Investování do komodit

Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovnictví a pojišťovnictví

Investování do komodit Diplomová práce

Autor:

Bc. Robin Svačina Finance, Finanční obchody

Vedoucí práce:

Ing. Michal Grubl

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Podivíně dne 30.4.2014

Robin Svačina

Poděkování

Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Michalu Grublovi za vedení mé diplomové práce a také moji rodině a přátelům za podporu, které se mi od nich dostávalo.

Anotace

Předmětem diplomové práce „Investování do komodit“ je především uvedení do světa komodit a možností komoditního obchodování s důrazem na úspěšnost technického obchodování. První část, která je teoretická, se zabývá definicí komodit, jak se vyvíjelo komoditní obchodování v minulosti až po možnosti dnešního obchodování s komoditami. Také řeší otázku výhod a nevýhod investování do komodit. Druhá část práce, která je převážně praktická, pak řeší především technickou analýzu a způsoby technického obchodování. Hodnotí také úspěšnost investování do komodit na základě vícerých obchodních strategií a přístupů. V závěru práce je pak zdůrazněna důležitost psychologie obchodování a money-management. Klíčová slova: komodity, futures kontrakty, investování, cenový graf, technická analýza, obchodní strategie, psychologie obchodování

Annotation

The thesis, „Investing in commodities“ is mainly introduction into the world of commodities and options of commodity trading, with an emphasis on the benefits of technical trading. The first part, which is theoretical, deals with the definition of a commodity to commodity trading has developed in the past to today´s options in commodity trading. It also addressed the issue of advantages and disadvantages of investing in commodities. The second part, which is predominantly practical, addresses the particular methods of technical analysis and technical trading. It also assesses the value of investing in commodities on the basis of multiple trading strategies and approaches. In the conclusion is then emphasized on the importance of trading psychology and money-management. Key words: commodities, futures contracts, investment, price chart, technical analysis, business strategy, trading psychology

Obsah : ÚVOD ............................................................................................................... 7 1. KOMODITY A TRHY................................................................................. 9 1.1 ÚVOD DO KOMODIT .................................................................................... 9 1.2 HISTORIE KOMODITNÍHO OBCHODOVÁNÍ ................................................... 10 1.3 FUTURES KONTRAKTY .............................................................................. 12 1.4 ÚČASTNÍCI BURZOVNÍCH OBCHODŮ ........................................................... 13 1.5 DRUHY OBCHODŮ NA KOMODITNÍ BURZE .................................................. 15 1.6 KOMODITNÍ INDEXY ................................................................................. 18 1.6.1 CRB Reuters/Jefferies........................................................................ 19 1.6.2 S&P GSCI ......................................................................................... 19 1.6.3 Rogers International Commodities Index .......................................... 19 1.6.4 Dow Jones AIG Commodity Index..................................................... 20 1.7 KOMODITNÍ BURZY ................................................................................... 20 2. OBCHODOVÁNÍ S KOMODITAMI ....................................................... 23 2.1 VÝHODY KOMODITNÍHO OBCHODOVÁNÍ .................................................... 23 2.2 NEVÝHODY KOMODITNÍHO OBCHODOVÁNÍ ................................................ 25 2.3 ÚVOD DO OBCHODOVÁNÍ .......................................................................... 26 2.3.1 Studium grafů.................................................................................... 26 2.3.2 Nákup a prodej.................................................................................. 29 3. TECHNICKÉ OBCHODOVÁNÍ .............................................................. 32 3.1 FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA ...................................................................... 32 3.2 TECHNICKÁ ANALÝZA............................................................................... 33 3.2.1 Dowova teorie ................................................................................... 35 3.2.2 Býčí a medvědí trhy ........................................................................... 37 3.2.3 Metody technické analýzy.................................................................. 38 3.2.4 Analýza grafických formací ............................................................... 38 3.2.5 Technické indikátory ......................................................................... 47 3.3 OBCHODOVÁNÍ V PRAXI ............................................................................ 51 3.3.1 Obchodování s využitím supportu a rezistence .................................. 52 3.3.2 Obchodování s využitím dvojitého vrcholu či dvojitého dna .............. 55 3.3.3 Obchodování s pomocí klouzavých průměrů...................................... 59 3.3.4 Obchodování s pomocí Bollingerova pásma...................................... 63 3.3.5 Obchodování s pomocí indikátoru momentum................................... 65

3.3.6 Výsledky obchodování ....................................................................... 67 4. KLÍČ K ÚSPĚCHU ................................................................................... 69 4.1 AKTIVNÍ INVESTOŘI .................................................................................. 69 4.1.1 Psychologie obchodování.................................................................. 70 4.1.2 Money-management .......................................................................... 71 4.2 PASIVNÍ INVESTOŘI ................................................................................... 73 ZÁVĚR ........................................................................................................... 79 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY........................................................... 82 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ ............................................ 86

Úvod Investování na akciových, komoditních a dalších trzích je v posledních letech stále více aktuálním tématem. Této skutečnosti velmi napomohla i finanční krize z roku 2008, kdy bylo dění na světových trzích denně medializováno a lidé tak byli s touto tématikou ve značné míře konfrontováni. Přes všechna rizika, která s sebou obchody na finančních trzích nesou, se do obchodování ve stále větší míře zapojuje i laická veřejnost. A právě těmto obchodníkům začátečníkům by tato práce měla pomoci se v komoditní části finančního trhu lépe zorientovat. Prvním z dílčích cílů této práce tedy je uvedení čtenáře do světa komodit a možností obchodování s nimi, čemuž se věnuje především teoretická část textu.

V první kapitole je vysvětlen pojem komodita, historie komoditního obchodování, a v neposlední řadě jsou zde specifikováni účastníci komoditních obchodů společně s motivy, které je na komoditní trhy přivádí. Pozornost je zde věnována i některým komoditním indexům, kde je vysvětlena jejich úloha ve světě komodit. Závěr první kapitoly pak shrnuje druhy komoditních obchodů a popisuje burzu, jakožto místo jejich uzavírání.

Druhá kapitola se zaobírá výhodami a nevýhodami komoditního obchodování z pohledu autora. Část textu je věnována problematice studia grafů, kde je popsán správný způsob orientace a čtení v grafu, dále jsou zde specifikovány informace, které lze z grafů získat, a k čemu tyto informace slouží. V poslední části druhé kapitoly je pozornost upřena na základní příkazy pro vstup a výstup z trhu a principy nákupu a prodeje komodit.

Druhým dílčím cíle této diplomové práce je zodpovězení otázky, zda je investování do komodit výhodné a za jakých okolností. S ohledem na to, že tato práce bude zaměřena výhradně na obchodování za pomocí termínovaných obchodů a to jak z krátkodobé, tak i dlouhodobé perspektivy. Naplnění tohoto cíle se budou věnovat zbylé dvě kapitoly této práce.

Třetí a nejobsáhlejší kapitola se zabývá technickým obchodováním jak v teoretickém rámci, tak i na praktických příkladech. V první části této kapitoly jsou zmíněny dva druhy analýz

7

užívaných při obchodování na finančních trzích, a to analýza fundamentální a analýza technická, která je pak podrobněji rozepsána.

Střed kapitoly je věnován Dowově teorii, která popisuje trendové chování trhů, a také grafickým formacím a technickým indikátorům, na kterých je technická analýza postavena.

Na konci kapitoly jsou teoretické poznatky technické analýzy aplikovány na reálné obchody, které jsou uskutečněny na základě demo účtu u společnosti X-Trade Brokers a.s. a užití aplikace MetaTrader Fix. Cílem praktické části je za pomocí vícerých obchodů, realizovaných na základě grafických formací a technických indikátorů, ověřit jejich úspěšnost. Průběh tohoto obchodování je dokumentován na přiložených grafech a tabulkách. Na základě zjištěných výsledků jsou pak formulovány teze o míře úspěšnosti těchto obchodů. Čtvrtá a zároveň poslední kapitola je zaměřena na dva typy investorů, a to investory aktivní a investory pasivní. U aktivních investorů je ověřována role dvou klíčových faktorů ovlivňujících úspěšnost obchodování, a sice psychologie obchodování a money-management. Autor se na základě vlastní zkušenosti s obchodováním vyjadřuje k důležitosti psychologie obchodování, a poté pomocí modelových obchodů ověřuje užitečnost money-managementu. U pasivních investorů pak autor staví na předpokladu, že jsou pro ně výhodné ty investice, které dokáží dlouhodobě překonávat míru inflace společně s přiměřenou mírou rizika. Naplnění této podmínky je v textu ověřováno pomocí historického vývoje cen komodit ( zlato, ropa, Dow Jones UBS Commodity Index ). Současně je provedena komparace s alternativní investicí do akciového indexu S&P 500.

8

1. Komodity a trhy Co jsou to komodity? Jaké existují druhy komodit? Jak a kde s nimi lze obchodovat a jak se komoditní obchodování vyvíjelo? Těmito, ale i dalšími otázkami se bude zabývat první část této práce.

1.1 Úvod do komodit Na začátku je třeba nejprve vůbec vysvětlit pojem komodita. Komodity je možno si představit jako suroviny běžné spotřeby jako jsou třeba rýže, pšenice, vepřové maso. Ale třeba i energie jakými jsou ropa, zemní plyn nebo také kovy zlato, stříbro, …atp. Ovšem aby bylo o té či oné surovině skutečně možno hovořit jako o komoditě se kterou se dá obchodovat na burze, musí splňovat dvě základní podmínky.

Zaprvé se musí jednat o věc hmotné povahy a zadruhé musí být tyto věci navzájem zastupitelné, to znamená, že jsou bez rozdílů v kvalitě.1

Jako příklad je možno uvést třeba mobilní telefon. Zcela jistě splňuje podmínku hmotné povahy, ale rozhodně jej nelze označit jako vzájemně zastupitelné zboží. Vyrábí se v různých provedeních, velikostech a prodává se s různými cenami. Naopak kupříkladu již zmiňované zlato je homogenní povahy a lze jej obchodovat za stejnou cenu po celém světě. Obecně tedy lze o komoditách hovořit jako o zboží se stejnou cenou a kvalitou, které je vyráběno ve velkých objemech mnoha různými producenty.

1

Rogers, Jim. Žhavé komodity – Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. GRADA Publishing, a.s., 2008, 24 s.

9

Obrázek 1: Zlato jako typický příklad komodity

Zdroj: http://media.investicniweb.cz/photos/2013/03/30/67-18963-zlato.jpg [online][cit. 2014-2-12]

Jak je všeobecně známo, tak většina obchodů s komoditami probíhá na principu sjednání kontraktu dnes ( v reálném čase ) a jeho fyzickém dodání v předem dohodnuté budoucnosti. Aby bylo možno pochopit proč tomu tak je, tak zde bude uvedeno něco málo o historickém vývoji komoditního obchodování.

1.2 Historie komoditního obchodování První obchodování s komoditami je spojeno s Japonskem v 17. století. Tamější zemědělci, kteří

převážně

pěstovali

rýži,

řešili

každoročně

problém

s financemi

na

setbu,

obhospodařování a ošetřování rýže, protože výnosy z jejich činnosti měli až po sklizni. Zrodil se tedy nápad na sjednávání termínovaných smluv s odběrateli rýže. V praxi to vypadalo tak, že pěstitel uzavřel s obchodníkem smlouvu, ve které se mu zavázal dodat předem stanovené množství rýže a obchodník se v ní naopak zavázal toto množství odebrat za již předem stanovenou cenu. S tímto dokumentem pak mohl pěstitel zajít do peněžního ústavu, kde na základě této smlouvy požádal o úvěr. Banka v takovém případě jeho žádosti vyhověla, protože ve smlouvě spatřovala garanci budoucích příjmů žadatele.2

2

Podhajský, P., Nesnídal, T. Obchodování na komoditních trzích: průvodce spekulanta, 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007, 18 s.

10

Ale současně se ukázalo, že tento typ kontraktu má ještě jednu výhodu a to tu, že se jak zemědělec, tak obchodník dopředu stanovenou cenou zajistili pro případné výkyvy cen. Pokud toho roku byla rýže nadúroda a v jejím důsledku významně poklesla cena rýže, tak v takovém případě ze zajištění profitoval pěstitel. Pokud naopak v důsledku třeba nepřízně počasí byla úroda malá a tudíž cena stoupla, potom profitoval obchodník.3 Obrázek 2: Pěstování rýže v Japonsku

Zdroj: http://ryze-seta.webnode.cz/pestovani/ [online][cit. 2014-1-23]

S rýží to tedy bylo podobně jako s jakýmkoliv jiným produktem na trhu, kde se při střetu nabídky s poptávkou vytváří rovnovážná cena. Pokud je na trhu nějakého zboží nedostatek, stává se pro kupující vzácnějším, a tudíž si může prodávající stanovit vyšší cenu. Obráceně pak, pokud vznikne nějakého zboží na trhu přebytek, pak se prodávající snaží za každou cenu tohoto zboží zbavit a to vede k poklesu ceny.

Ale samozřejmě Japonsko nebylo jedinou zemí, kde se začalo s komoditami obchodovat. Brzy následoval rozvoj komoditních burz i v Evropě a později především v USA.

Ve Spojených státech se hlavním městem obchodu s komoditami stalo Chicago. Farmáři ze Středozápadu vozili své zboží právě tam a odtud se distribuovalo do všech částí země. V samotných začátcích ovšem byli farmáři vůči obchodníkům v dost nerovnoprávném postavení. Na trzích nefungovala jednotná pravidla a dokonce i měření objemu či váhy zboží bývalo často jen odhadováno pro chybějící váhy. Toto bylo napraveno roku 1848, kdy byla několika obchodníky ustanovena řádná burza, která zrovnoprávnila postavení jak farmářů, tak

3

PODHAJSKÝ, P., NESNÍDAL, T. Obchodování na komoditních trzích: průvodce spekulanta, 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007, 19 s.

11

obchodníků a byla zavedena jednotná pravidla. Vznikla tak Chicago Board of Trade, která se později stala největší burzou svého druhu na světě.4

1.3 Futures kontrakty Jedná se podobně, jako již bylo uvedeno na příkladu zemědělců z Japonska, o kontrakty, ve kterých probíhá vypořádání v budoucnu za již nyní sjednaných podmínek. Futures kontrakty tedy lze popsat jako dohodu dvou stran o nákupu či prodeji standardizovaného množství komodity v předem určené kvalitě za danou cenu a v předem určeném termínu. Futures kontrakty lze obchodovat výhradně na organizovaných trzích neboli burzách. Futures kontrakt vždy předpokládá fyzické dodání komodity, ale některé se vypořádávají v penězích. 5

Na to, aby vše probíhalo jak má, dohlíží tzv. vypořádací centrum, které je nedílnou součástí každé komoditní burzy. Každá komodita, se kterou má být obchodováno na burze, musí splňovat 3 základní podmínky :

-

musí být standardizovatelná a být v surovém, nezpracovaném stavu. Lze obchodovat s pšenicí, ale nikoliv s moukou.

-

musí mít dlouhou trvanlivost, aby se nezkazila ještě před dodáním.

-

Spotový trh ( s okamžitým dodáním ) musí podléhat dostatečným cenovým výkyvům, aby bylo vytvořeno prostředí nestability a hrozby ztráty či zisku. 6

4

Tomčiak, B. Úvod do obchodování s komoditami – 2. díl: Historie a vznik futures kontraktů. Investicniweb.cz [online]. 2010 [cit. 2014-2-10] Dostupné na WWW: http://www.investicniweb.cz/fxkomodity/komodity/2010/5/13/uvod-do-obchodovani-s-komoditami-2-dil-historie-vznik-futures-kontraktu/ 5

Šťastný, P. Co je to futures kontrakt? iDNES.cz [online]. 2002 [cit. 2014-2-10] Dostupné na WWW: http://finance.idnes.cz/co-je-to-futures-kontrakt-0y2-/inv.aspx?c=A021212_171629_fi_osobni_mag Tomčiak, B. Úvod do obchodování s komoditami – 2. díl: Historie a vznik futures kontraktů. Investicniweb.cz [online]. 2010 [cit. 2014-2-10] Dostupné na WWW: http://www.investicniweb.cz/fxkomodity/komodity/2010/5/13/uvod-do-obchodovani-s-komoditami-2-dil-historie-vznik-futureskontraktu/strana/2/ 6

12

Futures kontrakty jsou také specifické tím, že mají svůj termín dodání a ty se mohou u různých podkladových aktiv dost lišit. Většinou jsou tyto termíny a i jejich počet dány historicky. V praxi se lze často setkávat i s tím, že se obchoduje i s tímtéž podkladovým aktivem s různými termíny dodání. Nejvíce likvidní je však vždy ten s nejbližším datem exspirace.

Teď je možno si klást otázku co nastane, pokud nebude možné uzavřít svou pozici před termínem dodání. Asi by bylo poměrně nepraktické mít před domem složeno pár desítek tun třeba kukuřice... Naštěstí je i na toto myšleno a ošetřeno tzv. FND neboli First Notice Day, který upozorňuje na to, že je třeba daný kontrakt neprodleně uzavřít, protože se blíží datum exspirace kontraktu. Pokud by ale i přes toto varování pozice nebyla uzavřena, tak přichází na řadu LND neboli Last Notice Day a v tento moment bude brokerem pozice uzavřena automaticky.7

Ještě bude k futures kontraktům uvedeno to, jakým způsobem se vlastně uzavírají pozice s futures. A jak to ukázat lépe, než na příkladu. Je tedy uvažováno otevření pozice zakoupením xy množství sojových bobů s datem exspirace December 2014. Tato pozice se uzavře tzv. „protipozicí“, což znamená, že se odprodá stejné množství xy sojových bobů s datem exspirace December 2014. Postup by byl podobný, kdyby nejdříve následoval prodej a pak by se pozice uzavřela nákupem stejného množství podkladového aktiva. Tyto transakce se navzájem vyruší a z rozdílů cen v čase otevření a uzavření pozice je realizován buďto zisk nebo ztráta.

