Biopotraviny - trend v gastronomii jako běžná součást životního stylu LOHAS

Biopotraviny - trend v gastronomii jako běžná součást životního stylu LOHAS

Bakalářská práce

Bc. Adéla Šímová

Vysoká škola hotelová v Praze, spol. s. r. o. Katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Zbyněk Vinš Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-04-24 Datum obhajoby bakalářské práce: Email: [email protected]

Praha 2014

Bachelor’s Dissertation

Organic food - trend in gastronomy as a normal part of lifestyle LOHAS

Bc. Adéla Šímová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hospitality Management

Major: Hotel Management Thesis Advisor: Ing. Zbyněk Vinš Date of Submission: 2014-04-24 Date of Thsis Defense: Email: [email protected]

Prague 2014

Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, že jsem bakalářskou práci na téma Biopotraviny - trend v gastronomii jako běžná součást životního stylu LOHAS zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materially, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb. o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s. r. o.

..................................................... Jméno a příjmení autora V Praze dne 24. 4. 2014

Ráda bych poděkovala svému vedoucímu práce panu Ing. Zbyňku Vinšovi za cenné rady a připomínky při zpracování mé bakalářské práce.

Abstrakt ŠÍMOVÁ, Adéla. Biopotraviny - trend v gastronomii jako běžná součást životního stylu LOHAS. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. Celkový počet stran: 60.

Cílem této bakalářské práce je zjistit, zda lidé kupují biopotraviny a do jaké míry jsou produkty ekologického zemědělství součástí životního stylu LOHAS. V návaznosti na první cíl je druhým cílem zmapovat, zda se dají v České republice najít restaurace, které pro přípravu pokrmů využívají biopotraviny a zda a v jaké míře je lidé navštěvují. Na následujících stránkách se lze dočíst o základních pojmech celé práce, o značení biopotravin, o přednostech, ale i nedostatcích biopotravin. Práce se zabývá také otázkou zdraví ve vztahu k biopotravinám a srovnáná je s konvečními potravinami. Nedílnou součástí je také otázka biopotravin v gastronomii. Analytickou část práce tvoří kvantitativní výzkum provedený formou dotazníkového šetření, a také vlastní průzkum trhu, které posloužily pro návrh zlepšení zjištěných problémů. Klíčová slova: Biopotravina, bioprodukt, ekologické zemědělství, konvenční zemědělství, LOHAS

Abstract ŠÍMOVÁ, Adéla. Organic food - trend in gastronomy as a normal part of lifestyle LOHAS. [Bachelor’s Dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague: 2014. 60 pages.

The purpose of this Bachelor´s Dissertation is to determine if people buy organic food and how much are organic products included in LOHAS. The second purpose of this thesis is to reveal some restaurants which use organic food for their dishes and if this restaurants are popular. On the following pages you can find out basic information about organic food, about their labeling, why organic food could be good, and why not. This thesis is also about the relationship between organic food and health. I compared organic food with traditional food that we eat every day. Another part of this thesis is the relationship between organic food and gastronomy. The analysis part of the thesis is a survay made by quantitative research between people. Another part is my own market research. The main aim of these researches was to look out for problems that can be there and find a solution. Key words: conventional farming, environmental farming, LOHAS, organic food, organic product

Obsah ÚVOD ......................................................................................................................... 10 1

TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST................................................................... 12 1.1 ZÁKLADNÍ POJMY: ......................................................................................................... 12 1.2 ZNAČENÍ BIOPOTRAVIN V ČESKÉ REPUBLICE......................................................................... 14 1.3 PŘEDNOSTI BIOPOTRAVIN ............................................................................................... 16 1.4 NEVÝHODY BIOPOTRAVIN................................................................................................ 17 1.5 VÝVOJ PRODEJE BIOPOTRAVIN V ČR .................................................................................. 17 1.6 KONVENČNÍ VS. BIO ....................................................................................................... 18 1.7 JE BIO ZDRAVĚJŠÍ? ........................................................................................................ 19 1.7.1 Zahraniční výzkumy.......................................................................................... 20 1.8 BIOPOTRAVINY V GASTRONOMII ....................................................................................... 22

2

ANALYTICKÁ ČÁST ............................................................................................... 25 2.1 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ................................................................................................... 25 2.2 PRŮZKUM TRHU ............................................................................................................ 40 2.3 ZHODNOCENÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI ....................................................................................... 48

3

NÁVRHOVÁ ČÁST ................................................................................................. 51

ZÁVĚR ......................................................................................................................... 54 LITERATURA ................................................................................................................ 56 PŘÍLOHY...................................................................................................................... 61

Seznam grafů Graf č. 1 – Zájem o zdravý životní styl Graf č. 2 – Znalost pojmu LOHAS Graf č. 3 – Znalost pojmu biopotravina Graf č. 4 – Vysvětlení pojmu biopotravina Graf č. 5 – Konvenční potraviny vs. bio Graf č. 6 – Nákup biopotravin Graf č. 7 – Důvod nákupu biopotravin Graf č. 8 – Důvod nekupování biopotravin Graf č. 9 – Jaké biopotraviny nakupujete nejčastěji? Graf č. 10 – Místo nákupu biopotravin Graf č. 11 – Důležité aspekty při nákupu biopotravin Graf č. 12 – Etikety na biopotravinách Graf č. 13 – Čitelnost etiket na biopotravinách Graf č. 14 – Biorestaurace Graf č. 15 – Konkrétní biorestaurace Graf č. 16 – Návštěva biorestaurací Graf č. 17 – Četnost návštěv biorestaurace Graf č. 18 – Pohlaví Graf č. 19 – Věk Graf č. 20 – Vzdělání

Seznam tabulek Tabulka č. 1 – Rýže Tabulka č. 2 – Mouka Tabulka č. 3 – Těstoviny Tabulka č. 4 – Černý čaj Tabulka č. 5 – Mléko Tabulka č. 6 – Džus Tabulka č. 7 – Chilli Tabulka č. 8 – Arašídy Tabulka č. 9 – Pomazánkové máslo Tabulka č. 10 – Kefír Tabulka č. 11 – Vejce Tabulka č. 12 – Hovězí žebra Tabulka č. 13 – Slunečnicový olej Tabulka č. 14 – Ovoce a zelenina

Úvod Tématem této bakalářské práce jsou ,,Biopotraviny – trend v gastronomii jako běžná součást životního stylu LOHAS.” Toto téma jsem si vybrala hned z několika hlavních důvodů. Otázka biopotravin a zdravého životního stylu je v posledních letech velmi aktuální a především také poměrně hodně diskutovaná. Lidé se zajímají, co jí, mnoho z nich je ochotno si za zdravé jídlo připlatit. Zároveň je ale otázkou, zda biopotravina znamená automaticky kvalitu a zda má opravdu vliv na zdravý životní styl. Mnozí si to myslí, naopak existuje druhá skupina lidí, kteří jsou opačného názoru. Články v novinách a na internetu buď biopotraviny vychvalují nebo zatracují. Sama se v posledních pár letech o biopotraviny a celkově bioprodukty zajímám, kupuji je, snažím se stravovat zdravě a vyhýbat se zbytečným chemickým látkám, protože na nás působí už tak dost z okolního životního prostředí. O existenci pojmu LOHAS jsem se dozvěděla teprve nedávno a v souvislosti s biopotravinami mě natolik oslovil, že bych se této otázce ráda věnovala hlouběji. Biopotraviny jsou také velmi populárním trendem, který se čím dál více dostává do podvědomí lidí, a to ať už negativně či pozitivně. A je to vlastně logické. Ze všech stran na nás dnes a denně útočí slova jako bio či eko. Reklamy v televizi i v novinách, stejně tak v rádiu a na internetu. Můžeme jíst potraviny v bio kvalitě, kupovat eko výrobky, chodit oblečeni ve svetru z biobavlny a mazat se biokrémem. Bioprodukty a biopotraviny jsou stále se rozšiřujícím fenoménem, a proto bych o něm ráda napsala svou bakalářskou práci. Určila jsem si dva základní cíle. Primárním cílem této bakalářské práce je na základě kvantitativního šetření zjistit, zda a případně proč lidé biopotraviny kupují, jak často a co je k tomu vede, a zároveň zjistit, do jaké míry jsou biopotraviny vnímány jako součást zdravého životního stylu. Součástí je také zjistit, jak si na českém trhu stojí biopotraviny oproti konvenčním potravinám. Jaké jsou ceny, zda jsou v nich rozdíly, co o výrobcích prodejci uvádějí na etiketách a zda se z etikety vůbec něco zákazník dočte. V návaznosti na první cíl a v souvislosti s tématem bakalářské práce je sekundárním cílem zmapovat, zda se v České republice nacházejí restaurace zaměřené na biopotraviny, tedy zda existují místa, kde se mohou stravovat lidé zajímající se o svůj životní styl. 10

V

zájmu

naplnění

výše

zmíněných

cílů

je

práce

rozdělena

do

tří

částí.

V první, teoreticko-metodologické, se zabývám vymezením základních pojmů, jako jsou biopotraviny, bioprodukt, ekologické a konvenční zemědělství, LOHAS. Dále se v této části práce lze dočíst o značení biopotravin, legislativě v České republice a samozřejmě také o biopotravinách v gastronomii. Pro sepsání teoreticko-metodologické části jsem použila sekundární zdroje, především knihy zabývající se biopotravinami, novinové články, ale zároveň jsem čerpala také z webových stránek, které se biopotravinám věnují. Pro zpracování druhé části, tedy analytické, mi posloužil nejprve kvantitativní výzkum, kdy jsem si zvolila metodu dotazníku. Ten jsem vytvořila na základě literatury, zkušeností a především tak, aby byly naplněny cíle této práce. Dotazník byl zveřejněn na internetu a vyplněn se 100% anonymitou respondentů. Dále jsem v této části použila metodu vlastního průzkumu trhu. Ve dvou typech prodejen jsem si vybrala vždy stejné druhy potravin a ty následně porovnávala na základě předem stanovených kritérií, jimiž byla cena, hmotnost, původ a údaje na etiketě. Pro vypracování analytické části jsem vytvořila následující čtyři hypotézy: H1: Většina obyvatel si myslí, že jsou biopotraviny zdravější. H2: Většina lidí dbá na svůj zdravý životní styl. H3: Lidé vyznávající zdravý životní styl navštěvují restaurace, které vaří z biopotravin. H4: Etikety na biopotravinách i konvenčních potravinách uvádějí dostatečné informace a jsou čitelné.

Třetí a zároveň poslední kapitola nese název Návrhová část. Zde se věnuji vyjádření svého subjektivního názoru na daný problém, který je v práci řešen. Cílem je vymezit, jakým směrem by bylo vhodné problematiku biopotravin posunout, jakým způsobem vyřešit zjištěné problémy a jak biopotraviny v otázce životního stylu a gastronomie podpořit. Součástí práce jsou také přílohy, kde lze najít vzor použitého dotazníku či loga, jimiž se biopotraviny v České republice značí.

11

1

Teoreticko-metodologická část První část mé bakalářské práce se zaměřuje na seznámení s biopotravinami a vším, co

s nimi souvisí, od značení po vývoj jejich prodeje, a také s dalšími pojmy, které jsou důležité pro toto téma. Pro pochopení celé problematiky se nejprve budu v úvodu teoreticko-metodologické části práce věnovat základním pojmům, jako je biopotravina a bioprodukt, ekologické a konvenční zemědělství a nakonec LOHAS.

1.1

Základní pojmy:

Biopotravinou se rozumí potravina vyrobená za podmínek uvedených v zákoně č. 242/2000 Sb., O ekologickém zemědělství a předpisech Evropských společenství, splňující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost stanovené zvláštními právními předpisy.1 Biopotraviny jsou ekologicky vyprodukované potraviny od zemědělců, kteří se v péči o půdu a rostliny obejdou bez průmyslových hnojiv a pesticidů, herbicidů a fungicidů (tedy jedů proti „nežádoucím“ živočichům, rostlinám a houbám), a kteří poskytují svým zvířatům dostatek péče, kvalitního krmiva a životního prostoru pro pastvu i odpočinek.2

Jiná definice říká, že biopotravina je potravinářský výrobek získaný

z bioproduktů a omezeného množství povolených přísad vymezeným technologickým postupem podle zvláštního předpisu a pod kontrolním režimem.3 Na produkci a následné zacházení s biopotravinami jsou samozřejmě kladeny přísnější nároky než na běžné potraviny. Týká se to také jejich přepravy či skladování, které musí být šetrné, aby nedošlo k jejich porušení nebo poškození. Od 1. 1. 2009 začala platit zcela nová evropská právní norma pro ekologické zemědělství. Jedná se o nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a prováděcí nařízení Komise (ES) 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) 834/2007. Soubor nových právních norem doplňuje nařízení Komise (ES) 1235/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro dovoz

1

Biokont. Ministerstvo zemědělství. Biokont [online]. Brusel, 2008 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.biokont.cz/images/z242nr834nk889-710_web1.pdf. 2 Co jsou biopotraviny a ekologické zemědělství?. In: Ručíme za bio [online]. 2013 [cit. 2014-0302]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mesic-biopotravin/o-bio/. MOUDRÝ, J. Bioprodukty. Praha: Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR, 1997. 37 s. ISBN 80-7105-138-1. 3

