Investování do komodit

Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovnictví a pojišťovnictví

Investování do komodit Diplomová práce

Autor:

Bc. Robin Svačina Finance, Finanční obchody

Vedoucí práce:

Ing. Michal Grubl

Praha

Duben, 2012

1

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Podivíně dne 30.4.2012

Robin Svačina

2

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Michalu Grublovi za vedení mé diplomové práce a také moji rodině, především pak moji manţelce Janě Svačinové za podporu, které se mi od ní dostávalo.

3

Anotace Předmětem diplomové práce „Investování do komodit“ je především uvedení do světa komodit a moţností komoditního obchodování s důrazem na výhodnost těchto investic. První část, která je teoretická, se zabývá definicí komodit, jak se vyvíjelo komoditní obchodování v minulosti aţ po moţnosti dnešního obchodování s komoditami. Také řeší otázku výhod a nevýhod investování do komodit. Druhá část práce, která je převáţně praktická, pak řeší především technickou analýzu a způsoby technického obchodování. Hodnotí také zhodnocení investování do komodit na základě vícerých obchodních strategií a přístupů. V závěru práce je pak zdůrazněna důleţitost psychologie obchodování a money-management. Klíčová slova: komodity, futures kontrakty, investování, cenový graf, technická analýza, obchodní strategie, psychologie obchodování

Annotation The thesis, „Investing in commodities“ is mainly introduction into the world of commodities and options of commodity trading, with an emphasis on the benefits of these investments. The first part, which is theoretical, deals with the definition of a commodity to commodity trading has developed in the past to today´s options in commodity trading. It also addressed the issue of advantages and disadvantages of investing in commodities. The second part, which is predominantly practical, addresses the particular methods of technical analysis and technical trading. It also assesses the value of investing in commodities on the basis of multiple trading strategies and approaches. In the conclusion is then emphasized on the importance of trading psychology and money-management. Key words: commodities, futures contracts, investment, price chart, technical analysis, business strategy, trading psychology

4

Obsah : Úvod

7

1. Komodity a trhy

9

1.1 Úvod do komodit

9

1.2 Historie komoditního obchodování

10

1.3 Futures kontrakty

12

1.4 Promptní obchody

15

1.5 Účastníci burzovních obchodů

15

1.6 Druhy obchodů na komoditní burze

16

1.6.1 Promptní a dodávkové obchody

17

1.6.2 Spekulační obchody

17

1.6.3 Přímé termínové obchody

18

1.6.4 Hedgingové obchody

18

1.6.5 Opční obchody

19

1.6.6 Obchody prolongační a stravné

20

1.6.7 Obchody arbitráţní

20

1.7 Komoditní indexy

21

1.7.1 Rogers International Commodities Index

22

1.7.2 Dow Jones AIG Commodity Index

22

1.7.3 Goldman Sachs Commodity Index

23

1.8 Komoditní burzy

24

2. Obchodování s komoditami

26

2.1 Výhody a nevýhody investování do komodit

26

2.1.1 Nevýhody komoditního investování

26

2.1.1.1 Vysoká volatilita v krátkém období

27

2.1.1.2 Neexistence průběţného důchodu

28

2.1.1.3 Vysoké transakční náklady

28

2.1.2 Výhody investování do komodit

29

2.1.2.1 Dlouhodobé trendy komoditních trhů

29

2.1.2.2 Relativní nenáročnost investování do komodit

30

2.1.2.3 Způsob zajištění se proti nejrůznějším rizikům

30

2.1.2.4 Velikost komoditního trhu

31

2.1.2.5 Leverage a margin

32

5

2.2 Regulace komoditních obchodů

32

2.3 Úvod do obchodování

33

2.3.1 Studium grafů

33

2.3.2 Kupujeme a prodáváme

35

2.3.3 Býci vs. Medvědi

37

3. Technické obchodování

39

3.1 Analýzy spekulantů

39

3.1.1 Fundamentální analýza

39

3.1.2 Technická analýza

40

3.1.2.1 Dowova teorie

40

3.1.2.2 Metody technické analýzy

42

3.2 Analýza grafických formací

43

3.2.1 Reverzní grafické formace

43

3.2.2 Konsolidační grafické formace

48

3.2.3 Mezery (Gaps)

49

3.2.4 Trendy a trendové linie

52

3.2.5 Podpora a odpor

54

3.3 Technické indikátory kapitálového trhu

55

3.3.1 Klouzavé průměry

55

3.3.2 Pásmová analýza – obálky

57

3.3.3 Oscilátory

57

3.4 Obchodování v praxi

58

3.4.1 Vyuţití supportu a rezistence

59

3.4.2 Obchodování s pomocí klouzavých průměrů

62

3.4.3 Vyuţití dvojitého vrcholu či dvojitého dna

64

3.4.4 Poziční nebo intradenní obchodování

68

3.4.4.1 Příklad pozičního obchodu

70

3.4.4.2 Příklad intradenního obchodu

71

3.4.5 Výsledky obchodování

73

4. Klíč k úspěchu

74

4.1 Psychologie obchodování

74

4.2 Money-management

76

Závěr

78

Seznam pouţité literatury

81 6

Úvod Tato diplomová práce pojednává o investování do komodit. Výběr tohoto tématu nebyl pro mne náhodný, jiţ delší čas jsem koketoval s myšlenkou si vyzkoušet burzovní obchody na vlastní kůţi. V posledních letech jsme všichni svědky turbulencí na finančních trzích celého světa a tak i laická veřejnost je s událostmi odehrávajících se na akciových a komoditních trzích čím dál více konfrontována. Spousta lidí právě v těchto finančních trzích spatřuje příčiny nedávné finanční a posléze ekonomické krize, která zasáhla takřka celý svět. Nicméně moje práce nebude pojednávat o tom, jaké negativní věci jsou s finančními trhy spojeny, ale naopak o tom, jak na těchto trzích zhodnotit kapitál. Já si pro svoji práci vybral z nabídky finančních trhů právě trh komoditní, z důvodu čistě subjektivního. Tím je to, ţe v komoditách spatřuji něco konkrétního, uchopitelného a méně abstraktního neţ jsou třeba akcie. Investování na komoditních trzích navíc získává v poslední době značnou popularitu, zejména díky své „jednoduchosti“, stále rostoucímu povědomí, zdokonalujícím a dostupnějším informačním technologiím a hlavně mnoha informacích, které dnes můţeme nalézt v desítkách publikací. Komoditní trhy jsou momentálně na vzestupu i díky záplavě levných peněz, které tlačí do vyspělých ekonomik centrální banky. Cílem práce je seznámit čtenáře podrobněji se světem komodit a obchodováním s nimi, coţ bude obsahem především teoretické části práce. Takţe tu uvedu pohled do historie vzniku komoditních trhů a jejich následný vývoj. Blíţe čtenářům přiblíţím, jak vůbec definujeme komodity a jaké mají charakteristiky. Podrobněji objasním fungování komoditních burz a jejich roli při zprostředkování obchodů. Řekneme si, jaké známe typy komoditních obchodů a jak lze komodity obchodovat a také, kteří lidé obchodují na tomto trhu a co je k tomu motivuje. Druhým cílem práce je zodpovědět otázku, zda je investování do komodit výhodné a za jakých okolností. S tím, ţe já se zaměřím výhradně na investování do komoditních futures kontraktů, coţ bude obsahem především praktické části. K tomuto účelu pouţiji především technické obchodování a základní technické formace a strategie. Průběh mého obchodování budu dokumentovat na přiloţených grafech a tabulkách. Na základě zjištěných výsledků budu formulovat teze o výhodnosti či nevýhodnosti těchto obchodů. Pomůckou v praktické části mi bude obchodní platforma MetaTrader, na které si zaloţím demo účet, a s jeho pomocí budu realizovat obchody s komoditami na reálných datech. Vyhodnotím také

7

celkové výsledky všech obchodů s tím, ţe základním fiktivním kapitálem pro mě bude 200.000 Kč a uvidíme, nakolik se mi podaří tento kapitál zhodnotit či naopak znehodnotit. V závěrečné kapitole bych pak rád uvedl, jak důleţitá je při obchodování psychologie a money-management.

8

1. Komodity a trhy 1.2. Úvod do komodit Komodity jsou součástí skupiny reálných aktiv neboli reálných finančních instrumentů. Tyto dva pojmy není moţno vzájemně zaměňovat. Rozdíl spočívá v tom, ţe reálná aktiva jsou jakékoliv instrumenty, které mají hmotnou povahu, zatímco komodity jsou chápány v uţším smyslu slova, jakoţto zboţí navzájem zastupitelné. Jako příklad si můţeme říci třeba auto, nějakou nemovitost či knihu, které rozhodně budou mít hmotnou povahu a tudíţ je řadíme mezi reálné finanční instrumenty. Ale současně existují v mnoha různých provedeních a liší se i kvalitativně a cenově a nebudeme je tedy moci zařadit do skupiny komodit. Na druhou stranu typickým příkladem komodity můţe být pšenice, kakao, nebo třeba platina. Tyto statky jsou homogenní povahy a tak je moţné je prodávat a nakupovat na komoditních trzích za jednotnou cenu.

Obrázek 1 - kukuřice jako typický příklad komodity ( zdroj: www.veruska.cz )

Někdy je také pojem komodita ztotoţňován s pojmem surovina, jindy je pojem komodita chápán jako subjekt obchodu nebo sluţeb, se kterým probíhá obchodování na základě jeho dodávky v budoucnu. K pochopení podstaty a také důvodu vzniku komoditního investování je třeba zmínit něco málo o jeho vývoji.

9

1.2 Historie komoditního obchodování Za zemi počátku obchodování s komoditami je uváděno Japonsko v 17. století. Vyuţívali je tehdejší chudí zemědělci k zajištění pěstování rýţe. Ti neměli dostatek peněz na setbu, obdělávání a sklizeň rýţe na svých polích, a prostředky získávali aţ jejím prodejem. Z tohoto důvodu byla spousta z nich prakticky vyloučena z moţnosti rýţi pěstovat, popřípadě ošetřování rýţe nebylo tak kvalitní, jak by mohlo a mělo být s větším mnoţstvím prostředků, čímţ i celková produkce rýţe byla na niţší úrovni. A právě v tento moment se zrodila myšlenka vyuţívání termínových kontraktů k zajištění větší produkce rýţe. Fungovalo to následovně. Zemědělec se dohodl se svým budoucím odběratelem na prodeji nějakého mnoţství rýţe ještě před zasetím. Zároveň byla domluvena cena rýţe, za kterou ji odběratel po jejím vypěstování odkoupí. Následně byla sepsána smlouva, na jejímţ základě mohl zemědělec poţadovat úvěr od banky, která v této listině spatřovala jakousi garanci, ţe zemědělec rýţi nejen vypěstuje, ale i prodá, a tak bude schopen úvěr splatit. Ale jak uţ to tak bývá, tak i toto řešení mělo svou stinnou stránku a to v tom případě, kdy byla úroda podprůměrná či naopak velmi dobrá. Na straně zemědělců tehdy pokud byla v daném roce rýţe nedostatkovým zboţím a její cena tak byla vysoká, zemědělec přesto prodával za předem dohodnutou niţší cenu. Na straně odběratelů pak v tom případě, kdyţ se rýţe urodilo nadbytek a její cena na trhu byla nízká, nicméně odběratel musel na základě smlouvy kupovat od zemědělce relativně draho.

Obrázek 2 - rýžová pole v Japonsku ( zdroj: www.timwu.org )

10

Je to vlastně stejné jako s kaţdým jiným aktivem. Také u rýţe a celkově i u ostatních komodit totiţ funguje trţní mechanismus, tedy vzájemné ovlivňování nabídky, poptávky a ceny. Podle ekonomické teorie trţní mechanismus vytváří automatické vyrovnávání těchto tří veličin a tím stanovení rovnováhy na trhu. Říká, ţe přebytku nabídky nad poptávkou odpovídá cenový pokles a naopak cena poroste v případě vyšší úrovně poptávky. Stejně tak můţeme tuto teorii pouţít na náš případ a zjednodušeně můţeme tvrdit, ţe v případě neúrody je nabídka nízká, na trhu je nedostatek rýţe, a tak si zemědělci mohou dovolit nasadit vyšší cenu. Na druhé straně pokud je rýţe velký přebytek, budou se ji producenti snaţit udat za jakoukoliv cenu, která můţe být v některých případech i niţší neţ výrobní náklady. A právě tento rozdíl mezi domluvenou a reálnou trţní cenou přivedl některé lidi k nápadu obchodování přímo s futures kontrakty. Například, pokud by náš zemědělec věděl, ţe úroda bude letošní rok podprůměrná a cena rýţe vyrazí vzhoru, mohl by se svého kontraktu zbavit, prodat ho s patřičným ziskem jinému zemědělci, který nutně potřeboval nějaký kontrakt kvůli půjčce od banky, a odprosit se tak od svého závazku. Zrovna tak však mohl spekulovat i náš odběratel, pokud ten tušil, ţe bude úroda podprůměrná, mohl po celém Japonsku ve své předvídavosti nasmlouvat velké mnoţství futures kontraktů, které v době, kdy cena rýţe vylétla vzhůru, samozřejmě téţ nabyly na hodnotě. Odběratel si tak mohl ponechat jen jeden kontrakt potřebný pro svou síť obchodů a ostatní kontrakty s pořádným ziskem prodat kaţdému, kdo nutně potřeboval rýţi, které zrovna v tom čase bylo nedostatek. Postupem času se nakonec ukázalo, ţe futures kontrakty jsou výborným způsobem rychlého zbohatnutí. Futures kontrakty začali nakupovat i lidé, kteří neměli o pěstování rýţe ani potuchu a ve skutečnosti ţádnou rýţi nechtěli. Kontrakty však nakupovali ve víře, ţe i další rok bude podprůměrná úroda a oni své lacino nakoupené kontrakty budou moci prodat s patřičným ziskem. Pokud však byla úroda naopak abnormálně velká a cena rýţe klesla na svá minima, zbavovali se samozřejmě tito spekulanti svých futures kontraktů se ztrátou. Japonsko samozřejmě nebylo jedinou zemí, kde se s komoditami začaly tímto způsobem obchodovat a současně se burzy začali zřizovat i v Evropě ( káva, bavlna ) a později v USA, kde v roce 1848 vznikla CBOT ( Chicago Board of Trade ), později největší burza světa obchodující s futures kontrakty.

11

Dnes se futures kontrakty obchodují na mnoho komodit. Samozřejmě jsou to nejrůznější rostlinné a ţivočišné produkty, ale i kovy, úrokové míry, měny a další. Podrobněji se tomuto tématu budeme věnovat v dalších částích této práce. Zrovna tak v dnešní době vyuţívají futures kontrakty nejenom zemědělci a spekulanti, ale také velcí odběratelé, kteří se takto jistí proti nenadálým změnám cen dané komodity v budoucnosti (tak zvaný hedging).

1.3 Futures kontrakty Komoditní futures kontrakt, který se obchoduje na burze, je standardizovaný. To znamená, ţe je pevně stanoveno mnoţství, kvalita a podmínky dodání. Mění se jen jedna věc, a to cena. Vše přitom garantuje tzv. vypořádací centrum, které je nedílnou součástí kaţdé komoditní burzy. Z toho vyplývá, ţe kaţdá komodita, u které chceme, aby byla obchodována jako futures, musí splňovat tři základní podmínky: 1. Komodita musí být standardizovatelná a musí existovat v surové, nezpracované podobě. Obchoduje se například s futures na kukuřici, ale nikoliv na popcorn. 2. Komodita nesmí rychle podléhat zkáze, aby nedošlo ke znehodnocení v průběhu doby jejího dodání. 3. Spotový trh (s okamžitým dodáním) musí podléhat dostatečným cenovým výkyvům a tím vytvářet prostředí nestability a hrozby ztráty, případně zisku. Primárním smyslem těchto trhů je totiţ moţnost zajištění, ne spekulace. Pokud není zajištění třeba, americký regulační orgán Commodity Futures Trading Commission nemůţe dovolit vznik futures kontraktu na příslušnou komoditu. Komoditní futures fungují na v podstatě jednoduchém základním principu: Kupující kontraktu se zaváţe, ţe v předem stanovené době odebere dané mnoţství podkladového aktiva (například ropy, platiny, kukuřice, ale i yenu, dluhopisů nebo akcií) za předem určenou cenu. Prodávající se naopak zaváţe dodat ve stanoveném termínu dané mnoţství podkladového aktiva za sjednanou cenu.

