INVESTICE DO KOMODIT

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

INVESTICE DO KOMODIT Investing in commodities Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

doc. Ing. Martin SVOBODA, Ph.D.

Bc. Karel URBANOVSKÝ

Brno, 2013

J m éno a pří j m ení aut ora:

Karel Urbanovský

Náz ev di pl om ové práce:

Investice do komodit

Náz ev prác e v an gl i čt i ně:

Investing in commodities

Kat edra:

Finance

Vedoucí di pl om ové práce:

doc. Ing. Martin Svoboda, Ph.D.

R ok obhaj ob y:

2013

Anotace Předmětem diplomové práce „Investice do komodit“ je investování do drahých kovů – speciálně do fyzického vlastnictví zlata a stříbra. První část práce je zaměřena na komodity obecně – vymezení segmentu komodit ve finančních trzích. V další části se zaměřím na popis zlata a stříbra, analýzu výnosů a rizik těchto komodit a aktuální možnosti v investování právě do těchto komodit. V praktické části porovnám tři společnosti, které umožňují investovat do drahých kovů, jejich aktuální nabídku drahých kovů a podmínky nákupu těchto slitků.

Annotation The subject of my diploma thesis “Investing in commodities” is precious metals investing – especially physical ownership of gold and silver. The first part of diploma thesis is generally oriented on commodities – definition of commodity segment in the financial markets. The next part is oriented on the description of gold and silver, the analysis of incomes and risks of these commodities and current possibilities to invest just in these commodities. In the practical part I compare three companies which make possible to invest in precious metals, the current precious metals offer and the conditions of buying these ingots.

Klíčová slova Investice, komodity, zlato, stříbro, slitky

Keywords Investment, commodities, gold, silver, ingots

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Investice do komodit vypracoval samostatně pod vedením doc. Ing. Martina Svobody, Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 25. dubna 2013 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval všem, kteří mi věnovali cenné připomínky a odborné rady, které přispěly k vypracování této diplomové práce. Speciálně bych rád poděkoval své partnerce, která mě po celou dobu podporovala.

OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 7 1

INVESTOVÁNÍ ............................................................................................................................................. 9

2

FINANČNÍ TRH .......................................................................................................................................... 12 2.1 ČLENĚNÍ FINANČNÍHO TRHU ................................................................................................................... 12 2.1.1 Peněžní trh ..................................................................................................................................... 13 2.1.2 Kapitálový trh ................................................................................................................................ 13 2.1.3 Trhy s cizími měnami ..................................................................................................................... 13 2.1.4 Trhy drahých kovů ......................................................................................................................... 13

3

TŘÍDY AKTIV ............................................................................................................................................ 14 3.1 3.2 3.3 3.4

4

AKCIE ..................................................................................................................................................... 14 DLUHOPISY ............................................................................................................................................. 16 NEMOVITOSTI ......................................................................................................................................... 18 KOMODITY ............................................................................................................................................. 18

KOMODITY ................................................................................................................................................ 19 4.1 DĚLENÍ KOMODIT ................................................................................................................................... 20 4.2 ANALÝZA JEDNOTLIVÝCH SKUPIN KOMODIT........................................................................................... 22 4.2.1 Agrární komodity ........................................................................................................................... 23 4.2.2 Energie ........................................................................................................................................... 24 4.2.3 Průmyslové kovy ............................................................................................................................ 24 4.2.4 Drahé kovy ..................................................................................................................................... 24 4.3 MOŽNOSTI INVESTOVÁNÍ DO KOMODIT ................................................................................................... 25 4.3.1 Nákup akcií společností, které produkují suroviny, nebo těmto společnostem poskytují služby .... 25 4.3.2 Investice do země, která těží komodity ........................................................................................... 26 4.3.3 Investice do nemovitostí v oblastech a zemích bohatých na komodity ........................................... 26 4.3.4 Nákup komodit ............................................................................................................................... 27

5

DRAHÉ KOVY ............................................................................................................................................ 28 5.1 ZLATO .................................................................................................................................................... 29 5.1.1 Těžba zlata ..................................................................................................................................... 29 5.1.2 Zlato jako platidlo .......................................................................................................................... 30 5.1.3 Zlatý standard ................................................................................................................................ 32 5.1.4 Hodnota zlata ................................................................................................................................. 32 5.1.5 Investiční zlato ............................................................................................................................... 34 5.2 STŘÍBRO ................................................................................................................................................. 37 5.2.1 Těžba stříbra .................................................................................................................................. 38 5.2.2 Hodnota stříbra .............................................................................................................................. 39 5.2.3 Investiční stříbro ............................................................................................................................ 41 5.3 PLATINA ................................................................................................................................................. 42 5.4 PALLADIUM ............................................................................................................................................ 42 5.5 RHODIUM ................................................................................................................................................ 43

6

INVESTOŘI A SLOŽENÍ JEJICH PORTFOLIA ................................................................................... 44 6.1

7

SLOŽENÍ PORTFOLIA ............................................................................................................................... 45

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................................................... 49 7.1 AUVESTA EDELMETALLE AG ................................................................................................................. 49 7.1.1 Produkt........................................................................................................................................... 50 7.1.2 Spořicí program ............................................................................................................................. 51 7.1.3 Tarif „A“ – nákup drahých kovů v celých gramech a slitcích ....................................................... 52 7.1.4 Tarif „B“ – nákup drahých kovů po deseti tisícinách gramu ........................................................ 54 7.2 FINOD S.R.O. ........................................................................................................................................... 55 7.2.1 Zlaté spoření .................................................................................................................................. 56

7.2.2 Jednorázový nákup ........................................................................................................................ 57 7.3 ZLATÉ REZERVY S.R.O. ........................................................................................................................... 59 7.3.1 Zlato na důchod ............................................................................................................................. 59 7.3.2 Jednorázový nákup celých slitků ................................................................................................... 61 7.4 POROVNÁNÍ SPOLEČNOSTÍ ...................................................................................................................... 65 7.4.1 Pravidelná investice ...................................................................................................................... 65 7.4.2 Jednorázová investice .................................................................................................................... 67 7.4.3 Dodání a uskladnění ...................................................................................................................... 69 7.4.4 Slitky .............................................................................................................................................. 70 7.4.5 Další odlišnosti a podobnosti ........................................................................................................ 70 7.4.6 Nákup jednotlivých typů investorů ................................................................................................ 71 ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 73 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................................................................................... 74 SEZNAM GRAFŮ............................................................................................................................................... 77 SEZNAM TABULEK ......................................................................................................................................... 78 SEZNAM OBRÁZKŮ ......................................................................................................................................... 79

ÚVOD V této diplomové práci se budu věnovat investicím do komodit, speciálně pak fyzickým investicím do drahých kovů, jako je zlato a stříbro. V dnešním světě se dá investovat téměř do čehokoliv, komodity jsou tak trochu jiné, protože ve většině případů jsou ovlivňovány jinými podněty a procházejí jinými cykly než například akcie či dluhopisy. Investor se snaží nakoupit za levnou a prodat za vyšší cenu, tak jako u jiných investic. Komodity se dají charakterizovat jako nákup jisté suroviny, ovšem fyzicky ve většině případů komodity nenakupujeme – výjimkou jsou drahé kovy a diamanty, kde je možnost fyzického vlastnictví ve většině případů upřednostňována. Drahé kovy jsou odjakživa považovány za bohatství, jak se můžeme přesvědčit například v historii. Nejstarší nálezy pocházejí z 5. tisíciletí př. n. l. Za dob egyptských faraonů bylo zlato považováno za božský kov. Římská říše měla kontrolu nad všemi tehdy známými doly a poklady a zlato a stříbro zastávalo status stálé a pevné měny. Zlato zná každý – znali jej američtí indiáni a znají jej i Eskymáci. Pokud zlato ukážeme komukoliv, téměř stoprocentně jej pozná. Od doby, kdy se začaly používat papírové peníze, jich lidstvo vystřídalo již několik druhů (například jen na území České republiky se používá již několikátá měna1), ovšem zlato se stále používá jako část rezerv centrálních bank a států. Myslím si, že i v dnešním světě má zlato svoje místo, vždyť centrální banky jednotlivých zemí stále vlastní a nakupují i prodávají další slitky do svých rezerv. Dle mého názoru by měl mít každý investor, ať už menší nebo korporátní, ve svém portfoliu zastoupeno jak zlato, tak i stříbro, a tím více diverzifikovat svoje investice. Ve své diplomové práci se nejdříve zaměřím na charakterizaci jednotlivých tříd aktiv, jako jsou akcie, dluhopisy, nemovitosti a komodity. Posléze více přiblížím komodity jako samostatnou třídu aktiv, rozdělení komodit, možnosti v investování do nich aj. Následně se zaměřím na drahé kovy, tedy speciálně na zlato a stříbro, jejich identifikaci, historii a vývoj, analýzu výnosů a ztrát, vliv vybraných finančních indikátorů a dnešní možnosti investování. V praktické části se budu zabývat konkrétními společnostmi, které nabízejí možnost zakoupení drahých kovů jako fyzickou investici, jejich analýzou a porovnáním aktuální nabídky i podmínek nákupu. Na základě této analýzy společností, doporučím potenciálnímu investorovi, který che nakupovat drahé kovy a fyzicky je vlastnit, u které společnosti je pro něj nejvýhodnější si drahé kovy pořídit a co vše to pro něho bude obnášet. Jaký je postup nákupu a samozřejmě kdy a za jakých podmínek může své již nakoupené drahé kovy opět převést na „papírové“ peníze. Podle mého názoru by každý investor měl mít ve svém portfoliu zastoupeno i investiční zlato, respektive stříbro, protože tyto komodity nepodléhají inflaci a dlouhodobě drží svoji hodnotu a ochraňují tak majetek klienta. Samozřejmě mohou i drahé kovy, tak jako ostatní typy investic, poklesnout a způsobit investorovi větší či menší ztráty, u těchto komodit je tato situace možná z důvodu velké volatility (ovšem cena akcií 1

Od vzniku Československa v roce 1918. 7

může klesnout až na nulu, což se u komodit a speciálně u drahých kovů s největší pravděpodobností stát nemůže2). Jestli bude vlastnictví drahých kovů fyzické nebo jen na papíře záleží na každém investorovi, ale dle mého názoru je dobré mít část svého majetku ve fyzické formě – ať už to jsou slitky drahých kovů nebo ve formě zlatých a stříbrných mincí.

2

Školicí materiál ČP Invest [cit. 2012-5-12] Dostupné na WWW: . 8

1 INVESTOVÁNÍ Podle mého názoru je investování jednou z nejdůležitějších věcí v životě každého člověka a tato důležitost se s vyšší pravděpodobností dožití se vyššího věku zvětšuje. Bez investování totiž jen velmi těžce pokryjeme náklady, které budeme mít v posledním období lidského života. Pokud se podíváme na život člověka, tak je zde jasných několik fází – dětství a vzdělávání, produktivní věk a období strávené v důchodovém věku. Jednotlivá období přibližuje obrázek číslo 1. Obrázek č. 1: Období lidského života a investování

Zdroj: www.patria.cz Ve chvíli, kdy se člověk dostane do produktivního věku, tj. začne vydělávat vlastní peníze, začíná zprvu fází střádání získaných prostředků – lidé nakupují spotřební statky, auta, byty a mnohdy se spíše zadlužují, čímž odpadají jakékoliv myšlenky na investování. Po uspokojení svých spotřebních potřeb začíná fáze konsolidace kapitálu, což je fáze, kdy lidé nejvíce investují. V této prostřední životní fázi již mají alespoň polovinu všech velkých dluhů splacenou, jejich pravidelné příjmy jsou vyšší než „provozní“ výdaje včetně obsluhy dluhu, a tak se z nich stává člověk s přebytky. Navíc vzhledem k tomu, že jejich investiční horizont je ještě poměrně dlouhý (20 – 30 let) jsou ochotni přijmout vyšší investiční riziko. V poslední fázi – důchodovém věku – člověk spíše utrácí své peníze, části svého majetku daruje nebo spotřebuje, pravidelné příjmy klesají. Investoři v této fázi svého životního cyklu investují

9

spíše opatrně a hlavním cílem investice je především zajištění se proti znehodnocení peněz inflací.3 V posledních několika desetiletích se mění poslední dvě období takovým způsobem, že se prodlužuje jak doba strávená produktivním věkem4, tak i doba strávená ve věku důchodovém. Je to zapříčiněno nejen nastavením vyplácení státního důchodu formou solidárnosti pracujících a postupném stárnutí obyvatelstva ve většině vyspělých zemí ale i pravděpodobností vyššího dožití už při narození nového dítěte. Můžeme se o tom přesvědčit na internetových stránkách Českého statistického úřadu 5, kde najdeme ukazatel nazvaný „Střední délka života při narození“ nebo také nazývaný „Naděje dožití při narození“, který vyjadřuje průměrnou délku života osoby právě narozené za předpokladu setrvání úmrtnostních poměrů platných v roce, ve kterém se osoba narodila a pro který je konstruována úmrtnostní tabulka. V grafu číslo 1 můžeme vidět například, že je-li střední délka života při narození pro muže v roce 2002 v České republice 72,1, mají chlapci narození v tomto roce statistickou naději dožít se věku 72,1 let. Jen pro srovnání – dívky narozené ve stejném roce mají naději vyšší 78,5 let. V roce 2011 měl stejný ukazatel hodnotu u chlapců 74,69 a u dívek 80,746. Ovšem i tato čísla se s vyšším věkem zvyšují – příklad z roku 2011. Pokud se muž dožije 30 let, tak se naděje dožití zvyšuje na 75,59, u žen má tento ukazatel hodnotu 81,27. A pokud se muž dožije věku 65 let, naděje dožití je už 80,47 a u žen 83,82. Jinak řečeno, pokud člověk skončí se svým produktivním životem ve svých 65 letech, musí pokrýt náklady svého dalšího života na průměrných 15,47 let u mužů a na 18,82 let u žen. Je velká pravděpodobnost toho, že s novými metodami ve zdravotnictví a obecně s technickým pokrokem se i v dalších letech bude prodlužovat střední délka života při narození a většina lidí tak bude muset financovat ze svých úspor stále delší časový horizont. Právě, ale nejen k pokrytí výdajů v období stáří v životě většiny lidí mohou a měly by sloužit investice.

3

Patria.cz [online]. [cit. 2013-3-5] Dostupné na WWW: <www.patria.cz>. Prodlužování věku odchodu do důchodu novými zákony. 5 Český statistický úřad [online]. [cit. 2013-2-23] Dostupné na WWW: . 6 Český statistický úřad [online]. [cit. 2013-2-23] Dostupné na WWW: . 10 4

Graf č. 1: Statistiky dožití věku při narození v jednotlivých letech 90 80

72,1

72,9

80,74

80,1

79,1

78,5

74

74,69

70 60 50

Muži

40

Ženy

30 20 10

0 2002

2005

2008

2011

Zdroj: Vlastní zpracování dle Českého statistického úřadu Jak praví VESELÁ7, investice je možno chápat jako záměrné obětování jisté dnešní hodnoty (zpravidla přesně určeného množství peněžních prostředků) za účelem získání vyšší (i když nejisté) hodnoty budoucí. Lze je realizovat prostřednictvím nákupu různých druhů investičních aktiv,8 která by podle mínění investorů měla umožnit rozmnožení jejich stávajícího bohatství. K tomu může dojít buď tím, že jejich zakoupením získají nárok na výnosy (cash flow) plynoucí z jejich držby, nebo že ceny těchto aktiv v průběhu času stoupnou a oni je později prodají za cenu vyšší, než za kterou je původně zakoupili. Možná je samozřejmě i kombinace obou těchto přístupů. Investice bývají nejčastěji členěny podle druhů investičních aktiv, přičemž za základní způsob jejich dělby je všeobecně považováno rozdělení na investice finanční9 a investice reálné.10 Přitom je prokázáno, že v nedokonale rozvinutých ekonomikách převažují investice reálné (neboli orientované do reálných aktiv), zatímco ve vyspělých státech jsou častější investice finanční. Nicméně platí, že finanční a reálné investice jsou všeobecně považovány za komplementární formy investice a nikoli za formy vzájemně konkurenční.

7

VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007, s. 15. Termínem aktiva jsou v ekonomii označovány statky, respektive majetek, plnící funkci uchovatele hodnoty. 9 Například finanční vklady, poskytování úvěrů a půjček, nákup cenných papírů a další druhy finančních investic. 10 Například přímé podnikání, nákup nemovitostí, nákup movitých věcí nebo nákup komodit. 11 8

2 FINANČNÍ TRH Finanční trh je systém institucí, instrumentů a postupů, zabezpečující pohyb peněz a kapitálu. Posláním finančních trhů je, aby přemisťovaly peníze od přebytkových subjektů (které jich mají v dané době nadbytek) k subjektům deficitním (které si naopak přejí utratit více, než kolika penězi disponují), a to především k těm, jež pro ně mají nejefektivnější využití.11

2.1 Členění finančního trhu Finanční trh lze systemizovat z různých hledisek. Nejčastěji však jeho členění vychází z jednotlivých druhů finančních instrumentů, které se na dílčích segmentech finančního trhu obchodují. Jak vyplývá z následujícího obrázku číslo 2, v rámci finančního trhu funguje celá řada dílčích segmentů, a to především trh peněžní a trh kapitálový, přičemž se sem ještě řadí i poněkud specifické trhy s cizími měnami a trhy drahých kovů. A pokud se jedná o další návazné členění peněžního a kapitálového trhu, je možno je dále rozdělit na trhy krátkodobých a dlouhodobých úvěrů a trhy krátkodobých a dlouhodobých cenných papírů, které dohromady tvoří trh cenných papírů jako takový.12 Obrázek č. 2: Členění finančního trhu

Zdroj: Vlastní zpracování dle Rose, P. S. Money and capital markets 11

Financnivzdelavani.cz [online]. [cit. 2013-3-10] Dostupné na WWW: . 12 VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007, s. 202. 12

2.1.1 Peněžní trh Na peněžním trhu se subjekty s přechodným přebytkem peněžních prostředků setkávají se subjekty, které vzhledem k jejich přechodnému nedostatku poptávají. Pokud se jedná o základní vlastnosti finančních nástrojů, které se na tomto trhu obchodují, jejich typickou společnou vlastností je krátká doba jejich splatnosti, a to zpravidla pouze do jednoho roku. Nástroje peněžního trhu se obecně vyznačují menším rizikem, nižším výnosem a co se týká cenných papírů, většinou i jejich poměrně vysokou likviditou. Navíc krátkodobé cenné papíry mají proti cenným papírům dlouhodobým ještě tu výhodu, že méně podléhají cenovým fluktuacím, takže i z tohoto hlediska představují bezpečnější investice. Nejvýznamnější funkcí peněžního trhu je financování provozního kapitálu podniků a poskytování krátkodobých peněžních úvěrů či půjček jak domácnostem, firmám, tak i vládám jednotlivých států. Vedle toho však poskytuje finance i pro spekulativní nákupy jak cenných papírů, tak komodit.13

2.1.2 Kapitálový trh Kapitálový trh je trhem pro obchodování těch finančních investičních instrumentů, které mají povahu dlouhodobých finančních investic. Jeho prostřednictvím jsou poskytovány jak dlouhodobé úvěry, tak jsou na něm obchodovány dlouhodobé cenné papíry. Co se týče nástrojů kapitálového trhu, ve srovnání s nástroji trhu peněžního je lze vzhledem k jejich dlouhodobějšímu charakteru sice považovat za rizikovější, na druhé straně však většinou poskytují vyšší výnosy. Je tomu tak proto, že riziko každé investice stoupá jak s dobou její životnosti, tak i s velikostí peněžní částky, která do ní byla vložena. A investice na kapitálovém trhu bývají v převážné většině případů vzhledem k délce životnosti předmětných aktiv podstatně dlouhodobější, než jsou investice realizované na peněžním trhu. Přitom většinou bývají i rozsáhlejší co do objemů investovaných peněžních prostředků.14

2.1.3 Trhy s cizími měnami Trhy s cizími měnami je možno rozdělit na dva dílčí základní segmenty, kterými jsou trhy devizové a trhy valutové. U devizových trhů se jedná o trhy s bezhotovostními formami cizích měn, na kterých dochází ke vzájemnému směňování různých konvertibilních měn. Naopak valutové trhy obchodují s hotovostními formami cizích měn za tzv. valutové kurzy.15

2.1.4 Trhy drahých kovů Za nejdůležitější trhy drahých kovů jsou obecně považovány trhy zlata a stříbra, přičemž zpravidla sem bývají zahrnovány i trhy platiny a paladia. Pokud se týká obchodování s nejvýznamnějším drahým kovem, kterým je zlato, lze investovat buď do zlata fyzického, nebo do podstatně dražších zlatých mincí. Nejvýznamnějšími účastníky obchodování na těchto trzích jsou obchodní banky. 13

VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007. VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007. 15 VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007. 13 14

3 TŘÍDY AKTIV Nejdříve uvedu samotnou definici aktiva, tak jak ji uvádí zdroj investopedia.com. Aktivum je určitý zdroj s ekonomickou hodnotou, který je vlastněn jednotlivcem, společností nebo státem. Od aktiva se očekává, že v budoucnu přinese nějaký dodatečný zisk.16 Třídy aktiv jsou pak specifické skupiny aktiv, které mají stejné nebo podobné vlastnosti, chovají se na trhu podobně a podléhají stejným zákonům a nařízením či regulaci.17 Mezi nejznámější třídy aktiv tak řadíme akcie, dluhopisy, nemovitosti a komodity. Podobně charakterizuje investiční instrumenty VESELÁ.18 Investiční instrument (nástroj) je vymezen jako aktivum, které investorovi přináší nějaký nárok na budoucí příjem, a to ať už se jedná o příjem v podobě dividend, kupónových plateb, úroků nebo o příjem v podobě kurzových zisků. Veškeré investiční instrumenty lze rozdělit do dvou různorodých skupin, a to na finanční instrumenty a reálné instrumenty (aktiva). Tyto dvě skupiny se liší jak podobou instrumentů, které obsahují, tak jejich četností, oblibou, ale i charakteristickými rysy, co se týká pohybu jejich kurzů a výnosových měr. Do mnohem početnější skupiny finančních instrumentů, které zpravidla nemají hmotnou, hmatatelnou podobu, lze zařadit různé druhy cenných papírů, finanční deriváty, pojišťovací kontrakty, termínové nebo spořicí účty apod. Podle zákonu číslo 591/1992 Sb., o cenných papírech jsou cennými papíry zejména akcie, zatímní listy, poukázky na akcie, podílové listy, dluhopisy, investiční kupóny, kupóny, opční listy, směnky, šeky, náložné listy, skladištní listy a zemědělské skladní listy. Cenný papír může mít formu cenného papíru na doručitele, na řad nebo na jméno.19 Mezi reálné instrumenty, které zpravidla mají hmotnou, hmatatelnou podobu, lze například zařadit různé formy investic do drahých kovů, drahokamů, uměleckých předmětů a děl, nemovitostí nebo nerostných surovin. V následujících kapitolách přiblížím jednotlivé třídy aktiv a více se zaměřím na analýzu komodit.