12

biopotravin ze třetích zemí. V České republice nadále platí národní zákon č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství4. Bioprodukt je přímý zemědělský produkt, jako je např. pšenice, mrkev či maso, ze systému hospodaření podléhajícímu zvláštnímu předpisu a režimu kontroly pro ekologické zemědělství. Biopotravinou pak je například biochléb získaný z biomouky a dalších povolených přísad5. Ekologické zemědělství, někdy nazývané jako organické, alternativní či biologické, je moderní

formou

obhospodařování

půdy

bez

používání

chemických

vstupů

s nepříznivými dopady na životní prostředí, zdraví lidí a zdraví hospodářských zvířat. Tento zemědělský produkční systém, který umožňuje produkovat vysoce kvalitní potraviny, je nedílnou součástí agrární politiky ČR. Kromě produkce biopotravin přispívá ekologické zemědělství k lepším životním podmínkám chovaných zvířat, k ochraně životního prostředí a ke zvýšení biodiverzity6 prostředí.7 Oproti ekologickému zemědělství smí konvenční zemědělství naopak používat látky zvyšující výnos rostlin. Jedná se o všelijaká průmyslová hnojiva, pesticidy, růstové regulátory, apod. Zároveň i během skladování či zpracování jsou používány různé umělé látky. Přednost má kvantita před kvalitou. LOHAS = Lifestyles of Health and Sustainability, v překladu zdravý a udržitelný životní styl, je směr, který se objevil na začátku 90. let a který zahrnuje produkty zaměřené na zdraví, životní prostředí, osobní rozvoj či udržitelný život. Lidé, kteří žijí tímto stylem života, se nezaměřují jen na svoji stravu, ale celkově na trvale udržitelný život v mnoha směrech. Využívají přírodní produkty od kosmetiky až po oblečení, auta na alternativní pohon, využívají obnovitelné zdroje, fair trade produkty apod. Lohasiané, tedy lidé, kteří tento životní styl zastávají, se orientují na produkty a služby, které nepoškozují životní prostředí, pocházejí z etických zdrojů, jsou zaměřené na zdraví a

4

VÁCLAVÍK, T. Český trh s biopotravinami. Moravské Knínice: Green marketing, 2009. ISBN 978-80-8683504-4. 5 KASTNEROVÁ, M.; KOTRBOVÁ, K. Kvalita biopotravin. Biomedicína [online]. 2007, č. 2 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://casopis-zsfju.zsf.jcu.cz/kontakt/administrace/clankyfile/20120329190448884780.pdf. 6 biologická rozmanitost, variabilita všech žijících organismů 7 Ekologické zemědělství. eAgri [online]. 2009-2013 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/.

13

to nejen spotřebitelů, ale také zdraví celé naší planety. Tito lidé tvoří relativně malou, ale finančně velmi silnou skupinu spotřebitelů a jako takoví jsou považováni za ukazatele nastupujících trendů ve zbytku společnosti. Počet Lohasianů se ve světě odhaduje na přibližně 10-30 % dospělé populace, ve Spojených státech se odhaduje asi 19 % dospělých, což je přibližně 41 milionů spotřebitelů, v Německu se odhaduje, že jde o pět milionů domácností a jejich roční tržní potenciál činí minimálně 200 miliard eur8. Bohužel není jasné, jak je to s Lohasiány v České republice, protože zde zatím žádný podobný průzkum proveden nebyl. Odhaduje se však, že asi 10 % české dospělé populace by se mělo k tomuto životnímu stylu hlásit. Jde tedy přibližně o 1 milion spotřebitelů. Toto číslo ukazuje, že styl LOHAS ještě zdaleka do naší kultury neproniknul. Lohasiané jsou lidé, kteří dbají jak na zdraví své, tak na zdraví naší země. A proto je mylná představa, která se občas objevuje, že jsou to aktivisté. Jsou to konzumenti, kteří si uvědomují, že chování lidí ovlivňuje život na naší planetě. Trvale udržitelné hodnoty Lohasianů se nejčastěji projevují ve třech oblastech. Jsou to potraviny, energie a doprava. V potravinách se nejčastěji zaměřují na biopotraviny, tedy produkty ekologického zemědělství, v oblasti dopravy nakupují hybridní auta, auta na alternativní pohon a nebo se dopravují veřejnou dopravou. V oblasti energií nakupují zelenou energii, mohou si pořizovat nízkoenergetické domy apod.

1.2

Značení biopotravin v České republice

Biopotravinu, při jejíž výrobě bylo použito více než 95 % hmotnosti nebo objemu bioproduktů, přídatných látek a pomocných látek, a na kterou kontrolní orgán vydal osvědčení o biopotravině, značí výrobce biopotravin také grafickým znakem a identifikačním kódem kontrolního orgánu, popřípadě, nevylučuje-li to název biopotraviny, i slovem „bio“. Pokud při výrobě bylo použito méně než 95 %, avšak alespoň 70 % hmotnosti nebo objemu bioproduktů, přídatných látek a látek pomocných, označí se

8

Bio Summit s rozšířeným tematickým záběrem: LOHAS aneb zdravý a udržitelný životní styl. Incoma[online]. Praha, 2010 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.incoma.cz/cz/ols/reader.aspx?msg=1050&lng=CZ&ctr=203.

14

biopotravina ještě údaji o procentním obsahu složek zemědělského původu pocházejících z ekologického zemědělství nebo z přechodného období. 9 Jak bylo tedy řečeno, každá potravina musí být v České republice řádně označena, a to jak národní značkou, tak také novým evropským logem. Nařizuje to Rada EU, konkrétně nařízení EHS č. 834/2007, zákon 242/2000 Sb. Národní značkou je tzv. biozebra, viz Příloha č. 2. Evropské logo, viz Příloha č. 3, platí od 1. července 2010. Ministerstvo zemědělství k označování biopotravin jasně uvádí: ,,Vedle povinného užívání loga EU pro ekologickou produkci na balených biopotravinách od 1. 7. 2010 platí také povinnost označovat na obalu místo, kde byly vyprodukovány zemědělské suroviny, z nichž se produkt skládá. Pro biopotraviny dovezené do Evropské unie ze třetích zemí je evropské logo dobrovolné. V souladu se zákonem č. 242/2000 Sb., O ekologickém zemědělství vyplývá pro výrobce i nadále povinnost označovat balené biopotraviny národním logem BIO.”10 Zároveň musí mít každá biopotravina na svém obalu kód organizace, která provedla její kontrolu. Díky tomu si může zákazník na webových stránkách dané organizace zkontrolovat, jestli je potravina v pořádku a zda a s jakým výsledkem prošla kontrolou. V České republice jsou takové organizace tři, všechny pověřené Ministerstvem zemědělství. Konkrétně jde o: 

KEZ, o.p.s.



ABCert AG



BIOKONT CZ

KEZ o.p.s. je první česká kontrolní organizace, založená v roce 1999. Oproti dalším dvěma kontrolním orgánům je tato organizace výjimečná v tom, že zahájila také vlastní program i pro certifikaci biorestaurací. Je tedy organizací, která může rozhodnout o tom, že daná restaurace dostane nálepku “BIO.” ABCert AG je německá organizace, která v České republice provozuje svoji pobočku od roku 2006. Biokont s.r.o. existuje od roku 2005 a je pověřená kontrolní a certifikační činností nejen u nás, ale i na Slovensku. Mimo tyto tři 9

ČERVENKA, J.; KOVÁŘOVÁ, K. Biopotraviny. 2005. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2005. 27 s. ISBN 80-213-1404-4. 10 Biopotraviny. eAgri [online]. 2009-2013 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/loga-a-znaceni/.

15

soukromé kontrolní subjekty, které vydávají osvědčení o původu biopotravin a bioproduktů, se o kontrolu biopotravin od 1. 1. 2010 stará také ÚKZÚZ, tedy Ústřední kontrolní a zkušební ústav, který provádí úřední kontrolu.

1.3

Přednosti biopotravin

Největší předností biopotravin je, jak už bylo řečeno, zákaz používání pesticidů. V České republice se smí používat cca 300 druhů těchto látek, to se však nevztahuje na biopotraviny. Naopak je dovoleno používat přírodní látky, jako je např. včelí vosk či éterické oleje. Zakázáno je taktéž používání geneticky modifikovaných organizmů 11 či jejich produků, což jsou např. geneticky pozměněné enzymy, a také aditiv, tedy látek přidávaných do výrobků, aby zlepšily či upravily jejich vlastnosti. Snaha zemědělců o maximální čerstvost a autentičnost biopotravin je důležitá pro jejich prodej. Zachovávají si nutriční a senzorické kvality, zejména barvu a vůni. Biopotraviny, konkrétně např. zelenina, jsou výživnější, obsahují více vitaminů i minerálních látek, méně vody a více vlákniny. Díky těmto faktorům má bio zelenina mnohem výraznější chuť než konvenční zelenina. Další předností biopotravin je vliv na okolní prostředí během jejich pěstování, protože jejich zpracování nezatěžuje životní prostředí. Na rozdíl od běžného zemědělství, které způsobuje erozi půdy, ekologické zemědělství je k přírodě šetrné, a tak nedochází k tomu, aby živočichové a rostliny ztratili svá přirozená stanoviště. Důležitým aspektem je zacházení se zvířaty a zajištění jejich pohody, protože ta žijí v přirozených podmínkách, tím pádem nejsou vystavena stresu jako jiná zvířata chovaná mimo ekologické zemědělství. Zvířata jsou krmena převážně vlastní produkcí farmy, mají dostatek prostoru a přístup do otevřených prostor, není možné chovat desítky slepic v jedné malé kleci. Narozdíl od konvenčních potravin si u bioproduktů lze zjistit, odkud přesně pocházejí. A to dokonce až konkrétní pozemek nebo stáj a také, za jakých podmínek byla daná potravina vyrobena. 11

GMO = každý živý organizmus, rostlina či živočich vyjma člověka, u něhož byla změněna dědičná informace vnesením cizorodého genu z jiného organizmu

16

1.4

Nevýhody biopotravin

Zásadní, a pro mnohé spotřebitele největší nevýhodou a zároveň důvodem, proč je pravděpodobně lidé tolik nekupují, je jejich cena. Ta je mnohdy i o 100 % vyšší než u konvenčních potravin, týká se to zejména ovoce a zeleniny, ale také masa, jogurtů a celkově mléčných produktů či vajíček. Důvodů je mnoho. Jednoznačně je výroba biopotravin nákladnější, protože na jejich výrobě pracuje více lidí – od zemědělství přes zpracování až po kontrolní organizace. Protože se zde nepoužívají žádné látky, které by urychlovaly růst či zrání, výsledkem je sice kvalitní biopotravina, ale tento výsledek trvá déle než růst konvenční potraviny. V ceně biopotravin se odráží i to, jakým způsobem jsou chována zvířata na ekologických farmách. Pro chov zvířat na ekologických farmách platí totiž úplně jiná pravidla než pro zvířata, která žijí na běžné farmě. Mají pro život více prostoru, k dispozici je jim často čerstvá potrava a nejsou porážena tak stresujícím způsobem, jako “běžná” zvířata. Dalším důvodem pro vyšší cenu biopotravin může být malá konkurence. Pro snížení cen biopotravin je důležité, aby se zvedla poptávka a tím pádem vzrostla konkurence. Pak by v důsledku konkurenčního boje mohly ceny biopotravin klesnout. Druhou zásadní nevýhodou biopotravin je jejich kratší trvanlivost. Jelikož jsou to potraviny bez jakéhokoli chemického zásahu, logicky vydrží čerstvé kratší dobu a mnohem dříve se u nich mohou objevit např. plísně, zato si spotřebitelé při včasném nákupu a konzumaci mohou užít jejich přirozenou barvu, vůni či chuť. Další nevýhodou, která ale nemá vliv na spotřebitele, je pak jejich přísná kontrola – to však pro nás, kteří biopotraviny kupujeme, je naopak výhoda, protože bez kontroly by za biopotravinu mohlo být vydáváno prakticky cokoli.

1.5

Vývoj prodeje biopotravin v ČR

Podle tiskové zprávy Ministerstva zemědělství České republiky, kterou vydalo v první polovině roku 2013, utratili spotřebitelé v roce 2011 za biopotraviny přes 1, 67 miliard korun, čímž zvedli spotřebu biopotravin o 4,6 % oproti předešlému roku. Průměrně každý obyvatel ČR utratil za biopotraviny necelých 200 Kč, v roce 2008 to přitom bylo 176 Kč. „Zejména v posledních letech si lidé více všímají kvality potravin. Mnozí z nich už cíleně vyhledávají biovýrobky, a tím, že je kupují a konzumují, chrání své 17

zdraví a zároveň přispívají ke zlepšování stavu životního prostředí. Za pozitivní považuji, že většina biopotravin na trhu, konkrétně 54 procent, je českých. A také to, že vzrostl export biopotravin od českých firem. Vyvezla se více než čtvrtina bioproduktů, a to za 570 milionů

korun,“ uvedl

tehdejší

ministr

zemědělství

Petr

Bendl.12

Český

trh

s biopotravinami patří k těm menším, co se obratu týče, ale má vysoký potenciál růstu, což podporuje stát dotacemi nebo také zvýhodněním, která poskytoval v rámci Programu rozvoje venkova v letech 2007–2013 či Akčního plánu ČR pro rozvoj EZ v letech 2011–2015, jehož cílem je “kromě dosažení 15 % podílu ekologicky obhospodařované půdy na celkové zemědělské půdě České republiky, také navýšení podílu biopotravin na celkové spotřebě potravin na 3 % a zvýšení podílu biopotravin českého původu na 60 %.”13

1.6

Konvenční vs. bio

Řada studií prokázala, že produkty ekologického zemědělství obsahují podstatně méně reziduí pesticidů než konvenční výrobky, pokud obsahují vůbec nějaká 14. Každopádně je ale jasné, že veškeré biopotraviny nemohou být dobré a kvalitní, pokud nebude dobré okolní prostředí, ve kterém vznikají. Dokonce i biopotraviny mohou obsahovat malé množství reziduí pesticidů. Jedním z důvodů může být přenos ze sousedních konvenčně obhospodařovaných polí. Je ale možné, že kontaminace je způsobena předchozí konvenční produkcí a nedostatečným oddělením během přepravy, uskladnění, zpracování a prodeje. V několika vzácných případech byly nalezeny také zbytky po použití zakázaných pesticidů.15

12

ŽÁČEK, J. Biopotraviny jsou v Česku stále populárnější. eAgri [online]. 2013 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2013_biopotraviny-jsou-v-cesku-stale.html. 13 ŽÁČEK, J. Biopotraviny jsou v Česku stále populárnější. eAgri [online]. 2013 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2013_biopotraviny-jsou-v-cesku-stale.html. 14 VALEŠKA, J., ed. Kvalita a bezpečnost biopotravin : srovnání způsobů produkce potravin. 2008. vyd. Olomouc: Bioinstitut ve spolupráci s PRO-BIO Ligou a PRO-BIO Svazem ekologických zemědělců, 2008, s. 8. ISBN 978-80-904174-3-4. 15 ŽÁČEK, J. Biopotraviny jsou v Česku stále populárnější. eAgri [online]. 2013 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2013_biopotraviny-jsou-v-cesku-stale.html.

