ANALÝZA MOŢNOSTÍ INVESTOVÁNÍ DO KOMODIT

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání

ANALÝZA MOŢNOSTÍ INVESTOVÁNÍ DO KOMODIT The analyses of commodity investment Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Dagmar Linnertová

Autor: Martina Stiborová

Brno, květen 2009

Jméno a příjmení autora: Název bakalářské práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí diplomové práce: Rok obhajoby:

Martina Stiborová Analýza moţností investování do komodit The analyses of commodity investment Financí Ing. Dagmar Linnertová 2009

Anotace: Předmětem bakalářské práce „Analýza moţností investování do komodit“ je především analýza komodit a porovnání jejich výkonu s akciemi. První část se věnuje spíše jen komoditám, o akciích se zmiňuje jen v útrţcích. Řeší se v ní především výhody a nevýhody komoditního obchodování a způsob, jak do komodit co nejlépe investovat, jak získat výnos s co nejniţším rizikem. Druhá, praktická část je zaměřená přímo na tři konkrétní komodity, zlato, ropu a uran a na akcie. V jejím závěru jsou pak přednosti akcií a komodit stručně shrnuty a porovnány.

Anotation The subject of bachelor thesis „The analyses of commodity investment“ mainly is the analyses of commodities and comparison of their performance with shares. The first part deals rather only with commodities, at shares it hints just incoherently. Especially advantages and disadvantages of commodity trading are dealt there and also the way, how to invest in commodities to the nines, how to gain the yield with as small as risk. The second, practical part is oriented straight on free particular commodities, gold, crude oil and uranium and on shares. At its close the merits of shares and commodities are briefly summarized and confrontated than.

Klíčová slova Komodity, investice, akcie, výnos, riziko, délka trendu, volatilita

Keywords Commodities, investment, shares, yield, risk, trend durativ, volatility

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci „Analýza možností investování do komodit“ vypracovala samostatně pod vedením Ing. Dagmar Linnertové a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 9. května 2009 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Dagmar Linnertové za cenné připomínky a odborné rady, kterými mi velmi pomohla k vypracování této mé bakalářské práce.

Obsah ÚVOD ......................................................................................................................................................7 1

ÚVOD DO KOMODIT ..................................................................................................................8 1.1 1.2 1.3

2

HISTORIE KOMODITNÍHO OBCHODOVÁNÍ .................................................................................8 FUTURES KONTRAKTY ..............................................................................................................9 PROMPTNÍ OBCHODY ................................................................................................................9

KOMODITNÍ TRH V ČESKÉ REPUBLICE ...........................................................................10 2.1 KOMODITNÍ BURZA PRAHA ....................................................................................................10 2.1.1 Orgány Komoditní burzy Praha .........................................................................................10 2.1.2 Obchodované komodity ......................................................................................................10 2.2 PLODINOVÁ BURZA BRNO ......................................................................................................11 2.2.1 Burzovní poplatky...............................................................................................................11 2.2.2 Obchodované komodity ......................................................................................................11 2.3 ČESKOMORAVSKÁ KOMODITNÍ BURZA KLADNO ...................................................................12 2.4 OBCHODNÍ BURZA HRADEC KRÁLOVÉ ..................................................................................12

3

KOMODITNÍ TRH V USA.........................................................................................................13 3.1 3.2 3.3

4

ROGERS INTERNATIONAL COMMODITIES INDEX ...................................................................13 DOW JONES AIG COMMODITY INDEX....................................................................................14 GOLDMAN SACHS COMMODITY INDEX .................................................................................14

VÝHODY A NEVÝHODY INVESTOVÁNÍ DO KOMODIT.................................................15 4.1 NEVÝHODY KOMODITNÍHO INVESTOVÁNÍ .............................................................................15 4.1.1 Vysoká volatilita v krátkém období ....................................................................................15 4.1.2 Neexistence průběžného důchodu ......................................................................................16 4.1.3 Vysoké transakční náklady .................................................................................................16 4.1.4 Dlouhodobý pokles komoditních trhů ................................................................................16 4.2 VÝHODY INVESTOVÁNÍ DO KOMODIT ....................................................................................17 4.2.1 Dlouhodobé trendy komoditních trhů ................................................................................17 4.2.2 Relativní nenáročnost investování do komodit...................................................................17 4.2.3 Způsob zajištění se proti nejrůznějším rizikům ..................................................................17 4.2.4 Velikost komoditního trhu ..................................................................................................18 4.2.5 Leverage a margin .............................................................................................................19

5

JAK INVESTOVAT NA KOMODITNÍM TRHU ....................................................................20 5.1 NAKLÁDÁNÍ S INFORMACEMI .................................................................................................20 5.2 VÝBĚR INVESTICE ..................................................................................................................20 5.2.1 Analýza nabídky .................................................................................................................20 5.2.2 Analýza poptávky ...............................................................................................................21 5.2.3 Technické obchodování ......................................................................................................22 5.3 VÝBĚR POZICE NA TRHU.........................................................................................................22 5.4 OBCHODOVANÉ MNOŢSTVÍ ....................................................................................................23 5.5 INVESTIČNÍ RIZIKO .................................................................................................................23 5.5.1 Přístup k riziku ...................................................................................................................23 5.5.2 Diverzifikace rizika ............................................................................................................24 5.5.3 Stop-loss limit .....................................................................................................................24 5.5.4 Money-management ...........................................................................................................24 5.5.5 Hodnocení rizika ................................................................................................................25 5.6 ČASOVÝ HORIZONT ................................................................................................................26 5.6.1 Intradenní obchodování .....................................................................................................26

5.6.2

Poziční obchodování .......................................................................................................... 26

6

KOMODITNÍ TRHY DNES A PREDIKCE JEJICH VÝVOJE DO BUDOUCNA ............. 27

7

ZLATO ......................................................................................................................................... 29 7.1

AKCIE DOLŮ NA ZLATO .......................................................................................................... 31

8

ROPA ............................................................................................................................................ 32

9

URAN............................................................................................................................................ 34

10

AKCIE .......................................................................................................................................... 36

11

POROVNÁNÍ AKCIÍ A KOMODIT......................................................................................... 37

ZÁVĚR ................................................................................................................................................. 39 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY................................................................................................ 40 SEZNAM TABULEK.......................................................................................................................... 42 SEZNAM OBRÁZKŮ ......................................................................................................................... 42 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................... 42 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................. 42 POUŽITÉ ZKRATKY ........................................................................................................................ 43 PŘÍLOHY ............................................................................................................................................ 44

Úvod Během studia ekonomie jsem se setkala s nejrůznějšími investičními moţnostmi, nicméně komodity byly vţdy zmiňovány jen okrajově. Avšak v médiích, především těch ekonomicky zaměřených, se o nich mluví čím dál častěji a i já jsem si říkala, ţe by nemuselo být špatné toto téma hlouběji prozkoumat. Hlavním důvodem pro výběr tohoto tématu však bylo vypuknutí finanční krize na podzim minulého roku, kdy hrozilo opakování se situace z třicátých let 20. století, ovšem v menší míře. Nicméně i tak situace vypadala a vypadá docela bledě. Bylo téměř jisté, ţe dojde k celosvětové recesi a akciové trhy budou oslabovat, coţ se potvrdilo a bylo také více neţ pravděpodobné, ţe se budou hledat alternativní investiční moţnosti. Mě tehdy na prvním místě napadly zajištěné fondy, které slibují téměř jistý výnos. Ten však bývá velmi malý a spousta investorů by proto tuto moţnost nezvolila. Zajímalo mě, do čeho se tedy obecně doporučuje investovat v případě krizí. Většina zdrojů doporučovala komodity, popřípadě právě méně výnosné zajištěné fondy či různé druhy spoření. Ovšem fondy i spořitelny mohou v takto nestálé situaci jednoduše zkrachovat, čímţ si u mě právě komodity získaly obrovský respekt. Hlavním cílem práce je porovnání výhod a nevýhod investování do komodit a akcií. Pro tento účel potřebuji nejdříve zjistit výhody a nevýhody komoditního investování a investování do akcií a tyto dvě moţnosti pak vzájemně porovnat. S tím souvisí i snaha zjistit, jak vůbec se na trh komodit dostat a moci zde investovat. Velmi mě také zajímalo, zda se potvrdí má domněnka a opravdu uvidím rostoucí trend komoditních trhů během současné finanční krize. Práce bude rozdělena do dvou celků, na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se chci nejprve věnovat stručné charakteristice komodit a komoditního investování spolu s historií, dále pak rozebrat obchodování na českých komoditních burzách a jednotlivé komoditní indexy, které mají svůj původ v USA, zemí s relativně hodně rozvinutým komoditním trhem. Pak jsou na řadě výhody a nevýhody komoditního investování a na závěr teoretické části pak poskytnu návrh, jak s co nejmenším rizikem komodity obchodovat. V praktické části se pak budu snaţit zobrazit vývoj komoditních trhů v minulosti i nastínit moţný vývoj do budoucna, v další části zanalyzovat tři druhy komodit, zlato, ropu a uran, u nichţ mi přijde, ţe mají nebo by mohly mít velký vliv na hospodářství celého světa. V závěru pak stručně nastíním nejdůleţitější vlastnosti akcií, které pak porovnám s vlastnostmi komodit. Pro zpracování bakalářské práce pouţiji především metodu deskripce. Dále metodu analýzy, kterou vyuţiji především při studiu a popisu obrázků, tabulek a grafů. Další pouţitou metodou bude metoda syntézy při slučování informací z několika zdrojů do jedné myšlenky a na závěr musím uvést ještě metodu komparace, kterou vyuţiji pro porovnávání výhod a nevýhod akciových a komoditních trhů.

7

1 Úvod do komodit Komodity patří do skupiny reálných aktiv neboli reálných finančních instrumentů. Tyto dva pojmy není moţné zaměňovat. Rozdíl je v tom, ţe reálná aktiva jsou jakékoliv instrumenty mající hmotnou povahu1, zatímco komodity jsou chápány v uţším smyslu slova, jako „…zboží vzájemně zastupitelné“.2 Můţeme tedy říci, ţe například automobil, nějaká nemovitost či umělecké dílo rozhodně budou mít hmotnou povahu a tudíţ je zařadíme mezi reálné finanční instrumenty. Nicméně existují v mnoha nejrůznějších provedeních s různou kvalitou i cenou a nebudeme je tedy smět zařadit mezi komodity. Na druhé straně typickým příkladem komodity můţe být kukuřice, cukr, nebo třeba platina. Tyto statky jsou homogenní povahy a tak je moţné je prodávat a nakupovat na komoditních trzích za jednotnou cenu. Někdy se také pojem komodita ztotoţňuje s pojmem surovina3, jindy je pojem komodita chápán jako „…subjekt obchodu nebo služeb, se kterým probíhá obchodování na základě jeho dodávky v budoucnu.“4. K pochopení podstaty a také důvodu komoditního investování je nezbytné zmínit něco málo o jeho vývoji.

1.1 Historie komoditního obchodování Počátek obchodování s komoditami je spojen s Japonskem v 17. století. Tehdy se jej vyuţívalo k zajištění pěstování rýţe chudými farmáři. Ti neměli dostatek prostředků na setbu, obdělávání a sklizeň rýţe na svých polích, peníze získávali aţ jejím prodejem. Tím samozřejmě byla spousta z nich fakticky vyloučena z moţnosti rýţi pěstovat, popřípadě ošetřování rýţe nebylo tak kvalitní, jak by mohlo a mělo být s větším mnoţstvím prostředků, čímţ i celková produkce rýţe byla na niţší úrovni. A v té době se právě zrodila myšlenka vyuţívání termínových kontraktů5 k zajištění větší produkce rýţe. Fungovalo to asi následovně. Farmář se dohodl se svým budoucím odběratelem na prodeji určitého mnoţství rýţe ještě před zasetím. Zároveň byla domluvena cena, za kterou odběratel tuto rýţi po jejím vypěstování odkoupí. Následně byla sepsána smlouva, na jejímţ základě mohl farmář poţadovat půjčku od banky, která v této listině viděla jakousi záruku, ţe farmář rýţi nejen vypěstuje, ale i prodá a tak bude schopen půjčku splatit. Samozřejmě však, jako kaţdé řešení, i tento způsob obchodování měl také své nevýhody. A to na straně farmářů, jelikoţ v případě, ţe v daném roce byla rýţe nedostatkovým zboţím a její cena tak byla na vysoké úrovni, farmář přesto prodával za předem dohodnutou niţší cenu. Na straně odběratelů pak naopak v případě, ţe se rýţe urodilo velké mnoţství, její cena na trhu byla velice nízká, nicméně odběratel byl nucen na základě smlouvy kupovat od farmáře relativně draho.6 Je to vlastně stejné jako s kaţdým jiným aktivem. Také u rýţe a celkově u komodit totiţ funguje trţní mechanismus, tedy vzájemné ovlivňování nabídky, poptávky a ceny. Podle ekonomické teorie trţní mechanismus zajišťuje automatické vyrovnávání těchto tří veličin a tím utváření rovnováhy na trhu. Říká, ţe převaze nabídky nad poptávkou odpovídá cenový pokles a naopak cena poroste v případě vyšší úrovně poptávky.7Ale jak tuto teorii aplikovat na náš případ? Zjednodušeně můţeme říci, ţe v případě neúrody je nabídka nízká, na trhu je nedostatek rýţe, a tak si pěstitelé mohou dovolit nasadit vyšší cenu. Na druhé straně kdyţ je rýţe velký přebytek, budou se ji producenti snaţit prodat za

1

VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI, a.s., 2007,704 s. ISBN 978-80-7357-297-6, s. 256. 2 Business center. Slovník pojmů [online]. [cit. 2009-04-25]. Dostupný na WWW: . 3 PODHAJSKÝ, Petr. Co jsou to komodity a jak to funguje [online]. 2004-12-08 [cit. 2009-03-09]. Dostupný na WWW: < http://www.financnik.cz/komodity/manual/komodity-jak-to-funguje.html >. 4 Výkladový slovník V – C 2. Část [online]. [cit. 2009-03-09]. Dostupný na WWW: . 5 Termínový kontrakt je „…kontrakt dohodnutý v současnosti na koupi nebo prodej určitého aktiva v budoucnu za dnes dohodnutou cenu“. Převzato z: FUCHS, David. Finanční trhy, DSO. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2007,106 s., ISBN 80-210-3526-9, s. 42. 6 PODHAJSKÝ, Petr. Co jsou to komodity a jak to funguje [online]. 2004-12-08 [cit. 2009-03-09]. Dostupný na WWW: < http://www.financnik.cz/komodity/manual/komodity-jak-to-funguje.html >. 7 FUCHS Kamil. Mikroekonomie, distanční studijní opora. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2005, 192 s., ISBN 80-210-3808-X, s. 64, 73-75.

8

jakoukoliv cenu, která v některých případech můţe být i niţší neţ výrobní náklady. A právě rozdíl mezi smluvenou a reálnou trţní cenou přivedl některé lidi k myšlence obchodování přímo s futures kontrakty8. Dnes se finanční deriváty9 hojně vyuţívají jako cenné papíry při obchodování na finančních trzích v nejrůznějších formách. Pro účely mé práce jsou jednoznačně nejpodstatnější komoditní deriváty, tzv. komoditní financial futures, jejichţ význam však je z hlediska celkového počtu uzavíraných kontraktů velice malý.10 V příloze č. 1 uvádím objemy futures a dalších kontraktů na Burze cenných papírů Praha a dále pak objemy uzavřených futures a opčních kontraktů11 na 69 světových burzách v letech 2007 a 2008.

1.2 Futures kontrakty Obchodování s komoditami probíhá formou termínových neboli futures kontraktů. V dnešní době je však tento princip posunut na poněkud jinou úroveň, neţ v případě japonských zemědělců. Dnes při obchodování s komoditami nejde ani tak o koupi dané komodity jako o získání finančních prostředků díky pohybům komoditních cen. Investor nakoupí určité mnoţství suroviny, nicméně je nepřevezme. Tyto komodity totiţ dokonce ani nemusí být dosud vypěstovány nebo vytěţeny, podobně jako tomu bylo u japonských pěstitelů rýţe. Investor získá pouze smlouvu potvrzující vlastnictví. V naprosté většině případů však tento kontrakt prodá ještě před termínem dodání. Takţe pokud kontrakt uzavře v době, kdy jsou ceny dané komodity na rekordně nízké úrovni a po nějaké době náhle vzrostou, můţe tento investor kontrakt prodat za mnohem vyšší cenu, neţ za jakou ho původně koupil a tak vydělat na pohybech na komoditních trzích, aniţ by kdy zmíněné komodity reálně vlastnil.12

1.3 Promptní obchody Předchozí sub-kapitola můţe vzbudit dojem, ţe komoditní obchody probíhají pouze formou termínových kontraktů. To však není zcela pravda. Některé komodity je moţné obchodovat jak na termínových, tak na promptních trzích. Příkladem můţe být třeba zlato. Na rozdíl od futures kontraktů, v případě promptních obchodů dochází k předání obchodovaných aktiv, nejčastěji během následujících dvou aţ tří dnů od uzavření kontraktu. Nevýhodou těchto obchodů jsou dodatečné náklady na přepravu, dále pak skladovací, popřípadě i pojišťovací náklady.13

8

Podrobněji bude o futures kontraktech pojednáno v následujícím oddílu práce. „Finanční derivát je cenný papír, jehož cena je odvozená (derivovaná) od ceny určitého, tzv. podkladového aktiva. Obchodování s finančními deriváty je založeno na časovém nesouladu mezi sjednáním a plněním daného kontraktu. Jedná se tedy o termínové, či futures kontrakty.“ Převzato z: FUCHS, David. Finanční trhy, DSO. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2007, 106 s., ISBN 80-210-3526-9, s. 41. 10 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI, a.s., 2007,704 s. ISBN 978-80-7357-297-6, s. 256. 11 Opce je kontrakt uzavřený na nákup nebo prodej určitého aktiva v budoucnu, přičemţ vlastník opce má právo, nikoliv povinnost tento obchod v budoucnu uzavřít. Podle: FUCHS, David. Finanční trhy, DSO. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2007, 106 s., ISBN 80-210-3526-9, s. 42. 12 NESNÍDAL Tomáš, PODHAJSKÝ, Petr. Obchodování na komoditních trzích – průvodce spekulanta, Grada Publishing, Praha, 2005, 133 s., ISBN 80-247-1499-X, s. 14-19. 13 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI, a.s., 2007, 704 s. ISBN 978-80-7357-297-6, s. 265. 9

9

2 Komoditní trh v České republice V následující kapitole uvedu místa v České republice, na kterých jsou komodity obchodovány. Budu se zde zabývat komoditními burzami v Praze, Brně, Kladně a Hradci Králové. Zde se však obchoduje pouze s relativně malými objemy komodit. Pro investory, kteří chtějí dosáhnout zisku prostřednictvím spekulací na pohyb cen je proto lepší vyuţít sluţeb některé ze světových, více likvidních, burz.

