Dlouhodobý finanční majetek

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a účetnictví

Dlouhodobý finanční majetek Bakalářská práce

Autor:

Kateřina Kyselová bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Mgr. Alena Klumparová

Červen, 2012

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

…………………………… V Chodově dne 28. 6. 2012

Kateřina Kyselová

Poděkování

Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucí práce Mgr. Aleně Klumparové za její cenné rady a připomínky, které napomohly k vypracování této bakalářské práce.

Anotace Bakalářská práce „Dlouhodobý finanční majetek“ popisuje a rozepisuje jednotlivé druhy dlouhodobého finančního majetku podniku a finanční instituce. První část je teoretická, zaměřuje se na charakteristiku dlouhodobého finančního majetku, členění, charakteristiku a způsoby oceňování cenných papírů. Druhá část je praktická, věnuje se jednotlivým účetním operacím a jejich popsáním v praktických příkladech. Klíčová slova: Dlouhodobý finanční majetek, cenné papíry, dluhopisy, akcie, oceňování

Annotation Bachelor thesis „The Long-term Financial Assets“ describes and breaks down individual types of this financial asset. First part is theoretical and specialized in a characteristic of the long-term financial asset, segments, characteristic and methods of appraisement of securities. Second part is practical and specialized in individual book transfers and theirs description in practical examples. Key words The Long-term Financial Assets, securities, bonds, shares, appraisement

OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................................ 7 1

DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK ..................................................................... 8 1.1 CENNÉ PAPÍRY ................................................................................................................. 8 1.2 ČLENĚNÍ CENNÝCH PAPÍRŮ ............................................................................................ 11 1.2.1

Majetkové cenné papíry ........................................................................................ 12

1.2.2

Dluhové cenné papíry ........................................................................................... 16

1.3 PŘESUNY MEZI SKUPINAMI CENNÝCH PAPÍRŮ ................................................................ 20 2

OCEŇOVÁNÍ CENNÝCH PAPÍRŮ ............................................................................ 22

3

ÚČTOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ CENNÝCH PAPÍRŮ U PODNIKATELŮ ............ 25 3.1 ÚČTOVÁNÍ AKCIÍ ........................................................................................................... 28 3.2 ÚČTOVÁNÍ DLUHOPISŮ .................................................................................................. 31

4

ÚČTOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ CENNÝCH PAPÍRŮ U FINANČNÍCH

INSTITUCÍ ............................................................................................................................. 37 4.1 ÚČTOVÁNÍ AKCIÍ ........................................................................................................... 39 4.2 ÚČTOVÁNÍ DLUHOPISŮ .................................................................................................. 43 ZÁVĚR .................................................................................................................................... 48 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................................. 50 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................... 52 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK, GRAFŮ ...................................................................... 53

6

Úvod Dlouhodobý finanční majetek bývá označován jako finanční investice, lze z něj předpokládat určitý budoucí výnos. Dlouhodobý finanční majetek se vykazuje v rozvaze na straně aktiv. Příkladem těchto investic jsou cenné papíry a podíly v jiných společnostech. Do cenných papírů se řadí např. akcie, dluhopisy, vkladní a podílové listy aj. S cennými papíry se obchoduje na kapitálovém trhu. Nad kapitálovým trhem měla vždy dohled Komise pro cenné papíry a to až do roku 2006. Poté na základě návrhu vlády tuto funkci převzala Česká národní banka. Hlavním cílem České národní banky je dosažení a následné udržení cenové stability. Dále Česká národní banka vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, dohlíží nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním atd. Do roku 2010 vedlo evidenci cenných papírů Středisko cenných papírů. Od tohoto roku převzal tuto funkci Centrální depozitář. Centrální depozitář je dceřinou společností Burzy cenných papírů Praha, a.s. Centrální depozitář vykonává řadu služeb, např. půjčuje cenné papíry, vede evidenci zaknihovaných cenných papírů a centrální evidenci; přiděluje ISIN (International System of Identification Numbers), je provozovatelem systémů, kde se vypořádávají burzovní a mimoburzovní obchody s investičními nástroji, poskytuje půjčky svým účastníkům atd. Cílem této práce je popsání a rozepsání jednotlivých druhů dlouhodobého finančního majetku se zaměřením na cenné papíry. Popsaná teorie je následně aplikována na konkrétních příkladech. Práce se zpočátku zabývá teoretickým pohledem na toto téma. Je zde popsaná charakteristika dlouhodobého finančního majetku a cenných papírů a jejich členění. Dále je vysvětleny přesuny mezi skupinami cenných papírů a oceňování cenných papírů. V analytické části práce jsou zobrazeny konkrétní příklady, které jsou členěny dále dle druhu cenného papíru a jsou přiblíženy na několika praktických příkladech. Tato práce by měla shrnout problematiku dlouhodobého finančního majetku, jeho účtování a vykazování, která většinou není popsána dopodrobna. 7

1 Dlouhodobý finanční majetek Dlouhodobý finanční majetek je součástí dlouhodobého majetku firmy. Do tohoto majetku se zahrnují aktiva, která buďto podnik nakupuje, vlastní nebo půjčuje. Tak, aby své volné peněžní prostředky dlouhodobě investoval za účelem získání co největšího výnosu (tj. dividendy, úroky, atd.). Tato aktiva se nevyužívají k běžné provozní činnosti podniku. Dlouhodobý finanční majetek se neopotřebovává a tedy se neodepisuje. Účtuje se v účtové skupině 06 – Dlouhodobý finanční majetek. Dlouhodobý finanční majetek je využíván déle než jeden rok. Jak již bylo řečeno, dlouhodobý finanční majetek je aktivum, ale i finančním závazkem či kapitálovým nástrojem. Do dlouhodobého finančního majetku patří dle vyhlášky č. 500/2001 Sb.: „podíly v ovládaných a řízených osobách; podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem; ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly; půjčka a úvěry – ovládající a řídící osoba, podstatný vliv; jiný dlouhodobý finanční majetek; pořizovaný dlouhodobý finanční majetek; poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek.”1

1.1 Cenné papíry S dlouhodobými cennými papíry se obchoduje na kapitálovém trhu. Na kapitálovém trhu se obchoduje převážně s akciemi, dluhopisy, podílovými listy a hypotečními zástavními listy. Cenné papíry jsou finanční nástroj, představující peněžní pohledávku nebo majetkový nárok vůči emitentovi. Emitent cenné papíry prodává, aby získal finanční prostředky, investor cenné papíry nakupuje, aby získal budoucí zisk.

