Česká ekonomika a krize

Česká ekonomika a krize Miroslav Singer viceguvernér, Česká národní banka Conseq Březnice, 9. dubna 2010

Obsah • Hospodářská krize ve světě: příčiny, fáze, stabilizační politiky, přizpůsobovací procesy, možná rizika • Dopady krize na českou ekonomiku (finanční sektor, reálný sektor) • Reakce ČNB na krizi • Prognóza ČNB (únor 2010) • Fiskální vývoj: střednědobé riziko vývoje české ekonomiky M. Singer – Česká ekonomika a krize

2

Podstata krizí • Hlavní typy krizí:   

Finanční (bankovní) krize Měnové krize Krize státních financí

• Někdy bývají krize „izolované“ (např. bankovní krize ve Švédsku na zač. 90. let), ale často se kombinují (např. Argentina v roce 2002: měnová + krize státních financí) • Podstata krize: (více či méně dramatická) korekce předchozího přehřívání reálné ekonomiky (nebo některých segmentů), jemuž napomohla kumulace nadměrného dluhu a růst rizik, který se v krizi ukáže jako nepřiměřený Krize jsou (odvěkou) součástí tržního systému; mají očistný charakter M. Singer – Česká ekonomika a krize

3

Příčiny hospodářské krize

1/2

• Makroekonomické: 



Dlouhodobá kumulace globálních nerovnováh (vysoká spotřeba v USA byla financována vysokými úsporami v Číně; Asie financovala bublinu Uvolněná měnová politika (v USA i jinde) – příliš nízké úrokové sazby po příliš dlouhou dobu

• Etické: 



Porušování obezřetnostních principů „neuvědomělé“ i úmyslné (ze strany poskytovatelů fin. služeb); zvyšování finanční páky nad přiměřené meze (eroze ziskovosti tradičního bankovnictví a hodnoty licencí) Podcenění možných rizik (příjemci fin. služeb, ratingové agentury) M. Singer – Česká ekonomika a krize

4

Příčiny hospodářské krize

2/2

• Související s dohledem nad finančním trhem:  

Často rozptýlený dohled nad finančními trhy Nedostatečně kvalifikovaný či obezřetný dohled (podcenění rizik souvisejících s finančními inovacemi – neznámé produkty)

• Politické: 



Zájem na stimulování růstu a „blahobytu“ (např. posun ve vnímání úvěru na byt atp. jako „občanského práva“) Ovlivňování dohledových institucí (přivírání očí)

• Psychologické: 



Zbožná přání, naivita, neznalost, lhostejnost, nedbalost, nepoučitelnost, krátkozrakost, chamtivost, arogance Syndrom „This time is different“ (Rogoff, Reinhart): „krize se týká jen těch druhých a v jiných dobách, nikoliv nás a dnes!“ Ohledně vah jednotlivých faktorů neexistuje shoda; příčiny se navíc značně liší i podle zemí a regionů M. Singer – Česká ekonomika a krize

5

Fáze krize ve vyspělých ekonomikách Hypotéční krize v USA: (červenec 2007) spouštěč krize Náběh na krizi: dlouhodobá kumulace faktorů: bubliny, nerovnováhy

před 2007

Pád Lehman Brothers: září 2008

Latentní fáze finanční krize

2007

Akutní fáze finanční krize: riziko zhroucení systému

2008

Krize reálné ekonomiky

Problémy veřejných financí: deficity, růst dluhů

2009 a dále

Jednotlivé fáze jsou důsledkem vývoje, rozhodnutí a politik z fází předchozích

M. Singer – Česká ekonomika a krize

6

HDP v EU v roce 2009 (mzr změna v %) 5 1,7

0 -1,7 -1,9 -2 -2,2

-5

-2,7 -3,1

-3,6 -3,6 -3,6 -4 -4,1 -4,2

-4,7 -4,8 -4,9 -4,9 -4,9 -5

-5

-5 -6,3

-7,1 -7,5 -7,8 -7,8

-10

-15

-14,1

-15

IR L SL O

I H U N R O M

D

U K BG

S

D K

C Z

SK

N oz L ón EU a -2 7

Eu r

AT

L

E

BE

PT

F

AL G R

M

C YP

PL

SF ES T LI T LA T

-18

-20

Pramen: Eurostat

Jedině v Polsku za rok 2009 HDP neklesl; ČR byla o něco horší než EU-27; pro Pobaltí byla krize katastrofou M. Singer – Česká ekonomika a krize

