Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra managementu firem a institucí
Světová finanční a ekonomická krize Bakalářská práce
Autor:
Ekaterina Kirillova Bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Helena Cetlová
Červen, 2010
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.
V Praze dne 25 června 2010
Ekaterina Kirillova
Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Helene Cetlovou za odborné rady a za trpělivost při vedení práce.
Také bych chtěla poděkovat rodině za podporu, kterou mi při mém studiu poskytovala.
Anotace práce
Bakalářská práce se věnuje jednomu z nejaktuálnějších témat dnešního života, věnuje se světové finanční a ekonomické krizi. V první kapitole jsou analyzované zákonitostí krizí ve světové ekonomice, příčiny vzniku krize, délce trvání a také druhům ekonomických cyklů. Ve druhé kapitole jsou popisované dějiny světových finančních otřesů, a podrobně rozebrána Velká deprese, která trvala od roku 1929 do roku 1933. Také je zkoumán začátek finanční a hospodářské krize, příčiny vzniku, zvláštností, způsoby překonání v různých světových zemích. V závěru je popsán komplex opatření, který je potřeba přijmout pro zmírnění vlivu krize na světovou ekonomiku.
Klíčové slova : Světová finanční a ekonomická krize, hospodářský cyklus, Velká deprese, antikrizová opatření.
Annotation
The submitted thesis deals with one of the recent issues of world's social life, namely with the global financial and economic crisis. In the first chapter are characterize theoretical patterns of crisis in the global economy, causes of the crisis, duration and types of economic cycles. The second chapter describes the history of global financial turmoil. It summed up the main points of the Great Depression, that lasted from 1929 to 1933, and the ways of overcoming it in some countries. In conclusion I try to characterize a set of measures that need to be taken to mitigate the impact of the current crisis on the global
economy.
Keywords : Global financial and economic crisis, economic cycle, the Great Depression, anticrisis measures.
Obsah
Úvod ................................................................................................. 7 1. Obecná charakteristika hospodářského cyklu.............................. 8 1.1
Definice cyklu ......................................................................................................... 8
1.2
Fáze ekonomického cyklu....................................................................................... 8
1.3
Příčiny cyklického rozvoje ekonomiky ................................................................ 10
1.4
Druhy ekonomických cyklů .................................................................................. 11
1.5
Anticyklická regulace ........................................................................................... 12
2. Dosavadní vývoj světových hospodářskych krizí za posledních 100 let ............................................................................................. 14 2.1
První světová krize (1857-1858)........................................................................... 14
2.2
Velká deprese (1929 -1933) .................................................................................. 15
2.3
Latinskoamerická a asijská krize (devadesátá léta 20. století) ............................. 20
3. Příčiny vzniku světové hospodářské krize 2008........................ 23 3.1
Krach hypotečních úvěrů ...................................................................................... 26
3.2
Přerůst finanční krize v krizi průmyslovou........................................................... 29
3.3
Celosvětový charakter krize .................................................................................. 30
3.4
Od finančně hospodářské k sociální krize ............................................................ 31
3.5
Přežití a vývoj podniků a organizací v krizových podmínkách krize ................... 32
4. Opatření k obnovení ekonomického růstu ................................. 37 4.1
Antikrizová opatření přijímaná v nejrůznějších světových zemích ...................... 37
5. Odhad budoucího vývoje světové ekonomiky........................... 56 5.1
Mezinárodní kontrola finanční situace ve světě.................................................... 58
5.2
Sjednání pořádku v každé národní ekonomice ..................................................... 59
5.3
Zesílení evropské regulace.................................................................................... 60
5.4
Vybudování globálního regulačního systému ....................................................... 61
5
DOSLOV ........................................................................................ 63 Závěr ............................................................................................... 65 Seznam použité literatury ............................................................... 66 Příloha ............................................................................................. 68
6
Úvod Všechno se opakuje, říkají filosofové. Devalvace, inflace, státní bankrot, burzovní krach a bankovní panika – všechny tyto nepříjemnosti připomněla současná finanční a ekonomická krize. Více než padesátiletý vývoj USA a Západní Evropy bez vážných ekonomických otřesů, přinutil většinu ekonomů odsunout problém krizí na vedlejší kolej a přiměl obyvatelstvo, ekonomy a politiky, myslet výhradně v kategorii víceméně rychlého růstu. A je tady krize. Nejprve finanční. Potom ekonomická. Teoretikové, praktici, všichni hledají příčiny toho, co se stalo, a přemýšlejí o příčině této krize. Ekonomové si kladou otázky. Co je to běžná cyklická krize? Zcela nový fenomén, vyvolaný gigantickými finančními spekulacemi? Nebo systémová krize období pozdního kapitalismu? Jaké cesty vedou z této krize? Díky kterým vrstvám společnosti se svět bude dostávat z krize? Zda byla nevyhnutelná nebo existují ti, kteří vědomě nebo nevědomky zavinil světovou krizi? Co nás čeká po skončení krize? Stejný neoliberální kapitalismus? Nebo nový kurs, odlišný od nedávné minulosti ne méně, než kurs Roosvelta, který se lišil od kapitalismu začátku XX. století? Odpovědi na tyto otázky nejsou jednoznačné. Světová finanční krize ještě neskončila. To, jaké to bude mít následky pro USA, Evropu nebo Čínu, lze pouze tušit. Scénářů je hodně, některé jsou optimističtější, některé méně. Nicméně jedno je nezpochybnitelné: stávající světový finanční a ekonomický systém své zdroje vyčerpal a nevyhnutelně odejde do historie. A krize, která přešla z finančního sektoru na reálné odvětví světové ekonomiky, daleko překročila hranice obvyklé korekce, po které systém pokračuje fungovat v dřívějším režimu. Čím více času bude trvat změna modelu, tím citlivější budou následky. Problémy ve světové ekonomice, které způsobily nejsilnější krizi od dob Velké deprese, narůstaly postupně. V současné době vidíme krach svého času velmi moderní teorie bezkrizového rozvoje postindustriální společnosti.
7
1.
Obecná charakteristika hospodářského cyklu 1.1
Definice cyklu
Ve společnosti, stejně jako v přírodě, jsou široce známé procesy, které mají periodicky opakující se charakter, čili cyklický. V přírodě, například, roční cyklus tvoří jaro, léto, podzim a zima. Ekonomice je také vlastní cykličnost. Cykličnost je všeobecná forma pohybu, která odráží jeho nerovnoměrnost, směnu vývojových a revolučních forem pokroku. Charakterní rysy cykličnosti: pohyb ne po kruhu, ale po spirále, čili cykličnost je formou progresivního rozvoje; každý cyklus má své fáze a dobu; cykly jsou neopakovatelné, čili každý cyklus, každá fáze nemá analog v historickém rozvoji; všechny cykly v přírodě a společnosti jsou navzájem propojené: dokonce i cykličnost slunečních skvrn působí na zdraví lidí a úrodu. Ekonomická teorie cykličnosti vychází z toho, že ekonomika je ve stavu nepřetržité odchylky od stavu rovnováhy. Specifikum ekonomických cyklů spočívá v tom, že existuje několik typů cyklů (podle odchylky od toho nebo jiného typu rovnováhy). Obsah ekonomického cyklu charakterizují jeho základní fáze: krize, deprese, oživení, vzestup.
1.2
Fáze ekonomického cyklu
Deprese je obdobím, kdy výroba a zaměstnanost dosahují nejnižší úrovně. «Když soused ztrácí práci, tak je to pokles, a když ztrácíte práci vy, tak je to deprese!». Je nutno se odrazit ode dna. V dané fázi probíhá změna cenových očekávání se snižující tendencí na stabilní cenovou hladinu. Tak se vytvářejí body růstu dalšího cyklu. Reálné investice v těchto bodech pomáhá přechodu do další fáze -- oživení. Oživení je fáze, když hladina výroby vzrůstá a zaměstnanost narůstá až do celkové zaměstnanosti. V tomto období probíhá zvýšení úrovně stávajících příjmů, vyvolané aktivací ekonomické činnosti. To napomáhá snížení sklonu k šetření fyzickými osobami 8
(tzv. na špatné časy) a zvyšování sklonu ke spotřebě. Důsledkem takové směny očekávání se stává snížení úroků, což zároveň s tím, vede ke zvyšování reálných investic, které úměrně zapojují dodatečné pracovní zdroje, zásoba kterých se zformovala ve fázi krize, při krachu podniků a snížení aktivity jiných podniků. Vrchol je část cyklu, když v ekonomice panuje plná zaměstnanost (dá se říci, přezaměstnanost) a výroba pracuje na plný výkon. Ekonomika dosahuje nejvyšší obchodní aktivity. Obrazně říkajíc, pracuje na plný plyn. Dost často takovou ekonomiku nazývají přehřátou. V této fázi cenová hladina má tendenci ke zvyšování. Zvýšená poptávka po kapitálu vede k růstu úroků a snížení investic. Tak se zakládá základ pro přechod k fázi krize, ze které začíná další cyklus v pořadí. V něm jsou obsaženy základní rysy cyklu, bez krize by nebyl cyklus. Periodické opakování krize přidává tržní ekonomice cyklický charakter.
HDP
cyklus
čas
Obr. 1. Moderní model ekonomického cyklu Počáteční fází ekonomického cyklu je krize – stav výjimečně těžký pro ekonomiky a celého světa. V době krize se zaznamenává nadprodukce zboží, zmenšují se nebo se úplně zastavují zakázky na novou výstavbu, vzniká hromadný bankrot firem prakticky ve všech odvětvích národního hospodářství. V souvislosti se snižováním využití výrobních kapacit roste nezaměstnanost, současně klesají mzdy. Jelikož podnikateli jsou bez hotových prostředků, tak poptávka po hotovosti narůstá, stejně tak rostou bankovní úroky. Vzniká panika na burzách. Zvětšuje se počet bankrotů firem, bank. V tom se projevuje jedna strana 9
krize -- destruktivní. Za nějaký čas se zásoby zboží na skladech zmenšují. Začíná přechod k další fázi ekonomického cyklu -- depresi.
DPH
Čas
Obr. 2. Fáze ekonomického cyklu: 1 - krize; 2 - deprese; 3 - oživení; 4 – vzestup.
1.3
Příčiny cyklického rozvoje ekonomiky
Jaké jsou avšak příčiny vzniku cykličnosti? V této souvislosti dosud se vedou spory. J. M. Keynes viděl příčinu krize v přebytku úspor obyvatelstva a nedostatku investic ve výrobě. M. Tugan-Baranovskij jako příčinu nazýval převýšení výrobních prostředků nad výrobou spotřebního zboží. K. Marx nejdůležitějším důvodem krize pokládal protiklad mezi výrobou a spotřebou, přitom obracel pozornost na to, že existuje nejedna příčina krizí, ale souhrn. Prohlašoval, že materiálním základem cykličnosti je fyzické a morální stárnutí základního kapitálu a jeho periodické obnovení zadává dočasný parametr ekonomického cyklu. A skutečně jsme viděli, že fáze oživení koliduje s výměnou zastaralých výrobních prostředků. Dá se říci, že základem cyklického rozvoje národního hospodářství je cykličnost vědecko-technického pokroku, když podnikatelé, nacházející se ve stálém konkurenčním 10
boji, aplikují vědecko-technické novinky za účelem vytvoření nového výrobku a snížení úrovně průměrných nákladů. Se vznikem technických inovací vzniká jak obnovení základního kapitálu, tak i změna stereotypu hromadné spotřeby, rodí se nová, atraktivnější představa o kvalitě života. To je podnětem pro rozvoj výroby, zřízení nových odvětví průmyslu a radikálních změn ve výrobních silách společnosti.
1.4
Druhy ekonomických cyklů
Výkyvy obchodní aktivity mohou být cyklické a necyklické. Cyklické výkyvy se charakterizují tím, že se mění všechny makroekonomické ukazatele a změna obchodní aktivity zachvátí ekonomiku celkově. Necyklické výkyvy mají místo v následujících případech: - změna obchodní aktivity probíhá pouze v některých odvětvích, které mají sezónní charakter (například, v zemědělství); - mění se pouze některé makroekonomické ukazatele (příkladem může sloužit prudký růst objemu maloobchodních prodejů před svátky -- Novým rokem, Vánoci, Velikonocemi atd.), Specifikem ekonomických cyklů je existence několika jejich typů, které se dělí podle délky. V ekonomice jsou stanoveny následující typy ekonomických cyklů:
krátkodobé (od několika dnů do jednoho měsíce a pololetí), jsou
spojeny s krátkodobými odvětvovými výkyvy zásob, prodejů, úroků atd;
sezónní, jsou charakteristické pro zemědělskou výrobu, hotelový a
turistický byznys;
tzv. malé cykly, neboli cykly J. Kitchina. Jejich trvání činí 3-4 roky a
jsou spojeny s nerovnoměrností obnovy obratového kapitálu a výkyvy finančního obratu;
cykly střední délky (průmyslové cykly) K. Marxe nebo K. Zhuglara
(trvání 8-12 let). Jsou spojeny s nutností obnovy základního kapitálu;
Kuzněcovovy cykly (trvání 15- 20 let), jsou charakteristické pro
výstavbu;
11
Kondraťjevovy dlouhé vlny. Trvání: 40-60 let a jsou spojeny s
příchodem nového technologického způsobu výroby, vznikem technických inovací. Nikolaj Dmitrijevič Kondraťjev, jehož jméno nese K-vlna, v r. 1925 napsal práci Velké cykly konjunktury, která mu přinesla světovou známost. Od konce 18. století N.P. Kondraťjev zafixoval tři dlouhé vlny (výzkumy se prováděly v Anglii, Francii a USA) a rok 1973 se pokládal za začátek nové dlouhé vlny. Názvy stadium K-vlny dal J. A. Schumpeter: rozkvět, pokles, deprese, vzestup. Fyzický projev té nebo oné K-vlny spočívá v tom, že v době její vzestupné části krize střední délky jsou méně důležité a nevznikají častěji, než v době klesající části. Teorie cykličnosti a konkrétně dlouhých vln dává obrovský prognostický materiál a může ukázat směr praktické činnosti. Ekonomickou cykličnost je nutno posuzovat jako určitou zákonitost a princip fungování tržního systému celkově.
1.5
Anticyklická regulace
Mezi ekonomy nejsou rozpory ohledně nutnosti provádění státní anticyklické politiky pro podporu ekonomické stability, které zmirňují cyklické výkyvy. Anticyklická politika – to je využití nástrojů státního řízení pro obranu před výkyvy ekonomické konjunktury, uhlazení horního a dolního bodu ekonomického cyklu. Anticyklická politika se využívá pro regulaci stabilizace ekonomiky ve dvou základních směrech: zdolání poklesu a zastavení růstu. V průběhu krize se uskutečňuje stimulační politika, a období růstu, «přehřátí» ekonomiky -- zdržovací (viz Tabulka 1). Jak uvidíme později, anticyklická politika státu je součástí jeho finanční a finančně-úvěrové politiky.
12
Anticyklická politika státu
Krize, deprese
Růst
Stimulační politika
Zdržovací politika
Zvýšení státních výdajů
Snížení státních výdajů
Snížení daní
Zvýšení daní
Snížení
sazby
pro
Zvýšení
refinancování a rezervních
sazby
pro
refinancování
požadavků
Nákup cenných papírů
Prodej cenných papírů
Tabulka 1.
V Rusku je v současné době nejdůležitější úlohou zvýšení tempa hospodářského růstu a v souvislosti s tím zvýšení životní úrovně obyvatelstva. Do «přehřátí» má ruská ekonomika, podle názoru odborníků, daleko.
13
2.
Dosavadní vývoj světových hospodářských
krizí za posledních 100 let 2.1
První světová krize (1857-1858)
Desetiletí po evropských revolucích (roky 1848 – 1849) bylo obdobím bouřlivého hospodářského růstu: po celém světě se budovaly železnice, začínala éra parníků, v Západní Evropě a Severní Americe vyrůstaly velké podniky, zakládaly se bankovní systémy hlavních zemí. Světový obchod spojoval více zemí a kontinentů. Náhle udeřila krize: padaly akcie, krachovaly banky, bankrotovaly podniky. V důsledku toho všeho se snižuje výroba, obchodování, roste nezaměstnanost a chudoba. Finanční a ekonomická krize let 1857-1858 byla první světovou krizí. I když ona, stejně tak i předchozí krize, měla největší vliv na Velkou Británii, hlavní průmyslovou a obchodní velmoc, začala v USA a citelně udeřila ve Francii i Německu. Objekty spekulací v průběhu boomu předcházejícího krizi byly: v USA -- akcie železničních společností a pozemky rozdávané státem; v Anglii -- také železnice a obilí; v zemích evropského kontinentu - opět železnice a akcie podniků těžkého průmyslu. Šíření peněz, které bylo potřeba pro rozjezd spekulací, bylo zajištěno: v USA -- zlato a růst mezibankovních operací; v Anglii -- fúzí bank a mezibankovními operacemi; na kontinentu -- operacemi banky Société Générale du Crédit Mobilier a nových německých bank. Špička spekulativního boomu nastala v USA a Anglii na konci roku 1856, na kontinentu – v březnu roku 1857. Krach, výbuch finanční krize nastal v USA v srpnu, v Anglii -- v září, na kontinentu -v listopadu 1857. Nakonec, přítok likvidních prostředků, který pomohl oslabit a potom vykořenit krizi, vznikl v USA cestou přílivu kapitálu z Anglie; v Anglii -- díky dočasnému zrušení bankovního aktu z roku 1844, tvrdě omezujícího emise bankovek Bankou Anglie, v Hamburku -- cestou dodatečného přílivu stříbra. Ovšem, skutečnost byla složitější, než toto schéma. V každé zemi měla krize své zvláštnosti. 14
Kapitalizmus úspěšně přeživší krizi v letech 1857-1858, vstoupil do éry nového intenzivního růstu. Značný vzestup probíhal zejména v USA po občanské válce, v Německu -- po spojení v roce 1871, v Rusku -- po reformách Alexandra II.