18

V průběhu let 1998 až 2008 proběhlo v zahraničí 7 na sobě nezávislých srovnání kvality a bezpečnosti rostlinných produktů, které byly vyrobeny podle zásad ekologického a konvenčního zemědělství16. Výsledkem jsou následující informace: Všechny průzkumy zjistily, že biopotraviny obsahují méně bílkovin než potraviny konveční. Ve srovnání obsahu těžkých kovů a patogenních mikroorganismů nebyl zjištěn žádný rozdíl. Naopak co se týče minerálů, kvality bílkovin a vitaminů, biopotraviny jsou mírně kvalitnější. Pozitivní je, že co se obsahu dusičnanů a zbytků pesticidů týče, u biopotravin byly zjištěny lepší výsledky než u konvenčních potravin, což zvyšuje jejich nutriční hodnotu. Z hlediska chuti bývají rostlinné biopotraviny hodnoceny lépe než průměrně a také mají vyšší obsah zdraví prospěšných sekundárních rostlinných metabolitů.

1.7

Je BIO zdravější?

Existuje spousta názorů a studií týkajících se zdraví a kvality biopotravin. Konzumace biopotravin nikomu nemůže zaručit, že bude zdravější. Ale rozhodně jsou biopotraviny důlěžitou součástí zdravého stravování. Bohužel je však velmi těžké zjistit, zda mají biopotraviny skutečně na naše zdraví vliv. Je důležité si uvědomit, že veškeré chemikálie na nás působí už přes placentu a pak následně z kosmetiky, čistících prostředků a celkově ze životního prostředí. Zkrátka v průběhu celého života a nejen ve chvíli, kdy bychom procházeli určitým výzkumem, aby bylo zjištěno, jak moc jsou nebo nejsou bio a konvenční potraviny škodlivé. Tudíž je těžké přijít s nějakým důvěryhodným závěrem, který by 100% vysvětlil případnou škodlivost daných potravin. Zahraniční studie zveřejněná na internetu17, která byla provedená v roce 2001 v 15 zemích Evropské unie, ukazuje, že ovoce a zelenina vypěstované v konvenčním zemědělství stále častěji přesahují hygienické normy obsahu škodlivých látek a většina kontaminovaných čerstvých potravin obsahuje rezidua několika druhů pesticidů. Díváme-li se na otázku biopotraviny vs. konvenční potraviny z tohoto pohledu, představují biopotraviny pro spotřebitele bezpečnější volbu. 15

VALEŠKA, J., ed. Kvalita a bezpečnost biopotravin : srovnání způsobů produkce potravin. 2008. vyd. Olomouc: Bioinstitut ve spolupráci s PRO-BIO Ligou a PRO-BIO Svazem ekologických zemědělců, 2008, s. 14. ISBN 978-80-904174-3-4. 17 Monitoring of Pesticide Residues in Products of Plant Origin in the European Union, Norway, Iceland and Liechtenstein. 2001. [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/food/fvo/specialreports/pesticide_residues/report_2001_en.pdf.

19

Od roku 1999 se výskyt případů vícenásobné kontaminace pesticidy výrazně zvýšil. Projevuje se naléhavá potřeba prozkoumat, zda a která zdravotní rizika jsou spojena s vícenásobnými rezidui.18

1.7.1 Zahraniční výzkumy Protože v České republice dosud nebyl proveden žádný velký výzkum, kdy by byl zjišťován dopad konzumace biopotravin na člověka, musíme čerpat ze zahraničí. Avšak i tady se takové studie provádějí velmi málo, protože jsou nákladné. Jedním z nich je osmitýdenní pilotní výzkum, jenž se prováděl ve švýcarském klášteře na skupině jeptišek. Ty během daného období konzumovaly stravu vyprodukovanou podle zásad biodynamického zemědělství a následně stravu konvenční. Z průzkumu bylo zjištěno, že u někerých účastnic došlo ke zlepšení psychické i fyzické pohody a zlepšila se jim imunita. Jiná zajímavá studie se týká žen, které po porodu konzumovaly převážně biopotraviny. Na konci tohoto období, které trvalo pět měsíců, byl v jejich mateřském mléku zaznamenán nezanedbatelný nárůst nenasycených mastných kyselin, zejména Omega-3 a konjugované linoleové kyseliny, které jsou pro zdraví člověka velmi prospěšné. Studie, která zkoumala vzorek asi 14 000 dětí (ve věku od 5 do 13 let) z pěti evropských zemí žijící na rodinných farmách a ze Steinerových škol19, říká, že konzumace mléka z farem může děti chránit před astmatem a alergií.20 Přestože se vyskytují studie o tom, že jsou biopotraviny mnohem zdravější než konvenční potraviny, je nutné si uvědomit, že ačkoli biopotraviny neobsahují chemické a jiné škodlivé látky (respektive nejsou používány při jejich pěstování, produkci, skladování apod.), tak či tak se jim v životě nevyhneme, protože se do našeho těla dostávají i jiným způsobem, a to např. z okolního prostředí. Největší smysl biopotravin je tak v tom, jakým způsobem jsou pěstovány, protože narozdíl od běžného pěstování konvenčních potravin 18

VALEŠKA, J., ed. Kvalita a bezpečnost biopotravin : srovnání způsobů produkce potravin. 2008. vyd. Olomouc: Bioinstitut ve spolupráci s PRO-BIO Ligou a PRO-BIO Svazem ekologických zemědělců, 2008, s. 20. ISBN 978-80-904174-3-4. 19 = Waldorfská škola 19 KOMPRDA, T. Srovnání Jakosti a zdravotní nezávadnosti biopotravin a konvenčních potravin. In: Chemické listy [online]. Brno, 2009 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2009_09_729-732.pdf.

20

opravdu šetří životní prostředí a zvířata. Např. v roce 2009 bylo na Mendelově univerzitě v Brně v Ústavu technologie potravin provedeno srovnání jakosti a zdravotní nezávadnosti bio a konvenčních potravin21. Potraviny byly zkoumány z hlediska nutričních hodnot, zdravotní nezávadnosti a senzorické jakosti. Pro někoho nečekané výsledky ukázaly, že rozdíly mezi bio a konvenčními potravinami jsou často protichůdné. A pokud byly nalezeny nějaké rozdíly, ať už hrající ve prospěch bio či konvenčních potravin, byly tak nepatrné, že lze říci, že na člověka nemají žádný větší vliv (pomineme-li děti do dvou let věku, jichž se mohou týkat např. alergie na mléčné výrobky). Naopak výsledky šetření Výzkumného ústavu mlékárenského prokazují jednoznačně větší kvalitu mléka z ekologického zemědělství než mléka z konvenční produkce. Český výzkum tak potvrzuje výsledky výzkumu z Washington State University, který byl proveden v minulém roce. Ten prokázal, že biomléko obsahuje o více než 60 % více zdraví prospěšných omega-3 mastných kyselin než mléko z konvenčního zemědělství22. Český výzkum probíhal pět let a byl financovaný Ministerstvem zemědělství. Byla analyzována mléka z několika ekologických chovů na obsah bioaktivních látek, tedy látek, které mají pro lidský organismus velký význam, např. vápník, hořčík, vitamin C, D a E. Byly odebrány vzorky jak z ekologických chovů, tak ale i z chovů konvenčních, a to ve stejných obdobích. Výsledkem je fakt, že srovnáme-li obsah bioaktivních látek v bio a konvenčním mléku, jednoznačně se více vyskytují v biomléku. Stále se nedá výslovně říct, zda jsou biopotraviny jednoznačně zdravější než potraviny konvenční, jak bylo napsáno, dodnes se na tom nejsou schopni shodnout ani odborníci, kteří se danou problematikou do hloubky zabývají. Názory jsou opravdu protichůdné a jednotlivé výzkumy se často vzájemně vyvracejí. Avšak pokud jde o mléko, český výzkum ukázal, že by lidé měli dát přednost bio kvalitě.

21

KOMPRDA, T. Srovnání Jakosti a zdravotní nezávadnosti biopotravin a konvenčních potravin. In: Chemické listy [online]. Brno, 2009 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2009_09_729-732.pdf 22 VÁCLAVÍK, Tomáš. Biomléko obsahuje o 60 procent více zdraví prospěšných látek. Bio-info [online]. 2013, [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.bio-info.cz/zpravy/biomleko-obsahuje-o-60-procent-vice-zdraviprospesnych-latek?highlightWords=bioml%C3%A9ko.

21

1.8

Biopotraviny v gastronomii

Popularita biopotravin rok od roku stoupá, a to nejen v běžných domácnostech, ale i v restauracích či např. ve školách. Jedním z příkladů je Německo, kde vznikají projekty, které podporují úspěch biopotravin nejen ve veřejném a školním stravování, ale i ve fast foodech či kavárnách. Rakousko zaznamenává vývoj biopotravin nejen ve školách, kde ve Vídni jejich podíl činil v roce 2008 až 50 %, ale i v nemocnicích, kde to bylo přes 30 %. Itálie dokonce uzákonila používání kvalitních místních potravin ve školách. V České republice dochází také k vývoji, ačkoli to není tak dynamické jako v jiných částech Evropy. Podle průzkumu HORECA monitor pražské společnosti Incoma Research23 z roku 2008, který byl proveden mezi všemi24 druhy gastronomických zařízení a provozovatelů veřejného stravování v České republice, vzrostl v roce 2008 obrat biopotravin v gastroprovozech o 66 %, přesto je využívalo jen 0,5 % zařízení.25 Celkem 4 % z těchto zařízení již používalo biopotraviny k přípravě pokrmů pravidelně. Použití biopotravin při přípravě jídel v restauraci pak pro zákazníka znamená zvýšení ceny jídla o cca 14 %. V dynamičtějším zařazování biopotravin do stálé nabídky v restauracích brání řada problémů. Je to jednak problém se zásobováním, s množstvím a nabídkou surovin, ale také cena biopotravin, která je zkrátka o něco vyšší než cena konvenčních potravin. Z průzkůmu dále vyplynulo, že 10 % cateringových firem, které se starají o závodní stravování, biopotraviny také využívalo. Ve školním stravování je to dokonce 20 %. Pravdou je, že biopotraviny se více než v běžně finančně dostupných restauracích objevují spíše v kuchyních nejen pražských luxusních restaurací a hotelů. Příkladem jsou InterContinental, Hilton, Four Seasons, Patriot, TRITON Restaurant hotelu Adria a další. Samozřejmě, že se biogastronomie objevuje i mimo Prahu, např. v hotelu Kašperk v Kašperských horách, dále z biopotravin vaří restaurace Zahrada v Teplicích, restaurace Spirála v Brně a v několika dalších. Mnohé z výše zmíněných restaurací však sice nabízí pokrmy vařené z biopotravin, ale stále se jedná o restaurace, které ještě neprošly procesem certifikace. Znamená to, že svým zákazníkům nabízejí pokrmy vařené ze 23

VÁCLAVÍK, T. Český trh s biopotravinami. Moravské Knínice: Green marketing, 2009. ISBN 978-80-8683504-4. 24 publikace Český trh s biopotravinami blíže nespecifikuje 25 POPP, T. Biopotraviny v gastronomii. In: Envic [online]. 2008 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.envic.cz/biopotraviny-v-gastronomii.html.

22

sezónních potravin a připravené zkrátka ze surovin z ekologického zemědělství, ale za restaurace s nálepkou BIO je zatím považovat nelze. Zmíněný proces certifikace má za sebou pouze šest restaurací, z toho čtyři brněnské, zbylé dvě se nachází v Praze a v Jílovém u Prahy. První certifikovanou biorestaurací v České republice, která získala bio certifikát od již zmíněné certifikační společnosti KEZ o.p.s., se v roce 2009 stala restaurace Rebio. První z dnes čtyř brněnských poboček vznikla již v roce 2004 a už tehdy existoval záměr udělat z ní centrum zdravého životního stylu. Po pěti letech získala restaurace certifikát Biorestaurace. V Brně se také nachází známá restaurace Spirála. Ta se prezentuje jako “Bio bistro pro zdravý životní styl.” Pro přípravu pokrmů používá biopotraviny, nabízí bio kávu, bio vína či bio čaje. V Praze byla roku 1991 založena společnost Country Life s.r.o., která dnes provozuje nejen prodejny se zdravou výživou, ekologické centrum, ekofarmy či biopekárnu, ale také tři restaurace a občerstvení. Nejstarší z nich vznikla již v roce 1998, funguje na bázi samoobslužného výběru a vaří z dostupných biopotravin. Pražský Country life má dnes dvě restaurace nacházející se v Melantrichově ulici a v Dejvicích, a také jedno občerstvení v Jungmannově ulici.

