Česká ekonomika a krize

Česká ekonomika a krize Miroslav Singer viceguvernér, Česká národní banka Krajská hospodářská komora Plzeňského kraje Plzeň, 15. ledna 2010

Obsah • Hospodářská krize ve světě: příčiny, fáze, přizpůsobovací procesy, stabilizační politiky • Dopady krize na českou ekonomiku (finanční sektor, reálný sektor) • Reakce ČNB na krizi • Prognóza ČNB (listopad 2009) • Střednědobá rizika vývoje české ekonomiky

M. Singer – Česká ekonomika a krize

2

Příčiny hospodářské krize • Porušování obezřetnostních principů, podcenění možných rizik („neuvědomělé“ i úmyslné) a zvyšování finanční páky • Eroze ziskovosti tradičního bankovnictví a hodnoty licencí  finanční inovace (neznámé a nevyzkoušené produkty) • Nedostatečný (často rozptýlený) dohled nad finančními trhy • Politický zájem na stimulování růstu a „blahobytu“ (posun ve vnímání úvěru na byt atp. jako „občanského práva“) • Uvolněná měnová politika (v USA i jinde) • Psychologické příčiny krize zahrnují povahové rysy lidského rodu: zbožná přání, naivita, neznalost, lhostejnost, nedbalost, krátkozrakost, chamtivost, arogance Hlavní příčiny krize jsou stejné jako v minulosti; různé krize se liší jenom konkrétními historickými okolnostmi; Mark Twain: historie se neopakuje, historie se rýmuje M. Singer – Česká ekonomika a krize

3

Projevy krize • Dlouhodobé přehřívání ekonomik  bubliny na trzích aktiv: nemovitosti, akcie, suroviny • Makroekonomické nerovnováhy  globální nerovnováhy (vysoká spotřeba v USA vs vysoké úspory v Číně); Asie financovala bublinu v USA • Vytváření rizikových aktiv (později nazvaných „jedovatých“) a jejich pronikání do bilancích bank K projevům krize v minulosti patřila např. rostoucí inflace – před touto krizí však byla inflace dlouhodobě nízká a dobře ukotvená (jeden z faktorů jejího podcenění) M. Singer – Česká ekonomika a krize

4

Fáze krize ve vyspělých ekonomikách Hypotéční krize v USA: (červenec 2007) spouštěč krize Náběh na krizi: dlouhodobá kumulace faktorů: bubliny, nerovnováhy

před 2007

Pád Lehman Brothers: září 2008

Latentní fáze finanční krize

2007

Akutní fáze finanční krize: riziko zhroucení systému

2008

Krize reálné ekonomiky

Problémy veřejných financí: deficity, růst dluhů

2009 a dále

Jednotlivé fáze jsou důsledkem fází předchozích M. Singer – Česká ekonomika a krize

5

Stávající fáze krize: finanční sektor • Akutní fáze krize (podzim 2008) je patrně již za námi • Masivní poskytnutí likvidity finančnímu sektoru zabránilo jeho zhroucení • Rizikové přirážky jsou sice již nižší, ale stále poměrně vysoké  nelze očekávat výraznější zlevňování úvěrů • Přetrvávají značné nejistoty ohledně zdraví bilancí mnoha bank ve světě (zejména v USA a v Evropě) • Kvůli pomalému zotavování reálné ekonomiky poroste úvěrové riziko • Aktuální otázkou se nyní stává načasování a dávkování strategie exitu z nekonvenčních politik (viz např. ECB) Situace ve finančním sektoru není kritická ale je stále křehká; případné šoky ji mohou významně zhoršit M. Singer – Česká ekonomika a krize

6

Stávající fáze krize: reálná ekonomika

1/2

• „Volný pád“ ekonomik (měřený HDP) z přelomu 2008/2009 se ve většině zemí již zastavil (způsob formování tržních očekávání vedl k přestřeleným reakcím) • Podpora poptávky ze strany mnoha vlád napomohla zmírnit hospodářské poklesy • Mezičtvrtletní poklesy HDP pokračovaly ve 3Q2009 převážně v ekonomikách, které byly před krizí nejvíce přehřáté • Ve většině zemí se již projevují známky pozvolného oživování hospodářství – zatím však chybějí pevnější základy (doplň. zásob) • Doznívá fáze, kdy se firmy adaptovaly prostřednictvím snižování nákladů a začíná fáze, kdy budou rozhodovat aktivní strategie Jsme ve fázi selekce mezi životaschopnými a neživotaschopnými firmami: krize má vždy očistné dopady M. Singer – Česká ekonomika a krize