2.2
Velká deprese (1929 -1933)
Do r. 1929 byly už zajisté USA první průmyslovou velmocí a finančním centrem světa. Proto americký burzovní krach v říjnu 1929 napomohl nejenom USA, ale také celému kapitalistickému světu ke hluboké ekonomické krizi. V Americe se tato krize nazývá velkou depresí. Američané tímto názvem především nazývají situaci v tuzemsku, ale někdy tak nazývají i situaci v dalších zemích. Jestliže doba začátku velké deprese je jasná, tak její konec je dosti mlhavý. Obvykle se má za to, že deprese skončila v r. 1933, následující období do konce desetiletí může být charakterizován jako východ z deprese: dost často, se nicméně třicátá léta považují za období velké deprese. Politici, ekonomové, ale i obyvatelé spojují vystoupení z velké deprese se systémem reforem, které byly provedeny vládou prezidenta Franklina Roosevelta (1882 -1945).Nejdůležitější události, které bezprostředně připravily krach v r. 1929, probíhaly na trhu s cennými papíry (investičním trhu) a ve sféře korporačních financí (organizace a financování akciových společností). Jak to obvykle bývá v průběhu boomů, probíhal ve druhé polovině dvacátých let 20. století velký růst kurzů akcií. A ne na prázdném místě: rostla výroba, zvyšovaly se příjmy obyvatelstva, nezaměstnanost se snižovala. V lednu 1929 byl akciový index dvakrát vyšší, než v lednu r. 1927, a trojnásobně vyšší, než v letech 1923-1924: do podzimu r. 1929 se zvýšil asi o dalších 20 %. Před koncem volebního prezidentského termínu, prezident Calvin Coolidge mluvil v prosinci r. 1928 o tom, že stát může „hodnotit skutečnost se spokojeností a dívat se do budoucnosti s optimismem”1. To samé říkal Herbert Hoover, který při inauguraci v březnu r. 1929 prohlásil: „Nemám obavy o budoucnost naší země. Svítí se nadějí”2. Oba patřili k republikánům, kteří v důsledku velké deprese ztratili na dvacet let Bílý dům a přenechali ho demokratům. 1
J.K. Galbraith, The Great Crash 1929. Boston : Houghton Mifflin, 1979 ( 50 th Anniversary Edition).
2
E. A. Ivanjan, Bílý dům. Prezidenti a politika.Moskva : Politizdat, 1975. 15
Růst kurzu akcií byl ve větší míře stimulován využitím úvěrů. Ve dvacátých letech 20. století prošel enormním vývojem burzovní úvěr, tak zvané obchodování s cennými papíry s marží (margin trading). Co to má znamenat: kupující cenných papírů může jejich cenu uhradit v hotovosti, ale může také dostat na tuto transakci úvěr od brokerské firmy, která poskytne úvěr na část cenných papírů, zbytek se hradí v hotovosti; podíl placený v hotovosti, se nazává marže. Na špičce boomu ve dvacátých letech činila marže do 10 %, což znamenalo, že 90 % ceny cenných papírů přecházelo do majetku zákazníka, ale zůstávalo jako zástava u brokerské firmy. Klient vyplácel úrok, ale sázel na to, že zvýšení kurzů jemu patřících akcií bude daleko vyšší, než tyto náklady. Na konci dvacátých let, když se cena akcií mohla jednoduše zdvojnásobit za několik měsíců, přinášely takové spekulace obrovské zisky. Přirozeně, brokeři neměli dost obratového kapitálu, aby v takové výši mohli poskytovat úvěr svým klientům, a brali úvěry v bance s tím, že do zástavy jim předávali cenné papíry. Tyto úvěry byly vydávány do poste restante, totiž banky si mohli vyžádat své peníze kdykoliv. V souvislosti s velkou poptávkou úvěrů úrokové sazby bank brokerským firmám dosahovali 12-13 % p.a. Vysoká výnosnost tak zvaných brokerských úvěrů přitahovala na trh nejen americké komerční banky, ale jiné věřitele, včetně těch mimo USA. To bylo tak trochu pyramida, do základu které byla položena cena cenných papírů, které sloužily jako zajištění všech těchto úvěrů. Pokud tato cena rostla, bylo vše v pořádku, všechny vrstvy pyramidy dostávaly svůj podíl příjmů. Ale kdo mohl dát záruku, že kursy akcií budou růst donekonečna? Den 24. října vešel do historie jako černý čtvrtek. Z mnohých popisů vykresluje takovýto obraz toho památného dne: kursy na newyorkské fondové burze začaly klesat přibližně hodinu po otevření obchodování a ke 12. hodině měl již prodej akcií panický charakter, některé akcie nebylo možné prodat. Pád kurzů pokračoval 29. října. V toto černé úterý bylo na newyorkské burze prodáno 16,4 miliónu akcií -- rekord, zaregistrovaný do Guinnessovy knihy rekordů. Na konci roku pokračovaly kursy akcií v pádu. Společný index spadl skoro na polovinu. Pod vlivem americké katastrofy padaly ceny akcií na burzách v Londýně, Paříži, Berlíně. Začalo snížení cen na komoditních trzích a trzích s potravinami, objevily se příznaky poklesu v průmyslu USA.
16
Ti, kteří hráli na burze, představovali menšinu amerického lidu. Kdyby se všechno omezilo pouze na burzovní krach, byla by to jen polovina neštěstí, ale velká deprese pozdějších let vtáhla do krize, ožebračila a ponížila desítky milionů lidí. Cesta z ní byla dlouhá a těžká. Americká statistika z let 1929-1933 je působivá. Pád průmyslové výroby z vyššího předkrizového bodu na dno v listopadu r. 1932 r. dle měsíčních údajů činil 56 %, což je víc, než v kterékoliv jiné velké zemi, dotčené krizí. Export se snížil o 80 %. Nezaměstnanost dosáhla 25 % a počet nezaměstnaných překročil 13 milionů lidí. V červenci r. 1932 fungoval hutní průmysl USA na 12 % své kapacity3. Statisíce
farmářských
rodin,
neschopných
zaplatit
hypotéky,
posílily
řady
nezaměstnaných. Potulování a dětská bezprizornost, byla hromadným jevem. Po celé zemi se objevily mrtvá města, kde byly skoro všechny podniky zavřené, a lidé žili, co Bůh dal, nebo prchali do míst, které se zdály perspektivnější. Pokles cen akcií a nutnost zvýšení marže akcií, koupených na úvěr, přimělo značný počet lidí ke snížení spotřebitelských výdajů. Prudký pokles poptávky přinutil firmy zmenšovat výrobu, snižovat program investic, propouštět pracovníky. Mnohé firmy se staly neschopnými splácet získané úvěry od bank, co spolu s výběrem vkladů obyvatelstvem a firmami zhoršilo likviditu bank a vyvolalo několik vln bankovních bankrotů. Na začátku dvacátých let bylo v USA okolo 30 tisíc bank. Ale po říjnu r. 1929 nabraly bankovní bankroty rozměry epidemie. Pouze v letech 1930-1933 jak říkají Američané, zavřelo své dveře zhruba 9 tisíc bank. Bankrot bank znamenal, že firmy a fyzické osoby, které měly účty v těchto bankách, úplně nebo částečně tratili svoje peníze. V nejlepším případě se vklad zmrazoval na dlouhou dobu. Roosevelt je jeden z nejvýznamnějších státních funkcionářů 20. století a vyvedl Ameriku z velké deprese. Roosevelt zavřel od 6. března 1933 na tři dny všechny banky v zemi, 9. března tuto lhůtu prodloužil. Další den ministerstvo financí ve spolupráci s Federálním rezervním
3
A. Anikin. Dějiny finančních otřesů. 3. vyd. Moskva : Olimp-Business,2009. ISBN 978-5-9693-0159-7,str.
188. 17
systémem, založeným v r. 1913, nařídilo prozkoumat stav každé banky zvlášť a otvírat pouze zdravé banky. Nicméně ozdravení bankovního systému vyžadovalo seriózní reformy. S nevídanou rychlostí byl připraven a odsouhlasen kongresem Bankovní akt z r. 1933, takzvaný zákon Glassa-Steagalla, dne 21. června 1993, byl podepsán prezidentem. Tento zákon je i nyní základem práce bank v USA, jeho hlavní ustanovení jsou směrovány na upevnění stability bankovního systému a odvrácení bankovních krizí. Komerčním bankám bylo zakázáno operovat s akciemi, jelikož takovéto operace ohrožují prostředky klientů banky. Největší význam mělo ještě jedno opatření: vytvoření Federální korporace pojištění depositů a celonárodního systému ochrany deponentů. Úspěch tohoto opatření byl překvapivý: počínaje r. 1934 se počet bankovních bankrotů prudce snížil a ztráty deponentů se staly raritou. V květnu 1933 vstoupil v platnost zákon, zaměřený proti pochybným a podvodným společnostem, které zneužily důvěru klientů: stanovoval přísnou odpovědnost společnosti, která vydávala na trh své cenné papíry, a také odpovědnost za úplnost a hodnověrnost informací o stavu a hospodaření společnosti. Později byly tyto opatření zahrnuty do legislativního systému s vytvořením Komise pro cenné papíry a burzy (Securities and Exchange Commission) na federální úrovni, která i nyní hraje úlohu hlavního nástroje státu v provedení kontroly nad emisemi a trhem cenných papírů. Ke konci r. 1933 vytvořili reformní systém, který zanedlouho získal neoficiální název Nový kurs (NEW Deal). Ani Roosevelt, ani jeho poradci nečinili nároky na nějaký plán nebo ideologické schéma konání. Neřídili se schématem, ale zdravým rozumem a pevným pragmatismem a šli rovněž vstříc náladám národa. Nový kurs, nicméně, nezasahoval základy společenského uspořádání. Zásady soukromého vlastnictví, tržní ekonomiky a politické demokracie zůstaly v platnosti, ale jejich účinnost se podstatně změnila. Nový kurs znamenal zrušení laissez faire (nezasahování státu do ekonomiky) a přechod k aktivní státní regulaci. Tím se připravovala půda pro smíšenou ekonomiku, která se objevila ve druhé polovině 20. století jako efektivní odpověď amerického a světového kapitalismu na dvě výzvy: vnitřní, která se objevila formou krizí a depresí, a vnější, zastoupené socialismem a komunismem. Nový kurs vyžadoval ohromné výdaje státního rozpočtu. V letech 1933-1937 se výdaje federálního rozpočtu zvýšily v 2,2 krát. Příjmy daleko zaostávaly růst a schodek se 18
zalepoval velkými vnitřními úvěry. Za čtyři roky vzrostl státní dluh z 22 na 36 miliard dolarů. Cenová hladina se za tutéž dobu změnila jen málo, takže zvýšení výdajů a dluhu nebylo pouze na papíře, ale docela reálné. To strašilo nejen konzervativce, kteří byli zvyklí na to, že rozpočtový schodek a růst dluhu jsou správné cesty státu ke smrti. Roosevelt a jeho tým vedli odvážnou hru tak, že ujišťovali národ, že obnovení ekonomiky omlouvá jejich finanční politiku. Dá se říci, že intuitivně nahmatávali důležitější úlohy ekonomické teorie Johna Maynarda Keynese: v podmínkách hromadné nezaměstnanosti a neúplného využívání výkonů a zdrojů je deficitní financování nejen dovolené, ale je nutné pro překonání deprese a stagnace ekonomiky. Je třeba jen vědět rozumnou mez čerpání peněz a sledovat to, aby byly použity efektivně. Za pět let vzrostly náklady na zemědělství skoro pětkrát, na podporu zaměstnanosti a příjmů - sedmkrát. Velkou úlohu v překonání deprese a dalšího růstu ekonomiky hrály reformy v oblasti bytové výstavby a poskytování hypotečních úvěrů. V r. 1934 byla jako zvláštní státní agentura vytvořena Federální bytová administrace (Federal Housing Administration), cílem které bylo pojištění hypotečních půjček, vydávaných bankami a jinými finančními ústavy investorům a dlužníkům. Finančním dokumentem, který reguluje právní poměry, vzniklé při poskytování hypotečního úvěru, je zástavní list, nebo hypotéka. Tento úvěr je dlouhodobý, zpravidla, minimálně 20 let. Aby se banky nebály vázat se na takovéto půjčky, byla vytvořena státní korporace, která kupovala od bank zástavní listy a přeprodávala je investorům, kteří měli zájem o dlouhodobé investování kapitálu. Tato korporace se jmenovala Federální národní hypoteční asociace (Federal National Mortgage Association), Američané ji nazývali ženským jménem Fanni Mac. V letech NEW deal bylo vybudováno hodně silnic a jiných objektů infrastruktury (kupříkladu, proslulý most přes průliv - Golden Gate v San Francisku), ve stejnou dobu se najímali nezaměstnaní za několik desítek dolarů měsíčně na výstavbu škol, nemocnic, cest a také bylo pomáháno divadlům, orchestrům, spisovatelům. Kromě všeho výše zmíněného, bylo uděláno hodně: poprvé v historii USA byl vytvořen státní systém sociálního zabezpečení (starobní důchod a důchod v případě ztráty živitele), zavedeny dávky v nezaměstnanosti, byla stanovena minimální mzda a zakázána dětská práce. I když se
19
některé z těchto legislativních norem špatně vykonávaly, samotná jejich existence měla principiální význam, konkrétně to ulehčilo odborům při ochraně zájmů zaměstnaných. Druhá polovina třicátých let 20. století byla pro Ameriku těžká, před válkou nedosahovala výroba úrovně roku 1929, nezaměstnanost se držela na úrovni 8-10 milionů lidí. Nicméně, velká deprese postupně vyprchávala, úplně ji ukončila válka a vojenská ekonomika. Roosevelt se stal v americké historii prvním prezidentem USA, kterého zvolili čtyřikrát. Až po jeho smrti zavedli pravidlo, zakazující jednomu člověku být v této funkci více než dvě volební období.
2.3
Latinskoamerická a asijská krize (devadesátá léta
20. století) Ředitel Mezinárodního měnového fondu Michel Camdessus nazval finanční krizi, která vypukla v Mexiku v letech 1994-1995 první krizí 21. století. V létě r. 1995 projednávala Velká sedmička průmyslových zemí na pravidelném summitu mezi jinými problémy i otázku krizí mexického typu a způsoby jejich odvrácení. Potvrzení těchto obav přišlo dost rychle. Krize v zemích východní a jihovýchodní Asie v letech 1997-1998 mělo podobné rysy. Na podzim r. 1998 se v krizi ocitla největší země Latinské Ameriky -- Brazílie a Rusko. Jaké jsou shodné rysy těchto krizí? Za základní lze považovat nyní moderní slovo - globalizace. Kapitál vždy hledá po celém světě nejvýhodnější oblasti pro vytvoření zisku. Ale nikdy pro to neměl kapitál tolik příležitostí, jako dnes, -- možnosti politické, ekonomické, technické, informační. Zavřenými pro cizí kapitál zůstávají pouze některé oblasti, jako je Severní Korea. Země, které chtějí existovat podle směrnic moderního světa a využívat jeho přednosti, zavádějí celkovou nebo alespoň částečnou svobodu pro pohyb kapitálu, zejména dovoz a repatriace (návrat do své země) cizího kapitálu, převodu zisků a úroků do vlasti. Zároveň vycházející jednotlivě na světovou scénu země, jejichž banky a firmy nemůžou, ale ani se nesnaží dodržovat tvrdou finanční disciplínu. Ovšem, i v zemích rozvinutého kapitalismu je hodně problémů, ale tam stabilita financí je prioritou.
