Dovozní závislost ČR v oblasti neenergetických komodit (několik poznámek a několik souvislostí)
Mgr. Pavel Kavina, Ph.D., ředitel odboru surovinové politiky MPO Praha, 18.11.2015, Diskusní setkání
Surovinová bezpečnost: Poradíme si s rostoucí energetickou bezpečností ČR?
Jak si stojí ČR? • Rudy, kovy – 100% dovozní závislost, včetně strategických kovů • Nerudní suroviny (část) – kryta z domácích zdrojů: surovinové zdroje pro tradiční česká průmyslová odvětví – výroba porcelánu a keramiky (kaolíny, některé druhy jílů, živcové suroviny); sklářský průmysl (křemenné písky, živcové suroviny); výroba stavebních hmot (vápence) • Nerudní suroviny (ostatní) – závislost na dovozu (až 100%), např. mastek, grafit, fluorit, baryt, minerální hnojiva atd. • Stavební suroviny – kryty z domácích zdrojů • Ropa, plyn – téměř 100% dovozní závislost (domácí zdroje pokrývají první % spotřeby) • Černé uhlí, hnědé uhlí – kryty z domácích zdrojů
Změny na globálním trhu nerostných surovin I. • Během velkého ekonomického růstu v letech 2002-2008 docházelo vlivem výrazného vzestupu životní úrovně v řadě někdejších rozvojových zemí k růstu výše spotřeby všech myslitelných komodit • V návaznosti na to došlo k překlopení základních principů, které dosud platily v sektoru nerostných surovin (z mnoha zemí, které byly historicky typickými producenty a vývozci nerostných surovin se staly jejich spotřebitelé a někdy dokonce dovozci – např. Čína: železné rudy 2003, Indonésie: ropa 2005, Čína: černé uhlí 2007 aj.) • Prudký vzestup spotřeby nejen celého spektra komodit (např. ropa, uhlí, neželezné kovy), ale také elektřiny • Obecně se vrátilo do hry téma energetické a surovinové bezpečnosti • Současná finanční a hospodářská krize tyto jevy a trendy může zpomalit či dočasně zastavit, ale rozhodně je neobrátí
Současná síla jednotlivých ekonomik
Změny na globálním trhu nerostných surovin II. • Mezinárodně politické konsekvence • Vznik nových spojenectví – dvojic producent/spotřebitel (JaponskoIndonésie: plyn; Čína-Angola: ropa; Čína-Guinea: bauxit; Jižní KoreaMadagaskar: biopaliva atd.) • Posílení role OPEC (návrat členů; noví členové/noví zájemci) • Úvahy o vzniku GASPEC • Vyšší intenzita soupeření o nerostné zdroje • Velmi aktivní asijské země – Japonsko, Jižní Korea, Čína • Rozdílná, ale velmi sofistikovaná surovinová diplomacie • Japonská strategie – velmi precizně propracovaná: maximální diverzifikace, podpora působení japonských těžebních firem mimo Japonsko, využívání projektů rozvojové spolupráce, proškolování partnerů • Jižní Korea – zájem o středně bohaté země třetího světa, kde již existuje početná střední třída, např. země Perského zálivu • Čína – nejrazantnější, placení ložisek cash, systém „bonusů“, aktivní diplomacie, „spanilé jízdy“ nejvyšších představitelů (AF, LA), bezúročné půjčky, rozvojové projekty, neokolonialismus?
Evropský aspekt surovinové bezpečnosti • Evropa má jako kontinent z hlediska nerostných surovin a možností jak posilovat svoji surovinovou a energetickou bezpečnost dvě specifika • A) mnohasetletou historii těžby a využívání nerostných surovin (= řada bohatých zdrojů již byla v minulosti využita) • B) Mnoho evropských zemí v 70., 80. a 90. letech upřednostňovalo dovoz surovin z neevropských teritorií nad využíváním vlastních zdrojů s odkazem na prioritu ochrany ŽP (nefunguje; problém se nejmenuje těžba, ale spotřeba; suroviny je třeba stejně někde vydobýt, často pro ŽP horšími technologiemi než by tomu bylo v Evropě; vzniká i další zátěž ŽP přepravou obrovských objemů hmoty) • Výsledkem je fakt, že Evropa jako kontinent je sice významný hráč na straně spotřeby, ale zcela zanedbatelný hráč na straně produkce • Nové trendy se rodí mimo Evropu, je třeba je pečlivě sledovat a analyzovat, protože nás zásadně ovlivňují – typicky břidlicový plyn
Verheugenova iniciativa – relevantní reakce EU • v listopadu 2008 zveřejnil viceprezident EK Gunter Verheugen progresivní dokument Raw Materials Initiative (ČR stála u zrodu) • tři pilíře • vyšší využívání domácích nerostných zdrojů (včetně jejich důkladné revize a podpory projektu nového geologického průzkumu moderními metodami až do hloubky 4 km) • zahájení evropské „surovinové diplomacie“ – budování vzájemně výhodných vztahů se zeměmi, které disponují širokým surovinovým potenciálem (oddělení politické a ekonomické diplomacie, využití projektů rozvojové spolupráce, diverzifikace českého ZO) • podpora materiálově úsporných technologií • 14/21 superkritických komodit EU
Case study REE • Specifická skupina 15 vzácných kovů, které se využívají téměř výhradně v high tech oborech – výroba mobilních a satelitních telefonů, hybridních motorů, permanentních magnetů, infračervené optiky, komponenty OZE • Čína disponuje cca 95% podílem na světové produkci a svoji dominanci dále zvyšuje tím, že vstupuje do zahraničních fy, které těží ve světě zbylých 5% (Austrálie, Malajsie, snaha ovládnout budoucí těžbu ve Vietnamu atd.) • V roce 2010 se Čína rozhodla začít omezovat těžbu REE (uzavírání neekologických dolů + uzavírání nebezpečných dolů) a tím i limitovat vývoz • Vyspělé země (EU, Japonsko či USA) byly naprosto bezmocné a zasaženy na velmi citlivém místě • Jeden z důkazů o tom, že se soupeření o zdroje rozšiřuje z oblasti energetických komodit (EB) do oblasti speciálních surovin (SB)
Co z toho vyplývá pro ČR? • Ve světě se soupeří o čím dál tím více specifické suroviny, jejichž dostupnost či nedostupnost přímo limituje technologický vývoj dané země. • Surovinový průmysl prodělal během posledních dvou dekád zásadní proměnu a modernizaci (zcela nové suroviny; nová použití známých surovin). • V tomto světle nemáme dostatek informací o tom, zda jako stát těmito zdroji disponujeme či nikoliv (ČR byla v 60., 70. a 80. letech geologicky prozkoumána jen na „tradiční“ suroviny), nutně potřebujeme tyto znalosti rozšířit, aby to nelimitovalo náš vědecko-technický rozvoj. • Existují oblasti, kde je ČR zapojena do špičkového surovinového výzkumu světové úrovně, např. výzkum možného využití tzv. polymetalických konkrecí (které kromě jiných důležitých kovů obsahují i příměs REE). • Na nových surovinách jsou přímo závislé moderní technologické obory, přičemž pro některé bychom jako stát mohli mít zajímavou surovinovou základnu: typicky elektromobilita – lithium.
