Bundesrepublik Deutschland

Pravidla pro volný pohyb služeb a svobodu usazování v EU

DE — 1

Německo Spolková republika Německo / Bundesrepublik Deutschland

1

Základní informace

1.1

Obecné informace

Rozloha

357.021 km2

Obyvatelstvo (mil.)

82,491

Hlavní město

Berlín / Berlin

Jazyk

Němčina

Měna

Euro / EUR

Výše HDP na osobu

28.605 USD (2004)

Telefonní předvolba

+ 49

Internetová doména

.de

Srovnání (HDP ČR = 1)

1,549

Zdroj: OECD, CIA. Detailní definice ukazatelů viz příloha 1.

1.2

Ekonomický vývoj 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Růst HDP (%)

3,2

1,2

0,1

-0,2

1,6

1,0

1,7

Inflace (%)

1,4

1,9

1,4

1,0

1,8

1,9

Nezaměstnanost (%)

7,2

7,4

8,2

9,0

9,5

9,5

Kurs EUR/CZK

35,38

34,24

30,25

32,45

31,83

29,33

Zdroj údajů: Eurostat, ČNB. Detailní definice ukazatelů viz příloha 1.

28,24


2

DE — 2

Právní formy podnikání

Typy podnikatelských subjektů v Německu se zásadně neliší od české praxe. Přehled právních forem Nejbližší český ekvivalent

Poznámky, popis

Kleinunternehmer (Kleingewerbetriebender)

Malý živnostenský podnik

Vhodná forma pro začátek podnikání (pokud je očekávaný obrat v roce založení maximálně 17.500 EUR a v následujících letech ročně max. 50.000 EUR). Není požadován minimální kapitál, ručení je neomezené, nezapisuje se do obchodního rejstříku.

Eingetragener Kaufmann (e.K.)

Podnikatel (OSVČ)

Není požadován minimální kapitál, neomezené ručení, povinně se zapisuje do obchodního rejstříku.

Gesellschaft bürgerlichen Rechts (GbR)

Není ekvivalent

Sdružení charakteru podle občanského práva (Bürgerlichen Gesetzblatt), minimálně dva společníci, kteří mají společný vlastní kapitál nebo podnikatelský záměr, není požadován minimální kapitál, neomezené ručení, nezapisuje se do obchodního rejstříku. Nesmí vlastnit další společnosti, nemůže používat prokuru.

Offene Handelsgesellschaft (OHG)

Veřejná obchodní společnost

Není požadován minimální kapitál, neomezené ručení, povinně se zapisuje do obchodního rejstříku.

Komanditní společnost

Není požadován minimální kapitál, ručení je omezeno jen u komanditistů, povinně se zapisuje do obchodního rejstříku. Většinou se jedná o spojení podnikatele – fyzické osoby s vazbou na finanční partnery.

Německý název

Kommanditgesellschaft (KG)


DE — 3

Společnost s ručením omezeným

Minimální základní kapitál je 25.000 EUR, minimální vklad společníka je 100 EUR, ručení omezeno výší základního kapitálu, povinně se zapisuje do obchodního rejstříku. Může být i společnost jednoho společníka. Zvláštnost: před zápisem do obchodního rejstříku společnost s r. o. (GmbH) jako právnická osoba ještě neexistuje. Teprve v okamžiku notářského ověření společenské smlouvy vzniká společnost s r.o. v založení (GmbH i.G německy GmbH in Gründung). K tomuto časovému okamžiku je možno ohlásit živnost s označením GmbH i.G. (tzv. předspolečnost). Ten, kdo jedná před zápisem společnosti jejím jménem, osobně ručí za splnění závazků. Teprve zápisem do obchodního rejstříku a existencí výpisu z OR zaniká dodatek i.G. a společníci ručí jen do výše svých vkladů. Tuto změnu je nutno v ohlášení živnosti oznámit.

Gesellschaft mit beschränkter Haftung und Complementär Kommanditgesellschaft (GmbH Co.KG)

Není ekvivalent

Není požadován minimální kapitál, ručení je omezené, povinně se zapisuje do obchodního rejstříku. Spojení s.r.o. s komanditní společností vhodné pro podnikatele, kteří chtějí formu komanditní společnosti, ale neomezené ručení je pro ně příliš riskantní.

Aktiengesellschaft (AG)

Akciová společnost

Minimální základní kapitál je 50.000 EUR, minimální hodnota akcie je 50 EUR. Ručení omezené, povinně se zapisuje do obchodního rejstříku.

Gesellschaft mit beschränkter Haftung (GmbH)

Zdroj: IHK Dresden-Podnikejte v Sasku

Za vedení obchodního rejstříku odpovídá soud prvního stupně (Amtsgericht), který zveřejňuje zápis, výmaz a změny. Se

zahájením

podnikatelské

činnosti

je

spojena

povinnost

dodržovat

obchodněprávní a správněprávní předpisy. Jsou to zvláště: •

právní úprava koupě a ručení/záruky, právní úprava smlouvy o dílo, právní úprava Všeobecných obchodních podmínek občanského zákoníku (BGB – Bürgerliches Gesetzbuch) včetně zvláštních předpisů na ochranu spotřebitele dle občanského zákoníku;

•

zvláštní

úprava

Handelsgesetzbuch);

obchodní

koupě

dle

obchodního

zákoníku

(HGB

–


•

DE — 4

právo ochranných známek a právo hospodářské soutěže, zákon o zavírací době atd. Občané zemí, které vstoupili do EU dne 1. 5. 2004 a kteří mají sídlo podnikání,

respektive pobyt v těchto zemích, potřebují k prodeji vlastních výrobků v Německu potvrzení

příslušného

živnostenského

úřadu,

že

se

nejedná

o činnost

vyžadující

živnostenské oprávnění.

