Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance
INVESTICE DO DRAHÝCH KOVŮ Investments in Precious Metals Diplomová práce
Vedoucí práce:
Autor:
doc. Ing. Martin SVOBODA, Ph.D.
Bc. Michal HONZÍČEK Brno, 2013
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta
Katedra financí Akademický rok 2012/2013
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro:
HONZÍČEK Michal
Obor:
Finance
Název tématu:
INVESTICE DO DRAHÝCH KOVŮ Investments in precious metals
Zásady pro vypracování:
Cíl práce: Analýza drahých kovů jako alternativních investičních instrumentů a možnosti investování do nich v České republice, na základě analýzy výnosově-rizikových profilů formulovat doporučení pro alokaci majetku tuzemských investorů.
Postup práce a použité metody: - drahé kovy v historických souvislostech - analýza výnosů a rizik segmentu drahých kovů - identifikace aktuálních možností alokace finančních prostředků do drahých kovů - vliv vybraných finančních indikátorů - formulace doporučení pro tuzemské investory Použité metody: analýza, syntéza, komparace, deskripce.
Rozsah grafických prací:
dle pokynů vedoucího práce
Rozsah práce bez příloh:
60 – 80 stran
Seznam odborné literatury: REVENDA, Zbyněk. Peníze a zlato. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2010. 256 s. ISBN 9788072612147. BOCKER, Hans J. Svoboda jménem Zlato :vzpoura ve světě papírových peněz. Translated by Martin Hnilo - Oldřich Bajt. 1. vyd. Praha: Austria Gold CZ, 2009. 147 s. ISBN 978-80-2544979. STRUŽ, Jan a Bohumil STUDÝNKA. Zlato: příběh neobyčejného kovu. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 336 s. ISBN 80-247-0902-3.
Vedoucí diplomové práce:
doc. Ing. Martin Svoboda, Ph.D.
Datum zadání diplomové práce:
5. 3. 2012
Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry
V Brně dne 5. 3. 2012
………………………………………… děkan
Jméno a příjmení autora:
Michal Honzíček
Název bakalářské práce:
Investice do drahých kovů Investments in Precious Metals
Katedra:
Financí
Vedoucí bakalářské práce:
doc. Ing. Martin Svoboda, Ph.D.
Rok obhajoby:
2013
Anotace Předmětem diplomové práce „Investice do drahých kovů“ je stručný popis úlohy drahých kovů v historii, jejich analýza z investičního pohledu, analýza investičních nástrojů a formulace konkrétních investičních doporučení. Práce se zabývá rizikově-výnosovými profily investičních nástrojů navázaných na drahé kovy, silnými a slabými stránkami těchto nástrojů a jejich využitelností pro drobné investory. Annotation The topic of the thesis “Investments in Precious Metals” is a brief description of the role of precious metals in the history, their analysis from the perspective of investments, the analysis of investment instruments and a formulation of actual investment recommendations. The thesis deals with risk-return profiles of investment instruments based on precious metals, strengths and weaknesses of these instruments and their applicability for small-scale investors.
Klíčová slova drahé kovy, zlato, stříbro, investice, investiční certifikáty Keywords precious metals, gold, silver, investment, investment certificates
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Investice do drahých kovů vypracoval samostatně pod vedením doc. Ing. Martina Svobody, Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 13. dubna 2013 Podpis
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval doc. Ing. Martinu Svobodovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.
Obsah ÚVOD .........................................................................................................................................9 CÍLE A POUŽITÉ METODY ..................................................................................................10 1
2
3
4
VLASTNOSTI, HISTORIE..............................................................................................11 1.1
Vymezení a fyzikální vlastnosti .................................................................................11
1.2
Historická úloha drahých kovů ..................................................................................12
1.2.1
Období starověku a středověku...........................................................................12
1.2.2
Od novověku po 1. světovou válku ....................................................................13
1.2.3
Od 1. světové války po současnost .....................................................................14
DRAHÉ KOVY JAKO INVESTICE ...............................................................................19 2.1
Vývoj cen drahých kovů ............................................................................................19
2.2
Tržní nabídka .............................................................................................................25
2.3
Tržní poptávka ...........................................................................................................27
2.4
Faktory ovlivňující cenu ............................................................................................30
2.4.1
Inflace .................................................................................................................30
2.4.2
Reálná úroková míra ...........................................................................................30
2.4.3
Americký dolar ...................................................................................................31
2.4.4
Napětí na finančních trzích .................................................................................32
2.4.5
Aktivita centrálních bank ....................................................................................33
2.5
Srovnání s ostatními aktivy ........................................................................................36
2.6
Měnové riziko ............................................................................................................39
FORMY INVESTIC DO DRAHÝCH KOVŮ .................................................................41 3.1
Fyzický nákup drahých kovů .....................................................................................41
3.2
Akcie těžebních společností .......................................................................................45
3.3
Dluhopisy těžebních společností ................................................................................48
3.4
Fondy kolektivního investování .................................................................................49
3.5
ETF .............................................................................................................................51
3.6
Forwardy, futures, opce..............................................................................................54
3.7
Strukturované produkty ..............................................................................................55
3.7.1
Investiční certifikáty ...........................................................................................55
3.7.2
Warranty a knock-out produkty ..........................................................................61
SROVNÁNÍ A FORMULACE DOPORUČENÍ .............................................................62 4.1
Výběr drahého kovu ...................................................................................................62
4.2
Výběr způsobu investice ............................................................................................ 64
4.2.1
Zlato .................................................................................................................... 65
4.2.2
Stříbro, platina, palladium .................................................................................. 69
4.2.3
Shrnutí................................................................................................................. 73
Seznam použitých zdrojů .......................................................................................................... 76 Seznam grafů ............................................................................................................................ 82 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 82 Seznam příloh ........................................................................................................................... 83
ÚVOD Drahé kovy hrály klíčovou roli v peněžních transakcích již od svého úplného počátku. Především zlato se díky svým vlastnostem během několika tisíc let stalo symbolem bohatství a moci. Společně se stříbrem představovalo hlavní komoditu pro výrobu mincí. Později, když do peněžního oběhu vstoupily bankovky, začala úloha zlata a stříbra pro měnové účely postupně klesat. V roce 1971, kdy byl zrušen bretonwoodský systém, zaniklo definitivně i zlaté krytí měn. Přesto o drahých kovech slyšíme v současné ekonomicky neklidné době velice často. Obliba zlata jako alternativního investičního nástroje roste již několik desetiletí a s každou ekonomickou krizí se jeho pozice zdá být silnější. V poslední době se do středu pozornosti investorů začalo dostávat i stříbro a další drahé kovy. Investoři je vnímají jako „bezpečný přístav“ v době hospodářských problémů, čemuž odpovídá i vývoj jejich ceny na komoditních trzích. Ačkoli dlouhou dobu byly investice do drahých kovů výsadou především institucionálních investorů, současné investiční produkty umožňují i drobným investorům alokovat část svých prostředků do zlata, stříbra či platiny. Ve své práci nejprve vymezím drahé kovy, popíšu jejich vlastnosti a využití. Dále přiblížím úlohu drahých kovů v peněžních systémech v historii – období plnohodnotných zlatých a stříbrných mincí, přechod k systému částečně krytých peněz a nastíním i důvody zániku tohoto systému a nemožnosti návratu k některé z forem zlatého standardu. V druhé kapitole se budu věnovat drahým kovům jako investičním aktivům. Zanalyzuji cenové grafy zlata, stříbra, platiny a palladia, vysvětlím historické chování ceny drahých kovů. Provedu analýzu nabídky a poptávky po drahých kovech. Srovnám rovněž jejich historické výnosnosti a volatilitu cen. Zaměřím se i na faktory, které mohou cenu drahých kovů ovlivňovat. Třetí kapitolu věnuji analýze jednotlivých forem investic do drahých kovů. Zmíním se o všech z pohledu běžného investora alespoň trochu významných, uvedu jejich výhody a nevýhody především z pohledu drobných investic. V poslední čtvrté kapitole se pokusím vybrat vhodný drahý kov pro drobného investora a investiční nástroj, pomocí kterého tuto investici uskutečnit. Vezmu přitom v úvahu skutečné výnosnosti po započtení kvantifikovatelných nákladů v podobě poplatků, komisí a spreadu.
9
CÍLE A POUŽITÉ METODY Hlavním cílem této diplomové práce je na základě analýzy investičních instrumentů spojených s drahými kovy vydat investiční doporučení pro drobného investora. Práce je rozčleněna do čtyř kapitol, které odpovídají stanoveným dílčím cílům. Dílčím cílem první kapitoly je popis charakteristiky drahých kovů a vytvoření náhledu jejich funkce v historii peněžních systému a investování. Druhým dílčím cílem je analýza výnosů a rizik investic do drahých kovů a posouzení vhodnosti jejich využití jako investičního nástroje. Pomocí jednoduchých matematickostatistických metod určím historické míry výnosnosti a rizika drahých kovů. Na základě rozboru grafů srovnám vývoj jejich ceny s vývojem ceny jiných tříd aktiv. Ve třetí kapitole je dílčím cílem popis a analýza investičních instrumentů, které jsou spojeny (ať už přímo nebo nepřímo) s drahými kovy. Budu se věnovat charakteristice vlastností uvedených instrumentů, zhodnocení jejich silných a slabých stránek. Cílem čtvrté kapitoly je vydat investiční doporučení pro drobného investora. Posoudím vhodnost jednotlivých drahých kovů jako investičních aktiv. Porovnám způsoby, jaými lze investici provést, a vyberu z nich nejvhodnější v závislosti na investorových cílech a představách. Ve své práci používám nejčastěji metodu analýzy, zejména ve druhé a třetí kapitole při rozboru výnosností a rizik a charakteristice investičních instrumentů. Dále využívám též metody deskripce (především v úvodní kapitole při popisu historické úlohy zlata v peněžních systémech), komparace (ve třetí kapitole při srovnávání výhod a nevýhod jednotlivých forem investic) a syntézy (v závěrečné kapitole při využití získaných poznatků k formulaci investičních doporučení).
10
1
VLASTNOSTI, HISTORIE
Drahé kovy se v průběhu historie lidstva osvědčily jako výborné uchovatele hodnoty, což se odrazilo v jejich významné úloze v měnových systémech a v tom, že jsou vyhledávanými investičními aktivy. Kromě toho jsou díky svým fyzikálním vlastnostem nezbytné v řadě odvětví průmyslové výroby.
1.1 Vymezení a fyzikální vlastnosti Za drahé kovy se obecně považují takové kovy, které jsou relativně vzácné a mají vysokou ekonomickou hodnotu.1 V periodické tabulce se nacházejí v 5. a 6. periodě a patří mezi těžké kovy (jejich měrná hmotnost je vyšší než 5 kg/dm3)2. Mezi drahé kovy se obvykle řadí zlato (chemická značka Au), stříbro (Ag), platina (Pt), palladium (Pd), ruthenium (Ru), rhodium (Rh), osmium (Os) a iridium (Ir). Tento výčet je uveden i v české právní úpravě.3 Vzhledem k tomu, že cílem této diplomové práce je analyzovat investiční produkty a formulovat investiční doporučení, budu se dále věnovat jen těm drahým kovům, které jsou běžně dostupné jako investiční aktiva – především zlatu a stříbru a v menší míře také platině a palladiu. Nejznámějším a investičně nejvýznamnějším kovem z výše uvedených je bezesporu zlato. Právě zlato hrálo díky svým vlastnostem významnou roli v peněžních systémech. Díky své vzácnosti (roční světová těžba se pohybuje kolem 3 000 tun) mohlo být využíváno jako prostředek směny v relativně malém (a tedy praktickém) množství. Vzácnost zlata dokládá např. skutečnost, že v Jižní Africe je ročně odtěženo 70 milionů tun horniny k získání 500 tun ryzího kovu.4 Zlato je chemicky velmi stálé, odolává korozi, kyselinám, zásadám i solím a rozpustné je pouze lučavce královské5 a roztocích kyanidů.6 Funguje jako výborný vodič tepla i elektřiny. Výhodou pro mincovní a šperkařské využití je jeho měkkost, tažnost a kujnost. Díky svým vlastnostem je zlato využíváno v řadě oborů. Kromě výroby šperků se používá v zubním lékařství (zlaté zubní protézy), plastické chirurgii, kosmickém průmyslu (ochranné fólie apod.) nebo při výrobě elektrotechnických součástek (např. v mobilních telefonech). 1
Precious Metals Definition. Investopedia [online]. 2012 [cit. 2012-10-14]. Dostupné z: http://www.investopedia.com/terms/p/preciousmetal.asp#axzz2A1rlO0xq 2 STRUŽ, Jan; STUDÝNKA, Bohumil. Zlato: příběh neobyčejného kovu. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. ISBN 802-4709-023. S.37. 3 Zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů 4 BERNSTEIN, Peter L. The power of gold: the history of an obsession. [Illustrated ed.]. Chichester, UK: Wiley, 2004. ISBN 04-700-9100-2. S.13 5 Lučavka královská je směs kyseliny dusičné a chlorovodíkové 6 STRUŽ, Jan; STUDÝNKA, Bohumil. Zlato: příběh neobyčejného kovu. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. ISBN 802-4709-023. S.37
11
Významné postavení v peněžních systémech v historii mělo i stříbro. Oproti zlatu je relativně méně vzácné (roční světová těžba přes 20 000 tun) a má nižší tržní hodnotu (zhruba 50krát). Jeho elektrická a tepelná vodivost je naopak nejlepší ze všech kovů. Na vzduchu i ve vodě je stříbro chemicky stálé, ale při vystavení sloučeninám síry vzniká na povrchu černá vrstva. Stříbro je využíváno ve šperkařství, elektrotechnice (výroba baterií a kontaktů, CD a DVD nosiče, pájení), při výrobě zrcadel (díky výbornému odrazu viditelného světla), zubním lékařství nebo fotografickém průmyslu. Podíl průmyslové poptávky je u stříbra vyšší než u zlata (blíže viz 2. kapitola). Platina byla až do 18. století zaměňována za stříbro, jež svou barvou připomíná, a teprve v roce 1741 byla popsána jako nový prvek. Stejně jako zlato je i platina chemicky velmi stálá a rozpustná pouze v lučavce královské. Používá se při výrobě katalyzátorů pro dieselové motory, v klenotnictví, chemickém průmyslu (výroba silikonů), elektrotechnice (výroba LCD displejů) nebo při rafinaci ropných produktů. Roční světová těžba platiny se pohybuje kolem pouhých 250 tun. Palladium je kov stříbřité barvy, stejně jako platina je dobrým katalyzátorem chemických reakcí (především plynů). Využívá se ve výrobě katalyzátorů do automobilů, v elektrotechnice (výroba keramických kondenzátorů), zubním lékařství a samozřejmě ve šperkařství. Objem roční světové těžby je srovnatelný s platinou.
1.2 Historická úloha drahých kovů Zatímco zlato se pro účely dekorativní a později i měnové užívalo již dávno před počátkem našeho letopočtu a stříbro ho od dob starověkých civilizací ve větší či menší míře provázelo, platina a paladium ještě v té době nebyly lidstvu známy. Vyžití dvou posledně jmenovaných kovů je dodnes převážně průmyslové, zatímco zlato a stříbro se uplatňují ve velké míře i ve šperkařství a posledních letech až desetiletích také jako oblíbené investiční aktivum. 1.2.1 Období starověku a středověku Zlato pro výrobu šperků používali již staří Egypťané, kteří ho těžili a zpracovávali už v 5. - 4. tisíciletí př. n. l. Metalurgické zpracovávání zlata je doloženo od konce 4. tisíciletí př. n. l.7 Známé jsou faraónské masky zdobené zlatem. Svými zlatými nalezišti proslula sousední Núbijská říše, nacházející se jižně od Egypta. Tamní zásoby zlata byly největší známé na světě až do objevení Ameriky8. Egypťané núbijské zlato získávali ze vzájemného obchodu a začali jej využívat i jako prostředek směny, nikoli ovšem ve formě mincí. Poměr cen zlata 7
STRUŽ, Jan; STUDÝNKA, Bohumil. Zlato: příběh neobyčejného kovu. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. ISBN 802-4709-023. S.89 8 BERNSTEIN, Peter L.: The Power of Gold: The History of an Obsession. Chirchester: John Wiley & Sons, 2004. ISBN 04-700-9100-2. S.19
12
a stříbra ve starém Egyptě byl stanoven na 10:1, což v porovnání s pozdější historií znamená relativně vysokou cenu stříbra.9 Zlato znaly i ostatní starověké civilizace – využívalo se v Mezopotámii (tam se dostávalo především díky obchodnímu styku s Egyptem), Persii, Malé Asii i Číně, stejně jako v rovníkové Africe. První mince z drahých kovů se objevily pravděpodobně před 2700 let v Lýdii, na území dnešního Turecka.10 Lýdské hlavní město Sardis leželo na hlavní obchodní cestě spojující egejskou oblast s oblastí řeky Tigris a rozvíjející se obchod si vynutil vznik univerzálního platidla. Mince byly vyrobeny ze slitiny zlata a stříbra (nazývané elektron) v poměru asi 3:2 a obsahovaly i příměsi běžných kovů. Cejchovány byly od 7. století př.n.l. Jednalo se o plnohodnotné mince, jejichž vnitřní hodnota daná obsahem drahých kovů odpovídala kupní síle. Lýdskou technologii ražby mincí převzali Řekové a v Řecku se pak drahé kovy (většinou stříbro) při ražbě mincí používaly běžně. V systému městských států existovalo několik druhů platidel, ale zlato nebo stříbro se uplatnilo ve většině z nich. Neznámějšími mincemi z této doby jsou drachmy a oboly. Římská říše jako centralizovaný stát razila mince ve státních mincovnách – zpočátku ze stříbra (denár) a mědi (as), později i ze zlata (aureus, solidus). Nejvýznamnější úlohu hrály stříbrné mince. Po pádu Římské říše došlo v Evropě k ústupu od zlata v měnové oblasti, úlohu hlavního měnového kovu přebírá stříbro. Byzantská říše, jež se sama považovala za nástupce římského impéria, sice pokračovala v ražbě zlatých mincí, ty ale musely být v 11. století v souvislosti s hospodářským úpadkem výrazně zlehčeny. Ke zlehčování zlatého (nebo stříbrného) obsahu mincí ostatně docházelo již v Římě a dokonce i Lýdii, „vlasti“ zlatých mincí. Nová těžba ani v kombinaci s dobyvačnými válkami nestačila krýt poptávku po měnovém kovu, který si rozvíjející se ekonomiky žádaly. 1.2.2 Od novověku po 1. světovou válku Zlato se začalo v měnovém oběhu v Evropě znovu více prosazovat v období pozdního středověku. Snaha o objev nových nalezišť byla jednou z hlavních příčin zámořských objevných cest. Od přelomu 15. a 16. století nastal příliv nového zlata do Evropy, především do Španělska.11 Současně docházelo k ještě výraznějšímu nárůstu množství stříbra v oběhu
9
Dnes po tento poměr pohybuje kolem 50:1, blíže viz oddíl 2.1 REVENDA, Zbyněk. Peníze a zlato. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2010, 256 s. ISBN 978-80-7261-2147. S.56 11 Z dnešního pohledu se přitom nejednalo o tak obrovská množství – do 3 tun ročně
10
13
(cena stříbra v tomto období oproti zlatu oslabila asi o polovinu12). Dochází k rychlému hospodářskému rozvoji. Obchod s drahými kovy se dostal do rukou bohatých rodin a později bank. Od 18. století byla zavedena státní regulace měnového oběhu a vznikaly první centrální banky. Od roku 1816 byly zlaté mince ve Velké Británii jediných zákonným platidlem pro částky nad dvě libry, čímž byl uplatněn systém zlatého monometalismu (tzn. v oběhu je jeden měnový kov, v tomto případě zlato). Zlatý monometalismus byl v 19. století spojen se standardem zlaté mince. Ten může využívat plnohodnotné zlaté mince, jejichž zlatý obsah (hodnota kovu) se rovná jejich kupní síle, i neplnohodnotné mince, jejichž zlatý obsah je nižší než nominál a jejich oběh je vynucován státem. Zároveň se do oběhu začínaly prosazovat papírové peníze směnitelné za zlato, tzn. bankovky, a dále státovky, které nebyly kryté, ale jejich oběh byl nucený. Ve standardu zlaté mince je tedy hodnota mince definována jejím zlatým obsahem (ať už se jedná o minci plnohodnotnou nebo neplnohodnotnou) a měny jsou volně směnitelné právě dle zlatých obsahů – systém se proto označuje jako mezinárodní zlatý standard. Do začátku první světové války přešly ke zlatému monometalismu všechny světové mocnosti - po Velké Británii také Německo, Holandsko, Francie, USA, Japonsko, Rakousko-Uhersko, Belgie, skandinávské státy a Rusko. Stříbrný monometalismus uplatňovala Čína.13 V předchozím textu jsem se věnoval různým formám zlatého standardu, tedy monometalismu. Do 19. století se ovšem prosazoval v podmínkách plnohodnotných mincí i bimetalismus, tedy systém, v němž roli měnového kovu zastávaly (nejčastěji) zlato a stříbro. Poměr hodnoty zlatých a stříbrných mincí byl přitom určen zákonem. Slabinou tohoto systému je skutečnost, že poměr tržních cen obou drahých kovů se v průběhu historie výrazně měnil, na což nemohl stát (resp. centrální banka) pružně reagovat, a docházelo k tavení relativně méně hodnotných mincí apod. Měnový bimetalismus využívaly i Spojené státy od konce 18. století do roku 1873, kdy přešly ke zlatému standardu. 1.2.3 Od 1. světové války po současnost V období mezi dvěma světovými válkami se v mezinárodním měřítku prosadil standard zlatého slitku. Zlato již nefigurovalo přímo v peněžním oběhu, ale mince (neplnohodnotné) a bankovky byly za zlato směnitelné. Tato směnitelnost však byla vázána na stanovené minimální množství zlata, které bylo pro většinu obyvatel příliš vysoké, a měna pro ně byla
12
STRUŽ, Jan; STUDÝNKA, Bohumil. Zlato: příběh neobyčejného kovu. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. ISBN 802-4709-023. S. 240 13 tamtéž, s. 241
14
směnitelná pouze teoreticky. Ve výsledku bylo možné zvyšovat množství peněz nad úroveň odpovídající zlatému krytí, které se tak stalo pouze částečným. Po velké hospodářské krizi 30. let státy přecházely ke standardu zlaté devizy: směnitelnost vlastní měny za zlato byla zrušena a bylo možné jej získat pouze po předchozí konverzi do měny za zlato v nějaké formě směnitelné. Došlo k ještě výraznějšímu odtržení množství peněz v oběhu v poměru ke zlatým zásobám. Podoba poválečného mezinárodního měnového systému se zrodila na konferenci v americkém Bretton Woods v roce 1944 a systém, který zde vzniknul, se proto nazývá brettonwoodský. Jedinou měnou směnitelnou za zlato zůstal americký dolar, ostatní národní měny na něj byly v pevném poměru navázány s úzkými pásmy oscilace vzájemných kurzů. Směnitelnost byla ovšem výrazně omezená, vztahovala se pouze na některé centrální banky, soukromé subjekty měnu za zlato směňovat nemohly. Každé měně byl přepočtem přiřazen odpovídající zlatý obsah. Tento systém fungoval až do počátku 70. let a jednalo se o období hospodářského růstu a relativní mezinárodní stability. Zlato nadále figurovalo v devizových rezervách centrálních bank. V období brettonwoodského systému měly centrální banky zapojených zemí (tj. členských zemí Mezinárodního měnového fondu) možnost směňovat svá dolarová aktiva u FEDu14 v poměru zlatého krytí, které odpovídalo poměru 35 USD na jednu trojskou unci zlata. Ve skutečnosti to až na výjimky nedělaly a naopak se svými kroky snažily čelit tlakům na růst ceny zlata a tedy depreciaci amerického dolaru. V roce 1961 byl za tímto účelem vytvořen tzv. zlatý pool, jehož cílem bylo intervenovat na londýnském trhu zlata tak, aby cena zlata nepřekročila 35,2 USD za trojskou unci15. Zároveň se centrální banky zavázaly, že nebudou svá dolarová aktiva za zlato směňovat.16 V roce 1968 už ale zlatý pool nedokázal čelit sílícímu tlaku na růst ceny zlata a zlatý pool musel být zrušen. Od roku 1968 existoval tzv. dvouvrstvý zlatý systém17. Tržní cena zlata se odchylovala od výše, jež by odpovídala zlatému krytí amerického dolaru – např. v roce 1969 průměrná cena trojské unce (oz) činila 40,76 USD18, zatímco zákonný poměr byl stále 35 USD/oz. Za oficiálně stanovenou cenou se obchodovalo se zlatem pro měnové účely, zlato jako komodita bylo oceněno tržní cenou. Systém dvou cen ztratil na významu v roce 1971, kdy byla zrušena směnitelnost dolaru za zlato. Formálně fungoval až do roku 1973 - tehdy se
14
Federální rezervní systém, obdoba centrální banky v USA REVENDA, Zbyněk. Peníze a zlato. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2010, 256 s. ISBN 978-80-7261-2147. S.106 16 Do zlatého poolu byly zapojeny Velká Británie, Belgie, Nizozemsko, Německo, Itálie, Švýcarsko a do roku 1967 také Francie. 17 Two-tier gold system. Britannica Online Encyclopedia [online]. 2012 [cit. 2012-10-18]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/611363/two-tier-gold-system 18 Gold price in a range of currencies since December 1978. World Gold Council [online]. 2012 [cit. 2012-1019]. Dostupné z: https://www.gold.org/download/value/stats/statistics/xls/gold_prices.xls 15
15
zakládající země (USA, Velká Británie, Záp. Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko, Belgie, Švýcarsko) dohodly na jeho ukončení. Pozice dolaru nadále oslabovala, jednalo se i důsledek nákladné války ve Vietnamu a obrovských deficitů federálního rozpočtu. Jak už bylo zmíněno, v roce 1971 byla vazba dolaru na zlato oficiálně zrušena - dolar byl devalvován na úroveň 38 USD za trojskou unci, ale ani to nestačilo. Zlato po dlouhých letech přestalo plnit svou funkci v peněžních systémech. Od této chvíle začal také prudký růst jeho ceny. Růst cen zlata pokračoval do ledna 1980, kdy vyvrcholila tržní bublina při hodnotě 850 USD/oz. Následoval rychlý pokles ceny a dvě desetiletí stagnace nebo mírného poklesu, teprve počátkem nového tisíciletí začaly ceny zlata poměrně prudce růst (blíže se vývoji ceny věnuji v následující kapitole). Po zrušení brettonwoodského systému skončilo mnoho staletí existující navázání měn na drahé kovy. Vnitřní hodnota oběživa je v dnešní době dána hodnotou běžných kovů, jež jsou používány při výrobě mincí. V případě bankovek je vnitřní hodnota ještě podstatně nižší, papír má téměř nulovou hodnotu. Rovněž náklady na výrobu, tisk a distribuci bankovek jsou velmi nízké, např. u 5 000 Kč bankovky představují asi 3 Kč.19 Konečně vnitřní hodnota bezhotovostních peněz jako elektronických zápisů na účtech je nulová (ačkoli i zde určité náklady pochopitelně) vznikají. V souvislosti s nedávnou finanční a ekonomickou krizí, jejíž následky stále pociťujeme, se objevily hlasy volající po návratu ke zlatému standardu. Je pravda, že zlato plní funkci „stabilního přístavu“ v době ekonomických krizí, ale v současné době již není jeho návrat do měnových systémů možný. Asi nejpádnějším argumentem je Fischerova rovnice směny: ∗ ∗ , kde
M představuje peněžní zásobu (množství peněž v oběhu) V je důchodová rychlost oběhu peněz P je agregátní cenová hladina QM je reálný produkt vyjádřený v peněžních jednotkách.