2.1 Komoditní burza Praha Obchodování na praţské komoditní burze probíhá anonymně v elektronické podobě a je velmi jednoduché. Není třeba vlastnit speciální software pro makléře, postačí jen burzou přidělená přístupová práva. Nicméně Zákon o komoditních burzách14 platí i zde, takţe investoři, kteří nejsou členy burzy, nemohou obchodovat přímo, ale jedině prostřednictvím makléřů některého z dohodců, kterými jsou v případě této burzy Hradecká lesní a dřevařská společnost a Krnovská lesní obchodní společnost. Na burze lze provádět jak termínované, tak i promptní obchody. Burzovní týden začíná kaţdé úterý v 8 hodin ráno sběrem aukčních nabídek, který končí stejný den v pravé poledne. Poté dojde ke zveřejnění přehledu aukcí na daný burzovní týden na internetových stránkách Komoditní burzy Praha. Následující den, mezi 8:00 a 8:50 se makléři přihlašují do jednotlivých aukcí. V 8:50 je jiţ harmonogram aukcí zveřejněn a obchodování začíná v 9 hodin. Kaţdá aukce trvá 10 minut, přičemţ ta poslední probíhá v daný den od 15:50 do 16:00. V případě neuskutečnění všech zadaných aukcí v daný den se potom pokračuje další den opět od 9 hodin. Po uzavření obchodu dochází k vystavení závěrkového listu a jeho podepsání zástupcem burzy i makléři obou zúčastněných stran. Následující vypořádání obchodu probíhá jiţ pouze mezi kupujícím a prodávajícím. S obchodováním na burze vţdy souvisí určité poplatky. V případě Komoditní burzy Praha se jedná o tzv. dohodné ve výši 0,5 % z hodnoty uzavřených burzovních obchodů. Dohodné platí investor svému dohodci. Další 0,3 % z uzavřených obchodů platí investor burze ve formě poplatků za uzavřené obchody. Aktuální ceník burzy platný od 1. dubna 2009 je uveden v příloze č. 2. 2.1.1 Orgány Komoditní burzy Praha Nejvyšším orgánem praţské komoditní burzy je valná hromada, ve které jsou zastoupeni všichni členové burzy15. Statutárním a řídícím orgánem je potom burzovní komora. Ta má devět členů a v jejím čele stojí předseda burzovní komory, kterým je v současné době Ing. Václav Pop. Post místopředsedy burzovní komory zaujímá Ing. Zdeněk Šanda a mezi zbylých 7 členů patří Ing. Miroslav Votýpka, MVDr. Josef Daněk, Ing. Vladimír Stecher, RNDr. Marcel Němeček, Ing. Jan Sieklik, Jindřich Kocour a Milan Nejedlý. 2.1.2 Obchodované komodity Od 1. 1. 2005 je moţné na Komoditní burze Praha obchodovat jen s dřívím a dřevní hmotou. Tato sekce se dále člení na následující skupiny: Surové dříví dle Doporučených pravidel, surové dříví dle Rakouských uzancí, sypané materiály a řezivo.

14 15

Jedná se o Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů. Seznam všech členů KBP je uveden v příloze č. 2.

10

S posledními dvěma jmenovanými skupinami komodit není prozatím moţné na této burze obchodovat. Členění prvních dvou skupin je uvedeno v příloze č. 2.

2.2 Plodinová burza Brno Na brněnské burze se opět obchoduje přímo i nepřímo. Právo přímého obchodování mají všichni členové burzy, Státní zemědělský intervenční fond a Státní hmotné rezervy. Ostatní investoři obchodují nepřímo prostřednictvím dohodců. Na dané burze je opět moţno uzavírat obchody promptní (s vypořádáním do 30 dnů) a dále pak obchody termínované dodávkové (s termínem vypořádání do 270 dnů). Na rozdíl od Komoditní burzy Praha zde obchody neprobíhají v elektronické podobě, nýbrţ přímo na parketu burzy, který obsahuje očíslovaná obchodní místa, z nichţ je moţné podávat i přijímat nabídky k prodeji či koupi jednotlivých komodit během burzovního shromáţdění. Mimo parket se burzovní obchody uzavírají jen ve zvláštních případech.16 Místo a čas konání burzovního shromáţdění je vyhlašováno předem burzovní komorou Plodinové burzy Brno. Řídí jej generální sekretář burzy nebo jím pověřená osoba. Končí zveřejněním poslední registrované nabídky. Tato registrace probíhá po celou dobu trvání burzovního shromáţdění a je povinná pro účast ve všech komoditních kolech. V kaţdém komoditním kole se obchoduje pouze s jedním druhem komodity. V první části burzovního shromáţdění probíhají promptní obchody, v druhé části pak obchody termínované dodávkové17. Kaţdé komoditní kolo trvá do zveřejnění poslední nabídky a ukončuje ho řídící osoba, která zároveň určuje i časový odstup mezi jednotlivými komoditními koly. 2.2.1 Burzovní poplatky Základním druhem jsou poplatky zúčtovacímu centru za burzovní obchody, které se liší dle objemu uskutečněných obchodů. Výčet burzovních poplatků Plodinové burzy Brno spolu se seznamem členů burzy a burzovní komory je uveden v příloze č. 3. 2.2.2 Obchodované komodity Komodity obchodované na brněnské komoditní burze jsou uvedeny v následující tabulce.

16

Více viz Článek 8 Části VII burzovních pravidel PBB. Dostupný na WWW: . 17 Jsou to obchody, kdy sice dojde k výměně instrumentů, nicméně ne v tak krátkém čase, jak u obchodů promptních.

11

Tabulka č. 1: Komodity obchodované na Plodinové burze Brno Biopaliva

Kukuřice krmná

Hořčice bílá

Hrách krmný

Ječmen krmný

Hořčice černá

Hrách potravinářský

Ječmen potravinářský Ječmen sladovnický

Len olejný - Mák semeno

Oves krmný

Kmín

Koriandr

Pohanka

Proso

Triticale

Ţito

Oves nahý Pšenice krmná Pšenice potravinářsk á Pšenice tvrdá

Řepka "00" Řepkové expelery

Slunečnice černá Slunečnice páskovaná

Řepkový Slunečnicový extrahovaný extrahovaný šrot šrot Řepkový olej surový

Sója Sójový extrahovaný šrot 43 NL Sójový extrahovaný šrot 47 NL Sójový olej surový

Ţito potravinářské

Pramen: PLODINOVÁ BURZA BRNO. Obchodované komodity [online]. [cit. 2009-05-06]. Dostupný na WWW: .

2.3 Českomoravská komoditní burza Kladno Českomoravská komoditní burza Kladno vznikla v roce 1995 na základě státního povolení Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zemědělství ČR. Lze zde uzavírat opět promptní i termínované obchody a to jak elektronicky (na hlavním burzovním trhu), tak prezenčně na burzovním parketu (v případě vedlejšího trhu burzy). Přímo mohou na burze obchodovat opět pouze členové burzy a dále osoby vlastnící oprávnění k obchodu, výrobě nebo zpracování zboţí, jeţ je na burze obchodováno. Nepřímo se burzovních obchodů účastní ostatní investoři prostřednictvím dohodců. Českomoravská komoditní burza je rozdělena do pěti sekcí: Běţné komodity, Dřevařská burza, Energetická burza, Burza odpadů a Agrární sekce. Podrobnější členění je uvedeno v příloze č. 4.

2.4 Obchodní burza Hradec Králové Podobně jako Plodinová burza Brno má i Obchodní burza Hradec Králové prezenční formu. Burzovní obchody jsou tedy uzavírány na parketu během burzovních shromáţdění v jednotlivých obchodních kolech. Přímo se obchodů mohou účastnit opět členové burzy, dále pak burzovní a soukromí dohodci a osoby zřízené zákonem za účelem regulace trhu. Nepřímo, prostřednictvím dohodců pak ostatní investoři. Na Obchodní burze Hradec Králové lze uzavírat promptní obchody (s dodáním do 30 dnů), stejně jako termínové (s dobou plnění do 360 dnů), a to jak přímé tak dodávkové a navíc ještě obchody opční. Seznam komodit obchodovaných na dané burze spolu s poplatky souvisejícími s obchodováním na ní jsou uvedeny v příloze č. 5. Kromě uvedených burz existuje ještě Energetická burza Praha, Komoditní burza Říčany a Českomoravská komoditní burza Kladno.

12

3 Komoditní trh v USA Jiţ po zjištění, ţe v České republice existuje pouze sedm, navíc nepříliš širokých komoditních burz, je jednoduché odhadnout, ţe zde nemá komoditní investování prozatím vypěstovanou tradici. Nicméně, v jiných zemích, především v USA, mají komodity své místo mezi ostatními investičními příleţitostmi na finančním trhu. Ve Spojených státech amerických existuje dokonce i několik komoditních indexů. „Burzovní indexy, nebo také indexy kapitálového trhu koncentrují pohyby cen několika instrumentů do jedné hodnoty a informují tak o vývoji a výnosnosti celého trhu nebo jeho části“ 18, tak odráţí nejen současný, ale i dlouhodobý trend vývoje jednotlivých trhů. Vidíme pak, jak se trh chová v určitých situacích, můţeme pozorovat určité opakující se tendence a vytvářet statistiky vývoje určitého odvětví nebo i celé ekonomiky. Můţeme je také vyuţít pro měření úspěšnosti námi realizované investiční strategie pomocí porovnání našich výsledků s výsledky příslušného trhu měřenými právě pomocí indexů (tzv. benchmark).19 Přestoţe hlavní význam mají indexy akciové, mají i komoditní indexy své místo na kapitálovém trhu. Jedním z nejznámějších komoditních indexů je CRB Futures Index, dále například Dow Jones Commodities Index (DJ-AIGCI), Reuters – CRB Futures Price Index, Goldman Sachs Commodity Index (GSCI), komoditní index Journal of Commerce, či Rogers International Commodities Index (RICI).20 Kaţdý z těchto indexů zahrnuje různé druhy komodit a kaţdé z nich navíc přiřazuje jinou váhu. To vypovídá o rozdílnosti i proměnlivosti názorů na hodnoty jednotlivých surovin, podobně jak je tomu i u akcií. Komodity mají však výhodu v tom, ţe nemají takové mnoţství druhů, jako je firemních či jiných druhů akcií a proto dostatečně rozsáhlý a pravidelně revidovaný komoditní index můţe být správným ukazatelem výkonnosti celého trhu s komoditami. Sloţení vybraných indexů je uvedeno v příloze č. 6.

3.1 Rogers International Commodities Index Nejobsáhlejší z těchto komoditních indexů je jednoznačně RICI. Skládá se z koše 36 komodit ze třech různých oblastí, zemědělství, energetika a kovy. Jste -li tedy příznivcem diverzifikace, je RICI tou správnou volbou. Index byl vytvořen 31. července 1998 Jamesem Beelandem Rogersem Jr. Cílem autora bylo vytvořit co moţná nestabilnější index, proto RICI obsahuje tak velké mnoţství komodit. Navíc se jedná o komodity obchodované na celkem dvanácti z patnácti RICI Komisí uznaných světových burz ve čtyřech různých měnách (USD, JPY, AUS a CAD).21 Index tak zachycuje změny cen komodit nejen v USA, ale na celém světě. S tím souvisí i skutečnost, ţe do RICI jsou zahrnovány jen celosvětově důleţité suroviny. Tato důleţitost se měří pomocí exportu, importu a tuzemské spotřeby největšího světového spotřebitele. Komodity, které jsou důleţité pouze z národního hlediska určité země se v RICI neobjeví. V příloze č. 7 dále uvádím komodity obsaţené v komoditním indexu RICI, burzy a měny ve kterých jsou obchodovány.

18

FUCHS, David. Finanční trhy, DSO. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Brno, 2004, 120s., ISBN 80-210-3526-9, s. 60. 19 Investiční kapitálová společnost Komerční banky. Slovníček pojmů [online]. [cit. 2009-04-25]. Dostupný na WWW: ; Wikipedie, otevřená encyklopedie. Burzovní index [online]. [cit. 2009-04-25]. Dostupný na WWW: . 20 ROGERS, Jim. Žhavé komodity – Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. GRADA Publishing, a.s., 2008, 240 s., ISBN 978-80-247-2342-6, s. 12 – 14. 21 Seznam těchto burz uvádím v příloze č. 7.

13

Orgánem, který se stará o přizpůsobování se indexu dění na komoditních trzích je komise RICI. Jejím předsedou je autor indexu, James B. Rogers Jr., který jako jediný můţe jmenovat nové členy komise a je také konečným rozhodcem návrhů komise. Dalšími členy jsou představitelé pěti významných světových finančních společností (UBS AG, Daiwa Securities Co. Ltd., Beeland Management Company, Diapson Commodities Management S. A. a ABN Amro Bank N. V. 22). Komise se schází minimálně jednou ročně, a to v prosinci, kdy diskutuje o případných změnách v indexu na příští rok. Tyto změny však nejsou příliš časté, jelikoţ, z důvodu snahy o stabilní index, musí nastat opravdu váţná situace, aby se komise rozhodla index nějakým způsobem pozměnit. Takovou situací můţe být významná změna v globální spotřebě určité komodity, popřípadě dlouhodobé problémy související s jejím obchodováním.23

3.2 Dow Jones AIG Commodity Index Existuje několik Dow Jones komoditních indexů, jako například verze DJ-AIGCI v jiných měnách, neţ USD (yen, euro, švýcarský frank), forwardové indexy, zajišťující forwardové kontrakty na 1, 2 anebo 3 měsíce s komoditami obsaţenými v DJ-AIGCI, total return24 verze tohoto indexu nebo částečné indexy zaměřené na jednotlivé skupiny komodit z DJ-AIGCI, jako například energie, drahé kovy či obiloviny. Sám Dow Jones AIG Commodity Index sleduje vývoj devatenácti druhů komodit z nejrůznějších oblastí. Celých 33 % však zaujímají pouze energetické suroviny (ropa, zemní plyn, topný olej a bezolovnatý benzin), coţ znamená značnou nevyváţenost indexu (viz příloha č. 6). Tato nevyváţenost je tím závaţnější, ţe v pravidlech pro konstrukci DJ-AIGCI je mimo jiné uvedeno, ţe by ţádná skupina komodit, jako například energie, neměla přesáhnout 33 %, coţ znamená, ţe energie jsou přesně na hranici, a zároveň by se poměr kaţdé komodity obsaţené v indexu měl nacházet mezi 2 – 15%, coţ v případě ropy a zemního plynu je také jiţ značně ohroţeno.25 Nevyváţenost má potom za následek značnou závislost chování indexu na situaci právě na energetických trzích. Na druhé straně například skupina rostlinných olejů s jediným zástupcem, sojovým olejem, a váhou 2,74 % vývoj indexu příliš neovlivní.

3.3 Goldman Sachs Commodity Index Tento index je ještě více nevyváţený, neţ DJ-AIGCI. Obsahuje celkem 24 komodit, z nichţ šest náleţí do kategorie energií a dohromady zaujímají více neţ 65% GSCI. Existuje opět několik modifikací tohoto indexu - GSCI Reduced Energy, GSCI Light Energy, GSCI Ultra-Light Energy, GSCI NonEnergy a GSCI Agriculture and Livestock. První tři zmíněné varianty zahrnují všechny komodity obsaţené v základním GSCI, pouze v jiných poměrech, GSCI Non-Energy vylučuje energetické komodity a poslední GSCI Agriculture and Livestock, jak uţ název napovídá, zahrnuje pouze zemědělské produkty a hospodářská zvířata.26

22

V roce 2007 se novým vlastníkem této holandské banky stala Royal Bank of Scotland Group. Podle: O PENIAZOCH: Finančné centrum. Royal Bank of Scotland preberá pobočky ABN Amro v SR a ČR [online]. 2008-09-04[cit. 2009-05-07]. Dostupný na WWW: . 23 Beeland Management Company, LLC. Rogers International Commodities Index [online]. [cit. 2009-03-15]. Dostupný na WWW: . 24 Total return index započítává do svých výsledků i reinvestice dividend a dalších průběţných příjmů. 25 KOWALSKI, Chuck. Dow Jones – AIG Commodity Index [online]. 2008-05-06 [cit. 2009-04-24]. Dostupný na WWW: < http://commodities.about.com/od/understandingthebasics/a/dow-aig-index.html>. 26 S&P GSCI Commodity Index. Components, Weights, Index Levels and Construction [online]. [cit. 2009-0424]. Dostupný na WWW: < http://www2.goldmansachs.com/services/securities/products/sp-gsci-commodityindex/tables.html >.

14

4 Výhody a nevýhody investování do komodit V této kapitole se budu zabývat jednotlivými pozitivy a negativy komoditního investování. Protoţe existují značné obavy z investování do tohoto druhu aktiv, budu se nejdříve věnovat nevýhodám trhu s komoditami.

4.1 Nevýhody komoditního investování Komodity mají mezi obyčejnými lidmi i profesionálními investory značnou nedůvěru. Důvodem podle mě můţe být to, ţe vývoj cen komodit je mnohem komplikovanější neţ se na první pohled můţe zdát. Nezávisí pouze na úrodě či neúrodě kukuřice nebo na nalezení nových loţisek uhlí. Na jejich růst či pokles má vliv mnoho jiných faktorů, od nejrůznějších válečných konfliktů aţ po přesun průmyslu směrem na východ. A tím, ţe mnozí podobné faktory podceňují, nemůţou ani správně odhadnout cenový vývoj na daném komoditním trhu a často tak ztratí spoustu peněz. Právě trend přesouvání průmyslu ze západní Evropy východním směrem je v poslední době relativně dosti diskutovaným tématem. V minulých letech docházelo k masivní vlně přesunu výroby z nejrůznějších průmyslových oblastí do zemí třetího světa a dalších méně bohatých států. Důvodem byla především levná pracovní síla. V poslední době se však ukazuje, ţe moţná tento trend jiţ dosáhl svého vrcholu. V souvislosti s finanční krizí a nedostatkem volných pracovních míst totiţ začínají některé firmy výrobu navracet zpět do svých domovských zemí. Příkladem můţe být přesun části výroby francouzské automobilky Renault ze Slovinska zpět do Francie, který automobilka oznámila koncem března letošního roku. Pomoci národnímu průmyslu a zaměstnanosti ve své zemi se snaţí i francouzská vláda. Ta nabídla Renaultu a společnému koncernu PSA Peugeot Citroën poskytnutí zvýhodněné půjčky ve výši 6 mld. eur za slib, ţe nezavřou své továrny ve Francii během následujících pěti let. Moţná právě i toto rozhodnutí mělo vliv na přesun části výroby Renaultu ze Slovinska. Další snahou francouzské vlády o podporu domácího automobilového průmyslu byla výzva prezidenta Sarkozyho k přesunu výroby z levnějších zemí zpátky do Francie. Tento apel se úzce dotýká České republiky, jelikoţ Sarkozy v této souvislosti zmínil právě závod koncernu PSA Peugeot Citroën nacházející se v Česku.27 4.1.1 Vysoká volatilita v krátkém období Ceny komodit a obecně reálných aktiv v krátkém období značně kolísají, nehodí se tak pro krátkodobé investice, které někteří investoři upřednostňují. Důvod velké volatility těchto instrumentů je nastíněn jiţ na začátku předchozího pododdílu, a to velké mnoţství faktorů ovlivňujících ceny na tomto trhu. V první řadě si musíme uvědomit, ţe kaţdá surovina je nějakým způsobem vyprodukována, vytěţena či vypěstována. Jako příklad bych mohla uvést zemědělské plodiny. Tak třeba pšenice. Na jaře zasadím, na podzim sklidím. Ale pokud mi nebude daný rok přát počasí, nemusím na podzim taky sklidit vůbec nic nebo jen zlomek toho, na co jsem byla zvyklá z předchozích let. Stejné počasí však postihne i spoustu dalších pěstitelů, a pokud nebude celková nabídka vyrovnána vyššími výstupy ostatních zemědělců, tak při nezměněné poptávce půjde cena pšenice prudce vzhůru. Další důvod, který mě v této souvislosti napadá, je určitá provázanost komoditních trhů s ostatními segmenty našeho ţivota. Aniţ si to uvědomujeme, spoustu těchto, na burzách obchodovaných komoditních instrumentů, pouţíváme denně v osobním ţivotě. Tak například, některé kovy, jako platina či palladium se vyuţívají v počítačovém průmyslu. Proto v souvislosti s technologickým boomem na konci minulého století prudce vzrostly ceny těchto kovů. Nicméně, jak lze vidět v následujícím grafu, tento růst neměl dlouhého trvání a cena palladia se v roce 2002 vrátila na úroveň roku 1997 v souvislosti s prasknutím technologické bubliny.28 Navíc, jako v celé ekonomické teorii a praxi, v trţním hospodářství funguje i v případě komodit trţní mechanismus jako automatický 27

ČT 24. Renault přesouvá výrobu ze Slovinska zpět do Francie [online]. 2009-03-20 [cit. 2009-05-07]. Dostupný na WWW: . 28 KITCO. Historical charts. Palladium [online]. [cit. 2009-04-25]. Dostupný na WWW: .