2.1

Založení společnosti s ručením omezeným Základem pro založení většiny společností je sepsání stanov podniku respektive

společenské smlouvy. Dále musí veřejný notář ověřit tyto dokumenty. Jde o ověření společenské smlouvy nebo ověření platnosti zakládacího dokumentu. K tomu je potřeba průkazů totožnosti příslušných osob. Před tímto krokem je však dobré ještě kontaktovat Průmyslovou a obchodní komoru ohledně plánovaného názvu společnosti, aby nemohlo dojít k záměně. S notářsky ověřenými dokumenty (společenská smlouva, ověřené podpisy) je třeba se zaregistrovat u místního soudu, který provede registraci do obchodního rejstříku. Výlohy na zapsání společnosti do rejstříku jsou 750–1.000 EUR. Po zapsání do rejstříku je toto zveřejněno ve spolkovém věstníku, přičemž náklady 250–350 EUR jdou na vrub žadatele. Poté

je

třeba

zaregistrovat

živnost

u místního

nebo

městského

úřadu

(Ordnungsamt). Podrobnosti viz. část 5.2. Proces založení: Proces založení podniku vyžaduje v jednotlivých spolkových zemích různě dlouhou dobu. Některé úkony jsou zpoplatněny podle sazebníků spolkových zemí. 1. Obdržení předběžného schválení názvu podniku. 2. Notářské ověření zakládací smlouvy. 3. Otevření bankovního účtu. 4. Podání žádosti o registraci do obchodního rejstříku (Handelsregister). 5. Ohlášení místnímu živnostenskému úřadu. Některé druhy podnikání, např. hostinská a restaurační činnost, makléři apod., musí žádat o povolení živnosti. Živnostenský úřad vydá živnostenský list (Gewerbeschein) a informuje o ohlášení živnosti další instituce. Podrobnosti viz část 5.2. 6. Registrace u profesní komory. 7. Ohlášení

na

místním

úřadu

práce

(agentury

práce)

–

podnikatel

resp.

zaměstnavatel potřebuje tzv. podnikové číslo, jakmile zaměstná nějakou osobu jako zaměstnance. Toto podnikové číslo přidělí (telefonicky) úřad práce.


8. Registrace

ke

zdravotnímu

a sociálnímu

DE — 5

zabezpečení

u místní

nemocenské

pokladny (AOK). 9. Registrace u profesní úrazové a nemocenské pojišťovny – každý podnik je ze zákona členem této pojišťovny. Zákonné úrazové pojištění je pojištěním zákonné odpovědnosti zaměstnavatele za škody. 10. Registrace k platbě daní (přihlášení živnosti platí i jako daňové ohlášení). Všem zájemcům o založení podniku v Německu jednoznačně doporučujeme konzultovat proces založení konkrétního podniku s příslušnou regionální obchodní a průmyslovou komorou (IHK). Ta poskytuje tyto informace bezplatně. Na základě dosavadních zkušeností s velmi nesnadnou orientací v měnících se německých předpisech lze též doporučit spolupráci s právníkem a daňovým poradcem, kteří jsou obeznámeni s platnou legislativou v dané spolkové zemi.

2.2

Založení živnosti - registrace OSVČ

Živnostník musí vystupovat v právním styku pod svým jménem a příjmením s případným dodatkem odlišujícím osobu nebo druh podnikání. Zápis do obchodního rejstříku je nutný až po překročení stanovené hranice obratu, příjmu, majetku podniku nebo počtu zaměstnanců. V určitých případech může být zápis do obchodního rejstříku povinný. Živnost je třeba nahlásit příslušnému živnostenskému úřadu (oddělení živností místního

nebo

městského

úřadu)

na

základě

vyplněného

formuláře.

Ohlašovací

povinnosti nepodléhají svobodná/volná povolání. Podrobnosti viz. část 5.2.

2.3

Založení kanceláře, pobočky, dceřinného podniku

V Německu mohou působit zahraniční právnické osoby (z EU) bez jakýchkoliv dodatečných omezení. Lze založit kancelář (reprezentaci), která ovšem nemá právní subjektivitu a nesmí uzavírat obchodní transakce a je využitelná zejména pro reklamu a marketing. Je také možno zřídit nesamostatnou pobočku bez vlastního účetnictví. Tato pobočka

nemusí

být

nahlášena

na

obchodním

rejstříku

a stačí

pouze

zápis

u živnostenského úřadu. Je možno založit také samostatnou pobočku, která musí být podobně jako samostatný podnik nahlášena v obchodním rejstříku a u místního úřadu. Pobočka není samostatnou právní osobou a je pokládána za součást mateřské firmy.


DE — 6

Dceřinná společnost je podnik, který je založen mateřskou společností se sídlem v jiném státě EU. Při založení dceřinného podniku vzniká právně samostatný podnik. Pro založení dceřinného podniku jsou rozhodující zákonná ustanovení, platná pro danou právní formu. Dceřinný podnik existuje pod určitým jménem (firmou), jímž se podepisuje a samostatně vede účetnictví. Pro založení platí německé předpisy, ohlášení živnosti a zápis do obchodního rejstříku. Dceřinné podniky musí být nahlášeny do obchodního rejstříku místně příslušného soudu I. stupně (Amtsgericht). Ohlášení musí mít notářsky ověřenou formu.

