pokud Česká národní banka žádosti o udělení oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru nevyhoví, žádost zamítne. CELEX: 32014L0017

(5) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro činnost nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru stanovených tímto zákonem, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 12 Trvání oprávnění k činnosti (1) Oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru trvá do konce pátého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru zapsán do registru. CELEX: 32014L0017

(2) Oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru se prodlužuje vždy o dalších 60 měsíců zaplacením správního poplatku. Česká národní banka potvrdí nebankovnímu poskytovateli spotřebitelského úvěru zaplacení správního poplatku bez zbytečného odkladu. CELEX: 32014L0017

(3) Způsob zaplacení správního poplatku stanoví prováděcí právní předpis. CELEX: 32014L0017

§ 13 Zánik oprávnění k činnosti a) b) c) d)

(1) Oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru zaniká zánikem právnické osoby, oznámením o ukončení činnosti, uplynutím doby trvání oprávnění, nebo odnětím (§ 146).

CELEX: 32014L0017

(2) Oznámení podle odstavce 1 písm. b) se podává elektronicky. CELEX: 32014L0017

(3) Náležitosti oznámení, jeho formáty a další technické náležitostí stanoví prováděcí právní předpis. CELEX: 32014L0017

9

§ 14 Kapitál (1) Počáteční kapitál nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru musí činit alespoň 20 000 000 Kč. Nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru průběžně udržuje kapitál alespoň ve výši odpovídající 5 % objemu poskytnutých a dosud nesplacených úvěrů vykázaných ke konci kalendářního roku podle odstavce 2. Kapitál nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru zároveň nesmí klesnout pod minimální výši počátečního kapitálu. CELEX: 32014L0017

(2) Nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů je povinen ve lhůtě do 31. března každého roku předkládat České národní bance výkaz činnosti zahrnující rozvahu, výkaz zisků a ztrát, objem úvěrů poskytnutých za uplynulý kalendářní rok a objem pohledávek po splatnosti delších než 3 měsíce vyplývajících z poskytnutých úvěrů. CELEX: 32014L0017

(3) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla, formu a způsob předkládání ročního výkazu činnosti podle odstavce 2. CELEX: 32014L0017

§ 15 Některé požadavky na výkon činnosti (1) Nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru zavede a udržuje postupy a pravidla, která jsou vhodná z hlediska řádného poskytování spotřebitelského úvěru a z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Postupy a pravidla musí být přiměřená povaze, rozsahu a složitosti činností nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru a musí zajišťovat řádné a plynulé poskytování spotřebitelského úvěru. CELEX: 32014L0017

(2) Postupy a pravidla podle odstavce 1 zahrnují a) řádné administrativní a účetní postupy, b) pravidla odměňování svých pracovníků, samostatných zprostředkovatelů, vázaných zástupců a jejich pracovníků, zprostředkovatelů vázaného spotřebitelského úvěru a jejich pracovníků; tato pravidla nesmí motivovat k neplnění povinností podle tohoto zákona, zejména v oblasti pravidel jednání, přičemž odměňování osob přímo se podílejících na posuzování úvěruschopnosti spotřebitele nesmí být závislé na počtu nebo podílu schválených žádostí o spotřebitelský úvěr a odměňování osob přímo se podílejících na poskytování rady podle § 85 nesmí být na újmu jejich schopnosti jednat v nejlepším zájmu spotřebitele, zejména nesmí být závislé na splnění prodejního cíle, c) pravidla a postupy pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, d) pravidla a postupy pro přijetí a ocenění předmětu zajištění spotřebitelského úvěru na bydlení, e) pravidla dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, f) průběžnou kontrolu dodržování povinností nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru plynoucích z tohoto zákona a jiných právních předpisů, g) pravidla pro vyřizování stížností a reklamací spotřebitelů, h) pravidla pro jednání se spotřebiteli, kteří jsou v prodlení, i) pravidla pro vymáhání pohledávek, 10

j) pravidla vnitřní a vnější komunikace, k) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací, l) pravidla kontroly činnosti osob, jejichž prostřednictvím nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru poskytuje spotřebitelský úvěr, zejména se zaměřením na kontrolu řádného dodržování pravidel jednání stanovených tímto zákonem, která zajišťují řádné plnění podmínek stanovených tímto zákonem těmito osobami a řádný výkon jejich činnosti. CELEX: 32014L0017

(3) Nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen průběžně ověřovat a pravidelně hodnotit přiměřenost a účinnost zavedených postupů a pravidel. ČÁST TŘETÍ OSOBY OPRÁVNĚNÉ ZPROSTŘEDKOVÁVAT SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR Hlava I Základní ustanovení § 16 Oprávnění zprostředkovávat spotřebitelský úvěr Zprostředkovávat spotřebitelský úvěr jako podnikatel je oprávněn za podmínek stanovených tímto zákonem pouze a) samostatný zprostředkovatel (§ 17), b) vázaný zástupce (§ 27), c) zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru (§ 37), nebo d) zahraniční zprostředkovatel. CELEX: 32014L0017

Hlava II Samostatný zprostředkovatel a jeho oprávnění § 17 Samostatný zprostředkovatel (1) Samostatným zprostředkovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí ten, kdo je oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele uděleného Českou národní bankou. CELEX: 32014L0017

(2) Samostatný zprostředkovatel zprostředkovává spotřebitelský úvěr na základě a) smlouvy uzavřené v písemné formě s jednou nebo více osobami oprávněnými poskytovat spotřebitelský úvěr (§ 7), nebo b) smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru uzavřené se spotřebitelem. § 18 Podmínky udělení oprávnění k činnosti (1) Česká národní banka udělí oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele žadateli, pokud a) má sídlo i skutečné sídlo na území České republiky, b) je důvěryhodný; podmínku důvěryhodnosti musí splňovat i ovládající osoba žadatele, který je právnickou osobou, 11

c) je odborně způsobilý, d) není podle tohoto zákona samostatným zprostředkovatelem, vázaným zástupcem nebo zprostředkovatelem vázaného spotřebitelského úvěru, e) údaje uvedené v žádosti umožňují identifikaci žadatele v příslušném základním registru. CELEX: 32014L0017

(2) Odstavec 1 písm. a) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli zprostředkovávat v České republice spotřebitelský úvěr za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice. (3) Česká národní banka udělí oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele žadateli také tehdy, pokud je bankou a v bankovní licenci má povolenu činnost finanční makléřství. § 19 Řízení o žádosti o udělení oprávnění k činnosti (1) Žádost o udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro činnost samostatného zprostředkovatele stanovených tímto zákonem. K žádosti se připojí doklady prokazující splnění těchto podmínek. (2) Vyhoví-li Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše samostatného zprostředkovatele do registru. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu samostatného zprostředkovatele do registru. O zápisu samostatného zprostředkovatele do registru Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje žadatele. CELEX: 32014L0017

(3) Pokud Česká národní banka žádosti o udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele nevyhoví, žádost zamítne. (4) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro činnost samostatného zprostředkovatele stanovených tímto zákonem, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 20 Trvání oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele (1) Oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele trvá do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl samostatný zprostředkovatel zapsán do registru. (2) Oprávnění se prodlužuje vždy o dalších 12 měsíců zaplacením správního poplatku. Česká národní banka potvrdí samostatnému zprostředkovateli zaplacení správního poplatku bez zbytečného odkladu. (3) Způsob zaplacení správního poplatku stanoví prováděcí právní předpis.

12

§ 21 Povinné pojištění samostatného zprostředkovatele (1) Samostatný zprostředkovatel musí být po celou dobu své činnosti pojištěn pro případ povinnosti nahradit spotřebiteli škodu způsobenou porušením některé z povinností samostatného zprostředkovatele stanovených tímto zákonem s limitem pojistného plnění nejméně ve výši stanovené nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1125/2014. CELEX: 32014L0017, 32014R1125

(2) Pojištění podle odstavce 1 musí být sjednáno tak, aby spoluúčast, byla-li sjednána, nepřekročila vyšší z limitů 5 000 Kč nebo 1 % sjednaného limitu pojistného plnění. § 22 Zánik oprávnění k činnosti a) b) c) d) e)

(1) Oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele zaniká smrtí fyzické osoby, zánikem právnické osoby, oznámením o ukončení činnosti, uplynutím doby trvání oprávnění, nedojde-li k prodloužení oprávnění podle § 20 odst. 2, nebo odnětím (§ 146).

CELEX: 32014L0017

(2) Oznámení podle odstavce 1 písm. c) se podává elektronicky. (3) Náležitosti oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 23 Zastoupení samostatného zprostředkovatele (1) Samostatný zprostředkovatel, který je fyzickou osobou, může být při své činnosti zastoupen pouze prokuristou, zaměstnancem nebo vázaným zástupcem. Samostatný zprostředkovatel, který je právnickou osobou, může být při své činnosti zastoupen pouze pracovníkem nebo vázaným zástupcem. (2) Samostatný zprostředkovatel je povinen zprostředkovávat spotřebitelský úvěr pouze tak, že jeho pracovník, jeho vázaný zástupce a jeho pracovník, trvale splňují podmínky odborné způsobilosti podle § 60 a důvěryhodnosti podle § 72, a je povinen zajistit, že tyto osoby si odborné znalosti a dovednosti udržují. CELEX: 32014L0017

(3) Samostatný zprostředkovatel zavede, udržuje a uplatňuje pravidla kontroly činnosti svých pracovníků, zejména se zaměřením na kontrolu řádného dodržování pravidel jednání stanovených tímto zákonem, která zajišťují řádné plnění podmínek stanovených tímto zákonem pro činnost samostatného zprostředkovatele a řádné provozování této jeho činnosti. Stejnou povinnost má samostatný zprostředkovatel u svých vázaných zástupců a jejich pracovníků. CELEX: 32014L0017

(4) Pravidla odměňování pracovníků, vázaného zástupce samostatného zprostředkovatele a jeho pracovníků, nesmí motivovat k neplnění povinností podle tohoto zákona, zejména v oblasti pravidel jednání. Odměňování osob přímo se podílejících na poskytování rady podle

13

§ 85 odst. 1 nesmí být na újmu jejich schopnosti jednat v nejlepším zájmu spotřebitele, zejména nesmí být závislé na splnění prodejního cíle. CELEX: 32014L0017

§ 24 Střet zájmů Samostatný zprostředkovatel zavede, udržuje a uplatňuje přiměřeně povaze, rozsahu a složitosti své činnosti postupy pro zjišťování a řízení střetu zájmů. § 25 Systém vyřizování stížností Samostatný zprostředkovatel zavede, udržuje a uplatňuje přiměřeně povaze, rozsahu a složitosti své činnosti systém vyřizování stížností, který zahrnuje i obecná pravidla pro informování o postupu vyřizování stížností. § 26 Přičitatelnost protiprávního činu samostatného zprostředkovatele Protiprávní čin, kterého se samostatný zprostředkovatel dopustil vůči třetí osobě při své činnosti, zavazuje samostatného zprostředkovatele, i když jednal jménem poskytovatele; pokud však poskytovatel samostatného zprostředkovatele nepečlivě vybral nebo na něho nedostatečně dohlížel, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody. Ustanovení § 2914 občanského zákoníku se nepoužije. CELEX: 32014L0017

Hlava III Vázaný zástupce a jeho oprávnění § 27 Vázaný zástupce (1) Vázaným zástupcem se pro účely tohoto zákona rozumí ten, kdo je oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na základě zápisu vázaného zástupce do registru. CELEX: 32014L0017

(2) Vázaný zástupce zprostředkovává spotřebitelský úvěr výhradně pro jednoho zastoupeného na základě smlouvy uzavřené v písemné formě. CELEX: 32014L0017

§ 28 Ukončení zastoupení (1) Zastoupený je povinen okamžitě ukončit závazek ze smlouvy podle § 27 odst. 2, zjistí-li, že vázaný zástupce nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro činnost vázaného zástupce; doručením právního jednání směřujícího k ukončení závazku vázanému zástupci tento závazek zaniká. (2) Vázaný zástupce je povinen okamžitě ukončit závazek ze smlouvy podle § 27 odst. 2, přestane-li splňovat podmínky stanovené tímto zákonem pro činnost vázaného zástupce; doručením právního jednání směřujícího k ukončení závazku zastoupenému tento závazek zaniká.

14

(3) Zastoupený je povinen oznámit bez zbytečného odkladu České národní bance, že závazek ze smlouvy podle § 27 odst. 2 zanikl. § 29 Zápis do registru (1) Česká národní banka na základě oznámení podle § 30 podaného zastoupeným zapíše do registru vázaného zástupce, pokud a) ten, kdo hodlá provozovat činnost vázaného zástupce, není podle tohoto zákona samostatným zprostředkovatelem, vázaným zástupcem nebo zprostředkovatelem vázaného spotřebitelského úvěru a b) údaje uvedené v oznámení umožňují identifikaci osob uvedených v oznámení v příslušném základním registru. (2) Česká národní banka zapíše vázaného zástupce do registru neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení. (3) O zápisu vázaného zástupce do registru nebo neprovedení zápisu a důvodu takového neprovedení zápisu Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje zastoupeného; části druhá a třetí správního řádu se nepoužijí. § 30 Oznámení vázaného zástupce (1) Zastoupený může oznámit pouze takového vázaného zástupce, který má sídlo i skutečné sídlo na území České republiky. To neplatí, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit tomu, kdo hodlá provozovat činnost vázaného zástupce, zprostředkovávat v České republice spotřebitelský úvěr za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice. CELEX: 32014L0017

(2) Oznámení vázaného zástupce může zastoupený podat pouze prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů. (3) Oznámení obsahuje, vedle náležitostí podání stanovených správním řádem, též identifikační údaje toho, kdo hodlá provozovat činnost vázaného zástupce, a údaje o splnění podmínek činnosti vázaného zástupce podle tohoto zákona. (4) Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 31 Uchovávání dokumentů Dokumenty prokazující splnění podmínek stanovených tímto zákonem pro činnost vázaného zástupce uchovává zastoupený po dobu trvání zápisu v registru a nejméně po dobu 5 let ode dne jeho zrušení. § 32 Vznik a trvání oprávnění k činnosti vázaného zástupce (1) Oprávnění k činnosti vázaného zástupce vzniká zápisem vázaného zástupce do registru. (2) V případě, že bude osoba oznámená jako vázaný zástupce více zastoupenými, bude Českou národní bankou zapsána do registru pro prvního zastoupeného, který ji oznámil. 15

(3) Oprávnění k činnosti vázaného zástupce trvá do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl proveden zápis do registru. (4) Oprávnění se prodlužuje vždy o dalších 12 měsíců zaplacením správního poplatku. Česká národní banka potvrdí zastoupenému zaplacení správního poplatku bez zbytečného odkladu. (5) Zastoupený současně se zaplacením správního poplatku oznámí České národní bance elektronicky, kterým osobám se má oprávnění na základě zaplaceného správního poplatku prodloužit. (6) Způsob zaplacení správního poplatku a podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 33 Zánik oprávnění k činnosti a) b) c) d) e) f) g)

(1) Oprávnění k činnosti vázaného zástupce zaniká smrtí fyzické osoby, zánikem právnické osoby, oznámením o ukončení činnosti vázaného zástupce, zánikem závazku podle § 27 odst. 2 mezi vázaným zástupcem a zastoupeným, zánikem oprávnění k činnosti zastoupeného podle tohoto zákona, uplynutím doby trvání oprávnění, nedojde-li k prodloužení oprávnění podle § 32 odst. 4, nebo odnětím (§ 146).

CELEX: 32014L0017

(2) Vázaný zástupce podává oznámení podle odstavce 1 písm. c) prostřednictvím zastoupeného. Neposkytne-li mu zastoupený potřebnou součinnost, může vázaný zástupce podat oznámení samostatně. (3) Oznámení podle odstavce 1 písm. c) se podává pouze prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů. (4) Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 34 Zastoupení vázaného zástupce Vázaný zástupce, který je fyzickou osobou, může být při své činnosti zastoupen pouze prokuristou nebo zaměstnancem. Vázaný zástupce, který je právnickou osobou, může být při své činnosti zastoupen pouze členem statutárního orgánu, prokuristou nebo zaměstnancem. § 35 Odpovědnost zastoupeného za správní delikt vázaného zástupce Za správní delikt spáchaný při výkonu činnosti vázaného zástupce, s výjimkou správních deliktů podle § 150, odpovídá zastoupený, jestliže k naplnění znaků správního deliktu došlo jednáním vázaného zástupce, které se za účelem posuzování odpovědnosti zastoupeného za správní delikt přičítá zastoupenému. CELEX: 32014L0017

16

§ 36 Přičitatelnost protiprávního činu vázaného zástupce Protiprávní čin, kterého se vázaný zástupce samostatného zprostředkovatele dopustil vůči třetí osobě při své činnosti, zavazuje samostatného zprostředkovatele, i když vázaný zástupce jednal jménem poskytovatele; pokud však poskytovatel samostatného zprostředkovatele nepečlivě vybral nebo na něho nedostatečně dohlížel, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody. Ustanovení § 2914 občanského zákoníku se nepoužije. CELEX: 32014L0017

Hlava IV Zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru a jeho oprávnění § 37 Zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru (1) Zprostředkovatelem vázaného spotřebitelského úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí ten, kdo je oprávněn zprostředkovávat vázaný spotřebitelský úvěr určený k financování jím prodávaného zboží nebo jím poskytované služby na základě zápisu zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru pro daného zastoupeného do registru. CELEX: 32014L0017

(2) Zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru zprostředkovává spotřebitelský úvěr výhradně na základě smlouvy uzavřené v písemné formě se zastoupeným. CELEX: 32014L0017

§ 38 Ukončení zastoupení (1) Zastoupený je povinen okamžitě ukončit závazek ze smlouvy podle § 37, zjistí-li, že zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro činnost zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru. Doručením právního jednání směřujícího k ukončení závazku zprostředkovateli vázaného spotřebitelského úvěru tento závazek zaniká. (2) Zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru je povinen okamžitě ukončit závazek ze smlouvy podle § 37, přestane-li splňovat podmínky stanovené tímto zákonem pro činnost zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru; doručením právního jednání směřujícího k ukončení závazku zastoupenému tento závazek zaniká. (3) Zastoupený je povinen oznámit bez zbytečného odkladu České národní bance, že závazek ze smlouvy podle § 37 zanikl. § 39 Zápis do registru (1) Česká národní banka na základě oznámení podle § 40 podaného zastoupeným zapíše do registru zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru pro daného zastoupeného, pokud a) ten, kdo hodlá provozovat činnost zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru, není podle tohoto zákona osobou oprávněnou poskytovat spotřebitelský úvěr, samostatným zprostředkovatelem nebo vázaným zástupcem a b) údaje uvedené v oznámení umožňují identifikaci osob uvedených v oznámení v příslušném základním registru. 17

(2) Česká národní banka zapíše zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru pro daného zastoupeného do registru neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení. (3) O zápisu zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru pro daného zastoupeného do registru nebo neprovedení zápisu a důvodu takového neprovedení zápisu Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje zastoupeného; části druhá a třetí správního řádu se nepoužijí. § 40 Oznámení (1) Zastoupený může oznámit pouze takového zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru, který má sídlo i skutečné sídlo na území České republiky. To neplatí, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit tomu, kdo hodlá provozovat činnost zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru, zprostředkovávat v České republice vázaný spotřebitelský úvěr za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice. CELEX: 32014L0017

(2) Oznámení zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru může zastoupený podat pouze prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů. (3) Oznámení obsahuje, vedle náležitostí podání stanovených správním řádem, též identifikační údaje osoby, která hodlá provozovat činnost zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru, a v případě oznámení podle § 39 odst. 1 také údaje o splnění podmínek činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru podle tohoto zákona. (4) Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 41 Uchovávání dokumentů Dokumenty prokazující splnění podmínek stanovených tímto zákonem pro činnost zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru uchovává zastoupený po dobu trvání zápisu v registru a nejméně po dobu 5 let ode dne jeho zrušení. § 42 Vznik a trvání oprávnění k činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru (1) Oprávnění zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru k činnosti pro daného zastoupeného vzniká zápisem zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru pro daného zastoupeného do registru. (2) Oprávnění zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru k činnosti pro daného zastoupeného trvá do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl proveden zápis zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru pro daného zastoupeného do registru. (3) Oprávnění zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru k činnosti pro daného zastoupeného se prodlužuje vždy o dalších 12 měsíců zaplacením správního poplatku. Česká národní banka potvrdí zaplacení správního poplatku danému zastoupenému bez zbytečného odkladu.

18

(4) Zastoupený současně se zaplacením správního poplatku oznámí České národní bance elektronicky, kterým osobám se má oprávnění na základě zaplaceného správního poplatku prodloužit. (5) Způsob zaplacení správního poplatku a podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 43 Zánik oprávnění k činnosti (1) Oprávnění zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru k činnosti pro daného zastoupeného zaniká a) smrtí fyzické osoby, b) zánikem právnické osoby, c) oznámením o ukončení činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru, d) zánikem závazku mezi zprostředkovatelem vázaného spotřebitelského úvěru a zastoupeným podle § 37, e) zánikem oprávnění k činnosti zastoupeného podle tohoto zákona, f) uplynutím doby trvání oprávnění, nedojde-li k prodloužení oprávnění podle § 42 odst. 3, nebo g) odnětím (§ 146). CELEX: 32014L0017

(2) Zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru podává oznámení podle odstavce 1 písm. c) prostřednictvím zastoupeného. Neposkytne-li mu zastoupený potřebnou součinnost, může zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru podat oznámení samostatně. (3) Oznámení podle odstavce 1 písm. c) se podává pouze prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů. (4) Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitostí stanoví prováděcí právní předpis. § 44 Zastoupení zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru (1) Zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru, který je fyzickou osobou, může být při své činnosti zastoupen pouze prokuristou nebo zaměstnancem. (2) Zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru, který je právnickou osobou, může být při své činnosti zastoupen pouze členem statutárního orgánu, prokuristou nebo zaměstnancem. § 45 Odpovědnost zastoupeného za správní delikt zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru Za správní delikt spáchaný při výkonu činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru, s výjimkou správních deliktů podle § 151, odpovídá zastoupený, jehož vázaný spotřebitelský úvěr je zprostředkováván, jestliže k naplnění znaků správního deliktu došlo jednáním zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru, které se za účelem posuzování odpovědnosti zastoupeného za správní delikt přičítá zastoupenému.

19

Hlava V Činnost zprostředkovatele na území hostitelského členského státu Díl 1 Činnost zahraničního zprostředkovatele z jiného členského státu v České republice § 46 Oprávnění k činnosti zahraničního zprostředkovatele z jiného členského státu Zahraniční zprostředkovatel může na území České republiky zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na bydlení v rozsahu, v jakém je tuto činnost oprávněn provozovat v domovském členském státě, a to a) prostřednictvím pobočky, nebo b) jinak než prostřednictvím pobočky. CELEX: 32014L0017

§ 47 Zahájení činnosti zahraničního zprostředkovatele z jiného členského státu v České republice (1) Česká národní banka sdělí zahraničnímu zprostředkovateli podmínky jeho činnosti v České republice a zapíše ho do registru ve lhůtě do 1 měsíce ode dne obdržení identifikačních údajů a potvrzení příslušného orgánu dohledu o jeho zápisu do registru vedeného v jeho domovském členském státě. CELEX: 32014L0017

(2) Zahraniční zprostředkovatel je oprávněn zahájit svoji činnost na území České republiky po uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy byl informován příslušným orgánem dohledu svého domovského členského státu o splnění informační povinnosti vůči České národní bance. CELEX: 32014L0017

§ 48 Podmínky činnosti zahraničního zprostředkovatele z jiného členského státu (1) Zahraniční zprostředkovatel provozující činnost v České republice prostřednictvím pobočky je povinen zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na bydlení pouze tak, že jeho pracovníci splňují podmínky odborné způsobilosti podle § 60 týkající se spotřebitelských úvěrů na bydlení. CELEX: 32014L0017

(2) Zahraniční zprostředkovatel provozující činnost v České republice jinak než prostřednictvím pobočky je povinen zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na bydlení pouze tak, že jeho pracovníci splňují podmínky odborné způsobilosti podle § 60 odst. 3 a 4 písm. c) bodu 2, 3, 5, 9 a 11. CELEX: 32014L0017

(3) Zahraniční zprostředkovatel může v České republice zprostředkovávat pouze spotřebitelský úvěr nabízený osobami, které jsou na území České republiky tento spotřebitelský úvěr oprávněny poskytovat. CELEX: 32014L0017

20

§ 49 Zánik oprávnění k činnosti zahraničního zprostředkovatele z jiného členského státu Oprávnění k činnosti zahraničního zprostředkovatele v České republice zaniká, a) jestliže byla České národní bance doručena informace o ukončení činnosti tohoto zprostředkovatele v České republice, nebo b) jestliže takový zprostředkovatel pozbyl oprávnění k činnosti ve svém domovském členském státě. Díl 2 Činnost zprostředkovatele spotřebitelského úvěru na bydlení na území hostitelského členského státu § 50 Oprávnění k činnosti zprostředkovatele spotřebitelského úvěru na bydlení na území hostitelského členského státu (1) Samostatný zprostředkovatel a vázaný zástupce poskytovatele, kteří jsou oprávněni zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na bydlení, zapsaní do registru v České republice, mohou na území jiného členského státu zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na bydlení v rozsahu, v jakém jsou tuto činnost oprávněni provozovat v České republice, po splnění podmínek stanovených v § 51, a to a) prostřednictvím pobočky, nebo b) jinak než prostřednictvím pobočky. CELEX: 32014L0017

(2) Zprostředkovatel podle odstavce 1 může zahájit svoji činnost na území jiného členského státu uplynutím 1 měsíce ode dne, kdy byl informován Českou národní bankou o splnění informační povinnosti podle § 51 odst. 3. CELEX: 32014L0017

§ 51 Oznámení záměru provozovat činnost zprostředkovatele spotřebitelského úvěru na bydlení na území hostitelského členského státu (1) Zprostředkovatel podle § 50 odst. 1, který hodlá zahájit svoji činnost na území jiného členského státu, oznámí tento úmysl České národní bance; v případě vázaného zástupce poskytovatele tak činí zastoupený. CELEX: 32014L0017

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. (3) Česká národní banka do 1 měsíce ode dne, kdy obdržela informaci podle odstavce 1, sdělí tuto informaci příslušnému orgánu dohledu hostitelského členského státu včetně identifikačních údajů zprostředkovatele podle § 49 odst. 1. Součástí této informace je v případě vázaného zástupce poskytovatele též údaj o osobě zastoupeného a údaj o tom, že zastoupený nese odpovědnost za činnost svého vázaného zástupce. Česká národní banka současně informuje o tomto sdělení zprostředkovatele podle § 49 odst. 1; v případě vázaného zástupce poskytovatele tak činí prostřednictvím zastoupeného. Zastoupený předá tuto informaci bez zbytečného odkladu svému vázanému zástupci. CELEX: 32014L0017

21

§ 52 Oznámení ukončení činnosti zprostředkovatele spotřebitelského úvěru na bydlení Pokud zaniklo oprávnění k činnosti zprostředkovatele podle § 50 odst. 1, jehož územní rozsah činnosti přesahoval hranice České republiky, informuje Česká národní banka o tomto zániku a jeho důvodech do 14 dnů příslušné orgány dohledu ostatních členských států, kde byla činnost zprostředkovatele podle § 50 odst. 1 provozována. CELEX: 32014L0017

ČÁST ČTVRTÁ REGISTR § 53 Vedení registru Registr spravuje a provozuje Česká národní banka. Registr je veden v elektronické podobě. CELEX: 32014L0017

§ 54 Osoby zapisované do registru a) b) c) d) e)

Česká národní banka za podmínek stanovených tímto zákonem do registru zapisuje nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, samostatného zprostředkovatele, vázaného zástupce, zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru a zahraničního zprostředkovatele.

CELEX: 32014L0017

§ 55 Údaje zapisované do registru (1) Do registru se u nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, samostatného zprostředkovatele, vázaného zástupce a zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru zapisují tyto údaje včetně jejich změn: a) identifikační údaje, b) předmět činnosti podle tohoto zákona v rozsahu podle skupin odbornosti, c) osoby, pro které je samostatný zprostředkovatel, vázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru činný, d) datum vzniku oprávnění k činnosti a doba trvání oprávnění, e) člen statutárního orgánu, ředitel, prokurista nebo jiná osoba, kteří jsou odpovědni za zprostředkování nebo zprostředkování skutečně řídí, f) u zprostředkovatele spotřebitelského úvěru na bydlení se sídlem na území České republiky 1. územní rozsah jeho činnosti, 2. údaj o tom, zda je jeho činnost provozována v hostitelském členském státě; pokud ano, údaj o tom, zda je provozována prostřednictvím pobočky nebo jinak než prostřednictvím pobočky, a 3. adresa pobočky, je-li jeho činnost provozována v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, g) datum zániku oprávnění k činnosti a jeho důvod,

22

h) přehled o pravomocně uložených pokutách a vykonatelných opatřeních k nápravě uložených Českou národní bankou, i) datum nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku a j) datum vstupu právnické osoby do likvidace. CELEX: 32014L0017

(2) U zahraničního zprostředkovatele se do registru zapisují následující údaje včetně jejich změn a) identifikační údaje, b) údaje o charakteru provozované činnosti a osoby, pro které je činný, c) údaje o tom, zda je jeho činnost provozována prostřednictvím pobočky nebo jiným způsobem; je-li jeho činnost provozována prostřednictvím pobočky, zapisuje se adresa umístění pobočky v České republice, d) datum nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku, e) datum vstupu do likvidace a f) údaje o ukončení činnosti. (3) Zápis údajů podle odstavce 2 do registru provede Česká národní banka na základě informací předaných jí příslušným orgánem dohledu domovského členského státu zahraničního zprostředkovatele. Do registru mohou být zapsány i jiné údaje, pokud byly příslušným orgánem dohledu domovského členského státu zahraničního zprostředkovatele poskytnuty. § 56 Veřejnost registru a přístup k němu Česká národní banka zpřístupňuje údaje uvedené v § 55 odst. 1 a 2 způsobem umožňujícím dálkový přístup. V případě změn zůstávají trvale uveřejněny i předchozí údaje. CELEX: 32014L0017

§ 57 Presumpce správnosti údajů uvedených v registru Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do registru, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti, s výjimkou údajů uvedených v § 55 odst. 1 písm. h) a i) a v § 55 odst. 2. § 58 Výpis z registru (1) Na žádost vydá Česká národní banka elektronický výpis z registru prokazující stav evidovaný k okamžiku, který je v tomto výpise uveden. a) b) c) d) e) f)

(2) Výpis z registru obsahuje alespoň označení registru, identifikační údaje registrované osoby, předmět činnosti registrované osoby, uvedení internetové adresy, kde lze ověřit její zápis do registru, u zahraničního zprostředkovatele též údaj o registru, ve kterém je zapsán ve svém domovském členském státě, a datum vystavení výpisu.

23

§ 59 Změna údajů zapsaných v registru (1) Nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, samostatný zprostředkovatel, zastoupený ohledně údajů týkajících se jeho vázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů, které jsou o nich zapsány v registru, a dále změnu údajů o a) splnění podmínek stanovených tímto zákonem pro činnost, b) rozhodnutí o úpadku, nebo c) vstupu do likvidace. CELEX: 32014L0017

(2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na změny údajů, které jsou vedeny v základních registrech jako referenční údaje. CELEX: 32014L0017

(3) Oznámení podle odstavce 1 se podává elektronicky. K oznámení se připojí doklady prokazující skutečnosti v něm obsažené. (4) Změny údajů vedených v registru je Česká národní banka povinna provést do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla, pokud změna není důvodem k odnětí oprávnění k činnosti. (5) Další náležitosti oznámení, včetně příloh obsahujících doklady prokazující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. ČÁST PÁTÁ PERSONÁLNÍ PŘEDPOKLADY K PROVOZOVÁNÍ ČINNOSTI Hlava I Odborná způsobilost § 60 Odborná způsobilost (1) Odbornou způsobilostí se pro účely tohoto zákona rozumí získání všeobecných znalostí a odborných znalostí a dovedností nezbytných pro poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. (2) Všeobecné znalosti se prokazují vysvědčením o maturitní zkoušce nebo dokladem o dosažení vyššího vzdělání. CELEX: 32014L0017

(3) Odborné znalosti a dovednosti pro poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru se prokazují osvědčením o úspěšném vykonání odborné zkoušky podle tohoto zákona. Odborná zkouška musí být vykonána prokazatelným způsobem. Odborná zkouška může být také jen písemná. CELEX: 32014L0017

(4) Odbornými znalostmi a dovednostmi pro poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí pro skupinu odbornosti a) poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení 1. znalosti v rozsahu odborného minima o finančním trhu, 24

2. základní znalosti o struktuře, subjektech a fungování trhu spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení, 3. znalosti regulace trhu spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení, 4. znalosti etických standardů trhu spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení, pokud existují, 5. znalosti úvěrování a produktů spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení, 6. znalosti doplňkových služeb souvisejících se spotřebitelským úvěrem jiným než na bydlení, 7. základní znalosti zásad procesu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele a 8. schopnosti řádně produkty spotřebitelského úvěru spotřebiteli vysvětlit, provést základní analýzu produktů spotřebitelského úvěru a nabídnout spotřebiteli produkt, který vyhovuje jeho potřebám, b) poskytování nebo zprostředkování vázaného spotřebitelského úvěru 1. znalosti v rozsahu odborného minima o finančním trhu, 2. základní znalosti o struktuře, subjektech a fungování trhu vázaného spotřebitelského úvěru, 3. znalosti regulace trhu vázaného spotřebitelského úvěru, 4. znalosti etických standardů trhu spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení, pokud existují, 5. znalosti úvěrování a produktů vázaného spotřebitelského úvěru, 6. znalosti doplňkových služeb souvisejících s vázaným spotřebitelským úvěrem, 7. základní znalosti zásad procesu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele a 8. schopnosti řádně produkty spotřebitelského úvěru spotřebiteli vysvětlit, provést základní analýzu produktů spotřebitelského úvěru a nabídnout spotřebiteli produkt, který vyhovuje jeho potřebám, c) poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru na bydlení 1. znalosti v rozsahu odborného minima o finančním trhu, 2. základní znalosti o struktuře, subjektech a fungování trhu spotřebitelského úvěru na bydlení, 3. znalosti regulace trhu spotřebitelského úvěru na bydlení, 4. znalosti etických standardů trhu spotřebitelského úvěru na bydlení, pokud existují, 5. znalosti úvěrování a produktů spotřebitelského úvěru na bydlení, 6. znalosti doplňkových služeb souvisejících se spotřebitelským úvěrem na bydlení, 7. základní znalosti zásad procesu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, 8. základní znalosti zásad postupu a způsobu oceňování věcí, práv a jiných majetkových hodnot poskytnutých jako zajištění spotřebitelského úvěru na bydlení, 9. znalosti trhu nemovitých věcí, 10. znalosti postupu při koupi nemovité věci, 11. základní znalosti uspořádání a fungování katastru nemovitostí a 12. schopnosti řádně produkty spotřebitelského úvěru spotřebiteli vysvětlit, provést základní analýzu produktů spotřebitelského úvěru a nabídnout spotřebiteli produkt, který vyhovuje jeho potřebám. CELEX: 32014L0017

(5) Skupina odbornosti uvedená v odstavci 4 písm. a) zahrnuje také skupinu odbornosti uvedenou v odstavci 4 písm. b). (6) Rozsah odborných znalostí a dovedností podle skupin odbornosti pro poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru a další požadavky na formu odborné zkoušky k jejich ověření stanoví prováděcí právní předpis.

25

§ 61 Oprávnění pořádat odborné zkoušky Pořádat odborné zkoušky zaměřené na prokázání odborných znalostí a dovedností podle tohoto zákona může pouze akreditovaná osoba. § 62 Akreditovaná osoba (1) Akreditovanou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí ten, komu byla Českou národní bankou udělena akreditace. (2) Česká národní banka zveřejní seznam akreditovaných osob způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 63 Podmínky udělení nebo prodloužení akreditace (1) Akreditace se uděluje v rozsahu skupin odbornosti. a) b) c) d)

(2) Česká národní banka udělí nebo prodlouží akreditaci žadateli, pokud je důvěryhodný; podmínku důvěryhodnosti musí splňovat i ovládající osoba žadatele, má věcné, kvalifikační, organizační a personální předpoklady pro činnost akreditované osoby, zejména splňuje organizačně-technické požadavky na pořádání odborných zkoušek, předloží zkouškový řád podle § 69 odst. 2, a údaje uvedené v žádosti umožňují identifikaci žadatele v příslušném základním registru.

(3) Minimální rozsah požadavků na věcné, kvalifikační, organizační a personální předpoklady žadatele o udělení akreditace stanoví prováděcí právní předpis. § 64 Žádost o udělení akreditace a o změnu udělené akreditace (1) Žádost o udělení akreditace nebo o změnu udělené akreditace lze podat pouze elektronicky. (2) Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení akreditace stanovených v § 63 odst. 2. K žádosti se připojí doklady prokazující splnění těchto podmínek. (3) Česká národní banka žádosti vyhoví, pokud jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem, a to ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy byla žádost doručena České národní bance. (4) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení akreditace stanovených v § 63 odst. 2, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 65 Trvání a prodloužení akreditace (1) Akreditace se uděluje na dobu 5 let. (2) Akreditaci je možné opakovaně prodloužit vždy o dalších 5 let, a to na základě žádosti podané elektronicky. (3) Česká národní banka žádosti o prodloužení akreditace vyhoví, pokud jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem, a to ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy byla žádost 26

doručena České národní bance. Nevydá-li Česká národní banka v této lhůtě rozhodnutí, platí, že akreditace byla prodloužena. (4) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek pro prodloužení akreditace stanovených v § 63 odst. 2, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 66 Změna údajů o akreditované osobě (1) Akreditovaná osoba je povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance změnu podmínek uvedených v § 63 odst. 2, jakmile se o ní dozví. Oznámení se podává elektronicky. (2) Náležitosti oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 67 Zánik akreditace a) b) c) d)

Akreditace zaniká smrtí fyzické osoby, zánikem právnické osoby, uplynutím doby, na kterou byla akreditace udělena, nebyla-li akreditace prodloužena podle § 65 odst. 3, nebo odnětím. § 68 Odnětí akreditace (1) Česká národní banka akreditaci odejme, jestliže o to akreditovaná osoba požádá.

(2) Česká národní banka akreditaci může odejmout, jestliže a) údaje, na jejichž základě byla akreditace udělena, byly nepravdivé nebo zavádějící, b) akreditovaná osoba přestala splňovat podmínky pro udělení akreditace, c) akreditovaná osoba závažným způsobem nebo opakovaně porušila povinnosti stanovené tímto zákonem. (3) Žádost podle odstavce 1 se podává elektronicky. (4) Formáty žádosti a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 69 Odborná zkouška (1) Akreditovaná osoba provádí zkoušky na základě souboru zkouškových otázek, který připraví Česká národní banka ve spolupráci s Ministerstvem financí. (2) Při provádění odborné zkoušky postupuje akreditovaná osoba podle zkouškového řádu. Řádný průběh odborné zkoušky zajišťuje akreditovaná osoba prostřednictvím komise. (3) Akreditovaná osoba zveřejní s dostatečným předstihem způsobem umožňujícím dálkový přístup termín konání zkoušky, kolik osob může v daném termínu zkoušku skládat, výši poplatku za vykonání zkoušky a zkouškový řád. (4) Akreditovaná osoba bez zbytečného odkladu informuje zkoušeného o výsledku odborné zkoušky.

27

(5) Minimální standard odborné zkoušky, pravidla pro poskytování souboru vypracovaných zkouškových otázek akreditovaným osobám, nakládání s nimi a jejich aktualizaci, způsob jednání a složení komise, požadavky na zkouškový řád a na průběh, formu, rozsah a způsob hodnocení odborné zkoušky stanoví prováděcí právní předpis. § 70 Osvědčení o vykonání odborné zkoušky Akreditovaná osoba vydá bez zbytečného odkladu osobě, která úspěšně vykonala odbornou zkoušku, osvědčení o úspěšném vykonání odborné zkoušky, které obsahuje vždy a) identifikační údaje osoby, která zkoušku vykonala, b) identifikační údaje akreditované osoby, c) údaj o rozsahu odborné zkoušky podle skupin odbornosti, d) datum konání zkoušky, e) seznam členů komise a f) podpis osoby oprávněné jednat za akreditovanou osobu. § 71 Uchovávání dokumentů o provádění odborných zkoušek (1) Akreditovaná osoba uchovává dokumenty týkající se provádění odborných zkoušek, zejména záznamy o průběhu a výsledcích odborných zkoušek a záznamy o vydaných osvědčeních o absolvování odborné zkoušky. (2) Akreditovaná osoba uchovává dokumenty podle odstavce 1 nejméně po dobu 10 let ode dne konání odborné zkoušky, jíž se dokumenty týkají; to platí i pro právního nástupce akreditované osoby a pro osobu, jejíž akreditace zanikla. Hlava II Důvěryhodnost § 72 Důvěryhodnost fyzických osob (1) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou považuje fyzická osoba, která je plně svéprávná a dává předpoklad řádného provozování činnosti podle tohoto zákona. a) b) c)

d)

(2) Důvěryhodnou pro účely tohoto zákona není fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin proti majetku, pro trestný čin hospodářský nebo pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, ohledně jejíhož majetku bylo v posledních 5 letech před rozhodným dnem, nebo kdykoliv poté vydáno rozhodnutí o úpadku, která byla v posledních 5 letech před rozhodným dnem, nebo kdykoliv poté členem statutárního nebo dozorčího orgánu nebo správní rady nebo jiného obdobného orgánu právnické osoby, 1. ohledně jejíhož majetku bylo vydáno rozhodnutí o úpadku, 2. na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, 3. byl-li insolvenční návrh na majetek takové právnické osoby zamítnut proto, že majetek této právnické osoby nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo 4. byl-li konkurs na její majetek zrušen proto, že majetek právnické osoby je zcela nepostačující, nebo které bylo v posledních 5 letech před rozhodným dnem odňato oprávnění k činnosti pro porušení podmínek stanovených tímto zákonem.

28

CELEX: 32014L0017

(3) Odstavec 2 písm. b) nebo c) se nepoužije, jestliže fyzická osoba splňuje podmínky uvedené v odstavci 1, a a) v odstavci 2 písm. b) nebo c) a zároveň insolvenční soud zrušil konkurs jinak než usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo jinak než proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, nebo soud zamítl insolvenční návrh jinak než proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, b) v odstavci 2 písm. c) a zároveň jde o osobu, která byla zvolena do funkce již za úpadku právnické osoby, nebo c) v odstavci 2 písm. c) a zároveň jde o osobu, která se domůže v řízení podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní určení, že dosavadní funkci vykonávala s péčí řádného hospodáře. CELEX: 32014L0017

§ 73 Důvěryhodnost právnických osob (1) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou považuje právnická osoba, jejíž dosavadní činnost dává předpoklad řádného provozování činnosti podle tohoto zákona. a) b) c) d)

(2) Důvěryhodnou pro účely tohoto zákona není právnická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin proti majetku, pro trestný čin hospodářský nebo pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, nesplňuje-li podmínku důvěryhodnosti podle § 72 některý z členů jejího statutárního nebo dozorčího orgánu nebo správní rady nebo jiného obdobného orgánu, které bylo odňato oprávnění k činnosti pro porušení podmínek stanovených tímto zákonem, ohledně jejíhož majetku bylo v posledních 5 letech před rozhodným dnem, nebo kdykoli poté, vydáno rozhodnutí o úpadku.

(3) Odstavec 2 se nepoužije, jestliže právnická osoba splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 a v odstavci 2 písm. d), pokud insolvenční soud zrušil konkurs jinak než usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení, nebo jinak než proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, nebo soud zamítl insolvenční návrh jinak než proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení. (4) Jde-li o právnickou osobu se sídlem na území jiného státu než České republiky, je dokladem o splnění podmínek důvěryhodnosti potvrzení příslušného orgánu dohledu státu sídla právnické osoby. § 74 Rozhodný den Rozhodným dnem se pro účely tohoto zákona rozumí den podání žádosti nebo oznámení podle tohoto zákona a v případě pracovníka nebo člena dozorčího nebo jiného obdobného orgánu den zahájení jeho činnosti nebo vzniku funkce.

29

ČÁST ŠESTÁ PRAVIDLA JEDNÁNÍ Hlava I Základní ustanovení § 75 Odborná péče Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. CELEX: 32014L0017

§ 76 Jednání se spotřebiteli (1) Poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. CELEX: 32014L0017

(2) Poskytovatel a zprostředkovatel jedná tak, aby bylo spotřebiteli zřejmé, zda jde o poskytovatele, samostatného zprostředkovatele, vázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru; u vázaného zástupce a zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru musí být z jeho jednání zřejmá osoba zastoupeného. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

§ 77 Obecná pravidla komunikace se spotřebiteli (1) Poskytovatel a zprostředkovatel při komunikaci se spotřebitelem, včetně propagačního sdělení, nesmí používat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace. CELEX: 32014L0017

(2) Poskytovatel a zprostředkovatel zajistí, aby obsah komunikace byl a) podán jasným, výstižným a zřetelným způsobem a b) dostačující a přesný a nezastíral, nezlehčoval nebo nezamlčoval důležité skutečnosti, informace nebo upozornění, zejména nepoužíval formulace, které mohou u spotřebitele vyvolávat klamné očekávání týkající se dostupnosti spotřebitelského úvěru a výše jeho nákladů. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

§ 78 Uchovávání dokumentů a záznamů (1) Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, c) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se poskytování, změny nebo zániku spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 30

odst. 3, záznamu o indexu použitém podle § 102 odst. 5, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, d) záznamy z jiné komunikace mezi poskytovatelem a spotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitele, a e) dokumenty nebo jiné záznamy uvedené v písmenech c) a d), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce. CELEX: 32014L0017

(3) V případě, že tak nečiní poskytovatel podle odstavce 2, uchovává zprostředkovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 zejména a) smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru, b) dokumenty a jiné záznamy týkající se zprostředkování spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 odst. 3, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, c) záznamy z jiné komunikace mezi zprostředkovatelem a spotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitele, a d) dokumenty a jiné záznamy uvedené v písmenech b) a c), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce. (4) Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena. (5) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce poskytovatele nebo zprostředkovatele a ten, jehož oprávnění k činnosti zaniklo nebo bylo zrušeno. (6) Záznam komunikace se spotřebitelem se pořizuje písemně nebo jiným průkazným způsobem a obsahuje datum komunikace, dostatečnou identifikaci stran komunikace a obsah komunikace. § 79 Zákaz pobídek Poskytovatel a zprostředkovatel nesmí v souvislosti se svou činností přijmout, nabídnout nebo poskytnout platbu, odměnu nebo jinou peněžitou nebo nepeněžitou výhodu (dále jen „pobídka“), která může vést k porušení povinnosti stanovené v této části. Pobídkou se pro účely tohoto zákona rozumí i neobvyklá úplata za poskytovanou službu nebo jakékoli poskytnutí neopodstatněné výhody finanční, materiální nebo nemateriální povahy. § 80 Zákaz současného pobírání odměny od spotřebitele i poskytovatele Jedná-li samostatný zprostředkovatel jménem a na účet spotřebitele na základě smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru a pobírá-li od spotřebitele za tuto činnost odměnu, nesmí současně ohledně spotřebitelského úvěru, který je předmětem této smlouvy, jednat jménem a na účet poskytovatele a pobírat od něj odměnu. CELEX: 32014L0017

31

§ 81 Použití pojmu nezávislý Použít pojem nezávislý, jeho odvozeniny, významová synonyma nebo překlady do jiného jazyka je při poskytování či zprostředkování spotřebitelského úvěru oprávněn pouze poskytovatel nebo zprostředkovatel, kteří zvažují produkty spotřebitelského úvěru od většiny poskytovatelů na trhu, a kteří zajistí, aby struktura odměňování jejich pracovníků a zprostředkovatelů a jejich pracovníků nebyla na újmu jejich schopnosti jednat v nejlepším zájmu spotřebitele, zejména aby nebyla závislá na prodejních cílech. CELEX: 32014L0017

§ 82 Vstupní platba a odměna (1) Poskytovatel a zprostředkovatel nesmí vyžadovat od osoby, která se podílí nebo má podílet na poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, složení vstupní nebo jiné obdobné platby jako podmínky výplaty příštích odměn za tuto činnost. (2) Poskytovatel a zprostředkovatel nesmí odměny osoby, která se podílí nebo má podílet na poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, odvozovat od získání dalších osob pro tuto činnost touto osobou. § 83 Omezení plateb před poskytnutím spotřebitelského úvěru (1) Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nevzniká poskytovateli nebo zprostředkovateli právo na odměnu nebo jinou platbu s výjimkou práva na náhradu daní, správních poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a účelně vynaložených nákladů na ocenění předmětu zajištění spotřebitelského úvěru. Povinnost splnit podmínky pro poskytnutí spotřebitelského úvěru ze stavebního spoření podle zákona upravujícího stavební spoření tím není dotčena. CELEX: 32014L0017

(2) V případě, že poskytovatel nebo zprostředkovatel vyžaduje po spotřebiteli náhradu nákladů na ocenění nemovité věci poskytnuté jako zajištění spotřebitelského úvěru, je povinen vydat výsledek tohoto ocenění a jeho odůvodnění spotřebiteli bez zbytečného odkladu po jeho vyhotovení. CELEX: 32014L0017

Hlava II Posouzení úvěruschopnosti a poskytování nezávislé rady § 84 Informace poskytované spotřebitelem (1) Poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

32

(2) Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné též použitím nezávisle ověřitelných údajů. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

(3) Sdělené nebo zveřejněné informace podle odstavce 1 obsahují upozornění, že pokud spotřebitel nesplní povinnost podle odstavce 2 a poskytovatel proto nebude schopen posoudit jeho úvěruschopnost, poskytovatel spotřebitelský úvěr neposkytne. CELEX: 32014L0017

(4) Závazek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení nemůže být zrušen pouze proto, že informace poskytnuté spotřebitelem podle odstavce 2 před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru byly neúplné. To neplatí, pokud spotřebitel vědomě poskytl neúplné informace nebo vědomě poskytl informace nepravdivé. CELEX: 32014L0017

§ 85 Pravidla poskytování rady (1) Poskytuje-li poskytovatel nebo zprostředkovatel radu, činí tak na základě a) analýzy 1. finanční situace spotřebitele, jeho požadavků, cílů a potřeb, která vychází z aktuálních informací, a 2. rizik, kterým může být spotřebitel vystaven po celou dobu trvání spotřebitelského úvěru, a b) výběru z dostatečného počtu vhodných produktů spotřebitelského úvěru 1. v případě samostatného zprostředkovatele a jeho vázaného zástupce dostupných na trhu, nebo 2. v případě poskytovatele a jeho vázaného zástupce dostupných alespoň z vlastní nabídky poskytovatele. CELEX: 32014L0017

(2) Poskytovatel nebo zprostředkovatel je povinen sdělit spotřebiteli, z kterých produktů kterých poskytovatelů výběr podle odstavce 1 vychází. CELEX: 32014L0017

(3) Spotřebitel obdrží v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat záznam o poskytnuté radě podle odstavce 1, který obsahuje a) požadavky, cíle a potřeby spotřebitele související s daným spotřebitelským úvěrem, b) důvody, na kterých poskytovatel nebo zprostředkovatel zakládá svou radu podle odstavce 1 týkající se uzavření vhodné smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo podstatné změny závazku z takové smlouvy, c) vysvětlení dopadu uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo podstatné změny závazku z takové smlouvy na spotřebitele, včetně souvisejících rizik, a d) analýzu podle odstavce 1 písm. a). CELEX: 32014L0017

33

§ 86 Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. CELEX: 32014L0017

§ 87 Důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. § 88 Získávání informací z databází (1) Osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr se mohou vzájemně informovat o údajích o dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti spotřebitele, prostřednictvím databáze spravované právnickou osobou, která a) zpracovává údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti, b) poskytuje přístup k těmto údajům osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr, c) umožňuje osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr se sídlem nebo skutečným sídlem v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako osobám se sídlem nebo skutečným sídlem v České republice, d) nepodmiňuje přístup osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům oprávněním takové osoby k činnosti banky, zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, e) zachovává ohledně získaných údajů mlčenlivost a chrání je před zneužitím a

34

f) uveřejní podmínky přístupu osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

(2) Poskytovatel je povinen k údajům získaným o spotřebiteli z databáze podle odstavce 1 přistupovat tak, jako by šlo o údaje, které získal od spotřebitele sám. Poskytovatel může údaje o spotřebiteli získané prostřednictvím databáze podle odstavce 1 využít výhradně pro vyhodnocení předpokladů řádného splácení jeho dluhů, zejména ke splnění povinností podle § 85 a 86. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

(3) Poskytovatel informuje spotřebitele v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů o svém záměru vyhledávat o spotřebiteli údaje v databázi podle odstavce 1. CELEX: 32014L0017

§ 89 Informace v případě odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr Odmítne-li poskytovatel poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr v důsledku posouzení jeho úvěruschopnosti, poskytovatel informuje spotřebitele bez zbytečného odkladu o tomto odmítnutí, a pokud je důvodem neposkytnutí výsledek automatizovaného zpracování údajů, nebo vyhledávání v databázi podle § 88 odst. 1, poskytovatel spotřebitele vyrozumí o tomto výsledku a o použité databázi. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

Hlava III Informační povinnosti vůči spotřebiteli Díl 1 Obecná ustanovení § 90 Obecná ustanovení o poskytování informací spotřebiteli (1) Poskytovatel a zprostředkovatel poskytují informace požadované tímto zákonem spotřebiteli bezplatně. CELEX: 32014L0017

(2) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, informace poskytované spotřebiteli podle tohoto zákona se poskytují v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. § 91 Povinné informace uváděné v reklamě (1) Jestliže je nabízen spotřebitelský úvěr nebo jeho zprostředkování reklamou, jejíž součástí je jakýkoliv číselný údaj o jeho nákladech, musí reklama obsahovat a) u spotřebitelského úvěru na bydlení jméno poskytovatele nebo tam, kde je to relevantní, zprostředkovatele, b) v případě požadavku na zajištění spotřebitelského úvěru na bydlení informaci o tomto požadavku, c) roční procentní sazbu nákladů, která musí být uvedena alespoň stejně zřetelně jako jakákoli informace o zápůjční úrokové sazbě,

35

d) zápůjční úrokovou sazbu s rozlišením, zda jde o pevnou nebo pohyblivou zápůjční úrokovou sazbu nebo kombinaci obou, a to spolu s údaji o veškerých poplatcích spojených se spotřebitelským úvěrem, které jsou součástí celkových nákladů spotřebitelského úvěru, e) celkovou výši spotřebitelského úvěru, f) výši jednotlivých splátek, v případě spotřebitelského úvěru na bydlení i jejich počet, g) celkovou částku splatnou spotřebitelem, h) dobu trvání spotřebitelského úvěru, i) v případě spotřebitelského úvěru ve formě odložené platby za konkrétní zboží nebo službu jejich cenu a výši případné zálohy, j) informaci o povinnosti uzavřít smlouvu o doplňkové službě související se spotřebitelským úvěrem, zejména pojištění, je-li uzavření takové smlouvy podmínkou pro získání spotřebitelského úvěru za nabízených podmínek a náklady na tuto službu nelze určit předem, a k) v případě, že je nabízen spotřebitelský úvěr v cizí měně, upozornění, že změna směnného kurzu může ovlivnit výši splátek a celkovou částku splatnou spotřebitelem. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

(2) Informace uvedené v odstavci § 91 odst. 1 písm. c) až j) se uvádějí formou reprezentativního příkladu. CELEX: 32014L0017

(3) V případě spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení ve formě možnosti přečerpání splatného na požádání nebo do 3 měsíců ode dne poskytnutí spotřebitelského úvěru musí reklama obsahovat pouze informace uvedené v odstavci 1 písm. a), b), d), e) a k). CELEX: 32008L0048, 32014L0017

§ 92 Informace trvale přístupné spotřebiteli (1) Poskytovatel trvale zpřístupní v listinné podobě, na jiném trvalém nosiči dat, nebo na svých internetových stránkách a) své kontaktní údaje, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, popřípadě adresu pro doručování elektronické pošty, b) údaje o registru, kde je možno ověřit jeho oprávnění k činnosti, registrační číslo a postup ověření registrace zprostředkovatele v registru, c) údaje o interním mechanismu vyřizování stížností, d) údaje o možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů prostřednictvím finančního arbitra, e) údaje o orgánu dohledu, f) obecné informace o procesu poskytování spotřebitelského úvěru, včetně informací vyžadovaných od spotřebitele podle § 84 odst. 1 za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti, g) informace o tom, zda je poskytována rada podle § 85 odst. 1, h) účel použití spotřebitelského úvěru, včetně případné informace o tom, že účel čerpání spotřebitelského úvěru není omezen, i) formy a podmínky zajištění spotřebitelského úvěru, pokud je vyžadováno, j) příklady možné doby trvání spotřebitelského úvěru, k) typy dostupné zápůjční úrokové sazby spolu se stručným popisem vlastností pevné a pohyblivé sazby, včetně souvisejících důsledků pro spotřebitele,

36

l) je-li nabízen spotřebitelský úvěr v cizí měně, uvedení této měny včetně vysvětlení důsledků, které pro spotřebitele vyplývají z uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v cizí měně, m) reprezentativní příklad celkové výše spotřebitelského úvěru, celkových nákladů spotřebitelského úvěru, celkové částky splatné spotřebitelem a roční procentní sazby nákladů, n) případné další náklady, které nejsou do celkových nákladů spotřebitelského úvěru zahrnuty a které spotřebitel musí v souvislosti se smlouvou o spotřebitelském úvěru zaplatit, o) možnosti splácení spotřebitelského úvěru poskytovateli včetně počtu, četnosti a výše pravidelných splátek, p) je-li to relevantní, jasné a výstižné upozornění, že splácení spotřebitelského úvěru podle uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru nezaručuje splacení celkové výše spotřebitelského úvěru, q) podmínky předčasného splacení spotřebitelského úvěru, r) případný požadavek na ocenění nemovité věci, nákladů vyplývajících z tohoto ocenění pro spotřebitele a informace o tom, zda je ocenění povinen provést spotřebitel, s) informace o povinnosti uzavřít smlouvu o doplňkové službě související se spotřebitelským úvěrem, je-li uzavření takové smlouvy podmínkou pro získání spotřebitelského úvěru za nabízených podmínek, včetně informace, zda je spotřebitel při uzavírání takové smlouvy omezen na nabídku daného poskytovatele nebo zprostředkovatele, a t) upozornění na možné důsledky nedodržení závazků souvisejících se smlouvou o spotřebitelském úvěru. CELEX: 32014L0017

(2) Informace podle odstavce 1 se týkají produktů spotřebitelského úvěru v aktuální nabídce poskytovatele. § 93 Informace týkající se zprostředkovatele (1) Zprostředkovatel s dostatečným předstihem před zprostředkováním spotřebitelského úvěru poskytne spotřebiteli informace o a) tom, zda je samostatným zprostředkovatelem nebo vázaným zástupcem, b) kontaktních údajích zprostředkovatele a zastoupeného, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, popřípadě adresu pro doručování elektronické pošty; uvede přitom, zda zastupuje poskytovatele nebo zprostředkovatele, c) registru, kde je možno ověřit oprávnění k činnosti zprostředkovatele, registrační číslo a postup ověření registrace zprostředkovatele v registru, d) poskytování rady podle § 85 odst. 1 a informace o tom, z nabídky kterých poskytovatelů tato rada vychází, e) zákazu svázat uzavření smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru s jakoukoli doplňkovou službou, f) výši odměny nebo pobídky, kterou má poskytovatel nebo třetí osoba zprostředkovateli zaplatit za služby v souvislosti se smlouvou o spotřebitelském úvěru na bydlení; není-li tato výše dosud známa, informuje zprostředkovatel spotřebitele o tom, že bude skutečná částka později uvedena v předsmluvních informacích poskytnutých podle § 94, g) výši odměny placené spotřebitelem zprostředkovateli, není-li to možné, způsob jejího výpočtu; zprostředkovatel sdělí spotřebiteli, že nesmí současně pobírat odměnu nebo pobídku od spotřebitele i od poskytovatele nebo třetí osoby,

37

h) oprávnění spotřebitele vyžádat si údaje o výši provize, kterou v souvislosti se zprostředkováním spotřebitelského úvěru na bydlení poskytují zprostředkovateli jednotliví poskytovatelé, jejichž spotřebitelské úvěry zprostředkovatel zprostředkovává, i) interním mechanismu vyřizování stížností, j) možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů prostřednictvím finančního arbitra a k) orgánu dohledu. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

(2) Výši odměny podle odstavce 1 písm. g) je zprostředkovatel pro účely výpočtu roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr povinen sdělit také poskytovateli. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

(3) Při prvním navázání kontaktu se spotřebitelem sdělí zprostředkovatel spotřebiteli alespoň informaci podle odstavce 1 písm. a), a je-li vázaným zástupcem též informaci o tom, kterého zastoupeného zastupuje. CELEX: 32014L0017

Díl 2 Předsmluvní informace § 94 Poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací (1) Poskytovatel poskytne spotřebiteli informace podle § 95 až 98. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

(2) Poskytovatel poskytnuté informace spotřebiteli náležitě vysvětlí, aby byl spotřebitel schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva o spotřebitelském úvěru odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Náležité vysvětlení zahrnuje především vysvětlení předsmluvních informací poskytnutých podle odstavce 1, včetně důsledků prodlení s plněním povinností spotřebitele z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, a základních informací o jednotlivých nabízených produktech a jejich dopadech na spotřebitele, v případě doplňkových služeb s nimi svázaných též vysvětlení následků pro spotřebitele spojených se samostatným ukončením jejich čerpání. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

(3) Je-li spotřebitelský úvěr zprostředkováván zprostředkovatelem, je zprostředkovatel povinen poskytnout spotřebiteli informace a náležité vysvětlení stejně, jako je k tomu povinen poskytovatel. Tím nejsou dotčeny povinnosti poskytovatele. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

(4) Splní-li povinnost poskytnout informace a náležité vysvětlení zprostředkovatel, platí, že tuto povinnost splnil i poskytovatel. Splní-li povinnost poskytnout informace a náležité vysvětlení poskytovatel, platí, že tuto povinnost splnil i zprostředkovatel. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

(5) Povinnost poskytnout informace a vysvětlení podle odstavce 3 se nevztahuje na zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru. Tím není dotčena povinnost poskytovatele tyto informace a toto vysvětlení poskytnout. CELEX: 32008L0048

38

§ 95 Informace poskytované před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (1) Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení, musí být spotřebiteli poskytnuty informace o a) druhu spotřebitelského úvěru, b) kontaktních údajích poskytovatele, popřípadě zprostředkovatele, zejména poštovní adrese pro doručování, telefonním čísle, popřípadě adrese pro doručování elektronické pošty, c) celkové výši spotřebitelského úvěru a podmínkách jeho čerpání, d) době trvání spotřebitelského úvěru, e) zboží nebo službě a o jejich ceně, která by byla placena bez využití spotřebitelského úvěru, v případě spotřebitelského úvěru ve formě odložené platby za zboží nebo službu a smlouvy o vázaném spotřebitelském úvěru, f) zápůjční úrokové sazbě, podmínkách upravujících použití této sazby a popřípadě o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu zápůjční úrokové sazby; uplatňují-li se za různých okolností různé úrokové sazby, uvádějí se výše uvedené informace o všech zápůjčních úrokových sazbách, g) celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, a roční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěr, která musí být dále vysvětlena prostřednictvím reprezentativního příkladu s uvedením veškerých předpokladů použitých pro její výpočet, u které je poskytovatel povinen zohlednit požadavky na spotřebitelský úvěr, které mu spotřebitel sdělil; stanoví-li smlouva o spotřebitelském úvěru různé způsoby čerpání s různými poplatky nebo zápůjčními úrokovými sazbami a použije-li poskytovatel předpoklad uvedený v části 2 bodě 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, uvede, že jiné mechanismy čerpání uplatňované na tento typ spotřebitelského úvěru mohou vést k vyšším ročním procentním sazbám nákladů na spotřebitelský úvěr, h) výši, počtu a četnosti plateb, jež má spotřebitel provést, popřípadě o způsobu přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými zápůjčními úrokovými sazbami pro účely splácení, i) platbách za vedení jednoho nebo více účtů zaznamenávajících platební transakce a čerpání, ledaže je otevření účtu nepovinné, dále o platbách za používání platebních prostředků pro platební transakce i čerpání a o veškerých ostatních platbách vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a o podmínkách, za nichž lze tyto platby změnit, j) případné povinnosti spotřebitele hradit notáři náklady spojené s uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, k) případné povinnosti uzavřít smlouvu o doplňkové službě související se smlouvou o spotřebitelském úvěru, je-li uzavření smlouvy o doplňkové službě povinné pro získání spotřebitelského úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek, l) stanovené úrokové sazbě použitelné v případě opožděných plateb nebo smluvní pokutě v případě prodlení spotřebitele a o veškerých dalších důsledcích vyplývajících z prodlení spotřebitele, m) případném požadovaném zajištění, n) právu na odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru, o) právu na předčasné splacení spotřebitelského úvěru, o případném právu poskytovatele na náhradu vzniklých nákladů a o způsobu jejich stanovení, p) právu spotřebitele na okamžité a bezplatné vyrozumění o výsledku vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, je-li žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta na základě vyhledávání v databázi a o údajích o použité databázi, q) právu spotřebitele na bezplatné obdržení návrhu textu smlouvy o spotřebitelském úvěru, 39

r) době, po kterou je poskytovatel vázán informacemi poskytnutými před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo návrhem na uzavření této smlouvy, a s) skutečnosti, zda případné použití kapitálu, vytvořeného platbami spotřebitele namísto splácení spotřebitelského úvěru, povede k úplnému splacení spotřebitelského úvěru. CELEX: 32008L0048

(2) Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení musí být spotřebiteli poskytnuty informace uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu. CELEX: 32014L0017

§ 96 Informace poskytované před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě možnosti přečerpání V případě spotřebitelského úvěru ve formě možnosti přečerpání splatného na požádání nebo do 3 měsíců ode dne poskytnutí musí být spotřebiteli poskytnuty informace uvedené v § 95 odst. 1 písm. a) až d), f), l), p) a r) a dále informace o a) podmínkách a postupu směřujícím k ukončení spotřebitelského úvěru, b) povinnosti spotřebitele zaplatit spotřebitelský úvěr na žádost poskytovatele v plné výši, jeli taková povinnost vyžadována, a c) dalších nákladech spjatých se spotřebitelským úvěrem od okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a podmínkách, za nichž lze tyto náklady změnit. CELEX: 32008L0048

§ 97 Informace poskytované před uzavřením dohody za účelem odvrácení řízení o nárocích poskytovatele Sjednává-li se v důsledku prodlení spotřebitele dohoda, kterou se za účelem odvrácení řízení o nárocích poskytovatele odkládá platba nebo mění způsob splácení, přičemž smluvní ujednání jsou ve svém souhrnu pro spotřebitele alespoň stejně výhodná jako v původní smlouvě o spotřebitelském úvěru, musí být spotřebiteli poskytnuty informace uvedené v § 96 a dále informace uvedené v § 95 odst. 1 písm. g), h) a o). CELEX: 32008L0048

§ 98 Informace poskytované při sjednávání smlouvy o spotřebitelském úvěru formou hlasové telefonní komunikace (1) Probíhá-li jednání o smlouvě o spotřebitelském úvěru formou hlasové telefonní komunikace, musí být spotřebiteli poskytnuty alespoň informace uvedené v § 95 odst. 1 písm. c) až f). Dále musí být spotřebiteli poskytnuty informace o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, a roční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěr a výši, počtu a četnosti plateb, jež má spotřebitel provést, popřípadě o způsobu přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými zápůjčními úrokovými sazbami pro účely splácení. To neplatí v případě spotřebitelského úvěru podle § 96 a 97 a spotřebitelského úvěru na bydlení. V případě spotřebitelského úvěru na bydlení musí být spotřebiteli poskytnuty informace uvedené v části A oddílech 3 až 6 přílohy č. 4 k tomuto zákonu. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

(2) Žádá-li spotřebitel prostřednictvím hlasové telefonní komunikace o okamžité zpřístupnění možnosti přečerpání, musí mu být poskytnuty 40

a) v případě spotřebitelského úvěru podle § 96 informace uvedené v § 95 odst. 1 písm. c), f) a g) a § 96 písm. b), b) v případě spotřebitelského úvěru podle § 97 informace podle písmene a) a informaci podle § 95 odst. 1 písm. d), c) v případě spotřebitelského úvěru ve formě možnosti přečerpání splatného do 1 měsíce ode dne poskytnutí spotřebitelského úvěru informace podle písmene a). CELEX: 32008L0048

§ 99 Forma poskytnutí informací (1) Informace podle § 95 odst. 1 se poskytují prostřednictvím formuláře uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu. CELEX: 32008L0048

(2) Informace podle § 95 odst. 2 se poskytují prostřednictvím formuláře Evropský standardizovaný informační přehled, uvedeného v příloze č. 4 k tomuto zákonu. CELEX: 32014L0017

(3) Informace podle § 96 se poskytují prostřednictvím formuláře uvedeného v příloze č. 3 k tomuto zákonu. CELEX: 32008L0048

(4) Všechny informace musí být stejně výrazné. Jiné informace než uvedené v § 93 odst. 1 a § 95 až 97 se poskytují v samostatném dokumentu. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

(5) Informace podle § 98 se poskytují prostřednictvím hlasové telefonní komunikace. (6) Poskytnutím informací způsobem uvedeným v odstavcích 1 až 4 poskytovatel splní informační povinnosti podle občanského zákoníku týkající se smluv uzavíraných se spotřebitelem. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

§ 100 Doba pro poskytnutí předsmluvních informací (1) Povinnost podle § 94 týkající se informací podle § 95 až 98 musí být splněna a) bez zbytečného odkladu poté, co poskytovatel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě informací poskytnutých spotřebitelem podle § 84, a b) s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo předtím, než spotřebitel učiní závazný návrh na uzavření takové smlouvy. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

(2) Povinnost podle § 94 musí být dále splněna vždy, když poskytovatel předkládá spotřebiteli návrh na uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a informace podle § 95 až 98 dosud nebyly poskytnuty, nebo se takový návrh od dříve poskytnutých informací liší. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

(3) Je-li spotřebitelský úvěr sjednáván na žádost spotřebitele prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, které neumožňují poskytnutí předsmluvních informací v souladu s odstavcem 1, musí být informace podle § 95 až 97 poskytnuty v souladu s § 99 při uzavření

41

smlouvy o spotřebitelském úvěru, a není-li to možné, bez zbytečného odkladu po uzavření této smlouvy. CELEX: 32008L0048

Díl 3 Informace poskytované během trvání závazku § 101 Informace poskytované během trvání spotřebitelského úvěru (1) Poskytovatel je povinen po dobu trvání spotřebitelského úvěru uzavřeného na dobu neurčitou a spotřebitelského úvěru ve formě možnosti přečerpání poskytovat spotřebiteli pravidelně v přiměřeném intervalu výpis obsahující informace o a) období, ke kterému se informace podle písmen b) až h) vztahují, b) částce a datu čerpání spotřebitelského úvěru, c) zůstatku z předchozího období a jeho datu, d) novém zůstatku, e) datu a výši úhrad provedených spotřebitelem, f) použité zápůjční úrokové sazbě, g) veškerých platbách se spotřebitelským úvěrem souvisejících, zaplacených v daném období a h) minimální částce, která má být spotřebitelem zaplacena. CELEX: 32008L0048

(2) Vyplývá-li ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s pevně stanovenou dobou trvání umoření jistiny spotřebitelského úvěru, poskytne poskytovatel spotřebiteli na požádání kdykoliv za trvání tohoto smluvního vztahu tabulku umoření uvedenou v příloze č. 5 k tomuto zákonu. CELEX: 32008L0048

§ 102 Informace o změně zápůjční úrokové sazby (1) Je-li ve smlouvě o spotřebitelském úvěru jiném než ve formě možnosti přečerpání sjednána možnost a způsob změny zápůjční úrokové sazby, poskytovatel je povinen po dobu trvání spotřebitelského úvěru informovat spotřebitele o každé změně zápůjční úrokové sazby v přiměřeném předstihu před nabytím její účinnosti, jinak není tato změna vůči spotřebiteli účinná. Informace zahrnují a) novou výši zápůjční úrokové sazby, b) novou výši splátek po úpravě zápůjční úrokové sazby a c) je-li to relevantní, nový počet a četnost splátek podle písmene b). CELEX: 32008L0048, 32014L0017

(2) Je-li ve smlouvě o spotřebitelském úvěru ve formě možnosti přečerpání sjednána možnost a způsob zvýšení zápůjční úrokové sazby nebo plateb, poskytovatel informuje po dobu trvání spotřebitelského úvěru o každém zvýšení zápůjční úrokové sazby nebo plateb, a to v přiměřeném předstihu před nabytím jejich účinnosti, jinak není toto zvýšení vůči spotřebiteli účinné. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

(3) V případě spotřebitelského úvěru na bydlení s pevnou zápůjční úrokovou sazbou na určité období o délce nejméně 1 roku, po němž následuje další období s pevnou zápůjční 42

úrokovou sazbou o délce nejméně 1 roku, poskytne poskytovatel spotřebiteli informace podle odstavce 1 nejpozději 3 měsíce před koncem období se stanovenou pevnou zápůjční úrokovou sazbou. (4) Smluvní strany se mohou dohodnout, že informace o změně zápůjční úrokové sazby uvedené v odstavcích 1 a 2 mohou být poskytovány spotřebiteli pravidelně a v přiměřeném intervalu a informace uvedené v odstavci 2 mohou být součástí informací podle § 101 odst. 1, je-li změna zápůjční úrokové sazby závislá na změně referenční sazby a je-li taková změna referenční sazby vhodným způsobem zveřejněna, zpřístupněna v provozovnách poskytovatele a v případě spotřebitelského úvěru na bydlení sdělena přímo spotřebiteli. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

(5) Je-li změna zápůjční úrokové sazby spotřebitelského úvěru závislá na změně referenční sazby nebo indexu, informace o použité referenční sazbě nebo indexu musí být jasné, dostupné, objektivní a ověřitelné. CELEX: 32014L0017

(6) Nemůže-li poskytovatel informovat spotřebitele o změně zápůjční úrokové sazby předem, protože změna zápůjční úrokové sazby je stanovena prostřednictvím obchodu s investičním nástrojem podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, poskytovatel informuje spotřebitele o tomto obchodu v dostatečném předstihu před jeho konáním a o tom, jaký dopad na zápůjční úrokovou sazbu poskytovatel očekává. CELEX: 32014L0017

§ 103 Informace o spotřebitelském úvěru v cizí měně (1) V případě smlouvy o spotřebitelském úvěru v cizí měně informuje poskytovatel spotřebitele pravidelně, nejméně však jednou ročně, o a) zbývající celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, b) výši jednotlivých splátek, c) podmínkách uplatnění případného práva na změnu měny, v níž je spotřebitelský úvěr vyjádřen, a d) dalších opatřeních na omezení rizika vyplývajícího ze změny směnného kurzu, která poskytovatel přijal v souladu s § 116 odst. 2. CELEX: 32014L0017

(2) Informace podle odstavce 1 sdělí poskytovatel spotřebiteli také pokaždé, když výše zbývající celkové částky, kterou má spotřebitel zaplatit, nebo výše jednotlivých splátek dosáhne hodnot navýšených o 20 % oproti hodnotám vypočteným v korunách českých za použití směnného kurzu platného k okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. CELEX: 32014L0017

43

ČÁST SEDMÁ SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU Hlava I Smlouva o spotřebitelském úvěru § 104 Forma smlouvy Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. CELEX: 32008L0048

§ 105 Poskytnutí smlouvy spotřebiteli (1) Poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy. CELEX: 32008L0048

(2) V dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru předloží poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, v podobě návrhu textu této smlouvy. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

§ 106 Informace ve smlouvě o spotřebitelském úvěru a) b) c) d) e) f)

g)

h)

(1) Smlouva o spotřebitelském úvěru musí vždy obsahovat tyto informace: druh spotřebitelského úvěru, kontaktní údaje smluvních stran, a je-li spotřebitelský úvěr zprostředkován, též kontaktní údaje zprostředkovatele, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, popřípadě adresu pro doručování elektronické pošty, celkovou výši spotřebitelského úvěru a podmínky jeho čerpání, dobu trvání spotřebitelského úvěru, není-li to možné, způsob jejího určení, určení zboží nebo služby a jejich cenu, která by byla placena bez využití spotřebitelského úvěru, jde-li o spotřebitelský úvěr ve formě odložené platby za zboží nebo službu nebo vázaný spotřebitelský úvěr, zápůjční úrokovou sazbu, podmínky upravující použití této sazby a popřípadě údaj o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční zápůjční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu zápůjční úrokové sazby; uplatňují-li se za různých okolností různé zápůjční úrokové sazby, uvádějí se tyto informace o všech zápůjčních úrokových sazbách, roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr, veškeré předpoklady použité pro výpočet této sazby a celkovou částku, kterou má spotřebitel zaplatit, vyjádřenou číselným údajem a vypočtenou k okamžiku předpokládaného uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, výši, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, a popřípadě způsob přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými úrokovými sazbami pro účely splácení; 44

i)

j) k)

l) m) n) o)

p) q) r) s) t) u)

pokud u spotřebitelského úvěru na bydlení není možné k okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení určit výši, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, uvede poskytovatel podmínky, na nichž výše, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, závisí, vyplývá-li ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s pevně stanovenou dobou jeho trvání umoření jistiny spotřebitelského úvěru, informaci o právu obdržet bezplatně výpis z účtu v podobě tabulky umoření uvedené v příloze č. 5 k tomuto zákonu kdykoliv během trvání závazku z takové smlouvy, soupis uvádějící doby a podmínky pro splacení úroku a veškeré související opakující se či jednorázové platby, mají-li být tyto platby a úroky splaceny bez umoření jistiny, případnou povinnost spotřebitele hradit platby za vedení jednoho nebo více účtů zaznamenávajících platební transakce a čerpání, jejich výši, je-li poskytovateli známa a podmínky, za nichž lze tyto platby změnit, ledaže je otevření účtu nepovinné, povinnost spotřebitele hradit platby za používání platebních prostředků pro platební transakce i čerpání, jejich výši, je-li poskytovateli známa, a veškeré další platby vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, úrokovou sazbu použitelnou v případě opožděných plateb platnou v okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a podmínky pro její úpravu a další důsledky vyplývající z prodlení spotřebitele, informaci o případných nákladech na služby notáře či jiných obdobných nákladech a jejich výši, je-li poskytovateli známa, požadavek na případné zajištění nebo pojištění, informaci o právu na odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení a lhůtě, během níž může být toto právo vykonáno, a dalších podmínkách pro výkon tohoto práva, včetně informace o povinnosti spotřebitele zaplatit čerpanou jistinu a příslušný úrok podle § 118 odst. 4, jakož i o částce úroku splatné za den, informaci o právech vyplývajících z § 119 odst. 1 a 3 a podmínkách jejich uplatnění, informaci o právu na předčasné splacení spotřebitelského úvěru, o případném právu poskytovatele na náhradu vzniklých nákladů a u spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení informaci o způsobu jejich stanovení, informaci o způsobu ukončení smluvního vztahu, informaci o možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů prostřednictvím finančního arbitra, označení příslušného orgánu dohledu a informaci o tom, zda případné použití kapitálu vytvořeného platbami spotřebitele namísto splácení spotřebitelského úvěru povede k úplnému splacení spotřebitelského úvěru.

CELEX: 32008L0048

(2) Smlouva o spotřebitelském úvěru v cizí měně obsahuje též informaci o opatření, které poskytovatel přijal v souladu s § 116 odst. 1. Neomezuje-li toto opatření kurzové riziko, jemuž je spotřebitel vystaven, na změnu směnného kurzu nižší než 20 %, obsahuje smlouva též ilustrativní příklad, jaký vliv bude mít 20% změna směnného kurzu na závazek spotřebitele ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v cizí měně. CELEX: 32014L0017

§ 107 Informace ve smlouvě o spotřebitelském úvěru ve formě možnosti přečerpání V případě spotřebitelského úvěru ve formě možnosti přečerpání, kde spotřebitelský úvěr musí být splacen na požádání nebo do 3 měsíců ode dne poskytnutí spotřebitelského úvěru, musí smlouva o spotřebitelském úvěru obsahovat tyto informace: 45

a) informace stanovené v § 106 odst. 1 písm. a) až d), f) a o), b) upozornění, že spotřebitel může být kdykoliv vyzván ke splacení plné výše spotřebitelského úvěru, vyplývá-li tato možnost ze smlouvy, c) informace o platbách platných od okamžiku uzavření smlouvy a o podmínkách, za nichž lze tyto platby změnit, a d) celkové náklady spotřebitelského úvěru, vypočtené k okamžiku předpokládaného uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. CELEX: 32008L0048

§ 108 Informace ve smlouvě o spotřebitelském úvěru ve formě možnosti překročení (1) Je-li ve smlouvě o platebních službách spotřebiteli umožněno překročení, musí tato smlouva obsahovat informace o a) zápůjční úrokové sazbě a podmínkách použití této sazby, b) referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční zápůjční úrokovou sazbu a c) možných sankcích, úrocích z prodlení za toto překročení a jiných platbách. CELEX: 32008L0048

(2) Informace uvedené v odstavci 1 je poskytovatel zároveň povinen poskytovat spotřebiteli pravidelně a v přiměřeném intervalu v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. CELEX: 32008L0048

(3) Jestliže dojde k výraznému překročení, které trvá déle než 1 měsíc, poskytovatel bezodkladně spotřebitele v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat informuje o a) tomto překročení, b) jeho výši, c) zápůjční úrokové sazbě a d) možných sankcích, úrocích z prodlení za toto překročení a jiných platbách. CELEX: 32008L0048

§ 109 Informace v dohodě za účelem odvrácení řízení o nárocích poskytovatele (1) Dohoda, kterou se za účelem odvrácení řízení o nárocích poskytovatele ze spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení odkládá v důsledku prodlení spotřebitele platba nebo mění způsob splácení, přičemž smluvní ujednání jsou ve svém souhrnu pro spotřebitele alespoň stejně výhodná jako v původní smlouvě o spotřebitelském úvěru, musí obsahovat informace stanovené v § 106 odst. 1 písm. a) až i), l) a q). CELEX: 32008L0048

(2) Dohoda, kterou se za účelem odvrácení řízení o nárocích poskytovatele ze spotřebitelského úvěru na bydlení odkládá v důsledku prodlení spotřebitele platba nebo mění způsob splácení, přičemž smluvní ujednání jsou ve svém souhrnu pro spotřebitele alespoň stejně výhodná jako v původní smlouvě o spotřebitelském úvěru, musí obsahovat informace stanovené v § 106 odst. 1 písm. b) až f), h), i), l) a q). § 110 Důsledky porušení požadavků na formu a obsah smlouvy o spotřebitelském úvěru (1) Nemá-li smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, nebyla-li alespoň v jednom vyhotovení poskytnuta spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči 46

dat, nebo neobsahuje-li informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. (2) Obsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, která je nižší, než odpovídá informaci o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, snižuje se celková částka, kterou má spotřebitel zaplatit, tak, aby odpovídala zápůjční úrokové sazbě uvedené ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. Obsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, která je nižší, než odpovídá informaci o zápůjční úrokové sazbě, snižuje se zápůjční úroková sazba tak, aby odpovídala celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, uvedené ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. (3) Obsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o roční procentní sazbě nákladů, která je nižší, než odpovídá skutečnosti, snižuje se zápůjční úroková sazba a celková částka, kterou má spotřebitel zaplatit, tak, aby odpovídaly roční procentní sazbě nákladů uvedené ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. (4) Bylo-li sjednáno, že spotřebitel bude plnit ve splátkách, zohlední se změny vyplývající z odstavců 1 až 3 poměrně v jednotlivých splátkách. Věřitel na žádost spotřebitele vypočte novou výši splátek a sdělí ji spotřebiteli. (5) Neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru v rozporu se zákonem informaci o a) některém právu věřitele vůči spotřebiteli nebo o podmínkách, za kterých může věřitel toto právo uplatnit, platí, že věřitel toto právo nemá, b) některé povinnosti spotřebitele vůči věřiteli nebo o podmínkách, za kterých je spotřebitel povinen tuto povinnost splnit, platí, že spotřebitel tuto povinnost nemá, c) podmínkách, za kterých může spotřebitel uplatnit některé právo vůči věřiteli, platí, že spotřebitel může toto právo vykonat, i když tyto podmínky nejsou splněny. (6) Odstavec 5 se použije obdobně, jestliže smlouva o spotřebitelském úvěru v rozporu se zákonem obsahuje informaci o právu nebo povinnosti nebo o podmínkách jejich uplatnění nebo splnění, která neodpovídá donucujícímu ustanovení zákona. § 111 Doba na rozmyšlenou Předkládá-li poskytovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení, nesmí poskytovatel tento návrh během 14 dní změnit ani odvolat, ledaže během této doby vyšly najevo okolnosti týkající se úvěruschopnosti spotřebitele, na jejichž základě je poskytovatel povinen úvěr v souladu s § 86 odst. 1 za nabídnutých podmínek neposkytnout. Sdělí-li spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli do 14 dní ode dne, kdy mu byl návrh smluvních podmínek předložen, že tento návrh přijímá, je poskytovatel povinen bez zbytečného odkladu uzavřít se spotřebitelem smlouvu o spotřebitelském úvěru na bydlení na základě předloženého návrhu smluvních podmínek. Ustanovení § 1787 občanského zákoníku se použije obdobně. CELEX: 32014L0017

47

Hlava II Některé smluvní podmínky § 112 Vyloučení použití směnky nebo šeku (1) Ke splacení nebo zajištění spotřebitelského úvěru nelze použít směnku nebo šek. (2) Odstavec 1 se nepoužije pro spotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b), který po přechodnou dobu nelze dostatečně zajistit zástavním právem podle § 113 odst. 2. Takový spotřebitelský úvěr na bydlení je možné zajistit směnkou nikoli na řad, kterou je věřitel povinen vrátit spotřebiteli neprodleně po zajištění spotřebitelského úvěru na bydlení zástavním právem podle § 113 odst. 2. (3) Poskytovatel a zprostředkovatel společně a nerozdílně nahradí spotřebiteli škodu způsobenou porušením zákazu stanoveného v odstavci 1. § 113 Zajištění spotřebitelského úvěru (1) Zajištění spotřebitelského úvěru nesmí být k okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky. To neplatí v případě spotřebitelského úvěru na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) nebo c) a v případě, že koupě nebo zachování vlastnictví předmětu zajištění je financováno spotřebitelským úvěrem jiným než na bydlení zajištěným tímto předmětem. (2) Je-li k zajištění spotřebitelského úvěru užita nemovitá věc nebo věcné právo k nemovité věci, může mít toto zajištění pouze formu zástavního práva; k jiným ujednáním, jejichž účelem je zajištění spotřebitelského úvěru, se nepřihlíží. (3) Při oceňování předmětu zajištění spotřebitelského úvěru na bydlení se postupuje podle zákona upravujícího oceňování majetku. Ocenění předmětu zajištění musí být nestranné a objektivní a musí být zaznamenáno v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Osoby provádějící ocenění předmětu zajištění musí být důvěryhodné, odborně způsobilé a dostatečně nezávislé na procesu poskytování spotřebitelského úvěru. CELEX: 32014L0017

§ 114 Použití telefonního čísla s vyšší než běžnou cenou Při poskytování spotřebitelského úvěru prostřednictvím hlasové telefonní komunikace, textové nebo multimediální zprávy nelze pro přístup ke službám použít telefonní číslo s vyšší než běžnou cenou, zejména telefonní číslo pro přístup ke službám s vyjádřenou cenou, telefonní číslo pro přístup ke službám univerzálního přístupového čísla nebo telefonní číslo pro přístup ke službám se sdílenými náklady podle jiného právního předpisu4). § 115 Omezení vázaného poskytování spotřebitelského úvěru (1) Zakazuje se vázat uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru na uzavření smlouvy, ve které se sjednává doplňková služba, pokud není možno uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru bez uzavření smlouvy o doplňkové službě. 4)

Vyhláška č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů.

48

CELEX: 32014L0017

(2) Je-li uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru podmíněno uzavřením pojistné smlouvy, nesmí poskytovatel spotřebitele omezovat při výběru pojistitele. CELEX: 32014L0017

(3) Odstavec 1 a 2 se nepoužije na a) bezplatný platební nebo spořicí účet, jehož účelem je shromažďovat peněžní prostředky pro splácení nebo obsluhu spotřebitelského úvěru, b) stavební spoření podle zákona upravujícího stavební spoření, nebo c) pojištění vozidla, které je spotřebitelským úvěrem financováno. CELEX: 32014L0017

§ 116 Omezení rizik vyplývajících ze sjednání spotřebitelského úvěru v cizí měně (1) Je-li uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v cizí měně, poskytovatel umožní spotřebiteli za podmínek, které určí smlouva o spotřebitelském úvěru, změnu měny, v níž je spotřebitelský úvěr vyjádřen, na měnu a) ve které měl spotřebitel hlavní příjem v době, kdy bylo provedeno poslední posouzení jeho úvěruschopnosti ve vztahu k danému spotřebitelskému úvěru, b) ve které spotřebitel držel aktiva, z nichž má být spotřebitelský úvěr splácen, v době, kdy bylo provedeno poslední posouzení jeho úvěruschopnosti ve vztahu k danému spotřebitelskému úvěru, c) členského státu, v němž měl spotřebitel bydliště v okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo d) členského státu, v němž má spotřebitel bydliště v okamžiku, kdy žádá o změnu měny, v níž je vyjádřen spotřebitelský úvěr. CELEX: 32014L0017

(2) Neumožní-li poskytovatel spotřebiteli změnu měny, v níž je spotřebitelský úvěr vyjádřen, zajistí jiné mechanismy k omezení rizika vyplývajícího ze změny směnného kurzu mezi měnou, v níž je spotřebitelský úvěr vyjádřen a korunou českou; je-li spotřebitelský úvěr v cizí měně vyjádřen v korunách českých, mezi korunou českou a měnou podle odstavce 1 odlišnou od koruny české. CELEX: 32014L0017

(3) Ke změně měny, v níž je vyjádřen spotřebitelský úvěr, podle odstavce 1, se použije kurz vyhlášený Českou národní bankou pro den, kdy spotřebitel o změnu měny požádal, neníli ve smlouvě o spotřebitelském úvěru na bydlení stanoveno jinak. CELEX: 32014L0017

Hlava III Některé podmínky zániku závazku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru § 117 Předčasné splacení spotřebitelského úvěru (1) Spotřebitel je oprávněn spotřebitelský úvěr zcela nebo zčásti splatit kdykoliv po dobu trvání spotřebitelského úvěru. V takovém případě má spotřebitel právo na snížení celkových nákladů spotřebitelského úvěru o výši úroku a dalších nákladů, které by byl spotřebitel povinen platit v případě, kdy by nedošlo k předčasnému splacení spotřebitelského úvěru. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

49

(2) Pro případ předčasného splacení spotřebitelského úvěru má věřitel právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vzniknou v souvislosti s předčasným splacením. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

(3) Věřitel nesmí požadovat náhradu nákladů za předčasné splacení podle odstavce 2, pokud předčasné splacení bylo provedeno a) v rámci plnění z pojištění určeného k zajištění splacení spotřebitelského úvěru, b) u spotřebitelského úvěru poskytnutého formou možnosti přečerpání, c) v období, pro které není stanovena pevná zápůjční úroková sazba, d) u spotřebitelského úvěru na bydlení do 3 měsíců poté, co poskytovatel spotřebiteli sdělil novou výši zápůjční úrokové sazby podle § 102 odst. 3, e) u spotřebitelského úvěru na bydlení v důsledku úmrtí, dlouhodobé nemoci nebo invalidity spotřebitele v postavení dlužníka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení, nebo jeho manžela nebo partnera, pokud tato skutečnost vede k výraznému snížení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr na bydlení, nebo f) u spotřebitelského úvěru na bydlení do výše 20 % jistiny tohoto spotřebitelského úvěru během 1 měsíce přede dnem výročí uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

(4) Výše náhrady nákladů podle odstavce 2 nesmí, s výjimkou nákladů na předčasné splacení spotřebitelského úvěru na bydlení, přesáhnout 1 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru, přesahuje-li doba mezi předčasným splacením a sjednaným koncem spotřebitelského úvěru 1 rok. Není-li tato doba delší než jeden rok, nesmí výše náhrady nákladů u spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení přesáhnout 0,5 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru. CELEX: 32008L0048

(5) Výše náhrady nákladů nesmí dále přesáhnout částku úroku, kterou by spotřebitel zaplatil za dobu od předčasného splacení do skončení spotřebitelského úvěru, a v případě spotřebitelského úvěru na bydlení za dobu od předčasného splacení do konce období, pro které je stanovena pevná zápůjční úroková sazba. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

(6) Spotřebiteli, který sdělí poskytovateli svůj úmysl spotřebitelský úvěr na bydlení předčasně splatit, poskytovatel bez zbytečného odkladu poskytne za účelem zvážení důsledků předčasného splacení a) vyčíslení dlužné částky, kterou bude muset spotřebitel v případě předčasného splacení zaplatit s rozdělením na jistinu, úrok a další náklady spojené s předčasným splacením, b) údaje o výši náhrady nákladů poskytovatele podle odstavce 2 s uvedením veškerých předpokladů pro její výpočet a c) informaci o dalších důsledcích předčasného splacení pro spotřebitele, včetně informace o tom, za jakých podmínek nesmí věřitel požadovat náhradu nákladů za předčasné splacení podle odstavce 3. CELEX: 32014L0017

§ 118 Odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení (1) Spotřebitel může od smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení odstoupit bez uvedení důvodů a bez jakékoli sankce ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření této smlouvy. V případě, že tato smlouva neobsahuje informace podle § 106 až 108 nebo § 109 odst. 1, lhůta

50

pro odstoupení neskončí dříve, než 14 dnů poté, co poskytovatel spotřebiteli chybějící informace poskytne v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. CELEX: 32008L0048

(2) Od smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení lze odstoupit podle odstavce 1 v písemné formě, a to v souladu s informací uvedenou v této smlouvě o právu na odstoupení. Lhůta pro odstoupení je považována za zachovanou, je-li odstoupení odesláno poskytovateli v listinné podobě prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo na jiném trvalém nosiči dat nejpozději v poslední den lhůty. CELEX: 32008L0048

(3) Odstoupením od smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení se spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení od počátku ruší. Poskytovatel nemá právo požadovat po spotřebiteli žádné plnění s výjimkou plnění uvedeného v odstavci 4. CELEX: 32008L0048

(4) Došlo-li k odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru, je spotřebitel povinen poskytovateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne odeslání odstoupení, zaplatit a) jistinu poskytnutého spotřebitelského úvěru, b) úrok ve výši, na kterou by poskytovateli vznikl nárok, pokud by k odstoupení od smlouvy nedošlo, a to za období ode dne, kdy byl spotřebitelský úvěr čerpán, do dne, kdy je jistina splacena, a c) případné nevratné poplatky zaplacené poskytovatelem orgánům veřejné správy nebo jiným osobám pověřeným výkonem veřejné správy. CELEX: 32008L0048

(5) Pokud poskytovatel nebo třetí osoba na základě smlouvy mezi třetí osobou a poskytovatelem poskytuje doplňkovou službu související se smlouvou o spotřebitelském úvěru, odstoupením od této smlouvy zaniká i závazek ze smlouvy o doplňkové službě. Poskytovatel je povinen bez zbytečného odkladu informovat třetí osobu o tom, kdy k odstoupení od smlouvy došlo. CELEX: 32008L0048

(6) Má-li spotřebitel právo na odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru podle tohoto zákona, ustanovení občanského zákoníku upravující odstoupení od smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku nebo smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory se nepoužijí. CELEX: 32008L0048

§ 119 Zánik vázaného spotřebitelského úvěru (1) Jestliže spotřebitel odstoupí od smlouvy o koupi zboží nebo poskytnutí služby, kde cena zboží nebo služby je plně nebo částečně hrazena vázaným spotřebitelským úvěrem, vázaný spotřebitelský úvěr zaniká. O této skutečnosti je spotřebitel povinen poskytovatele informovat. Zánik vázaného spotřebitelského úvěru nesmí být spojován s uplatněním jakýchkoliv sankcí ze strany poskytovatele nebo třetí osoby. CELEX: 32008L0048

(2) Jestliže byla smlouva o koupi zboží uzavřena mimo prostory obvyklé k podnikání nebo při použití prostředků komunikace na dálku a spotřebitel zboží vrátil prodávajícímu,

51

není spotřebitel povinen vrátit poskytovateli poskytnuté peněžní prostředky dříve, než mu bude prodávajícím vrácena kupní cena. (3) Poskytovatel ručí za peněžitý dluh prodávajícího nebo poskytovatele služby vůči spotřebiteli, jestliže prodávající nebo poskytovatel služby tento dluh uznal v písemné formě co do důvodu a výše, nebo jestliže pohledávka odpovídající tomuto dluhu byla přiznána rozhodnutím orgánu veřejné moci. CELEX: 32008L0048

§ 120 Výpověď spotřebitelského úvěru (1) Spotřebitel je oprávněn kdykoliv vypovědět spotřebitelský úvěr sjednaný na dobu neurčitou. Výpovědní doba běží pouze tehdy, byla-li sjednána, a nesmí být delší než 1 měsíc. Za podání výpovědi nesmí být poskytovatelem požadována úplata. CELEX: 32008L0048

(2) Poskytovatel je oprávněn, je-li to sjednáno ve smlouvě o spotřebitelském úvěru, vypovědět v písemné formě spotřebitelský úvěr sjednaný na dobu neurčitou, a to v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Výpovědní doba nesmí být kratší než 2 měsíce. CELEX: 32008L0048

§ 121 Ukončení čerpání spotřebitelského úvěru Je-li to dohodnuto ve smlouvě o spotřebitelském úvěru uzavřené na dobu neurčitou, může poskytovatel spotřebiteli z objektivních důvodů ukončit oprávnění čerpat spotřebitelský úvěr. O této skutečnosti a důvodech, které ho k tomu vedou, musí poskytovatel spotřebitele informovat předem; není-li to možné, pak bez zbytečného odkladu po této skutečnosti. Informaci poskytne v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Ustanovení věty druhé se nepoužije v případě, brání-li poskytnutí takové informace jiný právní předpis. CELEX: 32008L0048

Hlava IV Postup věřitele při prodlení spotřebitele § 122 Omezení plateb souvisejících s prodlením spotřebitele (1) Věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. CELEX: 32014L0017, 32014L0017

(2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. CELEX: 32014L0017

52

(3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,7 a výše jistiny spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. CELEX: 32014L0017

§ 123 Výkon zástavního práva u spotřebitelského úvěru na bydlení (1) Zástavní věřitel může zástavu zajišťující spotřebitelský úvěr na bydlení zpeněžit nejdříve po uplynutí 6 měsíců poté, co započetí výkonu zástavního práva zástavnímu dlužníkovi oznámil. Ustanovení § 1364 občanského zákoníku se nepoužije. Zástavní věřitel v této době nemůže zástavnímu dlužníku bránit při prodeji zástavy za účelem splacení dluhu. CELEX: 32014L0017

(2) Bylo-li započetí výkonu zástavního práva zapsáno do veřejného seznamu nebo do rejstříku zástav až poté, co zástavní věřitel započetí výkonu zástavního práva zástavnímu dlužníku oznámil, běží doba 6 měsíců až ode dne zápisu do veřejného seznamu nebo do rejstříku zástav. CELEX: 32014L0017

(3) Byla-li před oznámením ujednána doba kratší, nepřihlíží se k tomu. CELEX: 32014L0017

§ 124 Změna splatnosti spotřebitelského úvěru v důsledku prodlení Stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. ČÁST OSMÁ SMLOUVA O ZPROSTŘEDKOVÁNÍ SPOTŘEBITELSKÉHO ÚVĚRU Hlava I Smlouva o zprostředkování spotřebitelského úvěru § 125 Forma smlouvy Vyplývá-li ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru pro spotřebitele určitá povinnost, vyžaduje taková smlouva písemnou formu, a musí obsahovat informace stanovené v § 127 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem, jinak je neplatná. § 126 Poskytnutí smlouvy spotřebiteli Zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.

53

§ 127 Informace ve smlouvě o zprostředkování spotřebitelského úvěru a) b) c) d)

e) f)

Smlouva o zprostředkování spotřebitelského úvěru musí vždy obsahovat tyto informace: kontaktní údaje smluvních stran, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, popřípadě adresu pro doručování elektronické pošty, informaci o výši odměny placené spotřebitelem; pokud není výše odměny zprostředkovateli v okamžiku uzavření smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru známa, uvede zprostředkovatel způsob výpočtu své odměny, informaci o splatnosti odměny placené spotřebitelem zprostředkovateli, informace o úvěru, o jehož uzavření prostřednictvím zprostředkovatele má spotřebitel zájem, zejména 1. druh spotřebitelského úvěru, 2. dobu trvání spotřebitelského úvěru, 3. celkovou výši spotřebitelského úvěru, 4. podmínky čerpání spotřebitelského úvěru, 5. počet, četnost a nejvyšší výši měsíčních splátek, 6. nejvyšší celkové náklady spotřebitelského úvěru, které je spotřebitel ochoten nést s uvedením nejvyšší zápůjční úrokové sazby, údaje, o kolik procent je spotřebitel ochoten přeplatit jistinu poskytnutého spotřebitelského úvěru za dobu jeho trvání a následně vypočtenou roční procentní sazbou nákladů, informaci o právu spotřebitele odstoupit od smlouvy podle § 131, a veškeré důsledky vyplývající z prodlení spotřebitele při plnění závazku ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru. Hlava II Některé smluvní podmínky § 128 Vyloučení použití směnky nebo šeku

(1) Ke splnění nebo zajištění splnění povinnosti vyplývající o zprostředkování spotřebitelského úvěru nelze použít směnku nebo šek.

ze

smlouvy

(2) Zprostředkovatel nahradí spotřebiteli škodu způsobenou porušením zákazu stanoveného v odstavci 1. § 129 Použití telefonního čísla s vyšší než běžnou cenou Při zprostředkování spotřebitelského úvěru prostřednictvím hlasové telefonní komunikace, textové nebo multimediální zprávy nelze pro přístup ke službám použít telefonní číslo s vyšší než běžnou cenou, zejména telefonní číslo pro přístup ke službám s vyjádřenou cenou, telefonní číslo pro přístup ke službám univerzálního přístupového čísla a telefonní číslo pro přístup ke službám se sdílenými náklady.4) § 130 Zákaz vázaného prodeje při zprostředkování spotřebitelského úvěru Uzavření smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru nelze vázat na uzavření jiné smlouvy.

54

Hlava III Některé podmínky zániku závazku ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru § 131 Odstoupení od smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru (1) Spotřebitel může od smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru odstoupit bez uvedení důvodů a bez sankce ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření této smlouvy, pokud do té doby nedošlo na jejím základě k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. V případě, že smlouva o zprostředkování spotřebitelského úvěru neobsahuje informace podle § 127, lhůta pro odstoupení neskončí dříve než 14 dnů poté, kdy zprostředkovatel poskytl spotřebiteli chybějící informace v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. (2) Od smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru lze odstoupit podle odstavce 1 v písemné formě, a to v souladu s informací uvedenou v této smlouvě o právu na odstoupení. Lhůta pro odstoupení je považována za zachovanou, je-li odstoupení odesláno zprostředkovateli nejpozději v poslední den lhůty. (3) Odstoupením od smlouvy se závazek ze smlouvy od počátku ruší. (4) Má-li spotřebitel právo na odstoupení od smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru podle tohoto zákona, nepoužijí se ustanovení občanského zákoníku o právu na odstoupení od smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku nebo od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory. Hlava IV Postup zprostředkovatele při prodlení spotřebitele § 132 Omezení plateb souvisejících s prodlením spotřebitele (1) Zprostředkovatel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat a) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravující úroky z prodlení, b) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele, nebo c) smluvní pokutu. (2) Souhrn výše všech smluvních pokut sjednaných podle odstavce 1 písm. c) nesmí přesáhnout a) 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, a b) výši provize, kterou měl zprostředkovatel za zprostředkování spotřebitelského úvěru od spotřebitele nebo poskytovatele obdržet. ČÁST DEVÁTÁ ROČNÍ PROCENTNÍ SAZBA NÁKLADŮ § 133 Náklady zahrnuté do celkových nákladů spotřebitelského úvěru (1) Pro účely výpočtu roční procentní sazby nákladů se použijí celkové náklady spotřebitelského úvěru s výjimkou nákladů splatných spotřebitelem v důsledku neplnění

55

některé z povinností stanovených ve smlouvě o spotřebitelském úvěru a jiných nákladů než kupní ceny, které je spotřebitel povinen při koupi zboží nebo poskytnutí služeb zaplatit bez ohledu na to, zda je transakce uskutečněna s využitím spotřebitelského úvěru nebo bez jeho využití, jako jsou zejména správní poplatky spojené se zápisem vlastnického práva do katastru nemovitostí. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

(2) Do celkových nákladů spotřebitelského úvěru se dále započítávají náklady na ocenění nemovité věci, je-li pro získání spotřebitelského úvěru nezbytné, a náklady na doplňkové služby, je-li uzavření smlouvy o doplňkové službě povinné pro získání spotřebitelského úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

(3) Náklady na doplňkové služby, jako je zejména pojistné, se zahrnují do celkových nákladů spotřebitelského úvěru, s výjimkou případů, kdy a) je uzavření smlouvy o doplňkové službě nepovinné a b) v případě nákladů na zřízení nebo vedení účtu zaznamenávajícího platební transakce a čerpání, nákladů na používání platebních prostředků pro platební transakce a čerpání a dalších nákladů spojených s platebními transakcemi, byly náklady na tyto služby samostatně uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském úvěru nebo v jiné smlouvě uzavřené se spotřebitelem. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

§ 134 Předpoklady výpočtu roční procentní sazby nákladů (1) Výpočet roční procentní sazby nákladů úvěru je založen na předpokladu, že spotřebitelský úvěr bude trvat po dohodnutou dobu a že poskytovatel a spotřebitel splní řádně a včas své povinnosti. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

(2) Jestliže smlouva o spotřebitelském úvěru umožňuje změnu zápůjční úrokové sazby nebo změnu výše plateb se spotřebitelským úvěrem souvisejících, které jsou zahrnuté do roční procentní sazby nákladů, avšak nelze je číselně vyjádřit v době výpočtu, má se pro účely výpočtu za to, že zápůjční úroková sazba a ostatní platby zůstávají neměnné a budou platit do konce účinnosti této smlouvy. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

(3) Jestliže smlouva o spotřebitelském úvěru na bydlení umožňuje po počátečním období alespoň pěti let, během něhož je dohodnuta pevná zápůjční úroková sazba, sjednání nové pevné zápůjční úrokové sazby na další významně dlouhé období, zahrnuje výpočet doplňkové ilustrativní roční procentní sazby nákladů uváděné ve formuláři Evropský standardizovaný informační přehled podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu pouze počáteční období s pevnou zápůjční úrokovou sazbou a má se pro účely výpočtu za to, že na konci období s pevnou zápůjční úrokovou sazbou je zbývající jistina splacena. CELEX: 32014L0017

(4) V případě potřeby se při výpočtu roční procentní sazby nákladů použijí dodatečné předpoklady uvedené v části 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

56

ČÁST DESÁTÁ DOHLED Hlava I Základní ustanovení § 135 Osoby podléhající dohledu Dohled nad dodržováním povinností osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr, osoby oprávněné zprostředkovávat spotřebitelský úvěr nebo akreditované osoby stanovených tímto zákonem a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1125/2014 vykonává Česká národní banka. CELEX: 32014L0017

§ 136 Kontrola na místě (1) Česká národní banka může v hostitelském členském státě provést kontrolu na místě týkající se zprostředkování spotřebitelského úvěru na bydlení u samostatného zprostředkovatele a vázaného zástupce poskytovatele, jestliže to oznámí příslušnému orgánu dohledu hostitelského členského státu. Na žádost České národní banky může tuto kontrolu na místě provést rovněž příslušný orgán dohledu hostitelského členského státu. CELEX: 32014L0017

(2) Orgán domovského členského státu zahraničního zprostředkovatele, který provozuje v České republice svoji činnost prostřednictvím pobočky, je oprávněn provést kontrolu na místě v pobočce tohoto zahraničního zprostředkovatele, jestliže to tento příslušný orgán oznámí České národní bance. CELEX: 32014L0017

§ 137 Povinnost mlčenlivosti Pro povinnost mlčenlivosti při výkonu dohledu podle tohoto zákona se použijí ustanovení zákona upravujícího činnost bank o povinnosti mlčenlivosti při výkonu bankovního dohledu obdobně. CELEX: 32014L0017

Hlava II Dohled nad činností zprostředkovatele spotřebitelského úvěru na bydlení na území hostitelského členského státu § 138 Dohled nad zahraničním zprostředkovatelem zprostředkovávajícím spotřebitelský úvěr na bydlení v České republice (1) Dohled nad dodržováním povinností podle § 3 odst. 2 písm. b), § 48 odst. 1, 3 a 4, § 75 až 85, § 90 až 94, § 95 odst. 2 a § 133 a 134 zahraničním zprostředkovatelem, který zprostředkovává spotřebitelský úvěr na bydlení v České republice prostřednictvím pobočky, vykonává Česká národní banka. CELEX: 32014L0017

57

(2) V případě, že zahraniční zprostředkovatel podle odstavce 1 neplní své povinnosti uvedené v odstavci 1, Česká národní banka jej na tuto skutečnost upozorní a požádá jej o zjednání nápravy. Nezjedná-li tento zahraniční zprostředkovatel nápravu, může mu Česká národní banka uložit opatření k nápravě. O uloženém opatření informuje Česká národní banka příslušný orgán dohledu zahraničního zprostředkovatele. CELEX: 32014L0017

(3) Jestliže opatření přijatá podle odstavce 2 nevedla k nápravě, Česká národní banka po informování příslušného orgánu dohledu zahraničního zprostředkovatele může uložit další opatření k nápravě nebo pokutu za správní delikt podle § 152 odst. 1, § 153 odst. 1 nebo § 155 odst. 1. Přijatá opatření oznámí Česká národní banka bez zbytečného odkladu Evropské komisi. CELEX: 32014L0017

(4) V případě, že Česká národní banka zjistí, že zahraniční zprostředkovatel, který zprostředkovává spotřebitelský úvěr na bydlení v České republice jinak než prostřednictvím pobočky, porušil povinnost uloženou tímto zákonem na základě práva Evropské unie takovému zprostředkovateli, nebo v případě, že Česká národní banka zjistí, že zahraniční zprostředkovatel, který zprostředkovává spotřebitelský úvěr na bydlení v České republice prostřednictvím pobočky, porušil povinnost stanovenou takovému zprostředkovateli na základě práva Evropské unie jinou než uvedenou v odstavci 1, Česká národní banka tuto skutečnost oznámí orgánu dohledu domovského státu. CELEX: 32014L0017

(5) V případě, že příslušný orgán domovského členského státu zahraničního zprostředkovatele nepřijme do jednoho měsíce od obdržení upozornění podle odstavce 4 žádná opatření, nebo v případě, že zahraniční zprostředkovatel podle odstavce 4 přes opatření přijatá příslušným orgánem domovského členského státu poškozuje nebo ohrožuje svým jednáním zájmy spotřebitelů v České republice, Česká národní banka a) oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu dohledu domovského členského státu a poté uloží opatření k nápravě nebo pokutu za správní delikt podle § 152 odst. 1, § 153 odst. 1 nebo § 155 odst. 1 a informuje o přijatých opatřeních bez zbytečného odkladu Evropskou Komisi a Evropský orgán pro bankovnictví, nebo b) požádá Evropský orgán pro bankovnictví o pomoc v souladu s nařízením (EU) č. 1093/2010. CELEX: 32014L0017

§ 139 Dohled nad zprostředkovatelem spotřebitelského úvěru na bydlení provozujícím svoji činnost na území hostitelského členského státu Dohled nad dodržováním povinností podle tohoto zákona při zprostředkování spotřebitelského úvěru na bydlení samostatným zprostředkovatelem a vázaným zástupcem poskytovatele v hostitelském členském státu vykonává Česká národní banka, s výjimkou dohledu nad plněním povinností podle § 138 odst. 1 při činnosti těchto osob v hostitelském členském státu prostřednictvím pobočky. CELEX: 32014L0017

58

Hlava III Mezinárodní spolupráce při výkonu dohledu nad zprostředkovateli spotřebitelského úvěru na bydlení § 140 Spolupráce příslušných orgánů dohledu (1) Pokud je to nezbytné pro výkon dohledu podle tohoto zákona, může Česká národní banka požádat příslušný orgán dohledu jiného členského státu o spolupráci při výkonu dohledu nad zprostředkováním spotřebitelského úvěru na bydlení u samostatného zprostředkovatele nebo vázaného zástupce poskytovatele. CELEX: 32014L0017

(2) Česká národní banka na základě žádosti příslušného orgánu dohledu o spolupráci při výkonu dohledu poskytne součinnost při jejím provedení tomuto orgánu dohledu. CELEX: 32014L0017

§ 141 Kontaktní místo (1) Kontaktním místem pro účely spolupráce příslušných orgánů dohledu a výměny informací mezi nimi je v České republice Česká národní banka. CELEX: 32014L0017

(2) Česká národní banka je povinna na vyžádání sdělit každému informace o tom, který orgán jiného členského státu je příslušným orgánem dohledu a který orgán jiného členského státu je kontaktním místem. Za tímto účelem takové údaje shromažďuje a pravidelně aktualizuje. § 142 Výměna informací (1) Česká národní banka může vyžadovat informace o zahraničním zprostředkovateli od kontaktního místa jiného členského státu. CELEX: 32014L0017

(2) Česká národní banka bez zbytečného odkladu poskytne na žádost kontaktního místa jiného členského státu tomuto kontaktnímu místu veškeré požadované informace související s výkonem dohledu nad zprostředkovateli spotřebitelského úvěru na bydlení. Česká národní banka může podmínit poskytnutí této informace tím, že poskytnutá informace nesmí být dále poskytnuta bez jejího předchozího souhlasu. CELEX: 32014L0017

(3) Poskytne-li kontaktní místo jiného členského státu České národní bance informaci za podmínky, že informace nesmí být dále poskytnuta bez jeho předchozího souhlasu, může Česká národní banka tuto informaci předat jinému příslušnému orgánu výhradně pro účely, k nimž byla informace poskytnuta. Jiným orgánům nebo osobám předá Česká národní banka poskytnutou informaci pouze s výslovným souhlasem kontaktního místa, jež informaci poskytlo, a výhradně za účelem stanoveným tímto kontaktním místem. CELEX: 32014L0017

59

§ 143 Odmítnutí spolupráce nebo výměny informací (1) Česká národní banka může odmítnout žádost o poskytnutí spolupráce při výkonu dohledu podle § 140 odst. 2 nebo poskytnutí informace podle § 142 odst. 2, pokud a) by takové poskytnutí mohlo nepříznivě ovlivnit suverenitu nebo bezpečnost České republiky nebo veřejný pořádek v České republice, nebo b) se žádost týká stejné věci a stejné osoby, ohledně nichž bylo v České republice zahájeno soudní řízení nebo nabylo právní moci rozhodnutí. CELEX: 32014L0017

(2) Při odmítnutí žádosti podle odstavce 1 je Česká národní banka povinna podrobně informovat žádající příslušný orgán dohledu o důvodech odmítnutí jeho žádosti. CELEX: 32014L0017

§ 144 Urovnávání sporů mezi příslušnými orgány různých členských států Česká národní banka se může obrátit na Evropský orgán pro bankovnictví v případě, že byla žádost o poskytnutí spolupráce podle § 140 odst. 1 nebo o výměnu informací podle § 142 odst. 1 odmítnuta nebo jí nebylo vyhověno v přiměřené lhůtě, a požádat jej o pomoc v souladu s nařízením (EU) č. 1093/2010. V takovém případě jsou dotčené příslušné orgány dohledu vázány jakýmkoli jeho závazným rozhodnutím přijatým v souladu s uvedeným článkem bez ohledu na to, zda jsou jeho členy. CELEX: 32014L0017

Hlava IV Opatření k nápravě a odnětí oprávnění k činnosti § 145 Opatření k nápravě (1) Jestliže činnost osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr, činnost samostatného zprostředkovatele nebo akreditované osoby není v souladu s tímto zákonem, může Česká národní banka uložit takové osobě opatření uvést ve stanovené lhůtě její činnost do souladu se zákonem. (2) Jestliže činnost vázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru není v souladu s tímto zákonem, může Česká národní banka uložit zastoupenému opatření uvést ve stanovené lhůtě činnost jeho vázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru do souladu se zákonem. (3) Je-li toho třeba k ochraně spotřebitele, může Česká národní banka spolu s opatřením podle odstavců 1 a 2 zakázat nebo omezit osobě podléhající jejímu dohledu provozování činnosti, dokud nesplní uložené opatření podle odstavce 1 a 2. § 146 Odnětí oprávnění k činnosti (1) Česká národní banka může odejmout oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, samostatného zprostředkovatele, vázaného zástupce nebo oprávnění k činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru pro daného zastoupeného, jestliže

60

a) nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, samostatný zprostředkovatel, vázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru přestane splňovat podmínky stanovené tímto zákonem pro provozování činnosti, b) uložené opatření k nápravě nevedlo k nápravě, c) nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, samostatný zprostředkovatel, vázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru opakovaně nebo závažně poruší povinnost stanovenou tímto zákonem, nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, d) nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, samostatný zprostředkovatel, vázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru poruší podmínku nebo povinnost stanovenou ve vykonatelném rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona, nebo e) oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru nebo samostatného zprostředkovatele bylo uděleno, nebo vznik oprávnění k činnosti vázaného zástupce nebo oprávnění k činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru pro daného zastoupeného byl zapsán do registru na základě nepravdivých nebo zavádějících údajů. CELEX: 32014L0017

(2) Účastníkem řízení o odnětí oprávnění k činnosti vázaného zástupce je vázaný zástupce a zastoupený. Účastníkem řízení o odnětí oprávnění k činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru pro daného zastoupeného je zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru a zastoupený. (3) Pravomocné rozhodnutí o odnětí oprávnění k činnosti zveřejní Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup. O odnětí oprávnění k činnosti může Česká národní banka vhodným způsobem informovat veřejnost, a to po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo oprávnění k činnosti odňato. CELEX: 32014L0017

ČÁST JEDENÁCTÁ SPRÁVNÍ DELIKTY Hlava I Správní delikty § 147 Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že uvede nepravdivý, zavádějící nebo neúplný údaj nebo zatají některou skutečnost v žádosti o udělení oprávnění k činnosti podle tohoto zákona. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč. § 148 Správní delikty nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru (1) Nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru se dopustí správního deliktu tím, že a) nesplní některý z požadavků na kapitál podle § 14 odst. 1, b) nesplní některý z požadavků na výkon činnosti podle § 15, nebo c) neoznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu některého z údajů podle § 59 odst. 1, nebo k oznámení změny svých údajů přiloží doklady s nepravdivými, zavádějícími nebo neúplnými údaji. 61

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do a) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a c), b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b). § 149 Správní delikty samostatného zprostředkovatele (1) Samostatný zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 23 odst. 1 je při své činnosti podle tohoto zákona zastoupen jinou osobou, b) v rozporu s § 23 odst. 2 provozuje svoji činnost prostřednictvím osob, které nesplňují podmínku odborné způsobilosti nebo důvěryhodnosti, c) v rozporu s § 23 odst. 3 nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje pravidla kontroly činnosti osob, prostřednictvím nichž provozuje svou činnost, d) upraví pravidla odměňování osob, prostřednictvím nichž provozuje svou činnost, v rozporu s § 23 odst. 4, e) v rozporu s § 24 nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje postupy pro zjišťování a řízení střetu zájmů, f) nesplní některou z povinností týkajících se systému vyřizování stížností podle § 25, g) jako zastoupený 1. neukončí okamžitě závazek ze smlouvy o zastoupení podle § 28 odst. 1, 2. neoznámí České národní bance bez zbytečného odkladu zánik závazku ze smlouvy o zastoupení podle § 28 odst. 3, 3. v rozporu s § 30 odst. 1 oznámí České národní bance vázaného zástupce, který nemá sídlo a skutečné sídlo na území České republiky, 4. uvede nepravdivý, zavádějící nebo neúplný údaj nebo zatají některou skutečnost v oznámení vázaného zástupce nebo k takovému oznámení přiloží doklady s nepravdivými, zavádějícími nebo neúplnými údaji, nebo 5. neuchovává dokumenty podle § 31, h) neoznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu některého z údajů podle § 59 odst. 1 nebo k oznámení změny údajů přiloží doklady s nepravdivými, zavádějícími nebo neúplnými údaji, nebo i) sjedná pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou činností samostatného zprostředkovatele v rozporu s § 21. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do a) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), písm. g) bodů 3 až 5 a písm. h), b) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e), f) a písm. g) bodů 1 a 2, c) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) až d), i). § 150 Správní delikty vázaného zástupce (1) Vázaný zástupce se dopustí správního deliktu tím, že a) neukončí okamžitě závazek ze smlouvy o zastoupení podle § 28 odst. 2, nebo b) v rozporu s § 34 provozuje svoji činnost prostřednictvím jiné osoby. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 5 000 000 Kč.

62

§ 151 Správní delikty zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru (1) Zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru se dopustí správního deliktu tím,

že a) neukončí okamžitě závazek ze smlouvy o zastoupení podle § 38 odst. 2, nebo b) v rozporu s § 44 provozuje svoji činnost prostřednictvím jiné osoby. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 5 000 000 Kč. § 152 Správní delikty zahraničního zprostředkovatele

(1) Zahraniční zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že a) zahájí svou činnost na území České republiky v rozporu s § 47 odst. 2 dříve než po uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy byl informován příslušným orgánem dohledu svého domovského členského státu o splnění informační povinnosti vůči České národní bance, b) v rozporu s § 48 odst. 1 nebo 2 provozuje svoji činnost v České republice prostřednictvím osob, které nesplňují podmínky odborné způsobilosti, nebo c) v rozporu s § 48 odst. 3 zprostředkovává v České republice spotřebitelský úvěr nabízený osobami, které nejsou na území České republice tento spotřebitelský úvěr oprávněny poskytovat. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do a) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c). § 153 Správní delikty osoby oprávněné poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěr (1) Ten, kdo je oprávněn poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, se dopustí správní deliktu tím, že a) v rozporu s § 75 neprovozuje svoji činnost s odbornou péčí, b) v rozporu s § 76 odst. 1 nejedná kvalifikovaně, čestně, přiměřeně, transparentně nebo spravedlivě nebo nezohledňuje práva a zájmy spotřebitele, c) v rozporu s § 76 odst. 2 nejedná tak, aby bylo spotřebiteli zřejmé, zda jde o poskytovatele, samostatného zprostředkovatele, vázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru nebo v případě vázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru tak, aby byla zřejmá osoba zastoupeného, d) komunikuje se spotřebitelem způsobem, který je v rozporu s § 77, e) neuchovává dokumenty a záznamy podle § 78, f) přijme, nabídne nebo poskytne pobídku v rozporu s § 79, g) používá pojem nezávislý, jeho odvozeniny, významová synonyma, nebo překlady do jiného jazyka v rozporu s § 81, h) v rozporu s § 82 odst. 1 vyžaduje od osoby, která se podílí nebo má podílet na poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, složení vstupní nebo jiné obdobné platby jako podmínky výplaty příštích odměn za tuto činnost, i) v rozporu s § 82 odst. 2 odvozuje odměny osoby, která se podílí nebo má podílet na poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, od získání dalších osob pro tuto činnost touto osobou, j) v rozporu s § 83 odst. 1 žádá úhradu odměny nebo jiné platby, na které mu nevzniklo právo, před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru,

63

k) nevydá spotřebiteli ocenění předmětu zajištění spotřebitelského úvěru podle § 83 odst. 2, l) v rozporu s § 84 odst. 1 1. nezveřejní nebo spotřebiteli nesdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti nebo poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí, nebo 2. žádá po spotřebiteli informace, které nejsou přiměřené a nezbytné, m) v rozporu s § 84 odst. 3 neupozorní spotřebitele na to, že mu spotřebitelský úvěr neposkytne, pokud mu spotřebitel nesdělí úplné a pravdivé informace, n) poskytne radu v rozporu s § 85 odst. 1, o) v rozporu s § 85 odst. 2 nesdělí spotřebiteli počet produktů spotřebitelského úvěru, které jsou předmětem výběru, p) neposkytne spotřebiteli záznam o radě podle § 85 odst. 3, q) v rozporu s § 90 odst. 1 požaduje po spotřebiteli úplatu za poskytnutí informací, r) v rozporu s § 90 odst. 2 neposkytne spotřebiteli informace v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, s) nezajistí, aby jeho reklama obsahovala údaje podle § 91, nebo t) nesplní některou z povinností týkajících se poskytnutí nebo vysvětlení předsmluvních informací podle § 94 až 100. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do a) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), e), l), m), o), p), b) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d), f), g), h), i), j), k), n), s), t), c) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), q), r). § 154 Správní delikty osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr (1) Ten, kdo je oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěr, se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 8 odst. 1 je při své činnosti podle tohoto zákona zastoupen jinou osobou, b) v rozporu s § 8 odst. 2 provozuje svoji činnost prostřednictvím osob, které nesplňují podmínky odborné způsobilosti a důvěryhodnosti, c) pokud není nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru, v rozporu s § 8 odst. 3 1. nezavede nebo neuplatňuje pravidla odměňování nebo pravidla kontroly osob, prostřednictvím nichž provozuje svou činnost, nebo 2. nezavede nebo neuplatňuje pravidla a postupy pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, d) jako zastoupený 1. neukončí okamžitě závazek ze smlouvy o zastoupení podle § 28 odst. 1, 2. neoznámí České národní bance bez zbytečného odkladu zánik závazku ze smlouvy o zastoupení podle § 28 odst. 3, 3. v rozporu s § 30 odst. 1 oznámí České národní bance vázaného zástupce, který nemá sídlo a skutečné sídlo na území České republiky, 4. uvede nepravdivý, zavádějící nebo neúplný údaj nebo zatají některou skutečnost v oznámení vázaného zástupce podle § 30, nebo k takovému oznámení přiloží doklady s nepravdivými, zavádějícími nebo neúplnými údaji, 5. neuchovává dokumenty podle § 31, 6. neukončí okamžitě závazek ze smlouvy o zastoupení podle § 38 odst. 1, 7. neoznámí České národní bance bez zbytečného odkladu zánik závazku ze smlouvy o zastoupení podle § 38 odst. 3, 64

e) f) g) h) i) j) k) l) m) n) o) p) q) r) s) t) u) v) w) x)

8. v rozporu s § 40 odst. 1 oznámí České národní bance zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru, která nemá sídlo a skutečné sídlo na území České republiky, 9. uvede nepravdivý, zavádějící nebo neúplný údaj nebo zatají některou skutečnost v oznámení zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru podle § 40, nebo k takovému oznámení přiloží doklady s nepravdivými, zavádějícími nebo neúplnými údaji, 10. neuchovává dokumenty podle § 41, nebo 11. neoznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů § 59 odst. 1 nebo k oznámení změny údajů přiloží doklady s nepravdivými, zavádějícími nebo neúplnými údaji. poskytne spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1, použije údaje získané z databáze v rozporu s § 88 odst. 2, neinformuje spotřebitele o svém záměru vyhledávat v databázi podle § 88 odst. 3, neinformuje spotřebitele o důvodech odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr podle § 89, nezpřístupní informace podle § 92, nesplní některou z průběžných informačních povinností podle § 101 až 103, uzavře smlouvu o spotřebitelském úvěru v rozporu s § 104, v rozporu s § 105 odst. 1 neposkytne spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat alespoň jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru neprodleně po uzavření této smlouvy, v rozporu s § 105 odst. 2 nepředloží spotřebiteli závazný návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, v podobě návrhu textu této smlouvy, nezajistí, aby smlouva o spotřebitelském úvěru obsahovala informace podle § 106 až 109, neuzavře se spotřebitelem smlouvu o spotřebitelském úvěru na bydlení podle § 111, v rozporu s § 112 odst. 1 použije směnku nebo šek ke splacení nebo zajištění spotřebitelského úvěru, zajistí spotřebitelský úvěr na bydlení v rozporu s § 112 odst. 2 nebo nevrátí spotřebiteli směnku podle § 112 odst. 2, zajistí spotřebitelský úvěr v rozporu s § 113, použije telefonní číslo pro přístup ke službám s vyjádřenou cenou v rozporu s § 114, váže uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru na uzavření smlouvy, ve které se sjednává doplňková služba nebo omezuje spotřebitele při výběru doplňkové služby v rozporu s § 115, neumožní spotřebiteli změnu měny podle § 116 odst. 1 nebo nezajistí jiné mechanismy k omezení rizika vyplývajícího ze změny směnného kurzu podle § 116 odst. 2, neumožní spotřebiteli předčasné splacení spotřebitelského úvěru podle § 117 odst. 1, požaduje náhradu nákladů za předčasné splacení spotřebitelského úvěru v rozporu s § 117 odst. 3 až 5, nebo neposkytne spotřebiteli informace podle § 117 odst. 6,

(2) Ten, kdo je oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěr, se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 118 odst. 1 a 2 neumožní nebo ztíží spotřebiteli odstoupení od smlouvy, b) požaduje po spotřebiteli plnění v rozporu s § 118 odst. 3, c) neinformuje třetí osobu o odstoupení spotřebitele od smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 118 odst. 5, d) uplatní vůči spotřebiteli sankce za odstoupení od smlouvy o vázaném spotřebitelském úvěru v rozporu s § 119 odst. 1, e) neumožní spotřebiteli vypovědět spotřebitelský úvěr sjednaný na dobu neurčitou podle § 120 odst. 1, 65

f) g) h) i)

vypoví spotřebitelský úvěr sjednaný na dobu neurčitou v rozporu s § 120 odst. 2, požaduje po spotřebiteli platbu v rozporu s § 122, vymáhá po spotřebiteli dluh v rozporu s § 123, nebo zesplatní spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 124.

(3) Za správní delikt podle odstavců 1 až 3 se uloží pokuta do a) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d) bodu 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11, písm. h) a odstavce 2 písm. c), b) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c) bodu 1, písm. f), g), i), j), m), u), c) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) bodu 2, písm. e), k), l), n), o), p), q), r), s), t), v), w), x) a odstavce 2 písm. a), b), d), e), f), g), h), i). § 155 Správní delikty osoby oprávněné zprostředkovávat spotřebitelský úvěr (1) Ten, kdo je oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, se dopustí správního deliktu tím, že a) přijme odměnu od poskytovatele v rozporu s § 80, b) neposkytne spotřebiteli některou z informací podle § 93 odst. 1 nebo 3, c) nesdělí poskytovateli výší své odměny podle § 93 odst. 2, d) v rozporu s § 105 odst. 1 neposkytne spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat alespoň jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru neprodleně po uzavření této smlouvy, e) v rozporu s § 105 odst. 2 nepředloží spotřebiteli závazný návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, v podobě návrhu textu této smlouvy, f) uzavře smlouvu o zprostředkování spotřebitelského úvěru v rozporu s § 125, g) v rozporu s § 126 neposkytne spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat alespoň jedno vyhotovení smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru neprodleně po uzavření této smlouvy, h) požaduje po spotřebiteli zaplacení odměny před datem její splatnosti, které je uvedeno ve smlouvě o zprostředkování spotřebitelského úvěru, i) nezajistí, aby smlouva o zprostředkování spotřebitelského úvěru obsahovala informace podle § 127, j) v rozporu s § 128 odst. 1 použije směnku nebo šek ke splnění nebo zajištění splnění povinnosti vyplývající ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru, k) použije telefonní číslo pro přístup ke službám s vyjádřenou cenou v rozporu s § 129, l) v rozporu s § 130 podmiňuje zprostředkování spotřebitelského úvěru uzavřením jiné smlouvy, m) neumožní nebo ztíží spotřebiteli odstoupení od smlouvy podle § 131, n) požaduje po spotřebiteli platbu v rozporu s § 132, nebo o) přijme splátku dluhu nebo zprostředkuje výplatu sjednaného spotřebitelského úvěru v rozporu s § 161. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 a 2 se uloží pokuta do a) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), b) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e), c) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), d), f), g), h), i), j), k), l), m), n), o).

66

§ 156 Správní delikty akreditované osoby a) b) c) d) e) f) g)

(1) Akreditovaná osoba se dopustí správního deliktu tím, že uspořádá odbornou zkoušku v rozporu s rozsahem udělené akreditace, uvede nepravdivé, zavádějící nebo neúplné údaje v žádosti o prodloužení akreditace, nebo k ní přiloží doklady s nepravdivými, zavádějícími nebo neúplnými údaji, neinformuje Českou národní banku o změně údajů podle § 66, postupuje při provádění odborných zkoušek v rozporu s § 69 odst. 1 až 3, neinformuje zkoušeného bez zbytečného odkladu o výsledku odborné zkoušky podle § 69 odst. 4, nevydá osvědčení o úspěšném vykonání odborné zkoušky podle § 70, nebo neuchovává dokumenty týkající se provádění odborných zkoušek podle § 71.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do a) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), e), f), b) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d), g), c) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a). § 157 Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) jako žadatel o udělení oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru uvede v žádosti nepravdivý, zavádějící nebo neúplný údaj nebo v ní neuvede některou skutečnost, b) jako žadatel o udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele uvede v žádosti nepravdivý, zavádějící nebo neúplný údaj nebo v ní neuvede některou skutečnost, nebo c) jako žadatel o akreditaci uvede v žádosti nepravdivý, zavádějící nebo neúplný údaj nebo v ní neuvede některou skutečnost. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí správního deliktu tím, že nesplní ve stanovené lhůtě některou z povinností uloženou rozhodnutím o opatření k nápravě vydaným podle § 145 odst. 1, 2, 3. (3) Za správní delikt podle odstavců 1 a 2 se uloží pokuta do a) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2, b) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1. Hlava II Společná ustanovení § 158 (1) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Česká národní banka. (2) Před zahájením řízení o správním deliktu Česká národní banka předběžně posoudí čin, který zakládá podezření, že byl spáchán správní delikt. Dospěje-li Česká národní banka k závěru, že konkrétní skutečnosti nasvědčují tomu, že byl spáchán správní delikt a že jej spáchala určitá osoba, zahájí řízení o správním deliktu; od zahájení řízení však může upustit, jestliže je vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobu provedení činu, jeho následku, okolnostem, za nichž byl čin spáchán, nebo vzhledem k chování pachatele po spáchání činu zřejmé, že účelu, jehož by bylo možno

67

dosáhnout provedením řízení o správním deliktu, bylo dosaženo. Nezahájí-li Česká národní banka řízení o správním deliktu, odloží věc usnesením, které se pouze poznamená do spisu a neoznamuje se. (3) Příjem z pokut uložených Českou národní bankou podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu. § 159 (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Česká národní banka o něm nezahájila řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (5) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o udělené pokutě způsobem umožňujícím dálkový přístup. CELEX: 332014L0017

(6) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních údajů o pokutované osobě, pokud by uveřejnění a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené, b) ohrozilo stabilitu finančního trhu, c) ohrozilo probíhající trestní řízení, nebo d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu. CELEX: 332014L0017

(7) Rozhodnutí podle odstavce 5 nebo 6 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. Osobní údaje dotčené fyzické osoby se uveřejní jen na dobu nezbytně nutnou v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů. CELEX: 332014L0017

ČÁST DVANÁCTÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 160 Zmocnění Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 11 odst. 5, § 12 odst. 3, § 13 odst. 3, § 14 odst. 3, § 19 odst. 4, § 20 odst. 3, § 22 odst. 3, § 30 odst. 4, § 32 odst. 6, § 33 odst. 4, § 40 odst. 4, § 42 odst. 5, § 43 odst. 4, § 59 odst. 5, § 60 odst. 6, § 63 odst. 3, § 64 odst. 4, § 65 odst. 4, § 66 odst. 2, § 68 odst. 4 a § 69 odst. 5.