12

Na rozdíl od akcií má futures kontrakt stanovenou dobu svého trvání. Akcii lze teoreticky drţet neomezeně, pokud firma nezkrachuje. Akcie představuje majetkové právo, zatímco komoditní futures představuje povinnost dodat nebo odebrat podkladové aktivum. Primárním cílem akciového trhu je umoţnit získat firmám dodatečný kapitál, komoditní futures trhy slouţí především k moţnosti zajištění proti nepříznivému vývoji ceny. Nákup futures kontraktu stanovuje povinnost odebrat a prodej povinnost dodat podkladové aktivum. Co však budete dělat s kukuřicí, kdyţ komoditní kontrakt nakoupíte? Jednoduše uzavřete "protipozici". Jestliţe jste futures kontrakt původně nakoupili, pro uzavření pozice tentýţ futures kontrakt prodáte. Ve stejný moment tedy máte odebrat i dodat naprosto stejné mnoţství komodity a váš závazek se tak vyruší. Futures se dělí podle podkladového aktiva na: 1. komoditní (plyn, měď, pšenice, káva a podobně), 2. finanční (měny, úrokové míry, dluhopisy, akcie a akciové indexy). Historicky první futures kontrakty měly za podkladové aktivum komodity – zemědělské plodiny. Aţ devadesátá léta 20. století přinesla prudký rozmach finančních kontraktů, ať jsou to futures na akciové indexy, měny, dluhopisy nebo úrokové míry. Ačkoliv objemy obchodů s finančními kontrakty uţ výrazně převyšují obchody s komoditami, historicky se pro futures kontrakty zauţíval název komodity (commodities). Ten se i v dnešní době pouţívá pro všechny futures kontrakty včetně těch finančních. Komoditní kontrakt podrobněji reprezentuje: A) Standardizované množství – kaţdý kontrakt má pevně burzou stanoveno, jaké mnoţství podkladového aktiva představuje. Není moţné se vzájemně s protistranou dohodnout na jiném objemu. Například mnoţství pšenice v jednom kontraktu je 5 tisíc bušlů, u ropy je to 1 tisíc barelů, a u zlata 100 uncí. B) Předem stanovená kvalita – aby se nemohlo stát, ţe by dodavatel vnucoval odběrateli nekvalitní komoditu, určuje burza kvalitativní standardy, které je nezbytné dodrţet. C) Expirační cyklus – kaţdý kontrakt má přesně stanoveny měsíce dodání, ve kterých se obchoduje. Některé sektory mají pevné měsíce pro všechny kontrakty, například finanční futures jsou dodávány v měsících březnu, červnu, září a prosinci. Seznam měsíců, v nichţ se daná komodita obchoduje, se nazývá exspirační cyklus kontraktu. 13

D) Hodnota kontraktu – hodnota kontraktu je součinem ceny a objemu podkladového aktiva. Jestliţe se například ropa obchoduje za 110,50 USD za barel a v kontraktu je přitom 1 000 barelů, pak hodnota kontraktu je: 110,50 * 1 000 = 110 500 USD. Podobně jestliţe se kukuřice obchoduje za 350 centů a v kontraktu je 5 000 bušlů, pak hodnota kontraktu je 350 * 5 000 = 1 750 000 centů, neboli 17 500 USD. E) Minimální pohyb ceny (tzv. tick) – kaţdý kontrakt má určen minimální cenový pohyb. Kupříkladu u ropy je to 1 cent nebo u pšenice 0,25 centu. Od něj se pak odvozuje i minimální změna hodnoty celého kontraktu. Ta je jednoduchým součinem ticku a mnoţství aktiva v jednom kontraktu. Například u ropy je to 1 000 barelů * 0,01 USD = 10 USD. U pšenice 5 000 bušlů * 0,0025 USD = 12,5 USD. Všechny názvy komodit a kontraktních měsíců jsou uváděny v anglickém jazyce, proto je pro obchodování nezbytné naučit se alespoň anglické názvosloví měsíců. Zde jsou některé konkrétní příklady komoditních futures kontraktů: CORN DEC 2011 - futures kontrakt na dodání kukuřice s termínem dodání v prosinci (december) 2011 RICE APR 2012 - futures kontrakt na dodání rýţe s termínem dodání v dubnu (april) 2012 COFFEE MAY 2012 - futures kontrakt na dodání kávy s termínem dodání v květnu (may) 2012

Obrázek 3 – káva ( www.kava-online.cz )

Nyní si jistě můţete pokládat otázku: pokud obchodník nakoupí futures kontrakt na dodání kukuřice s termínem dodání v prosinci, znamená to, ţe mu v prosinci zastaví před domem náklaďák a sloţí na chodník 10 tun kukuřice? Nebojte, nic takového se neuskuteční.

14

Kaţdý futures kontrakt má kromě svého názvu a termínu dodání ještě tak zvaný svůj FNT a LTD. Jedná se o zkratky, které znamenají následující: FND – first notice day. Den, kdy přijde upozornění, že vlastníme kontrakt na nákup dané komodity a pokud se tohoto kontraktu včas nezbavíme ( tím, že ho prodáme někomu jinému ), budeme na sebe muset v krátké době převzít závazek převzít dodávku v plné výši. LTD – last trading day. Poslední den, kdy máme ještě možnost držený kontrakt určité komodity prodat někomu jinému a zbavit se tak své povinnosti převzít fyzickou komoditu. Při nákupu komoditního futures kontraktu, je tedy třeba si u brokera zároveň zjistit, kdy má komoditní kontrakt FND a LTD. Základním pravidlem pak samozřejmě je nikdy nedrţet komoditní futures kontrakt déle, neţ do data FND. V momentě kdy se začne FND blíţit, je třeba se komoditního kontraktu rychle zbavit a to tak, ţe se zadá pokyn k jeho prodání a tím je zjištěn kupec, který komoditní futures kontrakt odkoupí. Tím se ruší závazek fyzického převzetí dané komodity.

1.4 Promptní obchody Předchozí podkapitola můţe vzbuzovat dojem, ţe komoditní obchody probíhají výhradně formou termínových kontraktů. To však není zcela pravda. Ukáţeme si ţe, některé komodity je moţné obchodovat jak na termínových, tak na promptních trzích. Příkladem můţe být třeba zlato. Na rozdíl od futures kontraktů, v případě promptních obchodů dochází k předání obchodovaných aktiv ve velmi krátké době, nejčastěji během následujících dvou aţ tří dnů od uzavření kontraktu. Nevýhodou těchto obchodů jsou dodatečné náklady na přepravu, dále pak skladovací, popřípadě i pojišťovací náklady.

1.5 Účastníci burzovních obchodů Jak jiţ bylo uvedeno výše, na komoditních burzách se setkávají lidé s různými důvody k obchodování a s různými cíli, kterých chtějí obchodováním dosáhnout. V zásadě je moţné je rozdělit do tří skupin: 15

1. Obchodníci Takovéto pojmenování je moţná lehce zavádějící, nicméně se zde jedná o skutečné obchodníky, kteří na burze hledají odbyt svého zboţí, nebo chtějí nakoupit s dostatečným předstihem a propočítávají dopředu své ceny. Tito obchodníci obchodují především na burzách s promptním zboţím.

2. Zajišťovatelé Zajišťovatelé (hedgers) obchodují s termínovými kontrakty - uzavírají krycí obchody, jeţ jsou určeny k omezení rizik cenového vývoje na promptním trhu. Tyto obchody jsou protiváhou k pozici drţené na trhu fyzického zboţí. Podstata tohoto zajištění spočívá v tom, ţe negativní cenový vývoj na jednom trhu, je odpovídajícím způsobem alespoň přibliţně nahrazen pozitivním vývojem na trhu druhém. Při vlastním uskutečnění obchodu dochází také k likvidaci drţené burzovní pozice a nepříznivý cenový vývoj se obchodníka příliš nezasáhne.

3. Spekulanti Tato skupina účastníků burzovních obchodů je charakteristická tím, ţe chtějí vydělat na rozdílu z cen zboţí, jak se vyvíjejí od vytvoření pozice do doby jejího uzavření. Jsou to lidé ochotní snášet rizika spojená s vývojem cen komodit, proto mají na burze nezastupitelnou roli jako vhodná protiváha zajišťovacím obchodům. Je třeba si uvědomit ţe, spekulační obchody udrţují na burzách dostatečnou likviditu. Výrobci a zpracovatelé se často nemusejí na trhu střetnout ve stejný okamţik, zatímco spekulanti jsou ochotni nakupovat či prodávat, kdykoliv mají šanci na dosaţení profitu. Z tohoto důvodu mohou být partnery výrobcům a zpracovatelům, čímţ udrţují plynulý chod burzovních obchodů. Bez obchodů spekulantů by burza poskytovala jen zprostředkovatelské sluţby, které jsou typické pro promptní trh s fyzickým zboţím.

1.6 Druhy obchodů na komoditní burze Komoditní burzy zprostředkovávají vícero druhů obchodů. Pro tyto obchody jsou typické různé sofistikované formy plnící různé funkce. Tím se burzy odlišují od běţného „pultového“ obchodování a získávají tak svůj vysoce specifický význam na trhu se zboţím.

16

1.6.1 Promptní a dodávkové obchody Základním druhem obchodů na komoditních burzách jsou promptní obchody. Jde o kupní smlouvu s okamţitou (resp. velmi krátkou) dobou plnění po uzavření. Ve své podstatě se o moc neliší od běţného obchodování, nicméně malé rozdíly zde jsou, díky nimţ mají promptní obchody na komoditních burzách své místo. Zboţí není na burze fyzicky přítomno, oproti ostatním druhům burzovních obchodů však musí jiţ reálně existovat, aby mohla být smlouva splněna v dané lhůtě. Pro svou fyzickou nepřítomnost musí splňovat speciální kritéria, především zastupitelnost. V místech, kde je vysoce koncentrovaný obchod, a kde můţe být zboţí obchodníků hromadně uskladněno na jednom místě, získávají svůj význam tzv. skladištní listy (warranty). Tyto cenné papíry vyjadřují právní nárok na zboţí, můţou být dodány místo něj. Současně jsou však obchodovatelné na komoditních burzách. Podobnou roly hrají u přepravovaného zboţí tzv. náloţné listy nebo konosamenty. Dodávkové obchody představují určitý mezistupeň mezi čistě promptními a termínovými obchody. Jedná se o kupní smlouvu s odloţenou dobou plnění. Tato smlouva je sjednávána s úmyslem zboţí skutečně v dané lhůtě převzít a zaplatit. Na rozdíl od termínových obchodů můţeme tento závazek zrušit pouze vypovězením smlouvy, nikoliv však sjednáním protiobchodu. K nezbytným vlastnostem předmětu obchodování zde přibývá nutnost přesného vymezení obchodovaného zboţí včetně kvality a jednotek mnoţství, protoţe v době sjednání obchodu většinou ještě reálně neexistuje.

1.6.2 Spekulační obchody Pod označením spekulační obchod si můţeme představit kupní smlouvu, kterou účastníci sjednávají s úmyslem realizovat profit z pohybů cen zboţí a nemají zájem na reálném plnění smlouvy. Spekulační obchody mají obrovský význam pro efektivitu fungování komoditních burz. Jsou také častější, neţ na burzách s cennými papíry, protoţe komoditní kurzy podléhají větším pohybům, neţ je tomu u cenných papírů. Spekulovat můţeme jak na růst, tak na pokles cen komodit. Speciálním typem spekulačních obchodů jsou tzv. diferenční obchody, které jsou odvozené od dodávkových obchodů, nicméně tady také nedochází k reálnému vyrovnání, zúčastněné strany si jen vyplácejí rozdíl mezi cenami v době uzavření a v době splatnosti obchodu.

17

1.6.3 Přímé termínové obchody Přímé termínové obchody jsou, obdobně jako dodávkové obchody, kupní smlouvou s odloţenou

platností.

Opět

tady

vystupuje

jako

podmínka

potřeba

dostatečné

standardizovatelnosti. Rozdíl tkví v tom, ţe tato smlouva můţe být v jakýkoliv moment zrušena takzvaným protiobchodem. Znamená to, ţe smluvní strany si vymění role, z prodávajícího se stává kupující a obráceně, dochází ke sjednání nové kupní smlouvy. Tím se stávající závazky anulují a smluvní strany si jen navzájem vyrovnají cenový rozdíl vytvořený vývojem trţní ceny. Burzovní prostřední tady vykonává svou nezastupitelnou úlohu. Vzhledem k tomu, ţe všechny obchody jsou prováděny přes clearingová centra, vystupují tyto jako jedna ze smluvních stran a stávají se prostředníkem mezi skutečnými obchodníky. Tento vztah umoţňuje, ţe smlouvu můţe vypovědět kterákoliv strana sama za sebe, přičemţ závazek pro protistranu nadále trvá. Tato skutečnost je důleţitým předpokladem pro velké rozšíření spekulačních obchodů. V praxi se tento jev projevuje tak, ţe k reálnému plnění obchodu dochází jen zhruba v 1-3% případů přímých termínových obchodů. Na komoditních burzách je také díky tomuto zobchodováno daleko větší mnoţství zboţí, neţ je reálně vyprodukováno. Vlastnosti přímých termínovaných obchodů umoţňují přenesení rizika pohybu cen, coţ můţe být velkou výhodou pro všechny zúčastněné strany. Toto přenesení rizika je dáno právě tím, ţe jednotlivé strany můţou kdykoliv zrušit otevřenou smluvní pozici protiobchodem. Tady je také zřejmý význam spekulantů na trhu, protoţe právě oni jsou těmi, kdo přebírá rizika od producentů nakoupením jejich kontraktů. Producenti a zpracovatelé jsou tímto způsobem lépe zajištěni proti nepříjemným událostem, jakým můţe být neúroda. V takovém případě producent uzavře protiobchod, kterým upraví mnoţství prodávané produkce. Na druhou stranu mají tyto obchody i své stinné stránky, protoţe převaţující spekulační obchody můţou vést aţ k uměle vytvořenému sniţování či zvyšování cen produkce. Především u zemědělských produktů se můţeme setkat s jevem, kdy prodává zboţí člověk, který dané zboţí neprodukuje (tzv. blankoprodej), a spoléhá se na to, ţe obchod zruší protiobchodem. Tato situace ovšem zcela uměle navyšuje ceny zemědělské produkce a můţe způsobit i otřesy trhu.

1.6.4 Hedgingové obchody Tyto obchody mají na komoditních burzách velmi důleţitou úlohu a jsou proto ve velké míře vyuţívány. Jejich primární funkcí je zajištění rizik nepříznivého vývoje kurzů komodit na promptním trhu. Při hedgingu jsou, podobně jako u spekulačních obchodů, vyuţívány přímé

18

termínové obchody, ovšem ne za účelem realizace profitu, ale k zajištění rizik z cenového vývoje. Obchodník (hedger), který se chce zajistit, proti nepříznivým cenovým výkyvům, přenese svá rizika na jinou osobu, která je ochotna tato rizika podstoupit. Takovou osobou většinou bývá spekulant, který zaujímá vůči hedgerovi opačnou pozici. Hedgingové obchody vznikly s návazností na přímé termínové obchody. Termínové obchody nabízejí při nepříznivém vývoji cen obchodníkům moţnost zrušení kontraktu protiobchodem, coţ však nemusí být pro ně dostatečným řešením, protoţe se tím pro ně nevyřeší dopad pohybu cen na promptním trhu. Právě pro tyto situace vznikly hedgingové obchody, které kombinují termínový obchod s obchodem promptním. Hedger zaujímá vţdy opačnou pozici na termínovém trhu oproti pozici, kterou má na efektivním trhu. Protoţe se ceny na obou trzích pohybují téměř stejně, obchodník kompenzuje ztrátu, nebo zisk na reálném trhu tím, ţe při vypořádání promptního obchodu uzavře protiobchod i na trhu termínovém. Jak vyplívá z předchozího textu, zajišťovací obchody vyuţívají na burzách všichni ti, kteří mají něco společného s reálnými komoditami a jsou tedy velmi zainteresovaní na jejich cenovém vývoji. Těmito lidmi jsou především producenti, zpracovatelé a také skladovatelé nejrůznějších komodit, zejména však zemědělských produktů. Hedging má tedy velký význam zejména pro menší firmy, kterým eliminuje rizika a stávají se díky němu stabilnějšími a konkurenceschopnějšími. Zároveň má podstatný význam i pro samotný burzovní trh, kde je pozitivně vnímána jeho propojenost se spekulačními obchody. Spekulanti totiţ svou účastí na trhu umoţňují samotný vznik hedgingových obchodů.

1.6.5 Opční obchody Opční obchody jsou takovým typem obchodu, který můţe, podobně jako hedgingové obchody, slouţit k zajištění rizik z kursových výkyvů, současně ale poskytují i moţnosti burzovní spekulace. Princip tohoto typu obchodu je však oproti předchozím zcela odlišný. Základním charakteristickým rysem opčních kontraktů je moţnost volby (opce), zda budou plněny práva a povinnosti vyplývající z kupní smlouvy nebo nebudou. Dále také můţe být opce uplatněna i na volbu smluvní pozice, dobu, či mnoţství plnění. Tyto výhody vyuţívají při svých obchodech jak spekulanti, tak zajišťovatelé, kteří nakupují opční právo od poskytovatele opce. Cenou takového práva je určitá přiráţka k ceně podkladového aktiva, která se nazývá opční prémie. Ve své právní podstatě je opcí vedlejší ujednání v kupní smlouvě s odloţenou dobou plnění, které zaručuje jedné ze stran moţnost volby. Tím se

19

taková smlouva stává opčním kontraktem. Podle toho v jaké pozici vystupuje obchodník, který nakupuje opci, se rozlišují dva základní druhy opčních obchodů. Je-li osoba nakupující opci současně kupujícím i v kupní smlouvě, jde o tzv. nákupní opci (call option). V opačném případě, pokud kupuje opci prodávající z kupní smlouvy, jedná se o opci prodejní (put option). Oba druhy opčních obchodů lze vyuţít jak na promptním, tak i na termínovém komoditním trhu (spekulační obchody). Na promptním trhu mohou opční obchody poslouţit jako ochrana před cenovými výkyvy, navíc zde, tak jako u hedgingu, nedochází k cenovému závazku. Například producent můţe pouţít nákup opce (tj. koupě opce put) k zajištění minimální prodejní ceny své úrody několik měsíců předem, aniţ by se současně vzdal moţnosti profitu v případě cenového vzestupu. Naopak zpracovatel můţe vyuţít opci (tj. koupě opce call) ke stanovení maximální výše nákladů (resp. maximální nákupní ceny) u komodity, kterou chce v budoucnu koupit, a zároveň mít nadále moţnost uskutečnit nákup za niţší cenu.

1.6.6 Obchody prolongační a stravné Tyto obchody vyuţívají zejména spekulanti v případě nepříznivého cenového vývoje v době vypořádání obchodu. Prolongační obchody umoţňují posunout dobu plnění, pokud v původní době plnění není obchodník spokojen s cenovým vývojem, a zároveň předpokládá příznivý vývoj v budoucnosti. Osoba, která danou smlouvu prolonguje, provádí následující operaci: na promptním trhu učiní operaci na totoţné zboţí i mnoţství, ale na opačnou pozici, neţ na kterou, zní daný termínový obchod. Zároveň uzavírá nový termínový obchod v původní podobě, s novou (prodlouţenou) dobou plnění. Mezi cenami těchto dvou obchodů je určitý rozdíl ve prospěch druhé smluvní strany, pro kterou slouţí jako odměna za zprostředkování prolongace. Prolongačními obchody nazýváme ty obchody, kde smluvní strany zůstávají jak pro původní, tak pro nově uzavřené obchody stejné. Pokud ovšem prolongaci zajišťuje pro spekulanta svými obchody třetí strana, jedná se jiţ o obchod stravný.