1.4 Účastníci burzovních obchodů Než-li budou vyjmenováni účastníci burzovních obchodů, tak ještě bude uvedeno, jaké typy investorů obecně lze definovat: 1. Ultrakonzervativní investor – má velkou averzi k riziku a není u něj absolutně přípustné, aby neměl garantovánu 100% návratnost svých vložených prostředků.

7


13

Z tohoto popisu je patrné, že burzovní obchody u něj nepřipadají v úvahu a poohlíží se spíše po produktech, jakými jsou spořící a termínované účty, stavební spoření, …atd. 2. Konzervativní investor – rozhodně neinklinuje k riziku, ale je ochoten investovat i tam, kde nemá zaručeno nenulové zhodnocení. Vybírá si takové produkty, kde se předpokládá jen mírné kolísání kurzů, ale také relativně nízké zhodnocení ( produkty peněžního trhu, bezpečné dluhopisy, …atd. ). 3. Vyvážený investor – kolísání kurzů a jejich dočasný pokles vnímá jako nedílnou součást investování. Upřednostňuje diverzifikované investice, kde podíl akcií případně komodit je v rovnovážném stavu s podílem dluhopisů ( otevřené podílové fondy – vyvážené, diverzifikované portfolio – mix akcií a dluhopisů ) 4. Dynamický investor – akceptuje i výrazné kolísání hodnoty jeho investice a jeho primárním motivem je maximální zhodnocení vložených prostředků.

Při pohledu na výše uvedené typy investorů je zřejmé, že burzovních obchodů ke zhodnocení svého majetku využívají převážně dynamičtí investoři a v malé míře investoři vyvážení. Zbylé dva typy investorů by spíše obchody na burze přirovnaly k hazardním hrám. V tento moment bude popsáno, kdo že vlastně je účasten burzovních obchodů a za jakým účelem. Jsou známy tři základní typy účastníků burzovních obchodů, které jsou členěny podle zájmů, které těmito obchody sledují : 1) Komerční subjekty – zajišťovatelé – jsou subjekty, které používají komoditní trhy z důvodu zajištění komerční produkce ( jde např. o farmáře prodávající svou produkci, různé producenty atd. ) a k fyzickému nákupu komodit ( mlýny nakupující zrní atd. ). Tyto subjekty nakupují/prodávají komodity za účelem jejich skutečného fyzického dodání. 2) Velcí spekulanti – profesionálové z řad bank, fondů atd. Tyto subjekty spekulují na cenové pohyby, avšak s výrazně větším kapitálem než běžní malí spekulanti. Kritérium „velkého kapitálu“ je u každé komodity nastaveno jinak, a je možné jej dohledat na stránkách komise CFTC, které má toto dělení na starost. Velcí spekulanti obchodují řádově ve stovkách kontraktů.

14

3) Malí spekulanti – obchodníci obchodující příležitostně nebo pravidelně, ale v malém množství kontraktů. V podstatě jde o všechny ostatní subjekty, které se nehodí do skupiny 1 a 2.8

1.5 Druhy obchodů na komoditní burze Výše bylo popsáno, které typy investorů se pouštějí do burzovních obchodů a také to, jaké cíle tím sledují. Nyní lze hovořit o tom, jaké obchody je možno na burze provádět a bude uvedena jejich charakteristika. Druhy obchodů s komoditami:

1) Promptní obchody jsou typické efektové obchody, u nichž je doba od jejich plnění do doby jejich vypořádání maximálně 90 dnů. U některých komodit vyžaduje burza k uzavření burzovního obchodu vzorek. Pak lze hovořit o promptních obchodech se vzorkem a beze vzorku. Vzhledem ke krátkému termínu plnění je možno předpokládat, že daná komodita, která je předmětem burzovního obchodu, již existuje.9 2) Dodávkové termínové obchody „jsou charakteristické dlouhou dobou mezi jeho uzavřením a jeho plněním. Na naší burze lze uzavřít termínové dodávkové obchody s dobou plnění až 360 dnů od jejich uzavření. Dodávkové jim říkáme pro to, že musí být oproti přímým termínovým obchodům vypořádány dodávkou zboží v termínu plnění.“10 Dalším rozdílem oproti přímým termínovým obchodům je ten, že dodávkové obchody nelze uzavřít protipozicí, jak bylo uváděno u futures kontraktů. Dodávkové termínové obchody lze zrušit pouze vypovězením smlouvy.

8

PODHAJSKÝ, P., NESNÍDAL, T. Obchodování na komoditních trzích: průvodce spekulanta, 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007, 39 s. 9

IPOINT: Malá exkurze do burzovních obchodů – promptní a termínové transakce. IPOINT [online]. 2001. [cit. 2014-2-15]. Dostupný na WWW: http://www.ipoint.cz/zpravy/4797415-mala-exkurze-do-burzovnich-obchodupromptni-a-terminove-transakce/ 10

Tamtéž

15

3) Spekulační obchody jsou realizovány čistě za účelem realizace zisku z rozdílů kurzů. Nedochází u nich k fyzickému dodání zboží a z trhu vystupují právě uzavřením protipozice. Tento typ obchodů má velký význam pro fungování trhů, protože poskytují dostatečnou likviditu a střetem poptávky a nabídky i určují cenu jednotlivých instrumentů. 4) Přímé termínové obchody jsou takové obchody, které jsou sjednány nyní za předem stanovených a do budoucna neměnných podmínek, ale k jejich realizaci dochází až v budoucnu. Jinými slovy řečeno, prodávající a kupující si domluví množství, termín a cenu zboží, ale nakonec nemusí k fyzickému dodání vůbec dojít. Je to právě možností uzavření protiobchodu, který vyváže účastníka z tohoto obchodu. Přesto závazek protistrany nadále trvá, pokud se také pomocí protiobchodu z transakce nevyváže. Toto je umožněno právě pomocí organizovaného trhu neboli burzy, která mezi obchodníky figuruje jako prostředník. Co určitě není bez zajímavosti, je to, že drtivá většina přímých termínovaných obchodů nekončí fyzickým dodáním zboží. Především spekulační motivy vedou účastníky k realizaci těchto obchodů.11 5) Hedgingové obchody „jsou jednou z nejsilnějších zbraní, které může burza proti tržním rizikům z pohybu cen poskytnout. Na pohyb cen na komoditních trzích působí řada faktorů, které nemůže účastník trhu ovlivnit, například výkyvy v počasí, nadúroda či neúroda, státní subvenční politika. To vše se promítá do nabídky a poptávky.“12 V případě, že je vlivem kupříkladu mimořádně příznivého počasí velmi dobrá úroda. Znamená to pro trhy, že je vyšší nabídka než poptávka a to vede k nižší ceně dané komodity. V takovém případě je situace nepříznivá pro pěstitele, kteří obdrží nižší výkupní cenu. Samozřejmě pokud by tomu bylo naopak a vlivem špatné úrody by byl dané komodity nedostatek, pak by zase byli nespokojeni zpracovatelé, pro které by to znamenalo zvýšené výdaje. „Hedgingové obchody jsou metodou, jak se těmto tržním poruchám, které způsobují tržní nerovnováhu v nabídce a poptávce, bránit a tato rizika minimalizovat. Při použití této metody není cílem vydělat, ale zajistit se proti

11

DĚDIČ, J. Burza cenných papírů a komoditní burza. 1. vyd. Praha: PROSPEKTRUM, 1992. 173 s.

12

Adámek, M. Burzovní obchody poskytují jistotu. Zemědělec.cz [online]. 2008 [cit. 2014-2-15]. Dostupné na WWW: http://zemedelec.cz/burzovni-obchody-poskytuji-jistotou/

16

riziku z pohybu ceny. Podle toho, na které straně účastník v burzovním obchodě stojí, jde o hedging prodejní nebo nákupní.“13 6) Opční obchody jsou svoji jednou vlastností oproti ostatním typům obchodů dosti odlišné. A to tím, že kupující opce si sjednává možnost nikoliv povinnost obchod zrealizovat. V praxi jsou tedy opce využívány rovněž k zajištění podobně jako hedgingové obchody. Jsou to rovněž termínové obchody, kdy se podmínky sjednají dnes, a plnění je odloženo do budoucnosti. Odlišnost je v tom, že až nastane termín plnění, tak se majitel opce může rozhodnout ji uplatnit, nebo ji nechat propadnout. A to především podle toho jakou cenu má podkladové aktivum na spotovém trhu. Pokud je cena na spotovém trhu pro něj výhodnější, tak opci neuplatní, v opačném případě ano. Aby ovšem prodávající opce v případě jejího neuplatnění z takové transakce něco měl, tak se hned na počátku sjednává poplatek za právo uplatnění či propadnutí opce. Tento poplatek je nazýván opční prémií. „V zásadě existují opce kupní (call), nebo prodejní (put), tedy s právem koupit, nebo prodat. V zásadě existují čtyři základní pozice long call (koupě kupní opce s právem koupit za danou cenu podkladové aktivum), short call (prodej kupní opce), long put (nákup prodejní opce) a short put (koupě prodejní opce).“14 „Opce se dělí na evropské a americké. U první z nich může kupující uplatnit opci až v době její splatnosti, zatímco u americké opce kdykoliv od doby sjednání obchodu do data, kdy je opce splatná. Vychází se samozřejmě ze situace na trhu, která musí být výhodná.“15 7) Obchody arbitrážní jsou obchody, jež jsou zaměřeny na těžení z rozdílu kursů téhož zboží na různých místech ( buď na různých burzách, nebo na různých stanovištích téže burzy ), pak lze hovořit o arbitráži místní, nebo z rozdílu termínovaných kontraktů v rámci jedné burzy, a pak se jedná o arbitráž časovou.

13

Adámek, M. Burzovní obchody poskytují jistotu. Zemědělec.cz [online]. 2008 [cit. 2014-2-15]. Dostupné na WWW: http://zemedelec.cz/burzovni-obchody-poskytuji-jistotou/ 14

Redakce Peníze.CZ. Co jsou opce. Peníze.CZ [online]. [cit. 2014-2-15] Dostupné na WWW: http://www.penize.cz/80351-co-jsou-opce

15

Tamtéž

17

Místní arbitráž se provádí tak, že účastník obchodu na jedné burze uzavře obchod a na totéž zboží v opačném právním postavení uzavře obchod i na jiné burze. Časová arbitráž zase spočívá v uzavření dvou obchodů na totéž zboží s různým termínem dodání s opačným právním postavením, přičemž oba uzavřené obchody se zruší protiobchodem.16

1.6 Komoditní indexy Když už bylo popsáno, jaké obchody lze na burzách provádět, bude ještě uvedeno, že komodity lze na burze obchodovat i jinak než samostatně. K tomuto účelu bylo v minulosti vyvinuto mnoho komoditních indexů. Komoditní index je možno charakterizovat jako soubor jednotlivých komodit, které jsou v indexu obsaženy a to tak, že v různých poměrech. Jednotlivé indexy se od sebe liší tím, jaké komodity obsahují a pak také v jakých poměrech jsou tyto komodity obsaženy.

Investování do komoditních indexů má oproti obchodování s jednotlivými komoditami dvě velké výhody. Zaprvé tu, že do nich můžou obchodovat i investoři, kteří nemají dostatek finančních prostředků na to, aby byli schopni diverzifikovat v rámci komodit své portfolio pomocí nákupu jednotlivých aktiv. A zadruhé tu, že právě tím, že jsou indexy různorodým mixem komodit, navíc v různých poměrech, činí tuto investici mnohem více bezpečnou, nežli nákup jednotlivých komodit.

Mnohým obchodníkům také tyto indexy slouží jako benchmark, tedy srovnání pro vyhodnocení výkonnosti jejich vlastních portfolií právě s daným indexem. Jak již bylo řečeno, komoditních indexů byla vytvořena celá řada a tady je uvedeno několik nejvýznamnějších z nich.

16


18

1.6.1 CRB Reuters/Jefferies Jedná se o jeden z nejstarších komoditních indexů na světě, byl založen již roku 1957. Zhruba každých pět let se mění zastoupení komodit v tomto indexu a jejich váhy tak, aby bylo dosaženo aktuálnosti indexu ve vztahu k současné ekonomice. Index momentálně obsahuje 19 komodit, které jsou rozděleny do čtyř skupin. Nejvíce zastoupeny jsou energie a zemědělské plodiny. Dále jsou zastoupeny průmyslové kovy, drahé kovy a hospodářská zvířata. Nejvíce se na výkonu indexu podílí ropa s váhou 23%, zbylé komodity zaujímají váhu od 1% do 6% podle skupiny.17

1.6.2 S&P GSCI Index vyvinutý v roce 1991 společností Goldman Sachs. Posléze byl roku 2007 prodán společnosti Standard and Poors. Největší váhu z celkového počtu 24 komodit, které index obsahuje, mají bezpečně energie. Ropa, topný olej a plyn tvoří dohromady 70% váhy indexu. Zbylých 30% tvoří průmyslové kovy, drahé kovy, obiloviny a zemědělská zvířata.18

1.6.3 Rogers International Commodities Index Tento index byl založen roku 1998 a jeho zakladatelem je Jim Rogers. Jedná se o jeden z největších indexů co do počtu zastoupených komodit, je jich 36. Klade si za cíl efektivně zachytit cenové pohyby surovin, a to nejen v USA, ale po celém světě. Zastoupení komodit a jejich váhy jsou každoročně revidovány a to k prosinci daného roku. Doposud nebylo třeba do indexu výrazněji zasahovat, takže změny byly jen drobného charakteru.19

17

Tyleček, J. Komoditní indexy? Zajímavá investiční alternativa… Peníze.cz [online]. 2009 [cit. 2014-2-18]. Dostupný na WWW: http://www.finance.cz/zpravy/finance/243097-komoditni-indexy-zajimava-investicnialternativa-/ 18

Tyleček, J. Komoditní indexy? Zajímavá investiční alternativa… Peníze.cz [online]. 2009 [cit. 2014-2-18]. Dostupný na WWW: http://www.finance.cz/zpravy/finance/243097-komoditni-indexy-zajimava-investicnialternativa-/ 19

Rogers, Jim. Žhavé komodity – Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. GRADA Publishing, a.s., 2008, 214 s.

19

1.6.4 Dow Jones AIG Commodity Index V tomto indexu nemůže mít žádná komodity váhu nižší než 2%, ale současně nemůže mít váhu vyšší než 15% celku. Navíc žádná ze skupin ( zemědělské plodiny, kovy, energie, …) nesmí zaujímat více než 33% podíl na indexu. Index obsahuje 20 komodit. S ohledem na metodu složení indexu se mohou aktuální váhy měnit v závislosti na cenových změnách na trhu.20

Přestože má index takto striktně nastavená pravidla, tak je celkově poměrně značně nevyvážený. Zapříčiňuje to vysoký 33% podíl energií na tomto indexu. Navíc jak ropa tak zemní plyn představují více než-li 12% podíly na indexu. Obrázek 3: Dow Jones AIG Commodity Index

Zdroj: http://www.seasonalcharts.com/classics_dj_ia.html [online][cit. 2014-1-10]

1.7 Komoditní burzy „Pojem „burza“ se vyvinul historicky jako označení pro zvláštní druh shromáždění, na nichž se uskutečňovala koupě a prodej zboží, které nebylo na trhu fyzicky přítomno, tedy jako označení pro zvláštní druh trhu.“21

20

ROGERS, Jim. Žhavé komodity – Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. GRADA Publishing, a.s., 2008, 207 s. 21


20

Burzy a jejich předchůdci se nezávisle na sobě vyvíjeli na různých místech světa. V podstatě všude tam, kde kvetl obchod a byla potřeba tyto obchody nějakou formou organizovat a usměrňovat. V Evropě to bylo v zemích, kde probíhal čilý obchodní ruch v návaznosti na lodní nákladní dopravu, a to především v Itálii, Belgii, Nizozemí a Anglii.

V dnešní době hrají prim, co se týče komoditních burz, jednoznačně Spojené státy americké, ve kterých se nachází největší a nejdůležitější komoditní burzy. Zde jsou uvedeny nejznámější z nich a to: CBOT ( Chicago Board of Trade ), CME ( Chicago Mercantile Exchange ), NYMEX ( New York Mercantile Exchange ) a NYBOT ( New York Board of Trade ).

Na burzu lze také z ekonomického hlediska nahlížet jako na zvláštní formu trhu, která je charakterizována těmito znaky: 1) zvláštní organizovanost trhu – musí mít příslušnou právnickou osobu 2) osobní omezenost – přístup mají pouze členové burzy, ostatní jejich prostřednictvím 3) předmětná omezenost – okruh zastupitelného a na trh připuštěného zboží 4) pravidelnost opakování obchodu – obchodování má svou pevně stanovenou dobu 5) standardizace obchodních podmínek – sjednocení pravidel pro obchodování 6) podřízenost státnímu dohledu – státní orgány dohlíží nad chodem burzy22

Na burzách se uzavírají především pokud možno co nejvíce standardizované transakce, což vede k eliminaci nutnosti vyjednávání a s ním spojených nejistot, průtahů a nákladů. Burza také slouží jako nástroj k přeměně relativně malých úspor na větší investice do rozvoje a růstu. Burza tedy pomáhá efektivní alokaci zdrojů.23

22

KREJČÍ, I. Význam komoditnej burzy v ekonomike.1. vyd. Bratislava: Veda, 1995. 91 s.

23

DĚDIČ, J. Burza cenných papírů a komoditní burza. 1. vyd. Praha: PROSPEKTRUM, 1992. 106 s

21

Na základě předmětu obchodování lze burzy dělit na jednotlivé druhy burz a těmi jsou:

-

peněžní – předmětem obchodování těchto burz jsou cenné papíry, finanční deriváty a devizy. Řadíme sem i obchody s měnovými páry, které dříve tvořily samostatnou kategorii.

-

zbožové ( komoditní ) – zde spadají burzy, které obchodují se surovinami a kontrakty s nimi svázanými.

