AKTUÁLNÍ MOŢNOSTI INVESTOVÁNÍ DO KOMODIT PROSTŘEDNICTVÍM FUTURES KONTRAKTŮ

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

AKTUÁLNÍ MOŢNOSTI INVESTOVÁNÍ DO KOMODIT PROSTŘEDNICTVÍM FUTURES KONTRAKTŮ Actual possibilities of investing in commodities futures markets Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

prof. Ing. Oldřich REJNUŠ, CSc.

Aneta VALENOVÁ

Brno, 2013

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra financí Akademický rok 2012/2013

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro:

VALENOVÁ Aneta

Obor:

Finance

Název tématu:

AKTUÁLNÍ MOŽNOSTI INVESTOVÁNÍ DO KOMODIT PROSTŘEDNICTVÍM FUTURES KONTRAKTŮ Actual possibilities of Investing in commodities futures markets

Zásady pro vypracování:

Cíl práce: Vytvoření individuální investiční strategie investora při investování na trhu komoditních futures. Postup práce a použité metody: Analýza aktuální situace na vybraném komoditním trhu. Výběr a zdůvodnění vlastní spekulativní investice. Pouţité metody: analýza, syntéza, indukce, dedukce, komparace.

Rozsah grafických prací:

dle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh:

60 – 80 stran

Seznam odborné literatury: JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 630 s. ISBN 80-247-1099-4. REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 2. rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2010. 659 s. ISBN 9788074180804. NESNÍDAL, Tomáš a Petr PODHAJSKÝ. Obchodování na komoditních trzích :průvodce spekulanta. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 133 s. ISBN 80-247-1499-X.

Vedoucí diplomové práce:

prof. Ing. Oldřich Rejnuš, CSc.

Datum zadání diplomové práce:

5. 3. 2012

Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 5. 3. 2012

………………………………………… děkan

Jméno a příjmení autora:

Aneta Valenová

Název diplomové práce:

Aktuální moţnosti investování do komodit prostřednictvím futures kontraktů

Název práce v angličtině:

Actual possibilities of investing in commodities futures

Katedra:

Financí

Vedoucí diplomové práce:

prof. Ing. Oldřich Rejnuš, CSc.

Rok obhajoby:

2013

Anotace: Cílem diplomové práce „Aktuální moţnosti investování do komodit prostřednictvím futures kontraktů“ je analýza komoditního trh a vytvoření investiční strategie. V první části jsou vymezeny základní teoretické vlastnosti termínových futures kontraktů a popsány principy obchodování s futures kontrakty. V praktické části jsou analyzovány vybrané komoditní burzy a vzájemně porovnány. V další části jsou analyzovány komodity, se kterými se nejčastěji obchoduje a nastíněna predikce jejich vývoje na základě fundamentální analýzy. Na závěr jsou formulována investiční doporučení pro drobného investora. Abstrakt: The goal of the submitted thesis “Actual possibilities of investing in commodities futures” is the analysis of commodity market and creation investment strategy. In the first part the basic theoretical properties of the term futures contract are defined and described the principles of trading in futures contract. In the practical part are analyzed some commodity exchanges and they are compared to each other. The next part analyzes the commodities, which are frequently traded and outlines the prediction of the development based on fundamental analysis. In conclusion investment recommendations are formulated for the small investor. Klíčová slova: Vývoj cen, komodity, investice, komoditní burza, futures kontrakty, spekulace, burzovní obchod Keywords: Price trend, commodities, investment, commodity exchange, futures contracts, speculation, exchange trade

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Aktuální moţnosti investování do komodit prostřednictvím futures kontraktů vypracovala samostatně pod vedením prof. Ing. Oldřicha Rejnuše, CSc. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 1.3.2013

vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu prof. Ing. Oldřichu Rejnušovi, CSc. za odborné připomínky a rady, čas a trpělivost při konzultacích.

Obsah Obsah ..........................................................................................................................................7 Úvod............................................................................................................................................9 1 Vymezení globálního cíle a parciálních cílů .....................................................................10 2 Metodika ...........................................................................................................................11 3 Teoretické aspekty burzovního obchodování komoditních futures ..................................12  Komodity ....................................................................................................................12  Burzovní obchodování ................................................................................................14 3.2.1 Vymezení termínových a promptních obchodů ................................................15 3.2.2 Burzovní zprostředkovatelé...............................................................................15  Futures ........................................................................................................................16 3.3.2 Vypořádání futures ............................................................................................17 3.3.3 Margin a Páka....................................................................................................18 3.3.4 Komoditní futures .............................................................................................18 3.3.5 Obchodované jednotky komoditních futures ....................................................20 3.3.6 Cena futures.......................................................................................................21  Regulace termínových derivátových obchodů na komoditních burzách ....................23  Legislativa obchodování v ČR....................................................................................24  Fundamentální analýza ...............................................................................................25  Technická analýza ......................................................................................................25  Komoditní indexy .......................................................................................................26 4 Analýza fungování světového komoditního trhu ..............................................................28  Nejznámější světové komoditní burzy........................................................................28 4.1.1 NYSE Euronext .................................................................................................28 4.1.2 CME Group .......................................................................................................30 4.1.3 Intercontinental Exchange (ICE) .......................................................................31 4.1.4 London Metal Exchange (LME) .......................................................................32 4.1.5 Eurex .................................................................................................................33  Vlastní srovnání vybraných parametrů analyzovaných burz ......................................33 5 Analýza burzovně obchodovaných komodit.....................................................................34  Ropa ............................................................................................................................38 5.1.1 Ropa Brent.........................................................................................................40 5.1.2 West Texas Intermediate (WTI) ........................................................................41  Zlato ............................................................................................................................44  Stříbro .........................................................................................................................46  Platina .........................................................................................................................49  Pšenice ........................................................................................................................51  Kukuřice .....................................................................................................................53  Bavlna .........................................................................................................................55  Cukr ............................................................................................................................57  Káva ............................................................................................................................59  Rýţe .......................................................................................................................62  Sója ........................................................................................................................64  Shrnutí analýzy a formulace investičního doporučení ...........................................66  Moţnosti obchodování futures kontraktů ..............................................................68 5.13.1 Výhody a nevýhody obchodování futures kontraktů pro drobného investora .69 5.13.2 Závěrečná doporučení pro drobného investora .................................................71 Závěr .........................................................................................................................................73

Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 74 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 78 Seznam příloh ........................................................................................................................... 80

Úvod Komodity jsou všude kolem nás. Denně je spotřebováváme, abychom mohli přeţít. Jde například o kávu, cukr, maso, rýţi, zlato, ropu, plyn a další. Kaţdou chvíli se v televizi dozvídáme, ţe některé komodity zdraţují, jiné zlevňují. Jejich vývoj zasahuje do ţivota kaţdého z nás. Není však jednoduché odhadovat ceny komodit do budoucna. Jednou zpozorujete býčí trend, ale druhý den uţ se trhy řítí dolů. Analytici se snaţí odhadnout vývoj cen, bohuţel se jim to v dnešní době moc nedaří. Obchodování komodit není pro kaţdého. Je spojené s vysokým rizikem a vhodné spíše pro cílevědomé nekonzervativní investory. V první řadě je však potřeba kapitál a základní vědomosti. Přitom nezáleţí na vzdělání jedinců, jde spíš o zkušenosti a hlavně o psychiku člověka. Kaţdý by měl své portfolio diverzifikovat a předejít tak zbytečně velký ztrátám či krachu. Komodity jsou velmi ţádoucí a potřebné pro lidstvo a do budoucna jejich význam ještě poroste. Světová populace se rozrůstá a lidé tak spotřebovávají čím dál více surovin. Předpokladem do budoucna tedy je, ţe ceny komodit budou stále růst. Je jenom otázka o kolik a jak výhodné pro nás investice do komodit můţou být, protoţe nás ţivotem provází inflace, která je nepřítelem všech investic na celém světě. Běţný investor můţe spekulovat na vývoj komodit prostřednictvím futures kontraktů, kterými se budu zabývat v této diplomové práci. Protoţe mě téma investování do komodit zaujalo jiţ dříve, snaţila jsem se získat informace o praktickém obchodování těchto komodit. Našla jsem však jen velmi málo informací, které se navíc zabývaly spíš teorií. Proto jsem se rozhodla zpracovat a přeloţit informace o konkrétních komoditách přímo ze stránek jednotlivých burz. Uvedu názorné a praktické příklady jak danou komoditu koupit, na jakém trhu, v jakém objemu můţu vůbec tuto komoditu nakoupit a kolik to bude stát. Ráda bych přiblíţila běţnému spotřebiteli jednotlivé komodity tak, aby si dokázal udělat svůj vlastní názor na kaţdou komoditu a byl schopný odhadnout její vývoj.

9

Vymezení globálního cíle a parciálních cílů Globální cíl Hlavním cílem diplomové práce je analýza fungování světového komoditního trhu a vytvoření investičního doporučení pro drobného investora na trhu komoditních futures.

K naplnění globálního cíle byly stanoveny následující parciální cíle: 

Analýza nejvýznamnějších světových komoditních burz.



Analýza burzovně obchodovaných komodit.

10

Metodika V diplomové práci analyzuji jednotlivé komodity, nastíním jejich produkci i spotřebu, vývoj jejich cen a také aktuální ceny těchto komodit. Syntetizuji jednotlivé komodity a jejich historický vývoj. Na základě indukce a dedukce vyvodím závěr a pokusím se odhadnout jejich vývoj do budoucna. Pouţiji metodu komparace výhodnosti jednotlivých investic do komodit a vyberu ty nejlepší varianty. Pro přehlednost a úplnost dat v praktické i teoretické části doplním do textu tabulky a grafy. K mé práci pouţiji webové stránky jednotlivých světových burz, z kterých přeloţím důleţité informace o obchodovaných komoditách, jejich názvy, obchodované mnoţství a v některých případech i cenový vývoj. Dalším důleţitým zdrojem pro mé výstupy je platforma Market Access od společnosti brokerjet, ve které pracuji na částečný úvazek. Pro doplnění analýzy pouţiji grafy, zpracované v terminálu Bloomberg, umístěným na ESF MU. Jednotlivé světové komoditní burzy porovnám pomocí bodovací metody.

11

Teoretické aspekty burzovního obchodování komoditních futures Tato kapitola se zabývá teoretickým vymezením důleţitých pojmů, pouţívaných v této diplomové práci. Před obchodováním futures kontraktů je nezbytné pochopit systém a pravidla samotného obchodování s těmito deriváty.

Komodity Komodity si můţeme představit jako tzv. zastupitelné zboţí, které lze standardizovat a tudíţ i obchodovat na organizovaných trzích (komoditních burzách). Většinou jsou to suroviny nebo polotovary, určené k dalšímu zpracování. Mezi komodity se dají zařadit i drahé kovy. Rozdíl od akciového trhu je v tom, ţe poptávka nemusí uspokojit nabídku. Vydáním nových akcií lze vyrovnat nabídku s poptávkou. Na trhu komodit je však rozhodující, jaká je úroda nebo kolik dolů je schopno těţit poţadované suroviny. Kaţdá překáţka v produkci či distribuci komodity zvedá ceny nahoru. Komoditní futures se obchodují s následujícími komoditami:

zemědělské komodity Tyto komodity jsou k dispozici v několika kontraktech s různou kvalitou komodity. Měsíce dodávky odpovídají sklizni určité komodity. U málo aktivních komodit se můţe obchodovat jenom s jedním nebo dvěma měsíci dodávky v roce. Velkou neznámou je zde budoucí sklizeň, která je závislá na mnoha faktorech jako je např. počasí. Nelze tedy přesně odhadnout budoucí produkci a dodávky jsou tak příliš variabilní. a) Komodity se sezónní produkcí U těchto komodit předpokládáme, ţe mají stabilní spotřebu a jsou dobře skladovatelné. Mezi ně patří například kukuřice, pšenice, oves, ječmen a sója včetně sojových pokrutin a sojového oleje. Periodické dodávky a značná sklizeň oproti stávajícím zásobám mají dopad na průběh ceny spotové komodity. Tato cena má určité sezónní trendy s důsledky na kotace futures. Z jedné sklizně se přenáší konstantní mnoţství komodity do další sklizně. Průběh spotové ceny by tedy měl být pravděpodobně stupňovitý. Nejniţší cena je právě v době sklizně, pak se zvyšuje aţ do další sklizně, kdy zase klesne. b) Komodity se špatnou skladovatelností Do určité míry sem patří zemědělské komodity. Jejich doba skladování je omezená a jejich objem vzhledem k hodnotě neláká pro skladování na dlouhou dobu. Ţivý skot je však velmi obtíţně skladovatelná komodita. Mají stanovené rozmezí hmotnosti, které musí splňovat při dodávce. Pokud se chovají déle, jejich hmotnost roste a nejsou tedy v souladu s podmínky kontraktu.       

kukuřice – corn oves – oats sójové boby – soybeans sójové pokrutiny – soybean meal sójový olej – soybean oil rýţe – rice řepka – rapeseed 12

           

pšenice – wheat mladý hovězí dobytek – cattle-feeder ţivý skot – cattle-live vepři – hogs vepřové půlky – pork bellies řezivo – lumber mléko – milk kakao – cocoa káva – coffee cukr – sugar bavlna – cotton pomerančová šťáva – orange juice

kovy Většina kovů se vyskytuje v přírodě často v podobě oxidů, Kovy jsou závislé na vývoji HDP. Také korespondují s akciemi. Kdyţ se očekává akciový růst, lze předpokládat i růst cen kovů. 80 % všech obchodů s průmyslovými kovy probíhá na Londýnské burze kovů (London Metal Exchange). drahé kovy (bullion) Za nejvýznamnější jsou obecně povaţovány trhy zlata a stříbra. Velkými a významnými účastníky tohoto trhu bývají obchodní banky. Nejdůleţitějším světovým trhem fyzického zlata i stříbra je Londýn. Stříbro je průmyslový kov. Kdyţ je vysoká cena nebo nejistota, lidé zvyšují poptávku po zlatu a jeho cena roste.    

zlato – gold stříbro – silver platina – platinum paladium – palladium

základní kovy (base metals) Tyto kovy slouţí zejména jako suroviny pro průmysl a stavebnictví. Označují se také jako průmyslové kovy.  měď – copper  hliník – aluminium  zinek – zinc  olovo – lead  nikl – nickel  cín – tin

energetické komodity Klíčovou komoditou pro celý energetický sektor je ropa. Zemní plyn je nejbliţší substitut ropy a ropný olej a benzin jsou deriváty vyrobené z ropy. 1  ropa – oil  topný olej – heating oil 1

JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. 2., upr. vyd. Praha: Grada, 2010, 630 s. ISBN 978-80247-3696-9. s. 316-318

13

 

benzin – gasoline zemní plyn – gas

Rozdělení komodit podle skladovatelnosti a množství dodávky Skladovatelnost Vysoká Středně vysoká

Střední dodávka

Malá dodávka měď

ropa, topný olej, benzin a zemní plyn cukr, bavlna maso

Vysoká dodávka drahé kovy zrniny a olejniny

Střední kakao, káva Středně nízká pomeranč. šťáva Nízká ţivá zvířata Zdroj: Jílek J., Finanční a komoditní deriváty, 2005, str.314

Z tabulky vidíme, ţe drahé kovy mají jak stabilní výrobu, tak stabilní spotřebu. Nejsou zde vlivy počasí jako u zemědělských komodit. Záleţí také jak dobře je komodita skladovatelná. Kaţdá vyţaduje jiné podmínky a tedy i rozdílné náklady. U špatně skladovatelných komodit je tedy předpoklad nízké dodávky vzhledem k poptávce.

Burzovní obchodování Burza je licencovaná instituce, která podniká na organizovaném trhu s finančními investičními instrumenty. Licenci uděluje příslušný regulátor finančního trhu, případně některý státní orgán. Tato licence obsahuje vymezené činnosti burzy. Stanovuje, s čím můţe burza obchodovat a zda můţe uzavírat pouze obchody promptní (spotové) nebo i termínové. Předmět obchodu však na burze fyzicky nenajdeme, obchodují se zde pouze tzv. zastupitelné předměty, které jsou standardizované a navzájem zaměnitelné. Na kaţdé burze musí být stanovená nejniţší přípustná obchodovatelná mnoţství tak, aby bylo vţdy přesně vymezeno, v jakých minimálních mnoţstevních objemech se můţe na dané burze obchodovat. Dále musí burza stanovit čas a místo burzovního obchodování, které se koná pravidelně, a to včetně burzovních hodin, ve kterých lze obchodovat. Také se zde párují zavedené objednávky (obchodní příkazy) a zabezpečuje se jejich vypořádání. To přispívá k tvorbě kurzů a zvyšuje likviditu trhu. Intradenní obchodování Denní obchodníci v ţádném případě nedrţí svoje otevřené pozice přes noc. Uzavřou je kaţdý den, neboť se domnívají, ţe drţení přes noc je velmi rizikové. Proto můţeme ke konci dne zaznamenat zvýšené objemy obchodů s kontrakty futures. Poziční obchodování Poziční obchodníci se nebojí drţet svůj kontrakt přes noc a nakupují či prodávají futures často s výhledem několika týdnů či měsíců. Ke svému obchodování vyuţívají hlavně fundamentální analýzu.2

2

Komoditní derivátové obchody: sborník vybraných příspěvků z 6. mezinárodní vědecké konference, Provozně ekonomická fakulta, 2006, 70 s. ISBN 80-7157-991-2. s. 50

14

Vymezení termínových a promptních obchodů Tato kapitola vymezí termínové a promptní obchody a rozdíl mezi nimi.

Termínové obchody Od promptních obchodů se termínové liší mnohem delší dobou vypořádání. Ta se mnohdy pohybuje v řádech několika měsíců. Umoţňuje tak snazší manipulaci a převoditelnost obchodních kontraktů. Nedochází zde ke klasickému emitování, ale obchody se uzavírají většinou smluvně. Vyuţívají se ke spekulaci nebo k zajištění. Spekulace Spekulanti se zajímají o změny očekávané cenové hladiny v určitém čase. Obvykle nevlastní nebo neuţívají komoditu, jejich motivem je jenom zisk. Pomáhají převzít riziko a vytvářet informace o budoucích událostech, které můţou ovlivňovat ceny komodit. Spekulanti působí také jako arbitraţéři. Ti prodávají a nakupují ten samý nástroj na různých trzích, aby dosáhli zisku z rozdílu jejich ceny. Zajišťují tak, ţe spotová cena a futures cena se při splatnosti sbíhají. Kdyţ je rozdíl futures a spotové ceny větší neţ náklady na arbitráţ, dochází bez rizika k zisku a arbitraţér bude jednat.3 Zajišťění Hedging má za cíl sníţit expozice vůči riziku své firmy. Jsou to většinou výrobci nebo velcí spotřebitelé dané komodity jako např. těţební firmy či rafinérie, zajímající se o ropu. Prostřednictvím nákupů či prodejů tak fixují cenu a eliminují riziko. 4

Promptní obchody Tyto obchody se vyznačují velmi krátkou dobou mezi dodáním a zaplacením dohodnutého předmětu obchodu. Tyto termíny vypořádání určuje burza a zpravidla se pohybují v řádech několika dní. Mezi promptními a termínovými obchody existuje určitý vztah, protoţe se na obou trzích obchodují stejná aktiva. Vývoj trţních cen na promptních a termínových trzích se tak silně navzájem ovlivňuje.

Burzovní zprostředkovatelé Na burze nemůţe přímo obchodovat kaţdý. Běţný obchodník tak potřebuje zprostředkovatele, kterého jmenuje burza. Z hlediska udělené lince rozlišujeme v České republice 2 typy společností: 

brokerské společnosti



dealerské společnosti

Brokerské společnosti Brokerské společnosti jsou zprostředkovatelé, jeţ můţou provádět obchody s investičními nástroji svým jménem, avšak pouze na příkaz a na účet svých klientů. Jejich odměnou je tzv.brokerská provize. Jsou tedy jenom prostředníky.

3

POWERS, Mark J a Mark G CASTELINO. Inside the financial futures markets. 3rd ed. New York: John Wiley & Sons, c1991, 390 s. ISBN 0-471-53674-1. s. 25 4 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, 624 s. ISBN 80-247-0342-4. s. 186

15

Dealerské společnosti Tyto společnosti mají většinou větší kapitál neţ brokeři a disponují tak i širší licencí. Můţou provádět obchody vlastním jménem a ne jenom na cizí účet, ale i na vlastní. Také nakupují nebo prodávají různé druhy investičních instrumentů, patřících do jejich portfolia. Ziskem jsou tedy nejen poplatky za poskytované sluţby, ale také rozpětí mezi jejich nákupní a prodejní cenou. Také můţou vykonávat ještě další sluţby investičního zprostředkování jako je např. správa, obhospodařování cenných papírů, provádění veřejné draţby apod.

Futures Futures vychází z forwardových obchodů. Jejich historie sahá aţ do doby před 3800 lety, kdy si římští panovníci takto opatřovali dodávky egyptského obilí. Protoţe však nebyly standardizovány, objevovaly se problémy s kvalitou, termínem dodávky či placením. Vznikly tak v roce 1865 standardizované futures kontrakty, obchodované na derivátové burze CBOT (Chicago board of trade). Tento rok se zavedl i marţový systém, aby se vyloučily problémy s plněním kontraktů. Tato burza funguje dodnes, podíl obchodů se zemědělskými komoditami však přestavuje méně neţ čtvrtinu veškerých obchodů a postupně klesá v důsledku expanze finančních derivátů. V České republice derivátová burza neexistuje. Futures kontrakty jsou standardizované burzovní instrumenty a obchodují se na speciálních termínových burzách. Kupující se dostávají do dlouhé pozice a zavazují se tak v okamţiku splatnosti futures odebrat za dohodnutou cenu (neboli za dosaţený kurz) příslušné podkladové aktivum. Prodávají se zase naopak dostávají do krátké pozice a zavazují se v daném termínu toto aktivum dodat. Prostředníkem mezi kupujícími a prodávajícími je burza. Obchodníci se tedy navzájem neznají a postupují podle předem daných burzovních pravidel. Nejvíce se obchodují kontrakty s nejbliţším datem splatnosti. V posledních dnech před touto splatností se však kurz rychle sniţuje.5 Burza si určuje podmínky futures. Stanoví tak jednotku kontraktu (např. 100 tun), konkrétní měsíce splatnosti kontraktu či časy, ve kterých je moţné obchodovat. Kontrakty, které mají splatnost později, se nazývají vzdálené kontrakty. U kontraktu se stanoví nejmenší změna hodnoty futures vyjádřená v peněţní jednotce na určitý objem jednotek tzv. hodnota kroku (tick value). Kaţdý obchodník by se měl seznámit s těmito podmínkami, neboť tyto informace jsou veřejně dostupné, publikované a důleţité. 6 Základní náležitosti futures kontraktů       

specifikace podkladového aktiva datum expirace mnoţství podkladového aktiva na jeden kontrakt velikost páky minimální velikost ticku poţadovaná marţe na jaké burze se kontrakt obchoduje

5

REJNUŠ, O. Finanční trhy. 2. rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2010. 659 s. ISBN 9788074180804 s. 121 a 466-7 6 JÍLEK, J. Finanční a komoditní deriváty. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, 624 s. ISBN 80-247-0342-4. s. 100-105

16

E-mini futures Burzy zavedly nové zmenšené kontrakty nazývané E-mini futures. Znak e znamená, ţe se dají obchodovat pouze elektronicky. Jejich velikost představuje jenom určitou část původních parketových kontraktů. Stejně tak poţadavek na marţí bývá nízký. Ostatní náleţitosti jako pákový efekt, expirace atd. zůstávají stejné.7

Vypořádání futures Pokud budeme drţet pozici futures i přes datum splatnosti, je důleţité, jakým způsobem proběhne konečné vypořádání. Splatnost futures kontraktů je přesně daná derivátovou burzou. Ta určí poslední obchodní den, den splatnosti kontraktu a den konečného vypořádání kontraktu. Datum splatnosti bývá většinou dáno nějakou pravidelností např. druhý pátek v posledním měsíci kontraktu. Maximální doba kontraktu bývá aţ 18 měsíců. Existují dva způsoby tohoto vypořádání – fyzické a finanční. Fyzické vypořádání Drţitel dlouhé pozice nakoupí a tedy zaplatí podkladové aktivum, drţitel krátké pozice pak musí toto aktivum fyzicky dodat a to za cenu, která se nazývá závěrečná cena vypořádání. Nakupující musí počítat s tím, ţe komoditu je třeba patřičně uskladnit a mohou mu tak vznikat dodatečné náklady. Finanční vypořádání Nedochází zde k fyzickému dodání, ale obě strany se vypořádají pouze finančně. Toto vyrovnání probíhá mezi subjekty v long a short pozici. Výše se stanoví rozdílem mezi denní cenou vypořádání v předposledním dni a závěrečnou cenou vypořádání v době splatnosti. Dojde tak k vyrovnání pouze finančního rozdílu z posledního dne obchodování. 8 Tato vypořádání provádí clearingové centrum. Clearingové centrum V momentě uzavření kontraktu futures se kupní cena neplatí a zboţí nedodává. Všechno je vypořádané aţ v budoucnosti. Vzniká tak riziko, ţe subjekt své závazky nesplní. Proto je tady clearingové centrum, které poţaduje od obou stran při otevření kaţdé nové pozice marţový vklad. I kdyţ představuje pouze několikaprocentní část nominální hodnoty kontraktu, slouţí alespoň jako základní pojistka. Kupující tak můţe za část ceny kontraktu disponovat s větším mnoţstvím podkladových aktiv, neţ kdyby nakupoval na promptní burze. Clearingové středisko kaţdý den po skončení burzovního obchodování provádí ocenění a vypořádání všech krátkých i dlouhých otevřených pozic. Podle toho vyčíslí pro jednotlivé pozice denní zisky a ztráty vyplývající z vývoje kurzu. Zisky jsou pak zúčtovány ve prospěch marţového účtu kaţdého účastníka obchodování (účty jednotlivých obchodníků s cennými papíry) a mají tak dopad na jejich klienty. Pokud investor nemá na svém marţovém účtu dostatek prostředků na krytí svých závazků, je vyzván, aby je buď doplnil nebo uzavřel svoji pozici. Na těchto burzách existují limity omezující buď mnoţství denně otevíraných pozic, či stanovení maximálních objemů, které můţe investor za jeden obchodní den zobchodovat. Cena tak nesmí překročit minimální či maximální denní limit, jinak se obchodování přeruší, 7 8

TUREK, Ludvík. První kroky na burze. Vyd. 1. Brno: Press, 2008, 154 s. ISBN 978-80-251-1915-0. s. 18 REJNUŠ, O. Finanční trhy. 2. rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2010. 659 s. ISBN 9788074180804. s. 463

17

někdy aţ do následujícího dne. Důvodem je udrţovat nízkou volatilitu. Clearingová centra tak nemusí poţadovat větší objemy kolaterálů. Omezení se vyskytují spíše u fyzických (zejména zemědělských) komodit, kde je informační tok slabší. Nakonec tak stimulují obchodování, neboť v konečném důsledku zvyšují likviditu.

