INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Obsah 1. PODNIKÁNÍ A PROFIL PODNIKATELE ............................................................................................ 3 1.1 POJEM PODNIKÁNÍ............................................................................................................................ 3 1.2 PODNIKÁNÍ VERSUS ZAMĚSTNANECKÝ POMĚR, VÝHODY A NEVÝHODY PODNIKÁNÍ ................................................... 4 1.3 PROFIL PODNIKATELE ........................................................................................................................ 5 2. ZAHÁJENÍ PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI .......................................................................................... 7 2.1 PRVOTNÍ INVESTICE PŘI ZAHÁJENÍ PODNIKÁNÍ ........................................................................................... 7 2.2 PODNIKATELSKÝ PLÁN ....................................................................................................................... 7 2.3 ZÁKLADNÍ FORMY PODNIKÁNÍ .............................................................................................................. 8 2.4 ŽIVNOST A PODMÍNKY PRO JEJÍ PROVOZOVÁNÍ........................................................................................... 8 3. ZÁKLADNÍ POVINNOSTI PODNIKATELE ....................................................................................... 13 3.1 ÚČETNICTVÍ A VÝKAZNICTVÍ .............................................................................................................. 13 3.2 DANĚ V PODNIKÁNÍ ........................................................................................................................ 13 3.3 POJISTNÉ SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ ....................................................................................................... 16 3.4 DALŠÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ ....................................................................................................... 17 4. PODPŮRNÉ PROGRAMY PRO ZAČÍNAJÍCÍ PODNIKATELE ............................................................. 20 4.1 SUBJEKTY POSKYTUJÍCÍ SLUŽBY PODNIKATELŮM ....................................................................................... 20 4.2 EVROPSKÉ PROGRAMY PRO PODNIKATELE ............................................................................................... 23 4.3 UŽITEČNÉ ODKAZY ......................................................................................................................... 26

2

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 1. Podnikání a profil podnikatele Zahájení podnikatelské činnosti je pro absolventy středních škol jednou z možností budoucího uplatnění na trhu práce. Kapitola Podnikání a profil podnikatele vás seznámí se základními pojmy z oblasti soukromého podnikání – co je to podnikání, jaký je rozdíl mezi podnikáním a zaměstnaneckým poměrem, jaké jsou výhody a nevýhody podnikání či jaké předpoklady by měl podnikatel mít. 1.1 Pojem podnikání Jednotná definice pojmu podnikání v zásadě neexistuje. Můžeme však hovořit o jeho třech základních pojetích: Podnikání = proces (činnost) Výsledkem této činnosti je vytvoření nové přidané hodnoty. Ta může být vyjádřena finanční či nefinanční formou. Nositelem podnikání je podnikatel, jehož sociální status je do určité míry legislativně vymezen (obchodní zákoník aj.). Podnikání = přístup (metoda) Podnikavý přístup je celkový přístup k jakékoliv aktivitě, který člověk musí uplatňovat, chce-li v ní být úspěšný. Je to přístup zaměřený na objevování příležitostí a jejich transformaci do proveditelných projektů, sloužících ke splnění a dosažení cílů. Podnikavý přístup je charakteristický snahou vytvořit něco navíc, samostatným hledáním příležitostí k realizaci daného cíle, vynaložením a účinným využíváním vlastních zdrojů, svého času a jména, dobrovolným přebíráním vlastní odpovědnosti a nesením přiměřeného rizika, ale také sklízením pozitivních výsledků. Kompetence k uplatňování podnikatelského přístupu se zařazuje mezi klíčové kompetence. Podnikání = hodnotová orientace Hodnotová orientace je označována jako „podnikatelský duch“. Podnikání zde představuje strukturu hodnot a postojů se společenským a individuálním rozměrem. Společenský rozměr vyjadřuje, jak si společnost váží podnikavých lidí, podnikatelů a podnikání. Individuální rozměr tvoří podnikavý životní způsob, který je charakterizován zejména specifickým způsobem zajišťování potřebných životních zdrojů. Tento způsob klade na člověka zvláštní nároky, jako jsou převzetí odpovědnosti, ochota nést riziko, nejistotu, ale zároveň samozřejmě skýtá také určité výhody, např. vyšší výdělek, větší vliv na vlastní organizaci času atd. Podnikání dle obchodního zákoníku a živnostenského zákona Dle §2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, je podnikání definováno jako soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Dle §2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, je živností soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Vysvětlení pojmů použitých v definicích: ¾ soustavnost – činnost musí být vykonávána opakovaně a pravidelně; ¾ samostatnost – fyzická osoba jedná osobně, právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu; ¾ vlastní jméno – právní úkony činí podnikatel fyzická osoba svým jménem a příjmením, právnická osoba svým názvem (obchodní firmou); ¾ vlastní odpovědnost – podnikatel (fyzická i právnická osoba) nese veškeré riziko za výsledek své činnosti; ¾ dosažení zisku – činnost musí být vykonávána s úmyslem docílit zisku (zisk však nemusí být dosažen).

Cvičný úkol •

Na internetu vyhledejte aktuální živnostenský zákon a obchodní zákoník a seznamte se s jejich obsahem.

3

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

1.2 Podnikání versus zaměstnanecký poměr, výhody a nevýhody podnikání Zatímco zaměstnanec pracuje pro svého zaměstnavatele a dostává za to mzdu, podnikatel svou práci nepředává žádnému zaměstnavateli, ale sám ji nabízí na trhu a peníze dostává za její prodej. Zaměstnanec má méně svobody a více jistot, podnikatel má více svobody a méně jistot. Podnikatel získává prostor pro své představy, plány i pro vydělávání peněz, sám rozhoduje o své práci. Na druhé straně ale ztrácí jistotu pravidelného platu, často je nucen dávat nemálo peněz do něčeho, o čem nikdy nemůže s jistotou vědět, jak to dopadne. Podnikání je jen výjimečně bezproblémové a bezrizikové. Podnikatel má řadu účetních i daňových povinností, má odpovědnost za své pracovníky, za zajištění prostředků na jejich mzdy a měl by mít znalosti potřebné k dodržování zákonů. Podnikatel nemůže počítat s pravidelnou osmihodinovou pracovní dobou. Zaměstnanecký poměr přináší méně odpovědnosti než podnikání. Od pracovníka se většinou očekává, že v organizaci stráví osm hodin. Veškerý servis pro svou práci, který je prováděn na profesionální úrovni odbornými útvary, má zabezpečen. Takže pokud zaměstnavatel nemá vážné finanční problémy, s vysokou pravděpodobností může mít zaměstnanec jistotu, že ve výplatním termínu obdrží dohodnutou mzdu. Pro stanovení výhod či nevýhod podnikání a zaměstnaneckého poměru neexistují jednoduchá rozhodovací pravidla. Pro pochopení rozdílů mezi podnikáním a prací v zaměstnaneckém poměru je třeba pochopit důvody podnikání. Rozhodnout se pro podnikání znamená rozhodnout se pro radikální změnu pracovního prostředí. Z osoby v závislé činnosti se člověk proměňuje v osobu podnikající, tedy samostatně výdělečně činnou, relativně nezávislou a mající jako své podřízené osoby závislé na jeho vůli a úspěchu či neúspěchu v podnikání. Důležité je předem zvážit: ¾

stávající situaci začínajícího podnikatele má zaměstnání a jistotu pracovního místa – zde je důležité zvážit, zda chce pracovní místo opustit a začít s něčím novým ztratil zaměstnání – podnikání může být vhodným způsobem, jak sobě a své rodině zabezpečit finanční prostředky má zaměstnání (popř. důchod) a rád by realizoval své představy – chce si ověřit, zda by se uplatnil jako podnikatel, chce sobě či své rodině finančně přilepšit

¾

životní jistoty podnikatele podnikání výrazně ovlivňují tři životní jistoty podnikatele – zdraví, zázemí (např. rodina) a uspokojení z práce (profese „podnikatel“)

¾

materiální předpoklady pro podnikání je třeba mít určité prostory (pokud nemá podnikatel vlastní prostory, musí počítat s náklady na výstavbu či pronájem), tzn. že na vybavení firmy bude věnována část počátečního kapitálu

¾

zákonné povinnosti na podnikatele se vztahuje řada zákonných povinností – provozování firmy vyžaduje vést účetní evidenci, dostát daňovým povinnostem atd.

¾

ručení za závazky podnikání podnikatel nesmí podceňovat ručení za závazky podnikání – skutečnost ručení je důležité promítnout do rozhodnutí o volbě právní formy

¾

podnikatelský záměr rozhodnutí podnikat musí být podpořeno podnikatelským záměrem – podnikatel musí mít určitou představu, co bude předmětem jeho podnikatelských aktivit

Výše uvedené by měl začínající podnikatel promítnout do svého podnikatelského plánu, který může dát kvantifikovatelný odhad, jaké prostředky budou potřeba do začátku podnikání a jaké přínosy podnikání poskytne. Tyty přínosy by měly být porovnány se mzdou, kde by pak měl zájemce o podnikání zvážit, zda je výhodnější být zaměstnancem nebo využít své schopnosti v podnikání. Úspěšnost v zaměstnání ještě nezaručuje úspěch v podnikání. Svět zaměstnance a podnikatele se liší v potřebných znalostech a dovednostech a především ve vůli a ochotě obětovat volný čas, rodinu, ideály nebo koníčky pro daný cíl.

4

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 1.3 Profil podnikatele I v případě vymezení pojmu podnikatel existuje řada definic: osoba realizující podnikatelské aktivity s rizikem rozšíření nebo ztráty vlastního kapitálu; osoba schopná rozpoznat příležitosti, mobilizovat a využívat zdroje a prostředky k dosažení stanovených cílů a ochotná podstoupit tomu odpovídající rizika; iniciátor a nositel podnikání – investuje své prostředky, čas, úsilí a jméno, přebírá odpovědnost, nese riziko s cílem dosáhnout svého finančního a osobního uspokojení. Podnikatel podle obchodního zákoníku Dle §2 odstavce 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, je podnikatelem: ¾ osoba zapsaná v obchodním rejstříku, ¾ osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, ¾ osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, ¾ osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. Obecné rysy podnikatele Typické rysy podnikatele, které může začínající podnikatel konfrontovat se svými představami o podnikání: ¾ Aspekt dlouhodobosti – rozhodne-li se někdo začít podnikat, musí předpokládat, že se tím bude zabývat delší dobu. Podnikateli nic nebrání založit podnik či živnost s krátkodobým cílem a po uskutečnění určité akce podnikatelskou činnost ukončit, ovšem tyto případy jsou netypické. Daleko častěji jsou podnikatelské aktivity spojeny s postupným rozvojem, budováním a posilováním podnikatelské pozice. ¾ Podnikavost – podnikatel je hlavním hybatelem v podnikání a nositelem podnikavosti. Důležitou vlastností člověka v tomto směru je „být podnikavý“. Podnikavostí rozumíme v nejširším slova smyslu dispozice či soubor předpokladů člověka pro podnikání. Podnikavost je člověku dána, ale v individuálně různých mezích daností si ji lze i osvojit. ¾ Motivace – aby podnikatel začal podnikat a dosahoval úspěchu, musí existovat důvod. Základem úspěchu je vůle dosáhnout předem stanoveného cíle. Není-li vůle být úspěšný, nepomohu k dosažení cíle podnikatele ani sebevětší znalosti a zdroje podnikání. ¾ Iniciativa, aktivita – má-li být podnikatel úspěšný, nemůže být pasivní. Typickým rysem podnikatelské osobnosti jsou vlastnosti označované takovými výrazy jako být proaktivní, dynamický, optimistický, kreativní, iniciativní, mít pozitivní myšlení apod. ¾ Podstupování rizika – většina podnikatelských aktivit je spojena s rizikem. Většina klíčových rozhodnutí má jednoznačně charakter rozhodování za nejistoty či rizika. Z tohoto důvodu není dráha podnikatele vhodná pro ty, kteří neradi přijímají odpovědnost, jsou při rozhodování nejistí, důležitá rozhodnutí odkládají či přenášejí své rozhodovací pravomoci na jiné. ¾ Dobrý zdravotní stav – profil podnikatele dotváří dobrý zdravotní stav, zejména psychický. Pro podnikatelskou činnost není typická pravidelná pracovní doba, podnikatel je vystaven řadě stresů, mnohdy pracuje pod různými tlaky apod. Desatero úspěšného podnikatele Typické rysy, které by měl ve své každodenní činnosti uplatňovat podnikatel, má-li být jeho osobní přínos hnací silou úspěšného rozvoje firmy: ¾ Vytrvalost – podnikání je běh na delší trati. Reakce na podnikatelské zásahy se neprojeví okamžitě, ale s časovým odstupem. Případné nezdary nesmí podnikatele odradit od další činnosti. Z nezdarů by měl čerpat poučení. ¾ Sebedůvěra – podnikatel musí mít důvěru ve vlastní schopnosti. Musí umět zhodnotit rizika, neustupovat před překážkami a dílčími neúspěchy. ¾ Odpovědnost – podnikání je spojeno s odpovědností. Nejde jen o právní ručení (dané příslušným typem právní formy podnikání), ale i o řadu aspektů morální odpovědnosti. Podnikatel odpovídá za své závazky dodavatelům, za dodržení smluvních podmínek svým zákazníkům, za dodržení pracovních smluv svým zaměstnancům, za placení daní, za dodržování zákonů apod. ¾ Informovanost – podnikatel by si měl vybudovat a měl by využívat co nejlepší informační kanály o zákaznících, konkurentech, situaci na trzích zboží, kapitálu a práce, vývoji ekonomické i politické situace apod. ¾ Iniciativa – podnikatel by měl konat dříve, než jej o to někdo požádá. Reaktivní (přizpůsobovací) chování je sice pohodlné, méně rizikové, ovšem nemusí přinášet žádoucí efekty. ¾ Monitoring a využití příležitostí a svých silných stránek – podnikatel by měl znát své přednosti a umět je využívat. Neustále by měl sledovat vývoj okolí a zkoumat, zda pro jeho podnikání neznamená příležitost.