-

služeb – předmětem těchto burz jsou služby, jako je třeba prodej lodního prostoru.24

Jelikož pro účely této práce jsou uvažovány především komoditní burzy, tak zde budou uvedeny základní funkce komoditních burz a těmi jsou:

-

informační funkce – burza poskytuje informace všeobecné, tj. o úrodě, stavu zásob, faktorech ovlivňujících poptávku a nabídku, míře inflace, politické situaci apod. A také informace obchodní, tj. o vývoji cen, vývoji burzovního obratu v čase apod.

-

obchodní funkce – burza přivádí na jedno místo v daném čase jak prodávající tak poptávající a realizuje pro ně samotné obchodní transakce.

-

cenotvorná funkce – v současné době je této funkci přikládán největší význam. Střetem poptávky a nabídky po zboží je utvářena rovnovážná cena. A to obchody nejen reálnými, kdy dochází k fyzickému přádání zboží, ale také spekulačními, kde vystupuje velké množství na sobě nezávislých subjektů.25

24

DĚDIČ, J. Burza cenných papírů a komoditní burza. 1. vyd. Praha: PROSPEKTRUM, 1992. 118 s

25

KREJČÍ, I. Význam komoditnej burzy v ekonomike.1. vyd. Bratislava: Veda, 1995. 91 s.

22

2. Obchodování s komoditami V předcházející kapitole byla uvedena teorie komodit, jejich obchodování a také něco málo o komoditních burzách. A tato část práce se bude více posouvat z obecné charakteristiky komoditních obchodů směrem k technickému obchodování, o kterém bude v dalších částech více a více zmiňováno. Než se ale tak stane, tak budou uvedeny výhody a nevýhody investování do komodit.

2.1 Výhody komoditního obchodování Komoditní obchodování má celosvětově spousty zapálených zastánců, kteří na tento typ obchodů nedají dopustit. Ale najde se také spousta těch, kteří již investování do komodit tolik nakloněni nejsou, přesto ale přiznávají komoditám jisté specifické výhody, kterých se dá v určitých situacích dobře využívat. Některé z nich tedy budou uvedeny: 1) Nezávislost cyklů na akciích

Jedním z významných pozitiv komodit je to, že mají jiné cykly než akcie. Tohoto jevu lze dobře využívat, pokud třeba investor, který ve svém portfoliu drží převážně akcie, nakoupí i komodity. Ty pak mohou fungovat jako stabilizátor tohoto portfolia, neboť ceny komodit se do značné míry chovají nezávisle na cenách akcií. Některé druhy komodit dokonce fungují v dobách, kdy akciové trhy padají, jako „bezpečný přístav“. Na základě této vlastnosti komodit tedy lze prohlásit, že komodity by měly být nedílnou součástí každého portfolia, které si klade za cíl být dostatečně diverzifikované. 2) Ochrana před inflací

Další důležitou vlastností komodit je to, že v období rostoucí inflace má jejich hodnota také tendenci růst. Je to samozřejmě dáno tím, že většina komodit jako jsou kovy, energie, zemědělské plodiny, …atd., jsou cenově velmi propojeny s ostatním zbožím. Jako příklad je možno uvést třeba situaci, kdy vlivem zvýšení poptávky po palivech vzroste cena ropy, a to se velmi rychle promítne do navýšení cen dopravců, což vede ke zdražení celé řady dalších

23

produktů a služeb. Provázanost míry inflace s cenou komodit tak ochraňuje reálnou hodnotu investice. 3) Finanční páka

Při určitých typech obchodů s komoditami, jakými jsou třeba futures kontrakty, lze využívat finanční páku. To se projevuje tak, že i pomocí menšího objemu finančních prostředků je možno kontrolovat poměrně velké množství komodity. V praxi to funguje tak, že se při nákupu komodity skládá záloha v určité hodnotě a pomocí této zálohy lze kontrolovat klidně dvacetinásobné množství komodity, než by bylo možné bez použití finanční páky. Pak i malá změna hodnoty komodity, třeba o 0,5%, znamená 10% zisk. Tento princip ovšem funguje i obráceně, takže pokud by se hodnota komodity změnila v investorův neprospěch, pak by následovala stejně velká ztráta. S finanční pákou je tedy třeba nakládat s velkou opatrností, aby se tato zdánlivá výhoda neobrátila proti investorovi. 4) Vysoká volatilita v krátkém období

I toto je jedna z vlastností komodit, která je dvousečná a může obchodníkovi stejně tak pomoci, jako mu přivodit ztrátu. Bude-li uvažována situace, kdy obchodník správně odhadne vývoj trhu s danou komoditou, pak může právě díky vysoké volatilitě ( kolísavosti ) realizovat nemalé zisky ve velmi krátké době. Komoditní trhy jsou obecně více volatelní, než-li trhy akciové. 5) Velikost a nezávislost komoditního trhu

Nespornou výhodou komoditních trhů je jejich velikost. S komoditami je obchodováno v tak velkých objemech, že žádná ze zájmových skupin nedokáže výraznějším způsobem vychýlit cenu komodit jedním či druhým směrem. Toto tvrzení bude samozřejmě platit jen na rozvinutých komoditních burzách, jako jsou třeba již výše zmiňované americké burzy. V případě malých lokálních burz o této výhodě nemůže být řeč. „Další výhodou je fakt, že futures kontrakty mohou být stěží obchodovány na základě "tajných", nepřístupných informací, na rozdíl od akciových trhů. Stěží někdo získá "tajné, interní" informace o počasí v

24

příštím několikaměsíčním období... Provádění obchodů systémem veřejné burzovní dražby zajišťuje velmi průhledné, veřejně kontrolovatelné a férové obchodování.“26

2.2 Nevýhody komoditního obchodování Každá mince má rub i líc a proto je třeba uvést i ty vlastnosti komoditního obchodování, které tento typ obchodování spíše znevýhodňuje oproti jiným alternativním investicím. Jsou to: 1) Vyšší riziko

Obecně je dobře známo, že komodity jsou rizikovější aktiva, než-li nemovitosti, dluhopisy, ale také třeba akcie. Jak již bylo uvedeno, komodity mají vysokou volatilitu a také odhad dalšího vývoje komoditního trhu je úkol velmi nesnadný. Bude-li v případě akcií tvrzeno, že je mnohdy jejich cena tvořena iracionálně, postrádajíc veškerou logiku, pak v případě komodit platí toto tvrzení dvojnásobně. 2) Měnové riziko

Největší komoditní trhy jsou navázány na americký dolar, a proto obchodníci ze zemí s jiným platidlem musí při svých investicích počítat právě i s měnovými pohyby. Bude-li pro obchodníka změna hodnoty dané měny k dolaru příznivá, pak se mu jeho případný zisk ještě znásobí, v opačném případě si k možným ztrátám z komoditních obchodů může připsat ještě ztrátu z pohybu měn. Ať už tak či onak, v každém případě je další proměnná, kterou lze jen stěží předpovědět, další komplikací, se kterou musí obchodník pracovat. 3) Absence pravidelného výnosu

Na rozdíl třeba od akcií postrádají komodity nějakou formu pravidelného výnosu. U akcií je tímto pravidelným výnosem dividenda. Ta se vyplácí v případě, kdy daný podnik dosáhne zisku ze své činnosti a rozhodne se část nebo taky celý tento zisk rozdělit právě pomocí

26

Komodity.cz : elektronický investiční web [online]. [cit. 2014-2-27]. Dostupný na WWW: http://www.komodity.cz/Uvod-do-obchodovani-x2942

25

dividendy mezi své akcionáře. Akcionář tak může kromě růstu hodnoty akcie samotné vydělávat i na tomto pravidelném výnosu. Toto samozřejmě není u komodit možné, jelikož komodita jako taková žádné zisky nevytváří, které by bylo možno rozdělovat. U komodit tedy jejich majitelé můžou těžit pouze z rozdílů cen komodit v době, kdy do trhu vstupují a poté, kdy z trhu vystupují.

2.3 Úvod do obchodování V této subkapitole budou uvedeny základní pojmy, které je třeba při obchodování s komoditami znát. A také základní příkazy, pomocí nichž se vstupuje do trhu a vystupuje z něj.

2.3.1 Studium grafů Jak bude uvedeno dále v této práci, technická analýza vychází ze studia pohybů cen v minulosti. Aby ale mohli obchodníci tyto grafy studovat a správně vyhodnocovat, musí umět v grafech číst. Čtení v grafech naštěstí není bůhví jak složitá záležitost a po seznámení se se základními pojmy to jde poměrně snadno. Při obchodování se používá celá řada různých vyobrazení grafů. V této práci bude užito hlavně grafů čárových. Jak už sám název vypovídá, jedná se o grafy, kde je průběh ceny dané komodity vyobrazen pomocí čáry ( tzv. bar ). Ta, kromě ceny samotné, zachycuje i její vývoj v určitém časovém úseku. To je v podstatě obecná charakteristika cenových grafů jako takových, kdy na ose X je vynesen čas a na ose Y je vynesena cena. Nyní bude uvedena jedna taková čára ( bar ), a také její popis pro lepší pochopení její informační funkce.

26

Obrázek 4: Detailní vyobrazení tzv. bar

Zdroj: vlastní nákres

Na grafu č.1 je možno vidět, že čárový graf je skutečně tvořen mnoha tzv. bary, jako bylo uvedeno na obrázku č. 5. Každý tento bar poskytuje čtyři základní informace o vývoji ceny za dané období: -

open – otevírací cena na trhu na začátku sledovaného časového úseku

-

high – nejvyšší cena, která byla v průběhu sledovaného časového úseku zaznamenána

-

low – nejnižší cena, která byla v průběhu sledovaného časového úseku zaznamenána

-

close – uzavírací cena na trhu na konci sledovaného časového úseku

Toto období lze libovolně volit a existují čárové grafy, kdy jeden bar představuje pěti minutový, hodinový, denní, týdenní nebo taky měsíční časový úsek. Každý obchodník si pro svou strategii volí malinko odlišný typ grafu podle toho, co se mu v minulosti osvědčilo. Obecně je ale možno říci, že grafy s kratšími měřenými intervaly používají obchodníci intradenní ( obchodují v rámci jednoho dne ) a grafy s delšími intervaly volí obchodníci poziční ( drží své pozice přes noc a to někdy i mnoho měsíců ).27

27


27

Graf 1: Čárový graf

Zdroj: MetaTrader, vlastní úprava

Graf č. 1 zobrazuje vývoj ceny měnového páru EUR/USD a to v denním grafu. Co všechno lze tedy vyčíst? Je možno sledovat vývoj ceny od 29. září roku 2009 do 18. listopadu téhož roku ( viz. vodorovná osa x ). Jde dobře vidět, že v první polovině tohoto období rostla cena nahoru a to z počáteční hodnoty 1,4530 USD za 1 EUR až na 1,5060 USD za 1 EUR ( viz. svislá osa y ), což byla maximální hodnota dosažená v rámci sledovaného období, a to konkrétně dne 24. října. Poté následoval pokles ceny s minimem dosaženým dne 3. listopadu na hodnotě 1,4625 USD za 1 EUR. V průběhu dalších dnů cena rostla a v závěru období nastala stagnace vývoje ceny zakončené na hodnotě 1,4960 USD za 1 EUR. V grafu je taktéž zvýrazněný jeden obchodní den a to konkrétně 19. říjen. Lze z něj vyčíst, že otevírací cena tohoto dne byla 1,4895 USD za EUR, nejvýše se měnový pár obchodoval za 1,4980 USD za EUR, nejníže za 1,4825 a uzavírací cena tohoto dne činila 1,4965 USD za EUR. Jak již bylo uvedeno v jiné části této práce, komoditní trhy jsou velmi likvidní a střet nabídky s poptávkou mění ceny dané komodity ve velmi krátkých intervalech. Pokud by byl prezentován třeba pěti minutový graf stejného dne, tudíž 19. října, bylo by možné sledovat vývoj ceny měnového páru EUR/USD v rámci tohoto dne v daleko větším detailu. 28

Principielně by graf vypadal velmi podobně, jen jeden bar by nepředstavoval jeden den, ale pěti minutový interval. Toto byly základní informace a pojmy, které se využívají při čtení grafů. K pochopení všech závislostí a možnosti předvídat budoucí vývoj ceny, to samozřejmě ještě nestačí. Na druhou stranu na základě těchto poznatků už lze z grafů vyčíst, co se obchodovalo, kdy se to obchodovalo a za kolik se to obchodovalo. A to jsou ještě vedle objemů, v jakých se obchodovalo, ty nejdůležitější údaje pro správné čtení v grafech.

2.3.2 Nákup a prodej Čtení grafů již bylo vysvětleno, a proto lze přistoupit k vysvětlení principu nákupu a prodeje komodit, nebo taky jak vstoupit či vystoupit z trhu. Výše již bylo uvedeno, že komodity mají jednu specifickou vlastnost, a to tu, že lze do trhu s komoditami stejně tak vstoupit nákupem komodity, jako jejím prodejem. A jak je možné, že obchodník vstupuje do trhu prodejem komodity, kterou nevlastní? Jednoduše proto, že tuto skutečnost komoditní obchodování umožňuje. Je ale nezbytné tutéž komoditu ve stejném množství později nakoupit a tím se tato pozice vyruší. Pokud by toto obchodník neučinil do FND ( First Notice Day ), byl by povinen kupci fyzicky zboží dodat.

Jsou tedy známy dva způsoby vstupu do trhu, prvním je nákup a obchodník tak spekuluje na růst ceny dané komodity. Otevření takové pozice se říká „long“ pozice a obchodník je tzv. „dlouhý“. Naplní-li se jeho předpoklad a cena komodity skutečně vzroste, realizuje zisk. Druhou možností je prodej a o takové pozici hovoříme jako o „short“ pozici a obchodník je tzv. „krátký“. V tomto případě obchodník předpokládá pokles ceny dané komodity a nákupem za nižší cenu pak realizuje zisk.28

Vstup do trhu nákupem se realizuje pomocí příkazu BUY, dříve se tento příkaz předával brokerovi a ten tento pokyn realizoval. Dnes je již mnohem více časté, že obchodníci obchodují pomocí nejrůznějších online aplikací, které umožňují uskutečňovat obchody ve zcela reálném čase. Zadávají tedy tento pokyn přímo do aplikace a tím realizují nákup. Od 28


29

této chvíle je tedy obchodník vlastníkem tohoto kontraktu a to až do momentu, kdy zadá příkaz SELL, čímž učiní prodej a z trhu tak vystoupí.

Graf 2: Sojové boby BUY/SELL příkazy


Graf číslo 2 zobrazuje vývoj ceny sojových bobů na měsíčním grafu z období od prosince 2007 ( Dec 2007 ) do srpna 2012 ( Aug 2012 ). Obchodník vstoupil do trhu příkazem BUY, tedy do dlouhé pozice, v říjnu 2010. Spekuloval tedy na růst ceny a předpokládal, že pozdějším příkazem SELL vystoupí z trhu se ziskem. Cena sojových bobů byla v době nákupu na hodnotě 1107,45 USD. Z grafu je patrné, že pozdější vývoj dal obchodníkovi zapravdu a cena sojových bobů skutečně rostla. V tomto případě je možno hovořit o velmi prudce rostoucím trhu ( býčím trhu ), který trval od července roku 2010 do ledna roku 2011. V měsíci březnu roku 2011 obchodník usoudil, že býčí trh skončil a příkazem SELL trh opustil. Cena sojových bobů byla v té době na hodnotě 1399,30 USD. Z grafu, potažmo z rozdílů cen při nákupu a prodeji je patrné, že obchodník dosáhl zisku 291,85 USD z každé zakoupené jednotky. Graf číslo 3 je identický jako graf č. 2, s tím rozdílem, že je možno sledovat jiný typ vstupu do trhu a výstupu z něj. Tento obchod začíná příkazem SELL, tedy prodejem a obchodník spekuluje na pokles ceny sojových bobů. K realizaci tohoto příkazu došlo v červenci roku 30

2008 a prodejní cena činila 1516,55 USD. Z dalšího vývoje je patrné, že cena dle předpokladu obchodníka skutečně klesala. V prosinci téhož roku nastal obrat v trendu a obchodník se rozhodl z trhu vystoupit příkazem BUY. V momentě uzavření pozice byla cena stanovena na hodnotě 932,45 USD, což představuje zisk pro obchodníka v hodnotě 584.1 USD z každé jednotky. Z tohoto příkladu je dobře patrné, že na komoditách lze profitovat, ať cena roste nebo klesá. Důležité je jen správně odhadnout cenový trend, kterým se bude daná komodita ubírat.

Graf 3: Sojové boby SELL/BUY příkazy


31

3. Technické obchodování Již bylo uvedeno, že účastníci burzovních obchodů sledují při obchodování s komoditami různé cíle. Tato práce se bude zaobírat obchody realizovanými za spekulačními motivy. Každý obchodník, který vstupuje do trhu ze spekulačních důvodů, provádí analýzu, na základě níž se pokouší predikovat budoucí vývoj na trhu a tím dosáhnout zisku. Jsou dva základní druhy analýzy, které se k těmto účelům používají, a to analýza fundamentální a analýza technická. Někteří obchodníci využívají výhradně pouze jednu z těchto analýz a jiní zase tyto analýzy kombinují. Tato práce se bude dále zaměřovat převážně na technické obchodování, ale je třeba uvést i základní charakteristiku analýzy fundamentální.