1.6.7 Obchody arbitrážní Poslední typ obchodu, který zde uvedu, jsou arbitráţní obchody. Pro ty je charakteristické, ţe vyuţívají kursových rozdílů téhoţ zboţí, a to buď na různých místech ve stejnou dobu (místní arbitráţ), nebo na jednom místě v různých časových okamţicích (časová arbitráţ). Při místní arbitráţi sjednává obchodník kontrakty na stejné zboţí na dvou různých burzách v opačném právním postavení a okamţitě realizuje zisk z rozdílu jejich kurzu. Podstatou časové arbitráţe

20

je sjednání dvou obchodů na stejné burze, ale s různým termínem dodání a v opačném postavení. Oba obchody se posléze zruší protiobchodem. Obchodník můţe profitovat jednak z rozdílu kursů komodity v odlišných dodacích lhůtách, současně pak z vývoje cen mezi uzavřením obchodů a jejich zrušením. Obecně lze arbitráţní obchody popsat jako kombinaci dvou kupních smluv uzavíraných současně jednou osobou na totoţné zboţí, s opačným právním postavením, případně odlišným termínem plnění.

1.7 Komoditní indexy Jak jsme si jiţ řekli výše, tak komodit, které jsou obchodovatelné na jednotlivých komoditních burzách celého světa, je celá řada a mají své místo mezi ostatními investičními příleţitostmi na finančním trhu. Ve Spojených státech amerických existuje dokonce i několik komoditních indexů. „Burzovní indexy, nebo také indexy kapitálového trhu koncentrují pohyby cen několika instrumentů do jediné hodnoty a podávají tak informaci o vývoji a výnosnosti celého trhu nebo jeho části“, tím odráţí nejen současný, ale i dlouhodobý trend vývoje jednotlivých trhů. Můţeme pak vidět, jak se trh chová v určitých situacích, a také můţeme pozorovat určité opakující se tendence a vytvářet statistiky vývoje určitého odvětví nebo i celé ekonomiky. Můţou nám také poslouţit pro měření úspěšnosti námi realizované investiční strategie pomocí porovnání našich dosaţených výsledků s výsledky příslušného trhu měřenými právě pomocí indexů (tzv. benchmark). Přestoţe hlavní význam mají indexy akciové, mají i komoditní indexy své místo na kapitálovém trhu. Jedním z nejvíce známých komoditních indexů je CRB Futures Index, dále například Dow Jones Commodities Index (DJ-AIGCI), Reuters – CRB Futures Price Index, Goldman Sachs Commodity Index (GSCI), komoditní index Journal of Commerce, či Rogers International Commodities Index (RICI). Kaţdý z těchto indexů obsahuje různé druhy komodit a kaţdé z nich navíc přisuzuje jinou váhu. To vypovídá o rozdílnosti i proměnlivosti názorů na hodnoty jednotlivých surovin, podobně jak je tomu i u akcií. Komodity ale mají výhodu v tom, ţe nemají tak velké mnoţství druhů, jako je firemních či jiných druhů akcií, a proto dostatečně rozsáhlý a pravidelně

21

revidovaný komoditní index můţe být správným měřítkem výkonnosti celého trhu s komoditami.

1.7.1 Rogers International Commodities Index Nejobsáhlejší z komoditních indexů je zcela jednoznačně RICI, který se skládá z koše 36 komodit ze třech různých oblastí - zemědělství, energetika a kovy. Jste-li tedy zastáncem diverzifikace, je RICI tou správnou volbou. Vytvoření indexu se datuje k 31. červenci 1998 Jamesem Beelandem Rogersem Jr. Cílem autora bylo vytvořit co moţná nejstabilnější index, proto RICI obsahuje tak velké mnoţství komodit. Navíc se jedná o komodity, které jsou obchodované na celkem dvanácti z patnácti RICI Komisí uznaných světových burz ve čtyřech různých měnách (USD, JPY, AUS a CAD). Index tak zachycuje změny cen komodit nejen v americe, ale na celém světě. S tím souvisí i skutečnost, ţe do RICI jsou zahrnovány pouze celosvětově důleţité suroviny. Tato důleţitost je měřena pomocí exportu, importu a tuzemské spotřeby největšího světového spotřebitele. Komodity, které jsou důleţité pouze z domácího hlediska určité země se v RICI neobjeví. Orgánem, který se stará o revizi indexu a jeho aktuálnost k dění na komoditních trzích je komise RICI. Předsedou není nikdo jiný neţ autor indexu, James B. Rogers Jr., který jako jediný má pravomoc jmenovat nové členy komise a je také konečným rozhodcem návrhů komise. Zbylými členy jsou představitelé pěti významných světových finančních společností (UBS AG, Daiwa Securities Co. Ltd., Beeland Management Company, Diapson Commodities Management S. A. a ABN Amro Bank N. V.). Komise se schází minimálně jednou do roka, a to v prosinci, kdy diskutuje o případných změnách v indexu pro příští rok. Tyto změny však nejsou příliš časté, z důvodu snahy o stabilní index, musí nastat opravdu váţná situace, aby se komise rozhodla index nějakým způsobem revidovat. Takovou situací můţe být výrazná změna v globální spotřebě určité komodity, popřípadě dlouhodobé problémy související s jejím obchodováním.

1.7.2 Dow Jones AIG Commodity Index Existuje vícero Dow Jones komoditních indexů, jako například verze DJ-AIGCI v jiných měnách, neţ USD (yen, euro, švýcarský frank), forwardové indexy, zajišťující forwardové kontrakty na 1, 2 anebo 3 měsíce s komoditami obsaţenými v DJ-AIGCI, total return verze

22

tohoto indexu nebo částečné indexy zaměřené na jednotlivé skupiny komodit z DJ-AIGCI, jako například energie, drahé kovy či obiloviny. Sám Dow Jones AIG Commodity Index se zaobírá vývojem devatenácti druhů komodit z nejrůznějších oblastí. Celých 33 % ovšem zaujímají pouze energetické suroviny (ropa, zemní plyn, topný olej a bezolovnatý benzin), coţ signalizuje značnou nevyváţenost indexu. Tato nevyváţenost je tím závaţnější, ţe v pravidlech pro konstrukci DJ-AIGCI je mimo jiné uvedeno, ţe by ţádná skupina komodit, jako například energie, neměla přesáhnout 33 %, coţ znamená, ţe energie jsou přesně na hraně, a současně by se poměr kaţdé komodity obsaţené v indexu měl nacházet mezi 2 – 15%, coţ v případě ropy a zemního plynu je také jiţ značně narušeno. Nevyváţenost má potom za následek velkou závislost chování indexu na situaci právě na energetických trzích. Na straně druhé kupříkladu skupina rostlinných olejů s jediným zástupcem, sojovým olejem, a váhou 2,74 % vývoj indexu příliš neovlivní.

Obrázek 4 – vývoj hodnoty Dow Jones Indexu od vzniku do roku 2010 ( zdroj: www.trimbroker.com )

1.7.3 Goldman Sachs Commodity Index Tento index je ještě více nevyváţený, neţ DJ-AIGCI. Obsahuje celkem 24 komodit, z čehoţ šest patří do kategorie energií a dohromady zaujímají více neţ 65% GSCI. I tady existuje několik modifikací tohoto indexu - GSCI Reduced Energy, GSCI Light Energy, GSCI UltraLight Energy, GSCI Non-Energy a GSCI Agriculture and Livestock. První tři zmíněné varianty zahrnují všechny komodity obsaţené v základním GSCI, pouze s různými vahami

23

důleţitosti, GSCI Non-Energy vypouští energetické komodity a poslední GSCI Agriculture and Livestock, jak uţ název signalizuje, zahrnuje pouze zemědělské produkty a hospodářská zvířata.

1.8 Komoditní burzy V úvodu práce jiţ bylo řečeno, ţe komodity se obchodují na tak zvaných komoditních burzách (anglicky commodity exchange). Komoditní burza je v podstatě místo, na kterém se za striktního dohledu kontrolních orgánů provádějí jednotlivé obchody. Pokud chce někdo jakoukoliv komoditu (resp. komoditní futures kontrakt) nakoupit nebo prodat, kontaktuje svého brokera, zadá mu příkaz k nákupu či prodeji patřičného mnoţství konkrétní komodity a broker pak tento příkaz dále předá (e-mailem nebo telefonicky) na obchodní parket (téţ pit aréna), kde jeho člověk pro vás danou komoditu nakoupí nebo prodá. Od koho futures kontrakt nakoupí? Od kohokoliv, kdo je v daný okamţik futures kontrakt za vámi stanovenou cenu prodat. Jak jiţ bylo uvedeno výše, komoditní business je vysoce likvidní, proto se téměř vţdy někdo takový najde. Komoditních burz je po světě celá řada a jejich hlavním smyslem je poskytnout vysoce seriózní a spolehlivé prostředí pro realizaci a zúčtování obchodů, dohlíţet nad obchodními praktikami a garantovat probíhající obchody. Prostřednictvím komoditních burz můţe obchodovat v podstatě kdokoliv – vţdy však prostřednictvím brokera (resp. brokerské společnosti), která má na dané burze své zástupce. Pro běţného obchodníka s komoditami jsou nejdůleţitější americké komoditní burzy, mezi ty hlavní patří: CME (Chicago Mercantile Exchange), www.cme.com CBOT (Chicago Board of Trade), www.cbot.com NYMEX (New York Mercantile Exchange), www.nymex.com NYBOT (New York Board of Trade), www.nybot.com

24

Obrázek 5 – NYMEX ( New York Mercantile Exchange ) zdroj: www.heatingoil.com

Komoditní burzy nejsou ţádnými novými institucemi. Jejich tradice je poměrně hluboká a naprostá většina aktivit má přesně definovaný řád, který musí dodrţovat kaţdý obchodník. Co se historie burz stručně týče: v USA začalo vše u komodit rostlinné výroby, na které se jako první zaměřila Chicagská burza CBOT (The Chicago Board of Trade), která vznikla v roce 1848 a komodity rostlinné výroby se zde (spolu s dalšími komoditami) obchodují dodnes. Newyorská burza NYMEX vznikla v roce 1870 a její zaměření je na "draţší komodity" jako jsou energie a drahé kovy. Velký růst zájmu o komoditní obchodování představoval rok 1970, kdy se v Chicagu začaly obchodovat finanční produkty. Prvními byly zahraniční měny (konkrétně švýcarský Frank a japonský Jen), populárními se rychle staly také spekulace na úrokové sazby. V roce 1980 se začaly obchodovat akciové indexy - mezi nejpopulárnější patří S&P 500, snad nejobchodovanější komodita ze všech. Ve světě existuje celá řada dalších komoditních burz, ale výše uvedené čtyři představují skutečný základ. Hovoříte-li anglicky, vyplatí se určitě navštívit jejich www stránky – obsahují i spoustu vzdělávacích informací, které se často vyrovnají drahým publikacím a také některým "speciálním" kurzům. Zajímají-li vás další burzy, pak vězte, ţe v USA je celkem 10 komoditních burz, další známé jsou například v Kanadě, Anglii, Francii, Singapuru, Japonsku, Australii a Novém Zélandu. Komoditní burza je i v Praze, nicméně objem obchodu je tak malý, ţe nedává skoro ţádný prostor pro spekulace.

25

2. Obchodování s komoditami 2.1 Výhody a nevýhody investování do komodit V této části práce se budu zabývat jednotlivými pozitivy a negativy komoditního investování. Protoţe existují značné obavy z investování do tohoto druhu aktiv, hlavně z pohledu laické veřejnosti, budu se nejdříve věnovat nevýhodám trhu s komoditami.

2.1.1 Nevýhody komoditního investování Komodity mají jak mezi širokou veřejností, tak i profesionálními investory značnou nedůvěru. Důvodem můţe být to, ţe vývoj cen komodit je mnohem komplikovanější neţ se na první pohled můţe zdát. Co se vývoje cen týče, nezávisí pouze na úrodě či neúrodě rýţe nebo na nalezení nových loţisek plynu. Na jejich růst či pokles má vliv mnoho dalších faktorů, od nejrůznějších válečných konfliktů, přes politickou stabilitu v daném regionu aţ po přesun průmyslu směrem na východ. A tím, ţe mnozí, především pak méně zkušení obchodníci, podobné faktory podceňují, nemůţou ani správně odhadnout cenový vývoj na daném komoditním trhu a často tak přichází o spoustu finančních prostředků. Dalším důvodem můţe být také to, ţe komodity nevytváří ţádnou přidanou hodnotu – lze těţit jen z kurzových rozdílů na rozdíl třeba od akcií, kde můţu inkasovat ještě dividendy. Anebo třeba měny, u kterých kromě kurzového rozdílu můţu profitovat ještě z úrokových sazeb. Někde jsem také v nedávné době četl rozhovor s význačným ekonomem Janem Švejnarem a ten riziko v investování do komodit, konkrétně tedy do zlata popsal těmito slovy : "Je to velmi nebezpečné, protoţe oproti mnohým jiným investicím zlato není produktivní. To nic nevytváří. To není, jako kdyţ si koupíte akcii podniku, který rok co rok vytváří určitou hodnotu a moţná, ţe se pleteme, jestli je to tolik nebo tolik. To zlato prostě je, leţí, a pokud bude po něm poptávka, tak cena poroste, ale můţe přes noc klesnout klidně o 60-70 procent, jak se v minulosti uţ stalo."

26

2.1.1.1 Vysoká volatilita v krátkém období Ceny komodit a obecně reálných aktiv v krátkém období výrazně kolísají, nejsou proto vhodné pro krátkodobé investice, které někteří investoři upřednostňují. Důvod vysoké volatility těchto instrumentů je nastíněn jiţ na začátku předešlého pododdílu, a to velké mnoţství faktorů, které ovlivňují ceny na tomto trhu. V první řadě je třeba si uvědomit, ţe kaţdá surovina je nějakým způsobem vyprodukována, vytěţena či vypěstována. Jako příklad si můţeme uvést zemědělské plodiny. Tak třeba kukuřice. Na jaře zasadíme, na podzim sklidíme. Ale pokud bude v daném roce špatné počasí, nemusíme na podzim taky sklidit vůbec nic nebo pouze zlomek toho, na co jsme byli zvyklý z předešlých let. Stejné počasí však postihne i spoustu dalších producentů, a pakliţe nebude celková nabídka vyrovnána vyššími výstupy zbylých zemědělců, tak při nezměněné poptávce bude cena kukuřice prudce růst.

Obrázek 6 – ukázka vysoké volatility na ropě Brent v průběhu jednoho roku ( zdroj : www.patria.cz )

Další důvod, který mě v tuto chvíli přichází na mysl, je určitá provázanost komoditních trhů s ostatními segmenty našeho ţivota. Aniţ si to mnohdy uvědomujeme, spoustu těchto, na burzách obchodovaných komoditních instrumentů, pouţíváme denně v běţném ţivotě. Tak kupříkladu, některé kovy, jako platina či palladium se vyuţívají v IT průmyslu. Z toho důvodu v souvislosti s technologickým boomem na konci minulého století prudce vzrostly ceny těchto kovů. Nicméně tento růst neměl dlouhodobí charakter a cena palladia se v roce 2002 vrátila na úroveň roku 1997 v souvislosti se splasknutím technologické bubliny. Navíc, jako v celé ekonomické teorii a praxi, v trţním hospodářství funguje i v případě komodit trţní mechanismus jako automatický vyrovnávač nabídky a poptávky a trţní ceny dané komodity. To znamená, ţe pakliţe cena najednou neadekvátně vzroste, například právě v důsledku

27

avizovaného technologického boomu, dojde pomocí upravení nabídky nebo poptávky k jejímu opětovnému návratu na rovnováţnou úroveň. To se můţe dít několikerými způsoby. Mě na prvním místě napadá snaha o omezení vysoké poptávky nahrazením palladia v jednotlivých komponentech jinou látkou tzv. substitutem. Kvůli vysoké volatilitě komoditních trhů se obchodníci snaţí zajišťovat proti riziku těchto náhlých výkyvů nejčastěji pomocí opčních kontraktů. Ty jsou díky moţnosti, nikoliv povinnosti, kontrakt v době splatnosti koupit či prodat skvělým nástrojem pro řízení cenových rizik.

2.1.1.2 Neexistence průběžného důchodu Dalším důvodem neochoty investovat do komodit můţe být pro některé jistě fakt, ţe během drţby investice obchodník nezískává ţádný peněţní důchod. Výnosem je jen případný rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou.

2.1.1.3 Vysoké transakční náklady Vezměme si kupříkladu Českou republiku, kde je obchodování s komoditami na dosti nízké úrovni, čehoţ důsledkem jsou vysoké transakční náklady díky obtíţnému vyhledávání investičních příleţitostí. Je však potřeba si uvědomit, ţe tento fakt platí opravdu jen v některých zemích, včetně té naší. Rozhodně jej nelze aplikovat v globálním měřítku, především na trhy s rozvinutým komoditním investováním, v čele s USA. Dále je třeba vzít v úvahu, ţe s rozvojem internetu se veškeré vzdálenosti zkracují, svět se propojuje a tak i komoditní investování je čím dál tím snazší.

2.1.1.4 Dlouhodobý pokles komoditních trhů Vliv na nedůvěru v komodity má zajisté i nedávný vývoj na světových trzích, kdy ceny řady komodit téměř po celá osmdesátá a devadesátá léta 20. století značně klesaly. Někteří 28

investoři, především ti méně zdatní, tak zaţili velké ztráty. Tento vývoj však můţeme chápat i jako výhodu, jelikoţ po dlouhém poklesu cen většinou následuje jejich dlouhodobý vzestup a tím vznik nových investičních příleţitostí.