Uvedená rovnice nepotřebuje dokazování, neboť je ze své podstaty tautologií. Z rovnice vyplývá, že v podmínkách stabilní cenové hladiny je dlouhodobý růst reálného produktu možný jedině tehdy, když dochází ke zvyšování množství peněz v oběhu. Možnost
19
REVENDA, Zbyněk. Peníze a zlato. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2010, 256 s. ISBN 978-80-7261-2147. S.114
16
růstu rychlosti oběhu peněz je pouze teoretická, v dlouhém období naráží na praktické překážky a z empirických pozorování vyplývá, že se dlouhodobě téměř nemění.20 Historická zkušenost říká, že zlata začal být v měnové oblasti dříve či později nedostatek a docházelo ke zlehčování plnohodnotných mincí – růst nabídky zlata nestačil krýt rostoucí poptávku. Země, které přistoupily k používání neplnohodnotných mincí, byly ekonomicky úspěšnější. Souvislosti vyplývající z rovnice směny se projevily stejně, jako by se projevily dnes: nedostatečná nabídka zlata pro měnové účely by vedla k dlouhodobým ekonomickým problémům. Dalšími faktory, které mluví proti znovuzavedení zlatého standardu, je nerovnoměrné rozložení zlatých zásob na Zemi nebo vysoká volatilita ceny zlata. Množství zlata drženého centrálními bankami v podobě devizových rezerv se od druhé světové války příliš nezměnilo. Zatímco v roce 1945 měly centrální banky v rezervách 28 331 tun zlata, v listopadu 2012 to bylo 31 461 tun.21 Obecně se dá říci, že do poloviny 60. let zásoby mírně rostly, do počátku 80. let stagnovaly a od té doby až donedávna klesaly. V současné době centrální banky opět mírně navyšují držbu zlata, což má zřejmou souvislost s globální ekonomickou situací. Česká národní banka jako jedna z mála prodává zlato ze svých zásob i v současnosti (např. v dubnu 2012 byla jedinou centrální bankou zemí MMF, která zlato prodávala).22 Země s nejvyššími zlatými zásobami centrálních bank jsou uvedeny v následující tabulce.
20
MUSIL, Petr. Ekonomie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 412 s. ISBN 978-80-7380126-7. S. 327. 21 Annual time series on World Official Gold Reserves since 1845. World Gold Council [online]. 2012 [cit. 2012-10-23]. Dostupné z: https://www.gold.org/download/value/stats/statistics/pdf/annual_time_series_on_world_official_gold_reserves.p df 22 New IMF figures show at current rate central banks will buy almost 700 tonnes of gold this year. Mining.com [online]. 2012-04-12 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.mining.com/new-imf-figures-show-at-currentrate-central-banks-will-buy-almost-700-tonnes-of-gold-this-year/
17
Tabulka č. 1: Země s nejvyššími zásobami zlata v devizových rezervách centrálních bank (listopad 2012) Země
Tuny
% podíl Země na rezervách
Tuny
% podíl na rezervách
USA
8 133,5
76,6 Indie
557,7
10,6
Německo
3 395,5
73,9 Tchaj-wan
423,6
6,1
Itálie
2 451,8
73,2 Portugalsko
382,5
90,8
Francie
2 435,4
73,2 Venezuela
362,0
74,5
Čína
1 054,1
322,9
2,9
Švýcarsko
1040,1
11,7 Velká Británie
310,3
16,8
1,8 Saúdská Arábie
Rusko
934,5
10,1 Turecko
302,4
15,4
Japonsko
765,2
3,4 Libanon
286,8
30,9
Zdroj: Latest World Official Gold Reserves. World Gold Council [online]. 2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: https://www.gold.org/download/latest/latest_world_official_gold_reserves/
ČNB ve stejném období měla v devizových rezervách 11,6 tun zlata s podílem 1,6 % na devizových rezervách. Kromě centrálních bank nezávislých států ještě drží značné množství zlata Mezinárodní měnový fond (2 814 tun) a Evropská centrální banka (502,1 tun).
18
2
DRAHÉ KOVY JAKO INVESTICE
V této kapitole se budu zabývat analýzou drahých kovů jako investičních nástrojů. Podívám se na jejich cenový vývoj v posledních desetiletích a fundamentální faktory, které za ním stojí. Analyzuji poptávku po drahých kovech a objasním jejich úlohu v investičním portfoliu. Důvodů, proč nakoupit drahé kovy do svého portfolia, může být celá řada. Především se jedná o aktiva, jejichž vývoj není příliš svázán s vývojem akciových indexů – korelační koeficienty jsou nižší než u jiných komodit. Především zlato potom funguje jako prostředek zajištění proti inflaci. Díky tomu, že je vnímáno jako alternativa tradičních měn, se k němu investoři obracejí právě v dobách vysoké inflace. Bocker ve své knize23 uvádí celou řadu dalších důvodů, proč vlastnit zlato: je uplatnitelné na volné, šedém i černém trhu, ve formě uměleckých předmětů představuje kulturní bohatství. V menší míře totéž platí o stříbru. Platina a palladium jsou využívány především průmyslově, ale jejich atraktivita jako investičního aktiva v posledních letech roste.
2.1 Vývoj cen drahých kovů Cena zlata byla až do roku 1971 fixována – primárně k dolaru a v důsledku k měnám všech zemí v brettonwoodském systému.24 V letech 1968 – 1973 existoval dvouvrstvý systém na trhu zlata, tržní cena se lišila od ceny zlata pro měnové účely. Po rozpadu brettonwoodského systému již existovala jediná cena zlata tak, jak ji známe dnes. Počáteční nárůst byl rapidní: průměrná cena ve zlomovém roce 1968 činila 38,94 USD, v roce 1978 již přes 193 USD tzn. průměrný růst asi 17,4 % ročně v tomto období. Vývoj ceny od prosince 1978 do září 2012 (průměrné měsíční ceny dle World Gold Council) je znázorněn na následujícím cenovém grafu:
23
BOCKER, Hans J. Svoboda jménem zlato: vzpoura ve světě papírových peněz. 1. vyd. Překlad Martin Hnilo, Oldřich Bajt. Praha: Austria Gold CZ, 2009, 147 s. ISBN 978-80-254-4979-0. S. 41-80. 24 blíže viz odd. 1.2.3
19
Graf č. 1: Vývoj ceny zlata v letech 1978 – 2012 (v USD za troyskou unci) 2,000.0 1,800.0 1,600.0 1,400.0 1,200.0 1,000.0 800.0 600.0 400.0 200.0 0.0
Zdroj: vlastní konstrukce dle Gold price in a range of currencies since December 1978. World Gold Council [online]. 2012 [cit. 2012-11-20]. Dostupné z: https://www.gold.org/download/value/stats/statistics/xls/gold_prices.xls
Na grafu je vidět cenová bublina, která vyvrcholila 21. 1. 1980 na ceně 850 USD. Jednalo se o období celosvětově vysoké inflace (alespoň v tržních ekonomikách), vrcholící ropné krize (v souvislosti s revolucí v Íránu) a politického napětí (sovětská invaze do Afghánistánu). Po splasknutí bubliny se následujících více než 20 let neslo ve znamení stagnace či mírného poklesu ceny a zlato v této době mělo zápornou reálnou výnosnost. Ještě v roce 2001 se cena troyské unce pohybovala kolem 270 USD. V posledních zhruba 10 letech došlo ke změně dlouhodobého trendu: zlato jako investiční nástroj získalo na oblibě u institucionálních i individuálních investorů a tento trend byl ještě podpořen po vypuknutí finanční krize v roce 2007. Průměrná výnosnost zlata v období od září 2005 do září 2012 dosáhnul 20,8 % p.a. Zajímavé je porovnání reakcí ceny zlata na šoky na finančních trzích. Zatímco v letech 1997 - 1998, kdy probíhala asijská krize, cena plynule klesala (stejně jako objem investic do zlata), na teroristické útoky 11. 9. 2011 trh reagoval skokovým, i když ne příliš výrazným nárůstem ceny. Naopak nastupující finanční a ekonomickou krizi vnímali investoři v roce 2008 odlišně: investiční poptávka po zlatě se během roku zdvojnásobila25 a ani mírný propad průmyslové poptávky nemohl zabránit růstu ceny. Tento trend pokračoval až do roku 2011, neboť investoři zřejmě pochopili, že ekonomické problémy vyspělých zemí mohou být dlouhodobé, a zlato se stalo „bezpečným přístavem“ v době neklidu na finančních trzích. Rok 2012 přinesl přerušení trendu, došlo k oživení akciových trhů a investiční poptávka po zlatě mírně oslabila. 25
blíže viz kap. 2.3
20
Přestože cenový růst v posledních letech se jeví jako závratný, reálné zhodnocení investice do zlata v delším časovém horizontu je o poznání nižší a jak už bylo zmíněno, dlouhá léta zlato generovalo záporné reálné výnosy. Následující graf ilustruje vývoj ceny zlata v nominálních cenách a reálných cenách roku 2009, při výpočtu je použito CPI indexu v USA, zachyceno je období let 1975 – 2011. Graf č. 2: Vývoj nominální a reálné hodnoty zlata v letech 1975 – 2011 (průměrná roční cena za trojskou unci; reálná hodnota v cenách roku 2009) $1,800.00 $1,600.00 $1,400.00 $1,200.00 $1,000.00 $800.00 $600.00 $400.00 $200.00 $0.00
nominální cena
reálná cena
Zdroj: vlastní konstrukce dle: Gold price in a range of currencies since December 1978. World Gold Council [online]. 2012 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: https://www.gold.org/download/value/stats/statistics/xls/gold_prices.xls; Consumer Price Index History Table. United States Department of Labor [online]. 2012-11-17 [cit. 2012-1121]. Dostupné z: ftp://ftp.bls.gov/pub/special.requests/cpi/cpiai.txt
Vývoj ceny stříbra byl do značné míry podobný jako u zlata – s tím rozdílem, že volný trh stříbra existoval již v 19. století. Podobně jako u zlata byla i cena stříbra v letech 1979 – 1980 vyhnána spekulačními tlaky na svá tehdejší historická maxima, počátkem roku 1980 se dotkla hranice 50 USD/oz (49,45 USD/oz). V případě stříbra se dokonce jedná o dodnes nepřekonané historické maximum. Velký podíl na cenovém vývoji měli bratři Huntovi, kteří v roce 1979 začali nakupovat velké množství futures kontraktů na stříbro a manipulovali trhem. V jednu chvíli vlastnili 77 % světových zásob stříbra26 (ve fyzické formě i ve futures), což vyvolávalo na trhu nervozitu. Komoditní burzy COMEX a CBOT se rozhodly zareagovat zvýšením povinné marže. Když cena stříbra začala padat, bratři Huntovi neměli dostatek prostředků na doplnění marží, museli 26
The Hunt Brothers and their Attempt to Corner the Silver Market. Traders Log [online]. 2005-2010 [cit. 201212-03]. Dostupné z: http://www.traderslog.com/hunt-brothers-silver/
21
zastavovat majetek, aby dostali půjčku od SEC (Securities and Exchange Commission, regulátor trhu cenných papírů v USA), a své pozice museli uzavřít. Důsledkem bylo rychlé splasknutí cenové bubliny, po dvou letech od dosažení maxima se cena pohybovala již pod 10 USD/oz a poté se až do roku 2004 pohybovala kolem 5 USD/oz. Nárůst v posledním desetiletí byl obdobně prudký jako u zlata, ale stříbro vykazuje vyšší výkyvy ceny. Na rozdíl od roku 1980 zde nebyla patrná konkrétní příčina růstu. V roce 2008 cena poměrně výrazně poklesla, což značí, že stříbro příliš neplnilo funkci „bezpečného přístavu“. Růst začal až po určité ekonomické stabilizaci, kdy na cenu působil nárůst průmyslové a investiční poptávky zároveň. Je otázkou, jak by na cenu v současné době dopadlo zhoršení makroekonomických podmínek. Po dosažení lokálního (a téměř vyrovnání historického) maxima (intradenní ceny překročily 49 USD/oz) na konci dubna 2011 klesla cena o více než polovinu. Vývoj dokumentuje následující graf sestavený z průměrných měsíčních cen v letech 1984 – 2012. Graf č. 3: Vývoj ceny stříbra v letech 1984 – 2012 (v USD za troyskou unci) 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
Zdroj: vlastní konstrukce dle London Fix Historical Silver. Kitco [online]. 2012 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.kitco.com/scripts/hist_charts/yearly_graphs.plx
Pro představu vývoje v ještě delším období slouží graf č. 4, zkonstruovaný z průměrných ročních cen stříbra v letech 1792 – 1999, na němž je dobře vidět prudký růst a následný pád na počátku 80. let. Zaznamenaná cena je průměrná roční, ve skutečnosti se vyšplhala až na 50 USD.
22
Graf č. 4:: Vývoj ceny ceny stříbra v letech 1792 - 1999 (v USD za troyskou unci)
Zdroj: London Fix Historical Silver. Kitco [online]. 2012 [cit. 2012-12 2012 12-01]. ]. Dostupné z: http://www.kitco.com/scripts/hist_charts/yearly_graphs.plx http://www.kitco.com/scripts/hist_charts/yearly_graphs.plx
I cenový vývoj platiny vykazuje některé podobné znaky jako jako zlato a stříb stříbro, ro, tedy prudký růst a následný pokles pokles na počátku počátku 80. let, stagnaci v 90. letech a další růst na počátku nového milénia. Kvůli svému převažujícímu průmyslovému využití a odlišné pozici mezi investory (platina není tak široce přijímaná jako uchovatel hodnoty) její hodnota v roce 2008 rychle poklesla oklesla o více než 50 %, ale během dvou let se opět přiblížila předkrizovým úrovním. Následující graf zachycuje vývoj ceny platiny od června 1992 do listopadu 2012 (průměrné měsíční ceny): Graf č. 5:: Vývoj ceny platiny v letech 1992 - 2012 (v USD za troyskou unci) 2500 2000 1500 1000 500 0
Zdroj: vlastní kontrukce dle Platinum 2012. 2012 Johnson Matthey [online]. [online] 2012 [cit. 2012 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.platinum.matthey.com/uploaded_files/PT_2012/platinum_2012_publication.pdf http://www.platinum.matthey.com/uploaded_files/PT_2012/platinum_2012_publication.pdf.. ISSN 0268-7305. 0268 7305.
Dalším drahým kovem je palladium. palladium. Jeho cena se v 1. polovině 90. let pohybovala v rozmezí 100 – 150 USD/oz, od roku 1997 následoval prudký růst, který vyvrcholi vyvrcholill na přelomu let 2000 a 2001 na cenách přes 1000 USD/oz. Důvodem byly problémy s ruskými dodávkami, na 23
něž reagovali výrobci automobilů (jako hlavní odběratelé) vytvářením zásob palladia, což vyhnalo ceny vzhůru.27 Projevila se nevýhoda úzkého okruhu producentů tohoto kovu. Následující období (až do dneška) je ve znamení vysoké volatility, cenové výkyvy jsou ještě výraznější než u předešlých kovů. Počátkem roku 2009 se cena pohybovala pod 200 USD/oz, koncem roku 2012 již kolem 700 USD/oz. Graf vychází opět z průměrných měsíčních cen v období červen 1992 – listopad 2012. Graf č. 6: Vývoj ceny palladia v letech 1992 - 2012 (v USD za troyskou unci) 1200 1000 800 600 400 200 0
Zdroj: vlastní kontrukce dle Platinum 2012. Johnson Matthey [online]. 2012 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.platinum.matthey.com/uploaded_files/PT_2012/platinum_2012_publication.pdf. ISSN 0268-7305.
Co se týče rhodia, iridia a ruthenia, tyto kovy jsou investičně využívány velmi zřídka. Jejich cenový vývoj se vyznačuje velmi velkými výkyvy (např. rhodium po vypuknutí krize v roce 2008 pokleslo o více než 90 %) a spíše než k dlouhodobým investicím je možné je využít ke spekulačním obchodům. V dalším průběhu práce se proto těmito kovy již nezabývám. Zajímavý údaj poskytuje ukazatel gold/silver ratio, který udává poměr mezi cenou zlata a stříbra. Po dlouhá staletí se hodnota ukazatele pohybovala v rozmezí 15:1 až 20:1, její růst začal ve 2. polovině 19. století a maxima 153:1 dosáhla v roce 1939.28 Po válce následoval pokles hodnoty ukazatele, trend se obrátil v 60. letech. Situaci od roku 1984 zachycuje graf č. 6.
27
Pricing History of Palladium. Palladium: Metal of the 21st Century [online]. 2004 [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: http://www.palladiumcoins.com/priceJM.html 28 Value of Silver. GuideToSilver.com [online]. 2010-2011 [cit. 2012-12-22]. Dostupné z: http://www.guidetosilver.com/value-of-silver.html
24
Graf č. 7: Gold/silver ratio v letech 1984 - 2012 120 100 80 60 40 20 0
Zdroj: vlastní konstrukce dle Gold price in a range of currencies since December 1978. World Gold Council [online]. 2012 [cit. 2012-12-15]. Dostupné z: https://www.gold.org/download/value/stats/statistics/xls/gold_prices.xls; London Fix Historical Silver. Kitco [online]. 2012 [cit. 2012-12-15]. Dostupné z: http://www.kitco.com/scripts/hist_charts/yearly_graphs.plx
2.2 Tržní nabídka Nabídková strana na trhu drahých kovů je charakteristická tím, že je v krátkém období málo elastická – produkci není možné skokově zvýšit. Růst poptávky proto vede k růstu cen a trvá řadu let či desetiletí, než jsou poptávkové šoky vstřebány. Nabídka je primárně tvořena těžbou nového kovu. Významnou položkou (řádově 20 %) je druhotné zpracování odpadu z průmyslového i šperkařského využití. V menší míře nabídku ovlivňují zajišťovací operace těžařů, kteří pomocí opcí a forwardů mohou prodávat část své budoucí produkce, a aktivita vládního sektoru (resp. centrálních bank), jenž nakupuje nebo prodává zásoby drahých kovů. Roční těžba zlata dlouhodobě mírně roste, vyšší ceny umožňují otevírání nových dolů s vyššími náklady na těžbu. V roce 2009 se ve světě vytěžilo 2 610 tun zlata, o rok později 2 739 tun a v roce 2011 to bylo 2 827 tun, což znamená roční nárůst 5 %, resp. 3 %. Těžba představuje necelé dvě třetiny (62 %) nabídky zlata, zbytek potom tvoří recyklovaný kov a v menší míře zajišťovací operace producentů. Celková nabídka zlata v roce 2011 činila 4 505 tun.29 Pro zajímavost uvádím, že zatímco těžba v letech 2009 – 2011 vzrostla asi o 8 %, průměrná roční cena zlata byla v roce 2011 o více než 60 % vyšší. To vypovídá o nízké pružnosti
29
Centrální banky a mezinárodní instituce v roce 2011 zlato více kupovaly, než prodávaly, proto jsou uvedeny na straně poptávky.
25
nabídkové strany trhu, která se omezuje na zajišťovací transakce těžebních společností (především prostřednictvím derivátů). Graf č. 8: Světová těžba zlata v letech 1900 - 2009 (t/rok) 3000 2500 2000 1500 1000 500 0
Zdroj: vlastní konstrukce dle. Gold statistics. In Historical statistics for mineral and material commodities in the United States: U. S. Geological Survey Data Series 140[online] Kelly, T.D., and Matos, G.R., comps. 2010-1102 [cit. 2012-12-19]. Dostupné z: http://pubs.usgs.gov/ds/2005/140/
Geografické rozložení těžby je nerovnoměrné a v čase se mění. Zatímco v roce 1970 bylo 68 % světového produkce zlata vytěženo v Jižní Africe, v roce 2011 to už bylo jen 7 %. Pozici největšího těžaře převzala Čína (cca 11% podíl), následovaná Spojenými státy a Austrálií. Pro investory to může být výhodné v tom, že se snižuje riziko výpadku velké části světové těžby. Výčet deseti zemí s největší těžbou uvádí tabulka: Tabulka č. 2: Země s největší těžbou zlata pořadí země
Roční produkce (2009; v kg)
pořadí země
Roční produkce (2009; v kg)
1.
Čína
320 000 6.
Peru
182 000
2.
USA
223 000 7.
Indonésie
130 000
3.
Austrálie
222 000 8.
Kanada
97 000
4.
Jižní Afrika
198 000 9.
Uzbekistán
90 000
5.
Rusko
191 000 10.
Ghana
86 000
Zdroj: Historical World Gold Production. Goldsheet [online]. 2005-2012 [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: http://www.goldsheetlinks.com/production.htm
Těžba stříbra se na celkové nabídce dlouhodobě podílí asi dvěma třetinami. V roce 2011 těžba rostla podeváté v řadě a dosáhla historicky nejvyšší úrovně 23 689 tun, když bylo otevřeno několik nových dolů a vzrostla výtěžnost zpracování vedlejších produktů při získávání zlata 26
a zinku.30 Primární produkce stříbra ze stříbrných rud tvoří méně než třetinu těžby, převyšuje ji produkce ze zinko-olovnatých rud, významný je i podíl získaný při těžbě zlata a mědi. Ostatně největším světovým producentem stříbra je společnost KGHM Polska Miedz, jež se primárně zabývá těžbou mědi.31 Jelikož většina stříbra pochází z vedlejší produkce při těžbě jiných kovů, je také jeho těžba funkcí ceny těchto kovů. Změna ceny samotného stříbra ovlivňuje těžbu stříbra pouze v omezeném rozsahu. Dále vzrostla i nabídka stříbrného odpadu, dlouhodobý pokles množství fotografického odpadu byl převážen druhotným zpracováním šperků. Objem druhotně zpracovaného stříbra byl v roce 2011 celkem 7 985 t. Celková nabídka přesto meziročně poklesla o 3 % na 32 365 t jako důsledek nižší vládních prodejů (především ze strany Ruska) a zajištění producentů. Tabulka č. 3: Země s největší těžbou stříbra pořadí země
Roční produkce (2011; v t)
pořadí země
Roční produkce (2011; v t)
1.
Mexiko
4 752 6.
Polsko
1 269
2.
Peru
3 415 7.
Rusko
1 244
3.
Čína
3 231 8.
Bolívie
1 213
4.
Austrálie
1 726 9.
USA
1 120
5.
Chile
1 309 10.
Argentina
703
Zdroj: Silver Production. The Silver Institute [online]. 2012 [cit. 2012-12-29]. Dostupné z: http://www.silverinstitute.org/site/supply-demand/silver-production/. Upraveno autorem
Světová těžba platiny překročila v roce 2011 hranici 200 tun, když meziročně vzrostla o 7 %. Tři čtvrtiny produkce pocházely z jihoafrických dolů, druhým největším producentem bylo s výrazným odstupem Rusko. Recyklace použitého kovu přidala dalších 64 tun, většinou se jednalo o platinu ze starých katalyzátorů a šperků. Palladia se v roce 2011 vytěžilo 229 tun, meziročně se produkce téměř nezměnila. Největšími producenty jsou Rusko a Jižní Afrika. Více než tři čtvrtiny produkce palladia pochází z těchto dvou zemí. Recyklováno bylo dalších 73 tun kovu, převážně z automobilových katalyzátorů.
