Investování do nemovitostí, komodit a drahých kovů

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Investování do nemovitostí, komodit a drahých kovů Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Mgr. Radim Gottwald

Hana Turková

Brno 2011

Poděkování Tímto děkuji vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Mgr. Radimu Gottwaldovi za jeho cenné rady, odborné vedení a vstřícnost. Děkuji také za čas, který mi věnoval.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím uvedených zdrojů a za odborného přispění vedoucího práce.

V Brně dne 23. 5. 2011

__________________

Abstrakt Turková H. Investování do nemovitostí, komodit a drahých kovů. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2011 Bakalářská práce se zabývá investováním na trhu nemovitostí, komodit a drahých kovů. Cílem je kritické zhodnocení perspektivy investování na těchto trzích a posouzení vhodnosti této formy investování z pohledu rizika, likvidity, výnosnosti a transakčních nákladů. Práce může být přínosem pro zájemce o investování do nemovitostí, komodit a drahých kovů, pomůže jim lépe se zorientovat v možnostech investic při procesu při výběru optimální investice.

Klíčová slova Investování, investor, nemovitosti, komodity, drahé kovy, zlato, stříbro.

Abstract Turková H. Investing in real estate, commodities and precious metals. Bachelor thesis. Brno: MENDELU in Brno, 2011 The bachelor thesis deals with investing in the real estate, commodities and precious metals market. The aim is a critical evaluation of the perspective of investing in these markets and the appropriateness assessment of this form of investment from the view of risk, liquidity, profitability and transaction costs. This thesis can be beneficial to people who are interested in investing in real estate, commodities and precious metals, it will help them to better orientate in possibilities of investments during the process of choosing the optimal investment. Keywords Investing, investor, real estate, commodities, precious metals, gold, silver.

Obsah

9

Obsah 1

Úvod

11

2

Vymezení problematiky a definování cíle a metod zpracování bakalářské práce

13

Teoretická východiska

15

3

3.1

3.1.1

Historie a význam investování......................................................... 15

3.1.2

Investice ........................................................................................... 16

3.1.3

Investor ............................................................................................18

3.2

Legislativní úprava................................................................................... 19

3.3

Trh nemovitostí ...................................................................................... 22

3.3.1

Nemovitost, trh nemovitostí ........................................................... 22

3.3.2

Historie a význam ........................................................................... 22

3.4

Trh komodit ............................................................................................ 23

3.4.1

Komodita, komoditní trh ................................................................ 23

3.4.2

Komoditní burzy ............................................................................. 23

3.4.3

Seznam komodit ............................................................................. 25

3.5

Trh drahých kovů .................................................................................... 28

3.5.1

Drahé kovy, trh drahých kovů ........................................................ 28

3.5.2

Historie a význam drahých kovů .................................................... 29

3.5.3

Seznam drahých kovů ..................................................................... 29

3.6

4

Investování ............................................................................................... 15

Forma investování do nemovitostí, komodit a drahých kovů ................ 31

3.6.1

Forma investování do nemovitostí .................................................. 31

3.6.2

Forma investování do komodit ....................................................... 32

3.6.3

Forma investování do drahých kovů .............................................. 33

Analýza současného stavu 4.1

36

Současný stav trhu nemovitostí.............................................................. 36

4.1.1

Indexy trhu nemovitostí ................................................................. 36

4.1.2

Indexy trhu nemovitostí v ČR ......................................................... 36

10

Obsah

4.1.3 4.2

Současný stav trhu komodit .................................................................... 41

4.2.1

Komoditní indexy ............................................................................ 41

4.2.2

Komodity .........................................................................................43

4.3

5

Indexy trhu nemovitostí v zahraničí ...............................................39

Současný stav trhu drahých kovů ........................................................... 49

4.3.1

Srovnání cen drahých kovů ............................................................ 50

4.3.2

Drahé kovy ...................................................................................... 50

4.3.3

Trh drahých kovů v ČR a v zahraničí............................................... 54

Empirická část práce 5.1

55

Posouzení vhodnosti investování ............................................................ 55

5.1.1

Komodity ......................................................................................... 55

5.1.2

Drahé kovy ....................................................................................... 57

5.1.3

Nemovitosti...................................................................................... 59

5.1.4

Akcie................................................................................................ 60

5.1.5

Dluhopisy ......................................................................................... 61

5.1.6

Spořicí účty ......................................................................................62

5.1.7

Termínované vklady ........................................................................63

5.1.8

Kapitálové životní pojištění ............................................................ 64

5.1.9

Investiční životní pojištění .............................................................. 65

5.1.10

Srovnání .......................................................................................... 66

5.2

Identifikace specifických znaků .............................................................. 67

5.3

Faktory ovlivňující vývoj kurzu ............................................................... 67

5.3.1

Nemovitosti...................................................................................... 67

5.3.2

Komodity ........................................................................................ 68

5.3.3

Drahé kovy ...................................................................................... 68

6

Diskuze výsledků

69

7

Závěr

71

8

Přehled použitých zdrojů

72

9

Seznam tabulek a grafů

76

Úvod

11

1 Úvod Zkoumáme-li celou historii lidstva od samého počátku dějin, vidíme, že se investování objevovalo v určité formě ve všech dobách – od prvobytně pospolných společností až po dnešní informační společnost. Zemědělci investovali tak, že odložili část své úrody ve prospěch úrody budoucí. Kdyby nezaseli, ani by příští rok nesklidili a měli by tak existenční problémy. S rozvojem směny zboží, peněz a obchodu se mohla společnost specializovat, díky čemuž se otevřely nové možnosti investování. Lidé se mohli více soustředit na jiné činnosti než bylo zemědělství a investovat do těchto činností, jídlo si pak kupovali za peníze. Investovalo se například do vzdělání, vedení války, těžby drahých kovů a rozvoje řemesel. Po otevření prvních burz a vynalezení akciových společností se objevily další formy investování, které jsou dodnes velmi oblíbené – akcie a dluhopisy. Dalším milníkem byly papírové peníze, které hodně urychlily a zjednodušily tehdejší obchod. Poslední dva důležité objevy, které ovlivnily investování, byly počítače a Internet. Díky nim se objevilo mnohem více možností investování než kdykoliv předtím. Obchodování se opět velmi urychlilo. Peníze, akcie a vlastně téměř všechno bylo virtualizováno. Díky všem zmíněným objevům již máme investování, tak jak jej známe dnes. Vystačíme si s počítačem připojeným k internetu a s kapitálem. Můžeme pak z tepla domova investovat do neuvěřitelného množství obchodovatelných cenných papírů a jiných finančních produktů z celého světa s vypořádáním v rámci jednotek sekund u nejobchodovanějších titulů. Můžeme po internetu obchodovat s komoditami, aniž bychom je museli fyzicky vlastnit, můžeme kupovat nemovitosti (ač je vždy lepší si nemovitost před koupí nejdříve prohlédnout), umělecké předměty i drahé kovy. Můžeme stále investovat do vzdělání, podnikání a do dalších věcí. Máme dnes tolik možností investování, až se v tom většina populace neorientuje. V dnešní společnosti je velmi důležitá informační vzdělanost a schopnost – tedy mít správné informace ve správný čas a umět jich správně využít. Ten, kdo ve své informační schopnosti zaostává, bude mít čím dál větší a větší problémy s uplatněním. Díky Internetu se nám otevřely nejen nevídané možnosti, ale na povrch vypluly i zatím neznámé hrozby. Takzvaný internetový dav investorů má tu moc vyvolat kolaps malé země velikosti například České republiky během několika hodin. Stačí jenom, když zavládne mezi investory panika a ti začnou rázem z akcií firem dané země stahovat veškerý svůj kapitál. Je to jako ničivá povodeň, která bez varování zasáhne celé území dané země a ochromí v ní život. Neustále zmiňujeme pojem investování, ale co je to vlastně investování? Na tomto místě uvedeme jednu definici investování – Tepper, Kápl (1994): „Investování je obětování dnešní jisté hodnoty (kterou můžeme investovat či zkonzumovat) za budoucí nejistou hodnotu.“

12

Úvod

Proč investoři investují a proč by měli investovat i ostatní lidé? Snad každý z nás chce rozmnožit svůj majetek a zvětšovat své jmění, případně ho jen uchránit od vlivů inflace. Také chceme zajistit do budoucna sebe a svou rodinu. Jak jinak bychom toho dosáhli než zvolením vhodné investice? Někteří investoři kupují nemovitosti nebo drahé kovy. Jiní raději vlastní umělecké předměty. Podnikatelé investují nejčastěji do podnikání. Spořiví lidé své peníze vkládají do kasičky, nechávají je na bankovních účtech s minimálním zhodnocením či si je schovávají pod peřinu a leží na nich, zatímco inflace postupně a s jistotou snižuje jejich hodnotu. Existuje mnoho forem investování, v této bakalářské práci se však omezíme pouze na tři z nich, které jsou ovšem velmi zajímavé. Je to investování do nemovitostí, komodit a drahých kovů. Tyto formy investování jsou v práci podrobně popsány.


13

2 Vymezení problematiky a definování cíle a metod zpracování bakalářské práce Hlavním cílem práce je kritické zhodnocení perspektivy investování do nemovitostí, komodit a drahých kovů. Prvním dílčím cílem práce je posouzení vhodnosti této formy investování z pohledu rizika, likvidity, výnosnosti a transakčních nákladů s dalšími formami investování, a to s přihlédnutím na aktuální stav trhu a možností investování touto formou v České republice a ve Velké Británii. Časový rámec je vymezen obdobím 2006 až 2010. Druhým dílčím cílem práce je identifikace specifických znaků spojených s investováním do nemovitostí, komodit a drahých kovů. Jedná se zejména o vymezení významných faktorů, které mají vliv na vývoj kurzu popisovaných finančních aktiv včetně určení případných pozitivních nebo negativních vlivů s přihlédnutím na konkrétní situace na trhu. V části „Teoretická východiska“ bude nastíněna forma investování do nemovitostí, komodit a drahých kovů. Budou uvedeny rozdíly v preferencích individuálních a profesionálních investorů. Prostor bude věnován výhodám i nevýhodám této formy investování, výčtu burz, na nichž je možné tímto způsobem investovat, principem i legislativní úpravou investování. V části „Analýza současného stavu“ bude podána charakteristika trhu nemovitostí, komodit a drahých kovů v České republice a v zahraničí včetně historie komoditních burz v České republice. V části „Empirická část práce“ budou tyto formy investování srovnávány z hlediska rizika, likvidity, výnosnosti, a transakčních nákladů s dalšími formami a dále budou identifikovány specifické znaky týkající se této formy investování během období 2006 až 2010. Bude využito databází ARAD ČNB, ČSÚ, EIA, FAOSTAT, KITCO, Kurzy.cz a komoditních burz. V části „Diskuze výsledků“ budou představeny nové poznatky z trhu a bude naznačen pravděpodobný vývoj trhů v budoucnosti. Míra celkového výnosu je počítána podle vzorce: BVt , t  n   C P (t  n )  C N (t ) MCVt , t  n   C N (t ) kde: MCVt , t  n  … míra celkového výnosu za období (t) až (t+n) BVt , t  n 

… běžný výnos získaný za období (t) až (t+n)

14


CP (t  n ) … prodejní cena v čase (t+n) C N (t )

… nákupní cena v čase (t)

U spořicích účtů, termínovaných vkladů a životního pojištění je použit následující vzorec pro složené úročení: n

p   a n  a 0  1    100  kde: an … hodnota v období n

a0 … počáteční hodnota

n … počet období p … úroková sazba v %


15

3 Teoretická východiska Nejdříve popíšeme investování obecně a pak se budeme zabývat v jednotlivých kapitolách investováním do nemovitostí, komodit a drahých kovů. Jedna kapitola se věnuje legislativní úpravě investování v ČR. V poslední kapitole jsou popsány formy investování do nemovitostí, komodit a drahých kovů.

3.1 Investování V první podkapitole popíšeme historii a význam investování. V další podkapitole osvětlíme pojem investice a vyjmenujeme možné druhy investic. Poslední podkapitola je věnována popisu různých druhů investorů. Nejdříve musíme vědět, co je investování. Tepper a Kápl (1994) uvádí definici investování podle W. F. Shapa: „Investování je obětování současné jisté hodnoty (spotřeby), ve prospěch budoucí nejisté hodnoty (spotřeby).“ Pro zajímavost uvedeme ještě definici kolektivního investování v zákoně č. 189/2004 Sb. § 2: kolektivním investováním se rozumí „podnikání, jehož předmětem je shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti upisováním akcií investičního fondu nebo podílových listů podílového fondu, investování na principu rozložení rizika a další obhospodařování tohoto majetku.“ 3.1.1

Historie a význam investování

Historie investování je přímo spjata s penězi, respektive měnou. Již v době, kdy se platilo mincemi z drahých kovů mohlo investování fungovat – lidé směňovali mince za komodity a naopak. Pak přišly papírové peníze, které nás odvedly od fyzického vlastnění mincí z drahých kovů. Papírové peníze však byly nadále, alespoň částečně, kryty fyzickými drahými kovy. S pádem zlatého standardu začala nová doba deficitního financování a tisknutí peněz, doba inflace a znehodnocování měny. Objevilo se hodně rizik a legálních podvodů, které stále ještě procházejí, neboť si je málokdo uvědomuje, Kiyosaki (2000) osvětluje: „jelikož je celý svět upnut na dolar jakožto hlavní měnu, pak americká vláda mohla celou dobu legálně zdaňovat celý svět tím, že znehodnocovala svou měnu tisknutím dalších peněz.“ Vytisknutím dalších peněz totiž dojde k inflaci a ta sníží kupní sílu. Na tom samozřejmě vydělá americká vláda, která deficitně financuje svoje náklady – inflace totiž zvýhodňuje dlužníky, protože dřívější dluh je splacen levnějšími dolary. V dějinách se také vyskytovaly různé investiční boomy a bubliny, které, jak říká M. Shipman (2007): „jsou nejlepšími příležitostmi k vydělání slušných peněz.“ V těchto investičních horečkách se nominální cena daného aktiva odpoutá od jeho reálné ceny. Všichni dané aktivum kupují a postupně tak vzniká bublina. Bublina se neustále zvětšuje, až zničehonic praskne (počáteční impulz a následně vznik paniky). Trh pak letí strmě dolů – mnohem strměji a rychleji než

16


stoupal, neboť investoři budují své pozice pomalu, ale jakmile zavládne na trhu panika, všichni chtějí rychle vybrat svoje zisky. Ještě nikdy předtím nebylo investování tak důležité. Kdo neinvestuje, ten vinou inflace postupně přichází o svou kupní sílu. Význam investování je tak v současné době zcela zásadní a aktuální pro všechny, kteří se nějak chtějí zajistit do budoucna. V souvislosti s investováním zdůrazňuje Kiyosaki (2000) důležitost finančního vzdělání lidí, které u dnešní populace silně pokulhává. Hlavní výhoda investování je možnost zbohatnout či udržet si kupní sílu. Další výhody plynou přímo z hlavní výhody – máme víc peněz či času, můžeme dělat více, co nás baví a jsme více spokojení. Hlavní nevýhodou, a pro většinu populace bohužel asi nepřekonatelnou, je nutnost nést riziko a zodpovědnost za své investice a možnost ztráty investovaných peněz. Kiyosaki (2000) však trefně poznamenává, že dobrý investor ví, do čeho investuje a proto je největším rizikem neinvestovat. 3.1.2

Investice

S investováním přímo souvisí pojem investice (angl. investment). Investice je ta část důchodu, která se obětuje ve prospěch pozdějšího příjmu. Investování pak je vlastně jen o hledání dobrých investic a vydělávání na nich. Na investice je možné pohlížet čistě z finančního hlediska, ale je možné je vidět i v širším slova smyslu. Taková investice se pak netýká pouze samotných peněz, ale týká se i jiných aktiv (čas, vzdělání aj.). Investice v širším slova smyslu je peněžitým, časovým či jiným obětováním dnešní hodnoty ve prospěch budoucího profitu ve finančním, časovém a jiném ohledu. Můžeme tedy dnes investovat svůj čas, abychom měli v budoucnu více peněz nebo času. Stejně tak můžeme dnes investovat své peníze, abychom měli v budoucnu více času či peněz. Takovou investici zná každý – je to například koupě automobilu, myčky, pračky aj., kdy si vlastně kupujeme čas. Samozřejmě můžeme dnes investovat své peníze a čas, abychom na tom byli v budoucnu dobře. Příkladem je investice do vzdělání – je to vlastně dnešní časová a finanční investice, neboť studiu obětujeme svůj čas a mezitím nám uchází možný zisk z práce, kterou bychom dělali, kdybychom nestudovali. V budoucnu se však tato investice zpravidla oplatí. R. Kiyosaki (2000) je přesvědčen, že investice do času je ta nejhodnotnější investice pro každého. V tomto ohledu s ním plně souhlasím – čas je mnohem důležitější než peníze. Také možná proto firmy investují obrovské sumy peněz do zefektivnění procesů, kde je hlavním cílem úspora času při zachování výkonnosti. Možná proto se bohatým lidem vyplatí najmout si uklízečku, řidiče či asistentku, kde jejich hlavní motivací je získat více času na pro ně důležitější úkoly, například trávení času s rodinou.