3.1 Akcie Akcie je majetkovým cenným papírem, který vyjadřuje podíl na majetku akciové společnosti. Jde tedy o investici do konkrétní společnosti a vlastník akcie se díky její držbě nazývá akcionář. Jedná se o dlouhodobý cenný papír, který nemá stanovenou dobu splatnosti. Akcie jsou nejrozšířenějším a nejvýznamnějším instrumentem kapitálových trhů. Akcie téže akciové 16

Investopedia.com[online]. [cit. 2013-3-19] Dostupné na WWW: . 17 Investopedia.com[online]. [cit. 2013-3-19] Dostupné na WWW: . 18 VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007, s. 201- 202. 19 Zákon číslo 591/1992 Sb., o cenných papírech v platném znění. 14

společnosti mohou mít různou jmenovitou hodnotu. Stanovy musí určit jmenovitou hodnotu všech druh akcií, které mají být emitovány. Součet jmenovitých hodnot všech emitovaných akcií odpovídá výši základního kapitálu akciové společnosti. Majitel akcie (akcionář) neručí za závazky akciové společnosti. Při úmrtí akcionáře zpravidla přecházejí akcionářská práva na dědice.20 Podle zákonu číslo 513/1991 Sb., obchodní zákoník jsou akcie spojeny s několika právy. Akcie je cenným papírem, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Osoba, která se podílí na základním kapitálu společnosti, je oprávněna vykonávat práva akcionáře jako společníka, i když společnost dosud nevydala akcie nebo zatímní listy, a to ode dne zápisu základního kapitálu, na němž se podílí, do obchodního rejstříku. Osoba, která se podílí na základním kapitálu, je při zvýšení základního kapitálu oprávněna vykonávat akcionářská práva v rozsahu upsaných akcií od okamžiku, kdy byly účinně upsány, i když ještě nebylo zvýšení základního kapitálu zapsáno do obchodního rejstříku, ledaže soud návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne nebo bude zrušeno rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu. Tím nejsou dotčena až do té doby vykonaná akcionářská práva.21 Nákup a držba akcie přináší akcionářům (vlastníkům) na jedné straně určité výhody a na straně druhé i několik nevýhod. Přehled těch nejdůležitějších výhod i nevýhod spojených s držbou akcií uvádím v tabulce číslo 1.

20 21

VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007, s. 202 - 214. Zákon číslo 513/1991 Sb., obchodní zákoník v platném znění. 15

Tabulka č. 1: Výhody a nevýhody spojené s držbou akcií Výhody spojené s akciemi - z investice do akcie může investor dosáhnout kapitálového zisku, - akcionář inkasuje důchod v podobě dividendy, je-li vyplácena, - existuje omezené ručení, neboť akcionář neručí za závazky akciové společnosti,

Nevýhody spojené a akciemi - z investice do akcie může investor dosáhnout kapitálové ztráty, - akcionář získává nulový důchod v případě, kdy valná hromada rozhodne, že dividenda nebude vyplácena, - ve společnosti se může projevovat konflikt zájmů mezi managementem a akcionáři, který může výrazně snížit hodnotu firmy, - minoritní vlastník má z praktického hlediska omezenou možnost zasahovat do řízení firmy,

- akcionář má možnost podílet se na řízení akciové společnosti, účastnit se valné hromady a zde hlasovat, - akcionář má právo na likvidační zůstatek - akcionář nemá nárok na vrácení svého v případě likvidace společnosti, vkladu, - akcionář má předkupní právo na nákup - může docházet k vysokému zdanění nových, mladých akcií v případě jejich emise, kapitálových zisků a dividend, - investice do akcií může představovat - s neobchodovatelnými akciemi je spojena anonymní formu investování, nízká likvidita - akcionář nemá povinnost podílet se na - obchodování s malým počtem kusů akcií je řízení společnosti, spojeno s vysokými transakčními náklady. - u obchodovatelných akcií je zajištěna likvidita. Zdroj: VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích.22

3.2 Dluhopisy Dluhopis23 je zastupitelný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení dlužné částky a povinnost emitenta toto právo uspokojit. Dluhopis může být vydán v listinné nebo zaknihované podobě. Emisí dluhopisů se rozumí soubor dluhopisů vydávaných na základě týchž emisních podmínek a majících stejné datum emise a stejné datum splatnosti. Dluhopisům téže emise se přidělí stejné identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN), je-li přidělováno, nebo jiný údaj identifikující dluhopis. Dluhopisem vydávaným v České republice se rozumí dluhopis, který byl v listinné podobě předán nebo v zaknihované podobě zapsán v evidenci podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu na účet prvnímu nabyvateli na území České republiky. Kupóny jsou cenné papíry na doručitele, které lze vydávat pro účely uplatnění práva na výnos z dluhopisu. Listinné kupóny se vydávají v kupónovém archu. 24 22

VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007, s. 207 – 209. Dřívější právní úprava používala rovněž termín obligace, kterým se rozuměly různé druhy dlouhodobých dluhopisů. 24 Zákon číslo 190/2004 Sb., o dluhopisech, § 2. 16 23

Doba životnosti dluhopisu, resp. doba splatnosti je pevně stanovena. Pohybuje se mezi několika měsíci (krátkodobé dluhopisy) až zhruba 30 lety (dlouhodobé dluhopisy). Dlužník (emitent) se v dluhopisu zavazuje, že ve stanovených termínech splatí jmenovitou hodnotu dluhopisu a že bude pravidelně vyplácet jednou, dvakrát, popřípadě čtyřikrát ročně kupónovou platbu z dluhopisu, popřípadě s ohledem na emisní podmínky jinou formu důchodu. Majitel dluhopisu tedy od emitenta obdrží ve stanovených termínech kupónové platby a jmenovitou hodnotu dluhopisu.25 Emitentem může být právnická osoba, od jejíhož vzniku uplynuly nejméně 2 roky a která má schválené a auditované alespoň 2 poslední po sobě jdoucí účetní závěrky, nestanoví-li tento zákon jinak. Emitentem může být též fyzická osoba, která je bankou s místem podnikání na území státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, a která na území České republiky podniká na základě jednotné bankovní licence podle zvláštního právního předpisu, upravujícího činnost bank.26 Emitentem dluhopisu tedy mohou být stát, banky, firmy nebo územně samosprávní celek (státní, bankovní, firemní, komunální dluhopisy). Cílem emise dluhopisů je získat finanční prostředky, a to zpravidla na delší dobu.27 Dluhopisy mohou být emitovány na doručitele (na majitele), nebo na jméno, v zaknihované (dematerializované) nebo listinné podobě. Dluhopisy na doručitele jsou převoditelné předáním. Listinné dluhopisy na jméno jsou převoditelné rubopisem a předáním. Převoditelnost dluhopisu na jméno nelze emisními podmínkami omezit.28 Podobně jako u akcií i nákup a držba dluhopisu přináší vlastníkům na jedné straně určité výhody a na straně druhé i několik nevýhod. Přehled těch nejdůležitějších výhod i nevýhod spojených s vlastnictvím dluhopisu uvádím v tabulce číslo 2. Tabulka č. 2: Výhody a nevýhody spojené s investováním do dluhopisů Výhody spojené s dluhopisy Nevýhody spojené s dluhopisy - možnost za určitých podmínek z investice - možnost za určitých podmínek investice do do dluhopisů dosáhnout kapitálového zisku, dluhopisů dosáhnout kapitálové ztráty, - pravidelný důchod v podobě kupónových - z držby dluhopisu nevyplývá možnost plateb (u dluhopisů s pevným zúročením podílet se na řízení firmy, navíc bez ohledu na tržní podmínky pevně - povinnost platit daň z kapitálových zisků a stanovený), z kupónových plateb. - obecně nižší riziko spojené s investicí do - pokles investiční hodnoty dluhopisu dluhopisů (nemusí platit pro každý dluhopis), v situaci inflace, - je-li dluhopis obchodován na kapitálovém - u kupónových dluhopisů existuje trhu, existuje možnost jeho okamžitého reinvestiční riziko, prodeje, tedy je zajištěna likvidita investice. Zdroj: VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích.29

25

VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007, s. 219 – 221. Zákon číslo 190/2004 Sb., o dluhopisech, § 3. 27 VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007, s. 219 – 221. 28 Zákon číslo 190/2004 Sb., o dluhopisech. 29 VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007, s. 227 – 228. 17 26

3.3 Nemovitosti30 Nemovitosti jsou třídou aktiv, která spadá mezi reálné instrumenty. Jak již bylo řečeno dříve, tato aktiva se od finančních instrumentů podstatně odlišují. Nejmarkantnější rozdíly mezi reálnými a finančními aktivy je možné nalézt ve formě užitku, který svému majiteli přinášejí. Každé reálné aktivum je totiž něčím zcela unikátní. Dvě nemovitosti se budou lišit v konstrukci, umístění, stáří, stavu či minulými vlastníky, jak co se týká počtu, tak konkrétních osobností. Nemovitosti zahrnují pozemky, budovy, stavby, ale také porosty a vodní plochy. Nemovitosti se vyznačují specifickými vlastnostmi, hlavně jedinečností, nepřenosností a nepřemístitelností, nízkou likviditou, vysokou životností a zpravidla i vysokou hodnotou (cenou). Pro trhy s nemovitostmi jsou typické tyto negativní rysy: vysoká nelikvidita, malý počet účastníků, nedostatek tržních informací, nízká efektivita, vysoké zprostředkovatelské poplatky, vysoké náklady na správu, provoz, opravy a pojištění a vysoké ceny obchodovaných nemovitostí, které si vynutily vznik specifických způsobů financování (jako například hypoteční úvěry a úvěry ze stavebního spoření). Na straně druhé nemovitosti jako jedno z mála reálných aktiv mohou přinášet kapitálový zisk a také důchod ve formě nájemného. Zejména bytové nemovitosti jsou považovány za relativně bezpečnou investici. Tak jako u jiných reálných aktiv můžeme do nemovitostí investovat buď přímou investicí, nebo nepřímou. Pod pojmem přímé investice do nemovitostí je chápán nákup a přímá držba rodinných domů, bytů, rekreačních objektů, nájemních bytů, administrativních nemovitostí, obchodních nemovitostí nebo pozemků. Zejména pro malé investory, kteří nemají dostatečný kapitál k nákupu nemovitosti jako takové, je určena nepřímá podoba investování do nemovitostí. Toto nepřímé investování ještě zvyšuje diverzifikace a týká se investic do instrumentů emitovaných nemovitostními investičními trusty, investic do postupovaných cenných papírů krytých hypotékami, investování formou vkladů do nemovitostních syndikátů, popřípadě do podílových listů emitovaných speciálními nemovitostními podílovými fondy.

3.4 Komodity31 Komodity jsou zjednodušeně suroviny. Většina základních surovin kolem nás, jako například pšenice, oves, vepřové maso, hovězí maso, ale i ropa, zlato nebo bavlna - těm všem se souhrnným názvem říká komodity. Ovšem samotné slovo suroviny v sobě nezahrnuje všechny komodity, které známe. Mnohem lepší by bylo používat spojení několika slov suroviny, zboží a služby. Obchodování s komoditami (angl. trading commodities) je nazýváno také jako "termínové obchodování" nebo častěji anglicky futures trading. Na rozdíl např. od akcií, kde se obchoduje s podíly určité společnosti, při komoditním (futures) obchodování se obchoduje se surovinami. Každá surovina (komodita) se pak obchoduje s určitým 30

VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007, s. 270. Financnik.cz [online]. [cit. 2013-3-20] Dostupné na WWW: . 18 31

termínem dodání, lze si například již nyní koupit pšenici s dodáním v prosinci příštího roku (neboli pšenici, která zatím ještě není ani vypěstovaná). Pokud tuto pšenici nakoupíme, náš obchod je zpečetěný smlouvou (futures kontrakt) a dodavatel je povinen nám na základě této smlouvy dodat do konce prosince příštího roku určité, smlouvou stanovené množství pšenice, které jsme na základě uzavřené smlouvy povinni odebrat za předem stanovenou cenu. První skutečně dochované doklady týkající se komoditních obchodů se vztahují k Japonsku, kde se tento obchodní instrument používal k zajištění úrody rýže již někdy kolem 17. století. I když od té doby uplynulo několik stovek let, princip japonských "rýžových" komoditních obchodů zůstal velmi podobný tomu, jakým se obchodují komodity dnes. Dnes se futures kontrakty obchodují na mnoho komodit. Samozřejmě jsou to nejrůznější rostlinné a živočišné produkty, ale i kovy, úrokové míry, měny a další. Jelikož se v této diplomové práci věnuji právě komoditám, zpracuji je podrobněji v následující samostatné kapitole nazvané Komodity.

4 KOMODITY Komodita je zboží, které je na trhu obchodováno bez rozdílu v kvalitě. Za komoditu se považují suroviny, kovy, rudy a potraviny, které jsou předmětem výrobních procesů a spotřeby současné civilizace.32 Komodity jsou tak všudypřítomné, že podle mého pohledu se člověk nemůže stát úspěšným investorem do akcií, dluhopisů nebo cizích měn bez porozumění komoditám. Komodity patří do každého skutečně diverzifikovaného portfolia všech investorů. Investice do komodit může fungovat jako ochrana proti klesajícímu trhu na akciích, přebujelé inflaci i poklesu ekonomiky. Roční produkce obchodovaných komodit dosahuje objemu několika bilionů amerických dolarů. Objem obchodů na komoditních burzách je několikanásobný v porovnání se všemi akciovými burzami v USA,33 v globálním srovnání však takový význam komoditní trh nemá. Podobně definuje komodity DĚDIČ34. Zboží, jež má podobu hmotných předmětů a služeb. Pro toto zboží v užším slova smyslu, někdy označované jako zboží reálné, se používá zpravidla výrazu komodit. Jelikož mluvíme o druhu zboží, opět zabrousíme do klasického vztahu mezi poptávkou a nabídkou. Ten je prezentován skrze světový komoditní trh, který prodej a nákup komodit umožňuje. Jeho zvláštností je, že umožňuje nákup a prodej před, ale i po výrobě nebo vypěstování komodity. Cena komodit se odvíjí od mnoha různých faktorů. Jedním z hlavních je i zájem kupce, tedy jaké množství a za jakou cenu je ochoten koupit. Rozhoduje ale i poptávka samotná, úroda a stav trhu a další. Jak se ceny komodit budou vyvíjet a zdali 32

Investicniden.cz [online]. [cit. 2012-10-25] Dostupné na WWW: . 33 ROGERS, J. Žhavé komodity: jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 17 – 19. 34 DĚDIČ, J. Burza cenných papírů a komoditní burza. Praha: Prospektrum, 1992. 19

budou stoupat nebo klesat, je jen otázkou spekulací. V mnoha případech je velmi příhodná znalost meteorologie a dalších věd. Možná největší následky mívá zdražení ropy. Musíme si připomenout, jak je dnes ropa důležitá. Objevuje se už i v potravinářství, kosmetickém průmyslu a samozřejmě i v dopravě. Zdražení ropy má tedy někdy dalekosáhlé důsledky a může být hodně nepříjemné.35

4.1 Dělení komodit Komodit existuje velké množství a jejich rozdělení není úplně jednoduché. Některé skupiny jsou totiž snadno identifikovatelné a komodity, které do nich spadají celkem jasné, ale jiné skupiny lze někdy uvádět dohromady nebo je dále dělit (například obiloviny a olejniny). Vyspělá společnost potřebuje ke svému správnému fungování mnoho surovin a proto je zcela normální, že komodit existuje opravdu velké množství. V následující tabulce číslo 3 uvádím přehled možného dělení komodit. Tabulka č. 3: Dělení komodit Skupiny

Potraviny

Obilniny a olejniny

Suroviny

Hospodářská zvířata Průmyslové kovy Drahé kovy

Energie

Jednotlivé komodity Kakao, Káva Pomerančový džus Cukr Mléko Řepka Kukuřice Pšenice, Oves, Ječmen, Žito Sója (moučka, olej) Rýže Řezivo různé délky Bavlna Telat Vepřové a hovězí maso Hovězí a vepřové živé Měď, Cín, Zinek, Hliník, Nikl, Olovo Zlato, Stříbro, Platina Ropa, Zemní plyn Motorová nafta Elektřina Uhlí

Zdroj: Vlastní zpracování dle webu Kurzy.cz36 35

Mladypodnikatel.cz [online]. [cit. 2012-10-26] Dostupné na WWW: . 36 Komodity [online]. [cit. 2013-3-23] Dostupné na WWW: . 20

Intuitivně by byl asi každý schopen vytvořit nějaké skupiny vzájemné podobnosti jednotlivých komodit. Komodity lze rozdělit do několika skupin na energie (jako například ropa, etanol, zemní plyn, olej, propan, uran), kovy – lze dále dělit na průmyslové kovy (měď, zinek, cín, olovo, hliník) a drahé (vzácné) kovy (zlato, stříbro, platina, palladium, rhodium), zemědělské produkty (kukuřice oves, rýže, sója, pšenice, kakao, káva, bavlna, cukr) a maso a dobytek (vepřové, hovězí).37 Podobným způsobem třídí komodity ROGERS38, zajímavé jsou i jednotky, v jakých se daná komodita obchoduje, a proto je rovněž uvádím v přehledu a pro přehlednost i v následující tabulce:  Obiloviny a olejniny (kukuřice – 5 000 bušlů39, oves – 5 000 bušlů, sójové boby – 5 000 bušlů, sójová moučka – 100 tun, sójový olej – 60 000 liber40, hrubá rýže – 2 000 cwt, pšenice – 5 000 bušlů, ječmen – 20 tun, kanola41 - 20 tun).  Dobytek (živý skot - 40 000 liber, libové vepřové maso – 40 000 liber).  Potraviny a přírodní vlákna (stavební dříví – 110 000 bf42 náhodné délky, kakao – 10 metrických tun43, káva – 37 500 liber, cukr – 112 000 liber, bavlna – 50 000 liber čisté váhy, pomerančový džus – 15 000 liber pomerančové hmoty, boby adzuki44 – 2 400 kilogramů, vlna – ekvivalent mastné, tj. nepravé, vlny ke 2 500 kg čisté váhy ovčího rouna z ovcí plemene merino, hedvábí – 300 kilogramů, kaučuk – 10 000 kilogramů).  Kovy (měď – 25 000 liber, zlato – 100 trojských uncí45, platina – 50 trojských uncí, stříbro – 5 000 trojských uncí, olovo – 25 metrických tun, hliník – 44 000 liber, nikl – 6 tun, paladium – 100 trojských uncí, cín – 5 tun, zinek – 25 tun).  Ropa (ropa, lehká – 1 000 barelů46, topný olej č. 247 – 42 000 galonů48, bezolovnatý benzin – 42 000 galonů, zemní plyn – 10 000 milionů britských tepelných jednotek49).

37

LA BELLA, L. How commodities trading works. 1. vyd. New York: Rosen Pub., 2011, s. 26 - 27. ROGERS, J. Žhavé komodity: jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 218 – 239. 39 1 bušl = 35,23 litrů. 40 1 libra = 453,59 gramů. 41 Kanadský druh řepky, ze které se vyrábí olej. 42 1 bf (board feet) = 2 360 cm3. 43 1 metrická tuna = 1 000 kg. 44 Druh fazolí, jedna z nejvýživnějších luštěnin. 45 1 trojská unce = 31,103 gramů. 46 1 barel = 158,987 litrů. 47 Nazýván také plynový olej. 48 1 galon = 3,785 litrů. 49 1 milion britských tepelných jednotek (mmBtu – milion British thermal unit) = 1,054615 GJ = 28,2636 m3 zemního plynu. 21 38

V tomto dělení je možno rozdělit skupinu kovů na další dvě podskupiny a to na kovy průmyslové a drahé kovy. Ve své diplomové práci se budu dále věnovat právě drahým kovům. Další dělení jsem našel na internetových stránkách Commodity Research Bureau.50 Toto dělení nezahrnuje rozdělení všech komodit, ale jen těch nevýznamnějších, které se používají pro výpočet komoditního trendu. Skupiny tohoto dělení jsou následující:      

Obilniny (kukuřice, pšenice, sójové boby). Energie (ropa, zemní plyn, topný olej). Industrials (měď, bavlna). Softs (káva, kakao, pomerančový džus, cukr). Živý dobytek (živý skot, libové vepřové). Drahé kovy (zlato, stříbro, platina).

4.2 Analýza jednotlivých skupin komodit V této kapitolce se zaměřím na analýzu jednotlivých skupin komodit. Každá skupina je specifická a na různé podměty reaguje různě. U každé z jednotlivých skupin nastíním investiční potenciál dané investice. Zaměřím se na dělení komodit do celků: agrární komodity, energie, průmyslové a nakonec drahé kovy. V tabulce číslo 4 uvádím cenovou změnu jednotlivých komodit od počátku roku 2013 do konce března 2013. Tabulka č. 4: Cenová změna vybraných komodit mezi 2. 1. 2013 – 28. 3. 2013 Skupina

Komodita

Pšenice Kukuřice Hovězí Elektřina Energie Ropa Zemní plyn Měď Průmyslové Hliník kovy Nikl Zlato Drahé kovy Stříbro Platina Zdroj: Vlastní zpracování52 Agrární komodity

50 51

jednotka

2. 1. 2013

28. 3. 2013

100 bušlů 100 bušlů 100 liber 1 MWh 1 barel 1 MMBtu51 100 liber 100 liber 100 liber 1 OZ 1 OZ 1 OZ

755,25 USD 690,75 USD 132,38 USD 59,14 USD 112,35 USD 3,23 USD 373,6 USD 2037,61 USD 17494 USD 1688,8 USD 30,99 USD 1568,0 USD

691 USD 695,25 USD 128,77 USD 52,56 USD 110,02 USD 4,02 USD 340,4 USD 2021 USD 15 928 USD 1596,5 USD 28,26 USD 1572,45 USD

Crbtrader.com [online]. [cit. 2013-3-23] Dostupné na WWW: . 1 MMBtu = 28,263682 m3. 22

Změna v % -8,5 % +0,6 % -2,7 % -11,1 % -2,0 % +24,5 % -8,9 % -0,8 % -8,9 % -5,5 % -8,8 % +0,3 %

4.2.1 Agrární komodity Do skupiny agrárních neboli zemědělských komodit lze zařadit velké množství komodit. Zemědělské plodiny jsou často označované jako lehké komodity (soft commodities). Hlavní odlišností od ostatních komodit je, že všechny zemědělské plodiny jsou obnovitelné. Základní velkou skupinou jsou obiloviny a olejniny (grains & oilseed), kam patří kukuřice, pšenice a sójové boby. Druhá skupina zahrnuje potraviny a vlákna (food & fiber) – káva, kakao, cukr, pomerančový džus a bavlna. Poslední skupinou jsou hospodářská zvířata (livestock) – vepřové a hovězí maso.53 Především díky své obnovitelnosti vykazuje tato skupiny komodit vyšší volatilitu54 než ostatní skupiny. Tato volatilita může být způsobena celou řadou faktorů. Jedním z největších faktorů jsou přírodní podmínky a katastrofy, které jsou velmi nepředvídatelné a velmi zásadním způsobem ovlivňují budoucí úrodu. Dalším faktorem mohou být konflikty v oblastech pěstování těchto komodit nebo přemnožení škůdců, ale i politická nařízení a restrikce (např. požadavky EU). Volatilitu pak způsobují zásadní změny v nabídce dané komodity. Zatímco nabídka může být nečekaně ovlivněna, tak poptávka s rostoucím počtem obyvatel planety a se zvyšováním bohatství obyvatel ve vyspělých zemích neustále roste. Každá komodita je specifická a růst či pokles ceny jedné nemusí nutně značit i růst, respektive pokles dalších ve stejné skupině. Obchodování s těmito komoditami se vyznačuje svojí velikostí, většiny těchto komodit je obchodována v bušlech (cca 35 litrů nebo 14 - 27 kg). Takže pro drobného investora není nákup dostupný a je nutné zvážit, zda nákup menšího množství nebude pro investora moc nákladný. Naopak pro velké investory je zde možnost využití pákového efektu a participovat tak nadproporciálně jak na růstu, tak i na poklesu. Hlavní rizika spojená s investováním do agrárních komodit spočívají v nemožnosti budoucího vývoje, krátkodobosti trendů i likviditě. Obecně platí, že dostupnost informací je u komoditního trhu nižší než například u trhu akciového, navíc dostupnost informací u agrárního trhu komodit je ještě horší. Investoři se tak mohou dostat k málu informací nebo k informacím nepřesným či zavádějícím. Je to opět způsobeno mnoha faktory (klimatické podmínky, politické restrikce). Investor může lehčeji odhadnout vývoj komodit mu blízkých, které se pěstují v blízkém okolí, než komodit, které se pěstují na druhém konci světa (například pšenice a rýže pro českého investora). Může se zdát, že tato skupina není vhodná pro drobné investory, naopak ROGERS55 tvrdí, že právě agrární komodity mohou být vhodnou investicí do příštích let právě z důvodu rostoucí populace a nedostatku potravin, pracovníků a strojů.