68

§ 161 Neoprávněné poskytování spotřebitelského úvěru Je-li spotřebitelský úvěr poskytnut osobou, která není oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr, platí, že spotřebitelský úvěr není úročen a k jiným ujednáním o platbách na spotřebitelský úvěr se nepřihlíží. § 162 Výběr splátek dluhu a vyplácení spotřebitelského úvěru (1) Vybírá-li splátky dluhu nebo zprostředkovává-li výplatu sjednaného spotřebitelského úvěru vázaný zástupce poskytovatele nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru, může tak činit pouze v hotovosti a bylo-li tak ujednáno v písemné formě s poskytovatelem a je-li takové ujednání součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru. (2) Vybírá-li vázaný zástupce poskytovatele nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru od spotřebitele splátky dluhu, je povinen a) vydat spotřebiteli kvitanci, a b) přijatou splátku dluhu bezodkladně vložit na účet poskytovatele nebo jí předat poskytovateli v hotovosti. (3) Splátka dluhu uhrazená spotřebitelem poskytovateli prostřednictvím jeho vázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru podle odstavce 1 se považuje za splátku dluhu uhrazenou poskytovateli. Spotřebitelský úvěr vyplacený poskytovatelem prostřednictvím jeho vázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru spotřebiteli podle odstavce 1 se považuje za vyplacený okamžikem, kdy jej spotřebitel skutečně obdrží. (4) Odstavec 3 se použije, i když vázaný zástupce poskytovatele nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru pozbyl oprávnění k činnosti, nebo zanikl-li závazek mezi vázaným zástupcem nebo zprostředkovatelem vázaného spotřebitelského úvěru a poskytovatelem, ledaže spotřebitel věděl, že vázaný zástupce poskytovatele nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru není oprávněn plnění poskytnout nebo přijmout. § 163 Prokazování bezúhonnosti zahraničních osob (1) Dokladem bezúhonnosti fyzické osoby, která není státním občanem České republiky, je doklad odpovídající výpisu z Rejstříku trestů vydaný státem, jehož je občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce v zahraničí. (2) Jestliže stát, jehož je zahraniční fyzická osoba občanem, nebo stát, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců, nevydává doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti této fyzické osoby doklad vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. (3) Nevydává-li stát doklad podle odstavce 2, považuje se za rovnocenný doklad místopřísežné prohlášení nebo čestné prohlášení, ne starší 3 měsíců, učiněné fyzickou osobou před příslušným soudem nebo správním úřadem anebo před notářem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po 69

dobu více než 3 měsíců. Pravost místopřísežného nebo čestného prohlášení musí být potvrzena soudem, správním úřadem nebo notářem. (4) Dokladem bezúhonnosti právnické osoby se sídlem mimo území České republiky je doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů vydaný státem, ve kterém tato osoba působila tak, že zde měla sídlo anebo alespoň provozovala svoji činnost nebo zde měla svůj majetek, jakož i státy, ve kterých v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. To platí obdobně i v případě tuzemské právnické osoby, která v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu 3 měsíců působila v zahraničí. (5) Jestliže stát, v kterém právnická osoba působí, nebo stát, ve kterém právnická osoba v posledních 3 letech působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců, nevydává doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti této právnické osoby doklad vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem státu, ve kterém právnická osoba působí, nebo státu, ve kterém v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. (6) Nevydává-li stát doklad podle odstavce 5, považuje se za rovnocenný doklad místopřísežné prohlášení nebo čestné prohlášení ne starší 3 měsíců, učiněné právnickou osobou před příslušným soudem nebo správním úřadem anebo před notářem státu, ve kterém právnická osoba působí, nebo státu, ve kterém v posledních 3 letech taková právnická osoba působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. Pravost místopřísežného nebo čestného prohlášení musí být potvrzena soudem, správním úřadem nebo notářem. ČÁST TŘINÁCTÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 164 Všeobecná ustanovení Není-li dále stanoveno jinak, řídí se práva a povinnosti ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. CELEX: 32014L0017

§ 165 Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele Ustanovení § 86 se použije, dojde-li ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona k významnému navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru sjednaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. § 166 Informační povinnosti Ustanovení § 101 a 102 se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použijí i na závazek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona s výjimkou § 102 odst. 3, který se nepoužije na spotřebitelský úvěr na bydlení s pevnou zápůjční úrokovou sazbou na určité období o délce nejméně 1 roku, po němž následuje další období s pevnou zápůjční úrokovou sazbou o délce nejméně 1 roku, u něhož končí období se

70

stanovenou pevnou zápůjční úrokovou sazbou do konce třetího měsíce po nabytí účinnosti tohoto zákona. § 167 Předčasné splacení Ustanovení tohoto zákona upravující předčasné splacení spotřebitelského úvěru na bydlení se použijí i na smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona s a) pevnou zápůjční úrokovou sazbou ode dne, kdy po dni nabytí účinnosti tohoto zákona započalo běžet nové období, pro které byla stanovena pevná zápůjční úroková sazba, nebo b) variabilní zápůjční úrokovou sazbou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 168 Prodlení spotřebitele Dostal-li se spotřebitel do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí se namísto příslušných ustanovení smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru, pokud jsou s tímto zákonem v rozporu, ustanovení § 122 až 124 a § 132, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí jeho účinnosti. § 169 Oprávnění poskytovatele (1) Ten, kdo byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěr na základě živnostenského oprávnění, může provozovat tuto činnost na základě živnostenského oprávnění do doby, než Česká národní banka rozhodne o žádosti o udělení oprávnění k činnosti některé z osob uvedených v § 7, nejdéle však do 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud tuto žádost podal do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Marným uplynutím této lhůty jeho oprávnění k poskytování spotřebitelského úvěru zaniká. (2) O udělení oprávnění k činnosti na základě přijaté žádosti Česká národní banka rozhodne ve lhůtě 15 měsíců. (3) Ten, kdo byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, uvede své poměry do souladu s § 8 do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak. (4) Ten, kdo byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěr na bydlení, uvede své poměry do souladu s § 8 s výjimkou požadavku na plnění podmínek odborné způsobilosti do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (5) Ten, kdo byl oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěr na bydlení před 20. březnem 2014, splní požadavek na plnění podmínek odborné způsobilosti uvedený v § 8 do 21. března 2017, není-li dále stanoveno jinak. CELEX: 32014L0017

§ 170 Oprávnění zprostředkovatele spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení (1) Ten, kdo byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, může provozovat tuto činnost do doby, než Česká 71

národní banka rozhodne o žádosti o udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele nebo zapíše vázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru do registru nebo informuje zastoupeného o neprovedení zápisu, pokud do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podal žádost o oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele nebo byl zastoupeným oznámen jako vázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru. Marným uplynutím této lhůty jeho oprávnění ke zprostředkování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení zaniká. (2) O udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele na základě přijaté žádosti Česká národní banka rozhodne nebo vázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru zapíše do registru nebo informuje zastoupeného o neprovedení zápisu ve lhůtě 15 měsíců; části druhá a třetí správního řádu se nepoužijí. (3) Ten, kdo byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, uvede své poměry do souladu s § 23 do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 171 Oprávnění zprostředkovatele spotřebitelského úvěru na bydlení (1) Ten, kdo byl oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na bydlení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může provozovat tuto činnost do doby, než Česká národní banka rozhodne o žádosti o udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele nebo zapíše vázaného zástupce do registru podle tohoto zákona nebo informuje zastoupeného o neprovedení zápisu, pokud do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podal žádost o oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele, nebo byl zastoupeným oznámen jako vázaný zástupce. Marným uplynutím této lhůty jeho oprávnění ke zprostředkování spotřebitelského úvěru na bydlení zaniká. CELEX: 32014L0017

(2) O udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele na základě přijaté žádosti Česká národní banka rozhodne nebo vázaného zástupce zapíše do registru nebo informuje zastoupeného o neprovedení zápisu do 21. března 2017; části druhá a třetí správního řádu se nepoužijí. CELEX: 32014L0017

(3) Po dobu, po kterou ten, kdo byl oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na bydlení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zprostředkovává spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 1, není oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na bydlení v jiném členském státě bez příslušného oprávnění vydaného tímto jiným členským státem. CELEX: 32014L0017

(4) Ten, kdo byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na bydlení na základě jiného zákona, uvede své poměry do souladu s § 23 s výjimkou požadavku na plnění podmínek odborné způsobilosti do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (5) Ten, kdo byl před 20. březnem 2014 oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na bydlení na základě jiného zákona, splní požadavek na plnění podmínek odborné způsobilosti uvedený v § 23 odst. 2 do 21. března 2017. CELEX: 32014L0017

72

§ 172 Oznamování vázaných zástupců (1) Česká národní banka zapíše při splnění podmínek podle § 29 odst. 1 nebo § 39 odst. 1 do registru i vázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru oznámeného osobou, která byla oprávněna poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na základě živnostenského oprávnění, pokud požádala o udělení oprávnění k činnosti některé z osob uvedených v § 7 ve lhůtě podle § 169 odst. 1, nebo samostatného zprostředkovatele ve lhůtě podle § 170 odst. 1 nebo § 171 odst. 1. (2) Česká národní banka zapíše při splnění podmínek podle § 29 odst. 1 nebo § 39 odst. 1 do registru i vázaného zástupce oznámeného bankou oprávněnou zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, pokud banka zažádala o udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele. § 173 Výkon kontroly Českou obchodní inspekcí Kontrolu nad osobami oprávněnými poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na základě živnostenského oprávnění získaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vykonává Česká obchodní inspekce do doby, než Česká národní banka rozhodne o udělení oprávnění k činnosti podle tohoto zákona, nejdéle však po dobu 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 174 Zánik živnostenského oprávnění poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěr (1) Živnostenské oprávnění k poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru zaniká vedle marného uplynutí lhůty podle § 169 odst. 1, § 170 odst. 1 nebo § 171 odst. 1 také rozhodnutím České národní banky o žádosti o udělení oprávnění k činnosti některé z osob uvedených v § 7 nebo samostatného zprostředkovatele nebo zápisem oprávnění k činnosti vázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru do registru nebo oznámením o neprovedení zápisu zastoupenému. (2) Česká národní banka do 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona živnostenskému úřadu oznámí a) kteří držitelé živnostenského oprávnění k poskytování nebo zprostředkování úvěrů do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona požádali o udělení oprávnění k činnosti 1. některé z osob uvedených v § 7, nebo 2. samostatného zprostředkovatele a b) které osoby byly zastoupeným do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona České národní bance oznámeny jako vázaní zástupci nebo zprostředkovatelé vázaného spotřebitelského úvěru. (3) Česká národní banka živnostenskému úřadu oznámí, jak o přijaté žádosti podle odstavce 2 písm. a) rozhodla, nebo zda vázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru na základě přijatého oznámení podle odstavce 2 písm. b) zapsala anebo zastoupenému oznámila, že zápis nebyl proveden. (4) Příslušný živnostenský úřad vyznačí v živnostenském rejstříku zánik příslušného živnostenského oprávnění do 5 pracovních dnů od obdržení oznámení České národní banky podle odstavce 2 nebo 3.

73

§ 175 Dokončení zahájených řízení (1) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně skončena, se dokončí podle dosavadních právních předpisů, není-li dále stanoveno jinak. (2) Řízení zahájené Českou obchodní inspekcí v souvislosti s výkonem kontroly po dni nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí Česká obchodní inspekce. (3) Řízení zahájené živnostenským úřadem v souvislosti s výkonem živnostenské kontroly po dni nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí živnostenský úřad. (4) Žádost banky o oprávnění k činnosti umožňující zprostředkování spotřebitelského úvěru podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo pravomocně rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele podle tohoto zákona a v řízení se postupuje podle tohoto zákona. § 176 Prokazování odborné způsobilosti (1) Do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona lze odborné znalosti a dovednosti pro poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru prokázat též čestným prohlášením osoby oprávněné poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěr. Čestné prohlášení se může týkat pouze pracovníků osoby oprávněné poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěr. Osoba oprávněná zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, která je fyzickou osobou, může učinit čestné prohlášení sama o sobě. Osoba oprávněná poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěr odpovídá za to, že osoby, o nichž učinila čestné prohlášení, mají potřebné odborné znalosti a dovednosti. (2) Poskytovatel a zprostředkovatel a jejich pracovníci jsou povinni získat všeobecné znalosti potvrzené odpovídajícím dokladem podle § 60 odst. 2 nejpozději do 42 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (3) Fyzické osoby, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nepřetržitě alespoň po dobu 5 let poskytovaly nebo zprostředkovávaly spotřebitelský úvěr, nebo se jako pracovníci osoby oprávněné poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěr přímo podílely na poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru nebo byly za poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru zodpovědné, nejsou povinny získat všeobecné znalosti potvrzené odpovídajícím dokladem podle § 60 odst. 2. § 177 Rozhodný den Zahájil-li pracovník nebo člen dozorčího orgánu poskytovatele nebo zprostředkovatele činnost přede dnem nabytí účinnosti podle tohoto zákona, je rozhodným dnem podle § 74 den nabytí účinnosti tohoto zákona.

74

ČÁST ČTRNÁCTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 178 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. 2. Zákon č. 43/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. § 179 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 21. března 2016.

75

Příloha č. 1 k zákonu č. .../2016 Sb. Roční procentní sazba nákladů ČÁST 1 Vzorec pro výpočet roční procentní sazby nákladů Roční procentní sazba nákladů se vypočte podle tohoto vzorce: 𝑚

𝑚´

𝑘=1

𝑙=1

� 𝐶𝑘 (1 + 𝑋)−𝑡𝑘 = � 𝐷𝑙 (1 + 𝑋)−𝑠𝑙

kde:

X je roční procentní sazba nákladů, m je číslo posledního čerpání, k je číslo čerpání, proto 1 ≤ k ≤ m, Ck je částka čerpání k, tk je interval vyjádřený v letech a zlomcích roku mezi datem prvního čerpání a datem každého následného čerpání, proto t1 = 0, m´ je číslo poslední splátky jistiny nebo nákladů, l je číslo splátky jistiny nebo nákladů, D1 je výše splátky jistiny nebo nákladů, sl je interval vyjádřený v letech a zlomcích roku mezi datem prvního čerpání a datem každé splátky jistiny nebo nákladů. CELEX: 32008L0048

Vysvětlivky: a) Částky placené oběma stranami v různých okamžicích nemusí být nutně stejné a nemusí být nutně placeny ve stejných intervalech. b) Počátečním datem je datum prvního čerpání. c) Časové intervaly použité ve výpočtech se vyjadřují v letech nebo ve zlomcích roku. Má se za to, že rok má 365 dní (nebo 366 dní u přestupných roků), 52 týdnů nebo 12 stejně dlouhých měsíců. Má se za to, že takový měsíc má 30,41666 dní (tzn. 365/12), a to bez ohledu na to, zda se jedná o přestupný rok. d) Nelze-li časové intervaly použité ve výpočtech vyjádřit celým číslem počtu týdnů, měsíců nebo let, vyjádří se celým číslem počtu jednoho z uvedených časových úseků v kombinaci s počtem dní. Při použití dní se 1. počítá každý den včetně víkendů a svátků, 2. stejné časové úseky a poté dny odpočítávají směrem nazpět ke dni prvního čerpání, 3. délka období ve dnech určí bez prvního dne a včetně posledního dne a vyjádří se v letech tak, že se toto období vydělí počtem dní (365 nebo 366) úplného roku počítaného nazpět od posledního dne do téhož dne předchozího roku.

76

e) Výsledek výpočtu se vyjadřuje s přesností na nejméně jedno desetinné místo. Je-li hodnota číslice na následujícím desetinném místě větší nebo rovna 5, hodnota číslice na příslušném desetinném místě se zvyšuje o jednu. f) Rovnice může být přepsána pomocí jediné sumy toků (Ak), které budou kladné nebo záporné, neboli poskytnuté nebo přijaté v obdobích 1 až n, vyjádřených v letech, tj. 𝑛 𝑆 = � 𝐴𝑘 (1 + 𝑋)−𝑡𝑘 𝑘=1 kde S je celková současná hodnota toků, přičemž X se stanoví tak, aby hodnota S byla nulová. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

ČÁST 2 Dodatečné předpoklady pro výpočet roční procentní sazby nákladů 1. Dává-li smlouva o spotřebitelském úvěru spotřebiteli volnost v čerpání, považuje se celková výše spotřebitelského úvěru za vyčerpanou okamžitě a v plné výši. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

2. Stanoví-li smlouva o spotřebitelském úvěru různé způsoby čerpání s různými poplatky nebo zápůjčními úrokovými sazbami, považuje se celková výše spotřebitelského úvěru za vyčerpanou při nejvyšším poplatku a nejvyšší zápůjční úrokové sazbě uplatňovaných na nejpoužívanější mechanismus čerpání u tohoto druhu smlouvy o úvěru.

CELEX: 32008L0048, 32014L0017

3. Dává-li smlouva o spotřebitelském úvěru spotřebiteli obecně volnost v čerpání, avšak u různých způsobů čerpání stanoví omezení výše spotřebitelského úvěru nebo období čerpání, považuje se celková výše spotřebitelského úvěru za vyčerpanou k nejbližšímu datu stanovenému ve smlouvě o spotřebitelském úvěru a v souladu s těmito omezeními čerpání.

CELEX: 32008L0048, 32014L0017

4. Jsou-li po omezenou dobu nebo pro omezenou výši nabízeny různé zápůjční úrokové sazby a poplatky, považují se ty nejvyšší z nich za zápůjční úrokovou sazbu a poplatky za celou dobu trvání smlouvy o spotřebitelském úvěru.

CELEX: 32008L0048, 32014L0017

5. U smlouvy o spotřebitelském úvěru, u které je sjednána pevná zápůjční úroková sazba pro počáteční období, na jehož konci je stanovena nová zápůjční úroková sazba, a ta je následně pravidelně upravována podle dohodnutého indexu nebo vnitřní referenční sazby, vychází výpočet roční procentní sazby nákladů z předpokladu, že na konci období s pevnou zápůjční úrokovou sazbou je zápůjční úroková sazba stejná jako v okamžiku výpočtu roční procentní sazby nákladů, na základě hodnoty dohodnutého indexu nebo vnitřní referenční sazby v tomto okamžiku, ale není nižší než pevná zápůjční úroková sazba.

CELEX: 32008L0048, 32014L0017

6. Pokud ještě nebyla dohodnuta horní hranice spotřebitelského úvěru, platí, že je 170 000 euro. V případě smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímž účelem není nabytí nebo zachování práv k nemovitosti nebo pozemku a nejde-li o podmíněné závazky nebo

77

záruky, dále v případě přečerpání, debetních karet s odloženou splatností a kreditních karet, platí, že tato horní hranice je 1 500 euro. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

7. V případě smlouvy o spotřebitelském úvěru jiné, než je přečerpání, překlenovací úvěr, smlouva o spotřebitelském úvěru s podílem na hodnotě nemovitosti, podmíněný závazek nebo záruka či smlouva o spotřebitelském úvěru na dobu neurčitou, jak jsou uvedeny u předpokladů stanovených v bodech 9, 10, 11, 12 a 13,

CELEX: 32008L0048, 32014L0017

a) jestliže nelze zjistit datum nebo výši splátky jistiny, kterou má spotřebitel provést, předpokládá se, že se splátka provede k nejbližšímu datu stanovenému ve smlouvě o spotřebitelském úvěru a v nejnižší výši, kterou smlouva o spotřebitelském úvěru stanoví, CELEX: 32008L0048, 32014L0017

b) jestliže nelze zjistit časový interval mezi dnem prvního čerpání a dnem první platby, kterou má spotřebitel provést, předpokládá se, že jde o nejkratší časový interval. 8. Jestliže den nebo výši platby, kterou má spotřebitel provést, nelze zjistit na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo předpokladů stanovených v bodech 7, 9, 10, 11, 12 a 13, předpokládá se, že se platba provede v souladu s daty a podmínkami požadovanými věřitelem, a nejsou-li známy, že CELEX: 332008L0048, 32014L0017

a) úroky se platí společně se splátkou jistiny, CELEX: 32014L0017, 32008L0048

b) další náklady odlišné od úroků vyjádřené jako jediná částka se platí v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, CELEX: 32008L0048, 32014L0017

c) další náklady odlišné od úroků vyjádřené jako několik plateb se platí v pravidelných intervalech počínaje dnem první splátky jistiny, a jestliže výše těchto plateb není známa, předpokládá se, že je stále stejná, CELEX: 32008L0048, 32014L0017

d) s poslední platbou jsou zůstatek jistiny, úroky a případné další náklady vyrovnány. 9. V případě možnosti přečerpání se celková výše spotřebitelského úvěru považuje za vyčerpanou v plné výši a na celou dobu trvání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Neníli doba trvání možnosti přečerpání známa, vypočítá se roční procentní sazba nákladů za předpokladu, že doba trvání úvěru je tři měsíce. 10. V případě překlenovacího úvěru se celková výše spotřebitelského úvěru považuje za vyčerpanou v plné výši a na celou dobu trvání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Neníli doba trvání smlouvy o spotřebitelském úvěru známa, vypočítá se roční procentní sazba nákladů za předpokladu, že doba trvání spotřebitelského úvěru je dvanáct měsíců. 11. V případě smlouvy o spotřebitelském úvěru na dobu neurčitou, nejde-li o možnost přečerpání nebo překlenovací úvěr, se předpokládá, že CELEX: 32008L0048, 32014L0017

a) u smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímž účelem je nabytí nebo zachování práv k nemovitosti, se spotřebitelský úvěr poskytuje na dobu 20 let počínaje dnem prvního čerpání, a že s poslední platbou, kterou spotřebitel provede, jsou zůstatek jistiny, úroky a případné další náklady vyrovnány; u smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímž účelem není nabytí nebo zachování práv k nemovitosti nebo která je čerpána prostřednictvím debetní karty s odloženou splatností nebo kreditní karty, je tato doba jeden rok, CELEX: 32008L0048¸32014L0017

78

b) spotřebitel jistinu splácí ve stejných měsíčních platbách počínaje jeden měsíc po dni prvního čerpání. Nicméně v případech, kdy musí být jistina splacena v rámci každého platebního období pouze v plné výši a v jediné platbě, se předpokládá, že následná čerpání a splácení celé jistiny spotřebitelem probíhají po dobu jednoho roku. Úroky a další náklady jsou uplatňovány v souladu s uvedeným čerpáním a splácením jistiny a v souladu s tím, jak stanoví smlouva o spotřebitelském úvěru. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

Vysvětlivka: Pro účely tohoto bodu se smlouvou o spotřebitelském úvěru na dobu neurčitou rozumí smlouva o spotřebitelském úvěru bez pevně stanovené doby trvání a zahrnuje spotřebitelský úvěr, který musí být plně splacen v rámci určitého období nebo po něm, ale jakmile je splacen, může být čerpán znovu. CELEX: 32008L0048, 32014L0017

12. V případě podmíněného závazku nebo záruky se celková výše spotřebitelského úvěru považuje za vyčerpanou v plné výši jako jediná částka v tom z následujících okamžiků, který nastane dříve: a) nejzazší datum čerpání podle smlouvy o spotřebitelském úvěru, která je potenciálním zdrojem podmíněného závazku nebo záruky, nebo b) v případě revolvingové smlouvy o spotřebitelském úvěru na konci výchozího období, před obnovením smlouvy. CELEX: 32014L0017

13. V případě smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení s podílem na hodnotě nemovitosti se má za to, že a) spotřebitel provádí platby k poslednímu dni nebo posledním dnům povoleným smlouvou o spotřebitelském úvěru, b) procentní zvýšení hodnoty nemovitosti, kterou je tato smlouva zajištěna, a hodnota jakéhokoli referenčního indexu inflace uvedeného ve smlouvě je procentní hodnota, která se rovná inflačnímu cíli centrální banky platnému v době uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo výši inflace v této době v členském státě, kde se nemovitost nachází, podle toho, která hodnota je vyšší, nebo 0 %, jsou-li tyto hodnoty záporné. CELEX: 32014L0017

79

Příloha č. 2 k zákonu č. .../2016 Sb. FORMULÁŘ PRO STANDARDNÍ INFORMACE O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU Věřitel Adresa Telefonní číslo (*) E-mailová adresa (*) Číslo faxu (*) Adresa internetových stránek (*) Je-li relevantní: Zprostředkovatel úvěru Adresa

Telefonní číslo (*) E-mailová adresa (*) Číslo faxu (*) Adresa internetových stránek (*)

[Jméno a příjmení / obchodní firma, popřípadě název] [Místo podnikání, sídlo, umístění organizační složky na území České republiky, popřípadě další adresa pro doručování, kterou má spotřebitel používat]

[Jméno a příjmení / obchodní firma, popřípadě název] [Místo podnikání, sídlo, umístění organizační složky na území České republiky, popřípadě další adresa pro doručování, kterou má spotřebitel používat]

2. Popis základních vlastností spotřebitelského úvěru Druh spotřebitelského úvěru Celková výše spotřebitelského úvěru To znamená strop úvěrového rámce nebo celkovou částku poskytnutou v rámci smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. Podmínky čerpání To znamená, jakým způsobem a kdy obdržíte peníze. Doba trvání spotřebitelského úvěru Splátky a případně způsob rozdělení splátek

Celková částka, kterou je třeba zaplatit To znamená výše vypůjčené jistiny plus úroky a případné další náklady související s Vaším úvěrem. Je-li relevantní:

Budete muset uhradit toto: [Výše, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel uhradit] Úroky a/nebo poplatky budou splatné tímto způsobem: [Celková částka splatná spotřebitelem, tedy součet celkové výše úvěru a celkových nákladů úvěru]

80

Spotřebitelský úvěr se poskytuje ve formě odložené platby za zboží nebo službu nebo je vázán na dodání určitého zboží nebo poskytnutí určité služby Název zboží/služby Cena v hotovosti Je-li relevantní:

[Druh zajištění]

Požadované zajištění Jedná se o popis zajištění, které máte v souvislosti se smlouvou o spotřebitelském úvěru poskytnout. Je-li relevantní: Splátky nevedou k okamžitému umořování jistiny. 3. Náklady spotřebitelského úvěru Výpůjční úroková sazba nebo případně různé výpůjční úrokové sazby, které se na smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vztahují

[% — pevná, nebo — pohyblivá (s indexem nebo referenční úrokovou sazbou použitelnými pro počáteční výpůjční úrokovou sazbu) — období] [% Zde se uvede reprezentativní příklad uvádějící veškeré předpoklady použité pro výpočet sazby]

Roční procentní sazba nákladů (RPSN) Jedná se o celkové náklady úvěru vyjádřené jako roční procento celkové výše úvěru. Účelem RPSN je pomoci Vám porovnat různé nabídky. Je pro získání úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek nezbytné uzavřít — pojištění úvěru nebo Ano/ne [pokud ano, uveďte druh pojištění] — smlouvu o jiné doplňkové službě? Ano/ne [pokud ano, uveďte druh doplňkové služby] Nejsou-li náklady na tyto služby věřiteli známy, nejsou zahrnuty v RPSN. Související náklady Je-li relevantní: Vyžaduje se vedení jednoho nebo více účtů zaznamenávajících platební transakce a čerpání Je-li relevantní: Výše nákladů na používání zvláštního platebního prostředku (např. kreditní 81

karty) Je-li relevantní: Veškeré další náklady vyplývající ze smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr Je-li relevantní: Podmínky, za nichž lze výše uvedené náklady související se smlouvou, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, změnit Je-li relevantní: Povinnost zaplatit náklady na služby notáře Náklady v případě opožděných plateb

Za opožděné platby Vám bude účtováno [...... (úroková sazba použitelná v případě opožděných Opomenutí platby by pro Vás mohlo mít plateb nebo smluvní pokuta v případě prodlení závažné důsledky (např. nucený prodej spotřebitele a veškeré další důsledky vyplývající majetku) a způsobit potíže při získávání z prodlení spotřebitele)] úvěru v budoucnosti. 4. Další důležité právní aspekty Právo na odstoupení od smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr

Ano/ne

Máte právo odstoupit od této smlouvy, a to ve lhůtě 14 kalendářních dnů. Předčasné splacení Máte právo splatit spotřebitelský úvěr předčasně, a to kdykoliv, zcela nebo zčásti. Je-li relevantní: Věřitel má v případě předčasného splacení nárok na náhradu nákladů.

[Určení náhrady nákladů (způsob výpočtu) podle ustanovení § 15 tohoto zákona]

Vyhledávání v databázi Věřitel Vás musí okamžitě a bezplatně vyrozumět o výsledku vyhledávání v databázi, pokud je na tomto vyhledávání založeno zamítnutí žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru. To neplatí, pokud je poskytnutí takové informace v rozporu s právními předpisy na ochranu osobních údajů 82

nebo s veřejným pořádkem nebo veřejnou bezpečností. Právo na návrh smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr Máte právo obdržet na požádání bezplatně kopii návrhu smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. To neplatí, pokud věřitel v okamžiku žádosti není ochoten přistoupit k uzavření smlouvy s Vámi. Je-li relevantní: Doba, po kterou je věřitel vázán informacemi poskytnutými před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr nebo návrhem na uzavření této smlouvy.

Tyto informace platí od …. do …..

Je-li relevantní: 5. Dodatečné informace, které mají být poskytnuty v případě uvádění finančních služeb na trh na dálku a) o věřiteli Je-li relevantní: Zástupce věřitele ve Vašem domovském [Jméno a příjmení / obchodní firma, popřípadě členském státě název] Adresa [Místo podnikání, sídlo, umístění organizační složky na území České republiky, popřípadě další adresa pro doručování, kterou má spotřebitel používat] Telefonní číslo (*) E-mailová adresa (*) Číslo faxu (*) Adresa internetových stránek (*) Je-li relevantní: Zápis v rejstříku

[Obchodní rejstřík či jiný rejstřík, v němž je věřitel zapsán, a jeho identifikační číslo nebo rovnocenný prostředek identifikace v tomto rejstříku]

Orgán dohledu b) o smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr Je-li relevantní: Výkon práva na odstoupení od této smlouvy

[Praktické pokyny pro výkon práva na odstoupení od smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uvádějící mimo jiné lhůtu pro výkon tohoto

83

Je-li relevantní:

práva; adresa, na kterou by oznámení o výkonu práva na odstoupení od smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, mělo být zasláno; následky neuplatnění tohoto práva]

Právo státu, podle nějž postupuje věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. Je-li relevantní: Doložka o právu rozhodném pro smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a/nebo příslušném soudu Je-li relevantní:

[Zde se uvede příslušná doložka]

Užívání jazyků

Informace a smluvní podmínky budou poskytnuty v [konkrétní jazyk]. Po dobu trvání spotřebitelského úvěru máme v úmyslu s Vámi komunikovat v [konkrétní jazyk/jazyky], pokud souhlasíte.

c) o prostředcích nápravy Existence mechanismu mimosoudního urovnávání stížností a prostředků nápravy a přístup k němu (*) Tyto informace jsou nepovinné

Informace o finančním arbitrovi a podmínkách pro přístup k němu.

Vysvětlení: Je-li ve formuláři požadavek na poskytnutí informace uvozen slovy „je-li relevantní“, tato slova se ve formuláři neuvedou, ale věřitel musí vyplnit příslušnou rubriku, jestliže se informace týká daného druhu spotřebitelského úvěru nebo příslušné informace, nebo celý řádek vymazat, jestliže se informace daného druhu spotřebitelského úvěru netýká. Údaje v hranatých závorkách představují vysvětlivky pro věřitele a musí být nahrazeny příslušnými informacemi.

84

Příloha č. 3 k zákonu č. .../2016 Sb. FORMULÁŘ PRO INFORMACE O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU POSKYTOVANÉM VE FORMĚ MOŽNOSTI PŘEČERPÁNÍ A ZA ÚČELEM SJEDNÁNÍ NOVÉ SMLOUVY, KTEROU SE ODKLÁDÁ PLATBA NEBO MĚNÍ ZPŮSOB SPLÁCENÍ

1. Údaje o věřiteli/zprostředkovateli úvěru Věřitel Adresa

Telefonní číslo (*) E-mailová adresa (*) Číslo faxu (*) Adresa internetových stránek (*) Je-li relevantní: Zprostředkovatel úvěru Adresa

Telefonní číslo (*) E-mailová adresa (*) Číslo faxu (*) Adresa internetových stránek (*)

[Jméno a příjmení / obchodní firma, popřípadě název] [Místo podnikání, sídlo, umístění organizační složky na území České republiky, popřípadě další adresa pro doručování, kterou má spotřebitel používat]

[Jméno a příjmení / obchodní firma, popřípadě název] [Místo podnikání, sídlo, umístění organizační složky na území České republiky, popřípadě další adresa pro doručování, kterou má spotřebitel používat]

2. Popis základních vlastností úvěrového produktu Druh spotřebitelského úvěru Celková výše úvěru To znamená strop úvěrového rámce nebo celkovou částku poskytnutou v rámci smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. Doba trvání spotřebitelského úvěru Je-li relevantní: Můžete být kdykoli vyzváni ke splacení plné výše spotřebitelského úvěru

85

3. Náklady úvěru Výpůjční úroková sazba nebo případně různé výpůjční úrokové sazby, které se na smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vztahují Je-li relevantní: Roční procentní sazba nákladů (RPSN)

[% — pevná, nebo — pohyblivá (s indexem nebo referenční úrokovou sazbou použitelnými pro počáteční výpůjční úrokovou sazbu) — období] [% Zde se uvede reprezentativní příklad uvádějící veškeré předpoklady použité pro výpočet sazby]

Jedná se o celkové náklady úvěru vyjádřené jako roční procento celkové výše úvěru. Účelem RPSN je pomoci Vám porovnat různé nabídky. Je-li relevantní: Další náklady spjaté se spotřebitelským [Náklady platné od okamžiku uzavření smlouvy] úvěrem Je-li relevantní: Podmínky, za nichž lze tyto náklady změnit Náklady v případě opožděných plateb

Za opožděné platby Vám bude účtováno [...... (úroková sazba použitelná v případě opožděných plateb nebo smluvní pokuta v případě prodlení spotřebitele a veškeré další důsledky vyplývající z prodlení spotřebitele)]

4. Další důležité právní aspekty [Podmínky a postup pro ukončení platnosti Ukončení platnosti smlouvy, ve které se smlouvy] sjednává spotřebitelský úvěr Vyhledávání v databázi Věřitel Vás musí okamžitě a bezplatně vyrozumět o výsledku vyhledávání v databázi, pokud je na tomto vyhledávání založeno zamítnutí žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru. To neplatí, pokud je poskytnutí takové informace v rozporu s právními předpisy na ochranu osobních údajů nebo s veřejným pořádkem nebo veřejnou bezpečností. 86

Je-li relevantní: Doba, po kterou je věřitel vázán informacemi poskytnutými před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr nebo návrhem na uzavření této smlouvy.

Tyto informace platí od …. do …..

Je-li relevantní 5. Dodatečné informace, které mají být poskytnuty, pokud se předsmluvní informace týkají spotřebitelského úvěru za účelem sjednání nové smlouvy, kterou se odkládá platba nebo mění způsob splácení Splátky a případně způsob rozdělení splátek Celková částka, kterou budete muset zaplatit Předčasné splacení

Budete muset uhradit toto: [Reprezentativní příklad splátkového kalendáře včetně výše, počtu a četnosti plateb, jež má spotřebitel provést]

Máte právo splatit spotřebitelský úvěr předčasně, a to kdykoliv, zcela nebo zčásti. Je-li relevantní: Věřitel má v případě předčasného splacení nárok na náhradu nákladů.

[Určení náhrady nákladů (způsob výpočtu) podle ustanovení § 15 tohoto zákona]

Je-li relevantní 6. Dodatečné informace, které mají být poskytnuty v případě uvádění finančních služeb na trh při užití prostředků komunikace na dálku a) o věřiteli Je-li relevantní: Zástupce věřitele ve Vašem domovském [Jméno a příjmení / obchodní firma, popřípadě členském státě název] Adresa [Místo podnikání, sídlo, umístění organizační složky na území České republiky, popřípadě další adresa pro doručování, kterou má spotřebitel používat] Telefonní číslo (*) E-mailová adresa (*) Číslo faxu (*) Adresa internetových stránek (*) Je-li relevantní: 87

Zápis v rejstříku

[Obchodní rejstřík či jiný rejstřík, v němž je věřitel zapsán, a jeho identifikační číslo nebo rovnocenný prostředek identifikace v tomto rejstříku]

Orgán dohledu b) o smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr Právo na odstoupení od smlouvy, ve Ano/ne které se sjednává spotřebitelský úvěr [Praktické pokyny pro výkon práva na odstoupení od smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský Máte právo odstoupit od této smlouvy, a úvěr, uvádějící mimo jiné adresu, na níž by oznámení o výkonu práva na odstoupení od to ve lhůtě 14 kalendářních dnů smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, Je-li relevantní mělo být zasláno; následky neuplatnění tohoto práva.] Výkon práva na odstoupení od této smlouvy Je-li relevantní: Právo státu, podle nějž postupuje věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. Je-li relevantní: Doložka o právu rozhodném pro smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a/nebo příslušném soudu Je-li relevantní:

[Zde se uvede příslušná doložka]

Užívání jazyků

Informace a smluvní podmínky budou poskytnuty v [konkrétní jazyk]. Po dobu trvání smluvního vztahu máme v úmyslu s Vámi komunikovat v [konkrétní jazyk/jazyky], pokud souhlasíte.

c) o prostředcích nápravy Existence mechanismu mimosoudního urovnávání stížností a prostředků nápravy a přístup k němu

Informace o finančním arbitrovi a podmínkách pro přístup k němu.

(*) Tyto informace jsou nepovinné. Vysvětlení: Je-li ve formuláři požadavek na poskytnutí informace uvozen slovy „je-li relevantní“, tato slova se ve formuláři neuvedou, ale věřitel musí vyplnit příslušnou rubriku, jestliže se informace týká daného druhu spotřebitelského úvěru nebo příslušné informace, nebo celý řádek vymazat, jestliže se informace daného druhu spotřebitelského úvěru netýká. Údaje v hranatých závorkách představují vysvětlivky pro věřitele a musí být nahrazeny příslušnými informacemi.

88

Příloha č. 4 k zákonu č. .../2016 Evropský standardizovaný informační přehled ČÁST A Znění uvedené v tomto vzoru se reprodukuje jako takové v ESIP. Údaje v hranatých závorkách se nahradí odpovídajícími informacemi. Pokyny pro věřitele nebo popřípadě pro zprostředkovatele úvěru k vyplnění ESIP jsou uvedeny v části B. Všude, kde je uvedeno „připadá-li v úvahu“, uvede věřitel požadované informace, jestliže jsou pro danou smlouvu o úvěru relevantní. Nejsou-li pro danou smlouvu o úvěru relevantní, věřitel tyto informace nebo celý oddíl vypustí (například pokud se daný oddíl příslušné smlouvy o úvěru netýká). V případě vypuštění celého oddílu se číslování oddílů ESIP patřičně upraví. Informace uvedené níže se poskytují v jediném dokumentu. Použitý druh písma musí být jasně čitelný. Ke zvýraznění informací se použijí tučné písmo, stínování nebo větší velikost písma. Všechna relevantní upozornění na rizika musí být zvýrazněna. Vzor ESIP (Úvodní text) Tento dokument byl vypracován dne [aktuální datum] a je určen [jméno spotřebitele]. Byl vytvořen na základě informací, které jste nám dosud předložil/a, a na základě aktuálních podmínek na finančním trhu. Níže uvedené informace – (připadá-li v úvahu) kromě úrokové sazby a dalších nákladů – jsou platné do [datum konce doby platnosti]. Po tomto datu se mohou změnit v souladu s podmínkami na trhu. (Připadá-li v úvahu) Tento dokument nezavazuje [jméno nebo název věřitele], aby Vám poskytl/a úvěr. 1. Věřitel [Jméno nebo název] [Telefonní číslo] [Poštovní adresa] (Nepovinné) [E-mailová adresa] (Nepovinné) [Číslo faxu] (Nepovinné) [Adresa internetových stránek] (Nepovinné) [Kontaktní osoba/místo] (Připadá-li v úvahu, informace o tom, zda jsou poskytovány poradenské služby:) [(„Po posouzení Vašich potřeb a situace doporučujeme, abyste si vzal/a tento hypoteční úvěr.“ / „Nedoporučujeme Vám žádný konkrétní hypoteční úvěr. Na základě Vašich odpovědí na několik otázek Vám však o tomto hypotečním úvěru poskytujeme informace, abyste se mohl/a sám/sama rozhodnout.“)] 2. (Připadá-li v úvahu) Zprostředkovatel úvěru [Jméno nebo název]

89

[Telefonní číslo] [Poštovní adresa] (Nepovinné) [E-mailová adresa] (Nepovinné) [Číslo faxu] (Nepovinné) [Adresa internetových stránek] (Nepovinné) [Kontaktní osoba/místo] (Připadá-li v úvahu, [informace o tom, zda jsou poskytovány poradenské služby]) [(„Po posouzení Vašich potřeb a situace doporučujeme, abyste si vzal/a tento hypoteční úvěr.“ / „Nedoporučujeme Vám žádný konkrétní hypoteční úvěr. Na základě Vašich odpovědí na několik otázek Vám však o tomto hypotečním úvěru poskytujeme informace, abyste se mohl/a sám/sama rozhodnout.“)] [Odměna] 3. Hlavní znaky úvěru Výše a měna úvěru, který má být poskytnut: [hodnota][měna] (Připadá-li v úvahu) „Tento úvěr není poskytnut v [národní měna dlužníka].“ (Připadá-li v úvahu) „Hodnota Vašeho úvěru v [národní měna dlužníka] by se mohla změnit. (Připadá-li v úvahu) Pokud by například hodnota [národní měna dlužníka] v poměru k [měna úvěru] poklesla o 20 %, hodnota Vašeho úvěru by se zvýšila na [uveďte výši v národní měně dlužníka]. Mohlo by to však být více, pokud by hodnota [národní měna dlužníka] poklesla o více než 20 %.“ (Připadá-li v úvahu) Maximální hodnota Vašeho úvěru bude [uveďte výši v národní měně dlužníka]. (Připadá-li v úvahu) Pokud výše úvěru dosáhne [uveďte výši v národní měně dlužníka], budete na tuto skutečnost upozorněn/a. (Připadá-li v úvahu) Budete mít možnost [uveďte právo sjednat nové podmínky úvěru v cizí měně nebo právo změnit měnu úvěru na [příslušná měna] a podmínky]. Doba trvání úvěru: [trvání] [Druh úvěru] [Druh použité úrokové sazby] Celková částka ke splacení: To znamená, že za každý/ou/é vypůjčený/ou/é [měnová jednotka] zaplatíte zpět [částka]. (Připadá-li v úvahu) „Tento úvěr / Část tohoto úvěru je úvěrem, u něhož se průběžně platí pouze úroky. Na konci doby splatnosti hypotečního úvěru budete stále dlužit [uveďte částku pro případ úvěru, u něhož se průběžně platí pouze úroky].“ (Připadá-li v úvahu) Hodnota nemovitosti předpokládaná při přípravě tohoto informačního přehledu: [uveďte výši] (Připadá-li v úvahu) Maximální výše dostupného úvěru v poměru k hodnotě nemovitosti [uveďte poměr] nebo Minimální vyžadovaná hodnota nemovitosti pro získání úvěru ve výši zvolené jakožto ilustrativní příklad [uveďte výši] (Připadá-li v úvahu) [Zajištění] 4. Úroková sazba a jiné náklady 90

Roční procentní sazba nákladů (RPSN) vyjadřuje celkové náklady úvěru jako roční procento. RPSN Vám má pomoci porovnat různé nabídky. RPSN použitá na Váš úvěr je [RPSN]. Zahrnuje: úrokovou sazbu [hodnota v procentech nebo, připadá-li v úvahu, uvedení referenční sazby a procentní hodnoty úrokového rozpětí věřitele] [další složky RPSN] náklady placené jednorázově (Připadá-li v úvahu) Budete muset zaplatit poplatek za vklad (zápis i výmaz) zástavního práva do katastru nemovitostí. [Uveďte výši poplatku, pokud je známa, nebo základ pro jeho výpočet.] náklady placené opakovaně (Připadá-li v úvahu) Tato RPSN je vypočítána s využitím předpokladů týkajících se úrokové sazby. (Připadá-li v úvahu) Vzhledem k tomu, že Váš úvěr [část Vašeho úvěru] je úvěrem s pohyblivou úrokovou sazbou, skutečná RPSN by se od této RPSN mohla lišit, pokud se úroková sazba k Vašemu úvěru změní. Pokud by se například úroková sazba zvýšila na [scénář popsaný v části B], RPSN by se mohla zvýšit na [uveďte ilustrativní RPSN odpovídající danému scénáři]. (Připadá-li v úvahu) Upozorňujeme, že výpočet této RPSN vychází z předpokladu, že úroková sazba zůstane po celou dobu trvání smlouvy na úrovni stanovené pro počáteční období. (Připadá-li v úvahu) Následující náklady nejsou věřiteli známy, a tudíž nejsou do RPSN zahrnuty: [Náklady] (Připadá-li v úvahu) Budete muset zaplatit poplatek za zápis hypotéky do katastru nemovitostí. Ujistěte se prosím, že víte o veškerých dalších daních a nákladech spojených s Vaším úvěrem. 5. Četnost a počet plateb Četnost splácení: [četnost] Počet plateb: [počet] 6. Výše každé splátky: [výše][měna] Váš příjem se může změnit. Zvažte prosím, zda si budete stále moci dovolit Vaše [četnost] splátky, pokud se Váš příjem sníží. (Připadá-li v úvahu) Vzhledem k tomu, že tento úvěr / část tohoto úvěru je úvěrem, u něhož se průběžně platí pouze úroky, budete muset přijmout zvláštní opatření za účelem splacení částky [uveďte částku pro případ úvěru, u něhož se průběžně platí pouze úroky], kterou budete dlužit na konci doby splatnosti hypotečního úvěru. Nezapomeňte přičíst ke splátce, která je zde uvedena, jakékoli další platby, jež budete muset provést. (Připadá-li v úvahu) Úroková sazba k tomuto/části tohoto úvěru se může změnit. To znamená, že Vaše splátky by se mohly zvýšit nebo snížit. Pokud by se například úroková sazba zvýšila

91

na [scénář popsaný v části B], Vaše splátky by se mohly zvýšit na [uveďte výši splátky odpovídající danému scénáři]. (Připadá-li v úvahu) Hodnota částky, kterou máte splácet v [národní měna dlužníka] každý [četnost splácení] by se mohla změnit. (Připadá-li v úvahu) Vaše splátky by se mohly zvýšit na [uveďte maximální výši v národní měně dlužníka] každý [uveďte období]. (Připadá-li v úvahu) Pokud by například hodnota [národní měna dlužníka] v poměru k [měna úvěru] poklesla o 20 %, musel/a byste splácet další/ch [uveďte výši v národní měně dlužníka] každý [uveďte období]. Vaše splátky by se mohly zvýšit ještě více. (Připadá-li v úvahu) Pro přepočet splátky v [měna úvěru] na [národní měna dlužníka] bude použit směnný kurz zveřejněný [název instituce zveřejňující směnný kurz] dne [datum] nebo vypočtený ke dni [datum] za použití [uveďte název referenční hodnoty nebo metodu výpočtu]. (Připadá-li v úvahu) [Podrobné údaje o vázaných spořících produktech, úvěry s odloženým úrokem] 7. (Připadá-li v úvahu) Ilustrativní splátkový kalendář Tato tabulka ukazuje částku, která má být zaplacena každý [četnost]. Jednotlivé splátky (sloupec [příslušné č.]) jsou součtem příslušného úroku (sloupec [příslušné č.]), příslušné splátky jistiny (sloupec [příslušné č.]) a případných ostatních nákladů, které mají být uhrazeny (sloupec [příslušné č.]). (Připadá-li v úvahu) Náklady ve sloupci ostatních nákladů se týkají [seznam nákladů]. Zbývající nesplacená jistina (sloupec [příslušné č.]) je výše úvěru, kterou po každé splátce ještě zbývá splatit. [Tabulka] 8. Další povinnosti Dlužník musí splnit tyto povinnosti, aby se na něho vztahovaly podmínky úvěru uvedené v tomto dokumentu. [Povinnosti] (Připadá-li v úvahu) Upozorňujeme, že podmínky úvěru popsané v tomto dokumentu (včetně úrokové sazby) se mohou změnit, pokud nejsou tyto povinnosti splněny. (Připadá-li v úvahu) Upozorňujeme, že pokud některou z doplňkových služeb souvisejících s úvěrem později zrušíte, může to mít tyto důsledky: [Důsledky] 9. Předčasné splacení Máte možnost tento úvěr předčasně splatit, a to buď zcela, nebo zčásti. (Připadá-li v úvahu) [Podmínky] (Připadá-li v úvahu) Poplatek za předčasné splacení: [uveďte výši poplatku, nebo pokud to není možné, metodu výpočtu] (Připadá-li v úvahu) Pokud se rozhodnete splatit tento úvěr předčasně, kontaktujte nás prosím, abychom stanovili přesnou výši poplatku za předčasné splacení v daném okamžiku. 10. Flexibilní prvky (Připadá-li v úvahu) [Informace o možnosti převedení úvěru/subrogaci] Máte možnost převést tento úvěr na [jiného věřitele] [nebo] [jinou nemovitost]. [Uveďte podmínky]

92

(Připadá-li v úvahu) Nemáte možnost převést tento úvěr na [jiného věřitele] [nebo] [jinou nemovitost]. (Připadá-li v úvahu) Další prvky: [uveďte vysvětlení dalších prvků uvedených v části B a popřípadě jakýchkoli dalších prvků nabízených věřitelem v rámci smlouvy o úvěru, které nejsou uvedeny v předchozích oddílech]. 11. Další práva dlužníka (Připadá-li v úvahu) Počínaje [začátek lhůty na rozmyšlenou] máte [délka lhůty na rozmyšlenou] na rozmyšlení toho, zda se zavážete vzít si tento úvěr. (Připadá-li v úvahu) Tuto smlouvu nesmíte přijmout dříve než po uplynutí [délka lhůty na rozmyšlenou] od obdržení smlouvy o úvěru od věřitele. (Připadá-li v úvahu) Ve lhůtě [délka lhůty na odstoupení] od [začátek lhůty na odstoupení] můžete uplatnit své právo na odstoupení od smlouvy. [Podmínky][Uveďte postup] (Připadá-li v úvahu) O právo odstoupit od smlouvy můžete přijít, pokud v průběhu této lhůty koupíte nebo prodáte nemovitost spojenou s touto smlouvou o úvěru. (Připadá-li v úvahu) Rozhodnete-li se právo na odstoupení [od smlouvy o úvěru] uplatnit, zkontrolujte prosím, zda budou nadále platit Vaše další povinnosti spojené s úvěrem [včetně doplňkových služeb souvisejících s úvěrem][, uvedené v oddíle 8]. 12. Stížnosti Máte-li stížnost, kontaktujte prosím [uveďte interní kontaktní místo a zdroj informací o postupu]. (Připadá-li v úvahu) Maximální lhůta pro vyřízení stížnosti [lhůta] (Připadá-li v úvahu) [Pokud stížnost interně nevyřešíme k Vaší spokojenosti,] můžete kontaktovat [uveďte název vnějšího subjektu pro mimosoudní vyřizování stížností a zjednávání nápravy] (připadá-li v úvahu) nebo se můžete obrátit na síť FIN-NET pro informace o takovém subjektu ve Vaší zemi. 13. Nedodržení závazků vyplývajících z úvěru: důsledky pro dlužníka [Druhy nedodržení] [Finanční nebo právní důsledky] Pokud byste měl/a potíže s dodržením [četnost] plateb, neprodleně nás prosím kontaktujte, abychom našli možná řešení. (Připadá-li v úvahu) Jestliže nebudete splácet, může být v krajním případě Vaše nemovitost zabavena. (Připadá-li v úvahu) 14. Další informace (Připadá-li v úvahu) [Určení práva rozhodného pro smlouvu o úvěru]. (Hodlá-li věřitel použít jazyk, který se liší od jazyka ESIP) Informace a smluvní podmínky budou poskytnuty v [jazyk]. Pokud souhlasíte, máme v úmyslu s Vámi po dobu trvání smlouvy o úvěru komunikovat v [jazyk/y]. [Uveďte prohlášení o právu na poskytnutí nebo popřípadě nabídnutí návrhu smlouvy o úvěru] 15. Orgán dohledu Dohled nad věřitelem vykonává [název/názvy a adresa/y internetových stránek orgánu/ů dohledu]. 93

(Připadá-li v úvahu) Dohled nad tímto zprostředkovatelem úvěru vykonává [název a adresa internetových stránek orgánu dohledu]. ČÁST B Pokyny k vyplnění ESIP Při vyplňování ESIP musí být dodrženy alespoň tyto pokyny: Oddíl „Úvodní text“ 1) Doba platnosti musí být řádně zvýrazněna. Pro účely tohoto oddílu se „dobou platnosti“ rozumí časový úsek, po který informace obsažené v ESIP, například zápůjční úroková sazba, zůstanou nezměněny a použijí se, rozhodne-li se věřitel v tomto časovém úseku poskytnout úvěr. Jestliže určení použitelné zápůjční úrokové sazby a dalších nákladů závisí na výsledcích prodeje podkladových dluhopisů, mohou se konečná zápůjční úroková sazba a další náklady od uvedených hodnot lišit. Pouze v těchto případech je třeba poukázat na to, že doba platnosti se nevztahuje na zápůjční úrokovou sazbu a další náklady tím, že se vloží slova „kromě úrokové sazby a dalších nákladů“. Oddíl „1. Věřitel“ 1) Jméno nebo název, telefonní číslo a poštovní adresa věřitele odkazují na kontaktní údaje, které může spotřebitel využít v budoucí korespondenci. 2) Informace o e-mailové adrese, čísle faxu, adrese internetových stránek a kontaktní osobě/kontaktním místu nejsou povinné. 3) V souladu s článkem 3 směrnice 2002/65/ES, pokud je transakce nabízena na dálku, věřitel musí uvést, připadá-li to v úvahu, jméno nebo název a poštovní adresu svého zástupce v členském státě bydliště spotřebitele. Uvedení telefonního čísla, e-mailové adresy a adresy internetových stránek zástupce poskytovatele úvěru není povinné. 4) Nepřipadá-li v úvahu oddíl 2, věřitel informuje spotřebitele pomocí formulace uvedené v části A o tom, zda a na jakém základě jsou poskytovány poradenské služby. (Připadá-li v úvahu) Oddíl „2. Zprostředkovatel úvěru“ Pokud informace o produktu poskytuje spotřebiteli zprostředkovatel úvěru, uvede zprostředkovatel tyto údaje: 1) Jméno nebo název, telefonní číslo a poštovní adresa zprostředkovatele úvěru odkazují na kontaktní údaje, které může spotřebitel využít v budoucí korespondenci. 2) Informace o e-mailové adrese, čísle faxu, adrese internetových stránek a kontaktní osobě/kontaktním místu nejsou povinné. 3) Zprostředkovatel úvěru informuje spotřebitele pomocí formulace uvedené v části A o tom, zda a na jakém základě jsou poskytovány poradenské služby. 4) Vysvětlení toho, jakým způsobem je zprostředkovatel úvěru odměňován. Dostává-li provizi od věřitele, musí být uvedena její výše a jméno nebo název věřitele, pokud se liší od jména nebo názvu uvedeného v oddíle 1. Oddíl „3. Hlavní znaky úvěru“ 1) V tomto oddíle musí být jasně vysvětleny hlavní znaky úvěru, včetně jeho hodnoty, měny a možných rizik souvisejících se zápůjční úrokovou sazbou, včetně rizik uvedených v bodě 8, a se způsobem umořování.

94

2) V případech, kdy se měna úvěru liší od koruny české, uvede věřitel, že spotřebitel bude upozorněn přinejmenším vždy, když se úroková sazba změní o více než 20 %, a připadá-li to v úvahu, uvede rovněž informace o právu změnit měnu, v níž je podle smlouvy o úvěru poskytnut nebo vyjádřen úvěr, na jinou měnu či o možnosti sjednat nové podmínky úvěru, nebo o jiných mechanismech, které jsou spotřebiteli dostupné za účelem omezení jeho expozice vůči kurzovému riziku. Je-li ve smlouvě o úvěru stanoveno omezení kurzovního rizika, věřitel uvede maximální částku, kterou bude spotřebitel muset splatit. Není-li ve smlouvě o úvěru stanoveno omezení kurzového rizika, jemuž je spotřebitel vystaven, na fluktuaci směnného kurzu nižší než 20 %, věřitel uvede ilustrativní příklad toho, jaký dopad na hodnotu úvěru by měl 20 % pokles hodnoty koruny české, v němž měl spotřebitel bydliště v době uzavření smlouvy o úvěru v poměru k měně úvěru. 3) Doba trvání úvěru musí být vyjádřena v letech nebo měsících podle toho, co je nejvhodnější. Pokud se doba trvání úvěru může v průběhu doby trvání smlouvy změnit, věřitel musí vysvětlit, kdy a za jakých podmínek se tak může stát. Jde-li o úvěr na dobu neurčitou, například ve formě zajištěné kreditní karty, věřitel tuto skutečnost zřetelně uvede. 4) Musí být jasně uveden druh úvěru (například hypoteční úvěr, úvěr na bydlení, zajištěná kreditní karta). Popis druhu úvěru musí jasně uvádět, jak budou jistina a úrok po dobu trvání úvěru spláceny (tj. způsob umořování), a zřetelně upřesnit, zda je daná smlouva o úvěru založena na průběžném splácení jistiny nebo pouze na průběžných platbách úroků, nebo na spojení obou způsobů. 5) Pokud je úvěr zcela nebo zčásti úvěrem, u něhož se průběžně platí pouze úroky, musí tato skutečnost být zřetelně uvedena na konci tohoto oddílu pomocí formulace uvedené v části A. 6) V tomto oddíle musí být uvedeno, zda je zápůjční úroková sazba pevná nebo pohyblivá, a tam, kde je to relevantní, doba, po kterou zápůjční úroková sazba zůstává pevně stanovena, četnost následných přezkoumání a existence horních a dolních hranic variability zápůjční úrokové sazby. Musí být vysvětlen vzorec použitý pro přezkoumání zápůjční úrokové sazby a jeho jednotlivé složky (například referenční sazba, úrokové rozpětí). Věřitel uvede, například prostřednictvím adresy internetových stránek, kde lze o indexech či sazbách použitých ve vzorci zjistit další informace (například o sazbě Euribor nebo referenční sazbě centrální banky). 7) Uplatňují-li se za různých okolností různé zápůjční úrokové sazby, musí být uvedeny informace o všech použitelných sazbách. 8) „Celková částka ke splacení“ odpovídá celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit. Je vyjádřena jako součet celkové výše spotřebitelského úvěru a celkových nákladů spotřebitelského úvěru. Není-li zápůjční úroková sazba stanovena pevně na celou dobu trvání smlouvy, musí být zvýrazněno, že je tato částka pouze ilustrativní a může se změnit, zejména v závislosti na změnách v zápůjční úrokové sazbě. 9) Pokud bude úvěr zajištěn zástavním právem k nemovitosti či jiným srovnatelným zajištěním nebo právem souvisejícím s nemovitostí, musí na to věřitel spotřebitele upozornit. Připadá-li to v úvahu, musí věřitel uvést předpokládanou hodnotu nemovitosti nebo jiného zajištění, která byla použita při přípravě tohoto informačního přehledu. 10) Připadá-li to v úvahu, věřitel uvede a) buď „maximální výši dostupného úvěru v poměru k hodnotě nemovitosti“, což označuje poměr mezi úvěrem a hodnotou. Tento poměr by měl být doplněn příkladem maximální částky v absolutním vyjádření, kterou si lze vypůjčit za danou hodnotu nemovitosti, nebo

95

b) „minimální hodnotu nemovitosti požadovanou věřitelem pro účely poskytnutí úvěru ve výši zvolené jakožto ilustrativní příklad“. 11) Pokud jsou úvěry vícedílnými úvěry (například částečně pevná sazba, částečně pohyblivá sazba), promítne se to do informací o druhu úvěru a požadované informace se poskytují pro každou jednotlivou část úvěru. Oddíl „4. Úroková sazba a jiné náklady“ 1) „Úrokovou sazbou“ se rozumí zápůjční úroková sazba nebo úrokové sazby. 2) zápůjční úroková sazba musí být uvedena v procentech. Je-li zápůjční úroková sazba pohyblivá a je-li založena na referenční sazbě, může věřitel zápůjční úrokovou sazbu vymezit prostřednictvím uvedení referenční sazby a procentní hodnoty úrokového rozpětí věřitele. Věřitel však musí uvést výši referenční sazby platnou ke dni vydání ESIP. Je-li zápůjční úroková sazba pohyblivá, uvedené informace musí zahrnovat: a) předpoklady použité pro výpočet RPSN, b) použitelné horní a dolní hranice, připadá-li to v úvahu, a c) upozornění, že variabilita úrokové sazby by mohla mít vliv na skutečnou výši RPSN. Toto upozornění musí být napsáno větším písmem a uvedeno na dobře viditelném místě v hlavní části ESIP, aby si jej spotřebitel všiml. Upozornění by mělo být doplněno ilustrativním příkladem RPSN. Je-li stanovena horní hranice zápůjční úrokové sazby, měl by být tento příklad založen na předpokladu, že zápůjční úroková sazba se zvýší při nejbližší možné příležitosti na nejvyšší úroveň, kterou smlouva o úvěru umožňuje. Není-li horní hranice stanovena, musí být jako ilustrativní příklad uvedena RPSN při nejvyšší zápůjční úrokové sazbě, která se vyskytla za období nejméně posledních 20 let nebo za nejdelší období, pro něž jsou k dispozici údaje, z nichž výpočet zápůjční úrokové sazby vychází, pokud je takové období kratší než 20 let, přičemž daný příklad musí vycházet z nejvyšší hodnoty jakékoli vnější referenční sazby použité pro výpočet zápůjční úrokové sazby, připadá-li to v úvahu, nebo z nejvyšší hodnoty referenční sazby stanovené příslušným orgánem nebo Evropským orgánem pro bankovnictví, pokud věřitel vnější referenční sazbu nepoužívá. Tento požadavek se nepoužije na smlouvy o úvěru, u nichž je dohodnuta pevná zápůjční úroková sazba na počáteční významně dlouhé období několika let, na jehož konci mohou věřitel a spotřebitel sjednat novou pevnou sazbu na další období. V případě smluv o úvěru, u nichž je dohodnuta pevná zápůjční úroková sazba na počáteční významně dlouhé období několika let, na jehož konci mohou věřitel a spotřebitel sjednat novou pevnou sazbu na další období, musí uvedené informace zahrnovat upozornění, že RPSN je vypočítána na základě zápůjční úrokové sazby pro počáteční období. Toto upozornění musí být doplněno dalším, ilustrativním příkladem RPSN vypočítané v souladu s čl. 17 odst. 4. Pokud jsou úvěry vícedílnými úvěry (například částečně pevná sazba, částečně pohyblivá sazba), informace se poskytují pro každou jednotlivou část úvěru. 3) V části věnované „dalším složkám RPSN“ musí být uvedeny veškeré další náklady obsažené v RPSN, jako jsou například jednorázové náklady typu správních poplatků a pravidelné náklady typu ročních poplatků za vedení úvěru. Věřitel zařadí všechny náklady do příslušné kategorie (náklady placené jednorázově, náklady placené opakovaně a zahrnuté ve splátkách, náklady placené opakovaně, ale nezahrnuté ve splátkách) a uvede, v jaké výši, komu a kdy mají být hrazeny. Neuvádí se zde náklady vzniklé porušením smluvních závazků. Není-li příslušná částka známa, uvede věřitel, pokud je to možné, její orientační výši, a pokud to možné není, popíše, jak bude částka vypočítána; v obou případech uvede, že jde pouze o orientační údaj. Pokud určité náklady nejsou do RPSN zahrnuty, protože nejsou věřiteli známy, musí být tato skutečnost zvýrazněna.

96

Pokud spotřebitel informoval věřitele o jednom nebo více aspektech jím preferovaného úvěru, jako například o době trvání smlouvy o úvěru a celkové výši úvěru, musí věřitel tyto aspekty pokud možno použít; stanoví-li smlouva o úvěru různé způsoby čerpání s různými poplatky nebo zápůjčními úrokovými sazbami a použije-li věřitel předpoklady uvedené v části II přílohy I, uvede, že jiné mechanismy čerpání uplatňované na tento typ smlouvy o úvěru mohou vést k vyšší RPSN. Jsou-li při výpočtu RPSN použity podmínky čerpání, musí věřitel zvýraznit poplatky spojené s jinými mechanismy čerpání, jež nejsou nutně totožné s těmi, které byly použity při výpočtu RPSN. 4) Pokud je třeba zaplatit poplatek za zápis hypotéky či srovnatelného zajištění do evidence, musí tato skutečnost být uvedena v tomto oddíle spolu s výší daného poplatku, je-li známa, nebo pokud to není možné, musí zde být uveden základ pro stanovení výše tohoto poplatku. Jsou-li tyto poplatky známy a zahrnuty do RPSN, musí být tato skutečnost a výše poplatků uvedeny jako „náklady placené jednorázově“. Pokud tyto poplatky nejsou věřiteli známy, a nejsou tudíž zahrnuty do RPSN, musí být existence takového poplatku jasně zmíněna v přehledu nákladů, které nejsou věřiteli známy. V obou případech se v rámci příslušné položky použije standardní formulace uvedená v části A. Oddíl „5. Četnost a počet plateb“ 1) Pokud se platby mají pravidelně opakovat, uvede se četnost plateb (například měsíčně). Pokud bude četnost plateb nepravidelná, spotřebiteli to musí být jasně vysvětleno. 2) Počet uvedených plateb musí pokrýt celou dobu trvání úvěru. Oddíl „6. Výše každé splátky“ 1) Musí být zřetelně uvedena měna úvěru a měna splátek. 2) Pokud se výše splátek může v průběhu doby trvání úvěru měnit, musí věřitel stanovit období, během kterého zůstane počáteční výše splátky nezměněna, a kdy a jak často se poté bude měnit. 3) Pokud je úvěr zcela nebo zčásti úvěrem, u nějž se průběžně platí pouze úroky, musí tato skutečnost být zřetelně uvedena na konci tohoto oddílu pomocí formulace uvedené v části A. Podléhá-li poskytnutí úvěru, u nějž se platí pouze úroky a který je zajištěn zástavním právem k nemovitosti nebo jiným srovnatelným zajištěním, podmínce, že si spotřebitel pořídí vázaný spořicí produkt, musí být rovněž uvedena výše a četnost jakýchkoli splátek pro tento produkt. 4) Pokud je zápůjční úroková sazba pohyblivá, musí zmíněné informace zahrnovat také prohlášení v tomto smyslu, a to ve znění formulace uvedené v části A, a ilustrativní maximální výši splátky. Je-li stanovena horní hranice zápůjční úrokové sazby, musí být jako ilustrativní příklad uvedena výše splátky v případě nárůstu úrokové sazby na tuto horní hranici. Není-li horní hranice stanovena, musí být jako ilustrativní příklad uveden nejhorší scénář odpovídající výši splátek při nejvyšší zápůjční úrokové sazbě za posledních 20 let nebo za nejdelší období, pro něž jsou k dispozici údaje, z nichž výpočet zápůjční úrokové sazby vychází, pokud je takové období kratší než 20 let, přičemž daný příklad musí vycházet z nejvyšší hodnoty jakékoli vnější referenční sazby použité pro výpočet zápůjční úrokové sazby, připadá-li to v úvahu, nebo z nejvyšší hodnoty referenční sazby stanovené příslušným orgánem nebo Evropským orgánem pro bankovnictví, pokud věřitel vnější referenční sazbu nepoužívá. Poskytnutí ilustrativního příkladu není vyžadováno pro smlouvy o úvěru, u nichž je dohodnuta pevná zápůjční úroková sazba na počáteční významně dlouhé období několika let, na jehož konci mohou věřitel a spotřebitel sjednat novou pevnou sazbu na další období. Pokud jsou úvěry vícedílnými úvěry (například částečně pevná sazba, částečně pohyblivá sazba), informace se poskytují pro každou jednotlivou část úvěru i za celý úvěr. 97

5) (Připadá-li v úvahu) Pokud se měna úvěru liší od národní měny spotřebitele nebo pokud je úvěr navázán na měnu odlišnou od národní měny spotřebitele, musí věřitel uvést číselný příklad, ze kterého je zřejmé, jaký vliv mohou mít změny příslušného směnného kurzu na výši splátek, prostřednictvím formulace uvedené v části A. Tento příklad musí vycházet z případu 20 % poklesu hodnoty národní měny spotřebitele a musí zahrnovat zvýrazněné prohlášení, že by se splátky mohly zvýšit ještě více, než se v daném příkladu předpokládá. Je-li stanovena hranice, jež se zvyšuje na méně než 20 %, musí být místo toho uvedena maximální hodnota plateb v měně spotřebitele a prohlášení o možnosti dalšího zvýšení splátek se neuvede. 6) Je-li úvěr zcela nebo zčásti úvěrem s pohyblivou úrokovou sazbou a zároveň platí bod 3, musí se ilustrativní příklad podle bodu 5 zakládat na výši splátky uvedené v bodě 1. 7) Používá-li se pro úhradu splátek jiná měna, než je měna úvěru, nebo závisí-li výše každé splátky vyjádřená v národní měně spotřebitele na odpovídající částce v jiné měně, musí být v tomto oddíle uvedeno datum, k němuž se použitelný směnný kurz určí, a buď směnný kurz nebo základ, který se použije pro jeho určení, jakož i četnost jejich úprav. Připadá-li to v úvahu, zahrnují tyto informace název instituce, která směnný kurz zveřejňuje. 8) Pokud je úvěr úvěrem s odloženým úrokem, u něhož nejsou nesplacené úroky plně hrazeny v rámci splátek a přičítají se k celkové výši nesplaceného úvěru, musí být poskytnuto vysvětlení toho, jak a kdy se odložené úroky přičítají k úvěru jako částka v hotovosti a jaké důsledky z toho plynou pro spotřebitele, pokud jde o jeho zbývající dluh. Oddíl „7. Ilustrativní splátkový kalendář“ 1) Tento oddíl se do informačního přehledu zahrne v případech, kdy je úvěr úvěrem s odloženým úrokem, u něhož nejsou nesplacené úroky plně hrazeny v rámci splátek a přičítají se k výši nesplaceného úvěru, nebo kdy je zápůjční úroková sazba stanovena pevně na celou dobu trvání smlouvy o úvěru. Má-li spotřebitel právo obdržet revidovaný splátkový kalendář, musí být tato skutečnost uvedena spolu s podmínkami, za nichž spotřebitel toto právo má. 2) Pokud se zápůjční úroková sazba může v průběhu doby trvání úvěru měnit, věřitel musí uvést období, během kterého zůstane počáteční zápůjční úroková sazba nezměněna. 3) Tabulka uvedená v této části musí obsahovat následující sloupce: „harmonogram splácení“ (například měsíc 1, měsíc 2, měsíc 3), „výše splátky“, „úrok placený v každé splátce“, „ostatní náklady zahrnuté ve splátce“ (připadá-li v úvahu), „jistina splacená ve splátce“ a „zbývající nesplacená jistina po každé splátce“. 4) V prvním roce splácení musí být informace poskytnuty pro každou jednotlivou splátku a na konci prvního roku musí být pro každý sloupec vyznačen mezisoučet. Pro následující roky lze údaje poskytnout na ročním základě. Na konci tabulky se musí doplnit řádek „celkem“, který uvádí celkové částky pro každý sloupec. Celkové náklady úvěru placené spotřebitelem (tj. celkový součet sloupce „výše splátky“) musí být jasně vyznačeny a jako takové uváděny. 5) Pokud zápůjční úroková sazba podléhá přezkoumání a výše splátky po každém přezkoumání není známa, může věřitel ve splátkovém kalendáři uvést stejnou výši splátky po celou dobu trvání úvěru. V tomto případě na to musí věřitel spotřebitele upozornit viditelným odlišením částek, které jsou známy, od těch, které jsou hypotetické (například použitím jiného písma, ohraničení nebo stínování). Kromě toho musí být jasně čitelným textem vysvětleno, ve kterých obdobích se mohou částky uvedené v tabulce lišit a proč. Oddíl „8. Další povinnosti“

98

1) V tomto oddíle věřitel uvede povinnosti, jako je povinnost nemovitost pojistit, sjednat životní pojištění, posílat mzdu na účet u věřitele nebo zakoupit jakýkoli jiný produkt nebo službu. U každé povinnosti musí věřitel uvést, vůči komu a dokdy musí být splněna. 2) Věřitel musí uvést dobu trvání povinnosti, například po celou dobu platnosti smlouvy o úvěru. V souvislosti s každou povinností musí věřitel uvést jakékoli náklady, které má hradit spotřebitel a jež nejsou zahrnuty v RPSN. 3) Věřitel uvede, zda má spotřebitel za účelem získání úvěru na základě uvedených podmínek povinnost využít některé doplňkové služby, a pokud ano, zda je spotřebitel povinen pořídit tyto služby od věřitelem vybraného poskytovatele nebo je může pořídit od poskytovatele, kterého si sám zvolí. Jestliže je tato možnost podmíněna tím, že doplňkové služby musí mít určité minimální vlastnosti, musí být tyto vlastnosti v tomto oddíle popsány. Jsou-li se smlouvou o úvěru spojeny další produkty, uvede věřitel klíčové vlastnosti těchto dalších produktů a jasně stanoví, zda má spotřebitel právo smluvní vztah ze smlouvy o úvěru nebo s ní spojených produktů ukončit zvlášť, za jakých podmínek a s jakými důsledky, a připadá-li to v úvahu, možné důsledky ukončení doplňkových služeb vyžadovaných v souvislosti se smlouvou o úvěru. Oddíl „9. Předčasné splacení“ 1) Věřitel musí uvést, za jakých podmínek může spotřebitel úvěr předčasně zcela či z části splatit. 2) V oddíle týkajícím se poplatků za předčasné splacení musí věřitel upozornit spotřebitele na jakékoli poplatky za předčasné splacení nebo jiné náklady, které je třeba uhradit v případě předčasného splacení za účelem odškodnění věřitele, a pokud možno musí uvést jejich výši. V případech, kdy by výše odškodnění závisela na různých faktorech, jako je splacená částka nebo úroková sazba převažující v okamžiku předčasného splacení, musí věřitel specifikovat, jak se toto odškodnění vypočítá, a uvést maximální možnou výši tohoto poplatku, nebo pokud to není možné, ilustrativní příklad, na němž spotřebitel uvidí výši odškodnění při různých možných scénářích. Oddíl „10. Flexibilní prvky“ 1) Připadá-li to v úvahu, věřitel vysvětlí možnost a podmínky převedení úvěru na jiného věřitele nebo nemovitost. 2) (Připadá-li v úvahu) Další prvky: Pokud produkt obsahuje kterýkoli z prvků uvedených v bodě 5, musí být v tomto oddíle uveden seznam těchto prvků, včetně stručného vysvětlení: okolností, za jakých může spotřebitel prvek použít; veškerých podmínek spjatých s prvkem; skutečnosti, že pokud prvek tvoří součást úvěru zajištěného zástavním právem k nemovitosti nebo jiným srovnatelným zajištěním, znamená to, že spotřebitel ztrácí jakoukoli zákonnou nebo jinou ochranu, která je s tímto prvkem obvykle spojena; a podniku, který prvek poskytuje (pokud jím není věřitel). 3) Jestliže daný prvek zahrnuje jakýkoli dodatečný úvěr, musí se v tomto oddíle spotřebiteli vysvětlit: celková výše úvěru (včetně úvěru zajištěného zástavním právem k nemovitosti nebo jiným srovnatelným zajištěním); zda je daný dodatečný úvěr zajištěn, či nikoli; příslušné zápůjční úrokové sazby; a zda je úvěr regulovaný, či nikoli. Výše takového dodatečného úvěru musí buď být zahrnuta do původního posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo pokud není, musí být v tomto oddíle jasně uvedeno, že dostupnost této dodatečné částky závisí na dalším posouzení schopnosti spotřebitele úvěr splatit. 4) Jestliže prvek zahrnuje spořící nástroj, musí být vysvětlena příslušná úroková sazba.

99

5) Možné dodatečné prvky jsou: „přeplatky/nedoplatky“ [zaplacení vyšší nebo nižší částky, než je splátka běžně vyžadovaná v rámci struktury umořování]; „platební prázdniny“ [období, během nichž se od spotřebitele nevyžaduje odvádění plateb]; „zpětná půjčka“ [možnost, aby si spotřebitel opětovně půjčil prostředky, které již čerpal a splatil]; „dodatečná půjčka dostupná bez dalšího schvalování“; „dodatečná zajištěná nebo nezajištěná půjčka“ [v souladu s výše uvedeným bodem 3]; „kreditní karta“; „provázaný běžný účet“ a „provázaný spořicí účet“. 6) Věřitel může do tohoto oddílu zahrnout další prvky, které nabízí v rámci smlouvy o úvěru a které nejsou uvedeny v předchozích oddílech. Oddíl „11. Další práva dlužníka“ 1) Věřitel objasní dostupné/á právo/a, jako například právo na odstoupení od smlouvy, lhůtu na rozmyšlenou nebo popřípadě jiná práva, jako je možnost převedení úvěru (včetně subrogace), upřesní podmínky, s nimiž je/jsou toto/tato právo/a spojeno/a, postup, jakým jej/je spotřebitel má uplatnit, mimo jiné adresu, na niž musí být zasláno oznámení o odstoupení od smlouvy, a odpovídající poplatky (připadá-li v úvahu). 2) Má-li se spotřebitel lhůtu na rozmyšlenou nebo právo na odstoupení od smlouvy, musí to být jasně uvedeno. 3) V souladu s článkem 3 směrnice 2002/65/ES, pokud je transakce nabízena na dálku, musí být spotřebitel informován o existenci či neexistenci práva na odstoupení. Oddíl „12. Stížnosti“ 1) V tomto oddíle je uvedeno interní kontaktní místo [název příslušného oddělení] a způsob, jak je kontaktovat za účelem podání stížnosti [poštovní adresa] nebo [telefonní číslo], nebo [kontaktní osoba:] [kontaktní údaje] a odkaz na postup podávání stížností na příslušné internetové stránce nebo podobném informačním zdroji. 2) Musí zde být uveden název příslušného vnějšího subjektu pro mimosoudní vyřizování stížností a zjednávání nápravy, a pokud je využití vnitřního postupu podávání stížností podmínkou pro přístup k takovému subjektu, musí zde tato skutečnost být uvedena prostřednictvím formulace v části A. 3) V případě smluv o úvěru se spotřebitelem, který má bydliště v jiném členském státě, odkáže věřitel na existenci sítě FIN-NET (http://ec.europa.eu/internal_market/fin-net/). Oddíl „13. Nedodržení závazků vyplývajících z úvěru: důsledky pro dlužníka“ 1) Může-li mít nedodržení jakékoli povinnosti spotřebitele ve vztahu k úvěru pro něho finanční nebo právní důsledky, musí věřitel v tomto oddíle popsat jednotlivé hlavní případy (například pozdní platby / prodlení, nesplnění povinností stanovených v oddíle 8 „Další povinnosti“) a uvést, kde lze získat další informace. 2) Pro každý z těchto případů musí věřitel uvést jasnou, snadno srozumitelnou formou možné sankce nebo důsledky. Odkaz na vážné důsledky musí být zvýrazněn. 3) Pokud může být nemovitost, kterou je úvěr zajištěn, vrácena věřiteli nebo převedena na věřitele v případě, že spotřebitel nedodrží své závazky, musí být tato skutečnost v tomto oddíle uvedena pomocí prohlášení ve znění formulace uvedené v části A. Oddíl „14. Další informace“ 1) V případě uvádění na trh na dálku bude tento oddíl obsahovat jakoukoli doložku o právu rozhodném pro smlouvu o úvěru nebo příslušném soudu.

100

2) Hodlá-li věřitel komunikovat se spotřebitelem v průběhu doby trvání smlouvy v jiném jazyce než v jazyce ESIP, musí být tato skutečnost uvedena, včetně jazyka, který má být pro komunikaci používán. Tímto ustanovením není dotčen čl. 3 odst. 1 bod 3 písm. g) směrnice 2002/65/ES. 3) Věřitel nebo zprostředkovatel úvěru uvede prohlášení o právu spotřebitele na poskytnutí nebo popřípadě nabídnutí návrhu smlouvy o úvěru přinejmenším poté, co byla učiněna nabídka závazná pro věřitele. Oddíl „15. Orgán dohledu“ 1) Musí být uveden orgán nebo orgány příslušné k dohledu v předsmluvní fázi úvěru.

101

Příloha č. 5 k zákonu č. .../2016 Vzor tabulky umoření (1) Tabulka umoření obsahuje dlužné platby, lhůty a podmínky vztahující se ke splacení těchto částek, rozčlenění každé splátky ukazující umořování jistiny, úrok vypočítaný na základě úrokové sazby a veškeré dodatečné náklady. CELEX: 32008L0048

(2) Tabulka umoření se vyhotoví tak, že a) ve svých řádcích zachytí každé jednotlivé období, ve kterém dochází k čerpání nebo splácení spotřebitelského úvěru, a na posledním řádku také součet těchto položek a b) ve svých sloupcích zachytí předpokládané čerpání úvěru, veškeré náklady na spotřebitelský úvěr, k jejichž úhradě se spotřebitel zaváže ve smlouvě o spotřebitelském úvěru a zůstatek jistiny. (3) Pokud není úroková sazba pevně stanovena nebo je možné dodatečně náklady změnit, musí tabulka umoření obsahovat jasnou a stručnou informaci, že uvedené údaje platí pouze do změny úrokové sazby nebo dodatečných nákladů provedené v souladu se smlouvou o spotřebitelském úvěru. CELEX: 32008L0048

(4) Způsob grafického zpracování tabulky umoření, zejména její struktura a označení sloupců, se nesmí významně odchýlit od této vzorové podoby: Čerpání úvěru Číslo období

1 2 ... Celkem

Datum

-

Výše čerpání

Splácení úvěru Sjednaná úroková sazba [A]

Úhrada nákladů na sjednání a správu úvěru, které nejsou financovány úvěrem [B]

Splátka úvěru [C]

Z toho úrok [D]= [zůstatek jistiny předchozího období]∙[A]

Z toho úmor [E]=[C][D]

Doplňkové finanční služby (pojistné za pojištění) [F]

Celková platba za období [B]+[C]+[F]

Zůstatek (nesplacené) jistiny [zůstatek jistiny předchozího období]-[E]

-

-

102

Důvodová zpráva I. Obecná část 1

Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad Viz přílohu k důvodové zprávě k návrhu zákona o spotřebitelském úvěru.

2

Zhodnocení souladu návrhu zákona s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona je v souladu s Ústavou založeným ústavním pořádkem České republiky. Z ústavního pořádku České republiky nevyplývají specifické právní normy ústavněprávní síly dopadající na oblast úvěrů pro spotřebitele. Ústavní soud se ve své rozhodovací praxi oblastí úvěrů pro spotřebitele dosud specificky rovněž nezabýval. Návrh zákona přebírá transpoziční úpravu směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „CCD“), která je obsažena v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů a transponuje směrnici 2014/17/EU o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (dále jen „MCD“). Návrh zákona se dotýká zejména ústavně zaručeného práva vlastnit majetek (čl. 11 LPS) a ústavně zaručeného práva podnikat (čl. 26 LPS). Při zásazích do těchto základních práv návrh zákona plně respektuje zásadu, že při stanovení mezí základních práv musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu (čl. 4 odst. 4 LPS). Zásahy do uvedených základních práv jsou vyváženy legitimním zájmem na ochraně spotřebitele a na eliminaci některých nežádoucích sociálních jevů, které mohou být spojeny s nedostatečnou regulací oblasti úvěrů pro spotřebitele. Pokud jde o postavení České národní banky, návrh zákona respektuje zásadu, že do činnosti České národní banky lze zasahovat pouze zákonem (čl. 98 odst. 1 Ústavy), a činí tak způsobem, který neohrožuje plnění jejího hlavního ústavně zakotveného cíle, jímž je péče o cenovou stabilitu. Kromě toho návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky, např. zásady vyplývající z pojmu demokratického právního státu (čl. 1 Ústavy), zásadu enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí (čl. 2 odst. 2 LPS) a v oblasti správního trestání zásadu nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege (čl. 39 LPS). 3

Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami a právem Evropské unie

Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s právními akty EU. Z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, nevyplývají specifické právní normy dopadající na oblast úvěrů pro spotřebitele. Mezinárodní soudní instituce se ve své rozhodovací praxi oblastí úvěrů pro spotřebitele dosud specificky rovněž nezabývaly. Pokud jde o práva zaručená Evropskou úmluvou o lidských právech, dotýká se návrh zákona zejména ochrany vlastnictví (čl. 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě) a práva na soukromý život (čl. 8 Úmluvy). Zásahy do těchto práv jsou nezbytné k naplnění legitimního cíle, jímž je zájem na ochraně spotřebitele a na eliminaci některých nežádoucích sociálních jevů, které mohou být spojeny s nedostatečnou regulací oblasti úvěrů pro spotřebitele. Tím je podle názoru předkladatele naplněn právní základ, který Úmluva stanoví pro zásahy do těchto práv, konkrétně v případě ochrany vlastnictví je to obecný zájem (čl. 1 odst. 2 Protokolu č. 1 k 103

Úmluvě) a v případě práva na soukromý život hospodářský blahobyt země a ochrana práv a svobod jiných (čl. 8 odst. 2 Úmluvy). Kromě toho návrh zákona respektuje další práva zaručená Úmluvou, zejména právo na spravedlivý proces (čl. 6 odst. 1 Úmluvy) a prostředek nápravy (čl. 13 Úmluvy) tím, že nijak neomezuje právo osob dotčených zásahy do výše uvedených práv žádat o přezkoumání těchto zásahů soud, a dále zásadu nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege (čl. 7 Úmluvy) tím, že skutkové podstaty správních deliktů jsou stanoveny zákonem a vymezeny dostatečně určitě a předvídatelně. Návrh zákona je též v souladu s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat č. 108, vyhlášenou pod č. 115/2001 Sb. m. s., když v souladu s touto smlouvou a příslušnou evropskou právní úpravou (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně jednotlivců v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů) stanoví ve veřejném zájmu za účelem předcházení sociálně-ekonomickým následkům poskytnutí úvěru osobě, která nesplňuje požadavky na úvěruschopnost, povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele a za účelem umožnění splnění této povinnosti prolamuje povinnost získat od spotřebitele souhlas se zpracováváním jeho osobních údajů týkajících se posouzení jeho úvěruschopnosti. Další práva spotřebitele vyplývající z ochrany osobních údajů nejsou dotčena. 4

Předpokládaný hospodářský a finanční dosah

Navrhovaný zákon je koncipován jako rozpočtově neutrální. Neměl by mít zásadní vliv na státní rozpočet, ani na ostatní veřejné rozpočty, zejména rozpočty krajů a obcí. Kladný dopad na veřejné rozpočty se předpokládá v případě změny institucionálního uspořádání v povolovacích a dohledových činnostech (přesun kompetencí z České obchodní inspekce a živnostenských úřadů na Českou národní banku).

II. Zvláštní část 1 Obecná ustanovení K § 1: Úvodní ustanovení zákona odkazuje v souladu s příslušnými evropskými předpisy na směrnice, které provádí, a definuje předmět působnosti. Zákon upravuje vstup do odvětví poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a pravidla výkonu tohoto povolání, tedy práva a povinnosti jak na straně poskytovatele a zprostředkovatele spotřebitelského úvěru, tak na straně spotřebitele jako dlužníka ze smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, nebo zájemce o zprostředkování spotřebitelského úvěru. Zákon též upravuje působnost správních orgánů v této oblasti. K § 2: Ustanovení definuje v souladu s terminologií občanského zákoníku a ve shodě s dosavadním zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů a) spotřebitelský úvěr, b) spotřebitelský úvěr na bydlení jakožto zvláštní typ spotřebitelského úvěru - tj. zajištěný spotřebitelský úvěr nebo nezajištěný spotřebitelský úvěr určený k pořízení či výstavbě nemovitosti nebo úvěr ze stavebního spoření. Pořízení nemovitosti může být provedeno i nabytím družstevního podílu nebo nabytím účasti v jiné právnické osobě, jako je například společnost s ručením omezením nebo společnost akciová, v těch případech, kdy tyto 104

společnosti mají obdobný účel jako bytové družstvo a nabytí účasti v nich slouží k získání práva užívání bytu nebo rodinného domu. Spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 je zvláštním typem spotřebitelského úvěru podle odstavce 1, který je vyloučen z působnosti směrnice 2008/48/ES a dosavadního zákona č. 145/2010 Sb. Práva a povinnosti vztahující se ke spotřebitelskému úvěru na bydlení podle odstavce 2 se nevztahují na jiné typy spotřebitelských úvěrů podle odstavce 1. Práva a povinnosti vztahující se ke spotřebitelskému úvěru podle odstavce 1, se vztahují i ke spotřebitelskému úvěru na bydlení podle odstavce 2, pokud není uvedeno jinak. Tam, kde se regulace týká pouze spotřebitelského úvěru ve smyslu stávajícího zákona o spotřebitelském úvěru, hovoří se o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení. V případě spotřebitelského úvěru, u něhož není jasné, jakým režimem se řídí, bude rozhodující kritérium zajištění. Pokud je úvěr, byť i zčásti, zajištěn nemovitostí, bude se jednat o spotřebitelský úvěr na bydlení. V případě nezajištěného úvěru se smíšeným účelem, který je možno považovat zčásti za úvěr na bydlení a z části za úvěr jiný než na bydlení, se stanoví výkladové pravidlo, že se takový úvěr bude řídit podle toho, jaký účel ve smlouvě převažuje. Pokud nepůjde určit převažující účel spotřebitelského úvěru, použije se právní úprava spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení. Spotřebitelským úvěrem je dle dikce zákona poskytnutí peněžních prostředků v podobě odložené platby, půjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby. Odloženou platbou je i nájem, pokud si může spotřebitel předmět nájmu na základě smlouvy odkoupit, nebo pouhé prodloužení splátkového kalendáře formou dodatku ke smlouvě, neboť se tím odkládá platba části dříve dohodnutých splátek spotřebitelského úvěru na pozdější dobu. Odloženou platbou ve smyslu spotřebitelského úvěru však není platba na fakturu, pokud není odložená splatnost faktury zpoplatněna a délka splatnosti není v rozporu s běžnou obchodní praxí. Dalším prvkem definice spotřebitelského úvěru je jeho poskytnutí nebo zprostředkování spotřebiteli poskytovatelem nebo zprostředkovatelem. To znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr vždy, pokud je věřitelem ze smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, poskytovatel. Stejně tak se jedná o spotřebitelský úvěr, pokud v procesu úvěrování spotřebitele vystupuje jako prostředník zprostředkovatel. V takovém případě jde o spotřebitelský úvěr, i když věřitelem ze smlouvy, ve které se tento úvěr sjednává, není poskytovatel (ve výše uvedeném smyslu). Z definice spotřebitelského úvěru bylo na rozdíl od definice podle zákona č. 145/2010 Sb. vypuštěno „přislíbení“ finanční služby. Nejde o věcný rozdíl, jde pouze o zohlednění definice pojmů zprostředkování a poskytování, které pod pojmem „nabízení možnosti uzavřít smlouvu...“ v sobě zahrnují zde vypuštěné přislíbení. K § 3: K odstavci 1 Odstavec 1 definuje pojmy týkající se regulace subjektů vykonávajících činnost podle tohoto zákona. k písm. a) Klíčovým prvkem jednotlivých definičních znaků je sjednávání spotřebitelského úvěru (u jednotlivých definičních znaků jde o nabízení možnosti spotřebitelský úvěr sjednat, předkládání návrhu na sjednání spotřebitelského úvěru nebo vlastní sjednání spotřebitelského úvěru). Sjednáním spotřebitelského úvěru se v souladu se zavedenou definicí rozumí každá 105

smlouva nebo dohoda, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, tedy odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba. Z hlediska závazkového práva se může jednat jak o smlouvu, kterou se zakládá zcela nový závazek, tak o dohodu, kterou se existující závazek modifikuje nebo nahrazuje závazkem jiným. Definice poskytovatele (v současné právní úpravě „věřitel“) je transpoziční, avšak je vázána na definici pojmu poskytování. Pojem je nastaven tak, aby zahrnul všechny osoby, které fakticky činnost vykonávají, bez ohledu na to, zda mají příslušné oprávnění či nikoli. Pojem věřitel není používán, protože je zavádějící. Věřitelem může být dle občanského práva v některých situacích i spotřebitel, nadto pojem věřitel je definován zvlášť tak, aby pokryl i osobu, která pohledávku ze spotřebitelského úvěru nabyla od poskytovatele, neboť na věřitele se vztahují některé smluvní podmínky (např. vymáhání dluhu, omezení sankcí). Provádění přípravných prací směřujících ke sjednání spotřebitelského úvěru musí mít vliv na proces schvalování spotřebitelského úvěru. Pouhé administrativní úkony, jako je např. kopírování materiálu, nespadají do definičního znaku poskytování (nebo zprostředkování) spotřebitelského úvěru. Provádění přípravných prací směřujících ke sjednání spotřebitelského úvěru je doplněno o činnost spočívající v poskytování doporučení vedoucího ke sjednání spotřebitelského úvěru. Poskytování tohoto doporučení je obvykle neoddělitelnou součástí nabízení spotřebitelského úvěru poskytovatelem nebo jeho pracovníkem, avšak je nutno jej odlišit od poskytování rady podle § 84, na niž je navázána i povinnost poskytovatele nebo jeho pracovníka provést analýzu potřeb spotřebitele a nabízených produktů. Poskytování doporučení se děje i tehdy, obdrží-li spotřebitel od poskytovatele či zprostředkovatele v rámci předsmluvní fáze či jiné situace, která zakládá podstatné změny v již existujícím smluvním vztahu, jakékoli sdělení typu „pro Vás je vhodné“, „doporučuji Vám si vybrat“, „tento produkt lépe splňuje Vaše potřeby“ apod. Pro takové doporučení platí obecná pravidla jednání podle § 74 až 76. k písm. b) Definice klíčového pojmu „zprostředkování“ vypočítává činnosti, které jsou považovány za definiční znaky zprostředkování úvěru. Výčet těchto činností je téměř totožný s výčtem uvedeným v definici pojmu „poskytování“ s tím rozdílem, že zatímco poskytovatel jedná svým jménem a na svůj účet, zprostředkovatel v mnoha případech jedná jménem a na účet poskytovatele. Provádění přípravných prací směřujících ke sjednání spotřebitelského úvěru je doplněno o činnost spočívající v poskytování doporučení vedoucího, ať už přímo či nepřímo, k uzavření takové smlouvy. Poskytování tohoto doporučení je obvykle neoddělitelnou součástí zprostředkování spotřebitelského úvěru, avšak je nutno jej odlišit od poskytování rady podle § 84, na niž je navázána i povinnost poskytovatele nebo jeho pracovníka provést analýzu potřeb spotřebitele a nabízených produktů. Poskytování doporučení se děje i tehdy, obdrží-li spotřebitel od poskytovatele či zprostředkovatele v rámci předsmluvní fáze či jiné situace, která zakládá podstatné změny v již existujícím smluvním vztahu, jakékoli sdělení typu „pro Vás je vhodné“, „doporučuji Vám si vybrat“, „tento produkt lépe splňuje Vaše potřeby“ apod. Pro takové doporučení platí obecná pravidla jednání podle § 74 až 76. k písm. d) Zákon s ohledem na pojmy používané občanským zákoníkem používá pojem poskytovatel namísto pojmu věřitel, neboť dle občanského zákoníku může být spotřebitel ve vztahu ze spotřebitelského úvěru jak dlužníkem, tak věřitelem, stejně jako poskytovatel. Pojem věřitel je pak zákonem v odstavci 2 písm. a) definován jako poskytovatel a osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. 106

Definice pojmu odkazuje na podnikání poskytovatele, ponechává tím prostor pro příslušnou judikaturu, která určuje, co je a co není činností v rámci podnikání bez ohledu na případnou existenci či neexistenci příslušného podnikatelského oprávnění. Regulace sice nemíní postihovat „přátelské“ půjčování v rámci výpomoci mezi osobami blízkými a přáteli, současně nemíní umožnit obcházení zákona osobami vymlouvajícími se, že nejsou podnikateli nebo neposkytují úvěr v rámci či v souvislosti se svým podnikáním, ač jejich činnost sleduje dosažení zisku. „Přátelskost“ půjčování by se měla posuzovat individuálně mj. na základě podmínek úvěrové smlouvy a vztahu mezi osobou věřitele a dlužníka. Bezúročná půjčka nastavená tak, že v případě sebemenšího prodlení dlužníka dosáhne věřitel zisku ze sankcí, rozhodně nemůže být považována za „přátelskou“, ani za bezúplatnou, a tedy vyňatou z působnosti tohoto zákona. Povinnosti poskytovatele podle tohoto zákona by se pak měly vztahovat na všechny osoby, které naplní zákonné podmínky bez ohledu na to, zda mají příslušné, nebo jakékoli jiné podnikatelské oprávnění. Existence (příslušného) podnikatelského oprávnění by měla mít vliv pouze v oblasti posouzení, zda může být daná osoba trestána za neoprávněné podnikání, nikoli v oblasti posouzení, zda daná osoba má či nemá jednat podle tohoto zákona. k písm. e) Definice pojmu odkazuje na podnikání zprostředkovatele, ponechává tím prostor pro příslušnou judikaturu, která určuje, co je a co není činností v rámci podnikání bez ohledu na případnou existenci či neexistenci příslušného podnikatelského oprávnění. Regulace sice nemíní postihovat „přátelské“ zprostředkování půjčení peněz v rámci výpomoci mezi osobami blízkými a přáteli, současně však nemíní umožnit obcházení zákona osobami tvrdícími, že nejsou podnikateli nebo nezprostředkují úvěr v rámci či v souvislosti se svým podnikáním, ač jejich činnost sleduje dosažení zisku. „Přátelskost“ zprostředkování by se měla posuzovat individuálně mj. na základě podmínek jak úvěrové smlouvy, tak dohody o zprostředkování a vztahu mezi osobou zprostředkovatele a dlužníka. Povinnosti zprostředkovatele podle tohoto zákona by se pak měly vztahovat na všechny osoby, které naplní zákonné podmínky bez ohledu na to, zda mají příslušné, nebo jakékoli jiné podnikatelské oprávnění. Existence (příslušného) podnikatelského oprávnění by měla mít vliv pouze v oblasti posouzení, zda může být daná osoba trestána za neoprávněné podnikání, nikoli v oblasti posouzení, zda má či nemá jednat podle tohoto zákona. k písm. f) Osoba zastoupeného je nově zavedena a definována v souvislosti se zavedením jednotné kategorie vázaného zástupce, tedy zprostředkovatele, který jedná jménem a na účet buď samostatného zprostředkovatele, nebo jménem a na účet poskytovatele. Tyto jmenované osoby jsou pak zastoupeným, obdobně jako je tomu v § 32a odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. Vázaný zástupce je dle kategorizace směrnice MCD buďto vázaným zprostředkovatelem nebo jmenovaným zástupcem. Jak uvádí recitál 70 MCD, zavedení kategorie jmenovaných zástupců je možnost, nikoli povinnost. Členské státy by měly mít možnost tento režim nezavádět nebo umožnit jiným subjektům plnit úlohu srovnatelnou s úlohou jmenovaných zástupců, jestliže se na tyto subjekty vztahuje stejný režim jako na zprostředkovatele úvěru. Pravidla pro jmenované zástupce stanovená v této směrnici neukládají členským státům povinnost, aby jmenovaným zástupcům umožnily působit v jejich jurisdikci, nejsou-li považováni za zprostředkovatele úvěru podle této směrnice. Systém zprostředkování na finančním trhu s dvěma kategoriemi subjektů - vázaného zástupce a samostatného zprostředkovatele, tak pojetí směrnice MCD plně odpovídá. k písm. h) 107

S ohledem na potřebu definovat rozsah osob, na které se vztahují povinnosti odborné způsobilosti, případně důvěryhodnosti, je definován pojem pracovník. Podmínka přímého podílu na poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru nebo odpovědnosti za tyto činnosti platí pro všechny pozice v daném ustanovení vyjmenované, tedy jak pro osoby v pracovněprávním nebo obdobném vztahu, tak pro členy vyjmenovaných orgánů právnických osob nebo prokuristy. k písm. i) Skupiny odbornosti vycházejí ze vzájemných vazeb mezi jednotlivými finančními produkty a jejich zákonnou úpravou a z potřeb trhu, jak vyplynulo z veřejné konzultace provedené Ministerstvem financí na konci roku 2014. Podle jednotlivých skupin odbornosti se bude prokazovat odborná způsobilost poskytovatelů a zprostředkovatelů při jejich vstupu do odvětví a také během provozování jejich činnosti, stejně jako dalších osob přímo jednajících se zákazníkem. Vymezení skupin odbornosti se vztahuje jak na nabízení a poskytování spotřebitelského úvěru poskytovatelem a jeho zaměstnanci, tak na zprostředkování spotřebitelského úvěru zprostředkovatelem a jeho zaměstnanci. Skupiny odbornosti jsou v zásadě dvě - poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru na bydlení nebo spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení. Skupina poskytování nebo zprostředkování vázaného spotřebitelského úvěru představuje fakticky podskupinu odbornosti poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení. Platí, že osoby s odborností pro poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení mají též odbornost pro podskupinu vázaného spotřebitelského úvěru, osoby, které mají odbornost pouze pro vázaný spotřebitelský úvěr, nemohou poskytovat nebo zprostředkovávat jiný spotřebitelský úvěr. K odstavci 2 Odstavec 2 definuje pojmy týkající se produktů poskytovaných podle tohoto zákona. k písm. a) Za účelem podchycení případů, kdy je dluh ze spotřebitelského úvěru vymáhán osobou odlišnou od poskytovatele se zavádí pojem „věřitel“, kterým je osoba, která spotřebiteli úvěr poskytla, jakož i osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem z předmětné smlouvy. k písm. b) V případě definice RPSN obsažené v odstavci 2 písm. b) je nutno zdůraznit, že se nejedná o věcnou/funkční změnu definice oproti zákonu č. 145/2010 Sb., nebo směrnicím 2008/48/ES a 2014/17/EU, ale o vyčlenění definiční části RPSN do definic s přesunutím nedefiničního obsahu, tj. co se do RPSN započítává a co nikoli, do ustanovení o výpočtu RPSN (§ 133). k písm. d) Obdobně jako u definice RPSN dle písm. b) je nutno zdůraznit, že i u definice celkových nákladů spotřebitelského úvěru se nejedná o věcnou/funkční změnu definice oproti zákonu č. 145/2010 Sb., nebo směrnicím 2008/48/ES a 2014/17/EU, ale o vyčlenění definičních znaků, zatímco ustanovení o tom, jaké náklady se do celkových nákladů spotřebitelského úvěru počítají, jsou přesunuta do § 133 týkajícího se výpočtu RPSN a celkové výše spotřebitelského úvěru. k písm. e) Při definici celkové výše spotřebitelského úvěru je nutno zdůraznit, že jde o částky, které jsou dány spotřebiteli k dispozici.

108

k písm. g) Za pevnou zápůjční úrokovou sazbu je považována pouze taková zápůjční úroková sazba, která je stanovena bez možnosti změny na celou dobu trvání spotřebitelského úvěru nebo na jednotlivá dílčí období. S ohledem na odlišné definice u směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU se pak v případě fixace zápůjční úrokové sazby pro jednotlivá dílčí období stanoví, že u spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení musí být zápůjční úroková sazba pro jednotlivá dílčí období stanovena při sjednání smlouvy, zatímco v případě spotřebitelského úvěru na bydlení se naopak předpokládá, že pevná zápůjční úroková sazba může být pro jednotlivá dílčí období stanovena postupně na jednotlivá období fixace zápůjční úrokové sazby. k písm. k) V případě definice trvalého nosiče dat je třeba upozornit na nutnost následovat eurokonformní výklad evropského práva, z něhož je definice trvalého nosiče dat přejata. Konkrétně se jedná o rozsudek Soudního dvora ESVO ze dne ze dne 27. ledna 2010 ve věci E-4/09, Inconsult Anstalt a Orgán pro dohled nad finančním trhem (Finanzmarktaufsicht). Zde soud judikuje, že internetová stránka je trvalým nosičem (soud používá pojem „trvanlivé médium“) ve smyslu čl. 2 odst. 12 směrnice o zprostředkování pojištění, pokud umožňuje zákazníkovi ukládat informace uvedené v článku 12 této směrnice. Aby mohla být označena za „trvanlivé médium“, musí internetová stránka umožnit zákazníkovi ukládat informace požadované podle článku 12 uvedené směrnice, způsobem vhodným pro jejich pozdější využití po dobu odpovídající účelu těchto informací, totiž po dobu, která je nutná k tomu, aby zákazník ochránil své zájmy vyplývající z jeho vztahu se zprostředkovatelem (v daném případě pojištění). To může znamenat dobu, během které probíhala smluvní jednání, i kdyby nedošlo k uzavření (v daném případě pojistné) smlouvy, dobu, po kterou je smlouva v účinnosti, a nezbytně dlouhou dobu po tom, co se smlouva stala bezpředmětnou. Aby mohla být internetová stránka označena za „trvanlivé médium“, musí umožnit reprodukci uložených informací v nezměněném stavu, totiž informace musí být uložena tak, aby ji zprostředkovatel nemohl jednostranně změnit. Za trvalý nosič dat nemůže být proto považováno řešení, které neumožňuje spotřebiteli ověřit, zda informace v něm obsažené nebyly změněny. k písm. l) Definice cizoměnového úvěru vychází z čl. 4 bod 28 směrnice MCD, který definuje úvěr v cizí měně jako úvěr, který je denominován v měně odlišné od měny, v níž má spotřebitel příjem nebo v níž drží aktiva, z nichž má být úvěr splácen, nebo odlišné od měny členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Vzhledem k tomu, že v ČR v současnosti cizoměnové úvěry v praxi neexistují, definice ve směrnici MCD vytváří v ČR nový trh cizoměnových úvěrů tím, že považuje za určitých podmínek za cizoměnový úvěr i úvěr vyjádřený v korunách českých. Z tohoto důvodu zůstává úprava cizoměnových úvěrů omezena na transpozici směrnice MCD, tedy na úvěry na bydlení, neboť není záměrem zákonodárce přenášet problémy způsobené špatnou legislativou na evropské úrovni i do trhu úvěrů na spotřebu podle směrnice CCD. K § 4: Odstavec 1 stanoví, jaké typy spotřebitelského úvěru zákon ze své působnosti vylučuje. Jedná se o úvěry financující transakce na kapitálovém trhu a úvěry poskytované tzv. zastavárnami.

109

Odstavec 2 pak stanoví výluku z působnosti zákona pro poskytování informací a doporučení týkajících se spotřebitelského úvěru v rámci výkonu činnosti advokáta nebo notáře. Odstavec 3 vylučuje z působnosti zákona poskytování informací a doporučení při výkonu činnosti insolvenčního správce nebo některých případů dluhového poradenství. Odstavec 4 pak vylučuje z působnosti zákona jak příležitostné poskytování informací týkajících se spotřebitelského úvěru při výkonu jiné profesní činnosti a tzv. tipařství. Tato výjimka je podmíněna tím, že jde o příležitostné poskytování informací v rámci jiné profesní činnosti nebo poskytování obecných informací o úvěrech, jehož účelem není napomáhat k uzavření úvěrové smlouvy . Obecnými informacemi mohou být např. informace o jednotlivých druzích spotřebitelských úvěrů, jejich principech a vzájemných rozdílech. Činnost „tipaře“ nesmí přesáhnout hranici, kdy v obecné rovině zjistí zájem osoby o případné uzavření smlouvy o úvěru, resp. zájem o konkrétní druh spotřebitelského úvěru, a tuto informaci společně s kontaktními údaji zájemce předá zprostředkovateli či poskytovateli spotřebitelského úvěru. Uvedenou hranici překračují zejména aktivity, které nesměřují pouze k vyhledání („vytipování“) zájemce, ale také k jeho získání (resp. přesvědčení v podobě mentálního rozhodnutí či vážného zájmu o sjednání konkrétněji vymezeného produktu), a i to i v podobě doporučení určitého produktu. Dělícím hlediskem mezi „tipařstvím“ a zprostředkováním spotřebitelského úvěru může být i to, zda daná osoba zjišťuje zároveň i zájem o poskytnutí úvěru na straně poskytovatele nebo o zprostředkování spotřebitelského úvěru na straně zprostředkovatele. Pokud je tento zájem zjišťován, nebo daná osoba jinak napomáhá v procesu zprostředkování, sjednávání či uzavírání individuální smlouvy, pak se jedná o zprostředkování spotřebitelského úvěru se všemi zákonnými konsekvencemi. Pokud „tipař“ jedná v rámci nastíněných mantinelů, nevztahuje se na něj tento zákon, včetně ustanovení o odbornosti atp., na druhé straně je vždy nutné respektovat obecnou úpravu obsaženou v § 5 odst. 1 občanského zákoníku. Omezení působnosti (§ 5 a 6) K § 5: Toto ustanovení obsahuje částečné výluky z působnosti zákona pro takové druhy smluv a dohod, které nejsou běžným produktem spotřebitelského úvěru a z tohoto důvodu jsou úplně (odstavec 1, 2 a 3) či částečně (odstavec 4) vyloučeny z působnosti obou směrnic. Odstavec 1 obsahuje druhy spotřebitelského úvěru, které jsou dosud vyloučeny z působnosti právní úpravy obou směrnic. Na tyto druhy spotřebitelského úvěru se nevztahuje licencování ani dohled České národní banky, pouze soukromoprávní ustanovení týkající se omezení sankcí, postupu při vymáhání dluhu ze spotřebitelského úvěru a regulace zesplatnění spotřebitelského úvěru. Obdobně to platí v případě dosud z působnosti právní úpravy zcela vyloučeného bezúplatně poskytnutého spotřebitelského úvěru podle odstavce 3, kde je navíc stanovena povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a to vzhledem k množícím se predátorským půjčkám záměrně poskytovaným sice bezúplatně, ale za to s drastickými sankcemi osobám, které nemají na jejich splácení. K § 6: Ustanovení obsahuje produkty spotřebitelského úvěru, u nichž vyplývá omezená působnost na základě jednotlivých směrnic. 110

2 Osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr 2.1 Základní ustanovení K § 7: Ustanovení stanoví, kdo je oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěr. Osoby, které mají oprávnění k poskytování spotřebitelského úvěru na základě jiného zákona, získávají sice oprávnění na základě tohoto jiného zákona, avšak při poskytování spotřebitelského úvěru jsou povinny řídit se požadavky kladenými na jejich činnost tímto zákonem. K § 8: Stanoví se podmínky, za kterých smí poskytovatelé spotřebitelského úvěru vykonávat svoji činnost podle tohoto zákona bez ohledu na to, zda mají povolení k činnosti podle tohoto zákona, podle jiného zákona, nebo zda vykonávají svoji činnost v České republice na základě evropského pasu. Osoby s povolením k poskytování spotřebitelského úvěru podle jiného zákona musí splňovat alespoň některé podmínky stanovené pro povolení k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru podle tohoto zákona, zejména v oblasti odborné způsobilosti, důvěryhodnosti, kontroly a odměňování osob, jejichž prostřednictvím poskytují spotřebitelský úvěr a posuzování úvěruschopnosti spotřebitelů. Pojem osoba, která se přímo podílí na poskytování spotřebitelského úvěru, je použit ve shodě s dalšími předpisy upravujícími podnikání na finančním trhu a je třeba jej vykládat v souladu s recitálem 32 směrnice MCD. Spadají sem jak pracovníci, kteří přicházejí do styku se spotřebitelem, tak pracovníci, kteří se spotřebitelem do styku nepřicházejí, avšak v procesu sjednávání smlouvy o spotřebitelském úvěru hrají důležitou úlohu nebo za něj zodpovídají. Pojem se nevztahuje na osoby vykonávající podpůrné funkce, mezi které mohou patřit i osoby připravující smluvní dokumentaci, jako např. interní právníci, kteří slouží jako podpora pracovníkům prodeje, pokud nejsou součástí schvalovacího procesu. 2.2 Nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru K § 9: Ustanovení definuje nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru jako osobu oprávněnou poskytovat spotřebitelský úvěr na základě povolení České národní banky. V rámci jednotného režimu na trhu spotřebitelských úvěrů je povinnost ze směrnice MCD řádně upravit udělení oprávnění k činnosti neúvěrovým institucím a dohled nad nimi vztažena na celý sektor spotřebitelských úvěrů. Jedná se o nově zavedenou kategorii osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr. Podle stávající právní úpravy je spotřebitelský úvěr poskytován na základě bankovní licence, v souvislosti s platebními službami podle zákona o platebním styku, nebo v režimu živnostenského podnikání, v rámci vázané živnosti poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Tuto živnost zákon nahrazuje kategorií nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (a níže zprostředkovatelů spotřebitelských úvěrů), kterou nově podřizuje určitým regulatorním a dohledovým požadavkům. Jedná se o kategorii, která bude existovat vedle dosud regulovaných kategorií poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, jako jsou banky, spořitelní a úvěrní družstva, platební instituce a instituce elektronických peněz. Dvě posledně jmenované však potřebují povolení k činnosti i podle tohoto zákona, pokud poskytují úvěry mimo rozsah povolení k činnosti podle zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, tedy především úvěry hotovostní.

111

Povolení k činnosti již neudělují živnostenské úřady, ale Česká národní banka, která současně dohlíží nad plněním povinností podle tohoto zákona. Obdobně jako tomu je u jiných subjektů podnikajících na kapitálovém trhu, nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru musí být zapsán do příslušného registru, přičemž může začít provozovat činnost až poté, co je do registru zapsán. K § 10: Povolení k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru uděluje Česká národní banka na základě žádosti. Pro udělení povolení k činnosti musí žadatel splňovat řadu kvalitativních i kvantitativních obezřetnostních požadavků. Odstavec 1 vymezuje hmotněprávní požadavky, které musí být splněny, aby mohlo být žádosti vyhověno. Návrh zákona se při formulaci těchto požadavků snaží v rámci možností používat obdobná vyjádření, jaká se používají v ostatních zákonech upravujících finanční trh. Podmínku odborné způsobilosti musí splňovat vedoucí osoby, které se přímo podílejí na tvorbě úvěrového produktu, poskytování spotřebitelského úvěru nebo na řízení nebo kontrole těchto činností. Odstavec 2 se pak použije, pokud má žadatel sídlo mimo území České republiky. K § 11: O žádosti o povolení k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru se rozhoduje ve správním řízení. Toto ustanovení, pro které podpůrně platí správní řád, vymezuje některé odchylky od obecné právní úpravy správního řízení podle správního řádu. Jednou z těchto odchylek je i délka lhůty pro rozhodnutí o žádosti, která je oproti SŘ výrazně delší ve všech předpisech upravujících udělování povolení k činnosti na finančním trhu. Licenční řízení trvá obvykle 6 až 12 měsíců, lhůty podle SŘ jsou tak neaplikovatelné a je nutná speciální úprava. Podle § 66 SŘ pak platí, že řízení se zastavuje usnesením, které se oznamuje účastníkům řízení podle § 72 SŘ. 15.

Žádost musí obsahovat údaje a doklady o splnění podmínek činnosti obsažených v § 8 a

Kladné rozhodnutí se odchylně od správního řádu písemně nevyhotovuje, neboť se manifestuje zápisem do registru, který je veřejně přístupný. Naopak negativní rozhodnutí (odmítnutí udělení oprávnění k činnosti) se vyhotovuje a doručuje účastníkům řízení v souladu se správním řádem. K § 12: Stanoví se časové omezení trvání oprávnění k činnosti s možností automatického prodloužení zaplacením správního poplatku. Znění předmětného ustanovení je výsledkem podrobného projednání na Legislativní radě vlády s ohledem na fakt, že z důvodu znění § 2 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích bylo nutné stanovit konkrétní činnost správního orgánu, kterou je v tomto případě prodlužování oprávnění. K § 13: Stanoví se taxativně, za jakých podmínek ze zákona zaniká oprávnění k činnosti. K § 14: Stanoví se požadavky na kapitál nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru ve formě počátečního kapitálu a následného průběžného kapitálového požadavku.

112

K § 15: Stanoví se některé požadavky na výkon činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru. S drobnými upřesněními se volí obdobná úprava jako v ostatních zákonech upravujících finanční trh. Požadované postupy a pravidla zahrnují i pravidla posuzování úvěruschopnosti a pravidla odměňování, která v souladu s požadavky evropského práva nesmí narušovat plnění povinností v oblasti pravidel jednání a nesmí být u osob přímo se podílejících na posuzování úvěruschopnosti závislá na počtu nebo podílu schválených žádostí o spotřebitelský úvěr. Požadována je i kontrola osob, jejichž prostřednictvím subjekt poskytuje spotřebitelské úvěry. Jde jak o zaměstnance, tak zprostředkovatele, kteří pro subjekt vykonávají činnost. Požadavek na zavedení pravidel jednání se spotřebiteli, kteří se dostali do prodlení, by měl odrážet požadavek shovívavého přístupu poskytovatele požadovaného evropským právem. 3 Osoby oprávněné zprostředkovávat spotřebitelský úvěr 3.1 Základní ustanovení K § 16: Zprostředkovávat spotřebitelský úvěr nadále mohou pouze subjekty, které jsou uvedeny v tomto zákoně, tedy zprostředkovatel spotřebitelského úvěru, jakožto subjekt, který obdrží povolení podle tohoto zákona, a zprostředkovatel spotřebitelského úvěru na bydlení s domovským členským státem jiným, než je Česká republika, a to na základě evropského pasu. Zahraniční zprostředkovatelé spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení musí obdržet povolení podle tohoto zákona stejně jako banky či pojišťovny, které dosud vykonávaly zprostředkování jiných finančních produktů v rámci své licence. 3.2 Samostatný zprostředkovatel a jeho oprávnění K § 17: Ustanovení definuje zprostředkovatele spotřebitelského úvěru jako osobu oprávněnou zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na základě povolení České národní banky. V rámci jednotného režimu na trhu spotřebitelských úvěrů je povinnost ze směrnice MCD týkající se oprávnění k činnosti zprostředkovatele spotřebitelského úvěru na bydlení a dohled nad jeho činností vztažena na celý sektor spotřebitelských úvěrů. Jedná se o nově zavedenou kategorii osob oprávněných zprostředkovávat spotřebitelský úvěr. Podle stávající právní úpravy je spotřebitelský úvěr zprostředkován buďto v rámci bankovní licence, licence pojišťovny nebo v režimu živnostenského podnikání, v rámci vázané živnosti poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Tuto živnost zákon nahrazuje kategoriemi nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, samostatného zprostředkovatele, vázaného zástupce a zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru, které nově podřizuje určitým regulatorním a dohledovým požadavkům. Jedná se o kategorie, která nahradí stávající oprávnění ke zprostředkování spotřebitelských úvěrů. Oprávnění samostatného zprostředkovatele neomezuje daný subjekt pouze na tuto činnost. Znamená pouze, že pokud samostatný zprostředkovatel bude chtít vykonávat činnost jinou, bude si muset obstarat příslušné oprávnění k této jiné činnosti, pokud jej již nemá. Povolení k činnosti již neudělují živnostenské úřady, ale Česká národní banka, která současně dohlíží nad plněním povinností podle tohoto zákona. Dochází tak k plné integraci dohledu nad finančním trhem do České národní banky. Obdobně jako tomu je u jiných

113

subjektů podnikajících na kapitálovém trhu, samostatný zprostředkovatel musí být zapsán do příslušného registru, přičemž může začít provozovat činnost až poté, co je do registru zapsán. Samostatný zprostředkovatel provozuje svoji činnost svým jménem a na vlastní účet a to buďto na základě smlouvy uzavřené s poskytovatelem nebo na základě smlouvy uzavřené se spotřebitelem. K § 18: Povolení k činnosti samostatného zprostředkovatele uděluje Česká národní banka na základě žádosti. Pro udělení povolení k činnosti musí žadatel splňovat řadu kvalitativních i kvantitativních obezřetnostních požadavků. Odstavec 1 vymezuje hmotněprávní požadavky, které musí být splněny, aby mohlo být žádosti vyhověno. Návrh zákona se při formulaci těchto požadavků snaží v rámci možností používat obdobná vyjádření, jaká se používají v ostatních zákonech upravujících finanční trh. Podmínku odborné způsobilosti musí splňovat vedoucí osoby, které se přímo podílejí na zprostředkování spotřebitelského úvěru, nebo na řízení nebo kontrole této činnosti. Odstavec 2 se pak použije, pokud má žadatel sídlo mimo území České republiky. K § 19: O žádosti o povolení k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru se rozhoduje ve správním řízení. Toto ustanovení, pro které podpůrně platí správní řád, vymezuje některé odchylky od obecné právní úpravy správního řízení podle správního řádu. Podle § 66 SŘ pak platí, že řízení se zastavuje usnesením, které se oznamuje účastníkům řízení podle § 72 SŘ. Kladné rozhodnutí se odchylně od správního řádu písemně nevyhotovuje, neboť se manifestuje zápisem do registru, který je veřejně přístupný. Naopak negativní rozhodnutí (odmítnutí udělení oprávnění k činnosti) se vyhotovuje a doručuje účastníkům řízení v souladu se správním řádem. K § 20: Stanoví se časové omezení trvání oprávnění k činnosti s možností automatického prodloužení zaplacením správního poplatku. Znění předmětného ustanovení je výsledkem podrobného projednání na Legislativní radě vlády s ohledem na fakt, že z důvodu znění § 2 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích bylo nutné stanovit konkrétní činnost správního orgánu, kterou je v tomto případě prodlužování oprávnění. K § 21: Stanoví se podmínky povinného pojištění odpovědnosti samostatného zprostředkovatele za škodu způsobenou při výkonu jeho činnosti. K § 22: Stanoví se taxativně, za jakých podmínek ze zákona zaniká oprávnění k činnosti. K § 23: Stanoví se podmínky výkonu činnosti, zejména jakými osobami může samostatný zprostředkovatel vykonávat činnost, odpovědnost za jednání těchto osob a povinnost jednání těchto osob kontrolovat. Pravidla odměňování nesmí bránit dodržování povinností podle

114

tohoto zákona, zejména v oblasti pravidel jednání a v případě osob, které se přímo podílejí na zprostředkování spotřebitelského úvěru, nesmí být závislá na prodejních cílech. K § 24: Povinnost zavést postupy pro zjišťování a řízení střetu zájmů se týká střetu zájmů samostatného zprostředkovatele (např. v oblasti odměňování) a plnění povinností podle tohoto zákona, zejména v oblasti pravidel jednání. Jako příklad lze uvést zájem zprostředkovatele na získání odměny za zprostředkování hypotečního úvěru vs. povinnost odmítnout vyhovět požadavkům spotřebitele, neboť není v jeho zájmu a není v souladu s odbornou péčí zprostředkovatele úvěr požadovaný spotřebitelem zprostředkovat. K § 25: Stanoví se povinnost samostatného zprostředkovatele zavést systém vyřizování stížností. K § 26: Stanoví se odlišně od § 2914 občanského zákoníku soukromoprávní odpovědnost samostatného zprostředkovatele za provozování jeho činnosti. Ustanovení § 2913 občanského zákoníku tím není dotčeno. 3.3 Vázaný zástupce a jeho oprávnění K § 27: Vázaný zástupce provozuje svoji činnost výhradně jménem a na účet zastoupené osoby, která za činnost vázaného zástupce nese plnou a bezpodmínečnou odpovědnost. Vázaný zástupce provozuje svoji činnost pouze pro jednu zastoupenou osobu, kterou může být buďto poskytovatel, nebo samostatný zprostředkovatel. Na rozdíl od směrnice MCD, která pojmoslovně činí rozdíl mezi vázaným zástupcem poskytovatele nebo samostatného zprostředkovatele, zákon využívá možností daných touto směrnicí a tento rozdíl nečiní. Úprava vázaných zástupců se navíc v rámci jednoty režimu celého sektoru spotřebitelských úvěrů vztahuje nejen na spotřebitelské úvěry na bydlení podle směrnice MCD, ale i na spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení, spadající pod režim směrnice CCD. K § 28: Stanoví se povinnost výpovědi závazku mezi vázaným zástupcem a zastoupeným, pokud vázaný zástupce přestane splňovat podmínky pro jeho činnost stanovené tímto zákonem. Zánik závazku je nutno oznámit bez zbytečného odkladu České národní bance. K § 29: Stanoví se podmínky zápisu osoby vázaného zástupce do registru. Vázaný zástupce nepodává žádost o zápis, ale jeho zastoupený ČNB oznamuje, jaké osoby chce do registru zapsat. Tento zastoupený je také odpovědný za správnost a úplnost údajů uvedených v oznámení a za ověření splnění podmínek, které zákon stanoví pro provozování činnosti vázaného zástupce. Česká národní banka nezkoumá splnění těchto podmínek - na rozdíl od správního řízení o udělení oprávnění k provozování činnosti samostatného zprostředkovatele. ČNB pouze ztotožní zapisovanou osobu s údaji v základním registru a poté osobu zapíše. Není zde tedy žádné správní rozhodnutí a neprobíhá zde tak žádné správní řízení. Zápis je jen výsledkem oznámení a přezkoumání kompatibility se 115

základním registrem. Samo oprávnění je až výsledkem tohoto zápisu. Tato úprava registrace vázaného zástupce jde ruku v ruce s celkovou koncepcí vztahu mezi vázaným zástupcem a zastoupeným a plné odpovědnosti zastoupeného za činnost vázaného zástupce a plnění zákonem stanovených podmínek. Je zde též eliminováno riziko zbytečné administrativní zátěže pro Českou národní banku a celkově je výhodou rychlost celého procesu této správní činnosti. Kontrola plnění podmínek stanovených zákonem pro provozování činnosti vázaného zástupce se pak ze strany České národní banky děje ex post v rámci výkonu dohledu. Pro zápis do registru musí vázaný zástupce splňovat řadu kvalitativních i kvantitativních obezřetnostních požadavků. Odstavec 1 vymezuje hmotněprávní požadavky, které musí být splněny, aby mohlo být žádosti vyhověno. Návrh zákona se při formulaci těchto požadavků snaží v rámci možností používat obdobná vyjádření, jaká se používají v ostatních zákonech upravujících finanční trh. Odstavec 2 se pak použije pro osobu se sídlem mimo území České republiky. Odchylně od správního řádu je stanovena pouze lhůta pro zápis vázaného zástupce do registru, a to na 5 pracovních dnů od podání oznámení. V souladu s koncepcí vázanosti vázaného zástupce pouze na jeden jediný subjekt, který nese plnou a bezpodmínečnou odpovědnost za činnost vázaného zástupce, se řeší výlučnost oprávnění k činnosti vázaného zástupce v oblasti zprostředkování spotřebitelského úvěru. Vázaný zástupce tak nesmí být současně samostatným zprostředkovatelem podle tohoto zákona. To však nebrání tomu, aby byl současně poskytovatelem, jako tomu je v případě některých finančních skupin. Vázaný zástupce smí vykonávat svoji činnost pouze pro jednu jedinou osobu. Pokud je touto osobou (tedy zastoupeným) poskytovatel určitého finančního produktu (úvěrového, pojistného, investičního, penzijního), nesmí vázaný zástupce zprostředkovat prodej jiného finančního produktu. Na druhou stranu se zohledňuje multiproduktová distribuce prostřednictvím samostatných zprostředkovatelů (kteří mohou být oprávněni vykonávat svoji činnost podle různých předpisů dle příslušné odborné způsobilosti). Z tohoto důvodu by měl být vázaný zástupce samostatného zprostředkovatele oprávněn zprostředkovávat prodej takových finančních produktů, které je oprávněn zprostředkovávat jím zastoupený samostatný zprostředkovatel, pokud k tomu má vázaný zástupce odbornou způsobilost. K § 30: Stanoví se náležitosti oznámení, na základě kterého je vázaný zástupce zapisován do registru. Oznámení podává zastoupený, který je také odpovědný za správnost a úplnost údajů uvedených v žádosti, ale především za ověření splnění podmínek, které zákon stanoví pro provozování činnosti vázaného zástupce. Česká národní banka tedy v rámci správního řízení nezkoumá splnění těchto podmínek, na rozdíl od správního řízení o udělení oprávnění k provozování činnosti samostatného zprostředkovatele. Tato úprava registrace vázaného zástupce jde ruku v ruce s celkovou koncepcí vztahu mezi vázaným zástupcem a zastoupeným a plné odpovědnosti zastoupeného za činnost vázaného zástupce a plnění zákonem stanovených podmínek. Za této situace není nutné vést o zápisu vázaného zástupce do registru stejně rozsáhlé správní řízení jako o udělení oprávnění k provozování činnosti samostatného zprostředkovatele. Tímto opatřením dojde k odstranění zbytečné administrativní zátěže pro Českou národní banku a zrychlení celého procesu registrace. Kontrola plnění podmínek stanovených zákonem pro provozování činnosti vázaného zástupce se pak ze strany České národní banky děje ex post v rámci výkonu dohledu.

116

Zákon výslovně stanoví, že se oznámení podává pouze elektronicky. Zakotvení výhradně elektronické formy podání vychází z ověřené praxe na kapitálovém trhu. Její výhodou je snížení administrativní zátěže jak na straně žadatelů o udělení oprávnění k činnosti, resp. o zápis do registru, tak na straně České národní banky, nižší náklady a také snazší zápis vázaných zástupců do registru, který vzhledem k elektronické podobě žádosti může probíhat zcela automatizovaně. Obecné možnosti elektronického podání jsou upraveny ve správním řádu a zákoně č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a automatické konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti žádosti, resp. oznámení, formáty a další technické náležitosti podání a obsah jejích příloh. K § 31: Zastoupenému se stanoví povinnost uchovávat dokumenty prokazující splnění podmínek pro provozování činnosti vázaného zástupce. K § 32: Oprávnění k provozování činnosti vázaného zástupce má pouze omezenou časovou platnost, a to do konce roku následujícího po provedení zápisu do registru. Bude-li chtít vázaný zástupce vykonávat svou činnost i nadále, musí za něj zastoupený zaplatit správní poplatek za prodloužení platnosti tohoto oprávnění. K prodloužení oprávnění k činnosti pak dochází automaticky po zaplacení správního poplatku na další rok, aniž by Česká národní banka zkoumala splnění podmínek stanovených pro provozování činnosti vázaného zástupce. Tím samozřejmě není dotčena povinnost vázaného zástupce plnit tyto podmínky po celou dobu provozování své činnosti. Znění předmětného ustanovení je výsledkem podrobného projednání na Legislativní radě vlády s ohledem na fakt, že z důvodu znění § 2 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích bylo nutné stanovit konkrétní činnost správního orgánu, kterou je v tomto případě prodlužování oprávnění. K § 33: Stanoví se taxativně, za jakých podmínek ze zákona zaniká oprávnění k činnosti. K § 34: Stanoví se, pomocí jakých fyzických osob může vázaný zástupce vykonávat svoji činnost a odpovědnost vázaného zástupce za jednání těchto osob. De facto se zakazuje outsourcing předmětu podnikání vázaného zástupce. Fyzické osoby, pomocí kterých vázaný zástupce vykonává svoji činnost, musí splňovat kritéria odbornosti a důvěryhodnosti podle tohoto zákona a vázaný zástupce musí jejich činnost, zejména v oblasti pravidel jednání, kontrolovat. K § 35: Stanoví se veřejnoprávní odpovědnost poskytovatele nebo samostatného zprostředkovatele (zastoupeného), jehož jménem vázaný zástupce jedná, za činy jeho vázaného zástupce, které naplňují znaky správních deliktů. Znění je převzato z § 18 návrhu zákona o přestupcích, ve znění, ve kterém byl tento zákon předložen vládě. Platí přitom, že zastoupený je povinen zajistit soulad činnosti vázaného zástupce se zákonem a zavést za tímto účelem pravidla kontroly jeho činnosti.

117

K § 36: Stanoví se odlišně od § 2914 občanského zákoníku soukromoprávní odpovědnost za činnost vázaného zástupce. Ustanovení § 2913 občanského zákoníku tím není dotčeno. S ohledem na odpovědnost zastoupeného nemusí tak být vázaný zástupce ani pojištěn, ani nemusí udržovat finanční jistinu v případě, že vybírá splátky úvěru od spotřebitele na účet zastoupeného. 3.4 Zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru a jeho oprávnění K § 37: S ohledem na specifickou potřebu odlišit požadavky na činnost osob, které při prodeji zboží či poskytování služeb jako svou vedlejší činnost zprostředkovávají financování jimi prodávaného zboží či poskytovaných služeb, se stanoví kategorie zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru. Zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru má obdobné postavení jako vázaný zástupce poskytovatele, avšak na rozdíl od vázaného zástupce není vázán na jediného poskytovatele a jeho oprávnění k výkonu činnosti je závislé na výkonu činnosti alespoň pro jednoho zastoupeného, tedy svoji činnost v oblasti zprostředkování vázaného spotřebitelského úvěru může vykonávat, dokud má uzavřenu smlouvu alespoň s jedním poskytovatelem. K § 38: Stanoví se povinnost výpovědi závazku mezi zprostředkovatelem vázaného spotřebitelského úvěru a zastoupeným, pokud jeden či druhý přestane splňovat podmínky pro jeho činnost stanovené tímto zákonem. Zánik závazku je nutno oznámit bez zbytečného odkladu České národní bance. Výpověď závazku mezi zprostředkovatelem vázaného spotřebitelského úvěru a jedním zastoupeným poskytovatelem nemá vliv na závazky mezi zprostředkovatelem vázaného spotřebitelského úvěru a dalšími zastoupenými poskytovateli. K § 39: Stanoví se podmínky zápisu zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru do registru. Zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru nepodává žádost o zápis, ale jeho zastoupený ČNB oznamuje, jaké osoby chce do registru zapsat. Zastoupený, který zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru do registru oznamuje, je také odpovědný za správnost a úplnost údajů uvedených v oznámení a za ověření splnění podmínek, které zákon stanoví pro provozování činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru. Česká národní banka nezkoumá splnění těchto podmínek - na rozdíl od správního řízení o udělení oprávnění k provozování činnosti samostatného zprostředkovatele. ČNB pouze ztotožní zapisovanou osobu s údaji v základním registru a poté osobu zapíše. Není zde tedy žádné správní rozhodnutí a neprobíhá zde tak žádné správní řízení. Zápis je jen výsledkem oznámení a přezkoumání kompatibility se základním registrem. Samo oprávnění je až výsledkem tohoto zápisu. Tato úprava registrace zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru jde ruku v ruce s celkovou koncepcí vztahu mezi vázaným zástupcem a zastoupeným a plné odpovědnosti zastoupeného za činnost vázaného zástupce a plnění zákonem stanovených podmínek. Je zde též eliminováno riziko zbytečné administrativní zátěže pro Českou národní banku a celkově je výhodou rychlost celého procesu této správní činnosti. Kontrola plnění podmínek stanovených zákonem pro provozování činnosti zprostředkovatele vázaného

118

spotřebitelského úvěru se pak ze strany České národní banky děje ex post v rámci výkonu dohledu. Pro zápis do registru musí zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru splňovat řadu kvalitativních i kvantitativních obezřetnostních požadavků. Odstavec 1 vymezuje hmotněprávní požadavky, které musí být splněny, aby mohlo být žádosti vyhověno. Návrh zákona se při formulaci těchto požadavků snaží v rámci možností používat obdobná vyjádření, jaká se používají v ostatních zákonech upravujících finanční trh. Odstavec 2 se pak použije pro osobu, která má sídlo mimo území České republiky. Odchylně od správního řádu je stanovena pouze lhůta pro zápis zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru do registru, a to na 5 pracovních dnů od podání oznámení. Odchylně od koncepce vázanosti vázaného zástupce pouze na jeden jediný subjekt, který nese plnou a bezpodmínečnou odpovědnost za činnost vázaného zástupce, se řeší výlučnost oprávnění k činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru v oblasti zprostředkování spotřebitelského úvěru. Zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru tak nesmí být současně vázaným zástupcem, samostatným zprostředkovatelem nebo poskytovatelem podle tohoto zákona. Zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru však s ohledem na praxi financování prodeje smí vykonávat svoji činnost pro více poskytovatelů, kteří za jeho činnost nesou plnou a bezpodmínečnou odpovědnost. K § 40: Stanoví se náležitosti oznámení, na základě kterého je zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru zapisován do registru. Oznámení podává každý zastoupený, který požaduje, aby pro něj zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru vykonával činnost. Stejně jako každý z těchto zastoupených platí správní poplatek za zápis oprávnění zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru vykonávat činnost pro tohoto zastoupeného. Každý z těchto zastoupených, kteří oznámení podají, je také odpovědný za správnost a úplnost údajů uvedených v oznámení, ale především za ověření splnění podmínek, které zákon stanoví pro provozování činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru. Česká národní banka tedy v rámci správního řízení nezkoumá splnění těchto podmínek na rozdíl od správního řízení o udělení oprávnění k provozování činnosti samostatného zprostředkovatele. Výjimkou je přezkum podmínky, že daný subjekt není zapsán do registru ČNB podle tohoto zákona a identifikace subjektu v základních registrech. Tyto podmínky může a má přezkoumávat právě Česká národní banka a nikoli zastoupený (který do základních registrů nemá přístup). Tato úprava registrace zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru jde ruku v ruce s celkovou koncepcí vztahu mezi zprostředkovatelem vázaného spotřebitelského úvěru a zastoupeným a plné odpovědnosti zastoupeného za činnost zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru a plnění zákonem stanovených podmínek. Za této situace není nutné vést o zápisu zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru do registru stejně rozsáhlé správní řízení jako o udělení oprávnění k provozování činnosti samostatného zprostředkovatele. Tímto opatřením dojde k odstranění zbytečné administrativní zátěže pro Českou národní banku a zrychlení celého procesu registrace. Kontrola plnění podmínek stanovených zákonem pro provozování činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru se pak ze strany České národní banky děje ex post v rámci výkonu dohledu. Zákon výslovně stanoví, že se oznámení podává pouze elektronicky. Zakotvení výhradně elektronické formy podání vychází z ověřené praxe na kapitálovém trhu. Její výhodou je snížení administrativní zátěže jak na straně žadatelů o udělení oprávnění k činnosti, resp. o 119

zápis do registru, tak na straně České národní banky, nižší náklady a také snazší zápis vázaných zástupců do registru, který vzhledem k elektronické podobě žádosti může probíhat zcela automatizovaně. Obecné možnosti elektronického podání jsou upraveny ve správním řádu a zákoně č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a automatické konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti žádosti, resp. oznámení, formáty a další technické náležitosti podání a obsah jejích příloh. K § 41: Zastoupenému se stanoví povinnost uchovávat dokumenty prokazující splnění podmínek pro provozování činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru. K § 42: Oprávnění k provozování činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru je vázáno na výkon činnosti pro konkrétního zastoupeného poskytovatele a má pouze omezenou časovou platnost, a to do konce roku následujícího po provedení zápisu do registru. Bude-li chtít zastoupený, aby zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru pro něj vykonával svou činnost i nadále, musí za něj zastoupený zaplatit správní poplatek za prodloužení platnosti tohoto oprávnění. Správní poplatek platí každý ze zastoupených poskytovatelů, pro které má zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru vykonávat činnost i v dalším období. K prodloužení oprávnění k činnosti vázaného zprostředkovatele spotřebitelského úvěru pro daného zastoupeného pak dochází automaticky po zaplacení správního poplatku na další rok, aniž by Česká národní banka zkoumala splnění podmínek stanovených pro provozování činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru. Tím samozřejmě není dotčena povinnost zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru plnit tyto podmínky po celou dobu provozování své činnosti. Znění části předmětného ustanovení týkajícího se prodloužení oprávnění zaplacením správního poplatku je výsledkem podrobného projednání na Legislativní radě vlády s ohledem na fakt, že z důvodu znění § 2 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích bylo nutné stanovit konkrétní činnost správního orgánu, kterou je v tomto případě prodlužování oprávnění. K § 43: Stanoví se taxativně, za jakých podmínek ze zákona zaniká oprávnění k činnosti. Vzhledem k závislosti oprávnění k činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru na výkonu činnosti pro jednotlivé zastoupené poskytovatele, zanikne oprávnění k činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru zánikem zastoupení posledního zastoupeného, s nímž zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru spolupracuje. K § 44: Stanoví se, pomocí jakých fyzických osob může zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru vykonávat svoji činnost a odpovědnost zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru za jednání těchto osob. De facto se zakazuje outsourcing předmětu podnikání zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru. Fyzické osoby, pomocí kterých zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru vykonává svoji činnost, musí splňovat kritéria odbornosti a důvěryhodnosti podle tohoto zákona a zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru musí jejich činnost, zejména v oblasti pravidel jednání, kontrolovat.

120

K § 45: Stanoví se veřejnoprávní odpovědnost poskytovatele (zastoupeného), jehož jménem zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru jedná, za činy tohoto zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru, které naplňují znaky správních deliktů. Znění je převzato z § 18 návrhu zákona o přestupcích, ve znění, ve kterém byl tento zákon předložen vládě. Platí přitom, že zastoupený je povinen zajistit soulad činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru se zákonem a zavést za tímto účelem pravidla kontroly jeho činnosti. Z více zastoupených odpovídá za činnost zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru ten ze zastoupených, který se spotřebitelem uzavřel smlouvu o vázaném spotřebitelském úvěru; v případě, že smlouva o vázaném spotřebitelském úvěru nebyla se spotřebitelem uzavřena, ten zastoupený, jehož vázaný spotřebitelský úvěr je zprostředkováván. Z hlediska soukromoprávní odpovědnosti platí § 2914 občanského zákoníku, podle něhož škodu způsobenou zprostředkovatelem vázaného spotřebitelského úvěru nahradí zastoupený poskytovatel. S ohledem na odpovědnost zastoupeného nemusí tak být zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru ani pojištěn, ani nemusí udržovat finanční jistinu v případě, že vybírá splátky úvěru od spotřebitele na účet zastoupeného. 3.5 Činnost zprostředkovatele na území hostitelského členského státu 3.5.1 Činnost zahraničního zprostředkovatele z jiného členského státu v České republice K § 46: Stanoví se oprávnění zahraničního zprostředkovatele spotřebitelského úvěru na bydlení vykonávat činnost na území České republiky na základě evropského pasu, a to ve stejném rozsahu, v jakém je oprávněn provozovat tuto činnost na území domovského členského státu. Zahraniční zprostředkovatel může vykonávat činnost na území České republiky dvojím způsobem. Jednak na základě práva zřizovat pobočky (prostřednictvím pobočky), zadruhé na základě svobody dočasně poskytovat služby (přeshraničně, bez pobočky). S ohledem na fakt, že evropský pas je stanoven pouze pro zprostředkovatele úvěrů na bydlení, zahraniční zprostředkovatel může na základě povolení k činnosti uděleného svým domovským státem zprostředkovávat v České republice pouze úvěry na bydlení (spadající pod regulaci směrnice 2014/17/EU), nikoli i úvěry na spotřebu (spadající pod regulaci směrnice 2008/48/ES). Pokud by takový zahraniční zprostředkovatel chtěl poskytovat v České republice i spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení, musel by získat příslušné povolení k činnosti podle tohoto zákona. K § 47: Stanoví se procesní pravidla zahájení činnosti zahraničního zprostředkovatele na území České republiky. K § 48: Zahraniční zprostředkovatel musí při výkonu své činnosti na území České republiky splňovat podmínky odborné způsobilosti stanovené tímto zákonem, stejně jako jeho zaměstnanci, vázaní zástupci, jejich zaměstnanci, případně členové statutárního orgánu, prokuristé a jiné osoby, které se přímo podílejí na činnosti zprostředkovatele v České republice.