15

vyrovnávač nabídky a poptávky a trţní ceny dané komodity. To znamená, ţe kdyţ cena najednou neadekvátně vzroste, například právě v důsledku avizovaného technologického boomu, dojde pomocí upravení nabídky nebo poptávky k jejímu opětovnému návratu na rovnováţnou úroveň. To se můţe dít různými způsoby. Mě na prvním místě napadá snaha o omezení nadměrné poptávky nahrazením palladia v jednotlivých komponentech jinou látkou. Tabulka č. 2: Volatilita komoditních trhů Komodity Ropa Zemní plyn Pšenice Kukuřice Měď Aluminium

Rok 2005 31,6 % 48,6 % 24,6 % 24,2 % 24 % 19,7 %

Rok 2006 26,4 % 62,2 % 29,5 % 28,3 % 38,5 % 32,2 %

Rok 2007 29,7 % 47,2 % 33,7 % 32,3 % 32,9 % 22,1 %

Pramen: KOLEKTIV AUTORŮ. Garantované obchodování komodit na komoditních burzách. Sborník příspěvků z 8. mezinárodní vědecké konference. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta; Plodinová burza Brno, 2008, 132 s., ISBN 978-80-210-4747-1, s. 18.

Kvůli vysoké volatilitě komoditních trhů se investoři snaţí zajišťovat proti riziku těchto náhlých výkyvů nejčastěji pomocí opčních kontraktů. Ty jsou díky moţnosti, nikoliv povinnosti, instrument v době splatnosti koupit či prodat výborným nástrojem pro řízení cenových rizik. 4.1.2 Neexistence průběžného důchodu Dalším důvodem neochoty investovat do komodit je pro některé jistě fakt, ţe během drţby investice majitel nezískává ţádný peněţní důchod. Výnosem je pouze případný rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou. 4.1.3 Vysoké transakční náklady Nakonec, například i u nás v České republice, je obchod s komoditami na dosti nízké úrovni, coţ má za následek vysoké transakční náklady díky obtíţnému vyhledávání investičních příleţitostí. Je však nutné si uvědomit, ţe tento fakt platí opravdu jen v některých zemích, včetně České republiky. Rozhodně jej nelze aplikovat na celý svět, především na trhy s rozvinutým komoditním investováním, v čele s USA. Dále je třeba připomenout, ţe s rozvojem internetu se veškeré vzdálenosti zkracují, svět se propojuje a tak i komoditní investování je čím dál tím jednodušší.29 4.1.4 Dlouhodobý pokles komoditních trhů Vliv na nedůvěru v komodity má zcela jistě i nedávný vývoj na světových trzích, kdy ceny řady komodit téměř po celá osmdesátá a devadesátá léta minulého století značně klesaly 30. Někteří investoři, především ti méně zkušení, tak zaţili obrovské ztráty. Tento vývoj však lze chápat i jako výhodu, jelikoţ po dlouhém poklesu cen obvykle následuje jejich dlouhodobý vzestup a tím vznik nových investičních příleţitostí.

29

VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI, a.s., 2007,704 s. ISBN 978-80-7357-297-6, s. 260. 30 ROGERS, Jim. Žhavé komodity – Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. GRADA Publishing, a.s., 2008, 240 s., ISBN 978-80-247-2342-6, s. 18.

16

4.2 Výhody investování do komodit 4.2.1 Dlouhodobé trendy komoditních trhů Jim Rogers, v knize Ţhavé komodity – Jak můţe kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích, vysvětluje příčinu dlouhého trendu v podstatě chování komodit: „U každé komodity trvá dlouho, než je nalezena, vytěžena, vypěstována, dodána.“ Tuto skutečnost však nelze chápat jako něco absolutně negativního. Naopak, je třeba s tímto chováním komodit počítat a zahrnout jej do své investiční strategie. Navíc, po dlouhém poklesu trhu následuje téměř vţdy dlouhodobý růstový trend a tak můţeme vyuţít velmi nízkých cen komodit na dně cyklu k nadprůměrným investičním výsledkům. Rogers uvádí příklad olova, jako komodity nepoţívající přiměřené úcty. Olovo je vnímáno jako něco špatného, něco, co škodí nám i našemu ţivotnímu prostředí. Proto olovo zmizelo ze všech barev a benzínu a lidé ho nyní berou jako něco překonaného co uţ nemá ţádnou budoucnost. A to je právě čas pro inteligentního investora. Ten totiţ nekopíruje názory ostatních, má svou vlastní hlavu a jedná jen sám podle sebe. V olovu, na rozdíl od ostatních, vidí příleţitost ke zbohatnutí. Vţdyť stále ještě se olovo pouţívá například v akumulátorech a nevypadá, ţe by jej v blízké budoucnosti mělo něco nahradit. Kvůli nízké důvěře v budoucnost olova jsou však jeho ceny na nízké úrovni, coţ se našemu investorovi jeví jako ideální moţnost pro investování. Navíc olovo je neobnovitelným zdrojem, coţ znamená, ţe pokud se nevybuduje nový olověný důl, bude nabídka olova neustále klesat a s tím samozřejmě poroste jeho cena. V dnešní době, kdy je olova ještě dostatek si toto nebezpečí však většina lidí neuvědomuje, a poptávka po olovu při klesající nabídce roste a roste. Kdo si ale tohoto trendu všimne včas, můţe na své jasnozřivosti vydělat spoustu peněz. Stejně jako náš investor. Ten se rozhodne vstoupit do byznysu s olovem a vybudovat olověný důl. Nejprve však musí nalézt olověné loţisko, potom investory, kteří by byli ochotni poskytnout mu na jeho záměr finanční prostředky. Pak ho čeká další nelehký úkol, a to přesvědčit vládu a ochránce přírody a získat povolení na stavbu dolu. Následuje budování cest a infrastruktury, obstarávání nákladních vozů, dělníků, horníků a celkově všeho potřebného pro důlní činnost. Jenomţe nestačí mít jenom olověný důl. Vytěţené olovo je nutné nějakým způsobem zpracovat a k tomu potřebujeme huť. Následuje další kolo hledání vhodného místa, peněz a povolení. Tento proces trvá celé roky, a kdyţ se nám konečně podaří začít s těţbou, budou jiţ ceny olova na docela vysoké úrovni z důvodu nedostatečné nabídky předchozích let a i další lidé se budou snaţit proniknout do olověného byznysu. Neţ se jim však podaří začít s těţbou, uplyne dalších pár let. Poté dojde k náhlému vzestupu nabídky olova, protoţe noví majitelé dolů budou chtít vyuţít jeho vysokých cen, budou těţit obrovská mnoţství, aţ nabídka předčí poptávku, všechny sklady se zaplní a ceny olova budou opět klesat. A jelikoţ zde bude existovat spousta nových dolů a zásoby olova budou obrovské, potrvá velmi dlouho, neţ opět dojde k vyrovnání nabídky s poptávkou a ceny olova zase porostou31. 4.2.2 Relativní nenáročnost investování do komodit Další výhodou komodit, která souvisí s jejich dlouhým cyklem, je skutečnost, ţe není třeba neustále sledovat vývoj komoditních cen. Obchodování s komoditami není tak časově náročné jako většina ostatních investičních příleţitostí. Navíc není potřeba mít odborné vzdělání pro pochopení chování komoditních trhů. Investovat do komodit tak můţe téměř kaţdý. 4.2.3 Způsob zajištění se proti nejrůznějším rizikům Co mluví ve prospěch komodit je to, ţe mohou být tou správnou volbou k překonání inflace. Na rozdíl od finančních aktiv má totiţ výnos z aktiv reálných v době inflace tendenci růst. Komodity se tak mohou stát významným nástrojem při zajišťování se proti inflaci. Silný pozitivní vztah mezi reálnými aktivy a inflací, na rozdíl od akcií je zřejmý z následující tabulky.

31

ROGERS, Jim. Žhavé komodity – Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. GRADA Publishing, a.s., 2008, 240 s., 978-80-247-2342-6, s. 45-48.

17

Tabulka č. 3: Korelační koeficienty32 mezi vývojem výnosových měr vybraných aktiv a inflace v letech 1960 - 1992 Instrument + inflace Nemovitosti a inflace Zlato a inflace Akcie a inflace

Korelační koeficient +0,85 +0,63 -0,25

Pramen: VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI, a.s., 2007,704 s. ISBN 978-80-7357297-6, s. 258.

Na tomto místě bych ráda zmínila monetární politiku většiny centrálních bank v současnosti. Jedná se především o monetární expanzi mající za následek znehodnocování peněz, coţ ve svém důsledku bude znamenat rostoucí sílu peněz reálných. Komodity však neznamenají pouze zajištění se proti inflaci, ale i proti riziku spojenému s investováním do akcií a dluhopisů. Obecně lze tvrdit, ţe ve většině případů má vývoj trhu reálných a finančních aktiv opačnou tendenci. Tabulka č. 4: Korelační koeficienty mezi výnosovými měrami vybraných finančních a reálných aktiv mezi lety 1960 – 1992 Instrument Nemovitosti Zlato Stříbro

Akcie +0,05 -0,09 +0,12

Dluhopisy -0,08 -0,28 -0,15

Pramen: VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI, a.s., 2007,704 s. ISBN 978-80-7357297-6, s. 258.

Navíc akcie mohou klesnout aţ na nulu, avšak komodity budou mít téměř vţdy alespoň minimální hodnotu, kterou budu moci zpeněţit. Tím je myšleno, ţe pokud investuji do komodit, vlastním vţdy alespoň něco, kromě zcela výjimečných případů, kdy třeba moje kukuřice shnije a já ji budu muset naopak ještě na své náklady likvidovat. Zde je rozdíl od akcií, kdy v případě krachu firmy se cenný papír naprosto jednoduše můţe přeměnit v bezcenný cár papíru. Ceny komodit navíc mohou růst, přestoţe ekonomika je v recesi, coţ u akcií nastává opravdu jen velmi výjimečně. Komodity mohou být dále nástrojem k zajištění se proti politickému riziku. Znamená to schopnost uchovat si svou hodnotu i v období válek, revolucí či teroristických útoků. Je nezbytné poznamenat, ţe válka a politický chaos povětšinou spíše zvyšují ceny komodit. 4.2.4 Velikost komoditního trhu Další výhodou je fakt, ţe komodity jsou dosti likvidními aktivy33 a neexistuje u nich ţádné kreditní riziko34. Komodity se obchodují celosvětově na otevřených trzích a jejich ceny jsou pravidelně uváděny v médiích po celém světě.

32

Korelační koeficient vyjadřuje míru závislosti mezi dvěma veličinami. Pohybuje se v rozmezí od -1 do +1, přičemţ hodnota korelačního koeficientu o velikosti +1 značí přímou závislost mezi sledovanými veličinami, hodnota -1 naopak závislost nepřímou. Nulový korelační koeficient pak znamená, ţe mezi veličinami neexistuje ţádná, přímá ani nepřímá závislost. Podle: Wikipedie, otevřená encyklopedie. Korelace [online]. [cit. 2009-0425]. Dostupný na WWW: . 33 Neplatí pro ČR. (viz pododdíl 4.1.3 Vysoké transakční náklady). 34 „Kreditní riziko je riziko vyplývající z neschopnosti nebo neochoty protistrany splatit své závazky.“ Převzato z: Wikipedie, otevřená encyklopedie. Kreditní riziko [online]. [cit. 2009-04-24]. Dostupný na WWW: .

18

S tím souvisí i další výhoda investování do komodit, a to nemoţnost korupce na tomto obrovském mezinárodním trhu. Komoditní trh nezávisí pouze na chování malého okruhu osob. Není to stejné jako třeba u akcií, kde vedení určité společnosti můţe znatelně ovlivnit výsledky na akciovém trhu. Samozřejmě všude existují výjimky a tak i v případě komoditního investovaní můţeme jednoduše některé z nich nalézt. Kaţdého v souvislosti s ovlivňováním cen zcela jistě napadne příklad ropy a Organizace zemí vyváţejících ropu (OPEC), která omezováním, či naopak zvyšováním, vytěţeného a tím i vyvezeného mnoţství je schopna světovou cenu ropy dosti podstatně měnit. Historie však ukázala, ţe pokud by se cena ropy ocitla nad hranicí únosnosti, jak tomu bylo v souvislosti s ropnými šoky v 70. letech minulého století, začaly by se zavádět nejrůznější úsporná opatření a hledat alternativní zdroje, jejichţ zvýšené vyuţívání by cenu ropy stlačilo opět dolů. 4.2.5 Leverage a margin Další dobrou vlastností komoditního investování je moţnost obchodovat i s malým mnoţstvím disponibilních finančních prostředků. To je umoţňováno existencí pákového efektu, tzv. leverage, který vyuţívá margin, tedy zálohu na nákup. Například 100 trojských uncí zlata 35 můţete získat jiţ sloţením zálohy jen asi 2000 USD. Přitom sloţením této zálohy kontrolujete celých 100 trojských uncí zlata, tedy hodnotu více neţ dvacetkrát vyšší. Tak můţete dosáhnout velkých zisků i díky pouze malým cenovým pohybům na trhu komodit. Na druhou stranu však také existuje riziko relativně velkých ztrát.36 Tabulka č. 5: Příklady marginů na jednotlivých trzích Instrument Kukuřice Pšenice Sojové boby Ropa

Margin k 8.12.2004 338 USD 675 USD 1823 USD 4050 USD

Margin k 5.12.2008 2025 USD 3375 USD 4725 USD 10463 USD

Burza CBOT CBOT CBOT NYMEX

Pramen: Vlastní konstrukce podle: WNOROWSKI, Thomas. Commodity Futures Trading Margins [online]. 2008-12-05 [cit. 2009-04-24]. Dostupný na WWW: ; PODHAJSKÝ, Petr. Obchodované komodity a jejich marginy [online]. 2004-12-08 [cit. 2009-0424]. Dostupný na WWW: .

35

„Trojská unce představuje kousek ryzího zlata o hmotnosti 31,1035 gramů.“Převzato z: NESNÍDAL, Tomáš, PODHAJSKÝ Petr. Obchodování na komoditních trzích: průvodce spekulanta. Praha: GRADA, 2005, 133 s., ISBN 80-2471-499-X, s. 29. 36 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI, a.s., 2007,704 s. ISBN 978-80-7357-297-6, s. 258-259; ROGERS, Jim. Žhavé komodity – Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. GRADA Publishing, a.s., 2008, 240 s., ISBN 978-80-247-2342-6, s. 39-40; PODHAJSKÝ, Petr. Komodity – Cesta k bohatství a prosperitě? [online]. 2004-12-08 [cit. 2009-03-12]. Dostupný na WWW: ; NESNÍDAL, Tomáš, PODHAJSKÝ Petr. Obchodování na komoditních trzích: průvodce spekulanta. Praha: GRADA, 2005, 133 s., ISBN 80-2471-499-X, s. 26 – 30.

19

5 Jak investovat na komoditním trhu Po objasnění důvodů proč investovat do komodit se nyní budu zabývat tím, jakým způsobem do nich investovat. Jak co nejvýhodněji kterou komoditu kdy koupit a kdy naopak prodat. Tady je to stejné jako s kaţdým jiným aktivem. Záleţí především na nás samotných, jaký vývoj dané komodity očekáváme. Například pokud se domníváme, ţe cena ropy poroste, budeme se snaţit koupit ji teď za relativně nízkou cenu. Naopak pokud očekáváme pokles cen ropy, pokusíme se jí včas zbavit, dokud cena ještě nebude tak nízko. A tady je právě problém. Jak zjistit, zda cena poroste či klesne? Vše opět závisí na nás, na správnosti našeho úsudku i intuice, ale především na naší schopnosti správně analyzovat dostupné informace.

5.1 Nakládání s informacemi V dnešní informační společnosti jiţ není problém s nedostatkem informací, naopak jsme jimi spíše zahlceni a není moţné je vyuţít všechny. Jak tedy nalézt pro nás ty správné, relevantní informace? Rozhodně se nesnaţte zjistit o všech existujících komoditách co nejvíce informací a teprve potom se rozhodnout pro tu správnou. Na první pohled se sice můţe zdát, ţe právě toto je ten nejvhodnější, nejdůslednější a nejzodpovědnější přístup k investování. Opak je ale pravdou. Na světě existuje obrovské mnoţství různých komodit a sehnat informace o všech je tak časově velmi náročnou záleţitostí. Navíc se neustále objevují nové a nové informace, takţe neţ získáte všechny původně zamýšlené, budou jiţ k dispozici informace nové, aktualizované. Lepším řešením je podle mě tedy analyzovat informace pouze o úzkém okruhu nejvýznamnějších komodit. Například CRB komoditní ročenka37 uvádí spoustu informací o více neţ stovce nejrůznějších komodit, my však nemusíme analyzovat všechny. Nejlepším řešením je dle mého názoru přibliţně sledovat obsah některého z komoditních indexů. Ty totiţ většinou sledují vývoj nejvíce obchodovaných komodit, coţ je jistě pro začínajícího investora správná volba.

5.2 Výběr investice Po získání těch správných informací můţeme přejít k rozhodnutí, s čím tedy chceme obchodovat. Samozřejmě, dá se investovat do čehokoliv, od hedvábí přes pomerančový dţus aţ třeba po cukrovou řepu. Nicméně podobné, málo obchodované suroviny nejsou dle mého názoru správnou volbou. Jejich nabídka ani poptávka není příliš vysoká, popřípadě jsou vyrovnané a ceny těchto komodit tak výrazně nerostou ani neklesají. Já osobně jsem příznivcem investic do významnějších druhů komodit, jako je třeba ropa, pšenice nebo bavlna. Jejich ceny jsou neustále ovlivňovány děním na příslušném komoditním trhu, coţ nabízí prostor pro spekulace a následně případný zisk. Samozřejmě je s nimi ale spojeno i větší riziko ztráty. Z tohoto důvodu opravdu vřele doporučuji věnovat analýze malého počtu vybraných komodit dostatek energie. Navíc já, jako dosti konzervativní investor, se přikláním k podstupování nepříliš vysokého rizika a proto, pokud najdu u některé z mnou vybraných komodit riziko velké ztráty, přestoţe její pravděpodobnost není přespříliš vysoká, vyloučím tuto komoditu z okruhu mých favoritů. V investování se vše neustále točí kolem cen. A nejinak je tomu i v tomto případě. Chceme tedy zjistit, zda cena zkoumaného aktiva poroste (v tom případě budeme aktivum co nejdříve kupovat) nebo bude klesat (potom se budeme snaţit jej zavčas prodat). A co je východiskem pro určení ceny aktiva? Jak jsem jiţ několikrát zmiňovala, jedná se o vztah mezi nabídkou a poptávkou po daném aktivu, v našem případě po komoditě. Pro výběr správné investice je tedy zásadní kvalitní analýza nabídky a poptávky po dané komoditě. 5.2.1 Analýza nabídky Nejdříve tedy přejdeme k analýze nabídky dané komodity. V případě nabídky nám jde o to, zjistit jaké mnoţství komodity bude v následujícím období vyprodukováno. K tomu nám můţe pomoci především internet, kde nalezneme podrobné informace o většině komodit zveřejňované vládou, vládními organizacemi, různými oborovými spolky či komoditními burzami. Dalšími zdroji můţe být CRB

37

Více o CRB komoditní ročence je uvedeno v pododdílu 5.2.1. Analýza nabídky.