52

Kurzy použity z webu Patria.cz. Atlantik [online]. Atlantik, 2012 [cit. 2013-4-1] Dostupné na WWW: < http://www.atlantik.cz/nasenabidka/ produkty/komodity/zemedelske-komodity>. 54 Volatilita je míra průměrné intenzity kolísání kurzů během určitého časového období. 55 Kupujte zemědělské komodity [online]. Jim Rogers, 2011 [cit. 2013-4-1] Dostupné na WWW: . 23 53

4.2.2 Energie Další skupinou komodit jsou energie. Do této skupiny komodit je řazena například ropa, její produkty, zemní plyn a topné oleje. Tato skupiny komodit je velmi závislá na vyspělých ekonomikách a jejich potřebě stále většího množství energie. Tak jak roste závislost na energie, roste i její spotřeba a cena. Na rozdíl od agrárních komodit je zde základní vlastností jejich nenahraditelnost. Investor musí opět posoudit nabídku a poptávku energií, dále jejich volatilitu a likviditu. Likvidita u energií je vcelku vysoká. Energie se obchodují na světových trzích ve velkých objemech a jejich volatilita je nižší než u agrárních komodit. Poptávka po energiích roste se stále větší závislostí lidí na energii, ať je to rostoucí počet dopravních prostředků, energetická náročnost podniků a domácností a rozsáhlé využívání například plastů, jež se vyrábí z ropy. Naopak nabídka je omezena dostupností zdrojů, politickými omezeními, konflikty v místech těžby apod. Energie bude potřeba stále více a více a nejlepší ochrana proti rostoucí ceně energie je nějakou energii vlastnit.56

4.2.3 Průmyslové kovy Další skupinou, do které je možno zainvestovat jsou průmyslové kovy. Slovo průmyslové evokuje, že zde patří kovy, které se dále používají v průmyslové výrobě. Jedná se o měď, olovo, cín, nikl, zinek a další. Jelikož jsou tyto kovy používány v průmyslové výrobě, je jejich poptávka velmi závislá na ekonomických cyklech. Tyto kovy se používají zejména v automobilovém průmyslu, stavebnictví a elektronice a právě tyto oblasti jsou závislé na ekonomických cyklech a v případě recese, se poptávka po kovech snižuje. Vzhledem k tomuto propojení průmyslových kovů a finančních trhů je investice do průmyslových kovů pro zvýšení diverzifikace portfolia většinou neúčelná, protože cykly těchto trh se chovají velmi podobně, díky vysoké vzájemné korelaci. Nabídka může být ovlivněna restrikcemi v oblasti životního pojištění a poptávka nemusí vždy růst se zvyšující se průmyslovou výrobou z důvodu možnosti nahrazení nějakého kovu jiným, levnějším. Průmyslové kovy jsou obecně méně volatilní, jelikož jsou ovlivněny spíše dlouhodobými cykly než náhlými změnami. Likvidita trhu s průmyslovými kovy je docela vysoká, denně se obchoduje ve velkých objemech. Dle mého názoru je tato investice vhodná pro drobného investora spíše ke spekulačním účelům.

4.2.4 Drahé kovy Drahé kovy jsou skupinou komodit, kterým se budu věnovat více v samostatné kapitole číslo 5 nazvané Drahé kovy. Do této skupiny spadá především zlato, stříbro a platina, nicméně platina se ve fyzické formě neobchoduje tak často jako stříbro a zlato, hlavně z důvodu své vzácnosti a malého množství. I když je volatilita oproti jiným skupinám menší, rozdíly najdeme i v jednotlivých drahých kovech, například stříbro se obecně považuje za mnohem 56

ROGERS, J. Žhavé komodity: jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 146. 24

volatilnější než zlato. Vlastnictví těchto kovů v portfoliu investora je vnímáno jako jakési bohatství, což známe již z minulosti, kdy bohatí a mocní panovníci vždy vlastnili drahé kovy. Samotnou investici do drahých kovů považuji za důležitou a každý investor by měl mít drahé kovy zastoupeny ve svém portfoliu pro větší diverzifikaci.

4.3 Možnosti investování do komodit Tak jako do jiných tříd aktiv i do komodit může potenciální investor zainvestovat několika způsoby. Základní možnosti investic popisuje ROGERS57 následovně. Investor nemusí kupovat jen konečnou komoditu, ale může zainvestovat i do ostatních věcí či procesů, které jsou spojeny s tvorbou komodit. Podobně uvádí VESELÁ,58 že na základě minulosti bylo zjištěno, že reálná aktiva jsou dobrým prostředkem k zajištění se proti inflaci, neboť jejich výnosová míra v situacích inflace obecně roste. A proto jsou právě komodity vhodné jako zajištění se proti inflaci. Komodity tak nabízejí investorům několik výhod, jako je například příležitost, ochrana před inflačním růstem, ochrana v období nestability a nejistoty, možná vyšší výnosnost, diverzifikace portfolia. Na druhou stranu investice do komodit není bez rizika, mezi největší rizika lze zahrnout tržní riziko, riziko likvidity, měnové riziko a riziko aktuálního vývoje. Podle mého názory však i přes tato možná rizika patří komodity do portfolia každého investory, zvláště pro větší diverzifikaci a také pro své dlouhodobé trendy, kterými se vyznačují.59

4.3.1 Nákup akcií společností, které produkují suroviny, nebo těmto společnostem poskytují služby Investoři můžou nakupovat akcie společností, které produkují suroviny, nebo těmto společnostem poskytují služby, a vydělat, ale i prodělat na tom hodně peněz. Ovšem tento typ investování je vždy spojen s mnoha faktory, které konečný vývoj investice mohou ovlivnit. Jako první zmiňuje ROGERS60 nálady a psychologie, které patří k akciovému trhu. Jako příklad uvedu cenu ropy, která v sedmdesátých letech nepřestávala růst, a přesto některé ropné akcie stagnovaly. Bylo to způsobeno klesajícím akciovým trhem. Akciový trh je často ovládán emocemi (jako je naděje, chamtivost a strach). Podobně v roce 2002 a 2003 předpovídala Wall Street nízké zisky ropným společnostem a přesto vzrostly zisky energetických společností z indexu S&P v roce 2003 o 63 %. Důvodem byla analýza ropy, jako by t byla akcie a přehlížely se fakta jako růst poptávky v Americe a Asii, nepokoje ve Venezuele a válka v Iráku.

57

ROGERS, J. Žhavé komodity: jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 54. 58 VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vydání. Praha: ASPI a.s., 2007, str. 257. 59 ROGERS, J. Žhavé komodity: jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 24 – 25. 60 ROGERS, J. Žhavé komodity: jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 54 – 60. 25

Dalším faktorem mohou být vládní podmínky, které můžou svým nastavením podkopávat zisky společností a zvyšovat náklady na dluh. Vlády také mění a řídí legislativní podmínky v oblasti životního prostředí, zaměstnanosti, mezd, vývozních a dovozních předpisů. To je pro některé společnosti často negativní, ale téměř vždy je to pozitivní pro ceny samostatných komodit (např. zákaz netěžit více ropy na Aljašce je špatnou zprávou pro společnosti, které tam podnikají, ale dobrou zprávou pro cenu ropy). V neposlední řadě to pak mohou být faktory jako vedení společnosti, kdy vrcholní představitelé mnohdy vytvářejí fikce, aby nadhodnotili ukazatele společnosti (například společnost Enron v roce 2004 nadhodnotila své zásoby ropy o 22 %, což po zjištění vedlo k velkému skandálu). Dále pak podvádění v rozvahách a účetních praktikách. Cenu akcií samozřejmě mohou ovlivnit i nepředvídatelné události, jako jsou například firemní či politické skandály, problémy se životním prostředím, války nebo terorismus.

4.3.2 Investice do země, která těží komodity Kanada a Austrálie jsou příkladem hlavních zemí, které jsou bohaté na přírodní zdroje a jsou domovem několika největších důlních společností na světě. Pokud tedy rostou komodity, podle očekávání rostou i ekonomiky obou států. Je mnohem lepší podnikat v zemích, které jsou bohaté na komodity, než v zemích, které je nemají. I kurzy měn budou lepší v těch státech, které komodity vyvážejí, na rozdíl od zemí, které komodity dovážejí (v sedmdesátých letech byl kurz kanadského dolaru vůči americkému na hodnotě 1,06 a v následujícím komoditním poklesu i tento kurz klesl na hodnotu 0,6). Ovšem nestačí nalézt jen zemi bohatou na suroviny a investovat peníze, vždy je potřeba vnímat i ostatní faktory (například politický vývoj v dané zemi).61

4.3.3 Investice do nemovitostí v oblastech a zemích bohatých na komodity Pokud chce investor spekulovat na trhu s nemovitostmi, doporučuje ROGERS62 nákup nemovitosti v oblasti u jezera ve farmářském státě, jako je Iowa nebo Nebraska, nebo v oblastech bohatých na ropu a zemní plyn (Oklahoma) nebo v hornickém státě (Montana nebo Colorado), kde budou místní komunity profitovat z rostoucích cen kovů, energií a zemědělských produktů. Z jiných států jsou vhodné Kanada, Nový Zéland, Austrálie nebo Chile.

61

ROGERS, J. Žhavé komodity: jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 57 - 58. 62 ROGERS, J. Žhavé komodity: jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 58 - 59. 26

4.3.4 Nákup komodit Koupě komodit může být v nějaké podobě jedním z nejlepších způsobů, jak využít rostoucích cen. Pravděpodobně každý zná někoho, kdo má ve svém vlastnictví sáček zlatých či stříbrných mincí nebo slitky drahých kovů uschované ve své bankovní schránce. Ale kam by člověk uložil měď, kukuřici či cukr v hodnotě 50 000 dolarů? Existuje několik možností, jak tyto komodity nakoupit bez dalšího skladování. Pokud si člověk myslí, že má talent pro obchodování, může si otevřít vlastní osobní účet u licencovaného obchodníka s futures nebo přes introducting brokera63. Všechny obchody tak spravuje sám klient a nikdo jiný za něj nemůže uzavřít žádný obchod. Další možností je otevřít si spravovaný účet, kde majitel dovolí někomu jinému, aby jeho účet spravoval. Obchody probíhají na účtu klienta podle uvážení správce a se souhlasem majitele vyjádřeným prostřednictvím plné moci (tato dohoda je známa jako discretionary individual account). Majitel je samozřejmě zodpovědný za všechny případě ztráty, které způsobí správce, proto je vhodné přesvědčit se o schopnostech správce dříve, než jej správou svého účtu investor pověří. Někteří obchodníci si navíc najímají komoditního poradce, který je schopen poskytnout další informace a pomoci tak ke konečnému rozhodnutí o obchodu. Podobně jako u akciového trhu je možno i zde obchodovat opce na futures kontrakty s úmyslem spekulovat na růst (call opce) či pokles (put opce). Tyto opce dávají investorovi právo, nikoliv povinnost, koupit daný futures kontrakt v daný den za předem stanovenou cenu (tzv. strike price). Výhoda opcí spočívá v možné menší ztrátě (investor v případě nevyužití opce přijde pouze o tzv. opční prémii, což je cena zaplacená za opci), ovšem většina opcí je nevyužitá v případě, že se cena komodit nepohne na žádnou stranu (podle průzkumu mezi léty 1997 a 1999 bylo více než 75 % opcí neuplatněných). Komoditní obdoba investičních a indexových fondů je možná při využití tzv. komoditního poolu (commodity pool), investičních fondů (mutual funds) nebo při indexovém investování.

63

Je firma, jejímž byznysem je nabízení nebo přijímaná pokynů na futures kontrakty, se kterými pak nakládá licencovaná obchodník s futures. 27

5 DRAHÉ KOVY Drahé kovy je označení pro vzácné kovové prvky nebo jejich slitiny, které se v minulosti užívaly nebo se stále užívají jako platidla, na výrobu mincí a šperků. Mezi drahé kovy řadíme zlato, stříbro, platinu, palladium a rhodium. Kromě vzácného výskytu a tudíž vysoké ceny se drahé kovy vyznačují také vysokou specifickou hmotností, malou chemickou reaktibilitou (vysokou odolností), krásným vzhledem, dobrou zpracovatelností a elektrickou vodivostí. Ve své diplomové práci se budu soustředit na zlato a stříbro, ostatní drahé kovy představím jen zběžně, jelikož se ve fyzické formě neobchodují tak hojně jako zlato a stříbro. Od pravěku se užívaly jako ozdoby, na výrobu šperků nebo posvátných předmětů a velmi brzy i jako platidlo. Od starověku se z nich razily mince a do poloviny 20. století se k nim vázala hodnota některých měn. Mince z drahých kovů mívaly přesně stanovenu váhu a ryzost, podobně jako ingoty, v nichž se dnes s drahými kovy obchoduje. Kvůli výborné elektrické vodivosti a odolnosti proti korozi se v současnosti velké množství zlata a stříbra spotřebuje v elektrotechnice, ve zdravotnictví a v dalších oborech. Velké množství stříbra spotřebovával fotografický průmysl. Velké množství zlata dnes slouží jako zlaté rezervy bank a jako soukromé investice. Při stoupajících cenách zejména zlata se jednak hledají nová naleziště, ale také nové technologie včetně recyklování odpadů a starých přístrojů. Roční produkce zlata se od roku 1900 zpětinásobila a dosahuje 2 500 tun ročně, produkce stříbra asi 20 000 tun. Mezi největší producenty zlata patří Čína, Jižní Afrika, USA, Austrálie a Rusko, mezi producenty stříbra Peru, Mexiko, Austrálie a Rusko.64 Drahé kovy charakterizuje MALONEY65 jako dlouhodobě stálé, vysoce ceněné druhy komodit obsahující v malých objemech značnou hodnotu. Z toho vyplývá, že jejich držba nepřináší žádné běžné výnosy, takže jejich nákupem lze spekulovat pouze na budoucí růst tržních cen, tedy na výnos kapitálový. Drahé kovy je možné zařadit mezi finanční investiční instrumenty a také mezi reálné investiční instrumenty. Charakter reálných investičních instrumentů je v porovnání s finančními podstatně odlišný. Ale jejich prostřednictvím lze také uchovávat bohatství a může se s nimi spekulovat. S drahými kovy se jako s jakoukoliv jinou komoditou obchoduje na světových burzách. Základní a nejznámější je burza Londýn, ta zveřejňuje průběžně výsledky obchodování tzv. London FIX a London SPOT. Cena London FIX se udává většinou dopolední a odpolední, tedy London FIX AM a London FIX PM, ale cena London SPOT je aktuální online cena jako je například Forex. Světová cena drahých kovů je v základu udávaná v dolarech za trojskou unci (USD/oz)66. Světová cena drahého kovu za trojskou unci se pak přepočítá na světovou cenu za gram v českých korunách. 64

Wikipedia.org [online]. [cit. 2012-10-15] Dostupné na WWW: . 65 MALONEY, M. Investujte do zlata a stříbra: všechno, co potřebujete vědět o drahých kovech. Hodkovičky [Praha]: Pragma, c2010. 66 1 OZ je přibližně 31,1 g. 28

5.1 Zlato Zlato, latinsky Aurum, je chemicky velmi odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov žlutavé barvy. Již od nepaměti byl používán pro výrobu dekorativních předmětů a šperků a jako měnová záruky při emisích bankovek. V současné době je velmi důležitým materiálem v elektronice, kde je ceněna jeho vynikající elektrická vodivost a odolnost proti korozi. V přírodě se vyskytuje zejména ryzí. Zlato je v zemské kůře značně vzácným prvkem. Průměrný obsah činí pouze 4-5 ppb (μg/kg), ve vesmíru připadá na jeden atom zlata přibližně 300 miliard atomů vodíku. Nejbohatší světová naleziště jsou v jižní Africe, na Uralu, v Austrálii, v Kanadě a na Sibiři. V České republice jsou zlatonosné žíly například ve středních Čechách (Jílové u Prahy, Roudný), v Jeseníkách (Zlaté Hory) a v okolí Kašperských hor.67 Celkové odhadované množství zlata pod Českou republikou se odhaduje na 300 – 400 tun.68

5.1.1 Těžba zlata Celkové množství zlata vytěžené člověkem se odhaduje na 75 000 až 117 000 tun. Vezmemeli v úvahu maximální odhad, byla by to krychle o hraně 17,5 m. Asi 2 % z tohoto množství byly získány do roku 1492, od tohoto data do roku 1800 8 %, 25 % v letech 1801 do roku 1900 a 65 % až ve 20. a 21. století. Na začátku 20. století se zlato těžilo na primárních nalezištích s koncentrací zlata 15 g v 1 tuně. Současná technika umožňuje těžit z primárních nalezišť, kde je pouze 1,5 g - 1,2 g v tuně rudniny. V současnosti šperkařský průmysl zpracovává ročně přes 200 tun zlata. Lidé těží zlato nejméně 6 000 let. Svědčí o tom jak písemné prameny /bible, dále antické báje o králi Midasovi, jenž pouhým dotekem měnil všechny předměty ve zlato/, tak archeologické nálezy. Víc než pět tisíc let starý pohádkový šperk sumerské královny Šubad, nalezený v Uru v Mezopotámii, dále pohřební masky s klenoty egyptských faraónů dokonale umělecky zpracované. Zlato se těží ve více než 50 zemích světa. Největší naleziště jsou v JAR, Rusku, Kanadě, USA, Nové Guinei a v Austrálii.69

67

Wikipedia.org [online]. [cit. 2012-10-18] Dostupné na WWW: . Idnes.cz [online]. [cit. 2012-10-20] Dostupné na WWW: . 69 Svatymaur.cz [online]. [cit. 2012-10-6] Dostupné na WWW: . 29 68

Mezi největší doly, kde se těží zlato, se v roce 2011 řadily tyto v tabulce číslo 5. Tabulka č. 5: Zlaté světové doly Místo

Důl

Produkce

Způsob těžby

1.

Papua, Indonésie

1 444 000 oz

Povrchová i hlubinná

2.

Elko, Nevada

1 421 000 oz

Povrchová

3.

Cajamarca, Peru

1 293 000 oz

Povrchová

4.

Eureka a Elko, Nevada

1 088 000 oz

Povrchová i hlubinná

5.

San Juan, Argentina

957 000 oz

Povrchová

6.

Klerkdorp, JAR

831 000 oz

Hlubinná

7.

Carletonville, JAR

792 000 oz

Hlubinná

8.

Santiago de Churco, Peru

770 000 oz

Povrchová

9.

Kalgoorlie, Austrálie

750 000 oz

Povrchová

10.