3.1 Fundamentální analýza Fundamentální analýza se pomocí sběru nejrůznějších dat, které souvisí se zkoumaným instrumentem a jejich vyhodnocením, snaží o odhad budoucí ceny aktiva. Definovat ji ovšem lze i jinak. „Například jako snaha o nalezení vnitřní hodnoty akcie, či jiného finančního instrumentu. Jedná se o cenu, která odpovídá kapitalizovaným výnosům z daného aktiva a kterou samozřejmě nikdo přesně nezná a není nikde uvedena. Pokud se k ní ale našim odhadem blížíme a ta neodpovídá ceně aktuálně tržní, otevírá se nám prostor k dosažení zisku.“29

Jelikož různých proměnných, které je třeba brát při fundamentální analýze v úvahu, je velké množství, jedná se o časově velmi náročnou záležitost. Také je poměrně složité dojít pomocí této analýzy ke správným výsledkům. Přeci jen fundamentální analýza není o dosazení určitých hodnot do předem daného vzorce, je to spíše o znalosti nejrůznějších souvislostí, umění přiradit jednotlivým zjištěním určitou váhu a v neposlední řadě mít v této oblasti velké zkušenosti. I z těchto důvodů se lidé zabývající fundamentální analýzou snaží více specializovat a zaměřují se na vybraná aktiva. „Pokud chceme obchodovat komodity, je dobré

29

Brychta, J. Fundamentální analýza. Složitá, ale nezbytná. Finance.cz [online]. 2010 [cit. 2014-3-2]. Dostupný na WWW: http://www.finance.cz/zpravy/finance/273472-fundamentalni-analyza-slozita-ale-nezbytna/

32

být si vědomi jejich rozdělení na drahé kovy a na průmyslové a zemědělské komodity. Každá z těchto skupin má totiž tendenci k velmi odlišnému chování.“30

-

průmyslové komodity – patří sem mimo jiné ropa a zemní plyn. Jelikož je nabídka těchto surovin poměrně stabilní, je cena závislá především na poptávce. Ta je v rostoucí ekonomice vyšší a naopak. Protože je hodnota těchto komodit provázána s hospodářským cyklem, jsou označovány jako silně cyklické.

-

zemědělské komodity – jejich cena je naopak určována spíše nabídkou než poptávkou. Poptávka je totiž jen pozvolna rostoucí. A je to celkem zřejmé, lze si těžko představit, že by třeba po kukuřici byla z ničehož nic dvojnásobná poptávka. To nabídka je v tomto případě velmi závislá především na přízni či nepřízni počasí. Z toho je patrné, že odhadnout cenu těchto komodit je úkol nesnadný, protože předvídat počasí s několikaměsíčním předstihem skutečně nelze.

-

drahé kovy – ještě donedávna měly tendenci poměrně věrně kopírovat vývoj USD. To se ale v posledních letech změnilo, protože čím dál tím více obchodníků se v dobách nejistoty na finančních trzích uchýlilo k investicím do drahých kovů a tím byla tato vazba porušena.31

3.2 Technická analýza Technická analýza, řečeno velmi zjednodušeně, se snaží ve vývoji cen v minulosti nalézat určité opakující se prvky, na základě nichž lze předpovídat vývoj cen v budoucnosti. Nebo i trochu jinak. „Technická analýza se používá na předpovídání budoucích cenových pohybů na základě systematického zkoumání, analyzování a vyhodnocování minulých a současných dat. Je používána u všech finančních produktů, včetně cenných papírů, futures a úrokových produktů. Na rozdíl od fundamentální analýzy využívá pouze údaje tvořené trhem, jako je

30

Brychta, J. Fundamentální analýza. Složitá, ale nezbytná. Finance.cz [online]. 2010 [cit. 2014-3-2]. Dostupný na WWW: http://www.finance.cz/zpravy/finance/273472-fundamentalni-analyza-slozita-ale-nezbytna/

31

Tamtéž

33

např. cena, objem, volatilita, množství otevřených kontraktů na trhu, popřípadě mezitržní korelace. Technická analýza se proto nezabývá takovými jevy a skutečnostmi, jako jsou zveřejnění ekonomických dat, sentiment trhu, politická situace, daňová politika státu nebo ekonomické prostředí.“32

Mohlo by být namítnuto, že je holým nesmyslem na základě dat historických předvídat stav budoucí! A přeci se na trzích pohybuje nepřeberné množství obchodníků, kteří mají na technické analýze postaveny celé své obchodní strategie. Z technického obchodování se stala poměrně věda a spousta obchodníků a analytiků přichází se stále novými a „lepšími“ způsoby jak předpovídat budoucí vývoj trhů. Nutno ovšem dodat, že spousta strategií založených výhradně na technické analýze velmi dobře funguje. Lze dokonce říci, že dnes již většina obchodníků využívá tento nástroj, jako nedílnou součást jejich práce při odhadu budoucího vývoje trhů. Předpoklady technické analýzy:

-

Tržní cena akcií je určována pouze střetem nabídky a poptávky po dané akcii.

-

Nabídka a poptávka po akciích je ovlivňována fundamentálními i psychologickými faktory.

-

Akciové kurzy se pohybují v trendech, protože chvíli trvá, než se cena akcie přizpůsobí nové rovnovážné ceně.

-

Změna trendu způsobí posun nabídky nebo poptávky.

-

Změny trendu se odhalí pomocí studia historických cen a objemů obchodů.

-

Grafické formace se pravidelně opakují, a proto umožňují prognózy budoucího vývoje kurzu.33

32

HARTMAN, Ondřej. Jak se stát Forexovým obchodníkem. Naučte se vydělávat na měnových trzích. Praha : FXstreet.cz, 2009. 73 s. 33

MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů 2. Aktualizované a rozšířené vydání Praha: Ekopress, 2011. 42 s.

34

3.2.1 Dowova teorie Dowova teorie je společnou prací tří mužů a to Charlese Dowa, Williama Hamiltona a Roberta Rhea. Tato práce položila základy moderní technické analýze. Charles Dow působil jako editor známého deníku Wall Street Journal a také objevil Dow Jones Average, což je světoznámý tržní akciový průměr. Dow tento akciový průměr sestrojil na základě poznatku, že většina akcií má tendenci se pohybovat společně buď nahoru či dolů. Použil tedy pro svůj výpočet několik akcií, respektive jejich ceny a ty zprůměroval do jediné hodnoty, která odrážela vývoj celého trhu. Zkoumáním změn této hodnoty dospěl Dow ke zjištění, že k pohybům cen akcií dochází dříve, než se k obchodníkům dostanou zprávy, které by teoreticky měly tuto změnu zapříčinit. Toto zjištění pak Dow aplikoval při předvídání změn v reálné ekonomice a také při obchodování s akciemi. Pánové Hamilton a Rhea byli spisovatelé, kteří se podíleli na formulaci Dowovy teorie v té podobě, jak ji známe dnes.34

Dowova teorie obsahuje 6 základních předpokladů: 1. V hodnotě akciových indexů jsou obsaženy všechny relevantní informace – tento předpoklad je totožný s hlavním předpokladem technické analýzy. Dow se soustředil především na dva indexy, které koncem 19. století vytvořil, Dow Jones Industrial Average a Dow Jones Rail Average. Dow uváděl, že trhy nedokážou předvídat zemětřesení nebo jiné živelné katastrofy, ale jen pravděpodobnost jejich výskytu, což je však již zahrnuto v ceně indexů. 2. Trh se skládá ze tří trendů – dle Dowa můžeme z časového hlediska rozlišit trend primární, sekundární a terciární. Primárním trendem rozumíme dlouhotrvající vzestupné či sestupné kolísání, které trvá déle než jeden rok. Pro sekundární trend je charakteristické trvání od tří týdnů do tří měsíců a jedná se v podstatě o korekci trendu primárního. Terciární trend je charakterizován obdobím kratším než-li tři týdny a jedná se o krátkodobé výkyvy kurzu akcií. Tento trend je těžší identifikovat v porovnání s ostatními trendy.

34

Doležalová, P. Technická analýza II (Dow teorie) – ze seriálu ŠKOLA INVESTORA. Kurzy.cz [online]. 2004 [cit. 2014-3-4]. Dostupný na WWW: http://zpravy.kurzy.cz/86208-technicka-analyza-ii-dow-teorie-ze-serialu-skolainvestora/

35

3. Primární trend je složen ze tří fází – jedná se o fázi akumulační, veřejné participace a distribuční. V akumulační fázi vstupují do trhu velcí dobře informovaní investoři. Tito dokáží posoudit, zda již trh vstřebal všechny negativní informace a je tedy předpoklad k růstu. Ve fázi veřejné participace do trhu vstupují menší investoři, kteří sledují trend a nechávají se jím vést. A také široká veřejnost, mezi kterou se dostaly zprávy o rostoucím trhu. Konečnou fází trendu je distribuce, kdy ti, kteří trend začali, vystupují z trhu. V této fázi dochází již jen k malému růstu. 4. Indexy se musí vzájemně potvrdit – Dow říká, že signál začátku trendu se vytváří až tehdy, kdy oba jím zkonstruované indexy ( průmyslný a železniční ) vytvoří nákupní či prodejní signál. Tímto signálem rozuměl nárust/pokles nad úroveň maxima/minima předcházejícího sekundárního trendu. Dle Dowa, čím kratší je doba mezi vytvořením signálů z obou indexů, tím silnější je potvrzení nového trendu. 5. Objem musí potvrdit trend – objem realizovaných obchodů Dow považoval za důležitý faktor potvrzení cenových signálů. V rostoucím trendu ( býčí trh ) by měl objem obchodů také růst při rostoucích cenách akcií a klesat při klesajících cenách. V klesajícím trendu ( medvědí trh ) samozřejmě přesně naopak. 6. Trend trvá do té doby, dokud se nevytvoří definitivní signál jeho obratu – dle Dowa se trendy střídají, to znamená, že vznikem signálu k býčímu trendu končí trend medvědí a naopak.35

Přestože je Dowova teorie stará již více než sto let, stále je považována za základní teoretické východisko pro moderní technickou analýzu. Technická analýza samozřejmě od té doby doznala mnoha změn, které jsou asi nejvíce patrné v posledních desetiletích. S rozvojem počítačové techniky dostali analytici do rukou mocnou zbraň a dnešní software umožňuje vyhodnocovat historická data nespočtem různých nástrojů a metod.

35

MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů 2. Aktualizované a rozšířené vydání Praha: Ekopress, 2011. 62 s.

36

3.2.2 Býčí a medvědí trhy Z toho, co bylo doposud uvedeno o technické analýze a pak také o Dowově teorii, je patrné, že aby mohl být obchodník na trhu úspěšný, je třeba odhadnout cenový trend. Existuje mezi technickými obchodníky také jedno velmi často používané úsloví „Trend is your friend“ neboli „Trend je tvůj přítel“.

Přes veškerou složitost všech možných obchodních operací se na finančních trzích setkáváme jen se dvěma faktory, které ovlivňují cenu a to – kupující a prodávající. V tržní terminologii se označují jako býci a medvědi, neboli bulls and bears. Býk je účastník trhu, který věří, že trh nebo cena konkrétního aktiva poroste. Medvěd naopak věří v pokles trhu jako celku, nebo ceny některého finančního nástroje. Podle toho, kterých účastníků je na trhu více, označujeme daný trh jako býčí či medvědí.36

Býčí trh je ten, ve kterém ceny rostou, nebo se očekává jejich růst. Převládá na něm optimizmus, široká veřejnost je ochotná se podílet na předpokládaném růstu a často vede ke spekulativním bublinám, které posléze splasknou a vytvoří se trh medvědí.37

Pro medvědí trh je charakteristická pesimistická nálada, nikdo se do trhu moc nežene a většina účastníků má obavy o hodnotu své investice. Často se snaží z tohoto trhu co nejrychleji vystoupit, což vede k ještě většímu propadu trhu. Obecně lze říci, že růst nebo pokles o více než 20% je benchmarkem pro označení býčího, či medvědího trhu.38

A proč právě označení býci a medvědi? Tato zvířata byla k tomuto označení použita zaprvé kvůli tomu, že se jedná o silná a majestátná stvoření a také kvůli způsobu útoku, který používají. Býk charakterizuje rostoucí trh proto, že vede svůj útok od spodu směrem nahoru, když nabere svého protivníka na rohy. Medvěd se zase naopak při útoku staví na zadní nohy a vede svůj úder tlapou ze shora směrem dolů, a proto charakterizuje klesající trh.

36

Šaro, Peter. Trhové sily alebo medvěď versus býk. Finance.sk [online]. 2010 [cit. 2014-3-13]. Dostupný na WWW: http://www.finance.sk/spravy/finance/34598-trhove-sily-alebo-medved-versus-byk/ 37

Tamtéž

38

Tamtéž

37

Obrázek 5: Býčí a medvědí trend

Zdroj: vlastní nákres

3.2.3 Metody technické analýzy Technická analýza se provádí pomocí mnoha metod, tyto metody se dají shrnout do tří základních skupin:

-

vyhodnocování trendů

-

zkoumání grafů

-

zkoumání klouzavých průměrů a indikátorů

3.2.4 Analýza grafických formací Tato metoda se pomocí “čtení grafů“ snaží předpovídat budoucí vývoj ceny. Aby toto bylo možné, tak pracuje s tezí, že existují grafické formace, které se navíc pravidelně opakují. Tato metoda se zaměřuje primárně na trhy, na kterých probíhá průběžné obchodování, a kde se cena i objem obchodů mění kontinuálně v průběhu celého dne. Grafické formace jsou technickou analýzou kvantifikovány a převáděny na indikátory, z těch je pak možno předvídat hodnotu aktiva. Existuje celá řada indikátorů a velmi se liší jejich rozlišovací schopnost. Spolehlivost předpovědi se zvyšuje s délkou trvání formace.39

39

VÍŠKOVÁ, H. Technická analýza akcií. Praha: HZ Systém, spol. s.r.o. (Editio), 1997, 17 s.

38

3.2.4.1 Reverzní grafické formace Reverzní formace jsou takové, kdy se zásadně mění trend ceny aktiva. Růst ceny je vystřídán poklesem a naopak klesající cena se otočí a začne růst.40 Vrchol a dno Jedná se o základní grafickou formaci, která většinou vzniká v krátkém časovém úseku. Vrchol vzniká, když je cena vyšší, než bylo maximum předchozího dne, ale nakonec uzavře obchodní den pod touto hranicí. Současně musí být podpořen vysokými objemy obchodů bez větších výkyvů.41

Dno vzniká pro změnu tehdy, pokud cena klesne pod minimum předchozího dne a nakonec uzavře nad touto hranicí. Obrázek 6: Vrchol a dno

Zdroj: vlastní nákres podle VÍŠKOVÁ, H. Technická analýza akcií. Praha: HZ Systém, spol. s.r.o. (Editio), 1997, 17 s.

Dvojitý a trojitý vrchol, dno Tato grafická formace je opět variací vrcholu či dna. Jedná se v podstatě o dva ( tři ) za sebou jdoucí shodné vrcholy či dna. Objemy obchodů po prvním maximu či minimu klesají, 40 41

VÍŠKOVÁ, H. Technická analýza akcií. Praha: HZ Systém, spol. s.r.o. (Editio), 1997, 17 s. Tamtéž

39

respektive stoupají. Od okamžiku utvoření grafické formace bude cena pokračovat ve změněném trendu minimálně o rozdíl mezi vrcholy a dny téže formace.42 Obrázek 7: Dvojitý vrchol, dno


Vzestupný trojúhelník, sestupný trojúhelník

Při vzestupném trojúhelníku se cena pohybuje mezi vodorovnou horní linií a rostoucí dolní linií. Tomu je tak díky střetu rostoucí poptávky a s pevně usazenou nabídkou. Po uspokojení nabídky dojde k prolomení horní linie a cena pádí vzhůru. Roste i do té doby skomírající objem obchodů. Průběh této formace trvá optimálně jeden až tři měsíce.43

42


43


40

Obrázek 8: Vzestupný a sestupný trojúhelník


Vzestupný a sestupný klín

Tyto grafické formace se velmi podobají formacím vzestupný a sestupný trojúhelník. Také je ohraničují dvě linie, ale v tomto případě obě směřují buďto nahoru při sestupném klínu, anebo dolů při vzestupném klínu. I objemy obchodů mají velmi podobný průběh jako v případě trojúhelníků. Jedná se o poměrně častou formaci.44 Obrázek 9: Vzestupný a sestupný klín


44


41

3.2.4.2 Konsolidační grafické formace Konsolidací se rozumí krátkodobé přerušení dlouhodobého trendu a to sice horizontálním pohybem ceny. Některé z těchto grafických formací budou níže opět názorně vyobrazeny. Vlajky

Tato formace se zpravidla vyskytuje v polovině dlouhodobého trendu. Pomocí vlajky dochází ke korekci dosavadního vývoje. Formace je vymezena pomocí dvou rovnoběžných linií, které jsou buď mírně klesající v případě klesající vlajky, nebo mírně rostoucí v případě rostoucí vlajky. Tato formace je doprovázena výrazným poklesem objemů obchodů a po jejím ukončení se objemy opětovně výrazně zvyšují.45

Obrázek 10: Klesající a rostoucí vlajka


45


42

Praporky

Formace podobná vlajkám. Ovšem linie, které tuto formaci ohraničují nejsou vodorovné, nýbrž se sbíhají. V rostoucím trendu směřuje praporek směrem dolů a v klesajícím vlaje vzhůru.46

Obrázek 11: Praporky


3.2.4.3 Mezery Mezera vzniká při prudkém vývoji ceny, kdy minimum následujícího dne je vyšší než maximum dne předcházejícího. Mezi těmito dvěma hodnotami nedochází k realizaci žádného obchodu. Za mezeru se považuje jen výraznější cenový skok, malé mezery se neberou v potaz.47 Běžná mezera Tato mezera se objevuje při postranním pohybu ceny, který konsoliduje rostoucí či klesající trend a objemy obchodů jsou nízké. Situace, kdy se kurz nachází delší dobu v určitém rozpětí,

46


47


43

je poměrně běžná a právě zde dochází ke vzniku mezer. Význam takovéto mezery je nevelký a je spjat s nízkou likviditou na trhu.48

Obrázek 12: Běžné mezery


3.2.4.4 Trendy a trendové linie Technická analýza rozlišuje tři základní typy trendů: rostoucí, horizontální a klesající. Pro rozlišení je užívána monotonie posloupností lokálních maxim a minim.49 Trend

V rostoucím trendu postupně dochází ke zvyšování maxim a minim, přičemž hodnota aktiva osciluje kolem rostoucí linie. Trendy se z časového hlediska rozdělují na krátkodobé do tří měsíců, střednědobé s délkou trvání tři až šest měsíců a dlouhodobé trvající déle než šest měsíců.50

48


49


50


44

Obrázek 13: Rostoucí a horizontální trend


Trendová linie

Tato linie spojuje lokální minima, při vzestupné linii, resp. lokální maxima, při sestupné linii. Linii lze považovat za prolomenou, pakliže je překročena o více než 3%, nebo pokud trvá překročení déle než dva dny.51

Obrázek 14: Trendové linie


51


45

3.2.4.5 Podpora a odpor Podpora a odpor jsou bariéry, které se vytváří na trhu a jsou tvořeny střetem nabídky a poptávky. O podpoře lze hovořit v případě, kdy se cena opakovaně odrazila od pomyslné bariéry a to právě díky tomu, že poptávka po daném aktivu je na této úrovni dostatečně vysoká k tomu, aby se cenový pád zastavil. „Dochází k ní nejčastěji na lokálních minimech při korekcích hlavního trendu“.52 O odporu lze naopak hovořit tehdy, pokud je cena opakovaně srážena od určité cenové hladiny. V tento moment dochází k navýšení nabídky na trhu a tím poklesu ceny. Úroveň podpory a odporu

Je taková cenová hladina, která dočasně vytváří konstantní hranici pohybu ceny. U sestupném trendu je úroveň odporu stálá a úroveň podpory je nakonec proražena.53

Obrázek 15: Podpora a odpor


52


53


46

3.2.5 Technické indikátory Indikátory hodnotí cenu na základě aktuálních i historických dat a pomocí matematických nástrojů se ji pokouší transformovat do grafické podoby. „Význam indikátorů je tedy v nové interpretaci ceny do obrazové podoby, na základě které hledáme možné zvraty v cenové křivce nebo vstupní a výstupní signály.“54 Velkou výhodou těchto nástrojů je díky grafickému zobrazení jejich přehlednost a i pro méně zkušené obchodníky snadná pochopitelnost.