20

komoditní ročenka nebo například nejrůznější vědecké konference zabývající se komoditami a zápisy z těchto konferencí. CRB komoditní ročenka je skvělým zdrojem informací, kterého můţete vyuţít při investování do komodit. Poprvé vyšla v roce 1939 a od té doby ji vyuţívají nejrůznější investoři po celém světě. Kaţdoročně ji vydává Commodity Research Bureau, firma zabývající se analýzou komodit a futures kontraktů jiţ od roku 1934, jako soupis nejrůznějších informací týkajících se komodit. Komoditní ročenka tak obsahuje zprávy národních vlád a úřadů i soukromého průmyslu a obchodu a průmyslových asociací. Letošní vydání nabízí data o více neţ stovce komodit seřazená do přibliţně 900 přehledných tabulek a grafů. Specifikem letošního roku je i přiloţený CD-ROM, který by snad měl být uţivatelsky přijatelnější neţ tištěná verze.38 Při analýze nabídky je vţdy nejdůleţitější posoudit celosvětovou produkci dané komodity a příleţitost jejího zvýšení popřípadě hrozbu poklesu do budoucna. Zajímají nás tedy současné zásoby dané komodity, mnoţství dolů či agrárních ploch k produkci suroviny, mnoţství suroviny, které je moţné z daných ploch vyprodukovat. Dále moţnosti rozšíření těchto dolů a zemědělských ploch spolu s časovými i věcnými náklady na toto rozšíření, popřípadě vybudování nových. Další věcí, která nás bude zajímat, jsou bezesporu přírodní a politické hrozby, které by mohly ovlivnit nabídku surovin v podstatné míře. Jedná se především o války, nepokoje nebo politické uspořádání země a legislativu, či klimatické podmínky nebo časté přírodní katastrofy v produkční oblasti. Velkou měrou ovlivňuje nabídku probíhající globalizace, jejímţ důsledkem je integrace původně jednotlivými oblastmi světa samostatně prováděných činností. To má za následek prohlubující se dělbu práce, specializaci a pomoc mezi jednotlivými částmi světa, čímţ klesají celkové náklady a je tak moţné vyprodukovat více za méně peněz. Další příleţitostí pro růst nabídky komodit jsou nové vědecké objevy a inovace, ať uţ jsou tím myšlena nová umělá hnojiva či moderní zemědělské a důlní stroje, jejichţ distribuce i do těch nejodlehlejších částí světa je zajištěna právě globalizací stejně jako rozvojem komunikačních technologií. Je však důleţité zmínit i negativní stránky globalizace, kterými jsou především rostoucí závislost států a moţnost aţ jistota přenosu ekonomických kolapsů mezi jednotlivými částmi světa, v čemţ nás bohuţel utvrzuje i současná ekonomická krize. Dalším nebezpečím globalizace a vzniku globální konkurence je faktické vyloučení některých slabších producentů, čímţ paradoxně dochází k omezení globální konkurence a v dlouhodobějším kontextu můţe být příčinou omezení hospodářské soutěţe i nabídky. Nesmíme opomenout ani ekonomické produkty jako futures obchody či franchising39, které také přispívají k rozšíření nabídky komodit. V neposlední řadě je třeba uvést poptávku jako významný činitel úrovně nabídky. V dnešní době se totiţ jiţ nespotřebovává to, co je vyrobeno, nýbrţ se vyrábí to, co má být spotřebováno. 5.2.2 Analýza poptávky Následuje tedy analýza poptávky, analýza toho, co bude v příštím období poţadováno. Na tomto místě musíme uvést současné i nové moţnosti vyuţití komodity, stejně jako jejího nahrazení jiným produktem či zdrojem. Například rozmach větrných elektráren můţe být příčinou sníţení významu uhlí. Dále jiţ zmiňované futures kontrakty a další druhy investičních instrumentů, které mohou svou pozornost obrátit, a také obrací, ke komoditám, čímţ se poptávka uměle zvýší díky zájemcům z řad investorů. S tím úzce souvisí i rozmach komoditních burz. Na závěr musím dodat, ţe nejen poptávka ovlivňuje nabídku, ale i rostoucí nabídka zapříčiňuje rostoucí nároky lidí a tím i poptávku.40

38

Commodity Research Bureau. CRB Commodity Yearbook and CD [online]. [cit. 2009-04-26]. Dostupný na WWW: < http://www.crbtrader.com/fund/default.asp >. 39 „…poskytnutí práva užívat obchodní známku a znalosti vlastněné nějakou korporací pro své vlastní podnikání.“ Převzato z: Wikipedie, otevřená encyklopedie. Frenčízing [online]. [cit. 2009-03-25]. Dostupný na WWW: . 40 ROGERS, Jim. Žhavé komodity – Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. GRADA Publishing, a.s., 2008, s. 51- 53; KOLEKTIV AUTORŮ: Nové obchodovatelné komodity a jejich využití – Sbornik příspěvků ze 7. mezinárodní vědecké konference. Masarykova univerzita - Ekonomicko-správní fakulta – katedra financí; Plodinová burza Brno, 2007, s. 6 – 60.

21

5.2.3 Technické obchodování Uvedené hledisko určování vhodné investice pomocí vývoje nabídky a poptávky vyuţívají tzv. fundamentální obchodníci. Dalším, a nutno říci, ţe na čas i znalosti méně náročným způsobem je obchodování na základě studia grafů, tzv. technické obchodování. Této metody se v současnosti drţí většina drobných investorů. Techničtí obchodníci studují nejrůznější grafy a snaţí se z nich vyčíst pravděpodobný budoucí vývoj ceny aktiva. Spousta investorů dnes kombinuje oba přístupy. Zabývají se tedy studiem jednotlivých grafů, nicméně věnují pozornost i reálnému vývoji určité komodity. Pomocí grafů zjistí předpokládaný vývoj ceny za normálních okolností a fundamentální přístup jim pak pomůţe odhalit moţné odchylky od běţného stavu.41 Jim Rogers, ve své knize Ţhavé komodity – Jak můţe kdokoliv investovat se ziskem na komoditních trzích, uvádí jako jednu z důleţitých vlastností úspěšného investora při výběru i nakládání s investicí především schopnost správně zanalyzovat sebe sama, svou vlastní povahu: „Musíte se podívat do zrcadla a být absolutně upřímní ke svému přístupu k riziku, ke své schopnosti připustit si, že jste udělali chybu, a ke své ochotě oddělit se od stáda.“ 42 Je tedy vidět, ţe co člověk to jiný názor. Dle mého opatrného úsudku je však nejlepší brát v potaz co nejvíce strategií a rozhodnout se podle toho, co nám říkají výsledky většiny z nich.

5.3 Výběr pozice na trhu Po zjištění předpokládaného vývoje cen sledované komodity můţeme přejít k rozhodnutí o jejím nákupu, respektive prodeji. Pokud předpokládáme, ţe cena komodity poroste, rozhodneme se pravděpodobně k nákupu určitého mnoţství a otevřeme tak dlouhou, tzv. long pozici. V případě, ţe poté skutečně dojde k růstu ceny, znamená to pro nás zisk. Výhodou investování do komodit však je, ţe při očekávaném poklesu ceny můţeme otevřít i opačnou pozici, tedy krátkou (short) a kontrakt prodat, aniţ bychom předem vlastnili jediný gram komodity. Jediná věc, na kterou si musíme dávat pozor, je pozici včas uzavřít, čili nakoupit stejné mnoţství zpět ještě před datem splatnosti kontraktu. V opačném případě bychom totiţ byli zavázáni dodat druhé straně sjednané mnoţství komodity. 43 S rozhodnutím, zda v dané chvíli investici raději koupit či prodat velmi úzce souvisí naše vlastní odhodlání a schopnost i ochota oddělit se od stáda. Dle mého názoru je toto nejdůleţitější vlastností člověka, který usiluje o úspěch na finančním trhu. Automaticky se mi na tomto místě vybavila seminární práce z předmětu Finanční trhy, kterou jsem psala minulý rok. Jednalo se o práci na téma psychologická analýza. V této práci jsem se sice zabývala analýzou akcií a akciových trhů, nicméně jiţ tenkrát mi došlo, ţe teorie zabývající se psychologickou analýzou akcií mají mnohem širší dopad. Podle mě jsou pouţitelné snad na jakýkoliv objekt investování. Kdybych měla shrnout myšlenky zmiňované práce do jedné jediné věty, dalo by se říct, ţe následovat dav je tou absolutně nejhorší alternativou, kterou si investor můţe zvolit. Samozřejmě, pokud chování trhu vůbec nerozumím, bude pro mě sledování davového chování asi nejbezpečnější moţností, nicméně zkušený a především dostatečně inteligentní investor se nejspíše bude chovat zcela opačně. Bude kupovat, kdyţ ostatní prodávají a prodávat, kdyţ ostatní kupují. Logika je jednoduchá. Při vysoké poptávce rostou i ceny poptávaného zboţí a investor tak má moţnost profitovat z prodeje nyní předraţených komodit. Naopak v případě převisu nabídky jsou ceny na nízké úrovni a vyplatí se tak nakoupit levně dané komodity. Tento přístup však vyţaduje určité schopnosti a zkušenosti, jelikoţ málo zkušený investor by bez předchozí dostatečně kvalitní analýzy trhu mohl snadno sklouznout ke koupi některých aktiv „bez budoucnosti“, popřípadě prodat aktivum, které i přes jiţ relativně dlouhý růstový trend, má teprve před sebou ten pravý boom. Nebezpečnější je jistě první moţnost, kdy není nemoţné ztratit 41

NESNÍDAL Tomáš, PODHAJSKÝ Petr. Obchodování na komoditních trzích – průvodce spekulanta, Grada Publishing, Praha, 2005, ISBN 80-247-1499-X, s. 31. 42 ROGERS, Jim. Žhavé komodity – Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. GRADA Publishing, a.s., 2008, s. 49. 43 NESNÍDAL Tomáš, PODHAJSKÝ Petr. Obchodování na komoditních trzích – průvodce spekulanta, Grada Publishing, Praha, 2005, ISBN 80-247-1499-X, s. 38 – 40.

22

veškeré úspory sázkou na špatnou kartu. Nutno však podotknout, ţe dle mého názoru, toto riziko není u komodit tak vysoké jako u většiny ostatních aktiv z toho důvodu, ţe, jak jsem jiţ uvedla v kapitole věnované důvodům proč investovat do komodit, komodity v podstatě nemohou dosáhnout nulové ceny. Vţdy, aţ na opravdové výjimky, budou mít alespoň minimální hodnotu, na rozdíl například od akcií či dluhopisů, které s krachem určité společnosti mohou přinést bankrot i svým majitelům.

5.4 Obchodované množství Další důleţitou otázkou je, jakou částku vůbec investovat. Odpověď závisí na dodrţování třech základních pravidel. Prvním pravidlem je neobchodovat na trhu s marginem, který tvoří více neţ 50% disponibilních finančních prostředků investora. To znamená, ţe pokud mám k dispozici 3000 USD, neměla bych jít do investice, jejíţ margin je vyšší neţ 1500 USD. Samozřejmě dané pravidlo neplatí pouze pro jedinou investici. Je moţné adaptovat ho na případ, kdy investujeme na více trzích. Zde platí, ţe součet jednotlivých marginů nesmí překročit polovinu mého účtu. Druhé pravidlo se týká ukazatele, který nazýváme průměrný risk na jeden obchod. Tato hodnota by neměla být nikdy větší neţ pět procent, tedy dvacetina našich prostředků. Na základě sledování dosavadních výsledků můţeme určit průměrný risk. Pokud zjistíme, ţe například při investování do ropy je náš průměrný risk 200 USD, měli bychom mít k dispozici alespoň 4000 USD. Toto je absolutně krajní hranice. Rozhodně neriskujte více. Naopak je lepší operovat s rizikem niţším, třeba i dvouprocentním. Třetí pravidlo se aplikuje v případech, kdy zaţijeme několik ztrát ihned po sobě. Následuje otázka, zda i po těchto vysokých ztrátách budeme schopni pokračovat v investování a vyrovnat tak podstoupené ztráty případnými budoucími zisky. Teoreticky by nám měla stačit částka rovná součtu podstoupených ztrát a marginu potřebného k dalšímu obchodování. Prakticky je však částka o něco vyšší. Uvádí se, ţe bychom měli mít k dispozici částku rovnu součtu podstoupených ztrát zvýšenou o 1,5násobek marginu. Řekněme tedy, ţe jsme zaţili největší sérii ztrát 6krát po 200 USD a margin, který potřebujeme k získání kontraktu je 1500 USD. Potom náš účet by měl mít minimální výši 3450 USD44. Je důleţité brát v úvahu všechna tři pravidla. Tedy, pokud nám podle prvního pravidla vyjde minimální velikost našeho účtu 3000 USD, podle druhého 4000 USD a podle třetího 3450 USD, měli bychom respektovat to s nejvyšší hodnotou, tedy 4000 USD. Samozřejmě jedná se o minimální doporučenou částku disponibilních prostředků. Bezpečnější je tedy mít účet ještě vyšší. Doporučuje se přibliţně o 15 %. V našem případě tedy v hodnotě 4600 USD. 45

5.5 Investiční riziko S kaţdou investicí je nutně spojeno určité riziko ztráty. To se můţe týkat buď předčasného nákupu či prodeje, nebo naopak opoţděného rozhodnutí. V první řadě si tedy musíme ujasnit, jaké riziko jsme ještě ochotni akceptovat a co uţ je pro nás nepřijatelné. To nemusí být vţdy zcela jednoduché. Problémem existence, hodnocení a minimalizování rizik se zabývá nejedna teorie. U kaţdé z nich je však vţdy rozhodující osobnost rozhodovatele. 5.5.1 Přístup k riziku Přístup k riziku je jednoznačný. Kaţdý nějaký má. Někdo kladný, jiný se naopak rizika děsí jako čert kříţe. Tím ale samozřejmě nechci říct, ţe ti první riziko vyloţeně vyhledávají a záměrně podstupují, aniţ by to pro ně mělo nějaký pozitivní efekt. Ţádný inteligentní investor nepůjde do vysoce rizikové investice, která slibuje jen malý moţný výnos. Rozdíl by však byl, pokud by onen výnos byl několikanásobně vyšší neţ výnosy ostatních investic. Tady uţ právě rozhoduje onen přístup k riziku. To, jestli je pro nás důleţitější velký, i kdyţ málo pravděpodobný, výnos nebo spíše vysoká

44

6*200 + 1,5*1500 = 3450 NESNÍDAL Tomáš, PODHAJSKÝ Petr. Obchodování na komoditních trzích – průvodce spekulanta, Grada Publishing, Praha, 2005, ISBN 80-247-1499-X, s. 119 – 121. 45

23

pravděpodobnost malého zisku. Já osobně trpím přímo averzí k riziku, tudíţ jsem zastáncem druhé alternativy. Nicméně, záměrně říkám „trpím“, jelikoţ se obávám, ţe můj přístup není zcela opodstatněný. Přehnaná opatrnost totiţ brání dosaţení významnějších úspěchů. 5.5.2 Diverzifikace rizika Co dále doporučuji, je nesázet všechno na jednu kartu, ale diverzifikovat riziko mezi více investičních příleţitostí. Tady se nemusí jednat pouze o různé druhy komodit. Snad ještě lepším řešením bývá současná investice do nějaké komodity, nejlépe zlata a akcie. Důvodem je existence povětšinou opačných trendů těchto dvou aktiv (viz tabulka č. 4). Tedy, rostoucí trend akcie bude vyrovnávat ztrátu z poklesu zlatého trhu a naopak v případě poklesu dané akcie by tato ztráta měla být kompenzována rostoucí cenou této komodity. 5.5.3 Stop-loss limit S podstupovaným rizikem úzce souvisí i schopnost uvědomění si vlastních chyb, která je další důleţitou vlastností pro dosaţení úspěchů nejen na komoditních trzích. Je totiţ nezbytné si včas uvědomit chybu a pokusit se ji co nejdříve, alespoň částečně, napravit. S tím však mají někteří lidé velké problémy a tak v představě, ţe onen trh přece kaţdou chvílí musí začít růst, zvyšují zbytečně své ztráty. Takovým investorům by mohlo pomoci určit si tzv. stop-loss limit. „Stop-loss je předem definovaná krajní hranice, při které dobrovolně inkasujeme malou ztrátu dříve, než se taková rozroste do ztráty obří.“46 Je to tedy určitá, námi určená, hranice, pod kterou nesmí cena dané komodity klesnout. Pokud se tak stane, okamţitě, i kdyţ s jistou ztrátou, prodáváme, abychom předešli fatálním následkům z padajících cen drţené investice. 5.5.4 Money-management Money-management je schopnost minimalizovat své ztráty a naopak maximalizovat zisky i za cenu vysokého rizika ztráty. Příznivci money-managementu zastávají názor, ţe role málo pravděpodobného rizika by se neměla příliš přeceňovat. Jde tedy o naprosto obrácenou strategii, neţ zastávám já a spousta dalších dnešních investorů-strategii maximalizace pravděpodobnosti úspěchu. Podle teorie money-managementu dáváme chybně přednost větší pravděpodobnosti dosaţení malého zisku před malou pravděpodobností zisku velkého a tím se připravujeme o obrovské příleţitosti. Money-management je zaloţen na poměru risku a pravděpodobného zisku, takzvaném Risk Reward Ratio (RRR). Risk je „…částka, kterou riskujeme na jeden obchod.“ Vyhovující hodnotu risku si u kaţdé investice můţeme určit sami pomocí stop-lossu. Pravděpodobný průměrný zisk zjistíme dlouhodobějším pozorováním jako součet všech zisků na počet uskutečněných obchodů. Popřípadě můţeme vyuţít některý z back-testingových programů, které umoţňují vyzkoušet si zvolenou strategii na historických datech a tak určit pravděpodobný výsledek investice v reálném čase. Cílem je najít investici s co nejniţším RRR. Money-management, kromě často pouţívaného zkoumání pravděpodobnosti úspěchu, bere v potaz jím za ještě důleţitější povaţovanou veličinu - velikost případného zisku. Logiku money-managementu je nejlepší vysvětlit na příkladu. Nejdříve budeme hledat příleţitost s co nejpravděpodobnějším úspěchem. Podobná strategie však většinou nepřináší vysoké zisky. Řekněme, ţe jsme si vybrali investici se 70 % pravděpodobností zisku o velikosti 100 Kč. Na druhé straně však také s moţností stokorunové ztráty. Statisticky nám tedy vyjde zisk z této investice 40 Kč47. Na druhé straně, pokud si vybereme investici vyhovující podmínkám money-managementu, tedy s vysokými, i kdyţ méně pravděpodobnými výnosy. Můţe jít například o 40 % šanci získat 300 Kč při stejném, stokorunovém, riziku. Tady nám průměrný pravděpodobný zisk vyjde 60 Kč48, tedy celkem 1,5krát vyšší, neţ v předchozím případě. Logika money-managementu je tedy ve vyrovnávání spousty malých ztrát několika velkými zisky. Samozřejmě, na podobné strategie je třeba mít povahu a nebát se malých, krátkodobých ztrát, určit si 46

PODHAJSKÝ, Petr. Stop-loss [online]. 2004-12-08 [cit. 2009-03-26]. Dostupný na WWW: . 47 0,7*100 + 0,3*(-100) = 40 48 0,4*300 + 0,6*(-100) = 60

24

stop-loss a dokázat ho v případě potřeby pouţít, tedy prodat investici i s případnou ztrátou, pokud tak zabráníme větším ztrátám a naopak se nebát nechat investici růst a dosahovat tak nadprůměrných zisků. Na závěr sub-kapitoly o money-managementu musím zmínit, ţe s kaţdou investicí jsou spojeny určité náklady, především poplatky brokerům, které musíme při našem rozhodování zohlednit.49

5.5.5 Hodnocení rizika V první řadě musím připomenout, ţe komoditní trhy jsou velice volatilní. Neustále na nich probíhá řada neočekávatelných změn, které v případě ztráty, i kdyţ málo pravděpodobné, při častých, ale malých hodnotách zisku, mohou mít katastrofální následky. Vztahem velikosti ztráty a pravděpodobnosti rizika se zabývá i běţná teorie managementu. Základem manaţerského rozhodování a hodnocení rizika je určení jednotlivých stavů okolí, které podstatně ovlivňují dosaţení daného cíle, nicméně nezávisí na našem jednání. Takovým stavem okolí je například počasí, ovlivňující úrodu pšenice a tím i její cenu na trhu. Dále pak musíme určit jednotlivé moţné varianty našeho chování a vybrat pro nás tu nejvýhodnější. Pro výběr vhodné varianty chování existuje několik postupů, z nichţ nejjednodušším a zároveň základním je právě posouzení pravděpodobnosti nastání určitého stavu okolí a jeho důsledků. Na tomto místě navazuji na předchozí odstavec a vztah velikosti a pravděpodobnosti dosaţení určitého zisku respektive ztráty. Teorie managementu i money-managementu a vlastně kaţdý inteligentní investor dává přednost velkému a zároveň i velmi pravděpodobnému zisku. Naopak situaci, kdy nám hrozí velká ztráta s velkou pravděpodobností se jistě budeme snaţit vyvarovat. Tyto dva krajní případy se však vyskytují jen zřídka. Častější bývají ty, kdy se musíme rozhodnout, zda dáme přednost vysoké pravděpodobnosti nebo hodnotě výnosu. Obrázek č. 1 ukazuje rozhodování v případě hodnocení rizika na základě porovnání pravděpodobnosti neúspěchu a jeho následků. Obrázek č. 1: Dopad stavů okolí na jednotlivé varianty chování pravděpodobnost neúspěchu

velká

malá

?