1

Český účetní standard pro podnikatele. Http://business.center.cz [online]. [cit. 2011-08-09]. Dostupné z WWW: < http://business.center.cz/business/finance/ucetnictvi/ceske-ucetnistandardy/podnikatele/014.aspx>

8

Podle zákona č. 591/1992 S., o cenných papírech jsou cennými papíry zejména: akcie, zatímní listy, poukázky na akcie, podílové listy, dluhopisy, investiční kupóny, kupóny, opční listy, směnky, šeky, náložné listy, skladištní listy a zemědělské skladní listy. jiné listiny, které jsou za cenný papír prohlášeny zvláštními zákony 2 V příloze č. 1 je uvedená legislativa, která se zabývá dlouhodobým finančním majetkem. Povinné náležitosti cenných papírů Náležitosti cenných papírů jsou pojmenovány v právní normě. Např. náležitosti dluhopisů jsou definovány v zákoně o dluhopisech, náležitosti akcií jsou vyjmenovány v obchodním zákoníku, atd. Cenné papíry musí mít označení ISIN, nebo označení SIN. Označení ISIN (International System of Identification Numbers) je 12 místný alfanumerický kód. Podle tohoto kódu se snadno určí příslušný cenný papír a tak se odliší od jiných cenných papírů. Prostřednictvím prvních dvou znaků kódu lze identifikovat zemi emitenta (např. CZ), následujících 9 znaků jsou číselné kódy cenných papírů a poslední dvanáctý znak je kontrolní číslicí. Jen některé emise cenných papírů (většinou jsou to podílové listy některých fondů) nemají označení ISIN, ale bylo jim přiděleno označení SIN (Securities Identification Number). Kód 2

MGR. DOLEČEK, Marek. Cenné papíry. Http://www.businessinfo.cz [online]. 2011, 04.05.2011 [cit. 2011-1011]. Dostupné z WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/cenne-papiryopu/1000818/53922/>

9

SIN je také dvanáctimístný, ale na začátku má číselné kódy (např. 77). Centrální depozitář cenných papírů přiděluje jen SIN těm evidovaným emisím cenných papírů, které nemají přidělen kód ISIN. Cena cenných papírů Cena cenných papírů je tzv. kurz, který vzniká působením nabídky a poptávky na trhu. Na cenu cenných papírů působí různé faktory, např. ekonomické, psychologické, politické, sociologické, atd. „Rozhodující vliv na vývoj kurzů CP mají nicméně ekonomické faktory, představované jak makroekonomickými podmínkami v tuzemsku a ve světě, tak ekonomickou situací daného odvětví a pochopitelně také konkrétní ekonomickou a finanční situací podniku, který CP emitoval. Protože na burzách mohou obchodovat pouze členové burzy, je poptávka a nabídka CP na burzovních trzích vytvářena příkazy k nákupu a prodeji, které k realizaci zadávají klienti svým obchodníkům s CP.”3 Nabytí cenných papírů koupí, darem, vkladem, atd. Převod cenného papíru Převod cenného papíru je změna vlastníka, která se uskutečňuje na základě smlouvy. Převod cenného papíru, který se uskutečňuje na základě jeho příkazu k zápisu převodu cenného papíru, zapisuje centrální depozitář i osoba, která vede navazující evidenci. Příkaz k zápisu podává účastník, regulovaný trh nebo provozovatel vypořádacího systému. Existují dva druhy příkazu k zápisu a to párovací a nepárovací. Rozdíl mezi nimi je ten, že k párovácímu příkazu k převodu se přikládá jak příkaz účastníka převodce, tak i příkaz účastníka nabyvatele a nepárovací příkaz podává jen účastník převodce. Příkaz k převodu má řadu povinných údajů, např. RCU (tj. registrační číslo účastníka), ISIN, počet kusů cenných papírů, dobu platnosti příkazu, atd.

3

POLOUČEK, Stanislav. Peníze, banky, finanční trhy. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, s. 248-252. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-152-9.

10

Vyřazení cenných papírů a podílů Cenné papíry a podíly se vyřazují prodejem, inkasem splatných cenných papírů, darováním, atd. Dluhový cenný papír se likviduje splacením hotovosti investorovi. Naopak akcie se likvidují při úpadku podniku či při snížení základního kapitálu. Pokud zanikne zaknihovaný cenný papír, Centrální depozitář vymaže cenný papír z evidence. Takto může být cenný papír vymazán při zrušení celé emise nebo jen že se vymaže určitý počet cenných papírů (bez zrušení jejich evidence emise). Platný příkaz musí mít všechny povinné údaje.

1.2 Členění cenných papírů Cenné papíry se člení na majetkové a dluhové cenné papíry. Do majetkových cenných papírů se zařazují akcie a do dluhových cenných papírů se zařazují dlouhodobé dluhopisy (obligace). Hlavní členění cenných papírů je na listinné a zaknihované cenné papíry. Dále se cenné papíry člení dle různých kritérií. Členění cenných papírů je uvedeno v Tabulce 1. Tab. 1 Členění cenných papírů

Zdroj: Vlastní zpracování

11

1.2.1 Majetkové cenné papíry „Majetkové CP vyjadřují různá práva a právní nároky majitele CP k určitému druhu majetku”.4 Do majetkových cenných papírů se řadí akcie a podílové listy. Akcie mohou být v listinné nebo v zaknihované podobě. Dále akcie se rozdělují na prioritní, kmenové, zaměstnanecké, zahraniční, domácí, atd. Akcie Akcie představuje právo majitele hlasovat na valné hromadě v akciové společnosti. Akcie zakládají právo na podíl ze zisku a právo na podíl na likvidačním zůstatku. Akcionář má nejen práva, ale i povinnosti, tj. uhradit celý emisní kurz akcie do doby, která je určená ve stanovách, nejpozději však do 1 roku od zápisu společnosti do obchodního rejstříku. Akcie existují do doby, než zanikne akciová společnost, když se sloučí s jinou společností, jejím rozdělením nebo při snížení základního kapitálu společnosti. Rozlišují se 3 akciová portfolia: majetková účast s rozhodujícím vlivem – účetní jednotka vlastní více než 50% podíl základního kapitálu jiné společnosti. Tedy má buď přímý nebo nepřímý (vykonávaný prostřednictvím jiné nebo jiných osob) vliv na řízení nebo provozování jiné společnosti. Pokud je ovládající osobou společnost, jedná se o mateřskou společnost a společnost, kterou ovládá je její dceřiná společnost. majetková účast s podstatným vlivem: účetní jednotka vlastní 20-50% podíl základního kapitálu jiné společnosti. Účetní jednotka nemá tedy při řízení dané společnosti rozhodující vliv. realizovatelné akcie, jež pořizuje účetní jednotka za účelem dlouhodobého držení a vlastní méně než 20% podílu základního kapitálu jiné společnosti. Stává se tedy menšinovým vlastníkem.

4

POLOUČEK, Stanislav. Peníze, banky, finanční trhy. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, s. 151-166. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN ISBN 978-80-7400-152-9.

12

Druhy cen a hodnot akcií nominální cena, tržní cena, účetní hodnota akcie, likvidační hodnota akcie. Nominální (jmenovitá) hodnota se uvádí na akcii a představuje podíl na majetku akciové společnosti, které vyplývají z vlastnictví akcií. Základní kapitál společnosti se rovná součtu jmenovitých hodnot akcií. Tržní cena je stanovena na základě nabídky a poptávky na kapitálovém trhu. Vliv na tržní cenu má řada faktorů, a to vnější a vnitřní, politické a ekonomické. Základní ovlivňující faktor je hospodářský výsledek společnosti. Poměrem tržní a účetní hodnoty lze zjistit, jestli je akcie podhodnocena či nadhodnocena. Jestliže je tento poměr menší než jedna, jsou akcie podhodnocené. Naopak pokud je poměr větší než jedna, jsou akcie nadhodnocené. Tržní cena by nikdy neměla být nižší než likvidační hodnota. Bilanční (účetní) hodnota akcie nám vyjadřuje dosažený zisk podniku v minulém a aktuálním období. Tento zisk se rozděluje mezi stát (tj. daně), podnik (tzv. reinvestice) a vlastníky (tj. dividendy). Účetní hodnotu využívají zvláště investoři, když potřebují hodnotit činnost podniku. Bilanční hodnota akcie závisí na tom, o jaké akcie se jedná a jaký způsob účetní jednotka při oceňování zvolí. Pro bilanční hodnotu akcie se využívá zkratka BV (Book Value). Výpočet: „Účetní hodnota akcie = Vlastní kapitál / Počet emitovaných kmenových akcií”5 Likvidační hodnotou se rozumí suma, která by připadala na jednu akcii při likvidaci akciové společnosti. Likvidační hodnota zůstává (při likvidaci) k dispozici akcionářům po vyplacení věřitelů, kterými jsou stát, zaměstnanci a dodavatelé banky.