Margin a Páka To co je na komoditním trhu tak lákavé a nebezpečné, je moţnost vyuţití páky. Páka je definována jako částka peněz, kterou potřebujeme k drţení určitého objemu prostředků. Páka je na futures trhu vysoká, protoţe marginy jsou nízké – bývají menší neţ 10 %, na akciovém trhu se pohybují kolem 50 %. S malým kapitálem tak můţe investor kontrolovat velké mnoţství aktiva. Tak vzniká pákový efekt. Kupující můţe za část ceny kontraktu disponovat s větším mnoţstvím podkladových aktiv, neţ kdyby nakupoval na promptní burze. Zvětšuje si tím zisky i ztráty.9 O velikosti marže rozhodují následující faktory: Likvidita – pokud je trh likvidní, obchodník můţe v podstatě kdykoliv pozici otevřít či uzavřít. Pokud trh likvidní není, můţe se stát, ţe sice pozici obchodník uzavře, ale za výrazně horší cenu, neţ by si přál. Obecně jsou ale všechny hlavní komodity dostatečně likvidní. Volatilita – tento faktor udává, jak moc je daný trh ţivý a rychlý. Při vysoké volatilitě lze vydělat v krátkém období více peněz, ale současně se dá i hodně ztratit. Proto sebou nese vysoká volatilita i vyšší riziko a pro začínající investory se moc nehodí. Z toho důvodu jsou i marţe na vyšších hodnotách. Marţe pro jeden kontrakt jsou orientační, protoţe kaţdá brokerská společnost si stanovuje svoji hodnotu, která je často o trochu vyšší neţ ta uvedená na stránkách burzy. V průběhu času se mění. Pokud by na vašem účtu najednou tato částka chyběla, broker by vás vyzval k doplnění finančních prostředků na váš účet – tzv. margin call.

Komoditní futures Jsou to velmi významné termínové instrumenty obchodující se na specializovaných komoditních burzách. Mezi nejvýznamnější komodity, které se hojně obchodují, patří především ropa, zemní plyn, drahé a průmyslové kovy, zemědělské plodiny, dřevo, různé druhy nerostných surovin, elektrická energie aj. Komoditní burzy jsou velmi významné pro fungování trţní ekonomiky, proto také existují ve všech vyspělých zemích. Ale nenajdeme ţádný stát ani burzu, kde se obchodují všechny světové komodity najednou. Mezi komoditní burzy s mezinárodním významem patří např.: CME, NYMEX, LME, ICE. Futures na komodity patří mezi deriváty. Hodnota takového derivátu se mění v závislosti na ceně jedné čí více komodit (podkladové aktivum). Je to vlastně standardizovaný forward.10 K obchodování potřebujeme jen internet, svého brokera a pro jistotu i mobil. V první řadě si musíme vybrat, jakou komoditu chceme nakupovat nebo prodávat. Pro obchodování je výhodné vyuţívat kontrakty, které se nejvíce obchodují. Jsou to právě většinou nejbliţší kontraktní měsíce (tzv. front měsíce). Veškeré názvy však najdeme jen v angličtině, proto je třeba zapamatovat si alespoň ty nejzákladnější.

9

POWERS, Mark J a Mark G CASTELINO. Inside the financial futures markets. 3rd ed. New York: John Wiley & Sons, c1991, 390 s. ISBN 0-471-53674-1. s. 22 10 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, 624 s. ISBN 80-247-0342-4. s. 193

18

Příklady komoditních futures kontraktů: 

CORN DEC 2005 – futures kontrakt na dodání kukuřice s termínem dodání v prosinci roku 2005



RICE MAR 2006 – futures kontrakt na dodání rýţe s termínem dodání v březnu roku 2006



COFFEE MAY 2006 – futures kontrakt na dodání kávy s termínem dodání v květnu roku 2006

Kaţdý futures má také uveden termín zvaný LTD a většina kontraktů i tzv. FND. 

FND – first notice day – znamená den, kdy budete upozorněni, ţe drţíte kontrakt na nákup námi vybrané komodity a je třeba se kontraktu zbavit. Pokud ho ale neprodáme, budeme muset převzít závazek v podobě dodávky jiţ v brzké době.



LTD – last trading day – znamená poslední den, kdy je ještě moţné kontrakt rychle prodat a předejít tak fyzickému dodání komodity.

Zkratky jednotlivých kontraktů Jak uţ víme, jednotlivé futures kontrakty se označují názvem obchodované komodity a kontraktním měsícem. Tyto specifikace jsou pro zjednodušení skládané do zkratek. Tyto zkratky můţeme nalézt v kterémkoliv programu pro zobrazování grafů a nebo jsou také uvedeny na stránkách burz. Označení se však můţe trošku odlišovat podle výrobců konkrétních programů. Např. prosincový kontraktní měsíc na kukuřici roku 2004 má zkratku C2004Z (C = Corn, Z = Dec, 2004 = rok), nebo také CZ2004 atd. Zkratky pro jednotlivé kontraktní měsíce: Leden

January

F

Únor

February

G

Březen

March

H

Duben

April

J

Květen

May

K

Červen

June

M

Červenec

July

N

Srpen

August

Q

Září

September

U

Říjen

October

V

Listopad

November

X

Prosinec

December

Z

Tyto měsíce se bohuţel musíme naučit nazpaměť.11

11

JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. 2., upr. vyd. Praha: Grada, 2010, 630 s. ISBN 978-80247-3696-9. s. 254-272

19

Obchodované jednotky komoditních futures Na komoditních trzích můţeme suroviny nakupovat v různých objemech a jednotkách. Bohuţel pro nás Čechy zde často nenajdeme kilogramy, tuny nebo litry. Nejčastěji se pouţívají americké a anglické jednotky. Jsou velmi důleţité, protoţe bez nich si nedokáţeme představit, kolik zboţí přibliţně kupujeme. Je tedy důleţité, aby měl kaţdý představu o jejich vypovídacích schopnostech. Barel Ropa se obchoduje v barelech (vznikl od slova barrel – sud nafty). V Británii a v Americe však bohuţel tyto jednotky nejsou stejné a drobně se liší. Z jednoho barelu se v USA vyrobí rafinováním zhruba 42 galonů paliv, v Británii 35 galonů. Kdyţ toto mnoţství přepočteme do metrické soustavy, v obou zemí se vyrobí zhruba 158,987 litrů z jednoho barelu (pro přesnost v GB je to159,113 litrů). V USA se pouţívá na tekutiny vinný galon (wet gallon – 231 kubických palců, tedy 3,785 l) a na suché látky obilný galon (dry gallon – 268,8 kubických palců, tedy 4,405 l). Ve Velké Británii zase galon představuje 10 liber čisté vody – 277,42 kubických palců, tedy 4,546 litrů. 1 barel US = 158,987 litrů 1 galon US = 3,785 litru Bušl Tato měrná jednotka se většinou pouţívá u zemědělských zrnin. 1 bušl v USA představuje 35,239 litrů a v Británii 36,369 litrů. V USA jsou ale uváděny různé druhy bušlů s rozdílnou hmotností např. kukuřičný bušl, pšeničný bušl. Pro obchodování komodit je uţitečné si pamatovat alespoň přibliţně následující převody. 1 bušl = 27,216 kg pšenice = 14,5 kg ovsa = 25,4016 kg kukuřice = 27,216 kg sójových bobů Libra Libra neboli pound je stejná v USA i ve Velké Británii. Ke sjednocení však došlo aţ v roce 1960 zaloţením systému SI. 1 pound = 453,592 g = 0,45359237 kg V librách se často obchodují rýţe, sojový olej, káva, bavlna, cukr, pomerančová šťáva, měď a všechny druhy masa. Trojská unce Uncí je více druhů, nejvíce pouţívaná je však Trojská unce. Tato jednotka hmotnosti se pouţívá u drahých kovů, jako je zlato, stříbro, platina a paladium. 1 trojská unce = 31,103 g 20

1 kilogram = 32,152 trojských uncí Tuna Naše metrická tuna, která se pouţívá v České republice, váţí přesně 1 000 kilogramů. V USA a Velké Británii se však navíc pouţívá i tzv. krátká tuna, která váţí jen 907,184 kg a tzv. dlouhá tuna, váţící 1016,046 kg. V americké krátké tuně se obchoduje například sojový šrot. Kakao je zase jediná komodita, u které se pouţívá metrická tuna. Palubní stopa (board froot, FBM) Tato jednotka není moc známá, někteří o ní jistě nikdy neslyšeli. Pokud si však budeme chtít koupit dřevo na komoditní burze CME, s touto objemovou jednotkou se setkáme. Pouţívá se pro obchod se dřevem v USA i v Kanadě. 1 palubní stopa = 2,360 litru12

Cena futures Všechny ceny futures mají určité zákonitosti společné. Musí mít vztah k současné spotové ceně konkrétní komodity. Rozdíl mezi futures a spotovou cenou podkladového nástroje se nazývá báze. Vztah existuje také mezi cenou futures se splatností za šest měsíců a cenou futures se splatností za dvanáct měsíců. Tento rozdíl mezi dvěma cenami futures na stejný podkladový nástroj se nazývá časové rozpětí. Tyto vztahy zároveň ovlivňují skladovací náklady. Cenu futures také samozřejmě ovlivňuje očekávání účastníků trhu. Protoţe se však vypořádací cena vţdy nerovná ceně posledního obchodu předcházejícího dne, má většina burz pro kaţdou komoditu vypořádací výbor. Ten se skládá z členů burzy, kteří obchodují s danou komoditou. Schází se po ukončení obchodování, aby stanovil vypořádací cenu, která má adekvátně určovat hodnotu futures na konci obchodního dne. Někdy jako vypořádací cenu stanoví právě cenu posledního obchodu, ale v případě slabé obchodní aktivity, kdy se navíc situace na trhu po posledním obchodu značně mění, zkouší výbor odhadnout skutečnou cenu. Pouţívá k tomu samozřejmě určité metody a informace a pomáhá tak vyloučit stanovení neodpovídající variační marţe účastníků trhu na základě nesprávně stanovené vypořádací ceny. Kontrakty se vzdálenými měsíci splatnosti mají menší počet otevřených kontraktů. V průběhu dospívání se pak počet těchto kontraktů zvyšuje. Maximum je většinou zhruba měsíc před splatností, pak zase pomalu dochází k likvidaci těchto futures. Při splatnosti futures musí všichni účastníci s otevřenými futures uskutečnit nebo převzít dodávku.

Stanovení ceny Všechny futures, které existují, se váţou na podkladové nástroje, které lze skladovat. Vypočet se řídí podle následujícího vzorce F0,t = S0 + úrokové náklady do splatnosti futures + skladovací náklady do splatnosti futures F0,t = současná cena futures se splatností t S0 = současná spotová cena Pokud jsou podkladovým nástrojem komodity, negenerují se během trvání futures ţádné peněţní toky. 12

KUCHTA, Daniel. Kolik čeho nakupujeme na komoditní burze?. Investujeme.cz [online]. 2009 [cit. 2013-0101]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/kolik-ceho-kupujeme-na-komoditni-burze/

21

Spotová cena Spotová cena je aktuální cena určitého aktiva. Bývá však na různých místech jiná např. spotová cena stejné komodity v Londýně se můţe lišit od spotové ceny v Nottinghamu. Báze se tedy pro tyto dvě místa bude lišit. Můţe se tak stát v důsledku transportních nákladů z jedné lokality do druhé. Báze představuje rozdíl mezi spotovou cenou podkladového nástroje a cenou futures. Báze = spotová cena – cena futures V běţném případě se báze určuje mezi spotovou a futures cenou s nejbliţší splatností. Existuje však také báze pro kaţdý futures na trhu.

Modely oceňování futures Model nákladů přenosu (cost-of-carry model) Tento model vypovídá o tom, ţe ceny futures jsou závislé na spotových cenách, na úrokových a na skladovacích nákladech daného podkladového nástroje od současnosti do splatnosti futures. Pojem náklady přenosu znamená celkové náklady "přenosu" komodity ze současnosti do určité doby v budoucnosti. Můţeme je rozdělit na úrokové náklady, náklady skladování, pojištění a dopravní náklady. Náklady skladování se vyskytují nejčastěji u fyzických komodit, které je navíc ještě třeba pojistit např. kvůli moţnosti vzniku poţáru. Aplikace tohoto základního modelu však není tak jednoduchá, protoţe ji ovlivňují vlastnosti jako skladovatelnost, sezónní produkce a sezónní spotřeba. Tento model funguje za předpokladu, ţe trhy jsou dokonalé a podléhající komodita je skladovatelná. Pokud je tedy spotová cena a náklady přenosu komodity známá do budoucnosti, můţe tento model stanovit na dokonalých trzích přesnou forwardovou cenu komodity. Forwardová cena se nachází uprostřed bezarbitráţního pásu pro rozsah moţných kotací futures. Šířka bezarbitráţního pásu zachycuje transakční náklady v důsledku trţních nedokonalostí. Pokud neexistuje arbitráţní spojení mezi spotovou cenou a kotací futures z důvodu neskladovatelnosti komodity, kotace futures není na spotovou cenu vázána. Jestliţe existuje stabilní dodávka komodity, obchodníci se budou uchylovat raději ke krátkému prodeji. Kdyţ je produkce komodity rovnoměrná, je menší riziko výpadku v dodávce komodity. Rovnoměrná spotřeba bude představovat rovnoměrnou poptávku. Model očekávání (expectations model) V tomto modelu se dnešní ceny futures rovnají spotovým cenám, které obchodníci očekávají u dané komodity v době její dodávky podle futures. To znamená, ţe cena futures v srpnu na futures na kukuřici se splatností v srpnu slouţí jako srpnový odhad ceny kukuřice v prosinci.13

Vztah mezi kurzem futures a spotovým kurzem Termínové burzy futures jsou vysoce likvidní, není proto problém prakticky nepřetrţitě otevírat a uzavírat pozice. Mezi vývojem kurzů futures a vývojem promptních kurzů jejich podkladových aktiv však existuje vztah, kterému je potřeba věnovat pozornost. Spotová cena podkladového aktiva můţe být vyšší nebo niţší neţ je cena futures. S blíţícím se koncem splatnosti se promptní cena s cenou futures vyrovnávají. Při splatnosti futures se 13

JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. 2., upr. vyd. Praha: Grada, 2010, 630 s. ISBN 978-80247-3696-9. s. 186

22

však spotová cena musí rovnat ceně kontraktu. Jedná se o přirozenou podmínku, nazývající se princip konvergence. Pokud tedy bude termínový kurz futures vyšší neţ promptní kurz jeho podkladového aktiva, bude báze kladná a nazývá se "nadsazení". A naopak, budeli termínový kurz futures kontraktu niţší neţ promptní kurz podkladového aktiva, báze bude záporná a bude se jednat o "zaostávání". V obou případech však báze postupem času konverguje k nule. Pokud dojde k tomu, ţe se cena podkladového aktiva nebude po dobu ţivotnosti kontraktu měnit a počáteční kladná báze se tedy bude udrţovat aţ do doby plnění, jedná se o tzv. "normální nadsazení" ("contango"). Znamená to, ţe kurzy futures s bliţším termínem dodání budou niţší neţ kurzy futures se vzdálenějšími daty plnění. Pokud však bude báze záporná, dojde k opačné situaci a termínové kontrakty s kratší dobou splatnosti budou mít ceny naopak vyšší. Tento stav se nazývá "normální zaostávání" ("backwardation"). Ve skutečnosti se ale trţní ceny obchodovatelných investičních instrumentů mění. Mění se tak i očekávání jejich budoucího vývoje, které ovlivňuje termínové ceny.14

Regulace termínových derivátových obchodů na komoditních burzách Všechny burzy podléhají regulaci a dohledu příslušných státních úřadů. V kaţdém státě jsou tyto instituce odlišné. V USA funkci regulace vykonává Commodity Futures Trading Commission (C.F.T.C). Je to nezávislý vládní úřad s mandátem regulovat trh futures a opcí v USA. Jeho posláním je hlavně ochrana účastníků trhu a veřejnosti před podvody, manipulací, nekorektními praktikami a systematickým rizikem, vztahujícím se k derivátům, které jsou předmětem regulace dle The Commodity Exchange Act. Druhou významnou institucí je National Futures Association (NFA). Je to samoregulační úřad kontrolující operace na amerických trzích. Brokerské společnosti se sídlem v USA musí být členy obou těchto organizací. Existuje zde i národní profesní organizace, která sdruţuje reprezentanty všech organizací, které se zajímají o trhy s futures. Jedná se o Asociaci firem působících na komoditních burzách – Association of Commodity Exchange Firms, která byla zaloţena uţ v roce 1955. V současné době sdruţuje zhruba 180 členů. Cílem této organizace je například zabezpečovat výměnu myšlenek mezi členy, spolupracovat s komoditními burzami v otázce zachovávání etických standardů, zajistit veřejnosti vysokou kvalitu sluţeb a spolupráci mezi komoditními burzami, usilovat o dosaţení uniformity pravidel, zvyšovat objemy obchodů, znemoţnit zneuţívání burzovních pravidel atd. Na mezinárodním poli je obdobná organizace Mezinárodní asociace pro swapy a deriváty (International Swaps adn Derivatives Association – ISDA). Sdruţuje firmy působící na trhu mimoburzovních derivátů a sídlí v New Yorku. Vytváří standardy pro deriváty a privátní definice pojmů pouţívaných v kontraktech. Tato činnost je velmi důleţitá, protoţe slouţí jako vodítko při soudních sporech. Tato asociace se také zaslouţila o vytvoření standardizované smlouvy (ISDA Master Agreement), která upravuje všeobecné podmínky týkající se individuálních derivátových kontraktů. Účelem je zmírnit úvěrové riziko spojené s obchodováním s deriváty a definovat typy selhání a jeho důsledky. Svoji úlohu ve světové finanční komunitě mají také kodexy etického chování, protoţe účastníci trhu můţou vůči narušovateli dobrých mravů uplatnit účinné sankce.15

14

REJNUŠ,O. Finanční trhy. 2. rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2010. 659 s. ISBN 9788074180804 s. 459 ZÁŠKODNÝ, Přemysl, Vladislav PAVLÁT a Josef BUDÍK. Finanční deriváty a jejich oceňování. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2007, 161 s. ISBN 978-80-86754-73-4. s. 32 15

23

Legislativa obchodování v ČR V České republice funguje dohled a regulace finančního trhu prostřednictvím České národní banky. Dále se ve všech ekonomicky vyspělých zemí zřizují různé garanční fondy, které zajišťují bezpečnost finančních investic drobných investorů. Bývají zakládány státem jako samostatné ekonomické subjekty. V ČR je zřízen Fond pojištění vkladů a Garanční fond obchodníků s cennými papíry. V některých zemích se dále zřizuje centrální depozitář cenných papírů. Je důleţitý hlavně tam, kde emise jsou dematerializované a nemají fyzickou podobu. Musí proto existovat instituce, která je centrálně eviduje. Garanční fond obchodníků s cennými papíry Tento fond vznikl na základě směrnice Evropské unie 97/9 EU, která je závazná pro všechny členské státy. Klienti bank a druţstevní záloţny dostávají odškodnění od Fondu pojištění vkladů. Garanční fond vznikl v roce 2001. Hlavním účelem zřízení fondu je fungování záručního systému, ze kterého se vyplácejí náhrady zákazníkům obchodníka, který není schopen plnit své závazky vůči svým zákazníkům. Fond získává v případě potřeby finanční pomoc od státu. Roční příspěvek do fondu jsou povinni platit všichni obchodníci ve výši dvě procenta z objemu přijatých poplatků a provizí za poskytnuté investiční sluţby za poslední rok. Roční příspěvek činí nejméně 10 000 Kč. Takto placené příspěvky podléhají kontrole ze strany České národní banky. Podle zákona je stanoveno, ţe zákaznický majetek není součástí majetku obchodníka s cennými papíry. V případě jeho úpadku je zákazníkům vyplácen majetek z Garančního fondu. Nárokovaná částka je daná § 130 zák. č.256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu v hodnotě 90 % zákaznického majetku, nejvýše však do výše protihodnoty 20 000 EUR. 16 Obchodníci s cennými papíry V ČR jsou obchodníci s cennými papíry licencované subjekty a poskytují investiční sluţby svým klientům. Řadí se tak do odvětví investičního bankovnictví. Činnosti, které je moţné v ČR povaţovat za investiční sluţby přesně vymezuje paragraf 4 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Ke své činnosti musí získat povolení od ČNB. Obchodníci s cennými papíry mohou vznikat jako s.r.o nebo a.s a musí splňovat stanovené podmínky. Obchodníci s cennými papíry a pobočky zahraničního obchodníka s cennými papíry působících v ČR jsou např. brokerjet České spořitelny a.s; Colosseum, a.s.; Cyrrus, a.s.; Fio banka, a.s.; Patria Direkt a.s.; Saxo bank a další. Pokud chce investor vyuţít sluţeb poskytovaných obchodníkem s cennými papíry, musí si otevřít buď hotovostní účet nebo marţový účet. Je tedy třeba uzavřít s obchodníkem některou z obstaravatelských smluv podle zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, hlava II. Nejčastěji se jedná o komisionářskou smlouvu. Obchodník by měl podle zákona č. 256/2004 Sb., klienta informovat o existujícím garančním systému, který je zabezpečován Garančním fondem obchodníků s cennými papíry. 17

16

Garanční fond obchodníků s cennými papíry. Garanční fond obchodníků s cennými papíry [online]. 2009 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.gfo.cz/page.php?show=uvod 17 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 789 s. ISBN 978-80-7357-647-9. s. 743

24

Fundamentální analýza Obchodníci, zabývající se fundamentální analýzou, věnují velkou pozornost nabídce a poptávce po konkrétní komoditě. Sledují jejich zásoby, počasí a jiná podobná data. V případě mrazů a neúrody spekulují na vzestup ceny určité komodity, způsobené právě jejím nedostatkem. Je třeba podrobně danou komoditu poznat tzn. jak se pěstuje, vyrábí, skladuje apod. V dnešním světě uţ je třeba vnímat svět globálně, neboť jednotlivé státy se můţou doplňovat či zastupovat. Jelikoţ je tato studie časově náročná, obchodník se můţe zaměřit pouze na několik málo komodit.

