Celosvětová finanční, automobilová a konjunkturální krize příčiny, opatření a aktuální stav# Olga Kupec* - Helmut Lang** Od konce roku 2007 je svět, jak se zdá, otřásán v základech třemi současně působícími celosvětovými krizemi: globální finanční krizí, jež následně přispěla k odhalení strukturální krize celosvětového automobilového průmyslu a tento vývoj vyústil v celosvětovou konjunkturální krize.
1
Globální finanční krize
Finanční krize, která postihla celý svět, má svůj původ USA a její první náznaky se projevily v roce 2007. V tomto čase bylo zřejmé, že se banky doslaly z mnoha důvodů do finančních potíží. 1.1
Příčiny a následky globální finanční krize Hlavní příčiny bankovní a finanční krize lze shrnout následovně:
•
Zásada obezřetnosti byla v americkém bankovním systému trestuhodně zanedbána, když jako zástava byly akceptována hodnota nemovitosti až do výše 120 % běžné tržní hodnoty, a ne jako např. v Německu kde zástava akceptována maximálně do výše 60 % dlouhodobě dosažitelné ceny rodinného domu na trhu.
•
Již v roce 2006 bylo cca. 20 % hypoték v USA poskytnuto zákazníkům s nízkou bonitou.
•
Tyto hypotéky s vysokými riziky („sub prime“) byly zajištěny cennými papíry, s kterými lze jednoduchým způsobem obchodovat na mezinárodním kapitálovém trhu, a takto byly prodány – pro kupujícího zajímavou výnosností – pod jmenovitou hodnotou jako „strukturované produkty finančního trhu“. Tyto deriváty byly označovány jako „Collateral Debt Obligations“ a „Credit Default Swaps“. Mezi kupující patřili veřejné i soukromé bankovní instituce.
•
Velká část těchto hypoték se v letech 2007/2008 stala výrazně problémovými. Ve velkém rozsahu probíhaly prodeje a nucené dražby nemovitostí (4,7 mil. jednotek v roce 2008) a došlo k masivnímu propadu cen na americkém trhu s domy (18,2%). Globálně musely banky v prosinci 2008 odepsat hypotéky ve výši 728 mld. US-$. Vysoký počet konkurzů bank byl toho důsledkem, nejvýznamnějším byla insolvence LEHMAN BROTHERS čtvrté největší investiční banky v USA.
#
Příspěvek byl napsán v rámci výzkumného záměru „Nová teorie ekonomiky a managementu organizací a jejich adaptační procesy“ MSM 6138439905. * Mgr. Olga Kupec Dipl.Wirt.-Phys., studentka doktorského studia na FPH, VŠE v Praze, Společník a prokuristka firmy Abydos s.r.o. ** Doc. Dr. Helmut Lang, PhD, hostující profesor na VŠE v Praze, v Německu: Předseda - Staatliches Studienseminar Nordbayern.
1
•
Obrovské ztráty víceméně vyčerpaly vlastní kapitál bank. To vedlo k dalším omezením při udělování úvěrů, neboť úvěry musí být kryté z 8 % vlastním jměním (Basel I). Příklad CITIBANK je toho dobrou ilustrací: v roce 2008 byly odepsány hypoteční úvěry ve výši 27 mld. US-$, celkový objem odpisů banky se vyšplhal do výše 38 mld. US-$. Roční ztráta CITIBANK činila 17 mld. US-$. Přitom ještě nebylo zohledněno, že mimo rozvahu jsou deponovány nejisté majetkové hodnoty jejichž objem dosahuje 1 bil.US-$.
•
Tento vývoj způsobil mezi bankami značnou ztrátu důvěry, což vedlo k tomu, že si banky vzájemně nepůjčovaly krátkodobě peníze, tak jako tomu bylo dříve. Částečně došlo k téměř úplnému zastavení úvěrování v mezibankovním sektoru a k silné redukci rychlosti oběhu peněz. To se významně dotklo likvidity mnoha bank a také krátko- i dlouhodobé úvěrové obchody s firemními zákazníky byly značně omezeny.
•
Nedostatek vlastního kapitálu a chybějící možnost obstarat si likviditu vedly k hrozící insolvence bank. Ty mohly být zažehnány jednak pomoci centrálních bank, ale většinou však převzetím. Například BANK OF AMERICA koupila investiční banku MERRIL LYNCH. Firmy BEAR STEARNS a WASHINTON MUTUAL skončily pod křídly JP MORGAN CHASE. Velká investiční banka LEHMAN BROTHERS nebyla zachráněna a skončila v konkurzu, což způsobilo ztráty soukromým investorům i institucím po celém světě.
•
Jasně tak vyšla najevo vysoká zadluženost amerických spotřebitelů, jejichž kupní návyky a chování ve značné míře podporovaly konjunkturu, a tím přispívali hlavním dílem k hrubému domácímu produktu. V roce 2008 dosahovala jejich zadluženost rekordní výše 1 bil. US-$.
•
Krize likvidity bank se zostřila, neboť obchod s deriváty značnou měrou závisí na rychle dosažitelné likviditě. Její výpadek následkem chybějících úvěrových možností u jiných bank vedl ke kolapsu velkých investičních bank, neboť jejich Leverage Quote je 20. To znamená ve vztahu k vlastnímu kapitálu, že je použit dvacetinásobek cizího kapitálu, aby bylo možné provést tyto riskantní bankovní obchody. Jen tímto způsobem se např. podařilo investiční bance GOLDMAN SACHS docílit v minulosti 20-30 % výnosnosti. V bankovnictví je obvyklá Leverage Quote 10. Finanční krize tedy nejenže vyjevila závažná rizika, který s sebou přináší obchod s deriváty, ale také přehnanou spekulaci s těmito papíry. Znalci tohoto oboru hovořili v této souvislosti o sebe sama ničících trendech na finančním trhu – a to již před propuknutím krize.
•
Veřejnost stále hlasitěji hodnotila bankéře jako „hazardní hráče“. Typický příklad toho představoval obchod s deriváty, zvláště termínované obchody s výprodejem na bázi zapůjčení cenných papírů. Takto dosažený zisk je zcela spekulativní a plánování takovéhoto dosažení zisku je velmi riskantní, neboť prognóza o budoucím vývoji kurzu je opředena vysokým rizikem. Kromě toho vyžadují tyto obchody likviditu k danému termínu. Pokud musí být akcie koupeny zpět při vyšším kurzu, vede to ke ztrátě.
