OBSAH
ÚVOD............................................................................................................................... 7 1
2
TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................ 9 1.1
Biopotraviny ....................................................................................................... 9
1.2
Označení biopotravin ........................................................................................ 10
1.3
Biopotraviny jako součást zdravého životního stylu ........................................ 144
1.4
Biopotraviny jako marketingový nástroj ............................................................ 17
PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 20 2.1
Východiska biopotravin na českém trhu ............................................................ 20
2.1.1 2.2
Výzkum českého trhu biopotravin ..................................................................... 24
2.2.1
Výzkum subjektů v ekologickém zemědělství v České republice ................ 25
2.2.2
Charakteristika nabídky biopotravin na českém trhu ................................... 26
2.2.3
Charakteristika poptávky po biopotravinách na českém trhu ....................... 28
2.3
Výzkum pozice biopotravin v žebříčku českých spotřebitelů ............................. 30
2.3.1
Charakteristika účastníků dotazníkového šetření......................................... 30
2.3.2
Vyhodnocení dotazníkového šetření ........................................................... 33
2.4
3
Vývoj ekologického zemědělství v České republice ................................... 21
Výzkum trhu biopotravin ve vybrané oblasti České republiky ........................... 44
2.4.1
Specializované bio obchody v Benešově .................................................... 45
2.4.2
Sortiment bio v nespecializovaných obchodních jednotkách v Benešově .... 48
2.4.3
Restaurační zařízení nabízející pokrmy v bio kvalitě .................................. 49
2.4.4
Ekofarmy s nabídkou biopotravin v ORP Benešov a blízkém okolí ............ 50
NÁVRHOVÁ ČÁST ................................................................................................ 51 3.1
Pilotní restaurační zařízení v konceptu BioREST v Benešově ............................ 52
3.1.1
Všeobecné charakteristiky restauračního zařízení BioREST v Benešově .... 52
3.1.2
Konkretizace tří variant restauračního zařízení BioREST v Benešově ........ 54
ZÁVĚR ........................................................................................................................... 59 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .............................................................................. 61 SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................................................... 64
SEZNAM ZKRATEK
ČR
Česká republika
EU
Evropská unie
EZ
Ekologické zemědělství
ORP
Obec s rozšířenou působností
TIC
Turistické informační centrum
ÚKZÚZ
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
ÚZEI
Ústav zemědělské ekonomiky a informací
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázek 1 – Značka Bio (EU) - logo ............................................................................... 11 Obrázek 2 – Původní BIO logo EU .................................................................................. 11 Obrázek 3 – Vznik Evropského biologa ........................................................................... 12 Obrázek 4 – Značka BIO (ČR) - logo .............................................................................. 13 Obrázek 5: Zdravá výživa Benešov ................................................................................. 45 Obrázek 6: Zdravý výživa Hany Divínové ....................................................................... 46 Obrázek 7: Svět zdraví Benešov ...................................................................................... 47 Obrázek 8: Bio Rozmarýnka ............................................................................................ 48 Obrázek 9: Bio čaj v nabídce TIC Benešov ...................................................................... 49 Obrázek 10: Logo BioREST – vlastní návrh .................................................................... 51 Obrázek 11: Logo BioREST v Benešově – vlastní návrh ................................................. 54 Obrázek 12: BioREST provozovna – varianta 1 I ............................................................ 55 Obrázek 13: BioREST provozovna – varianta 1 II ........................................................... 56 Obrázek 14: BioREST provozovna – varianta 2............................................................... 57 Obrázek 15: BioREST provozovna – varianta 3 I ............................................................ 57 Obrázek 16: BioREST provozovna – varianta 3 II ........................................................... 58
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 – Vývoj počtu farem a celkové výměry půdy v ekologickém zemědělství (1990 – 2014) .................................................................................................................. 21 Tabulka 2 – Počet subjektů ekologického zemědělství působících na území České republiky v letech 2013 a 2014 ........................................................................................ 25
SEZNAM GRAFŮ