Postup analýzy Kaţdý si najde svoji vlastní oblíbenou komoditu. Je třeba si nejprve nastudovat potřebné informace, které můţeme najít třeba v komoditní ročence. Uţitečné je také podívat se na Reuters-CRB Futures Price Index, ve kterém se nachází nejvíce obchodované komodity. Mnoho informací uvádí na svých stránkách i konkrétní burzy, které s danou komoditou obchodují. Nejdůleţitějším krokem k analýze kaţdé komodity je zjistit, jaká je její nabídka a poptávka. Nabídka Důleţité jsou informace o minulých trendech, současných zásobách a budoucí nabídce. Často jsou k dispozici i určité odhady pro následující měsíce. Pokud budeme analyzovat námi vybranou komoditu, měli bychom zjistit např. jaké jsou její zásoby, jaká se plánuje produkce či sklizeň, jaké jsou rizika přírodní katastrofy či nepokojů. U těţebních nerostů je třeba zjistit kolik je dolů, jak bohatá jsou loţiska, jaké jsou náklady na nové doly či těţbu apod. Poptávka U poptávky bychom měli zjistit, na co se komodita nejvíce pouţívá a které z těchto pouţití bude aktuální i v budoucnosti. Důleţité jsou také dostupné náhraţky a jejich ceny. Měli bychom si udrţet objektivitu a situaci správně posoudit. Pokud je nabídka vysoká a poptávka pravděpodobně zůstane stejná, je vhodné otevřít spíše krátkou pozici. Ze všech zjištěných údajů plyne jediné. Kdyţ je určité komodity příliš mnoho, cena bude klesat. Pokud jí bude na trhu příliš málo, cena vzroste. 18

Technická analýza Obchodníci, zabývající se technickou analýzou, studují grafy, kde hledají různé formace, pracují s indikátory a snaţí se tak vysledovat vývoj ceny. Nepotřebují znát vlastnosti komodity, kterým se zabývá fundamentální obchodník. Stačí jim pouze samotný graf cenového vývoje. Jsou přesvědčeni, ţe na cenu působí také psychologické či neracionální faktory nepředvídatelného charakteru. Jde však o analytický přístup, kdy kaţdý jedinec můţe ze stejného grafu vyčíst rozdílné závěry. Technická analýza je tedy velmi subjektivní. Velká část obchodníků oba přístupy kombinuje, coţ je nejideálnější řešení. 19

18

ROGERS, Jim. Ţhavé komodity: jak můţe kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 240 s. ISBN 978-80-247-2342-6. s. 49 19 NESNÍDAL, Tomáš a Petr PODHAJSKÝ. Obchodování na komoditních trzích: průvodce spekulanta. 2., rozš. vyd. Praha: Grada, 2006, 200 s. ISBN 80-247-1851-0. s. 115

25

Grafické metody jJdná se o metody, vyuţívající různé grafy k identifikaci trendu nebo jeho změny. Snaţí se odvodit nákupní a prodejní signály odhalením standardizovaných formací nebo určitých vzorů v pohybech kurzu. Mezi konsolidační formace (potvrzující trend) patří různé druhy trojúhelníků, praporky a klíny. Reverzní formace, které naopak potvrzují změnu trendu, jsou formace hlava-ramena, vrcholy a dna. Techničtí obchodníci také v grafu hledají hranice podpory a odporu či trendové kanály. Jednoduchým a často pouţívaným nástrojem je trendová linie, která vznikne spojením lokálním minim nebo maxim. Indikátory technické analýzy Indikátorů existuje velké mnoţství. Podle příbuzných charakteristik se člení do několika skupin: 

Klouzavé průměry a metody na nich zaloţené – jsou nejvýznamnější a poměrně často pouţívané. Představují průměr zavírací ceny za určitou periodu.



Oscilátory – jejich hodnota kolísá kolem nějaké úrovně nebo v rámci určitého pásma. Řadí se sem např. Momentum, Index relativní síly, Stochastik, Price Oscillator.



Objemové indikátory – tyto indikátory vţdy pracují s údaji o objemech obchodů. Objem je pokládán za měřítko síly nebo slabosti trhu. Patří sem OBV index, Price and Volume Trend, Volume Oscilator a další.



Sentiment indikátory – zohledňují psychologické faktory a nálady mezi chytrými, sofistikovanými investory a širokou veřejností.20

Komoditní indexy Indexy sloţené z koše určitých komodit nám dávají široký přehled o trendech na komoditních trzích. Pro investora je uţitečné věnovat jim alespoň trochu pozornosti. CRB Index (Komoditní index Reuters/Jefferies) Tento index pravidelně monitoruje Úřad pro výzkum komodit. Existuje uţ od roku 1957 a stále poskytuje vynikající odhad cen. Zahrnuje však pouze 33 % energetického odvětví. Patří do něj 19 následujících komodit: hliník, kakao, káva, měď, kukuřice, bavlna, zlato, topný olej, vepřové boky, ropa, hovězí dobytek, stříbro, zemní plyn, nikl, pomerančový dţus, sójové boby, cukr, bezolovnatý benzin, pšenice. GSCI (Goldman Sachs komoditní index) Tento index váţí světové mnoţství produkce jednotlivých komodit. Sloţení a mnoţství kaţdé komodity obsaţené v indexu nám vypovídá o průměrném mnoţství produkce za posledních pět let. Zde je tedy energetický sektor silně zastoupen a má na svědomí 75 % výkonu z celého indexu. To můţe představovat výhodu, ale v případě poklesu energetického sektoru i velké ztráty tohoto indexu.

20

VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 789 s. ISBN 978-80-7357-647-9. s. 517

26

Goldman Sachs zahrnuje 24 následujících komodit: hliník, kakao, káva, měď, kukuřice, bavlna, zlato, topný olej, vepřové boky, ropa, ropa Brent, plynový olej, hovězí dobytek, stříbro, zemní plyn, nikl, červená pšenice, sójové boby, cukr, bezolovnatý benzin, pšenice, ropa, krmivo pro dobytek a olovo. Tento ukazatel je velmi efektivní. Zrádná můţe být však jeho velká orientace na energetický průmysl a je třeba s tímto jevem počítat. 21

21

SHIPMAN, Mark. Komodity: jak investovat a vydělat. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, x, 133 s. ISBN 978-80-251-1866-5. s. 105

27

Analýza fungování světového komoditního trhu Na světě je zhruba 20 komoditních burz, kde můţeme komodity obchodovat. Nejznámější jsou v Chicagu a Londýně. V komoditách se odehrává 25 % světového obchodu. Komodity jsou vhodné k diverzifikaci portfolia kaţdého investora. Jednotlivé burzy si stanovují mnoţství pokladového aktiva daných futures (počet barelů, uncí, bušlů), se kterými je moţné obchodovat, minimální pohyb kurzu (tzv. tick) a kalendářní měsíce, v nichţ je moţné s danou komoditou obchodovat. Cena je pak stanovena nabídkou a poptávkou po určité komoditě.

Nejznámější světové komoditní burzy Kaţdá komoditní burza se specializuje na určité komodity. Proto jsem vybrala největší komoditní burzy, napsala o nich základní informace a sestavila jednoduchý přehled komodit, které můţeme na kaţdé burze obchodovat pomocí futures. Investor si můţe najít svoji oblíbenou komoditu a zjistit, na které burze se s ní obchoduje. V závorkách jsem uvedené komodity přeloţila.

NYSE Euronext Newyorská burza NYSE vznikla jako burza cenných papírů v roce 1792. V dubnu 2007 se spojila s evropskou burzou Euronext a vznikl spojený název NYSE Euronext. Burza má charakter prezenční burzy s masivní podporou výpočetní techniky. Deriváty se obchodují na derivátové burze NYSE Liffe a NYSE Liffe U.S. NYSE Liffe provozuje burzy v Paříţi, Londýně, Amsterdamu, Bruselu a Lisabonu. Základními komoditami na NYSE Liffe jsou kakao, bílý cukr a káva Robusta. NYSE Liffe U.S nabízí futures na zlato a stříbro a zavedla na ně i mini kontrakty nazvané Mini-sized Silver Futures a Mini-sized Gold Futures. Obchodované komodity na NYSE Liffe:         

Cocoa Futures (kakao) Rapeseed Futures (řepka) Corn Futures (kukuřice) White Sugar Futures (bílý cukr) Skimmed Milk Powder (SMP) Futures (sušené odstředěné mléko) Malting Barley Futures (sladovnický ječmen) Feed Wheat Futures (obilniny) Milling Wheat Futures (pšenice na mletí) Robusta Coffee Futures (káva Robusta)22

22

NYSE Liffe commodity derivates. NYSE Euronext [online]. 2013 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: https://globalderivatives.nyx.com/en/commodities/nyse-liffe

28

Přehled komodit na NYSE Liffe

Komodita

Kód

Měsíce dodání

Měna

Jednotka obchodu

Minimální pohyb za tunu (kontrakt)

LTD 11. prac. den před posl. prac. dnem měsíce dodání v 12:00 pos. prac. den měsíce, který předchází měsíci dodání v 18:30 5. den měsíce dodání v 18:30

Obchodní hodiny

C

H, K, N, U, Z

GBP

10 tun

1£ (£ 10)

Rapeseed

ECO

G, K, Q, X

EUR

50 tun

0,25 € (€ 12.50)

Corn

EMA

F, H, M, Q, X

EUR

50 tun

0,25 € (€ 12.50)

W

H, K, Q, V, Z

USD

50 tun

0,1 $ ($ 5)

16. den před prvním dnem měsíce dodání v 18:30

08:45 - 18:30 London time

Skimmed Milk Powder

EPL

F, H, K, N, U, X

EUR

24 tun

0,5 € (€ 12)

poslední den měsíce dodání v 18:30

10:45-18:30 Paris time

Malting Barley

EOB

F, H, K, X

EUR

50 tun

0,25 € (€ 12.50)

5. den měsíce dodání v 18:30

10:45 to 18:30 Paris time

Feed Wheat

T

F, H, K, N, X

GBP

100 tun

0,05 £ (£ 5)

23. den měsíce dodání v 12:30

09:25 - 17:28 London time

Milling Wheat

EBM

F, H, K, X

EUR

50 tun

0,25 € (€ 12.50)

10. den měsíce dodání v 18.30

10:45 – 18:30 Paris time

poslední pracovní den RC USD 10 tun měsíce dodání v 12:30 Zdroj: vlastní práce dle https://globalderivatives.nyx.com/en/commodities/nyse-liffe, 2013

09:00 – 17:30 London time

Cocoa

White Sugar

Robusta Coffee

F, H, K, N, U, X

1$ ($ 10)

09:30 - 16:50 London time

10:45 – 18:30 Paris time 10:45 – 18:30 Paris time

Tato tabulka zobrazuje údaje, které se dají vyhledat a přeloţit na stránkách NYSE Liffe. Jsou zde důleţité informace o minimální objemu, který můţeme u kaţdé komodity koupit nebo prodat. Měsíce dodání jsou označeny podle ustálených futures zkratek (viz teoretická část). LTD (Last Trading Day) je poslední den, kdy můţete kontrakt prodat a předejít tak fyzickému dodání. Většina obchodníků v České republice však toto dodání neumoţňuje a pozici Vám uzavře automaticky, investorovi tak odpadá starost s hlídáním konkrétního dne.

29

CME Group Tato největší a nejvíce diverzifikovaná derivátová burza na světa je od roku 2008 společným operátorem burzy Chicago Mercantile Exchange (CME), Chicago Board of Trade (CBOT), New Your Mercantile Exchange (NYMEX) a její divize COMEX. Vznikla tak celosvětově největší a nejrozmanitější burza. Známým elektronickým systémem, který tato burza vyuţívá, je Globex, který byl uveden do provozu 25. června 1992. Od roku 2000 zavedla tato burza politiku zvanou open access. To znamená, ţe nyní můţe prostřednictvím brokera obchodovat na Globexu kdokoli na celém světě. Pomocí této platformy probíhá na CME Group více neţ 75 % obchodů. Dnes se tak v elektronické burza CME Group zobchoduje měsíčně přes 200 mil. kontraktů. Výhodou je také moţnost obchodování téměř 24 hodin denně, 5 dní v týdnu, kdy Globex otevírá uţ v neděli.V Chicagu se stále obchoduje na pitech, větší objemy má však elektronický systém Globex.23 Na stránkách této burzy najdeme velké mnoţství informací. Zveřejňuje například počasí na jednotlivých kontinentech, včetně uragánů nebo sněhových podmínek a jejich historická data. CME Chicago Mercantile Exchange vnikla v roce 1898 jako nezisková organizace. Předmětem obchodu byly máslo a vejce. Elektronické obchodování bylo zaloţeno v roce 1992. Obchodování na parketu však bylo zachováno.        

Lean Hogs (vepřové maso) – GF Live Cattle (ţivý skot) – LC Feeder Cattle (telata) – FC International Skimmed Milk Powder (mezinárodní sušené odstředěné mléko) – ISM Nonfat Dry Milk (odtučněné sušené mléko) – GNF DryWhey (sušená syrovátka) – DY Cheese (sýr) – CSC Softwood Pulp – (měkké dřevo)

NYMEX NYMEX (New York Mercantile Exchange) je přední komoditní burza pro energie a vzácné kovy zaloţená v roce 1882. Obchoduje se zde hlavně s energií, platinou a paladiem. Obchody ostatních komodit probíhají na divizi COMEX. Pro drobné obchodníky burza zavedla mini kontrakty zvané miNYTM.         

Palladium – PA Platinum – PL RBOB Gasoline (benzin) – RB Cocoa (kakao) – CJ Coffee (kafe) – KT Cotton (bavlna) – TI No. 11 Sugar (cukr) – YO Light Sweet Crude Oil (západotexaská ropa WTI) – CL Brent Crude Oil (ropa Brent) – BZ

23

SMOLÍK, Kamil a Martin SRNA. Analýza vývoje objemů uzavřených kontraktů na světových komoditních burzách [online]. 2010 [cit. 2012-01-18]. Dostupné z: http://www.konference.fbm.vutbr.cz/workshop/papers/papers2010/smolik_srna.pdf

30

  

Natural Gas (zemní plyn) – NG Heating Oil (topný olej) – HO Uranium (uran) – UX

divize Comex:   

Gold (zlato) – GC Silver (stříbro) – SI Copper (měď) – HG24

CBOT Oficiálně byla zaloţena v roce 1848 v Chicagu. V červenci 2007 pak byla dokončena fúze s CME. Tato burza umoţnila elektronické obchodování v srpnu roku 2006. Okolo parketu, kde dosud probíhalo jen pitové obchodování, bylo nainstalováno 40 plazmových monitorů, umoţňující obchodování na obou trzích zároveň. Obchoduje pouze zemědělské komodity. V říjnu 2005, CBOT oslavila 30.výročí vzniku prvního futures kontraktu.25         

Corn (kukuřice) – ZC Wheat (pšenice) – ZW Soybeans (sójové boby) – ZS Soybean Meal (sójový šrot) – ZM Soybean Oil (sójový olej) – ZL Rough rice (hlubozrnná rýţe) – RR Oats (oves) – ZO Crude Palm Oil (surový palmový olej) – CPO Ethanol – ZH26

Intercontinental Exchange (ICE) Tato burza vznikla v roce 2000. Sídlo má v Atlantě. Původně se zaměřila jen na energetické produkty. Díky akvizicím však rozšířila svoji působnost i na ostatní komodity. Clearingové sluţby provádí Clearing Corporation (TCC). Od roku 2006 vlastní New York Board of Trade (NYBOT) nově nazvaný ICE Futures U.S, kde se obchodují komodity jako káva, kakao, cukr, bavlna či pomerančový dţus. ICE Futures Europe je bývalá Mezinárodní ropná burza IPE (International Petroleum Exchange). Její hlavní obchodovanou komoditou je Ropa Brent. 50 % všech světových obchodů s ropou a jejími deriváty probíhá na této burze. Winnipeg Commodity Exchange (WCE) působí v současnosti jako ICE Futures Canada a je to jediná komoditní burza v Kanadě, která se zaměřuje na zemědělské komodity. Je jedním z největších obchodovatelů řepky na světě. Navíc koncem roku 2012 ICE koupila za 8,2 miliard dolarů NYSE Euronext, čímţ zajistila, ţe v roce 2013 vznikne třetí největší burzovní společnost na světě, která bude konkurovat CME Group.27

24

CME Group [online]. 2013 [cit. 2013-01-26]. Dostupné z: http://www.cmegroup.com/trading/agricultural CBOT side-by-side: Zrniny se stávají. Financnik.cz [online]. 2009 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.financnik.cz/komodity/financnik/cbot-side-by-side.html 26 CME Group [online]. 2013 [cit. 2013-01-26]. Dostupné z: http://www.cmegroup.com/trading/agricultural/ 27 Akcie: Burza ICE převezme NYSE Euronext. XTB online trading [online]. 2012 [cit. 2013-01-26]. Dostupné z: http://www.xtb.cz/analytika/makro-zpravy/akcie-burza-ice-prevezme-nyse-euronext,20121221,150000 25

31

Tato burza má tři burzy futures: ICE Futures Canada = dříve komoditní burza Winnipeg Commodity Exchange (WCE) ICE Futures Europe = dříve Mezinárodní ropná burza (IPE) ICE Futures US = dříve New York Board fo Trade (NYBOT) Objemy obchodů uskutečněných prostřednictvím ICE v mil. USD 2005 2008 2012 ICE Futures Europe 42 055 000 152 950 133 268 281 372 ICE Futures Canada – 3 321 210 4 870 261 ICE Futures U.S Futures 28 244 293 63 433 703 85 631 332 70 299 293 219 705 046 358 782 965 Celkem Zdroj: zpracováno dle https://www.theice.com/marketdata/reportcenter/reports.htm?reportId=7

Zemědělské komodity               

Canola (řepka) – RS Cocoa (kakao) – CC Coffee C (káva Arabica) – KC Cotton No. 2 (bavlna č.2) – CT Barley (ječmen) – BW Milling Wheat (pšenice na mletí) – WA Robusta Coffee (káva Robusta) – RC Orange Juice (pomerančový dţus) – OJ Sugar No. 11 (cukr č. 11) – SB Sugar No. 16 (cukr č. 16) – SF Corn (kukuřice) – ICN Soybean (sojové boby) – IS Soybean Meal – ISM Soybean Oil – IBO Wheat (pšenice) – IW

Energetické komodity      

Brent Crude Oil (ropa Brent) – B WTI Light Sweet Crude Oil (ropa WTI) – WBS Rotterdam Coal (uhlí) – ATW Gas oil (plynový olej) – FP Heating Oil (topný olej) – O Natural Gas (zemní plyn) – M28

London Metal Exchange (LME) Zabývá se obchodováním s neţeleznými kovy (hliník, měď, zinek, nikl), vedlejšími kovy (kobalt, molybden), ocelí a plasty (polyetyleny a polypropyleny. Patří mezi největší světové obchodní centra, přes které bylo zprostředkováno jen v roce 2011 více jak 80 % všech obchodů s průmyslovými kovy. Je to jediná burza v Evropě, na které se obchoduje stále klasickým vyvoláváním – obchodníci sedí v kruhu na lavicích a volají na sebe objednávky. 28

ICE global markets view [online]. 2013 [cit. 2013-01-26]. Dostupné z: https://www.theice.com/search/Search.shtml?term=nybot

32

V roce 2012 byla odkoupena Hongkongskou burzou. Elektronické obchodování probíhá prostřednictvím platformy Select. Nabízí i mini-kontrakty, které nazvala LMEminis.29         

Copper (měď) – CA Nickel (nikl) – NI Lead (olovo) – PB Zinc (zinek) – ZS Aluminium (hliník) – AH Cobalt (kobalt) – CO Molybdenum – MO Tin (cín) – SN Steel (ocel) – FM30

Eurex Eurex zaloţili Deutsche Börse AG a SIX Swiss Exchange v roce 1998. Spolu s NYSE Euronext a CME Group tvoří tři největší derivátové burzy. Vypořádání zajišťuje EUREX Clearing House. Vypořádání umoţňuje jenom finanční. Je to elektronická burza, která se specializuje na obchody s finančními deriváty a opcemi. Nabízí jak energetické, tak zemědělské futures a kovy. Eurex skupina se skládá ze 6 společností v oboru s deriváty po celém světě – Eurex Exchange, International Securities Exchange, European Energy Exchange, Eurex Clearing, Eurex Bonds a Eurex Repo.          

Butter (máslo) – FBUT Skimmed Milk Powder (sušené odstředěné mléko) – FSMP Potato (brambory) – FLPI Hog (prase) – FHOG Piglet (sele) – FPIG Whey powder (sušená syrovátka) – FWHY Gold (zlato) – FGFX Silver (stříbro) – FSFX Natural gas (zemní plyn) – G2BM Coal (uhlí) – FT2M31

Vlastní srovnání vybraných parametrů analyzovaných burz Ke komparaci vybraných komoditních burz pouţiji bodovací metodu. U kaţdé burzy posoudím hodnoty ukazatelů a stanovím váhy. Posuzovacím ukazatelům, které dosáhly nejlepších výsledků, přidělím hodnotu 100 a dále budu postupovat dle následujících vzorců. Pro charakter ukazatele [+1]:

bij 

Xij  100 Xi, max

29

Londýnská burza kovů, LME určuje výkupní ceny sběrných surovin. Šroty.cz [online]. [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.sroty.cz/londynska-burza-kovu-lme-urcuje-vykupni-ceny-sbernych-surovin 30 Metals. London Metal Exchange [online]. 2013 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.lme.com/engb/metals/ 31 Eurex commodity derivates. Eurex [online]. 2013 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.eurexchange.com/exchange-en/products/com/

33

Pro charakter ukazatele [-1]:

bij 

Xi, min 100 Xij

Bij – bodové ohodnocení i-tého podniku pro j-tý ukazatel Xij – hodnota j-tého ukazatele v i-té burze Xi, max – nejvyšší hodnota j-tého ukazatele (ohodnocená 100 body) Xi,min – nejniţší hodnota j-tého ukazatele Charakter ukazatelů vypovídá o tom, zda nejvyšší stupeň hodnocení náleţí jeho nejvyšší nebo nejniţší hodnotě. Integrální ukazatel (di) je váţený aritmetický průměr bodů přidělených burze za jednotlivé ukazatele. Vypočítáme ho podle následujícího vzorce: m

div 

 bij  pj j 1

m

 pj j 1

Tab. 4

Hodnoty vybraných kritérií analyzovaných burz Počet kom. futures

Objemy obchodů

Denní doba obchod. v h

E-mini futures

Zaměření komodit

Přehlednost stránek

NYSE Euronext

11

1 675 791 242

8

2

2

3

CME Group

32

3 277 645 351

23,25

7

3

2

ICE

21

234 414 538

17

0

2

1

Eurex

10

3 172 704 773

10

0

3

4

LME

9

108 406 000

11

3

1

3

Váhy

2

1

1,5

2,5

2

1

[+1]

[+1]

[+1]

[+1]

[-1]

Burza

Charakter [+1] ukazatelů Zdroj: vlastní práce, 2013

Kaţdá burza nabízí vybraný počet komoditních futures. Na kaţdou burzu jsem se tedy podívala zvlášť a spočítala, kolik jednotlivých nabídek na obchodování futures můţe investor vyuţít. Důleţité je i komoditní zaměření. Některé burzy nabízí zemědělské či energetické komodity nebo kovy. Pokud se burza zaměřuje na více druhů komodit, nabízí nám tak moţnost větší diverzifikace našeho portfolia. Proto jsem se zaměřila i na toto kritérium, které vypovídá o tom, s kolika druhy komodit burza obchodování umoţňuje. Objemy obchodů nám ukazují, kolik kontraktů za rok 2008 burza zprostředkovala. Vypovídá to o likviditě a důleţitosti konkrétní burzy. Průměrnou dobu obchodování jsem vypočítala podle otevřených hodin, které si burza stanovila pro jednotlivé kontrakty. Protoţe na větších burzách jsou například hodiny pro kovy stanovené jinak neţ pro zemědělské komodity, kvůli snazší komparaci jsem vypočítala průměrné doby obchodování na jednotlivých burzách. 34

Burza CME Group díky elektronickému systému Globex obchoduje 24 hodin denně pět dní v týdnu s přestávkou 45 minut. Podle mého názoru je pro drobné investory důleţitým faktorem i existence E-mini futures. I přesto, ţe tyto zmenšené futures kontrakty jsou celkem novinkou na trhu komoditních futures, tři z pěti analyzovaných komoditních burz uţ je zahrnuly do své nabídky. Posledním hodnoceným kritériem je přehlednost stránek kaţdé burzy. I kdyţ jsou všechny v angličtině, kaţdé stránky jsou vytvořené jinak. Nabízí sice obdobné, nikoliv však stejné informace a jejich přehlednost se tak výrazně liší. Na stránkách burzy ICE jsem například našla vše potřebné během pár minut. Kaţdý kontrakt je plně specifikován na jednom místě včetně druhu vypořádání, expirujících kontraktů, historie cen, obchodních hodin, velikosti lotu, ticku a dalších informací. Na ostatních stránkách jsem některé informace musela vyhledávat na jiných odkazech, otevírat různá pdf a číst dlouhé texty, abych se vůbec dozvěděla podrobnější informace. Strávila jsem tak plno času hledáním. Tyto webové stránky jsem pro účely porovnání oznámkovala jako ve škole od 1 do 5. Na závěr jsem určila váhy jednotlivých kritérií podle jejich důleţitosti. Tab. 5

Výpočet pořadí burz bodovací metodou při diferencovaných vahách Burza

Počet kom. futures

NYSE Euronext 68,75 200,00 CME Group 131,25 ICE 62,5 Eurex 56,25 LME Zdroj: vlastní práce, 2013

Objemy obchodů 51,13 100,00 7,15 96,79 3,3

Denní doba obchod. v h

E-mini futures

Zaměření komodit

Přehlednost stránek

75 150 120 90 90

71,43 250,00 0,00 0,00 107,14

133,33 200,00 133,33 200,00 66,67

33,33 50,00 100,00 25,00 33,33

Nejvyšším hodnotám u kaţdého kritéria jsem přiřadila hodnotu 100 a vynásobila ji příslušnými váhami. Zbývající hodnoty jsem podělila nejvyšší hodnotou, vynásobila stem a příslušnou váhou. U kaţdé burzy jsem sečetla výsledné hodnoty pro jednotlivé burzy a podle celkového součtu určila pořadí jednotlivých burz. Tab. 6

Výsledné pořadí analyzovaných burz

Burza NYSE Euronext CME Group ICE Eurex LME Zdroj: vlastní práce, 2013

Součet

Průměr

Pořadí

432,98 950,00 491,73 474,29 356,69

43,30 95,00 49,17 47,43 35,67

4. 1. 2. 3. 5.