20
Před krizí probíhají přibližně následující procesy: stát špatně vybírá daně a marnotratně spotřebovává peníze. Schodek rozpočtu se překrývá vnitřními a vnějšími úvěry. Jelikož tyto úvěry mají vysokou výnosnost pro věřitele a až do určitého momentu se jeví jako spolehlivé, kapitál se investuje do závazků vlád. Firmy, které zoufale bojují o místo na světovém trhu, si půjčují u tuzemských a zahraničních bank a při sebemenších problémech nejsou schopní ho splácet. Relativně slabé národní banky, které mají v aktivech tyto špatné a nesplácené úvěry (non performing loans), samy čerpají prostředky na světovém trhu kapitálu -- rozmísťuji své závazky, dostávají půjčky v cizích bankách. Současně se rozvíjí měnová a bankovní krize. Banky, donucené platit z vkladů a jiných zdrojů vysoké úroky, zvyšují úroky z úvěrů. Pro mnohé podniky je úvěr nyní nedostupný, což je tlačí k bankrotu. V určité etapě je důvěra otřesená, zahraniční držitelé státních a soukromých cenných papírů je hromadně prodávají, zahraniční banky požadují vrácení úvěrů. Hospodářsky to znamená odchod kapitálu ze státu. Současně utíká národní kapitál: firmy, banky, fyzické osoby kupují zahraniční cenné papíry, ukládají prostředky na účty v zahraničí. Jako obvykle to bývá při krizích, tyto procesy lavinově přibývají, dochází na úroveň paniky. Odchod a únik kapitálu ze státu znamenají prudké zvýšení poptávky po cizí měně, vzniká tendence k jejímu zdražení, ke snížení kurzu národní měny. Jestliže se centrální banka země pokouší udržet kurs měny, musí prodávat dolary nebo další tvrdou měnu ze svých zásob. Ale přitom ani vysoká úroveň zásob bývá nedostatečná. Takové krize zanechávají v ruinách bankovní systém, což se stalo v Rusku a Indonésii. Jedny finanční ústavy zavírají, další se skupují silnými národními nebo zahraničními bankami, třetím se pokouší pomoci stát cestou vlévání rozpočtových peněz. Prakticky všechny krizové země byly před tváří složitého problému restrukturalizace bank. Stručná chronologie finanční krize států Jihovýchodní Asii je následující. V Thajsku se příznaky krize objevily na začátku roku 1997. Firmy a banky nebyly schopné splácet splátky zahraničních dluhů, jejichž celková výše činila více než 80 miliard dolarů. V červnu vláda odebrala licenci 16 finančním společnostem, které se zabývaly poskytováním úvěrů v oblasti výstavby a správy nemovitostí. Silný tlak na národní měnu (baht), která předtím měla po dlouhou dobu pevný kurs vůči dolaru, si vyžádal výdaje z devizových zásob centrální banky. 2. června se vláda rozhodla již dál nepodporovat pevný kurz národní měny a baht se začal znehodnocovat. Dolar, který stál okolo 25 bahtů, se ke konci
21
roku zvednul na 47 bahtů. Vláda se obrátila za pomocí k MMF a už v srpnu získala expresní balík ve výši 17 miliard dolarů, včetně 4 miliard z prostředků samotného fondu. Mezitím se vlna krize spustila v Indonésii, která byla ještě slabším článkem v řetězci, než Thajsko. Jen upozorníme, že boj s krizí si vyžádal více peněz: 42 miliard dolarů, z nichž 11 miliard se zavázal dát MMF. Malajsie, jejíž hospodářské výsledky nebyly celkem špatné, se ocitla v krizi na podzim roku 1997. Kurs její měny (ringgit), který činil 2,5 ringgitu za dolar, ke konci roku spadl na 4 ringgity. Premiér Machatchir Muchamad, známý vlastními nacionalistickými antizápadními názory, hlasitě obviňoval americké finančníky v čele s Georgem Sorosem z toho, že zorganizovali spekulační kampaň proti ringgitu. V ekonomice Jižní Koreje, druhé průmyslové velmoci regionu po Japonsku, se negativní jevy objevovaly dlouho před krizí, kursy akcií padaly v průběhu let 1995-1996. První pololetí roku 1997 poznamenal krach několika velkých firem, včetně automobilové společnosti Kia. V srpnu roku 1997 začala být plnohodnotná krize zřetelná: za půl roku spadl akciový index o více než třetinu, kurs národní měny wonu činil na konci června 880 wonů za dolar, ke konci roku spadl na 1700 wonů. V prosinci roku 1997 zformoval MFF pro Jižní Koreu v historii největší pomocný balíček ve výši 58 miliard dolarů, včetně 21 miliard z prostředků fondu. De facto byla použita pouze část těchto prostředků4. Filipíny si vyzkoušely krizi díky svým sousedům. Kurs peseta, dříve prakticky připojeného k dolaru v poměru 26 peset za dolar, činil na konci roku 1997 kolem 40 peset. Krize odezněla v jiných státech regionu snížením kurzů akcií a devizových kurzů, zhoršením stavu bank.
4
A. Anikin. Dějiny finančních otřesů. 3. vyd. Moskva : Olimp-Business,2009. ISBN 978-5-9693-0159-7,str. 309 22
3.
Příčiny vzniku světové hospodářské krize
2008 Začátek XXI století byl poznamenán výrazným zrychlením sociálně ekonomického rozvoje prakticky ve všech skupinách zemí, jak vyplývá z uvedené tabulky. Růst HDP podle skupin zemí a v Rusku v letech 2000 – 2007 (Přírůstek v procentech vzhledem k předcházejícímu roku). 20 00
20 01
20 02
20 03
20 04
20 05
20 06
20 07
USA
3,7
0,8
1,6
2,5
3,6
3,1
2,9
1,9
Eurozóna
3,8
1,9
0,9
0,8
2,0
1,5
2,8
2,5
6,9
5,7
6,8
8,1
8,6
9,0
9,6
9,7
Země SNS
9,1
6,0
5,2
7,8
8,2
6,5
8,2
8,5
Rusko
10
5,1
4,7
7,3
7,2
6,4
7,4
8,1
Rozvojové země Asie
Takové tempo rozvoje v průběhu několika let dosud ekonomický svět a uvedené skupiny zemí ještě nezažily. Pozornost si zaslouží výrazný nárůst HDP v posledních čtyřech letech (2001-2007) v uvedených skupinách zemí. Výrazné tempo růstu HDP souviselo s nárůstem investic a s přílivem kapitálu.
23
Vysoké tempo rozvoje ve vyspělých zemích v mnohém souviselo se spotřebním boomem, bouřlivým rozvojem bytové výstavby a prodejem nemovitostí. Tento boom byl z velké části založen na rostoucím objemu půjček obyvatelstvu při současném růstu jeho zadluženosti vůči finančním institucím. Jak ve vyspělých, tak i v rozvojových zemích začalo docházet k přehřívání ekonomiky. Tomuto přehřívání ještě napomáhal rychle narůstající obrat finančních prostředků, který se stále více přesunoval do oblasti finančních derivátů. Objem hypotečních úvěrů se ve vyspělých zemích přiblížil k objemu HDP. Aktiva evropských bank dvojnásobně až čtyřnásobně převýšila objem HDP. Ještě rychleji rostl investiční trh, který dosáhl astronomických rozměrů. Dokonce i v Rusku, kde skupinu emitentů investičního trhu představuje asi 500 společností, rostl investiční trh o 40-80 % ročně a dosáhl hodnoty 1,35 bilionu dolarů, což jej dostalo na 8. místo na světě. Co se týká podnikových cenných papírů, souvisejících především s využitím hedgingu ke snížení tržních rizik, jejich objemy převýšily objem reálné ekonomiky pěti až desetinásobně. Podle některých odhadů celkový objem derivativ ve světě převýšil hodnotu 600 bilionů dolarů, a to při objemu světového HDP okolo 60 bilionů. Zvlášť výrazně se tyto finanční deriváty prosadily v hlavních světových finančních centrech – v USA a Velké Británii. Pod vlivem všeobecné euforie z tak významného zrychlení sociálně ekonomického rozvoje, růstu spotřeby, širokých možností financování, docházelo k přehlížení slabin světového finančně ekonomického systému; na rozpínající se finanční sektory nebylo nahlíženo jako na fiktivní bubliny odtržené od reálného základu5. Tvrzení mnohých ekonomických teoretiků, že USA jsou v současné době jedinou zemí, která vybudovala postindustriální ekonomiku, se jeví jako opodstatněné. Lze s jistotou tvrdit, že to nejdůležitější, co dělá americkou ekonomiku nejen největší a ekonomicky nejrozvinutější, ale i kvalitativně odlišnou od všech ostatních ekonomik, je role dolaru ve světovém finančním systému. Status monopolního emitenta valuty, v níž probíhá většina transakcí a která je dosud základem rezerv centrálních bank všech zemí, to je hlavní konkurenční výhoda USA v boji
5
A. Aganbegjan. Krize : neštěstí a šance pro Rusko. Moskva : AST, 2009. ISBN 978-5-17-059657-7. 24
o globální ekonomické prvenství. Americkou „postindustrálnost“ lze vyjádřit jednoduchým schématem: USA „produkují“ dolary, za které nakupují ve světě vše potřebné a tyto dolary se potom ve formě investic vracejí zpět do své vlasti6. Tak lze věrně interpretovat skutečnost, že koncem minulého století se stala Amerika největším světovým spotřebitelem zboží a služeb z jedné strany a investičních prostředků ze strany druhé. Právě zahraniční investice umožňují Americe, aby spotřebovávala víc, než kolik sama vyprodukuje. Začátkem tohoto století dosáhl tržní deficit fantastické výše 500 miliard dolarů a podle prognózy na tento rok má přesáhnout 800 miliard dolarů. Americká ekonomika do jisté míry svou rostoucí spotřebou podporuje ostatní svět, protože trvale rostoucí export do USA je zdrojem rozvoje velkého množství evropských a asijských společností. Američané tedy paradoxně svým zaměřením na spotřebu podporují rozvoj světové ekonomiky. Koncem srpna 2007 zveřejnila investiční banka Morgan Stanley zprávu s názvem Světová ekonomika: bubliny kolem nás. Autor dokumentu Andy Coy dochází k závěru, že světová ekonomika je mimořádně přehřátá. Přímo vře „mýdlovými bublinami“ – nepodloženě nafouknutými cenami na suroviny, nemovitosti, akcie. Celkový objem těchto „bublin“ dosahuje podle jeho propočtů poloviny světového HDP, který Světová banka vyčíslila na 40 bilionů dolarů7. O „mýdlové bublině“ lze mluvit, pokud se na trhu vyskytují jak nadhodnocená, tak podhodnocená aktiva. V tomto případě může dojít díky útěku investorů od jednoho finančního nástroje ke druhému ke zhroucení jednoho segmentu a nafouknutí nové „bubliny“ v druhém segmentu trhu. Pokud je nadhodnoceno absolutně všechno, investoři už nemají kam utéct. V současné době můžeme pozorovat, že závěry odborníka z Morgan Stanley se potvrdily a že pád investičního trhu během krize je velmi výrazný, v některých zemích pokles dosáhl až 80 % . V Americe se prodávají domy za symbolických 1000 dolarů. Více než trojnásobně poklesla cena ropy, klesly ceny luxusního zboží, šperků, automobilů, kožešin a drahé domácí techniky.
6
M. Blant. Finanční krize. Moskva : AST Publishing, 2008. ISBN 978-5-17-057124-6, str. 8.
7
M. Blant. Finanční krize. Moskva : AST Publishing, 2008. ISBN 978-5-17-057124-6, str. 12. 25
3.1
Krach hypotečních úvěrů
Jako první praskla hypoteční finanční bublina, související se značným množstvím nezajištěných hypotečních úvěrů, které byly poskytnuty v USA. Americké banky poskytovaly od začátku tohoto století v masovém měřítku hypoteční úvěry. Takovéto úvěry se poskytují s tím, že klient ručí získanou nemovitostí a pokud z nějakého důvodu přestane úvěr splácet, nemovitost je prodána a banka tak může kompenzovat své ztráty. Ovšem banky začaly poskytovat úvěry vyšší, než kolik byla tržní cena nemovitosti, a sice až do 120-130 % hodnoty domu, o jehož koupi se jednalo. Předpokládalo se, že tyto dodatečné peníze dlužník použije na opravy a zařízení nového obydlí. Zdálo se, že ručení nemovitostí je v podmínkách rostoucích cen nemovitostí dostatečnou zárukou pro poskytnutí dlouhodobého hypotečního úvěru. Je zřejmé, že takový způsob úvěrování je velmi riskantní. Podstatná část amerických hypotečních úvěrů byla poskytnuta s „plovoucí“ úrokovou mírou, navázanou na index LIBOR. Jedná se o vnitřní bankovní úrokovou míru, podle které si banky vzájemně půjčují peníze. Tyto půjčky obvykle trvají maximálně jeden rok. Úroková míra se nazývá „plovoucí“, protože závisí na množství faktorů, včetně nálady na světovém trhu. Je rozdíl vzít si na takovýto úrok úvěr na jeden rok, nebo na 10-20 let, jak je to u hypoték běžné. Například v roce 1989 byla tato úroková míra 9 %, a v roce 1992 jen 3,3 %. Od konce roku 2000 „plovoucí“ úroková míra rychle klesala, až dosáhla téměř nulové hodnoty a počet úvěrů vzrostl. Ale v lednu 2004 začala úroková míra opět stoupat. V prosinci 2006 dosáhla hodnoty 4,29 %. Měsíční splátky hypotečních úvěrů pochopitelně vzrostly a mnozí američtí dlužníci je už nebyli schopni platit. Problém byl ještě v tom, že úvěry se splácely tím způsobem, že klient nejdříve vyplácel zúčtované úroky a teprve potom začínal vyplácet za dům. Teď se však ukázalo, že lidem, kteří už zaplatili značné částky, nepatří v jejich domě ani cihla. Ovšem to co následovalo, bylo ještě horší. Vytvořil se „začarovaný kruh“. Jelikož se nevracely peníze za úvěry, banky nemohly úvěrovat nové klienty. Tehdy si banky začaly půjčovat navzájem. Zpočátku byly mezibankovní úvěry poskytovány velmi ochotně a jejich objem tak narostl, že se index LIBOR začal zvyšovat. Spolu s ním začaly růst i úrokové sazby hypotečních úvěrů. Klientů, kteří již nemohli platit měsíční splátky, bylo čím dál víc. Na trhu kolovaly také cenné papíry podložené právě zástavními úpisy, které se vyhotovují při poskytnutí hypotečního úvěru. Kvůli vysoké rizikovosti se tyto cenné papíry 26
přestaly kupovat. Banky začaly mít velké ztráty. A bylo čím dál tím hůř. Dlužníků bylo příliš mnoho, a když se dostaly jejich zabavené nemovitosti na trh, ceny domů začaly prudce klesat. Pokud již dříve byl pro banky problém dostat zpět své peníze prodejem zastavené nemovitosti, teď to již bylo zcela nemožné. Banky nejenže utrpěly ztráty, ale začaly se pokládat jedna za druhou. V důsledku toho se opět zvyšovaly hypoteční úrokové sazby… To je podle mne základní schéma bankovní krize. Chtěl bych se trochu zaměřit na detaily. Agentury, zprostředkující styk mezi bankou a klientem, prováděly takzvané „nestandardní úvěrování“, čili poskytovaly úvěry i takovým lidem, kterým obvykle není dovoleno přiblížit se k bance na sto honů. Tito lidé buď už měli promeškané splátky úvěrů, nebo se na ně vztahovalo soudní rozhodnutí, nebo u nich probíhal proces odejmutí zastavené nemovitosti, nebo byli v konkursním řízení. Agentury následně prodaly na finančním trhu tyto úvěry, respektive cenné papíry, podle kterých měli klienti vyplácet úroky z hypotéky. To je celé schéma. V roce 2006 však nestandardní úvěry představovaly okolo 20 % z celkového množství poskytnutých úvěrů. Začátek krize lze datovat říjnem 2005, kdy hodnota prostředků použitých pro nestandardní kreditory vzrostla o 2,25 % za 40 dní. Již v listopadu kreditoři zvedli úrokovou míru a zpřísnili podmínky úvěrování. V prosinci vzrostly ztráty investorů a začal odliv společností ze sektoru nestandardního úvěrování. Řada společností oznámila propouštění svých zaměstnanců. V lednu 2006 začaly první bankroty. Úvěrové závazky se prodávaly na trhu za 95-97 % jejich nominální hodnoty. Ale již v lednu za ně nabízeli pouze 60 %. Za rok, v březnu 2007, prohlásil největší nestandardní kreditor Countrywide, že 19 % jeho úvěrů má zmeškané splátky o více než 30 dní. To zapůsobilo jako exploze. Třebaže už předtím několik firem oznámilo, že má podobné problémy, teprve nyní si toho povšiml tisk: problém už byl totiž příliš vážný. V červnu 2007 oznámila jedna z vedoucích společností na trhu nestandardního úvěrování, investiční společnost Bear Stearns, že její ztráty činí 1,5 miliardy dolarů. Poskytování „plovoucích“ úvěrů bylo zastaveno. V srpnu přiznalo své obrovské ztráty ještě několik velkých společností. V září oznámila druhá největší americká hypoteční společnost Freddie Mac, že její zisk ve druhém čtvrtletí tohoto roku poklesl o 45 % ve srovnání s druhým čtvrtletím roku 2006. 27
To byl rovněž varovný signál: Freddie Mac neměla příliš mnoho rizikových dlužních závazků, prostě jen utrpěla ztráty díky všeobecné krizi na americkém trhu nemovitostí. 7. září 2008 oznámil ministr financí USA Henry Paulson, že federální agentura USA pro trh s bydlením ustanovuje dočasnou kontrolu nad největšími americkými hypotečními společnostmi Fannie Mae a Freddie Mac. Jednalo se takzvanou „federální péči“ (federal conservatorship), která se měla stát největší operací podobného druhu v historii USA. Fannie Mae je slangové označení pro Federální národní hypoteční korporaci (FNMA). Tato společnost je hlavním hráčem na sekundárním trhu hypoték v USA. Freddie Mac je zažitý název pro Federální korporaci hypotečních půjček na nákup domů (FHLMC), působící na primárním trhu hypoték. Do 7. září byly oba tyto subjekty soukromými akciovými společnostmi. Ovšem podle stanov byly dotovány (i když ne přímo financovány) federální vládou USA. Souhrnný objem aktiv Fannie Mae a Freddie Mac se odhaduje na 5,3 bilionů dolarů. Existují různé názory ohledně míry účasti těchto společností na hypotečním trhu USA. Nejkonzervativnější experti odhadují hodnotu celého amerického hypotečního trhu na 12 bilionů dolarů. Po ustanovení dohledu nad Fannie Mae a Freddie Mac získala vláda USA kontrolu minimálně nad 44,2 % hypotečního trhu. To je téměř monopol. Mechanismus federální péče počítá se vstupem státního kapitálu do společnosti, s likvidací jejích dosavadních dluhů a s poskytnutím státní záruky pro další úvěrování. To je cukr. Bičem je zde povinná výměna top managementu společností, které jsou pod takovouto péčí. V daném případě bylo ustanovení zákona naplněno měrou vrchovatou: oznámení o propuštění obdrželi všichni vedoucí hlavních kanceláří od funkce vedoucího oddělení výše a také všichni představitelé regionálních zastoupení. Nespokojenost amerického ministerstva financí je pochopitelné. Souhrnné operativní dluhy obou společností představovaly 25 miliard dolarů. Tuto částku bylo nutno buďto vyinkasovat do konce roku, anebo vyhlásit platební neschopnost. Ovšem celkové ztráty obou společností od začátku roku přesáhly 14 miliard dolarů a hodnocení akcií za osm měsíců kleslo o 76 % u Fannie Mae a o 82 % u Freddie Mac. Teď bude platit Ministerstvo financí USA z rozpočtových prostředků. Podle prohlášení Henryho Paulsona, „vláda se rozhodla ustanovit kontrolu nad oběma společnostmi v zájmu celého finančního systému a daňových poplatníků, protože finanční situace v obou společnostech se prudce zhoršovala. Výše dluhů Fannie Mae a Freddie Mac představovala 28
značné riziko pro finanční stabilitu. Strukturovali jsme tento mechanismus, abychom ochránili daňové poplatníky“. Úředník pohrozil: „Vrátíme prostředky zpět do rozpočtu. Do té doby akcionáři těchto společností neuvidí ani cent“. Fakticky zavedlo Ministerstvo financí USA vůči Fannie Mae a Freddie Mac krajní opatření, dá se říct nejvyšší míru finanční ochrany. Za situace, kdy na jedné misce vah je ztráta 200 miliard dolarů z rozpočtu a na druhé stabilita společnosti s aktivy 5,3 bilionů dolarů, vláda „nejvíce tržně orientované země na světě“ volí znárodnění a stabilitu. Nedostatek prostředků začaly pociťovat dokonce i největší světové investiční společnosti jako Goldman Sachs, a pátá největší investiční společnost na světě, Lehman Brothers, prostě zkrachovala. Na pokraji bankrotu se ocitla i největší světová pojišťovna AIG, které pomohly přežít finanční injekce od Ministerstva financí USA. Desítky miliard ztrát musely odepsat největší banky jako UBS a CitiBank. Krize, jak se ukázalo, byla tak hluboká, že mezinárodní banky a finanční korporace byly nuceny v masovém měřítku prodávat svá aktiva v jiných zemích, aby zajistily likviditu a udržely se nad vodou. V důsledku toho se zhroutily burzy cenných papírů, a to díky masovému prodeji akcií, jehož cílem bylo zachovat likviditu.