3.2.5.1 Klouzavé průměry Klouzavý průměr je jedním z nejstarších a současně základních indikátorů technické analýzy. Význam klouzavého průměru spočívá v jeho vyhodnocení býčí nebo medvědí nálady trhu. Ukazuje průměrnou cenu instrumentu za určité časové období. Jak se cena instrumentu v čase mění, klouzavý průměr se také mění, neboli roste či klesá.55 Jinými slovy klouzavý průměr vyhlazuje prudké výkyvy cen a identifikuje trend.

Z hlediska konstrukce je možné rozlišit několik druhů klouzavých průměrů: 1) Jednoduchý klouzavý průměr ( SMA )

Jeden z nejpoužívanějších typů klouzavých průměrů a přitom jde o klasický aritmetický průměr posledních pozorování. Jednoduchý klouzavý průměr = (P1 + P2 + ……+ Pn)/n [3.1] „U jednoduchého klouzavého průměru, jak vyplývá z výše uvedeného matematického vztahu, je všem hodnotám přiřazena stejná váha neboli důležitost. Z toho pak může vyplývat i určitý problém v interpretaci jednoduchého klouzavého průměru, pokud máme významné signály na počátku a na konci našeho časového úseku, který právě hodnotíme.“56

54

Holinka, M. Technické indikátory. Forex Friends [online]. 2011. [cit. 2014-3-29]. Dostupný na WWW: http://www.forexfriends.cz/3-109-forexacademy-.aspx

55

Tupý, J. Kouzla technické analýzy: Klouzavý průměr. Investujeme.cz [online]. 2008. [cit. 2014-3-30]. Dostupný na WWW: http://www.investujeme.cz/kouzla-technicke-analyzy-klouzavy-prumer/ 56 Tamtéž

47

2) Vážený klouzavý průměr ( WMA )

Dalším typem klouzavého průměru je vážený klouzavý průměr. Od předchozího se liší v tom, že nemají všechny hodnoty stejnou váhu. Novějším hodnotám je přiřazena větší váha než hodnotám starším.57 3) Exponenciální klouzavý průměr ( EMA )

Exponenciální klouzavý průměr je vážený klouzavý průměr, kde novějším hodnotám se přiřazují větší váhy a váhy se pohybují exponenciálně. Existuje zde mnoho způsobů výpočtu, jeden z nich je následující: EMA = dnešní hodnota akciového kursu * ep + včerejší hodnota EMA * (1 – ep) [3.2], kde „ep“ je exp. procento a rovná se 2/(n + 1) a „n“ je perioda klouzavého průměru.58 4) Variabilní klouzavý průměr ( VMA ) „Variabilní klouzavý průměr je speciálním případem exponenciálního. Přidává k němu dvě vyrovnávací konstanty podle volatility ceny. Jeho výhodou je, že v období vysoké volatility se stává citlivějším a dává signály ve větší míře a rychleji. Naopak v okamžicích stability cen se stává klouzavý průměr méně citlivý.“59

3.2.5.2 Pásmová analýza – obálky Pásmová analýza vychází z klouzavých průměrů. Kalkuluje tři křivky: klouzavý průměr ceny akcie, vrchní a spodní hranici pásma. Šířky pásma od klouzavého průměru mohou být konstantní nebo taky proměnlivé. Jaké budou, ovlivňuje volatilita ceny.60

57

Kolektiv českých investorů. Technické indikátory: Klouzavé průměry. Daytrade.cz [online]. [cit. 2014-4-1]. Dostupný na WWW: http://daytrade.cz/klouzave-prumery/ 58 Patria: investiční web [online]. Praha Patria. [cit. 2014-4-1]. Dostupný na WWW: http://www.patria.cz/slovnik/391/klouzavy-prumer---exponencialni.html 59

PODHAJSKÝ, P., NESNÍDAL, T. Obchodování na komoditních trzích: průvodce spekulanta, 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007, 85 s. 60


48

Známy jsou tři základní pásma: 1) Procentní – jedná se o základní formu pásmové analýzy. Vyznačuje se konstantní šířkou pásma, takže vůbec nezohledňuje volatilitu ceny dané akcie. V období velkých cenových výkyvů tedy dává spoustu nákupních, resp. prodejních signálů ( pásmo je příliš úzké ). Naopak v období relativně stabilních cen dává signálů málo ( pásmo je příliš široké ). 2) Bollingerovo (BB) – toto pásmo odstraňuje největší nevýhodu pásma procentního, tedy jeho konstantní šířku. Šířka pásma je proměnlivá ve vztahu k volatilitě akcií a lze ji ovlivňovat zadáním násobku směrodatných odchylek. Pro konstrukci tohoto druhu pásma může být zvolen jakýkoliv typ klouzavého průměru. Sám autor indikátoru však doporučuje použití jednoduchého klouzavého průměru. 3) Pásy klouzavých průměrů (MAB) – šířka pásma není konstantní, ale je závislá na volatilitě klouzavého průměru. Jedná se tedy o jakousi střední cestu mezi předchozími indikátory.61

3.2.5.3 Oscilátory Oscilátory patří mezi další velmi dobré nástroje pro práci obchodníka. Oscilátorů je celá řada, které plní podobnou funkci. Zaznamenávají aktuální nasycenost či nenasycenost trhu. „Oproti klouzavým průměrům jsou oscilátory vždy složené z rozdílu, nebo podílu dvou základních indikátorů. Právě proto je střední hodnota, kolem které se tyto indikátory nejčastěji pohybují, 0, 50, nebo 1. Komplexnější pojetí oscilátorů oproti jednoduchým klouzavým průměrům by mělo zajistit spolehlivější odhad síly trendu a velikosti odchylky od něj.“62

61


62

Patria: investiční web [online]. Praha Patria, 2010 [cit. 2014-4-1]. Dostupný na WWW: http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1673184/technicka-analyza-oscilatory-jako-komplexnejsi-indikatory-nezklouzave-prumery.html

49

Mezi nejčastěji používané oscilátory patří: 1) Moving Average Convergence/Divergence ( MACD ) – jeden ze základních technických trendových indikátorů. Tento indikátor, který sleduje sbíhavost a rozbíhavost klouzavých průměrů, byl vyvinut v roce 1960 Geraldem Appelem. Je zkonstruován na základě tří klouzavých exponenciálních průměrů. Rozdíl mezi prvními dvěma exponenciálními klouzavými průměry ( EMA ) s délkou 12 období a 26 období tvoří indikátor MACD.63 2) Momentum ( MOM ) – vynálezcem tohoto indikátoru je slavný obchodník Welles Wilder. Měří sílu a rychlost trendu. Pokud sílí momentum, pak nabírá trend na síle. V případě slábnoucího momenta „dochází dech“ i trendu a lze očekávat jeho konec, korekci, nebo otočení trendu. Výhodou tohoto indikátoru je, že dokáže předvídat možnou změnu trendu s dostatečným předstihem.64 3) Stochastic – „porovnává zavírací cenu měnového páru relativně vůči cenovému rozpětí v dané časové periodě. Zjednodušeně řečeno Stochastic ukazuje, kdy má trh tendenci k obratu. Je funkční tak jako jiné další oscilátory především v trhu, který se pohybuje v range do strany.“65 4) Index relativní síly ( RSI ) – za autora tohoto indikátoru je opět považovaný Welles Wilder, který RSI vytvořil jako způsob měření síly v trhu. Tento indikátor pracuje s oblastí o rozsahu 0 – 100. Primárním cílem indikátoru je měřit, kdy je trh překoupen či přeprodán. Trh je překoupený, když se křivka RSI pohybuje nad hodnotou 80, a naopak přeprodaný, pokud je křivka pod hodnotou 20.66

63

Tupý, J. MACD: Téměř „svatý grál“. Investujeme.cz [online]. 2008 [cit. 2014-4-2]. Dostupný na WWW: http://www.investujeme.cz/macd-temer-svaty-gral/ 64

Nesnídal, T. Zachyťte ten správný moment: indikátor Momentum. Finančník.cz [online]. 2005 [cit.2014-4-2]. Dostupný na WWW: http://www.financnik.cz/komodity/findikatory/indikator-momentum.html 65

Hartman, O. Technická analýza: indikátory Stochastic a %R. Investičníweb.cz [online]. 2009 [cit. 2014-4-2]. Dostupný na WWW: http://www.investicniweb.cz/univerzita/2009/8/28/technicka-analyza-indikatorystochastic-r/ 66

Nesnídal, T. RSI – silný nástroj k bohatým ziskům. Měšec.cz [online]. 2005 [cit. 2014-4-2]. Dostupný na WWW: http://trhy.mesec.cz/clanky/rsi-silny-nastroj-k-bohatym-ziskum/

50

3.3 Obchodování v praxi Až do této chvíle jsem uváděl věci týkající se investování do komodit tak nějak v teoretickém znění. Poté co jsem objasnil, co to vlastně jsou komodity a jak je lze charakterizovat. Na jakých trzích je s nimi možno obchodovat, jaké k tomu slouží nástroje, …atd. Lze pokročit dále. V této části práce jsem přistoupil k praktickému ověření toho, co tu doposud bylo uvedeno. Nutno dodat, že jsem donedávna s praktickým obchodováním neměl žádné větší zkušenosti. Jak jsem již uváděl dříve, jsou dva základní přístupy k analýze obchodování. Analýza fundamentální a analýza technická. Z důvodu mimořádné náročnosti analýzy fundamentální ( je třeba prakticky celý tým lidí, kteří jsou schopni rozklíčovat a správně interpretovat veškeré dění s danou komoditou související ), jsem ve své praktické části používal výhradně analýzu technickou, která se pro jednotlivé obchodníky lépe hodí, tím spíše jedná-li se o obchodníka méně zkušeného, jakým jsem i já. Neobchodoval jsem s reálnými finančními prostředky, to by také nemuselo dopadnout úplně nejlépe, proto jsem využil dnešních možností, kdy celá řada brokerských společností nabízí takzvané demo účty, kde lze obchodovat ve zcela reálném prostředí jen s fiktivním účtem. Tím jsem se vyvaroval možné finanční újmy a mohl jsem si vyzkoušet různé technické formace v libovolném počtu transakcí.

K mému účelu jsem použil demo účet na platformě MetaTrader FIX od společnosti X-Trade Brokers a.s. a pomocí této platformy jsem si prakticky ověřoval, nakolik je investování do komodit výhodné či naopak nevýhodné, případně za jakých okolností. Základním pravidlem, kterým jsem se při svém obchodování řídil, bylo to, že jsem vstupoval do pozice pouze tehdy, když jsem obdržel od technického ukazatele jednoznačný signál. Jedině tak jsem si mohl skutečně ověřit úspěšnost jednotlivých technických ukazatelů.

V současné době jsou k dispozici desítky nejrůznějších grafických formací a technických indikátorů, pomocí nichž lze realizovat obchody a nastavovat si obchodní strategie. Technické ukazatele se od sebe velmi liší a jsou založeny na rozlišných přístupech, pomocí nichž se snaží predikovat budoucí vývoj trhu. Proto by si i každý obchodník měl z počátku odzkoušet co možná nejvíce technických ukazatelů a pak si pro své obchody zvolit ten, který mu po 51

všech stránkách nejvíce vyhovuje. Při studiu literatury zabývající se tématikou obchodování na finančních trzích jsem narazil na obchodníky, kteří obchodují na základě zcela obyčejných grafických formací a také na ty obchodníky, kteří dávají přednost složitějším technickým nástrojům typu technických indikátorů. I z toho je patrné, že neexistuje jeden univerzální nástroj, který by všem fungoval, a všichni by ho používali. Každý obchodník si na základě své vlastní individuality musí najít svou cestu, po které se vydá.

Já se rozhodl pro své obchody nejdříve využít některé z grafických formací a posléze odzkoušet i složitější matematické technické indikátory.

3.3.1 Obchodování s využitím supportu a rezistence První obchody jsem tedy realizoval s pomocí základních grafických formací a to sice supportu ( podpory ) a rezistence ( odporu ). Na základě teoretických znalostí jsem čekal, až se tato formace vytvoří. Formace tohoto typu se mi ukázala v období mezi 15. a 28. březnem 2012 na ropě Brent viz. graf 4. Graf 4: Znázornění podpory a odporu na ropě

Zdroj: MetaTrader FIX, vlastní úprava

Na grafu lze, v již výše zmiňovaném období, dobře vidět čtyři výrazné příležitosti k obchodu. První příležitost se naskytla s vytvořením prvního supportu. Důležité v těchto chvílích je počkat na moment, kdy lze s vysokou pravděpodobností předpokládat, že se trh rozhodl pro 52

jednu z variant. A to buď proražení, nebo odražení. V případě prvního supportu jsem takový signál dostal prvně 16.3.2012, kdy cena vyrazila prudce vzhůru a já tak nabyl přesvědčení, že se trh rozhodl pro variantu odražení a mělo by tak dojít k výraznějšímu růstu ceny.

Cenový vývoj v dalších hodinách mi dal za pravdu a trh se opravdu vydal prudce vzhůru. Ukázalo se tedy, že se v tomto případě nejednalo o falešný signál, ale o typické odražení ceny od podpory.

U každého obchodu je ovšem důležité nejen to za jakých podmínek do trhu vstoupit, ale také to, kdy z něj vystoupit. Já si stanovil, že budu opět respektovat takzvané S/R body, což znamená, že jsem vystoupil z trhu v momentě, kdy bar ( čára ) zakončil close níže, než bar předešlý. V tomto případě to znamenalo vystoupení z trhu po pěti hodinách a rozdíl v nákupní a prodejní ceně tvořil 1,40 dolaru za barel, což pro mě při drženém množství 1 lotu znamenalo zisk ve výši 21.064 Kč.

Z grafu 4 lze dále vyčíst, že jakmile dosáhla cena svého vrcholu tak nastala stagnace vývoje ceny a utvořila se bariéra odporu ( rezistance ), kterou šlo opětovně využít ke vstupu do trhu. Tato rezistence nebyla prolomena a došlo k odražení, takže by se do trhu vstupovalo prodejem.

V grafu jsem takto označil ještě další dva S/R body, které se daly při podobném postupu využít k ziskovým obchodům.

S pomocí ukazatele support a rezistence jsem celkově realizoval deset transakcí na ropě a deset na zlatě s proměnlivou úspěšností. Ukázalo se mi, že zdaleka ne ve všech případech, kdy se podobná formace vytvořila, jsem zakončil transakci ziskem. Otázkou může být nakolik je to dáno úspěšností formace jako takové a nakolik moji schopností správně formaci posoudit a rozpoznat. Přikládám tabulku, která znázorňuje úspěšnost jednotlivých transakcí a celkový výsledek.

53

Tabulka 1: Výsledky obchodů za použití S/R bariéry

komodita

ropa

zlato

1. obchod

1219

-4587

2. obchod

5575

-6541

3. obchod

-14534

2547

4. obchod

3682

8542

5. obchod

-1269

-3875

6. obchod

-5210

-3632

7. obchod

4293

4213

8. obchod

21064

-6432

9. obchod

-7460

-7321

10. obchod

-10642

3986

Celkem zisk/ztráta

-3282

-13100

Zdroj: vlastní vyobrazení

V této, ale i ve všech ostatních tabulkách této kapitoly, jsou údaje uváděny následovně. Obchody jsou seřazeny v tom pořadí, v jakém byly uskutečněny. Hodnoty jsou vyjádřeny v českých korunách a vždy je také uvedena komodita, která byla pro dané obchody použita.

Na základě výsledků z tabulky 1 jsem si uvědomil, že nemůžu obchodovat bez toho, aniž bych si dopředu omezil maximální ztráty. Několikrát se mi stalo, že pokud bych včas nevystoupil z trhu, tak bych realizoval obrovské ztráty. Základním takovým nástrojem pro zastavení ztrát je stop – loss. Ten jsem pak při dalších obchodech bez výjimky používal.