V loňském roce byla v pražské Krymské ulici ve Vršovicích otevřena restaurace či možná spíše bistro, nazvané Plevel. Z webových stránek se nelze mnoho dozvědět, a proto jsem majitele oslovila prostřednictvím emailu, abych zjistila, jaké potraviny využívají pro přípravu jídel. Plevel se specializuje na RAW food26 a nakupuje ze 70 % biopotraviny, ze kterých následně připravuje pokrmy. Využívají bio, lokální potraviny, vlastní produkty či menší farmáře.

Míst, kam si lze zajít na oběd či večeři a dostat pokrm uvařený alespoň částečně z biopotravin, existuje ovšem celá řada. Pro tyto účely vznikla webová stránka www.biorestaurant.cz. Zde je přehled těchto restaurací i s konkrétním popisem 26

potraviny, které nejsou tepelně ani chemicky upravované

23

a odkazem na webové stránky. Bohužel je jasné, že seznam není úplný, naopak se zdá, že celý projekt je teprve v začátcích. Chce-li si člověk, který se chce živit výhradně biopotravinami, zajít do restaurace, rozhodně má na výběr. Ačkoli v České republice najdeme jen šest certifikovaných biorestaurací, mnoho dalších biopotraviny pro přípravu jídel využívá. Bohužel na druhou stranu stále ještě biorestaurace nejsou ani zdaleka běžnou součástí české gastronomie.

24

2

Analytická část Analytická část mé bakalářské práce se zabývá zjištěním, jak si biopotraviny stojí

u veřejnosti, zda lidé vyznávající zdravý životní styl kupují pravidelně biopotraviny či nikoli, zjišťuji důvody, proč a kde biopotraviny nakupují. Odpovědi respondentů zde podrobně popisuji a analyzuji. Ve druhé polovině analytické části práce jsem se prostřednictvím komparativní analýzy pokusila porovnat biopotraviny, které lze najít na českém trhu, s konvenčními potravinami. 17 náhodně vybraných bio i konvenčních potravin jsem porovnala na základě etiket a informací, které o nich výrobce uvádí na obalu. Hlavním kritériem byla cena, hmotnost, původ a informace na etiketě. Cílem bylo zjistit, jak se od sebe liší jednotlivé produkty, co o nich výrobci uvádějí, jak jsou nebo nejsou etikety čitelné

a

zda

biopotraviny,

které

lze

v

České

republice

koupit,

opravdu

z ČR pocházejí. V práci byly stanoveny tyto hypotézy: H1: Většina obyvatel si myslí, že jsou biopotraviny zdravější. H2: Většina lidí dbá na svůj zdravý životní styl. H3: Lidé vyznávající zdravý životní styl navštěvují restaurace, které vaří z biopotravin. H4: Etikety na biopotravinách i konvenčních potravinách uvádějí dostatečné informace a jsou čitelné.

Pro získání dat k potvrzení nebo vyvrácení výše stanovených hypotéz jsem si zvolila kvantitativní formu výzkumu, konkrétně dotazník (viz Příloha č. 1), který je sestaven z 23 otázek. Základem dotazníku jsou uzavřené, polouzavřené i otevřené otázky.

2.1 Dotazníkové šetření Dotazník je velice efektivní technika, která může postihnout velký počet jedinců při relativně malých nákladech. Umožňuje poměrně snadno získat informace od velkého počtu jedinců v poměrně krátkém čase. Dotazník klade vysoké nároky na ochotu dotazovaného, je snadné “přeskočit” otázky, nebo neodpovědět vůbec. Zároveň je návratnost dotazníků velice nízká.27

27

DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 2002, s. 141. ISBN 80-246-0139-7.

25

Dotazník byl vystaven na internetovém portále Vyplňto a šetření probíhalo ve dnech 28. 2. 2014–7. 3. 2014. Tento způsob oslovení respondentů byl možná trošku rizikový z důvodu návratnosti, která je dána poměrem vyplněných a zobrazených dotazníků, ta však nakonec byla cca 70 %. Na dotazník odpovědělo 322 respondentů. Mým cílem bylo oslovit co největší množství lidí, a proto jsem zvolila tuto metodu výzkumu. Data, která jsem od respondentů zjistila, jsou zanesena v grafech, aby byla lépe přehledná a srozumitelná pro budoucí čtenáře této práce. Pro potvrzení nebo vyvrácení čtvrté hypotézy jsem zvolila vlastní průzkum trhu. Ten byl proveden ve dvou typech prodejen: v Hypermarketu Tesco Extra v pražských Vršovicích a v obchodě s biopotravinami Biopotraviny Smíchov. Otázka č. 1. Zajímáte se o svůj zdravý životní styl? Hned první otázka byla zvolena z jediného důvodu. Zdravý životní styl je jeden z několika stěžejních pojmů této práce. Odpovědí na tuto otázku jsem tak získala první přehled o tom, jací jsou moji respondenti. Podle očekávání se přes 92 % dotázaných o svůj zdravý životní styl zajímá. Je to 295 lidí z celkového počtu 322. Potvrzuje se, že lidem není lhostejné, jakým způsobem žijí. Graf č. 1 – Zájem o zdravý životní styl

zdroj: vlastní zpracování

26

Otázka č. 2. Víte, co znamená pojem LOHAS (Lifestyles of Health and Sustainability)? Je zajímavé, že ačkoli se podle odpovědi na první otázku 295 lidí zajímá o svůj životní styl, naopak ještě více, konkrétně 297, tj. stále 92 %, neví, co znamená pojem LOHAS. Svědčí o tom pravděpodobně malá propagace tohoto slova a celé problematiky s LOHASem spojené. Málokde se o něm lze dočíst, respektive spíše musí člověk cíleně články vyhledávat. Lohas, jak už bylo napsáno, znamená mnohem více než jen zdravý životní styl ve smyslu zdravé stravy. Přitom spousta lidí se snaží žít ekologicky a chtějí chránit životní prostředí, přemýšlí, co nakupují a především kde. Jen nevědí, že vlastně žijí LOHAS. Graf č. 2 – Znalost pojmu LOHAS


Otázka č. 3. Stručně vysvětlete, co podle Vás znamená pojem LOHAS. Na tuto otázku tak mohlo odpovědět pouze 25 repondentů – tedy těch, kteří na předchozí otázku č. 2 odpověděli kladně. Ostatním se otázka nezobrazila a mohli přejít na dotaz č. 4. Z

25

potencionálních

odpovědí

byla

otázka

zodpovězena

15×

Šlo

totiž

o otevřenou otázku, a tudíž se od respondentů vyžadovalo, aby odpověď zformulovali sami vlastními slovy. Riziko tohoto typu otevřených otázek proto je, že zůstanou bez odpovědi. Zároveň však byla nepovinná, protože otevřené otázky často způsobují, že respondent celý dotazník ukončí a na zbývající dotazy již neodpoví. Kromě dvou odpovědí, z

nichž

jedna

byla

“Trh,”

tedy

nesprávná,

respektive

velmi

nekonkrétní

a strohá, a druhá “Zodpovědnost,” tudíž repondenta také nelze řadit k těm, kteří jsou 27

100% přesvědčeni, že ví a umí vyjádřit, co LOHAS znamená, zbylých 13 dotázaných má o této problematice poměrně dobré povědomí. Odpovědi záměrně nejsou znázorněny v grafu, protože každá byla jinak formulovaná a částečně se lišily, ačkoli smysl vystihly všechny správně. Převládala odpověď, v níž byly zahrnuty pojmy jako “zdravý životní styl,” “udržitelnost,” “zájem o životní prostředí” či “sociální spravedlnost.” Nejvíce vystihla pojem LOHAS následující odpověď: ,,Trh LOHAS zahrnuje zboží a služby zaměřené na zdraví, životní prostředí, sociální spravedlnost, osobní rozvoj a udržitelný život.” Otázka č. 4. Víte, co znamená pojem biopotravina? Na čtvrtou otázku byly dvě možnosti odpovědí, “Ano” či “Ne”. Úmyslně nebyla zvolena možnost “Nevím,” protože tato otázka je také velmi stěžejní pro celé výzkumné šetření a cílem bylo zjistit jasnou odpověď. Jak jsem při zadávání této otázky předpokládala, většina respondentů zvolila odpověď “Ano,” celkově jde o 97 %, respektive 311 respondentů. Má na to jistě vliv dnešní doba, kdy se slovo biopotravina skloňuje ve všech pádech všude, kam se podíváme. Vzniká čím dál tím více obchodů, které jsou zaměřeny na bio, v supermarketech se zvětšují oddělení s bio výrobky, několikrát do roka se pořádají veletrhy a v čím dál více městech se objevují farmářské trhy. To vše nasvědčovalo tomu, jak respondenti zodpověděli danou otázku. Graf č. 3 – Znalost pojmu biopotravina


28

Otázka č. 5. Stručně vysvětlete, co je podle Vás biopotravina. Přesně tomu množství lidí, kteří na předchozí otázku odpověděli “Ano”, se následně zobrazila otevřená otázka č. 5, na kterou museli, stejně jako v otázce č. 3, zformulovat svoji vlastní odpověď. Z 311 respondentů na tuto otázku však odpovědělo pouze 235, ostatní ji přeskočili, případně vyplňování ukončili. Více než polovina, konkrétně 174 respondentů odpovědělo jednoznačně. Podle nich je biopotravina taková potravina, která byla vyrobena bez chemických, konzervačních a dalších přídatných látek. Že jsou to bioprodukty vypěstované na základě ekologického zemědělství, napsalo 29 lidí. Na legislativu se odkazuje 13 respondentů, ti napsali, že jsou biopotraviny takové potraviny, které byly vypěstovány v souladu s platnou českou legislativou. Zbytek odpovědí už se liší, avšak za zmínku stojí, že jsou biopotraviny marketingovým tahem, módní záležitostí či že jsou to sice potraviny vypěstované bez chemických látek, ale stejně nejsou zdravé, protože biosalám je stále jen salám, byť vyrobený šetrnějším způsobem. Podobnou odpovědí je pak myšlenka, že ačkoli se na biopotraviny nepoužívají žádné postřiky, nejsou o nic zdravější než potraviny konvenční. Pro někoho je biopotravina produktem pomýleného ekozemědělství, pro další dva respondenty pak potravina, jejíž výroba je šetrnější k životnímu prostředí. Dvě odpovědi zůstaly nevyplněny. Graf č. 4 – Vysvětlení pojmu biopotravina


29

Otázka č. 6. Myslíte si, že jsou biopotraviny zdravější než konvenční potraviny? Dvě třetiny respondentů, tj. 67 %, na tuto otázku odpověděly kladně. 211 dotázaných si tedy myslí, že biopotraviny jsou zdravější. Zbytek, 102 repondentů, je opačného názoru. Tato otázka, respektive odpovědi na ni, svědčí o částečné neinformovanosti respondentů v otázce zdraví biopotravin. Graf č. 5 – Konvenční potraviny vs. bio

zdroj: vlastní zpracování Otázka č. 7. Kupujete biopotraviny? Na sedmou uzavřenou otázku odpovědělo 58 % respondentů, což je 181 lidí, kladně, tedy kupují je, ale nepravidelně. Pravidelnost v nákupu biopotravin uvedlo 21 dotázaných, to je 7 %. Biopotraviny nekupuje 35 % respondentů. Graf č. 6 – Nákup biopotravin

zdroj: vlastní zpracování 30

Otázka č. 8. Co Vás vede k nakupování biopotravin? Odpověď na tuto otázku mohli respondenti zvolit buď jednu či více z pěti nabízených a nebo doplnit svoji vlastní. Největším důvodem pro nákup potravin je jejich kvalita, což uvedlo 127 osob. Je tedy pro mnohé velmi důležitá. Pro více než polovinu, kteří na otázku odpověděli, jde přesně o 109 respondentů, jsou biopotraviny zdravější, a proto je kupují. Lepší chuť vede k nákupu biopotravin 107 osob, pozitivní vliv na životní prostředí pak 74 dotázaných. Díky lepšímu vzhledu kupuje biopotraviny 29 lidí. Následující odpovědi jsou vlastními myšlenkami a názory respondentů. Za zmínku rozhodně stojí názor, že nákupem respondent podporuje menší a lokální firmy či podnikatele, který se objevil 4×. Tito respondenti vystihli jeden z několika důležitých smyslů, které biopotraviny přináší. Dále respondenti uvedli, že u biopotravin jsou si jisti jejich původem od regionálních farmářů, a konečně posledním důvodem pro nákup je pro další dva respondenty složení biopotravin. Graf č. 7 – Důvod nákupu biopotravin


Otázka č. 9. Proč biopotraviny nekupujete? Kdo uvedl v otázce č. 7 odpověď “Ne”, případně “Ano, nepravidelně” byl automaticky přesměrován na otázku č. 9. Týká se to tedy 219 osob. Zde měli stejně jako v té předchozí respondenti na výběr z několika variant odpovědí, případně mohli vyplnit svůj vlastní důvod, proč biopotraviny nekupují nebo proč je nekupují tak často.