5

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ ¾

¾

¾

¾

Koncepce cena – kvalita – flexibilita – v současném tržním prostředí již nestačí spoléhat na nalákání zákazníků na nižší cenu, samozřejmá je i kvalita produkce a stále častěji i pružné reagování na požadavky zákazníků. Úsilí o úspěch – objektivní úspěch podnikání lze vyjádřit zejména hospodářským výsledkem (ziskem). Subjektivní úspěch je výsledkem vnímání jedince nebo skupiny lidí. Pro většinu podnikatelů je rozhodující subjektivní obraz úspěchu, ve kterém se mohou zrcadlit dosažené hospodářské výsledky, ale i to, jak podnikatelská činnost naplňuje představy podnikatele, přispívá k seberealizaci apod. Racionální chování – podnikatel by měl uvažovat ve variantách, zvažovat různé alternativy, predikovat své podnikatelské aktivity a nebát se uplatňovat perspektivní projekty, v provozních činnostech důsledně uplatňovat hospodárné přístupy. Respektování okolní reality – podnikatel podniká v prostředí, které se globalizuje, ve kterém platí řada zákonů, existuje daná demografická struktura, daná infrastruktura atd. Tyto skutečnosti musí respektovat.

Cvičný úkol •

Posuďte a zhodnoťte své osobní předpoklady k podnikání s použitím poradenského nástroje pro začínající podnikatele dotazníku Start a rozvoj podnikání, viz http://www.cepo.info/CEPO/SRP/CPSRPTypKlienta.aspx.

Zapamatujte si Podmínky podnikání vymezuje obchodní zákoník a zákon o živnostenském podnikání. Zákony definují podnikání jako „soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku“. Podnikatelem může být jak fyzická, tak i právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění či jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů nebo osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. Podnikatel je osoba podnikající, tedy osoba samostatně výdělečně činná, mající své podřízené osoby závislé na jeho vůli, úspěchu či neúspěchu v podnikání.

Test 1. Co je smyslem podnikání? uskutečnění dětského snu činnost prováděná s úmyslem dosažení zisku činnost realizována na základě vlastních koníčků Správná odpověď: činnost prováděná s úmyslem dosažení zisku 2. Jaké faktory ovlivňují podnikání? zisk, odpovědnost, soustavnost blaho společnosti, samostatnost, krátkodobost samostatnost, vlastní jméno, blaho společnosti Správná odpověď: zisk, odpovědnost, soustavnost

Informační zdroje SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V. A KOL. Základy podnikání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. ISBN 978-80-2473339-5. VERBER, J., SRPOVÁ, J. A KOL. Podnikání malé a střední firmy. Praha:Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 97880-247-2409-6. http://www.cepo.info/Cepo/IndexPage.aspx

6

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 2. Zahájení podnikatelské činnosti Začínající podnikatel musí před zahájením své podnikatelské činnosti učinit několik kroků a zvážit hodně faktorů. Kromě posouzení svých osobních předpokladů pro podnikání musí posoudit, zda má dobrý podnikatelský nápad, sestavit si zakladatelský rozpočet a zjistit potřebnou výši počátečního kapitálu. V neposlední řadě se musí seznámit se základní legislativou související s podnikáním a rozhodnout se, jakou právní formu podnikání zvolí. Tato kapitola Vás seznámí s požadavky na počáteční investici potřebnou pro zahájení podnikání, podnikatelským plánem, představí Vám základní formy podnikání v ČR a zaměří se na jednu z nejčastějších forem podnikání – živnost. 2.1 Prvotní investice při zahájení podnikání Zahájení podnikání má mnoho úskalí. Jedním z nich je fakt, že při zahájení podnikatelské činnosti náklady podstatně převyšují výnosy. Vykazování ztráty při zahájení podnikání není nic neobvyklého. Ovšem ztrátu je nutné řídit a financovat. Při sestavování zakladatelského rozpočtu je nutné tento fakt respektovat. Rizika je možné minimalizovat zejména přesným odhadem potřeb finančních prostředků a zajištěním potřebné výše zdrojů financování. Před zahájením podnikání si musí začínající podnikatel sestavit zakladatelský rozpočet, musí mít přehled o všech výdajích, které mu vzniknou při samotném založení firmy, dále při zahájení a rozjezdu podnikání a nakonec při zajištění běžného chodu firmy. Propočet potřebné výše finančních prostředků, které budou nutné k zahájení podnikatelské činnosti, lze rozdělit do čtyř skupin: ¾ Finanční prostředky nutné k založení firmy - založení firmy vyžaduje jednak vynaložení nezbytných finančních prostředků, jako je složení základního kapitálu, poplatky za živnostenské oprávnění, výpis z rejstříku trestů, ověření listin, popř. zápis do obchodního rejstříku apod. Vedle toho vzniká řada vyvolaných nákladů, které sice nejsou nezbytné, ale řada podnikatelů je realizuje – návrh loga společnosti, razítka, webové stránky, informační materiály apod. ¾ Finanční prostředky na pořízení tzv. dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku – nákup pozemků, budov, technického vybavení, administrativního zabezpečení apod. ¾ Finanční prostředky vložené do nákupu tzv. oběžného majetku – potřebné množství surovin a materiálů, zásob zboží apod. ¾ Finanční prostředky určené na zahájení podnikatelské činnosti, tj. financování provozní činnosti do doby, než bude zabezpečeno financování z tržeb – mzdy zaměstnanců, náklady na energii, vodu, telekomunikační služby, dopravu, běžnou údržbu apod. Navíc se u začínající firmy nelze vyhnout některým nutným úvodním provozním nákladům – např. hygienická měření, proškolení pracovníků z bezpečnosti práce a požární ochrany, úhrady pojištění apod. Založení firmy a nezbytné výdaje spojené se zahájením podnikání můžeme financovat z vlastních zdrojů, tj. z vkladů podnikatele a případných společníků, a ze zdrojů cizích, zejména z bankovních úvěrů, půjček nebo leasingu. O použití jednotlivých zdrojů financování se rozhodujeme na základě jejich dostupnosti a také finančních nároků na jejich pořízení a splácení. Zpracování zakladatelského rozpočtu je, zejména u malých začínajících podnikatelů, často podceňováno. Zakladatelský rozpočet zodpoví následující otázky: Kolik bude stát založení firmy? Musí být v den založení firmy složen základní kapitál a v jaké výši? Kolik majetku a v jaké struktuře budeme potřebovat při rozjezdu podnikání? Kolik surovin a materiálu musíme mít připraveno před zahájením výroby? Kolik budeme mít zaměstnanců a jakou výši mezd pro ně plánujeme? Jaká je výše zdravotního a sociálního pojištění, které musí hradit zaměstnavatel? 2.2 Podnikatelský plán Aby mohl začínající podnikatel komplexně posoudit reálnost a životaschopnost svého podnikatelského záměru, musí si sestavit podnikatelský plán. Jde o dokument zpracovaný podnikatelem, popisující všechny podstatné vnitřní i vnější faktory související s podnikatelskou činností. Podnikatelský plán by měl odpovědět na otázky typu: kde jsme, kam se chceme dostat a jak se tam dostaneme. Podnikatelský plán by měl sloužit především podnikateli k interním účelům, často však bývá sestavován teprve ve chvíli, kdy ho od podnikatele vyžaduje banka, budoucí společník nebo investor. V současné době neexistuje závazná právní úprava, která by určovala strukturu podnikatelského plánu. Na trhu působí firmy odlišné jak z hlediska velikosti, tak i z hlediska odvětví, právní formy, způsobu řízení apod., a proto není možné doporučit či nařídit pevnou strukturu podnikatelského plánu. Podnikatelský plán může mít například tuto strukturu: obsah, shrnutí podnikatelského záměru, všeobecný popis firmy (kdo bude podnikatelský záměr realizovat), klíčové osobnosti (charakteristika důležitých osob ve firmě, organizační schéma), popis produktu (popis výrobků, které vyrábíme, nebo služeb, které poskytujeme), okolí firmy (ekonomická situace země, technologický rozvoj v zemi, legislativní podmínky, analýza konkurence, analýza zákazníků), marketing a prodej (jak dostaneme náš produkt k zákazníkovi), výroba a provozní činnosti (popis výrobních postupů a vyzdvižení konkurenčních výhod), finanční plán (plán majetku a zdrojů, plán nákladů a výnosů, plánovaný výkaz zisku a ztrát, plán peněžních toků, …), přílohy (výpis z obchodního rejstříku, fotografie či výkresy produktů, reference, …).

7

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

2.3 Základní formy podnikání Obchodní zákoník připouští následující právní formy podnikání: ¾ Fyzická osoba V souvislosti s podnikáním fyzických osob se setkáváme s pojmem „osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ)“. Úřady, zdravotní pojišťovny a správa sociálního zabezpečení považují za OSVČ osoby, které mají příjem z podnikání a/nebo jiné samostatně výdělečné činnosti (např. živnostník, samostatný zemědělec, samostatně výdělečný umělec apod.). Fyzické osoby, které chtějí podnikat, musí ke své podnikatelské činnosti získat živnostenské nebo jiné oprávnění. Za fyzickou osobu jedná vždy sama fyzická osoba nebo její zástupce. Fyzické osoby mohou tvořit společně sdružení bez právní subjektivity. Fyzické osoby se zapisují do obchodního rejstříku na vlastní žádost, nebo povinně podle podmínek stanovených obchodním zákoníkem. ¾ Právnická osoba Právnické osoby jsou většinou obchodní společnosti – společnost s ručením omezeným, akciová společnost, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost – a družstva. Podnikají obvykle na základě živnostenského oprávnění nebo na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů. Všechny typy právnických osob musí být zapsány do obchodního rejstříku. Podrobnosti o jednotlivých typech právnických osob a konkrétní postupy založení každé formy právnické osoby uvádí zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Nechce-li někdo podnikat sám, ale chce spojit své síly a finance s dalšími společníky, což bývá v případě vysokých počátečních nákladů nevyhnutelné, má možnost založit s nimi některou formu obchodní společnosti.

Cvičný úkol 1.

Rozhodněte, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu: a) sdružení tří autodopravců dle § 829 občanského zákoníku b) sdružení pěti obcí dle § 20 občanského zákoníku c) Občanské sdružení Život dětem d) Kaufland, v.o.s. e) Josef Dvořák – květinářství f) Strana přátel piva

Správná odpověď: a) PO, b) PO, c) PO, d) PO, e) FO, f) PO. 2.4 Živnost a podmínky pro její provozování Založit živnost bývá nejschůdnější cestou, jak začít podnikat. Živnost je soustavná činnost (ne tedy nahodilá, příležitostná), provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Živnostenský zákon definuje, co se rozumí „živností“, a taxativně vymezuje, co naopak živností není. Živnostenský zákon upravuje podnikání v oblasti výroby, obchodu a poskytování služeb. Živnost lze vykonávat (provozovat) v provozovně nebo více provozovnách. Provozovnou se podle živnostenského zákona rozumí prostor, v němž je živnost provozována. Provozovny musí být trvale a zvenčí viditelně označeny obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele, a bylo-li mu přiděleno identifikační číslo, tak i jím. Kdo je oprávněn k provozování živnosti? ¾ Fyzická osoba nebo právnická osoba, splní-li všeobecné či zvláštní podmínky stanovené živnostenským zákonem. Je-li to osoba se sídlem mimo území České republiky, může na území České republiky provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba. ¾ Zahraniční fyzická osoba, která hodlá na území České republiky provozovat živnost a která má podle zvláštního zákona povinnost mít pro pobyt na území České republiky povolení, musí k ohlášení živnosti a k žádosti o koncesi doložit doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Povinnost doložit doklad podle věty první se nevztahuje na zahraniční fyzickou osobu, která hodlá na území České republiky provozovat živnost prostřednictvím organizační složky svého podniku. ¾ Fyzická osoba, jíž byl udělen azyl nebo doplňková ochrana, a její rodinní příslušníci mohou provozovat živnost za stejných podmínek jako česká osoba.