2.1.2 Výhody investování do komodit 2.1.2.1 Dlouhodobé trendy komoditních trhů Jim Rogers, v knize Ţhavé komodity – Jak můţe kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích, vysvětluje příčinu dlouhého trendu v podstatě chování komodit: „U kaţdé komodity trvá dlouho, neţ je nalezena, vytěţena, vypěstována, dodána.“ Tuto skutečnost ovšem nelze chápat jako něco absolutně negativního. Naopak, je zapotřebí s tímto chováním komodit kalkulovat a zahrnout jej do své investiční strategie. Navíc, po dlouhém poklesu cen následuje takřka vţdy dlouhodobý růstový trend a tak můţeme vyuţít nízkých cen komodit na dně cyklu k nadprůměrným investičním zhodnocením. Rogers uvádí příklad olova, jako nedoceněné komodity. Olovo je prezentováno jako něco špatného, něco, co škodí nám i našemu ţivotnímu prostředí. Proto se olovo vytratilo ze všech barev a benzínu a lidé ho nyní vnímají jako něco překonaného co uţ nemá ţádnou budoucnost. A to je právě ten správný moment pro inteligentního investora. Ten totiţ nekopíruje názory většiny, má svou vlastní hlavu a jedná jen sám za sebe. V olovu, na rozdíl od ostatních, vidí příleţitost ke zbohatnutí. Vţdyť stále ještě je olovo součástí kupříkladu akumulátorů a nevypadá, ţe by jej v dohledné době mělo něco nahradit. Kvůli malé důvěře v budoucnost olova jsou však jeho ceny na nízké hladině, coţ se našemu investorovi jeví jako perfektní moţnost pro investování. Navíc olovo je neobnovitelným zdrojem, coţ znamená, ţe pokud se nevyhloubí nový olověný důl, bude nabídka olova permanentně klesat a s tím samozřejmě poroste jeho cena. V současnosti, kdy je olova ještě dostatek, si tuto skutečnost však většina lidí neuvědomuje, a poptávka po olovu při klesající nabídce jen roste. Ale ten, kdo si tohoto trendu všimne včas, můţe na své předvídavosti vydělat spoustu peněz. Stejně jako náš investor. Ten se rozhodne vstoupit do byznysu s olovem a vybudovat olověný důl. Nejdříve ovšem musí nalézt olověné loţisko, potom investory, kteří by byli ochotni na jeho záměr uvolnit finanční prostředky. Pak ho čeká další nesnadný úkol, a to přesvědčit úřady a ochránce přírody a získat povolení na stavbu dolu. Následuje budování cest a infrastruktury,

29

zajišťování nákladních vozů, dělníků, horníků a dalších potřebných věcí pro důlní činnost. Jenţe nestačí mít pouze olověný důl. Získané olovo je nutné nějakým způsobem zpracovat a k tomu potřebujeme huť. Následuje další kolo hledání vhodné lokality, peněz a povolení. Tento proces trvá celá léta, a kdyţ se nám konečně podaří začít s těţbou, budou jiţ ceny olova na dosti vysoké úrovni z důvodu nedostatečné nabídky předešlých let a i další lidé se budou snaţit zapojit do olověného byznysu. Neţ se jim však podaří začít s těţbou, uplyne dalších pár let. Poté dojde k prudkému nárustu nabídky olova, protoţe noví majitelé dolů budou chtít vyuţít jeho vysokých cen, budou těţit velká mnoţství, aţ nabídka překoná poptávku, všechny sklady se zaplní a ceny olova budou zase klesat. A jelikoţ zde bude existovat spousta nových dolů a zásoby olova budou značné, potrvá velmi dlouho, neţ opět dojde k vyrovnání nabídky s poptávkou a ceny olova budou zase růst.

2.1.2.2 Relativní nenáročnost investování do komodit Další výhodou komodit, která souvisí s jejich dlouhým cyklem, je skutečnost, ţe není třeba neustále sledovat vývoj komoditních cen. Poziční obchodování s komoditami není tak časově náročné jako většina ostatních investičních příleţitostí. Navíc není zapotřebí mít specializované vzdělání pro pochopení chování komoditních trhů. Obchodovat s komoditami tak můţe téměř kaţdý.

2.1.2.3 Způsob zajištění se proti nejrůznějším rizikům Co hovoří ve prospěch komodit, je také to, ţe můţou být tou správnou volbou k překonání inflace. Na rozdíl od finančních aktiv má totiţ výnos z aktiv reálných v čase inflace tendenci růst. Komodity se tak můţou stát významným investičním nástrojem při zajišťování se proti inflaci. Na tomto místě bych rád vzpomenul monetární politiku většiny centrálních bank v současnosti. Jedná se především o monetární expanzi, která má za následek znehodnocování peněz, coţ ve své podstatě znamená rostoucí sílu peněz reálných. Komodity však nefungují jen jako zajištění se proti inflaci, ale i proti riziku spjatému s investováním do akcií a dluhopisů. Obecně lze říci, ţe ve většině případů má vývoj trhu

30

reálných a finančních aktiv opačnou tendenci. Navíc akcie můţou teoreticky klesnout aţ na nulu, zatímco komodity budou mít prakticky vţdy alespoň minimální hodnotu, kterou můţeme zpeněţit. Tím mám na mysli, ţe pokud investujeme do komodit, vlastníme vţdy alespoň něco, kromě zcela ojedinělých případů, kdy můţe třeba naše kukuřice shnít a my ji budeme muset ještě na své náklady likvidovat. Zde je odlišnost od akcií, kdy v případě bankrotu společnosti se cenný papír zcela jednoduše můţe přeměnit v bezcenný kus papíru. Ceny komodit navíc můţou růst, přestoţe ekonomika je v recesi, coţ u akcií nastává opravdu jen zcela ojediněle. Komodity můţou být také nástrojem k zajištění se proti politickému riziku. Znamená to schopnost uchovat si svoji hodnotu i v období válek, revolucí či teroristických útoků. Je třeba dodat, ţe válka a politický chaos většinou spíše navyšují ceny komodit, myšleno v lokálním měřítku. Bude-li například v zemi vyváţející ropu vojenský konflikt, tak se s velkou pravděpodobností dočkáme rostoucích cen černého zlata.

2.1.2.4 Velikost komoditního trhu Další výhodou je ten fakt, ţe komodity jsou velmi likvidními aktivy a neexistuje u nich ţádné kreditní riziko. Komodity jsou obchodovány celosvětově na otevřených trzích a jejich ceny jsou pravidelně publikovány v médiích celého světa. S tím je spojena i další výhoda investování do komodit, a to nemoţnost korupce na tomto velkém mezinárodním trhu. Komoditní trh není závislý jen na chování úzkého okruhu osob. Není to stejné jako třeba u akcií, kde vedení určité společnosti můţe znatelně ovlivnit výsledky na akciovém trhu. Samozřejmě všude jsou výjimky a tak i v případě komoditního investovaní můţeme snadno některé z nich nalézt. Většinu z nás v souvislosti s ovlivňováním cen zcela určitě napadne příklad ropy a Organizace zemí vyváţejících ropu (OPEC), která omezováním, či naopak zvyšováním, vytěţeného a tím i vyvezeného mnoţství je schopna světovou cenu ropy dosti podstatně ovlivnit. Minulost však ukázala, ţe pokud by se cena ropy ocitla nad hranicí únosnosti, jak tomu bylo v souvislosti s ropnými šoky v 70. letech minulého století, začalo by se se zaváděním nejrůznějších úsporných opatření a hledáním alternativních zdrojů, jejichţ zvýšené vyuţívání by cenu ropy stlačilo opět dolů.

31

2.1.2.5 Leverage a margin Další pozitivní vlastností komoditního investování je moţnost obchodovat i s malým mnoţstvím disponibilních finančních prostředků. To je umoţněno existencí pákového efektu, tzv. leverage, který vyuţívá margin, tedy zálohu na nákup. Například 100 trojských uncí zlata můţete získat jiţ sloţením zálohy jen asi 2000 USD. Přitom sloţením této zálohy kontrolujete celých 100 trojských uncí zlata, tedy hodnotu více neţ dvacetkrát vyšší. Tak lze dosáhnout vysokých zisků i díky pouze malým cenovým výkyvům na trhu komodit. Na druhou stranu však také existuje riziko relativně vysokých ztrát.

2.2 Regulace komoditních obchodů Naprosto nedílnou součástí komoditních obchodů je regulace a dohled autority, která zajišťuje, ţe všechny obchody budou probíhat podle stanovených pravidel a ţe na komoditních burzách nebude docházet k ţádným nekalostem a nepoctivostem. Kaţdá země má svůj vlastní dohled. V USA se o dohled na burzami stará komise nazvaná CFTC Commodity Futures Trading Commission (www.cftc.gov) – ta dohlíţí na burzy, brokerské společnosti a všechny, kteří se starají o prostředky určené pro komoditní obchodování. Pokud byste se kdykoliv cítili v oblasti komodit podvedeni, CTFC je určitě autorita, na kterou byste se měli obrátit. Jen pro zajímavost: před několika desetiletími se objevila informace, ţe na jisté komoditní burze probíhají nekalé obchody. V mţiku začala celou burzu prověřovat nejen CFTC, ale také FBI, s důsledností sobě vlastní. Dovedete si něco takového představit v České republice? Zde by se celá záleţitost patřičně "ututlala", neţ by vůbec k nějakému vyšetřování došlo. Proto, budete-li mít kdy jakékoliv pochybnosti o serióznosti tohoto businessu, mějte na zřeteli, ţe málokterý business na celém světě je pod tak důkladným dohledem, jako komoditní obchodování.

32

2.3 Úvod do obchodování 2.3.1 Studium grafů Jak bude uvedeno dále v této práci, hlavním nástrojem při obchodování menších investorů je technická analýza, zaloţená na technickém studiu grafů. Není třeba za tímto hledat něco příliš sloţitého, naopak číst cenové grafy komodit můţe být po krátké praxi stejně jednoduché, jako číst slova a věty v knize. Předvedeme si tedy, jak s grafy pracovat a jak je interpretovat. Vše co grafy vyjadřují je grafické znázornění změny ceny dané komodity v průběhu času. Podobně jako v matematice lze i takto jednoduchý vztah graficky znázornit vícero způsoby. Abychom si to zbytečně nekomplikovali, budeme se nyní věnovat grafu nejčastěji pouţívanému – tzv. bar chart ( čárový graf ). Název grafu je odvozen od základních elementů grafu – tzv. bars ( čár ):

Obrázek 7 – detailní vyobrazení tzv. bar

Podíváme-li se na graf č.1, vidíme, ţe kaţdý graf se skládá z čárek, vypadající podobně jako diagram zobrazený nad tímto textem. Kaţdá taková čárka přitom zobrazuje hned čtyři údaje: 1. OPEN – cenu, za kterou trh otevřel v daném časovém intervalu 2. HIGH – nejvyšší cena, která byla v daném časovém intervalu dosaţena 3. LOW – nejniţší cena, která byla v daném časovém intervalu dosaţena 4. CLOSE – cena, za kterou trh daného dne uzavřel Kromě ceny je druhým ukazatelem kaţdého grafu časové měřítko. Z předchozích částí práce víme, ţe v likvidních trzích probíhá obchodování v podstatě neustále, buď v rámci otevíracích hodin burzy, nebo skutečně non-stop v případě některých elektronických trhů. Jelikoţ se komodity obchodují v rámci své obchodní doby téměř stále, cena komodity se tak mění prakticky kaţdou minutu nebo i rychleji. Existuje mnoho úhlů pohledu jak na trhy nahlíţet, můţeme si vyobrazit třeba graf zobrazující obchodování po 5 minutách, graf zobrazující

33

obchodování po 60 minutách, či graficky zobrazit pohyby denní, nebo týdenní či dokonce měsíční. Všechny grafy budou vypadat hodně podobně a jediný rozdíl je, ţe graficky znázorňují vývoj cen za zvolené časové období.

Graf 1 – čárový graf ( zdroj : www.financnik.cz )

Nyní se ještě jednou podívejme na denní graf bavlny a ukáţeme si konkrétně, co nám který ukazatel na grafu říká. Graf zobrazuje průběh obchodování bavlny. Jde o denní graf, kde kaţdá jedna "čárka" zobrazuje průběh obchodní seance jednoho dne. Vidíme, ţe graf zobrazuje obchodování komodity od března (anglicky March) do srpna (anglicky August) - viz. vodorovná osa x. Na svislé ose y pak vidíme ceny, za které byla komodita v různé okamţiky obchodována. V rámci celého grafu je tedy zřejmé, ţe cena dec cotton ( prosincová bavlna ) od poloviny března padala z cca 69 USD na 42 USD, pak se odrazila a skončila na hodnotě 51 USD. V červeném kruhu je zvýrazněný a zvětšený jeden náhodně vybraný den, konkrétně 29.4.2004. V kaţdém rozumném zobrazení grafu (i na internetu jsou jich desítky zdarma) je moţné snadno odečítat hodnoty jednotlivých dnů, takţe můţeme s jistou říci, ţe 29.4. bavlna otevřela na hodnotě 61,55 USD (open), nejniţší obchodovaná hodnota byla 59,10 USD (low), nejvyšší cena v rámci tohoto dne byla 61,95 USD (high) a trh uzavřel na ceně 61,25 USD (close). Samozřejmě, pokud bychom si tento jediný den prohlédli na 5ti minutových grafech, mohli bychom vidět, jak a kde se cena pohybovala během kaţdých 5ti minut. Graf by vypadal hodně podobně, pouze jedna čárka by představovala nikoliv jeden den, ale 5 minut.

34

Jak se dočtete dále, tyto základní informace jsou často ty hlavní, které jsou třeba pro reálné obchodování. Přestoţe zatím zcela určitě nevidíte v daném grafu ţádné souvislosti s tím, jak konkrétně se dá vydělávat s pomocí grafu peníze, vězte, ţe nyní jsme se jiţ ukázali největší základy komoditního obchodování, schopnost přečíst graf znázorňující průběh vývoje ceny konkrétní komodity v čase.

2.3.2 Kupujeme a prodáváme Nyní jiţ víme jak správně číst grafy a můţeme si říci jakým způsobem vstupovat do trhů a spekulovat tak na nárust či pokles cen, který by měl vést k ekonomickému zisku. Existují dva způsoby jak vstoupit do trhu, a to být „dlouhý“ ( long ), nebo „krátký“ ( short ). Je-li obchodník „dlouhý“ ( long ), pak komoditní kontrakt nakupuje. Jinými slovy očekává vzrůst ceny daného kontraktu, protoţe pokud cena doopravdy vzroste, utrţí zisk. Je-li obchodník „krátký“ ( short ), pak komoditní kontrakt prodává. Očekává pokles ceny daného kontraktu, a pokud doopravdy klesne, utrţí zase zisk. V komoditním obchodování můţe tedy obchodník profitovat ať cena komodit roste a nebo naopak klesá. Do dlouhé pozice vstupuje obchodník nákupem futures příkazem BUY, který zašle svému brokerovi (např. BUY 1 kontrakt Dec Corn = broker pro vás nakoupí 1 kontrakt prosincové kukuřice). Od okamţiku nákupu kontroluje obchodník daný kontrakt aţ do doby, dokud pozici neuzavře příkazem SELL – tedy prodejem futures kontraktu.

Graf 2 – Lean Hogs ( vepřové boky ), ( zdroj : www.financnik.cz )

35

Zde je konkrétní ukázka klasické dlouhé pozice v Lean Hogs (vepřové boky) uskutečněná navíc na základě technické formace konkrétně popisované dále v této práci. 13.září prorazila cena vepřových boků hranici rezistence a obchodník nákupem (BUY) 1 kontraktu LH2004Z vstoupil do dlouhé pozice za cenu 64,50. Za týden na posouvaném stop-loss příkazu pozici uzavřel tím, ţe pozici prodal (SELL) někomu jinému za cenu 69,025. Koupit levně, prodat dráţ to je základní princip dlouhé pozice, který obchodníkovi vydělal 1 810 dolarů na jednom kontraktu za týden (podle velikosti účtu a vhodného řízení rizik). Příklad krátké pozice (short) je pak přesně opačná analogie:

Graf 3 – příklad Corn Sep ( zářijová kukuřice ), ( zdroj : www.financnik.cz )

2.června 2004 vytvořila zářijová kukuřice (C2004U) typickou formaci "double top"

a

obchodník na ceně 314 vstoupil prodejem (SELL) do krátké pozice. V pozici byl sice přes dva měsíce, ale nakonec pozici uzavřel zpětným nákupem (BUY) 6.srpna 2004 za cenu 225 a čtvrt centu. Při blokovaném marginu 350 USD tak inkasoval zisk 4 400 dolarů, coţ je

36

ucházející výsledek navíc násobený počtem hned několika drţených kontraktů. Prodat vysoko, nakupit nízko – to je princip krátké pozice. Nyní se jistě ptáte, jak mohu nejprve prodat něco, co nevlastním? Zkrátka a dobře, i takovouto věc komoditní obchodování umoţňuje. Skutečně, můžete nejprve komoditní kontrakt prodat,aniž by jste nějaký vlastnili, avšak musíte později komoditní kontrakt stejné komodity s dodávkou ve stejném měsíci i koupit, abyste obchod uzavřeli (nebo-li uzavřeli svou pozici). Samozřejmě, prodaný komoditní kontrakt musíme zpět koupit do FND, jinak bychom na sebe brali závazek dodat kupci, kterému jsme futures kontrakt prodali, příslušnou komoditu ve fyzické podobě. A komu by se chtělo narychlo někde shánět 50 tun pšenice.....

2.3.3 Býci vs. medvědi V momentě, kdy se začtete do prvních knih týkající se komodit či nalistujete první analýzy trhů, brzy narazíte na jakési býky (bull) a medvědy (bear). Nebojte se, není to ţádný další rozměr komoditního obchodování, ale jen jiné pojmenování rostoucích či klesajících trhů. Kaţdý trh, který roste (cena komodity jde nahoru), se nazývá býčí trh (bull). A naopak, kaţdý trh, který klesá (cena komodity jde dolů), se nazývá medvědí trh (bear).

Obrázek 8 - Typická ukázka býčího trhu (bull market) zdroj: www.financnik.cz

37

Obrázek 9 - Krásný medvědí trh (bear market) zdroj: www.financnik.cz

Samotné označení býčího a medvědího trhu je pochopitelně spíše slovním pohlazením v jinak technicky nudných trzích. Stejně tak můţeme hovořit o stoupajících či klesajících trzích, ale zůstaňme u obligátních býků a medvědů. Důleţitá je podstata, kterou pojmy vyjadřují, konkrétně jde o cenový trend, který má buď stoupající (býčí trh) nebo klesající (medvědí trh) tendenci. Pokud trh dlouhodobě stoupá, jedná se o býčí trend, pokud klesá, jedná se o medvědí trend. Trend je pro obchodníka jeden z nejdůleţitějších pojmů, jedna z nejčastějších pouček, kterou uslyšíte na burze "Trend is your friend" ( trend je tvůj přítel ). Tato poučka nevyjadřuje nic jiného, neţ fakt, ţe nejprofitabilnější obchodní strategie vycházejí z těch, které následují trend. Pokud jde obchodník s trendem, vydělává. Pokud jde proti trendu, prodělává. Čím delší je pak trend, tím větší má šanci obchodník profitovat. Některé trendy mohou trvat i několik měsíců aţ let a řada obchodníků v takovýchto trendech zůstává aţ do samotného konce, neboť kaţdý pohyb jeho směrem mu přináší další a další zisky.