31

Jednoznačně vyhrála odpověď, že jsou biopotraviny moc drahé. To uvedlo 74 lidí. Celá otázka týkající se biopotravin je podle 44 osob reklamním tahem a biopotravinám nevěří 34 respondentů. Stejné množství uvedlo, že nevidí rozdíl mezi bio a konvenčními potravinami. 20 lidí si pěstuje své vlastní biopotraviny. Čtyřem respondentům biopotraviny nechutnají. Zbytek odpovědí, které respondenti uváděli sami vlastními slovy, se víceméně neliší. Shodují se v tom, že nálepku “BIO” si může dnes dát na potravinu téměř kdokoli a že jsou konvenční potraviny ve finále často zdravější. Jeden respondent biopotravinám nevěří z toho důvodu, že celková kontrola potravin v České republice není nijak valná. Bohužel se zde opět ukazuje největší problém, a tím je absolutní neinformovanost lidí v České republice. Mnozí si myslí, že je dnes jednoduché začít podnikat s biopotravinami a že potraviny neprochází žádnou nebo nevýznamnou kontrolou. Opak je ale pravdou, jak bylo popsáno v Teoreticko-metodologické části bakalářské práce. Graf č. 8 – Důvod nekupování biopotravin


Otázka č. 10. Jaké biopotraviny nakupujete nejčastěji? Opět se jedná o povinnou otázku s nabízenými odpověďmi a s možností doplnit svoji vlastní odpověď. Byla možnost zvolit více odpovědí.

32

Jednoznačně zde vyhrály tři druhy potravin, a to mléčné výrobky, které kupuje 111 lidí, dále ovoce, které uvedlo 101 osob a v neposlední řadě zelenina, kterou kupuje 100 respondentů. Nákup biomasa uvedlo 72 dotázaných a vejce 55 osob. Dále pak respondenti uvedli, že nejvíce nakupují obiloviny, luštěniny, mouku, pečivo, různá semínka, ořechy, koření, čaj a kávu, těstoviny, rýži, tofu a šmakouna, sladkosti, sušené ovoce, ryby či olej, ale i příkrmy pro děti. Graf č. 9 - Jaké biopotraviny nakupujete nejčastěji?


Otázka č. 11. Kde je nakupujete? V této otázce bylo opět možné zvolit více odpovědí. Nejvíce repondentů, přesněji 146, to je 73 %, uvedlo, že biopotraviny nakupuje v obchodě se zdravou výživou. V supermarketech a hypermarketech si biopotraviny koupí 112 lidí (56 %), přímo u výrobce 69 (36 %) a v drogerii 47 (23 %). Přes internet nakupuje 6, 5 % repondentů, to je 13 lidí, v lékárně 5 (2, 5 %). Na farmářské trhy si pro biopotraviny chodí 12 respondentů, 3 si pěstují svoje vlastní potraviny. Někdo pak jezdí pro biovýrobky za české hranice do Německa, jiný nakupuje v ověřených specializovaných obchodech typu Grunt či Sklizeno, což jsou společnosti provozující obchody, které nabízejí tradiční české, farmářské a bio potraviny.

33

Graf č. 10 – Místo nákupu biopotravin


Otázka č. 12. Na čem Vám nejčastěji při nákupu biopotravin záleží? Stejně jako v několika předchozích otázkách i tato otázka je polouzavřená, respondenti museli i zde zvolit minimálně jednu odpověď, avšak bylo možno i více, či napsat vlastní odpověď. Největší podíl získala odpověď Složení. Zvolilo ji 142 respondentů. Chuť je důležitá pro 117 lidí. Na třetím místě skončila Cena, kterou zvolilo 88 osob. Na doporučení při nákupu biopotravin dá 71 respondentů. Podle značky nakupuje 13 lidí, obalem se řídí 4. Vlastními zkušenostmi se řídí dva respondenti, další pak kvalitou, původem či důvěryhodností výrobce. Graf č. 11 – Důležité aspekty při nákupu biopotravin


Otázka č. 13. Čtete etikety na biopotravinách? Na tuto otázku byly pouze dvě možnosti odpovědí, a to “Ano” či “Ne”. “Ano” odpovědělo 88 % respondentů, to je 176 lidí. Stále se jedná pouze o ty osoby, které na otázku, zda biopotraviny kupují, neodpověděli “Ne.” Etikety na biopotravinách nečte 25 lidí, to je 12 %. Z odpovědí je stále vidět, že mezi respondenty převažují ti, kteří se zajímají o svůj životní styl a o to, co jí. Graf č. 12 – Etikety na biopotravinách

zdroj: vlastní zpracování Otázka č. 14. Jsou podle Vás etikety na biopotravinách čitelné? Otázka se týká všech 176 respondentů, kteří uvedli v předchozí otázce, že čtou etikety na biopotravinách. 134 (75 %) osob uvedlo, že čitelné jsou, podle 13 dotázaných (7 %) etikety čitelné nejsou a 31, tedy 18 % osob uvedlo, že neví. Graf č. 13 – Čitelnost etiket na biopotravinách


Otázka č. 15. Myslíte si, že v České republice jsou restaurace, které vaří z biopotravin? Na tuto otázku odpovědělo 154 respondentů “Ano,” jde téměř o polovinu, přesněji o 154 lidí. Naopak “Ne” uvedlo 27 osob (9 %). Neví 130 dotázaných, což je 42 % lidí. Graf č. 14 - Biorestaurace


Otázka č. 16. Znáte nějakou takovou restauraci? Tato otázka se samozřejmě zobrazila těm respondentům, kteří na předchozí otázku odpověděli “Ano.” 90 lidí žádnou biorestauraci nezná, ačkoli z předchozí otázky vyplývá, že jsou přesvědčeni, že nějaká taková existuje. Je to celkem 58 %. Naopak 66 (42 %) respondentů ví o existenci restaurace, která k přípravě pokrmů využívá biopotraviny. Graf č. 15 – Konkrétní biorestaurace


Otázka č. 17. Jakou? Tato otázka byla nepovinná. Slouží pro jakýsi přehled toho, jak jsou na tom respondenti se skutečnou znalostí dané problematiky – zda jsou opravdu schopni uvést konkrétní biorestauraci. Z 66 lidí tak pouze 47 uvedlo konkrétní název. Jednoznačně nejvíc převládá restaurace Rebio v Brně (tu uvedlo 7 respondentů) a také Country Life v Praze, kterou zmínilo 5 respondentů. Další pražskou uvedenou biorestaurací je Zahrada na Vinohradech, v Brně je to Spirála či Vitalité. V jižních Čechách jsou zastoupeny restaurace Slunečnice, Olivier a Zeleninový bar, všechny tři se nacházejí v Českých Budějovicích. Ve Zlínském kraji pak byla třikrát zmíněna biorestaurace Prašád. Otázka č. 18. Navštěvujete restaurace, které vaří z biopotravin? Takové restaurace nepravidelně navštěvuje 40 respondentů (61 %), naopak pravidelně sem chodí pouze 4 lidé (6 %). Zbytek, tj. 22 (33 %) takové restaurace nenavštěvuje. Graf č. 16 – Návštěva biorestaurací


Otázka č. 19. Jak často navštěvujete takovou restauraci? Na tuto otázku bylo zadáno několik variant odpovědí. Maximálně 3× ročně navštěvuje biorestauraci 16 respondentů (36 %), 4× – 10× ročně je to taktéž 16 respondentů (36 %), maximálně 5× měsíčně 7 respondentů (16 %). Ti, kteří na předchozí otázku odpověděli, že chodí do biorestaurace pravidelně, v otázce č. 19 uvedli následující: jeden respondent se

37

zde stravuje 3× týdně, další téměř každý všední den, záleží však na denní nabídce restaurace, a třetí respondent několikrát v týdnu bez konkrétní pravidelnosti. Graf č. 17 – Četnost návštěv biorestaurace

zdroj: vlastní zpracování Otázka č. 20. Pohlaví Tato otázka byla položena, aby bylo jasné, kolik mužů a kolik žen zodpovědělo celý dotazník. Již na začátku jsem předpokládala, že kompletní dotazník zodpoví více žen, protože mají podle mého názoru k danému tématu o něco blíž než muži, více se o něj zajímají. Skutečně byl dotazník vyplněn 272 ženami a 50 muži. Graf č. 18 - Pohlaví


38

Otázka č. 21. Váš věk. Tento dotaz byl položen, aby byla zjištěna věková hranice respondentů, protože ta je důležitá pro další odpovědi. Je-li člověk starší, má více zkušenost, více finančních prostředků, více možností. Logicky si může více dovolit člověk kolem třiceti než studentka střední školy bez svého pravidelného příjmu, kterou stále živí rodiče. Z odpovědí bylo zjištěno, že věkové zastoupení respondentů je opravdu různorodé. Nejvíce respondentů spadá do věkové kategorie 21–25 let. Konkrétně se jedná o 136 lidí, což je 42 %. Dalšími respondety, kteří zodpověděli dotazník, jsou lidé ve věku 26–30 let, kterých bylo 74 (23 %). O něco méně, konkrétně 62 (19 %) osob bylo ve věku do 20 let, naopak od 31 let výše bylo 50 respondentů (16 %). Graf č. 19 - Věk


Otázka č. 22. V jakém kraji bydlíte? Nejvíce respondentů žije v Praze, je to 78 lidí (24 %), nejméně, konkrétně 2 (0, 62 %) bydlí v Karlovarském kraji. Brněnský kraj zastupuje 41 respondentů (12, 73 %) a Středočeský 30 (9, 32 %). Všechny další kraje byly zastoupeny v průměru 20 respondenty. Otázka č. 23. Vaše vzdělání. Nejvíce respondentů, kteří dotazník zodpověděli, má středoškolské vzdělání, je to přesně 154 lidí (48 %), hned druhou nejpočetnější skupinou respondentů jsou lidé

39

s vysokoškolským vzděláním. Těch je 122, respektive 38 %. O 100 méně, tedy 22 (7 %) dotázaných má vyšší odborné vzdělání, základní 17 (5 %) a vyučeno je 7 osob (2 %). Graf č. 20 – Vzdělání


2.2

Průzkum trhu

Průzkum trhu, respektive toho, jaké jsou mezi biopotravinami a konvenčními potravinami v českých obchodech rozdíly, jsem provedla ve dvou typech obchodů, a sice v pražském hypermarketu Tesco Extra a v Biopotravinách Smíchov. Jsou to obchody, kde pravidelně nakupuji a které dobře znám. Společnost Tesco se v České republice objevila v roce 1996 a dnes čítá více než 200 prodejen po celé republice. Nespecializuje se na konkrétní sortiment, je zde možné najít široký výběr jak potravinářského, tak i nepotravinářského zboží. Je důležité říct, že biopotraviny jsou zde sice k sehnání, ale ve velmi malém, oproti ostatnímu zboží téměř zanedbatelném množství. Druhým obchodem, ve kterém jsem provedla průzkum trhu, je obchod Biopotraviny Smíchov, který se nachází na pražském Smíchově, nedaleko od obchodního centra na Andělu. Zde je možno sehnat opravdu cokoli v biokvalitě, nejen z potravin, ale i např. prací prášek, drogistické potřeby a další zboží. Veškeré produkty jsou zde skutečně BIO, respektive to uvádí etikety a informace o zboží od prodejce.

40

Průzkum byl proveden dne 25. 3. 2014. Veškeré informace jsou tedy uvedeny právě k tomuto dni. Snahou bylo najít vždy dvě stejné potraviny, avšak jednu v bio kvalitě a druhou z konvečního zemědělství, aby bylo možné porovnat skutečnou bio kvalitu s běžným výrobkem. Zaměřila jsem se především na cenu, která se mnohdy značně lišila, ale také na původ potraviny a v neposlední řadě na etiketu, kdy jsem zjišťovala, co je na ní o výrobku uvedeno a zda lze tyto informace snadno přečíst. Tabulka č. 1 - Rýže Název

Cena

Množství

Původ

Etiketa

Rýže basmati bílá 66, 90 Kč BIO

500 g

Pakistán

Čitelná

Indian basmati rice 36, 90 Kč Tesco

500 g

Polsko

Čitelná zdroj: vlastní zpracování

První z porovnávaných potravin je rýže, která, jak je vidět, se v biokvalitě prodává téměř o 100 % dráž. Etikety na obou výrobcích jsou srozumitelné a čitelné. Narozdíl od bio rýže, jejíž původ je uveden v Pákistánu, na rýži z Tesca je uvedena země původu Polsko.

Tabulka č. 2 - Mouka Název

Cena

Množství

Původ

Etiketa

BIO mouka 33 Kč pšeničná hladká, BIOharmonie

1 kg

Česká republika

Čitelná

Předměřická 15, 90 Kč mouka pšeničná hladká

1 kg

Předměřice n. L. Čitelná Česká republika zdroj: vlastní zpracování

Mouka je surovina, kterou má asi každý z nás doma. I zde se nachází rozdíl v ceně cca 100 %. Oba výrobky jsou české. Na obalu bio mouky si zákazník může přečíst hned osm důvodů, proč jíst biopotraviny.