17

Investice můžeme rozdělit na investice reálné a finanční. Pro investice v širším slova smyslu ještě máme investice ostatní: Finanční investice – peněžní vklady, poskytování úvěrů a půjček, nákup cenných papírů a další. Těmto druhům investic se v práci věnovat nebudeme. Reálné investice – nemovitosti, komodity, drahé kovy, umělecké předměty, podnikání a jiná hmotná aktiva. V práci se jimi budeme dále podrobněji zabývat. Ostatní investice – investice do času, vzdělání, lidí (investujeme svůj čas i peníze do druhých lidí, máme pak jejich přízeň a kontakty), spokojenosti (investujeme do dobrého pocitu), uznání (je potom snazší prosadit naše názory a návrhy) aj. Věnovat se těmto investicím dále v práci nebudeme, neboť jde jen o okrajové téma. To ovšem neznamená, že ostatní investice nejsou důležité. Ve světě financí jsou tyto faktory často přehlíženy, ač hrají mnohem důležitější roli než se může zdát. Lidská psychika je jednou z nejdůležitějších součástí procesu investování. Bude-li v dalším textu zmíněno či použito slovo investice, pak tím bude myšlena investice finanční nebo reálná. Investice vs. spekulace Je důležité rozlišovat mezi pojmy investování a spekulování – nejsou to dva různé názvy pro stejnou věc. Podle Shipmana (2007) spekulanti obchodují v krátkém období na více pozicích a s menšími zisky. Investoři naopak mají otevřenu jednu až dvě pozice, ale drží je dlouhodobě a mají šanci z nich získat mnohem větší zisky. Kiyosaki (2000) dodává, že spekulace vyžaduje mnohem více času než investování a proto to bývá práce na plný úvazek. Investování je podle něj spíše vedlejší způsob, jak si zajistit pravidelný příjem. M. W. Covel (2009) na to má však jiný názor. Podle něj investoři investují na trzích s přesvědčením, že hodnota bude v čase vždy růst, ale pokud trh klesá, potom prodělávají, protože své pozice stále drží a doufají v otočení trendu. Jako druhou kategorii uvádí tzv. obchodníka (trader), který následuje trend a otevírá i krátké pozice, vydělává tedy i na medvědím trhu. Nesnídal a Podhajský (2007) naproti tomu rozlišují poziční a intradenní obchodování. V pojmu poziční obchodování se skrývá dlouhodobé i krátkodobé držení pozic. Takový obchodník drží své pozice vždy déle než jeden den, ale může je držet i měsíce či roky. Intradenní obchodník zase nikdy nedrží pozici přes noc a své pozice tak udržuje pouze několik minut nebo hodin. Podle těchto autorů není poziční obchodování vhodné pro všechny. Například pokud je člověk příliš netrpělivý a neklidný, bylo by pro něj dlouhodobé investování příliš psychicky vyčerpávající při čekání na pohyb trhu. Každý z těchto typů obchodování má své výhody i nevýhody. Poziční obchodování vyžaduje méně času, investorovi stačí jen pár hodin týdně k provedení analýzy trhu a otevření pozic. Navíc má dostatek času

18


k promyšlení, kdy a jak vstoupí na trh. Takový investor pak pracuje hlavně s týdenními grafy, které eliminují výkyvy způsobené spekulanty. Spekulanti většinou obchodují přes on-line systémy a věnují se tomu několik hodin denně a o otevření pozic se musí rozhodovat okamžitě. Výhodou však je to, že platí menší poplatky díky tomu, že všechny pozice na noc uzavře. Někteří mohou vidět jako výhodu i to, že můžou klidně spát, aniž by se stresovali, jestli se přes noc nestane nějaká zásadní událost, která změní razantně směr trendu. 3.1.3

Investor

Stejně jako jsme rozlišovali mezi investováním a spekulováním, rozlišujeme i mezi investorem a spekulantem. Investor je každý, kdo se věnuje investování a dlouhodobému obchodování. Naproti tomu obchodník je každý, kdo na trzích spekuluje, tj. provádí krátkodobé obchody za účelem běžného a kapitálového zisku. Investory můžeme rozdělit do dvou základních skupin podle míry jejich zkušeností, charakterových vlastností, preferencí a chování na trzích. Individuální investor Jsou to často nezkušení investoři, kteří nemají investiční plán nebo se ho pořádně nedrží a nechávají se ovládat příliš svými emocemi. Tito investoři nevstupují do pozice na základě plánu, ale spíše na základě svého pocitu a emocí. Výstup z pozice může činit většině těchto investorů potíže. Někteří se nehodlají smířit se ztrátou a vyčkávají, dokud je jejich psychika nebo trh nedonutí pozici zavřít a inkasovat mnohem větší ztrátu než by tomu bylo při dřívějším zavření pozice. Individuální investoři mívají menší kapitál, a proto preferují menší investice a zisky a krátkodobější držení. Investování je pro ně spíše přivýdělkem. Vhodné je pro ně investování do indexů a méně rizikových investic. Pro zkušenější individuální investory je vhodné investovat prostřednictvím futures do komodit, indexů a měnových párů. Neinvestují naopak do nemovitostí nebo do fyzických drahých kovů, neboť tyto investice vyžadují vysoký vstupní kapitál. Většina obchodovacích platforem vyžaduje minimální vklad pro začátek obchodování, který bývá v řádech desetitisíců až statisíců korun. V dnešní době se však už dá najít i platforma, která umožňuje minimální vklad už od 1 000 Kč. Tyto jsou pak vhodné i pro menší či začínající investory. Profesionální investor Jde o zkušené investory, kteří mají osvědčený finanční plán a disciplinovaně se jej drží. Do investování nenechávají vniknout své emoce, jednají za každých okolností s chladnou hlavou. Profesionálové na základě analýzy tržního chování vybírají, do čeho budou investovat a čekají na vhodnou chvíli, kdy vstoupit do pozice. S výstupem z pozice dlouho neváhají – udělají to okamžitě, když jim


19

jejich finanční plán dá signál k výstupu. Profesionální investor se také umí smířit s dílčími ztrátami a ví, že je důležitá až konečná bilance. Profesionální investoři mívají větší kapitál a preferují velké výnosné investice i s dlouhodobým držením. Výnos z investic pro ně bývá hlavním zdrojem příjmů, je to pro ně práce na plný úvazek. Díky tomu mají přístup k širšímu okruhu informací nebo můžou mít k dispozici například placený software. Profesionálové často investují do nemovitostí, můžou si dovolit držet například i fyzické zlato. Samozřejmě také často obchodují futures, ale jejich obchody mají mnohem větší objem než u individuálních investorů. Spekulanti a obchodníci Podle toho, jaké metody obchodníci používají k analýze trhů, dělíme je na fundamentální a technické. Nejlepší je ovšem tyto dvě strategie kombinovat. Fundamentální obchodníci – Sledují dění na konkrétním trhu a řídí se podle aktuální nabídky a poptávky. Důležité jsou pro ně světové zprávy týkající se úrody vybrané komodity, podmínek pro její pěstování, její zásoby apod. Například v případě špatné úrody bude pravděpodobně nízká nabídka a investoři tak budou spekulovat na zvýšení ceny. Tento způsob je ale velmi časově náročný, protože je potřeba mít velké množství kvalitních informací dřív než ostatní. Jakmile se tyto informace dostanou do tisku, bývá už často pozdě, protože trh už na danou informaci dávno zareagoval. (Nesnídal, Podhajský, 2006) Techničtí obchodníci – Provádějí technickou analýzu grafů. Stačí jim k tomu aktuální graf vývoje cen. Nejčastější chybou je, když se příliš zaobírají předpověďmi a dohady, kam se vlastně trh bude ubírat. Podle vlivu spekulantů je rozlišujeme dále na velké a malé spekulanty (Nesnídal, Podhajský, 2006). Informace o rozložení obchodníků na trhu si může každý vyhledat v tzv. COT reportu (Commitents of Traders) a může tyto informace využít k vlastním spekulacím tak, že se bude řídit tím, jestli velcí investoři a zajišťovatelé nakupují nebo prodávají. Velcí spekulanti – Obchodují ve velkém a ovlivňují tak výrazně ceny. Mívají mnohem lepší přístup k informacím a mají lepší analýzy než individuální investoři. Malí spekulanti – Kupují jen malé množství kontraktů nebo neobchodují pravidelně.

3.2 Legislativní úprava V této kapitole bude popsána právní úprava investování a budou zmíněny zákony ČR, které se touto oblastí zaobírají. Také bude porovnána legislativní úprava a placení daní při investování v ČR.

20


Legislativní úprava investování v ČR V České republice existuje několik zákonů a množství vyhlášek, které se věnují problematice investování a obchodování. Právní úpravu ovlivňují i některá nařízení Evropské komise. Ze zákonů vyjmenujeme alespoň tyto: Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů – upravuje poskytování služeb v oblasti kapitálového trhu a veřejnou nabídku cenných papírů, dále vymezuje například podmínky podnikání obchodníka s cennými papíry. Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu nad kapitálovým trhem, ve znění pozdějších předpisů – upravuje působnost a pravomoci České národní banky, která je regulátorem a vykonavatelem dohledu nad finančním trhem, v oblasti kapitálového trhu a stanovuje práva a povinnosti subjektů, které na tomto trhu působí. Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů – jak už jsem zmínila výše, Česká národní banka vykonává mimo jiné dohled nad finančním trhem, proto je tento zákon důležitý pro legislativní úpravu investování. Jsou zde definovány cíle ČNB, upravena její organizace a hlavně pravomoc, nástroje a povinnosti. Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů – stanovuje působení a povinnosti finančních institucí, které se zabývají kolektivním investováním. Mezi tyto instituce patří fondy kolektivního investování - investiční fondy, podílové fondy, a dále investiční společnosti. Zákon upravuje povolení k činnosti těchto institucí, pravidla činnosti a další povinnosti. Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů – upravuje práva a povinnosti jednotlivých subjektů, náležitosti a vydávání cenných papírů, mezi které patří akcie, zatímní listy, poukázky na akcie, podílové listy, dluhopisy, investiční kupóny, kupóny, opční listy, směnky, šeky, náložné listy, skladištní listy a zemědělské skladní listy. Dále se zabývá smlouvami o cenných papírech, o převodech cenných papírů, o úschově, správě, uložení a obhospodařování cenných papírů, o zastavení cenných papírů a obstaravatelskými smlouvami. Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů – upravuje náležitosti dluhopisů, vydávání, převoditelnost a další. Zákon č. 248 /1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů – upravuje burzovní obchod, orgány burzy, státní dozor apod. Zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.


21

Daně a investování v ČR Pokud začneme investovat do jakýchkoli aktiv, musíme se také informovat, jaké daně budeme muset platit. U komodit, drahých kovů, ale i u cenných papírů a dalších musíme počítat s placením daní z příjmů. Placení daní z příjmů se řídí zákonem č. 586/1992 Sb. Tady bude záležet na tom, jestli investujeme jako fyzická osoba, jestli na to máme živnostenské oprávnění nebo jestli jsme založili právnickou osobu, nejčastěji společnost s ručením omezeným. Investování prostřednictvím společnosti s ručením omezeným má jistě mnoho výhod. Mezi největší výhodu patří určitě to, že neručíme celým svým majetkem, ale pouze do výše nesplaceného vkladu. Na druhou stranu to přináší starosti se založením a chodem takové společnosti a hlavně musíme mít k dispozici minimální základní kapitál, který činí u společnosti s ručením omezeným 200 000 Kč. Příjem z pronájmu se zdaňuje podle § 9 Příjmy z pronájmu. Výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů může poplatník uplatnit ve skutečné výši nebo paušálně a to 30 % z příjmu. U prodeje nemovitosti je výhodné vlastnit danou nemovitost déle než pět let, protože potom bude příjem z prodeje této nemovitosti osvobozen podle § 4, odstavec 1, písmeno b. Toto však platí jen u fyzické osoby. U investování do nemovitostí se setkáme s daní z nemovitosti. Legislativní úpravou se zabývá zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí. V rámci tohoto zákona se mluví o dani z pozemků a dani ze staveb. Pro naše účely nám postačí popsat daň ze staveb. Zjednodušeně můžeme říct, že předmětem daně ze staveb jsou všechny zkolaudované nebo užívané stavby, byty i nebytové prostory na území České republiky. Poplatníkem je vlastník uvedený v katastru nemovitostí. Základem daně je u staveb výměra půdorysu nadzemní části stavby, u bytu a nebytového prostoru je to výměra podlahové plochy v m2 vynásobená koeficientem 1,20. Sazba daně činí u obytných domů, bytů i nebytových prostor 1 Kč za 1 m 2. Za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy, se základní sazba zvyšuje o 0,75 Kč. Dále se základní sazba násobí koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel. Tento koeficient se pohybuje v rozmezí od 1,0 do 4,5. Obec však může obecně závaznou vyhláškou koeficient zvýšit nebo snížit. Obec může také stanovit místní koeficient ve výši 2 – 5, kterým se násobí daňová povinnost poplatníka. Zdaňovací období je kalendářní rok a daňové přiznání se podává do 31. ledna zdaňovacího období. Daňové přiznání se však nepodává, pokud je poplatník podal v některém z předchozích zdaňovacích období a od té doby nedošlo ke změně. Podle zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí je prodávající povinen zaplatit daň z převodu nemovitosti ve výši 3 % ze základu daně, což je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu platná v den nabytí nemovitosti.

22


Můžeme se ještě zmínit o dani z přidané hodnoty, kterou upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Pro investiční zlato platí zvláštní režim. Osvobozeno od daně bez nároku na odpočet je dodání investičního zlata v tuzemsku, pořízení z jiného členského státu a jeho dovoz.

3.3 Trh nemovitostí V této části budeme charakterizovat trh nemovitostí, objasníme pojem nemovitosti a řekneme si něco o historii investování do nemovitostí. 3.3.1

Nemovitost, trh nemovitostí

Nemovitost (z lat. immobilium – to, co se nedá přemístit) je pro právní účely definována v § 119 odst. 2 občanského zákoníku jako pozemek nebo stavba, spojená se zemí pevným základem. Jako nemovitost můžeme označit domy, chaty, garáže, zahrady, pole, louky, lesy, sady, parky, rybníky, továrny aj. Může se také jednat o byt nebo nebytový prostor s bydlením spojený (sklep, komora aj.) Cenu nemovitosti odhaduje znalec na základě jejího stavu, umístění, věcných břemen a dalších záležitostí. Tato cena ale nemusí odpovídat tržní ceně dané nemovitosti. Trh nemovitostí je trh, na kterém se prodávají a nakupují nemovitosti. Je především specifický tím, že má silně individuální nabídku a poptávku. Každá nemovitost je svým způsobem jedinečná a vhodná pro různé zájemce. Kvůli silné individualitě nabídky a poptávky je tento trh vhodným místem pro zprostředkovatele – realitní makléře. Pokud je cena nemovitostí v dané lokalitě na vzestupu, znamená to většinou, že daná lokalita vzkvétá. Proto má smysl sledovat trh nemovitostí a dávat jej do spojení s výkonností ekonomiky v dané oblasti. 3.3.2

Historie a význam

Jelikož lidé stále považují investování do nemovitostí za jedno z nejlepších uchování hodnoty, je tato forma investování velmi oblíbená. I mezi obyčejnými lidmi se najdou takoví, kteří vlastní více nemovitostí, přičemž v jedné bydlí a ostatní pronajímají. Pronajímání dobrých nemovitostí je skvělým pasivním příjmem pro jejich vlastníky. Z historie však víme, že i na nemovitostech se dá prodělat. Stačí je koupit například při vzestupu bubliny nebo koupit špatnou nemovitost, která vyžaduje více investic, než jsme čekali. Realitní krize v USA v devadesátých letech byla toho příkladem, stejně jako dobře známá hypoteční krize v roce 2008 a následná realitní krize.


23

3.4 Trh komodit Na tomto místě se budeme věnovat komoditám, komoditním trhům a burzám. Uvedeme stručně historii klasických a komoditních burz ve světě i na území České republiky. Stěžejní část bude tvořit seznam komodit, ve kterém bude každá komodita popsána a bude nastíněn její význam. 3.4.1

Komodita, komoditní trh

Komodita je produkt jednotné kvality, vlastností a ceny, které jsou obchodovány na komoditních trzích a jsou vzájemně zastupitelné. Na trh je dodávají různí dodavatelé, kteří však ručí za to, že daná komodita odpovídá stanoveným kvalitativním a kvantitativním požadavkům. U každé komodity je tedy stanoveno jednotkové množství a kvalitativní požadavky, které musí splňovat. Komoditní trh je místo, na kterém se setkávají dodavatelé komodit a jejich odběratelé a obchodují s komoditami. Tyto trhy umožňují i nákup a prodej před skutečnou výrobou nebo vypěstováním. V současnosti se komodity obchodují prostřednictvím komoditních burz. 3.4.2

Komoditní burzy

Komoditní burza je místo, na kterém se zprostředkovává obchodování ale i prodej komodit. Historie komoditních burz sahá do roku 1848, kdy byla založena v Chicagu burza CBOT pro obchodování komodit rostlinné výroby. Historie klasických a komoditních burz ve světě Burzy začaly vznikat v době, kdy se na trhu objevuje zastupitelné zboží, prvními byly směnky. Na těchto burzách se prováděly hlavně obchody směnečné a obchody s mincemi. V Evropě vznikají první burzy v Itálii ve 12. a 13. století. Obchodovalo se zde převážně se směnkami. Pojmenování „burza“ vzniklo v Belgii podle domu patricijské rodiny Van de Beurse, který se stal konzulárním domem. První burzovní budova byla vybudována v roce 1531 v Antverpách. Dále se burzy začaly rozšiřovat po Evropě, vznikaly ve Francii, Německu i v Anglii, kde roku 1571 vznikla burza The Royal Exchange. S rozvojem trhu a nových cenných papírů (akcie a obligace) nabývají burzy na důležitosti. (Dědič, 1992) Jedna z prvních komoditních burz, obilní burza, byla založena v roce 1617 v Amsterdamu. Nejdříve se mohlo obchodovat jen se zbožím, které bylo hned k dispozici, až po rozvoji dopravy se začaly rozvíjet tzv. dodací obchody. Z nich se vyvinuly termínované spekulační obchody. Nejvíce burz v Evropě vzniklo v 18. století. V USA začaly komoditní burzy vznikat v polovině 19. stolení, např. Chicago Board of Trade a The New-York Produce Exchange. (Dědič, 1992)

24


Historie klasických a komoditních burz v ČR První pokusy o založení burzy v České republice byly neúspěšné, vzniklé burzy často nepřežily déle než rok, než byly zrušeny. Mezi ně patřila také první burza v Praze, tzv. Produktenhalle, která byla založena v roce 1861. Teprve po deseti letech byla založena Pražská burza. Zde se obchodovalo jak s cennými papíry, tak i se zbožím. Největší úspěch burza zaznamenala při obchodu s cukrem, avšak po první světové válce ustoupil obchod se zbožím do pozadí a v roce 1939 Pražská burza ukončila svoji činnost. (Dědič, 1992) V letech 1894-1939 s výjimkou období 1. světové války fungovala v Praze ještě Plodinová bursa, na které se obchodovalo výhradně se zemědělskými plodinami. Po válce ve 20. letech tato burza prosperovala a komoditní obchod na našem území vzkvétal. Vznikly i plodinové burzy na Moravě v Brně a Olomouci a na Slovensku v Bratislavě. Ve třicátých letech obchod postupně upadal a burzy končily svou činnost. Nástup komunistů pak na 40 let ukončil činnost všech burz. (Dědič, 1992) Po pádu komunismu v listopadu 1989 na našem území vznikají klasické burzy: Burza cenných papírů Praha (1992), RM-Systém (1993). Nezávisle na nich vznikají i v současné době stále aktivní komoditní burzy: Plodinová burza Brno (1992), Českomoravská komoditní burza Kladno (1995), Obchodní burza Hradec Králové (1995), Komoditní burza Praha (2002), POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE, a.s. Praha (2007), HRAPRAKO komoditní burza Olomouc (2007), Komoditní burza Říčany (2008) a IPB Komoditní burza Praha (2009). Současné komoditní burzy Největší komoditní burza v ČR je Komoditní burza Praha, objem obchodu je ale tak malý, že nedává skoro žádný prostor pro spekulace (Nesnídal, Podhajský, 2007). Na této burze se obchoduje nejvíce s dřívím a dřevní hmotou. Mezi nejznámější a největší světové komoditní burzy v současné době patří (Nesnídal, Podhajský, 2007): CME (Chicago Mercantile Exchange) – Americká komoditní burza sídlící v Chicagu, byla založena v roce 1898. CME nabízí k obchodování největší počet futures instrumentů na světě. CBOT (Chicago Board of Trade) – Komoditní burza založená v Chicagu již roku 1848. Je to celosvětově nejstarší komoditní futures burza. NYMEX (New York Mercantile Exchange) – New-Yorská komoditní burza, která je z pohledu obchodování komoditních futures největší na světě. Založena byla roku 1882. NYBOT (New York Board of Trade) – New-Yorská burza zaměřená na obchodování komoditních futures. Byla založena v roce 1870. Centrála této burzy se nacházela ve World Trade Centru, proto v současnosti tato organizace pronajímá prostory od burzy NYMEX.