5

Účetní hodnota akcie (BV – Book Value). In: Http://managementmania.com [online]. 02.01.2012 [cit. 2012-

06-26]. Dostupné z WWW: < http://managementmania.com/cs/ucetni-hodnota-akcie>

13

Výnos akcie „Výnos akcie je tvořen zpravidla dvěma složkami. Kapitálový výnos je rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou akcie. Druhou složkou je příjem z dividend. Rizikem investice je kolísání její hodnoty v čase.”6 Základní členění akcie je na listinné (materializované) a zaknihované. Dále se akcie člení dle různých kritérií. Členění akcií je uvedeno v Tabulce 2. Tab. 2 Členění akcií

Zdroj: Vlastní zpracování

Listinná akcie Listinná akcie na jméno se převádí indosamentem (rubopisem), anebo jen jejím předáním. Listinná akcie musí obsahovat tři povinné části, kterými jsou: plášť, kterým se potvrzuje vlastnický podíl na společnosti (akciové); kupónový arch, který - slouží k výplatě dividend; obnovovací list (talon), který se využívá při vydání nového kupónového archu (po vyčerpání kupónů dřívějšího archu). Každá část akcie musí obsahovat základní náležitosti.

6

Akcie. In: Http://www.euinvest.cz [online]. [cit. 2012-06-20]. Dostupné z WWW: < http://www.euinvest.cz/__akcie>

14

Náležitosti akcie: název společnosti, její sídlo, jmenovitá hodnota, ISIN7, výše základního kapitálu společnosti, počet vydaných akcií, datum a místo emise akcie, podpisy oprávněných osob. V příloze č. 2 je uveden náhled listinné akcie.

Zaknihované akcie Zaknihované akcie nemají fyzickou podstatu a vedou se pouze v registru cenných papírů. Akcie prioritní Prioritní akcie mají přednost před kmenovými akciemi při výplatě dividend i při bankrotu společnosti. Dividenda je běžný výnos akcie, tj. podíl na zisku, který připadá na akcii, jenž vlastní akcionář společnosti. Akcie kmenové Nejrozšířenějším druhem akcie jsou kmenové akcie. Kmenové akcie zajišťují investorovi příjem hotovosti, která je ve formě dividend. O vyplácení dividend rozhoduje valná hromada. Výše dividend závisí jak na hlasování na valné hromadě, tak i na dosaženém hospodářském výsledku. Celkový výnos z akcie je součet kapitálového a dividendového výnosu. V případě jejich prodeje investorovi poskytují kapitálový zisk nebo kapitálovou ztrátu. První nabyvatel ani žádný další vlastník akcie není věřitelem emitenta. Tedy nemá právní nárok na výnos akcie a ani na splácení její jmenovité hodnoty.

7

ISIN (International System of Identification Numbers) je 12 číselný kód, podle kterého se snadno určí např. druh CP, atd.

15

Akcie zaměstnanecké Akciová společnost vydává tyto akcie jen pro zaměstnance společnosti. Mezi pozitiva zaměstnaneckých akcií patří zájem majitelů, tedy zaměstnanců, na prosperitě společnosti a jejím dobrém fungování. Zaměstnanecké akcie jsou spíše na jméno. Převádí se jen mezi zaměstnanci. Akcie na jméno Akciová společnost u akcií na jméno musí vést seznam akcionářů. Do seznamu akcionářů se zapisují informace o akcionářích a akciích, kterými jsou např. název firmy, sídlo právnické osoby, jméno a bydliště fyzické osoby, druh akcie a její forma, číselné označení akcie, jmenovitá hodnota, atd.

1.2.2 Dluhové cenné papíry Dluhovými cennými papíry jsou cenné papíry, které mají úvěrový charakter. Tyto cenné papíry mají splatnost buď kratší než jeden rok, pak se jedná o krátkodobé dluhopisy nebo delší než jeden rok a to jsou dlouhodobé dluhopisy. Držitel dluhového cenného papíru jej drží až do stanovené doby platnosti. Do dluhových cenných papírů patří např. dluhopisy (obligace), vkladní listy, zástavní listy, pokladniční poukázky, atd. Dluhopis „Dluhopisy (obligace) představují velmi rozšířený druh cenných papírů. Emitent dluhopisu (stát, banka, firma) je dlužník, držitel dluhopisu (investor) je věřitel. Emitent většinou vydává dluhopis s cílem získat dlouhodobé finanční prostředky. Na rozdíl od klasických úvěrů je s dluhopisy možné obchodovat na sekundárních trzích cenných papírů (např. na BCPP nebo RM-systému).”8 Dluhopis představuje závazek emitenta vůči investorovi (věřiteli), že v dohodnutých termínech splatí (vyplatí) úrok a v den splatnosti vloženou částku. Dluhopisy se vydávají na určitou dobu (výjimkou jsou takzvané perpetuity9), tedy mají dobu splatnosti. Dluhopis obsahuje plášť a kupónový arch.

8

Pojem obligace. Http://slovnik-cizich-slov.abz.cz [online]. 2008, 09.01.2008 [cit. 2011-09-01]. Dostupné z WWW: < http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/obligace> 9 Jedná se o dluhopisy, které nemají splatnost. Investor tedy nezíská jejich nominální hodnotu

16

Náležitosti pláště dluhopisu: název, jméno emitenta, sídlo, bydliště, název dluhopisu, číselné označení dluhopisu, nominální hodnota dluhopisu, atd. Náležitosti kupónového archu: série dluhopisu, číslo dluhopisu, datum splatnosti výnosu. Kupónový arch (jednotlivé kupóny) je využíván k výběru výnosu nebo slouží k vyzvednutí dlužné částky od emitenta. Tržní cenu dluhopisů ovlivňuje řada faktorů, např. doba splatnosti, nominální hodnota dluhopisu, kupónová sazba, tržní úroková sazba nebo rating emitenta. „Tržní cena je pak výsledkem střetávání nabídky a poptávky investorů a odráží jejich názory na to, jak by měl být dluhopis správně oceněn. "Správnou cenou" je přitom současná, to jest tržní úrokovou sazbou diskontovaná hodnota všech budoucích příjmů plynoucích z dluhopisu, tzv. vnitřní hodnota dluhopisu.”10 Dluhopis je nadhodnocen, jestliže jeho aktuální tržní cena je vyšší než vnitřní hodnota. Investoři dluhopisy prodávají jen, pokud se tržní hodnota rovná vnitřní hodnotě. A naopak investoři dluhopisy nakupují, pokud tržní cena je nižší než vnitřní hodnota, tzn., že dluhopisy jsou podhodnocené. Vnitřní hodnotu a poté i tržní cenu ovlivňují tržní úrokové sazby. Růstem tržní úrokové sazby klesá současná hodnota plateb, které plynou z dluhopisu, tedy klesá i vnitřní hodnota a tržní cena. Výši a pohyb úrokových sazeb ovlivňují reálné veličiny, např. měnová politika, měnový kurz, vývoj ekonomky, inflace, atd. Výnosy z dluhopisů ovlivňují pohyby úrokových sazeb a tržních cen. Výnosem se rozumí výdělek dluhopisu z držby a je vyjádřen v procentech.