8

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Všeobecné podmínky provozování živnosti ¾ dosažení věku 18 let, ¾ způsobilost k právním úkonům, ¾ bezúhonnost. Za bezúhonného člověka se považuje ten, kdo nebyl odsouzen: ¾ pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň jednoho roku; ¾ pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním; ¾ pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním. Bezúhonnost se dokládá výpisem z rejstříku trestů ne starším než tři měsíce. Zvláštní podmínky provozování živnosti Tímto se rozumí odborná nebo jiná způsobilost doložená potřebnými doklady. Odborná způsobilost je dokládána příslušným vzděláním (výuční list, maturitní vysvědčení, vysokoškolský diplom apod.) a požadovanou délkou praxe. Provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce Podnikatel může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je k podnikateli ve smluvním vztahu. Nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než čtyři podnikatele. Odpovědná osoba musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti. Druhy živností Podle požadavků na odbornou způsobilost se živnosti dělí na tyto druhy: ¾

Ohlašovací živnosti vznikají a jsou provozovány na základě ohlášení. Tyto živnosti jsou osvědčeny výpisem ze živnostenského rejstříku. Dělí se na: ƒ Řemeslné – pro jejich získání a provozování je podmínkou výuční list nebo maturita v oboru nebo diplom v oboru nebo šestiletá praxe v oboru. Příkladem jsou řeznictví, zednictví, klempířství a oprava karoserií, hostinská činnost, montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení apod. ƒ Vázané – pro jejich získání a provozování je podmínkou prokázání odborné způsobilosti, kterou stanoví příloha živnostenského zákona. Příkladem jsou masérské služby, vedení účetnictví, provádění staveb, jejich změn a odstraňování, provozování autoškoly apod. ƒ Volné – pro získání nepotřebuje podnikatel žádnou odbornou způsobilost. Živnost volná aktuálně zahrnuje 80 oborů činností. Příkladem oborů je velkoobchod a maloobchod, zprostředkování obchodu a služeb, ubytovací služby, fotografické služby aj.

¾

Koncesované živnosti vznikají a jsou provozovány na základě správního rozhodnutí. Tyto živnosti jsou také osvědčeny výpisem z živnostenského rejstříku. Kromě splnění odborné způsobilosti je podmínkou získání této živnosti (koncese) i kladné vyjádření příslušného orgánu státní správy. Příkladem jsou provozování pohřební služby, provozování cestovní kanceláře, silniční motorová doprava, taxislužba apod.

Přehled jednotlivých druhů živností je součástí příloh zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Oprávnění provozovat živnost vzniká: ¾ u ohlašovacích živností – dnem ohlášení nebo později, pokud je v ohlášení uveden den pozdější; ¾ u koncesovaných – dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Právnickým osobám a zahraničním osobám vzniká živnostenské oprávnění dnem zápisu do obchodního či obdobného rejstříku, nikoli tedy jako u fyzických osob dnem ohlášení. Podnikatel prokazuje své živnostenské oprávnění: ¾ výpisem ze živnostenského rejstříku - jedná se o osvědčení o tom, že byly splněny všechny podmínky stanovené živnostenským zákonem, ¾ do vydání výpisu stejnopisem ohlášení s prokázaným doručením živnostenskému úřadu nebo pravomocným rozhodnutím o udělení koncese.

9

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Cvičný úkol •

Jaké živnosti mohou vykonávat absolventi Vaší školy?

Dokumenty potřebné k ohlášení živnosti a žádosti o koncesi Chce-li začínající podnikatel podnikat na základě živnostenského oprávnění, musí tuto skutečnost ohlásit živnostenskému úřadu (ohlašovací živnosti) nebo o oprávnění požádat (koncesované živnosti) a musí doložit splnění všeobecných podmínek. To většinou stačí, protože většina živností patří do volné živnosti. Pro živnost patřící do živnosti vázané nebo živnosti řemeslné musíme navíc doložit požadovanou odbornou způsobilost – např. vzdělání, praxi. Díky elektronizaci veřejné správy může začínající podnikatel veškerá podání učinit na libovolném živnostenském úřadě na území ČR. Prostřednictvím standardizovaného formuláře Centrálního registračního místa (CRM), tzv. jednotného registračního formuláře (JRF), může začínající podnikatel spolu s ohlášením živnosti/podáním žádosti o koncesi rovněž učinit oznámení i vůči dalším správním úřadům – finančnímu úřadu (daňová registrace fyzické či právnické osoby), správě sociálního zabezpečení (oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti, přihlášení k nemocenskému pojištění), zdravotní pojišťovně (oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti) a úřadu práce (oznámení o vzniku volného pracovního místa či jeho obsazení). Požadované náležitosti z jednotlivých úřadů se sjednotily do jednoho formuláře, zpřehlednily se a současně se odstranilo opakované vyplňování stejných údajů (např. identifikační údaje). Spolu s vyplněným formulářem musí zájemce předložit také průkaz totožnosti. Výpis z rejstříku trestů už není potřeba, jelikož si ho obstará sám živnostenský úřad. Pokud to pak daná živnost vyžaduje, musíte rovněž doložit svoji odbornou způsobilost. Jde-li o vzdělání, jedná se o předložení originálu vysvědčení či jeho ověřené kopie. Praxi může zájemce o ohlášení živnosti doložit originálem nebo ověřenou kopií potvrzení o praxi vydaného zaměstnavatelem. Pro prokázání způsobilosti můžete také předložit například pracovní smlouvu a doklad o ukončení pracovního poměru, zápočtový list či daňová přiznání (pokud je z nich patrný obor vykonávané činnosti). Za ohlášení živnosti nebo podání žádosti o koncesi se vybírá správní poplatek 1 000 Kč. Za ohlášení další živnosti nebo podání další žádosti o koncesi se vybírá 500 Kč. Pokud si pak podnikatel v rámci volné živnosti přibírá další obor, nevybírá se za to žádný správní poplatek. Pokud je ohlášeno více živností současně a podáno více žádostí o koncesi současně, poplatek se vybírá jen jednou. V případě splnění všech podmínek provede živnostenský úřad zápis do živnostenského rejstříku do pěti dnů ode dne doručení ohlášení a vydá podnikateli výpis s tím, že identifikační číslo společnosti bude přiděleno později – rejstříkovým soudem. Přerušení a zánik živnosti Provozování živnosti může podnikatel přerušit na několik měsíců (například u sezónních prací) či na celé roky anebo úplně zrušit. Přerušení či zrušení živnosti nahlásí na kterémkoliv živnostenském úřadě, kde dostane potvrzení. Do osmi dnů to musí oznámit správě sociálního zabezpečení a svojí zdravotní pojišťovně. Pokud bude chtít během přerušení získat podporu v nezaměstnanosti, navštíví i úřad práce. Živnost lze znovu obnovit opět na živnostenském úřadě. Do osmi dnů změnu nahlásíme na správě sociálního zabezpečení a své zdravotní pojišťovně. Živnostenské oprávnění zaniká: ¾ smrtí podnikatele, nepokračují-li v provozování živnosti dědicové nebo správce dědictví, ¾ zánikem právnické osoby, ¾ uplynutím doby, na kterou bylo živnostenské oprávnění vydáno (v případě vydání na dobu určitou), ¾ výmazem zahraniční osoby nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, ¾ rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění. Ten zruší živnostenské oprávnění v případě, že: ƒ podnikatel již nesplňuje podmínky pro provozování živnosti (není způsobilý k právním úkonům nebo bezúhonný), ƒ nastanou překážky v provozování živnosti, ƒ podnikatel o to požádá, ƒ podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, živnostenským zákonem nebo zvláštními právními předpisy. Živnostenský úřad může zrušit živnostenské oprávnění v případě, že: ¾ podnikatel neplní závazky vůči státu (zruší na návrh správy sociálního zabezpečení), ¾ podnikatel neprovozuje živnost déle než 4 roky, ¾ podnikatel neodstraní závady do 1 roku od uplynutí stanovené lhůty pro odstranění závady.

10

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Zapamatujte si Na začátku každého podnikání by měl být dobrý nápad. Předpokladem podnikatelského úspěchu je reálná životaschopnost tohoto podnikatelského nápadu a jeho možné uplatnění na trhu. Sestavení podnikatelského plánu před začátkem podnikání pomůže začínajícímu podnikateli odhalit slabiny a silné stránky podnikatelského nápadu a často umožní předejít riziku možného neúspěchu. Před zahájením podnikání je nutné si sestavit zakladatelský rozpočet, který vyčíslí všechny výdaje spojené se samotným založením firmy, dále při zahájení a rozjezdu podnikání a nakonec při zajištění běžného chodu firmy. Důležitým rozhodnutím začínajícího podnikatele je volba právní formy podnikání. V České republice mohou lidé podnikat dvěma způsoby – jako fyzická osoba nebo jako právnická osoba. Typy právních forem podnikání upravuje zákon č. 513/1991, obchodní zákoník, v druhé části a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, se pak zaměřuje na podnikatele provozující svou činnost na základě živnostenského oprávnění. Fyzická osoba může na základě živnostenského oprávnění, které prokazuje výpisem ze živnostenského rejstříku, provozovat živnost: ohlašovací (dále se dělí na řemeslnou, vázanou a volnou), či koncesovanou. Právnická osoba zapsaná do obchodního rejstříku podniká na území ČR jedním z následujících způsobů: společnost s ručením omezeným (s.r.o.), akciová společnost (a.s.), veřejná obchodní společnost (v.o.s.), komanditní společnost (k.s.), družstvo. Chce-li začínající podnikatel podnikat na základě živnostenského oprávnění, musí si především správně zvolit obor své živnosti. Zatímco na volnou živnost nepotřebujete kromě všeobecných podmínek (věk alespoň 18 let, bezúhonnost, způsobilost k právním úkonům a žádné dluhy vůči pojišťovnám či státu) splnit nic dalšího, u řemeslných a vázaných či u koncesovaných živností je potřeba mít i příslušné vzdělání či praxi. Zahájení podnikatelské činnosti na základě živnostenského oprávnění musí ohlásit živnostenskému úřadu (ohlašovací živnosti) nebo o ně požádat (koncesované živnosti). Ohlášení či podání žádosti o koncesi může podat prostřednictvím standardizovaného formuláře, tzv. jednotného registračního formuláře (JRF). Jednotný registrační formulář umožňuje ohlásit živnost, registrovat se na daň z příjmu fyzických osob, registrovat se na zdravotní pojištění, registrovat se na sociální pojištění. V případě splnění všech podmínek provede živnostenský úřad zápis do živnostenského rejstříku do pěti dnů ode dne doručení ohlášení a vydá podnikateli výpis ze živnostenského rejstříku.

Test 1. Co je smyslem podnikatelského záměru? definování možností poskytovaných trhem, finančních potřeb podnikatele a očekávaných přínosů určení finančních potřeb podnikatele stanovení podmínek podnikání a rizik podnikání Správná odpověď: definování možností poskytovaných trhem, finančních potřeb podnikatele a očekávaných přínosů

2. Kdy je zahájeno podnikání u ohlašovací živnosti? po projednání živnostenského úřadu, schválení žádosti a odeslání povolení do 30 dnů dnem ohlášení a předložení všech náležitostí pouze na základě písemného podání žádosti a následného písemného vyrozumění do 3 pracovních dnů Správná odpověď: dnem ohlášení a předložení všech náležitostí

11

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 3. Jaké jsou základní podmínky k zahájení podnikání? dosažení věku 18 let, bezdlužnost vůči státu, právní způsobilost, bezúhonnost dosažení věku 21 let, bezdlužnost vůči bance, bezúhonnost bezdlužnost vůči státu, právní způsobilost, bezúhonnost Správná odpověď: dosažení věku 18 let, bezdlužnost vůči státu, právní způsobilost, bezúhonnost

Informační zdroje SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V. A KOL. Základy podnikání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. ISBN 978-80-2473339-5. VERBER, J., SRPOVÁ, J. A KOL. Podnikání malé a střední firmy. Praha:Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 97880-247-2409-6. http://www.cepo.info/Cepo/IndexPage.aspx http://business.center.cz

12

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 3. Základní povinnosti podnikatele Každý podnikatel, který chce provozovat podnikatelskou činnost, musí dodržovat určité povinnosti, které jsou stanoveny zákony či jinými právními přepisy. K podnikání patří i naplňování požadavků, které pro většinu podnikatelů nejsou populární – vedení účetnictví, placení daní, příspěvků na sociální a zdravotní pojištění apod. Podnikatelé jsou nuceni sledovat a respektovat časté změny předpisů upravujících tyto činnosti. Kapitola vás seznámí se základními povinnostmi začínajícího podnikatele v oblasti vedení účetní evidence, placení daní, příspěvků na sociální a zdravotní pojištění apod.