41

Tabulka č. 3 - Těstoviny Název

Cena

Množství

Původ

Etiketa

Těstoviny BIOharmonie celozrnná kolínka

24 Kč

400 g

Zemědělská produkce EU

Čitelná

500 g

Česká republika

Čitelná

Rosické bezvaječné 18, 90 Kč těstoviny (kolínka)

zdroj: vlastní zpracování Biotěstoviny se vyrábějí z biomouky a tady se odráží i cena. Půl kila běžných kolínek z Rosic, tedy z České republiky, se tak prodává o 6 korun levněji než BIO kolínka zn. BIOharmonie, kterých je ještě o 100 gramů méně. Tabulka č. 4 – Černý čaj Název

Cena

Množství

Původ

Etiketa

Earl Grey černý 65 Kč aromatizovaný čaj BIO

30 g

Výrobce: Česká Čitelná republika, Sonnentor

Ahmad tea earl 46, 90 Kč grey černý čaj aromatizovaný

50 g

Baleno Lance

na

Srí Čitelná

zdroj: vlastní zpracování Čaj je další ze seznamu produktů, u něhož je cena bio kvality vyšší než cena běžného čaje. Navíc na obalu bio čaje se nedočteme, odkud pochází, pouze místo výroby, přesněji řečeno, kde byl čaj balen. Tabulka č. 5 – Mléko Název

Množství

Původ

mléko 28, 90 Kč přímo z

1l

Němcova Radonice

farma Čitelná

Čerstvé mléko zn. 31, 90 Kč Olma BIO Via natur

1l

Olomouc, republika

Česká Čitelná

Mléko OLMA

1l

Olomouc, republika

Česká Čitelná

Selské čerstvé farmy

Cena

čerstvé 22, 90 Kč

Etiketa


Němcova farma Radonice vznikla už v roce 1990. Dnes se ve zdejší mlékárně vyrobí na 6 tisíc litrů mléka denně, z něhož se zpracovávají čerstvé mléčné výrobky. V roce 2010 vznikl nový projekt „Mléko z farmy,“ který jistě každý zná. Málokomu totiž unikne pravidelný zvuk sirény s hlášením „Vezeme vám mléko.“ A přesně toto mléko výrobce distribuuje i do obchodů nejen s biopotravinami. Např. v Tescu ho lze sehnat každý den, vždy čerstvé, za cenu 28, 90 Kč za jeden litr. Cena stejného mléka z rozvozového auta je přitom 27 Kč. Na plastové láhvi je uvedeno vše, co běžný zákazník požaduje. Podobně je to i s mlékem značky Olma, které se prodává o 6 Kč levněji, ale narozdíl od Selského mléka má delší trvanlivost, logicky je tedy ještě upravováno. Je ale nutné zmínit, že má o 2 procenta méně tuku. Olma však vyrábí i BIO mléko, které je taktéž možno zakoupit v Tescu. Jeho cena je 31, 90 Kč za jeden litr a prodává se také v plastové láhvi. Jde rovněž o mléko s minimálně 3, 5% tuku. Tabulka č. 6 - Džus Název

Cena

Množství

Původ

Etiketa

BIO pomerančová 54, 90 Kč šťáva

1l

Velká Británie

Čitelná

SunGrown Orange 21, 90 Kč juice

1l

Polsko


V tomto případě jsem zvolila oba produkty z Tesca, jelikož v Biopotravinách jsem žádný bio džus nenašla. Společnost Tesco před sedmi lety začala na trh uvádět novou značku, a sice Tesco Organic. Jde o řadu potravin, která je vhodná pro zákazníky upřednostňující bio potraviny a bio výrobky. Jak Tesco na svých stránkách uvádí: Výrobky této řady splňují požadavky zařazení do bio, mají přirozenou chuť a více živin, nezatěžují lidský organismus cizorodými látkami, neobsahují geneticky modifikované organismy, neobsahují přidané chemické látky pro vylepšení chutí a vůní.28 Dnes tato řada obsahuje na 100 výrobků, mezi nimi se nachází i bio pomerančová šťáva. Takticky zde není uveden pojem “džus,” jedná se o pasterovanou pomerančovou šťávu vyrobenou z koncentrátu. Výrobek je sice bio, ale ve

28

Tesco Organic. Tesco [online]. 2014 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.itesco.cz/cs/tesco-vcr/tesco-znacky/vlastni-znacky/tesco-organic/.

43

složení je uvedeno: obsahuje aromata – nejsou z ekologického zemědělství. Přesto je v popisu produktu napsáno, že jde o výrobek z ekologického zemědělství. Oproti tomu druhý produkt, Orange juice, už má v názvu slovo “juice,” tedy džus. Podle popisu výrobku se jedná o pasterovaný džus vyrobený z koncentrátu, ve složení je uvedena “pomerančová šťáva.” Větší zajímavostí jsou však informace uvedené o výrobku na webové stránce společnosti Tesco: Výrobek může obsahovat stopy suchých skořápkových plodů a arašídů.29 Původ: Polsko.

Tabulka č. 7 - Chilli Název

Cena

Množství

Původ

BIO koření Chilli, 43 Kč značka Sonnentor

40 g

Z kontrolovaného Čitelná eko zemědělství, Rakousko

Chilli mleté

28 g

Španělsko

13, 50 Kč

Etiketa


I koření v BIO a nebio kvalitě se liší svojí cenou. Zatímco bio chilli značky Sonnentor pocházející z kontrolovaného ekologického zemědělství v Rakousku, stojí při hmotnosti 40 g 43 korun, druhý výrobek od značky Avokádo – chilli mleté, původem podle etikety ze Španělska, lze koupit za 13, 50 Kč při hmotnosti 28 gramů. Tabulka č. 8 - Arašídy Název

Cena

BIO arašídy 39 Kč nepražené, značka Bio-Nebio

Množství

Původ

Etiketa

200 g

Čína

čitelná

zdroj: vlastní zpracování Nepražené arašídy jsem v celém hypermarketu Tesco bohužel nenašla. Jedinou možnou alternativou jsou arašídy pražené v několika různých hmotnostech a od jiných výrobců.

29

Tesco. Tesco [online]. 2014 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://nakup.itesco.cz/csCZ/ProductDetail/ProductDetail/2001018687618#91e9a2b7-267b-4130-8c0e-c95208172928.

44

Proto jsem vybrala ty, které se gramáží nejvíce blíží arašídům v bio kvalitě. Jedná se o 150 g pražených arašídů značky KK za cenu 28, 90 Kč, které vyrábí česká společnost Alika.

Tabulka č. 9 – Pomazánkové máslo Název

Cena

Množství

Původ

Etiketa

BIO Amálka 39, 90 Kč pomazánkové máslo

200 g

Praha

Čitelná

Choceňské pomazánkové máslo

200 g

Česká republika - Čitelná Choceň

29, 90 Kč

zdroj: vlastní zpracování Pomazánkové máslo je jedna z mála potravin, kde se cena neliší tak markantně u bio a nebio potraviny, jako v jiných případech. Za 200g bio pomazánkového másla Amálka zákazník zaplatí 39, 90 Kč, za nebio produkt stejného množství o 10 Kč méně. Přitom oba výrobky pocházejí z české produkce. Informace o výrobcích uvedené na obalu jsou poměrně stejně čitelné a dostatečné.

Tabulka č. 10 - Kefír Název

Cena

Množství

Původ

Etiketa

BIO kefír, značka 32 Kč Berchtesgadener Land

400 g

Německo

Čitelná

Kefírové Kunín

480 g

Česká republika - Čitelná Kunín

mléko 22, 90

zdroj: vlastní zpracování Kefírové mléko z české produkce mlékárny Kunín lze zakoupit za 22, 90 Kč, přitom je ho téměř půl litru. Bio kefír pocházející z Německa prodává Bioprodejna na Smíchově za 32 Kč, je ho však o 80 ml méně než kunínského kefíru. Informace o výrobcích jsou čitelné a pro běžného zákazníka dostatečné, rozdíl se jako u všech výrobků projevuje v ceně. 45

Tabulka č. 11 - Vejce Název

Cena

Množství

Původ

Etiketa

BIO vejce

55 Kč

6 ks

Jihočeský statek, Čitelná ekologické zemědělství

Tesco vejce

29, 90 Kč

10 ks

Baleno EU

v zemích Čitelná zdroj: vlastní zpracování

Vajíčka jsou jedny z těch potravin, kde se cena u bio a nebio výrobku liší opravdu markantně. Zatímco za 10 kusů vajec, které nabízí Tesco, dá zákazník 29, 90 Kč, vajíčka v bio kvalitě o stejné velikosti M, avšak v množství čítající pouze 6 kusů, jsou o 25 korun dražší. Tesco vejce na obalu navíc o původu uvádí jen „baleno v zemích EU“, původ bio vajec je pak z „Jihočeského statku, z ekologického zemědělství.“ Etikety jsou stejné, písmo malé, ale s přečtením není sebemenší problém. Tabulka č. 12 – Hovězí žebra Název

Cena

Množství

Původ

Etiketa

BIO hovězí žebra

62 Kč

0, 440 kg

Maso z Vysočiny;

Čitelná; uvedeno plemeno, číslo chovu, datum porážky

0, 986 kg

Poraženo ve Čitelná; Velké Británii, uvedeno číslo výroba v Polsku šarže

Hovězí s kostí

žebra 108, 90

zdroj: vlastní zpracování Maso je jeden z výrobků, který byl mými respondenty uveden v kolonce „kupuji.“ A tak mě zajímalo, jak je na tom s cenou a celkově s informacemi od výrobce. Bio hovězí žebra nabízí prodejna biopotravin za 62 Kč v množství 0, 440 kg. Na výrobku je na čitelné etiketě uveden původ „Maso z Vysočiny,“ dále název plemena (Charolais, skot původně z Francie), číslo chovu a dokonce i datum porážky. Nechybí samozřejmě i datum spotřeby. Naproti tomu výrobek Hovězí žebra s kostí, které nabízí společnost Tesco, lze zakoupit v množství 0, 986 kg za 108, 90 Kč. V ceně je tedy opět nezanedbatelný rozdíl, větší problém ale vidím v tom, že u výrobku z hypermarketu je uvedeno pouze číslo šarže 46

a datum spotřeby, zákazník se nedozví, kdy došlo k porážce. K dalším informacím se řadí místo porážky, a to Velká Británie a výroba, která byla provedena v Polsku. Etiketa je čitelná. Vzhledově jsou obě masa sympatická, viditelně čerstvá, přesto bych pro svoji potřebu volila spíše maso v bio kvalitě. Tabulka č. 13 – Slunečnicový olej Název BIO olej

Cena slunečnicový 102 Kč

Pure Sunflower Oil 47, 90 Kč Tesco

Množství

Původ

Etiketa

0, 5 l

Německo

Čitelná

1l

Baleno v Maďarsku


Olej je typickým příkladem toho, že za BIO kvalitu je nutné si připlatit. Půl litru bio slunečnicového oleje z Biopotravin Smíchov, který má původ v Německu, musí zákazník zaplatit přes sto korun. Oproti tomu v Tescu je možné koupit slunečnicový olej, kterého je ještě o půl litru více, za cenu více než o polovinu nižší, konkrétně za 47, 90 korun. A oproti bio oleji, který má na etiketě napsaný původ, na tomto oleji je uvedena pouze informace o balení – tedy baleno v Maďarsku. Tabulka č. 14 - Ovoce a zelenina Druh

Cena

Množství

BIO citron

86 Kč

1 kg

BIO mandarinky

130 Kč

1 kg

BIO kiwi

12 Kč

1 ks

BIO cherry rajčata

175 Kč

1 kg

Citron Tesco

29, 90 Kč

1 kg

Mandarinky Tesco

32, 90 Kč

1 kg

Kiwi Tesco

5, 90 Kč

1 ks

Cherry rajčata Tesco

79, 80 Kč

1 kg


47

Absolutně jasným ukazatelem rozdílu cen mezi biopotravinami a konvenčními potravinami je ovoce a zelenina. Už cena jednoho kila bio citronů a citronů z Tesca o lecčems svědčí. Zajímavé je, jak se od sebe liší vzhledově. Někdo by si mohl myslet, že bio ovoce i zelenina byly ve skvělém stavu, na pohled mnohem hezčí než výrobky z konvenčního zemědělství. Opak je pravou. V první řadě ovoce a zelenina z ekologického zemědělství byly mnohdy o dost menší. Dále mě ale překvapilo, že bio ovoce bylo malé, scvrklé a jakoby seschlé, tudíž velmi neestetické, pro zákazníka nesympatické. Ani u jedné potraviny v bioobchodě nebylo kromě ceny uvedeno nic navíc, mě jako zákazníka by především zajímalo, odkud tyto potraviny pochází. Problémem však není se zeptat ochotných prodavaček. Porovnáme-li všechny výše uvedené bio i nebio potraviny, lze jednoznačně z uvedených informací vyvodit, že za bio kvalitu si musí zákazník připlatit minimálně jednou tolik než za konvenční ovoce či zeleninu, objektivně však hodnotím konvenční potraviny jako ty, po kterých bych sáhla raději.