7

Stabilizační politiky

1/3

• 1. Záchranné balíčky vlád:  

Dodatečný přísun likvidity na trhy a posílení kapitálu bank Fiskální stimuly s cílem podpořit poptávku (přímé vládní výdaje, snižování daní, opatření na trhu práce, sociální politiky)

• 2. Opatření centrálních bank v oblasti měn. politiky: 

Agresivní snižování měnově-politických sazeb - jednotlivě i koordinovaně (6 centrálních bank snížilo sazby dne 8. října 2008) M. Singer – Česká ekonomika a krize

8

Měnově-politické sazby vybraných zemí (2005 – 2009)

Pramen: BIS

Měnově-politické sazby FRS, BoE i ECB klesly na nulu nebo na mimořádně nízké úrovně M. Singer – Česká ekonomika a krize

9

Stabilizační politiky 

2/3

Použití nástrojů tzv. nekonvenční měnové politiky s cílem: Ovlivnit

podmínky na mezibankovním trhu Ovlivnit trh úvěrů a přispět k rozsáhlejšímu uvolnění podmínek financování Obecný cíl: zabránit deflaci a nastartovat růst

• 3. Opatření se strany regulátorů  

Lišila se podle podmínek jednotlivých zemí Nadnárodní iniciativy: European Systemic Risk Board, European Supervision Agencies; zavedení dynamického oprávkování, zavedení nerizikově vážených kapitálových požadavků; změny v účetnictví, aj M. Singer – Česká ekonomika a krize

10

Podpora finančního sektoru v EU-27 (v % HDP)

157,2

Pramen: Evropská komise, říjen 2009

40 35 30,2

24,4

25

19,6

20 15

6,7

5

5,1

4,7

3,8

3,2

2,3

H

E PT

R G

K D

F SL

L LO T

S

D

K N L AT

U

B

L

0

0

0

0

I BG C YP C Z ES T SF

0,1

0

0

0

0

0

0

0

SK

6,8

O

6,9

R

8,1

LI T M AL PL

10,3 10,1 9,6

10

IR

jako % HDP

30

Zatímco v Irsku, Belgii, Velké Británii a Nizozemí byla podpora ze strany vlád značná, ve většině nových členských zemích EU byla nulová M. Singer – Česká ekonomika a krize

11

Stabilizační politiky

3/3

• Stabilizační politiky byly někdy mezi zeměmi koordinovány a přinesly bohatou škálu opatření • Zabránily zřejmě nejhoršímu = zhroucení finančního systému • Tyto politiky však většinou neřeší příčiny krize! • Cena za vznik krize a za její nesystémové „řešení“ bude vysoká a dlouhodobá: 

Jednou provždy ztracený příspěvek k růstu



Zatížení budoucích generací dluhovým břemenem Skutečným „řešením“ krize je její prevence v „dobrých časech“; pokud krize už jednou vypukne, jde vždy pouze o volbu menšího zla M. Singer – Česká ekonomika a krize

12

Stávající fáze krize: finanční sektor • Akutní fáze krize (podzim 2008) je nejspíše již za námi • Masivní poskytnutí likvidity finančnímu sektoru zabránilo jeho zhroucení • Rizikové přirážky jsou sice již nižší, ale stále poměrně vysoké  zlevňování úvěrů bude pozvolné • Přetrvávají však nejistoty ohledně zdraví bank zejména v USA a v Evropě • Kvůli pozvolnému zotavování reálné ekonomiky přetrvává vysoké úvěrové riziko • Aktuální otázkou se stává načasování a dávkování strategie exitu z nekonvenčních politik Situace ve finančním sektoru je nadále křehká; případné šoky ji mohou významně zhoršit M. Singer – Česká ekonomika a krize