7

HDP v EU v 3Q2009

(mezičtvrtletní změna v %; sezónně očištěno) 8

Pramen: Eurostat 6,1

6 4,2

1,6

2

1

0,8 0,7 0,7 0,6 0,6 0,5 0,5 0,5 0,5 0,4 0,3 0,3 0,3 0,3 0,2

0 -0,2 -0,3 -0,4 -0,6 -0,6

-2

-1,8 -3

-4

-4

H ES T LA T

E G R C YP R O

S U K

F SF

IR L

PL M A EU L -2 7

B N L AT

I

D K

D PT

C Z

SK SL

L

-6

LI T

mezičtvrtletní změna v %

4

Ve 3Q09 většina zemí v EU zaznamenala mezičtvrtletní růst HDP; ČR patřila k úspěšnějším M. Singer – Česká ekonomika a krize

8

Potenciální výstup v krizi: konstantní

Při konstantní úrovni potenciálního výstupu je hlavním problémem nedostatečná poptávka M. Singer – Česká ekonomika a krize

9

Potenciální výstup v krizi: pokles

V tomto rámci bude hlavním problémem mikroekonomické přizpůsobení nabídky k nižší úrovni potenciálního výstupu M. Singer – Česká ekonomika a krize

10

HDP

(bazický index 2000=100)

140

EU-27

135

ČR

130

USA

125 120 115 110 105 100 95

20 00 q0 1 20 00 q0 3 20 01 q0 1 20 01 q0 3 20 02 q0 1 20 02 q0 3 20 03 q0 1 20 03 q0 3 20 04 q0 1 20 04 q0 3 20 05 q0 1 20 05 q0 3 20 06 q0 1 20 06 q0 3 20 07 q0 1 20 07 q0 3 20 08 q0 1 20 08 q0 3 20 09 q0 1 20 09 q0 3

2000 = 100

145

Pramen: Eurostat

Hloubka propadu bazického indexu indikuje rozsah přebytečných kapacit vytvořených před krizí M. Singer – Česká ekonomika a krize

11

Stávající fáze krize: reálná ekonomika

2/2

• Hlavní problém: nadbytečné výrobní kapacity byly vytvořeny pomocí dluhů; kapacity bude třeba snížit (zmodernizovat) a dluhy bude zapotřebí uhradit • Mikroekonomické přizpůsobování v reálné ekonomice bude muset probíhat souběžně s konsolidací finančního sektoru a ozdravením veřejných financí • Trh práce se vyvíjí se zpožděním: příběh zprostředkovaný čísly o HDP (zlepšování) se bude lišit od příběhu o nezaměstnanosti, mzdách a životní úrovni (další zhoršování) I přes mírné oživení bude rok 2010 patrně obtížnější než rok 2009 („únava materiálu“: manažeři, zaměstnanci, spotřebitelé, dlužníci); zároveň však nové příležitosti M. Singer – Česká ekonomika a krize

12

Stabilizační politiky

1/2

• Cenou za odvrácení kolapsu finančního systému (masivní poskytování likvidity) je:  

Riziko vzniku nových bublin (zlato, akciové trhy) Riziko inflace (při opoždění strategií exitu)

• Cenou za podporu soukromé poptávky (formou veřejné poptávky) je explozivní růst deficitů a vládních dluhů Strategie exitu Konsolidace veřejných financí Zpoždění vývoje na trhu práce M. Singer – Česká ekonomika a krize

Riziko dlouhodobého oživování ekonomiky, resp. oživení ve tvaru W 13

Podpora finančního sektoru v EU-27 (v % HDP)

157,2

Pramen: Evropská komise, říjen 2009

40 35 30,2

24,4

25

19,6

20 15

6,7

5

5,1

4,7

3,8

3,2

2,3

H

E PT

R G

K D

F SL

L LO T

S

D

K N L AT

U

B

L

0

0

0

0

I BG C YP C Z ES T SF

0,1

0

0

0

0

0

0

0

SK

6,8

O

6,9

R

8,1

LI T M AL PL

10,3 10,1 9,6

10

IR

jako % HDP

30

Zatímco v Irsku, Belgii, Velké Británii a Nizozemí byla podpora ze strany vlád značná, ve většině nových členských zemích EU byla nulová M. Singer – Česká ekonomika a krize

14

Stabilizační politiky

2/2

• Když už ke krizi došlo, zabránily zřejmě tyto politiky nejhoršímu (zhroucení finančního systému) • Tyto politiky však neřeší příčiny krize • Cena za vznik krize a za její nesystémové „řešení“ bude vysoká a dlouhodobá:  

Jednou provždy ztracený příspěvek růstu Zatížení budoucích generací dluhovým břemenem

Skutečným řešením krize je její prevence v „dobrých časech“; pokud krize jednou vypukne, jde vždy pouze o volbu menšího zla M. Singer – Česká ekonomika a krize