121

Zahraniční zprostředkovatel smí na území České republiky zprostředkovat pouze spotřebitelské úvěry na bydlení (nikoli na spotřebu), a to nabízené buďto subjekty inkorporovanými v České republice nebo nabízené bankami z jiných členských států EU. Nesmí totiž na území České republiky zprostředkovat produkty spotřebitelského úvěru na bydlení nabízené osobami, které nemají pro území České republiky samy oprávnění k činnosti a nemohou tak v České republice nabízet úvěry přímo bez využití služeb zprostředkovatele. K § 49: Stanoví se taxativně, za jakých podmínek zaniká oprávnění k činnosti zahraničního zprostředkovatele spotřebitelského úvěru na bydlení v České republice. 3.5.2 Činnost zprostředkovatele spotřebitelského úvěru na bydlení na území hostitelského členského státu K § 50: Stanoví se oprávnění zprostředkovatele spotřebitelského úvěru na bydlení vykonávat činnost na území jiného členského státu na základě evropského pasu, a to ve stejném rozsahu, v jakém je oprávněn provozovat tuto činnost na území České republiky. Zprostředkovatel může vykonávat činnost na území jiného členského státu dvojím způsobem. Jednak na základě práva zřizovat pobočky (prostřednictvím pobočky), zadruhé na základě svobody dočasně poskytovat služby (přeshraničně, bez pobočky). S ohledem na fakt, že evropský pas je stanoven pouze pro zprostředkovatele úvěrů na bydlení, zprostředkovatel může na základě povolení k činnosti uděleného v České republice v zahraničí zprostředkovávat pouze úvěry na bydlení (spadající pod regulaci směrnice 2014/17/EU), nikoli i úvěry na spotřebu (spadající pod regulaci směrnice 2008/48/ES). Pokud by takový zprostředkovatel chtěl poskytovat v zahraničí i spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení, musel by získat příslušné povolení k činnosti na území dotyčného členského státu. Zprostředkovatel může zahájit svoji činnost na území jiného členského státu až po uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy byl informován Českou národní bankou o tom, že Česká národní banka předala informaci o záměru zprostředkovatele vykonávat činnost v daném jiném členském státě orgánu dohledu tohoto hostitelského členského státu. Zprostředkovatel by tedy měl být oprávněn zahájit svoji činnost do 2 měsíců ode dne notifikace tohoto záměru České národní bance. K § 51: Stanoví se procesní postup zahájení činnosti českého zprostředkovatele spotřebitelského úvěru na bydlení v jiných členských státech EU. K § 52: V případě zániku oprávnění zprostředkovatele, který vykonával svoji činnost na základě evropského pasu i za hranicemi České republiky, oznámí tuto skutečnost a její důvody Česká národní banka orgánům dohledu hostitelských členských států. 4 REGISTR K § 54: Do registru se zapisují osoby, které nabývají oprávnění k činnosti podle tohoto zákona, tedy nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, samostatný zprostředkovatel, vázaný zástupce a zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru. Dále se do registru zapisuje 122

zahraniční zprostředkovatel poskytující své služby na území České republiky na základě evropského pasu. K § 55: Registr obsahuje podstatné údaje sloužící ze strany spotřebitele k ověření toho, zda daný poskytovatel nebo zprostředkovatel vůbec může provozovat svou činnost, v jakém rozsahu, kdo je odpovědný za jeho činnost, zda ji vykonává kvalitně (informace o udělených sankcích). Cílem této úpravy je především dostatečně zajistit možnost spotřebitele informovat se, resp. si ověřit pravdivost informací poskytnutých mu ze strany poskytovatele nebo zprostředkovatele a tudíž si i ověřit, zda poskytovatel nebo zprostředkovatel může danou činnost vůbec provozovat. Informace o zahájení či ukončení činnosti jsou důležité i z hlediska možných budoucích sporů a nároků na náhradu škody. Veškeré údaje zapisované do registru se v něm budou uvádět včetně jejich změn, registr bude tedy obsahovat jak údaje aktuálně platné, tak údaje historické obdobně, jako je tomu např. v obchodním rejstříku. Obsahem registru jsou i údaje o správních deliktech a opatřeních k nápravě uložených danému subjektu nejen dle tohoto zákona, ale i podle jiných předpisů, které souvisí s podnikáním daného subjektu podle tohoto zákona (např. podle zákona o ochraně spotřebitele nebo podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu). Okamžik zápisu nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru a tzv. tuzemského zprostředkovatele spotřebitelského úvěru, tedy samostatného zprostředkovatele a vázaného zástupce, má velký význam z hlediska vzniku podnikatelského oprávnění těchto osob. Zákon výslovně stanoví, že rozhodnutí o udělení oprávnění nabývá právní moci právě až zápisem do registru, zápis má tedy v tomto ohledu konstitutivní charakter a je tedy nutnou podmínkou pro provozování činnosti. Zápis zprostředkovatele spotřebitelského úvěru na bydlení s domovským členským státem jiným, než je Česká republika, do registru, má naopak pouze evidenční charakter. Podnikatelské oprávnění vzniká podle norem domovského členského státu, zpravidla v souvislosti se zápisem do registru v jeho domovském členském státě. Účelem zahrnutí údajů o tomto tzv. zahraničním zprostředkovateli do tuzemského registru je tedy umožnit tuzemskému spotřebiteli ověřit si existenci takového zprostředkovatele a jeho oprávnění působit na území České republiky. K § 56: Registr je veřejně přístupný přes internet, prostřednictvím webové stránky České národní banky. Registr obsahuje i údaje, které jsou v důsledku změn neplatné, přičemž i tyto neplatné údaje zůstávají zveřejněny, aby bylo možno dohledat historii daného subjektu. K § 57: Údaje zapsané o nebankovních poskytovatelích spotřebitelského úvěru a zprostředkovatelích spotřebitelského úvěru v registru mají zvláštní charakter a je chráněna dobrá víra každého, kdo jedná na základě údajů uvedených v registru, i když tyto údaje neodpovídají pravdě (tzv. zásada materiální publicity). Z této zásady stanoví zákon dvě výjimky. První platí pro údaje o konkursu, rozhodnutí o úpadku a vstupu do likvidace, které jsou zveřejňovány v obchodním rejstříku a v insolvenčním rejstříku, zásada materiální publicity se tedy uplatní v obchodním rejstříku, nikoliv v registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru a zprostředkovatelů spotřebitelského úvěru. Druhá

123

výjimka ze zásady materiální publicity je stanovena pro údaje o zahraničních zprostředkovatelích spotřebitelského úvěru na bydlení. K § 58: Z registru bude Česká národní banka vydávat elektronické výpisy, které budou prokazovat stav evidovaný v registru k okamžiku, ke kterému bude výpis vytvořen. Žádost o elektronický výpis z registru nebude podléhat žádnému správnímu poplatku. Dosavadní osvědčení o zápisu do registru již nebudou vydávána, uvedená úprava se novelou zákona ruší. K § 59: Upravuje se procesní postup při nahlášení změn údajů zapsaných v registru. Změny těchto údajů se nahlašují elektronicky bez zbytečného odkladu a připojí se k nim doklady prokazující oznámené skutečnosti. Podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis. Česká národní banka je povinna zapsat změny do registru do 5 pracovních dnů ode dne nahlášení, pokud není povinna na základě nahlášených změn odejmout danému subjektu povolení k provozování činnosti. 5 Personální předpoklady k provozování činnosti 5.1 Odborná způsobilost K § 60: Náležitá odbornost osob sjednávajících spotřebitelský úvěr je důležitým předpokladem pro řádné poskytování služeb spotřebitelům. Představuje nástroj na pomezí obezřetnostní regulace a ochrany spotřebitele, který má zajišťovat, aby na finanční (zde úvěrový) trh a do konkrétních spotřebitelských vztahů vstupovaly pouze osoby dostatečně odborně způsobilé. Regulatorní systém odbornosti by měl představovat garanci určité minimální a objektivně prokazatelné úrovně získaných odborných znalostí jakožto i dovedností, a to u všech osob, které sjednávají úvěry se spotřebiteli. Tím by měl také přispívat ke kredibilitě osob poskytujících distribuční služby v oblasti úvěrování, a tedy i zvyšovat celkovou důvěru zákazníků k finančnímu trhu jako celku. Stávající úroveň odbornosti tuzemských nebankovních poskytovatelů a zprostředkovatelů spotřebitelských úvěrů jakožto i přepážkových zaměstnanců bank, družstevních záložen, platebních institucí a institucí elektronických peněz přitom nelze vzhledem ke zkušenostem, které Ministerstvo financí přímo či prostřednictvím nesouhlasných podnětů získává, hodnotit jako vyhovující. Lze zvažovat různé způsoby prokázání odbornosti – např. složením odborné zkoušky, nabytím určité praxe na finančním trhu, absolvováním odborného studia apod. Tyto způsoby je dále možné vzájemně kombinovat (např. zkouška plus praxe), resp. nahrazovat (např. zkouška nebo alespoň odborné studium). Povinná odborná zkouška je v současnosti zakotvena v úpravě distribuce penzijních produktů. Vzhledem k současným problémům, které se v distribuci úvěrů zejména na nebankovním trhu, jehož aktéři operují na základě živnostenského listu, objevují, se zavádí zcela nový systém prokazování odbornostních požadavků nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů i jejich zprostředkovatelů, jejich zaměstnanců a zaměstnanců ostatních osob oprávněných dle tohoto zákona a speciální právní úpravy poskytovat spotřebitelský úvěr (tedy bank, spořitelních a úvěrních družstev, platebních institucí a institucí elektronických peněz), stanovených pro nabízení, poskytování a zprostředkování smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr. Ty se budou nově prokazovat výhradně dokladem o absolvování odborné zkoušky, která může být složena i elektronickou formou, pokud bude zajištěn řádný průběh zkoušky. Prokáže-li uchazeč své odborné předpoklady složením odborné zkoušky, měl by být 124

k výkonu činnosti nabízení, poskytování či zprostředkování spotřebitelského úvěru objektivně způsobilý. Jiné stávající způsoby prokazování odbornosti, ať už v podobě doplňkových požadavků (na praxi) či alternativ (absolvováním odborného studia) tuto objektivitu značně relativizují, a pro prokázání odbornosti se tak již nově nepožadují. Tím samozřejmě není nijak dotčena možnost osoby odpovědné za výkon činnosti osoby jí podřízené (např. banky nebo její distribuční sítě), aby požadavek na adekvátní praxi uplatňovala v rámci své personální politiky, a zvyšovala tak úroveň svých služeb. S ohledem na obtížnou věcnou i procesní aplikovatelnost zákona č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, se navrhuje rozsah minimálních požadovaných odborných znalostí a dovedností upravit tímto zákonem. Podrobnější požadavky na znalosti a dovednosti jakožto i požadavky na formu odborné zkoušky budou stanoveny podle skupin odbornosti (tj. produktových oblastí, v nichž uchazeč zamýšlí vyvíjet činnost) v prováděcím právním předpise. Všeobecné znalosti se budou ve všech případech prokazovat vysvědčením o maturitní zkoušce, nebo dokladem o dosažení vyššího vzdělání. Prokazování odborné způsobilosti u právnických osob bude vždy závislé od konkrétního případu. Rozsah konkrétních osob, tedy počet členů statutárního orgánu případně počet osob ve vedoucích pozicích daného subjektu, které budou muset splňovat podmínky stanovené zákonem pro provozování činnosti, pak bude záviset především na struktuře dané právnické osoby, rozdělení jednotlivých činností a odpovědnosti za ně uvnitř právnické osoby. Obdobným způsobem se již nyní postupuje v dalších sektorech finančního trhu. Zavádí se v zásadě 2 skupiny odbornosti. 1. poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení 2. poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru na bydlení, přičemž zvláštní podskupinou poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení je poskytování a zprostředkování vázaného spotřebitelského úvěru. To znamená, že osoby s kvalifikací pro spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení mohou poskytovat nebo zprostředkovávat i vázané spotřebitelské úvěry, opačně to však neplatí. Kvalifikace pro poskytování a zprostředkování vázaného spotřebitelského úvěru, která míří především na prodavače v obchodech, kteří poskytují nebo zprostředkovávají úvěry na jimi prodávané zboží jako svou vedlejší činnost na podporu prodeje, je užší a nižší s ohledem na užší rozsah produktů. K odstavci 4 písm. a) bod 6, písm. b) bod 6 a písm. c) bod 6 znalosti nabízených doplňkových služeb: jedná se např. o pojištění schopnosti splácet, pojištění nemovitosti, životní pojištění, běžný nebo spořicí účet ke spotřebitelskému úvěru, nebo také kreditní karta k hypotečnímu úvěru a jiné finanční produkty nabízené spolu s produktem úvěrovým. K § 61 až 66: S ohledem na dosavadní zkušenosti s ověřováním odborné způsobilosti v sektoru pojišťovnictví i bankovnictví, které ukazují na silnou formálnost nezaručující kvalitu, stát deleguje zkušební systém na soukromoprávní subjekt a zřizuje tak, obdobně jako v případě pojišťovacích zprostředkovatelů a zprostředkovatelů penzijního spoření, nový subjekt, tzv. akreditovanou osobu, jež má výlučné oprávnění pořádat zkoušky zaměřené na prokázání odborné způsobilosti v oblasti úvěrování spotřebitele. Získání akreditace nebude nijak institucionálně omezené. Pořádat odborné zkoušky bude moci každá osoba, a to jak právnická, tak fyzická, která splní zákonem stanovené požadavky; možné omezení

125

dostupnosti licence akreditované osoby pouze na určité typy institucí (profesní asociace, vzdělávací zařízení) by bylo nedůvodně diskriminační a zřejmě by bylo naplňováno pouze formálně. Činnost akreditované osoby bude moci vykonávat i poskytovatel spotřebitelského úvěru nebo zprostředkovatel, avšak v souladu s podmínkami stanovenými zákonem, na jehož základě získal oprávnění k činnosti poskytovatele nebo zprostředkovatele. Náklady spojené s provozem tohoto systému ponesou plně subjekty na trhu. Vzhledem ke skutečnosti, že již dnes některé banky, resp. jejich distribuční sítě fakticky fungují jako akreditované osoby, tj. mají určitým způsobem upraven proces vzdělávání a školení svých zaměstnanců resp. obchodníků, očekávají se dodatečné náklady na implementaci a provoz nového systému relativně nevýznamné a vzhledem k jeho potenciálním přínosům se jeví jako účelné. Vlastní cenu odborné zkoušky vykonané u budoucí akreditované osoby lze v tuto chvíli předjímat pouze řádově (tj. ve výši cca několika tisíc Kč). Lze totiž očekávat, že se bude lišit např. v závislosti na rozsahu a obsahu vykonané zkoušky (nad rámec minimálního požadovaného standardu), na renomé zkušebny apod. Akreditace je udělována na omezenou dobu s možností prodloužení na žádost. S ohledem na kontinuitu činnosti akreditované osoby je stanovena fikce vyhovění žádosti, pokud Česká národní banka nerozhodne o žádosti o prodloužení akreditace ve lhůtě 3 měsíců. To nemá vliv na plnění podmínek akreditace, neboť přezkum těchto podmínek je předmětem průběžného výkonu dohledu ČNB nad činností akreditované osoby. K § 67 a 68: Zákon dále stanoví, v jakých případech akreditace zaniká a v jakých případech ji Česká národní banka akreditované osobě může odejmout. Vedle vlastní žádosti akreditované osoby Česká národní banka akreditaci může odejmout v případech, kdy akreditovaná osoba přestala splňovat podmínky stanovené zákonem pro udělení akreditace, kdy závažným způsobem nebo opakované porušila povinnosti stanovené zákonem, anebo pokud jí byla udělena akreditace na základě nepravdivých nebo zavádějících údajů. K § 69 a 70: Stanoví se základní pravidla týkající se složení odborné zkoušky, včasné zveřejnění termínů konání odborné zkoušky včetně počtu míst, úplaty za tuto zkoušku a zkouškového řádu na internetu. Požadavky na zkouškový řád, složení komise a požadavky na průběh, formu, rozsah odborné zkoušky a způsob jejího hodnocení stanoví prováděcí právní předpis. O výsledku odborné zkoušky je akreditovaná osoba povinna zkoušeného informovat bez zbytečného odkladu a v případě jejího úspěšného složení je také povinna vydat zkoušenému osvědčení o absolvování odborné zkoušky se stanovenými údaji. Ačkoli osvědčení o vykonání odborné zkoušky nemá omezenou platnost, každý poskytovatel, zprostředkovatel nebo jejich pracovník, který bude chtít vykonávat svou činnost kontinuálně, je povinen si své odborné znalosti a dovednosti udržovat v souladu s § 8 odst. 2 a § 23 odst. 2. V opačném případě přestane splňovat jednu z podmínek stanovených zákonem pro výkon této činnosti a budou mu, nebo jemu nadřízenému, hrozit odpovídající sankce. K § 71: S ohledem na zajištění řádného výkonu dohledu nad činností akreditovaných osob a celým systémem ověřování odbornosti, resp. i nad plněním podmínky odborné způsobilosti povinnými osobami, se akreditovaným osobám stanoví povinnost uchovávat po zákonem stanovenou dobu dokumenty týkající se provádění odborných zkoušek.

126

5.2 Důvěryhodnost K § 72: Podmínku důvěryhodnosti musí splňovat všechny osoby přímo jednající se spotřebitelem, je tedy třeba jasně určit okamžik, ke kterému se bude splnění této podmínky zkoumat. U nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru a jeho zprostředkovatelů je tímto okamžikem podání žádosti o udělení oprávnění k činnosti, resp. oznámení v případě vázaného zástupce, u zaměstnanců pak den zahájení činnosti, ke které se daná podmínka váže. Podmínku důvěryhodnosti je nutné samozřejmě splňovat po celou dobu výkonu činnosti, tudíž se její splnění posuzuje i k jakémukoliv následujícímu okamžiku, což nyní zákon staví na jisto. Nově se bude posuzovat i tzv. dobrá pověst osoby, tedy její dosavadní zkušenosti a působení v dané profesi, ale i mimo ni. Ověření důvěryhodnosti u zastoupeného se předpokládá mj. také (tak jak je to obvyklé i v jiných sektorech) např. čestným prohlášením. Pravidlo, že nedůvěryhodnou je osoba, která byla odsouzena za trestné činy proti majetku a trestné činy hospodářské, u kterých nezáleží, zda byly spáchány úmyslně nebo z nedbalosti, nebo jiné trestné činy, pokud byly spáchány úmyslně, se v souladu s trestním zákoníkem neuplatní, pokud se na takovou osobu hledí, jako by nebyla odsouzena (pokud byl trestný čin zahlazen). K § 73: Podmínku důvěryhodnosti musí splňovat všechny osoby přímo jednající se spotřebitelem, je tedy třeba jasně určit okamžik, ke kterému se bude splnění této podmínky zkoumat. U nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru a jeho zprostředkovatelů je tímto okamžikem podání žádosti o udělení oprávnění k činnosti, resp. oznámení v případě vázaného zástupce, u zaměstnanců pak den zahájení činnosti, ke které se daná podmínka váže. Podmínku důvěryhodnosti je nutné samozřejmě splňovat po celou dobu výkonu činnosti, tudíž se její splnění posuzuje i k jakémukoliv následujícímu okamžiku, což nyní zákon staví na jisto. Nově se bude posuzovat i tzv. dobrá pověst osoby, tedy její dosavadní zkušenosti a působení v dané profesi, ale i mimo ni. Ověření důvěryhodnosti u zastoupeného se předpokládá mj. také (tak jak je to obvyklé i v jiných sektorech) např. čestným prohlášením. K § 74: Stanoví se rozhodný okamžik, od něhož se odvíjí lhůty pro posuzování důvěryhodnosti. Pro účely posuzování důvěryhodnosti zaměstnanců poskytovatele nebo zprostředkovatele se stanoví v rámci přechodných ustanovení (§ 180), že rozhodným okamžikem je u zaměstnanců, kteří svoji činnost podle tohoto zákona vykonávali již přede dnem jeho nabytí účinnosti, den nabytí účinnosti tohoto zákona, nikoli den zahájení jejich činnosti. 6 Pravidla jednání 6.1 Základní ustanovení K § 75: Stanoví se požadavek, aby poskytovatel a zprostředkovatel vykonával svou činnost s odbornou péčí. Veškeré jednání osob podnikajících na finančním trhu by mělo být založeno na zásadě odborné péče jakožto souhrnu profesionálních standardů (zásad lege artis), které 127

vyplývají z obecné právní úpravy (§ 5 OZ). Zásada jednání s odbornou péčí musí být dodržena vždy, aby určité jednání poskytovatele nebo zprostředkovatele mohlo být shledáno jako konformní s požadavky zákona. K § 76: V souladu s příslušnými směrnicemi se stanoví požadavky na jednání poskytovatele a zprostředkovatele se spotřebitelem. Povinnost jednat čestně vychází z § 4, 5 a 6 zákona o ochraně spotřebitele, povinnost zohledňovat práva a zájmy spotřebitele vyplývá přímo ze směrnice 2014/17/EU. Součástí této povinnosti je i v odstavci 2 uvedená povinnost, aby jednající osoba jasně rozlišila, zda jedná jménem poskytovatele, samostatného zprostředkovatele nebo vázaného zástupce. Vázaný zástupce pak musí uvést, jakou osobu zastupuje, s rozlišením, zda zastupuje poskytovatele nebo samostatného zprostředkovatele. K § 77: Ustanovení stanoví obecná pravidla, kterými se musí řídit komunikace poskytovatele a zprostředkovatele se spotřebitelem. Povinnost zřetelné komunikace mj. znamená, že zákonem požadované informace musí být jasně čitelné nebo slyšitelné. K § 78: Povinnost uchovávat dokumenty a záznamy (v písemné nebo elektronické podobě, podobu zákon neurčuje) je důležitá jak pro výkon dohledu nad poskytovateli, tak pro případné spory se spotřebiteli. Zákon na tomto místě neurčuje, jaké dokumenty a záznamy se mají pořizovat, jen stanoví, že pokud jsou pořizovány, musí se uchovávat. Povinnosti k pořizování záznamů a dokumentů jsou stanoveny na jiných místech, povinnost nahrávat klienty při jednání s nimi není zákonem stanovena. Lhůty jsou stanoveny jednak v souladu s objektivní promlčecí dobou, jednak v souladu se zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Jednoletá lhůta pro případ, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí úvěru zamítnuta, je v souladu s praxí, kdy je spotřebitel po tuto dobu evidován v registru dlužníků, ač mu žádný úvěr poskytnut nebyl. K § 79: Zakazují se pobídky (finančního i nefinančního charakteru), které mohou vést k porušování zákona ze strany poskytovatele, zprostředkovatele, jejich zaměstnanců či vázaných zástupců. Záměrem není přebudování systémů odměňování, ale zabránit praktikám, které vedou k poškozování spotřebitelů. Pobídky, které k tomuto porušování zákona nevedou, jsou dovoleny. K § 80: V případě tzv. „nezávislého“ samostatného zprostředkovatele, který vykonává svoji činnost na principu jednání jménem a na účet spotřebitelů, nesmí takový zprostředkovatel pobírat současně odměnu od poskytovatelů, jejichž produkty spotřebiteli zprostředkovává. Nejde o individuální vztah zprostředkovatele a spotřebitele na základě jedné smlouvy, ale princip fungování daného zprostředkovatele. Ustanovení nezakazuje, aby v případě, kdy zprostředkovatel jedná jménem a na účet poskytovatele, od něhož pobírá i odměnu, neinkasoval odměnu též od spotřebitele, pokud to není v rozporu se smlouvou a samozřejmě za předpokladu, že takovou odměnu oznámí poskytovateli pro účely výpočtu RPSN v souladu s § 93 odst. 2.

128

K § 81: V souladu se směrnicí 2014/17/EU je použití pojmu „nezávislý“ vyhrazeno pouze pro osoby, které splňují určité minimální znaky nezávislosti, jako je výběr z produktů většiny poskytovatelů na trhu a jejichž struktura odměňování není na újmu schopnosti jednat v nejlepším zájmu spotřebitele, zejména nesmí být závislá na prodejních cílech. K § 82: Ustanovení má za cíl zabránění tvorby struktur multi-level marketingu při distribuci spotřebitelského úvěru. K § 83: S ohledem na nejrůznější praktiky na trhu úvěrů pro spotřebitele, které se často pohybují na hranici trestní odpovědnosti, se výrazně omezují možnosti zprostředkovatelů a poskytovatelů žádat po spotřebiteli platby před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru. Povoleno je žádat zaplacení pouze odůvodněných a smysluplně vynaložených nákladů, které je poskytovatel nebo zprostředkovatel nucen vynaložit bez ohledu na to, zda bude smlouva se spotřebitelem nakonec uzavřena. Z výsledků veřejných konzultací ostatně vyplynulo, že řádní a poctiví zprostředkovatelé jsou placení na základě provizního systému od poskytovatelů a od spotřebitelů svoji odměnu neinkasují. S ohledem na stávající praxi, kdy spotřebitel žádající hypoteční úvěr žádá u několika úvěrových institucí, z nichž každá po něm požaduje zaplacení nákladů na ocenění nemovitosti, aniž by poté spotřebitel toto ocenění obdržel, se stanoví povinnost vydat provedené a zaplacené ocenění do rukou spotřebitele. Toto ocenění by mělo obsahovat i odůvodnění, jak bylo výsledné ceny v ocenění dosaženo, aby bylo přezkoumatelné, i když nikoli nutně v rozsahu znaleckého posudku. 6.2 Posouzení úvěruschopnosti a poskytování rady K § 84: V souladu se směrnicí 2014/17/EU se stanoví, že poskytovatel a zprostředkovatel musí spotřebitele informovat, jaké údaje od spotřebitele potřebuje za účelem poskytnutí rady a posouzení jeho úvěruschopnosti. Spotřebitel musí být informován, že pokud požadované údaje nedodá, úvěr mu nebude moci poskytovatel poskytnout s ohledem na nemožnost provedení posouzení úvěruschopnosti. Poskytovatel je oprávněn po spotřebiteli žádat vysvětlení nebo případné doplnění údajů za účelem posouzení úvěruschopnosti. Údaje dodané spotřebitelem je poskytovatel a zprostředkovatel povinen náležitě ověřit. Míra ověření je na zvážení jednající osoby tak, aby dostála povinnosti jednat s odbornou péčí. Pravidla pro ověření informací by měly být součástí pravidel a postupů pro posuzování úvěruschopnosti podle § 15 odst. 2 písm. c). K § 85: § 85 zakotvuje pravidla, na základě kterých poskytovatel nebo zprostředkovatel úvěru zakládá a komunikuje své rady vůči konkrétnímu spotřebiteli. Rada je zvláštním typem doporučení komunikovaného vůči spotřebiteli, který je spojen s širší sadou povinností, které vycházejí ze směrnice MCD. Rada musí být založena na analýze potřeb klienta a příslušných rizik a musí vycházet z výběru z dostatečného počtu vhodných produktů. Poskytování rady podle § 85 není povinné, pokud však poskytovatel nebo zprostředkovatel sdělí spotřebiteli, že mu poskytne radu, je povinen naplnit její obsah definovaný tímto ustanovením. 129

K § 86: Poskytovatel je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele. Věřitel je při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v potaz jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat (např. předpokládaný příjem z projednávaného dědického řízení, prodeje nemovitosti, auta, pojistného plnění atp.). Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele se nevztahuje pouze na poskytnutí nového úvěru, ale též na významné navýšení celkové výše stávajícího spotřebitelského úvěru. Lze mít za to, že o významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru jde zejména tehdy, není-li spotřebitel schopen splácet novou výši splátky spotřebitelského úvěru, aniž by se jeho příjmy snížily nebo výdaje s výjimkou výdajů na splácení spotřebitelského úvěru zvýšily. I takové navýšení splátky, která o pouhou korunu přesahuje možnost spotřebitele řádně a včas splácet, je významné, neboť zapříčiňuje spotřebitelovo prodlení a s tím související následky. Určení, kdy jde o významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je na odborné péči poskytovatele. Při poskytnutí úvěru obvykle z posouzení úvěruschopnosti vyplyne hranice, kam až je možno spotřebiteli půjčit. Poskytovatelé jednající s odbornou péčí pak obvykle neposkytují úvěr na tzv. „hraně“, ale vytvářejí určitou rezervu ve schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Lze mít za to, že pokud se hranice splátky při navýšení úvěru pohybuje pod maximální výší splátky, která vyplynula z posouzení úvěruschopnosti, nepůjde o významné navýšení, pokud nebude hranice překročena. Pokud mezi posouzením úvěruschopnosti a navýšením spotřebitelského úvěru uplynula delší doba, je na odborné péči poskytovatele, zda alespoň ověří, zda se situace na straně spotřebitelových příjmů, výdajů či jiných skutečností nezměnila. Při získávání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem a další informace získává při respektování principu přiměřenosti nejvýše v rozsahu nezbytně nutném pro splnění této své povinnosti při maximálním respektování spotřebitelových práv na ochranu jeho osobních údajů. Aby povinnost posuzovat zejména příjmy a výdaje spotřebitele nebyla v některých okrajových případech na újmu spotřebitele, a současně, aby výjimku nebylo možno zneužít, stanoví se, že při posouzení úvěruschopnosti lze zohlednit i hodnotu majetku spotřebitele, pokud smlouva o spotřebitelském úvěru stanoví, že spotřebitelský úvěr má být úplně nebo částečně splacen prodejem majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami. Poskytovatel musí v takovém případě důvodně předpokládat, že dojde k prodeji majetku, kdy se uskuteční a jaký bude výnos z takového prodeje. Tyto údaje by nejlépe měly být uvedeny ve smlouvě s tím, že nedojde k prodlení spotřebitele, pokud k prodeji nedojde za určených podmínek v určeném čase. Pouhá existence majetku, který je možný prodat, neopravňuje k zahrnutí takového majetku do posouzení úvěruschopnosti. Je nutná určitá míra jistoty, kdy a za kolik se majetek prodá. Ustanovení míří zejména na případy překlenovacích úvěrů, kdy si spotřebitel kupuje jednu nemovitost, kterou hodlá splatit prodejem nemovitosti jiné, nebo zvláštní druhy úvěrů tzv. equity release, kdy spotřebitel obdrží určitou platbu nebo rentu oproti budoucímu zisku poskytovatele z prodeje jeho nemovitosti.

130

Stanoví se najisto, že věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Jedná se o posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Při posuzování budoucí schopnosti spotřebitele splácet úvěr se vychází ze stávajícího stavu a presumpce jeho zachování do budoucnosti. Budoucí změny, které jsou již věřiteli známy, je však nutno vzít při posouzení v úvahu (např. když se spotřebitel již nachází ve výpovědní lhůtě z pracovního poměru). Nejde však přitom o získání stoprocentní jistoty, že úvěr bude v budoucnu splacen, neboť není např. možno s jistotou vyloučit, že spotřebitel obdrží výpověď z pracovního poměru či dlouhodobě onemocní. K § 87: Sankcí za nedodržení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí je neplatnost smlouvy. Smlouva je neplatná, pokud byl spotřebiteli poskytnut spotřebitelský úvěr i přesto, že existovaly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet. Spotřebitel je tak chráněn v situaci, kdy dostal úvěr, ačkoli tento úvěr mu neměl být poskytnut. Nejde zde tedy o naplnění formálního znaku (např. nesplnění některého z prvků procesu ověření úvěruschopnosti stanoveného v interních procesech poskytovatele podle § 15 odst. 2 písm. c)), pokud by i při splnění tohoto prvku byl spotřebitelský úvěr poskytnut, ale o naplnění znaku materiálního – při řádném dodržení postupů a odborné péče spotřebiteli neměl spotřebitelský úvěr vůbec být poskytnut. Této neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru se může spotřebitel dovolat v souladu s obecnými pravidly stanovenými občanským zákoníkem v obecné promlčecí lhůtě podle § 586 NOZ. Počátek běhu promlčecí lhůty pak dle § 619 odst. 2 NOZ závisí na tom, kdy se spotřebitel dozvěděl, nebo měl a mohl dozvědět o tom, že mu neměl být spotřebitelský úvěr poskytnut. Zároveň je nutno vzít v úvahu ustanovení § 6 odst. 2 NOZ, podle něhož se spotřebitel nemůže dovolávat sám svého nepoctivého jednání. Situace, kdy si spotřebitel měl nebo mohl být vědom toho, že jeho úvěruschopnost byla posouzena vadně, již při uzavírání smlouvy, nebudou příliš časté. Spotřebitel si většinou poprvé uvědomí, že úvěr mu neměl být poskytnut, až když se dostane do prodlení se splácením dluhu. Při úvahách o tom, zda lhůta počíná spotřebiteli běžet již od okamžiku uzavření smlouvy je nutno vzít v úvahu, že u spotřebitelů, kteří se dlouhodobě a pravidelně financují na nebankovním trhu, je vnímání vlastní schopnosti splácet úvěr výrazně posunuté od běžných klientů bank. O to více pak záleží na posouzení úvěruschopnosti takového spotřebitele s odbornou péčí poskytovatele.

131

S ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Slova „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu dle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Poskytovatel, pokud se domnívá, že spotřebitel nesplácí podle svých možností, může podat návrh soudu, aby určil, v jakých lhůtách má spotřebitel splácet. K § 88: Stanoví se pravidla sdílení informací o dlužnících pomocí databází sloužících k ověřování bonity a důvěryhodnosti spotřebitelů a to obdobně, jako je upraveno sdílení informací o klientech bank. Vzhledem k tomu, že podle stanoviska ÚOOÚ nepotřebují banky s ohledem na ustanovení § 38a zákona o bankách souhlas spotřebitele ke sdílení informací, není nutný tento souhlas spotřebitele ani k plnění povinností podle tohoto zákona osobami, které nemají bankovní licenci. Poskytovatel sdílením informací plní svoji zákonnou povinnost - jednat s odbornou péčí a obzvláště s odbornou péčí posuzovat úvěruschopnost spotřebitele a náležitě ověřovat údaje získané od spotřebitele. Pravidla přístupu k databázím odpovídají požadavkům směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU, kdy druhá jmenovaná stanoví výslovně požadavek, aby přístup k databázi nebyl podmíněn licencí úvěrové instituce. K § 89: V souladu s požadavky obou transponovaných směrnic se stanoví povinnost poskytovatele informovat spotřebitele, pokud je poskytnutí úvěru ze strany poskytovatele zamítnuto a o důvodech tohoto rozhodnutí, pokud jimi jsou automatizované zpracování údajů nebo vyhledávání v databázi. 6.3 Informační povinnosti vůči spotřebiteli 6.3.1 Obecná ustanovení K § 90: Stanoví se, že informace požadované tímto zákonem se poskytují bezplatně, v listinné podobě nebo na jiném nosiči dat, pokud zákon nestanoví jinak (jako například u sjednávání spotřebitelského úvěru telekomunikačními prostředky). K § 91: Povinné náležitosti reklamy reflektují požadavky obou transponovaných směrnic, přičemž povinné náležitosti reklamy jsou vyžadovány tam, kde reklama uvádí číselný údaj o nákladech. Takovým údajem je i údaj srovnávací (např. nejlevnější, nejvýhodnější, zdarma, bez poplatků apod.), bez ohledu na to, zda je či není vyjádřen číselně. K § 92: Zákon v souladu se směrnicí 2014/17/EU, avšak i pro spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení, požaduje po poskytovateli a jeho vázaném zástupci zpřístupnění některých 132

základních informací týkajících se nabídky spotřebitelského úvěru. Pokud zákon hovoří o trvalém zpřístupnění, je tím myšlena doba, po kterou jsou dané údaje platné. Zákon nepožaduje po poskytovateli uvádění informací po produktech, které již nejsou v jeho nabídce. Zpřístupněním informací je myšleno jejich uvedení na internetových stránkách poskytovatele, nebo zpřístupnění formou letáků, které si může spotřebitel vzít v otevírací době v sídle poskytovatele nebo v jeho pobočce. Pokud zákon požaduje informace o typu dostupné zápůjční úrokové sazby, uvede věřitel, zda jde o sazbu pevnou, pohyblivou nebo kombinovanou. Písmeno p) míří na zvláštní druhy úvěrů, kde spotřebitel splácí na základě smluvních podmínek především úrok, zatímco jistinu spotřebitelského úvěru splácí částečně, případně ji nesplácí vůbec. Podmínky takového spotřebitelského úvěru mohou například určovat, že namísto splácení jistiny spotřebitelského úvěru spotřebitel částku požadovanou smlouvou vkládá na jiný finanční produkt (investice, spoření), nebo že jistina spotřebitelského úvěru bude splacena prodejem majetku spotřebitele, jak předvídá směrnice MCD v čl. 3 odst. 2 písm. a). K § 93: Specifické informační povinnosti vůči spotřebiteli dané směrnicí 2014/17/EU má i zprostředkovatel spotřebitelského úvěru, který je povinen při prvním kontaktu se spotřebitelem sdělit, zda je samostatným zprostředkovatelem nebo vázaným zástupcem, v případě vázaného zástupce musí uvést i koho zastupuje. 6.3.2 Předsmluvní informace K § 94 až 100: Věřiteli, resp. zprostředkovateli, spotřebitelského úvěru se v tomto ustanovení ukládá povinnost poskytnout spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy minimální objem relevantních informací, přičemž veškeré tyto informace musí být stejně výrazné. Jejich základní výčet je uveden v § 95, v § 96-97 jsou uvedeny výčty informací pro některé druhy spotřebitelského úvěru. Informace se podávají prostřednictvím formulářů uvedených v přílohách zákona. S ohledem na dikci „v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy“ je možno dovodit, že v případě, kdy poskytovatel není se spotřebitelem ochoten uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru, není povinen mu formulář s předsmluvními informacemi poskytnout. Poskytnutí informací prostřednictvím formuláře je opět významným prvkem z hlediska ochrany spotřebitele, neboť jejich prostřednictvím se spotřebitel v jednotlivých nabídkách snadno orientuje a též jednoduchým způsobem tyto nabídky porovnává. Důvodem zavádění povinnosti poskytovat spotřebiteli minimální objem informací již ve fázi předsmluvních jednání je obecně nízká míra znalostí spotřebitelů v dané oblasti. Platí, že jiné informace než ty, které jsou uvedeny v § 95-98, je věřitel povinen pro názornost poskytnout v samostatném dokumentu. Jedná se o významné ustanovení z hlediska ochrany spotřebitele, neboť brání tomu, aby v záplavě nepodstatných informací uváděl věřitel drobným a nevýrazným způsobem informace zásadní a podstatné pro jeho rozhodování. Předsmluvní informační povinnosti jsou dány v maximální harmonizaci směrnicemi 2008/48/ES a 2014/17/EU, stejně jako povinnost tyto informace vysvětlit. Primárně je povinný informace poskytnout a vysvětlit poskytovatel, za účelem zamezení zkrácení spotřebitele na jeho právech je povinnost stanovena ve stejném rozsahu pro zprostředkovatele. 133

Povinnost poskytovatele však může být splněna zprostředkovatelem a naopak, aby spotřebitel nemusel v případě zprostředkování spotřebitelského úvěru obdržet stejné informace duplicitně. Vzhledem k tomu, že ve směrnici 2014/17/EU nejsou předsmluvní informační povinnosti uvedeny formou jejich výčtu jako ve směrnici 2008/48/ES, odkazuje § 95 odst. 2 na přílohu zákona, obsahující formulář ESIP. Zatímco instrukce k vyplnění formuláře SECCI podle směrnice 2008/48/ES jsou uvedeny v rámci výčtu předsmluvních infopovinností v § 95 odst. 1, instrukce pro vyplnění formuláře ESIP podle směrnice 2014/17/EU jsou uvedeny přímo v tomto formuláři. Ačkoli je umožněno sjednávat spotřebitelský úvěr pomocí prostředků komunikace na dálku a z toho důvodu je možno některé informace poskytnut telefonicky místo v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, je nutno mít na paměti, že spotřebitelský úvěr lze sjednat (uzavřít) pouze písemně, tedy nikoli po telefonu. V § 94 odst. 2 se věřiteli ukládá povinnost poskytnout spotřebiteli náležité vysvětlení (především jednotlivých předsmluvních informací, nabízeného spotřebitelského úvěru, důsledků prodlení apod.), a to v takovém rozsahu a způsobem, aby spotřebitel byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finančním možnostem a jaké jsou důsledky prodlení. V § 94 odst. 3 se stanoví povinnost pro zprostředkovatele poskytnout spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, informace ve stejném rozsahu, v jakém je povinen poskytnout je věřitel. Spotřebitel nesmí být nijak zkrácen na svých právech ani v případě, kdy je spotřebitelský úvěr sjednáván prostřednictvím zprostředkovatele, přičemž znalost základních informací o nabízeném produktu je pro rozhodování spotřebitele klíčová. Z povinnosti poskytovat uvedené informace je vyňat prodávající nebo poskytovatel služeb jednající jako zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru, neboť informační povinnost musí primárně spočívat na poskytovateli spotřebitelského úvěru. Je-li v případě stavebního spoření poskytován jak překlenovací, tak řádný úvěr ze stavebního spoření, jedná se z hlediska materiálního pojetí o dva úvěry, ke kterým by měly být poskytnuty 2 sady předsmluvních informací. V případech podle § 98 odst. 1, pokud není hlasová telefonická komunikace jedinou formou probíhajícího jednání o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, postačí, když poskytovatel nebo zprostředkovatel splní povinnost podle § 95. Na počátku telefonického vyjednávání smlouvy, kdy není známo, jakými dalšími formami bude komunikace probíhat, může být vhodné uvést údaje podle § 98 odst. 1, není je však nutno je uvádět při každém telefonickém kontaktu s klientem, pokud bude splněna povinnost podle § 95. 6.3.3 Informace poskytované během trvání závazku K § 101: Stanoví se průběžné informační povinnosti poskytovatele během trvání spotřebitelského úvěru. K § 102: Stanoví se povinnost věřitele informovat spotřebitele o změně zápůjční úrokové sazby v průběhu trvání spotřebitelského úvěru. Lhůta, v níž musí být spotřebitel informován o změně pevné zápůjční úrokové sazby u spotřebitelského úvěru na bydlení, je provázána s právem spotřebitele v této lhůtě spotřebitelský úvěr na bydlení předčasně zdarma splatit. S ohledem 134

na dosavadní praxi neúměrně krátkých lhůt, při nichž bylo pro spotřebitele často obtížné reagovat na většinou nepříznivé změny zápůjční úrokové sazby u spotřebitelských úvěrů na bydlení, se stanoví lhůta tříměsíční, která by měla spotřebiteli poskytnout dostatek reakční doby a možnost zajistit si případné refinancování spotřebitelského úvěru na bydlení. V případě, kdy je změna (zejména pohyblivé) zápůjční úrokové sazby závislá na změně referenční sazby nebo indexu, mohou se poskytovatel se spotřebitelem dohodnout, že údaje o výši zápůjční úrokové sazby budou poskytovány pravidelně a v přiměřeném intervalu namísto v přiměřeném předstihu před nabytím jejich účinnosti. Ustanovení nezakládá přípustnost jednostranné změny smlouvy, ustanovení § 1813 a násl. občanského zákoníku tím nejsou dotčena. Ustanovení pouze pro případ, že by k jednostranné změně smlouvy došlo, stanoví dodatečné informační povinnosti. K § 103: Stanoví se informační povinnost za trvání smlouvy o spotřebitelském úvěru v cizí měně. S ohledem na dikci směrnice 2014/17/EU, která hovoří o odchýlení se některých hodnot od hodnoty vypočtené v měně příslušného členského státu (dle výkladu Evropské komise měně členského státu, který směrnici transponuje), se v zákoně hovoří o odchýlení se od hodnoty vypočtené v korunách českých. Pokud je však spotřebitelský úvěr v cizí měně vyjádřen v korunách českých, kteroužto možnost směrnice 2014/17/EU připouští, ustanovení není aplikovatelné. 7 Smlouva o spotřebitelském úvěru 7.1 Smlouva o spotřebitelském úvěru K § 104: Požadavek písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá z nutnosti nastolení právní jistoty v těchto smluvních vztazích a z nutnosti zajištění důkazů pro případné právní spory. V rámci nastolení jednotného režimu pro všechny spotřebitelské úvěry je toto ustanovení vyplývající ze směrnice CCD vztaženo i na spotřebitelské úvěry na bydlení podléhající režimu směrnice MCD, která se samotnou smlouvou o spotřebitelském úvěru na bydlení nezabývá. Smlouvu o spotřebitelském úvěru nelze uzavřít telefonicky, neboť musí mít písemnou formu a musí obsahovat předepsané náležitosti. K § 105: K posílení právní jistoty přispívá rovněž povinnost poskytovatele nebo zprostředkovatele poskytnout spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy neprodleně po jejím uzavření, ale též povinnost poskytnout bezplatně návrh textu smlouvy v okamžiku, kdy je spotřebiteli předkládána tzv. závazná nabídka. S ohledem na terminologii občanského zákoníku však nelze používat pojem „nabídka“, zákon tedy hovoří o návrhu smluvních podmínek, který musí mít podobu návrhu textu smlouvy, jejíž uzavření spotřebitel poptává, a který obsahuje nabízené smluvní podmínky. Toto ustanovení má reálně umožnit spotřebitelům, aby se řádně seznámili s veškerými náležitostmi smluvního vztahu, zvážili výhody a nevýhody a následně učinili informované a kvalifikované rozhodnutí. Smyslem tohoto ustanovení je zabránit v současné době mnohdy uplatňovaným praktikám, kdy spotřebitel uzavírá závazky, aniž by se předem mohl seznámit s jejich podmínkami a veškerými důsledky. 135

K § 106 a 107: Informační povinnosti ve smlouvě o spotřebitelském úvěru jsou převzaty ze směrnice 2008/48/ES a jejich aplikace je rozšířena i na úvěry na bydlení podle směrnice 2014/17/EU, neboť není důvod, aby se obsahové náležitosti smlouvy lišily podle účelu spotřebitelského úvěru případně jeho zajištění. Ačkoli je vhodnější, aby obsahové náležitosti smlouvy byly obsaženy ve smlouvě samotné, tzv. nad podpisy, lze tuto zákonnou povinnost plnit i prostřednictvím přílohy ke smlouvě. Primární zde však bude vždy hledisko jasnosti, výstižnosti a zřetelnosti. Proto není vhodné informační povinnosti plnit prostřednictví smlouvy, či přílohy, kde budou předmětné informace „rozpuštěny“ mezi značné množství dalších informací a smluvních ujednání. Zároveň lze z dosavadní rozhodovací praxe České národní banky a finančního arbitra dovodit nevhodnost plnění předmětných povinností pomocí obchodních podmínek. Takový požadavek je pochopitelný i z toho důvodu, že dle občanského zákoníku lze obchodní podmínky měnit i jednostranně, což oslabuje jejich závaznost a informační hodnotu. K odstavci 1 písm. a) druh úvěru: poskytovatel by měl přinejmenším uvést dle NOZu, o jaký druh smlouvy jde (smlouva o peněžité zápůjčce, smlouva o úvěru). Pokud doplní v souladu se skutečností další údaje (účelový bezhotovostní úvěr, kreditní karta, přečerpání/kontokorent, revolvingový úvěr), lze to považovat za vhodné. K odstavci 1 písm. d) doba trvání úvěru: v případě, že není možno dobu trvání úvěru přesně určit (např. u překlenovacího úvěru ze stavebního spoření, kdy překlenovací úvěr trvá do přidělení cílové částky, tj. do naspoření určitého množství peněžních prostředků), je třeba uvést alespoň způsob jejího určení. K odstavci 1 písm. e) zboží či služba, které jsou financovány. Ustanovení míří především na případy vázaného spotřebitelského úvěru a případy obdobné, kdy je za zboží či službu placeno formou odložené platby. V takových případech je vhodné uvést konkrétní zboží (např. co nejpřesnější označení počítače, lednice, televize, nebo služby - např. oprava automobilu). V případě poskytnutí úvěru na splacení jednoho či více jiných úvěrů (tzv. restrukturalizace) bude vhodné, aby pod písmenem e) byla uvedena služba „restrukturalizace“ a bližší uvedení, jaké úvěry jsou restrukturalizovány. Ostatně smlouva o restrukturalizaci by měla v zájmu spotřebitele vždy obsahovat závazek poskytovatele splatit dluhy z konkrétních smluv, které by měly být podrobně specifikovány. K odstavci 1 písm. g) RPSN vypočtená k okamžiku uzavření smlouvy. S ohledem na praxi uzavírání smluv o spotřebitelském úvěru není prakticky možné vypočítat RPSN k okamžiku uzavření smlouvy, resp. údaje na návrhu smlouvy, které obdrží spotřebitel, je nutno přepočítávat k okamžiku, kdy se spotřebitel dostaví k podpisu smlouvy, v případě distančního uzavírání (např. pomocí pošty), to není možné vůbec. Z tohoto ohledu je oproti stávající úpravě ZSÚ doplněno slovo „předpokládaného“ (uzavření smlouvy) s tím, že součástí povinných údajů jsou i veškeré předpoklady použité pro výpočet RPSN, tedy i předpoklad data uzavření smlouvy. Je samozřejmé, že tento předpoklad by měl být odůvodněný. Je-li v případě stavebního spoření poskytován jak překlenovací, tak řádný úvěr ze stavebního spoření, jedná se z hlediska materiálního pojetí o dva úvěry, ke kterým by měly být poskytnuty dva údaje o RPSN. K § 108: Oproti „přečerpání“, které je ve smlouvě předpokládáno, se překročením rozumí faktické zpřístupnění peněžních prostředků, které přesahují aktuální zůstatek na platebním účtu spotřebitele. Pokud věřitel umožní takové překročení, je povinen spotřebitele informovat o 136

nákladech, které mu vzniknou v důsledku tohoto překročení – tj. o úrokové sazbě, sankcích, poplatcích a úrocích z prodlení. Pokud takové překročení trvá déle než jeden měsíc, je věřitel povinen spotřebitele uvědomit o tomto překročení, poskytnout informaci o jeho výši, úrokové sazbě, a to včetně uvedení sankcí, poplatků nebo úroků z prodlení. Ustanovení odstavce 3 stanoví další povinnosti v případě výrazného překročení. Výrazné překročení je třeba posuzovat individuálně vzhledem k okolnostem konkrétního případu. Překročení lze například poměřovat s výší sjednaného přečerpání, případně obvyklých kladných zůstatků na daném účtu předtím, než došlo k překročení. K § 109: Stanoví se obsahové náležitosti dohody, v níž poskytovatel odkládá spotřebiteli v důsledku jeho prodlení platbu, pokud smluvní ujednání jsou ve svém souhrnu pro spotřebitele alespoň stejně výhodná jako v původní smlouvě o spotřebitelském úvěru. Pokud tato smluvní ujednání ve svém souhrnu jsou méně výhodná než původní smluvní ujednání, musí taková dohoda obsahovat náležitosti podle § 105. K § 110: Důsledky porušení povinností týkajících se uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou oproti dřívější právní úpravě zmírněny. Podle stávající právní úpravy vede každé porušení požadavků na informace uváděné ve smlouvě o spotřebitelském úvěru k tomu, že úvěr je ze zákona úročen diskontní sazbou ČNB. Toto řešení je problematické z několika důvodů. Jednak neumožňuje odlišit informace, které mají pro rozhodování spotřebitele zásadní význam, od informací ostatních. Dále neumožňuje odlišit drobná porušení informační povinnosti, která vyplývají např. z nejednotného výkladu zákona, od snahy klamat spotřebitele. Konečně takto přísně nastavená soukromoprávní sankce představuje riziko i z hlediska finanční stability, neboť se může s odstupem mnoha let ukázat, že některá instituce v důsledku drobného pochybení má závažný problém s podstatnou částí svého úvěrového portfolia. Pokud by zákonodárce trval na zachování stávající přísné podoby soukromoprávní sankce, reálně hrozí, že v Poslanecké sněmovně bude cestou pozměňovacího návrhu prosazeno její úplné vypuštění. Proto považuje Ministerstvo financí za vhodnější, přistoupit k určité úpravě soukromoprávní sankce. Tato úprava by měla mít za cíl, aby soukromoprávní sankce lépe umožňovala zohlednit význam jednotlivých informačních povinností a v jejich rámci odlišit drobná porušení od snahy klamat spotřebitele. Předložený návrh vychází ze stávající německé právní úpravy (§ 494 občanského zákoníku) a částečně se inspiruje i právní úpravou rakouskou (§ 9 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru). K úročení zákonnou sazbou má nově vést pouze neuvedení nejzásadnějších informací o nákladech spotřebitelského úvěru (odstavec 1). S ohledem na specifika výpočtu RPSN se stanoví, že je-li ve smlouvě uvedena nižší RPSN, než odpovídá skutečnosti, snižuje se odpovídajícím způsobem zápůjční úroková sazba o příslušný počet procentních bodů (odstavec 2). Bylo-li sjednáno plnění ve splátkách, přepočítá věřitel na žádost spotřebitele jednotlivé splátky tak, aby zohledňovaly novou zápůjční úrokovou sazbu (odstavec 3). Pokud jde o informační povinnosti, které se týkají vzájemných práv a povinností smluvních stran, navrhuje se, aby se porušení těchto informačních povinností vykládalo vždy ve prospěch spotřebitele, k čemuž návrh zakotvuje příslušné právní fikce (odstavec 4).

137

K § 111: S ohledem na potřeby trhu úvěrů na bydlení bylo přikročeno u úvěrů na bydlení nikoli k aplikaci 14denní lhůty pro odstoupení od smlouvy, jako je tomu u spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení, ale k aplikaci doby na rozmyšlenou, neboť v případě aplikace lhůty na odstoupení od smlouvy by buďto docházelo v případě odstoupení od smlouvy k velkým komplikacím (zpětným převodům v katastru nemovitostí, rušení zápisu zástavního práva apod.) nebo by bylo nutno omezit čerpání spotřebitelského úvěru na bydlení až na dobu po uplynutí lhůty na odstoupení od smlouvy. S ohledem na pojmosloví občanského zákoníku a praxi uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení, kdy smlouvu nejprve podepisuje spotřebitel, který tak činí z pohledu občanského zákoníku závaznou nabídku věřiteli, nelze používat pojem „nabídka“, místo něhož je používáno sousloví „závazný návrh smluvních podmínek“. 7.2 Některé smluvní podmínky K § 112: Ve vztazích ze spotřebitelského úvěru se zakazuje užít směnku nebo šek. Výjimka je činěna pro spotřebitelské úvěry na bydlení, kde je užití směnky odůvodněné po přechodnou dobu, kdy není možné úvěr zajistit zástavním právem k nemovitosti. Jde o případy, jako je např. financování koupě družstevního bytu před jeho převodem do vlastnictví. Z důvodu ochrany spotřebitele před praktikami souvisejícími s užitím směnek ve vztazích ze spotřebitelského úvěru, kdy je směnka záhy po jejím vystavení převedena na třetí osobu a spotřebitel je v důsledku toho nucen zaplatit spotřebitelský úvěr dvakrát, je povoleno užít pouze směnku, kterou nelze indosovat. Jakmile je spotřebitelský úvěr zajištěn zástavním právem k nemovitosti, je věřitel směnku nebo šek povinen spotřebiteli neprodleně vrátit. K § 113: Zajištění spotřebitelského úvěru musí být úměrné hodnotě zajišťované pohledávky. Jedná se o reakci na praktiky poškozující spotřebitele, kdy věřitelé na dlužnících požadují zajištění ve výši, která bývá ve výrazném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky. Ochrana poskytovaná dlužníkům zákonem č. 120/2001 Sb., exekuční řád, není v těchto případech dostačující, zejména s ohledem na závěrečnou fázi vymáhání dluhu, které se týká. Věřitelé v takových případech často vědomě porušují princip zodpovědného úvěrování a při půjčování peněz oproti zástavě spoléhají na výnos z prodeje zástavy při vědomí, že dlužník úvěr nebude schopen splácet. Jde o zabránění nejvýraznějším excesům na trhu s úvěry, nikoli o vyloučení možnosti zajištění pohledávky např. zřízením zástavního práva k nemovitosti u neúčelových hypotečních úvěrů, kdy hodnota nemovitosti poskytnuté jako zajištění již v okamžiku poskytnutí úvěru podstatně převyšuje výši poskytnutého úvěru, za předpokladu, že bude dodržena zásada zodpovědného úvěrování dle § 85 odst. 1 a věřitel se nebude primárně spoléhat na očekávanou realizaci zajištění s ohledem na vysokou pravděpodobnost neschopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Přiměřenost hodnoty zajištění úvěru se posuzuje k okamžiku poskytnutí úvěru, nikoli ke konci doby jeho splatnosti, kdy je zřejmé, že poměr mezi zajišťovanou částkou a hodnotou poskytovaného zajištění je jiný než v době poskytnutí úvěru. Stanoví se současně, že slouží-li jako zajištění pohledávky předmět, jehož pořízení je spotřebitelským úvěrem financováno, požadavek na úměrnost hodnoty zajištění a pohledávky neplatí. Odstavec druhý pak stanoví požadavek, aby nemovitost sloužila k zajištění spotřebitelského úvěru pouze formou zástavního práva k nemovitosti. Zákaz dalšího zatížení 138

nemovitosti není považován za zvláštní druh zajištění, ale za vedlejší ujednání k zajištění spotřebitelského úvěru. K § 114: Zakazuje se používání tzv. placených telefonních linek. Jedná se o reakci na neférové praktiky, kdy spotřebitel je při nabízení, sjednávání nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru odkázán či přesměrován na telefonní čísla, která jsou zpoplatněna vysokými sazbami tak, že hovory na ně uskutečněné stojí spotřebitele částky v tisících, někdy i desetitisících korun. Často jediným cílem použití těchto telefonních čísel s vyjádřenou cenou (cenu hovorného na tato čísla lze vyčíst z telefonního čísla samého), legislativně upravených v zákoně č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a prováděcí vyhlášce k tomuto zákonu, je od spotřebitele získat toto vysoké hovorné, nikoli mu pomoci se sjednáním spotřebitelského úvěru. Na škodu vzniklou spotřebiteli porušením tohoto ustanovení se použijí obecná ustanovení o náhradě škody. K § 115: Požaduje-li poskytovatel po spotřebiteli jako podmínku poskytnutí spotřebitelského úvěru uzavření smlouvy o jiné finanční službě, je taková podmínka jeho právem, avšak tento poskytovatel musí spotřebiteli umožnit svobodný výběr poskytovatele této jiné finanční služby. Zákaz vázaného prodeje je reakcí na praxi, kdy jsou spotřebitelům vnucovány předražené finanční služby, které přinášejí prospěch pouze poskytovatelům těchto služeb. Tam, kde je podmínění poskytnutí spotřebitelského úvěru uzavřením jiné služby (např. pojištění financované nemovitosti, financovaného automobilu či přímo pojištění úvěru) odůvodněno, nesmí poskytovatel zneužívat svého postavení a vnucovat spotřebiteli jím nabízený produkt a musí mu umožnit výběr ze služeb nabízených na trhu. Ze zákazu vázaného prodeje jsou učiněny tři výjimky, první dvě pro platební nebo spořicí účty, kde u stavebního spoření je ze zákona nerozlučně spjato vedení spořicího účtu a poskytnutí úvěru, třetí výjimka je činěna pro účely financování vozidel, kde financující společnost potřebuje kontrolu nad kvalitou pojištění jí financovaného vozidla. K § 116: Ustanovení je transpozicí požadavku směrnice 2014/17/EU na omezení rizika, které spotřebitel nese v důsledku sjednání spotřebitelského úvěru na bydlení v cizí měně. Věřitel zde má alternativní volbu: buďto umožnit měnovou konverzi, nebo přijmout jiné, blíže nedefinované opatření k omezení uvedeného rizika. Podmínky, za kterých je měnová konverze umožněna, musí určovat smlouva o spotřebitelském úvěru. Určení měny, do níž je možno úvěr konvertovat, je na spotřebiteli. Ten má na výběr z možností uvedených v odstavci 1, pokud jsou pro něj relevantní. Podle recitálu 30 směrnice MCD patří mezi alternativy k možnosti měnové konverze (jiná opatření) též stanovení hranic (kurzové odchylky) nebo vydávání upozornění. Možným řešením je i umožnění předčasného splacení úvěru zdarma. V případě více žadatelů, z nichž alespoň pro jednoho z nich je úvěr cizoměnovým, je obezřetnější považovat úvěr za cizoměnový, nebo hledat jiné řešení než institut spoludlužnictví. 7.3 Některé podmínky zániku závazku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru K § 117: Spotřebiteli se přiznává právo vyrovnat své závazky kdykoli před datem splatnosti. V takovém případě má rovněž právo na poměrné snížení celkových nákladů úvěru a nákladů za 139

zbývající dobu platnosti smlouvy. Věřitel má současně právo na náhradu účelně vynaložených nákladů přímo spojených s předčasným splacením úvěru (odškodnění). Toto odškodnění by mělo zahrnovat i náklady vynaložené v souvislosti s obstaráním peněz na poskytnutí spotřebitelského úvěru. Účelně vynaloženým nákladem může být i část provize vyplacené zprostředkovateli, pokud náklad v podobě provize byl vynaložen účelně (např. proto, že výše provize je obvyklá na daném trhu a proto, že většina produktů na daném trhu je prodávána pomocí externí, nikoli interní sítě). Výpočet odškodnění, na něž má věřitel právo, musí být průhledný a srozumitelný spotřebiteli již v předsmluvní fázi a v každém případně v průběhu plnění úvěrové smlouvy. Případy, kdy je odškodnění možné požadovat, se liší podle toho, zda jde o spotřebitelský úvěr na bydlení nebo jiný než na bydlení. Specificky jsou vyjmenovány případy, kdy není možné požadovat odškodnění za předčasné splacení. Jde o kombinaci směrnicové (2008/48/ES) úpravy spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení a úpravy spotřebitelského úvěru na bydlení, která není směrnicí 2014/17/EU harmonizována (směrnice pouze stanoví právo spotřebitele, které může být členskými státy omezeno, podmíněno, včetně práva na odškodnění věřitele). Pokud se v ustanovení hovoří o partneru spotřebitele, míní se tím registrovaný partner, nikoli druh nebo družka. U spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení se stanoví, že výše odškodnění nesmí přesáhnout 1 % předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru, pokud doba mezi předčasným splacením a sjednaným koncem smluvního vztahu přesahuje jeden rok. Pokud je tato doba kratší, nesmí výše náhrady nákladů přesáhnout 0,5 % předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru. Současně se stanoví, že žádné odškodnění (u obou druhů spotřebitelského úvěru) nesmí přesáhnout částku úroku, kterou by spotřebitel zaplatil během doby od předčasného splacení do sjednaného konce smluvního vztahu. Naproti tomu se ochrana, kterou poskytují ustanovení tohoto paragrafu, nevztahuje na případné šikanózní jednání ze strany spotřebitele. Je třeba respektovat též ustanovení § 8 občanského zákoníku, podle nějž zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Z hlediska návazných informačních povinností podle odstavce 6 písm. c) platí, že věřitel uvede takové informace, které jsou pro spotřebitele v daném případě relevantní, není povinen např. vždy spotřebiteli předkládat kompletní výčet podle odstavce 3. K § 118: V souladu s některými dalšími eurokonformními předpisy, které řeší problematiku ochrany spotřebitele, je i zde dána spotřebiteli možnost od smlouvy odstoupit ve lhůtě 14 dnů od jejího uzavření bez sankcí a bez povinnosti zdůvodnění. Jedná se o významný institut ochrany spotřebitele, který prohlubuje obecná ustanovení o právu na odstoupení od smlouvy. Přijetím zvláštního režimu pro odstoupení dojde k posílení ochrany spotřebitele především tím, že k jeho uplatnění již není zapotřebí splnění dalších podmínek, jak je tomu v případě odstoupení z důvodů předpokládaných v občanském zákoníku. Čtrnáctidenní lhůta má spotřebiteli umožnit plně si uvědomit svá práva a povinnosti plynoucí ze smlouvy, a poskytnout dostatek času pro porozumění, zvážení a ověření veškerých poskytnutých informací. Neposkytnutí stanovených informací znamená natolik závažné porušení povinností ze strany věřitele, že zakládá právo spotřebitele odstoupit od smlouvy v prodloužené lhůtě.

140

Pokud spotřebitel uplatní toto své právo, má povinnost tak učinit před uplynutím lhůty, tj. nejpozději v poslední den lhůty, a to písemně, formou a postupem stanoveným v zákoně. Informace o podmínkách pro výkon tohoto práva jsou podstatnou náležitostí úvěrové smlouvy. Poskytovatel má po spotřebitelově odstoupení od smlouvy nárok na splacení jistiny a úroku, který se vypočítá na základě dohodnuté úrokové sazby. Na druhou stranu je poskytovatel povinen spotřebiteli vrátit všechny jím uhrazené platby, včetně poplatku za sjednání či zprostředkování spotřebitelského úvěru a současně nemá právo požadovat po spotřebiteli žádné jiné odškodnění s výjimkou odškodnění za případné nevratné poplatky zaplacené věřitelem orgánu veřejné správy. Takovými poplatky se rozumí například poplatky za ověření podpisů na smlouvách. V případě, že je na smlouvě o spotřebitelském úvěru závislý další závazek např. ve formě doplňkové služby (typicky pojištění), zánikem smlouvy zanikají i další související závazky. K § 119: V případě smluv o vázaném spotřebitelském úvěru se jedná o smlouvy, kde poskytnutý úvěr slouží výhradně k financování smlouvy o dodání konkrétního zboží nebo poskytnutí konkrétních služeb. Smlouva o vázaném spotřebitelském úvěru je jednostranně závislá (§ 1727 občanského zákoníku) na smlouvě o dodání zboží nebo poskytnutí služby. V případě, že spotřebitel využije svého práva na odstoupení od smlouvy o dodání zboží nebo služeb, a tudíž nedojde k plnění, na jehož úhradu byl spotřebitelský úvěr sjednán, zaniká tím též smlouva o vázaném spotřebitelském úvěru. O této skutečnosti je spotřebitel povinen věřitele informovat. S uplatněním uvedených práv nesmí být spojováno navýšení nákladů na spotřebitelský úvěr, neboť uvedené důsledky byly vyvolány neplněním ze strany dodavatele nebo tím, že dodavatel neplnil řádně. Účelem odstavce 2 je zamezení problémům, které nastávaly při podomních prodejích zboží a reklamních a prodejních zájezdech, kde v případě odstoupení od smlouvy o koupi zboží měl spotřebitel i nadále povinnost splácet úvěr, resp. vrátit poskytnuté peněžní prostředky věřiteli i přesto, že mu ze strany prodávajícího nebyla vrácena kupní cena. Pokud je dodáno vadné zboží nebo poskytnuta vadná služba, má mít ve smyslu směrnice (článek 15 odst. 2) spotřebitel právo uplatnit prostředky nápravy i vůči věřiteli, pokud prostředky nápravy, které má vůči prodávajícímu nebo poskytovateli služby, již byly uplatněny, avšak nebyly uspokojeny. Pokud jde o rozsah a podmínky pro uplatnění těchto prostředků nápravy, byla možnost úpravy přenechána na členských státech. Rozsah prostředků nápravy v českém právním řádu je již obecně dán příslušnými ustanoveními občanského zákoníku v závislosti na druhu smluvního typu – kupní smlouva, smlouva o dílo, přičemž může být rozšířen individuálními smluvními ujednáními. Nároky vyplývající z uplatnění odpovědnosti za vady se odvíjejí dále od charakteru zjištěné vady, tj. zda je vada odstranitelná nebo neodstranitelná. U vady odstranitelné přichází v úvahu oprava věci, výměna věci, případně lze připustit i slevu z kupní ceny, pokud vada nebrání v řádném užívání věci. V případě vady neodstranitelné se jedná o výměnu věci nebo odstoupení od smlouvy. Práva z odpovědnosti za vady se uplatňují u prodávajícího nebo u poskytovatele služby, pokud se však smluvní strany nedohodly na jiném způsobu. Z pohledu transpozice je povinností zakotvit ve vnitrostátní právní úpravě pro spotřebitele prostředek (nebo prostředky) nápravy využitelný vůči věřiteli v případě, že dodavatel zboží nebo poskytovatel služeb nedostojí svým povinnostem ani po uplatnění příslušných prostředků nápravy.

141

Z veřejné diskuse lze dovodit preferenci uplatnění zákonných nároků (uplatnění odpovědnosti za vady výrobků) primárně u prodávajících či poskytovatelů služeb. Teprve po vyčerpání veškerých prostředků, včetně soudních, by bylo možné obrátit se na věřitele. Zcela jednoznačně je odmítána možnost, aby finanční instituce byly nuceny řešit reklamační či jiné spory. Tato činnost finančním institucím nepřísluší. Z toho důvodu zákon umožňuje spotřebiteli uplatňovat u věřitele pouze nároky na peněžité plnění. Spotřebitel tak může vůči věřiteli, jako ručiteli pohledávky, uplatnit právo na peněžité plnění uznané prodávajícím resp. poskytovatelem služby, nebo takové právo, které je pravomocně přiznáno v soudním či rozhodčím řízení, přičemž prodávající nebo poskytovatel služby dobrovolně neplnili. K § 120: Předmětné ustanovení upravuje možnost ukončení spotřebitelského úvěru sjednaného na dobu neurčitou výpovědí. Garantuje tak smluvní volnost stran a jejich svobodné rozhodnutí o ukončení platnosti smlouvy uzavřené na dobu neurčitou s tím, že sjednaná výpovědní doba ze strany spotřebitele nesmí překročit jeden měsíc. V případě, že výpovědní doba nebyla sjednána, je výpověď spotřebitele účinná okamžitě, jakmile dojde věřiteli. Ze strany věřitele nesmí být výpovědní doba kratší než dva měsíce. K § 121: Pokud se na tom strany ve smlouvě dohodly, může věřitel z objektivních důvodů, to znamená z důvodů, které nejsou závislé na jeho vůli, ukončit právo spotřebitele na čerpání z úvěrové smlouvy na dobu neurčitou. Věřitel je však povinen uvědomit spotřebitele o tomto ukončení a jeho důvodech, nezakazuje-li to jiný právní předpis. 7.4 Postup věřitele při prodlení spotřebitele K § 122: Cílem ustanovení je zamezení praktik, kdy poskytovatel vydělává nikoli na sjednané odměně, ale na sankcích spojených s (pečlivě propočítaným) prodlením spotřebitele. Toto prodlení se přitom nemusí týkat splácení spotřebitelského úvěru. Na trhu spotřebitelských úvěrů existují poskytovatelé a zprostředkovatelé, kteří si účtují smluvní pokutu ve výši téměř celé jistiny úvěru i za jednodenní prodlení s dodáním určitého dokumentu (např. občanského průkazu). Z tohoto důvodu se omezují poplatky účtované v případě prodlení spotřebitele s plněním jeho povinností na účelně vynaložené náklady, které musí poskytovatel doložit, ať již orgánu dohledu, nebo věcně a místně příslušnému soudu, pokud u něj tyto náklady uplatňuje. Pod dané ustanovení spadají jak poplatky za upomínky, tak náklady na vymáhání, nikoli však například náklady soudního řízení. Šikanózní vymáhání (např. posíláním několika draze zpoplatněných upomínek denně) není právem chráněno, nadto účtované náklady budou vždy posuzovány z hlediska účelnosti a hospodárnosti. Poplatek, jehož výše by přesáhla rámec účelně vynaložených nákladů, bude považován za smluvní pokutu, jejíž výše je omezena. S ohledem na to, že občanský zákoník umožňuje, pro vztahy ze spotřebitelského úvěru naprosto nevhodně, sjednání jakékoli výše úroků z prodlení (pokud nebudou shledány soudy jako nemravné), stanoví se odchylně od občanského zákoníku, že úroky z prodlení se nesmí odchýlit od výše stanovené právním předpisem. Pro případy závazků ze spotřebitelského úvěru tak úprava stanovená v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. není podpůrná, ale závazná.

142

Pokud věřitel vedle úroků z prodlení účtuje navíc smluvní pokutu, stanoví se jednak, že základem pro výpočet smluvní pokuty je hodnota dlužného plnění (nikoli celá jistina poskytnutého spotřebitelského úvěru, případně včetně v budoucnu splatných úroků a poplatků) a smluvní pokuta se omezuje na 0,1 % denně, v případě smluvní pokuty za prodlení s nepeněžitým plněním se výše smluvní pokuty řídí dobrými mravy. Přitom bude možné porovnat výši smluvní pokuty za plnění nepeněžité s omezením výše smluvní pokuty za plnění peněžité v daném smluvním vztahu. Současně je celkovému souhrnu všech smluvních pokut stanoven strop ve výši 200 000 Kč. Věřitel má v případě prodlení dlužníka nárok na smluvní úrok, úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním dluhu. Tyto platby dostatečně kryjí možnou škodu věřitele vzniklou z prodlení dlužníka a způsobují citelné narůstání dluhu. Pokud by se k těmto částkám přičítala ještě smluvní pokuta, bylo by dlužníku efektivně znemožněno splatit dluh i prodejem nemovitosti, která byla poskytnuta jako zajištění úvěru, neboť jeho dluh by se během 1 roku zvětšil dvojnásobně. Taková úprava, která umožňuje nekonečný nárůst sankcí, v jejichž důsledku není dluh ze spotřebitelského úvěru splacen ani po prodeji nemovitosti, není v zájmu ani spotřebitele, ani poskytovatele s výjimkou predátorských poskytovatelů. S ohledem na tento fakt je výši všech smluvních pokut stanoven absolutní, nepřekročitelný strop, nad jehož rámec věřiteli nevzniká nárok na další smluvní pokuty. K § 123: Účelem je zabránit predátorským praktikám při vymáhání dluhu a zajistit minimální standard shovívavosti věřitele při vymáhání spotřebitelského úvěru, zvláště tam, kde jde o úvěr zajištěný nemovitostí. Stanoví se minimální lhůta, kterou musí věřitel poskytnout spotřebiteli ke splacení dluhu, dříve než realizuje zajištění spotřebitelského úvěru na bydlení. Tato lhůta nebrání věřiteli zahájit řízení za účelem prodeje zástavy, tuto zástavu však nesmí prodat dříve, než po uplynutí lhůty. Současně nesmí věřitel bránit spotřebiteli v prodeji nemovitosti, tj. měl by zrušit omezení převodu nemovitosti nebo zajistit výmaz práv zatěžujících nemovitost ve prospěch věřitele po jejím prodeji tak, aby tato práva ve prospěch věřitele nesnižovala možnosti spotřebitele nemovitost prodat na volném trhu mimo veřejnou dražbu a nesnižovala cenu takto prodávané nemovitosti. K § 124: Účelem je zabránit predátorským praktikám spočívajícím v okamžitém zesplatnění celého spotřebitelského úvěru při sebemenším prodlení spotřebitele, nadto zesplatnění nikoli poskytnutého úvěru, ale i v budoucnu splatné odměny (zisku) věřitele. Ustanovení nemění nic na pravidlu, že věřitel má nárok na sjednané úroky za dobu, po kterou měl spotřebitel k dispozici půjčené peníze, jak ostatně vyplývá i z § 1805 odst. 2 občanského zákoníku. V případě zesplatnění spotřebitelského úvěru má tak věřitel nárok jak na sjednané úroky, tak na úrok z prodlení, pokud se spotřebitel do prodlení dostane, případně na účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním dluhu a též na smluvní pokutu. 8 Smlouva o zprostředkování spotřebitelského úvěru 8.1 Smlouva o zprostředkování spotřebitelského úvěru K § 125 až 127: V reakci na neférové praktiky zprostředkovatelů působících na trhu spotřebitelských úvěrů se stanoví povinné náležitosti smlouvy, ve které se mezi spotřebitelem a zprostředkovatelem sjednávaná zprostředkování spotřebitelského úvěru. Nejedná se přitom o 143

zvláštní smluvní typ, ale obdobně jako v případě samotné smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, se jedná o režim, který dopadá na vztah mezi spotřebitelem a zprostředkovatelem, ať už je založen smlouvou příkazní, mandátní, smlouvou o zprostředkování apod. či jakoukoliv nepojmenovanou smlouvou. Toto ustanovení nijak neupravuje vztah mezi zprostředkovatelem a věřitelem. Povinnými náležitostmi smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru jsou písemná forma a v zákoně uvedené informace s explicitním uvedením některých parametrů spotřebitelem poptávaného spotřebitelského úvěru. V případě, kdy odměnu zprostředkovatele platí přímo spotřebitel, musí být v této smlouvě obsaženo i ujednání o odměně zprostředkovatele. Sankcí za nedodržení povinných náležitostí formy je neplatnost této smlouvy. Dále se zavádí v zájmu ochrany spotřebitele povinnost zprostředkovatele poskytnout spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Toto ustanovení nezakládá povinnost uzavírat samostatnou smlouvu, ve které se sjednává zprostředkování spotřebitelského úvěru ve všech případech, kdy dochází k jejímu implicitnímu vzniku (např. zprostředkovatel jedná jménem věřitele a přímo jménem věřitele uzavírá se spotřebitelem smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr), ale jen tehdy pokud z takové smlouvy vznikají spotřebiteli povinnosti (jako např. zaplatit zprostředkovateli odměnu, nebo mu pod sankcí dodat určité informace, dokumenty). 8.2 Některé smluvní podmínky K § 128: Vzhledem ke zneužívání směnek a šeků, kterým věřitelé a zprostředkovatelé poškozují spotřebitele, a vzhledem k rizikům, které z použití směnky nebo šeku vyplývají pro spotřebitele i tam, kde jich nebylo zneužito v jejich neprospěch, bylo přikročeno k zákazu použití směnky nebo šeku ke splacení nebo k zajištění splacení spotřebitelského úvěru. Za případnou škodu vzniklou spotřebiteli porušením tohoto ustanovení odpovídá společně a nerozdílně věřitel i zprostředkovatel spotřebitelského úvěru. K § 129: Zakazuje se používání tzv. placených telefonních linek. Jedná se o reakci na neférové praktiky, kdy spotřebitel je při nabízení, sjednávání nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru odkázán či přesměrován na telefonní čísla, která jsou zpoplatněna vysokými sazbami tak, že hovory na ně uskutečněné stojí spotřebitele částky v tisících, někdy i desetitisících korun. Často jediným cílem použití těchto telefonních čísel s vyjádřenou cenou (cenu hovorného na tato čísla lze vyčíst z telefonního čísla samého), legislativně upravených v zákoně č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a prováděcí vyhlášce k tomuto zákonu, je od spotřebitele získat toto vysoké hovorné, nikoli mu pomoci se sjednáním spotřebitelského úvěru. Na škodu vzniklou spotřebiteli porušením tohoto ustanovení se použijí obecná ustanovení o náhradě škody. K § 130: S ohledem na některé praktiky zprostředkovatelů, jejichž činnost mnohdy směřuje k zajištění provize za zprostředkování dalších finančních služeb např. životního pojištění, ač je hlavním předmětem smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru, staví se najisto, že uzavření smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru nelze podmiňovat uzavřením jiné smlouvy. Smlouva uzavřená v rozporu s tímto ustanovením je neplatná.

144

8.3 Některé podmínky zániku závazku ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru K § 131: Zavádí se právo spotřebitele odstoupit bez jakékoli sankce od smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru, pokud ve 14denní lhůtě od uzavření této smlouvy nedošlo na jejím základě ke sjednání spotřebitelského úvěru. Takto formulované pravidlo by mělo chránit jak spotřebitele, vystaveného nekalým praktikám některých zprostředkovatelů, kteří jednají s jediným úmyslem - zajistit sobě provizi a případně další platby od spotřebitele bez toho, že by jakkoli jednali v jeho zájmu, tak poctivé zprostředkovatele, kteří v zájmu spotřebitele poskytnutí spotřebitelského úvěru skutečně vyjednají, a spotřebitel se pokusí vyhnout placení provize odstoupením od smlouvy. V zájmu právní jistoty obou stran se stanoví podmínky odstoupení i jeho důsledky včetně pravidla, že odstoupení od smlouvy má účinky ex tunc. V zájmu právní jistoty se staví najisto, že v případě použití prostředků komunikace na dálku se nepoužijí příslušná ustanovení občanského zákoníku upravující odstoupení od smlouvy o finančních službách uzavíraných na dálku. 8.4 Postup zprostředkovatele při prodlení spotřebitele K § 132: Účelem ustanovení je zamezení predátorských praktik, kdy zprostředkovatel vydělává nikoli na sjednané odměně za zprostředkování úvěru, ale na sankcích spojených s prodlením spotřebitele. Toto prodlení přitom nemusí být finančního charakteru, několikatisícové smluvní pokuty jsou některými zprostředkovateli účtovány i za zpoždění s dodáním občanského průkazu. Z tohoto důvodu se omezují poplatky účtované v případě prodlení spotřebitele s plněním jeho povinností na účelně vynaložené náklady, které musí zprostředkovatel doložit, ať již orgánu dohledu, nebo věcně a místně příslušnému soudu, pokud u něj tyto náklady uplatňuje. Pod dané ustanovení spadají jak poplatky za upomínky, tak poplatky za vymáhání. Šikanozní vymáhání (např. posíláním několika zpoplatněných upomínek denně) není právem chráněno, nadto účtované náklady budou vždy posuzovány z hlediska účelnosti a hospodárnosti. S ohledem na to, že občanský zákoník umožňuje, pro vztahy ze spotřebitelského úvěru naprosto nevhodně, sjednání jakékoli výše úroků z prodlení (pokud nebudou shledány soudy jako nemravné), stanoví se odchylně od občanského zákoníku, že úroky z prodlení se nesmí odchýlit od výše stanovené právním předpisem. Pro případy závazků ze spotřebitelského úvěru tak úprava stanovená v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. není podpůrná, ale závazná. Pokud věřitel vedle úroků z prodlení účtuje navíc smluvní pokutu, stanoví se jednak, že základem pro výpočet smluvní pokuty je hodnota dlužného plnění (nikoli celá jistina poskytnutého spotřebitelského úvěru, případně včetně v budoucnu splatných úroků a poplatků) a smluvní pokuta se omezuje na 0,1 % denně, pro případ prodlení s plněním nepeněžité povinnosti na 1 měsíční splátku spotřebitelského úvěru (nikoli denně). 9 Roční procentní sazba nákladů K § 133 a 134: Cílem právní úpravy je vytvoření fungujícího vnitřního trhu a zajištění vysokého stupně ochrany spotřebitelů v celém Společenství, což vyžaduje zajistit srovnatelnost informací týkajících se RPSN v rámci celého Společenství. 145

RPSN je možno považovat za jeden z nejpodstatnějších institutů sloužících k orientaci na úvěrovém trhu. RPSN vyjadřuje hodnotu všech závazků (čerpání, plateb a poplatků) budoucích nebo stávajících, dohodnutých mezi věřitelem a spotřebitelem. Vypočítává se podle matematického vzorce uvedeného v příloze č. 1. Jednou z položek, které se započítávají do RPSN, jsou náklady na vedení účtu zaznamenávajícího platební transakce a čerpání. Jedná se však jen o bezpodmínečně nutné náklady na vedení účtu. Předmětné ustanovení jednoznačně vymezuje, jaké náklady lze a jaké nelze zahrnout, a jaké se použijí pro účely výpočtu. Při výpočtu se předpokládá, že smlouva zůstane platná po smluvenou dobu a že bude jak ze strany věřitele, tak ze strany spotřebitele plněna řádně a včas. Rovněž tak se předpokládá, že zápůjční úroková sazba a další poplatky zůstanou pevné ve vztahu k původní úrovni a budou se uplatňovat až do konce platnosti úvěrové smlouvy. 10 dohled 10.1 Základní ustanovení K § 135: Orgánem vykonávajícím dohled nade všemi osobami oprávněnými poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr je nově Česká národní banka. Přesun licenčních a dohledových činností nad nebankovními poskytovateli a zprostředkovateli úvěrů z České obchodní inspekce do České národní banky představuje klíčový koncepční a systémový prvek nového zákona. Završuje se tím integrace dohledu nad finančním trhem, což přispívá jak k žádoucímu posílení systémovosti celého regulovaného trhu, tak i ke zlepšení předpokladů pro efektivnější a odbornější výkon těchto správních činností v sektoru, který vykazuje z pohledu ochrany spotřebitele nejvíce problémů. Změna kompetencí odráží mj. i usnesení Poslanecké sněmovny č. 367/2014 a má širokou podporu odborné veřejnosti. Integrací dohledu se Česká republika dále přibližuje celoevropské praxi, kde v rámci Evropského hospodářského prostoru je ve většině států dohled nad povinnostmi stanovenými směrnicí CCD integrován do jednoho subjektu (v 7 státech je tímto subjektem centrální banka). Rozdělený dohled bankovních a nebankovních poskytovatelů úvěrů má v současnosti již jen 6 států. Dohled nad finančním trhem představuje jednu z činností, které již dnes Česká národní banka („ČNB“) vykonává. ČNB již dnes dohlíží všechny významné sektory finančního trhu, kromě nebankovních úvěrů, tj. jak instituce systémově významné (např. banky a pojišťovny), tak i systémově nevýznamné (např. pojišťovací a investiční zprostředkovatelé, platební instituce malého rozsahu, nebo směnárny). Celkový dohled nad poskytováním a zprostředkováním spotřebitelského úvěru tak není v rozporu s plněním ústavně zakotveného cíle ČNB, kterým je zajištění cenové stability, ani se zákonem o ČNB, ani s její dosavadní dohledovou praxí. Přenesení dohledu na centrální banku včetně zajištění jeho financování rovněž není – a to ani podle komentáře k zákonu o ČNB – v rozporu s principem zákazu měnového financování. To potvrzuje i praxe dalších evropských států, kde dohled vykonává centrální banka. Významná část nákladů na rozšíření působnosti ČNB by navíc měla být pokryta „licenčními“ a „obnovovacími“ poplatky.

146

K § 136: Popisují se podmínky, za nichž může Česká národní banka nebo zahraniční orgán dohledu na základě žádosti České národní banky vykonat kontrolu na místě. K § 137: Stanoví se povinnost mlčenlivosti při výkonu dohledu obdobně jako v zákoně o bankách. 10.2 Dohled nad činností zprostředkovatele spotřebitelského úvěru na bydlení na území hostitelského členského státu K § 138: Stanoví se pravidla dohledu nad činností zahraničního zprostředkovatele spotřebitelského úvěru na bydlení, který vykonává svoji činnost v České republice na základě tzv. evropského pasu. V prvním odstavci jsou v souladu se směrnicí 2014/17/EU vypočtena ustanovení zákona, která jsou předmětem dohledu České národní banky v případě, že zahraniční zprostředkovatel působí v České republice prostřednictvím pobočky. Dohled nad dodržováním povinností podle tohoto zákona zahraničním zprostředkovatelem, který zprostředkovává spotřebitelský úvěr na bydlení v České republice na základě svobody dočasně poskytovat služby a dohled nad dodržováním povinností jiných než uvedených v § 138 odst. 1 zahraničním zprostředkovatelem, který zprostředkovává spotřebitelský úvěr na bydlení v České republice na základě práva zřizovat pobočky, vykonává příslušný orgán dohledu domovského členského státu. Platí pravidlo, že Česká národní banka musí nejprve zahraničního zprostředkovatele působícího v České republice prostřednictvím pobočky na porušení zákona upozornit, až poté sankcionovat. O sankcích musí Česká národní banka uvědomit orgán dohledu domovského členského státu zahraničního zprostředkovatele. V případě, že zahraniční zprostředkovatel působí v České republice bez pobočky, dohledu České národní banky sice nepodléhá, avšak pokud Česká národní banka zjistí, že takový zprostředkovatel porušuje české předpisy, musí o tom nejprve uvědomit orgán dohledu domovského členského státu zahraničního zprostředkovatele. Teprve pokud tento nereaguje, Česká národní banka jej znovu upozorní a poté přijme vhodná opatření, případně se může obrátit na Evropský orgán pro bankovnictví s žádostí o pomoc. K § 139: Stanovena je pravomoc České národní banky v případě, že český zprostředkovatel vykonává svoji činnost na základě tzv. evropského pasu v zahraničí. 10.3 Mezinárodní spolupráce při výkonu dohledu nad zprostředkovateli spotřebitelského úvěru na bydlení K § 140 až 144: V souladu s požadavky směrnice 2014/17/EU jsou stanovena pravidla pro spolupráci orgánů dohledu nad zprostředkovateli spotřebitelského úvěru na bydlení. Česká národní banka je kontaktním místem, na které se obrací zahraniční orgány dohledu s žádostí o spolupráci a výměnu informací. Obdobně Česká národní banka se může obrátit na kontaktní místo jiného členského státu s žádosti o spolupráci a výměnu informací. Výměnu informací nebo spolupráci při přeshraničním výkonu dohledu lze odmítnout, pokud by narušovala suverenitu, 147

bezpečnost nebo veřejný pořádek v České republice, nebo pokud výměně informací stojí v cestě skutečnost lis pendens nebo res iudicata. 10.4 Opatření k nápravě a odnětí oprávnění k činnosti K § 145 a 146: Stanoví se opatření k nápravě, které Česká národní banka může uložit dohlíženému subjektu za účelem zjednání nápravy v činnosti dohlíženého subjektu. Toto opatření k nápravě může Česká národní banka uložit současně s pokutou za správní delikt, nebo namísto uložení pokuty. Uložení opatření k nápravě není obligatorním mezistupněm před odnětím povolení k činnosti. Česká národní banka může odejmout povolení k činnosti i bez předchozího uložení opatření k nápravě, pokud to je odůvodněno závažností deliktu dohlížené osoby. 11 Správní delikty 11.1 Správní delikty K § 147 až 157: Správní delikty jsou rozčleněny podle osob, které vykonávají určitou činnost. Správní delikty specifických subjektů licencovaných podle tohoto zákona mohou být spáchány pouze těmito subjekty, neboť se týkají deliktů zejména při licencování. Správní delikty osob, které jsou oprávněny vykonávat činnost podle tohoto zákona, se týkají všech subjektů, které mohou vykonávat činnost podle tohoto zákona, ať již mají povolení k činnosti podle tohoto zákona nebo zákona jiného. Takové správní delikty se týkají především pravidel jednání. Pokuty za správní delikty jsou členěny podle závažnosti, přičemž podle závažnosti správního deliktu je navrhována jiná maximální výše pokuty. Jsou stanoveny 3 kategorie správních deliktů s pokutami do 20 milionů Kč, do 10 milionů Kč a do 5 milionů Kč, v souladu se sjednocováním pravidel distribuce na finančním trhu a v souladu se stávající právní úpravou spotřebitelských úvěrů. Nejvyšší sazbu pokuty odůvodňuje právě charakter páchaných deliktů - opírá se o závažnost a společenskou nebezpečnost jednání, které může v konečném důsledku velmi poškodit spotřebitele. Nadále zde však zůstává prostor pro správní úvahu, aby pokuta odpovídala zásadám správního trestání, tedy nebyla pro účastníka řízení likvidační, odpovídala závažnosti deliktu a míře porušení povinnosti nebo zákazu. Dohledový orgán by měl též přihlížet ke skutečnosti, zda se jedná o opakované rozhodnutí o spáchání obdobného správního deliktu a zda účastník řízení projevil snahu o nápravu. Pokuta tak může být i velmi nízká. Zákon výslovně počítá s přičitatelností jednání vázaného zástupce a zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru jeho zastoupenému a správně právní odpovědnost za protiprávní jednání vázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru tak nese pouze zastoupený. Objektivní a subjektivní lhůta pro uložení pokuty za správní delikt, resp. zánik odpovědnosti právnické a podnikající fyzické osoby za správní delikt se stanoví v rámci sjednocování pravidel na finančním trhu na 2 roky (subjektivní lhůta) resp. 5 let (objektivní lhůta) ode dne, kdy byl tento správní delikt spáchán, když 5letá objektivní lhůta je obsažena ve všech předpisech regulujících podnikání na finančním trhu, zatímco 1letá subjektivní lhůta je ve všech těchto předpisech současně prodlužována na 2 roky.

148

11.2 Společná ustanovení K § 158 a 159: Stanoví se určitá procesní pravidla při projednání správního deliktu včetně pravidel odpovědnosti za správní delikt. 12 Společná ustanovení K § 160: Stanoví se zmocnění České národní banky vydat prováděcí právní předpis. K § 161: Nejefektivnějším nástrojem prevence neoprávněného podnikání je, pokud klient ilegálního podnikatele může sám aktivně hájit své zájmy. Spotřebitelský úvěr poskytnutý ilegálním poskytovatelem je tak ze zákona bezúročný a k ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se nepřihlíží, tzn. RPSN u takového spotřebitelského úvěru je rovna nule a dlužník nebude povinen splatit více, než si půjčil. K § 162: Stanoví se určitá minimální pravidla pro případy praxe, kdy je úvěr vyplácen v hotovosti nebo jeho splátky jsou v hotovosti vybírány zprostředkovatelem. Taková praxe musí být především dohodnuta předem jak mezi zprostředkovatelem a poskytovatelem, tak mezi poskytovatelem a spotřebitelem. Odstavec 3 stanoví ochranu spotřebitelů v situaci, kdy se zprostředkovatel neoprávněně pokusí vymáhat po spotřebiteli platbu i tehdy, pokud již není činný pro daného poskytovatele. V takovém případě je odpovědnost na poskytovateli, který si původně daného zprostředkovatele vybral, nikoli na spotřebiteli, který výběr takového zprostředkovatele nemohl ovlivnit. K § 163: Stanoví se podmínky prokazování trestní bezúhonnosti zahraničních osob, které vykonávají činnost podle tohoto zákona v České republice. 13 Přechodná ustanovení K § 164: Jako obecné pravidlo se stanoví, že práva a povinnosti vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadní právní úpravou. K § 165: Nová úprava posouzení úvěruschopnosti se použije tehdy, pokud dojde k významnému navýšení spotřebitelského úvěru po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Jako výkladové pravidlo se stanoví, že o významné navýšení spotřebitelského úvěru jde zejména tehdy, pokud při nezměněných ostatních podmínkách na straně spotřebitele není spotřebitel schopen v důsledku navýšení spotřebitelského úvěru tento spotřebitelských úvěr splácet. K § 166: Průběžné informační povinnosti za trvání smlouvy o spotřebitelském úvěru se aplikují ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona i na dříve uzavřené smlouvy s výjimkou informace o 149

refixaci úrokové sazby u hypotečních úvěrů, kde k refixaci dojde do tří měsíců po nabytí účinnosti zákona K § 167: Úprava předčasného splacení spotřebitelského úvěru na bydlení podle tohoto zákona se použije i na smlouvy uzavřené před jeho účinností po refixaci zápůjční úrokové sazby, která nastala za účinnosti tohoto zákona. Je přitom nutno zdůraznit, že retroaktivní účinnost nové právní úpravy se uplatní až po refixaci, kdy již dnes může spotřebitel svůj úvěr předčasně zdarma celý splatit. Pokud by tato retroaktivní účinnost nebyla stanovena, stačilo by k tomu, aby spotřebitel nabyl práva týkající se předčasného splacení svého úvěru na bydlení tím, že po účinnosti nové právní úpravy při refixaci svůj spotřebitelský úvěr na bydlení refinancuje u jiného poskytovatele. Retroaktivní účinnost tak de facto chrání poskytovatele před masovým refinancování stávajících spotřebitelských úvěrů na bydlení motivovaným pouze získáním možnosti předčasného splacení podle nové právní úpravy. Z hlediska poskytovatele tedy nedochází ke zhoršení jeho majetkového postavení a majetkových očekávání, neboť pokud již před účinností tohoto zákona může při refixaci spotřebitel svůj úvěr předčasně splatit a tím závazek ukončit, poskytovatel žádná legitimní očekávání vztahující se k době po refixaci zápůjční úrokové sazby mít nemůže. U smluv s variabilní zápůjční úrokovou sazbou se úprava předčasného splacení spotřebitelského úvěru na bydlení použije i u starších smluv ihned, neboť zde nejsou náklady věřitele fixovány na delší období jako u úvěrů s pevnou zápůjční úrokovou sazbou a tedy není důvodu, aby věřitel vydělával na snaze spotřebitele úvěr předčasně splatit. K § 168: Ustanovení o prodlení spotřebitele se použijí i na vymáhání dluhu ze stávajících smluv o spotřebitelském úvěru, pokud k prodlení spotřebitele došlo po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Námitka legitimního očekávání věřitele není v takovém případě na místě, neboť omezení se netýká ceny řádného plnění, ale sankcí. Pokud by věřitel do svého obchodního plánu zahrnoval sankce z prodlení dlužníka, dával by tím jednoznačně najevo, že nepočítal s řádným splácením spotřebitelského úvěru, nýbrž se z jeho strany jednalo o predátorské úvěrování s cílem dosáhnout zisku z prodlení spotřebitele a nebyla dodržena povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Pokud prodlení spotřebitele trvá z minulosti, tento zákon se nepoužije, i když dochází k prodlení spotřebitele při placení jednotlivých pravidelných splátek dluhu. K § 169 až 171: Stanoví se přechodná opatření pro výkon činnosti podle dosavadních právních předpisů a získání oprávnění podle tohoto zákona. K § 172: Stanoví se přechodná ustanovení pro situace, kdy dochází k přeregistraci osob oprávněných poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, které však nejsou ještě osobami oprávněnými k výkonu činnosti podle tohoto zákona, nemohou tedy oznamovat jako zastoupený své vázané zástupce. V souladu s tímto ustanovením k oznámení vázaného zástupce nebo zprostředkovatelé vázaného spotřebitelského úvěru postačí, když osoba má již oprávnění k poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru na základě jiného zákona a požádala Českou národní banku o některé z oprávnění, na jejichž základě podle 150

tohoto zákona může vykonávat činnost v oblasti poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Dokud taková osoba v roli zastoupeného neobdrží oprávnění k činnosti od České národní banky, pokračuje ve výkonu své činnosti na základě živnostenského oprávnění a s ní i osoby, které jí při její činnosti zastupují v roli vázaných zástupců. K § 173: Stanoví se přechodná ustanovení pro výkon dohledu Českou obchodní inspekcí nad osobami, které spadaly pod její dohled přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. K § 174: Stanoví se přechodná ustanovení k zániku živnostenského oprávnění vztahujícímu se k poskytování nebo zprostředkování úvěrů pro spotřebitele. K § 175: Stanoví se přechodná ustanovení pro správní a soudní řízení, která započala přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. K § 176: Vzhledem k požadavku směrnice 2014/17/EU na okamžitou účinnost ustanovení o odborné způsobilosti osob vykonávajících distribuci spotřebitelského úvěru na bydlení, a vzhledem k potřebě přechodného období, kdy bude zprovozněn systém ověřování odborné způsobilosti prostřednictvím akreditovaných osob, po dobu tohoto přechodného období se navrhuje, aby odborná způsobilost byla prokazována pouze čestným prohlášením poskytovatele nebo samostatného zprostředkovatele o odbornosti osob, jimiž se nechá při výkonu své činnosti zastupovat. K § 177: Na ochranu fyzických osob, které mohou vykonávat činnost upravenou tímto zákonem mnoho let, se stanoví, že rozhodným dnem, od něhož je posuzována důvěryhodnost takové osoby, je den nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud by tomu tak nebylo, platilo by ustanovení § 74, podle něhož je rozhodným dnem den zahájení činnosti, který mohl nastat hluboko v minulosti. V Praze dne 2. prosince 2015

předseda vlády Mgr. Bohuslav Sobotka, v. r.

1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí Ing. Andrej Babiš, v. r. 151

Zá vě reč ná zprá va z hodnocenı́ dopadů regulace (RIA) NÁVRH ZÁKONA O ÚVĚRU PRO SPOTŘEBITELE

Obsah SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA ................................................................................................................... 6 DŮVOD PŘEDLOŽENÍ A CÍLE ................................................................................................................. 7

A. A.1 A.2 A.3

Základní charakteristiky a ukazatele retailového úvěrového trhu .......................................... 7 Definice problému. Popis a zhodnocení současného stavu ................................................... 11 Popis cílového stavu .............................................................................................................. 17

B.

PŘEHLED PLATNÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY ...................................................................................................... 21

C.

ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBY KONAT. RIZIKA SPOJENÁ S NEČINNOSTÍ ............................................................... 22

D.

DOTČENÉ SUBJEKTY A SLEDOVANÉ DOPADY ......................................................................................... 22

E.

KONZULTACE ................................................................................................................................. 23 E.1 E.2 E.3 E.4 E.5 E.6

Základní ideová východiska a doporučení expertních skupin ................................................ 24 Konzultace Ministerstva financí k nové úpravě v sektoru úvěrů ........................................... 25 Poznatky MF z legislativního procesu k jiným právním normám .......................................... 27 Poznatky z behaviorální ekonomie ........................................................................................ 28 Podněty veřejnosti, zkušenosti orgánů dohledu a spotřebitelských sdružení ....................... 30 Studie Evropské komise k regulaci úvěrového sektoru .......................................................... 34 NÁKLADY A PŘÍNOSY ZKOUMANÝCH VARIANT. NÁVRHY ŘEŠENÍ ............................................................... 37

F. F.1

Věcná působnost ................................................................................................................... 40 F.1.1 F.1.2 F.1.3 F.1.4 F.1.5

F.2 F.3

Osobní působnost – spotřebitel nebo i drobný podnikatel (živnostník)? ............................... 48 Distributoři úvěrů pro spotřebitele a přípustné způsoby distribuce ...................................... 51 F.3.1 F.3.2 F.3.3 F.3.4

F.4

Způsob ověření odbornosti distributorů úvěrů .......................................................................... 62 Institucionální zajištění ověřování odbornosti ............................................................................ 65

Institucionální uspořádání povolovacích a dohledových činností ......................................... 68 Předčasné splacení úvěru na bydlení ..................................................................................... 74 F.6.1 F.6.2 F.6.3 F.6.4

F.7 F.8 F.9

Zákaz poskytování hypotečních úvěrů nebankovními institucemi ............................................. 51 Podnikatelská oprávnění pro zprostředkování úvěrů ................................................................. 52 Pojetí poradenství ....................................................................................................................... 55 Vazebnost vázaného zástupce. Princip jediného zastoupeného ................................................ 59

Systém ověřování odbornosti distributorů ............................................................................ 62 F.4.1 F.4.2

F.5 F.6

Hodnotová hranice působnosti ................................................................................................... 41 Druh nemovitosti ........................................................................................................................ 43 Překlenovací úvěry ...................................................................................................................... 45 Americké hypotéky ..................................................................................................................... 47 Hypotéky na nemovitosti určené k pronájmu ............................................................................ 47

Rozdílné zacházení dle druhu úrokové sazby ............................................................................. 75 Omezení práva na předčasné splacení co do důvodu jeho uplatnění ........................................ 77 Omezení práva na předčasné splacení dle okamžiku uplatnění ................................................. 78 Právo věřitele na odškodnění ..................................................................................................... 83

Standardizace a vzájemné uznávání oceňování nemovitostí ................................................ 89 Omezení plateb předem ........................................................................................................ 92 Cizoměnové úvěry .................................................................................................................. 93 F.9.1

Mechanismy omezení kurzového rizika ...................................................................................... 94

F.9.2 F.9.3 F.9.4

F.10

Lhůta na rozmyšlenou ......................................................................................................... 100 F.10.1 F.10.2 F.10.3 F.10.4

F.11

Stanovení jiné měny pro konverzi............................................................................................... 96 Subjekt určující jinou měnu ........................................................................................................ 97 Dodatečné podmínky měnové konverze .................................................................................... 98 Délka lhůty ................................................................................................................................ 100 Forma lhůty ............................................................................................................................... 102 Zákaz přijmout nabídku během prvních X dní běhu lhůty na rozmyšlenou .............................. 103 Povolení změny úrokové sazby ................................................................................................. 104

Smluvní pokuty .................................................................................................................... 105

G.

IMPLEMENTACE A VYNUCOVÁNÍ ...................................................................................................... 107

H.

PŘEZKUM ÚČINNOSTI .................................................................................................................... 108

I.

ZHODNOCENÍ ZVLÁŠTNÍCH DOPADŮ A SOULADU S PRÁVNÍMI NORMAMI ................................................. 108 Zhodnocení dopadů na veřejné rozpočty......................................................................................... 108 Zhodnocení souladu návrhu novely zákona s ústavním pořádkem ČR ............................................ 108 Zhodnocení souladu návrhu novely zákona s mezinárodními smlouvami a slučitelnost s právními akty EU ............................................................................................................................................ 108 Sociální dopady a dopady na životní prostředí ................................................................................ 109 Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení na životní prostředí ...................................................... 109 Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace.. 109 Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (DPIA) ......................................................................................................................................................... 109 Zhodnocení korupčních rizik (CIA) ................................................................................................... 111 Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení na mezinárodní konkurenceschopnost ........................ 111

PŘÍLOHA ................................................................................................................................................. 112 Přehled diskrecí stanovených směrnicí MCD ................................................................................... 112

Seznam zkratek ČBA – Česká bankovní asociace CCD - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, ve znění směrnice 2011/90/EU (Consumer Credit Directive) CZK – česká koruna ČLFA – Česká leasingová a finanční asociace ČNB – Česká národní banka ČOI – Česká obchodní inspekce ČR – Česká republika EK – Evropská komise ESIP – evropský standardizovaný informační přehled EU – Evropská unie FT – finanční trh HÚ – hypotéční úvěr MCD - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Mortgage Credit Directive) MF – Ministerstvo financí ČR MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR NOZ – zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (nový občanský zákoník) OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná RPSN – roční procentní sazba nákladů SS – stavební spořitelna SZ – samostatný zástupce VZ – vázaný zástupce ZPZ – zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí) ZSÚ - zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 43/2013 Sb. ZúPS – zákon o úvěru pro spotřebitele ŽÚ – Živnostenský úřad

Seznam užitých grafických prvků Graf 1 – Počet osob se živnostenským oprávněním pro poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru ........................................................................................................................ 7 Graf 2 – Celkové zadlužení domácností. Produktová struktura úvěrů................................................. 8 Graf 3 – Produktová struktura spotřebitelských úvěrů poskytnutých nebankovními poskytovateli ... 8 Graf 4 – Objem zadlužení domácností ve vybraných zemích EU vůči HDP .......................................... 9 Graf 5 – Nákladovost bankovních úvěrů pro spotřebitele ................................................................. 10 Graf 6 – Podíl bankovních úvěrů v selhání......................................................................................... 10 Graf 7 – Podíl nebankovních úvěrů v selhání (% z počtu sjednaných smluv v roce 2014) ................. 11 Graf 8 – Podíl počtu osob se závazkem po splatnosti na celkovém počtu obyvatel ve věku 18+ ...... 11 Obrázek 1 – Distribuční modely na českém finančním trhu .............................................................. 13 Tabulka 1 – Institucionální kompetence k povolovací a dohledové činnosti ..................................... 13 Obrázek 2 – Regulovaní a neregulovaní poskytovatelé a zprostředkovatelé finančních služeb ....... 14 Box 1 – Interní a externí distribuce finančních produktů a služeb ..................................................... 14 Obrázek 3 – Příklad cross-sellingu ve finančním konglomerátu ........................................................ 15 Graf 9 – Exponenciální vývoj na trhu P2P půjček v USA a Velké Británii .......................................... 17 Obrázek 4 a Box 2 – Navigátor bezpečného úvěru ............................................................................ 19 Obrázek 5 a Box 3 – Webová stránka „Proč se finančně vzdělávat?“ ............................................... 20 Obrázek 4 – Zvolená legislativní technika nové právní úpravy distribuce úvěrů a její zdroje ........... 22 Obrázek 5 – Konzultace a výstupy MF k problematice distribuce na finančním trhu........................ 24 Graf 8 – RPSN a chování spotřebitele ................................................................................................ 29 Tabulka 2 – Kontroly spotřebitelského úvěru – vývoj v letech 2009-2013 ........................................ 30 Tabulka 3 – Kontroly spotřebitelského úvěru dle jednotlivých inspektorátů ČOI .............................. 31 Tabulka 4 – Řízení v roce 2014 podle sektorů v působnosti finančního arbitra ................................ 31 Box 2 – Lichva, úvěrové podvody a s ní související další trestná činnost v romské komunitě ........... 33 Obrázek 6 – Zdroje problémů na trhu hypotečních úvěrů dle EK ...................................................... 35 Obrázek 7 – Hodnotová hranice působnosti zákona o spotřebitelském úvěru (úvěry bez zajištění). 41 Obrázek 8 – Nová působnost právní úpravy úvěrů pro spotřebitele ................................................. 45 Obrázek 9 – Současná a doporučovaná nová kategorizace finančních zprostředkovatelů............... 55 Obrázek 10 – Formy poradenství na finančním trhu a jeho možná regulace.................................... 56 Obrázek 11 – Vnitrosektorově nepřípustná vícevazebnost ............................................................... 60 Obrázek 12 – Model akreditovaných zkušeben s dohledem státu .................................................... 68 Tabulka 5 – Institucionální rozdělení dohledu a kompetencí dohledových orgánů při výkonu dohledu nad povinnostmi stanovenými směrnicí CCD .................................................................................... 71

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Shrnutí závěrečné zprávy RIA

1. Základní identifikační údaje Název návrhu zákona: Zákon o úvěru pro spotřebitele Zpracovatel / zástupce předkladatele:

Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě dělené účinnosti rozveďte

Ministerstvo financí

účinnost zákona od 1. 5. 2016

Implementace práva EU: ano - uveďte termín stanovený pro implementaci: 21. 3. 2016 - uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU?: ano 2. Cíl návrhu zákona x transpozice směrnice MCD x řešení tuzemských problémů v oblasti distribuce retailových úvěrů 3. Agregované dopady návrhu zákona Náklady budou vyplývat především z nutnosti adaptace dotčených subjektů na novou právní úpravu (povinnost přeregistrace, prokázání odbornosti, správní poplatky, uzpůsobení organizačních procesů a systémů); svou povahou tedy tyto náklady budou převážně jednorázové. Jejich hodnota v agregovaném vyjádření je tak v danou chvíli obtížně odhadnutelná, neboť se bude v zásadní míře odvíjet od změny počtu osob v odvětví, která v současnosti dosahuje řádů až několika desítek tisíc. Přínosy na straně spotřebitelů budou spočívat především ve vyšší míře jejich právní ochrany (posílené ochraně spotřebitele), tj. i v nižším očekávaném rozsahu výskytu negativních jevů na trhu retailových úvěrů. Podnikatelské prostředí by navrhovaná novela měla rovněž ovlivnit žádoucím směrem, zejména ve smyslu celkového zlepšení kredibility odvětví zprostředkování a nabízení úvěrových služeb a osob v něm působících, a dále ve smyslu zjednodušení, zpřehlednění a sjednocení principů jeho regulace. 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: ano Pozitivní dopad ve smyslu menších nákladů na řešení negativních sociálních dopadů sjednávání úvěrů pro spotřebitele 3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: ano Rozšíření povinností (personálních, organizačních) vyplývajících z posílení ochrany spotřebitelů. 3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje) ne 3.4 Sociální dopady: ano (pozitivní) Navrhované regulatorní řešení by mělo omezit celospolečenské náklady na řešení sociálních dopadů nezodpovědného půjčování, resp. úvěrování (sociální vyloučení a jeho následky, výplata sociálních dávek). 3.5 Dopady na životní prostředí: ne

6

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

A.

Důvod předložení a cíle

A.1 Základní charakteristiky a ukazatele retailového úvěrového trhu Bankovní a nebankovní instituce. Zprostředkovatelé úvěrů Z hlediska institucionálního lze úvěrový trh rozdělit na bankovní a nebankovní. Na produkci bankovních úvěrů se podílejí tzv. úvěrové instituce, tj. banky a družstevní záložny. Na nebankovním trhu identifikujeme různé typy poskytovatelů, lišící se především druhy poskytovaných úvěrů a rozsahem poskytovaných služeb – tj. velké úvěrové společnosti, drobní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, leasingové společnosti, neretailové faktoringové a forfaitingové společnosti. Výjimkou dnes již nejsou ani nebankovní poskytovatelé hypoték. Většina nebankovních subjektů poskytujících spotřebitelské úvěry v sektoru působí na základě živnostenského oprávnění vydávaného živnostenskými úřady, přičemž dozor nad plněním zákonných povinností vyplývajících ze sjednávání spotřebitelských úvěrů následně vykonává Česká obchodní inspekce. Z údajů Ministerstva průmyslu a obchodu vyplývá, že k 31. 12. 2014 mělo ohlášenu vázanou živnost „poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru“ přes 57 tisíc subjektů, přičemž jen za poslední rok vzrostl jejich počet o cca 7 tisíc. Tento nárůst odpovídá živelnému vývoji na finančním trhu jako celku (podobný nárůst lze např. sledovat i v sektoru zprostředkování pojištění) a obecně souvisí s relativně nízkými požadavky na vstup osob do daného podnikatelského odvětví. Graf 1 – Počet osob se živnostenským oprávněním pro poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Úvěrové produkty pro spotřebitele Úvěrové vztahy mezi věřiteli a dlužníky lze klasifikovat podle různých kritérií. Rozdíly mezi nimi tak mohou spočívat v charakteristice dlužníka (spotřebitel vs. podnikatel), k povaze práva k předmětu úvěru (úvěr vs. leasing), účelovosti úvěru, přítomnosti zajištění či třetích stran, opakovanosti plnění (hotovostní úvěry vs. úvěrové rámce), výši poskytnutého úvěru apod. Z hlediska regulace rozlišujeme především tzv. spotřebitelské úvěry (úvěry na spotřebu upravené zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru) a úvěry na bydlení (dosud neregulované). Objem spotřebitelských úvěrů dosahuje v současnosti cca 260 mld. Kč, z čehož cca 70 mld. Kč představují úvěry nebankovní. Celkové zadlužení domácností u bank a nebankovních finančních dosáhlo ke konci roku 2014 hodnoty 1,4 bil. Kč. Zatímco u úvěrů na spotřebu lze pozorovat v posledních letech stagnaci, segment úvěrů na bydlení si (přes pokles produkce u úvěrů ze stavebního spoření) zachovává dynamiku. 7

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Růst českého hypotečního trhu těží ze sílícího konkurenčního boje mezi poskytovateli úvěrů a levnějšími zdroji bank v důsledku působení uvolněného charakteru měnové politiky. Pokles v objemech úvěrů poskytovaných stavebními spořitelnami se týká jak („standardních“) úvěrů ze stavebního spoření, tak i úvěrů překlenovacích. Překlenovací úvěry jsou pro stavební spořitelny dominantním produktem (poměr poskytnutých standardních vs. překlenovacích úvěrů je přibližně 1:4). Jejich vysoký podíl znamená, že většina klientů stavebních spořitelen řeší potřebu financování ad hoc za vyšší tržní úrokové sazby, než které by mohli získat v případě čerpání úvěrů ze stavebního spoření, tj. po splnění podmínky naspoření určité částky (obvykle 40 % cílové částky, po jejímž naspoření je teprve možné žádat o standardní úvěr ze stavebního spoření, a využít tak výhody nižších úrokových sazeb těchto úvěrů). Graf 2 – Celkové zadlužení domácností. Produktová struktura úvěrů.

Zdroj: MF

Graf 3 – Produktová struktura spotřebitelských úvěrů

Dominantním produktem nabízeným na nebankovním trhu je spotřebitelský úvěr, resp. úvěr na určený na financování spotřeby. Ten může obecně nabývat různých podob. Hlavními typy jsou: x klasické hotovostní či bezhotovostní úvěry a půjčky, x debetní zůstatky na bankovních běžných účtech (kontokorentní úvěry), x úvěrové rámce (revolvingové úvěry, kreditní karty), x financování v místě prodeje (nákup zboží na splátky, splátkový prodej).

poskytnutých nebankovními poskytovateli

Zdroj: ČLFA

8

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Zadluženost domácností (spotřebitelů) v mezinárodním srovnání V mezinárodním měřítku vychází relativní úroveň zadluženosti domácností (sledovaná na základě objemu úvěrů poskytnutých domácnostem v rozvahách měnově finančních institucí dle údajů ECB), vztažená k velikosti domácí ekonomiky, stále jako relativně nízká. Z makroekonomického pohledu by tak náklady na obsluhu závazků domácností neměly být faktorem, který by mohl omezovat soukromou spotřebu do té míry, jako tomu může být v zemích s vyšší relativní úrovní zadlužení. Jak je patrné z grafu níže, nízkou úroveň zadlužení i nadále vykazují také další nové členské státy ze střední Evropy. Důvodem může být relativně nedávná transformace těchto ekonomik na standardně tržní hospodářství, kvůli které dosud nestačily nakumulovat objemy úvěrů běžných v západní Evropě. Graf 4 – Objem zadlužení domácností ve vybraných zemích EU vůči HDP

Zdroj: MF

Vedle celkového zadlužení nelze opomíjet ani jeho strukturu. Podílový ukazatel celkové úrovně zadlužení a agregátního HDP v důsledku své souhrnné makroekonomické povahy totiž může nedostatečně zohledňovat některá mikroekonomická specifika, jako jsou např. odlišná situace jednotlivých příjmových skupin nebo regionální rozdíly v zadlužení. Obecně lze říci, že nejzávažnější problémy se splácením hrozí především domácnostem s nízkými příjmy a těm, které na obsluhu svých závazků musí vynakládat relativně nejvíce ze svých příjmů. Specifickým rysem zadlužení je i měna, ve které jsou příslušné úvěry denominovány. Ve prospěch dlouhodobější schopnosti domácností v ČR splácet své závazky také působí skutečnost, že jsou více než z 99 % denominovány v domácí měně. Na velikost splátek vyjádřenou v českých korunách tak nemůže přímo působit změna měnového kurzu domácí měny (jako v některých jiných zemích střední a východní Evropy). Cena úvěrů pro spotřebitele. Úvěrová selhání Průměrná RPSN z nově poskytnutých bankovních korunových úvěrů na spotřebu činila ke konci roku 2014 14,9 %, u úvěrů na bydlení pak 2,9 %. Nákladovost úvěrů na bydlení se tak dostala na nejnižší hodnoty v historii, a pokles dále pokračuje i v roce 2015. Kromě vlivu nastavení sazeb centrální banky zde hraje nezanedbatelnou pozitivní roli konkurenční boj jednotlivých bank. 9

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Graf 5 – Nákladovost bankovních úvěrů pro spotřebitele

Zdroj: ČNB – ARAD

V případě domácností se podíl nesplácených bankovních úvěrů dlouhodobě pohybuje mezi 3 až 5 %. Zhoršení kvality úvěrů, které lze pozorovat od let 2008, může být přičitatelné makroekonomickým důsledkům světové finanční krize. K tzv. defaultům však dlouhodobě dochází bez ohledu na kondici hospodářství. Tyto mikroekonomické příčiny můžeme spatřovat ve vzájemném nesouladu mezi tzv. úvěruschopností spotřebitele a sjednanými úvěrovými podmínkami. U úvěrů na spotřebu existuje (dle směrnice CCD) povinnost věřitele tuto platební schopnost klienta testovat před tím, než je případná smlouva o úvěru sjednána. Osobní finanční situace klienta se však přirozeně může v průběhu splácení úvěru vyvíjet, a to i značně negativním směrem (ztráta zaměstnání a následná dlouhodobá nezaměstnanost, rozvod, povinnosti plynoucí z jiných úvěrových smluv apod.). Původně bonitní klient se tak stává v bilancích poskytovatelů úvěrů zdrojem nekvalitní části portfolia. Graf 6 – Podíl bankovních úvěrů v selhání

Zdroj: ČNB – ARAD, vlastní zpracování

10

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Graf 7 – Podíl nebankovních úvěrů v selhání (% z počtu sjednaných smluv v roce 2014) 15% 11,90% 12% 9% 6% 3%

1,59% 1,28%

0% splátkový prodej

revolvingové úvěry

krátkodobé půjčky

Zdroj: ČLFA, SOLUS

Z produktového pohledu je platební neschopnost nejčastěji identifikována u splátkového prodeje (financování zboží a služeb) a revolvingových nástrojů (úvěrové rámce a úvěrové karty). Z údajů sdružení SOLUS, která ve svém registru eviduje informace jak o neplatících zákaznících bank, tak i nebankovních finančních institucí, telekomunikačních operátorů a distributorů energií, vyplývá, že k dubnu 2015 mělo v ČR dluhy po splatnosti 8,18 % všech dospělých obyvatel, tj. 710 tisíc osob. Graf 8 – Podíl počtu osob se závazkem po splatnosti na celkovém počtu obyvatel ve věku 18+

Zdroj: SOLUS

A.2 Definice problému. Popis a zhodnocení současného stavu nutnost transpozice směrnice MCD (3/2016) | nejednotná regulace distribuce | tuzemské problémy na trhu úvěrů| minimální a maximální harmonizace| diskrece | nebankovní segment | (ne)účinnost platných legislativních nástrojů ochrany spotřebitele | sociální dopady | cross-selling | hodnotová hranice působnosti ZSÚ

Neexistence národní právní úpravy sjednávání úvěrů na bydlení (nutnost transpozice směrnice MCD) Dne 4. února 2014 vyšla v Úředním věstníku Evropské unie (dále EU) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (dále „směrnice MCD“ nebo „MCD“). Cílem Směrnice MCD je sjednocení a podpora vnitřního trhu s hypotečními úvěry a ochrana spotřebitele na trhu hypotečních úvěrů. Směrnice je založena na principu tzv. cílené harmonizace - některá výslovně uvedená ustanovení jsou v režimu maximální harmonizace, většina v režimu minimální harmonizace. 11

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Směrnice MCD obsahuje velké množství diskrecí. Zároveň směrnice ve velké míře reflektuje právní úpravu v oblasti spotřebitelských úvěrů (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, ve znění směrnice 2011/90/EU - Consumer Credit Directive, dále jen „směrnice CCD“ nebo „CCD“). Ta je v ČR implementována prostřednictvím zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 43/2013 Sb. (dále jen „ZSÚ“). Úprava sjednávání úvěrů na bydlení stanovená směrnicí MCD není v současnosti předmětem žádného předpisu, vzniká tak potřeba implementace této směrnice formou její transpozice. Ta musí proběhnout nejpozději do 21. 3. 2016. Nekonsistentní právní úprava distribuce na úvěrovém a finančním trhu Zatímco směrnice CCD, resp. zákon o spotřebitelském úvěru představují pouze produktovou regulaci, směrnice MCD coby předloha budoucí národní právní úpravy úvěrů na bydlení – zahrnuje i institucionální složku regulace (podnikatelská oprávnění, požadavky na vstup osob do odvětví apod.). Případná nejednotná úprava v oblasti institucionální by přitom byla zcela nedůvodná (tj. není vysvětlitelná sektorovými, resp. produktovými specifiky), rovněž jako může být nedůvodná rozdílná úprava produktová (např. pravidla jednání se zákazníkem). Přes specifickou povahu úvěrového trhu vyplývající z podstaty úvěrových produktů (určených pro spotřebitele řešící deficitní finanční situaci) je i zde přítomna řada tržních a regulatorních prvků, které lze nalézt rovněž v ostatních sektorech finančního trhu. Typicky se jedná o: ƒ modely distribuce finančních produktů (cross-sellingová distribuce v rámci skupin, významné postavení multiproduktových zprostředkovatelských sítí), ƒ požadavky na odbornost a důvěryhodnost osob jednajících se spotřebitelem (případně další předpoklady působení v odvětví – organizační, ekonomické), ƒ procesní úpravu vstupu do odvětví, vedení evidence osob s podnikatelským oprávněním. Sektorově či produktově fundamentálně nejednotná koncepce regulace objektivně vyvolává jak riziko regulatorní arbitráže (s negativními důsledky pro spotřebitele), tak způsobuje i dodatečné náklady podnikatelů na zajištění souladu jejich činnosti s jednotlivými (vzájemně se lišícími) právními předpisy. Rovněž spotřebitelům vznikají náklady vyplývající z nutnosti seznamovat se s různými pravidly pro různé produkty a sektory (tzv. learning costs). Nejednotná právní úprava může komplikovat i efektivní výkon integrovaného dohledu. Z tohoto důvodu je žádoucí sektorové právní úpravy vzájemně sbližovat.

12

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Obrázek 1 – Distribuční modely na českém finančním trhu

Zdroj: MF

Poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru osobami v živnostenském režimu přes skutečnost, že v roce 2006 došlo k integraci dohledu nad finančním trhem – na rozdíl od ostatních poskytovatelů a zprostředkovatelů úvěrových a jiných finančních služeb – nepodléhá dozoru České národní banky (ČNB), vyjma těch situací, kdy tyto osoby současně vykonávají další činnosti, které do působnosti dohledových pravomocí ČNB spadají z jiného titulu. Jedná se o situaci, kdy např. dochází k nabízení či sjednávání takových spotřebitelských úvěrů, jejichž součástí jsou i některé platební služby (např. kreditní karty). Tabulka 1 – Institucionální kompetence k povolovací a dohledové činnosti v sektoru spotřebitelských úvěrů Předmět činnosti orgánu dohledu Typ subjektu vydávání oprávnění bankovní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů (úvěrové instituce) a další poskytovatelé finančních služeb nebankovní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů neposkytující další finanční služby nebankovní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů poskytující současně některé další finanční služby (např. platební)

13

dohled nad činností

ČNB

ČNB

ŽÚ

ČOI

ŽÚ & ČNB

ČNB

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Obrázek 2 – Regulovaní a neregulovaní poskytovatelé a zprostředkovatelé finančních služeb

 Zdroj: MF

Box 1 – Interní a externí distribuce finančních produktů a služeb Interní a externí distribuce V základním členění je možné distribuční kanály na finančním trhu rozlišit na interní nebo externí. Dělítko mezi těmito kanály není na finančním trhu vnímáno jednotně. Obecně spadají do externí distribuce všichni finanční zprostředkovatelé - tj. osoby s podnikatelským oprávněním pro výkon činnosti na finančním trhu a registrací u ČNB (v pojišťovnictví, na kapitálovém trhu, u doplňkového penzijního spoření) a osoby vykonávající zprostředkovatelskou činnost na základě živnostenského oprávnění (v sektoru úvěrů, stavebního spoření, dále např. v pojišťovnictví cestovní kanceláře). Dle metodik některých subjektů či profesních asociací spadá do interní distribuce také prodej výhradními zástupci či přímo ovládanými distribučními sítěmi. Multiproduktové sítě a produktoví specialisté Z hlediska podnikatelské formy a organizační struktury distributora lze v oblasti externí distribuce identifikovat dva základní typy distribučních firem – multiproduktové finanční sítě (fungující převážně na principu tzv. MLM) a produktově specializované distribuční firmy (např. zprostředkovatelé v sektoru hypotečních úvěrů či různé firmy v pojišťovnictví, které působí v pozici pojišťovacího makléře). Svébytným podnikatelským distribučním prvkem (orientovaným multiproduktově) je pak na českém finančním trhu Česká pošta, s. p. Specifické prvky v distribuci – broker-pooly a franšízy Někteří distributoři - např. v zájmu optimalizace podmínek, za kterých vykonávají pro poskytovatele distribuční služby, a s cílem minimalizovat fixní náklady na svou činnost – využívají služeb tzv. broker-poolů. Broker-pool představuje určité rozhraní mezi poskytovatelem a zprostředkovatelem, servisní organizaci zajišťující pro své přidružené distributory profesionální výkon back-office činností (tj. administrativních, vzhledem k distribuci podpůrných činností) a nákupní alianci umožňující vyjednání výhodnějších podmínek. Broker-pool lze považovat za velkoobchod s finančními produkty – navázaní distributoři od něj fakticky „nakupují“ finanční produkty, které pak dále zprostředkovávají pod vlastním obchodním jménem. Někteří zprostředkovatelé (hypoték) i poskytovatelé (banky) svou vnitřní organizační strukturou využívají model tzv. franšízy. Na rozdíl od broker-poolu dochází v případě franšízy k využívání společného obchodního jména a obchodní strategie všemi zúčastněnými subjekty. Zdroj: MF

14

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

V rámci finančních skupin bývá nedílnou součástí distribučních modelů tzv. cross-selling. Ten spočívá ve zprostředkování prodeje produkce jedné finanční instituce (např. banky) jinou finanční institucí (např. stavební spořitelnou), která je součástí stejného konglomerátu, přičemž tento „přeprodej“ může být vzájemný a přesahovat i sektor úvěrových služeb – viz obrázek níže. Situaci, kdy osoba jednající se zákazníkem např. v rámci tzv. bankopojištění (prodej pojištění na pobočkách bank) podléhá nedůvodně odlišným regulatorním požadavkům (např. na odbornost a důvěryhodnost osob jednajících se zákazníky) či kdy se napříč jednotlivými produkty a sektory finančního trhu významně liší ostatní pravidla pro distribuci (typ oprávnění potřebný pro danou činnost, kategorie zprostředkovatelů v sektoru, odpovědnostní vztahy, obsah a forma pravidel jednání), pak lze považovat za jednoznačně nežádoucí. Obrázek 3 – Příklad cross-sellingu ve finančním konglomerátu

Zdroj: MF

Tuzemské problémy v oblasti distribuce retailových úvěrových produktů Ve svém usnesení č. 367/2014 k tisku č. 41 vyjádřila Poslanecké sněmovna názor, že „predátorské a lichevní praktiky na trhu nebankovních poskytovatelů úvěrů jsou velmi závažným negativním společensko-ekonomickým jevem, který ohrožuje řadu občanů“; zároveň tímto vyzvala vládu, „aby zpracovala a předložila Poslanecké sněmovně návrh zákonné úpravy, která by podstatně zpřísnila podmínky pro vstup do podnikání v oblasti poskytování úvěrů (nejen spotřebitelských) nebankovními poskytovateli a zavedla nad jejich činností účinný dohled.“1 Mezi hlavní negativní jevy v nebankovním segmentu trhu retailových úvěrů lze přitom jak na základě zpráv sektorových dohledových institucí a Finančního arbitra, konzultací se zástupci spotřebitelských sdružení, stížností spotřebitelů adresovaných Ministerstvu financí zařadit zejména: ƒ nepřehlednost trhu spotřebitelských úvěrů, velký rozsah šedé zóny poskytovatelů a zprostředkovatelů, nejasná odpovědnost jednotlivých článků v distribuci (viz výše uvedené charakteristiky trhu v části A.1 a nekonsistence regulace distribuce na finančním trhu v části A.2) – a tedy i obtížná vymahatelnost platnou regulací stanovených práv a povinností ze strany dohledových orgánů

1

Tímto usnesením Poslanecká sněmovna současně zamítla poslanecký návrh na regulaci celkových nákladů na spotřebitelský úvěr (tzv. stropování RPSN). V rámci odborné diskuse, která k tomuto návrhu proběhla, byla prezentována řada argumentů, dle kterých by takové řešení bylo problematické a neúčinné. Poslanecká sněmovna se s touto argumentací MF, ČNB, ČBA a Člověka v tísni po projednání materiálu v rozpočtovém výboru ztotožnila (podrobněji viz část E. Konzultace).

15

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

ƒ zneužívání sociální tísně dlužníků, podnikatelský model postavený na spekulaci věřitele na default dlužníka (nepřiměřené smluvní sankce) a z toho plynoucí dopady na veřejné rozpočty, ƒ nekalé (klamavé, agresivní) obchodní praktiky při sjednávání úvěrů – zkreslování nákladovosti úvěrových produktů, platby před uzavřením smlouvy apod., ƒ nedodržování, resp. nedůsledné dodržování povinnosti prověřit úvěruschopnost dlužníka ƒ regulatorní arbitráž vůči a) spotřebitelsko-podnikatelské a b) dolní hodnotové hranici působnosti ZSÚ (která je nyní stanovena na 5 000 Kč) – tj. sjednávání úvěrů nepřesahujících výši 4 999 Kč, resp. v režimu úvěru podnikatelského s cílem vyhnout se příslušným zákonným povinnostem, ƒ slabé regulatorní požadavky na vstup osob do odvětví, a z nich plynoucí nedůvěryhodnost a neodbornost osob zapojených do distribuce, zejména jde-li o nebankovního část trhu ƒ výkon povolovacích a dohledových činností nespecializovanými orgány veřejné moci (živnostenské úřady, Česká obchodní inspekce), tj. opět problém ztížené vymahatelnosti již existujících práv a povinností. ƒ predátorské praktiky spojené s defaultem spotřebitele – využívání zajišťovacích titulů (směnka), exekutorské zápisy, dohody o srážkách ze mzdy, úprava započítání příchozích plateb, slučování žalob, povinnost úhrady nákladů soudního/rozhodčího řízení Empirická evidence dokládající kvalitu, rozsah a hloubku uvedených problémů je primárně součástí kapitoly E.5 Podněty veřejnosti, zkušenosti orgánů dohledu a spotřebitelských sdružení. Na problémy spojené s tzv. missellingem a na omezenou schopnost spotřebitelů uplatňovat svá práva upozorňuje i Evropská komise, která v dubnu 2015 spustila informační kampaň ke zvýšení povědomí občanů o tomto odvětví.2 Některé specifické otázky s potenciální potřebou legislativního řešení, které směrnicová úprava dle MCD buď vylučuje ze své působnosti, nebo se jimi nezabývá, lze pak identifikovat i v sektoru úvěrů na bydlení. Jedná se např. o přístup k tzv. reverzním hypotékám (odprodej nemovitosti spotřebitelem při současném doživotním zachování práv užívání k ní)3 či k standardizaci nejednotné sektorově-produktové terminologie (úrok, splátka, jistina atd.). V případě financování retailové spotřeby pak mezi v tuzemsku nově se prosazujícími tržními fenomény nalezneme především tzv. peer-to-peer půjčování (P2P) 4 a crowdfunding 5 . Těmto finančnětechnologickým inovacím je zapotřebí věnovat pozornost, neboť přestože obecně mohou představovat nástroj zefektivňování tržního prostředí, je jejich existence objektivně také projevem regulatorní arbitráže, a tedy i zdrojem možných rizik pro spotřebitele.

2

Kampaň týkající se právě úvěrů cílí především na mladé lidi, kteří uvažují o své první půjčce. Podle eurokomisařky pro ochranu spotřebitele Jourové půjde zejména o tři klíčová práva – práva na předsmluvní informace, práva na odstoupení od smlouvy do 14 dnů a práva na předčasné splacení (zdroj: http://ec.europa.eu/justice/newsroom/consumermarketing/news/150424_en.htm). 3 Dle typu úvěru přechází vlastnictví nemovitosti na nového majitele buď v době sjednání smlouvy, nebo po smrti klienta. Přítomností prvku výplaty doživotní renty spotřebiteli poskytovatelem tohoto produktu se jedná dílem o pojistný produkt, k jehož nabízení bývá (v zahraničí, kde je reverzní hypotéka více využívána) potřeba obdržet licenci k pojišťovací činnosti. Určitou analogií reverzní hypotéky je pak tzv. zpětný leasing. 4 Peer-to-peer lending (známý též jako person-to-person lending, social lending či sociální půjčky, někdy také přímé úvěrování, zkratkou P2P lending) jsou sítě představující prostředí, jehož uživatelé mezi sebou prostřednictvím internetu uzavírají úvěrové obchody. V České republice již funguje několik takovýchto internetových portálů nabízejících „půjčky od lidí lidiem“. Princip fungování těchto portálů je následující - žadatel o úvěr zadá poptávku po úvěru, tzv. investor (tj. fakticky věřitel) vyhodnotí zadané poptávky a prostřednictvím podnikatelské (a provizně fungující) P2P platformy a na aukčním principu vybranému žadateli nabídne úvěr. Součástí služeb P2P platformy pak bývá i správa úvěru. 5 Forma kolektivního financování spočívající ve vytváření „sbírky“ ke shromáždění potřebné cílové částky na určitý projekt.

16

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Graf 9 – Exponenciální vývoj na trhu P2P půjček v USA a Velké Británii

Zdroje: The Economist. Equity Development

Tato regulatorní arbitráž směřuje k tomu, aby se podnikatel vyhnul přísnějším zákonným povinnostem a nenesl náklady s nimi spojené. V rámci těchto arbitráží je pak možné také sledovat, že podnikatelé zde před klientem klamavě zvyšují svou kredibilitu tím, že se prezentují jako držitelé příslušného oprávnění od ČNB, byť se nejedná o oprávnění k poskytování či zprostředkování úvěrových služeb, ale – v případě P2P – oprávnění provozovatele služeb platebních. Nese-li však činnost P2P materiálně znaky zprostředkování úvěru (bez ohledu na to, jak je prezentována), mělo by pro její výkon být požadováno právě i oprávnění pro služby úvěrové a plnění z něj plynoucích pravidel jednání. V segmentu nebankovního poskytování a zprostředkování úvěrů specifickým slabým sociálním skupinám (tzv. zranitelní spotřebitelé) je běžný přesah deliktní činnosti osob i do oblasti trestního práva (více viz část E.5 Konzultace).

A.3 Popis cílového stavu transpozice MCD |zlepšení kvality úvěrových služeb a ochrana spotřebitele | posílení integrity a konsistence regulace distribuce na finančním trhu| možnosti samoregulace | systémová významnost sektoru úvěrů

S ohledem na vymezený problém a zhodnocení současného stavu se jeví jako nezbytné, resp. žádoucí: ƒ transponovat příslušné evropské právní předpisy (MCD), a posílit tak ochranu spotřebitele v segmentu úvěrů na bydlení, ƒ zlepšit kvalitu služeb poskytovaných na retailovém úvěrovém trhu a omezit výskyt nezodpovědného půjčování, ƒ sjednotit právní úpravu distribuce úvěrů pro spotřebitele a sblížit jí s principy regulace v ostatních sektorech finančního trhu. Transpozice MCD Směrnicová úprava úvěrů na bydlení zajištěných nemovitostí (MCD) je ve velké míře paralelní k úpravě ostatních spotřebitelských úvěrů (CCD), avšak oproti ní se nachází v režimu minimální harmonizace s množstvím regulatorních voleb (diskrecí). S ohledem na zamýšlený cíl sjednocení regulace pro celý trh úvěrů (viz dále) proto bude nezbytné požadavky směrnic v těchto dvou různých režimech vhodně sladit. Termín pro transpozici směrnice MCD je stanoven na 21. březen 2016. Směrnice obsahuje řadu diskrecí, na základě kterých lze přijmout národní úpravu. Cílem by zde mělo být přijmout přiměřené řešení, které odpovídá potřebám tuzemského prostředí, nevyvolá vůči 17

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

požadovaným přínosům neadekvátní náklady, a které nezhorší postavení podnikatelských subjektů v sektoru vůči případné zahraniční konkurenci. Zlepšení kvality úvěrových služeb a omezení výskytu nezodpovědného půjčování Budoucí řešení by mělo přiměřeně a účinně reagovat na hlavní tuzemské problémy na retailovém úvěrovém trhu, zejména pak: ƒ eliminovat či alespoň oslabit nekalé obchodní praktiky poskytovatelů a zprostředkovatelů spotřebitelských úvěrů, ƒ zvýšit důvěryhodnost a kredibilitu sektoru úvěrových služeb jako celku, ƒ omezit celospolečenské náklady na řešení následků nezodpovědného půjčování, resp. úvěrování, ƒ vytvořit předpoklady pro nerozšiřování výskytu nelegálního poskytování úvěrových služeb, zejména těch, které jsou spojené s trestnou činností (vyskytujících se především v segmentu tzv. zranitelných spotřebitelů - sociálně slabí, sociální menšiny), ƒ přispět k dlouhodobému snížení rozsahu tzv. klasifikovaných pohledávek věřitelů za dlužníky (tzv. defaultní sazba6). Nástroje k řešení uvedených problémů mohou přitom být svou povahou jak regulatorní, tak samoregulační. Prostor pro využití neregulatorních (tržních, neziskových) řešení je s ohledem na neexistenci komorového profesního systému v současnosti omezen v zásadě na: ƒ některé nástroje zlepšující informovanost spotřebitele o úvěrových (resp. obecně finančních) produktech (viz např. projekt Navigátor bezpečného úvěru), ƒ využití některých interních schémat poskytovatelů úvěrů pro uplatňování klientských stížností a řešení případných sporů a ƒ monitorovací, poradenské či právní služby nabízené sdruženími na obranu spotřebitele.

6

Evropská komise při tvorbě směrnice jako jeden z problémů hypotečního trhu identifikovala potíže se splácením úvěru (v roce 2008 vykazovalo v EU 16 % lidí potíže s placením účtů a 10 % všech domácností mělo nedoplatky), růst počtu nesplácených úvěrů a z toho vyplývající růst případů zabavení majetku dlužníků. Jako jeden z přínosů směrnice tedy byl stanoven pokles počtu nesplněných závazků spotřebitelů na roční bázi. Evropská komise se pokusila tento pokles kvantifikovat, a to pomocí ukazatele měřícího zároveň zdraví ekonomiky. Tímto je defaultní sazba, která představuje procentní podíl úvěrů se selháním (90 dnů po splatnosti) vůči všem nesplaceným úvěrům. Průměrná defaultní sazba v EU v roce 2007 činila 1,4%. Komise stanovila celkový očekávaný pokles defaultní sazby po zavedení směrnice, a tím stanovila přínos pro spotřebitele a společnost celkově.

18

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Obrázek 4 a Box 2 – Navigátor bezpečného úvěru (náhled webové stránky http://navigatoruveru.cz/) O projektu „Navigátor bezpečného úvěru“ Navigátor bezpečného úvěru si klade za cíl pomoci zájemcům o půjčku tím, že je nasměruje k bezpečným poskytovatelům úvěrů. Dalším cílem je upozornit na ty nebezpečné – spíše než jejich názvy a jména však chce ukazovat na jejich praktiky, protože takových subjektů jsou u nás tisíce a všechny je vyjmenovat není v zásadě možné. „Chceme do džungle spotřebitelských půjček přinést nástroj, který lidem umožní rychle a jednoduše zjistit, kde si opravdu nepůjčovat, a naopak jim pomůže zorientovat se mezi důvěryhodnými institucemi. Zájemci o půjčku potřebují srozumitelný žebříček sestavený právě na základě nejdůležitějších kritérií, která by měli sami zkoumat,“ uvádí garant projektu, profesor Michal Mejstřík. Dodává, že tato aktivita navazuje na doporučení Národní ekonomické rady vlády, jak řešit zadlužování Čechů, kterým je zlepšování finanční gramotnosti.

