INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Obsah 1. 2. 3. 4. 5.

VÝZKUM PŘEDČASNÝCH ODCHODŮ ŽÁKŮ ZE VZDĚLÁVÁNÍ .......................................................................... 3 VÝBĚR Z VÝSLEDKŮ VÝZKUMU ........................................................................................................... 4 PŘÍČINY PŘEDČASNÝCH ODCHODŮ Z POHLEDU ODBORNÍKŮ ......................................................................... 6 DOPADY NEUKONČENÉHO VZDĚLÁNÍ Z HLEDISKA PRACOVNÍHO UPLATNĚNÍ ....................................................... 7 IDENTIFIKACE NEDOSTATKŮ A NÁVRHY NA ŘEŠENÍ ................................................................................... 8

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

2

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Každý školní rok předčasně opouští střední vzdělávání určité procento žáků, kteří odcházejí ze školy dříve, než dosáhnou kvalifikace. Přestože mnoho z nich přestupuje do jiné školy nebo do jiného typu vzdělávání a plynule pokračuje ve vzdělávání, znepokojující může být podíl žáků, kteří z různých důvodů opustí vzdělávací systém zcela. Znalost základního stavu problematiky a rizik, která předčasné odchody přinášejí, se stává důležitou znalostí v práci kariérového poradce.

1. Výzkum předčasných odchodů žáků ze vzdělávání Problematikou předčasných odchodů žáků ze středního vzdělávání v České republice a sociálními dopady takovéhoto jejich rozhodnutí se v letech 2004 – 2006 zabýval projekt Ministerstva práce a sociálních věcí „Moderní společnost – nerovnosti v šancích na vzdělávání“. V rámci projektu realizoval Národní ústav odborného vzdělávání rozsáhlé dotazníkové šetření na více než polovině středních škol, s cílem kvantifikovat rozsah předčasných odchodů, analyzovat hlavní příčiny a vytvořit návrhy na řešení. Součástí výzkumu bylo i šetření mezi managementem škol, pedagogickými pracovníky, výchovnými poradci a experty v oblasti kariérového poradenství.

zapamatujte si V České republice žije kolem 6 - 8 % obyvatel, kteří dosáhli nejvýše základního vzdělání. Poměrně optimistické výchozí odhady, které vycházely z tradic českého počátečního vzdělávání, zejména pak systému učňovského školství, byly výzkumem víceméně potvrzeny. Výzkum ověřil, že podíl českých žáků, kteří po skončení povinné školní docházky nedokončí střední vzdělávání, je v mezinárodním srovnání velmi nízký (na rozdíl od účasti ve vzdělávání osob ve vyšším věku, která se v ČR pohybuje pod evropským průměrem).


3

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 2. Výběr z výsledků výzkumu