15

Dopady krize na českou ekonomiku: finanční sektor


16

Čím se vyznačoval tuzemský finanční (bankovní) sektor na začátku krize? • Měl přebytek likvidity (ČNB stahuje peníze) • Byl relativně „izolovaný“ (má dostatek zdrojů pro poskytování úvěrů z primárních vkladů) • Měl (a má) tradiční konzervativní model (v průběhu transformace existoval dostatek příležitostí k růstu) • Měl nízký podíl nesplácených úvěrů • Banky neposkytovaly ve větší míře úvěry v cizích měnách (nebyly závislé na funkčnosti trhů sloužících k zajišťování kurzového rizika) • Podíl „toxických“ aktiv byl zanedbatelný (méně než 1% aktiv) • Byl (a je) dobře kapitalizovaný a vysoce ziskový Finanční sytém v ČR byl méně zranitelný než jinde; přímé dopady finanční krize proto nebyly závažné M. Singer – Česká ekonomika a krize

17

Poměr primárních vkladů k úvěrům ve vybraných zemích EU v roce 2008 (v %, rezidentské úvěry a vklady, nebankovní subjekty) 140 120 100 80 60 40 20 0 CZ SK PL BGROHU SI LT EELV

BEDEAT FR

UK SEDK

EA EU

Pramen: ECB

V ČR byl v 2008 poměr depozit k úvěrům nejvyšší  domácí bankovní sektor má silnou bilanční likviditu M. Singer – Česká ekonomika a krize

18

Úvěry v cizí měně ve vybraných zemích EU v roce 2008 (v % celkových úvěrů danému segmentu) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 LV EE HU RO LT PL BG SI SK CZ domácnosti

podniky

EA AT BE SE Pramen: BIS, ECB, centrální banky

České domácnosti mají nulový podíl úvěrů v cizích měnách M. Singer – Česká ekonomika a krize

19

Čistá externí pozice bankovních sektorů vybraných zemí EU v roce 2008 (v % HDP)

50 40 30 20 10 0 -10 -20 -30 -40 -50 CZ SI PL SK BGHU RO LT EE LV

AT DE BE FR

SE DK UK

EA EU

Pramen: IFS, IMF

ČR spolu se Slovinskem je mezi novými členskými zeměmi EU na externích zdrojích nezávislá (jejich čistá externí pozice je kladná) M. Singer – Česká ekonomika a krize

20

Externí hrubý dluh bankovních sektorů vybraných zemí EU Externí hrubý dluh bankovních sektorů vybraných zemí EU (v % HDP, 2008) 250 200 150 100 50 0 PL CZ RO SK BG LT HU SI EE LV

DE FR AT BE

Krátkodobý externí dluh

SE DK UK

EA EU

Dlouhodobý externí dluh

Pramen: BIS, IMF Pozn.: Pro některé země EU nebylo k dispozici rozložení dle splatnosti; EU je váženým průměrem zemí EU, kde jako váhy byly použity podíly na HDP.

Domácí bankovní sektor má nízký externí dluh M. Singer – Česká ekonomika a krize

21

Zpráva o finanční stabilitě 2008/2009: hodnocení rizik • Zpráva (červen 2009) identifikovala dvě hlavní rizika: 



Pokračování a prohlubování finanční krize a recese v západních ekonomikách Přetrvávání výjimečně vysoké míry nejistoty pro podnikatelské subjekty, finanční instituce i domácnosti

• Domácí bankovní sektor bude čelit především nárůstu kreditního rizika; jiným rizikům bude vystaven v menší míře • Dosavadní vývoj v roce 2009 potvrzuje tato očekávání Vysoká míra nejistoty zůstává velmi nepříznivým faktorem do budoucna M. Singer – Česká ekonomika a krize

22

Úvěry se selháním

(podíly na celku v segmentu, v %) 9 7 5 3 1 2006

2007

2008

2009

Úvěry celkem Úvěry nefinančním podnikům Úvěry obyvatelstvu Úvěry na bydlení obyvatelstvu Spotřebitelské úvěry obyvatelstvu

Podíl úvěrů se selháním na celkových úvěrech dosáhl v říjnu 5,5%; nejstrměji roste podíl nesplácených úvěrů u podniků M. Singer – Česká ekonomika a krize

23

Podíl úvěrů v selhání: mezinárodní srovnání Podíl úvěrů v selhání (% celkových úvěrů; konec 2008 nebo březen 2009) 24 22 20

země eurozóny

ostatní země EU

18

země střední a východní Evropy mimo EU

16 14 12 10 8 6 4 2 0 IT GR ES SK IE FR DE AT PT NL SI MT BE F I LU

RO LV LT PL C Z HU BG EE UK SE DK

UA MOMN SR MK AL R U TR BH HR BY

Pramen: IMF, ČNB, národní centrální banky

ČR v mezinárodním srovnání však nijak nevybočuje M. Singer – Česká ekonomika a krize

24

Úvěry nefinančním podnikům a domácnostem (stavy, mzr. v %) 40 30 20 10 0 -10 2005