2.3 Tržní poptávka Poptávku po drahých kovech lze rozdělit do tří základních oblastí: šperkařství, průmysl a investice. Podíl vyjmenovaných segmentů se liší u jednotlivých kovů.
30
World Silver Survey 2012 - A Summary. 2012. The Silver Institute [online]. 2012 [cit. 2012-12-26]. Dostupné z: http://www.silverwheaton.com/files/docs_quick%20links/World%20Silver%20Survey%202012%20Summary .pdf 31 Top 10 Silver Producers of 2011. SMITH, Michelle. Silver Investing News [online]. 2012-06-12 [cit. 2012-1229]. Dostupné z: http://silverinvestingnews.com/12478/top-10-silver-producers-2011-investing.html
27
V případě zlata činil v roce 2011 podíl šperkařství na celkové poptávce asi 43 % (konkrétně 1 974 tun), dalších 33 % (1 505 tun) představovala investiční poptávka po mincích a slitcích. Průmyslový sektor (technologie) poptává relativně nejstabilnější množství v porovnání s ostatními segmenty, jeho podíl se pohybuje kolem 10 %. V minulých letech významná poptávka ETF a podobných fondů32 výrazně poklesla. Vlády a centrální banky, jež od 80. let byly čistými prodejci zlata, změnily svůj přístup a v roce 2011 zlato nakupovaly v množství srovnatelném s technologickým sektorem. Následující tabulka uvádí přehledný vývoj poptávky po zlatě včetně rozdělení dle sektorů za posledních 10 let. Tabulka č. 4: Poptávka po zlatě dle sektorů v letech 2002 – 2011 (v tunách) rok
šperkařství
slitky a mince
ETF apod.
technologie
celkem
2002
2 662
352
-
358
3 374
2003
2 484
302
39
386
3 212
2004
2 616
347
133
419
3 514
2005
2 719
394
208
438
3 759
2006
2 300
414
260
468
3 442
2007
2 423
434
253
476
3 587
2008
2 304
868
321
461
3 954
2009
1 814
779
617
410
3 619
2010
2 017
1 205
382
466
4 070
1 972
1 519
185
453
4 067
33
2011
Zdroj: Gold Demand Trends Full Year 2011. World Gold Council [online]. 2012 [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: http://www.gold.org/download/pub_archive/pdf/GDT_Q4_2011.pdf; Gold Demand Trends Third Quarter 2012. World Gold Council [online]. 2012 [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: http://www.gold.org/download/pub_archive/pdf/GDT_Q3_2012.pdf
Z tabulky je patrné, že v době rychle rostoucích cen zlata roste prodej fyzického zlata v podobě mincí a slitků, které kupují převážně drobní investoři. V tabulce nejsou zahrnuty nákupy centrálních bank, které se většinou evidují samostatně. V roce 2010 dosáhly 77 tun, o rok později již 457 tun.34 Do roku 2009 převažovaly prodeje nad nákupy. Poptávka šperkařského sektoru pochází převážně z Číny a Indie, s odstupem následují USA. Obdobná je situace v poptávce po zlatých mincích a slitcích, kde je významná i evropská poptávka (především z Německa a Švýcarska). Podrobněji zachycuje geografické rozložení poptávky příloha 1. 32
ETF = Exchange Traded Funds, neboli burzovně obchodované fondy, blíže viz kap. 3 předběžné údaje 34 Gold Demand Trends Third Quarter 2012. World Gold Council [online]. 2012 [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: http://www.gold.org/download/pub_archive/pdf/GDT_Q3_2012.pdf; za rok 2011 se jedná o předběžný údaj 33
28
Co se týče technologického sektoru, nejvíce je zlato využíváno v elektronice (roční poptávka 330 t), poptávka zubního lékařství dlouhodobě mírně klesá (44 t v roce 2011). Investiční poptávka je z převážné části tvořena zlatými slitky, v menší míře potom mincemi, medailemi a poptávkou ETF. Poptávku po stříbru tvoří průmyslový sektor, šperkařství a výroba mincí a slitků. Průmyslová poptávka tvoří přes polovinu celkové (15 132 t v roce 2011), podíl šperkařství je v porovnání se zlatem méně významný (asi 18 % celkové poptávky), zvlášť vyčleněn je ve statistikách fotografický průmysl, jehož podíl dlouhodobě klesá (z 24 % na 8 % za posledních 10 let). Poptávka ze strany investorů byla do roku 2003 téměř zanedbatelná, v posledních letech můžeme sledovat vyšší popularitu stříbra jako investičního nástroje. V roce 2011 tvořila poptávky asi 27 % (5 099 t). Graf č. 9: Struktura poptávky po stříbru a její vývoj v letech 2002 – 2011 (v tunách) 40000 35000 30000
čisté investice
25000
de-hedging producentů mince, medaile
20000
nádobí apod.
15000
šperkařství 10000
fotografie
5000
průmysl
0
Zdroj: vlastní konstrukce dle Supply & Demand. The Silver Institute [online]. 2012 [cit. 2012-12-19]. Dostupné z: http://www.silverinstitute.org/site/supply-demand/
Investice jsou v tabulce zahrnuty v kategoriích mince, medaile a čisté investice. Největší část poptávky pochází z USA, Evropy, Japonska a Indie. Ostatní drahé kovy – platina, palladium, ruthenium, rhenium a iridium – jsou díky svým vlastnostem využívány převážně ve výrobě automobilových katalyzátorů. Platina je i oblíbený investiční nástroj, investice tvoří asi 6 % poptávky, šperkařství dalších 31 %. Zbytek připadá na průmyslové využití, kromě automobilového odvětví to jsou chemický a elektronický průmysl, zpracování skla (LCD displeje) a biomedicína. V případě palladia je podíl využití v automobilovém průmyslu ještě vyšší (71 %), investice v roce 2011 byly záporné. 29
Rhodium je do katalyzátorů využíváno z více než 90 %, statistiky investičního využití nejsou k dispozici, ale pravděpodobně by se jednalo o zanedbatelné množství, stejně jako u ruthenia a iridia.
2.4 Faktory ovlivňující cenu Od roku 2007 procházejí finanční trhy velmi rozkolísaným vývojem. V době finanční nestability vzrostl význam zlata jako investičního nástroje, který umožňuje díky své vysoké vnitřní hodnotě dlouhodobou ochranu kapitálu. Cenový vývoj zlata je relativně málo korelován s cenami jiných instrumentů, což dále zvyšuje atraktivitu takové investice. Úloha stříbra a případně dalších drahých kovů v portfoliu je poněkud odlišná, snížení rizika diverzifikací již není tak významné. V tomto oddíle se blíže podívám na jednotlivé faktory, které mohou cenu zlata a ostatních drahých kovů ovlivňovat, ať už působením na nabídkovou nebo poptávkovou stranu trhu. Vycházím především ze studie „The impact of inflation and deflation on the case for gold“ vydanou Oxford Economics v roce 2011. 2.4.1
Inflace
Inflace snižuje reálnou výnosnost investic do zlata stejně jako do ostatních aktiv – tento vztah je zachycen v grafu č. 8. Kromě toho ale rovněž platí, že v době zvýšené volatility inflace se investoři přiklánějí k aktivům, jež nejsou touto volatilitou příliš ovlivněna. Takovým aktivem může být právě zlato. Důkazem je období 70. a počátku 80. let, kdy inflace v USA dosahovala dvouciferných hodnot. Určit chování ceny zlata v období dlouhodobější deflace je obtížné, neboť takových období se v historii nevyskytlo mnoho. S cenovým poklesem trvajícím několik let se vyspělý svět potýkal v 2. pol. 19. st. (deflace trvala dokonce několik desetiletí) a během hospodářské krize 30. let, ovšem v obou případech byla cena zlata v rámci zlatého standardu stanovena fixně. Lze očekávat, že při volně plovoucí tržní ceně by si zlato vedlo relativně lépe ve 30. letech, kdy deflace pramenila z finančních a hospodářských problémů a snížení peněžní nabídky.35 2.4.2 Reálná úroková míra Výše úrokových měn není v čase konstantní a centrální banky ji používají k provádění svých měnových politik. Tyto změny dopadají i na cenu zlata, které samo o sobě nenese žádný úrok. Reálná úroková míra je oceněním nákladů příležitosti, jež investicí do zlata (i ostatních komodit) vznikají. Čím vyšší reálné úrokové míry jsou, tím je držba zlata „dražší“ a investoři budou spíše preferovat aktiva nesoucí úrok – a naopak. Jako příklad může posloužit období 70. let a také současnost (od 2008), kdy se sazby stanovené centrálními bankami blíží nule. V obou zmíněných obdobích došlo k nárůstu ceny
35
The impact of inflation and deflation on the case for gold. Oxford Economics [online]. 2011 [cit. 2012-12-19]. Dostupné z http://www.oxfordeconomics.com/publication/download/222592. S. 7.
30
zlata, který ovšem mohl být způsoben z větší míry jinými příčinami (v dalším textu uvedenými). Tomu by odpovídal i občasný časový nesoulad vývoje obou veličin nebo skutečnost, že po roce 2004 rostly zároveň sazby i cena zlata. Naopak v 80. letech americký Fed bojoval s vysokou inflací zvyšováním svých úrokových sazeb a zlato v téže době výrazně ustoupilo ze svých maxim. Graf č. 10: Vývoj ceny zlata a reálné úrokové míry v USA v letech 1967 - 2010
Zdroj: The impact of inflation and deflation on the case for gold. Oxford Economics [online]. 2011 [cit. 2012-12-19]. Dostupné z: http://www.oxfordeconomics.com/publication/download/222592. Upraveno autorem.
2.4.3 Americký dolar Stejně jako naprostá většina ostatních komodit je i zlato oceňováno v amerických dolarech. Investiční aktivita není ovšem omezena jen na Spojené státy a dolarovou oblast, zlato je oblíbeným investičním instrumentem po celém světě. Pokud dolar oslabuje, roste kupní síla ostatních měn. Z toho vyplývá, že pokles hodnoty dolaru povede k růstu ceny zlata, která bude vyjádřena v relativně méně hodnotných peněžních jednotkách. Vztah pochopitelně platí i opačným směrem. Kromě toho je pokles dolaru obvykle spojen s obavami z nadcházejícího inflačního vývoje (především ze strany amerických investorů) a zlato pak funguje jako spolehlivější uchovatel hodnoty než znehodnocující dolar. Graf č. 11 sleduje vývoj ceny zlata (průměrné měsíční ceny) v období prosinec 1978 až září 2012 a zároveň nominální kurz US dolaru (indexový kurz vypočítaný jako geometricky vážený průměr křížových kurzů s měnami 27 nejvýznamnějších ekonomik36) ve stejném období (vysoká hodnota indexu značí slabý dolar a naopak).
36
blíže viz http://www.bis.org/statistics/eer/index.htm
31
Graf č. 11: Vývoj USD a ceny zlata v letech 1978 - 2012 2,000.0 1,800.0 1,600.0 1,400.0 1,200.0 1,000.0 800.0 600.0 400.0 200.0 0.0
200 180 160 140 120 100 80 60
cena zlata (levá osa; USD/oz)
vážený kurz USD (pravá osa)
Zdroj: vlastní konstrukce dle Gold price in a range of currencies since December 1978. World Gold Council [online]. 2012 [cit. 2012-12-20]. Dostupné z: https://www.gold.org/download/value/stats/statistics/xls/gold_prices.xls; BIS effective exchange rate indices. [online]. BIS. Akt. 2012-12-17 [cit. 2012-12-20]. Dostupné z: http://www.bis.org/statistics/eer/narrow1303.xls
Vysoké ceny zlata na konci 70. let byly spojeny s relativně slabým dolarem, stejně tak byl pokles hodnoty dolaru po roce 2002 doprovázen růstem ceny zlata. Naopak období nejsilnějšího dolaru v polovině 80. let a kolem roku 2000 odpovídá lokálním minimům na cenovém grafu zlata. 2.4.4 Napětí na finančních trzích Zlato získává na hodnotě v dobách napětí a nestability na finančních trzích. V těchto obdobích dochází k poklesu cen akcií a investoři hledají alternativu. Mohou ji nabídnout dluhopisy, ale pokud hrozí kolaps celého finančního systému, zlato zůstává jedním z mála relativně bezpečných aktiv. Jeho cena je málo korelovaná s cenami ostatních tříd aktiv, disponuje vysokou vnitřní hodnotou, je vysoce likvidní a nehrozí u něj tak prudké poklesy hodnoty. Napětí na finančních trzích lze měřit několika způsoby. Chicagská opční burza CBOE kótuje od roku 1986 index VIX (zpočátku pod zkratkou VXO), který vyjadřuje očekávanou volatilitu odhadovanou z bid/ask rozpětí opčních kontraktů na index S&P 500.37 Jinou veličinou, která statisticky lépe vysvětluje cenové pohyby zlata, je tzv. Ted spread, rozdíl mezi 3měsíční mezibankovní úrokovou mírou v USA a úrokovou mírou 3měsíčních amerických pokladničních poukázek (tzv. T-Bills). 37
CBOE Volatility Index. CBOE [online]. 2012 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: http://www.cboe.com/micro/VIX/vixintro.aspx
32
Graf č. 12: Vývoj „ted“ spreadu a ceny zlata v letech 1971 - 2011
Zdroj: The impact of inflation and deflation on the case for gold. Oxford Economics [online]. 2011 [cit. 2012-12-19]. Dostupné z: http://www.oxfordeconomics.com/publication/download/222592. Upraveno autorem.
„Ted“ spread dobře vysvětluje prudké růsty ceny zlata v 70. letech a rovněž růst v roce 1987. Slabší je už vypovídací schopnost u finanční krize 2007 – 2009 a především na konci 90. let – ačkoli světové trhy procházely bouřlivým obdobím (asijská, ruská, brazilská krize), cena zlata klesala. Bylo to způsobeno kombinací jiných faktorů: v 90. letech byly po dlouhém období ekonomické prosperity dluhopisy vnímány jako vhodné investiční nástroje v krizovém období. Dále docházelo k poměrně rozsáhlým prodejům zlata ze strany centrálních bank (tento aspekt je analyzován níže). A zároveň byla 2. polovina 90. let obdobím silného dolaru (viz graf č. ), což dále sráželo cenu zlata. S napětím na finančních trzích souvisí politická nestabilita, která jej může vyvolávat. Jak již bylo zmíněno, trhy například okamžitě reagovaly na teroristické útoky 11. září 2001. 2.4.5 Aktivita centrálních bank Prodeje a nákupy zlata centrálními bankami v rámci jejich devizových rezerv mohou tvořit významnou složku nabídky, resp. poptávky po zlatu (i stříbru). Kromě aktivity na trhu se zlatem má na cenu drahého kovu vliv i bezprecedentní nárůst bilančních aktiv, jehož jsme byli v posledních letech svědky především ze strany amerického Fedu, ale i řady jiných centrálních bank.
33
Zlato v devizových rezervách představuje asi 15 % celkových vytěžených světových zásob.38 Výše zlatých devizových rezerv rezerv se mění a to má vliv na cenu. V 50. a 60. letech byly centrální banky zemí zapojených do brettonwoodského systému čistými prodejci zlata a musely svými intervenčními prodeji čelit tlakům intervenčními tlakům na depreciaci dolaru. dolaru. 70. a 80. léta se nesla ve znamení nákupů zlata centrálními bankami, ale v 90. letech docházelo naopak k rozsáhlým prodejům devizového zlata. Lze tím vysvětlit chování ceny ceny v době ekonomických krizí a propadů ropadů cen akcií v letech 1997 – 2000. Prodeje zlata centrálními bankami v té době dosahovaly 400 až 500 tun ročně, což představovalo asi 10 % celkové nabídky. Graf č. 13: Změny zásob zlata v devizových rezervách centrálních bank, 1985 1985 - 2011
Zdroj: The impact of inflation and deflation deflation on the case for gold. gold. Oxford Economics [online] [online]. 2011 [cit. 2012-12-19]. 19]. Dostupné z: http://www.oxfordeconomics.com/publication/download/222592. http://www.oxfordeconomics.com/publication/download/222592 Upraveno autorem.
V době nedávné ekonomické krize centrální banky poté, co snížily své úrokové sazby na minimum, přistoupily k tzv. kvantitativnímu uvolňování. Jedná se o přístup poprvé použitý Bank of Japan (BoJ) v roce 2001 a spočívá v odkupu cenných papírů (vv případě USA především vládních dluhopisů a dluhopisů krytých nemovitostmi), nemovitostmi , jenž vede k nárůstu bilanční sumy. Kvantitativní uvolňování bylo uplatněno americkým americkým Fedem, britskou Bank of England (BoE) a Evropskou centrální bankou (ECB). Tato politika dále snižuje úrokové úrokové sazby, což je empiricky dokázáno, dokázáno, a tím pádem by měla zvýšit dostupnost úvěrů. úvěrů Banky ovšem nemusí reagovat poskytováním většího množství úvěrů a mohou peníze získané prodejem cenných papírů využít jinak, jinak, což snižuje účinnost politiky. 38
The impact of inflation and deflation on the case for gold. Oxford Economics.[online] Economics.[online]. 2011 [cit. 2012 2012-12-19]. 19]. Dostupné z: http://www.oxfordeconomics.com/publication/download/222592. S. 11.
34
Dopad na ceny aktiv je méně zřejmý. Trhy mohou kroky centrální banky zahrnout do svých očekávání a ceny poté rostou ještě před samotným vyhlášením programu. Obecně platí, že peníze, které mají investoři k dispozici po prodeji cenných papírů centrální bance, jsou použity na nákup jiných aktiv, včetně zlata a dalších drahých kovů. Tabulka uvádí procentní změny cen ETF reprezentujících uvedené sektory ekonomiky nebo třídy aktiv, a to v období 6 měsíců od vyhlášení programů QE1 a QE2. Tabulka č. 5: Změny cen ETF po QE1 a QE2 sektor
QE1
QE2
Uhlí
86 %
19 %
Kovy, těžba
62 %
26 %
Maloobchod
54 %
20 %
Materiály
24 %
12 %
Energie
7%
27 %
Developeři
16 %
17 %
Zlato
16 %
12 %
Zemědělství
12 %
12 %
Akcie (S&P 500)
6%
13 %
Finance
8%
11 %
Nemovitosti
5%
10 %
Ropa
-20 %
19 %
Dolar
-8 %
-6 %
20leté americké dluhopisy
-9 %
-6 %
QE1 And QE2 Provide Investing Playbook For QE3. WHITE, Rocky. Forbes [online]. 2012-09-24 [cit. 2012-1223]. Dostupné z: http://www.forbes.com/sites/greatspeculations/2012/09/24/qe1-and-qe2-provide-investingplaybook-for-quantitative-easing/
V konečném důsledku by politika kvantitativního uvolňování měla vést ke zvýšení zaměstnanosti a reálného produktu, ale řada ekonomů tyto závěry zpochybňuje. Navíc růst cen aktiv může vyvolat vyšší inflaci, která krátkodobé pozitivní účinky vysoké likvidity potlačí. Hrozí i riziko, že centrální banky se dopustí chyb při opouštění své současné politiky, s níž nemají příliš zkušeností. To může být jeden z dalších důvodů pro růst cen zlata jako uchovatele hodnoty. Fed začal s kvantitativním uvolňováním (označované QE1) v listopadu 2008, kdy přistoupil k nákupu MBS (mortgage-backed securities, cenné papíry kryté hypotékou) v hodnotě 600 miliard USD. Nákupy probíhaly do června 2010. Druhé kolo kvantitativního uvolňování, QE2, probíhalo od listopadu 2010, tehdy Fed oznámil záměr nakoupit v průběhu půl roku vládní dluhopisy v hodnotě dalších 600 mld. USD. Jednalo se o reakci na pomalé zotavování americké ekonomiky. V září 2011 se přidala tzv. 35
operace Twist, v rámci níž Fed nahrazoval držené krátkodobé vládní cenné papíry dlouhodobými a zároveň zvýšil nákupy MBS. QE3 bylo oznámeno v září 2012 a jedná se o nákupy MBS v měsíčním objemu 40 mld. USD až do odvolání. Zároveň dále pokračuje operace Twist, celkově tak Fed dodává na trhy každý měsíc 85 mld. USD likvidity.39 V prosinci 2012 byla změněna struktura prováděných operací, operace Twist byla ukončena a dochází k nákupům dlouhodobých vládních dluhopisů a MBS v objemu 85 mld. USD měsíčně. Některé zdroje uvedené změny označují jako QE4.40 Přehledně zobrazuje nárůst bilanční sumy Fedu následující graf, zároveň můžeme sledovat vývoj ceny zlata. Data pocházejí z let 1987 – 2011. Graf č. 14: Vývoj bilanční sumy Fedu a ceny zlata v letech 1987 – 2011
Zdroj: The impact of inflation and deflation on the case for gold. Oxford Economics [online]. 2011 [cit. 2012-12-29]. Dostupné z: http://www.oxfordeconomics.com/publication/download/222592. Upraveno autorem.
Z grafu lze vidět, že aktivita Fedu v souvislosti s několika koly kvantitativního uvolňování může dobře vysvětlit růst ceny zlata po roce 2008 – nárůst, který byl obtížně vysvětlitelný ostatními faktory, jež byly rozebrány výše.
2.5 Srovnání s ostatními aktivy Výhodou zlata při sestavování investičního portfolia je jeho nízká korelace s ostatními třídami aktiv. Pro ostatní dra hé kovy platí toto tvrzení v menší míře, neboť poptávka po nich je z větší části průmyslová a cena více odpovídá ekonomickým cyklům.
39
What Is Quantitative Easing. About.com [online]. 2012 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://useconomy.about.com/od/glossary/g/Quantitative-Easing.htm 40 viz např. http://www.forbes.com/sites/afontevecchia/2012/12/12/qe4-is-here-bernanke-delivers-85b-a-monthuntil-unemployment-falls-below-6-5/
36
Faktem zůstává, že v posledních letech obecně roste korelace mezi komoditami navzájem i mezi komoditami a ostatními aktivy. Nelze najít investiční aktivum, jehož cenový vývoj by byl zcela nezávislý na situaci na finančních trzích. Komodity získaly v posledním desetiletí na oblibě proto, že nabízejí diverzifikační efekt - rozšiřují výčet investičních aktiv a nižší korelace s cenami tradičních aktiv umožňuje stabilnější chování portfolia. Zmíněný efekt se v posledních letech oslabil, což dokumentuje graf: Graf č. 15: Korelace mezi komoditami a růst komoditních ETF v letech 1991 - 2010
Zdroj: Rise of Cross-Asset Correlations. J.P.Morgan [online]. 2011 [cit. 2012-12-27]. Dostupné z: http://www.cboe.com/Institutional/JPMCrossAssetCorrelations.pdf. Upraveno autorem.
Graf naznačuje, že rostoucí provázanost cen komodit je spojena s jejich zvyšující se oblibou mezi investory, jež je vyjádřena sumou aktiv ETF. Podobná situace je i u korelace komodit s akciemi. Zatímco od počátku 90. let až do roku 2008 se pohybovala kolem nuly, tzn., že vývoj cen komodit byl téměř nezávislý na cenách akcií, v období finanční krize byl tento vztah narušen a uvedená korelace dosáhla asi 30 %.41 Z této úrovně v posledních letech ustoupila pouze částečně. Důvod můžeme hledat v chování investorů, kteří se po pádu Lehman Brothers začali zbavovat rizikových aktiv. Následující hospodářská recese navíc oslabila průmyslovou poptávku. Korelaci v posledních letech zvýšil i oslabující dolar, v němž jsou oceněny komodity i akcie zahrnuté v grafu. Kurzové pohyby dolaru mohou vysvětlit až 40 % celkové korelace mezi komoditami a akciemi.42 Co se týče korelací mezi drahými kovy, je relativně vysoká, což ostatně vyplývá už z podstaty jejich zařazení do stejné skupiny investičních aktiv. Nejvyšší je korelace mezi zlatem
41
Rise of Cross-Asset Correlations. J.P.Morgan [online]. 2011[cit. 2012-12-27]. Dostupné z: http://www.cboe.com/Institutional/JPMCrossAssetCorrelations.pdf. S. 13 42 tamtéž, s. 12
37
a stříbrem (0,77) a platinou a palladiem (0,74). Ostatní korelace se pohybují v rozmezí 0,45 až 0,66.43 Korelace zlata a komoditního indexu S&P GS dosahuje 0,4, v případě indexu DJ UBS Commodity Index to je 0,45.44 Jedná se o relativně nízké hodnoty v porovnání s jinými komoditami. Navíc se v období finanční krize téměř nezměnily, resp. v letech 2008 – 2009 spíše klesaly. Pro srovnání: průmyslové kovy jsou korelovány s uvedenými komoditními indexy v rozmezí 0,4 – 0,7. Ropa dosahuje dokonce korelace 0,93, resp. 0,8.45 Detailní rozpis korelací mezi třídami aktiv včetně zlata je uveden v příloze 2. V letech 1984 – 2011 dosahovalo zlato průměrné roční výnosnosti 6,62 %, volatilita vyjádřená směrodatnou odchylkou činila 15,6 %.46 Průměrná roční výnosnost stříbra dosáhla 7,37 %, volatilita o poznání vyšších (ve srovnání se zlatem) 23,9 %. Index S&P 500, který je považován za hlavní benchmark amerického akciového trhu, měl ve sledovaném období průměrnou roční výnosnost 9,06 % a volatilitu 16,76 %. Korelace ceny zlata s hodnotou indexu S&P 500 se výrazně mění, přesto lze říci, že je obecně nižší v porovnání s korelací jiných komodit a tohoto indexu a především je výrazně nižší než vzájemné korelace různých akciových indexů. Po vypuknutí finanční krize se korelace po krátkodobém propadu pod nulovou hodnotu vyšplhala na současné vyšší hodnoty, avšak nepřesahuje 0,5. Zařazením zlata do investičního portfolia lze proto dosáhnout značného diverzifikačního efektu.