3.1 Účetnictví a výkaznictví Zákon o účetnictví se vztahuje na účetní jednotky a pouze tyto účetní jednotky mají povinnost vést účetnictví (podvojné). Informace o tom, kdo je účetní jednotkou, je třeba hledat v platné úpravě zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.1 Smyslem účetnictví je poskytnout pravdivé a věrné zobrazení o stavu pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření. V současné době tvoří účetní závěrku (účetní výkazy) podnikatelů v podvojném účetnictví – rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty (výsledovka), příloha, může zahrnovat i přehled o peněžních tocích (cash flow) nebo přehled o změnách vlastního kapitálu. Z legislativní úpravy daně z příjmu vyplývají některé další požadavky pro vedení evidence o majetku a hospodaření podnikatelského subjektu. Za zmínku stojí ustanovení týkající se obsahu daňové evidence, vztahující se na poplatníky daně – fyzické osoby, které nevedou účetnictví (podvojné) a daňové výdaje uplatňují ve skutečné vynaložené výši. Jedná se o podnikatele, kteří mají příjmy zejména ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živností, příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů (např. advokáti, auditoři, daňoví poradci, ...). Tyto subjekty musí vést údaje o příjmech a výdajích (v členění potřebném pro zajištění základu daně), majetku a závazcích. Daňová evidence stanoví povinnost archivace dokladů. Poplatník je povinen uschovávat daňovou evidenci za všechna zdaňovací období, pro která neskončila lhůta pro vyměření daně stanovené zákonem nebo zvláštním předpisem. Pro poplatníky, kteří povedou daňovou evidenci, je dále stanovena povinnost provádět inventarizaci. Podle zákona musí poplatník zjistit skutečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků v jednom roce – k poslednímu dni zdaňovacího období. O tomto zjištění provede zápis.

3.2 Daně v podnikání Daněmi a povinnostmi spojenými s jejich odvodem by se měl podnikatel začít zabývat již ve chvíli, kdy se rozhoduje o právní formě svých podnikatelských aktivit. Každá právní forma má svá daňová specifika v oblasti výše zdanění, typu daní, povinné registrace či vykazovaných povinností. Celý daňový systém České republiky je upraven soustavou zákonů2 a obsahuje tyto daně: 1.

přímé daně ƒ z příjmů o daň z příjmů fyzických osob o daň z příjmů právnických osob ƒ majetkové o daň z nemovitostí (daň ze staveb, daň z pozemků) o daň silniční o převodové daně (daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí)

1

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/ Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční.

2

 

13

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 2.

nepřímé daně ƒ univerzální o daň z přidané hodnoty ƒ selektivní o spotřební daně 9 daň z minerálních olejů 9 daně z alkoholu (daň z piva, vína, lihu a lihovin) 9 daň z cigaret a tabákových výrobků o daně ekologické 9 daň ze zemního plynu a některých dalších plynů 9 daň z pevných paliv 9 daň z elektřiny

Správa daní a poplatků Jak již bylo zmíněno, daňový systém ČR je tvořen soustavou zákonů upravujících jednotlivé daně3. Právě v tomto předpise se podnikatel dozví, kde a jak by se měl registrovat, jak by měla probíhat případná daňová kontrola, jaká jsou jeho práva a povinnosti vůči správci daně a jaké sankce hrozí z neplnění těchto povinností. Základní povinností podnikatele je registrovat se u příslušného správce daně, sdělovat mu relevantní informace a případné změny. Podnikatel, který získá povolení k podnikání nebo zahájí jinou samostatnou výdělečnou činnost, je povinen podat do 30 dnů přihlášku k registraci u příslušného finančního úřadu. Podnikatel, který podniká na základě živnostenského oprávnění, splní tuto povinnost též tehdy, podá-li přihlášku nebo učiní-li oznámení na živnostenském úřadu. Podnikatel je povinen oznámit správci daně do třiceti dnů zřízení stálé provozovny a její umístění na území České republiky. Zpravidla třicet dnů před zrušením této stálé provozovny oznámí tuto skutečnost správci daně. Plátce daně je povinen podat přihlášku k registraci u správce daně nejpozději do patnácti dnů od vzniku povinnosti srážet daň nebo zálohy na ni nebo daň vybírat, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Další povinností daňových subjektů je podávání daňových přiznání k jednotlivým druhům daní ve stanovených lhůtách. Zákon rozlišuje tři varianty daňových přiznání: řádné, opravné a dodatečné. Řádné daňové přiznání je takové, které je finančnímu úřadu odevzdáno ve stanovené lhůtě jako první. Pokud daňový subjekt po odevzdání řádného daňového přiznání zjistí nesrovnalosti ve vypočtené daňové povinnosti, a to ještě před uplynutím stanovené lhůty pro podání daňového přiznání, je povinen podat opravné daňové přiznání. Pokud již uplynula stanovená lhůta, bude podáno dodatečné daňové přiznání. Lhůty pro podání daňového přiznání lze prodloužit, pokud je daňové přiznání zpracováno daňovým poradcem nebo pokud má poplatník povinnost ověřit účetní závěrku auditorem. Správce daně však musí být o odkladu informován v neprodloužené lhůtě. S podáním daňového přiznání souvisí i další povinnost – platit zjištěnou daň. Daň by měla být uhrazena ve lhůtě platné pro podání daňového přiznání. Správce daně může daň dodatečně doměřit, a to nejpozději do uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání. Pokud by v tomto období proběhla daňová kontrola, lhůta pro doměření se prodlužuje, nejdéle však na 10 let. Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů fyzických osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů4. Předmětem daně je jakékoli zvýšení majetku poplatníka, a to peněžní, ale i nepeněžní formou s přihlédnutím k případným nákladům vynaloženým na zabezpečení těchto příjmů. Dle daňových zákonů existuje také celá řada příjmů, které sice zvýší majetek poplatníka, ale přesto se z nich daň neodvádí – jedná se o příjmy vyňaté ze zdanění a osvobozené od daně. Mezi vyňaté příjmy patří příjmy získané dědictvím, darováním (jsou předmětem jiné daně), příjmy získané v rámci restituce nebo poskytnuté úvěry a půjčky. Osvobozených příjmů je celá řada.5 Jedná se o různé sociální dávky – důchody, stipendia, nemocenské dávky, také sem patří příjmy z prodeje majetku nezahrnutého do obchodního majetku poplatníka, pokud splní časový test délky užívání majetku. Zdaňovací období (tj. doba, za kterou se daň stanoví) je jeden kalendářní rok (v některých případech hospodářský rok – tedy 12 po sobě jdoucích měsíců).

3

Zastřešujícím právním předpisem je zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

4

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/ Jsou upraveny v § 4 zákona o daních z příjmů.

5

14

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Základ daně může být stanoven dvěma způsoby, podle toho, jak pro daný typ příjmů stanoví zákon. Většina druhů příjmů tvoří tzv. celkový základ daně, kdy v průběhu zdaňovacího období se odvádějí pouze zálohy na daň z těchto příjmů, na konci zdaňovacího období se vyplní daňové přiznání, zjistí se celkový základ daně, který se upraví o přípustné odpočty snižující základ daně a vypočte se daň. Některé druhy příjmů tvoří tzv. samostatný základ daně a podléhají pak zdanění zvláštní sazbou daně – srážkou u zdroje. Tyto příjmy se již neuvádějí do daňového přiznání a odvedená daň je konečná – nejedná se o zálohu a není ji možné (až na malé výjimky) započíst či dostat od finančního úřadu zpět. Příjmy podléhající zdanění jsou rozděleny do pěti skupin, přičemž pro každou skupinu příjmů platí stanovená pravidla pro uplatnění výdajů prokazatelně vynaložených na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů. Daň z příjmu právnických osob Daň z příjmů fyzických osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.6 Poplatníky daně z příjmu právnických osob lze členit dle různých aspektů. Nejčastěji je to účel, pro který byla právnická osoba založena, tzn. za účelem podnikání nebo za jiným účelem (nadace, veřejně prospěšné společnosti apod.). Předmětem daně z příjmů právnických osob u poplatníků založených za účelem podnikání jsou výnosy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Základem daně je výsledek hospodaření, který se podle zákona zvyšuje o částky, jež nelze zahrnout do daňově uznatelných nákladů, a snižuje se o částky, které nesprávně navýšily výnosy. Silniční daň Silniční daň upravuje zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční.7 Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v ČR, jsou-li používána nebo určena k podnikání. Nákladní vozidla (s celkovou hmotností 12 tun) jsou předmětem silniční daně bez ohledu na to, zda jsou používána k podnikání nebo ne. Zákon o silniční dani specifikuje i vozidla, která nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozená. Poplatníkem daně je fyzická nebo právnická osoba, která je provozovatelem vozidla. Vymezení základu daně i sazby daně je třeba sledovat podle aktuální právní úpravy zákona o této dani. Poplatník platí zálohy na daň, které jsou splatné do 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Daňové přiznání je nutno podat nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období. Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.8 Daň z přidané hodnoty je daní nepřímou. Obecný princip fungování daně z přidané hodnoty je následující: osoba, která odvádí státu daň z přidané hodnoty, cenu všech svých prodejů (zboží, materiál, služby) zvýší o daň z přidané hodnoty, stanovenou obvykle procentní sazbou. Tuto vybranou daň odvede státu. Proto tuto daň nazýváme daní nepřímou – plátce daně (osoba, která odvádí daň) není totožný s poplatníkem (osobou, která platí daň). Při nákupu zboží, výrobků nebo služeb platí daň z přidané hodnoty svému dodavateli, ovšem o tuto zaplacenou daň může snížit odvod vybrané daně z přidané hodnoty státu. Z uvedeného je zřejmé, že státu je plátcem daně z přidané hodnoty odváděna skutečně daň z přidané hodnoty, tedy ze zvýšení hodnoty nakoupeného zboží, výrobků a služeb, které plátce daně svou činností transformoval do zboží, výrobků a služeb o vyšší hodnotě. Novela zákona o DPH platná k 1. 5. 2004 rozlišuje následující daňové subjekty: ¾ Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, jejíž obrat překročil za posledních 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1.000.000 Kč, je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený limit. ¾ Osoba identifikovaná k dani je právnická osoba, která nebyla založena za účelem podnikání a neuskutečňuje ekonomické činnosti v tuzemsku, nebo osoba povinná k dani, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, pokud pořizuje zboží z jiného členského státu. ¾ Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě je osoba, které bylo přiděleno daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty v jiném z členských států. ¾ Zahraniční osoba je osoba, která nemá na území Evropského společenství sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, popř. místo pobytu či místo, kde se obvykle zdržuje. Daň z přidané hodnoty je splatná do 25 dnů po skončení zdaňovacího období – to je měsíční, pokud podnikatel měl za předchozí rok obrat přes 10 milionů korun, pokud měl nižší obrat, je toto období čtvrtletní.

6 7 8

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/  http://business.center.cz/business/pravo/zakony/silnicnidan/zakon.aspx http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dph/  

15

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 3.3 Pojistné sociálního pojištění Vedle daní je nutné také odvádět povinné platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistné sociálního zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Veřejné zdravotní pojištění Účast v systému veřejného zdravotního pojištění9 zakládá pojištěncům právo na plně či částečně hrazenou zdravotní péči na území České republiky a popř. také v zahraničí. Správní institucí veřejného zdravotního pojištění je zdravotní pojišťovna dle výběru pojištěnce. Až na malé výjimky musí být každá osoba s trvalým pobytem na území ČR či osoba, která nemá v ČR trvalý pobyt, ale je zaměstnána u zaměstnavatele se sídlem v ČR podle českých pracovněprávních předpisů, povinně účastna systému veřejného zdravotního pojištění – tedy musí být evidována u vybrané zdravotní pojišťovny. Pro výpočet pojistného je důležité znát výši vyměřovacího základu, sazbu pojistného a rozhodné období, za které se pojistné počítá. Pojistné se stanoví jako součin sazby a vyměřovacího základu za rozhodné období. Rozhodné období je zpravidla měsíc, pouze u osob samostatně výdělečně činných je to kalendářní rok. Vyměřovací základ závisí na dosažených příjmech nebo je stanoven pevnou částkou. Kromě řádného placení pojistného mají osoby účastné veřejného zdravotního pojištění také oznamovací povinnost. Mezi základní patří: ¾ zaměstnavatel musí za své zaměstnance nahlásit vznik a ukončení pracovního poměru příslušným zdravotním pojišťovnám a pravidelně každý měsíc, nejpozději v den odvodu pojistného, posílat přehled o vyměřovacích základech a odvedeném pojistném, ¾ zaměstnanec by měl sdělit zaměstnavateli zdravotní pojišťovnu, u které je nahlášen, a průběžně jej informovat o případných změnách. Osoby samostatně výdělečně činné Na konci kalendářního roku se z podkladů účetní (daňové) evidence a z daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob stanoví skutečná výše pojistného na formuláři s názvem „Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné za rok …“. Osoba samostatně výdělečně činná by měla do osmi dnů od vzniku skutečnosti informovat zdravotní pojišťovnu o zahájení, přerušení či ukončení podnikání, také by měla být hlášena každá změna sídla nebo místa podnikání, změna jména, bydliště apod. Pojistné sociálního zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Základní principy sociálního zabezpečení jsou obdobné jako u veřejného zdravotního pojištění, celková problematika je výrazně rozsáhlejší a je upravena obsáhlejší legislativou. Předmětem zájmu jsou v tomto případě platby pojistného na: ¾ důchodové pojištění, ¾ příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, ¾ nemocenské pojištění. Správou pojistného sociálního zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je pověřena Česká správa sociálního zabezpečení. Účast na sociálním zabezpečení není povinná pro všechny osoby trvale žijící v ČR, povinně účastny jsou pouze osoby v pracovněprávním poměru a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), přičemž z pravidla povinné účasti existují výjimky. Pro stanovení pojistného jsou opět rozhodující: sazba pojistného, vyměřovací základ a rozhodné období. Rozhodné období je stejné jako u zdravotního pojištění – pro zaměstnance je to kalendářní měsíc, pro OSVČ kalendářní rok. Pojistné se stanoví jako součin příslušných sazeb a vyměřovacího základu. Osoby v pracovněprávním poměru Pokud se podnikatel stane zaměstnavatelem (tedy začne zaměstnávat osoby v pracovněprávním poměru, s výjimkou dohod o provedení práce nebo příležitostných zaměstnání), měl by tuto skutečnost oznámit správě sociálního zabezpečení příslušné podle bydliště podnikatele či případně sídla právnické osoby. Dále je třeba upozornit na evidenční povinnosti zaměstnavatele. Evidenční list se vede pro každého zaměstnance za jednotlivý kalendářní rok. Pro každý kalendářní rok se vede vždy nový evidenční list. Každoročně předá zaměstnavatel jeden stejnopis zaměstnanci, jeden předá příslušné správě sociálního zabezpečení a jeden stejnopis založí ve firmě.