2006

2007 2008 Úvěry celkem Nefinanční podniky Domácnosti

2009

Úvěry celkem vzrostly v říjnu meziročně o 2%; úvěry nefinančním podnikům počínaje srpnem klesají M. Singer – Česká ekonomika a krize

25

Nově poskytnuté úvěry

(v %, banky celkem, 3měsíční klouzavý průměr) 50 40 30 20 10 0 -10 -20 2005

2006

Nefinanční podniky

2007

2008 Domácnosti

2009 Úvěry celkem

Pokles poptávky po úvěrech + zpřísnění úvěrových standardů  záporná mzr dynamika ve všech segmentech M. Singer – Česká ekonomika a krize

26

Úvěry domácnostem (mzr. v %)

50

Úvěry domácnostem celkem Úvěry na bydlení Spotřebitelské úvěry

45 40 35 30 25 20 15 10 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Meziroční růst úvěrů domácnostem rychle zpomaluje M. Singer – Česká ekonomika a krize

27

Repo a tržní sazby

(v %)

6.0 5.5 5.0 4.5 4.0 3.5 3.0 2.5 2.0 1.5 1.0 7 7 7 7 /0 /0 /0 /0 0 7 4 1 1 0 0 0 Repo sazba ČNB

9 9 9 8 8 8 8 /0 /0 /0 /0 /0 /0 /0 7 4 1 0 7 4 1 0 0 0 1 0 0 0 3M

1Y

10y vládní dluhopis

Snížení měnově politických sazeb se částečně promítlo do tržních sazeb … M. Singer – Česká ekonomika a krize

28

Úrokové sazby z nových úvěrů

(v %)

6 5 4 3 2 1 0 12/2006

6/2007

Pramen: ČNB

12/2007

6/2008

12/2008

6/2009

Úvěry nefinančním podnikům Úvěry domácnostem na bydlení 2T repo sazba

… i do sazeb úvěrů nefinančním podnikům; sazby úvěrů domácnostem na bydlení nepatrně vzrostly M. Singer – Česká ekonomika a krize

29

Vývoj čistého zisku v bankovním sektoru (mld. Kč) Vývoj čistého zisku v bankovním sektoru (mld. Kč) 70 60 50 40 30 20 10

IV -0 5 VI I-0 5 X05 I-0 6 IV -0 6 VI I-0 6 X06 I-0 7 IV -0 7 VI I-0 7 X07 I-0 8 IV -0 8 VI I-0 8 X08 I-0 9 IV -0 9 VI I-0 9

0

Čistý zisk (anualizované hodnoty za poslední 3 měsíce) Čistý zisk (anualizovaná měsíční data) Pramen: ČNB

Bankovní sektor zůstává ziskový M. Singer – Česká ekonomika a krize

30

Vývoj opravných položek

(mld. Kč; %)

Vývoj opravných položek (mld. Kč; %)

09 06 .2 0

00 8

30 .

.1 2. 2

08 31

.2 0

30 .0 6

20 0

31 .1 2.

.0 6

.2 0

06 30

12 .2 0

31 .

.0 6

05 30

.2 0

31 .1 2

00 5 .0 6. 2

30

.2 0 .1 2 31

7

20 10 0 07

20 10 0 .2 00 6

80 70 60 50 40 30

04

80 70 60 50 40 30

OP ke klientským pohledávkám (stav v mld. Kč) OP / NPLs (v %, pravá osa) Pramen: ČNB

Opravné položky rostou, v poměru k úvěrům v selhání jejich výše mírně klesá M. Singer – Česká ekonomika a krize

31

Situace v bankovním sektoru: shrnutí • Domácí bankovní sektor má dostatek zdrojů, likvidity a kapitálu; je odolný vůči šokům a má silnou externí pozici • Přesto v blízké budoucnosti:   

Poroste podíl úvěrů v selhání Bude zpomalovat tempo růstu úvěrů Kreditní riziko bude vychýleno směrem vzhůru

• Rizika jsou spojena zejména s vývojem v zahraničí (vs ČR): Výjimečně vysoká míra nejistoty ohledně vývoje ekonomické aktivity, cen produkce, dlouhodobých úrokových sazeb a cen aktiv  Rostoucí ztráty z úvěrů i z cenných papírů (hrozba pro kapitálovou přiměřenost)  Horší schopnost některých bank získat zdroje pro financování aktiv  Možná ztížená dostupnost úvěrů pro firmy Domácí bankovní sektor sám o sobě není zdrojem rizik 


32

Dopady krize na českou ekonomiku: reálný sektor


33

Příspěvky k mzr. růstu HDP 10 8 6 4 2 0 -2 -4 -6 -8 I/07

III

I/08

III

I/09

III

Spotřeba domácností

Hrubá tvorba kapitálu

Čistý vývoz

Spotřeba vlády

Pramen: ČSÚ

K poklesu HDP v roce 2009 ČR přispívala zejména hrubá tvorba kapitálu (zásoby) a v menší míře i čistý export; pokles byl brzděn spotřebou domácností a vlády M. Singer – Česká ekonomika a krize