13

Stávající fáze krize: reálná ekonomika

1/2

• „Volný pád“ ekonomik (měřený HDP) z přelomu 2008/2009 se ve většině zemí již zastavil (způsob formování tržních očekávání vedl k přestřeleným reakcím) • Tomu napomohla podpora poptávky ze strany mnoha vlád • Ve většině krizí postižených zemí se již projevují známky pozvolného oživování hospodářství = „odrážení ode dna“; zatím však chybějí pevnější základy vycházející ze soukromého sektoru • Skončila fáze, kdy se firmy adaptovaly prostřednictvím snižování nákladů a probíhá fáze, kdy budou o úspěchu rozhodovat aktivní strategie Jsme ve fázi selekce mezi životaschopnými a neživotaschopnými firmami M. Singer – Česká ekonomika a krize

14

Stávající fáze krize: reálná ekonomika

2/2

• Hlavní problém: nadbytečné výrobní kapacity byly vytvořeny pomocí dluhů; kapacity bude třeba snížit (zmodernizovat) a dluhy bude zapotřebí uhradit • Mikroekonomické přizpůsobování v reálné ekonomice bude muset probíhat souběžně s konsolidací finančního sektoru a ozdravením veřejných financí • Trh práce se vyvíjí se zpožděním: příběh zprostředkovaný čísly o HDP (mírné zlepšování) se bude po nějakou dobu lišit od příběhu o nezaměstnanosti, mzdách a životní úrovni (stagnace) I přes mírné oživení nebude rok 2010 snazší než rok 2009 („únava materiálu“: manažeři, zaměstnanci, spotřebitelé, dlužníci); zároveň však nové příležitosti M. Singer – Česká ekonomika a krize

15

HDP v EU v 4Q2009

(mezičtvrtletní změna v %; sezónně očištěno) 3

Pramen: Eurostat

2,5 2

2

1,2

1

0,9

0,7 0,6 0,5 0,4 0,4 0,3 0,2 0,2 0,1 0,1

0

0

0

0

0 -0,1 -0,2 -0,2 -0,3 -0,3 -0,4

-1

-0,6

-0,8 -1,5

-2

-2,3

-3

-2,9

S G R R O M IR L LA T

I C YP H U N

L PT

E

SF

G

D K N EU L -2 7 E u SL ro O zó na BG

U K BE

LI T AT

F

AL C Z

M

PL

ES T SK

-4

Ve 4Q09 byl poměr mezičtvrtletních poklesů a růstů HDP v EU přibližně vyrovnán; ČR patřila k úspěšnějším M. Singer – Česká ekonomika a krize

16

Rizika budoucího vývoje • Krize ještě neskončila! Vyspělé ekonomiky jsou za akutní fází finanční krize, uprostřed (zdlouhavé) krize reálné ekonomiky a vstoupily do fáze problémů veřejných financí! • Skokový nárůst veřejných dluhů v posledních letech se bude odbourávat jedno či dvě desetiletí (  tlumení strany nabídky a crowding-out soukromých investic) • Vysoké dluhy nebude snadné umořovat nízkým hospodářským růstem (navíc zhoršující se demografická struktura) • Krátkodobé riziko: oživení ve tvaru W • Středně- a dlouhodobé riziko: nízký hospodářský růst • Růst světové ekonomiky bude nerovnoměrný; v eurozóně budou pravděpodobně existovat divergenční tlaky Krize obnažila některé problémy, které nebyly před krizí tak zjevné M. Singer – Česká ekonomika a krize

17

Dopady krize na českou ekonomiku: finanční sektor


18

Čím se vyznačoval tuzemský finanční (bankovní) sektor na začátku krize? • Měl přebytek likvidity (ČNB stahuje peníze) • Byl relativně „izolovaný“ (má dostatek zdrojů pro poskytování úvěrů z primárních vkladů) • Měl (a má) tradiční konzervativní model (v průběhu transformace existoval dostatek příležitostí k růstu) • Měl nízký podíl nesplácených úvěrů • Banky neposkytovaly úvěry v cizích měnách (nebyly závislé na funkčnosti trhů sloužících k zajišťování kurzového rizika) • Podíl „toxických“ aktiv byl zanedbatelný (méně než 1% aktiv) • Byl (a je) dobře kapitalizovaný a vysoce ziskový Finanční sytém v ČR byl méně zranitelný než jinde; přímé dopady finanční krize proto byly omezené M. Singer – Česká ekonomika a krize