3

Daňový systém

Výklad k daňovým otázkám podléhá stálým změnám. Daňová problematika je velmi komplikovaná. Proto se doporučuje před zahájením podnikatelské činnosti v Německu poradit se s daňovým poradcem. Vybírané daně na krytí veřejných výdajů se dělí na tři národní úrovně (spolkové daně, zemské daně a obecní daně a přirážky). Výnos z některých daní se následně ještě přerozděluje mezi tyto skupiny. Vedle tří národních úrovní existuje ještě úroveň čtvrtá, Evropská unie. Informace

o jednotlivých

daních

a jejich

sazbách

lze

najít

např.

na

http://www.invest-in-germany.de/en.

3.1

Přímé daně

Nejvýznamnější přímé daně představují: •

Daň z příjmu fyzických osob – platí ji v Německu registrované fyzické osoby. Zdanění je progresivní, vlastní sazby daně se pohybují od 15 % do 42 %. Podrobněji viz. část 3.4.

•

Daň z příjmu právnických osob – platí ji právnické osoby, sazba daně je 25 %. Podrobněji viz. část 3.5.

•

Příspěvek solidarity – platí ji právnické osoby ve všech spolkových zemích, sazba daně je 5,5 %.

•

Majetkové daně – daň z nemovitosti, daň z druhého bydliště apod.

•

Církevní daň

•

Živnostenská daň – platí ji fyzické i právnické podnikající osoby, sazba daně je 5 %. K této základní sazbě přistupuje ještě tzv. obecní přirážka. Živnostenská daň je nákladovou položkou. Je hlavním zdrojem příjmu obcí. Podrobněji viz. část 3.6.


•

DE — 7

Dědická a darovací daň je stanovena na 7 - 50 % podle míry příbuzenského vztahu.

3.2

Nepřímé daně

K nepřímým daním patří •

Daň z obratu (DPH) - (Umsatzsteuer) – má dvě sazby, 7% a 16%. Podrobněji viz. část 3.3.

•

Spotřební daně – všechny spotřební daně jsou vybírány na spolkové úrovni, s výjimkou daně z piva. Od placení spotřebních daní jsou osvobozena dvě německá území – ostrov Helgoland a oblast Büsingen. Spotřební daně zahrnují:

•

o

daň z piva;

o

daň z šumivého vína;

o

daň z minerálních olejů;

o

daň z elektrické energie;

o

daň z tabáku;

o

daň z kávy;

o

dovozní daň – podrobněji viz. část 3.3.

Daň z motorových vozidel

Podrobné informace o jednotlivých daních, i těch, které nejsou v tomto přehledu uvedeny, je možno nalézt v daňovém lexikonu Steuern A-Z Spolkového ministerstva financí na jeho internetové stránce http://www.bundesfinanzministerium.de.

3.3

Daň z obratu, resp. daň z přidané hodnoty (Umsatzsteuer)

Daň z obratu (DPH) se vztahuje na veškeré dodávky a jiné výkony, které německý nebo zahraniční podnikatel provádí v Německu za úplatu. K netto fakturované částce u všeho dani podléhajícího obratu podniku je nutno připočítat a zvlášť vykázat zákonnou daň z obratu (DPH) ve výši 16 % (případně 7 %). Do snížené sazby daně patří např. potraviny (bez nápojů a prodeje potravin v hostinských a restauračních zařízeních), veřejná doprava (autobusy, vlaky atd.), knihy, časopisy. Daň z obratu (DPH) musí ze zákona platit každý podnik. Od povinnosti platit daň z obratu (DPH) může být osvobozen pouze malý živnostenský podnik (na základě žádosti bez

stanovené

pravděpodobně

formy

u Finančního

nedosáhne

vyššího

úřadu), obratu

a to

pokud

brutto

než

v roce

založení

17.500 EUR,

resp.

podniku pokud


DE — 8

v minulém roce nedosáhl vyššího obratu brutto než 17.500 EUR a v průběžném roce obchodní činnosti pravděpodobně nepřekročí obrat brutto 50.000 EUR. Přiznání k dani z obratu (DPH) se podává měsíčně. Malý živnostenský podnik nemusí měsíční daňové přiznání odevzdávat. Daňové přiznání se podává elektronicky pomocí programu ELSTER. Všeobecně se očekává zvýšení základní sazby DPH. Důležité pojmy: Umsatzsteuer – daň z obratu (DPH) na výstupu (při prodeji) Vorsteuer – daň z obratu (DPH) na vstupu (při nákupu) Einfuhrsteuer – daň vybíraná při dovozu ze zemí mimo EU, tzv. dovozní daň. Přestože se svým ekonomickým charakterem řadí do daně z obratu, patří mezi spotřební daně.

3.4

Daň z příjmu fyzických osob

Dani z příjmu podléhá příjem fyzických osob a výnosy z obchodních společností. Jako příjem se označuje suma příjmů, od které jsou odečteny ztráty a zvláštní výdaje. Sazba daně je nastavena progresivně a daňové zatížení stoupá s výší příjmu. Sazby daně se pohybují od 15 % do 42 %. Zdaňovány jsou příjmy z: •

samostatné výdělečné činnosti (např. svobodná povolání);

•

zemědělství a lesního hospodářství;

•

nesamostatné výdělečné činnosti (např. mzdy, příjmy);

•

řemeslných provozů;

•

pronájmu a propachtování;

•

kapitálového majetku.

3.5

Daň z příjmu právnických osob

Kapitálové společnosti (např. GmbH, AG) jsou jako právnické osoby povinny samostatně platit daň z příjmu právnických osob. Kapitálová společnost, která nemá v Německu ani sídlo ani obchodní vedení, je povinna platit daň jen omezeně, to znamená, že je povinna platit daň právnických osob jen za příjmy, které pocházejí z Německa. Jako příklad takovéto firmy lze uvést např. firmu, která sídlí v zahraničí a pořádá koncert v Německu nebo zahraniční firmu, která vystavuje v Německu na veletrhu a prodá zde své zboží nad stanovený limit. Tyto firmy musí v Německu odvést daň z obratu (DPH), daň z příjmu právnických osob v omezené výši, popř. další daně.