25

LME (London Metal Exchange) – Největší světová burza s futures zaměřenými na drahé a průmyslové kovy. Burza byla založena v roce 1877. Realizuje se zde až 90% všech světových obchodů se základními kovy, mezi které patří hliník, měď, olovo, nikl, cín, zinek. (BussinessInfo.cz, 2011) 3.4.3

Seznam komodit

Komodit je nespočet, ale můžeme je rozdělit na tyto základní skupiny: Energie: ropa, zemní plyn, dřevo, uhlí aj. Zemědělské produkty a maso: káva, cukr, bavlna, kukuřice, pšenice, rýže, kakao, sójové boby, banány, pomerančový džus, ječmen a jiné obilniny, zelenina, různá koření, hovězí maso, vepřové maso aj. Drahé kovy: zlato, stříbro, platina, palladium, rhodium, iridium, aj. Průmyslové kovy: měď, hliník, nikl, cín, zinek aj. Nyní popíšeme jednotlivě ty nejvýznamnější komodity (Shipman, 2007), u některých zmíníme i jejich celosvětovou produkci a cenu. Drahým kovům se věnujeme v následující kapitole, proto je v seznamu komodit neuvádíme, i když jsou komoditami. Ropa (Crude Oil) Nejobchodovanější komodita, které se přezdívá „černé zlato“. Je to celosvětově nejvíce žádaný produkt. Ropa se nepoužívá nejen pro výrobu paliv, jako je nafta, benzin a topné oleje, ale má i mnoho dalších využití, například se používá při výrobě plastů, hnojiv a dokonce i léků, je tedy téměř ve všem kolem nás. Tato surovina vznikla pravděpodobně rozkladem malých prehistorických organismů a pro její použití se musí nejdříve vytěžit, to znamená, že její zásoby jsou vyčerpatelné a neobnovitelné. Předpokládá se, že celosvětové zásoby ropy vydrží ještě zhruba 30 až 50 let. Ropa je neobnovitelný zdroj, proto pokud budeme chtít předejít celosvětové katastrofě, budeme muset za ni najít náhradu. Největšími producenty ropy jsou Rusko, Saudská Arábie a USA, největším spotřebitelem je USA. Denně se celosvětově vytěží zhruba 86 milionů barelů ropy (EIA, 2011). Cena jednoho barelu ropy se pohybuje mezi 85 - 105 dolary za barel (1Q/2011), avšak dlouhodobě stoupá. Jeden barel ropy odpovídá 159 litrům. Zemní plyn (Gas) Jde o přírodní hořlavý plyn využívaný jako palivo, který se často vyskytuje na podobných místech jako ropa.

26


Dřevo (Wood) Využívá jako stavební materiál, pro výrobu nábytku a podlah, jako palivo a jako surovina při výrobě papíru. Dřevo sice patří mezi obnovitelné zdroje, ale vzhledem k jeho velké spotřebě a vinou plýtvání je nutné vysazovat nové porosty, jinak by byl dřeva brzy nedostatek. Uhlí (Coal) Získává se dolováním z povrchových nebo hlubinných dolů a používá se jako palivo a zdroj energie. Ačkoli se ho již hodně vytěžilo, zásoby jsou v porovnání se zásobami ropy stále velké. Jsou tři druhy uhlí – černé, hnědé a lignit. Káva (Coffee) V objemu obchodování se řadí hned na druhé místo za ropu. S kávou se setkáváme skoro všichni denně, je to čím dál tím oblíbenější nápoj a jeho spotřeba i cena tak neustále roste. Obchodují se dva druhy kávy – Arabica a Robusta. Arabica je kvalitnější, ale v produkci zabírá asi jen čtvrtinu. Nejdražší kávou na světě je cibetková káva. Jsou to zrna kávy, která prošla trávicím traktem divoké cibetky a lidé je poté posbírali a zpracovali. Cibetky si totiž vybírají jen ta nejaromatičtější zrnka, která po průchodu jejich traktem získají specifickou chuť. Jedná se o opravdu luxusní nápoj, cena cibetkové kávy se pohybuje kolem 10 000 korun za kilogram zatímco cena obyčejné kávy typu Arabica se pohybuje zhruba mezi 2,3 – 2,95 dolary za libru, což by odpovídalo přibližně 100 korunám za kilogram (1Q/2011). Největšími producenty kávy jsou Brazílie, Vietnam a Kolumbie. Za celý rok 2009 se vyprodukovalo 8 261 487 tun kávy (FAOSTAT). Na pěstování, zpracování a distribuci kávy se podílí půl miliardy lidí, což je asi 7 % celé světové populace. Cukr (Sugar) Cukr můžeme rozdělit podle plodiny, ze které se získává na třtinový (sugar cane) a řepkový (sugar beet), kde vzájemný poměr produkce je asi 15:2. Největšími producenty cukrové třtiny jsou Brazílie (cca polovina), Indie a Čína. Největšími producenty cukrové řepy jsou evropské země (Francie, Německo), USA a Rusko. V dnešní době je obrovská spotřeba cukru, což jednoznačně dosvědčuje i fakt, že celková produkce třtinového cukru v roce 2009 byla 1 682 577 768 tun a celosvětová produkce řepkového cukru v roce 2009 byla 229 490 296 tun (FAOSTAT). To je více než dvojnásobek celkové produkce kukuřice, která se řadí za cukrem v celkové produkci na druhé místo. Cukr je jedna z komodit, u kterých se cena v poslední době dynamicky mění. Příkladem může být rok 2010, kdy cena do června průběžně klesala ze zhruba 0,28 dolarů za libru na 0,15 dolarů za libru a zbytek roku stoupala až


27

na zhruba 0,34 dolarů za libru. V současné době se cena pohybuje mezi 0,27 – 0,34 dolary za libru (1Q/2011). Libra je přibližně 453 gramů. Kukuřice (Corn, Maize) Nejvíce se jí vypěstuje v USA a v Číně. Kukuřice má taky velmi široké spektrum využití, kromě krmiva pro dobytek se používá v palivových přísadách, lepidlech, olejích, margarínu, sladidlech a jídle. Cena kukuřice se pohybuje mezi 6 – 7,3 dolary za bušl (1Q/2011). Bušl odpovídá přibližně 35 litrům. Celosvětově se v roce 2009 vyprodukovalo 817 110 509 tun kukuřice (FAOSTAT). To dělá z kukuřice druhou nejpěstovanější zemědělskou plodinu po cukru. Pšenice (Wheat) Tato obilovina má všestranné využití, hlavně slouží pro výrobu mouky, ale také pro výrobu lůžkovin, oleje, piva a jako potrava pro drůbež. Cena pšenice se pohybuje mezi 6,5 – 8,9 dolary za bušl (1Q/2011). Celkem se za rok 2009 vyprodukovalo 681 915 838 tun pšenice (FAOSTAT). V produkci se tak staví za cukr a kukuřici na třetí místo. Rýže (Rice) Oblíbený pokrm, hlavně v Asii. Největší producenti jsou Čína, Indie a další země jihovýchodní Asie. V roce 2009 se vyprodukovalo 678 688 289 tun rýže (FAOSTAT) a je to tak čtvrtá nejpěstovanější plodina po cukru, kukuřici a pšenici. Bavlna (Cotton) Nejdůležitější plodina pěstovaná pro výrobu textilního vlákna. Vlákna bavlny se získávají z plodů keře bavlníku. Největšími producenty jsou Čína, Indie, Pákistán a USA. Cena bavlny od srpna 2010 začala kvůli špatné úrodě v Číně strmě růst. Z hodnot kolem 0,8 dolarů za libru se vyšplhala k rekordním hodnotám kolem 2,2 dolarů za libru za necelých sedm měsíců. Na bavlně je dobře vidět, jak moc je ovlivněna cena komodity kvalitou úrody. Kakao (Cocoa) Oblíbená komodita, která se používá hlavně pro výrobu čokolády. O produkci kakaa se zasluhuje nejvíce Afrika, hlavně Pobřeží slonoviny, Ghana a Nigérie. Cena kakaa se pohybuje kolem 3 400 dolarů za tunu (1Q/2011). Za celý rok 2009 se vyprodukovalo 4 223 603 tun kakaových bobů (FAOSTAT). Hliník (Aluminium) Průmyslově využitelný kov. Vyskytuje se v zemi v hojném množství, je však složité ho získávat. V přírodě ho najdeme především ve formě sloučenin, hlavně

28


v bauxitu. Využívá se v dopravě, při konstrukci automobilů, železničních kolejí, v letectví i pro výrobu příborů. Hliník byl dokonce jednu dobu cennější než zlato a stříbro. Měď (Copper) Průmyslově využitelný kov. Patří k nejrozšířenějším surovinám používaným v průmyslu, používá se jako čistý kov nebo se používá ve slitinách. Měď je výborným vodičem elektrického proudu a je hojně využívána při výrobě elektrických součástek a spotřebičů. Dále ji můžeme najít ve střešních okapech i v kuchyňském nádobí.

3.5 Trh drahých kovů V této části práce se budeme podrobně věnovat drahým kovům, hlavně zlatu a stříbru. 3.5.1

Drahé kovy, trh drahých kovů

Drahé kovy Mezi drahé kovy se v současné době počítají zlato, stříbro, platina, palladium, rhodium, iridium, osmium, rhenium, ruthenium a další kovy. V minulosti se do drahých kovů řadil i hliník, ale dnes už do této kategorie nepatří. Drahé kovy se vyznačují hlavně svým vzácným výskytem a vysokou cenou. Na drahé kovy však lze pohlížet i jako na komodity. Trh drahých kovů Trh drahých kovů je místo, na kterém se obchoduje s drahými kovy. Obchoduje se hlavně se zlatem a se stříbrem. Na trhu vystupují brokerské firmy z různých koutů světa, které kupují a prodávají daný drahý kov a dále zde vystupují těžební společnosti, které dodávají nově vytěžené drahé kovy na trh. Největším trhem je trh zlata, který lze rozdělit na primární a sekundární trh. Na primárním zlatém trhu se prodává nově vytěžené zlato a na sekundárním zlatém trhu se rozprodávají investorům slitky, mince a cihly. Na trhu zlata vystupuje mnoho investorů, kupují se hodně zlaté mince, slitky a cihly. Trh stříbra je oproti zlatému trhu mnohem menší, investiční stříbro není zatím v takovém povědomí jako investiční zlato. Stříbrný trh a zlatý trh se chovají podobně, ale na stříbrný trh je možno pohlížet jako na dynamičtější zlatý trh s většími cenovými výkyvy. Grafy vývoje cen obou drahých kovů v kapitole 4.3.2 toto tvrzení dokazují. Za zmínku ještě stojí, že se stříbrem a ostatními drahými kovy se obchoduje spíše jako s komoditami. Se zlatem je to samozřejmě také možné a hodně praktikované, ale větší roli zde hraje fyzický nákup a prodej.


29

Významná burza, na které se obchoduje s drahými, ale i průmyslovými kovy je London Metal Exchange. Dále se s drahými kovy obchoduje například na Chicagské burze CME a na New Yorské burze NYMEX. 3.5.2

Historie a význam drahých kovů

V dřívějších dobách hrály roli peněz hlavně zlato a stříbro. Byly hlavním platidlem už 4500 let, ale penězi se staly v Lýdii kolem roku 680 př. n.l., když z nich pro usnadnění obchodování byly vyraženy mince stejné hmotnosti (Maloney, 2010). Výhodou těchto peněz bylo, že každá mince měla svou reálnou hodnotu, narozdíl od dnešní měny, která nemá žádnou reálnou hodnotu. Maloney (2010) o měně píše: “Měna sama o sobě nemá hodnotu. Je to prostředek, pomocí kterého můžete převádět hodnotu z jednoho aktiva na druhé. Peníze na rozdíl od měny mají hodnotu samy o sobě. Ten papír jednoduše představuje hodnotu, která je uložena někde jinde – nebo alespoň bývala, než se naše peníze staly měnou.” Poměr cen zlata a stříbra je hojně sledovaným ukazatelem. Prvních 2000 let historie směnný kurz mezi zlatem a stříbrem činil v průměru 12 uncí stříbra na 1 unci zlata (Maloney, 2010). V roce 2011 se tento kurz pohybuje okolo 37:1 (stav k 10. 4. 2011, cena stříbra 39,39 $ za trojskou unci, cena zlata 1458,5 $ za trojskou unci, trojská unce je přibližně 31,1 gramů). 3.5.3

Seznam drahých kovů

V této kapitole se nejdříve budeme podrobně věnovat zlatu a stříbru a pak již méně podrobně dalším drahým kovům. Zlato Zlato je nejznámějším drahým kovem. Je oblíbené ve formě šperků pro jeho cennost, třpyt a krásu. Využití nalézá také v průmyslu díky jeho dobré tepelné a elektrické vodivosti. Dále ho můžeme najít v zubním lékařství a poslední dobou je oblíbené také v kosmetice, kdy se malé částečky zlata přidávají do kosmetických přípravků. Dlouho se zlato používalo jako platidlo a poté bylo jako zlatý standard uloženo v bankách. Zlato je jedním z nejlepších uchovatelů hodnoty a jeho cena v posledních 10 letech neustále roste. Vlastnění fyzického zlata ale nemusí být vždy výhrou. Například v roce 1933 prezident USA Roosevelt podepsal nařízení požadující, aby američtí občané postoupili svůj soukromý majetek (zlato) Federálnímu rezervnímu systému výměnou za bankovky této instituce, jinak hrozila pokuta nebo až desetileté vězení. Stát tedy může svým občanům nařídit, aby se vzdali svého zlata, i s tím by měl dobrý investor počítat. Zákaz vlastnění fyzického zlata platil v USA až do roku 1974. (Maloney, 2010) Zlatý standard je takový měnový systém, ve kterém je ekonomickým měřítkem zlato. Měna je buď tvořena zlatými mincemi přesné váhy nebo

30


bankovkami, za které emitent ručí určitým množstvím zlata. Měny mají mezi sebou fixní kurz a jsou kryty zlatem. Zlatý standard byl zrušen v roce 1933. Brettonwoodský měnový systém fungoval v letech 1945 - 1972 a byl následníkem zrušeného zlatého standardu. Klíčové bylo napojení dolaru na zlato a napojení ostatních měn na dolar. Unce zlata měla fixní cenu 35 dolarů. V roce 1971 od tohoto systému bylo upuštěno a měny přestaly být kryty zlatem, od té doby cena zlata roste. Maloney (2010) zajímavě komentuje cenu zlata a říká, že nezáleží na samotné ceně zlata, ale na tom, kolik si toho za ně můžeme koupit. Kdyby zlato stálo milion dolarů za unci, ale šálek kávy jednu miliardu, bylo by nám zlato k ničemu. Záleží tedy na skutečné hodnotě zlata. Občas se může zdát, že „při měření v měně nabývají věci na hodnotě, ale ony jen stoupají v ceně. Téměř všechno se pohybuje podle hodnoty od podhodnoceného k nadhodnocenému a opět zpátky, stále znovu a znovu.“ Určitě tedy má smysl sledovat nadhodnocenost či podhodnocenost něčeho, do čeho se dá investovat. Určit, zda-li je zlato nadhodnocené nebo podhodnocené lze snadno. Stačí si představit, kolik různých věcí si teď můžu koupit například za deset trojských uncí zlata a porovnat to s tím, kolik toho bylo možné nakoupit za stejný počet uncí zlata v určitém okamžiku minulosti. Stříbro Stříbro je vysoce tepelně i elektricky vodivé a reflexní. Je druhým nejznámějším drahým kovem po zlatu a má nenahraditelné využití především ve fotografickém průmyslu a při výrobě elektroniky. Průmysl spotřebuje většinu produkce stříbra, ale oblíbené je také při výrobě šperků. Pro investory pak existuje investiční stříbro ve formě mincí, slitků a cihel. Zajímavé názory o stříbru má Maloney (2010), který uvádí, že zlato má na rozdíl od stříbra jen dvě základní použití, v průmyslu se využívá méně než 10 % produkce a 90 % všeho vytěženého zlata je dosud někde k dispozici ke koupi. Při využití stříbra naopak nedochází k jeho ztrátám pouze ve šperkařství, jinde se stříbro používá v mikroskopických množstvích a protože se zpětně nezískává, tak se vlastně vyhazuje. Maloney (2010) ve své knize ještě vyjadřuje silné podezření, že s cenami stříbra je ve velkém manipulováno tak, že je pomocí termínových kontraktů prodáváno obrovské množství neexistujícího stříbra, až dvojnásobek veškerých známých zásob. Další drahé kovy Platina je těžký a velmi odolný drahý kov stříbrné barvy. Je používána na výrobu chemicky odolných nástrojů ve slitině společně s rhodiem a iridiem. Platina také nachází nezastupitelné uplatnění v autokatalyzátorech, kde


31

zachytává škodlivé výfukové plyny. Další využití tohoto kovu je při výrobě šperků. Nejhojněji se platina těží v JAR a Rusku. Palladium je z drahých kovů nejvíce reaktivní. Používá se při výrobě katalyzátorů, dentálních slitin a ve šperkařství. Největší zásoby má Rusko. Rhodium vyniká mimořádnou chemickou stálostí, používá se ve slitinách s platinou při výrobě termočlánků a chemicky a teplotně odolných součástek. Největší naleziště se nacházejí v JAR a v Rusku. Rhenium je jeden z nejvzácnějších prvků na Zemi. Také jde o jeden z nejobtížněji tavitelných prvků s třetím nejvyšším bodem tání. Velké zásoby má Chile a Rusko na Kurilských ostrovech. Používá se při výrobě proudových motorů. Ruthenium bývá přidáváno do slitin s platinou pro zvýšení mechanické tvrdosti a odolnosti. Největší naleziště jsou v Rusku a Americe. Osmium patří mezi prvky s největší hustotou. Největší naleziště jsou v Rusku a Americe. Používá se do platinových slitin pro zvýšení jejich odolnosti. Iridium je mimořádně chemicky odolné a používá se hlavně do platinových slitin pro zvýšení jejich chemické a mechanické odolnosti. Také je spolu s osmiem nejtěžším prvkem. Největší naleziště jsou na Sibiři a v JAR.