Nástroje efektivního řešení některých současných negativních jevů na trhu, lze nepochybně spatřovat i ve finančním vzdělávání, tj. ve zvyšování úrovně finanční gramotnosti občanů-spotřebitelů. Opatření, která již byla v této oblasti realizována jak z iniciativy státu (viz např. webový projekt „Proč se finančně vzdělávat?“), tak i soukromých neziskových a podnikatelských subjektů, však nemohou v požadovaném rozsahu a kvalitě působit okamžitě a jsou spíš příslibem v delším časovém období. Z regulatorních instrumentů lze (s přihlédnutím k jejich užití v ostatních sektorech finančního trhu) pro řešení uvedených cílů zvažovat obecně zefektivnění regulace, jakožto i nástrojů k její lepší vymahatelnosti, zejména pak: ƒ posílení kontrolních prvků v systému již na úrovni distributorů (odpovědnost věřitelů a některých zprostředkovatelů za činnost a způsobené škody), např. posílení odpovědnosti věřitelů za posouzení schopnosti dlužníka úvěr řádně splácet a splatit, ƒ zefektivnění evidence osob podnikatelsky působících na trhu, ƒ posílení profesních požadavků kladených na distributory úvěrů (odbornost, důvěryhodnost), ƒ posílení postavení spotřebitele ve smluvním vztahu s finanční institucí, resp. distributorem finančního produktu (v sektoru úvěrů se jedná typicky o úpravu podmínek odstoupení či jiného způsobu ukončení úvěrové smlouvy) ƒ integrace institucionálního zabezpečení výkonu dohledu nad sektorem (povolovacích kompetencí, dohledové činnosti) pod orgán specializovaný na finanční trh.

19

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Obrázek 5 a Box 3 – Webová stránka „Proč se finančně vzdělávat?“ (http://www.psfv.cz)

O projektu „Proč se finančně vzdělávat?“ Rozcestníkové webové stránky Proč se finančně vzdělávat?, které spravuje Ministerstvo financí, mají za úkol poskytnout informace o fungování a rizicích ve světě financí, dát tipy a návody v různých oblastech financí (např. při sestavení a vedení rodinného rozpočtu), pomoci při řešení problémů se subjekty finančního trhu, v případě předlužení, upozornit na zajímavé webové stránky s různými hrami, kalkulačkami, projekty, kalendář akcí apod. Jsou jedním z výstupů činnosti Pracovní skupiny pro finanční vzdělávání, která představuje platformu pro výměnu zkušeností a koordinaci klíčových subjektů zabývajících se finančním vzděláváním v ČR. Pracovní skupina sdružuje zástupce státu, profesních asociací, spotřebitelské organizace a experty na oblast vzdělávání. Činnost skupiny řídí Ministerstvo financí.

Zdravé fungování sektoru retailových úvěrů má významný pozitivní celospolečenský dopad. Omezuje nárůst počtu sociálně vyloučených osob a s ním spojený růst veřejných (sociálních) výdajů, umožňuje efektivní alokaci přebytkových finančních zdrojů deficitním subjektům apod. V tomto smyslu se jeví jako nezbytné přistupovat k tomuto sektoru jak z hlediska regulace, tak i dohledu jako k plnohodnotné součásti finančního trhu. Posílení integrity, konsistence a přiměřenosti právní úpravy distribuce na finančním trhu Lze považovat za žádoucí, aby standard ochrany spotřebitele a celková architektura regulace distribuce byly jak v rámci úvěrového trhu, tak i napříč celým finančním trhem – v míře, ve které to specifika konkrétních produktů či způsobů distribuce nevylučují – jednotné. Regulatorní požadavky by měly napříč trhem vycházet ze stejných principů, jak obsahových, tak i procesně-institucionálních, a měly by být (s cílem zajistit transparentnost a flexibilitu právní úpravy) vhodně rozděleny mezi zákonné a prováděcí právní předpisy (tzv. better regulation). Zvolené věcné řešení by mělo respektovat princip přiměřenosti regulace – tj. dodatečná nákladová zátěž povinných osob by neměla být neúměrná očekávaným/požadovaným přínosům nové úpravy. Řešení by 20

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

také mělo být v souladu s praktickým fungováním trhu a vytvářet administrativní zátěž jen v nejnižší nutné a odůvodněné míře. Práva a povinnosti by měly být adresátům právní normy stanoveny tak, aby odpovídaly rozsahu spotřebitelských rizik a komplexnosti jednotlivých retailových úvěrových produktů. Tato přiměřenost by se měla odrazit zejména v oblasti profesních požadavků a pravidel jednání distributora se zákazníkem. Přijatá opatření by rovněž – vzhledem k povaze a podstatě problematiky ochrany spotřebitele – měla odrážet: ƒ poznatky z oblasti behaviorální ekonomie (týkající se rozpoznání více či méně účinných nástrojů ochrany spotřebitele na finančním trhu), ƒ získané zkušenosti s již platnou regulací a výkonem dohledu na finančním trhu (vč. zkušeností ze zahraničí) ƒ závěry dosavadních konzultací regulátora s trhem a odbornou veřejností Tyto poznatky a zkušenosti jsou zachyceny v části E. Konzultace této dopadové studie.

B.

Přehled platné právní úpravy

Spotřebitelské úvěry, které nejsou úvěry na bydlení (tj. úvěry ve smyslu směrnice CCD), jsou upraveny zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon představuje produktovou regulaci, tj. stanovuje práva a povinnosti týkající se produktu spotřebitelského úvěru (pravidla jednání se zákazníkem, informační povinnosti, právo na předčasné splacení, posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr, cenovou regulaci atd.). Neupravuje naopak institucionální a obezřetnostní otázky – kategorie oprávněných osob, přípustné distribuční modely, požadavky na vstup osob do odvětví (a dohled nad jejich plněním) apod. Z hlediska materie upravené Směrnicí MCD nejsou úvěry na bydlení jako specifický smluvní typ v tuzemském právním řádu prozatím upraveny. Do právních předpisů nepřímo se vztahujících k této oblasti můžeme zařadit následující: ƒ hypotečních úvěrů se dotýká právní úprava podnikání bank obsažená v zákoně č. 21/1992 Sb., o bankách a jeho prováděcích předpisech a právní úprava vydávání hypotečních zástavních listů obsažená v zákoně č. 190/2004 Sb., o dluhopisech; ƒ oprávnění podnikat v oblasti poskytování a zprostředkování hypotečních úvěrů je kromě zákona o bankách obsaženo v rámci oprávnění poskytovat a zprostředkovat úvěry a půjčky podle zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, a to: o jako živnost volná dle bodu 70 přílohy č. 4 k živnostenskému zákonu – Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy (úvěry a půjčky nikoli pro spotřebitele) a o jako živnost vázaná dle přílohy č. 2 – poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru; ƒ obecná právní úprava úvěrových vztahů je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; ƒ specifické podmínky čerpání zajištěných i nezajištěných úvěrů v rámci stavebního spoření jsou upraveny v zákoně č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb.

21

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

C.

Zdůvodnění potřeby konat. Rizika spojená s nečinností

V segmentu úvěrů na bydlení jsou přímým rizikem legislativní nečinnosti sankce za netranspozici evropské právní úpravy (zahájení řízení EK pro porušení povinnosti – infringement procedure). Ostatní (netranspoziční) cíle vymezené v části A. nejsou objektivně dosažitelné bez využití legislativních nástrojů. Zde riziko nečinnosti spočívá buď v konzervaci či prohloubení současných problémů, tj. především v: ƒ přetrvání nekalých obchodních praktik, nízké úrovně služeb poskytovaných na nebankovním trhu úvěrů pro spotřebitele a s tím spojených individuálních i celospolečenských rizik (následky nezodpovědného půjčování, nepřiměřených sankcí apod.) ƒ zachování nedůvodné diverzity regulace a dohledu v jednotlivých sektorech finančního trhu (a s tím spojených přímých a nepřímých nákladů na adresáty právní normy) K regulatornímu řešení problémů v oblasti nebankovních úvěrů pro spotřebitele vyzývá i uvedené usnesení Poslanecké sněmovny z roku 2014 (podrobněji viz část A.2). V plánu legislativních prací vlády na rok 2015 je iniciativa směřující k nové úpravě retailového úvěrového trhu uvedena jako zákon o úvěru pro spotřebitele (ZÚpS). Zákon o úvěru pro spotřebitele bude představovat sjednocenou právní úpravu spotřebitelských úvěrů na bydlení a ostatních spotřebitelských úvěrů (v působnosti současného zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru). Tímto legislativním řešením tak dojde k převzetí úpravy dle zákona o spotřebitelském úvěru a jejímu doplnění o produktovou regulaci hypotečního úvěru a dále právě o jednotnou institucionální úpravu společnou pro celý úvěrový trh. Obrázek 4 – Zvolená legislativní technika nové právní úpravy distribuce úvěrů a její zdroje

D.

Dotčené subjekty a sledované dopady

Zvažovaná řešení budoucí právní úpravy přináší jednotlivým skupinám dotčených subjektů různý dopad. Ten je potřeba vyhodnocovat především vůči spotřebitelům na straně jedné a distributorům (věřitelům, zprostředkovatelům) na straně druhé, dále pak sledovat dopad na orgán dohledu, stát a případně na další subjekty. Typ subjektu

Kritéria hodnocení dopadů u subjektu ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

Spotřebitelé

22

informovanost, podmínky pro racionální rozh. dostupnost a cena úvěrových produktů rizika předluženosti (sociální následky) produktová mobilita přeshraniční aspekty rozsah nekalých praktik, důvěra ve finanční trh transparentní a jednotná právní úprava

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

ƒ ƒ ƒ ƒ

Poskytovatelé (bankovní, nebankovní) Zprostředkovatelé (úvěroví specialisté, MLM sítě)

náklady na plnění zákonných povinností vzájemné konkurenční postavení na trhu (vč. EU) motivy k regulatorní arbitráži finanční stabilita

Orgány dohledu

ƒ jednorázové dopady změny legislativy ƒ průběžné dopady na výkon dohledových činností ƒ reputační riziko

Stát

ƒ sociální stabilita ƒ reputační riziko ƒ jednotnost právní úpravy na finančním trhu

V rámci některých dílčích hodnocení dopadů variant může být, bude-li to relevantní, rovněž sledován dopad i na jednotlivé podskupiny (např. na jednotlivé typy poskytovatelů či zprostředkovatelů, na různé orgány dohledu apod.) 7 , případně další specifické osoby (např. osoby provádějící oceňování nemovitostí). Zohlední se tak možná různá kvalita a intenzita dopadu např. na distributory s různou tržní silou, s různou produktovou nabídkou apod., případně na různé dohledové orgány.

E.

Konzultace

základní ideová východiska a doporučení expertních skupin | konzultace Ministerstva financí k nové úpravě v sektoru úvěrů | poznatky MF z legislativního procesu k jiným právním normám |poznatky z behaviorální ekonomie |podněty veřejnosti, zkušenosti orgánů dohledu a spotřebitelských sdružení | dopadové studie Evropské komise k regulaci úvěrového sektoru

V rámci procesu hodnocení dopadů regulace využil regulátor řadu pramenů, poznatků z konzultací s odbornou veřejností a zkušeností institucí zapojených do ochrany spotřebitele na finančním (úvěrovém) trhu. Jedná se zejména o: ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

doporučení expertních skupin a odborné veřejnosti obecně k regulaci distribuce, závěry veřejných konzultací k právní úpravě v sektoru úvěrů poznatky MF z legislativního procesu k jiným právním normám, dopadové studie Evropské komise ke směrnicím upravujícím úvěry, obecné poznatky z oblasti behaviorální ekonomie, zkušenosti orgánů dohledu a finančního arbitra, stížnosti evidované Ministerstvem financí, zkušenosti organizací na obranu spotřebitelů.

7

Jednou z možných sledovaných podskupin v rámci spotřebitelů je skupina sociálně slabých (tzv. vulnerable consumers, „zranitelní“ spotřebitelé). Tato skupina z důvodu nedostatku financí a špatného úvěrového hodnocení (banky těmto lidem nejsou ochotny půjčit) končí často v rukou lichvářů a dalších neseriózních poskytovatelů či zprostředkovatelů úvěrů.

23

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Obrázek 5 – Konzultace a výstupy MF k problematice distribuce na finančním trhu

E.1

Základní ideová východiska a doporučení expertních skupin

Rámcová politika MF v oblasti ochrany spotřebitele na finančním trhu Zdrojem obecných východisek a principů ochrany spotřebitele v ČR je především Rámcová politika Ministerstva financí v oblasti ochrany spotřebitele na finančním trhu, která byla předmětem veřejné konzultace v roce 2007. Výchozí návrhy regulatorního rámce poskytování distribučních služeb na finančním trhu byly ze strany Ministerstva financí představeny již v roce 2006, a to v konzultačním materiálu Zprostředkování a poradenství na finančním trhu, a dále pak v roce 2008 v navazujících Standardech odbornosti distributorů produktů na finančním trhu. Z těchto konzultací vyplynuly pro ministerstvo dva základní závěry: a) potřeba zabývat se prioritně komplexní revizí systému podnikatelských oprávnění napříč sektory finančního trhu a b) vytvořit regulatorní režim sjednocující pravidla poskytování distribučních služeb nikoli jen v rámci segmentu finančních zprostředkovatelů či poradců, ale obecně pro všechny distribuční kanály – tj. také pro přímou distribuci produktů poskytovateli finančních služeb prostřednictvím jejich kmenových zaměstnanců. Doporučení expertních skupin a odborné veřejnosti Na jaře roku 2009 iniciovalo Ministerstvo financí vznik pracovní skupiny, která se zabývala otázkami regulace distribuce na finančním trhu (dále jen „pracovní skupina“). V pracovní skupině byli zastoupeni jak zástupci regulace a dohledu na finančním trhu, tedy Ministerstvo financí a Česká národní banka, tak reprezentanti profesních asociací poskytovatelů a zprostředkovatelů na finančním trhu, a také zástupci spotřebitelských sdružení. Základní ambicí pracovní skupiny bylo vést odbornou diskusi a formulovat pro budoucí koncepci regulace distribuce na finančním trhu doporučení, jakým způsobem sjednotit a zjednodušit systém podnikatelských oprávnění zprostředkovatelů na finančním trhu a dále jak vhodně definovat jednotnou základnu jak profesních požadavků na výkon příslušné činnosti, tak pravidel jednání se zákazníkem.

24

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Doporučení k regulaci distribuce na finančním trhu, která tato pracovní skupina formulovala a schválila, představují pro MF základní východiska budoucí horizontální právní úpravy. Tento materiál byl také projednán Výborem pro finanční trh. Pracovní skupina identifikovala následující hlavní oblasti k diskusi a hledání řešení současného stavu: ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

fundamentálně odlišná regulatorní schémata v jednotlivých sektorech finančního trhu, existence neregulovaných poskytovatelů a zprostředkovatelů na finančním trhu, nejasný obsah, klamavé označování a propagace vykonávaných činností, nedostatky současného systému registrace distributorů na finančním trhu, nedostatky v současném systému ověřování odbornosti.

Cílovým stavem by dle doporučení pracovní skupiny mělo být vytvoření transparentní harmonizované struktury v adekvátní míře napříč všemi sektory finančního trhu, která bude umožňovat efektivní výkon dohledu nad distribucí finančních produktů a přispěje ke zkvalitnění služeb poskytovaných spotřebitelům. Nový systém by měl zajistit odpovídající úroveň odbornosti a její průběžné udržování po celou dobu výkonu činnosti distributora. V souvislosti s úvahami o budoucí právní úpravě distribuce Ministerstvo financí rovněž zpracovalo materiál Analýza vybraných aspektů distribuce na finančním trhu v ČR. Analýza se soustřeďuje na zmapování distribučních kanálů fungujících v jednotlivých sektorech finančního trhu a - mimo jiné - na problematiku odměňování finančních zprostředkovatelů. Součástí analýzy je také přehled základních ukazatelů produkce v sektorech finančního trhu a stručný popis stávajícího regulatorního rámce pro poskytování distribučních služeb. Zmíněny jsou také vybrané problémy související se stávající právní úpravou a problémy, které se vyskytují na retailovém trhu. Na podzim roku 2010 zahájila pracovní skupina další fázi své činnosti, spočívající v přípravě standardů odbornosti pro jednotlivé sektory a distribuční činnosti na finančním trhu (včetně trhu úvěrového). Tyto standardy by celkově měly sjednotit a zobjektivnit stávající systém ověřování odborné způsobilosti. Na jaře roku 2011 pracovní skupina diskusi k systému ověřování odbornosti osob odpovědných za sjednávání smluv o finančních službách uzavřela formulací jak návrhů k vlastní struktuře a obsahu požadavků na odbornou způsobilost, tak i vydáním možných alternativ k vhodnému uchopení institucionálního rámce celého systému.

E.2

Konzultace Ministerstva financí k nové úpravě v sektoru úvěrů

Veřejná konzultace k transpozici směrnice MCD (7/2014) Konzultační materiál MF k transpozici směrnice (MCD) byl publikován na webových stránkách Ministerstva financí v červenci 2014. Zpráva o publikaci konzultačního materiálu byla odeslána široké odborné veřejnosti - zástupcům z řad věřitelů a zprostředkovatelů bankovního i nebankovního sektoru i zástupcům z řad spotřebitelských asociací. Veřejné konzultace se nakonec zúčastnilo 13 subjektů, z toho orgán dohledu, 2 asociace věřitelů, 3 věřitelé, 3 asociace zprostředkovatelů, 3 zprostředkovatelé a jeden další subjekt. Předmětem konzultace byly následující okruhy problémů, odpovídající diskrecím přítomným ve směrnici MCD: ƒ ƒ ƒ ƒ

působnost právní úpravy, specifické smluvní podmínky, osoby vykonávající distribuci úvěrů na bydlení, informační povinnosti, 25

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

ƒ výkon pravomoci v oblasti udělování povolení k činnosti a dohledu, ƒ oceňování nemovitostí, ƒ další podněty, připomínky či návrhy. Konkrétní podněty a doporučení, které z této konzultace vzešly, budou zmíněny u hodnocení dopadů jednotlivých variant řešení v části F. této dopadové studie. Veřejná konzultace k nové právní úpravě distribuce úvěrů pro spotřebitele (11/2014) Konzultační materiál k nové sjednocené úpravě úvěrů pro spotřebitele publikovalo MF na svých webových stránkách v listopadu 2014. Zpráva o publikaci konzultačního materiálu byla odeslána stejným adresátům jako u předchozí konzultace k transpozici MCD. Veřejné konzultace se zúčastnilo 25 subjektů, z toho 6 profesních asociací, 5 neziskových organizací působících v oblasti dluhového poradenství, 2 orgány státní správy, 1 orgán dohledu, 4 banky, 5 jednotlivců, 1 provozovatel úvěrového registru a 1 poradenská společnost. Konzultace se vedla k několika tematickým okruhům problémů: ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

obecný popis současného stavu a hodnocení potřeby změn, rozsah působnosti zákona o spotřebitelském úvěru, architektura distribuce, kategorie zprostředkovatelů, procesní aspekty vstupu osob do odvětví, profesní požadavky pro vstup do odvětví a setrvání v něm, jednotný orgán dohledu, další podněty, připomínky, návrhy.

Konkrétní podněty a doporučení, které z této konzultace vzešly, budou zmíněny u hodnocení dopadů jednotlivých variant řešení v části F. této dopadové studie. Doplňující otázky k této konzultaci – s cílem získat podklady pro některá zamýšlená kvantitativní hodnocení dopadů – Ministerstvo financí zaslalo respondentům ještě následně v březnu 2015. Poslanecký návrh na stropování RPSN V roce 2014 projednávala Poslanecká sněmovna (jako sněmovní tisk č. 41) poslanecký návrh na regulaci výše roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr (RPSN). Návrh byl odůvodněn potřebou reagovat na „lichevní a predátorské praktiky“ v tomto sektoru finančního trhu. Po projednání materiálu na půdě rozpočtového výboru, kde měli možnost prezentovat své stanovisko zástupci Ministerstva financí, České národní banky, České bankovní asociace a Člověka v tísni, Sněmovna tento návrh zamítla a doporučila existující problém řešit jinými regulatorními nástroji (viz část A.1 Definice problému a popis současného stavu). Hlavní argumenty proti limitaci RPSN byly následující: ƒ návrh nesměřuje proti lichvářským praktikám, ale jen proti vysokým obchodním maržím a vysokým rizikovým přirážkám, které mohou, avšak nemusí být nutně lichvou. Lichvou není vysoká sazba nákladů, ale nepřiměřené protiplnění ve spojení se zneužitím něčí situace; mezi tyto dvě kumulativní podmínky nelze klást rovnítko. Vysoké náklady jsou v určitých případech odůvodněné (rizikový příplatek, další náklady – pojištění). U lichvy se nejobtížněji prokazuje nikoli nepřiměřenost protiplnění (tam již soudy judikovat „umí“), ale to, zda byla zneužita dlužníkova situace. ƒ platný právní řád již některé postupy pro posuzování přiměřenosti nákladové zátěže dlužníka zná a uplatňuje je. Z judikatury vyplývá, že tzv. hrubým nepoměrem (ve smyslu definice lichvy) je roční sazba úroku 70 % a více, resp. že smluvní ujednání o úrokové sazbě, která přesahuje 4násobek horní hranice sazby obvyklé na bankovním trhu, je v rozporu s dobrými mravy, 26

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

ƒ nepřímým nástrojem omezení zatěžování dlužníka neúměrnými náklady na příslušenství úvěru je také nová zákonná povinnost věřitele provádět posouzení úvěruschopnosti dlužníka, ƒ navrhované omezení výše RPSN zákonem by mohlo znemožnit či výrazně omezit existenci produktů s krátkou dobou splatnosti (což je dáno matematickými zákonitostmi úrokových počtů) a pro některé spotřebitele by stanovení stropu představovalo spíše nepříjemné omezení přístupu k volným finančním prostředkům, jehož důsledkem by mohl být přesun spotřebitelské poptávky po úvěrech do neregulovaného sektoru, ƒ v některých případech může být využití některých „nestandardních“ úvěrových produktů pro dlužníka objektivně ekonomicky výhodné (např. hrozí-li, že se kvůli své platební neschopnosti dostane do exekuce), ƒ návrh vytváří riziko, že věřitelé budou reagovat na regulaci tím, že budou nákladovou zátěž přesouvat do těch položek, které se do výpočtu RPSN nezahrnují (některé doplňkové služby, sankční poplatky) – tj. bude docházet k regulatorní arbitráži, ƒ limitace maximální výše RPSN může oslabovat obezřetnost a odpovědnost dlužníka vůči ostatním smluvním podmínkám, vytvářet pocit „falešného bezpečí“ zajišťovaného státem ƒ vzhledem k širokému spektru na současném trhu dostupných úvěrových produktů, existenci doplňkových služeb k úvěrovým službám (pojištění schopnosti splácet spotřebitelský úvěr sjednané jako podmínka poskytnutí tohoto úvěru) a vlivu fixních nákladů u krátkodobých smluv na výsledek RPSN je neadekvátní stanovit regulaci diferencovaně pouze podle výše úvěru – rovněž je zde obtížné hledat odůvodnění pro stanovení hraničních hodnot takové diferenciace, ƒ návrh by znamenal významný zásah do svobody smlouvy (který není vyvážen přínosy na straně ochrany spotřebitele); rozhodování o tom, jestli je konkrétní úvěr vhodný pro konkrétního spotřebitele, je nezbytné ponechat na samotném spotřebiteli – ten by k tomu měl pouze mít vytvořené adekvátní podmínky (tj. být především náležitě informovaný). Z uvedených důvodů se Ministerstvo financí rozhodlo cenovou regulaci v podobě limitace nákladů na spotřebitelský úvěr nezavádět.

E.3

Poznatky MF z legislativního procesu k jiným právním normám

Široké spektrum relevantních otázek (s přesahem do ostatních sektorů finančního trhu) bylo projednáno v rámci konzultací a řádných připomínkových řízení vztahujících se k souběžně připravované novele ZPZ (2011-2015) a dále novele ZSÚ (2012). Ministerstvo financí rovněž (z podnětu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy) průběžně intenzivně diskutovalo o možnostech začlenění nově navrhovaného systému odbornosti do rámce zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Ukázalo se však, že takový postup by přinesl řadu jak věcných, tak i institucionálně-procesních omezení, která jeho aplikovatelnost pro potřeby regulace z titulu ochrany spotřebitele prakticky vylučuje. Využití zákona č. 179/2006 Sb. je problematické především z důvodu kvalitativně odlišného cíle, který má systém tímto zákonem upravený zajišťovat (tj. nikoli primárně regulovat vstup osob do odvětví, ale umožňovat zaměstnavatelům definovat si požadavky, které budou uplatňovat u svých uchazečů) a dále pak vzhledem k nedostatečným pravomocem regulátora při akreditační činnosti a schvalování standardů odbornosti. Předkladatel proto, ve shodě s orgánem dohledu (ČNB) od úvah o využití tohoto systému pro regulaci požadavků na odbornost u distributorů upustil a do zvažovaných variant řešení tento ověřovací režim nezahrnul. Aplikaci zákona č. 179/2006 Sb. na „nedistribuční“ pozice (tj. pozice, kde

27

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

nedochází k jednání se zákazníkem a nevzniká tedy přímé riziko neodborného jednání) na finančním (úvěrovém) trhu návrh novely naopak nijak nebrání. Předmětem řady diskusí byla též otázka vhodné legislativní techniky budoucí jednotné právní úpravy distribuce na finančním trhu. Varianty řešení byly v zásadě dvě: vytvořit horizontální kodexovou úpravu (zákon o distribuci finančních služeb) nebo uzpůsobit (upravit, doplnit, sjednotit) stávající převážně sektorovou regulaci finančního trhu. Ministerstvo financí v danou chvíli upřednostnilo druhou cestu, a to především z důvodu ƒ nutnosti urychlené implementace několika nových evropských norem upravujících distribuci finančních produktů (MiFID2, MCD, PRIIPs), ƒ čekání na blížící se přijetí norem dalších (IMD2/IDD) a ƒ stále běžícího legislativního procesu k novele ZPZ, která má být ve vztahu k budoucí jednotné úpravě z velké části předobrazem.

E.4

Poznatky z behaviorální ekonomie

Potřeba posílit fakticky slabší postavení spotřebitele ve vztazích s finančními institucemi a jejich distribučními sítěmi je vedle nutnosti zajistit stabilitu finančního sektoru jedním ze základních důvodů, proč stát přistupuje v této oblasti k regulatorním zásahům. Za specifika finančního trhu, která odůvodňují zvýšenou potřebu ochrany spotřebitele ve srovnání s ostatními odvětvími národního hospodářství, lze považovat především dlouhodobý charakter některých finančních produktů, relativně nízkou frekvenci nakupování některých finančních služeb (a tedy omezenou možnost spotřebitele „učit se z chyb“) a často vysoké finanční závazky, které ze sjednání příslušné smlouvy vyplývají. Účinná politika ochrany spotřebitele přispívá k informovanějšímu rozhodování spotřebitelů, k rozvoji konkurence v nabídce finančních služeb, k omezování nekalých obchodních praktik, stejně jako k prevenci před negativními sociálními jevy, které na spotřebitele mnohdy dopadají v důsledku neadekvátního sjednávání určitých typů finančních produktů (zejména úvěrových). Pro potřeby zhodnocení toho, které z nástrojů ochrany spotřebitele, v jaké jejich podobě a v jakém rozsahu je účelné a účinné využívat v sektoru úvěrů pro spotřebitele, je dostupná řada vědeckých prací a studií z oblasti tzv. behaviorální ekonomie. Některé8 zdůrazňují např. významný vliv způsobu podání informace o nákladových parametrech úvěru na rozhodování žadatele. Při identickém obsahu a rozsahu informací, ale při různém způsobu jejich uspořádání a prezentace zákazníkovi, lze očekávat významně rozdílnou míru racionality v rozhodování spotřebitele (tj. analýzy výhodnosti úvěru podle jeho různých, zejména nákladových parametrů). Empirická analýza naznačuje, že pokud jsou podmínky spotřebitelských úvěrů prezentovány přehlednějším a jasnějším způsobem, je možné nasměrovat spotřebitele k výběru bezpečnějšího úvěru bez toho, abychom omezili svobodu a rozsah výběru. Z hlediska regulace se pak jeví jako velmi důležité, aby finanční instituce poskytovali informace o podmínkách spotřebitelských úvěrů přehledně a jednoznačně; zejména se to týká informací o sankčních nástrojích a nákladech. Kontraproduktivní může být naopak zahlcení zákazníka příliš velkým rozsahem informací. V případě, kdy dochází ke zprostředkování úvěrové smlouvy, měl by mít zákazník jasnou informaci, s jakým typem finančního či úvěrového zprostředkovatele či poradce má co do činění (tj. zdali se jedná o osobu zastupující konkrétní finanční instituci, jakým způsobem je tato osoba odměňována apod.). 8

Švejdová, Lenka: Consumer Credits in the Czech Republic through the Optics of Behavioral Economics: the Impact of the Form of Presented Information on the Individual´s Decision Making. Diplomová práce. Obhájeno na Univerzitě Karlově v roce 2009.

28

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Jiné studie9 se zabývají hodnocením efektivností zavedení standardizovaného ukazatele nákladovosti úvěrů pro spotřebitele – tzv. roční procentní sazbou nákladů (RPSN). Ačkoli se pojem RPSN stává v posledních měsících často diskutovaným, především mezi politiky, kteří jej považují za zásadní v ochraně spotřebitelů, průzkum ukazuje, že spotřebitelé nejenže pojmu RPSN zcela nerozumí, ale navíc se rozhodují především podle výše měsíční splátky. Více než dvě třetiny dotázaných přiznaly, že se s pojmem RPSN již setkaly, více než jedna třetina neví, co znamená. I ti, kdo v první části otázky uvedli, že pojmu RPSN rozumí, neuměli jej ve skutečnosti vysvětlit. Někteří ze spotřebitelů sice dokázali vysvětlit zkratku jako takovou, ale nedokázali říci, co všechno RPSN obsahuje a co tedy jeho výše pro spotřebitele ukazuje. Absenci základní potřebné finančně-úvěrové gramotnosti pak dokumentuje varovná skutečnost, že více než 20 % spotřebitelů ani neví, zda je pro ně lepší hodnota RPSN vyšší, nebo nižší, přičemž v případě žen nebyla schopna správně odpovědět celá třetina dotázaných. Procento správných odpovědí pak klesá s nižším vzděláním, vyšším věkem, horší sociální situací, ale také s menším počtem obyvatel daného města či obce. Lze tedy říci, že v případě cílové skupiny spotřebitelských úvěrů je znalost pojmu RPSN ještě nižší, než v republikovém průměru. Dle závěru šetření tato zjištění poukazují na fakt, že ochrana spotřebitelů prostřednictvím RPSN není příliš účinná - lidé tuto veličinu nevnímají a v jejich rozhodovacím procesu nehraje významnou roli. Objektivně pak je tento ukazatel z hlediska upotřebitelnosti pro spotřebitele „handicapován“ absencí zmíněných sankčních nákladů a netriviálním způsobem výpočtu (tj. iterací), při kterém se prakticky neobejde bez softwarového kalkulačního nástroje. Graf 8 – RPSN a chování spotřebitele

Zdroj: Navigátor bezpečných úvěrů

Sektor spotřebitelských úvěrů je z hlediska behaviorálních poznatků rovněž charakteristický přítomností tzv. selektivního optimismu a přílišné důvěry. Empirické poznatky10 hovoří o tom, že jednotlivci mají obecně sklon sumarizovat informace tím způsobem, že si z jejich celku „vyselektují“ ty nepříznivé a naopak si subjektivně nadhodnotí ty pozitivní. Současně mají lidé sklon věřit tomu, že v jejich případě „dopadnou věci“ lépe, než jak se tomu děje v průměru. Tedy např. že nebudou mít problémy se splácením úvěru (např. vlivem ztráty zaměstnání, úmrtí partnera apod.), že se jich tedy sankční ustanovení smluv o úvěru netýkají atd. Na význam iracionálních, tj. emočních faktorů při rozhodování spotřebitele se poukazuje rovněž v případě úvěrových (kreditních) platebních karet. Sklon ke spotřebě spotřebitele se vydáním karty 9

RPSN není pro spotřebitele podstatné. Navigátor bezpečných úvěrů, 2009. Švejdová, Lenka: Consumer Credits in the Czech Republic through the Optics of Behavioral Economics: the Impact of the Form of Presented Information on the Individual´s Decision Making. Diplomová práce. Obhájeno na Univerzitě Karlově v roce 2009. 10

29

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

zvyšuje,11 a to také proto, že tento spotřebitel systematicky podhodnocuje dlouhodobé náklady spojené s používáním kreditní karty (tj. naivně věří, že si nebude půjčovat na kartu v budoucnu tolik peněz).12 Rozsáhlé dvouleté pozorování 600 000 subjektů na americkém kreditním trhu ukázalo mj. to, že lidé ve většině preferují ex ante kreditní kartu s úrokem 4,9 % na 6 měsíců před nabídkou 7,9 % na 12 měsíců, ač ex post pak tito jedinci po roce zaplatí více, než kdyby na začátku zvolili celoroční nabídku. Významným jevem na trhu spotřebitelských úvěrů, zejména těch s krátkou dobou splatnosti (payday lending)13 je také neefektivita konkurence. Ta může být způsobena urgentní poptávkou spotřebitele po dostupnosti úvěru, která vede k podcenění (ne-li doslova k přehlédnutí) základních nákladových parametrů úvěrového produktu. Prioritou pro dlužníka je zde úvěr vůbec získat, a to rychle.

E.5

Podněty veřejnosti, zkušenosti orgánů dohledu a spotřebitelských sdružení

Zkušenosti orgánů dohledu Česká obchodní inspekce Dozorová činnost České obchodní inspekce byla průběžně zaměřena i na dodržování závazných právních předpisů při nabídce, zprostředkování a poskytování spotřebitelských úvěrů. V rámci projektu bylo provedeno celkem 319 kontrol. Porušení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, bylo zjištěno v 153 případech, tj. 48 % všech kontrol. K nedodržení požadavků zákona docházelo stejně jako v předchozích letech nejčastěji v oblasti reklamy, která nesplňovala požadavky na informace, které musí být spotřebiteli v reklamě sděleny. Nejčastějším prohřeškem byla absence či nesprávná výše RPSN. Tabulka 2 – Kontroly spotřebitelského úvěru – vývoj v letech 2009-2013

Zdroj: Výroční zpráva ČOI 2013

Inspektoři ČOI se také zaměřili na to, zda při nabízení, sjednávání nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru prostřednictvím hlasové telefonní komunikace není používáno telefonní číslo s vyjádřenou cenou. Tyto kontroly byly iniciovány četnými podněty spotřebitelů, kteří při sjednávání spotřebitelského úvěru protelefonovali mnohdy desetitisíce, aniž jim byl spotřebitelský úvěr poskytnut. Tyto případy byly řešeny ve spolupráci s Policií ČR i Českým telekomunikačním úřadem. Kontroly také ukázaly, že řada zprostředkovatelů svoje služby nabízela, aniž měli k této činnosti příslušné živnostenské oprávnění.

11

Stehlík, Petr: Model dluhového financování subjektů a jeho komparace se současnými trendy v oblasti zadlužení domácností. Soutěžní práce do Soutěže o cenu děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Praha, 2012. 12 Applying behavioural economics at the Financial Conduct Authority. Financial Conduct Authority, 2013. 13 Payday lending market investigation - Final report. The Competition and Markets Authority, 2015.

30

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Tabulka 3 – Kontroly spotřebitelského úvěru dle jednotlivých inspektorátů ČOI

Zdroj: Výroční zpráva ČOI 2013

Česká národní banka V oblasti dohledu nad dodržováním podmínek týkajících se sjednávání úvěrů eviduje ČNB největší počet stížností vůči postupu stavebních spořitelen spočívajícím v nevyhovění žádosti o předčasné splacení smlouvy o překlenovacím úvěru. V těchto případech klienti stavební spořitelny žádali o umožnění předčasného splacení, jež bylo podle všeobecných obchodních podmínek stavebních spořitelen podmíněno souhlasem stavebních spořitelen. Důvodem obvykle bylo jednání klienta s jinou finanční institucí, která klientovi nabízela refinancování úvěru s výhodnější úrokovou sazbou oproti poskytnutému překlenovacímu úvěru. V postupu stavebních spořitelen nebylo shledáno porušení smluvních podmínek ani právních předpisů, jelikož bylo předčasné splacení překlenovacího úvěru na základě smluvních ujednání podmíněno souhlasem stavebních spořitelen; v důsledku provedeného šetření však stavební spořitelny stěžovatelům zpravidla následně předčasné splacení umožnily (Zdroj: Vyhodnocení informací z podání veřejnosti doručených České národní bance v roce 2013). Zkušenosti finančního arbitra Sektor spotřebitelských úvěrů je oblastí s největším počtem podaných návrhů na zahájení řízení před finančním arbitrem (v roce 2014 zde představoval počet podání cca 48 % všech podání). Tabulka 4 – Řízení v roce 2014 podle sektorů v působnosti finančního arbitra

Zdroj: Zpráva o činnosti finančního arbitra za rok 2014

V sektoru spotřebitelských úvěrů finanční arbitr rozhoduje především spory týkající se: ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

správnosti výše náhrady nákladů za předčasné splacení úvěru, platnosti odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru či zprostředkovatelské smlouvy, zesplatnění spotřebitelského úvěru, poplatků ze smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo zprostředkovatelské smlouvy, platnosti smlouvy o úvěru, smluvní pokuty nebo jiného smluvního ujednání, 31

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

ƒ určení výše závazku ze smlouvy o úvěru, ƒ práva na úročení úvěru ve výši diskontní sazby (po jeho uplatnění), ƒ výpočtu roční procentní sazby nákladů (RPSN). Ve sledovaném období projednával finanční arbitr, pokud jde o složitost sporu i zájem laické i odborné veřejnosti, zejména spory spotřebitelů s poskytovateli půjček na pořízení automobilu v autobazaru, tedy spory o hodnotu a výpočet RPSN. (Zdroj: Zpráva o činnosti finančního arbitra za rok 2014). Stížnosti a jiné podněty evidované Ministerstvem financí V roce 2014 bylo na věcně příslušný útvar Ministerstva financí doručeno celkem 30 podání týkajících se úvěrů. Největší část tvořily obecné dotazy k zákonu č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ“), a to jak od spotřebitelů, tak i advokátních kanceláří či soudů. Předmětem dotazu bylo vyjasnění působnosti ZSÚ, oprávnění nutné ke zprostředkování a poskytování či konkrétní dotaz na konkurenci předsmluvních informací dle NOZ a ZSÚ Další největší část tvořila podání k lichvě. Tato podání měla většinou obecný charakter (typicky: „MF by mělo bankám zakázat, aby na lidech vydělávali takové nehorázné peníze“), či požadovala na MF konkrétní výrok („Je úvěr od společnosti XY s RPSN ve výši 54 % lichvou?“), či návrh na zastropování RPSN. Z podání je zjevné, že podatelé obecně nemají zcela jasnou představu o tom, jak vysokou RPSN možno alespoň přibližně považovat za přiměřenou. Další podání není zcela možné zařadit do jasně vymezených kategorií, neboť se navzájem prolínají. Lze tak například identifikovat problematickou oblast revolvingových úvěrů a s ní spojeného nebezpečí tzv. „trvalého dluhu“ a návazně předluženosti a hrozby exekučního řízení. Dále se objevují stížnosti např. na nepřiměřené vymáhání dluhů. Na základě přijatých podání lze dále identifikovat jakožto zvláště zranitelnou skupinu seniory, kteří mají objektivně horší přístup k bankovnímu úvěru, což řeší půjčkou u nebankovních poskytovatelů. V roce 2014 byl velkým tématem správný způsob výpočtu RPSN, respektive započítání poplatku za zprostředkování. Zkušenosti organizací na obranu spotřebitelů Níže uvedené poznatky o situaci a hlavních problémech retailového úvěrového trhu identifikovali Člověk v tísni o.p.s., Poradna při finanční tísni o.p.s. a projekt Navigátor bezpečných úvěrů: ƒ řada nebankovních poskytovatelů má svou podnikatelskou činnost postavenou převážně na sankcích vyplývajících z neschopnosti dlužníka úvěr řádně a včas splácet, než na úvěrové službě jako takové (extrémně vysoké úroky z prodlení, zpoplatněné upomínky, nepřehledné smluvní podmínky, rozhodčí doložky), ƒ na zadlužení osob vydělávají i další subjekty – tzv. oddlužovací agentury, ƒ největší problém generující zadlužení je nesmyslně nastavený proces vymáhaní dluhů (exekuce nepostihují jen chronické dlužníky, naopak je „vyrábějí“; v řadě případů se fakticky nejedná o zastupování zájmů věřitelů, ale zájmů advokátů), ƒ hlavními predátorskými praktikami jsou: využívání zajišťovacích titulů (směnka), exekutorské zápisy, dohody o srážkách ze mzdy, úprava započítání příchozích plateb, slučování žalob, povinnost úhrady nákladů soudního/rozhodčího řízení, ƒ průměrná výše celkového dluhů klientů: 43 % do 300 tis. Kč, 30 % od 301 do 600 tis. Kč, 16 % od 601 do 1000 tis. Kč, 10 % nad 1 mil. Kč, 32

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

ƒ skladba věřitelů klientů: 55 % bankovní i nebankovní, 25 % pouze firmy, 20 % pouze banky, ƒ důvod platební neschopnosti: 10,5 % ztráta zaměstnání; 4-5 % nekomunikace s věřiteli, naivita, závazky blízké osoby, rozvod/rozchod, nemoc; 2-4 % závazky z podnikání, trvalé snížení příjmů, přechodné snížení příjmů; do 1 % změna zaměstnání, výkon trestu, úraz, úmrtí blízkého, snížení příjmů blízkého, odchod do důchodu, neočekávané výdaje, narození dítěte, mateřská/rodičovská dovolená, koupě nemovitosti, závislosti, závazky vůči státu, ƒ vhodná místa pro pořádání osvětových seminářů v oblasti rodinných financí a zadlužování: výrobní provozy, firmy, školy, azylové domy, domovy důchodců, pečovatelská zařízení, dětské domovy. Zkušenosti Policie ČR Z veřejných sdělení Policie ČR vyplývá, že specifický segmentem, ve kterém dochází k poškozování spotřebitelů, je segment sociálních menšin a sociálně slabých osob. Zde se hovoří především o problému lichvy v romské komunitě.14 Box 2 – Lichva, úvěrové podvody a s ní související další trestná činnost v romské komunitě Lichva v romské komunitě Lichva je v romské komunitě v některých případech spojena s násilným uplatňováním pohledávky, nebo může nabývat podoby jiné trestné činnosti spojené s jinými trestnými činy. Nejčastěji se jedná o spojení s trestnými činy vydírání, útisk, porušování domovní svobody, loupež a omezování osobní svobody. Česká podoba lichvy se vyskytuje v anomických komunitách, jejichž obyvatelé jsou dlouhodobě nezaměstnaní a závislí na dávkách sociálního zabezpečení, nevlastní žádný nebo minimální majetek, často neplní povinnosti spojené s užíváním bytu. Tyto komunity vykazují vysokou míru segregace od ostatních skupin obyvatel obce či města. Při řešení problému s lichvou v okrese Ústí nad Labem by policie bez spolupráce s nevládní organizací “Člověk v tísni“ nedokázala přesvědčit tak velký počet poškozených osob lichvou, které by vypovídaly proti lichvářům, a tím nashromáždit dostatek důkazů, aby mohlo být zahájeno trestní stíhání proti konkrétním osobám. Lichváři peníze půjčovaly v Krásném Březně, téměř všichni poškození byli z ul. Matiční, nebo ulic přilehlých, o kterých se dá říci, že zde bydlí sociálně nejchudší. Při realizaci třech třech případy ve kterých bylo celkem obviněno 10 osob. Úvěrové podvody v romské komunitě Lichváři, se domlouvají s romskými podnikateli v oblasti kopáčských prací, že je zaměstnají, poté jim nechají potvrdit žádost o poskytnutí úvěru na nákup zboží o výši výdělku ( po měsíci jsou propuštěni - zkušební doba). Lichváři je nabádají, kde můžou odebrat zboží na úvěr, Lichváři si s dlužníkem jdou zboží vybrat, po jeho zakoupení na úvěr si ho ponechají nebo případně prodají dalšímu zájemci. Dlužníkovi odpustí z jeho dluhu maximálně jednu třetinu nebo pouze 10 procent ze skutečné hodnoty zboží V případech kdy dochází k trestním oznámením na dlužníky od úvěrových společností jsou stíhány tyto osoby pro úvěrový podvod, proti lichvářům v trestním řízení nevypovídají, protože mají strach, že celá jejich rodina bude vyhozena na ulici. Zde je možno hovořit o kvalitativní trestné činnosti, vysoce latentní ze strany lichvářů a téměř nepostihnutelnou ze strany orgánů činných v trestním řízení. Zdroj: Policie ČR

Lichva je příslušné zprávy v romské komunitě jev častý a z velké části akceptovaný. První půjčka peněz od lichváře bývá dobrovolným rozhodnutím jedince. Soustředění Romů do jedné lokality, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní a perspektivně obtížně zaměstnatelní, tzn. sociálně slabí a potřební, vytváří vhodné podmínky pro vznik a existenci lichvy. Podle zjištěných informací je lichva přijatelná pro obě strany, jsou-li splátky navýšeny do 50 % původní půjčky.

14

Viz např. text Lichva v romské epolis.cz/download/pdf/materials_65_1.pdf.

komunitě

33

(aut.

Policie

ČR)

–

dostupné

na

http://

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Ochota zveřejnit problémy s lichvou a podat trestní oznámení na lichváře je přímo úměrná zvyšujícím se procentům navýšení splátek, porušováním pravidel při vymáhání splátek a navyšováním dluhu bez udání důvodu, stoupající brutalitou, vyhrožováním, ničením osobního majetku, fyzickými útoky na dlužníka a jeho rodinu. Pouze Romové zahnaní na okraj, do naprosto zoufalé a mezní situace, jsou ochotni podat trestní oznámení na lichváře a svědčit v zahájeném trestním řízení. Orgány činné v trestním řízení, v první fázi policejní orgán, nejsou schopny vyhledávat trestný čin lichvy bez pomoci obětí nebo svědků. Policisté musí zvládat obecně platný psychologický jev, kdy snadněji přistupují k Romům, kteří jsou tzv. bezproblémoví, spolupracující, inteligentnější a integrovaní - což bývají lichváři, a hůře spolupracují s chudými, desintegrovanými Romy, kteří páchají nekvalifikovanou bagatelní trestnou činnost - což bývají oběti lichvářů. Půjčování peněz a splácení několikanásobně navýšené částky je Romy chápáno jako služba, která by jim za jiných podmínek nebyla poskytnuta. Komerční půjčka za legálních podmínek je pro tuto skupinu Romů nedosažitelná.

E.6

Studie Evropské komise k regulaci úvěrového sektoru

Při volbě metodiky k hodnocení problematiky a zvažovaných dopadů regulace se lze ve značné míře inspirovat dopadovými studiemi zpracovanými Evropskou komisí. Ty představovaly východiska následně navrhovaných a schvalovaných směrnic upravujících úvěry pro spotřebitele (CCD, MCD). Výsledné znění směrnic (a konečný způsob jejich implementace do národních právních řádů členských zemí EU) se od těchto původních východisek samozřejmě může odchylovat. Řada ustanovení je výsledkem politického kompromisu v rámci standardního legislativního procesu (tzv. trialogy), což má mimo jiné svůj odraz v počtu a podobě možností národní volby - tzv. diskrecí. Dopadová studie ke směrnici MCD Dopadová studie zdůrazňuje systémový aspekt sektoru úvěrů na bydlení – tj. souvislost problémů, které se v tomto segmentu finančního trhu objevily s globální finanční krizí nastartovanou v roce 2008. Vhodná regulatorní reakce je dle EK nutným nástrojem stabilizace trhu a vytvoření podmínek pro jeho zdravý budoucí rozvoj. V rámci hodnocení dopadů jednotlivých variant využívá následující hodnotící kritéria: ƒ spotřebitelé – důvěra v trh, mobilita, dostupnost přeshraničních produktů, dostupnost informací a jejich srovnatelnost, cena produktu, riziko předluženosti, ƒ věřitelé a úvěroví zprostředkovatelé – jednorázové náklady na uzpůsobení (školení, úprava systémů), průběžné náklady, změna konkurence na trhu, přeshraniční obchod, prostor pro regulatorní arbitráž, ƒ členské státy (a jejich administrativa) – náklady na zavedení nové regulace, efektivnost dohledu (a průběžné náklady na něj).

34

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Obrázek 6 – Zdroje problémů na trhu hypotečních úvěrů dle EK

Zdroj: Dopadová studie EK k návrhu směrnice MCD

V rámci studie pak byly identifikovány níže uvedené specifické problémy sektory. K nim pak byly přiřazeny specifické a operativní cíle, které by nová úprava měla plnit. 6SHFLILFNpSUREOpP\ 6SHFLILFNpDRSHUDWLYQtFtOH 1HSRURYQDWHOQi QHY\YiåHQi QH~SOQi D QHMDVQi =DMLVWLW åH UHNODPD QD K\SRWpþQt ~YČU\ MH UHNODPDDPDUNHWLQJ Y\YiåHQi ~SOQi MDVQi D XPRåĖXMH VURYQiQt MHGQRWOLYêFKQDEtGHN x UL]LNRåHUHNODPQtPDWHULiO\EXGRXYpVWNPDWHQt VSRWĜHELWHOH x ]DMLVWLWåHUHNODPDQDK\SRWpþQt~YČU\REVDKXMHMDVQp NRPSOHWQtDY\YiåHQpLQIRUPDFH x QHVURYQDWHOQRVWUHNODPQtFKPDWHULiOĤYUiPFLFHOp(8

x

QHVURYQDWHOQRVWDPH]HU\YSUDYLGOHFKWêNDMtFtFKVH UHNODP\DPDUNHWLQJXK\SRWpþQtFK~YČUĤ



x x

]DMLVWLWåHUHNODPDQDK\SRWpþQt~YČU\MHSUH]HQWRYiQD ]SĤVREHPXPRåĖXMtFtPVURYQiQtMHGQRWOLYêFKQDEtGHN ]DMLVWLWåHVSRWĜHELWHOpQDNXSXMtFtSĜHVKUDQLþQČD QDEt]HMtFtSĜHMtFtVLSRVN\WRYDWVYpVOXåE\SĜHVKUDQLþQČ QHMVRXRPH]RYiQLSĜtOLãQRXUHJXODFt

1HGRVWDWHþQp]DVWDUDOpVORåLWpQHSRURYQDWHOQpD 9\EDYLW VSRWĜHELWHOH SURVWĜHGN\ XPRåĖXMtFtPL PX QHMDVQpSĜHGVPOXYQtLQIRUPDFH þLQLWLQIRUPRYDQpUR]KRGQXWtYHVSUiYQêþDV x SĜHGVPOXYQtLQIRUPDFHQHXPRåĖXMtVSRWĜHELWHOL x ]DMLVWLWåHSRVN\WRYDQpLQIRUPDFHMVRXVURYQDWHOQpD WRMDNGRPDWDNQDSĜtþ(8 VHLQIRUPRYDQČUR]KRGQRXWDQHERVURYQiYDW MHGQRWOLYpQDEtGN\ x ]DMLVWLWåHSRVN\WRYDQpLQIRUPDFHMVRX~SOQpMDVQpD YSRGREČNWHUpMHVSRWĜHELWHOVFKRSHQUR]XPČW x QHGRVWDWHþQêPHFKDQLVPXVNRQWURO\D Y\QXFRYiQt x ]DMLVWLWåHSRVN\WRYiQtLQIRUPDFtMHĜiGQČGRKOtåHQRD Y\QXFRYiQR x QHVURYQDWHOQRVWPH]LSRVN\WRYiQtPLQIRUPDFt x ]DMLVWLWåHYãLFKQLYČĜLWHOpD~YČURYt]SURVWĜHGNRYDWHOp YČĜLWHOLD~YČURYêPL]SURVWĜHGNRYDWHOL SRVN\WXMtDGHNYiWQtLQIRUPDFH x QHYKRGQČQDþDVRYDQpREGUåHQtSĜHGVPOXYQtFK x ]DMLVWLWåHLQIRUPDFHMVRXSRVN\WRYiQ\YHVSUiYQêþDV LQIRUPDFt XPRåĖXMtFtVSRWĜHELWHOLY\EtUDWVLPH]LMHGQRWOLYêPL  SURGXNW\

x

35

]DMLVWLWåHYČĜLWHOpDGLVWULEXWRĜLSRVN\WXMtFtVYpVOXåE\

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

SĜHVKUDQLþQČQHEXGRXPXVHWVSOĖRYDWUĤ]QpLQIRUPDþQt SRåDGDYN\

3RVN\WRYiQtQHYKRGQpKRSRUDGHQVWYt x NRQIOLNW]iMPĤY\SOêYDMtFtQDSĜ]HV\VWpPX RGPČĖRYiQtPĤåHRYOLYQLWNYDOLWXSRVN\WQXWpKR SRUDGHQVWYt x QHGRVWDWHþQČGHILQRYDQiRGSRYČGQRVW]D SRVN\WQXWpSRUDGHQVWYt x DEVHQFHUHJXODFHYREODVWL]DMLãWČQtY\VRNp NYDOLW\SRUDGHQVWYt 

1HRGSRYtGDMtFtSRVX]RYiQtYKRGQRVWLDERQLW\ x QHVSUiYQiPRWLYDFHNSURYHGHQtRGSRYtGDMtFtKR SRVRX]HQtYKRGQRVWLDERQLW\ x QHVFKRSQRVWGRVWDWVHNHVSROHKOLYêP LQIRUPDFtPRGOXåQtNRYL x QHH[LVWHQFHHYURSVNpUHJXODFHGĤNODGQpKR SRVRX]HQtYKRGQRVWLDERQLW\ x EDULpU\EUiQtFtSĜtVWXSXNHVSROHKOLYêP LQIRUPDFtPRGOXåQtNRYL  1H~þLQQpQHMHGQRWQpQHERQHH[LVWXMtFtUHJLVWUDFH SRYROHQt D UHåLP\ GRKOHGX QDG ]SURVWĜHGNRYDWHOL ~YČUX x QHGRVWDWN\YUHJLVWUDFLDDXWRUL]DFL x QHGRVWDWN\YRSDWUQRVWQtFKSRåDGDYFtFKD GRKOHGX  1H~þLQQpQHMHGQRWQpQHERQHH[LVWXMtFtUHJLVWUDFH SRYROHQt D UHåLP\ GRKOHGX QDG QH~YČURYêPL LQVWLWXFHPLSRVN\WXMtFtPLK\SRWHþQt~YČU\ x QHGRVWDWN\YUHJLVWUDFLDDXWRUL]DFL x QHGRVWDWN\YRSDWUQRVWQtFKSRåDGDYFtFKD GRKOHGX 

=DMLVWLW åH SRUDGHQVWYt WêNDMtFt VH K\SRWpþQtFK ~YČUĤMHREMHNWLYQtQHVWUDQQpDYQHMOHSãtP]iMPX VSRWĜHELWHOH x PLQLPDOL]RYDWUL]LNRåHNRQIOLNW]iMPĤQDSĜ RGPČĖRYiQt RYOLYQtNYDOLWXSRVN\WRYDQpKR SRUDGHQVWYt x ]OHSãLW~URYHĖSUiYQtMLVWRW\VRKOHGHPQD ]DMLãWČQtSRUDGHQVWYtD]DMLVWLWåHSRUDGFLVSOĖXMt XUþLWp]iNODGQtVWDQGDUG\

x

]DMLVWLWåHVSRWĜHELWHOpQDNXSXMtFtSĜHVKUDQLþQČD QDEt]HMtFtSĜHMtFtVLSRVN\WRYDWVYpVOXåE\SĜHVKUDQLþQČ QHMVRX]DWČåRYiQLUR]GtOQêPLSUDYLGO\

=DMLVWLW åH VH YČĜLWHOp D GOXåQtFL UR]KRGXMt RGSRYČGQČ x ]DMLVWLWåHNRQIOLNW]iMPĤQHRYOLYĖXMHUR]KRGQXWt RSRVN\WQXWtþLSĜLMHWt~YČUX x ]DMLVWLWSĜtVWXSNRGSRYtGDMtFtPLQIRUPDFtP]D ~þHOHPKRGQRFHQtYKRGQRVWLDERQLW\ x ]DMLVWLWåHYČĜLWHOpDGHNYiWQČKRGQRWtERQLWX VSRWĜHELWHOH x ]DMLVWLWåHYČĜLWHOpDQHER~YČURYt ]SURVWĜHGNRYDWHOpDGHNYiWQČKRGQRWtYKRGQRVW K\SRWpþQtKR~YČUXSURVSRWĜHELWHOHVRKOHGHPQD MHKRSRWĜHE\DSUHIHUHQFH =DMLVWLWRGSRYtGDMtFtUHJXODWRUQtUHåLPSUR~YČURYp ]SURVWĜHGNRYDWHOH ]D ~þHOHP LQWHJUDFH MHGQRWQpKR WUKX x ]DMLVWLWåHYãLFKQL~YČURYt]SURVWĜHGNRYDWHOpMVRX RGSRYtGDMtFtP]SĤVREHPUHJLVWURYiQL DXWRUL]RYiQLDGRKOtåHQL x ]DMLVWLWåHH[LVWXMtURYQpSRGPtQN\QDWUKXPH]L ~YČURYêPL]SURVWĜHGNRYDWHOLDRVWDWQtPLKUiþLQD WUKX =DMLVWLWRGSRYtGDMtFtUHåLPSURSĜLMHWtSURYR]RYiQt D GRKOHG QDG QH~YČURYêPL LQVWLWXFHPL SRVN\WXMtFtPLK\SRWpþQt~YČU\ x ]DMLVWLWåHQH~YČURYpLQVWLWXFHSĤVREtFtQD K\SRWpþQtPWUKXMVRXRGSRYtGDMtFtP]SĤVREHP UHJLVWURYiQLDXWRUL]RYiQLDGRKOtåHQL x ]DMLVWLWåHH[LVWXMtURYQpSRGPtQN\QDWUKXPH]L QH~YČURYêPLLQVWLWXFHPLDRVWDWQtPLKUiþLQDWUKX

Hodnocení variant EK založila jak na kvantifikovatelných, tak na nekvantifikovatelných nákladech a přínosech. Kvantifikovatelné náklady jsou rozděleny na jednorázové náklady a na roční bázi se opakující náklady. Kvantifikovatelné přínosy pro spotřebitele a společnost celkově jsou počítány jako snížení počtu nesplněných závazků spotřebitelů na roční bázi.

36

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

F.

Náklady a přínosy zkoumaných variant. Návrhy řešení

Výběr oblastí pro hodnocení variant Výčet všech oblastí, v nichž mohou členské státy dle příslušné evropské regulace potenciálně uplatnit diskreci (a které tedy představují určité možnosti regulatorní volby), je součástí přílohy k této Závěrečné zprávě z RIA. Vzhledem k rozsahu těchto diskrecí bylo nutné provést určitý předvýběr, u kterého považoval předkladatel za účelné a smysluplné provést variantní hodnocení dopadů. Do variantního vyhodnocování předkladatel zahrnul i některé dílčí problémy, které nejsou evropskými směrnicemi upraveny, a představují tak čistě národní řešení. Hodnocení variant z hlediska nákladů a přínosů a následné doporučení vhodného řešení tak bude provedeno v následujících oblastech: ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

věcná působnost osobní působnost – spotřebitel nebo i drobný podnikatel? distributoři úvěrů pro spotřebitele a přípustné způsoby distribuce systém ověřování odbornosti distributorů úvěrů institucionální uspořádání povolovacích a dohledových činností předčasné splacení úvěru na bydlení standardizace a vzájemné uznávání oceňování nemovitostí omezení plateb předem vázanost ostatních bankovních produktů na úvěr pro spotřebitele cizoměnové úvěry lhůta na rozmyšlenou smluvní pokuty

V rámci těchto oblastí předkladatel do hodnocení dopadů zahrnul pouze vybrané varianty, které mají věcný i procesní potenciál řešit zkoumaný problém. Proč a jaké spektrum variant bylo do analýzy zařazeno (a které varianty naopak nikoli), je v rámci popisu konkrétní oblasti, resp. zhodnocení a doporučení vhodného řešení nicméně vždy uvedeno (typicky lze např. zmínit problematiku institucionálního zajištění ověřování odbornosti a možnosti využití zákona č. 179/2006 Sb.). Základní koncepční východiska (eliminace meziproduktové regulatorní arbitráže, posílení odpovědnosti distributorů za poskytované služby, potřeba sjednocení regulace na finančním trhu apod.) vlastní dopadová studie nevyhodnocuje. Analýzy těchto aspektů byly již řádně provedeny, dominantě pak v rámci konzultací v rámci Pracovní skupiny a návazných jednání v rámci legislativního procesu k předloženému návrhu novely (viz výše – část E.1). Předkladatel proto považuje za postačující, že se na tato východiska v odůvodnění návrhu novely pouze odkazuje a rozvádí je do konkrétních variant řešení. Do variantního hodnocení nejsou zařazeny oblasti, jejichž úprava je – bez možnosti uplatnit národní řešení (diskreci) – předurčena evropským právem v režimu maximální harmonizace (typicky např. způsob výpočtu RPSN). K metodice analýzy přínosů a nákladů a k možnostem kvantifikace dopadů Kvantitativní analýza v rámci výše uvedených oblastí hodnocených pro hodnocení variant je provedena u následujících dílčích otázek: ƒ věcná působnost – hodnotová hranice působnosti (F.1.1) ƒ systém ověřování odbornosti distributorů úvěrů – způsob ověření odbornosti distributorů (F.4.1) ƒ institucionální uspořádání povolovacích a dohledových činností (F.5) 37

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

ƒ předčasné splacení (F.6) ƒ smluvní pokuty (F.12) Dopadová studie se v závěrečné zprávě soustředí – vzhledem k povaze zkoumaného problému, kterým je otázka potřeby kroků v oblasti právní úpravy úvěrů spotřebitele – na převážně kvalitativní hodnocení přínosů a nákladů. Předkladatel je názoru, že robustní a smysluplné kvantitativní propočty jednotlivých variant řešení, které by měly potenciál přinést výstupy s přidanou analytickou a rozhodovací hodnotou, by musely být postaveny na znalosti řady vstupních parametrů, které však buď nelze spokojivě odhadovat (typicky rozsah změny počtu osob v odvětví), které se značně liší napříč sektorem (míra již zavedené a uplatňované samoregulace jednotlivých poskytovatelů a zprostředkovatelů úvěrů, struktura distribučních sítí – interní vs. externí apod.), nebo které nelze z dostupných a věrohodných zdrojů v požadované struktuře získat. Limitované možnosti kvantitativní analýzy v oblasti spotřebitelského práva potvrzuje i odborná literatura (např. Consumer Policy Toolkit, OECD, 2010). Řada hypotetických nákladů na adresáty nové úpravy již navíc vyplývá ze stávající regulace, a návrh jejich rozsah buď nemění vůbec, nebo jen marginálně, ať už se jedná o náklady jednorázové, či opakované. Identifikované přínosy pak odrážejí cíle nové úpravy: zvýšení ochrany spotřebitele, eliminaci nejzávažnějších problémů souvisejících se sjednáváním retailových úvěrových produktů (a jejich celospolečenských následků), vytvoření předpokladů pro efektivnější výkon dohledu v sektoru atp. Pozitivní důsledky vyšší míry ochrany spotřebitele a zlepšení právního prostředí jsou vždy podmíněny i jistou kvalitou na straně konkrétních spotřebitelů – v tom, že si uvědomují svá získaná práva a jsou ochotni a schopni je uplatňovat, že disponují určitou elementární analytickou (srovnávací) dovedností. V tomto smyslu je dle názoru předkladatele obtížné tyto přínosy, podobně jako je tomu u jiné spotřebitelské legislativy (typicky NOZ), kvantifikovat. Obecně lze samozřejmě považovat za nezbytné, aby mezní efekt na straně přínosů byl úměrný nákladům, které regulatorní změna přinese na straně podnikajících osob. Hranice této úměrnosti jsou však již plně subjektivní kategorií. Ex-ante kvantitativní hodnocení této žádoucí ekonomické rovnováhy je však kromě výše uvedených omezení na straně spotřebitele limitováno i problémem transformace kvalitativního kritéria/cíle do kvantifikovaného ukazatele a omezenou dostupností robustní datové základny, která by umožňovala porovnat (budoucí) cílový stav se současným. Tato úskalí jsou zachycena v následujícím přehledu. POTENCIÁLNÍ PŘÍNOSY

MOŽNÝ KVANTIFIKOVANÝ

LIMITY PŘÍNOSU A JEHO

NA STRANĚ SPOTŘEBITELE

UKAZATEL PŘÍNOSU

PŘÍPADNÉ EX-ANTE KVANTIFIKACE

ƒ zvýšení informovanosti spotřebitele, vyšší transparentnost produktů, posílení jeho racionálního rozhodování

ƒ zvýšení konkurence na trhu, vyšší dostupnost a nižší cena

ƒ zvýšení finanční gramotnosti spotřebitelů

ƒ měření gramotnosti lze provést až po určité době působení nové úpravy ƒ finanční gramotnost není jen funkcí zlepšených informací dodávaných spotřebiteli

ƒ snížení poptávky po krátkodobých úvěrových produktech

ƒ poptávka po krátkodobých úvěrových produktech nemusí být nutně vždy závadná ƒ snížení poptávky po úvěrech může mít i své objektivní makroekonomické příčiny

ƒ zúžení „šedé zóny“

ƒ současný rozsah „šedé zóny“ není přesně znám (z hlediska rozdělení

38

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

(zejména krátkodobých) úvěrových produktů pro spotřebitele

na poskytovatele a zprostředkovatele), nelze tedy dobře definovat výchozí stav a ten pak porovnat se stavem cílovým ƒ zvýšení přeshraniční produkce

ƒ přeshraniční obchod je primárně limitován mezinárodními bariérami (jazykovými, kulturními, historickými) – jeho případné zvýšení tedy nemusí s přijatými opatřeními mít souvislost ƒ přeshraniční úvěrování je současně zdrojem rizik pro spotřebitele

ƒ snížení rizikové přirážky u krátkodobých úvěrových produktů

ƒ riziková přirážka je značně individuální ukazatel, který navíc odráží i makroekonom. podmínky na trhu

ƒ snížení rozsahu neschopnosti spotřebitelů splácet, resp. splatit závazek z úvěru

ƒ všeobecné snížení defaultní sazby u spotřebitelských produktů

ƒ snížení defaultní sazby lze za trvalé (významné) označit až po dlouhodobém pozorování stejnou metodikou; v danou chvíli nejsou známy žádné „únosné“, „bezpečné“ či zdravé defaultní sazby, tím méně, které by byly porovnatelné se zahraničím a které by tedy byly analyticky upotřebitelné jako měřítko zlepšení

ƒ zvýšení produktové mobility spotřebitele (možnosti ukončit smluvní vztah)

ƒ zvýšení podílu předčasně ukončených úvěrových smluv (z podnětu spotřebitele), resp. odstoupení od smlouvy

ƒ předčasné ukončení smlouvy nemusí být pro spotřebitele vždy výhodné (záleží na smlouvních nebo zákonných podmínkách předčasného splacení)

ƒ snížení rozsahu deliktní činnosti spojené s poskytováním či zprostředkováním úvěrů

ƒ snížení počtu stížností přijatých regulátorem, orgánem dohledu, spotřebitelskými sdruženími

ƒ stížnost nemusí vypovídat o tom, že skutečně došlo k deliktnímu jednání (tj. může být nedůvodná)

ƒ snížení počtu řešených spotřebitelských sporů v sektoru úvěrů

ƒ nižší počet řešených sporů může souviset se slabou vůlí spotřebitele uplatňovat svá práva (tj. podávat podněty k řešení sporů)

ƒ snížení politické poptávky po cenové regulaci (stropování nákladů)

ƒ potřeba regulace již byla Parlamentem ČR v minulosti projednána, argumenty proti regulaci již byly vzaty na vědomí.

ƒ snížení trestné činnosti související s půjčováním peněz

ƒ prokázání přínosu je podmíněno nezměněnou „elasticitou“ spotřebitele k oznamování trestné činnosti a jejím řešením Policií ČR

ƒ rozsah rozdílů a výjimek v regulaci napříč sektorem úvěrových produktů (a dalšími sektory finančního trhu jako celku)

ƒ příznivé působnosti jednotnosti a přehlednosti regulace je podmíněno i určitou kvalitou na straně spotřebitele

ƒ přehlednost, integrita a konsistence regulace spotřebitelských úvěrů

39

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

ƒ zvýšení efektivity dohledu nad právy a povinnostmi stanovenými právní úpravou

ƒ lepší poměr důvodných zjištění vůči rozsahu provedených kontrol

ƒ možné provést až po určité době působení nové právní úpravy

ƒ snížení nákladů spotřebitele na vypořádání závazků vůči věřiteli při nesplnění smluvních podmínek a při předčasném splacení mimo fixaci

ƒ snížení průměrného finančního nákladu spotřebitele při defaultu ƒ snížení nákladů na předčasné splacení mimo období fixace

ƒ jde-li o netržní snížení (cenová regulace), může dojít k negativnímu univerzálnímu dopadu na stranu nabídky (zdražení úvěrů i pro bonitní klientelu s cílem věřitele vytvořit rezervy pro případ nemožnosti plně kompenzovat finanční ztrátu na dlužníkovi v defaultu)

Ministerstvo financí v únoru 2015 oslovilo tuzemské banky a stavební spořitelny dotazníkem, který měl poskytnout alespoň základní vodítko pro některá kvantitativní hodnocení týkající se nákladových dopadů zvažované regulace. Ze získaných odpovědí na některé dílčí otázky týkající se očekávaných dopadů nové regulace vyplynula značná různorodost hodnocení respondentů, potvrzující pochybnosti předkladatele o možnosti smysluplné agregace finančních dopadů na úrovni sektoru jako celku. Např. v otázce směřující na odhadované dodatečné náklady plynoucí z nutnosti uzpůsobení interních IT systémů banky uváděly odpovědi v intervalu od 4,7 až do 120 milionů Kč, přičemž se jednalo o banky podobné velikosti. Podobná nejednotnost v řádech očekávaných dopadů se projevila v případě otázky na očekávané náklady související se změnou obchodních (distribučních) smluv. Zde byly dopady vyčísleny od 200 tis. Kč do 10 mil. Kč. Z těchto významných rozptylů udávaných údajů lze dovodit, že respondenti ke kvantifikaci využívali různou metodiku, tj. že do příslušných nákladů zahrnovali položky s nestejným obsahem.

F.1

Věcná působnost

Věcná působnost nám vyjadřuje, na jaké služby a produkty se právní úprava bude vztahovat. Řešení pro trh úvěrů pro spotřebitele musí vycházet z působnosti vymezené směrnicemi MCD a CCD, resp. z diskrecí, které umožňují uplatnit národní regulatorní přístup. Směrnice MCD se obecně vztahuje na smlouvy o úvěru, které jsou zajištěny zástavním právem k nemovitosti určené k bydlení nebo jiným srovnatelným zajištěním běžně používaným v členském státě na nemovitosti určené k bydlení anebo které jsou zajištěny právem k nemovitosti určené k bydlení a smlouvy o úvěru, jejichž účelem je nabytí nebo zachování vlastnických práv k pozemku nebo ke stávající nebo projektované budově. Článek 3 odst. 3 směrnice ovšem umožňuje členským státům neuplatňovat směrnici MCD na některé typy smluv o úvěru a zároveň je možné rozšíření působnosti směrnice i na jiné nemovitosti než nemovitosti určené k bydlení. Směrnice CCD se nevztahuje na úvěry pokryté směrnicí MCD a některé další typy úvěrů. Zákon o spotřebitelském úvěru, který je platnou transpozicí směrnice CCD, navíc (oproti horní hranici ve výši 1 880 000 Kč) stanovil spodní hodnotovou hranici působnosti na 5 000 Kč. Na spotřebitelské úvěry, které tuto hranici (a to ani v součtu na roční bázi) nepřesahují, se pak ZSÚ nevztahuje. V rámci přípravy nové právní úpravy by měla být tato hranice předmětem přezkumu (z hlediska dopadů, které měla po dobu platnosti stávajícího zákona na subjekty na trhu).

40

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

F.1.1 Hodnotová hranice působnosti Popis problému Z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru jsou vyňaty spotřebitelské úvěry, u nichž je výše úvěru buď nižší než 5 000 Kč (v kumulativním vyjádření na ročním základě) nebo vyšší než 1 880 000 Kč. Existence spodní hodnotové hranice je objektivně zdrojem regulatorní arbitráže, tj. rizika, že takto arbitrárně stanovená částka bude motivovat poskytovatele sjednávat smlouvy s takovou výší úvěru, která se „regulovanému koridoru“ vyhne. Obrázek 7 – Hodnotová hranice působnosti zákona o spotřebitelském úvěru (úvěry bez zajištění)

Zdroj: MF

Existence horní hranice nepřináší žádné praktické problémy, úvěry na bydlení nad touto hranicí budou spadat do působnosti zákona z titulu transpozice směrnice MCD, nezajištěné spotřebitelské úvěry nad horní hranicí působnosti ZSÚ bývají poskytovány prověřeným a bonitním klientům, nikoli v rámci běžného trhu spotřebitelských úvěrů. Lze považovat za žádoucí zvážit, zda by hranice, jejichž zavedení evropská směrnice nepožaduje, neměly být v rámci nového zákona revidovány. Varianty řešení a jejich hodnocení x x x x

varianta 0: Ponechání stávajících hranic u spotřebitelského úvěru varianta 1: Zrušení pouze spodní hodnotové hranice (5 000 Kč) varianta 2: Zrušení pouze horní hodnotové hranice (1 880 000 Kč) varianta 3: Zrušení horní i spodní hodnotové hranice (představující kumulovaný dopad varianty 1 a varianty 2)

Variantu předpokládající pouze parametrickou změnu hodnotových hranic při jejich zachování předkladatel do vyhodnocování nezahrnul, neboť neřeší problém rizik spojených s regulatorní arbitráží. Pro změnu hodnotové hranice – např. z 5 tisíc na 3 tisíce – navíc MF nedisponuje robustními statistikami, na základě kterých by ji bylo možné obhájit jako řešení, které může současný stav na trhu zlepšit. Varianta 0 – Ponechání stávajících hranic u spotřebitelského úvěru Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

Spotřebitelé

˜Setrvání v riziku regulatorní arbitráže ze strany věřitelů

˜

Poskytovatelé

˜

˜ Zachování zisků těch nebankovních

41

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

poskytovatelů a zprostředkovatelů, kteří hranici využívali pro regulatorní arbitráž ˜Zachování nižší administrativní zátěže pro prodejce drobného zboží či služeb na splátky

˜

Zprostředkovatelé

˜Nutnost nadále sledovat (ne)překročení hodnocení hranice ˜Reputační riziko (související s rizikem regulatorní arbitráže)

Dohled Stát (regulátor)

˜ ˜

Varianta 1 - Zrušení pouze spodní hodnotové hranice (5 000 Kč) Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady ˜Možné (ale spíš marginální) zdražení úvěrových produktů ˜Omezení zisků těch nebankovních poskytovatelů a zprostředkovatelů, kteří hranici využívali pro regulatorní arbitráž ˜Vyšší administrativní zátěž pro prodejce drobného zboží či služeb na splátky

Spotřebitelé Poskytovatelé

Zprostředkovatelé

Dohled

˜

Stát (regulátor)

˜

Přínosy a pozitivní dopady ˜Rozšíření ochrany spotřebitele, eliminace regulatorní arbitráže ˜

˜ ˜Zjednodušení popisu působnosti zákona pro následný výkon dohledu ˜Zlepšení kvality regulace (odstranění zdroje regulatorní arbitráže)

Varianta 2 - Zrušení pouze horní hodnotové hranice (1 880 000 Kč) Sledovaný subjekt Spotřebitelé Poskytovatelé

Zprostředkovatelé

Dohled Stát (regulátor)

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady ˜(Spíše nevýznamné) rozšíření ochrany spotřebitele, eliminace regulatorní arbitráže

˜

˜Omezení zisků těch nebankovních ˜ poskytovatelů a zprostředkovatelů, kteří hranici využívali pro regulatorní arbitráž (spíše nevýznamné s ohledem ˜ na nové pokrytí tohoto segmentu úpravou dle směrnice MCD) ˜Zjednodušení popisu působnosti ˜ zákona pro následný výkon dohledu ˜Zlepšení kvality regulace (odstranění ˜ zdroje regulatorní arbitráže)

Možnosti kvantitativní analýzy Vzhledem k neexistenci registru smluv, z nichž by vyplynula hodnotová struktura sjednaných úvěrů a dosud neregulované oblasti distribuce úvěrů, jejichž celková výše nepřesahuje 5 000 Kč, jsou možnosti analýzy dodatečných přínosů a nákladů plynoucích z jednotlivých variant značně omezené. Obecně lze však konstatovat, že každá z variant 1 až 3 je potenciálně zdrojem možného a žádoucího snížení tzv. defaultní sazby (zejména u krátkodobých půjček, které bývají současně právě úvěry s nízkou celkovou výší úvěru – ze současných cca 12 % na cílovou hodnotu nižší), a to tím, že zvyšuje rozsah ochrany spotřebitele. Celkově kladný efekt regulace je však podmíněn nezvyšováním rozsahu tzv. šedé zóny, tj. oblasti podnikání, která nesplňuje podmínky stanovené zákonem. Dodatečné náklady vyplývající pro 42

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

regulované subjekty z rozšíření působnosti zákona souvisejí především s povinností uhradit poplatky spojené se vstupem do odvětví (správní poplatek za zápis do registru a poplatek za vykonání odborné zkoušky). S ohledem na jejich předpokládanou výši (tj. v řádech jednotek tisíců Kč) a záměr, aby v odvětví působily pouze osoby sjednávající úvěry na profesionálním a dlouhodobém základě (tj. i s očekávaným přiměřeným obchodním ziskem), však lze považovat přínosy ze zamýšlené rozšířené působnosti regulace za jednoznačně převažující. Konzultace Veřejná konzultace k tomuto a dalším tématům proběhla na konci roku 2014 a dále pak v únoru 2015. Z nich vyplynulo, že většina subjektů z řad bank úvěry do 5 000 Kč neposkytuje nebo poskytuje jen výjimečně. Úvěry nad 1 880 000 Kč jsou poskytovány v naprosté většině jako hypoteční úvěr se zajištěním ve formě zástavního práva k nemovitosti; jako nezajištěný (tzv. překlenovací) úvěr v tomto rozsahu naopak jen výjimečně. Navrhované řešení a odůvodnění Doporučuje se realizovat variantu 3, čímž dojde k úplnému odstranění zdrojů regulatorní arbitráže v rámci nebankovního trhu úvěrů pro spotřebitele. To znamená, že oproti současnosti budou v působnosti regulace rovněž drobné úvěry, které řada subjektů z oblasti nebankovního retailového financování poskytovala cíleně za účelem obcházení požadavků na ochranu spotřebitele stanovených ZSÚ. Zrušení horní hranice povede v daném konkrétním případě k tomu, že úvěr bude tak jako tak regulován – a to buď v režimu úvěru na bydlení, nebo v režimu úvěru na spotřebu (nebude-li prokázán účel využití financované věci, či nebude-li úvěr zajištěn nemovitostí).

F.1.2 Druh nemovitosti Popis problému Působnost směrnice MCD je sice omezena na nemovitosti určené k bydlení, podle recitálu 13 však nic nebrání členským státům, aby rozšířily působnost tuzemské právní úpravy i na jiné nemovitosti. Sama směrnice s tímto řešením počítá. Problémem omezení působnosti směrnice je především absence vymezení pojmu „nemovitost určená k bydlení“. Zástupci Evropské komise na přímý dotaz Ministerstva financí uvedli, že volba definice záleží na jednotlivých členských státech, přičemž jejím smyslem by mělo být vymezení něčeho, co představuje opak komerční nemovitosti, nemovitosti určené k podnikání. Dosavadní vymezení pojmu v českém právním řádu není jednoznačné, určitou roli hraje sice kolaudační rozhodnutí, dále však též úmysl spotřebitele (kupuje nemovitost na bydlení, rekreaci, jako investici, kombinaci předchozích, příp. neví). Vzniká tedy otázka, zda se jedná např. i o chatu nebo chalupu, kterou si spotřebitel kupuje za účelem bydlení v důchodovém věku, tj. v relativně vzdálené budoucnosti. Problematické může být i právní postavení úvěrů poskytnutých za účelem pořízení věci nemovité, nebo zajištěných věcí nemovitou, která tvoří součást bydlení, avšak není ji možno definovat jako nemovitost určenou k bydlení (např. garáž, zahrada, les, rybník, či stodola, jež tvoří spolu s pozemkem a rodinným domem jeden celek). Varianty řešení a jejich hodnocení x varianta 0: Nerozšiřovat působnost směrnice MCD na nemovitosti jiné než určené k bydlení x varianta 1: Rozšířit působnost směrnice i na nemovitosti, které nejsou určené k bydlení

43

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Varianta 0 - Nerozšiřovat působnost směrnice MCD na nemovitosti jiné než určené k bydlení Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

Spotřebitelé

˜Nutnost deklarovat, resp. prokázat účel využití nemovitosti

Poskytovatelé

˜

Zprostředkovatelé

˜

˜Menší regulatorní zátěž pro situace, kdy dochází k financování nemovitosti, kdy je zjevný jiný účel jejího využití, než je bydlení

Dohled

˜Náklady na ověřování účelu využití nemovitosti

˜Menší rozsah předmětu dohledu

Stát (regulátor)

˜Nejednoznačnost působnost zákona

˜

˜

Varianta 1 - Rozšířit působnost směrnice i na nemovitosti, které nejsou určené k bydlení Sledovaný subjekt Spotřebitelé Poskytovatelé Zprostředkovatelé

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady ˜Nebude nutné deklarovat, resp. prokázat účel využití nemovitosti

˜ ˜Vyšší regulatorní zátěž pro situace, kdy dochází k financování nemovitosti, u níž je zjevný jiný účel jejího využití, než je bydlení

˜ ˜

Dohled

˜Větší rozsah dohledu – vyšší náklady

˜Nebude nutné zkoumat účel využití nemovitosti

Stát (regulátor)

˜

˜Systémovost a integrita regulace

Konzultace Většina respondentů veřejné konzultace Ministerstva financí k transpozici směrnice MCD (červenec 2014) preferuje rozšíření působnosti právní úpravy na všechny nemovitosti, které jsou předmětem financování či zajištění bez rozlišení účelu využití nemovitosti. Tedy aby v působnosti byly všechny nemovitosti evidované v katastru nemovitostí a vše, co tvoří funkční celek s domem či bytem. Navrhované řešení a odůvodnění Vzhledem k převažujícím identifikovaným přínosům a s přihlédnutím k výrazně většinovému názoru odborné veřejnosti vyjádřeného ve veřejné konzultaci se doporučuje realizovat variantu 1, tj. rozšířit působnost zákona i na financování těch nemovitostí, které neslouží či nemají sloužit nutně jen k bydlení.

44

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Obrázek 8 – Nová působnost právní úpravy úvěrů pro spotřebitele

Zdroj: MF

F.1.3 Překlenovací úvěry Popis problému Článek 3 odst. 3 písm. d) směrnice MCD zní: „Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat ...d) tuto směrnici na překlenovací úvěry;“. Článek 4 pak uvádí: „18c) „překlenovacím úvěrem“ se rozumí smlouva o úvěru, která buď nemá pevně stanovenou dobu trvání, nebo má být splacena během dvanácti měsíců, a kterou spotřebitel používá jako dočasné finanční řešení při přechodu k jinému mechanismu financování v souvislosti s nemovitostí;“. V českých podmínkách se diskrece může týkat překlenovacích úvěrů ze stavebního spoření, které, pokud nejsou zajištěny zástavním právem k nemovitosti a pokud nepřesahují hodnotu 1 880 000 Kč, spadají pod právní úpravu spotřebitelských úvěrů. Diskrece dále pokrývá úvěry na nemovitosti, které dosud nejsou ve vlastnictví prodávající osoby (jsou v tzv. družstevním vlastnictví) nebo například situace, kdy spotřebitel hodlá financovat koupi nemovitosti prodejem jiné nemovitosti, avšak potřebuje překlenout časové období mezi koupí a prodejem. Při využití diskrece by z působnosti zákona byly vyloučeny a) zajištěné překlenovací úvěry, b) nezajištěné překlenovací úvěry určené na bydlení, avšak nikoli na rekonstrukci nemovitosti (nově spadají do působnosti směrnice CCD, i když jejich hodnota bude přesahovat 1 880 000 Kč, resp. 75 000 EUR). V případě vyloučení těchto překlenovacích úvěrů z působnosti by pro tyto úvěry neplatily některé z hlediska ochrany spotřebitele zásadní povinnosti, jako je např. poskytování informací spotřebiteli a prověření jeho úvěruschopnosti. Je však pravdou, že v případě, kdy spotřebitel hodlá financovat koupi nemovitosti prodejem nemovitosti jiné, není požadavek na prověření jeho schopnosti splácet v pravidelných splátkách zásadní, naopak, plné uplatnění tohoto požadavku by mohlo transakci znesnadnit. Požadavek na poskytnutí adekvátních informací lze však plně odůvodnit i v tomto případě. V případě koupě nemovitosti v tzv. družstevním vlastnictví či u překlenovacích úvěrů ze stavebního spoření naopak není pochyb o tom, že je vhodné úvěruschopnost spotřebitele prověřit a poskytnout mu též adekvátní informace jako u běžného úvěru na bydlení.

45

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Varianty řešení a jejich hodnocení x varianta 0: Nevztahovat právní úpravu na překlenovací úvěry x varianta 1: Vztáhnout právní úpravu i na překlenovací úvěry (s výjimkou pro posouzení úvěruschopnosti u překlenovacích úvěrů, kde úvěr má být splacen prodejem jiné nemovitosti) Varianta 0 - Nevztahovat právní úpravu na překlenovací úvěry Sledovaný subjekt

Spotřebitelé

Poskytovatelé Zprostředkovatelé

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

˜Nižší úroveň ochrany spotřebitele ˜Neuplatňování pravidel určených k ochraně spotřebitele – neposkytování ˜ předsmluvních informací, neprověření úvěruschopnosti ˜Nižší náklady na plnění zákonných ˜ pravidel ˜Nižší náklady na plnění zákonných ˜ pravidel

Dohled

˜

˜Nižší náklady na dohled

Stát (regulátor)

˜Nižší úroveň ochrany spotřebitele

˜

Varianta 1 - Vztáhnout právní úpravu i na překlenovací úvěry (s výjimkou pro posouzení úvěruschopnosti u překlenovacích úvěrů, kde úvěr má být splacen prodejem jiné nemovitosti) Sledovaný subjekt

Spotřebitelé

Poskytovatelé

Zprostředkovatelé

Dohled Stát (regulátor)

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady ˜Vyšší úroveň ochrany spotřebitele ˜Poskytování předsmluvních informací i v příp. překlenovacích úvěrů ˜Ověřování úvěruschopnosti – pozitivní vliv na zadluženost

˜

˜Zvýšené náklady na prověření úvěruschopnosti, poskytování předsmluvních informací a další povinnosti ˜Zvýšené náklady na prověření úvěruschopnosti, poskytování předsmluvních informací a další povinnosti ˜Zvýšené náklady na dohled – dozorování více typů úvěrů ˜

˜

˜ ˜ ˜Vyšší úroveň ochrany spotřebitele

Konzultace Většina respondentů se ve veřejné konzultaci Ministerstva financí k transpozici MCD z července 2014 vyjádřila, že preferuje co nejméně výjimek v nové právní úpravě, a tedy nevyužití diskrece. Výjimku by mohly tvořit překlenovací úvěry se splatností do 1 roku, které mají být splaceny prodejem jiné nemovitosti, které by s ohledem na svá specifika mohly mít speciální regulatorní režim. Navrhované řešení a odůvodnění Navrhuje se realizovat variantu 1, tj. překlenovací úvěry do působnosti zákona začlenit. 46

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

F.1.4 Americké hypotéky Popis problému Článek 3 odst. 3 písm. a) směrnice MCD stanoví, že: „Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat ...a) články 11 a 14 a přílohu II na spotřebitelské smlouvy o úvěru, které jsou zajištěny zástavním právem nebo jiným srovnatelným zajištěním běžně používaným v členském státě na nemovitosti určené k bydlení nebo které jsou zajištěny právem k nemovitosti určené k bydlení, jejichž účelem není nabytí nebo zachování práva k této nemovitosti, jestliže tyto členské státy na takové smlouvy o úvěru uplatňují články 4 a 5 a přílohy II a III směrnice 2008/48/ES;“ Směrnice MCD umožňuje členským státům vyjmout z působnosti právní úpravy některá ustanovení směrnice v případě tzv. amerických hypoték (tedy úvěrů zajištěných nemovitostí, avšak neurčených ke koupi nemovitosti) za podmínky, že jsou tato ustanovení – jedná se o informace v reklamě a předsmluvní informace vč. Evropského standardizovaného informačního přehledu, povinnost poskytnout radu, předčasné splacení, lhůta na rozmyšlenou – pokryta právní úpravou úvěrů spotřebitelských (tj. v režimu CCD). Zákon o spotřebitelském úvěru americké hypotéky nevylučuje ze své působnosti, je tedy splněna podmínka uplatnění čl. 4 a 5 a přílohy II a III směrnice 2008/48/ES a je možnost tuto diskreci využít. Vzhledem k tomu, že se Česká republika rozhodla transponovat MCD formou společného zákona o úvěrech pro spotřebitele, který bude pokrývat jak úvěry hypoteční, tak úvěry spotřebitelské, bude tato oblast automaticky pokryta v rámci jednoho zákona. Přeřazení amerických hypoték do režimu směrnice MCD bude mít vliv pouze v oblasti některých dodatečných předpokladů výpočtu RPSN a užití jiného formuláře pro poskytování předsmluvních informací.

F.1.5 Hypotéky na nemovitosti určené k pronájmu Popis problému Článek 3 odst. 3 písm. b) směrnice MCD říká, že: „Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat ... b) tuto směrnici na smlouvy o úvěru související s nemovitostí, jestliže smlouva o úvěru stanoví, že nemovitost nesmí být spotřebitelem nebo jeho rodinným příslušníkem nikdy obývána jakožto dům, byt nebo jiné obydlí a má být jakožto dům, byt nebo jiné obydlí obývána na základě nájemní smlouvy;“. Dle článku 3 odst. 4 pak: „4. Členské státy, které využijí možnost uvedenou v odst. 3 písm. b), zajistí, aby byla u tohoto druhu úvěrů uplatňována vhodná vnitrostátní úprava.“ Směrnice MCD dle svého čl. 3 odst. 3 písm. b) tedy umožňuje členským státům vyjmout z její působnosti za předpokladu uplatnění jiné adekvátní právní úpravy smlouvy o úvěru na nemovitosti, které jsou určeny výhradně k pronájmu (tj. kde je vyloučeno jejich obývání vlastníkem). Důvodem je, že takové smlouvy vykazují rizika a rysy, které jsou od standardních smluv o úvěru odlišné, a mohou tudíž vyžadovat odlišnou právní úpravu. Varianty řešení a jejich hodnocení x varianta 0: Nevztahovat právní úpravu na smlouvy o úvěru na nemovitosti určené k pronájmu x varianta 1: Vztáhnout právní úpravu na smlouvy o úvěru na nemovitosti určené k pronájmu

47

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Varianta 0 - Nevztahovat právní úpravu na smlouvy o úvěru na nemovitosti určené k pronájmu Sledovaný subjekt Spotřebitelé Poskytovatelé Zprostředkovatelé Dohled Stát (regulátor)

Náklady a negativní dopady ˜Užší rozsah ochrany spotřebitele ˜Možná nejistota ohledně budoucího účelu využití v době koupě ˜Nutnost ověřovat u spotřebitelů účel využití nemovitosti v době její koupě ˜Nutnost přezkumu účelu využívání nemovitosti ˜Nejednotnost právní úpravy, dvojí režim regulace

Přínosy a pozitivní dopady ˜ ˜ ˜ ˜ ˜

Varianta 1 - Vztáhnout právní úpravu na smlouvy o úvěru na nemovitosti určené k pronájmu Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

Spotřebitelé

˜

˜Širší rozsah ochrany spotřebitele

Poskytovatelé

˜

Zprostředkovatelé

˜

˜Nevzniká nutnost ověřování budoucího využití nemovitosti u spotřebitele

Dohled

˜

˜Nevzniká nutnost přezkumu účelu využití nemovitosti

Stát (regulátor)

˜

˜

Konzultace Respondenti veřejné konzultace Ministerstva financí k transpozici MCD z července 2014 preferují co nejméně výjimek, a nedoporučují ani využití výjimky této. Respondenti z řad věřitelů obvykle sledují typ nemovitosti, která je úvěrem financována, nikoli však skutečné využití nemovitosti. V případě stavebních spořitelen je zákonem zakázáno financovat pořízení takové nemovitosti. Navrhované řešení a odůvodnění Na základě identifikovaných dopadů a s přihlédnutím k výrazně většinovému názoru odborné veřejnosti se doporučuje přistoupit k variantě 1.

F.2

Osobní působnost – spotřebitel nebo i drobný podnikatel (živnostník)?

Popis problému Osobní působnost vyjadřuje, na jaké osoby se právní úprava má vztahovat. Směrnice MCD obecně pokrývá vztahy mezi věřitelem a zprostředkovatelem na straně jedné a dlužníkem na straně druhé, přičemž dle recitálu 12 výslovně počítá i s možností, že dlužník bude nemovitost užívat částečně i k účelu podnikání, který však v účelu využití nemovitosti nesmí převažovat: „Definice spotřebitele by měla zahrnovat fyzické osoby, které jednají mimo svou živnost, podnikání nebo povolání. Je-li však smlouva mající dvojí účel uzavřena za účelem spadajícím částečně do živnosti, podnikání nebo povolání dané osoby a částečně mimo ně a je-li význam této živnosti, podnikání nebo povolání natolik omezený, že v celkových souvislostech smlouvy nepřevažuje, měla by být tato osoba rovněž považována za spotřebitele.“ 48

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Drobní podnikatelé a příslušníci svobodných povolání se z hlediska znalostí práva a možností obrany před neférovými obchodními praktikami věřitelů nacházejí prakticky ve stejném postavení jako spotřebitelé. Současně bývají předpisy na ochranu spotřebitele často obcházeny smluvními ustanoveními, která nutí spotřebitele, který vlastní živnostenský list, jednat z pozice podnikatele. Možným řešením je rozšířit působnost ochrany spotřebitele i na fyzické osoby – drobné podnikatele. Drobným podnikatelem je v souladu s § 2 zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře drobného a středního podnikání tzv. mikropodnik (SME)15 dle evropského práva, tedy podnikatel, který zaměstnává méně než 10 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR. Rozšíření ochrany spotřebitele na takto široce definovanou skupinu podnikatelů nemusí být optimální. Je tedy otázkou, jakým způsobem definovat cílovou skupinu, která by v případě úvěrů požívala stejné ochrany jako spotřebitel. Právní ochranu poskytovanou spotřebitelům rozšiřuje na malé a střední podnikatele i občanský zákoník v zákazu sjednání propadlé zástavy (§ 1315 odst. 3). Jednou z možností zvýšení ochrany drobných podnikatelů je i jen částečná působnost právní úpravy pro tyto subjekty, zejména v oblasti informačních povinností a povinnosti náležitého posouzení jejich úvěruschopnosti. Varianty řešení a jejich hodnocení x varianta 0: Nerozšiřování působnosti zákona na drobné podnikatele – fyzické osoby x varianta 1: Rozšíření působnosti zákona i na drobné podnikatele – fyzické osoby x varianta 2: Vztáhnout na drobné podnikatele – fyzické osoby jen některé oblasti působnosti zákona (informační povinnosti a povinnost náležitého posouzení úvěruschopnosti) Varianta 0 - Nerozšiřování působnosti zákona na drobné podnikatele – fyzické osoby Sledovaný subjekt Spotřebitelé Drobní podnikatelé

Náklady a negativní dopady ˜Možné obcházení ochrany spotřebitele poskytnutím úvěrů na živnostenské oprávnění ˜Absence práv přiznaných běžným spotřebitelům

Přínosy a pozitivní dopady ˜ ˜

Věřitelé

˜

Zprostředkovatelé

˜

Nevzniká nutnost uplatňovat ochranu spotřebitele v širším rozsahu – nižší náklady

Dohled

˜

˜

Stát (regulátor)

˜

˜Převážný soulad s koncepcí „slabší smluvní strany“ dle NOZu a evropského práva

Varianta 1 - Rozšíření působnosti zákona i na drobné podnikatele – fyzické osoby Sledovaný subjekt Spotřebitelé Drobní podnikatelé

Náklady a negativní dopady ˜Možné zdražení úvěrů v důsledku přesunutí zvýšených nákladů věřitelů

15

Přínosy a pozitivní dopady ˜Omezení prostoru pro účelové obcházení zákona ˜Vyšší míra právní ochrany (jako u běžných spotřebitelů)

Příloha I čl. 2 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 800/2008 kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách)

49

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Věřitelé Zprostředkovatelé

Dohled Stát (regulátor)

˜Vyšší náklady spojené s informačními povinnostmi danými zákonem ˜Nutnost měnit rozdělení klientely – zahrnutí drobných podnikatelů mezi retailovou klientelu ˜Vyšší náklady spojené s dohledem – dohlížení většího počtu úvěrových smluv

˜ ˜ ˜ ˜Omezení prostoru pro účelové obcházení zákona

˜

Varianta 2 - Vztáhnout na drobné podnikatele – fyzické osoby jen některé oblasti působnosti zákona (informační povinnosti a povinnost náležitého posouzení úvěruschopnosti) Sledovaný subjekt Spotřebitelé

Drobní podnikatelé

Poskytovatelé

Zprostředkovatelé

Dohled

Stát (regulátor)

Náklady a negativní dopady ˜Možné zdražení úvěrů v důsledku přesunutí zvýšených nákladů věřitelů ˜Nepřehlednost zákona, komplikovanost – pouze některé povinnosti vztaženy na drobné podnikatele ˜Vyšší náklady spojené s informačními povinnostmi a posouzením úvěruschopnosti ˜Nutnost měnit rozdělení klientely – zahrnutí drobných podnikatelů mezi retailovou klientelu a to pouze pro některé zákonné povinnosti ˜Vyšší náklady spojené s dohledem – dohlížení většího počtu úvěrových smluv

Přínosy a pozitivní dopady ˜Zamezení regulatorní arbitráže ˜Částečně vyšší míra právní ochrany

˜

˜ ˜Zamezení nejzávažnějším nekalým praktikám uplatňovaným vůči drobným podnikatelům – fyzickým osobám

˜

Konzultace Většina dotázaných se v rámci veřejné konzultace Ministerstva financí k transpozici směrnice MCD z července 2014 vyslovila proti rozšíření působnosti zákona i na drobné podnikatele. Jako hlavní důvody respondenti uvedli, že: ƒ hodnocení úvěrového rizika u podnikatelů vyžaduje jiné nástroje i jiný následný monitoring, ƒ bydlení je potřebou spotřebitele, nikoli podnikatele, ƒ rozšíření působnosti právní úpravy i na podnikatele by znamenalo zvýšení administrativních nákladů věřitelů, kteří by je přenesli i na spotřebitele v rámci celkového zvýšení ceny. Pokud by byla působnost právní úpravy rozšířena i na podnikatele, respondenti preferují vycházet z definice mikropodniku dle §75 odst. 4 zák. č. 284/2009 Sb., o platebním styku, nebo omezení na podnikající fyzickou osobu ručící celým svým majetkem. Je však nutno vzít v úvahu, že respondenti ve zmíněné konzultaci brali v úvahu pouze úpravu úvěrů na bydlení, nikoli úvěrů spotřebitelských, které se drobných podnikatelů – fyzických osob týkají více.

50

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Navrhované řešení a odůvodnění S ohledem na identifikované dopady a s přihlédnutím k závěrům veřejné konzultace v této otázce se doporučuje realizovat variantu č. 0, tj. ponechat působnost zákona jako celku jen na spotřebitele, tj. fyzické osoby nepodnikající.

F.3

Distributoři úvěrů pro spotřebitele a přípustné způsoby distribuce F.3.1 Zákaz poskytování hypotečních úvěrů nebankovními institucemi

Popis problému Spotřebitelské hypoteční úvěry jsou z více jak 99,5 % poskytovány bankami. Nebankovní hypotéky jsou z velké části obcházením zákonné regulace spotřebitelského úvěru, když směrnice CCD, stejně jako ZSÚ, hypotéky vyňaly ze své působnosti. Poskytování těchto úvěrů nebývá motivováno dosažením zisku ze splacení poskytnuté jistiny úvěru včetně úroků, ale dosažením zisku ze smluvně dojednaných sankcí a následně získání předmětu zajištění – tedy obydlí spotřebitele, jemuž by při dodržení povinností dle ZSÚ (zejména prověření úvěruschopnosti dlužníka) neměl být daný úvěr poskytnut, neboť v takových případech dlužník obvykle nemá na jeho splácení, čehož si je věřitel dobře vědom. Vzhledem k marginálnímu objemu těchto nebankovních hypoték na trhu hypotečních úvěrů a jejich velkému negativnímu významu z hlediska ochrany spotřebitele je otázkou, zda by nebylo účelné povolit poskytování hypotečních úvěrů pouze bankám. Tyto jsou obecně více regulovány a dohlíženy, a proto zde nevzniká tak vysoké riziko pro spotřebitele. V současné době mohou úvěry poskytovat mimo bank, spořitelních a úvěrových družstev, platebních institucí a institucí elektronických peněz také osoby na základě živnostenského oprávnění. Nový ZÚpS zavádí licenci i pro tyto poskytovatele úvěrů v současnosti spadajících pod režim živnostenského zákona, kteří budou muset nově splnit podmínky dle ZÚpS za účelem získání licence. Varianty řešení a jejich hodnocení x varianta 0: Hypoteční úvěry mohou poskytovat osoby, které mají licenci banky, spořitelního a úvěrového družstva, platební instituce, instituce elektronických peněz nebo poskytovatele spotřebitelských úvěrů x varianta 1: Hypoteční úvěry mohou poskytovat pouze osoby, které mají licenci banky nebo spořitelního a úvěrového družstva x varianta 2: Úvěry pro spotřebitele mohou poskytovat pouze osoby, které mají licenci banky nebo spořitelního a úvěrového družstva Varianta 0 - Hypoteční úvěry mohou poskytovat osoby, které mají licenci banky, spořitelního a úvěrového družstva, platební instituce, instituce elektronických peněz nebo poskytovatele spotřebitelských úvěrů Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

˜Rizika vyplývající z poskytování HÚ nebankovními poskytovateli

˜

Věřitelé

˜

˜Jednotný právní rámec – méně výjimek ˜Pro nebankovní věřitele možnost poskytovat HÚ

Zprostředkovatelé

˜

˜

Spotřebitelé

51

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Dohled

˜Dohlížení většího objemu HÚ

˜

Stát (regulátor)

˜

˜Jednotný právní rámec – méně výjimek

Varianta 1 - Hypoteční úvěry mohou poskytovat pouze osoby, které mají licenci banky nebo spořitelního a úvěrového družstva Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady ˜Menší nabídka HÚ ˜Omezení dostupnosti úvěrů pro některé spotřebitele ˜Nejednotný právní rámec ˜Nutnost získat příslušnou licenci

Spotřebitelé Věřitelé

Přínosy a pozitivní dopady ˜Vyšší úroveň ochrany spotřebitelů ˜

Zprostředkovatelé

˜

˜

Dohled

˜

˜Dohled nad menším objemem úvěrů

Stát (regulátor)

˜Nejednotný právní rámec

˜

Varianta 2 - Úvěry pro spotřebitele mohou poskytovat pouze osoby, které mají licenci banky nebo spořitelního a úvěrového družstva Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

˜Výrazné omezení dostupnosti úvěrů ˜Vyšší úroveň ochrany spotřebitelů pro některé skupiny spotřebitelů ˜Nutnost získat licenci banky za účelem ˜Snížení reputačního rizika poskytování úvěrů – náročné, odstraněním nejvíce rizikových nákladné subjektů na trhu ˜Výrazné omezení klientely ˜Zlepšení kvality zprostředkovávaných produktů ˜Snížení zisku

Spotřebitelé Věřitelé Zprostředkovatelé Dohled

˜

˜

Stát (regulátor)

˜Nejednotný právní rámec

˜Vyčištění trhu

Konzultace Nebyla provedena. Navrhované řešení a odůvodnění Navrhuje se realizovat variantu 0, tj. neomezovat okruh osob s oprávněním poskytovat hypoteční úvěry jen na úvěrové instituce. Vyšší rizika spojená s nebankovní distribucí tohoto produktu je možné řešit na úrovni ekonomických a jiných obezřetnostních požadavků, které na tyto osoby budou nově dopadat (kapitál, řídicí a kontrolní systémy, požadavky na odbornost a důvěryhodnost, apod.).

F.3.2 Podnikatelská oprávnění pro zprostředkování úvěrů Popis problému Nová právní úprava zakotví rovněž (nové) kategorie zprostředkovatelů úvěrů. Ty budou ve veřejnoprávním smyslu představovat názvy podnikatelských oprávnění, pod kterými tyto osoby budou i evidovány v příslušném registru. Názvy těchto kategorií nutně nevylučují (nestanoví-li tak zákon 52

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

formou tzv. labelingu), aby se zprostředkovatelé před zákazníkem titulovaly i jinými pojmy, uznají-li to za vhodné a nebude-li takové sebeoznačení klamavé. Jako příklad takových v praxi běžně užívaných labelů lze uvést „úvěrového poradce“ či „hypotečního makléře“. Směrnice CCD se ke kategorizaci zprostředkovatelů nevymezuje, směrnice MCD definuje několik typů zprostředkovatelů – zprostředkovatele, vázané zprostředkovatele a tzv. jmenované zástupce. Jmenovaní zástupci zde představují osoby zastupující jiné zprostředkovatele či vázané zprostředkovatele. Recitál směrnice MCD pak hovoří o tom, že vícevazebnost vázaných zprostředkovatelů může členský stát omezit. Varianty řešení a jejich hodnocení S ohledem na skutečnost, že v sektoru se v současnosti žádná kategorizace zprostředkovatelů nepoužívá (což souvisí s živnostenským režim, ve kterém se zprostředkovatelé úvěrů pohybují), jeví se jako možné východisko (varianta 0) převzít kategorizaci využívanou, resp. navrhovanou v ostatních sektorech finančního trhu. Ta předpokládá dva druhy zprostředkovatelů – samostatné zprostředkovatele (SZ) a vázané zástupce (VZ). Třídícím znakem je zde skutečnost, zda je či není daná osoba nositelem odpovědnosti za činnost a škody touto činností případně způsobené. Jako alternativu lze postavit jiné možné definiční znaky zprostředkovatele – např. způsob odměňování, zastoupenou osobu, rozsah služeb. x x x x

varianta 0: samostatný zprostředkovatel a vázaný zástupce (tj. kategorizace dle odpovědnosti) varianta 1: zprostředkovatel a nezávislý zprostředkovatel (tj. kategorizace dle odměňování) varianta 2: agent a makléř (tj. kategorizace dle toho, čím jménem zprostředkovatel jedná) varianta 3: zprostředkovatel a poradce (tj. kategorizace dle toho, jaké činnosti vykonává) Varianta 0 - samostatný zprostředkovatel a vázaný zástupce (tj. kategorizace dle odpovědnosti)

Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

Spotřebitelé

˜Srozumění s obsahem pojmů SZ a VZ

˜Přehlednost a jednoduchost kategorizace napříč finančním trhem

Poskytovatelé

˜Možná potřeba uzpůsobení existujících distribučních sítí

˜Stejný obsah podnikatelského oprávnění napříč finančním trhem

Dohled

˜

˜Jednotný obsah kategorií dohlížených osob na finančním trhu

Stát (regulátor)

˜Osvěta ohledně obsahu pojmů SZ a VZ

˜Konsistence regulace napříč fin. trhem

Zprostředkovatelé

Varianta 1 - zprostředkovatel a nezávislý zprostředkovatel (tj. kategorizace dle odměňování) Sledovaný subjekt Spotřebitelé Poskytovatelé Zprostředkovatelé

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

˜Jasné odlišení provizně placeného ˜Mezisektorová různost názvů oprávnění pro zprostředkovatele od osoby zprostředkovatele (=nepřehlednost) odměňované klientem ˜Možné pojmové nejasnosti - „nezávislost“ se běžně vnímá i jako přístup k širokému ˜ spektru konkurenčních produktů ˜Kategorie „nezávislých zprostředkovatelů“ by ˜Možnost neprovizně odměňovaných zřejmě nebyla příliš využívána (s ohledem na zprostředkovatelů vyhradit si pojem převládající provizní odměňování) „nezávislý“

53

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Dohled Stát (regulátor)

˜Provizní nezávislost lze před klientem demonstrovat i jinak než názvem podnikatelského oprávnění (např. v rámci informačních povinností)

˜ ˜

Varianta 2 - agent a makléř (tj. kategorizace dle toho, čím jménem zprostředkovatel jedná) Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Spotřebitelé

Poskytovatelé Zprostředkovatelé Dohled

˜Mezisektorová různost názvů oprávnění pro zprostředkovatele (=nepřehlednost) ˜Možné pojmové nejasnosti - „makléř“ má v různých sektorech FT různý obsah ˜Negativní společenské konotace spojené s pojmem „agent“

Přínosy a pozitivní dopady ˜Odlišení osoby jednající jménem a na účet poskytovatele (či jiného zprostředkovatele) od osoby zastupující spotřebitele ˜ ˜ ˜ ˜

Stát (regulátor)

Varianta 3 - zprostředkovatel a poradce (tj. kategorizace dle toho, jaké činnosti vykonává) Sledovaný subjekt

Spotřebitelé

Poskytovatelé Zprostředkovatelé Dohled Stát (regulátor)

Náklady a negativní dopady ˜Mezisektorová různost názvů oprávnění pro zprostředkovatele (=nepřehlednost) ˜Možné pojmové nejasnosti - „poradce“ může být vnímán a) jako osoba poskytující poradenství, což může být nejen zprostředkovatel, ale např. i přepážkový zaměstnanec banky b) jako osoba zpracovávající tzv. finanční plán ˜Poradenství jako činnost směřující k vydávání doporučení na individuálním základě je běžná u takřka každého jednání zprostředkovatele se zákazníkem, není pak zřejmá přidaná hodnota tohoto dělení

54

Přínosy a pozitivní dopady ˜Odlišení osoby poskytující převážně pouze jednoduché zprostředkovatelské služby od zprostředkovatele, který je kvalifikovaný rovněž k sektorovému „poradenství“ ˜ ˜ ˜ ˜

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Obrázek 9 – Současná a doporučovaná nová kategorizace finančních zprostředkovatelů

Zdroj: MF

Konzultace Otázku vhodné kategorizace osob vykonávajících na finančním trhu (v různých jeho sektorech) zprostředkovatelskou činnost, posuzovala Pracovní skupina k distribuci. Ta se většinově shodla, že vhodným třídícím principem zprostředkovatelů na finančním trhu obecně by mělo být kritérium odpovědnosti, dle kterého by se finanční zprostředkovatelé měli dělit na samostatné zprostředkovatele a vázané zástupce. Navrhované řešení a odůvodnění Doporučuje se realizovat variantu 0, tj. setrvat u kategorizace standardní pro ostatní sektory finančního trhu, rozdělující zprostředkovatele na samostatné zprostředkovatele a vázané zástupce. Z rozboru variant nevyplynul žádný závažný důvod se od tohoto koncepčního a systémového dělení, které odráží i názor odborné veřejnosti, odchylovat. Toto řešení je rovněž konformní s příslušnými směrnicemi MCD a CCD. Výjimku z tohoto pravidla se jako důvodné jeví stanovit pouze pro situace, kdy je úvěr doplňkovou službou k prodeji zboží či služby (vázaný spotřebitelský úvěr) a kdy by zájem na možnosti prezentovat klientovi konkurenční nabídku úvěru znamenal nutnost získat oprávnění samostatného zprostředkovatele (tj. standardně osoby specializované pro činnost v oblasti finančních služeb). V případě potřeby zdůraznit odlišnou povahu odměňování zprostředkovatele před spotřebitelem se jeví jako vhodná spíše regulace formou labelingu, který by vázal užití přívlastku „nezávislý “ na důsledně bezprovizní způsob odměňování zprostředkovatele.

F.3.3 Pojetí poradenství Popis problému Z hodnocení v rámci části F.3.2 (viz výše) vyplynulo, že není vhodné odlišovat prostřednictvím podnikatelského oprávnění osobu zprostředkovatele od osoby tzv. poradce. Nabízí se však, tak jak je tomu např. v sektoru investičních služeb (tj. na kapitálovém trhu), a tak jak to rovněž i umožňuje směrnice MCD, vyčlenit poradenství jako samostatnou regulovanou činnost. 55

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

V praxi se pojem „poradenství“ užívá (v různých svých obměnách) v souvislosti s širokým spektrem činností vykonávaných v rámci distribuce finančních služeb. A to častokrát i takových, jejichž obsahem je pouhé nasměrování zákazníka do sjednání produktů jednoho poskytovatele. Varianty řešení a jejich hodnocení x varianta 0: poradenství jako vyslovování doporučení v rámci distribuce, tj. činnost regulovaná v rámci činnosti poskytování či zprostředkování úvěrů pro spotřebitele (produktové poradenství) x varianta 1: poradenství jako samostatná regulovaná činnost v sektoru úvěrů (sektorové poradenství) x varianta 2: poradenství jako samostatná regulovaná činnost na finančním trhu (nadsektorové finanční poradenství, finanční plánování) Obrázek 10 – Formy poradenství na finančním trhu a jeho možná regulace

 Zdroj: MF

Varianta 0 - poradenství jako vyslovování doporučení v rámci distribuce, tj. činnost regulovaná v rámci činnosti poskytování či zprostředkování úvěrů pro spotřebitele (produktové poradenství) Sledovaný subjekt

Spotřebitelé

Poskytovatelé

Zprostředkovatelé

Dohled

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

˜Vyšší standard ochrany spotřebitele pro většinu situací plynoucích z jednání distributora s klientem (s výjimkou tzv. execution-only) ˜Náklady na uzpůsobení se nové právní ˜Jednoduchost licence (poradenství úpravě – úprava IT, obchodních součástí poskytování úvěrových systémů, compliance služeb) ˜Náklady na uzpůsobení se nové právní ˜Jednoduchost oprávnění (poradenství úpravě – úprava IT, obchodních součástí zprostředkování úvěrových systémů, compliance služeb) ˜Nutnost posuzovat při dohledu charakter konkrétní vykonávané ˜Mezisektorové sblížení činnosti s připravovanou novou právní úpravou v sektoru pojišťovnictví ˜Náklady na uzpůsobení se nové úpravě

˜Odlišnost obsahu pojmů poradenství v sektoru úvěrů (a pojišťovnictví) oproti úpravě na kapitálovém trhu

56

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Stát (regulátor)

˜Nutnost definovat výjimky z produktového poradenství (tzv. režim execution only) – i zde riziko regulatorní arbitráže ˜Regulatorní odchylka od konceptu „investičního poradenství“ na kapitálovém trhu

˜Soulad regulace s realitou sjednávání finančních produktů, kdy je vyslovení doporučení ze strany distributora součástí jednání se zákazníkem prakticky vždy ˜Dodržení zásady přiměřenosti regulace

Varianta 1 - poradenství jako samostatná regulovaná činnost v sektoru úvěrů (sektorové poradenství) Sledovaný subjekt

Spotřebitelé

Poskytovatelé

Zprostředkovatelé

Dohled

Stát (regulátor)

Náklady a negativní dopady ˜Riziko důsledků regulatorní arbitráže distributorů (neplnění resp. jen formální přísnějších pravidel jednání spojených s poradenstvím) ˜Náklady na uzpůsobení se nové právní úpravě – úprava IT, obchodních systémů, compliance ˜Pro tuto činnost by měli zájem získat licenci zřejmě všichni věřitele ˜Náklady na uzpůsobení se nové právní úpravě – úprava IT, obchodních systémů, compliance ˜Pro tuto činnost by měli zájem získat oprávnění zřejmě všichni zprostředkovatelé ˜Náklady na uzpůsobení se nové právní úpravě - nutnost posuzovat při dohledu charakter konkrétní vykonávané činnosti ˜Nutnost definovat hranici mezi úvěrovým poradenstvím a ostatními sektorovými činnostmi (riziko regulatorní arbitráže) a zohlednit ji následně v různém stupni regulace ochrany spotřebitele

Přínosy a pozitivní dopady

˜

˜Možnost prezentovat konkurenční výhodu vůči těm věřitelům, kteří v licenci tuto činnost mít nebudou

˜Možnost prezentovat konkurenční výhodu vůči těm zprostředkovatelům, kteří tuto činnost nebudou mít registrovanou

˜

˜Soulad s koncepcí regulace poradenství se stávající úpravou na kapitálovém trhu (investiční poradenství)

Varianta 2 - poradenství jako samostatná regulovaná činnost na finančním trhu (nadsektorové finanční poradenství, finanční plánování) Sledovaný subjekt

Spotřebitelé

Poskytovatelé

Zprostředkovatelé

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

˜Riziko zkreslené představy spotřebitele o podstatě této činnosti a nezávislosti poradce (při provázání s provizním prodejem konkrétního ˜Zvýšení ochrany spotřebitele u této produktu) dosud neregulované činnosti ˜Možný „pojmový střet“ s činností vykonávanou neziskovými subjekty, jejíž podstatou je řešení složité finanční situace ˜Vytvoření exkluzivity pro určité poskytovatele-poradce, možnost ˜ prezentovat konkurenční výhodu ˜Vytvoření exkluzivity pro určité zprostředkovatele-poradce, možnost ˜ prezentovat konkurenční výhodu

57

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Dohled

Stát (regulátor)

˜Náklady na uzpůsobení se nové právní úpravě - nutnost dohlížet novou ˜ regulovanou činnost ˜Náklady nově regulované činnosti nutnost osvěty vůči spotřebitelům ohledně obsahu nadsektorového ˜Sektorově a distribučně neutrální finančního poradenství (ve vztahu regulatorní zakotvení pojmu k jiným činnostem označovaným jako „poradenství“ v právní úpravě „poradenství“) finančního trhu ˜Nutnost upravit v rámci jiného (svou povahou cross-sektorového) předpisu

Konzultace Řada subjektů působících v oblasti retailových finančních služeb, zejména z řad multiproduktově zaměřených finančních zprostředkovatelů, deklarovala v průběhu dlouhodobých konzultací k budoucí regulaci distribuce zájem na tom, aby oblast (finančního) poradenství byla určitým způsobem kodifikována a spojena s konkrétními regulatorními požadavky s cílem tento pojem veřejnoprávně vyhradit, a posílit tak jistotu zákazníka o určitém vyšším standardu, nebo zvláštním obsahu této služby (resp. osoby tuto službu poskytující). Ministerstvo financí v rámci těchto konzultací opakovaně zdůrazňovalo nutnost postupovat při vytváření novel či zcela nových sektorových předpisů tak, aby výsledkem byl v maximální možné míře jednotný regulatorní přístup k této problematice na celém finančním trhu. Z možností, které se nabízely a které jsou i obsahem výše uvedených a hodnocených variant, bylo zvažováno především spojit pojem „poradenství“ (resp. poradce) se dvěma, svou povahou odlišnými činnostmi – tzv. nadsektorovým finančním poradenstvím (finančním plánováním) a sektorověproduktovým poradenstvím. V rámci modelu sektorově-produktového poradenství je vhodné (s ohledem na specifika směrnice MCD) dále zvážit koncept tzv. poradenství nezávislého. Pracovní skupina k distribuci se shodla, že není příliš důvodné vyčleňovat v příslušném podnikatelském oprávnění poskytovatelů či zprostředkovatelů úvěrů produktové či sektorové poradenství (spojené s prodejem konkrétního finančního produktu) jako samostatně regulovanou činnosti, neboť vyslovování individualizovaných doporučení (poskytování rady) – s výjimkou několika málo forem distribuce finančních produktů (tzv. execution-only) – je integrální součástí jednání se zákazníkem v naprosté většině distribučních činností. Oddělení takového poradenství od „čistého“ prodeje by tak pro potřeby klasifikace sektorových činností nebylo příliš přínosné, a vytvářelo by rizika regulatorní arbitráže. Tím však není nijak dotčena možnost odstupňovat (v souladu s principem přiměřenosti regulace) míru ochrany spotřebitele podle přítomnosti, resp. rozsahu poradenského prvku v rámci pravidel jednání a informačních povinností v rámci oprávnění k poskytování či zprostředkování úvěrů. Poradenské činnosti by zde byly standardem, od kterého by se bylo možné v určitých případech (execution-only, jednoduchékomoditní produkty) odchýlit v rámci regulatorní výjimky. Oproti tomu jako důvodná byla v rámci konzultací vyhodnocena potřeba samostatného vyčlenění činnosti pracovně označené jako „nadsektorové finanční poradenství“ (NSP, finanční plánování), a to zejména s ohledem na rostoucí význam této služby na trhu na straně jedné a neexistenci jakékoli regulace „finančního poradenství“ na straně druhé. Podstatou NSP by mělo být komplexní hodnocení a plánování osobních financí zákazníka s výstupem v podobě určitého finančního plánu. Slabinou kodifikace sousloví „finanční poradenství“ je a) jeho možný pojmový střet s činností vykonávanou 58

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

neziskovými subjekty, jejíž podstatou je řešení složité finanční situace (vč. důsledků sjednání některých finančních produktů) a b) pravděpodobná provázanost této činnosti s následným provizním prodejem konkrétních finančních produktů. Návrh řešení a odůvodnění Budoucí právní úprava distribuce na finančním trhu (jejíž součástí je i úprava v sektoru úvěrů pro spotřebitele) by měla různá pojetí poradenství v maximální možné míře sjednotit. Vzhledem k závěrům vyplývajícím z konzultací k této oblasti, rovněž jako z očekávaných dopadů identifikovaných u jednotlivých variant se doporučuje v rámci ZÚpS realizovat variantu 0. Standard ochrany spotřebitele by měl vycházet z domněnky, že poradenství při sjednávání úvěrových (finančních) produktů je integrální součástí distribuční činnosti. Výjimkou z tohoto standardu, který však nemění základní koncept poradenství a který vychází z prvků směrnice MCD, by mohl být zvláštní (přísnější) regulatorní režim pro osoby, které sebe, resp. své poradenství k úvěrovým produktům před klientem prezentují jako nezávislé. Nad rámec sektorové úpravy, kterou představuje ZÚpS – lze v budoucnu rovněž zvážit kodifikaci samostatné činnosti tzv. nadsektorového finančního poradenství (finančního plánování).

F.3.4 Vazebnost vázaného zástupce. Princip jediného zastoupeného Popis problému Současná právní úprava finančního trhu umožňuje, aby svou povahou vázaný zprostředkovatel (vázaný zástupce) zastupoval na trhu více než jednu osobu, pokud k tomuto zastoupení dochází v různých sektorech finančního trhu. Je tak např. možné, aby zprostředkovatel úvěru sjednával úvěry jako zástupce banky, doplňkově zprostředkovával pojištění, jehož tvůrcem je pojišťovna a případně distribuoval jako tzv. vázaný zástupce investiční služby pro jiného (investičního) zprostředkovatele. V některých sektorech trhu (pojišťovnictví) je pak za určitých podmínek umožněna vícevazebnost i v rámci tohoto sektoru. Výhodou této přípustné vícevazebnosti je vyšší konkurenčnost (resp. menší koncentrace) trhu, nevýhodou pak skutečnost, že může docházet v konkrétních případech k pochybnostem o tom, která ze zastoupených osob je za činnost a případně škody způsobené tímto zástupcem odpovědná. Tyto nejasnosti mohou vznikat především v situacích, kdy dochází k vyslovování doporučení týkajících se sjednání konkrétních produktů (příp. jejich kombinace) nebo v případě doporučení ohledně vhodné struktury osobních financí (finanční plánování). Z tohoto důvodu je vhodné zvážit zavedení (se směrnicí MCD konformního) pravidla, aby každý zprostředkovatel, který není nositelem odpovědnosti za svou činnost, mohl zastupovat pouze jednu jedinou osobu (poskytovatele či zprostředkovatele). Variantně pak toto pravidlo může být vztaženo buď pouze na daný regulovaný sektor (v případě ZÚpS na sektor úvěrů pro spotřebitele), nebo na celý finanční trh. Ve specifických případech lze zvažovat výjimky z tohoto pravidla. Varianty řešení a jejich hodnocení x varianta 0: neomezená vícevazebnost vázaného zástupce – tj. možnost mít více zastoupených i v rámci sektoru úvěrů x varianta 1: vnitrosektorově nepřípustná vícevazebnost vázaného zástupce – tj. možnost mít více zastoupených pouze tehdy, pokud jim VZ distribuuje produkty z jiných sektorů x varianta 2: princip jediného zastoupeného pro celý finanční trh – tj. každý VZ musí mít celý finanční trh zastupovat právě a nanejvýš jednu osobu 59

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Obrázek 11 – Vnitrosektorově nepřípustná vícevazebnost

Zdroj: MF

Varianta 0 - neomezená vícevazebnost vázaného zástupce – tj. možnost mít více zastoupených i v rámci sektoru úvěrů Sledovaný subjekt Spotřebitelé

Poskytovatelé

Náklady a negativní dopady

˜Riziko netransparentní odpovědnosti váz. zástupce při distribuci vzájemně konkurenčních úvěrových produktů

Zprostředkovatelé

60

Přínosy a pozitivní dopady ˜Dostupnost široké škály produkce u vázaného zástupce, se kterým spotřebitel jedná ˜Možnost distribuovat vlastní produkci i prostřednictvím té osoby, která tak činí pro jiného věřitele ˜Širší potenciální portfolio distribuovaných úvěrových (a jiných) produktů

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Dohled

Stát (regulátor)

˜Riziko netransparentní odpovědnosti VZ při distribuci vzájemně konkurenčních úvěrových produktů ˜Odklon od praxe zavedené na kapitálovém trhu a připravované v sektoru pojišťovnictví ˜Odklon od koncepce regulace VZ uplatňovaného na kapitálovém trhu (nejednotnost regulace) a navrhovaném nově i v pojišťovnictví

˜

˜

Varianta 1 - vnitrosektorově nepřípustná vícevazebnost vázaného zástupce – tj. možnost mít více zastoupených pouze tehdy, pokud jim VZ distribuuje produkty z jiných sektorů Sledovaný subjekt Spotřebitelé

Poskytovatelé

Zprostředkovatelé

Dohled Stát (regulátor)

Náklady a negativní dopady ˜Riziko netransparentní odpovědnosti VZ při distribuci „balíčkových“ finančních služeb pro více zastoupených či při vyslovování doporučení VZ týkajících se vhodné struktury osobních financí ˜Omezení pro zprostředkovatele vykonávajících tuto činnost doplňkově (prodejci zboží či služby na splátky) ˜Riziko netransparentnosti odpovědnosti při cross-sektorové činnosti VZ ˜

Přínosy a pozitivní dopady

˜Transparentní sektorová odpovědnost zastoupených za činnost jejich vázaných zástupců

˜Transparentní sektorová odpovědnost zastoupených za činnost jejich VZ ˜Sektorově vyvážená regulace a dohled (soulad s koncepcí VZ na kapitálovém trhu a nově i v pojišťovnictví)

Varianta 2 - princip jediného zastoupeného pro celý finanční trh – tj. každý VZ musí mít celý finanční trh zastupovat právě a nanejvýš jednu osobu Sledovaný subjekt

Spotřebitelé

Poskytovatelé

Zprostředkovatelé

Dohled Stát (regulátor)

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

˜V případě zájmu spotřebitele o sjednání úvěru (či jiných produktů) z širokého spektra produktů dostupných na trhu nutnost obrátit se na zprostředkovatele typu SZ ˜V případě zájmu finančních skupin na uchování stávajících distribučních ˜Plná transparentnost odpovědnosti za cest nutnost vytvořit si vlastní SPV činnost vázaného zástupce typu SZ, na kterého se interní VZ napojí ˜V případě zájmu o možnost distribuovat širokou škálu produktů nutnost transformovat se na SZ, nebo se napojit na multiproduktového SZ ˜Plně přičitatelná (nedělitelná) ˜ odpovědnost za činnost VZ ˜Jednotné regulatorní a dohledové řešení ˜ pro celý finanční trh

61

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Konzultace Otázky ohledně vazebnosti tzv. vázaného zástupce byly široce konzultovány především na Pracovní skupině k distribuci. Ministerstvo financí prezentovalo názor, že z důvodu transparentnosti odpovědnosti a rovněž i regulatorní a dohledové jednoduchosti je vhodné uplatnit tzv. princip jediného zastoupeného (který je zavedený na kapitálovém trhu) pro celý finanční trh. Z odborné debaty přitom vyplynulo, že by tento způsob nemusel nijak zásadně nabourávat stávající běžně distribuční modely, ani omezovat přístup vázaných zástupců k širšímu spektru produktů, a to z důvodu možnosti využít režim tzv. samostatného zprostředkovatele (druhá navrhovaná kategorie finančních zprostředkovatelů). Na tyto osoby by se mohli vázaní zástupci vázat, nebo by se jimi mohly (za podmínky splnění dodatečně nepříliš zatěžujících ekonomických a organizačních předpokladů) sami stát. Námitky ohledně přiměřenosti využití tohoto regulatorního režimu (ať už v rámci konkrétního regulovaného sektoru, nebo napříč celým finančním trhem) se následně objevily v případě osob distribuujících finanční produkty pouze jako svou doplňkovou podnikatelskou činnost (typicky prodejci zboží financovaného spotřebitelským úvěrem), dále u specifických sektorových distribučních modelů (tzv. flotilová pojištění) a také u osob sjednávajících produkci více finančních institucí (poskytovatelů finančních služeb) v rámci jedné finanční skupiny. Z šetření MF provedeného v únoru 2015 dále vyplynulo, že podíl externí distribuce úvěrových produktů se u klasických bank pohybuje mezi 40 až 70 %, u stavebních spořitelen pak dokonce skoro až 100 %. Využití distributorů-OSVČ tak představuje významný distribuční kanál. Za interní se zde přitom považují jak obchody sjednané na pobočce banky, tak i smlouvy zprostředkované jinou finanční institucí v rámci finanční skupiny, v níž působí i daná banka. Návrh řešení a odůvodnění S přihlédnutím k závěrům odborných konzultací, identifikovaným nákladům a přínosům jednotlivých variant a možnostem, které připouští směrnicová evropská úprava, se doporučuje realizovat variantu 1, tj. umožnit, aby tzv. vázaní zástupci mohli zastupovat více osob, ale to pouze za předpokladu, že pro tyto zastoupené budou sjednávat produkci z různých sektorů finančního trhu. Z hlediska přiměřenosti regulace se jako vhodné rovněž jeví vytvořit v rámci této varianty výjimku pro osoby, které svou činnost v oblasti úvěrů vyvíjejí pouze jako svou doplňkovou podnikatelskou aktivitu a kdy souběžně úvěr slouží k financování zboží či služby, jež tyto osoby prodávají. Pro tyto osoby by vnitrosektorové omezení vazebnosti neplatilo. Vůči směrnici MCD je taková národní úprava zcela konformní.

F.4

Systém ověřování odbornosti distributorů F.4.1 Způsob ověření odbornosti distributorů úvěrů

Popis problému Náležitá odbornost osob sjednávajících úvěry pro spotřebitele je důležitým předpokladem pro řádné poskytování služeb zákazníkům. Představuje nástroj na pomezí obezřetnostní regulace a ochrany spotřebitele, který má zajišťovat, aby na finanční (zde úvěrový) trh a do konkrétních zákaznických vztahů vstupovaly pouze osoby dostatečně odborně způsobilé. Regulatorní systém odbornosti by měl představovat garanci určité minimální a objektivně prokazatelné úrovně získaných odborných znalostí jakožto i dovedností, a to u všech osob, které sjednávají úvěrové služby se spotřebiteli. Tím by měl také 62

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

přispívat ke kredibilitě osob poskytujících distribuční služby, a tedy i zvyšovat celkovou důvěru zákazníků k finančnímu trhu jako celku. Lze uvažovat různé způsoby prokázání odbornosti – např. složení odborné zkoušky, nabytí určité praxe na finančním trhu, absolvováním odborného studia apod. Tyto způsoby je – jak je tomu u stávající platné právní úpravy zprostředkování pojištění – dále možné vzájemně kombinovat (např. zkouška plus praxe), resp. nahrazovat (např. zkouška nebo alespoň odborné studium). Povinná odborná zkouška je v současnosti zakotvena v úpravě distribuce penzijních produktů a předpokládá ji rovněž vládní návrh novely zákona č. 38/2004, o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí. Systém odbornosti by rovněž měl splňovat požadavky na přiměřenost regulace, tj. stanovit pouze minimální požadovaný standard, nezbytný pro to, aby distributor úvěrů jednal se zákazníkem s odbornou péčí, a současně zohlednit rizikovost jednotlivých typů úvěrových produktů v různé míře požadavků na odborné znalosti a dovednosti. Varianty řešení a jejich hodnocení x varianta 0: odbornost prokazovaná absolvováním všeobecného či odborného studia, případně získanou praxí x varianta 1: odbornost prokazovaná složením povinné, státem akreditované odborné zkoušky podle produktových skupin (skupin odbornosti) x varianta 2: odbornost ověřovaná až ex-post v rámci dohledu Varianta 0 představuje situaci, kdy odbornost osob distribuujících úvěrové produkty bude mít pouze podobu určitého minimálního požadovaného všeobecného vzdělání (např. maturity) doplněného případně o prokázanou odbornou praxi. Varianta 1 předpokládá složení odborné zkoušky u instituce akreditované státem (orgánem dohledu), a to v rozsahu znalostí a dovedností vážících se k produktům, které uchazeč zamýšlí na daném trhu sjednávat. Další formy prokázání odbornosti nad rámec složení odborné zkoušky by se (komplementárně) nepožadovaly, ani by však samy o sobě ke vstupu do odvětví (substitutivně) nepostačovaly. Varianta 2 představuje model, kdy se náležitá odbornost distributora neověřuje před jeho vstupem do odvětví, ale až v průběhu výkonu jeho činnosti, rozhodne-li se pro to dohledový orgán. Varianta 0 - odbornost prokazovaná absolvováním všeobecného či odborného studia, případně získanou praxí Sledovaný subjekt Spotřebitelé Poskytovatelé Zprostředkovatelé Dohled

Stát (regulátor)

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

˜Riziko neodborného jednání distributora s klientem a škod z toho ˜ plynoucích ˜Odpovědnost za případné škody plynoucí z neodborného jednání osob, ˜Menší regulatorní zátěž na prostřednictvím kterých distributory věřitel/zprostředkovatel jedná ˜Menší administrativní náklady ˜Případná požadovaná praxe je obtížně spojené s ověřováním získané objektivně posuzovatelná odbornosti osob ˜Žádný preventivní účel systému ověřování odbornosti ˜ ˜Nesoulad s koncepcí jednotné úpravy ověřování odbornosti na fin. trhu

63

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Varianta 1 - odbornost prokazovaná složením povinné, státem akreditované odborné zkoušky podle produktových skupin (skupin odbornosti) Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

Spotřebitelé

˜

˜Vyšší spotřebitelská důvěra k distributorům úvěrů

Poskytovatelé

˜Náklady na přípravu na odb. zkoušku ˜Náklady na úhradu odborné zkoušky

˜Prostor pro zvýšení kredibility profese osob sjednávajících úvěrové produkty

Dohled

˜Riziko formálnosti ověřování odbornosti

Stát (regulátor)

˜Nutnost komunikovat institut odborných akreditovaných zkoušek vůči spotřebitelům

˜Posílení objektivity v prokazování odbornosti ˜Sjednocení pojetí ověřování odbornosti s úpravou v sektoru penzí a připravovanou novou úpravou v pojišťovnictví a na kapitálovém trhu

Zprostředkovatelé

Varianta 2 - odbornost ověřovaná až ex-post v rámci dohledu Sledovaný subjekt

Spotřebitelé

Poskytovatelé Zprostředkovatelé

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

˜Slabší preventivní účel systému ověřování odbornosti ˜Menší pozitivní efekt na důvěru spotřebitelů v odbornost distributorů

˜

˜Menší právní jistota ohledně kritérií uplatněných při prověřování získané odbornosti osoby u orgánu dohledu

˜Menší regulatorní zátěž oproti povinné zkoušce při vstupu do odvětví

Dohled

˜Slabší preventivní účel systému ověřování odbornosti

Stát (regulátor)

˜Nesoulad s koncepcí jednotné úpravy ověřování odbornosti na finančním trhu

˜Menší administrativní náklady spojené s ověřování získané odbornosti osob ˜Sblížení se stávajícím přístupem k ověřování odbornosti na kapitálovém trhu

Konzultace a možnosti kvantitativního hodnocení Z dotazování bank provedeného Ministerstvem financí v únoru 2015 plyne následující. Pokud jde o všeobecné znalosti a dovednosti, banky v průměru uvádějí, že přes 90 % jejich interních distributorů má dokončené úplné středoškolské vzdělání. Tyto osoby dále podstupují různé způsoby udržování a zvyšování odborné kompetence – tj. znalostí a dovedností souvisejících s produkty a službami, které nabízí a sjednávají. Jedná se především o různá produktová školení (zejména formou e-learningu) a tzv. seniorní systém. Výstupy z tohoto vzdělávání pak banky u svých zaměstnanců ověřují formou testů, tzv. mystery shoppingů, hodnocením spokojenosti zákazníků apod. U externích distributorů jsou nároky bank (dle jejich vlastního vyjádření) na prokázání odbornosti výrazně nižší, omezující se buď jen na úspěšné zakončení vstupního školení, nebo pouze na předložení živnostenského oprávnění. Průměrné roční náklady bank na provoz interního systému odbornosti se v přepočtu na jednu vzdělávanou/přezkušovanou osobu nyní pohybují dle informací poskytnutých bankami mezi 2 až 20 tisíci Kč. Dodatečné náklady související s případnou akreditací banky by při uchování možnosti interního přezkušování elektronickou formou měly být dle vyjádření bank buď zcela zanedbatelné, resp. nepřesáhnout částku 1 tis. Kč. 64

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

V případě nebankovních úvěrových poskytovatelů a zprostředkovatelů, se budou celkové náklady na regulované subjekty, plynoucí z případné povinnosti složit odbornou zkoušku, odvíjet od počtu osob, které budou mít po přijetí nové právní úpravy zájem v odvětví setrvat, resp. do něj nově vstoupit. Uvažujeme-li, že počet těchto osob se nově ustálí na cca 10 tisících osobách a že cena nové zkoušky se bude pohybovat průměrně zřejmě mezi cca 2-3 tisíci Kč, pak by se dodatečné nákladové zatížení související se složením zkoušky mělo v tomto segmentu trhu pohybovat mezi 20-30 mil. Kč. Jedná se o horní hranici, která může být v reálu nižší, bude-li ověřování odbornosti realizováno interně, na nekomerční bázi, tedy že někteří větší zprostředkovatelé nebo poskytovatelé úvěrů budou rovněž akreditovanými osobami. Navrhované řešení a odůvodnění Doporučuje se realizovat variantu 1. Prokáže-li uchazeč své odborné předpoklady složením, svým rozsahem adekvátní, odborné zkoušky, měl by být ke sjednávání úvěrových produktů objektivně způsobilý. Jiné způsoby prokazování odbornosti, ať už coby doplňkových požadavků (na praxi) či alternativ (absolvováním odborného studia) tuto objektivitu značně relativizují. Případný regulatorní požadavek na praxi lze navíc vnímat jako svého druhu umělou bariéru potenciálně omezující rozvoj konkurenčního prostředí v odvětví. Tím samozřejmě není nijak dotčena možnost osoby odpovědné za výkon činnosti osoby jí podřízené (např. banky či její distribuční sítě), aby požadavek na adekvátní praxi uplatňovala v rámci své personální politiky, a zvyšovala tak úroveň svých služeb. Rozsah zkoušky (standard odbornosti) by měl v maximální možné míře odpovídat produktovému zaměření distributora. Nebylo by např. smysluplné, aby z problematiky fixace úvěrů byla přezkušována např. osoba, která se zabývá pouze sjednáváním drobných úvěrů v rámci prodeje zboží na splátky. V rámci doporučené varianty se jako žádoucí jeví rovněž zvážit povinnost po určité době zkoušku opakovat (tj. fakticky stanovit omezenou dobu platnosti vykonané odborné zkoušky, např. na 5-10 let). V národním hospodářství lze nalézt profese, kde takový požadavek právní úprava vznáší, rovněž jako situace, kdy je naopak platnost získaného osvědčení o získané odbornosti trvalá. Hlavním argumentem pro opakování zkoušky (s cílem prokázat udržení odbornosti v průběhu výkonu dané podnikatelské činnosti) je jak její objektivní povaha (ve srovnání např. s prokazováním nabyté praxe), tak i to, že působí jako určitý filtr garantující zachování kredibility a profesionality daného odvětví. Argumentem proti povinnosti opakovat zkoušku jsou samozřejmě vyšší náklady plynoucí pro adresáty této povinnosti. Pozn. V této části dopadové studie je samostatně hodnocena pouze otázka případné povinnosti složit při vstupu do odvětví (resp. pro setrvání v něm) odbornou zkoušku. V úzké návaznosti na doporučení, které z této dopadové analýzy vyplynulo, je samozřejmě dále nezbytné vyhodnotit též vhodné způsoby institucionálního zabezpečení tohoto řešení. Tato analýza je obsahem samostatného části F.4.2 této dopadové studie.