DE — 9

Sazba daně právnických osob je 25 %. Osobní

společnosti

(např.

OHG,

KG)

jsou

od

daně

z příjmu

právnických

osvobozeny. Namísto toho je daní z příjmu fyzických osob zdaněn každý jednotlivý společník podle sazby jemu příslušející daně.

3.6

Daň živnostenská

Každý v Německu podnikatelsky činný podnik (právnická i fyzická osoba) podléhá živnostenské dani. Tuto daň vybírají obce, které také stanoví daňový vyměřovací základ. Tím je výnos ze živnosti. Živnostenská daň se skládá ze základní sazby 5 % a z obecní přirážky. Vcelku činí živnostenská daň ve spolkovém průměru asi 17 %. Obce část daně přerozdělují zemi i spolkovému rozpočtu.

4

4.1

Zaměstnanci

Zvyklosti pracovního trhu

Základní podmínky a zvyklosti pracovních vztahů Oblast

Neměcká praxe

Zkušební doba

Zkušební doba činí maximálně 6 měsíců.

Pracovní doba

Průměrná pracovní doba činí 40 hodin týdně. Čas přestávky není součástí pracovní doby.

Placená dovolená

Minimální zákonná dovolená činí 24 dní za rok.


DE — 10

Oblast

Neměcká praxe

Výpovědní lhůty

Aby mohl být předčasně ukončen pracovní poměr se zaměstnancem, je vždy potřebný kvalifikovaný důvod platný pro výpověď. Zákonná výpovědní lhůta (po uplynutí zkušební doby), kterou musí zaměstnavatel i zaměstnanec dodržet, je minimálně 4 týdny k 15. dni měsíce nebo ke konci měsíce. Podle doby trvání stávajícího pracovního poměru mohou být výpovědní lhůty delší. V Německu požívá ochrany před výpovědí každý zaměstnanec, pokud: • je v pracovním poměru déle než 6 měsíců; • pracuje v podniku, který zaměstnává více než 10 zaměstnanců. Zvláštní ochrana před výpovědí platí pro následující skupiny osob: • těžce tělesně postižení; • těhotné ženy a ženy v šestinedělí (ochrana matek); • zaměstnanci/zaměstnankyně po dobu rodičovské dovolené; • odvedenci k vojenské službě a na cvičení; • členové podnikových/závodních rad; • učňové (výchova k povolání).

Další ustanovení

Minimální zákonná mzda neexistuje. V mnoha oborech ale platí závazné tarifní smlouvy.

Zdroj: EURES

Pracovněprávní ustanovení jsou obsažena v mnoha zákonech v rámci spolkové a zemské legislativy. Jednotný zákoník práce neexistuje. Minimální mzda není ústředně stanovena, definují ji kolektivní smlouvy. Nejdůležitější předpisy upravující oblast pracovního práva jsou: •

zákon o pracovní době;

•

vyhláška o pracovištích;

•

zákon o výchově k povolání;

•

zákon o podnikovém řádu;

•

zákon o ochraně zaměstnanosti;

•

občanský zákoník;

•

spolkový zákon o dovolené;

•

obchodní zákoník;

•

zákon o domácí práci;

•

zákon na ochranu mladistvých při zaměstnávání;

•

zákon na ochranu před výpovědí;

•

zákon o pokračování ve výplatě mzdy/platu;

•

zákon na ochranu matek;

•

zákon na ochranu těžce tělesně postižených. Do pracovního práva se silně promítá také soudní judikatura a četné tarifní

smlouvy (u nás nazývány kolektivní smlouvy). Některé tarifní smlouvy jsou pravidelně prohlašovány za všeobecně závazné. Pokud je podnik členem některého svazu


DE — 11

zaměstnavatelů, je nutné převzít tarifní smlouvy, vzorové pracovní smlouvy a jiné písemnosti a informace.

4.2

Systém sociálního pojištění

Každého nového zaměstnance podléhajícího sociálnímu pojištění je nutné do 14 dnů ohlásit

příslušné

nemocenské

pokladně

(ohlašovací

povinnost

zaměstnavatele).

Zaměstnanec předloží zaměstnavateli osvědčení o členství v nemocenské pokladně, kterou si vybral. Zaměstnavatel přebírá za zaměstnance povinnost úhrady příspěvku na sociální pojištění. Příspěvek na sociální pojištění nesou zpravidla zaměstnavatel a zaměstnanec každý z poloviny (výjimku tvoří v některých spolkových zemích pojištění pro případ pracovní neschopnosti). Podíl zaměstnance je srážen z hrubé mzdy a spolu s podílem zaměstnavatele je odváděn do sociálního pojištění. Příspěvek na sociální pojištění zahrnuje: Nemocenské pojištění, které slouží pro podporu zdraví a pro zabránění, včasné rozpoznání a ošetření nemoci. Sazba ze zákona činí cca 14 % hrubé mzdy. Pojištění pro případ pracovní neschopnosti a úrazové pojištění, které slouží pro podporu osob vyžadujících péči doma a v nemocnici. Sazba činí 1,7 % z hrubé mzdy. Důchodové pojištění, které je určeno pro zaopatření ve stáří, v případě invalidity a pro zaopatření pozůstalých. Kromě toho zahrnuje i opatření a služby pro podporu povolání, které slouží k udržení, zlepšení a obnovení výdělečné činnosti. Sazba činí 19,5 % hrubé mzdy. Pojištění pro případ nezaměstnanosti, které slouží pro finanční zabezpečení pracovníka v případě jeho nezaměstnanosti. Sazba činí 6,5 % z hrubé mzdy. Z uvedených celkových sazeb platí polovinu zaměstnavatel a polovinu zaměstnanec. Živnostníci se přihlašují k sociálnímu pojištění dobrovolně. Zaměstnanec platí: Penzijní pojištění: 9,75 %, max. 5.250 EUR měsíčně. Zdravotní pojištění: 7,55 %, max. 3.562,5 EUR měsíčně. Pojištění pro případ nezaměstnanosti: 3,25 %, max. 5.250 EUR měsíčně. Pojištění pro případ pracovní neschopnosti: 0,85 % (1,35 % např. v Sasku), max. 3.562,5 EUR měsíčně. Zaměstnavatel platí: Penzijní pojištění: 9,75 %, max. 5.250 EUR měsíčně za jednoho zaměstnance. Zdravotní pojištění: 7,55 %, max. 3.562,5 EUR měsíčně za jednoho zaměstnance.