K supportům a rezistencím bych ještě rád dodal, že se mi na této grafické formaci relativně často tvořily takzvané falešné průlomy či falešná odražení. Byly to takové případy, kdy jsem třeba obdržel silný signál o odražení ceny od S/R bariéry a já v takový moment do trhu vstoupil. Záhy se ovšem ukázalo, že se jednalo o falešné odražení a trh se otočil a bariéru naopak prorazil. Právě při takto ztrátových obchodech jsem si uvědomil důležitost stop – lossu a umění přijímat malé ztráty. Bez tohoto nástroje může být obchodník, při nepříznivém vývoji ceny, vystaven nekontrolovatelným ztrátám.

Jeden takovýto případ je dobře vidět na následujícím grafu 5. Trh nejprve S/R úroveň falešně prorazil a po krátkém poklesu ceny se trh otočil a začal růst. 54

Graf 5: Falešné proražení S/R úrovně na zlatě


3.3.2 Obchodování s využitím dvojitého vrcholu či dvojitého dna Další strategii, kterou jsem ve své práci vyzkoušel, je formace s názvem dvojitý vrchol ( double top ) a také dvojité dno ( double bottom ). Tato formace je známa a také obchodníky často vyhledávána, pro její relativní spolehlivost s výrazným potenciálem zisku a omezenou mírou rizika.

Já při svém obchodování na základě této formace vycházel z předpokladu, že pokud se vytvořil vrchol či dno a následující vrchol či dno nepřekonal předchozí maximum, tak lze očekávat otočení cenového vývoje a já v tento moment můžu vstoupit do trhu. Graf č. 6 zobrazuje vývoj ceny cukru od 6. října do 25. listopadu roku 2011. Je z něj dobře patrné, že na začátku tohoto období byl trh v silně rostoucím trendu, nebo taky jinak řečeno býčím trendu. V období kolem 16. října však došlo k vyčerpání trendu a utvořilo se nové maximum, které bylo poté korigováno. Následoval další růst ceny a bylo jen otázkou, zda bude nově vytvořené maximum proraženo či se cena odrazí. Další průběh obchodování ukázal, že přestože se trh pokoušel o proražení předchozího maxima tak se tak nestalo a trh se

55

otočil směrem dolů. Trh tedy vytvořil S/R bariéru a tím se mi potvrdil vznik formace dvojitého vrcholu.

Graf 6: Strategie dvojitého vrcholu


Na tomto příkladu je dobře patrné vytvoření dvojitého vrcholu, po kterém následoval obrat trendu a pro mě se tak vytvořila příležitost pro vstup do trhu. Učinil jsem tak 19. října prodejem 1 lotu ICE SUGAR ( cukr ) a jak lze vidět na grafu č. 7, formace dvojitého vrcholu byla opět úspěšná.

56

Graf 7: Průběh obchodu na ICE SUGAR


Trh se otočil z býčího trendu na dlouhý medvědí trend a mě se podařilo na tomto obchodu zrealizovat zisk ve výši téměř 23.000 Kč. Jednalo se o jeden z mých nejziskovějších obchodů vůbec, navíc založený na poměrně spolehlivé formaci. Poučen z předchozích obchodů jsem při této transakci používal postupného posouvání stop-lossu, abych si ochraňoval již nabytý zisk a nebyl nenadálou změnou trendu o tento připraven. První stop-loss jsem nastavil těsně nad dvojitý vrchol. Jak se cena posouvala stále dolů tak jsem stop-loss přenastavoval nad každý nový vrchol, který se vytvořil. Toto mi umožnilo být v trhu co nejdéle s vědomím, že o již nabytý zisk jsem nemohl přijít a ten se mi mohl dále jen navyšovat.

Dvojité dno funguje přesně obráceně jako dvojitý vrchol. Dvojité dno se vytvoří tehdy, pokud trh nedokáže překonat své předchozí dno. Na grafu 8 je dobře patrná formace dvojitého dna, jak se mi vytvořila 11. dubna na ropě. Dvojité dno patří také mezi dobře čitelné formace.

57

Graf 8: Formace dvojité dno na ropě


Graf číslo 8 znázorňuje obchodování na ropě v 5-ti minutových intervalech a lze z něj pěkně vyčíst, jak se po vytvoření prvního dna trh pokoušel o vytvoření dna nového. To se nepodařilo a cena se odrazila směrem nahoru, což byl pro mě zřejmý signál a já vstoupil do trhu.

V následujících hodinách cena ropy stoupala a po překonání krátkodobého maxima na hranici 119,90 USD jsem právě na tuto hodnotu nastavil stop-loss, abych si ochránil již vytvořený zisk. Cena poté ještě nějakou dobu stoupala, ale pak došlo k vyčerpání trhu a ten se otočil zase směrem dolu. Já byl krátce na to, protnutím ceny mého stop-lossu, vyřazen z trhu a realizoval jsem zisk ve výši cca 7500 Kč. Z důvodu toho, že formace dvojitý vrchol/dvojité dno není formací často se vyskytující, nemohl jsem provést svých obvyklých deset obchodů na dvou komoditách. Za sledované období jsem rozpoznal šest případů těchto formací na celkem čtyřech komoditách a výsledky těchto obchodů jsou opět zdokumentovány v přiložené tabulce číslo 2. 58

Tabulka 2: Výsledky obchodů za použití formace dvojitý vrchol/dvojité dno

Obchodování s pomocí dvojitého vrcholu/dvojitého dna komodita

ropa

zlato

cukr

stříbro

1. obchod

7538

-13129

22975

5338

2. obchod

---

2577

---

-8071

7538

-10552

22975

-2733

Celkem zisk/ztráta Zdroj: vlastní vyobrazení

Již ze samotného pohledu na tabulku je patrné, že formace dvojitého dna/dvojitého vrcholu byla pro mě z finančního hlediska úspěšnější, než obchody s využitím podpory a odporu. Není to samozřejmě dáno jen úspěšností formace jako takové, ale i určitého posunu v mém obchodování, kdy hlavně práce se stop-lossy přinesla své ovoce. Na stranu druhou může být tento výsledek ovlivněn menším počtem zrealizovaných obchodů a jeho vypovídací hodnota je tudíž snížena. Ve dvou ztrátových obchodech, které jsem uzavřel, se trh nakonec nevydal pro mě tím správným směrem, což samozřejmě potvrzuje jen tu skutečnost, že žádná formace nezaručuje 100% úspěšnost, tím spíše, že se také mohlo jednat o špatně rozpoznanou formaci z mé strany.

3.3.3 Obchodování s pomocí klouzavých průměrů Další technický nástroj, který jsem využil při svých obchodech, byl jednoduchý klouzavý průměr. I zde jsem si na začátku stanovil, jakou strategii budu uplatňovat a co budu považovat za vstupní signál pro vstup do trhu. V tomto případě tímto signálem bylo protnutí křivky klouzavého průměru cenou na grafu. V okamžiku, kdy protnula cena klouzavý průměr shora, vstoupil jsem do pozice pokynem sell a spekuloval jsem na pokles ceny. V případě protnutí MA ze spodu jsem postupoval obráceně. Obě tyto situace zobrazuje graf 9, na kterém je zachycen vývoj ceny zlata v období od 22. března do 14. dubna 2012. Jak je z grafu patrné, tak místa protnutí jsou velmi snadno identifikovatelná.

59

Graf 9: Příklad 40-ti denního klouzavého průměru


Graf 10 zachycuje stejnou situaci tak, jak se mi ji podařilo za pomoci tohoto technického indikátoru využít ve svůj prospěch. Cena zlata dne 3. dubna shora protnula 40-ti denní klouzavý průměr, na základě čehož jsem vstoupil do trhu a setrval v něm až do momentu, kdy se cena navrátila zpět nad úroveň klouzavého průměru. Tato situace nastala o dva dny později 6. dubna, kdy jsem pozici uzavřel.

60

Graf 10: Využití strategie klouzavého průměru na zlatě


Stejně jako u předchozích strategií, tak i u této, jsem v průběhu obchodování narazil na řadu „nedostatků“. Tím největším byla pravděpodobně ta skutečnost, že mi klouzavé průměry vysílaly celou řadu signálů, ale jen málo z nich končilo skutečně úspěchem. Ukázalo se mi, že pokud byl cenový vývoj příliš lineární, pak byl výskyt falešných signálů o to větší.

Další problém, který mi vyvstal při obchodech s touto strategií, byl ten, že jsem nevěděl kolika denní klouzavé průměry vlastně používat. Z počátku jsem použil 15-ti denní klouzavé průměry, ale ty mi právě dávaly poměrně hodně falešných signálů. Poté jsem metodou pokusu a omylu dospěl k názoru, že mi více vyhovují spíše více denní klouzavé průměry, které mi sice obecně vysílaly daleko méně signálů pro vstup do pozice, ale především ubylo těch signálů, které končily ztrátovými obchody.

61

Pro účely této práce jsem opět uskutečnil po deseti transakcích na ropě a zlatě a v následující tabulce je znázorněna míra úspěšnosti těchto obchodů. Jak je z tabulky dobře patrné, tak se mi v první fázi obchody vůbec nedařily a bylo to způsobeno hlavně špatně nastavenými stoplossy. Ve snaze co možná nejvíce zabránit ztrátám jsem z počátku nastavoval stop-loss velmi blízko aktuální ceně a protože MA mají oproti aktuálnímu vývoji ceny vždy zpoždění, docházelo relativně často k předčasnému vystoupení z trhu s realizací menších ztrát. Při dalších obchodech jsem tudíž nastavil stop-lossy s větší rezervou a začal jsem také používat spíše více-denní MA, které se ukázaly jako více spolehlivé. Potvrzují to i data z tabulky, kdy poslední obchody dopadly zdaleka nejlépe.

Tabulka 3: Výsledky obchodů za použití strategie klouzavých průměrů

Obchodování pomocí klouzavých průměrů komodita

ropa

zlato

1. obchod

-1543

3562

2. obchod

-2863

-2190

3. obchod

3586

-1884

4. obchod

-2749

-2918

5. obchod

-5251

-8104

6. obchod

-5657

-5976

7. obchod

-7774

-4328

8. obchod

3677

3216

9. obchod

7213

9369

10. obchod

4362

3451

-6999

-5802

Celkem zisk/ztráta Zdroj: vlastní vyobrazení

62

3.3.4 Obchodování s pomocí Bollingerova pásma Dalším indikátorem, který jsem použil pro své obchody, jsou Bollingerova pásma. Jak již bylo uvedeno výše, jedná se o technický indikátor, který využívá klouzavého průměru a dále dvou hraničních linií, které jsou dány směrodatnými odchylkami. Názory na užití Bollingerova páma se různí. V některé literatuře nedoporučují obchodovat jen na základě tohoto indikátoru samotného, ovšem v kombinaci s některými grafickými formacemi ano. V jiné literatuře jsem se zase dočetl, že lze realizovat obchody i jen na základě tohoto indikátoru a to tím způsobem, že pokud cena protne horní či dolní linii, lze očekávat obrat v trendu. Pro potřeby této práce jsem si zvolil druhou variantu a uskutečnil jsem opět po deseti obchodech na zlatě a ropě. Na grafu níže je vyobrazen jeden takovýto obchod.

Graf 11: Obchod s využitím Bollingerova pásma


Na grafu 11 je vyobrazen obchod na zlatě, který se uskutečnil v období od 18. do 28. března 2014. Bollingerova pásma jsem nastavil na období 20 a směrodatnou odchylku 2, což je v odborné literatuře označováno za standardní nastavení. Z grafu je patrné, že Bollingerovo pásmo bylo od počátku roku až po mnou realizovaný obchod relativně úzké bez výraznější 63

cenové volatility. Také lze dobře vidět, že v období od počátku roku cena výrazně rostla a jednalo se tedy o zřejmý býčí trend. Dne 12. března cena prvně protnula horní hranici Bollingerova pásma a pak se tak stalo ještě několikrát. Poté následoval výraznější pokles ceny a ten 18. března pokračoval, což jsem považoval za signál ke vstupu do trhu, protože jsem očekával, že pokles ceny bude pokračovat a dojde k otočení dosavadního trendu. V tomto konkrétním případě se má domněnka potvrdila a cena skutečně strmě klesala několik následujících dnů. Ve chvíli, kdy cena výrazněji protnula spodní hranici pásma, jsem z pozice vystoupil a realizoval zisk. Tabulka 4: Výsledky obchodů za použití strategie Bollingerova pásma

Obchodování s pomocí Bollingerova pásma komodita

ropa

zlato

1. obchod

-6435

-5348

2. obchod

-4427

9854

3. obchod

8543

-5785

4. obchod

-5783

-5216

5. obchod

-4650

7548

6. obchod

-3653

-4763

7. obchod

-4774

-3528

8. obchod

5329

4657

9. obchod

3116

-4832

10. obchod

-4896

4128

Celkem zisk/ztráta

-17630

-3285


Z tabulky číslo 4 je dobře patrné, že ziskový obchod ( viz. graf 11 ) byl spíše výjimkou a celkově se mi obchody založené na strategii Bollingerova pásma moc nedařily. Z dvaceti realizovaných obchodů bylo jen 7 ziskových, což představuje podprůměrnou 35% úspěšnost. Většina ztrátových obchodů byla zapříčiněna falešnými signály, kdy došlo k protnutí vrchní či spodní linie, ale nedošlo k mnou předpokládanému obratu v trendu.

64

Na základě této zkušenosti se proto nyní přikláním k názoru, který jsem již výše zmínil, že Bollingerova pásma se spíše lépe hodí jako doplňkový indikátor v kombinaci s jinou strategií. Bollingerova pásma sama o sobě negenerují jednoznačné signály pro vstup do pozice či výstup z něj.

3.3.5 Obchodování s pomocí indikátoru momentum Poslední technický indikátor, který jsem vyzkoušel v praxi, je momentum. O tomto indikátoru jsem již uvedl, že měří rychlost a sílu trendu. Hlavní jeho předností ovšem je, že dokáže s předstihem identifikovat obrat v trendu a tuto skutečnost jsem si chtěl, pomocí několika obchodů, opět ověřit. Dopředu jsem si tedy stanovil, že pakliže indikátor momentum vykáže výraznější změnu v trendu dříve, než-li tuto změnu uvidím na vývoji reálné ceny, pak do takového trhu vstoupím. Níže opět přikládám jeden takto realizovaný obchod.

Graf 12: Obchod na základě technického indikátoru momentum


65

Na přiloženém grafu 12 lze vidět jeden obchod realizovaný na základě technického indikátoru momentum. Indikátor momentum je na grafu znázorněn jako červená křivka pod vyobrazením průběhu ceny. Celý graf znázorňuje vývoj ceny ropy v období od 18. března do 14. dubna 2014. V tomto sledovaném období se mi ukázal jeden silný signál dne 3. dubna, kdy indikátor momentum vykázal změnu trendu z klesajícího na rostoucí a to dříve, než-li se tato změna projevila na růstu ceny ropy. V tomto okamžiku jsem tedy vstoupil do trhu pokynem buy na hodnotě 104,70 USD za barel a čekal na další vývoj ceny. Vývoj v následujících dnech ukázal, že momentum skutečně správně odhadlo změnu v trendu a cena výrazně rostla. Dne 7. dubna indikátor momentum opět vykreslil otočení trendu, tentokráte z rostoucího na klesající a já tedy pokynem sell vystoupil z pozice na hodnotě 106,10 USD za barel. Tabulka 5: Výsledky obchodů za použití indikátoru momentum

Obchodování s pomocí momenta komodita

ropa

zlato

1. obchod

4638

2974

2. obchod

3986

3874

3. obchod

2765

-4864

4. obchod

-2646

-1275

5. obchod

4341

3876

6. obchod

5231

-5844

7. obchod

6496

-3671

8. obchod

-7843

-5112

9. obchod

-3381

4279

10. obchod

5997

6004

Celkem zisk/ztráta

19584

241


Výsledky obchodů realizovaných na základě technického indikátoru momentum jsou vidět v přiložené tabulce číslo 5 a na první pohled je z nich zřejmé, že měly podstatně vyšší úspěšnost než obchody předchozí, které byly realizovány na základě indikátoru Bollingerovo pásmo. Pokud jsem si počkal, až indikátor momentum vykáže obrat v trendu a tento ještě 66

nenastal, pak jsem měl 60% pravděpodobnost úspěchu, což v komoditním obchodování není vůbec málo. Co také není určitě bez zajímavosti, je ten fakt, že šest z osmi ztrátových obchodů, které jsem uskutečnil, byly započaty pokynem sell. Pokud bych tedy tuto skutečnost zobecnil, pak lze řící, že indikátor momentum lépe funguje pro obchody spekulující na růst ceny, než naopak. Indikátor momentum tedy na základě modelových obchodů doporučuji jako nadprůměrně úspěšný indikátor.

3.3.6 Výsledky obchodování Na tomto místě shrnu celkové výsledky, kterých jsem během svého obchodování dosáhl. Jak jsem již uváděl na jiném místě v této práci, na počátku mého obchodování jsem měl na svůj demo účet připsán základní kapitál ve výši 200.000 Kč. Pro potřeby této práce jsem uskutečnil celkem 86 obchodů a následující tabulka znázorňuje jejich výsledky. Tabulka 6: Celkové výsledky obchodování Obchod číslo

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

celkem

S/R ropa

1219

5575

-14534

3682

-1269

-5210

4293

21064

-7460

-10642

-3282

S/R zlato

-4587

-6541

2547

8542

-3875

-3632

4213

-6432

-7321

3986

-13100

-13129

2577

DV/DD zlato

-10552

DV/DD ropa

7538

7538

22975

22975

DV/DD cukr DV/DV stříbro

5338

-8071

-2733

MA ropa

-1543

-2863

3586

-2749

-5251

-5657

-7774

3677

7213

4362

-6999

MA zlato

3562

-2190

-1884

-2918

-8104

-5976

-4328

3216

9369

3451

-5802

BB ropa

-6435

-4427

8543

-5783

-4650

-3653

-4774

5329

3116

-4896

-17630

BB zlato

-5348

19854

-5785

-5216

7548

-4763

-3528

4657

-4832

4128

-3285

MOM ropa

4638

3986

2765

-2646

4341

5231

6496

-7843

-3381

5997

19584

MOM zlato

2974

3874

-4864

-1275

3876

-5844

-3671

-5112

4279

6004

241

Celkem

-13045


67

Tabulka 6 dokumentuje výsledky všech mých obchodů, které jsem uskutečnil za pomocí výše popsaných grafických formací a technických indikátorů. Celkový výsledek skončil ztrátou ve výši 13045 Kč.