zapamatujte si V rámci mezinárodních porovnání splnila Česká republika závěry Lisabonského procesu deklarující vytvoření nástrojů a opatření, které by předčasné odchody ze vzdělávání snížily v průměru pod 10 %. V českém prostředí ze sledovaného vzorku předčasně opustilo střední vzdělávání ve školním roce 2004/2005 11 502 žáků, tj. 5,8 % z celkového počtu studujících. Téměř čtvrtina z nich (přibližně 1,5 %) přestoupila na jinou školu nebo změnila obor vzdělání a bez přerušení pokračovala ve studiu. Výzkum však přinesl řadu méně pozitivních a nečekaných zjištění. Především byly odhaleny závažné systémové nedostatky v evidenci údajů o odchodech žáků ze středních škol a jejich příčinách a úplná absence jakékoli formy monitorování další cesty žáka po jeho odchodu ze školy. V důsledku nepřesné dokumentace je třeba zjištěné údaje vnímat vůči realitě jako podhodnocené. K dispozici také nebyly údaje o mladistvých se základním vzděláním nebo se základy vzdělání vstupujících na trh práce, kteří pomoc úřadů práce mohou vyhledat po delším časovém odstupu od ukončení svého studia. Pokud jde o rozsah předčasných odchodů ze středního vzdělávání, výrazné rozdíly byly mezi jednotlivými postupovými ročníky, stejně tak mezi kategoriemi vzdělání. Výsledky naznačují, kterým směrem je nutné zaměřit pozornost. Největší problém se objevuje na samém počátku středního vzdělávání, tedy po přestupu ze základní školy. Varující je i podíl žáků odcházejících z oborů vzdělání určených pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří ukončili povinnou školní docházku dříve než v 9. třídě a jejichž výběr vzdělávacích příležitostí je značně limitován. Z hlediska postupových ročníků počty předčasných odchodů žáků klesaly s vyššími ročníky. Ve školním roce 2004/2005 předčasně opustili studium na střední škole především žáci prvních ročníků, a to 55,4 % všech žáků, kteří v daném roce ze škol odešli. Z 2. ročníků odešlo 26,5 % žáků, 3. ročníky předčasně ukončilo 13,8 % a 4. ročníky jen 4,3 % žáků. Viditelné rozdíly zaznamenaly i jednotlivé kategorie vzdělání. U čtyřletých oborů vzdělání s maturitou kategorie M a gymnaziálního vzdělávání byly hodnoty předčasných odchodů žáků celkově nevýznamné. Mimoto 42 % odcházejících z obou typů vzdělávání přestoupilo do jiného oboru vzdělání nebo školy a plynule navázalo v dalším studiu. Zneklidňující však už byly podíly žáků, kteří opustili 1. ročníky středních odborných učilišť. Tento typ škol poskytuje jak maturitní, tak výuční úroveň vzdělání. Z tradičních tříletých oborů vzdělání (např. zedník, elektrikář) předčasně odešlo dokonce 16,4 % žáků a ze čtyřletých oborů s maturitním výstupem 16 %.

zapamatujte si Z mnoha důvodů byla nejhorší situace u dvou a tříletých oborů vzdělání s vyučením kategorie vzdělání E, které jsou určeny pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a s nízkými studijními i osobními ambicemi. Podíl žáků, kteří opustili studium v 1. ročníku studia těchto oborů, dosahoval téměř 31 %. Vzhledem k typu vzdělávání (upravený obsah, nízké nároky v oblasti všeobecného i obecně odborného vzdělání, příprava na výkon jednoduchých prací v rámci dělnických povolání, např. kuchařské práce, stavební výroba aj.) a omezené vzdělávací nabídce těchto oborů vzdělání je zřejmé, že možnosti změny vzdělávání jsou pro žáky velmi problematické. Alternativní vzdělávací příležitost našla jen třetina žáků.


4

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Přehled o předčasných odchodech žáků podle kategorie vzdělání a postupových ročníků – školní rok 2004/05

gymnaziální (K) –

Počet PU

Podíl PU v %

počet Celkový žáků

Podíl PU v %

Počet PU

Celkový žáků

Podíl PU v %

4. ročník

Počet

3. ročník

Počet PU

Celkový žáků

Podíl PU v %

Počet PU

Celkový žáků

(kategorie vzdělání podle KKOV)

2. ročník počet

1. ročník počet

Obory

1027 4

165

1,6

1001 2

120

1,2

9843

106

1,1

9922

34

0,3

2199 5

132 1

6

2089 3

861

4,1

1987 2

526

2,7

1868 3

360

1,9

4leté s maturitou (L0)

3717

596

16

3331

148

4,4

3227

83

2,6

2583

100

3,9

3leté s vyučením (H)

1979 3

325 1

16,4

1815 5

145 1

8

1743 1

643

3,7

-

-

-

2-3leté s vyučením (E)

3002

921

30,7

2454

409

16,7

1734

211

12,2

-

-

-

vyšší stupeň 4leté s maturitou (M)

Pozn.: PU = předčasné ukončení studia Velmi náročná byla identifikace příčin předčasných odchodů ze středního vzdělávání. Nejenže byly shledány nedostatky v systémovém sledování odcházejících žáků, ale často bylo problematické skutečné příčiny odhalit.