V práci bylo srovnáno 5 komoditních burz. Všechny tyto burzy umoţňují obchodování futures kontraktů. Jsou to zahraniční burzy s dostatečnou likviditou. Většinou se jedná o aliance dříve vzniklých burz. Pro drobné investory se nejvíce hodí burza CME Group, která nabízí moţnost obchodovat E-mini futures, obchodování téměř 24 hodin denně pomocí elektronické platformy Globex a nabízí širokou nabídku komoditních futures jak zemědělských, tak energetických a kovů. Na konci této diplomové práci se také můţete podívat na srovnání E-mini futures se standardními futures kontrakty, které jsou několikrát menší a nevyţadují tolik vloţených prostředků. Ostatní burzy silně zaostávají, na 2. místě se zařadila ICE. Nabízí také velký počet futures kontraktů a obchodování 17 hodin denně. Její stránky jsou navíc velmi přehledné a ze všech komoditních burz nejpropracovanější. Všechny informace jsem zde našla během pár minut. Velkou nevýhodou pro drobné investory je však absence E-mini kontraktů. 35

Naopak, burzu LME nedoporučuji. V bodovém hodnocení dosáhla méně neţ poloviny bodů burzy CME Group. Tato burza nabízí jenom 9 futures kontraktů na kovy a neumoţňuje tak investorovi diverzifikovat svoje portfólio. Je třeba zmínit, ţe stanovení vah, které ovlivňuje výsledek v bodovací metodě, je subjektivní.

36

Analýza burzovně obchodovaných komodit K analýze jsem si vybrala ropu, zlato, stříbro, platinu, pšenici, kukuřici, bavlnu, kávu, cukr, rýţi a sóju. Podle mého názoru jsou to nejvíce sledované komodity s největší oblibou u investorů. Zaměřila jsem se na sledování nabídky a poptávky jednotlivých komodit. U nabídky jsem zkoumala informace o minulých trendech, současných zásobách a budoucí nabídce. Snaţila jsem přijít na to, jaká rizika můţou budoucí dodávky ohrozit. U poptávky jsem uvedla, na co se komodita nejvíce vyuţívá, jaké jsou dostupné náhraţky a na jaké úrovni je současná i odhadovaná velikost poptávky. U kaţdé komodity jsem sestavila přehled nákupních charakteristik futures kontraktů včetně výše marţe, velikosti kontraktu, nominální hodnoty kontraktu, ceny a minimálního pohybu ceny. Většina informací je ze stránek konkrétních burz, výše marţe a cena k 7.3.2012 vychází z platformy Market access. Nominální hodnotu jsem vţdy vypočítala jako součin velikosti kontraktu a ceny. Ze stejného období vychází i grafy vývoje jednotlivých kontraktů z terminálu Bloomberg. Přehled výnosnosti jednotlivých komodit v roce 2012 Následující tabulka zachycuje všechny komodity, které se v minulém roce obchodovaly na komoditních trzích a jejich roční výnosnost v procentech. Celkové změny ceny komodit v roce 2012 Dřevo 43,7 % Řepka 3,6 % Cín 22,3 % Benzin 3,5 % Pšenice 19,6 % Mléko 3,5 % Sója 16,4 % Kakao 3,5 % Olovo 14,0 % Hovězí výkrm 3,5 % Oves 12,5 % Vepřové maso 2,4 % Zemní plyn 12,4 % Hliník 2,3 % Zinek 12,4 % Nafta 1,8 % Platina 10,1 % Rýţe 1,7 % Kukuřice 8,3 % Ropa WTI -7,5 % Hovězí maso 8,2 % Nikl -7,9 % Stříbro 8,0 % Cukr -15,9 % Paladium 7,4 % Bavlna -17,5 % Zlato 7,0 % Rhodium -20,7 % Měď 5,2 % Palmový olej -24,4 % Topný olej 3,8 % Pomer. koncentrát -29,2 % Ropa Brent 3,7 % Káva -36,4 % Zdroj: http:// /www.penize.cz/komodity-a-futures/247819-komodity-bilancovani-roku-2012-a-vyhled-na-rok

U zemědělských plodin se nejvíce dařilo pšenici a sóji. Vysoká úroda a s tím spojený pokles ceny nastal u kávy, bavlny a kakaa. V průběhu minulého roku nepříznivé počasí provázelo USA, Austrálii a Evropu. Ke konci roku však cenu lehce srazili vyhlídky příznivější úrody. Kukuřice uţ zdraţuje čtvrtý rok po sobě a minulý rok si připsala něco přes 8 %. Navíc se cena kukuřice spolu se sójou dostaly na rekordní maxima. Nejvíce ztratila káva, jejíţ úrodě se dařilo a tak nabídka výrazně převýšila slabou poptávku. Ceny drahých kovů si připsaly pozitivní přírůstky. Zlato tak rostlo uţ 12. rok po sobě. Ropa Brent lehce vzrostla, ropa WTI však zaostala o 7,5 %.32 32

Vítěz mezi komoditami za rok 2012: Pšenice. Patria online [online]. 2012 [cit. 2013-02-21]. Dostupné z: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2232372/vitez-mezi-komoditami-za-rok-2012-psenice-19-.html

37

Ropa Ropa patří mezi energetické komodity. Je nejdůleţitější a nejvíce pouţívanou komoditou. Představuje typický neobnovitelný zdroj energie. Pouţívá se k pohonu dopravních prostředků, k vytápění, k výrobě plastů, hnojiv a k celé řadě dalších chemických produktů. Vyrábí se z ní síra, topný plyn, propan-butan, automobilové benziny, letecký petrolej, motorová nafta a topný olej. Ropa se vyznačuje stabilní produkcí a vysokou sezónní spotřebou, protoţe v létě je vysoká poptávka po benzinu a v zimě po topném oleji. Těţba je pak průběţná, i kdyţ někteří uţivatelé ropy ji skladují, aby se chránili proti moţným poruchám v dodávce. Těžba ropy Lidé na celém světě se snaţí nalézt nová naleziště ropy, ze kterých by mohly čerpat další zásoby. Většina ropy je uloţena v hloubkách 0,6 aţ 2,4 km pod povrchem Země. Zásoby ropy byly v roce 2005 odhadnuty na 164 miliard tun, coţ by vzhledem k průměrné roční těţbě mělo vystačit na zhruba 40 let. Nejvíce zásob se nachází v zemích OPEC. Tyto země mají 75 % světových zásob ropy. Proto se sdruţily v organizaci OPEC (Organization of Petroleum Exproting Countries) a mají tak velký vliv na světovou těţbu a cenu ropy. Velká část světa je jiţ prozkoumaná, nová loţiska se nalézají hlavně v rozvojových zemích. Za více neţ pětatřicet let však nebylo ve světě objeveno ţádné velké ropné pole. Těţební technika umoţňuje těţit ropu z hloubky aţ 3 000 m, ropa se však nalézá i níţe. Proto jsme schopni vytěţit v současné době 30–60 % loţiska. Je tedy pravděpodobné, ţe se lidstvo k těmto nevytěţeným zásobám v budoucnu vrátí, bude ale muset vymyslet dokonalejší, i kdyţ nákladnější těţební techniku. Protoţe zásoby ropy jsou omezené, hledají se alternativní paliva. Základním konkurentem ropy jsou tedy biopaliva, vodík a zemní plyn resp. paliva z něj vyrobená. Nezapomínejme ale také na ţivotní prostředí, neboť spalováním paliv vyrobených z ropy či zemního plynu a jiných zdrojů fosilního uhlíku se do atmosféry uvolňují velká mnoţství oxidu uhličitého, které vedou s velkou pravděpodobností k oteplovaní naší planety. Proto je snaha nahradit část těchto paliv palivy z obnovitelných zdrojů, mezi které patří sluneční energie, energie větrů, energie vodní, geotermální energie a biomasa rostlinného a ţivočišného původu. Například z rostlinných olejů lze vyrobit kvalitní pohonné hmoty. Evropská unie toto vyuţívání paliv podporuje a tak obnovitelné zdroje začínají nahrazovat na trhu klasická paliva – zatím však nedosahují ani 10 %. Do budoucna se počítá i s větším uplatněním vodíku. 33 Předpokládané zdroje motorových paliv v Evropské unii v % Druh paliva 2010 2015 Biopaliva 5,75 7 Zemní plyn 2,0 5 Vodík 2 Ropná paliva 92,3 86 Zdroj: Blaţek Josef, Základy zpracování a vyuţití ropy 2006, str. 246

2020 8 10 5 77

Jak vidíme z tabulky, Evropská unie se snaţí postupně omezovat vyuţití ropy a nahrazovat ji jinými palivy. Hlavním problémem ale je, ţe biopaliva jsou draţší neţ benziny a nafty vyrobené z ropy.

33

BLAŢEK, Josef a Vratislav RÁBL. Základy zpracování a vyuţití ropy. Vyd. 2., přeprac. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 254 s. ISBN 80-7080-619-2. s. 246

38

Těţba ropy v mil. tun Území 2000 2003 2006 2009 USA 352,6 338,4 310,2 325,3 Kanada 126,9 142,6 153,4 157,7 Mexiko 171,2 188,8 183,1 147,5 Severní Amerika 650,8 669,8 646,7 628,5 Argentina 40,4 40,2 35,8 33,8 Brazílie 63,2 77,0 89,2 100,4 Venezuela 160,9 131,4 144,2 124,8 Jižní a střední 345,3 318,3 345,0 338,5 Amerika Norsko 160,2 153,0 128,7 108,3 Rusko 323,3 421,4 480,5 494,2 Spojené království 126,2 106,1 76,6 68,0 Evropa a 724,7 819,9 847,9 854,8 Euroasie Irán 191,3 203,7 208,2 202,4 Saudská Arábie 456,3 485,1 514,3 459,5 Blízký východ 1138,1 1119,1 1229,0 1156,4 Libye 69,5 69,8 84,9 85,3 Nigerie 105,4 109,3 117,8 99,1 Afrika 370,9 397,2 470.7 459,3 Čína 162,6 169,6 183,7 189,0 Indonésie 71,5 57,7 49,9 49,0 Asie a Tichomoří 379,2 371,8 379,8 383,1 Celý svět 3609,3 3695,1 3910,0 3820,5 Zdroj: zpracováno dle http://www.bp.com/liveassets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/statistical_en ergy_review_2008/STAGING/local_assets/2010_downloads/oil_section_2010.pdf

V tabulce můţeme vidět mnoţství ropy, která se vytěţila v jednotlivých letech po celém světě. Tučně jsou označené údaje za celé území. Uvedla jsem i příklady zemí z těchto území, které produkují ropy nejvíce. V posledním řádku můţeme vidět součet světové produkce. V roce 2009 se tak vytěţilo téměř 3821 mil. tun. Největší podíl na těţbě má přitom Blízký východ. Nejvýznamnějšími producenty v těţbě jsou Saudská Arábie a USA. V porovnání s rokem 2000 počet vytěţených tun ropy lehce narůstá, největší pokrok zaznamenala Afrika. Spotřeba Roste samozřejmě i spotřeba. V roce 2009 byli největšími spotřebiteli ropy USA (842,9 mil. t), Čína (404,6 mil. t), Japonsko (197,6 mil. t), Indie (148,5 mil. t), Rusko (124,9 mil. t), Saúdská Arábie (121,8 mil. t) a Německo (113,9 mil. t). Evropská unie celkem spotřebovala 670,8 mil. tun, z toho Česká republika 9,7 mil. tun. Saudská Arábie zatím sama zpracuje čtvrtinu své produkce, jejich spotřeba však roste kaţdým rokem. Studie Heidy Rehmanové ukazuje, ţe pokud se nezmění trend růstu domácí spotřeby, nebude mít Saudská Arábie v roce 2030 co vyváţet.34 Ve Spojených státech je ročně spotřebováno 400 galonů (cca 1500 litrů) ropného ekvivalentu k nakrmení jednoho Američana. Tato spotřeba zahrnuje ropu pro výrobu umělých hnojiv, pro pohon zemědělských strojů, transport, zavlaţování, výrobu pesticidů atd. Za předpokladu populačního růstu 1,1 % ročně se počet obyvatel USA do roku 2050 zdvojnásobí. 35 34

Saúdská Arábie do roku 2030 přestane vyváţet ropu. Britské listy [online]. 2012 [cit. 2013-01-01]. ISSN 12131792. 35 KOLAŘÍK, Martin. Jíme potraviny vyrobené z ropy. Zdraví, výţiva, ekologie a co s tím souvisí [online]. 2004 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://druidova.mysteria.cz/ZDRAVA_VYZIVA/POTRAVINY_Z_ROPY.htm

39

Princip sčítání světové zásoby ropy Redakce World Oil a Oil Gas Journal rozesílají kaţdý rok firmám a státům dotazníky a z jejich odpovědí zveřejní výsledek. Přitom neprobíhá ţádná kontrola správnosti poskytnutých údajů. Kdyţ se koncem 80. let 20. století začaly rozdělovat těţební kvóty podle výše zásob, 6 států okamţitě zvýšilo hodnotu svých zásob o 42-197 %. Přímé důkazy, ţe část těchto zásob je fiktivní, neexistují, protoţe výše zásob je ve většině zemí povaţována za státní či firemní tajemství. Další podezřelý stát je Kuvajt, o kterém některé zdroje tvrdí, ţe má jen polovinu uváděných zásob. Blízký východ je také v podezření, ţe má daleko méně zásob ropy, neţ uvádí. Firmy nadhodnocují svoje zásoby, aby si zlepšily pozice na trhu, státy tak zase lépe dosáhnou na dobré bankovní úvěry a zvýší si svoji prestiţ. 36

Ropa Brent Tímto názvem se označuje typ ropy skládající se z 15 druhů ropy z nalezišť v Severním moři. Obsahuje zejména Brent Crude, Brent Sweet Light Oil, Oseberg a Forties. Je velmi známá a důleţitá, protoţe se pouţívá k ocenění dvou třetin světových dodávek ropy. Za cenu tohoto typu ropy je většinou prodávána ropa z Evropy, Afriky a Blízkého východu určená pro spotřebu na Západě. Ropa Brent se vyznačuje svojí lehkostí, proto je vhodná pro výrobu benzínu a středních destilátů. Obsah síry je přibliţně 0,37 %. Od roku 2000 však produkce ze Severního moře klesá.37 Příklady obchodování ropy Brent Ropu Brent můţeme koupit na burze ICE nebo na burze NYMEX. Obchodování na obou burzách probíhá v barelech, cena je kótována v amerických centech nebo dolarech. Jednotlivé kontrakty ropy Brent na trhu ICE Název kontraktu LCOJ3 – Brent crude LCOK3 – Brent crude LCOM3 – Brent crude LCON3 – Brent crude LCOQ3 – Brent crude LCOU3 – Brent crude LCOV3 – Brent crude LCOX3 – Brent crude LCOZ3 – Brent crude Zdroj: vlastní práce 2013

Měsíc dodání duben 2013 květen 2013 červen 2013 červenec 2013 srpen 2013 září 2013 říjen 2013 listopad 2013 prosinec 2013

Zavírací cena v $ 111,15 110,31 109,43 108,71 108,04 107,33 106,70 106,12 105,57

Denní objem obchodů 100 961 35 091 15 693 2 991 1 733 1 841 701 715 8 379

Nákup jednoho kontraktu ropy Brent na burze ICE Název

Cena za 1 barel

LCOJ3 Zdroj: vlastní práce 2013

111,15 $

Velikost 1 kontraktu 1 000 barelů

36

Nominální hodnota

Marţe

111 150 $

5 000 $

CÍLEK, Václav, Martin KAŠÍK a Tomáš RULLER. Nejistý plamen: průvodce ropným světem. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Dokořán, 2008, 239 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7363-218-2 str. 65 37 Ropa Brent - aktuální a historické ceny ropy Brent, graf vývoje ceny. Kurzy.cz [online]. 2013 [cit. 2013-0113]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/komodity/ropa-brent-graf-vyvoje-ceny/

40

Na burze Intercontinental Exchange jsme mohli v březnu koupit ropu Brent za cenu 111,15 $ za barel. Protoţe velikost kontraktu je burzou stanovena na 1000 barelů, nominální hodnotu vypočítáme jako součin ceny a mnoţství, tedy 1000 * 111,15. Abychom mohli disponovat ropou za 111 150 $, potřebujeme mít na svém burzovním účtu 5 000 $, které nám brokerská firma zablokuje. Nejmenší pohyb (tick) je stanoven jako 1 cent na barel, tedy 10 $ za kontrakt. Vývoj ceny ropy Brent LCOJ3 v usd

Zdroj: Bloomberg (2013)

Z grafu můţeme vyčíst poslední cenu na burce ICE z března 2013, která se pohybuje na 110,19 $ za 1 kontrakt. Maxima 142,60 $ dosáhla ropa Brent v červenci 2008, za osm měsíců se propadla aţ na 63,89 $. Od té doby pozvolna roste. Průměrná cena je 96,37 $. V roce 2012 si ropa Brent připsala 3,7 %.

West Texas Intermediate (WTI) Ropa západotexaská se také někdy nazývá Texas Light Sweet. Je lehčí neţ ropa Brent a obsahuje asi 0,24 % síry. Zpracovává se v rafinériích ve Spojených státech, převáţně kolem Mexického zálivu. Označuje se jako ropa americká. Příklady obchodování ropy WTI Ropu WTI najdeme na burze ICE a NYMEX, stejně jako ropu Brent. Obchodování probíhá v barelech za americký dolar nebo cent. Jednotlivých kontraktů ropy WTI na burze ICE Název kontraktu WBSJ3 – WTI WBSK3 – WTI WBSM3 – WTI WBSN3 – WTI WBSQ3 – WTI WBSU3 – WTI WBSV3 – WTI WBSX3 – WTI WBSXZ – WTI Zdroj: vlastní práce, 2013

Měsíc dodání duben 2013 květen 2013 červen 2013 červenec 2013 srpen 2013 září 2013 říjen 2013 listopad 2013 prosinec 2013

Zavírací cena v $ 91,56 92,02 92,41 92,53 92,54 92,36 92,40 91,72 91,67

41

Denní objem obchodů 15 501 1 907 809 112 43 40 11 34 564

Nákup jednoho kontraktu ropy WTI na burze ICE Název

Cena za 1 barel

WBSJ3 Zdroj: vlastní práce, 2013

91,56 $

Velikost 1 kontraktu 1 000 barelů

Nominální hodnota

Marţe

91 560 $

5 000 $

Při ceně 91,56 $ a velikosti kontraktu 1 000 barelů bychom mohli disponovat s nominální hodnotou 91 560 $ při sloţení marţe 5 000 $. Jeden tick představuje 1 cent na barel, tedy 10 $ za kontrakt. Vývoj ceny ropy WBSJ3 burz ICE v usd

Zdroj: Bloomberg (2013)

Pokud porovnáme ceny obou druhů ropy, zjistíme, ţe v březnu byla ropa WTI o 18,41 $ levnější. Na svoje maximum se dostala v březnu roku 2008, kdy dosáhla ceny přesahující 141 $. Ale stejně jako ropa Brent se pak v březnu roku 2009 hluboce propadla aţ na 64,09 $. Za poslední dva roky pravidelně osciluje kolem průměru 91,93 $ za 1 barel. V roce 2012 však ropa WTI ztratila 7,5 %. U obou grafů vidíme prudký nárůst ceny v 2008 a její následný propad na samotné dno. Vrcholu ropa dosáhla díky začínajícím spekulacím o poklesu světové produkce těţby, kterou podpořili i mnozí analytici a začali přeceňovat cenu ropy. Na trh se také dostala negativní nálada ohledně nalezení nových nalezišť. Odhady predikovaly růst ceny ropy aţ k 200 $ za barel. K tomu se přidala zvýšená poptávka po ropě z Číny, Indie i USA. Počátkem července 2008 však Evropská centrální banka zvýšila úrokové sazby. Dolar obrátil trend a začal posilovat, mnoho investorů tak opustilo komoditní trh a soustředilo se na dolar. V září 2008 přišla finanční krize, která způsobila pokles všech finančních trhů. Z důvodu napětí na kreditních trzích většina investorů přemístila svoje finanční prostředky do bezpečných aktiv jako jsou dluhopisy. Pokles cen se tedy nedotkl jenom ropy, ale mnoha komodit. Dle indexu Reuters klesly komodity zhruba o 50 % ze svého vrcholu. Zpomalující světová ekonomika sníţila poptávku po komoditách, finanční krize zahnala i vyspělé země do recese. Propady se dotkly třeba i Číny nebo USA. 38

38

Ropa: Ze 148 na 48 USD za barel. Investujeme.cz [online]. 2008 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: www.investujeme.cz/ropa-ze-148-na-48-usd-za-barel/

42

OPEC V roce 1961 byla zaloţena Organizace zemí vyváţející ropu známá jako OPEC. Hlavním úkolem je například koordinace a sjednocení ropné politiky jejích členských států a zajišťování stabilizace cen ropy na světových trzích. V současné době jsou členy Írán, Irák, Kuvajt, Saúdská Arábie, Venezuela, Katar, Libye, Spojené arabské emiráty, Alţírsko, Nigérie, Angola, Ekvádor a Gabon. Díky poklesu ropné produkce v Severním moři a Mexickém zálivu se však opět zvyšuje důleţitost a váha organizace OPEC. Odhaduje se, ţe OPEC disponuje zhruba dvěma třetinami světových ropných zásob. Tyto státy jsou však pouze arabské nebo muslimské a mnoho zemí je na dodávkách ropy z těchto zemí závislých.39 Průměrná spotová cena ropy za 1 barel Rok 1976

Dubai 11,63

Brent 12,8

WTI 12,23

1981

34,32

35,93

36,08

1986

13,10

14,43

15,10

1991

16,63

20,00

21,54

1996

18,52

20,67

22,16

2001

22,81

24,44

25,93

2002

23,74

25,02

26,16

2003

26,78

28,83

31,07

2004

33,64

38,27

41,49

2005

49,35

54,52

56,59

2006

61,50

65,14

66,02

2007

68,19

72,39

72,20

2008

94,34

97,26

100,06

2009

61,39

61,67

61,92

Zdroj:http://www.bp.com/liveassets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/statisti cal_energy_review_2008/STAGING/local_assets/2010_downloads/oil_section_2010.pdf

Zde vidíme, ţe cena ropy neustále roste. V roce 1976 stál barel ropy Brent jen 12,8 $, v roce 2009 bychom koupili stejný barel za 61,67 $. Tento nárůst představuje 382 % za 33 let, coţ průměrně znamená nárůst o 12 % ročně. Jak take můţeme vidět z tabulky, cena kvalitnější ropy WTI byla dříve logicky draţší neţ ropa Brent. WTI pouţívalo mnoho států jako benchmark, jenţe od roku 2009 od tohoto vyuţití ustoupily Kuvajt, Irák i Saudská Arábie. V roce 2012 navíc Spojené státy jako hlavní cenu ropy začaly pouţívat cenu ropy Brent, místo ceny ropy WTI. Cena ropy Brent je tak ovlivňována větším mnoţstvím globálních faktorů neţ WTI a proto ji dnes můţeme uţívat jako globální benchmark. Na tuto změnu zareagoval i index GSCI Commodity, který zvýšil váhu ropy Brent z 18,35 % na 22,34 % a naopak váhu ropy WTI sníţil zhruba o 6 %. Dalším důleţitým faktorem při stanovení rozdílu cen je jejich nabídka. Nepokoje na Blízkém východě a útlum těţby v Severním moři tlačí cenu ropy Brent nahoru. Na cenu ropy mají, mimo jiných vlivů, jako je poptávka či nabídka, značný dopad i zájmy vyšší politiky či vydírání exportérů a importérů. Kaţdý válečný konflikt 20. století, obzvláště veškeré války na Blízkém a Středním východě, se nedá vysvětlit bez zorného úhlu ropných zásob. Hodnota takové ropy závisí i na její kvalitě, dostupnosti, umístění rafinérie 39

CÍLEK, Václav, Martin KAŠÍK a Tomáš RULLER. Nejistý plamen: průvodce ropným světem. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Dokořán, 2008, 239 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7363-218-2. s. 39

43

a zeměpisných a sezónních rozdílech mezi zásobovanými trhy. Odhady ceny ropy jsou tak velice obtíţné. V současné době je na trhu velká skupina producentů, vládne vysoká volatilita a nejistota. Na různých spotových trzích se dnes obchoduje denně s obrovským mnoţstvím ropy. Další známe typy ropy: OPEC Reference Basket, Dubai Crude.40

Zlato Zlato je kov, který je věčný, nezničitelný a neztrácí na hodnotě. Snadno se opracovává a byl pouţíván našimi předky uţ od pradávna. Zlato nerezaví, je odolné vůči kyselinám, zásadám i solím, je vysoce tepelně a elektricky vodivé. Vyuţívá se v mnoha oborech jako např. v plastické chirurgii, chemii, stomatologii či v kosmonautice. Základní jednotkou hmotnosti pro zlato je trojská unce, která představuje 31,1 gramů. Můţeme ho také povaţovat za univerzální platidlo. Jeho obliba proto narůstá v době krize a válečných konfliktů. Pro představu kilogram zlata znamená krychli o hraně 3,75 centimetrů. Těžba zlata V přírodě nacházíme zlato často v ryzí podobě ve formě drobných zrnek, šupinek nebo valounků. Můţeme je najít v křemenných ţilách, v horninách či v náplavech hornin v údolí řek. Část zlata je ale údajně nenávratně ztracena, potopena v lodích či pohřbena v hrobech. I kdyţ těţba zlata stále pokračuje a konec těţby tedy v dohledné době nehrozí , poptávka roste stále silněji . Průměrný obsah zlata v tuně vytěţené hor niny byl v roce 2000 zhruba 2 g, zatímco loni činila průměrná výnosnost pouze 1,2 g/t. Náklady na těţbu tedy kaţdým rokem rostou a v roce 2012 se odhadují na 1050 $ za jednu trojskou unci. Počet objevených nalezišť navíc klesá, náklady na jejich lokalizaci naopak rostou. Další loţiska zlata skrývá nitro zeměkoule či dno moří a oceánů. Dostupná technologie však neumoţňuje získávat zlato z mořské vody a je otázka, jestli se lidstvu podaří nalézt takové technologie v dalších letech.41 Státy s největší těžbou zlata 2005-2008 v tunách Stát