19

Poměr primárních vkladů k úvěrům ve vybraných zemích EU v roce 2008 (v %, rezidentské úvěry a vklady, nebankovní subjekty) 140 120 100 80 60 40 20 0 CZ SK PL BGROHU SI LT EELV

BEDEAT FR

UK SEDK

EA EU

Pramen: ECB

V ČR byl v 2008 poměr depozit k úvěrům nejvyšší  domácí bankovní sektor má silnou bilanční likviditu M. Singer – Česká ekonomika a krize

20

Úvěry v cizí měně ve vybraných zemích EU v roce 2008 (v % celkových úvěrů danému segmentu) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 LV EE HU RO LT PL BG SI SK CZ domácnosti

podniky

EA AT BE SE Pramen: BIS, ECB, centrální banky

České domácnosti měly a mají nulový podíl úvěrů v cizích měnách M. Singer – Česká ekonomika a krize

21

Úvěry se selháním

(podíly na celku v segmentu, v %) 11 9 7 5 3 1 2006

2007

2008

2009

Úvěry celkem Úvěry nefinančním podnikům Úvěry obyvatelstvu Úvěry na bydlení obyvatelstvu Spotřebitelské úvěry obyvatelstvu

2010

Pramen: ČNB

Podíl úvěrů se selháním na celkových úvěrech dosáhl v lednu 5,8%; nejstrměji roste podíl nesplácených úvěrů u podniků (8%); u domácností činí 4,1% M. Singer – Česká ekonomika a krize

22

Úvěry nefinančním podnikům a domácnostem (stavy, mzr. v %) 35 30 25 20 15 10 5 0 -5 -10 2/07

8/07

2/08

8/08

Celkové půjčky Domácnosti

2/09

8/09

Nefinanční podniky

2/10

Pramen: ČNB

Úvěry celkem v únoru 2010 prakticky stagnovaly (růst o 0,1%); úvěry nefinančním podnikům počínaje srpnem 2009 klesají (zbrzdily pokles) M. Singer – Česká ekonomika a krize

23

Úvěry domácnostem (mzr. v %)

50

Úvěry domácnostem celkem Úvěry na bydlení Spotřebitelské úvěry

45 40 35 30 25 20 15 10 5 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Pramen: ČNB

Meziroční růst úvěrů domácnostem rychle zpomaluje; tempo je u obou hlavních složek úvěrů podobné M. Singer – Česká ekonomika a krize

24

Nově poskytnuté úvěry (mzr změny v %)

50 40 30 20 10 0 -10 -20 -30 2005

2006

2007

2008

Nefinanční podniky Domácnosti Úvěry celkem

2009

2010 Pramen: ČNB

Pokles poptávky po úvěrech + zpřísnění úvěrových standardů  záporná mzr dynamika ve všech segmentech (byť u domácností určité zlepšení) M. Singer – Česká ekonomika a krize

25

Repo a tržní sazby

(v %)

6 5,5 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 1/07 4/07 7/07 11/07 2/08 6/08 9/08 1/09 4/09 8/09 11/09 3/10 Repo sazba ČNB

3M

1Y

10Y vladní dluhopis

Pramen: ČNB

Snížení měnově politických sazeb se částečně promítlo do tržních sazeb … M. Singer – Česká ekonomika a krize

26

Úrokové sazby z nových úvěrů

(v %)

8 6 4 2 0 2007

2008

2009

2010

Úvěry nefinančním podnikům Úvěry ostatním domácnostem (živnostníci) 2T Repo 3M PRIBOR

Pramen: ČNB

… i do sazeb úvěrů nefinančním podnikům M. Singer – Česká ekonomika a krize

27

Kapitál a kapitálová přiměřenost 250

14 13

200

11

%

bn Kč

12 150 100 10 50

9

0

8 XII 2006

IX 2007

VI 2008

III 2009

Kapitál celkem Úvěrové riziko celkem Tržní rizika Operační a ostatní rizika Kapitálová přiměřenost (%, pravá osa) Kapitálová přiměřenost Tier 1 (%, pravá osa)

XII 2009

Pramen: ČNB

Kapitálová přiměřenost nadále zůstává dostatečná M. Singer – Česká ekonomika a krize

28

Ziskovost bankovního sektoru Ziskovost v bankovním sektoru v ČR Relativní srovnání roku 2009 oproti 2008 Čistý zisk

+32%

Čistý úrokový výnos

+5%

Poplatky, aj.