Boddington, Austrálie

741 000 oz

Povrchová

Zdroj: vlastní zpracování dle článku na aktualne.centrum.cz

70

5.1.2 Zlato jako platidlo Jak píše REVENDA71, první peníze v podobě mincí vyrobených z drahých kovů se pravděpodobně objevily před 2700 let v Lýdské říši, části dnešního Turecka. Nazývaly se dumpy a původně to byly malé hrudky z „bílého zlata“ (tzv. eletrum – přírodní slitina obsahující zhruba 3/5 zlata 2/5 stříbra). K prvnímu cejchování a sjednocování podoby došlo kolem roku 660 př. n. l. za vlády krále Ardyse. Šlo o plnohodnotné mince, kde se obsah drahého kovy v minci (vnitřní hodnota) v zásadě rovnal kupní síle mince.72 Pomineme-li vhodné fyzické, resp. chemické vlastnosti, zlato (a stříbro) začalo plnit funkce peněz, protože šlo o drahý kov, který je běžně nedostupný a kterého je v zásadě vždy relativní nedostatek, a proto i v malém množství představuje vyšší hodnoty. Množství zlatých mincí v oběhu tak bylo vždy v závislosti na množství zlata daného panovníky, ať už je získal bojem nebo ovládal území s většími nalezišti. Historicky se razily jak mince se 100 % obsahem drahého kovu, tak neplnohodnotné mince s menším obsahem drahého kovu. REVENDA73 dále pokračuje v popisu vývoje peněz. Papírové peníze patří k nejvýznamnějším vynálezům lidstva. Poprvé se objevily v 10. století v Číně jako stvrzenky 70

Centrum.cz [online]. [cit. 2012-10-5] Dostupné na WWW: . 71 REVENDA, Z. Peníze a zlato. 1. vyd. Praha: Management Press, 2010. 72 Mince nebyla vždy jen z drahého kovu, ale byly v ní obsaženy i příměsi jiných běžných kovů. 73 REVENDA, Z. Peníze a zlato. 1. vyd. Praha: Management Press, 2010. 30

obchodníků za přijaté železné mince. Systém převzal počátkem 11. století stát, který začal emitovat standardizované papírky se stálými nominálními hodnotami, tedy státovky. 74 Tyto peníze ve srovnání s oběhem mincí z drahých kovů měly některé výhody:  Jejich oběh snížil nákladnost a těžkopádnost spojenou s transakcemi v mincích.  Společenský a ekonomický rozvoj přestal být limitován omezenou nabídkou drahých kovů pro měnové účely.  Emise státovek umožnila financování státních výdajů nad rámec zásob drahých kovů. Subjekty zprvu nebyly ochotné přijímat místo mincí z drahých kovů jejich papírové náhražky. Stát musel zavést povinnost přijímat státovky jako zákonné platidlo ve stanoveném, nuceném kurzu. Tato povinnost přijímat byla podpořena nejen tresty ale i povinností hradit část daní právě ve státovkách.75 Později vnikla druhá základní forma peněz – papírové bankovky. Důležitá zde byla směnitelnost těchto bankovek za zlato. Zajímavá je skutečnost vlastnictví zlata jako rezerv států. V tabulce číslo 6 uvádím přehled států, které vlastní největší zásoby zlata k prosinci 2012. Tabulka č. 6: Státy a jejich zlaté zásoby Pořadí Stát Tuny zlata Svět 31491,1 EU 10783,3 1. USA 8133,5 2. Německo 3391,3 3. IMF 2814,0 4. Itálie 2451,8 5. Francie 2435,4 6. Čína 1054,1 7. Švýcarsko 1040,1 8. Rusko 934,9 9. Japonsko 765,2 10. Nizozemí 612,5 53. Slovensko 31,8 65. ČR 11,6 76 Zdroj: Vlastní zpracování dle Goldreporter.de

74

% z rezerv 64,1 % 76,1 % 73,2 % Nejsou data 72,5 % 72,0 % 1,7 % 11,0 % 9,8 % 3,3 % 60,3 % 68,1 % 1,5 %

V Evropě se první papírové peníze v podobě soukromých dlužních úpisů objevily až koncem 16. století. První státovky v našich zemích, tzv. bankocetle, se objevily v roce 1762, z pověření vlády je emitovala Wiener Stadt Banco. Ke stažení posledních státovek v Československu, modrých tříkorun a zelených pětikorun, došlo v první polovině 70. let 20. století. 75 REVENDA, Z. Peníze a zlato. 1. vyd. Praha: Management Press, 2010. 76 Golreporter.de [online]. [cit. 2012-10-20] Dostupné na WWW: . 31

5.1.3 Zlatý standard Zlatý standard je základní pravidlo v měnovém systému, kde standardním ekonomickým měřítkem je zlato. Měna, která je používána jako jednotka zúčtování, je odvozována od ceny zlata, která se v ideálním případě nemění.77 V historii peněz existovalo několik druhů zlatých standardů. Mezi první standardy lze uvést standard zlaté mince, který lze označit jako čistý zlatý standard, protože jde o peněžní systém spojený s plnohodnotnými či neplnohodnotnými mincemi ze zlata. Tento standard měl dvě varianty, tou první byl oběh plnohodnotných zlatých mincí s vyššími nominálními hodnotami, přičemž v oběhu byly také drobné neplnohodnotné zlaté mince či dokonce mince z běžných kovů směnitelné podle nominálních hodnot. Druhou variantou byl souběžný oběh zlatých mincí a klasických bankovek či bankovek emitovaných centrální bankou s povinným plným, tedy stoprocentním krytím zlatem. V oběhu mohly být zároveň i státovky.78 Dalším standardem byl standard zlatého slitku, který byl zaveden v meziválečném období 20. století. Tento standard již nebyl nutně spojen s plným krytím a představoval první způsob zvyšování množství peněz v oběhu nad rámec zlatých zásob. Po druhé světové válce stanovily vítězné mocnosti nový Brettonwoodský měnový systém, který trval v letech 1945 – 1972. Národní měny států byly přes téměř fixní měnový kurz napojeny na americký dolar, který byl jako jediný směnitelný za zlato. Díky tomuto se tento standard někdy označuje jako zlatý dolarová standard. Unce zlata byla fixována na 35$. Vlády Spojených států však postupně produkovaly více papírových peněz, než by odpovídalo tomuto kurzu. Ostatní země, zvláště Francie, na to reagovaly požadavky na směnu dolarů za kov, což znamenalo, že USA o své měnové zlato přicházely. Konečně prezident Nixon rozhodl o definitivním opuštění zlaté kotvy v roce 1971. Od toho okamžiku zlato ztratilo téměř veškeré své někdejší použití jako prostředek směny.79

5.1.4 Hodnota zlata Hodnota zlata se určuje za jednu trojskou unci – OZ – dle The London Bullion Market Association.80 Nalezneme zde hodnoty am a pm. Aktuální hodnota trojské unce zlata k 9. 11. 2012 činí 1738,25 USD, 1091,18 GBP a 1366,549 EUR. Jak můžeme vidět na grafu č. 2, za posledních 10 let se hodnota zlata vyšplhala ze zhruba 300 USD na aktuálních cca 1700 USD.

77

Wikipedie.org [online]. [cit. 2012-10-18] Dostupné na WWW: . 78 REVENDA, Z. Peníze a zlato. 1. vyd. Praha: Management Press, 2010, s. 89. 79 Wikipedie.org [online]. [cit. 2012-11-5] Dostupné na WWW: . 80 LBMA [online]. [cit. 2012-11-5] Dostupné na WWW: . 32

Graf č. 2: Vývoj hodnoty zlata v USD od roku 2002

Zdroj: www.kitco.com Na grafu číslo 3 vidíme vývoj hodnoty zlata v eurech. Graf č. 3: Vývoj hodnoty zlata v EUR od roku 1999

Zdroj: http://www.gold.org/investment/statistics/gold_price_chart/ Naopak na grafu číslo 4 vidíme delší vývoj hodnoty unce zlata mezi lety 1970 a současností s ohledem na inflaci. Od zrušení zlatého standardu dostali Američané právo nakupovat zlato 33

(právo vlastnit zlato nebylo vždy samozřejmostí a pro občany USA to bylo delší dobu nezákonné81) a jeho hodnota šla z 35 USD rychle nahoru na 100 USD v roce 1973. Jak lze vidět i na grafu č. 4, v lednu 1980 byla hodnota zlata bez inflace na svém maximu 850 USD, což je nárůst o 2328 % za 9 let. V červnu téhož roku začíná dolar posilovat a hodnota zlata od této doby klesá. V roce 1987 se dostáváme na hodnotu 500 USD. Hodnota se nadále propadá (čemuž pomáhá oznámení Bank of England o plánovaném rozprodání svých zlatých rezerv, v roce 1999 oznámení Evropské centrální banky o tom, že následujících 5 let nebude vystupovat na trhu se zlatem) až na hodnotu kolem 250 USD. Od roku 2000 začíná hodnota opět stoupat na 450 USD v roce 2004, 850 v roce 2006, 1100 v roce 2010 až na současných cca 1700 USD za trojskou unci.82 Graf č. 4: Vývoj hodnoty zlata od roku 1970 se započítanou inflací

Zdroj: Global Financial Data, mjperry.blogspot.com

5.1.5 Investiční zlato Jak již bylo řečeno výše, panuje shoda, že hlavním důvodem investice do zlata je ochrana proti inflaci a jejímu dopadu. Existují i další faktory, které podporují investice do zlata, mezi nejdůležitější patří: inflační riziko, střednědobé riziko z nerovnováhy, znehodnocení měn

81

DUNWIDDIE, A. How to invest in gold and silver. 1st ed. Denmark: Ad Publishing, 2008, s.16. Pojistenec.cz [online]. [cit. 2012-11-8] Dostupné na WWW: . 34 82

a nejistoty a nízké reálné ceny.83 Investiční zlato je v ČR definováno dle zákona č. 235/2004 Sb. v paragrafu §92: „Investičním zlatem se rozumí a) zlato ve tvaru uzančních84 slitků zpracovaných v certifikované rafinerii, ve tvaru cihly, s vlastním číslem a s označením výrobce, ryzosti a hmotnosti, o hmotnosti připouštěné na trhy investičního zlata, jeho pořízení z jiného členského státu nebo jeho dovozu a ryzosti nejméně 995 tisícin, b) zlaté mince, které 1. mají ryzost nejméně 900 tisícin, 2. byly vyraženy po roce 1800, 3. jsou nebo byly v zemi svého původu zákonným platidlem a 4. jsou obvykle prodávány za cenu, která nepřevyšuje volnou tržní hodnotu jejich zlatého obsahu o více než 80 %.“ Investoři, kteří chtějí nakupovat zlato, mají několik možností nákupu tohoto drahého kovu. Základní rozdělení můžeme nazvat papírové zlato a fyzické vlastnictví. Zlato v papírové formě lze nakupovat několika možnými způsoby. V papírové podobě lze nakupovat85 – futures, ETF, certifikáty, opce, warranty, fondy investující do zlata a akcie společností, které zlato těží a zpracovávají. Ve fyzické podobě lze nakupovat investiční zlato (definováno v zákoně), ostatní zlaté mince a medaile nebo šperky.86 Právě touto investicí ve fyzické formě se budu zabývat blíže a v praktické části porovnám společnosti, které aktuálně nabízejí možnost nakupit zlato ve fyzické formě. Futures - Futures kontrakty jsou investiční nástroje spadající do kategorie finanční deriváty. Jedná se o pevné (tj. nepodmíněné), standardizované burzovní a termínové obchody, které mají pákový charakter. Představují pevnou dohodu mezi dvěma stranami, která jim dává právo a současně povinnost koupit, resp. prodat k standardizovanému termínu v budoucnosti standardizované množství určitého bazického instrumentu za předem sjednanou termínovou (futures) cenu. Kupující futures kontraktu (subjekt v dlouhé, "long", pozici) má právo a povinnost dle sjednaných podmínek koupit bazický instrument a naopak prodávající (subjekt v krátké, „short“, pozici) má právo a povinnost prodat za stejných podmínek bazický instrument. Z toho plyne, že počet otevřených pozic (tzv. „open interest“) na daném trhu musí být shodný. Předmětem obchodu je určité množství podkladového aktiva (neboli bazického instrumentu) odpovídající minimální velikosti futures kontraktu (stanovené burzou), nebo jeho celým násobkům. V současné době se nejvíce obchoduje s kontrakty na tato podkladová aktiva: 83

Mowapay.cz [online]. [cit. 2012-11-30] Dostupné na WWW: < http://www.mowapay.cz/wgc-statistickazprava-o-zlate-za-treti-ctvrtleti-2012/>. 84 Uzanční slitek je slitek drahého kovu, který je vyroben certifikovanou rafinérií podle pravidel LBMA. 85 DURRETt, D. How to invest in gold and silver: a complete guide from an investor's viewpoint : including how to invest in mining companies. 1. vyd. Sandy, UT: ECKO House Pub., c2010. 86 Mesec.cz [online]. [cit. 2012-12-5] Dostupné na WWW: . 35

 krátkodobé a dlouhodobé úrokové instrumenty (krátkodobá depozita, státní pokladniční poukázky, státní dluhopisy);  cizí měny;  akcie a akciové indexy;  komodity (např. ropa, zemní plyn, drahé kovy, pšenice, káva, drahé kovy apod.).87 ETF - Exchange Traded Funds (ETF) je označení moderního investičního produktu a lze jej přeložit doslova jako „burzovně obchodované fondy“. Jedná se o fond, který na rozdíl od klasických otevřených podílových fondů vydal své akcie, se kterými se obchoduje na burzách jako s běžnými akciemi. Často se používá i výraz „nízkonákladové fondy“ nebo „indexové akcie“. Prostřednictvím ETF je možné rychle, jednoduše a levně portfolio diverzifikovat. Emitují je zpravidla velké společnosti (Barclay’s, iShares, Proshares, ETF Securities), které zajišťují jejich likviditu, navíc jejich konstrukce snižuje riziko neschopnosti emitenta dostát závazkům z ETF vyplývajících. Prostřednictvím ETF lze obchodovat na zahraničních burzách v EUR nebo USD a navíc lze snadno spekulovat nejen na růst, ale i na pokles podkladového aktiva. Spekulaci na pokles lze realizovat prostřednictvím klasického nákupu instrumentu, který se zhodnocuje s poklesem hodnoty podkladového aktiva (short ETF). Další atraktivní možností je obchodování instrumentů, které jsou konstruovány tak, že obsahují pákový mechanismus. Investor se může rozhodnout pro investici do:     

akciových indexů; ekonomických sektorů; geografických oblastí; komodit (speciální označení ETC); měn.88

Certifikáty - Další alternativou pro ty, kteří chtějí investovat do indexů sledujících cenu zlata, případně akcie a koše zlatých společností, jsou strukturované produkty, jako certifikáty a warranty. Jejich silnou stránkou je likvidita (obchoduje se s nimi na burze i mimoburzovním trhu, případně je odkoupí sám emitent) a velký výběr. Zdá se, že zlato je dnes jedním z nejoblíbenějších podkladových aktiv u certifikátů, celková nabídka čítá několik tisíc titulů. Obchodníci s cennými papíry dnes umožňují prostřednictvím certifikátů investovat do nepřeberného množství produktů nabízející strategii doslova pro každého. Od certifikátů s ochranou kapitálu, diskontované certifikáty, bonus, basket, indexové certifikáty, express a outperformance certifikáty až po knock-out certifikáty a warranty, které nabízejí investici s využitím páky a možnost profitovat také na klesajícím trhu. Některé certifikáty mají omezenou dobu splatnosti, některé jsou open-end, některé vyplácejí dividendu (případně jí využívají u garantovaných produktů k financování zabezpečení). Právě množství nabízených 87

Atlantik.cz [online]. [cit. 2012-12-10] Dostupné na WWW: . 88 Patria.cz [online]. [cit. 2012-12-10] Dostupné na WWW: . 36

certifikátů však na druhé straně může být i nevýhodou, protože investoři lehce ztrácejí přehled. Poněkud problematickou je rovněž snaha emitentů vyvíjet stále nové a komplikovanější strategie, čímž se akorát zvyšuje jejich netransparentnost. Týká se to jak samotné strategie, tak i poplatkové struktury. Podobně jako u ETF je i při nákupu certifikátů nutné počítat kromě správcovských poplatků také s poplatky brokerovi. Jednou z nevýhod certifikátů je pak také kreditní riziko emitenta, jelikož jde prakticky o dlužné úpisy emitenta. Bonita emitenta tedy sehrává velkou roli při hodnocení kvality a rizika certifikátu, a při výběru certifikátu je nutné brát v potaz i toto hledisko. Stejně jako u ETF je další nevýhodou pro korunové investory skutečnost, že skoro všechny certifikáty jsou obchodovány v euru, případně dolaru. V české koruně je dostupných pouze pár certifikátů obchodovaných na pražské burze od Raiffeisenbank (zlato long a short a turbo long) a Volksbank (garantovaný certifikát). Likviditu na BCPP zabezpečují tvůrci trhu, ale zobchodované objemy jsou bohužel minimální.89 Akcie - Ti, kdo chtějí o svých akciových investicích rozhodovat sami a nechtějí investovat pouze do indexových nástrojů, případně nakupovat koše akcií, mohou samozřejmě investovat přímo do akcií těžařských společností, u nichž je zlato důležitým výrobním výstupem. Jejich výsledky jsou závislé na poptávce po zlatě a jeho ceně, což dnes můžeme pozorovat také na jejich výkonnosti. Jako v každém sektoru je však nutné dát důraz na výběr těch správných titulů s dlouhodobou perspektivou. Pro méně zkušené investory, resp. pro ty, kteří chtějí mít v jednom produktu zastoupeny více skupin produktů orientujících se na zlato, jsou vhodné podílové fondy. Jde o akciové fondy, které prostředky investorů směřují převážně do akcií těžařských společností, které podnikají na trhu se zlatem, ale také do zmiňovaných certifikátů a ETF navázaných buď přímo na zlato, nebo indexy. Výhodou je snadná přístupnost k investorům, široká diverzifikace a likvidita, naopak poměrně vysoké poplatky (jak vstupní, tak správcovské) by mohly investorům vadit. Jako součást akciového fondového portfolia však svou úlohu díky nižší korelaci s ostatními sektory určitě splní. Do větších a středních firem z USA, Kanady a Austrálie investuje fond SGAM Fund Equities Gold Mines (je dostupný v euru a dolaru). Fond má v portfoliu průměrně kolem 45 titulů a jeho benchmarkem je index FTSE Gold Mines.90

5.2 Stříbro Stříbro, chemická značka Ag (latinsky Argentum) je ušlechtilý kov bílé barvy, používaný člověkem již od starověku. Vyznačuje se nejlepší elektrickou a tepelnou vodivostí ze všech známých kovů. Slouží jako součást různých slitin pro použití v elektronickém průmyslu, výrobě CD i DVD nosičů a šperkařství, jeho sloučeniny jsou nezbytné pro fotografický průmysl. V zemské kůře se stříbro vyskytuje pouze vzácně. Průměrný obsah činí kolem 89

Investujeme.cz [online]. [cit. 2012-12-15] Dostupné na WWW: < http://www.investujeme.cz/investice-dozlata-bez-zlata/>. 90 Investujeme.cz [online]. [cit. 2012-12-15] Dostupné na WWW: . 37

0,07 – 0,1 mg/kg. V mořské vodě činí jeho koncentrace přibližně 3 mikrogramy v jednom litru. Předpokládá se, že ve vesmíru připadá na jeden atom stříbra přibližně 1 bilion atomů vodíku. V přírodě se stříbro obvykle vyskytuje ve sloučeninách, vzácně však i jako ryzí kov. Téměř vždy je stříbro příměsí v ryzím přírodním zlatě. Z minerálů stříbra je nejvýznamnější akantit a jeho vysokoteplotní modifikace (nad 179 °C) argentit Ag2S. Jako zdroj pro průmyslové získávání stříbra jsou však rudy olova, mědi, niklu nebo zinku. Nejvíce používanou metodou pro získávání i čištění ryzího stříbra je elektrolýza, z halogenidů je však možno jej jako ryzí získat i pyrometalurgicky přímým tavením. Největšími světovými producenty stříbra v roce 2011 byly Mexiko (153 mil. uncí), Peru (110 mil. uncí), Čína (104 mil. uncí), Austrálie (55 mil. uncí), Čile (42 mil. uncí), Polsko (41 mil. uncí), Rusko (40 mil. uncí) a Bolívie (39 mil. uncí). 91 V Čechách se ve středověku dobývalo značné množství stříbrných rud. Nejznámější lokalitou je patrně Kutná Hora – kromě dobývání a rafinace stříbra zde vznikla i královská mincovna, kde byly raženy známé stříbrné groše. Další lokality s výskytem stříbrných rud nalezneme i v Krušných horách a na Českomoravské vysočině.92

5.2.1 Těžba stříbra Na celém světě bylo dodnes vytěženo 1,25 miliónu tun stříbra a jeho celosvětové zásoby klesají. V roce 2011 dosahovala roční globální těžba stříbra 671 mil. uncí.93 Kdybychom měli vzít celkové množství stříbra a vytavit z něj krychli, byla by 40 metrů vysoká. To je zhruba výška Sochy Svobody. I když se stále více stříbra recykluje a vrací do výroby, díky jeho širokému využití v mnohých odvětvích průmyslu je stále množství stříbra nedostatečné. Čisté, ryzí stříbro nacházíme v přírodě vzácněji než zlato. Krystalizuje jako jemné chmýří v dutinách hornin, jindy se objevuje v podobě všelijak pokroucených drátků, vzácněji ve formě plíšků nebo hrudek. Tyto podivuhodné krystalické tvary patří také k zajímavým vlastnostem tohoto bílého kovu. Hrstka jemných krystalických nitek někdy připomíná pramen vlasů nebo dokonce loknu, spleť kořínků, trs trávy, mech či větvičku stromu. Proto se také těmto tvarům odborně říká dendrity. Dále se stříbro vyskytuje v tzv. whiskerech a velice vzácně v nugetech. Ty se vytvářejí v horní vrstvě rudného ložiska, což odpovídá zákonitostem o prvotním třídění a krystalizaci rud, které tvoří jakousi aureolu kolem tuhnoucí žhavotekuté hmoty v zemské kůře. Proto se také většina ryzího stříbra nachází hned při zahájení těžby na nově objeveném ložisku — a jelikož většina stříbrných dolů byla ve starém světě známa už ve středověku, a někdy dokonce ve starověku, jsou v současnosti unikátní nálezy téměř vyloučeny. Ovšem na americkém kontinentě je ještě mnoho skrytého bohatství a zdejší stříbrné doly poskytují velké množství ryzího stříbra. Většinou to však nejsou whiskery ani velké nugety, ale velice drobná zrnka a lupínky, které necvičené oko vůbec nerozezná od 91

Silverinstitut [online]. [cit. 2013-4-8] Dostupné na WWW: . 92 Wikipedia.org [online]. [cit. 2012-12-15] Dostupné na WWW: . 93 Silverinstitut [online]. [cit. 2013-4-8] Dostupné na WWW: . 38

„hlušiny". Stříbro se totiž pokrývá černošedou vrstvou a pouze na čerstvém vrypu se objeví stříbřitě bílý kov s typickým leskem.94 V tabulce číslo 7 uvádím největší stříbrné světové doly. Tabulka č. 7: Stříbrné světové doly Místo Důl 1. Cannigton 2. Rudna – Lubin 3. Fresnillo – Zacatecas 4. San Cristobal 5. Penasquito 6. Antamina 7. Gumuskoy 8. Dukat 9. Pallnacata 10. El Penon Zdroj: vlastní zpracování dle Twicz.cz95

Stát Austrálie Polsko Mexiko Japonsko Mexiko Peru Turecko Rusko Peru Peru

Produkce 1206 tun 1166 tun 1122 tun 593 tun 436 tun 400 tun 358 tun 346 tun 316 tun 294 tun

5.2.2 Hodnota stříbra Hodnota stříbra se podobně jako u zlata určuje ve vztahu k trojské unci v USD. Aktuální hodnota ke dni 5. 4. 2013 je 27,23 USD za 1 OZ. Jak lze vidět z grafu číslo 5, hodnota stříbra atakovala hranici 50 USD za trojskou unci v roce 2011, od této doby má graf klesající tendenci.

94

Twicz.com [online]. [cit. 2012-12-20] Dostupné na WWW: . 95 Twicz.com [online]. [cit. 2012-12-20] Dostupné na WWW: . 39

Graf č. 5: Vývoj hodnoty stříbra v USD od roku 2003

Zdroj: http://www.kitco.com Přesto od roku 2003 stříbro z hodnoty kolem 5 USD vyrostlo na aktuálních téměř 30 USD. Aktuální hodnota je oproti maximu z roku 2011 na docela nízké úrovni a z tohoto důvody by nákup této komodity mohla být vhodnou investicí i pro drobné investory. Na rozdíl od zlata, za stejnou sumu klient nakoupí výrazně větší množství stříbra. Při porovnání grafu zlata a stříbra je zcela jasné, že stříbro je mnohem volatilnější a jeho cena se mění výrazněji. Je to způsobeno především tím, že kromě své peněžní funkce mělo vždy i významné praktické a později průmyslové využití. Dnes se stříbro používá v mnohých odvětvích průmyslu, od automobilového průmyslu, přes baterie, sváření, elektroniku až po chemický průmysl, kde slouží jako významný katalyzátor.96

96

Silverinstitut [online]. [cit. 2013-4-8] Dostupné na WWW: < http://www.silverinstitute.org/site/silver-inindustry/brazingsoldering//>. 40

V dlouhodobějším pojetí uvádím tabulku průměrných cen stříbra od roku 1975, vždy v letech, kdy se cena tohoto drahého kovu výrazně změnila. Tabulka č. 8: Historie ceny stříbra 1975 - 2012 Rok Průměrná roční cena USD/OZ 1975 4,4256 1979 11,0679 1980 20,9837 1981 10,4869 1982 7,9219 1983 11,4301 1984 8,1446 1990 4,8316 1992 3,9464 2004 6,65 2006 11,57 2008 15,02 2010 20,16 2011 35,11 2012 31,15 Zdroj: http://www.silverinstitute.org/site/silver-price/historical-prices/london-fix-price/ Zajímavý je také kurz směnitelnost stříbra a zlata. V minulosti, když bylo zlato a stříbro hlavní formou peněz, pohyboval se směnný kurz mezi těmito dvěma kovy v průměru 12 uncí stříbra za jednu unci zlata. Jednoduše to bylo tím, že v oběhu bylo asi 12 x více stříbra než zlata a tento kurz se přirozeně stanovil trhem. Koncem 19. století, kdy byla objevena významná naleziště stříbra, klesla hodnota stříbra na 1/100 hodnoty zlata.97 Aktuální poměr ke dni 8. 4. 2013 je 57,6 uncí stříbra na jednu unci zlata.