•
Strach vkladatelů před úplnou ztrátou svých bankovních úspor podstatně vzrostl. Všeobecně nastala s finanční krizí zásadní ztráta důvěry veřejnosti k bankám. Bankovním institucím se nabízely vynikající možnosti: neomezené trhy bez státních regulací a top-manažeři s gigantickými příjmy a zplnomocněními. Výsledky: finanční krize, konkurzy bank, nezaměstnaní bankéři a ztráta velkého osobního jmění i jmění institucí. Koho na tomto místě ještě překvapuje, že banky pozbyly důvěry.
2
1.2
Cesty z globální finanční krize
Neboť peníze jsou považovány za pohonné hmoty ekonomiky a protože na fungování finančních trhů je závislé celé hospodářství, přijaly centrální banky a státy okamžitá opatření, neboť jinak by byly kolapsem ohroženy celé národní ekonomiky a světové hospodářství: 1 •
Centrální banky převzaly roli bank při obchodech s krátkodobou likviditou na mezibankovním trhu. Celé dlouhé měsíce půjčovaly centrální banky denně třímístné milionové částky krátkodobých půjček. Kromě toho došlo k masivnímu snižování kurzu americkou centrální bankou a Evropskou centrální bankou. Také Česká národní banka následovala tento vývoj snižováním úroků.
•
Národní státy převzaly záruky za vklady v bankách. Mnoho evropských bank je přizpůsobilo německé úroveň zajištění vkladů, kde jsou prakticky zajištěny všechny ztráty u spořících vkladů. ANGLO-IRISH BANK převzal z tohoto důvodu stát, aby se u tohoto bankovního institutu zajistily vklady ve výši 80 mld. €.
•
Neboť se mnohé banky i přes tato opatření dostaly na pokraj insolvence, vytvořily národní státy „záchranné balíčky“ pro „banky v nouzi“, slovo které v Německu bylo zvoleno anti-slovem roku 2008. V řádech milionů se pohybovaly státy poskytnuté garance, pomoci v likviditě a příspěvky na vlastní kapitál, až po spoluvlastnictví získáním prioritních akcií bez hlasovacích práv. V roce 2008 přislíbila německá vláda bankám ochranný štít o objemu až 400 mld. € jehož správcem je SOFFIN (Zvláštní fond pro stabilitu finančního trhu - Sonderfond Finanzmarktstabilität), který rozhoduje o jeho čerpání formou od ručení a garancí, přes výpomoci v likviditě až po spoluúčasti. V USA je plánováno pro ochranný štít bank až 700 mld. US-$ („Troubled Assets Relief Programme). Tyto pomoci ale nejsou ze všech stran podporovány. Stát, tak je vytýkáno, zpochybňuje svými jednostrannými výpomocemi tržní hospodářství a konkurenční prostředí a svými opatřeními zvyšuje nesystémově svůj podíl na hrubém domácím produktu.
•
Také zestátnění bank je na pořadu dne ve Velké Británii a v Německu. Ve Velké Británii stále silněji zaznívají hlasy, které požadují zestátnění banky ROYAL BANK OF SCOTLAND, kde stát drží již 70 % akcií. To samé platí i pro banku LOYDS TBS BANK, na které má stát 43 % podíl. V Německu získal stát za 18,2 mld. € podíl ve výši 25 % na COMMERZBANK, jejíž hodnota je ale nanejvýš 3,5 mld. €. Mnozí občané se ptají, jak nemocné bankovní ústavy skutečně jsou a kolik toxických cenných papírů se ještě objeví. Stát ale nevidí žádnou alternativu jak z národohospodářských, tak i globálních a makroekonomických důvodů zachránit dříve zdravý bankovní systém.
•
V Německu se připravuje zestátnění HYPO REAL ESTATE BANK, která do ledna 2009 již obdržela 102 mld. € na státních zárukách a finančních výpomocích. A konec je stále v nedohlednu, neboť stát chce i nadále chránit soukromé vlastníky zástavních listů
•
V USA existují obdobné tendence v poskytování státních garancí a výpomocí vlastnímu kapitálu:
1
Po zhroucení čtyř největších bank na Islandu hrozí státní bankrot
3
Obr. 1: Státní pomoci americkým bankám US-Banky pojišťovny FANNIE MAIE a FREDDIE MAC CITIGROUP AIG BEAR STEARNS JP MORGAN CHASE WELLS FARGO BANK OF AMERICA
Objem státních pomocí v US-$ v roce 2008 147 mld. 184 mld. 150 mld. 20 mld. 19 mld. 19 mld. 11 mld. Zdroj: vlastní
•
Denně nabývá na významu diskuse, zda „zlé“ cenné papíry bank není nutné „vyčlenit“, aby se banky zachránily před odpisovými ztrátami. Způsoby řešení se sice v jednotlivých zemích liší, ale obsahově se jedná vždy o to samé. Anglosaské země hovoří o založení „Bad Bank“, která je založena pouze k tomu, aby převzala resp. koupila aktuální „zkažené“ úvěry a toxické tj. bezcenné cenné papíry. Tuto „instituci“ by měly financovat jednotlivé národní státy z daňových peněz. Německo nezamýšlí založit vlastní banku, nýbrž připustí vytvořit v rámci jednotlivých bankovních institutů „Bad Bank“ jako účelovou společnost banky nebo poskytne státní záruky na „toxické“ cenné papíry. Náklady pro daňového poplatníka jsou v zásadě identické a je jedno, zdali se jedná o státní podpory nebo ztráty na daních ze zisků způsobené odpisy „toxických“ cenných papírů vlastních „Bad Bank“
•
Jednoznačně se rýsuje jasný návrat státu, když je tento volán o pomoc v krizových obdobích k záchraně liberalizovaných finančních trhů a trhů s úvěry. Globálně volají hlasy po nových restriktivních pravidlech k celosvětové kontrole finančních trhů. O zavedení nových kontrolních instancí na úrovni EU se široce diskutuje. Spolková kancléřka Angela Merckelová dokonce usiluje o nový řád světové ekonomiky.
•
Jsou dokonce vyjadřovány obavy, že finanční krize značně naruší globalizaci a volný světový obchod. Někteří kritikové této situace dokonce hovoří o konci globalizace.