3.2
Přerůst finanční krize v krizi průmyslovou
Značně byla snížena výše poskytování úvěrů reálnému sektoru ekonomiky a finanční krize přerostla v krizi ekonomickou. Začala recese výroby se snížením spotřeby paliva, surovin, materiálů, což vedlo ke zhroucení cen, které v uplynulém období neoprávněně vzrostly a dosahovaly nadoblačných výšin. Například cena ropy, podporovaná trhem futures na ropu, překročila 160 dolarů za barel. Spadla až na 30-40 dolarů. Třikrát klesly konkrétní ceny na dodávky přírodního plynu -- z 500 na 175 dolarů za tisíc kubíků, spadly ceny koksovaného uhlí, mědi, niklu, hliníku i dalších druhů surovin a materiálů. Krize se začala zmocňovat všech oblastí ekonomiky. Některé automobilky snožují výrobu. V listopadu 2008 vyhlásilo britské oddělení japonské automobilky Nissan zastavení výroby na dva týdny. Zástupce Nissanu Trevol Mann říká, že v «krizovém» září spadly prodeje automobilů o 30 % ve Španělsku a o 20 % v Anglii. V plánech Nissanu je snížit výrobu ve dvou závodech v Japonsku v listopadu 2008 až březnu 2009 na 65 tisíc
29
automobilů a na 3 dny pozastavit výrobu aut v továrnách v Americe, kde prodeje spadly za měsíc o 37%. Jihokorejský koncern Hyundai také krátí výrobu a očekává, že prodeje automobilů v USA mohou klesnout na 25leté minimum. Snížení výroby ohlásila rovněž Toyota a Honda. Volkswagen snižuje výrobu terénních vozidel ve svém závodě v Bratislavě a na Slovensku. BMW oznámilo dočasné pozastavení výroby ve svých závodech v Německu -v Regensburgu, Mnichově a Lipsku. Již dříve se snížila výroba v závodech General Motors a Volvo. Pokles prodeje automobilů je jen jeden příklad krize, která nás zasáhla. V podstatě, podobná čísla lze uvést v každém odvětví ekonomiky.
3.3
Celosvětový charakter krize
Zvláštnost moderní finanční a hospodářské krize je ve všestrannosti této krize, která zachvacuje všechny finanční sféry, mnohotvárnost ekonomiky a sociální oblast,a občas (v jednotlivých státech) přerůstá v politickou krizi. Tímto se tato krize odlišuje od mnohých určitým směrem zaměřených krizí v jednotlivých státech, které boří hypotéky a nemovitosti, finanční systém, jednotlivé odvětví a sféry ekonomiky8. Druhá zvláštnost moderní finanční a hospodářské krize je její celosvětový charakter. Začala v USA, dost rychle se rozšířila, především, na vyspělé státy, a potom a na rozvojové země a začala celosvětová krize. V tomto ohledu se například liší od finanční krize let 1997-1998, která začala a nejvíce se dotkla zemí Jihovýchodní Asie, a potom vyvolala krizi v Rusku, Brazílii a některých jiných státech. Nicméně tato krize nepřerostla do celosvětové a většina zemí světa, i když pociťovali jakýsi vliv krize, přesto nebyla ve zbídačeném stavu a pokračovala ve svém rozvoji. Globální charakter nynější krize, rychlost jejího šíření po světě je jasným svědectvím prohloubení a rozšíření procesů globalizace ve světě, především důsledkem celosvětového finančního systému, spojeného s mezinárodním přílivem kapitálu, rozšířením a prohloubením zahraničního obchodu a jiných forem ekonomické spolupráce, zesílené o vzájemnou závislost devizových kurzů různých zemí. Zkrátka, finanční a ekonomický
8
A. Aganbegjan. Krize : neštěstí a šance pro Rusko. Moskva : AST, 2009. ISBN 978-5-17-059657-7,str 39. 30
vzájemný vztah, lze dokonce říct, že prolínání nejrůznějších zemí za posledních deset let prudce zesílilo. To dává právo hovořit o nové kvalitě tvořícího se finančního a ekonomického systému celého světa.
3.4
Od finančně hospodářské k sociální krize
Podniky a organizace, které se střetly s problémy, se snaží snížit náklady a díky tomu získat dodatečné prostředky. Nejrychlejší a dostupná rezerva snížení nákladů je snížení stavu zaměstnanců. Podniky v krizi se především zbavují části pracovníků. Potom se pokouší osvobodit od části aktiv. Ale během krize je to mnohem složitější, než propouštění, jelikož zájemců o koupi aktiv je málo. I když o ně dokonce někdo jeví zájem, kupující stejně čeká a předpokládá, že dno ještě nebylo dosaženo. Tyto aktiva mohou po měsících čekání stát ještě méně. Propuštění personálu je jednodušší, i když i s tím jsou spojeny obrovské starosti, např. jednání s odbory, městskými zastupiteli, regionálními a dokonce federálními orgány. Snížení počtu zaměstnanců vede ke zvyšování nezaměstnanosti, snížení reálných příjmů velké skupiny rodin, a proto, finanční a ekonomická krize přerůstá v krizi sociální. Zhoršení životních podmínek lidí v průběhu krize vzniká nejen kvůli značnému růstu počtu nezaměstnaných, ale také kvůli úsporám na mzdách a jiných příjmech za účelem snížení nákladů a zmenšováním příjmů malého a středního podnikání, snížení dividend a podnikatelského zisku ve velkých korporacích. Lidé zároveň v průběhu krize více šetří své příjmy, odkládají je na horší dny, a proto se jejich spotřeba snižuje. A se snížením spotřeby se snižují objemy obchodu. Notabene obchod vždy žil z nepřetržitých obnovitelných úvěrů a krize likvidity v obchodě se odráží, dá se říci dokonce dříve, než v jiných resortech. V každém případě, v Rusku se právě obchodní sítě dostaly jako první do problémů. Snížení bytové a sociálně-bytové výstavby vede k tomu, že bytové a životní podmínky se u převažující většiny rodin nezlepšují, ale občas zhoršují. Nakonec se krize neblaze odráží na zdraví národa. U značné části obyvatelstva, na které krize zvláště bolestivě udeřila – někteří byli propuštěni, další jsou vystěhováni kvůli nezaplacení hypotéky, třetí oznamují bankroty kvůli neuhrazení nejrůznějších úvěrů – to vše vyvolává depresi. V USA činila například nezaměstnanost obvykle 4,5 % 31
práceschopného obyvatelstva. Na začátku roku 2009 dosáhla 8 % a v r. 2009 překročila dokonce 9 %. Během krize se počet nezaměstnaných v USA zvýšil na 4-5 milionu lidí. Nezaměstnaností prošlo za období krize okolo 20 milionů pracujících, kteří žijí v rodinách, takže celkem bylo postiženo okolo 50 milionů lidí9. Tato ohromná část obyvatelstva, se bude přirozeně potýkat s depresí, nachází se pod dlouhodobým stresem, dokud si hlava rodiny nenajde práci. Deprese a dlouhodobý stres negativním způsobem se projevuje na zdraví jak pracovníků, tak členů jejich rodin. Právě v tomto období probíhá prudký vzestup srdečních a cévních onemocnění, roste úmrtnost po mrtvicích a infarktech, zhoršují se chronické nemoci, vzrůstá počet psychicky nemocných, sebevražd. Takže v celkovém hodnocení lze konstatovat, že moderní krize -- je krize globální, která zahrnuje finance, ekonomiku, sociální oblast, a někdy i politiku.
3.5
Přežití a vývoj podniků a organizací v krizových
podmínkách krize Finanční a ekonomická krize vyvolala následující negativní důsledky pro podniky a organizace. V první řadě se značně snížila hodnota podnikání ve vztahu k veřejným společnostem, jejichž akcie se kótují na investičním trhu. Ve ztrátě se ocitají akcionáři společností. To podrývá image společností. Dodavatelé se obávají dodávat na dluh suroviny, materiály, komponenty, vyžadují platby předem, dodatečné záruky, neumožňují odklad plateb atd. Banky se bojí dávat úvěry v jakkoli velkém rozsahu a vyžadují zvýšené záruky, vycházejí
z dodatečného rizika a proto současně zvyšují úrokové sazby.
Společnost může nyní pokrývat svoji solventnost prodejem akcií v omezené výši, neboť mají mnohem nižší cenu. Společnost, která se v období krize snaží prodat část neprofilového podnikání, naráží na prudké snižování cen svých aktiv. Při získání nových velkých akcionářů, strategických investorů se cena společnosti v podmínkách krize jeví jako velmi nízká. To dává možnost mnohem silnějším konkurentům skupovat akcie společnosti ve snaze získat nad ní kontrolu. V období krize se obvykle snižují ceny zboží, které je podniky a organizacemi vyráběno. To se týká jak vývozních cen, tak i cen na vnitřním trhu. V důsledku toho se 9
A. Aganbegjan. Krize : neštěstí a šance pro Rusko. Moskva : AST, 2009. ISBN 978-5-17-059657-7, str.46 32
mnohé společnosti ze ziskových stávají ztrátovými a musí přijmou závažná opatření, aby snížily výdaje, zvýšily produktivitu práce, změnily sortiment, aby se vyvarovaly velkých ztrát. Při tom je snižování cen provázeno obvykle omezením poptávky, což komplikuje činnost společnosti zaměřenou na snižování výrobních cen z důvodu zvyšování stálých výdajů. Zejména výrazně klesá poptávka po relativně drahém, luxusním zboží, a více se přesunuje na stranu levnějšího zboží. Často sílí tlak ze strany konkurentů. Konkurence se zostřuje, neboť je v podmínkách krize vedena nikoli za účelem dosažení poněkud vyššího nebo menšího zisku, ale často za účelem přežití podniků a organizací. Proto je tento boj veden často nekompromisně, velmi tvrdě, a hospodařit v těchto podmínkách je dvojnásobně a trojnásobně složitější. Často je tento boj provázen šířením pomluv o špatné kvalitě výrobků konkurence, skrytých vadách, svízelné situaci konkurenta, který nemůže přežít v nastalých podmínkách atd. Podniku, který se nachází ve složité krizové situaci, se kontrahenti snaží nevracet dluhy (protože podnik stejně nepřežije), jsou vznášeny neodůvodněné požadavky předběžných plateb za dodávky produkce nebo dodatečných záruk. V podmínkách krize se výrazně zvyšují komplikace při získávání úvěrů, avšak jejich potřeba roste. Nezbývá než se smířit se zvyšováním sazeb za úvěr, s nezbytností poskytovat dodatečné zástavy, souhlasit s rychlejším navrácením úvěru, se zkracováním jeho lhůty apod. Proto je takovéto úvěry poměrně těžké v podmínkách krize vracet. Tyto těžkosti s úvěry omezují výši oběhových prostředků podniků a organizací, na kterých závisí objem výroby. Z důvodu nedostatku oběhových prostředků jsou podniky a organizace nuceny opatřovat si méně zboží, které potřebují pro výrobu. Protahují nákup tohoto zboží a tím si komplikují realizaci hotových výrobků, které se opožďují ve vztahu k sezóně i jejich doprodeji. Před krizí bylo možné podmínky týkající se například získání úvěru na vnitřním trhu kompenzovat možností získat úvěr od zahraničních investorů. Široké možnosti se otevíraly před podniky a organizacemi, zejména expertního zaměření, v oblasti získávání zahraničního kapitálu. Jelikož finanční a ekonomická krize má globální charakter a také zahraniční partneři se ocitli v těžké krizové situaci, nelze na ně v podmínkách krize už tak s jistotou spoléhat, jak tomu bylo dříve. Namísto existujícího přílivu devizy do země, což vytvářelo příznivé 33
prostředí pro získávání dodatečných prostředků podniků a organizací, nastal teď velký odliv kapitálu ze země. Vždyť je nutné vracet dříve přijaté zahraniční půjčky bez možnosti jejich dalšího poskytování, jak se to často dělalo dříve. Současně s tím by bylo nesprávné soustředit se pouze na těžkosti vyvolané krizí. Současně krize poskytuje také nové možnosti pro rozvoj podnikání. Zmíníme se o některých z nich. Výše bylo uvedeno, že v období krize probíhá snižování cen. Zejména výrazně se snižují ceny paliva, surovin, meziproduktů. Tak tomu bylo také v období krize v letech 2008 – 2009. Ceny ropy se například snížily více něž třikrát. Za ropou následuje výrazné snižování cen přírodního plynu; ceny kovů se snížily přibližně o 30 %. Všude klesly ceny nemovitostí, patřičně se snižují platby za pronájmy; zlevnily zemědělské pozemky a mnohé další10. Při správném využití toho všeho lze značně snížit výdaje ve výrobě, v řadě případů dokonce zvýšit zisk. Krize dává možnost značně snižovat pracnost, částečné krátit výše výdělku díky zrušení nebo přesunutí prémií, bonusů na příznivější dobu. Pracující, kteří v období krize vidí těžkosti podniku, přechod od ziskovosti ke ztrátovosti, se nejvíce bojí bankrotu a zavření podniku, což by pro ně znamenalo ztrátu práce a výdělku. Proto jsou dočasně připraveni se smířit s určitým snížením výdělku proto, aby bylo možné v těžkých podmínkách krize přežít. Potíže v podmínkách krize vznikají nejen ve vlastním podniku, nýbrž také u konkurence. Pokud jste před krizí pracovali dobře, obezřetně, spolehlivě, nezabředávali do velkých dluhů, nezačali vkládat peníze do riskantních projektů, nahospodařili si určité rezervy, můžete se ocitnout v mnohem lepší situaci než vaše konkurence. Pokud zároveň s přežíváním uvažujete o rozvoji, soustředíte na to své síly a prostředky, pak se vaši jednotliví konkurenti nemohou rozvíjet, - jde jim o to přežít, vypořádat se s potížemi, které se na ně navalily. V těchto podmínkách má váš podnik možnost podstatně rozšířit svůj podíl na trhu a vyjít z krize nikoli oslabený, nýbrž posílený. Co lze podniknout pro zajištění spolehlivého přežití v krizi, a kromě toho pokračovat v efektivním rozvoji?