ANO

zanedbatelný

NE

!

fatální

negativní důsledek

Pramen: BLAŽEK, Ladislav. Rozhodování, sylabus k přednášce [online]. 2008-09-25 [cit. 2009-04-24]. Dostupný na WWW: .

49

NESNÍDAL Tomáš, PODHAJSKÝ Petr. Obchodování na komoditních trzích – průvodce spekulanta, Grada Publishing, Praha, 2005, ISBN 80-247-1499-X, s. 105 – 111.

25

Daná teorie říká, ţe v případě, ţe hrozí pouze zanedbatelný důsledek případného špatného rozhodnutí a navíc ještě s malou pravděpodobností, měli bychom tuto variantu přijmout (ANO). Naopak, pokud je tato pravděpodobnost velká a hrozí fatální následek, variantu neakceptujeme (NE). U pouze zanedbatelného negativního důsledku, ovšem s vysokou pravděpodobností vzniku je situace sloţitější. Nicméně, v případě, ţe neexistuje bezpečnější řešení, doporučuje se variantu akceptovat (?). Naopak, pokud hrozí fatální následek, i kdyţ jen s malou pravděpodobností, variantu z opatrnosti raději nepřijmeme (!). Tato situace zároveň odpovídá případu velké pravděpodobnosti úspěchu. A právě v případech, kdy případný úspěch je velmi lákavý, stává se, ţe investor tuto variantu přijme. V některých situacích ho však skutečnost oproti očekávání zklame a dojde k málo pravděpodobným, nicméně zničujícím ztrátám. Proto je vhodné mít toto neustále na paměti a nevystavovat své portfolio zbytečnému riziku.50

5.6 Časový horizont Při komoditním investování je velice důleţité určit si časový horizont, v jakém chceme obchodovat. Zda krátkodobě, pouze v rámci jednoho dne, nebo drţet investici déle, po několik dní. Tady rozlišujeme intradenní a poziční obchody. 5.6.1 Intradenní obchodování Jak uţ název napovídá, intradenní obchodování je obchodováním v rámci jednoho dne. Intradenní obchodníci tedy drţí své investice pouze několik hodin, někdy dokonce jen pár minut. Výhodou intradenního obchodování je, ţe inkasujeme zisky ihned, přestoţe na větší výnosy si budeme muset nějakou dobu počkat. Výjimečně však můţeme v několika hodinách dosáhnout zisků aţ v řádu několika set dolarů. Na druhou stranu je tento způsob obchodování velmi časově náročnou záleţitostí. Někteří investoři sledují vývoj na burze po celou dobu otevření, tedy aţ osm hodin denně a tím, ţe často kupují a prodávají několikrát za minutu, nemají příliš času na přemýšlení. Nutno poznamenat, ţe intradenní obchodování je moţné provádět téměř vţdy pouze on-line. Výnosy i rizika u intradenního obchodování nejsou většinou tak vysoké jako u pozičního a tak i marginy a brokerské komise jsou mnohem niţší. Naopak za aktuální informace o průběhu trhu se platí určitá částka. 5.6.2 Poziční obchodování Poziční obchodování je dlouhodobější, zaloţené na drţení investice po dobu nejméně jednoho dne. Investor však v případě potřeby můţe danou investici vlastnit i mnohem déle, několik týdnů, měsíců nebo dokonce let. Poziční obchodování je vhodné především pro trpělivé jedince, kteří jsou schopni neunáhlit se a ani v případě, ţe se ceny komodit dlouho nezmění investici nevzdat a počkat si třeba i několik měsíců na výraznější pohyb. Při pozičních obchodech nezáleţí na pár minutách, jsou méně časově i stresově náročnější neţ intradenní, navíc následování dlouhodobého trendu můţe zajistit vysoké zisky téměř bez práce. Dlouhodobé drţení investice však přináší i větší riziko vzniku neočekávaných událostí a tím výrazný posun ceny. To je také důvod vyšších poplatků brokerům i vyšších marginů. Další nevýhodou je méně investičních příleţitostí. Ne kaţdý den je vhodný k otevření pozice na daném trhu. Výhodou je naopak fakt, ţe dlouhodobé grafy pouţívané pro poziční obchodování jsou ve většině případů k dispozici zdarma.51

50

BLAŢEK, Ladislav. Rozhodování, sylabus k přednášce [online]. 2008-09-25 [cit. 2009-04-24]. Dostupný na WWW: . 51 NESNÍDAL Tomáš, PODHAJSKÝ Petr. Obchodování na komoditních trzích – průvodce spekulanta, Grada Publishing, Praha, 2005, ISBN 80-247-1499-X, s. 86 – 93.

26

6 Komoditní trhy dnes a predikce jejich vývoje do budoucna V následující části se budu komoditami zabývat z praktického hlediska. Nejprve popíšu historický vývoj cen komodit obecně i předpoklad jejich dalšího vývoje do budoucna. Pak se budu zabývat konkrétně třemi druhy komodit. Zlatem, ropou a uranem. V úplném závěru stručně popíšu vlastnosti akcií a porovnám je s komoditami. V současné době zaţívají komodity obrovský boom. Za hlavní příčinu povaţuji současnou ekonomickou krizi, jejímţ důsledkem je velká ztráta důvěry především v akciové trhy a příklon investorů na stranu komodit. Ty navíc posledních dvacet let minulého století výrazně padaly a tak je nyní moţné očekávat naopak dlouhodobý růstový trend. Tabulka č. 6: Růst (+) či pokles (-) nominálních a reálných cen komodit v 80. a 90. letech 20. století Komodity Banány Kakao Káva Cukr Čaj Juta Guma Bavlna Kukuřice Pšenice Sójové boby Sójová moučka Slunečnicová moučka Řepkové semeno Řepkový olej Rýže Palmový olej

80. léta Nominální ceny Reálné ceny + + + + + + + + + +

90.léta Nominální ceny Reálné ceny + + + + + + + + + + -

Pramen: Vlastní konstrukce podle: GÜRKAN, Ali Arslan. Commodity price developments since 1970s [online].[cit. 2009-05-06]. Dostupný na WWW: .

Hodně zvláštní mi přijde skutečnost, ţe zatímco v osmdesátých letech poklesly nominálně ceny 15 ze 17 uvedených komodit a reálně pouhých devět, v devadesátých letech tomu bylo přesně naopak. To svědčí o nedokonalosti předpovědí na kapitálových trzích. Komodity jsou totiţ obecně povaţovány za dobrý způsob zajištění se proti inflaci. Osmdesátá léta tuto teorii podporují, nicméně devadesátá léta naopak vyvrací. Z toho plyne, ţe v souvislosti s investováním nemůţeme činit ţádné absolutní závěry bez poctivé analýzy konkrétní situace a investice, o kterou se zajímáme. Tento fakt potvrzuje i oněch pár výjimek, jejichţ ceny během uvedené doby rostly, jako například banány, které zvyšovaly svoji hodnotu dokonce po celá osmdesátá a devadesátá léta a to jak nominálně, tak i reálně. Kromě teze o komoditách, jako výborném prostředku pro zajištění se proti inflaci, je historicky dokázáno, ţe komodity mají ve většině případů zcela opačný trend, neţ jiné finanční instrumenty, coţ v dnešní době hlubokých propadů je skutečně výborná vlastnost a skvělý způsob zajištění se proti riziku ztráty z investování. Například u akcií a firemních dluhopisů je to zcela logické, jelikoţ pokud jsou ceny komodit vysoko, znamená to pro firmy drahé zdroje a tím menší zisky a naopak.

27

Současný růstový trend komoditních trhů je z velké části zapříčiněn výrazným zvýšením poptávky ze strany „emerging countries“, především Číny a Indie. Je to způsobeno zvyšováním ţivotní úrovně v těchto zemích, přičemţ se očekává i nadále růstový trend a s ním i růst poptávky indických, čínských a dalších spotřebitelů. Naopak nabídce, z důvodu uvedeného v pododdílu 4.2.1 Dlouhodobé trendy komoditních trhů, bude trvat několik let, neţ se zvýšené poptávce dokáţe přizpůsobit a tento převis poptávky pak způsobí růst cen poptávaných surovin, v případě Číny hlavně sóji, ropy, mědi a ţelezné rudy.52 Tabulka č. 7: Indický import a export 1997 – 2007 (v milionech USD) Rok

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Import

41432

42980

46979

51523

50392

56517

72558

99775

142842

175242

216622

Export

35008

33437

35667

42379

43361

49250

58963

76649

99620

120861

145325

-6424

-9543

-11312

-9144

-7031

-7267

-13595

-23126

-43222

-54381

-71297

Čistý export

Pramen: Vlastní konstrukce podle: WORLD TRADE ORGANIZATION. International trade statistics 2008. Appendix tables [online]. [cit. 2009-05-07]. Dostupný na WWW: .

Vidíme, ţe indický dovoz se od roku 1997 více neţ zpětinásobil, zatímco export vzrostl jen asi čtyřikrát. Proto taky čistý export stoupl více neţ 11 krát. To jistě svědčí o velkém nárůstu poptávky ze strany Indie, který potvrzuje předchozí tvrzení. Na druhou stranu je třeba zmínit situaci v Číně, která jiţ je schopna vyrábět sama spoustu věcí a tak podle statistiky WTO z roku 200853 její čistý export značně roste, čímţ vlastně zvyšuje světovou nabídku a následně ceny na světových trzích. Tato statistika tak naopak zcela popírá tvrzení o moţném růstu cen komodit v důsledku zvýšené čínské poptávky. Příčinou je stále velmi nízká domácí spotřeba v Číně. Tuto situaci chce však čínská vláda v nejbliţší době zlepšit. Čínský ministr obchodu se v březnu letošního roku nechal slyšet, ţe přes světovou ekonomickou krizi, očekává Čína růst domácí poptávky především na venkově. Tam chce vláda vybudovat síť obchodů s potravinami, kde by farmáři prodávali svou produkci. Ovšem ani městům se zvýšení spotřeby nevyhne. Čína plánuje podporu sektoru sluţeb dostupných pro kaţdou čínskou domácnost. Navíc dojde k zlepšení sociálního systému, díky čemuţ by se měla zlepšit situace nejchudších vrstev obyvatelstva. Tento scénář ovšem předpokládá neustále rostoucí úroveň zmiňovaných ekonomik. Já se však obávám, ţe v souvislosti se současnou krizí a snahou vyspělých zemí o sníţení vlastní nezaměstnanosti dojde k masivnímu přesunu výrob z asijských zemí zpět do Evropy a tím i k útlumu růstu ekonomické úrovně těchto dosud se rozvíjejících zemí. Na druhou stranu se domnívám, ţe pokud by k tomuto přesunu nedošlo, dojde v souvislosti s vysokou nezaměstnaností k poklesu ţivotního standardu na západě, lidé budou nuceni šetřit a tentokrát jim nepomohou ani banky a obrovská kvanta úvěrů, protoţe po americké hypoteční krizi se finanční instituce jistě nepoţenou do rizikových půjček a spotřebitelé se zase budou obávat pozdější neschopnosti splacení úvěru a ztráty „střechy nad hlavou“. Sníţení západní poptávky pak bude mít stejný dopad jako její potenciální pokles na východě, čili pokles cen komodit nebo alespoň menší neţ očekávaný růst. Všechno jsou to ovšem pouze názory, domněnky a předpoklady. Skutečnou situaci ukáţe aţ čas.

52

KOLEKTIV AUTORŮ. Garantované obchodování komodit na komoditních burzách. Sborník příspěvků z 8. mezinárodní vědecké konference. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta; Plodinová burza Brno, 2008, 132 s., ISBN 978-80-210-4747-1, s. 52. 53 WORLD TRADE ORGANIZATION. International trade statistics 2008. Appendix tables [online]. [cit. 200905-07]. Dostupný na WWW: .

28

7 Zlato Zlatý kov má za sebou prudký propad. V květnu roku 2006 byla jeho hodnota na úrovni 725 USD za unci zlata. O měsíc později se však jiţ zlato pohybovalo pod hranicí 600 USD za unci. Hlavním důvodem byla situace na americkém bankovním trhu, kdy kvůli hypoteční krizi ztratily banky likviditu a tuto situaci se snaţily napravit prodejem svých zlatých rezerv. Náhlý vzestup nabídky zlata tak způsobil obrovský pokles jeho ceny. Situace se podobá té z konce minulého století, kdy cena zlata klesla na úroveň 250 USD za unci v důsledku sniţování zlatých rezerv samotnými centrálními bankami. Naštěstí situace vzniklá v souvislosti s hypoteční krizí nebyla tak kritická jako ta v roce 1999 a trh zlata se z šoku brzy vzpamatoval. Graf č. 1: Vývoj ceny zlata 1994 - 2009

Pramen: Goldprice [online]. 2009-05-01 [cit. 2009-05-04]. Dostupný na WWW: < http://goldprice.org/goldprice-history.html>.

I tak byla však hodnota zlatého kovu nominálně na docela vysoké úrovni. Co se však týká reálné hodnoty, po započtení inflačního znehodnocení bylo zlato na méně neţ polovině své hodnoty z 80. let dvacátého století, coţ podporuje názor, ţe by jeho cena v dohledné době mohla vzrůst. A skutečně. Od konce roku pak zlato jiţ jen posilovalo, aţ nakonec na začátku roku 2008 překonalo hranici 1000 USD za unci. Zdá se však, ţe tato hodnota byla příliš nadsazená a cena zlata poté během roku opět klesla aţ na úroveň z května 2006. Nyní opět roste. Důvodem budou nejspíš obavy z dnešní nepředvídatelnosti finančních trhů a investoři, kteří dříve investovali více do akcií, volí větší jistotu ve formě zlata. Tato situace bude dle mého názoru ještě nějakou dobu trvat a zlato se tak jeví jako vhodný investiční prostředek. Navíc je schopno uchovávat hodnotu v čase a proto při obavách ze situace na finančních trzích není vhodné neinvestovat vůbec, ale investovat právě do zlata. Zlato můţe být navíc velice vhodným prostředkem pro diverzifikaci portfolia. Z následujícího grafu vyplývá, ţe k naprosté většině ostatních investičních instrumentů vykazuje nepřímou závislost. Ani s jedním z uvedených investičních instrumentů nemá vzájemně pozitivní vztah. Zbylé uvedené instrumenty naopak vykazují vzájemné závislosti. Největší z nich je mezi ropou a CRB indexem, coţ není překvapivé, jelikoţ index CRB zahrnuje mimo jiné právě i ropu.

29

Graf č. 2: Vzájemné korelace mezi investičními instrumenty za dny 17. 2.2009 – 19. 3.2009

Pramen: RODRIGUEZ, David. Gold Prices Regain Correlation with US Dollar Following Fed Actions [online]. 2009-03-19 [cit. 2009-05-04]. Dostupný na WWW: .

Růst ceny zlata se očekává i v souvislosti s rozvojem „emerging countries“, kvůli jeho stahování právě těmito zeměmi. Nejde však jen o to, ţe, pokud skutečně bude rozvoj těchto zemí pokračovat, bohatnoucí obyvatelé budou kupovat zlato a zlaté šperky jako symbol postavení a luxusu. Dalším důvodem očekávané rostoucí poptávky po zlatu například ze strany Číny je skutečnost existence pouze malého objemu zlatých rezerv země. Z celkového objemu devizových rezerv měla čínská centrální banka v roce 2007 pouze 1,3 % ve zlatě. Přitom za optimální hodnotu poměru zlatých a celkových devizových rezerv je povaţováno 10 %. Čína tak s přibliţováním se západnímu světu bude nejspíše své zlaté rezervy zvyšovat, coţ povede k celosvětovému odlivu zlata z trhu a nárůstu jeho ceny. A skutečně se tak děje. V roce 2008 zvýšila Čína své zlaté rezervy na 1054 tun, coţ je nárůst o více neţ 75 procentních bodů oproti roku 2003, kdy měla Čína v drţbě 600 tun tohoto kovu. Navíc tato politika Číny by mohla ovlivnit i politiky dalších zemí a přispět k hromadnému zvyšování zlatých rezerv centrálních bank po celém světě, coţ by pak mělo výrazný vliv na růst ceny zlata. Tento trend jiţ následuje například Rusko, které od počátku finanční krize skupuje zlato od těţařských firem v zemi. 54

54

SVOBODA, Martin. Moderní investiční nástroje [online]. 2007-10-22 [cit. 2009-05-03]. Dostupný na WWW: ; KURZY.CZ. Finanční portál pro odborníky i laiky [online]. 2009-04-27 [cit. 2009-05-05]. Dostupný na WWW: .

30

Tabulka č. 8: Čínské zlaté rezervy v čase Rok

1980

Objem zlatých 398.1 rezerv

1990

2003

2005

2008

395

600

600

1054

Pramen: Vlastní konstrukce podle: WENER, Ed. A look at central bank gold resrves[online]. 2005-05-16[cit. 2009-05-06]. Dostupný na WWW: ; KURZY.CZ. Finanční portál pro odborníky i laiky [online]. 2009-04-27 [cit. 2009-05-05]. Dostupný na WWW: .

7.1 Akcie dolů na zlato Pokud přece jen nechcete investovat do komodit přímo, ať uţ z jakéhokoli důvodu, nabízí se alternativa ve formě akcií „zlatých dolů“. Tato moţnost se mi však nejeví jako příliš dobré řešení, jelikoţ s provozem dolů jsou spojeny dodatečné náklady, které pak tuto investici zbytečně prodraţují. Volila bych proto raději první variantu. Graf č. 3: Hecla mining company

Pramen: YAHOO!FINANCE. Hecla Mining Co. (HL) [online].[cit. 2009-05-05]. Dostupný na WWW: .