DE — 12

Pojištění pro případ nezaměstnanosti: 3,25 %, max. 5.250 EUR měsíčně za jednoho zaměstnance. Pojištění pro případ pracovní neschopnosti: 0,85 % (0,35 např. v Sasku), max. 3.562,5 EUR měsíčně za jednoho zaměstnance. Kontaktní místa: Nemocenské pojištění zahraničí (Krankenversicherung Ausland): http://www.dvka.de Spolkové ministerstvo zdravotnictví a sociálního pojištění: http://www.bmgs.bund.de Pracovní úřad (Agentur für Arbeit): http://www.arbeitsagentur.de

5

5.1

Další administrativa při zahájení podnikání

Povolení k pobytu

Čeští občané mohou cestovat do Spolkové republiky Německo se svým cestovním pasem nebo s občanským průkazem. Pro všechny pobyty delší než 3 měsíce potřebují čeští občané povolení k pobytu EG (Europaische Gemeinschaften

–

Evropských společenství), které je

udělováno příslušným cizineckým úřadem vašeho německého bydliště. O povolení k pobytu je nutno zažádat během tří měsíců. Pokud předpokládaný pobyt překročí jeden měsíc, je nutné ohlásit pobyt okamžitě po příjezdu příslušnému cizineckému úřadu. Českým státním příslušníkům bude úřady uděleno Potvrzení o právu na pobyt, budou-li mít v Německu bydliště. Českým zaměstnancům může být toto potvrzení vydáno teprve až po předložení Pracovního povolení EU nebo Pracovního oprávnění EU. Další informace ohledně pobytu: Bundesministerium des Innern (Spolkové ministerstvo vnitra) Alt – Moabit 101D, 105 59 Berlin http://www.bmi.bund.de/

5.2

Svoboda podnikání a právo usadit se a podnikat

Před přijetím zaměstnání, které vyžaduje pracovní povolení, potřebují čeští státní příslušníci Pracovní povolení EU nebo Pracovní oprávnění EU. Požádat o toto povolení lze u místně příslušné německé Pracovní agentury.


DE — 13

Českým státním příslušníkům bude úřady uděleno Potvrzení o právu na pobyt, budou-li mít v Německu bydliště. Českým zaměstnancům může být toto potvrzení vydáno teprve až po předložení Pracovního povolení EU nebo Pracovního oprávnění EU. Čeští státní příslušníci mohou mít v Německu bydliště v zásadě tehdy, splní-li následující podmínky: •

jako zaměstnanci, mají-li Pracovní povolení EU nebo Pracovní oprávnění EU;

•

usadí-li se jako samostatně výdělečně činní;

•

jako poskytovatelé služeb (přičemž přeshraniční služby v oborech stavebnictví a v navazujících příbuzných hospodářských odvětvích, úklid budov, zařízení a úklid dopravních

prostředků

a vnitřní

výzdoba,

jsou

možné

pouze

tehdy,

jsou-li

zprostředkované v rámci smlouvy o dílo); •

jako příjemci služeb;

•

jako oprávnění k setrvání v místě pobytu (tzn. zaměstnanci nebo samostatně výdělečně činní, kteří po skončení své činnosti v Německu zde smějí setrvat);

•

jako nepracující, pokud mají dostatečné zdravotní pojištění a dostatečné prostředky k zajištění své existence. Podle Nařízení o nahlášení ve Spolkových zemích musí být bydliště v Německu

nahlášeno nejpozději do 14 dnů (zpravidla u přihlašovacího úřadu příslušného města a obce). Tato přihlašovací povinnost se vztahuje i na občany EU a cizince, kteří mají v Německu bydliště. Podnikatelé a osoby samostatně výdělečně činné se mohou usadit v Německu, pokud splňují všechny předpoklady podle národního práva (profesní a živnostenská ustanovení) včetně požadavků na kvalifikaci a specifické předpisy vztahující se k povolení pobytu. Podle zásady svobody podnikání je v Německu každému umožněno usadit se a podnikat, zaměstnávat libovolný počet zaměstnanců, vykonávat současně různé živnosti a provozovat pobočky. Každý, kdo v Německu podniká, musí živnost přihlásit. Před zahájení podnikání je nutno se informovat, zda pro zvolené podnikání existují zvláštní předpoklady pro přístup k profesi či k registraci. Živnost se ohlašuje u příslušného úřadu v místě sídla podniku (správa města nebo obce). Formuláře pro ohlášení živnosti jsou k dispozici na oddělení živností příslušných správních úřadů. Živnostenskému úřadu je nutno předložit při ohlášení živnosti následující dokumenty: •

doklad identity;


DE — 14

•

doklad o přihlášení k pobytu;

•

výpis z obchodního rejstříku u jednatele nebo prokuristy nebo plná moc k jednání u třetích osob;

•

případná povolení (např. řemeslnickou kartu, makléřské povolení apod.).