9

Základními právními předpisy upravujícími tuto oblast jsou zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

16

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Zaměstnavatel je dále povinen vést evidenci o zaměstnancích – tzv. mzdové listy, které obsahují: základní osobní informace o zaměstnanci, vznik a ukončení pracovněprávního poměru, příjem za jednotlivá období, jednotlivé složky započitatelného příjmu, odpracovanou dobu, neomluvené zameškané dny apod. Osoby samostatně výdělečně činné Podnikatel (OSVČ), který začal vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, musí tuto skutečnost nahlásit správě sociálního zabezpečení příslušné dle trvalého bydliště, a to do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž k zahájení došlo. OSVČ má povinnost podávat správě sociálního zabezpečení za každý rok podnikání předepsaný tiskopis s názvem „Přehled o příjmech a výdajích OSVČ a dalších údajích za rok …“, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy mělo být podáno přiznání k dani z příjmu fyzických osob. „Přehled“ obsahuje údaje o příjmech a výdajích z podnikání, počtu měsíců podnikání, vyměřovacím základu, vypočteném pojistném a uhrazených zálohách. Stanoví se zde i výše měsíční zálohy na pojistné pro další období. Případný nedoplatek na pojistném je nutno uhradit do osmi dnů po podání „Přehledu“. Každou změnu (přerušení, ukončení podnikání, změna adresy, nástup do zaměstnání, pobírání důchodu, získání nového oprávnění k podnikání) je OSVČ povinna nahlásit nejpozději do osmého dne následujícího měsíce.

Cvičný úkol •

Vyhledejte aktuální výši sazeb: a) DPFO, b) DPPO, c) zdravotního pojištění (pro zaměstnance i pro zaměstnavatele), d) sociálního pojištění (pro zaměstnance i pro zaměstnavatele).

3.4 Další povinnosti podnikatelů Zákonné pojištění zaměstnavatele Plný název tohoto pojištění je „zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání“. Účelem pojištění je zajistit zaměstnanci náhradu škody vzniklou při plnění pracovních úkolů. Správou tohoto pojištění je zákonem pověřena pojišťovna Kooperativa a.s., případně Česká pojišťovna a.s. Povinnost platit pojistné vzniká zaměstnavateli, zaměstnává-li alespoň jednoho zaměstnance. Za zaměstnance se pro účely tohoto pojištění nepovažují osoby pracující na základě dohody o provedení práce. Zaměstnavatel je povinen přihlásit se písemně, bez zbytečného odkladu u obvodní organizační jednotky pojišťovny příslušné podle jeho sídla nebo bydliště. Kromě této úvodní registrační povinnosti už zaměstnavatel žádné písemné ohlašovací povinnosti nemá, důležité je pravidelně a správně odvádět pojistné. Komerční pojištění pro podnikatele Vedle povinných plateb pojištění se může podnikatel na základě zvážení rizik své podnikatelské činnosti rozhodnout pro různé podoby nepovinného pojištění, které je poskytováno řadou pojišťoven na komerčním základě. Obecně je lze rozdělit do čtyř skupin: ¾ pojištění vztahující se k osobě podnikatele, případně k jeho zaměstnancům, ¾ pojištění na majetku určeném pro podnikání, ¾ pojištění rizik vyplývajících z činnosti podnikatele, ¾ pojištění motorových vozidel. Konkrétní podmínky uzavření jednotlivých pojistných smluv jsou zcela specifické pro jednotlivé druhy podnikatelových činností a samozřejmě také finančních možností. Mezi pojištění vztahující se k osobě podnikatele patří kapitálová životní pojištění, důchodová životní pojištění a úrazová pojištění. Relativně samostatnou skupinu tvoří cestovní připojištění podnikatelů, zaměstnanců, ale i soukromých osob. Tímto pojištěním lze eliminovat výrazné cenové rozdíly za poskytnutou lékařskou péči v zahraničí. Při služební či soukromé cestě do zahraničí je možné pojistit: léčebné výlohy, případně následky úrazu, zavazadla apod. Pojištění majetku určeného pro podnikání lze uskutečnit následovně: ¾ živelní pojištění, ¾ pojištění proti odcizení a vandalismu, ¾ pojištění elektroniky, ¾ pojištění skla, strojů.

17

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Pojištění rizik vyplývajících z činnosti podnikatele, např. pojištění přepravy (vnitrostátní i zahraniční), pojištění pro případ přerušení nebo omezení provozu, pojištění stavebních a montážních rizik, pojištění odpovědnosti za škodu, pojištění pohledávek, pojištění právní ochrany apod. ¾ Pojištění obecné odpovědnosti za škodu způsobenou jiné právnické nebo fyzické osobě slouží k úhradě případné škody vzniklé jiné osobě na životě, zdraví či majetku v souvislosti s činností podnikatele. ¾ Pojištění profesní odpovědnosti je určeno k zmírnění důsledků případné ztráty na životě, zdraví, majetku nebo finanční újmy vzniklé chybou podnikatele a je v některých případech povinné ze zákona. ¾ Pojištění právní ochrany slouží k ochraně před nákladným soudním řízením (náklady na advokáty, znalecké posudky, soudní poplatky). Pro podnikatele mají zejména význam produkty zaměřené na právní ochranu podnikatelské činnosti (poškození zboží, propuštění zaměstnanců), majitelů motorových vozidel (nehody, spory s autoservisy, pojišťovnami), lékařů a lékárníků (spory s pojišťovnami, zaměstnanci) apod. ¾ Pojištění odpovědnosti za výrobek lze doporučit výrobcům, dovozcům a distributorům zejména v případech, kdy s užitím či spotřebou výrobku může dojít k újmě na zdraví či dokonce smrti nebo závažné škodě. ¾ Pojištění pohledávek může být sjednáno s cílem chránit podnikatele před rizikem platební neschopnosti či nevůle odběratele zaplatit. Pojištění motorových vozidel je vedeno jako samostatná skupina pojištění. Každé vozidlo musí mít s vybranou pojišťovnou sjednáno smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Toto pojištění je ze zákona povinné, slouží k případnému uhrazení škody způsobené provozem vozidla na zdraví a životě poškozeného. Lze sjednat i uhrazení škody způsobené na majetku či ušlém zisku. Pojištění sjednává majitel vozidla. Motorová vozidla lze dále pojistit pro případ poškození, zničení nebo odcizení. Toto pojištění je dobrovolné. Podnikatelský účet Založení podnikatelského účtu se nepovažuje za podmínku nutnou pro existenci podnikatelské činnosti. Pokud zejména živnostník s ohledem na charakter podnikatelské činnosti přijímá platby v hotovosti, v hotovosti platí za dodávky, nezbytné bezhotovostní platby provádí pomocí poštovních poukázek či je skládá v pokladnách příslušných institucí, může se bez podnikatelského účtu obejít. Z praktického hlediska se však jeví užitečné si podnikatelský účet založit, jsou k tomu minimálně následující důvody: ¾ oddělení finančních transakcí týkajících se podnikání od finančních pohybů spojených se soukromými záležitostmi podnikatele či jeho rodiny, ¾ přehlednost finančních záležitostí není pouze užitečná pro podnikatele (návaznost na účetní evidenci, daňové povinnosti), ale i pro případnou kontrolu ze strany finančních úřadů je třeba jednoznačně doložit charakter peněžních toků, ¾ pro účely případných žádostí o bankovní úvěry je třeba bance doložit dopad podnikatelských aktivit do firemních financí a pohyby na účtu jsou k tomu jedním z vhodných prostředků, ¾ finanční transakce nad 15 tis. EUR mohou být realizovány pouze bezhotovostně, k čemuž je nezbytná existence bankovních (nejlépe podnikatelských) účtů. Vedení podnikatelského účtu nabízí většina bank, pro volbu mezi nimi by měl podnikatel zvážit: poplatky za zřízení účtu (popř. i zrušení, pokud by nebyl se službami banky spokojen), požadavky na počáteční vklad na účtu, měsíční poplatky za vedení účtu, případné poplatky za komunikace s účtem prostřednictvím mobilu či internetu, poplatky za bankovní transakce, zasílání výpisů z účtu, úročení účtu, případně sankce za minusový zůstatek na účtu apod.

Zapamatujte si Každý podnikatel musí dodržovat určité povinnosti, které jsou stanoveny zákony či jinými právními předpisy a je nucen sledovat a respektovat veškeré změny těchto zákonů a předpisů. Základní povinností podnikatele je vést účetnictví, jehož smyslem je poskytnout pravdivé a věrné zobrazení o stavu pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření. Další povinností podnikatele je placení daní. Celý daňový systém ČR je upraven soustavou zákonů a obsahuje jak přímé, tak i nepřímé daně - především daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob, silniční daň a daň z přidané hodnoty. Vedle daní je nutné také odvádět povinné platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistné sociálního zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Pokud zaměstnavatel zaměstná alespoň jednoho zaměstnance, vzniká mu další povinnost, a to pravidelně odvádět pojistné na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Vedle povinných plateb pojištění se podnikatel může rozhodnout i pro různé podoby nepovinného pojištění – pojištění vztahující se k osobě podnikatele, cestovní pojištění, pojištění majetku, pojištění rizik vyplývajících z činnosti podnikatele, pojištění motorových vozidel apod.

18

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Test 1. Které daně nejvýznamněji ovlivňují podnikatelskou činnost? silniční, dědická, DPH DPFO, DPPO, DPH, silniční spotřební, silniční, dědická Správná odpověď: DPFO, DPPO, DPH, silniční 2. Co je podstatou silniční daně? zdanění všech motorových vozidel zdanění motorových vozidel využívajících silnice 1. a 2. třídy a dálnice zdanění silničních motorových a přípojných vozidel označených RPZ a sloužících k podnikání Správná odpověď: zdanění silničních motorových a přípojných vozidel označených RPZ a sloužících k podnikání 3. Jaká jsou daňová období u DPH? roční, měsíční, čtvrtletní roční a pololetní pololetní a čtvrtletní Správná odpověď: roční, měsíční, čtvrtletní 4. Co je podstatou zdravotního pojištění? úhrada veškeré zdravotní péče proplacení nemocenské zajištění základní zdravotní péče a lékařských vyšetření Správná odpověď: zajištění základní zdravotní péče a lékařských vyšetření

Informační zdroje SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V. A KOL. Základy podnikání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. ISBN 978-80-2473339-5. VERBER, J., SRPOVÁ, J. A KOL. Podnikání malé a střední firmy. Praha:Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 97880-247-2409-6. Hospodářská komora ČR, Příručka pro podnikání v roce 2009 http://www.komora.cz http://www.cepo.info/Cepo/IndexPage.aspx http://business.center.cz

19

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 4. Podpůrné programy pro začínající podnikatele Podnikatelé by se měli orientovat v rychle se měnícím podnikatelském prostředí a získávat aktuální informace o jeho vývoji. Jak začínající podnikatel, tak podnikatel již existující by se měli zajímat o možnosti, které podnikatelům nabízejí různé organizace. Kapitola Vám poskytne základní přehled subjektů poskytujících služby podnikatelům, představí Vám základní evropské programy pro podnikatele a nabídne seznam užitečných odkazů, které můžete při své práci kariérového poradce v oblasti podnikání využít.