+1%

Administrativní náklady

-2%

Opravné položky

+93%

Pramen: ČNB

Bankovní sektor zůstává ziskový M. Singer – Česká ekonomika a krize

29

Zátěžové testy: únor 2010 • Aktuální zátěžový test bank pracuje se dvěma alternativními scénáři:  Scénář „Baseline“ odráží prognózu ČNB z února 2010  Scénář „Double dip“ („recese s dvojitým dnem“)  Scénář „Ztráta důvěry“ • Časový horizont testů: 1Q2010 – 4Q2011 • Metodologie testů (blíže viz web ČNB) Oba alternativní scénáře představují výrazně nepříznivé a málo pravděpodobné varianty budoucího vývoje M. Singer – Česká ekonomika a krize

30

Alternativní scénáře: vývoj růstu reálného HDP (v %)


31

Zátěžové testy: výsledky • Podíl nesplácených úvěrů na úvěrech celkem roste ve všech scénářích • Nárůst nesplácených úvěrů vyvolává bankám dodatečné náklady formou ztrát ze znehodnocení úvěrů, ke kterým si banky musí tvořit opravné položky • Některé banky se v případě obou zátěžových scénářů mohou dostat do situace výsledné ztráty z hospodaření, což má okamžitý vliv na pokles regulatorního kapitálu Bankovní sektor jako celek zůstává i přes poměrně vysoké ztráty ze znehodnocení úvěrů stabilní ve všech scénářích a jeho agregovaná kapitálová přiměřenost se vždy pohybuje nad regulatorním minimem 8 % M. Singer – Česká ekonomika a krize

32

Situace v bankovním sektoru: shrnutí • Domácí bankovní sektor má dostatek zdrojů, likvidity a kapitálu; je odolný vůči šokům a má silnou externí pozici • Přesto v blízké budoucnosti:   

Poroste podíl úvěrů v selhání Bude zpomalovat tempo růstu úvěrů Kreditní riziko bude vychýleno směrem vzhůru

• Rizika jsou spojena s vývojem v zahraničí (vs ČR): Nadále vysoká míra nejistoty ohledně vývoje ekonomické aktivity, cen produkce, dlouhodobých úrokových sazeb a cen aktiv  Ztráty z úvěrů i z cenných papírů (hrozba pro kapitálovou přiměřenost)  Horší schopnost některých bank získat zdroje pro financování aktiv  Možná ztížená dostupnost úvěrů pro některé firmy Domácí bankovní sektor sám o sobě není zdrojem rizik 


33

Dopady krize na českou ekonomiku: reálný sektor


34

Příspěvky k mzr. růstu HDP 10 8 6 4 2 0 -2 -4 -6 -8 -10 I/07

III

I/08

III

Spotřeba domácností Čistý vývoz

I/09

III

Hrubá tvorba kapitálu Spotřeba vlády

Pramen: ČSÚ

K poklesu HDP v roce 2009 ČR přispívala zejména hrubá tvorba kapitálu (zásoby); pokles byl brzděn spotřebou vlády a ve 4Q09 také růstem čistého vývozu M. Singer – Česká ekonomika a krize

35

Průmyslová produkce

(mzr. změna v %)

20 15 10 5 0 -5 -10

Průmyslová produkce Sezonně očištěný údaj HP trend

-15 -20 -25 1/06

7

1/07

7

1/08

7

1/09

7

1/10 Pramen: ČSÚ

U průmyslové produkce dochází k meziročnímu oživení M. Singer – Česká ekonomika a krize

36

Počet volných prac. míst

Beveridgeova křivka 160 150 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30