Několik příkladů by mohlo přiblížit vážnost situace: LANDESBANK BADEN-WÜRTEMBERG převzala v Německu SÄCHSISCHE LANDESBANK, která byla de facto insolventní, BAYERISCHE LANDESBANK ohlásila ztrátu okolo 6 mld. €. Příčinou byly v obou případech nákupy „Sub-Prime-hypoték“ které během krátké doby zcela ztratily svou hodnotu. Svobodný stát Bavorsko a bankovní skupina Sparkassen navýšily vlastní kapitál banky o 10 mld. €. Státní podpora německých bank vedla k podpůrným platbám formou garancí nebo účastí.
4
Obr. 2: Objem státních pomocí bankám v Německu Jméno bankovního institutu
Objem státních pomocí poskytnutých do ledna 2009:
HYPO REAL ESTATE BANK
102 mld. €. Banka je krátce před zestátněním
BAYERISCHE LANDESBANK
30 mld. €
HSH NORDBANK
30 mld. €
INDUSTRIEKREDITBANK
5 mld. €
COMMERZBANK AG (včetně DRESDNER BANK AG)
18,2 mld. Účast státu představuje 25 % vlastního kapitálu banky
SÄCHSISCHE LANDESBANK
3,3 mld. €
Celková škoda krize pro finanční svět je oceňována na cca. 1,4 bil. US-$. Odhady Bank of England dosahují až 2,8 bil. US-$. 1.3
Aktuální stav finanční krize
Rozhodující opatření států a centrálních bank pomoci bankám, ukazují v prvním čtvrtletí 2009 první pozitivní účinky. Bez nadsázky lze konstatovat, že se opět vrací důvěra v banky. Nejviditelnějším náznakem toho je úroková sazba, za jakou si banky mezi s sebou půjčují peníze. Tento tří měsíční dolarový LIBOR klesl od října 2008 z 3,32 % na 1,4 % v lednu a na 1,13 v dubnu 2009. Při dalším růstu konjunktury počítají znalci oboru s dalším poklesem Inter-Bank-Rates a vycházejí z toho, že nejhorší část krize jsme přestáli. Tento vývoj je doprovázen zotavením obchodu a lepším přístupem ke kapitálovému trhu pro firemní zákazníky. K tomu se přidávají úspěšné zprávy velkých amerických bank: například GOLDMAN SACHS dosáhl v prvním čtvrtletí 2009 překvapivě vysokého zisku ve výši 1,81 mld. US-$. To samé platí i pro druhou největší banku USA - MORGAN CHASE, jejíž čtvrtletní zisk v roce 2009 činil 2,1 mld. US-$ a nyní začíná splácet státní pomoci. Pozitivních výsledků dosáhl také WELLS FARGO. Analytikové očekávají také pozitivní výsledky u CITIGROUP a BANK OF AMERIKA. Je to první záblesk naděje, že je finanční krize překonána? Následující příklady jsou důkazem širokého spektra vývoje bankovního sektoru: HYPO REAL ESTATE BANK bude skutečně v Německu zestátněna, poté co spolková vláda již do banky investovala 102 mld. €, aby ochránila majitele bankou vydaných zástavních listů o hodnotě 400 mld. €. Dříve největší banka na světě, UNITED BANK OF SWITZERLAND (UBS) zaúčtovala v prvním čtvrtletí 2009 další ztrátu ve výši 2 mld. sfr a zákazníci vyzvedli ze svých kont u 5
této banky 23 mld. sfr. Téměř úplný ústup od švýcarského bankovního tajemství a další odpisy „toxických“ cenných papírů mohou být toho hlavní příčinnou. Banka ruší celkem 8.700 pracovních míst. Někteří analytici považují tento špatný výsledek za důkaz toho, že finanční krize ještě není překonána. Tento odhad je podpořen i studií ROYAL BANK OF SCOTLAND, dle které banky musí v celém světě odepsat ještě cenné papíry ve výši 80 mld. US-$, mezi nimi i DEUTSCHE BANK. Ještě stále je diskutována myšlenka „Bad bank“, do které by měly být vyčleněny resp. prodány neprodejné cenné papíry. Rozhodnutí do dnešního dne není v Evropě učiněno. Význam státu ve finančním sektoru značně vzrostl. To je způsobeno na jedné straně objemem veřejných podpor, které sahají od garancí přes účasti a zajištění „zlých“ cenných papírů až po úroky a provize, které mají státu platit banky, které obdrží podporu z fondu na záchranu bank SOFFIN. Kromě toho nabývá na významu národní a mezinárodní finanční dohled. Stát zamýšlí např. v Německu více vstupovat do regulace hospodářského života. Vláda chce např. zaskočit, pokud by se stáhly soukromé banky z obchodů s kapitálově slabými firmami a těmto pomohou při získávání úvěrů. V České republice není většina bank přímo zasažena finanční krizí. Hlavní důvod spočívá v univerzálním modelu banky a investiční bankovnictví představuje pouze zlomek obchodů. Mezi další důvody patří velmi dobrý poměr mezi stavem depozit v poměru k zapůjčeným penězům, stejně jako poskytování úvěrů převážné v národní měně, na rozdíl od Maďarska či pobaltských republik. Jsou zde ale obavy z následných rizik ve formě finančních výpomocí mateřským bankám nebo vysoké výplaty dividend za stejným účelem, neboť většina mateřských společností, kterými jsou převážně evropské banky, je přímo zasažena finanční krizí. Dalším rizikem je nebezpečí nesplácení již poskytnutých úvěrů Kromě toho nabývá jasných kontur zpřísnění finančního dohledu: ratingové agentury mají být přísněji kontrolovány. Mezinárodní instituce jako MMF mají dříve hlásit chybný vývoj na trzích a zpřísnění požadavků na vlastní kapitál bank. To vše bylo dohodnuto na summitu G20 (20 nejdůležitějších průmyslových států světa) v březnu 2009. Další národní opatření jsou nyní koncipována, aby se např. v Německu včas podchytila insolvence banky nebo aby byla prověřena odborná způsobilost členů dozorčích rad v bankách. Také ve Velké Británii se v současné době drasticky zpřísňuje finanční dohled.