10

Chování cen dluhopisů. Http://www.penize.cz [online]. [cit. 2012-03-05]. Dostupné z WWW: < http://www.penize.cz/15923-chovani-cen-dluhopisu>

17

Druhy výnosů dluhopisu: nominální výnos, běžný výnos, výnos do doby splatnosti. Z nominálního

výnosu

lze

určit

vztah

úrokové

sazby

z dluhopisu

k nominální

hodnotě (tzn., že je zároveň kupónovou sazbou). Běžný výnos vyjadřuje vztah úrokové sazby z dluhopisu k tržní ceně. Výnos do doby splatnosti je celkový výnos, který se získá jen za určitých podmínek: nákup dluhopisu za aktuální tržní cenu dluhopisu, držba do doby splatnosti, musí se reinvestovat všechny kupónové platby dluhopisu, které z něj plynou. Výnosy do doby splatnosti se uvádí na kurzovních lístcích ve finančním tisku. Vzniká zde riziko, protože pohyb úrokových sazeb mění výnos. Skutečný výnos bude jiný než očekávaný výnos. U dluhopisů s delší splatností se změna úrokových sazeb projeví na změně výnosu více, než u dluhopisů, které mají kratší dobu splatnosti. Proto investoři sledují ještě u dluhopisů duraci. Durace je průměrná doba splatnosti, kde se bere v úvahu, že dluhopis, který nese kupón, lze splatit investorovi dříve než v době splatnosti. Pokud je durace vyšší, tak se možný růst více promítne do poklesu ceny dluhopisu. Pokud investor očekává, že poklesne úroková sazba, tak dluhopisy s vyšší durací mu vynesou při prodeji více, než pokud by měl dluhopis kratší duraci. Splatnost dluhopisu: jednorázově (ke stanovenému datu), splátkami (určení výše - v emisních podmínkách dluhopisu). Hlavní členění dluhopisů je na listinné a zaknihované. Dále se dluhopisy člení dle různých kritérií. Členění dluhopisů je uvedeno v Tabulce 3.

18

Tab. 3 Členění dluhopisů

Zdroj: Vlastní zpracování

Státní dluhopisy Státními dluhopisy jsou dluhopisy, které emituje stát (zástupcem je ministerstvo financí). Státní

dluhopisy

se

zejména

vydávají,

pro

pokrytí

deficitu

státního

rozpočtu.

Cena státních dluhopisů se mění na základě vývoji nabídky a poptávky. Při delší splatnosti dluhopisu nese investor vyšší riziko, ale i přesto jsou státní dluhopisy pro investory bezpečnou investicí. Výnos z nich není příliš vysoký. Jejich výhodou je likvidita. Investor je tedy může levně a rychle směnit na hotovost. Bankovní dluhopisy Banky vydávají bankovní dluhopisy pro získání další likvidity, aby mohla zabezpečit svou činnost a rozvoj. Jejich výnosnost je vyšší než u státních dluhopisů, ale mají vyšší riziko. Domácí dluhopisy Domácí dluhopisy vydává emitent, který má sídlo v zemi měny dluhopisu a prodávají se na trzích ve stejné zemi. Zahraniční dluhopisy Zahraniční dluhopisy se emitují emitentem, který má sídlo v zahraničí a v měně téže země. Prodávají se v zemi emise. 19

Euroobligace „Je to dluhopis současně emitovaný investorům v mnoha zemích, který nepodléhá zákonodárství a regulaci v žádné zemi. Z pohledu emitenta nepodléhá v žádné zemi srážkové dani. Eurodluhopisy mohou emitovat společnosti z kterékoli země v kterékoli měně, která jim vyhovuje. Eurodluhopisy mají tak vysoký stupeň flexibility. Tuto regulaci se snaží do určité míry nahradit seberegulační instituce IPMA (International primary market association) a ISMA (International security market association) tím, že vydávají standardy a pravidla tohoto trhu.”11 Euroobligace jsou dluhopisy na doručitele. Jejich vlastníky jsou ti, kteří drží listinu nebo jsou registrováni v globálním registru. Obchod se provádí telefonicky a to 24 hodin denně. Emitování a následné obchodování s euroobligacemi se provádí na neregulovaném eurotrhu a to v eurech, jenech nebo dolarech.

1.3 Přesuny mezi skupinami cenných papírů Přesuny mezi jednotlivými skupinami cenných papírů jsou zakázány, i když existují i výjimky. Pro zákazy přesunu mezi jednotlivými skupinami cenných papírů platí vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, kterými jsou banky a jiné finanční instituce, ve znění pozdějších předpisů a České účetní standardy pro finanční instituce č. 108. Omezení je uvedeno v Českých účetních standardech pro finanční instituce č. 108. Konkrétně se jimi zabývá Český účetní standard pro finanční instituce č. 108, Cenné papíry. Přesuny mezi skupinami cenných papírů se musí účetní jednotky řídit určitými pravidly: „Přesuny z dluhových cenných papírů pořízených v primárních emisích neurčených k obchodování do cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů nejsou přípustné.”12 Přesun z realizovatelných cenných papírů do cenných papírů, které jsou drženy do splatnosti (a naopak) je realizován, pokud se změní záměru či schopnost držet cenné papíry do splatnosti.

11

JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investice. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-1653-4.

12

Finanční zpravodaj. 31. 12. 2004, XXXVII, 12/2. ISSN 0322-965. Dostupné z WWW: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/FinancniZpravodaj12_2.pdf>

20

Při prodeji nebo přesunutí více než nevýznamné části cenných papírů držených do splatnosti přesouvá účetní jednotka zbývající část všech cenných papírů do splatnosti do realizovatelných cenných papírů. Do konce účetního období a po dobu dvou účetních období, ve kterém se prodej či přesun uskutečnil, se nesmí zařadit žádné cenné papíry do cenných papírů držených do splatnosti. Výjimkou jsou případy: uskutečněné do 3 měsíců před splatností nebo datem možného uplatnění kupní opce ze strany emitenta, kdy změna úrokových měr by neměla významně ovlivnit hodnotu těchto cenných papírů, uskutečněné poté, co účetní jednotka přijala od emitenta kromě naběhlých kuponů za dobu držby těchto cenných papírů také alespoň 90 % pořizovací ceny těchto cenných papírů, ke kterým došlo v důsledku ojedinělé události, jež nemohla být účetní jednotkou předpokládána nebo kterou účetní jednotka nemohla ovlivnit (např. v důsledku výrazného zhoršení rizikovosti emitenta, v důsledku změn regulatorních předpisů, atd.).13

13

Finanční zpravodaj. 31. 12. 2004, XXXVII, 12/2. ISSN 0322-965. Dostupné z WWW: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/FinancniZpravodaj12_2.pdf>