5.2.3 Investiční stříbro Podobně jako zlato je možno i stříbro obchodovat bez jeho skutečného dodání formou nepřímé investice přes futures, opce, certifikáty, warranty, ETF, fondy investující do stříbra nebo akcie těžebních společností nebo společností obchodujících se stříbrem. Tyto formy investice mohou být pro investory zajímavé, nicméně dle mého názoru pokud se již člověk rozhodne mít ve svém portfoliu drahé kovy a speciálně pak stříbro, je lepší jej vlastnit ve fyzické formě. Podobně jako u zlata se na možnosti nákupu fyzické formy stříbra zaměřím v praktické části u tří společností, které je v současné době nabízejí na českém trhu. 97

MALONEY, M. Investujte do zlata a stříbra: všechno, co potřebujete vědět o drahých kovech. Hodkovičky [Praha]: Pragma, c2010, s. 156 -157. 41

5.3 Platina Platina, chemická značka Pt, latinsky Platinum, je velmi těžký a chemicky mimořádně odolný drahý kov stříbřitě bílé barvy, lidově nazýván bílé zlato. Ušlechtilý, odolný, kujný a tažný kov, elektricky i tepelně středně dobře vodivý. V přírodě se vyskytuje zejména ryzí. Snadno se rozpouští v lučavce královské a pomalu se rozpouští i v kyselině chlorovodíkové za přítomnosti vzdušného kyslíku nebo peroxidu vodíku. Společně s osmiem a iridiem patří k prvkům s největší známou hustotou. Zajímavá je schopnost platiny pohlcovat značné objemy plynného vodíku. Platina vykazuje také značné katalytické vlastnosti, a to jak ve sloučeninách, tak ve formě kovu. Vzhledem ke svým mechanickým vlastnostem a chemické odolnosti jsou platina a především její slitiny s rhodiem a iridiem používány na výrobu odolného chemického nádobí pro rozklady vzorků tavením nebo spalováním za vysokých teplot. Ve sklářském průmyslu je základním materiálem speciálních pecí na výrobu optických vláken. Platina je sice drahým kovem, kujným, vhodným pro ražbu, ale mince z něj ražené se nestaly moc oblíbené pro běžné použití. V současné době se používají platinové mince spíše jako sběratelské, či investiční mince. První platinové mince se razily pravděpodobně v Rusku. Ze sběratelského hlediska jsou staré platinové mince velmi vzácné.98 Platina je nejvzácnější drahý kov, asi třicetkrát vzácnější než zlato, nicméně jeho aktuální hodnota je ke dni 8. 4. 2013 na úrovni 1537,9 USD za unci, což je méně než hodnota zlata (1570,88 USD za unci). Celosvětová roční dodávka platiny na trh se pohybuje mezi 100 až 130 tunami. Těží se hlavně v Jižní Africe (80 % světových zásob), Rusku, Kanadě a USA. Platina se využívá především v průmyslu (50 %), klenotnictví (40 %) a jako investice.99

5.4 Palladium Palladium, chemická značka Pd, latinsky Palladium, je drahý kov šedivě bílé barvy. Ve skupině drahých kovů se vyznačuje největší reaktivitou. Nalézá uplatnění především při výrobě průmyslových katalyzátorů a jako součást slitin pro dentální a šperkařské využití. Zásadního využití doznává palladium v chemickém průmyslu, kde je v nejrůznějších podobách používáno jako velmi účinný katalyzátor v řadě organických syntéz. Společně s platinou se využívá i v autokatalyzátorech, které slouží k likvidaci nežádoucích látek, jako nespálených uhlovodíků a oxidu uhelnatého z výfukových plynů. V omezené míře se palladium používá jako součást slitin pro výrobu šperků, především tzv. bílého zlata, kde slouží jako náhrada levnějšího avšak potenciálně toxického niklu. Poměrně rozšířené jsou dentální slitiny na bázi palladia a stříbra, které slouží jako náhrada dražších slitin na bázi zlata. Palladium je sice drahým kovem, kujným, vhodným pro ražbu, ale pro ražbu mincí nebyl a ani není moc oblíbený, pro svoji spíše šedou barvu. V současné době se používají

98

Wikipedia.org [online]. [cit. 2013-3-15] Dostupné na WWW: . MELLON, J. 10 nejlepších investic na příštích 10 let: [spořte, investujte, prosperujte]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, s. 107. 42 99

platinové a palladiové mince spíše jako sběratelské, či investiční mince. Mince z palladia se razí spíše v malých rozměrech.100 Cena palladia k 5. 4. 2013 činila 727,25 USD za unci.

5.5 Rhodium Rhodium, chemická značka Rh, latinsky Rhodium, je drahý kov stříbřitě bílé barvy. Chemicky je mimořádně stálé s poměrně vysokým bodem tání. Hlavní uplatnění nalézá ve slitinách s platinou při výrobě termočlánků a chemicky a teplotně odolných součástí průmyslových výrobních zařízení. Díky své mimořádné chemické odolnosti se slitiny rhodia s platinou a iridiem používají jako materiál na výrobu odolného chemického nádobí pro rozklady vzorků tavením nebo spalováním za vysokých teplot. Ve sklářském průmyslu slouží jeho slitiny s platinou pro výrobu zařízení na tažení optických vláken. V chemickém průmyslu je rhodium součástí některých speciálních katalyzátorů v organické syntéze. Ve směsi s platinou a palladiem je součástí značné části světové produkce autokatalyzátorů. V omezené míře se rhodium používá k výrobě šperků a k pokovování méně ušlechtilých kovů, v poslední době se často rhodiují stříbrné šperky, které jsou tak chráněny před korosivním černáním a zvyšuje se jejich lesk.101 Aktuální cena rhodia se pohybuje kolem 1 700 USD za unci.

100 101

Wikipedia.org [online]. [cit. 2013-3-15] Dostupné na WWW: . Wikipedia.org [online]. [cit. 2013-3-15] Dostupné na WWW: . 43

6 INVESTOŘI A SLOŽENÍ JEJICH PORTFOLIA V této kapitole se zaměřím na rozdělení typů investorů. Na základě jejich výnosově rizikových profilů jim doporučím, jak velká část jejich portfolia by měla být umístěna v právě v drahých kovech, respektive ve fyzickém zlatě a stříbře. Každého investora v základu zajímají tři věci – jak velké riziko musí podstoupit, jakého výnosu může dosáhnout a jakého stupně likvidity jeho investice dosahuje. LANDA 102 dělí investory do několika základních skupin. Výchozí skupinou je, jakých výnosů chtějí investoři během svého investičního horizontu dosahovat. Ne každý investor má rád, když mu investice prudce kolísají. Tyto výkyvy se dají odstranit buďto dostatečně dlouhým investičním horizontem, anebo neinvestováním do takového typu aktiva, které má k volatilitě blízko. Na trhu existují dvě skupiny investorů, kteří jsou ochotni podstoupit různé investiční riziko. Nutno však podotknout, že i ostatní dvě skupiny investorů mohou prorůstově investovat, byť zanedbatelnou část svého finančního majetku. Zároveň platí, že čím je člověk starší, měl by se posunovat z dynamického investora ke konzervativnímu. Skupiny investorů jsou:103    

Ultrakonzervativní investor. Konzervativní investor. Vyvážený investor. Dynamický investor.

Ultrakonzervativní investor – tento investor nevěří ničemu jinému než svému osobnímu bankovnímu účtu, někdy využívá ještě stavební spoření a penzijní připojištění, ale drtivou většinu peněz drží na bankovním účtu. Jde mu hlavně o to, mít své peníze kdykoliv k dispozici, jinak řečeno dává důraz na okamžitou likviditu. Tomuto investorovi nejde o zhodnocení ani o překonávání inflace a nerozlišuje mezi nominální a reálnou hodnotou svého majetku. V případě hospodářské recese neváhá vybrat část svých úspor a uložit je pouze doma. Konzervativní investor - rozkládá své volné finanční prostředky mezi velmi konzervativní investiční nástroje. Odmítá kolísání hodnoty své investice a potrpí si na stabilní výnos. Investiční horizont sahá u tohoto investora od několika měsíců až po několik let. Vysokou váhu přikládá likviditě své investice. Konzervativní investor chce své peníze zhodnotit alespoň ve výši inflace. Vyvážený investor (někdy také nazýván růstový investor) – portfolio tohoto investora je rozloženo rovnoměrně mezi všechny třídy aktiv. Hlavní část portfolia tvoří konzervativní investiční nástroje s pevným výnosem (dluhopisy), rizikovější pak nástavbu, která zvyšuje 102

JANDA, J. Zajištění na stáří: jak se co nejlépe připravit na podzim života. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, s. 129 – 130. 103 Základní druhy investorů [online]. [cit. 2013-4-10] Dostupné na WWW: . 44

výnosový potenciál fondu (20 – 40 %). Investiční horizont je u tohoto investora zpravidla delšího rozsahu, v řádu několika let. Požaduje, aby minimálně třetina až pětina jeho portfolia byla likvidní. Vyvážený investor má jasno i ohledně inflace. Chce jí dlouhodobě překonávat a současně ze svých peněz získat ještě něco navíc. Dynamický investor (mnohdy nazýván agresivní investor) - v portfoliu převažují investice s vyšším potenciálem, tato složka může tvořit až 100 % portfolia. Zbylá část je rozložena mezi konzervativní investiční nástroje, které snižují kolísavost investice. Investiční horizont je u tohoto investora dlouhodobý, v řádech i několika desítek let. Většinou nepožaduje velkou likviditu svého portfolia. Inflaci chtějí za každou cenu překonat a ještě na svých investicích dostatečně vydělat. Nebojí se podstupovat riziko, které by u vyváženého investora mohlo být vnímáno jako příliš vysoké. Dynamičtí investoři snesou i pohled na dlouhodobý sestupný trend svého investičního portfolia a mnozí investoři právě v tomto okamžiku přikupují další akcie či podílové listy.

6.1 Složení portfolia Každý typ investora je specifický svým postojem k riziku, likviditě a výnosům a proto se zásadně liší i složení jejich portfolií. Například SIEGEL104 píše, že doporučené množství akcií v portfoliu dramaticky roste s prodlužující se dobou držení. Dle 200letých historických výnosů akcií a dluhopisů, by měl ultrakonzervativní investor během 30leté doby držení držet téměř tři čtvrtiny svého portfolia v akciích. Tento podíl je ospravedlnitelný, protože akcie jsou bezpečnější než dluhopisy, z pohledu uchování kupní síly v průběhu dlouhých období. Historická data ukazují, že i konzervativní investor by měl na takto dlouhém horizontu držet téměř 90 % svého portfolia v akciích, zatímco vyvážený a dynamický investor by dle historických dat měl mít v akciích přes 100 % (půjčením peněz nebo nákupem akcií na úvěr může být tohoto poměru docíleno). Následující tabulka číslo 9 je založena na klasických modelových portfoliích zahrnujících toleranci rizika a dobu držení investorem. Tabulka č. 9: Podíl akcií v portfoliu dle doby držení Doba držení investorem Investor 1 rok 5 let 10 let Ultrakonzervativní 9,0 % 22,0 % 39,9 % Konzervativní 25,0 % 38,7 % 59,6 % Vyvážený 50,0 % 61,6 % 88,0 % Dynamický 75,0 % 78,5 % 110,1 % 105 Zdroj: Investice do akcií

30 let 71,4 % 89,5 % 116,2 % 139,1 %

Je jasné, že v krátkém horizontu jsou akcie rizikové, ale v dlouhodobějším horizontu historie ukazuje, že akcie jsou méně rizikovou investicí (například oproti dluhopisům), protože portfolio založené na akciích si s větší pravděpodobností uchová svoji kupní sílu. 104 105

SIEGEL, J. J. Investice do akcií: běh na dlouhou trať. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 41. SIEGEL, J. J. Investice do akcií: běh na dlouhou trať. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 41. 45

U složení portfolia nesmíme zapomínat na diverzifikaci. Tato diverzifikace, by se samozřejmě měla odvíjet od typu investora, proto je důležité si před investicí nejdříve určit svůj výnosově rizikový profil a teprve poté rozdělit investici mezi jednotlivé třídy aktiv. SYROVÝ A TYL106 doporučují rozložit své portfolio v několika fázích:  Podle cílů si stanovte kolik peněz a za jak dlouho budete potřebovat.  Zjistěte si reálné očekávané výnosy jednotlivých tříd aktiv a porovnejte je.  Podívejte se na reálné minimální očekávané výnosy, popřípadě porovnejte nominální očekávané výnosy a očekávanou inflaci.  Určete si zajímavé třídy aktiv podle očekávaných výnosů dle vašeho horizontu.  Podívejte se i na minimální očekávané výnosy v kratším horizontu (1, 2, 3 roky), ať víte, co se s investicí může v kratším horizontu stát.  Jak se zachováte při poklesu investice po pár letech? Spatříte v tom příležitost k dalšímu nákupu nebo prodeji?  Podle odpovědi zvolte rizikovější nebo bezpečnější aktivum (respektive aktivum s vyšším minimálním výnosem).  Na základě vybrané investice nyní vydělte hodnotu cíle očekávaným středním výnosem, tím získáte částku, kterou je nyní nutno investovat.  Tento postup je vhodné opakovat s ohledem na přibližování se cílů a výběru peněz na tyto cíle. Pokud investor investuje do široce diverzifikovaného akciového portfolia, tak vlastně zároveň investuje i do komodit. Světový akciový trh totiž obsahuje asi 30 % komoditních akcií, jak je patrné z grafu číslo 6. Pokud chce investor zařadit komodity do svého portfolia, měl by si tento poměr uvědomit, protože komodity má už v akciové složce a tudíž by neměl do komoditních fondů dávat více než 15 % portfolia.107 Zde má investor na výběr mezi investicí v podobě komoditního fondu, kde investuje do vícerých komodit, a nákupem slitků drahých kovů. Pokud však chce investor vlastnit část svého portfolia ve fyzické formě, musí zvolit druhou variantu čili nákup slitků drahých kovů. Podle mého názoru to není na škodu, protože do jiných komodit lze investovat již zmíněnými komoditními akciemi.

106 107

SYROVÝ, P. a T. TYL. Osobní finance: řízení financí pro každého. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 120 – 122. SYROVÝ, P. a T. TYL. Osobní finance: řízení financí pro každého. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 109 – 110. 46

Graf č. 6: Rozložení sektorů světového akciového trhu

Zdroj: Osobní finance108 Názory na procentuální zastoupení drahých kovů v portfoliu se různí. Většina analytiků se shoduje na poměru v portfoliu 5 – 10 %. Například ředitel společnosti IBIS inGold Libor Kochrda109 doporučuje svým klientům zastoupení zlata v portfoliu ve výši 5 – 15 %. Dle mého názoru je procentuální zastoupení drahých kovů v portfoliu velmi individuální a v neposlední řadě závisí na délce investičního horizontu, protože drahé kovy při fyzickém nákupu nejsou spekulací na krátkou dobu, ale investicí spíše na delší časový horizont. Dále si investor musí uvědomit, že drahé kovy nenesou žádný úrok a jejich funkce spočívá hlavně v dlouhodobém uchovávání hodnoty. Z tohoto důvodu lze nalézt investora, který uzná za vhodné mít v portfoliu 10 % drahých kovů, ale i investory, kteří budou považovat za vhodné mít 40 % svého portfolia v drahých kovech. Další věcí je poměr zlata a stříbra v portfoliu. Obecně je stříbro více volatilní, takže se doporučuje spíše rizikovějším investorům. Nicméně podle mého názoru i konzervativnější investor může mít část svého majetku uchován ve stříbře. Doporučoval bych poměr někde kolem 70 % zlata a 30 % stříbra, ovšem i zde platí, že každý investor může tento poměr vnímat trochu jinak. V tabulce číslo 10 uvádím rozložení investice do drahých kovů na střednědobý a dlouhodobý investiční horizont dle jednotlivých typů investorů a mého názoru.

108

SYROVÝ, P. a T. TYL. Osobní finance: řízení financí pro každého. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 109. Jak investovat do zlata? [online]. [cit. 2013-4-10] Dostupné na WWW: . 47 109

Tabulka č. 10: Rozložení investice do drahých kovů Investor

Drahé kovy

Fyzické zlato

Fyzické stříbro

Ultrakonzervativní

5%

5%

0%

Konzervativní

10 %

8%

2%

Vyvážený

13 %

10 %

3%

18 %

13 %

5%

Agresivní Zdroj: Vlastní zpracování

Jak už jsem zmínil, konečný poměr svého portfolia by si měl stanovit každý investor sám na základě svého vlastního přesvědčení o zajímavosti každé třídy aktiv dle specifických požadavků investora. V praktické části své diplomové práce uvádím, u které společnosti se jednotlivým typům investorů vyplatí nakoupit slitky drahých kovů dle poměru v jejich portfoliu.

48

7 PRAKTICKÁ ČÁST V praktické části mojí diplomové práce se budu věnovat analýze tří společností, které působí v České republice a nabízejí na tomto trhu možnost nákupu investičních drahých kovů. Zaměřím se na informace o dané společnosti a dostupnost poboček či obchodních zástupců v České republice. Jedním z nejdůležitějších faktorů při nákupu je samozřejmě cena, a to nejen cena pořizovací ale i ta, za kterou v budoucnu investor smění své nakoupené drahé kovy na peníze. Dalším porovnávacím faktorem bude dodání samotných slitků investorovi a možnosti uskladnění slitků. Tři společnosti, které jsem vybral do své analýzy, jsou německá společnost Auvesta Edelmetalle AG a české společnosti FINOD s.r.o. a ZLATÉ REZERVY s.r.o. Každá společnost má nějakou výhodu oproti ostatním a právě tato výhoda může být rozhodujícím kritériem mnoha investorů. Nejprve představím jednotlivé společnosti, poté srovnám základní parametry služeb, které společnosti svým klientům nabízejí a nakonec přiblížím samotný nákup, popřípadě budoucí zpětný odkup u dané společnosti a s tím spojené uskladnění drahých slitků.

7.1 Auvesta Edelmetalle AG Společnost Auvesta Edelmetalle AG110 je německá akciová společnost, která působí v mnoha zemích Evropy (Německo, Česko, Rakousko, Slovensko, Anglie, Maďarsko, Rumunsko, Švýcarsko, Polsko, Itálie, Rusko a Ukrajina) a která se specializuje na oblast obchodu s drahými kovy - nákupu, prodeje a skladování drahých kovů. Společnost Auvesta Edelmetalle AG je ohodnocena ratingem TopRating 1. „TopRating 1“ je vyznamenáním pro německé společnosti, které se hodnotí na stupnici od 1 do 6 v oblasti jejich bonity. Pouhé 4,4 % ze 4,7 milionů společností v Německu dosáhly v roce 2012 tohoto vynikajícího výsledku. V rámci certifikace „Top-Business-Partner“ společností Hoppenstedt Kreditinformationen GmbH náleží Auvesta Edelmetalle AG k málu německých firem, které byly v roce 2012 vyznamenány indexem bonity 1. Od roku 2009 je v předsednictví společnosti pan Dr. Franz Hölzl. Informace k možnému nákupu drahých kovů jsou k dispozici jak na oficiálních stránkách v německém jazyce, dostupné na www.auvesta.com, tak i v jiných jazycích zmíněných států. Pro Českou republiku je k dispozici web www.auvesta.cz, kde je v podstatě doslovný překlad německých webových stránek.

110

Auvesta.com [online]. [cit. 2013-3-8] Dostupné na WWW: . 49

7.1.1 Produkt Auvesta snaží náklady spojené s přepravou slitků ke klientovi a zpět na společnost (v případě zpětného prodeje) redukovat na minimum. Proto neprovozuje žádný obchod s drahými kovy, ale nabízí produkty přes vybrané vyškolené licenční partnery. U firmy Auvesta lze nakupovat fyzické drahé kovy zlato a stříbro (999,9) buď jako co největší investiční slitky nebo s rozdělením až na deseti tisíciny gramů za zvýhodněných nákupních podmínek. Klientovy nakoupené drahé kovy budou uloženy v pojištěných trezorech s nejvyšším stupněm zabezpečení. Stříbro a ostatní bílé drahé kovy lze u Auvesty nakoupit bez daně z přidané hodnoty za podmínky, že si je klient nechá uložit v bezcelním skladu (např. ve Švýcarsku). Cílem Auvesty je, aby klienti mohli své drahé kovy nakupovat pohodlně, a aby je společnost podle přání klienta uskladnila a klient je mohl kdykoli v budoucnu za aktuální cenu znovu online prodat. Dle všeobecných obchodních podmínek získá klient jen ušlechtilé kovy vynikajících a renomovaných producentů, uznávaných rafinérií ušlechtilých kovů v Německu, Švýcarsku a Dubaji. Těmito společnostmi je Heraeus, Umicore a Emirates Gold. Heraeus je podnik působící celosvětově v oblasti drahých kovů a technologií. Jedna z prvních adres v průmyslovém obchodování s drahými a vzácnými kovy. Koncernová oblast firmy Heraeus zpracovává drahé kovy zlato a stříbro, jakož i kovy platinové skupiny primárně na průmyslové produkty pro automobilový, polovodičový, elektronický a lékařský průmysl. Kromě toho zaujímá Heraeus v průmyslovém obchodování s drahými kovy významnou pozici. Ryzost jejích slitků je 99,99 %. Informace o společnosti dostupné na internetových stránkách www.heraeus-edelmetallhandel.de. Společnost Umicore je technologickým vůdcem v oboru drahých kovů. Obchodní sektor Precious Metals Management koncernu Umicore zajišťuje v celosvětovém měřítku bezpečnost zásobování fyzickými drahými kovy. Umicore působí na všech kontinentech a v celém světě zásobuje zákazníky i trhy. Ryzost jejích slitků je opět 99,99 %. Více informací o společnosti je k dispozici na internetových stránkách www.umicore.de. Firma Emirates Gold je největším producentem drahých kovů na Středním východě a tomto subkontinentu se sídlem v Dubaji. Obchodní značkou na slitcích ušlechtilých kovů firmy Emirates Gold je Dubajská Růže, která je na obrázku číslo 3. Další informace jsou dostupné na webových stránkách www.emiratesgold.ae. Obrázek č. 3: Dubajská růže na slitcích

Zdroj: www.auvesta.com 50

7.1.2 Spořicí program Spořicí program v drahých kovech firmy Auvesta umožňuje soukromému kupci získat fyzické zlato nebo stříbro (999,9) měsíčně již od 20 EUR. Za měsíční splátky budou pravidelně nakupovány fyzicky skutečné drahé kovy a na žádost klienta budou uloženy ve vysoce bezpečnostním skladu v bezcelní zóně v Curychu ve Švýcarsku. Spořicí program může být jak alternativou ke stávajícím finančním produktům, tak jako vhodné doplnění současného portfolia každého klienta. Výhoda spořicího programu spočívá hlavně v průměrování ceny (Cost - Average efekt), kdy klient posílá stále stejnou měsíční sumu a v závislosti na aktuální ceně zlata a stříbra se nakupí vždy jiné množství těchto drahých kovů. Při růstu ceny klient nakoupí menší množství a naopak při poklesu ceny nakoupí klient větší množství kovu. Tím klient není tak hodně vystaven kolísání cen drahých kovů. Při nákupu drahých kovů je nutno podepsat papírovou smlouvu, na základě které je klientovi vytvořen online depozit a náhled.111 Výhody, které uvádí společnost Auvesta na svých českých webových stránkách:  100 % nezávislost na bankách.  Program spoření v drahých kovech s online správou jednotlivých depozitů.  Cenové zvýhodnění v rozmezí 20 % - 30 % oproti jednotkové ceně za gram.  Možné vrácení poplatku za uzavření smlouvy až do výše 100 %.  Vámi zakoupený drahý kov je Vám stále 100 % reálně k dispozici.  Naprosto transparentní struktura nákladů (nákup a správa depozitu).  Reálné uložení v pojištěných, vysoce zabezpečených trezorech.  Kompletní pojištění po celou dobu skladování.  Každodenní prodej za aktuální cenu firmy Auvesta je možný prostřednictvím Vašeho osobního online depotu drahých kovů (jen ve dnech obchodování).  Dodávka již od 100 g, kdykoli a kam si budete přát, formou přepravy cenin, znamená bezprostřední přístup k Vašemu drahému kovu počínaje 100 g (nejmenší slitky počínaje 1 g podle Vašeho přání).  Průběžná kontrola využívání prostředků skladových zásob. Nevýhody společnost neuvádí, ale já osobně jako zásadní nevýhodu pro českého investora vidím nákup v eurech, takže měnové riziko, dále pak omezenou kontrolu nad svými nakoupenými slitky v případě uskladnění v bezcelní zóně, do které se člověk nedostane, dále možné obtíže komunikace s německou centrálou v případě řešení nějakého problému nebo neúplné překlady textu na online účtu.