F.4.2 Institucionální zajištění ověřování odbornosti Popis problému Stanoví-li zákon povinnost vykonání odborné zkoušky (viz část F.4.1), bude zapotřebí rozhodnout o vhodném modelu jejího institucionálního zabezpečení, tj. o určení subjektů s oprávněním (či povinností) tyto odborné zkoušky organizovat a zabezpečovat. Varianty řešení a jejich hodnocení x varianta 0 (neakreditovaný režim): odborné zkoušky zajišťované osobou, pro kterou uchazečdistributor zamýšlí vykonávat činnost 65

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

x varianta 1 (akreditované zkušebny): odborné zkoušky zajišťované soukromými subjekty s akreditací od státu x varianta 2 (státní zkoušky): odborné zkoušky zajišťované orgánem dohledu Dle varianty 0 by odpovědnost za provedení přezkoušení uchazeče o vstup do odvětví (příp. o setrvání v něm) nesla osoba (poskytovatel či zprostředkovatel), pro kterou tento uchazeč (OSVČ či zaměstnanec) zamýšlí sjednávat úvěrové produkty. Pro tuto zkušební činnost by zde nebylo potřeba žádné zvláštní oprávnění (akreditace). Varianta 1 je z pohledu předkladatele návrhu ZÚpS variantou systémovou, neboť do budoucna představuje řešení zamýšlené pro celý finanční trh (je i součástí vládního návrhu novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí). Předpokládá, že odborné zkoušky by neprováděl stát, ale soukromé osoby, které by k tomu od státu v roli osoby akreditující obdržely (po splnění zákonem stanovených podmínek) veřejnoprávní oprávnění. Její teoretickou subvariantou je i převedení pravomocí na komoru sdružující poskytovatele a zprostředkovatele úvěrů. Komorový systém sdružování osob poskytujících finanční služby, předpokládající povinné členství osob v asociaci (tak jak je tomu např. v Rakousku), však v současnosti nemá v českém právním řádu oporu. Varianta 2 předpokládá, že oprávnění zajišťovat přezkušování distributorů úvěrů by měl výhradně stát. S ohledem na stávající rozdělení institucionálních kompetencí na finančním trhu by takovým orgánem měla být zřejmě Česká národní banka. Ta v minulosti garantovala makléřské zkoušky, v současnosti dbá na průběh zkoušek pro pojišťovací zprostředkovatele. Možností řešení je teoreticky i kombinace varianta 1 a 2, tj. model sdílení či rozdělení těchto pravomocí mezi stát a soukromé osoby. Varianta 0 (neakreditovaný režim) - odborné zkoušky zajišťované osobou, pro kterou uchazeč-distributor zamýšlí vykonávat činnost Sledovaný subjekt Spotřebitelé Poskytovatelé Zprostředkovatelé Dohled Stát (regulátor)

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

˜Vyšší riziko neodborně jednajících osob (slabá ochrana spotřebitele)

˜Zřejmě levnější úvěrové produkty (oproti variantám placených zkoušek)

˜Nejistota ohledně uznatelnosti odbornosti při provedení kontroly orgánem dohledu

˜Relativně nižší nákladové zatížení (oproti variantám placených zkoušek)

˜Nižší tlak na redukci osob v odvětví vykonávajících činnost nesoustavně ˜Reputační riziko - slabá garance odbornosti distributorů

˜ ˜

Varianta 1 (akreditované zkušebny) - odborné zkoušky zajišťované soukromými subjekty s akreditací od státu Sledovaný subjekt

Spotřebitelé

Náklady a negativní dopady ˜Riziko nedostatečného dohledu zkušeben ze strany akreditující osoby ˜Promítnutí nákladů na zkoušku do ceny úvěrových produktů

Zprostředkovatelé

˜Pravděpodobně vyšší náklady uchazečů na vykonání odborné zkoušky (ve srovnání se státní zkouškou)

Akreditované zkušebny

˜

Dohled

˜Náklady spojené s vydáváním akreditací, tvorbou standardů odbornosti a dohledem

Poskytovatelé

66

Přínosy a pozitivní dopady ˜Garance (nepřímá) státu ohledně splnění požadované kvality zkoušky, ˜Přínosy konkurence mezi zkušebnami ˜Právní nárok na uznatelnost odbornosti ověření u akreditované osoby při žádosti o získání podnikatelského oprávnění ˜Možnost se podnikatelsky realizovat v oblasti ověřování odbornosti na FT ˜Nižší kapacitní náročnost oproti zajištění zkoušek vlastními kapacitami

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

˜Reputační riziko ˜Reputační riziko – riziko nedostatečné kvality zkoušek prováděných soukromými osobami (při nedostatečném dohledu)

Stát (regulátor)

˜Vyšší flexibilita systému vzhledem k měnícím se vnějším (legislativním a produktovým) podmínkám ˜Vytvoření podmínek pro budoucí jednotné ověřování odbornosti na celém finančním trhu

Varianta 2 (státní zkoušky) - odborné zkoušky zajišťované orgánem dohledu Sledovaný subjekt Spotřebitelé Poskytovatelé Zprostředkovatelé Dohled Stát (regulátor)

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

˜Riziko pouze formálního provádění zkoušek) ˜Absence konkurence (monopol státu)

˜Větší důvěra k distributorům a úvěrovému trhu z důvodu přímého zajištění ověřování odbornosti státem

˜Nemožnost prezentovat před klientem případnou kvalitnější zkoušku (z důvodu monopolu státu)

˜Pravděpodobně mírně nižší náklady na vykonání odborné zkoušky

˜Vysoké kapacitní nároky ˜Reputační riziko ˜Reputační riziko – riziko pouze formálního provádění zkoušek

˜Přímý vliv na zajištění odborných zkoušek

Konzultace V rámci diskusí, které probíhaly v letech 2009-2011 k budoucí podobě regulace distribuce na příslušné pracovní skupině, se na vhodném modelu institucionálního zabezpečení nepodařilo nalézt shodu. Tato neshoda vyplynula již z neshody na potřebnosti zavedení odborných zkoušek jako jednoho z požadavků na vstup distributorů finančních služeb do odvětví. Ministerstvo financí v předchozích několika letech (zejména v souvislosti s návrhem novely zákona č. 38/2004 Sb.) rovněž diskutovalo o možnostech začlenění nově navrhovaného systému odbornosti do rámce zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Z těchto konzultací však pro předkladatele vyplynulo, že takový postup by přinesl řadu jak věcných, tak i institucionálněprocesních omezení, která jeho aplikovatelnost pro potřeby regulace z titulu ochrany spotřebitele prakticky vylučuje. Využití zákona č. 179/2006 Sb. je problematické především z důvodu kvalitativně odlišného cíle, který má systém tímto zákonem upravený zajišťovat (tj. nikoli primárně regulovat vstup osob do odvětví, ale umožňovat zaměstnavatelům definovat si požadavky, které budou uplatňovat u svých uchazečů) a dále pak vzhledem k nedostatečným pravomocem regulátora při akreditační činnosti a schvalování standardů odbornosti. Předkladatel proto, ve shodě s orgánem dohledu (ČNB) od úvah o využití tohoto systému pro regulaci požadavků na odbornost u distributorů upustil a do zvažovaných variant řešení tento ověřovací režim nezahrnul. V návrhu novely však některé institucionální a procesní prvky ze zákona č. 179/2006 Sb. přesto byly využity. Aplikaci zákona č. 179/2006 Sb. na „nedistribuční“ pozice (tj. pozice, kde nedochází k jednání se zákazníkem a nevzniká tedy přímé riziko neodborného jednání) na finančním (pojistném) trhu návrh novely naopak nijak nebrání.

67

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Obrázek 12 – Model akreditovaných zkušeben s dohledem státu

Navrhované řešení a odůvodnění S ohledem na identifikované dopady a s přihlédnutím k nutnosti vytvořit jednotný systém ověřování odbornosti pro celý finanční trh se doporučuje realizovat variantu 1, tj. případné odborné zkoušky realizovat v systému (soukromých) akreditovaných zkušeben a akreditující osoby (České národní banky coby orgánu dohledu). Náklady spojené s provozem tohoto systému ponesou plně subjekty na trhu. Jak vyplynulo z konzultací, již dnes má většina bank zřízeny pro své zaměstnance interní vzdělávací a zkušební systémy (a nastaveny s tím související procesy), tj. fakticky již nyní vykonávají funkce akreditovaných institucí. Dodatečné náklady na implementaci tohoto systému by tak neměly pro banky představovat významnou finanční či jinou zátěž. Vlastní cenu odborné zkoušky vykonané u akreditované instituce lze v danou chvíli předjímat pouze řádově (tj. cca ve výši několika jednotek tisíc Kč). Lze totiž očekávat, že se bude lišit např. v závislosti na rozsahu a hloubce vykonané zkoušky (nad rámec minimálního požadovaného standardu), na renomé zkušebny apod. Okruh osob, které budou oprávněny žádat o akreditaci, se doporučuje limitovat pouze organizačnětechnickými a personálními požadavky na provoz zkoušek. Možné omezení dostupnosti licence akreditované osoby pouze na určité typy institucí (např. na profesní asociace, vzdělávací zařízení) by bylo nedůvodně diskriminační a zřejmě by bylo naplňováno pouze formálně (tj. vznikalo by riziko obcházení zákona účelově zakládanými subjekty). Pozitivním aspektem systému soukromých akreditovaných zkušeben je rovněž vytvoření podmínek pro fungování konkurenčního prostředí v této oblasti (při nutnosti splnit regulací stanovené minimální požadavky na garanci kvality prováděných zkoušek – tj. minimální rozsah odbornosti, kompetentnost zkoušejících, organizační a technické požadavky atd.).16

F.5

Institucionální uspořádání povolovacích a dohledových činností

Popis problému Většina nebankovních subjektů poskytujících a zprostředkujících spotřebitelské úvěry v sektoru působí na základě živnostenského oprávnění vydávaného živnostenskými úřady, přičemž dozor nad plněním zákonných povinností vyplývajících ze sjednávání spotřebitelských úvěrů následně vykonává Česká obchodní inspekce. Z údajů Ministerstva průmyslu a obchodu vyplývá, že k 31. 12. 2014 mělo ohlášenu 16

Příkladem subjektu, který již v této oblasti několik let působí a vytváří vyšší standard náročnosti odborných zkoušek na finančním trhu, může být např. organizace €FPA ČR.

68

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

vázanou živnost „poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru“ přes 57 tisíc subjektů, přičemž jen za poslední rok vzrostl jejich počet o cca 7 tisíc. Přes integraci dohledu nad finančním trhem, ke které došlo již v roce 2006, tak jeho významná část zůstává mimo působnost instituce, která je pro povolovací a dohledové činnosti v tomto segmentu národního hospodářství specializovaná – tj. České národní banky. Stav, kdy nebankovní poskytovatelé a zprostředkovatelé úvěrů vykonávají svou činnost v živnostenském režimu, je hodnocen jako nežádoucí i v usnesení Poslanecké sněmovny č. 367/2014. V něm vyjádřila Poslanecká sněmovna názor, že „predátorské a lichevní praktiky na trhu nebankovních poskytovatelů úvěrů jsou velmi závažným negativním společensko-ekonomickým jevem, který ohrožuje řadu občanů“; zároveň tímto vyzvala vládu, „aby zpracovala a předložila Poslanecké sněmovně návrh zákonné úpravy, která by podstatně zpřísnila podmínky pro vstup do podnikání v oblasti poskytování úvěrů (nejen spotřebitelských) nebankovními poskytovateli a zavedla nad jejich činností účinný dohled.“ Následující část závěrečné zprávy se tedy zabývá hodnocením možností budoucího institucionálního ukotvení povolovacích a dohledových činností. Oproti tzv. nulové variantě (zachování současného stavu) jsou tak s ohledem na výše uvedené zvažovány pouze ty varianty, které znamenají ukončení působení distributorů úvěrů v živnostenském režimu a povedou k systémovému (tj. jednotnému) řešení. Varianty řešení a jejich hodnocení x varianta 0: Zachování současného stavu - rozdělení povolovacích a dohledových činností mezi ČNB, ČOI a živnostenské úřady x varianta 1: Integrace povolovacích a dohledových činností do ČNB x varianta 2: Zřízení nového specializovaného orgánu dohledu pro ochranu spotřebitele na FT Varianta 0 - Zachování současného stavu - rozdělení povolovacích a dohledových činností mezi ČNB, ČOI a živnostenské úřady Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady ˜Slabá úroveň ochrana spotřebitele

Spotřebitelé

Nebankovní poskytovatelé a ˜Nízká důvěra spotřebitelů zprostředkovatelé k nebankovnímu úvěrovému trhu

Přínosy a pozitivní dopady ˜ ˜Zachování relativně volných podmínek výkonu podnikatelské činnosti

Česká národní banka

˜

ČOI a živnostenské úřady

˜Reputační riziko

˜Nezvyšování nákladů na povolovací a dohledové kapacity ˜Uchování povolovacích a dohledových kompetencí

Stát - regulátor

˜Reputační riziko

˜

Varianta 1 - Integrace povolovacích a dohledových činností do ČNB Sledovaný subjekt Spotřebitelé

Náklady a negativní dopady

˜Posílení ochrany spotřebitele (dané větší kompetencí ČNB)

˜

Nebankovní poskytovatelé a ˜Zpřísnění podmínek výkonu zprostředkovatelé podnikatelské činnosti Česká národní banka

Přínosy a pozitivní dopady

˜Reputační riziko ˜Dodatečné náklady na kapacity

69

˜Vyšší důvěra spotřebitelů k nebankovnímu úvěrovému trhu ˜Eliminace případných kompetenčních sporů

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

ČOI a živnostenské úřady Stát - regulátor

potřebné pro výkon činností v rozšířené působnosti ˜Ztráta povolovacích a dohledových kompetencí

˜ ˜Posílení jednotnosti právní úpravy FT ˜Sjednocení přístupu k výkonu dohledu

˜

Varianta 2 - Zřízení nového specializovaného orgánu dohledu pro ochranu spotřebitele na FT Sledovaný subjekt Spotřebitelé

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

˜

˜Posílení ochrany spotřebitele (dané větší kompetencí nového orgánu)

Nebankovní poskytovatelé a ˜Zpřísnění podmínek výkonu zprostředkovatelé podnikatelské činnosti Česká národní banka ČOI a živnostenské úřady Stát - regulátor

˜Vyšší důvěra spotřebitelů k nebankovnímu úvěrovému trhu ˜Snížení nákladů na povolovací a dohledovou činnost

˜ ˜Ztráta povolovacích a dohledových kompetencí ˜Vysoké náklady na zřízení a provoz nové instituce (v řádech zřejmě až stovek mil. Kč)

˜ ˜Posílení jednotnosti právní úpravy FT, Sjednocení přístupu k výkonu dohledu

Konzultace Podle průzkumu Evropské komise (Tentative overview of the replies to the questionnaire on the enforcement of the CCD) provedeného v 16 státech Evropského hospodářského prostoru (EU+ESVO) je dohled nad povinnostmi stanovenými CCD integrován do jednoho subjektu (v 7 státech je tímto subjektem centrální banka). Pouze 6 států má rozdělený dohled bankovních a nebankovních poskytovatelů úvěrů. Přehled rozdělení dohledu a kompetencí dohledových institucí v jednotlivých členských státech je shrnut v tabulce 5. V rámci veřejné konzultace z konce roku 2014 respondenti uvedli, že klíčový je jednotný rámec výkonu dohledu, spočívající ve stejných požadavcích na banky i nebankovní věřitele. Všichni respondenti s výjimkou samotného orgán dohledu a jednoho zprostředkovatele preferují integraci dohledu, ideálně pod Českou národní banku. Současné rozdíly v dohledové praxi mezi ČNB a ČOI jsou nežádoucí pro celý trh, přičemž žádný jiný orgán než ČNB nedisponuje odborným aparátem, který by tuto činnost mohl vykonávat a zároveň je logické, aby jednotný orgán dohledu nad finančním trhem dohlížel všechny oblasti finančního trhu bez ohledu na druh subjektu, který dohlíží. Alternativou licencování zprostředkovatelů od ČNB je licencování od instituce akreditované ČNB. Orgán dohledu by měl v každém případě dohlížet a trestat i neoprávněné podnikání. Podle jednoho respondenta je nutno o několik řádů snížit počet subjektů na trhu, aby byl výkon dohledu efektivní.

70

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Tabulka 5 – Institucionální rozdělení dohledu a kompetencí dohledových orgánů při výkonu dohledu nad povinnostmi stanovenými směrnicí CCD Země Belgie

Bulharsko ČR Dánsko Estonsko

Finsko Francie Chorvatsko Irsko

Dohled nad bankami v oblasti úvěrů pro spotřebitele Od 1. 7. 2015 FPS (Ministry of Economy). Bank of Belgium je plně odpovědná za dodržování pravidel CCD. FSMA (Financial Services and Markets Authority) bude vydávat licence poskytovatelům úvěrů (bankovním i nebankovním) a zprostředkovatelům. Consumer Protection Commission. National Bank v oblasti smluvních podmínek. Česká národní banka FSA a Danish Consumer Ombudsman (pro CCD) Consumer Protection Board. Financial Supervisory Authority pokrývá obezřetnostní dohled a poskytuje bankám licence Consumer Ombudsman a Financial Supervisory Authority l'Autorité de Contrôle Prudentiel et de Résolution Croatian National Bank Central Bank of Ireland

Island Itálie Kypr

Consumer Agency Bank of Italy Competition and Consumer Protection Service (CCPS) of the Ministry of Energy, Commerce, Industry and Tourism and Central Bank of Cyprus

Litva Lotyšsko

Bank of Lithuania Consumer Rights Protection Centre a Financial and Capital Markets Commission (pro nebankovní poskytovatele) Oprávnění od ministra dohlížejícího finanční sektor Central Bank of Hungary BaFin (Bundesanstalt fur Finanzdienstleistungsaufsich) a Bundesbank Authority for Financial Markets Financial Supervisory Authority Competition and Consumer Protection a Financial Supervisory Authority pro obezřetnostní dohled Bank of Portugal Ministry of Justice, Federal Chancellery, Financial Market Authority (FMA), District Administrative Authorities National Authority for Consumers' Protection, and National Bank of Romania (obezř. dohled) Central Bank of Greece

Lucembursko Maďarsko Německo Nizozemí Norsko Polsko Portugalsko Rakousko

Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko

Velká Británie

Národná banka Slovenska Bank of Slovenia Bank of Spain Swedish Consumer Agency dohlíží na oblast reklamy a předsml. informací. Banky dohlíží Sweden's financial supervisory authority (Finansinspektionen) v ostatních oblastech mimo reklamu a předsml. informace. Financial Conduct Authority (obezřetnostní dohled vykonává Prudential Regulation Authority)

71

Dohled nad nebankovními institucemi Od 1. 7. 2015 FPS (Ministry of Economy). Bank of Belgium je plně odpovědná za dodržování pravidel CCD. FSMA (Financial Services and Markets Authority) bude vydávat licence poskytovatelům úvěrů (bankovním i nebankovním) a zprostředkovatelům. Consumer Protection Commission Česká obchodní inspekce; živnostenské úřady Danish Consumer Ombudsman Consumer Protection Board

Consumer Ombudsman a Southern Finland Regional State Administrative Agency Ministry of Economy Central Bank of Ireland (oddělení Registry for Credit Unions pro kampeličky) Consumer Agency Bank of Italy Consumer and Competition Protection Service of the Ministry of Energy, Commerce, Industry and Tourism for intermediaries Bank of Lithuania Consumer Rights Protection Centre

Oprávnění od ministra, který má v kompetenci oprávnění zřizovat organizace Central Bank of Hungary Pouze banky mohou poskytovat úvěry Authority for Financial Markets Financial Supervisory Authority Competition and Consumer Protection Bank of Portugal Ministry of Justice, Federal Chancellery, Trade Authorities, District Administrative Authorities National Authority for Consumers' Protection. Registrace v National Bank of Romania Registrace místními obchodními komorami a dohled Bank of Greece Národná banka Slovenska Market Inspectorate Autonomní regionální organizace Swedish Consumer Agency. Ostatní úvěrové instituce dohlíží Sweden's financial supervisory authority (Finansinspektionen) v ostatních oblastech mimo reklamu a předsml. informace. Financial Conduct Authority

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Možnosti kvantitativní analýzy Za účelem kvantifikace dopadů vyplývajících z jednotlivých zvažovaných variant rozeslalo MF v květnu 2015 na ČNB, ČOI a MPO otázky týkající se jak současného stavu, tak i očekávaných dopadů po případné legislativní změně. Tyto otázky, včetně odpovědí příslušných institucí jsou shrnuty níže. V této souvislosti je nutno podotknout, že jakákoli robustní očekávaná kalkulace je podmíněna určitým důvodným a podloženým odhadem týkající se změn počtu osob v odvětví. Z konzultací s odbornou veřejností vyplynulo, že kumulovaný dopad všech navrhovaných regulovaných opatření (týkajících se jak povinností při vstupu osob do odvětví, tak pravidel jednání se spotřebitelem) by mohl vést k tomu, že počet těchto osob (tj. souhrnně poskytovatelů a zprostředkovatelů úvěrů pro spotřebitele) se nově ustálí na cca 10 tisících osobách.

DO T AZN Í K ZA SL AN Ý ČE S KÉ N ÁR ODN Í BAN CE Otázka MF č. 1: Jaký je průměrný roční osobní (mzdový) náklad ČNB na zabezpečení výkonu činnosti dohledu na finančním trhu? Kolik osob tuto činnost v současnosti v ČNB zabezpečuje? Jaké vznikají v této oblasti ČNB roční provozní náklady? Z odpovědi ČNB: „...nepovažujeme údaje k otázce 1 týkající se současného stavu za relevantní pro vyhodnocení přínosů a nákladů variant budoucího institucionálního uspořádání dohledu nad nebankovními poskytovateli úvěrů. Současná úprava nezahrnuje podmínku povolení dohledového orgánu k výkonu činnosti a ani obnovování licencí či registrací. Proto by byly těžko srovnatelné současné nároky na výkon dohledu s nároky podle navrhované právní úpravy.“ Otázka MF č. 2: Jakou změnu výše uvedených ukazatelů (navýšení lidských zdrojů, nárůst nákladů v členění na osobní/provozní/investiční, resp. na jednorázové/opakované) očekáváte v souvislosti s možnou legislativní změnou, předpokládající převedení povolovacích a dohledových činností v sektoru nebankovních poskytovatelů a zprostředkovatelů úvěrů pro spotřebitele na ČNB? Odpověď ČNB: Roční osobní náklad na výkon dohledu v oblasti nové dohledové kompetence zahrnující osobní náklady na výkon dohledu, na povolovací a sankční řízení by se: - v letech 2016 a 2017 pohybovaly v rozmezí od 45.813.140 Kč do 60.514.670 Kč, - od roku 2018 by pak na zajištění ročních osobních nákladů bylo třeba 44.499.980 Kč. Navýšení počtu zaměstnanců potřebných na zajištění předmětné agendy by se - v letech 2016 a 2017 pohybovalo v rozmezí od 34 do 59, - a od roku 2018 by pak na zajištění uvedené agendy bylo třeba 45 zaměstnanců. Navýšení ročních provozních nákladů u předmětné agendy by se - v letech 2016 a 2017 pohybovalo v rozmezí od 16.918.922 Kč do 22.417.672 Kč - od roku 2018 by pak na zajištění provozních nákladů bylo třeba 18.307.401 Kč.

DO T AZN Í K ZA SL AN Ý ČE S KÉ O B CH ODN Í IN SPE K CI Otázka MF č. 1: Jaký je průměrný roční osobní (mzdový) náklad ČOI na výkon činnosti 1 kontrolora v oblasti spotřebitelských úvěrů? Odpověď ČOI: Průměrné roční mzdové náklady na jednoho inspektora ČOI činí 473 987,- Kč. Tyto průměrné mzdové náklady na jednoho inspektora jsou složené z hrubého platu, který činí 351 449,- Kč, odvod na sociální pojištění

72

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

organizace 87 517,- Kč, dále odvod na zdravotní pojištění organizace 31 505,- Kč a FKSP (1% z hrubého platu) 3 514,- Kč. Otázka MF č. 2: Kolik osob celkově vykonává pro ČOI kontrolu spotřebitelských úvěrů? Jaké procento z jejich činnosti představují kontroly v oblasti spotřebitelských úvěrů? Odpověď ČOI: S ohledem na způsob výkonu dozoru ČOI není možné na tuto otázku zcela přesně odpovědět. V polovině roku 2013 byl vytvořen pracovní tým, který sestává z 14 zástupců regionálních inspektorátů a jednoho zástupce ústředního inspektorátu. Nelze však opomenout ani činnost dalších zaměstnanců ČOI, podílejících se například na vedení správních řízení, kontrole reklamy spotřebitelského úvěru v rámci realizace kontrol zaměřených na jiné oblasti nabídky výrobků a poskytování služeb, atp. Vytíženost jednotlivých pracovníků, kteří se zabývají kontrolou spotřebitelského úvěru rovněž nelze určit. Ta je do značené míry závislá na regionu, počtu podání, složitosti vedených kontrol a následných správních řízení a v neposlední řadě i společenské poptávce. Specialistů pro kontrolu spotřebitelského úvěru je tedy v současné době v ČOI 15, nelze však tvrdit, že se zabývají výhradně touto činností. Otázka MF č. 3: Jaké vznikají v této oblasti ČOI roční provozní náklady? Odpověď ČOI: Ve vztahu podílu kontrol spotřebitelského úvěru (269) a všech kontrol provedených v roce 2014 (31 009) k celkovým nákladům ČOI, vychází tato částka na 2 604 774,- Kč. Jedná se však o statistický údaj, který nemůže zachytit náročnost jednotlivých kontrol a tedy ani přesně vypovědět o jejich nákladech. Jedním z atributů, který stojí mimo statistické údaje je například činnost specializovaných pracovníků, kteří v rámci úkonů před kontrolu vyhodnocují některé kauzy, a na základě těchto vyhodnocení pak kontrolu vůbec nezahajují. Otázka MF č. 4: Výroční zpráva ČOI z roku 2014 hovoří o spojení celostátně zaměřených kontrol reflektujících nejzávažnější celospolečenská spotřebitelská témata na straně jedné a operativních kontrol na základě vnitřních a vnějších podnětů na straně druhé. Které z těchto typů kontrol v rámci kontrolní činnosti ČOI v souvislosti se spotřebitelským úvěrem převažují (v jakém poměru)? Odpověď ČOI: Problematika spotřebitelských úvěru je v posledních letech vždy zařazena do plánu kontrolních projektů ČOI jako celostátní kontrolní akce plánovaná na celé období plánu, tedy na 1 rok. Poskytování spotřebitelského úvěru, jeho nabídka a zprostředkování je vnímáno jako závažné celospolečenské téma a případné vnější i vnitřní podněty jsou řešeny v jeho rámci.

DO T AZN Í K ZA SL AN Ý MIN IS TE RS T V U P RŮ M Y SL U A OB CH O DU ( OD BO R ŽIV N O S TÍ ) 1. Kolik osob poskytujících vázanou živnost „poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru“ k 31. 12. 2014 evidujete?

2. Jaký průměrný roční osobní (mzdový) náklad vzniká živnostenským úřadům v souvislosti se zajištěním příslušných činností (zápisy, výmazy, kontroly, udělování sankcí aj.) u výše uvedené živnosti? 3. Uveďte prosím odhad, kolik pracovníků v přepočtu na celý úvazek uvedenou agendu zabezpečuje. 4. Jaké vznikají živnostenským úřadům v této oblasti roční provozní náklady? Z odpovědi MPO: „Otázky nejsme schopni odpovědět. Výkon agendy živnostenského podnikání je přenesen na obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Odvolacím orgánem jsou krajské živnostenské úřady, kterými jsou odbory krajských úřadů. MPO nemá přehled o financování přeneseného výkonu státní správy, a proto nemůže ani odpovědět na Vámi položené otázky. Údaje lze možná získat na 227 obecních živnostenských úřadech a 14 krajských úřadech. ...“

73

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Navrhované řešení a odůvodnění Doporučuje se realizovat variantu 1, tj. převést pravomoci k udělování podnikatelských oprávnění a k výkonu dohledu nad činností nebankovních poskytovatelů a zprostředkovatelů na Českou národní banku. Hlavním očekávaným přínosem takového řešení je především zlepšení důvěry spotřebitelů k tomuto segmentu finančního trhu a skutečnost, že tímto krokem dojde k faktickému dovršení integrace dohledu nad finančním trhem pod Českou národní banku. Alternativou (viz varianta 2) by bylo vytvoření nového specializovaného orgánu pro dohled v oblasti ochrany spotřebitele (viz institucionální uspořádání ve Velké Británii). Tuto variantu však v dané chvíli nelze považovat za relevantní. S odbornou veřejností není nijak projednaná; z finančního a legislativněorganizačního hlediska se pak jeví jako velmi náročná. Myšlenka sjednocení dohledu pod ČNB má oproti tomu podporu napříč celou odbornou veřejností. Jedná se o efektivní a systémový způsob řešení problémů spotřebitelů na trhu úvěrů, zejména s ohledem na věcnou specializaci dohledové činnosti České národní banky v oblasti finančního trhu oproti širokému spektru živností dohlížených živnostenskými úřady a ČOI. Z hlediska dodatečných nákladů, které by musely být vydány na navýšení kapacit ČNB pro výkon povolovacích a dohledových činností v rozšířené působnosti, vychází toto řešení v porovnání variantou 2 objektivně jako výrazně levnější.

F.6

Předčasné splacení úvěru na bydlení

Popis problému Směrnice MCD dává spotřebiteli článkem 25 právo na předčasné splacení úvěru, které lze různými způsoby uvedenými ve Směrnici omezit. Právo na předčasné splacení lze ƒ omezit časem (např. v rámci určité lhůty do konce doby fixace), nebo důvodem uplatnění práva na straně spotřebitele, nebo ƒ stanovit různé podmínky uplatnění tohoto práva v závislosti na okamžiku jeho uplatnění nebo v závislosti na druhu úrokové sazby (pevná/pohyblivá). Zvláštní kategorií podmínek je právo věřitele na odškodnění za náklady spojené s předčasným splacením, které není Směrnicí na rozdíl od právní úpravy obsažené v CCD/ZSÚ pevně dáno. Členské státy nemusí právo věřitele na odškodnění vůbec povolit, pokud však tak učiní, nesmí toto odškodnění převýšit finanční ztrátu věřitele a nesmí být sankcí. Členské státy mohou toto odškodnění, pokud jej povolí, omezit určitou výší nebo právo na něj omezit časově (např. právo vyloučit v určité lhůtě před uplynutím doby fixace). Na rozdíl od Směrnice CCD, která podmínky předčasného splacení a výši odškodnění věřitele přesně reguluje, Směrnice MCD pouze stanoví právo na předčasné splacení, přičemž ohledně stanovení podmínek výkonu tohoto práva dává členským státům praktickou volnost. Na rozdíl od úvěrů spotřebitelských mají úvěry hypoteční (na bydlení) jak podstatně delší dobu splatnosti, tak v průměru podstatně větší objem. Věřitelé tyto úvěry financují různými finančními nástroji, mezi jinými i hypotečními zástavními listy s danou dobou splatnosti, která se odráží v časovém období, po které je fixována výpůjční úroková sazba. Předčasné splácení úvěrů na bydlení tak může věřitelům přinášet reálné náklady, které odůvodňují právo věřitele na odškodnění za toto předčasné splacení, zejména tam, kde je úroková sazba fixována.

74

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Náklady, které věřitelům z předčasného splacení úvěru či jeho části vznikají, však v současné době bývají zneužívány pro odůvodnění vysokých poplatků, které věřitelé spotřebiteli za předčasné splacení účtují, jež náklady věřitele převyšují. Tyto poplatky mají charakter spíše sankční a jsou způsobilé spotřebitele od využití práva na předčasné splacení úvěru odradit. Tyto poplatky obvykle nejsou účtovány při změně fixace výpůjční úrokové sazby s ohledem na to, že je spotřebitelovým právem novou výpůjční úrokovou sazbu nepřijmout a změnit poskytovatele úvěru. Avšak i toto právo bývá omezeno nejrůznějšími poplatky, např. vysokými poplatky za vystavení výpisu z úvěrového účtu s vyčíslením zůstatku nesplaceného úvěru. Z tohoto důvodu vyžaduje úprava práva na předčasné splacení úvěrů s fixovanou výpůjční úrokovou sazbou podrobnou úpravu. Oproti tomu v případě úvěrů s variabilní výpůjční úrokovou sazbou stanovenou obvykle jako obchodní přirážka věřitele/poskytovatele úvěru vůči určité (obvykle krátkodobé) referenční úrokové sazbě odpadají náklady věřitele na zajištění slíbené úrokové sazby a věřitelé obvykle umožňují předčasné splacení úvěrů s variabilní výpůjční úrokovou sazbou kdykoli a zdarma. Konzultace V rámci dotazování bank v únoru 2015 bylo zjišťováno, kolik procent klientů podává žádost o předčasné splacení, kolik procent tuto žádost podá v období refixace úrokové sazby a jaké jsou nejčastější důvody předčasného splacení. Dále bylo zjišťováno, jaké dopady jsou očekávány při regulaci poplatků spojených s žádostí o předčasné splacení v případě některých zvažovaných variant (viz dále). Z tohoto dotazování vyplynulo, že k předčasnému splacení úvěru na bydlení podává žádost cca jedna třetina klientů. Třetina až polovina z těchto osob (tj. cca 10 až 15 % všech klientů) přitom žádá o předčasné splacení v rámci období fixace úrokové sazby. Jako hlavní důvody, proč klienti k předčasnému splacení přistupují, banky uvádějí: ƒ ƒ ƒ ƒ

zájem na splacení úvěru z vlastních mimořádných prostředků, prodej nemovitosti financované úvěrem, refinancování úvěru, sociální případy (úmrtí, rozvod).

F.6.1 Rozdílné zacházení dle druhu úrokové sazby Popis problému Tato kapitola řeší otázku, zda postupovat stejně jak v případě úvěrů s variabilní sazbou, tak v případě úvěrů se sazbou fixovanou na určité časové období. Zatímco v případě úvěrů s fixovanou úrokovou sazbou vznikají v případě předčasného splacení věřitelům reálné náklady s ohledem na finanční instrumenty, jimiž jistí platnost smluvené úrokové sazby, úvěry s variabilní sazbou tyto náklady nepřináší. Úroková sazba je u nich tvořena obchodní marží věřitele přidanou ke krátkodobé referenční úrokové sazbě. V případě těchto úvěrů bývá předčasné splacení hypotečních úvěrů kdykoli zdarma, předčasné splacení spotřebitelských úvěrů s variabilní sazbou je zdarma ze zákona již na základě požadavků Směrnice CCD. Varianty řešení x varianta 0: nečinit rozdíl, předčasné splacení zpoplatněno u obou typů úrokových sazeb; x varianta 1: nečinit rozdíl, předčasné splacení zdarma u obou typů úrokových sazeb;

75

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

x varianta 2: předčasné splacení u úvěrů s variabilní sazbou kdykoli zdarma, dále řešit podmínky předčasného splacení u úvěrů s fixací úrokové sazby. Varianta 0 - nečinit rozdíl, předčasné splacení zpoplatněno u obou typů úrokových sazeb Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

˜zhoršení postavení spotřebitelů ˜zvýšení nákladů (dle UniCredit Bank nárůst úrokové sazby až o 0,5%, dle Raiffeisen SS o 0,05%)

˜

Poskytovatelé

˜

˜možné výnosy z poplatků u úvěrů s variabilními sazbami ˜možnosti poskytování konkurenčních výhod

Dohled

˜

˜

Stát (regulátor)

˜reputační riziko ze zhoršení postavení spotřebitele

˜

Spotřebitelé

Varianta 1 - nečinit rozdíl, předčasné splacení zdarma u obou typů úrokových sazeb Sledovaný subjekt

Spotřebitelé

Poskytovatelé

Náklady a negativní dopady ˜věřitelé přenesou náklady z předčasného splacení do úrokové sazby, dojde k celkovému zdražení všech úvěrů ˜narušení dosavadní praxe ˜nezohlednění finančních nákladů věřitele

Přínosy a pozitivní dopady ˜výrazné zlepšení postavení spotřebitele ˜zjednodušení praxe s přenesením nákladů na všechny dlužníky (zdražení všech úvěrů)

Dohled

˜

˜

Stát (regulátor)

˜reputační riziko ze špatné regulace

˜

Varianta 2 - předčasné splacení u úvěrů s variabilní sazbou kdykoli zdarma, dále řešit podmínky předčasného splacení u úvěrů s fixací úrokové sazby Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

Spotřebitelé

˜

˜zachování stávající praxe

Poskytovatelé

˜

˜zachování stávající praxe

Dohled

˜

˜

Stát (regulátor)

˜

˜snadné prosazení

Konzultace Veřejná konzultace k transpozici Směrnice MCD v červenci 2014 a konzultace ke zjištění kvantitativních dopadu v únoru 2015. Respondenti preferují, aby bylo předčasné splacení umožněno kdykoli, ale věřitel měl nárok na odškodnění. Ve zvláštních případech životních situací spotřebitele, jako je rozvod, úmrtí, dlouhodobá nemoc, invalidita dlužníka či jeho manžela, avšak nikoli ztráta zaměstnání, by mělo být předčasné splacení umožněno zdarma. Odškodnění samo by mělo být definováno jako úhrada 76

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

prokazatelných nákladů s předčasným splacením spojená, dle jednoho věřitele by mělo jít o rozdíl mezi původně sjednanou úrokovou sazbou (částečně) splaceného úvěru a úrokovou sazbou, za kterou věřitel může půjčit předčasně splacenou částku na finančním trhu v době předčasného splacení navýšenou o pevnou částku pokrývající procesní náklady banky přímo související s technickou realizací předčasné splátky spotřebitele. Navrhované řešení a odůvodnění Doporučuje se provést variantu 2, která vychází ze stávající praxe, nepoškozuje žádnou smluvní stranu, umožňuje dále detailnější řešení tam, kde je třeba.

F.6.2 Omezení práva na předčasné splacení co do důvodu jeho uplatnění Popis problému Tato kapitola řeší otázku, zda v souladu s možnostmi danými Směrnicí MCD omezit právo spotřebitele na předčasné splacení tím, že jej umožníme pouze v případě specifických důvodů, nebo tím, že v případě specifických důvodů uplatnění tohoto práva bude omezeno právo věřitele na odškodnění (tj. ve specifických případech bude moci spotřebitel uplatnit své právo zdarma). Specifickými důvody, definovanými respondenty veřejné konzultace (níže), jsou: rozvod, úmrtí, dlouhodobá nemoc, invalidita dlužníka či jeho manžela, avšak nikoli ztráta zaměstnání. Varianty řešení x varianta 0: využití práva spotřebitele na předčasné splacení je omezeno specifickými důvody; x varianta 1: využití práva věřitele na spravedlivé odškodnění je omezeno specifickými důvody. Varianta 0 - využití práva spotřebitele na předčasné splacení je omezeno specifickými důvody Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

Spotřebitelé

˜snížení flexibility při splácení úvěru ˜snížení ochrany

˜

Poskytovatelé

˜

˜pravidelný režim splácení ˜vyloučení možnosti předčasného splacení mimo vyjmenované případy

Dohled

˜

˜

Stát (regulátor)

˜snížení ochrany spotřebitele

˜

Varianta 1 - využití práva věřitele na spravedlivé odškodnění je omezeno specifickými důvody Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

Spotřebitelé

˜

Poskytovatelé

˜

˜vysoká flexibilita při splácení úvěru ˜vyšší ochrana ˜nejistota kompenzována odškodněním za nesené náklady

Dohled

˜

˜

Stát (regulátor)

˜

˜zvýšení ochrany spotřebitele

77

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Konzultace Z vyjádření respondentů ve veřejné konzultaci k transpozici Směrnice MCD z července 2014 vyplynulo, že předčasné splacení by mělo být umožněno kdykoli, ale věřitel měl nárok na odškodnění. Ve zvláštních případech životních situací spotřebitele, jako je rozvod, úmrtí, dlouhodobá nemoc, invalidita dlužníka či jeho manžela, avšak nikoli ztráta zaměstnání, by mělo být předčasné splacení umožněno zdarma. Odškodnění samo by mělo být definováno jako úhrada prokazatelných nákladů s předčasným splacením spojená, dle jednoho věřitele by mělo jít o rozdíl mezi původně sjednanou úrokovou sazbou (částečně) splaceného úvěru a úrokovou sazbou, za kterou věřitel může půjčit předčasně splacenou částku na finančním trhu v době předčasného splacení navýšenou o pevnou částku pokrývající procesní náklady banky přímo související s technickou realizací předčasné splátky spotřebitele. Z dotazování Ministerstva financí z únoru 2015 vyplynulo, že k předčasnému splacení úvěru na bydlení podává žádost cca jedna třetina klientů. Třetina až polovina z těchto osob (tj. cca 10 až 15 % všech klientů) přitom žádá o předčasné splacení v rámci období fixace úrokové sazby. Jako hlavní důvody, proč klienti k předčasnému splacení přistupují, banky uvádějí: ƒ ƒ ƒ ƒ

zájem na splacení úvěru z vlastních mimořádných prostředků, prodej nemovitosti financované úvěrem, refinancování úvěru, sociální případy (úmrtí, rozvod).

Navrhované řešení a odůvodnění S přihlédnutím k identifikovaným přínosům a nákladům, a dále k závěrům z veřejných konzultací se doporučuje realizovat variantu 1.

F.6.3 Omezení práva na předčasné splacení dle okamžiku uplatnění V této kapitole jsou zvažována omezení práva na předčasné splacení vzhledem k okamžiku, kdy spotřebitel toto své právo uplatní, případně důvodu uplatnění práva spotřebitelem. Okamžik uplatnění práva je důležitý především z hlediska úvěrů s úrokovou sazbou fixovanou na určité časové období (1,3,5 a více let), kdy je věřitelem zaručená a smluvně dohodnutá sazba zajištěna na straně věřitele pomocí finančních nástrojů s platností po dobu fixace a předčasné splacení tak může vytvářet na straně věřitele dodatečné náklady. Důvod uplatnění práva spotřebitelem nezávisle na okamžiku uplatnění tohoto práva je důležitý z hlediska zohlednění určitých životních situací na straně spotřebitele, znamenajících např. riziko platební neschopnosti a tudíž může být i v zájmu věřitele umožnit spotřebiteli předčasné splacení úvěru. --- Časové omezení --Popis problému Lze říci, že časové omezení práva má 2 roviny, a to jednak ƒ stanovení období s ohledem na datum změny fixace výpůjční úrokové sazby, po které je předčasné splacení umožněno a jednak ƒ omezení četnosti předčasného splacení v rámci stanoveného období (např. kalendářního roku). Věřitelé, kteří již v současnosti umožňují předčasné splacení zdarma i mimo období refixace výpůjční úrokové sazby, toto právo omezují na jednou ročně, což je pochopitelné z hlediska administrativních nákladů na toto předčasné splacení, přepočítávání dluhu, budoucích splátek apod. Z pohledu věřitele by 78

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

bylo podstatně administrativně náročnější, kdyby měl spotřebitel právo kdykoli poslat pravidelnou splátku úvěru navýšenou podle momentálních možností spotřebitele, než když má tuto možnost pouze jednou za rok, v konkrétním termínu a případně objemově limitovanou. V rámci těchto rovin existuje nepřeberné množství kombinací, z nichž bylo k posouzení vybráno několik variant, v zásadě odrážejících současnou situaci na trhu, praxi a potřeby spotřebitelů a požadavky Směrnice MCD. Varianty řešení x varianta 0: využití práva na předčasné splacení není omezeno ani co do období, v němž je využito, ani co do četnosti využití práva; x varianta 1: využití práva na předčasné splacení není omezeno co do období, v němž je využito, avšak četnost využití práva je omezena na 1x ročně k datu stanovenému ve smlouvě; x varianta 2: využití práva na předčasné splacení není omezeno co do období, v němž je využito, avšak četnost využití práva je omezena na 2x ročně k datu stanovenému ve smlouvě; x varianta 3: využití práva na předčasné splacení je omezeno na 1 za období 3 měsíců před koncem fixace výpůjční úrokové sazby; Varianta 0 - využití práva na předčasné splacení není omezeno ani co do období, v němž je využito, ani co do četnosti využití práva Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady ˜nejširší možnosti uplatnění práva na předčasné splacení ˜snížení nákladů úvěru ˜vyšší úroveň ochrany spotřebitele

Spotřebitelé

˜

Poskytovatelé

˜vysoké náklady věřitele při neomezeném využití práva spotřebitelem ˜rychlejší návratnost úvěru ˜zhoršená možnost plánování finan. toků ˜vysoká variabilita anuitních splátek

Dohled

˜

˜

Stát (regulátor)

˜politické náklady za prosazení varianty

˜politické přínosy ze zvýšení ochrany spotřebitele

Varianta 1 - využití práva na předčasné splacení není omezeno co do období, v němž je využito, avšak četnost využití práva je omezena na 1x ročně k datu stanovenému ve smlouvě Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

Spotřebitelé

˜neexistence absolutní volnosti při využití práva

˜existuje možnost uplatnění práva na předčasné splacení ˜snížení nákladů úvěru

Poskytovatelé

˜náklady věřitele - nižší oproti variantě 0 vyplývající z omezení četnosti využití práva ˜

˜lepší možnost plánovat finanční toky

Dohled

˜

˜

Stát (regulátor)

˜politické náklady na prosazení varianty – ale nižší oproti variantě 0

˜politické přínosy ze zvýšení ochrany spotřebitele

79

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Varianta 2 - využití práva na předčasné splacení není omezeno co do období, v němž je využito, avšak četnost využití práva je omezena na 2x ročně k datu stanovenému ve smlouvě Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

˜neexistence absolutní volnosti při využití práva ˜náklady věřitele - nižší oproti variantě 0 vyplývající z omezení četnosti využití práva, ale vyšší oproti variantě 1

˜dostatečné možnosti uplatnění práva ˜snížení nákladů úvěru

Dohled

˜

˜

Stát (regulátor)

˜politické náklady na prosazení varianty – nižší než u var. 0 a 1

˜politické přínosy ze zvýšení ochrany spotřebitele

Spotřebitelé Poskytovatelé

˜lepší možnost plánovat finanční toky

Varianta 3- využití práva na předčasné splacení je omezeno na 1 za období 3 měsíců před koncem fixace výpůjční úrokové sazby Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

Spotřebitelé

˜neexistence absolutní volnosti při využití práva ˜omezení práva na období bezprostředně předcházející refixaci

Poskytovatelé

˜zamezení tvorby konkurenčních výhod legislativním omezením využití práva

˜nejnižší náklady věřitele ze zvažovaných variant ˜zachování stávající praxe ˜možnost plánovat finanční toky

Dohled

˜

˜

Stát (regulátor)

˜

˜nejnižší politické náklady na prosazení varianty

˜zachování stávající praxe vycházející z nabídky věřitele na novou fixaci výpůjční úrokové sazby

Konzultace Veřejná konzultace k transpozici Směrnice MCD v červenci 2014. Respondenti preferují, aby bylo předčasné splacení umožněno kdykoli, ale věřitel měl nárok na odškodnění. Ve zvláštních případech životních situací spotřebitele, jako je rozvod, úmrtí, dlouhodobá nemoc, invalidita dlužníka či jeho manžela, avšak nikoli ztráta zaměstnání, by mělo být předčasné splacení umožněno zdarma. Odškodnění samo by mělo být definováno jako úhrada prokazatelných nákladů s předčasným splacením spojená, dle jednoho věřitele by mělo jít o rozdíl mezi původně sjednanou úrokovou sazbou (částečně) splaceného úvěru a úrokovou sazbou, za kterou věřitel může půjčit předčasně splacenou částku na finančním trhu v době předčasného splacení navýšenou o pevnou částku pokrývající procesní náklady banky přímo související s technickou realizací předčasné splátky spotřebitele. Navrhované řešení a odůvodnění Varianta 0 dává spotřebiteli maximální flexibilitu při splácení úvěru, což je kompenzováno právem věřitele na odškodnění za související náklady. Věřitelé sami ve veřejné konzultaci vyjádřili podporu tomu, aby spotřebiteli bylo umožněno předčasné splacení kdykoli, avšak za kompenzaci nákladů věřitele. To je řešeno níže.

80

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

--- Rozdílné zacházení dle okamžiku uplatnění --Popis problému Pokud bude spotřebiteli umožněno předčasné splácení úvěru kdykoli a současně bude věřiteli umožněno žádat odškodnění za náklady vyplývající věřiteli z tohoto předčasného splacení (níže), lze současně uvažovat o tom, v jakých případech bude spotřebiteli umožněno předčasné splacení bez toho, aby byl povinen platit věřiteli jeho náklady, tj. předčasné splacení úplně zdarma. V současné době právo na předčasné splacení zdarma vyplývá z práva spotřebitele odmítnout novou výpůjční úrokovou sazbu v době její refixace. Z odmítnutí nové výpůjční úrokové sazby nabídnuté v době refixace stávajícím věřitelem vyplývá nutnost najít nového poskytovatele úvěru, a z jím poskytnuté částky splatit předčasně úvěr u věřitele stávajícího. Někteří věřitelé současně nabízejí (za poplatek, či zdarma) možnost sjednat možnost omezeného (např. do 25 % jistiny) předčasného splacení úvěru např. jednou ročně k předem stanovenému datu. Otázkou řešenou v této podkapitole je ƒ zda umožnit rozdílné zacházení, tedy zda by vůbec mělo být umožněno spotřebiteli předčasné splacení úvěru zdarma, zde jednoznačně odpovídáme ANO s ohledem na stávající praxi, kdy podstatnou náležitost smlouvy (výpůjční úrokovou sazbu) nelze změnit jednostranně a postupně se rozšiřující nabídku věřitelů umožňujících předčasné splacení zdarma za předem definovaných podmínek, ƒ délka lhůty před koncem fixace výpůjční úrokové sazby, kdy bude předčasné splacení umožněno zdarma, ƒ četnost předčasného splacení, které by mělo být umožněno zdarma. Vzhledem k velkému množství vzájemných kombinací kritérií byly vybrány varianty, které odrážejí současné možnosti předčasného splacení nabízené na trhu a potřeby spotřebitelů. Varianty řešení x varianta 0: předčasné splacení zdarma ve lhůtě 3 měsíce před koncem fixace úrokové sazby; x varianta 1: předčasné splacení zdarma ve lhůtě 6 měsíců před koncem fixace úrokové sazby; x varianta 2: předčasné splacení zdarma o 1 x ročně k předem stanovenému datu a o ve lhůtě 3 měsíců před koncem fixace úrokové sazby bez dalšího omezení; x varianta 3: předčasné splacení zdarma o max. 25 % jistiny úvěru 1 x ročně k předem stanovenému datu a o ve lhůtě 3 měsíců před koncem fixace úrokové sazby bez dalšího omezení; Varianta 0 - předčasné splacení zdarma ve lhůtě 3 měsíce před koncem fixace úrokové sazby Sledovaný subjekt Spotřebitelé

Poskytovatelé

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

˜malá flexibilita ˜zachování vysokých nákladů pro spotřebitele

˜zachování stávající praxe

˜

˜zachování stávající praxe ˜velký prostor pro konkurenční výhody (rozšíření práva na předčasné splacení) ˜možnost plánovat finanční toky

81

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Dohled

˜

˜

Stát (regulátor)

˜špatná reputace s ohledem na nízkou ochranu spotřebitele

˜nízké náklady na prosazení

Varianta 1 - předčasné splacení zdarma ve lhůtě 6 měsíců před koncem fixace úrokové sazby Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

Spotřebitelé

˜malá flexibilita ˜zachování vysokých nákladů pro spotřebitele

˜zvýšení flexibility v období refixace

Poskytovatelé

˜

˜prostor pro konkurenční výhody (rozšíření práva na předčasné splacení)

Dohled

˜

˜

Stát (regulátor)

˜špatná reputace s ohledem na nízkou ochranu spotřebitele

˜nízké náklady na prosazení

Varianta 2 - předčasné splacení zdarma o 1 x ročně k předem stanovenému datu a o ve lhůtě 3 měsíců před koncem fixace úrokové sazby bez dalšího omezení Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady ˜vyšší flexibilita ˜možné nižší náklady úvěru ˜vychází ze stávající praxe v rámci konkurenčních výhod ˜možné zvýšení obratu v důsledku vyšší důvěry spotřebitelů v systém ˜rychlejší návratnost úvěrů

Spotřebitelé

˜

Poskytovatelé

˜omezení prostoru pro tvorbu konkurenčních výhod ˜vyšší náklady

Dohled

˜

˜

Stát (regulátor)

˜vysoké politické náklady spojené s prosazením

˜vysoký stupeň ochrany spotřebitele

Varianta 3 - předčasné splacení zdarma o max. 25 % jistiny úvěru 1 x ročně k předem stanovenému datu a o ve lhůtě 3 měsíců před koncem fixace úrokové sazby bez dalšího omezení Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady ˜vyšší flexibilita včetně období refixace ˜možné nižší náklady úvěru ˜respektuje stávající praxi v rámci konkurenčních výhod ˜možné zvýšení obratu v důsledku vyšší důvěry spotřebitelů v systém ˜rychlejší návratnost úvěrů

Spotřebitelé

˜

Poskytovatelé

˜omezení prostoru pro tvorbu konkurenčních výhod ˜vyšší náklady

Dohled

˜

˜

Stát (regulátor)

˜

˜vysoký stupeň ochrany spotřebitele

82

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Konzultace Veřejná konzultace k transpozici Směrnice MCD v červenci 2014. Respondenti preferují, aby bylo předčasné splacení umožněno kdykoli, ale věřitel měl nárok na odškodnění. Ve zvláštních případech životních situací spotřebitele, jako je rozvod, úmrtí, dlouhodobá nemoc, invalidita dlužníka či jeho manžela, avšak nikoli ztráta zaměstnání, by mělo být předčasné splacení umožněno zdarma. Odškodnění samo by mělo být definováno jako úhrada prokazatelných nákladů s předčasným splacením spojená, dle jednoho věřitele by mělo jít o rozdíl mezi původně sjednanou úrokovou sazbou (částečně) splaceného úvěru a úrokovou sazbou, za kterou věřitel může půjčit předčasně splacenou částku na finančním trhu v době předčasného splacení navýšenou o pevnou částku pokrývající procesní náklady banky přímo související s technickou realizací předčasné splátky spotřebitele. Navrhované řešení a odůvodnění Doporučuje se realizovat variantu 3. Ta odráží stávající a rozšiřující se praxi některých věřitelů, dává spotřebiteli dostatečnou flexibilitu při splácení dlouhodobého úvěru a snižování nákladů úvěru, zvyšuje flexibilitu spotřebitele v období refixace, současně však respektuje nastavení systémů věřitelů na anuitu/rovnoměrné splácení/stejnost splátek úvěru.

F.6.4 Právo věřitele na odškodnění Popis problému V této části je řešeno, zda má být věřiteli povoleno právo na spravedlivé a objektivní odškodnění za případné náklady přímo spojené s předčasným splacením úvěru a zda toto odškodnění případně limitovat. Výše odškodnění je přímo z čl. 25 odst. 3 Směrnice MCD omezena na „finanční ztrátu věřitele“ s tím, že odškodnění nesmí představovat vůči spotřebiteli sankci. Členské státy však mohou výši odškodnění dále omezit, jako např. činí Směrnice CCD (ZSÚ) na 1 % (resp. 0,5 %) z objemu předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru. Varianty řešení x varianta 0: věřitel nemá právo na odškodnění v případě předčasného splacení; x varianta 1: věřitel má právo na odškodnění v případě předčasného splacení; x varianta 2: věřitel má právo na odškodnění v případě předčasného splacení, omezení výše dle CCD – tedy ve výši 1 % (resp. 0,5 %) z objemu předčasně splacené části úvěru; Varianta 0 - věřitel nemá právo na odškodnění v případě předčasného splacení Sledovaný subjekt

Spotřebitelé

Poskytovatelé

Náklady a negativní dopady ˜celkové zdražení úvěrů (růst úrokové sazby – dle UniCredit odhad navýšení okolo 0,5%, dle Raiffeisen SS nárůst o cca. 0,05%) ˜nutnost nést náklady předčasného splacení (dle konzultace banky odhadují v řádech desítek až stovek milionů Kč)

Přínosy a pozitivní dopady ˜žádné náklady předčasného splacení ˜vysoká ochrana spotřebitele ˜

Dohled

˜

˜

Stát (regulátor)

˜politické náklady na prosazení

˜vysoká ochrana spotřebitele

83

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Varianta 1 - věřitel má právo na odškodnění v případě předčasného splacení Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

Spotřebitelé

˜nutnost nést náklady předčasného splacení ˜nízká ochrana spotřebitele

˜zachování stávající praxe

Poskytovatelé

˜

˜možnost přenést náklady na spotřebitele

Dohled

˜

˜

Stát (regulátor)

˜nízká ochrana spotřebitele

˜nízké politické náklady na prosazení

Varianta 2 - věřitel má právo na odškodnění v případě předčasného splacení, omezení výše dle CCD – tedy ve výši 1 % (resp. 0,5 %) z objemu předčasně splacené části úvěru Sledovaný subjekt Spotřebitelé Poskytovatelé

Náklady a negativní dopady ˜nutnost nést určité náklady předčasného splacení ˜celkové zdražení úvěrů ˜nutnost nést částečně náklady předčasného splacení

Přínosy a pozitivní dopady ˜ ˜částečná možnost přenést náklady na spotřebitele

Dohled

˜

˜

Stát (regulátor)

˜

˜sjednocení podmínek na trhu úvěrů

Konzultace Veřejná konzultace k transpozici směrnice MCD v červenci 2014. Respondenti preferují, aby bylo předčasné splacení umožněno kdykoli, ale věřitel měl nárok na odškodnění. Ve zvláštních případech životních situací spotřebitele, jako je rozvod, úmrtí, dlouhodobá nemoc, invalidita dlužníka či jeho manžela, avšak nikoli ztráta zaměstnání, by mělo být předčasné splacení umožněno zdarma. Odškodnění samo by mělo být definováno jako úhrada prokazatelných nákladů s předčasným splacením spojená, dle jednoho věřitele by mělo jít o rozdíl mezi původně sjednanou úrokovou sazbou (částečně) splaceného úvěru a úrokovou sazbou, za kterou věřitel může půjčit předčasně splacenou částku na finančním trhu v době předčasného splacení navýšenou o pevnou částku pokrývající procesní náklady banky přímo související s technickou realizací předčasné splátky spotřebitele. Navrhované řešení a odůvodnění Doporučuje se realizovat variantu 1, tj. umožnit věřiteli požadovat odškodnění za předčasné splacení, ovšem s výjimkou situací, kdy lze považovat za žádoucí, aby existovalo právo spotřebitele na bezplatné předčasné splacení. Právo na bezplatné předčasné splacení by ovšem nemělo být spotřebiteli přiznáno v těch situacích, které mohou přinášet riziko, že si je spotřebitel vyvolal vědomě svým rozhodnutím, aby z nich realizoval ekonomický prospěch ve smluvním vztahu s věřitelem (tj. aby si zajistil levnější předčasné splacení). Za takové okolnosti lze považovat zejména rozvod a ztrátu zaměstnání. ******

84

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Zvolené řešení úpravy předčasného splacení a jeho odůvodnění (společné k otázkám vymezeným v částech F.6.1 až F.6.4) S přihlédnutím ke konzultacím a na základě následného politického rozhodnutí (viz níže) na úrovni vedení Ministerstva financí o potřebě zlepšit finanční pozici spotřebitele, který z různých důvodů žádá o možnost vyrovnat svůj závazek vůči věřiteli, byla v návrhu zákona o úvěru pro spotřebitele navržena rovněž úprava předčasného splacení. Podobně jako je tomu u platné úpravy spotřebitelských úvěrů (neúčelových), se stanovuje i v případě úvěru na bydlení určitý strop pro úhrn nákladů, kterými může poskytovatel zatížit klienta ve chvíli, kdy tento žádá o předčasné splacení. Základním výchozím stropem je částka úroku, kterou by spotřebitel zaplatil za dobu od předčasného splacení do konce období, pro které je stanovena pevná výpůjční úroková sazba (fixace). Souběžně se však stanoví, že věřitel má obecně právo pouze na náhradu tzv. účelně vynaložených nákladů, které mu v souvislosti s předčasným splacením mají vzniknout. Zatížení klienta jinými náklady, které jsou ze své povahy již sankcí za ušlý obchodní zisk, již není možné, což je i požadavek směrnice MCD. V některých zvláštních situacích pak regulátor požaduje, aby po spotřebiteli poskytovatel nenárokoval ani tyto účelně vynaložené náklady. Jedná se o obecně o 2 typy situací: ƒ spotřebitel se ocitne ve zvlášť složité sociální situaci, která objektivně vede k výraznému snížení schopnosti spotřebitele úvěr na bydlení dále splácet (smrt, nemoc, invalidita dlužníka nebo jeho partnera) a současné se nejedná o situace, kdy by složitá životní okolnost mohla být i výsledkem ekonomického rozhodnutí dlužníka (ztráta zaměstnání, rozvod apod.) ƒ spotřebitel (bez ohledu na důvody, které ho k tomu vedou) má zájem mimořádně doplatit vyšší část jistiny úvěru na bydlení, než jak to předpokládá sjednané schéma řádného splácení v rámci doby fixace. Rozhodnutí o uzákonění možnosti spotřebitele bezplatně doplatit části dlužné jistiny v okamžiku výročí smlouvy o úvěru na bydlení odráží standard, který je na evropských národních trzích hypoték spotřebiteli dostupný v rámci finančních konglomerátů, do kterých spadají i tuzemské banky. Zájem na dřívějším vyrovnávání sjednaných závazků ve chvíli, kdy k tomu má dlužník mimořádně zlepšené ekonomické předpoklady, lze kromě ekonomického zájmu u poskytovatele úvěru považovat důvodně i za zájem veřejný, a to ve smyslu omezení rozsahu základny, z níž může vyplývat riziko rozpočtových následků případných úvěrových defaultů. Regulátor je tak názoru, že toto právo by mělo být spotřebiteli v přiměřené míře přiznáno. Obrázek 13 – Pravidlo „20 % bezplatně +80 % účelně vynaložené náklady“

85

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Míru této přiměřenosti, která se odrazila ve výsledném politickém rozhodnutí MF (tj. vždy alespoň 20 % z výše dlužné jistiny při každém výročí smlouvy) lze spatřovat právě v praxi nejen evropských komerčních bank, ale jak je v poslední době vidět, tak i bank českých. Následující modelový příklad vyhodnocuje dopady na straně přínosů a nákladů zvolených parametrů regulace pro jednotlivé smluvní strany.

PŘÍKLAD – ZLEPŠENÍ POZICE SPOT ŘEBITELE PŘI PŘEDČASNÉM SPLAC ENÍ MIMO DOBU FIXACE --- Zadání --Pan Novák uzavřel 1. 12. 2005 smlouvu o hypotečním úvěru s následujícími parametry: ƒ ƒ ƒ ƒ

sjednaná výše úvěru: 2 000 000 Kč sjednaná úroková sazba (2005): 4 % p.a. sjednaná doba splácení: 20 let; pravidelná splátka 12 119,61 Kč, první splatná ke dni 1. 1. 2006 fixace 5 let; po prvním konci fixace (2010) s klientem sjednána stejná úroková sazba 4 % p.a.; po druhém konci fixace (2015) se úroková sazba vlivem všeobecného poklesu cen půjček na trhu snížila na 1,9 % p.a. a vlivem nové regulace předčasného splacení naopak narostla o 0,1 p.b. (pozn. MF: odpovídá střední očekávané hodnotě změny dle odhadu hlavních tuzemských bank) – novou sjednanou sazbou pro refinancování v roce 2016 je tak sazba ve výši 2 % p.a. ƒ splátka je požadována jako polhůtní ƒ sjednaná měsíční splátka při 2. refinancování v roce 2015: 11 014,52 Kč ƒ poplatek za předčasné splacení: 5 % p.a. z dlužné jistiny za každý rok zbývající do konce fixace. V roce 2016 zdědí pan Novák po svém otci byt, který obratem prodá za 1,1 milion Kč. Z těchto prostředků se rozhodne hypoteční úvěr k 2. 12. 2016 (tj. bezprostředně po 12. splátce) zcela doplatit.

Cílem je vypočítat náklady spotřebitele spojené s předčasným splacením hypotečního úvěru v současnosti a po přijetí navrhované úpravy. --- Výpočet ---

1. Stav, kdy úprava předčasného splacení hypotečního úvěru neexistuje Umořovací plán úvěru při neexistenci úpravy předčasného splacení v zákoně o úvěru pro spotřebitele (úroková sazba pro 3. období fixace – 1,9 %) Rok

Měsíc

Datum

Splátka (CZK) Úrok (CZK)

1

1

1. 1. 2006

12 119,61

6 666,67

5 452,94

1 994 547,06

1

2

1. 2. 2006

12 119,61

6 648,49

5 471,12

1 989 075,94

86

Úmor (CZK)

Jistina (CZK)

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

..

..

...

...

...

...

...

5

12

1. 12. 2010

12 119,61

5 483,71

6 635,90

1 638 475,66

6

1

1. 1. 2011*

12 119,61

5 461,59

6 658,02

1 631 817,63

..

..

...

...

...

...

...

10

12

1. 12. 2015

12 119,61

4 017,19

8 102,41

1 197 055,66

11

1

1. 1. 2016**

10 961,00

1 895,34

9 065,66

1 187 990,00

..

..

...

...

...

...

...

11

12

1. 12. 2016

10 961,00

1 736,19

9 224,81

1 087 315,39

* první refinancování, ** druhé refinancování

Náklady spotřebitele na předčasné splacení (NPS) před přijetím nového zákona (tj. za předpokladu, že sazba po refinancování v roce 2015 bude 1,9 % a uplatní se poplatek za předčasné splacení ve výši 5% za každý zbývající rok do konce doby fixace): ܰܲܵ଴ ൌ ͲǡͲͷ ή Ͷ ή ͳͲͺ͹͵ͳͷǡ͵ͻ ൌ ʹͳ͹Ͷ͸͵ǡͲͺ‫«ܭ‬Ǥ Vysv. rovnice: „0,05 · 4“= 5 % za zbývající 4 roky do konce fixace.

2. Stav po přijetí navrhované úpravy (existuje úprava předčasného splacení hypotečního úvěru) V danou chvíli – tj. při výročí smlouvy, ale mimo dobu fixace - je již účinný nový zákon o úvěru pro spotřebitele, který při výročí smlouvy o úvěru na bydlení umožňuje bezplatné předčasné splacení až 20 % jistiny a dále předčasné splacení (zbytku jistiny) za tzv. účelně vynaložené náklady (viz obrázek 13).Umořovací plán při existenci úpravy předčasného splacení v zákoně o úvěru při změně zákona (úroková sazba pro 3. období fixace – 2 %) Rok

Měsíc

Datum

Splátka (CZK) Úrok (CZK)

1

1

1. 1. 2006

12 119,61

6 666,67

5 452,94

1 994 547,06

1

2

1. 2. 2006

12 119,61

6 648,49

5 471,12

1 989 075,94

..

..

...

...

...

...

...

5

12

1. 12. 2010

12 119,61

5 483,71

6 635,90

1 638 475,66

6

1

1. 1. 2011*

12 119,61

5 461,59

6 658,02

1 631 817,63

..

..

...

...

...

...

...

10

12

1. 12. 2015

12 119,61

4 017,19

8 102,41

1 197 055,66

11

1

1. 1. 2016**

11 014,52

1 995,09

9 019,43

1 188 036,23

..

..

...

...

...

...

...

11

12

1. 12. 2016

11 014,52

1 828,35

9 186,17

1 087 824,83

87

Úmor (CZK)

Jistina (CZK)

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

* první refinancování, ** druhé refinancování

Náklady spotřebitele na předčasné splacení dle navrhované nové právní úpravy (předpokládající možnost uhradit až 20 % dlužné jistiny bezplatně, zbytek pak za tzv. účelně vynaložené náklady – ty kalkulujeme pro zjednodušení analogicky jako u spotřebitelských úvěrů jiných než na bydlení ve výši nejvýše 1 % p.a.): ܰܲܵଵ ൌ Ͳǡʹ ή Ͳ ή ͳͲͺ͹ͺʹͶǡͺ͵ ൅ Ͳǡͺ ή ͲǡͲͳ ή Ͷ ή ͳͲͺ͹ͺʹͶǡͺ͵ ൌ ͵ͶͺͳͲǡ͵ͻ‫«ܭ‬Ǥ Vysv. rovnice: „0,2 · 0“= 20 % jistiny bezplatně (za 0 %); „0,8· 0,01 · 4“ = 80 % jistiny za 1 % za zbývající 4 roky do konce fixace.

K této částce je zapotřebí přičíst náklady v podobě vyšších úrokových plateb, které spotřebitel platí od začátku 3. období fixace do doby přečasného splacení. Ty v uvedeném příkladu vycházejí pro 1. 1. 2016 na 99,75 Kč (= 1995,09 Kč -1895,34 Kč), pro 1. 12. 2016 na 92,16 Kč a analogicky pak i pro zbývající měsíce v roce 2016, které v tabulace nejsou zachyceny. Součet těchto navýšení měsíčních úroků pak vychází na 1 151,76 Kč.

--- Závěr --Zlepšení finanční situace klienta vlivem možnosti splatit část úvěru na bydlení předčasně bezplatně a zbytek pak za tzv. účelně vynaložené náklady tak v tomto modelovém případě vychází na 182 500,93 Kč; v relativním vyjádření se pak jedná o zlepšení o 83%.17 Jedná se tedy o markantní finanční úsporu na straně klienta. Pro poskytovatele to samozřejmě neznamená ztrátu v této výši, ze splaceného úvěru může poskytnout okamžitě úvěr nový, čímž významně eliminuje možnou ztrátu vyplývající z předčasně splaceného hypotečního úvěru.

17

Aplikujeme-li na daný příklad namísto předpokládaného zvýšení tržní úrokové sazby o uvažovanou 0,1 procentního bodu změnu ve výši 0,5 procentního bodu (která je horní hranicí odhadů vyplývajících z konzultací Ministerstva financí s bankami), pak bude finanční úspora pro spotřebitele činit v absolutním vyjádření 176 889,22 Kč, v relativním pak 81 %.

88

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

F.7

Standardizace a vzájemné uznávání oceňování nemovitostí

Popis problému Směrnice v čl. 19 vyžaduje po členských státech zajištění spolehlivých standardů oceňování nemovitostí určených k bydlení pro účely poskytování hypotečních úvěrů. Členské státy zajistí, aby tyto standardy byly používány buďto interně, pokud si věřitel provádí ocenění nemovitosti sám, nebo externími odhadci, pokud věřitel ocenění nemovitosti outsourcuje. Recitál 26 k tomu uvádí, že národní standardy by měly zohledňovat mezinárodně uznávané oceňovací standardy, zejména standardy vytvořené Výborem pro mezinárodní oceňovací standardy (International Valuation Standards Committee), Evropskou skupinou asociací odhadců (European Group of Valuers‘ Associations) nebo Královskou institucí kvalifikovaných odhadců (Royal Institution of Chartered Surveyors). Tyto mezinárodně uznávané oceňovací standardy obsahují obecné zásady, které od věřitelů mimo jiné vyžadují, aby přijali a dodržovali přiměřené interní procesy řízení rizik a zajištění, jejichž součástí jsou řádné procesy vypracovávání odhadů, aby přijali standardy a metody vypracovávání odhadů vedoucí k realistickému a řádně podloženému odhadu hodnoty nemovitosti, jež zajistí, že všechny zprávy odhadců jsou vypracovány s náležitou odbornou dovedností a péčí a že odhadci splňují určité kvalifikační požadavky, a aby uchovávali přiměřenou dokumentaci o odhadu hodnoty zajištění, která je komplexní a věrohodná. Směrnice dále v čl. 19 odst. 2 požaduje, aby byla zajištěna odborná způsobilost a nezávislost osob, které provádějí oceňování nemovitostí a aby ocenění bylo zdokumentováno na trvalém nosiči, jehož záznam musí věřitel uchovávat. Tyto požadavky jsou naplněny vyhláškou České národní banky 163/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry. Tato vyhláška reguluje požadavky na ocenění aktiv a pasiv úvěrové instituce včetně zajištění, požadavky na interní metodiky oceňování aktiv a pasiv, postavení interních odhadců, jejich odměňování a nezávislost na obchodních útvarech. Interní metodiky oceňování jednotlivých úvěrových institucí jsou schvalovány Českou národní bankou. Požadavky čl. 19 odstavce 2 lze tedy považovat za splněné. V oblasti regulace oceňování je připravován nový zákon o oceňování majetku, v současné době ve stadiu věcného záměru zákona. Nový zákon by měl nahradit stávající zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, a měl by být v souladu s mezinárodně uznávanými standardy ocenění majetku. Bankovní metodiky oceňování zajištění nicméně ze stávajícího zákona o oceňování majetku nevychází. Bankovní metodiky, schvalované Českou národní bankou, vycházejí údajně z evropských oceňovacích standardů, a dle názorů bank vyjádřených v odpovědích na veřejnou konzultaci (viz níže), je stávající právní úprava dostatečná, plně funkční a na vyšší úrovni než v řadě států EU. Banky ve většině případů využívají služeb externích odhadců, z nichž si může spotřebitel vybrat. Banky se domnívají, že je třeba, aby byl v rámci nezávislosti odhadu výběr odhadce ponechán na věřiteli, nikoli spotřebiteli. Odhadci sami jsou sdruženi do několika vzájemně si konkurujících asociací, které mají vlastní standardy regulující odbornost, důvěryhodnost a jednání odhadců vůči jejich klientům, avšak na vytvoření jednotného národního standardu se nebyly asociace dosud schopny dohodnout. Výsledkem je situace, kdy lze z čistě formálního hlediska požadavky Směrnice prohlásit za splněné a odkázat na jednotlivé standardy národních asociací odhadců, stávající zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a vyhláškou ČNB 163/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, avšak reálná situace je z hlediska ochrany spotřebitele, která je hlavním cílem Směrnice, deprimující.

89

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Oproti názorům věřitelských bank zastávají zprostředkovatelé na základě své zkušenosti názor, že stávající právní úprava plně funkční není, neboť ocenění jedné nemovitosti různými bankami se může lišit o několik desítek procent. Z veřejné konzultace vyplynulo, že banky vyžadují zaplacení ocenění (cca 4000 Kč) po spotřebiteli před uzavřením smlouvy o úvěru, avšak ocenění samotné, ač bylo zaplaceno, spotřebiteli k dispozici nedají. Spotřebitel, který je na základě ocenění nemovitosti jednou či více bankami odmítnut, musí pokaždé zaplatit ocenění znovu, dokud nenajde banku, pro niž je odhadcem stanovená hodnota zajištění akceptovatelná. V současné době již sice dochází k tomu, že některé banky uznávají v rámci refixace dříve provedené ocenění nemovitosti, poskytnuté jako zajištění úvěru, avšak nejde o obecnou praxi a v případě, že spotřebitel hledá úvěr nový, nikoli v rámci refixace, banky si navzájem ocenění neuznávají. Obdobná situace je však i v jiných členských státech. Zákony, které upravují národní standard oceňování, včetně odborné způsobilosti, důvěryhodnosti odhadce a jeho jednání vůči klientům, a procesu odvolání proti odhadu, s nímž klient nesouhlasí, nezajišťují situaci, v níž by bylo více provedených ocenění též nemovitosti více méně shodných. Varianty řešení x varianta 0: uložit bankám povinnost provedené a spotřebitelem zaplacené ocenění spotřebiteli vydat do rukou, odkázat Evropskou komisi na stávající právní úpravu (resp. nový, připravovaný zákon o oceňování majetku); x varianta 1: uložit bankám povinnost provedené a spotřebitelem zaplacené ocenění spotřebiteli vydat do rukou, odkázat Evropskou komisi na stávající právní úpravu (resp. nový, připravovaný zákon o oceňování majetku), uložit věřitelům povinnost si navzájem uznávat jimi vyžádané ocenění majetku provedené v rámci určitého časového období, pokud po spotřebiteli vyžadují zaplacení odhadu nemovitosti poskytnuté jako zajištění. Varianta 0 - uložit bankám povinnost provedené a spotřebitelem zaplacené ocenění spotřebiteli vydat do rukou, odkázat Evropskou komisi na stávající právní úpravu (resp. nový, připravovaný zákon o oceňování majetku) Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

Spotřebitelé

˜spotřebitel bude pravděpodobně nucen opakovaně platit za provedení ocenění nemovitosti

Poskytovatelé

˜hodnota nemovitosti stanovená v ocenění není nutně vypovídající, pokud se může lišit o desítky procent

˜obdržení zaplaceného ocenění nemovitosti – možnost ho dále využít (omezené využití – banky ne vždy uznávají cizí ocenění nemovitosti) ˜zachování stávající praxe ˜vyšší důvěra v ocenění provedené podle vlastní metodiky schválené ČNB

Zprostředkovatelé

˜n/a

˜n/a

Osoby oceňující nemovitosti

˜nižší důvěra v profesi s ohledem na výsledky ocenění a jejich vypovídací schopnost ˜reputační riziko

˜zachování stávající praxe ˜zachování stávajícího objemu ocenění

Dohled

- hodnota nemovitosti stanovená v ocenění není nutně vypovídající, pokud ˜zachování stávající praxe se může lišit o desítky procent

Stát (regulátor)

˜

˜

90

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Varianta 1 - uložit bankám povinnost provedené a spotřebitelem zaplacené ocenění spotřebiteli vydat do rukou, odkázat Evropskou komisi na stávající právní úpravu (resp. nový, připravovaný zákon o oceňování majetku), uložit věřitelům povinnost si navzájem uznávat jimi vyžádané ocenění majetku provedené v rámci určitého časového období, pokud po spotřebiteli vyžadují zaplacení odhadu nemovitosti poskytnuté jako zajištění Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

Spotřebitelé

˜

Poskytovatelé

˜nutnost vzájemné konvergence metodik jednotlivých věřitelů ˜změna praxe ˜omezení zisku (pokud je poplatek účtovaný spotřebiteli za provedení ocenění vyšší než poplatek skutečně zaplacený za ocenění)

˜obdržení zaplaceného ocenění nemovitosti – možnost ho dále využít ˜zabránění opakovaným platbám za ocenění též nemovitosti ˜vyšší vypovídací hodnota provedeného ocenění s ohledem na konvergenci metodik vyplývající z povinnosti věřitele si vzájemně ocenění uznávat ˜urychlení procesu poskytování úvěrů ˜vyšší vypovídací hodnota provedeného ocenění s ohledem na konvergenci metodik ˜urychlení procesu poskytování úvěrů ˜úbytek administrativy ˜vyšší spokojenost klientů – spotřebitelů

Zprostředkovatelé

˜n/a

˜n/a

Osoby oceňující nemovitosti

Dohled

Stát (regulátor)

˜úbytek zakázek

˜změna praxe

˜prosazení změny (politické náklady)

˜vyšší důvěra v danou profesi, daná vyšší srovnatelností výsledků ˜snížení reputačního rizika ˜možné snížení množství metodik/předpisů, kterým se činnost řídí ˜zjednodušení dohledu ˜vyšší vypovídací hodnota provedeného ocenění s ohledem na konvergenci metodik ˜vyšší důvěra v ocenění zajištění ˜zvýšení spokojenosti obyvatelstva vyplývající ze zvýšení ochrany spotřebitele (politické zisky)

Konzultace Veřejná konzultace k transpozici Směrnice v červenci 2014 a konzultace provedená v únoru 2015. Jako hlavní překážky v uznávání si ocenění nemovitosti mezi bankami navzájem spatřují věřitelé (banky) v rozdílné metodice ocenění, různé úrovni posuzování rizik, rozdílné technologické úrovni bank (každá má vlastní software pro vyhotovení odhadu napojený na interní systémy, resp. katastr nemovitostí). Každá banka má také vlastní síť externích odhadců, které certifikuje a jejichž odhadu důvěřuje. Tyto překážky zamezují uznávání si odhadu mezi bankami navzájem. Navrhované řešení a odůvodnění S ohledem na identifikované náklady a přínosy a s přihlédnutím ke skutečnosti, že dosud v rámci bankovnictví nejsou vytvořeny institucionální a procesní předpoklady pro zavedení věřiteli vzájemně 91

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

uznávaného oceňovacího systému, se doporučuje v danou chvíli realizovat variantu 0 s tím, že se opatření vedoucí k budoucímu vytvoření jednotného rámce budou v tomto sektoru postupně iniciovat a prosazovat.

F.8

Omezení plateb předem

Popis problému Článek 7 odst. 5 Směrnice MCD umožňuje členským státům uložit zákaz nebo omezení plateb spotřebitele věřiteli nebo zprostředkovateli úvěru před uzavřením smlouvy o úvěru. V současné době takový zákaz obsahuje ZSÚ jako prevenci neférových praktik zprostředkovatelů, kteří pod příslibem zprostředkování úvěru osobám, které jej u seriózních poskytovatelů nemohli získat, pouze od těchto spotřebitelů inkasovali platby, aniž by pro ně cokoli učinili. ZSÚ umožňuje zprostředkovatelům žádat smluvenou platbu za poskytnutí služby zprostředkování oproti předložení výkazu jejich činnosti při zprostředkování úvěru. Obecně lze říci, že v případě, kdy spotřebitel žádá o úvěr, činí tak z důvodu potřeby finančních prostředků, a je nelogické, aby platil věřiteli či zprostředkovateli před poskytnutím smlouvy o úvěru. Jedinou výjimkou jsou v případě hypotečních úvěrů náklady na ocenění nemovitosti, jak vyplynulo z veřejné konzultace k tomuto tématu. Tyto náklady musí nést sám spotřebitel a to před uzavřením smlouvy o úvěru, neboť není zaručeno, že mu úvěr bude poskytnut. Pokud by tyto náklady byly zahrnuty do ceny úvěru, znamenalo by to zdražení úvěrů pro všechny, neboť věřitelé by byli nuceni rozpustit náklady na ocenění nemovitosti u neúspěšných žadatelů do úvěrů poskytnutých. V případě, že by bylo věřiteli povoleno žádat platbu za provedení ocenění nemovitosti, měl by však spotřebitel mít nárok na to, aby obdržel stejnopis ocenění do vlastních rukou. Varianty řešení x varianta 0: neomezovat platby předem s výjimkou platby zprostředkovatelům poté, co vykáží výsledky své zprostředkovatelské činnosti; x varianta 1: zakázat všechny platby před poskytnutím úvěru; x varianta 2: zakázat všechny platby před poskytnutím úvěru s výjimkou platby za ocenění nemovitosti. Varianta 0 - neomezovat platby předem s výjimkou platby zprostředkovatelům poté, co vykáží výsledky své zprostředkovatelské činnosti Náklady a negativní dopady

Sledovaný subjekt

Přínosy a pozitivní dopady

Spotřebitelé

˜nízká ochrana

˜ochrana před podvodným jednáním zprostředkovatelů

Poskytovatelé

˜

˜flexibilita

Zprostředkovatelé

˜menší možnost získání prostředků využitím neférových praktik

˜zachování stávajícího stavu

Dohled

˜

˜jednodušší dohled (o jedno kritérium k dohledu méně)

Stát (regulátor)

˜

˜

92

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Varianta 1 - zakázat všechny platby před poskytnutím úvěru Sledovaný subjekt Spotřebitelé Poskytovatelé

Zprostředkovatelé

Náklady a negativní dopady ˜zdražení hypotečních úvěrů ˜nutnost nést náklady místo spotřebitele ˜snížení flexibility při tvorbě produktů ˜nutnost nést náklady na svou činnost v případě jejího neúspěchu ˜

Přínosy a pozitivní dopady ˜vysoká ochrana ˜jasné a jednoduché podmínky ˜standardizace podmínek – podnikatelské riziko nese každý sám

Dohled

˜zvýšení nákladů na dohled

˜

Stát (regulátor)

˜

˜Jednodušší legislativní řešení

Varianta 2 - zakázat všechny platby před poskytnutím úvěru s výjimkou platby za ocenění nemovitosti Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

Spotřebitelé

˜

˜vysoká ochrana ˜nemělo by dojít k výraznému zdražení úvěrů díky samofinancování ocenění nemovitosti spotřebiteli

Poskytovatelé

˜snížení flexibility při tvorbě produktů

˜jasné a jednoduché podmínky

Zprostředkovatelé

˜nutnost nést náklady na svou činnost v případě jejího neúspěchu ˜

˜standardizace podmínek – podnikatelské riziko nese každý sám

Dohled

˜zvýšení nákladů na dohled

˜

Stát (regulátor)

˜

˜

Konzultace Veřejná konzultace 18. 7. - 18. 8. 2014. Respondenti se vyjádřili jednoznačně k zákazu placení před poskytnutí úvěru s tím, že seriózní zprostředkovatelé úvěrů poskytovaných seriózními věřiteli bývají odměňováni věřitelem, nikoli spotřebitelem. Výjimkou ze zákazu placení předem by měly být náklady za ocenění nemovitosti, které musí věřitel zaplatit, i když spotřebitel byl ve své žádosti o úvěr neúspěšný. Navrhované řešení Doporučuje se realizovat variantu 2, která přináší vysoký stupeň ochrany, reflektuje stávající praxi seriózních věřitelů i zprostředkovatelů a zohledňuje výsledky veřejné konzultace.

F.9

Cizoměnové úvěry

Popis problému Směrnice MCD obsahuje speciální požadavky za účelem omezení kurzového rizika v případě úvěrů poskytovaných v cizích měnách. Směrnice definuje cizoměnový úvěr a tzv. jinou měnu, na kterou lze konvertovat cizoměnový úvěr (viz níže). Směrnice výslovně zmiňuje a dále upravuje právo dlužníka na konverzi úvěru do této „jiné měny“, přičemž umožňuje hledat i jiné způsoby omezení kurzového rizika (např. stanovení stropu pro volatilitu směnného kurzu nebo hedging). Ze znění Směrnice („za 93

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

stanovených podmínek“) vyplývá, že lze pro uplatnění práva na konverzi cizí měny do měny jiné stanovit dodatečné podmínky. Těmito podmínkami je pravděpodobně míněna určitá míra fluktuace směnného kurzu. V České republice trh s cizoměnovými hypotečními úvěry prakticky neexistuje (vyplynulo z veřejné konzultace), avšak Směrnice MCD svojí definicí cizoměnových úvěrů tento trh uměle vytváří, neboť může dojít k situaci, kdy úvěr v korunách českých může být považován za cizoměnový úvěr (občan ČR, bydlící v ČR, kupující nemovitost v ČR, pobírá plat v zahraniční měně). Směrnice MCD totiž definuje cizoměnové úvěry tak, že se jedná o úvěry denominované v měně, která je odlišná od a) měny, v níž má spotřebitel příjem, b) měny, v níž má spotřebitel majetek, z něhož má být úvěr splácen, c) měny členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Celkový návrh řešení: Věřitel na své náklady zajistí ochranu spotřebitele před kurzovým rozdílem 30 % a vyšším (oproti době uzavření smlouvy). Do hranice 30 % je na věřiteli, jakou možnost ochrany před kurzovým rizikem spotřebiteli nabídne na jeho náklady, při dosažení hranice 20 % je věřitel povinen spotřebitele varovat (povinnost ze Směrnice MCD), dát mu dodatečné informace a umožnit mu měnovou konverzi, na níž má spotřebitel právo min. 4x za dobu trvání úvěru. V případě, že úvěr v CZK je považován za cizoměnový, náklady na ochranu spotřebitele před kurzovým rizikem nese věřitel, na němž je volba nejvhodnějšího řešení.

F.9.1 Mechanismy omezení kurzového rizika Popis problému Směrnice MCD požaduje, aby spotřebiteli bylo umožněno konvertovat cizoměnový úvěr do jiné měny, nebo aby byly zakotveny jiné mechanismy omezení kurzového rizika. Bod 30 důvodové zprávy ke Směrnici MCD uvádí jako jiné mechanismy zavedení stropu (caps) pro volatilitu kurzu, nebo varování (které samo spotřebitele může ochránit pouze tím, že může mít vliv na změnu jeho finančních návyků). Dále si lze představit zajištění proti změně kurzu pomocí finančních nástrojů, tzv. hedging. K hedgingu se ve veřejné konzultaci přiklání sami věřitelé s tím, že by šlo o službu, kterou by si spotřebitel mohl dokoupit. Tím by však byly přeneseny náklady věřitele ze splnění zákonné povinnosti na spotřebitele, přičemž je nutno vzít v úvahu, že hedging je pro spotřebitele mnohem méně dostupný než pro věřitele. Náklady z omezení kurzového rizika lze spotřebiteli přičíst tehdy, pokud je cizoměnový úvěr spotřebitelovou spekulací na výhodnější úrokovou sazbu či jiné podmínky, avšak v případě ČR, kde Směrnice MCD uměle vytváří dosud neexistující trh cizoměnových úvěrů denominovaných v koruně české, je nutno najít řešení, kdy spotřebitel, který si bere úvěr v CZK a neprovádí žádnou spekulaci, nebude vystaven vyšším nákladům jen kvůli požadavkům Směrnice MCD. Cílem budoucí úpravy je a) splnit minimální požadavky Směrnice MCD, b) chránit spotřebitele před negativními důsledky vyplývajícími z definice cizoměnového úvěru ve Směrnici MCD. Varianty řešení x x x x x

varianta 0: Omezení kurzového rizika měnovou konverzí; varianta 1: Omezení kurzového rizika prostřednictvím hedgingu; varianta 2: Omezení kurzového rizika stropováním kurzového rozdílu; varianta 3: Varování před kurzovým rizikem; varianta 4: Kombinace variant 0-3.

94

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Varianta 0 - Omezení kurzového rizika měnovou konverzí Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

Spotřebitelé

˜poplatky za konverzi

˜jednoduchost a srozumitelnost

Poskytovatelé

˜

˜jednoduchost a srozumitelnost ˜možnost zajištění

Dohled

˜

˜

Stát (regulátor)

˜

˜splnění základního požadavku Směrnice MCD

Varianta 1 - Omezení kurzového rizika prostřednictvím hedgingu Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

Spotřebitelé

˜kdo ponese náklady hedgingu?

˜složitost a obtížná srozumitelnost pro spotřebitele

Poskytovatelé

˜kdo ponese náklady hedgingu?

˜vyhovuje věřitelům

Dohled

˜složitost dohledu

˜

Stát (regulátor)

˜

˜

Varianta 2 - Omezení kurzového rizika stropováním kurzového rozdílu Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

Spotřebitelé

˜omezení dostupnosti daného typu úvěrů ˜zdražení daného typu úvěrů

˜jednoduchost a srozumitelnost

Poskytovatelé

˜náklady při překročení stropu

˜volnost řešení

Dohled

˜

˜jednoduchost dohledu

Stát (regulátor)

˜politické náklady na prosazení

˜jednoduchost a srozumitelnost

Varianta 3 - Varování před kurzovým rizikem Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

Spotřebitelé

˜minimální ochrana

˜

Poskytovatelé

˜

˜minimální náklady

Dohled

˜

˜jednoduchost dohledu

Stát (regulátor)

˜

˜ Varianta 4 - Kombinace variant 0-3

Sledovaný subjekt Spotřebitelé

Náklady a negativní dopady ˜

Přínosy a pozitivní dopady ˜maximální ochrana

95

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Poskytovatelé

˜

˜možnost volby řešení

Dohled

˜složitost dohledu

˜

Stát (regulátor)

˜

˜

Konzultace Veřejná konzultace 18.7. - 18. 8. 2014. Hypoteční úvěry v měně odlišné od CZK na českém trhu neexistují, stavební spořitelny je nesmí poskytovat ze zákona. Uměle definovaný trh úvěrů v CZK, které jsou dle Směrnice MCD považovány za cizoměnové, může činit jednotky procent objemu hypotečního trhu. Respondenti z řad bank preferují hedging vůči měnové konverzi. Navrhované řešení a odůvodnění Varianta 4: Ministerstvo financí preferuje variabilitu umožňující nalézt optimální řešení v konkrétním případě.

F.9.2 Stanovení jiné měny pro konverzi Popis problému V případě, že členský stát neuplatní jiné mechanismy omezení kurzového rizika, je povinen umožnit spotřebiteli konverzi úvěru do tzv. „jiné měny“. Definici této jiné měny ponechává Směrnice na členských státech, přičemž jim dává v čl. 17a odst. 2 na výběr ze tří možností: a) buďto měna výplaty nebo aktiv v době provedení posledního posouzení úvěruschopnosti, b) měna bydliště v době uzavření smlouvy nebo v době konverze úvěru, nebo c) obě možnosti. Varianty řešení x varianta 0: měna výplaty nebo měna aktiv v době provedení posledního posouzení úvěruschopnosti; x varianta 1: měna bydliště v době uzavření smlouvy nebo měna bydliště v době měnové konverze; x varianta 2: obě předchozí možnosti. Varianta 0 - měna výplaty nebo měna aktiv v době provedení posledního posouzení úvěruschopnosti Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

Spotřebitelé

˜

Poskytovatelé

˜

˜soulad měny úvěru a měny, z níž je úvěr splácen ˜soulad měny úvěru a měny, z níž je úvěr splácen

Dohled

˜

˜

Stát (regulátor)

˜

˜

Varianta 1 - měna bydliště v době uzavření smlouvy nebo měna bydliště v době měnové konverze Sledovaný subjekt Spotřebitelé

Náklady a negativní dopady ˜nesoulad mezi měnou úvěru a měnou, ˜ z níž je úvěr splácen

96

Přínosy a pozitivní dopady

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Poskytovatelé

˜nesoulad mezi měnou úvěru a měnou, ˜ z níž je úvěr splácen

Dohled

˜

˜

Stát (regulátor)

˜

˜ Varianta 2 - obě předchozí možnosti

Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

Spotřebitelé

˜

˜variabilita řešení

Věřitelé

˜

˜variabilita řešení

Dohled

˜

˜

Stát (regulátor)

˜

˜

Konzultace Veřejná konzultace 18.7. - 18. 8. 2014. Respondenti, kteří preferují jako řešení měnovou konverzi, považují za nejlepší řešení neposkytování úvěru v cizí měně nebo jejich poskytování pouze v cizí měně, v níž má spotřebitel příjem. Tato možnost sice není omezena pouze na měny členských států EU, což je rizikovým faktorem, avšak výhodou této varianty je soulad měny úvěru a měny, ze které je úvěr splácen. V případě měny členského státu, kde má spotřebitel bydliště, je rizikem možný nesoulad mezi měnou státu bydliště a měnou, v níž má spotřebitel příjem nebo aktiva. Rizikem je dále kurzová arbitráž (výběr země s vyšší inflací jako nástroj rychlého splacení úvěru). Výhodou může být omezení na měny členských států EU. Navrhované řešení a odůvodnění Varianta 2: Ministerstvo financí preferuje variabilitu umožňující nalézt optimální řešení v konkrétním případě.

F.9.3 Subjekt určující jinou měnu Popis problému V případě měnové konverze může určit měnu, do níž má být úvěr konvertován, buďto členský stát (legislativně), nebo výběr této měny může členský stát delegovat na věřitele. Varianty řešení x varianta 0: legislativně je zakotvena 1 ze 2 možností; x varianta 1: legislativně jsou zakotveny obě možnosti (tj. výběr je ponechán na spotřebiteli); x varianta 2: volba 1 ze 2 možností je ponechána věřiteli. Varianta 0 - legislativně je zakotvena 1 ze 2 možností Sledovaný subjekt Spotřebitelé

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady ˜ochrana před nesprávným rozhodnutím spotřebitele nebo věřitele

˜omezení možností volby

97

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

˜jednota podmínek na trhu Poskytovatelé

˜omezení možností volby

˜jednota podmínek na trhu

Dohled

˜

˜

Stát (regulátor)

˜

˜

Varianta 1 - legislativně jsou zakotveny obě možnosti (tj. výběr je ponechán na spotřebiteli) Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady ˜variabilita

Spotřebitelé

˜možnost špatné volby

Poskytovatelé

˜volba ponechána spotřebiteli ˜omezení možností volby

˜

Dohled

˜

˜

Stát (regulátor)

˜

˜

Varianta 2 - volba 1 ze 2 možností je ponechána věřiteli Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

Spotřebitelé

˜omezení možností volby ˜nejednotnost podmínek na trhu

˜ochrana před nesprávným rozhodnutím spotřebitele ˜přenesení odpovědnosti na věřitele

Poskytovatelé

˜odpovědnost za volbu ˜nejednotnost podmínek na trhu

˜variabilita

Dohled

˜

˜

Stát (regulátor)

˜

˜

Konzultace Veřejná konzultace 18.7. - 18. 8. 2014. Věřitelé preferují delegaci volby z možných variant na věřitele. Navrhované řešení a odůvodnění Varianta 1: Ministerstvo financí preferuje variabilitu umožňující spotřebiteli nalézt optimální řešení v konkrétním případě. Riziko špatné volby by mělo být zmírněno snahou věřitele poradit spotřebiteli s nejlepším řešením.

F.9.4 Dodatečné podmínky měnové konverze Popis problému V případě, že je zvolena varianta měnové konverze, členské státy jsou oprávněny této měnové konverzi stanovit podmínky jejího využití. Zde se nabízí určitá hranice fluktuace směnného kurzu mezi měnou, v níž je úvěr vyjádřen a měnou, do níž může být úvěr konvertován, případně omezení četnosti využití práva na měnovou konverzi za dobu trvání úvěru. To je důležité proto, že v mnoha případech i po konverzi zůstane úvěr nadále cizoměnovým. Varianty řešení x varianta 0: žádné omezující podmínky;

98

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

x varianta 1: právo se aktivuje, pokud směnný kurz měny, z níž je úvěr splácen, vůči měně, v níž je úvěr vyjádřen, poklesne o 20 % a více (20% odchylka hodnoty celkové částky splatné spotřebitelem, kterou zbývá splatit nebo pravidelných splátek je práh aktivující specifickou informační povinnost věřitele upozornit spotřebitele na kurzové riziko); x varianta 2: právo je možné využít minimálně 4x za dobu trvání úvěru; x varianta 3: kombinace variant 1 a 2. Varianta 0 - žádné omezující podmínky Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady ˜možnost spekulace na vývoj kurzu a špatného rozhodnutí ˜možnost spekulace na straně spotřebitele

Spotřebitelé Poskytovatelé

Přínosy a pozitivní dopady ˜flexibilita ˜

Dohled

˜

˜Jednodušší dohled – dohlížení méně povinností

Stát (regulátor)

˜

˜Jednodušší legislativní řešení

Varianta 1 - právo se aktivuje, pokud směnný kurz měny, z níž je úvěr splácen, vůči měně, v níž je úvěr vyjádřen, poklesne o 20 % a více (20% odchylka hodnoty celkové částky splatné spotřebitelem, kterou zbývá splatit nebo pravidelných splátek je práh aktivující specifickou informační povinnost věřitele upozornit spotřebitele na kurzové riziko) Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

˜omezení spekulací ˜možnost řešení závažných situací

˜nižší flexibilita

Spotřebitelé

˜vyšší riziko nesplacení úvěru v důsledku nižší flexibility řešení ˜komplikovanější dohled – dohlížení více povinností

Poskytovatelé Dohled

˜Složitější legislativní řešení

Stát (regulátor)

Přínosy a pozitivní dopady

˜omezení spekulací ˜ ˜

Varianta 2 - právo je možné využít minimálně 4x za dobu trvání úvěru Sledovaný subjekt Spotřebitelé Poskytovatelé Dohled Stát (regulátor)

Náklady a negativní dopady ˜nízká flexibilita ˜vyšší riziko nesplacení úvěru v důsledku nízké flexibility řešení ˜komplikovanější dohled – dohlížení více povinností ˜Složitější legislativní řešení

Přínosy a pozitivní dopady ˜omezená možnost řešení závažných situací ˜omezení spekulací ˜flexibilita ponechána na věřiteli ˜omezení spekulací ˜ ˜

Varianta 3 - kombinace variant 1 a 2 Sledovaný subjekt Spotřebitelé

Náklady a negativní dopady ˜flexibilita ponechána na věřiteli

99

Přínosy a pozitivní dopady ˜možnost řešení nejzávažnějších situací ˜omezení spekulací

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Poskytovatelé

˜

˜flexibilita ponechána na věřiteli ˜omezení spekulací

Dohled

˜komplikovanější dohled – dohlížení více povinností

˜

Stát (regulátor)

˜Složitější legislativní řešení

˜

Konzultace Veřejná konzultace 18. 7. - 18. 8. 2014. Respondenti se shodují, že zavedení prahové hodnoty míry fluktuace směnného kurzu pro uplatnění práva spotřebitele na konverzi měny, v níž je úvěr vyjádřen, není nutné. Pokud by byla zavedena, měla by činit minimálně 30 %. Podle jednoho věřitele je možné řešení na způsob maržového úvěru, kdy může být hranice pohyblivá, limitovaná zajištěním, které klient poskytne. Při dosažení hranice zajištění by konverze nastala automaticky. Navrhované řešení a odůvodnění Doporučuje se realizovat variantu 0, tj. nestanovovat dodatečné podmínky pro uplatnění práva spotřebitele na konverzi měny. Náklady alternativních variant, i podle názoru odborné veřejnosti, nepřevyšují tím získané přínosy.

F.10 Lhůta na rozmyšlenou Zatímco Směrnice CCD stanoví jednoznačně právo spotřebitele odstoupit od smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, do 14 dnů od jejího podpisu, Směrnice MCD v čl. 14 odst. 6 požaduje, aby členské státy stanovily dobu alespoň sedmi dní, během níž bude mít spotřebitel dostatek času porovnat nabídky, posoudit jejich důsledky a informovaně se rozhodnout (lhůtu na rozmyšlenou). Tato lhůta má spočívat buďto v možnosti odstoupit od již uzavřené smlouvy nebo v závaznosti nabídky ze strany věřitele po určité období či v kombinaci obou možností. Členské státy mají jednak na výběr délku lhůty (min. 7 dní), jednak formu této lhůty (právo na odstoupení od smlouvy nebo tzv. lhůtu na rozmyšlenou – tedy povinnost věřitele uzavřít smlouvu za nabídnutých podmínek v rámci určité lhůty). Dále mohou členské státy stanovit, že spotřebitel nesmí přijmout nabídku na uzavření smlouvy před uplynutím max. 10 dní lhůty na rozmyšlenou. V neposlední řadě mohou členské státy stanovit, že se výpůjční úroková sazba nebo jiné náklady mohou od nabídky v průběhu plynutí lhůty změnit, pokud je jejich hodnota závislá na hodnotě podkladového dluhopisu nebo nástroje dlouhodobého financování.

F.10.1 Délka lhůty Popis problému Zde je řešeno, jaká má být stanovena délka lhůty, během níž si má spotřebitel v případě spotřebitelských úvěrů na bydlení rozmyslet, zda smlouvu o úvěru uzavře či nikoli. Směrnice MCD stanoví minimální délku lhůty 7 dní, zatímco u spotřebitelského úvěru je tato lhůta 14denní. Při stanovení délky lhůty je však nutno vzít v úvahu, že zatímco v případě úvěrů spotřebitelských je rozhodnutí o uzavření smlouvy o úvěru často impulzivní, indukované reklamou, momentální finanční nouzí či jen touhou vlastnit nejnovější, avšak nepotřebný produkt, u úvěrů na bydlení bývá situace diametrálně odlišná. Spotřebitelé, kteří uzavírají úvěr na bydlení, mívají prozkoumány konkurenční nabídky různých věřitelů, mívají spočítáno, jaký úvěr si mohou dovolit a rozhodnutí uzavřít smlouvu o úvěru předchází zpravidla období v délce i několik měsíců, kdy spotřebitel sbírá informace a porovnává produkty. Fáze 100

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

porovnávání nabídek a posuzování jejich důsledků, kterou Směrnice MCD uvádí jako důvod pro lhůtu na rozmyšlenou, zpravidla rozhodnutí uzavřít konkrétní smlouvu o úvěru na bydlení předchází o období delší, než činí Směrnicí MCD nebo i CCD daná lhůta. Směrnicí MCD stanovená lhůta na rozmyšlenou tak může být zbytečnou obstrukcí v rozhodování spotřebitele o úvěru, který má předem rozmyšlený v situaci, kdy je tlačen lhůtami v kupní smlouvě na zaplacení ceny vybrané nemovitosti. Varianty řešení x varianta 0: lhůta v délce 7 dní; x varianta 1: lhůta v délce 14 dní. Varianta 0 - lhůta v délce 7 dní Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

Spotřebitelé

˜nejistota ohledně uzavření smlouvy s konečnou platností

˜zkrácení doby nejistoty ˜možnost posoudit nabídky jednotlivých věřitelů

Poskytovatelé

˜nejistota ohledně uzavření smlouvy s konečnou platností

˜zkrácení doby nejistoty

Dohled

˜

˜

Stát (regulátor)

˜

˜ Varianta 1 - lhůta v délce 14 dní

Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

Spotřebitelé

˜nejistota ohledně uzavření smlouvy s konečnou platností

Věřitelé

˜nejistota ohledně uzavření smlouvy s konečnou platností

˜sjednocení podmínek úvěrů pro spotřebitele ˜možnost posoudit nabídky jednotlivých věřitelů ˜sjednocení podmínek úvěrů pro spotřebitele

Dohled

˜

˜

Stát (regulátor)

˜

˜Sjednocení podmínek na trhu úvěrů pro spotřebitele ˜Jednodušší legislativní řešení

Konzultace Veřejná konzultace 18. 7. - 18. 8. 2014. Odpovědi respondentů byly rozděleny přibližně napůl z hlediska preference lhůty na rozmyšlenou (v délce 7 dní) versus odstoupení od smlouvy dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (ZSÚ). Respondenti jsou každopádně toho názoru, že pokud by měla být zvolena lhůta na rozmyšlenou, spotřebiteli by nemělo být zakazováno nabídku přijmout kdykoli během běhu této lhůty. V současné době lhůta na rozmyšlenou obecně uplatňována není, nabídka daná věřitelem je většinou platná po dobu 30 dnů, někteří věřitelé umožňují spotřebiteli odstoupit od smlouvy během určité doby, pokud nedošlo k čerpání úvěru. Navrhované řešení a odůvodnění Varianta 1: Předkladatel se přiklání k maximálnímu sjednocení podmínek na trhu spotřebitelských i hypotečních úvěrů.

101

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

F.10.2 Forma lhůty Popis problému V této části se řeší, zda lhůta, kterou má mít dle Směrnice MCD spotřebitel na porovnání nabídek úvěrů na bydlení a důsledků jednotlivých nabízených úvěrů, bude mít formu odstoupení od smlouvy nebo závaznosti nabídky ze strany věřitele. Pokud nebude spotřebiteli zakázáno smlouvu v určitém počátečním období běhu lhůty uzavřít, jsou z hlediska možností čerpání úvěru obě varianty rovnocenné. Při uzavření smlouvy může spotřebitel čerpat úvěr ihned. Při běhu lhůty, během níž je nabídka věřitele závazná, může spotřebitel ihned uzavřít danou smlouvu a úvěr čerpat. Z hlediska ochrany spotřebitele a možnosti revokovat své rozhodnutí, je pak lepší možnost odstoupit od smlouvy. Pokud by spotřebitel uzavřel smlouvu na počátku běhu lhůty, během níž je nabídka věřitele závazná, neměl by následně žádnou lhůtu na revokaci svého rozhodnutí (odstoupení od smlouvy). Nicméně rozhodnutí o hypotečním úvěru je jedním z nejdůležitějších finančních rozhodnutí, které spotřebitel činí, a většina spotřebitelů ve chvíli, kdy k němu přistoupí, pečlivě zváží nabídky. V případě odstoupení od smlouvy o hypotéčním úvěru vznikají spotřebiteli dodatečné náklady (např. nutnost čekat na čerpání úvěru, zpětvzetí zápisu do katastru nemovitostí, nutnost zajistit financování nemovitosti z jiných zdrojů, úroky za dobu do odstoupení od smlouvy). Většina bank v současné době nabízí klientům garanci úrokové sazby při nezměněných podmínkách po určitou dobu (obvykle měsíc až dva). Varianty řešení x varianta 0: lhůta ve formě doby pro odstoupení od smlouvy; x varianta 1: lhůta ve formě doby závaznosti nabídky věřitele. Varianta 0 - lhůta ve formě doby pro odstoupení od smlouvy Sledovaný subjekt

Spotřebitelé

Poskytovatelé

Náklady a negativní dopady ˜riziko, že věřitel omezí možnost čerpání v rámci běhu lhůty ˜není možnost mít otevřeno více nabídek úvěrů současně ˜dodatečné náklady spojené s odstoupením od smlouvy (úroky za dobu do odstoupení od smlouvy, zpětvzetí zápisu na katastru nemovitostí) ˜možnost revokace rozhodnutí spotřebitele ˜dodatečné náklady na úpravu IT systémů (odhad UniCredit Bank 0,5 mil. Kč)

Přínosy a pozitivní dopady

˜sjednocení podmínek úvěrů pro spotřebitele ˜možnost revokace rozhodnutí

˜sjednocení podmínek úvěrů pro spotřebitele

Dohled

˜

˜

Stát (regulátor)

˜

˜

Varianta 1 - lhůta ve formě doby závaznosti nabídky věřitele Sledovaný subjekt Spotřebitelé

Náklady a negativní dopady ˜uzavření smlouvy je definitivní ˜nejednotnost podmínek úvěrů pro

102

Přínosy a pozitivní dopady ˜možnost mít otevřeno více nabídek úvěrů současně

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

spotřebitele ˜nejednotnost podmínek úvěrů pro spotřebitele

˜uzavření smlouvy definitivní

Dohled

˜

˜

Stát (regulátor)

˜

˜

Poskytovatelé

Konzultace Veřejná konzultace 18. 7. -18. 8. 2014. Odpovědi respondentů byly rozděleny přibližně napůl z hlediska preference lhůty na rozmyšlenou (v délce 7 dní) versus odstoupení od smlouvy dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (ZSÚ). Respondenti jsou každopádně toho názoru, že pokud by měla být zvolena lhůta na rozmyšlenou, spotřebiteli by nemělo být zakazováno nabídku přijmout kdykoli během běhu této lhůty. V současné době lhůta na rozmyšlenou obecně uplatňována není, nabídka daná věřitelem je většinou platná po dobu 30 až 60 dnů, někteří věřitelé umožňují spotřebiteli odstoupit od smlouvy během určité doby, pokud nedošlo k čerpání úvěru (zejména nebyla-li smlouvy uzavřena v provozovně poskytovatele). Navrhované řešení a odůvodnění Doporučuje se realizovat variantu 1. Přes skutečnost, že varianta 0 nabízí sjednocení podmínek „exitu z produktu“ pro celý trh úvěrů pro spotřebitele, jeví se s ohledem na specifikum produktu hypotéky (délka a náročnost procesu sjednání, přítomnost zástavního práva, prověřování bonity) jako vhodné a přiměřené definovat lhůtu pro rozmyšlení jako dobu před sjednáním smlouvy.

F.10.3 Zákaz přijmout nabídku během prvních X dní běhu lhůty na rozmyšlenou Popis problému V případě volby lhůty na rozmyšlenou, během které je nabídka daná věřitelem závazná, mají členské státy možnost zakázat spotřebiteli uzavření smlouvy během prvních max. 10 dnů běhu lhůty na rozmyšlenou. Varianty řešení x varianta 0: zakázat spotřebiteli uzavření smlouvy; x varianta 1: povolit spotřebiteli uzavření smlouvy. Varianta 0 - zakázat spotřebiteli uzavření smlouvy Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

Spotřebitelé

˜omezení flexibility při uzavírání smlouvy ˜oddálení čerpání úvěru ˜oddálení koupě nemovitosti

˜ochrana před unáhleností v rámci běhu lhůty na rozmyšlenou

Poskytovatelé

˜zdržení kontraktačního procesu

˜

Dohled

˜

˜

Stát (regulátor)

˜

˜

103

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Varianta 1 - povolit spotřebiteli uzavření smlouvy Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

Spotřebitelé

˜možnost unáhleného rozhodnutí

˜flexibilita při uzavření smlouvy

Poskytovatelé

˜

˜flexibilita při uzavření smlouvy

Dohled

˜

˜

Stát (regulátor)

˜

˜

Konzultace Veřejná konzultace 18. 7. - 18. 8. 2014. Odpovědi respondentů byly rozděleny přibližně napůl z hlediska preference lhůty na rozmyšlenou (v délce 7 dní) versus odstoupení od smlouvy dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (ZSÚ). Respondenti jsou každopádně toho názoru, že pokud by měla být zvolena lhůta na rozmyšlenou, spotřebiteli by nemělo být zakazováno nabídku přijmout kdykoli během běhu této lhůty. V současné době lhůta na rozmyšlenou obecně uplatňována není, nabídka daná věřitelem je většinou platná po dobu 30 dnů, někteří věřitelé umožňují spotřebiteli odstoupit od smlouvy během určité doby, pokud nedošlo k čerpání úvěru. Navrhované řešení a odůvodnění Varianta 1: flexibilita při uzavírání smlouvy a čerpání úvěru, jimž předcházela poměrně dlouhá doba vyjednávání podmínek smlouvy, prověřování bonity, ocenění zajištění a jednoznačný názor trhu.

F.10.4 Povolení změny úrokové sazby Popis problému Jsou-li výpůjční úroková sazba nebo jiné náklady spojené s nabídkou určovány na základě prodeje podkladových dluhopisů nebo jiných nástrojů dlouhodobého financování, mohou členské státy stanovit, že se výpůjční úroková sazba nebo jiné náklady mohou od těch, které jsou uvedeny v nabídce, lišit v závislosti na hodnotě podkladového dluhopisu nebo nástroje dlouhodobého financování. Otázka řešená v této kapitole závisí na tom, jaká forma lhůty na rozmyšlenou bude vybrána (výše). Pokud bude vybrána varianta odstoupení od již uzavřené smlouvy o úvěru, zde navržené řešení je nadbytečné. Při úvahách o řešení je nutno vzít v úvahu, že většina případů nabídky fixované úrokové sazby je závislá na hodnotě podkladových finančních aktiv (nástrojů dlouhodobého financování, případně dluhopisů – hypotečních zástavních listů). Pokud by byla změna úrokové sazby v době lhůty na rozmyšlenou povolena, ve většině případů by neměla lhůta na rozmyšlenou následně smysl. Dále je nutno vzít v úvahu současnou praxi na trhu, kdy věřitelé ponechávají nabídku úvěru (včetně úrokové sazby) v platnosti většinou po dobu 30 dnů (tedy čtyřikrát déle, než činí minimální lhůta na rozmyšlenou). Varianty řešení x varianta 0: nepovolit změnu úrokové sazby; x varianta 1: povolit změnu úrokové sazby.

104

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Varianta 0 - nepovolit změnu úrokové sazby Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady ˜vyšší stupeň ochrany ˜jistota nabídky v rámci lhůty na rozmyšlenou ˜jednotné podmínky na trhu ˜respektování stávající praxe ˜jednotné podmínky na trhu

Spotřebitelé

˜

Poskytovatelé

˜

Dohled

˜další dohledové kritérium

˜

Stát (regulátor)

˜

˜ Varianta 1 - povolit změnu úrokové sazby

Sledovaný subjekt

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

˜snížení ochrany ˜nejistota nejdůležitějších prvků nabídky v době lhůty na rozmyšlenou

˜nejednotnost podmínek na trhu

Poskytovatelé

˜

˜možnost marketingu – závaznost nabídky jako konkurenční výhoda ˜možnost změnit úrokovou sazbu ˜nejednotnost podmínek na trhu

Dohled

˜

˜o jedno dohledové kritérium méně

Stát (regulátor)

˜

˜

Spotřebitelé

Konzultace Veřejná konzultace 18. 7. - 18. 8. 2014. Respondenti se k dané problematice nevyjádřili, avšak uvedli, že v současné době věřitelé ponechávají nabídku včetně úrokové sazby v platnosti po dobu až 30 dní. Navrhované řešení a odůvodnění Varianta 0: vyšší stupeň ochrany vycházející navíc ze stávající tržní praxe převažuje nad sníženými možnostmi marketingu konkurenčních výhod a nevyužívanou možností změnit úrokovou sazbu v době, kdy spotřebitel uvažuje nad konkrétní nabídkou úvěru poté, co prošel interními schvalovacími procedurami věřitele.

F.11 Smluvní pokuty Popis problému Nepřiměřenost smluvních pokut vůči spotřebiteli a parametrům úvěrové smlouvy (zejména k výši úvěru a výši dlužné částky) je v současnosti již regulována platnou judikaturou. Dle ní je stropem částka odpovídající výši až 0,5 % denně z hodnoty kontraktu. V této souvislosti je zapotřebí upozornit na skutečnost, že smluvní pokuty nejsou součástí standardizovaného ukazatele nákladovosti úvěrů – roční procentní sazby nákladů. To může vést k nežádoucí regulatorní arbitráži spočívající v přesunu značné části spotřebitelských nákladů ze standardních nákladů (úroky, řádné poplatky apod.), které jsou relativně transparentní (a tedy i umožňující meziproduktové srovnání), právě do netransparentních poplatků jdoucích k tíži spotřebitele při nesplnění smluvních podmínek. Právě spekulace na neschopnost 105

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

spotřebitele splnit často extrémně přísné podmínky řádného splacení bývá hlavním (nekalým) podnikatelským záměrem některých poskytovatelů úvěrů z nebankovní části trhu, což je zdrojem rizika závažného poškozování spotřebitele. Nová právní úprava by měla vyhodnotit přínosnost případné regulatorní změny spočívající v zavedení zákonem stanoveného (oproti současnosti nižšího) stropu na celkovou přípustnou výši smluvní pokuty. Varianty řešení a jejich hodnocení x varianta 0: zachování současného stavu (smluvní pokuty stropované judikaturou) x varianta 1: stanovení nižšího zákonného stropu pro celkovou výši smluvních pokut (0,1 % denně z dlužné částky v prodlení, maximálně pak 70 % hodnoty kontraktu) x varianta 2: varianta 1 + absolutní strop ve výši 200 tis. Kč Varianta 0 – smluvní pokuty stropované judikaturou Sledovaný subjekt

Spotřebitelé

Poskytovatelé

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

˜zachování rizika významného poškozování spotřebitele, který poruší (byť jen bagatelně) některou ˜ z podmínek smlouvy, která poskytovateli zakládá právo na smluvní pokutu ˜možnost pokračovat v nepřiměřených praktikách spočívajících v přesouvání ˜ nákladové zátěže do smluvních pokut

Dohled

˜

˜

Stát (regulátor)

˜

˜nerozšiřování přítomnosti cenové regulace v právním řádu

Varianta 1, 2 – stanovení nižšího zákonného stropu pro celkovou výši smluvních pokut Sledovaný subjekt

Spotřebitelé

Poskytovatelé

Dohled

Stát (regulátor)

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

˜riziko negativního univerzálnímu ˜relativní i absolutní snížení nákladů, dopadu na stranu nabídky (zdražení kterým je spotřebitel vystaven při úvěrů i pro bonitní klientelu s cílem nesplnění podmínek smlouvy věřitele vytvořit rezervy pro případ nemožnosti plně kompenzovat finanční ztrátu na dlužníkovi v defaultu ˜nemožnost realizovat svobodnou ˜zlepšení postavení poskytovatelů, cenotvorbu kteří se v současnosti formulují vůči spotřebitelům korektní a přiměřené smluvní podmínky ˜ ˜ ˜rozšiřování cenové regulace v právním ˜splnění požadavku na účinné řádu ochránění zájmů smluvně slabších spotřebitelů v rámci nebankovního ˜omezený dopad na „šedou zónu“ sektoru trhu, která již dnes při sjednávání úvěrů nedodržuje žádná pravidla

106

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Možnosti kvantitativní analýzy Závislost mezi výši dlužné částky a počtem dní, po který spotřebitel-dlužník bude hypoteticky platit smluvní pokutu, než dosáhne stanoveného stropu, ilustruje následující propočet. Tento propočet vychází z předpokladu, že spotřebitel svůj závazek nehradí od samého počátku trvání úvěrové smlouvy, a úvěr je tak okamžitě zesplatněn. Výše dlužné částky se pak rovná výši jistiny. Jistina 1 000 Kč 10 000 Kč 100 000 Kč 300 000 Kč 1 000 000 Kč 10 000 000 Kč

Denní max dle var 0 5 Kč 50 Kč 500 Kč 1 500 Kč 5 000 Kč 50 000 Kč

Denní max dle var 1 a 2 1 Kč 10 Kč 100 Kč 300 Kč 1 000 Kč 10 000 Kč

Strop var 0

dle

n/a

Strop var 1

dle

700 Kč 7 000 Kč 70 000 Kč 210 000 Kč 700 000 Kč 7 000 000 Kč

Strop var 2

dle

700 Kč 7 000 Kč 70 000 Kč 200 000 Kč 200 000 Kč 200 000 Kč

Max. počet dní placení dle var 0/1/2 - / 700 / 700 - / 700 / 700 - / 700 / 700 - / 700 / 667 - / 700 / 200 - / 700 / 20

Modelové propočty dávají následující výsledky. V případě zesplatněného dluhu v uvažované výši 10 tis. Kč bude činit denní pokuta 10 Kč (varianta 1 i 2). Přípustné relativní hranice ve výši 0,7násobku bude v obou variantách dosaženo za cca 2 roky. U výše dluhu přesahujícího absolutní limitovanou částku 200 tis. Kč (varianta 2) je pak tento počet dní logicky kratší – např. jde-li o úvěr ve výši 300 tis. Kč, bude činit denní výše přípustné pokuty 300 Kč, přičemž maximální výše bude dosaženo za necelé dva roky (667 dní) 200 dní. U dluhu ve výši 1 mil. Kč za 200 dní a u hypotetického dluhu 10 mil. Kč za 20 dní. Navrhované řešení a odůvodnění Navrhuje se realizovat variantu 2, která přináší spotřebiteli právní jistotu, že v případě nesplnění smluvních podmínek nepřekročí úhrnná výše pokuty ze strany poskytovatele relativně i absolutně sumu, která je vůči spotřebiteli a parametrům smlouvy přiměřená. Cenová regulace, se kterou je zapotřebí v rámci regulace s ohledem na obecné ústavní principy spíše šetřit, je zde odůvodněná častým výskytem nekalých praktik nebankovního trhu spočívajících v přesunu nákladové zátěže ze standardních nákladů úvěru (úroky, řádné poplatky) do relativně méně transparentních smluvních pokut, které mohou mít pro spotřebitele až likvidační dopady (exekuce, ztráta „střechy nad hlavou“).

G.

Implementace a vynucování

Významnou úlohu při aplikaci a vynucování zákona bude hrát Česká národní banka, která vykonává dohled nad finančním trhem v celém jeho rozsahu. Respektování právní úpravy je zajištěno prostředky správního řízení. Nepřímo může k vynucování zákona přispět též rozhodovací činnost finančního arbitra, který bude nově oprávněn řešit též spory týkající se hypotečních úvěrů. Předkládaný návrh neobsahuje řešení, která by představovala zvýšené riziko z hlediska proveditelnosti a vynutitelnosti. Obecně lze konstatovat, že slabá vynutitelnost již existující regulace je jedním ze základních problémů rozšířeného deliktního jednání na trhu úvěrů pro spotřebitele, zejména pak v jeho nebankovní části. K pozitivní změně by zde mělo přispět především převedení pravomocí na specializovaný orgán pro finanční trh (který již dnes část úvěrového trhu dohlíží), tj. Českou národní banku. Rovněž navrhované převedení odpovědnosti za činnost některých kategorií zprostředkovatelů (vázaní zástupci) na tzv. zastoupené (tj. poskytovatele nebo samostatné zprostředkovatele), by mělo snížit počet přímo dohlížených osob, a umožnit tak zefektivnění kontrolního systému.

107

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

H.

Přezkum účinnosti

Tento zákon bude přezkoumán po 5 letech od doby jeho vstupu v platnost. Tato revizní perioda odpovídá lhůtě, kterou má k revizi příslušné směrnice MCD Evropská komise. Jako žádoucí se jeví vyhodnotit především změny v počtu osob v odvětvích, nové výsledky kontrol a dohledové činnosti, změnu v rozsahu nesplněných závazků, náklady a přínosy fungování systému ověřování odbornosti apod.

I.

Zhodnocení zvláštních dopadů a souladu s právními normami

Zhodnocení dopadů na veřejné rozpočty Navrhovaná novela je koncipována jako rozpočtově neutrální. Neměla by mít zásadní vliv na státní rozpočet, ani na ostatní veřejné rozpočty, zejména rozpočty krajů a obcí. Kladný dopad na veřejné rozpočty se předpokládá v případě změny institucionálního uspořádání v povolovacích a dohledových činnostech (přesun kompetencí z ČOI a živnostenských úřadů na ČNB).

Zhodnocení souladu návrhu novely zákona s ústavním pořádkem ČR Návrh zákona je v souladu s Ústavou založeným ústavním pořádkem České republiky. Z ústavního pořádku České republiky nevyplývají specifické právní normy ústavněprávní síly dopadající na oblast úvěrů pro spotřebitele. Ústavní soud se ve své rozhodovací praxi oblastí úvěrů pro spotřebitele dosud specificky rovněž nezabýval. Návrh zákona se dotýká zejména ústavně zaručeného práva vlastnit majetek (čl. 11 LPS) a ústavně zaručeného práva podnikat (čl. 26 LPS). Při zásazích do těchto základních práv návrh zákona plně respektuje zásadu, že při stanovení mezí základních práv musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu (čl. 4 odst. 4 LPS). Zásahy do uvedených základních práv jsou vyváženy legitimním zájmem na ochraně spotřebitele a na eliminaci některých nežádoucích sociálních jevů, které mohou být spojeny s nedostatečnou regulací oblasti úvěrů pro spotřebitele. Pokud jde o postavení České národní banky, návrh zákona respektuje zásadu, že do činnosti České národní banky lze zasahovat pouze zákonem (čl. 98 odst. 1 Ústavy), a činí tak způsobem, který neohrožuje plnění jejího hlavního ústavně zakotveného cíle, jímž je péče o cenovou stabilitu. Kromě toho návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky, např. zásady vyplývající z pojmu demokratického právního státu (čl. 1 Ústavy), zásadu enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí (čl. 2 odst. 2 LPS) a v oblasti správního trestání zásadu nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege (čl. 39 LPS).

Zhodnocení souladu návrhu novely zákona s mezinárodními smlouvami a slučitelnost s právními akty EU Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s právními akty EU. Z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, nevyplývají specifické právní normy dopadající na oblast úvěrů pro spotřebitele. Mezinárodní soudní instituce se ve své rozhodovací praxi oblastí úvěrů pro spotřebitele dosud specificky rovněž nezabývaly.

108

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Pokud jde o práva zaručená Evropskou úmluvou o lidských právech, dotýká se návrh zákona zejména ochrany vlastnictví (čl. 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě) a práva na soukromý život (čl. 8 Úmluvy). Zásahy do těchto práv jsou nezbytné k naplnění legitimního cíle, jímž je zájem na ochraně spotřebitele a na eliminaci některých nežádoucích sociálních jevů, které mohou být spojeny s nedostatečnou regulací oblasti úvěrů pro spotřebitele. Tím je podle názoru předkladatele naplněn právní základ, který Úmluva stanoví pro zásahy do těchto práv, konkrétně v případě ochrany vlastnictví je to obecný zájem (čl. 1 odst. 2 Protokolu č. 1 k Úmluvě) a v případě práva na soukromý život hospodářský blahobyt země a ochrana práv a svobod jiných (čl. 8 odst. 2 Úmluvy). Kromě toho návrh zákona respektuje další práva zaručená Úmluvou, zejména právo na spravedlivý proces (čl. 6 odst. 1 Úmluvy) a prostředek nápravy (čl. 13 Úmluvy) tím, že nijak neomezuje právo osob dotčených zásahy do výše uvedených práv žádat o přezkoumání těchto zásahů soud, a dále zásadu nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege (čl. 7 Úmluvy) tím, že skutkové podstaty správních deliktů jsou stanoveny zákonem a vymezeny dostatečně určitě a předvídatelně. Návrh zákona je též v souladu s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat č. 108, vyhlášenou pod č. 115/2001 Sb.m. s., když v souladu s touto smlouvou a příslušnou evropskou právní úpravou (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně jednotlivců v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů) stanoví ve veřejném zájmu za účelem předcházení sociálně-ekonomickým následkům poskytnutí úvěru osobě, která nesplňuje požadavky na úvěruschopnost, povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele a za účelem umožnění splnění této povinnosti prolamuje povinnost získat od spotřebitele souhlas se zpracováváním jeho osobních údajů týkajících se posouzení jeho úvěruschopnosti. Další práva spotřebitele vyplývající z ochrany osobních údajů nejsou dotčena.

Sociální dopady a dopady na životní prostředí Návrh novely zákona nemá žádné dopady na specifické skupiny obyvatel, jako jsou osoby sociálně slabé, sociálně vyloučené, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, ani dopady na životní prostředí. Předkládaný materiál pouze upozorňuje na objektivně zvláštní postavení některých tzv. zranitelných spotřebitelů, kterými jsou v oblasti nelegálního (a znaky řady trestných činů naplňujícího) sjednávání půjček a úvěrů především některé sociální a národnostní menšiny (zejména Romové).

Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení na životní prostředí Návrh novely zákona nemá žádné dopady na životní prostředí.

Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace Současná ani navrhovaná úprava nejsou v rozporu se zákazem diskriminace.

Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (DPIA) Návrh se dotýká ochrany osobních údajů v oblasti dvou odlišných databází osobních údajů – jednak databází osobních údajů osob podnikajících v oblasti spotřebitelských úvěrů, za druhé databází osobních údajů dlužníků z těchto spotřebitelských úvěrů.

109

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

V případě databáze obsahující osobní údaje osob podnikajících v oblasti spotřebitelských úvěrů jde o přesun těchto osobních údajů mezi dvěma veřejnými registry. Návrh přeřazuje některé subjekty (nebankovní poskytovatele a zprostředkovatele úvěrů pro spotřebitele) dosud evidované v živnostenském rejstříku do registru České národní banky (v rámci přesunu odpovědnosti za udělování oprávnění k činnosti a dohled z živnostenského úřadu a České obchodní inspekce na Českou národní banku), aniž by se přitom tímto přesunem evidence zásadně rozšiřoval rozsah a obsah zpracovávaných a zveřejňovaných osobní údajů o evidovaných osobách a jejich práva s tímto spojená. V oblasti soukromých databází, jejichž účelem je využití osobních údajů pro potřeby posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr, dochází pouze k rozšíření aplikace příslušných ustanovení zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, na nebankovní poskytovatele úvěrů a převzetí nediskriminačního přístupu dle směrnic MCD a CCD. Podobnou úpravu lze identifikovat rovněž v sektoru platebních služeb (dle zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku). Z hlediska zpracování osobních údajů není rozdíl mezi povinnostmi banky, platební instituce a nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru. Všechny tyto instituce musí dodržovat pravidla zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. Zpracování osobních údajů je v sektoru spotřebitelských úvěrů umožněno bez výslovného souhlasu subjektů údajů z důvodu sledování veřejného zájmu, kterým je předcházení sociálně-ekonomickým následkům poskytnutí úvěru osobě, která nesplňuje požadavky na úvěruschopnost. Zpracování osobních údajů bez výslovného souhlasu subjektů těchto údajů je dále odůvodněno výslovnou zákonnou povinností poskytovatele poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tato povinnost je stižena výrazným soukromoprávním důsledkem chránícím spotřebitele, kterému neměl být úvěr poskytnut – neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru s tím, že poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru spotřebitel splácí ve lhůtě dle svých možností. Tento důsledek, který může znamenat pro poskytovatele sankci v podobě několikanásobného prodloužení splatnosti neoprávněně poskytnutého spotřebitelského úvěru a ztrátu nároků na jakoukoli odměnu poskytovatele, musí být vyvážen právem zpracovávat a sdílet údaje o dlužnících, které vypovídají o jejich úvěruschopnosti. Bez tohoto oprávnění by poskytovatel, který není bankou, nemohl svoji povinnost prakticky dodržet. Oprávnění zpracovávat osobní údaje dlužníka bez jeho souhlasu je tak nástrojem k dodržení jedné z nejdůležitějších povinností obsažených v návrhu zákona i v dosavadní právní úpravě, kde právě absence výslovného vyjádření tohoto oprávnění činí problémy. Cílem návrhu zákona ovšem není upravovat vlastní provoz těchto databází. Z hlediska úpravy databází obsahuje zákon pouze transpozici příslušných ustanovení směrnice MCD, týkající se nediskriminačního přístupu k databázím. Předpokládá se, že taková případná úprava musí nutně být předmětem samostatné právní normy, která zajistí univerzální pravidla pro celý finanční trh a současně zohlední specifika trhu úvěrového (např. v případě využití osobních údajů týkajících se závazků dlužníka u jiných než finančních služeb). Naproti tomu zákon podrobně upravuje poskytování informací spotřebiteli na straně druhé, a to včetně informací o zpracování osobních údajů spotřebitele, aktivní práva spotřebitele jako subjektu údajů vyplývající ze zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dotčena nejsou. Návrh proto není v rozporu s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (vyhlášené pod č. 115/2001 Sb. m. s.), směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně jednotlivců v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, ani se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 110

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Zhodnocení korupčních rizik (CIA) Navrhovaný právní předpis, jehož účelem je v oblasti správních činností upravit proces: x vydávání podnikatelských oprávnění k poskytování a zprostředkování úvěrů pro spotřebitele, x vydávání akreditací tzv. akreditovaným osobám (organizujícím konání odborných zkoušek), x výkonu dohledu a správního trestání (při porušení veřejnoprávních povinností), je svým rozsahem přiměřený rozsahu a nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy více, než je nutné a standardní v regulované oblasti a pro splnění daného cíle. Korupční rizika v této oblasti, která mohou vést k nedůvodným výhodám konkrétních osob vůči osobám jiným, spočívají v(e): x vydání podnikatelského oprávnění orgánem dohledu (ať už k poskytování či zprostředkování úvěrů na straně jedné a k provozování akreditovaných zkoušek na straně druhé), bez faktického splnění zákonných požadavků x benevolentním výkonu dohledové činnosti a správního trestání ze strany orgánu dohledu. Riziko korupčního jednání, jehož podstatou je naopak poskytování prospěchu orgánu dohledu, s cílem ovlivnit výsledek jeho právního jednání v rámci správní činnosti tak, aby znamenal negativní rozhodnutí vůči jiné (konkurenční) osobě, lze hodnotit jako spíše teoretické. Česká národní banka, která je nově navrhovaným integrovaným orgánem dohledu, má zavedeny mechanismy transparentního rozhodování a uveřejňování správních rozhodnutí a s ohledem na její vysoké reputační riziko nelze v tomto směru z její strany důvodně tuto deliktní činnost očekávat. Veřejná správa je schopna efektivně implementovat navrženou regulaci a následně provádět kontrolu i v rámci dohledové činnosti. Při tvorbě návrhu spolupracovalo Ministerstvo financí úzce s Českou národní bankou, která má uvedené právní činnosti vykonávat, tak aby byl nastavený proces efektivní a kapacitně zvládnutelný. Tyto procesy jsou stanoveny přímo zákonem, který je standardem pro všechny ostatní sektory finančního trhu. Rozhodování správního orgánu se řídí správním řádem a speciální právní úpravou, kterou zavádí návrh tohoto zákona. Systém rozhodování je jak v soukromoprávní, tak veřejnoprávní rovině formalizovaný a transparentní; je vždy možné jednoznačně určit osoby zodpovědné za konkrétní rozhodnutí. Předpokládá rovněž standardní opravné prostředky. Podle výše uvedeného posouzení lze shrnout, že na základě navrhované právní úpravy se nepředpokládá vznik korupčních rizik.

Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení na mezinárodní konkurenceschopnost Navrhované řešení stanovuje vyšší nároky na odbornost a důvěryhodnost osob, které nabízejí nebo zprostředkovávají pojištění, což by v konečném důsledku mělo posílit jejich mezinárodní konkurenceschopnost. Podnikatelské prostředí navrhovaná novela tedy ovlivní žádoucím směrem.

111

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Příloha Přehled diskrecí stanovených směrnicí MCD Článek Konzultační okruh/téma/obsah Zahrnutí/nezahrnutí do směrnice/ zhodnocení dopadů strana Čl. 3 odst. 3 Předmět působnosti – americké hypotéky Ano – F.1.4 písm. a) Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat a) články 8 a 9a a přílohu II na spotřebitelské smlouvy o úvěru, které jsou zajištěny zástavním právem nebo jiným srovnatelným zajištěním běžně používaným v členském státě na nemovitosti určené k bydlení nebo které jsou zajištěny právem k nemovitosti určené k bydlení, jejichž účelem není nabytí nebo zachování práva k této nemovitosti, jestliže tyto členské státy na takové smlouvy o úvěru uplatňují články 4 a 5 a přílohy II a III směrnice 2008/48/ES; Čl. 3 odst. 3 Předmět působnosti – nemovitosti určené k pronájmu Ano – F.1.5 písm. b) Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat b) tuto směrnici na smlouvy o úvěru související s nemovitostí, jestliže smlouva o úvěru stanoví, že nemovitost nesmí spotřebitelem nebo jeho rodinným příslušníkem nikdy obývána jakožto dům, byt nebo jiné obydlí a má být jakožto dům, byt nebo jiné obydlí obývána na základě nájemní smlouvy; Členské státy, které využijí možnost uvedenou v odst. 2a 2b. písm. b), zajistí, aby byla u tohoto druhu úvěrů uplatňována vhodná vnitrostátní úprava. Čl. 3 odst. 3 Předmět působnosti – úvěry ve veřejném zájmu na základě Ne – převzata úprava písm. c) zákona za podmínek výhodnějších než tržních spotřebitelských úvěrů Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat c) tuto směrnici na smlouvy o úvěru související s úvěry poskytovanými omezenému okruhu osob na základě právního předpisu pro účely obecného zájmu a zcela bezúročně nebo za nižších výpůjčních úrokových sazeb, než jaké převažují na trhu, nebo na základě jiných podmínek, jež jsou pro spotřebitele výhodnější než podmínky převažující na trhu, a za výpůjčních úrokových sazeb, které nejsou vyšší, než jaké převažují na trhu; Členské státy, které využijí možnost uvedenou v odst. 2a 2c. písm. c) nebo e), zajistí uplatňování přiměřených alternativních mechanismů, jež zabezpečí, aby spotřebitelé obdrželi v předsmluvní fázi včas informace o hlavních rysech, rizicích a nákladech těchto smluv o úvěru a aby reklama na tyto smlouvy o úvěru byla přiměřená, jasná a nezavádějící. Čl. 3 odst. 3 Předmět působnosti – překlenovací úvěry Ano – F.1.3 písm. d) Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat d) tuto směrnici na překlenovací úvěry;

112

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Článek Konzultační okruh/téma/obsah směrnice/ strana Čl. 3 odst. 3 Předmět působnosti - úvěry poskytované osobami dle čl. 2 písm. e) odst. 5 CCD Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat e) tuto směrnici na smlouvy o úvěru, u nichž je věřitelem organizace spadající do oblasti působnosti čl. 2 odst. 5 směrnice 2008/48/ES. 2c. Členské státy, které využijí možnost uvedenou v odst. 2a písm. c) nebo e), zajistí uplatňování přiměřených alternativních mechanismů, jež zabezpečí, aby spotřebitelé obdrželi v předsmluvní fázi včas informace o hlavních rysech, rizicích a nákladech těchto smluv o úvěru a aby reklama na tyto smlouvy o úvěru byla přiměřená, jasná a nezavádějící. Čl. 36 odst. Povolení k činnosti a dohled – výkon působnosti: jediné 1 kontaktní místo 1.Příslušné orgány různých členských států vzájemně spolupracují, kdykoli je to nezbytné pro účely plnění jejich úkolů podle této směrnice, a využívají své pravomoci stanovené v této směrnici nebo ve vnitrostátním právu. Příslušné orgány poskytují pomoc příslušným orgánům ostatních členských států. Zejména si vyměňují informace a spolupracují při vyšetřování nebo činnostech dohledu. K usnadnění a urychlení spolupráce, a zejména výměny informací, určí členské státy jediný příslušný orgán jako kontaktní místo pro účely této směrnice. Členské státy sdělí Komisi a ostatním členským státům názvy orgánů, které určí k přijímání žádostí o výměnu informací nebo o spolupráci podle tohoto odstavce.

Zahrnutí/nezahrnutí do zhodnocení dopadů Ne – převzata úprava spotřebitelských úvěrů (diskrece nebyla využita)

Ne – technická otázka

Čl. 29 odst. Povolení k činnosti a dohled – výkon působnosti: jediné Ne – technická otázka 6 informační místo 6. Každý členský stát zřídí jediné informační místo umožňující rychlý a snadný přístup veřejnosti k informacím ve vnitrostátním registru, který se sestavuje elektronicky a průběžně aktualizuje. Tato informační místa rovněž poskytují identifikační údaje příslušným orgánům každého členského státu. Evropský orgán pro bankovnictví na svých internetových stránkách zveřejní hypertextové či jiné odkazy na toto informační místo.