Mohlo by se tedy zdát, že technická analýza není úspěšná a nefunguje. Já si ovšem i přes celkový záporný výsledek myslím opak. Zaprvé proto, že je třeba vzít v úvahu okolnosti mého obchodování. Doposud jsem neměl s obchodováním na komoditních trzích žádnou zkušenost a už vůbec ne s technickou analýzou. Vždy, když jsem začal obchodovat na základě nějaké strategie, tak se s ní bylo třeba nejdříve seznámit a každým dalším obchodem jsem cítil, jak se zlepšuji. Toto tvrzení ovšem nelze chápat tak, že by všechny moje další obchody končily ziskem. Tak to skutečně na komoditních trzích nefunguje. A zadruhé proto, že je daleko přínosnější se podívat na jednotlivé typy obchodů ve větším detailu zvlášť a nehodnotit úspěšnost na základě celkového výsledku.

Úspěšnost obchodů na základě použité strategie: 1) Support a rezistence – realizováno 20 obchodů a z nich bylo 9 ziskových. Úspěšnost této strategie činila 45%. 2) Dvojitý vrchol/dvojité dno – realizováno 6 obchodů a 4 byly ziskové. Úspěšnost této strategie činila 66,7% 3) Jednoduchý klouzavý průměr – realizováno 20 obchodů, z toho 8 bylo ziskových. Úspěšnost strategie činila 40%. 4) Bollingerova pásma – realizováno 20 obchodů a 7 bylo ziskových. Úspěšnost strategie činila 35%. 5) Momentum – realizováno opět 20 obchodů a 12 bylo ziskových. Úspěšnost této strategie tedy činila 60%.

Z procentuálního vyjádření úspěšnosti jednotlivých strategií jednoznačně vyplívá, že strategie založené na supportu a rezistenci, jednoduchém klouzavém průměru a Bollingerovu pásmu můžu označit spíše jako podprůměrně úspěšné. Zatímco strategie založené na dvojitém vrcholu/dvojitém dnu a momentu můžu označit za nadprůměrně úspěšné a doporučit je tedy jako vhodné strategie pro začínající obchodníky.

68

4. Klíč k úspěchu Ve světě komoditního obchodování se pohybuje obrovské množství těch, kteří vstupují do trhu a vystupují z něj za jediným účelem a tím je vytvářet zisk. Jsou ovšem velké rozdíly ve způsobu, jak onoho zisku chtějí dosáhnout. Na jedné straně jsou aktivní investoři. Ti, ať už intradenně nebo pozičně, se snaží na základě velkého množství obchodů dosáhnout kýženého zisku. Oproti nim však stojí pasivní investoři. Ti se snaží dosáhnout zhodnocení svých prostředků v dlouhých horizontech. Otevřou si třeba jen jednu nebo několik málo pozic a v těch vytrvají celá léta. Vůbec je nezajímají krátkodobé výkyvy cen, ani žádné analýzy. Jednoduše předpokládají, že hodnota aktiva bude v čase dlouhodobě růst a to jim přinese požadované zhodnocení jejich prostředků. Z tohoto je zřejmé, že klíčem k úspěchu bude pro obě skupiny něco naprosto jiného.

4.1 Aktivní investoři Do skupiny aktivních investorů, byť jen s demo účtem, jsem v posledním období patřil i já. Realizoval jsem množství obchodů za tím účelem, aby v součtu mé zisky převýšily ztráty a můj demo účet s počátečním zůstatkem 200.000 Kč se co nejvíce navýšil. Sám sobě jsem si kladl otázku, co je tím nejdůležitějším faktorem, který ovlivní, zda budu či nebudu úspěšný. Je to výběr správné grafické formace či technického indikátoru? Je to dobře odladěná strategie obchodování s vysokou úspěšností? A k čemu jsem dospěl? Na základě provedených obchodů jsem zjistil, že mi některá grafická formace vyhovovala více než jiná. A podobně tomu bylo i u technických indikátorů. O formacích a indikátorech, které se mi zdály jako málo účinné, jsem se dočítal, že na jejich základě úspěšně obchoduje celá řada obchodníků. A naopak formace a indikátory, které se mi zdály jako nadprůměrně účinné, byly jinde spíše kritizovány. Co mi z toho vyplynulo, je to, že správně zvolený technický nástroj a strategie jsou určitě důležité, ale sami o sobě ještě nezaručují dlouhodobou úspěšnost v obchodování. I sebelepší obchodní strategie nejsou bezchybné a obchodník se nevyvaruje ztrátám.

69

4.1.1 Psychologie obchodování Psychologie obchodování je termín, na který jsem často narážel, když jsem se připravoval na psaní této práce. O nutnosti zvládnout psychologii obchodování bylo pojednáváno na mnoha webových stránkách zaměřených na investování a také v mnoha publikacích a článcích zabývajících se touto problematikou. Často se opakovaly rady typu: …důležitou vlastností obchodníka je schopnost přijímat malé ztráty, …je třeba věřit své obchodní strategii i v době, kdy se nedaří, …atd.

Jak cenné jsou tyto rady jsem si ověřil v době, kdy jsem začal se svými obchody. Samozřejmě tím, že jsem neobchodoval s vlastními penězi, ale na základě demo účtu, tak jsem nemohl zažít ty „opravdové“ emoce. Na druhou stranu tím, že jsem hodně soutěživý typ, jsem se snažil o to, aby se můj účet co nejvíce „nafoukl“ a také jsem se snažil vše prožívat co nejvíce reálně. V průběhu mých obchodů jsem se často dostával do situace, kdy neúspěšné obchody svým počtem výrazně převyšovaly obchody úspěšné a také jsem měl celé série ztrátových obchodů. To byly přesně ty momenty, kdy člověk začne pochybovat o všem možném. O sobě jako obchodníkovi, o svém obchodním systému, o pravděpodobnosti jako takové, …atp. Série ztrátových obchodů má neskutečnou schopnost nahlodat lidskou psychiku a vyrojí se celá řada pochybovačných myšlenek.

Jak jsem si posléze ověřil i já, jedinou možností jak tyto tlaky ustát, je zcela se od obchodů odosobnit. Dopředu si stanovit obchodní systém ( ideálně takový, který jsem si dostatečně odzkoušel a jsem přesvědčen o jeho úspěšnosti ) a pak se jen skálopevně držet tohoto systému, ať se mé obchody vyvíjí v můj prospěch či neprospěch. Jedině pevná disciplína může vést k dlouhodobé ziskovosti. V momentě, kdy jsem se nechal ovlivnit emocemi a začal třeba měnit nastavení stop-lossů, tak jsem brzy místo řady malých ztrát začal realizovat ztráty větší a celá má strategie byla ta tam.

Psychologie obchodování je tedy velmi důležitý faktor, který ovlivňuje, zda obchodník bude, či nebude úspěšný. Je tedy přímo nezbytné zvládnout psychologií obchodování a přijmout její zásady za své, jedině tak lze na trzích dlouhodobě profitovat.

70

4.1.2 Money-management Dalším často se vyskytujícím pojmem v odborné literatuře zabývající se investicemi na trzích, je money-management. A co že to ten money-management vůbec je? Jedná se o takové nastavení obchodů, kdy je dopředu pevně stanovený poměr mezi případným ziskem či ztrátou. V praxi to vypadá tak, že pomocí pokynů stop-loss ( zastavení ztrát ) a take price ( realizace zisku ) se provede nastavení obchodu v určitém poměru zisku ku ztrátě. Zisk by měl být ideálně nastaven násobně vyšší, než ztráta. Jako příklad lze uvést, že pokud bude zastavení ztrát nastaveno na hodnotu -1000 USD, pak by realizace zisku měla být nastavena alespoň na hodnotu +2000 USD.

Jestli money-management skutečně funguje, jsem si ověřil na dvou sériích obchodů. V první sérii jsem se rozhodl, že nastavím obchody s poměrem zisk ku ztrátě 1:1. Dokonce jsem ani neobchodoval na základě žádné strategie a vstupoval jsem do pozic zcela náhodně.

Tabulka 7: Výsledky náhodného obchodování s poměrem zisku ku ztrátě 1:1

Obchod číslo

zisk/ztráta

1

-1000

2

-1000

3

1000

4

1000

5

-1000

6

-1000

7

-1000

8

1000

9

1000

10

-1000

celkem zisk/ztráta

-1000


Tabulka 7 opět dokumentuje výsledky mnou provedených obchodů na základě výše uvedeného nastavení. Z výsledků je dobře vidět, že „úspěšnost“ těchto obchodů byla 40% a v součtu jsem utržil ztrátu ve výši 1000 Kč. Pokud bych uskutečnil obchodů výrazně více, pak by se měla úspěšnost na základě pravděpodobnosti pohybovat poblíž hodnoty 50%. Nutno 71

dodat, že tento předpoklad je trochu zjednodušený. Ve skutečnosti nejsou šance obchodníka nikdy 50% už jen proto, že každá brokerská společnost si za zprostředkování obchodu účtuje nějakou formou poplatek, čímž jsou šance obchodníka mírně vychýleny v jeho neprospěch.

Druhou sérii obchodů jsem také realizoval na základě náhodného vstupu do trhu, ale změnil jsem nastavení obchodů tak, aby poměr zisku ku ztrátě činil 3:1.

Tabulka 8: Výsledky náhodného obchodování s poměrem zisku ku ztrátě 3:1

Obchod číslo

zisk/ztráta

1

-1000

2

-1000

3

-1000

4

3000

5

-1000

6

3000

7

-1000

8

-1000

9

-1000

10

-1000

celkem zisk/ztráta

-2000


Při pohledu na tabulku 8 by se mohlo zdát, že money-management nemá žádný význam, protože obchody s poměrem zisku ku ztrátě 3:1 dopadly celkově vyšší ztrátou, než obchody s poměrem 1:1. Takto ovšem nelze tuto tabulku interpretovat. Obchody s poměrem zisku ku ztrátě 1:1 by musely mít více než 50% úspěšnost, aby byly celkově ziskové. Obchodům s poměrem zisku ku ztrátě 3:1 by však stačila úspěšnost necelých 30%. Z toho vyplývá, že pokud by jakýkoli obchodník dokázal na základě svého obchodního systému dlouhodobě obchodovat s alespoň 30% úspěšností, při stejném nastavení poměru zisku ku ztrátě 3:1, pak by byl i v dlouhodobém zisku.

Money-management se mi tedy ukázal jako velmi užitečný pomocník, který dokáže významně ovlivnit celkovou ziskovost při obchodování. Dokonce si troufám tvrdit, že využití

72

money-managementu je pro aktivního investora téměř nezbytné. Dá se totiž jen stěží předpokládat, že průměrný obchodník bude dlouhodobě dosahovat úspěšnosti obchodů převyšujících padesátiprocentní hranici.

4.2 Pasivní investoři Pasivními investory, jak jsem již uvedl výše, se rozumí takoví investoři, jejichž primárním cílem je zhodnotit jejich majetek dlouhodobým investováním. K dosažení tohoto cíle potřebují, aby aktivum, do kterého investovali, svým cenovým vývojem překonávalo míru inflace ( cca 3% ), při předpokládaném nezáporném zhodnocení v dlouhém investičním horizontu. Dlouhodobým investováním bylo pro potřeby této práce rozuměno období 15 a více let.

K tomu, abych si ověřil, zda komodity mají tuto vlastnost a dokáží dlouhodobě překonávat míru inflace, jsem se v bližším detailu podíval na dlouhodobý vývoj cen zlata a ropy, jako typické zástupce komodit. Aby ovšem nezůstalo jen u těchto dvou komodit, tak jsem se ještě zaměřil i na vývoj Dow Jones UBS Commodity Indexu, ve kterém je zastoupeno 19 komodit a tím dokáže tento index lépe reprezentovat celkový vývoj cen komodit.

Každý investor při svých investicích hledá optimální poměr mezi ziskem, rizikem a likviditou. Aby jsem tedy mohl skutečně formulovat doporučení o výhodnosti, případně nevýhodnosti dlouhodobého investování do komodit, tak bylo třeba je porovnat s některou z alternativních investic. Z tohoto důvodu jsem dlouhodobý vývoj cen komodit porovnal s dlouhodobým vývojem cen akcií. Na základě zjištěných faktů jsem pak formuloval své doporučení. 1) Vývoj ceny zlata a ropy nejlépe demonstrují grafy 13 a 14, kde je zachycen cenový vývoj obou těchto komodit za posledních téměř sto let.

73

Graf 13: Vývoj reálné ceny ropy 1920 - 2012

Vývoj ceny ropy 120 100 80 60 40

2012

2008

2004

2000

1996

1992

1988

1984

1980

1976

1972

1968

1964

1960

1956

1952

1948

1944

1940

1936

1932

1928

1920

0

1924

20

Zdroj: http://www.investicniweb.cz/ekonomika/2011/9/16/100-let-vyvoje-na-trzich-ve-trech-grafech/strana/3/ [online][cit.2014-4-16], vlastní zpracování

Graf 14: Vývoj reálné ceny zlata 1920 – 2012 Vývoj ceny zlata 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200

10 20

04 20

98 19

92 19

86 19

80 19

74 19

68 19

62 19

56 19

50 19

44 19

38 19

32 19

26 19

19

20

0

Zdroj: http://www.investicniweb.cz/ekonomika/2011/9/16/100-let-vyvoje-na-trzich-ve-trech-grafech/strana/3/ [online][cit.2014-4-16], vlastní zpracování

Grafy 13 a 14 zachycují vývoj reálných cen komodit zlata a ropy v letech 1920 až 2012. Tyto reálné ceny jsou tedy očištěny o inflaci. Na první pohled je patrná jedna věc, a to sice ta, že vývoj reálných cen zlata a ropy mají velmi podobný průběh. V obou případech se dá říci, že od roku 1920 až do sedmdesátých let 20. století cena více méně kopírovala vývoj inflace v tomto období. Jedinou výjimkou jsou třicátá a čtyřicátá léta 20. století, kdy reálná cena zlata 74

výrazněji vzrostla. Tento efekt byl zcela jistě způsoben Velkou hospodářskou krizí a následně 2. Světovou válkou. Zlato zde plnilo roli bezpečného přístavu a uchovatele hodnot. Dalším důležitým obdobím ve vývoji reálných cen zlata a ropy byla sedmdesátá a osmdesátá léta 20. století, kdy nastaly ropné šoky a cena obou komodit vyrazila prudce vzhůru. Poslední výrazná změna reálných cen zlata a ropy nastala po finanční krizi z roku 2008, kdy ceny obou komodit vyrazily opět prudce vzhůru.

Předchozí grafy mi tedy daly odpověď na otázku, zda zlato a ropa dokáží dlouhodobě překonávat inflaci. Ta zní ano. Ovšem po detailnějším pohledu na jednotlivá období musím říci, že do sedmdesátých let 20. století byl vývoj reálných cen téměř konstantní a inflaci tudíž jen kopíroval. Od sedmdesátých let do současnosti pak ceny zlata a ropy dokázaly inflaci výrazně překonávat, ale pouze v obdobích hospodářské recese. Tyto výkyvy cen byly navíc tak výrazné, že pokud by investor nakoupil v roce 1982 zlato, pak by reálná hodnota této investice byla dodnes nižší.

Mé doporučení pasivním investorům by tedy znělo, že nedoporučuji dlouhodobě investovat do jednotlivých komodit, konkrétně tedy zlata a ropy. Obě tyto komodity sice dokážou inflaci buď kopírovat, anebo i výrazně překonávat, ale vývoj v posledních cca 40-ti letech vykazuje obrovskou volatilitu cen a tím pravděpodobnost ztráty výrazně narůstá.

2) Vývoj hodnoty Dow Jones UBS Commodity Indexu

Stejně jako v případě ropy a zlata bude vývoj hodnoty Dow Jones UBS Commodity Indexu vyobrazen na níže přiloženém grafu. A poté detailněji interpretován.

75

Graf 15: Vývoj hodnoty Dow Jones UBS Commodity Indexu

Zdroj: http://finance.yahoo.com/q/bc?s=%5EDJC&t=my&l=on&z=l&q=l&c= [online][cit. 2014-4-17]

Jak jsem již uvedl výše, Dow Jones UBS Commodity Index je složen z 19 komodit a odráží tak reálněji cenový vývoj napříč komoditním trhem. Graf 15 zachycuje vývoj hodnoty tohoto indexu od roku 1990 do současnosti. Já se však pro účely této práce zaměřil na období od roku 1995. Výchozí hodnota v tomto roce činila cca 100 USD. V dalších letech lze pozorovat výrazné kolísání hodnoty indexu s pozvolnou růstovou tendencí. Aktuální cena k datu 17.4. 2014 činila 137 USD. Mnou sledované období tedy bylo cca 19 let dlouhé a za tuto dobu se cena změnila z výchozí hodnoty 100 USD na konečných 137 USD. Z toho je zřejmé, že za sledované období se index zhodnotil o 37%, což představuje roční růst o 1,95%. 3) Vývoj hodnoty indexu S&P 500

Index S&P je složen z 500 akcií amerických společností napříč odvětvími a dokáže tedy velmi dobře odrážet vývoj celého akciového trhu.