zapamatujte si Jako nejfrekventovanější důvody předčasného odchodu byly uváděny: ► nedostatečný prospěch žáka, ► kázeňské přestupky, ► neomluvená absence. Je však zřejmé, že jde spíše o zástupné důvody anebo důsledky mnohem hlubších a rozvětvenějších problémů žáků. Kromě toho žáci často ukončovali studium po dohodě se školou a odcházeli dobrovolně s odůvodněním rodinnými, zdravotními a jinými problémy, které pravděpodobně skutečné příčiny kryly.

shrnutí Poznatky z výzkumu odhalily další rozměr problematiky předčasných odchodů žáků ze vzdělávání, a sice značně deficitní zajištění kariérového poradenství ze strany středních škol a zároveň nízké využívání školních i mimoškolních poradenských služeb ze strany žáků. Na systémovou nedostatečnost péče o žáky středních škol a zejména o ty, kteří jsou ohroženi předčasným odchodem ze studia, poukazují i jiná šetření v rámci výzkumů v oblasti kariérového poradenství. Přitom se dá předpokládat, že řada problémů žáků je řešitelná, ovšem za předpokladu včasné intervence, individuálního přístupu a spolupráce školy s rodinou žáka. Prevence předčasných odchodů ze vzdělávání jednoznačně spadá do nižších pater vzdělávacího systému, protože základy musí být postaveny již v základní škole.


5

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 3. Příčiny předčasných odchodů z pohledu odborníků Experti z oblasti pedagogiky, psychologie a poradenství se na základě svých zkušeností a poznatků z praxe pokusili definovat skutečné příčiny předčasných odchodů. Všichni účastníci šetření se shodli v názoru, že spíše než snížené intelektové schopnosti žáků bývají primárními příčinami studijních neúspěchů nízká motivace ke studiu, nedostatečné studijní návyky a dovednosti pro učení, nezájem o studovaný obor, nestimulující sociální zázemí.

zapamatujte si Podle odborníků jsou nejvíce ohroženi především žáci s výukovými a výchovnými problémy, vývojovými poruchami učení a neujasněnou zájmovou orientací. Jako vysoce rizikové faktory označili: ► dlouhotrvající školní neúspěšnost žáka, ► přecenění nebo naopak podcenění schopností žáka, ► nedobrovolnou volbu studijního zaměření, nízkou úroveň sociálních dovedností, poruchy sebehodnocení, ► nízký socioekonomický status rodiny, ► neochotu rodiny spolupracovat se školou, ► projevy sociálně patologických jevů. Kumulací těchto faktorů se riziko neúspěchu a předčasného ukončení vzdělávání významně zvyšuje. Jiným, méně nebezpečným druhem předčasného odchodu je nespokojenost žáka s původním výběrem vzdělávání nebo s konkrétním školním prostředím. Je známo, že většina žáků má možnost identifikovat se s oborem až v průběhu studia. Pokud však nejsou naplněna jejich očekávání, která se mohou týkat obsahu vzdělávání, náročnosti studia, reálnějšího pohledu na pracovní uplatnění, ale i úrovně výuky nebo školního klimatu, může nespokojenost žáka vyústit v jeho předčasné ukončení studia. V těchto případech žák obvykle řeší situaci přestupem do vhodnějšího oboru nebo do jiné vzdělávací instituce.