1/08 1/07 1/05 2/10 1/09

1/06 1/03

1/02

1/04 1/00

1/99

1/01

300 320 340 360 380 400 420 440 460 480 500 520 540 560 580

Počet nezaměstnaných osob

Pramen: MPSV, propočet ČNB

I nadále pokračuje růst počtu nezaměstnaných (počet volných pracovních míst již neklesá) M. Singer – Česká ekonomika a krize

37

Registrovaná míra nezaměstnanosti celkem (v %, sezónně očištěno) 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0

Pramen: ČSÚ

5,0 I/05

I/06

I/07

I/08

I/09

Růst nezaměstnanosti v roce 2009 byl rychlejší, než byl její předcházející pokles M. Singer – Česká ekonomika a krize

38

Tržby v maloobchodě

(s.c.; mzr. v %)

20 15 10 5 0

M aloobchod včetně motoristického segmentu Sezónně očištěný údaj HP trend

-5 -10 1/06

7

1/07

7

1/08

7

1/09

7

1/10

Pramen: ČSÚ

Pokles maloobchodních tržeb začíná meziročně zpomalovat (sezónně očištěný údaj v únoru: -2,9%) M. Singer – Česká ekonomika a krize

39

Indikátory důvěry (2005 = 100)

Pramen: ČSÚ

110 105 100 95 90 85

Podnikatelský Spotřebitelský Souhrnný indikátor

80 75 70 1/06

7

1/07

7

1/08

7

1/09

7

1/10

Indikátory důvěry se v posledních měsících zlepšují M. Singer – Česká ekonomika a krize

40

Index spotřebitelských cen a HICP 9 8 7

mzr. HICP ČR %

6

mzr. CPI %

mzr. v %

5 4 3 2 1 0 -1 -2 1/06

5

9

1/07

5

9

1/08

5

9

1/09

5

9

1/10

Pramen: ČSÚ

Po strmém poklesu v letech 2008 a 2009 se inflace v posledních měsících pohybuje na nízké úrovní M. Singer – Česká ekonomika a krize

41

Obchodní bilance (kumulativně v mld. Kč) 2006

2007

2008

2009

2010

160 140 120 100 80 60 40 20 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Pramen: ČSÚ

Kvůli rychlejšímu zpomalování dovozu oproti vývozu vzrostl kumulativní přebytek obchodní bilance v roce 2009 oproti minulým rokům; letošní přebytek bude možná ještě vyšší M. Singer – Česká ekonomika a krize

42

M. Singer – Česká ekonomika a krize 2010m04d06

2010m03d05

2010m02d05

2010m01d08

2009m12d10

2009m11d12

2009m10d15

2009m09d17

2009m08d20

2009m07d23

2009m06d25

2009m05d28

2009m04d29

2009m04d01

2009m03d04

2009m02d04

2009m01d07

2008m12d09

2008m11d11

2008m10d14

2008m09d16

2008m08d19

2008m07d22

2008m06d24

2008m05d27

2008m04d28

2008m03d31

2008m03d03

2008m02d04

2008m01d07

2007m12d07

2007m11d09

2007m10d12

2007m09d14

2007m08d17

2007m07d20

2007m06d22

2007m05d25

2007m04d26

2007m03d27

2007m02d27

2007m01d30

2007m01d02

CZK/EUR (1.1.2007-7.4.2010)

30

29

28

27

26

25

24

23

22

21

20

Pramen: Eurostat

Po zhodnocení v červenci 2008 a znehodnocení v únoru 2009 se koruna vrátila k předchozímu trendu pozvolného posilování 43

mld. Kč

Saldo státního rozpočtu 60 40 20 0 -20 -40 -60 -80 -100 -120 -140 -160 -180 -200

13,1

5,4

10,5

-2,3

0,5

-10,6

-5,7

-13,4

-20,0

-45,9 -55,7

-71,4

-68,3 -76,2

-87,3 -89,6 -138,1

-169,4 -192,4

I

II

III

IV

V 2008

VI

VII 2009

VIII

IX

X

XI

XII

2010

Pramen: MF

Hospodářská krize se promítla do zvýšení deficitu státního rozpočtu (rok 2010 se zatím vyvíjí hůře než 2009) M. Singer – Česká ekonomika a krize