10
A. Aganbegjan. Krize : neštěstí a šance pro Rusko. Moskva : AST, 2009. ISBN 978-5-17-059657-7,str.156. 34
Za prvé – připravovat se na krizi, krizi je nutno očekávat, dle možnosti je nutné krizi předvídat. Je známý rozdíl mezi šikovným a moudrým člověkem: šikovný člověk, pokud se do potíží dostane, nachází z nich cestu ven; moudrý člověk dělá vše pro to, aby se do těchto těžkostí nedostal. Lze se zabezpečit proti krizi? Je nabíledni, že v plné míře se to nepodaří z toho důvodu, že změny vnějších podmínek byznysu nezáleží na vás, a vy se můžete pouze připravit na důstojné setkání s nimi. Aby byl člověk na krizi připraven, je nutné, aby se v podnicích a organizacích systematicky zabýval analýzou rizik – finančních, výrobních, technologických, operačních a dalších. Každé riziko lze rozložit na složky, provést analýzu podmínek a faktorů, zhodnotit možnou pravděpodobnost útoku a předem si promyslet opatření pro možné odvrácení silných negativních důsledků, pokud dojde na nejhorší. Nejedná se pouze o reakci na takovouto globální finanční a ekonomickou krizi, která nyní nastala. Krize jsou dílčí, čas od času napadají jednotlivá odvětví nebo sféry činnosti. Bývají lokální – v zemích, regionech atd. Je nutné umět čelit různým krizovým jevům. Je samozřejmé, že každé odvětví je specifické, má různé rychlosti obratu finančních prostředků, různou investiční náročnost podnikání, specifické spotřebitele, zvláštní podmínky rozvoje atd. To vše je přirozeně nutné mít na zřeteli. Spolu s tím existují některé společné podmínky pro lepší přežití podniků a organizací, jejich větší pružnost, ovladatelnost a přizpůsobivost ve vztahu k těm či oněm krizovým jevům. Klíčový význam má finanční bezpečnost podniku, vytváření takové finanční soustavy, kdy velká finanční rizika mají být snížena na minimum. Proto, pokud vycházíme ze specifičnosti podniků, je nutné stanovit optimální a přípustné objemy převzetí prostředků spolu s předchozím vypracováním mechanizmu jejich včasného navrácení, zástavního zajištění, které umožňuje v krizové situaci zástavní aktiva dle možnosti od hlavní činnosti oddělit. Veškerá finanční soustava by měla být dle možnosti formalizována, je potřebná každodenní evidence, pravidelné poskytování nezbytné administrativy pro vedení podniku. Je nutné mít také přesný každodenní monitoring finančních toků a přísnou kontrolu pohybu financí. 35
V lepší finanční situaci jsou obvykle ty společnosti, které se orientují na finálního spotřebitele a získávají prostředky nikoli od prostředníků, velkoobchodníků apod., ale mohou si vytvořit vlastní soustavu realizace výrobků, vybudovat vlastní síť obchodů. V posledním případě bude finanční soustava stabilnější, protože obchody budou každodenně přinášet hotovost. Jsou lepší než jakýkoli prostředník, mohou reagovat na změnu poptávky jak ohledně ceny tak i kvality, a pro podnik bude snazší reagovat na požadavky finálních spotřebitelů, připravovat odpovídající kolekce oblečení a obuvi, přezkušovat je atd. V konečném důsledku závisí finanční situace podniku na účinnosti jeho práce. Aby mohl podnik pracovat efektivně, je nezbytná vysoká produktivita práce, nízké náklady na materiál, správu a hospodaření. To souvisí především s tím, zda podnik disponuje moderní technickou základnou. Proto je krajně nezbytné podnik technicky nově vybavit. Podnik, který je po technické stránce moderní, překonává krizi samozřejmě mnohem snadněji než technicky zaostalý. Zejména v období krize je nejlépe zamyslet se nad budoucím vývojem. To umožní už ke konci krize začít vytyčovat cestu k budoucnosti spolu se zbavováním se nepotřebných aktiv, přebytečných článků v podniku a v administrativě, nadpočetnosti.
36
4.
Opatření k obnovení ekonomického růstu 4.1
Antikrizová opatření přijímaná v nejrůznějších
světových zemích Země
Peněžní opatření
Nepeněžní opatření
USA
1.Schválení programu na záchranu problémových
1. Dočasné zvýšenípojištění
aktiv (celková hodnota -- 700 mld. dolarů), určených vkladů kongresem USA ze 100 pouze pro finanční ústavy, jehož prostředky půjdou tisíc dolarů na 250 tisíc dolarů na koupi problémových cenných papírů od bank za na 1 vkladatele12. účelem
převodu
do
státního
fondu,
aby
se
2.Pojištění bankovních neprodávaly na trhu za snížené ceny. Po stabilizaci zástavních listů Federální ceny těchto cenných papírů dostanou banky možnost korporací pojištění vkladů. získat svůj kapitál zpět formou akcií 11 (rozhodnutí je ve fázi dopracování -- v současné době se předpokládá, že by tyto prostředky nešly na odkoupení insolventních hypotečních úvěrů, ale na
3. Státní pojištění deponentů bank proti ztrátám. 4. Snížení úrokové sazby na
podporu bank bojujících o přežití, za účelem 1 %. obnovení vydávání úvěrů).
5.
Poskytnutí
úvěrů
za
úrokovou sazbu 2. Federální rezervním systémem (Fed) USA základní úvěrovým uskutečnil dne 22. prosince 2008 aukci 17 denních americkým bankovních úvěrů v celkové výši 150 mld. dolarů. 3. Restrukturalizace finanční podpory úvěrových organizací
(konkrétně,
společnosti
AIG
byl
poskytnut úvěr Fed USA v celkové výši 85 mld. dolarů výměnou za 79,9 % akcií společnosti).
organizacím
a
holdingům
za
účelem
financování
koupě
vysoce
kvalitních
bankovním
zajištěných
aktiv
obchodních směnek (ABCP) u
investičních fondů otevřeného papírů typu, které vkládají peníze do finančních ústavů státem z prostředků programu na krátkodobých úpisů (založení 4.
Odkoupení
záchranu
emisních
problémových
aktiv
cenných
(konkrétně
se
11
Podle informační agentury „InfoMedia“ : (http://www.infosmi.ru/translation/244352.html).
12
Podle Federal Deposit Insurance Corp.: (http://www.fdic.gov/). 37
předpokládá
odkoupení
privilegovaných
akcií fondů pro koupi směnek a
společnosti AIG za sumu 40 mld. dolarů, akcií 9 odkoupení krátkodobých úpisů velkých bank v celkové hodnotě 125 mld. dolarů.).
u fondů na peněžním trhu v
5. Podpora nebankovních organizací, které celkové výši 2340 mld. dolarů). pracují se spotřebitelskými úvěry a leasingem.
6.
Znárodnění
největších
6. Vydání Fed USA 29 mld. dolarů J.P. Morgan hypotečních agentur země Chase na nákup zkrachovalé investiční banky Bear Fannie Mae a Freddie Mac. Stearns.
7.
Vytvoření
společného
konsorciem z 10 7. Odkoupení přímých dluhů a cenných papírů fondu hypotečních brokerů: 100 mld. dolarů -- na získání amerických a evropských bank přímých dluhů Fannie Mae a Freddie Mac, a také ve výši 70 mld. dolarů pro Federálních hypotečních bank; do 500 mld. dolarů -- poskytnutí pomoci menším na odkoupení cenných papírů Fannie Mae, Freddie finančním institucím. Mac a Ginnie Mae, zajištěných hypotečními úvěry.
8. Vybraný prezident USA
8. Fed USA zvětšila financování Evropské oznámil vytvoření nové komise centrální banky na 55 mld. dolarů, Národní banky v rámci plánu na záchranu 3 pracovních míst. Švýcarska -- na 15 mld. dolarů. (do 27 mld. dolarů). miliónů Kromě toho Fed uzavřela dohody o devizových Hlavním úkolem skupiny bude operacích s Bankou Japonska, Bankou Anglie a pomoc pracujícím rodinám, Bankou Kanady. V rámci těchto dohod dostanou 60 které se dostaly do těžké mld., 40 mld. a 10 mld. dolarů. Doba platnosti dohod situace. V plánech komise jsou vzdělávací programy a školení, do 30. ledna 2009 r. 9. Odkoupení cenných papírů AIG vládou, zajištěných hypotékou v celkové hodnotě 52,5 mld. dolarů jako pojištění poskytnutých úvěrů. 10. Vláda vyčlenila bance Citigroup Inc 20 mld. dolarů v rámci Programu na záchranu problémových aktiv (Troubled Assets Relief Program) jako doplněk k 25 mld. dolarům, které dostala v říjnu. Banka po
ochrana příjmů a penzijních úspor
představitelů
střední
třídy. 9. snížení
Fed
USA
úrokové
schválila sazby
na
0,25%. 10.
Poskytnutí
úvěrů
obdržení peněz od státu zvýšila úvěrování a vytvořila Federální rezervní bankou New majitelům cenných kontrolní komisi, aby zaručila adekvátní čerpání Yorku papírů, 38
zajištěných
nedávno
prostředků.
vydanými
spotřebitelskými
11. Vláda ohlásila vydání 17,4 mld. dolarů na úvěry včetně studentských, podporu amerického automobilového průmyslu -- úvěrů na koupi automobilu a General Motors a Chrysler (Ford odmítl). 13,4 mld. kreditní karty a také úvěry dolarů bude firmám předáno v nejbližší době, další 4 vydanými malým podnikům mld. dolarů předají v únoru, pokud to bude potřeba. s hodnocením AAA (rozpočet Čerpání prostředků bude přísně kontrolováno, kromě programu činí 200 miliard toho, vláda bude dohlížet na všechny velké smlouvy dolarů). koncernů, a také zakáže převedení výroby do
11.
Vláda
vyčlenila
zahraničí. Podle dohody může nová administrace Citigroup záruku na 306 mld. USA, pokud to bude mít zapotřebí, požádat o dolarů, která bude krýt ztráty z okamžité vracení peněz. Rovněž budou muset úvěrů a cenných papírů, které společnosti vrátit úvěr v případě, že do března 2009 vlastní společnost. Kromě toho neukážou zlepšení svých výsledků.
Citigroup a Goldman Sachs
karty mohou emitovat obligace se American Express Co., která se v současné době zárukou státu. 12.
Společnost
vydávající
kreditní
přeměňuje na banku, obdrží 3,39 mld. dolarů nového
12. Směrování investic do
kapitálu. Ministerstvo financí koupí privilegované rozvoje akcie American Express, které vynáší 5 % dividend druhů
ekologicky energie
za
během prvních pěti let a 9 % v následujících letech. dvounásobného Společnost rovněž odprodá Ministerstvu financí výkonu
alternativních
čistých účelem zvětšení druhů
dekret na odkoupení běžných akcií v rozsahu do 15 energií během tří let a zlepšení % privilegovaného balíku. Konkurent American zachování energií, což rovněž Express, společnost Capital One Financial Corp. vytvoří 500 tisíc pracovních obdržela předběžný souhlas ministerstva financí s míst. poskytnutím 3,6 mld. dolarů a společnost Discover
13.
Zdokonalení
státní
Financial Services, která získala status bankovního infrastruktury, včetně opravy holdingu požádala minulý týden, o 1,2 mld. dolarů. cest, mostů a škol, což vytvoří 13. Přidělení prostředků do rozpočtů států, dalších 400 tisíc pracovních v případě, že budou nuceny škrtat financování míst13. orgánů činných v trestním řízení, hasičské záchranné 13
Podle informační agentury RBK : (http://www.rbc.ru/rbcfreenews/20090110193958.shtml). 39
služby, vzdělávacích a zdravotnických úřadů.
14. Reforma pojišťovacího
miliónů systému proti ztrátě zaměstnání privilegovaných akcií GMAC LLC, finančního a zdravotnického systému, oddělení General Motors výměnou za poskytnutí poskytnutí daňových úlev jeden 14.
Federální
vláda
obdrží
5
prostředků společnosti ve výši 5 mld. dolarů. Zisk tisíc dolarů pro z akcií činil 8 %. Stát také získal fondovou variantu amerických rodin. na dobu 10 let za účelem nákupu 250 tisíc privilegovaných akcií GMAC.
95
%
15. Vláda USA poskytne záruky Bank of America na 118
dolarů pro případ 15. Administrace zvoleného prezidenta USA mld. prohlásila, že druhá část programu TARP půjde značných ztrát aktiv, které převážně na úvěrování spotřebitelů a podniků, ale ne zahrnují úvěry, cenné papíry, obytnými a na pomoc bankám. Okolo 100 mld. dolarů z zajištěné vyčleněných prostředků se plánuje použít na obchodními nemovitostmi, atp. odstranění následků krize na trhu s bydlením, zvláště Značná část těchto aktiv přešla hrozí k Bank of America v důsledku vystěhování v souvislosti s nesplácením hypotéky. koupě banky Merrill Lynch. Přitom aktiva zůstanou v bilanci Přitom Bank of America obdrží v rámci TARP prostředky ve výši 20 mld. dolarů a státní garance na Bank of America. Ve prospěch na
podporu
vlastníků
domů,
kterým
částku 118 mld. dolarů., což s ohledem na dříve státní pokladny a Federální vyhrazených 15 mld. dolarů umožní bance obnovit korporace pro pojištění depositů finanční stav po koupi Merrill Lynch. Zářijový (FDIC) bude vydána dodatečná nákup této investiční banky přišel Bank of America emise privilegovaných akcií. Kromě toho, státní pokladna
na 50 mld. dolarů. 16. Ministerstvo financí rozdělilo dodatečných 1,5 mld. dolarů (v rámci TAIR) mezi 39 amerických bank. Výměnou musí banky předat státní pokladně určený počet svých cenných papírů nebo zástavní listy na aktiva. Kromě toho, do vrácení finančních prostředků jsou finanční a bankovní ústavy povinné omezit vyplacení dividend a bonusů a kupovat
USA bude investovat do Bank of America 20 mld. dolarů v rámci
na svazek privilegovaných akcií s dividendou ve výši 8 % p. a14. 16. Plánují se stanovit přísné mezd
Podle informační agentury RBK : (http://top.rbc.ru/economics/16/01/2009/274439.shtml). 40
financování
problémových aktiv výměnou
limity 14
programu
top-manažerů
vlastní akcie.
společností,
které
dostávají
17. Státní pokladna USA na konci ledna vydala vládní pomoc; společnostem 386 mln. dolarů ze 700 miliardového stimulačního bude zakázána nucená fúze s balíčku. Finanční pomoc dostalo 23 bank ze 14 států použitím země, celkový počet finančních institucí, které prostředků. dostaly podporu od vlády v rámci stimulačního balíčku, dosáhlo 317.
poskytnutých
17. Projednává se varianta vytvoření bankovní struktury,
se bude 18. Na konci ledna kongres souhlasil s plánem která stimulování ekonomiky za cenu 819 mld. dolarů. nakupováním tzv.
zabývat špatných
Návrh zákona předpokládá vyplácení 544 mld. aktiv, které mají úvěrové dolarů na infrastrukturní výdaje, a také 275 mld. organizace, což umožní uvolnit dolarů formou daňových úlev pro soukromé osoby a kapitál, snížit odepsání ztrát a jako následek začalo vydání podnikatele. 19. Vláda plánuje vyčlenit 60 mld. dolarů na podporu vydávání úvěrů studentům a pomoc při
úvěrů. 18. Požadavek bank, které
očistě bankovních bilancí od nelikvidních aktiv. Pro dostávají státní pomoc v rámci zvýšit úvěrování řešení problému bude využita Federal Financing TAIR, Bank, která poskytne svou podporu spolu s Citigroup společností a spotřebitelů. Inc. a Morgan Stanley. Jejich společné snahy budou
19.
směrovat k tomu, aby se odkoupily stávající a nové Ameriky,
Největší Citigroup
studentské úvěry u bank, nabídnou za to cenné JPMorgan Chase papíry, uvádějí agenturní zdroje. Tento plán nepatří Morgan do TARP. Pokud účastníci projektu nebudou moci moratorium
banky
Stanley na
Inc.,
& Co a zavedly zabavení
najít soukromé investory na trhu s cennými papíry, hypotečního bydlení a tím dalo Federal Financing Bank dostane lhůtu 90 dnů, načež vládě čas spuštění programu departement pro školství odkoupí studentské úvěry. podpory hypotečního sektoru za Kromě toho, svůj plán na podporu studentů existuje i 50 mld. dolarů Moratorium u Fed USA, která vyčlení 200 mld. dolarů na bude platit do začátku března. stimulaci spotřebního úvěrování mezi studenty vysokých škol. Tuto činnost plánuje zahájit už v únoru. 20. Vstoupil v platnost návrh zákona o vyčlenění
41
787 mld. dolarů (místo 819 mld.) na pomoc ekonomice země. 21. Vláda vyčlení 4 mld. dolarů jako dodatečnou pomoc pro automobilovou korporaci General Motors Corp. K dnešnímu dni již GM obdržela 9,4 mld. federální pomoci, která od začátku tohoto roku umožnila podpořit výrobu. Chrysler kontrolovaný Cerberus Capital Management, získal od vlády 4 mld. dolarů a momentálně žádá dodatečné 3 mld. dolarů. 22. Byl zveřejněn program podpory bytového trhu, který je vytvořen k zabránění ztráty domů 9 miliónům Američanů, kteří mají problémy se splácením hypotečních úvěrů. Plán za tímto účelem předpokládá vyčlenění 75 mld. dolarů. Toto opatření umožní refinancovat hypoteční výdaje 5 miliónům dlužníkům
a
provést
kompenzační
platby
hypotečním agenturám, aby se pomohlo 4 miliónům dlužníkům, kterým hrozí vyvlastnění majetku za dluhy. Evropská unie
1. Evropská komise koncem listopadu souhlasila
1. Vyvedení kapitálu bank
s balíčkem finančních podpor, platných pouze na ze zahraničních poboček. území EU, a to ve výši 200 mld. euro, za účelem zastavení recese15.
2. Vytvoření speciálních státních
fondů,
jejichž
prostředky půjdou na zdolávání následků krize ve finanční sféře (návrh Francie -- ve fázi rozpracování). 3.
15
(http://www.burocrats.ru/banks/081204173819.html). 42
Částečné
znárodnění
důležitých odvětví průmyslu v mezích
Evropská
prostředků (návrh
unie
státních
Francie
--
z
fondů ve
fázi
rozpracování). 4.
Částečná
velkých
kapitalizace
finančních
institucí,
které se ocitnou na pokraji bankrotu. 5.
Poskytnutí
záruk
bankovnímu systému. 6. Snížení základní sazby v eurozóně na 2,5%, a od 15. ledna -- na 2 %. Německo
1. Vypracování programu podpory národního
1. Zavedení omezení mezd
finančního trhu 500 mld. euro, ze kterých je 400 mld. do 500 tisíc euro (ve fázi určeno pro sféru mezibankovního úvěrování a 100 schválení). mld. -- pro vydání licencí národním bankám za 16
účelem provádějí úvěrové činnosti .
2. Zákaz vyplácení bonusů a dividend
na
období
2. Poskytnutí státní záruky mnichovské hypoteční reorganizace. bance Hypo Real Estate ve výši 26,6 mld. euro a 8,5 mld. ze strany jiných soukromých bank.