43
Investments Commentary Q3 2012. World Gold Council [online]. 2012 [cit. 2012-12-26]. Dostupné z: http://www.gold.org/investment/research/regular_reports/investment_commentary/commentary_q3_2012/; jedná se o korelace týdenních výnosů v období září 2007 - září 2012 44 tamtéž 45 tamtéž 46 tento a následující výpočty dle dat World Gold Council, Silverprice.org, Fed St.Louis
38
Graf č. 16: Průběžná 52-týdenní korelace ceny zlata a hodnoty indexu S&P 500 v letech 1979-2012 0.8 0.6 0.4 0.2 0 -0.2 -0.4 -0.6
Zdroj: vlastní konstrukce dle Gold price in a range of currencies since December 1978. [online]. World Gold Council. 2012 [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: https://www.gold.org/download/value/stats/statistics/xls/gold_prices.xls; S&P 500 Stock Price Index (SP500). Economic Research - St. Louis Fed [online]. 2012 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: http://research.stlouisfed.org/fred2/series/SP500/downloaddata?cid=32255
2.6 Měnové riziko S investicemi do drahých je pro neamerické investory spojeno měnové riziko. Cena drahých kovů je kótována v amerických dolarech a z této ceny vychází i investiční nástroje, které jsou na drahé kovy navázány. Pokud investor nakoupí drahé kovy nebo nástroje, jež se na jejich cenu vážou, musí sledovat vývoj cen drahých kovů a zároveň vývoj měnového kurzu dolaru vůči své domácí měně. Cestou, jak se vyhnout měnovému riziku, jsou finanční deriváty. Investor může provést zajištění (hedging) své expozice v cizí tak, že koupí forwardový nebo futures kontrakt s odpovídající dobou splatnosti a realizační cenou. Pokud například při kurzu 20 CZK/USD investuji 800 000 CZK (40 000 USD) do amerických dluhopisů s dobou splatnosti 3 roky a v den splatnosti mi bude vyplacena částka 50 000 USD, mohu zároveň koupit měnový forwardový kontrakt se splatností 3 roky, který zaručí směnu 50 000 USD za 1 000 000 CZK, čímž si zajistím současný měnový kurz. Pro drobného investora však nejsou forwardy dostupné, týkají se milionových částek. Futures kontrakty by mohly být alternativou, ale není jednoduché pro běžného investora s nimi skutečně efektivně zajistit portfolio (zvlášť když budoucí finanční toky z investic jsou nejisté, potom je na místě dynamický hedging, jehož provádění je poměrně složité a v malých
39
částkách se nemusí vzhledem k transakčním nákladům vyplatit). Za nákup derivátů je pochopitelně třeba platit, takž skutečný výnos bude i tak ve výsledku nižší. Drobní investoři v Eurozóně mohou alespoň využít quanto certifikáty, jež jsou měnově zajištěny. Hedging zde za investora provádí emitující banka. České banky bohužel příliš bohatou nabídku investičních certifikátů nenabízejí, proto se běžný tuzemský investor musí smířit s tím, že jeho investice do drahých kovů bude spojena s měnovým rizikem. Prostřednictvím volby mezi quanto a běžným certifikátem si alespoň může vybrat, zda půjde o riziko pohybu koruny vůči euro nebo dolaru.
40
3
FORMY INVESTIC DO DRAHÝCH KOVŮ
Způsobů, jak alokovat část svých volných prostředků do drahých kovů, je celá řada a zejména v posledních letech se mnoho z nich otevřelo i pro drobné investory. Souvisí to jak s finančními inovacemi a rozvojem derivátů (dostupné obchodování s opcemi, vznik a rozvoj investičních certifikátů a warrantů), tak s rostoucí oblibou zlata a stříbra jako investičních aktiv, která vede banky a jiné zprostředkovatele k rozšiřování nabídky svých produktů vázaných na drahé kovy. Základní rozdělení investic je na reálné, které představuje fyzický nákup drahých kovů, a finanční, u kterých nakupujeme cenné papíry, jejichž cenový vývoj je na drahé kovy navázán. Výhodou reálné investice je vysoká vnitřní hodnota, jež se blíží ceně čistého kovu. Na druhou stranu zde vznikají náklady spojené se skladováním kovu nebo riziko odcizení. Cenné papíry jsou nejčastěji zaknihované (vedené elektronicky) a jejich hodnota je výsledkem navázání ceny na drahý kov. Výhodou je mnohem širší nabídka možností, neboť toto navázání může mít řadu podob – proporcionální participaci (1:1), různé garantované úrovně s částečnou participací na růstu, můžeme spekulovat na pokles, volatilitu cen apod. Kromě toho lze investovat i do akcií a dluhopisů firem, které drahé kovy objevují, těží a zpracovávají. Nevýhodou cenných papírů je především riziko emitenta. Při nákupu spoléháme na to, že při splatnosti nebo prodeji cenného papíru nám bude vyplacena příslušná částka, ale může dojít k tomu, že instituce (firma, banka) emitující cenný papír svůj závazek nedodrží.
3.1 Fyzický nákup drahých kovů Tradičním způsobem investice do drahých kovů je jejich nákup ve fyzické podobě. Může se jednat o investiční slitky nebo investiční mince. Šperky a umělecké předměty jsou z pohledu investování méně vhodné, nevýhodou je jejich nižší likvidita. Obecnou výhodou reálných investic je absence rizika emitenta, hodnota kovu je dána jeho vnitřní hodnotou. Pro drobného investora se tato možnost může zdát nejjednodušší, vznikají zde ovšem vyšší transakční náklady a zároveň je potřeba drahý kov odpovídajícím způsobem skladovat. Výhodou investice do zlata ve fyzické podobě je jeho osvobození od daně z přidané hodnoty. Vztahuje se na uzanční zlaté slitky o ryzosti nejméně 995 tisícin a na zlaté mince o ryzosti nejméně 900 tisícin, vyražené po roce 1800, jejichž tržní cena nepřevyšuje zlatý obsah o více než 80 %. Osvobození se vztahuje i na forwardové a futures kontrakty, které zahrnují převod vlastnického práva nebo právního nároku k investičnímu zlatu.47 Celé znění příslušného paragrafu je uvedeno v příloze č. 3. Nákup ostatních drahých kovů od DPH osvobozen není, proto fyzické investice do nich vyžadují delší investiční horizont, neboť vznikají další počáteční náklady ve výši 21 % pořizovací ceny. 47
zákon o DPH, §92 - zvláštní režim pro investiční zlato
41
Slitky mají nejčastěji podobu cihliček, jejich hmotnost je standardizovaná. Celosvětově existuje několik uznávaných výrobců slitků, jejichž produkty jsou dále distribuovány mezi konečné investory prostřednictvím sítě prodejců. Nejoblíbenějším investičním drahým kovem je pochopitelně zlato, jež je zpravidla nabízeno ve slitcích o hmotnosti od 1 gramu do 1 kilogramu, ryzost je standardně 999,9 tisícin. V případě několikagramových slitků (1 g, 10g, 50g, příp. 1 Oz) se jedná o investice dostupné i drobným investorům (v řádech tisíců až desetitisíců Kč). Stříbrné slitky jsou nabízeny ve vyšších hmotnostech, což odráží nižší jednotkovou cenu stříbra. Jsou dostupné od 20 g nebo 1 Oz, prodávají se i 15kg cihly. Slitky z platiny a palladia nejsou tolik rozšířené, ale i na českém trhu je několik prodejců nabízí. Standardně se všechny slitky dodávají s certifikáty pravosti, což v kombinaci s jejich standardizací výrazně omezuje možnost výskytu padělků. Zlaté slitky nabízí v České republice několik desítek prodejců. Lze říci, že čím vyšší je hmotnost slitku, tím více se jeho cena přibližuje ceně obsaženého drahého kovu. U menších slitků platí investor relativně více, neboť cena musí kromě hodnoty kovu pokrýt náklady na označení, distribuci apod. Následující tabulka uvádí ceny zlatých a stříbrných slitků několika prodejců pro různé hmotnosti: Tabulka č. 6: Ceny zlatých slitků Hmotnost slitku
Bessergold
Cena za 1 g
Zlatý portál
Cena za 1 g
Zlatecihly.cz
Cena za 1 g
1g
1 281 Kč
1 281 Kč
1 341 Kč
1 341 Kč
1 303 Kč
1 303 Kč
5g
5 517 Kč
1 103 Kč
5 783 Kč
1 157 Kč
5 685 Kč
1 137 Kč
10 g
10 674 Kč
1 067 Kč
11 133 Kč
1 113 Kč
10 848 Kč
1 085 Kč
50 g
51 462 Kč
1 029 Kč
53 006 Kč
1 060 Kč
55 657 Kč
1 113 Kč
100 g
102 543 Kč
1 025 Kč
104 586 Kč
1 046 Kč
108 855 Kč
1 089 Kč
Zdroj: internetové stránky prodejců a vlastní výpočty
Ceny v tabulce byly platné k 3. 3. 2013, v tento den činila poslední kótovaná cena londýnského fixingu 1582,25 USD/oz, což po přepočtu na při aktuálním kurzu ČNB znamená zhruba 1 005 Kč na gram zlata. Při výkupu zlata většinou prodejci rozlišují mezi slitky nakoupenými u nich a u jiných prodejců. V prvním případě se jedná vlastně o zpětný odkup a ceny jsou vyšší, k 3. 3. 2013 bylo možné prodat slitky za cenu 1 000 Kč/g. Hmotnost slitku zde nehraje žádnou nebo jen zanedbatelnou roli. Výkupní cena zlata ve stejný den dosahovala 954 Kč/g.48 V případě, že se nejedná o zpětný odkup, je proto třeba počítat s cenovým spreadem kolem 10 %, u menších slitků i více.
48
Výkup zlata a stříbra. TOP GOLD Brno [online]. 2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.top-gold.cz/
42
Zlaté slitky nabízejí svým klientům i některé banky, ale ne vždy se jedná o drobné investice. Například Komerční banka nabízí nákup zlata od hmotnosti 1 kg49, což při současných cenách znamená investici 1 milion Kč a více. U J&T Banky je minimální investice 100 g zlata.50 Zanedbatelné rozhodně nejsou ani náklady na skladování drahých kovů. V případě investic v řádech tisíců nebo několika desetitisíců korun lze uvažovat, že investor bude slitek uschovávat ve vlastní domácnosti, u vyšších částek je vhodné zvážit pronájem bezpečnostní schránky. Jsou nabízeny bankovními i nebankovními institucemi. Cena úschovy může záviset na hodnotě uschovaného kovu. V případě zlata je třeba počítat s ročními náklady ve výši 0,5 až 1 % hodnoty depozita, u stříbra se může jednat až o 3 %. Banky mají zpravidla fixní sazby, které jsou odstupňovány pro schránky různé velikosti. Schránku o objemu 15 000 cm3, která by měla drobnému investorovi pro úschovu slitků a mincí postačit, lze u ČSOB pronajmout za zhruba 2 200 Kč ročně, cena zahrnuje i pojištění obsahu do výše 800 000 Kč. Podmínky ostatních bank se mezi sebou liší – ceny pronájmu schránek jsou srovnatelné, ale pojištění obsahu může být za příplatek nebo zcela nedostupné. Dále může být stanovena (jako v případě Komerční banky) dolní hranice hodnoty depozita. I některé nebankovní instituce nabízejí pronájem schránek za fixní cenu, která bývá zpravidla o něco vyšší. Výhodou je naopak zpravidla nepřetržitý přístup ke schránce.51 Všechny výše jmenované náklady pochopitelně snižují výslednou výnosnost investice. Mezi náklady na pořízení investičních slitků a mincí je třeba zahrnout i poštovné v případě zásilkového prodeje. Cena poštovného se pohybuje řádově v několika stokorunách. Přestože u investičních slitků neplatí investor za přidanou uměleckou nebo sběratelskou hodnotu, nelze tyto investice doporučit pro horizont kratší než několik let. Už samotný vývoj ceny drahých kovů určuje, že jsou vhodné jako dlouhodobá investice. V případě reálné investice zde vystupují výše popsané náklady v podobě vyšší ceny při nízké hmotnosti a poměrně výrazný cenový spread. Nejlikvidnější mince z drahých kovů jsou vydávány centrálními bankami a raženy jimi pověřenými mincovnami. Celosvětově známé jsou například mincovny The Perth Mint nebo The South African Mint Company. V České republice vydává zlaté mince Česká národní banka, raženy jsou jabloneckou Českou mincovnou, a.s. Zpravidla se jedná o emise k výročím významných událostí a dále o různé tematické kolekce. Zlaté a stříbrné mince mohou být použity jako zákonné platidlo, jejich nominální hodnota však bývá výrazně nižší než zlatý obsah. Mince mají vyšší uměleckou a sběratelskou hodnotu než slitky, jejich vzhled je 49
Investiční zlato? Zajímavá alternativa do vašeho portfolia!. Investujeme.cz [online]. 2010-09-24 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/investicni-zlato-zajimava-alternativa-do-vasehoportfolia/ 50 Investiční zlato. J&T Banka [online]. 2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.jtbank.cz/privatniklienti/investice/investicni-zlato/investicni-zlato 51 Možnosti pronájmu bezpečnostní schránky. Zlaťák.cz [online]. 2012-08-23 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: https://www.zlatak.cz/pronajem-bezpecnostni-schranky-12-08-23
43
výsledkem práce profesionálních medailérů. ČNB má řadu smluvních partnerů, kteří jsou oprávněni tyto mince prodávat.52 Vedle oficiálních emisí jsou raženy mince jiných mincoven, v ČR funguje např. Pražská mincovna, a.s, s vlastní sítí obchodních partnerů. Zlaté mince jsou standardně raženy v hmotnostech troyské unce a jejích zlomků (1/2, 1/4, 1/10). Následující tabulka poskytuje přehled o cenách 24karátových mincí z rakouské série Wiener Philharmoniker, zaokrouhlených na celé koruny. Nutno říci, že se jedná o jedny z nejlevnějších mincí, které jsou ovšem celosvětově uznávané a především mají ryzost 999,9/1000. Ceny mincí z jiných sérií mohou být o několik procent vyšší, v případě limitovaných sérií narůstá sběratelská hodnota a výsledná cena výrazně převyšuje hodnotu obsaženého zlata. Pro účely transparentnějšího srovnání jsem ovšem zvolil relativně levnější mince. Tabulka č. 7: Ceny zlatých mincí hmotnost
Bessergold
cena za 1 g
Zlatecihly.cz
cena za 1g
Maxmetal
Cena za 1 g
1/10 Oz
3 651 Kč
1 174 Kč
3 600 Kč
1 157 Kč
3 811 Kč
1 225 Kč
1/4 Oz
8 783 Kč
1 130 Kč
8 739 Kč
1 124 Kč
8 892 Kč
1 144 Kč
1/2 Oz
17 161 Kč
1 103 Kč
16 860 Kč
1 084 Kč
17 310 Kč
1 113 Kč
1 Oz
32 731 Kč
1 052 Kč
33 302 Kč
1 071 Kč
32 903 Kč
1 058 Kč
Zdroj: internetové stránky prodejců a vlastní výpočty
Uvedené ceny byly opět platné k 3. březnu 2013. Ze srovnání s předchozí tabulkou vyplývá, že oproti předpokladům není jednotková cena (přepočet na hmotnost) zlatých mincí vyšší než v případě slitků. Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou se podobně jako u slitků pohybuje kolem 10 - 15 %, u malých mincí i více. Z pohledu jednotkové hmotnostní ceny a spreadu nákupní a prodejní ceny jsem nenalezl mezi zlatými slitky a mincemi prokazatelné rozdíly, obě alternativy považuji za stejně vhodné. Výhodou mincí může být možnost jejich vyššího zhodnocení v dlouhodobém horizontu, kdy cena mince může růst výrazněji než cena kovu (je skutečností, že mince vyražené před více lety jsou dražší než poslední ražby). Prodejců stříbrných slitků je v ČR již méně. Nevýhodou nákupu investičního stříbra je jeho zatížení DPH ve výši 21 %. Také spread nákupní a prodejní ceny proto dosahuje vyšších hodnot. Cena 1 g stříbra se pohybuje kolem 35 Kč v případě 20g slitku, kolem 27 Kč u 100g slitku a u 1kg slitku to je asi 24 Kč. Tyto rozdíly jsou výraznější než v případě zlata. Výkupní cena stříbra se ve stejné době (3. 3. 2013) pohybovala kolem 15-16 Kč/g.
52
Jejich seznam je k dispozici na http://www.cnb.cz/cs/platidla/numismatika/stribrne_mince/
44
V případě stříbrných mincí se cena opět navyšuje o DPH (21 %). Někteří čeští obchodníci proto nabízejí jako místo odběru své německé pobočky, protože v Německu se na stříbrné mince vztahuje sazba daně pouze 7 % (v případě stříbrných slitků je to 19 %).53 Při přepočtu na hmotnostní jednotku vychází 1 g stříbra od 30 Kč u ½Oz mincí a cca 25 Kč u 1Oz a hodnotnějších mincí.54 Tržní cena stříbra k 3. 3. 2013 odpovídala necelým 18 Kč za gram, po připočtení 21 % DPH pro účely investic to činí asi 21,50 Kč. Rozdíl mezi hodnotou kovu a cenou mince je již poměrně výrazný. Oblíbené jsou i kolorované varianty mincí, u nichž může být cena vyšší až o desítky procent. Výkupní ceny mincí jsou o více než 30 % nižší než ceny nákupní, tento údaj je ale ovlivněn DPH při pořízení. Nabídka platinových slitků a mincí u českých prodejců je poměrně úzká. Vybírat lze z několika mincí o hmotnost jedné troyské unce, slitky jsou dodávány ve hmotnostech 100, 500 nebo 1 000 g. V případě mincí činí přirážka (v porovnání s cenou kovu) asi 36 %, z toho 21 % opět představuje DPH. O něco příznivější ceny naleznou investoři v Německu, kde je výše DPH 19 % a lze vybírat ze širší nabídky, díky konkurenci se ceny pohybují o něco níže, než by odpovídalo rozdílu v daňové sazbě. Palladium není jako investiční kov příliš rozšířeno. Rozdíly v cenách prodejců dosahují až 10 %. Opět platí, že ceny v sousedním Německu jsou o něco příznivější, ale pro drobného investora nebude tento rozdíl zřejmě rozhodující.
3.2 Akcie těžebních společností Asi nejznámějším cenným papírem jsou akcie. Jedná se o majetkové cenné papíry, které ztělesňují vlastnický podíl na majetku firmy a zakládají právo na řízení společnosti, na podíl na jejím zisku a podíl na likvidačním zůstatku. Akcie významných společností se obchodují na burzách, neobchodované akcie nelze pro drobného investora doporučit. Akcie lze využít i při investování do drahých kovů. Logika je jednoduchá: při rostoucích cenách drahých kovů se zvyšuje hodnota budoucí produkce firem, které je těží a zpracovávají. Důsledkem jsou vyšší příjmy, vyšší zisk a vyšší cena akcií. Ve světě existují stovky společností, které se zabývají těžbou drahých kovů, případně jejich zpracováním a prospektorskou činností. Řada z nich jsou akciové společnosti s akciemi veřejně obchodovanými na významných burzovních trzích. Investor může tyto akcie nakupovat přes různé fondy kolektivního investování nebo ETF, v této části se však zaměřím na individuální investice. Výhodou investice do akcií je existence dividendového výnosu, který u fyzického nákupu zlata pochopitelně chybí.
53
Investiční stříbro posiluje. Bessergold.cz [online]. 2013 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://www.bessergold.cz/investicni-stribro.html 54 vycházím z ceny se sazbou DPH 21 %
45
Mezi největší společnosti, jež se zabývají těžbou nebo zpracováním drahých kovů, patří Barrick Gold Corporation (Kanada), Goldcorp Inc. (Kanada), Newmont Mining Corporation (USA), Newcrest Mining Ltd. (Austrálie), Yamana Gold Inc. (Kanada) a AngloGold Ashanti Ltd. (Jižní Afrika). Tyto firmy také představují nejvýznamnější konstituenty indexu S&P/TSX P/TSX Global Gold. Pořadí firem dle tržní kapitalizace se průběžně mění, ale ale uvedená jména se opakují. Ne všechny společnosti se zaměřují výhradně na drahé kovy. Zatímco Barrick Gold se zabývá pouze těžbou a prodejem zlata, Goldcorp provozuje také doly na stříbro, měď, zinek a olovo.55 Pokud se tedy t investor rozhodne nakoupit akcie některé ze společností, měl by si ujasnit, zda chce investovat do společnosti zaměřené výhradně na zpracování zlata, nebo zda upřednostní širší produktové portfolio. Výše jsem zmínil index S&P/TSX S P/TSX Global Gold. Jedná se o tržní indikátor kalkulovaný dle kurzů na burze v Torontu. Jsou do něj zařazeny společnosti těžící a zpracovávající zlato a jihoafrické finanční domy investující do zlatých dolů. Vývoj jeho hodnoty v období 2001 2001-2012 je zachycen v následujícím grafu. Graf č. 17: Vývoj indexu S&P TSX Global Gold
Zdroj: S&P/TSX Global Gold Index Chart. Yahoo! Canada Finance [online]. 2013 [cit. 2013-03 2013 03-16]. Dostupné z: http://ca.finance.yahoo.com/echarts?s=^SPTTGD#symbol=^spttgd;range=20010219,20130315;compare=;indi cator=volume;charttype=area;crosshair=on;ohlcvalues=0;logscale=off;source=undefined;
Graf ukazuje na znepokojující skutečnost: přestože „zlaté akcie“ by měly měly poskytovat jakousi páku v porovnání s vývojem ceny zlata (tzn. růst rychleji v případě býčího trhu a rovněž rychleji klesat na trhu medvědím), nárůst posledních let za vývojem zlata výrazně zaostával.56 Zatímco zlato v období 2000-2012 2000 2012 posílilo o 471 %, hodnota indexu (varianta total return, tedy i se započítáním dividend a jejich následnou reinvesticí) vzrostla „pouze“ o 233 %. Důvodem může být špatná akviziční politika nejvýznamn nejvýzn mnějšíchh firem zahrnutých v indexu 55
Goldcorp on Forbes Global 2000 List. Forbes.com [online]. 2012 [cit. 2013-03-02]. 2013 02]. Dostupné z: http://www.forbes.com/companies/goldcorp/ http://www.forbes.com/compa nies/goldcorp/ 56 Gold Mining Stocks Are An Increasingly Attractive Opportunity. OLIVER, Daniel. Forbes.com [online]. 2012 2012-07-02 02 [cit. 2013-03-16]. 2013 16]. Dostupné z: http://www.forbes.com/sites/realspin/2012/07/02/gold http://www.forbes.com/sites/realspin/2012/07/02/gold-mining-stocks stocksare are-an-increasingly increasingly-attractive--opportunity/
46
a rozsáhlý hedging, který tyto společnosti v době růstu cen zlata prováděly – zajišťovaly si odbyt své produkce za ceny výrazně nižší, než byly v té době na trhu, aby se vyhnuly případnému prudkému poklesu. Jak již víme, takový pokles nenastal. Těžební společnosti ve výsledku tratily miliardy dolarů na tomto zajišťování. Tuto skutečnost dokumentuje i fakt, že index Amex Gold Bugs, který zahrnuje pouze společnosti neprovádějící hedging na dobu delší než 18 měsíců, v uvedeném období zhodnotil 717 %.57 Nákup akcií bude drobný investor provádět prostřednictvím zprostředkovatele – brokera, který má přístup na burzu, kde je příslušný titul obchodován. Nejvýznamnější burzy v odvětví těžby a zpracování drahých kovů jsou newyorská NYSE a již zmíněná torontská TSX. Většina z největších firem v odvětví má akcie kótovány na obou těchto burzách. Tuzemský investor má na výběr několik obchodníků s cennými papíry a řadu brokerů, kteří mu mohou nákup akcií zprostředkovat. Nejznámější z nich vyberu a porovnám náklady, jež jsou s nákupem na NYSE nebo TSX spojeny. Fio banka, a.s. navazuje na historii Finanční skupiny Fio, která se v roce 2010 po získání licence přeměnila na banku. Zároveň je obchodníkem s cennými papíry a členem České asociace obchodníků s cennými papíry (ČAOCP). Svým klientům nabízí i přístup na burzu NYSE. Nejvýhodnější je využívání elektronického obchodování e-broker, v němž jsou pokyny podávány zdarma. Poplatek za nákup nebo prodej cenných papírů na amerických burzách činí 7,95 USD při objemu do 100 ks a 9,95 USD při objemu nad 100 ks. Společnost Patria Finance, a.s. je členem belgické finanční skupiny KBC. Investorům nabízí přístup na řadu světových akciových trhů včetně NYSE a TSX. Při obchodování je využívána obchodní aplikace Patria Direct. Podání pokynu je v případě využití internetu zdarma. Poplatek za realizovaný obchod na amerických burzách je stanoven na 14,90 USD, v případě objemu nad 300 000 CZK potom jako 4,90 USD + 0,1 % z objemu obchodu. Pro kanadské burzy je obchodování nákladnější, poplatek činí 44,90 CAD, resp. 29,90 CAD + 0,35 % (pro obchody nad 300 000 CZK). Česká spořitelna, a.s. umožňuje přístup na akciové trhy prostřednictvím dceřiné společnosti Brokerjet a stejnojmenné internetové aplikace. Nákup a prodej akcií na NYSE je zatížen poplatkem ve výši 11,95 USD, v případě obchodu nad 4 000 USD potom 7,75 USD + 0,09 % z příslušného objemu.