111

Auvesta.com [online]. [cit. 2013-3-16] Dostupné na WWW: . 51

7.1.3 Tarif „A“ – nákup drahých kovů v celých gramech a slitcích Slitky drahých kovů jsou dodávány v následujících velikostech (nominálních hodnotách) a tak jsou i obchodovány: 1 gram, 5 gramů, 10 gramů, 20 gramů, 100 gramů, 250 gramů, 1000 gramů a větší u zlata a 50 gramů, 100 gramů, 250 gramů, 500 gramů, 1000 gramů, 5000 gramů a 31103 gramů a větší u stříbra. Čím větší je slitek, tím výhodnější je v přepočtu cena za gram drahého kovu, jak můžeme vidět v grafu číslo 7. Souvisí to s "náklady na výrobu" a takovou cenovou nabídku mají všichni seriózní obchodníci s drahými kovy a banky. Podle plateb klienta se nakoupí co největší velikosti slitků, a ty jsou posléze dodány nebo uskladněny v bezcelní zóně. Klient si může zvolit, jaký nejmenší slitek chce nakoupit, pokud poté platba na tento slitek nestačí nebo zde po nákupu zbude nějaký finanční obnos, použije se na nákup daného slitku až při příštím nákupu.112 Graf č. 7: Cena slitků v EUR v přepočtu na 1g u zlata a 50g u stříbra113

Zdroj: Vlastní zpracování podle ceníku zlata a stříbra Auvesta ke dni 16. 3. 2013 Výhody tarifu A podle webových stránek Auvesta:114  U větších slitků je cena jednoho gramu zvýhodněná až o 5 %.  Auvesta Edelmetalle AG provede kdykoli zpětný odkup slitků za nákupní cenu uvedenou v ceníku.  Spořicí program v drahých kovech je možno realizovat v libovolných splátkách a způsobech placení.  Jediným majitelem zakoupených slitků je klient.  Zisk z prodeje drahých kovů je osvobozený od daně po 12 měsících vlastnictví.115 112

Auvesta.com [online]. [cit. 2013-3-16] Dostupné na WWW: . 113 Cena stříbra je bez DPH, na výpočet to nemá vliv. 114 Uvedené výhody vznikají po zaplacení jednorázového ážia. 52

 Stříbro je při uložení v bezcelních skladech osvobozeny od daně z přidané hodnoty. Počáteční vklad v rámci tohoto tarifu je nejméně 2 500 EUR (cca 62 500 Kč), jakýkoliv další nákup potom od částky 500 EUR (cca 12 500 Kč). Poplatek za nákup (tzv. ážio) je stanoven na 5 % z každého nákupu (minimální ážio je tedy 125 EUR, cca 3 125 Kč). Poplatek za uskladnění je účtován za každý započatý měsíc ve výši 0,025 % z hodnoty uskladněného drahého kovu. Dle volby obchodníka s drahými kovy se výpočet hodnoty provádí čtvrtletně. Vždy poslední den daného čtvrtletí, nebo měsíčně k poslednímu dni v měsíci, podle nákupního ceníku obchodníka s drahými kovy, a to včetně právě platné DPH. Pokud volné prostředky na kontě drahých kovů objednavatele nekryjí takto vypočtený poplatek za uskladnění, je obchodník s drahými kovy oprávněn, za účelem zaplacení poplatku za uskladnění, zpětně odkoupit podíl drahého kovu v nejmenší možné velikosti slitku za nákupní cenu platnou v rozhodný den.116 Fyzická dodávka objednaného a nakoupeného drahého kovu objednavateli probíhá za podmínky dodávky obchodníkovi s drahými kovy jeho dodavateli, respektive za podmínky dodávky od rafinérie drahých kovů a zde platných dodacích lhůt a podmínek. Objednavatel, který získal drahý kov jednorázovým nákupem a nechává si jej uskladnit, má kdykoliv právo požádat obchodníka s drahými kovy o vydání zakoupeného drahého kovu. Na požádání lze dodat částečné množství nebo jiné velikosti investičních slitků, pokud trh dodávku v příslušných velikostech umožňuje.117 Aktuální ceny jednotlivých slitků ke dni 4. 4. 2013 jsou vypsány v tabulce číslo 11. Cena z EUR přepočtena na Kč kurzem 25,815 podle ČNB ke dni 4. 4. 2013. Tabulka č. 11: Ceny zlatých a stříbrných slitků Auvesta v EUR/Kč Velikost slitku Cena zlatého slitku Cena stříbrného Cena stříbrného v gramech slitku slitku s DPH 1 50,97/1 315,79 5 223,50/5 769,65 10 20 50

435,25/11 235,98 843,04/21 763,08 -

58,31/1 505,27

63,44/1 637,70

100 250

4 156,40/107 297,46 10 145,92/261 918,99

87,60/2 261,39 191,85/4 952,60

104,24/2 690,95 228,30/5 893,56

500 1000

20 291,85/523 837,98 40 191,58/1 037 556,48

376,90/9 729,67 733,43/18 933,49

448,51/11 578,28 872,78/22 530,81

5000

-

3 616,21/93 352,20

4 303,29/111 087,10

31103

-

22811,81/588891,78

27 146,05/700 773,99

Zdroj: Vlastní zpracování dle ceníku Auvesta Edelmetalle AG 115

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Všeobecné obchodní podmínky Auvesta Edelmetalle AG pro nákup drahých kovů, článek VII, bod 5.2. 117 Všeobecné obchodní podmínky Auvesta Edelmetalle AG pro nákup drahých kovů, článek VII, bod 3. 53 116

Za velkou výhodu u společnost Auvesta považuji, že v ceníku lze shlédnout i ceny u zpětného odkupu drahých kovů, což je velmi důležitá informace, kterou by měl vnímat každý, kdo přemýšlí o nákupu slitků drahých kovů. Pro přehled uvádím v tabulce číslo 12. Tabulka č. 12: Výkupní ceny zlatých a stříbrných slitků Auvesta v EUR/Kč Velikost slitku Cena zlatého slitku Cena stříbrného Cena stříbrného v gramech slitku slitku s DPH 1 39,21/1 012,20 5

196,06/5 061,28

-

-

10

392,11/10 122,32

-

-

20 50 100

784,23/20 244,89 3 862,31/99 705,53

30,90/797,68 68,59/1 770,65

36,77/949,22 81,62/2 107,02

250 500

9 655,78/249 263,96 19 311,57/498 528,18

171,47/4 426,49 342,95/8 853,25

204,05/5 267,55 408,11/10 535,36

1000 5000

38 819,19/1 002 117,39 -

679,10/17 530,96 3 395,50/87 654,83

808,13/20 861,87 4 040,65/104 309,38

31103 21122,05/545265,72 Zdroj: Vlastní zpracování dle ceníku Auvesta Edelmetalle AG

25 135,24/648 866,22

7.1.4 Tarif „B“ – nákup drahých kovů po deseti tisícinách gramu Tarif B je koncipován pro investory, kteří chtějí nakupovat drahé kovy za zvýhodněnou cenu přepočtenou na gram, ale zároveň jim nevadí, že celý slitek nevlastní sami, nýbrž se o něj dělí s dalšími investory. Tímto způsobem je možné nakupovat po deseti tisícinách gramu za nákupní cenu zlatého slitku o 1000 gramech a stříbrného slitku o 31103 gramech. V porovnání s nákupem menších velikostí slitků lze na základě této možnosti nákupu ušetřit zpravidla 20 až 30 %. Výhody tarifu B podle webových stránek Auvesta:118  Spořicí plán drahých kovů s libovolnými splátkami a způsobem placení.  Auvesta Edelmetalle AG odkoupí kdykoli Vámi zakoupené a vaším prostřednictvím uskladněné drahé kovy zpět za aktuální nákupní cenu.  Dodávka možná od 100 gramů zlata nebo 5 kilogramů stříbra, menší dodávky možné na požádání.  Stříbro a ostatní bílé drahé kovy jsou při uložení v bezcelních skladech osvobozeny od daně z přidané hodnoty.  Vysoká bezpečnost díky uložení ve vysoce zabezpečených trezorech.

118

Uvedené výhody vznikají po zaplacení jednorázového ážia. 54

Nejmenší částka, za kterou je možno klientovi nakoupit nějaké množství drahých kovů je 20 EUR (cca 500 Kč). Klient si ve smlouvě volí výši svého plánovaného nákupu, tzv. cílovou částku. Nejnižší hodnota cílové částky může být 8 000 EUR (cca 200 000 Kč). Z této cílové částky se platí ážio ve výši 6,5 % (při nejnižší cílové částce je to 520 EUR, cca 13 000 Kč). Ážio platí zákazník společně s první splátkou převodem. Úhradu ážia je možné rozložit. V tomto případě se přicházející platby použijí tak dlouho v poměru 70 % k vyrovnání ážia a 30 % k nákupu drahých kovů, dokud není ážio plně uhrazeno. Mimořádné platby se použijí přednostně pro ážio do jeho plného uhrazení.119 Poplatek za uskladnění je účtován za každý započatý měsíc ve výši 0,08 % z hodnoty uskladněného drahého kovu. Dle volby obchodníka s drahými kovy se výpočet hodnoty provádí čtvrtletně. Vždy poslední den daného čtvrtletí, nebo měsíčně k poslednímu dni v měsíci, podle nákupního ceníku obchodníka s drahými kovy, a to včetně právě platné DPH. Pokud volné prostředky na kontě drahých kovů objednavatele nekryjí takto vypočtený poplatek za uskladnění, je obchodník s drahými kovy oprávněn, za účelem zaplacení poplatku za uskladnění, zpětně odkoupit podíl drahého kovu v nejmenší možné velikosti slitku za nákupní cenu platnou v rozhodný den.120 Obchodník s drahými kovy opatří objednavateli vlastnické právo ke koupenému drahému kovu poskytnutím spoluvlastnictví podle podílu na hromadném stavu depotu příslušného fyzického drahého kovu ve formě slitků zlata nebo stříbra. Jako vysvětlení se uvádí, že objednavatel získá drahý kov ve formě ideálního podílového vlastnictví drahého kovu ve slitcích a obchodník s drahými kovy bude při tom působit jako zprostředkovatel vlastnictví.121 Objednavatel, který získal drahý kov opakovanými nákupy, má právo požadovat na obchodníkovi s drahými kovy vydání příslušného množství drahého kovu, pokud drahý kov pro něj zakoupený má minimální hmotnost 100 gramů u zlata nebo 5 kilogramů u stříbra, patří objednavateli a trh dodávku v příslušné velikosti investičních slitků připouští. Na žádost objednavatele a za příplatek se mohou realizovat i dodávky v menších velikostech investičních slitků.122

7.2 Finod s.r.o. Společnost Finod s.r.o.123 vznikla v roce 2002 a působí v oblasti finančních a investičních služeb po celém území České republiky a Slovenské republiky. V České republice má společnost prozatím otevřených 80 poboček. Společnost spolupracuje s celou řadou významných bank, pojišťoven a dalších mezinárodních společností, poskytujících finanční služby. Investování do zlata nabízí svým klientům nejen na internetu pod názvem

119

Všeobecné obchodní podmínky Auvesta Edelmetalle AG pro nákup drahých kovů, článek VI, bod 5.1. Všeobecné obchodní podmínky Auvesta Edelmetalle AG pro nákup drahých kovů, článek VI, bod 5.2. 121 Všeobecné obchodní podmínky Auvesta Edelmetalle AG pro nákup drahých kovů, článek VI, bod 1.1. 122 Všeobecné obchodní podmínky Auvesta Edelmetalle AG pro nákup drahých kovů, článek VI, bod 3. 123 Finod [online]. [cit. 2013-3-28] Dostupné na WWW: . 55 120

nakuplato.cz.124 Podobně jako společnost Auvesta má i Finod pro své klienty několik možností nakupování drahých kovů. Původ slitků drahých kovů je od švýcarské společnosti Argor Heraeus.

7.2.1 Zlaté spoření Zlaté spoření od společnosti Finod, je název pro pravidelný nákup drahých kovů. Na internetových stránkách tohoto produktu je možné si lehce spočítat, kolik chce klient měsíčně investovat po dobu deseti let. Sám jsem si zkusil spočítat měsíční investici 2 000 Kč. Za deset let, bych tak vložil 240 000 Kč. Pro přehled uvádím výsledek v tabulce číslo 13 v porovnání se spořicím účtem a spořením s příspěvkem státu. Tabulka č. 13: Kalkulačka srovnání Zlatého spoření za 10 let v Kč Spoření Spořicí účet s příspěvkem státu Vloženo 240 000 240 000

Zlaté spoření 240 000

Zůstatek na účtu

265 193

291 556

-

Reálná hodnota peněz

235 333

257 789

469 002

Reálný výnos

-4 667

17 789

229 002

7,41 %

95,41 %

Reálný výnos v % -1,94 % Zdroj: Vlastní zpracování dle nakupzlato.cz125

Společnost uvádí, že pro výpočty bylo v této kalkulačce použito reálných dat Českého statistického úřadu pro období let 2003 – 2012. U spořicího účtu i spoření se státním příspěvkem byla vedle úroku a státního příspěvku zohledněna i inflace a srážková daň z výnosu. Ceny zlata byly zadávány podle měsíčních průměrů London Gold Fixing a kurzu měn dle ČNB vždy k 15. dni v měsíci. Úroky u spořicího účtu i spoření s příspěvkem státu byly připisovány na konci každého měsíce. U Zlatého spoření byl stržen jednorázový poplatek 5 % z cílové částky, 15. den každého měsíce byla zaslaná částka v CZK převedena na EUR, za ni nakoupeno zlato za ceny London fixingu a přičteny běžné 8 % transakční náklady. Z tabulky je patrné, že díky inflaci se peníze na spořicím účtu znehodnocují a zhodnocení 7,41 % za 10 let u spoření s příspěvkem státu, také není žádná výhra. Určitě bychom našli produkt, který dosahuje lepšího zhodnocení, ale ten na stránkách není uveden. Po tomto výpočtu je možné na stránkách provést nezávaznou objednávku. Do této objednávky je potřeba uvést výši měsíčního příspěvku (v rozmezí 1 000 Kč – 10 000 Kč), dobu spoření (v rozmezí 5 – 50 let), kombinací těchto parametrů je spočítána cílová částka spoření. Dále pak email, osobní údaje a souhlas se všeobecnými obchodními podmínkami. Následně je vygenerován variabilní symbol a sdělení, že po uhrazení první platby bude klientovi aktivován účet, zaslán elektronický přístup a domů na adresu bude zaslána k podpisu Smlouva 124 125

Finod [online]. [cit. 2013-3-28] Dostupné na WWW: . Finod [online]. [cit. 2013-4-4] Dostupné na WWW: . 56

na nákup drahých kovů. Tuto smlouvu jsem si nechal pro účely diplomové práce zaslat nevyplněnou na email. Jak již bylo řečeno, klient si ve smlouvě určuje cílovou částku dle měsíční úložky a doby, po kterou hodlá investovat. Z této cílové částky musí klient uhradit poplatek 5 %. Všechny přijaté platby jsou až do úplného uhrazení poplatku použity na jeho uhrazení. Dokud není uhrazen poplatek v plné výši, nevzniká nárok na dodávku zboží. Poplatek nebo jeho již uhrazená část je nevratný. Nákup drahých kovů je prováděn každý první pracovní den po víkendu. Drahé kovy jsou klientovi připisovány na účet po setinách gramu dle ceníku 1 gramu, jednotlivé tisíciny jsou zaokrouhlovány směrem dolů. Finod poskytuje svým klientům věrnostní bonus a v případě naplnění celé cílové částky je veškeré množství nakoupených drahých kovů přepočítáno dle ceníku 10 gramového slitku, opět po setinách gramu. Dodání drahých kovů je u Zlatého spoření možné od 20 gramů výše. Termín dodávky na základě písemné žádosti o dodání drahých kovů je 14 dnů od doručení této žádosti do sídla společnosti. Drahé kovy jsou klientům zasílány jako cenné psaní nebo obchodní balík s plným pojištěním, případně budou doručeny v zabezpečených sběrných vozidlech. Poplatek za dodání drahých kovů včetně balného a pojištění zásilky je 700 Kč, v případě osobního odběru na sídle společnosti v předem dohodnutém termínu je poplatek snížen na 300 Kč. V případě uskladnění drahých kovů je klientovi účtován poplatek ve výši 1 % ročně z aktuální hodnoty drahých kovů a je zúčtován vždy dle aktuálního stavu drahých kovů na konci každého kalendářního pololetí, tedy ke dni 30. 6. a 31. 12. a to vždy ve výši 0,5 % z aktuální hodnoty. Poplatek je zúčtován formou odpočtu odpovídajícího množství kovu z uskladněných zásob. Klient je o tomto poplatku vždy informován v informačním systému i formou pravidelného ročního výpisu. Tento výpis je zasílán zdarma. Uskladnění drahých kovů je v bezpečnostním trezoru Komerční banky a.s. a drahé kovy jsou zde pojištěny na 100 % jejich aktuální hodnoty. Drahé kovy jsou po celou dobu evidovány na jméno klienta.126

7.2.2 Jednorázový nákup Společnost Finod nabízí svým klientům slitky společnosti Argor Heraeus ve velikostech 1g, 2g, 5g, 10g, 20g, 1OZ, 50g, 100g, 250g, 500g a 1 000g u zlata a ve velikostech 20g, 50g, 100g, 250g, 500g, 1 000g a 5 000g u stříbra. Samozřejmě opět jako u Auvesty, čím větší je nakupovaný slitek, tím menší je cena v přepočtu na gram. Zpracoval jsem graf číslo 8, kde je tato cenová sestupnost vidět.

126

Zpracováno dle VOP společnosti Finod s.r.o. 57

Graf č. 8: Cena slitků v Kč v přepočtu na 1g u zlata a 50g u stříbra127

Zdroj: Vlastní zpracování dle ceníku Finod Klient si v objednávce sám volí jak velké slitky a jaké množství chce nakoupit, je mu za ně účtována cena platná následující pracovní den po připsání peněz na účet společnosti. Přebytečné peníze, jsou zaslány klientovi zpět na bankovní účet. Poplatek za uskladnění zboží za jeden kalendářní rok je omezen na maximálně 3 000 Kč na jednu smlouvu. V následující tabulce číslo 14 uvádím ceny jednotlivých slitků drahých kovů v tomto jednorázovém tarifu. Tabulka č. 14: Ceny zlatých a stříbrných slitků Finod v Kč Velikost slitku v Cena zlatého slitku Cena stříbrného gramech slitku 1 1 361 2 2 417 5 5 759 10 11 528 20 21 965 658 31,1 33 361 50 53 277 1 290 100 105 680 2 226 250 260 833 5 297 500 519 672 10 012 1000 1 036 305 19 088 5000 93 418 Zdroj: Vlastní zpracování dle ceníku Finod 127

Cena stříbra je s DPH, na výpočet to nemá vliv. 58

Cena stříbrného slitku s DPH 796 1 561 2 693 6 409 12 115 23 096 113 036

Zpětný odkup je klientům garantován dle VOP, ale odkupní cena se stanovuje individuálně a je závislá na aktuální situaci na trhu a velikosti nabídky, poptávky a množství prodávaného zboží. Zpětný odkup je prováděn bez manipulačního poplatku.