3. Vstup státních záruk na stoprocentní vrácení depositů
3. Sestavení plánu stimulování ekonomiky ve vkladatelům bank země (cena programu – 20 mld. euro) výši 31 mld. euro, nebo 1,25% HDP. 4. Vláda vyčlení 10 mld. euro na snížení objemů
4. Záruka nových dluhopisů
odvodů do fondu sociálního pojištění, dalších
(závazky, emitované do 31.
několik mld. euro -- na možné snížení daní a prosince 2010, se lhůtou oběhu investic.
nanejvýš 36 měsíců). Cena
16
(http://www.magazine-deutschland.de/en/artikel-en/article/nbp/1/article/das-500-milliarden-eurorettungspaket-der-bundesregierung.html). 43
5. Německá banka IKB Deutsche Industriebank programu -- 400 mld. euro dostala od státu 5 mld. euro úvěrových záruk. Vláda (objem už poskytnutých záruk bude garantovat úvěry IKB po dobu tří let, za účelem pomoci v získání nového financování. A proto celkový rozsah pomoci činí 10 mld. euro. Banka, která poskytuje úvěr převážně malým a středním podnikům, byla první finanční institucí v Německu, postiženou krizí nekvalitních hypoték v USA, kvůli kterým odepsala 11 mld. dolarů. Zachránila ji státní banka KFW a komerční banky, které poskytly IKB 3,5 mld. euro. V únoru letošního roku IKB potřebovala dalších 1,5 mld. euro, aby si zachovala
-- 90 mld. euro). 5. Německo v boji s krizí snižuje pracovní týden: od 1. ledna 2009 všechny podniky v krizi přechází na 3-4 denní pracovní týden. Majitelé platí zaměstnance za jejich práci, vše ostatní připlácí stát. 6. Druhý plán stimulování
v podmínkách likviditu a v srpnu ji koupil americký investiční fond ekonomiky světové krize zahrnuje zákaz Lone Star. 6. Poskytnutí úvěrů malým a středním podnikům přes banku KFW a také daňové úlevy při koupi nových automobilů, financování infrastrukturních a stavebních
projektů.
Celková
suma
realizace
programu – 50 mld. dolarů. 7. Druhý balíček stimulačních opatření, který stojí 50 mld. euro (67, 02 mld. dolarů), zahrnuje
propouštění: společnosti muset
nejvýznamnější Německa
přislíbit
budou
neprovádět
hromadné propuštění výměnou za finanční pomoc státu. 7. Vláda částečně znárodnila Commerzbank,
vykoupila
nové investice do infrastruktury a vzdělání, které 25 % akcií díky dodatečnému pomohou zachovat pracovní příležitosti (Federální nalití 10 mld. euro do kapitálu vláda opatří na investice 14 mld. euro, a 16 druhé co do velikosti (po Bank) německé německých zemí poskytne dodatečné prostředky), Deutsche vyčlenění 1,5 mld. euro na pomoc automobilovému banky, postižené krizí. průmyslu (včetně podpory ve výši 2,5 tisíc eur na
8. V zemi druhý největší
nákup nového automobilu), daňové úlevy v r. 2009, hypoteční věřitel Hypo Real které dosahují 2,9 mld. euro, a od r. 2010 zvýší se do Estate obdrží nové finanční 6,05 mld. euro.
injekce z prostředků státního
8. Vláda získala 43,4% akcií spojené banky stabilizačního fondu SoFFin. Objem státních garancí dluhů, Lloyds TSB- HBOS, které nechtěly jiné banky. poskytnutých do 12. června 44
9. Vytvoření zvláštního fondu pro stabilizaci 2009,
činil
12
finančního trhu (SoFFin) ve výši 500 mld. euro za Předpokládá
mld.
euro.
že
díky
se,
účelem odvrácení krachu finančního systému. Tyto dodatečným státním garancím, prostředky
předpokládají
poskytování
pomoci vydaných do 0,5% p.a., banka
bankám ve třech směrech: garance mezibankovního bude moci zaplatit pohledávky, úvěrování, rekapitalizace, tj. přímé státní dotace) a lhůty kterých vyprší v červenci nákup u nich vysoce rizikových aktiv. Přijmout tohoto roku. Předtím německé pomoc od státu je možné jen za velmi přísných úřady
poskytly
hypoteční
podmínek: vláda dostane možnost ovlivnit obchodní agentuře úvěr ve výši 50 mld. strategii banky, která se na ni obrátí.
euro. Hypo Real Estate musí
10. Úřady Německa uvolní Volkswagen Bank 2,5 vrátit 30 mld. euro 15. dubna tohoto roku17. mld. euro na refinancování. 9.
Odsouhlasen
návrh
zákona, dovolující znárodnění banky: nezpůsobilé německé banky
budou
zestátněny cenných
částečně
cestou papírů
odnětí bankám
poškozeným od krize. Francie
1. Poskytnutí záruk ve výši 320 mld. euro (platí
1. Na období do ledna 2010
pro cenné papíry, emitované do 31. prosinců 2009 a společnosti reálného budou platit po dobu pěti let).
sektoru
budou osvobozeny od zaplacení
2. Vytvoření strategického investičního fondu pro daní na nové investice, což jim 18 ozdravení reálného sektoru ekonomiky v celkové ušetří více než 1 mld. euro . hodnotě 175 mld. euro (během nejbližších tří let na
2.
Vláda
rozvoj ekologicky čistých a progresivních digitálních modernizovat
přístavy
technologií, a to v oblasti vzdělání a vědeckého zvýšení výzkumu).
17
(http://www.k2kapital.com/news/fin/529333.html).
18
Podle Ruských novin : (http://www.rg.ru/2008/10/28/sarkozi.html). 45
pro jejich
konkurenceschopnosti
3. Schválení stimulačního plánu ve výši 26 mld. pracovního
plánuje
výkonu
a a
euro (1,3%
HDP), jehož cílem budou investiční poskytnout
možnost
projekty, ale ne přímá podpora spotřebitelů, protože společnostem lépe a častěji je je to «nejlepší způsob podpory růstu a zachování využít pro přepravu. Do r. 2013 pracovních míst dnes, a jediný způsob přípravy budou
investice
činit
445
pracovních míst na zítra». Vláda vyčlenila 10,5 mld. miliónů euro a zvýšení roční euro na rozvoj infrastruktury, výzkum a podporu přepravy soukromníky od 3,5 místních úřadů; 4 mld. euro budou vynaloženy na do 10 miliónů kontejnerů do r. investice do státních železničních, energetických a 2015. poštovních společností; 4 mld. budou předány na
3.
Založení
nového
stálý vývoj, vysokoškolské vzdělání a zbrojní ministerstva, odpovědného za průmysl. Balíček rovněž má pomoci realizaci plánu zajištění nové automobilovému průmyslu. Kromě 26 miliardového etapy růstu národní ekonomiky. balíčku, vláda slíbila poskytnout společnostem 11,5 Plán za tímto účelem milión eur formou úvěrů a daňových úlev na předpokládá vyčlenění 26 mld. investice v r. 2009 místo dříve naplánované tříleté eur.Ministerstvo je vytvořeno doby. Balíček opatření ekonomické stimulace rovněž pro kontrolu, konkrétně, za zahrnuje jednorázové vyplácení 200 euro na podporu účelem čerpání vyhrazených dělníků s nízkou mzdou. dodatečných prostředků pro 4. Program rekapitalizace národních bank v zajištění celkové výši 40 mld. euro.
nové
etapy
růstu
národní ekonomiky, ale ne na
5. Francouzské banky dostanou v pořadí další stávající potřeby nejrůznějších 19 státní půjčku ve výši 10,5 mld. euro do konce 1. resortů . čtvrtletí roku 2009 r. v rámci boje s finanční krizí.
4. Záruka na depozity v
6. Vláda Francie poskytne výrobcům automobilů hodnotě do 70 tisíc eur. pomoc ve výši 5- 6 mld. eur výměnou za jejich akcie. 7. Úřady plánují vyčlenit 5 mld. eur pro podporu prodeje společnosti na výrobu letadel Airbus, tj. poslat tyto prostředky několika bankám, které, musí pomoct klientům uhradit smluvní částky na nákup
19
Podle informační agentury „RosbaltBusiness” : (http://www.rosbalt.ru/2008/12/09/601267.html). 46
nových letadel Airbus. Mezi bankami, kterým budou poskytnuty prostředky, patří Calyon, Societé General a BNR Paribas. Další podrobností se nezveřejňují. 8. Zveřejněn balíček opatření pro překonání sociálních následků hospodářské krize. Plán expresní pomoci obyvatelstvu předpokládá dotace na potřeby nezaměstnaných a chudých do 2,65 mld. eur. Jedním z hlavních návrhů bude vytvoření fondu na přeškolení z počtu těch, kdo ztratil práci. Balíček navržených opatření rovněž zahrnuje daňové úlevy pro
4
milióny
rodin,
zvýšení
podpory
v
nezaměstnanosti a rodinám s více dětmi, jednorázové vyplacení 400 - 500 eur některým skupinám lidí, kteří ztratili práci. Slovensko
1. Zajištění státních záruk na stoprocentní vrácení depozitů vkladatelům bank země. 2. Slovenské banky přijaly rozhodnutí
snížit
úrokovou
sazbu u hypotečních úvěrů u těch, kteří nejsou schopni hradit hypoteční splátky výměnou za podporu ze strany úřadů. Vládní podpora se dotkne lidí, kteří ztratili práci. Česko
1. Vláda schválila projekt stimulace národní 1. Pojištění vkladů do 50 tisíc ekonomiky. V souladu s ním hodlá tento evropský eur. stát vyčlenit na boj s ekonomickou recesí 2,44 mld. euro. Projekt předpokládá snížení daní, investice do
47
2. 5. února 2009 snížení úrokové sazby z 2,5% na
infrastruktury a ekologie, a také poskytování úvěrů 1,75%. výrobcům automobilů a malému podnikání20. Velká Británie
1. Vyčlenění přibližně 87 mld. dolarů osmi největším národním bankám země.
1.
Poskytnutí
záruk
bankovním systémům (přibližně
2. Odkoupení dluhů národních bank (konkrétně, 383 mld. dolarů). vláda vykoupila dluhy banky Bradford & Bingley za 100 mld. dolarů.).
2.
Částečné
znárodnění
bank.
3. Vláda v rámci provádění antikrizové politiky
3. Snížení základní sazby o
vyčlenila 400 miliónů liber (444 miliónů eur) na 1,5% , tj. na 3%. podporu kupujících prvního bydlení. Prostředky budou
předány
130
4. 4. prosince 2008 proběhlo
speciálně
vybraným snížení eskontní sazby o 1% developerským společnostem, kteří mají postavit až na 2 %, dne 8. ledna 2009 -- na 18 tisíc obytných objektů. Program začne běžet od r. 1,5 %, dne 5. února 2009 -- na 2009. Kromě toho, se předpokládá poskytnutí 30 % 1 %. slevy na bydlení mladým rodinám.
5. Zvýšení záruk za vklady 4. Poskytnutí úvěrů Bankou Anglie v maximální ze 35 tisíc na 50 tisíc liber. výši 306 mld. dolarů. 6. Koncem ledna vláda 5. Velká Británie připravila komplex opatření za přijala rozhodnutí poskytnout 20 mld. liber, které zahrnují daňové úlevy a výdaje národním výrobcům automobilů na pomoc malým společnostem, špatně placeným pomoc ve výši 2,3 mld. liber zaměstnancům a domácnostem.
(3,27 mld. dolarů.), z nich vláda
6. Vláda vyhlásila zahájení nového programu garantuje poskytnutí úvěrů na záruk na úvěry a nákup bankovních aktiv ve výši 50 ve výši až 1,3 mld. liber (1,42 mld. liber. Konkrétně, nové schéma umožní vládě mld.
dolarů)
Evropskou
díky přeměně privilegovaných akcií v běžné zvýšit investiční bankou formou záruk svůj podíl v celkovém balíku cenných papírů na úvěry jiných bank, pokud druhého největšího kapitálu banky -- Royal Bank of vznikne potřeba. Scotland -- na 70 %, a v akciovém kapitálu velké bankovní skupiny Lloyds TSB -- na víc než 50 %.
20
Podle novin „Izvestia“ : (http://www.izvestia.ru/news/news/198386). 48
7. Vláda plánuje znárodnění soukromých škol, postižených
7. Plán stimulování ekonomiky předpokládá, že hospodářskou
krizí.
vláda vyčlenění na podporu bank 150 mld. liber a Předpokládá se, že zestátněné Bance Anglie se poskytne právo kupovat komerční školy
budou
státními
aktiva, které zahrnují korporátní obligace a směnky. akademiemi. Aby získali státní Přitom se bude projednávat nákup pouze vysoce dotace,
musí
kvalitních aktiv. Banka Anglie během nejbližší doby protikrizovým začne s nákupem problémových aktiv.
v
souladu
plánem
s
snížit
poplatek za studium, a také
8. Vláda plánuje poskytnout peněžní injekci ve odsouhlasit pravidla přijetí a výši 10 mld. liber zestátněné bance Northern Rock, program studia v souladu s pomocí
které
se
plánuje
stabilizace
trhu národními normami.
s hypotečními úvěry. 19. ledna 2009 oznámil ministr financí Velké Británie druhý program podpory bank za poslední tři měsíce, který bude stát 150 mld. liber. Státy
Země východní Asii (země ASEAN, Čína, Japonsko
východní
a Jižní Korea) plánují zformovat v první polovině
Asie
roku 2009 měnovou rezervu ve výši 80 mld. dolarů za účelem vyrovnávání se s následky světové finanční krize.
Japonsko
1. Vyčlenění mezinárodnímu měnovému fondu
1. Vláda plánuje snížit daně
98 mld. dolarů na poskytnutí pomoci rozvojovým pro majitele domů. Pro realizaci zemím, postiženým v důsledku světové finanční tohoto záměru bude Japonsko krize.
potřebovat více než 100 mld.
2. Dvojnásobné zvýšení velikosti devizových dolarů. swapů s Fed USA -- z 60 na 120 mld. dolarů.
2. Centrální banka Japonska
3. Vláda schválila vyčlenění nového balíku snížila sazbu na 0,1% se opatření pro stabilizaci stavu ekonomiky ve výši 54 záměrem stimulovat ekonomiku mld. dolarů. Tyto prostředky se plánuje vynaložit na země. úvěry malému podnikání a dávky propouštěným zaměstnancům.
3.
Poskytnutí
bankovních
depozit
záruk a
4. Vláda pošle 2 trln. JPY (více než 22 mld. mezibankovním úvěrům ve výši
49
dolarů) na odkoupení cenných papírů komerčních 143 mld. dolarů. bank, za účelem zlepšení jejich finančního stavu. 5. Vláda pošle 640 mld. JPY (více než 70 mld. dolarů) na snížení úroků při vyplácení vládního programu pojištění zaměstnanosti. 6. Japonská vláda plánuje zvýšit ve finančním roce 2009 náklady na 6,6 %, přitom emisí státních cenných papírů vzroste na 31 %. Je to v řadě třetí letošní plán stimulování ekonomiky země, na jehož financování je potřeba 23 trln. JPY (225 mld. dolarů). 10 trln. JPY obdrží ekonomika země díky snížení daní, včetně daně z nemovitosti. Dalších 13 trln. JPY se bude poskytovat různým společnostem formou úvěrů a záruk na jejich dluhy. 7. Centrální banka Japonska garantuje 1,22 trln. JPY (13 mld. dolarů.) mimořádných úvěrů pro finanční domy v rámci nového programu pobídky vydání úvěrů japonským společnostem. Bude se přijímat jako zajištění obligací, komerčních papírů a krátkodobé dluhy společností, opatřené majetkovou zástavou, a místo toho vydá finančním domům úvěry na nízký úrok. 8. Centrální banka plánuje koupit komerční papíry za 2 trln. JPY (22 mld. dolarů) za účelem ulehčení krátkodobého financování společností. 9. Vláda 27. ledna 2009 rozhodla vyčlenit 16,7 mld. dolarů na podporu malého a středního podnikání, ve kterém je zaměstnáno 70% všech pracujících Japonců. Japonské státní banky koupí akcie společností z reálného sektoru ekonomiky, aby pomohly přežít snížení poptávky a krizi ve vydávání úvěrů. V tomto stát následuje příklad Banky 50
Japonska, která rozhodla oživit peněžní trh, vykoupit korporátní obligace od věřitelů. 10. Centrální banka dne 3. února 2009 přijala rozhodnutí vyčlenit až 1 trln. JPY (okolo 11,2 mld. dolarů.) na odkoupení akcií soukromých bank. Operace
bude
Předpokládá
pokračovat
se
koupě
do
akcií
dubna pouze
2010.
relativně
stabilních společností s úvěrovým raitingem min. BBB. 11. Vláda plánuje vyčlenit 1 mld. dolarů na podporu obchodování v asijském regionu. Podle plánu vypracovaného v Tokiu poskytne Japonsko úvěry ve výši 1. mld. dolarů převážně bankám v rozvojových asijských zemích, za účelem pomoci uzavírání exportních a importních transakcí. Čína
1. Stimulace hospodářského růstu uvnitř země - 586 1. Snížení daní malému a mld. dolarů půjde na výstavbu cest, bydlení a střednímu podnikání a zrušení zavedení inovačních technologií v průmyslu.
omezení na vydávání úvěrů
22 2. Vláda poskytne přístup ke 130 mld. CNY obchodními bankami .
(18,99 mld. dolarů) tchajwanským investorům pro
2.