21

2 Oceňování cenných papírů Cenné papíry se oceňují dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví: k okamžiku uskutečnění účetního případu, k rozvahovému dni nebo ke dni sestavení četní závěrky. Ocenění cenných papírů při uskutečnění účetního případu Při pořízení se cenné papíry oceňují pořizovací cenou. „Jsou-li však cenné papíry a podíly nabyty protihodnotou za nepeněžitý vklad vložený do obchodní společnosti nebo družstva, základem jejich ocenění u vkladatele je zůstatková (účetní) cena nepeněžitého vkladu v obchodní společnosti nebo družstvu. ”14 Pokud se nepeněžitý vklad považuje za zdanitelné plnění, tak dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění se zůstatková (účetní) cena navýší o DPH. Jestliže zůstatková cena vkladu (s ohledem na závazky předcházející) spolu s vkladem dosáhne záporných čísel, pak se na účtech cenných papírů a podílů objeví nulové ocenění a následně rozdíl se zaúčtuje do výnosů. Pořizovací cena zahrnuje: cenu pořízení, vedlejší náklady spojené s jejich pořízením, např. poplatky burzám, poplatky a provize obchodníkům s cennými papíry, atd. cenu uplatněné opce15, emisní ážio (tj. rozdíl mezi jmenovitou hodnotou akcií a jejich vyšším emisním kursem), naběhlý úrokový výnos (tj. úrokový výnos dluhopisu, který je hrazen novým majitelem dluhopisu předchozímu majiteli). Součástí pořizovací ceny však není: „úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a podílů, náklady spojené s držbou cenného papíru a podílu.”16

14

ČÚS č. 014 – Dlouhodobý finanční majetek. In: Http://www.ucetnikavarna.cz [online]. 2009 [cit. 2012-06-26]. Dostupné z WWW: < http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d4615v6594-cus-c-014-dlouhodobyfinancni-majetek/> 15 Opce je druh cenného papíru, který patří mezi finanční deriváty. 16 ČÚS č. 014 – Dlouhodobý finanční majetek. Http://www.ucetnikavarna.cz [online]. 2009 [cit. 2012-06-09]. Dostupné z WWW: < http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d4615v6594-cus-c-014-dlouhodobyfinancni-majetek/>

22

Oceňování cenných papírů k rozvahovému dni Určité cenné papíry musí být přecenné ke dni sestavení účetní závěrky reálnou hodnotou Reálnou cenou se oceňují: cenné papíry, s výjimkou cenných papírů držených do splatnosti, dluhopisů pořízených v primárních emisích neurčených účetní jednotkou k obchodování, cenných papírů představujících účast s rozhodujícím nebo podstatným vlivem a cenných papírů emitovaných účetní jednotkou závazky vrátit cenné papíry, které účetní jednotka zcizila a do okamžiku ocenění je nezískala zpět. 17 Reálnou cenou se neoceňují tyto cenné papíry: CP, které jsou držené do splatnosti, CP, které jsou pořízené, v primárních emisích neurčené k obchodování, CP, které představují účast s rozhodujícím či podstatným vlivem (tj. majetková účast), CP, které sám podnik emitoval. Oceňovat reálnou hodnotou smí účetní jednotky provádět častěji než jen k rozvahovému dni. Pokud účetní jednotka ocení cenné papíry reálnou, musí poté uvést způsob a četnost reálného ocenění ve vnitřních směrnicích. Stanovení reálné ceny: na úrovni tržní ceny, posudkem znalce případně kvalifikovaným odhadem, na základě předpisů. Tržní cena je hodnota, která se vyhlašuje buď na tuzemské burze (tj. Burza cenných papírů Praha a.s.), na zahraniční burze anebo na jiném regulovaném trhu. U cenného papíru, který je veden na tuzemské burze, je jeho tržní hodnotou zavírací cena. Zavírací cena se vyhlašuje na tuzemské burze. Tržní hodnotou u CP, který se kótuje na zahraniční burzy, je nejvyšší ze zavírajících cen.

17

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. In: Http://business.center.cz [online]. [cit. 2012-04-23]. Dostupné z WWW: < http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/cast4.aspx#par27>

23

Pokud není tržní cena k dispozici, pak oceňování provádí znalec na základě posudku nebo se provádí kvalifikovaným odhadem. Tento způsob je velice náročný, ale na druhou stranu nemusí být spolehlivý. Proto se využívá, jen pokud se s cennými papíry obchoduje velmi málo. Oceňování dle zvláštních předpisů se využívá, pokud není k dispozici ani jedna z výše uvedených způsobů. Oceňování protihodnotou (ekvivalencí) Protihodnotou (ekvivalencí) jsou oceňovány majetkové účasti. Vedou se na účtech 061 – Podíly v ovládaných a řízených osobách nebo 062 – Podíly v účetních jednotkách s podstatným vlivem. Majetkové účasti se oceňují při pořízení pořizovací cenou. K datu účetní závěrky mohou být přeceněny protihodnotou či reálnou hodnotou. Jakmile se účetní jednotka rozhodne, že bude např. majetkové účasti oceňovat ekvivalencí, musí ji použít pro všechny majetkové účasti. „Toto ocenění se týká pořizovací ceny majetkové účasti, která se k rozvahovému dni upraví na hodnotu, jež odpovídá míře účasti účetní jednotky na vlastním kapitálu ve společnosti, v níž má tato účetní jednotka podíl.”18 Oceňování protihodnotou se provádí rozvahově a to prostřednictvím účtu 414 – Oceňovací rozdíl z přecenění majetku a závazků. Při oceňování protihodnotou (rozvahově) nevzniká žádný daňový dopad.

18

ŠEBESTÍKOVÁ, VIOLA. Účetní operace kapitálových společností. Praha: Grada, 2009. ISBN- 978-80-2472760-8

24

3 Účtování a vykazování cenných papírů u podnikatelů Popsanou teorii v předešlých kapitolách budu aplikovat na konkrétních příkladech. V teorii jsem se soustředila na akcie a dluhopisy, samozřejmě se na ně také soustředím v praktické části. V účetních příkladech se budu zabývat: nákupem, přeceněním a prodejem akcií a dluhopisů, následně je budu vykazovat v rozvaze a ve výkazu zisku a ztrát. Tab. 4 - Rozvaha

Postup účtování při pořízení dlouhodobého finančního majetku je uveden ve Schématu č. 1.

25

Schéma č. 1 - Pořízení dlouhodobého finančního majetku19

Kde:

1a) – cena pořízení (kupní cena podílu, akcie, dluhopisu, směnky, hodnota vkladu) 1b) provize, burzovní poplatky 2) – úhrada pořizovací ceny 3) – zařazení do finančního majetku v pořizovací ceně

Oceňování dlouhodobého finančního majetku Oceňování dlouhodobého finančního majetku je popsáno v kapitole č. 2 (Oceňování cenných papírů). Postup při oceňování reálnou hodnotou je uveden ve Schématu č. 2.

19

Zdroj: schéma zpracované na základě knížky: ŠEBESTÍKOVÁ, Viola. Účetní operace kapitálových

společností: daňové a právní souvislosti. 3., aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2005-, 294 s. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80-247-2760-8.

26

Schéma č. 2 - Oceňování reálnou hodnotou dlouhodobých majetkových cenných papírů20

Kde: 1) – zvýšení reálné hodnoty 2) – snížení reálné hodnoty 3) – trvalé snížení hodnoty Postup při prodeji cenných papírů je uveden ve Schématu 3. Schéma č. 3 - Prodej cenných papírů21

Kde: 1) – Vyřazení CP v pořizovací ceně 2) – Výnos z prodeje CP 20

Zdroj: schéma zpracované na základě knížky: ŠEBESTÍKOVÁ, Viola. Účetní operace kapitálových

společností: daňové a právní souvislosti. 3., aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2005-, 294 s. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80-247-2760-8. 21

Zdroj: schéma zpracované na základě knížky: ŠEBESTÍKOVÁ V. 2005.