2005

%

2006

%

2007

%

2008

%

Čína

224

8,9

240

9,5

276

10,9

288

12,2

USA

262

10,2

260

10,3

238

9,4

234

9,9

Jiţní Afrika

296

11,8

275

10,8

255

10,1

232

9,8

Austrálie

263

10,4

251

9,9

246

9,8

225

9,6

Peru

207

8,2

203

8,0

170

6,7

175

7,4

Rusko

156,5

6,2

152,5

6,2

144,5

5,7

163,9

7,0

Kanada

118,5

4,7

104

4,1

101

4,0

100

4,2

167

6,6

167

6,6

118

4,7

90

3,8

63

2,5

63

2,5

78

3,1

81

3,4

694

27,8

699

29,5

821

32,1

660

29,0

2444

100

2356

Indonésie Ghana Jiné země Celkem

2 518 100 2469 Zdroj: Revenda Z., Peníze a zlato 2010, s. 119

100

40

100

Revoluce na trhu s ropou. Petrol [online]. 2012 [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://www.petrol.cz/aktuality/archiv/2012/53/revoluce-na-trhu-s-ropou-2107.aspx 41 STRUŢ, Jan a Bohumil STUDÝNKA. Zlato: příběh neobyčejného kovu. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 336 s. ISBN 80-2470902-3. str.10-30

44

Jak vidíme, rozloţení zlatých nalezišť je nerovnoměrné. Nejvýznamnějším těţitelem zlata je Jiţní Afrika, Austrálie a USA. Počet vytěţených tun mezi roky 2005 a 2008 pomalu klesal. Těžba zlata 1850–1949 v tunách 1850–1854

864

1885–1889

835

1920–1924

2630

1855–1859

870

1890–1894

1106

1925–1929

3021

1860–1864

915

1895–1899

1851

1930–1934

3730

1865–1869

981

1900–1904

2240

1935–1939

5387

1870–1874

878

1905–1909

3154

1940–1944

5123

1875–1879

820

1910–1914

3340

1945–1949

3770

765 1880–1884 1915–1919 Zdroj: Revenda Z., Peníze a zlato 2010, str. 120

3150

2008

2407

Těţba zlata se od 19. století značně zvýšila. Největší těţby probíhaly ve 20. století, kdy se vytěţilo za čtyři roky přes 5 000 tun zlata. V posledních letech ale počet vytěţených tun mírně klesá. V současnosti těţbu zlata provádí většinou soukromé společnosti. V roce 2008 činil podíl těţby 1,4 % veškerého vytěţeného zlata v lidské historii (165–180 tis. tun). Poptávka v tomto roce byla ze 70 % spojena se zpracováním zlata ve šperkařství, v průmyslu a stomatologii. Soukromé investice do zlata tvořily 17 %, poptávka fondů činila 9 %. Zbytek, tedy 3,64 %, tvoří poptávka centrální bank. Odhad celkového nalezeného zlata představuje přibliţně 165 000–180 000 tun.42 Příklady obchodování Zlato i stříbro se obchodují na burze Comex. Hodnota zlata se udává v dolarech. Jednotlivé kontrakty zlata na burze Comex Měsíc dodání duben 2013 červen 2013 srpen 2013 prosinec 2013 únor 2014 duben 2014 červen 2014 prosinec 2014

Název kontraktu GCJ3 – Gold GCM3 – Gold GCQ3 – Gold GCZ3 – Gold GCG4 – Gold GCJ4 – Gold GCM4 – Gold GCZ4 – Gold Zdroj: vlastní práce, 2013

Zavírací cena v $ 1577,6 1579,5 1581,8 1584,9 1583,9 1585,0 1585,4 1591,9

Denní objem obchodů 134 103 26 509 6 568 742 616 192 94 33

Nákup jednoho kontraktu zlata na burze Comex Název

Cena za 1 troj. unci

GCJ3 – Gold

1577,6 $

Velikost 1 kontraktu 100 troj. uncí

Nominální hodnota

Marţe na 1 kontrakt

157 760 $

7 425 $

Zdroj: vlastní práce, 2013

Jednotkou hmotnosti je trojská unce. Při ceně 1577,6 $ představuje nominální hodnota jednoho kontraktu na zlato 157 760 $. K ovládání této obrovské hodnoty potřebujeme jenom 42

REVENDA, Zbyněk. Peníze a zlato. Vyd. 1. Praha: Management Press,2010, 256s. ISBN 978-80-7261-214-7. s. 123

45

7 425 $. 100 trojských uncí si můţeme převést přibliţně na 3 kg zlata. Minimální pohyb je u zlata 0,10 $ za trojskou unci, na 1 kontrakt to tedy představuje 10 $. Vývoj zlata GCJ3 na burze Comex

Zdroj: Bloomberg (2013)

Tento dubnový kontrakt na zlato se průměrně pohybuje kolem ceny 1677,53 $ za trojskou unci. Maxima dosáhl v srpnu 2011, kdy se zlato zastavilo aţ na ceně 1908,50 $. V roce 2011 zaznamenal trh se zlatem svoji největší poptávku v historii. Pokud se podíváme na aktuální cenu z března 2012, pohybuje se nad 1500 $ a blíţí se minimu z července roku 2011. Vývoj spotové ceny zlata od roku 1920

Zdroj: Bloomberg (2013)

Zlato se v minulém století povaţovalo za bezrizikové aktivum vhodné pro konzervativní investory, hledající zabezpečení proti inflaci. Jak vidíme v grafu, díky dluhové krizi a finanční nejistotě, se v posledních letech významně vyšplhalo nahoru. Maxima dosáhlo v říjnu roku 2012, kdy se kótovalo za 1772,25 $. V roce 2013 zatím ztrácí.

Stříbro Stříbro se vyznačuje svojí bělostí a stříbrným leskem. Jeho výskyt je vzácný, můţeme ho najít v zemské kůře nebo mořské vodě. Těţí se jako vedlejší produkt při těţbě a zpracování rud zinku, olova nebo zlata. Zvýšit jeho produkci tedy není jednoduché. Dříve se pouţívalo k výrobě nádobí nebo mincí, dnes se z něho vyrábí hlavně šperky. Dále se díky jeho výborné 46

elektrické vodivosti pouţívá jako součást různých slitin v elektronickém či fotografickém průmyslu.43 Spotřeba Aţ 85 % celosvětové spotřeby připadne na průmysl. Investice tak představují pouze 15 %. Poptávka převyšuje těţbu, například v roce 2010 se spotřebovalo v průmyslu o 143 milionů uncí stříbra více, neţ kolik se vytěţilo. Pokud by tato situace zůstala stejná, k vytěţení stříbra by mělo dojít za 20 let. Kdyby se najednou těţba zcela zastavila, naše zásoby stříbra by pravděpodobně vydrţely jen 4 měsíce. Pokud se podíváme do historie a na počátek těţby drahých kovů, cena stříbra se pohybovala výše neţ cena zlata. Přitom v dnešní době je cena stříbra zhruba 50krát niţší. Proto se tvrdí, ţe stříbro je podhodnocené a jeho cena by měla stoupat. 44 Tento kov se vyskytuje snad v kaţdém elektronickém výrobku. Nově se také díky jeho antibakteriálním účinkům pouţívá k výrobě funkčního prádla, na které se spotřebuje 1200 tun ročně. Stříbro však tvoří pouze malou část většiny výrobků. Proto se nepředpokládá, ţe by výrobci hledali náhradu za stříbro, ale spíše si za něj připlatí. Těžba Doposud se vytěţilo jen 1,3 milionů tun stříbra. V současné době se ročně vytěţí asi 23 000 tun a roční nárůst produkce se odhaduje na 5 %. K dispozici je na světě stříbra 5krát méně neţ zlata, přitom je však právě zlato několikrát draţší. Stříbro se také vykupuje a poté recykluje. Plno tohoto kovu je však důsledkem průmyslové spotřeby nenávratně ztraceno. Nejvíce stříbra vyprodukují Mexiko, Kanada, Peru, Austrálie a USA. Převis poptávky nad nabídkou ukazuje následující graf. 45 Nabídka a poptávka po stříbře od roku 1999

Zdroj: http://proinvestory.cz/ceny-drahych-kovu-stoupat

Ţluté sloupce zachycují celosvětovou poptávku, černá křivka zobrazuje těţbu stříbra. Stříbra bylo vytěţeno v roce 2011 skoro 800 mil. uncí, ale poptávka nebyla zcela uspokojena.

43

DROZEN, František. Drahé kovy a kameny. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2000, 70, 39 s. ISBN 80-245-0078-7. s. 25 44 Všechno stříbro se vytěţí za 20 let. Investovat do něj se vyplatí. Finance [online]. 2012 [cit. 2013-02-16]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/stribro-jako-investice-078-/inv.aspx?c=A120423_120247_inv_zuk 45 Proč nakupovat stříbro. Nakupzlato.cz [online]. 2011 [cit. 2013-02-16]. Dostupné z: http://zlato.toje.in/stribro.html

47

Příklady obchodování Stříbro se obchoduje na divizi Comex, patřící do skupiny CME Group. Kótuje se v trojských uncích za americký dolar. Jednotlivé kontrakty stříbra na burze Comex Název kontraktu SIK3 – Silver SIN3 – Silver SIU3 – Silver SIZ3 – Silver SIH4 – Silver SIK4 – Silver SIN4 – Silver Zdroj: vlastní práce, 2013

Měsíc dodání květen 2013 červenec 2013 září 2013 prosinec 2013 březen 2014 květen 2014 červenec 2014

Zavírací cena v $ 28,803 28,860 28,912 28,976 29,023 29,052 29,080

Denní objem obchodů 28 606 3 260 1 589 1 345 6 6 2

Nákup jednoho kontraktu stříbra na burze Comex Název

Cena

SIK3 – Silver 28,803 $ Zdroj: vlastní práce, 2013

Velikost 1 kontraktu 5 000 troj. uncí

Nominální hodnota

Marţe na 1 kontrakt

144 015 $

10 450 $

Velikost kontraktu je 5000 trojských uncí. Po převedení do českých měrných jednotek to představuje celkem 155,5 kg. Při ceně 28,803 $ za trojskou unci pak nominální hodnota činí celkem 144 015 $. 1 kontrakt stříbra má přibliţně stejnou nominální hodnotu jako 1 kontrakt zlata. Tomu odpovídá i výše marţe na úrovni 10 450 $. Jeden tick má velikost 0,5 centu na trojskou unci, na jeden kontrakt tedy 25 $ . Vývoj stříbra SIK3 na burze Comex

Zdroj: Bloomberg (2013)

Z grafu vidíme, ţe stříbro se v srpnu roku 2011 obchodovalo za vysoké ceny kolem 43 $ za trojskou unci. Dnes je cena téměř poloviční a blíţí se minimu, kterého dosáhla v červnu roku 2012, kdy stříbro stálo pouhých 26,419 $. Svého maxima i minima dosáhlo přibliţně ve stejné době, jako zlato, je tedy vidět, ţe mezi oběma kovy existuje určitá korelace.

48

Vývoj spotové ceny stříbra od roku 1950

Zdroj: Bloomberg (2013)

Stříbro zahájilo svoje stoupání koncem roku 2004 a z 5 $ se za pár let dostalo aţ k ceně přesahující 20 $. V červnu 1950 se cena kótovala dokonce za pouhých 0,7280 $ za trojskou unci. V roce 1979–1980 vidíme prudký nárůst ceny zlata. Způsobili to bratři Huntovi, kdyţ koupili 200 milionů uncí stříbra.

Platina Platina se v přírodě vyskytuje jenom v podobě šedobílého ryzího kovu. Její nepostradatelnou vlastností je odolnost proti korozi. Kovy jako platina nebo i paladium se vyuţívají v různých průmyslech, nejvíce však v automobilovém průmyslu. 29 % celkové poptávky po platině je díky jejímu vyuţití v katalyzátorech, protoţe jedinečné vlastnosti tohoto kovu sniţují emise. Zpřísňování emisních norem se tak jednoznačně projeví v poptávce po těchto kovech. Velké vyuţití má platina v klenotnictví , kde poptávka tvoří 51 %. V tomto oboru vyniká svojí odolností vůči vnějším vlivům. V menších objemech se dále pouţívá třeba k výrobě částí osobních počítačů, optických vláken, chirurgických nástrojů apod. Naleziště platiny se vyskytují jen na několika místech na zemi, nejvíce v Jiţní Africe, Rusku a Severní Americe. 90 % zásob platiny se nachází v Jihoafrické republice, která se na celosvětové produkci podílí z 80 %.46 Těžba platiny v roce 2011 Země

Počet vytěţených tun JAR 139 Rusko 26 Kanada 10 Celkem ve světě 192 Zdroj: http://www.prvky.com/78.html

V roce 2012 se v Africe uzavřelo 9 platinových dolů, produkce tak kvůli tomu klesla o 400 000 uncí za rok, coţ představuje 7 % z celkového světového mnoţství. Největší důl na světě Rustenburg byl uţ také uzavřen. V přírodě je platina vzácnější neţ zlato, vytěţí se jí

46

Platina. Zlate-mince [online]. 2012 [cit. 2013-02-21]. Dostupné z: http://www.zlatemince.cz/Platina.htmo%C5%BEn%C3%A1-nev%C3%ADte-o-zemn%C3%ADm-plynu

49

méně a těţba je náročnější. Roční těţba platiny se pohybuje kolem 5 milionů uncí, coţ je o dost méně neţ u ostatních drahých kovů, a proto je cena platiny výrazně vyšší.47 Produkce a spotřeba platiny v tis. uncí 2007 2008 2009 Těţba 6 600 5 940 6 025 Recyklace 1 590 1 830 1 405 8 190 7 770 7 430 Produkce celkem 8 270 7 990 6 795 Spotřeba Přebytek/deficit -80 -220 635 Zdroj: zpracováno dle http://www.colosseum.cz/grafy/111116platina.GIF

2010 6 050 1 830 7 880 7 905 -25

2011 6 395 1 880 8 275 8 080 195

Příklady obchodování Jednotlivé kontrakty platiny na burze NYMEX Název kontraktu PLJ3 – Platinum PLN3 – Platinum PLV3 – Platinum PLF4 – Platinum Zdroj: vlastní práce, 2013

Měsíc dodání duben 2013 červenec 2013 říjen 2013 leden 2014

Zavírací cena v $ 1594,9 1598,2 1599,6 1587,7

Denní objem obchodů 9 138 1 006 5 0

Nákup jednoho kontraktu platiny na burze NYMEX Název

Cena

PLJ3 – Platinum 1594,9 $ Zdroj: vlastní práce, 2013

Velikost 1 kontraktu 50 troj. uncí

Nominální hodnota

Marţe na 1 kontrakt

79 745 $

2 585 $

Nejmenší pohyb je stanoven na 0,10 $ za trojskou unci, coţ představuje 5 $ na jeden kontrakt. Při ceně 1594,9 $ bychom drţeli pozici v nominální hodnotě 79 745 $. Přitom by stačilo sloţit jen marţi ve výši 2 585 $. Stejně jako u ostatních drahých kovů představuje 1 trojská unce přesně 31,103 g. Kontrakt platiny tak váţí 1,5 kg. Vývoj ceny platiny PLJ3 na burze NYMEX v usd/trojskou unci

Zdroj: Bloomberg (2013)

47

Platina Třináctiroční minimum v nabídce platiny, doly se zavírají. Kitco.cz [online]. 2013 [cit. 2013-02-21]. Dostupné z: http://www.kitco.cz/platina-trinactirocni-minimum-v-nabidce-platiny-doly-se-zaviraji/

50

Svůj největší propad platina zaţila v červenci 2012, kdy se prodávala za 1393,10. Průměrná cena je 1568,27 $. Maxima dosáhla v únoru 2013, kdy se vyšplhala na 1736,50 $ za trojskou unci. Poslední cena z března 1595,80 se pohybuje lehce nad celkovým průměrem. Vývoj spotové ceny platiny od roku 1987 v usd/trojskou unci

Zdroj: Bloomberg (2013)

V roce 1998 platina stála 348,50 $, do března 2013 se několikrát zvýšila aţ na 1594,74 $. Maxima dosáhla v červnu roku 2008. Její průměrná cena dosahuje 765,90 $ za trojskou unci.

Pšenice Pšenice má různé kvality a hrubosti zrna. Z tvrdé pšenice se vyrábí těstoviny, z běţné pšenice je to pečivo. Zimní pšenice se zasévá na podzim, sklízí se na přelomu května a června, jarní pšenice se zasévá na jaře a její sběr probíhá na podzim. Úroda této zemědělské plodiny je samozřejmě velmi závislá na počasí. Pěstuje se v níţinách při vodních tocích. Nebezpečí pro úrodu představuje krupobití, záplavy nebo velká sucha, které se nejčastěji vyskytují v Austrálii a na jihu Evropy. Největší exportéři pšenice jsou Spojené státy, Kanada a Rusko. Hlavní producenti pšenice Světový podíl na produkci Evropská unie 20 % Čína 18 % USA 9% Rusko 8% Zdroj: zpracováno dle http://investice.finance.cz/komodity/zakladni-druhy-komodit/psenice/ Oblast

Globální produkce se dlouhodobě zvyšuje, osívají se větší plochy a roste výkonnost polí. Od 50. let se dokonce výkonnost polí téměř zdvojnásobila. Způsobil to pokrok ve vyuţití hnojiv a jiných chemických prostředků. Největší spotřebitelé pšenice Oblast Světový podíl na spotřebě Evropská unie 18 % Čína 17 % Indie 12 % Rusko 6% Zdroj: zpracováno dle http://investice.finance.cz/komodity/zakladni-druhy-komodit/psenice/

51

Poptávka se v důsledku stoupajícího počtu obyvatel také zvyšuje. Pšenice zaznamenává v posledních letech významný nárůst hlavně v rozvojových zemích jako je Asie, kde začíná soupeřit s oblíbenou rýţí. Zhruba 16 % pšenice se pouţívá na výkrm hospodářských zvířat. Kvůli suchu ve východní Evropě a střední Asii se počítá s menší úrodou pšenice, která potrvá aţ do června 2013.48 Příklady obchodování 

CBOT – pšenici můţeme obchodovat například na burze CBOT. Udává se v USD/bušl, který představuje zhruba 27 kg. Velikost kontraktu je 5000 bušlů.



NYSE Liffe – zde se prodává krmná pšenice o velikosti lotu 100 tun. Obchoduje se za britské libry.

Jednotlivé kontrakty pšenice na burze CBOT Název kontraktu ZWK3 – Wheat ZWN3 – Wheat ZWU3 – Wheat ZWZ3 – Wheat ZWH4 – Wheat ZWK4 – Wheat ZWN4 – Wheat ZWU4 – Wheat ZWZ4 – Wheat Zdroj: vlastní práce, 2013

Měsíc dodání květen 2013 srpen 2013 září 2013 prosinec 2013 březen 2014 květen 2014 srpen 2014 září 2014 prosinec 2014

Zavírací cena v $ 695,0 699,4 707,2 721,0 731,4 729,2 723,4 725,6 745,0

Denní objem obchodů 53 739 25 458 6 987 12 150 921 61 77 0 19

Nákup jednoho kontraktu pšenice na burze CBOT Název

Cena za 1 bušl

ZWK3 – Wheat Zdroj: vlastní práce, 2013

6,95 $

Velikost 1 kontraktu 5000 bušlů

Nominální hodnota

Marţe

34 825 $

3 240 $

1 bušl představuje 27,216 kg pšenice. Na burze CBOT tak můţeme koupit minimálně 136 tun této komodity za marţi 3 240 $. Minimální jednotku pohybu burza stanovila na 0,25 centů za bušl (12,5 $/kontrakt).

48

Pšenice - důleţitá komodita. Investujme.cz [online]. 2013 [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://investice.finance.cz/komodity/zakladni-druhy-komodit/psenice/

52

Vývoj pšenice ZWK3 na burze CBOT

Zdroj: Bloomberg (2013)

Maxima dosáhla v květnu roku 2011 na úrovni 972 $. V roce 2012 patřila tato komodita mezi nejvýnosnější a připsala si tak dokonce 19,6 %. I kdyţ minimum pokořila právě v tomto roce, v létě se vyšplhala na ceny kolem 900 $, které se kolem této hranice drţely několik měsíců.

Kukuřice Kukuřice je silně závislá na počasí. Jako ostatní obiloviny, její úrodu ničí velká sucha nebo dlouhodobá vlhka. Kukuřice se pěstuje jako krmivo pro dobytek, surovina pro zpracovatelský průmysl nebo se vyuţívá v potravinářském průmyslu jako zdroj oleje, škrobů a glukózy. Přímá spotřeba kukuřice jako zeleniny je v rozvinutých zemích jen okrajová, v Latinské Americe či Africe jí však obyvatelé spotřebují celkem hojné mnoţství. Ve své domovské zemi Mexiku je kukuřice základem jídelníčku a připravuje se z ní hodně pokrmů. Na celém světě se takto spotřebuje 21 % z celkové produkce.49 Největší producenti kukuřice v roce 2007 (v milionech tun) Produkce kukuřice roku 2007 (v milionech tun) USA 332,1 Francie Čína 151,8 Indonésie Brazílie 51,6 Kanada Mexiko 22,5 Itálie Argentina 21,8 Maďarsko Indie 16,8 Nigérie Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kuku%C5%99ice_set%C3%A1

13,1 12,4 10,6 9,9 8,4 7,8

Největšími producentem kukuřice je jednoznačně USA. O polovinu méně vyprodukuje Čína. Dalšími významnými pěstiteli kukuřice jsou Brazílie, Mexiko a Argentina. Velkou část vypěstované kukuřice si ale pěstitelé také sami spotřebují. Největším exportérem zůstává USA s podílem 60 %, potom následuje Argentina (16 %) a na třetím místě je Brazílie (9 %). Výměra oseté plochy se odhaduje na 159 mil. ha. Největším spotřebitelem je samozřejmě USA (34 %) a za ní následuje Čína (19 %).50

49

Kukuřice setá. Wikipedie [online]. 2013 [cit. 2013-02-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kuku%C5%99ice_set%C3%A1 50 ČERMÁK, Petr. Kukuřice a biopalivové šílenství. Finance.cz [online]. 2008 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/196245-kukurice-a-biopalivove-silenstvi/

53

V roce 2012 se celkové osetí plochy obilovin sníţilo o 1,8 %. Sníţil se ale i jeho hektarový výnos a to téměř o pětinu. V současné době se zásoby kukuřice pohybují na úrovni 632 milionů bušlů, coţ je nejniţší hodnota od roku 1996. USA navíc zvýšila svoji prognózu vyuţití obilovin v krmivech o 4,55 milionů bušlu. Osetá plocha v USA by se mohla zvýšit na 97,73 milionů akrů. Produkce by mohla dosáhnout 13,8 miliard bušlu. Podle ministerstva pro hospodářství by se měla úroda zvednout o 35 % na 14,53 miliardy bušlů.51 Významný vliv na cenu kukuřice na komoditních trzích tak mají Spojené státy. Pravidelně se proto monitoruje mnoţství oseté plochy, zásoby, velikost úrody, exporty a další údaje. Tato data zveřejňuje Americké ministerstvo zemědělství. Hlavním substitutem kukuřice v oblasti krmných směsí je hlavně pšenice. Také nesmíme zapomínat, ţe kukuřice se vyuţívá při výrobě biopaliv resp. etanolu. Do roku 2022 plánuje USA zvýšit produkci etanolu aţ na 36 miliard galonů, v současnosti se přitom vyrábí přibliţně 6,5 miliardy galonů.52 Kukuřice spotřebovaná na výrobu etanolu (v mil. bušlů) 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 1987

1992

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Zdroj: zpracováno dle http://www.finance.cz/zpravy/finance/196245-kukurice-a-biopalivove-silenstvi/

Výroba etanolu z kukuřice stále stoupá. Navíc se s jejím vyuţitím počítá i do budoucna. Evropská unie prosazuje zvyšování vyuţívání této alternativní energie. Hlavním důvodem je omezit světovou závislost na ropě a přispět k obnově ţivotního prostředí. Příklady obchodování Nejdůleţitějšími burzami pro obchodování kukuřice jsou CME Group a NYBOT LIFFE. 