6

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 4. Dopady neukončeného vzdělání z hlediska pracovního uplatnění Důsledky předčasných odchodů, na které nenavazuje pokračující vzdělávání, mohou být velmi vážné. Ve chvíli, kdy jedinec přestane být žákem školy, nepřihlásí se jako žadatel o zaměstnání na úřadu práce a zůstane v domácím prostředí, dostává se do sociální izolace. Přestože může mít úspěšně uzavřeno více postupových ročníků na střední škole, z hlediska pracovního trhu je hodnocen jako uchazeč o zaměstnání se základním vzděláním. (Tento status mají dokonce i žáci, kteří úspěšně ukončili poslední ročník studia, ale neuspěli až u maturitní nebo závěrečné zkoušky.) Za této situace negativně působí více faktorů. Mladý člověk, který nedosáhl vyššího vzdělání než základního, nemá odbornou kvalifikaci ani jakékoli pracovní zkušenosti a v některých případech ani minimální ambice pracovat, je ohrožen dlouhodobou nezaměstnaností, ale také možností vzniku sociálně-patologických jevů.

zapamatujte si ►

► ►

►

Zvláštní pozornost je třeba věnovat žákům, kteří jsou neúspěšní v posledním ročníku studia. Pokud nemohou nebo nechtějí opakovat ročník ve stejné škole, školský zákon umožňuje požádat v jiné škole o přijetí do vyššího ročníku. Není však zaručeno opakování stejného ročníku, žák může být z mnoha důvodů přijat do ročníku nižšího. Kromě toho v současné situaci, kdy střední školy vyučují podle svých školních vzdělávacích programů, může být velmi problematické najít školu se stejným zaměřením a obsahem vzdělávání. Kontinuitu vzdělávání může narušit i změna školního prostředí, věk uchazeče, vyšší náročnost přípravy v nové škole, ale i ekonomická situace rodiny. Stejně riziková je situace žáka, který neúspěšně vykonal závěrečnou nebo maturitní zkoušku a měl by ji opakovat. Nemotivovaný žák může rezignovat a zaměřit se spíše na pracovní trh. Návrat do školy ve vyšším věku a úspěšné dokončení vzdělání k získání kvalifikace pak může být ještě složitější.

I když svým rozsahem nejsou v Česku předčasné odchody žáků ze středního vzdělávání zásadním problémem, nelze popírat existenci poměrně závažných nedostatků, kterými je nutné se zabývat. V současné liberální společnosti, v níž si mladí lidé mohou zvolit vlastní cestu mimo vzdělávání a zároveň mají na trhu práce obtížnou situaci v hledání svého uplatnění a často jsou ve svých chybných krocích tiše podporováni svými rodiči, mohou se snadno dostat do stavu sociální exkluze se všemi negativními důsledky. Lze očekávat i určitý nárůst předčasných odchodů ze vzdělávání, a proto je namístě zavést nějaká efektivní opatření v rámci prevence i přímé pomoci.


7

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 5. Identifikace nedostatků a návrhy na řešení

shrnutí Výzkum jednoznačně prokázal potřebu systémových změn a efektivní meziresortní Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem práce a sociálních věcí.