3.6 Forma investování do nemovitostí, komodit a drahých kovů V této kapitole si uvedeme prostřednictvím čeho nebo jak se dá v současné době investovat do nemovitostí, komodit a drahých kovů. 3.6.1

Forma investování do nemovitostí

Investoři většinou kupují nemovitosti za účelem dalšího pronajímání a zvyšují si tak svůj cashflow. Tento způsob investování do nemovitostí preferuje R. Kiyosaki (2000). Někteří investoři koupí levně nemovitost, případně ji opraví a za vyšší sumu i prodají. Důležité je při investování do nemovitostí znát daňové zákony dané země v této oblasti. Ten, kdo se snaží inkasovat kapitálový zisk z prodeje nemovitosti, zaplatí vysokou daň z příjmu, pokud peníze nerefinancuje například do koupě nové nemovitosti. Proto zkušení investoři nedoporučují nemovitosti prodávat, pokud nevíme, co uděláme s penězi. Jak říká McElroy (2008): „Pokud nemáte plán na to, co s kapitálem uděláte, neměli byste nemovitost prodávat.“ Výhody a nevýhody Hlavními výhodami investování do nemovitostí je zvýšení pasivního příjmu, uchránění hodnoty majetku a v porovnání s instrumenty finančních trhů i menší riziko a ochrana proti spekulacím, neboť spekulace nemají na trh nemovitostí

32


takový vliv jako například na akciový trh nebo trh komodit. Nemovitosti bývají z hlediska výnosnosti posuzovány kladně a nejsou příliš rizikové. Hlavní nevýhodou je potřeba disponovat počátečním kapitálem a mít takové příjmy, aby bylo možné dostat hypotéku. Také je náročný výběr a správa nemovitosti. Likvidita nemovitostí je nízká, protože najít vhodného kupce může trvat i několik měsíců. Je také potřeba počítat s vyššími transakčními náklady (daň z převodu nemovitostí, daň z nemovitostí aj.). 3.6.2

Forma investování do komodit

Panuje obecný názor, že komodity jsou vrtkavé investice, avšak nejsou o nic vrtkavější než akcie. (Shipman, 2007) Pokud chce investor obchodovat s komoditami, neznamená to, že musí mít na dvoře pytle s kávou, pšenicí nebo jiné komodity. Komoditní investor nemusí vlastnit komodity ve fyzické formě. Většinou dokonce ani není potřeba zaplatit plnou cenu. Existují čtyři základní formy investování do komodit a to obchodování spreadů, obchodování termínových kontraktů a komoditní fondy či akcie. Obchodování spreadů Investor musí mít účet u spreadového brokera. Když poté chce investovat do některé komodity, koupí si tzv. nabídku brokerova spreadu, takže komoditu doopravdy nevlastní. Používá se zde systém páky, tzn. že investor složí pouze zálohu na zakoupení komodity, ale ne celou cenu. Poplatky jsou zde již zahrnuty v ceně. Ve Velké Británii se této formy investování využívá hlavně kvůli osvobození od daně. (Shipman, 2007) Termínový kontrakt Nejčastěji si však investor koupí futures kontrakt. V praxi to znamená, že investor kupuje smlouvu, která zavazuje prodávajícího dodat určenou komoditu v termínu dodání a za dohodnutou cenu a kupujícího dodanou zásilku převzít. Prodávající tak má zaručený odběr své komodity a kupující je zajištěn proti nárůstu ceny. Komoditní indexy Nechce-li z nějakého důvodu investor kupovat futures kontrakty jednotlivých komodit, má možnost investovat do komoditních indexů. K tomu vystačí s menším kapitálem, což je výhoda pro méně majetné investory. Další výhoda komoditních indexů je rozložení rizika do více komodit, ale s tím souvisí i omezení potenciálních zisků.


33

Komoditní fondy Pokud se investor nechce sám rozhodovat co koupit a co prodat, může zvolit formu investování do komoditních fondů. Tyto fondy se pak aktivně starají o portfolio a investují buď přímo do komodit, komoditních indexů nebo akcií. Komoditní akcie Určitou formou může být koupení akcií firmy, která danou komoditu produkuje. Problémem ale je, že cena akcií není závislá jen na ceně komodity, ale také na daních a celé ekonomice. Příkladem mohou být akcie firem těžících ropu (např. British Petroleum), zlato, stříbro, uhlí, zemní plyn aj. Výhody a nevýhody Výhodami jsou vysoká likvidita, nepřetržité obchodování, není potřeba je fyzicky vlastnit a stačí zaplatit jen zálohu. Z hlediska výnosnosti a rizika jsou na tom komodity stejně jako akcie, i když u komodit lze lépe předpovídat cenové pohyby, neboť celosvětové zásoby bývají známé a kvalita úrody se dá částečně předvídat na základě počasí. Komodity také oproti akciím nikdy neztratí hodnotu, protože jsou to reálné předměty. Díky zvyšujícímu se počtu obyvatel Země význam komodit a jejich cena neustále roste. Větší výnos ale i riziko je možné znásobit využitím pákového efektu. Likvidita při obchodování komoditních futures je vynikající, kontrakty jsou vypořádány prakticky okamžitě. Je zde možnost otevírat i krátké pozice a vydělávat tudíž i na poklesu cen. Nevýhody jsou podobné jako u akcií, především je při využití pákového efektu riziko velké ztráty, ale i možnost velkého zisku. U některých systémů je nutné si hlídat termíny a zavřít pozice před jejich vypršením, jinak investorovi vznikne povinnost např. dodat či převzít 10 pytlů kávy. Většinou broker ale umožňuje a automaticky provádí „přerollování“ kontraktu na další termín. Při obchodování futures je potřeba počítat i s tím, že se platí brokerovi několikaprocentní marže. Komodity jsou celkově považovány za rizikové, protože je u nich vysoké procento neúspěšnosti. Pokud se ale investor naučí správně zvládat strategie obchodování, má velkou šanci uspět a vydělat na investicích do komodit. 3.6.3

Forma investování do drahých kovů

Do drahých kovů se dá investovat vícero způsoby, od vlastnění fyzického kovu, přes investování do akcií firem zabývajících se drahými kovy, obchodování s opcemi, futures, CFD a ETF, nakupování certifikátů na vlastnictví drahých kovů až po speciálnější formy investic jako je například u zlata Spot Gold. (Vojáček, Ekonom, 2011)

34


Fyzické vlastnění drahých kovů Podle Maloneyho (2010) je nejlepší investovat do drahých kovů ve fyzické formě, aby nebyly napojeny na finanční systém a aby měl investor jistotu, že opravdu drahý kov vlastní. S tím ale přichází otázka, jak tyto kovy skladovat tak, aby byly v bezpečí, ale zároveň, aby s nimi mohl investor manipulovat kdykoliv bude potřebovat. Jednou možností je uložit je v sejfu v bance. Pokud ale bude mít banka zrovna zavřeno, ke svému majetku se nikdo nedostane, přestože se na trhu s kovy obchoduje. V České republice tuto službu nabízí už většina bank, ale ne v každé pobočce. Úroveň pojištění sejfu a poplatky se liší v jednotlivých bankách. Některé banky nabízejí pojištění na 200 tisíc korun, některé i na 1 milion a víc. Druhou možností je koupit si trezor a pečlivě ho schovat doma. Nejlevnější trezory se dají pořídit už od několika tisíc korun. Asi nejlepším způsobem je pronajmutí bezpečností schránky u soukromé firmy, která umožňuje přístup ke schránce nonstop, mají vysoký stupeň zabezpečení a hlavně mají velmi příznivé ceny. S fyzickým vlastnictvím drahých kovů, s výjimkou zlata, je spojena v ČR nutnost platit DPH, s čímž musí každý investor počítat. Nakupovat se dají mince, slitky a cihly. U mincí je potřeba počítat i s tím, že navíc platíme i za numismatickou hodnotu dané mince, což odpadá u slitků a cihel. Výhodami jsou ochrana hodnoty majetku a nezávislost na dění na finančních trzích. Nevýhodou je nutnost platit DPH, potřeba bezpečné úschovny a menší likvidita. Akcie firem zabývajících se drahými kovy Nechceme-li fyzicky kupovat zlato, stříbro a jiné drahé kovy, nabízí se alternativa ve formě akcií firem těžících nebo obchodujících s drahými kovy. Je ale nutné brát v potaz, že se jedná o akcie firem, které můžou zkrachovat nebo špatně hospodařit a ztrácet tak na ceně. Mezi cenou drahého kovu a cenou akcií takové firmy nemusí být závislost. Opce a futures kontrakty zaměřené na drahé kovy Velmi oblíbená forma investování do drahých kovů především pro ty, kdo nedisponují velkým kapitálem potřebným např. ke koupi celé cihly nebo akcií společností. Není nutné platit plnou cenu kontraktu, ale jen její zlomek ve formě zálohy. Nejznámější zlaté futures kontrakty jsou Comex Gold New Yorské komoditní burzy a CBOT Mini-Gold komoditní burzy v Chicagu. Výhody jsou především vysoká likvidita, možnost velkých zisků a netřeba mít velký kapitál. Nevýhoda je, že nevlastníme drahý kov fyzicky a možnost utrpět velké ztráty. CFD (Contract for difference) CFD jsou odvozené od cen futures kontraktů. Strana poskytující CFD buď obdrží nebo pošle platbu druhé straně, kde platba je ve výši rozdílu mezi aktuální cenou kontraktu a budoucí cenou kontraktu. Výhodou je možnost velkého zisku


35

díky obchodování na páku a z toho plynoucí hlavní nevýhoda je možnost utrpět velké ztráty. Díky pákovému efektu je možné znásobit zisky i ztráty. ETF (Exchange-traded Funds) Burzovně obchodovatelné fondy jsou investiční fondy či společnosti, které mají za úkol sledovat cenu daného podkladového aktiva. Tyto fondy se doporučují jako dlouhodobější investice, např. do zlata iShares Gold Trust, do stříbra iShares Silver Trust. Certifikáty na vlastnictví drahých kovů Pokud chce investor vlastnit drahý kov, aniž by ho musel mít fyzicky doma, může zakoupit certifikát na vlastnictví tohoto drahého kovu. Výhodou je, že se nemusíme starat o uložení zlata. Nevýhodou je ale, že nevíme co se s naším zlatem děje a jestli nějaké vůbec vlastníme (vždycky nás může někdo podvést). Spot gold On-line obchodování, kdy se zlato směňuje za měnu s předem dohodnutým kurzem. Spotové obchodování umožňuje velké zisky, ale není zatím, alespoň v ČR, moc rozšířené. Výhody a nevýhody Hlavními výhodami fyzického vlastnění drahých kovů je ochrana hodnoty majetku a nezávislost na dění na finančních trzích. Je to jedna z mála investic, které dokáží v dobách hyperinflace i deflace ochránit a uchovat hodnotu majetku (Maloney, 2010). Další výhoda v posledních letech souvisí s výnosností drahých kovů, která je za poslední tři roky obrovská. Rizikovost pro dlouhodobé fyzické vlastnění drahých kovů je nízká, avšak investor nesmí drahý kov koupit na vrcholu bubliny. Například R. Kiyosaki (2000) píše, že stříbro nakupuje pokaždé když hodně klesne. Postupnými malými nákupy se hodnota investice postupně zprůměruje a riziko, že na investici proděláme se hodně snižuje. Největší nevýhoda fyzického vlastnění drahých kovů je nutnost zaplatit při koupi plnou cenu (nelze využít páku) včetně daně z přidané hodnoty (s výjimkou investičního zlata) a také nutnost drahý kov bezpečně skladovat. Kvůli tomu jsou transakční náklady například na pořízení fyzického stříbra až kolem 20 %. U investičního zlata je situace lepší, neboť je prozatím osvobozeno od DPH. V případě investování do drahých kovů prostřednictvím futures zde najdeme obdobné výhody a nevýhody jako u komodit. Likvidita je vysoká a investor má také možnost využívat pákový efekt, který může pomoci k vysokým ziskům, ale u nezkušených investorů může vést i k vysokým ztrátám.

36

Analýza současného stavu

4 Analýza současného stavu Tato kapitola obsahově navazuje na předchozí teoretickou část práce, proto zde nejsou uváděny informace, které byly zmíněny v předchozí kapitole. Důraz je zde kladen na aktuální nebo nedávné informace, které jsou pro současné či budoucí investování z určitého hlediska důležité. Také je zde možno nalézt různé komentáře k nedávnému dění na komoditních burzách a kolem drahých kovů.

4.1 Současný stav trhu nemovitostí V této kapitole popíšeme současný stav trhu nemovitostí v České republice a porovnáme jej se stavem trhu v zahraničí. Vyjmenujeme a popíšeme zde indexy českého realitního trhu a zmíníme i významné zahraniční realitní indexy. Od sametové revoluce procházel český trh nemovitostí neuvěřitelným boomem. Ceny nemovitostí neustále stoupaly, dokud nedorazila v roce 2008 celosvětová hypoteční a realitní krize započatá v USA i k nám. Jelikož banky zpřísnily podmínky pro poskytování hypoték na bydlení a lidé pocítili dopady ekonomické recese, snížil se i počet zájemců o koupi nemovitosti. Tím pádem byla oslabena poptávka a zvětšila se konkurence v nabídce nemovitostí, ceny nemovitostí přestaly růst a začaly trochu klesat. Od roku 2008 až do konce roku 2010 zatím nepřišlo žádné výrazné zlepšení situace realitního trhu v ČR. 4.1.1

Indexy trhu nemovitostí

Pro určení aktuálního stavu trhu nemovitostí a jeho měření potřebujeme vhodné indexy, které odrážejí ceny nemovitostí a celkový stav daného trhu. Vytvořit index cen nemovitostí, který by dobře ukazoval stav daného trhu nemovitostí není jednoduché – poptávka i nabídka je silně individuální a velmi se liší ceny nemovitostí i v rámci jednoho města. Pro statisticky přesné výsledky potřebujeme znát ceny reprezentativního vzorku prodávaných domů. Tyto hodnoty se dají zjistit u realitních makléřů, z inzerátů nebo od bank poskytujících hypotéky. Potom již můžeme u ostatních nemovitostí podle jejich typu a umístění brát v úvahu cenu podobné nemovitosti. Indexy jsou pak různými metodami konstruovány. Musíme hlavně stanovit váhy jednotlivých typů nemovitostí a také váhy jednotlivých regionů. (Stuchlík, Peníze.cz, 2007) 4.1.2

Indexy trhu nemovitostí v ČR

V České republice máme několik možností, jak měřit stav realitního trhu. Především jsou to dobře dostupné indexy spravované ČSÚ (Index cen rodinných domů a bytů a Index realizovaných cen bytů) a k tomu P-index.


37

Index cen rodinných domů a bytů: Index poskytuje souhrnné informace o cenách rodinných domů, garáží a bytů na celém území ČR. Informace jsou získávány z databáze Ministerstva financí ČR. Vývoj cen tohoto indexu zachycuje graf č. 1. Graf 1

Index cen rodinných domů a bytů (průměr 2005 = 100) Index cen rodinný ch domů a by tů pr ů m ěr 2 00 5 = 1 0 0 140,0 135,0 130,0 125,0 120,0 115,0 110,0 105,0 100,0

Celá ČR

95,0 90,0 2/2006 4/2006 2/2007 4/2007 2/2008 4/2008 2/2009 4/2009 2/2010 1/2006 3/2006 1/2007 3/2007 1/2008 3/2008 1/2009 3/2009 1/2010

Zdroj: Vlastní zpracování s využitím ČSÚ

Index realizovaných cen bytů: Index poskytuje kvalitní informace, které mají svůj zdroj opět v databázi Ministerstva financí ČR, kterou vytváří finanční úřady na základě daňových přiznání k dani z převodu nemovitostí. V potaz se tedy berou skutečně zaplacené ceny – realizované ceny. To je jeho hlavní výhodou. Hlavní nevýhodou je, že se informace zveřejňují jen několikrát do roka. Jako další nevýhodu můžeme brát i poměrně krátkou historii. Vývoj indexu zachycuje graf č. 2. (ČSÚ, 2010) Růst cen nemovitostí jde většinou ruku v ruce s hospodářským růstem, což je vidět i na grafu, neboť v letech 2006 a 2007 HDP v ČR rostlo poměrně rychle. Pokles byl způsoben hlavně ekonomickou krizí a dále například zpřísněním podmínek pro poskytování úvěrů. U roku 2010 jde v obou grafech jen o odhad.

38 Graf 2

Analýza současného stavu Indexy realizovaných cen bytů

Zdroj: ČSÚ

Na následujícím grafu je vidět, jak moc se mohou lišit nabídkové a realizované ceny bytů. Vidíme, že v době růstu byly vyšší realizované ceny oproti nabídkovým – kupující si často museli připlatit. Od třetího čtvrtletí roku 2008 se však situace změnila a nabídkové ceny bytů hodně převyšovaly realizované ceny – kupující mohli úspěšně sjednávat o snížení ceny za daný byt. Graf 3

Ceny bytů

Zdroj: ČSÚ


39

P-Index Sleduje vývoj cen na trhu s nemovitostmi a ukazuje rovnovážnou hodnotu nemovitostí, kolem které ceny nemovitostí dlouhodobě oscilují. Tento index zobrazuje ceny na trhu nemovitostí za veškeré (dokončené a stávající) byty a rodinné domy v České republice. Vývoj P-Index je udáván v procentních bodech, 100 bodů dosáhl index 31. 12. 2004. (Hospodářský mechanismus, 2011) Bohužel je těžké najít pro tento index aktuální data, proto zde není uveden graf tohoto indexu. 4.1.3

Indexy trhu nemovitostí v zahraničí

Velká Británie Ve Velké Británii mají asi nejpropracovanější systém sledování cen nemovitostí. Britové mají vícero indexů, které se navzájem liší metodou sběru dat a konstrukcí indexu. Zmiňme oblíbený Nationwide House Price Index, kde vstupními daty jsou ceny rezidenčních nemovitostí, na které instituce Nationwide poskytla bankovní úvěr. Vývoj cen tohoto indexu v letech 2006 - 2010 je znázorněn na následujícím obrázku. Je vidět, že od konce roku 2007 až do začátku roku 2009 ceny nemovitostí ve Velké Británii klesaly, pak ale začaly zase růst. Graf 4

Index House Prices 2006 - 2010

Zdroj: HousePrices.uk.net

40


USA Za spojené státy jmenujme alespoň známý Standard & Poor's Case-Shiller Home Price Index. Jsou dvě varianty tohoto indexu 10-City Composite a 20-City Composite, kde v prvním jsou počítány ceny v deseti nejdůležitějších městech Spojených států a ve druhém se bere v potaz o deset měst USA více. Na obrázku je vidět jeho vývoj v letech 1987 - 2010. Graf 5

Standard & Poor's Case-Shiller Home Price Index

Zdroj: Standard&Poor´s

Po srovnání tohoto grafu s grafy indexů v ČR je vidět, že průběh je téměř stejný, akorát v České republice trh dosáhl svého maxima zhruba o 9-12 měsíců později. Také je vidět, že propad trhu nemovitostí byl v USA mnohem výraznější než v ČR. Index S&P/Case-Shiller Home Price Index spadl ze zhruba 225 bodů na 150, což je propad zhruba o 33,3 %. Český index realizovaných cen bytů spadl ze zhruba 170 bodů na 140, což je propad zhruba o 17,6 %. Pro srovnání britský Nationwide Home Price Index spadl ze zhruba 185 bodů na 150 bodů a vrátil se v půli roku 2010 na 170 bodů. Propad byl zhruba 19,5 %, následný nárůst ale činil vzhledem k maximální hodnotě před propadem (185 bodů) 10,8 %.