57
Gold Mining Stocks Are An Increasingly Attractive Opportunity. OLIVER, Daniel. Forbes.com [online]. 2012-07-02 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.forbes.com/sites/realspin/2012/07/02/gold-mining-stocksare-an-increasingly-attractive-opportunity/
47
Čtveřici největších obchodníků s cennými papíry v ČR58 doplňuje společnost Atlantik finanční trhy, a.s. Obchody na severoamerických trzích jsou zpoplatněny 0,3 % z objemu obchodu, minimálně však 20 USD. Kromě toho investor platí částku ve výši 0,1 % p.a. z hodnoty investičních nástrojů na sběrném účtu. V následující tabulce porovnám výši poplatků při obchodování akcií u čtyř výše jmenovaných brokerů. Protože má každý z nich jinak nastavené hranice, při nichž se způsob výpočtu poplatku mění, zvolil jsem tři různé investované částky a pro ně poplatky porovnal. Tabulka č. 8: Srovnání poplatků brokerů při obchodování akcií na amerických trzích investovaná částka 10 000 CZK 100 000 CZK 500 000 CZK
Fio
poplatek (USD) Patria Brokerjet Atlantik
7,95/9,95 7,95/9,95 7,95/9,95
14,9 14,9 30,03
11,95 12,27 30,36
20 20 75,38
Zdroj: vlastní konstrukce dle ceníků investičních služeb zprostředkovatelů
Ze srovnání poplatků největších českých obchodníků s cennými papíry vyplývá, že nejvýhodnější podmínky pro obchodování na burze NYSE nabízí Fio banka. Rozdíly jsou v relativním vyjádření poměrně velké (minimální poplatek 7,95 USD u Fio vs. 20 USD u Atlantik FT), ale pro investora, jehož strategií je akcie nakoupit a dlouhodobě držet, to nebude zřejmě hrát velkou roli.
3.3 Dluhopisy těžebních společností Pokud se investor rozhodne nakoupit dluhopisy vydávané těžebními společnostmi, je vazba na cenu drahého kovu již značně oslabena – zejména v případě klasických kupónových nebo diskontovaných dluhopisů. Navíc přímou individuální investici do dluhopisů bych nepovažoval za vhodnou pro drobného investora, neboť nominální hodnoty dluhopisů jsou často vysoké. Zajímavou variantou mohou být tzv. gold convertible bonds, což jsou dluhopisy, jež jsou zajištěny fyzickým zlatem. Možnost nákupu korporátních dluhopisů nabízí Patria, poplatky za uzavřené obchody jsou stanovovány individuálně. Ostatní čeští brokeři možnost nákupu zahraničních korporátních dluhopisů výslovně neuvádějí, jedná se o individuální záležitost. Přiložená tabulka uvádí pět největších emisí Barrick Gold, která má ze společností zabývajících se těžbou zlata nejvyšší rating.
58
Největšími hráči na českém trhu jsou Atlantik finanční trhy, Brokerjet České Spořitelny, Patria Direct a Fio, burzovní společnost. Fondmarket.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.fondmarket.cz/index.php?blank=1216
48
Tabulka č. 9: Dluhopisy Barrick Gold Název
Datum splatnosti
Objem emise
kupón
Barrick Gold Amer Fin 4.4 % Barrick Gold Amer Fin 4.4 % Barrick Gold Corporation 3.85 % Barrick Gold 3.85 % Barrick Gold 3.85 %
30.5.2021 30.5.2021 1.4.2022 1.4.2022 1.4.2022
1 350 mil. USD 1 329,2 mil. USD 1 250 mil. USD 1 250 mil. USD 1 248,9 mil. USD
4,4 % 4,4 % 3,85 % 3,85 % 3,85 %
Zdroj: ABX Barrick Gold Corporation debt, bond, rates, credit. Morningstar [online]. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://quicktake.morningstar.com/stocknet/bonds.aspx?symbol=abx
Osobně bych investorovi, který chce participovat na růstu cen drahých kovů, dluhopisy příliš nedoporučil, protože vazba na cenu drahých kovů je slabá. V případě příznivého scénáře se snižuje kreditní riziko emitenta, ale výnosnost již emitovaných a nakoupených dluhopisů se nemění. Investor by teoreticky mohl dluhopis prodat za vyšší cenu před splatností, ale to je v rozporu s předpokládaným dlouhodobým investičním horizontem, navíc může dojít ke zdanění výnosu v důsledku nenaplnění spekulační doby.
3.4 Fondy kolektivního investování V této části se budu zabývat klasickými podílovými a investičními fondy, fondy typu ETF budou rozebrány samostatně. Pro českého investora jsou nejdostupnější fondy nabízené některou z investičních společností působících na českém trhu (jejich evidenci vede ČNB59) a vedené pokud možno v českých korunách. Nutno říci, že výběr je velmi omezený, v současnosti jediným takovým fondem je Zlatý fond ČP Invest (ISIN CZ0008472370) spravovaný ČP INVEST investiční společností, a.s. Pro drobného investora je snadno přístupný, účast v něm si může sjednat na prodejních místech České pojišťovny a přes její smluvní investiční zprostředkovatele. Výhodou fondu je měnové zajištění, kterého by investor individuálně dosahoval jen obtížně. Fond byl založen v roce 2006 a zaměřuje se na investice do zlata (v neutrálním scénáři 33% podíl), stříbra (15 %), akcií společností těžících tyto kovy a neprovádějících derivátové zajištění na více než 18 měsíců (35 %) a ostatních drahých komodit (10 %); zbytek tvoří hotovost.60 Doporučený investiční horizont je alespoň 8 let. I přes výrazný nárůst cen zlata a stříbra od roku 2006 nedokázal fond tento potenciál zhodnotit, zhodnocení od jeho založení dosahovalo k 4. 3. 2013 pouze 1,5 %. Výkonnost fondu dosahovala záporných čísel v měsíčním, čtvrtletním, půlročním, ročním, tříletém i pětiletém vyjádření. Je potřeba zmínit, že koruna v uvedeném období vůči dolaru posílila. 59
je dostupná na https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_RESPONSE_3?p_lang=cz&p_DATUM=18.0 3.2013&p_hie=HI&p_rec_per_page=25&p_ses_idx=53 60 Zlatý fond ČP INVEST. ČP INVEST - investice do podílových fondů [online]. 2013 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.cpinvest.cz/produkty/investice-v-czk/fondy/zlaty-fond-cp-invest.html
49
K 31. 7. 2006 byla hodnota amerického dolaru 22,348 Kč, ke dni 14. 3. 2013 to bylo 19,802 Kč (dle kurzovního lístku ČNB61). Koruna tedy zhodnotila o 12,86 %. Ani tento nepříznivý měnový pohyb (z pohledu českého investora, který drží nástroje denominované v dolarech) však zdaleka nevysvětluje nízkou výkonnost fondu, zvláště když měnové riziko je kryto. Minimální výše prvního nákupu je 3 000 Kč (cena jednoho podílového listu se pohybuje kolem 1 Kč), produkt je proto dostupný každému investorovi. Nevýhodou je vysoký vstupní poplatek ve výši 4 % pro nákup nižší než 100 000 Kč a 3 % pro rozmezí 100 000 – 499 999 Kč. Pro vyšší investice je poplatek stanoven na 2 %, resp. 1 %, ale zde se již nedá hovořit o drobném investorovi. Kromě toho si investiční společnost účtuje 3 % ročně jako správcovský poplatek. Uvedené náklady samozřejmě ovlivňují výslednou výnosnost investice. Další nevýhodou je nutnost pravidelné měsíční investice ve výši minimálně 500 Kč. Ne každému investoru bude tento přístup vyhovovat. Přiložený graf znázorňuje vývoj relativních cen podílového listu Zlatého fondu ČP Invest a zlata v období od 31. 7. 2006 do 14. 3. 2013, tedy po celou dobu, kdy byly zmíněné podílové listy obchodovány (cena zlata ve výchozím bodě je 100 %). Graf č. 18: Vývoj ceny podílové listu Zlatého fondu ČP Invest a ceny zlata 350% 300% 250% 200% 150% 100% 50% 0%
hodnota podílového listu
cena zlata
Zdroj: vlastní konstrukce dle Zlatý fond ČP INVEST. ČP INVEST - investice do podílových fondů [online]. 2013 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.cpinvest.cz/produkty/investice-v-czk/fondy/zlaty-fond-cp-invest.html; Gold price in a range of currencies since December 1978. World Gold Council [online]. 2012 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: https://www.gold.org/download/value/stats/statistics/xls/gold_prices.xls
Možnosti investování do podílových fondů zaměřených na drahé kovy se podstatně rozšíří, pokud vezmeme v úvahu i zahraniční fondy. Nejznámějšími příklady takových fondů jsou Fidelity Select Gold (FSAGX), GAMCO Gold AAA (GOLDX) nebo First Eagle 61
USD americký dolar, od 1.8.2006 do 31.7.2006, historie kurzů měn. Kurzy.cz [online]. 2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/kurzy-men/kurzy.asp?A=H&KM=USD&D1=31.7.2006&D2=1.8.2006&I=1
50
Gold A (SGGDX). Jmenované fondy alokují největší část aktiv do akcií společností těžících zlato – např. v případě FSAGX představují pět nejvyšších expozic akcie pěti dříve zmíněných největších těžebních společností, zlato ve fyzické podobě tvoří pouze asi 4 % portfolia.62 Pro zajímavost: 12-měsíční výnosnost tohoto fondu byla -33,16 % v porovnání s -16,34 % Zlatého fondu ČP Invest, 5-letá výnosnost dosáhl -4,93 % u FSAGX a -19,68 % u Zlatého fondu ČPI.
3.5 ETF Exchange Traded Funds, zkráceně ETF, vznikly v první polovině 90. let v USA a jejich obliba stále narůstá. V současnosti je jen v USA registrováno přes 1 000 takových fondů.63 Jedná se o formu kolektivního investování, namísto podílových listů ale fond vydává akcie, se kterými se obchoduje na burzách. Z toho vyplývá první z výhod ETF – vysoká likvidita akcií a možnost rychlého nákupu nebo prodeje kdykoli během doby obchodování burzy. Minimální počáteční investice je u ETF nízká, stačí si koupit jednu akcii. Jejich ceny se pohybují nejčastěji v řádech několika desítek dolarů. Vznik burzovně obchodovaného fondu je následující:64 manažer fondu vydá prospekt, strategii a další náležitosti vydané burzou. Po jejich schválení předloží autorizovaným účastníkům (finanční instituce) plán složení podkladových aktiv. Oprávnění účstaníci aktiva nakoupí a se sponzorem fondu je směňují za tzv. kreační jednotky, což jsou balíky akcií ETF. Na sekundárních trzích jsou potom akcie nabízeny investorům. ETF se někdy nazývají také „indexové akcie“, protože vznikly jako fondy, jejichž složení kopíruje bázi zvoleného indexu. Pokud by investor chtěl všechny emise zařazené do indexu nakoupit do svého portfolia, musel by platit vysoké náklady v podobě poplatků pro každý nákup samostatně a poté navíc sledovat změny báze indexu a zohledňovat je ve svém portfoliu. Nákupem klasického indexového ETF mu tyto starosti odpadají a náklady se výrazně snižují. Vstupní poplatky fondu neexistují, investor platí pouze spread mezi nabídkovou a poptávkovou cenou a poté roční správcovský poplatek, který je ale výrazně nižší než u klasických fondů. Obchodování s ETF probíhá přes brokery, kteří si účtují poplatky za zprostředkování transakce podobně jako u akcií. I po zohlednění těchto poplatků zůstávají ETF výrazně nákladově příznivější než podílové fondy. Co se týče podstupovaných rizik, stejně jako u akcií nebo podílových fondů zde existují tržní riziko, které vyplývá z kolísání cen investičních nástrojů na finančních trzích. Výhodou je, že investor nenese kreditní riziko emitenta, protože cenné papíry tvořící ETF nejsou zahrnuty
62
FSAGX Holdings. Yahoo! Finance [online]. 2013 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://finance.yahoo.com/q/hl?s=FSAGX+Holdings 63 2012 Investment Company Fact Book. Investment Company Institute [online]. 2012 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.ici.org/pdf/2012_factbook.pdf. S. 68. 64 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 789 s. ISBN 978-80-7357-647-9. S. 271.
51
do majetku emitenta.65 Pro českého investora zde existuje měnové riziko, neboť ETF jsou obchodovány na amerických a evropských burzách, nikoli však na BCPP. Musíme si ale uvědomit, že při investici do drahých kovů se měnové expozici nevyhneme, protože drahé kovy jsou oceňovány a obchodovány v amerických dolarech, stejně jako naprostá většina akcií významných firem v oboru. Z tohoto důvodu bych měnové riziko nevnímal jako zásadní nevýhodu. Čeští obchodníci s cennými papíry nákup zahraničních ETF běžně nabízejí, s přístupem na trhy proto český investor nebude mít problém. Kapitálový výnos získaný obchodováním s ETF podléhá dani z příjmů, ale uplatňuje se zde spekulační doba. Investor s dlouhým investičním horizontem kapitálový zisk danit nebude. Původní indexové ETF se zaměřovaly na kopírování složení indexů, dnes je však k dispozici řada různě zaměřených fondů – komoditní, měnové nebo dluhopisové. Další výhodou ETF v porovnání s klasickými podílovými fondy je jejich širší uplatnění. Díky tomu, že mohou být vytvořeny i z finančních derivátů, umožňují i krátké prodeje, tedy spekulace na pokles nebo využití pákového efektu. Vedle ETF se můžeme setkat i s obdobnou zkratkou ETC. Jedná se o finanční produkty společnosti ETF Securities, které byly uvedeny poprvé v roce 2007 na evropských trzích a představují vlastně ETF zaměřující se pouze na komodity (odtud název Exchange Traded Commodities – ETC). K dispozici je i několik ETC pokrývajících drahé kovy. V sektoru drahých kovů je na výběr celá řada ETF. Největší z nich dle žebříčku ETF Database66 (podle objemu spravovaných aktiv) je SPDR Gold Trust (ticker GLD na burze NYSE Arca) od emitenta State Street, řadí se dokonce na druhé místo mezi všemi ETF.67 Jeho cena kopíruje vývoj spotové ceny zlata. S velkým odstupem následuje COMEX Gold Trust (IAU), jenž patří do známé skupiny fondů iShares. Také tento fond váže cenu svých akcií na spotovou cenu zlata. iShares Silver Trust (SLV) je podobně populární a kopíruje spotovou cenu stříbra. Opět s velkým odstupem dle velikosti fondů následují ETF Securities Swiss Gold Shares (SGOL; Swiss v názvu znamená, že zlaté cihly jsou uloženy ve Švýcarsku68) a výše zmíněné ETC, konkrétně Physical Platinum Shares (PPLT), Physical Palladium Shares (PALL) a Silver Trust (SIVR). Všechny uvedené ETF kopírují spotové ceny drahých kovů, protože samy nakupují fyzický kov. Jedná se o velmi zajímavou alternativu pro konzervativnějšího investora, který sází na dlouhodobý růst cen drahých kovů. K žebříčku ETF Database je nutno poznamenat, že je pouze výběrový a tedy spíše ilustrativní.
65
Rizika ETF. ETFs.cz [online]. © 2009-2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.etfs.cz/oetf1.php Definitive List Of Precious Metals ETFs. ETF Database [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://etfdb.com/etfdb-category/precious-metals/ 67 Largest ETFs: Top 100 ETFs By Assets. ETF Database [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://etfdb.com/compare/market-cap/ 68 Physical Gold ETFs: Which One is Right for You?. LYDON, Tom. ETF Trends [online]. 2012-12-27 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.etftrends.com/2012/12/physical-gold-etfs-which-one-is-right-for-you/ 66
52
Největšími emitenty ETF jsou celosvětově společnosti BlackRock (spravující iShares), StateStreet a Vanguard.69 Následující tabulka srovnává uvedené nejvýznamnější ETF, které nakupují fyzický kov. Uvedené výnosnosti se vztahují k datu 19. 3. 2013. Tabulka č. 10: Srovnání vybraných ETF název
SPDR Gold Trust iShares COMEX Gold Trust iShares Silver Trust ETFS Swiss Gold Shares ETFS Physical Platinum Shares ETFS Physical Palladium Shares
Cena akcie k 19. 3. 2013 (USD)
Spravovaná aktiva (USD)
1letá výnosnost
3letá výnosnost
Náklady (p.a.)
156,08 15,68
63,1 mld. 11 mld.
-3,67 % -3,27 %
41,78 % 42,05 %
0,4 % 0,25 %
27,93 159,1
10 mld. 1,8 mld.
-11,52 % -3,38 %
63,64 % 41,47 %
0,5 % 0,39 %
153,06
0,9 mld.
-7,67 %
-5,83 %
0,6 %
72,27
0,6 mld.
3,54 %
51,16 %
0,6 %
Zdroj: Definitive List Of Precious Metals ETFs. ETF Database [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://etfdb.com/etfdb-category/precious-metals/. Upraveno autorem
Uvedené náklady nezahrnují brokerské poplatky, které je potřeba přičíst individuálně dle sazeb zprostředkovatele. Čeští obchodníci s cennými papíry si standardně účtují stejné poplatky jako u obchodování s akciemi (viz oddíl 3.3). Kromě uvedených ETF držících fyzický kov existuje celá řada fondů, které nakupují deriváty a mohou tak investorům nabídnout jiné rizikově-výnosové profily. Příkladem může být USLV - 3x Long Silver ETN Profile vydávaný společností VelocityShares a obchodovaný na NYSE Arca. Fond nakupuje futures kontrakty na stříbro, nikoli stříbro samotné. Nejedná se o klasické ETF, ale ETN (Exchange Traded Note) – namísto akcií si investor kupuje obligaci emitenta. Nákupem participuje nadproporcionálně na pohybech indexu S&P GSCI Silver Index ER, a to v poměru 3:1. Na druhou stranu investor podstupuje výrazně vyšší riziko, je vystaven vyšší volatilitě a může ztratit veškerý investovaný kapitál. Vyšší je i poplatek spojený s investicí, ten je stanoven na 1,65 %. Nevýhodou může být i to, že index S&P GSCI Silver Index ER je založen na cenách futures kontraktů, nikoli na spotové ceně stříbra. Vzniká tím riziko v podobě možné odchylky mezi cenami, neboť tyto nejsou perfektně korelovány. Investorovi, který v drahých kovech hledá „bezpečný přístav“ chránící jeho prostředky před inflací a systémovým rizikem finančních trhů, bych takovou investici určitě nedoporučil. 69
One ETF Issuer Stands Out From The Rest. CUMMANS, Jared. Yahoo! Finance [online]. 2013-02-12 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://finance.yahoo.com/news/one-etf-issuer-stands-rest-140018364.html
53
Pákové ETF a ETN se mohou hodit pro krátkodobější spekulace na pohyb ceny podkladového aktiva, při kterých počítáme s podstupovanými riziky a vývoj ceny pravidelně sledujeme a analyzujeme. Při krátkodobější spekulaci může investor předpokládat pokles cen. V tom případě se nabízí možnost krátkého prodeje akcií ETF. Pro případ, že krátký prodej není z nějakého důvodu možný, existují na trhu „short“ ETF a ETN, jejichž nákupem spekulujeme na pokles ceny. Jejich vlastnosti lze kombinovat s pákovým efektem popsaným v předchozím příkladu. Můžeme si například koupit ETF Ultra Short Gold, díky kterému budeme participovat na pohybu ceny zlata dvojnásobně, a to reverzně – pokles ceny bude znamenat zisk pro nás a naopak. Celkově hodnotím ETF jako vhodný způsob investice do drahých kovů pro konzervativnějšího investora – za předpokladu, že si správně vybere fond odpovídající jeho představám, v tomto případě nejspíše některý z fondů držících fyzický kov. Investorovi tak odpadne starost se skladováním. ETF vychází velice dobře, i co se týče nákladů (do 1 % ročně). Oproti podílovým fondům je nákladovost několikanásobně nižší.
3.6 Forwardy, futures, opce V tomto oddíle se krátce rozepíšu o využití termínových obchodů jako způsobu investice do drahých kovů. Jejich podstata spočívá v odlišném datu uzavření obchodu a jeho vypořádání. Protože se jedná o pokročilejší nástroje, při jejichž obchodování je třeba mít určité znalosti v oblasti finančních trhů, zmiňuji je pouze okrajově. Jejich využití vidím buď pro krátkodobé spekulace, kdy využití finanční páky umožňuje násobit zisky i ztráty, nebo jako způsob zajištění pro větší investory. Cílem mé práce je analyzovat možnosti drobného investora, který své prostředky investuje dlouhodobě, z tohoto pohledu nejsou finanční deriváty příliš vhodné. Prvním (a historicky nejstarším) typem finančního derivátu je forward. Jde o nestandardizovaný termínový kontrakt zavazující k plnění obě smluvní strany, jež se mezi sebou dohadují na konkrétních podmínkách obchodu individuálně. Forward umožňuje nakoupit nebo prodat podkladové aktivum termínově, tedy s dodáním či plněním v budoucnu za dnes stanovenou cenu. Jelikož jde o kontrakt nestandardizovaný, obchoduje se s ním především na mimoburzovních trzích.70 Pro běžného investora nejsou dostupné, forwardové kontrakty se nějčastěji obchodují v objemech řádově milionů Kč a jsou využívány především institucionálními investory a korporacemi. Na stejném principu fungují i futures kontrakty s tím rozdílem, že jsou standardizované. Mezi standardizované parametry patří podkladové aktivum, jednotka kontraktu, krok kotace (cena není volně uhodnutelná, ale je na výběr z několika kotací), den splatnosti, způsob vypořádání 70
Forwardy. Peníze.cz [online]. © 2000 - 2013 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://www.penize.cz/15935forwardy
54
atd.71 Největší riziko u futures vyplývá z existence finanční páky, v delším období je vysoká pravděpodobnost ztráty celé investované částky. Futures je možné nakupovat standardně přes brokery. Poplatky za obchod jsou u Fio banky srovnatelné s poplatky u nákupu akcií na zahraničních trzích (do 10 USD) a futures jsou tedy snadno dostupné. Atlantik také nabízí zprostředkování obchodů s futures, minimální poplatek však činí 5 000 Kč. Opce jsou podmíněný obchod, jehož plnění je závislé na ceně podkladového aktiva v den vypořádání. Kupující opce získává právo, nikoli však povinnost, nakoupit nebo prodat podkladové aktivum za předem dohodnutou cenu (realizační cena). Opce mohou být kupní nebo prodejní, dají se dle libosti kombinovat a lze tak s jejich pomocí sestavit různorodé výplatní profily. Mezi nejznámější opční strategie patří např. straddle, strangle, butterfly nebo condor. Při obchodování opcí jsou využívány elektronické obchodní platformy, ale český investor by musel zvolit některého ze zahraničních brokerů. Dalším důvodem, proč nejsou termínové obchody pro dlouhodobé investování vhodné, je omezená doba existence kontraktů. V případě futures i opcí jsou nejobchodovanější (a tedy nejlikvidnější) kontrakty s nejbližším datem vypořádání, tzn. maximálně v horizontu několika měsíců. Investor, který chce svou pozici držet dlouhodobě, musí kontrakty „rolovat“, tedy exspirující před splatností prodat a zároveň nakoupit nové. S tím je v případě individuálního obchodováni spojena řada rizik a zároveň tato variantu vyžaduje aktivní přístup obchodníka (investora) při řízení portfolia.
3.7 Strukturované produkty V posledních dvou desetiletích došlo k výraznému vzestupu strukturovaných produktů – investičních certifikátů a warrantů. 3.7.1 Investiční certifikáty Investiční certifikát je ve své podstatě dlužním úpisem, který emituje banka. Zavazuje se za něj v den splatnosti vyplatit částku, která závisí na ceně podkladového aktiva a jejíž výpočet je předem známý a transparentní. Z toho vyplývá, že zde existuje riziko emitenta – možnost, že banka nesplní svůj závazek. Výše rizika samozřejmě závisí na konkrétním emitentovi. Obecně lze říci, že certifikáty jsou vydávány velkými, stabilními mezinárodními bankami, proto riziko není příliš vysoké. S certifikáty je samozřejmě možné obchodovat i mezi dnem emise a splatnosti, emitent zde funguje jako market maker: kótuje v každém okamžiku po dobu obchodních hodin nákupní a prodejní ceny, za které je povinen uzavřít s investorem obchod.