7.3 Zlaté rezervy s.r.o. ZLATÉ REZERVY s.r.o. je česká společnost se sídlem ve Zlíně a pobočkou v Praze, která se specializuje na prodej investičního zlata a stříbra. Společnost Zlaté rezervy tvoří tři ekonomové s dlouhodobou praxí v bankovnictví, risk managementu a pojišťovnictví. Jejich cesta ke zlatu směřovala přes akciovou burzu, obchodování s komoditními futures a opcemi na světových burzách. Na základě dlouholetých zkušeností jsou přesvědčeni o tom, že právě zlato je jedna z nejbezpečnějších investic ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Jejich základní filozofií je mise "Měníme papír ve zlato." Mezi poskytované služby společnosti patří: předprodejní a poprodejní fullservis, možnost osobní konzultace a odborného poradenství, pravidelné technické analýzy, index reálné kupní síly investičního zlata v Kč, provoz investičního portálu www.zlaterezervy.cz - zaměřeného na drahé kovy a provoz bezplatné infolinky 800 117 117. Podobně jako ostatní dvě společnosti mají i Zlaté rezervy na výběr ze dvou možností, nákup celých slitků drahých kovů nebo Zlato na důchod.128

7.3.1 Zlato na důchod Zlato na důchod je spořicí program od společnosti Zlaté rezervy. Na internetových stránkách je opět modelový příklad srovnání spoření do zlata, investičního životního pojištění, penzijního připojištění, stavebního spoření a vkladu navýšeného o inflaci. Střadatel odkládá peníze od roku 2000 do roku 2011, což je po dobu 12 let. Zlaté slitky nakupuje vždy k prvnímu pracovnímu dni v roce ve velikosti 20 gramů, přesně stejnou částku zároveň vloží i do ostatních produktů. Přehled uvádím v tabulce číslo 15. Tabulka č. 15: Kalkulačka srovnání Zlata na důchod za 12 let v Kč Vklad navýšený o inflaci

Investiční životní pojištění

Celkový 122 457 122 457 vklad Stav v roce 160 937 102 042 2011 Změna v % 2,6 % -1,4 % ročně Celková 31,42 % -16,67 % změna v % Zdroj: Vlastní zpracování dle zlaterezervy.cz129

128 129

Penzijní připojištění

Stavební spoření

Investiční zlato

122 457

122 457

122 457

163 619

171 323

242 242

2,8 %

3,3 %

8,2 %

33,61 %

39,90 %

97,81 %

Zlaterezervy [online]. [cit. 2013-3-28] Dostupné na WWW: . Zlaterezervy [online]. [cit. 2013-4-4] Dostupné na WWW: . 59

Pro účely kalkulačky bylo použito u investičního životního pojištění rozdělení investice do podílových fondů v poměru 50 % ČS Sporotrend a 50 % ČS Sporobond, počáteční náklady první dva roky ve výši 49 % a měsíční poplatek za vedení účtu ve výši 30 Kč. U penzijního připojištění byl použit Penzijní fond České pojišťovny, u stavebního spoření poplatek za uzavření 1 % z cílové částky 200 000 Kč, roční výnos z vkladů ve výši 3 % a státní podpora ve výši 25 % z ročního vkladu (max. 4 500 Kč), roční poplatek za vedení účtu 400 Kč, inflace dle ČSU. Samozřejmě je důležité uvědomit si, že výsledky minulého období nejsou žádnou zárukou pro budoucí vývoj. Zlato je volně obchodovanou komoditou na mezinárodních burzách. Jeho cena může stejně tak klesat jako růst, tzn. každý držitel zlata je vystaven riziku finanční ztráty. Produkt Zlato na důchod je nastaven tak, aby klient mohl opakovaně nakupovat zlaté slitky o velikostech 5 g, 10 g, 20 g nebo 1 OZ. Klient posílá peníze na svůj účet u Fio banky a.s. a jakmile zde naspoří částku, za kterou je možno nakoupit zvolený zlatý slitek, jsou peníze formou inkasa strženy z účtu a slitek je nakoupen. Slitek je klientovi dodán do 20 pracovních dnů ode dne inkasa kupní ceny. Za hlavní výhodu tohoto způsobu považuji to, že až do inkasa kupní ceny jsou peníze na účtu klienta a tím kdykoliv k dispozici. Klient si tak vytváří jakousi finanční rezervu, kterou až do inkasa může kdykoliv použít na jiné účely. Rámcovou kupní smlouvu je možno uzavřít online na stránkách společnosti. Je potřeba vyplnit osobní údaje, vybrat si velikost slitku, jež chce klient v budoucnu nakupovat a odeslat ji online. Dodání se realizuje prostřednictvím České pošty zásilkou ve formě cenného psaní určeného adresátovi výhradně do vlastních rukou a tato zásilka bude vždy pojištěna do výše konečné kupní ceny zboží, a to pro odpovědnost za ztrátu, poškození zásilky nebo úbytku obsahu zásilky, a to maximálně na 1 000 000 Kč. Takto lze zasílat zásilky do maximální hmotnosti 2kg včetně obalů. Prodávající bude pro cenné psaní používat speciální obálku, která obsahuje bezpečnostní prvky, díky nimž nemůže být otevřena bez zanechání neodstranitelných stop. Po odeslání zásilky zašle prodávající e-mailem kupujícímu informaci o podacím čísle zásilky a váze zásilky. Prodávající upozorňuje kupujícího, že podle vnitřních pravidel České pošty se nedoručují cenná psaní v hodnotě nad 150 000 Kč do místa určení a adresát zásilky je pouze vyzván, aby si zásilku převzal osobně na příslušné pobočce pošty. Prodávající doporučuje kupujícímu, který bude vyzvedávat zásilku na pobočce pošty, aby si zásilku nechal zvážit a údaj o váze porovnal s údajem o váze zaslaným e-mailem. První zaslání včetně pojištění prodávající nezpoplatňuje. Tato podmínka se vztahuje vždy na každý nový nákup (inkaso). Prodávající prohlašuje, že kdykoli odkoupí od kupujícího zpět zboží, které si u něj kupující zakoupil, a to za předpokladu, že zboží splňuje předepsané parametry ryzosti a je ve stavu schopném dalšího prodeje. Výkupní cena zboží je stanovena dle kurzů platných v den přijetí zboží do sídla společnosti. Vzorec pro určení výkupní ceny = [skutečná hmotnost ryzího zlata krát LONDON GOLD FIXING PM v USD děleno 31,1035 krát CZK/USD dle denního kurzu ČNB] minus případná sleva z kupní ceny z důvodu poškození zboží a jeho příslušenství (certifikátu a obalu). Prodávající převede peněžní prostředky na účet kupujícího bez 60

zbytečného odkladu po uzavření kupní smlouvy, nejpozději však do 10 dnů od podpisu smlouvy.130 Výhody Zlata na důchod, tak jak je uvádí společnost na svých stránkách:      

O své budoucnosti rozhodujete sami. Úspory stále pod kontrolou. Bezpečná alternativa. Rezerva do budoucna, jistota. Žádné poplatky. V případě potřeby zlato vykoupíme.

Nevýhody společnost opět neuvádí, nicméně rád bych zde zmínil jako jednu z nevýhod stanovení ceny slitků, kde je cena sice konečná, ale jak ukážu v tabulce tato cena je především u menších slitků výrazně vyšší než u prvních dvou společností. Je to tím, že jsou zde zahrnuty i náklady na dopravu a servis, klient tak ve skutečnosti neví, kolik stojí slitek a kolik jsou ostatní náklady.

7.3.2 Jednorázový nákup celých slitků Jednorázový nákup slitků u společnosti Zlaté rezervy probíhá formou eObchodu na stránkách společnosti. Klient si zde vybere slitek drahého kovu, který chce nakoupit. Společnost nabízí slitky společností Argor-Heraeus SA & Münze Österreich ve velikostech 1 g, 5 g, 10 g, 20 g, 1 OZ, 50 g, 100 g, 250 g, 500 g a 1000 g u zlata a ve velikostech 100 g, 250 g, 500 g, 1000 g a 5000 g u stříbra. Obdobně jako u předchozích společností i zde je cena v přepočtu na gram u větších slitků nižší. Přehledně uvádím v grafu číslo 9.

130

Podmínky rámcové kupní smlouvy společnosti Zlaté rezervy. 61

Graf č. 9: Cena slitků v Kč v přepočtu na 1g u zlata a 50g u stříbra131

Zdroj: Vlastní zpracování dle ceníku Zlaté rezervy Klient provádí objednávku online na stránkách společnosti. V několika krocích si volí způsob dopravy či úschovy a možnosti platby. Vše je detailně popsáno a klient je dostatečně informován o průběhu celého procesu nákupu slitků drahých kovů. Pro možnosti osobního odběru má klient na výběr sídlo společnosti ve Zlíně nebo pobočky v Brně a Praze. Dále si jej může nechat zaslat poštou. Pro dodání objednaného zboží zákazníkovi využívá společnost služeb České pošty. Poštovné a balné je při prvním zaslání každé objednávky zdarma. Zásilka je opatřena všemi náležitostmi, které zaručují bezpečné dodání zásilky pouze osobě, která objednávku provedla. V případě, že klient nechce doručit zásilku až domů, z důvodu vyšší ochrany soukromí, je možno využít služby poste restante – zásilka po odeslání zůstává na poště udané klientem a čeká zde do vyzvednutí. Zásilka je vždy pojištěná na plnou hodnotu zboží. Zásilka je odeslána formou cenného psaní - je vždy použita speciální obálka, která obsahuje bezpečnostní prvky, díky nimž nemůže být otevřena bez zanechání neodstranitelných stop. Při objednávce nad 1 milion Kč nabízí společnost bezplatné doručení zboží přímo na udanou adresu kdekoliv na území celé České republiky. Dodání je realizováno přímo zaměstnancem společnosti, je tak zajištěna plná diskrétnost. Datum a čas dodání je předem potvrzeno telefonicky a emailem. Společnost dále poskytuje profesionální a pojištěnou úschovu investičního zlata a stříbra dle Zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník – Smlouva o skladování §527 až §535 dle nejpřísnějších bankovních standardů. Služba skladování je určena jak pro fyzické, tak i právnické osoby. Minimální objem uskladněného zboží je v okamžiku žádosti o uskladnění 131

Cena stříbra je s DPH, na výpočet to nemá vliv. 62

20 000 Kč. Horní hranice není omezena. Zboží je plně pojištěno. Zboží je dle zákona evidováno a uloženo zcela odděleně od majetku skladovatele. Potvrzení o převzetí věci ke skladování má povahu cenného papíru, s nímž je spojeno právo požadovat vydání skladované věci, tzv. Skladištní list. Skladištní list se nevystavuje na každý kus zvlášť, ale na celý soubor zboží, který je uskladněn. Popis zboží na skladištním listu je přesně specifikován: u zlatých a stříbrných slitků se jedná o specifikaci hmotnosti, ryzosti, výrobce, sériového čísla. Zboží je uloženo do průhledné bezpečnostní obálky dle bankovního standardu pod sériovým číslem obálky výrobce. Číslo bezpečnostní obálky je uvedeno ve skladištním listu. Skladištní list je vydán na jméno a oprávněná osoba může převádět skladištní list rubopisem na jiné osoby. O rubopisu platí obdobné předpisy upravující např. směnky. Majitel skladištního listu má oproti držiteli fyzického kovu zjednodušený proces jeho odprodeje. Sazba skladného je včetně DPH v případě zlata 1 % p. a., v případě stříbra 3 % p. a. a platí se půl roku zpětně na základě zaslaného vyúčtování. Dostupnost skladovaného zboží je tzv. na viděnou – tj. do několika hodin, nejpozději do 24 hodin od podání telefonické nebo písemné žádosti skladovateli. Společnost stanovuje (fixuje) konečné ceny objednaného zboží každý pracovní den, který je pracovním dnem jak v České republice, tak v Rakousku. Vždy v 9:00, 12:30, 15:30. Rozhodný okamžik fixace konečné ceny zboží se odvíjí od způsobu platby, který si klient zvolí v nákupním košíku. Má na výběr ze čtyř variant:  Nákup bez zálohy až do výše 50 000 Kč – po objednávce je v nejbližším čase fixace stanovena konečná kupní cena, tato cena je pak zaplacena formou dobírky nebo při osobním odběru v hotovosti.  Nákup s režimem fixace ceny při uhrazení 95 % zálohy – po dokončení objednávky je klientovi zaslán email s předpisem k úhradě 95 % zálohy z předběžné ceny, tuto zálohu může klient zaplatit převodem z účtu nebo vkladem na účet, jakmile jsou peníze na účtu společnosti, je v nejbližším čase fixace stanovena konečná kupní cena zboží, doplatek je pak doplacen dobírkou nebo v hotovosti při osobním odběrem či doručení kurýrem.  Nákup s režimem fixace ceny po doložení potvrzení o úhradě stanovené zálohy (max. do 500 000 Kč) – obdobně jako předchozí možnost s tím rozdílem, že k fixaci ceny stačí odeslat potvrzení132 o provedeném příkazu k úhradě ve výši 95 % zálohy na email [email protected], jakmile společnost tento email obdrží je cena zafixována v nejbližším čase fixace. Zbytek je doplacen opět dobírkou nebo v hotovosti při osobním převzetí.  Nákup s režimem hotovost – při objednávce v rozmezí od 50 000 Kč do 350 000 Kč je klient po dokončení přesměrován na platební bránu PayU, ve které provede platbu

132

Jako potvrzení se považuje scan příkazu k úhradě nebo printscreen obrazovky o provedeném příkazu nebo přeposlání elektronického potvrzení vystaveného bankou. 63

zálohy (tzv. fixační jistoty) v rozmezí 5 – 10 %133 z předběžné ceny, po úspěšné platbě je opět v nejbližším čase fixace stanovena konečná cena. Zbytek opět uhrazen dobírkou nebo v hotovosti při osobním převzetí. V případě nevyzvednutí134 propadá fixační jistota jako smluvní pokuta za nedodržení podmínek kupní smlouvy. V tabulce číslo 16 uvádím ceny slitků zlata a stříbra k datu 4. 4. 2013. Tabulka č. 16: Ceny zlatých a stříbrných slitků Zlatých rezerv v Kč Velikost slitku v Cena zlatého slitku Cena stříbrného gramech slitku 1 1 591 5 6 614 10 12 133 20 22 874 31,1 33 563 50 53 655 100 106 912 2 276 250 261 810 5 391 500 522 128 10 264 1000 1 041 272 20 184 5000 99 197 Zdroj: Vlastní zpracování dle ceníku Zlatých rezerv

Cena stříbrného slitku s DPH 2 755 6 523 12 420 24 423 120 029

Jako velkou výhodu u společnosti Zlaté rezervy, podobně jako u společnosti Auvesta, vnímám skutečnost, že klient již při nákupu vidí, za jakou cenu od něj společnost vykoupí slitky zpátky. Jak již bylo uvedeno výše, tato cena se stanovuje přesně podle vzorce uvedeného v kupní smlouvě, a klient tak ví, na kolik si své slitky ocenit. Pro přehled uvádím tabulku číslo 17 s výkupními cenami ke dni 4. 4. 2013.

133

Do 100 000 Kč je fixační jistota 5 000 Kč, od 100 001 Kč do 200 000 Kč je jistota 10 000 Kč a nad 200 001 Kč je jistota 20 000 Kč. 134 Osobní odběr – vyzvednutí do 8 pracovních dní (poté náhradní termín), převzetí na poště – do 14 dní. 64

Tabulka č. 17: Výkupní ceny zlatých a stříbrných slitků Zlatých rezerv v Kč Výkupní cena Výkupní cena Velikost slitku v gramech zlatého slitku stříbrného slitku 1 1 054 5 5 221 10 10 443 20 20 686 31,1 31 552 50 50 572 100 101 144 1 725 250 248 632 4 313 500 497 264 8 626 1000 994 529 17 252 5000 86 259 Zdroj: Vlastní zpracování dle ceníku Zlatých rezerv

7.4 Porovnání společností Představil jsem tři společnosti, které v současné době nabízejí klientům v České republice možnost investovat do drahých kovů ve formě fyzického vlastnictví. Nyní tyto společnosti porovnám podle několika ohledů, kterými jsou pravidelná investice, jednorázová investice, dodání nebo uskladnění a ostatní odlišnosti.

7.4.1 Pravidelná investice První porovnání společností je na základě klienta, který chce po dobu 10 let nakupovat drahé kovy za měsíční úložku ve výši 2 000 Kč. Celkově tak za 10 let zainvestuje částku ve výši 240 000 Kč. Abych mohl porovnat všechny tři společnosti, je nutné, aby tato částka už obsahovala i vstupní poplatek, takže cílová částka se u jednotlivých společností bude lišit. U společnosti Auvesta si klient otevře rámec na částku 225 352 Kč, musí zde nejdříve uhradit vstupní poplatek ve výši 6,5 %, což v tomto případě činí 14 648 Kč. Poplatek nebude hradit předem, ale nechá si jej strhávat postupně z prvních plateb, což ve výsledku znamená, že prvních 7 plateb půjde jen na vstupní poplatek. V obchodních podmínkách je sice napsáno, že pokud klient hradí měsíční úložku ve výši, jakou si určil ve smlouvě, tak je tato platba použita v poměru 70 % na vstupní poplatek a 30 % na nákup drahých kovů. Nicméně tím, že jsou platby prováděny v českých korunách a nákup se provádí v eurech, nebude nikdy převod přesný, a společnost tak vždy zaznamená trochu jinou platbu (podle aktuálního směnného kurzu banky) a tím půjde celá platba jen na vstupní poplatek. Klientovi se tak nakoupí drahé kovy až při poslání osmé platby, kdy se plně splatí vstupní poplatek a za zbytek 1 352 Kč se teprve nakoupí drahé kovy. Aby se daly jednotlivé společnost porovnat, bude klient v této 65

modelaci nakupovat jen zlato. Pokud bychom brali v úvahu neměnnou cenu zlata ke dni 4. 4. 2013, tak za 10 let za částku 224 400 Kč (vklad mínus vstupní poplatek) by klient nakoupil množství zlata ve výši 217,1949 gramu. Pokud si klient nechá své drahé kovy uskladněny ve skladu, bude mu za každý započatý měsíc odečteno 0,08 % aktuální hodnoty majetku. Takže po deseti letech bude mít na účtu jen 207,6065 gramu zlata. Poplatek za uskladnění tedy činí 9,5883 gramu zlata neboli 9 948,49 Kč za deset let. U společnosti Finod si klient otevře rámec na částku 228 571 Kč, musí zde nejdříve uhradit vstupní poplatek ve výši 5 %, což v tomto případě činí 11 429 Kč. Ani zde nebude klient poplatek hradit předem, ale nechá si jej strhávat z prvních vkladů. Prvních pět měsíčních splátek ve výši 2 000 Kč tedy půjde jen na zaplacení vstupního poplatku a teprve za šestý vklad se z části nakoupí drahé kovy po setinách gramu za cenu odvíjející se od slitku velikosti 1 gramu. Po deseti letech klient nakoupí oproti nákupu u společnosti Auvesta jen 166,85 gramu. Ovšem musím opět odečíst náklady na uskladnění, které jsou ve výši 0,5 % za každé kalendářní pololetí. Pro tento modelový příklad předpokládám, že klient začal spořit 1. ledna. Po deseti letech bude mít na účtu jen 158,7333 gramu zlata. Poplatek za uskladnění jej tedy stojí 8,1166 gramu zlata neboli 11 046,79 Kč. Pokud však klient naspoří celou cílovou částku, kterou si na smlouvě určí, a tento klient to splní. Jsou všechny jeho nákupy od počátku zpětně přepočítány na základě ceny slitku velikosti 10 gramů. V takovém případě by klient nakoupil množství zlata ve výši 197,71 gramu. Pokud opět připočítám i náklady na uskladnění slitků, sníží se nakoupené množství na 188,0919 gramu, cena za uskladnění tak činí 9,6180 gramu neboli 11 087,74 Kč. Poplatek tak zůstane skoro stejný, ale výrazně se nám navýší nakupované množství a to o necelých 30 gramů zlata. U třetí společnosti Zlaté rezervy si klient nevolí cílovou částku, ale pouze slitek, který chce nakupovat. Pro tento modelový příklad použiji nejmenší a největší možný slitek, který lze v tomto produktu nakoupit. Pokud by klient nakupoval nejmenší možný slitek velikosti 5 gramů a ceny k 4. 4. 2013 v hodnotě 6 614 Kč, tak tento slitek poprvé koupí po zaslání čtvrté platby a dále pak vždy každý třetí až čtvrtý měsíc. Za celých deset let tento klient nakoupí 36 slitků a ještě mu zbude 1 896 Kč, které mu zůstanou na účtu. Naopak pokud by klient nakupoval největší možný slitek ve velikosti 1 OZ a ceny 33 563 Kč, tak první slitek této velikosti si klient koupí až po zaslání 17. platby a další až po zaslání 34. platby. Celkem jich klient v tomto případě nakoupí 7 a na účtu mu zbude 5 059 Kč. Pokud by klient chtěl využít uložení slitků u společnosti, tak při nákupu 5 gramových slitků ji lze využít až po uložení čtyř a více slitků (hodnota nad 20 000 Kč). U nákupu uncových slitků jej může využít již při nákupu prvního. Cena za uskladnění je 1 % ročně a hradí vždy za půl roku zpětně. V případě 5g slitků by byla celková cena za uskladnění po deseti letech ve výši 11442,22 Kč. V případě slitků velikosti 1 OZ by byla cena za uskladnění ve výši 9733,27 Kč.

66

V tabulce číslo 18 přehledně uvádím nejdůležitější rozdíly při nákupu po dobu deseti let a měsíční úložkou 2 000 Kč, celkově tedy částkou 240 000 Kč, za kterou chce klient za celou dobu nakoupit. Tabulka č. 18: Přehled odlišností při pravidelném nakupování Auvesta

Finod

Zlaté rezervy

Cílová částka

225 352 Kč

228 571 Kč

Volí se jen velikost slitků

Cena se odvíjí

1 000 g

1 g/10 g

5 g/10 g/20 g/1OZ

Nakoupené množství

217,1949 g

166,85 g/197,71 g

180 g (5 g)/217,7 (1OZ)

Cena uskladnění v g

9,5883 g

8,1166 g/9,6180 g

-

Cena uskladnění v Kč

9 948,49 Kč

11 046,79 Kč/ 11 087,74 Kč

11442,22/9733,27

158,7333 g/ 188,0919 g

170 g/186,6 g

Nakoupené množství po odečtení 207,6065 g uskladnění Zdroj: Vlastní zpracování

Jak lze vidět z tabulky číslo 18, tak při stejných podmínkách měsíční platby 2 000 Kč po dobu deseti let a nákupu pouze zlatých slitků, vyšla nejlépe společnost Auvesta, u které klient nakoupí zlaté slitky v celkové hmotnosti 207,6065 gramů. Na druhém místě je společnost Finod (pokud klient dodrží podmínky naplnění cílové částky) s nákupem 188,0919 gramů, dále pak společnost Zlaté rezervy s množstvím 186,6 gramu při nákupu uncových slitků. V případě, že by klient chtěl mít své nakoupené slitky ihned po nákupu doma, je jasným vítězem společnost Zlaté rezervy, protože pokud klient nakupuje po uncových slitcích, tak celkové nakupované množství činí 217,7 gramu (neboli 7 uncových slitků). Naopak nejmenší množství ať už bez uskladnění nebo s uskladněním nabízí společnost Finod při nákupu gramových slitků, celkové nakupené množství je 166,85 gramů, respektive 158,7333 gramů.

7.4.2 Jednorázová investice Pro porovnání jednorázové investice, jsem si zvolil trojici klientů. První z nich chce zainvestovat 300 000 Kč a chce nakoupit co největší zlaté slitky v sestupném pořadí tak, že pokud již není dostatek peněz na koupení velkého slitku, koupí se nejbližší menší. Druhý z nich má stejnou podmínky, ale chce nakupovat zlaté i stříbrné slitky a poměru 1:1 a má k dispozici 400 000 Kč. Třetí z nich má k dispozici 300 000 Kč a chce nakupovat pouze zlaté 20 g slitky. Pro přehlednost uvádím jednotlivé situace v následujících tabulkách.