38

3. Technické obchodování 3.1 Analýzy spekulantů Jiţ jsme si řekli, ţe spekulanti jsou ti obchodníci, pro které je jediným důvodem k obchodování s komoditami generování zisku na kurzových rozdílech. Můţe se jednat jak o velké společnosti ( finanční fondy, banky, …atd. ), tak malé obchodníky. Cíl dosáhnout zisku je patrně jediné pojítko, které jednotlivé spekulanty spojuje. Co se týče cest a způsobů nazírání na trhy, pak lze patrně zjednodušeně napsat, ţe co úspěšný spekulant, to vlastní pohled a taktika. Nicméně přeci jen lze najít určité pojítko – spekulanty lze rozdělit na tzv. fundamentální a technické podle toho, která základní kritéria pouţívají pro analýzy trhů. Fundamentální obchodníci se při svém rozhodování řídí nabídkou a poptávkou konkrétní komodity. Studují zásoby, sledují počasí atd. V případě extrémního počasí např. spekulují na sníţení produkce kávy a tak vzrůst její ceny. Fundamentální obchodování vyţaduje hlubokou znalost dané komodity. S ohledem na globální ekonomiku je třeba sledovat v podstatě celý svět, neboť sníţenou úrodu pšenice v USA můţe zastoupit dovoz stejné komodity z Ruska a podobně. Fundamentální obchodník se tak zaměřuje na několik málo komodit, jejichţ studiu věnuje celý svůj čas.

3.1.1 Fundamentální analýza Zakládá se na správném odhadnutí ekonomického, monetárně-politického a sociálněpolitického vývoje. Fundamenty, anebo makro ekonomické ukazatele, jsou zveřejňované statistickými úřady, centrálními bankami, ministerstvími případně nadnárodními společnostmi jako jsou mezinárodní měnový fond nebo světová banka, či jiné. Většina malých obchodníků je proto zaměřena technicky – rozhodování technických obchodníků vychází ze studií grafů. Techničtí obchodníci hledají v grafech různé formace, pracují s indikátory, matematickými vzorci, případně reagují na cenový vývoj s ohledem na davové rozhodování běţných obchodníků. Techničtí obchodníci v podstatě nemusí znát ani podrobnosti o obchodované komoditě – vše co jim stačí je aktuální graf cenového vývoje. 39

Pochopitelně, ţe velké mnoţství obchodníků kombinuje oba přístupy – alespoň z části. Ale pozor, řada začínajících obchodníků má pocit, ţe jejich intuice je natolik kvalitní, ţe "tuší", kam trhy půjdou. Na CNN zahlédnou zprávu o ničivém hurikánu a hned spekulují na vzrůst ceny té či oné komodity. Dobrá rada těmto lidem zní – zprávy, které se dostanou k našim uším, jsou jiţ dávno započítány v ceně komodity, neboť minimálně parketoví obchodníci měli šanci zprávu obchodovat daleko dříve neţ běţný obchodník. Není tudíţ vhodné obchodovat podle zpráv v televizi nebo novinách!

3.1.2 Technická analýza se začala vyuţívat ve Spojených státech přibliţně před 100 lety, kdyţ na začátku 20-tého století představil Charles Dow svoji teorii, dnes známou jako Dowova teorie. Svoje myšlenky, ze kterých se později vyvinula Dowova teorie, zveřejňoval v americkém finančním deníku Wall Street Journal. Je zajímavé, ţe její úlohou nebylo předpovídání ceny akcií, ale teorie se zaměřovala na určování všeobecných trendů a vyuţívala se jako ukazatel současných podnikatelských podmínek.

3.1.2.1 Dowova teorie Dowova teorie je zaloţena na šesti předpokladech: 1. Hodnoty akciových indexů zahrnují všechny informace – tento předpoklad je totoţný s hlavním předpokladem technické analýzy. Dow se však soustředil na dva akciové indexy, které vytvořil na konci 19. století – Dow Jones Industrial Average a Dow Jones Rail Average ( později přejmenovaný na Dow Jones Transportation Average ). Dow tvrdil, ţe trhy nedokáţou předpovídat zemětřesení a další ţivelné katastrofy, ale jen pravděpodobnost jejich výskytu, coţ je však zároveň okamţitě zahrnuté v hodnotě indexů. 2. Trh se skládá ze tří trendů – Charles Dow tvrdil, ţe z časového hlediska můţeme trendy rozdělit na primární, sekundární a terciární trend. Primární trend se vytváří déle jak rok, sekundární trend představuje korekci primárního trendu a podle Dowa trvá tři týdny aţ tři měsíce. Jiţ tehdy si všiml, ţe tyto střednědobé korekce velmi často

40

dosahují jednu aţ dvě třetiny délky předcházejícího trendového pohybu, přičemţ nejčastěji je to jedna polovina. Časové období typické pro terciární trend je většinou kratší jako tři týdny.

3. Primární trend se skládá ze tří fází – akumulační fáze, fáze veřejné participace a distribuční fáze. V akumulační fázi začínají nakupují investoři, kteří mají na trhu nejlepší informace. Byl-li předcházející trend klesající, tito investoři si jako první uvědomí, ţe trh uţ vstřebal všechny negativní informace. Fáze veřejné participace nastane tehdy, kdyţ nakupovat začnou investoři, kterých obchodní strategie je zaloţená na sledování trendu a široká veřejnost po tom, kdyţ se v novinách začnou zveřejňovat pozitivní zprávy o ekonomice a ziscích společností. Jde o fázi prudkého růstu cen akcií. Poslední fází trendu je distribuční fáze, kdyţ ti stejní informovaní investoři, kteří trend začali, začínají prodávat. Tato fáze je charakteristická jiţ jen pomalým růstem cen. 4. Indexy se musí vzájemně potvrdit - Jak jsme jiţ vzpomínali Charles Dow vyuţíval dva indexy – průmyslný a ţelezniční. Tvrdil, ţe signál začátku býčího trhu, který je charakteristický všeobecným růstem cen akcií anebo medvědího trhu, který je charakteristický všeobecným poklesem cen akcií, se vytvoří aţ tehdy, kdyţ oba vzpomínané indexy vygenerují nákupní respektive prodejní signál. Za nákupní signál povaţoval nárust nad úroveň maxima předcházejícího sekundárního trendu a za prodejní signál naopak pokles indexu pod úroveň minima sekundárního trendu. Dow si taktéţ všiml, ţe čím kratší období je mezi vytvořením signálů při obou indexech, o to významnější je potvrzení býčího či medvědího trhu.

5. Objem musí potvrdit trend – Dow povaţoval objem zobchodovaných akcií za důleţitý fakt potvrzení cenových signálů. Tvrdil, ţe v období rostoucího trendu by měl objem růst, kdyţ cena akcie roste a klesat, kdyţ i cena klesá. V klesajícím trendu by měl objem růst, kdyţ cena klesá a klesat, kdyţ cena roste. 6. Trend trvá do té doby, dokud se nevytvoří definitivní signál jeho obratu – Dow tvrdil, ţe býčí trh střídá medvědí a naopak. To znamená, ţe signál, kterým začíná býčí trh, znamená konec pro trh medvědí.

41

Obrázek 10 – Býk a medvěd reprezentující býčí a medvědí trhy. ( zdroj: www.chennaistocks.com )

Technická analýza se snaţí předpovědět pohyby kurzů jednotlivých akcií pomocí analýzy minulého vývoje kurzů, objemu obchodů a minulých trendů. Je reakcí na kritiku fundamentální analýzy, její neschopnosti určit vnitřní hodnotu a zachytit kurzotvorné změny. Nedůvěřuje pramenům, podle kterých tvoří fundamentalisté své předpovědi, a vytýká jim časovou náročnost.

3.1.2.2 Metody technické analýzy Metod technické analýzy je mnoho, ale všechny se odvíjejí od pěti základních principů: 1) Kurzy akcií jsou určovány pouze nabídkou a poptávkou 2) Nabídka a poptávka je ovlivňována racionálními i iracionálními činiteli 3) Kurzy akcií mají tendenci pohybovat se v trendech po významné časové úseky 4) Změny v trendech jsou způsobovány posuny poptávky a nabídky a lze je včas identifikovat studiem historických cen a objemu obchodů 5) Mnoho grafických formací v grafech a diagramech má tendenci se opakovat, coţ umoţňuje prognózovat budoucí vývoj kurzů akcií Mnoţství rozličných metod se dá shrnout do tří základních skupin: 1) Vyhodnocování trendů

42

2) Zkoumání grafů 3) Zkoumání klouzavých průměrů a indikátorů

3.2 Analýza grafických formací Tato metoda vyuţívá k prognózování "čtení grafů". Předpokládá, existenci grafických formací, jeţ mají tendenci se pravidelně opakovat. Metoda se pouţívá zejména na trzích s kontinuálním obchodováním, kde se cena i objem obchodů mění průběţně během celého dne. Grafické formace se technická analýza snaţí kvantifikovat a převést na indikátory, z nichţ bude moţno prognózovat kurz akcie či indexu. Těchto indikátorů je mnoho, jejich rozlišovací schopnost je různá. Obecně platí, ţe s délkou trvání formace se zvyšuje spolehlivost prognózy.

3.2.1 Reverzní grafické formace Reverzní formace se vyskytují, pokud cena akcie mění zásadně trend. Růst ceny se obrátí v pokles a naopak padající ceny se otočí směrem vzhůru. Základní reverzní formace - vrchol, dno (Top, Bottom) Vznikají často během krátkého časového úseku. Vrchol vznikne, pokud kurz překoná maximum minulého dne, ale uzavře pod ním. Objemy obchodů jsou vysoké a nevykazují výrazné kolísání. Graf 4: Vrchol a dno

Tento a všechny následující grafy v této kapitole: : Víšková, H. Technická analýza akcií. HZ Systém Praha, 1997. Čárkovaná čára představuje objem obchodů, plná čára znamená kurz akcie.

43

Hlava a ramena - dno, vrchol (Head, Shoulders)

Hlava a ramena jsou speciální kombinací základní reverzní formací dna a vrcholu. Levé rameno je na konci dlouhodobého vzestupu kurzu, po kratším poklesu dojde k oţivení k novému maximu. Jedná se o nejobvyklejší a nejspolehlivější indikátor. Následuje pokles, po kterém přijde další růst. Ten však jiţ nedosáhne minulého maxima a poté dojde k dlouhotrvajícímu propadu. Největší objemy jsou na vrcholu levého ramena a hlavy. Při formaci hlava a ramena - dno je situace opačná, podobně tomu je u většiny reverzních formací. Formace hlava a ramena patří k nejspolehlivějším a nejobvyklejším indikátorům. Graf 5: Hlava a ramena

Dvojitý a trojitý vrchol, dno (Double and Triple Top, Bottom)

Další speciální kombinace základní formace. Podobá se formaci hlava a ramena. Má však všechny vrcholy shodné. Liší se i objem obchodů, kdy první lokální extrém ukazuje na zvrat v trendu.

44

Graf 6: Dvojitý a trojitý vrchol a dno

Zaoblený vrchol, zaoblené dno - talířky (Saucers) Dochází k velice pozvolným změnám v nabídce a poptávce. Objem obchodů klesá v první půlce formace, v druhé části formace objem postupně narůstá. Graf 7: Zaoblený vrchol a dno

V-vrchol, V-dno - špičky (Spikes)

Vývoj ceny je shodný jako u talířků, ale dochází ke změnám ve velmi rychlém tempu. Vzhledem k rychlosti vývoji a k existenci slabých varovných příznaků je na tuto formaci velmi obtíţné včas reagovat, i kdyţ k ní dochází relativně často.

45

Graf 8: Špičky

Vzestupný trojúhelník, sestupný trojúhelník (Triangels)

Při vzestupném trojúhelníku se cena pohybuje mezi vodorovnou horní linií a rostoucí dolní linií. Tomu je tak díky střetu rostoucí poptávky s pevně usazenou nabídkou. Po uspokojení nabídky dojde k prolomení horní linie a cena pádí vzhůru. Roste i do té doby skomírající objem obchodů. Průběh této formace trvá optimálně jeden aţ tři měsíce. Graf 9: Trojúhelníky

Vzestupný a sestupný klín (Wedges)

Tyto formace jsou obdobné jako trojúhelníky. Rozdíl spočívá ve směrnici obou linií. Při vzestupném klínu obě linie směřují dolů, při sestupném klínu naopak. Tyto formace se vyskytují dosti často.

46

Graf 10: Klíny

Obdélník (Rectangle)

Kurz osciluje v rozpětí mezi dvěmi liniemi ukotvenými souvislou nabídkou a poptávkou. V tomto rozpětí se kurz pohybuje aţ do okamţiku prolomení linie. Další směr naznačuje první uzavírací kurz mimo rozpětí a objem obchodů při růstech a poklesech. Graf 11: Obdélníky

Diamant (Diamond)

Tato formace je kombinací dvou formací a má tvar nepravidelného rovnoběţníku. Další trend sleduje směr udaný prvním opuštěním formace. Graf 12: Diamant

47

3.2.2 Konsolidační grafické formace Ke konsolidaci dochází při prudkém cenovém vývoji. Jedná se o dočasný vodorovný pohyb ceny, jenţ naruší dlouhodobý trend. Vlajky (Flags)

Korekce dosavadního vývoje ve formaci, která je ohraničená dvěmi rovnoběţkami. Po opuštění formace cena pokračuje v dosavadním směru. Během celého útvaru dochází k poklesu objemu obchodů, ten po opuštění prudce roste. Vlajka obvykle nastává v polovině trendu. Graf 13: Vlajky

Praporky (Pennants)

Praporek se chová obdobně jako vlajka s tím rozdílem, ţe hraniční linie se sbíhají. V rostoucím trendu je praporek nakloněn dolů, v klesajícím trendu praporek vlaje vzhůru. Graf 14: Praporky

48

Symetrický trojúhelník (Symmetrical Triangle) V této trojúhelníkové formaci se obě svírající hraniční přímky sbíhají a jsou vodorovně symetrické. Ve formaci musí nastat alespoň čtyři body zvratu. Po prolomení hranice dochází k prudkému nárůstu objemů. Při prolomení za nízkého objemu se jedná pravděpodobně o falešný signál. Graf 15: Symetrický trojúhelník

Konsolidační hlava a ramena (Head/Shoulders Continuation Patterns)

Jedná se obdobu reverzní formace hlava a ramena. Je však obrácená vzhledem ke směru dosavadního trendu. Při klesajícím trendu konsolidační hlava a ramena vypadají jako reverzní formace hlava a ramena - vrchol. Objem obchodů během celé formace klesá aţ do prolomení formace. Graf 16: Konsolidační hlava a ramena

3.2.3 Mezery (Gaps) Mezera je cenové rozpětí, při němţ nedojde k realizaci ţádného obchodu. Minimum následujícího dne je výše neţ maximum dne minulého a dochází k prudkému skoku ve vývoji ceny. Nevýrazné mezery se neberou v potaz. Za takové mezery se povaţuje skok o minimální cenovou změnu či započítání realizace dividendy. 49

Běžná mezera (Common Gap)

Nachází se během postranního pohybu ceny akcie. V této konsolidační oblasti jsou objemy obchodů nízké. Jedná se o běţnou situaci, kdy se kurz pohybuje delší dobu v určitém rozpětí. Právě v něm dochází k výskytu této mezery. Význam této mezery je zanedbatelný a souvisí spíše s malou likviditou. Graf 17: Běžná mezera

Prolamující mezera (Breakaway Gap)

Vzniká při prolomení dosavadních konsolidačních a reverzních oblastí. K tomuto prolomení dojde za vysokého objemu obchodů. Často signalizuje prudký cenový pohyb ve směru prolomení a utvrzuje ve spolehlivosti vydávaného signálu. Graf 18: Prolamující mezera

Pádící mezera (Runaway Gap)

Objevuje se během prudkého růstu či poklesu. Ukazuje na velkou sílu nastoleného trendu a objevuje se obvykle v jeho polovině. Po této mezeře následuje prudký růst objemu obchodů, coţ dokládá sílu trendu.

50

Graf 19: Pádící mezera

Mezera z vyčerpání (Exhaustion Gap)

Mezera z vyčerpání se objevuje podobně jako mezera předchozí - prudký růst či pokles, po mezeře vysoké zvýšení objemu obchodů. Zásadní rozdíl nastává následující dny, neboť touto mezerou trend končí a obrací se. Často se objevuje před posledním dnem růstu, resp. poklesu ceny. Graf 20: Mezera z vyčerpání

Ostrov zvratu (Island Reversal)

Jedná se speciální kombinaci dvou mezer. Nacházejí se na přibliţně stejné cenové úrovni a utvářejí oddělený vrchol či dno. V rostoucím trendu je první mezera z vyčerpání a druhá je prolamující. Většinou naznačuje výskyt dlouhodobého vrcholu.

51

Graf 21: Ostrov zvratu

3.2.4 Trendy a trendové linie Technická analýza rozlišuje tři základní typy trendů. Pro rozlišení pouţíváme monotonii posloupností lokálních maxim a minim. Trend (Trend)

Při rostoucím trendu se postupně zvyšují maxima i minima, přičemţ cena osciluje kolem rostoucí linie. Trendy se rozdělují na krátkodobé (do 3 měsíců), střednědobé (3 - 6 měsíců) a dlouhodobé (nad 6 měsíců). Graf 22: Trend

Trendová linie (Trendline)

Tato linie spojuje lokální maxima (při sestupné linii), resp. lokální minima (při vzestupné linii). Linie je povaţována za prolomenou, pokud je překročena o více neţ 3 % nebo pokud překročení trvá déle neţ 2 dny.