4.1 Subjekty poskytující služby podnikatelům Subjekty, které nabízejí podnikatelům informační, materiální či finanční podporu, můžeme rozdělit do čtyř skupin: 1. 2. 3. 4.

vládní organizace nevládní organizace komerční subjekty finanční instituce pro podporu podnikání

1. Vládní organizace Řada podpůrných programů pro malé a střední podnikatele je poskytována prostřednictvím programů schválených vládou ČR. Především se jedná o programy Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO), které vytvořilo řadu institucí pro poskytování poradenských služeb malým a středním podnikatelům. Z Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR) jsou iniciovány programy pro podporu příslušných regionů (převážně formou přeshraniční spolupráce). Czechinvest Organizace zřízená MPO jako agentura pro podporu podnikání a investic, která posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických služeb a technologických center. CzechInvest propaguje Českou republiku v zahraničí jako lokalitu vhodnou pro umisťování mobilních investic, je výhradní organizací, která smí nadřízeným orgánům předkládat žádosti o investiční pobídky, a podporuje české firmy, které mají zájem zapojit se do dodavatelských řetězců nadnárodních společností. Prostřednictvím svých služeb a rozvojových programů tak CzechInvest přispívá k rozvoji domácích firem, českých a zahraničních investorů i celkového podnikatelského prostředí. Agentura CzechInvest spravuje síť třinácti regionálních kanceláří ve všech krajských městech. Regionální kanceláře agentury CzechInvest poskytují informace o službách agentury a možnostech podpory podnikání ze strukturálních fondů EU, pomáhají firmám, které mají zájem realizovat svou investici v daném regionu a spolupracují se zástupci místní správy a samosprávy, školami a dalšími regionálními institucemi při hledání příležitostí rozvoje podnikatelského prostředí regionu. Czechtrade Organizace zřízená MPO jako agentura na podporu obchodu. Czechtrade podporuje především malé a střední firmy při jejich obchodních aktivitách na zahraničních trzích. Agentura se zaměřuje na získávání informací o zahraničních trzích a s tím související poskytované služby zahraničních kanceláří této organizace. Ty pomohou klienty provést úskalími zahraničních obchodních případů po celou dobu jejich trvání, a to přes vyhledávání potenciálního partnera ze zahraničí až po možnost účasti nebo zastupování při jednání a přípravě konkrétních kontaktů. Národní asociace pro rozvoj podnikání, Regionální poradenská a informační centra, Podnikatelská inovační centra Národní asociace pro rozvoj podnikání (NARP) koordinuje činnost Regionálních poradenských a informačních center (RPIC), která podporují aktivity malých a středních podnikatelů v ČR formou poradenských, vzdělávacích a organizačních aktivit. Regionální poradenská a informační centra (RPIC) poskytují pro MSP bezplatné úvodní konzultace a cenově zvýhodněné služby podnikatelského poradenství, pomoc při vytváření podnikatelských plánů a realizačních projektů, zprostředkování bankovních úvěrů, vytváření nových pracovních míst, poskytují informace o dalších možných programových podporách a podporách regionu, organizují vzdělávací semináře pro podnikatele apod. RPIC poskytují služby buď bezplatně, nebo za snížené sazby. Podnikatelská inovační centra (BIC) jsou zaměřena na podnikatelské, technické a technologické poradenství, transfer technologií ze zahraničí a na realizaci výsledků výzkumů a vývoje s využitím možností Evropské sítě podnikatelských a inovačních center. Enterprise Europe Network Celoevropská síť zaměřená na poskytování podpůrných služeb a informací pro rozvoj inovačního podnikání. Síť poskytuje legislativní poradenství, vyhledává vhodné obchodní a technologické partnery a podporuje účast malých a středních firem v programech Evropské unie.

20

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz) Informační portál, který nabízí informace o podnikání a jeho podpoře. Začínající podnikatelé zde mohou najít řadu informací ve formě návodů pro řešení běžných životních situací podnikatele. Portál nabízí elektronické formuláře, které je možné vyplnit na počítači a vyřídit on-line (odeslat sítí na úřad), informace o podporách podnikatelů (databáze dotací z evropských fondů a ze státního rozpočtu ČR, podpory poskytované kraji a dalšími subjekty). Pro zkušené exportéry a podniky s exportním potenciálem jsou zde určeny zastřešující informace o možnostech, novinkách, akcích a konkrétních obchodních příležitostech ze zahraničních trhů soustředěné z mnoha zdrojů státní i soukromé sféry. Portál také obsahuje podrobný přehled domácích i zahraničních veletrhů, seminářů, konferencí či obchodních misí. 2.

Nevládní organizace

Hospodářská komora ČR (HK ČR) Hospodářská komora je subjektem zastupujícím podnikatelskou veřejnost v České republice. Chrání zájmy svých členů – malých, středních a velkých podniků sdružujících se v regionální síti komor a v živnostenských společenstvech. Hlavním posláním Hospodářské komory ČR je podpora podnikatelských aktivit mimo zemědělství, potravinářství a lesnictví, prosazování a ochrana zájmů a zajišťování potřeb členů komory. Hospodářská komora České republiky šíří znalosti a informace o hospodářství, ekonomických podmínkách a právních předpisech týkajících se podnikatelských aktivit, jakož i hospodářských styků se zahraničím. Poskytuje své členské základně i podnikatelské veřejnosti poradenské a konzultační služby v otázkách spojených s podnikatelskou činností, organizuje v rámci své působnosti vzdělávací činnost, spolupracuje s orgány státní správy a místních samospráv, zabezpečuje propagaci a šíření informací o podnikatelské činnosti svých členů, zřizuje v rámci své působnosti zařízení s institucemi na podporu rozvoje podnikání a vzdělanosti, profesního vzdělávání a forem rekvalifikace. Komory jsou zastoupeny téměř ve všech okresech ČR. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) AMSP ČR sdružuje na otevřené, nepolitické platformě malé a střední podniky a živnostníky i jejich organizace z celé republiky. Členům poskytuje především Informační servis cíleně zaměřený na segment malých a středních firem – novinky z oblasti bankovních produktů, marketingu, vzdělávání, podpory exportu, statistiky, legislativy apod. V rámci spolupráce AMSP ČR s významnými společnostmi nabízí svým členům zvýhodněné balíčky produktů a služeb. Posláním AMSP ČR je radit svým členům při zakládání a rozvoji jejich firmy, informovat o možnostech spolupráce v rámci EU a poskytovat pomoc a konzultace při výběru vhodných projektů. Unie malých a středních podniků ČR (SME Union) Oficiální zástupce českých malých a středních podniků při Evropské unii, zejména při Evropském parlamentu. Cílem unie je společně s českými podnikatelskými sdruženími vytvářet tlak na zlepšení podnikatelských podmínek u českých i evropských veřejných činitelů. Prostřednictvím Unie malých a středních podniků ČR mohou podnikatelská sdružení společně komunikovat s evropskými orgány. V rámci své činnosti se unie aktivně zasazuje o podporu svobodného podnikání, odstraňování byrokratických překážek bránících hospodářskému rozvoji a ochranu hospodářské soutěže v ČR a Evropské unii. Asociace inovačního podnikání ČR (AIP ČR) Nevládní organizace pro oblast inovačního podnikání, transferu technologií a vědeckotechnických parků. Inovační podnikání je zaměřeno zejména na vývoj technicky nového produktu a jeho úspěšné zavedení na trh. AIP ČR vytváří a zpřístupňuje inovační infrastruktury konečným uživatelům, tedy inovačním firmám, zajišťuje koordinaci činností jednotlivých subjektů působících v oblasti inovačního podnikání a vzájemný přenos poznatků a zkušeností. Společnost vědeckotechnických parků ČR (SVTP ČR) Dobrovolné sdružení právnických a fyzických osob, jehož cílem je vytváření předpokladů pro přípravu a provoz vědeckotechnických parků. Hlavním úkolem SVTP ČR je získávat pro záměry přípravy a provozu vědeckotechnických parků, technologických parků, podnikatelských a inovačních center instituce a osobnosti včetně členů vlády a poslanců, představitele vysokých škol, pracovišť AV ČR, výzkumných ústavů, průmyslu, podnikatelů, svazů měst a obcí, obchodních komor, bank atd. Iniciovat legislativní a organizační předpoklady pro budování těchto parků, zakládání a rozvoj malých inovačních firem, pečovat o kvalitu jejich obsahového zaměření a tím se podílet na zajišťování rozvoje národního hospodářství.

21

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 3.

Komerční subjekty

Podnikatelské inkubátory a vědeckotechnické parky Účelem podnikatelských inkubátorů je poskytnout začínajícím inovativním firmám různé formy podpory za zvýhodněných podmínek, koncentrované na jednom místě a po omezenou dobu (např. dotovaný nájem kancelářských prostor a vybavení, zajištění servisních a administrativních služeb, zprostředkování poradenství). Firmy mohou sdílet laboratoře, sklady a technologie, a tím snižovat své náklady. Zmíněné výhody může využít inovativní firma, která splní vstupní kritéria daného podnikatelského inkubátoru. Nejčastější doba působení firmy v inkubátoru je v rozmezí 3-5 let, poté se firma musí osamostatnit nebo přejít do vědeckotechnického parku. Vědeckotechnický park je instituce orientovaná do oblasti vědy, technologie a inovačního podnikání. Své know-how využívá k vytváření podmínek pro dynamický rozvoj činnosti inovačních firem, pro zabezpečení transferu technologií a výchovu k inovačnímu podnikání. Fondy rizikového kapitálu Ventura capital (rizikový kapitál) se podílí na financování soukromých růstových firem formou navýšení jejich základního jmění. Jedná se o partnerství podnikatele a investora. The Czech Private Equity and Venture Capital Association (CVCA) je asociace, která zastupuje v oblasti private equity (soukromý kapitál) a venture kapitálu (rizikový kapitál) v ČR. Sdružuje firmy investující Ventura kapitál a společnosti, které v oblasti private equity a venture kapitálu vykonávají poradenské služby. Investoři nabízejí firmám soukromý kapitál na financování zahájení činnosti, jejího rozvoje, expanze nebo odkupu celé společnosti. Obvykle se jedná o investici na dobu tří až sedmi let. Business angel Business angel je individuální investor, který svým vlastním kapitálem financuje rozvoj perspektivních společností nebo nově založených firem s růstovým potenciálem. Investor přináší do firmy i určité know-how jak v podobě odborných znalostí, tak v podobě znalostí oboru, či kontakty na strategické partnery. Primárním cílem business angels je finanční zhodnocení vložených investic v definovaném časovém horizontu, na jehož konci investor realizuje odprodej svého podílu. V České republice vykonává tuto činnost síť Business Angels Czech, která firmám se zájmem využít finančních prostředků business angels investorů nabízí zprostředkování kontaktu na své členy a také služby spojené s přípravou projektu pro vstup dané investice. Ostatní komerční subjekty Dále na trhu existuje velké množství podnikatelských subjektů, které nabízejí začínajícím a fungujícím podnikatelským subjektům řadu služeb zasahujících do různých sfér podnikání (vedení účetnictví, daňové poradenství, právní konzultace, zabezpečení požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci apod.) 4.

Finanční instituce pro podporu podnikání

Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMRZB) ČMRZB je specializovaná bankovní instituce na podporu malého a středního podnikání. Základní produkty banky v oblasti podpory podnikání jsou záruky, úvěry, příspěvky a dotace s využitím prostředků jak ze státního rozpočtu, tak ze strukturálních fondů Evropské unie. Česká exportní banka (ČEB) ČEB je specializovaná bankovní instituce pro státní podporu vývozu. Poskytuje financování vývozních úvěrů a dalších služeb, které souvisejí s vývozem. ČEB doplňuje služby nabízené domácí bankovní soustavou o financování vývozních operací vyžadujících dlouhodobé zdroje financování za úrokové sazby a v objemech, které jsou na bankovním trhu nedosažitelné. Tímto umožňuje českým vývozcům vstupovat do soutěže na mezinárodním trhu za podmínek srovnatelných s těmi, které využívá zahraniční konkurence. ČEB spolupracuje s dalšími institucemi a organizacemi (např. EGAP). Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP) EGAP je státní úvěrová pojišťovna zaměřená na pojišťování vývozních úvěrů, proti komerčním a teritoriálním rizikům spojeným s vývozem zboží a služeb. Nabízí základní pojistné produkty jako pojištění vývozních dodavatelských a odběratelských úvěrů proti riziku nezaplacení, pojištění úvěrů na předexportní financování výroby pro vývoz, pojištění investic českých právnických osob v zahraničí nebo pojištění proti riziku nemožnosti plnění smlouvy o vývozu.

22

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Cvičný úkol •

Seznamte se s informačním portálem BusinessInfo.cz na www.businessinfo.cz. Jaké informace nabízí tento portál začínajícím podnikatelům?

4.2 Evropské programy pro podnikatele Programy financované ze strukturálních fondů EU a realizované v rámci operačních programů. V období 20072013 se v České republice v souladu s Národním strategickým referenčním rámcem využívá 26 operačních programů směřujících k naplnění tří základních cílů: • cíl konvergence – zaměřený na podporu hospodářského a sociálního rozvoje méně vyspělých regionů; • cíl konkurenceschopnost a zaměstnanost – zaměřený na podporu regionů, které nespadají pod cíl konvergence; v České republice se vztahuje na hlavní město Prahu; • cíl evropská územní spolupráce – zaměřený na podporu přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů.