41

4.2 Současný stav trhu komodit Na tomto místě popíšeme současný stav na trhu komodit. Nejdříve uvedeme nejznámější komoditní indexy, které jsou dobrými ukazateli stavu tohoto trhu. Potom se budeme podrobněji věnovat nejobchodovanějším a nejdůležitějším komoditám. U těchto komodit čtenář najde tabulky a grafy produkce, spotřeby, graf ceny a komentář k dění na světových burzách v roce 2010 i na počátku roku 2011. 4.2.1

Komoditní indexy

Důležitým ukazatelem stavu komoditního trhu jako celku jsou komoditní indexy, proto si tu několik nejvýznamnějších uvedeme. U dále uvedených indexů je znázorněn graf vývoje cen tohoto komoditního indexu a také je uvedeno rozložení komodit v jeho portfoliu. V každém komoditním indexu jsou v určitých poměrech zahrnuty určité komodity (případně drahé kovy, které jsou také považovány za komodity), čímž vlastně rozkládáme investiční riziko do více instrumentů. Proto se obchodování komoditních indexů považuje oproti obchodování futures za méně rizikové, to je také hlavní výhodou obchodování komoditních indexů. Nevýhodou ale je, že si za cenu menšího rizika omezujeme možný zisk. Cena komoditního indexu je stanovena na základě cen jednotlivých komodit obsažených v portfoliu a jejich stanovené váhy v indexu. Portfolio komoditních indexů bývá pro přehlednost většinou rozděleno do skupin komodit. První skupinou jsou energetické komodity (ropa, benzin, zemní plyn), dále máme skupinu obilnin “grains” (rýže, kukuřice, ječmen aj.), skupinu tzv. “softs” (káva, kakao, bavlna, cukr) a skupiny drahých kovů (zlato, stříbro, platina, aj.), průmyslových kovů (hliník, měď, aj.) a hospodářských zvířat (vepřové či hovězí boky aj.). Jako významný rys komoditního indexu je brán poměr energetických komodit vůči ostatním komoditám v portfoliu. Význam spočívá především v tom, že pak můžeme lépe vědět, co od daného indexu očekávat a kam jej řadit, neboť vývoj ceny energetických komodit má svá specifika. Především se u indexů s větším zastoupením energetických komodit více mění výsledná cena indexu, o čemž je možné se přesvědčit na následujícím obrázku, kde je znázorněn graf vývoje cen čtyř nejdůležitějších komoditních indexů, které jsou popsány dále. Největší zastoupení energetických komodit má index S&P GSCI (66,5%), následuje Thomson Reauters/Jefferies CRB Index (39 %), Dow Jones – UBS Commodity Index (34,3 %) a poslední je S&P GSCI Light Energy (33,1 %). Na obrázku je vidět, že cena komoditního indexu S&P GSCI kolísá ze všech indexů zdaleka nejvíc. Změny cen indexu tak prakticky kopírují změny cen ropy. Indexy Dow Jones – UBS Commodity Index a Thomson Reuters/Jefferies SRB Index kolísají zhruba stejně, pouze druhý jmenovaný index má o něco vyšší

42


hodnoty. Oba mají podobné procentuální zastoupení energetických komodit. Index S&P GSCI Light Energy kolísá nejmíň ze všech indexů a je tak nejstabilnější. Platí tedy, že čím větší zastoupení energetických komodit v indexu je, tím více sledují změny cen indexu změny cen ropy a tím víc cena indexu kolísá. Graf 6

Thomson Reuters/Jefferies CRB Index

Zdroj: Jefferies

Thomson Reuters/Jefferies CRB Index Jeden z nejstarších komoditních indexů na světě, založen byl v roce 1957. Výběr komodit a jejich váhy se každých pět let mění tak, aby to odpovídalo aktuálnímu vývoji ekonomiky. V současné době sestává z mixu devatenácti komodit, které reprezentují všechny komoditní sektory. Energetické komodity jsou v indexu zahrnuty 39 %. (Jefferies, 2011) S&P GSCI Dvacet let starý index, vznikl v roce 1991. Je zaměřený hlavně na energetické komodity, které mají dohromady 66,5% podíl. Index zahrnuje celkem 24 komodit. (Standard&Poor´s, 2011) S&P GSCI Reduced Energy, Light Energy a Ultra-Light Energy Tyto indexy vznikly jako alternativa ke komoditnímu indexu S&P GSCI. Energetické komodity zde mají menší váhu. U indexu S&P GSCI Reduced Energy je váha skupiny energetických komodit 49,8 %, u indexu S&P GSCI Light Energy je to 33,1 % a u indexu S&P GSCI Ultra-Light Energy 19,9 %. (Standard&Poor´s, 2011)


43

Dow Jones UBS Commodity Index Index je počítán z 19 komodit, které mají váhu podle jejich důležitosti v ekonomice. Energetické komodity jsou v indexu zastoupeny 34,3 %. (Dow Jones Indexes, 2011) 4.2.2

Komodity

Ropa Jelikož je to celosvětově nejobchodovanější a nejdůležitější komodita, uvádíme ji i v tomto seznamu na prvním místě. Na následující tabulce a grafu je vidět vývoj světové produkce a spotřeby ropy v letech 2000 - 2009. Mezi největší producenty ropy patří Rusko, Saudská Arábie a USA. Největším konzumentem jsou USA, které spotřebují dvakrát tolik ropy než vyprodukují. Tab. 1

Ropa – produkce a spotřeba v letech 2000 – 2009 Ropa – pr odu k ce a spot ř eba v l et ech 2000-2009 (m i l i on y b a r el ů den n ě) 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Ropa – pr odu k c e

7 7 ,8

7 7 ,7

77

7 9 ,6

8 3 ,1

8 4 ,6

8 4 ,7

8 4 ,6

8 5 ,5

8 4 ,3

Ropa – spot ř eba

77

7 7 ,8

7 8 ,4

80

8 2 ,7

8 4 ,3

8 5 ,4

8 6 ,3

8 5 ,7

8 4 ,4

Zdroj: Vlastní zpracování s využitím EIA Graf 7

Ropa – produkce a spotřeba v letech 2000 - 2009 Ropa - produkce a spotřeba v letech 2000-2009 (miliony barelů denně) 88 86 84 82 80 Ropa (Crude Oil) – produkce

78 76

Ropa (Crude Oil) – spotřeba

74 72 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj: Vlastní zpracování s využitím EIA

Na následujícím grafu je znázorněn cenový vývoj ropy (Brent) od roku 2004 do dubna 2011. Do července 2008 rostly ceny ropy k hranici 145 dolarů za barel, pak se ale situace obrátila a ropa začala rychle a prudce padat až k hodnotám kolem 40 dolarů za barel. Od té doby ropa opět pozvolna roste. V souvislosti se situací v Libyi v březnu 2011 ceny ropy vyskočily rychle opět nad hranici 120 dolarů za barel.

44 Graf 8

Analýza současného stavu Cenový vývoj ropy v letech 2004 - 2011

Zdroj: Kurzy.cz

Káva Jak již bylo řečeno, káva se co do objemu obchodování řadí hned na druhé místo za ropu. I když se jí vyprodukuje zhruba 100× méně než kukuřice, budeme oběma věnovat zhruba stejný prostor. Následující tabulka a graf ukazují celosvětovou produkci kávy v letech 2000 - 2009. Je vidět, že s výjimkou let 2001, 2003 a 2005 produkce neustále roste, i když to není nijak rapidní nárůst. Největšími producenty jsou jihoamerické a jihovýchodní asijské země blízko rovníku, kde převládají tropy, neboť tam se kávovníku dobře daří. Nejvíc vyprodukuje Brazílie, druhý je Vietnam a za ním Kolumbie, Indonésie a Etiopie. Tab. 2

Káva – produkce v letech 2000 - 2009 Ká v a – pr odu k ce v l et ech 2000-2009 (m i l i on y t u n )

Ká v a (C offee, g r een )

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

7 ,5 6

7 ,4 1

7 ,8 8

7 ,1 9

7 ,7 1

7 ,3 6

8 ,02

8 ,1 5

8 ,2 5

8 ,2 6

Zdroj: Vlastní práce s využitím FAOSTAT Graf 9

Celosvětová produkce kávy v letech 2000 - 2009

8,5

Celosvětová produkce kávy 2000-2009 (mil. tun)

8 7,5 7 6,5 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Zdroj: Vlastní práce s využitím FAOSTAT


45

Na grafu je znázorněn cenový vývoj kávy Robusta od roku 2006 do dubna 2011. Graf 10

Cenový vývoj kávy v letech 2006 - 2011

Zdroj: Kurzy.cz

Cukr Následující tabulka a graf ukazují celosvětovou produkci cukrové třtiny a cukrové řepy v letech 2000 - 2009. Je vidět, že produkce cukrové řepy se pomalu zmenšuje, zatímco produkce cukrové třtiny neustále narůstá. Za zmínku v objemu produkce cukrové třtiny stojí Brazílie, která má na svědomí skoro polovinu celosvětové produkce cukrové třtiny. Cukrové řepy naopak nejvíce vyprodukuje Francie. Tab. 3

Cukrová třtina a cukrová řepa – produkce v letech 2000 - 2009 Cu k r ov á t ř t i n a a cu k r ov á ř epa – pr odu k ce v l et ech 2000-2009 (m i l i on y t u n )

Cu k r ov á t ř t i na (Su gar c ane)

Cukr ov á ř epa (Sugar beet)

C elk em

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

1257

1267

1335

1379

1341

1322

1422

1617

1736

1 683

250

230

260

233

252

254

254

247

222

229

1 5 07

1497

1595

1612

1593

1576

167 6

1 864

1958

1912


46 Graf 11

Analýza současného stavu Celosvětová produkce cukru v letech 2000 - 2009

2000

Celosvětová produkce cukru 2000-2009 (mil. tun)

1800 1600 1400 1200 1000

Cukrová třtina (Sugar cane)

800

Cukrová řepa (Sugar beet)

600

Celkem cukr

400 200 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009


Na následujícím grafu je znázorněn cenový vývoj cukru od roku 2008. Graf 12

Cenový vývoj cukru v letech 2006 – 2011

Zdroj: Index Mundi

Kukuřice, pšenice, rýže Kukuřice, pšenice a rýže jsou, když pomineme cukrovou třtinu, tři nejvýznamnější zemědělské plodiny. Pšenice a rýže se vyprodukuje zhruba stejně, zatímco kukuřice si v tomto ohledu v posledních letech (již v roce 2001) polepšila a dostala se tak v objemu produkce na druhé místo za cukr. V porovnání s růstem produkce pšenice a rýže je růst produkce kukuřice rychlejší. Následující tabulky a grafy ukazují celosvětovou produkci kukuřice, pšenice a rýže v letech 2000 - 2009. Nejvíce kukuřice vyprodukuje USA, největším producentem pšenice a rýže je Čína a hned po ní Indie.

Analýza současného stavu Tab. 4

47

Kukuřice, pšenice a rýže – produkce v letech 2000 - 2009 Ku k u ř i ce, pšen i ce a r ý že – pr odu k ce v l et ech 2000-2009 (m i l i on y t u n ) 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Ku k u ř ic e (Ma ize)

592

616

6 05

645

7 29

713

7 07

7 89

826

81 7

Pšen ic e (W h ea t )

5 86

590

575

560

633

627

6 03

613

683

682

Rý že (Ric e, pa ddy ) C elk em

2009

599

598

569

5 85

6 08

634

641

657

686

67 9

1777

1 804

17 49

17 90

197 0

197 4

1951

2 05 9

2195

217 8

Zdroj: Vlastní práce s využitím FAOSTAT Graf 13

Celosvětová produkce kukuřice, pšenice a rýže v letech 2000 - 2009

Celosvětová produkce kukuřice, pšenice a rýže 2000-2009 (mil. tun) 850 800

Kukuřice (Maize) Pšenice (Wheat) Rýže (Rice, paddy )

750 700 650 600 550 500 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009


Na následujících grafech jsou znázorněny cenové vývoje pšenice, kukuřice a rýže v letech 2006 až 04/2011. Graf 14

Cenový vývoj kukuřice v letech 2006 - 2011

Zdroj: Kurzy.cz

48


Graf 15

Cenový vývoj pšenice v letech 2006 – 2011

Zdroj: Kurzy.cz Graf 16

Cenový vývoj rýže v letech 2006 – 2011

Zdroj: Kurzy.cz

Bavlna Celková produkce bavlny se postupně zvyšuje, ale nestačí spotřebě. Následující graf ukazuje, jak se vyvíjela světová produkce a spotřeba od roku 1994 do srpna 2008. Největším producentem bavlny je Čína a za ní následuje Indie. Graf č. 18 znázorňuje vývoj ceny bavlny v období od roku 2006 do dubna roku 2011.

Analýza současného stavu Graf 17

49

Vývoj produkce a spotřeby bavlny v letech 1994 - 2008

Zdroj: Cotton Incorporated Graf 18

Cenový vývoj bavlny v letech 2006 – 2011

Zdroj: Kurzy.cz

Cena bavlny od srpna 2010 začala kvůli špatné úrodě v Číně strmě růst. Z hodnot kolem 80 dolarů za libru se zatím vyšplhala k rekordním hodnotám kolem 220 dolarů za libru. Na bavlně je dobře vidět, jak moc je ovlivněna cena komodity kvalitou úrody.

4.3 Současný stav trhu drahých kovů V této části práce budeme analyzovat současný stav na trhu drahých kovů. Budeme na grafech ilustrovat vývoj cena zlata, stříbra, platiny, palladia a rhodia. Čtenář zde také najde tabulku cen zmíněných drahých kovů.

50

4.3.1


Srovnání cen drahých kovů

Následující tabulka ukazuje cenu vybraných drahých kovů v letech 2006 - 2010. Překvapením pro nejednoho čtenáře může být, že platina není nejdražším drahým kovem, ale že toto místo zaujímá málo známé rhodium. Není to ovšem žádná náhoda či dočasný stav, neboť pokud se podíváme na grafy vývoje cen u platiny a rhodia v dalších kapitolách, tak je vidět, že rhodium i platina v roce 2007 dosáhly svých historických maxim a pak jejich ceny rychle spadly. Co je ovšem zajímavé, tak maximální cena rhodia se předtím pohybovala kolem 10 000 $ za trojskou unci, zatímco maximální cena platiny byla jen kolem 2 200 $ za trojskou unci. Další zajímavostí je, že zatímco rhodium od té doby roste jen mírně, platina se již téměř z pádu vzpamatovala a pokud bude pokračovat v růstu, tak bude opět brzy atakovat svá historická maxima. Tab. 5

Průměrná roční cena drahých kovů v letech 2006 - 2010

Prům ěrná roční cena drahý ch kov ů v letech 2006 – 2010 (USD za trojskou unci) Drahý kov

2006

2007

2008

2009

2010

Zlato

603,46

695,39

87 1,96

97 2,35

1224,53

Stříbro

11,55

13,38

14,99

14,67

20,19

Platina

1142,31

Palladium

320,27

354,86

Rhodium

4443,52

607 5,9

1303,05 157 3,53 1203,49 1608,98 351,1

263,27

525,51

6457 ,7 2 1441,68 2383,52

1Q/2011 1391,48 32,48 17 92,8 7 90,17 237 3,89

Zdroj: Vlastní práce s využitím KITCO

4.3.2

Drahé kovy

Zlato Cena zlata v posledních jedenácti letech neustále roste. Na prvním grafu je znázorněn cenový vývoj zlata v letech 2000 – 2011. Ačkoli je růst ceny zlata poměrně rychlý, na prvním diagramu není vidět ostrý exponenciální nárůst ceny, jako je tomu například u stříbra a u každé bubliny. Je však zřejmé, že růst ceny zlata zrychluje a brzy přejde nejspíš do exponenciálního růstu, který je „počátkem konce“. Proto by podle tohoto zlato mohlo být klasifikováno jako bublina. Na druhém grafu je znázorněn cenový vývoj zlata v letech 1883 – 1998. Na obrázku je vidět, že cena zlata se začala rychle zvyšovat až po roce 1968, kdy také proběhla první bublina po zrušení Bretton-Woodského měnového systému. Na obrázku není bohužel zachycen cenový vývoj od roku 2003. Kdyby tam byl tento vývoj zachycen, tak by byl vidět zřejmý exponenciální narůst cen a vše by nasvědčovalo tomu, že jde o bublinu.

Analýza současného stavu Graf 19

51

Cenový vývoj zlata v letech 2000 - 2011

Zdroj: KITCO Graf 20

Cenový vývoj zlata v letech 1883 - 1998

Zdroj: KITCO

Stříbro Cena stříbra začala od září 2010 exponenciálně růst oproti předchozímu zvyšování, což může značit, že se jedná o bublinu. Stříbro na konci roku 2010 pokořilo hranici 30 dolarů za trojskou unci a v dubnu 2011 padla i hranice 40 dolarů. Na prvním grafu je vidět vývoj cen stříbra v letech 2000 – 2010. Na druhém grafu je znázorněn historický cenový vývoj stříbra od roku 1792. Na tomto grafu stojí za všimnutí bublina kolem roku 1980, kdy cena stříbra vyskočila na své dosud historické maximum – 22 dolarů za trojskou unci. Stejně jako u historického grafu u zlata i na tomto grafu chybí současný cenový vývoj, který by se dal znázornit téměř svislicí od poslední ceny k hodnotám okolo 40 dolarů.

52


Aktuální cenový vývoj stříbra tak připomíná vývoj platiny a rhodia kolem roku 2007, jde jen o další bublinu nebo se opravdu něco děje? Mark Shipman (2007) by tuto situaci definoval jako bublinu, neboť pokud cena exponenciálně roste, pak to není zdravý vývoj. Jak dlouho cena ještě poroste nahoru a kdy splaskne, to je otázka. Maloney (2010), Kiyosaki (2000) a jiní ve svých knihách hovoří o stříbru jako o nejlepší investici budoucnosti. Zásoby stříbra podle nich docházejí a cenově je stříbro značně podhodnocené. „Stříbro je levné, protože si myslíme že takové má být.“ (Maloney, 2010) Přitom stříbro je hojně využíváno a nedá se zatím ničím nahradit. Pro investory je tento drahý kov díky své prozatímní nízké ceně a velkému potenciálu růstu velmi zajímavou příležitostí pro dlouhodobou investici do budoucna. Maloney (2010) si dokonce troufl říct, že cena stříbra v budoucnosti možná předčí cenu zlata. Zásoby zlata jsou podle něj totiž oproti zásobám stříbra zatím hojné. Graf 21

Cenový vývoj cen stříbra v letech 2000 – 2010.