Živnostenský úřad informuje o ohlášení živnosti následující úřady: •

finanční úřad;

•

průmyslovou a obchodní komoru;

•

řemeslnickou komoru;

•

úřad na ochranu před emisemi;

•

úřad státního dozoru nad živnostenským podnikáním;

•

cejchovní úřad;

•

agenturu práce;

•

profesní úrazovou a nemocenskou pojišťovnu;

•

všeobecnou místní zdravotní pojišťovnu.

Tyto instituce pak zašlou novému podnikateli příslušné dokumenty včetně potřebných informací o povinném členství či dalších záležitostech. Existuje řada živností, u kterých nestačí pouze oznámit živnost, ale kde je navíc nutné požádat o povolení k provozování živnosti. Mezi tyto živnosti patří: •

řemeslné živnosti (samostatné provozování řemesla je povoleno jen takovým osobám, které jsou zapsány do rejstříkového seznamu řemesel – Handwerksrolle);

•

hostinská činnost a ubytovací služby;

•

provozování cestovní kanceláře;

•

doprava;

•

služby v oblasti dohledu (poskytování informací, detektivní kanceláře apod.).

Profesní skupina „volných/svobodných povolání“ nevykonává podle platné definice žádnou živnost. Patří sem činnost: •

vědecká;

•

umělecká;

•

léčitelská;

•

vyučovací;

•

právně poradenská;

•

a další výkony služeb vyššího druhu, vyžadující vyšší vzdělání. U těchto povolání není třeba ohlašovat živnost. Tyto osoby však mají povinnost

sdělit finančnímu úřadu zahájení výkonu samostatné činnosti. Kromě toho jsou povinni se přihlásit u profesní úrazové a nemocenské pojišťovny.


5.3

DE — 15

Uznávání profesních kvalifikací

Osvědčení o uznání kvalifikace nabízí Průmyslová a obchodní komora ve formě znaleckého posudku. Posudek je vydán na základě předložení: •

žádosti o uznání nebo srovnatelné osvědčení (v písemné formě, podepsané);

•

kopie občanského průkazu nebo cestovního pasu;

•

tabulkového životopisu;

•

kopie úředních dokumentů při změně jména;

•

německého soudního překladu originálních listin a vysvědčení;

•

prohlášení, že o posouzení těchto dokumentů nebylo požádáno u jiné průmyslové a obchodní komory nebo řemeslnické komory.

Všechny kopie musí být úředně ověřeny. Náklady řízení hradí žadatel. Průmyslová a obchodní komora je kontaktním místem pro uznávání a posuzování srovnatelnosti zahraničních vysvědčení o vykonání zkoušky v profesním vzdělání a dalším vzdělávání. Musí se jednat o státní profesní vysvědčení z oborů průmyslu, obchodu nebo služeb. Kompetentními místy jsou: Pro profesní vysvědčení Průmyslové a obchodní komory (IHK):http://www.ihk.de Řemeslnické komory (HWK): http://www.zdh.de V Německu jsou pro uznávání následujících profesních kvalifikací příslušné úřady: Právní zástupce

Nejvyšší úřad justiční správy příslušné země SRN, může delegovat pravomoci na podřízené úřady.

Patentový zástupce

Německý patentový úřad Mnichov.

Daňový poradce

Nejvyšší úřad příslušné země SRN příslušný pro finanční správu, může delegovat pravomoci na podřízené úřady.

Auditor, účetní

Nejvyšší úřad příslušné země SRN příslušný pro hospodářství.

Architekt interiérů a krajiny, projektant, architekt

Komory architektů ve spolkových zemích.


Inženýři

DE — 16

Příslušnosti jsou ve spolkových zemích upraveny rozdílně: Brémy: senátor pro stavebnictví, Bavorsko: krajská zastupitelství, Bádensko-Würrtembersko, Hesensko: prezídia vlády, Berlín: hospodářská oddělení krajských úřadů, Braniborsko, Sársko, Meklenbursko- Přední Pomořansko, Porýní-Falcko: příslušné zemské úřady příslušné pro hospodářství, Hamburk: úřady příslušné pro hospodářství, Sasko-Anhaltsko, Dolní Sasko, Sasko, Durynsko: komory inženýrů, Šlesvicko-Holštýnsko: zemští radové resp. primátoři.

Nelékařské odborné zdravotnické profese

Bádensko-Würrtembersko, Hesensko, Sasko: prezídía vlády, Bavorsko, Dolní Sasko: krajská zastupitelstva, Berlín, Braniborsko, Hamburk, Porýní-Falcko, Sársko, Šlesvicko-Holštýnsko, Sasko-Anhaltsko: zemské úřady příslušné pro otázky zdravotnictví, Brémy: nejvyšší zemské úřady příslušné pro otázky zdravotnictví, Meklenbursko-Přední Pomořansko: zemský zkušební úřad pro léčebné profese, Severní Porýní-Vestfálsko: zdravotní úřady, Durynsko: Durynský zemský správní úřad.

Lékaři

Lékařské komory spolkových zemí.

Zubní lékaři

Komory zubních lékařů spolkových zemí.

Lékárníci

Nejvyšší úřady zemí příslušné pro otázky zdravotnictví.

Veterináři

Spolková komora veterinářů.