44

Reakce ČNB na krizi


45

Opatření pro lepší fungování finančního trhu a dohledu nad ním • Intenzivní monitoring finančního trhu ze strany ČNB • Mimořádné nástroje na podporu likvidity mezibankovního trhu: Dodávací repo (dluhopisový trh)  FX swap (korunová likvidita) • Intenzivní komunikace navenek (s cílem uvést na pravou míru různé dezinformace) • Intenzivní komunikace s domovskými regulátory a těsnější mezinárodní spolupráce národních dohledů 

Přijatá opatření zlepšila fungování finančního trhu; svým charakterem patřila k umírněným a dobře zacíleným M. Singer – Česká ekonomika a krize

46

10

150

5

100

0

Sterilizace

Oběživo

Dodávací operace (pravá osa)

mlid Kč

200

XII-09

15

X-09

250

VIII-09

20

VI-09

300

IV-09

25

II-09

350

XII-08

30

X-08

400

VIII-08

35

VI-08

450

IV-08

mld Kč

Stažená a dodaná likvidita

Pramen: ČNB

Nulový zájem o dodávací facilitu v posledních měsících svědčí o uklidnění situace na peněžním trhu M. Singer – Česká ekonomika a krize

47

Sazby ČNB 6% Lombard Repo 2T

5%

Diskont 4% 3% 2% 1%

I.10

VII.09

I.09

VII.08

I.08

VII.07

I.07

VII.06

I.06

VII.05

I.05

VII.04

I.04

VII.03

I.03

VII.02

I.02

0%

Pramen: ČNB

2T repo sazba klesla z 3,75% v srpnu 2008 na 1% v prosinci 2009 (historicky nejnižší úroveň) M. Singer – Česká ekonomika a krize

48

Měnová politika a krize • I přes přetrvávající rozpětí mezi sazbami ČNB a tržními sazbami je transmise měnové politiky do ekonomiky funkční • ČNB nemusela snížit úrokové sazby až na nulu a nemusela ani přikročit k nekonvečním opatřením (tzv. kvantitativní uvolňování) • Měnový kurz působil proticyklicky: jeho posílení v letech 2007-08 tlumilo inflační tlaky a přehřívání ekonomiky a naopak jeho oslabení v roce 2009 zmírňovalo negativní dopad propadu zahraniční poptávky Režim cílování inflace se v průběhu krize ukázal jako plně funkční; pružný kurz působil jako užitečný přizpůsobovací mechanismus M. Singer – Česká ekonomika a krize

49

Prognóza ČNB (únor 2010)


50

HDP

(meziroční změny v procentech; sezónně očištěno) 8 6 4 2 0 -2 -4 -6 -8 I/08

II 90%

III

IV

I/09

70%

II

III

IV I/10

50%

II

III

IV I/11

30% interval spolehlivosti

II

III

Pramen: ČNB

Meziroční růst HDP překmitne v prvním čtvrtletí 2010 do kladných hodnot M. Singer – Česká ekonomika a krize

51

Prognóza celkové inflace (meziroční změny v procentech)

8

Horizont měnové politiky

6 4

Inflační cíl

2 0 -2 I/08

II

III

IV I/09

90%

70%

II

III

50%

IV I/10

II

III

IV

I/11


II

III

Pramen: ČNB

Celková inflace poroste a ve druhé polovině 2010 se vlivem daňových změn dostane mírně nad cíl ČNB M. Singer – Česká ekonomika a krize

52

Prognóza úrokových sazeb (3M PRIBOR v %)

6 5 4 3 2 1 0 I/08

II 90%

III

IV

I/09 70%

II

III

IV I/10

50%

II

III

IV

I/11

II


III

Pramen: ČNB

S prognózou je konzistentní stabilita krátkodobých úrokových sazeb v první polovině letošního roku poblíž stávající úrovně a jejich následný postupný růst M. Singer – Česká ekonomika a krize

53

Prognóza měnového kurzu (CZK/EUR)