2
Strukturální krize automobilového průmyslu
Finanční krize na jedné straně a vývoj na trzích s energiemi zviditelnily celosvětovou strukturální krizi automobilového průmyslu. 2.1
Příčiny a následky strukturální krize Příčiny strukturální krize automobilového průmyslu lze shrnout do následujících bodů:
•
Omezené množství přírodních zdrojů ropy na světě a s globalizací spojená rostoucí poptávka po ropě, zvláště v Číně vedly v roce 2008 k explozi cen na ropných trzích. Vyhnaná poptávka po ropných derivátech, zvláště po benzínu, naftě a těžkém oleji, při současné stagnaci těžby ropy vedly v polovině roku 2008 k cenám ropy cca. 150,00 $ za barel (159 l). Příliš velká auta s vysokou spotřebou pohonných hmot zvláště v USA ale
6
také „Sports Utility Vehicles“ a luxusní limuzíny od DAIMLER, BMW a PORSCHE v Evropě náhle zaznamenaly náhlý a podstatný pokles poptávky. •
Úspora pohonných hmot vozidel se stala vzhledem k vysokým cenám benzinu hlavním tématem spotřebitelů.
•
K tomu se přidaly nadměrné kapacity automobilového průmyslu, které se po letech rostoucí poptávky po automobilech staly očividnými.
Následkem byl celosvětový masivní propad odbytu v automobilovém průmyslu, jak působivě dokládají následující tabulky. Velcí výrobci aut v USA zaznamenali v polovině roku 2008 dramatický pokles odbytu: Obr. 3: Vývoj odbytu automobilů v USA v prosinci 2008 USA - automobilky GENERAL MOTORS Inc FORD Motor Company Inc. CHRYSLER Corp. USA Gesamtmarkt
Pokles odbytu v prosinci 2008 - 31 % - 32 % - 53 % - 35 %
Pokles odbytu roce 2008 celkem - 50 % - 40 %
Ani Evropa a Japonsko nemohly nabídnout žádný lepší obrázek o automobilovém průmyslu, ačkoliv tyto země vyrábí ve velkém počtu úsporné modely aut: Obr. 4: Vývoj odbytu automobilů v Evropě a v Japonsku 2008 Země: Německo Francie Španělsko Japonsko Česko
Pokles odbytu v prosinci 2008 - 22,0 % - 15,8 % - 49,9 % - 22,3 % - 2,3 % (39 % užitkové vozy)
TOYOTA největší výrobce automobilů na světě skončila poprvé od roku 1950 ve ztrátě, jejíž výše dosahovala 3 mld. € 2.2
Cesty ze strukturální krize automobilového průmyslu
Vzhledem k velkému počtu pracovních míst v automobilovém průmyslu a u dodavatelů pro automobilový průmysl po celém světě byly volány státy o pomoc. •
GENERAL MOTORS a CHRYSLER obdržely na konci roku 2008 17,4 mld. US-$ státních úvěrů, aby se zachránily před finančním kolapsem.
7
•
Státní protikrizové programy zaměřené na automobilový průmysl měly pomoci tomuto oboru. Příkladem toho je Německo, které upravilo automobilovou daň ve prospěch ekologických aut a dále zavedlo „šrotovné“, dotaci ve výši 2.500,00 € pro každého, kdo sešrotuje nejméně devět let staré auto a místo toho si koupí nové nebo nanejvýše rok staré auto. Země původu automobilu při tom kupodivu nehraje žádnou roli, ačkoliv se jedná o záchranu národního automobilového průmyslu. Také v programech České republiky nalezneme opatření podporující automobilový průmysl, např. od 1.4.2009 si lze odečíst daň z přidané hodnoty u všech firemních osobních automobilů a dále pravděpodobně od podzimu 2009 bude zavedeno „šrotovné“ ve výši 1.200 €.
•
Stále silněji zaznívají hlasy širokých vrstev obyvatelstva, které požadují osvobození ze závislosti na ropě. Nejedná se o další snížení spotřeby pohonných hmot u vozidel, ale o alternativní pohonné systémy, od elektroauta až po motor poháněný vodíkem či hybridní vozidla. Automobilový průmysl, ačkoliv dosahoval v posledních deseti letech skvělých výsledků, vznesl požadavek, aby státy dotovaly výzkum alternativních pohonných systémů.
2.3
Aktuální stav strukturální krize automobilového průmyslu Z USA pocházející krize zcela ovládla automobilový průmysl v této zemi:
GENERAL MOTORS dlouhá desetiletí největší výrobce automobilů na světě je těsně před konkursem. Na burze činila v březnu 2009 hodnota tohoto podniku pouhou 1 mld. US-$. Pohledávky věřitelů činí 62 mld. US-$. Dalších 47.000 pracovních míst bude zrušeno. Od roku 2004 se ztráty GENERAL MOTORS nakumulovaly na 82 mld. US-$. Vláda Spojených států zvažuje vstoupit do podniku jako investor, aby zachránila podnik a sta tisíce pracovních míst v dodavatelském průmyslu. Nepřímo je zasažena také největší dceřiná společnost GENERAL MOTORS v Evropě, ADAM OPEL AG, která se snaží odtrhnout od mateřského koncernu. Podle údajů managementu GM existuje již šest možných zájemců o koupi. Také německá vláda hledá po celém světě investora, kterému nabízí odpovídající pomoc a záruky. V současné době se připravuje možný engagement státního fondu z Abu Dhabi, k vyřešení problému. Druhá největší automobilka, FORD Motor Company, obdržela již státní pomoc ve výši 20 mld. US-$ a v roce 2008 skončila ve ztrátě 15 mld. US-$. Ford se snaží hospodařit bez dalších státních pomocí a doufá na vzestup automobilových trhů. Znalci oboru ale pochybují, že to podnik sám zvládne. Také třetí největší výrobce automobilů v USA, automobilový koncern CHRYSLER se nachází na hranici úpadku a hrozí mu likvidace. Plánovaná kooperace s firmou FIAT byla v poslední minutě ze strany italského výrobce automobilů odmítnuta. Také v Evropě je krize ještě v plném proudu. To platí jak pro státy, tak i pro jednotlivé podniky: Prodej vozů v prvním čtvrtletí 2009 se v meziročním porovnání vyvíjel v zemích, v nichž výroba automobilů patří mezi nejdůležitější průmyslová odvětví, následovně:
8
Obr. 5: Prodej automobilů v 1. čtvrtletí 2009 meziroční porovnání (celkový prodej) Země
Vývoj prodeje automobilů
Francie Česká republika Itálie Velká Británie Španělsko Porovnání s: Japonskem USA
-4% - 5,9 % - 19 % - 30 % - 49 % - 23 % - 38 %
Zdroj: Automarkt weckt wenig Hoffnung, Handelsblatt, 17.-19.04.2009
V Evropě trpí především segment luxusních vozů silným propadem prodeje: Obr. 6: Prodej automobilů v 1. čtvrtletí 2009 v meziročním porovnání (zde: segment luxusních vozů) Podnik DAIMLER AG BMW AG Lamborghini
Celosvětový prodej 2009 leden únor březen - 31 % - 25 % - 16 % - 24 % - 25 % - 17 % 1. čtvrtletí: - 35 %
V Německu -8% - 13 %
Zdroj: Kort, K.: Lamborghini bremst scharf, Handelsblatt, 16.04.2009
Jedná se sice o záporná čísla, přesto vývoj ukazuje jasný trend růstu a automobilové koncerny čerpají novou naději na oživení prodeje. A to lze doložit i v číslech, Německo bylo schopno na rozdíl od výše jmenovaných zemí zvýšit obrat v prvním čtvrtletí o celých 18 %. To má dvě příčiny, úspěch „šrotovného“, které vedlo od začátku roku 2009 k nákupu 600.000 nových vozů. Již 1,2 mil. kupujících si podalo žádost o tuto dotaci, která se má vyplácet po celý rok 2009 a daňové poplatníky bude stát 5 mld. €. K tomu se přidávají velkorysé rabaty prodejců a výrobců, které činí až 30 %, takže nový malý automobil je již k dostání za 5.000 – 6.000 €. Z německých automobilek z toho plyne největší výhoda pro VOLKSWAGEN AG. Ačkoliv Česká republika „šrotovné“ nezavedla, český automobilový průmysl zcela profituje na těchto opatřeních v sousedních zemích. 57 % exportu indukuje „trh se šrotovným“. Hlavním výhercem je Škoda, která mohla v březnu 2009 zvýšit svůj prodej jen na německém trhu oproti loňskému roku o 70 %. Ale také další závody francouzských a japonských výrobců mají dobrou startovní pozici, neboť mají k dispozici nové továrny a zaměřují se na malé a úsporné vozy. Závěrem je tedy možné konstatovat, že situace je u každé firmy velmi rozdílná a je potřebné hodnotit každou firmu zvlášť. Přinejmenším v Německu je však trend směrem vzhůru jasně zřetelný. Zvláště japonské automobilky využívají krize pro nové pohonné systémy. NISSAN a HONDA intenzivně pracují na uvedení čistě elektrického automobilu na trh. Ve 13 čínských městech by měly vzniknout první elektrické čerpací stanice. Nově vyvinuté vysoce účinné „Super Charge Ion Batteries“ by měly být schopné akumulovat větší množství energie. Ale
9
také závod Volkswagenu kooperuje se SANYO, firmou specializující se na baterie, za účelem vývoje elektroauta. Automobilky snížily v posledních letech svou hloubku výroby na 10 – 20 %. Dodavatelé vyrábějí hlavní podíl dílů a komponent. Proto jsou i nejvíce postiženi celosvětovou strukturální krizí. Opatřeními směřujícími k diverzifikaci se proto snaží snížit závislost na automobilovém průmyslu a přechází na nové obory. Obr 7: Diversifikace dodavatelů automobilového průmyslu Podnik
Obor v automobilovém průmyslu BOSCH autoelektronika EBERSPÄCHER Topení a zplodiny LEONI Kabely, kabelové svazky KUKA Průmyslové roboty RECARO Autosedačky
Nový obor Solární technika Vytápění pro obytné domy Letectví, projekty infrastruktury Letectví, solární technika Sedadla do letadel (od 1970)
Zdroj: Fasse, M.; Buchenau, M.: Zulieferer gehen fremd: Handelsblatt, 06.04.2009
3
Celosvětová hospodářské krize
Prvotní finanční krize a jejím následkem zviditelněná strukturální krize automobilového průmyslu způsobily celosvětovou konjunkturální krizi a předčasný, ostrý cyklicky daný pokles ekonomiky. Poprvé od druhé světové války postihla recese všechny tři velké hospodářské bloky Ameriku, Evropu a Asii, zvláště Japonsko s Čínou. 3.1
Příčiny celosvětové hospodářské krize Příčiny globálního ekonomického poklesu jsou různé:
•
Finanční krize vede k problémům s likviditou v ekonomice i u spotřebitelů, pro které je podstatně těžší získat úvěr. To vede nutně k nákupní zdrženlivosti a tím k celosvětovému poklesu poptávky.
•
Zvláště se to týká amerických spotřebitelů, jejichž dluhy z úvěrů dosahují cca. 1 bil. US-$ a jejichž spotřebitelské zvyklosti jsou postaveny převážně na úvěrech a půjčkách.
•
Zhroucení trhu s nemovitostmi v USA ohrožuje ve velké míře stavebnictví. Během jednoho roku klesly ceny domů v aglomeracích USA o 19 %.
•
Klesající spotřeba následně znamená klesající výrobu, která se přizpůsobuje poptávce. Zkrácená pracovní doba, propouštění a další omezování spotřeby, to jsou další následky.
•
Pokles poptávky spotřebitelů nutí podniky k přehodnocení své investiční politiky. Investice do obnovy a investice do rozšíření kapacit jsou plánovány pouze v omezeném rozsahu, objednávky investičních celků jsou stornovány. Strojírenský průmysl výrábějící zařízení v Německu, jeden z nejvíce proexportních oborů zažil v listopadu propad zakázek o 30 %. Podobná situace panuje také v České republice, kde export 10
představuje 70 % hrubého domácího produktu. V prosinci 2008 klesl export strojírenského a dopravního průmyslu o 20,1 %. •
Negativní očekávání aktérů trhu se odrážela také na ztrátách burz začátkem roku 2009: USA a Německo zaznamenaly pokles kurzu o cca. 42 %, Rusko o téměř 67 % a Čína o 62 %. Také pražská burza má za sebou obdobný vývoj s poklesem kurzu o 45 %.