CME Group – na CBOT se cena kukuřice udává v centech za bušl, jeden kontrakt činí 5 000 bušlů



NYSE LIFFE – kontakt o velikosti 50 tun se udává v měně Euro

Jednotlivé kontrakty kukuřice na burze CBOT Název kontraktu ZCK3 – Corn ZCN3 – Corn ZCU3 – Corn ZCZ3 – Corn ZCH4 – Corn

Měsíc dodání květen 2013 červenec 2013 září 2013 prosinec 2013 březen 2014

Zavírací cena 691,5 672,5 566,0 544,5 554,0

51

Objem obchodů 120 929 49 422 13 467 43 790 830

Burzovní zpravodajství - kukuřice 2013. Agrární poradensko informační centrum Agrární komory [online]. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.apic-ak.cz/burzovni-zpravodajstvi-kukurice-2013.php 52 Letošní sklizeň obilovin včetně kukuřice klesne o pětinu. Denik.cz [online]. [cit. 2013-02-21]. Dostupné z: http://www.denik.cz/ekonomika/letosni-sklizen-obilovin-vcetne-kukurice-klesne-o-petinu-20121012.html

54

ZCK4 – Corn ZCN4 – Corn ZCU4 – Corn Zdroj: vlastní práce, 2013

květen 2014 červenec 2014 prosinec 2014

561,2 566,4 539,0

243 276 68

Pokud se pozorně podíváme na ceny, zjistíme, ţe vzdálenější kontrakty se obchodují za niţší cenu. U kukuřice je to způsobené očekávaným počasím. Zatímco nejbliţší kontrakty jsou postiţené rozsáhlým suchem, které loni postihlo severní polokouli, v dalších obdobích se jiţ očekává příznivé počasí pro pěstování. Nákup jednoho kontraktu kukuřice na burze CBOT Cena za 1bušl (k 7.3.2013) ZCK3 - Corn 691,50 $ Zdroj: vlastní práce, 2013 Název

Velikost 1 kontraktu 5 000 bušlů

Nominální hodnota

Marţe na 1 kontrakt

34 575 $

2 700 $

Jeden bušl představuje u kukuřice 25,4 kg. Kontrakt tedy činí celkově 127 000 kg. Kótuje se v centech, ale jeho cena se častěji uvádí v dolarech. Minimální pohyb (Tick) je 0,25 centu za bušl (12,50 $/kontrakt). Abychom disponovali nominální hodnotou ve výši 34 575 $, potřebujeme peněţní částku 2 700 $. Vývoj kukuřice ZCK3 na burze CBOT

Zdroj: Bloomberg (2013)

Kukuřice se v prosinci roku 2012 obchodovala za 700,25 $. V květnu 2012 se kukuřice dostala na svoje minimum 525,5 $ a o tři měsíce později atakovala hranici 829 $. V roce 2012 zaznamenala celkový růst 8 %. Průměrná cena je zhruba 629 $.

Bavlna Bavlna je velmi stará plodina, která se pouţívala uţ ve staré Číně před 5000 lety. Sklízí se jednou za rok. K jejímu úspěšnému pěstování je třeba 180 dní bez mrazu a občasné zavlaţování. Sklízí se na podzim. Existuje velké mnoţství druhů bavlny, nejvíce se ale na mezinárodních trzích obchoduje standard tzv. upland cotton. Polovina bavlny slouţí pro výrobu oblečení, polovina se vyuţívá v domácnostech a ostatních průmyslových výrobách. Právě pouţívání bavlny na oblečení má velkou konkurenci, protoţe svět si oblíbil syntetické materiály, elastické materiály bez nutnosti ţehlení a levný textil z Číny.

55

Přestoţe se pěstuje asi v 75 zemích po celém světě, většina těchto států si také svoji produkci spotřebuje. Pro vývoj ceny bavlny tedy stačí sledovat úrodu pouze 5 exportérů. Největší jsou USA, Čína a státy bývalého Sovětského Svazu, za nimi se řadí Turecko a Egypt.53 V květnu minulého roku se bavlna prudce propadla. Bylo to způsobeno vysokou úrodou a zvětšením oseté plochy. Dalším faktorem byl i pokles spotřeby z důvodu dluhových problémů mnoha zemí. V Číně se zpomalila ekonomika a jejich poptávka po textiliích klesla. Farmáři uţ sníţili osetou plochu a raději se zaměřili na sóju a kukuřici. Nabídka však stále bude převyšovat poptávku. Spotřeba přírodních látek se navíc sníţila v důsledku nahrazování levnějších umělých vláken. 54 Producenti bavlny

Zdroj: http://www.svetvnakupnimkosiku.cz/pestovani-bavlny/

Čína, USA a Turecko svojí bavlnu vyváţí i do jiných zemí. Příklady obchodování Tuto komoditu můţeme nakoupit na ICE v New Yorku. Váha se udává v librách. Jednotlivé kontrakty bavlny na burze ICE Název kontraktu CTK3 – Cotton No. 2 CTN3 – Cotton No. 2 CTZ3 – Cotton No. 2 CTH4 – Cotton No. 2 Zdroj: vlastní práce, 2013

Měsíc dodání květen 2013 červenec 2013 prosinec 2013 březen 2014

Zavírací cena v $ 86,30 86,95 85,81 85,74

Denní objem obchodů 8 944 1 822 1 515 7

Nákup jednoho kontraktu bavlny na burze ICE Název CTK3 – Cotton No. 2 Zdroj: vlastní práce, 2013

Cena za 1 libru 86,30 $

Velikost 1 kontraktu 50 000 liber

53

Nominální hodnota

Marţe na 1 kontrakt

43 150 $

1 650 $

Bavlna (Cotton). Komodity.cz [online]. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.komodity.cz/Komoditni-trhy-pod-drobnohledem-%2810%29-Bavlna94?PHPSESSID=fdc71204701 9b8bb231d817ee3e4b31d 54 TOMČIAK, Boris. Komodita kterou nečeká nic dobrého [online]. 2012 [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://www.investicniweb.cz/dlouhodoba-investicni-doporuceni/2012/5/29/clanky/komodita-kterou-neceka-nicdobreho/

56

Cena se v březnu zavřela na hodnotě 86,30 $ za jednu libru. Nominální hodnota vypočítaná jako násobek ceny a velikosti kontraktu je 43150 $. Při přepočtu na kila váţí jeden kontrakt celkem 22 500 kg. Kótuje se v centech, ceny se ale často uvádí v dolarech. Nejmenší jednotku pohybu burza stanovila na 1/100 centu za libru nebo-li 5 $ za kontrakt. Obr. 14

Vývoj bavlny CTK3 na burze ICE

Zdroj: Bloomberg (2013)

Na svoje maximum se dostala v červnu 2011, kdy cena vzrostla aţ na 106,46 $. V minulém roce její vývoj nebyl příznivý a skončil v minusu 17,5 %. V květnu 2012 se bavlna prudce propadla, protoţe produkce byla veliká, oseté plochy se zvýšily, ale z důvodu ekonomického zpomalení klesla poptávka. V červnu tak dosáhla svého minima 68,83 $.

5.8

Cukr

Cukr je víceletá plodina, coţ znamená, ţe v dobách vysokých cen dochází k osázení velkých ploch, které pak můţou v dalších letech způsobit nadprodukci. Ceny pak dlouhodobě padají. Můţe také samozřejmě nastat opačný případ, kdy zredukované plochy neuspokojí velkou poptávku a díky nedostatku této plodiny se ceny šplhají vzhůru. Největším producentem je Brazílie, jejíţ podíl na exportu je 40 %. Získává cukr z cukrové třtiny, coţ je efektivnější způsob neţ z evropské cukrové řepy. Z této třtiny se také získává etanol, který je zdrojem alternativní energie a můţe se přidávat do pohonných hmot. Tento faktor můţe být do budoucna velmi důleţitý, neboť biopaliva budou více a více ţádaná. Tamní výroba etanolu se dokonce ukazuje být jednou z nákladově nejefektivnějších na světě. Proto se jeho výroba bude v následujících letech zvyšovat a mnoţství určené k výrobě cukru tak nakonec poklesne. Brazílie se ale obává, ţe Evropská unie omezí import brazilského etanolu. Významným faktorem ovlivňující cenu této komodity je také počasí. Rekordní sucho či vlhko můţe způsobit výrazný pokles produkce cukrové třtiny i cukrové řepy. Další negativní dopad můţou mít škůdci či choroby a samozřejmě zemědělská politika jednotlivých států. 55 Cukrová třtina zastupuje výrobu cukru ze 60 %. Je to celoroční rostlina s 18-měsíční sezonou od jedné sklizně do další . Po sklizni začne růst okamţitě nová 18-měsíční úroda. Aţ se výnosy a kvalita sníţí, pole se přesadí. Sklízí se tedy postupně v průběhu celého roku. Na

55

Cukr - nejsladší komodita. Investujme.cz [online]. 2011 [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://investice.finance.cz/komodity/zakladni-druhy-komodit/cukr/

57

cukrovou řepu zbývá 40 % světové produkce cukru. Pěstuje se převáţně jenom v Evropě. Vysazuje se na jaře a sklízí na podzim. Oficiální cukrová sezóna začíná 1. září kaţdého roku a končí 31. srpna následujícího roku. Klíčovou událostí bývá kaţdoroční jarní odhad ploch evropské zasazené cukrové řepy zveřejňovaný brokerským domem F. O. Lichts. Tyto odhady zveřejňují pravidelně v měsíci říjnu. Cena na trhu pak na tuto zprávu výrazně reaguje. Poptávka po cukru roste, a to nadproporcionálně k růstu obyvatel. Celosvětový průměr na hlavu činí za rok přes 22 kg. Celosvětová spotřeba roste ročně zhruba o 3-4 %. 56 Tab. 34

Nejvýznamnější světový producenti cukru 2008

Stát

Produkce cukru Podíl na světové (mil.t) produkci (%) 38,63 24,6 16,30 10,4 14,87 9,5 13,59 8,7 7,72 4,9 6,92 4,4 5,76 3,7 4,81 3,1 4,81 2,7 157,00 100,00

Brazílie Indie EU Čína Thajsko USA Mexiko Austrálie Pakistán Svět Zdroj: http://www.cukr-listy.cz/on_line/2011/PDF/118-121.pdf

Jak jiţ bylo zmíněno, nejvíce cukru se vyrobí v Brazílii, která má na starosti téměř 30 % světové produkce. Za ní následuje Indie, Evropská unie a Čína. Celkem se kaţdoročně vyrobí na celém světě kolem 160 milionů tun, většinu cukru si ale země spotřebují sami a tak se na volný trh dostane jen necelá třetina této produkce. Proto i malé změny v nabídce či poptávce vyvolávají výrazné cenové pohyby. Regulace Cukr je v Evropské unii regulován. Pomocí tzv. kvótového systému se kaţdému státu Evropské unie stanoví, kolik můţe vyprodukovat cukru. Pokud tuto kvótu poruší, musí zaplatit pokutu. Díky tomu se Evropská unie stala z vývozce cukru čistým dovozcem. I cukrovarnická velmoc jakou byla Česká republika, teď musí cukr dováţet. V celé EU tedy radikálně klesla celková produkce. 57 Příklady obchodování 

ICE – V New Yorku se obchoduje surový cukr v amerických centech za libru. Velikost kaţdého kontraktu burza stanovila na 1120 liber. Marţe činí 1045 USD.



NYSE LIFFE – Na této burze v Londýně si můţeme koupit bílý rafinovaný cukr. Burza stanovila velikost jednoho kontraktu na 50 tun.

56

Cukr-průvodce. Futures [online]. 2011 [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://futures.blog.cz/en/0904/cukrpruvodce 57 FAJMON, Hynek. EU solí cukr!. Idnes.cz [online]. 2011 [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://fajmon.blog.idnes.cz/c/210889/EU-soli-cukr.html

58

Jednotlivé kontrakty cukru na burze LIFFE Název kontraktu WK3 – White Sugar (No. 5) WQ3 – White Sugar (No. 5) WV3 – White Sugar (No. 5) WZ3 – White Sugar (No. 5) WH4 – White Sugar (No. 5 WK4 – White Sugar (No. 5) Zdroj: vlastní práce, 2013

Měsíc dodání květen 2013 srpen 2013 říjen 2013 prosinec 2013 březen 2014 květen 2014

Zavírací cena v $ 532,40 516,10 510,20 515,80 525,20 0

Denní objem obchodů 7 653 2 887 9 319 3 529 2 856 0

Ceny jednotlivých kontraktů se liší v řádu několika dolarů. Jak můţeme vidět v tabulce, některé kontrakty se v určitý den neobchodují vůbec. Nákup jednoho kontraktu cukru na burze LIFFE Název

Cena za 1 tunu

WK3 – White Sug. Zdroj: vlastní práce, 2013

532,4 $

Velikost 1 kontraktu 50 tun

Nominální hodnota

marţe

26 620 $

1 600 $

Kdyţ si vezmeme kontrakt WK3, zaplatíme za něj 532,4 $. Jelikoţ se ale futures obchodují na páku, stačí nám sloţit marţi jenom ve výši 1600 $. Za tuto částku tedy můţeme disponovat s jedním lotem nebo-li 50 tuny cukru. Výpočet 1 lotu = 50*532,4 = 26 620 $. Hodnota nejmenšího pohybu je stanovena na 1/100, coţ představuje 11,20 $/kontrakt. Vývoj cukru WK3 na burze LIFFE

Zdroj: Bloomberg (2013)

V grafu je zachycena poslední cena 535 $. Průměr kontraktu je o pár desítek dolarů výše na ceně 573,35 $. Maximum v říjnu 2011 dosáhlo úrovně 639,90 $. Minimum nastalo v polovině měsíce února 2013 a zastavilo se na 490,30 $. V minulém roce cukr ztratil 15,9 %.

Káva Kávovníky jsou tropické rostliny, které se pěstují hlavně okolo rovníku. Nejznámější druhy jsou Arabova a Canephora, označována jako Robusta. Káva se pěstuje hlavně v rozvojových zemích a na její sklizení je potřeba tisíce lidí. Tuto komoditu spotřebovává hodně z nás.

59

Na trhu se vyznačuje vysokou volatilitou. Poptávka je celkem stabilní, na straně nabídky však dochází k sezónním výkyvům. 58 Káva Robusta je méně kvalitnější, hořčí a nemá tak výraznou chuť ani aroma. Je však více odolná a její nároky na pěstování jsou niţší. Nevyţaduje tolik práce a chemických přípravků. Můţe se tak pěstovat i v jiných neţ tropických oblastech Navíc rodí uţ po 2–3 letech oproti kávě Arabica, která se sklízí aţ za 5–6 let a v mnohem menší velikosti sklizně. Z toho vyplývá, ţe se Robusta prodává za mnohem menší ceny neţ kvalitní Arabica. Pouţívá se proto k výrobě instantních káv. Její další výhodou je, ţe obsahuje více kofeinu. Je tedy oblíbená u spotřebitelů, kteří hledí více na cenu neţ na chuť nebo dávají přednost většímu mnoţství kofeinu. 70 % celosvětové produkce však patří kávě Arabica. 59 Produkce Dosavadní zásoby kávy jsou po uplynulých letech nízké, přitom poptávka roste dlouhodobě o 2–2,5 % ročně. Náklady na pěstování se navíc kaţdým rokem zvyšují v důsledku inflace, která se objevuje v rozvíjejících se zemích. Přebytek kávy byl zaznamenán naposledy v roce 2006. Největším producentem kávy je dlouhodobě Brazílie. Významným dodavatelem kávy je také Vietnam, který se zaměřuje výhradně na kávu Robusta. Třetím největším exportérem je Indonésie. Spotřeba Ročně se spotřebuje 7 358 897 tun, coţ představuje 1,3 kg na jednu osobu. Ani v době krize nebo hospodářského poklesu lidé nepřestávají pití kávy omezovat. Poptávka v posledních letech roste hlavně v Evropě a Jiţní Americe. Lidé na celém světě celkem spotřebovali v letech 1998–2000 6,7 milionů tun za rok a toto mnoţství se stále zvyšuje. 60 Spotřeba kávy v roce 2007 Název země Počet tun Počet kg/osobu USA 1 290 720 4,2 Německo 531 880 6,4 Japonsko 419 925 3,3 Itálie 349 117 5,9 Francie 330 638 5,4 Rusko 243 299 1,7 Kanada 212 077 6,5 Španělsko 201 271 4,5 Velká Británie 167 500 2,8 Nizozemsko 137 525 8,4 Mexiko 132 000 1,2 Indonésie 120 000 0,5 Etiopie 109 980 1,3 Polsko 91 847 2,4 Zdroj:http://jaknakavu.eu/o-kave/aktualni-celosvetova-rocni-spotreba-kavy-na-jednoho-obyvatele/

Káva je nejoblíbenější v Nizozemsku, Německu i Kanadě. Pozadu nezůstává ani Itálie a Francie. Velké rezervy v pití kávy mají v Indonésii, Rusku nebo Etiopii.

58

Káva, Komodity. Kurzy-online.sk [online]. 2013 [cit. 2013-02-21]. Dostupné z: http://www.kurzy-online.sk Arabica a Robusta srovnání. Druh kávy [online]. 2012 [cit. 2013-02-21]. Dostupné z: http://www.druhykavy.cz 60 Produkční problémy u kávy nemizí. Trhy.mesec.cz [online]. 2013 [cit. 2013-02-21]. Dostupné z: http://trhy.mesec.cz/clanky/produkcni-problemy-u-kavy-nemizi-poroste-jeji-cena-i-nadale-raketove/ 59

60

Produkce a spotřeba kávy v tisících ţoků

Zdroj:http://trhy.mesec.cz/clanky/produkcni-problemy-u-kavy-nemizi-poroste-jeji-cena-i-nadale-raketove/

Jak můţeme z grafu vidět, nabídka je více kolísavá neţ poptávka. Oproti roku 2005 se produkce v roce 2010 více neţ zdvojnásobila, spotřeba je zhruba o třetinu vyšší. Příklady obchodování 

NYSE LIFFE – na trhu v Londýně se obchoduje káva Robusta v dolarech za tunu, kontrakt je 10 tun.



ICE – v New Yorku na NYBOT se obchoduje káva Arabika označená jako Coffee C. Měrná jednotka je v centech za libru, 1 kontrakt je 37 500 liber.

Jednotlivé kontrakty kávy Arabika na burze ICE Měsíc dodání květen 2013 červenec 2013 září 2013 prosinec 2013 březen 2013 květen 2013

Název kontraktu KCK3 – Coffee C KCN3 – Coffee C KCU3 – Coffee C KCZ3 – Coffee C KCH4 – Coffee C KCK4 – Coffee C Zdroj: vlastní práce, 2013

Zavírací cena v $ 143,15 145,60 148,35 152,10 156,00 158,00

Denní objem obchodů 8 186 635 233 118 39 15

Nákup jednoho kontraktu kávy Arabika na burze ICE Název

Cena

KCK3 – Coffee C 143,15 $ Zdroj: vlastní práce, 2013

Velikost 1 kontraktu 37 500 liber

Nominální hodnota

Marţe na 1 kontrakt

53 681,25 $

3 355 $

Cena jedné libry kávy se v březnu obchodovala za 143,15 $. Minimální pohyb kontraktu je 18,75 $. 37 500 liber si můţeme představit jako 16 125 kg. Tímto objemem můţeme disponovat za marţi 3 355 $. Hodnota jednoho bodu je ve výši 375 $.

61

Vývoj kávy KCK3 na burze ICE v usd/libru

Zdroj: Bloomberg (2013)

Káva Arabika stála naposled v březnu 2013 přesně 143,70 $. Maxima dosáhla v dubnu 2011, kdy se prodávala za 284,85 $/libru. Průměrná cena činí 201,41 $. Z grafu je pak patrné, ţe se nyní pohybuje výrazně pod průměrem a dokonce se blíţí i svému minimu z roku 2010. Vývoj kávy Robusta DFK3 na burze NYSE LIFFE v usd/tunu

Zdroj: Bloomberg (2013)

Robusta se strmě propadla v lednu 2012, jen pár měsíců po začátku obchodování tohoto kontraktu. Svého maxima dosáhla v říjnu roku 2012, poté však zase pozvolně klesala. Její průměr se pohybuje na úrovni 2044 $. Od propadu na konci roku 2012 nyní pozvolna roste a přibliţuje se svému maximu z října 2012, které je na 2230 $. Hlavním důvodem jsou pravděpodobně sucha ve Vietnamu, které váţně ohroţují její úrodu.

Rýže Rýţe patří mezi obiloviny a hned po pšenici mezi nejrozšířenější zemědělské komodity. Pěstuje se hlavně v tropických oblastech jako je Asie. Celkově pokrývá asi dvacet procent kalorické spotřeby lidské populace. Nejrozšířenějším typem je rýţe setá.

62

Produkce Produkce rýţe kaţdým rokem stoupá. Indie a Čína spolu vyprodukují více neţ polovinu světové produkce. Dále rýţi pěstuje Indonésie, Thajsko, Vietnam a Japonsko. Kromě Asie, kde se vypěstuje 90 % světové produkce se rýţí zabývají i Spojené státy. V Evropě je nejdůleţitější oblastí Itálie. Globální produkce rýţe se oproti roku 1960, kdy se produkce pohybovala na 200 milionů tunách, více neţ zdvojnásobila.61 Spotřeba Pouţívá se jako příloha k různým pokrmům po celém světě. Také se zkvašuje kvůli výrobě alkoholických nápojů jako arak, rýţové pivo či víno. Z rýţové slámy se vyrábí papír na cigarety. Produkce i spotřeba je největší v asijských zemích jako je Čína, Indie či Thajsko. Velkým konzumentem je Indonésie, kde se zkonzumuje ročně 140 kilo rýţe na hlavu.62 Příklady obchodování Na komoditních trzích se obchoduje se surovou rýţí Rough rice. Můţeme ji koupit na burze CBOT. Kótuje se v amerických dolarech nebo centech. Jednotlivé kontrakty rýže na burze CBOT Název kontraktu RRK3 – Rough rice RRN3 – Rough rice RRU3 – Rough rice RRX3 – Rough rice Zdroj: vlastní práce, 2013

Měsíc dodání květen 2013 červenec 2013 září 2013 listopad 2013

Zavírací cena v $ 15,360 15,630 15,425 15,505

Denní objem obchodů 738 90 43 4

Nákup jednoho kontraktu rýže na burze CBOT Název RRK3 – Rough rice Zdroj: vlastní práce, 2013

Cena za 1 cwt 15,360 $

Velikost 1 kontraktu 2 000 cwt

Nominální hodnota

Marţe na 1 kontrakt

30 720 $

1 350 $

Minimální pohyb je 10 $ za jeden kontrakt. K výpočtu nominální hodnoty vynásobíme cenu 15,360 $ velikostí kontraktu. Výsledem je hodnota 30 720 $, kterou můţeme drţet při sloţení marţe 1 350 $. Kontrakt má hodnotu 2 000 metrických tun.

61

ČERMÁK, Petr. Svět čeká pravděpodobně další rekordní úroda rýţe. Finance [online]. 2012 [cit. 2013-0303]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/354647-svet-ceka-pravdepodobne-dalsi-rekordni-urodaryze/ 62 Rýţe na našich stolech. Doktoronline [online]. 2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.doktoronline.cz/clanek/144-Ryze-na-nasich-stolech.html

63

Vývoj rýţe RRK3 na burze CBOT v $/cwt

Zdroj: Bloomberg (2013)

Rýţe v roce 2012 zhodnotila o 1,7 %. Inflace, znehodnocující naše finanční prostředky, se však uvádí 3,3 %. Maxima rýţe dosáhla v srpnu roku 2012, kdy se její cena vyšplhala na 16,98 $. V současné době se kótuje za 15,34 $.

Sója Sója je v současné době čtvrtou nejrozšířenější plodinou na světě. Její produkce narostla ze 17 milionů tun v roce 1960 aţ na 236 milionů tun v roce 2011. Je ţádaná pro svůj velký zdroj bílkovin a příznivou cenu. Z pokrutin, šrotu a dalších zbytků při výrobě sójového mléka se krmí hospodářská zvířata. V posledních letech se i u nás stává součástí zdravého ţivotního stylu. Produkce Sója se nyní pěstuje na více neţ 100 mil ha, průměrný výnos je cca 2,4 t/ha. Daří se jí v tropických, subtropických a teplých oblastech mírného pásu. Není nijak náročná na pěstování, nepříznivé teploty však můţou růst sóji zpomalit. Sází se kaţdý rok. Světová produkce sóji v mil. tun Produkce/rok 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13 USA 80,8 91,4 90,6 83,2 73,3 Brazílie 57,8 69,0 75,5 65,5 81,0 Argentina 32,0 54,5 49,0 41,0 55,0 Čína 15,5 15,0 15,1 13,5 12,6 Indie 9,1 9,7 9,8 11,0 11,4 Paraguay 3,7 7,4 8,4 4,0 8,1 Kanada 3,3 3,5 4,3 4,2 4,5 Ostatní 9,5 10,6 12,0 13,5 14,6 Celkem 211,6 261,1 264,7 235,9 260,5 Zdroj: http://konference.agrobiologie.cz/2012-08-28/pdf/01-Stranc-StrancStranc_ SOJA_JE_VYZNAMNA_ PLODINA_A_KOMODITA.pdf

Hlavně v Brazílii, USA, Argentině a Číně se rozrostla produkce této obiloviny. Tyto země zároveň zastupují 87 % světové produkce. V Evropě se pěstování sóji věnuje například Francie, Itálie a Maďarsko.