spolupráce

mezi

Základní podmínkou pro zlepšení situace je spolupráce a aktivní účast všech zainteresovaných stran, od lokálních iniciativ po centrální řízení. Evidence předčasných odchodů Je nezbytné zabývat se především otázkami zkvalitňování kariérového poradenství v oblasti předčasných odchodů ze středního vzdělávání. Systémové řešení je třeba zavést zejména v přesné evidenci odchodů a možností monitorování žáka po jeho odchodu ze školy. Komplexní systém poradenské péče by měl zahrnovat preventivní strategie proti předčasným odchodům, což vyžaduje spolupráci základních a středních škol, ale i úřadů práce a sociálních pracovníků. Systemizace práce Měla by se systematizovat práce s mladistvými, kteří se ocitnou mimo vzdělávací systém, a vytvářet nástroje pro jejich depistáž a přesnější sledování jejich dalšího jednání. Publicita aktivitám Efektivitu kariérového poradenství by zvýšila větší dostupnost poradenských služeb ve škole, ale i mimo ni, tzn. v odborných pracovištích nezávislých na škole. Zároveň by se nabízené služby měly více zviditelňovat, aby je žáci dokázali sami vyhledávat. Otázky vyvolává skutečnost, že stávající školní poradenský systém není příliš využíván, ačkoli je poptávka po odborných poradenských službách poměrně velká. Nedůvěra k poradcům Přestože je v poradenském systému výchovný poradce ve škole klíčovou osobou při poskytování pomoci a má k žákovi nejblíže, výzkumy opakovaně vykazují nízkou důvěru žáků vůči němu, a to jak na základních, tak na středních školách (pouze kolem třetiny žáků ze základních škol a gymnázií důvěřuje svému výchovnému poradci, ve středních odborných školách a učilištích dokonce jen 19 %). Za nedůvěrou k výchovnému poradci může stát např. omezená dostupnost, nedostatečné povědomí o poskytované službě a odborných schopnostech poradce, ale i nevhodná komunikace, osobnost poradce aj. Problémem pro žáky může být dvojrole výchovného poradce, který je ve škole zároveň i učitelem. Na druhou stranu se výchovní poradci za provozu potýkají s nízkým úvazkem pro plnění stále náročnějších úkolů a uvítali by aktuální a kvalitní metody pedagogické a pedagogicko-psychologické diagnostiky. Mimoškolní služby Zjištěné deficity v oblasti kariérového poradenství se však netýkají jen škol, ale i mimoškolních poradenských služeb a soustavné práce s mladistvými s nedokončeným vzděláním. Alarmující je zjištění zcela chybějící bezprostřední intervence a případného dlouhodobějšího vedení žáků, kteří se ocitnou mimo vzdělávací systém. Rámcové Vzdělávací Programy Pokud jde o obsah vzdělávání, pozitivním krokem je nastartovaná kurikulární reforma středního vzdělávání. Rámcové vzdělávací programy s širšími kvalifikacemi a důrazem na klíčové kompetence a osobnostní rozvoj žáka potenciálně přinášejí větší „atraktivitu“ vzdělávání pro žáky. Reforma více akcentuje potřeby žáků, zaměřuje se na individuální přístup a vytváření pozitivního školního klimatu, což podporuje motivaci ke vzdělávání. Do výuky jsou zařazena témata, která by měla rozvíjet a zdokonalovat studijní dovednosti žáků, vést k osvojování studijních stylů, návyků a metod učení. Diverzifikace systému Postupně se bude vzdělávací systém dále otevírat a diverzifikovat. Je nutné zvyšovat prostupnost vzdělávacích cest nejen vertikálním, ale i horizontálním směrem. Odborníci se shodují v názoru, že by školy měly vytvářet modifikace školních vzdělávacích programů pro žáky s nižšími studijními dovednostmi a ambicemi a individuální studijní plány pro žáky s výukovými problémy, které by mohly výrazně snížit předčasné odchody ze vzdělávání, zejména u rizikových skupin.


8

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

zapamatujte si Poměrně novým prvkem jsou možnosti dalšího vzdělávání mimo systém formálního vzdělávání, s cílem propojit výsledky počátečního vzdělávání s celoživotním učením. Do této kategorie patří uznávání výsledků předchozího učení a získávání kvalifikace na základě předchozí praxe podle zákona č. 179/2006 Sb. Slabá účast zaměstnavatelské sféry ve vzdělávacím procesu je dlouhodobě velmi kritizována, a paradoxně i samotnými zaměstnavateli, kteří si stěžují na nedostatečnou připravenost absolventů škol. Na úrovni státu se hledají systémová řešení, jak zaměstnavatele motivovat k vyšší angažovanosti, zejména v umožnění odborné praxe a odborného výcviku v reálném pracovním prostředí s jednoznačným profitem pro obě strany. Zaměstnavatelé by se tak mohli přímo podílet na výchově mladé generace s projekcí aktuálních potřeb a žáci budou mít ideální příležitost lépe se identifikovat s oborem a výkonem konkrétního povolání.

Pramen: Úlovcová, H., Bubíková, M., Viceníková, T., Hyťha, P.: Předčasné odchody mladých lidí ze středního vzdělávání, Praha, NÚOV 2006.


9

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Recommend Documents