Řemeslníci

Nejvyšší úřad příslušné země SRN pro hospodářské otázky, může delegovat pravomoci na podřízené úřady.

Učitelé

Nejvyšší úřad příslušné země SRN příslušný pro školství, může delegovat pravomoci na podřízené úřady.

Kontaktní místa pro další informace: Zentralstelle für ausländisches Bildungswesen im Sekretariat der Ständigen Konferenz der Kultusminister der Länder (Ústředí pro zahraniční vzdělávání v sekretariátu stálé konference ministrů školství zemí) Lennéstr. 6, 53113 Bonn Tel. ++49 (0) 228 - 501200 Bundesministerium für Wirtschaft und Arbeit (Spolkové ministerstvo hospodářství a práce) Scharnhorststr. 36, 10115 Berlín paní Vera Stahl Tel.: ++49 (0)30 – 20146356 http://www.bmwi.de


5.4

DE — 17

Členství v odborných komorách či sdruženích

V Německu je povinné členství v místně příslušné průmyslové a obchodní komoře, pokud činnost nespadá do oblasti působnosti jiné komory (např. řemeslnické). Dvojité členství u dvou komor je možné, např. u smíšených provozů (řemeslo/obchod apod.). Např. řemesla vyjmenovaná v zákoně o řemeslech musí být povinně členy místní komory řemesel (Handwerkskammer). Zvláštní profesní komory mají i některá další povolání (architekti, farmaceuti apod.). Mezi ně patří např. i obchod s mléčnými a hygienickými produkty. U výše uvedených výjimek je také nutno mít licenci a splňovat určité odborné a kvalifikační předpoklady.

6

Užitečné kontakty

Bundesfiannzministerium (Spolkové ministerstvo financí) http://www.bundesfinanzministerium.de IHK Průmyslové a obchodní komory http://www.ihk.de HWK Řemeslnické komory http://www.zdh.de Bundesministerium für Wirtschaft und Arbeit (Spolkové ministerstvo hospodářství a práce) http://www.bmwi.de Bundesministerium für Arbeir und Soziales (Spolkové ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí) http://www.bmgs.bund.de Agentur für Arbeit (Pracovní úřad) http://www.arbeitsagentur.de


Handelsregister (Obchodní rejstřík) http://www.handelsregister.de

7

7.1

Další informace

Anglicky

Doing business http://www.doingbusiness.org/ Invest in Germany http://www.invest-in-germany.de/en

7.2

Česky

Ministerstvo zahraničních věcí Souhrnné teritoriální informace http://www.mzv.cz/ Velvyslanectví České republiky v Berlíně Wilhelmstrasse 44 10 117 Berlín http://www.mzv.cz/wwwo/?amb=2 Německé velvyslanectví v Praze Vlašská 19 118 01 Praha 1 tel:+420 257 113 111 fax:+420 257 534 056 http://www.deutsche-botschaft.cz BusinessInfo.cz Oficiální portál pro podnikání a export Řada článků týkajících se podnikání v Německu. http://www.businessinfo.cz/cz/clanky

DE — 18


DE — 19

Životní a pracovní podmínky v Německu http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/zeme/nemecko

8

Konkrétní příklad – Kleinunternehmer, GmbH

Pan Novák by chtěl založit v Chemnitz obchodní zprostředkováním

obchodů

mezi

českými

firmu, která by se zabývala

a německými

firmami

v oblasti

výroby

a prodeje bytového textilu, a případně zastupováním českých textilních výrobních firem v Německu. Firmu zamýšlí založit sám, ale do budoucna se nebrání vstupu německého partnera. Zároveň by si přál, aby náklady spojené se založením firmy nebyly příliš vysoké, nerad by si bral úvěr na rozjezd firmy. Příjem firmy by byl tvořen zprostředkovatelskými provizemi a odměnami za obchodní zastoupení. V začátku by neměl žádného zaměstnance, vše by zařizoval sám, pobýval by střídavě dle potřeby v ČR a SRN, ale později by chtěl stálou kancelář a jednoho pracovníka – Němce. Pan Novák je vzděláním středoškolák, má maturitu na gymnáziu a 20 let pracoval v textilním průmyslu. Vhodná forma pro začátek podnikání je malý živnostenský podnik, německý název: (Kleinunternehmer/Kleingewerbetriebender). Tuto formu je vhodné zvolit, jestliže je očekávaný obrat v roce založení maximálně 17.500 EUR a v následujících letech ročně max. 50.000 EUR. U malého živnostenského podniku není požadován žádný minimální základní kapitál. Ručení je však neomezené. Podnik se nezapisuje do obchodního rejstříku. Pan Novák potřebuje pouze svůj platný cestovní doklad. Jako občanovi ES mu vystaví příslušný ohlašovací úřad podle § 5 odst. 1 Freizüg G/EU potvrzení o právu pobytu na území SRN. Protože pan Novák chce podnikat v Chemnitz, najde příslušný úřad na adrese: Elsasser Strasse 8, 09120 Chemnitz. Pokud by se pan Novák v budoucnu chtěl zabývat některou z řemeslných živností, musel by se přihlásit u příslušné řemeslnické komory (Handwerkskammer- HWK). Také by musel doložit, že splňuje předpoklady pro výkon dané živnosti. Protože pan Novák chce podnikat jako zprostředkovatel a obchodní zástupce, obrátí se na místně příslušnou Obchodní a průmyslovou komoru (IHK), kde se zaregistruje. Registrace u profesní komory je v SRN povinná. IHK najde na adrese: Industrie und Handelskammer Südwestsachsen Geyersdorfer Str. 9a 09456 Annaberg-Bucholz