113

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Článek Konzultační okruh/téma/obsah směrnice/ strana čl. 29 odst. Povolení k činnosti a dohled – Poskytování záruky nebo 2 písm. a) pojištění vázaného zástupce věřitelem a) Zprostředkovatelé úvěru musí mít pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání na územích, kde nabízejí služby, nebo jinou srovnatelnou záruku splnění závazku z porušení povinné péče při výkonu povolání. V případě vázaných zprostředkovatelů úvěru však může domovský členský stát stanovit, že toto pojištění nebo srovnatelnou záruku může poskytnout věřitel, jehož jménem je daný zprostředkovatel úvěru oprávněn jednat.

Zahrnutí/nezahrnutí do zhodnocení dopadů Ne – rozhodnuto na úrovni koncepčníh o rozhodnutí (dle jiných zákonů z oblasti finančního trhu)

Čl. 30 odst. Povolení k činnosti a dohled – Udělení oprávnění k činnosti Ne – rozhodnuto na 1 vázaného zástupce prostřednictvím zastoupeného úrovni koncepčního 1. Aniž je dotčen čl. 31 odst. 1, mohou členské státy rozhodnutí povolit, aby příslušné orgány udělily oprávnění k činnosti vázanému zprostředkovateli úvěru uvedenému v čl. 4 bodě 6 písm. a) prostřednictvím věřitele, jehož jménem tento vázaný zprostředkovatel úvěru výhradně jedná. čl. 29 odst. Povolení k činnosti a dohled - Umožnění výluky z nutnosti mít Ne – technická otázka 8 oprávnění k činnosti pro příležitostné zprostředkování poskytované v rámci jiné profese, která podléhá regulaci/samoregulaci 8. Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat tento článek na osoby vykonávající činnosti při zprostředkování úvěru uvedené v čl. 4 bodě 5, pokud je vykonávají příležitostně v rámci určité profesionální činnosti, jež se řídí právními nebo správními předpisy nebo etickým kodexem pro danou profesi, které výkon těchto činností nevylučují. čl. 9 odst. 3 Požadavky na odbornost – stanovení těchto požadavků Ne – technická otázka bod ii) hostitelským členským státem i tam, kde zahraniční osoba působí prostřednictvím volného pohybu služeb 3. Poskytuje-li věřitel nebo zprostředkovatel úvěru své služby na území jednoho nebo několika dalších členských států ii) na základě volného pohybu služeb, odpovídá za stanovení minimálních požadavků na znalosti a odbornou způsobilost pracovníků v souladu s přílohou IIa domovský členský stát. U požadavků uvedených v příloze IIa bodě 1 písm. b), c), e) a f) však může minimální požadavky na znalosti a odbornou způsobilost stanovit hostitelský členský stát.

114

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Článek Konzultační okruh/téma/obsah směrnice/ strana Čl. 6 odst. 1 Finanční vzdělávání – způsob provedení 1. Členské státy prosazují opatření na podporu vzdělávání spotřebitelů ve vztahu k zodpovědnému přijímání úvěrů a řízení dluhu, zejména v souvislosti se smlouvami o hypotečním úvěru. Pro orientaci spotřebitelů, zejména těch, kteří si hypoteční úvěr berou poprvé, jsou nezbytné jasné a obecné informace o procesu poskytování úvěru. Informace o tom, jaká vodítka jim mohou poskytnout organizace spotřebitelů a vnitrostátní orgány jsou rovněž nezbytné . Čl. 31 Poradenství a zprostředkování – umožnění existence jmenovaných zástupců (vázaný zástupce zprostředkovatele) 1. Členské státy mohou rozhodnout, že umožní zprostředkovateli úvěru ustanovit jmenované zástupce. čl. 4 bod 7 Poradenství a zprostředkování – omezení vázanosti písm. a) ve zprostředkovatelů na jediného zastoupeného 7) „vázaným zprostředkovatelem úvěru“ jakýkoli spojení zprostředkovatel úvěru, který jedná jménem a na s Rec. 69 plnou a bezpodmínečnou odpovědnost věta čtvrtá a) jediného věřitele; b) jediné skupiny; nebo určitého počtu věřitelů nebo skupin, který c) nepředstavuje většinu na trhu;

Zahrnutí/nezahrnutí do zhodnocení dopadů Ne – finanční vzdělávání řešeno republice v České komplexně mimo oblast zákona o úvěrech pro spotřebitele

Ne – řešeno na úrovni koncepčního rozhodnutí Ne – řešeno na úrovni koncepčního rozhodnutí

Rec. 69: ... Domovský členský stát může stanovit další požadavky, například že akcionáři nebo podílníci zprostředkovatele úvěru musí mít dobrou pověst nebo že vázaný zprostředkovatel úvěru může být vázán pouze k jedinému věřiteli, jsou-li tyto požadavky přiměřené a slučitelné s ostatním právem Unie. ... Čl. 7 odst. 4 Poradenství a zprostředkování - zákaz provizí u poradenství Ne – řešeno na úrovni Členské státy zajistí, aby v případě, že věřitelé, koncepčního 4. zprostředkovatelé úvěrů nebo jmenovaní zástupci poskytují rozhodnutí poradenské služby, nebyla struktura odměňování pracovníků zapojených do těchto služeb na újmu jejich schopnosti jednat v nejlepším zájmu spotřebitele, a zejména nebyla závislá na prodejních cílech. V zájmu dosažení tohoto cíle mohou členské státy nadto zakázat provize, které věřitel platí zprostředkovateli úvěru. Čl. 22 odst. Poradenství a zprostředkování - používání pojmů poradenství, Ne – řešeno na úrovni 4 poradce nebo jim obdobných určitými osobami koncepčního 4. Členské státy mohou zakázat používání výrazů rozhodnutí „poradenství“, „poradce“ nebo obdobných výrazů, jestliže spotřebitelům poskytuje poradenské služby věřitel, vázaný zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce vázaného zprostředkovatele úvěru.

115

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Článek Konzultační okruh/téma/obsah směrnice/ strana Čl. 22 odst. Poradenství a zprostředkování – stanovení podmínek pro 4 použití pojmů nezávislé poradenství/poradce nebo jim obdobných Pokud členské státy používání výrazů „poradenství“ a „poradce“ nezakáží, uloží pro používání slovních spojení „nezávislé poradenství“ nebo „nezávislý poradce“ věřitelem, zprostředkovatelem úvěru nebo jmenovaným zástupcem poskytujícím poradenské služby tyto podmínky: a) věřitel, zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce musí zvážit dostatečně velký počet smluv o úvěru, které jsou k dispozici na trhu; a b) věřitel, zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce nesmí být za tyto poradenské služby odměňován jedním nebo více věřiteli. Druhý pododstavec písm. b) se použije, pouze pokud je zvažován menší počet věřitelů než většina na trhu.

Zahrnutí/nezahrnutí do zhodnocení dopadů

Čl. 22 odst. Poradenství a zprostředkování – výjimky z výlučného 6 oprávnění poskytovat poradenskou činnost 6. Členské státy zajistí, aby poradenské služby poskytovali pouze věřitelé, zprostředkovatelé úvěru nebo jmenovaní zástupci. Členské státy mohou rozhodnout, že první pododstavec nepoužijí u osob a) vykonávajících činnosti při zprostředkování úvěru uvedené v čl. 3 bodě 5 nebo poskytujících poradenské služby, pokud je vykonávají nebo poskytují příležitostně v rámci určité profesionální činnosti, jež se řídí právními nebo správními předpisy nebo etickým kodexem pro danou profesi, které výkon těchto činností nebo poskytování těchto služeb nevylučují; b) poskytujících poradenské služby v rámci řízení stávajícího dluhu, které jsou konkurzními správci, pokud se daná činnost řídí právními nebo správními předpisy, nebo veřejné či dobrovolnické služby dluhového poradenství, které nejsou provozovány na komerčním základě; nebo c) poskytujících poradenské služby, které nejsou věřitelem, zprostředkovatelem úvěru ani jmenovaným zástupcem, pokud těmto osobám udělil oprávnění k činnosti a dohlíží na ně příslušný orgán v souladu s požadavky na zprostředkovatele úvěru podle této směrnice. 22 odst. 5 Poradenství a zprostředkování – varování spotřebitele před riziky na individuálním základě 5. Členské státy mohou stanovit, že věřitel, zprostředkovatel úvěru a jmenovaný zástupce má povinnost spotřebitele varovat, pokud z určité smlouvy o úvěru může pro spotřebitele vzhledem k jeho finanční situaci vyplývat specifické riziko.

Ne – rozhodnuto na úrovni koncepčního rozhodnutí

116

Ne – řešeno na úrovni koncepčního rozhodnutí

Ne – technická otázka

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Článek směrnice/ strana Čl.11 odst. 1 druhý pododstav ec

Konzultační okruh/téma/obsah

Zahrnutí/nezahrnutí do zhodnocení dopadů

Informační povinnosti – reklama a inzerce – uvedení RPSN Ne - převzata úprava v reklamě spotřebitelských úvěrů 1. Členské státy zajistí, aby jakákoli reklama na smlouvy o úvěru, jež uvádí úrokovou sazbu nebo jakékoli číselné údaje o nákladech úvěru pro spotřebitele, uváděla standardní informace v souladu s tímto článkem. Členské státy mohou stanovit, že se první pododstavec nepoužije, pokud vnitrostátní právo vyžaduje, aby v reklamách na smlouvy o úvěru, které neuvádějí úrokovou sazbu ani jakékoli číselné údaje o nákladech úvěru pro spotřebitele ve smyslu prvního pododstavce, byla uváděna roční procentní sazba nákladů.

Čl. 11 odst. Informační povinnosti – reklama a inzerce – varování před Ne – rozhodnuto na 6 riziky hypotéky úrovni koncepčního 6. Členské státy mohou vyžadovat zahrnutí výstižných a rozhodnutí přiměřených upozornění na konkrétní rizika, která jsou se smlouvami o úvěru spojena. Tyto požadavky oznámí bezodkladně Komisi. Čl. 13 odst. Informační povinnosti – všeobecné informace – povinnost Ne – rozhodnuto na 1 jejich poskytování zprostředkovatelem úrovni koncepčního 1. Členské státy zajistí, aby věřitelé nebo tam, kde je to rozhodnutí relevantní, vázaní zprostředkovatelé úvěru nebo jejich jmenovaní zástupci trvale zpřístupnili v papírové podobě nebo na jiném trvalém nosiči nebo v elektronické podobě jasné a srozumitelné všeobecné informace o smlouvách o úvěru. Členské státy mohou navíc stanovit, aby všeobecné informace zpřístupňoval rovněž zprostředkovatel úvěru, který není vázaným zprostředkovatelem. Čl. 13 odst. Informační povinnosti – všeobecné informace – dodatečná Ne – technická otázka 2 národní upozornění 2. Členské státy mohou věřitelům uložit povinnost zahrnout další druhy upozornění, jež jsou v daném členském státě relevantní. Tyto požadavky oznámí bezodkladně Komisi. Čl. 16 odst. Informační povinnosti – náležité vysvětlení – Ne – technická otázka 2 rozsah/způsob/osoba poskytující vysvětlení 2. Členské státy mohou upravit způsob a rozsah poskytování vysvětlení podle odstavce 1, jakož i to, kdo je poskytuje, podle konkrétních okolností souvisejících se situací, ve které je smlouva o úvěru nabízena, komu je nabízena a jaký druh úvěru je nabízen.

117

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Článek Konzultační okruh/téma/obsah Zahrnutí/nezahrnutí do směrnice/ zhodnocení dopadů strana čl. 27 odst. Informační povinnosti – za doby trvání smluvního vztahu – Ne – technická otázka 2 info o změně výpůjční úrokové sazby v rámci periodického informování 2. Členské státy však mohou povolit, aby se smluvní strany ve smlouvě o úvěru dohodly, že informace uvedené v odstavci 1 mají být poskytovány spotřebiteli pravidelně, jestliže je změna výpůjční úrokové sazby závislá na změně referenční sazby, nová referenční sazba je vhodným způsobem zveřejněna a informace o nové referenční sazbě jsou zpřístupněny v prostorách věřitele a společně s novou výší pravidelných splátek individuálně sděleny spotřebiteli. Čl. 20 odst. Informační povinnosti – informace o spotřebiteli – ukončení Ne – rozhodnuto na 2 smluvního vztahu věřitelem v případě podvodného jednání na úrovni koncepčního straně spotřebitele rozhodnutí Členské státy nedovolí, aby věřitel smluvní vztah ze smlouvy o úvěru ukončil z toho důvodu, že informace poskytnuté spotřebitelem před jejím uzavřením byly neúplné. Druhý pododstavec členským státům nebrání v tom, aby věřiteli povolily smluvní vztah ze smlouvy o úvěru ukončit, pokud se prokáže, že spotřebitel informace vědomě neposkytl nebo poskytl informace nepravdivé. Čl. 7 odst. 5 Smluvní podmínky – omezení plateb předem Ano – F.8 Členské státy mohou uložit zákaz nebo omezení plateb str.78 5. spotřebitele věřiteli nebo zprostředkovateli úvěru před uzavřením smlouvy o úvěru. Čl. 12 odst. Smluvní podmínky – Tying and Bundling – Platební a spořicí Ne – rozhodnuto na 2 písm. a) účty úrovni koncepčního 2. Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy stanovit, že rozhodnutí věřitelé mohou od spotřebitele, jeho rodinného příslušníka nebo blízkého příbuzného požadovat a) otevření nebo vedení platebního nebo spořicího účtu, jeli jeho jediným účelem shromažďovat peněžní prostředky pro splácení a obsluhu úvěru, soustředit zdroje za účelem získání úvěru nebo poskytnout doplňující zajištění věřiteli v případě prodlení; Čl. 12 odst. Smluvní podmínky – Tying and Bundling – Investiční a penzijní Ne – rozhodnuto na 2 písm. b) produkty úrovni koncepčního 2. Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy stanovit, že rozhodnutí věřitelé mohou od spotřebitele, jeho rodinného příslušníka nebo blízkého příbuzného požadovat b) pořízení nebo vedení investičního produktu nebo produktu soukromého penzijního spoření, jestliže daný produkt, který investorovi primárně nabízí příjem v důchodu, slouží také k poskytnutí doplňujícího zajištění věřiteli v případě prodlení, ke shromažďování peněžních prostředků pro splácení a obsluhu úvěru nebo k soustředění zdrojů za účelem získání úvěru; 118

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Článek Konzultační okruh/téma/obsah směrnice/ strana Čl. 12 odst. Smluvní podmínky – Tying and Bundling – Shared equity 2 písm. c) 2. Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy stanovit, že věřitelé mohou od spotřebitele, jeho rodinného příslušníka nebo blízkého příbuzného požadovat c) uzavření samostatné smlouvy o úvěru ve spojení se smlouvou o úvěru s podílem na hodnotě nemovitosti za účelem získání úvěru.

Zahrnutí/nezahrnutí do zhodnocení dopadů Ne – rozhodnuto na úrovni koncepčního rozhodnutí

Čl. 12 odst. Smluvní podmínky – Tying and Bundling – Produkty, z nichž Ne – rozhodnuto na 3 má spotřebitel prospěch úrovni koncepčního 3. Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy vázaný rozhodnutí prodej povolit, pokud věřitel může příslušnému orgánu prokázat, že ze svázaných produktů nebo kategorií produktů, které nejsou k dispozici samostatně, nabízených za vzájemně podobných podmínek, mají s náležitým ohledem na dostupnost a ceny příslušných produktů nabízených na trhu spotřebitelé zřejmý prospěch. Tento odstavec platí pouze u produktů, které jsou uvedeny na trh Čl. 12 odst. Smluvní podmínky – Tying and Bundling – Pojištění - právo Ne – rozhodnuto na 4 spotřebitele na výběr pojistitele úrovni koncepčního 4. Členské státy mohou věřitelům povolit, aby od rozhodnutí spotřebitelů v souvislosti se smlouvou o úvěru vyžadovali příslušné pojištění. V těchto případech členské státy zajistí, aby věřitel akceptoval pojištění od jiného pojistitele, než jakému by sám dával přednost, pokud dané pojištění poskytuje rovnocennou úroveň záruky jako pojištění navržené věřitelem. Čl. 14 odst. Smluvní podmínky – Cooling-off Period – Délka (min. 7 dní) Ano – F.10.1 Členské státy stanoví dobu alespoň sedmi dní, během 6 6. níž bude mít spotřebitel dostatek času porovnat nabídky, posoudit jejich důsledky a informovaně se rozhodnout. Čl. 14 odst. Smluvní podmínky – Cooling-off Period – Forma Ano – F.10.2 6 Členské státy upřesní, zda je doba uvedená v prvním pododstavci lhůtou na rozmyšlenou před uzavřením smlouvy o úvěru, nebo lhůtou pro uplatnění práva na odstoupení od smlouvy o úvěru po jejím uzavření, nebo kombinací obojího. Jestliže členský stát stanoví lhůtu na rozmyšlenou před uzavřením smlouvy o úvěru, a) je nabídka pro věřitele závazná po celou dobu trvání této lhůty, a b) spotřebitel může během této lhůty na rozmyšlenou nabídku kdykoli přijmout. Členské státy mohou stanovit, že spotřebitelé nabídku nesmějí přijmout před uplynutím nejvíce prvních deset dní lhůty na rozmyšlenou.

119

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Článek Konzultační okruh/téma/obsah směrnice/ strana Čl. 14 odst. Smluvní podmínky – Cooling-off Period – Povolení změny 6 úrokové sazby v případě její závislosti na prodeji podkladových aktiv Jsou-li výpůjční úroková sazba nebo jiné náklady spojené s nabídkou určovány na základě prodeje podkladových dluhopisů nebo jiných nástrojů dlouhodobého financování, mohou členské státy stanovit, že se výpůjční úroková sazba nebo jiné náklady mohou od těch, které jsou uvedeny v nabídce, lišit v závislosti na hodnotě podkladového dluhopisu nebo nástroje dlouhodobého financování. Čl. 23 odst. Smluvní podmínky – Úvěry v cizí měně – Mechanismy omezení 1 kurzového rizika 1. Členské státy zajistí, aby v případech, kdy se smlouva o úvěru týká úvěru v cizí měně, existoval v okamžiku jejího uzavření vhodný právní rámec, jenž přinejmenším zajistí, že a) spotřebitel má právo za stanovených podmínek změnit měnu, v níž je podle smlouvy o úvěru poskytnut nebo vyjádřen úvěr, na jinou měnu; nebo b) existují jiné mechanismy k omezení kurzového rizika, jemuž je spotřebitel na základě smlouvy o úvěru vystaven.

Zahrnutí/nezahrnutí do zhodnocení dopadů Ano – F.10.4

Ano – F.9.1

Čl. 23 odst. Smluvní podmínky – Úvěry v cizí měně – Definice „jiné měny“ Ano – F.9.2 2 2. Jinou měnou ve smyslu odst. 1 písm. a) je buď a) měna, ve které má spotřebitel primárně příjem nebo ve které drží aktiva, z nichž má být úvěr splácen, jak bylo uvedeno v době, kdy bylo provedeno nejaktuálnější posouzení úvěruschopnosti ve vztahu ke smlouvě o úvěru; nebo b) měna členského státu, v němž spotřebitel buď měl bydliště v okamžiku uzavření smlouvy o úvěru, nebo má bydliště v současnosti. Čl. 23 odst. Smluvní podmínky – Úvěry v cizí měně – Kdo určí definici „jiné Ano – F.9.3 2 pododst. měny“? 2 Členské státy mohou upřesnit, zda má spotřebitel k dispozici obě možnosti uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b), nebo jen jednu z nich, nebo mohou ponechat na věřiteli, aby určil, zda má spotřebitel k dispozici obě možnosti uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b), nebo jen jednu z nich. Čl. 23 odst. Smluvní podmínky – Úvěry v cizí měně – Stanovení Ano – F.9.4 5 dodatečných podmínek Členské státy mohou dále upravit úvěry v cizí měně, 5. není-li taková právní úprava uplatňována se zpětnou působností.

120

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Článek směrnice/ strana Čl. 25 odst.

Konzultační okruh/téma/obsah

Zahrnutí/nezahrnutí do zhodnocení dopadů

Smluvní podmínky – Předčasné splacení – Omezení práva – Ano – F.6.3 Dle okamžiku uplatnění – Časové omezení využití práva 2. Členské státy mohou stanovit, že výkon práva uvedeného v odstavci 1 podléhá určitým podmínkám. Tyto podmínky mohou obsahovat časová omezení spojená s uplatněním tohoto práva, rozdílné zacházení v závislosti na druhu výpůjční úrokové sazby či na okamžiku, kdy spotřebitel toto právo uplatní, nebo omezení s ohledem na okolnosti, za kterých může být právo uplatněno.

Čl. 25 odst. Smluvní podmínky – Předčasné splacení – Omezení práva – Ano – F.6.3 2 Dle okamžiku uplatnění – Rozdílné zacházení dle okamžiku uplatnění Členské státy mohou stanovit, že výkon práva 2. uvedeného v odstavci 1 podléhá určitým podmínkám. Tyto podmínky mohou obsahovat časová omezení spojená s uplatněním tohoto práva, rozdílné zacházení v závislosti na druhu výpůjční úrokové sazby či na okamžiku, kdy spotřebitel toto právo uplatní, nebo omezení s ohledem na okolnosti, za kterých může být právo uplatněno. Čl. 25 odst. Smluvní podmínky – Předčasné splacení – Omezení práva – Ano – F.6.1 2 Rozdílné zacházení dle druhu úrokové sazby 2. Členské státy mohou stanovit, že výkon práva uvedeného v odstavci 1 podléhá určitým podmínkám. Tyto podmínky mohou obsahovat časová omezení spojená s uplatněním tohoto práva, rozdílné zacházení v závislosti na druhu výpůjční úrokové sazby či na okamžiku, kdy spotřebitel toto právo uplatní, nebo omezení s ohledem na okolnosti, za kterých může být právo uplatněno. Čl. 25 odst.

Smluvní podmínky – Předčasné splacení – Omezení práva – Ano – F.6.2 Omezení co do důvodu uplatnění práva spotřebitelem Členské státy mohou stanovit, že výkon práva Čl. 25 odst. 2. uvedeného v odstavci 1 podléhá určitým podmínkám. Tyto 5 podmínky mohou obsahovat časová omezení spojená s uplatněním tohoto práva, rozdílné zacházení v závislosti na druhu výpůjční úrokové sazby či na okamžiku, kdy spotřebitel toto právo uplatní, nebo omezení s ohledem na okolnosti, za kterých může být právo uplatněno. 5. Pokud k předčasnému splacení dojde v době, po kterou je dohodnuta pevná výpůjční úroková sazba, může členský stát uplatnění práva uvedeného v odstavci 1 podmínit existencí oprávněného zájmu spotřebitele.

121

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Článek Konzultační okruh/téma/obsah Zahrnutí/nezahrnutí do směrnice/ zhodnocení dopadů strana Čl. 25 odst. Smluvní podmínky – Předčasné splacení – Právo věřitele na Ano – F.6.4 3 odškodnění 3. Členské státy mohou ▌stanovit, že věřitel má v odůvodněných případech nárok na spravedlivé a objektivní odškodnění za případné náklady přímo spojené s předčasným splacením úvěru, avšak nesmí uložit spotřebiteli sankci. Odškodnění v této souvislosti nesmí převýšit finanční ztrátu věřitele. S výhradou uvedených podmínek mohou členské státy stanovit, že odškodnění nesmí přesáhnout určitou výši nebo že je povoleno pouze po určitou dobu. Čl. 25 odst. Smluvní podmínky – Předčasné splacení – Právo věřitele na 3 odškodnění – Omezení práva – Z hlediska výše odškodnění 3. Členské státy mohou ▌stanovit, že věřitel má v odůvodněných případech nárok na spravedlivé a objektivní odškodnění za případné náklady přímo spojené s předčasným splacením úvěru, avšak nesmí uložit spotřebiteli sankci. Odškodnění v této souvislosti nesmí převýšit finanční ztrátu věřitele. S výhradou uvedených podmínek mohou členské státy stanovit, že odškodnění nesmí přesáhnout určitou výši nebo že je povoleno pouze po určitou dobu. Čl. 25 odst. Smluvní podmínky – Předčasné splacení – Právo věřitele na 3 odškodnění – Omezení práva – Z hlediska doby uplatnění práva 3. Členské státy mohou ▌stanovit, že věřitel má v odůvodněných případech nárok na spravedlivé a objektivní odškodnění za případné náklady přímo spojené s předčasným splacením úvěru, avšak nesmí uložit spotřebiteli sankci. Odškodnění v této souvislosti nesmí převýšit finanční ztrátu věřitele. S výhradou uvedených podmínek mohou členské státy stanovit, že odškodnění nesmí přesáhnout určitou výši nebo že je povoleno pouze po určitou dobu. Čl. 25 odst. Smluvní podmínky – Předčasné splacení – Právo věřitele na 3 odškodnění – Omezení práva – Kombinací doby uplatnění a omezení výše 3. Členské státy mohou ▌stanovit, že věřitel má v odůvodněných případech nárok na spravedlivé a objektivní odškodnění za případné náklady přímo spojené s předčasným splacením úvěru, avšak nesmí uložit spotřebiteli sankci. Odškodnění v této souvislosti nesmí převýšit finanční ztrátu věřitele. S výhradou uvedených podmínek mohou členské státy stanovit, že odškodnění nesmí přesáhnout určitou výši nebo že je povoleno pouze po určitou dobu. Čl. 28 odst. Prodlení spotřebitele a realizace zástavy – Shovívavost 1 věřitele 1. Členské státy přijmou opatření podporující věřitele v tom, aby postupovali s přiměřenou shovívavostí, než zahájí řízení za účelem realizace zástavy.

122

Ano – F.6.4

Ne – technická otázka

Ano – F.6

Ne – rozhodnuto na úrovni koncepčního rozhodnutí

Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele || Důvodová zpráva – Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA)

Článek Konzultační okruh/téma/obsah směrnice/ strana Čl. 28 odst. Prodlení spotřebitele a realizace zástavy – Regulace poplatků 2a3 z prodlení 2. Členské státy mohou vyžadovat, aby v případě, že věřitel může stanovit a uložit spotřebiteli poplatky z prodlení, nebyly tyto poplatky vyšší, než je nezbytné k náhradě nákladů, které věřiteli v důsledku selhání vznikly. 3. Členské státy mohou povolit, aby věřitelé uložili spotřebiteli v případě prodlení další poplatky. V takovém případě stanoví členské státy pro tyto poplatky horní hranici.

Zahrnutí/nezahrnutí do zhodnocení dopadů

Čl. 28 odst. Prodlení spotřebitele a realizace zástavy – Umožnění 4 propadné zástavy 4. Členské státy nebrání stranám smlouvy o úvěru v tom, aby si výslovně sjednaly, že ke splacení úvěru postačuje vrácení zajištění, jeho převod nebo převod výnosů z jeho prodeje věřiteli. Čl. 28 odst. Prodlení spotřebitele a realizace zástavy – Usnadnění splácení 5 zbylého dluhu po realizaci zástavy 5. Jestliže má cena získaná za nemovitost vliv na částku, kterou spotřebitel dluží, musí mít členské státy postupy nebo opatření umožňující, aby byla za realizovanou zástavu získána nejlepší dosažitelná cena. Zbývá-li po realizaci zástavy nesplacený dluh, členské státy zajistí, aby byla v zájmu ochrany spotřebitelů zavedena opatření usnadňující splácení. Čl. 19 odst. Oceňování nemovitostí – metodika oceňování – způsob 1 transpozice 1. Členské státy zajistí, aby byly na jejich území vytvořeny spolehlivé standardy oceňování nemovitostí určených k bydlení pro účely poskytování hypotečních úvěrů. Členské státy vyžadují, aby věřitelé zajistili používání uvedených standardů, jestliže ocenění nemovitosti provádějí sami, nebo aby podnikli přiměřené kroky k zajištění toho, že uvedené standardy budou použity, provádí-li ocenění třetí osoba. Jsou-li regulací nezávislých odhadců provádějících oceňování nemovitostí pověřeny vnitrostátní orgány, zajistí, aby tito odhadci dodržovali platná vnitrostátní pravidla.

Ne – rozhodnuto na úrovni koncepčního rozhodnutí

Ne – rozhodnuto na úrovni koncepčního rozhodnutí

Ne – rozhodnuto na úrovni koncepčního rozhodnutí

Ne – rozhodnuto na úrovni koncepčního rozhodnutí

Čl. 19 odst. Oceňování nemovitostí – odbornost odhadců – způsob Ne – rozhodnuto na 2 transpozice úrovni koncepčního 2. Členské státy zajistí, aby interní i externí odhadci rozhodnutí provádějící oceňování nemovitostí byli odborně způsobilí a dostatečně nezávislí na procesu poskytování úvěru, a mohli tak poskytnout nestranné a objektivní ocenění, které musí být zdokumentováno na trvalém nosiči a jehož záznam musí věřitel uchovávat.

123

Návrhy prováděcích předpisů k vládnímu návrhu zákona o spotřebitelském úvěru

•

Návrh vyhlášky České národní banky o žádostech, oznámeních a informacích podle zákona o spotřebitelském úvěru (str. 2)

•

Návrh vyhlášky České národní banky o odborné způsobilosti pro distribuci spotřebitelského úvěru (str. 7)

1

Návrh VYHLÁŠKA ze dne ... 2016 o žádostech, oznámeních a informacích podle zákona o spotřebitelském úvěru Česká národní banka stanoví podle § 162 zákona č. .../2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, k provedení § 11 odst. 1, § 12 odst. 2, § 13 odst. 2, § 14 odst. 3, § 19 odst. 1, § 20 odst. 2, § 21 odst. 2, § 29 odst. 4, § 31 odst. 4, § 31 odst. 5, § 32 odst. 2, § 39 odst. 4, § 41 odst. 3, § 41 odst. 4, § 42 odst. 2, § 58 odst. 3 tohoto zákona: §1 Předmět úpravy (1) Tato vyhláška stanoví náležitosti a) žádosti o udělení oprávnění k činnosti 1. nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, 2. samostatného zprostředkovatele, b) oznámení pro účely zápisu 1. vázaného zástupce do registru, 2. zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru do registru, c) předkládání ročního výkazu činnosti, d) oznámení o zaplacení správního poplatku, e) oznámení o ukončení činnosti, f) informace o změně údajů zapsaných v registru nebo jiných údajů souvisejících s provozovanou činností. (2) Tato vyhláška dále stanoví formáty a další technické náležitosti žádosti, oznámení a informace podle odstavce 1. §2 Nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru (1) Náležitostmi žádosti právnické osoby, která hodlá provozovat činnost nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, jsou údaje a) předmět činnosti v rozsahu podle skupin odbornosti podle zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“), b) předpokládaný den zahájení činnosti, pokud nemá být činnost zahájena dnem zápisu do registru, c) identifikační údaje ovládající osob. (2) Přílohami týkajícími se žadatele a činnosti, o jejíž povolení se žádá, jsou a) výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence podnikatelů ne starší 3 měsíců, je-li žadatel zapsán v tomto rejstříku nebo evidenci před podáním žádosti, b) prohlášení o splnění podmínky důvěryhodnosti podle § 72 odst. 1 a 2 zákona (dále jen „doklad k posouzení důvěryhodnosti právnické osoby“), které obsahuje údaje o dosavadní činnosti, zejména o 1. uložení sankce za správní delikt nebo srovnatelného postihu v zahraničí, 2. pozastavení nebo odnětí povolení k podnikatelské nebo jiné činnosti, pokud k němu nedošlo na základě žádosti osoby, která je držitelem takovéhoto povolení,

2

c) d) e)

f)

g) h) i)

3. odmítnutí udělení souhlasu soudu nebo správního orgánu s volbou, jmenováním nebo ustanovením do funkce nebo s nabytím kvalifikované účasti nebo k ovládnutí osoby, jestliže je takový souhlas vyžadován, 4. vyloučení z profesního sdružení, komory nebo asociace, 5. skutečnostech podle § 71 odst. 2 zákona týkajících se vedoucích osob žadatele a 6. jiných skutečnostech s dopadem na důvěryhodnost, např. opakované přestupky na úseku majetku páchané mimo rámec podnikatelské činnosti, doklad o bezúhonnosti vydaný cizím státem podle § 166 odst. 1, případně jiný rovnocenný doklad podle § 166 odstavce 2 až 4 zákona, seznam osob, které jsou statutárním orgánem, členem statutárního orgánu žadatele a členem dozorčího orgánu žadatele, anebo osob s obdobnou působností, včetně jejich identifikačních údajů; fyzická osoba uvedená v seznamu podle písmene d) předloží 1. prohlášení o splnění podmínky důvěryhodnosti podle § 71 odst. 1 a 2 zákona (dále jen „doklad k posouzení důvěryhodnosti fyzické osoby“), 2. doklad o bezúhonnosti vydaný cizím státem podle písmene c) a 3. doklady prokazující splnění podmínky odborné způsobilosti podle § 59 zákona, právnická osoba uvedená v seznamu podle písmene d) přeloží doklady podle písmene b) a c) a dále za fyzickou osobu, která je statutárním orgánem, členem statutárního orgánu a členem dozorčího orgánu této právnické osoby, anebo osobou s obdobnou působností, doklady podle písm. e) bodů 1 a 2 a návrhy vnitřních předpisů upravujících postupy a pravidla pro zajištění řádného provozování činnosti podle § 15 zákona, návrh vzorové smlouvy s vázaným zástupcem, pokud hodlá žadatel využívat pro svou činnost vázaného zástupce a v případě, že žadatel bude provozovat činnost prostřednictvím pracovníků, prohlášení, že tyto osoby splňují podmínky odborné způsobilosti podle § 59 zákona a důvěryhodnosti podle § 71 zákona.

(3) Přílohami týkajícími se ovládající osoby jsou a) popis skutečnosti, na základě které je ovládající osobou, případně doklad tuto skutečnost potvrzující, b) doklad k posouzení důvěryhodnosti fyzické osoby a c) doklad o bezúhonnosti podle odst. 2 písm. c). §3 Samostatný zprostředkovatel fyzická osoba (1) Náležitostmi žádosti fyzické osoby, která hodlá provozovat činnost samostatného zprostředkovatele, jsou a) předmět činnosti v rozsahu podle skupin odbornosti podle zákona, b) identifikační údaje poskytovatele, pro kterého bude žadatel činný, c) územní rozsah činností, a pokud má být činnost provozována v hostitelském členském státě uvedení, zda jde o provozování činnosti na základě práva zřizovat pobočku nebo svobody dočasně poskytovat služby; v případě, že jde o právo zřizovat pobočku, rovněž adresa této pobočky, d) předpokládaný den zahájení činnosti, pokud nemá být činnost zahájena dnem zápisu do registru, e) identifikační údaje ovládající osoby a f) přílohy podle odstavců 2 a 3. (2) Přílohami týkajícími se žadatele a činnosti, o jejíž povolení se žádá, jsou 3

a) b) c) d)

doklad k posouzení důvěryhodnosti fyzické osoby, doklad o bezúhonnosti podle § 2 odst. 2 písm. c, doklady prokazující splnění podmínky odborné způsobilosti podle § 59 zákona, smlouva nebo návrh smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozováním činnosti samostatného zprostředkovatele podle § 18 odst. 1 písm. e) zákona nebo návrh takové smlouvy včetně potvrzení pojišťovny, že v případě udělení oprávnění k provozování činnosti samostatného zprostředkovatele bude tato smlouva uzavřena, e) návrhy vnitřních předpisů upravujících postupy a pravidla pro zajištění řádného provozování činnosti podle § 22 zákona, f) návrh vzorové smlouvy s vázaným zástupcem, pokud hodlá žadatel využívat pro svou činnost vázaného zástupce a g) v případě, že žadatel bude provozovat činnost prokuristou nebo prostřednictvím zaměstnanců, prohlášení, že tyto osoby splňují podmínky odborné způsobilosti podle § 59 zákona a důvěryhodnosti podle § 71 zákona. (3) Přílohami týkajícími se skutečného majitele jsou přílohy podle § 2 odst. 3. §4 Samostatný zprostředkovatel právnická osoba (1) Náležitostmi žádosti právnické osoby, která hodlá provozovat činnost samostatného zprostředkovatele, jsou údaje podle § 2 odst. 1 písm. a) až c) a přílohy podle odstavců 2 a 3. (2) Přílohami týkajícími se žadatele a činnosti, o jejíž povolení se žádá, jsou přílohy podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a § 3 odst. 2 písm. d) až g). (3) Přílohami týkajícími se skutečného majitele jsou přílohy podle § 2 odst. 3. §5 Vázaný zástupce a) b) c) d)

Náležitostmi oznámení pro účely zápisu vázaného zástupce do registru jsou identifikační údaje zastoupeného, identifikační údaje vázaného zástupce, předmět činnosti v rozsahu podle skupin odbornosti, který bude vázaný zástupce pro zastoupeného zajišťovat, a prohlášení zastoupeného, že 1. s vázaným zástupcem uzavřel smlouvu podle § 26 odst. 2 zákona, 2. vázaný zástupce a všechny osoby podle § 8 odst. 2 nebo § 22 odst. 2 zákona, které budou zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, splňují podmínky odborné způsobilosti podle § 59 zákona a důvěryhodnosti podle § 71 zákona. §6 Zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru

Náležitostmi oznámení pro účely zápisu zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru do registru jsou a) identifikační údaje zastoupeného, b) identifikační údaje zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru, c) předmět činnosti v rozsahu podle skupin odbornosti, který bude zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěrupro zastoupeného zajišťovat, a d) prohlášení zastoupeného, že 1. se zprostředkovatelem vázaného spotřebitelského úvěru uzavřel smlouvu podle § 26 odst. 2 zákona, 4

2. zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru a všechny osoby podle § 8 odst. 2 nebo § 22 odst. 2 zákona, které budou zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, splňují podmínky odborné způsobilosti podle § 59 zákona a důvěryhodnosti podle § 71 zákona. §7 Oznámení o zaplacení správního poplatku (1) Náležitostmi oznámení o zaplacení správního poplatku v případě obnovy platnosti oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru jsou identifikační údaje nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru. (2) Náležitostmi oznámení o zaplacení správního poplatku v případě obnovy platnosti oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele jsou identifikační údaje samostatného zprostředkovatele. (3) Náležitostmi oznámení o zaplacení správního poplatku v případě obnovy platnosti oprávnění k provozování činnosti vázaného zástupce jsou a) identifikační údaje zastoupeného a b) identifikační údaje vázaného zástupce. (4) Náležitostmi oznámení o zaplacení správního poplatku v případě obnovy platnosti oprávnění k provozování činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru jsou a) identifikační údaje zastoupeného a b) identifikační údaje zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru. §8 Informace o změně údajů zapsaných v registru a jiných údajů souvisejících s provozovanou činností (1) Náležitostmi informace o změně údajů zapsaných v registru podle § 54 zákona jsou a) identifikační údaje nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru nebo samostatného zprostředkovatele, b) identifikační údaje vázaného zástupce, dochází-li ke změně údaje o vázaném zástupci, c) identifikační údaje zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru, dochází-li ke změně údaje o zprostředkovateli vázaného spotřebitelského úvěru, d) specifikace změny obsahující stávající údaj vedený v registru a údaj, který má být v registru změněn, pokud nemá být údaj zrušen bez náhrady, e) rozhodnutí o úpadku nebo vstupu do likvidace, pokud došlo k těmto skutečnostem, a doklady tyto skutečnosti potvrzující. (2) Náležitostmi informace o změně jiných údajů souvisejících s provozovanou činností jsou identifikační údaje podle odst. 1 písm. a) až c) a specifikace změny údaje, který byl předmětem posuzování splnění podmínek stanovených zákonem pro provozování činnosti, a doklad tuto změnu potvrzující, pokud to charakter změny umožňuje. §9 Oznámení o ukončení činnosti Náležitostmi oznámení o ukončení činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, samostatného zprostředkovatele, vázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru jsou a) identifikační údaje oznamovatele, kterým je nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, samostatný zprostředkovatel, vázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru, 5

b) identifikační údaje vázaného zástupce v případě, že oznámení o ukončení činnosti podává vázaný zástupce prostřednictvím zastoupeného, c) identifikační údaje zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru v případě, že oznámení o ukončení činnosti podává zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru prostřednictvím zastoupeného, a d) datum, ke kterému byla nebo má být činnost ukončena. § 10 Formáty a další technické náležitosti žádosti, oznámení a informace (1) Žádosti a oznámení podle § 2 až 7 včetně příloh a oznámení a informace podle § 8 a 9 včetně příloh, se podávají prostřednictvím internetové aplikace České národní banky pro registraci subjektů. (2) Přílohy k žádosti a doklady k oznámení či informaci se podávají ve formátu Portable Document Format (přípona pdf) nebo, není-li možné použít formát Portable Document Format (přípona pdf), v jiném datovém formátu běžně používaném v elektronickém styku, který neumožňuje změnu obsahu. § 11 Společná ustanovení Pokud povaha věci vylučuje předložení přílohy nebo dokladu žádosti, oznámení nebo informace vyžadované touto vyhláškou, uvede žadatel tuto skutečnost v samostatné příloze k žádosti, oznámení nebo informaci společně s důvody, pro které nelze přílohu nebo doklad předložit nebo údaj uvést, a tyto důvody přiměřeně doloží. § 12 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2015.

6

Návrh VYHLÁŠKA ze dne … 2016 o odborné způsobilosti pro distribuci spotřebitelského úvěru Česká národní banka stanoví podle § 162 zákona č. .../2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), k provedení § 59 odst. 5, § 62 odst. 3, § 63 odst. 2, § 64 odst. 2, § 65, § 67 odst. 3 a § 68 odst. 1 a 2 tohoto zákona: §1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje a) rozsah odborných znalostí a dovedností podle skupin odbornosti pro provozování činnosti poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru, požadavky na průběh, formu, rozsah a způsob hodnocení odborné zkoušky k jejich ověření podle zákona o úvěru pro spotřebitele, b) minimální rozsah věcných, organizačních a personálních předpokladů akreditované osoby a požadavky na její zkouškový řád, c) minimální standard odborné zkoušky a pravidla pro aktualizaci souboru otázek a pro poskytování souboru vypracovaných zkouškových otázek akreditovaným osobám a nakládání s nimi podle zákona o úvěru pro spotřebitele a, d) náležitosti žádosti a oznámení, včetně příloh, jejich formáty a další technické náležitosti podle § 63 odst. 2, § 64 odst. 2, § 65 a § 67 odst. 3 zákona o úvěru pro spotřebitele. §2 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) originálem originál listiny nebo úředně ověřená kopie listiny, b) údaji o odborné praxi 1. informace o druhu odborné praxe, 2. uvedení osoby, u níž je, nebo byla, odborná praxe vykonávána, 3. označení pracovního zařazení a v případě významu praxe pro činnost na finančním trhu také popis vykonávané činnosti, 4. vymezení doby, po kterou byla činnost podle bodu 3 vykonávána, 5. souhlas s výkonem pracovního zařazení vyžadovaný jinými právními předpisy, pokud byl takový souhlas třeba, c) údaji o vzdělání 1. název a druh nebo typ vzdělávací instituce, studijní program, zaměření studijního programu, doba trvání studijního programu, způsob a datum ukončení studia, případně získané tituly, 2. přehled kurzů, stáží a studijních pobytů s významem pro působení na finančním trhu s uvedením roku jejich absolvování, zaměření, délky trvání a případně získaných titulů, d) údaji o vědecké a pedagogické činnosti 7

1. popis publikační činnosti, případné vědecké hodnosti, 2. název a druh nebo typ vzdělávací instituce, u níž osoba působila, včetně případných akademických hodností, studijní program nebo kurz, zaměření studijního programu nebo kurzu, doba či délka trvání studijního programu nebo kurzu, způsob ukončení studia nebo kurzu, které osoba vedla, e) vedoucí osobou člen statutárního orgánu, statutární orgán, ředitel právnické osoby nebo osoba, která jiným způsobem skutečně řídí činnost akreditované osoby. §3 Rozsah odborných znalostí (K § 59 odst. 5 zákona o úvěru pro spotřebitele) Rozsah odborných znalostí podle § 59 odst. 4 musí odpovídat věcné náplni činnosti poskytování a zprostředkování úvěru pro spotřebitele tak, aby byl zabezpečen její kvalifikovaný výkon. §4 Rozsah dovedností podle zákona o spotřebitelském úvěru (K § 59 odst. 5 zákona o úvěru pro spotřebitele) (1) Osoby provozující činnost uvedenou v § 3 písm. h) zákona o úvěru pro spotřebitele musí být schopny použít odborné znalosti při jednání se zákazníkem tak, aby kvalifikovaně vykonávaly svou činnost v nejlepším zájmu tohoto zákazníka. (2) Pro plnění povinnosti podle odstavce 1 musí osoby provozující činnost uvedenou v § 3 písm. h) zákona o spotřebitelském úvěru být schopny f) kvalifikovaně získat informace od zákazníka tak, aby bylo možné provést řádnou analýzu rizik, g) řádně vyhodnotit potřeby, cíle a finanční možnosti zákazníka a zpracovat návrhy produktů, h) kvalifikovaně a srozumitelně poskytovat informace při komunikaci se zákazníkem tak, aby tento mohl sám posoudit, zda nabízený produkt odpovídá jejich potřebám, cílům a finančním možnostem, a i) řádně uzavírat jménem a na účet poskytovatele smlouvy o spotřebitelském úvěru. §5 Věcné předpoklady (K § 62 odst. 3 zákona o úvěru pro spotřebitele) (1) Akreditovaná osoba má k dispozici prostory vhodné k pořádání odborných zkoušek, s přiměřeným počtem a kapacitou zkušebních místností. (2) Akreditovaná osoba má k dispozici technické a programové prostředky pro pořádání odborných zkoušek. §6 Organizační předpoklady (K § 62 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru) (1) Akreditovaná osoba má organizační uspořádání s řádným, průhledným, jasným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí, které upraví v organizačním řádu. (2) Akreditovaná osoba v organizačním řádu uvede také 8

e) f)

bezpečnostní a kontrolní opatření při zpracování a uchovávání informací týkajících se odborných zkoušek a pravidla pro průhledné jmenování předsedů komisí a jejich členů; členem odvolací komise nemůže být jmenována osoba, která byla členem komise, proti jejímuž rozhodnutí podal zkoušený odvolání. §7 Personální předpoklady (K § 62 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru) (1) Člen komise je důvěryhodný a má ukončený alespoň magisterský studijní program.

(2) Členem komise je nejméně jedna osoba s alespoň tříletou praxí akademického pracovníka v oblasti finančního trhu anebo nejméně jedna osoba s alespoň pětiletou odbornou praxí na finančním trhu; ostatní členové zkušební komise mají alespoň tříletou odbornou praxi na finančním trhu. (4) Pokud je akreditovaná osoba osobou oprávněnou poskytovat nebo zprostředkovat spotřebitelský úvěr nebo je jiný člen podnikatelského seskupení akreditované osoby takovou osobou, musí být většina členů komise nezávislých na akreditované osobě či podnikatelském seskupení, jehož je akreditovaná osoba členem. (5) Akreditovaná osoba zajistí, aby v době konání odborných zkoušek mohlo zkoušení probíhat alespoň před jednou komisí a v případě potřeby bylo možno bez zbytečného odkladu ustanovit odvolací komisi. §8 Zkouškový řád (K § 68 odst. 2 zákona o úvěru pro spotřebitele) (1) Akreditovaná osoba má zkouškový řád, který zajišťuje alespoň následující požadavky a) objektivní a nestranný přístup pro všechny zkoušené; v případě překročení kapacity zkouškového termínu musí být zkoušení pozvaní ke zkoušce vybíráni objektivním a nestranným způsobem, b) řádnou identifikaci zkoušeného před zahájením odborné zkoušky při zabezpečení ochrany osobních údajů, c) objektivní a nestranný průběh odborné zkoušky, d) objektivní a nestranný výběr zkušební varianty z dostatečného počtu variant, e) utajení obsahu jednotlivých zkušebních variant, f) zařazení všech náležitých částí odborné zkoušky s hodnotícím standardem, zejména části teoretické a praktické, písemné nebo ústní či jejich kombinace, g) tematicky vyvážený obsah odborné zkoušky, h) přezkoumatelné zaznamenání výsledku odborné zkoušky a i) možnost a postup pro odvolání nebo přezkoumání výsledku odborné zkoušky. (2) Zkouškový řád obsahuje alespoň a) rozpracování požadavků podle odstavce 1 do konkrétních postupů a vzorové dokumentace, b) pravidla stanovení a uveřejnění zkouškových termínů, c) obsah a rozsah odborné zkoušky, včetně údaje, kde mohou zkoušení nalézt seznam odborné literatury a právních předpisů, které jsou doporučené ke složení odborné zkoušky, 9

d) e) f) g)

maximální dobu na přípravu a minimální dobu trvání zkoušky, minimální počet členů komise a způsob jejich rozhodování, minimální požadavky na úspěšné složení odborné zkoušky, pravidla pro vyloučení zkoušeného z odborné zkoušky a možnost přezkoumání tohoto rozhodnutí a h) údaje o výši poplatků spojených se složením odborné zkoušky. §9 Minimální standard odborné zkoušky a způsob jejího hodnocení (K § 68 odst. 1 a 2 zákona o úvěru pro spotřebitele) (1) Odborná zkouška trvá celkem 120 minut; 90 minut se přezkušují odborné znalosti a 30 minut dovednosti. (2) Zkoušenému je položeno celkem 60 zkouškových otázek určených k přezkoušení odborných znalostí; jednotlivé oblasti u každé skupiny odbornosti musejí být poměrně zastoupeny. (3) Dovednosti zkoušeného se přezkušují 2 případovými studiemi; v každé z nich je obsaženo 5 zkouškových otázek zaměřených na prokázání schopností podle § 4a. (4) Každá ze zkouškových otázek má čtyři možné varianty odpovědi. Dvě třetiny zkouškových otázek určených k přezkoušení odborných znalostí a všechny zkouškové otázky určené k přezkoušení dovedností mají jednu správnou variantu odpovědi. Jedna třetina zkouškových otázek určených k přezkoušení odborných znalostí má více správných odpovědí nebo žádnou správnou odpověď; každá nesprávně vybraná varianta odpovědi činí celou zodpovězenou zkouškovou otázku nesprávnou. (5) K úspěšnému složení odborné zkoušky je zapotřebí, aby zkoušený zodpověděl alespoň tři čtvrtiny zkouškových otázek správně; správně zodpovězené otázky z okruhu dovedností mají při hodnocení dvojnásobnou hodnotu. (6) K úspěšnému složení odborné zkoušky je rovněž zapotřebí, aby zkoušený zodpověděl alespoň tři pětiny zkouškových otázek z každé jemu příslušné oblasti uvedené v § 59 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru správně. § 10 Pravidla aktualizace otázek, jejich poskytování akreditovaným osobám a nakládání s nimi (K § 68 odst. 1 zákona o úvěru pro spotřebitele) (1) Počet připravených zkouškových otázek prověřujících odborné znalosti nesmí při aktualizaci klesnout pod 1200, počet případových studií pod 40, soubor zkouškových otázek se aktualizuje každé pololetí. Odborné zkoušky lze pořádat podle znění souboru otázek před aktualizací nejdéle měsíc po uveřejnění této aktualizace Českou národní bankou. (2) Soubor zkouškových otázek uveřejňuje Česká národní banka na svých internetových stránkách. Soubor zkouškových otázek se správnými odpověďmi zašle Česká národní banka akreditovaným osobám pomocí datové schránky každé pololetí. Akreditovaná osoba provede veškerá potřebná opatření k utajení správných odpovědí. (3) Akreditovaná osoba vytváří jednotlivé zkušební varianty krátce před konáním odborné zkoušky. Pořadí správných odpovědí u jednotlivých zkouškových otázek se pro každou zkušební variantu stanoví odlišně. Přitom akreditovaná osoba provede veškerá potřebná opatření k utajení jednotlivých zkušebních variant. 10

§ 11 Žádost o akreditaci (K § 63 odst. 2, § 64 odst. 2, § 65 a § 67 odst. 3 zákona o úvěru pro spotřebitele) (1) Náležitostmi žádosti o akreditaci podle § 63 odst. 2 zákona o úvěru pro spotřebitele, je-li žadatelem fyzická osoba, mimo náležitostí stanovených správním řádem, jsou a) doklad k posouzení důvěryhodnosti fyzické osoby, který obsahuje osobní údaje nezbytné k opatření výpisu z evidence Rejstříku trestů a údaje týkající se dosavadní činnosti žadatele, zejména 1. rozhodnutí o uložení sankce za správní delikt nebo srovnatelného zahraničního rozhodnutí souvisejících s výkonem zaměstnání, funkce či podnikatelskou činností této osoby, 2. rozhodnutí o pozastavení nebo odnětí povolení k podnikatelské nebo jiné činnosti, nejde-li o odnětí na základě žádosti osoby, která je držitelem takovéhoto povolení, 3. odmítnutí souhlasu soudu nebo správního orgánu s volbou, jmenováním nebo ustanovením do funkce nebo s nabytím kvalifikované účasti nebo k ovládnutí osoby, jestliže je takový souhlas vyžadován, 4. rozhodnutí o vyloučení z profesního sdružení, komory nebo asociace, 5. skutečností v rozsahu podle § 71 odst. 2 zákona o úvěru pro spotřebitele a b) životopis obsahující 1. údaje o vzdělání [§ 2 písm. c)] a 2. údaje o odborné praxi [§ 2 písm. b)], c) originál dokladu o bezúhonnosti vydaného cizím státem žadatele, d) seznam a popis prostor, kde se budou pořádat odborné zkoušky, včetně údajů o počtu a kapacitě zkušebních místností, e) popis technických a programových prostředků pro pořádání odborných zkoušek, f) návrh organizačního řádu akreditované osoby, g) seznam členů zkušebních komisí, h) životopis každého člena zkušební komise obsahující 1. údaje o vzdělání [§ 2 písm. c)], 2. údaje o odborné praxi [§ 2 písm. b)] a 3. údaje o vědecké a pedagogické činnosti [§ 2 písm. d)], i) návrh zkouškového řádu a (2) Náležitostmi žádosti o akreditaci podle § 63 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li žadatelem právnická osoba, mimo náležitostí stanovených správním řádem,16) jsou a) doklad k posouzení důvěryhodnosti právnické osoby, který obsahuje údaje týkající se dosavadní činnosti žadatele, zejména 1. rozhodnutí o uložení sankce za správní delikt nebo srovnatelného zahraničního rozhodnutí souvisejících s podnikatelskou činností této osoby, 2. rozhodnutí o pozastavení nebo odnětí povolení k podnikatelské nebo jiné činnosti, nejde-li o odnětí na základě žádosti osoby, která je držitelem takovéhoto povolení, 3. odmítnutí souhlasu soudu nebo správního orgánu s volbou, jmenováním nebo ustanovením do funkce nebo s nabytím kvalifikované účasti nebo k ovládnutí osoby, jestliže je takový souhlas vyžadován, 4. rozhodnutí o vyloučení z profesního sdružení, komory nebo asociace, 5. skutečností v rozsahu podle § 72 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, b) doklad k posouzení důvěryhodnosti fyzické osoby podle odstavce 4 písm. a) za každou vedoucí osobu žadatele a

11

c) úplný výpis, anebo jiný dokument z evidence podnikatelů nebo jiné evidence podle jiného právního předpisu, anebo z obdobných evidencí v zahraničí, obsahující údaje platné ke dni podání žádosti včetně informací o podaném návrhu na zápis do příslušné evidence, který nebyl ke dni podání žádosti proveden, d) seznam vedoucích osob žadatele s označením jejich funkce, e) životopis každé vedoucí osoby žadatele obsahující 1. údaje o vzdělání [§ 2 písm. c)] a 2. údaje o odborné praxi [§ 2 písm. b)], f) originál dokladu o bezúhonnosti vydaného cizím státem za každou vedoucí osobu žadatele a za žadatele, g) seznam osob s kvalifikovanou účastí na žadateli a osob, které jednáním ve shodě s jinou osobou mají kvalifikovanou účast na žadateli, včetně graficky znázorněných vztahů mezi těmito osobami s údaji o těchto osobách s uvedením výše podílu nebo jiné formy účasti na žadateli a u osob jednajících ve shodě také skutečnost, na jejímž základě dochází k jednání ve shodě, h) seznam a popis prostor, kde se budou pořádat odborné zkoušky, včetně údajů o počtu a kapacitě zkušebních místností, i) popis technických a programových prostředků pro pořádání odborných zkoušek, j) návrh organizačního řádu akreditované osoby, k) seznam členů zkušebních komisí, l) životopis každého člena zkušební komise obsahující 1. údaje o vzdělání [§ 2 písm. c)], 2. údaje o odborné praxi [§ 2 písm. b)] a 3. údaje o vědecké a pedagogické činnosti [§ 2 písm. d)], a m) návrh zkouškového řádu. (3) V případě žádosti podle § 64 odst. 2 a oznámení podle § 65 zákona o úvěru pro spotřebitele se postupuje podle odstavců 1 a 2 obdobně, u informace podle § 65 zákona o spotřebitelském úvěru však akreditovaná osoba přiloží jen ty doklady uvedené v odstavcích 1 a 2, které se změnily. (4) Náležitostmi žádosti o ukončení akreditace podle § 67 odst. 3) zákona o spotřebitelském úvěru, mimo náležitostí stanovených správním řádem, jsou a) identifikační údaje žadatele, b) důvody ukončení akreditace, případně doklad tuto skutečnost potvrzující, a c) datum, ke kterému má být akreditace ukončena. (5) Přílohy k žádosti podle odstavců 1 až 4 mají formát Portable Document Format (přípona pdf) nebo, není-li možné použít formát Portable Document Format (přípona pdf), v jiném datovém formátu běžně používaném v elektronickém styku, který neumožňuje změnu obsahu. Vzory tiskopisu žádosti podle odstavců. 1 až 3 a tiskopisu dokladu k posouzení důvěryhodnosti podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 písm. a) jsou v příloze č. 1 a 2 této vyhlášky i na internetových stránkách České národní banky. § 12 Společná ustanovení (1) Je-li žadatel zastoupen, je přílohou žádosti originál plné moci nebo obdobné listiny prokazující oprávnění zástupce zastupovat žadatele. Pravost podpisu žadatele na plné moci nebo obdobné listině musí být úředně ověřena. (2) Pokud povaha věci vylučuje předložení přílohy žádosti vyžadované touto 12

vyhláškou nebo uvedení údaje v tiskopisu, a není-li to z žádosti dostatečně zjevné, uvede žadatel tuto skutečnost v žádosti společně s důvody, pro které nelze přílohu předložit nebo údaj uvést, a tyto důvody přiměřeně doloží. (3) Žadatel se namísto předložení předepsané přílohy může odvolat na přesně označený dokument, který v posledních 3 letech předložil České národní bance a který splňuje požadavky stanovené touto vyhláškou. (4) Cizí veřejná listina, která je přílohou žádosti, nemusí být opatřena vyšším ověřením listin (superlegalizována) nebo opatřena apostilou v souladu s příslušnou mezinárodní smlouvou, pokud byla vydána orgánem veřejné moci a) členského státu nebo b) cizího státu, se kterým má Česká národní banka uzavřenu dohodu o spolupráci; seznam těchto orgánů uveřejní Česká národní banka na svých internetových stránkách. § 13 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 21. března 2016.

13

Příloha č. 1 k vyhlášce č. …/2016 Sb. VZOR

Žádost o udělení akreditace/Informace o změně akreditačních podmínek 1. Název správního orgánu

Název správního orgánu Sídlo Podatelna

I. SPRÁVNÍ ORGÁN

Česká národní banka Na Příkopě 28, Praha 1, PSČ 115 03 Senovážná 3, Praha 1, PSČ 115 03

II. ŽADATEL 2. Identifikace žadatele/akreditované osoby – fyzická osoba

Jméno(a) a příjmení1/ Rodné číslo2/

Datum narození

Identifikační číslo osoby2/ Telefonní číslo E-mail Adresa místa podnikání ve tvaru

obec, část obce, ulice, číslo popisné, PSČ, stát

Adresa pro doručování, pokud je odlišná od adresy místa podnikání, ve tvaru

obec, část obce, ulice, číslo popisné, PSČ, stát

3. Identifikace žadatele/akreditované osoby – právnická osoba Obchodní firma nebo název Identifikační číslo osoby Telefonní číslo E-mail Adresa sídla ve tvaru

obec, část obce, ulice, číslo popisné, PSČ, stát

4. Žádost/Informace o

III. ŽÁDOST/INFORMACE

a) udělení či prodloužení akreditace k pořádání odborných zkoušek zaměřených na prokázání odborné způsobilosti podle: § 3 písm. h) bodu 1 zákona o úvěru pro spotřebitele § 3 písm. h) bodu 2 zákona o spotřebitelském úvěru § 3 písm. h) bodu 3 zákona o spotřebitelském úvěru b) změně akreditačních podmínek podle § 65 zákona o spotřebitelském úvěru

5. Číslovaný seznam všech příloh (čísla musí být uvedena i na samotných přílohách); u jednotlivých příloh uveďte odkaz na příslušné ustanovení § 9 odst. 1 nebo 2 této vyhlášky.

14

IV. PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že údaje uvedené v žádosti a jejích přílohách jsou pravdivé, aktuální a úplné. Tuto žádost podává žadatel 6. Identifikace osoby jednající za žadatele Označení funkce Jméno(a) a příjmení Datum narození Adresa bydliště ve tvaru

obec, část obce, ulice, číslo popisné, PSČ, stát

Adresa pro doručování, pokud je odlišná od adresy bydliště, ve tvaru

obec, část obce, ulice, číslo popisné, PSČ, stát

Tuto žádost podává zástupce žadatele 7. Identifikace osoby zastupující žadatele Údaj o zástupci3/ Jméno(a) a příjmení / obchodní firma nebo název4/ Datum narození Identifikační číslo osoby Adresa bydliště/sídla ve tvaru

obec, část obce, ulice, číslo popisné, PSČ, stát

Adresa pro doručování, pokud je odlišná od adresy bydliště/sídla, ve tvaru obec, část obce, ulice, číslo popisné, PSČ, stát

V

Dne:

Podpis:

_________________________________________________ 1/ Uvede se případně též dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání. 2/ Uvede se, bylo-li přiděleno. 3/ Například advokát, notář, obecný zmocněnec. 4/ Právnická osoba uvede též osobu statutárního orgánu, kterým jedná nebo zástupce, který za ni jedná.

15

Příloha č. 2 k vyhlášce č. …/2016 Sb.

Dotazník k posouzení důvěryhodnosti osob I. IDENTIFIKACE OSOBY A ÚDAJE K PROKÁZÁNÍ DŮVĚRYHODNOSTI 1.Základní údaje o fyzické osobně Jméno(a) a příjmení Rodné příjmení Rodné číslo1/ Datum narození Místo narození (stát, okres, obec) Státní občanství Identifikační číslo osoby1/ Telefonní číslo E-mail Adresa bydliště ve tvaru

obec, část obce, ulice, číslo popisné, PSČ, stát

Adresa pro doručování, pokud je odlišná od adresy bydliště, ve tvaru

obec, část obce, ulice, číslo popisné, PSČ, stát

2. Základní údaje o právnické osobě Obchodní firma nebo název Identifikační číslo osoby Telefonní číslo E-mail Adresa sídla ve tvaru

obec, část obce, ulice, číslo popisné, PSČ, stát

A. Základní informace o fyzické osobě 2. Popis zařazení funkce v organizačním uspořádání osoby, do které má být posuzovaná osoba zvolena nebo jmenována.

3. Popis pracovní náplně funkce, do které má být osoba zvolena nebo jmenována, včetně její předpokládané působnosti a pravomoci (povinnosti, odpovědnost)2/

16

B. Dříve podané žádosti 4. Informace o dříve podané žádosti

Podal/a jste (popř. jiná osoba) již někdy v minulosti ve vztahu k Vaší osobě orgánu dohledu v ČR nebo v jiném státě žádost o předchozí souhlas k výkonu funkce vedoucí osoby nebo byl/a jste předmětem posuzování orgánu dohledu v ČR v souvislosti s Vaším navržením na výkon funkce vedoucí osoby? Pokud ANO, uveďte podrobnosti.

ANO NE

C. Další osobní údaje a informace 5. Informace k posouzení způsobilosti

5.1. Je Vaše způsobilost k právním úkonům právnímu jednání omezena? ANO NE 5.2. Nastala u Vaší osoby skutečnost, která je překážkou provozování živnosti podle zákona, který upravuje živnostenské podnikání? Pokud ANO, uveďte podrobnosti. ANO, nastala NE, nenastala 5.3. Jaké funkce zastáváte nebo hodláte zastávat souběžně s výkonem funkce vedoucí osoby? Pokud hodláte vykonávat souběžně další funkce, uveďte níže požadované Žádné údaje: Název funkce Obchodní firma Identifikační číslo

D. Údaje o důvěryhodnosti osoby 6. Údaje o rozhodnutí o postihu v trestním, správním nebo obdobném řízení

6.1. Byl/a jste pravomocně odsouzen/a pro trestný čin (bez ohledu na to, zda bylo odsouzení následně zahlazeno)? Pokud ANO, stručně uveďte podrobnosti a uvedené údaje případně doložte ANO pravomocným rozhodnutím.

NE

6.2. Byla Vám v posledních 10 letech za přestupek nebo jiný správní delikt pro porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem zaměstnání, funkce či podnikatelské činnosti pravomocně uložena sankce převyšující 20 000 Kč nebo zákaz činnosti, či uloženo jiné opatření k nápravě nebo povinnost k náhradě škody? Pokud ANO, stručně uveďte podrobnosti. ANO

NE

6.3. Byl/a jste statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo dozorčího orgánu právnické osoby nebo osobou oprávněnou jednat za právnickou osobu na základě jiné skutečnosti nebo osobou ovládající právnickou osobu v době, kdy této právnické osobě byla pravomocně uložena sankce za správní delikt nebo uložena povinnost k náhradě škody v souvislosti s působením na finančním trhu? Pokud ANO, stručně uveďte podrobnosti. ANO

NE

17

7. Údaje o stíhání v trestním, správním nebo obdobném řízení, která nejsou zahrnuta v bodech 6.1 až 6.3. 7.1. Bylo vůči Vaší osobě v posledních 10 letech vedeno trestní stíhání? Pokud ANO, stručně uveďte podrobnosti včetně důvodu případného zastavení ANO řízení a uvedené údaje případně doložte obviněním, obžalobou. NE 7.2. Bylo vůči Vaší osobě v posledních 10 letech zahájeno přestupkové nebo obdobné řízení pro porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem zaměstnání, funkce či podnikatelské činnosti s výjimkou řízení pro přestupky nebo obdobného řízení, za něž lze uložit peněžité sankce nepřevyšující 20 000 Kč? Pokud ANO, stručně uveďte podrobnosti. ANO NE 8.Údaje o rozhodnutí a o zahájení občanského soudního řízení nebo rozhodčího řízení 8.1. Uveďte, zda ve věci Vaší osoby bylo v posledních 10 letech vydáno rozhodnutí v občanském soudním řízení nebo v rozhodčím řízení, pokud se týká Vašeho působení na finančním trhu, nebo může závažně ohrozit Vaši finanční situaci, nebo takové řízení probíhá a dosud nebylo pravomocně skončeno. Pokud ANO, stručně uveďte podrobnosti. ANO NE 8.2. Bylo ve věci Vaší osoby v posledních 10 letech vydáno rozhodnutí o úpadku nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že Váš majetek nepostačoval k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo byl na Váš majetek v posledních 10 letech prohlášen konkurs, zrušen takový konkurs, povoleno vyrovnání, potvrzeno nucené vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku? Pokud ANO, uveďte podrobnosti. ANO NE 9.Další skutečnosti, které mohou ovlivnit důvěryhodnost 9.1. Bylo ve věci právnické osoby, která byla Vámi ovládána, v posledních 10 letech vydáno rozhodnutí o úpadku nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že její majetek nepostačoval k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo byl na majetek této právnické osoby, která byla Vámi ovládána v posledních 10 letech, vyhlášen konkurs, zrušen takový konkurs, nebo povoleno vyrovnání, potvrzeno nucené vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku? Pokud ANO, uveďte obchodní firmu / název této právnické osoby, identifikační ANO číslo a podrobnosti. NE 9.2. Vykonával/a jste činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo dozorčího orgánu právnické osoby nebo jako osoba oprávněná jednat za právnickou osobu na základě jiné skutečnosti po dobu až 3 let před vydáním rozhodnutí o úpadku této právnické osoby nebo před zamítnutím insolvenčního návrhu proto, že její majetek nepostačoval k úhradě nákladů insolvenčního řízení nebo po dobu až 3 let před prohlášením konkursu na majetek této právnické osoby nebo před povolením vyrovnání nebo v době 3 let před zavedením nucené správy této právnické osoby? Pokud ANO, uveďte obchodní firmu / název této právnické osoby, identifikační ANO číslo a podrobnosti. NE 9.3. Bylo Vám pozastaveno či odňato povolení k výkonu podnikatelské činnosti nebo jiné činnosti nebo odmítl soud nebo správní orgán udělit souhlas s Vaší volbou, jmenováním nebo ustanovením do funkce, jestliže tato volba, jmenování nebo ustanovení takový souhlas vyžadovala? Pokud ANO, stručně uveďte podrobnosti. ANO NE

18

10. Informace o důvěryhodnosti osoby z hlediska působení v profesních komorách 10.1. Byl/a jste v posledních 10 letech vyloučen/a z profesního sdružení, komory nebo asociace, včetně zahraničních?

ANO NE

Pokud ANO, stručně uveďte podrobnosti.

10.2. Vykonával/a jste činnost v posledních 10 letech jako statutární orgán, člen statutárního orgánu nebo dozorčího orgánu právnické osoby nebo jako osoba oprávněná jednat za právnickou osobu na základě jiné skutečnosti v době, kdy tato právnická osoba byla vyloučena z profesního sdružení, komory nebo asociace, včetně zahraničních? Pokud ANO, stručně uveďte podrobnosti. ANO

NE

11. Uveďte informace o dalších skutečnostech, které mohou mít vliv na důvěryhodnost Vaší osoby, popřípadě předložte listiny.

II. PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že údaje uvedené v tomto dotazníku jsou pravdivé, aktuální a úplné.

V

Dne:

Podpis:

_____________________________________________ 1/

2/

Uvede se, pokud bylo přiděleno. Tento popis může být nahrazen vnitřním předpisem, který upravuje náplň funkce, kterou má posuzovaná osoba vykonávat, včetně působnosti a pravomoci vycházející z této funkce.

Guvernér

19

ROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PŘEDPISU ČR S LEGISLATIVOU EU Návrh zákona o spotřebitelském úvěru Ustanovení §1

Odpovídající předpis EU Obsah

CELEX č.

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské 32014R1125 unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie2) a upravuje 32008L0048 a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

32014L0017

Ustanovení

Článek 27

Obsah

Členské státy do 11. června 2010 ◄ přijmou a zveřejní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně o nich uvědomí Komisi. Budou tyto předpisy používat ►C1 od 11. června 2010. ◄ Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek odst. 2

42 Členské státy předpisy uvedené v odstavci 1 použijí ode dne 21. března 2016. Tyto předpisy přijaté členskými státy musí

1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Směrnice Komise 2011/90/EU ze dne 14. listopadu 2011, kterou se mění část II přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES, kterou se stanoví dodatečné předpoklady pro výpočet roční procentní sazby nákladů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010. 2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1125/2014 ze dne 19. září 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se minimální peněžní částky pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání nebo srovnatelné záruky pro zprostředkovatele úvěru.

obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy. 32011L0090

Článek čl. 2 Členské státy přijmou a zveřejní právní a odst. 1 správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2012. Neprodleně o tom informují Komisi. Použijí tyto předpisy ode dne 1. ledna 2013. Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

§ 2 odst. 1

(1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, 32008L0048 peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

32014L0017

Článek písm. c)

3 „úvěrovou smlouvou“ smlouva, na jejímž základě věřitel poskytuje nebo slibuje poskytnout spotřebiteli úvěr ve formě odložené platby, půjčky nebo jiné podobné finanční služby, s výjimkou smluv o průběžném poskytování služeb nebo dodávání zboží stejného druhu, kdy spotřebitel za tyto služby nebo zboží po dobu jejich poskytování nebo dodávání platí ve splátkách;

Článek 4 bod Pro účely této směrnice se rozumí: 3) „smlouvou o úvěru“ smlouva, na jejímž základě věřitel poskytuje nebo slibuje poskytnout spotřebiteli úvěr spadající do oblasti působnosti článku 3 ve formě

odložené platby, půjčky nebo jiné podobné finanční služby; § 2 odst. 2

§ 2 odst. 3

(2) Spotřebitelským úvěrem na bydlení je 32014L0017 spotřebitelský úvěr a) zajištěný nemovitou věcí nebo věcným právem k nemovité věci, b) účelově určený k 1. nabytí, vypořádání nebo zachování práv k nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 2. výstavbě nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 3. úhradě za převod družstevního podílu v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu nebo rodinného domu, 4. změně stavby podle stavebního zákona nebo jejímu připojení k veřejným sítím, 5. úhradě nákladů spojených se získáním peněžité zápůjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby s účelem uvedeným v bodech 1 až 4, nebo 6. splacení úvěru, peněžité zápůjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 až 6, nebo c) poskytnutý stavební spořitelnou podle zákona upravujícího stavební spoření.

Článek odst. 1

(3) Vázaným spotřebitelským úvěrem je spotřebitelský 32008L0048 úvěr, který je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou spotřebitelského úvěru na bydlení. Platí, že spotřebitelský úvěr je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, pokud je určen výhradně k financování koupě určitého zboží nebo poskytnutí určité služby a a) prodávající nebo osoba poskytující službu je zároveň poskytovatelem,

Článek písm. n)

3 Tato směrnice se vztahuje na a) smlouvy o úvěru, které jsou zajištěny zástavním právem k nemovitosti určené k bydlení nebo jiným srovnatelným zajištěním běžně používaným v členském státě na nemovitosti určené k bydlení nebo které jsou zajištěny právem k nemovitosti určené k bydlení, a b) smlouvy o úvěru, jejichž účelem je nabytí nebo zachování vlastnických práv k pozemku nebo ke stávající nebo projektované budově.

3 „smlouvou o vázaném úvěru“ úvěrová smlouva, kde i) dotyčný úvěr slouží výhradně k financování smlouvy o dodání konkrétního zboží nebo poskytnutí konkrétní služby a ii) tyto dvě smlouvy tvoří z objektivního hlediska obchodní celek; má se

b) poskytovatel využije služeb prodávajícího nebo osoby poskytující službu v souvislosti s uzavřením nebo přípravou smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr (dále jen „smlouva o spotřebitelském úvěru“), nebo c) konkrétní zboží nebo služba jsou výslovně uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském úvěru.

§ 3 odst. 1

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí 32014L0017 a) poskytováním spotřebitelského úvěru 1. nabízení možnosti sjednat spotřebitelský úvěr vlastním jménem a na vlastní účet, 2. předkládání návrhu na sjednání spotřebitelského úvěru vlastním jménem a na vlastní účet, 3. provádění přípravných prací směřujících vlastním jménem a na vlastní účet ke sjednání spotřebitelského úvěru, včetně poskytování 32008L0048 doporučení vedoucího ke sjednání spotřebitelského úvěru, 4. sjednávání spotřebitelského úvěru vlastním jménem a na vlastní účet, nebo 5. výkon práv a plnění povinností ze smlouvy o 32008L0048 spotřebitelském úvěru osobou, která spotřebitelský úvěr se spotřebitelem sjednala, b) zprostředkováním spotřebitelského úvěru 1. nabízení možnosti sjednat spotřebitelský úvěr jménem a na účet poskytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitele, 2. předkládání návrhů na sjednání spotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitele,

za to, že se jedná o obchodní celek, pokud úvěr pro spotřebitele financuje sám dodavatel zboží nebo poskytovatel služby nebo, v případě úvěru financovaného třetí osobou, pokud věřitel využije služeb dodavatele zboží nebo poskytovatele služeb v souvislosti s uzavřením nebo přípravou úvěrové smlouvy nebo pokud je konkrétní zboží nebo poskytnutí konkrétní služby výslovně uvedeno v úvěrové smlouvě. Článek 4 bod Pro účely této směrnice se rozumí: 2) „věřitelem“ fyzická nebo právnická osoba, která při výkonu své živnosti, podnikání nebo povolání poskytuje nebo slibuje poskytnout úvěr spadající do oblasti působnosti podle článku 3; Článek písm. b)

3 „věřitelem“ fyzická nebo právnická osoba, která v rámci své živnosti, podnikání nebo povolání poskytuje nebo slibuje poskytnout úvěr;

Článek písm. f)

3 „zprostředkovatelem úvěru“ fyzická nebo právnická osoba, která nejedná jako věřitel a která v rámci své živnosti, podnikání nebo povolání za odměnu, která může mít peněžitou podobu anebo jakoukoli jinou dohodnutou finanční podobu, i) spotřebitelům předkládá nebo nabízí úvěrové smlouvy, ii)

pomáhá

spotřebitelům

v

c) d) e) f)

g)

3. provádění přípravných prací směřujících ke sjednání spotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovatele nebo jménem a na účet spotřebitele, včetně poskytování doporučení vedoucího ke sjednání spotřebitelského úvěru, 4. sjednávání spotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitele, 32014L0017 nebo 5. výkon práv a plnění povinností ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru osobou, která smlouvu o zprostředkování spotřebitelského úvěru se spotřebitelem uzavřela, posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr, zprostředkovatelem ten, kdo jako podnikatel zprostředkovává spotřebitelský úvěr, zastoupeným v případě 1. vázaného zástupce ten, s nímž má vázaný zástupce uzavřenou smlouvu, na jejímž základě zprostředkovává spotřebitelský úvěr, a kdo je osobou oprávněnou poskytovat spotřebitelský úvěr nebo samostatným zprostředkovatelem, nebo 2. zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru ten, s nímž má zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru uzavřenou smlouvu, na jejímž základě zprostředkovává vázaný spotřebitelský úvěr, a kdo je poskytovatelem vázaného spotřebitelského úvěru, 32014L0017 identifikačními údaji 1. u fyzické osoby jméno, popřípadě obchodní firma, adresa bydliště, datum narození a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li jí

souvislosti s uzavřením úvěrové smlouvy prováděním jiných přípravných prací, než jsou činnosti uvedené v bodě i), nebo iii) uzavírá úvěrové smlouvy se spotřebiteli jménem věřitele; Článek 4 bod Pro účely této směrnice se rozumí: 5) „zprostředkovatelem úvěru“ fyzická nebo právnická osoba, která nejedná jako věřitel nebo notář nebo pouze přímo či nepřímo neseznámí spotřebitele s určitým věřitelem nebo zprostředkovatelem úvěru a která při výkonu své živnosti, podnikání nebo povolání za odměnu, která může mít peněžitou anebo jakoukoli jinou dohodnutou finanční podobu, a) spotřebitelům předkládá nebo nabízí smlouvy o úvěru; b) pomáhá spotřebitelům v souvislosti se smlouvami o úvěru prováděním přípravných prací nebo jiných předsmluvních administrativních činností, než jsou činnosti uvedené v písmeni a), nebo c) uzavírá smlouvy o úvěru se spotřebiteli jménem věřitele; Článek 4 bod Pro účely této směrnice se rozumí: 8) „jmenovaným zástupcem“ fyzická nebo právnická osoba, která vykonává činnosti uvedené v bodě 5 a která jedná jménem a na plnou a bezpodmínečnou odpovědnost

přiděleno; u fyzické osoby usazené v jiném než členském státě, není-li podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky občanem členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „členský stát“) nebo jeho rodinným příslušníkem, též místo trvalého nebo dlouhodobého pobytu v České republice, 2. u právnické osoby obchodní firma nebo název, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li jí přiděleno; u právnické osoby se sídlem v třetím státě též adresa pobočky obchodního závodu umístěné v České republice, h) pracovníkem osoba, která je s poskytovatelem nebo zprostředkovatelem spotřebitelského úvěru v pracovněprávním nebo podobném vztahu, anebo člen statutárního orgánu nebo správní rady poskytovatele nebo zprostředkovatele spotřebitelského úvěru, nebo prokurista, pokud se přímo podílejí na poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, nebo jsou za poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru zodpovědni. i) skupinou odbornosti poskytování nebo zprostředkování 1. spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení, 2. vázaného spotřebitelského úvěru, nebo 3. spotřebitelského úvěru na bydlení, j) kapitálem nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru vlastní kapitál snížený o pohledávky z nesplaceného základního kapitálu, o pohledávky z nesplaceného emisního ážia a o pohledávky z nesplacených příplatků do fondů, k) počátečním kapitálem součet 1. splaceného základního kapitálu, 2. splaceného emisního ážia, 3. povinných rezervních fondů,

jediného zprostředkovatele úvěru; 32014L0017

Článek 4 bod Pro účely této směrnice se rozumí: 7 písm. a) „vázaným zprostředkovatelem úvěru“ jakýkoli zprostředkovatel úvěru, který jedná jménem a na plnou a bezpodmínečnou odpovědnost a) jediného věřitele;

32014L0017

Článek 4 bod Pro účely této směrnice se rozumí: 19 „domovským členským státem“: a) členský stát, v němž má věřitel nebo zprostředkovatel úvěru, který je fyzickou osobou, ústředí; b) členský stát, v němž má věřitel nebo zprostředkovatel úvěru, který je právnickou osobou, sídlo, nebo jestliže podle svého použitelného vnitrostátního práva žádné sídlo nemá, členský stát, v němž má ústředí;

32014L0017

Článek 4 bod Pro účely této směrnice se rozumí: 20) „hostitelským členským státem“ členský stát jiný než domovský členský stát, ve kterém má věřitel nebo zprostředkovatel úvěru pobočku nebo v němž poskytuje služby;

32014L0017

Článek 4 bod Pro účely této směrnice se rozumí: 22 „příslušným orgánem“ orgán, který členský stát určí jako příslušný v souladu s článkem

4. ostatních fondů vytvořených z rozdělení zisku, které lze použít výhradně k úhradě ztráty uvedené v účetní závěrce a 5. rozdílu nerozděleného zisku z předchozích období, uvedeného v účetní závěrce ověřené auditorem a schválené příslušným orgánem právnické osoby, o jehož rozdělení příslušný orgán právnické osoby nerozhodl, a neuhrazené ztráty z předchozích období včetně ztráty za minulá účetní období, l) zahraničním zprostředkovatelem zprostředkovatel s domovským členským státem jiným než Česká republika, který je oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na bydlení, m) domovským členským státem členský stát, ve kterém má zprostředkovatel, který je oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na bydlení své sídlo nebo skutečné sídlo, n) hostitelským členským státem členský stát odlišný od domovského členského státu, ve kterém zprostředkovatel spotřebitelského úvěru na bydlení má pobočku, nebo ve kterém dočasně jinak zprostředkovává spotřebitelský úvěr na bydlení, o) příslušným orgánem dohledu orgán jiného členského státu, který je oprávněn vykonávat dohled nad zprostředkováním spotřebitelského úvěru na bydlení a který byl jako příslušný orgán oznámen Evropské komisi. § 3 odst. 2

(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí 32014L0017 a) věřitelem poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru,

5;

Článek 4 bod Pro účely této směrnice se rozumí: 15) „celkovou částkou splatnou spotřebitelem“ celková částka splatná spotřebitelem ve smyslu čl. 3 písm. h) směrnice 2008/48/ES;

b) roční procentní sazbou nákladů celkové náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše spotřebitelského úvěru, které se počítá podle vzorce uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu, c) celkovou částkou, kterou má spotřebitel zaplatit, součet celkové výše spotřebitelského úvěru a celkových nákladů spotřebitelského úvěru, d) celkovými náklady spotřebitelského úvěru veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře, e) celkovou výší spotřebitelského úvěru souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici, f) zápůjční úrokovou sazbou úroková sazba vyjádřená jako pevná nebo pohyblivá procentní sazba uplatňovaná ročně na čerpanou výši spotřebitelského úvěru, g) pevnou zápůjční úrokovou sazbou jediná zápůjční úroková sazba sjednaná mezi poskytovatelem a spotřebitelem na celou dobu trvání spotřebitelského úvěru nebo více zápůjčních úrokových sazeb stanovených pro dílčí období výhradně neměnnou konkrétní procentní hodnotou; nejsou-li ve smlouvě o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení stanoveny všechny zápůjční úrokové sazby, považuje se pro účely spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení zápůjční úroková sazba za pevně stanovenou pouze pro dílčí období, pro která jsou zápůjční úrokové sazby stanoveny výhradně neměnnou konkrétní procentní hodnotou sjednanou při uzavření této smlouvy, h) možností přečerpání výslovné ujednání smluvních stran o zpřístupnění peněžních prostředků, které přesahují aktuální zůstatek na platebním účtu spotřebitele,

32008L0048

Článek písm. i)

3 „roční procentní sazbou nákladů“ celkové náklady úvěru pro spotřebitele vyjádřené jako roční procento celkové výše úvěru, případně včetně nákladů podle čl. 19 odst. 2;

32008L0048

Článek odst. 1

19 Roční procentní sazba nákladů, která se za rok rovná současné hodnotě všech závazků (čerpání, plateb a poplatků) budoucích nebo stávajících a dohodnutých mezi věřitelem a spotřebitelem, se počítá podle matematického vzorce uvedeného v části I přílohy I.

32008L0048

Článek písm. h)

3 „celkovou částkou splatnou spotřebitelem“ součet celkové výše úvěru a celkových nákladů úvěru pro spotřebitele;

32014L0017

Článek 4 bod Pro účely této směrnice se rozumí: 14) „celkovou částkou splatnou spotřebitelem“ celková částka splatná spotřebitelem ve smyslu čl. 3 písm. h) směrnice 2008/48/ES;

32008L0048

Článek písm. g)

3 „celkovými náklady úvěru pro spotřebitele“ veškeré náklady, včetně úroku, provizí, daní a veškerých dalších poplatků, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti s úvěrovou smlouvou a které jsou věřiteli známy, s výjimkou nákladů na notáře; náklady související s doplňkovými službami týkajícími se dané úvěrové smlouvy, zejména pojistné, jsou rovněž zahrnuty, pokud je navíc uzavření smlouvy o

i)

překročením faktické zpřístupnění více peněžních prostředků, než je zůstatek na platebním účtu nebo než je smluvená možnost přečerpání, j) referenční úrokovou sazbou úroková sazba, která se použije jako základ pro výpočet jakéhokoli úroku, jenž má být uplatněn, a která pochází z veřejně přístupného zdroje a kterou mohou strany smlouvy ověřit, avšak nemohou ji jakkoliv přímo ovlivnit, k) trvalým nosičem dat jakýkoli nástroj, který umožňuje spotřebiteli uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě, l) spotřebitelským úvěrem v cizí měně spotřebitelský úvěr na bydlení, který je v okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení vyjádřen v jiné měně, než 1. ve které má spotřebitel příjem, z něhož má být spotřebitelský úvěr splácen, 2. ve které spotřebitel drží aktiva, z nichž má být spotřebitelský úvěr splácen, nebo 3. v měně členského státu, v němž má spotřebitel bydliště, m) překlenovacím úvěrem spotřebitelský úvěr na bydlení, jehož účelem je dočasné finanční řešení situace spotřebitele při přechodu k jinému spotřebitelskému úvěru na bydlení a který 1. nemá pevně stanovenou dobu trvání, nebo 2. má být splacen během 12 měsíců, n) podmíněným závazkem nebo zárukou spotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. a), který 1. zajišťuje jiný závazek, a 2. umožňuje čerpání jistiny pouze při splnění podmínky stanovené ve smlouvě,

poskytnutí služby povinné pro získání úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek; 32014L0017

Článek 4 bod Pro účely této směrnice se rozumí: 13 „celkovými náklady úvěru pro spotřebitele“ celkové náklady úvěru pro spotřebitele ve smyslu čl. 3 písm. g) směrnice 2008/48/ES, včetně nákladů na ocenění nemovitosti, je-li pro získání úvěru nezbytné, avšak bez evidenčních poplatků za převod vlastnictví nemovitosti. Vyloučeny jsou veškeré částky splatné spotřebitelem v důsledku neplnění závazků stanovených ve smlouvě o úvěru;

32008L0048

Článek písm. l)

3 „celkovou výší úvěru“ strop nebo souhrn všech částek, jež jsou dány k dispozici podle úvěrové smlouvy;

32014L0017

Článek bod 12)

4 Pro účely této směrnice se rozumí:

32008L0048

Článek písm. j)

3 „výpůjční úrokovou sazbou“ úroková sazba vyjádřená jako pevná nebo pohyblivá procentní sazba uplatňovaná ročně na čerpanou výši úvěru;

32014L0017

Článek 4 bod Pro účely této směrnice se rozumí: 16 „výpůjční úrokovou sazbou“ výpůjční úroková sazba ve smyslu čl. 3 písm. j)

„celkovou výší úvěru“ celková výše úvěru ve smyslu čl. 3 písm. l) směrnice 2008/48/ES;

o) spotřebitelským úvěrem na bydlení s podílem na hodnotě nemovitosti spotřebitelský úvěr, u něhož je jistina, která má být splacena, určena na základě smluvně stanoveného 32008L0048 procentního podílu z hodnoty nemovitosti v okamžiku splácení jistiny.

směrnice 2008/48/ES; Článek písm. k)

3 „pevnou výpůjční úrokovou sazbou“ skutečnost, že se věřitel a spotřebitel v úvěrové smlouvě dohodnou na jediné výpůjční úrokové sazbě po celou dobu trvání úvěrové smlouvy nebo na více výpůjčních úrokových sazbách stanovených pro dílčí období výhradně neměnnou konkrétní procentní hodnotou. Nejsou-li v úvěrové smlouvě stanoveny všechny výpůjční úrokové sazby, považuje se výpůjční úroková sazba za pevně stanovenou pouze pro dílčí období, pro která jsou výpůjční úrokové sazby stanoveny výhradně neměnnou konkrétní procentní hodnotou sjednanou při uzavření úvěrové smlouvy;

32008L0048

Článek písm. d)

3 „možností přečerpání“ výslovná úvěrová smlouva, na jejímž základě věřitel zpřístupňuje spotřebiteli finanční prostředky, které přesahují aktuální zůstatek na běžném účtu spotřebitele;

32008L0048

Článek písm. e)

3 „překročením“ mlčky uznané přečerpání, na jehož základě věřitel zpřístupňuje spotřebiteli finanční prostředky, které přesahují aktuální zůstatek na běžném účtu spotřebitele, nebo smluvenou možnost přečerpání;

32014L0017

Článek písm. a)

24 Stanoví-li smlouva o úvěru pro úvěr pohyblivou úrokovou sazbu, členské státy

zajistí, aby a) veškeré indexy či referenční sazby používané pro výpočet výpůjční úrokové sazby byly pro strany smlouvy o úvěru i příslušné orgány jasné, dostupné, objektivní a ověřitelné a 32008L0048

Článek písm. m)

3 „trvalým nosičem“ každý nástroj, který umožňuje spotřebiteli ukládat informace určené jemu osobně, a to způsobem vhodným pro jejich budoucí použití, po dobu přiměřenou jejich účelu, a který umožňuje reprodukci uložených informací v nezměněném stavu;

32014L0017

Článek 4 bod Pro účely této směrnice se rozumí: 18) „trvalým nosičem“ trvalý nosič ve smyslu čl. 3 písm. m) směrnice 2008/48/ES;

32014L0017

Článek 4 bod Pro účely této směrnice se rozumí: 28) 28) „úvěrem v cizí měně“ smlouva o úvěru, kde úvěr a) je denominován v jiné měně, než ve které má spotřebitel příjem nebo ve které drží aktiva, z nichž má být úvěr splácen, nebo b) je denominován v jiné měně, než je měna členského státu, v němž má spotřebitel bydliště.

§ 4 odst. 1

32014L0017

Článek 4 bod Pro účely této směrnice se rozumí: 23 „překlenovacím úvěrem“ smlouva o úvěru, která buď nemá pevně stanovenou dobu trvání, nebo má být splacena během dvanácti měsíců, a kterou spotřebitel používá jako dočasné finanční řešení při přechodu k jinému mechanismu financování v souvislosti s nemovitostí;

32014L0017

Článek 4 bod „podmíněným závazkem nebo zárukou“ 24 smlouva o úvěru, která funguje jako záruka pro jinou samostatnou, avšak doplňkovou transakci a u které je jistina zajištěná nemovitostí čerpána pouze v případě, že nastane určitá událost nebo události, jež jsou stanoveny ve smlouvě a jež mohou, ale nemusí nastat;

32014L0017

Článek 4 bod Pro účely této směrnice se rozumí: 25 „smlouvou o úvěru s podílem na hodnotě nemovitosti“ smlouva o úvěru, u níž se jistina, která má být splacena, určuje na základě smluvně stanoveného procentního podílu z hodnoty nemovitosti v okamžiku splácení jistiny;

(1) Tento zákon se nepoužije na spotřebitelský úvěr 32008L0048 a) jiný než na bydlení, který byl sjednán s obchodníkem s cennými papíry, bankou, zahraniční bankou nebo zahraniční osobou, která je oprávněna poskytovat

Článek 2 Tato směrnice se nevztahuje na úvěrové odst. 2 písm. smlouvy, jež jsou uzavírány s investičními h) podniky vymezenými v čl. 4 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES

investiční služby, jehož účelem je provedení operace s investičním nástrojem3), s tím, že obchodník s cennými papíry, banka, zahraniční banka nebo zahraniční osoba, která je oprávněna poskytovat investiční služby, jsou do této operace zapojeni, b) který byl sjednán s poskytovatelem provozujícím zastavárenský závod, při jehož poskytnutí je poskytovateli přenechána movitá věc a poskytovateli nevzniká právo na vrácení peněz.

ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů (9) nebo s úvěrovými institucemi vymezenými v článku 4 směrnice 2006/48/ES proto, aby investor mohl provést operaci v souvislosti s jedním nebo více nástroji uvedenými v oddíle C přílohy I směrnice 2004/39/ES, je-li investiční podnik nebo úvěrová instituce poskytující úvěr do této operace zapojen; 32008L0048

Článek 2 Tato směrnice se nevztahuje na úvěrové odst. 2 písm. smlouvy, při jejichž uzavření se po k) spotřebiteli žádá, aby jako záruku složil věřiteli do úschovy nějakou věc, a v nichž je odpovědnost spotřebitele přísně omezena na tuto zastavenou věc;

§ 4 odst. 2

(2) Tento zákon se nepoužije na poskytování informací 32014L0017 a doporučení v rámci činnosti osoby oprávněné k výkonu advokacie podle zákona upravujícího výkon advokacie nebo notáře podle zákona upravujícího činnost notářů.

Článek 22 Členské státy mohou rozhodnout, že první odst. 6 písm. pododstavec nepoužijí u osob a) a) vykonávajících činnosti při zprostředkování úvěru uvedené v čl. 4 bodě 5 nebo poskytujících poradenské služby, pokud je vykonávají nebo poskytují příležitostně v rámci určité profesionální činnosti, jež se řídí právními nebo správními předpisy nebo etickým kodexem pro danou profesi, které výkon těchto činností nebo poskytování těchto služeb nevylučují;

§ 4 odst. 3

(3) Tento zákon se nepoužije na poskytování informací 32014L0017 a doporučení v rámci řízení stávajícího dluhu při

Článek 22 Členské státy zajistí, aby poradenské služby odst. 6 písm. poskytovali pouze věřitelé, zprostředkovatelé

3)

) § 3 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

provozování a) činnosti insolvenčního správce, b) činnosti bezplatného dluhového poradenství v rámci dobrovolnické služby podle zákona upravujícího dobrovolnickou službu, c) veřejně prospěšné činnosti právnickou osobou se statusem veřejné prospěšnosti, nebo d) sociální služby podle zákona upravujícího sociální služby.

b)

úvěru nebo jmenovaní zástupci. Členské státy mohou rozhodnout, že první pododstavec nepoužijí u osob b) poskytujících poradenské služby v rámci řízení stávajícího dluhu, které jsou konkurzními správci, pokud se daná činnost řídí právními nebo správními předpisy, nebo veřejné či dobrovolnické služby dluhového poradenství, které nejsou provozovány na komerčním základě, nebo Osoby požívající výjimky podle druhého pododstavce nemají právo podle čl. 32 odst. 1 poskytovat služby na celém území Unie.

§ 5 odst. 1

(1) Pouze § 1 až 4 a § 122 až 124 se použijí na 32014L0017 spotřebitelský úvěr a) jiný než na bydlení, sjednaný v podobě nájmu věci nebo leasingu s výjimkou závazků, u nichž je sjednáno právo nebo povinnost koupě předmětu smlouvy nebo jiná možnost nabytí vlastnického práva po uplynutí určité doby, b) jiný než na bydlení, sjednaný v podobě průběžného poskytování služby nebo dodávání zboží stejného druhu, za které spotřebitel může platit v průběhu jejich poskytování formou splátek, 32014L0017 c) poskytovaný zaměstnavatelem jeho zaměstnancům jako vedlejší činnost s roční procentní sazbou nákladů nižší, než je roční procentní sazba nákladů spotřebitelských úvěrů obvykle nabízených na trhu, a který není obecně nabízen veřejnosti, d) s výjimkou spotřebitelského úvěru na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. a), v podobě bezplatného odložení platby

Článek odst. 5

3 Členské státy, které využijí možnost uvedenou v odst. 3 písm. c) nebo e), zajistí uplatňování přiměřených alternativních mechanismů, jež zabezpečí, aby spotřebitelé obdrželi v předsmluvní fázi včas informace o hlavních rysech, rizicích a nákladech těchto smluv o úvěru a aby reklama na tyto smlouvy o úvěru byla přiměřená, jasná a nezavádějící.

Článek 3 Členské státy se mohou rozhodnout odst. 3 písm. neuplatňovat c) c) tuto směrnici na smlouvy o úvěru související s úvěry poskytovanými omezenému okruhu osob na základě právního předpisu pro účely obecného zájmu a zcela bezúročně nebo za nižších výpůjčních úrokových sazeb, než jaké

stávajícího dluhu, e) jiný než na bydlení, poskytovaný omezenému okruhu osob ve veřejném zájmu na základě jiného právního předpisu bezúročně nebo s zápůjční úrokovou sazbou nižší, než je na trhu obvyklé, nebo f) obsažený ve smíru uzavřeném před soudem nebo jiným příslušným orgánem.

převažují na trhu, nebo na základě jiných podmínek, jež jsou pro spotřebitele výhodnější než podmínky převažující na trhu, a za výpůjčních úrokových sazeb, které nejsou vyšší, než jaké převažují na trhu; 32008L0048

Článek 2 Tato směrnice se nevztahuje na smlouvy o odst. 2 písm. pronájmu nebo leasingové smlouvy, u d) kterých není stanovena povinnost odkupu předmětu smlouvy ani ve smlouvě samotné, ani v jiné samostatné smlouvě; má se za to, že povinnost existuje, pokud o tom rozhoduje jednostranně věřitel;

32014L0017

Článek 3 Tato směrnice se nevztahuje na odst. 2 písm. b) smlouvy o úvěru, kde úvěr poskytuje b) zaměstnavatel svým zaměstnancům v rámci vedlejší činnosti a kde je smlouva o úvěru bezúročná nebo s ročními procentními sazbami nákladů nižšími, než jsou sazby převažující na trhu, a které nejsou obecně nabízeny veřejnosti;

32008L0048

Článek 2 Tato směrnice se nevztahuje na úvěrové odst. 2 písm. smlouvy, kde úvěr nabízí zaměstnavatel g) svým zaměstnancům jako vedlejší činnost bez úroků nebo s ročními procentními sazbami nákladů nižšími, než jsou sazby převažující na trhu, a které nejsou nabízeny obecně veřejnosti;

32014L0017

Článek 3 Tato směrnice se nevztahuje na odst. 2 písm.

f)

f) smlouvy o úvěru, které se vztahují k bezplatně odložené platbě stávajícího dluhu a které nespadají do působnosti odst. 1 písm. a).

32008L0048

Článek 2 Tato směrnice se nevztahuje na úvěrové odst. 2 písm. smlouvy, které se vztahují k bezplatně j) odložené platbě stávajícího dluhu;

32008L0048

Článek 2 Tato směrnice se nevztahuje na úvěrové odst. 2 písm. smlouvy související s půjčkami l) poskytovanými omezenému okruhu veřejnosti na základě právního předpisu pro účely obecného zájmu a za nižších úrokových sazeb, než jaké převažují na trhu, nebo zcela bezúročně, nebo na základě jiných podmínek, jež jsou pro spotřebitele výhodnější než podmínky převažující na trhu, a za úrokových sazeb, které nejsou vyšší, než jaké převažují na trhu.

32008L0048

Článek 2 Tato směrnice se nevztahuje na úvěrové odst. 2 písm. smlouvy, které jsou výsledkem urovnání i) dosaženého před soudem nebo jiným orgánem stanoveným zákonem;

32014L0017

Článek 3 Tato směrnice se nevztahuje na odst. 2 písm. e) smlouvy o úvěru, které jsou výsledkem e) urovnání dosaženého před soudem nebo jiným orgánem stanoveným zákonem;

§ 5 odst. 2

(2) Na spotřebitelský úvěr na bydlení poskytovaný 32008L0048 omezenému okruhu osob ve veřejném zájmu na základě jiného právního předpisu bezúročně nebo s zápůjční úrokovou sazbou nižší, než je na trhu obvyklé, nebo za podmínek, které jsou celkově výhodnější než podmínky na trhu obvyklé, pokud není zápůjční úroková sazba vyšší, než je na trhu obvyklé, se použije pouze § 1 až 4, § 90, 91, § 94 až 100 a § 122 až 124.

Článek 2 Tato směrnice se nevztahuje na úvěrové odst. 2 písm. smlouvy související s půjčkami l) poskytovanými omezenému okruhu veřejnosti na základě právního předpisu pro účely obecného zájmu a za nižších úrokových sazeb, než jaké převažují na trhu, nebo zcela bezúročně, nebo na základě jiných podmínek, jež jsou pro spotřebitele výhodnější než podmínky převažující na trhu, a za úrokových sazeb, které nejsou vyšší, než jaké převažují na trhu.

32014L0017

Článek odst. 5

3 Členské státy, které využijí možnost uvedenou v odst. 3 písm. c) nebo e), zajistí uplatňování přiměřených alternativních mechanismů, jež zabezpečí, aby spotřebitelé obdrželi v předsmluvní fázi včas informace o hlavních rysech, rizicích a nákladech těchto smluv o úvěru a aby reklama na tyto smlouvy o úvěru byla přiměřená, jasná a nezavádějící.

32014L0017

Článek 3 Členské státy se mohou rozhodnout odst. 3 písm. neuplatňovat c) c) tuto směrnici na smlouvy o úvěru související s úvěry poskytovanými omezenému okruhu osob na základě právního předpisu pro účely obecného zájmu a zcela bezúročně nebo za nižších výpůjčních úrokových sazeb, než jaké převažují na trhu, nebo na základě jiných podmínek, jež jsou pro spotřebitele výhodnější než podmínky převažující na

trhu, a za výpůjčních úrokových sazeb, které nejsou vyšší, než jaké převažují na trhu; § 5 odst. 3

(3) Na spotřebitelský úvěr poskytnutý bez úroku a 32008L0048 jakékoli úplaty jiné než úhrady účelně vynaložených nákladů přímo spojených se zajištěním spotřebitelského úvěru, se použijí pouze § 1 až 4, a § 122 až 124.

Článek 2 Tato směrnice se nevztahuje na úvěrové odst. 2 písm. smlouvy, kde je úvěr poskytnut bez úroků a f) jakýchkoli jiných poplatků, a úvěrové smlouvy, podle jejichž podmínek musí být úvěr splacen do tří měsíců a platí se pouze zanedbatelné poplatky;

32014L0017

Článek 3 Tato směrnice se nevztahuje na odst. 2 písm. c) smlouvy o úvěru, u nichž je úvěr c) poskytnut bezúročně a bez jakýchkoli jiných poplatků s výjimkou úhrady nákladů přímo spojených se zajištěním úvěru;

32014L0017

Článek odst. 5

32014L0017

Článek 3 Členské státy se mohou rozhodnout odst. 3 písm. neuplatňovat c) c) tuto směrnici na smlouvy o úvěru související s úvěry poskytovanými omezenému okruhu osob na základě právního předpisu pro účely obecného zájmu

3 Členské státy, které využijí možnost uvedenou v odst. 3 písm. c) nebo e), zajistí uplatňování přiměřených alternativních mechanismů, jež zabezpečí, aby spotřebitelé obdrželi v předsmluvní fázi včas informace o hlavních rysech, rizicích a nákladech těchto smluv o úvěru a aby reklama na tyto smlouvy o úvěru byla přiměřená, jasná a nezavádějící.

a zcela bezúročně nebo za nižších výpůjčních úrokových sazeb, než jaké převažují na trhu, nebo na základě jiných podmínek, jež jsou pro spotřebitele výhodnější než podmínky převažující na trhu, a za výpůjčních úrokových sazeb, které nejsou vyšší, než jaké převažují na trhu; § 5 odst. 4

(4) Na dohodu, kterou se za účelem odvrácení řízení o 32008L0048 nárocích věřitele odkládá v důsledku prodlení spotřebitele platba nebo mění způsob splácení, přičemž smluvní ujednání jsou ve svém souhrnu pro spotřebitele alespoň stejně výhodná jako v původní smlouvě, se použijí pouze § 1 až 4, § 84, § 86 až 91, § 94, 97, § 99 odst. 4 a 6, § 100, § 101 odst. 2, § 102 odst. 1 a 4, § 104, 105, 108, 109, § 112 až 117 a § 120 až 177.

Článek odst. 6

2 Členské státy mohou stanovit, že pro úvěrové smlouvy, které stanoví možnost ujednání mezi věřitelem a spotřebitelem o odložení platby nebo metodách splácení, pokud je spotřebitel již v prodlení podle původní úvěrové smlouvy, se použijí pouze články 1 až 4, 6, 7 a 9, čl. 10 odst. 1, odst. 2 písm. a) až i), l) a r) a odst. 4 a články 11, 13, 16 a 18 až 32, jestliže a) je pravděpodobné, že by tato ujednání mohla odvrátit případné soudní řízení týkající se tohoto prodlení, a b) spotřebitel by tím nepodléhal méně výhodným podmínkám, než byly stanoveny v původní úvěrové smlouvě. Jestliže však úvěrová smlouva spadá do oblasti působnosti odstavce 3, použijí se pouze ustanovení uvedená ve zmíněném odstavci.

32014L0017

Článek odst. 5

3 Členské státy, které využijí možnost uvedenou v odst. 3 písm. c) nebo e), zajistí uplatňování přiměřených alternativních mechanismů, jež zabezpečí, aby spotřebitelé obdrželi v předsmluvní fázi včas informace o

hlavních rysech, rizicích a nákladech těchto smluv o úvěru a aby reklama na tyto smlouvy o úvěru byla přiměřená, jasná a nezavádějící. 32014L0017

Článek 3 Členské státy se mohou rozhodnout odst. 3 písm. neuplatňovat c) c) tuto směrnici na smlouvy o úvěru související s úvěry poskytovanými omezenému okruhu osob na základě právního předpisu pro účely obecného zájmu a zcela bezúročně nebo za nižších výpůjčních úrokových sazeb, než jaké převažují na trhu, nebo na základě jiných podmínek, jež jsou pro spotřebitele výhodnější než podmínky převažující na trhu, a za výpůjčních úrokových sazeb, které nejsou vyšší, než jaké převažují na trhu;

§ 6 odst. 1

(1) Na spotřebitelský úvěr ve formě možnosti 32008L0048 přečerpání splatný do 1 měsíce ode dne poskytnutí se použijí pouze § 1 až 84, § 86 až 89, § 96, § 98 odst. 2, § 99 odst. 3, 4, 6 a 7, § 100, § 101 odst. 1, § 102 odst. 2, 4 a 5, § 104, 105, 107, § 112 až 115 a § 120 až 177.

Článek 2 Tato směrnice se nevztahuje na úvěrové odst. 2 písm. smlouvy ve formě možnosti přečerpání, kde e) úvěr musí být splacen do jednoho měsíce;

§ 6 odst. 2

(2) Na spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení ve formě 32008L0048 možnosti přečerpání splatný na požádání nebo do 3 měsíců ode dne poskytnutí se použijí pouze § 1 až 84, § 86 až 94, § 96, § 98 odst. 2, § 99 odst. 3, 4, 6 a 7, § 100, § 101 odst. 1, § 102 odst. 2, 4 a 5, § 104, 105, 107, § 112 až 115 a § 119 až 177.

Článek odst. 3

2 V případě úvěrových smluv ve formě možnosti přečerpání, kde úvěr musí být splacen na požádání nebo do tří měsíců, se použijí pouze články 1, 2 a 3, čl. 4 odst. 1, odst. 2 písm. a) až c) a odst. 4, články 6 až 9, čl. 10 odst. 1, 4 a 5, články 12, 15 a 17 a články 19 až 32.

§ 6 odst. 3

(3) Na spotřebitelský úvěr ve formě překročení se 32008L0048 použijí pouze § 1 až 83, § 108, § 112 až 114 a § 121 až 177.

Článek odst. 4

2 V případě úvěrových smluv ve formě překročení se použijí pouze články 1, 2, 3, 18, 20 a 22 až 32.

§ 6 odst. 4

(4) Na spotřebitelský úvěr na bydlení podle § 2 odst. 2 32014L0017 písm. a) se nepoužije povinnost uvádět roční procentní sazbu nákladů, jestliže a) odměnou poskytovatele za poskytnutí spotřebitelského úvěru je určitá částka plynoucí z výnosu z budoucího prodeje práva k této nemovité věci a b) úplné splacení spotřebitelského úvěru je podmíněno určitou právní skutečností.

Článek 3 Tato směrnice se nevztahuje na odst. 2 písm. a) smlouvy o úvěru založené na jištění a) nemovitosti, u nichž věřitel i) vyplácí úvěr formou jednorázové částky, pravidelných plateb nebo jiným způsobem a výměnou získá určitou částku plynoucí z výnosu z budoucího prodeje nemovitosti určené k bydlení nebo práva souvisejícího s touto nemovitostí a ii) nebude požadovat úplné splacení úvěru, než u spotřebitele nastane jedna nebo několik blíže určených životních událostí, které stanoví členské státy, pokud spotřebitel neporuší smluvní povinnosti způsobem, který věřiteli umožňuje smluvní vztah z dané smlouvy o úvěru ukončit;

§7

Poskytovat spotřebitelský úvěr jako podnikatel je 32014L0017 oprávněna pouze a) banka, zahraniční banka a zahraniční finanční instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank, b) spořitelní a úvěrní družstvo za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost spořitelních a úvěrních družstev, c) platební instituce a zahraniční platební instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím platební styk,

Článek 35

Členské státy zajistí, aby neúvěrové instituce podléhaly odpovídajícímu řízení o udělení oprávnění k činnosti, včetně zápisu neúvěrové instituce do registru, a mechanismu dohledu příslušného orgánu.

d) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu za podmínek stanovených zákonem upravujícím platební styk, e) instituce elektronických peněz a zahraniční instituce elektronických peněz za podmínek stanovených zákonem upravujícím platební styk, f) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu za podmínek stanovených zákonem upravujícím platební styk, a g) nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru (§ 9) za podmínek stanovených tímto zákonem. § 8 odst. 1

(1) Ten, kdo je oprávněn poskytovat spotřebitelský 32014L0017 úvěr, může být při provozování činností uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) bodech 1 až 4 zastoupen pracovníkem, samostatným zprostředkovatelem, vázaným zástupcem nebo zprostředkovatelem vázaného spotřebitelského úvěru.

Článek odst. 6

22 Členské státy zajistí, aby poradenské služby poskytovali pouze věřitelé, zprostředkovatelé úvěru nebo jmenovaní zástupci. Členské státy mohou rozhodnout, že první pododstavec nepoužijí u osob a) vykonávajících činnosti při zprostředkování úvěru uvedené v čl. 4 bodě 5 nebo poskytujících poradenské služby, pokud je vykonávají nebo poskytují příležitostně v rámci určité profesionální činnosti, jež se řídí právními nebo správními předpisy nebo etickým kodexem pro danou profesi, které výkon těchto činností nebo poskytování těchto služeb nevylučují; b) poskytujících poradenské služby v rámci řízení stávajícího dluhu, které jsou konkurzními správci, pokud se daná činnost řídí právními nebo správními předpisy, nebo veřejné či dobrovolnické služby dluhového poradenství, které nejsou provozovány na

komerčním základě, nebo c) poskytujících poradenské služby, které nejsou věřitelem, zprostředkovatelem úvěru ani jmenovaným zástupcem, pokud těmto osobám udělil oprávnění k činnosti a dohlíží na ně příslušný orgán v souladu s požadavky na zprostředkovatele úvěru podle této směrnice. Osoby požívající výjimky podle druhého pododstavce nemají právo podle čl. 32 odst. 1 poskytovat služby na celém území Unie.

§ 8 odst. 2

32014L0017

Článek 35

Členské státy zajistí, aby neúvěrové instituce podléhaly odpovídajícímu řízení o udělení oprávnění k činnosti, včetně zápisu neúvěrové instituce do registru, a mechanismu dohledu příslušného orgánu.

(2) Ten, kdo je oprávněn poskytovat spotřebitelský 32014L0017 úvěr, může poskytovat spotřebitelský úvěr pouze tak, že jeho pracovník, vázaný zástupce a jeho pracovník, zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru a jeho pracovník, splňují podmínky odborné způsobilosti podle § 60 a důvěryhodnosti podle § 72 nebo § 73, a zajistí, že tyto osoby si odborné znalosti a dovednosti udržují. 32014L0017

Článek 35

Členské státy zajistí, aby neúvěrové instituce podléhaly odpovídajícímu řízení o udělení oprávnění k činnosti, včetně zápisu neúvěrové instituce do registru, a mechanismu dohledu příslušného orgánu.

Článek odst. 2

9 S výjimkou případů uvedených v odstavci 3 domovské členské státy stanoví minimální požadavky na znalosti a odbornou způsobilost pracovníků věřitelů, zprostředkovatelů úvěru a jmenovaných zástupců v souladu se zásadami uvedenými v

příloze III. 32014L0017

Článek odst. 1

9 Členské státy zajistí, aby věřitelé, zprostředkovatelé úvěru a jmenovaní zástupci u svých pracovníků vyžadovali náležitou a průběžně aktualizovanou úroveň znalostí a odborné způsobilosti v oblasti tvorby, nabízení nebo poskytování smluv o úvěru, výkonu činností při zprostředkování úvěrů uvedených v čl. 4 bodu 5 nebo poskytování poradenských služeb. Tam, kde uzavření smlouvy o úvěru zahrnuje i související doplňkovou službu, jsou vyžadovány také příslušné znalosti a odborná způsobilost týkající se dané doplňkové služby.

§9

Nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je 32014L0017 právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.

Článek 35

Členské státy zajistí, aby neúvěrové instituce podléhaly odpovídajícímu řízení o udělení oprávnění k činnosti, včetně zápisu neúvěrové instituce do registru, a mechanismu dohledu příslušného orgánu.

§ 10 odst. 1

(1) Česká národní banka udělí oprávnění k činnosti 32014L0017 nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru žadateli, pokud a) je akciovou společností, evropskou společností, nebo společností s ručením omezeným, b) má sídlo i skutečné sídlo na území České republiky, c) je důvěryhodný; podmínku důvěryhodnosti musí splňovat i ovládající osoba žadatele, d) je odborně způsobilý, e) má zřízenu dozorčí radu s takovými pravomocemi, jako jsou pravomoci dozorčí rady akciové společnosti podle

Článek 35

Členské státy zajistí, aby neúvěrové instituce podléhaly odpovídajícímu řízení o udělení oprávnění k činnosti, včetně zápisu neúvěrové instituce do registru, a mechanismu dohledu příslušného orgánu.

f) g) h) i) j)

k)

zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev, je-li společností s ručením omezeným, má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené tímto zákonem, splňuje požadavky na výkon činnosti podle § 15, je jeho plán obchodní činnosti v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů podložený reálnými ekonomickými propočty, návrh pravidel jednání se zájemci o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru splňuje požadavky stanovené tímto zákonem, má průhledný a nezávadný původ finančních zdrojů; podmínku průhledného a nezávadného původu finančních zdrojů musí splňovat i ovládající osoba žadatele, a údaje uvedené v žádosti umožňují identifikaci žadatele v příslušném základním registru.

§ 10 odst. 2

(2) Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z 32014L0017 mezinárodní smlouvy, která je součástí českého právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli poskytovat v České republice spotřebitelský úvěr za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice.

Článek 35

Členské státy zajistí, aby neúvěrové instituce podléhaly odpovídajícímu řízení o udělení oprávnění k činnosti, včetně zápisu neúvěrové instituce do registru, a mechanismu dohledu příslušného orgánu.

§ 11 odst. 1

(1) Žádost o udělení oprávnění k činnosti nebankovního 32014L0017 poskytovatele spotřebitelského úvěru lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro činnost nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru stanovených tímto zákonem. K žádosti se připojí doklady prokazující splnění těchto podmínek.

Článek 35

Členské státy zajistí, aby neúvěrové instituce podléhaly odpovídajícímu řízení o udělení oprávnění k činnosti, včetně zápisu neúvěrové instituce do registru, a mechanismu dohledu příslušného orgánu.

§ 11 odst. 2

(2) Rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 Česká 32014L0017

Článek 35

Členské státy zajistí, aby neúvěrové instituce

národní banka vydá do 4 měsíců ode dne zahájení řízení.

podléhaly odpovídajícímu řízení o udělení oprávnění k činnosti, včetně zápisu neúvěrové instituce do registru, a mechanismu dohledu příslušného orgánu.

§ 11 odst. 3

(3) Vyhoví-li Česká národní banka žádosti podle 32014L0017 odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru do registru osob oprávněných v oblasti spotřebitelského úvěru k činnostem podle tohoto zákona (dále jen „registr“). Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru do registru. O zápisu nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru do registru Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje žadatele.

Článek 35

Členské státy zajistí, aby neúvěrové instituce podléhaly odpovídajícímu řízení o udělení oprávnění k činnosti, včetně zápisu neúvěrové instituce do registru, a mechanismu dohledu příslušného orgánu.

§ 11 odst. 4

(4) Pokud Česká národní banka žádosti o udělení 32014L0017 oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru nevyhoví, žádost zamítne.

Článek 35

Členské státy zajistí, aby neúvěrové instituce podléhaly odpovídajícímu řízení o udělení oprávnění k činnosti, včetně zápisu neúvěrové instituce do registru, a mechanismu dohledu příslušného orgánu.

§ 12 odst. 1

(1) Oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele 32014L0017 spotřebitelského úvěru trvá do konce pátého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru zapsán do registru.

Článek 35

Členské státy zajistí, aby neúvěrové instituce podléhaly odpovídajícímu řízení o udělení oprávnění k činnosti, včetně zápisu neúvěrové instituce do registru, a mechanismu dohledu příslušného orgánu.

§ 12 odst. 2

(2) Oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele 32014L0017 spotřebitelského úvěru se prodlužuje vždy o dalších 60 měsíců zaplacením správního poplatku. Česká národní banka potvrdí nebankovnímu poskytovateli spotřebitelského úvěru zaplacení správního poplatku bez zbytečného odkladu.

Článek 35

Členské státy zajistí, aby neúvěrové instituce podléhaly odpovídajícímu řízení o udělení oprávnění k činnosti, včetně zápisu neúvěrové instituce do registru, a mechanismu dohledu příslušného orgánu.

§ 12 odst. 3

(3) Způsob zaplacení správního poplatku stanoví 32014L0017 prováděcí právní předpis.

Článek 35

Členské státy zajistí, aby neúvěrové instituce podléhaly odpovídajícímu řízení o udělení oprávnění k činnosti, včetně zápisu neúvěrové instituce do registru, a mechanismu dohledu příslušného orgánu.

§ 13 odst. 1

(1) Oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele 32014L0017 spotřebitelského úvěru zaniká a) zánikem právnické osoby, b) oznámením o ukončení činnosti, c) uplynutím doby trvání oprávnění, nebo d) odnětím (§ 146).

Článek 35

Členské státy zajistí, aby neúvěrové instituce podléhaly odpovídajícímu řízení o udělení oprávnění k činnosti, včetně zápisu neúvěrové instituce do registru, a mechanismu dohledu příslušného orgánu.

§ 13 odst. 2

(2) Oznámení podle odstavce 1 písm. b) se podává 32014L0017 elektronicky.

Článek 35

Členské státy zajistí, aby neúvěrové instituce podléhaly odpovídajícímu řízení o udělení oprávnění k činnosti, včetně zápisu neúvěrové instituce do registru, a mechanismu dohledu příslušného orgánu.

§ 13 odst. 3

(3) Náležitosti oznámení, jeho formáty a další technické 32014L0017 náležitostí stanoví prováděcí právní předpis.

Článek 35

Členské státy zajistí, aby neúvěrové instituce podléhaly odpovídajícímu řízení o udělení oprávnění k činnosti, včetně zápisu neúvěrové instituce do registru, a mechanismu dohledu příslušného orgánu.

§ 14 odst. 1

(1) Počáteční kapitál nebankovního poskytovatele 32014L0017 spotřebitelského úvěru musí činit alespoň 20 000 000 Kč. Nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru průběžně udržuje kapitál alespoň ve výši odpovídající 5 % objemu poskytnutých a dosud nesplacených úvěrů vykázaných ke konci kalendářního roku podle odstavce 2. Kapitál nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru zároveň nesmí klesnout pod minimální výši počátečního kapitálu.

Článek 35

Členské státy zajistí, aby neúvěrové instituce podléhaly odpovídajícímu řízení o udělení oprávnění k činnosti, včetně zápisu neúvěrové instituce do registru, a mechanismu dohledu příslušného orgánu.

§ 14 odst. 2

(2) Nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů je 32014L0017 povinen ve lhůtě do 31. března každého roku předkládat České národní bance výkaz činnosti zahrnující rozvahu, výkaz zisků a ztrát, objem úvěrů poskytnutých za uplynulý kalendářní rok a objem pohledávek po splatnosti delších než 3 měsíce vyplývajících z poskytnutých úvěrů.

Článek 35

Členské státy zajistí, aby neúvěrové instituce podléhaly odpovídajícímu řízení o udělení oprávnění k činnosti, včetně zápisu neúvěrové instituce do registru, a mechanismu dohledu příslušného orgánu.

§ 14 odst. 3

(3) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla, formu a 32014L0017 způsob předkládání ročního výkazu činnosti podle odstavce 2.

Článek 35

Členské státy zajistí, aby neúvěrové instituce podléhaly odpovídajícímu řízení o udělení oprávnění k činnosti, včetně zápisu neúvěrové instituce do registru, a mechanismu dohledu příslušného orgánu.

§ 15 odst. 1

(1) Nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru 32014L0017 zavede a udržuje postupy a pravidla, která jsou vhodná z hlediska řádného poskytování spotřebitelského úvěru a z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Postupy a pravidla musí být přiměřená povaze, rozsahu a složitosti činností nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru a musí zajišťovat řádné a plynulé poskytování spotřebitelského úvěru.

Článek 35

Členské státy zajistí, aby neúvěrové instituce podléhaly odpovídajícímu řízení o udělení oprávnění k činnosti, včetně zápisu neúvěrové instituce do registru, a mechanismu dohledu příslušného orgánu.

§ 15 odst. 2

(2) Postupy a pravidla podle odstavce 1 zahrnují 32014L0017 a) řádné administrativní a účetní postupy, b) pravidla odměňování svých pracovníků, samostatných zprostředkovatelů, vázaných zástupců a jejich pracovníků, zprostředkovatelů vázaného spotřebitelského úvěru a jejich pracovníků; tato pravidla nesmí motivovat k neplnění povinností podle tohoto zákona, zejména v oblasti pravidel jednání, přičemž odměňování osob 32014L0017 přímo se podílejících na posuzování úvěruschopnosti spotřebitele nesmí být závislé na počtu nebo podílu schválených žádostí o spotřebitelský úvěr a odměňování

Článek odst. 2

7

Článek odst. 3

7 Členské státy zajistí, aby při stanovování a uplatňování zásad odměňování pracovníků odpovědných za posuzování úvěruschopnosti dodržovali věřitelé způsobem a v rozsahu,

Členské státy zajistí, aby způsob, jakým věřitelé odměňují své pracovníky a zprostředkovatele úvěru, a způsob, jakým zprostředkovatelé úvěru odměňují své pracovníky a jmenované zástupce, nebránil dodržení povinnosti stanovené v odstavci 1.

c) d) e) f) g) h) i) j) k) l)

osob přímo se podílejících na poskytování rady podle § 85 nesmí být na újmu jejich schopnosti jednat v nejlepším zájmu spotřebitele, zejména nesmí být závislé na splnění prodejního cíle, pravidla a postupy pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, pravidla a postupy pro přijetí a ocenění předmětu zajištění spotřebitelského úvěru na bydlení, pravidla dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, průběžnou kontrolu dodržování povinností nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru plynoucích z tohoto zákona a jiných právních předpisů, pravidla pro vyřizování stížností a reklamací spotřebitelů, pravidla pro jednání se spotřebiteli, kteří jsou v prodlení, pravidla pro vymáhání pohledávek, pravidla vnitřní a vnější komunikace, kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací, pravidla kontroly činnosti osob, jejichž prostřednictvím nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru poskytuje spotřebitelský úvěr, zejména se zaměřením na 32014L0017 kontrolu řádného dodržování pravidel jednání stanovených tímto zákonem, která zajišťují řádné plnění podmínek stanovených tímto zákonem těmito osobami a řádný výkon jejich činnosti.

který je přiměřený jejich velikosti, vnitřní organizaci a povaze, rozsahu a složitosti jejich činností, tato pravidla: a) zásady odměňování podporují řádné a účinné řízení rizik a jsou s ním v souladu a nepovzbuzují k podstupování rizik překračujících úroveň rizika tolerovaného věřitelem; b) zásady odměňování jsou v souladu s obchodní strategií, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy věřitele a zahrnují opatření na předcházení střetu zájmů, zejména stanovením toho, že odměňování není závislé na počtu nebo podílu akceptovaných žádostí o úvěr.

Článek odst. 4

7 Členské státy zajistí, aby v případě, že věřitelé, zprostředkovatelé úvěrů nebo jmenovaní zástupci poskytují poradenské služby, nebyla struktura odměňování pracovníků zapojených do těchto služeb na újmu jejich schopnosti jednat v nejlepším zájmu spotřebitele, a zejména nebyla závislá na prodejních cílech. V zájmu dosažení tohoto cíle mohou členské státy nadto zakázat provize, které věřitel platí zprostředkovateli úvěru.

§ 16

32014L0017

Článek odst. 1

26 Členské státy musí mít vhodné mechanismy k zajištění toho, aby byly nároky ve vztahu k zajištění věřitelem nebo jeho jménem vymahatelné. Členské státy rovněž zajistí, aby věřitelé vedli vhodné záznamy o druzích nemovitostí přijímaných jako zajištění i o souvisejících uplatňovaných zásadách poskytování hypoték.

32014L0017

Článek odst. 1

28 Členské státy přijmou opatření podporující věřitele v tom, aby postupovali s přiměřenou shovívavostí, než zahájí řízení za účelem realizace zástavy.

32014L0017

Článek odst. 2

30 Aniž je dotčen článek 34, sledují věřitelé činnost vázaného zprostředkovatele úvěru uvedeného v čl. 4 bodu 7 písm. a) za účelem zajištění toho, aby tento zprostředkovatel nadále dodržoval tuto směrnici. Věřitel zejména odpovídá za sledování toho, zda vázaný zprostředkovatel úvěru a jeho pracovníci dodržují požadavky na znalosti a odbornou způsobilost.

Zprostředkovávat spotřebitelský úvěr jako podnikatel je 32014L0017 oprávněn za podmínek stanovených tímto zákonem pouze a) samostatný zprostředkovatel (§ 17), b) vázaný zástupce (§ 27), c) zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru (§ 37), nebo d) zahraniční zprostředkovatel.

Článek odst. 6

22 Členské státy zajistí, aby poradenské služby poskytovali pouze věřitelé, zprostředkovatelé úvěru nebo jmenovaní zástupci. Členské státy mohou rozhodnout, že první pododstavec nepoužijí u osob a) vykonávajících činnosti při zprostředkování úvěru uvedené v čl. 4 bodě 5 nebo poskytujících poradenské služby,

pokud je vykonávají nebo poskytují příležitostně v rámci určité profesionální činnosti, jež se řídí právními nebo správními předpisy nebo etickým kodexem pro danou profesi, které výkon těchto činností nebo poskytování těchto služeb nevylučují; b) poskytujících poradenské služby v rámci řízení stávajícího dluhu, které jsou konkurzními správci, pokud se daná činnost řídí právními nebo správními předpisy, nebo veřejné či dobrovolnické služby dluhového poradenství, které nejsou provozovány na komerčním základě, nebo c) poskytujících poradenské služby, které nejsou věřitelem, zprostředkovatelem úvěru ani jmenovaným zástupcem, pokud těmto osobám udělil oprávnění k činnosti a dohlíží na ně příslušný orgán v souladu s požadavky na zprostředkovatele úvěru podle této směrnice. Osoby požívající výjimky podle druhého pododstavce nemají právo podle čl. 32 odst. 1 poskytovat služby na celém území Unie. 32014L0017

Článek odst. 1

29 Zprostředkovatelům úvěru musí být pro výkon všech nebo některých činností při zprostředkování úvěru uvedených v čl. 4 bodě 5 nebo poskytování poradenských služeb uděleno příslušným orgánem jejich

domovského členského státu řádné oprávnění. Jestliže členský stát umožňuje využívání jmenovaných zástupců podle článku 31, nevyžaduje, aby takovému jmenovanému zástupci bylo rovněž uděleno oprávnění k činnosti zprostředkovatele úvěru podle tohoto článku. § 17 odst. 1

(1) Samostatným zprostředkovatelem se pro účely 32014L0017 tohoto zákona rozumí ten, kdo je oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele uděleného Českou národní bankou.

Článek odst. 1

29 Zprostředkovatelům úvěru musí být pro výkon všech nebo některých činností při zprostředkování úvěru uvedených v čl. 4 bodě 5 nebo poskytování poradenských služeb uděleno příslušným orgánem jejich domovského členského státu řádné oprávnění. Jestliže členský stát umožňuje využívání jmenovaných zástupců podle článku 31, nevyžaduje, aby takovému jmenovanému zástupci bylo rovněž uděleno oprávnění k činnosti zprostředkovatele úvěru podle tohoto článku.

§ 18 odst. 1

(1) Česká národní banka udělí oprávnění k činnosti 32014L0017 samostatného zprostředkovatele žadateli, pokud a) má sídlo i skutečné sídlo na území České republiky, b) je důvěryhodný; podmínku důvěryhodnosti musí splňovat i ovládající osoba žadatele, který je právnickou osobou, c) je odborně způsobilý, d) není podle tohoto zákona samostatným zprostředkovatelem, vázaným zástupcem nebo zprostředkovatelem vázaného spotřebitelského úvěru, e) údaje uvedené v žádosti umožňují identifikaci žadatele v příslušném základním registru.

Článek odst. 5

29 Členské státy zajistí, aby se a) ústředí každého zprostředkovatele úvěru, který je právnickou osobou, nacházelo v témže členském státě jako jeho sídlo, pokud podle vnitrostátního práva sídlo má; b) ústředí každého zprostředkovatele úvěru, který není právnickou osobou, nebo každého zprostředkovatele úvěru, který je právnickou osobou, ale podle vnitrostátních právních předpisů dotyčného státu nemá sídlo, nacházelo v členském státě, v němž skutečně

vykonává svou hlavní činnost.

32014L0017

Článek 29 Členské státy zajistí, aby udělení oprávnění k odst. 2 písm. činnosti zprostředkovatelů úvěru bylo vedle b) požadavků podle článku 9 podmíněno také splněním alespoň těchto profesních požadavků: b) Fyzická osoba zřízená jako zprostředkovatel úvěru, členové představenstva či správní rady zprostředkovatele úvěru zřízeného jako právnická osoba a fyzické osoby s rovnocennými úkoly u zprostředkovatele úvěru, který je právnickou osobou, ale nemá představenstvo či správní radu, musí mít dobrou pověst. Minimálně nesmějí mít záznam v trestním rejstříku nebo jiném vnitrostátním ekvivalentu, pokud jde o závažné majetkové trestné činy nebo činy související s činností ve finančnictví, a nesměli se v minulosti dostat do úpadku, ledaže byli rehabilitováni v souladu s vnitrostátním právem.

32014L0017

Článek 29 Členské státy zajistí, aby udělení oprávnění k odst. 2 písm. činnosti zprostředkovatelů úvěru bylo vedle c) požadavků podle článku 9 podmíněno také splněním alespoň těchto profesních požadavků: c) Fyzická osoba zřízená jako zprostředkovatel úvěru, členové představenstva či správní rady

zprostředkovatele úvěru zřízeného jako právnická osoba a fyzické osoby s rovnocennými úkoly u zprostředkovatele úvěru, který je právnickou osobou, ale nemá představenstvo či správní radu, musí mít příslušnou úroveň znalostí a odborné způsobilosti v oblasti smluv o úvěru. Příslušnou úroveň znalostí a odborné způsobilosti stanoví domovský členský stát v souladu se zásadami stanovenými v příloze III. § 19 odst. 2

(2) Vyhoví-li Česká národní banka žádosti podle 32014L0017 odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše samostatného zprostředkovatele do registru. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu samostatného zprostředkovatele do registru. O zápisu samostatného zprostředkovatele do registru Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje žadatele.

Článek odst. 4

29 Členské státy zajistí, aby byli všichni zprostředkovatelé úvěru s oprávněním k činnosti zapsáni do registru vedeného u příslušného orgánu jejich domovského členského státu bez ohledu na to, zda jsou zřízeni jako fyzické či právnické osoby. Členské státy zajistí, aby byl registr zprostředkovatelů úvěru průběžně aktualizován a byl veřejně přístupný on-line.

§ 21 odst. 1

(1) Samostatný zprostředkovatel musí být po celou 32014L0017 dobu své činnosti pojištěn pro případ povinnosti nahradit spotřebiteli škodu způsobenou porušením některé z povinností samostatného zprostředkovatele stanovených tímto zákonem s limitem pojistného plnění nejméně ve výši stanovené nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1125/2014.

Článek 29 Členské státy zajistí, aby udělení oprávnění k odst. 2 písm. činnosti zprostředkovatelů úvěru bylo vedle a) požadavků podle článku 9 podmíněno také splněním alespoň těchto profesních požadavků: a) Zprostředkovatelé úvěru musí mít pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání na územích, kde nabízejí služby, nebo jinou srovnatelnou záruku splnění závazku z porušení povinné péče při

výkonu povolání. V případě vázaných zprostředkovatelů úvěru však může domovský členský stát stanovit, že toto pojištění nebo srovnatelnou záruku může poskytnout věřitel, jehož jménem je daný zprostředkovatel úvěru oprávněn jednat. Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat, a pokud je to nezbytné, měnit regulační technické normy, jež stanoví minimální peněžní částku pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání nebo srovnatelné záruky podle prvního pododstavce tohoto písmene. Tyto regulační technické normy se přijímají v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. Evropský orgán pro bankovnictví vypracuje návrhy regulačních technických norem s cílem stanovit minimální peněžní částku pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání nebo srovnatelné záruky podle prvního pododstavce tohoto písmene a předloží je Komisi do 21. září 2014. Evropský orgán pro bankovnictví přezkoumá, a pokud to bude nezbytné, vypracuje návrhy regulačních technických norem pozměňující minimální peněžní částku pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání nebo srovnatelné záruky podle prvního pododstavce tohoto písmene a předloží je Komisi poprvé do 21. března 2018 a následně každé dva roky.

2014R1125

Článek 1

Minimální peněžní částka pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání nebo srovnatelné záruky, které musí mít zprostředkovatelé úvěru podle čl. 29 odst. 2 písm. a) prvního pododstavce směrnice 2014/17/EU, činí: a) 460 000 EUR na každou jednotlivou pojistnou událost; b) celkem 750 000 eur na všechny pojistné události za kalendářní rok.

§ 22 odst. 1

(1) Oprávnění k činnosti samostatného 32014L0017 zprostředkovatele zaniká a) smrtí fyzické osoby, b) zánikem právnické osoby, c) oznámením o ukončení činnosti, d) uplynutím doby trvání oprávnění, nedojde-li k prodloužení oprávnění podle § 20 odst. 2, nebo e) odnětím (§ 146).

Článek 33 Oprávnění k činnosti udělené v souladu s odst. 1 písm. článkem 29 může příslušný orgán d) domovského členského státu zprostředkovateli úvěru odejmout, jestliže zprostředkovatel úvěru

32014L0017

Článek 33 Oprávnění k činnosti udělené v souladu s odst. 1 písm. článkem 29 může příslušný orgán a) domovského členského státu zprostředkovateli úvěru odejmout, jestliže zprostředkovatel úvěru

d) se dostane do situace, pro kterou vnitrostátní právo stanoví odnětí oprávnění k činnosti v souvislosti se záležitostmi mimo oblast působnosti této směrnice;

a) se oprávnění k činnosti výslovně vzdá nebo jestliže v předchozích šesti měsících nevykonával činnosti při zprostředkování úvěru uvedené v čl. 4 bodě 5 ani neposkytoval poradenské služby, pokud dotyčný členský stát nestanoví, že v těchto

případech se oprávnění k činnosti zrušuje; § 23 odst. 2

(2) Samostatný zprostředkovatel je povinen 32014L0017 zprostředkovávat spotřebitelský úvěr pouze tak, že jeho pracovník, jeho vázaný zástupce a jeho pracovník, trvale splňují podmínky odborné způsobilosti podle § 60 a důvěryhodnosti podle § 72, a je povinen zajistit, že tyto osoby si odborné znalosti a dovednosti udržují.

Článek 29 Členské státy zajistí, aby udělení oprávnění k odst. 2 písm. činnosti zprostředkovatelů úvěru bylo vedle c) požadavků podle článku 9 podmíněno také splněním alespoň těchto profesních požadavků: c) Fyzická osoba zřízená jako zprostředkovatel úvěru, členové představenstva či správní rady zprostředkovatele úvěru zřízeného jako právnická osoba a fyzické osoby s rovnocennými úkoly u zprostředkovatele úvěru, který je právnickou osobou, ale nemá představenstvo či správní radu, musí mít příslušnou úroveň znalostí a odborné způsobilosti v oblasti smluv o úvěru. Příslušnou úroveň znalostí a odborné způsobilosti stanoví domovský členský stát v souladu se zásadami stanovenými v příloze III.

32014L0017

Článek odst. 2

9 S výjimkou případů uvedených v odstavci 3 domovské členské státy stanoví minimální požadavky na znalosti a odbornou způsobilost pracovníků věřitelů, zprostředkovatelů úvěru a jmenovaných zástupců v souladu se zásadami uvedenými v příloze III.

32014L0017

Článek 29 Členské státy zajistí, aby udělení oprávnění k odst. 2 písm. činnosti zprostředkovatelů úvěru bylo vedle b) požadavků podle článku 9 podmíněno také

splněním alespoň požadavků:

těchto

profesních

b) Fyzická osoba zřízená jako zprostředkovatel úvěru, členové představenstva či správní rady zprostředkovatele úvěru zřízeného jako právnická osoba a fyzické osoby s rovnocennými úkoly u zprostředkovatele úvěru, který je právnickou osobou, ale nemá představenstvo či správní radu, musí mít dobrou pověst. Minimálně nesmějí mít záznam v trestním rejstříku nebo jiném vnitrostátním ekvivalentu, pokud jde o závažné majetkové trestné činy nebo činy související s činností ve finančnictví, a nesměli se v minulosti dostat do úpadku, ledaže byli rehabilitováni v souladu s vnitrostátním právem. 32014L0017

Článek odst. 1

9 Členské státy zajistí, aby věřitelé, zprostředkovatelé úvěru a jmenovaní zástupci u svých pracovníků vyžadovali náležitou a průběžně aktualizovanou úroveň znalostí a odborné způsobilosti v oblasti tvorby, nabízení nebo poskytování smluv o úvěru, výkonu činností při zprostředkování úvěrů uvedených v čl. 4 bodu 5 nebo poskytování poradenských služeb. Tam, kde uzavření smlouvy o úvěru zahrnuje i související doplňkovou službu, jsou vyžadovány také příslušné znalosti a odborná způsobilost týkající se dané doplňkové služby.

§ 23 odst. 3

(3) Samostatný zprostředkovatel zavede, udržuje a 32014L0017 uplatňuje pravidla kontroly činnosti svých pracovníků, zejména se zaměřením na kontrolu řádného dodržování pravidel jednání stanovených tímto zákonem, která zajišťují řádné plnění podmínek stanovených tímto zákonem pro činnost samostatného zprostředkovatele a řádné provozování této jeho činnosti. Stejnou povinnost má samostatný zprostředkovatel u svých vázaných zástupců a jejich pracovníků.