34

Meziroční růst HDP v EU v 3Q2009 (sezónně očištěné údaje)

5

Pramen: Eurostat

1

-1,7 -2 -2,1 -2,3 -2,5 -2,6

-5

-3,4 -3,7 -3,7 -4 -4,1 -4,3 -4,6 -4,8 -4,8 -5,1 -5,2 -5,4 -5,4 -7,1 -7,6 -7,9 -8,5 -8,8

-10 -15

-14,2 -15,6

-20

-19,3

SF LI T ES T LA T

H SL

S BG D K R O IR L

K U

I D SK

E C EU Z -2 7

B N L AT

L

F PT

G R C YP M AL

-25 PL

meziroční změna v %

0

HDP ve 3Q2009 poklesl meziročně v ČR o něco méně, než činil průměr EU, a výrazně méně než v Pobaltí; jedinou zemí s meziročním růstem HDP bylo Polsko M. Singer – Česká ekonomika a krize

35

Průmyslová produkce

(mzr. změna v %)

20 15 10 5 0 -5 -10 -15 -20 -25 1/05

Průmyslová produkce Sezónně očištěný údaj HP trend 7

1/06

7

1/07

7

1/08

7

1/09

7

V listopadu 2009 pokračovalo zmírňování meziročního poklesu průmyslové produkce (po sezónním očištění činil pokles -3,3%) M. Singer – Česká ekonomika a krize

36

Nové zakázky v průmyslu (b.c., mzr. změna v %)

40 30 20 10 0 -10 -20 -30 -40 1/05

Nové zakázky v průmyslu HP trend 7

1/06

7

1/07

7

1/08

7

1/09

7

Hodnota nových zakázek průmyslových podniků zaznamenala v listopadu poprvé od července 2008 růst M. Singer – Česká ekonomika a krize

37

Stavební produkce

(mzr. změna v %)

35 30 25 20 15 10 5 0 -5 -10 -15

Stavební produkce Sezónně očištěný údaj HP trend

1/05

7

1/06

7

1/07

7

1/08

7

1/09

7

Sezónně očištěná stavební produkce vzrostla v listopadu meziměsíčně o 2,8% a meziročně o 5,1% M. Singer – Česká ekonomika a krize

38

Beveridgeova křivka Sez. oč. počet volných prac. míst

175 000 150 000 125 000 100 000 75 000 50 000

I-03 XII-09

25 000 0 300 000

350 000

400 000

450 000

500 000

550 000

600 000

Sez. očištěný počet nezaměstnaných

Pramen: MPSV, propočet ČNB

I nadále pokračuje pokles počtu volných pracovních míst a růst počtu nezaměstnaných M. Singer – Česká ekonomika a krize

39

Míra registrované nezaměstnanosti (v %)

11

dosažitelní celkem celkem (sez. oč.)

10 9 8 7 6 5 4 1/03 7

1/04

7

1/05 7

1/06

7

1/07 7

Poznámka: sezonně očištěno, u VŠPS -ILO věk 15+

1/08 7

1/09 7

Pramen: MPSV, výpočet ČNB

Růst nezaměstnanosti je rychlejší než byl její pokles M. Singer – Česká ekonomika a krize

40

Příspěvky k poklesu zaměstnaných v metodice VŠPS (meziroční příspěvky v p.b.) 1,0 0,5 0,0 -0,5 -1,0 -1,5 -2,0 -2,5 -3,0 C

3Q2009

2Q2009

sl ví ví by t by t y ž c s ž i l m sl u rů s lu bn dě í í e ě P v n m žn ž a r r t e t T S Z Ne

em k l e

Pramen: ČSÚ

Pokles zaměstnanosti v průmyslu byl jen částečně kompenzován růstem zaměstnanosti ve službách M. Singer – Česká ekonomika a krize

41

Nominální mzda v podnikatelské sféře (mzr. změny v %) Průměrná měsíční mzda (ČSÚ) 14

Hodinová ISPV (průměr)

12 10 8 6 4 2 0 I/05

I/06

I/07

I/08

I/09

I/10

I/11

Pramen: ČSÚ, MPSV

Růst průměrných nominálních mezd v podnikatelské sféře v 3Q09 o 4,8% byl způsoben především propouštěním zaměstnanců s nižšími platy M. Singer – Česká ekonomika a krize

42

Tržby v maloobchodě

(s.c.; mzr. v %)

20 15 10 5 0 -5 -10 1/05

M aloobchod včetně motoristického segmentu Sezónně očištěný údaj HP trend 7

1/06

7

1/07

7

1/08

7

1/09

7

Pramen: ČSÚ

Maloobchodní tržby poklesly v listopadu 2009 meziročně o 4,9% (sezónně očištěný údaj: -6,1%) M. Singer – Česká ekonomika a krize