Graf 1 – Vývoj počtu farem a celkové výměry půdy v ekologickém zemědělství (1990 – 2014) .................................................................................................................. 22 Graf 2 – Struktura plodin pěstovaných v roce 2014 v České republice v ekologickém zemědělství (%) ............................................................................................................... 23 Graf 3: Pohlaví respondentů ............................................................................................ 31 Graf 4: Věková struktura respondentů ............................................................................. 31 Graf 5: Věková struktura respondentů ............................................................................. 32 Graf 6: Znalost biopotravin.............................................................................................. 33 Graf 7: Znalost nabídky biopotravin v České republice .................................................... 33 Graf 8: Znalost povinného označení biopotravin a podoby jeho loga ............................... 34 Graf 9: Nakupování biopotravin I .................................................................................... 35 Graf 10: Nakupování biopotravin II ................................................................................. 36 Graf 11: Frekvence nakupování biopotravin .................................................................... 36 Graf 12: Bariéry při nakupování biopotravin I ................................................................. 37 Graf 13: Bariéry při nakupování biopotravin II ................................................................ 38 Graf 14: Místo nákupu biopotravin .................................................................................. 39 Graf 15: Nakupované biopotraviny .................................................................................. 40 Graf 16: Důvod k nákupu biopotravin ............................................................................. 41
ÚVOD Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala Biopotraviny na Českém trhu. Téma mé bakalářské práce je vysoce aktuální, zvolila jsem si ho z důvodu, že se jednak o danou problematiku zajímám a jednak se domnívám, že se jedná o trend, který se mohutně rozšiřuje. Slovo bio je moderní po celé Evropě, ale i v jiných koncích světa. Trend biopotravin je zcela zřejmý, například to prokazuje fakt, že v celosvětovém měřítku dosáhl v roce 2006 obchod s biopotravinami 31 miliard eur, a meziroční nárůst trhu s biopotravinami činí 18 %, nárůst od roku 2002 do roku 2007 byl celých 79 %. Evropský trh s biopotravinami potom dosahuje 13 miliard eur s meziročním nárůstem 15 %, přičemž největším evropským trhem je Německo, kde se již v roce 2006 prodaly biopotraviny za 4,5 miliardy eur. V současnosti jsou biopotraviny nejrychleji rostoucím trhem, navíc biopotraviny již přestaly být doménou specializovaných bioobchodů, a naopak nejvíce se jich prodává přes řetězce supermarketů a diskontů (Mach, 2007). Dokonce americký fastfoodový řetězec MC Donald´s se chystá přizpůsobit trendu bio a do své nabídky zařazuje zdravé a čerstvé potraviny. Řetězec připouští, že vzhledem k, v současnosti, se rozmáhajícímu trendu zdravého stravování, přestává původní koncept fungovat. Nový koncept se nazývá MC Donald´s Next, který je prvním krokem společnosti, jak se vymanit ze škatulky levného a nezdravého fast foodu. První restaurace MC Donald´s Next, který mimo jiné disponuje salátovým barem, otevřel řetězec v Hongkongu. Svou nabídkou čerstvého a zdravého jídla se tak pokouší přizpůsobit rostoucí poptávce po zdravém stravování (Rasch, 2016). Celkově se trend bio přirozeně promítá do restauračních zařízení. Například v České republice se začaly těšit velké oblibě restaurační koncepty, které nabízejí biopotraviny a začíná je vyhledávat stále více lidí. Mimo toho již v roce 2011 bylo diskutováno zavedení biopotravin do školního stravování, za tímto účelem dokonce společnost Country Life uspořádala 16. listopadu roku 2011 konferenci na téma biopotraviny ve školním stravování, v příloze 1A se nachází podoba pozvánky na tuto konferenci, aby bylo zřejmé, co bylo její náplní (Biopotraviny ve školním stravování, 2011).
7
Kde však stojí pravda a zda jsou skutečně biopotraviny pro zdraví lidí o tolik lepší než ty konvenční, neboli „nebio“ nebo se spíše jedná o marketingovou bublinu, se pokusím, mimo jiné, zjistit ve své práci. Mým hlavním cílem je na základě výstupů z výzkumu navrhnout možný podnikatelský koncept v oblasti biopotravin, který by mohl mít potenciál a navrhnout jeho základní východiska a charakteristiky. Mým dílčím cílem je zjistit preference zákazníků při nákupu bio potravin. V oblasti metodiky využiji metody primárního i sekundárního výzkumu. V oblasti primárního výzkumu provedu kvantitativní výzkum v podobě dotazníkového šetření u široké veřejnosti, pomocí kterého budu zjišťovat znalosti a nákupní zvyklosti populace v oblasti biopotravin. Dále provedu ve vybrané obci terénní průzkum, pomocí kterého budu zjišťovat nabídku biopotravin. Sekundární výzkum uplatním v podobě výzkumu od stolu a průzkumu internetu. S ohledem na cíle práce jsem formulovala hypotézy, které se v práci pokusím svým výzkumem prokázat. První hypotéza je, že v současnosti v České republice existuje trend nákupu biopotravin, který souvisí se zdravým životním stylem a je důsledkem celosvětového trendu bio. Druhou hypotézou je, že celosvětový trend v podobě biopotravin ovlivnil poptávku po biopotravinách na českém trhu a způsobil změnu nákupních zvyklostí obyvatel České republiky, v důsledku čehož se též mění struktura nabídky biopotravin na českém trhu. V teoretické části práce vymezuji teoretický rámec nezbytný k pochopení dané problematiky. Prvním charakterizovaným pojmem jsou biopotraviny, kde se věnuji přesnému vymezení toho, co to biopotraviny jsou. V další podkapitole navazuji na povinné označení biopotravin, kde se věnuji jeho vývoji a současné podobě. Ve třetí podkapitole vymezuji biopotraviny jako součást zdravého životního stylu. V poslední podkapitole teoretické části pohlížím na biopotraviny jako na marketingový nástroj a uvádím východiska pojetí biopotravin v marketingovém pojetí. V praktické části této práce se zabývám výzkumem českého trhu biopotravin a jeho východisek. Zabývám se výzkumem vývoje ekologického zemědělství v České republice, 8
který s vývojem nabídky biopotravin významně souvisí. Dále provádím výzkum pozice biopotravin v žebříčku českých spotřebitelů, zde se zaměřuji především na výzkum vztahu populace k biopotravinám a zjišťování jeho východisek. V poslední podkapitole praktické části provádím výzkum nabídky biopotravin ve vybraném okresním městě. V návrhové části navrhuji základní východiska a charakteristiky podnikatelského konceptu bio restauračních zařízení. Navrhuji konkrétní východiska pro vznik pilotní provozovny situované ve městě Benešov, ve kterém jsem také realizovala terénní průzkum nabídky biopotravin a v tomto důsledku jsem získala přehled o možných dodavatelích biopotravin do restaurace.