27

3.1 Účtování akcií Společnost Plus nakoupila v roce 2011 200 akcií společnosti Lexa za 170 000 Kč. Společnost Plus zaplatila ještě obchodníkovi s cennými papíry provizi ve výši 10 % z objemu obchodu. Společnost Plus poté přikoupila dalších 150 akcií za 145 500 Kč. Díky tomuto nákupu byl podíl na vlastním kapitálu emitenta akcií necelá 3%.22 Společnost Plus potřebovala před koncem roku 2011 peněžní prostředky, a tedy musela prodat 250 akcií společnosti Lexa za 242 500 Kč. K rozvahovému dni byla tržní cena (u společnosti Plus) jedné akcie jen 750 Kč. Společnost Plus nejdříve zaúčtuje cenu pořízení akcií (170 000 Kč) a provizi obchodníkovi (17 00 Kč). Teprve poté zaúčtuje úhradu (178 000 Kč) a převede akcie do majetku. U dalšího nákupu převede účetní jednotka akcie rovnou do svého majetku (145 500 Kč). Společnost zaúčtuje prodej (237 500 Kč) a následně vyřazení akcií. Účetní jednotka oceňuje úbytky akcií téhož emitenta na bázi váženého aritmetického průměru. Účetní kroky, které podnik podnikne roku 2011: 1) cena pořízení (kupní cena podílu, akcie, dluhopisu, směnky, hodnota vkladu) 2) provize, burzovní poplatky 3) úhrada pořizovací ceny 4) zařazení akcií do majetku 5) nákup akcií 5) prodej akcií 6) vyřazení akcií 7) přecenění akcií na reálnou hodnotu Podnik musí vypočítat hodnotu vyřazených akcií. Výpočet hodnoty vyřazených akcií: Hodnota vyřazených akcií: 332 500 x 250/350 = 237 500 Kč

22

Zdroj: účetní příklad vypracovaný na základě knížky: STROUHAL, Jiří. Účetnictví ...: velká kniha příkladů. Brno: Computer Press, 2007-, 659 s. ISBN 978-80-251-24-25-3příkladů

28

Výpočet reálné hodnoty: Tržní cena akcie x počet akcií 750 x 100 = 75 000 Tab. 5 - Výpočet přecenění

Hlavní kniha: zahrnuje syntetické účty podle účtového rozvrhu, které obsahují minimálně tyto informace: zůstatky účtů ke dni, k němuž se otevírá hlavní kniha, souhrnné obraty strany Má dáti a Dal účtů, alespoň za kalendářní měsíc, zůstatky účtů ke dni, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.23

23

Výklad 2366 pojmů z práva, ekonomiky a dalších oblastí podnikání: hlavní kniha. Http://business.center.cz [online]. [cit. 2012-06-21]. Dostupné z WWW: < http://business.center.cz/business/pojmy/p1317-hlavni-kniha.aspx>

29

30

3.2 Účtování dluhopisů Společnost Omega vydala dne 01. 03. 2011 dvouletý dluhopis, jehož jmenovitá hodnota byla 404 000 Kč. Dluhopis je splatný k 28. 02. 2013. Kuponové platby se vyplácí pololetně (tj. 31. 08. a 28. 02.). Společnost Bon jej zakoupila dne 1. 10. 2011 za 410 000 Kč a to i s naběhlým alikvotním úrokovým výnosem 14% p. a. Účetní jednotka jej zařadila do portfolia realizovatelných cenných papírů. Reálná hodnota dluhopisu činí na konci roku 2011 423 000 Kč. Dne 2. 09. 2012 podnik prodal dluhopis za 417 000 Kč.24 Účetní jednotka zaúčtuje nákup dluhopisu (410 00 Kč), rozpouštění kuponu 10-12/2011 (14 140 Kč) a následně musí k rozvahovému dni, tj. 31. 12.2011, přecenit dluhopis reálnou cenou. Následující rok účetní jednotka zaúčtuje rozpouštění kupon 01-02/2012 (9 427 Kč) a následně jeho výplatu (28 280 Kč). Dalším účetním krokem je reklasifikace dluhopisu. Dále zaúčtuje poslední rozpouštění kuponu 03-08/2012. Posledními kroky budou prodej (471 000 Kč) dluhopisu a jeho vyřazení z evidence. Účetní kroky, které podnik podnikne roku 2011 1) nákup dluhopisu 2) kupon 10-12/2011 3) amortizace prémie 2011 4) přecenění dluhopisu na reálnou hodnotu k 31. 12. 2011 Výpočet kuponu: 14% x 404 000/ 2

= 28 280 Kč

24

Zdroj: účetní příklad vypracovaný na základě knížky: STROUHAL, Jiří. Účetnictví ...: velká kniha příkladů. Brno: Computer Press, 2007-, 659 s. ISBN 978-80-251-24-25-3příkladů

31

Tab. 6 - Rozpouštění kuponu

Pozn: např. rozpouštění kuponu u prvního období se vypočítá následovně: (28 280/6) = 4 713

Tab. 7 - Hodnota prémie

Tab. 8 - Rozpouštění prémie

Pozn.: např. rozpouštění prémie u prvního období se vypočítá následovně: (1 275/17) x 2

32

Hlavní kniha

33

Účetní operace, které podnik učiní roku 2012: 1) kupon 031-052/2012 2) výplata kuponu 3) reklasifikace dluhopisu 4) kupon 03-08/2012 9) prodej dluhopisu 10) vyřazení dluhopisu z evidence

Hlavní kniha

34

35

36

4 Účtování a vykazování cenných papírů u finančních institucí Při hodnocení účtování cenných papírů u finančních institucí je nutné vycházet ze zákona účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tento právní předpisy

představuje

základní

právní

úpravu

pro

všechny

finanční

instituce

a další zákonem stanovené účetní jednotky. Společně s tímto na zákonnou právní úpravu navazuje sedm vyhlášek ministerstva financí, které jej podrobněji upracují, doplňují a také rozšiřují. Vyhláška č. 501/2002 Sb., k provedení zákona o účetnictví pro banky podrobněji vymezuje finanční instituce, jednotlivé položky individuální a konsolidované účetní závěrky, účetní metody a jejich aplikace, a také směrnou účtovou osnovu. „Finanční institucí se rozumí: pobočka zahraniční banky, spořitelní a úvěrní družstvo, obchodník s cennými papíry, investiční společnost či fond, penzijní fond, smíšená nebo finanční holdingová společnost, Česká konsolidační agentura.” 25 Finance při účtování využívají Směrnou účtovou osnovu dle vyhlášky č.501/2002 Sb. V roce 2002 nabylo účinnosti nařízení Evropského parlamentu, podle kterého je od roku 2005, všem členským státům Evropské unie nařízeno implementovat povinnost sestavování účetní závěrky podle IFRS pro konsolidované účetní závěrky společností emitujících registrované cenné papíry na regulovaných trzích.

25

BALOUŠEK, Rudolf. Podvojné účetnictví v bankách. 2. přeprac. a dopl. vyd.. Praha: C. H. Beck. 2007, xii, 265 s. ISBN 978-80-7179-663-3.