Snížení
financování projektů během následujících tří let. listopadu Prostředky
budou
poskytnuty
třemi
na
sazby
-
v
jedenáctileté
bankami: minimum, tj. na 5,58 %, na
Industrial and Commercial Bank of China a Bank of konci prosince – na 5,31 %. China určí -- 50 mld. CNY, China Development Centrální banka Čína rovněž Bank - 30 mld. CNY21.
snížila normy pro rezervy pro
3. Vláda plánuje v nejbližších dvou letech pět největších národních bank z vyčlenit více než 40 mld. dolarů na rozvoj mobilních 16 do 15,5%. Požadavky komunikací. Očekává se, že začátkem příštího roku k jiným úvěrovým institucím tři nejvýznamnější telekomunikační firmy Čínské klesly z 14 % na 13,5% . 21
(http://www.k2kapital.com/news/fin/514823.html).
22
Podle informační agentury „CentrAsia“ : (http://www.centrasia.ru/news.php). 51
lidové republiky dostanou oprávnění k zavedení sítě 3G.
3. Vláda plánuje změnu struktury
devizových
rezerv
4. Rekapitalizace ze strany vlády dvou ze tří země cestou zvýšení podílu státních leteckých dopravců, které mají problému zlata. Podle různých odhadů kvůli poklesu počtu cestujících. V důsledku se úřady nyní 75% devizového koše lidové republiky rozhodly vyčlenit leteckým dopravcům s východu a Čínské jihu země okolo 13 mld. CNY (1,9 mld. dolarů.). 5. Odhlasovaný balíček stimulačních opatření pro národní
letecký
průmysl,
obsahují americké dolary a cenné
papíry
této
země.
Momentálně činí zásoba zlata
který
zahrnuje celkem 600 tun, ale plánuje se poskytnutí daňových úlev aerolinkám na 360 miliónů zvýšit na 3-4 tisíce tun. dolarů a úvěrů na 26 mld. dolarů., které připadnou hlavnímu čínskému výrobci letadel. Financování místního leteckého průmyslu vzniká na pozadí usilovných
proseb
vlády
k hlavním
leteckým
dopravcům vzdát se dodatečných objednávek letadel ze zahraničí pro letošní rok.
4.
Národní
komise
pro
rozvoj a reformy vypracovává balíček stimulačních opatření pro
národní
automobilový
průmysl: snížení 10 procentní daně na nákup motorových
6. Program rekapitalizace banky Agricultural vozidel, přímé Bank of China za 19 mld. dolarů., který se chystá k financování, které IPO. směrovat na vývoj
státní bude nových
7. Plánuje se založení fondu ve výši 10 mld. technologií v automobilovém CNY (1,5 mld. dolarů) pro financování vytváření průmyslu. nových technologií, včetně obnovitelných zdrojů
5. Vláda přijala rozhodnutí o
energie, a rychlejšího začátku masové výroby řadě opatření pro oživení sfér elektromobilů, po dobu tří let. obratu, stimulace spotřeby a 8. Spuštěný program vládních subvencí na zabezpečení stabilního růstu obchodu: elektroniku v celkové hodnotě 4 trln. CNY (584 mld. zahraničního dolarů). Práce na poskytnutí pomoci výrobcům a zdokonalování sítě obratu zboží vesnických oblastech, zvyšování spotřebitelské poptávky v zemědělských ve oblastech se vede v 10 různých směrech. Pilotní výstavba nových a rekonstrukce program subvencí obyvatelům vesnic (13 % stávajících distribučních center domácnosti při koupi elektroniky) byl spouštěn jako a dodávky zboží do vesnic, rozšíření sortimentu zboží. Pro 52
experiment ve 12 provinciích země již v únoru řešení
problémů
exportních
2008. Nyní úřady chtějí rozšířit seznam zboží. Nyní podniků a zajištění stabilního do něho budou patřit nejen drobná a střední zvětšení objemu zahraničního elektronika, ale také klimatizace, počítače a dokonce obchodu, schváleno rozhodnutí motocykly.
o zvýšení sazby vrácené daně
9. Vláda plánuje vyčlenění 130 mld. CNY (19 na vývoz části strojírenské mld. dolarů) v rámci druhé etapy programu produkce, elektroniky a také ekonomických podnětů. 28 mld. CNY bude utraceno zvětšení Centrálního fondu na výstavbu přístupného bydlení, 31,5 mld. – na rozvoje zahraničního obchodu. zásobování elektrickou energií, zásobování vodou a
6. Byly sníženy omezení na
silnice, 17 mld. -- na zdravotnictví a vzdělání, 11 dovoz
a
mld. -- na ochranu životního prostředí, 15 mld. -- na podporu
export
zboží
čínských
pro
vývozců.
restrukturalizaci ekonomiky a 27,5 mld. -- na velké Společnosti nyní budou moci infrastrukturní projekty. První etapa programu, dostávat
zálohy
na
vrub
vyhlášená na konci minulého roku, plánuje výdaj ve budoucího exportu zboží na 25 výši 4 trln. CNY, ze kterých 100 mld. CNY bylo % ceny exportovaného zboží za plánováno na IV. čtvrtletí.
předcházejících
informačního průmyslu. Vláda plánuje stimulaci činnosti,
zvýšit
peněžní
vklady
a
napomáhat zavedení IT do reálné výroby v budoucích
třech
letech.
Investice
se
měsíců.
Dříve to bylo 10 %. Společnosti
10. Odsouhlasen plán podpory elektronického a
inovační
12
musí
zkoncentrovat na nová integrální schémata, rozvoj mobilních sítí třetí generace a napomáhání výroby digitálních barevných televizorů, obrazovek nového typu a vypracování počítačových sítí nové generace.
budou moci současně vyplácet předem až 25 % ceny svého exportu za 12 měs. při dovozu zboží. V Číně se měna, přijatá jako záloha, musí směnit na CNY za účelem snížení výdajů na
výrobu
výrobků.
exportovaných
V případě
zrušení
kontraktu vzniká zpětná směna. 7. Vláda plánuje zmírnit pravidla
poskytování
konkrétně
zmírnit
úvěrů, opatření
bojeproti nespláceným úvěrům, bankám
se
dovolí
vydávat
půjčky dokonce těm podnikům, 53
které mají dočasné problémy kvůli světové hospodářské krizi, věřitelé budou moci rovněž provést restrukturalizaci dluhu, a výbor pro bankovní regulaci se zavazuje poskytnout pomoc v zajištění dluhů.
a
prodeji
Nicméně
regulátor
stále
těchto finanční
zakazuje
společnostem brát peníz na nové projekty v případě, že nejsou vyrovnány staré dluhy a bankám je zakázáno zajišťovat riziková aktiva. 8. Vláda plánuje od 15. ledna podruhé za měsíc snížit ceny paliva, což má pomoci společnostem a autodopravcům. Benzín se zlevní o 2%, nafta -o 3,2 %. 9. Podpora a stabilizace kurzu národní měny (CNY) na určité optimální úrovni. 10.
Vláda
plánuje
vybudovat dva státní fondy, úlohou
kterých
bude
financování operací pro fúzi a pohlcení
aktiv
zahraničních
důlních a hutních společností. A proto vláda bude pobízet velké státní slévárenské společnosti k zpracování 54
dolů
v zahraničí
vlastními
silami
spolupráci
se
partnery.
nebo
ve
zahraničními
Místním
společnostem
bude
hutním rovněž
poskytnuta pomoc v dovozu hutních surovin. Země Blízkého Východu
1. Vláda Kuvajtu pozastaví obchodování s akciemi druhé největší banky země.
1.
Kuvajt
záruky
zavedl
vkladů
ve
státní všech
2. Saúdská Arábie vyčlenila 2,67 mld. dolarů bankách země. největší sociálně orientované bance (která poskytuje bezúročné úvěry obyvatelstvu s nízkými příjmy).
2. Fond státního blahobytu vytvořil dlouhodobý investiční
3. Program rekapitalizace národních bank Kataru balík pro investování investičním trhu země. v ceně 6 mld. dolarů. 4. Program rekapitalizace národních bank SAE za
5.
Program
3. Poskytnutí vládou SAE a Saúdské
19 mld. dolarů. rekapitalizace
národních
bank
Saúdské Arábie za 3 mld. dolarů. 6. Vláda Kuvajtu vyčlenila 5 mld. dolarů na podporu národních bank.
bankovní
Arábie
záruk
depozity
na a
mezibankovní úvěry. 4. Saúdská Arábie a SAE snížila Repo sazbu o 2 % kvůli pádu ceny ropy na 1 %.
55
na
5. Odhad budoucího vývoje světové ekonomiky Současná finanční a ekonomická krize zaprvé naplno ukázala problém nedokonalosti světové
finanční
soustavy,
včetně
nedokonalosti
národních
finančních
soustav
v jednotlivých zemích. Pokud se budeme zaobírat otázkou, jak vznikla hypotéční krize v USA, odpověď bude jednoznačná – vznikla z důvodu nedostatků v hypotéční soustavě, jejího příliš liberálního charakteru, absence otevřenosti, kontroly, ignorování rizik hypotéčního úvěrování, neadekvátního dohledu nad hypotéčními bankami, absence zálohování ve vztahu k rizikům atd. Tato krize by nevznikla, pokud by existoval zákon, podle kterého všichni, kdo chtějí kupovat byt na hypotéku, musí vložit například 20 % svých prostředků, a teprve poté se bude zvažovat možnost poskytnutí hypotéčního úvěru. V USA se zatím ve skutečnosti hypotéční úvěr poskytoval při složení pouhých 5 % prostředků na koupi bydlení ze strany budoucího vlastníka. Nadto se v jednotlivých případech úvěr poskytoval dokonce bez tohoto prvopočátečního vkladu. Podmínkou pro poskytnutí úvěru musí být existence trvalého příjmu klienta, který je dostatečný pro pravidelné splácení hypotéčního úvěru, daní, pojištění, komunálních plateb za získané bydlení. Banky toho občas nedbaly a poskytovaly hypotéční úvěr pouze na záruku samotného bydlení, což je samozřejmě nedostatečné a riskantní. Jakékoli poskytování dlouhodobého úvěru je riskantní, nakolik cena kupovaného bydlení může například klesnout o 30-50 % a úvěr tak bude nekrytý. Proto by ještě jednou podmínkou pro poskytování takovýchto úvěrů mohlo být povinné zálohování prostředků hypotéční banky vydávající úvěry na krytí rizika. Velmi důležité je také stanovit režim vytváření zástav na základě hypotéčního úvěru, jejich možné záruky, vydávání hypotéčních dluhopisů a certifikátů na jejich základě. Zákonem by měla být předepsána transparentnost všech postupů týkajících se vývoje hypotéčních cenných papírů a, co je nejdůležitější, nutnost jejich přísného napojení na reálnou výši hypotéky, nepřípustnost vzniku „finanční bubliny“ na tomto místě. Pokud by se tato pravidla dodržovala, byla by hypotéční krize málo pravděpodobná. Je proto účelné ve všech zemích vyvodit závěry a přistoupit k podstatným úpravám
56
v hypotéčním zákonodárství se současným zpřísněním jeho podmínek a znemožněním vzniku podobných krizí. Výše uvedené se nevztahuje pouze k hypotéčnímu úvěrování. Vážné negativní důsledky měl propad na investičních trzích. Bylo by možné promyslet soustavu opatření, která by odvrátila rychlý konjunkturní propad investičního trhu, který leckdy vzniká na základě jakési nepodložené zprávy, negativní zvěsti atd. K takovýmto propadům investičního trhu dochází, pokud akcionáři jednorázově prodávají velké balíky akcií. Lze omezit výši jednorázově kupovaných a prodávaných akcií s tím, aby nedošlo ke zborcení trhu,
pokud bude těmto procesům dodána určitá
posloupnost. Přísnější by mohly být požadavky týkající se také dislokace korporačních obligací se zálohováním prostředků umožňující je v obdobích krize splácet. Mimořádná je otázka regulace derivátů cenných papírů – derivátů, z nichž mnohé jsou fakticky bez dozoru. Národní finanční zákonodárství, v závislosti na výskytu derivátů v té či oné zemi, by mohlo nastolit určitý řád v jejich vydávání, oběhu, transparentnosti pomocí kontroly a dohledu nad tímto druhem cenných papírů. Podobné cenné papíry jsou obvykle odtrhávány od objektu, který by podle všeho měly zastupovat, a začínají žít vlastním životem, rozmnožovat se, prodávat se a kupovat, sloužit jako předmět spekulativních operací. Právě tím ztrácejí svůj prvotní význam, svoje napojení na ten objekt nebo podmínky, které tento papír představuje. Jmenovitě se jedná o termínované obchody, které by měly být pevněji napojeny například na množství prodávaného zboží, jeho cenu atd. Ještě těžší je disponovat pojistnými cennými papíry různého druhu, jejichž objem několikanásobně převyšuje reálnou částku, která se pojišťuje. Stěží se podaří přijmout zákonodárství týkající se těchto otázek, které by bylo společné pro různé země, nakolik finanční trhy různých zemí mají svá vlastní specifika. A sotva budou největší finanční centra – například v New Yorku, Londýně, Frankfurtu – souhlasit s jakousi nadnárodní kontrolou, s přísným dodržováním mezinárodních finančních zákonů. Snazší a realističtější je ponechat konkrétním zemím možnost zpřísnit vlastní finanční zákonodárství, a to i ve vztahu k přelévání zahraničního kapitálu do dané země. Mimořádná je otázka volatility devizových kurzů, které prudce zlepšují nebo zhoršují za dostatečně krátkou dobu podmínky pro byznys celých zemí a odvětví. Například před několika lety byla hodnota jednoho eura 0,9 dolaru. Potom začal kurz dolaru slábnout a 57
euro mělo hodnotu 1,6 dolaru. Uplynulo pouze několik měsíců v polovině roku 2008 a kurz dolaru posílil a dosáhl hodnoty 1,25 – 1,30 dolaru za euro. Takovéto změny od základu mění rentabilitu a efektivnost exportu, importu, vnášejí zmatek do hodnocení účinnosti investic, inovací, mezinárodních ekonomických vztahů atd. Přitom nejsou obrovské výkyvy valutových kurzů založeny na jakýchkoli fundamentálních základech: například během takovýchto výkyvů kurzů eura a dolaru se ekonomika Ameriky a Evropy z hlediska tempa ekonomického růstu takřka nelišila, z hlediska inflace také ne. Takže srovnatelné ekonomické potenciály, ukazatele efektivnosti, ziskovosti a mnohé další neposkytovaly žádný důvod k podobným radikálním změnám týkajícím se valutových kurzů. Tyto změny měly konjunkturní, tržní charakter. A tyto výkyvy jsou příčinou nedefinovatelnosti a nepředvídatelnosti budoucího vývoje největších společností, jejichž rentabilita, tržní kapitalizace, podíl na trhu – to vše ustupuje do pozadí, pokud se například jeden a půl krát změní poměr eura a dolaru.
5.1
Mezinárodní kontrola finanční situace ve světě
Pokud jde o mezinárodní finance, pak bretonwoodská dohoda z roku 1944, která založila Mezinárodní měnový fond a Světovou banku pro rekonstrukci a vývoj – všechny tyto a další mezinárodní organizace nejsou pověřeny jakýmikoli dozorčími nebo dispozičními funkcemi. Jsou povolány k tomu, aby poskytovaly pomoc jednotlivým zemím při řešení makroekonomických úkolů, – například pomocí půjček Mezinárodního měnového fondu, nebo řešení těch či oněch mikroekonomických úkolů, důležitých pro zemi, které jsou řešeny pomocí prostředků Mezinárodní banky pro rekonstrukci a vývoj. Na rozdíl od takovéhoto uspořádání skutečností je například Světová obchodní organizace fakticky dozorčí organizací, která dohlíží
na dodržování stanovených
jednotných podmínek obchodu, které členové SOO přijali, na dodržování zákona o ochraně intelektuálního vlastnictví atd.. SOO ukládá pokuty, v případě konfliktů stran vede soudní řízení a tyto konflikty urovnává. Ničím podobným SOO ve finanční oblasti regulace bohužel není. A právě tento nedostatek dohledu, netransparentnost, široká liberalizace bez přísných pravidel vede k finančním krizím, které se stávají v závislosti za stupni rozvoje globalizačních tendencí všeobecnými, hlubšími a ostřejšími a čas od času málo závislými na úsilí té či oné země, neboť krize je do dané země importována prostřednictvím 58
vzájemného působení národních finančních institucí spolu s pohybem světového kapitálu, devizových kurzů, mezinárodních trhů s akciemi, obligacemi apod. Jakmile vypukla globální finanční krize, nastala akutní nutnost koordinace snah různých zemí o zmírnění a předcházení podobným globálním krizím v budoucnu. Poprvé bylo přijato rozhodnutí posoudit tento světový problém nikoli uvnitř osmi rozvinutých zemí světa, ale se zapojením největších rozvinutých zemí – Číny, Indie, Brazílie (celkem 22 zemí), které na úrovni hlav států posoudily nastalou situaci, konstatovaly nedokonalost finanční a ekonomické organizace světové ekonomiky a domluvily se na vypracování obecných opatření za účelem zdokonalení zejména světové finanční soustavy.