Zdroj: KITCO Graf 22

Cenový vývoj stříbra v letech 1792 - 1992

Zdroj: KITCO


53

Platina Na grafu je zachycen cenový vývoj platiny od roku 1992. Je vidět, že cena platiny neustále roste, avšak také je nutné si všimnout bubliny, která splaskla v půli roku 2008 a zapříčinila prudký cenový pád platiny. Pro připravené to jistě byla obrovská šance nakoupit platinu za ceny na úrovni roku 2004. Od začátku roku 2009 platina opět rychle roste a pokud bude v tomto trendu nadále pokračovat, asi pokoří i historické rekordy. Graf 23

Cenový vývoj platiny v letech 1992 - 2010

Zdroj: KITCO

Palladium Palladium není příliš známé jako investice, ale na obrázku vývoje cen od roku 1992 je vidět, že prodělává zajímavé cenové výkyvy. Především je to bublina, která vyvrcholila v roce 2000. Poslední cenový vývoj opět nasvědčuje tomu, že se jedná o další bublinu. Graf 24

Cenový vývoj palladia v letech 1992 - 2010

Zdroj: KITCO

54


Rhodium Ač se to všeobecně neví, je rhodium vůbec nejdražším z drahých kovů. Na obrázku je zachycen jeho cenový vývoj od roku 1992. Především je zde krásně vidět rychlý růst v letech 2004 – 2008 a v srpnu roku 2008 pak ještě rychlejší pád z ceny kolem 10 000 dolarů za trojskou unci k ceně kolem 1 000 dolarů za trojskou unci, od které už cena rhodia opět pozvolna roste. Protože jsme viděli, jaký potenciál cenového růstu rhodium má, na jak nízké cenové úrovni v současné době je a že pomalu roste, mohlo by být dobrou dlouhodobou investicí. Pro tento fakt hovoří i to, že o rhodiu dnes málokdo ví a prakticky vůbec se o něm nemluví i přesto, že prodělalo takovou bublinu, čeká teprve na objevení médii a širokou veřejností, která svou poptávkou jeho cenu vyžene vysoko. Graf 25

Cenový vývoj rhodia v letech 1992 - 2010

Zdroj: KITCO

4.3.3

Trh drahých kovů v ČR a v zahraničí

Pokud bychom uvažovali prodej a nákup fyzických drahých kovů v České republice ve srovnání se zahraničím, konkrétně s Velkou Británií a USA, pak se dá říct, že u nás máme méně možností. Především je v zahraničí fyzické vlastnění kovů více rozšířeno a tedy se mu věnuje více brokerských firem, které vykupují a prodávají fyzické kovy. Díky tomu je kvalita a dostupnost těchto služeb v zahraničí lepší. Kdybychom uvažovali nákup futures, pak je situace všude stejná, neboť k obchodování nám stačí jen počítač s připojením k internetu a účet u brokera.

Empirická část práce

55

5 Empirická část práce Tato část práce je věnována porovnání investování do nemovitostí, komodit a drahých kovů a dalších forem investování z hlediska rizika, likvidity, výnosnosti a transakčních nákladů. Je zde také diskutována vhodnost této formy investování, jsou identifikovány specifické znaky tohoto investování a na závěr jsou popsány faktory ovlivňující vývoj kurzu. V této části je naplňován první a druhý dílčí cíl práce.

5.1

Posouzení vhodnosti investování

V této kapitole je posouzena vhodnost investování do nemovitostí, komodit a drahých kovů v porovnání s ostatními formami investování, jako jsou akcie, dluhopisy, spořicí účty, termínované vklady, kapitálové životní pojištění a investiční životní pojištění. V každé kapitole je podrobně zhodnocena vždy jedna forma investování z hlediska rizika, likvidity, výnosnosti a transakčních nákladů. V poslední kapitole jsou v tabulce stručně zhodnoceny všechny formy investování podle zmíněných hledisek. Porovnání výnosnosti je přikládán největší význam, proto je dále vypočítána pětiletá výnosnost všech forem investování v procentech za období 2006 - 2010. Na výsledek je možné se dívat tak, že v roce 2006 investor jednorázově investoval a v roce 2010 svou investici uzavřel. U výsledků je nutné zohlednit především to, že v daném období postihla svět hospodářská a finanční krize, proto například akcie a komodity byly v daném období ztrátové. Míra celkového výnosu je počítána podle následujícího vzorce. Některé posuzované finanční instrumenty neposkytují běžný výnos, ve vzorci za něj pak dosadíme nulu. BVt , t  n   C P (t  n )  C N (t ) MCVt , t  n   C N (t ) U spořicích účtů, termínovaných vkladů a životního pojištění je použit následující vzorec pro složené úročení.

p   a n  a 0  1    100  5.1.1

n

Komodity

Metodika: Jako reprezentativní zástupce pro investování do komodit byl vybrán index Dow Jones UBS Commodity Index, jelikož dobře zrcadlí vývoj komodit a je možné do něj investovat i v ČR prostřednictvím burz.

56 Tab. 6

Empirická část práce Historické hodnoty indexu Dow Jones UBS Commodities Index

Dow Jones UBS Com m odities Index v bodech 2006 2007 2008 2009 2010 prům ěr roku 17 0,35 17 3,89 183,31 122,68 136,88 prosinec 166,51 184,96 117 ,24 139,19 162,39 listopad 17 5,21 17 7 ,25 122,7 5 136,49 146,7 3 říjen 166,82 183,52 131,97 131,86 147 ,27 září 159,96 17 8,25 167 ,7 8 127 ,68 140,29 srpen 17 0,88 165,57 189,89 125,7 2 130,81 červenec 17 8,03 17 2,45 205,10 126,47 134,25 červen 17 3,24 169,67 233,03 122,54 125,7 5 květen 17 6,68 17 2,7 2 213,95 124,93 125,36 duben 17 5,7 7 17 3,21 208,55 110,57 134,7 0 březen 165,19 17 1,96 201,60 109,7 8 132,15 únor 162,23 17 1,01 215,52 105,99 133,83 leden 17 3,67 166,09 192,29 110,93 129,05 Zdroj: Vlastní zpracování s využitím Yahoo! Finance

Výnosnost: Pro zjištění celkové výnosnosti odečteme jen průměrnou hodnotu indexu v roce 2006 od průměrné hodnoty indexu v roce 2010. Vidíme, že za pětileté období utrpěl index absolutní ztrátu 33,47 bodů. Vypočítáme procentuální ztrátu za celé období, která činí -19,65 %. Za pět let bychom tedy ztratili téměř 20 %. U komodit se dá ještě využít pákového efektu, díky kterému je možné znásobit zisky, ale i ztráty. Riziko: Míra rizika u komodit je, podobně jako u akcií, vysoká, avšak je možné lépe předpovídat cenové trendy na základě světových zásob a produkce u jednotlivých komodit. U komodit se dá také čekat, že jejich cena poroste, neboť počet lidí, kteří je spotřebovávají neustále narůstá, ale produkci nejde neustále zvyšovat. Protože kvůli pákovému efektu se znásobují i možné ztráty, zvyšuje se tak i riziko. Likvidita: S komoditními futures se obchoduje celosvětově a zúčastňuje se ho velké množství investorů, likvidita je při vypořádávání obchodů téměř okamžitá. V ČR je možné také prostřednictvím brokerů komoditní futures nakupovat. Pokud bychom uvažovali likviditu ve smyslu doby, za kterou nám doputují peníze na účet, je nutné počítat i se zpracováním požadavku na výběr kapitálu u brokera, což nebývá déle než týden. Transakční náklady: Při obchodování komoditních futures je nutné počítat s tím, že si broker účtuje buďto přirážku k ceně kontraktu, tzv. margin, nebo si účtuje poplatek za provedenou operaci. Výše marginu se pohybuje do 5 % z investované částky a její výše se může značně lišit u jednotlivých brokerů.


5.1.2

57

Drahé kovy

Metodika: U drahých kovů bylo vybráno investiční zlato a investiční stříbro, jakožto dva hlavní reprezentanti drahých kovů, které je možné poměrně snadno nakoupit i v ČR. Bereme v úvahu pouze fyzické vlastnění investičního zlata a stříbra, ač je možné tyto drahé kovy kupovat také jako futures na komoditních burzách. Tab. 7

Vývoj ceny zlata a stříbra v letech 2006 - 2010

Zlato a stříbro, prům ěrné roční ceny 2006-2010, $ za trojskou unci 2006 2007 2008 2009 2010 zlato, průměrná roční cena 603,46 695,39 87 1,96 97 2,35 1224,53 stříbro, průměrná roční cena

11,55

13,38

14,99

14,67

20,19

Zdroj: Vlastní zpracování s využitím KITCO

Výnosnost: Jak zlato, tak stříbro od roku 2006 do roku 2010 prakticky zdvojnásobilo svou cenu na trhu, celková výnosnost obou drahých kovů v poměru 3:1 ve prospěch zlata byla za dané období 95,91 %. Pro výpočet výnosnosti drahých kovů je brána v potaz zprůměrovaná hodnota výnosnosti zlata a výnosnosti stříbra, kde váha zlata je 75 % a váha stříbra 25 %. Tab. 8

Výnosnost drahých kovů v letech 2006 - 2010 Vý nosnost drahý ch kov ů 2006-2010 zlato, v ý nosnost 2006-2010 102,92% stříbro, v ý nosnost 2006-2010 7 4,90% drahé kov y (zlato 7 5 %, stříbro 25 %), 95,91% v ý nosnost 2006-2010

Zdroj: Vlastní zpracování s využitím KITCO

Riziko: V daném období se pětiletá investice do drahých kovů nedala považovat za příliš rizikovou a to i přes největší výnosnost ze všech ostatních forem investování. Cena zlata i stříbra neustále rostla, což bylo způsobeno nejistotou doby, hospodářskou krizí, ale i obavami z vysoké inflace. Likvidita: Při fyzickém vlastnění zlata a stříbra je nutné počítat s tím, že chceme-li kov koupit či prodat, musíme nejdříve najít vhodného kupce či prodejce. Ve větších městech s prodejem a nákupem drahých kovů nebývají problémy – existují zde firmy, které se na obchodovaní v této oblasti specializují. Je přesto nutné počítat s tím, že tyto firmy mohou mít například přes víkend zavřeno. V malých městech bývá prodej a nákup zlata a stříbra větším problémem. Má-li investor navíc drahý kov uložen v bance nebo u nějaké jiné instituce, je nutné si tam své zlato či stříbro nejprve vyzvednout. Je potřeba počítat s tím,

58


že uschovatel nemusí mít zrovna otevřeno, případně mu může nějakou dobu trvat vyřízení požadavku na výběr. Transakční náklady: Pokud fyzicky vlastníme zlato nebo stříbro, ale i jiné drahé kovy, je nutné je někde bezpečně uschovat a případně pojistit, což může stát několik procent hodnoty investice. Dalším nemalým transakčním nákladem jsou marže prodejců zlata a stříbra. V následujících dvou tabulkách je podán přehled marží internetových prodejců zlata a stříbra (stav ke dni 6. 5. 2011 16:00). Je vidět, že průměrná marže činí u zlata 9,16 % a u stříbra 15,7 %. Tab. 9

Marže internetových prodejců zlata

Marže internetov ý ch prodejců zlata, 6.5.2011 prům ěrná m arže kupců prodejní cena m arže % 7 ,06% www.zlato-eu.cz 25 891,00 Kč www.inv esticni-zlato.eu 25 861,00 Kč 6,93% 11,17 % www.abros.cz 26 886,00 Kč www.zlate-investov ani.cz 26 316,00 Kč 8,82% 7 ,42% www.auportal.eu 25 97 9,00 Kč www.silv erum.cz 27 464,00 Kč 13,56% cena zlata 9,16% 24 183,86 Kč Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 10

Marže internetových prodejců stříbra Marže internetov ý ch prodejců stříbra, 6.5.2011 prodejní cena m arže % www.zlato-eu.cz 667 ,00 Kč 12,7 4% www.inv esticni-zlato.eu 664,00 Kč 12,23% www.abros.cz 689,00 Kč 16,46% www.zlate-investov ani.cz 7 39,00 Kč 24,91% www.auportal.eu 646,00 Kč 9,19% www.silv erum.cz 7 02,00 Kč 18,66% cena stříbra 591,62 Kč 15,7 0%

Zdroj: Vlastní zpracování

Dále je nutné počítat s tím, že již při koupi stříbra je nutné zaplatit DPH ve výši 20 %, díky čemuž jsou náklady pro fyzický nákup investičního stříbra mnohem vyšší než u většiny ostatních forem investování. Pokud zahrneme marže obchodníků a DPH, dostaneme až 35,7% výši nákladů. Koupě investičního zlata je daňově zvýhodněno – neplatí se daň z přidané hodnoty.


5.1.3

59

Nemovitosti

Metodika: Pro nemovitosti byl zvolen jako reprezentant index realizovaných cen bytů, neboť dobře odráží průměrné ceny bytů v ČR. V této oblasti však velmi záleží na konkrétních nemovitostech, proto se jednotlivé faktory mohou lišit nemovitost od nemovitosti. Index realizovaných cen bytů odráží průměrnou cenu průměrného bytu. Výnosnost: Pro výpočet výnosnosti budeme dále počítat v bodech indexu realizovaných cen bytů, kde hodnota 100 odpovídá průměrné ceně bytu v roce 2005. Výnosnost nemovitostí je možné určit pomocí vzorce pro výpočet míry celkového výnosu, ve kterém jsou zohledněny příjmy z nájmů a rozdíl prodejní a nákupní ceny. Běžný výnos za roky 2006 až 2010 je suma příjmů z nájmů za všechny tyto roky, kde výši ročního nájmu bereme jednoduše jako 5 % z tržní ceny bytu (Kaláb, hn.ihned.cz, 2010). Jelikož ale počítáme v bodech, pak výnos získaný za daný rok bude 5 % z průměrné hodnoty indexu v tomto roce. V tabulce č. 11 jsou vypočítány hodnoty příjmů z nájemného v bodech pro všechny zmíněné roky, výsledek je 35,19 bodů. Prodejní cena v čase (t+n), pro nás to bude hodnota indexu realizovaných cen bytů v roce 2010, tedy 140,3 bodů. Nákupní cena v čase (t), pro nás to bude hodnota indexu realizovaných cen bytů v roce 2006, tedy 108,4 bodů. Tab. 11

Hodnoty indexu realizovaných cen bytů v letech 2006-2010

Index realizov ný ch cen by tů, v bodech (2005 = 100 b.) 2006 2007 2008 2009 2010 součet průměr roku, index realizov aný ch cen by tů běžné roční nájemné 5 % hodnoty indexu

108,4 142,2 166,5 146,2 140,3 5,42

7 ,11

8,33

7 ,31

-

7 ,02 35,19

Zdroj: Vlastní zpracování s využitím dat ČSÚ

Celkový výnos za období 2006 - 2010 již snadno vypočítáme dosazením hodnot do prvního vzorce, celková výnosnost za celé období při investování do nemovitostí tedy je 61,89 %. Riziko: Nemovitosti se nepovažují za příliš rizikové investice, avšak i na nich je možné prodělat – stačí jen koupit špatnou nemovitost nebo koupit ve špatný čas. Likvidita: Likvidita u nemovitostí je nízká. Musíme nejdříve najít vhodného kupce, což může trvat několik týdnů, ale i rok. Kupec pak ještě musí sehnat peníze většinou pomocí hypotéky, jejíž vyřízení také trvá dlouho. Jsou

60


i situace, kdy se žádný kupec nenajde, pak musíme slevit na ceně. Likvidita závisí hodně na ceně nemovitosti a lokalitě. Pomoc při hledání kupce nemovitosti poskytují realitní kanceláře, které celý proces mohou značně urychlit. Transakční náklady: Vlastnictví nemovitostí je spojeno s povinností platit každoročně daň z nemovitostí podle velikosti nemovitosti a lokality. Při změně vlastníka nemovitosti se platí daň z převodu nemovitosti ve výši 3 %, zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí a znalecký posudek odhadu ceny nemovitosti. Při prodeji nemovitosti do 5 let od koupě se platí daň z příjmu. V případě využití služeb realitních kanceláří je nutné počítat s provizí kolem 3 - 5 % z prodejní ceny nemovitosti (Spilka, Měšec.cz, 2006). 5.1.4

Akcie

Metodika: Pro akcie je použit index PX, který je oficiálním indexem Burzy cenných papírů Praha a počítá se z akcií největších firem ČR. Tento index odráží vývoj cen akcií na tuzemském trhu a tak i české ekonomiky. Tab. 12

Hodnoty indexu PX v letech 2006-2010 PX index, hodnoty v letech 2006-2010 2006 2007 2008 2009 2010 PX, roční průměr 1846,4 2208,81 17 18,86 1222,68 1459,85

Zdroj: Vlastní zpracování s využitím dat Burzy cenných papírů Praha

Výnosnost: Pro výpočet výnosnosti akcií v letech 2006 - 2010 počítáme s hodnotami PX indexu a s výnosností dividend. Nebereme-li v potaz výnosy z dividend akcií, pak rozdíl hodnot indexu v letech 2006 - 2010 je roven - 386,55, což dělá - 20,94 % ztrátu za celé období. Pokud chceme zohlednit i výnosy z dividend, musíme zjistit dividendový výnos všech akcií, které jsou zahrnuty v bázi indexu PX. My si situaci zjednodušíme a budeme zohledňovat pouze dividendový výnos z akcií čtyř společností s největším podílem na tržní kapitalizaci báze indexu PX. Z těchto hodnot vypočítáme celkovou průměrnou roční výnosnost dividend pro jednotlivé roky 2006, 2007, 2008 a 2009. Pro rok 2010 chyběla data, proto dividendový výnos v roce 2010 bude brán jako průměr dividendových výnosů z předchozích let, tedy 3,77 %. Následně sečteme dividendové výnosnosti ze všech let a dostaneme celkovou dividendovou výnosnost v letech 2006 - 2010, která činila 18,85 %. Pokud započítáme i dividendovou výnosnost, pak celková ztráta akcií v letech 2006 - 2010 činila - 2,09 %

Empirická část práce Tab. 13

61

Dividendová výnosnost akcií v letech 2006 - 2010 Div idendov á v ý nosnost akcií PX indexu v letech 2006-2010

2006 2007 2008 2009 2010 Podíl na Průměrná tržní Vý nosnost Vý nosnost Vý nosnost Vý nosnost v ý nosnost kapitalizaci div idendy div idendy div idendy div idendy div idendy % báze % % % % ČEZ 20,00% 2,10% 3,24% 6,40% 5,89% Erste group 20,00% 1,7 0% 3,08% 2,20% Komerční banka 20,00% 3,7 8% 4,60% 4,14% 4,40% Telefónica O2 16,7 0% 8,20% 9,58% 12,50% 10,30% Celkem PX 7 6,7 0% 2,55% 3,51% 4,81% 4,22% 3,7 7 % Div idendov ý v ý nos za celé období: 18,85%

Zdroj: Vlastní zpracování s využitím Dividendy.net a Burzy cenných papírů Praha

Riziko: Akcie jsou považovány za velmi rizikové investice, obzvláště je tomu tak pro nezkušené investory, kteří neumějí číst finanční výkazy. Jak jsme ale viděli ve výpočtu výnosnosti, riziko je možné snížit tím, že kupujeme akcie s dobrým dividendovým výnosem, který nám zajišťuje pravidelný příjem. Likvidita: Z hlediska likvidity jsou na tom akcie dobře, vypořádání a zadávání obchodů bývá rychlé, u hodně obchodovaných titulů je prakticky okamžité. Pokud bychom uvažovali likviditu ve smyslu doby, za kterou nám doputují peníze na účet, je nutné počítat i se zpracováním požadavku na výběr kapitálu u brokera. Na Burze cenných papírů Praha je vypořádání T+3, což znamená, že obchod bude vypořádán do 3 dnů (Burza cenných papírů Praha, 2011). Transakční náklady: Při obchodování akcií je nutné počítat s tím, že si broker většinou účtuje poplatek za provedenou operaci nebo přirážku k prodejní ceně tzv. margin. Výše marginu se pohybuje do 5 % z investované částky a její výše se může značně lišit u jednotlivých brokerů. Dále je potřeba počítat s tím, že dividendové výnosy jsou zdaněny. 5.1.5

Dluhopisy

Metodika: Za reprezentanta dluhopisů byly zvoleny pětileté státní dluhopisy ČR s emisí v roce 2006 a roční výnosností 3,31 % (ČNB, 2010). I když běžným občanům a malým investorům prakticky nejsou přístupné kvůli vysoké ceně, která je v řádech milionů korun. Výnosnost: Jelikož je výnosnost v každém roce stejná a počítá se ze stejného základu, pak celková výnosnost za roky 2006 - 2010 je 3,31*5 = 16,55 %. Riziko: Dluhopisy jsou považovány za bezpečné investice, avšak tomu také odpovídá nízké zhodnocení. Jsou oblíbené u konzervativních investorů.