67

Tabulka č. 19: 1. Investor – 300 000 Kč, zlaté slitky 1. investor Auvesta Finod 250 g – 261918,99 250 g - 260833 20 g – 21763,08 1 OZ - 33361 10 g – 11235,98 5 g - 5759 Nakoupené slitky 1 g – 1315,79 1 g – 1315,79 1 g – 1315,79 Celkový počet 283 g 286,1 g gramů Volné prostředky 1133,58 Kč 47 Kč Zdroj: Vlastní zpracování

Zlaté rezervy 250 g - 261810 1 OZ – 33563 1 g – 1591 1 g - 1591

283,1 g 1445 Kč

Z tabulky jde vidět, že prvnímu investorovi se nejvíce vyplatí nakupovat slitky drahých kovů u společnosti Finod, kde při těchto požadavcích nakoupí největší množství a to 286,1 gramů. V hotovosti klientovi zbude jen 47 Kč. Rozdíl ve společnostech není až tak velký, druhá společnost Zlaté rezervy by klientovi nakoupily 283,1 gramů, ale ještě by mu zbylo 1 445 Kč a poslední společnost Auvesta by klientovi nakoupila 283 gramů zlata a v hotovosti by klientovi zbylo 1133,58 Kč. Tabulka č. 20: 2. investor – 400 000 Kč, zlaté i stříbrné slitky 2. investor Auvesta Finod 100 g – 107297,5 100 g – 105680 4x 20 g – 21673,08 50 g – 53277 Zlaté slitky 4x 1 g – 1315,79 31,1 – 33361 5 g - 5759 1 g - 1361 Počet gramů 184 g 187,1 g 5000 g – 111087,1 5000 g - 113036 3x 1000 g – 3x 1000 g – 23096 22530,81 Stříbrné slitky bez DPH 500 g – 11578,28 500 g – 12115 250 g – 5893,56 2x 100 g - 2693 100 g – 2690,95 Počet gramů 8850 g 8700 g Volné prostředky 1544,74 Kč 737 Kč Zdroj: Vlastní zpracování

Zlaté rezervy 100 g – 106912 50 g – 53655 31,1 g – 33563 3x 1 g - 1591 184,1 g 5000 g – 120029 3x 1000 g – 24423 250 g - 6523

8250 g 1276 Kč

Jak lze vidět z tabulky číslo 20, investor číslo 2 má nejvýhodnější nakupovat v poměru 1:1 zlaté a stříbrné slitky u společnosti Auvesta, kde nakoupí 184 gramů zlatých slitků a 8850 gramů stříbrných. Navíc společnost Auvesta nabízí klientům možnost nákupu stříbrných slitků bez DPH, pokud si je klient nechá uskladněny ve švýcarském skladu v bezcelní zóně. V tomto případě nakupí ještě větší množství stříbrných slitků, konkrétně 10 600 gramů. Navíc klientovi zůstane i nejvíc volných prostředků a to 1 544,74 Kč. Nejhůře 68

v tomto propočtu vychází Zlaté rezervy, kde by klient nakoupil 184,1 gramů zlata a 8 250 gramů stříbra. Tabulka č. 21: 3. investor – 300 000 Kč, zlaté 20 g slitky 3. investor Auvesta Finod Počet 20 g slitků 14 x 13 x Volné prostředky 16571,54 14455 Zdroj: Vlastní zpracování

Zlaté rezervy 13 x 2638

Třetí klient, který nakupuje jen 20 gramové zlaté slitky a má k dispozici 300 000 Kč, má nejlepší nakupovat slitky u společnosti Auvesta, kde jich nakupí 14 a ještě mu 16571,54 Kč zbude. U společnosti Finod i Zlatých rezerv nakoupí klient shodně 13 slitků, ale u společnosti Finod mu ještě zbude výrazně vyšší hotovost ve výši 14 455 Kč.

7.4.3 Dodání a uskladnění Všechny společnosti nabízejí možnost nechat si zboží dodat domů nebo na jinou adresu nebo si nakoupené slitky drahých kovů nechat uskladnit u společnosti. Společnost Auvesta nabízí svým klientům uskladnění ve skladu v bezcelní zóně ve Švýcarsku, což je výhodné u nákupu stříbra, protože klient nemusí hradit DPH a nakupuje tak s výraznou slevou. Jak již bylo zmíněno cena tohoto uskladnění je 0,08 % z aktuální hodnoty za každý započatý měsíc u spořicího tarifu a 0,025 % z aktuální hodnoty za každý započatý měsíc u jednorázového tarifu. V případě doručení si společnost Auvesta účtuje poplatky dle výše pojistného. Maximální velikost zásilky je 5 000 gramů. Pokud je zásilka pojištěna do 2 000 EUR, je poplatek 49,03 EUR (cca 1 230 Kč), při pojištění do 5 000 EUR je zásilka zpoplatněna 62,95 EUR (cca 1 600 Kč) a při pojištění do 10 000 EUR je zásilka zpoplatněna 77,35 EUR (cca 2 000 Kč). U společnosti Finod jsou náklady na odeslání drahých kovů v jakékoliv výši včetně balného a pojištění 700 Kč. Osobní odběr je zpoplatněn částkou 300 Kč. V případě uskladnění drahých kovů je klientovi účtován poplatek ve výši 1 % ročně. Tento poplatek je účtován každé pololetí ve výši 0,5 %. U společnosti Zlaté rezervy jsou náklady na dopravu již zahrnuty v ceně slitku. V případě uskladnění je klientovi účtován roční poplatek ve výši 1 % u zlatých slitků a 3 % u stříbrných slitků, Tento poplatek se platí vždy půlročně zpětně na základě vyúčtování.

69

Všechny poplatky za dodání a uskladnění drahých kovů uvádím názorně v tabulce číslo 22. Tabulka č. 22: Poplatky za dodání a uskladnění Auvesta Finod Zaslání na adresu 1 230 – 2 000 Kč 700 Kč/300 Kč Uskladnění zlata 0,96 % p. a./0,3 % p. a. 1 % p. a. Uskladnění stříbra 0,96 % p. a./0,3 % p. a. 1 % p. a. Zdroj: Vlastní zpracování

Zlaté rezervy 0 Kč 1 % p. a. 3 % p. a.

7.4.4 Slitky Všechny společnosti nabízejí různé velikosti slitků. Zajímavé je, že společnost Auvesta nemá v základní nabídce slitek velikosti 1OZ. Společnosti nabízejí slitky renomovaných rafinérií. Největší výběr druhů slitků má společnost Auvesta.  Auvesta – Argor Heraeus, Umicore a Emirates Gold.  Finod - Argor Heraeus a Münzen Östereich.  Zlaté rezervy - Argor Heraeus a Münzen Östereich. V tabulce číslo 23 uvádím srovnání cen všech tří společností u několika slitků: Tabulka č. 23: Srovnání cen slitků Velikost slitku Auvesta Finod 1 g Au 1 315,79 Kč 1 361 Kč 10 g Au 11 235,98 Kč 11 528 Kč 20 g Au 21 763,08 Kč 21 965 Kč 100 g Au 107 297,46 Kč 105 680 Kč 100 g Ag s DPH 2 690,95 Kč 2 693 Kč 1000 g Ag s PDH 22530,81 Kč 23 096 Kč Zdroj: Vlastní zpracování na základě ceníků společností

Zlaté rezervy 1 591 Kč 12 133 Kč 22 874 Kč 106 912 Kč 2 755 Kč 24 423 Kč

7.4.5 Další odlišnosti a podobnosti Všechny společnosti nabízejí svým klientům online účty, kde lze sledovat aktuální vývoj hodnoty již nakoupených slitků. Jak jsem již zmínil dříve, za jednu z nejdůležitějších věcí považuji cenu při zpětném odkupu. Společnosti Auvesta i Zlaté rezervy tyto ceny uvádějí ve svých cenících. Společnost Zlaté rezervy přímo uvádí i vzorec výpočtu této ceny, takže klient si lehce dosadí aktuální hodnotu drahého kovu a spočítá tak cenu jeho slitků. Naproti tomu společnost Finod ve svých všeobecných obchodních podmínkách uvádí jen, že se cena při zpětném odkupu stanovuje individuálně, což nemusí být pro klienta zajímavé. Nicméně všechny společnosti uvádějí ve svých podmínkách, že svým klientům garantují zpětný odkup na slitky u nich nakoupené. Pokud srovnám výkupní ceny u 20 gramového zlatého slitku, tak společnost Auvesta nabízí 20 244,89 Kč a společnost Zlaté rezervy částku 20 686 Kč. 70

U 100 gramového slitku je to pak 99 705,53 Kč, respektive 101 144 Kč. A u 1000 gramového slitku 1 002 117,39 Kč, respektive 994 529 Kč. Z tohoto výčtu lze konstatovat, že u menších slitků garantuje lepší cenu společnost Zlaté rezervy a u těch větších společnost Auvesta. U společnosti Auvesta považuji za nevýhodné pro české investory nákup v eurech a tedy měnové riziko (pokud nemá klient účet vedený v eurech). Pokud bych měl sám nakupovat drahé kovy, rozhodl bych se pro společnost Auvesta při nákupu většího množství stříbra z důvodu neplacení DPH při uskladnění v bezcelní zóně ve Švýcarsku. Naopak při nákupu zlatých slitků bych volil společnost Zlaté rezervy z důvodu plného servisu a garancí výkupní ceny, která je z mého pohledu důležitá, protože dříve nebo později budu chtít své nakupené slitky směnit zpátky za peníze.

7.4.6 Nákup jednotlivých typů investorů V této podkapitole se vrátím ke kapitole číslo 6.1 Složení portfolia. Představme si klienta, jehož aktuální portfolio je zastoupeno jednorázovou investicí ve výši 500 000 Kč a pravidelnou investicí ve výši 5 000 Kč měsíčně po dobu 20 let. V tabulce číslo 24 uvádím, kolik peněz z takto velkého portfolia půjde na nákup drahých kovů u jednotlivých typů investorů. Tabulka č. 24: Podíl drahých kovů v portfoliu investorů v Kč Celkem Investor Drahé kovy portfolio Ultrakonzervativní 25000/250 Konzervativní Vyvážený

500000/5000

Agresivní Zdroj: Vlastní zpracování

Zlato

Stříbro

25000/250

0

50000/500

40000/400 10000/100

65000/650

50000/500 15000/150

90000/900

65000/650 25000/250

Tito klienti by podobně jako investor z prvního příkladu u pravidelné investice měli nejvýhodnější nakupovat pravidelně u společnosti Auvesta z důvodu toho, že cena slitku se při nákupu odvíjí od 1 000 gramového slitku u zlata a 5 kg slitku u stříbra, a je tak nejnižší v přepočtu na gram. Všichni tito klienti by tak u společnosti Auvesta nakoupili největší množství drahých kovů. Naopak u jednorázové investice se ultrakonzervativnímu investorovi za 25 000 Kč vyplatí podle tabulky číslo 23 koupit zlatý slitek velikosti 20 g u společnosti Auvesta, pokud však připočítáme i náklady na dopravu slitků domů, je nejvýhodnější společnost Zlaté rezervy, kde je cena slitku konečná, včetně dopravy. Konzervativní investor za částku 40 000 Kč má stejnou možnost, ale koupí si dva slitky velikosti 10 g a 20 g a rovněž za 10 000 Kč nakoupí tři slitky velikosti 100 g stříbra u společnosti Auvesta, popřípadě společnosti Zlaté rezervy s dopravou. Podobně i vyvážený a agresivní investor nakoupí jen více slitků, ale vždy bude cena nejnižší u společnosti Auvesta. Až v případě nákupu 100 g slitku zlata je výhodnější 71

nákup u společnosti Finod, kde je cena nejnižší. Jak už jsem zmínil, vždy je potřeba zanalyzovat si ceny slitků u více společností a nezapomínat na zpětný odkup slitků a případné garanci ceny u tohoto odkupu. Teprve potom je investor schopen koupit slitky drahých kovů u té správné společnosti.

72

ZÁVĚR Ve své diplomové práci jsem se věnoval investování do komodit, speciálně pak investování do fyzického vlastnictví drahých kovů, jako je zlato a stříbro. Na začátku diplomové práce jsem nejdříve uvedl investování obecně, následně jsem rozdělil jednotlivé třídy aktiv. Poté jsem se zabýval komoditami a jejich rozdělením. Následovala kapitola drahých kovů, speciálně zlata a stříbra. Tyto drahé kovy považuji za investici, která by neměla chybět v žádném portfoliu, alespoň z části – jak doporučuje většina odborníků, kolem 15 % portfolia. V praktické části jsem porovnával tři společnosti a jejich aktuální produkty, které nabízejí klientům nákup slitků drahých kovů. Zaměřil jsem se zejména na specifika spořicích a jednorázových tarifů, dále pak na aktuální nákupní ceny slitků, pravidla dodání či uskladnění u společnosti, všeobecné obchodní podmínky a v neposlední řadě garanci zpětného odkupu od klienta. Na základě provedených výpočtů jsem názorně v několika tabulkách porovnal všechny tři společnosti. Nelze jasně říct, která společnost je nejlepší a která nejhorší. Každá z nich může mít pro každého investora nějaká pozitiva a nějaká negativa. Některý investor může upřednostňovat pouze nákupní cenu slitků a nic jiného ho nezajímá. Naopak někdo se soustředí spíše na servis spojený s nákupem a uskladněním slitků drahých kovů. Společností, které působí na českém trhu s drahými kovy je velké množství a před nákupem zlatých a stříbrných slitků je dobré provést si analýzu trhu a soustředit se na faktory, které ovlivní naše budoucí nákupy. Dříve či později bude každý chtít přeměnit své drahé kovy opět na peníze, které může dále utrácet. Zda to bude koruna, euro, dolar jako dnes, nebo nějaká nová měna, která zatím ještě neexistuje, uvidíme až v budoucnu. Jisté je, že drahé kovy nepodléhají inflaci, nedají se natisknout nové slitky ani znehodnotit ty stávající. Drahé kovy jsou s lidstvem ve spojení již několik tisíciletí a troufám si říct, že to tak ještě několik dalších tisíciletí zůstane.

73

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ [1] VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007, 703 s.

ISBN 978-80-7357-297-6. [2] JÍLEK, Josef. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 656 s. Finance

(Grada). ISBN 978-80-247-2963-3. [3] ROGERS, Jim. Žhavé komodity: jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových

trzích. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2342-6. [4] DĚDIČ, Jan. Burza cenných papírů a komoditní burza. Praha: Prospektrum, 1992, 295 s.

ISBN 80-854-3162-9. [5] MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříbra: všechno, co potřebujete vědět o

drahých kovech. Hodkovičky [Praha]: Pragma, c2010, 244 s. Poradci bohatého táty. ISBN 978-80-7349-156-7. [6] REVENDA, Zbyněk. Peníze a zlato. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2010, 256 s.

ISBN 978-80-7261-214-7. [7] MELLON, Jim. 10 nejlepších investic na příštích 10 let: [spořte, investujte, prosperujte].

Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 165 s. ISBN 978-80-251-2144-3. [8] JANDA, Josef. Zajištění na stáří: jak se co nejlépe připravit na podzim života. 1. vyd.

Praha: Grada, 2012, 197 s. Finance pro každého. ISBN 978-80-247-4400-1. [9] SIEGEL, Jeremy J. Investice do akcií: běh na dlouhou trať. 1. vyd. Praha: Grada, 2011,

295 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-3860-4. [10] SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. Osobní finance: řízení financí pro každého. 1. vyd. Praha:

Grada, 2011, 207 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-3813-0. [11] DUNWIDDIE, Alan. How to invest in gold and silver. 1. vyd. Denmark: Ad Publishing,

2008. ISBN 978-879-2295-026. [12] DURRETT, Don. How to invest in gold and silver: a complete guide from an investor's

viewpoint : including how to invest in mining companies. 1. vyd. Sandy, UT: ECKO House Pub., c2010, xii, 213 s. ISBN 14-276-5024-1. [13] LA BELLA, Laura. How commodities trading works. 1. vyd. New York: Rosen Pub.,

2011, 80 s. ISBN 14-488-1273-9. [14] Školicí materiál ČP Invest [cit. 2012-12-5] Dostupné na WWW:
sobe.cz/files/2010/05/Investice dokomodit1.pdf >. [15] Všeobecné obchodní podmínky Auvesta Edelmetalle. [16] Český statistický úřad [online]. [cit. 2013-2-23] Dostupné na WWW:

. [17] Patria.cz [online]. [cit. 2013-3-5] Dostupné na WWW: . 74

[18] Financnivzdelavani.cz [online]. [cit. 2013-3-10] Dostupné na WWW:

. [19] Investopedia.com [online]. [cit. 2013-3-19] Dostupné na WWW:

. [20] Finance.cz [online]. [cit. 2013-3-21] Dostupné na WWW:

. [21] Djindexes.com [online]. [cit. 2013-3-21] Dostupné na WWW:

. [22] Mesec.cz [online]. [cit. 2013-3-21] Dostupné na WWW:

. [23] Standardandpooors.com [online]. [cit. 2013-3-21] Dostupné na WWW:

. [24] Peníze.cz [online]. [cit. 2013-3-21] Dostupné na WWW: < http://www.penize.cz>. [25] Nikkei.com [online]. [cit. 2013-3-21] Dostupné na WWW:

. [26] Financnik.cz [online]. [cit. 2013-3-20] Dostupné na WWW:

. [27] Investicniden.cz [online]. [cit. 2012-10-25] Dostupné na WWW:

. [28] Mladypodnikatel.cz [online]. [cit. 2012-10-26] Dostupné na WWW:

. [29] Crbtrader.com [online]. [cit. 2013-3-23] Dostupné na WWW:

. [30] Komodity [online]. [cit. 2013-3-23] Dostupné na WWW:

. [31] Wikipedia.org [online]. [cit. 2012-10-18] Dostupné na WWW:

. [32] Idnes.cz [online]. [cit. 2012-10-20] Dostupné na WWW:
zlata-bude-stoupat-protoze-nenachazime-dost-novych-zasob-pb5/tec_technika.aspx?c=A120327_164822_tec_technika_mla>.

75

[33] Svatymaur.cz [online]. [cit. 2012-10-6] Dostupné na WWW:

. [34] Centrum.cz[online]. [cit. 2012-10-5] Dostupné na WWW:

. [35] Golreporter.de [online]. [cit. 2012-10-20] Dostupné na WWW:

. [36] LBMA [online]. [cit. 2012-11-5] Dostupné na WWW:

. [37] Silverinstitut [online]. [cit. 2013-4-8] Dostupné na WWW:

. [38] Pojistenec.cz [online]. [cit. 2012-11-8] Dostupné na WWW:

. [39] Mowapay.cz [online]. [cit. 2012-11-30] Dostupné na WWW:

. [40] Mesec.cz [online]. [cit. 2012-12-5] Dostupné na WWW:

. [41] Atlantik.cz [online]. [cit. 2012-12-10] Dostupné na WWW:
nabidka/produkty/futures>. [42] Základní druhy investorů [online]. [cit. 2013-4-10] Dostupné na WWW:

. [43] Investujeme.cz [online]. [cit. 2012-12-15] Dostupné na WWW:

. [44] Twicz.com [online]. [cit. 2012-12-20] Dostupné na WWW:

. [45] Auvesta.com [online]. [cit. 2013-3-8] Dostupné na WWW: . [46] Finod [online]. [cit. 2013-3-28] Dostupné na WWW: . [47] Kupujte zemědělské komodity [online]. Jim Rogers, 2011 [cit. 2013-4-1] Dostupné na

WWW: . [48] Zákon číslo 591/1992 Sb., o cenných papírech v platném znění. [49] Zákon číslo 513/1991 Sb., obchodní zákoník v platném znění. [50] Zákon číslo 190/2004 Sb., o dluhopisech. [51] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 76

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Statistiky dožití věku při narození v jednotlivých letech .........................................11 Graf č. 2: Vývoj hodnoty zlata v USD od roku 2002 ...............................................................33 Graf č. 3: Vývoj hodnoty zlata v EUR od roku 1999 ...............................................................33 Graf č. 4: Vývoj hodnoty zlata od roku 1970 se započítanou inflací .......................................34 Graf č. 5: Vývoj hodnoty stříbra v USD od roku 2003.............................................................40 Graf č. 6: Rozložení sektorů světového akciového trhu ...........................................................47 Graf č. 7: Cena slitků v EUR v přepočtu na 1g u zlata a 50g u stříbra .....................................52 Graf č. 8: Cena slitků v Kč v přepočtu na 1g u zlata a 50g u stříbra ........................................58 Graf č. 9: Cena slitků v Kč v přepočtu na 1g u zlata a 50g u stříbra ........................................62

77

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Výhody a nevýhody spojené s držbou akcií ....................................................... 16 Tabulka č. 2: Výhody a nevýhody spojené s investováním do dluhopisů ................................ 17 Tabulka č. 3: Dělení komodit ................................................................................................... 20 Tabulka č. 4: Cenová změna vybraných komodit mezi 2. 1. 2013 – 28. 3. 2013 ..................... 22 Tabulka č. 5: Zlaté světové doly ............................................................................................... 30 Tabulka č. 6: Státy a jejich zlaté zásoby ................................................................................... 31 Tabulka č. 7: Stříbrné světové doly .......................................................................................... 39 Tabulka č. 8: Historie ceny stříbra 1975 - 2012 ....................................................................... 41 Tabulka č. 9: Podíl akcií v portfoliu dle doby držení ............................................................... 45 Tabulka č. 10: Rozložení investice do drahých kovů ............................................................... 48 Tabulka č. 11: Ceny zlatých a stříbrných slitků Auvesta v EUR/Kč........................................ 53 Tabulka č. 12: Výkupní ceny zlatých a stříbrných slitků Auvesta v EUR/Kč ......................... 54 Tabulka č. 13: Kalkulačka srovnání Zlatého spoření za 10 let v Kč ........................................ 56 Tabulka č. 14: Ceny zlatých a stříbrných slitků Finod v Kč .................................................... 58 Tabulka č. 15: Kalkulačka srovnání Zlata na důchod za 12 let v Kč ....................................... 59 Tabulka č. 16: Ceny zlatých a stříbrných slitků Zlatých rezerv v Kč ....................................... 64 Tabulka č. 17: Výkupní ceny zlatých a stříbrných slitků Zlatých rezerv v Kč ........................ 65 Tabulka č. 18: Přehled odlišností při pravidelném nakupování ............................................... 67 Tabulka č. 19: 1. Investor – 300 000 Kč, zlaté slitky ............................................................... 68 Tabulka č. 20: 2. investor – 400 000 Kč, zlaté i stříbrné slitky ................................................ 68 Tabulka č. 21: 3. investor – 300 000 Kč, zlaté 20 g slitky ....................................................... 69 Tabulka č. 22: Poplatky za dodání a uskladnění....................................................................... 70 Tabulka č. 23: Srovnání cen slitků ........................................................................................... 70 Tabulka č. 24: Podíl drahých kovů v portfoliu investorů v Kč ................................................ 71

78

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Období lidského života a investování ..................................................................9 Obrázek č. 2: Členění finančního trhu ......................................................................................12 Obrázek č. 3: Dubajská růže na slitcích ....................................................................................50

79