5.2
Sjednání pořádku v každé národní ekonomice
Pořádek je nutný ve veřejných financích všech zemí. Začít je třeba u původce – Spojených států amerických. USA by měly nastartovat mezinárodní program, který budou schopny využít i ostatní státy. Tento program by měl obsahovat23: -
Obnovu vlastních bankovních fondů; všeobecnou stimulaci mezibankovního
kreditu; -
Podporu platební schopnosti bank a jejich likvidních fondů, a také
poskytování (v případě nezbytnosti) naprosté garance na všechny vklady; -
Požadavek vůči bankám zaznamenávat do účetních dokladů podrobné
informace o finančních ústavech, které mají dlouhodobé financování, přesně uvádět kapitál prvního stupně, uvádět pouze reálně existující kapitál; -
Zavedení zákazů týkajících se finančních nástrojů založených na
spekulativních aktivech; -
Požadavek vůči bankám zachycovat v bilancích nejrizikovější aktiva
spojená s nejvíce rizikovými finančními produkty, zejména s deriváty; -
Zákaz vlastníkům uzavřených akciových společností nekonečných půjček
z jimi investovaných prostředků; -
Zestátnění, byť jen částečné, některých bank a úschovu „defektních
produktů“ ve speciálně pro tyto účely vytvořených strukturách; 23
J. Attali. Světová hospodářská krize. Co dál? Moskva : Lider,2009. ISBN 978-5-49807-330-9, str. 154. 59
-
Vedení boje proti obnově bankovních oligopolů;
-
Zákaz nadměrného odměňování účastníků finančních soustav a požadavek
perspektivního přepočítání bonusů na několik let dopředu; -
Podporu soukromé poptávky díky zvýšení minimálních výdělků;
-
Posílení role odborů;
-
Realizaci reformy zdanění zisků;
-
Podporu průmyslových sektorů, které pocítily těžkosti ve stejné míře, jakož
i bank, - pod podmínkou, že budou modernizovány a přizpůsobí svoji činnost požadavkům ekologie; -
Vytvoření soustavy sociálního zabezpečení, která zaručí zachování výdělku
v době nemoci a krytí výdajů na léčbu; -
Prodloužení doby vyplácení podpory v nezaměstnanosti;
-
Stabilizaci a snížení cen za bydlení;
-
Obnovu vysokého statusu profese inženýra a vědce a návrat řemesla bankéře
na skromné místo, které mu náleží; -
Omezení příjmů odborníků z oblasti financí;
-
Sledování změny hodnot movitých a nemovitých aktiv při stanovení inflace;
-
Zvýšení úspor pomocí daňové soustavy norem za účelem splácení dluhů;
-
Všeobecné a postupné snižování celkové zadluženosti z 300 na 100 % HDP.
Navrhovaná opatření by měla být využita v USA a dále – v každé zemi, kterou krize zasáhla, zejména v Japonsku a na území Evropy.
5.3
Zesílení evropské regulace
K výše vyjmenovaným transformacím by měly přikročit všechny země – členové Evropské unie plus k tomu současně použít specifické nástroje regulace. Ale je Evropa oprávněna vyžadovat reformy mezinárodní finanční soustavy, jestliže není schopna založit instituci, která by odpovídala jejím potřebám?
60
Samozřejmě že Evropané již disponují jednotnou společnou měnou, která se ukázala jako velice užitečná, a vedou všeobecnou konkurenční politiku, která vyhovuje bankovní sféře. Avšak neexistuje nic, co by se blížilo evropské finanční regulaci, dokonce ani v počátečním stádiu. V některých evropských zemích jsou mnohé druhy derivátů zakázány, a v jiných – povoleny; různorodá spekulativní praxe se někde podporuje, jinde je zakázána. A co víc, neexistuje zdaleka ani společná představa o „daňovém ráji“ nebo offshore zónách, koncepci zdanění kapitálu, ani regulace termínovaných obchodů a finančních trhů, hedge fondů. V mnohých oblastech řízení sklánějí Evropané hlavu před Wall Street, Federálním rezervním systémem, americkým Finančním úřadem a (konkrétně ve sféře účetnictví) před organizacemi, které jsou kontrolovány Američany nebo se podřizují pravidlům (přesněji absenci takovýchto pravidel) City. A vždyť přeci City je – nejexotičtější offshore! Je načase, aby členské země Evropské unie měly vlastní struktury, který by sledovaly činnost finančních operátorů na svém území (zejména těch, kteří nejsou spjati s bankami), zakázaly práci s offshore a „daňovým rájem“ mimo Evropskou unii a zavedly „tabu“ ohledně řady
mechanizmů
londýnského City24. Potom
je třeba se vybavit
evropským kreditem nejnovější formace, který by neměl spojení ani s Evropskou centrální bankou, ani s Evropskou investiční bankou, ani s evropskými vládami, ale zaručoval by životaschopným místním finančním institucím pomoc, podílel by se na kapitálu a poskytoval by půjčky za určitých podmínek. Pokud k tomuto Evropská unie nepřikročí, bude velká dvacítka následovat její negativní příklad. Tehdy vše skončí záplatováním děr a vznikem nové krize – ještě tíživější.
5.4
Vybudování globálního regulačního systému
Vytvoření jednotné světové peněžní jednotky na bázi Mezinárodního měnového fondu je v současnosti nemožné. Neexistuje ani nutnost hledat jeho náhradu nebo jej něčím doplňovat. Je lepší prověřit a utáhnout veškeré vlastní páky. V důsledku by MMF měl: 24
stát se místem, kde vlády dosahují dohod ohledně prováděných reforem;
J. Attali. Světová hospodářská krize. Co dál? Moskva : Lider,2009. ISBN 978-5-49807-330-9,str. 159. 61
-
stát se centrem nadnárodní reglementace a zavazovat všechny země včetně
„daňového ráje“ k dodržování výše vytvořených pravidel, procedury výměny informací o daních a poplatcích; -
provést regulaci objemu garantovaných vkladů a soukromých fondů
úvěrových ústavů, charakteristik „špatných bank“, uskutečnit globální regulaci derivátů a zejména obligací CDS; změnit dohodu „Basilej II“ na požadavky bankovního kapitálu, a ustanovení Mezinárodní správy standardů účetnictví – na spravedlivě stanovené mezinárodní požadavky; -
uskutečňovat dohled nad ratingovými agenturami, který by se měly stát
nekomerčními organizacemi; -
uskutečňovat operativní výkonnou činnost v jakékoli části světa, být
součástí světové soustavy finanční reglementace; -
vypracovat konkrétní a účinné postupy pro vzájemnou mezinárodní právní
pomoc za účelem realizace reglementace a vypracování obecné koncepce ohledně offshire zón; bojovat proti bankovním oligopolům v každé zemi; zajistit průchodnost „finančních produktů“; -
disponovat nezbytnou mocí za účelem restrukturalizace zadluženosti všech
zemí včetně USA a podílet se na změně orientace jejich ekonomické politiky; účastnit se odsouhlasení úrokových sazeb, a proto – vyžadovat od centrálních bank, aby vedly boj proti inflaci aktiv, které by neměly růst rychleji než výdělky; -
dohlížet na převodu úspor vkladatelů do míst investování s cílem zajistit
jejich reálný růst a čelit finančním hrám; studovat podmínky investování a dlouhodobých vkladů, zejména v zemích, které těží ropu; -
zamyslet se nad vytvořením jednotné světové měny podle vzoru Keynesova
„bancoru“ nebo peněžního koše, který zahrnuje dolar, jen, euro. Jednoho krásného dne by tato měna měla nahradit dolar, jehož pád je neodvratný. Bez ní je nevyhnutelný návrat k protekcionismu.
62
DOSLOV K dnešnímu dni nikdo nevysvětlil, jaký je model krize. Kvůli čemu došlo k propadu. Co je třeba dělat, aby bylo možné tento propad odvrátit. Domnívám se: příčina krize spočívá v tom, že po dobu takřka 30 let USA zvyšovaly celkovou poptávku. V důsledku toho dnes tato poptávka mnohonásobně převyšuje reálně disponibilní příjmy obyvatelstva. Proč ke krizi došlo právě nyní a nikoli před 2 roky nebo za 5 let. Protože když zvyšujete poptávku díky poskytování lidem úvěru, musíte po celou dobu snižovat hodnotu tohoto úvěru, neboť v opačném případě nebudete schopni splácet předchozí úvěr novým. Co je to hodnota úvěru v USA? Je to účetní odpisová sazba. Když tato politika za prezidenta USA Ronalda Regana v roce 1981 začala, byla diskontní sazba 18 %. Od té by se prakticky monotónně snižovala až na podzim minulého roku dosáhla 0. Proto došlo ke Krizi právě nyní, a nikoli před 3 roky, kdy byla ještě rezerva, kam bylo možné sazbu snižovat, a nikoli za 2 roky. Z důvodu krize budou klesat ještě reálně disponibilní příjmy obyvatelstva. Kromě toho obyvatelstvo přeci jen bude muset platit staré dluhy, i když třeba řekněme i restrukturované, ale pořád dluhy. Ale když si odmyslíme tyto dvě příčiny, je zjevné, nakolik je poptávka nadsazená, a lze směle konstatovat, že se celková poptávka USA sníží o 3 triliony dolarů za rok, což odpovídá poklesu HDP přibližně o 5 trilionů za rok nebo 3033 % současné hodnoty. Toto je měřítko krize. Dle analogie s velmi podobným obrázkem z počátku 30. let lze říci, že se to protáhne na nějakých 3-4-5 let. Pět - pokud se bude tisknou velmi mnoho peněz a bude se jimi stimulovat poptávka. Lze připomenou recesi americké ekonomiky 90. let, kdy pokles trval 8 měsíců, a obnova po něm – 92 měsíců, a provést analogii se současnou krizí. Ale zdá se mi, že porovnávat s krizí 90. let nelze. Krize 90. let byla klasickou cyklickou krizí. Nemá nic společného s tou, která je dnes – současná krize je necyklická, ale strukturní. Struktura ekonomiky v době dnešní krize je velmi silně rozkolísaná: neadekvátností poptávky a reálně disponibilními příjmy obyvatelstva. Dnes lze směle říci, že dosud neexistuje mechanizmus rekonstrukce ekonomiky. Protože poté, jakmile poptávka velmi dramaticky klesne, nastanou problémy různého druhu spojené s tím, že jednoduše bude nevýhodné zabývat se investicemi. Východisko z krize je podmíněno zvyšováním investic – lidé začínají nakupovat a v souvislosti s tím pod vlivem této poptávky začínají něco dělat. Ale problém spočívá v tom, že není příliš 63
jasné, co dělat, není příliš jasné, kam investovat. Zásadní problém postkrizové ekonomiky – to je problém investování. Kam investovat? Je nutné hledat nové mechanizmy investování. Je nutno pochopit, jak může být uspořádán zisk po krizi? Protože současný mechanizmus tvorby zisku už nemusí fungovat. Číňané označují pojem krize dvěma znaky, z nichž první znamená „neštěstí“, a druhý – „šance na rozvoj“. Globální finanční a ekonomická krize, kterou zažíváme, - to je skutečně neštěstí pro svět jako celek, i pro jednotlivé země. Ve svém vývoji se země v souvislosti s krizí zbrzdí o 3, možná o 5 let. Současně se v období krize uchovají, a v řadě případů upevní, nejsilnější, nejodolnější banky a organizace, proběhne svého druhu přirozený výběr – základ pokroku. Mnohým krize zboří dogmata a iluze, donutí je přehodnotit staré představy, uštědří životně důležité lekce pro budoucnost, jednoduše řečeno – krize proklestí a ukáže efektivnější cestu rozvoje těm, kdo si z těchto lekcí vezmou ponaučení. Dá mnohým šanci vrhnout se vpřed, rozestaví všechny na svá místa a ukáže „kdo je kdo“. Využijme tedy tuto krizi, abychom si uvědomili čtyři prosté, ale často zapomínané pravdy: 1. Každý, komu je dána svoboda, by měl během svého počínání myslet na své potomky. 2. Lidstvo může přežít jen v tom případě, pokud každý pochopí, že je závislý na štěstí jiných. 3. Práce ve všech svých formách, zejména altruistická, je jediným ospravedlněním pro hromadění bohatství. 4. Čas je unikátní materiální cennost. Ten, kdo se o něj ve své práci stará, by měl být dobře odměněn. Pokud současná krize pomůže každému z nás vstřebat zřejmé pravdy, která dalece přesahují hranice světa financí, zlo se projeví jako zdroj dobra. Tehdy lze mít naději, že časem nastane hojnost, ve která každá osobnost rozvine všechen svůj potenciál a bude přinášet maximální užitek své zemí a přispívat částečkou své práce k vývoji světové civilizace. 64
Závěr Cíl teto bakalářské práce je analýza příčin vzniku světové finanční a hospodářské krize, ohodnocení jaké následky hrozí světové ekonomice, zjištění zvláštnosti stávající krize, a také ohodnocení opatření, které provádí vyspělé světové země pro překonání krize. Mně se zdá, že úkol jsem zvládla, podrobně jsem popsala začátek krize,co přivedlo k jeho vzniku,co přivedlo ke vzniku hypoteční finanční bubliny. Nenašla jsem odpověď na otázku, proč americké banky v takovém množství vydávali nezajištěné hypoteční úvěry, aniž by důsledně prozkoumali finanční stav dlužníka, jeho příjmy. Tato otázka potřebuje zvláštní prozkoumání. Vytvořila jsem řetěz, jak finanční krize vyvolala krizi průmyslovou a následně přerostla na světovou,a také jsem popsala jak finančně ekonomická krize se dotkla jednotlivých podniků a organizací, a potom přerostla na sociální krizi, ovlivnila životy rodin. Podrobně jsem popsala opatření, ke kterým přistupují vyspělé státy, aby zachránili banky, jednotlivé podniky a minimalizovali ztráty národních ekonomik. Ani jedna vláda vyspělé světové země nezůstala mimo komplikací svých ekonomik. To mluví o vážnosti této krize, její velikosti a obsáhlosti.
65
Seznam použité literatury Literatura 1.
J. Attali. Světová hospodářská krize. Co dál? Moskva : Lider,2009. ISBN
978-5-49807-330-9. 2.
A. Anikin. Dějiny finančních otřesů. 3. vyd. Moskva : Olimp-
Business,2009. ISBN 978-5-9693-0159-7. 3.
S. A. Dalin. Ekonomická politika Roosevelta. USA : 1936, ISBN 978-5-
87444-077-0. 4.
M. Blant. Finanční krize. Moskva : AST Publishing, 2008. ISBN 978-5-17-
057124-6. 5.
A. Popov. Finanční krize. Jak zůstat náživu? Moskva : AST Publishing,
2008. ISBN 978-985-16-6566-8. 6.
R.M. Nižegorodcev, A.S. Streleckij. Světová finanční krize. Příčiny,
mechanizmy, následky. Moskva : Librokom, 2008. ISBN 978-5-397-00282-0. 7.
Je. T. Gajdar. Finanční krize v Rusku a ve světě. Moskva : Prospekt, 2009.
ISBN 978-5-392-00790-5. 8.
B.M. Smitijenko. Světová ekonomika. Moskva : Vysokoškolské vzdělání,
2009. ISBN 978-5-9692-0378-5. 9.
V. Savenok . Jak přežít finanční krizi. Moskva: AST, 2006. ISBN 978-5-
473-00471-7. 10.
A. Aganbegjan. Krize : neštěstí a šance pro Rusko. Moskva : AST, 2009.
ISBN 978-5-17-059657-7. 11.
J. Galbraith. Veliký krach roku 1929. Penguin Books Ltd., 2009. ISBN 978-
0-141-03825-4. 12.
. V. Dorofejev, V. Baškirova. Protikrizová kniha. Moskva : Kommersant,
2009. ISBN 978-5-271-24559-6.
66
13.
V. Jevstignejev. Světová finanční systém po skončení krize. Moskva :
Marosejka, 2009. ISBN 978-5-903271-32-0. 14.
A. Buzgalin. Hlavní kniha o krizi. Moskva : Jauza, 2009. ISBN 978-5-699-
25957-1.
Internetové zdroje 1.
http://www.k2kapital.com
2.
http://www.rg.ru
3.
http://www.centrasia.ru
4.
http://www.systemforex.ru
5.
http://www.rb.ru
6.
http://www.banki.ru
7.
http://www.novoteka.ru
8.
http://www.magazine-deutschland.de
9.
http://www.burocrats.ru
10.
http://www.inosmi.ru
11.
http://www.vedomosti.ru
12.
http://www.rbc.ru
13.
http://news.liga.net
14.
http://news.finance.ru
15.
http://www.lenta.ru
16.
http://www.vz.ru
17.
http://www.aif.ru
18.
http://www.uabanker.net
19.
http://www.mk.ru
20.
http://www.expert.com
21.
http://www.itoday.ru
67
Příloha
Příloha č. 1
KRIZE 70. LET V ČÍSLECH
Ekonomická krize, která začala v USA v červnu 1972, svou šíří záběru, jakou zasáhla země, délkou, hloubkou a ničivou silou značně předčila světovou ekonomickou krizi v letech 1957-1958 a v řadě charakteristik se přiblížila krizi z let 1929-1933. Za období krize se v USA průmyslová výroba snížila o 13 %, v Japonsku o 20 %, ve Francii o 13 %, v NSR o 22 % , ve Velké Británii o 10 %, ve Francii o 13 %, v Itálii o 14 %. Kurzy akcií za pouhý rok – od prosince 1973 do prosince 1974 klesly v USA o 33 %, v Japonsku o 17 %, NSR o 10 %, Velké Británii 56 %, Francii – 33 %, v Itálii o 28 %. Počet bankrotů v roce 1974 ve srovnání s rokem 1973 v USA o 6 %, v Japonsku o 46 %, NSR o 40 %, ve Velké Británii o 47 %, ve Francii o 27 %. K polovině roku 1975 dosáhl počet nezaměstnaných v různých kapitalistických zemích 15 miliónů lidí. Kromě toho bylo více než 10 miliónů převedeno na neúplný pracovní týden. Všeobecně došlo k poklesu reálných výdělků pracujících. V roce 1973 nastala první energetická krize. Členové OPEC snížili objem těžby ropy. Takovým způsobem se snažili zvednou cenu ropy na světovém trhu. 16. října 1973 cena barelu ropy stoupla o 67 % ze 3 dolarů na 5 dolarů. V roce 1974 cena ropy dosáhla 12 dolarů.
68