2.3

Zhodnocení analytické části

V této subkapitole bych chtěla poukázat na některé zajímavé výsledky z dotazníkového šetření. Již z první otázky vyplynulo, že lidé se zajímají o svůj životní styl. Tomu, že neznají pojem Lifestyles of Health and Sustainability, tedy LOHAS, osobně nepřikládám velkou váhu, jelikož první otázka má větší vypovídací hodnotu. Jak bylo zmíněno v první části práce, pojem LOHAS do naší kultury ještě zcela neproniknul a otázkou je, zda se tak někdy vůbec stane. LOHAS zná necelá desetina lidí, je to zároveň odhad počtu, jaký ho v ČR skutečně vyznává. Znají ho tedy jen pravděpodobně ti, kteří se o dané téma sami zajímají či ho zaslechli zcela náhodně, vzhledem k tomu, že ne všichni respondenti ho byli schopni vysvětlit. Zarážející je pro mě výsledek odpovědí na čtvrtou otázku, Co Vás vede k nakupování biopotravin? Jako druhá nejčastější odpověď byla, že jsou zdravější. To svědčí o neinformovanosti lidí o daném jevu. V Teoreticko-metodologické části, konkrétně v subkapitole Bio a zdraví, o této problematice uvádím skutečnost, že názory na biopotraviny versus konvenční potraviny a otázka zdraví dosud není zcela jasná. Ačkoli existují biopotraviny, které jsou prokazatelně zdravější (příkladem může být zmíněné 48

mléko), ne ve všech případech tomu tak skutečně je. S touto otázkou souvisí otázka, ve které se ptám, zda si respondenti myslí, že jsou biopotraviny zdravější. Skutečně si to myslí dvě třetiny dotázaných. V poslední řadě jsem se pozastavila u otázek č. 16, 17 a 18, vzhledem k tomu, že ani deset procent lidí nenavštěvuje pravidelně restauraci, která pro vaření využívá biopotraviny, zato však přes 70 % lidí dokázalo takovou restauraci jmenovat. Pravdou však je, že v České republice jich dosud existuje opravdu malé množství, přesný počet však není skutečně znám. Průzkum trhu ukázal to, co se o biopotravinách všeobecně ví. Jejich ceny jsou skutečně vyšší než u konvenčních potravin, u žádného běžného výrobku nebyla zjištěna cena vyšší než u produktu ekologického zemědělství. Zároveň byly všechny biopotraviny opatřeny oběma logy, jak nařizuje zákon. V jednom případě nebyl nalezen konvenční produkt k biovýrobku, konkrétně se jednalo o nepražené arašídy. Ve své práci jsem si na začátku Analytické části zvolila čtyři hypotézy. První hypotézou bylo: Většina obyvatel si myslí, že biopotraviny jsou zdravější. Tato hypotéza tedy zjišťovala názor lidí na srovnání biopotravin a konvenčních potravin z hlediska zdraví. Její hodnocení vycházelo z otázky č. 6 v dotazníkovém šetření. Z toho vyplývá, že více než dvě třetiny lidí si skutečně myslí, že biopotraviny jsou zdravější. Na základě tohoto výsledku se první hypotéza potvrdila.

Druhá hypotéza zněla: Většina lidí dbá na svůj životní styl. Tato hypotéza byla stanovená na základě subjektivního názorů a také zkušeností autorky práce. Již z první otázky dotazníkového šetření vyplynulo, že se 92 % lidí o svůj žvotní styl zajímá, a proto se i druhá hypotéza potvrdila.

Třetí hypotéza se týkala gastronomie. Její znění bylo: Lidé vyznávající zdravý životní styl navštěvují restaurace, které vaří z biopotravin. Bylo zjištěno, že do restaurace, která nakupuje bio suroviny, ze kterých připravuje pokrmy, chodí velmi málo lidí. Z celkového počtu respondentů, kteří zodpověděli první otázku dotazníku kladně, to znamená, že se

49

zajímají o svůj životní styl, jde tedy o 295 osob, pouze 4 osoby pravidelně navštěvují takovou restauraci, 40 pak nepravidelně. Na základě toho se třetí hypotéza nepotvrdila.

Závěrečnou hypotézou se stal předpoklad, že etikety na biopotravinách i konvenčních potravinách uvádějí o potravinách dostatečné informace a jsou čitelné. Tato hypotéza se na základě vlastního průzkumu trhu potvrdila. Etikety byly ve všech případech skutečně čitelné. Zákazník se ze všech potravin, které byly předmětem průzkumu, dozví jak gramáž, původ a složení, tak i nutriční hodnoty. Písmo bylo ve všech případech čitelné. Rovněž respondenti v dotazníku uvedli, že etikety jsou podle nich čitelné. Poslední hypotéza se tedy potvrdila.

50

3

Návrhová část Poslední část bakalářské práce se zaměřuje na možnosti, jakým směrem by bylo vhodné

problematiku biopotravin posunout, jak vyřešit zjištěné problémy a jak zvýšit povědomí a zájem o biopotraviny a životní styl. Z údajů v Analytické části vyplynulo několik zásadních poznatků. Prvním základním zjištěným problémem týkajícím se biopotravin je nedostatečná informovanost lidí. Ti jsou mnohdy přesvědčeni, že biopotraviny jsou buď absolutně zdraví prospěšné, 100% bez chemických a dalších přídatných látek a jejich cena pro ně není zásadní překážkou, protože za jejich produkcí stojí velké úsilí a mnoho lidí. Druhá skupina biopotraviny zatracuje, protože jde podle nich o marketingový tah či nevidí mezi nimi a konvenčními potravinami rozdíl. Na základě tohoto zjištění si myslím, že je v první řadě potřeba zvýšit informovanost lidí v otázce biopotravin. A začít by se mělo už ve školkách a na základních školách, kde děti získávají svůj všeobecný přehled, zajímají se o okolí, které je obklopuje a zjišťují hodnotu peněz. Nejprve formou her, ale následně pořádáním seminářů, přednášek či různých workshopů by bylo vhodné děti a mládež seznamovat se žvotním stylem, který jim dosud nemusí být znám. V této věci hraje velkou roli také stát, který by měl školy jako státní instituce podporovat především finančně a pomáhat jim v šíření informovanosti o vlastnostech, pozitivech, ale i negativech biopotravin. Větší informovanost by se měla samozřejmě týkat i dospělých, protože oni jsou ti, kdo vychovávají své děti a mohou tak novou generaci naučit jíst a žít jinak, než byli dosud zvyklí. V tomto případě si myslím, že by bylo vhodné zapojit do celého problému zejména media, ať už tištěná či rozhlasová. V dnešní době internetu však není ani tato volba špatná, právě naopak. Důležité je si uvědomit, že něco podobného už na internetu proběhlo a fungovalo to velmi dobře, konkrétně to byl internetový pořad Peklo na talíři, kde se přední český gastronom Roman Vaněk věnoval rozborům jídel, která si běžný Čech denně kupuje a konzumuje. Něco podobného by se mělo vytvořit i pro biopotraviny a začít řešit otázku zdraví a kvality ekologických produktů veřejně, zkrátka takovým způsobem, aby to bylo dostupné všem bez ohledu na jejich soukromý názor na danou věc.

51

Tento samý problém, ovšem ve větší míře, postihuje i pojem LOHAS. Česká kultura je naprosto odlišná od americké, kde LOHAS, tedy Lifestyles of Health and Sustainability, vzniknul. A jde o pojem, který zde není, a troufám si říct, že ještě dlouhou dobu nebude moc rozšířený, ačkoli by tomu kampaně, reklamní spoty či veřejné přednášky mohly rozhodně napomoci. V ideálním případě by bylo vhodné časem propojit problematiku Lohasu a biopotravin do jednoho, protože spolu bezpochyby souvisí. Mé další doporučení se týká sortimentu, který se prodává v českých obchodech. Při průzkumu trhu bylo zjištěno, že ve velkých supermarketech biopotravinám příliš prostoru věnováno není, ačkoli jsou dnes biopotraviny velmi rozšířené, co se obchodů se zdravou výživou a také stale běžnějších farmářských trhů týče. Od každé základní suroviny, kterou běžný člověk kupuje, ať jde o mouku, olej, mléko, těstoviny, sladkosti ve zdravější formě, jako jsou celozrnné sušenky apod., džusy či chléb, je možné najít vždy jeden, maximálně dva druhy v biokvalitě. A to je dle mého názoru samozřejmě špatně. Biopotraviny by měly být ve větším množství distribuovány do všech obchodů, nejen tam, kde se na ně specializují. V dnešní uspěchané době bohužel nemá každý člověk čas na pravidelné nákupy ve specializovaných prodejnách s biopotravinami, je mnoho lidí, kteří dělají jednou týdně velký nákup v obchodě, kde mají vše pod jednou střechou. Pro tyto účely si myslím, že by bylo vhodnější do sortimentu supermarketů a hypermarketů zařadit větší množství produktů a potravin z ekologického zemědělství a tím zajistit lidem větší možnost jejich nákupu. V České republice se rozhodně nacházejí restaurace, které využívají bio suroviny pro přípravu pokrmů. Zejména se koncentrují v Praze a ve velkých městech, např. v Brně, Českých Budějovicích či Zlíně. Bohužel však velmi málo jich je skutečně certifikovaných, to znamená, že má zákazník jistotu, že restaurace je skutečně bio. Takových je pouze šest v celé republice. To je první věc, kterou navrhuji zlepšit. Pokud chce být restaurace kvalitní, měla by nabízet kvalitní pokrmy a tím pádem vařit z kvalitních surovin. S dalším mým návrhem souvisí problematika, kterou ukázala nejnovější studie a kterou bych nejprve ráda ozřejmila. V České republice existuje více než 4 000 ekologických farem. Přesto se produkty ekologické výroby podílejí na celkové spotřebě v ČR jen jedním procentem. A zbytek? Mnoho produktů končí v zahraničí a nebo se prodává jako běžná, 52

konvenční potravina za nižší cenu. Situace se liší podle druhu potraviny. Například bio telecího masa se dnes na českém trhu za „bio“ cenu prodá pouhých pět procent, zbylých 95% putuje na pulty obchodů za cenu konvenčního produktu. Celý problém je mimo jiné spojen s dotacemi, které stát nebo ve většině případů spíše Evropská unie ekologickým zemědělcům poskytuje. Farmáři dostávají příspěvky ve výši, která je stanovena dle velikosti pozemku. Mimo to záleží ale i na druhu jeho využití. Proto ačkoli je dotace např. na pěstování mrkve a další zeleniny podstatně vyšší, stále je pro farmáře jednodušší udělat ze svého pozemku pastvinu. A tím pádem pak dochází k tomu, že biomaso nemá odbyt, protože je ho hodně a jak bylo zmíněno výše, lidé ho zkrátka nekupují. Je drahé. A tak je ekologicky chovaný dobytek dopraven na konvenční jatka, kde je ale poražen způsobem nevhodným pro ekologického zemědělce. Výsledkem je, že si zákazník koupí za konvenční cenu kus masa, které bylo sice chováno v ekologických podmínkách, ale stresu se v závěru života nevyhnulo. Další problém představuje biomléko. To prochází přísnými kontrolami, ostatně jako každá další biopotravina, přesto však často končí na zahraničním trhu. Protože ačkoli jsou náklady na produkci biomléka podstatně vyšší než na produkci mléka konvenčního, jejich výkupní cena je v České republice téměř totožná. A proto českým zemědělcům nezbývá nic jiného, než mléko vyvážet za hranice České republiky, kde se jim produkce biomléka skutečně vyplatí. Výsledkem je, že stále v českých obchodech převládá mléko z běžného zemědělství, ale zdravější biomléko alespoň nekončí na českých pultech za konvenční ceny. V souvislosti s výše uvedenou problematikou si myslím, že by bylo vhodné zvyšit zemědělcům dotace. V tomto však může pomoci pouze stát a Evropská unie, což bude pravděpodobně běh na dlouhou trať.

53

Závěr Téma Biopotraviny – trend v gastronomii jako běžná součást životního stylu LOHAS jsem si mimojiné vybrala, protože je v dnešní době velmi aktuální. Mnoho lidí se zabývá svým životním stylem, chce žít zdravě, chce za své peníze kvalitní potraviny a kvalitní služby. Při psaní této práce jsem měla možnost zjistit, jak to s biopotravinami skutečně je. Existuje spousta názorů, kladných či záporných, někteří je odsuzují, jiní vyzdvihují, jsou spojovány se zdravým životním stylem, ale často jsou považovány jen za zbytečný luxus. První část práce, teoreticko-metodologická, je nejprve zaměřena na vysvětlení důležitých pojmů, od biopotravin přes ekologické zemědělství až po LOHAS. Čtenář se může dočíst, jakým způsobem jsou biopotraviny značeny, nechybí pozitiva a negativa biopotravin ani otázka zdraví. Důležitou součástí je také kapitola zaměřená na gastronomii, řešící otázku, zda u nás najdeme restaurace, které nabízejí jídla v biokvalitě. Na základě teoretickometodoligické části vznikala druhá část bakalářské práce. Analytickou část tvoří dotazníkové šetření a vlastní průzkum trhu. Anonymní respondenti vyplňovali dotazník, kde vyjadřovali své názory na otázku biopotravin a zdravého životního stylu. Návratnost dotazníků byla 70 %, což je číslo, které je ještě v normě vzhledem k riziku nízké návratnosti dotazníků poskytnutých přes internet. Nejvíce překvapující byly odpovědi na otázku, na čem respondentům nejvíce záleží při nákupu biopotravin. Osobně jsem očekávala odpověď „Cena“, ale nakonec převládalo „Složení potravin.“ Je to pozitivní odpověď a svědčí o tom, že se lidé skutečně zajímají, jaké jídlo kupují. Vlastní průzkum trhu byl proveden z důvodu porovnání konkrétních konvenčních potravin s potravinami ekologického zemědělství. Snahou bylo najít vždy stejnou potravinu pokud možno o stejné gramáži, jen jedna musela být z ekologického zemědělství. Problém s nalezením takové potraviny jsem měla pouze jednou. Údaje, které jsem zjistila ve druhé, analytické části, jsem následně použila v části třetí, návrhové, v níž jsem se snažila navrhnout řešení na zjištěné skutečnosti.