Tabulka 4.1: Přehled operačních programů v ČR na období 2007-2013 Cíl konvergence Tematické operační programy OP Doprava

Regionální operační programy ROP NUTS II Severozápad

Cíl konkurenceschopnost a zaměstnanost

Cíl evropské územní spolupráce

OP Praha Konkurenceschopnost

OP Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko

OP Životní prostředí OP Podnikání a inovace OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Integrovaný operační program OP Technická pomoc

ROP NUTS II Moravskoslezsko

P Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko

ROP NUTS II Jihovýchod

OP Přeshraniční spolupráce ČR Rakousko

ROP NUTS II Severovýchod

OP Přeshraniční spolupráce ČR – Sasko

ROP NUTS II Střední Morava

OP Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko

ROP NUTS II Jihozápad

OP Meziregionální spolupráce (všechny státy EU, Norsko a Švýcarsko)

ROP NUTS II Střední Čechy

OP Nadnárodní spolupráce (ČR, Rakousko, Polsko, část Německa, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko, část Itálie a z nečlenských zemí část Ukrajiny) Síťový operační program ESPON 2013 (všechny členské státy, Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island, kandidátské státy členství v EU) Síťový operační program INTERACT II (všechny členské státy)

Zdroj: Hospodářská komora ČR, Příručka pro podnikání v roce 2009, str. 217

23

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Operační program Podnikání a inovace Pro malé a střední podnikatele je nepochybně nejvýznamnější Operační program Podnikání a inovace pro období 2007-2013 (OPPI 2007-2013). Do tohoto operačního programu byla integrována i podstatná část národních programů podpor zaměřených na MSP a financovaných v minulých obdobích ze státního rozpočtu. Tento operační program spadá do kompetence Ministerstva průmyslu a obchodu, které je jeho řídícím orgánem a vyhlašuje konkrétní, časově omezené výzvy a hodnotí předložené projekty. Jednotlivé programy podpor v rámci OPPI 2007-2013 jsou v různém rozsahu určeny potenciálním příjemcům podpor, kterými mohou být: podnikatelé; sdružení podnikatelů; výzkumné instituce; vysoké školy a ostatní vzdělávací instituce; neziskové organizace; fyzické osoby; územní samosprávné celky a jimi zřizované a zakládané organizace; a další. Podpora pro začínající podnikatele START - program je určen pro začínající podnikatele, kterým napomáhá financovat jejich podnikatelský plán. Zprostředkujícím subjektem programu je Českomoravská záruční a rozvojová banka. Program je určen pro drobné podnikatele do 10 zaměstnanců a orientuje se především na realizaci projektů v oblasti nových technologií a konkurenceschopných výrobků a služeb. Podpora je poskytována formou bezúročného úvěru (max. 750 tis. pro FO, resp. 1,5 mil Kč pro společnosti) a formou zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru (maximální výše zaručovaného úvěru 1,5 mil. Kč). INICIATIVA JEREMIE (Joint European Resouces for Micro to Medium Enterprises) – společná iniciativa Evropské komise, Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu. Cílem je zlepšení přístupu malých a středních firem k finančním zdrojům pomocí rizikového kapitálu. Podpora pro rozvíjející se firmy PROGRES – je implementován Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Program je určen pro malé a střední podnikatele k realizaci rozvojových podnikatelských projektů, pro které je bariérou získání externího financování, nižší vlastní kapitálová vybavenost nebo omezená možnost poskytnout zajištění úvěru. Program poskytuje podřízený úvěr ve výši až 25 mil. Kč s pevnou úrokovou sazbou 6 % p.a. se splatností maximálně 11 let. Podřízený úvěr s finančním příspěvkem navíc umožňuje získat, při splnění zvláštních podmínek, i finanční příspěvek ve výši 10 % z vyčerpaného podřízeného úvěru. Nebo zvýhodněnou záruku s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru (až do výše 80 % jistiny zaručovaného úvěru) a zvýhodněný úvěr (až do výše 20 mil. Kč se splatností do 10 let). ZÁRUKA – jeho realizátorem je Českomoravská záruční a rozvojová banka. Příjemci mohou být pouze malí a střední podnikatelé. Cílem programu je usnadňovat realizaci podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů zaměřených na investice a zvyšovat tak konkurenceschopnost MSP. Podpora je poskytována ve formě zvýhodněných záruk za úvěr až do výše 5 mil. Kč. ROZVOJ – je realizován prostřednictvím agentury Czechinvest. Cílem programu je podpořit růst výkonů a konkurenceschopnosti (flexibility), zejména malých a středních podnikatelů, vedoucí ke zlepšení jejich pozice na trhu a v souvislosti s tím k udržení, případně růstu počtu pracovních míst. Program je směřován do regionů s vyšší mírou nezaměstnanosti. Podpora je poskytována formou dotace ve výši 1-20 mil. Kč. Výše dotace je omezena v souladu s regionální mapou intenzity veřejné podpory. ICTA A STRATEGICKÉ SLUŽBY – zprostředkujícím subjektem programu je agentura Czechinvest. Program je zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti malých, středních a velkých firem a rozvoj informačních a komunikačních technologií v ČR. Program podporuje vybrané strategické služby s úzkou návazností na informační a komunikační technologie s mezinárodním zaměřením, které vedou ke snižování nákladovosti procesů, dále rozvoj a mobilitu lidských zdrojů a tvorbu kvalifikovaných pracovních míst v sektoru služeb. ICT V PODNICÍCH – program implementuje agentura Czechinvest. Cílem programu je podpořit konkurenceschopnost malých a středních podniků prostřednictvím kvalitativně vyššího využití jejich potenciálu v oblasti pořizování a rozšiřování informačních systémů a podpořit poptávku po informačních systémech za účelem zvýšení efektivity malých a středních podniků. Program nabízí dotaci určenou k úhradě způsobilých výdajů vzniklých při realizaci předmětu projektu max. do výše 20 mil. Kč na jeden projekt. Výše dotace je omezena v souladu s regionální mapou intenzity veřejné podpory.

Podpora při rekonstrukci sídla či provozovny EKO ENERGIE – je realizován agenturou Czechinvest, poskytovatelem podpory ve formě podřízeného úvěru s finančním příspěvkem či dotace je Českomoravská záruční rozvojová banka. Příjemci podpory jsou všechny podnikatelské subjekty. Cílem programu je stimulovat aktivitu podnikatelů, zejména malých a středních, v oblasti snižování energetické náročnosti výroby, spotřeby primárních energetických zdrojů a vyššího využití obnovitelných a druhotných zdrojů a jejich udržitelný růst. Výše dotace je omezena regionální mapou intenzity veřejné podpory, minimálně 0,5 mil. Kč, maximálně 100 mil. Kč.

24

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ NEMOVITOST – implementačním orgánem je agentura Czechinvest. Program podporuje vznik a rozvoj podnikatelských nemovitostí včetně související infrastruktury, přispívá tak ke vzniku funkčního trhu nemovitostí a ke zlepšení investičního a životního prostředí. Podpora je účelově určená k úhradě způsobilých výdajů vzniklých v souvislosti s realizací projektu. Výše podpory je poskytována podle typu příjemce podpory a typu projektu. Dotace poskytované v režimu blokové výjimky se řídí regionální mapou intenzity podpory. Podpora pro inovační firmy INOVACE – zprostředkujícím subjektem je agentura Czechinvest. Cílem programu je zvýšit inovační potenciál podnikatelského sektoru prostřednictvím dotací na realizaci inovačních projektů podniků (zejména MSP) a na projekty veřejných výzkumných institucí, vysokých škol, fyzických osob a MSP směřujících k ochraně práv průmyslového vlastnictví. Podpora je realizována formou účelové dotace na inovaci produktu či procesu až do výše 75 mil. Kč, na organizační a marketingovou inovaci max. 2 mil. Kč, na ochranu práv průmyslového vlastnictví 10-300 tis. Kč, na služby poradců a expertů do výše 50 % způsobilých výdajů, u projektů na ochranu duševního vlastnictví dle specifikace v jednotlivých výzvách na zvláštní školení maximálně do výše 45 % způsobilých výdajů. POTENCIÁL – program realizuje agentura Czechinvest a podporuje zavádění a zvyšování kapacit společností pro realizaci výzkumných, vývojových a inovačních aktivit a zároveň i zvýšení počtu společností, které provádějí vlastní výzkum, vývoj a inovaci. Rozvíjí spolupráci společností s výzkumnými a vývojovými organizacemi, tvorbu kvalifikovaných pracovních míst a tím rozvoj znalostní ekonomiky, zlepšení zapojení společností do národních a evropských programů výzkumu a vývoje. Poskytuje dotace na způsobilé výdaje vzniklé v souvislosti s plněním projektu ve výši 1-75 mil. Kč při respektování procentních limitů ze způsobilých výdajů stanovených regionální mapou intenzity veřejné podpory, u MSP na úhradu nákladů na přípravné studie a poradenské služby související se zajištěním plnění předmětu projektu ve výši 50 % z nákladů na tyto přípravné projekty a poradenské služby. Podpora pro menší firmy, které chtějí realizovat větší projekt SPOLUPRÁCE – zprostředkujícím subjektem je agentura Czechinvest. Program podporuje vznik a rozvoj kooperačních seskupení – klastrů, pólů excelence, technologických platforem a kooperačních projektů na regionální, nadregionální i mezinárodní úrovni. Dotace je příjemci poskytována do výše 75 % uznatelných nákladů, dotace na aktivity související s implementací programu a generováním projektů ve výši max. 100 % způsobilých výdajů projektu. PROSPERITA – je realizován agenturou Czechinvest. Program je zaměřen na zakládání a další rozvoj subjektů infrastruktury pro průmyslový výzkum, technologický vývoj a inovace zaměřených zejména na realizaci nových technologií a konkurenceschopných výrobků a služeb. Program podporuje rozvoj podnikatelských inkubátorů, podnikatelských inovačních center, rozvoj sítí Business Angels a nových nedotačních finančních nástrojů na podporu vznikajících malých a středních podniků. Podpora infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů ŠKOLÍCÍ STŘEDISKA – program implementuje agentura Czechinvest. Cílem programu je zajištění kvalitního zázemí pro realizaci, organizaci a řízení vzdělávání, personálních činností a dalších aktivit souvisejících s rozvojem lidských zdrojů v souladu s potřebami vyplývajícími ze zavádění nových technologií, inovací, výrobních procesů a postupů, rozšiřování kapacit a odborného růstu zaměstnanců ve vztahu k efektivitě a kvalitě výroby či služeb. Dotace v režimu blokové výjimky ve výši min. 200 tis. Kč a max. 150 mil. Kč na jeden projekt při respektování limitů stanovených v jednotlivých nařízeních ES a v souladu s regionální mapou intenzity podpory pro ČR na období 2007-2013. Podpora pro rozvoj podnikání PORADENSTVÍ – program realizuje agentura Czechnivest. Cílem programu je zkvalitnění a zvýšení dostupnosti poradenských, informačních a vzdělávacích služeb pro malé a střední podniky prostřednictvím ucelené koncepce poradenských služeb, kde se jednotlivé části programu navzájem podporují a navazují na sebe. MARKETING – program implementuje Česká agentura na podporu obchodu CzechTrade. Program je určen malým a středním firmám (výjimečně i velkým firmám a agentuře CzechTrade). Jeho cílem je posílení mezinárodní konkurenceschopnosti MSP se sídlem v ČR prostřednictvím individuální účasti na zahraničních veletrzích a výstavách, prezentace ČR na specializovaných veletrzích a výstavách v zahraničí s individuální účastí podniků organizovanou agenturou CzechTrade. Doporučení pro podnikatele Využití podpor z příslušných programů předpokládá existenci racionálního podnikatelského záměru. Využití programů podpor by tudíž mělo být nástrojem realizace podnikatelské strategie, ať již v počátečním stadiu nebo ve zralém stadiu existence firmy. Programy podpor by měly být podnikateli vnímány jako příležitost jak realizovat své rozvojové záměry efektivněji z hlediska věcného i časového. V tomto směru lze využívání programů podpor považovat za akcelerátor rozvoje, či dokonce expanze konkrétního podnikatelského subjektu. Programová podpora by měla podnikateli umožnit překonat úzké místo, které limituje jeho podnikání.

25

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Především v tomto kontextu je třeba sledovat možnosti, které konkrétní programy a jejich výzvy podnikatelům skýtají. Podávání žádostí o podporu probíhá formou vyhlašování jednotlivých výzev k podávání žádostí, které stanovují detailní podmínky jejich realizace. Tyto podmínky se výrazně liší v závislosti na cíli programu a vymezení podporovaných aktivit. Během programovacího období je zpravidla pro každý program vyhlášeno několik časově omezených výzev k podávání žádostí. I při znalosti konceptu konkrétní programové podpory je důležité, aby se uchazeč o podporu z příslušného programu s aktuální výzvou důkladně seznámil. V programech jsou nastavena různá omezení pro poskytnutí podpory. Tato omezení se týkají zejména: • definování subjektu, který může být příjemcem podpory; • vymezení územní působnosti – určení území, na němž musí být projekt realizován; • odvětvové vymezení ekonomické činnosti, v jehož rámci lze projekt podpořit; • definování podporovaných aktivit; • min. či max. výše poskytnuté podpory; • definování způsobilých či nezpůsobilých výdajů projektu ; atd.

Cvičný úkol •

Jaké programy může využít začínající podnikatel v Operačním programu Podnikání a inovace?