52

Graf 23: Trendová linie

Trendový kanál (Trend Channel)

Trendovým kanálem se označuje pásmo ohraničené dvěmi rovnoběţnými liniemi - trendovou a kanálovou (zpětnou). Kanálová linie spojuje opačné lokální extrémy proti trendové linii. Graf 24: Trendový kanál

Trendový vějíř (Fan Principle)

Trendový vějíř utvářejí tři trendové linie. Vycházejí ze stejného bodu, který je povaţován za začátek trendu, a prochází postupně skokově klesajícími minimy. Graf 25: Trendový vějíř

53

3.2.5 Podpora a odpor Podpora je úroveň ceny, kdy poptávka po akcii je dostatečná na zastavení poklesu ceny. Dochází k ní nejčastěji na lokálních minimech při korekcích hlavního trendu. Odpor je naopak úroveň ceny, která povzbudí nabídku v takové míře, ţe zastaví další růst cen. Hladiny podpory a odporu (Support and Resistance Levels)

Za hladinu je povaţována dočasná konstantní hranice pohybu ceny. Při vzestupném trendu je hladina podpory stálá a hladina odporu bývá nakonec prolomena. Graf 26: Podpora a odpor

Procento návratu (Percentage Retracements)

Pokud cena vykazovala delší dobu určitý trend, dojde ke zlomení dosavadního trendu a cena se obrací. Procento návratu tvoří rozmezí jedné a dvou třetin původního trendu (33 - 67 %). Pokud se vrátí cena o více neţ 67 % předchozího trendu, očekává se jeho zvrat. Graf 27: Procento návratu

54

Linie rychlosti odporu (Speed Resistance Lines)

Vyuţívá podobného principu jako procento návratu, ale do analýzy zapracovává i čas. Dělí na třetiny pohyb akcie z výchozího bodu trendu a měří jej. Graf 28: Linie rychlosti odporu

3.3 Technické indikátory kapitálového trhu Pomocí této metody se snaţíme získat informace o situaci na trhu, rozhodovací signály pro nákup či prodej apod. Tyto signály mají upozornit na situaci, kdy je trh nasycen a lze očekávat brzký pokles nebo naopak, kdy je trh nenasycen a lze očekávat oţivení na trhu spolu s růstem kurzů. Počítané technické indikátory jsou funkce, které se definují na kaţdý obchodní den. Speciální obchodní systémy na základě těchto indikátorů generují nákupní a prodejní signály.

3.3.1 Klouzavé průměry Klouzavý průměr konstruuje ceny v minulosti na základě lineární kombinace, k čemuţ vyuţívá různé koeficienty. Jejich součet je vţdy roven jedné. Klouzavé průměry jsou jedním z nejpouţívanějších metod technické analýzy. Vyhlazují prudké výkyvy cen a identifikují trend. Nevýhodou je jejich vycházení z minulosti, a tedy jisté zpoţdění za aktuálním vývojem.

Jednoduchý klouzavý průměr (Simple Moving Average)

Jedná se o obyčejný aritmetický průměr posledních pozorování. Délka zvoleného období pro

55

výpočet průměru je volena na základě délky investice, charakteru trhu či empirických výzkumů. Čím je kratší perioda, tím více je vysíláno signálů, čímţ dochází ke zvýšení míry výskytu falešných signálů.

Triangulární klouzavý průměr (Triangular Moving Average)

Váha jednotlivých historických dat je různá. Největší váhu mají data uprostřed periody, směrem ke krajům váhy lineárně klesají.

Vážený klouzavý průměr (Weighted Moving Average)

Data v periodě jsou rozloţena lineárně. Největší váhu mají současné hodnoty. Obvykle se nejstarší hodnotě přidělí váha 1, druhé hodnotě váha 2 aţ do současnosti.

Exponenciální klouzavý průměr (Exponential Moving Average)

Váhy jsou rozděleny exponenciálně. Největší váhu mají aktuální hodnoty, nejmenší váhu mají nejstarší hodnoty. Bere v úvahu veškerá data z minulosti a není omezen délkou periody.

Variabilní klouzavý průměr (Variable Moving Average)

Variabilní klouzavý průměr je speciálním případem exponenciálního. Přidává k němu dvě vyrovnávací konstanty podle volatility ceny. Jeho výhodou je, ţe v období vysoké volatility se stává citlivějším a dává signály ve větší míře a rychleji. Naopak v okamţicích stability cen se stává klouzavý průměr méně citlivý.

56

Klouzavá regrese (Time Series Forecast)

Tato metoda se konstruuje odlišně oproti klouzavým průměrům. Vyuţívá klouzavého prokládání přímky posledními n pozorováními metodou nejmenších čtverců.

3.3.2 Pásmová analýza – obálky

Pásmová analýza je zaloţena na klouzavých průměrech. Počítá tři křivky - klouzavý průměr ceny akcie, horní a dolní hranici pásma. Šířky pásma od klouzavého průměru jsou konstantní či proměnlivé v závislosti na volatilitě ceny. Rozlišují se tři základní pásma: 1) Procentní 2) Bolligerovo (BB) - šířka pásma se mění dle volatility akcie 3) Pásy klouzavých průměrů (MAB) - šířka pásma se mění dle volatility klouzavého průměru.

3.3.3 Oscilátory

Oscilátory jsou skupinou indikátorů, které měří změnu ceny za zvolený časový úsek. Sledují trendy, extrémy a divergence od cen. Pouţívají se zejména při postranním pohybu cen, při trendech často vydávají falešné signály. Oscilátorů je pouţíváno značné mnoţství:

1) Momentum - porovnává dnešní ceny s cenou před n dny 2) Rate of Chance (ROC) - v podstatě momentum vyjádřené v procentech 3) Moving Average Spread (MAS) - rozpětí dvou klouzavých průměrů stejného typu a různé délky 4) Cenový oscilátor (Price Oscillator) - porovnává dnešní hodnoty exponenciálního průměru s hodnotou před n dny 5) Index relativní síly (RSI)

57

6) Trix 7) Stochastické oscilátory (Stochastic Oscillator) 8) MACD (Moving Average Convergence Divergence)

3.4 Obchodování v praxi Aţ do této chvíle jsem uváděl věci týkající se investování do komodit tak nějak v teoretickém znění. Poté co jsme si objasnili, co to vlastně jsou komodity, jak je můţeme charakterizovat. Na jakých trzích s nimi můţeme obchodovat, jaké k tomu slouţí nástroje, …atd. Tak teď přistoupíme k praktickému ověření toho, co tu doposavad bylo řečeno. Dopředu musím avizovat, ţe jsem s praktickým obchodováním doposud neměl ţádné větší zkušenosti. Jak jsme si jiţ uváděli dříve, jsou dva základní přístupy k analýze obchodování. Analýza fundamentální a analýza technická. Z důvodu mimořádné náročnosti analýzy fundamentální ( je třeba prakticky celý tým lidí, kteří jsou schopni rozklíčovat a správně interpretovat veškeré dění s danou komoditou související ), tak budu ve své praktické části pouţívat výhradně analýzu technickou, která se pro jednotlivé obchodníky lépe hodí, tím spíše jedná-li se o obchodníka méně zkušeného jakým jsem i já. Obchodovat nebudu zcela reálně, to by také nemuselo dopadnout úplně nejlépe, proto vyuţiji dnešních moţností, kdy celá řada brokerských společností nabízí takzvané demo účty, kde lze obchodovat ve zcela reálném prostředí jen s fiktivním účtem. Vyvaruji se tak případné finanční újmy a budu si moci vyzkoušet různé technické formace v libovolném počtu transakcí. K mému účelu vyuţiji demo účet Meta Trader od společnosti XTB Broker, kde kaţdý uţivatel získává fiktivních 200.000 Kč, a pomocí této platformy si můţu vyzkoušet nakolik je investování do komodit výhodné či naopak nevýhodné, případně za jakých okolností. Základním pravidlem, kterým se budu při svém obchodování řídit je to, ţe nebudu vstupovat do žádného obchodu, pokud mi technické ukazatele nedají signál, že tak mám učinit. Pokud bych do trhu vstupoval zcela náhodně, bez rozvahy, nebudu ţádný obchodník, ale jen obyčejný gambler. Špičkoví a dlouhodobě vydělávající obchodníci vstupují do trhů jen v momentě, kdy mají co nejvíce šancí na své straně, kdy všechny moţné technické formace a ukazatele jasně říkají, ţe teď máme před sebou obchod s vysokou pravděpodobností toho, ţe

58

trh půjde správným směrem - a tudíţ máme i nejvyšší šance, ţe náš obchod bude spíše ziskový, neţ ztrátový. V dnešní době, jak jsme si jiţ konec konců řekli, existují minimálně desítky, ale daleko pravděpodobněji stovky nejrůznějších formací a indikátorů (nebo téţ obchodních systémů), na základě kterých tisíce obchodníků po celém světě plánují a uskutečňují své obchody. Samozřejmě, zde se opět dostáváme k tomu, ţe kaţdý obchodní systém (technická formace, indikátor) je natolik odlišný, ţe kaţdý musí najít ten "svůj ideální" s přihlédnutím na vlastní individualitu. Jednomu mohou vyhovovat jen zcela nejzákladnější technické formace pozorovatelné pouhým okem (tak zvané patterns), jiný můţe upřednostňovat sloţité kombinace klouzavých průměrů a někdo můţe nalézt zalíbení v matematicky zaloţených indikátorech typu stochastisc. Pro kaţdého zkrátka a dobře bude fungovat něco trochu jiného a kaţdý by měl dle mého názoru "objevit" a nanečisto otestovat klidně i desítky systémů (technických grafů a indikátorů) neţ najde takový, který bude zcela a bez jakéhokoliv váhání vyhovovat jeho povaze, takový, se kterým se snadno a dobře sţije a se kterým bude s patřičnou sebedůvěrou schopen pravidelně profitovat. Pro začátek bych rád začal těmi nejjednoduššími (a přesto mnohými špičkovými obchodníky hojně pouţívanými).

3.4.1 Využití supportu a rezistance Začnu tedy s pomocí nejzákladnějších technických formací, v tomto případě vyuţiji supportu a rezistance. Teorie k těmto formacím byla jiţ uvedena, a proto půjdu rovnou na ukázku vyuţití v praxi. Učebnicová formace tohoto typu se mi ukázala v období mezi 15. a 28. Březnem 2012 na ropě Brent viz. graf 29.

Graf 29 – Ropa Brent, znázornění podpory a odporu

59

Na grafu můţeme dobře vypozorovat čtyři výrazné příleţitosti k obchodu. První příleţitost přišla hned s prvním supportem. Co je pro mě podstatné je moment, kdy můţu s relativní jistotou říci, ţe se trh jiţ rozhodnul pro jednu z variant, buďto proraţení nebo odraţení. V případě prvního supportu jsem takový signál dostal prvně 16.3.2012, kdy trh vyrazil prudkým směrem vzhůru a já tak nabyl přesvědčení, ţe trh rozhodnul pro variantu odraţení a nyní tedy bude následovat výrazný pohyb vzhůru. V dalších hodinách se zdá, ţe trh opět váhá a ţe přesvědčení trhu není tak jednoznačné, ovšem ještě tentýţ den udělá trh další výrazný pohyb vzhůru a tak potvrdí moji hypotézu a jsem exekuován do jedné dlouhé pozice. Nyní je důleţité si stanovit nejenom kdy do trhu vstoupit, ale také kdy z něj vystoupit. Pokud bych se rozhodl vystoupit opět na základě S/R bodů, vystoupil bych prakticky za 5 hodin, kdy by tick zakončil close níţe, neţli tick předcházející. Já jsem takto učinil a rozdíl v ceně při nákupu a následném prodeji činil 1,40 dolaru za barel, při drţeném mnoţství 1 lotu jsem dosáhl profitu 21064 Kč. Nyní, v momentě, kdy trh vytvoří rezistenci ( označenou na grafu ), můţu celý proces zopakovat. Ve chvíli, kdy tuším, ţe se jiţ trh bezpečně rozhodnul pro moţnost odraţení či proraţení ( v tomto případě se jedná o odraţení ), můţu ihned prodat 1 kontrakt a opět nechat trh padat a vystoupit v momentě, kdy se vytvoří nový S/R bod. S pomocí ukazatele support a rezistence jsem celkově realizoval deset transakcí na ropě a deset na zlatě s proměnlivou úspěšností. Ukázalo se mi, ţe zdaleka ne ve všech případech, kdy se podobná formace vytvořila, jsem zakončil transakci ziskem. Otázkou můţe být nakolik je to dáno úspěšností formace jako takové a nakolik moji schopností správně formaci posoudit a rozpoznat. Přikládám tabulku, která znázorňuje úspěšnost či neúspěšnost jednotlivých transakcí a celkový výsledek.

komodita 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

ropa 1219 5575 -4534 3682 -1269 -5210 4293 21064

zlato -4587 -6541 2547 8542 3875 -3632 4213 -6432

60

9. 10. Celkem zisk/ztráta

-7460 -10642 6718

-7321 3986 -5350

Tabulka 1

Na základě těchto výsledků jsem došel k zásadnímu poznání a to sice tomu, ţe nemůţu obchodovat bez nějakého jištění. Protoţe v mnoha případech, kdybych zavčasu nevystoupil z dané pozice tak bych byl vystaven likvidačním ztrátám. Základním takovým nástrojem pro eliminaci obrovských ztrát je stop – loss ( nastavení určité maximální hranice výše ztrát, při dosaţení této úrovně tento nástroj automaticky vystupuje z pozice ) , který jsem při dalších transakcích téměř vţdy pouţíval. Závěrem kapitoly o supportech a rezistencích je třeba ještě zdůraznit, ţe mnoho S/R bodů mívá tendenci tvořit tak říkajíc falešné průlomy či falešná odraţení, coţ se mi několikrát potvrdilo. Jedná se o případy, kdy mě trh dával jasný signál, ţe se rozhodnul daný S/R například odrazit, ale ve chvíli kdy jsem do takového trhu vstoupil, ten se otočil a S/R úroveň naopak prorazil. Je velmi důleţité být na tyto alternativy připravený a pokavaď se trh takto zachová, s klidem zlikvidovat falešnou pozici s malou ztrátou a v momentě proraţení S/R úrovně přijmout pozici novou, tentokrát jiţ správným směrem. Konkrétní příklad je patrný z následujícího grafu 30, kdy trh nejprve S/R úroveň falešně prorazil, aby se zakrátko otočil a vylétl prudce vzhůru.

Graf 30 – falešné proražení S/R úrovně na zlatě

61

3.4.2 Obchodování s pomocí klouzavých průměrů Jako další technický nástroj jsem si pro své obchodování vybral jednoduchý klouzavý průměr ( simple moving average ). Tato strategie obchodování je poměrně snadná, pokud protne cena na grafu klouzavý průměr, můţu toto povaţovat za vstupní či výstupní signál. Na grafu číslo 31 budu demonstrovat místa, na kterých cena protnula klouzavý průměr a vytvořila tím signály ke vstupu do trhu respektive výstupu z trhu.

Graf 31 – zobrazení strategie klouzavého průměru ( simple moving average )

Jakmile cena protnula klouzavý průměr směrem dolů, povaţoval jsem to za signál k prodeji. Pokud cena protnula klouzavý průměr směrem nahoru, povaţoval jsem to za signál k nákupu. Graf číslo 32 zobrazuje jeden z mých reálných obchodů, které jsem na základě této jednoduché strategie uskutečnil. Na příkladu se zlatem lze dobře vidět, jak se zlato 3. dubna začalo obchodovat pod 40-ti denním klouzavým průměrem. To byl pro mě jasný signál k prodeji, nebo-li krátké pozici. Trh pak pokračoval téměř 3 dny v medvědím trendu, aţ 6. dubna opět došlo k protnutí 40-ti

62

denního klouzavého průměru, cena se začala pohybovat nad tímto průměrem a tím byl vytvořen signál k uzavření mé pozice a inkasování zajímavého profitu.

Graf 32 – zobrazení vstupu a výstupu z trhu za pomocí MA

Tak jako všechny strategie tak i tato má ovšem své klady a zápory. Prvním a nejzásadnějším záporem, je pravděpodobně ten, ţe strategie klouzavých průměrů mi generovala velké mnoţství signálů ke vstupu do pozice, ale celá řada z nich končila ztrátou. Dosti často jsem měl i sérii signálů, které končily ztrátou. Je pravdou, ţe po sérii takovýchto ztrátových signálů zcela zákonitě přichází signály vítězné. Jedná-li se o zkušeného obchodníka, který správně chápe a pouţívá money-management, pak můţe na této strategii dlouhodobě dobře profitovat. Další určitou otázkou je kolika denní klouzavé průměry vlastně pouţívat? Pokoušel jsem se z různých zdrojů vyzískat nějakou konkrétní radu, ale ţádnou univerzálně aplikovatelnou odpověď jsem nenašel. Pouţívání klouzavého průměru je tedy opět velmi individuální záleţitostí, kterou je třeba prozkoumat a ozkoušet. Mě osobně se ke konci osvědčily spíše více denní MA. Pouţíval jsem většinou 30-ti denní a 40-ti denní MA, které mi sice dávaly méně signálů pro vstup do trhu, ale o to byly ony signály spolehlivější.

63

Pro účely této práce jsem opět uskutečnil po deseti transakcích na ropě a zlatě a v následující tabulce je znázorněna míra úspěšnosti těchto obchodů. Jak je z tabulky dobře patrné, tak se mi v první fázi obchody vůbec nedařily a bylo to způsobeno hlavně špatně nastavenými stoplossy. Ve snaze eliminovat riziko velkých ztrát jsem z počátku nastavoval stop-loss velmi blízko aktuální ceně a protoţe MA mají oproti aktuálnímu vývoji ceny vţdy zpoţdění, docházelo dosti často k předčasnému ukončení pozice s relativně nízkými ztrátami. Při dalších obchodech jsem tudíţ nastavil stop-lossy s větší rezervou a také začal pouţívat spíše vícedenní MA, které se ukázaly jako více spolehlivé. Potvrzují to i data z tabulky, kdy poslední obchody dopadly zdaleka nejlépe. Obchodování pomocí klouzavých průměrů komodita 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. Celkem zisk/ztráta

ropa -1543 -1863 3586 -1749 -2251 -2657 -2774 3677 7213 4362

zlato 3562 -2190 -1884 3211 -2104 -1976 -4328 3216 4240 3451

6001

5198

Tabulka 2

Závěrem bych chtěl ke klouzavým průměrům říci, ţe nejlépe fungují v dobře trendujících trzích, ale dají se dobře aplikovat i pro intradenní obchodování.