43

Tržby ve službách

(sezónně očištěné; stálé ceny; mzr. změna v %) Doprava a skladování Informační a komunikační činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti Služby celkem

20

Ubytování, stravování a pohostinství Činnosti v oblasti nemovitostí Administrativní a podpůrné činnosti

15 10 5 0 -5 -10 -15 -20 I/05

II

III

IV

I/06

II

III

IV

I/07

II

III

IV

I/08

II

III

IV

I/09

II

III

IV

Pramen: ČSÚ

Ve 3Q09 se sezónně očištěné tržby ve službách meziročně snížily o 9,4% M. Singer – Česká ekonomika a krize

44

Indikátory důvěry (2005 = 100)

110 105 100 95 90 85

Podnikatelský Spotřebitelský Souhrnný indikátor

80 75 70 1/05

7

1/06

7

1/07

7

1/08

7

1/09

7

Pramen: ČSÚ

Indikátory důvěry se v posledních měsících zlepšují M. Singer – Česká ekonomika a krize

45

Index spotřebitelských cen 8 7


6 5 4 3 2 1 0 -1 1/07

3

5

7

9

11

1/08

3

5

7

9

11

1/09

3

5

7

9

11

Pramen: ČSÚ

Míra inflace v roce 2009 činila 1% (v roce 2008 6,3%) M. Singer – Česká ekonomika a krize

46

Ceny průmyslových výrobců 8


6 4 2 0 -2 -4 -6 1/07

3

5

7

9

11

1/08

3

5

7

9

11

1/09

3

5

7

9

11

Pramen: ČSÚ

Ceny průmyslových výrobců zmírnily v listopadu svůj meziroční pokles (-2,4%) M. Singer – Česká ekonomika a krize

47

Ceny zemědělských výrobců 50 40 30 20 10 0 -10 -20

Ceny rostlinných produktů Ceny živočišných produktů Ceny zemědělských výrobců

-30 -40 -50 1/07

7

7

10

1/08

4

7

10

1/09

4

7

10

Pramen: ČSÚ

Rovněž ceny zemědělských výrobců zmírnily v říjnu svůj meziroční pokles (-19,3%) M. Singer – Česká ekonomika a krize

48

Dovozní ceny 6 4


2 0 -2 -4 -6 -8 -10 1/07

3

5

7

9

11

1/08

3

5

7

9

11

1/09

3

5

7

9

11

Pramen: ČSÚ

Dovozní ceny zmírnily meziroční pokles z -9,3% v září na -8,1% v říjnu M. Singer – Česká ekonomika a krize

49

Ceny vývozu a dovozu zboží (mzr. změna v %)

10 8 6 4 2 0 -2 -4 -6 -8 -10 1/05

1/06 směnné relace

1/07 dovozní ceny

1/08

1/09 vývozní ceny

Pramen: ČSÚ, ČNB

V důsledku menšího poklesu vývozních cen ve srovnání s dovozními cenami rostou směnné relace M. Singer – Česká ekonomika a krize

50

Obchodní bilance (kumulativně v mld. Kč) 2005

2006

2007

2008

2009

160 140 120 100 80 60 40 20 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Pramen: ČSÚ

V důsledku rychlejšího zpomalování dovozu oproti vývozu je kumulativní přebytek obchodní bilance letos vyšší než v minulých letech M. Singer – Česká ekonomika a krize

51

M. Singer – Česká ekonomika a krize 2.11.2009

2.9.2009

2.7.2009

2.5.2009

2.3.2009

2.1.2009

2.11.2008

2.9.2008

2.7.2008

2.5.2008

2.3.2008

2.1.2008

2.11.2007

2.9.2007

2.7.2007

2.5.2007

2.3.2007

2.1.2007

2.11.2006

2.9.2006

2.7.2006

2.5.2006

2.3.2006

2.1.2006

Kč/euro

CZK/EUR (1.1.2006-31.12.2009)

30

29

28

27

26

25

24

23

22

Pramen: Bloomberg

Po zhodnocení v červenci 2008 a znehodnocení v únoru 2009 se koruna vrátila k předchozímu trendu 52

Saldo státního rozpočtu 50

36,3 19,7

22,2

9,3

5,3

27,2 12,8

1,3

0

9,7

-17,0

10,5

10,9

-5,7

-6,5 -20,0

-28,1

-50 mld. Kč

-26,0

-38,3 -55,7 -71,4

-68,3

-66,4

-76,2

-100

-89,6

-87,3

-150

-138,1

2007

2008

2009 -169,4

-200

-192,2

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Pramen: MF

Hospodářská krize se promítá do rychlého zhoršování salda státního rozpočtu (oproti letům 2007 a 2008) M. Singer – Česká ekonomika a krize