71
Futures kontrakty. Atlantik [online]. 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.atlantik.cz/nasenabidka/produkty/futures
55
Čeští brokeři obchody s certifikáty běžně zprostředkovávají, nejvýhodnější sazby nabízí Fio banka (7,95 USD, resp. 9,95 USD dle počtu kusů obchovaných investičních nástrojů). Investiční certifikáty se původně vyvíjely jako způsob indexové investice. Emitující banka nakoupila podkladová aktiva (akcie) příslušného indexu, vytvořila z nich produkt – certifikát, který prodávala investorům. Ziskem pro banku je spread mezi nákupní a prodejní cenou. V porovnání s nákladovostí aktivně spravovaných podílových fondů je tento spread několikanásobně menší, neboť složení portfolia je naprosto zřejmé a transparentní a k jeho změnám dochází pouze při aktualizaci indexu. Navíc zkušenosti ukazují, že většina fondů dlouhodobě dosahuje podprůměrné výkonnosti ve srovnání s tržním benchmarkem, tedy indexem příslušného trhu. Z tohoto pohledu je investice do certifikátů pro běžného investora jednoznačně výhodnější. V současnosti je nabídka investičních certifikátů mnohem širší, podkladovými aktivy mohou být nejen jednotlivé akcie, akciové koše indexy, ale i měny nebo komodity. Kromě indexových certifikátů, jejichž princip fungování jsem naznačil v předchozím odstavci, je na trhu k dispozici řada nových produktů, které umožňují participovat na příznivém cenovém vývoji, ale zároveň mohou poskytovat ochranu před cenovým poklesem nebo garantovat minimální vyplacenou částku, možná je nadproporcionální participace na růstu apod. Těchto vlastností je dosaženo kombinací nákupu podkladového aktiva a jedné nebo více opcí, které jsou složeny v jeden produkt – investiční certifikát. V současné době existuje na trhu celá řada typů certifikátů, jejich zařazování do skupin může být někdy obtížné a je třeba se s konstrukcí každého z nich předem seznámit. Představím alespoň dva nejrozšířenější typy – discount a bonus certifikáty. Discount certifikáty se skládají z investice do podkladového aktiva a prodané call opce. Částka, kterou emitent získá prodejem opce, je využita na poskytnutí „slevy“ investorovi – discount certifikát je levnější než podkladové aktivum. Vzniká tak částečná kapitálová ochrana proti tržnímu poklesu, neboť i při stagnaci nebo mírném poklesu ceny podkladového aktiva bude investor v den splatnosti v zisku díky opční prémii, kterou na začátku inkasoval. Konkrétní vlastnosti (výše kapitálové ochrany, výše diskontu) závisí především na realizační ceně opce, volatilitě trhu a době do splatnosti. Tyto charakteristiky ovlivňují cenu opce a zprostředkovaně i vlastnosti certifikátu.
56
Graf č. 19: Výplatní profil discount certifikátu
Zdroj: SVOBODA, Martin; ROZUMEK, David. Investiční certifikáty [online]. 2005 [cit. 2013-03 03-23]. 23]. ISBN 8080 239-5317 5317-6. 6. Dostupné z: http://www.zertifikatejournal.cz/download/download.php?file=Investicni_Certifikaty.pdf S.. 27. http://www.zertifikatejournal.cz/download/download.php?file=Investicni_Certifikaty.pdf.
Bonus certifikáty představují vedle zmíněných discount jednu ze dvou nejoblíbenějších forem investičních certifikátů certifikátů (dle emitovaného počtu). Jsou charakterizovány bonus úrovní, což je cena, která je investorovi vyplacena, pokud cena podkladové aktiva v době mezi emisí a splatností neklesne pod předem definovanou úroveň (bariéru). V případě, že cena pod bariéru nepoklesne, mohou v den splatnosti nastat dva scénáře: bonus úroveň je výše než aktuální cena podkladového aktiva, potom je investorovi vyplacena částka odpovídající bonus úrovni. Pokud je vyšší aktuální cena, úrovni. cena, dostane investor tuto vyšší částku. V případě, že bariéra byla v průběhu doby trvání prolomena, získá investor v den splatnosti vždy částku rovnající se ceně podkladového aktiva. Přehledněji zobrazuje výplatní profil přiložený graf:
57
Graf č. 20: Výplatní profil bonus certifikátu
Zdroj: SVOBODA, Martin; Martin; ROZUMEK, David. David. Investiční certifikáty [online]. 2005 [cit. 2013-03 2013 03-23]. 23]. ISBN 8080 239-5317 5317-6. 6. Dostupné z: http://www.zertifikatejournal.cz/download/download.php?file=Investicni_Certifikaty.pdf http://www.zertifikatejournal.cz/download/download.php?file=Investicni_Certifikaty.pdf. S. 31
Osobně bych drobným investorům doporučoval držet se indexových, discount a bonus certifikátů, případně dalších, jejichž konstrukce je dostatečně transparentní. Výhodou je, pokud existuje na trhu větší množství produktů stejného (požadovaného) druhu, protože to usnadňuje srovnání včetně porovnání nákladů v podobě spreadu, případně i manažerského poplatku (u aktivně řízených investic). Většina certifikátů má stanovený den splatnosti, ke kterému dojde k vypořádání (nejčastěji formou splacení odpovídající částky), existují však i tzv. open-end open end certifikáty, u nichž není datum splatnosti stanoveno. Nejvýznamnější burzou obchodující investiční certifikáty je Scoach, společný podnik německé Deutsche Börse a švýcarské SIX Group. Nabízí statisíce statisíce investičních certifikátů a z českých brokerů k ní mají mají přímý přístup brokerjet České spořitelny, Cyrrus a Partia 72 Direct. Další významnou burzou v oblasti strukturovaných produktů jsou Stuttgart Börse se svým segmentem EUWAX EUWAX. Certifikáty vázané na více drahých kovů Pro investora, který chce dlouhodobě dlouhodobě investovat do drahých kovů, kovů jsou vhodné indexové open end certifikáty. Podkladovým indexem je nejčastěji S&P open-end S P GSCI Precious Metals ER, ale lze koupit i certifikát, který se skládá z jiných jiných certifikátů sledujících cenu jednotlivých drahých kovů. 72
Scoach Europa AG. Scoach Europa AG [online]. 2013 [cit. 2013-03 2013 03-23]. 23]. Dostupné z: http://www.scoach.cz/cz/index.m
58
Z indexových certifikátů vybírám Unlimited-Index-Zertifikat Unlimited Zertifikat Quanto auf GSCI Precious Metals ER (ISIN DE000CB8YKJ7), emitovaný Commerzbank. Podkladovým aktivem je výše zmiňovaný index, index, v němž váha zlata je 91,33 % a stříbra 8,67 %. Označení „quanto“ znamená, že certifikát znamená, certif kát je měnově zajištěn, tj. že odpadá riziko změny kurzu eura vůči dolaru. Český investor nicméně musí počítat s rizikem pohybu koruny vůči euru. Poměr odběru 0,1 znamená, že cena certifikátu je 10krát nižší než hodnota indexu. Jedná se open-end open end produkt, investor nvestor jej tedy může držet po libovolně dlouhou dobu. S certifikátem nejsou spojeny žádné poplatky, je pouze nutné brát v úvahu spread, který se pohybuje kolem 0,7 %. Graf č. 21:: Vývoj ceny certifikátu Unlimited-Index Unlimited Index-Zertifikat Zertifikat Qua Quanto nto auf GSCI Precious Metals ER
Zdroj: Commerzbank AG UNL.ZT 08(08/unl) S&P GSCI Pr. Börse Stuttgart [online]. 2013 [cit. 2013-03-25]. 2013 25]. Dostupné z: https://www.boerse-stuttgart.de/rd/en/anlagezertifikate/factsheet?ID_NOTATION=20986774 https://www.boerse stuttgart.de/rd/en/anlagezertifikate/factsheet?ID_NOTATION=20986774
Na burzách Scoach a Stuttgart Börse se obchoduje ještě několik podobných produktů vázaných na index GSCI Precious Metals, emitenty jsou Goldman Sachs, UBS a Société Générale. Banka HypoVereinsbank nabízí produkt vázaný na index DJ DJ-UBS UBS Precious Metals TR. Zajímavou alternativou alternativou může být certifikát Open End Q.P.Metal Bkt (ISIN DE000A0AB826) DE000A0AB826 od Royal Bank of Scotland. Podkladovými aktivy jsou čtyři certifikáty této banky, které kopírují cenu zlata, stříbra, platiny a palladia a jejich váha je shodně po 25 %. Jedná se opět o open-end end produkt, měnově zajištěný. Spread dosahuje výše 1 %, což je vzhledem k nabízenému složení certifikátu stále příznivé. Podobný produkt nabízí i Société Générale (ISIN DE000SG0HPP2). Na trhu jsou samozřejmě k dispozici i discount a bonus certifikáty na drahé kovy. Na rozdíl od indexových certifikátů nejsou tolik vhodné pro dlouhodobou investici, neboť jejich doba splatnosti se pohybuje v řádech měsíců až několika let. Doporučit je lze např. pro investora, který očekává nestabilní nestabilní situaci na finančních trzích ve střednědobém horizontu (např. v souvislosti s dluhovou krizí eurozóny). Pokud by se investor rozhodl svou investici „prodloužit“, učiní tak nákupem stejného nebo co nejvíce podobného certifikátu za peníze, 59
které získal prodejem původního. Existuje zde však riziko, že takový certifikát již nebude nově emitován. Z discount certifikátů vázaných na cenu více drahých kovů lze v současnosti nakoupit dva produkty banky Goldman Sachs (ISIN DE000GS3RMG1 a DE000GS3RME6). Cena obou vychází z hodnoty indexu GSCI Precious Metals ER, ale jsou splatné již v prosinci 2013 – investiční horizont se tak výrazně zkracuje. Bonus certifikáty od téže banky vázané na zmíněný index jsou splatné dokonce již v červnu 2013. Certifikáty vázané na jeden drahý kov Pokud bude investor vybírat z certifikátů vázaných na cenu jednoho drahého kovu, nabídka se podstatně rozšíří. Jako nejvhodnější bych pro dlouhodobou investici doporučil tracker certifikáty, jejichž podkladovým aktivem je přímo drahý kov. Jedná se o jednoduché transparentní produkty, cena se vypočítá jako součin ceny zlata a poměru odběru a většinou je upravena aktuálním kurzem eura k dolaru, neboť se jedná převážně o quanto certifikáty. Téměř všechny z nich jsou typu open-end, bez určeného dne splatnosti, ale emitent si většinou vyhrazuje právo jejich vypovězení a vyplacení v tříměsíční lhůtě od upozornění. Kompletní seznam open-end tracker certifikátů na drahé kovy obchodovaných na burze Scoach je uveden v příloze 4. Jedná se v podstatě o identické produkty (v případě stejného podkladového aktiva), investor si pouze vybere emitenta, kterému důvěřuje; roli může sehrát i zmíněný poměr odběru. Discount certifikátů je na výběr celá řada (několik tisíc), nejzazší doba splatnosti je však prosinec 2014.73 Jako příklad vybírám certifikát s ISIN DE000DZ40MD1, emitent DZ Bank. Má nastavenou cap hranici 1 500 USD. Pokud bude cena zlata v den ocenění (prosinec 2014) vyšší než cap, investor získá 150 EUR. V opačném případě bude vyplacena nižší částka odpovídající ceně zlata a poměru odběru 0,1. Produkt je typu quanto, je tedy zajištěn proti měnovému riziku (USD/EUR). 3. 4. 2013 se obchodoval za 143,04 (nákupní cena), cena zlata se pohybovala kolem 1 570 USD/Oz. Jestliže cena zlata do 19. 12. 2014 neklesne pod 1 500 USD (tzn. o více než cca 10 %), investor dosáhne zhodnocení 4,87 %, neboli 2,82 % p.a. Jedná se o relativně nízkou výnosnost, protože jsem zvolil nízkou cap hranici. Výběrem jiného cap si investor vybírá vlastnosti certifikátu, např. cap 1 800 USD by umožňoval výrazně vyšší výnosnost, ale vzrostlo by riziko nedosažení této částky. U bonus certifikátů je situace podobná jako v případě discount produktů, také zde se investor musí spokojit s maximální dobou splatnosti za méně než dva roky. Příkladem je certifikát ISIN DE000AA7HDT1 od Royal Bank of Scotland, splatný v červnu 2014. Podkladovým aktivem je stříbro, poměr odběru 1:1, bez měnového zajištění. Je stanovena bariéra na úrovni 22 USD. Pokud se cena stříbra do doby splatnosti nepropadne pod tuto úroveň, investor získá 73
stav na burzách Scoach a Euwax z dubna 2013
60
bonus cenu stanovenou na 35 USD (to představuje výnosnost 17,7 %, tzn. 14,3 % p.a.). Protože certifikát je typu „capped“, je 35 USD zároveň maximální možná výplata. Odstup od bariéry byl ke dni 3. 4. 2013 19,3 %, což se jeví jako bezpečný odstup, ale musíme si uvědomit volatilitu ceny stříbra. Pokud bude bariéra prolomena, bude investorovi vyplacena částka odpovídající ceně stříbra v den splatnosti (20. 6. 2014). 3.7.2 Warranty a knock-out produkty Warranty patří mezi finanční deriváty, z pohledu českého práva se tedy nejedná o cenné papíry.74 Ztělesňují právo koupit (call warrant) nebo prodat (put warrant) předem dohodnuté množství podkladového aktiva (akcie, akciový index, měna, komodita) za dopředu určenou realizační cenu (strike price) a v pevně stanovený den (maturity).75 Fungují na stejném principu jako opce s tím rozdílem, že warranty jsou pákové – a tím pádem rizikovější – produkty. Stejně jako u opce se cena warrantu skládá z vnitřní a časové hodnoty, která v den splatnosti dosáhne nuly. Je využit princip finanční páky: pokud podkladové aktivum stojí např. 1 000 USD, při páce 10 stačí investorovi 100 USD k nákupu warrantu. Na rozdíl od certifikátů a jejich poměru odběru zde platí, že zisky a ztráty investor zaznamenává, jako kdyby nakoupil podkladové aktivum za 1 000 USD. Z toho vyplývá i riziko ztráty celé investované částky. Stejně jako certifikáty jsou i warranty obchodovány především na burzách v německy mluvících zemích, největšími burzami jsou opět Scoach a Börse Stuttgart. Na výběr je více než 10 000 warrantů odvozených od ceny drahých kovů. Doba splatnosti se pohybuje od jednoho měsíce po zhruba pět let. Z pohledu dlouhodobé investice nejsou pochopitelně warranty vhodný nástroj, vzhledem k existenci finanční páky se jedná o spekulační prostředek. Z tohoto důvodu se warranty nebudu dále zabývat. Knock-out produkty jsou ještě rizikovějšími instrumenty, oproti warrantům, jimž se podobají, jsou vybaveny ještě knock-out hranicí. Pokud ceny podkladového aktiva této hranice dosáhne, produkt propadá jako bezcenný.
74
Někdy jsou warranty nesprávně zaměnovány za opční listy, což jsou cenné papíry definované zákonem 591/1992, Sb., o cenných papírech a obchodním zákoníkem 75 Deriváty - co je to warrant?. Patria.cz [online]. c.1997-2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.patria.cz/fondyderivaty/warranty/popis.html
61
4
SROVNÁNÍ A FORMULACE DOPORUČENÍ
V této kapitole využiju poznatky, které jsem získal analýzou výnosově-rizikových profilů drahých kovů a způsobů investování, k formulaci investičních doporučení. Nejprve se zaměřím na srovnání jednotlivých drahých kovů a jejich výnosností a rizik z pohledu českého investora. Soutředím se především na drobné investory, ale řadu doporučení lze využít i pro investice vyšších částek. Dále porovnám způsoby investování z několika hledisek – dle historické výnosnosti, podstupovaných rizik a z pohledu daňového a nákladového, kde se zaměřím na poplatky a další výdaje, jež se k investici vážou. Na začátek je nutno poznamenat, že investor by se měl snažit své portfolio co nejefektivněji diverzifikovat. Pokud se jedná o investora dlouhodobého s investičním horizontem 5 více let, základ portfolia by měly tvořit akcie, doplněné dluhopisy. Menší část připadne např. na nemovitosti a komodity. Drahé kovy jsou podskupinou komodit, neměly by tedy v portfoliu dominovat, pouze jej vhodně doplňovat. V případě kratšího investičního horizontu bych od drahých kovů ustoupil, zde budou hlavní roli hrát nástroje s nižší rizikovostí (např. s pevným výnosem).
4.1 Výběr drahého kovu Výběr drahého kovu, do něhož bude investor alokovat své prostředky, je samozřejmě individuálním rozhodnutím, do nějž vstupuje řada faktorů. Může se jednat o psychologické, jen těžko vyčíslitelné faktory, např. touhu vlastnit právě zlato, protože jej konzervativní investor vnímá jako tradiční uchovatel hodnot. Já budu vycházet z historických hodnot korelací, výnosností a volatilit drahých kovů. Při výběru drahého kovu bych jednoznačně preferoval zlato, které je všeobecně uznáváno jako uchovatel hodnoty, což u stříbra, platiny a palladia platí jen částečně. Otázkou je, zda vedle zlata zařadit do portfolia i tyto kovy. Při rozhodování bych se řídil jejich vzájemnými korelacemi, které napovídají, zda přidání více kovů do portfolia přináší další diverzifikaci. Grafy s vývojem korelace denních výnosností zlata, stříbra, platiny a palladia jsou obsaženy v příloze 5. Nejvyšších hodnot dosahuje korelace mezi zlatem a stříbrem, ale stejně jako u ostatních kovů se v průběhu času i výrazně mění. Následující tabulka dává alespoň určitou představu o korelacích. Data jsou aktuální k 31. 3. 2013. Období 19 let jsem použil proto, že za tuto dobu jsem měl k dispozici srovnatelné údaje o cenách.
62
Tabulka č. 11: Korelační koeficienty denních výnosností drahých kovů Časový horizont 19 let
zlato
stříbro
platina
palladium
0,972
0,861
0,518
0,855
0,590
stříbro platina 10 let
0,488
zlato
0,960
stříbro
0,784
0,904
0,804
0,954
platina 5 let
0,834
zlato
0,925
stříbro
0,442
0,866
0,580
0,925
platina
0,722
Zdroj: vlastní konstrukce
Korelace naznačují, že drahé kovy mají tendenci pohybovat se stejným směrem, pevnost této vazby se ale průběžně mění. Při rozhodování je třeba zohlednit i výnosnost a volatilitu cen jednotlivých drahých kovů. Z vývoje cen v minulých letech jsem vypočítal historickou výnosnost a volatilitu vyjádřenou jako směrodatnou odchylku ročních výnosností. Vycházel jsem ze závěrečných denních cen v období listopad 1994 až březen 2013. Tabulka č. 12: Historická výnosnost a volatilita drahých kovů v období 1994-2013 zlato
stříbro
platina
palladium
výnosnost
8,05%
9,73%
7,53%
9,12%
volatilita
13,83%
24,89%
17,16%
31,55%
Zdroj: vlastní konstrukce
Zatímco výnosnost je u všech čtyř kovů srovnatelný, volatilita se výrazně liší. Zlato a palladium se jeví jako relativně bezpečnější investice. Vzhledem k velmi vysoké korelaci pohybu cen zlata a stříbra (viz tabulka č. a příloha 5) a vysoké rizikovosti investice do stříbra bych se jako dlouhodobý investor tomuto kovu vyhnul, nebo alespoň investoval menší částku než do zlata. Palladium také nevnímám jako vhodnou investici pro konzervativního investora, při srovnatelném zhodnocení v minulosti investor musel podstoupit výrazně vyšší riziko. Kolísání cen je vzhledem ke geografickému rozložení nabídky pravděpodobné i v budoucnu. Problém koncentrace těžby na území jednoho státu se ještě výrazněji týká platiny, jejíž produkci z téměř 80 % zajišťuje Jižní Afrika. Na druhou stranu její cena vykazuje nižší volatilitu, srovnatelnou se zlatem. Korelace s cenou zlata byla historicky tradičně vysoká, v posledních pěti letech je nižší. Musíme si však uvědomit, že tento pokles korelace je z velké části způsobem prudkým cenovým propadem platiny v roce 2008, kdy naopak cena zlata prudce rostla. Rok 2008 ukázal, že i platina je náchylná k prudkým propadům – během několika málo měsíců poklesla o více než 60 %.
63
Investorovi, který chce své portfolio zajistit proti inflaci a snížit riziko nákupem drahého kovu, bych jednoznačně doporučil investici do zlata. Alternativou může být index SP GSCI Pericous Metals, jehož bázi tvoří z 92 % zlato a z 8 % stříbro. Pokud se chce investor podílet na předpokládaném růstu cen drahých kovů, pak více závisí na jeho pohledu na vývoj tržní situace. Takový investor bude zřejmě ochoten podstoupit vyšší riziko. Doporučil bych zařadit do portfolia více drahých kovů, nejvyšší váhu z nich bych však ponechal zlatu.
4.2 Výběr způsobu investice V předchozí kapitole jsem se věnoval způsobům, jakými lze do drahých kovů investovat. V podstatě se dají rozdělit na dvě skupiny: a) investice, jež umožňují přímo participovat na pohybech cen drahých kovů b) investice do cenných papírů, jejichž hodnota je cenou drahých kovů nepřímo (více či méně) ovlivňována Do první skupiny patří především nákup fyzického kovu, investice prostřednictvím ETF a investičních certifikátů. Druhou skupinu představují akcie a dluhopisy společností těžících a zpracovávajících drahé kovy. Na pomezí by se pak nacházely deriváty, jejichž cena přímo závisí na cenách podkladových aktiv, ale vstupují do ní i další faktory (časová hodnota, úroková míra), a podílové fondy, jež mohou investovat jak do fyzického kovu, tak do tematických akcií a dluhopisů. Při srovnání nástrojů z první skupiny bude jednoznačným kritériem dosahovaná výnosnost. Při výběru certifikátů a ETF budu za jinak stejných okolností preferovat renomované emitenty, u kterých je nižší riziko nesplnění závazků. Stejně tak u fyzického nákupu kovu vybírám důvěryhodné prodejce. Protože fyzický nákup, ETF a investiční certifikáty nabízejí přímou participaci na ceně drahého kovu, výsledek srovnání bude určen náklady, jež se k těmto investicím vážou. U nástrojů, jež se na cenu drahého kovu nevážou přímo (tzn. s přímou participací na ceně kovu), je srovnání obtížnější. Do hry vstupují investorovy preference, riziko nástrojů se může značně lišit. Srovnání provedu na základě analýzy historické výnosnosti, volatility a porovnáním nákladů. Srovnání budu provádět pro dvě investované částky. Za účelem zjednodušení výpočtu budou částky voleny tak, aby na konci doby investice (5. 4. 2013) dosáhly přibližně 10 000 Kč a 100 000 Kč. Umožní to identifikovat, které varianty investice jsou vhodnější pro nižší a které pro vyšší částky. Časový horizont jsem stanovil na 5 let. Protože 5. duben 2008 připadal na neobchodní den, je výchozím datem 4. 4. 2008.