54

Cílem této práce bylo zmapovat, zda lidí kupují biopotraviny a zjistit, do jaké míry jsou vnímány jako součást zdravého životního stylu. V návaznosti na první cíl jsem si stanovila zmapovat, zda se dají v České republice najít restaurace zaměřené na biopotraviny. Domnívám se, že jsem oba cíle bakalářské práce splnila. Pomohla mi k tomu analytická část práce, konkrétně dotazníkové šestření a průzkum trhu. Myslím si, že je jen na nás všech, jakým směrem se bude otázka biopotravin dále ubírat. Záleží na každém jedinci, jestli se bude více zabývat svým životním stylem do hloubky a půjde do důsledku ve stylu života LOHAS či se jen bude živit biotravinami. Jen my určíme, jestli se potenciál, který dnes biopotraviny stále mají, bude rozvíjet či nikoli. A je jen na majitelích restaurace, zda vyznavačům nejen životního stylu LOHAS dokáží nabínout, co oni poptávají.

55

Literatura Tištěná literatura a periodika [1]

ATTL, P., POLÍVKOVÁ A.; STUDNIČKA, P.. Zásady zpracování bakalářských a diplomových prací. Praha: VŠH, 2012. 72 s. ISBN 978-80-87411-33-9.

[2]

BROŽ, Jan. Všichni si platíme bio, ale k jídlu si ho nedáme. MF Dnes. 2014.

[3]

ČERVENKA, J.; KOVÁŘOVÁ, K. Biopotraviny. 2005. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2005. 111 s. ISBN 80-213-1404-4.

[4]

DISMAN, M.. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 2002, s. 374. ISBN 80-246-0139-7.

[5]

FORŠT, J. Bio & dítě: bio i nebio zdravá výživa. Praha: IFP Publishing & Engineering s.r.o., 2008. 158 s. ISBN 978-80-903997-1-6

[6]

FORŠT, J. Kapesní biolexikon: průvodce biotrhem a trhem zdravé výživy. Praha: IFP Publishing & Engineering s.r.o., 2007. 191 s. ISBN 978-80-903997-0-9.

[7]

FOŘT, P. Tak co mám jíst? Praha: Grada, 2007. 417 s. ISBN 978-80-247-1459-2.

[8]

HAVEL, Milan. Jak žít dobře, zdravě a ekologicky šetrně. Praha: Arnika, 2010. 141 s. ISBN 978-80-904409-9-9

[9]

KADLEC, J., LAČŇÁK, V. Zpracování bioproduktů v podmínkách prvovýrobce: požadavky na bezpečnost výroby, platné předpisy. Olomouc: Bioinstitut, 2006. 32 s. ISBN 80-87080-03-3.

[10]

KOLÁŘOVÁ, H. Udržitelný rozvoj: hledání cest, které nekončí. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí? 2006. 186 s. ISBN 80-87076-02-8.

[11]

KOTĚRA, J., ed. Jak se rodí biopotraviny, aneb, Jak ekozemědělci dávají vzniknout potravinám. Praha: PRO-BIO Liga ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství, 2011. 15 s. ISBN 978-80-904223-3-9.

[12]

KRAJČOVÁ, J. Zbožíznalství. Praha: VŠH, 2001. 245 s. ISBN 80-86578-03-8.

[13]

MOUDRÝ, J. a kol. České biopotraviny. Praha: Nadace pro organické zemědělství FOA, 1994. 197 s. bez ISBN.

[14]

MOUDRÝ, J. Bioprodukty. Praha: Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR, 1997. 37 s. ISBN 80-7105-138-1.

56

[15]

MOUDRÝ, J. Základní principy ekologického zemědělství: odborná monografie. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, 2007. 39 s. ISBN 97880-7394-041-6.

[16]

MOUDRÝ, J.; PRUGAR, J. Biopotraviny: hodnocení kvality, zpracování a marketing. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2002. 34 s. ISBN 80-7271111-3.

[17]

Organic food and beverages: world supply and major European markets. Geneva: International Trade Centre, 1999. 271 s. Product and market development.ISBN 92-9137-115-7

[18]

PETROVÁ, J., PRŮŠOVÁ, J. Where does organic food come from? Prague: PRO-BIO Liga, 2008. 35 s. ISBN 978-80-904223-1-5.

[19]

PULKRABOVÁ, Jana, ed. et al. First International Conference on Organic Food Quality and Health Research: May 18-20, 2011, Prague, Czech Republic: book of abstracts. Prague: Institute of Chemical Technology, 2011. 166 s. ISBN 978-807080-779-8.

[20]

SOVJAK, Richard a HUDEČKOVÁ, Radka. Principles of organic farming and implementation in animal husbandry. Prague: Czech University of Life Sciences, 2007. 180 s.ISBN 978-80-213-1638-6.

[21]

VÁCLAVÍK, T. Český trh s biopotravinami. Moravské Knínice: Green marketing, 2009. ISBN 978-80-86835-04-4.

[22]

VALEŠKA, J., ed. Kvalita a bezpečnost biopotravin : srovnání způsobů produkce potravin. 2008. vyd. Olomouc: Bioinstitut ve spolupráci s PRO-BIO Ligou a PROBIO Svazem ekologických zemědělců, 2008, s. 24. ISBN 978-80-904174-3-4.

57

Internetové zdroje [1]

Abcert. [online]. [cit. 2014-03-01]. Dostupné z. www.abcert.cz

[2]

Biorestaurant.

[online].

[cit.

2014-04-05].

Dostupné z: http://www.biorestaurant.cz/czech/biorestaurace/ [3]

Biokont. Ministerstvo zemědělství. Biokont [online]. Brusel, 2008 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.biokont.cz/images/z242nr834nk889-710_web1.pdf.

[4]

Biopotraviny - cesta ke zdraví, nebo prázdné peněžence?. Ekobonus [online]. 2014 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z:http://www.ekobonus.cz/biopotraviny/biopotravinycesta-ke-zdravi-nebo-prazdne-penezence.

[5]

Biopotraviny. eAgri [online]. 2009-2013 [cit. 2014-03-02].

[6]

Bio Summit s rozšířeným tematickým záběrem: LOHAS aneb zdravý a udržitelný životní

styl. Incoma[online].

Praha,

2010

[cit.

2014-03-02].

Dostupné

z: http://www.incoma.cz/cz/ols/reader.aspx?msg=1050&lng=CZ&ctr=203. [7]

Co jsou biopotraviny a ekologické zemědělství? In: Ručíme za bio [online]. 2013 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mesic-biopotravin/obio/.

[8]

Co se skrývá pod zkratkou GMO?. Víš co jíš? [online]. [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.viscojis.cz/teens/index.php?option=com_content&view=article&id= 89%3A82&catid=110&Itemid=159.

[9]

Ekologické

zemědělství. eAgri [online].

[cit.

2014-03-02].

Dostupné

z:

http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/ [10]

GMO. Ministerstvo

životního

prostředí [online].

2008

[cit.

2014-03-15].

Dostupné z:http://www.mzp.cz/cz/geneticky_modifikovane_organismy. [11]

Loga pro ekologické zemědělství. eAgri [online]. [cit. 2014-03-02] Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/loga-aznaceni/.

[12]

Jste

Lohas?. Regal [online].

2010

[cit.

2014-03-25].

Dostupné z: http://eregal.ihned.cz/c1-42666630-jste-lohas. [13]

Monitoring of Pesticide Residues in Products of Plant Origin in the European Union, Norway, Iceland and Liechtenstein. 2001. [cit. 2014-03-11].

58

Dostupné z:

http://ec.europa.eu/food/fvo/specialreports/pesticide_residues/report_2001_en. pdf. [14]

KASTNEROVÁ,

Markéta

a

Květoslava

KOTRBOVÁ.

Kvalita

biopotravin. Biomedicína [online]. 2007, č. 2 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://casopiszsfju.zsf.jcu.cz/kontakt/administrace/clankyfile/20120329190448884780.pdf. [15]

Kez. [online]. [cit. 2014-03-01].Dostupné z: www.kez.cz.

[16]

KOMPRDA, T. Srovnání Jakosti a zdravotní nezávadnosti biopotravin a konvenčních potravin. In: Chemické listy [online]. Brno, 2009 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2009_09_729-732.pdf

[17]

O biomléko je u nás malý zájem. Pojede do Německa. Vitalia [online]. 2012 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.vitalia.cz/clanky/o-biomleko-neni-zajempojede-do-nemecka/

[18]

POPP, T. Biopotraviny v gastronomii. In: Envic [online]. 2008 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.envic.cz/biopotraviny-v-gastronomii.htm

[19]

SLIMÁKOVÁ, Margit. Proč bio?. Odborný průvodce zdravím a výživou [online]. 2012,

č.

1

[cit.

2014-03-15].

Dostupné

z:http://www.margit.cz/proc-

bio/http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/loga-aznaceni/ [20]

Tesco. [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: www.itesco.cz

[21]

Tesco

Organic. Tesco [online].

2014

[cit.

2014-03-27].

Dostupné

z:

http://www.itesco.cz/cs/tesco-v-cr/tesco-znacky/vlastni-znacky/tesco-organic/ [22]

V menu biopotraviny a nápojový lístek s biovíny? Zatím zřídkakde aneb biorestaurace jako příležitost. Pro-bio [online]. 2013 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://pro-bio.cz/Pro-media/V-menu-biopotraviny-a-napojovy-listek-s-bioviny-Zatim-zridkakde-aneb-biorestaurace-jako-prilezitost/

[23]

VÁCLAVÍK, T. Biomléko obsahuje o 60 procent více zdraví prospěšných látek. Bioinfo [online].

2013,

[cit.

2014-04-07].

Dostupné

z:

http://www.bio-

info.cz/zpravy/biomleko-obsahuje-o-60-procent-vice-zdravi-prospesnychlatek?highlightWords=bioml%C3%A9ko

59

[24]

VÁCLAVÍK, Tomáš. Český výzkum potvrdil, že biomléko je zdravější. Bioinfo [online].

2010,

[cit.

2014-04-07].

Dostupné

z:

http://www.bio-

info.cz/zpravy/biomleko-je-zdravejsi-potvrdil-ceskyvyzkum?highlightWords=%C4%8Cesk%C3%BD+v%C3%BDzkum+potvrdil%2C+%C5 %BEe+bioml%C3%A9ko+zdrav%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD. [25]

ŽÁČEK, J. Biopotraviny jsou v Česku stále populárnější. eAgri [online]. 2013 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskovezpravy/x2013_biopotraviny-jsou-v-cesku-stale.html

60

Přílohy Příloha 1

Dotazník

Příloha 2

Biozebra

Příloha 3

Evropské logo biopotravin

Příloha 1

Dotazník

1. Zajímáte se o svůj zdravý životní styl?  Ano  Ne

2. Víte, znamená pojem LOHAS (Lifestyles of Health and Sustainability)?  Ano  Ne

3. Pokud ano, vysvětlete:

4. Víte, co znamená pojem biopotravina?  Ano  Ne

5. Pokud ano, stručně vysvětlete:

6. Myslíte si, že jsou biopotraviny zdravější než konvenční, tedy běžné potraviny?  Ano  Ne

7. Kupujete biopotraviny?  Ano, pravidelně  Ano, nepravidelně  Nekupuji

8. Pokud ano, pravidelně, co vás vede k nakupování biopotravin?  Lepší chuť  Lepší vzhled  Jsou zdravější  Pozitivní vliv na životní prostředí  Kvalita potravin  Vlastní odpověď

9. Pokud biopotraviny nekupujete, a nebo je kupujete nepravidelně, z jakého důvodu?  Jsou moc drahé  Nechutnají mi  Nevěřím biopotravinám  Nevidím rozdíl mezi biopotravinami a konvenčními potravinami  Je to reklamní tah  Pěstuji je sám/sama  Vlastní odpověď

10. Jaké biopotraviny nakupujete nejčastěji?  Ovoce 

Zeleninu



Mléčné výrobky



Vejce



Maso



Vlastní odpověď

11. Kde je nakupujete?  V obchodě se zdravou výživou  V super a hypermarketech  V drogerii  Přímo u výrobce  V lékárně  Na internetu  Vlastní odpověď

12. Na čem vám nejčastěji při nákupu biopotravin záleží? 

Cena



Složení



Obal



Značka



Doporučení



Chuť



Vlastní odpověď

13. Čtete etikety na biopotravinách?  Ano  Ne

14. Pokud ano, jsou podle vás čitelné? 

Ano



Ne



Nevím

15. Myslíte si, že jsou biopotraviny využívány v českých restauracích?  Ano  Ne

16. Pokud ano, znáte nějakou takovou restauraci?  Ano  Ne

17. Jakou? 

Vlastní odpověď

18. Navštěvujete restaurace, kde vaří z biopotravin?  Ano, pravidelně  Ano, nepravidelně  Nenavštěvuji

19. Jak často navštěvujete takovou restauraci?  Max 3× ročně  4×–10× ročně  Max 5× měsíčně  Vlastní odpověď

20. Pohlaví 

Žena



Muž



21–25 let



26–30 let



Do 20 let



31 a více let

21. Váš věk

22. V jakém kraji bydlíte?  Praha  Jihomoravský  Středočeský  Zlínský  Moravskoslezský  Královéhradecký  Ústecký  Vysočina  Pardubický  Plzeňský  Olomoucký  Jihočeský  Liberecký  Karlovarský 23. Vaše vzdělání  Středoškolské  Vysokoškolské  Vyšší odborné  Základní  Vyučen/a

Příloha 2

Biozebra

Zdroj: vlastní zpracování Příloha 3

Evropské logo biopotravin

Zdroj: vlastní zpracování

Biopotraviny - trend v gastronomii jako běžná součást životního stylu LOHAS

Recommend Documents