Červenou křivkou je v grafu znázorněno zlato, modrou akcie firmy Hecla Mining Co., zelenou index Dow Jones Industrial Average a oranţovou index akciového trhu NASDAQ ^IXIC. Z grafu lze vypozorovat výhodnost a oblíbenost investování do zlatého kovu. Ještě před pěti lety, v květnu 2004, byla jeho hodnota na 8,05 USD za unci. V současnosti unci zlata pořídíte za 47,78 USD, tedy bezmála šestkrát tolik. Naopak rozdíl v hodnotě akcií Hecla Mining Company je záporný. V květnu 2004 se akcie firmy pohybovaly na úrovni 6 USD, nyní je to méně neţ polovina.Vidíme tedy, ţe zatímco cena zlata se téměř zšestinásobila, hodnota firmy těţící zlato klesla o více neţ polovinu. To jasně svědčí ve prospěch přímého investování komodit namísto nepřímé alternativy formou investování do akcií “zlatých společností”. Ani akcie jako takové nevypadají dle uvedeného grafu jako příliš dobrá volba. Akciové indexy Dow Jones a NASDAQ se pohybují na přibliţně stejné úrovni jako před pěti lety.

31

8

Ropa

S cenou ropy je to docela sloţité. Je totiţ velice těţké odhadnou její vývoj do budoucna, jelikoţ vyprodukované mnoţství ropy a tím i cena je silně závislá na jednání OPEC. Nicméně nelze popřít, ţe ropa je neobnovitelným zdrojem energie a jako takový se dříve či později vyčerpá, coţ povede k růstu její vzácnosti a tím i ceny. Teorie zabývající se hledáním bodu, kdy „…produkce ropy v rámci daného ložiska, státu či oblasti dosáhla maxima a od kterého množství vytěžené ropy klesá“, se nazývá Hubbertova teorie peak oil. Vypadá to, ţe tohoto bodu naše společnost jiţ dosáhla. Je to zřejmé z posledních údajů o mnoţství vytěţené ropy, které neustále mírně klesá. V následující tabulce uvádím jako příklad těţbu ropy členů OPEC od prosince roku 2008 aţ do března 2009, jejíţ obsah potvrzuje výše uvedené tvrzení. Tabulka č. 9: Současná produkce ropy členů OPEC Země

Prosinec 2008

Leden 2009 Únor 2009

Březen 2009

Alžírsko

1.340

1.320

1.260

1.260

Angola

1.690

1.700

1.820

1.880

Ekvádor

0.500

0.490

0.480

0.480

Irák

2.390

2.430

2.350

2.370

Írán

3.840

3.700

3.650

3.650

Katar

0.810

0.780

0.750

0.750

Kuvajt

2.460

2.330

2.230

2.200

Libye

1.670

1.640

1.550

1.550

Nigérie

1.940

1.880

1.720

1.690

Saudská Arábie

8.370

8.030

7.930

7.900

Spojené arabské emiráty

2.280

2.300

2.250

2.240

Venezuela

2.320

2.250

2.200

2.200

OPEC celkem

29.900

28.970

28.070

27.980

Pramen: PLATTS OPEC GUIDE. Opec production [online].[cit. 2009-05-05]. Dostupný na WWW: .

Hubbertovu teorii podporuje i fakt, ţe počet nových ropných nalezišť od 60. let minulého století neustále klesá. K názoru o postupném vyčerpání ropných loţisek se přidává i nedostatečná kapacita rafinérií, především v USA.55 Pro srovnání v příloze č. 8 dále uvádím tabulku obsahující mnoţství vytěţené ropy v roce 1996 a odhadované mnoţství v roce 2040, mezi nimiţ by mělo dojít k dosaţení peak oil. Je uveden očekávaný rok vrcholu i mnoţství vytěţené ropy v tomto roce v třiceti zemích s nejvyšším objemem vytěţené ropy v roce 1999 na světě. Dále potom názorný obrázek znázorňující zbývající mnoţství dosud nevytěţené ropy v jednotlivých částech světa. 55

KOLEKTIV AUTORŮ. Garantované obchodování komodit na komoditních burzách. Sborník příspěvků z 8. mezinárodní vědecké konference. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta; Plodinová burza Brno, 2008, 132 s., ISBN 978-80-210-4747-1, s. 58 – 67.

32

Z uvedeného mimo jiné vyplývá, ţe jiţ v roce 1999 vytěţily země OPEC více neţ polovinu světové produkce ropy a toto mnoţství se dále zvyšuje a v roce 2040 by mělo překročit hranici 60 %. Je to způsobeno většími ropnými zásobami zemí OPEC, které by tak měly dosáhnout vrcholu těţby o několik let později neţ jiné státy. Musím zde však zmínit i opačný názor popírající tuto teorii, jehoţ zastánci říkají, ţe pokles produkce ropy je pouze následkem nedostatečných investic do ropného průmyslu v důsledku nízké ceny ropy, coţ se právě s jejím růstem začne měnit, těţba se znovu zvýší a s ní i nabídka ropy, která pak stlačí cenu zpět na rovnováţnou úroveň. Nicméně opět zde existuje předpoklad rostoucí poptávky po ropě, především opět v Asii a hlavně v Číně a její vliv na růst ceny ropy.56 Graf č. 4: Spotřeba ropy v jednotlivých částech světa od roku 1980 do 2002 (v milionech barelů za den)

Pramen: EIA. World Oil Demand by Region, 1980-2003 [online]. [cit. 2009-05-07]. Dostupný na WWW: .

56

KOLEKTIV AUTORŮ. Garantované obchodování komodit na komoditních burzách. Sborník příspěvků z 8. mezinárodní vědecké konference. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta; Plodinová burza Brno, 2008, 132 s., ISBN 978-80-210-4747-1, s. 57-67.

33

9 Uran V současné době, kdy si lidé konečně uvědomili důleţitost ochrany naší planety, se čím dál častěji mluví i o „zelené energii“ a vyuţití uranu v jaderných elektrárnách. Nedávno jsem četla, ţe většina lidí v České republice, především těch více vzdělaných, je pro zvýšení počtu jaderných elektráren u nás. Pokud by k tomu skutečně došlo, můţeme se „těšit“ zároveň i na zvýšení cen uranu v důsledku růstu poptávky po něm. Navíc i v jiţ stojících elektrárnách bude s největší pravděpodobností docházet k růstu spotřeby uranu kvůli technologickému pokroku a sniţování nákladů produkce. A pak je tu zase Čína a její předpokládaná rostoucí poptávka po všem, která by opět mohla zvýšit cenu této komodity.57 Graf č. 5: Předpokládaná světová spotřeba elektrické energie (v mld. kWh)

Pramen: TOMČIAK, Boris. Dlouhodobá investice do uranu [online]. 2007-09-17[cit. 2009-05-05]. Dostupný na WWW: .

Obecně to vypadá, ţe poptávka po uranu bude růst. Dnes si uţ totiţ nedokáţeme svůj ţivot bez elektrické energie vůbec představit. Vodní a větrné elektrárny však nedokáţou poskytnout dostatek energie, tepelné elektrárny zase ničí naše ovzduší. Navíc je jejich provoz velice drahý. Z těchto důvodů se jaderná energie jeví jako nejlepší řešení. Ovšem nesmíme zapomenout na bezpečnost, jelikoţ jaderné elektrárny se mohou stát terčem teroristických útoků a způsobit obrovské škody na majetku, zdraví i ţivotech lidí. Přes toto nebezpečí to vypadá, ţe počet jaderných elektráren bude neustále růst, především opět na území Číny a Indie. Poptávka po uranu tak bude růst, tím víc, ţe prvotní investice do uranu při spouštění jaderné elektrárny bývají větší z důvodu vytváření zásob. Nicméně nabídce bude ještě nějakou dobu trvat, neţ se poptávce přizpůsobí. Uran se dnes totiţ těţí jen ve velmi malém mnoţství, poptávka se prozatím kryje likvidováním nukleárních hlavic. Ovšem těch není nekonečně mnoho. Za pár let budeme nuceni zvýšit těţbu uranu, nicméně zahájení takové těţby s sebou nese spoustu úskalí, především získání nejrůznějších povolení, a bude trvat nějaký čas, neţ k němu dojde.58 Posledním argumentem k očekávání růstu ceny uranu je fakt, ţe přes předpokládaný růst cena uranu od léta roku 2007 neustále klesá. To by mohlo znamenat, ţe cena je pod přirozenou hodnotou uranu a

57

KOLEKTIV AUTORŮ. Garantované obchodování komodit na komoditních burzách. Sborník příspěvků z 8. mezinárodní vědecké konference. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta; Plodinová burza Brno, 2008, 132 s., ISBN 978-80-210-4747-1, s. 69-73. 58 TOMČIAK, Boris. Dlouhodobá investice do uranu [online]. 2007-09-17[cit. 2009-05-05]. Dostupný na WWW: < http://www.finance.cz/zpravy/finance/129177-dlouhodoba-investice-do-uranu />.

34

měla by tak vzrůst. Ovšem v krátkém období jsou ceny komodit značně volatilní a tak se v případě počátečního neúspěchu nesmíme zaleknout, ale vyčkat delší čas, aţ cena zase stoupne. Na druhou stranu můţe tento pokles stejně tak znamenat i chybu v odhadu budoucího vývoje. V tom případě by veškeré uvedené úvahy byly bezpředmětné a cena uranu by nadále klesala. Nicméně s takovou moţností musí kaţdý investor počítat. Musí se sám rozhodnout, zda si on osobně myslí, ţe cena poroste či nikoliv a podle toho se rozhodnout do uranu investovat nebo ne. Graf č. 6: Cena uranu za poslední tři roky (v USD/lb)

Pramen: GLOBAL INFO MINE. Dynamic charting: Uranium [online]. [cit. 2009-05-05]. Dostupný na WWW: .

35

10 Akcie Akcie je asi nejznámějším druhem cenných papírů. Její koupí získáváme podíl na majetku akciové společnosti a s tím i práva související s danou akcií. Investoři akcie nakupují s cílem vydělat na rostoucí ceně akcie. Ta vzroste, pokud se podniku bude dařit, zvýší se jeho hodnota a tak i hodnota majetku připadajícího na jednu akcii. Investor pak akcii můţe se ziskem prodat na finančním trhu. Další moţností, jak vydělat na drţbě akcie jsou dividendy, které sice nezvýší hodnotu akcie, ale jsou vyplaceny kaţdému akcionáři podle počtu jím drţených akcií59. Poslední moţností, jak získat finanční prostředky z drţby akcií, nastává při likvidaci. Jedná se o podíl kaţdého akcionáře na likvidačním zůstatku společnosti, který můţe být v některých případech i vyšší, neţ jmenovitá hodnota akcie. Většinou je však vyplacená hodnota niţší, jelikoţ pohledávky akcionářů, jako spolumajitelů společnosti, jsou uspokojeny aţ po vyplacení všech věřitelů. Zvláštním právem akcionáře je pak moţnost účastnit se valné hromady a tím i řízení společnosti. Počet hlasů je zpravidla různý, v závislosti na počtu vlastněných akcií. Existuje spousta různých druhů akcií. Členění akcií však není předmětem mé práce, proto přejdu přímo k základům investování do akcií na finančním trhu. Asi nejdůleţitější vlastností akcií je právo akcionáře účastnit se valné hromady a podílet se tak na řízení akciové společnosti. Můţe tak aktivně zasahovat do hospodaření společnosti a ovlivňovat hodnotu firmy a jejích akcií. Tak má vlastně přímý vliv na vývoj svého akciového portfolia. A v případě příznivého vývoje můţe investici prodat se ziskem. Na druhou stranu můţe dojít k poklesu hodnoty drţených akcií a investor tak inkasuje ztrátu. Riziko ztráty nicméně existuje u kaţdé investice a tak by pro nás nemělo být hlavním vodítkem sledovat, zda toto riziko objektivně existuje, ale spíše jak je vysoké. Na tomto místě je nutné říct, ţe riziko ztráty je u akcií dosti vysoké. V případě krachu firmy můţou totiţ akcie dosáhnout aţ na nulu. Naštěstí však neexistuje neomezené ručení, akcionáři tak za závazky společnosti neručí, ručí pouze společnost jako taková a to celým svým majetkem. Zde je rozdíl od komodit, které nuly nikdy nenabudou. Většinou budou mít alespoň minimální hodnotu. Existuje však i druhá moţnost, a to, ţe akciová společnost sice ukončí svou činnost, ale nezkrachuje úplně a akcionáři si tak mohou rozdělit likvidační zůstatek, který v některých případech můţe být i větší neţ nominální hodnota akcií společnosti. Dalším moţným výnosem z akcií jsou případné dividendy, které však nejsou vypláceny pravidelně a ve stejné výši. Výplata dividend závisí na hospodaření firmy v daném období a rozhodnutí valné hromady o výplatě dividend. Nicméně existence valné hromady neznamená, ţe by akciová společnost neměla ţádný management. Ten je naopak nezbytnou součástí pro správný chod společnosti. Řeší spíše běţné úkoly související s chodem podniku. Důleţitá rozhodnutí se uskutečňují spíše na valné hromadě akcionářů. Nicméně i tak můţe dojít ke konfliktu zájmů mezi akcionáři a managementem, coţ ve svém důsledku poškodí celý podnik. Výhodou naopak je, ţe akcionář má předkupní právo na nově emitované akcie tak, aby neztratil původní postavení ve společnosti.

59

Pokud nevlastní akcie bez nároku na dividendy.

36

11 Porovnání akcií a komodit Délka akciových trendů je většinou mnohem niţší neţ u komodit. Je však nutné zmínit, ţe nejdelší, tzv. primární trh můţe v některých případech trvat pouhý jeden rok, jindy třeba i více neţ deset let. Je tedy dosti těţké odhadnout, zda bude v daný okamţik následovat několikaletý či pouze několikaměsíční trend. Navíc nás můţe zmást vedlejší, neboli sekundární trend, který má délku v řádu několika týdnů aţ měsíců. Co se týče volatility akciových trhů, musím říct, ţe není zcela malá, nicméně volatilita komodit je mnohem větší.60 Tabulka č. 10: Volatilita akciových trhů Akciový/Komoditní trh S&P 500 Euro Stoxx 50 Topix

Rok 2005 10 % 11 % 13,7 %

Rok 2006 9,7 % 14,4 % 18,9 %

Rok 2007 15,9 % 15,5 % 20,6 %

Pramen: KOLEKTIV AUTORŮ. Garantované obchodování komodit na komoditních burzách. Sborník příspěvků z 8. mezinárodní vědecké konference. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta; Plodinová burza Brno, 2008, 132 s., ISBN 978-80-210-4747-1, s. 18.

Co dále musím uvést, je skutečnost, ţe akcie rozhodně nemají schopnost zajištění proti inflaci. Naopak, s rostoucí cenovou hladinou většinou klesají výnosy z akcií, o čemţ svědčí korelační koeficient akcií a inflace, který má hodnotu -0,2561. Komodity obecně jsou povaţovány za skvělý prostředek zajištění se proti spoustě rizik, takovou vlastnost akcie v naprosté většině případů nevykazují. Snad se všemi druhy komodit se obchoduje na některé ze světových burz, téměř vţdy nalezneme alespoň jeden likvidní trh. U akcií toto neplatí. Menší společnosti, s jejichţ akciemi se neobchoduje na burze, likviditu postrádají, coţ je pro investory velké mínus. Na druhé straně existuje i spousta velkých, na sekundárním trhu obchodovaných společností, u nichţ je likvidita dostatečná. Navíc pro připuštění na burzu musí firmy splnit spoustu podmínek a jsou neustále kontrolovány, coţ je výhodné pro investory, kteří tak o firmě mají neustále aktuální a snad i pravdivé informace. Navíc, jak ukazuje graf č. 3: Hecla mining company, vykázala zlatá komodita během posledních pěti let, více neţ 500 % nárůst, zatímco akcie, měřené pomocí akciových indexů DJI a ^IXIC i akcie firmy Hecla mining Co. Svou hodnotu během této doby mírně sníţily. Musím říct, ţe k takovým výsledkům, jako mělo zlato ve zmíněném období, se akcie uchýlí jen výjimečně.

60

JIRSÍK, Tomáš. Technická analýza [online]. 2008-12-04 [cit. 2009-05-07]. Dostupný na WWW: . 61 Viz tabulka č. 3.

37

Tabulka č. 11: Porovnání akcií a komodit Akcie Aktivní vliv investice

na

Komodity

výnosnost Díky účasti na valné hromadě Není akciové společnosti

Minimální hodnota investice

0

>0

Moţný výnos

Kapitálový zisk, dividendy, Kapitálový zisk podíl na likvidačním zůstatku

Velikost výnosu

Krátkodobý výnos můţe být docela velký, ovšem je zde problém s odhadem započetí investice. Pokud se jen trochu zpozdíme, bude výnos mnohem niţší. Dlouhodobé výnosy většinou mnohem niţší, neţ u komodit.

Většinou hodně vysoký výnos (obzvlášť pokud odhadneme správnou dobu pro investici a drţíme ji velmi dlouho).

Moţný konflikt zájmů

Management X akcionáři

Maximálně nabídka X poptávka

Předkupní právo

Na nově emitované akcie dané neexistuje společnosti

Zajištění proti riziku

Není časté

Likvidita

Jen u společností Téměř u všech komodit obchodovaných na sekundárním trhu

Potřebné finanční prostředky

Různé u kaţdé společnosti. Moţnost vyuţití leverage Splacení po částech. Moţné i vyuţití leverage62.

Volatilita

Přibliţně 15 – 20 %

20 – 50 %

Délka trendů

1 rok – 15 let

15 – 20 let

Rizika válečná, politická, inflace, ostatní investice, …

Pramen: Vlastní konstrukce.

62

MAZUR, Jiří, Ing.. Požadavky na margin a leverage[online]. 2007-03-20 [2009-05-10]. Dostupný na WWW: < http://zpravy.penezovod.cz/ARDEUSNEWS/Pozadavky-na-margin-a-leverage.html>.