64

Spotřeba Čína má velkou spotřebu sóji cca 60 mil. tun a je závislá i na dovozu. Velmi vysoké importy má i Evropská unie. Největším importérem je Japonsko, které má velkou spotřebu, ale nedostatek zemědělské půdy. Japonci spotřebují 30–60 g na osobu za den. Celosvětová poptávka v roce 2012 by se měla pohybovat kolem 255 milionů tun, coţ je nárůst o 1,4 %.63 Příklady obchodování Sójové boby můţeme koupit na burze CBOT, která patří do skupiny CME Group. Obchoduje se v dolarech. Měrná jednotka je bušl . Tab. 43

Jednotlivé kontrakty sójových bobů na burze CBOT

Název kontraktu ZSK3 – Soybeans ZSN3 – Soybeans ZSQ3 – Soybeans ZSU3 – Soybeans ZSX3 – Soybeans ZSF4 – Soybeans ZSH4 – Soybeans ZSK4 – Soybeans ZSN4 – Soybeans ZSQ4 – Soybeans Zdroj: vlastní práce, 2013

Měsíc dodání květen 2013 červenec 2013 srpen 2013 září 2013 listopad 2013 leden 2014 březen 2014 květen 2014 červenec 2014 srpen 2014

Zavírací cena v $ 14,660 14,486 14,084 13,314 12,786 12,822 12,844 12,842 12,886 12,834

Denní objem obchodů 55 923 17 670 533 533 11 203 694 182 193 37 0

Zvýšení ceny nejbliţších kontraktů je způsobené suchem a špatnou úrodou sóji v minulém roce. Protoţe se předpokládá návrat k normálnímu počasí, obchodují se vzdálenější kontrakty za niţší ceny. Tab. 44

Nákup jednoho kontraktu sójových bobů na burze CBOT

Název

Cena za 1 bušl

ZSK3 – Soybeans 1 4,740 $ Zdroj: vlastní práce, 2013

Velikost 1 kontraktu 5 000 bušlů

Nominální hodnota

Marţe

73 700 $

5 063 $

Stejně jako u pšenice, jedno kilo sójových bobů představuje zhruba 27 kg. 1 kontrakt má tedy velikost 135 000 kg. Marţe je ve výši 5 063 $ a umoţňuje nám disponovat s nominální hodnotou 73 700 $. Tick o velikosti 0,25 představuje nejmenší moţný pohyb kontraktu o 12,50 $.

63

ŠTRANC, J. P. D. Sója je významná plodina a komodita. [online]. [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://konference.agrobiologie.cz/2012-08-28/pdf/01-Stranc-StrancStranc_SOJA_JE_VYZNAMNA_PLODINA_A_KOMODITA.pdf

65

Obr. 20

Vývoj sójových bobů ZSK3 na burze CBOT v $/bušl

Zdroj: Bloomberg (2013)

Za rok 2012 vydělala tato komodita nadprůměrných 16,4 %. Průměr této komodity je na ceně 1040 $. Minimu nastalo v listopadu 2010, tedy na začátku obchodování tohoto kontraktu. Maxima se sója dočkala aţ v dubnu 2012 při ceně 1623 $.

5.12 Shrnutí analýzy a formulace investičního doporučení V předcházející kapitole jsem analyzovala jednotlivé komodity, se kterými investor můţe obchodovat. Kaţdý si nyní můţe udělat svůj vlastní názor, kterou komoditu koupit a které se raději v následujícím období vyhnout. Kdyţ je určité komodity příliš mnoho, cena bude klesat. Pokud ji bude na trhu příliš málo, cena vzroste. Moje vlastní závěry jsou následující a můţou slouţit jako vodítko pro kaţdého čtenáře. Cena ropy je silně ovlivňována politickými faktory. Její dopad na celou ekonomiku je nezanedbatelný. Vysoké ceny brzdí ekonomický růst. Velká naleziště jsou v arabských nebo muslimských světech, kde se kvůli nim mnoţí nepokoje a války. V poslední době se nedaří najít ţádná nová naleziště ropy. Počet dostupných zdrojů ropy tak nenávratně ubývá. Celková produkce bude postupně klesat, aţ jednou můţe dojít k úplnému zastavení těţby ropy. Předcházelo by obrovské zvýšení její ceny. Nemyslím si však, ţe k něčemu podobnému dojde, protoţe svět se začíná na tento zlom připravovat a začal vytvářet alternativní zdroje energie. Evropská unie se snaţí kaţdým rokem prosazovat zvýšení těchto zdrojů na úkor spotřeby ropy. Zatím to jde velmi pomalu, protoţe ropa je nejlevnější ze všech dostupných zdrojů energie. Neočekává se ani globální zvýšená poptávka po ropě v důsledku niţší výkonnosti největších světových ekonomik (USA, Čína, Eurozóna). Nabídka je v současné době stabilní. Nemělo by proto dojít na trhu k ţádným velkým změnám a předpokládám, ţe cena ropy Brent bude oscilovat kolem svého průměru za posledních pět let. Tato teorie však samozřejmě nepočítá s ţádným válečným konfliktem, který by ceny ropy raketově vytlačil nahoru. Zlato se neodvíjí jenom od nabídky či poptávky, ale také od psychologických vlivů. Pokud existuje na trzích nejistota, lidé se uchylují k bezpečnějším investicím, jako je třeba právě zlato. Je to poměrně bezpečná investice, která v dlouhodobém pohledu pokrývá inflaci. Těţaři mají v současné době náklady na jednu unci zlata kolem 1000 USD. Cena by se tak měla pohybovat vţdy nad touto úrovní, o kolik, to uţ záleţí právě na velikosti poptávky. V dlouhodobém pohledu zůstane vhodnou variantou k uchování hodnoty našich finančních prostředků. Dalším cenným kovem je stříbro. Je to průmyslový kov, potáhne ho tak ekonomické oţivení. Najdeme ho v běţných věcech jako třeba v automobilu, televizi, počítači 66

nebo v mobilním telefonu. Jeho nahrazení v těchto produktech je zatím nemoţné. Recyklace stříbra se finančně nevyplatí a tak rychle ubývá. Podobně jako zlato, v nejistých dobách ho lidé kupují, aby bezpečně uloţili svoje finanční prostředky, v dobách ekonomického růstu se o rostoucí poptávku starají firmy. Navíc, slábnoucí globální těţba stříbra a stále zvyšující se poptávka, pravděpodobně vyţenou v nejbliţší budoucnosti ceny stříbra nahoru. Platina má důleţité vyuţití v klenotnictví a v automobilovém průmyslu. Nepostradatelná je v katalyzátorech aut, protoţe jedinečné vlastnosti tohoto kovu sniţují emise. Rostoucí poptávka po autech a zpřísňování emisních norem tak zvyšují tlak na růst cen těchto kovů. Nedávno však asociace horníků a odbory podepsaly smlouvu, která by měla udrţet mírové prostředí v těţební lokalitě JAR. Uklidnila se tak situace na straně nabídky, která naopak růst cen zbrzdila. Zemědělské komodity v dlouhodobém horizontu zaznamenávají čím dál větší poptávku v důsledku nárůstu lidské populace. V krátkodobém období je poptávka stabilní, nabídka však závisí na úrodě. Nezáleţí jenom na tom, kolik chtějí pěstitelé v určitém období vyprodukovat, ale hlavně na počasí, které ovlivní konečnou úrodu. Některým plodinám vadí sucho, některým vlhko či záplavy, a ceny pak na trhu letí prudce nahoru. Protoţe se pšenice zasévá na jaře, dochází tedy v období výsadby ke zdraţování. Investoři totiţ ještě nevědí, jaká bude sklizeň a toto riziko promítají do cen pomocí rizikové přiráţky. V létě uţ se začínají objevovat první prognózy a cena se jim začíná přizpůsobovat. Pokud se nepřihodí nic, co by mělo na pěstování špatný dopad, ceny většinou klesají. Pokud se podíváme na aktuální vývoj, cena pšenice se od srpna propadla aţ o 20 %. Na začátku roku se totiţ objevily zprávy od Mezinárodní obilnářské rady, ţe oseté plochy se rozšířily a odhaduje se nárůst produkce v roce 2013/2014 o 26 mil. tun, tedy o 4 %. I přesto, ţe v USA došlo díky velkému suchu k znehodnocení úrody, ceny zaznamenaly negativní vývoj. I kukuřice se dotklo sucho v minulém roce a produkce se významně sníţila. Zásoby jsou tak na svém minimu od roku 1996. Podle ministerstva hospodářství USA by se ale měla příští úroda zvednout o 35 %. Tato zpráva vychází ze zvýšení osetých ploch v USA. Počasí v Argentině, která patří k největším pěstitelům kukuřice, se také zlepšilo, začalo pršet a tak se očekává kvalitnější a objemnější úroda. Současné ceny uţ tyto prognózy zahrnují. Záleţí tak na skutečném počasí a na růstu poptávky, kterou bude v následujících letech zvyšovat mimo jiné i výroba etanolu. Bavlna je jedna z nejvolatilnějších komodit na trhu. Po velkém propadu z minulého roku, kdy se vydařila úroda a poptávka se z důvodu ekonomického zpomalení sníţila, se bavlna zase pomalu šplhá nahoru. Tento vzestup podpořili zprávy o 27% niţší plošné výměře pro pěstování bavlny ve Spojených státech v letošním roce. Produkce by však stále měla převyšovat spotřebu. Globální zásoby vzrostou třetí rok po sobě aţ na nejvyšší úroveň v historii. Bavlna je ohroţena zvýšením atraktivity konkurenčních plodin a nahrazováním bavlny v textiliích levnějšími umělými vlákny. Další komoditou, u které předpokládám pokles ceny je cukr. Jeho cena je velmi kolísavá a přináší tak vysoké riziko. Rostoucí poptávka po cukru, hlavně v Číně, kde se stává cukr stále více oblíbenější, je velmi dobrá zpráva pro vývoj této komodity. Také do budoucna se počítá se stále větší potřebou etanolu jako biopaliva, které nahrazuje ropu. Čím více cukru se spotřebuje v nádrţích, tím méně ho zbude ke konzumaci. Poptávka po všech komoditách však pociťuje v současné době útlum. Plánovaný výstup Brazílie i Číny se pravděpodobně zvýší o několik procent. Mezinárodní organizace ISO tak v roce 2013 předpokládá, ţe globální nabídka cukru předčí poptávku o 6,2 mil. tun a pro tuto komoditu se tedy zatím počítá spíše s medvědím trendem. Malá produkce v posledních letech zapříčinila, ţe zásoby kávy jsou relativně nízké. Do ceny se musí také promítnout zvyšující se náklady v rozvíjejících se trzích. Dalším argumentem pro růst cen je rostoucí spotřeba tohoto nápoje. V minulém roce se však podařila velká úroda a cena kávy Arabica tak spadla na několikaleté minimu. Ve Vietnamu, kde se pěstuje káva Robusta, je právě velké sucho a navíc se zde potýkají s mnohem menší zásobou vody na zavlaţování neţ minulý rok. Káva Robusta uţ zareagovala zvýšením své ceny. V Indonésii se zase zvýšila 67

poptávka, na export tedy zůstane kávy méně. Stejně jako Vietnam i Indonésie bojuje s nedostatkem vody na zavlaţování, který sníţí objem produkce. Ceny obou druhů kávy by tak měly v roce 2013 oproti předchozímu roku zdraţit. Druhého největšího producenta rýţe, Indii, suţují v posledních letech velká sucha. I v USA jsou zásoby nízké. Mnoho farmářů raději pěstuje sójové boby nebo kukuřici, protoţe jim nabízejí vyšší výnos. Hrozí proto nedostatek rýţe a zvyšování její ceny. Význam sóji neustále stoupá zejména z pohledu levného a zdravého zdroje kvalitních bílkovin. Její produkce se neustále zvyšuje a očekává se velká i pro následující rok. V Brazílii se počítá s rekordní sklizní. Nejvýznamnějším producentem je USA. Pokud dollar oslabuje, importéři nakoupí větší mnoţství. Protoţe ze sójových bobů se vyrábí dále i olej nebo pokrutiny, slouţící jako zemědělské krmivo, odhadnout vývoj ceny z fundamentálního hlediska je velmi obtíţné. Investoři se tak u této komodity zaměřují spíše na technickou analýzu a zkoumají vývoj ceny v grafu. Aţ dojde k ekonomickému oţivení, poptávka po všech komoditách poroste. Pokud se ale zaměříme na některé z nich, pozornost bych věnovala drahým kovům, kávě a rýţi. I přesto ţe zlato v tomto roce klesá, myslím si, ţe se jeho trend obrátí. Právě sníţení jeho ceny je dobrým impulsem k nákupu. U stříbra i platiny vidím podobný vývoj, tedy zvyšování jejich cen. Kdyţ se zaměřím na zemědělské komodity, je vidět, ţe poslední dobou se díky výnosnosti rozšířilo pěstování kukuřice a sóji. I kdyţ jsou tyto plodiny vhodné pro farmáře, pro spekulanty uţ to taková výhra nebude. Také u pšenice se předpokládá dostatečná globální nabídka, pokud se tak nezopakuje špatné počasí z minulého roku, ceny by měly klesat. Proto bych doporučila zaměřit se spíše na rýţi, u které produkce klesá, zásoby jsou nízké a poptávka přitom v ţádném případě klesajícímu trendu neodpovídá. Další zajímavou komoditou je káva. I kdyţ minulá sklizeň kávy Arabica byla úspěšná, zásoby jsou malé, nedostatek vody a sucha pravděpodobně sníţí předpokládanou úrodu a vzhledem k tomu, ţe ceny jsou na svém minimu, v dohledné době pravděpodobně porostou.

5.13 Možnosti obchodování futures kontraktů V následující tabulce je přehled všech analyzovaných komodit a jejich kontraktů s nejbliţším termínem dodání. Můţeme tak komodity porovnat jak z hlediska ceny, tak podle velikosti kontraktu nebo nominální hodnoty. Důleţité jsou také údaje o ticku či hodnotě jednoho bodu. Marţe se liší u jednotlivých komodit v řádech několika tisíc dolarů. Nominální hodnota představuje vţdy násobek ceny za jednotku hmotnosti a velikosti kontraktu. Tab. 45

Název

Přehled jednotlivých komoditních futures a jejich specifikace k 7.3.2013

Burza

Cena v $

WTI ICE 91,56 Brent ICE 111,15 Gold COMEX 1577,6 Silver COMEX 28,80 Platinum NYMEX 1594,9 Wheat CBOT 695,25 Corn CBOT 691,50 Cotton ICE 86,30 Sugar LIFFE 532,4 Coffee ICE 143,15 Rice CBOT 15,36 Soybeans CBOT 1474,0 Zdroj: vlastní práce, 2013

Velikost kontraktu

Nominální hodnota

Marţe v$

Tick

1 000 barelů 1 000 barelů 100 troj. uncí 5 000 troj uncí 50 troj. uncí 5000 bušlů 5 000 bušlů 50 000 liber 50 tun 37 500 liber 2 000 cwt 5 000 bušlů

91 560 111 150 157 760 144 000 79 745 34 763 34 575 43 150 26 620 53 681 30 720 73 700

5 000 5 000 7 425 10 450 2 585 3 240 2 700 1 650 1 600 3 355 1 350 5 063

1/100 $ 1/100 $ 1/10 $ 1/10 ¢ 1/10 $ 1/4 ¢ 1/4 ¢ 1/100 ¢ 1/10 $ 1/20 ¢ 1/2 ¢ 1/4 ¢

68

Hodnota ticku na kontrakt v$ 10,0 10,0 10,0 5,0 5,0 12,5 12,5 5,0 5,0 18,75 10,0 12,5

Hodnota bodu na kontrakt v$ 1 000 1 000 100 50 50 50 50 500 50 375 20 50

K orientaci v grafech a k vyčíslení hodnot zisku a ztrát je třeba znát nejmenší pohyb (tick), o který se můţe cena pohnout. Tuto hodnotu jsem našla vţdy na stránkách jednotlivých burz. Udává se v dolarech nebo centech. Někdy můţe tick představovat 1/10 bodu (tj. 0,1 – pohyb např. z 50,0 na 50,1), v jiných grafech můţe být tick třeba 1/100 bodu (tj. 0,01 – pohyb např. z 50,00 na 50,01). Hodnota ticku na kontrakt nám zobrazuje, jak se změní celková cena drţeného kontraktu, pokud se cena příslušné komodity změní o jeden tick. Vypočítala jsem ji jako násobek nejmenšího pohybu a velikosti kontraktu. Například u kukuřice (corn) je hodnota ticku 1/4 centů, tedy 0,25 centů. Tuto částku vynásobíme velikostí kontraktů (5000 bušlů) a zjistíme tak, ţe pokud se cena kukuřice změní o 0,25 centů na 691,75 $, hodnota celého našeho kontraktu se pohne o 1250 centů, v přepočtu o 12,50 $. Další vypočítanou veličinou je hodnota bodu. Pokud je tick 1/4 (0,25), 1 cenový pohyb tak zahrnuje 4 ticky. Počet těchto ticků vynásobíme hodnotou jednoho ticku na kontrakt a dostaneme hodnotu celého bodu na jeden kontrakt. Zajímavou rozšiřující nabídkou obchodování s futures kontakty jsou E-mini futures. Vyhledala jsem všechny komodity z předcházející tabulky, které se dají na jednotlivých burzách takto obchodovat. Tab. 46

Srovnání Futures a E-mini futures z hlediska velikosti kontraktu Komodita

Corn Wheat Soybeans Silver Gold Zdroj: vlastní práce, 2013

Velikost kontraktu Futures E-mini futures 5000 bušlů 1000 bušlů 5000 bušlů 1000 bušlů 5000 bušlů 1000 bušlů 5000 troj. uncí 1000 troj. uncí 100 troj uncí 50 troj. uncí

Burza CBOT CBOT CBOT COMEX COMEX

Z tabulky můţeme vidět, ţe kontrakty E-mini futures jsou aţ 5 krát menší neţ samotné futures kontrakty. Samozřejmě s menší velikostí kontraktu broker vyţaduje i niţší marţi. Například u kontraktu s kukuřicí, kdy hodnota lotu klesla díky E-mini futures 5x, by se marţe sníţila také přesně 5x.

5.13.1 Výhody a nevýhody obchodování futures kontraktů pro drobného investora Pozitiva 

Páka – futures kontrakty se obchodují výhradně na páku. V praxi to znamená, ţe sloţíme počáteční marţi např. 5 % z nominální hodnoty kontraktu. Kapitál, který investor ovládá, je tak 20krát větší neţ jeho vlastní.



Likvidita – futures kontrakty jsou velmi likvidní. Nejobchodovanější jsou většinou ty nejbliţší kontraktní měsíce.



Garance určité hodnoty – ceny komodit můţou klesnout, vţdy se ale ustálí na nějaké ceně. Na rozdíl od akcií, které můţou ztratit svoji hodnotu nebo od jiných investičních instrumentů, kde je riziko nesplnění závazku emitenta, bude mít daná komodita vţdy nějakou hodnotu.



Elektronické obchodování – futures na komodity se v dnešní době dají koupit jednoduše kliknutím přes platformu námi vybraného brokera. Nemusíme nikam chodit ani volat a můţeme si v klidu kupovat komodity, která nás zajímají. 69



Zadávání obchodních příkazů – v dnešní době kaţdý obezřetný obchodník pouţívá obchodní příkazy. Nejčastěji se vyuţívají Limitní příkazy, nebo Stop příkazy. Díky nim můţeme ochránit svoje zisky a eliminovat ztráty.



Moţnost shortování – u futures kontraktů můţeme zaujmout nejen dlouhou ale i krátkou pozici tzn. ţe kontrakt nejprve prodáme (půjčíme si ho). Kdyţ hodnota kontraktu klesne, kontrakt nakoupíme zpět. Tímto způsobem se dá vydělávat i na klesajících trzích.

Negativa 

Páka – páka představuje pro drobného investora obrovské riziko. Při negativním vývoji futures kontraktu jen o několik procent můţe investor snadno přijít o celou svoji investovanou částku.



Vysoká marţe – k uskutečnění obchodu s futures potřebujeme určité peněţní prostředky, které nám burza na účtu zablokuje. Jedná se o počáteční marţi, dále je však nutné mít na účtu sloţenou udrţovací marţi, která bývá ve stejné nebo o něco niţší hodnotě. U klasických futures kontraktů se výše marţe běţné pohybuje kolem 3 000 USD, coţ pro drobného investora představuje značný obnos.



Margin call – pokud nám klesne hodnota zajištění pod udrţovací hranici, investor musí dorovnat zajištění podle poţadavku obchodníka. Pokud je vyuţití marţe nad 100 %, pozice můţe být automaticky uzavřena.



Datum expirace – znamená den ukončení kontraktu. Kaţdému, kdo drţí pozici přes den expirace, se tato pozice automaticky uzavře a budou mu zúčtovány zisky nebo ztráty. I kdyţ očekáváme budoucí pozitivní vývoj podkladového aktiva, nemůţeme takový kontrakt drţet déle, neţ je stanoveno. Je potřeba tento datum sledovat a načasovat si podle něj správný výstup z pozice.



Rolování futures kontraktů – futures kontrakty se nejčastěji vypisují jenom na 1 aţ 2 roky. Investor si však můţe kontrakty přerolovat z jednoho měsíce na druhý. Znamená to, ţe se kontrakt v jednom měsíci před exspirací uzavře a otevře se v jiném kontraktním měsíci. Velkou nevýhodou jsou poplatky spojené s tímto procesem.



Volatilita – komodity často podléhají vysoké volatilitě. Cena futures se neustále mění v závislosti na nabídce a poptávce, trhy často během jediného dne dramaticky rostou a pak zase klesají. Volatilita můţe přinášet vysoké zisky, ale i ztráty a pro malé obchodníky je to velké riziko. Můţou tak snadno přijít o všechny svoje finanční prostředky.



Měnové riziko – futures se obchodují v cizích měnách, většinou v dolarech. Nikde se nesetkáme s českou korunu a tak musíme zároveň podstoupit i měnové riziko.



Vypořádání futures – u většiny futures dnes dochází jenom k finančnímu vypořádání, protoţe velká část futures kontraktů se obchoduje za účelem spekulace. Měli bychom si ale dát pozor, obzvláště pokud obchodujeme přes zahraničního brokera, zda náhodou neumoţňuje fyzické dodání. Pokud bychom zapomněli uzavřít kontrakt na komoditní futures, hrozilo by nám dodání celé hodnoty kontraktu. Vznikly by nám tak další náklady na dopravu nebo uskladnění.



Poplatky – kaţdý broker si účtuje za vstup i výstup z pozice určitý poplatek. Zahraniční brokeři jsou obecně levnější, bohuţel jsou s nimi spojená další rizika a jazyková bariéra. V České republice si brokeři často účtují poplatky za futures v rozmezí 5–10 Eur za jeden obchod. 70



Ovládání platformy – v dnešní době uţ se obchoduje hlavně pomocí internetového připojení a platformy, kterou nám poskytne kaţdý broker. Bohuţel pro některé starší jedince je to obrovská překáţka. Nainstalovat platformu, zadat příkaz či pokyn nebo převést finanční prostředky na účet vyţaduje určité technické znalosti, které jsou někomu naprosto cizí. Důleţitá je tak jednoduchost platformy a její technická podpora na zákaznické lince případně na pobočce námi zvoleného brokera.



Úpadek brokera – je třeba pečlivě vybírat spolehlivého brokera, neboť jako kaţdý jiný podnikatelský subjekt, můţe zkrachovat. I kdyţ musí být pojištěn u garančního fondu a my tak dostaneme zpět 90 % hodnoty našeho zákaznického majetku, nejvýše 20 000 EUR, naše pozice by byly uzavřeny a přineslo by nám to značné nepříjemnosti.



Špatná předvídatelnost vývoje cen – je téměř nemoţné dopředu odhadovat vlivy, působící na ceny komodit. Například počasí, ovlivňující hlavně zemědělské komodity, je nevyzpytatelné a můţe s cenami komodit prudce a nečekaně zahýbat.



Orientace v pravidlech obchodování s futures – obchodování futures kontraktů není moc vhodné pro začátečníky a je třeba mít znalosti specifické pro tento způsob obchodování. Před samotným obchodováním je třeba seznámit se s pojmy jako např. rolování kontraktů, datum expirace, kontraktní měsíce, pákový efekt, marţe, vypořádání, LTD a další.

Shrneme-li uvedené informace, můţeme učinit závěr, ţe s futures kontrakty jsou spojeny následující výhody a nevýhody. Pozitivní a negativní faktory futures kontraktů

–

+ pákový efekt – vysoké zisky velký výběr komodit elektronické obchodování zadávání obchodních příkazů moţnost shortování vysoká likvidita garance určité hodnoty

pákový efekt – vysoké ztráty měnové riziko expirace kontraktu vysoké marţe margin call omezená doba investice orientace v pravidlech obchodování s futures riziko úpadku brokera vstupní a výstupní poplatky volatilita rolování futures kontraktů ovládání platformy špatná předvídatelnost vývoje ceny

Zdroj: vlastní práce, 2013

Jak vidíme z tabulky, rizika s obchodováním futures převaţují nad výhodami v poměru 13:7. Pro drobného investora je jich opravdu mnoho a tak je lepší poohlédnout se po jiných finančních instrumentech.