3.4.3 Využití dvojitého vrcholu či dvojitého dna Další strategii, kterou ve své práci vyzkouším je formace s názvem dvojitý vrchol nebo dvojité dno ( double bottom / double top ). Tuto formaci předchází pověst relativně spolehlivé strategie s výrazným potenciálem zisku a velmi omezeným riskem, takţe se jedná o obzvláště vyhledávanou strategii. Základem této strategie je především psychologie davu obchodníků v komoditních a akciových trzích. Při svém obchodování budu tedy vycházet z předpokladu, ţe pokud cena 64

vytvoří nový vrchol či nové dno, ze kterého vytvoří korekci a následně již nový vrchol či nové dno nepřekoná, bude to pro mě signál, že obchodníci odmítají obchodovat cenu ještě výše nebo naopak ještě níže a já tak můžu s vysokou pravděpodobností očekávat obrat trendu. Na grafu 33 vidíme nedávný vývoj ceny cukru. Jak můţeme pozorovat z počátku se trh nacházel v poměrně silném býčím trendu. Na konci tohoto trendu můţeme vypozorovat utvoření nového vrcholu ( nové high ), většinou po takto silném růstu následuje korekce, která je z grafu také dobře patrná. Po korekci pak trh pokračoval opět směrem nahoru, s očekáváním spousty obchodníků, ţe prorazí nedávno vytvořený nový vrchol a bude i nadále pokračovat v býčím trendu. Jak je z grafu patrno, tak se trh skutečně o proraţení a vytvoření nového vrcholu pokusil, ovšem neúspěšně. Můţeme si všimnout, ţe cena po několik hodin nemohla překonat nedávno utvořený vrchol a tím cena vytvořila pevnou rezistenci. Většina obchodníků pravděpodobně došla k přesvědčení, ţe aktuální cena jiţ byla dostatečně vysoká a ţe se tudíţ nedá předpokládat další růst. Trh tedy vytvořil S/R bariéru, která mi zároveň potvrdila existenci dvojitého vrcholu.

Graf 33 – strategie dvojitého vrcholu ( double bottom )

Na tomto příkladu je dobře vidět, ţe dvojitý vrchol je dobře čitelná formace a psychologie většiny obchodníků je v ní lehce rozpoznatelná. Co bude většinou nastávat v momentě, kdy 65

trh selţe ve snaze prorazit nedávný vrchol, je nasnadě. Bude následovat pád ceny. V grafu skutečně můţeme sledovat, ţe po odraţení ceny od dvojitého vrcholu udělal trh výrazný pohyb směrem dolů. A tím se mi vytvořila ideální formace pro vstup do trhu. 19. října jsem zadal pokyn k prodeji jednoho lotu ICE SUGAR a jak je patrno z grafu 34, formace dvojitého vrcholu mě ani přinejmenším nezklamala.

Graf 34 – ICE SUGAR, zobrazení stop-lossu na medvědím trhu

Trh pokračoval celý další měsíc směrem dolů a na konci obchodu jsem vystoupil se ziskem cca 23000 Kč. Poměrně slušný profit na jeden dobrý odhad poměrně spolehlivé formace. Vyuţil jsem v tomto obchodu postupného posouvání stop-lossu a chránil si tak kumulovaný zisk. První stop-loss jsem umístil těsně nad dvojitý vrchol. Jak trh časem pokračoval v cestě dolů, posouval jsem stop-loss těsně nad kaţdou z korekcí, která se během měsíční medvědí cesty vytvořila. Tímto způsobem jsem si mohl spolehlivě chránit moje kumulované zisky a přitom zůstat v trhu opravdu dlouho a vytěţit tak z medvědího trendu co moţná nejvíce. Dvojité dno je analogií k dvojitému vrcholu. Dvojité dno se vytváří pokaţdé, kdyţ trh selţe v překonání svého posledního dna ( low ).

66

Na grafu 35 lze dobře vidět formaci dvojitého dna, jak se mi vytvořila 11. dubna na ropě. Opět se jedná o velmi dobře čitelnou formaci.

Graf 35 – využití strategie dvojitého dna na ropě

V následujících minutách šla cena prudce nahoru a dala mi tak jasný signál k nákupu. Cena pokračovala ve svém růstu, neţ mě na mnou za korekci posunutém stop-lossu nevyřadila z trhu ven se ziskem 7500 Kč. Z důvodu toho, ţe formace dvojitý vrchol/dvojité dno není příliš častá, nemohl jsem provést svých obvyklých deset obchodů na dvou komoditách. Za sledované období jsem zaregistroval 6 případů těchto formací na celkem 4 komoditách a výsledky těchto obchodů jsou zdokumentovány opět v přiloţené tabulce.

67

Obchodování s pomocí dvojitého vrcholu/dvojitého dna komodita

ropa

zlato

cukr

stříbro

1.

7538

-3129

22975

5338

2.

---

2577

---

-3071

Celkem zisk/ztráta

7538

-552

22975

2267

Tabulka 3

Jiţ ze samotného pohledu na tabulku je patrné, ţe formace dvojitého dna/dvojitého vrcholu byla pro mě zatím z finančního hlediska nejúspěšnější. Není to samozřejmě dáno jen úspěšností formace jako takové, ale i určitého progresu v mém obchodování, kdy hlavně práce se stop-lossy přináší své ovoce. Na stranu druhou můţe být tento výsledek ovlivněn menším počtem zrealizovaných obchodů a jeho vypovídací hodnota je tudíţ sníţena. Ve dvou ztrátových obchodech, které jsem uzavřel, se trh nakonec nevydal pro mě tím správným směrem, coţ samozřejmě potvrzuje jen tu pravdu, ţe ţádná formace nezaručuje 100% úspěšnost, tím spíše, ţe se také mohlo jednat o špatně rozpoznanou formaci z mé strany.

3.4.4 Poziční nebo intradenní obchodování Další záleţitostí, kterou jsem si chtěl ověřit je to, jaké obchodování je pro obchodníka výhodnější. Zda-li poziční a nebo intradenní obchodování. V krátkosti zde uvedu alespoň trochu teorie, abychom si tyto pojmy objasnily. Poziční obchodník je takový, který drţí své pozice otevřené delší dobu jak 1 den. Poziční obchodník můţe své pozice drţet i vícero dnů, týdnů, nebo dokonce i vícero měsíců aţ let. Můţe také obchodovat formou tak zvaných sezónních obchodů, zaloţených na základě sezónních cyklů. Ve všech těchto případech se jedná o pozičního obchodníka, který obchoduje v časovém horizontu delším jak 1 den a pracuje primárně s denními, týdenními a občas i měsíčními grafy. Intradenní obchodník je naopak takový, který obchoduje primárně během dne a své pozice drţí jen několik minut, maximálně pár hodiny, skoro nikdy však přes noc. Intradenní obchodník začíná svůj obchodní den téměř vţdy s otevřením trhů a s jejich zavřením své obchodování ukončuje. Intradenní obchodník pracuje převáţně s 1, 2, 5, 15 a 30 minutovými grafy, s jen malým zájmem o grafy týdenní a měsíční.

68

V průběhu svého obchodování jsem si vyzkoušel oba přístupy a na následujících řádcích se pokusím popsat moji praktickou zkušenost. Poznal jsem, ţe kaţdý z těchto způsobů obchodování můţe vyuţívat jiné strategie, nebo alespoň rozdílné nuance v řadě strategií. Některé poziční strategie mě moc nefungovali pro intradenní obchodování a naopak. Kaţdý způsob obchodování má své klady i zápory a kaţdý způsob obchodování pasuje jiným povahovým vlastnostem. Obecně můţu říci, ţe intradenní obchodování je vhodnější spíše pro obchodníky méně trpělivé a poziční obchodování je vhodnější spíše pro obchodníky velmi trpělivé, kterým nevadí, ţe mnohdy i několik dnů či týdnů jejich otevřená pozice nemá výraznější směr a mají tu trpělivost dlouho čekat na pohyb, který jim potvrdí či vyvrátí jejich prognózu o budoucím chování trhu. Je tu samozřejmě i časové hledisko, zatím co jako pozičnímu obchodníkovi mi stačila hodinka denně k tomu, bych byl schopen zanalyzovat, naplánovat a připravit své obchody, tak jako intradenní obchodník jsem byl v podstatě připoután ke svým obchodům aţ několik hodin denně. Ještě neţ přistoupím k názorné ukázce intradenního a pozičního obchodování, tak tu uvedu základní pro a proti obou způsobů, které jsem ze svých obchodů vypozoroval : Poziční obchodování Klady : -

Časová nenáročnost, menší stres

-

Velký potenciál zisků ( lze zůstat i řadu měsíců ve stále rostoucím trendu )

-

Dostatek času na zváţení kaţdého obchodu

Zápory : -

Trh můţe mít i několik týdnů neurčitý trend a obchodník pak neví „na čem je“

-

Drţení pozice přes noc je riskantnější, protoţe v tu dobu se můţe stát celá řada neočekávaných událostí majících dopad na cenu druhého dne

-

Většinou nenabízí „okamţitý zisk“

-

Méně příleţitostí k realizaci obchodu

-

Obchodník je většinou vystaven mnohem vyššímu riziku

69

Intradenní obchodování Klady : -

Kaţdý den obchodník začíná s čistým štítem

-

Příleţitost značně profitovat doslova během pár minut

-

Obchodník nedrţí pozici přes noc

Zápory : -

Omezený potenciál zisků ( kaţdý obchod je uzavřen ještě týţ den )

-

Časově dosti náročné

-

Moţno provádět prakticky výhradně jen skrz on-line obchodování

-

Velmi málo času na přemýšlení o obchodech, často je třeba konat v řádu vteřin

Na základě vlastní zkušenosti si myslím, ţe pro obchodníka je zdaleka nejvýhodnější kombinovat oba způsoby obchodování. Můţe tak vyuţít toho nejlepšího z obou světů a nenechá si ujít obchodní příleţitosti, které by při zaměření jen na jeden způsob obchodování, byly nevyuţity.

3.4.4.1 Příklad pozičního obchodu Řekněme si, ţe obchodník A je zaměřený na formaci trojité dno. Jeho náplní je tedy vyhledávat na denních grafech tuto formaci, a pokud ji nalezne, naplánovat si obchod. Obchodník trpělivě zkoumá kaţdý večer aktuální grafy několika trhů tak dlouho, neţ se patřičná formace v některém z nich neobjeví. V našem případě narazil na formaci trojité dno koncem srpna 2010 na ropě ( viz. graf 36 ). Rozhodl se tedy, ţe do trhu vstoupí nákupem 1 kontraktu a bude ho drţet tak dlouho, dokud bude trh růst. Obchodník A však musel, chtěl-li maximalizovat svůj zisk, čekat více neţ-li půl roku na výplatu svého zisku a jelikoţ drţel svou pozici otevřenou i přes noc, stal se z něj automaticky poziční obchodník. Jakoţto poziční obchodník tudíţ dosáhnul svého profitu za následujících podmínek : -

Svou pozici musel drţet přes noc

-

Obchodník čekal na svou formaci několik týdnů

-

Obchodník věnoval obchodování jen cca půl hodiny kaţdý večer

70

Graf 36 – zobrazení pozičního obchodu

3.4.4.2 Příklad intradenního obchodu Obchodník B pracuje s podobnou strategií jako obchodník A. Oproti obchodníkovi A však takto činí intradenně. Coţ pro něj znamená být od otevření trhů ( 7 hodiny ranní US času ) aţ do uzavření trhů ( 15 hodiny US času ) připoutaný u monitoru a neustále sledovat minutové grafy několika vybraných obchodů. Řekněme si, ţe jedním z takto neustále pozorovaných trhů je i ICE SUGAR. Na grafu 37 můţeme dobře vidět vývoj tohoto trhu. Obchodník pouţívá pro svoje obchody 5 minutové grafy.

71

Graf 37 – zobrazení intradenního obchodu

Trh se odrazil od dvojitého vrcholu a další zhruba dvě hodiny pokračoval směrem dolů, aby mohl obchodník po 20-té hodině vystoupit se ziskem. Obchodník B svůj profit realizoval za těchto podmínek : -

Jiţ od momentu otevření trhu musel být neustále přítomen u monitoru a sledovat kaţdý pohyb ceny na intradenních grafech

-

Obchodník nakupoval a prodával přes on-line platformu

-

Za intradenní data v reálném čase musel zřejmě zaplatit určitou měsíční paušální částku

Jak je tedy i z příkladů zřejmé, kaţdý způsob obchodování má svá pro a proti. Intradenní obchodování je časově velmi náročnou záleţitostí, ale občas nabízí velmi rychlé zisky. Naproti tomu je poziční obchodování časově vcelku nenáročné a stačila mi k němu cca hodina denně, ale musel jsem se obrnit nutnou dávkou trpělivosti potřebné k dlouhému čekání na správnou formaci.

72

3.4.5 Výsledky obchodování Na tomto místě shrnu celkové výsledky, kterých jsem během svého obchodování dosáhl. Jak jsem jiţ uváděl výše, na počátku mého obchodování jsem měl na svůj demo účet připsán základní kapitál 200.000 Kč. Pro potřeby této práce jsem uskutečnil celkem 75 obchodů a následující tabulka znázorňuje jejich výsledky. obchod číslo

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

S/R ropa

1219

5575

-4534

3682

-1269

-5210

4293

21064 -7460

10. celkem 10642 6718

S/R zlato

-4587

-6541

2547

8542

3875

-3632

4213

-6432

-7321

3986

-5350

MA ropa

-1543

-1863

3586

-1749

-2251

-2657

-2774

3677

7213

4362

6001

MA zlato DV/DD ropa DV/DD zlato DV/DD cukr DV/DD stříbro

3562

-2190

-1884

3211

-2104

-1976

-4328

3216

4240

3451

5198

5338

-3071

MM 1

1000

1000

-1000

1000

-1000

-1000

1000

1000

-1000

-1000

0

MM 2

-2457

-2657

5321

-1865

-2163

6141

4057

-2231

-1794

-2659

-307

ostatní

4657

-6210

-5341

572

3906

-2764

17769 -5321

9.

7538 -3129

7538 2577

-552

22975

22975 2267

celkem

2268

9536 54024

Tabulka 4

Z tabulky můţeme vyčíst, ţe za dobu mého obchodování, které započalo v září loňského roku, jsem uskutečnil 75 obchodů a dosáhl celkového výnosu 54.024 Kč. Pouţil jsem při těchto obchodech vícero strategií, u některých jsem byl více úspěšný u jiných méně, avšak celkové zhodnocení mírně přes 25% určitě není špatným výsledkem. Na druhou stranu jsem se obchodování po tuto dobu věnoval velmi intenzivně a stálo mě to spoustu času, tudíţ nelze říci, ţe to byly snadno zhodnocené peníze.

73

4. Klíč k úspěchu Od momentu, kdy jsem se začal zabývat otázkou investování do komodit, jsem přemýšlel nad tím, co je oním nejdůleţitějším faktorem, který rozhoduje o tom, zda bude obchodník úspěšný či nikoliv. Z počátku jsem si myslel, ţe oním rozhodujícím faktorem je dobře zvolená strategie a cit pro trhy. Jak jsem později ale zjistil, je to faktor velmi důleţitý ovšem ne rozhodující. Protoţe i sebelepší obchodní strategie nejsou bezchybné a obchodník se nevyvaruje ztrátám.

4.1 Psychologie obchodování V začátcích mého obchodování jsem oplýval neadekvátním sebevědomím a přehnaným optimismem. Myslel jsem si, ţe přijímat malé ztráty nebude pro mě ţádný problém a daleko více neţ moţnými ztrátami jsem se zabýval moţnými zisky. Plánoval jsem si, jak můj demo účet s 200.000 Kč rychle nafouknu a ţe by pro mě neměl být zakrátko problém obchodovat i s reálnými penězi. Neúspěch jsem si popravdě vůbec nepřipouštěl. A jak to tak bývá, tak se mi zpočátku povedlo pár prvních obchodů a já nabyl dojmu, ţe komoditní obchodování je vlastně velmi snadné. Můj optimismus byl v té době na vrcholu, zrovna tak i moje sebedůvěra. Obchodoval jsem tehdy s pomocí zcela základní strategie a tou byla strategie následování trendu. Jakmile jsem v nějakém trhu rozpoznal jasně rostoucí nebo naopak jasně klesající trend tak jsem do takového trhu vstoupil a vytrval tam tak dlouho, neţ se trend zase otočil. Pak se ale stalo to, ţe po sérii ziskových obchodů přišel první ztrátový. Bral jsem to jako nevyhnutelnou součást kaţdého obchodování. Ale pak přišly další a další ztrátové obchody a já tím byl doslova zaskočený. Veškerý profit, který jsem do té doby nashromáţdil, byl pryč, a co hůř, začal jsem se propadat do ztráty. Pocity jako rozčarování, zklamání a frustrace byly zde. Nabyl jsem dojmu, ţe přeci něco musí být špatně a za onoho viníka jsem označil svůj obchodní systém a na čas přestal obchodovat. Jako na potvoru se mi ukázalo, ţe obchod, který jsem právě vynechal, by byl abnormálně ziskový. Jenţe to uţ bylo v momentě, kdy jsem své obchodní strategii dal vale a začal se poohlíţet po nové „více spolehlivé“ strategii ( aţ později jsem zjistil, ţe takový systém mimo jiné neexistuje ).