37

České účetní standardy definují pro finanční instituce celkem 15 předpisů. Oblast finančních nástrojů je uvedena především ve třech nejdůležitějších účetních standardech, a to: „Český účetní standard č. 108 – cenné papíry Český účetní standard č. 110 – deriváty Český účetní standard č. 111 – Cenné papíry a deriváty pro klienty.”26 V souvislosti se skutečností, že je Česká republika členským státem Evropské unie, tak jsou pro ni rozhodné sekundární předpisy Evropského práva, a to nařízení a směrnice. V tomto případě se jedná o následující právní předpisy:27 Čtvrtá směrnice 78/660 EHS upravující individuální účetní závěrku Sedmá směrnice 83/349/EHS upravující konsolidaci účetních výkazů Směrnice 86/635/EHS upravující účetní závěrku a konsolidovanou účetní závěrku pro banky a další finanční instituce Směrnice 2001/65/ES, novelizující tři výše uvedené směrnice, podle účetního standardu IAS 39 z důvodu jejich vzájemné harmonizace Směrnice 2006/43/ES o povinném auditu, požadující po subjektech ve veřejném zájmu audit účetních závěrek a zřízení výboru pro audit Směrnice 78/660/EHS, novelizace a změny v souvislosti s požadavkem na zveřejňování informací o spřízněných stranách Při hodnocení řešené problematiky je nutné také uvést hmotné a nehmotné prostředky, které má banka k dispozici, a které představují majetek banky. Dále jsou to také finanční zdroje. Banka a další finanční instituce má, vzhledem ke své činnosti, specifickou strukturu aktiv a pasiv, takto horizontálně uspořádanou rozvahu bankovní bilance, která je sestavená podle českých účetních předpisů, zobrazuje tabulka č 9.

26

JÍLEK, Josef. Účetnictví bank a finančních institucí 2009. 7. vyd. Praha: Grada, 2009, 584 s. ISBN 978-80247-3048-6. 27 Eur - Lex - databáze právních předpisů EU [online]. 2012 [cit. 2012-06-23]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/cs/index.htm

38

Tab. 9 - Obecné schéma struktury banky

Zdroj: Zpracováno v souladu s vyhláškou č. 501/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Banka nebo ostatní finanční instituce musí účtovat o finančních nástrojích v příslušné účtové skupině podle jejího záměru. Například cenné papíry k obchodování jsou předmětem skupiny 38. Do tohoto portfolia finančních nástrojů spadají také finanční deriváty. U pevných termínových obchodů se jedná o účty skupiny 31. Opční kontrakty se účtují ve skupině 39.

4.1 Účtování akcií V návaznosti na teoretické vymezení této problematiky, nyní uvedeme některé konkrétní příklady, které mají souvislost s teoretickými koncepcemi výše. Daný příklad je založený na skutečnosti, že v roce 2011 banka GE Money, a.s. nakoupila 100 akcií společnosti Golden Star, a.s. za celkovou cenu 700.000,- Kč. Účelem tohoto nákupu byla spekulace. Ke konci

39

roku 2011 byla tržní cena jedné akcie 7.250,- Kč. V první polovině roku 2012 se banka rozhodla prodat akcie za jejich tržní ocenění, které bylo v celkové výši 687.000,- Kč. Při návrhu řešení je to z hlediska IFRS skupina cenných papírů, které jsou pořízeny do portfolia cenných papírů, které jsou určeny k obchodování, proto je možné konstatovat, že výsledek přecenění bude spadat do výsledku hospodaření. Když v roce 2011 došlo k nakoupení akcií za pořizovací cenu a jeho následné přecenění k rozvahovému dni, kdy hodnota akcií vzrostla celkem o 25.000,- Kč. V toce 2012 došlo k nutnému přecenění akcií před jejich prodejem, a to o částku 38.000,- Kč, tj. 725.000,- Kč – 687.000,- Kč. Následně pak dochází k vyřazení akcií z portfolia. Přecenění akcií bude účtováno přímo proti výsledku. Finanční instituce provede roku 2011 tyto účetní kroky: 1. nákup akcií bankou 2. vypořádání peněžních prostředků 3. přecenění na FV k rozvahovému dni

40

Banka provedla roku 2012 tyto účetní úkony: 1. Přecenění k datu prodeje 2. Prodej akcií 3. Vyřazení akcií 4. Vypořádání peněžních prostředků

41

42

4.2 Účtování dluhopisů Navazujícím příkladem je finanční investice držená po splatnosti. V roce 2010 tak banka koupila dvouletý emitovaný dluhopis obchodní společnosti Golden Star, a.s., a to v hodnotě 480.000,- Kč. Jmenovitá hodnota dluhopisu je 500.000,- Kč. Majiteli dluhopisu bude vyplacený roční kupon pololetně, a to vždy ke konci června a prosince ve výši 10 % p.a. z jmenovité hodnoty dluhopisu. Banka má zájem držet dluhopis až do jeho splatnosti. Konkrétní řešení plynoucí ze zadání specifikuje tento emitovaný dluhopis jako dluhový cenný papír, který bude zařazen do portfolia finanční investice, které jsou držené po splatnosti. Protože je jmenovitá hodnota vyšší než pořizovací cena, rozdílem mezi cenami je diskont, který postupně proniká do výnosů. Hodnota diskontu je 20.000,- Kč, je to rozdíl mezi 500.000 – 480.000. Účetní jednotka bude amortizací diskontu provádět na bázi efektivní úrokové sazby. Pololetní kupon bude mít celkovou výši 500.000 * 10 % / 2, tj. 25.000,- Kč Stanovené efektivní úrokové míry je znázorněno v tabulce níže: Tab. 10 - Stanovení efektivní úrokové míry

Zdroj: Vlastní zpracování, výstupy z aplikace MS Excel 2010

Výpočet amortizace je zobrazený v následující tabulce níže:

43

Tab. 11 - Výpočet amortizace diskontu

Zdroj: Vlastní zpracování, výstupy z aplikace MS Excel 2007

Účetní kroky finanční instituce roku 2010 1. nákup dluhopisu bankou 2. vypořádání peněžních prostředků 3. nárok na kupon 1-6/2010 4. výplata pololetního kuponu 5. nárok na kupon 7-12/2010 6. Výplata pololetního kuponu 7. amortizace diskontu Hlavní kniha:

44

45

Účetní kroky, které podnikne finanční instituce roku 2011 1. přesun dluhopisu do krátkodobého finančního majetku 2. Nárok na kupon 1-6/2011 3. výplata pololetního kuponu 4. Nárok na kupon 7-12/2011 5. výplata pololetního kuponu 6. amortizace diskontu 7. výplata jmenovité hodnoty

46

47

Závěr Tato práce se zabývá především dlouhodobým finančním majetkem, konkrétně cennými papíry majetkového a dluhového charakteru. Problematika je svázána se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Na tento zákon navazuje vyhláška č. 500/2002 Sb.,28 vyhláška č. 501/2002 Sb.29 a také účetní předpisy pro podnikatele a finanční instituce. Jedná se o tyto účetní předpisy: České účetní standardy pro podnikatelé č. 008 (Operace s cennými papíry a podíly) a České účetní standardy pro podnikatelé č. 014 (Dlouhodobý finanční majetek), kterými se řídí podnikatelé. Finanční instituce se řídí při účtování cenných papírů Českými účetními standardy pro finanční instituce č. 108 (Cenné papíry), Českými účetními standardy pro finanční instituce č. 109 (Účasti s podstatným a rozhodujícím vlivem) a Českými účetními standardy pro finanční instituce č. 111 (Operace s cennými papíry a deriváty pro klienty). Práce se zpočátku zabývá teoretickým pohledem na toto téma, které zahrnuje osvětlení základních témat týkajících se cenných papírů a jejich členění. V druhé části práce jsou zobrazeny konkrétní příklady, které by mohly reálně nastat u podnikatelů a finančních institucí. Příklady jsou řazeny chronologicky, tzn. od pořízení až po prodej dlouhodobého finančního majetku. Tyto příklady jsou členěny dle druhu cenného papíru. V účetních příkladech jsou zaznamenány většinou tyto účetní operace: nákup, přecenění a prodej. A následně jsou účetní operace vykazovány v rozvaze a ve výkazu zisků a ztrát. Mezi nákupem a prodejem dochází k řadě operací, které jsou typické právě pro dlouhodobý finanční majetek. Jedná se především o jeho přecenění. Dlouhodobý finanční majetek se oceňuje při pořízení, před koncem účetního období a před účetní závěrkou. Postupy pro oceňování dlouhodobého finančního majetku se provádí na základě legislativy České republiky. Avšak ne vždy se v zákonech uvádí, jaký způsob oceňování se musí 28

Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví 29 Vyhláška š. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi

48

v určitém případě použít. Jediné, co zákon stanovuje, že účetní jednotka musí použít stejný způsob oceňování po celou dobu účtování o daném majetku. Cílem této práce bylo popsání a rozepsání jednotlivých druhů dlouhodobého finančního majetku a popsanou teorii aplikovat na konkrétních příkladech. Tento cíl byl splněn.