Článek odst. 3

31 Aniž je dotčen článek 34, sleduje zprostředkovatel úvěru činnost svého jmenovaného zástupce za účelem zajištění plného dodržování této směrnice. Zprostředkovatel úvěru zejména odpovídá za sledování toho, zda jmenovaný zástupce a jeho pracovníci dodržují požadavky na znalosti a odbornou způsobilost.

§ 23 odst. 4

(4) Pravidla odměňování pracovníků, vázaného 32014L0017 zástupce samostatného zprostředkovatele a jeho pracovníků, nesmí motivovat k neplnění povinností podle tohoto zákona, zejména v oblasti pravidel jednání. Odměňování osob přímo se podílejících na poskytování rady podle § 84 odst. 1 nesmí být na újmu jejich schopnosti jednat v nejlepším zájmu spotřebitele, zejména nesmí být závislé na splnění prodejního cíle.

Článek odst. 4

7 Členské státy zajistí, aby v případě, že věřitelé, zprostředkovatelé úvěrů nebo jmenovaní zástupci poskytují poradenské služby, nebyla struktura odměňování pracovníků zapojených do těchto služeb na újmu jejich schopnosti jednat v nejlepším zájmu spotřebitele, a zejména nebyla závislá na prodejních cílech. V zájmu dosažení tohoto cíle mohou členské státy nadto zakázat provize, které věřitel platí zprostředkovateli úvěru.

§ 27 odst. 1

(1) Vázaným zástupcem se pro účely tohoto zákona 32014L0017 rozumí ten, kdo je oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na základě zápisu vázaného zástupce do registru.

Článek odst. 4

29 Členské státy zajistí, aby byli všichni zprostředkovatelé úvěru s oprávněním k činnosti zapsáni do registru vedeného u příslušného orgánu jejich domovského členského státu bez ohledu na to, zda jsou zřízeni jako fyzické či právnické osoby. Členské státy zajistí, aby byl registr zprostředkovatelů úvěru průběžně aktualizován a byl veřejně přístupný on-line.

§ 27 odst. 2

(2) Vázaný zástupce zprostředkovává spotřebitelský 32014L0017

Článek 4 bod Pro účely této směrnice se rozumí:

úvěr výhradně pro jednoho zastoupeného na základě smlouvy uzavřené v písemné formě.

7 písm. a)

„vázaným zprostředkovatelem úvěru“ jakýkoli zprostředkovatel úvěru, který jedná jménem a na plnou a bezpodmínečnou odpovědnost a) jediného věřitele;

32014L0017

Článek Recitál 69

Zprostředkovatelé úvěru by měli před zahájením činnosti projít řízením o udělení oprávnění k činnosti u příslušného orgánu svého domovského členského státu a měli by podléhat průběžnému dohledu k zajištění toho, aby splňovali přísné profesní požadavky přinejmenším ve vztahu ke své kvalifikaci, dobré pověsti a pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání. Tyto požadavky by se měly použít alespoň na úrovni instituce. Členské státy však mohou upřesnit, zda se požadavky na udělení oprávnění k činnosti použijí na jednotlivé zaměstnance zprostředkovatele úvěru. Domovský členský stát může stanovit další požadavky, například že akcionáři nebo podílníci zprostředkovatele úvěru musí mít dobrou pověst nebo že vázaný zprostředkovatel úvěru může být vázán pouze k jedinému věřiteli, jsou-li tyto požadavky přiměřené a slučitelné s ostatním právem Unie. Relevantní informace o zprostředkovatelích úvěru s oprávněním k činnosti by rovněž měly být zapsány ve veřejném registru. Vázaní zprostředkovatelé úvěru, kteří pracují výhradně s jedním věřitelem a za které tento věřitel nese plnou a bezpodmínečnou

odpovědnost, by měli možnost získat oprávnění k činnosti od příslušného orgánu pod záštitou věřitele, jehož jménem jednají. Členské státy by měly mít právo zachovat nebo zavést omezení týkající se právní formy některých zprostředkovatelů úvěru, zda mohou jednat výhradně jako právnické nebo fyzické osoby. Členské státy by měly mít možnost rozhodnout, zda se všichni zprostředkovatelé úvěru zapisují do jednoho registru nebo zda jsou nezbytné různé registry v závislosti na tom, je-li zprostředkovatel úvěru vázaným zprostředkovatelem úvěru či jedná-li jako nezávislý zprostředkovatel úvěru. Členské státy by dále měly mít možnost zachovat nebo zavést omezení možnosti zprostředkovatelů úvěru vázaných k jednomu nebo několika věřitelům účtovat spotřebitelům poplatky. 32014L0017

Článek odst. 4

29 Členské státy zajistí, aby byli všichni zprostředkovatelé úvěru s oprávněním k činnosti zapsáni do registru vedeného u příslušného orgánu jejich domovského členského státu bez ohledu na to, zda jsou zřízeni jako fyzické či právnické osoby. Členské státy zajistí, aby byl registr zprostředkovatelů úvěru průběžně aktualizován a byl veřejně přístupný on-line.

32014L0017

Článek 4 bod „jmenovaným zástupcem“ fyzická nebo 8 právnická osoba, která vykonává činnosti uvedené v bodě 5 a která jedná jménem a na

plnou a bezpodmínečnou odpovědnost jediného zprostředkovatele úvěru; § 30 odst. 1

§ 33 odst. 1

(1) Zastoupený může oznámit pouze takového 32014L0017 vázaného zástupce, který má sídlo i skutečné sídlo na území České republiky. To neplatí, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit tomu, kdo hodlá provozovat činnost vázaného zástupce, zprostředkovávat v České republice spotřebitelský úvěr za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice.

Článek odst. 5

(1) Oprávnění k činnosti vázaného zástupce zaniká 32014L0017 smrtí fyzické osoby, zánikem právnické osoby, oznámením o ukončení činnosti vázaného zástupce, zánikem závazku podle § 27 odst. 2 mezi vázaným zástupcem a zastoupeným, e) zánikem oprávnění k činnosti zastoupeného podle tohoto zákona, f) uplynutím doby trvání oprávnění, nedojde-li k prodloužení oprávnění podle § 32 odst. 4, nebo g) odnětím (§ 146). 32014L0017

Článek 33 Oprávnění k činnosti udělené v souladu s odst. 1 písm. článkem 29 může příslušný orgán d) domovského členského státu zprostředkovateli úvěru odejmout, jestliže zprostředkovatel úvěru

a) b) c) d)

29 Členské státy zajistí, aby se a) ústředí každého zprostředkovatele úvěru, který je právnickou osobou, nacházelo v témže členském státě jako jeho sídlo, pokud podle vnitrostátního práva sídlo má; b) ústředí každého zprostředkovatele úvěru, který není právnickou osobou, nebo každého zprostředkovatele úvěru, který je právnickou osobou, ale podle vnitrostátních právních předpisů dotyčného státu nemá sídlo, nacházelo v členském státě, v němž skutečně vykonává svou hlavní činnost.

d) se dostane do situace, pro kterou vnitrostátní právo stanoví odnětí oprávnění k činnosti v souvislosti se záležitostmi mimo oblast působnosti této směrnice; Článek 33 Oprávnění k činnosti udělené v souladu s odst. 1 písm. článkem 29 může příslušný orgán a) domovského členského státu zprostředkovateli úvěru odejmout, jestliže zprostředkovatel úvěru a) se oprávnění k činnosti výslovně vzdá

nebo jestliže v předchozích šesti měsících nevykonával činnosti při zprostředkování úvěru uvedené v čl. 4 bodě 5 ani neposkytoval poradenské služby, pokud dotyčný členský stát nestanoví, že v těchto případech se oprávnění k činnosti zrušuje; § 35

Za správní delikt spáchaný při výkonu činnosti 32014L0017 vázaného zástupce, s výjimkou správních deliktů podle § 150, odpovídá zastoupený, jestliže k naplnění znaků správního deliktu došlo jednáním vázaného zástupce, které se za účelem posuzování odpovědnosti zastoupeného za správní delikt přičítá zastoupenému.

Článek odst. 1

30 Aniž je dotčen čl. 31 odst. 1, mohou členské státy povolit, aby příslušné orgány udělily oprávnění k činnosti vázanému zprostředkovateli úvěru uvedenému v čl. 4 bodě 7 písm. a) prostřednictvím věřitele, jehož jménem tento vázaný zprostředkovatel úvěru výhradně jedná.

32014L0017

Článek odst. 1

31 Členské státy mohou rozhodnout, že umožní zprostředkovateli úvěru ustanovit jmenované zástupce. Ustanoví-li jmenovaného zástupce vázaný zprostředkovatel úvěru uvedený v čl. 4 bodu 7 písm. a), zůstává věřitel nadále plně a bezpodmínečně odpovědný za jakékoli jednání či opomenutí jmenovaného zástupce, který jedná jménem tohoto vázaného zprostředkovatele úvěru v oblastech upravených touto směrnicí. V jiných případech zůstává plně a bezpodmínečně odpovědný za jakékoli jednání či opomenutí jmenovaného zástupce, který jedná jeho jménem v oblastech upravených touto směrnicí, zprostředkovatel úvěru.

§ 36

Protiprávní

čin,

kterého

se

vázaný

zástupce 32014L0017

Článek

29 Členské státy zajistí, aby udělení oprávnění k

samostatného zprostředkovatele dopustil vůči třetí osobě při své činnosti, zavazuje samostatného zprostředkovatele, i když vázaný zástupce jednal jménem poskytovatele; pokud však poskytovatel samostatného zprostředkovatele nepečlivě vybral nebo na něho nedostatečně dohlížel, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody. Ustanovení § 2914 občanského zákoníku se nepoužije.

odst. 2 písm. činnosti zprostředkovatelů úvěru bylo vedle a) požadavků podle článku 9 podmíněno také splněním alespoň těchto profesních požadavků: a) Zprostředkovatelé úvěru musí mít pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání na územích, kde nabízejí služby, nebo jinou srovnatelnou záruku splnění závazku z porušení povinné péče při výkonu povolání. V případě vázaných zprostředkovatelů úvěru však může domovský členský stát stanovit, že toto pojištění nebo srovnatelnou záruku může poskytnout věřitel, jehož jménem je daný zprostředkovatel úvěru oprávněn jednat. Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat, a pokud je to nezbytné, měnit regulační technické normy, jež stanoví minimální peněžní částku pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání nebo srovnatelné záruky podle prvního pododstavce tohoto písmene. Tyto regulační technické normy se přijímají v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. Evropský orgán pro bankovnictví vypracuje návrhy regulačních technických norem s cílem stanovit minimální peněžní částku pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání nebo srovnatelné záruky podle prvního pododstavce tohoto písmene a předloží je Komisi do 21. září 2014. Evropský orgán pro bankovnictví

přezkoumá, a pokud to bude nezbytné, vypracuje návrhy regulačních technických norem pozměňující minimální peněžní částku pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání nebo srovnatelné záruky podle prvního pododstavce tohoto písmene a předloží je Komisi poprvé do 21. března 2018 a následně každé dva roky.

32014L0017

Článek odst. 1

31 Členské státy mohou rozhodnout, že umožní zprostředkovateli úvěru ustanovit jmenované zástupce. Ustanoví-li jmenovaného zástupce vázaný zprostředkovatel úvěru uvedený v čl. 4 bodu 7 písm. a), zůstává věřitel nadále plně a bezpodmínečně odpovědný za jakékoli jednání či opomenutí jmenovaného zástupce, který jedná jménem tohoto vázaného zprostředkovatele úvěru v oblastech upravených touto směrnicí. V jiných případech zůstává plně a bezpodmínečně odpovědný za jakékoli jednání či opomenutí jmenovaného zástupce, který jedná jeho jménem v oblastech upravených touto směrnicí, zprostředkovatel úvěru.

§ 37 odst. 1

(1) Zprostředkovatelem vázaného spotřebitelského 32014L0017 úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí ten, kdo je oprávněn zprostředkovávat vázaný spotřebitelský úvěr určený k financování jím prodávaného zboží nebo jím poskytované služby na základě zápisu zprostředkovatele

Článek odst. 4

29 Členské státy zajistí, aby byli všichni zprostředkovatelé úvěru s oprávněním k činnosti zapsáni do registru vedeného u příslušného orgánu jejich domovského členského státu bez ohledu na to, zda jsou

vázaného spotřebitelského úvěru pro daného zastoupeného do registru.

zřízeni jako fyzické či právnické osoby. Členské státy zajistí, aby byl registr zprostředkovatelů úvěru průběžně aktualizován a byl veřejně přístupný on-line. 32014L0017

Článek 4 bod "vázaným zprostředkovatelem úvěru" 7 písm. c) jakýkoli zprostředkovatel úvěru, který jedná c) jménem a na plnou a bezpodmínečnou odpovědnost určitého počtu věřitelů nebo skupin, který nepředstavuje většinu na trhu;

§ 37 odst. 2

§ 40 odst. 1

(2) Zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru 32014L0017 zprostředkovává spotřebitelský úvěr výhradně na základě smlouvy uzavřené v písemné formě se zastoupeným.

Článek 4 bod "vázaným zprostředkovatelem úvěru" 7 písm. c) jakýkoli zprostředkovatel úvěru, který jedná

(1) Zastoupený může oznámit pouze takového 32014L0017 zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru, který má sídlo i skutečné sídlo na území České republiky. To neplatí, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit tomu, kdo hodlá provozovat činnost zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru, zprostředkovávat v České republice vázaný spotřebitelský úvěr za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice.

Článek odst. 5

c) jménem a na plnou a bezpodmínečnou odpovědnost určitého počtu věřitelů nebo skupin, který nepředstavuje většinu na trhu; 29 Členské státy zajistí, aby se a) ústředí každého zprostředkovatele úvěru, který je právnickou osobou, nacházelo v témže členském státě jako jeho sídlo, pokud podle vnitrostátního práva sídlo má; b) ústředí každého zprostředkovatele úvěru, který není právnickou osobou, nebo každého zprostředkovatele úvěru, který je právnickou osobou, ale podle vnitrostátních právních předpisů dotyčného státu nemá sídlo, nacházelo v členském státě, v němž skutečně vykonává svou hlavní činnost.

§ 43 odst. 1

(1) Oprávnění zprostředkovatele vázaného 32014L0017 spotřebitelského úvěru k činnosti pro daného zastoupeného zaniká a) smrtí fyzické osoby, b) zánikem právnické osoby, c) oznámením o ukončení činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru, d) zánikem závazku mezi zprostředkovatelem vázaného spotřebitelského úvěru a zastoupeným podle § 37, e) zánikem oprávnění k činnosti zastoupeného podle tohoto zákona, f) uplynutím doby trvání oprávnění, nedojde-li k 32014L0017 prodloužení oprávnění podle § 42 odst. 3, nebo g) odnětím (§ 146).

Článek 33 Oprávnění k činnosti udělené v souladu s odst. 1 písm. článkem 29 může příslušný orgán d) domovského členského státu zprostředkovateli úvěru odejmout, jestliže zprostředkovatel úvěru d) se dostane do situace, pro kterou vnitrostátní právo stanoví odnětí oprávnění k činnosti v souvislosti se záležitostmi mimo oblast působnosti této směrnice; Článek 33 Oprávnění k činnosti udělené v souladu s odst. 1 písm. článkem 29 může příslušný orgán a) domovského členského státu zprostředkovateli úvěru odejmout, jestliže zprostředkovatel úvěru a) se oprávnění k činnosti výslovně vzdá nebo jestliže v předchozích šesti měsících nevykonával činnosti při zprostředkování úvěru uvedené v čl. 4 bodě 5 ani neposkytoval poradenské služby, pokud dotyčný členský stát nestanoví, že v těchto případech se oprávnění k činnosti zrušuje;

§ 46

Zahraniční zprostředkovatel může na území České 32014L0017 republiky zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na bydlení v rozsahu, v jakém je tuto činnost oprávněn provozovat v domovském členském státě, a to a) prostřednictvím pobočky, nebo b) jinak než prostřednictvím pobočky.

Článek odst. 1

32 Oprávnění k činnosti zprostředkovatele úvěru stanovené v čl. 29 odst. 1 vydané příslušným orgánem jeho domovského členského státu platí pro celé území Unie, aniž se vyžaduje udělení dalšího oprávnění příslušnými orgány hostitelských členských států pro výkon činností a poskytování služeb, na které se vztahuje oprávnění, pokud se původní oprávnění týká činností, které zprostředkovatel úvěru hodlá

vykonávat v hostitelských členských státech. Zprostředkovatel úvěru však nesmí poskytovat své služby v souvislosti se smlouvami o úvěru nabízenými neúvěrovými institucemi spotřebitelům v členském státě, v němž takovéto neúvěrové instituce nesmějí působit. 32014L0017

Článek odst. 2

32 Jmenovaní zástupci zapsaní do veřejného registru v členských státech využívajících možnosti podle článku 31 nesmějí vykonávat některé nebo všechny činnosti při zprostředkování úvěru stanovené v čl. 4 bodě 5 ani poskytovat poradenské služby v členských státech, v nichž takovíto jmenovaní zástupci nesmějí působit.

§ 47 odst. 1

(1) Česká národní banka sdělí zahraničnímu 32014L0017 zprostředkovateli podmínky jeho činnosti v České republice a zapíše ho do registru ve lhůtě do 1 měsíce ode dne obdržení identifikačních údajů a potvrzení příslušného orgánu dohledu o jeho zápisu do registru vedeného v jeho domovském členském státě.

Článek odst. 4

32 Předtím, než pobočka zprostředkovatele úvěru zahájí činnost, nebo do dvou měsíců od obdržení oznámení podle odst. 3 druhého pododstavce se příslušné orgány hostitelského členského státu připraví na dohled nad zprostředkovatelem úvěru v souladu s článkem 34 a v případě potřeby mu sdělí podmínky, za kterých má být tato činnost v oblastech neharmonizovaných právem Unie v hostitelském členském státě vykonávána.

§ 47 odst. 2

(2) Zahraniční zprostředkovatel je oprávněn zahájit 32014L0017 svoji činnost na území České republiky po uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy byl informován příslušným orgánem dohledu svého domovského členského státu o splnění informační povinnosti vůči České národní bance.

Článek 32 Zprostředkovatel úvěru může zahájit činnost odst. 3 třetí jeden měsíc po dni, kdy byl příslušnými pododstavec orgány domovského členského státu vyrozuměn o oznámení uvedeném v druhém

pododstavci. § 48 odst. 1

(1) Zahraniční zprostředkovatel provozující činnost v 32014L0017 České republice prostřednictvím pobočky je povinen zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na bydlení pouze tak, že jeho pracovníci splňují podmínky odborné způsobilosti podle § 60 týkající se spotřebitelských úvěrů na bydlení.

32014L0017

Článek odst. 1

9 Členské státy zajistí, aby věřitelé, zprostředkovatelé úvěru a jmenovaní zástupci u svých pracovníků vyžadovali náležitou a průběžně aktualizovanou úroveň znalostí a odborné způsobilosti v oblasti tvorby, nabízení nebo poskytování smluv o úvěru, výkonu činností při zprostředkování úvěrů uvedených v čl. 4 bodu 5 nebo poskytování poradenských služeb. Tam, kde uzavření smlouvy o úvěru zahrnuje i související doplňkovou službu, jsou vyžadovány také příslušné znalosti a odborná způsobilost týkající se dané doplňkové služby.

Článek odst. 2,3

9 2. S výjimkou případů uvedených v odstavci 3 domovské členské státy stanoví minimální požadavky na znalosti a odbornou způsobilost pracovníků věřitelů, zprostředkovatelů úvěru a jmenovaných zástupců v souladu se zásadami uvedenými v příloze III. 3. Poskytuje-li věřitel nebo zprostředkovatel úvěru své služby na území jednoho nebo několika dalších členských států i) prostřednictvím pobočky, odpovídá za stanovení minimálních požadavků na znalosti a odbornou způsobilost pracovníků pobočky hostitelský členský stát, ii) na základě volného pohybu služeb,

odpovídá za stanovení minimálních požadavků na znalosti a odbornou způsobilost pracovníků v souladu s přílohou III domovský členský stát. U požadavků uvedených v příloze III odstavci 1 písm. b), c), e) a f) však může minimální požadavky na znalosti a odbornou způsobilost stanovit hostitelský členský stát.

§ 48 odst. 2

(2) Zahraniční zprostředkovatel provozující činnost v 32014L0017 České republice jinak než prostřednictvím pobočky je povinen zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na bydlení pouze tak, že jeho pracovníci splňují podmínky odborné způsobilosti podle § 60 odst. 3 a 4 písm. c) bodu 2, 3, 5, 9 a 11.

Článek odst. 2,3

9 2. S výjimkou případů uvedených v odstavci 3 domovské členské státy stanoví minimální požadavky na znalosti a odbornou způsobilost pracovníků věřitelů, zprostředkovatelů úvěru a jmenovaných zástupců v souladu se zásadami uvedenými v příloze III. 3. Poskytuje-li věřitel nebo zprostředkovatel úvěru své služby na území jednoho nebo několika dalších členských států i) prostřednictvím pobočky, odpovídá za stanovení minimálních požadavků na znalosti a odbornou způsobilost pracovníků pobočky hostitelský členský stát, ii) na základě volného pohybu služeb, odpovídá za stanovení minimálních požadavků na znalosti a odbornou způsobilost pracovníků v souladu s přílohou III domovský členský stát. U požadavků uvedených v příloze III odstavci 1 písm. b), c), e) a f) však může minimální požadavky

na znalosti a odbornou způsobilost stanovit hostitelský členský stát.

§ 48 odst. 3

(3) Zahraniční zprostředkovatel může v České 32014L0017 republice zprostředkovávat pouze spotřebitelský úvěr nabízený osobami, které jsou na území České republiky tento spotřebitelský úvěr oprávněny poskytovat.

Článek odst. 1

32 Oprávnění k činnosti zprostředkovatele úvěru stanovené v čl. 29 odst. 1 vydané příslušným orgánem jeho domovského členského státu platí pro celé území Unie, aniž se vyžaduje udělení dalšího oprávnění příslušnými orgány hostitelských členských států pro výkon činností a poskytování služeb, na které se vztahuje oprávnění, pokud se původní oprávnění týká činností, které zprostředkovatel úvěru hodlá vykonávat v hostitelských členských státech. Zprostředkovatel úvěru však nesmí poskytovat své služby v souvislosti se smlouvami o úvěru nabízenými neúvěrovými institucemi spotřebitelům v členském státě, v němž takovéto neúvěrové instituce nesmějí působit.

§ 50 odst. 1

(1) Samostatný zprostředkovatel a vázaný zástupce 32014L0017 poskytovatele, kteří jsou oprávněni zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na bydlení, zapsaní do registru v České republice, mohou na území jiného členského státu zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na bydlení v rozsahu, v jakém jsou tuto činnost oprávněni provozovat v České republice, po splnění podmínek stanovených v § 51, a to a) prostřednictvím pobočky, nebo b) jinak než prostřednictvím pobočky.

Článek odst. 1

32 Oprávnění k činnosti zprostředkovatele úvěru stanovené v čl. 29 odst. 1 vydané příslušným orgánem jeho domovského členského státu platí pro celé území Unie, aniž se vyžaduje udělení dalšího oprávnění příslušnými orgány hostitelských členských států pro výkon činností a poskytování služeb, na které se vztahuje oprávnění, pokud se původní oprávnění týká činností, které zprostředkovatel úvěru hodlá vykonávat v hostitelských členských státech.

Zprostředkovatel úvěru však nesmí poskytovat své služby v souvislosti se smlouvami o úvěru nabízenými neúvěrovými institucemi spotřebitelům v členském státě, v němž takovéto neúvěrové instituce nesmějí působit. § 50 odst. 2

(2) Zprostředkovatel podle odstavce 1 může zahájit 32014L0017 svoji činnost na území jiného členského státu uplynutím 1 měsíce ode dne, kdy byl informován Českou národní bankou o splnění informační povinnosti podle § 51 odst. 3.

Článek 32 Zprostředkovatel úvěru může zahájit činnost odst. 3 třetí jeden měsíc po dni, kdy byl příslušnými pododstavec orgány domovského členského státu vyrozuměn o oznámení uvedeném v druhém pododstavci.

§ 51 odst. 1

(1) Zprostředkovatel podle § 50 odst. 1, který hodlá 32014L0017 zahájit svoji činnost na území jiného členského státu, oznámí tento úmysl České národní bance; v případě vázaného zástupce poskytovatele tak činí zastoupený.

Článek 32 Každý zprostředkovatel úvěru s oprávněním odst. 3 první k činnosti, který má v úmyslu poprvé pododstavec vykonávat činnost v jednom nebo několika členských státech na základě volného pohybu služeb nebo při založení pobočky, informuje příslušné orgány svého domovského členského státu.

§ 51 odst. 3

(3) Česká národní banka do 1 měsíce ode dne, kdy 32014L0017 obdržela informaci podle odstavce 1, sdělí tuto informaci příslušnému orgánu dohledu hostitelského členského státu včetně identifikačních údajů zprostředkovatele podle § 49 odst. 1. Součástí této informace je v případě vázaného zástupce poskytovatele též údaj o osobě zastoupeného a údaj o tom, že zastoupený nese odpovědnost za činnost svého vázaného zástupce. Česká národní banka současně informuje o tomto sdělení zprostředkovatele podle § 49 odst. 1; v případě vázaného zástupce poskytovatele tak činí prostřednictvím zastoupeného. Zastoupený předá tuto informaci bez zbytečného odkladu svému vázanému zástupci.

Článek 32 Do jednoho měsíce poté oznámí tyto odst. 3 druhý příslušné orgány příslušným orgánům pododstavec dotčených hostitelských členských států úmysl zprostředkovatele úvěru a současně o tomto oznámení vyrozumí dotyčného zprostředkovatele úvěru. Příslušné orgány domovského členského státu oznámí příslušným orgánům dotčených hostitelských členských států věřitele, k nimž je zprostředkovatel úvěru vázán, zda věřitelé nesou plnou a bezpodmínečnou odpovědnost za jeho činnost. Hostitelský členský stát informace od domovského členského státu

použije k zadání potřebných údajů do svého registru. § 52

Pokud zaniklo oprávnění k činnosti zprostředkovatele 32014L0017 podle § 50 odst. 1, jehož územní rozsah činnosti přesahoval hranice České republiky, informuje Česká národní banka o tomto zániku a jeho důvodech do 14 dnů příslušné orgány dohledu ostatních členských států, kde byla činnost zprostředkovatele podle § 50 odst. 1 provozována.

32014L0017

Článek 32 Každý zprostředkovatel úvěru s oprávněním odst. 3 první k činnosti, který má v úmyslu poprvé pododstavec vykonávat činnost v jednom nebo několika členských státech na základě volného pohybu služeb nebo při založení pobočky, informuje příslušné orgány svého domovského členského státu. Článek odst. 1

36

Příslušné orgány různých členských států vzájemně spolupracují, kdykoli je to nezbytné pro účely plnění jejich úkolů podle této směrnice, a využívají své pravomoci stanovené v této směrnici nebo ve vnitrostátním právu. Příslušné orgány poskytují pomoc příslušným orgánům ostatních členských států. Zejména si vyměňují informace a spolupracují při vyšetřování nebo činnostech dohledu. K usnadnění a urychlení spolupráce, a zejména výměny informací, určí členské státy jediný příslušný orgán jako kontaktní místo pro účely této směrnice. Členské státy sdělí Komisi a ostatním členským státům názvy orgánů, které určí k přijímání žádostí o výměnu informací nebo o spolupráci podle tohoto odstavce.

§ 53

Registr spravuje a provozuje Česká národní banka. 32014L0017 Registr je veden v elektronické podobě.

Článek

29

Každý členský stát zřídí jediné informační místo umožňující rychlý a snadný přístup

odst. 6

veřejnosti k informacím ve vnitrostátním registru, který se sestavuje elektronicky a průběžně aktualizuje. Tato informační místa rovněž poskytují identifikační údaje příslušným orgánům každého členského státu. Evropský orgán pro bankovnictví na svých internetových stránkách zveřejní hypertextové či jiné odkazy na toto informační místo.

§ 54

32014L0017

Článek odst. 4

31 Členské státy, které rozhodnou, že umožní zprostředkovateli úvěru ustanovit jmenované zástupce, zřídí veřejný registr obsahující alespoň informace uvedené v čl. 29 odst. 4. Jmenovaní zástupci se zapisují do veřejného registru v členském státě, v němž jsou usazeni. Registr se pravidelně aktualizuje. Je veřejně přístupný on-line.

32014L0017

Článek odst. 4

29 Členské státy zajistí, aby byli všichni zprostředkovatelé úvěru s oprávněním k činnosti zapsáni do registru vedeného u příslušného orgánu jejich domovského členského státu bez ohledu na to, zda jsou zřízeni jako fyzické či právnické osoby. Členské státy zajistí, aby byl registr zprostředkovatelů úvěru průběžně aktualizován a byl veřejně přístupný on-line.

Česká národní banka za podmínek stanovených tímto 32014L0017 zákonem do registru zapisuje a) nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru,

Článek odst. 4

29 Členské státy zajistí, aby byli všichni zprostředkovatelé úvěru s oprávněním k činnosti zapsáni do registru vedeného u

b) c) d) e)

samostatného zprostředkovatele, vázaného zástupce, zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru a zahraničního zprostředkovatele.

příslušného orgánu jejich domovského členského státu bez ohledu na to, zda jsou zřízeni jako fyzické či právnické osoby. Členské státy zajistí, aby byl registr zprostředkovatelů úvěru průběžně aktualizován a byl veřejně přístupný on-line. 32014L0017

§ 55 odst. 1

(1) Do registru se u nebankovního poskytovatele 32014L0017 spotřebitelského úvěru, samostatného zprostředkovatele, vázaného zástupce a zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru zapisují tyto údaje včetně jejich změn: a) identifikační údaje, b) předmět činnosti podle tohoto zákona v rozsahu podle skupin odbornosti, c) osoby, pro které je samostatný zprostředkovatel, vázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru činný, d) datum vzniku oprávnění k činnosti a doba trvání 32014L0017 oprávnění, e) člen statutárního orgánu, ředitel, prokurista nebo jiná osoba, kteří jsou odpovědni za zprostředkování nebo zprostředkování skutečně řídí, f) u zprostředkovatele spotřebitelského úvěru na bydlení se sídlem na území České republiky 1. územní rozsah činnosti, 2. údaj o tom, zda je jeho činnost provozována v hostitelském členském státě; pokud ano, údaj o tom,

Článek 35

Členské státy zajistí, aby neúvěrové instituce podléhaly odpovídajícímu řízení o udělení oprávnění k činnosti, včetně zápisu neúvěrové instituce do registru, a mechanismu dohledu příslušného orgánu.

Článek 29 Členské státy, které se rozhodnou využít odst. 4 závětí možnosti podle článku 30, zajistí, aby byl v 1a2 registru uveden věřitel, jehož jménem vázaný zprostředkovatel úvěru jedná. Členské státy, které se rozhodnou využít možnosti podle článku 31, zajistí, aby byl v registru uveden zprostředkovatel úvěru nebo v případě jmenovaného zástupce vázaného zprostředkovatele úvěru věřitel, jehož jménem jmenovaný zástupce jedná. Článek 29 Registr zprostředkovatelů úvěru musí odst. 4 písm. obsahovat alespoň tyto informace: b) b) členské státy, kde zprostředkovatel úvěru podniká na základě pravidel pro svobodu usazování nebo volný pohyb služeb, o nichž zprostředkovatel úvěru informoval příslušný orgán domovského členského státu v souladu s čl. 32 odst. 3;

zda je provozována prostřednictvím pobočky nebo jinak než prostřednictvím pobočky, a 3. adresa pobočky, je-li jeho činnost provozována v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, g) datum zániku oprávnění k činnosti a jeho důvod, h) přehled o pravomocně uložených pokutách a vykonatelných opatřeních k nápravě uložených Českou národní bankou, i) datum nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku a j) datum vstupu právnické osoby do likvidace. § 56

Česká národní banka zpřístupňuje údaje uvedené v § 55 32014L0017 odst. 1 a 2 způsobem umožňujícím dálkový přístup. V případě změn zůstávají trvale uveřejněny i předchozí údaje.

Článek odst. 4

29 Členské státy zajistí, aby byli všichni zprostředkovatelé úvěru s oprávněním k činnosti zapsáni do registru vedeného u příslušného orgánu jejich domovského členského státu bez ohledu na to, zda jsou zřízeni jako fyzické či právnické osoby. Členské státy zajistí, aby byl registr zprostředkovatelů úvěru průběžně aktualizován a byl veřejně přístupný on-line.

§ 59 odst. 1

(1) Nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, 32014L0017 samostatný zprostředkovatel, zastoupený ohledně údajů týkajících se jeho vázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů, které jsou o nich zapsány v registru, a dále změnu údajů o a) splnění podmínek stanovených tímto zákonem pro činnost, b) rozhodnutí o úpadku, nebo c) vstupu do likvidace.

Článek odst. 4

29 Členské státy zajistí, aby byli všichni zprostředkovatelé úvěru s oprávněním k činnosti zapsáni do registru vedeného u příslušného orgánu jejich domovského členského státu bez ohledu na to, zda jsou zřízeni jako fyzické či právnické osoby. Členské státy zajistí, aby byl registr zprostředkovatelů úvěru průběžně aktualizován a byl veřejně přístupný on-line.

§ 59 odst. 2

(2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na změny 32014L0017

Článek

29 Členské státy zajistí, aby byli všichni

§ 60 odst. 2

údajů, které jsou vedeny v základních registrech jako referenční údaje.

odst. 4

zprostředkovatelé úvěru s oprávněním k činnosti zapsáni do registru vedeného u příslušného orgánu jejich domovského členského státu bez ohledu na to, zda jsou zřízeni jako fyzické či právnické osoby. Členské státy zajistí, aby byl registr zprostředkovatelů úvěru průběžně aktualizován a byl veřejně přístupný on-line.

(2) Všeobecné znalosti se prokazují vysvědčením o 32014L0017 maturitní zkoušce nebo dokladem o dosažení vyššího vzdělání.

Článek Příloha odst. 3

Členské státy určí patřičnou úroveň znalostí III a odborné způsobilosti na základě a) odborné kvalifikace, například diplomů, titulů, odborného vzdělávání, dovednostních testů nebo b) odborné praxe, kterou lze definovat jako určitý minimální počet let odpracovaných v oblastech spojených s vytvářením, distribucí nebo zprostředkováním úvěrových produktů. Po 21. březnu 2019 se určení patřičné úrovně znalostí a odborné způsobilosti nesmí zakládat pouze na metodách uvedených v prvním pododstavci písm. b).

§ 60 odst. 3

(3) Odborné znalosti a dovednosti pro poskytování 32014L0017 nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru se prokazují osvědčením o úspěšném vykonání odborné zkoušky podle tohoto zákona. Odborná zkouška musí být vykonána prokazatelným způsobem. Odborná zkouška může být také jen písemná.

Článek Příloha odst. 3

Členské státy určí patřičnou úroveň znalostí III a odborné způsobilosti na základě a) odborné kvalifikace, například diplomů, titulů, odborného vzdělávání, dovednostních testů nebo b) odborné praxe, kterou lze definovat jako určitý minimální počet let odpracovaných v oblastech spojených s vytvářením, distribucí

nebo zprostředkováním úvěrových produktů. Po 21. březnu 2019 se určení patřičné úrovně znalostí a odborné způsobilosti nesmí zakládat pouze na metodách uvedených v prvním pododstavci písm. b). § 60 odst. 4

(4) Odbornými znalostmi a dovednostmi pro poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí pro skupinu odbornosti a) poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení 1. znalosti v rozsahu odborného minima o finančním trhu, 2. základní znalosti o struktuře, subjektech a fungování trhu spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení, 3. znalosti regulace trhu spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení, 4. znalosti etických standardů trhu spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení, pokud existují, 5. znalosti úvěrování a produktů spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení, 6. znalosti doplňkových služeb souvisejících se spotřebitelským úvěrem jiným než na bydlení, 7. základní znalosti zásad procesu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele a 8. schopnosti řádně produkty spotřebitelského úvěru spotřebiteli vysvětlit, provést základní analýzu produktů spotřebitelského úvěru a nabídnout spotřebiteli produkt, který vyhovuje jeho potřebám, b) poskytování nebo zprostředkování vázaného spotřebitelského úvěru 1. znalosti v rozsahu odborného minima o finančním trhu,

32014L0017

Článek Je třeba, aby minimální požadavky na Příloha III znalosti a odbornou způsobilost pracovníků odst. 1 písm. věřitele, zprostředkovatele úvěru a i) jmenovaného zástupce uvedené v článku 9 a osob podílejících se na vedení zprostředkovatele úvěru nebo jmenovaného zástupce uvedené v čl. 29 odst. 2 písm. c) a čl. 31 odst. 2 zahrnovaly alespoň i) patřičnou úroveň finanční a ekonomické odborné způsobilosti.

32014L0017

Článek f) patřičné znalosti trhu v příslušném Příloha III členském státě; odst. 1 písm. f)

32014L0017

Článek b) patřičné znalosti právních předpisů Příloha III týkajících se spotřebitelských smluv o úvěru, odst. 1 písm. zejména ochrany spotřebitele; b)

32014L0017

Článek g) patřičné znalosti etických standardů v Příloha III odvětví; odst. 1 písm. g)

2. základní znalosti o struktuře, subjektech a fungování trhu vázaného spotřebitelského úvěru, 3. znalosti regulace trhu vázaného spotřebitelského úvěru, 4. znalosti etických standardů trhu spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení, pokud existují, 5. znalosti úvěrování a produktů vázaného spotřebitelského úvěru, 6. znalosti doplňkových služeb souvisejících s vázaným spotřebitelským úvěrem, 7. základní znalosti zásad procesu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele a 8. schopnosti řádně produkty spotřebitelského úvěru spotřebiteli vysvětlit, provést základní analýzu produktů spotřebitelského úvěru a nabídnout spotřebiteli produkt, který vyhovuje jeho potřebám, c) poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru na bydlení 1. znalosti v rozsahu odborného minima o finančním trhu, 2. základní znalosti o struktuře, subjektech a fungování trhu spotřebitelského úvěru na bydlení, 3. znalosti regulace trhu spotřebitelského úvěru na bydlení, 4. znalosti etických standardů trhu spotřebitelského úvěru na bydlení, pokud existují, 5. znalosti úvěrování a produktů spotřebitelského úvěru na bydlení, 6. znalosti doplňkových služeb souvisejících se spotřebitelským úvěrem na bydlení, 7. základní znalosti zásad procesu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, 8. základní znalosti zásad postupu a způsobu oceňování věcí, práv a jiných majetkových hodnot poskytnutých jako zajištění spotřebitelského úvěru

32014L0017

Článek a) patřičné znalosti úvěrových produktů Příloha III spadajících do oblasti působnosti podle odst. 1 písm. článku 3 a doplňkových služeb, které jsou s a) nimi obvykle nabízeny;

32014L0017

Článek h) patřičné znalosti procesu posuzování Příloha III úvěruschopnosti spotřebitele nebo případně odst. 1 písm. odborná způsobilost v oblasti posuzování h) úvěruschopnosti spotřebitele;

32014L0017

Článek d) patřičné znalosti týkající se oceňování Příloha III zajištění; odst. 1 písm. d)

32014L0017

Článek c) patřičné znalosti a věcné porozumění, Příloha III pokud jde o postup při koupi nemovitostí; odst. 1 písm. c)

32014L0017

Článek e) patřičné znalosti uspořádání a fungování Příloha III evidence nemovitostí; odst. 1 písm. e)

na bydlení, 9. znalosti trhu nemovitých věcí, 10. znalosti postupu při koupi nemovité věci, 11. základní znalosti uspořádání a fungování katastru nemovitostí a 12. schopnosti řádně produkty spotřebitelského úvěru spotřebiteli vysvětlit, provést základní analýzu produktů spotřebitelského úvěru a nabídnout spotřebiteli produkt, který vyhovuje jeho potřebám. § 72 odst. 2

(2) Důvěryhodnou pro účely tohoto zákona není fyzická 32014L0017 osoba, a) která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin proti majetku, pro trestný čin hospodářský nebo pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, b) ohledně jejíhož majetku bylo v posledních 5 letech před rozhodným dnem, nebo kdykoliv poté vydáno rozhodnutí o úpadku, c) která byla v posledních 5 letech před rozhodným dnem, nebo kdykoliv poté členem statutárního nebo dozorčího orgánu nebo správní rady nebo jiného obdobného orgánu právnické osoby, 1. ohledně jejíhož majetku bylo vydáno rozhodnutí o úpadku, 2. na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, 3. byl-li insolvenční návrh na majetek takové právnické osoby zamítnut proto, že majetek této právnické osoby nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo 4. byl-li konkurs na její majetek zrušen proto, že majetek právnické osoby je zcela nepostačující, nebo d) které bylo v posledních 5 letech před rozhodným dnem odňato oprávnění k činnosti pro porušení podmínek stanovených tímto zákonem.

Článek 29 Členské státy zajistí, aby udělení oprávnění k odst. 2 písm. činnosti zprostředkovatelů úvěru bylo vedle b) požadavků podle článku 9 podmíněno také splněním alespoň těchto profesních požadavků: b) Fyzická osoba zřízená jako zprostředkovatel úvěru, členové představenstva či správní rady zprostředkovatele úvěru zřízeného jako právnická osoba a fyzické osoby s rovnocennými úkoly u zprostředkovatele úvěru, který je právnickou osobou, ale nemá představenstvo či správní radu, musí mít dobrou pověst. Minimálně nesmějí mít záznam v trestním rejstříku nebo jiném vnitrostátním ekvivalentu, pokud jde o závažné majetkové trestné činy nebo činy související s činností ve finančnictví, a nesměli se v minulosti dostat do úpadku, ledaže byli rehabilitováni v souladu s vnitrostátním právem.

§ 72 odst. 3

§ 75

(3) Odstavec 2 písm. b) nebo c) se nepoužije, jestliže 32014L0017 fyzická osoba splňuje podmínky uvedené v odstavci 1, a a) v odstavci 2 písm. b) nebo c) a zároveň insolvenční soud zrušil konkurs jinak než usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo jinak než proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, nebo soud zamítl insolvenční návrh jinak než proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, b) v odstavci 2 písm. c) a zároveň jde o osobu, která byla zvolena do funkce již za úpadku právnické osoby, nebo c) v odstavci 2 písm. c) a zároveň jde o osobu, která se domůže v řízení podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní určení, že dosavadní funkci vykonávala s péčí řádného hospodáře.

Článek 29 Členské státy zajistí, aby udělení oprávnění k odst. 2 písm. činnosti zprostředkovatelů úvěru bylo vedle b) požadavků podle článku 9 podmíněno také splněním alespoň těchto profesních požadavků:

Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat 32014L0017 svou činnost s odbornou péčí.

Článek odst. 1

b) Fyzická osoba zřízená jako zprostředkovatel úvěru, členové představenstva či správní rady zprostředkovatele úvěru zřízeného jako právnická osoba a fyzické osoby s rovnocennými úkoly u zprostředkovatele úvěru, který je právnickou osobou, ale nemá představenstvo či správní radu, musí mít dobrou pověst. Minimálně nesmějí mít záznam v trestním rejstříku nebo jiném vnitrostátním ekvivalentu, pokud jde o závažné majetkové trestné činy nebo činy související s činností ve finančnictví, a nesměli se v minulosti dostat do úpadku, ledaže byli rehabilitováni v souladu s vnitrostátním právem. 7 Členské státy vyžadují, aby věřitel, zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce při tvorbě úvěrového produktu nebo poskytování úvěru, zprostředkování úvěru či poskytování poradenských služeb o úvěru a případně doplňkových služeb spotřebiteli nebo při plnění smlouvy o úvěru jednal čestně, přiměřeně, transparentně a profesionálně a zohledňoval práva a zájmy spotřebitele. Při poskytování či zprostředkování úvěru nebo poskytování

poradenských služeb o úvěru a případně doplňkových služeb se vychází z informací o situaci spotřebitele, z veškerých zvláštních požadavků, které spotřebitel sdělil, a z přiměřených předpokladů o rizicích, kterým může být spotřebitel po celou dobu trvání smlouvy o úvěru vystaven. Při poskytování poradenských služeb se mimoto vychází z informací požadovaných v čl. 22 odst. 3 písm. a). § 76 odst. 1

(1) Poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, 32014L0017 transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

Článek odst. 1

7 Členské státy vyžadují, aby věřitel, zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce při tvorbě úvěrového produktu nebo poskytování úvěru, zprostředkování úvěru či poskytování poradenských služeb o úvěru a případně doplňkových služeb spotřebiteli nebo při plnění smlouvy o úvěru jednal čestně, přiměřeně, transparentně a profesionálně a zohledňoval práva a zájmy spotřebitele. Při poskytování či zprostředkování úvěru nebo poskytování poradenských služeb o úvěru a případně doplňkových služeb se vychází z informací o situaci spotřebitele, z veškerých zvláštních požadavků, které spotřebitel sdělil, a z přiměřených předpokladů o rizicích, kterým může být spotřebitel po celou dobu trvání smlouvy o úvěru vystaven. Při poskytování poradenských služeb se mimoto vychází z informací požadovaných v čl. 22 odst. 3 písm. a).

§ 76 odst. 2

(2) Poskytovatel a zprostředkovatel jedná tak, aby bylo 32014L0017 spotřebiteli zřejmé, zda jde o poskytovatele, samostatného zprostředkovatele, vázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru; u vázaného zástupce a zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru musí být z jeho jednání zřejmá osoba zastoupeného.

Článek 15 Členské státy zajistí, aby v dostatečném odst. 1 písm. předstihu před výkonem kterékoli z činností c) při zprostředkování úvěru vyjmenovaných v čl. 4 bodě 5 poskytl zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce spotřebiteli na papíře nebo na jiném trvalém nosiči alespoň tyto informace: c) zda je zprostředkovatel úvěru vázaným zprostředkovatelem nebo pracuje výhradně pro jednoho nebo několik věřitelů. Je-li zprostředkovatel úvěru vázaným zprostředkovatelem nebo pracuje-li výhradně pro jednoho nebo několik věřitelů, uvede jeho nebo jejich jména či názvy. Zprostředkovatel úvěru může uvést, že je nezávislý, pokud splňuje podmínky stanovené v souladu s čl. 22 odst. 4;

32008L0048

§ 77 odst. 1

(1) Poskytovatel a zprostředkovatel při komunikaci se 32014L0017 spotřebitelem, včetně propagačního sdělení, nesmí používat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace.

Článek písm. a)

Článek 10

21 Členské státy zajistí, aby a) zprostředkovatel úvěru v reklamě a dokumentaci určené pro spotřebitele uváděl rozsah svých oprávnění, zejména zda pracuje výhradně s jedním nebo s více věřiteli nebo jako nezávislý makléř; Aniž je dotčena směrnice 2005/29/ES, vyžadují členské státy, aby veškerá reklamní a marketingová komunikace týkající se smluv o úvěru byla přiměřená, jasná a nezavádějící. Zejména jsou zakázány formulace, které mohou u spotřebitele vyvolat falešná očekávání ohledně

dostupnosti nebo nákladů úvěru. § 77 odst. 2

(2) Poskytovatel a zprostředkovatel zajistí, aby obsah 32008L0048 komunikace byl a) podán jasným, výstižným a zřetelným způsobem a b) dostačující a přesný a nezastíral, nezlehčoval nebo nezamlčoval důležité skutečnosti, informace nebo 32014L0017 upozornění, zejména nepoužíval formulace, které mohou u spotřebitele vyvolávat klamné očekávání týkající se dostupnosti spotřebitelského úvěru a výše jeho nákladů.

32014L0017

Článek odst. 2

4 Standardní informace musí obsahovat jasným, výstižným a zřetelným způsobem prostřednictvím reprezentativního příkladu

Článek odst. 1

7 Členské státy vyžadují, aby věřitel, zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce při tvorbě úvěrového produktu nebo poskytování úvěru, zprostředkování úvěru či poskytování poradenských služeb o úvěru a případně doplňkových služeb spotřebiteli nebo při plnění smlouvy o úvěru jednal čestně, přiměřeně, transparentně a profesionálně a zohledňoval práva a zájmy spotřebitele. Při poskytování či zprostředkování úvěru nebo poskytování poradenských služeb o úvěru a případně doplňkových služeb se vychází z informací o situaci spotřebitele, z veškerých zvláštních požadavků, které spotřebitel sdělil, a z přiměřených předpokladů o rizicích, kterým může být spotřebitel po celou dobu trvání smlouvy o úvěru vystaven. Při poskytování poradenských služeb se mimoto vychází z informací požadovaných v čl. 22 odst. 3 písm. a).

Článek 10

Aniž je dotčena směrnice 2005/29/ES, vyžadují členské státy, aby veškerá reklamní a marketingová komunikace týkající se smluv o úvěru byla přiměřená, jasná a nezavádějící. Zejména jsou zakázány formulace, které mohou u spotřebitele

vyvolat falešná očekávání dostupnosti nebo nákladů úvěru. § 78 odst. 2

ohledně

(2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 32014L0017 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, c) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se poskytování, změny nebo zániku spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 odst. 3, záznamu o indexu použitém podle § 102 odst. 5, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, d) záznamy z jiné komunikace mezi poskytovatelem a spotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitele, a e) dokumenty nebo jiné záznamy uvedené v písmenech c) a d), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce.

Článek písm. b)

24 Stanoví-li smlouva o úvěru pro úvěr pohyblivou úrokovou sazbu, členské státy zajistí, aby

§ 80

Jedná-li samostatný zprostředkovatel jménem a na účet 32014L0017 spotřebitele na základě smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru a pobírá-li od spotřebitele za tuto činnost odměnu, nesmí současně ohledně spotřebitelského úvěru, který je předmětem této smlouvy, jednat jménem a na účet poskytovatele a pobírat od něj odměnu.

Článek 22 Členské státy mohou pro používání slovních odst. 4 čtvrtý spojení „nezávislé poradenství“ nebo pododstavec „nezávislý poradce“ věřitelem, zprostředkovatelem úvěru nebo jmenovaným zástupcem stanovit přísnější požadavky, včetně zákazu odměňování věřitelem.

§ 81

Použít pojem nezávislý, jeho odvozeniny, významová 32014L0017 synonyma nebo překlady do jiného jazyka je při poskytování či zprostředkování spotřebitelského úvěru oprávněn pouze poskytovatel nebo zprostředkovatel, kteří zvažují produkty spotřebitelského úvěru od většiny poskytovatelů na trhu, a

Článek odst. 4

b) o indexech používaných pro výpočet výpůjční úrokové sazby uchovávali jejich poskytovatelé nebo věřitelé záznamy.

22 Členské státy mohou zakázat používání výrazů „poradenství“, „poradce“ nebo obdobných výrazů, jestliže spotřebitelům poskytuje poradenské služby věřitel, vázaný zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný

kteří zajistí, aby struktura odměňování jejich pracovníků a zprostředkovatelů a jejich pracovníků nebyla na újmu jejich schopnosti jednat v nejlepším zájmu spotřebitele, zejména aby nebyla závislá na prodejních cílech.

zástupce vázaného zprostředkovatele úvěru. Pokud členské státy používání výrazů „poradenství“ a „poradce“ nezakáží, uloží pro používání slovních spojení „nezávislé poradenství“ nebo „nezávislý poradce“ věřitelem, zprostředkovatelem úvěru nebo jmenovaným zástupcem poskytujícím poradenské služby tyto podmínky: a) věřitel, zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce musí zvážit dostatečně velký počet smluv o úvěru, které jsou k dispozici na trhu, a b) věřitel, zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce nesmí být za tyto poradenské služby odměňován jedním nebo více věřiteli. Druhý pododstavec písm. b) se použije, pouze pokud je zvažován menší počet věřitelů než většina na trhu. Členské státy mohou pro používání slovních spojení „nezávislé poradenství“ nebo „nezávislý poradce“ věřitelem, zprostředkovatelem úvěru nebo jmenovaným zástupcem stanovit přísnější požadavky, včetně zákazu odměňování věřitelem.

§ 83 odst. 1

(1) Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru 32014L0017 nevzniká poskytovateli nebo zprostředkovateli právo na odměnu nebo jinou platbu s výjimkou práva na náhradu daní,

Článek odst. 5

7 Členské státy mohou uložit zákaz nebo omezení plateb spotřebitele věřiteli nebo zprostředkovateli úvěru před uzavřením

správních poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a účelně vynaložených nákladů na ocenění předmětu zajištění spotřebitelského úvěru. Povinnost splnit podmínky pro poskytnutí spotřebitelského úvěru ze stavebního spoření podle zákona upravujícího stavební spoření tím není dotčena.

smlouvy o úvěru.

§ 83 odst. 2

(2) V případě, že poskytovatel nebo zprostředkovatel 32014L0017 vyžaduje po spotřebiteli náhradu nákladů na ocenění nemovité věci poskytnuté jako zajištění spotřebitelského úvěru, je povinen vydat výsledek tohoto ocenění a jeho odůvodnění spotřebiteli bez zbytečného odkladu po jeho vyhotovení.

Článek odst. 1

19 Členské státy zajistí, aby byly na jejich území vytvořeny spolehlivé standardy oceňování nemovitostí určených k bydlení pro účely poskytování hypotečních úvěrů. Členské státy vyžadují, aby věřitelé zajistili používání uvedených standardů, jestliže ocenění nemovitosti provádějí sami, nebo aby podnikli přiměřené kroky k zajištění toho, že uvedené standardy budou použity, provádí-li ocenění třetí osoba. Jsou-li regulací nezávislých odhadců provádějících oceňování nemovitostí pověřeny vnitrostátní orgány, zajistí, aby tito odhadci dodržovali platná vnitrostátní pravidla.

§ 84 odst. 1

(1) Poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím 32014L0017 rady podle § 85 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a lhůtu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

Článek odst. 1

7 Členské státy vyžadují, aby věřitel, zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce při tvorbě úvěrového produktu nebo poskytování úvěru, zprostředkování úvěru či poskytování poradenských služeb o úvěru a případně doplňkových služeb spotřebiteli nebo při plnění smlouvy o úvěru jednal čestně, přiměřeně, transparentně a profesionálně a zohledňoval práva a zájmy spotřebitele. Při poskytování či zprostředkování úvěru nebo poskytování poradenských služeb o úvěru a případně doplňkových služeb se vychází z informací o

situaci spotřebitele, z veškerých zvláštních požadavků, které spotřebitel sdělil, a z přiměřených předpokladů o rizicích, kterým může být spotřebitel po celou dobu trvání smlouvy o úvěru vystaven. Při poskytování poradenských služeb se mimoto vychází z informací požadovaných v čl. 22 odst. 3 písm. a). 32008L0048

Článek odst. 1

8 Členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

32014L0017

Článek odst. 3

20 Členské státy zajistí, aby věřitelé v předsmluvní fázi jasně a přímo stanovili nutné informace a nezávisle ověřitelné důkazy, které musí spotřebitel poskytnout, a lhůty, v nichž tak musí učinit. Tato žádost o informace musí být přiměřená a omezit se na to, co je nezbytné k řádnému posouzení úvěruschopnosti. Členské státy věřitelům povolí žádat o vysvětlení informací obdržených v reakci na uvedenou žádost, jeli to k posouzení úvěruschopnosti nezbytné. Členské státy nedovolí, aby věřitel smluvní

vztah ze smlouvy o úvěru ukončil z toho důvodu, že informace poskytnuté spotřebitelem před jejím uzavřením byly neúplné. Druhý pododstavec členským státům nebrání v tom, aby věřiteli povolily smluvní vztah ze smlouvy o úvěru ukončit, pokud se prokáže, že spotřebitel informace vědomě neposkytl nebo poskytl informace nepravdivé. 32014L0017

Článek 22 Jsou-li spotřebitelům poskytovány odst. 3 písm. poradenské služby, členské státy vedle d) požadavků stanovených v článcích 7 a 9 zajistí, aby d) věřitel, zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce jednal v nejlepším zájmu spotřebitele tím, že i) se informuje o potřebách a situaci spotřebitele a ii) doporučí vhodné smlouvy o úvěru v souladu s písmeny a), b) a c) a

32014L0017

Článek 22 Jsou-li spotřebitelům poskytovány odst. 3 písm. poradenské služby, členské státy vedle a) požadavků stanovených v článcích 7 a 9 zajistí, aby a) věřitel, zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce získal nezbytné informace o osobní a finanční situaci spotřebitele, jeho preferencích a cílech, a mohl mu tak doporučit vhodné smlouvy o úvěru. Toto posouzení musí vycházet z

informací, které jsou v daném okamžiku aktuální, a musí zohlednit přiměřené předpoklady ohledně rizik pro situaci spotřebitele po celou dobu trvání navrhované smlouvy o úvěru;

§ 84 odst. 2

32014L0017

Článek odst. 2

20 Členské státy zajistí, aby zprostředkovatelé úvěru nebo jmenovaní zástupci správně předkládali nezbytné informace získané od spotřebitele příslušnému věřiteli, a umožnili mu tak posouzení úvěruschopnosti provést.

(2) Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo 32014L0017 zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

Článek odst. 4

20 Členské státy disponují opatřeními k zajištění toho, aby si spotřebitelé byli vědomi nutnosti poskytnout v reakci na žádost podle odst. 3 prvního pododstavce pravdivé informace a aby tyto informace byly úplné v míře, v jaké je to pro řádné posouzení úvěruschopnosti nezbytné. Věřitel, zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce spotřebitele upozorní, že nebude-li věřitel schopen posouzení úvěruschopnosti provést, protože se spotřebitel rozhodne neposkytnout k tomu nezbytné informace či ověření, není možné úvěr poskytnout. Toto upozornění lze poskytnout ve standardizované formě.

32008L0048

Článek odst. 1

8 Členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi.

Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. 32014L0017

Článek odst. 3

20 Členské státy zajistí, aby věřitelé v předsmluvní fázi jasně a přímo stanovili nutné informace a nezávisle ověřitelné důkazy, které musí spotřebitel poskytnout, a lhůty, v nichž tak musí učinit. Tato žádost o informace musí být přiměřená a omezit se na to, co je nezbytné k řádnému posouzení úvěruschopnosti. Členské státy věřitelům povolí žádat o vysvětlení informací obdržených v reakci na uvedenou žádost, jeli to k posouzení úvěruschopnosti nezbytné. Členské státy nedovolí, aby věřitel smluvní vztah ze smlouvy o úvěru ukončil z toho důvodu, že informace poskytnuté spotřebitelem před jejím uzavřením byly neúplné. Druhý pododstavec členským státům nebrání v tom, aby věřiteli povolily smluvní vztah ze smlouvy o úvěru ukončit, pokud se prokáže, že spotřebitel informace vědomě neposkytl nebo poskytl informace nepravdivé.

32014L0017

Článek odst. 1

20 Posouzení úvěruschopnosti podle článku 18 se provádí na základě nezbytných, dostačujících a přiměřených informací o příjmech a výdajích spotřebitele a o jeho dalších finančních a ekonomických

poměrech. Věřitel tyto informace získá z relevantních vnitřních či vnějších zdrojů, mimo jiné i od spotřebitele, a to včetně informací poskytnutých zprostředkovateli úvěru nebo jmenovanému zástupci v průběhu procesu žádání o úvěr. Tyto informace musí být náležitě ověřeny, mimo jiné v případě nutnosti také použitím nezávisle ověřitelné dokumentace. § 84 odst. 3

(3) Sdělené nebo zveřejněné informace podle odstavce 32014L0017 1 obsahují upozornění, že pokud spotřebitel nesplní povinnost podle odstavce 2 a poskytovatel proto nebude schopen posoudit jeho úvěruschopnost, poskytovatel spotřebitelský úvěr neposkytne.

Článek odst. 4

20 Členské státy disponují opatřeními k zajištění toho, aby si spotřebitelé byli vědomi nutnosti poskytnout v reakci na žádost podle odst. 3 prvního pododstavce pravdivé informace a aby tyto informace byly úplné v míře, v jaké je to pro řádné posouzení úvěruschopnosti nezbytné. Věřitel, zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce spotřebitele upozorní, že nebude-li věřitel schopen posouzení úvěruschopnosti provést, protože se spotřebitel rozhodne neposkytnout k tomu nezbytné informace či ověření, není možné úvěr poskytnout. Toto upozornění lze poskytnout ve standardizované formě.

§ 84 odst. 4

(4) Závazek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru na 32014L0017 bydlení nemůže být zrušen pouze proto, že informace poskytnuté spotřebitelem podle odstavce 2 před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru byly neúplné. To neplatí, pokud spotřebitel vědomě poskytl neúplné informace nebo vědomě poskytl informace nepravdivé.

Článek 20 Členské státy nedovolí, aby věřitel smluvní odst. 3 druhý vztah ze smlouvy o úvěru ukončil z toho pododstavec důvodu, že informace poskytnuté spotřebitelem před jejím uzavřením byly neúplné.

32014L0017

Článek 20 Druhý pododstavec členským státům nebrání odst. 3 třetí v tom, aby věřiteli povolily smluvní vztah ze

pododstavec

§ 85 odst. 1

smlouvy o úvěru ukončit, pokud se prokáže, že spotřebitel informace vědomě neposkytl nebo poskytl informace nepravdivé.

32014L0017

Článek odst. 4

18 Členské státy zajistí, aby v případě, že věřitel smlouvu o úvěru se spotřebitelem uzavře, nemohl následně tuto smlouvu zrušit nebo změnit v neprospěch spotřebitele z toho důvodu, že posouzení úvěruschopnosti bylo provedeno nesprávně. Tento odstavec se nepoužije, pokud se prokáže, že spotřebitel vědomě neposkytl informace ve smyslu článku 20 nebo že poskytl informace nepravdivé.

(1) Poskytuje-li poskytovatel nebo zprostředkovatel 32014L0017 radu, činí tak na základě a) analýzy 1. finanční situace spotřebitele, jeho požadavků, cílů a potřeb, která vychází z aktuálních informací, a 2. rizik, kterým může být spotřebitel vystaven po celou dobu trvání spotřebitelského úvěru, a b) výběru z dostatečného počtu vhodných produktů spotřebitelského úvěru 1. v případě samostatného zprostředkovatele a jeho vázaného zástupce dostupných na trhu, nebo 2. v případě poskytovatele a jeho vázaného zástupce dostupných alespoň z vlastní nabídky poskytovatele.

Článek odst. 1

7 Členské státy vyžadují, aby věřitel, zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce při tvorbě úvěrového produktu nebo poskytování úvěru, zprostředkování úvěru či poskytování poradenských služeb o úvěru a případně doplňkových služeb spotřebiteli nebo při plnění smlouvy o úvěru jednal čestně, přiměřeně, transparentně a profesionálně a zohledňoval práva a zájmy spotřebitele. Při poskytování či zprostředkování úvěru nebo poskytování poradenských služeb o úvěru a případně doplňkových služeb se vychází z informací o situaci spotřebitele, z veškerých zvláštních požadavků, které spotřebitel sdělil, a z přiměřených předpokladů o rizicích, kterým může být spotřebitel po celou dobu trvání smlouvy o úvěru vystaven. Při poskytování poradenských služeb se mimoto vychází z

informací požadovaných v čl. 22 odst. 3 písm. a). 32014L0017

Článek 22 Jsou-li spotřebitelům poskytovány odst. 3 písm. poradenské služby, členské státy vedle b) požadavků stanovených v článcích 7 a 9 zajistí, aby b) věřitel, vázaný zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce vázaného zprostředkovatele úvěru zvážil dostatečně velký počet smluv o úvěru ve své nabídce produktů a doporučil z ní jednu nebo několik smluv o úvěru vhodných s ohledem na potřeby a finanční a osobní situaci spotřebitele;

32014L0017

Článek 22 Jsou-li spotřebitelům poskytovány odst. 3 písm. poradenské služby, členské státy vedle c) požadavků stanovených v článcích 7 a 9 zajistí, aby c) zprostředkovatel úvěru, který není vázaným zprostředkovatelem, nebo jmenovaný zástupce zprostředkovatele úvěru, který není vázaným zprostředkovatelem, zvážil dostatečně velký počet smluv o úvěru, které jsou k dispozici na trhu, a doporučil z nich jednu nebo několik smluv o úvěru vhodných s ohledem na potřeby a finanční a osobní situaci spotřebitele;

32014L0017

Článek 22 Jsou-li spotřebitelům poskytovány odst. 3 písm. poradenské služby, členské státy vedle

d)

požadavků stanovených v článcích 7 a 9 zajistí, aby d) věřitel, zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce jednal v nejlepším zájmu spotřebitele tím, že i) se informuje o potřebách a situaci spotřebitele a ii) doporučí vhodné smlouvy o úvěru v souladu s písmeny a), b) a c) a

32014L0017

Článek 22 Členské státy zajistí, aby před poskytnutím odst. 2 písm. poradenských služeb nebo případně před a) uzavřením smlouvy o poskytnutí poradenských služeb poskytl věřitel, zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce spotřebiteli na papíře nebo jiném trvalém nosiči tyto informace: a) zda bude doporučení vycházet ze zvážení pouze vlastní řady produktů v souladu s odst. 3 písm. b) nebo širokého spektra produktů z celého trhu v souladu s odst. 3 písm. c), tak aby spotřebitel porozuměl tomu, na jakém základě je doporučení učiněno; Informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b) mohou být spotřebiteli poskytnuty formou doplňujících předsmluvních informací.

32014L0017

Článek 22 Jsou-li spotřebitelům poskytovány odst. 3 písm. poradenské služby, členské státy vedle a) požadavků stanovených v článcích 7 a 9

zajistí, aby a) věřitel, zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce získal nezbytné informace o osobní a finanční situaci spotřebitele, jeho preferencích a cílech, a mohl mu tak doporučit vhodné smlouvy o úvěru. Toto posouzení musí vycházet z informací, které jsou v daném okamžiku aktuální, a musí zohlednit přiměřené předpoklady ohledně rizik pro situaci spotřebitele po celou dobu trvání navrhované smlouvy o úvěru; § 85 odst. 2

(2) Poskytovatel nebo zprostředkovatel je povinen 32014L0017 sdělit spotřebiteli, z kterých produktů kterých poskytovatelů výběr podle odstavce 1 vychází.

Článek 22 Členské státy zajistí, aby před poskytnutím odst. 2 písm. poradenských služeb nebo případně před a) uzavřením smlouvy o poskytnutí poradenských služeb poskytl věřitel, zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce spotřebiteli na papíře nebo jiném trvalém nosiči tyto informace: a) zda bude doporučení vycházet ze zvážení pouze vlastní řady produktů v souladu s odst. 3 písm. b) nebo širokého spektra produktů z celého trhu v souladu s odst. 3 písm. c), tak aby spotřebitel porozuměl tomu, na jakém základě je doporučení učiněno; Informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b) mohou být spotřebiteli poskytnuty formou doplňujících předsmluvních informací.

§ 85 odst. 3

(3) Spotřebitel obdrží v listinné podobě nebo na jiném 32014L0017 trvalém nosiči dat záznam o poskytnuté radě podle odstavce

Článek 22 Jsou-li spotřebitelům poskytovány odst. 3 písm. poradenské služby, členské státy vedle

1, který obsahuje a) požadavky, cíle a potřeby spotřebitele související s daným spotřebitelským úvěrem, b) důvody, na kterých poskytovatel nebo zprostředkovatel zakládá svou radu podle odstavce 1 týkající se uzavření vhodné smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo podstatné změny závazku z takové smlouvy, c) vysvětlení dopadu uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo podstatné změny závazku z takové smlouvy na spotřebitele, včetně souvisejících rizik, a 32014L0017 d) analýzu podle odstavce 1 písm. a).

e)

požadavků stanovených v článcích 7 a 9 zajistí, aby e) věřitel, zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce poskytl spotřebiteli záznam svého doporučení v papírové podobě nebo na jiném trvalém nosiči.

Článek 22 Jsou-li spotřebitelům poskytovány odst. 3 písm. poradenské služby, členské státy vedle d) požadavků stanovených v článcích 7 a 9 zajistí, aby d) věřitel, zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce jednal v nejlepším zájmu spotřebitele tím, že i) se informuje o potřebách a situaci spotřebitele a ii) doporučí vhodné smlouvy o úvěru v souladu s písmeny a), b) a c) a

32014L0017

Článek 22 Členské státy zajistí, aby před poskytnutím odst. 2 písm. poradenských služeb nebo případně před a) uzavřením smlouvy o poskytnutí poradenských služeb poskytl věřitel, zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce spotřebiteli na papíře nebo jiném trvalém nosiči tyto informace: a) zda bude doporučení vycházet ze zvážení pouze vlastní řady produktů v souladu s odst. 3 písm. b) nebo širokého spektra produktů z celého trhu v souladu s odst. 3 písm. c), tak

aby spotřebitel porozuměl tomu, na jakém základě je doporučení učiněno; Informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b) mohou být spotřebiteli poskytnuty formou doplňujících předsmluvních informací. § 86 odst. 1

(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o 32008L0048 spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

Článek odst. 1

8 Členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

32014L0017

Článek odst. 1

20 Posouzení úvěruschopnosti podle článku 18 se provádí na základě nezbytných, dostačujících a přiměřených informací o příjmech a výdajích spotřebitele a o jeho dalších finančních a ekonomických poměrech. Věřitel tyto informace získá z relevantních vnitřních či vnějších zdrojů, mimo jiné i od spotřebitele, a to včetně informací poskytnutých zprostředkovateli úvěru nebo jmenovanému zástupci v průběhu procesu žádání o úvěr. Tyto informace musí být náležitě ověřeny, mimo jiné v případě nutnosti také použitím nezávisle ověřitelné dokumentace.

32014L0017

Článek odst. 6

18 Členské státy zajistí, aby po uzavření smlouvy o úvěru byla před jakýmkoli významným zvýšením celkové výše úvěru úvěruschopnost spotřebitele znovu posouzena na základě aktuálních informací, nebyl-li tento dodatečný úvěr předpokládán a zahrnut v původním posouzení úvěruschopnosti.

32014L0017

Článek odst. 1

18 Členské státy zajistí, aby před uzavřením smlouvy o úvěru věřitel důkladně posoudil úvěruschopnost spotřebitele. Při tomto posuzování se náležitě zohlední faktory, které jsou relevantní pro ověření pravděpodobnosti, že spotřebitel své závazky ze smlouvy o úvěru splní.

32014L0017

Článek 18 Členské státy zajistí, aby odst. 5 písm. a) věřitel dal spotřebiteli úvěr k dispozici a) pouze tehdy, pokud výsledek posouzení úvěruschopnosti napovídá, že závazky ze smlouvy o úvěru budou pravděpodobně splaceny tak, jak smlouva požaduje;

32008L0048

Článek odst. 2

8 Členské státy zajistí, že pokud se strany dohodnou na změně celkové výše úvěru po uzavření úvěrové smlouvy, věřitel aktualizuje finanční informace týkající se spotřebitele, jež má k dispozici, a posoudí úvěruschopnost spotřebitele před jakýmkoli významným zvýšením celkové výše úvěru.

§ 86 odst. 2

(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti 32014L0017 spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Článek odst. 3

18

Při posuzování úvěruschopnosti však nelze spoléhat převážně na to, že hodnota nemovitosti určené k bydlení převyšuje výši úvěru, nebo na předpoklad, že její hodnota vzroste, není-li účelem smlouvy o úvěru výstavba nebo rekonstrukce nemovitosti určené k bydlení.

§ 88 odst. 1

(1) Osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr se 32008L0048 mohou vzájemně informovat o údajích o dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti spotřebitele, prostřednictvím databáze spravované právnickou osobou, která a) zpracovává údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti, b) poskytuje přístup k těmto údajům osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr, 32014L0017 c) umožňuje osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr se sídlem nebo skutečným sídlem v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako osobám se sídlem nebo místem podnikání v České republice, d) nepodmiňuje přístup osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům oprávněním takové osoby k činnosti banky, zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, e) zachovává ohledně získaných údajů mlčenlivost a chrání 32014L0017 je před zneužitím a f) uveřejní podmínky přístupu osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Článek odst. 1

9 Každý členský stát v případě přeshraničního úvěru zajistí přístup pro věřitele z jiných členských států k databázím používaným v tomto členském státě k posuzování úvěruschopnosti spotřebitelů. Podmínky přístupu nesmějí být diskriminační.

Článek odst. 1

21 Každý členský stát zajistí pro všechny věřitele ze všech členských států přístup k databázím používaným v daném členském státě k posuzování úvěruschopnosti spotřebitelů a za výhradním účelem kontroly plnění jejich úvěrových závazků po dobu trvání smlouvy o úvěru. Podmínky přístupu musí být nediskriminační.

Článek odst. 2

21 Odstavec 1 se použije na databáze spravované soukromými úvěrovými kancelářemi nebo agenturami, jež referují o úvěrech, i na veřejné registry.

§ 88 odst. 2

(2) Poskytovatel je povinen k údajům získaným o 32008L0048 spotřebiteli z databáze podle odstavce 1 přistupovat tak, jako by šlo o údaje, které získal od spotřebitele sám. Poskytovatel může údaje o spotřebiteli získané prostřednictvím databáze podle odstavce 1 využít výhradně pro vyhodnocení předpokladů řádného splácení jeho dluhů, zejména ke splnění povinností podle § 85 a 86.

Článek odst. 1

9 Každý členský stát v případě přeshraničního úvěru zajistí přístup pro věřitele z jiných členských států k databázím používaným v tomto členském státě k posuzování úvěruschopnosti spotřebitelů. Podmínky přístupu nesmějí být diskriminační.

32014L0017

Článek odst. 1

21 Každý členský stát zajistí pro všechny věřitele ze všech členských států přístup k databázím používaným v daném členském státě k posuzování úvěruschopnosti spotřebitelů a za výhradním účelem kontroly plnění jejich úvěrových závazků po dobu trvání smlouvy o úvěru. Podmínky přístupu musí být nediskriminační.

32014L0017

Článek odst. 2

21 Odstavec 1 se použije na databáze spravované soukromými úvěrovými kancelářemi nebo agenturami, jež referují o úvěrech, i na veřejné registry.

§ 88 odst. 3

(3) Poskytovatel informuje spotřebitele v souladu se 32014L0017 zákonem upravujícím ochranu osobních údajů o svém záměru vyhledávat o spotřebiteli údaje v databázi podle odstavce 1.

Článek 18 Členské státy zajistí, aby odst. 5 písm. b) věřitel spotřebitele předem informoval v b) souladu s článkem 10 směrnice 95/46/ES o tom, že bude vyhledávat v databázi;

§ 89

Odmítne-li poskytovatel poskytnout spotřebiteli 32008L0048 spotřebitelský úvěr v důsledku posouzení jeho úvěruschopnosti, poskytovatel informuje spotřebitele bez zbytečného odkladu o tomto odmítnutí a pokud je důvodem neposkytnutí výsledek automatizovaného zpracování údajů,

Článek odst. 2

9 Pokud je žádost o poskytnutí úvěru zamítnuta na základě vyhledávání v databázi, věřitel okamžitě a bezplatně vyrozumí spotřebitele o výsledku tohoto vyhledávání a sdělí mu údaje o použité databázi

nebo vyhledávání v databázi podle § 88 odst. 1, poskytovatel 32014L0017 spotřebitele vyrozumí o tomto výsledku a o použité databázi.

Článek 18 Členské státy zajistí, aby odst. 5 písm. c) v případě zamítnutí žádosti o úvěr věřitel c) spotřebitele neprodleně informoval o tomto zamítnutí, a pokud uvedené rozhodnutí vychází z automatizovaného zpracování údajů, i o této skutečnosti. Pokud je zamítnutí založeno na výsledcích vyhledávání v databázi, věřitel spotřebitele rovněž informuje o výsledcích tohoto vyhledávání a sdělí mu údaje o použité databázi.

§ 90 odst. 1

(1) Poskytovatel a zprostředkovatel poskytuje 32014L0017 informace požadované tímto zákonem spotřebiteli bezplatně.

Článek 8

§ 91 odst. 1

(1) Jestliže je nabízen spotřebitelský úvěr nebo jeho 32008L0048 zprostředkování reklamou, jejíž součástí je jakýkoliv číselný údaj o jeho nákladech, musí reklama obsahovat a) u spotřebitelského úvěru na bydlení jméno poskytovatele nebo tam, kde je to relevantní, zprostředkovatele, b) v případě požadavku na zajištění spotřebitelského úvěru na bydlení informaci o tomto požadavku, 32008L0048 c) roční procentní sazbu nákladů, která musí být uvedena alespoň stejně zřetelně jako jakákoli informace o zápůjční úrokové sazbě, d) zápůjční úrokovou sazbu s rozlišením, zda jde o pevnou nebo pohyblivou zápůjční úrokovou sazbu nebo 32014L0017 kombinaci obou, a to spolu s údaji o veškerých poplatcích spojených se spotřebitelským úvěrem, které jsou součástí celkových nákladů spotřebitelského úvěru, e) celkovou výši spotřebitelského úvěru,

Článek 4 Jakákoli reklama týkající se úvěrových odst. 1 první smluv, jež uvádí úrokovou sazbu nebo pododstavec jakékoli údaje o nákladech úvěru pro spotřebitele, musí uvádět standardní informace v souladu s tímto článkem. Článek odst. 2

Členské státy zajistí, aby informace poskytované spotřebitelům na základě požadavků této směrnice byly spotřebitelům poskytovány bezplatně.

4 Standardní informace musí obsahovat jasným, výstižným a zřetelným způsobem prostřednictvím reprezentativního příkladu

Článek 11 Členské státy zajistí, aby jakákoli reklama na odst. 1 první smlouvy o úvěru, jež uvádí úrokovou sazbu pododstavec nebo jakékoli číselné údaje o nákladech úvěru pro spotřebitele, uváděla standardní informace v souladu s tímto článkem.

f) výši jednotlivých splátek, v případě spotřebitelského 32014L0017 úvěru na bydlení i jejich počet, g) celkovou částku splatnou spotřebitelem, h) dobu trvání spotřebitelského úvěru, i) v případě spotřebitelského úvěru ve formě odložené platby za konkrétní zboží nebo službu jejich cenu a výši případné zálohy, j) informaci o povinnosti uzavřít smlouvu o doplňkové 32014L0017 službě související se spotřebitelským úvěrem, zejména pojištění, je-li uzavření takové smlouvy podmínkou pro získání spotřebitelského úvěru za nabízených podmínek a náklady na tuto službu nelze určit předem, a k) v případě, že je nabízen spotřebitelský úvěr v cizí měně, upozornění, že změna směnného kurzu může ovlivnit výši splátek a celkovou částku splatnou spotřebitelem.

Článek 11 Standardní informace musí obsahovat odst. 2 písm. jasným, výstižným a zřetelným způsobem a) totožnost věřitele nebo tam, kde je to relevantní, zprostředkovatele úvěru nebo jmenovaného zástupce; Článek 11 Standardní informace musí obsahovat odst. 2 písm. jasným, výstižným a zřetelným způsobem b) informaci, že je smlouva o úvěru zajištěna zástavním právem k nemovitosti určené k bydlení nebo jiným srovnatelným zajištěním běžně používaným v členském státě na nemovitosti určené k bydlení nebo právem k nemovitosti určené k bydlení, je-li to relevantní;

32008L0048

Článek 4 roční procentní sazbu nákladů; v případě odst. 2 písm. úvěrové smlouvy druhu uvedeného v čl. 2 c) odst. 3 mohou členské státy rozhodnout, že roční procentní sazbu nákladů není třeba poskytnout;

32014L0017

Článek 11 Standardní informace musí obsahovat odst. 2 písm. jasným, výstižným a zřetelným způsobem e) roční procentní sazbu nákladů, která musí být v reklamě uvedena alespoň stejně zřetelně jako jakékoli úrokové sazby;

32008L0048

Článek 4 výpůjční úrokovou sazbu, pevnou, odst. 2 písm. pohyblivou nebo obojí, spolu s údaji o a) veškerých poplatcích zahrnutých v

celkových nákladech úvěru pro spotřebitele; 32014L0017

Článek 11 Standardní informace musí obsahovat odst. 2 písm. jasným, výstižným a zřetelným způsobem c) výpůjční úrokovou sazbu, přičemž se uvede, zda je pevná, pohyblivá nebo kombinací obojího, spolu s údaji o veškerých poplatcích zahrnutých v celkových nákladech úvěru pro spotřebitele;

32008L0048

Článek 4 celkovou výši úvěru odst. 2 písm. b)

32014L0017

Článek 11 Standardní informace musí obsahovat odst. 2 písm. jasným, výstižným a zřetelným způsobem d) celkovou výši úvěru;

32014L0017

Článek 11 Standardní informace musí obsahovat odst. 2 písm. jasným, výstižným a zřetelným způsobem i) počet splátek, je-li relevantní;

32014L0017

Článek 11 Standardní informace musí obsahovat odst. 2 písm. jasným, výstižným a zřetelným způsobem g) výši splátek, je-li relevantní;

32008L0048

Článek 4 případně celkovou částku splatnou odst. 2 písm. spotřebitelem a výši jednotlivých splátek. f)

32014L0017

Článek 11 Standardní informace musí obsahovat odst. 2 písm. jasným, výstižným a zřetelným způsobem h) celkovou částku splatnou spotřebitelem, je-li relevantní;

32014L0017

Článek 11 Standardní informace musí obsahovat odst. 2 písm. jasným, výstižným a zřetelným způsobem f) dobu trvání smlouvy o úvěru, je-li relevantní;

32008L0048

Článek 4 případnou dobu trvání úvěrové smlouvy; odst. 2 písm. d)

32008L0048

Článek 4 v případě úvěru ve formě odložené platby za odst. 2 písm. konkrétní zboží nebo službu cenu v hotovosti e) a výši případné zálohy a

32014L0017

Článek odst. 4

11 Je-li pro získání úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek spotřebitel povinen uzavřít smlouvu o doplňkové službě, zejména pojištění, a náklady na tuto službu nelze určit předem, musí být spolu s roční procentní sazbou nákladů jasně, výstižně a zřetelně uvedena rovněž povinnost uzavřít smlouvu o této službě.

32008L0048

Článek odst. 3

4 Je-li uzavření smlouvy o doplňkové službě související s úvěrovou smlouvou, zejména pojištění, povinné pro získání úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek a náklady na tuto službu nelze určit předem,

musí být jasným, výstižným a zřetelným způsobem uvedena rovněž povinnost uzavřít smlouvu o této službě spolu s roční procentní sazbou nákladů. 32014L0017

Článek 11 Standardní informace musí obsahovat odst. 2 písm. jasným, výstižným a zřetelným způsobem j) upozornění na to, že částku splatnou spotřebitelem by mohla ovlivnit možná fluktuace směnného kurzu, je-li to relevantní.

§ 91 odst. 2

(2) Informace uvedené v odstavci § 91 odst. 1 písm. c) 32014L0017 až j) se uvádějí formou reprezentativního příkladu.

Článek odst. 3

11 Informace vyjmenované v odstavci 2 mimo písmena a), b) nebo j) se uvádějí prostřednictvím reprezentativního příkladu a jsou s ním neustále v souladu. Kritéria pro určení reprezentativního příkladu přijmou členské státy.

§ 91 odst. 3

(3) V případě spotřebitelského úvěru jiného než na 32014L0017 bydlení ve formě možnosti přečerpání splatného na požádání nebo do 3 měsíců ode dne poskytnutí spotřebitelského úvěru musí reklama obsahovat pouze informace uvedené v odstavci 1 písm. a), b), d), e) a k).

Článek odst. 3

11 Informace vyjmenované v odstavci 2 mimo písmena a), b) nebo j) se uvádějí prostřednictvím reprezentativního příkladu a jsou s ním neustále v souladu. Kritéria pro určení reprezentativního příkladu přijmou členské státy.

32008L0048

Článek 4 roční procentní sazbu nákladů; v případě odst. 2 písm. úvěrové smlouvy druhu uvedeného v čl. 2 c) odst. 3 mohou členské státy rozhodnout, že roční procentní sazbu nákladů není třeba poskytnout;

§ 92 odst. 1

32008L0048

Článek odst. 3

2 V případě úvěrových smluv ve formě možnosti přečerpání, kde úvěr musí být splacen na požádání nebo do tří měsíců, se použijí pouze články 1, 2 a 3, čl. 4 odst. 1, odst. 2 písm. a) až c) a odst. 4, články 6 až 9, čl. 10 odst. 1, 4 a 5, články 12, 15 a 17 a články 19 až 32.

(1) Poskytovatel trvale zpřístupní v listinné podobě, na 32014L0017 jiném trvalém nosiči dat, nebo na svých internetových stránkách a) své kontaktní údaje, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, popřípadě adresu pro doručování elektronické pošty, b) údaje o registru, kde je možno ověřit jeho oprávnění k činnosti, registrační číslo a postup ověření registrace zprostředkovatele v registru, c) údaje o interním mechanismu vyřizování stížností, d) údaje o možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů prostřednictvím finančního arbitra, 32014L0017 e) údaje o orgánu dohledu, f) obecné informace o procesu poskytování spotřebitelského úvěru, včetně informací vyžadovaných od spotřebitele podle § 84 odst. 1 za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti, g) informace o tom, zda je poskytována rada podle § 85 32014L0017 odst. 1, h) účel použití spotřebitelského úvěru, včetně případné informace o tom, že účel čerpání spotřebitelského úvěru není omezen, i) formy a podmínky zajištění spotřebitelského úvěru, pokud je vyžadováno, j) příklady možné doby trvání spotřebitelského úvěru, k) typy dostupné zápůjční úrokové sazby spolu se stručným

Článek odst. 1

13 Členské státy zajistí, aby věřitelé nebo tam, kde je to relevantní, vázaní zprostředkovatelé úvěru nebo jejich jmenovaní zástupci trvale zpřístupnili v papírové podobě nebo na jiném trvalém nosiči nebo v elektronické podobě jasné a srozumitelné všeobecné informace o smlouvách o úvěru. Členské státy mohou navíc stanovit, aby všeobecné informace zpřístupňoval rovněž zprostředkovatel úvěru, který není vázaným zprostředkovatelem.

Článek 13 Tyto všeobecné informace musí obsahovat odst. 1 písm. alespoň a) totožnost a poštovní adresu toho, kdo je vydal; Článek odst. 1

6 Členské státy prosazují opatření na podporu vzdělávání spotřebitelů ve vztahu k zodpovědnému přijímání úvěrů a řízení dluhu, zejména v souvislosti se smlouvami o hypotečním úvěru. Pro orientaci spotřebitelů, zejména těch, kteří si hypoteční úvěr berou poprvé, jsou nezbytné jasné a obecné informace o procesu poskytování úvěru. Informace o tom, jaká vodítka jim mohou

l)

m)

n)

o) p)

q) r)

s)

t)

popisem vlastností pevné a pohyblivé sazby, včetně souvisejících důsledků pro spotřebitele, je-li nabízen spotřebitelský úvěr v cizí měně, uvedení této měny včetně vysvětlení důsledků, které pro 32014L0017 spotřebitele vyplývají z uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v cizí měně, reprezentativní příklad celkové výše spotřebitelského úvěru, celkových nákladů spotřebitelského úvěru, celkové částky splatné spotřebitelem a roční procentní sazby nákladů, případné další náklady, které nejsou do celkových nákladů spotřebitelského úvěru zahrnuty a které 32014L0017 spotřebitel musí v souvislosti se smlouvou o spotřebitelském úvěru zaplatit, možnosti splácení spotřebitelského úvěru poskytovateli včetně počtu, četnosti a výše pravidelných splátek, je-li to relevantní, jasné a výstižné upozornění, že splácení spotřebitelského úvěru podle uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru nezaručuje splacení celkové výše spotřebitelského úvěru, podmínky předčasného splacení spotřebitelského úvěru, případný požadavek na ocenění nemovité věci, nákladů vyplývajících z tohoto ocenění pro spotřebitele a informace o tom, zda je ocenění povinen provést spotřebitel, informace o povinnosti uzavřít smlouvu o doplňkové službě související se spotřebitelským úvěrem, je-li uzavření takové smlouvy podmínkou pro získání spotřebitelského úvěru za nabízených podmínek, včetně informace, zda je spotřebitel při uzavírání takové 32014L0017 smlouvy omezen na nabídku daného poskytovatele nebo zprostředkovatele, a upozornění na možné důsledky nedodržení závazků souvisejících se smlouvou o spotřebitelském úvěru.

poskytnout organizace spotřebitelů vnitrostátní orgány jsou rovněž nezbytné. Článek odst. 1

22

a

Členské státy zajistí, aby věřitel, zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce výslovně informoval spotřebitele v rámci dané transakce, zda spotřebiteli jsou nebo mohou být poskytovány poradenské služby.

Článek 22 Členské státy zajistí, aby před poskytnutím odst. 2 písm. poradenských služeb nebo případně před b) uzavřením smlouvy o poskytnutí poradenských služeb poskytl věřitel, zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce spotřebiteli na papíře nebo jiném trvalém nosiči tyto informace: b) výši případných poplatků, které má spotřebitel za poskytnutí poradenských služeb uhradit, nebo ji pokud v okamžiku poskytnutí informací nelze zjistit, způsob jejího výpočtu. Informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b) mohou být spotřebiteli poskytnuty formou doplňujících předsmluvních informací. Článek 22 Členské státy zajistí, aby před poskytnutím odst. 2 písm. poradenských služeb nebo případně před a) uzavřením smlouvy o poskytnutí poradenských služeb poskytl věřitel, zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce spotřebiteli na papíře nebo jiném

trvalém nosiči tyto informace: a) zda bude doporučení vycházet ze zvážení pouze vlastní řady produktů v souladu s odst. 3 písm. b) nebo širokého spektra produktů z celého trhu v souladu s odst. 3 písm. c), tak aby spotřebitel porozuměl tomu, na jakém základě je doporučení učiněno; Informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b) mohou být spotřebiteli poskytnuty formou doplňujících předsmluvních informací. 32014L0017

Článek 13 Tyto všeobecné informace musí obsahovat odst. 1 písm. alespoň b) možné účely použití úvěru;

32014L0017

Článek 13 Tyto všeobecné informace musí obsahovat odst. 1 písm. alespoň c) formy zajištění, včetně případné možnosti, aby se toto zajištění nacházelo v jiném členském státě;

32014L0017

Článek 13 Tyto všeobecné informace musí obsahovat odst. 1 písm. alespoň d) možnou dobu trvání smluv o úvěru;

32014L0017

Článek 13 Tyto všeobecné informace musí obsahovat odst. 1 písm. alespoň e) typy dostupné výpůjční úrokové sazby, přičemž se uvede, zda je pevná, pohyblivá

nebo obojí, spolu se stručným popisem vlastností pevné a pohyblivé sazby, včetně souvisejících důsledků pro spotřebitele; 32014L0017

Článek 13 Tyto všeobecné informace musí obsahovat odst. 1 písm. alespoň f) jsou-li k dispozici úvěry v cizí měně nebo měnách, uvedení této cizí měny nebo měn včetně vysvětlení důsledků pro spotřebitele, jestliže je úvěr denominován v cizí měně;

32014L0017

Článek 13 Tyto všeobecné informace musí obsahovat odst. 1 písm. alespoň g) reprezentativní příklad celkové výše úvěru, celkových nákladů úvěru pro spotřebitele, celkové částky splatné spotřebitelem a roční procentní sazby nákladů;

32014L0017

Článek 13 Tyto všeobecné informace musí obsahovat odst. 1 písm. alespoň h) uvedení možných dalších nákladů, které nejsou do celkových nákladů úvěru spotřebitele zahrnuty a které mají být v souvislosti se smlouvou o úvěru uhrazeny;

32014L0017

Článek 13 Tyto všeobecné informace musí obsahovat odst. 1 písm. alespoň i) spektrum různých dostupných možností splácení úvěru věřiteli (včetně počtu, četnosti a výše pravidelných splátek);

32014L0017

Článek 13 Tyto všeobecné informace musí obsahovat odst. 1 písm. alespoň j) tam, kde je to relevantní, jasné a výstižné uvedení toho, že splnění podmínek smlouvy o úvěru nezaručuje splacení celkové výše úvěru podle smlouvy o úvěru;

32014L0017

Článek 13 Tyto všeobecné informace musí obsahovat odst. 1 písm. alespoň k) popis podmínek přímo souvisejících s předčasným splacením;

32014L0017

Článek 13 Tyto všeobecné informace musí obsahovat odst. 1 písm. alespoň l) uvedení toho, zda je nezbytné ocenění nemovitosti, a pokud ano, kdo za jeho provedení odpovídá a zda z toho vyplývají pro spotřebitele jakékoli náklady;

32014L0017

Článek 13 Tyto všeobecné informace musí obsahovat odst. 1 písm. alespoň m) uvedení doplňkových služeb, které je spotřebitel povinen si pořídit, aby úvěr získal nebo jej získal za nabízených podmínek, a tam, kde je to relevantní, upozornění, že doplňkové služby mohou být zakoupeny u poskytovatele, který není věřitelem, a

32014L0017

Článek 13 Tyto všeobecné informace musí obsahovat odst. 1 písm. alespoň

n)

§ 93 odst. 1

(1) Zprostředkovatel s dostatečným předstihem před zprostředkováním spotřebitelského úvěru poskytne spotřebiteli informace o a) tom, zda je samostatným zprostředkovatelem nebo vázaným zástupcem, b) kontaktních údajích zprostředkovatele a zastoupeného, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, popřípadě adresu pro doručování elektronické pošty; uvede přitom, zda zastupuje poskytovatele nebo zprostředkovatele, c) registru, kde je možno ověřit oprávnění k činnosti zprostředkovatele, registrační číslo a postup ověření registrace zprostředkovatele v registru, d) poskytování rady podle § 85 odst. 1 a informace o tom, z nabídky kterých poskytovatelů tato rada vychází, e) zákazu svázat uzavření smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru s jakoukoli doplňkovou službou, f) výši odměny nebo pobídky, kterou má poskytovatel nebo třetí osoba zprostředkovateli zaplatit za služby v souvislosti se smlouvou o spotřebitelském úvěru na bydlení; není-li tato výše dosud známa, informuje zprostředkovatel spotřebitele o tom, že bude skutečná částka později uvedena v předsmluvních informacích poskytnutých podle § 94, g) výši odměny placené spotřebitelem zprostředkovateli, není-li to možné, způsob jejího výpočtu; zprostředkovatel sdělí spotřebiteli, že nesmí současně pobírat odměnu nebo pobídku od spotřebitele i od poskytovatele nebo třetí osoby, h) oprávnění spotřebitele vyžádat si údaje o výši provize,

obecné upozornění na možné důsledky nedodržení závazků souvisejících se smlouvou o úvěru.

32014L0017

Článek odst. 1

15 Členské státy zajistí, aby v dostatečném předstihu před výkonem kterékoli z činností při zprostředkování úvěru vyjmenovaných v čl. 4 bodě 5 poskytl zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce spotřebiteli na papíře nebo na jiném trvalém nosiči alespoň tyto informace:

32014L0017

Článek 15 Členské státy zajistí, aby v dostatečném odst. 1 písm. předstihu před výkonem kterékoli z činností a) při zprostředkování úvěru vyjmenovaných v čl. 4 bodě 5 poskytl zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce spotřebiteli na papíře nebo na jiném trvalém nosiči alespoň tyto informace: a) totožnost a poštovní zprostředkovatele úvěru;

32008L0048

32014L0017

Článek písm. a)

adresu

21 Členské státy zajistí, aby a) zprostředkovatel úvěru v reklamě a dokumentaci určené pro spotřebitele uváděl rozsah svých oprávnění, zejména zda pracuje výhradně s jedním nebo s více věřiteli nebo jako nezávislý makléř;

Článek 15 Členské státy zajistí, aby v dostatečném odst. 1 písm. předstihu před výkonem kterékoli z činností c) při zprostředkování úvěru vyjmenovaných v

kterou v souvislosti se zprostředkováním spotřebitelského úvěru na bydlení poskytují zprostředkovateli jednotliví poskytovatelé, jejichž spotřebitelské úvěry zprostředkovatel zprostředkovává, i) interním mechanismu vyřizování stížností, j) možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů prostřednictvím finančního arbitra a k) orgánu dohledu.

čl. 4 bodě 5 poskytl zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce spotřebiteli na papíře nebo na jiném trvalém nosiči alespoň tyto informace: c) zda je zprostředkovatel úvěru vázaným zprostředkovatelem nebo pracuje výhradně pro jednoho nebo několik věřitelů. Je-li zprostředkovatel úvěru vázaným zprostředkovatelem nebo pracuje-li výhradně pro jednoho nebo několik věřitelů, uvede jeho nebo jejich jména či názvy. Zprostředkovatel úvěru může uvést, že je nezávislý, pokud splňuje podmínky stanovené v souladu s čl. 22 odst. 4; 32014L0017

Článek 15 Členské státy zajistí, aby v dostatečném odst. 1 písm. předstihu před výkonem kterékoli z činností b) při zprostředkování úvěru vyjmenovaných v čl. 4 bodě 5 poskytl zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce spotřebiteli na papíře nebo na jiném trvalém nosiči alespoň tyto informace: b) registr, v němž je zapsán, registrační číslo, bylo-li přiděleno, a postupy pro ověření této registrace;

32014L0017

Článek 22 Členské státy zajistí, aby před poskytnutím odst. 2 písm. poradenských služeb nebo případně před a) uzavřením smlouvy o poskytnutí poradenských služeb poskytl věřitel, zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce spotřebiteli na papíře nebo jiném trvalém nosiči tyto informace:

a) zda bude doporučení vycházet ze zvážení pouze vlastní řady produktů v souladu s odst. 3 písm. b) nebo širokého spektra produktů z celého trhu v souladu s odst. 3 písm. c), tak aby spotřebitel porozuměl tomu, na jakém základě je doporučení učiněno; Informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b) mohou být spotřebiteli poskytnuty formou doplňujících předsmluvních informací. 32014L0017

Článek 15 Členské státy zajistí, aby v dostatečném odst. 1 písm. předstihu před výkonem kterékoli z činností d) při zprostředkování úvěru vyjmenovaných v čl. 4 bodě 5 poskytl zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce spotřebiteli na papíře nebo na jiném trvalém nosiči alespoň tyto informace: d) zda zprostředkovatel poradenské služby;

32014L0017

úvěru

nabízí

Článek 15 Členské státy zajistí, aby v dostatečném odst. 1 písm. předstihu před výkonem kterékoli z činností g) při zprostředkování úvěru vyjmenovaných v čl. 4 bodě 5 poskytl zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce spotřebiteli na papíře nebo na jiném trvalém nosiči alespoň tyto informace: g) případnou existenci, a je-li známa, výši provizí nebo jiných finančních pobídek, které má věřitel nebo třetí osoba zprostředkovateli úvěru zaplatit za služby v souvislosti se smlouvou o úvěru. Není-li v

okamžiku poskytnutí těchto informací výše známa, informuje zprostředkovatel úvěru spotřebitele, že bude skutečná částka později uvedena v ESIP. 32014L0017

Článek 15 Členské státy zajistí, aby v dostatečném odst. 1 písm. předstihu před výkonem kterékoli z činností e) při zprostředkování úvěru vyjmenovaných v čl. 4 bodě 5 poskytl zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce spotřebiteli na papíře nebo na jiném trvalém nosiči alespoň tyto informace: e) má-li spotřebitel zprostředkovateli úvěru uhradit za jeho služby poplatek, jeho výši, nebo není-li to možné, způsob jejího výpočtu;

32008L0048

32014L0017

Článek písm. b)

21 Členské státy zajistí, aby

Článek odst. 3

15 Jestliže zprostředkovatel úvěru účtuje spotřebiteli poplatek a navíc od věřitele nebo třetí osoby přijímá provizi, vysvětlí spotřebiteli, zda tato provize bude či nebude zčásti nebo v plné výši od poplatku odečtena.

b) má-li spotřebitel platit zprostředkovateli úvěru za jeho služby odměnu, byla spotřebiteli tato odměna sdělena a dohodnuta mezi spotřebitelem a zprostředkovatelem úvěru písemně na papíře nebo na jiném trvalém nosiči před uzavřením úvěrové smlouvy;

32014L0017

Článek odst. 2

15 Zprostředkovatelé úvěru, kteří nejsou vázanými zprostředkovateli, ale přijímají provizi od jednoho nebo více věřitelů, spotřebitele na jeho žádost informují o různých úrovních provize, kterou jim platí jednotliví věřitelé poskytující smlouvy o úvěru, jež jsou spotřebiteli nabízeny. Spotřebitel musí být informován o tom, že má právo si tyto informace vyžádat.

32014L0017

Článek 15 Členské státy zajistí, aby v dostatečném odst. 1 písm. předstihu před výkonem kterékoli z činností f) při zprostředkování úvěru vyjmenovaných v čl. 4 bodě 5 poskytl zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce spotřebiteli na papíře nebo na jiném trvalém nosiči alespoň tyto informace: f) postupy umožňující spotřebitelům nebo dalším zainteresovaným stranám interně si stěžovat na zprostředkovatele úvěru a případně postupy pro mimosoudní vyřizování stížností a zjednávání nápravy;

§ 93 odst. 2

(2) Výši odměny podle odstavce 1 písm. g) je 32014L0017 zprostředkovatel pro účely výpočtu roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr povinen sdělit také poskytovateli.

32008L0048

Článek odst. 4

15

Členské státy zajistí, aby v případě, že má spotřebitel uhradit zprostředkovateli úvěru za jeho služby poplatek, zprostředkovatel úvěru sdělil tento poplatek věřiteli pro účely výpočtu roční procentní sazby nákladů.

Článek písm. c)

21 Členské státy zajistí, aby c) má-li spotřebitel platit zprostředkovateli úvěru za jeho služby odměnu,

zprostředkovatel úvěru sdělil odměnu věřiteli pro účely výpočtu roční procentní sazby nákladů. § 93 odst. 3

(3) Při prvním navázání kontaktu se spotřebitelem sdělí 32014L0017 zprostředkovatel spotřebiteli alespoň informaci podle odstavce 1 písm. a), a je-li vázaným zástupcem též informaci o tom, kterého zastoupeného zastupuje.

Článek odst. 5

15 Členské státy vyžadují, aby zprostředkovatel úvěru zajistil, že jeho jmenovaný zástupce při navázání styku s jakýmkoli spotřebitelem nebo před obchodováním s ním kromě informací povinně uváděných podle tohoto článku sdělí, v jaké funkci jedná a kterého zprostředkovatele úvěru zastupuje.

§ 94 odst. 1

(1) Poskytovatel poskytne spotřebiteli informace podle 32008L0048 § 95 až 98.

Článek 6 S dostatečným předstihem před tím, než se odst. 1 první spotřebitel stane vázán úvěrovou smlouvou pododstavec nebo nabídkou týkající se úvěrové smlouvy uvedené v čl. 2 odst. 3, 5 nebo 6, poskytne věřitel a případně zprostředkovatel úvěru spotřebiteli na základě věřitelem nabízených úvěrových podmínek a případně spotřebitelem vyjádřených preferencí a poskytnutých údajů informace potřebné ke srovnání různých nabídek, aby mohl spotřebitel učinit informované rozhodnutí, zda úvěrovou smlouvu uzavře.

32014L0017

Článek 14 Členské státy zajistí, aby věřitel a tam, kde je odst. 1 písm. to relevantní, zprostředkovatel úvěru nebo a) jmenovaný zástupce spotřebiteli poskytl individuální informace potřebné k porovnání úvěrů, které jsou na trhu k dispozici, k posouzení jejich důsledků a k učinění informovaného rozhodnutí, zda smlouvu o úvěru uzavře,

a) bez zbytečného odkladu poté, co spotřebitel poskytl nezbytné informace o svých potřebách, finanční situaci a preferencích v souladu s článkem 20, a 32008L0048

Článek 5 S dostatečným předstihem před tím, než je odst. 1 první spotřebitel vázán úvěrovou smlouvou nebo pododstavec nabídkou, poskytne věřitel a případně zprostředkovatel úvěru spotřebiteli na základě věřitelem nabízených úvěrových podmínek a případně spotřebitelem vyjádřených preferencí a poskytnutých údajů informace potřebné ke srovnání různých nabídek, aby mohl spotřebitel učinit informované rozhodnutí, zda úvěrovou smlouvu uzavře. Tyto informace se poskytují na papíře nebo na jiném trvalém nosiči prostřednictvím formuláře „standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru“ obsaženého v příloze II. Pokud věřitel poskytl „standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru“, má se za to, že splnil požadavky na poskytnutí informací podle tohoto odstavce a podle čl. 3 odst. 1 a 2 směrnice 2002/65/ES.

32014L0017

Článek 14 Členské státy zajistí, aby věřitel a tam, kde je odst. 1 písm. to relevantní, zprostředkovatel úvěru nebo b) jmenovaný zástupce spotřebiteli poskytl individuální informace potřebné k porovnání úvěrů, které jsou na trhu k dispozici, k posouzení jejich důsledků a k učinění informovaného rozhodnutí, zda smlouvu o

úvěru uzavře, b) v dostatečném předstihu předtím, než je spotřebitel smlouvou o úvěru nebo nabídkou vázán. § 94 odst. 2

(2) Poskytovatel poskytnuté informace spotřebiteli 32008L0048 náležitě vysvětlí, aby byl spotřebitel schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva o spotřebitelském úvěru odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Náležité vysvětlení zahrnuje především vysvětlení předsmluvních informací poskytnutých podle odstavce 1, včetně důsledků prodlení s plněním povinností spotřebitele z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, a základních informací o jednotlivých nabízených produktech a jejich dopadech na spotřebitele, v případě doplňkových služeb s nimi svázaných též vysvětlení následků pro spotřebitele spojených se samostatným ukončením jejich čerpání.

Článek odst. 6

5 Členské státy zajistí, aby věřitelé a případně zprostředkovatelé úvěru poskytli spotřebiteli náležité vysvětlení, aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná úvěrová smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci, a to případně vysvětlením předsmluvních informací, které mají být poskytnuty podle odstavce 1, jakož i základních charakteristik nabízených produktů a jejich možných konkrétních dopadů na spotřebitele, včetně důsledků nezaplacení platby spotřebitelem. Členské státy mohou upravit způsob a rozsah poskytování této pomoci, jakož i to, kdo ji poskytuje, a to podle konkrétních okolností souvisejících se situací, za které je úvěrová smlouva nabízena, komu je nabízena a jaký druh úvěru je nabízen.

32014L0017

Článek odst. 1

16 Členské státy zajistí, aby věřitelé a tam, kde je to relevantní, zprostředkovatelé úvěru nebo jmenovaní zástupci poskytli spotřebiteli náležité vysvětlení týkající se navrhovaných smluv o úvěru a jakýchkoli doplňkových služeb, aby byl schopen posoudit, zda navrhované smlouvy o úvěru a doplňkové služby vyhovují jeho potřebám a finanční situaci. Toto vysvětlení obsahuje zejména, jsou-li

relevantní, a) předsmluvní informace, které mají být poskytnuty podle i) článku 14 v případě věřitelů, ii) článků 14 a 15 v případě zprostředkovatelů úvěru nebo jmenovaných zástupců; b) základní rysy navržených produktů; c) konkrétní důsledky, které mohou mít nabízené produkty pro spotřebitele, včetně důsledků prodlení spotřebitele při splácení, a d) jsou-li se smlouvou o úvěru spojeny doplňkové služby, zda lze jednotlivé složky balíčku samostatně ukončit a jaké důsledky by to pro spotřebitele mělo. § 94 odst. 3

(3) Je-li spotřebitelský úvěr zprostředkováván 32008L0048 zprostředkovatelem, je zprostředkovatel povinen poskytnout spotřebiteli informace a náležité vysvětlení stejně, jako je k tomu povinen poskytovatel. Tím nejsou dotčeny povinnosti poskytovatele.

Článek odst. 6

5 Členské státy zajistí, aby věřitelé a případně zprostředkovatelé úvěru poskytli spotřebiteli náležité vysvětlení, aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná úvěrová smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci, a to případně vysvětlením předsmluvních informací, které mají být poskytnuty podle odstavce 1, jakož i základních charakteristik nabízených produktů a jejich možných konkrétních dopadů na spotřebitele, včetně důsledků nezaplacení platby spotřebitelem. Členské státy mohou upravit způsob a rozsah poskytování této pomoci, jakož i to, kdo ji poskytuje, a to podle konkrétních okolností souvisejících se situací, za které je úvěrová smlouva nabízena, komu je nabízena a jaký

druh úvěru je nabízen. 32014L0017

Článek odst. 1

16 Členské státy zajistí, aby věřitelé a tam, kde je to relevantní, zprostředkovatelé úvěru nebo jmenovaní zástupci poskytli spotřebiteli náležité vysvětlení týkající se navrhovaných smluv o úvěru a jakýchkoli doplňkových služeb, aby byl schopen posoudit, zda navrhované smlouvy o úvěru a doplňkové služby vyhovují jeho potřebám a finanční situaci. Toto vysvětlení obsahuje zejména, jsou-li relevantní, a) předsmluvní informace, které mají být poskytnuty podle i) článku 14 v případě věřitelů, ii) článků 14 a 15 v případě zprostředkovatelů úvěru nebo jmenovaných zástupců; b) základní rysy navržených produktů; c) konkrétní důsledky, které mohou mít nabízené produkty pro spotřebitele, včetně důsledků prodlení spotřebitele při splácení, a d) jsou-li se smlouvou o úvěru spojeny doplňkové služby, zda lze jednotlivé složky balíčku samostatně ukončit a jaké důsledky by to pro spotřebitele mělo.

§ 94 odst. 4

(4) Splní-li povinnost poskytnout informace a náležité 32008L0048 vysvětlení zprostředkovatel, platí, že tuto povinnost splnil i poskytovatel. Splní-li povinnost poskytnout informace a

Článek odst. 6

5 Členské státy zajistí, aby věřitelé a případně zprostředkovatelé úvěru poskytli spotřebiteli náležité vysvětlení, aby byl schopen

náležité vysvětlení poskytovatel, platí, že tuto povinnost splnil i zprostředkovatel.

posoudit, zda navrhovaná úvěrová smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci, a to případně vysvětlením předsmluvních informací, které mají být poskytnuty podle odstavce 1, jakož i základních charakteristik nabízených produktů a jejich možných konkrétních dopadů na spotřebitele, včetně důsledků nezaplacení platby spotřebitelem. Členské státy mohou upravit způsob a rozsah poskytování této pomoci, jakož i to, kdo ji poskytuje, a to podle konkrétních okolností souvisejících se situací, za které je úvěrová smlouva nabízena, komu je nabízena a jaký druh úvěru je nabízen. 32014L0017

Článek odst. 1

16 Členské státy zajistí, aby věřitelé a tam, kde je to relevantní, zprostředkovatelé úvěru nebo jmenovaní zástupci poskytli spotřebiteli náležité vysvětlení týkající se navrhovaných smluv o úvěru a jakýchkoli doplňkových služeb, aby byl schopen posoudit, zda navrhované smlouvy o úvěru a doplňkové služby vyhovují jeho potřebám a finanční situaci. Toto vysvětlení obsahuje zejména, jsou-li relevantní, a) předsmluvní informace, které mají být poskytnuty podle i) článku 14 v případě věřitelů, ii) článků 14 a 15 v případě zprostředkovatelů úvěru nebo jmenovaných zástupců;

b) základní rysy navržených produktů; c) konkrétní důsledky, které mohou mít nabízené produkty pro spotřebitele, včetně důsledků prodlení spotřebitele při splácení, a d) jsou-li se smlouvou o úvěru spojeny doplňkové služby, zda lze jednotlivé složky balíčku samostatně ukončit a jaké důsledky by to pro spotřebitele mělo. § 94 odst. 5

(5) Povinnost poskytnout informace a vysvětlení podle 32008L0048 odstavce 3 se nevztahuje na zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru. Tím není dotčena povinnost poskytovatele tyto informace a toto vysvětlení poskytnout.

Článek 7

Články 5 a 6 se nevztahují na dodavatele zboží a poskytovatele služeb jednající jako zprostředkovatelé úvěru ve vedlejší činnosti. Tím však není dotčena povinnost věřitele zajistit, aby spotřebitel obdržel předsmluvní informace podle uvedených článků.

§ 95 odst. 1

(1) Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru 32008L0048 jiném než na bydlení, musí být spotřebiteli poskytnuty informace o a) druhu spotřebitelského úvěru, b) kontaktní údaje poskytovatele, popřípadě zprostředkovatele, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, popřípadě adresu pro doručování elektronické pošty, c) celkové výši spotřebitelského úvěru a podmínkách jeho čerpání, d) době trvání spotřebitelského úvěru, e) zboží nebo službě a o jejich ceně, která by byla placena bez využití spotřebitelského úvěru, v případě spotřebitelského úvěru ve formě odložené platby za zboží nebo službu a smlouvy o vázaném spotřebitelském úvěru, f) zápůjční úrokové sazbě, podmínkách upravujících

Článek 5 S dostatečným předstihem před tím, než je odst. 1 první spotřebitel vázán úvěrovou smlouvou nebo pododstavec nabídkou, poskytne věřitel a případně zprostředkovatel úvěru spotřebiteli na základě věřitelem nabízených úvěrových podmínek a případně spotřebitelem vyjádřených preferencí a poskytnutých údajů informace potřebné ke srovnání různých nabídek, aby mohl spotřebitel učinit informované rozhodnutí, zda úvěrovou smlouvu uzavře. Tyto informace se poskytují na papíře nebo na jiném trvalém nosiči prostřednictvím formuláře „standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru“ obsaženého v příloze II. Pokud věřitel poskytl „standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru“, má se za to, že splnil

použití této sazby a popřípadě o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu zápůjční úrokové sazby; uplatňují-li se za různých okolností různé úrokové sazby, uvádějí se výše uvedené informace o všech zápůjčních úrokových sazbách, g) celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, a roční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěr, která musí být dále vysvětlena prostřednictvím reprezentativního příkladu s uvedením veškerých předpokladů použitých pro její výpočet, u které je poskytovatel povinen zohlednit požadavky na spotřebitelský úvěr, které mu spotřebitel sdělil; stanoví-li smlouva o spotřebitelském úvěru různé způsoby čerpání s různými poplatky nebo zápůjčními úrokovými sazbami a použije-li poskytovatel předpoklad uvedený v části 2 bodě 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, uvede, že jiné mechanismy čerpání uplatňované na tento typ spotřebitelského úvěru mohou vést k vyšším ročním procentním sazbám nákladů na spotřebitelský úvěr, h) výši, počtu a četnosti plateb, jež má spotřebitel provést, popřípadě o způsobu přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými zápůjčními úrokovými sazbami pro účely splácení, i) platbách za vedení jednoho nebo více účtů zaznamenávajících platební transakce a čerpání, ledaže je otevření účtu nepovinné, dále o platbách za používání platebních prostředků pro platební transakce i čerpání a o veškerých ostatních platbách vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a o podmínkách, za nichž lze tyto platby změnit, j) případné povinnosti spotřebitele hradit notáři náklady spojené s uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru,

požadavky na poskytnutí informací podle tohoto odstavce a podle čl. 3 odst. 1 a 2 směrnice 2002/65/ES. 32008L0048

Článek 5 druh úvěru; odst. 1 písm. a)

32008L0048

Článek 6 totožnost a poštovní adresu věřitele a odst. 1 písm. případně totožnost a poštovní adresu b) zúčastněného zprostředkovatele úvěru;

32008L0048

Článek 5 celkovou výši úvěru a podmínky jeho odst. 1 písm. čerpání; c)

32008L0048

Článek 5 dobu trvání úvěrové smlouvy; odst. 1 písm. d)

32008L0048

Článek 5 v případě úvěru ve formě odložené platby za odst. 1 písm. konkrétní zboží nebo službu a smluv o e) vázaném úvěru dané zboží nebo službu a jeho cenu v hotovosti;

32008L0048

Článek 5 výpůjční úrokovou sazbu, podmínky odst. 1 písm. upravující použití této sazby a případně f) jakýkoli index nebo referenční sazbu použitelné pro počáteční výpůjční úrokovou sazbu, jakož i doby, podmínky a postupy pro změnu výpůjční úrokové sazby. Uplatňují-li se za různých okolností různé výpůjční

k) případné povinnosti uzavřít smlouvu o doplňkové službě související se smlouvou o spotřebitelském úvěru, je-li uzavření smlouvy o doplňkové službě povinné pro získání spotřebitelského úvěru nebo pro jeho získání za 32008L0048 nabízených podmínek, l) stanovené úrokové sazbě použitelné v případě opožděných plateb nebo smluvní pokutě v případě prodlení spotřebitele a o veškerých dalších důsledcích vyplývajících z prodlení spotřebitele, m) případném požadovaném zajištění, n) právu na odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru, o) právu na předčasné splacení spotřebitelského úvěru, o případném právu poskytovatele na náhradu vzniklých nákladů a o způsobu jejich stanovení, p) právu spotřebitele na okamžité a bezplatné vyrozumění o výsledku vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, je-li žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta na základě vyhledávání v databázi a o údajích o použité databázi, q) právu spotřebitele na bezplatné obdržení návrhu textu smlouvy o spotřebitelském úvěru, r) době, po kterou je poskytovatel vázán informacemi 32008L0048 poskytnutými před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo návrhem na uzavření této smlouvy, a s) skutečnosti, zda případné použití kapitálu, vytvořeného platbami spotřebitele namísto splácení spotřebitelského úvěru, povede k úplnému splacení spotřebitelského úvěru. 32008L0048

úrokové sazby, uvádějí se výše uvedené informace o všech použitelných sazbách; Článek 5 roční procentní sazbu nákladů a celkovou odst. 1 písm. částku splatnou spotřebitelem, ilustrovanou g) reprezentativním příkladem s uvedením veškerých předpokladů použitých pro výpočet této sazby; pokud spotřebitel informoval věřitele o jednom nebo více aspektech jím preferovaného úvěru, jako například o době trvání úvěrové smlouvy a celkové částce úvěru, musí věřitel tyto aspekty zohlednit; stanoví-li úvěrová smlouva různé způsoby čerpání s různými poplatky nebo výpůjčními úrokovými sazbami a použije-li věřitel předpoklad uvedený v části II písm. b) přílohy I, uvede, že jiné mechanismy čerpání uplatňované na tento typ úvěrové smlouvy mohou vést k vyšším ročním procentním sazbám nákladů; Článek 5 výši, počet a četnost plateb, jež má odst. 1 písm. spotřebitel provést, a případně způsob h) přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými výpůjčními úrokovými sazbami pro účely splácení; Článek 5 případné poplatky za vedení jednoho nebo odst. 1 písm. více účtů zaznamenávajících platební i) operace a čerpání, ledaže je otevření účtu nepovinné, poplatky za používání platebních prostředků pro platební operace i čerpání a veškeré ostatní poplatky vyplývající z úvěrové smlouvy a podmínky, za nichž lze

tyto poplatky změnit; 32008L0048

Článek 5 případnou existenci nákladů, které má odst. 1 písm. spotřebitel hradit při uzavření úvěrové j) smlouvy notáři;

32008L0048

Článek 5 případnou povinnost uzavřít smlouvu o odst. 1 písm. doplňkové službě související s úvěrovou k) smlouvou, zejména pojištění, je-li uzavření této smlouvy povinné pro získání úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek;

32008L0048

Článek 5 úrokovou sazbu použitelnou v případě odst. 1 písm. opožděných plateb a podmínky pro její l) úpravu a veškeré případné poplatky z prodlení;

32008L0048

Článek 5 upozornění na důsledky opomenutí plateb; odst. 1 písm. m)

32008L0048

Článek 5 případné požadované záruky; odst. 1 písm. n)

32008L0048

Článek 5 existenci nebo neexistenci odst. 1 písm. odstoupení od smlouvy; o)

32008L0048

Článek 5 právo na předčasné splacení a informace o odst. 1 písm. případném právu věřitele na odškodnění a o způsobu, kterým se toto odškodnění stanoví

práva

na

p)

§ 95 odst. 2

v souladu s článkem 16;

32008L0048

Článek 5 právo spotřebitele být v souladu s čl. 9 odst. odst. 1 písm. 2 okamžitě a bezplatně vyrozuměn o q) výsledku vyhledávání v databázích za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti;

32008L0048

Článek 5 právo spotřebitele obdržet bezplatně na odst. 1 písm. požádání kopii návrhu úvěrové smlouvy. r) Toto ustanovení se nepoužije, pokud v okamžiku žádosti není věřitel ochoten přistoupit k uzavření úvěrové smlouvy se spotřebitelem, a

32008L0048

Článek 5 případně dobu, po kterou je odst. 1 písm. předsmluvními informacemi vázán. s)

32008L0048

Článek odst. 5

(2) Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru na 32014L0017 bydlení musí být spotřebiteli poskytnuty informace uvedené

Článek

5

věřitel

V případě úvěrové smlouvy, podle které platby spotřebitele nevedou k okamžitému odpovídajícímu umořování celkové výše úvěru, a místo toho jsou použity pro tvorbu kapitálu po dobu a za podmínek, jež jsou stanoveny v úvěrové smlouvě nebo v doplňkové smlouvě, uvádějí předsmluvní informace požadované podle odstavce 1 jasně a výstižně, že tyto úvěrové smlouvy zaručují splacení celkové částky úvěru čerpané podle úvěrové smlouvy, pouze je-li tato záruka poskytnuta.

14 Individuální informace uvedené v odstavci 1 se poskytují na papíře nebo na jiném trvalém

§ 96

v příloze č. 4 k tomuto zákonu.

odst. 2

nosiči prostřednictvím ESIP obsaženého v příloze II.

V případě spotřebitelského úvěru ve formě možnosti 32008L0048 přečerpání splatného na požádání nebo do 3 měsíců ode dne poskytnutí musí být spotřebiteli poskytnuty informace uvedené v § 95 odst. 1 písm. a) až d), f), l), p) a r) a dále informace o 32008L0048 a) podmínkách a postupu směřujícím k ukončení spotřebitelského úvěru, b) povinnosti spotřebitele zaplatit spotřebitelský úvěr na žádost poskytovatele v plné výši, je-li taková povinnost 32008L0048 vyžadována, a c) dalších nákladech spjatých se spotřebitelským úvěrem od okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a podmínkách, za nichž lze tyto náklady změnit.

Článek 6 podmínky a postup pro ukončení platnosti odst. 1 písm. úvěrové smlouvy; g) Článek 6 případně dobu, po kterou je odst. 1 písm. předsmluvními informacemi vázán. l)

věřitel

Článek 6 u úvěrových smluv podle čl. 2 odst. 3 odst. 1 písm. informace o poplatcích použitelných od k) okamžiku uzavření těchto úvěrových smluv a případně podmínky, za nichž lze tyto poplatky změnit;

32008L0048

Článek 6 druh úvěru; odst. 1 písm. a)

32008L0048

Článek 6 u úvěrových smluv podle čl. 2 odst. 3 odst. 1 písm. případně poznámku, že spotřebitel může být h) kdykoli vyzván ke splacení plné výše úvěru;

32008L0048

Článek 6 právo spotřebitele být v souladu s čl. 9 odst. odst. 1 písm. 2 okamžitě a bezplatně vyrozuměn o j) výsledku vyhledávání v databázích za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti;

32008L0048

Článek 6 dobu trvání úvěrové smlouvy; odst. 1 písm.

d) 32008L0048

Článek 6 úrokovou sazbu použitelnou v případě odst. 1 písm. opožděných plateb, ujednání o její úpravě a i) případné poplatky z prodlení;

32008L0048

Článek 6 výpůjční úrokovou sazbu, podmínky odst. 1 písm. upravující použití této sazby, jakýkoli index e) nebo referenční sazbu použitelné pro počáteční výpůjční úrokovou sazbu, poplatky použitelné od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy a případně podmínky, za nichž lze tyto poplatky změnit;

32008L0048

Článek 6 totožnost a poštovní adresu věřitele a odst. 1 písm. případně totožnost a poštovní adresu b) zúčastněného zprostředkovatele úvěru;

32008L0048

Článek 6 roční procentní sazbu nákladů, ilustrovanou odst. 1 písm. reprezentativními příklady s uvedením f) veškerých předpokladů použitých pro výpočet této sazby;

32008L0048

Článek 6 celkovou výši úvěru; odst. 1 písm. c)

32008L0048

Článek odst. 2

6 V případě úvěrové smlouvy druhu uvedeného v čl. 2 odst. 3 mohou členské státy rozhodnout, že roční procentní sazbu nákladů není třeba poskytnout.

§ 97

Sjednává-li se v důsledku prodlení spotřebitele dohoda, 32008L0048 kterou se za účelem odvrácení řízení o nárocích poskytovatele odkládá platba nebo mění způsob splácení, přičemž smluvní ujednání jsou ve svém souhrnu pro spotřebitele alespoň stejně výhodná jako v původní smlouvě o spotřebitelském úvěru, musí být spotřebiteli poskytnuty informace uvedené v § 96 a dále informace uvedené v § 95 odst. 1 písm. g), h) a o).

Článek odst. 3

6 V případě úvěrové smlouvy podle čl. 2 odst. 5 a 6 informace poskytnuté spotřebiteli podle odstavce 1 tohoto článku také zahrnují a) výši, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, a případně způsob přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými výpůjčními úrokovými sazbami pro účely splácení, a b) právo na předčasné splacení a informace o případném právu věřitele na odškodnění a o způsobu, kterým se toto odškodnění stanoví.

§ 98 odst. 1

(1) Probíhá-li jednání o smlouvě o spotřebitelském 32008L0048 úvěru formou hlasové telefonní komunikace, musí být spotřebiteli poskytnuty alespoň informace uvedené v § 95 odst. 1 písm. c) až f). Dále musí být spotřebiteli poskytnuty informace o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, a roční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěr a výši, počtu a četnosti plateb, jež má spotřebitel provést, popřípadě o způsobu přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými zápůjčními úrokovými sazbami pro účely splácení. To neplatí v případě spotřebitelského úvěru podle § 96 a 97 a spotřebitelského úvěru na bydlení. V případě spotřebitelského úvěru na bydlení musí být spotřebiteli 32014L0017 poskytnuty informace uvedené v části A oddílech 3 až 6 přílohy č. 4 k tomuto zákonu.

Článek odst. 2

5 V případě hlasové telefonní komunikace uvedené v čl. 3 odst. 3 směrnice 2002/65/ES však popis hlavních znaků finanční služby, který má být poskytnut podle čl. 3 odst. 3 písm. b) druhé odrážky uvedené směrnice, zahrnuje alespoň položky uvedené v odst. 1 písm. c), d), e), f) a h) tohoto článku, roční procentní sazbu nákladů, ilustrovanou reprezentativním příkladem, a celkovou částku splatnou spotřebitelem.

Článek odst. 10

14 V případě hlasové telefonní komunikace podle čl. 3 odst. 3 směrnice 2002/65/ES musí popis hlavních znaků finanční služby, který má být poskytnut v souladu s čl. 3 odst. 3 písm. b) druhou odrážkou uvedené směrnice, obsahovat minimálně položky uvedené příloze II v části A oddílech 3 až 6 této směrnice.

§ 98 odst. 2

§ 99 odst. 1

(2) Žádá-li spotřebitel prostřednictvím hlasové telefonní 32008L0048 komunikace o okamžité zpřístupnění možnosti přečerpání, musí mu být poskytnuty a) v případě spotřebitelského úvěru podle § 96 informace uvedené v § 95 odst. 1 písm. c), f) a g) a § 96 písm. b), b) v případě spotřebitelského úvěru podle § 97 informace podle písmene a) a informaci podle § 95 odst. 1 písm. d), c) v případě spotřebitelského úvěru ve formě možnosti přečerpání splatného do 1 měsíce ode dne poskytnutí spotřebitelského úvěru informace podle písmene a).

Článek odst. 4

6 Avšak v případě hlasové telefonní komunikace, a pokud spotřebitel žádá, aby mu byla možnost přečerpání zpřístupněna s okamžitým účinkem, obsahuje popis hlavních znaků finanční služby alespoň položky uvedené v odst. 1 písm. c), e), f), a h). U úvěrových smluv druhu uvedeného v odstavci 3 navíc popis hlavních znaků obsahuje údaj o době trvání úvěrové smlouvy.

32008L0048

Článek odst. 5

6 Bez ohledu na vynětí podle čl. 2 odst. 2 písm. e) uplatňují členské státy alespoň požadavky první věty odstavce 4 tohoto článku na úvěrové smlouvy ve formě možnosti přečerpání, u kterých musí být úrok splacen do jednoho měsíce.

(1) Informace podle § 95 odst. 1 se poskytují 32008L0048 prostřednictvím formuláře uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

Článek 5 S dostatečným předstihem před tím, než je odst. 1 první spotřebitel vázán úvěrovou smlouvou nebo pododstavec nabídkou, poskytne věřitel a případně zprostředkovatel úvěru spotřebiteli na základě věřitelem nabízených úvěrových podmínek a případně spotřebitelem vyjádřených preferencí a poskytnutých údajů informace potřebné ke srovnání různých nabídek, aby mohl spotřebitel učinit informované rozhodnutí, zda úvěrovou smlouvu uzavře. Tyto informace se poskytují na papíře nebo na jiném trvalém nosiči prostřednictvím formuláře „standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru“ obsaženého v příloze II. Pokud věřitel

poskytl „standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru“, má se za to, že splnil požadavky na poskytnutí informací podle tohoto odstavce a podle čl. 3 odst. 1 a 2 směrnice 2002/65/ES. § 99 odst. 2

(2) Informace podle § 95 odst. 2 se poskytují 32014L0017 prostřednictvím formuláře Evropský standardizovaný informační přehled, uvedeného v příloze č. 4 k tomuto zákonu.

Článek odst. 2

§ 99 odst. 3

(3) Informace podle § 96 se poskytují prostřednictvím 32008L0048 formuláře uvedeného v příloze č. 3 k tomuto zákonu.

Článek 6 Tyto informace se poskytují na papíře nebo odst. 1 posl. na jiném trvalém nosiči a musí být všechny pododstavec stejně výrazné. Mohou být poskytnuty prostřednictvím formuláře „evropské informace o spotřebitelském úvěru“ obsaženém v příloze III. Pokud věřitel poskytl „evropské informace o spotřebitelském úvěru“, má se za to, že splnil požadavky na poskytnutí informací podle tohoto odstavce a podle čl. 3 odst. 1 a 2 směrnice 2002/65/ES.

§ 99 odst. 4

(4) Všechny informace musí být stejně výrazné. Jiné 32008L0048 informace než uvedené v § 93 odst. 1 a § 95 až 97 se poskytují v samostatném dokumentu.

Článek 5 odst. 1 poslední pododstavec

32014L0017

Článek odst. 8

14 Individuální informace uvedené v odstavci 1 se poskytují na papíře nebo na jiném trvalém nosiči prostřednictvím ESIP obsaženého v příloze II.

Veškeré dodatečné informace, jež věřitel poskytne spotřebiteli, se předávají v samostatném dokumentu, který může být ke „standardním evropským informacím o spotřebitelském úvěru“ připojen.

14 Členské státy neupraví vzor ESIP jinak, než jak je stanoveno v příloze II. Veškeré doplňující informace, které věřitel nebo případně zprostředkovatel úvěru či

jmenovaný zástupce může nebo podle vnitrostátního práva musí spotřebiteli poskytnout, se poskytují v samostatném dokumentu, který lze k ESIP připojit. § 99 odst. 6

(6) Poskytnutím informací způsobem uvedeným v 32008L0048 odstavcích 1 až 4 poskytovatel splní informační povinnosti podle občanského zákoníku týkající se smluv uzavíraných se spotřebitelem.

Článek 6 Tyto informace se poskytují na papíře nebo odst. 1 posl. na jiném trvalém nosiči a musí být všechny pododstavec stejně výrazné. Mohou být poskytnuty prostřednictvím formuláře „evropské informace o spotřebitelském úvěru“ obsaženém v příloze III. Pokud věřitel poskytl „evropské informace o spotřebitelském úvěru“, má se za to, že splnil požadavky na poskytnutí informací podle tohoto odstavce a podle čl. 3 odst. 1 a 2 směrnice 2002/65/ES.

32014L0017

Článek odst. 7

14

Jestliže věřitel a tam, kde je to relevantní, zprostředkovatel úvěru nebo jmenovaný zástupce poskytl spotřebiteli ESIP, má se za to, že splnil požadavky na poskytnutí informací spotřebiteli před uzavřením smlouvy na dálku stanovené v čl. 3 odst. 1 směrnice 2002/65/ES; za to, že splnil požadavky čl. 5 odst. 1 uvedené směrnice, se má pouze tehdy, pokud ESIP poskytl alespoň před uzavřením smlouvy.

32008L0048

Článek 5 S dostatečným předstihem před tím, než je odst. 1 první spotřebitel vázán úvěrovou smlouvou nebo pododstavec nabídkou, poskytne věřitel a případně zprostředkovatel úvěru spotřebiteli na základě věřitelem nabízených úvěrových podmínek a případně spotřebitelem

vyjádřených preferencí a poskytnutých údajů informace potřebné ke srovnání různých nabídek, aby mohl spotřebitel učinit informované rozhodnutí, zda úvěrovou smlouvu uzavře. Tyto informace se poskytují na papíře nebo na jiném trvalém nosiči prostřednictvím formuláře „standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru“ obsaženého v příloze II. Pokud věřitel poskytl „standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru“, má se za to, že splnil požadavky na poskytnutí informací podle tohoto odstavce a podle čl. 3 odst. 1 a 2 směrnice 2002/65/ES. § 100 odst. 1

(1) Povinnost podle § 94 týkající se informací podle § 32014L0017 95 až 98 musí být splněna a) bez zbytečného odkladu poté, co poskytovatel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě informací poskytnutých spotřebitelem podle § 84, a b) s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo předtím, než spotřebitel učiní závazný návrh na uzavření takové smlouvy.

Článek 14 Členské státy zajistí, aby věřitel a tam, kde je odst. 1 písm. to relevantní, zprostředkovatel úvěru nebo a) jmenovaný zástupce spotřebiteli poskytl individuální informace potřebné k porovnání úvěrů, které jsou na trhu k dispozici, k posouzení jejich důsledků a k učinění informovaného rozhodnutí, zda smlouvu o úvěru uzavře, a) bez zbytečného odkladu poté, co spotřebitel poskytl nezbytné informace o svých potřebách, finanční situaci a preferencích v souladu s článkem 20, a

32008L0048

Článek 5 S dostatečným předstihem před tím, než je odst. 1 první spotřebitel vázán úvěrovou smlouvou nebo pododstavec nabídkou, poskytne věřitel a případně zprostředkovatel úvěru spotřebiteli na základě věřitelem nabízených úvěrových

podmínek a případně spotřebitelem vyjádřených preferencí a poskytnutých údajů informace potřebné ke srovnání různých nabídek, aby mohl spotřebitel učinit informované rozhodnutí, zda úvěrovou smlouvu uzavře. Tyto informace se poskytují na papíře nebo na jiném trvalém nosiči prostřednictvím formuláře „standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru“ obsaženého v příloze II. Pokud věřitel poskytl „standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru“, má se za to, že splnil požadavky na poskytnutí informací podle tohoto odstavce a podle čl. 3 odst. 1 a 2 směrnice 2002/65/ES. 32014L0017

Článek 14 Členské státy zajistí, aby věřitel a tam, kde je odst. 1 písm. to relevantní, zprostředkovatel úvěru nebo b) jmenovaný zástupce spotřebiteli poskytl individuální informace potřebné k porovnání úvěrů, které jsou na trhu k dispozici, k posouzení jejich důsledků a k učinění informovaného rozhodnutí, zda smlouvu o úvěru uzavře, b) v dostatečném předstihu předtím, než je spotřebitel smlouvou o úvěru nebo nabídkou vázán.

32008L0048

Článek 6 S dostatečným předstihem před tím, než se odst. 1 první spotřebitel stane vázán úvěrovou smlouvou pododstavec nebo nabídkou týkající se úvěrové smlouvy uvedené v čl. 2 odst. 3, 5 nebo 6, poskytne věřitel a případně zprostředkovatel úvěru

spotřebiteli na základě věřitelem nabízených úvěrových podmínek a případně spotřebitelem vyjádřených preferencí a poskytnutých údajů informace potřebné ke srovnání různých nabídek, aby mohl spotřebitel učinit informované rozhodnutí, zda úvěrovou smlouvu uzavře. § 100 odst. 2

(2) Povinnost podle § 94 musí být dále splněna vždy, 32014L0017 když poskytovatel předkládá spotřebiteli návrh na uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a informace podle § 95 až 98 dosud nebyly poskytnuty, nebo se takový návrh od dříve poskytnutých informací liší.

Článek 14 Členské státy zajistí, že pokud je spotřebiteli odst. 3 písm. předkládána nabídka závazná pro věřitele, b) musí být poskytnuta na papíře nebo na jiném trvalém nosiči a doplněna o ESIP, jestliže

32008L0048

Článek 5 S dostatečným předstihem před tím, než je odst. 1 první spotřebitel vázán úvěrovou smlouvou nebo pododstavec nabídkou, poskytne věřitel a případně zprostředkovatel úvěru spotřebiteli na základě věřitelem nabízených úvěrových podmínek a případně spotřebitelem vyjádřených preferencí a poskytnutých údajů informace potřebné ke srovnání různých nabídek, aby mohl spotřebitel učinit informované rozhodnutí, zda úvěrovou smlouvu uzavře. Tyto informace se poskytují na papíře nebo na jiném trvalém nosiči prostřednictvím formuláře „standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru“ obsaženého v příloze II. Pokud věřitel poskytl „standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru“, má se za to, že splnil požadavky na poskytnutí informací podle

b) vlastnosti nabídky se od informací obsažených v dříve poskytnutém ESIP liší.

tohoto odstavce a podle čl. 3 odst. 1 a 2 směrnice 2002/65/ES. 32008L0048

Článek 6 S dostatečným předstihem před tím, než se odst. 1 první spotřebitel stane vázán úvěrovou smlouvou pododstavec nebo nabídkou týkající se úvěrové smlouvy uvedené v čl. 2 odst. 3, 5 nebo 6, poskytne věřitel a případně zprostředkovatel úvěru spotřebiteli na základě věřitelem nabízených úvěrových podmínek a případně spotřebitelem vyjádřených preferencí a poskytnutých údajů informace potřebné ke srovnání různých nabídek, aby mohl spotřebitel učinit informované rozhodnutí, zda úvěrovou smlouvu uzavře.

32014L0017

Článek 14 Členské státy zajistí, že pokud je spotřebiteli odst. 3 písm. předkládána nabídka závazná pro věřitele, a) musí být poskytnuta na papíře nebo na jiném trvalém nosiči a doplněna o ESIP, jestliže a) předtím nebyl žádný ESIP spotřebiteli poskytnut nebo

§ 100 odst. 3

(3) Je-li spotřebitelský úvěr sjednáván na žádost 32008L0048 spotřebitele prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, které neumožňují poskytnutí předsmluvních informací v souladu s odstavcem 1, musí být informace podle § 95 až 97 poskytnuty v souladu s § 99 při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, a není-li to možné, bez zbytečného odkladu po uzavření této smlouvy.

Článek odst. 3

5 Pokud je na žádost spotřebitele smlouva uzavírána prostřednictvím dálkové komunikace, která neumožňuje poskytnutí informací v souladu s odstavcem 1, a zejména v případě uvedeném v odstavci 2, poskytne věřitel spotřebiteli úplné předsmluvní informace prostřednictvím formuláře pro „standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru“ okamžitě po uzavření úvěrové smlouvy.

§ 101 odst. 1

32008L0048

Článek odst. 7

6 Pokud je na žádost spotřebitele smlouva uzavírána prostřednictvím dálkové komunikace, která neumožňuje poskytnutí informací v souladu s odstavci 1 a 3, včetně případů uvedených v odstavci 4, musí věřitel okamžitě po uzavření úvěrové smlouvy splnit své povinnosti podle odstavců 1 a 3 tím, že poskytne smluvní informace podle článku 10, pokud se uvedený článek použije.

(1) Poskytovatel je povinen po dobu trvání 32008L0048 spotřebitelského úvěru uzavřeného na dobu neurčitou a spotřebitelského úvěru ve formě možnosti přečerpání poskytovat spotřebiteli pravidelně v přiměřeném intervalu výpis obsahující informace o a) období, ke kterému se informace podle písmen b) až h) vztahují, 32008L0048 b) částce a datu čerpání spotřebitelského úvěru, c) zůstatku z předchozího období a jeho datu, d) novém zůstatku, e) datu a výši úhrad provedených spotřebitelem, 32008L0048 f) použité zápůjční úrokové sazbě, g) veškerých platbách se spotřebitelským úvěrem souvisejících zaplacených v daném období a h) minimální částce, která má být spotřebitelem zaplacena.