38

Závěr V bakalářské práci jsem se zabývala především investováním do komodit. Zjistila jsem, ţe komodity je moţné obchodovat jak na termínovaných, tak na promptních trzích. Dále jsem popsala situaci v České republice, kde komodity nejsou příliš rozvinutou formou investování a podrobněji jsem se zabývala čtyřmi českými komoditními burzami, Komoditní burzou Praha, Plodinovou burzou Brno, Českomoravskou komoditní burzou Kladno a Obchodní burzou Hradec Králové. Jako kontrast jsem uvedla rozvinutý komoditní trh ve Spojených státech a zabývala se třemi z tamějších komoditních indexů. Následoval přehled výhod a nevýhod investování do komodit, kde na straně výhod povaţuji za nejdůleţitější dlouhodobé trendy komoditních trhů umoţňující dosaţení vysokých výnosů, spolu s moţností zajistit se pomocí komodit proti nejrůznějším rizikům a faktickou jednoduchostí komoditních obchodů. Na straně nevýhod pak jednoznačně vysokou volatilitu komoditních cen v krátkém období. Na závěr teoretické části jsem uvedla několik důleţitých pravidel, které by mohly být dobrým vodítkem k úspěšným investicím nejen na trhu komodit. V praktické části jsem se pak věnovala historickým, současným i předpokládaným budoucím vývojem cen komodit, přičemţ podrobněji jsem se zabývala třemi druhy komodit, a to zlatem, ropou a uranem. V závěru pak krátce i akciemi a především jejich porovnáním s trhem komodit. Hlavním cílem práce bylo totiţ porovnat výhody a nevýhody komoditních a akciových trhů, ale jelikoţ název práce je Analýza moţností investování do komodit, věnovala jsem převáţnou část práce právě komoditám. Akciemi jsem se zabývala aţ v naprostém závěru. Myslím si však, ţe prostor, který jsem analýze akcií vyhradila je dostatečný, základní vlastnosti akcií jsou uvedeny a je tak umoţněno kvalitní srovnání s komoditami. Rozhodně si myslím, ţe mě studium této látky velice obohatilo, jelikoţ mé předchozí znalosti o obchodování na komoditních trzích byly jen zcela povrchní. Prostudování několika knih a internetových článků mě posunulo dál a myslím si, ţe nyní mám jiţ o komoditách relativně dobrý přehled. V České republice nemá komoditní investování zatím příliš vypěstovanou tradici. Je to asi způsobeno přílišnou konzervativností českých investorů, kteří se obávají velkých ztrát. Ty samozřejmě mohou nastat, nicméně pokud se budete drţet základních pravidel komoditního investování, měli byste se jim úspěšně vyhnout. Na rozdíl od akcií, které jsou z mého pohledu mnohem rizikovější, neţ komodity. Myslím si, ţe závěry mé práce by se daly vyuţít pro posouzení, do čeho investovat, zda do akcií, či komodit, popřípadě kterých. Akcie, jako i ostatní finanční aktiva nejsou příliš oblíbenou investicí během finančních a hospodářských poklesů i krizí. Naopak od nich většina investorů v této době upouští a akcie tak ztrácí hodnotu. Je to způsobeno především obavami z budoucnosti, nikdo neví, který podnik vydrţí a který zbankrotuje či jak se situace bude vyvíjet dále. Prodejem akcií však investoři získávají volné finanční prostředky, které se snaţí umístit někam jinam. Do aktiv reálných. Komodity tak obvykle v recesi naopak rostou, coţ však dále prohlubuje problém akcií, které oslabují nyní i v důsledku zvýšených nákladů na suroviny. Situace se změní teprve v případě budoucích pozitivních výhledů ekonomiky a opětovného nárůstu investování do akcií.

39

Seznam použité literatury Odborná literatura 1. FUCHS, David. Finanční trhy, DSO. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2007,106 s., ISBN 80-210-3526-9, s. 41 – 42, 60 2. FUCHS Kamil. Mikroekonomie, distanční studijní opora. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2005, 192 s., ISBN 80-210-3808-X, s. 64, 73-75. 3. KOLEKTIV AUTORŮ. Garantované obchodování komodit na komoditních burzách. Sborník příspěvků z 8. mezinárodní vědecké konference. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomickosprávní fakulta; Plodinová burza Brno, 2008, 132 s., ISBN 978-80-210-4747-1 4. KOLEKTIV AUTORŮ. Nové obchodovatelné komodity a jejich využití – Sbornik příspěvků ze 7. mezinárodní vědecké konference. Masarykova univerzita - Ekonomicko-správní fakulta – katedra financí; Plodinová burza Brno, 2007, 92 s., ISBN 978-80-210-4432-6 5. NESNÍDAL T., PODHAJSKÝ P.: Obchodování na komoditních trzích – průvodce spekulanta, Grada Publishing, Praha, 2005, 133 s., ISBN 80-247-1499-X 6. ROGERS, Jim. Žhavé komodity – Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. GRADA Publishing, a.s., 2008, 240 s., ISBN 978-80-247-2342-6 7. VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI, a.s., 2007,704 s. ISBN 97880-7357-297-6, s. 256 - 267 Zákony 1. Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů. Internetové zdroje 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

http://cs.wikipedia.org [cit. březen – květen 2009] http://www.burzakom.cz [cit. duben 2009] http://www.financnik.cz/komodity [cit. březen, duben 2009] http://www.kbp.cz [cit. duben 2009] http://www.obhk.cz [cit. duben 2009] http://www.pbb.cz [cit. duben, květen 2009] http://www.rogersrawmaterials.com [cit. březen 2009]

8. BUSINESS CENTER. Slovník pojmů [online]. [cit. 2009-04-25]. Dostupný na WWW: . 9. COMMODITY RESEARCH BUREAU. CRB Commodity Yearbook and CD [online]. [cit. 2009-04-26]. Dostupný na WWW: < http://www.crbtrader.com/fund/default.asp >. 10. ČT 24. Renault přesouvá výrobu ze Slovinska zpět do Francie [online]. 2009-03-20 [cit. 200905-07]. Dostupný na WWW: . 11. INVESTIČNÍ KAPITÁLOVÁ SPOLEČNOST KOMERČNÍ BANKY. Slovníček pojmů [online]. [cit. 2009-04-25]. Dostupný na WWW: . 12. KITCO. Historical charts. Palladium [online]. [cit. 2009-04-25]. Dostupný na WWW: . 13. KOWALSKI, Chuck. Dow Jones – AIG Commodity Index [online]. 2008-05-06 [cit. 2009-0424]. Dostupný na WWW: < http://commodities.about.com/od/understandingthebasics/a/dowaig-index.htm>. 14. KURZY.CZ: Finanční portál pro odborníky i laiky. Čína rychle navyšuje zlaté rezervy [online]. 2009-04-27 [cit. 2009-05-05]. Dostupný na WWW: .

40

15. MAZUR, Jiří, Ing.. Požadavky na margin a leverage [online]. 2007-03-20 [2009-05-10]. Dostupný na WWW: < http://zpravy.penezovod.cz/ARDEUSNEWS/Pozadavky-na-margin-aleverage.html>. 16. O PENIAZOCH: Finančné centrum. Royal Bank of Scotland preberá pobočky ABN Amro v SR a ČR [online]. 2008-09-04 [cit. 2009-05-07]. Dostupný na WWW: . 17. PENĚZOVOD.CZ. Výkladový slovník V – C 2. Část [online]. [cit. 2009-03-09]. Dostupný na WWW: . 18. S&P GSCI Commodity Index. Components, Weights, Index Levels and Construction [online]. [cit. 2009-04-24]. Dostupný na WWW: . 19. SVOBODA, Martin. Moderní investiční nástroje [online]. 2007-10-22 [cit. 2009-05-03]. Dostupný na WWW: . 20. TOMČIAK, Boris. Dlouhodobá investice do uranu [online]. 2007-09-17 [cit. 2009-05-05]. Dostupný na WWW: < http://www.finance.cz/zpravy/finance/129177-dlouhodoba-investicedo-uranu/>. 21. WORLD TRADE ORGANIZATION. International trade statistics 2008. Appendix tables [online]. [cit. 2009-05-07]. Dostupný na WWW: . Ostatní 1. BLAŢEK, Ladislav. Rozhodování, sylabus k přednášce [online]. 2008-09-25 [cit. 2009-0424]. Dostupný na WWW: . 2. JIRSÍK, Tomáš. Seminární práce z předmětu Finanční trhy: Technická analýza [online]. 2008-12-04 [cit. 2009-05-07]. Dostupný na WWW: .

41

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Tabulka č. 2: Tabulka č. 3: Tabulka č. 4: Tabulka č. 5: Tabulka č. 6: Tabulka č. 7: Tabulka č. 8: Tabulka č. 9: Tabulka č. 10: Tabulka č. 11:

Komodity obchodované na plodinové burze Brno……………………………….. Volatilita komoditních trhů………………………………………………………. Korelační koeficienty mezi vývojem výnosových měr vybraných aktiv a inflací v letech 1960 – 1992……………………………………………………………... Korelační koeficient mezi výnosovými měrami vybraných finančních a reálných aktiv mezi lety 1960 - 1992…………………………............................. Příklady marginů na jednotlivých trzích …………………………………….. Růst (+) či pokles (-) nominálních a reálných cen komodit v 80. a 90. letech 20. století……………………………………………………………………………… Indický inport a export 1997 – 2007 (v milionech USD)………………………… Čínské zlaté rezervy v čase……………………………………………………….. Současná produkce ropy členů OPEC……………………………………............. Volatilita akciových trhů…………………………………………………………. Porovnání akcií a komodit………………………………………………………...

12 16 18 18 19 27 28 31 32 37 37

Seznam obrázků Obrázek č. 1:

Dopad stavů okolí na jednotlivé varianty chování………………………………..

37

Seznam grafů Graf č. 1: Graf č. 2: Graf č. 3: Graf č. 4: Graf č. 5: Graf č. 6:

Vývoj ceny zlata 1994 – 2009……………………………………………………. Vzájemná korelace mezi investičními instrumenty za dny 17. 2.2009 – 19. 3.2009………………………………………………………………………… Hecla mining company…………………………………………………………... Spotřeba ropy v jednotlivých částech světa od roku 1980 do 2002 (v milionech barelů za den)…………………………………………………………………….. Předpokládaná světová spotřeba elektrické energie (v mld. kWh)………………. Cena uranu za poslední tři roky (v USD/lb)………………………………………

29 30 31 33 34 35

Seznam příloh Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: Příloha č. 4: Příloha č. 5: Příloha č. 6: Příloha č. 7: Příloha č. 8:

Objem uzavřených futures kontraktů…………………………………………….. Komoditní burza Praha…………………………………………………………. Plodinová burza Brno…………………………………………………………….. Členění jednotlivých sekcí Českomoravské komoditní burzy Kladno…………... Obchodní burza Hradec Králové…………………………………………………. Sloţení vybraných komoditních indexů………………………………………….. Index RICI………………………………………………………………………... Teorie peak oil…………………………………………………………………….

42

44 45 47 49 51 55 57 59

10

Použité zkratky WTO: World Trade Organization (Světová obchodní organizace) EIA: Energy Information Administration (Úřad pro energetické informace) UBS AG: Spojení Union bank of Switzerland a Swiss bank corporations DJI: Akciový index Dow Jones Industrial Average

43

Přílohy Příloha č. 1: Objemy uzavřených futures kontraktů Objem uzavřených kontraktů na Burze cenných papírů Praha (v milionech Kč)

Hlavní trh Volný trh Celkem (mil. Kč) Celkem (mil. EUR) Celkem (mil. USD)

Akcie

Dluhopisy

1 409,713 4,066 1 413,779 52,901 70,020

1 017,658 0,000 1 017,658 38,079 50,402

Certifikáty + Futures Warranty 0,000 0,000 0,161 0,240 0,161 0,240 0,006 0,009 0,008 0,012

Pramen: BCPP. Objemy obchodů [online]. 2009-04-24 [cit. 2009-04-24]. Dostupný na WWW: .

Objem futures a opčních kontraktů uzavřených na 69 světových burzách v letech 2007 a 2008 Kategorie

Rok 2007

Rok 2008

Akciové indexy Akcie Úrokové míry Zemědělské produkty Energie Drahé kovy Ostatní kovy Komodity celkem Měny Ostatní Celkem

5,499,833,555 4,400,437,854 3,745,176,350 640,683,907 496,770,566 150,976,113 106,859,969 1,395,290,555 459,752,816 26,140,974 15,526,632,104

6,488,620,434 5,511,194,380 3,204,838,617 888,828,194 580,404,789 180,370,074 175,788,341 1,825,391,398 577,156,982 45,501,810 17,652,703,621

% z celkového počtu (pro r. 2008) 36,75% 31,22 % 18,15 % 5,04 % 3,29 % 1,02 % 1,00 % 10,34 % 3,27 % 0,26 % 100 %

Pramen: Futures Industry Association. Volume Statistics [online]. 2009-03-26 [cit. 2009-04-26]. Dostupný na WWW: .

44

Příloha č. 2: Komoditní burza Praha Ceník63 Poplatky Členské poplatky:

Poplatek za podání ţádosti Zápisné Roční členské poplatky Poplatky za přístup na trh Poplatek za podání ţádosti o Poplatky dohodců: udělení statutu dohodce Školení Jednorázové poplatky: Makléřská zkouška Poplatky za uzavřené Z celkového finančního objemu obchodu uzavřeného na obchody: Komoditní burze Praha Z celkového finančního objemu Dohodné: obchodu uzavřeného na Komoditní burze Praha Prodlení s placením ročních Pokuty a sankce: členských poplatků

Cena 1 000 Kč 1 000 000 Kč 0 Kč 1 500 000 Kč 1 000 Kč 5 000 Kč 3 000 Kč 0,3 % 0,5 %

1 % z ročního členského poplatku za kaţdý započatý měsíc prodlení Prodlení s placením poplatků za 1 % z ročního poplatku za přístup na trh přístup na trh za kaţdý započatý měsíc prodlení

Pramen: Komoditní burza Praha. Ceník KBP [online]. [cit. 2009-04-25]. Dostupný na WWW: .

Seznam členů burzy Člen

IČ

MVDr. Josef Daněk

0

Ing. Vladimír Stecher

0

Hradecká lesní a dřevařská společnost a.s. Krnovská lesní obchodní společnost a.s. Lesní společnost Broumov Holding, a.s. Volarská lesní a dřevařská společnost s.r.o. Jindřich Kocour

60913827

Datum členství Hoslovice 66, Cestice, 14.8.2002 387 19 Litvínovice 318, 370 14.8.2002 01 České Budějovice Malé náměstí 111, 502 27.2.2003 00 Hradec Králové

60793287

Revoluční 55, 794 01 1.9.2005 Krnov

47452633

Komenského 256, 550 16.11.2005 01 Broumov

20681326

Nová kolonie 608, 384 20.4.2006 51 Volary

0

Pramen: Komoditní burza Praha. http://www.kbp.cz/files/clenove.asp>.

63

Sídlo

Kotvrdovice 279 Členové

KBP[online].[cit.

vzniku

15.11.2005

2009-04-24].

Dostupný

na

Cena je uvedena bez DPH. Ceník byl schválen dne 10.3.2009 a nabývá účinnosti dne 1.dubna 2009.

45

WWW:

Členění sekce Surové dříví dle Doporučených pravidel pro měření a třídění dříví v České republice64: Jehličnaté dříví:

I.jakostní třídy : II.jakostní třídy : III.jakostní třídy :

IV.jakostní třídy : V.jakostní třídy :

Listnaté dříví:

I.jakostní třídy : II.jakostní třídy : III.jakostní třídy : IV.jakostní třídy V.jakostní třídy :

Pramen: Komoditní burza Praha. .

Komodity

rezonanční výřezy výřezy pro výrobu krájené dýhy výřezy pro výrobu loupané dýhy jiné speciální výřezy výřezy pro pilařské zpracování agregát agregát 2,5 sloupovina dříví pro výrobu dřevoviny - standard dříví pro výrobu dřevoviny - výběr vláknina vláknina přesílená vláknina výběr vláknina jehličnatá - DTD Kronospan vláknina jehličnatá - Dendra dříví pro výrobu desek na bázi dřeva - OSB rezonanční výřezy výřezy pro výrobu krájené dýhy výřezy pro výrobu loupané dýhy jiné speciální výřezy výřezy pro pilařské zpracování vláknina vláknina list.tvrdá A - DTD Kronospan vláknina list.tvrdá B - DTD Kronospan vláknina list.měkká - DTD Kronospan [online].

[cit.

2009-04-25].

Dostupný

na

WWW:

2009-04-25].

Dostupný

na

WWW:

Členění sekce Surové dříví dle Rakouských uzancí: 1. Jehličnaté dříví na loupání a dýhy 2. Jehličnatá kulatina pro pořez na pile – II. Jakostní třída 3. Jehličnatá kulatina pro pořez na pile – III. Jakostní třída 4. Jehličnatá kulatina pro jiné účely Pramen: Komoditní burza Praha. .

Komodity

[online].

64

[cit.

Podrobný popis jednotlivých druhů komodit je uveden na internetových stránkách KBP v sekci Doporučená pravidla. Dostupný na WWW: .

46

Příloha č. 3: Plodinová burza Brno Sazebník poplatků Plodinové burzy Brno65 Poplatky Členské poplatky66:

Ostatní poplatky:

Poplatky obchody:

za

Cena 30 000 Kč 5 000 Kč Dle rozhodnutí burzovní komory Vstupenka na obchodní den 200 Kč Aktuální cenová informace 300 Kč Roční poplatek za pravidelné 6 000 Kč informace, včetně historických burzovní Při objemu uskutečněného 0,5 % z objemu uskutečněného obchodu do 100 000 Kč bez obchodu DPH Při objemu uskutečněného 0,3 % z objemu uskutečněného obchodu 100 001 – 500 000 Kč obchodu bez DPH Při objemu uskutečněného 0,2 % z objemu uskutečněného obchodu 500 001 – 1 000 000 obchodu Kč bez DPH Při objemu uskutečněného 0,1 % z objemu uskutečněného obchodu nad 1 000 000 Kč bez obchodu DPH Pro právnické osoby Pro fyzické osoby Pro nepodnikatelské subjekty

Pramen: Plodinová burza Brno. Sazebník poplatků [online]. [cit. 2009-04-25]. Dostupný na WWW: .

Členové plodinové burzy Brno67 Pořadové číslo 1

Postavení

Jméno

Firma

dohodce

Ing. Špaček Václav

2

dohodce

3 4

dohodce dohodce

5 6

Právnická (PO) PO

7

PO

8 9

PO PO

Ing. Skupieň Grzegorz Kolouchová Ladislava Ing. Jaromír Kacetl Petr Macků

10

PO

Josef Huba

OAK Ţďár Sázavou Zdeněk VÚZE Brno

Forma nad nezisková organizace VÚZE Praha

Ing. Mládek Ing. Rohan Michal fyzická osoba Ing. Jaromír MAHA trade Hadamčík osoba Petr Adler MONSANTO Brno

65

Platný od 1. 6. 2003. Ceny uvedeny bez DPH. 67 V roce 2008. 66

47

DAG CZ s.r.o. PENAM a.s. Brno

soukromík Obchodní organizace Obchodní organizace Obchodní organizace Mlynář,pekař

ADW AGRO a.s. Skladovatel GPM engineering Skladovatel s.r.o. SINMO s.r.o. Obchodní

13

PO Fyzická (FO) FO

14

FO

15

FO

16 17 18

FO PO PO

19

PO

20 21

MZE MZE

11 12

organizace Burzovní doh. Zemědělská organizace Ing. Mojmír Spol. 9.kříţů Zemědělská Dorazil Domašov organizace Ing. Ladislav 768 03 Rošťín 69 soukromý Babušník zemědělec Ing. Petr Řeřicha Agro Jesenice a.s. Zemědělská organizace Ing. Marek Feith Naděţda Feithová Mlynář,pekař JUDr. Ivo Filla KORFIL a.s. Bioetanol Jaroslav Ţák Business Group a.s. Obchodní organizace Ing. Vít Somberg V. S. MALZ, s.r.o. Obchodní organizace Robert Daduljak Euromills a.s. Ing. Ladislav Svoboda Ing. Jiří Velvarský Mze Praha

Ladislav Karas osoba Ing. Ivo Horák

Burzovní komora

VEBOR s.r.o. Horákova farma a.s.

Pramen: Plodinová burza Brno. Burzovní komora, členové burzy [online]. [cit. 2009-04-25]. Dostupný na WWW: < http://www.pbb.cz/cz/slozeni-komory.php>.

Členové burzovní komory Plodinové burzy Brno Poř. č. 1 MZE 2 MZE 1 Člen B 2 Člen B 3 Člen B MZE PBB

Jméno Robert Daduljak Ing. Ladislav Svoboda Ladislav Karas Petr Macků Ing. Michal Rohan Ing. Jiří Velvarský Ing. Karel Zezula

Firma Euromils a.s. Praha Předseda Burzovní komory VEBOR, s.r.o. Velký Bor GPM Enginnering s.r.o. Ing.M.Rohan-soukromý doh. BURZOVNÍ KOMISAŘ GENERÁLNÍ SEKRETÁŘ

Pramen: Plodinová burza Brno. Burzovní komora, členové burzy [online]. [cit. 2009-04-25]. Dostupný na WWW: < http://www.pbb.cz/cz/slozeni-komory.php>.