3.2
Cesty z celosvětové hospodářské krize
Opětovně je stát vyzván, aby konjunkturálními programy do značné míry nahradil výpadek poptávky soukromého sektoru. Prvotně by měly „proti krizové balíčky“ urychlit investice do veřejného sektoru např. od dopravy až po stavební modernizaci vzdělávacích budov. V celém světě se na obdobná opatření vynaložil cca. 1 bil. US-$. Současně by mělo snížení daně z přidané hodnoty (Velká Británie) nebo daně z příjmů (USA a Německo) povzbudit spotřebu. Objemy přitom vypadají následovně: Obr. 8: Státní protikrizové balíčky 2008/2009 Stát
Německo
Objem pomocí
protikrizový balíček pro banky: Plánováno je 500 mld. € (z toho 80 mld. k nákupu „toxických cenných papírů“ a jako výpomoci vlastnímu kapitálu. protikrizový balíček pro středně velké podniky: 100 mld. € 1. protikrizový balíček 2008: 15 mld. € 2. protikrizový balíček 2009: 50 mld. €
Francie
protikrizový balíček: 26 mld. €
Čína
protikrizový balíček do 2010: 443 mld. € do infrastruktury a sociální oblasti
USA
Pomoc bankám: 700 mld. US-$ Pomoc automobilovému průmyslu: do současné doby 17,4 mld. US-$ protikrizový balíček: původně plánováno: 925 mld. US-$ odhad skutečného objemu: 1,2 bil. US-$. Zdroj: vlastní
11
V Německu plánovaný protikrizový bankovní balíček by měl obsahovat až 500 mld. €. Z něho by mělo být použito nejméně 80 mld. € na pomoci vlastnímu kapitálu bank nebo na nákup „toxických cenných papírů“ a to při rostoucí tendenci výdajů. V protikrizovém balíčku pro střední podniky je připraveno 100 mld. €. První protikrizový balíček roku 2008 stál 15 mld. €, druhý v roce 2009 celkem 50 mld. €. USA poskytne pro pomoc bankám 700 mld. US-$. Původně plánovaný celkový objem protikrizového balíčku stoupne pravděpodobně z původních 925 mld. US-$ na 1,2 bil. US-$. Státní příspěvek na protikrizová opatření v České republice, např. zrychlené odpisy, možnost odpočtu DPH u firemních osobních vozů, subvence do vzdělávání zaměstnanců v podnicích, zrcadlí názor vlády a NERVu, že řešení hospodářské krize z velké části leží mimo dosah českých státních a veřejných institucí. K tomu se v souvislosti s protikrizovými balíčky připojuje celá řada protekcionalistických opatření všech postižených zemí, kterými se snaží zachránit před insolvencí svá nejdůležitější hospodářská odvětví. Také v dodatku amerického konjunkturálního programu se vyzývá ke nákupům amerických výrobků („Buy America“). Současnému trendu podlehla i liberalizace světového obchodu, což by ještě mohlo zostřit světovou hospodářskou krizi, jak s obává i světová obchodní organizace. Tím se zpomalí globalizace a světový obchod poprvé po 17 letech klesne. Pokud Německo na začátku roku 2008 zamýšlelo postupně odbourávat státní dluhy s cílem dosáhnout v roce 2011 vyrovnaného státního rozpočtu, tak aktuálně nemá tento cíl žádnou prioritu. Státní zadluženost stoupne na 65 % hrubého domácího produktu: v roce 2009 se očekává nárůst dluhu o 30–50 mld. €. Výši státního dluhu i objem dalšího zadlužování akceptuje z pohledu boje proti finanční a hospodářské krizi bez diskuse velká část politické scény. Problematický je ve všech státech vysoký nárůst nové zadluženosti, který dlouhodobě musí vyústit ve zvyšování daní. Stejně jako idea zestátnění bank, která je v zásadním rozporu se základními postoji mnoha zemí. Kromě toho se zvyšováním státní zadluženosti porušují po celé Evropě dvě podstatná kritéria stability eura a sice, že roční deficit smí být maximálně 3 % a celková státní zadluženost max. 50 % hrubého domácího produktu. Např. v Německu je kvóta deficitu 3,5 % a celková státní zadluženost 65 %. Státní zadluženost Francie činí 69,1 %. Dlouhodobě je těmito protikrizovými opatřeními evropských zemí ohrožována stabilita eura. Dnes se již otevřeně diskutuje vzhledem z vysoké státní zadluženosti o možném vystoupení Řecka a Itálie z eurozóny nebo o hrozící platební neschopnosti Španělska. 3.3
Aktuální situace států
Situace v jednotlivých hospodářských centrech světa je rozdílná, jak ukazuje i následná exemplární analýza: Evropská unie Experti se obávají dalšího silného nárůstu nezaměstnanosti, spojené s trvající recesí a deflačními projevy. Dle odhadů OECD poklesne v roce 2009 hrubý domácí produkt v zemích eurozóny v rozmezí 2,7 – 4,1 %. V Německu se již počítá s poklesem 4 – 5 %, přičemž v prvním čtvrtletí 2009 byly ve statistikách znát první náznaky zlepšení situace. Pravděpodobně konec 2009/ začátek 2010 bude kulminovat v Německu nezaměstnanost s 4 – 12
5 mil. nezaměstnanými. Již dnes došlo k prudkému nárůstu nezaměstnanosti a většina firem dnes upouští od dočasně přidělených zaměstnanců z personálních agentur, což v mnoha případech vede k jejich propouštění. Současně s tím je znatelný i podstatný pokles inflace, která v březnu 2009 činila v eurozóně pouhých 0,6 %. Zvlášť těžce zasáhla krize střední a východní Evropu. Země jako Polsko a Česká republika silně doufají ve stabilizaci ekonomiky urychleným vstupem do eurozóny. Hrubý domácí produkt České republiky v roce 2009 je odhadován na -0,9 % až- 4 %. Za těchto okolností ale nebude dodržení Maastrichtských kritérií jednoduché. Státní rozpočet musí počítat s výpadky na straně příjmů, neboť jen v lednu 2009 poklesla průmyslová výroba o 23,3 % a stavebnictví o 11,1 %. Také na straně výdajů je nutné, především jako následek stoupající nezaměstnanosti, počítat se změnami. Masivním úsporným programem chce Maďarsko zvládnout krizi. Bulharsko je těžce zasaženo recesí a v roce 2009 dosáhne pravděpodobně hrubého domácího produktu ve výši pouze -0,9 %, zatímco v loňském roce činil růst 5,4 %. Rusko Také Ruska se tvrdě dotkla krize, která vedla k poklesu poptávky po energiích a k poklesu cen u nejdůležitější exportní suroviny země. Obchodní bilance tím klesla v porovnání s loňským rokem o 64 %. Proto země uvažuje, zda se pro pokrytí schodku státního rozpočtu ve výši 87 mld. US-$ se poprvé po dlouhých letech v zahraničí nezadluží. Asie Celá Asie stále trpí pod globální recesí. V důležitých asijských zemích poklesne v roce 2009 hrubý domácí produkt, např. v Jižní Korei o (-3,0 %), Taiwanu (-4) a Singapuru (- 5 %). V Indii se očekává stále ještě růst ve výši 4-5 % a v Číně, nejdůležitější zemi Asie mezi 6,3 a 7 %. Tím se sice růst v Číně sníží, analytikové a politici země ale předpokládají, že tím je dosaženo konce recese. Mezi tím již začíná stoupat poptávka Číny po surovinách, z čehož profituje také Latinská Amerika. Výrobci automobilů v Číně hlásí pro březen 2009 rekordní prodej a ve stejném období rostla průmyslová výroba o 8,3 %. 3.4
Aktuální situace ekonomiky
Podle všech výše uvedených faktů se hospodářství na celém světě pohybuje dolů po spirále, kterou charakterizují následující údaje: •
Propad průmyslové výroby: úroveň výroby v průmyslu klesla v Německu v únoru 2009 na nejnižší úroveň od roku 1999 a v porovnání s předcházejícím rokem o 23,3 %. V měsíčním porovnání klesla dokonce o 18,4 %, neboť klesající objemy zakázek a zdrženlivost spotřebitelů teprve nyní zasáhla výrobní odvětví. Zvlášť tvrdě jsou postiženi výrobci nákladních vozidel, jak dokládají i čísla za 4. čtvrtletí 2008: MERCEDES má pokles zakázek o 39 %, MAN o 69 %, VOLVO o 82 % a SCANIA dokonce o 91 %. Pro rok 2009 se počítá s poklesem exportu v Německu o cca. 15 %. Výrobci investičních celků ale nečekají jen na zlepšení situace a konjunkturu, ale hledají cestičky růstu, vylepšují techniku pro své výrobky a zefektivňují struktury tak, aby byly lépe připraveni na budoucnost.