30 28 26 24 22 20 I/08

II

III

90%

IV

I/09

70%

II 50%

III

IV I/10

II

III

IV I/11


II

III

Pramen: ČNB

Nominální měnový kurz koruny se na prognóze pozvolna zhodnocuje M. Singer – Česká ekonomika a krize

54

Hlavní nejistoty v krátkém období • Jaký bude průběh a intenzita oživení u nejdůležitějších obchodních partnerů ČR? Oživení ve tvaru „W“? • Jak se budou vyvíjet veřejné finance v ČR v roce 2010 a 2011? • Jak se bude vyvíjet kurz koruny? • Jak efektivní bude transmisní mechanismus měnové politiky ČNB? Budoucí vývoj je nadále zatížen značnými nejistotami; při nepříznivém (více dezinflačním) vývoji nelze vyloučit další snížení úrokových sazeb M. Singer – Česká ekonomika a krize

55

Fiskální vývoj: střednědobé riziko vývoje české ekonomiky


56

Dlouhodobě neřešené problémy veřejných financí • Vysoký podíl mandatorních a quasi-mandatorních výdajů na celkových výdajích (více než 70%) • Absence penzijní reformy a reformy zdravotnictví • Nedostatečně transparentní rozpočtový proces • Atomizace veřejných rozpočtů • Nedostatečné monitorování efektivnosti veřejných fondů Fiskální politika představuje největší střednědobé riziko makroekonomického vývoje M. Singer – Česká ekonomika a krize

57

Strukturální, cyklické a celkové saldo vládního sektoru (metodika ESA 95; v % HDP)

2 1 0 -1 -2 -3 -4 -5 -6 Cyklické saldo dle metody EK Cyklické saldo dle metody ECB Strukturální saldo dle metody EK Strukturální saldo dle metody ECB Celkové saldo

-7 -8

98

99

00

01

02

03

04

05

06

07

08

09

10

Deficity vládního sektoru mají dlouhodobě Pramen: výpočty ČNB převážně strukturální povahu M. Singer – Česká ekonomika a krize

58

Veřejný dluh 50

46,4

45

41,8

40

36,7

jako % HDP

35 28,2

30 25

29,8

30,1

29,7

29,4

29

30

2003

2004

2005

2006

2007

2008

24,9

20 15 10 5 0 2001

2002

2009

2010

2011

Pramen: výpočty ČNB

Počínaje rokem 2009 začal veřejný dluh rychle růst M. Singer – Česká ekonomika a krize

59

Aktuální problémy dohledu nad finančním trhem • Plánované zřízení Rady pro systémová rizika při ECB a Evropského systému finančního dohledu může rozostřit dělbu práce mezi stávajícími dohledovými orgány • Místo přesného definování a pojmenování příčin krize se vytváří zdání, že více nadnárodní forma dohledu a regulace je zárukou proti opakování krize v budoucnu • Riziko: jestliže se dohled vzdálí od národní úrovně, ještě se zhorší stávající neuspokojivý stav • Oddálí se řešení jiných aktuálních otázek (sdílení nákladů) Zatímco někdejší problémy českých bank dopadly na české daňové poplatníky „spravedlivě“, v budoucnu na ně mohou dopadnout problémy cizí, avšak nezaviněně! M. Singer – Česká ekonomika a krize

60

Shrnutí • Klady české ekonomiky: makroekonomické rovnováhy (spíše menší přehřátí před krizí), pružný měnově-politický rámec (cílování inflace a managed float), vlastní měna, odolný a ziskový bankovní sektor • Faktory zranitelnosti české ekonomiky: nekonsolidované veřejné finance, vysoká exportní závislost, možný ukvapený přesun dohledových pravomocí na panevropskou úroveň Česká ekonomika je závislá na vnějším prostředí; v krizi jí pomohl dobrý stav bankovního sektoru, ale v budoucnu ji budou brzdit nekonsolidované veřejné finance M. Singer – Česká ekonomika a krize

61

Děkuji za pozornost Miroslav Singer Česká národní banka Na příkopě 28 115 03 Praha 1 [email protected] Tel: 224 412 008


62

Česká ekonomika a krize

Recommend Documents