74

Ovšem právě schopnost být stále konzistentní, nepanikařit a nepropadat skepsi v časech, kdy se mi nedaří ( takové období mimochodem zaţívají i nejlepší obchodníci světa ), se nazývá disciplína, sebekázeň a schopnost vyrovnat se se ztrátami. Pokládám si tedy otázku proč. Proč je tak těţké dokázat pravidelně přijímat malé ztráty, kdyţ jsem dostatečně obeznámen s tím, ţe malé ztráty jsou běţnou součástí úspěšného obchodování a ţe se jim nelze vyhnout, pokud člověk chce v tomto byznysu stabilně vydělávat. Nalézt dokonalou odpověď na tuto otázku není vůbec jednoduché, tím spíš, ţe kaţdý obchodník je individualita a tudíţ se odpovědi u různých obchodníků můţou dost výrazně lišit. Ale je zřejmé, ţe všechny tyto odpovědi spojuje jedna kategorie a tou je lidská psychika. U mě se domnívám, ţe to byla otázka nedostatku víry ve funkčnost mojí obchodní strategie. S kaţdým dalším neúspěšným obchodem moje víra klesala a klesala, aţ jsem ji nadobro ztratil. Obchodník by měl u všech obchodů zachovat chladnou hlavu i při té nejdelší ztrátové sérii. Emoce je třeba nechat stranou. Úspěšný obchodník tedy musí umět pracovat se svojí psychikou a ujasnit si následující : A) Sebereflexe – kaţdý obchodník je individualita s řadou chyb a předností. Naučím-li se znát sám sebe a uvědomím si své chyby a přednosti, pak mám solidní šanci zvládnout psychologickou stránku obchodování. B) Obchodní systém, kterému skálopevně věřím – pravděpodobně nejkritičtější bod, kaţdého obchodníka. Jak jsem jiţ uváděl, existují desítky a stovky systémů, které pro jednoho fungují, ale pro druhého nikoliv. Je třeba si dát hodně záleţet na výběru vhodného systému, zkoušet systémy tak dlouho neţ člověk narazí na ten, který mu po všech stránkách vyhovuje. C) Trénink nanečisto – jakmile mám vybrán vhodný systém, je třeba ho nejprve řádně vyzkoušet. V dnešní době je spousta platforem, kde se dá nanečisto obchodovat a je tedy třeba systém pořádně otestovat. Splní-li systém moje očekávání a poţadované výsledky, pak budu mít daleko větší víru v tuto strategii. D) Víra v pravděpodobnost – je třeba více věřit v pravděpodobnost. Není na škodu si i přečíst nějakou knihu o základních principech statistiky. E) Obchodovat jen s vlastními penězi – obchodovat s půjčenými penězi je holý nerozum. Strach ze ztráty půjčených peněz svazuje obchodníka a ten pak kupí chybu

75

za chybou. Je třeba obchodovat s vlastními penězi, navíc s takovými, které si můţu dovolit ztratit. F) Být raději skeptický, než optimistický – optimismus do obchodování nepatří. Je lépe být skeptický, snáze se pak přijímají ztráty. Radovat se ze zisků, ale stále mít na paměti, ţe další obchod můţe být ztrátoví.

4.2 Money-management Dalším velmi důleţitým faktorem ovlivňujícím, zda-li obchodník bude nebo nebude úspěšný je otázkou poměru risku vůči zisku. Během mého obchodování se mi mnohokrát stalo, ţe přestoţe jsem měl úspěšnost obchodů přes 50%, kupříkladu 6 ziskových obchodů vůči 4 ztrátovým, tak jsem byl v celkové ztrátě. Člověka by napadlo jak je to moţné? No zcela jednoduše 4 ztrátové obchody nabyly v součtu vyšší hodnoty neţ 6 ziskových obchodů. Kdyţ jsem si toto uvědomil, tak jsem začal uvaţovat nad tím jak nastavit mé obchody tak, aby kaţdá případná ztráta byla niţší neţ případný zisk. Aţ později jsem se dověděl, ţe existuje něco, čemu se říká money-management, a ţe řeší právě tuto otázku. Abych si v praxi ověřil jak money-managament funguje, udělal jsem sérii deseti obchodů ( viz. tabulka ), kde jsem nastavil stop-lossy i realizaci zisků na takové hodnoty, aby byly zisky ku ztrátám v poměru 1:1.

Obchod číslo 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. celkem zisk/ztráta

zisk/ztráta 1000 1000 -1000 1000 -1000 -1000 1000 1000 -1000 -1000 0

Tabulka 5

76

Jak lze z tabulky snadno vyčíst moje úspěšnost byla 50%, coţ s porovnáním s tím co jsem se dočetl z různých zdrojů, ţe většina dobrých obchodníků se pohybuje s úspěšností mezi 50 – 60%, není špatný výsledek. Nicméně nepřinesl mi ţádný zisk. Je tedy zřejmé, ţe chci-li být dlouhodobě úspěšný ve svém obchodování musím buďto zvýšit svoji úspěšnost, coţ ale s přihlédnutí k úspěšnosti profesionálních obchodníků nebude snadné, a nebo budu obchodovat s pomocí obchodního systému, který má výrazně výhodnější poměr ziskovosti ku rizikovosti. Rozhodl jsem se tedy pro druhou moţnost a vyuţít money-managementu ve strategii klouzavého průměru. Pro ověření efektivnosti money-managementu jsem opět udělal 10 obchodů viz. tabulka.

Obchod číslo 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. celkem zisk/ztráta

zisk/ztráta -2457 -2657 5321 -1865 -2163 6141 4057 -2231 -1794 -2659 -307

Při těchto obchodech jsem se snaţil nastavit poměr zisku ku riziku na hodnotu 2:1. Jak je patrné z tabulky tak money-management zafungoval velmi dobře, tedy ziskové obchody nabývaly zhruba dvojnásobné výše neţ-li obchody ztrátové. Na druhou stranu mi zase výrazně poklesla úspěšnost obchodů a to dokonce na úroveň 30%. Výsledek – 307 Kč je tedy při této míře úspěšnosti velmi dobrý a to zásluhou právě money-managementu. Závěrem bych k money-managementu řekl jenom toliko, ţe chce-li být obchodník ve svých obchodech dlouhodobě úspěšný, musí mít money-management nastavený tak, aby míra zisku několikanásobně převyšovala míru rizika, která musí být samozřejmě předem definovaná pomocí stop-lossů. V takovém případě si pak v pohodě vystačí s úspěšností obchodů od 40% nahoru.

77

Závěr V této diplomové práci jsem se zabýval investováním do komodit. Na počátku jsem si stanovil dva základní cíle, které jsem se snaţil dostatečně naplnit. Prvním cílem bylo seznámit čtenáře podrobněji se světem komodit a obchodováním s nimi. O toto jsem se snaţil v první části práce, která byla teoretická, a postupně jsem objasňoval, jak celý komoditní trh funguje. V první kapitole jsem uvedl, které reálná aktiva můţeme označit jako skutečné komodity a co je charakterizuje. Dále jsem vysvětlil, ţe komoditní obchodování vzniklo v 17. Století v Japonsku, jako ochrana místních zemědělců proti nepříznivým vlivům počasí a zároveň jako garance pro banky, aby jim byly poskytnuty úvěru na sázení a ošetřování rýţe. Paralelně se pak komoditní obchodování začalo rozvíjet i v Evropě a USA. Prvotním smyslem komoditních obchodů tedy bylo zajištění zemědělců, aţ později nastoupily i motivy spekulační, které ovšem jak jsem zdokumentoval výše v této práci, jsou pro dnešní fungování trhů nezbytné. Klíčovým pojmem v komoditním obchodování pak pro nás byl futures kontrakt, který jsem definoval, jako smlouvu o budoucím dodání zboţí za předem dohodnutých podmínek. Futures kontrakt jsem pak podrobněji charakterizoval a rozdělil na komoditní a finanční s tím, ţe pro potřeby této práce jsem se dále zaobíral jiţ jen futures kontraktem komoditním. Lidi, kteří na komoditní burze obchodují, jsem pak rozčlenil na obchodníky, zajišťovatele a spekulanty, a také jsem popsal celou řadu obchodů, které lze na komoditní burze realizovat. Přičemţ právě posledně jmenovaní účastníci tohoto trhu jsou těmi, mezi které jsem se později v této práci zařadil. V závěru první kapitoly jsem se věnoval nejdůleţitějším komoditním indexům a fungování a vývoji komoditních burz především v USA. Druhá kapitola se mimo jiné zaobírá i výhodami a nevýhodami komoditního obchodování. Je samozřejmě jasné, ţe kaţdé obchodování má svá pro a proti a je jen otázkou co převládá. Nejprve jsem se zaměřil na nevýhody komoditního obchodování a jedněmi z nich jsou vysoká volatilita v krátkém období, neexistence průběţného obchodu a vysoké transakční náklady. Samozřejmě je třeba brát v úvahu, ţe co pro jednoho obchodníka můţe být nevýhodou je pro jiného naopak výhodou. Právě vysoká volatilita v krátkém období toto tvrzení skvěle demonstruje. Vysoká volatilita můţe být takřka „smrtící“ pro nezkušeného obchodníka, na druhou stranu zkušení intradenní obchodníci právě této vlastnosti komoditních trhů obratně

78

vyuţívají ve svůj prospěch. Stejně tak nevýhoda vysokých transakčních nákladů bude sice platit v málo rozvinutých komoditních trzích jako je třeba trh v ČR, ale rozhodně ne pro trh v USA. Co se týče výhod komoditních trhů, tak těch jsem vzpomenul také celou řadu. Nejvýznamnější z nich dle mého názoru jsou – velikost komoditního trhu a pákový efekt. Velikost komoditního trhu z toho důvodu, ţe se jedná o obrovský vysoce likvidní trh s celosvětovou působností. Ceny komodit jsou publikovány v médiích celého světa a burzy jsou pod dokonalým dohledem, ţe není prostor pro korupci v tomto odvětví. Srovnejme třeba s podnikatelským prostředím v ČR! Pákový efekt zase proto, ţe dovoluje pomocí relativně malého mnoţství kapitálu obchodovat velká mnoţství komodit a tím moţnost vysokého zisku, ale pozor i vysokých ztrát. V další části druhé kapitoly jsem pak seznámil čtenáře se základy obchodování. Jak vypadají cenové grafy se zaměřením na OHLC graf a jak se správně v grafech orientovat a jak z nich vyčíst nejrůznější údaje. Vysvětlil jsem, jakým způsobem se vstupuje a vystupuje z trhu a uvedl názorný příklad a také ozřejmil pojmy býčího a medvědího trhu a popsal jejich charakteristiky. Třetí kapitola je věnována technickému obchodování, jak z teoretického tak praktického hlediska. V teoretické části je podrobně popsána technická analýza s důrazem na grafické formace, technické indikátory, pásmovou analýzu a oscilátory. A v praktické části jsem pak přistoupil k vlastnímu obchodování s pomocí platformy MetaTrader. První mé obchody jsem realizoval s pomocí grafické formace support a rezistence a přišel jsem k závěru, ţe obchody zaloţené na této formaci jsou poměrně velmi snadné na pochopení a aplikování, ovšem jejich úspěšnost alespoň v mém podání nebyla příliš vysoká. O mnoho lépe dopadly mé obchody zaloţené na indikátoru klouzavý průměr, kde se mi především osvědčily vícedenní klouzavé průměry a to se také projevilo na zhodnocení investovaného kapitálu. Dále jsem pak při svých obchodech vyuţil grafické formace dvojitý vrchol/dvojité dno a i tato formace se ukázala jako poměrně dobře rozpoznatelná, ale hlavně i spolehlivá. Bohuţel se mi tato formace vytvořila jen v malém počtu, jedná se tedy o méně častou formaci. Poté jsem řešil otázku, který ze způsobů obchodování je mi bliţší, zda-li poziční či intradenní. Je třeba říci, ţe kaţdý z těchto způsobů obchodování vyţaduje od obchodníka zcela jiný přístup, ale oba mě dokázaly svým způsobem oslovit. Proto si myslím, ţe je nejlepší oba přístupy kombinovat.

79

Poslední kapitola se zabývala dost moţná nejdůleţitějšími aspekty komoditního obchodování a těmi jsou psychologie obchodování a money-management. Druhá část mého cíle klade otázku, zda je investování do komodit výhodné. Na základě výsledků, které jsem v praktické části této práce dosáhl, musím říci ano. Vţdyť se mi podařilo 200.000 Kč zhodnotit na částku 254.024 Kč, coţ by mi určitě ţádný spořící účet nedal. Řekne-li se ale A, musí se říci i B a tím jsou právě ty okolnosti. Zaprvé toto zhodnocení bylo vykoupeno spoustou strávených hodin nad cenovými grafy a za druhé, a to musím říci, jsem měl moţná i trochu toho začátečnického štěstí. Úsilí, které jsem vloţil do studia komoditních trhů, se mi určitě mnohonásobně vrátilo a rozhodně se cítím obohacen o mnoho nových informací a zkušeností. To ovšem ani v nejmenším neznamená, ţe bych se nyní označil za dobrého obchodníka a pustil se do reálných obchodů s reálnými penězi. Investování do komodit můţe být výhodné jen tehdy, pokud si opravdu dobře osvojíme technickou analýzu a na ní zaloţené grafické formace a indikátory. A současně a především dokáţeme zvládnout dokonale psychologii obchodování a money-management, protoţe ani sebelepší obchodní strategie nedokáţe dlouhodobě profitovat bez těchto dvou aspektů. Na základě těchto závěrů můţu konstatovat, ţe cíl diplomové práce byl splněn.

80

Seznam použité literatury Tištěné 1. DĚDIČ, J. Burza cenných papírů a komoditní burza. Praha : Prospektrum, 1992. 295 s. ISBN 80-85431-62-9 2. DOUGLAS, Mark. Trading in the Zone: Master the Market with Confidence, Discipline and a Winning Attitude. Prentice Hall Press, 2001. ISBN 0-7352-0144-7 3. ELDER, Alexander, Dr. Trading for a Living: Psychology, Trading Tactics, Money Management. Canada: John Wiley & sons, Inc, 1993. ISBN 0-471-59224-2 4.FUCHS, David. Finanční trhy, DSO. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2007,106 s., ISBN 80-210-3526-9 5.FUCHS Kamil. Mikroekonomie, distanční studijní opora. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2005, 192 s., ISBN 80-210-3808-X 6. KOLEKTIV AUTORŮ. Garantované obchodování komodit na komoditních burzách. Sborník příspěvků z 8. mezinárodní vědecké konference. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta; Plodinová burza Brno, 2008, 132 s., ISBN 978-80-210-4747-1 7. KOLEKTIV AUTORŮ. Nové obchodovatelné komodity a jejich vyuţití – Sborník příspěvků ze 7. mezinárodní vědecké konference. Masarykova univerzita - Ekonomickosprávní fakulta – katedra financí; Plodinová burza Brno, 2007, 92 s., ISBN 978-80-210-4432-6 8. KOUBA, J. Termínové a opční obchody na komoditních burzách 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998. 155 s. ISBN 80-7079-525-5 9. LIŠKA, V. – HOUŠKA, J. Finanční teorie bankovnictví IV: Obchodování s CP a komoditami. 1. vyd. Praha : Vydavatelství ČVUT, 1998. 209 s. ISBN 80-01-01876-8

81

10. NESNÍDAL T., PODHAJSKÝ P.: Obchodování na komoditních trzích – průvodce spekulanta, Grada Publishing, Praha, 2005, 133 s., ISBN 80-247-1499-X 11. NESNÍDAL, T., PODHAJSKÝ, P. Obchodování na komoditních trzích - průvodce spekulanta 2. Rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 80-247-1851-0 12. NESNÍDAL, T., PODHAJSKÝ, P. Jak se stát intradenním finančníkem. Praha: Centrum finančního vzdělávání, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-903874-4-7 13. ROGERS, Jim. Ţhavé komodity – Jak můţe kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. GRADA Publishing, a.s., 2008, 240 s., ISBN 978-80-247-2342-6 14. VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI, a.s., 2007,704 s. ISBN 978-80-7357-297-6

Elektronické 1. BUSINESS CENTER. Slovník pojmů [online]. [cit. 2009-04-25]. Dostupný na WWW: . 2. COMMODITY RESEARCH BUREAU. CRB Commodity Yearbook and CD [online]. [cit. 2009-04-26]. Dostupný na WWW: < http://www.crbtrader.com/fund/default.asp >. 3. INVESTIČNÍ KAPITÁLOVÁ SPOLEČNOST KOMERČNÍ BANKY. Slovníček pojmů [online]. [cit. 2009-04-25]. Dostupný na WWW: . 4. KITCO. Historical charts. Palladium [online]. [cit. 2009-04-25]. Dostupný na WWW: . 5. KOWALSKI, Chuck. Dow Jones – AIG Commodity Index [online]. 2008-05-06 [cit. 2009-04-24]. Dostupný na WWW: < http://commodities.about.com/od/understandingthebasics/a/dow-aigindex.htm>.

82

6. MAZUR, Jiří, Ing.. Poţadavky na margin a leverage [online]. 2007-03-20 [2009-05-10]. Dostupný na WWW: < http://zpravy.penezovod.cz/ARDEUSNEWS/Pozadavky-na-margin-aleverage.html>. 7. PENĚZOVOD.CZ. Výkladový slovník V – C 2. Část [online]. [cit. 2009-03-09]. Dostupný na WWW: . 8. SVOBODA, Martin. Moderní investiční nástroje [online]. 2007-10-22 [cit. 2009-05-03]. Dostupný na WWW: . 9. TOMČIAK, Boris. Dlouhodobá investice do uranu [online]. 2007-09-17 [cit. 2009-05-05]. Dostupný na WWW: < http://www.finance.cz/zpravy/finance/129177-dlouhodoba-investicedo-uranu/>. 10. Annual volume, NYMEX – New York Mercantile Exchange [online], [cit] 2009.Dostupné z http://www.nymex.com/md_annual_volume2.aspx#1 11. Exchange-wide margin requirements, NYMEX – New York Mercantile Exchange [online], [cit] 2009. Dostupné z http://www.nymex.com/ewd_margins.aspx#CP 12. Futures exchange, Wikipedie – The free encyklopedia [online], [cit] 2009. Dostupné z http://en.wikipedia.org/wiki/Futures_exchange 13. Globex, CME Group [online], [cit] 2009. Dostupné z http://www.cmegroup.com/globex/39 14. History of futures trading, NobleTrading [online], 30. března 2007 . Dostupné z http://www.nobletrading.com/blogs/2007/03/history-of-futures-trading.html 15. Komodita, Wikipedie – otevřená encyklopedie [online], [cit] 2009. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Komodita 83

16. Margin requirments, Interactive Brokers [online], [cit] 2009. Dostupné z http://www.interactivebrokers.com/en/trading/marginRequirements/margin.php?p=f&ib_entit y=llc 17. Online trading evolution, AllBusiness [online], 1.září 2002. Dostupné z http://www.allbusiness.com/business-finance/equity-funding-stock/261862-1.html 18. Timeline of achievements, CME Group [online], [cit] 2009. Dostupné z http://www.cmegroup.com/company/history/timeline-of-achievements.html 19. The Dojima Rice Market and the Origins of Futures Trading, Harvard Business Publishing [online], [cit] 2009. Dostupné z http://harvardbusinessonline.hbsp.harvard.edu/b01/en/common/item_detail.jhtml;jsessionid= B4HBWSBJXRHX2AKRGWDSELQBKE0YIISW?id=709044

84