•
Nedostatečné poskytování úvěrů bankami: objemy úvěrů byly zredukovány a úrokové marže zvýšeny. Evropská centrální banka podporuje rozšíření a zlevnění úvěrů odpovídajícím snížením diskontní sazby.
13
•
Podstatné snížení investiční činnosti podniků: např. téměř polovina podniků, které se zúčastnily výzkumu obchodní komory v Kolíně nad Rýnem, pozastavila vzhledem k nízkému počtu zakázek své investice.
•
Propad zisku: Zisky 30 největších německých podniků se propadly v roce 2008 o 40 %. Zlepšení této situace je v současné době v nedohlednu. V USA zaznamenává 500 největších podniků země snížení zisku v porovnání s minulým rokem o 36 %.
•
Očekávaný propad konjunktury, zvláště u výrobků pro náročnější klientelu: poptávka po diamantových špercích klesá, ceny klesají. Další zboží z vysokého cenového segmentu jako např. stereofonní aparatury od BANG & OLUFSEN, zaznamenávají jen mizivou poptávku, což vedlo z nejslabšímu výsledku podniku za 28 let (Ztráta: 55,6 mil. €).
Stimulace hospodářství pomocí protikrizových opatření zatím alespoň v Německu nenastala. Podle jednoho průzkumu Svazu německého průmyslu považuje jen 25 % podniků program vhodný k oživení hospodářství. Odpovídající žádosti podniků např. na získání úrokově výhodných úvěrů jsou spojeny s velkou byrokracií. Proto do dnešního dne téměř ještě nedošly peníze z těchto programů do firem. V současné době se proto v hospodářském tisku píše o následujících konkrétních opatřeních firem, které mají vést k překonání následků hospodářské krize: PHILIPS - zpřísnění trendu úsporných opatření, aby se podnik dostal z již déle trvajícího ztrátového období. BASF a BAYER - zavedení zkrácené pracovní doby se státní podporou, zvýšení pružnosti pracovního nasazení jak z hlediska času tak i místa výkonu práce zaměstnanců. SCHAEFFLER a CONTINENTAL - dodavatelé automobilového průmyslu provedly masivní snížení pracovních míst v zahraničí, který se dotkl 9 % všech pracovních míst. V Německu se snižování počtu pracovních míst připravuje. NOKIA - i přes dramatický propad zisku z 1,2 mld. € v loňském roce na 122 mil. € v prvním čtvrtletí 2009 a očekávaný pokles podílu podniku na trhu přibývá známek toho, že nastává zlom.
4
Výhled
Na burze se ukázal první předběžný optimismus, kurzy akcií začaly po dlouhých týdnech opět v celém světě růst a tím signalizují zotavení. S hodnocením, zda tento vývoj pouze odráží náladu investorů nebo zda reálně existující hospodářské údaje odůvodňují optimistické odhady, je potřeba vyčkat. Autoři jsou toho názoru, že hospodářství již z velké části dosáhlo dna a že od konce roku 2009 a počátku roku 2010 lze počítat celosvětově s růstem národních ekonomik.