53

Reakce ČNB na krizi


54

Opatření pro lepší fungování finančního trhu a dohledu nad ním • Intenzivní monitoring finančního trhu ze strany ČNB • Mimořádné nástroje na podporu likvidity mezibankovního trhu: Dodávací repo (dluhopisový trh)  FX swap (korunová likvidita) • Intenzivní komunikace navenek (s cílem uvést na pravou míru různé dezinformace) • Intenzivní komunikace s domovskými regulátory a těsnější mezinárodní spolupráce národních dohledů 

Přijatá opatření zlepšila fungování finančního trhu; svým charakterem patřila k umírněným a dobře zacíleným M. Singer – Česká ekonomika a krize

55

10

150

5

100

0

Sterilizace

Oběživo

Dodávací operace (pravá osa)

mlid Kč

200

XII-09

15

X-09

250

VIII-09

20

VI-09

300

IV-09

25

II-09

350

XII-08

30

X-08

400

VIII-08

35

VI-08

450

IV-08

mld Kč

Stažená a dodaná likvidita

Pramen: ČNB

Nulový zájem o dodávací facilitu v posledních měsících svědčí o uklidnění situace na peněžním trhu M. Singer – Česká ekonomika a krize

56

Sazby ČNB 6% Lombard Repo 2T

5%

Diskont 4% 3% 2% 1%

I.10

VII.09

I.09

VII.08

I.08

VII.07

I.07

VII.06

I.06

VII.05

I.05

VII.04

I.04

VII.03

I.03

VII.02

I.02

0%

Pramen: ČNB

2T repo sazba klesla z 3,75% v srpnu 2008 na 1% v prosinci 2009 (historicky nejnižší úroveň) M. Singer – Česká ekonomika a krize

57

Nejistoty měnové politiky • Provádění měnové politiky je v krizi komplikováno: 







Vysokou volatilitou většiny makroekonomických veličin (zejména kurzu) Strukturálními zlomy v ekonomickém vývoji, které znesnadňují (či znemožňují) modelování Nejistou (a proměnlivou) intenzitou transmise kurzu koruny do inflace Volnější vazbou mezi sazbami ČNB a tržními sazbami Měnová politika čelí v krizi mimořádně vysokým nejistotám; budoucí vývoj je nadále zatížen obtížně kvantifikovatelnými riziky M. Singer – Česká ekonomika a krize

58

X-09

VII-09

IV-09

I-09

X-08

VII-08

IV-08

I-08

X-07

VII-07

IV-07

I-07

X-06

VII-06

IV-06

200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 -20 I-06

bazické body

Spread 3M PRIBOR - CNB 2T REPO

Pramen: Bloomberg

Po období mimořádného nárůstu spreadu (akutní fáze finanční krize) se jeho hodnota pozvolna snižuje M. Singer – Česká ekonomika a krize

59

Měnová politika a krize • I přes přetrvávající rozpětí mezi sazbami ČNB a tržními sazbami lze transmisi měnové politiky do ekonomiky považovat za funkční • ČNB nemusela snížit úrokové sazby až na nulu a nemusela ani přikročit k nekonvečním opatřením (tzv. kvantitativní uvolňování) • Měnový kurz působil proticyklicky: jeho posílení v letech 2007-08 tlumilo inflační tlaky a přehřívání ekonomiky a jeho oslabení v roce 2009 tlumilo negativní dopad propadu zahraniční poptávky Režim cílování inflace se v průběhu krize ukázal jako plně funkční; pružný kurz působil jako užitečný přizpůsobovací mechanismus M. Singer – Česká ekonomika a krize

60

Prognóza ČNB (listopad 2009)


61

HDP

(meziroční změny v procentech; sezónně očištěno) 8 6 4 2 0 -2 -4 -6 -8 IV/07 I/08 90%

II

III 70%

IV I/09 50%

II

III

IV

I/10

II

III

IV

30% interval spolehlivosti

I/11

II

Pramen: ČNB

Po poklesu ekonomické aktivity v letošním roce dojde na přelomu let 2009 a 2010 k mírnému oživení M. Singer – Česká ekonomika a krize

62

Prognóza celkové inflace (meziroční změny v procentech)

8

Horizont měnové politiky

6 4

Inflační cíl

2 0 -2 IV/07 I/08

II 90%

III

IV I/09 70%

II

50%

III

IV

I/10

II

III

IV


I/11

II

Pramen: ČNB

Prognóza celkové inflace se na horizontu měnové politiky nachází mírně nad inflačním cílem M. Singer – Česká ekonomika a krize

63

Prognóza úrokových sazeb (3M PRIBOR v %)

6 5 4 3 2 1 0 IV/07 I/08

II

90%

III

IV

70%

I/09

II

50%

III

IV

I/10

II

III

IV


I/11

II

Pramen: ČNB

S prognózou je konzistentní pokles tržních úrokových sazeb v letošním roce a jejich postupný nárůst v průběhu roku 2010 M. Singer – Česká ekonomika a krize

64

Prognóza měnového kurzu (CZK/EUR)