62


Likvidita: Likvidita dluhopisů závisí především na tom, zda jsou obchodovány na burze nebo ne. Burzovně obchodované dluhopisy mají likviditu lepší, neboť na burze existuje více potenciálních kupců a odpadají nám také starosti s jejich hledáním, které by nemuselo mimo burzu být snadné. Německé „bundy“ a americké T-Bills mají výbornou likviditu, zatímco české státní dluhopisy na tom nejsou tak dobře. Transakční náklady: Asi jediným nákladem je daň z výnosu dluhopisu. U burzovně obchodovaných dluhopisů pak ještě brokerské poplatky. 5.1.6

Spořicí účty

Metodika: Na trhu je dostupných hodně spořicích účtů, proto bereme z hlediska výnosnosti v úvahu zprůměrovanou výnosnost 12 současných spořicích účtů od dvanácti největších českých bank. Současné spořicí účty (duben 2011) jsou brány v potaz kvůli velmi obtížnému získávání dat o historickém úročení účtů. Dále jsme stanovili výši vkladu na 100 000 Kč s maximálně týdenní výpovědní lhůtou. Tab. 14

Výnosnost současných spořicích účtů Vý nosnost spořicích účtů spořicí účet v ý nosnost p.a. prům ěrný spořící účet 1,61% mBank 2,00% Wüstenrot 2,00% UniCredit 1,88% AXA Bank 1,85% GE Money 1,80% ING Bank 1,7 5% Česká spořitelna 1,7 5% LBBW 1,7 5% Citibank 1,7 5% Poštov ní spořitelna 1,7 0% Volksbank 1,53% FIO 1,25% ČSOB 1,10% Komerční banka 1,00% Raiffeisenbank 1,00%

Zdroj: Vlastní zpracování s využitím Měšec.cz

Výnosnost: Pro získání procentuální výnosnosti za celé období použijeme vzorec pro složené úročení, neboť základ pro výpočet úroku se u spořicích účtů každý rok mění. Za a0 dosadíme počáteční hodnotu rovnu jedné, počet období n=5, úrok p. a. p=1,61. Konečná hodnota an je rovna 1,0831, tedy výnosnost za celé období u průměrného spořicího účtu je 8,31 %.


63

Riziko: Riziko je u spořicích účtů minimální. Peníze máme k dispozici na účtu kdykoliv a je také stanoven úrok, který však může být kdykoliv změněn. Vklady jsou pojištěny do výše 100 %, maximálně ale 100 000 EUR. Likvidita: Přístup k hotovosti bývá prakticky okamžitý, jen u některých účtů je výpovědní doba týden. V rámci jedné banky bývají i bankovní převody okamžité. (Nacher, Bankovnípoplatky.com, 2010) Transakční náklady: Platí se poplatky za založení a vedení účtu, poplatky za výběr a výpisy. Vedení spořicích účtů bývá většinou zdarma s tím, že častokrát ale musí majitel mít běžný účet u stejné banky, za který již platí. Všechny poplatky se pohybují v rámci stovek měsíčně (většinou do 200 Kč). (Finance.cz, 2011) 5.1.7

Termínované vklady

Metodika: Na trhu je opět dostupné velké množství produktů, které se liší délkou trvání vkladu. Jelikož uvažujeme pětileté období, je počítáno s pětiletými termínovanými vklady ve výši 100 000 Kč. Tab. 15

Výnosnost současných termínovaných vkladů

Vý nosnost term ínov aný ch v kladů v ý nosnost term ínov aný v klad % p.a. prům ěrný term ínov aný v klad 3,04% WPB Capital - Spoření n@ dálku 4,30% WPB Capital - WPB termínov aný vklad 4,20% Banco Popolare 3,40% GE Money Bank 3,00% Volksbank 2,60% Citibank 2,11% LBBW Bank 1,69% Zdroj: Vlastní zpracování s využitím Měšec.cz

Výnosnost: Výnosnost je hodnocena z průměrného termínovaného vkladu podle uvedených požadavků. Roční výnosnost je vypočítána jako průměrná výnosnost sedmi produktů a je to 3,04 %. Výnosnost za celé období 2006 - 2010 je podle vzorce 16,15 %. Riziko: U termínovaných vkladů je míra rizika nízká, úrok je předem dán a během trvání vkladu se nemění. Vklady jsou pojištěny stejně jako u spořicích účtů. Likvidita: Na likviditu je možné se dívat ze dvou pohledů. Pokud chceme vybrat peníze nezávisle na tom, zda proděláme kvůli sankcím za předčasný výběr, je likvidita dobrá. Naopak, pokud chceme zachovat i výnosnost, můžeme vklad vybrat až v daném termínu na konci období. U některých termínovaných vkladů není ale předčasný výběr možný.

64


Transakční náklady: Transakční náklady u termínovaných vkladů, které necháme běžet celou dobu až do daného termínu jsou nízké. Za předčasný výběr se platí sankce kolem 1-5 %. (Louthan, iDnes.cz, 2011) 5.1.8

Kapitálové životní pojištění

Metodika: Na trhu je v současnosti nabízeno mnoho kapitálových životních pojištění. Kvůli stanovenému časovému rámci (2006 - 2010) byly vybrány produkty s minimální pojistnou dobou pět let s minimální částkou 100 000 Kč a minimální roční platbou do 5 000 Kč. U životních pojištění je nutné počítat s tím, že jde především o pojistné produkty a až na druhém místě o spořicí produkty. Tab. 16

Výnosnost současných kapitálových životních pojištění Vý nosnost kapitálov ý ch živ otních pojištění Produkt Vý nosnost % Prům ěrné kapitálov é žp 2,63% Generali pojišťov na 3,25% Pojišťovna České spořitelny 2,7 0% 2,40% AXA Wüstenrot životní pojišťov na 2,40% UNIQA pojišťovna 2,40%

Zdroj: Vlastní zpracování s využitím Peníze.cz

Výnosnost: U kapitálového životního pojištění je brán průměr z výnosnosti pěti tržních produktů. Výnosnost je garantovaná podle technické úrokové míry, která je 2,5 %. V dřívějších produktech byla tato výnosnost kolem čtyř procent ročně, v současnosti je to 2,63 % p. a. Za celé období 2006-2010 tedy výnosnost byla 13,86 %. Riziko: U kapitálového životního pojištění je výnosnost v podobě technické úrokové míry garantována, stejně tak vklad. Proto je riziko nízké. Likvidita: Kapitálové životní pojištění se sjednává na určitou dobu, ale je možné ho zrušit i dřív. Předčasné zrušení ale není výhodné, neboť dostaneme pouze tzv. odbytné, které bývá zpočátku i nižší než vložené prostředky. Zpracování požadavku a odeslání prostředků zpět na účet může trvat až měsíc. V případě ukončení smlouvy je potřeba dodržet výpovědní lhůtu šest týdnů, jinak může být smlouva zrušena až v dalším pojistném období, což může být v krajním případě i rok. Transakční náklady: Není to spořicí produkt, je to především pojistný produkt. Proto do transakčních nákladů nelze započítávat pojistné. Poplatky jsou zahrnuté ve sjednaném pojistném.


5.1.9

65

Investiční životní pojištění

Metodika: Na trhu je možné vybrat z hojné nabídky investičních životních pojištění. Stejně jako u kapitálového životního pojištění byly vybrány produkty s minimální dobou trvání pět let s minimální částkou 100 000 Kč a minimální roční platbou do 5 000 Kč. Opět je potřeba počítat s tím, že životní pojištění jsou především o pojistné produkty. Tab. 17

Výnosnost současných investičních životních pojištění Vý nosnost inv estičních živ otních pojištění Pojišťov na Produkt Vý nosnost % Prům ěrné živ otní pojištění 7 ,29% Uniqua Finance Life Vision 7 ,82% Poj. české spořitelny FLEXI 7 ,80% Amcico Inv est 7 ,7 9% ČPP Evropská penze PLUS 7 ,69% AXA Comfort Plus (T100) 7 ,58% ČSOB Forte 7 ,57 % Česká pojišťov na Diamant 7 ,20% Allianz Ry tmus M 7 ,09% Aviv a Osobní životní plán 7 ,00% Generali Genio (Z61) 6,85% ING Inv estor B 250 5,84%

Zdroj: Vlastní práce s využitím Pojištěno.cz

Výnosnost: U investičního životního pojištění je, stejně jako u kapitálového životního pojištění, brán v potaz z hlediska výnosnosti průměr z výnosnosti tentokrát jedenácti tržních produktů. Průměrná roční výnosnost získaná z ročních výnosností 11 produktů trhu je 7,29 % p. a. Udávaná výnosnost však je spíše maximem, které dané investiční životní pojištění může dosáhnout, ve skutečnosti se pohybuje níže. Výnosnost za celé období 2006 - 2010 je tedy 42,17 %. Riziko: Nejsme zde ve stejné situaci, jako u kapitálového životního pojištění, kde máme garantovaný výnos. Výnosnost u investičního životního pojištění závisí rok od roku na výsledcích daného produktu. Rizikovost je zde střední. Likvidita: Z hlediska likvidity je na tom investiční životní pojištění podobně jako jeho kapitálová obdoba. Transakční náklady: Transakční náklady jsou opět podobné jako u kapitálového životního pojištění.

66


5.1.10

Srovnání

Nejvýnosnější byly drahé kovy, které téměř zdvojnásobily svou hodnotu. Ačkoliv je obchodování fyzických drahých kovů spojeno se středním rizikem a likviditou a středními až vysokými transakčními náklady, je tento způsob investování výnosnější než nemovitosti, které skončily druhé. Po nemovitostech se vyplatilo investiční životní pojištění, dluhopisy, termínované vklady, kapitálové životní pojištění a spořicí účty. Naopak ztrátové bylo v daném období investování do komodit a akcií, kde ale akcie díky dividendovým výnosům měly až o 17 % lepší výnosnost. Ztráta komodit a akcií byla způsobena hlavně hospodářskou krizí. Komodity a akcie jsou také nejrizikovějšími investicemi. Nejlikvidnější jsou komoditní futures, indexy a akcie nejvýznamnějších světových firem (Google, Coca Cola, aj.), následují spořicí účty, drahé kovy a další formy investování. Nejhůře jsou na tom s likviditou nemovitosti. Nejvyšší transakční náklady, až 35 %, má stříbro. Za ním následují nemovitosti, zlato, akcie a ostatní formy investování. Následující tabulka stručně srovnává uvedené formy investování. Tab. 18

Stručné porovnání různých forem investování

Riziko

Likvidita

Potenciální výnosnost

Výnosnost 2006 - 2010

Transakční náklady

Komodity

Vysoké

Vysoká

Vysoká

-19,65 %

Střední

Drahé kovy

Střední

Střední až vysoká

Vysoká

95,91 %

Střední až vysoké

Nemovitosti

Nízké až střední

Nízká


61,89 %

Střední až vysoké

Akcie

Vysoké


Vysoká

-2,09 %

Střední

Dluhopisy

Nízké

Střední

Nízká

16,55 %

Nízké

Spořicí účty

Nízké

Vysoká

Nízká

8,31 %

Nízké

Termínované vklady

Nízké

Střední

Nízká

16,15 %

Nízké

Kapitálové ŽP

Nízké

Střední

Nízká

13,86 %


Investiční ŽP

Střední

Střední

Střední

42,17 %


Zdroj: Vlastní zpracování


67

5.2 Identifikace specifických znaků Nemovitosti Nemovitosti se vyznačují především vysokou vstupní cenou a nutností je fyzicky vlastnit. Tím je investor nucen vést správu nemovitosti (nebo si najmout správce). Velmi odlišné je zde také placení daní, majitel nemovitosti totiž kromě daně z příjmu platí také daň z převodu nemovitosti při prodeji a po celou dobu držení nemovitosti platí daň z nemovitosti. Více o daních je psáno v kapitole 3.2. Jak bylo uvedeno, likvidita je u nemovitostí velmi nízká, ale pokud se majitel dostatečně stará o správu nemovitosti a určí takovou výši nájmů, která je pro nájemníky přiměřená, potom může počítat s vysokou výnosností a dostatečným pasivním příjmem, který poskytuje nájemné. Komodity Jak jsme si uvedli, komodity jsou reálné předměty, které vždy budou mít nějakou hodnotu. Jsou to suroviny, které budou lidé stále potřebovat ke své obživě nebo k vyrobení energie či jiných předmětů. Můžeme počítat s tím, že jejich hodnota se bude v budoucnu zvyšovat. Jejich spotřeba se zvyšuje, ale produkce se nedá zvyšovat do nekonečna. Některé komodity jsou dokonce vyčerpatelné, jako například ropa. Další z nich jsou závislé na počasí, takže v době neúrody se jejich cena významně zvyšuje, aby se omezila poptávka po dané komoditě. Je zde možnost využít páku. Drahé kovy Protože drahé kovy jsou v podstatě komodity, najdeme zde podobné specifické znaky. Při obchodovaní futures je také možnost využít páku. Dále je tu možnost drahé kovy fyzicky vlastnit. Více o fyzickém vlastnění drahých kovů v kapitole 3.6.3. Jejich cena také dlouhodobě roste, protože tyto suroviny jsou pro lidstvo potřebné. Drahé kovy jsou uchovatelé hodnoty jak v době deflace, tak v době hyperinflace.

5.3 Faktory ovlivňující vývoj kurzu 5.3.1

Nemovitosti

Ceny nemovitostí ve velké míře ovlivňuje finanční krize. V době hospodářské recese se zvyšuje nezaměstnanost, snižují se příjmy a lidé tedy nemají prostředky ke koupi nemovitosti. To tlačí majitele ke snižování jejich cen. Dalším významným faktorem je bezesporu výše úroků u hypoték. Pokud jsou úrokové sazby nízké, lidé mají větší zájem o nemovitosti, protože je tak hypotéka vyjde levněji. Ceny nemovitostí se pak ale v důsledku velké poptávky zvyšují. S tím také souvisí míra zadlužení domácností na bydlení a koncepce bytové politiky státu, např. státní podpora u stavebního spoření nebo u hypoték.

68


I daně můžeme považovat za faktor, který ovlivňuje ceny nemovitostí. Pokud by se neúměrně zvýšily daně z nemovitostí nebo daně u stavebních prací, lidé by ztratili zájem o jejich vlastnění. Všechny tyto faktory ovlivňují v podstatě zájem lidí o koupi nemovitosti a ten pak určuje jejich cenu. Pokud je velká poptávka, potom je možné za nemovitost požadovat vyšší cenu. Pokud je naopak poptávka nízká, potom jsou majitelé nemovitostí nuceni snižovat cenu, aby prodali. 5.3.2

Komodity

U komodit je nejvýznamnějším faktorem objem jejich produkce, případně zásoby. U zemědělských produktů je důležitá úroda, která je závislá na počasí nebo i například na ekologických katastrofách. Dále je cena komodit ovlivněna spotřebou. Při zvyšující se spotřebě a stejné produkci se ceny zákonitě zvyšují, aby omezily poptávku. Pokud se ale například objeví nové naleziště komodity, tím se zvýší nabídka a ceny klesají. Konkrétně cena ropy je ovlivněna chováním a politickou situací v zemích OPEC. 5.3.3

Drahé kovy

Obdobně jako u komodit, i u drahých kovů hraje významnou roli produkce a spotřeba a také nové zdroje a zásoby kovů. Ceny velmi ovlivňuje také chování investorů, pokud si investoři myslí, že je cena nízká, tak nakupují a tím se cena postupně zvyšuje, až dospěje do bodu, kdy investoři usoudí, že je cena příliš vysoká a začnou prodávat. V tu chvíli se trend otočí a cena může rapidně padat. Finanční krize způsobuje narozdíl od nemovitostí zvýšení cen drahých kovů, protože slouží jako dobrý uchovatel hodnoty. U všech investičních instrumentů hrají důležitou roli média. Jakmile se začne v médiích psát o dobré investici, lidé toto aktivum začnou kupovat, v té chvíli už je ale většinou pozdě a cena je příliš vysoko. Naopak zkušení investoři vědí, že jakmile se o jejich investici začne psát, je to impuls pro prodej, protože to značí vysokou cenu a její brzký pád. Díky globalizaci vzniklo velké množství nových finančních instrumentů, do kterých může investovat široká skupina investorů. Trhy se otevírají i individuálním, menším investorům a to může ovlivnit stranu poptávky a tím i cenu instrumentu.