14
Literatura [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34] [35] [36]
Hanke, T. (2009): Vom Super Return zur Superpleite. Handelsblatt, 09.12.2008 Afhüppe, S.; Hess, D.; Riecke, T. (2009): Protektionismus weltweit auf dem Vormarsch. Handelsblatt, 28.01.2009 Afhüppe, S., Stratmann, K. (2009): Staatshilfe kommt nur tröpfelnd an. Handelsblatt, 09.-13.04.2009 Autor nezn. (2009): Auta z Číny pokoří Evropu. Ekonom, Nr. 12, 2009 Autor nezn. (2009): Autokonzerne schöpfen Hoffnung. Handelsblatt, 08.04.2009 Autor nezn. (2009): Banken vor kurzem Frühling. Handelsblatt, 09.-13.04.2009 Autor nezn. (2009): Berlin sucht Retter in Abu Dhabi. Handelsblatt, 07.04.2009 Autor nezn. (2009): Das Vertrauen kehrt zurück. Handelsblatt, 15.04.2009 Autor nezn. (2009): Fiat droht Aus für Kooperation mit Chrysler an. Handelsblatt, 16.04.2009 Autor nezn. (2009): Fords Spiel auf Zeit könnte sich rächen. Handelsblatt, 08.04.2009 Autor nezn. (2009): GM bereitet sich intensiv auf Insolvenzverfahren vor. Handelsblatt, 08.04.2009 Autor nezn. (2009): Haus mit neuer Ordnung. Handelsblatt, 01.04.2009 Autor nezn. (2009): HRE schrumpft zu Kernbank. Handelsblatt, 09.04.2009 Autor nezn. (2009): Japan treibt Elektroautos voran. Handelsblatt, 15.04.2009 Autor nezn. (2009): Produktion und Inflation sinken in der Euro-Zone. Handelsblatt, 1704.2009 Autor nezn. (2009): Rezession verschärft sich. Handelsblatt, 01.04.2009 Autor nezn. (2009): Škoda jede, západ platí. Ekonom, Nr.15, 2009 Autor nezn. (2009): UBS zieht Radikalkur durch. Handelsblatt, 16.04.2009 Autor nezn. (2009): US-Hauspreise sinken erneut deutlich. Handelsblatt, 01.04.2009 Autor nezn. (2009): US-Regierung prüft Einstieg bei GM. Handelsblatt, 15.04.2009 Autor nezn.: Weise: Politik muss Unmut eindämmen. Nürnberger Nachrichten, 18.04.2009 Bastian, N. (2009): Gute Banken – schlechte Banken. Handelsblatt, 1604.2009 Benders, R. (2009): Goldman schürt neue Hoffnungen. Handelsblatt, 15.04.2009 Benders, R.; Sommer, U. (2009): Abschwung erfasst gesamte US-Wirtschaft. Handelsblatt, 07.04.2009 Buchenau, M., Fasse, M., Eberle, M. (2009): Desaster einer Branche. Handelsblatt, 17.19.04.2009 Claasen, D. (2009): Kupferpreis steigt und steigt. Handelsblatt, 17.-19.04.2009 Creutzburg, D. (2009): Arbeitsmarkt droht zu kippen: Schwärzester März seit 1928. Handelsblatt, 01.04.2009 Denter, E. (2009): Philips verschärft Sparkurs. Handelsblatt, 15.04.2009 Drechsler, W. (2009): Diamantenmarkt fehlen kaufkräftige Banker. Handelsblatt, 17.10.04.2009 Drost, F. M. (2009): Schärfere Kontrolle für Sparkassen. Handelsblatt, 15.04.2009 Grass, S. (2009): BASF und BAYER reden offen über Kurzarbeit. Handelsblatt, 16.04.2009 Hanke, T. (2008): Vom Super Return zur Superpleite. Handelsblatt, 09.12.2008 Häring, N.; Hess, D. (2009): Industrie droht Abwärtsspirale. Handelsblatt, 30.03.2009 Hauschild, H. (2009): Asien kann noch nicht aufatmen. Handelsblatt, 01.04.2009 Herz, C. (2009): Autobranche steuert tiefer in die Krise. Handelsblatt, 07.012.2009 Hess, D., Schrinner, A. (2009): Deutsche Wirtschaft wartet auf Kunden. Handelsblatt, 09.-13.04.2009
15
[37] Hoffbauer, A. (2009): Industrieproduktion in China erholt sich. Handelsblatt, 15.04.2009 [38] Hoffbauer, A. (2009): China Wachstum schrumpft. Handelsblatt, 17.04.2009 [39] Höpner, A. (2009): Die längste Zeit allein unter Männern. Handelsblatt, 27.01.2009 [40] Höhmann, I. (2009): Industrie-Ausrüster suchen Wachstumspfade. Handelsblatt, 17.19.04.2009 [41] Höpner, A., Schneider, M. C. (2009): Schaeffler dreht an allen Schrauben. Handelsblatt, 09.-13.04.2009 [42] Maisch, M. (2009): Bankenland ist abgebrannt. Handelsblatt, 08.04.2009 [43] Menzel, S. (2009): Bulgarien lebt von den Reserven. Handelsblatt, 09.-13.04.2009 [44] Nagl, H. G. (2009).: Neue Risiken bei Deutscher Bank. Handelsblatt, 15.04.2009 [45] Plhoň, T. (2009): Čísla přímo z pekla. Ekonom, č. 7, Jg.2009 [46] Riecke, T. (2008): Ist die Universalbank die Rettung? Handelsblatt, 23.08.2008 [47] Sigmund, T. (2009): Bund plant staatliche Kreditsicherung. Handelsblatt, 17.19.04.2009 [48] Sigmund, T. (2009): Sanierung ja, aber wie soll das gehen? Handelsblatt, 01.04.2009 [49] Smrčka, L. (2009): Nedobytné úvěry. Ekonom, č. 2., 2009 [50] Steuer, H. (2009): Nokia sieht Licht am Ende des Tunnels. Handelsblatt, 17.-19.04.2009 [51] Sommer, U. (2009): Firmen erfüllen Prognose. Handelsblatt, 16.04.2009 [52] Sommer, U. (2009): Schlecht gepolstert in die Krise. Handelsblatt, 30.03.2009 [53] Sommer, U. (2009): Die Krise frisst die Gewinne und Renditen auf. Handelsblatt, 07.04.2009 [54] Wiede, T. (2009): Russland verschuldet sich erstmals wieder im Ausland. Handelsblatt, 15.04.2009 [55] Wiele, F. (2009): Das U-Boot, Bad Bank. Handelsblatt, 15.01.2009 [56] Wonneberger, K. (2009): Wie kaputt muss dieses System sein? Nürnberger Nachrichten, 10.01.2009 [57] Ziener, M. (2009): Obamas Hilfspaket weckt Misstrauen. Handelsblatt, 18.01.2009
16
Celosvětová finanční, automobilová a konjunkturální krize Příčiny, opatření a aktuální stav Olga Kupec - Helmut Lang ABSTRAKT V současné době otřásají světovou ekonomikou tři zároveň působící krize: finanční krize, strukturální krize automobilového průmyslu a jako jejich následek, celosvětová hospodářská krize. Jejich příčiny však vlády na celém světě rychle rozpoznaly a odpovídajícími protikrizovými programy proti nim rychle a aktivně zakročily. Ještě zůstává otevřená otázka, jak dlouho bude trvat zotavení světové ekonomiky, avšak přibývá známek ukazujících na zlepšující se situaci. Finanční krize; Krize automobilového průmyslu; Hospodářská krize; Recese.
Global Financial, Automobile Industry Crises and Global Recession, Reasons, Precautions and Current Condition ABSTRACT There are three crises at the same time which severely threaten the national economies worldwide: The financial crises, a severe crisis of the automobile industry and as a consequence a global recession. The national governments analyzed very fast the causes and worldwide initiated programs to reduce its consequences and to support economy. One cannot say how long this global recession will last but there are increasing indicators for an improvement of the situation. Key words: Financial crises; Crisis of the automobile industry; Recession. JEL classification: G30
17