5.13.2

Závěrečná doporučení pro drobného investora

Zjistila jsem, ţe obchodování do futures kontraktu není pro drobného investora příliš vhodné. Doporučila bych ho jen rizikově averznímu obchodníkovi, který má dostatek finančních prostředků na nákup kontraktů, i na případné dorovnávání margin callu. Je obecně známo, ţe bychom měli obchodovat jen s finančními prostředky, které nutně nepotřebujeme a můţeme si dovolit o ně přijít. Proto bych pro drobného investora doporučila spíše investici do jiných instrumentů, které jsou buď méně rizikové nebo se obchodují v menších objemech. Jsou to např. certifikáty, ETF nebo CFD, které jsou odvozeny z ceny futures kontraktu a je moţné je 71

obchodovat od objemů v řádek desítek či stovek USD. Další vhodnou alternativou můţou být E-mini futures, kde nominální hodnota kontraktu i marţe je několikrát menší neţ u klasických futures kontraktů. Nevýhodou je menší nabídka těchto instrumentů. Vzhledem k niţšímu riziku a poţadavku na menší kapitál jsou však E-mini kontrakty pro drobné investory vhodnější. Z komparace komoditních burz vyplynulo, ţe nejvíce E-mini futures, konkrétně 7, můţeme obchodovat na burze CME Group. Pokud bychom hledali komoditu s nejniţším poţadavkem na kapitál, vybrali bychom si rýţi, dále také cukr nebo bavlnu. U všech těchto komodit je poţadavek na marţi kolem 1500 $. Při současném kurzu se hodnota blíţí k 30 000 Kč. Stačilo by ale, aby se například naše pozice s rýţí pohnula o jeden tick a znamenalo by to pro nás zisk nebo ztrátu v hodnotě 10 $. Futures kontrakty jsou silně ovlivňovány fundamentálními faktory, kaţdý investor by však měl ovládat alespoň základy technické analýzy. V dnešní době kaţdý broker nabízí platformu, která zahrnuje potřebné grafy a indikátory. Stačí si tak nastudovat potřebnou teorii a začít si zkoušet obchodování v libovolné demoverzi. Je důleţité si nejdříve obchody vyzkoušet nanečisto a předejít tak velkým ztrátám z neuváţeného obchodování. Pro obchodování je výhodné vyuţívat kontrakty, které se nejvíce obchodují. Jsou to právě většinou nejbliţší kontraktní měsíce (tzv. front měsíce). Jak se ale můţeme přesvědčit z mé analýzy, nedochází k tomu úplně vţdy. Aktuální ceny jednotlivých futures kontraktů se mírně liší podle situace na trhu. Pokud například u zemědělských komodit zasáhne špatné počasí, ceny nejbliţších kontraktů se zvýší. Vzdálenější kontrakty jsou pak levnější, protoţe se u nich jiţ předpokládá stabilní úroda. Tento jev můţeme zpozorovat v analytické části u kukuřice a sóji. Také jsem si všimla, ţe některé komodity podléhají určité sezónnosti. Například kdyţ jsem zkoumala měsíční graf na rýţi na burze CBOT, zjistila jsem, ţe od roku 2004 cena nevzrostla v měsíci červenci pouze dvakrát – právě v roce 2004 a 2008. Podobný trend lze zaznamenat i u jiných komodit, zvlášť těch zemědělských. Obchodování s komoditami bohuţel nelze provádět v českých korunách. Investor podstupuje měnové riziko, proti kterému se můţe bránit pomocí měnového zajištění. Většina komoditních futures se kótuje v dolarech nebo centech. Při posilování koruny vůči dolaru tedy hodnota investice klesá a při oslabování stoupá. Pro drobné investory nemá velký význam se zajišťovat, je však třeba brát tyto změny kurzu v úvahu. Dalším zajištěním, které investor můţe provádět a zařadit ho tak do své obchodní strategie, je vyuţití opcí. Kdyţ nakoupíme futures kontrakt některé komodity a spekulujeme tak na vzestup její ceny, můţeme si koupit put opci na tu samou komoditu. Máme potom právo tuto komoditu prodat za předem dohodnutou cenu. Pokud se nám nevyplatí uplatnit tuto opci, necháme ji propadnout a nákladem tohoto zajištění je jenom opční prémie.

72

Závěr Obchodovat futures na komodity není vůbec snadná záleţitost. Existuje zde plno pravidel a zvyklostí, které si musí kaţdý investor osvojit. Brokerské společnosti nám poskytují jen základní informace, podrobnosti si však musíme dohledat sami. Většina zdrojů, včetně stránek jednotlivých burz, je v angličtině. To můţe některým investorům přístup ke zdrojům ztíţit. Dříve jsem si nedokázala představit, jak si můţu určitou komoditu koupit, kolik za ni zaplatím nebo kde se s ní obchoduje. O moc chytřejší jsem nebyla ani po prozkoumání literatury, která mi nedokázala uvést praktické příklady obchodování. Proto jsem se rozhodla napsat diplomovou práci na toto téma a rozebrat i samotné obchodování s praktickými příklady. Vytvořila jsem seznam nejznámějších světových burz a výpis komodit, které na nich lze obchodovat. Porovnala jsem jednotlivé komoditní burzy podle zvolených kritérií. K určení pořadí jsem pouţila bodovací metodu a zvolila tak nejvhodnější komoditní burzu pro drobného investora. Dále jsem specifikovala kaţdou komoditu, popsala její vyuţití, rozebrala nabídku i poptávku a zobrazila grafy. Nakonec jsem shrnula to nejdůleţitější o kaţdé komoditě a nastínila její vývoj do budoucnosti. Dala jsem tak kaţdému prostor pro vytvoření vlastního názoru a zároveň na konci sepsala svoje vlastní myšlenky, kterými se můţe čtenář inspirovat Já osobně očekávám pozitivní vývoj u drahých kovů jako je zlato, stříbro nebo platina. Velmi mě zaujal vývoj kávy Arabica, která dosahuje nízkých zásob a v současné době se nachází na svém minimu. Navíc nabídku ohroţují další faktory jako sucha nebo pokles exportu v Indonésii. Další zajímavou komoditou je rýţe. Farmáři nahradili tuto plodinu kukuřicí a sójou, nabídka na trhu tak bude nedostatečná. Navíc jsou zásoby malé a poptávka roste. Na závěr mého zkoumání jsem dospěla k názoru, ţe obchodování s komoditními futures je velmi rizikové a pro drobného investora nevhodné. Existují zde nepředvídatelná rizika, které můţou s cenami nebezpečně zahýbat. Nejde jenom o počasí, ale i o politické události či válečné konflikty. Všechny negativa i pozitiva jsem sepsala do přehledné tabulky. Ověřila jsem si, ţe ceny opravdu reagují na fundamentální zprávy, bez technické analýzy se však ţádný investor neobejde. Také jsem si všimla, ţe některé komodity podléhají určité sezónnosti. Je třeba si vţdy vybrat jen pár komodit, u kterých budeme sledovat jejich vývoj a predikovat budoucnost. Nelze se zaměřit na všechny komodity najednou. Kaţdý by si měl dopředu rozmyslet, jaké chce podstoupit riziko a kolik prostředků je schopen obětovat. Aţ potom můţe vstoupit na trh a začít objevovat zákonitosti tohoto trhu. Komodity jsou pro lidstvo a jeho budoucnost velice důleţité. Počet obyvatel stoupá a bude potřeba čím dál větší počet surovin. Dočkáme se tedy zvyšování poptávky po základních komoditách. V současné době však svět prochází těţkým obdobím. Do poloviny roku 2013 se nepočítá s oţivením ekonomiky, konec roku však můţe být podle některých předpovědí pozitivní. V důsledku vyšší výroby samozřejmě vzroste i poptávka po všech komoditách. Vývoj v Evropě je však díky státům na jihu poměrně nejistý, doufám ale, ţe se přes svoje problémy brzy dostane, poučí se ze svých chyb a po několika letech odříkání a krize se zase dočkáme lepších zítřků. Pevně věřím, ţe nejen já, ale i ostatní čtenáři této diplomové práce jsou nyní schopni si obchodování komodit reálně představit, udělat si svůj vlastní názor na to, kterou komoditu budou obchodovat a v konečné fázi i zrealizovat svoje plány.

73

Seznam použité literatury Monografie 1. BLAŢEK, Josef a Vratislav RÁBL. Základy zpracování a vyuţití ropy. Vyd. 2., přeprac. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2006, 254 s. ISBN 80-7080-619-2. s. 246 2. CÍLEK, Václav, Martin KAŠÍK a Tomáš RULLER. Nejistý plamen: průvodce ropným světem. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Dokořán, 2008, 239 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7363-218-2. 3. DROZEN, František. Drahé kovy a kameny. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2000, 70, 39 s. ISBN 80-245-0078-7. 4. JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, 624 s. ISBN 80-247-0342-4. 5. JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. 2., upr. vyd. Praha: Grada, 2010, 630 s. ISBN 978-80-247-3696-9. 6. KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HNILICA. Finanční analýza: krok za krokem. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008, xiii, 135 s. ISBN 978-80-7179-713-5. s.69 7. MELLON, Jim a Al CHALABI. 10 nejlepších investic na příštích 10 let: [spořte, investujte, prosperujte]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 165 s. ISBN 978-80251-2144-3. 8. NESNÍDAL, Tomáš a Petr PODHAJSKÝ. Obchodování na komoditních trzích: průvodce spekulanta. 2., rozš. vyd. Praha: Grada, 2006, 200 s. ISBN 80-247-1851-0. 9. POWERS, Mark J a Mark G CASTELINO. Inside the financial futures markets. 3rd ed. New York: John Wiley & Sons, c1991, 390 s. ISBN 0-471-53674-1. 10. REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 2. rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2010. 659 s. ISBN 9788074180804. 11. REVENDA, Zbyněk. Peníze a zlato. Vyd. 1. Praha: Management Press,2010, 256s. ISBN 978-80-7261-214-7. 12. ROGERS, Jim. Ţhavé komodity: jak můţe kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 240 s. ISBN 978-80-247-2342-6. 13. SHIPMAN, Mark. Komodity: jak investovat a vydělat. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, x, 133 s. ISBN 978-80-251-1866-5. 14. STRUŢ, Jan a Bohumil STUDÝNKA. Zlato: příběh neobyčejného kovu. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 336 s. ISBN 80-247-0902-3. 15. TUREK, Ludvík. První kroky na burze. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 154 s. ISBN 978-80-251-1915-0. 16. ZÁŠKODNÝ, Přemysl, Vladislav PAVLÁT a Josef BUDÍK. Finanční deriváty a jejich oceňování. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2007, 161 s. ISBN 978-80-86754-73-4. 17. VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 789 s. ISBN 978-80-7357-647-9

74

Sborníky 18. Komoditní derivátové obchody: sborník vybraných příspěvků z 6. mezinárodní vědecké konference : konané ve dnech 2. a 3. března 2006 na PEF MZLU v Brně. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2006, 70 s. ISBN 80-7157-991-2. Internetové zdroje 19. Akcie: Burza ICE převezme NYSE Euronext. XTB online trading [online]. 2012 [cit. 2013-01-26]. Dostupné z: http://www.xtb.cz/analytika/makro-zpravy/akcie-burza-iceprevezme-nyse-euronext,20121221,150000 20. Arabica a Robusta srovnání. Druh kávy [online]. 2012 [cit. 2013-02-21]. Dostupné z: http://www.druhykavy.cz 21. Bavlna (Cotton). Komodity.cz [online]. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.komodity.cz/Komoditni-trhy-pod-drobnohledem-%2810%29Bavlna94?PHPSESSID=fdc71204701 9b8bb231d817ee3e4b31d 22. Buzrovní zpravodajství - kukuřice 2013. Agrární poradensko informační centrum Agrární komory [online]. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.apicak.cz/burzovni-zpravodajstvi-kukurice-2013.php 23. CME Group [online]. 2013 [cit. http://www.cmegroup.com/trading/agricultural

2013-01-26].

Dostupné

z:

24. Cukr nejsladší komodita. Investujme.cz [online]. 2011 [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://investice.finance.cz/komodity/zakladni-druhy-komodit/cukr/ 25. Cukr průvodce. Futures [online]. 2011 http://futures.blog.cz/en/0904/cukr-pruvodce

[cit.

2013-01-13].

Dostupné

z:

26. ČERMÁK, Petr. Kukuřice a biopalivové šílenství. Finance.cz [online]. 2008 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/196245-kukurice-abiopalivove-silenstvi/ 27. ČERMÁK, Petr. Svět čeká pravděpodobně další rekordní úroda rýţe. Finance [online]. 2012 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/354647svet-ceka-pravdepodobne-dalsi-rekordni-uroda-ryze/ 28. Eurex commodity derivates. Eurex [online]. 2013 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.eurexchange.com/exchange-en/products/com/ 29. FAJMON, Hynek. EU solí cukr!. Idnes.cz [online]. 2011 [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://fajmon.blog.idnes.cz/c/210889/EU-soli-cukr.html 30. Garanční fond obchodníků s cennými papíry. Garanční fond obchodníků s cennými papíry [online]. 2009 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.gfo.cz/page.php?show=uvod 31. ICE global markets view [online]. 2013 [cit. 2013-01-26]. Dostupné z: https://www.theice.com/search/Search.shtml?term=nybot 32. Káva, Komodity. Kurzy-online.sk [online]. 2013 [cit. 2013-02-21]. Dostupné z: http://www.kurzy-online.sk

75

33. KOLAŘÍK, Martin. Jíme potraviny vyrobené z ropy. Zdraví, výţiva, ekologie a co s tím souvisí [online]. 2004 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://druidova.mysteria.cz/ZDRAVA_VYZIVA/POTRAVINY_Z_ROPY.htm 34. KUCHTA, Daniel. Kolik čeho nakupujeme na komoditní burze?. Investujeme.cz [online]. 2009 [cit. 2013-01-01]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/kolik-cehokupujeme-na-komoditni-burze/ 35. Kukuřice setá. Wikipedie [online]. 2013 [cit. 2013-02-21]. http://cs.wikipedia.org/wiki/Kuku%C5%99ice_set%C3%A1

Dostupné

z:

36. Letošní sklizeň obilovin včetně kukuřice klesne o pětinu. Denik.cz [online]. [cit. 201302-21]. Dostupné z: http://www.denik.cz/ekonomika/letosni-sklizen-obilovin-vcetnekukurice-klesne-o-petinu-20121012.html 37. Londýnská burza kovů, LME určuje výkupní ceny sběrných surovin. Šroty.cz [online]. [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.sroty.cz/londynska-burza-kovu-lme-urcujevykupni-ceny-sbernych-surovin 38. Metals. London Metal Exchange [online]. 2013 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.lme.com/en-gb/metals/ 39. NYSE Liffe commodity derivates. NYSE Euronext [online]. 2013 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: https://globalderivatives.nyx.com/en/commodities/nyse-liffe 40. Platina Třináctiroční minimum v nabídce platiny, doly se zavírají. Kitco.cz [online]. 2013 [cit. 2013-02-21]. Dostupné z: http://www.kitco.cz/platina-trinactirocniminimum-v-nabidce-platiny-doly-se-zaviraji/ 41. Platina. Zlate-mince [online]. 2012 [cit. 2013-02-21]. Dostupné z: http://www.zlatemince.cz/Platina.htmo%C5%BEn%C3%A1-nev%C3%ADte-o-zemn%C3%ADmplynu 42. Proč nakupovat stříbro. Nakupzlato.cz [online]. 2011 [cit. 2013-02-16]. Dostupné z: http://zlato.toje.in/stribro.html 43. Produkční problémy u kávy nemizí. Trhy.mesec.cz [online]. 2013 [cit. 2013-02-21]. Dostupné z: http://trhy.mesec.cz/clanky/produkcni-problemy-u-kavy-nemizi-porostejeji-cena-i-nadale-raketove/ 44. Pšenice - důleţitá komodita. Investujme.cz [online]. 2013 [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://investice.finance.cz/komodity/zakladni-druhy-komodit/psenice/ 45. Ropa Brent - aktuální a historické ceny ropy Brent, graf vývoje ceny. Kurzy.cz [online]. 2013 [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/komodity/ropabrent-graf-vyvoje-ceny/ 46. Ropa: Ze 148 na 48 USD za barel. Investujeme.cz [online]. 2008 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: www.investujeme.cz/ropa-ze-148-na-48-usd-za-barel SMOLÍK, Kamil a Martin SRNA. Analýza vývoje objemů uzavřených kontraktů na světových komoditních burzách [online]. 2010 [cit. 2012-01-18]. Dostupné z: http://www.konference.fbm.vutbr.cz/workshop/papers/papers2010/smolik_srna.pdf 47. Rýţe na našich stolech. Doktoronline [online]. 2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.doktoronline.cz/clanek/144-Ryze-na-nasich-stolech.html 48. Saúdská Arábie do roku 2030 přestane vyváţet ropu. Britské listy [online]. 2012 [cit. 2013-01-01]. ISSN 1213-1792.

76

49. ŠPIČKA, Jindřich. Obchodování s agrárními komoditami na světových komoditních burzách – futures a opce. Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky [online]. 2008, s. 12 [cit. 2013-01-26]. Dostupné z: http://www.jindraspicka.cz/file/9/prezentace09.pdf 50. ŠTRANC, J. P. D. Sója je významná plodina a komodita. [online]. [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://konference.agrobiologie.cz/2012-08-28/pdf/01-Stranc-StrancStranc_SOJA_JE_VYZNAMNA_PLODINA_A_KOMODITA.pdf 51. TOMČIAK, Boris. Komodita kterou nečeká nic dobrého [online]. 2012 [cit. 2013-0209]. Dostupné z:http://www.investicniweb.cz/dlouhodobainvesticni doporuceni/2012/5/29/clanky/komodita-kterou-neceka-nic-dobreho/ 52. Vítěz mezi komoditami za rok 2012: Pšenice. Patria online [online]. 2012 [cit. 201302-21]. Dostupné z: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2232372/vitez-mezikomoditami-za-rok-2012-psenice-19-.html 53. Všechno stříbro se vytěţí za 20 let. Investovat do něj se vyplatí. Finance [online]. 2012 [cit. 2013-02-16]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/stribro-jako-investice-078/inv.aspx?c=A120423_120247_inv_zuk

77

Seznam tabulek Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7 Tab. 8 Tab. 9 Tab. 10 Tab. 11 Tab. 12 Tab. 13 Tab. 14 Tab. 15 Tab. 16 Tab. 17 Tab. 18 Tab. 19 Tab. 20 Tab. 21 Tab. 22 Tab. 23 Tab. 24 Tab. 25 Tab. 26 Tab. 27 Tab. 28 Tab. 29 Tab. 30 Tab. 31 Tab. 32 Tab. 33 Tab. 34 Tab. 35 Tab. 36 Tab. 37 Tab. 38 Tab. 39 Tab. 40 Tab. 41 Tab. 42 Tab. 43 Tab. 44 Tab. 45 Tab. 46 Tab. 47

Rozdělení komodit podle skladovatelnosti a mnoţství dodávky Přehled komodit na NYSE Liffe Objemy obchodů uskutečněných prostřednictvím ICE v mil. USD Hodnoty vybraných kritérií analyzovaných burz Výpočet pořadí burz bodovací metodou při diferencovaných vahách Výsledné pořadí analyzovaných burz Celkové změny ceny komodit v roce 2012 Předpokládané zdroje motorových paliv v Evropské unii v % Těţba ropy v mil. tun Jednotlivé kontrakty ropy Brent na trhu ICE Nákup jednoho kontraktu ropy Brent na burze ICE Jednotlivých kontraktů ropy WTI na burze ICE Nákup jednoho kontraktu ropy WTI na burze ICE Průměrná spotová cena ropy za 1 barel Státy s největší těţbou zlata 2005-2008 v tunách Těţba zlata 1850–1949 v tunách Jednotlivé kontrakty zlata na burze Comex Nákup jednoho kontraktu zlata na burze Comex Jednotlivé kontrakty stříbra na burze Comex Nákup jednoho kontraktu stříbra na burze Comex Těţba platiny v roce 2011 Produkce a spotřeba platiny v tis. uncí Jednotlivé kontrakty platiny na burze NYMEX Nákup jednoho kontraktu platiny na burze NYMEX Hlavní producenti pšenice Největší spotřebitelé pšenice Jednotlivé kontrakty pšenice na burze CBOT Nákup jednoho kontraktu pšenice na burze CBOT Největší producenti kukuřice v roce 2007 (v milionech tun) Jednotlivé kontrakty kukuřice na burze CBOT Nákup jednoho kontraktu kukuřice na burze CBOT Jednotlivé kontrakty bavlny na burze ICE Nákup jednoho kontraktu bavlny na burze ICE Nejvýznamnější světový producenti cukru 2008 Jednotlivé kontrakty cukru na burze LIFFE Nákup jednoho kontraktu cukru na burze LIFFE Spotřeba kávy v roce 2007 Jednotlivé kontrakty kávy Arabika na burze ICE Nákup jednoho kontraktu kávy Arabika na burze ICE Jednotlivé kontrakty rýţe na burze CBOT Nákup jednoho kontraktu rýţe na burze CBOT Světová produkce sóji v mil. tun Jednotlivé kontrakty sójových bobů na burze CBOT Nákup jednoho kontraktu sójových bobů na burze CBOT Přehled jednotlivých komoditních futures a jejich specifikace k 7.3.2013 Srovnání Futures a E-mini futures z hlediska velikosti kontraktu Pozitivní a negativní faktory futures kontraktů 78

14 29 32 34 35 35 37 38 39 40 40 41 42 43 44 45 45 45 48 48 49 50 50 50 51 51 52 52 53 54 55 56 56 58 59 59 60 61 61 63 63 64 65 65 68 69 71

Seznam obrázků Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Obr. 4 Obr. 5 Obr. 6 Obr. 7 Obr. 8 Obr. 9 Obr. 10 Obr. 11 Obr. 12 Obr. 13 Obr. 14 Obr. 15 Obr. 16 Obr. 17 Obr. 18 Obr. 19 Obr. 20

Vývoj ceny ropy Brent LCOJ3 v usd Vývoj ceny ropy WBSJ3 burz ICE v usd Vývoj zlata GCJ3 na burze Comex Vývoj spotové ceny zlata od roku 1920 Nabídka a poptávka po stříbře od roku 1999 Vývoj stříbra SIK3 na burze Comex Vývoj spotové ceny stříbra od roku 1950 Vývoj ceny platiny PLJ3 na burze NYMEX v usd/trojskou unci Vývoj spotové ceny platiny od roku 1987 v usd/trojskou unci Vývoj pšenice ZWK3 na burze CBOT Kukuřice spotřebovaná na výrobu etanolu (v mil. bušlů) Vývoj kukuřice ZCK3 na burze CBOT Producenti bavlny Vývoj bavlny CTK3 na burze ICE Vývoj cukru WK3 na burze LIFFE Produkce a spotřeba kávy v tisících ţoků Vývoj kávy KCK3 na burze ICE v usd/libru Vývoj kávy Robusta DFK3 na burze NYSE LIFFE v usd/tunu Vývoj rýţe RRK3 na burze CBOT v $/cwt Vývoj sójových bobů ZSK3 na burze CBOT v $/bušl

79

41 42 46 46 47 48 49 50 51 53 54 55 56 57 59 61 62 62 64 66

Seznam příloh Příloha 1 – Derivátové burzy s největším počtem obchodů Příloha 2 – Nejvíce obchodované kontrakty s energií a zeměd. plodinami Příloha 3 – Nejvíce obchodované kontrakty s kovy Příloha 4 – Komoditní burzy

80

Příloha 1 – Derivátové burzy s největším počtem obchodů

Zdroj: http://www.futuresindustry.org/fi-magazine-home.asp?iss=184&a=1274

Příloha 2 – Nejvíce obchodované kontrakty s energií a zeměd. plodinami

Zdroj: http://www.futuresindustry.org/fi-magazine-home.asp?iss=184&a=1274

Příloha 3 – Nejvíce obchodované kontrakty s kovy

Zdroj: http://www.futuresindustry.org/fi-magazine-home.asp?iss=184&a=1274

Příloha 4 – Komoditní burzy: 

CME (Chicago Mercantile Exchange), www.cme.com



CBOT (Chicago Board of Trade), www.cbot.com



NYMEX (New York Mercantile Exchange), www.nymex.com



NYBOT (New York Board of Trade), www.nybot.com



London International Finacial Futures Exchange (LIFFE) – www.liffe.com



Kansas City Board of Trade – www.kcbt.com



London Metal Exchange (LME) – www.lme.co.uk



Eurex – www.eurexchange.com



Minneapolis Grain Exchange (LME) – www.mgex.com



Sydney Futures Exchange – (SFE) – www.sfe.com.au



Tokyo Grain Exchange – www.tge.or.jp/index.html



Hong Kong Futures Exchange (HKFE) – www.hkfe.com



International Petroleum Exchange IPE (London) – www.ipe.uk.com



Tokyo International Financial Futures Exchange (TIFFE) – www.tiffe.or.jp



New York Cotton Exchange (NYCE) – www.nyce.com



Tokyo Commodity Exchange (TOCOM) – www.tocom.or.jp



Singapore Commodity Exchange Limited (SICOM) – www.sicom.com.sg



Korean Futures Exchange – www.kofex.com



European Warrant Exchange – www.euwax.de



MEFF Village – www.meff.es



Osaka Mercantile Exchange (OME) – www.osamex.com/index_e.html



New Zealand Futures and Options Exchange (NZFOE) – www.nzfoe.co.nz



RedMetor.com – www.redmeteor.com



Coffee Exchange – www.coffee-exchange.com



Belfox – www.belfox.be/UK/L2/L2indUK.html



Istanbul Gold Exchange – www.iab.gov.tr/english/indexen.htm



Australian Wine Exchange AWX – www.awx.com.au



Bombay Commodity Exchange Ltd – www.booe.org



Australian Macadamia Exchange – www.amxchange.com.au

Zdroj: NESNÍDAL, Tomáš a Petr PODHAJSKÝ. Obchodování na komoditních trzích: průvodce spekulanta. 2., rozš. vyd. Praha: Grada, 2006, 200 s. ISBN 80-247-1851-0.