Diskuze výsledků

69

6 Diskuze výsledků Pro psaní bakalářské práce bylo nejdříve nutné přečíst související literaturu. Většina knih se však zabývala spíše konkrétními strategiemi pro obchodování a nebyla tedy příliš vhodná pro tuto práci. U zahraniční literatury je nutné vzít v úvahu i to, že v zahraničí platí jiné zákony a mohou tam být vhodnější jiné formy investování než u nás. Například ve Velké Británii je díky osvobození od placení daní výhodné obchodování spreadů, kdežto v České republice již není obchodování spreadů nejvýhodnější. Další data bylo nutné hledat na internetu. Problém nastal u aktuálních hodnot vývoje cen komodit, drahých kovů a indexů, protože někde nebyly k dispozici aktuální data z roku 2010 nebo naopak nebyly zveřejněny starší údaje z roku 2006. Zajímavé je, že u různých dat můžeme vidět různou periodicitu, některé grafy jsou čtvrtletní a některé roční. Některé aktuální údaje nebyly k dispozici vůbec, např. hodnoty P-Indexu. Práce se zabývá investováním do nemovitostí, komodit a drahých kovů, avšak drahé kovy jsou ve své podstatě také komoditami. Jsou to také suroviny, které jsou vzájemně zastupitelné. Od komodit je odlišuje mnohem vyšší cena a také to, že drahé kovy byly dříve využívány jako platidla. V empirické části práce je uvedeno porovnání investování do nemovitostí, komodit a drahých kovů s jinými formami investování. Za tyto formy byly vybrány akcie a dluhopisy, které se používají pro investování asi nejčastěji. Dále byly zvoleny spořicí účty a termínované vklady jako forma investování, kterou používají hlavně lidé, kteří se investováním běžně nezabývají nebo považují investování za rizikové. A jako poslední bylo zvoleno kapitálové a investiční životní pojištění, které je sice hlavně pojistným produktem, ale protože v něm jde i o zhodnocení vložených prostředků, mnoho lidí si je uzavírá právě kvůli jisté investici do budoucna. Protože je náročné určit obecně výnosnost různých forem investování, je počítána tak, že na začátku roku 2006 investor investoval (otevření pozice, nákup akcie nebo dluhopisu, vklad do spořícího produktu) a na konci roku 2010 investování ukončil (uzavření pozice, prodej akcií a dluhopisů, ukončení životních pojištění, vypršení termínovaného vkladu). Při výpočtu výnosnosti jsou zohledněny i každoroční výnosy u některých forem investování (u akcií dividendové výnosy a u nemovitostí výnosy z nájmů). Výpočet výnosnosti však bohužel nezohledňuje a asi ani nijak kvalitně zohlednit nemůže individualitu a zkušenosti jednotlivých investorů. Při obchodování akcií a komoditních futures je to právě investor a jeho obchodní plán a strategie, společně s jejich přísným dodržováním, co rozhoduje o úspěchu a výnosnosti. Pro zkušeného investora obchodujícího komoditní futures s využitím pákového efektu není problém zhodnotit své investice i v rámci stovek procent ročně. Nezkušený investor při obchodování komoditních futures na páku může poměrně snadno přijít o veškerý investovaný kapitál.

70

Diskuze výsledků

Stejně jako to dělá profesionální investor, i běžný investor si své investice hlídá a otevírá či uzavírá pozice tehdy, kdy je to výhodné. Hlavní rozdíl mezi uvedenými dvěma typy investorů je v tom, že profesionální investor svá rozhodnutí dělá na základě například technické nebo fundamentální analýzy a má obchodní plán, kterého se pevně drží, kdežto běžný investor investuje spíše náhodně a na základě svých pocitů. Proto je reálná výnosnost investic jiná než výnosnost vypočtená. Vypočtená výnosnost jednotlivých forem investování v této práci je tedy takovou výnosností, u které investor nehraje žádnou roli. Pro výpočet výnosnosti drahých kovů byly zvoleny váhy 75 % pro zlato a 25 % pro stříbro. Kdyby se však uvažovaly váhy jiné, celková výnosnost by vyšla rozdílně. U spořicích účtů, termínovaných vkladů a životního pojištění nebyly k dispozici historické sazby úroků, proto jsou ve výpočtech uvažovány aktuální sazby, což výsledek zkresluje. Výnosnost u těchto produktů byla ve skutečnosti vyšší, protože nyní jsou úrokové sazby kvůli finanční krizi velmi nízké. U komodit se dá v budoucnosti očekávat vzrůst jejich ceny, neboť obyvatel na zemi přibývá a roste i jejich životní úroveň. Tím roste celková spotřeba komodit. Produkce komodit může také růst, avšak má své určité meze a podléhá vlivu počasí. Cena nemovitostí bude pravděpodobně v budoucnu také růst. S vyšším počtem obyvatel roste poptávka po nemovitostech, protože každý má potřebu někde bydlet. Pokud bude pokračovat hospodářská krize, pak se bude cena drahých kovů, hlavně zlata, zvyšovat, protože v nejistých dobách mají lidé snahu si svůj majetek zachovat a prostřednictvím zlata se toho dá snadno docílit. Problémem ovšem u zlata je jeho současná vysoká cena a možnost toho, že jde o bublinu. Jako náhradu proto lidé mohou použít jako uchovatel hodnoty stříbro, které má mnohem nižší cenu a větší potenciál do budoucna. Podle Maloneyho (2010) jsou malé zásoby stříbra a protože je stříbro důležitou surovinou v průmyslu bude ho brzo nedostatek. To může způsobit, že v budoucnu bude jeho cena vyšší, než je nyní cena zlata. Stříbro nyní však zažívá velký pád. Od srpna 2010 neustále výrazně rostlo, avšak od začátku května 2011 začalo stříbro prudce klesat. Na trhu zavládla panika, prvotním impulsem mohla být zpráva o smrti Usámy bin Ládina. Ceny stříbra se před pádem pohybovaly ve svých historických maximech, vše naznačovalo tomu, že se jedná o klasickou bublinu a investoři už očekávali brzký pád. Díky současnému poklesu cen však zase mohou začít kupovat stříbro, jakmile trend začne mírně růst. Očekáváme, že ceny budou opět dlouhodobě růst.

Závěr

71

7 Závěr Hlavním cílem práce bylo kritické zhodnocení perspektivy investování do nemovitostí, komodit a drahých kovů. V části „Teoretické východiska“ byly uvedeny základní informace o těchto formách investování, popsány výhody a nevýhody a legislativní úprava. V části „Analýza současného stavu“ byly tyto formy investování charakterizovány a v části „Empirická část práce“ byly porovnány s ostatními formami investování a byly popsány specifické znaky spojené s těmito formami investování. V části „Diskuze výsledků“ pak byl naznačen pravděpodobný vývoj trhů v budoucnosti. Na základě toho můžeme konstatovat, že investování do nemovitostí, komodit a drahých kovů je vhodnou investicí a bude jí i v budoucnu. Prvním dílčím cílem práce bylo porovnat vhodnost investování do nemovitostí, komodit a drahých kovů z pohledu rizika, likvidity, výnosnosti a transakčních nákladů s dalšími formami investování. Výsledkem empirické části je tabulka č. 8 v kapitole 5.1.10, kde je vše stručně a přehledně zhodnoceno. Z tabulky plyne, že nejziskovějším bylo fyzické nakupování drahých kovů, následovaly nemovitosti, investiční životní pojištění, dluhopisy, termínované vklady, kapitálové životní pojištění a spořicí účty. Se ztrátou naopak skončily komodity a akcie, kde akcie byly méně ztrátové díky dividendovým výnosům. Nejlikvidnější jsou komoditní futures, indexy a akcie nejznámějších světových firem. Nejméně likvidní jsou nemovitosti. Nejvyšší transakční náklady má stříbro, kde se při koupi platí DPH. Vysoké náklady jsou také u nemovitostí. Nejnižší náklady jsou u dluhopisů, spořicích účtů a termínovaných vkladů. Nejlepší investicí v daném období bylo zlato, které více než zdvojnásobilo svou hodnotu. Navíc je v ČR osvobozeno od DPH, a tak i transakční náklady jsou jen asi 10 %. Druhou nejlepší investicí byly nemovitosti, které hlavně díky pravidelnému příjmu z nájmů i přes krizi slušně vydělávaly. Nejhorší investicí byly komodity, které byly v daném období byly ztrátové, avšak potenciální výnosnost je zde velká, pokud investor umí obchodovat. Druhým dílčím cílem práce byla identifikace specifických znaků spojených s investováním do nemovitostí, komodit a drahých kovů. Tohoto cíle bylo dosaženo v kapitole 5.2, kde byly popsány specifické znaky, jak například možnost fyzického vlastnění drahých kovů, využití pákového efektu, nutnost správy nemovitosti nebo odlišné placení daní. V kapitole 5.3 byly uvedeny faktory, které ovlivňují vývoj kurzu. Přínosem této práce je originální a komplexní pohled na vybraný segment finančního trhu, který bývá jen okrajovým tématem v rámci závěrečných prací na Mendelově univerzitě v Brně. Práce pomůže zájemcům o tuto formu investování lépe se zorientovat v možnostech investic při výběru investice optimální.

72


8 Přehled použitých zdrojů Literární zdroje: [1] COVEL, M. W. Trend Following: Learn to Make Millions in Up Or Down Markets. Updated Edition. New Jersey: FT Press, 2009. 464 p. ISBN 9780-13-702018-8. [2] DĚDIČ, J. Burza cenných papírů a komoditní burza. Praha: Prospektrum, 1992. 295 s. ISBN 80-85431-62-9. [3] KIYOSAKI R., LECHTER S. L. Bohatý táta radí jak investovat: Co, kam a jak bohatí investují a chudí ne. Praha: PRAGMA, 2000. 481 s. ISBN 807205-889-4. [4] MALONEY, M. Investujte do zlata a stříbra: Všechno co potřebujete vědět o drahých kovech. Praha: PRAGMA,2010. 244 s.ISBN 978-80-7349-156-7. [5] MCELROY, K. ABC investování do realit: najděte nové možnosti zisku, které jiní investoři nevidí. Praha: PRAGMA, 2008. 190 s. ISBN 978-807349-105-5. [6] NESNÍDAL T., PODHAJSKÝ P. Obchodování na komoditních trzích: průvodce spekulanta. Praha: Grada,2006. 200 s.ISBN 978-80-2471-851-4. [7] SHIPMAN M. Komodity: Jak investovat a vydělat. Vydání první. Brno: Computer Press, 2007. 133 s. ISBN 978-80-251-1866-5. [8] VOJÁČEK, L. Zlatá horečka ještě neskončila. Ekonom. 24. 2. 2011, č. 8, s. 58 - 59. ISSN 1210-0714. [9] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. [10] Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. [11] Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. [12]Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Internetové zdroje: [13] Burza cenných papírů Praha [online]. 1998-2011 [cit. 2011-05-14]. Dostupné z: . [14] BussinessInfo.cz [online]. c1997-2011 [cit. 2011-05-18]. Velká Británie: Ekonomická charakteristika země. Dostupné z: . [15] Cotton Incorporated [online]. c2011 [cit. 2011-04-13]. Cotton World Production, Use and Stocks Estimated Lower for the Next Year. Dostupné


[16]

[17] [18] [19] [20] [21] [22]

[23]

[24]

[25]

[26] [27]

[28] [29]

73

z: . Česká národní banka. [online]. c2003-2009. ARAD Systém časových řad. Dostupné z: . Český statistický úřad. [online]. 2010. Dostupné z: . Dividendy.net [online]. c2011 [cit. 2011-05-14]. Dostupné z WWW: . Dow Jones Indexes [online]. c2011 [cit. 2011-04-13]. Literature Center. Dostupné z: . EIA [online]. [cit. 2011-04-13]. Dostupné z: . FAOSTAT [online]. c2011 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z: . Finance.cz [online]. c2000 - 2011 [cit. 2011-05-14]. Srovnání běžných účtů pro fyzické osoby. Dostupné z WWW: . Hospodářský mechanismus [online]. c1999-2011 [cit. 2011-04-13]. P-INDEX byty a domy ČR . Dostupné z: . HousePrices.uk.net [online]. c2006 - 2010 [cit. 2011-04-13]. UK House Prices - Interactive Graphs. Dostupné z: . Index Mundi [online]. c2011 [cit. 2011-04-13]. Sugar Monthly Price. Dostupné z: . Jefferies [online]. c2011 [cit. 2011-04-13]. Dostupné z: . KALÁB, V. Klesající ceny bytů přinášejí nové příležitosti pro investory. Hospodářské noviny [online]. 1. 11. 2010, [cit. 2011-05-14]. Dostupný z: . KITCO [online]. c2011 [cit. 2011-04-13]. Charts & Data. Dostupné z: . Kurzy.cz [online]. c2000-2011 [cit. 2011-04-13]. Komodity a deriváty. Dostupné z: .

74


[30] LOUTHAN, J. iDnes.cz [online]. c1999 – 2011 [cit. 2011-05-14]. Termínovaný vklad: špatný výběr stojí tisíce. Dostupné z WWW: . [31] Měšec.cz [online]. c1998 – 2011 [cit. 2011-05-14]. Spořicí účty - srovnání. Dostupné z WWW: . [32] Měšec.cz [online]. c1998 – 2011 [cit. 2011-05-14]. Termínované vklady srovnání. Dostupné z WWW: . [33] NACHER, V. Bankovnípoplatky.com [online]. c2005 - 2010 [cit. 2011-0514]. Porovnání spořicích a termínovaných účtů k 11. dubnu 2011. Dostupné z WWW: . [34] Peníze.cz [online]. c2000 - 2011 [cit. 2011-05-14]. Kapitálové životní pojištění. Dostupné z WWW: . [35] Pojištěno.cz [online]. c2000-2011 [cit. 2011-05-14]. Srovnání životních pojištění. Dostupné z WWW: . [36] SPILKA, J. Měšec.cz [online]. 16. 10. 2006 [cit. 2011-05-14]. Chcete prodat byt: Sám, nebo s realitní kanceláří?. Dostupné z: . [37] Standard&Poor´s [online]. c2011 [cit. 2011-04-13]. Dostupné z: < http://www.standardandpoors.com>. [38] STUCHLÍK, R. Peníze.cz [online]. 30.01.2007 [cit. 2011-04-13]. Rostou ceny nemovitostí? Záleží na tom, jak měříte. Dostupné z: . [39] Yahoo! Finance [online]. c2011 [cit. 2011-05-14]. Dow Jones-UBS Commodity Index . Dostupné z WWW: . [40] Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. [online]. Dostupné z: . [41] Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu nad kapitálovým trhem, ve znění pozdějších předpisů. [online]. Dostupné z:


[42]

[43]

[44]

[45]

[46]

75

. Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. [online]. Dostupné z: . Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů. [online]. Dostupné z: . Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. [online]. Dostupné z: . Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. [online]. Dostupné z: < http://www.finance.cz/kapitalovy-trh/zakony/odluhopisech/>. Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů. [online]. Dostupné z: < http://i.iinfo.cz/urs-att/P_214-92105031064628390.HTM>.

76


9 Seznam tabulek a grafů Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7 Tab. 8 Tab. 9 Tab. 10 Tab. 11 Tab. 12 Tab. 13 Tab. 14 Tab. 15 Tab. 16 Tab. 17 Tab. 18

Ropa – produkce a spotřeba v letech 2000 – 2009 ............................. 43 Káva – produkce v letech 2000 - 2009 ................................................ 44 Cukrová třtina a cukrová řepa – produkce v letech 2000 - 2009........ 45 Kukuřice, pšenice a rýže – produkce v letech 2000 - 2009 ..................47 Průměrná roční cena drahých kovů v letech 2006 - 2010 ................... 50 Historické hodnoty indexu Dow Jones UBS Commodities Index ....... 56 Vývoj ceny zlata a stříbra v letech 2006 - 2010 ..................................... 57 Výnosnost drahých kovů v letech 2006 - 2010 ..................................... 57 Marže internetových prodejců zlata ..................................................... 58 Marže internetových prodejců stříbra .................................................. 58 Hodnoty indexu realizovaných cen bytů v letech 2006-2010.............. 59 Hodnoty indexu PX v letech 2006-2010 .............................................. 60 Dividendová výnosnost akcií v letech 2006 - 2010 ............................... 61 Výnosnost současných spořicích účtů .................................................. 62 Výnosnost současných termínovaných vkladů..................................... 63 Výnosnost současných kapitálových životních pojištění ..................... 64 Výnosnost současných investičních životních pojištění....................... 65 Stručné porovnání různých forem investování .................................... 66

Graf 1 Graf 2 Graf 3 Graf 4 Graf 5 Graf 6 Graf 7 Graf 8 Graf 9 Graf 10 Graf 11 Graf 12 Graf 13 Graf 14 Graf 15

Index cen rodinných domů a bytů (průměr 2005 = 100) .....................37 Indexy realizovaných cen bytů ............................................................. 38 Ceny bytů .............................................................................................. 38 Index House Prices 2006 - 2010 .......................................................... 39 Standard & Poor's Case-Shiller Home Price Index ............................. 40 Thomson Reuters/Jefferies CRB Index ............................................... 42 Ropa – produkce a spotřeba v letech 2000 - 2009 .............................. 43 Cenový vývoj ropy v letech 2004 - 2011 ............................................... 44 Celosvětová produkce kávy v letech 2000 - 2009 ................................ 44 Cenový vývoj kávy v letech 2006 - 2011 ............................................... 45 Celosvětová produkce cukru v letech 2000 - 2009 .............................. 46 Cenový vývoj cukru v letech 2006 – 2011 ............................................ 46 Celosvětová produkce kukuřice, pšenice a rýže v letech 2000 - 2009 .47 Cenový vývoj kukuřice v letech 2006 - 2011 .........................................47 Cenový vývoj pšenice v letech 2006 – 2011 ......................................... 48


Graf 16 Graf 17 Graf 18 Graf 19 Graf 20 Graf 21 Graf 22 Graf 23 Graf 24 Graf 25

77

Cenový vývoj rýže v letech 2006 – 2011............................................ 48 Vývoj produkce a spotřeby bavlny v letech 1994 - 2008 .................. 49 Cenový vývoj bavlny v letech 2006 – 2011 ....................................... 49 Cenový vývoj zlata v letech 2000 - 2011 ............................................ 51 Cenový vývoj zlata v letech 1883 - 1998 ............................................. 51 Cenový vývoj cen stříbra v letech 2000 – 2010. ............................... 52 Cenový vývoj stříbra v letech 1792 - 1992 ......................................... 52 Cenový vývoj platiny v letech 1992 - 2010 ........................................ 53 Cenový vývoj palladia v letech 1992 - 2010 ...................................... 53 Cenový vývoj rhodia v letech 1992 - 2010 ......................................... 54

Investování do nemovitostí, komodit a drahých kovů

Recommend Documents