30 28 26 24 22 20 IV/07 I/08 90%

II

III

IV

70%

I/09

II

III

50%

IV I/10

II

III

IV I/11


II

Pramen: ČNB

Nominální měnový kurz koruny je na prognóze zhruba stabilní M. Singer – Česká ekonomika a krize

65

Hlavní nejistoty v krátkém období • Jaký bude průběh a intenzita oživení u nejdůležitějších obchodních partnerů ČR? Oživení ve tvaru „W“? • Jak silné budou dezinflační tlaky (zahraniční inflace, nominální mzdy, domácí poptávka)? • Jak se budou vyvíjet veřejné finance v ČR v roce 2010 a 2011? • Jak se bude vyvíjet kurz koruny? • Jak efektivní bude transmisní mechanismus měnové politiky? Budoucí vývoj je nadále zatížen mimořádnými nejistotami M. Singer – Česká ekonomika a krize

66

Střednědobá rizika vývoje české ekonomiky


67

Dlouhodobě neřešené problémy veřejných financí • Vysoký podíl mandatorních a quasi-mandatorních výdajů na celkových výdajích (více než 70%) • Absence penzijní reformy a reformy zdravotnictví • Nedostatečně transparentní rozpočtový proces • Atomizace veřejných rozpočtů • Nedostatečné monitorování efektivnosti veřejných fondů I přes krátkodobá opatření představuje fiskální politika největší střednědobé riziko makroekonomického vývoje (očekávaný rychlý růst dluhu) M. Singer – Česká ekonomika a krize

68

Saldo vládního sektoru (metodika ESA 95; v % HDP)

0 -1

-0,7

-2 -3

-2,9

-4

-2,0

-2,6 -3,6

-5

-4,9

-6

-5,6

-6,0

-7 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Pramen: výpočty ČNB

V letech 2009-2011 budou deficity výrazně vyšší než v předchozích letech M. Singer – Česká ekonomika a krize

69

Strukturální, cyklické a celkové saldo vládního sektoru (metodika ESA 95; v % HDP)

1 0 -1 -2 -3 -4 -5 -6 -7 -8

-2,3 -3,3

-3,3

-2,5

-3,6

-0,4 -2,5

-2,0

-4,3

-5,1 -6,1

-5,6

-6,4

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Cyklická složka

Strukturální saldo

Celkové saldo - upravené

Pozn.: Salda upravená o mimořádné jednorázové operace; metoda výpočtu dle ESCB Pramen: výpočty ČNB

Deficity vládního sektoru mají dlouhodobě převážně strukturální povahu M. Singer – Česká ekonomika a krize

70

Veřejný dluh

50

43,2

45 39,2

40

35,7

jako % HDP

35 28,2

30 25

29,8

30,1

29,7

29,4

29

30

2003

2004

2005

2006

2007

2008

24,9

20 15 10 5 0 2001

2002

2009

2010

2011

Pramen: výpočty ČNB

Počínaje rokem 2009 začal veřejný dluh rychle růst M. Singer – Česká ekonomika a krize

71

Aktuální problémy dohledu nad finančním trhem • Plánované zřízení Rady pro systémová rizika při ECB a Evropského systému finančního dohledu může rozostřit dělbu práce mezi stávajícími dohledovými orgány • Místo přesného definování a pojmenování příčin krize se vytváří zdání, že více nadnárodní forma dohledu a regulace je zárukou proti opakování krize v budoucnu • Riziko: jestliže se dohled vzdálí od národní úrovně, ještě se zhorší stávající neuspokojivý stav • Oddálí se řešení jiných aktuálních otázek (sdílení nákladů) Zatímco někdejší problémy českých bank dopadly na české daňové poplatníky „spravedlivě“, v budoucnu na ně mohou dopadnout problémy cizí, avšak nezaviněně! M. Singer – Česká ekonomika a krize

72

Shrnutí • Vyspělé ekonomiky jsou „někde uprostřed“ krize (za akutní fází finanční krize, uprostřed (zdlouhavé) krize reálné ekonomiky a před problémy veřejných financí) • Klady české ekonomiky: makroekonomické rovnováhy (spíše menší přehřátí před krizí), pružný měnově-politický rámec (cílování inflace a managed float), vlastní měna, odolný a ziskový bankovní sektor • Faktory zranitelnosti české ekonomiky: vysoká exportní závislost, nekonsolidované veřejné finance, možný ukvapený přesun dohledových pravomocí na pan-evropskou úroveň Česká ekonomika je závislá na vnějším prostředí; v krizi jí pomohou dobré banky ale oslabí ji nekonsolidované veřejné finance M. Singer – Česká ekonomika a krize

73

Děkuji za pozornost Miroslav Singer Česká národní banka Na příkopě 28 115 03 Praha 1 [email protected] Tel: 224 412 008


74

Česká ekonomika a krize

Recommend Documents