48

Příloha č. 4: Členění jednotlivých sekcí Českomoravské komoditní burzy Kladno Rozdělení sekce běžných komodit na Českomoravské komoditní burze Kladno Základní kovy Feroslitiny Drahé kovy

Kovy: Hutní materiály Ropa a ropné produkty Tuhá paliva: Plyn Ostatní:

Černé uhlí Hnědé uhlí Antracit Bavlna Surový kaučuk Ethylalkohol

Pramen: Českomoravská komoditní burza Kladno. Běžné komodity [online]. 2007 [cit. 2009-04-24]. Dostupný na WWW: .

Rozdělení sekce dřevařské burzy Českomoravské komoditní burzy Kladno Dříví:

Řezivo:

Sypané materiály:

Jehličnaté a listnaté výřezy pro pilařské zpracování (v různých jakostních třídách, tloušťkových stupních a délkách) Jehličnaté a listnaté dříví pro výrobu vlákniny a buničiny Prkna Profilová prkna Fošny Latě Hranolky Hranoly Štěpka papírenská Štěpka energetická Piliny Kůra

Pramen: Českomoravská komoditní burza Kladno. Dřevařská burza [online]. 2007[cit. 2009-04-24]. Dostupný na WWW: .

Rozdělení sekce energetické burzy Českomoravské komoditní burzy Kladno Elektřina Tuhá paliva:

Mostecké tříděné hnědé uhlí

Pramen: Českomoravská komoditní burza Kladno. Energetická burza [online]. 2007 [cit. 2009-04-24]. Dostupný na WWW: .

49

Rozdělení sekce burzy odpadů Českomoravské komoditní burzy Kladno Odpady: Druhotné suroviny:

Mají nulovou hodnotu. Producent poptává likvidaci odpadu a platí dohodnutou cenu. Mají nenulovou hodnotu, producent v burzovním kontraktu inkasuje dohodnutou cenu.

Pramen: Českomoravská komoditní burza Kladno. Burza odpadů [online]. 2007 [cit. 2009-04-24]. Dostupný na WWW: .

Rozdělení agrární sekce Českomoravské komoditní burzy Kladno Obiloviny:

Luštěniny:

Olejniny:

Potraviny:

Pšenice tvrdá Pšenice potravinářská Pšenice krmná Ječmen Ječmen sladovnický Ţito Oves potravinářský Oves krmný Proso Pohanka Kukuřice potravinářská Kukuřice krmná Tritikale Hrách jedlý Čočka jedlá Fazole jedlé Luštěniny krmné Semeno řepky Semeno slunečnice Semeno máku Semeno sóji Semeno hořčice Semeno lnu Maso Mlékárenské výrobky Cukr

Pramen: Českomoravská komoditní burza Kladno. Burza odpadů [online]. 2007 [cit. 2009-04-24]. Dostupný na WWW: .

50

Příloha č. 5: Obchodní burza Hradec Králové Obchodované komodity Kód komodity 0100000 komoditymod 0101000 ID 0101001 0101002 0101003 0102001 0103000 0103001 0103002 0103003 0104000 0104001 0104002 0105001 0106001 0107001 0108001 0109001 0110001 0200000 0201001 0201002 0202001 0203001 0204001 0300000 0301001 0301101 0302001 0303001 0303002 0304001 0305001 0306001 0400000 0401000 0401001 0401002 0401003 0401004 0402000 0402001 0402002 0402003 0403000 0403001 0403002 0403003

Název komodity Obiloviny Pšenice Pšenice potravinářská Pšenice tvrdá (Triticum durum) Pšenice krmná Ţitovec (Triticale) Ječmen Ječmen sladovnický Ječmen potravinářský Ječmen krmný Oves Oves potravinářský Oves krmný Kukuřice Proso Pohanka Mohár a čumíza Čirok Ţito Luštěniny Hrách jedlý zelený Hrách jedlý ţlutý Čočka jedlá Fazole jedlá Luštěniny krmné Olejniny Semeno řepky Semeno řepky - technické Semeno máku Semeno hořčice bílé Semeno hořčice černé Semeno lnu Semeno slunečnice Semeno soji Zelenina Paprika zeleninová Paprika zeleninová podlouhlá (špičatá) Paprika zeleninová zploštělá (rajčinová) Paprika zeleninová hranatá se špičkou Paprika zeleninová hranatá bez špičky Rajčata Rajčata kulatá (včetně račat třešňovitých) Rajčata ţebernatá Rajčata podlouhlá (protáhlá) Brukev Brukev modrá s natí Brukev modrá bez natě Brukev bílá s natí

51

Zkratka komodity RZB RZB PPO PTV PKR ZTV RZB JSL JPT JKR RZB OPT OKR KUK PRS POH MOH CIR ZIT RZB HZL HZE COC FJE LKR RZB SRE SRT SMA SHB SHC SLN SSL SSO RZB RZB PPD PZP PHS PHB RZB RKU RKU RPR RZB BMN BMB BBN

0403004 0404000 0404001 0404002 0405000 0405001 0405002 0405003 0406000 0406001 0406002 0407000 0407001 0407002 0408000 0408001 0408002 0409000 0409001 0410000 0410001 0410002 0411000 0411001 0412000 0412001 0413000 0413001 0414000 0414001 0414002 0415001 0416001 0417000 0417001 0417002 0417003 0418000 0418001 0418002 0419000 0419001 0419002 0420001 0500000 0501000 0501001 0501002 0501003 0501004 0600000 0610000

Brukev bílá bez natě Kadeřávek Kadeřávek listy Kadeřávek s listy na košťálu Kapusta Kapusta hlávková ranná Kapusta hlávková pozdní Kapusta hlávková růţičková Květák Květák s listy Květák bez listů Zelí Zelí hlávkové ranné Zelí hlávkové pozdní Česnek Česnek čerstvý Česnek suchý Cibule Cibule kuchyňská Celer Celer s natí Celer bez natě Černý kořen Černý kořen Červená řepa Červená řepa bez natě Křen Křen Mrkev Mrkev s natí Mrkev bez natě Ovesný kořen Pastinák konzumní Petţel Petrţel s natí Petrţel bez natě Petrţelová nať Ředkev Ředkev s natí Ředkev bez natě Ředkvička Ředkvička s listy Ředkvička bez listů Vodnice Ovoce Citrusové plody Citrony Pomeranče Grapefruity Mandarinky Brambory Brambory konzumní

BBB RZB KLI KLK RZB KAR KAP KAZ RZB KVL KVB RZB ZER ZEP RZB CEC CES RZB CIK RZB CLN CLB RZB CKO RZB CRB RZB KRE RZB MRN MRB OVK PAK RZB PEN PEB PET RZB REN REB RZB RDL RDB VOD RZB RZB CIT POM GRA MAN

52

0611000 0611001 0611002 0611003 0611004 0611005 0611006 0611007 0611008 0611009 0611010 0611011 0611012 0611013 0611014 0611015 0611016 0611017 0611018 0611019 0611020 0611021 0611022 0611023 0611024 0611025 0611026 0611027 0611028 0611029 0611030 0611031 0611032 0611033 0611034 0611035 0611036 0611037 0611038 0611039 0611040 0611041 0611042 0611043 0612000 0612001 0612002 0612003 0612004 0612005 0612006 0612007

Brambory konzumní ranné BKR Accent BKR Adora BKR Colette BKR Impala BKR Karmela BKR Krasa BKR Krystala BKR Molli BKR Rosara BKR Velox BKR Vera BKR Arnika BKR Cinja BKR Dali BKR Karin BKR Kobra BKR Kordoba BKR Kometa BKR Marabel BKR Secura BKR Veronika BKR Vilma BKR Vineta BKR Vivaldi BKR Filea BKR Granola BKR Korela BKR Lenka BKR Provento BKR Rosella BKR Santé BKR Satina BKR Solara BKR Tara BKR Inova BKR Cicero BKR Delikat BKR Kornelie BKR Innovator BKR Laura BKR Milva BKR Westamyl BKR Quarta Brambory konzumní pozdní BKP Bionta BKP Marena BKP Mondial BKP Samanta BKP Signal BKP Symfonia BKP Agria

BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKR BKP BKP BKP BKP BKP BKP BKP BKP

53

0612008 0700000 0701001 0800000 0801000 0801001 0801002 0801101 0801102 0801202 0802000 0802001

BKP Marabel Šroty Řepkový extrahovaný šrot Maso Jatečná zvířata Jatečná prasata Jateční býci Prasnice Jatečné jalovice Jatečné krávy Půlky Vepřové půlky

BKP RES

JPR

JST JSM VEP

Pramen: Obchodní burza Hradec Králové. Kódy komodit [online]. [cit. 2009-04-25]. Dostupný na WWW: .

Ceník68 Poplatek Zápisné nového člena Vstupenka na obchodní den Výtisk statutu burzy Výtisk burzovních pravidel Zaslání informačního bulletinu

Cena Stanovováno individuálně 500 Kč 150 Kč 500 Kč 25 Kč

Pramen: Obchodní burza Hradec Králové. Sazebník poplatků [online]. [cit. 2009-04-25]. Dostupný na WWW: .

68

Podrobnější ceník naleznete na stránkách Obchodní burzy Hradec Králové. Dostupný na WWW:

54

Příloha č. 6: Složení vybraných komoditních indexů DJ-AIGCI Komodita

Váha (1/2006) Zemní plyn 12,32% Bezolovnatý 4,05% plyn 6,09% Živý skot

Váha (1/2008) 12,24% 3,78%

Váha (1/2009) 11,89% 3,71%

4,89%

4,29%

Pšenice Sojové boby

4,77% 7,77%

4,70% 7,62%

4,79% 7,59%

Hliník Zinek Zlato Cukr Káva

6,85% 2,70% 6,22% 2,97% 2,93%

7,11% 3,03% 7,40% 3,19% 3,00%

6,99% 3,14% 7,86% 2,99% 2,97%

Komodita Váha (1/2006) 12,78% Ropa 3,85% Topný olej 4,35% Libové vepřové maso Kukuřice 5,87% 2,77% Sojový olej 5,88% Měď 2,66% Nikl 2,00% Stříbro 3,16% Bavlna

Váha (1/2008) 13,16% 3,82%

Váha (1/2008) 13,75% 3,65%

2,55%

2,39%

5,66% 2,81%

5,72% 2,88%

7,04% 2,79% 2,72% 2,48%

7,30% 2,88% 2,89% 2,26%

Pramen:Vlastní konstrukce podle: DJ-AIG Commodities Index Changes Weightings [online]. 2009-01-06 [cit. 2009-04-24] Dostupný na WWW: ; ROGERS, J.: Žhavé komodity – Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. GRADA Publishing, a.s., 2008, s. 207.

GSCI Komodita Ropa

Váha (2008) 28,60%

Váha (2009) 31,69%

Váha (2009) 12,44%

12,44%

Komodita Váha (2008) Ropa Brent 13,35% (VB) Topný olej 8,42%

Bezolovnatý benzín Nafta Hliník Olovo Zinek Stříbro Červená pšenice Sojové boby Cukr Kakao Skot na výkrm

8,35% 4,43% 2,90% 0,31% 0,46% 0,20% 1,29%

4,66% 2,41% 0,39% 0,56% 0,41% 1,04%

Zemní plyn Měď Nikl Zlato Pšenice Kukuřice

9,34% 2,28% 0,76% 1,87% 2,96% 2,91%

6,32% 2,63% 0,62% 3,74% 4,92% 4,77%

1,76% 1,37% 0,25% 0,80%

3,38% 2,15% 0,47% 0,69%

Bavlna Káva Ţivý skot Vepřové maso

1,14% 0,65% 3,62% 1,99%

1,06% 0,92% 3,74% 1,98%

4,32%

Pramen: Vlastní konstrukce podle: GOLDMAN SACHS. Components, Weights, Index Levels and Construction[online]. [cit. 2009-04-24]. Dostupný na WWW: ; ROGERS, J.: Žhavé komodity – Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. GRADA Publishing, a.s., 2008, s. 209.

55

RICI Komodita Ropa Ropa Brent Pšenice Kukuřice

Původn í váha (1998) 21% 14% 7% 4,75%

Váha 2006

Váha 2008

Váha 2009

Komodita

21% 14% 7% 4,75 % 4,2%

Topný olej Platina Nafta Stavební dříví Vepřové maso Kakao Nikl Cín

Bavlna

4,05%

Měď Hliník Sojové boby Zlato Bezolovnat ý benzin Zemní plyn

4% 4% 3,25%

21% 14% 7% 4,75 % 4,05 % 4% 4% 3%

3% 3%

3% 3%

21% 14% 7% 4,75 % 4,05 % 4% 4% 3,25 % 3% 3%

3%

3%

3%

3%

Kaučuk Sojová moučka Kanola69

Sojový olej

2%

2%

2%

2% 2% 2%

2% 2% 2%

2% 2% 2%

Pomerančov ý dţus Oves Rýţe Boby azuki

0,66%

Živý skot Stříbro Cukr

2,17 % 2% 2% 2%

Káva Olovo

2% 2%

2% 2%

2% 2%

2% 2%

Paladium Ječmen

0,3% 0,27%

Zinek

2%

2%

2%

2%

Vlna

0,25%

4% 4% 3,35 % 3% 3%

Původn í váha (1998) 1,8% 1,8% 1,2% 1%

Váha 2006

Váha 2008

Váha 2009

1,8% 1,8% 1,2% 1%

1,8% 1,8% 1,2% 1%

1,8% 1,8% 1,2% 1%

1%

1%

1%

1%

1% 1% 1%

1% 1% 1%

1% 1% 1%

1% 1% 1%

1% 0,75%

1% 0,75 % 0,67 % 0,66 % 0,5% 0,5% 0,5%

1% 0,75 % 0,67 % 0,66 % 0,5% 0,5% 0,25 % 0,3% 0,27 % 0,25 %

1% 0,75 % 0,67 % 0,66 % 0,5% 0,5% 0,15 % 0,3% 0,1%

0,67%

0,5% 0,5% 0,25%

0,3% 0,27 % 0,25 %

0,1%

Pramen: Vlastní konstrukce podle: ROGERS, J.: Žhavé komodity – Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. GRADA Publishing, a.s., 2008, s. 203 – 205; RICI [online]. [cit. 2009-03-25] Dostupný na WWW: ; REUTERS DEALS. Rogers International Commodity Index(R) Committee Announces Change in Allocation… [online]. 2009-01-07 [cit. 2009-03-25]. Dostupný na WWW: .

69

Druh řepky

56

Příloha č. 7: Index RICI Světové burzy uznávané Komisí RICI Název burzy Chicago Mercantile Exchange (CME) Chicago Board Of Trade (CBOT) New York Board Of Trade (NYBOT) New York Mercantile Exchange (NYMEX) Winnipeg Commodity Exchange (WCE) International Petroleum Exchange (IPE) London metal Exchange (LME) Sydney Futures Exchange (SFE) Fukuoka Futures Exchange (FFE) Central Japan Commodity Exchange (CJCE) Osaka Mercantile Exhange (OME) The Tokyo Commodity Exchange (TOCOM) Tokyo Grain Exchange (TGE) Yokohama Commodity Exchange (YCE) Intercontinental Exchange (ICE)

Země, ve které se burza nachází USA USA USA USA Kanada Velká Británie Velká Británie Austrálie Japonsko Japonsko Japonsko Japonsko Japonsko Japonsko Velká Británie

Pramen: Beeland Management Company, LLC. Rogers International Commodities Index [online]. [cit. 2009-0315]. Dostupný na WWW: .

57

Komodity obsažené v komoditním indexu RICI, burzy a měny ve kterých jsou obchodovány: Komodita Ropa Pšenice Měď Topný olej Bezolovnatý benzin Bavlna Zlato Káva Stříbro Rýže Platina

Burza NYMEX CBOT LME NYMEX NYMEX

Měna USD USD USD USD USD

Komodita Ropa Brent Hliník Kukuřice Nafta Zemní plyn

Burza ICE LME CBOT ICE NYMEX

Měna USD USD USD USD USD

NYCE70 COMEX71 CSCE72 COMEX CBOT COMEX

USD USD USD USD USD USD

CBOT CME LME LME CBOT CME

USD USD USD USD USD USD

Cukr Kakao Cín Kaučuk

CSCE CSCE LME TOCOM

USD USD USD JPY

TGE LME SFE CME

JPY USD AUS USD

Ječmen Pomerančový džus Paladium

WCE NYCE

CAD USD

Sojové boby Živý skot Zinek Olovo Sojový olej Libové vepřové maso Fazole azuki Nikl Vlna Stavební dříví Kanola Oves

WCE CBOT

CAD USD

COMEX

USD

Sojová moučka

CBOT

USD

Pramen: Beeland Management Company, LLC. Rogers International Commodities Index [online]. [cit. 2009-0315]. Dostupný na WWW:

70

New York Cotton Exchange; divize NYBOT. Divize kovů NYMEX. 72 Coffee, Sugar, Cocoa Exchange. 71

58

Příloha č. 8: Teorie peak oil Množství vytěžené ropy a peak oil v jednotlivých zemích v miliardách barelů) Země73

Rok vrcholu

Bývalý SSSR USA Saúdská Arábie Írán Irák Spojené Arabské Emiráty Kuvajt Venezuela Norsko Čína Mexiko Libye Velká Británie Kanada Nigérie Indonésie Alţírsko Omán Egypt Argentina Brazílie Kolumbie Indie Malajsie Angola Austrálie Sýrie Katar Jemen Ekvádor Země OPEC celkem

1987 1970 2011 1973 2010 2017

Produkce ropy Vytěžená ropa Očekávaná v roce 1996 v roce vrcholu produkce ropy v roce 2040 4.62 2.61 1.65 4.12 3.03 0.42 3.92 3.28 1.76 2.17 1.36 0.75 1.95 0.24 1.08 1.77 0.97 0.57

2018 2005 2001 2003 1998 1969 2001 2005 2005 2003 1999 2002 1993 2001 2011 2012 2003 2001 2002 2002 1999 1973 2002 2002 Po roce 2007

1.74 1.47 1.40 1.31 1.24 1.16 1.05 1.00 0.95 0.67 0.53 0.38 0.34 0.33 0.33 0.32 0.31 0.30 0.30 0.25 0.23 0.20 0.15 0.15 16.53

Ostatní země Před rokem 2007 (svět – OPEC) 2007 Svět celkem OPEC/svět

0.80 1.17 1.24 1.16 1.21 0.54 1.00 0.91 0.80 0.60 0.51 0.33 0.33 0.30 0.27 0.24 0.27 0.27 0.27 0.22 0.23 0.18 0.14 0.14

14.07

1.08 0.78 0.17 0.46 0.11 0.28 0.25 0.33 0.30 0.18 0.10 0.06 0.06 0.05 0.13 0.09 0.08 0.06 0.05 0.06 0.04 0.04 0.05 0.04 6.92 4.58

30.6 54.02 %

25.9

11.5 60.17 %

Pramen: Částečně vlastní konstrukce podle: DUNCAN, Richard C.; YOUNGQUIST, Walter. Encircling the Peak of World Oil Production [online]. červen 1999 [cit. 2009-05-04]. Dostupný na WWW: .

73

Kurzívou vyznačené země jsou členy OPEC.

59

Množství dosud nevytěžené ropy v jednotlivých částech světa

Pramen: WIKIPEDIE: Otevřená encyklopedie. Ropa [online]. [cit. 2009-05-05]. Dostupný na WWW: .

60