76

Graf 16: Vývoj hodnoty indexu S&P 500 v letech 1950 - 2014

Zdroj: http://finance.yahoo.com/q/bc?s=%5EGSPC&t=my&l=off&z=l&q=l&c= [online][cit. 2014-4-17]

Na grafu 16 lze dobře vidět, že akciové indexy mají výrazně delší historii, než indexy komoditní. Pro potřeby srovnání komoditního a akciového indexu jsem však opět použil období od roku 1995 do současnosti. Vývoj v tomto období byl velmi proměnlivý. Od roku 1995, kdy byla hodnota indexu cca 450 USD, akcie prudce posilovaly, až dosáhl index svého maxima okolo hodnoty 1500 USD v roce 2000. V tomto období praskla takzvaná technologická bublina a akciové trhy zamířily prudce dolů. Po roce 2002 však začaly akciové tituly opět posilovat, až dosáhl index svého nového maxima na téměř 1600 USD. Poslední velký propad akciových trhů nastal v roce 2008, kdy propukla dobře známá finanční krize, která se velmi rychle proměnila i v celosvětovou hospodářskou recesi. Hodnota indexu S&P 500 se v tomto období krátkodobě pohybovala i pod hranicí 800 USD. Po roce 2008 pak dochází opět k masivnímu posilování akciových trhů a k datu 17.4.2014 byla hodnota indexu 1864 USD. Výchozí hodnota indexu S&P 500 z roku 1995 tedy činila 450 USD a konečná hodnota k datu 17.4.2014 byla 1864 USD. Index tedy za celé sledované období posílil o 414%, což představuje meziroční růst hodnoty indexu o 21,8%.

77

Vyhodnocení porovnávaných indexů

Ze srovnání obou výše uvedených indexů mi vyplynulo, že zatímco komoditní index Dow Jones UBS ve sledovaném období stěží kopíroval míru inflace, tak akciový index S&P 500 v tomto období vykazoval více než 20% zhodnocení. Na druhou stranu byl průběh ceny komoditního indexu podstatně méně náchylný k výrazným výkyvům, než tomu bylo u akciového indexu. Budu-li uvažovat alespoň 15-ti letý investiční horizont, pak můžu konstatovat, že i akciový index se jeví jako relativně „bezpečný“. Pokud by totiž investor ve sledovaném období v kterýkoliv moment uskutečnil nákup a pak svou investici alespoň 15 let držel, pak by nemohl realizovat ztrátu. Doporučení pro pasivní investory

Přestože byla naplněna podmínka relativně nízké rizikovosti v investičním horizontu 15-ti let, tak nemůžu dlouhodobou investici do Dow Jones UBS Commodity Indexu označit jako výhodnou, protože index nedokázal ve sledovaném období překonat míru inflace. Tím spíše, že alternativní investice do akciového indexu tyto podmínky bezezbytku naplnila a lze ji tedy označit jako výhodnější.

Dlouhodobé investice do jednotlivých komodit či komoditního indexu tedy nejsou vhodnou alternativou pro pasivního investora. Jednotlivé komodity sice dokáží přinést zhodnocení i v desítkách procent ročně, ale také vykazují vysokou míru rizika. Návratnost investovaných prostředků i v tak dlouhém časovém horizontu, jakým je 15 let, není zdaleka zaručena. U komoditního indexu se zdá být návratnost, ve výše zmíněném horizontu, podstatně více pravděpodobná, avšak zase nedosahuje požadovanou výši zhodnocení.

78

Závěr Tato diplomová práce se zabývala investováním do komodit a stanovila si dva dílčí cíle. Prvním z nich bylo seznámení čtenáře podrobněji se světem komodit a obchodováním s nimi. Naplnění tohoto cíle bylo úkolem především prvních dvou kapitol této práce. Pomocí dostupných zdrojů, ať už tištěných či v elektronické formě, které se podařily shromáždit, bylo nalezeno množství informací vztahujících se k tomuto tématu. Tyto informace byly do této práce zakomponovány tak, aby tvořily souvislý celek s vhodným členěním, který čtenáře provádí od základních pojmů typu komodita, burza, ..atd., přes základy obchodování formou ukázky vstupu do pozice a výstupu z něj, až po detailnější seznámení s technickou analýzou. Zvláštní důraz byl kladen právě na technickou analýzu, především pak na grafické formace a technické indikátory, které sehrály důležitou roli v praktické části této práce.

Druhým dílčím cílem diplomové práce bylo zodpovězení otázky, zda je investování do komodit výhodné a za jakých okolností.

K tomuto účelu byly použity praktické obchody, realizované pomocí aplikace MetaTrader Fix od společnosti X-Trade Brokers a.s.. Pro jednotlivé obchody byly zvoleny rozdílné strategie založené na grafických formacích, případně technických indikátorech. Konkrétně se jednalo o strategie založené na supportu a rezistenci, dvojitém vrcholu/dvojitém dnu, jednoduchém klouzavém průměru, Bollingerově pásmu a indikátoru momentum. Záměrem bylo u všech zkoušených strategií provést 10 obchodů na ropě a 10 obchodů na zlatě a na jejich základě formulovat teze o jejich úspěšnosti a také popsat chování jednotlivých technických ukazatelů.

Výsledky jednotlivých strategií se ukázaly jako velmi nevyvážené a rozdíly v úspěšnosti byly značné. Ukázalo se tak, že jak grafické formace, tak technické indikátory generovaly značné množství falešných signálů a ty vedly k celé řadě ztrátových obchodů. Některé z obchodů končily i výraznými ztrátami, a proto bylo v dalším průběhu obchodování přistoupeno k používání stop-lossů, jejichž úkolem je omezit výši ztrát. Užití stop-lossů se v průběhu dalšího obchodování potvrdilo, jako nezbytný nástroj pro nastavení míry rizika.

79

Také se potvrdilo, že některé z grafických formací se vyskytují jen zřídka, když byla formace dvojitý vrchol/dvojité dno rozpoznána jen v šesti případech. Překvapivým výsledkem dopadly obchody založené na strategii Bollingerova pásma. Přestože některá literatura doporučuje obchodování s pomocí tohoto technického indikátoru i samostatně, provedené obchody tento předpoklad nenaplnily, když byla na základě tohoto nástroje dosažena jen 35% úspěšnost obchodování. Autor práce se tedy přiklonil k názoru těch, jenž tvrdí, že je vhodné Bollingerova pásma používat jen jako pomocný indikátor pro jiné strategie.

Na základě celkových dosažených výsledků pak byla vyjádřena procentuální úspěšnost jednotlivých strategií a podle míry úspěšnosti byly klasifikovány jako nadprůměrně či podprůměrně úspěšné. Z tohoto srovnání vyšly nejlépe technické ukazatele dvojitý vrchol/dvojité dno a momentum, které svou úspěšností překonaly hranici 50% a lze je tedy doporučit jako vhodné strategie k obchodování. Poslední část diplomové práce byla věnována klíčovým faktorům, které ovlivňují ziskovost investování do komodit.

Z pohledu

aktivních

investorů byla,

na základě

autorových

vlastních zkušeností

s obchodováním, potvrzena důležitost zvládnutí psychologie obchodování, jako nezbytný předpoklad k dlouhodobě úspěšnému obchodování na komoditních trzích. K ověření užitečnosti money-managementu pak byly realizovány modelové obchody. Ty jasně prokázaly, že pokud je dopředu nadefinován poměr zisku ku riziku 3:1, pak postačuje 30% úspěšnost obchodů k tomu, aby byl obchodník celkově ziskový.

Z pohledu pasivních investorů pak nebyl naplněn předpoklad pro výhodnost dlouhodobé investice, když ani jednotlivé komodity zlato a ropa, ani komoditní index Dow Jones UBS, nedokázali naplnit obě podmínky k tomu stanovené současně. Naopak alternativní investice do akciového indexu S&P 500 podmínky naplnila a lze ji označit za výhodnější.

Investování do komodit tedy lze označit za dlouhodobě výhodné pouze v tom případě, kdy je realizováno obchodníkem, který je v dostatečné míře obeznámen s teorií obchodování, využívá vhodně zvolené obchodní strategie spolu s money-managementem a zvládá psychologii obchodování.

80

Zajímavé by mohlo být využití poznatků a závěrů této práce na skutečně reálných obchodech, kde především faktor psychologie obchodování by dostal zcela nový rozměr.

81

Seznam použité literatury Tištěné zdroje

1. DĚDIČ, J. Burza cenných papírů a komoditní burza. Praha : Prospektrum, 1992. ISBN 8085431-62-9 2. HARTMAN, Ondřej. Jak se stát Forexovým obchodníkem. Naučte se vydělávat na měnových trzích. Praha : FXstreet.cz, 2009. ISBN 987-80-904418-0-4 3. KREJČÍ, I. Význam komoditnej burzy v ekonomike.1. vyd. Bratislava: Veda, 1995. ISBN 80-224-0406-3

4. MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů 2. Aktualizované a rozšířené vydání Praha: Ekopress, 2011. ISBN 978-80-86929-70-5

5. Podhajský, P., Nesnídal, T. Obchodování na komoditních trzích: průvodce spekulanta, 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 80-247-1851-0

6. Rogers, Jim. Žhavé komodity – Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. GRADA Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2342-6 7. VÍŠKOVÁ, H. Technická analýza akcií. Praha: HZ Systém, spol. s.r.o. (Editio), 1997. ISBN 80-86009-13-0 Elektronické zdroje

1. Adámek, M. Burzovní obchody poskytují jistotu. Zemědělec.cz [online]. 2008 [cit. 2014-215]. Dostupné na WWW: http://zemedelec.cz/burzovni-obchody-poskytuji-jistotou/

2. Brychta, J. Fundamentální analýza. Složitá, ale nezbytná. Finance.cz [online]. 2010 [cit. 2014-3-2]. Dostupný na WWW: http://www.finance.cz/zpravy/finance/273472fundamentalni-analyza-slozita-ale-nezbytna/ 82

3. Doležalová, P. Technická analýza II (Dow teorie) – ze seriálu ŠKOLA INVESTORA. Kurzy.cz [online]. 2004 [cit. 2014-3-4]. Dostupný na WWW: http://zpravy.kurzy.cz/86208technicka-analyza-ii-dow-teorie-ze-serialu-skola-investora/. ISSN 1801-8688.

4. Hartman, O. Technická analýza: indikátory Stochastic a %R. Investičníweb.cz [online]. 2009 [cit. 2014-4-2]. Dostupný na WWW: http://www.investicniweb.cz/univerzita/2009/8/28/technicka-analyza-indikatory-stochastic-r/

5. Holinka, M. Technické indikátory. Forex Friends [online]. 2011. [cit. 2014-3-29]. Dostupný na WWW: http://www.forexfriends.cz/3-109-forexacademy-.aspx

6. IPOINT: Malá exkurze do burzovních obchodů – promptní a termínové transakce. IPOINT [online]. 2001. [cit. 2014-2-15]. Dostupný na WWW: http://www.ipoint.cz/zpravy/4797415mala-exkurze-do-burzovnich-obchodu-promptni-a-terminove-transakce/

7. Kolektiv českých investorů. Technické indikátory: Klouzavé průměry. Daytrade.cz [online]. [cit. 2014-4-1]. Dostupný na WWW: http://daytrade.cz/klouzave-prumery/

8. Komodity.cz : elektronický investiční web [online]. [cit. 2014-2-27]. Dostupný na WWW: http://www.komodity.cz/Uvod-do-obchodovani-x2942

9. Nesnídal, T. RSI – silný nástroj k bohatým ziskům. Měšec.cz [online]. 2005 [cit. 2014-4-2]. Dostupný na WWW: http://trhy.mesec.cz/clanky/rsi-silny-nastroj-k-bohatym-ziskum/

10. Nesnídal, T. Zachyťte ten správný moment: indikátor Momentum. Finančník.cz [online]. 2005 [cit.2014-4-2]. Dostupný na WWW: http://www.financnik.cz/komodity/findikatory/indikator-momentum.html

11. Patria: investiční web [online]. Praha Patria. [cit. 2014-4-1]. Dostupný na WWW: http://www.patria.cz/slovnik/391/klouzavy-prumer---exponencialni.html

83

12. Patria: investiční web [online]. Praha Patria, 2010 [cit. 2014-4-1]. Dostupný na WWW: http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1673184/technicka-analyza-oscilatory-jako-komplexnejsiindikatory-nez-klouzave-prumery.html

13. Redakce Peníze.CZ. Co jsou opce. Peníze.CZ [online]. [cit. 2014-2-15] Dostupné na WWW: http://www.penize.cz/80351-co-jsou-opce

14. Šaro, Peter. Trhové sily alebo medvěď versus býk. Finance.sk [online]. 2010 [cit. 2014-313]. Dostupný na WWW: http://www.finance.sk/spravy/finance/34598-trhove-sily-alebomedved-versus-byk/

15. Šťastný, P. Co je to futures kontrakt? iDNES.cz [online]. 2002 [cit. 2014-2-10] Dostupné na WWW: http://finance.idnes.cz/co-je-to-futures-kontrakt-0y2/inv.aspx?c=A021212_171629_fi_osobni_mag

16. Tomčiak, B. Úvod do obchodování s komoditami – 2. díl: Historie a vznik futures kontraktů. Investicniweb.cz [online]. 2010 [cit. 2014-2-10] Dostupné na WWW: http://www.investicniweb.cz/fx-komodity/komodity/2010/5/13/uvod-do-obchodovani-skomoditami-2-dil-historie-vznik-futures-kontraktu/strana/2/

17. Tupý, J. Kouzla technické analýzy: Klouzavý průměr. Investujeme.cz [online]. 2008. [cit. 2014-3-30]. Dostupný na WWW: http://www.investujeme.cz/kouzla-technicke-analyzyklouzavy-prumer/

18. Tupý, J. MACD: Téměř „svatý grál“. Investujeme.cz [online]. 2008 [cit. 2014-4-2]. Dostupný na WWW: http://www.investujeme.cz/macd-temer-svaty-gral/

19. Tyleček, J. Komoditní indexy? Zajímavá investiční alternativa… Peníze.cz [online]. 2009 [cit. 2014-2-18]. Dostupný na WWW: http://www.finance.cz/zpravy/finance/243097komoditni-indexy-zajimava-investicni-alternativa-/

20. http://media.investicniweb.cz/photos/2013/03/30/67-18963-zlato.jpg [online][cit. 2014-212] 84

21. http://ryze-seta.webnode.cz/pestovani/ [online][cit. 2014-1-23]

22. http://www.seasonalcharts.com/classics_dj_ia.html [online][cit. 2014-1-10]

23. http://www.investicniweb.cz/ekonomika/2011/9/16/100-let-vyvoje-na-trzich-ve-trechgrafech/strana/3/ [online][cit.2014-4-16]

24. http://finance.yahoo.com/q/bc?s=%5EDJC&t=my&l=on&z=l&q=l&c= [online][cit. 2014-4-17]

85

Seznam obrázků, tabulek a grafů Obrázek 1

Zlato jako typický příklad komodity

str. 10

Obrázek 2

Pěstování rýže v Japonsku

str. 11

Obrázek 3

Dow Jones AIG Commodity Index

str. 20

Obrázek 4

Detailní vyobrazení tzv. bar

str. 27

Obrázek 5

Býčí a medvědí trend

str. 38

Obrázek 6

Vrchol a dno

str. 39

Obrázek 7

Dvojitý vrchol, dno

str. 40

Obrázek 8

Vzestupný a sestupný trojúhelník

str. 41

Obrázek 9

Vzestupný a sestupný klín

str. 41

Obrázek 10

Klesající a rostoucí vlajka

str. 42

Obrázek 11

Praporky

str. 43

Obrázek 12

Běžné mezery

str. 44

Obrázek 13:

Rostoucí a horizontální trend

str. 45

Obrázek 14

Trendové linie

str. 45

Obrázek 15

Podpora a odpor

str. 46

Tabulka 1

Výsledky obchodů za použití S/R bariéry

str. 54

Tabulka 2

Výsledky obchodů formace dvojitý vrchol

str. 59

Tabulka 3

Výsledky obchodů strategie klouzavých průměrů

str. 62

Tabulka 4

Výsledky obchodů strategie Bollingerova pásma

str. 64

Tabulka 5

Výsledky obchodů za použití indikátoru momentum

str. 66

Tabulka 6

Celkové výsledky obchodování

str. 67

Tabulka 7

Výsledky obchodování s poměrem zisku ku ztrátě 1:1

str. 71

Tabulka 8

Výsledky obchodování s poměrem zisku ku ztrátě 3:1

str. 72

Graf 1

Čárový graf

str. 28

Graf 2

Sojové boby BUY/SELL příkazy

str. 30

Graf 3

Sojové boby SELL/BUY příkazy

str. 31

Graf 4

Znázornění podpory a odporu na ropě

str. 53

Graf 5

Falešné proražení S/R úrovně na zlatě

str. 55

Graf 6

Strategie dvojitého vrcholu

str. 56

86

Graf 7

Průběh obchodu na ICE SUGAR

str. 57

Graf 8

Formace dvojité dno na ropě

str. 58

Graf 9

Příklad 40-ti denního klouzavého průměru

str. 60

Graf 10

Využití strategie klouzavého průměru na zlatě

str. 61

Graf 11

Obchod s využitím Bollingerova pásma

str. 63

Graf 12

Obchod na základě technického indikátoru momentum

str. 65

Graf 13

Vývoj reálné ceny ropy 1920 – 2012

str. 74

Graf 14

Vývoj reálné ceny zlata 1920 – 2012

str. 74

Graf 15

Vývoj hodnoty Dow Jones UBS Commodity Indexu

str. 76

Graf 16

Vývoj hodnoty indexu S&P 500 v letech 1950 – 2014

str. 77

87

Investování do komodit

Recommend Documents