49

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY LITERATURA 1.

BALOUŠEK, Rudolf. Podvojné účetnictví v bankách. 2. přeprac. a dopl. vyd.. Praha: C. H. Beck. 2007, xii, 265 s. ISBN 978-80-7179-663-3.

2.

JAKUB, František. Jak emitovat dluhopisy a akcie na veřejném trhu [online]. Praha: Komise pro cenné papíry, 2004, 80 s. [cit. 2012-06-26]. ISBN 80-239-2193-2. Dostupné z WWW: < http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Pruvodce-Emitenta> .

3.

JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 648 s. ISBN 97880-247-1653-4.

4.

KLUMPAROVÁ, Alena. Základy účetnictví podnikatelských subjektů a bank: cvičebnice. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2003, 109 s. ISBN 80-726-5058-0.

5.

KOŠTEKOVÁ, Věra. Peníze, finanční trhy a banky: studijní materiál - pouze pro účely kurzu. Vyd. 2. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2006, 130 s. ISBN 80-865-7857-7

6.

KUBÍČKOVÁ, Dana. Sbírka příkladů z finančního účetnictví. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2009, 181 s. ISBN 978-80-7408-018-0.

7.

MELUZÍN, Tomáš a Marek ZINECKER. IPO: prvotní veřejná nabídka akcií jako zdroj financování rozvoje podniku. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009, xvi, 188 s. ISBN 978-80-251-2620-2.

8.

MRKOSOVÁ, Jitka. Účetnictví ...: učebnice pro SŠ a VOŠ. Brno: Computer Press, 2004-, sv. Daně a účetnictví. ISBN 978-80-251-3422-1.

9.

POLOUČEK, Stanislav. Peníze, banky, finanční trhy. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, xviii, 414 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-152-9.

10. REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2008, 559 s. ISBN 978-80-87071-87-8. 11. SEDLÁČEK, Jaroslav. Základy finančního účetnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2005, 331 s. ISBN 80-861-1995-5. 12. STROUHAL, Jiří. Účetnictví ...: velká kniha příkladů. Brno: Computer Press, 2007-, 659 s. ISBN 978-80-251-24-25-3. 13. ŠEBESTÍKOVÁ, Viola. Účetní operace kapitálových společností: daňové a právní souvislosti. 3., aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2005-, 294 s. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80-247-2760-8. 50

INTERNETOVÉ ZDROJE 14. Akcie. In: Http://www.euinvest.cz [online]. Dostupné z WWW: . 15. Účetní hodnota akcie (BV – Book Value). In: Http://managementmania.com [online]. 02.01.2012.Dostupné z WWW: < http://managementmania.com/cs/ucetni-hodnota-akcie> 16. Český účetní standard pro podnikatele. Http://business.center.cz [online]. Dostupné z WWW: < http://business.center.cz/business/finance/ucetnictvi/ceske-ucetnistandardy/podnikatele/014.aspx> . 17. MGR. DOLEČEK, Marek. Cenné papíry. Http://www.businessinfo.cz [online]. 2011, 04.05.2011. Dostupné z WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-vpravnich-ukonech/cenne-papiry-opu/1000818/53922/> . 18. Pojem obligace. Http://slovnik-cizich-slov.abz.cz [online]. 2008, 09.01.2008. Dostupné z WWW: < http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/obligace> 19. Chování cen dluhopisů. Http://www.penize.cz [online]. Dostupné z WWW: < http://www.penize.cz/15923-chovani-cen-dluhopisu> . 20. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. In: Http://business.center.cz [online]. Dostupné z WWW: < http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/cast4.aspx#par27> . 21. Výklad 2366 pojmů z práva, ekonomiky a dalších oblastí podnikání: hlavní kniha. Http://business.center.cz [online]. Dostupné z WWW: < http://business.center.cz/business/pojmy/p1317-hlavni-kniha.aspx> . 22. Finanční zpravodaj. 31. 12. 2004, XXXVII, 12/2. ISSN 0322-965. Dostupné z WWW: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/FinancniZpravodaj12_2.pdf> . 23. Akcie. In: Http://www.ceskeakcie.cz/ [online]. Dostupné z WWW: < http://www.ceskeakcie.cz/Epic.jpg> .

ZÁKONY 24. Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z WWW: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_kt_cenne_papiry.html> . 25. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z WWW: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakony_4813.html> .

51

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ISIN - International System of Identification Numbers SIN - Securities Identification Number tzv. – takzvaně atd. – a tak dále CP – cenné papíry RCU – registrační číslo účastníka ZK – základní kapitál tj. – to jest např. – například tzn. – to znamená IPMA - International primary market association ISMA - International security market association Sb. – sbírka DPH – daň přidané hodnoty a. s. – akciová společnost č. – číslo DFM – dlouhodobý finanční majetek BV - Book Value; účetní (bilanční) hodnota akcie

52

SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK, GRAFŮ Seznam tabulek Tab. 1 Členění cenných papírů ...................................................................................... 11 Tab. 2 Členění akcií ..................................................................................................... 14 Tab. 3 Členění dluhopisů .............................................................................................. 19 Tab. 4 - Rozvaha.......................................................................................................... 25 Tab. 5 - Výpočet přecenění ........................................................................................... 29 Tab. 6 - Rozpouštění kuponu ......................................................................................... 32 Tab. 7 - Hodnota prémie ............................................................................................... 32 Tab. 8 - Rozpouštění prémie ......................................................................................... 32 Tab. 9 - Obecné schéma struktury banky ........................................................................ 39 Tab. 10 - Stanovení efektivní úrokové míry .................................................................... 43 Tab. 11 - Výpočet amortizace diskontu .......................................................................... 44

Seznam schémat: Schéma č. 1 - Pořízení dlouhodobého finančního majetku ................................................ 26 Schéma č. 2 - Oceňování reálnou hodnotou dlouhodobých majetkových cenných papírů ..... 27 Schéma č. 3 - Prodej cenných papírů .............................................................................. 27

Seznam příloh: Příloha 1 Legislativa .................................................................................................... 54 Příloha 3 Listinná akcie ................................................................................................ 55

53

Příloha 1 Legislativa

Legislativa: zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, zákon č. 6/1992 Sb., o České národní bance

54

Příloha 2 Listinná akcie30

30

Akcie. In: Http://www.ceskeakcie.cz/ [online]. [cit. 2012-06-26]. Dostupné z: http://www.ceskeakcie.cz/Epic.jpg

55

56

57