4.3 Užitečné odkazy Tabulka 4.2: Užitečné odkazy pro podnikatele Agentura Czechtrade

http://www.czechtrade.cz

Agentura pro podporu podnikání a investic Czechinvest

http://www.czechinvest.cz

Asociace inovačního podnikání

http://www.aipcr.cz

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

http://www.amsp.cz

Businees Angels Czech

http://www.bacz.cz

Česká daňová správa (vše o daních)

http://cds.mfcr.cz

Česká exportní banka

http://www.ceb.cz

Českomoravská záruční a rozvojová banka

http://www.cmzrb.cz

Databáze RPIC/BIC

http://www.institutmsp.ipm-plzen.cz

Enterprise Europe Network

http://www.enterprise-europe-network.cz

Exportní garanční a pojišťovací společnost

http://www.egap.cz

Finanční poradenství pro podnikatele

http://www.penize.cz

Fondy Evropské unie

http://www.strukturalni-fondy.cz

Hospodářská komora ČR

http://www.komora.cz

Informace k Operačnímu programu Podnikání a inovace

http://www.mpo.cz http://www.czechinvest.cz

Informace pro začínající podnikatele

http://www.euroekonom.cz/podnikani/uvod.html

Informační portál BusinessInfo.cz

http://www.businessinfo.cz

Informační portál pro začínající podnikatele

http://www.cepo.info/Cepo/IndexPage.aspx

Komplexní informační server pro podnikání

http://business.center.cz

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

http://www.mmr.cz

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

http://www.mpo.cz

Národní asociace pro rozvoj podnikání

http://www.narp.cz

Průvodce světem podnikání

http://www.gwo.cz

Server o financích

http://www.mesec.cz

Společnost vědeckotechnických parků

http://www.svtp.cz

The Czech Private Equity and Venture Capital Association

http://www.cvca.cz

The European Business Angel Network

http://www.eban.org

Unie malých a středních podniků ČR Zpravodajství v oblasti podnikání

http://www.sme-union.cz http://podnikani.idnes.cz

26

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Zapamatujte si Podnikatel by měl mít přehled o možnostech, které mu u nás nabízí řada organizací poskytujících informační, materiální či finanční podporu. Subjekty poskytující služby podnikatelům mohou být vládní organizace (Czechinvest, Czechtrade, Národní asociace pro rozvoj podnikání, Enterprise Europe Network, …), nevládní organizace (Hospodářská komora ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníků, Unie malých a středních podniků, …), komerční subjekty (podnikatelské inkubátory, fondy rizikového kapitálu, …), finanční instituce pro podporu podnikání (Českomoravská záruční a rozvojová banka, Česká exportní banka, Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.). Pro malé a střední podnikatele je pro období 2007 – 2013 nejvýznamnějším evropským programem bezpochyby Operační program Podnikání a inovace, který spadá do kompetence Ministerstva průmyslu a obchodu. Operační program Podnikání a inovace je zaměřen na podporu rozvoje podnikatelského prostředí a podporu přenosu výsledků výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe. Podporuje vznik nových a rozvoj stávajících firem, jejich inovační potenciál a využívání moderních technologií a obnovitelných zdrojů energie. Umožňuje zkvalitňování infrastruktury a služeb pro podnikání a navazování spolupráce mezi podniky a vědeckovýzkumnými institucemi.

Test 1. Kým a jak je vedena organizace Czechtrade? Ministerstvem průmyslu a obchodu jako vládní organizace podnikateli jako soukromá instituce EU jako jedna z forem podpory obchodu ČR Správná odpověď: Ministerstvem průmyslu a obchodu jako vládní organizace 2. Která organizace podporuje malé, střední a velké podniky se zaměřením na podnikatelské aktivity? vládní organizace Czechinvest informační portál bussines.cz Hospodářská komora ČR Správná odpověď: Hospodářská komora ČR 3. Jaká instituce se zabývá ochranou podnikatelů v případě realizace zahraničních obchodů při vzniku komerčních a teritoriálních rizik? Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) Česká exportní banka (ČEB) Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) Správná odpověď: Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) 4. Jaký program Operačního programu je vhodný pro začínající podnikatele? PROGRES START ZÁRUKA Správná odpověď: START

27

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Informační zdroje Hospodářská komora ČR, Příručka pro podnikání v roce 2009 SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V. A KOL. Základy podnikání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. ISBN 978-80-2473339-5. VERBER, J., SRPOVÁ, J. A KOL. Podnikání malé a střední firmy. Praha:Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 97880-247-2409-6. http://www.komora.cz http://www.cepo.info/Cepo/IndexPage.aspx http://business.center.cz

Závěrečné shrnutí Podnikání je „soustavnou činností prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku“. Podmínky podnikání vymezuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Kompetence k uplatňování podnikatelského přístupu je jednou z klíčových kompetencí. Podnikatelem může být jak fyzická, tak i právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění či jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, nebo osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. Podnikatel je osoba podnikající, tedy samostatně výdělečně činná, mající své podřízené osoby závislé na jeho vůli a úspěchu či neúspěchu v podnikání. Podnikatel musí mít před zahájením podnikání určitou představu, co bude předmětem jeho podnikatelských aktivit. Jeho rozhodnutí začít podnikat musí být podpořeno podnikatelským záměrem, který mu napomůže odhadnout, jaké investice jsou potřeba pro zahájení podnikatelské činnosti a jaké přínosy podnikání poskytne. Zájemce o podnikání by měl tyto přínosy porovnat se mzdou, uvážit rizika vyplývající z podnikání a zvážit, zda je výhodnější být zaměstnancem anebo zahájit svou podnikatelskou činnost. Začínající podnikatel musí posoudit své osobní předpoklady pro podnikání, zda má podnikatelský nápad, je schopen sestavit zakladatelský rozpočet, zjistit potřebnou výši počátečního kapitálu a především zvolit právní formu podnikání. Obchodní zákoník připouští dvě základní formy podnikání: jako fyzická osoba nebo jako právnická osoba. Jednotlivé typy právních forem podnikání upravuje zákon č. 513/1991, obchodní zákoník, v druhé části. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, se pak zaměřuje na podnikatele provozující svou činnost na základě živnostenského oprávnění. Fyzická osoba může na základě živnostenského oprávnění, které prokazuje výpisem ze živnostenského rejstříku, provozovat živnost: ohlašovací (dále se dělí na řemeslnou, vázanou a volnou), či koncesovanou. Právnická osoba zapsaná do obchodního rejstříku podniká na území ČR jedním z následujících způsobů: jako společnost s ručením omezeným (s.r.o.), akciová společnost (a.s.), veřejná obchodní společnost (v.o.s.), komanditní společnost (k.s.), družstvo. Chce-li začínající podnikatel podnikat na základě živnostenského oprávnění, musí si především správně zvolit obor své živnosti. Pro získání volné živnosti nepotřebuje podnikatel žádnou odbornou způsobilost, musí splňovat pouze všeobecné podmínky (věk alespoň 18 let, bezúhonnost, způsobilost k právním úkonům a žádné dluhy vůči pojišťovnám či státu). U řemeslných a vázaných či u koncesovaných živností je potřeba mít i příslušné vzdělání či praxi. Zahájení podnikatelské činnosti na základě živnostenského oprávnění se ohlašuje živnostenskému úřadu (ohlašovací živnosti) nebo se o ně žádá (koncesované živnosti). Ohlášení či podání žádosti o koncesi se podává prostřednictvím standardizovaného formuláře, tzv. jednotného registračního formuláře (JRF). Jednotný registrační formulář umožňuje ohlásit živnost, registrovat se na daň z příjmu fyzických osob, registrovat se na zdravotní pojištění, registrovat se na sociální pojištění. V případě splnění všech podmínek provede živnostenský úřad zápis do živnostenského rejstříku do pěti dnů ode dne doručení ohlášení a vydá podnikateli výpis ze živnostenského rejstříku. Oprávnění provozovat živnost vzniká u ohlašovacích živností dnem ohlášení (nebo později, pokud je v ohlášení uveden den pozdější), u koncesovaných živností dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Na podnikatele provozující podnikatelskou činnost se vztahuje řada zákonných povinností, jejichž nedodržování může vést k velkým sankcím. Podnikatel musí sledovat a respektovat veškeré změny zákonů a předpisů. Podnikatel musí vést účetní evidenci a dostát daňovým povinnostem. Daňový systém ČR je upraven soustavou zákonů a obsahuje jak přímé, tak i nepřímé daně. Nejvýznamnějšími daněmi, které ovlivňují podnikatelskou činnost, jsou především: daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob, silniční daň a daň z přidané hodnoty. Vedle daní je nutné také odvádět povinné platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

28

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ pojistné sociálního zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Pokud zaměstnavatel zaměstná alespoň jednoho zaměstnance, vzniká mu další povinnost, a to pravidelně odvádět pojistné na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Vedle povinných plateb pojištění se podnikatel může rozhodnout i pro různé podoby nepovinného pojištění – pojištění vztahující se k osobě podnikatele, cestovní pojištění, pojištění majetku, pojištění rizik vyplývajících z činnosti podnikatele, pojištění motorových vozidel apod. Aby se podnikatelé lépe orientovali ve složitém a často nepřehledném podnikatelském prostředí, působí v České republice řada organizací poskytujících podnikatelům informační, materiální či finanční podporu. Jde například o vládní organizace (Czechinvest, Czechtrade, Národní asociace pro rozvoj podnikání, Enterprise Europe Network,…), nevládní organizace (Hospodářská komora ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníků, Unie malých a středních podniků, …), komerční subjekty (podnikatelské inkubátory, fondy rizikového kapitálu, …), finanční instituce pro podporu podnikání (Českomoravská záruční a rozvojová banka, Česká exportní banka, Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.). Česká republika má v druhém programovacím období 2007 - 2013 jako členský stát Evropské unie nárok na čerpání finančních prostředků z evropských fondů na financování politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Nejvýznamnějším evropským programem pro podnikatele je Operační program Podnikání a inovace, který je významným nástrojem realizace Koncepce rozvoje malého a středního podnikání. Operační program je zaměřen na zvyšování konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a služeb, rozvoj podnikání a podporu podnikatelského prostředí, na podporu inovací, vědy a výzkumu a na podporu podnikatelského ducha. Řídícím orgánem operačního programu je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které vyhlašuje konkrétní, časově omezené výzvy a hodnotí předložené projekty.

Závěrečný test 1. Jaké faktory jsou typické pro podnikání? samostatnost, vlastní jméno, blaho společnosti blaho společnosti, samostatnost, krátkodobost zisk, odpovědnost, soustavnost Správná odpověď: zisk, odpovědnost, soustavnost 2. Jaký zákon definuje podmínky podnikání? pouze zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník pouze zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník i zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání Správná odpověď: zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník i zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání 3. Co je smyslem podnikatelského záměru? stanovení podmínek podnikání a rizik podnikání určení finančních potřeb podnikatele definování možností poskytovaných trhem, finančních potřeb podnikatele a očekávaných přínosů Správná odpověď: definování možností poskytovaných trhem, finančních potřeb podnikatele a očekávaných přínosů

29

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 3. Co vyjadřuje ručení podnikatele? stanovení člověka, který podá o podnikateli vhodné reference možnost získání úvěru u banky se stanovením zástavy vztah podnikatele k vytvořeným dluhům z průběhu podnikání Správná odpověď: vztah podnikatele k vytvořeným dluhům z průběhu podnikání 4. Jak dělíme živnosti? řemeslné, vázané volné, koncesované ohlašovací, koncesované Správná odpověď: ohlašovací, koncesované 5. Jaké jsou základní podmínky k zahájení podnikání? bezdlužnost vůči státu, právní způsobilost, bezúhonnost dosažení věku 18 let, bezdlužnost vůči státu, právní způsobilost, bezúhonnost dosažení věku 18 let, bezdlužnost vůči bance, bezúhonnost Správná odpověď: dosažení věku 18 let, bezdlužnost vůči státu, právní způsobilost, bezúhonnost 6. Které daně nejvýznamněji ovlivňují podnikatelskou činnost? DPFO, DPPO, DPH, silniční spotřební, silniční, dědická silniční, dědická, DPH Správná odpověď: DPFO, DPPO, DPH, silniční 7. Co je podstatnou silniční daně? zdanění všech motorových vozidel zdanění silničních motorových a přípojných vozidel označených RPZ a sloužících k podnikání zdanění motorových vozidel využívajících silnice 1. a 2. třídy a dálnice Správná odpověď: zdanění silničních motorových a přípojných vozidel označených RPZ a sloužících k podnikání 8. Jaké je využití sociálního pojištění? příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nemocenské pojištění a důchodové pojištění příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, úhradu státního dluhu a úhradu dražších léků příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a životní pojištění Správná odpověď: příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nemocenské pojištění a důchodové pojištění 9. Kým a jak je vedena organizace Czechtrade? Ministerstvem průmyslu a obchodu jako vládní organizace podnikateli jako soukromá instituce EU jako jedna z forem podpory obchodu ČR Správná odpověď: Ministerstvem průmyslu a obchodu jako vládní organizace

30

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 10. Který z evropských programů je pro podnikatele nejvýznamnější? Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Podnikání a inovace Operační program Doprava Správná odpověď: Operační program Podnikání a inovace

INFORMAČNÍ ZDROJE Hospodářská komora ČR, Příručka pro podnikání v roce 2009 SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V. A KOL. Základy podnikání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. ISBN 978-80-2473339-5. VERBER, J., SRPOVÁ, J. A KOL. Podnikání malé a střední firmy. Praha:Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 97880-247-2409-6.   Internetové zdroje http://www.komora.cz http://www.cepo.info/Cepo/IndexPage.aspx http://business.center.cz http://www.strukturalni-fondy.cz 

31