DE — 20

Členství v IHK je zpoplatněno. Jako člen IHK má nárok na bezplatnou pomoc ze strany IHK. Ta prověří, zda jméno podniku, které chce pan Novák používat, již není používáno jiným subjektem. Vzhledem k tomu, že název malého živnostenského podniku vždy obsahuje jméno podnikatele, není tato shoda v tomto případě pravděpodobná. Pan Novák si musí také zajistit kontaktní adresu. Buď si pronajme kancelář nebo bude mít jiný typ smlouvy o užívání adresy v Chemnitz. Tuto smlouvu potřebuje pro registraci na živnostenském úřadě při městském úřadě (Ordnungsamt). Živnostenský úřad sídlí na adrese: Elsasser Strasse 8, 09120 Chemnitz. Pak již může pan Novák začít podnikat. Živnostenský úřad rozešle informaci na příslušný finanční úřad a do systému sociálního pojištění. Tyto instituce podnikatele sami obešlou potřebnými dokumenty a informacemi. Pokud by pan Novák v budoucnu chtěl založit společnost s ručením omezeným (Gesellschaft mit beschränkter Haftung - GmbH) z důvodu zejména omezení ručení nebo z důvodu spojení se s německým partnerem, bude nutný následující postup. Základní kapitál GmbH v Německu je zákonem stanoven v minimální výši 25.000 EUR. Vklady jednotlivých společníků musí být minimálně ve výši 100 EUR. GmbH může

být

i firmou

jednoho

společníka,

ten

pak

skládá

kapitál

25.000 EUR.

Název firmy může obsahovat jméno podnikatele, předmět podnikání, nebo může být čistě fiktivní. Vždy však musí podnikatel zajistit, aby jméno firmy, které si zvolil, již nebylo používáno jiným subjektem. Je proto vhodné obrátit se na IHK a nechat jméno firmy předem přezkoumat. Jméno firmy nesmí být dle platného německého práva klamavé ani zavádějící. Kroky nutné pro založení GmbH: 1. Sepsání společenské smlouvy Smlouvu mohou společnici sepsat sami, ale musí ji nechat ověřit notářem. Aby nedošlo k problémům,

doporučuje

se

nechat

vypracovat

smlouvu

přímo

u notáře

podle

požadavků společníků. Ve smlouvě musí být obsaženo mj. předmět podnikání, obchodní jméno firmy, výše základního kapitálu a výše jednotlivých vkladů. Předmět podnikání musí jasně formulován, aby nedošlo k nedorozumění ze strany budoucích obchodních partnerů. 2. Jednatelé GmbH musí mít minimálně 1 jednatele. Bez jednatele firma nemůže působit. Jednatel je jmenován valnou hromadou společníků. Jednatel může, ale nemusí, být zároveň společníkem firmy.


DE — 21

3. Zápis do obchodního rejstříku Návrh na zápis musí být notářsky ověřený, a proto je vhodné, přenechat vyřízení zápisu do OR notáři. Zápis do OR bude proveden poté, kdy každý společník splatil minimálně čtvrtinu svého vkladu, a když byl základní kapitál společnosti splacen minimálně ve výši 12.500 EUR. Pokud GmbH zakládá jeden společník, musí doložit jistinu na nesplacený kapitál. Zápisem do OR začíná firma oficiálně existovat. Smlouvy, které byly uzavřeny před datem zápisu do OR, jsou považovány za smlouvy uzavřené soukromou osobou a nikoliv firmou. Tak tomu může být např. u nájemní smlouvy apod. 4. Ohlášení na živnostenském úřadě Po zápisu do OR se ohlašuje živnost na živnostenském úřadě města. K ohlášení je nutné předložit: •

osobní údaje jednatelů;

•

výpis z OR a výpis HR-B (také OR);

•

notářsky ověřenou kopii společenské smlouvy;

•

případně další dokumenty pro živnosti, u kterých je to vyžadováno (např. u většiny řemeslných živností je to doklad o vykonání mistrovských zkoušek);

•

nájemní smlouvu pro sídlo firmy (nebo obdobný dokument, např. kupní smlouva na objekt, ve kterém firma bude sídlit apod.).

Živnostenský úřad následně informuje IHK nebo HWK, finanční úřad a profesní sdružení. Při celém procesu založení může pomáhat a informovat IHK nebo HWK. Tato služba je bezplatná a ušetří podnikateli mnohé problémy. V každém případě se při podnikání na území SRN doporučuje spolupracovat s daňovým poradcem, neboť systém německého daňového práva je velice nepřehledný. Sankce za nesplnění daňových povinností jsou velmi vysoké.

Tento soubor vznikl jako součást projektu Pravidla pro volný pohyb služeb a svobodu usazování v EU, ve spolupráci Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky a expertů z Euro Info Centra Praha. Projekt byl uskutečněn za finanční podpory Úřadu vlády ČR v rámci realizace Koncepce informování o evropských záležitostech v ČR. Kolektiv autorů projektu: Ing. Vladimír Kváča, Ing. MgA. Barbora Kysilková, Jiří Šourek, DiS., Jana Klečková, Ing. Kateřina Joklová, Ing. Eva Hrubešová, RNDr. Jitka Ryšavá, PhDr. Marie Pavlů, CSc., Jana Kváčová. Tento soubor může být rozmnožován elektronicky nebo tiskem pouze v kompletní a nezměněné podobě a rozšiřován pouze bezúplatně. Nejnovější verzi tohoto souboru naleznete na stránkách Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky – http://www.socr.cz – v kategorii aktivity, v podkategorii publikace. Toto je verze ze září 2006.

Bundesrepublik Deutschland

Recommend Documents