Článek odst. 1

12 Pokud se úvěrová smlouva vztahuje na úvěr ve formě možnosti přečerpání, je spotřebitel pravidelně informován prostřednictvím výpisu z účtu na papíře nebo na jiném trvalém nosiči, který obsahuje tyto údaje:

Článek 12 přesné období, na které se výpis z účtu odst. 1 písm. vztahuje; a) Článek 12 částky a data čerpání; odst. 1 písm. b)

32008L0048

Článek 12 zůstatek z předchozího výpisu a jeho datum; odst. 1 písm. c)

20080048

Článek 12 nový zůstatek; odst. 1 písm. d)

§ 101 odst. 2

32008L0048

Článek 12 data a výše odst. 1 písm. spotřebitelem; e)

plateb

provedených

32008L0048

Článek 12 použitou výpůjční úrokovou sazbu; odst. 1 písm. f)

32008L0048

Článek 12 veškeré poplatky, které byly uplatněny; odst. 1 písm. g)

32008L0048

Článek 12 případně minimální částku, která má být odst. 1 písm. zaplacena. h)

(2) Vyplývá-li ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s 32008L0048 pevně stanovenou dobou trvání umoření jistiny spotřebitelského úvěru, poskytne poskytovatel spotřebiteli na požádání kdykoliv za trvání tohoto smluvního vztahu tabulku umoření uvedenou v příloze č. 5 k tomuto zákonu.

Článek 10 je-li zahrnuto umoření jistiny úvěrové odst. 2 písm. smlouvy s pevně stanovenou dobou trvání, i) právo spotřebitele obdržet bezplatně na požádání kdykoliv za trvání úvěrové smlouvy výpis z účtu v podobě tabulky umoření. Tabulka umoření uvádí dlužné platby a lhůty a podmínky vztahující se ke splacení těchto částek; obsahuje rozčlenění každé splátky ukazující umořování jistiny, úrok vypočítaný na základě výpůjční úrokové sazby a veškeré případné dodatečné náklady; pokud není úroková sazba stanovena nebo je podle úvěrové smlouvy možné dodatečné náklady měnit, musí tabulka umoření jasně a stručně uvádět, že údaje tabulky platí pouze do

změny výpůjční úrokové sazby nebo dodatečných nákladů v souladu s úvěrovou smlouvou;

§ 102 odst. 1

32008L0048

Článek 12 Smluvní strany se však mohou v úvěrové odst. 2 druhý smlouvě dohodnout, že informace o změnách pododstavec výpůjční úrokové sazby mají být spotřebiteli poskytovány způsobem stanoveným v odstavci 1 v případech, kdy je změna výpůjční úrokové sazby způsobena změnou referenční sazby, nová referenční sazba je vhodným způsobem zveřejněna a informace o nové referenční sazbě jsou rovněž zpřístupněny v prostorách věřitele.

32008L0048

Článek odst. 3

10 Použije-li se odst. 2 písm. i), poskytne věřitel spotřebiteli bezplatně kdykoliv za trvání úvěrové smlouvy výpis z účtu v podobě tabulky umoření.

(1) Je-li ve smlouvě o spotřebitelském úvěru jiném než 32008L0048 ve formě možnosti přečerpání sjednána možnost a způsob změny zápůjční úrokové sazby, poskytovatel je povinen po dobu trvání spotřebitelského úvěru informovat spotřebitele o každé změně zápůjční úrokové sazby v přiměřeném předstihu před nabytím její účinnosti, jinak není tato změna vůči spotřebiteli účinná. Informace zahrnují a) novou výši zápůjční úrokové sazby, b) novou výši splátek po úpravě zápůjční úrokové sazby a c) je-li to relevantní, nový počet a četnost splátek podle 32014L0017 písmene b).

Článek odst. 1

11 Spotřebitel musí být na papíře nebo na jiném trvalém nosiči informován o případné změně výpůjční úrokové sazby ještě před jejím vstupem v platnost. Informace zahrnují výši splátek po vstupu nové výpůjční úrokové sazby v platnost v případě, že dochází k jejich změně, i údaje o počtu a četnosti splátek.

Článek odst. 1

27

Členské státy zajistí, aby věřitel spotřebitele informoval na papíře nebo na jiném trvalém nosiči o každé změně výpůjční úrokové sazby předtím, než tato změna nabude

účinnosti. Informace musí zahrnovat přinejmenším výši splátek po nabytí účinnosti nové výpůjční úrokové sazby a v případě, že dochází k jejich změně, i údaje o počtu a četnosti splátek. § 102 odst. 2

(2) Je-li ve smlouvě o spotřebitelském úvěru ve formě 32014L0017 možnosti přečerpání sjednána možnost a způsob zvýšení zápůjční úrokové sazby nebo plateb, poskytovatel informuje po dobu trvání spotřebitelského úvěru o každém zvýšení zápůjční úrokové sazby nebo plateb, a to v přiměřeném předstihu před nabytím jejich účinnosti, jinak není toto zvýšení vůči spotřebiteli účinné.

32008L0048

§ 102 odst. 4

(4) Smluvní strany se mohou dohodnout, že informace 32014L0017 o změně zápůjční úrokové sazby uvedené v odstavcích 1 a 2 mohou být poskytovány spotřebiteli pravidelně a v přiměřeném intervalu a informace uvedené v odstavci 2 mohou být součástí informací podle § 101 odst. 1, je-li změna zápůjční úrokové sazby závislá na změně referenční sazby a je-li taková změna referenční sazby vhodným způsobem zveřejněna, zpřístupněna v provozovnách poskytovatele a v případě spotřebitelského úvěru na bydlení sdělena přímo spotřebiteli.

Článek odst. 1

27

Členské státy zajistí, aby věřitel spotřebitele informoval na papíře nebo na jiném trvalém nosiči o každé změně výpůjční úrokové sazby předtím, než tato změna nabude účinnosti. Informace musí zahrnovat přinejmenším výši splátek po nabytí účinnosti nové výpůjční úrokové sazby a v případě, že dochází k jejich změně, i údaje o počtu a četnosti splátek.

Článek 12 Spotřebitel je navíc informován na papíře odst. 2 první nebo na jiném trvalém nosiči o každém pododstavec zvýšení výpůjční úrokové sazby nebo jakýchkoli splatných poplatků ještě před vstupem dané změny v platnost. Článek odst. 2

27 Členské státy však mohou povolit, aby se smluvní strany ve smlouvě o úvěru dohodly, že informace uvedené v odstavci 1 mají být poskytovány spotřebiteli pravidelně, jestliže je změna výpůjční úrokové sazby závislá na změně referenční sazby, nová referenční sazba je vhodným způsobem zveřejněna a informace o nové referenční sazbě jsou zpřístupněny v prostorách věřitele a společně s novou výší pravidelných splátek individuálně sděleny spotřebiteli.

§ 102 odst. 5

§ 102 odst. 6

32008L0048

Článek 12 Smluvní strany se však mohou v úvěrové odst. 2 druhý smlouvě dohodnout, že informace o změnách pododstavec výpůjční úrokové sazby mají být spotřebiteli poskytovány způsobem stanoveným v odstavci 1 v případech, kdy je změna výpůjční úrokové sazby způsobena změnou referenční sazby, nová referenční sazba je vhodným způsobem zveřejněna a informace o nové referenční sazbě jsou rovněž zpřístupněny v prostorách věřitele.

32008L0048

Článek odst. 2

11

(5) Je-li změna zápůjční úrokové sazby 32014L0017 spotřebitelského úvěru závislá na změně referenční sazby nebo indexu, informace o použité referenční sazbě nebo indexu musí být jasné, dostupné, objektivní a ověřitelné.

Článek písm. a)

24 Stanoví-li smlouva o úvěru pro úvěr pohyblivou úrokovou sazbu, členské státy zajistí, aby

(6) Nemůže-li poskytovatel informovat spotřebitele o 32014L0017 změně zápůjční úrokové sazby předem, protože změna zápůjční úrokové sazby je stanovena prostřednictvím

Článek odst. 4

Smluvní strany se však v úvěrové smlouvě mohou dohodnout, že informace uvedené v odstavci 1 mají být poskytovány spotřebiteli pravidelně v případech, kdy je změna výpůjční úrokové sazby způsobena změnou referenční sazby, nová referenční sazba je vhodným způsobem zveřejněna a informace o nové referenční sazbě jsou rovněž zpřístupněny v prostorách věřitele.

a) veškeré indexy či referenční sazby používané pro výpočet výpůjční úrokové sazby byly pro strany smlouvy o úvěru i příslušné orgány jasné, dostupné, objektivní a ověřitelné a 27 Pokud se změny výpůjční úrokové sazby stanovují prostřednictvím aukce na kapitálových trzích, a věřitel tedy nemůže

obchodu s investičním nástrojem podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, poskytovatel informuje spotřebitele o tomto obchodu v dostatečném předstihu před jeho konáním a o tom, jaký dopad na zápůjční úrokovou sazbu poskytovatel očekává.

spotřebitele informovat o změně předtím, než nabude účinnosti, informuje ho v papírové podobě nebo na jiném trvalém nosiči o nadcházející aukci v dostatečném předstihu před jejím konáním a naznačí, jaký dopad na výpůjční úrokovou sazbu by mohla mít.

§ 103 odst. 1

(1) V případě smlouvy o spotřebitelském úvěru v cizí 32014L0017 měně informuje poskytovatel spotřebitele pravidelně, nejméně však jednou ročně, o a) zbývající celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, b) výši jednotlivých splátek, c) podmínkách uplatnění případného práva na změnu měny, v níž je spotřebitelský úvěr vyjádřen, a d) dalších opatřeních na omezení rizika vyplývajícího ze změny směnného kurzu, která poskytovatel přijal v souladu s § 116 odst. 2.

Článek odst. 4

23 Členské státy zajistí, aby v případě úvěru v cizí měně věřitel dotyčného spotřebitele pravidelně v papírové podobě nebo na jiném trvalém nosiči upozorňoval přinejmenším tehdy, jestliže se hodnota celkové částky splatné spotřebitelem, kterou zbývá splatit, nebo pravidelných splátek odchýlí o více než 20 % od hodnoty vypočtené za použití směnného kurzu mezi měnou smlouvy o úvěru a měnou příslušného členského státu platného v okamžiku uzavření smlouvy o úvěru. V tomto upozornění musí být spotřebitel informován o zvýšení celkové částky splatné spotřebitelem, o případném právu na změnu měny a o podmínkách, za jakých lze změnu měny provést, a musí mu být vysvětleny veškeré další použitelné mechanismy k omezení kurzového rizika, jemuž je vystaven.

§ 103 odst. 2

(2) Informace podle odstavce 1 sdělí poskytovatel 32014L0017 spotřebiteli také pokaždé, když výše zbývající celkové částky, kterou má spotřebitel zaplatit, nebo výše jednotlivých splátek dosáhne hodnot navýšených o 20 % oproti hodnotám vypočteným v korunách českých za použití směnného kurzu platného k okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském

Článek odst. 4

23 Členské státy zajistí, aby v případě úvěru v cizí měně věřitel dotyčného spotřebitele pravidelně v papírové podobě nebo na jiném trvalém nosiči upozorňoval přinejmenším tehdy, jestliže se hodnota celkové částky splatné spotřebitelem, kterou zbývá splatit,

úvěru.

§ 104

nebo pravidelných splátek odchýlí o více než 20 % od hodnoty vypočtené za použití směnného kurzu mezi měnou smlouvy o úvěru a měnou příslušného členského státu platného v okamžiku uzavření smlouvy o úvěru. V tomto upozornění musí být spotřebitel informován o zvýšení celkové částky splatné spotřebitelem, o případném právu na změnu měny a o podmínkách, za jakých lze změnu měny provést, a musí mu být vysvětleny veškeré další použitelné mechanismy k omezení kurzového rizika, jemuž je vystaven.

Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou 32008L0048 formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

32008L0048

§ 105 odst. 1

(1) Poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne 32008L0048 spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.

Článek odst. 1

10 Úvěrové smlouvy se vypracovávají na papíře nebo na jiném trvalém nosiči. Každá smluvní strana obdrží jedno vyhotovení úvěrové smlouvy. Tímto článkem nejsou dotčena žádná vnitrostátní pravidla ohledně platnosti uzavírání úvěrových smluv, jež jsou v souladu s právem Společenství.

Článek 10 Úvěrová smlouva jasně a výstižně uvádí odst. 2 návětí Článek odst. 1

10 Úvěrové smlouvy se vypracovávají na papíře nebo na jiném trvalém nosiči. Každá smluvní strana obdrží jedno vyhotovení úvěrové smlouvy. Tímto článkem nejsou dotčena žádná vnitrostátní pravidla ohledně platnosti uzavírání úvěrových smluv, jež jsou v souladu s

právem Společenství. § 105 odst. 2

(2) V dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy o 32008L0048 spotřebitelském úvěru předloží poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, v podobě návrhu textu této smlouvy.

Článek odst. 4

5 Vedle „standardních evropských informací o spotřebitelském úvěru“ obdrží spotřebitel bezplatně na požádání kopii návrhu úvěrové smlouvy. Toto ustanovení se nepoužije, pokud věřitel není v okamžiku žádosti ochoten přistoupit k uzavření úvěrové smlouvy se spotřebitelem.

32008L0048

Článek odst. 6

6 Vedle informací uvedených v odstavcích 1 až 4 obdrží spotřebitel bezplatně na požádání kopii návrhu úvěrové smlouvy obsahujícího smluvní informace stanovené v článku 10, pokud se uvedený článek použije. Toto ustanovení se nepoužije, pokud věřitel není v okamžiku žádosti ochoten přistoupit k uzavření úvěrové smlouvy se spotřebitelem.

32008L0048

Článek odst. 1

10 Úvěrové smlouvy se vypracovávají na papíře nebo na jiném trvalém nosiči. Každá smluvní strana obdrží jedno vyhotovení úvěrové smlouvy. Tímto článkem nejsou dotčena žádná vnitrostátní pravidla ohledně platnosti uzavírání úvěrových smluv, jež jsou v souladu s právem Společenství.

32014L0017

Článek odst. 11

14 Členské státy zajistí, aby přinejmenším v případech, kdy neexistuje právo na odstoupení od smlouvy, věřitel nebo tam, kde je to relevantní, zprostředkovatel úvěru či jmenovaný zástupce spotřebiteli poskytl

kopii návrhu smlouvy o úvěru v okamžiku předložení nabídky závazné pro věřitele. Jestliže právo na odstoupení od smlouvy existuje, členské státy zajistí, aby věřitel nebo tam, kde je to relevantní, zprostředkovatel úvěru či jeho jmenovaný zástupce v okamžiku, kdy je předložena nabídka závazná pro věřitele, poskytnutí kopie návrhu smlouvy o úvěru spotřebiteli nabídl. § 106 odst. 1

(1) Smlouva o spotřebitelském úvěru musí vždy obsahovat tyto informace: a) druh spotřebitelského úvěru, b) kontaktní údaje smluvních stran, a je-li spotřebitelský úvěr zprostředkován, též kontaktní údaje zprostředkovatele, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, popřípadě adresu pro doručování elektronické pošty, c) celkovou výši spotřebitelského úvěru a podmínky jeho čerpání, d) dobu trvání spotřebitelského úvěru, není-li to možné, způsob jejího určení, e) určení zboží nebo služby a jejich cenu, která by byla placena bez využití spotřebitelského úvěru, jde-li o spotřebitelský úvěr ve formě odložené platby za zboží nebo službu nebo vázaný spotřebitelský úvěr, f) zápůjční úrokovou sazbu, podmínky upravující použití této sazby a popřípadě údaj o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční zápůjční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu zápůjční úrokové sazby; uplatňují-li se za různých okolností různé zápůjční úrokové sazby, uvádějí se tyto informace o všech zápůjčních úrokových

32008L0048

Článek odst. 2

10 Úvěrová smlouva jasně a výstižně uvádí

32008L0048

Článek 10 druh úvěru; odst. 2 písm. a)

32008L0048

Článek 10 totožnost a poštovní adresy smluvních stran odst. 2 písm. a případně totožnost a poštovní adresu b) zúčastněného zprostředkovatele úvěru;

32008L0048

Článek 10 celkovou výši úvěru a podmínky čerpání; odst. 2 písm. d)

32008L0048

Článek 10 dobu trvání úvěrové smlouvy; odst. 2 písm. c)

32008L0048

Článek 10 v případě úvěru ve formě odložené platby za odst. 2 písm. konkrétní zboží nebo službu nebo u smluv o

sazbách, g) roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr, veškeré předpoklady použité pro výpočet této sazby a celkovou částku, kterou má spotřebitel zaplatit, vyjádřenou číselným údajem a vypočtenou k okamžiku předpokládaného uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, h) výši, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, a popřípadě způsob přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými úrokovými sazbami pro účely splácení; pokud u spotřebitelského úvěru na bydlení není možné k okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení určit výši, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, uvede poskytovatel podmínky, na nichž výše, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, závisí, i) vyplývá-li ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s pevně stanovenou dobou jeho trvání umoření jistiny spotřebitelského úvěru, informaci o právu obdržet bezplatně výpis z účtu v podobě tabulky umoření uvedené v příloze č. 5 k tomuto zákonu kdykoliv během trvání závazku z takové smlouvy, j) soupis uvádějící lhůty a podmínky pro splacení úroku a veškeré související opakující se či jednorázové platby, mají-li být tyto platby a úroky splaceny bez umoření jistiny, k) případnou povinnost spotřebitele hradit platby za vedení jednoho nebo více účtů zaznamenávajících platební transakce a čerpání, jejich výši, je-li poskytovateli známa a podmínky, za nichž lze tyto platby změnit, ledaže je otevření účtu nepovinné, povinnost spotřebitele hradit platby za používání platebních prostředků pro platební transakce i čerpání, jejich výši, je-li poskytovateli známa, a veškeré další platby vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru,

e)

vázaném úvěru dané zboží nebo službu a jeho cenu v hotovosti;

32008L0048

Článek 10 výpůjční úrokovou sazbu, podmínky odst. 2 písm. upravující použití této sazby a případně f) jakýkoli index nebo referenční sazbu použitelné pro počáteční výpůjční úrokovou sazbu, jakož i období, podmínky a postupy pro změnu výpůjční úrokové sazby. Uplatňují-li se za různých okolností různé výpůjční úrokové sazby, uvádějí se výše uvedené informace o všech použitelných sazbách;

32008L0048

Článek 10 roční procentní sazbu nákladů a celkovou odst. 2 písm. částku splatnou spotřebitelem, vypočtené v g) okamžiku uzavření úvěrové smlouvy; uvedeny musí být veškeré předpoklady použité pro výpočet této sazby;

32008L0048

Článek 10 výši, počet a četnost plateb, jež má odst. 2 písm. spotřebitel provést, a případně způsob h) přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými výpůjčními úrokovými sazbami pro účely splácení;

32008L0048

Článek 10 je-li zahrnuto umoření jistiny úvěrové odst. 2 písm. smlouvy s pevně stanovenou dobou trvání, i) právo spotřebitele obdržet bezplatně na požádání kdykoliv za trvání úvěrové smlouvy výpis z účtu v podobě tabulky umoření. Tabulka umoření uvádí dlužné platby a lhůty

l)

m) n) o)

p) q)

r) s) t) u)

úrokovou sazbu použitelnou v případě opožděných plateb platnou v okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a podmínky pro její úpravu a další důsledky vyplývající z prodlení spotřebitele, informaci o případných nákladech na služby notáře či jiných obdobných nákladech a jejich výši, je-li poskytovateli známa, požadavek na případné zajištění nebo pojištění, informaci o právu na odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení a lhůtě, během níž může být toto právo vykonáno, a dalších podmínkách pro výkon tohoto práva, včetně informace o povinnosti spotřebitele zaplatit čerpanou jistinu a příslušný úrok podle § 118 odst. 4, jakož i o částce úroku 32008L0048 splatné za den, informaci o právech vyplývajících z § 119 odst. 1 a 3 a podmínkách jejich uplatnění, informaci o právu na předčasné splacení spotřebitelského úvěru, o případném právu poskytovatele na náhradu vzniklých nákladů a u spotřebitelského úvěru jiného než 32008L0048 na bydlení informaci o způsobu jejich stanovení, informaci o způsobu ukončení smluvního vztahu, informaci o možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů prostřednictvím finančního arbitra, označení příslušného orgánu dohledu a informaci o tom, zda případné použití kapitálu vytvořeného platbami spotřebitele namísto splácení spotřebitelského úvěru povede k úplnému splacení spotřebitelského úvěru. 32008L0048

a podmínky vztahující se ke splacení těchto částek; obsahuje rozčlenění každé splátky ukazující umořování jistiny, úrok vypočítaný na základě výpůjční úrokové sazby a veškeré případné dodatečné náklady; pokud není úroková sazba stanovena nebo je podle úvěrové smlouvy možné dodatečné náklady měnit, musí tabulka umoření jasně a stručně uvádět, že údaje tabulky platí pouze do změny výpůjční úrokové sazby nebo dodatečných nákladů v souladu s úvěrovou smlouvou; Článek 10 mají-li být poplatky a úroky splaceny bez odst. 2 písm. umoření jistiny, soupis uvádějící lhůty a j) podmínky pro splacení úroku a veškerých souvisejících opakujících se či jednorázových poplatků; Článek 10 popřípadě poplatky za vedení jednoho nebo odst. 2 písm. více účtů zaznamenávajících platební k) operace a čerpání, ledaže je otevření účtu nepovinné, poplatky za používání platebních prostředků pro platební operace i čerpání a veškeré ostatní poplatky vyplývající z úvěrové smlouvy a podmínky, za nichž lze tyto poplatky změnit; Článek 10 úrokovou sazbu použitelnou v případě odst. 2 písm. opožděných plateb platnou v okamžiku l) uzavření úvěrové smlouvy a podmínky pro její úpravu a veškeré případné poplatky z prodlení;

32008L0048

Článek 10 upozornění na důsledky opomenutí plateb; odst. 2 písm. m)

32008L0048

Článek 10 případně upozornění, že jen nutné uhradit odst. 2 písm. notářské poplatky; n)

32008L0048

Článek 10 případné požadované záruky a pojištění; odst. 2 písm. o)

32008L0048

Článek 10 existenci nebo neexistenci práva na odst. 2 písm. odstoupení od smlouvy, období, během p) něhož může být takové právo vykonáno, a jiné podmínky pro výkon tohoto práva, včetně informací o povinnosti spotřebitele zaplatit čerpanou jistinu a příslušný úrok v souladu s čl. 14 odst. 3 písm. b), jakož i o částce úroku splatné za den;

32008L0048

Článek 10 informace týkající se práv vyplývajících z odst. 2 písm. článku 15 a podmínky pro uplatnění těchto q) práv;

32008L0048

Článek 10 právo na předčasné splacení, postup odst. 2 písm. předčasného splacení a informace o r) případném právu věřitele na odškodnění a o způsobu, kterým se toto odškodnění stanoví;

32008L0048

Článek 10 postup, jenž má být použit při uplatnění odst. 2 písm. práva na ukončení platnosti úvěrové

s)

§ 106 odst. 2

smlouvy;

32008L0048

Článek 10 zda existuje pro spotřebitele mechanismus odst. 2 písm. mimosoudního urovnávání stížností a t) prostředků nápravy, a pokud ano, způsob přístupu k němu;

32008L0048

Článek 10 případně název a adresu příslušného orgánu odst. 2 písm. dozoru. v)

32008L0048

Článek odst. 4

10 V případě úvěrové smlouvy, podle které platby spotřebitele nevedou k okamžitému odpovídajícímu umořování celkové výše úvěru, a namísto toho jsou použity pro tvorbu kapitálu po dobu a za podmínek, jež jsou stanoveny v úvěrové smlouvě nebo v doplňkové smlouvě, uvádějí informace požadované podle odstavce 2 jasně a výstižně, že tyto úvěrové smlouvy zaručují splacení celkové částky úvěru čerpané podle úvěrové smlouvy, pouze je-li tato záruka poskytnuta.

(2) Smlouva o spotřebitelském úvěru v cizí měně 32014L0017 obsahuje též informaci o opatření, které poskytovatel přijal v souladu s § 116 odst. 1. Neomezuje-li toto opatření kurzové riziko, jemuž je spotřebitel vystaven, na změnu směnného kurzu nižší než 20 %, obsahuje smlouva též ilustrativní příklad, jaký vliv bude mít 20% změna směnného kurzu na závazek spotřebitele ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v cizí měně.

Článek odst. 6

23 O mechanismech použitelných podle tohoto článku musí být spotřebitel informován v ESIP a ve smlouvě o úvěru. Není-li ve smlouvě o úvěru stanoveno omezení kurzového rizika, jemuž je spotřebitel vystaven, na fluktuaci směnného kurzu nižší než 20 %, musí tato smlouva obsahovat ilustrativní příklad dopadu 20 % fluktuace směnného kurzu.

§ 107

V případě spotřebitelského úvěru ve formě možnosti přečerpání, kde spotřebitelský úvěr musí být splacen na požádání nebo do 3 měsíců ode dne poskytnutí spotřebitelského úvěru, musí smlouva o spotřebitelském úvěru obsahovat tyto informace: a) informace stanovené v § 106 odst. 1 písm. a) až d), f) a o), b) upozornění, že spotřebitel může být kdykoliv vyzván ke splacení plné výše spotřebitelského úvěru, vyplývá-li tato možnost ze smlouvy, c) informace o platbách platných od okamžiku uzavření smlouvy a o podmínkách, za nichž lze tyto platby změnit, a d) celkové náklady spotřebitelského úvěru, vypočtené k okamžiku předpokládaného uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru.

32008L0048

Článek 10 Úvěrová smlouva ve formě možnosti odst. 5 návětí přečerpání podle čl. 2 odst. 3 jasně a výstižně uvádí

32008L0048

Článek 10 dobu trvání úvěrové smlouvy; odst. 5 písm. c)

32008L0048

Článek 10 podmínky pro uplatnění práva odstoupit od odst. 5 písm. úvěrové smlouvy a h)

32008L0048

Článek 10 celkovou výši úvěru a podmínky čerpání; odst. 5 písm. d)

32008L0048

Článek 10 výpůjční úrokovou sazbu, podmínky odst. 5 písm. upravující použití této sazby a případně e) jakýkoli index nebo referenční sazbu použitelné pro počáteční výpůjční úrokovou sazbu, jakož i období, podmínky a postupy pro změnu výpůjční úrokové sazby, a uplatňují-li se za různých okolností různé výpůjční úrokové sazby, rovněž výše uvedené informace o všech použitelných sazbách;

32008L0048

Článek 10 totožnost a poštovní adresy smluvních stran odst. 5 písm. a případně totožnost a poštovní adresu b) zúčastněného zprostředkovatele úvěru;

32008L0048

Článek 10 upozornění, že spotřebitel může být kdykoli odst. 5 písm. vyzván ke splacení plné výše úvěru; g)

32008L0048

Článek 10 informace o poplatcích použitelných od odst. 5 písm. okamžiku uzavření těchto úvěrových smluv a i) případně podmínky, za nichž lze tyto poplatky změnit.

32008L0048

Článek 10 roční procentní sazbu nákladů a celkové odst. 5 písm. náklady úvěru pro spotřebitele, vypočtené v f) okamžiku uzavření úvěrové smlouvy; uvedeny musí být veškeré předpoklady použité pro výpočet této sazby podle čl. 19 odst. 2 ve spojení s čl. 3 písm. g) a i); členské státy mohou rozhodnout, že roční procentní sazbu nákladů není třeba poskytnout;

§ 108 odst. 1

(1) Je-li ve smlouvě o platebních službách spotřebiteli 32008L0048 umožněno překročení, musí tato smlouva obsahovat informace o a) zápůjční úrokové sazbě a podmínkách použití této sazby, b) referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční zápůjční úrokovou sazbu a c) možných sankcích, úrocích z prodlení za toto překročení a jiných platbách.

Článek odst. 1

18 Existuje-li možnost, že je spotřebiteli povoleno překročení v případě smlouvy o otevření běžného účtu, musí smlouva obsahovat navíc informace uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. e). V každém případě poskytuje věřitel tyto informace na papíře nebo na jiném trvalém nosiči pravidelně.

§ 108 odst. 2

(2) Informace uvedené v odstavci 1 je poskytovatel 32008L0048 zároveň povinen poskytovat spotřebiteli pravidelně a v přiměřeném intervalu v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat.

Článek odst. 1

18 Existuje-li možnost, že je spotřebiteli povoleno překročení v případě smlouvy o otevření běžného účtu, musí smlouva obsahovat navíc informace uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. e). V každém případě poskytuje

věřitel tyto informace na papíře nebo na jiném trvalém nosiči pravidelně. § 108 odst. 3

§ 109 odst. 1

(3) Jestliže dojde k výraznému překročení, které trvá 32008L0048 déle než 1 měsíc, poskytovatel bezodkladně spotřebitele v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat informuje o a) tomto překročení, b) jeho výši, c) zápůjční úrokové sazbě a 32008L0048 d) možných sankcích, úrocích z prodlení za toto překročení a jiných platbách.

Článek odst. 2

18 Při výrazném překročení trvajícím déle než jeden měsíc věřitel bezodkladně uvědomí spotřebitele na papíře nebo na jiném trvalém nosiči

Článek 18 o překročení; odst. 2 písm. a)

32008L0048

Článek 18 o příslušné částce; odst. 2 písm. b)

32008L0048

Článek 18 o výpůjční úrokové sazbě; odst. 2 písm. c)

32008L0048

Článek 18 o všech použitelných sankcích, poplatcích odst. 2 písm. nebo úrocích z prodlení. d)

(1) Dohoda, kterou se za účelem odvrácení řízení o 32008L0048 nárocích poskytovatele ze spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení odkládá v důsledku prodlení spotřebitele platba nebo mění způsob splácení, přičemž smluvní ujednání jsou ve svém souhrnu pro spotřebitele alespoň stejně výhodná jako v původní smlouvě o spotřebitelském úvěru, musí obsahovat informace stanovené v § 106 odst. 1 písm. a) až i), l) a q).

Článek odst. 6

2 Členské státy mohou stanovit, že pro úvěrové smlouvy, které stanoví možnost ujednání mezi věřitelem a spotřebitelem o odložení platby nebo metodách splácení, pokud je spotřebitel již v prodlení podle původní úvěrové smlouvy, se použijí pouze články 1 až 4, 6, 7 a 9, čl. 10 odst. 1, odst. 2 písm. a) až i), l) a r) a odst. 4 a články 11, 13,

16 a 18 až 32, jestliže a) je pravděpodobné, že by tato ujednání mohla odvrátit případné soudní řízení týkající se tohoto prodlení, a b) spotřebitel by tím nepodléhal méně výhodným podmínkám, než byly stanoveny v původní úvěrové smlouvě. Jestliže však úvěrová smlouva spadá do oblasti působnosti odstavce 3, použijí se pouze ustanovení uvedená ve zmíněném odstavci. § 111

Předkládá-li poskytovatel spotřebiteli návrh smluvních 32014L0017 podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení, nesmí poskytovatel tento návrh během 14 dní změnit ani odvolat, ledaže během této doby vyšly najevo okolnosti týkající se úvěruschopnosti spotřebitele, na jejichž základě je poskytovatel povinen úvěr v souladu s § 86 odst. 1 za nabídnutých podmínek neposkytnout. Sdělí-li spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli do 14 dní ode dne, kdy mu byl návrh smluvních podmínek předložen, že tento návrh přijímá, je poskytovatel povinen bez zbytečného odkladu uzavřít se spotřebitelem smlouvu o spotřebitelském úvěru na bydlení na základě předloženého návrhu smluvních podmínek. Ustanovení § 1787 občanského zákoníku se použije obdobně.

Článek odst. 6

14 Členské státy stanoví dobu alespoň sedmi dní, během níž bude mít spotřebitel dostatek času porovnat nabídky, posoudit jejich důsledky a informovaně se rozhodnout. Členské státy upřesní, zda je doba uvedená v prvním pododstavci lhůtou na rozmyšlenou před uzavřením smlouvy o úvěru, nebo lhůtou pro uplatnění práva na odstoupení od smlouvy o úvěru po jejím uzavření, nebo kombinací obojího. Jestliže členský stát stanoví lhůtu na rozmyšlenou před uzavřením smlouvy o úvěru, a) je nabídka pro věřitele závazná po celou dobu trvání této lhůty, a b) spotřebitel může během této lhůty na rozmyšlenou nabídku kdykoli přijmout. Členské státy mohou stanovit, že spotřebitelé nabídku nesmějí přijmout před uplynutím

nejvíce prvních rozmyšlenou.

deset

dní

lhůty

na

Jsou-li výpůjční úroková sazba nebo jiné náklady spojené s nabídkou určovány na základě prodeje podkladových dluhopisů nebo jiných nástrojů dlouhodobého financování, mohou členské státy stanovit, že se výpůjční úroková sazba nebo jiné náklady mohou od těch, které jsou uvedeny v nabídce, lišit v závislosti na hodnotě podkladového dluhopisu nebo nástroje dlouhodobého financování. Má-li spotřebitel právo na odstoupení od smlouvy podle druhého pododstavce tohoto odstavce, článek 6 směrnice 2002/65/ES se nepoužije. § 113 odst. 3

(3) Při oceňování předmětu zajištění spotřebitelského 32014L0017 úvěru na bydlení se postupuje podle zákona upravujícího oceňování majetku. Ocenění předmětu zajištění musí být nestranné a objektivní a musí být zaznamenáno v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Osoby provádějící ocenění předmětu zajištění musí být důvěryhodné, odborně způsobilé a dostatečně nezávislé na procesu poskytování spotřebitelského úvěru.

Článek odst. 1

19 Členské státy zajistí, aby byly na jejich území vytvořeny spolehlivé standardy oceňování nemovitostí určených k bydlení pro účely poskytování hypotečních úvěrů. Členské státy vyžadují, aby věřitelé zajistili používání uvedených standardů, jestliže ocenění nemovitosti provádějí sami, nebo aby podnikli přiměřené kroky k zajištění toho, že uvedené standardy budou použity, provádí-li ocenění třetí osoba. Jsou-li regulací nezávislých odhadců provádějících oceňování nemovitostí pověřeny vnitrostátní orgány, zajistí, aby tito odhadci dodržovali platná vnitrostátní pravidla.

32014L0017

Článek

19 Členské státy zajistí, aby interní i externí

odst. 2

§ 115 odst. 1

§ 115 odst. 2

§ 115 odst. 3

(1) Zakazuje se vázat uzavření smlouvy o 32014L0017 spotřebitelském úvěru na uzavření smlouvy, ve které se sjednává doplňková služba, pokud není možno uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru bez uzavření smlouvy o doplňkové službě.

odhadci provádějící oceňování nemovitostí byli odborně způsobilí a dostatečně nezávislí na procesu poskytování úvěru, a mohli tak poskytnout nestranné a objektivní ocenění, které musí být zdokumentováno na trvalém nosiči a jehož záznam musí věřitel uchovávat.

Článek 4 bod Pro účely této směrnice se rozumí: 26 „vázaným prodejem“ nabízení nebo prodej smlouvy o úvěru v balíčku s dalšími, odlišnými finančními produkty nebo službami, přičemž smlouva o úvěru není spotřebiteli samostatně k dispozici;

32014L0017

Článek odst. 1

12 Členské státy umožní spojený prodej, avšak zakáží vázaný prodej.

(2) Je-li uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru 32014L0017 podmíněno uzavřením pojistné smlouvy, nesmí poskytovatel spotřebitele omezovat při výběru pojistitele.

Článek odst. 1

12 Členské státy umožní spojený prodej, avšak zakáží vázaný prodej.

32014L0017

Článek odst. 4

12 Členské státy mohou věřitelům povolit, aby od spotřebitelů v souvislosti se smlouvou o úvěru vyžadovali příslušné pojištění. V těchto případech členské státy zajistí, aby věřitel akceptoval pojištění od jiného pojistitele, než jakému by sám dával přednost, pokud dané pojištění poskytuje rovnocennou úroveň záruky jako pojištění navržené věřitelem.

32014L0017

Článek

12 Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské

(3) Odstavec 1 a 2 se nepoužije na

§ 116 odst. 1

a) bezplatný platební nebo spořicí účet, jehož účelem je shromažďovat peněžní prostředky pro splácení nebo obsluhu spotřebitelského úvěru, b) stavební spoření podle zákona upravujícího stavební spoření, nebo c) pojištění vozidla, které je spotřebitelským úvěrem financováno.

odst. 2 písm. státy stanovit, že věřitelé mohou od a) spotřebitele, jeho rodinného příslušníka nebo blízkého příbuzného požadovat

(1) Je-li uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v 32014L0017 cizí měně, poskytovatel umožní spotřebiteli za podmínek, které určí smlouva o spotřebitelském úvěru, změnu měny, v níž je spotřebitelský úvěr vyjádřen, na měnu a) ve které měl spotřebitel hlavní příjem v době, kdy bylo provedeno poslední posouzení jeho úvěruschopnosti ve vztahu k danému spotřebitelskému úvěru, b) ve které spotřebitel držel aktiva, z nichž má být spotřebitelský úvěr splácen, v době, kdy bylo provedeno poslední posouzení jeho úvěruschopnosti ve vztahu k 32014L0017 danému spotřebitelskému úvěru, c) členského státu, v němž měl spotřebitel bydliště v okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo d) členského státu, v němž má spotřebitel bydliště v okamžiku, kdy žádá o změnu měny, v níž je vyjádřen spotřebitelský úvěr.

Článek 23 Členské státy zajistí, aby v případech, kdy se odst. 1 písm. smlouva o úvěru týká úvěru v cizí měně, a) existoval v okamžiku jejího uzavření vhodný právní rámec, jenž přinejmenším zajistí, že

a) otevření nebo vedení platebního nebo spořicího účtu, je-li jeho jediným účelem shromažďovat peněžní prostředky pro splácení a obsluhu úvěru, soustředit zdroje za účelem získání úvěru nebo poskytnout doplňující zajištění věřiteli v případě prodlení;

a) spotřebitel má právo za stanovených podmínek změnit měnu, v níž je podle smlouvy o úvěru poskytnut nebo vyjádřen úvěr, na jinou měnu nebo Článek 23 Jinou měnou ve smyslu odst. 1 písm. a) je odst. 2 písm. buď b) a) měna členského státu, v němž spotřebitel buď měl bydliště v okamžiku uzavření smlouvy o úvěru, nebo má bydliště v současnosti. Členské státy mohou upřesnit, zda má spotřebitel k dispozici obě možnosti uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b), nebo jen jednu z nich, nebo mohou ponechat na věřiteli, aby určil, zda má spotřebitel k dispozici obě možnosti uvedené v prvním

pododstavci písm. a) a b), nebo jen jednu z nich. 32014L0017

Článek 23 Jinou měnou ve smyslu odst. 1 písm. a) je odst. 2 písm. buď a) a) měna, ve které má spotřebitel primárně příjem nebo ve které drží aktiva, z nichž má být úvěr splácen, jak bylo uvedeno v době, kdy bylo provedeno nejaktuálnější posouzení úvěruschopnosti ve vztahu ke smlouvě o úvěru, nebo Členské státy mohou upřesnit, zda má spotřebitel k dispozici obě možnosti uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b), nebo jen jednu z nich, nebo mohou ponechat na věřiteli, aby určil, zda má spotřebitel k dispozici obě možnosti uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b), nebo jen jednu z nich.

§ 116 odst. 2

§ 116 odst. 3

(2) Neumožní-li poskytovatel spotřebiteli změnu měny, 32014L0017 v níž je spotřebitelský úvěr vyjádřen, zajistí jiné mechanismy k omezení rizika vyplývajícího ze změny směnného kurzu mezi měnou, v níž je spotřebitelský úvěr vyjádřen a korunou českou; je-li spotřebitelský úvěr v cizí měně vyjádřen v korunách českých, mezi korunou českou a měnou podle odstavce 1 odlišnou od koruny české.

Článek 23 Členské státy zajistí, aby v případech, kdy se odst. 1 písm. smlouva o úvěru týká úvěru v cizí měně, b) existoval v okamžiku jejího uzavření vhodný právní rámec, jenž přinejmenším zajistí, že

(3) Ke změně měny, v níž je vyjádřen spotřebitelský 32014L0017 úvěr, podle odstavce 1, se použije kurz vyhlášený Českou národní bankou pro den, kdy spotřebitel o změnu měny požádal, není-li ve smlouvě o spotřebitelském úvěru na

Článek odst. 3

b) existují jiné mechanismy k omezení kurzového rizika, jemuž je spotřebitel na základě smlouvy o úvěru vystaven. 23

Má-li spotřebitel právo v souladu s odst. 1 písm. a) změnit měnu, v níž je podle smlouvy o úvěru poskytnut nebo vyjádřen úvěr, na jinou měnu, členské státy zajistí,

bydlení stanoveno jinak.

§ 117 odst. 1

§ 117 odst. 2

aby směnným kurzem pro tuto změnu byl tržní směnný kurz platný v den žádosti o změnu měny, není-li ve smlouvě o úvěru stanoveno jinak.

(1) Spotřebitel je oprávněn spotřebitelský úvěr zcela 32014L0017 nebo zčásti splatit kdykoliv po dobu trvání spotřebitelského úvěru. V takovém případě má spotřebitel právo na snížení celkových nákladů spotřebitelského úvěru o výši úroku a dalších nákladů, které by byl spotřebitel povinen platit v případě, kdy by nedošlo k předčasnému splacení spotřebitelského úvěru.

Článek odst. 1

25

Členské státy zajistí, aby měl spotřebitel právo zcela nebo zčásti splnit své závazky ze smlouvy o úvěru před jejím vypršením. V těchto případech má spotřebitel nárok na snížení celkových nákladů úvěru pro spotřebitele, jež sestává z úroku a nákladů za zbývající dobu trvání smlouvy.

32008L0048

Článek odst. 1

16 Spotřebitel má právo kdykoli zcela nebo zčásti splnit své závazky plynoucí z úvěrové smlouvy. V těchto případech má nárok na snížení celkových nákladů úvěru, jež sestávají z úroku a nákladů za zbývající dobu platnosti smlouvy.

(2) Pro případ předčasného splacení spotřebitelského 32008L0048 úvěru má věřitel právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vzniknou v souvislosti s předčasným splacením.

Článek odst. 2

16 V případě předčasného splacení úvěru má věřitel nárok na spravedlivé a objektivně odůvodněné odškodnění za případné náklady přímo spojené s předčasným splacením úvěru, pokud předčasné splacení spadá do období, pro které je stanovena pevná výpůjční úroková sazba.

32014L0017

Článek odst. 3

25 Členské státy mohou stanovit, že věřitel má v odůvodněných případech nárok na spravedlivé a objektivní odškodnění za případné náklady přímo spojené s předčasným splacením úvěru, avšak nesmí

uložit spotřebiteli sankci. Odškodnění v této souvislosti nesmí převýšit finanční ztrátu věřitele. S výhradou uvedených podmínek mohou členské státy stanovit, že odškodnění nesmí přesáhnout určitou výši nebo že je povoleno pouze po určitou dobu. § 117 odst. 3

(3) Věřitel nesmí požadovat náhradu nákladů za 32014L0017 předčasné splacení podle odstavce 2, pokud předčasné splacení bylo provedeno a) v rámci plnění z pojištění určeného k zajištění splacení spotřebitelského úvěru, b) u spotřebitelského úvěru poskytnutého formou možnosti přečerpání, c) v období, pro které není stanovena pevná zápůjční úroková sazba, d) u spotřebitelského úvěru na bydlení do 3 měsíců poté, co poskytovatel spotřebiteli sdělil novou výši zápůjční úrokové sazby podle § 102 odst. 3, e) u spotřebitelského úvěru na bydlení v důsledku úmrtí, 32008L0048 dlouhodobé nemoci nebo invalidity spotřebitele v postavení dlužníka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení, nebo jeho manžela nebo partnera, pokud tato skutečnost vede k výraznému snížení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr na bydlení, nebo f) u spotřebitelského úvěru na bydlení do výše 20 % jistiny tohoto spotřebitelského úvěru během 1 měsíce přede dnem výročí uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru 32014L0017 na bydlení.

Článek odst. 3

25 Členské státy mohou stanovit, že věřitel má v odůvodněných případech nárok na spravedlivé a objektivní odškodnění za případné náklady přímo spojené s předčasným splacením úvěru, avšak nesmí uložit spotřebiteli sankci. Odškodnění v této souvislosti nesmí převýšit finanční ztrátu věřitele. S výhradou uvedených podmínek mohou členské státy stanovit, že odškodnění nesmí přesáhnout určitou výši nebo že je povoleno pouze po určitou dobu.

Článek odst. 2

16 V případě předčasného splacení úvěru má věřitel nárok na spravedlivé a objektivně odůvodněné odškodnění za případné náklady přímo spojené s předčasným splacením úvěru, pokud předčasné splacení spadá do období, pro které je stanovena pevná výpůjční úroková sazba.

Článek odst. 2

25 Členské státy mohou stanovit, že výkon práva uvedeného v odstavci 1 podléhá určitým podmínkám. Tyto podmínky mohou obsahovat časová omezení spojená s uplatněním tohoto práva, rozdílné zacházení v závislosti na druhu výpůjční úrokové sazby či na okamžiku, kdy spotřebitel toto právo

uplatní, nebo omezení s ohledem na okolnosti, za kterých může být právo uplatněno. 32008L0048

Článek odst. 3

16 Žádné odškodnění za předčasné splacení nelze požadovat, a) pokud splacení bylo provedeno v rámci pojistné smlouvy určené k zajištění splacení úvěru; b) v případě přečerpání nebo c) pokud splacení bylo provedeno v období, pro které není stanovena pevná výpůjční úroková sazba.

32008L0048

Článek 16 Žádné odškodnění za předčasné splacení odst. 3 písm. nelze požadovat, a) a) pokud splacení bylo provedeno v rámci pojistné smlouvy určené k zajištění splacení úvěru;

32008L0048

Článek 16 Žádné odškodnění za předčasné splacení odst. 3 písm. nelze požadovat, b) b) v případě přečerpání nebo

32008L0048

Článek 16 Žádné odškodnění za předčasné splacení odst. 3 písm. nelze požadovat, c) c) pokud splacení bylo provedeno v období, pro které není stanovena pevná výpůjční úroková sazba.

§ 117 odst. 4

(4) Výše náhrady nákladů podle odstavce 2 nesmí, s 32008L0048 výjimkou nákladů na předčasné splacení spotřebitelského úvěru na bydlení, přesáhnout 1 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru, přesahuje-li doba mezi předčasným splacením a sjednaným koncem spotřebitelského úvěru 1 rok. Není-li tato doba delší než jeden rok, nesmí výše náhrady nákladů u spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení přesáhnout 0,5 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru.

Článek 16 Výše odškodnění nesmí přesáhnout 1 % odst. 2 druhý předčasně splacené výše úvěru, přesahuje-li pododstavec doba mezi předčasným splacením a sjednaným koncem úvěrové smlouvy jeden rok. Není-li tato doba delší než jeden rok, nesmí výše odškodnění přesáhnout 0,5 % předčasně splacené výše úvěru.

§ 117 odst. 5

(5) Výše náhrady nákladů nesmí dále přesáhnout částku 32008L0048 úroku, kterou by spotřebitel zaplatil za dobu od předčasného splacení do skončení spotřebitelského úvěru, a v případě spotřebitelského úvěru na bydlení za dobu od předčasného splacení do konce období, pro které je stanovena pevná zápůjční úroková sazba. 32014L0017

Článek odst. 5

16 Žádné odškodnění nesmí přesáhnout částku úroku, kterou by spotřebitel zaplatil během doby od předčasného splacení do sjednaného konce úvěrové smlouvy.

Článek odst. 3

25 Členské státy mohou stanovit, že věřitel má v odůvodněných případech nárok na spravedlivé a objektivní odškodnění za případné náklady přímo spojené s předčasným splacením úvěru, avšak nesmí uložit spotřebiteli sankci. Odškodnění v této souvislosti nesmí převýšit finanční ztrátu věřitele. S výhradou uvedených podmínek mohou členské státy stanovit, že odškodnění nesmí přesáhnout určitou výši nebo že je povoleno pouze po určitou dobu.

(6) Spotřebiteli, který sdělí poskytovateli svůj úmysl 32014L0017 spotřebitelský úvěr na bydlení předčasně splatit, poskytovatel bez zbytečného odkladu poskytne za účelem zvážení důsledků předčasného splacení a) vyčíslení dlužné částky, kterou bude muset spotřebitel v případě předčasného splacení zaplatit s rozdělením na jistinu, úrok a další náklady spojené s předčasným

Článek odst. 4

25

§ 117 odst. 6

Chce-li spotřebitel své závazky ze smlouvy o úvěru splnit před jejím vypršením, poskytne mu věřitel na papíře nebo na jiném trvalém nosiči neprodleně po obdržení žádosti informace nezbytné ke zvážení této možnosti. Tyto informace musí přinejmenším obsahovat vyčíslení toho, jaké

splacením, b) údaje o výši náhrady nákladů poskytovatele podle odstavce 2 s uvedením veškerých předpokladů pro její výpočet a c) informaci o dalších důsledcích předčasného splacení pro spotřebitele, včetně informace o tom, za jakých podmínek nesmí věřitel požadovat náhradu nákladů za předčasné splacení podle odstavce 3. § 118 odst. 1

(1) Spotřebitel může od smlouvy o spotřebitelském 32008L0048 úvěru jiném než spotřebitelský úvěr na bydlení odstoupit bez uvedení důvodů a bez jakékoli sankce ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření této smlouvy. V případě, že tato smlouva neobsahuje informace podle § 106 až 108 nebo § 109 odst. 1, lhůta pro odstoupení neskončí dříve, než 14 dnů poté, co poskytovatel spotřebiteli chybějící informace poskytne v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat.

důsledky bude pro spotřebitele mít splnění závazků před vypršením smlouvy o úvěru, a zřetelně uvést veškeré použité předpoklady. Veškeré použité předpoklady musí být přiměřené a zdůvodnitelné.

Článek odst. 1

14 Spotřebitel má k dispozici lhůtu čtrnácti kalendářních dnů na odstoupení od úvěrové smlouvy bez uvedení důvodu. Lhůta pro odstoupení od smlouvy začíná běžet a) buď dnem uzavření úvěrové smlouvy, nebo b) dnem, kdy spotřebitel obdrží smluvní podmínky a informace v souladu s článkem 10, pokud tento den nastane později než den uvedený v písmenu a) tohoto pododstavce.

§ 118 odst. 2

(2) Od smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na 32008L0048 bydlení lze odstoupit podle odstavce 1 v písemné formě, a to v souladu s informací uvedenou v této smlouvě o právu na odstoupení. Lhůta pro odstoupení je považována za zachovanou, je-li odstoupení odesláno poskytovateli v listinné podobě prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo na jiném trvalém nosiči dat nejpozději v poslední den lhůty.

Článek 14 Jestliže spotřebitel uplatní právo na odst. 3 písm. odstoupení od smlouvy, a) a) aby účinky jeho odstoupení nastaly před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 1, musí to spotřebitel oznámit věřiteli na základě informací poskytnutých věřitelem podle čl. 10 odst. 2 písm. p) způsobem, který je prokazatelný podle vnitrostátního práva. Má se za to, že lhůta pro oznámení byla dodržena, je-li toto oznámení, pokud je vyhotoveno na papíře nebo na jiném trvalém

nosiči, jenž je věřiteli k dispozici a k němuž má přístup, odesláno před jejím uplynutím; § 118 odst. 3

(3) Odstoupením od smlouvy o spotřebitelském úvěru 32008L0048 jiném než na bydlení se spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení od počátku ruší. Poskytovatel nemá právo požadovat po spotřebiteli žádné plnění s výjimkou plnění uvedeného v odstavci 4.

Článek 14 musí spotřebitel zaplatit věřiteli jistinu a odst. 3 písm. úrok z ní vzniklý ode dne, kdy byl úvěr b) čerpán, do dne, kdy je jistina splacena, bez zbytečného odkladu a nejpozději 30 kalendářních dnů po zaslání oznámení o odstoupení od smlouvy věřiteli. Úrok se vypočítá na základě dohodnuté výpůjční úrokové sazby. Věřitel nemá v případě odstoupení od smlouvy nárok na žádné jiné odškodnění od spotřebitele s výjimkou odškodnění za případné nevratné poplatky zaplacené věřitelem orgánu veřejné správy.

§ 118 odst. 4

(4) Došlo-li k odstoupení od smlouvy o spotřebitelském 32008L0048 úvěru, je spotřebitel povinen poskytovateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne odeslání odstoupení, zaplatit a) jistinu poskytnutého spotřebitelského úvěru, b) úrok ve výši, na kterou by poskytovateli vznikl nárok, pokud by k odstoupení od smlouvy nedošlo, a to za období ode dne, kdy byl spotřebitelský úvěr čerpán, do dne, kdy je jistina splacena, a c) případné nevratné poplatky zaplacené poskytovatelem orgánům veřejné správy nebo jiným osobám pověřeným výkonem veřejné správy.

Článek 14 musí spotřebitel zaplatit věřiteli jistinu a odst. 3 písm. úrok z ní vzniklý ode dne, kdy byl úvěr b) čerpán, do dne, kdy je jistina splacena, bez zbytečného odkladu a nejpozději 30 kalendářních dnů po zaslání oznámení o odstoupení od smlouvy věřiteli. Úrok se vypočítá na základě dohodnuté výpůjční úrokové sazby. Věřitel nemá v případě odstoupení od smlouvy nárok na žádné jiné odškodnění od spotřebitele s výjimkou odškodnění za případné nevratné poplatky zaplacené věřitelem orgánu veřejné správy.

§ 118 odst. 5

(5) Pokud poskytovatel nebo třetí osoba na základě 32008L0048 smlouvy mezi třetí osobou a poskytovatelem poskytuje doplňkovou službu související se smlouvou o spotřebitelském úvěru, odstoupením od této smlouvy zaniká i závazek ze smlouvy o doplňkové službě. Poskytovatel je

Článek odst. 4

14 Pokud věřitel nebo třetí osoba na základě smlouvy mezi třetí osobou a věřitelem poskytuje doplňkovou službu související s úvěrovou smlouvou, není spotřebitel nadále smlouvou o doplňkové službě vázán, jestliže

povinen bez zbytečného odkladu informovat třetí osobu o tom, kdy k odstoupení od smlouvy došlo.

uplatní své právo na odstoupení od úvěrové smlouvy podle tohoto článku.

§ 118 odst. 6

(6) Má-li spotřebitel právo na odstoupení od smlouvy o 32008L0048 spotřebitelském úvěru podle tohoto zákona, ustanovení občanského zákoníku upravující odstoupení od smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku nebo smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory se nepoužijí.

Článek odst. 5

14 Pokud má spotřebitel právo na odstoupení od smlouvy podle odstavců 1, 3 a 4 tohoto článku, články 6 a 7 směrnice 2002/65/ES a článek 5 směrnice Rady 85/577/EHS ze dne 20. prosince 1985 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory (11) se nepoužijí.

§ 119 odst. 1

(1) Jestliže spotřebitel odstoupí od smlouvy o koupi 32008L0048 zboží nebo poskytnutí služby, kde cena zboží nebo služby je plně nebo částečně hrazena vázaným spotřebitelským úvěrem, vázaný spotřebitelský úvěr zaniká. O této skutečnosti je spotřebitel povinen poskytovatele informovat. Zánik vázaného spotřebitelského úvěru nesmí být spojován s uplatněním jakýchkoliv sankcí ze strany poskytovatele nebo třetí osoby.

Článek odst. 1

15 Pokud spotřebitel na základě práva Společenství uplatnil právo na odstoupení od kupní smlouvy nebo od smlouvy o poskytnutí služby, není nadále vázán smlouvou o vázaném úvěru.

§ 119 odst. 3

(3) Poskytovatel ručí za peněžitý dluh prodávajícího 32008L0048 nebo poskytovatele služby vůči spotřebiteli, jestliže prodávající nebo poskytovatel služby tento dluh uznal v písemné formě co do důvodu a výše, nebo jestliže pohledávka odpovídající tomuto dluhu byla přiznána rozhodnutím orgánu veřejné moci.

Článek odst. 2

15 Pokud nejsou zboží nebo služby, na které se vztahuje smlouva o vázaném úvěru, dodány či poskytnuty nebo pokud jsou dodány či poskytnuty pouze zčásti, anebo pokud nejsou v souladu s kupní smlouvou nebo smlouvou o poskytnutí služby, má spotřebitel právo uplatnit prostředky nápravy vůči věřiteli, pokud uplatnil své prostředky nápravy vůči dodavateli nebo poskytovateli, avšak jeho nároky podle práva nebo kupní smlouvy nebo smlouvy o poskytnutí služby nebyly uspokojeny. Členské státy určí rozsah a podmínky pro uplatnění těchto prostředků nápravy.

§ 120 odst. 1

(1) Spotřebitel je oprávněn kdykoliv vypovědět 32008L0048 spotřebitelský úvěr sjednaný na dobu neurčitou. Výpovědní doba běží pouze tehdy, byla-li sjednána, a nesmí být delší než 1 měsíc. Za podání výpovědi nesmí být poskytovatelem požadována úplata.

Článek 13 Spotřebitel může platnost úvěrové smlouvy odst. 1 první na dobu neurčitou kdykoliv bezplatně pododstavec ukončit obvyklým způsobem, pokud se strany nedohodly na výpovědní době. Tato doba nesmí překročit jeden měsíc.

§ 120 odst. 2

(2) Poskytovatel je oprávněn, je-li to sjednáno ve 32008L0048 smlouvě o spotřebitelském úvěru, vypovědět v písemné formě spotřebitelský úvěr sjednaný na dobu neurčitou, a to v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Výpovědní doba nesmí být kratší než 2 měsíce.

Článek 13 Je-li tak dohodnuto v úvěrové smlouvě, odst. 1 druhý může věřitel platnost úvěrové smlouvy na pododstavec dobu neurčitou ukončit obvyklým podáním výpovědi spotřebiteli s nejméně dvouměsíční výpovědní dobou, vyhotovené na papíře nebo na jiném trvalém nosiči.

§ 121

Je-li to dohodnuto ve smlouvě o spotřebitelském úvěru 32008L0048 uzavřené na dobu neurčitou, může poskytovatel spotřebiteli z objektivních důvodů ukončit oprávnění čerpat spotřebitelský úvěr. O této skutečnosti a důvodech, které ho k tomu vedou, musí poskytovatel spotřebitele informovat předem; není-li to možné, pak bez zbytečného odkladu po této skutečnosti. Informaci poskytne v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Ustanovení věty druhé se nepoužije v případě, brání-li poskytnutí takové informace jiný právní předpis.

Článek odst. 2

13 Je-li to dohodnuto v úvěrové smlouvě, může věřitel z objektivně opodstatněných důvodů ukončit právo spotřebitele na čerpání z úvěrové smlouvy na dobu neurčitou. Věřitel uvědomí spotřebitele o tomto ukončení a jeho důvodech na papíře nebo na jiném trvalém nosiči pokud možno před tímto ukončením a nejpozději neprodleně po něm, není-li poskytnutí těchto informací zakázáno právními předpisy Společenství nebo není-li v rozporu s veřejným pořádkem nebo veřejnou bezpečností.

§ 122 odst. 1

(1) Věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s 32014L0017 plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši 32014L0017 stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z

Článek odst. 3

28 Členské státy mohou povolit, aby věřitelé uložili spotřebiteli v případě prodlení další poplatky. V takovém případě stanoví členské státy pro tyto poplatky horní hranici.

Článek

28 Členské státy mohou vyžadovat, aby v případě, že věřitel může stanovit a uložit

prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

odst. 2

spotřebiteli poplatky z prodlení, nebyly tyto poplatky vyšší, než je nezbytné k náhradě nákladů, které věřiteli v důsledku selhání vznikly.

§ 122 odst. 2

(2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % 32014L0017 denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.

Článek odst. 3

28 Členské státy mohou povolit, aby věřitelé uložili spotřebiteli v případě prodlení další poplatky. V takovém případě stanoví členské státy pro tyto poplatky horní hranici.

§ 122 odst. 3

(3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut 32014L0017 nesmí přesáhnout součin čísla 0,7 a výše jistiny spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

Článek odst. 3

28 Členské státy mohou povolit, aby věřitelé uložili spotřebiteli v případě prodlení další poplatky. V takovém případě stanoví členské státy pro tyto poplatky horní hranici.

§ 123 odst. 1

(1) Zástavní věřitel může zástavu zajišťující 32014L0017 spotřebitelský úvěr na bydlení zpeněžit nejdříve po uplynutí 6 měsíců poté, co započetí výkonu zástavního práva zástavnímu dlužníkovi oznámil. Ustanovení § 1364 občanského zákoníku se nepoužije. Zástavní věřitel v této době nemůže zástavnímu dlužníku bránit při prodeji zástavy za účelem splacení dluhu.

Článek odst. 1

28 Členské státy přijmou opatření podporující věřitele v tom, aby postupovali s přiměřenou shovívavostí, než zahájí řízení za účelem realizace zástavy.

§ 123 odst. 2

(2) Bylo-li započetí výkonu zástavního práva zapsáno 32014L0017 do veřejného seznamu nebo do rejstříku zástav až poté, co zástavní věřitel započetí výkonu zástavního práva zástavnímu dlužníku oznámil, běží doba 6 měsíců až ode dne zápisu do veřejného seznamu nebo do rejstříku zástav.

Článek odst. 1

28 Členské státy přijmou opatření podporující věřitele v tom, aby postupovali s přiměřenou shovívavostí, než zahájí řízení za účelem realizace zástavy.

§ 123 odst. 3

(3) Byla-li před oznámením ujednána doba kratší, 32014L0017 nepřihlíží se k tomu.

Článek odst. 1

28 Členské státy přijmou opatření podporující věřitele v tom, aby postupovali s přiměřenou shovívavostí, než zahájí řízení za účelem realizace zástavy.

§ 133 odst. 1

(1) Pro účely výpočtu roční procentní sazby nákladů se 32014L0017 použijí celkové náklady spotřebitelského úvěru s výjimkou nákladů splatných spotřebitelem v důsledku neplnění některé z povinností stanovených ve smlouvě o spotřebitelském úvěru a jiných nákladů než kupní ceny, které je spotřebitel povinen při koupi zboží nebo poskytnutí služeb zaplatit bez ohledu na to, zda je transakce uskutečněna s využitím spotřebitelského úvěru nebo bez jeho využití, jako jsou zejména správní poplatky spojené se zápisem vlastnického práva do katastru nemovitostí. 32008L0048

32014L0017

Článek odst. 2

17 Náklady na otevření a vedení zvláštního účtu, na používání platebních prostředků pro operace a čerpání na tomto účtu a další náklady spojené s platebními operacemi se zahrnou do celkových nákladů úvěru pro spotřebitele, jestliže je otevření nebo vedení účtu povinné pro získání úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek.

Článek písm. g)

3 „celkovými náklady úvěru pro spotřebitele“ veškeré náklady, včetně úroku, provizí, daní a veškerých dalších poplatků, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti s úvěrovou smlouvou a které jsou věřiteli známy, s výjimkou nákladů na notáře; náklady související s doplňkovými službami týkajícími se dané úvěrové smlouvy, zejména pojistné, jsou rovněž zahrnuty, pokud je navíc uzavření smlouvy o poskytnutí služby povinné pro získání úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek;

Článek 4 bod Pro účely této směrnice se rozumí: 13 „celkovými náklady úvěru pro spotřebitele“ celkové náklady úvěru pro spotřebitele ve smyslu čl. 3 písm. g) směrnice 2008/48/ES, včetně nákladů na ocenění nemovitosti, je-li pro získání úvěru nezbytné, avšak bez evidenčních poplatků za převod vlastnictví nemovitosti. Vyloučeny jsou veškeré částky splatné spotřebitelem v důsledku neplnění závazků stanovených ve smlouvě o úvěru;

32008L0048

Článek odst. 2

19 Pro účely výpočtu roční procentní sazby nákladů se stanoví celkové náklady úvěru pro spotřebitele, s výjimkou veškerých nákladů splatných spotřebitelem v důsledku neplnění některého ze závazků stanovených v úvěrové smlouvě a jiných nákladů než kupní ceny, kterou je povinen za koupi zboží nebo poskytnutí služeb zaplatit bez ohledu na to, zda je transakce uskutečněna v hotovosti nebo na úvěr. Náklady na vedení účtu zaznamenávajícího platební operace a čerpání, náklady na používání platebních prostředků pro platební operace a čerpání a další náklady spojené s platebními operacemi se zahrnují do celkových nákladů úvěru pro spotřebitele, s výjimkou případů, kdy je zřízení účtu nepovinné a náklady na tento účet byly jasně a samostatně uvedeny v úvěrové smlouvě nebo v jiné smlouvě uzavřené se spotřebitelem.

§ 133 odst. 2

(2) Do celkových nákladů spotřebitelského úvěru se 32008L0048 dále započítávají náklady na ocenění nemovité věci, je-li pro získání spotřebitelského úvěru nezbytné, a náklady na doplňkové služby, je-li uzavření smlouvy o doplňkové službě povinné pro získání spotřebitelského úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek.

Článek odst. 2

19 Pro účely výpočtu roční procentní sazby nákladů se stanoví celkové náklady úvěru pro spotřebitele, s výjimkou veškerých nákladů splatných spotřebitelem v důsledku neplnění některého ze závazků stanovených v úvěrové smlouvě a jiných nákladů než kupní ceny, kterou je povinen za koupi zboží nebo poskytnutí služeb zaplatit bez ohledu na to, zda je transakce uskutečněna v hotovosti nebo na úvěr. Náklady na vedení účtu zaznamenávajícího

platební operace a čerpání, náklady na používání platebních prostředků pro platební operace a čerpání a další náklady spojené s platebními operacemi se zahrnují do celkových nákladů úvěru pro spotřebitele, s výjimkou případů, kdy je zřízení účtu nepovinné a náklady na tento účet byly jasně a samostatně uvedeny v úvěrové smlouvě nebo v jiné smlouvě uzavřené se spotřebitelem.

§ 133 odst. 3

32014L0017

Článek odst. 2

17 Náklady na otevření a vedení zvláštního účtu, na používání platebních prostředků pro operace a čerpání na tomto účtu a další náklady spojené s platebními operacemi se zahrnou do celkových nákladů úvěru pro spotřebitele, jestliže je otevření nebo vedení účtu povinné pro získání úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek.

(3) Náklady na doplňkové služby, jako je zejména 32008L0048 pojistné, se zahrnují do celkových nákladů spotřebitelského úvěru, s výjimkou případů, kdy a) je uzavření smlouvy o doplňkové službě nepovinné a b) v případě nákladů na zřízení nebo vedení účtu zaznamenávajícího platební transakce a čerpání, nákladů na používání platebních prostředků pro platební transakce a čerpání a dalších nákladů spojených s platebními transakcemi, byly náklady na tyto služby samostatně uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském úvěru nebo v jiné smlouvě uzavřené se spotřebitelem.

Článek odst. 2

19 Pro účely výpočtu roční procentní sazby nákladů se stanoví celkové náklady úvěru pro spotřebitele, s výjimkou veškerých nákladů splatných spotřebitelem v důsledku neplnění některého ze závazků stanovených v úvěrové smlouvě a jiných nákladů než kupní ceny, kterou je povinen za koupi zboží nebo poskytnutí služeb zaplatit bez ohledu na to, zda je transakce uskutečněna v hotovosti nebo na úvěr. Náklady na vedení účtu zaznamenávajícího platební operace a čerpání, náklady na používání platebních prostředků pro platební

operace a čerpání a další náklady spojené s platebními operacemi se zahrnují do celkových nákladů úvěru pro spotřebitele, s výjimkou případů, kdy je zřízení účtu nepovinné a náklady na tento účet byly jasně a samostatně uvedeny v úvěrové smlouvě nebo v jiné smlouvě uzavřené se spotřebitelem.

§ 134 odst. 1

§ 134 odst. 2

32014L0017

Článek odst. 2

17 Náklady na otevření a vedení zvláštního účtu, na používání platebních prostředků pro operace a čerpání na tomto účtu a další náklady spojené s platebními operacemi se zahrnou do celkových nákladů úvěru pro spotřebitele, jestliže je otevření nebo vedení účtu povinné pro získání úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek.

(1) Výpočet roční procentní sazby nákladů úvěr je 32014L0017 založen na předpokladu, že spotřebitelský úvěr bude trvat po dohodnutou dobu a že poskytovatel a spotřebitel splní řádně a včas své povinnosti.

Článek odst. 3

17 Výpočet roční procentní sazby nákladů je založen na předpokladu, že smlouva o úvěru zůstane platná po dohodnutou dobu a že věřitel a spotřebitel splní závazky podle podmínek a ve lhůtách stanovených ve smlouvě o úvěru.

32008L0048

Článek odst. 3

19

Výpočet roční procentní sazby nákladů je založen na předpokladu, že úvěrová smlouva zůstane platná po dohodnutou dobu a že věřitel a spotřebitel splní závazky podle podmínek a ve lhůtách stanovených v úvěrové smlouvě.

(2) Jestliže smlouva o spotřebitelském úvěru umožňuje 32008L0048

Článek

19

V případě úvěrových smluv obsahujících

změnu zápůjční úrokové sazby nebo změnu výše plateb se spotřebitelským úvěrem souvisejících, které jsou zahrnuté do roční procentní sazby nákladů, avšak nelze je číselně vyjádřit v době výpočtu, má se pro účely výpočtu za to, že zápůjční úroková sazba a ostatní platby zůstávají neměnné a budou platit do konce účinnosti této smlouvy.

§ 134 odst. 3

odst. 4

doložky umožňující odchylky od výpůjční úrokové sazby a případné poplatky, které jsou zahrnuty do roční procentní sazby nákladů, avšak nelze je číselně vyjádřit v době výpočtu, se roční procentní sazba nákladů počítá s využitím předpokladu, že výpůjční úroková sazba a další poplatky zůstanou pevné ve vztahu k původní úrovni a budou se uplatňovat až do konce platnosti úvěrové smlouvy.

32014L0017

Článek odst. 4

17 V případě smluv o úvěru obsahujících ustanovení umožňující změny výpůjční úrokové sazby a případně poplatků, které jsou zahrnuty do roční procentní sazby nákladů, avšak nelze je v době výpočtu číselně vyjádřit, se roční procentní sazba nákladů počítá s využitím předpokladu, že výpůjční úroková sazba a další poplatky zůstanou pevné ve vztahu k úrovni stanovené při uzavření smlouvy.

(3) Jestliže smlouva o spotřebitelském úvěru na bydlení 32014L0017 umožňuje po počátečním období alespoň pěti let, během něhož je dohodnuta pevná zápůjční úroková sazba, sjednání nové pevné zápůjční úrokové sazby na další významně dlouhé období, zahrnuje výpočet doplňkové ilustrativní roční procentní sazby nákladů uváděné ve formuláři Evropský standardizovaný informační přehled podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu pouze počáteční období s pevnou zápůjční úrokovou sazbou a má se pro účely výpočtu za to, že na konci období s pevnou zápůjční úrokovou sazbou je zbývající jistina splacena.

Článek odst. 5

17 V případě smluv o úvěru, u nichž je dohodnuta pevná výpůjční úroková sazba na počáteční období alespoň pěti let, na jehož konci se sjednává nová pevná výpůjční úroková sazba na další významně dlouhé období, zahrnuje výpočet doplňkové, ilustrativní roční procentní sazby nákladů uváděné v ESIP pouze počáteční období s pevnou sazbou a vychází z předpokladu, že na konci období s pevnou výpůjční úrokovou sazbou je zbývající jistina splacena.

§ 134 odst. 4

(4) V případě potřeby se při výpočtu roční procentní 32008L0048 sazby nákladů použijí dodatečné předpoklady uvedené v části 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

Článek odst. 5

19 V případě potřeby mohou být při výpočtu roční procentní sazby nákladů použity dodatečné předpoklady uvedené v příloze I. Pokud předpoklady uvedené v tomto článku a v části II přílohy I nestačí k jednotnému výpočtu roční procentní sazby nákladů nebo pokud přestanou odpovídat obchodní situaci na trhu, může Komise stanovit pro výpočet roční procentní sazby nákladů nezbytné dodatečné předpoklady nebo upravit stávající předpoklady. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 2.

32014L0017

§ 135

Dohled nad dodržováním povinností osoby oprávněné 32014L0017 poskytovat spotřebitelský úvěr, osoby oprávněné zprostředkovávat spotřebitelský úvěr nebo akreditované osoby stanovených tímto zákonem a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1125/2014, vykonává Česká národní banka.

Článek odst. 7

17 Kde je to relevantní, použijí se při výpočtu roční procentní sazby nákladů dodatečné předpoklady uvedené v příloze I.

Článek odst. 3,4

5 3. Členské státy zajistí, aby orgány příslušnými pro zajištění a vynucování dodržování článků 9, 29, 32, 33, 34 a 35 této směrnice byly jedny nebo obojí z následujících: a) příslušné orgány ve smyslu čl. 4 bodu 2 nařízení (EU) č. 1093/2010; b) orgány jiné než příslušné orgány uvedené v písmeni a), jestliže vnitrostátní právní či správní předpisy vyžadují, aby tyto orgány spolupracovaly s příslušnými orgány uvedenými v písmeni a), kdykoli je to nutné k plnění jejich úkolů podle této směrnice, a

to i za účelem spolupráce s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) (dále jen „Evropský orgán pro bankovnictví“), jak vyžaduje tato směrnice. 4. Členské státy uvědomí Komisi a Evropský orgán pro bankovnictví o určení příslušných orgánů i jakýchkoli změnách v tomto určení a uvedou rozdělení povinností mezi různé příslušné orgány. První oznámení se uskuteční co nejdříve a nejpozději 21. března 2016. 32014L0017

Článek odst. 1

5 Členské státy určí vnitrostátní příslušné orgány oprávněné k tomu, aby zajistily a vynucovaly dodržování této směrnice, a zajistí, aby měly vyšetřovací a donucovací pravomoci i přiměřené zdroje, které jsou nezbytné k účinnému a účelnému plnění jejich úkolů. Orgány uvedené v prvním pododstavci jsou buď orgány veřejné moci, nebo subjekty uznané vnitrostátním právem nebo orgány veřejné moci, kterým vnitrostátní právo tuto pravomoc výslovně svěřuje. Nejsou jimi věřitelé, zprostředkovatelé úvěru nebo jmenovaní zástupci.

§ 136 odst. 1

(1) Česká národní banka může v hostitelském členském 32014L0017 státě provést kontrolu na místě týkající se zprostředkování spotřebitelského úvěru na bydlení u samostatného zprostředkovatele a vázaného zástupce poskytovatele, jestliže to oznámí příslušnému orgánu dohledu hostitelského členského státu. Na žádost České národní banky může tuto

Článek odst. 5

34 Každý členský stát zajistí, aby v případě, že zprostředkovatel úvěru s oprávněním k činnosti v jiném členském státě zřídil pobočku na jeho území, mohly příslušné orgány domovského členského státu při výkonu svých úkolů a po informování

kontrolu na místě provést rovněž příslušný orgán dohledu hostitelského členského státu.

příslušných orgánů hostitelského členského státu provádět v této pobočce kontroly na místě.

§ 136 odst. 2

(2) Orgán domovského členského státu zahraničního 32014L0017 zprostředkovatele, který provozuje v České republice svoji činnost prostřednictvím pobočky, je oprávněn provést kontrolu na místě v pobočce tohoto zahraničního zprostředkovatele, jestliže to tento příslušný orgán oznámí České národní bance.

Článek odst. 5

34 Každý členský stát zajistí, aby v případě, že zprostředkovatel úvěru s oprávněním k činnosti v jiném členském státě zřídil pobočku na jeho území, mohly příslušné orgány domovského členského státu při výkonu svých úkolů a po informování příslušných orgánů hostitelského členského státu provádět v této pobočce kontroly na místě.

§ 137

Pro povinnost mlčenlivosti při výkonu dohledu podle 32014L0017 tohoto zákona se použijí ustanovení zákona upravujícího činnost bank o povinnosti mlčenlivosti při výkonu bankovního dohledu obdobně.

Článek odst. 2

5 Členské státy zajistí, aby příslušné orgány, všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušné orgány, jakož i auditoři a znalci pověření příslušnými orgány byli vázáni služebním či profesním tajemstvím. Žádné důvěrné informace, které získají při výkonu svých služebních povinností, nesmějí sdělit jiné osobě nebo orgánu jinak než v souhrnné nebo obecné podobě, aniž jsou dotčeny případy stanovené trestním právem nebo touto směrnicí. To však nebrání příslušným orgánům ve výměně nebo předávání důvěrných informací v souladu s vnitrostátním právem a právem Unie.

§ 138 odst. 1

(1) Dohled nad dodržováním povinností podle § 3 odst. 32014L0017 2 písm. b), § 48 odst. 1, 3 a 4, § 75 až 85, § 90 až 94, § 95 odst. 2 a § 133 a 134 zahraničním zprostředkovatelem, který zprostředkovává spotřebitelský úvěr na bydlení v České republice prostřednictvím pobočky, vykonává Česká národní

Článek 34 Příslušné orgány členských států, kde má odst. 2 první zprostředkovatel úvěru pobočku, zajišťují, pododstavec aby byly služby poskytované zprostředkovatelem úvěru na daném území v souladu s povinnostmi stanovenými v čl. 7

banka.

odst. 1, v článcích 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 20, 22 a 39 a v předpisech přijatých na jejich základě. 32014L0017

§ 138 odst. 2

Článek odst. 3

34 Příslušné orgány členských států, kde se pobočka nachází, mají právo prověřovat opatření přijatá pobočkou a požadovat změny, které jsou nezbytně nutné k tomu, aby splnila své povinnosti podle odstavce 2 a aby mohl příslušný orgán domovského členského státu vynucovat dodržování povinností podle čl. 7 odst. 2, 3 a 4 a předpisů přijatých na jejich základě v souvislosti se službami poskytovanými pobočkou.

(2) V případě, že zahraniční zprostředkovatel podle 32014L0017 odstavce 1 neplní své povinnosti uvedené v odstavci 1, Česká národní banka jej na tuto skutečnost upozorní a požádá jej o zjednání nápravy. Nezjedná-li tento zahraniční zprostředkovatel nápravu, může mu Česká národní banka uložit opatření k nápravě. O uloženém opatření informuje Česká národní banka příslušný orgán dohledu zahraničního zprostředkovatele.

Článek 34 Pokud dotyčný zprostředkovatel úvěru odst. 2 třetí nepodnikne potřebné kroky, přijmou pododstavec příslušné orgány hostitelského členského státu veškerá vhodná opatření, aby zajistily, že dotyčný zprostředkovatel úvěru uvedenou protiprávní situaci ukončí. Povahu těchto opatření sdělí příslušným orgánům domovského členského státu.

32014L0017

Článek 34 Jestliže příslušné orgány hostitelského odst. 2 druhý členského státu zjistí, že zprostředkovatel pododstavec úvěru s pobočkou na daném území porušuje předpisy přijaté v daném členském státě na základě čl. 7 odst. 1 a článků 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 20, 22 a 39, musí vyžadovat, aby dotyčný zprostředkovatel úvěru tuto protiprávní situaci ukončil.

§ 138 odst. 3

(3) Jestliže opatření přijatá podle odstavce 2 nevedla k 32014L0017 nápravě, Česká národní banka po informování příslušného orgánu dohledu zahraničního zprostředkovatele může uložit další opatření k nápravě nebo pokutu za správní delikt podle § 152 odst. 1, § 153 odst. 1 nebo § 155 odst. 1. Přijatá opatření oznámí Česká národní banka bez zbytečného odkladu Evropské komisi.

Článek 34 Pokud i přes opatření přijatá hostitelským odst. 2 čtvrtý členským státem zprostředkovatel úvěru pododstavec nadále porušuje předpisy uvedené v prvním pododstavci platné v hostitelském členském státě, může tento hostitelský členský stát poté, co uvědomí příslušné orgány domovského členského státu, přijmout vhodná opatření k tomu, aby zabránil dalšímu protiprávnímu jednání nebo za ně uložil sankce, a pokud je to nutné, aby zabránil zprostředkovateli úvěru zahajovat na jeho území další transakce. Komise je o veškerých těchto opatřeních bez zbytečného odkladu informována.

§ 138 odst. 4

(4) V případě, že Česká národní banka zjistí, že 32014L0017 zahraniční zprostředkovatel, který zprostředkovává spotřebitelský úvěr na bydlení v České republice jinak než prostřednictvím pobočky, porušil povinnost uloženou tímto zákonem na základě práva Evropské unie takovému zprostředkovateli, nebo v případě, že Česká národní banka zjistí, že zahraniční zprostředkovatel, který zprostředkovává spotřebitelský úvěr na bydlení v České republice prostřednictvím pobočky, porušil povinnost stanovenou takovému zprostředkovateli na základě práva Evropské unie jinou než uvedenou v odstavci 1, Česká národní banka tuto skutečnost oznámí orgánu dohledu domovského státu.

Článek 34 odst. 4 pododstavec 1

Pokud má příslušný orgán hostitelského členského státu jasné a prokazatelné důvody učinit závěr, že zprostředkovatel úvěru činný na jeho území v rámci volného pohybu služeb porušuje povinnosti vyplývající z předpisů přijatých na základě této směrnice nebo že zprostředkovatel úvěru, který má na jeho území pobočku, porušuje povinnosti vyplývající z předpisů přijatých na základě této směrnice jiné než uvedené v odstavci 2, postoupí tato zjištění příslušnému orgánu domovského členského státu, jenž učiní vhodná opatření.

§ 138 odst. 5

(5) V případě, že příslušný orgán domovského 32014L0017 členského státu zahraničního zprostředkovatele nepřijme do jednoho měsíce od obdržení upozornění podle odstavce 4 žádná opatření, nebo v případě, že zahraniční

Článek 34 odst. 4 pododstavec 2

Pokud příslušný orgán domovského členského státu nepřijme žádná opatření do jednoho měsíce od obdržení těchto zjištění nebo pokud dotyčný zprostředkovatel úvěru i

zprostředkovatel podle odstavce 4 přes opatření přijatá příslušným orgánem domovského členského státu poškozuje nebo ohrožuje svým jednáním zájmy spotřebitelů v České republice, Česká národní banka a) oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu dohledu domovského členského státu a poté uloží opatření k nápravě nebo pokutu za správní delikt podle § 152 odst. 1, § 153 odst. 1 nebo § 155 odst. 1 a informuje o přijatých opatřeních bez zbytečného odkladu Evropskou Komisi a Evropský orgán pro bankovnictví, nebo b) požádá Evropský orgán pro bankovnictví o pomoc v souladu s nařízením (EU) č. 1093/2010.

přes opatření přijatá příslušným orgánem domovského členského státu i nadále jedná způsobem, který jasně poškozuje zájmy spotřebitelů hostitelského členského státu nebo řádné fungování trhů, příslušný orgán hostitelského členského státu a) informuje příslušný orgán domovského členského státu a poté přijme veškerá vhodná odpovídající opatření nutná k ochraně spotřebitelů a k zajištění řádného fungování trhů včetně toho, že zabrání zprostředkovateli úvěru poškozujícímu zájmy spotřebitelů nebo řádné fungování trhů, aby na jeho území zahajoval další transakce. Komise a Evropský orgán pro bankovnictví jsou o těchto opatřeních bez zbytečného odkladu informovány; b) může záležitost postoupit Evropskému orgánu pro bankovnictví a požádat ho o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010. V takovém případě může Evropský orgán pro bankovnictví postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly uvedeným článkem svěřeny.

§ 139

Dohled nad dodržováním povinností podle tohoto 32014L0017 zákona při zprostředkování spotřebitelského úvěru na bydlení samostatným zprostředkovatelem a vázaným zástupcem poskytovatele v hostitelském členském státu vykonává Česká národní banka, s výjimkou dohledu nad plněním povinností podle § 138 odst. 1 při činnosti těchto osob v hostitelském členském státu prostřednictvím pobočky.

Článek 34 odst. 4 pododstavec 1

Pokud má příslušný orgán hostitelského členského státu jasné a prokazatelné důvody učinit závěr, že zprostředkovatel úvěru činný na jeho území v rámci volného pohybu služeb porušuje povinnosti vyplývající z předpisů přijatých na základě této směrnice nebo že zprostředkovatel úvěru, který má na jeho území pobočku, porušuje povinnosti

vyplývající z předpisů přijatých na základě této směrnice jiné než uvedené v odstavci 2, postoupí tato zjištění příslušnému orgánu domovského členského státu, jenž učiní vhodná opatření. 32014L0017

Článek odst. 1

34 Členské státy zajistí, aby výkon činnosti zprostředkovatelů úvěru podléhal dohledu příslušných orgánů domovského členského státu. Domovské členské státy zajistí, aby vázaný zprostředkovatel úvěru podléhal dohledu přímo nebo v rámci dohledu nad věřitelem, jehož jménem jedná, je-li tímto věřitelem úvěrová instituce povolená v souladu se směrnicí 2013/36/EU nebo jiná finanční instituce, která podle vnitrostátního práva podléhá rovnocennému povolovacímu a dohledovému režimu. Poskytuje-li však vázaný zprostředkovatel úvěru služby v jiném členském státě než domovském, podléhá dohledu přímo. Domovské členské státy, které umožňují zprostředkovatelům úvěru jmenovat zástupce podle článku 31, zajistí, aby takový jmenovaný zástupce podléhal dohledu přímo nebo v rámci dohledu nad zprostředkovatelem úvěru, jehož jménem jedná.

§ 140 odst. 1

(1) Pokud je to nezbytné pro výkon dohledu podle 32014L0017 tohoto zákona, může Česká národní banka požádat příslušný orgán dohledu jiného členského státu o spolupráci při výkonu

Článek odst. 1

36

Příslušné orgány různých členských států vzájemně spolupracují, kdykoli je to nezbytné pro účely plnění jejich úkolů podle

dohledu nad zprostředkováním spotřebitelského úvěru na bydlení u samostatného zprostředkovatele nebo vázaného zástupce poskytovatele.

této směrnice, a využívají své pravomoci stanovené v této směrnici nebo ve vnitrostátním právu. Příslušné orgány poskytují pomoc příslušným orgánům ostatních členských států. Zejména si vyměňují informace a spolupracují při vyšetřování nebo činnostech dohledu. K usnadnění a urychlení spolupráce, a zejména výměny informací, určí členské státy jediný příslušný orgán jako kontaktní místo pro účely této směrnice. Členské státy sdělí Komisi a ostatním členským státům názvy orgánů, které určí k přijímání žádostí o výměnu informací nebo o spolupráci podle tohoto odstavce.

§ 140 odst. 2

(2) Česká národní banka na základě žádosti příslušného 32014L0017 orgánu dohledu o spolupráci při výkonu dohledu poskytne součinnost při jejím provedení tomuto orgánu dohledu.

Článek odst. 1

36

Příslušné orgány různých členských států vzájemně spolupracují, kdykoli je to nezbytné pro účely plnění jejich úkolů podle této směrnice, a využívají své pravomoci stanovené v této směrnici nebo ve vnitrostátním právu. Příslušné orgány poskytují pomoc příslušným orgánům ostatních členských států. Zejména si vyměňují informace a spolupracují při vyšetřování nebo činnostech dohledu. K usnadnění a urychlení spolupráce, a zejména výměny informací, určí členské státy jediný příslušný orgán jako kontaktní místo pro účely této směrnice. Členské státy

sdělí Komisi a ostatním členským státům názvy orgánů, které určí k přijímání žádostí o výměnu informací nebo o spolupráci podle tohoto odstavce. § 141 odst. 1

(1) Kontaktním místem pro účely spolupráce 32014L0017 příslušných orgánů dohledu a výměny informací mezi nimi je v České republice Česká národní banka.

Článek odst. 1

36

Příslušné orgány různých členských států vzájemně spolupracují, kdykoli je to nezbytné pro účely plnění jejich úkolů podle této směrnice, a využívají své pravomoci stanovené v této směrnici nebo ve vnitrostátním právu. Příslušné orgány poskytují pomoc příslušným orgánům ostatních členských států. Zejména si vyměňují informace a spolupracují při vyšetřování nebo činnostech dohledu. K usnadnění a urychlení spolupráce, a zejména výměny informací, určí členské státy jediný příslušný orgán jako kontaktní místo pro účely této směrnice. Členské státy sdělí Komisi a ostatním členským státům názvy orgánů, které určí k přijímání žádostí o výměnu informací nebo o spolupráci podle tohoto odstavce.

§ 142 odst. 1

(1) Česká národní banka může vyžadovat informace o 32014L0017 zahraničním zprostředkovateli od kontaktního místa jiného členského státu.

Článek 36 Příslušné orgány členských států, které byly odst. 3 první v souladu s odstavcem 1 určeny jako pododstavec kontaktní místa pro účely této směrnice, si bez zbytečného odkladu vzájemně poskytnou informace vyžadované pro účely plnění úkolů příslušných orgánů určených v souladu s článkem 5 a stanovené v předpisech přijatých na základě této směrnice.

§ 142 odst. 2

(2) Česká národní banka bez zbytečného odkladu 32014L0017 poskytne na žádost kontaktního místa jiného členského státu tomuto kontaktnímu místu veškeré požadované informace související s výkonem dohledu nad zprostředkovateli spotřebitelského úvěru na bydlení. Česká národní banka může podmínit poskytnutí této informace tím, že poskytnutá informace nesmí být dále poskytnuta bez jejího předchozího souhlasu. 32014L0017

Článek 36 Příslušné orgány členských států, které byly odst. 3 první v souladu s odstavcem 1 určeny jako pododstavec kontaktní místa pro účely této směrnice, si bez zbytečného odkladu vzájemně poskytnou informace vyžadované pro účely plnění úkolů příslušných orgánů určených v souladu s článkem 5 a stanovené v předpisech přijatých na základě této směrnice. Článek 36 odst. 3 druhý a třetí pododstavec

Příslušné orgány, které si podle této směrnice vyměňují informace s jinými příslušnými orgány, mohou v okamžiku sdělení informací uvést, že tyto informace nesmějí být bez jejich výslovného souhlasu dále sděleny, a v tom případě lze výměnu těchto informací provádět výhradně pro účely, pro které tyto orgány daly souhlas. Příslušný orgán určený jako kontaktní místo může obdržené informace předávat ostatním příslušným orgánům, avšak jiným orgánům nebo fyzickým či právnickým osobám předá tyto informace pouze s výslovným souhlasem příslušných orgánů, které informace poskytly, a výhradně pro účely, pro které tyto orgány daly souhlas, s výjimkou řádně odůvodněných okolností, kdy ihned uvědomí kontaktní místo, které informace poskytlo.

§ 142 odst. 3

(3) Poskytne-li kontaktní místo jiného členského státu 32014L0017 České národní bance informaci za podmínky, že informace nesmí být dále poskytnuta bez jeho předchozího souhlasu, může Česká národní banka tuto informaci předat jinému

Článek 36 odst. 3 druhý a třetí pododstavec

Příslušné orgány, které si podle této směrnice vyměňují informace s jinými příslušnými orgány, mohou v okamžiku sdělení informací uvést, že tyto informace nesmějí

příslušnému orgánu výhradně pro účely, k nimž byla informace poskytnuta. Jiným orgánům nebo osobám předá Česká národní banka poskytnutou informaci pouze s výslovným souhlasem kontaktního místa, jež informaci poskytlo, a výhradně za účelem stanoveným tímto kontaktním místem.

§ 143 odst. 1

(1) Česká národní banka může odmítnout žádost o 32014L0017 poskytnutí spolupráce při výkonu dohledu podle § 140 odst. 2 nebo poskytnutí informace podle § 142 odst. 2, pokud a) by takové poskytnutí mohlo nepříznivě ovlivnit suverenitu nebo bezpečnost České republiky nebo veřejný pořádek v České republice, nebo b) se žádost týká stejné věci a stejné osoby, ohledně nichž bylo v České republice zahájeno soudní řízení nebo nabylo právní moci rozhodnutí.

být bez jejich výslovného souhlasu dále sděleny, a v tom případě lze výměnu těchto informací provádět výhradně pro účely, pro které tyto orgány daly souhlas. Příslušný orgán určený jako kontaktní místo může obdržené informace předávat ostatním příslušným orgánům, avšak jiným orgánům nebo fyzickým či právnickým osobám předá tyto informace pouze s výslovným souhlasem příslušných orgánů, které informace poskytly, a výhradně pro účely, pro které tyto orgány daly souhlas, s výjimkou řádně odůvodněných okolností, kdy ihned uvědomí kontaktní místo, které informace poskytlo. Článek odst. 4

36 Příslušný orgán může odmítnout vyhovět žádosti o spolupráci při provádění vyšetřování nebo dohledu nebo o výměnu informací podle odstavce 3 pouze v případech, kdy a) by takové vyšetřování, kontrola na místě, dohled nebo výměna informací mohly nepříznivě ovlivnit svrchovanost, bezpečnost nebo veřejný pořádek dožádaného členského státu; b) před orgány dožádaného členského státu již bylo zahájeno soudní řízení ve vztahu ke stejným osobám a stejným činům; c) v dožádaném členském státě již bylo ve vztahu ke stejným osobám a za stejné činy vydáno pravomocné rozhodnutí.

V případě takového odmítnutí o něm příslušný orgán vyrozumí dožadující orgán a poskytne co nejpodrobnější informace. § 143 odst. 2

(2) Při odmítnutí žádosti podle odstavce 1 je Česká 32014L0017 národní banka povinna podrobně informovat žádající příslušný orgán dohledu o důvodech odmítnutí jeho žádosti.

Článek 36 V případě takového odmítnutí o něm odst. 4 závětí příslušný orgán vyrozumí dožadující orgán a poskytne co nejpodrobnější informace.

§ 144

Česká národní banka se může obrátit na Evropský 32014L0017 orgán pro bankovnictví v případě, že byla žádost o poskytnutí spolupráce podle § 140 odst. 1 nebo o výměnu informací podle § 142 odst. 1 odmítnuta nebo jí nebylo vyhověno v přiměřené lhůtě, a požádat jej o pomoc v souladu s nařízením (EU) č. 1093/2010. V takovém případě jsou dotčené příslušné orgány dohledu vázány jakýmkoli jeho závazným rozhodnutím přijatým v souladu s uvedeným článkem bez ohledu na to, zda jsou jeho členy.

Článek 37

Příslušné orgány se mohou na Evropský orgán pro bankovnictví obrátit v případě, že byla žádost o spolupráci, zejména o výměnu informací, odmítnuta nebo jí nebylo vyhověno v přiměřené lhůtě, a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010. V takových případech může Evropský orgán pro bankovnictví postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly uvedeným článkem svěřeny, a dotčené příslušné orgány jsou vázány jakýmkoli jeho závazným rozhodnutím přijatým v souladu s uvedeným článkem bez ohledu na to, zda jsou členy Evropského orgánu pro bankovnictví či nikoli.

§ 146 odst. 1

(1) Česká národní banka může odejmout oprávnění k 32014L0017 činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, samostatného zprostředkovatele, vázaného zástupce nebo oprávnění k činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru pro daného zastoupeného, jestliže a) nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, samostatný zprostředkovatel, vázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru přestane splňovat podmínky stanovené tímto zákonem

Článek 33

1. Oprávnění k činnosti udělené v souladu s článkem 29 může příslušný orgán domovského členského státu zprostředkovateli úvěru odejmout, jestliže zprostředkovatel úvěru a) se oprávnění k činnosti výslovně vzdá nebo jestliže v předchozích šesti měsících nevykonával činnosti při zprostředkování úvěru uvedené v čl. 4 bodě 5 ani

pro provozování činnosti, b) uložené opatření k nápravě nevedlo k nápravě, c) nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, samostatný zprostředkovatel, vázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru opakovaně nebo závažně poruší povinnost stanovenou tímto zákonem, nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, d) nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, samostatný zprostředkovatel, vázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru poruší podmínku nebo povinnost stanovenou ve vykonatelném rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona, nebo e) oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru nebo samostatného zprostředkovatele bylo uděleno, nebo vznik oprávnění k činnosti vázaného zástupce nebo oprávnění k činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru pro daného zastoupeného byl zapsán do registru na základě nepravdivých nebo zavádějících údajů.

neposkytoval poradenské služby, pokud dotyčný členský stát nestanoví, že v těchto případech se oprávnění k činnosti zrušuje; b) získal oprávnění k činnosti na základě nepravdivých či zavádějících prohlášení nebo jinými nedovolenými prostředky; c) již nesplňuje požadavky, za nichž bylo oprávnění k činnosti uděleno; d) se dostane do situace, pro kterou vnitrostátní právo stanoví odnětí oprávnění k činnosti v souvislosti se záležitostmi mimo oblast působnosti této směrnice; e) vážně nebo systematicky porušuje předpisy přijaté na základě této směrnice, které upravují podmínky výkonu činnosti zprostředkovatelů úvěru. 2. Jestliže příslušný orgán domovského členského státu zprostředkovateli úvěru odejme oprávnění k činnosti, vyrozumí o tom vhodnými prostředky co nejdříve a nejpozději do 14 dnů příslušné orgány hostitelských členských států. 3. Členské státy zajistí, aby zprostředkovatelé úvěru, kterým bylo oprávnění k činnosti odňato, byli bez zbytečného odkladu vymazáni z registru. 32014L0017

Článek 35

Členské státy zajistí, aby neúvěrové instituce podléhaly odpovídajícímu řízení o udělení oprávnění k činnosti, včetně zápisu neúvěrové instituce do registru, a

mechanismu dohledu příslušného orgánu. § 146 odst. 3

(3) Pravomocné rozhodnutí o odnětí oprávnění k 32014L0017 činnosti zveřejní Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup. O odnětí oprávnění k činnosti může Česká národní banka vhodným způsobem informovat veřejnost, a to po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo oprávnění k činnosti odňato.

Článek 35

Členské státy zajistí, aby neúvěrové instituce podléhaly odpovídajícímu řízení o udělení oprávnění k činnosti, včetně zápisu neúvěrové instituce do registru, a mechanismu dohledu příslušného orgánu.

§ 159 odst. 5

(5) Česká národní banka bez zbytečného odkladu 332014L0017 uveřejní pravomocné rozhodnutí o udělené pokutě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Článek odst. 2

38 Členské státy zajistí, aby příslušný orgán mohl zveřejnit jakoukoli správní sankci, která bude uložena za nedodržení předpisů přijatých k provedení této směrnice, ledaže by toto zveřejnění vážně ohrozilo finanční trhy nebo způsobilo neúměrnou škodu dotčeným osobám.

§ 159 odst. 6

(6) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez 332014L0017 uvedení identifikačních údajů o pokutované osobě, pokud by uveřejnění a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené, b) ohrozilo stabilitu finančního trhu, c) ohrozilo probíhající trestní řízení, nebo d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu.

Článek odst. 2

38 Členské státy zajistí, aby příslušný orgán mohl zveřejnit jakoukoli správní sankci, která bude uložena za nedodržení předpisů přijatých k provedení této směrnice, ledaže by toto zveřejnění vážně ohrozilo finanční trhy nebo způsobilo neúměrnou škodu dotčeným osobám.

§ 159 odst. 7

(7) Rozhodnutí podle odstavce 5 nebo 6 musí být 332014L0017 uveřejněno nejméně po dobu 5 let. Osobní údaje dotčené fyzické osoby se uveřejní jen na dobu nezbytně nutnou v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů.

Článek odst. 2

38 Členské státy zajistí, aby příslušný orgán mohl zveřejnit jakoukoli správní sankci, která bude uložena za nedodržení předpisů přijatých k provedení této směrnice, ledaže by toto zveřejnění vážně ohrozilo finanční trhy nebo způsobilo neúměrnou škodu dotčeným osobám.

§ 164

Není-li dále stanoveno jinak, řídí se práva a povinnosti 32014L0017 ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

Článek odst. 1

43 Tato směrnice se nevztahuje na smlouvy o úvěru již existující před 21. březnem 2016.

§ 169 odst. 5

(5) Ten, kdo byl oprávněn poskytovat spotřebitelský 32014L0017 úvěr na bydlení před 20. březnem 2014, splní požadavek na plnění podmínek odborné způsobilosti uvedený v § 8 do 21. března 2017, není-li dále stanoveno jinak.

Článek odst. 3

43 Věřitelé, zprostředkovatelé úvěru nebo jmenovaní zástupci vykonávající činnosti upravené touto směrnicí před 20. březnem 2014 dosáhnou souladu s vnitrostátními právními předpisy provádějícími článek 9 do 21. března 2017.

§ 171 odst. 1

(1) Ten, kdo byl oprávněn zprostředkovávat 32014L0017 spotřebitelský úvěr na bydlení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může provozovat tuto činnost do doby, než Česká národní banka rozhodne o žádosti o udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele nebo zapíše vázaného zástupce do registru podle tohoto zákona nebo informuje zastoupeného o neprovedení zápisu, pokud do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podal žádost o oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele, nebo byl zastoupeným oznámen jako vázaný zástupce. Marným uplynutím této lhůty jeho oprávnění ke zprostředkování spotřebitelského úvěru na bydlení zaniká.

Článek odst. 2

43 Zprostředkovatelé úvěru, kteří před 21. březnem 2016 již vykonávali činnosti při zprostředkování úvěru uvedené v čl. 4 bodě 5 a kterým ještě nebylo uděleno oprávnění k činnosti v souladu s podmínkami stanovenými vnitrostátními právními předpisy domovského členského státu provádějícími tuto směrnici, mohou pokračovat ve výkonu těchto činností v souladu s vnitrostátním právem až do 21. března 2017. Využívá-li zprostředkovatel úvěru této odchylky, může vykonávat tyto činnosti pouze ve svém domovském členském státě, pokud současně nesplňuje nezbytné právní požadavky hostitelských členských států.

§ 171 odst. 2

(2) O udělení oprávnění k činnosti samostatného 32014L0017 zprostředkovatele na základě přijaté žádosti Česká národní banka rozhodne nebo vázaného zástupce zapíše do registru

Článek odst. 2

43 Zprostředkovatelé úvěru, kteří před 21. březnem 2016 již vykonávali činnosti při zprostředkování úvěru uvedené v čl. 4 bodě

nebo informuje zastoupeného o neprovedení zápisu do 21. března 2017; části druhá a třetí správního řádu se nepoužijí.

5 a kterým ještě nebylo uděleno oprávnění k činnosti v souladu s podmínkami stanovenými vnitrostátními právními předpisy domovského členského státu provádějícími tuto směrnici, mohou pokračovat ve výkonu těchto činností v souladu s vnitrostátním právem až do 21. března 2017. Využívá-li zprostředkovatel úvěru této odchylky, může vykonávat tyto činnosti pouze ve svém domovském členském státě, pokud současně nesplňuje nezbytné právní požadavky hostitelských členských států.

§ 171 odst. 3

(3) Po dobu, po kterou ten, kdo byl oprávněn 32014L0017 zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na bydlení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zprostředkovává spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 1, není oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na bydlení v jiném členském státě bez příslušného oprávnění vydaného tímto jiným členským státem.

Článek odst. 2

43 Zprostředkovatelé úvěru, kteří před 21. březnem 2016 již vykonávali činnosti při zprostředkování úvěru uvedené v čl. 4 bodě 5 a kterým ještě nebylo uděleno oprávnění k činnosti v souladu s podmínkami stanovenými vnitrostátními právními předpisy domovského členského státu provádějícími tuto směrnici, mohou pokračovat ve výkonu těchto činností v souladu s vnitrostátním právem až do 21. března 2017. Využívá-li zprostředkovatel úvěru této odchylky, může vykonávat tyto činnosti pouze ve svém domovském členském státě, pokud současně nesplňuje nezbytné právní požadavky hostitelských členských států.

§ 171 odst. 5

(5) Ten, kdo byl před 20. březnem 2014 oprávněn 32014L0017 zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na bydlení na základě jiného zákona, splní požadavek na plnění podmínek odborné

Článek odst. 3

43 Věřitelé, zprostředkovatelé úvěru nebo jmenovaní zástupci vykonávající činnosti upravené touto směrnicí před 20. březnem

způsobilosti uvedený v § 23 odst. 2 do 21. března 2017.

Příloha č. 1 Roční procentní sazba nákladů se vypočte podle tohoto 32008L0048 část 1 vzorce: ... kde: X je roční procentní sazba nákladů, m je číslo posledního čerpání, k je číslo čerpání, proto 1 ≤ k ≤ m,

2014 dosáhnou souladu s vnitrostátními právními předpisy provádějícími článek 9 do 21. března 2017. Článek I. Základní rovnice vyjadřující ekvivalenci Příloha I část mezi čerpáním na jedné straně a splátkami a I. vzorec a poplatky na straně druhé popis vzorce Základní rovnice, kterou se stanoví roční procentní sazba nákladů (RPSN), odpovídá na ročním základě celkové současné hodnotě čerpání na jedné straně a celkové současné hodnotě splátek a plateb poplatků na straně druhé, tj.:

Ck je částka čerpání k,

...

tk je interval vyjádřený v letech a zlomcích roku mezi datem prvního čerpání a datem každého následného čerpání, proto t1 = 0,

kde:

m´ je číslo poslední splátky jistiny nebo nákladů, l je číslo splátky jistiny nebo nákladů, D1 je výše splátky jistiny nebo nákladů, sl je interval vyjádřený v letech a zlomcích roku mezi datem prvního čerpání a datem každé splátky jistiny nebo nákladů.

— X je RPSN, — m je číslo posledního čerpání, — k je číslo čerpání, proto 1 ≤ k ≤ m, — Ck je částka čerpání k, — tk je interval vyjádřený v letech a zlomcích roku mezi datem prvního čerpání a datem každého následného čerpání, proto t 1 = 0, — m’ je číslo poslední splátky nebo platby poplatků, — l je číslo splátky nebo platby poplatků, — Dl je výše splátky nebo platby poplatků, — sl je interval vyjádřený v letech a zlomcích roku mezi datem prvního čerpání a

datem každé splátky nebo platby poplatků. Příloha č. 1 Vysvětlivky: část 1 a) Částky placené oběma stranami v různých okamžicích nemusí být nutně stejné a nemusí být nutně placeny ve stejných intervalech. b) Počátečním datem je datum prvního čerpání. c) Časové intervaly použité ve výpočtech se vyjadřují v letech nebo ve zlomcích roku. Má se za to, že rok má 365 dní (nebo 366 dní u přestupných roků), 52 týdnů nebo 12 stejně dlouhých měsíců. Má se za to, že takový měsíc má 30,41666 dní (tzn. 365/12), a to bez ohledu na to, zda se jedná o přestupný rok. d) Nelze-li časové intervaly použité ve výpočtech vyjádřit celým číslem počtu týdnů, měsíců nebo let, vyjádří se celým číslem počtu jednoho z uvedených časových úseků v kombinaci s počtem dní. Při použití dní se 1. počítá každý den včetně víkendů a svátků, 2. stejné časové úseky a poté dny odpočítávají směrem nazpět ke dni prvního čerpání, 3. délka období ve dnech určí bez prvního dne a včetně posledního dne a vyjádří se v letech tak, že se toto období vydělí počtem dní (365 nebo 366) úplného roku počítaného nazpět od posledního dne do téhož dne předchozího roku. e) Výsledek výpočtu se vyjadřuje s přesností na nejméně jedno desetinné místo. Je-li hodnota číslice na následujícím desetinném místě větší nebo rovna 5, hodnota číslice na příslušném desetinném místě se zvyšuje o jednu. f) Rovnice může být přepsána pomocí jediné sumy toků (Ak), které budou kladné nebo záporné, neboli poskytnuté nebo přijaté v obdobích 1 až n, vyjádřených v letech, tj.

32008L0048

Článek a) Částky placené oběma stranami v různých Příloha I část okamžicích nemusí být nutně stejné a nemusí I. poznámka být nutně placeny ve stejných intervalech. a)

32014L0017

Článek Příloha I část I. poznámka a)

32014L0017

Článek b) Počátečním datem je datum prvního Příloha I část čerpání. I. poznámka b)

32008L0048

Článek b) Počátečním datem je datum prvního Příloha I část čerpání. I. poznámka b)

32014L0017

Článek Je třeba, aby minimální požadavky na Příloha III znalosti a odbornou způsobilost pracovníků odst. 1 písm. věřitele, zprostředkovatele úvěru a c) jmenovaného zástupce uvedené v článku 9 a osob podílejících se na vedení zprostředkovatele úvěru nebo jmenovaného zástupce uvedené v čl. 29 odst. 2 písm. c) a čl. 31 odst. 2 zahrnovaly alespoň

a) Částky placené oběma stranami v různých okamžicích nemusí být nutně stejné a nemusí být nutně placeny ve stejných časových intervalech.

c) patřičné znalosti a věcné porozumění, pokud jde o postup při koupi nemovitostí;

kde S je celková současná hodnota toků, přičemž X se 32008L0048 stanoví tak, aby hodnota S byla nulová.

Článek Příloha I část I. poznámka c)

c) Časové intervaly použité ve výpočtech se vyjadřují v letech nebo ve zlomcích roku. Má se za to, že rok má 365 dní (nebo 366 dní u přestupných roků), 52 týdnů nebo 12 stejně dlouhých měsíců. Má se za to, že takový měsíc má 30,41666 dní (tzn. 365/12), a to bez ohledu na to, zda se jedná o přestupný rok.

32008L0048

Článek Příloha I část I. poznámka d)

d) Výsledek výpočtu se vyjadřuje s přesností na nejméně jedno desetinné místo. Je-li hodnota číslice na následujícím desetinném místě větší nebo rovna 5, hodnota číslice na příslušném desetinném místě se zvyšuje o jednu.

32014L0017

Článek Příloha I část I. poznámka d)

d) Výsledek výpočtu se vyjadřuje s přesností na nejméně jedno desetinné místo. Je-li hodnota číslice na následujícím desetinném místě větší nebo rovna 5, hodnota číslice na předcházejícím desetinném místě se zvyšuje o jednu.

32014L0017

Článek Příloha I část I. poznámka e)

e) Rovnice může být přepsána pomocí jediné sumy a tokové veličiny (Ak ), která bude kladná nebo záporná, jinými slovy buď zaplacena, nebo obdržena v obdobích 1 až n, vyjádřeno v letech, tj.: S představuje současný zůstatek toků. Je-li cílem udržet rovnost toků, je jeho hodnota nulová.

32008L0048

Článek Příloha I část I. poznámka e)

e) Rovnice může být přepsána pomocí jediné sumy a tokové veličiny (A k ), která bude kladná nebo záporná, jinými slovy buď zaplacena, nebo obdržena v obdobích 1 až k, vyjádřeno v letech, tj.: S představuje současný zůstatek toků. Je-li cílem udržet rovnost toků, hodnota je nulová.

Příloha č. 1 část 2 bod 1

1. Dává-li smlouva o spotřebitelském úvěru spotřebiteli 32014L0017 volnost v čerpání, považuje se celková výše spotřebitelského úvěru za vyčerpanou okamžitě a v plné výši.

32008L0048

Příloha č. 1 část 2 bod 2

2. Stanoví-li smlouva o spotřebitelském úvěru různé 32008L0048 způsoby čerpání s různými poplatky nebo zápůjčními úrokovými sazbami, považuje se celková výše spotřebitelského úvěru za vyčerpanou při nejvyšším poplatku a nejvyšší zápůjční úrokové sazbě uplatňovaných na nejpoužívanější mechanismus čerpání u tohoto druhu smlouvy o úvěru.

32014L0017

Článek II. Dodatečné předpoklady pro výpočet Příloha I část roční procentní sazby nákladů II. písm. a) a) Dává-li smlouva o úvěru spotřebiteli volnost v čerpání, považuje se celková výše úvěru za vyčerpanou okamžitě a v plné výši. Článek a) Dává-li úvěrová smlouva spotřebiteli Příloha I část volnost v čerpání, považuje se celková výše II. písm. a) úvěru za vyčerpanou okamžitě a v plné výši. Článek c) Stanoví-li úvěrová smlouva různé způsoby Příloha I část čerpání s různými poplatky nebo výpůjčními II. písm. c) úrokovými sazbami, považuje se celková výše úvěru za vyčerpanou při nejvyšším poplatku a nejvyšší výpůjční úrokové sazbě uplatňované na nejpoužívanější mechanismus čerpání u tohoto druhu úvěrové smlouvy. Článek II. Dodatečné předpoklady pro výpočet Příloha I část roční procentní sazby nákladů II. písm. b) b) Stanoví-li smlouva o úvěru různé způsoby čerpání s různými poplatky nebo výpůjčními

úrokovými sazbami, považuje se celková výše úvěru za vyčerpanou při nejvyšším poplatku a nejvyšší výpůjční úrokové sazbě uplatňovaných na nejpoužívanější mechanismus čerpání u tohoto druhu smlouvy o úvěru. Příloha č. 1 část 2 bod 3

3. Dává-li smlouva o spotřebitelském úvěru spotřebiteli 32014L0017 obecně volnost v čerpání, avšak u různých způsobů čerpání stanoví omezení výše spotřebitelského úvěru nebo období čerpání, považuje se celková výše spotřebitelského úvěru za vyčerpanou k nejbližšímu datu stanovenému ve smlouvě o spotřebitelském úvěru a v souladu s těmito omezeními čerpání.

Článek Příloha I část I. poznámka c)

c) Časové intervaly použité ve výpočtech se vyjadřují v letech nebo ve zlomcích roku. Má se za to, že rok má 365 dní (nebo 366 dní u přestupných roků), 52 týdnů nebo dvanáct stejně dlouhých měsíců. Má se za to, že takový měsíc má 30,41666 dní (tzn. 365/12), bez ohledu na to, zda se jedná o přestupný rok. Nelze-li časové intervaly použité ve výpočtech vyjádřit celým číslem počtu týdnů, měsíců nebo let, vyjádří se celým číslem počtu jednoho z uvedených časových úseků v kombinaci s počtem dní. Při použití dní se i) počítá každý den včetně víkendů a svátků, ii) stejné časové úseky a poté dny odpočítávají směrem nazpět ke dni prvního čerpání, iii) délka období ve dnech určí bez prvního dne a včetně posledního dne a vyjádří se v letech tak, že se toto období vydělí počtem dní (365 nebo 366) úplného roku počítaného nazpět od posledního dne do téhož dne předchozího roku.

32008L0048

Příloha č. 1 část 2 bod 4

4. Jsou-li po omezenou dobu nebo pro omezenou výši 32014L0017 nabízeny různé zápůjční úrokové sazby a poplatky, považují se ty nejvyšší z nich za zápůjční úrokovou sazbu a poplatky za celou dobu trvání smlouvy o spotřebitelském úvěru.

32008L0048

Příloha č. 1 část 2 bod 5

5. U smlouvy o spotřebitelském úvěru, u které je 32014L0017 sjednána pevná zápůjční úroková sazba pro počáteční období, na jehož konci je stanovena nová zápůjční úroková sazba, a ta je následně pravidelně upravována podle dohodnutého indexu nebo vnitřní referenční sazby, vychází výpočet roční procentní sazby nákladů z předpokladu, že na konci období s pevnou zápůjční úrokovou sazbou je zápůjční úroková sazba stejná jako v okamžiku výpočtu roční

Článek b) Dává-li úvěrová smlouva spotřebiteli Příloha I část obecně volnost v čerpání, avšak u různých II. písm. b) způsobů čerpání stanoví omezení částky nebo období, považuje se celková výše úvěru za vyčerpanou k nejbližšímu datu stanovenému ve smlouvě a v souladu s těmito omezeními čerpání. Článek II. Dodatečné předpoklady pro výpočet Příloha I část roční procentní sazby nákladů II. písm. d) d) Jsou-li po omezenou dobu nebo pro omezenou výši nabízeny různé výpůjční úrokové sazby a poplatky, považují se ty nejvyšší z nich za výpůjční úrokovou sazbu a poplatky za celou dobu trvání smlouvy o úvěru. Článek i) Jsou-li po omezenou dobu nebo pro Příloha I část omezenou částku nabízeny různé úrokové II. písm. i) sazby a poplatky, považuje se za příslušnou úrokovou sazbu a poplatky nejvyšší sazba za celou dobu trvání úvěrové smlouvy. Článek II. Dodatečné předpoklady pro výpočet Příloha I část roční procentní sazby nákladů II. písm. e) e) U smluv o úvěru, u kterých je sjednána pevná výpůjční úroková sazba pro počáteční období, na jehož konci je stanovena nová výpůjční úroková sazba, a ta je následně pravidelně upravována podle dohodnutého indexu nebo vnitřní referenční sazby, vychází výpočet roční procentní sazby z

procentní sazby nákladů, na základě hodnoty dohodnutého indexu nebo vnitřní referenční sazby v tomto okamžiku, ale není nižší než pevná zápůjční úroková sazba.

předpokladu, že na konci období s pevnou výpůjční úrokovou sazbou je výpůjční úroková sazba stejná jako v okamžiku výpočtu roční procentní sazby, na základě hodnoty dohodnutého indexu nebo vnitřní referenční sazby v tomto okamžiku, ale není nižší než pevná výpůjční úroková sazba. 32008L0048

Příloha č. 1 část 2 bod 6

6. Pokud ještě nebyla dohodnuta horní hranice 32014L0017 spotřebitelského úvěru, platí, že je 170 000 euro. V případě smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímž účelem není nabytí nebo zachování práv k nemovitosti nebo pozemku a nejde-li o podmíněné závazky nebo záruky, dále v případě přečerpání, debetních karet s odloženou splatností a kreditních karet, platí, že tato horní hranice je 1 500 euro.

Článek j) U smluv o spotřebitelském úvěru, u Příloha I část kterých je sjednána pevná výpůjční úroková II. písm. j) sazba ve vztahu k počátečnímu období, na jehož konci je stanovena nová výpůjční úroková sazba, a ta je následně pravidelně upravována podle dohodnutého indexu, vychází výpočet roční procentní sazby z předpokladu, že na konci období s pevnou výpůjční úrokovou sazbou je výpůjční úroková sazba stejná jako v okamžiku výpočtu roční procentní sazby, na základě hodnoty indexu sjednaného v tomto okamžiku. Článek II. Dodatečné předpoklady pro výpočet Příloha I část roční procentní sazby nákladů II. písm. f) f) Pokud ještě nebyla dohodnuta horní hranice úvěru, předpokládá se ve výši 170 000 EUR. V případě smluv o úvěru, jejichž účelem není nabytí nebo zachování práv k nemovitosti nebo pozemku a nejedná-li se o podmíněné závazky nebo záruky, dále v případě přečerpání, debetních karet s odloženou splatností a kreditních karet se tato horní hranice předpokládá ve výši 1 500

EUR. 32008L0048

Příloha č. 1 část 2 bod 7

7. V případě smlouvy o spotřebitelském úvěru jiné, než 32014L0017 je přečerpání, překlenovací úvěr, smlouva o spotřebitelském úvěru s podílem na hodnotě nemovitosti, podmíněný závazek nebo záruka či smlouva o spotřebitelském úvěru na dobu neurčitou, jak jsou uvedeny u předpokladů stanovených v bodech 9, 10, 11, 12 a 13,

Článek h) Pokud ještě nebyla dohodnuta horní Příloha I část hranice úvěru, předpokládá se ve výši 1 500 II. písm. h) EUR. Článek V případě smluv o úvěru jiných, než jsou Příloha I část přečerpání, překlenovací úvěry, smlouvy o II. písm. g) úvěru s podílem na hodnotě nemovitosti, podmíněné závazky nebo záruky či smlouvy o úvěru na dobu neurčitou, jak jsou uvedeny u předpokladů v písmenech i), j), k), l) a m), i) jestliže nelze zjistit datum nebo výši splátky jistiny, kterou má spotřebitel provést, předpokládá se, že se splátka provede k nejbližšímu datu stanovenému ve smlouvě o úvěru a v nejnižší výši, kterou smlouva o úvěru stanoví, ii) jestliže nelze zjistit časový interval mezi dnem prvního čerpání a dnem první platby, kterou má spotřebitel provést, předpokládá se, že jde o nejkratší časový interval.

32008L0048

Článek f) V případě úvěrových smluv jiných než Příloha I část možnost přečerpání a úvěrových smluv na II. písm. f) dobu neurčitou uvedených v písmenech d) a e): i) jestliže datum nebo částka splátky kapitálu, kterou má spotřebitel provést, nelze zjistit, předpokládá se, že splátka je provedena k nejbližšímu datu stanovenému v úvěrové smlouvě a za nejnižší částku, kterou

úvěrová smlouva stanoví, ii) jestliže datum uzavření úvěrové smlouvy není známo, předpokládá se, že den prvního čerpání je den, který vyplývá z nejkratšího intervalu mezi tímto datem a datem první platby, kterou má spotřebitel provést. 32014L0017

Příloha č. 1 část 2 bod 7 písm. a)

a) jestliže nelze zjistit datum nebo výši splátky jistiny, 32014L0017 kterou má spotřebitel provést, předpokládá se, že se splátka provede k nejbližšímu datu stanovenému ve smlouvě o spotřebitelském úvěru a v nejnižší výši, kterou smlouva o spotřebitelském úvěru stanoví,

Článek II. Dodatečné předpoklady pro výpočet Příloha I část roční procentní sazby nákladů II. písm. f) f) Pokud ještě nebyla dohodnuta horní hranice úvěru, předpokládá se ve výši 170 000 EUR. V případě smluv o úvěru, jejichž účelem není nabytí nebo zachování práv k nemovitosti nebo pozemku a nejedná-li se o podmíněné závazky nebo záruky, dále v případě přečerpání, debetních karet s odloženou splatností a kreditních karet se tato horní hranice předpokládá ve výši 1 500 EUR. Článek V případě smluv o úvěru jiných, než jsou Příloha I část přečerpání, překlenovací úvěry, smlouvy o II. písm. g) úvěru s podílem na hodnotě nemovitosti, podmíněné závazky nebo záruky či smlouvy o úvěru na dobu neurčitou, jak jsou uvedeny u předpokladů v písmenech i), j), k), l) a m), i) jestliže nelze zjistit datum nebo výši splátky jistiny, kterou má spotřebitel provést, předpokládá se, že se splátka provede k nejbližšímu datu stanovenému ve smlouvě o úvěru a v nejnižší výši, kterou smlouva o

úvěru stanoví, ii) jestliže nelze zjistit časový interval mezi dnem prvního čerpání a dnem první platby, kterou má spotřebitel provést, předpokládá se, že jde o nejkratší časový interval. 32014L0017

Článek II. Dodatečné předpoklady pro výpočet Příloha I část roční procentní sazby nákladů II. písm. f) f) Pokud ještě nebyla dohodnuta horní hranice úvěru, předpokládá se ve výši 170 000 EUR. V případě smluv o úvěru, jejichž účelem není nabytí nebo zachování práv k nemovitosti nebo pozemku a nejedná-li se o podmíněné závazky nebo záruky, dále v případě přečerpání, debetních karet s odloženou splatností a kreditních karet se tato horní hranice předpokládá ve výši 1 500 EUR.

32008L0048

Článek f) V případě úvěrových smluv jiných než Příloha I část možnost přečerpání a úvěrových smluv na II. písm. f) dobu neurčitou uvedených v písmenech d) a e): i) jestliže datum nebo částka splátky kapitálu, kterou má spotřebitel provést, nelze zjistit, předpokládá se, že splátka je provedena k nejbližšímu datu stanovenému v úvěrové smlouvě a za nejnižší částku, kterou úvěrová smlouva stanoví, ii) jestliže datum uzavření úvěrové smlouvy není známo, předpokládá se, že den prvního čerpání je den, který vyplývá z

nejkratšího intervalu mezi tímto datem a datem první platby, kterou má spotřebitel provést. Příloha č. 1 část 2 bod 7 písm. b)

b) jestliže nelze zjistit časový interval mezi dnem prvního 32014L0017 čerpání a dnem první platby, kterou má spotřebitel provést, předpokládá se, že jde o nejkratší časový interval.

Článek V případě smluv o úvěru jiných, než jsou Příloha I část přečerpání, překlenovací úvěry, smlouvy o II. písm. g) úvěru s podílem na hodnotě nemovitosti, podmíněné závazky nebo záruky či smlouvy o úvěru na dobu neurčitou, jak jsou uvedeny u předpokladů v písmenech i), j), k), l) a m), i) jestliže nelze zjistit datum nebo výši splátky jistiny, kterou má spotřebitel provést, předpokládá se, že se splátka provede k nejbližšímu datu stanovenému ve smlouvě o úvěru a v nejnižší výši, kterou smlouva o úvěru stanoví, ii) jestliže nelze zjistit časový interval mezi dnem prvního čerpání a dnem první platby, kterou má spotřebitel provést, předpokládá se, že jde o nejkratší časový interval.

32014L0017

Článek II. Dodatečné předpoklady pro výpočet Příloha I část roční procentní sazby nákladů II. písm. f) f) Pokud ještě nebyla dohodnuta horní hranice úvěru, předpokládá se ve výši 170 000 EUR. V případě smluv o úvěru, jejichž účelem není nabytí nebo zachování práv k nemovitosti nebo pozemku a nejedná-li se o podmíněné závazky nebo záruky, dále v případě přečerpání, debetních karet s odloženou splatností a kreditních karet se tato horní hranice předpokládá ve výši 1 500

EUR. 32008L0048

Článek f) V případě úvěrových smluv jiných než Příloha I část možnost přečerpání a úvěrových smluv na II. písm. f) dobu neurčitou uvedených v písmenech d) a e): i) jestliže datum nebo částka splátky kapitálu, kterou má spotřebitel provést, nelze zjistit, předpokládá se, že splátka je provedena k nejbližšímu datu stanovenému v úvěrové smlouvě a za nejnižší částku, kterou úvěrová smlouva stanoví, ii) jestliže datum uzavření úvěrové smlouvy není známo, předpokládá se, že den prvního čerpání je den, který vyplývá z nejkratšího intervalu mezi tímto datem a datem první platby, kterou má spotřebitel provést.

Příloha č. 1 část 2 bod 8

8. Jestliže den nebo výši platby, kterou má spotřebitel 32014L0017 provést, nelze zjistit na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo předpokladů stanovených v bodech 7, 9, 10, 11, 12 a 13, předpokládá se, že se platba provede v souladu s daty a podmínkami požadovanými věřitelem, a nejsou-li známy, že a) úroky se platí společně se splátkou jistiny, b) další náklady odlišné od úroků vyjádřené jako jediná částka se platí v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, c) další náklady odlišné od úroků vyjádřené jako několik plateb se platí v pravidelných intervalech počínaje dnem první splátky jistiny, a jestliže výše těchto plateb není

Článek II. Dodatečné předpoklady pro výpočet Příloha I část roční procentní sazby nákladů II. písm. h) h) Jestliže den nebo výši platby, kterou má spotřebitel provést, nelze zjistit na základě smlouvy o úvěru nebo předpokladů stanovených v písmenech g), i), j), k), l) a m), předpokládá se, že se platba provede v souladu s daty a podmínkami požadovanými věřitelem, a nejsou-li známy, že i) úroky se platí společně se splátkou jistiny, ii) další náklady odlišné od úroků vyjádřené jako jediná částka se platí v den uzavření

známa, předpokládá se, že je stále stejná, d) s poslední platbou jsou zůstatek jistiny, úroky a případné další náklady vyrovnány.

smlouvy o úvěru, iii) další náklady odlišné od úroků vyjádřené jako několik plateb se platí v pravidelných intervalech počínaje dnem první splátky jistiny, a jestliže výše těchto plateb není známa, předpokládá se, že je stále stejná, iv) s poslední platbou jsou zůstatek jistiny, úroky a případné další náklady vyrovnány. 32008L0048

Článek g) Jestliže den nebo částku platby, kterou má Příloha I část spotřebitel provést, nelze zjistit na základě II. písm. g) úvěrové smlouvy nebo předpokladů stanovených v písmenech d), e) nebo f), předpokládá se, že je platba provedena v souladu s daty a podmínkami požadovanými věřitelem a, nejsou-li tyto údaje známy: i) úrokové sazby se platí společně se splácením kapitálu, ii) neúrokové sazby vyjádřené jedinou sumou se platí v den uzavření úvěrové smlouvy, iii) neúrokové sazby vyjádřené jako několik plateb se platí v pravidelných intervalech počínaje dnem prvního vyplácení kapitálu a jestliže částka takových plateb není známa, předpokládá se, že se jedná o stejné částky, iv) konečná platba vyrovná zůstatek kapitálu, úroků a případných dalších poplatků.

Příloha č. 1 část 2 bod 9

9. V případě možnosti přečerpání se celková výše 32008L0048 spotřebitelského úvěru považuje za vyčerpanou v plné výši a na celou dobu trvání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Není-li doba trvání možnosti přečerpání známa, vypočítá se roční procentní sazba nákladů za předpokladu, že doba trvání úvěru je tři měsíce. 32014L0017

Příloha č. 1 část 2 bod 10

Příloha č. 1 část 2 bod 11

10. V případě překlenovacího úvěru se celková výše 32014L0017 spotřebitelského úvěru považuje za vyčerpanou v plné výši a na celou dobu trvání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Není-li doba trvání smlouvy o spotřebitelském úvěru známa, vypočítá se roční procentní sazba nákladů za předpokladu, že doba trvání spotřebitelského úvěru je dvanáct měsíců.

11. V případě smlouvy o spotřebitelském úvěru na dobu 32014L0017 neurčitou, nejde-li o možnost přečerpání nebo překlenovací úvěr, se předpokládá, že

Článek d) V případě možnosti přečerpání se celková Příloha I část výše úvěru považuje za vyčerpanou v plné II. písm. d) výši a na celou dobu trvání úvěrové smlouvy. Není-li doba trvání možnosti přečerpání známa, vypočítá se roční procentní sazba nákladů za předpokladu, že doba trvání úvěru je tři měsíce. Článek II. Dodatečné předpoklady pro výpočet Příloha I část roční procentní sazby nákladů II. písm. i) i) V případě možnosti přečerpání se celková výše úvěru považuje za vyčerpanou v plné výši a na celou dobu trvání smlouvy o úvěru. Není-li doba trvání možnosti přečerpání známa, vypočítá se roční procentní sazba nákladů za předpokladu, že doba trvání úvěru je tři měsíce. Článek II. Dodatečné předpoklady pro výpočet Příloha I část roční procentní sazby nákladů II. písm. j) j) V případě překlenovacího úvěru se celková výše úvěru považuje za vyčerpanou v plné výši a na celou dobu trvání smlouvy o úvěru. Není-li doba trvání smlouvy o úvěru známa, vypočítá se roční procentní sazba nákladů za předpokladu, že doba trvání úvěru je dvanáct měsíců. Článek II. Dodatečné předpoklady pro výpočet Příloha I část roční procentní sazby nákladů II. písm. k) k) V případě smlouvy o úvěru na dobu neurčitou, nejedná-li se o možnost

a) u smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímž účelem je nabytí nebo zachování práv k nemovitosti, se spotřebitelský úvěr poskytuje na dobu 20 let počínaje dnem prvního čerpání, a že s poslední platbou, kterou spotřebitel provede, jsou zůstatek jistiny, úroky a případné další náklady vyrovnány; u smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímž účelem není nabytí nebo zachování práv k nemovitosti nebo která je čerpána prostřednictvím debetní karty s odloženou splatností nebo kreditní karty, je tato doba jeden rok, b) spotřebitel jistinu splácí ve stejných měsíčních platbách počínaje jeden měsíc po dni prvního čerpání. Nicméně v případech, kdy musí být jistina splacena v rámci každého platebního období pouze v plné výši a v jediné platbě, se předpokládá, že následná čerpání a splácení celé jistiny spotřebitelem probíhají po dobu jednoho roku. Úroky a další náklady jsou uplatňovány v souladu s uvedeným čerpáním a splácením jistiny a v souladu s tím, jak stanoví smlouva o spotřebitelském úvěru. Vysvětlivka: Pro účely tohoto bodu se smlouvou o spotřebitelském úvěru na dobu neurčitou rozumí smlouva o spotřebitelském úvěru bez pevně stanovené doby trvání a zahrnuje spotřebitelský úvěr, který musí být plně splacen v rámci určitého období nebo po něm, ale jakmile je splacen, může být čerpán znovu.

přečerpání nebo předpokládá, že

překlenovací

úvěr,

se

i) u smluv o úvěru, jejichž účelem je nabytí nebo zachování práv k nemovitosti, se úvěr poskytuje na dobu 20 let počínaje dnem prvního čerpání, a že s poslední platbou, kterou spotřebitel provede, jsou zůstatek jistiny, úroky a případné další náklady vyrovnány; u smluv o úvěru, jejichž účelem není nabytí nebo zachování práv k nemovitosti nebo které jsou čerpány prostřednictvím debetních karet s odloženou splatností či kreditních karet, je tato doba jeden rok, ii) spotřebitel jistinu splácí ve stejných měsíčních platbách počínaje jeden měsíc po dni prvního čerpání. Nicméně v případech, kdy musí být jistina splacena v rámci každého platebního období pouze v plné výši a v jediné platbě, se předpokládá, že následná čerpání a splácení celé jistiny spotřebitelem probíhají po dobu jednoho roku. Úroky a další náklady jsou uplatňovány v souladu s uvedeným čerpáním a splácením jistiny a v souladu s tím, jak stanoví smlouva o úvěru. Pro účely tohoto písmene se smlouvou o úvěru na dobu neurčitou rozumí smlouva o úvěru bez pevně stanovené doby trvání a zahrnuje úvěry, které musí být plně splaceny v rámci určitého období nebo po něm, ale jakmile jsou splaceny, mohou být čerpány znovu.

32008L0048

Článek e) V případě úvěrové smlouvy na dobu Příloha I část neurčitou, která nepředpokládá možnost II. písm. e) přečerpání, se má za to: i) že je úvěr poskytnut na období jednoho roku počínaje datem prvního čerpání a že konečná splátka učiněná spotřebitelem vyrovná zůstatek kapitálu, úroků a případných dalších poplatků, ii) že kapitál je spotřebitelem splácen ve stejných měsíčních splátkách počínaje jeden měsíc po dni prvního čerpání. Nicméně v případech, kdy musí být kapitál plně splacen jedinou splátkou v rámci každého platebního období, se předpokládá, že následná čerpání a splácení celého kapitálu spotřebitelem probíhají po dobu jednoho roku. Úroky a další poplatky se použijí v souladu s uvedeným čerpáním a splácením kapitálu a v souladu s tím, jak stanoví úvěrová smlouva. Pro účely tohoto písmene se úvěrovou smlouvou na dobu neurčitou rozumí úvěrová smlouva bez pevně stanovené doby trvání a zahrnuje úvěry, které musí být plně splaceny v rámci určitého období nebo po něm, ale jakmile jsou splaceny, jsou přístupné k dalšímu čerpání.

Příloha č. 1 část 2 bod 12

12. V případě podmíněného závazku nebo záruky se 32014L0017 celková výše spotřebitelského úvěru považuje za vyčerpanou v plné výši jako jediná částka v tom z následujících okamžiků, který nastane dříve:

Článek II. Dodatečné předpoklady pro výpočet Příloha I část roční procentní sazby nákladů II. písm. l) l) V případě podmíněných závazků nebo

a) nejzazší datum čerpání podle smlouvy o spotřebitelském úvěru, která je potenciálním zdrojem podmíněného závazku nebo záruky, nebo b) v případě revolvingové smlouvy o spotřebitelském úvěru na konci výchozího období, před obnovením smlouvy.

záruk se celková výše úvěru považuje za vyčerpanou v plné výši jako jediná částka v tom z následujících okamžiků, který nastane dříve: a) nejzazší datum čerpání podle smlouvy o úvěru, která je potenciálním zdrojem podmíněného závazku nebo záruky, nebo b) v případě revolvingové smlouvy o úvěru na konci výchozího období, před obnovením smlouvy.

Příloha č. 1 13. V případě smlouvy o spotřebitelském úvěru 32014L0017 část 2 bod na bydlení s podílem na hodnotě nemovitosti se má za to, že 13 a) spotřebitel provádí platby k poslednímu dni nebo posledním dnům povoleným smlouvou o spotřebitelském úvěru, b) procentní zvýšení hodnoty nemovitosti, kterou je tato smlouva zajištěna, a hodnota jakéhokoli referenčního indexu inflace uvedeného ve smlouvě je procentní hodnota, která se rovná inflačnímu cíli centrální banky platnému v době uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo výši inflace v této době v členském státě, kde se nemovitost nachází, podle toho, která hodnota je vyšší, nebo 0 %, jsou-li tyto hodnoty záporné.

Příloha č. 5 (1) Tabulka umoření obsahuje dlužné platby, lhůty a 32008L0048 odst. 1 podmínky vztahující se ke splacení těchto částek, rozčlenění každé splátky ukazující umořování jistiny, úrok vypočítaný

Článek II. Dodatečné předpoklady pro výpočet Příloha I část roční procentní sazby nákladů II. písm. m) m) V případě smluv o úvěru s podílem na hodnotě nemovitosti se má za to, že i) spotřebitel provádí platby k poslednímu dni nebo posledním dnům povoleným smlouvou o úvěru, ii) procentní zvýšení hodnoty nemovitosti, kterou je tato smlouva zajištěna, a hodnota jakéhokoli referenčního indexu inflace uvedeného ve smlouvě je procentní hodnota, která se rovná inflačnímu cíli centrální banky platnému v době uzavření smlouvy o úvěru nebo výši inflace v této době v členském státě, kde se nemovitost nachází, podle toho, která hodnota je vyšší, nebo 0 %, jsou-li tyto hodnoty záporné. Článek 10 je-li zahrnuto umoření jistiny úvěrové odst. 2 písm. smlouvy s pevně stanovenou dobou trvání, právo spotřebitele obdržet bezplatně na

na základě úrokové sazby a veškeré dodatečné náklady.

i)

požádání kdykoliv za trvání úvěrové smlouvy výpis z účtu v podobě tabulky umoření. Tabulka umoření uvádí dlužné platby a lhůty a podmínky vztahující se ke splacení těchto částek; obsahuje rozčlenění každé splátky ukazující umořování jistiny, úrok vypočítaný na základě výpůjční úrokové sazby a veškeré případné dodatečné náklady; pokud není úroková sazba stanovena nebo je podle úvěrové smlouvy možné dodatečné náklady měnit, musí tabulka umoření jasně a stručně uvádět, že údaje tabulky platí pouze do změny výpůjční úrokové sazby nebo dodatečných nákladů v souladu s úvěrovou smlouvou;

Příloha č. 5 (3) Pokud není úroková sazba pevně stanovena nebo je 32008L0048 odst. 3 možné dodatečně náklady změnit, musí tabulka umoření obsahovat jasnou a stručnou informaci, že uvedené údaje platí pouze do změny úrokové sazby nebo dodatečných nákladů provedené v souladu se smlouvou o spotřebitelském úvěru.

Článek 10 je-li zahrnuto umoření jistiny úvěrové odst. 2 písm. smlouvy s pevně stanovenou dobou trvání, i) právo spotřebitele obdržet bezplatně na požádání kdykoliv za trvání úvěrové smlouvy výpis z účtu v podobě tabulky umoření. Tabulka umoření uvádí dlužné platby a lhůty a podmínky vztahující se ke splacení těchto částek; obsahuje rozčlenění každé splátky ukazující umořování jistiny, úrok vypočítaný na základě výpůjční úrokové sazby a veškeré případné dodatečné náklady; pokud není úroková sazba stanovena nebo je podle úvěrové smlouvy možné dodatečné náklady měnit, musí tabulka umoření jasně a stručně uvádět, že údaje tabulky platí pouze do

změny výpůjční úrokové sazby nebo dodatečných nákladů v souladu s úvěrovou smlouvou; § 6 zákona č. (1) Každý má povinnost jednat v právním styku 32014L0017 89/2012 Sb., poctivě. občanský (2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo zákoník protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

Článek odst. 4

18 Členské státy zajistí, aby v případě, že věřitel smlouvu o úvěru se spotřebitelem uzavře, nemohl následně tuto smlouvu zrušit nebo změnit v neprospěch spotřebitele z toho důvodu, že posouzení úvěruschopnosti bylo provedeno nesprávně. Tento odstavec se nepoužije, pokud se prokáže, že spotřebitel vědomě neposkytl informace ve smyslu článku 20 nebo že poskytl informace nepravdivé.

§ 167 Právnickou osobu zavazuje protiprávní čin, kterého se 32014L0017 zákona č. při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, 89/2012 Sb., zaměstnanec nebo jiný její zástupce vůči třetí osobě. občanský zákoník

Článek odst. 1

31 Členské státy mohou rozhodnout, že umožní zprostředkovateli úvěru ustanovit jmenované zástupce. Ustanoví-li jmenovaného zástupce vázaný zprostředkovatel úvěru uvedený v čl. 4 bodu 7 písm. a), zůstává věřitel nadále plně a bezpodmínečně odpovědný za jakékoli jednání či opomenutí jmenovaného zástupce, který jedná jménem tohoto vázaného zprostředkovatele úvěru v oblastech upravených touto směrnicí. V jiných případech zůstává plně a bezpodmínečně odpovědný za jakékoli jednání či opomenutí jmenovaného zástupce, který jedná jeho jménem v oblastech upravených touto směrnicí, zprostředkovatel úvěru.

Číslo předpisu EU

Název předpisu EU

32008L0048

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS

32011L0090

Směrnice Komise 2011/90/EU ze dne 14. listopadu 2011, kterou se mění část II přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES, kterou se stanoví dodatečné předpoklady pro výpočet roční procentní sazby nákladů

32014L0017

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/ЕU ze dne 4. února 2014o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010

2014R1125

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1125/2014 ze dne 19. září 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se minimální peněžní částky pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání nebo srovnatelné záruky pro zprostředkovatele úvěru