64
4.2.1 Zlato Pro účely srovnání vybírám drahý kov ve formě slitků. Možná je i investice do mincí, zde je ale potřeba počítat s vyšší cenou za gram, neboť do ceny vstupují i jiné faktory. Jako prodejce vybírám společnost Bessergold, která má z velkých prodejců v ČR nejpřijatelnější ceny (i když některé slitky lze sehnat u jiných prodejců levněji, Bessergold vychází ze srovnání celkově nejlépe). Zástupcem ETF ve srovnání bude iShares Gold Trust, neboť s ním jsou spojeny nejnižší náklady (vyjádřené jako expense ratio) a navíc relativně nízká cena akcie dovoluje nakoupit za částku, kterou má investor vyhrazenou. Z certifikátů vybírám open-end tracker certifikát ISIN DE0001609022 emitovaný Commerzbank. Záměrně volím produkt bez měnového zajištění, aby byla zachována výpovědní hodnota srovnání různých instrumentů. Při nákupu fyzického zlata budu vycházet z předpokladu, že poměr ceny zlata a ceny slitku byl stejný i v minulosti. Předpokládám, že investor nakoupil 4. 4. 2008 dva 100gramové zlaté slitky, ve druhém případě jeden 20gramový slitek. Výnosnost investice za posledních 5 let dosáhla (i díky značnému posílení dolaru, resp. oslabení koruny o 25 %) 116,34 %, tedy 16,69 % p.a. Celý výpočet je pro ilustraci přehledně znázorněn v tabulce. Toto zhodnocení však nezohledňuje náklady, jež jsou s investicí spojeny. Z tohoto důvodu jsem vypočítal i skutečnou výnosnost. V níž jsou tyto náklady reflektovány. Tabulka č. 13: Investice do zlatých slitků datum
Cena
200 g
Kurz
zlata (1
zlata
USD/CZK (CZK)
Oz;
(USD)
200 g zlata
cena slitků
výnosnost skutečná
(CZK)
teoretická výnosnost
USD) Investice 100 000 Kč 5. 4. 2013
1 568,00
10 082,47
19,90
200 661,40
204 674,00
4. 4. 2008
905,50
5 822,50
15,93
92 752,43
94 607,19
116,34 %
104,98 %
116,34 %
98,22 %
Investice 10 000 Kč 20 g zlata
20 g zlata
(USD)
(CZK)
5. 4. 2013
1 568,00
1 008,25
19,90
20 066,14
20 868,00
4. 4. 2008
905,50
582,25
15,93
9 275,24
9 645,89
Zdroj: vlastní konstrukce
Vzhledem k tomu, že v dubnu 2008 byla cena 20g slitku 9 275 Kč, investorovi, který má k dispozici 10 000 Kč, by část sumy zůstala. U částky 100 000 Kč je situace podobná. Nebudou tak sice investovány všechny dostupné prostředky, ale výpovědní hodnota srovnání tímto téměř nijak neutrpí. Výnosnost při investici 100 000 Kč by byla za předpokladu neměnného poměru ceny zlata a ceny slitků stejný jako u nižší částky. To však platí pouze v případě, že investor si slitek 65
nadále ponechá. Pokud by chtěl svůj zisk/ztrátu realizovat a slitek prodat, musí počítat s výkupní cenou, která je pochopitelně nižší. Dále je třeba vzít v úvahu poštovné, které vstupuje do nákladů (resp. nemusí, pokud zvolíme osobní odběr, i zde ale vznikají náklady v podobě vynaloženého času nebo cestovného, ve výpočtu proto používám uvedenou sazbu poštovného 250 Kč). Výsledkem je „skutečná výnosnost“, jež zohledňuje tyto náklady. Porovnání výnosností ukazuje, že výhodnější je investice 100 000 Kč (resp. 94 607 Kč v roce 2008), což se dalo očekávat vzhledem k cenovému zvýhodnění většího slitku a jednotné sazbě poštovného. Ve výpočtech nezohledňuji případné skladovací náklady, které mohou, ale nemusí vzniknout. V případě desetitisícových částek lze předpokládat, že investor bude slitek skladovat doma, úschova v pronajaté bezpečnostní schránce se jeví smysluplná pro investice v řádech statisíců korun a více. Podobně jako u investičního slitku vypočítám výnosnosti i pro akcie ETF fondu iShares Gold Trust. Poplatek fondu (v prospektu nazývaný sponzorský poplatek) činí 0,25 % ročně a je průběžně zahrnován do ceny akcie. Položky, které vytvářejí rozdíl mezi teoretickou a skutečnou výnosností investice, jsou spread (v současnosti dosahuje 0,01 USD a vycházím z předpokladu, že tomu tak bylo i v minulosti) a brokerský poplatek. Pro nákup ETF jsem jako zprostředkovatele zvolil Fio banku, která nabízí pro drobné tuzemské investory nejpřijatelnější poplatky, v tomto případě 7,95 USD pro nákup do 100 ks investičních instrumentů a 9,95 USD pro více než 100 ks. Poplatek bude uhrazen při nákupu i při prodeji akcií. Výsledky výpočtů uvádí přiložená tabulka. Při investici 100 000 Kč bylo nakoupeno 696 akcií, za částku 10 000 Kč (resp. o několik korun vyšší) 70 akcií. Tabulka č. 14: Investice do ETF (zlato) datum
cena akcie
kurz
(USD)
hodnota investice
výnosnost
výnosnost
(CZK)
teoretická
skutečná
Investice 100 000 Kč 5. 4. 2013
15,10
19,90
209 162,06
4. 4. 2008
9,03
15,93
100 118,14
108,92 %
108,25 %
108,92 %
104,63 %
Investice 10 000 Kč 5. 4. 2013
15,10
19,90
21 036,41
4. 4. 2008
9,03
15,93
10 069,35
Zdroj: vlastní konstrukce
Teoretická výnosnost je u různých investovaných částek stejný, protože každá jednotlivá akcie zhodnotila stejně a manažerský poplatek je stanoven procentní sazbou (při každé částce je jeho výše relativně stejná), stejně jako spread . Rozdíl při výpočtu skutečné výnosnosti vzniká rozložením brokerského poplatku mezi větší počet akcií. 66
V případě investičního certifikátu (ISIN DE0001609022) je především pro nižší investované částky nevýhodou, že jeho cena dosahuje více než 100 EUR, což nemusí umožnit nákup optimálního množství. Zvolil jsem nákup tří kusů certifikátu, což znamená výslednou hodnotu investice 9 384 Kč. S obchodováním je spojen brokerský poplatek, který je v ČR nejnižší opět u Fio banky a činí 0,15 % z objemu obchodu, minimálně však 9,95 EUR. Tabulka č. 15: Investice do certifikátů na zlato datum
cena
kurz
hodnota
výnosnost
výnosnost
certifikátu
EUR/CZK
investice
teoretická
skutečná
(EUR)
(CZK) Investice 100 000 Kč
5. 4. 2013
121,41
25,765
212 712,75
4. 4. 2008
58,77
25,045
100 088,84
112,52 %
111,74 %
112,52 %
105,06 %
Investice 10 000 Kč 5. 4. 2013
121,41
25,765
21 896,90
4. 4. 2008
58,77
25,045
10 303,26
Zdroj: vlastní konstrukce
Rozdíl ve skutečné výnosnosti obou investic je způsoben transakčními náklady, které jsou při vyšší investované částce relativně nižší. Výše jsem vypočítal skutečnou výnosnost investice do zlata prostřednictvím fyzického nákupu kovu, ETF a certifikátu. Tyto možnosti byly jednoduše porovnatelné, protože všechny přímo sledují cenu zlata. V případě podílových fondů a akcií těžebních společností je situace jiná. Akcie jsou ovlivňovány i jinými faktory než pouze cenou zlata – velký vliv má i kvalita managementu firmy, kapitálová struktura apod. Riziko investice do akcií je jiné u každé společnosti a může se výrazně lišit od rizika investice do zlata. Vytvořím portfolio složené z akcií čtyř největších společností v oblasti těžby a zpracování zlata. Podíly titulů v portfoliu se co nejvíce blíží 25 %. Při částce 100 000 Kč investované 4. 4. 2008 mohl investor nakoupit 40 akcií společnosti Goldcorp, 39 akcií Barrick Gold, 36 akcií Newmont Mining a 48 akcií Newcrest Mining. Investovaná částka dosáhla 99 617 Kč. Za 10 000 Kč si investor mohl v dubnu 2008 pořídit (při respektování přibližně stejné váhy titulů) 4 akcie každé z uvedených společností. Skutečná výnosnost portfolia je oproti teoretickému snížen o brokerské poplatky (7,95 USD za nákup u Fio banky) a spread (0,02 USD). Ilustrace celého výpočtu by byla prostorově náročnější, proto uvádím pouze ceny jednotlivých titulů, měnový kurz a vypočtené výnosnosti.
67
Tabulka č. 16: Investice do akcií (zlato) Ceny akcií (USD) datum
Goldcorp
Barrick
Newmont
Newcrest
Kurz
výnosnost skutečná
Gold
Mining
Mining
USD/CZK teoretická výnosnost Investice 100 000 Kč
5. 4. 2013
31,79
26,69
39,37
18,8
19,902
4. 4. 2008
38,87
40,6
43,2
32,5
15,93
-8,62 %
-7,52 %
Investice 10 000 Kč 5. 4. 2013
31,79
26,69
39,37
18,8
19,902
4. 4. 2008
38,87
40,6
43,2
32,5
15,93
-6,14 %
-16,81 %
Zdroj: vlastní konstrukce Pozn.: ceny akcií jsou již upraveny o dividendové výnosy
Investice 10 000 Kč je silně zatížena transakčními náklady a skutečná výnosnost se tak výrazně negativně odchyluje od teoretické, ale i od skutečné výnosnosti při vyšší investované částce. Investici do akcií proto doporučuji až od částek několika desítek tisíc korun. Na závěr ještě vypočítám historickou výnosnost Zlatého fondu ČP Invest, který je jediným českým fondem zaměřeným na drahé kovy. Jeho výhodou je lepší diverzifikace prostředků, jíž by individuální investor jen těžko dosáhl. Složení portfolia fondu je uvedeno v příloze 6. Kromě toho je investor zajištěn proti změně měnového kurzu. Na druhou stranu je účtován vstupní poplatek dosahující 4 % pro jednorázovou investici do částky 99 999 Kč, resp. 3,7 % pro částky 100 000 – 499 999 Kč, a poměrně vysoký roční poplatek ve výši 3 %. Výsledkem je zaostávání skutečné výnosnosti oproti teoretické. Tabulka č. 17: Investice do podílového fondu ČP Invest cena podílového listu (CZK)
hodnota investice
výnosnost
skutečná
teoretická
výnosnost
Investice 100 000 Kč 5.4.2013
0,9817
85 062,34
4.4.2008
1,1541
100 000,46
-14,94 %
-17,97 %
-14,94 %
-18,21 %
Investice 10 000 Kč 5.4.2013
0,9817
8 506,43
4.4.2008
1,1541
10 000,28
Zdroj: vlastní konstrukce
Teoretická výnosnost je u obou částek stejný, protože vychází jen z hodnoty podílového listu. Skutečná výnosnost se liší jen minimálně, rozdíl je způsoben nižším vstupním poplatkem u investic 100 000 Kč a více. Nyní zhodnotím výhodnost investice do zlata prostřednictvím všech jmenovaných nástrojů. 68
Tabulka č. 18: Srovnání 5leté výnosnosti investic (zlato) částka
skutečná výnosnost fyzický
ETF
certifikát
akciový koš
kov
podílový fond
100 000 Kč
104,98 %
108,25 %
111,74 %
-8,62 %
-17,97 %
10 000 Kč
98,22 %
104,63 %
105,06 %
-16,81 %
-18,21 %
Zdroj: vlastní konstrukce
Jednoznačným závěrem je, že akciové společnosti zdaleka nevyužily růstu cen zlata k růstu ceny svých akcií, a to ani v době nedávné ekonomické krize. Smysluplnost investice do nich tak lze zpochybňovat. Ještě hůře by dopadla investice do Zlatého fondu ČP Invest. Fond drží ve svém portfoliu akcie, jež si nevedly v minulosti příliš dobře, především je však zatížen vysokými poplatky. Proto bych investici do fondu nedoporučil. Investorovi, který hledá vhodnou alternativu, tzn., chce investovat do akcií těžebních společností prostřednictvím fondu kolektivního investování, doporučuji některý z amerických ETF fondů - např. Market Vectors Gold Miners ETF, u nějž expense ratio (souhrn poplatků) dosahuje pouze 0,52 %. Osobně bych zvolil jednu z forem přímé participace na ceně zlata. Nejvýhodněji vychází při uvážení souvisejících poplatků investiční certifikát. Proto bych vybral právě nákup zlata formou investičního certifikátu typu tracker, jehož cena odpovídá aktuální ceně zlata (upravené o poměr odběru a případně měnový kurz USD/EUR). Investice prostřednictvím ETF fondu nezaostala ve srovnání příliš, ale nevidím důvod, proč by si investor dobrovolně zvolil nižší skutečný výnos. Co se týče fyzického kovu, dokážu si představit jeho nákup ze strany investora, který chce „mít něco v ruce“, ať už z důvodu vlastního potěšení nebo kvůli nedůvěře ve finanční trhy. 4.2.2 Stříbro, platina, palladium Srovnání historických výnosností provedu stejným způsobem i u stříbra. V případě nákupu fyzického kovu jsem zvolil stejného prodejce (Bessergold). Z ETF jsem vybral iShares Silver Trust. Na trhu lze sice najít fond s nižšími náklady, ale iShares Silver Trust má nejnižší poplatky z těch fondů, jež existují více než 5 let a umožňují tak srovnání s ostatními způsoby investování. Z investičních certifikátů jsem do srovnání zařadil open-end tracker certifikát ISIN DE000GS0HH32 od banky Goldman Sachs. Jedná se o měnově nezajištěný produkt, což umožní lepší srovnání s ostatními investicemi, které vycházejí z kurzu dolaru, nikoli eura. Nákup fyzického stříbra v sobě nese jednu poměrně značnou nevýhodu: na rozdíl od zlata není osvobozen od DPH, takže ke kupní ceně je třeba přičíst výši daně. V ČR je v roce 2013 základní sazba daně 21 %. Společnost Bessergold nabízí osobní odběr stříbrných slitků a mincí na své pobočce v Drážďanech, protože v Německu se na investiční stříbro vztahuje sazba daně pouze 7 %. Ve svých výpočtech proto vycházím z německé daně. Na druhou stranu, pokud investor nakupuje stříbro v částce 10 000 Kč, rozdíl ve výši daně pro něj bude 69
představovat 1 400 Kč a v závislosti na místě svého bydliště, dojezdových možnostech apod. se mu nemusí osobní odběr v Německu vyplatit. Drobné investice do fyzického stříbra bych proto příliš nedoporučoval. Výjimkou mohou být investoři, kteří stříbro koupí pro vlastní potěšení a minimalizace nákladů spojených s nákupem pro ně není prvořadá. Tabulka č. 19: Investice do stříbrných slitků datum
cena
10 kg
kurz
stříbra
stříbra
USD/CZK stříbra
(1 Oz;
(USD)
10 kg (CZK)
cena slitků
výnosnost
skutečná
(CZK, s DPH
teoretická
výnosnost
7 %)
USD) Investice 100 000 Kč 5. 4. 2013
26,97 8 671,06
19,90
172 571,36
203 563,52
4. 4. 2008
17,45 5 610,31
15,93
89 372,16
105 422,54
93,09 %
58,43 %
93,09 %
55,17 %
Investice 10 000 Kč 1 kg
1 kg
stříbra
stříbra
(USD)
(CZK)
5. 4. 2013
26,97
867,11
19,90
17 257,14
20 583,73
4. 4. 2008
17,45
561,03
15,93
8 937,22
10 660,01
Zdroj: vlastní konstrukce
Teoretická výnosnost je v tomto případě vypočítána pouze jako relativní nárůst nákupní ceny. Skutečná výnosnost zohledňuje výkupní cenu při zpětném odkupu slitku (samozřejmě již bez DPH) a poštovné. Vzniká zde poměrně velký rozdíl, protože nákupní a prodejní (výkupní) cena slitku se liší o více než 20 % (v případě sazby DPH 7 %). Vyšší investice je z hlediska zhodnocení o něco výhodnější, protože větší slitky jsou v přepočtu na kilogram kovu levnější. Kromě toho je poštovné při vyšší částce relativně nižší. Investice do ETF je mnohem výhodnější, protože odpadá povinnost zaplatit DPH. V čím kratším období se pohybujeme, tím výraznější rozdíl vznikne v ročním zhodnocení. Za 100 000 Kč si investor před pěti lety mohl nakoupit 356 akcií fondu iShares Silver Trust, za 10 000 Kč to bylo 36 akcií (stejně jako u ostatních investic zaokrouhluji na celé kusy). Sponzorský poplatek fondu činí 0,5 % a je již zakalkulován v ceně akcie. Stejně jako v případě zlata jsem jako zprostředkovatele zvolil z důvodu nejpřijatelnějších poplatků Fio banku.
70
Tabulka č. 20: Investice do ETF (stříbro) datum
cena akcie
kurz
hodnota investice
výnosnost
výnosnost
(USD)
USD/CZK
(CZK)
teoretická
skutečná
Investice 100 000 Kč 5. 4. 2013
26,39
19,90
186 976,11
4. 4. 2008
17,61
15,93
99 867,72
87,22 %
86,73 %
87,22 %
83,29 %
Investice 10 000 Kč 5. 4. 2013
26,39
19,90
18 907,70
4. 4. 2008
17,61
15,93
10 098,98
Zdroj: vlastní konstrukce
Rozdíl mezi skutečnými výnosnostmi je způsoben transakčními poplatky. Certifikát ISIN je obchodován na burze Scoach se spreadem 0,01 EUR. Dále je zde opět zprostředkovatelský poplatek, tentokrát ve výši 9,95 EUR pro obě alternativy. Za 100 000 Kč si investor v dubnu 2008 nakoupil 359 kusů certifikátu, za 10 000 Kč potom 36 kusů (zaokrouhleno na jednotky). Tabulka č. 21: Investice do certifikátu (stříbro) datum
cena certifikátu
kurz
hodnota
výnosnost výnosnost
(EUR)
EUR/CZK
investice (CZK)
teoretická skutečná
5. 4. 2013
20,84
25,77
192 762,39
4. 4. 2008
11,13
25,05
100 071,56
5. 4. 2013
20,84
25,77
19 329,93
4. 4. 2008
11,13
25,05
10 035,03
92,62%
91,80 %
92,62%
85,37 %
Zdroj: vlastní konstrukce
I v případě stříbra je možná investice do akcií těžebních společností, je ale třeba si uvědomit, že většina těchto firem zároveň (a často primárně) těží jiný kov jako měď, zinek apod. Jedná se tak zároveň o investici do širšího odvětví těžby průmyslových kovů. Do portfolia vybírám čtyři největší těžaře, jejichž akcie jsou kótovány na amerických burzách: společnosti BHP Billiton, již známý Goldcorp, Pan American Silver a Coeur d’Alene Mines.
71
Tabulka č. 22: Investice do akcií (stříbro) ceny akcií (USD) datum
BHP
Goldcorp Pan
Billiton
Coeur
American d'Alene Silver
kurz
výnosnost skutečná
USD/CZK teoretická výnosnost
Mines Investice 100 000 Kč
5. 4. 2013
67,26
31,79
15,35
17,25
19,902
4. 4. 2008
63,53
38,87
37,78
39,4
15,93
-14,90 %
-15,96 %
Investice 10 000 Kč 5. 4. 2013
67,26
31,79
15,35
17,25
19,902
4. 4. 2008
63,53
38,87
37,78
39,40
15,93
-12,42 %
-22,26 %
Zdroj: vlastní konstrukce
Poplatky spojené s obchodováním akcií způsobily, že teoretická a skutečná výnosnost se v případě nižší investované částky od sebe výrazněji liší. Platí totéž co u zlata: tuto investici doporučuji pro částky od několika desítek tisíc korun. Zajímavější alternativou k investici do akcií je nákup akcií ETF fondů, jež se zaměřují právě na společnosti těžící stříbro. Srovnání 5leté výnosnosti bohužel nemohu v tomto případě provést, protože žádný z těchto fondů neexistuje déle než 3 roky. Expense ratio 0,39 % v případě MSCI Global Silver Miners Fund ale jasně naznačuje, že se jedná o velmi příznivou možnost. Na závěr části věnující se formám investice do stříbra opět přikládám souhrnnou tabulku s 5letou výnosností. Tabulka č. 23: Srovnání 5leté výnosnosti investic (stříbro) částka
skutečná výnosnost fyzický kov
ETF
certifikát akciový koš
100 000 Kč
58,43 %
86,73 %
91,80 %
-15,96 %
10 000 Kč
55,17 %
83,29 %
85,37 %
-22,26 %
Zdroj: vlastní konstrukce
Nákup fyzického kovu je z důvodu DPH a vysokého spreadu mezi nákupní a prodejní cenou slitků nejméně výhodný. Zvolil bych opět investici do open-end tracker certifikátu, která je spojena s nejmenšími poplatky. Přestože v minulých pěti letech akcie firem z odvětví nevykázaly růst, připadá taková investice v úvahu, neboť budoucí vývoj se může od minulého lišit. V takovém případě doporučuji nákup ETF pokrývajícího těžební společnosti, nikoli přímý nákup akcií. Co se týče platiny a palladia, výpočty již provádět nebudu. Analýza investičních nástrojů a s nimi spojených poplatků v případě zlata a stříbra dostatečně jasně prokázala, že investiční 72
certifikáty jsou nejvýhodnější formou investice, ETF fondy mírně zaostávají. Nákup fyzického kovu nebude u platiny ani palladia výhodný, protože stejně jako u stříbra se na nákup investičních slitků a mincí vztahuje daň z přidané hodnoty. 4.2.3
Shrnutí
V této části práce jsem provedl srovnání různých variant investice do drahých kovů. Bral jsem přitom v úvahu historickou výnosnost srovnávaných instrumentů upravenou o vyčíslitelné náklady, jež jsou s investicí spojeny – zejména se jedná o zprostředkovatelské poplatky, manažerské poplatky u fondů, spread mezi nákupní a prodejní cenou nebo poštovné v případě dodání fyzického kovu poštou. Pro investora, který chce přímo participovat na ceně drahého kovu, se jako nejvýhodnější možnost ukázal nákup investičních certifikátů typu tracker, protože je zatížen nejmenšími poplatky. V případě zlata může být zajímavou alternativou i nákup fyzického kovu, neboť investor získává jistou nezávislost na finančních trzích. U ostatních drahých kovů bych fyzickou formu investice příliš nedoporučoval, protože jejich nákup není osvobozen od DPH a výsledný výnos je tak o poznání nižší. Pokud se investor rozhodne pro nákup akcií těžebních společností, je výhodnější je nakoupit prostřednictvím některého z ETF fondů.
73
ZÁVĚR Drahé kovy se především v posledních letech staly oblíbeným investičním aktivem. Během finanční krize byla pozornost investorů soustředěna především na zlato, které zajímavě zhodnotilo a dosáhlo svých historických cenových maxim. Prudký růst ceny zaznamenalo i stříbro, i když s výraznými výkyvy. Platina je kov tradičně využívaný ve šperkařství, její význam pro investování rovněž roste. Totéž se dá říct o palladiu, jež není příliš využíváno ve šperkařství, ale spíše v průmyslu. Průmyslové využití ostatně převládá u všem zmíněných kovů s výjimkou zlata. Další drahé kovy jako rhodium nebo osmium jsou k investování jen zřídka. Zlato s stříbro byly v minulosti využíváno v měnových systémech. Vyvinul se systém plnohodnotných zlatých mincí, jenž našel uplatnění ve standardu zlaté mince. Po 1. světové válce již zlato v peněžním oběhu nevystupovalo, ale bankovky a mince za něj byly směnitelné. V omezené míře to platilo až do roku 1973, kdy došlo k zániku brettonwoodského systému – do té doby byl americký dolar formálně směnitelný za zlato. Se zánikem brettonwoodského systému zároveň došlo k uvolnění trhu se zlatem. Následoval pruský růst jeho ceny, jenž vyvrcholil v roce 1980. Následně došlo ke splasknutí cenové bubliny a cena zlata stagnovala až do počátku nového tisíciletí. Od té doby až do roku 2011 vytrvale rostla, v současnosti došlo k přerušení trendu. U stříbra byl vývoj podobný, nárůsty a poklesy ceny byly však ještě výraznější. Investor, který chce drahé kovy zařadit do svého portfolia, tak může činit z několika důvodů. Drahé kovy mohou být dobře uchovat hodnotu investice i v době ekonomické nestability a vysoké inflace. Jejich cena závisí i na jiných faktorech než cena akcií a dluhopisů, proto umožňují efektivní diverzifikace portfolia a mohou se stát jeho vhodným doplňkem. Jako nejlepší volbu z pohledu zajištění proti inflaci a turbulencím na finančních trzích vidím zlato, které již v minulosti prokázalo vlastnosti „bezpečného přístavu“. Investice do ostatních drahých kovů jsou riskantnější, ale pokud jsou do portfolia zařazeny zároveň, cenové výkyvy to může eliminovat. Pro drobné investory existuje hned několik možností, jak na cenovém vývoji drahých kovů participovat. Pokud hledají investici, jejích zhodnocení je přímo závislé pouze na cenovém vývoji drahých kovů, je nejvýhodnějším instrumentem investiční certifikát typu tracker. Jeho hodnota odpovídá ceně příslušného drahého kovu, upravené o poměr odběru a případně měnový kurz. Investiční certifikáty jsou spojeny s nejnižšími vedlejšími náklady, proto umožňují dosáhnout o něco vyššího výnosu. Mírně v tomto směru zaostávají investice prostřednictvím burzovně obchodovaných fondů (ETF) a přímý nákup fyzického kovu. Výnosnost závisí i na investované částce - s vyšší částkou je možné díky nižším transakčním nákladům dosáhnout vyšší skutečné výnosnosti. 74
Alternativou mohou být akcie společností těžících a zpracovávajících drahé kovy. Cena akcií je ovšem na cenu samotných kovů vázána poměrně slabě, což dokazuje vývoj v minulých letech. Z tohoto důvodu bych upřednostnil investici přímo navázanou na cenu zlata. Podobné trzení platí i o podílových fondech, v jejichž portfoliích převažují právě akcie. Investice do podílových fondů jsou navíc spojeny s vyššími poplatky.
75
Seznam použitých zdrojů Monografie BOCKER, Hans J. Svoboda jménem Zlato: vzpoura ve světě papírových peněz. Translated by Martin Hnilo - Oldřich Bajt. 1. vyd. Praha: Austria Gold CZ, 2009. 147 s. ISBN 978-80-2544979. BERNSTEIN, Peter L. The power of gold: the history of an obsession. [Illustrated ed.]. Chichester, UK: Wiley, 2004. ISBN 04-700-9100-2. MUSIL, Petr. Ekonomie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 412 s. ISBN 978-80-7380-126-7. REVENDA, Zbyněk. Peníze a zlato. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2010, 256 s. ISBN 978-80-7261-214-7. STRUŽ, Jan; STUDÝNKA, Bohumil. Zlato: příběh neobyčejného kovu. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. ISBN 802-4709-023. VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 789 s. ISBN 9788073576479.
Elektronické zdroje 2012 Investment Company Fact Book [online]. Investment Company Institute. 2012 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.ici.org/pdf/2012_factbook.pdf ABX Barrick Gold Corporation debt, bond, rates, credit. Morningstar [online]. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://quicktake.morningstar.com/stocknet/bonds.aspx?symbol=abx BIS effective exchange rate indices. [online]. BIS. Akt. 2012-12-17 [cit. 2012-12-20]. Dostupné z: http://www.bis.org/statistics/eer/narrow1303.xls CBOE Volatility Index. CBOE [online]. http://www.cboe.com/micro/VIX/vixintro.aspx
2012
[cit.
2012-12-30].
