Finanční krize a česká ekonomika Vladimír Tomšík viceguvernér
Česká národní banka
Finanční krize, její fiskální důsledky, konsolidace Bankovní institut, Praha, 9. prosince 2011
Obsah
• Příčiny krize eurozóny • Pravděpodobné dopady případné krize na českou ekonomiku • Základní charakteristiky vývoje veřejných financí v České republice
2
Tři příčiny krize eurozóny • Strukturální nesourodost eurozóny • Není optimální měnovou oblastí (značné rozdíly mezi zeměmi) • Podněcovala divergenci (přehřívání) místo konvergence • Eurozóna sice podpořila obchod, ale nezlepšila alokaci kapitálu
• Institucionální rámec a pravidla fungování unie • Nedefinuje způsob řešení krize; nezná institut exitu země z EMU • Porušování pravidel (SGP); bagatelizace problémů; kupování času
• Fiskální vývoj • Před krizí: strukturální deficity; vysoká míra zadlužení • V krizi: cyklické schodky + podpora ekonomiky další zadlužení • Místo tlumení krize fiskální vývoj krizi dále prohluboval Krize eurozóny je dlouhodobá; od roku 2010 má především podobu krize dluhové
3
Přesun dluhů
DLUHY SOUKROMÉHO SEKTORU
DLUHY VEŘEJNÉHO SEKTORU
DLUHY MEZINÁRODNÍCH INSTITUCÍ (MMF, EK, ECB)
Během krize docházelo k masivnímu přesunu dluhů; eurozóna získává charakter „transferové unie“ 4
Vývoj výnosů 10Y vládních dluhopisů 30
Itálie Portugalsko Španělsko
25
European Economic Recovery Plan 625 mld EUR (přispěl k deficitům) prosinec 2008
15 Pád Lehman Brothers 15.9.2008
EFSF 440 mld EUR EFSM 60 mld EUR MMF 250 mld EUR 10.5.2010
Balíček pro Řecko 110 mld EUR 2. 5. 2010
Balíček pro Portugalsko 78 mld EUR 16.5. 2011
navýšení EFSF 780 mld EUR 21.7. 2011
Balíček pro Irsko 85 mld EUR 28. 11. 2010
5
2.11.2011
2.9.2011
2.7.2011
2.5.2011
2.3.2011
2.1.2011
2.11.2010
2.9.2010
2.7.2010
2.5.2010
2.3.2010
2.1.2010
2.11.2009
2.9.2009
2.7.2009
2.5.2009
2.3.2009
2.1.2009
2.11.2008
2.9.2008
2.7.2008
2.5.2008
Pramen: Bloomberg 2.3.2008
0
2.1.2008
v%
20
10
Řecko Irsko
Podpůrné balíčky a stabilizační fondy měly obvykle pouze krátkodobé dopady na vývoj výnosů 5
Odkupy vládních dluhopisů ECB (14.5.2010 - 4.11.2011; mil. EUR) 25 000
15 000
10 000
5 000
14.10.2011
14.9.2011
14.8.2011
14.7.2011
14.6.2011
14.5.2011
14.4.2011
14.3.2011
14.2.2011
14.1.2011
14.12.2010
14.11.2010
14.10.2010
14.9.2010
14.8.2010
14.7.2010
14.6.2010
14.5.2010
mil EUR
20 000
Pramen: ECB
Za uvedené období odkoupila ECB vládní dluhopisy v celkovém objemu 188 mld EUR 6
Výše vládních dluhů a dluh nakoupený ECB k 7.11.2011 (mld EUR) 2 000
1900
1 800 1 600
mld EUR
1 400 1 200 1 000 750
800 600
360
400 200
120
155
Irsko
Portugalsko
188
0 Itálie
Španělsko
Řecko
Dluh nakoupený ECB
Pramen: ECB
Vládní dluh nakoupený doposud ECB je pouze zlomkem součtu dluhů zemí ohrožených dluhovou krizí 7
Rizika budoucího vývoje • Finanční: roste volatilita na trzích a zranitelnost finančního systému; roste nebezpečí nákazy v eurozóně i mimo ni; objevují se signály o „vysychání“ zdrojů pro financování reál. ekonomiky • Makroekonomická: • Hospodářský růst: Evropa pravděpodobně již stagnuje a v roce 2012 poklesne (v USA je situace o něco lepší) riziko dluhové spirály • Cenový vývoj: inflační nákladové tlaky ustupují, ale inflace v EMU je nad cílem (implikuje pomalejší pokles sazeb ECB); pokud by ekonomika přešla do druhého poklesu, zesílily by deflační tlaky
• Jiná: nová (a nadměrná) regulace v EU; daň z fin. transakcí, apod. Hlavním rizikem je absence důvěryhodného politického řešení dluhové krize eurozóny; to krizi rychle prohlubuje a její řešení zdražuje
8
Pravděpodobné dopady případné krize na českou ekonomiku • Hlavním kanálem šíření případné krize bude zahraniční obchod (značná otevřenost ekonomiky a vysoký podíl cyklicky citlivých oborů na vývozu představují slabé místo) • Bankovní sektor v ČR je v dobré kondici (viz zátěžové testy ČNB) a měl by působit jako tlumič šoků • Jako tlumič šoků by měl působit i kurz koruny • Určitý pokrok ve fiskální konsolidaci a nízká úroveň vládního dluhu snižují možná rizika nákazy a zlevňují náklady na obsluhu dluhu V případě druhého poklesu budou dopady na českou ekonomiku podobné dopadům z let 2008-09 9
Poměr veřejného dluhu k HDP 40
37,6 34,4
35
jako % HDP
30
27,1
28,9
28,4
28,3
27,9
28,7
23,9
25 20 15
28,6
17,8 14,5
14,0 11,9
15,8
12,6
10 5 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Pramen: MF, ČNB
V době před krizí se dluh stabilizoval či klesl; v letech 2009 a 2010 vzrostl o 9 procentních bodů
10
Strukturální a cyklická složka deficitu Cyklická bilance (EK) Strukturální bilance (EK) Celková bilance
3 2
Cyklická bilance (ECB) Strukturální bilance (ECB)
Pramen: ČNB, ČSÚ
1 jako % HDP
0 -1 -2 -3 -4 -5 -6 -7
98
99
00
01
02
03
04
05 06
07
08
09
10
11
12
Počínaje rokem 2010 dochází k fiskální konsolidaci částečně vynucené hrozbou dluhové krize; rizikem 11 je možné procyklické působení v roce 2012
Shrnutí • Stávající fáze krize v eurozóně má podobu krize dluhové, ale příčiny krize jsou hlubší a komplikovanější • V posledních týdnech jsou nejistoty budoucího vývoje v eurozóně mimořádně vysoké a v čase rostou; chybí důvěryhodné řešení • Fiskální politika by měla ekonomiku stabilizovat, tj. nechat plně působit vestavěné stabilizátory a „šetřit“ diskrecí
12
Děkuji za pozornost. Vladimír Tomšík e-mail:
[email protected]