Dostupné
z:
Commerzbank AG UNL.ZT 08(08/unl) S&P GSCI Pr. Börse Stuttgart [online]. 2013 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: https://www.boersestuttgart.de/rd/en/anlagezertifikate/factsheet?ID_NOTATION=20986774 Consumer Price Index History Table [online]. United States Department of Labor. 2012-1117 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: ftp://ftp.bls.gov/pub/special.requests/cpi/cpiai.txt Definitive List Of Precious Metals ETFs. ETF Database [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://etfdb.com/etfdb-category/precious-metals/
76
Deriváty - co je to warrant?. Patria.cz [online]. c.1997-2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.patria.cz/fondyderivaty/warranty/popis.html Forwardy. Peníze.cz [online]. © 2000 - 2013 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://www.penize.cz/15935-forwardy FSAGX Holdings. Yahoo! Finance [online]. 2013 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://finance.yahoo.com/q/hl?s=FSAGX+Holdings Futures kontrakty. Atlantik [online]. 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.atlantik.cz/nase-nabidka/produkty/futures Gold as a strategic asset for European investors. World Gold Council [online]. 2011 [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: https://www.gold.org/download/rs_archive/wgc_gold_as_strategic_asset_european_investors. pdf Gold Demand Trends Full Year 2011. World Gold Council [online]. 2012 [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: http://www.gold.org/download/pub_archive/pdf/GDT_Q4_2011.pdf Gold Demand Trends Third Quarter 2012. World Gold Council [online]. 2012 [cit. 2012-1221]. Dostupné z: http://www.gold.org/download/pub_archive/pdf/GDT_Q3_2012.pdf Gold Mining Stocks Are An Increasingly Attractive Opportunity. OLIVER, Daniel. Forbes.com [online]. 2012-07-02 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.forbes.com/sites/realspin/2012/07/02/gold-mining-stocks-are-an-increasinglyattractive-opportunity/ http://www.miningfeeds.com/gold-mining-report-all-countries Gold price in a range of currencies since December 1978. [online]. World Gold Council. 2012 [cit. 2012-10-19]. Dostupné z: https://www.gold.org/download/value/stats/statistics/xls/gold_prices.xls Gold price in a range of currencies since December 1978. [online]. World Gold Council. 2012 [cit. 2012-10-19]. Dostupné z: https://www.gold.org/download/value/stats/statistics/xls/gold_prices.xls Gold statistics. In Historical statistics for mineral and material commodities in the United States: U. S. Geological Survey Data Series 140 [online] Kelly, T.D., and Matos, G.R., comps. 2010-11-02 [cit. 2012-12-19]. Dostupné z: http://pubs.usgs.gov/ds/2005/140/ Goldcorp on Forbes Global 2000 List. Forbes.com [online]. 2012 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://www.forbes.com/companies/goldcorp/ Goldcorp on Forbes Global 2000 List. Forbes.com [online]. 2012 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://www.forbes.com/companies/goldcorp/ Historical World Gold Production [online] Goldsheet. 2005-2012 [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: http://www.goldsheetlinks.com/production.htm 77
http://research.stlouisfed.org/fred2/series/SP500/downloaddata?cid=32255 Investiční stříbro posiluje. Bessergold.cz [online]. 2013 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://www.bessergold.cz/investicni-stribro.html Investiční zlato. J&T Banka [online]. 2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.jtbank.cz/privatni-klienti/investice/investicni-zlato/investicni-zlato Investiční zlato? Zajímavá alternativa do vašeho portfolia!. Investujeme.cz [online]. 2010-0924 [cit. 2013 02 24]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/investicni-zlato-zajimavaalternativa-do-vaseho-portfolia/ Investments Commentary Q3 2012. World Gold Council [online]. 2012 [cit. 2012-12-26]. Dostupné z: http://www.gold.org/investment/research/regular_reports/investment_commentary/commentar y_q3_2012/ Largest ETFs: Top 100 ETFs By Assets. ETF Database [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://etfdb.com/compare/market-cap/ Latest World Official Gold Reserves. [online]. World Gold Council. 2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: London Fix Historical Silver [online]. Kitco. 2012 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.kitco.com/scripts/hist_charts/yearly_graphs.plx Možnosti pronájmu bezpečnostní schránky. Zlaťák.cz [online]. 2012-08-23 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: https://www.zlatak.cz/pronajem-bezpecnostni-schranky-12-08-23 Největšími hráči na českém trhu jsou Atlantik finanční trhy, Brokerjet České Spořitelny, Patria Direct a Fio, burzovní společnost. Fondmarket.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.fondmarket.cz/index.php?blank=1216 New IMF figures show at current rate central banks will buy almost 700 tonnes of gold this year. Mining.com [online]. 2012-04-12 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.mining.com/new-imf-figures-show-at-current-rate-central-banks-will-buy-almost700-tonnes-of-gold-this-year/ One ETF Issuer Stands Out From The Rest. CUMMANS, Jared. Yahoo! Finance [online]. 2013-02-12 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://finance.yahoo.com/news/one-etf-issuerstands-rest-140018364.html Physical Gold ETFs: Which One is Right for You?. LYDON, Tom. ETF Trends [online]. 2012-12-27 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.etftrends.com/2012/12/physical-goldetfs-which-one-is-right-for-you/ Platinum 2012 [online]. Johnson Matthey. 2012 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.platinum.matthey.com/uploaded_files/PT_2012/platinum_2012_publication.pdf. ISSN 0268-7305. 78
Precious Metals Definition. Investopedia [online]. 2012 [cit. 2012-10-14]. Dostupné z: http://www.investopedia.com/terms/p/preciousmetal.asp#axzz2A1rlO0xq Pricing History of Palladium. Palladium: Metal of the 21st Century [online]. 2004 [cit. 201212-21]. Dostupné z: http://www.palladiumcoins.com/priceJM.html QE1 And QE2 Provide Investing Playbook For QE3. WHITE, Rocky. Forbes [online]. 201209-24 [cit. 2012-12-31]. Dostupné z: http://www.forbes.com/sites/greatspeculations/2012/09/24/qe1-and-qe2-provide-investingplaybook-for-quantitative-easing/ Rise of Cross-Asset Correlations [online]. J.P.Morgan. 2011 [cit. 2012-12-27]. Dostupné z: http://www.cboe.com/Institutional/JPMCrossAssetCorrelations.pdf Rizika ETF. ETFs.cz [online]. © 2009-2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.etfs.cz/oetf1.php S&P 500 Stock Price Index (SP500). Economic Research - St. Louis Fed [online]. 2012 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: S&P/TSX Global Gold Index Chart. Yahoo! Canada Finance [online]. 2013 [cit. 2013-0316]. Dostupné z: http://ca.finance.yahoo.com/echarts?s=^SPTTGD#symbol=^spttgd;range=20010219,2013031 5;compare=;indicator=volume;charttype=area;crosshair=on;ohlcvalues=0;logscale=off;source =undefined Scoach Europa AG. Scoach Europa AG [online]. 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.scoach.cz/cz/index.m Scoach Europa AG. Scoach Europa AG [online]. 2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.scoach.de/en/search-find/newsearch#search_type=profi&class_category=eusipa_germany&%3C%3Czertsubarts_1300%3E %3Eeq_class=131300&eq_zertsubart_id=10%3C%3CRolling%20Sprint%20Certificate%3E%3E&eq_zertsuba rt_id=5%3C%3CRolling%20Discount%20Certificate%3E%3E&eq_zertsubart_id=4%3C%3 CRolling%20Reverse%20Tracker%20Certificate%3E%3E&eq_zertsubart_id=2%3C%3CRev erse%20Tracker%20Certifcate%3E%3E&eq_zertsubart_id=1%3C%3CTracker%20Certificat e%3E%3E&%3C%3Cunderlying_com%3E%3Eeq_underlying_ag=1016227 Silver Production. The Silver Institute [online]. 2012 [cit. 2012-12-29]. Dostupné z: http://www.silverinstitute.org/site/supply-demand/silver-production/ Supply & Demand. The Silver Institute [online]. 2012 [cit. 2012-12-19]. Dostupné z: http://www.silverinstitute.org/site/supply-demand/
79
SVOBODA, Martin; ROZUMEK, David. Investiční certifikáty [online]. 2005 [cit. 2013-0323]. ISBN 80-239-5317-6. Dostupné z: http://www.zertifikatejournal.cz/download/download.php?file=Investicni_Certifikaty.pdf The Hunt Brothers and their Attempt to Corner the Silver Market. Traders Log [online]. © 2005-2010 [cit. 2013-12-03]. Dostupné z: http://www.traderslog.com/hunt-brothers-silver/ http://www.penize.cz/investice/15259-asijska-krize-19971998-a-financni-kolaps-v-rusku The impact of inflation and deflation on the case for gold [online]. Oxford Economics. 2011 [cit. 2012-12-19]. Dostupné z http://www.oxfordeconomics.com/my-oxford/projects/129062 Top 10 Silver Producers of 2011. SMITH, Michelle. Silver Investing News [online]. 2012-0612 [cit. 2012-12-29]. Dostupné z: http://silverinvestingnews.com/12478/top-10-silverproducers-2011-investing.html Two-tier gold system. Britannica Online Encyclopedia [online]. 2012 [cit. 2012-10-18]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/611363/two-tier-gold-systém USD americký dolar, od 1.8.2006 do 30.1.2006, historie kurzů měn. Kurzy.cz [online]. 2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/kurzymen/kurzy.asp?A=H&KM=USD&D1=31.7.2006&D2=31.8.2013&I=1 Value of Silver. GuideToSilver.com [online]. 2010-2011 [cit. 2012-12-22]. Dostupné z: http://www.guidetosilver.com/value-of-silver.html Výkup zlata a stříbra. TOP GOLD Brno [online]. 2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.top-gold.cz/ What Is Quantitative Easing. About.com [online]. 2012 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://useconomy.about.com/od/glossary/g/Quantitative-Easing.htm World Gold Production. Goldsheet [online]. © 2005-2012 [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: http://www.goldsheetlinks.com/production.htm World Silver Survey 2012 - A Summary. 2012 [online]. The Silver Institute. 2012 [cit. 201212-26]. Dostupné z http://www.silverwheaton.com/files/docs_quick%20links/World%20Silver%20Survey%2020 12%20Summary.pdf Zlatý fond ČP INVEST. ČP INVEST - investice do podílových fondů [online]. 2013 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.cpinvest.cz/produkty/investice-v-czk/fondy/zlaty-fondcp-invest.html Zlatý fond: Struktura portfolia cenných papírů k 29. 3. 2013. ČP INVEST – investice do podílových fondů [online]. 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.cpinvest.cz/media/docs/fzl-29032013-5162b9ade4555.pdf
80
Právní předpisy: Zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a broušení drahých kovů Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
81
Seznam grafů Graf č. 1: Vývoj ceny zlata v letech 1978 – 2012 (v USD za troyskou unci) .......................... 20 Graf č. 2: Vývoj nominální a reálné hodnoty zlata v letech 1975 – 2011 (průměrná roční cena za trojskou unci; reálná hodnota v cenách roku 2009) ............................................................. 21 Graf č. 3: Vývoj ceny stříbra v letech 1984 – 2012 (v USD za troyskou unci) ........................ 22 Graf č. 4: Vývoj ceny stříbra v letech 1792 - 1999 (v USD za troyskou unci) ........................ 23 Graf č. 5: Vývoj ceny platiny v letech 1992 - 2012 (v USD za troyskou unci) ....................... 23 Graf č. 6: Vývoj ceny palladia v letech 1992 - 2012 (v USD za troyskou unci) ...................... 24 Graf č. 7: Gold/silver ratio v letech 1984 - 2012 ...................................................................... 25 Graf č. 8: Světová těžba zlata v letech 1900 - 2009 (t/rok) ...................................................... 26 Graf č. 9: Struktura poptávky po stříbru a její vývoj v letech 2002 – 2011 (v tunách) ............ 29 Graf č. 10: Vývoj ceny zlata a reálné úrokové míry v USA v letech 1967 - 2010 ................... 31 Graf č. 11: Vývoj USD a ceny zlata v letech 1978 - 2012 ....................................................... 32 Graf č. 12: Vývoj „ted“ spreadu a ceny zlata v letech 1971 - 2011 ......................................... 33 Graf č. 13: Změny zásob zlata v devizových rezervách centrálních bank, 1985 - 2011 .......... 34 Graf č. 14: Vývoj bilanční sumy Fedu a ceny zlata v letech 1987 – 2011 ............................... 36 Graf č. 15: Korelace mezi komoditami a růst komoditních ETF v letech 1991 - 2010............ 37 Graf č. 16: Průběžná 52-týdenní korelace ceny zlata a hodnoty indexu S&P 500 v letech 1979-2012 ................................................................................................................................. 39 Graf č. 17: Vývoj indexu S&P TSX Global Gold .................................................................... 46 Graf č. 18: Vývoj ceny podílové listu Zlatého fondu ČP Invest a ceny zlata........................... 50 Graf č. 19: Výplatní profil discount certifikátu ........................................................................ 57 Graf č. 20: Výplatní profil bonus certifikátu ............................................................................ 58 Graf č. 21: Vývoj ceny certifikátu Unlimited-Index-Zertifikat Quanto auf GSCI Precious Metals ER ................................................................................................................................. 59
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Země s nejvyššími zásobami zlata v devizových rezervách centrálních bank (listopad 2012) .......................................................................................................................... 18 Tabulka č. 2: Země s největší těžbou zlata ............................................................................... 26 Tabulka č. 3: Země s největší těžbou stříbra ............................................................................ 27 Tabulka č. 4: Poptávka po zlatě dle sektorů v letech 2002 – 2011 (v tunách) ......................... 28 Tabulka č. 5: Změny cen ETF po QE1 a QE2 .......................................................................... 35 Tabulka č. 6: Ceny zlatých slitků ............................................................................................. 42 Tabulka č. 7: Ceny zlatých mincí ............................................................................................. 44 Tabulka č. 8: Srovnání poplatků brokerů při obchodování akcií na amerických trzích ........... 48 Tabulka č. 9: Dluhopisy Barrick Gold ...................................................................................... 49 Tabulka č. 10: Srovnání vybraných ETF .................................................................................. 53 Tabulka č. 11: Korelační koeficienty denních výnosností drahých kovů ................................. 63 Tabulka č. 12: Historická výnosnost a volatilita drahých kovů v období 1994-2013 .............. 63 Tabulka č. 13: Investice do zlatých slitků ................................................................................ 65 Tabulka č. 14: Investice do ETF (zlato) ................................................................................... 66 Tabulka č. 15: Investice do certifikátů na zlato ........................................................................ 67 Tabulka č. 16: Investice do akcií (zlato) ................................................................................... 68 82
Tabulka č. 17: Investice do podílového fondu ČP Invest .........................................................68 Tabulka č. 18: Srovnání 5leté výnosnosti investic (zlato) ........................................................69 Tabulka č. 19: Investice do stříbrných slitků ............................................................................70 Tabulka č. 20: Investice do ETF (stříbro) .................................................................................71 Tabulka č. 21: Investice do certifikátu (stříbro) .......................................................................71 Tabulka č. 22: Investice do akcií (stříbro) ................................................................................72 Tabulka č. 23: Srovnání 5leté výnosnosti investic (stříbro) .....................................................72
Seznam příloh Příloha 1: Poptávka po šperkařském a investičním zlatě podle zemí (v tunách) ......................84 Příloha 2: Korelace mezi aktivy................................................................................................85 Příloha 3: Zákon o DPH, §92 Zvláštní režim pro investiční zlato ............................................86 Příloha 4: Tracker open-end certifikáty na drahé kovy obchodované na burze Scoach ...........88 Příloha 5: Korelace mezi drahými kovy ...................................................................................91 Příloha 6: Složení portfolia Zlatého fondu ČP Invest ...............................................................94
83
Příloha 1: Poptávka po šperkařském a investičním zlatě podle zemí (v tunách)
Zdroj: Gold Demand Trends Full Year 2011. World Gold Council [online]. 2012 [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: http://www.gold.org/download/pub_archive/pdf/GDT_Q4_2011.pdf
Příloha 2: Korelace mezi aktivy
Gold as a strategic asset for European investors. World Gold Council [online]. 2011 [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: https://www.gold.org/download/rs_archive/wgc_gold_as_strategic_asset_european_investors.pdf
Příloha 3: Zákon o DPH, §92 Zvláštní režim pro investiční zlato 1) Investičním zlatem se rozumí a) zlato ve tvaru uzančních slitků zpracovaných v certifikované afinerii, ve tvaru cihly, s vlastním číslem a s označením výrobce, ryzosti a hmotnosti, o hmotnosti připouštěné na trhy zlata a ryzosti nejméně 995 tisícin, b) zlaté mince, které 1. mají ryzost nejméně 900 tisícin, 2. byly vyraženy po roce 1800, 3. jsou nebo byly v zemi svého původu zákonným platidlem a 4. jsou obvykle prodávány za cenu, která nepřevyšuje volnou tržní hodnotu jejich zlatého obsahu o více než 80 %. 2) Česká národní banka uveřejní ve Věstníku České národní banky seznam zlatých mincí, které splňují podmínky podle odstavce 1 písm. b). 3) Od daně bez nároku na odpočet daně je osvobozeno dodání investičního zlata v tuzemsku, pořízení z jiného členského státu a jeho dovoz. Osvobození od daně se vztahuje i na a) investiční zlato s osvědčením pro fyzicky alokované a nealokované zlato, b) investiční zlato obchodované na zlatých účtech, a to zejména úvěry a swapy zakládající k investičnímu zlatu vlastnické právo nebo právní nárok, nebo c) termínované obchody s investičním zlatem, včetně futures a forwardů, které zahrnují převod vlastnického práva nebo právního nároku k investičnímu zlatu. 4) Od daně bez nároku na odpočet daně je osvobozena služba osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby, která spočívá v zajištění dodání investičního zlata, jeho pořízení z jiného členského státu nebo jeho dovozu. 5) Plátce, který investiční zlato vyrobí nebo zlato přemění na investiční zlato, se může rozhodnout, že uplatní daň u dodání investičního zlata, které by bylo osvobozeno podle odstavce 3, jinému plátci nebo osobě registrované k dani v jiném členském státě. 6) U zprostředkovatelské služby, která spočívá v obstarání dodání investičního zlata podle odstavce 4, může být uplatněna daň, pokud plátce při dodání investičního zlata uplatnil daň podle odstavce 5. 7) Plátce, který dodává investiční zlato osvobozené od daně, má nárok na odpočet daně v plné výši a) při nakoupení investičního zlata, u něhož byla uplatněna daň podle odstavce 5, b) při nakoupení, pořízení z jiného členského státu nebo dovozu zlata, které není investičním zlatem, a které následně plátce nebo jím zmocněná třetí osoba přemění na investiční zlato, nebo c) při nakoupení služby, spočívající ve změně formy, hmotnosti nebo ryzosti zlata, včetně investičního zlata. 8) Plátce, který investiční zlato vyrobí nebo zlato přemění na investiční zlato, má nárok na odpočet daně v plné výši při nakoupení, pořízení z jiného členského státu nebo dovozu
zboží nebo služby, přímo související s výrobou investičního zlata nebo přeměnou zlata na investiční zlato.
Příloha 4: Tracker open-end certifikáty na drahé kovy obchodované na burze Scoach WKN 722373 859341 635197 160902 333373 A0AB84 SG0AYL A0CUXJ CB2458 SG9F3Q GS0HH0 HV1A3C GS72X2 DB0SEX
Název (typ) X-pert Zertifikat Open-End Zertifikat Indexzertifikat Unlimited Zertifikat Tracer Zertifikat Open-End Quanto Zertifikat Partizipations-Zertifikat Open-End Zertifikat Unlimited Partizipationszertif Index-Zertifikat Open-End-Zertifikat Open-End Zertifikat Open End Partizipationszertifi Open End X-Pert Quanto Zertifi
podkladové aktivum Zlato Zlato Zlato Zlato Zlato Zlato Zlato Zlato Zlato Zlato Zlato Zlato Zlato Zlato
DR1VJC DR1VJE BN2GLD RCB0RQ HV2XAU DZ0B88 DZ0B66 BC0GLD CK0S5D RCE1ZK TB1GGG 330491 959686 A0AB85 SG0AYK 104208 SG9F3T
Unlimited Moving Strike Certif Unlimited Moving Strike Quanto Open End Tracker Zertifikat Qu Open-End-Zertifikat Open End Quanto Zertifikat Endlos-Zertifikat Endlos Zertifikat Open Ended Tracker Zertifikat Unlimited Indexzertifikat Anlagezertifikat Quanto-Open End-Partizipations Open-End Zertifikat Open-End Zertifikat Open-End Quanto Zertifikat Partizipations-Zertifikat X-pert Zertifikat Index-Zertifikat
Zlato Zlato Zlato Zlato Zlato Zlato Zlato Zlato Zlato Zlato Zlato COMEX Palladium Palladium Palladium Palladium Palladium Palladium
open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end
GS0HH2 GS72X1 CB5UXE CB28YM DB2XPD HV5B67 HV5B68 BC0PAL
Open End Partizipationszertifi Open End Partizipationszertifi Open-End-Zertifikat Unlimmited Indexzertifikat Open End X-Pert Quanto Zertifi Open End Partizipations-Zertif Open End Quanto Partizipations Open Ended Tracker Zertifikat
Palladium Palladium Palladium Palladium Palladium Palladium Palladium Palladium
open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end
emitent
splatnost open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end
684651 163574 A0AB86 SG0AYJ 104207 UB6D2B SG9F3S GS0HH1 GS72WL CB5UXF CB28YN DB2XPT HV5B65 HV5B66
Open-End Zertifikat Open-End Zertifikat Open-End Quanto Zertifikat Partizipations-Zertifikat X-pert Zertifikat Tracer Zertifikat Index-Zertifikat Open End Partizipationszertifi Open End Partizipationszertifi Open-End-Zertifikat Unlimited Indexzertifikat Open End X-Pert Quanto Zertifi Open End Partizipations-Zertif Open End Quanto Partizipations
Platina Platina Platina Platina Platina Platina Platina Platina Platina Platina Platina Platina Platina Platina
open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end
BC0PLA HV16F9 163575 333372 684607 A0AB82 SG0AYH DB3XAG A0CUXH SG9F3R CZ5267 GS0HH3 CZ5268 HV1A3D GS72X0 DR1VJD DR1VJF
Open Ended Tracker Zertifikat Open-End Zertifikat Open-End Zertifikat Tracer Zertifikat Open-End Zertifikat Open-End Quanto Zertifikat Partizipations-Zertifikat X-pert Zertifikat Open-End Zertifikat Index-Zertifikat Open-End Zertifikat Open-End-Zertifikat Unlimited Indexzertifikat Open-End Zertifikat Open End Partizipationszertifi Unlimited Moving Strike Certif Unlimited Moving Strike Quanto
Platina Platina NYMEX Stříbro Stříbro Stříbro Stříbro Stříbro Stříbro Stříbro Stříbro Stříbro Stříbro Stříbro Stříbro Stříbro Stříbro Stříbro
open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end
RCB0RP DB2XAG CZ25ZP HV2XAG DZ0B77 DZ0B99 BC0SLB CK0S5C RCE1ZM
Open-End-Zertifikat Open End X-Pert Quanto Zertifi Unlimited Indexzertifikat Open End Quanto Zertifikat Index-Zertifikat Endlos-Zertifikat Open Ended Tracker Zertifikat Unlimited Indexzertifikat Anlagezertifikat
Stříbro Stříbro Stříbro Stříbro Stříbro Stříbro Stříbro Stříbro Stříbro
open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end open-end
Scoach Europa AG. Scoach Europa AG [online]. 2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.scoach.de/en/search-find/newsearch#search_type=profi&class_category=eusipa_germany&%3C%3Czertsubarts_1300%3E%3Eeq_class=1
31300&eq_zertsubart_id=10%3C%3CRolling%20Sprint%20Certificate%3E%3E&eq_zertsubart_id=5%3C%3C Rolling%20Discount%20Certificate%3E%3E&eq_zertsubart_id=4%3C%3CRolling%20Reverse%20Tracker% 20Certificate%3E%3E&eq_zertsubart_id=2%3C%3CReverse%20Tracker%20Certifcate%3E%3E&eq_zertsub art_id=1%3C%3CTracker%20Certificate%3E%3E&%3C%3Cunderlying_com%3E%3Eeq_underlying_ag=10 16227
Příloha 5: Korelace mezi drahými kovy Grafy vývoje korelačních koeficientů denních cen drahých kovů (roční korelace, údaje za období 18. 11. 1995 – 31. 3. 2013) Zlato a stříbro 1 0.8 0.6 0.4 0.2 0 -0.2 -0.4 -0.6 -0.8 -1
Zdroj: vlastní konstrukce
Zlato a platina 1 0.8 0.6 0.4 0.2 0 -0.2 -0.4 -0.6 -0.8 -1
Zdroj: vlastní konstrukce
Zlato a palladium 1 0.8 0.6 0.4 0.2 0 -0.2 -0.4 -0.6 -0.8 -1
Zdroj: vlastní konstrukce
Stříbro a platina 1 0.8 0.6 0.4 0.2 0 -0.2 -0.4 -0.6 -0.8 -1
Stříbro a palladium 1 0.8 0.6 0.4 0.2 0 -0.2 -0.4 -0.6 -0.8 -1
Zdroj: vlastní konstrukce
Platina a palladium 1 0.8 0.6 0.4 0.2 0 -0.2 -0.4 -0.6 -0.8 -1
Zdroj: vlastní konstrukce
Příloha 6: Složení portfolia Zlatého fondu ČP Invest
Zdroj: Zlatý fond: Struktura portfolia cenných papírů k 29. 3. 2013. ČP Invest [online]. 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.cpinvest.cz/media/docs/fzl-29032013-5162b9ade4555.pdf