1 TEORETICKÁ ČÁST V následující části práce se věnuji vymezení teoretického rámce. V první podkapitole definuji pojem biopotraviny, dále pokračuji uvedením označení biopotravin v prostředí Evropské unie i výhradně České republiky.
V další podkapitole popisuji funkci
biopotravin očima odborníků přes fitness, zdravý životní styl a zdravotnictví. V poslední podkapitole teoretické části potom na biopotraviny nahlížím očima marketingových odborníků, pokusím se popsat, jaký potenciál představují biopotraviny v rámci marketingu, a provedu úvahu nad tím, zda mohou biopotraviny představovat pouze marketingovou bublinu, nebo zda je diskutovaná marketingová bublina spíše výsledkem snah producentů konvenčních potravin – a tedy velkých hráčů, kterým trend bio nehraje do karet.
1.1 Biopotraviny Tuček a kol. zmiňují, že v současnosti je biopotavinám věnována ze strany společnosti zvýšená pozornost. Biopotraviny jsou produkovány v menším objemu a to na místech, která jsou nenarušena intenzivním zemědělstvím, respektive kde je jen nízká kontaminace půdy a nízký spad průmyslových imisí. „Obsah kontaminujících látek není u potravin stanoven zváštními normami, ale většinou bývá jejich obsah nižší než v potravinách z konvenčního zemědělství. Naopak obsah mikroorganismů a přírodních toxických látek může být vyšší.“ (Tuček a kol., 2012, s. 105).
9
V Evropské unii nabývá na významu produkce biopotravin od 90. let, i když k jednotnému způsobu jejich označování bylo přistoupeno až v roce 2007. Trend se především rozšířil do zemí střední a východní Evropy. V rámci Evropské unie lze: „Za biopotraviny považovat pouze ty produkty, které obsahují nejméně 95 % ekologické složky.“ (Fojtíková, Lebiedzik, 2008, s. 4). Výklad termínu biopotravina lze hledat v české legislativě, kde je definována v rámci Předpisu č. 242/2000 Sb. Zákona o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon vymezuje biopotravinu jako: „… produkt vyprodukovaný v souladu s požadavky zákona č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství, nařízení Rady (ES) č. 834/2007 a nařízení Komise (ES) č. 889/2008 (Přílohy k nařízení Komise (ES) 889/2008).“ (Eagri.cz, 2010). S pojmem biopotravina také souvisí pojem bioprodukt a ostatní bioprodukt, přitom podle zákona je (Eagri.cz, 2010): bioproduktem surovina rostlinného nebo živočišného původu nebo hospodářské zvíře získané v ekologickém zemědělství podle předpisů Evropské unie; biopotravinou potravina vyrobená za podmínek stanovených zákonem a splňující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost stanovené zvláštními právními předpisy, jak jsem uvedla výše; ostatním
bioproduktem ekologické krmivo nebo
ekologický rozmnožovací
materiál. Lidsky zní definice biopotravin následovně: „Biopotraviny (také bioprodukty, ekologické produkty) jsou potraviny rostlinného nebo živočišného původu, které byly vyrobeny kontrolovanými postupy ze surovin získaných na ekologicky obhospodařované půdě.“ (Piťha a kol., 2009, s. 48). Podle Piťhy a kolektivu (2009, s. 48) to pro konečné spotřebitele znamená záruku původu potravin, které pocházejí z kontrolovaných zdrojů a jsou vyrobeny podle standardizovaných postupů.
1.2 Označení biopotravin V prostředí Evropské unie platí od července roku 2010, kdy vydala Komise (EU) nařízení č. 271/2010, pro všechny výrobce biopotravin povinnost jednotného označení biopotravin logem Evropské unie pro ekologickou produkci, respektive evropským biologem. Zákon o 10
označení biopotravin se vztahuje na celé území Evropské unie. Evropské biologo má podobu, která je znázorněna na následujícím obrázku 1:
Obrázek 1 – Značka Bio (EU) - logo
Zdroj: Bio-info.cz, 2010 Evropské biologo je v pořadí druhým certifikačním symbolem sloužícím pro označení produktů ekologického zemědělství. První byl používán na dobrovolné bázi a měl podobu, jak je vyobrazena na následujícím obrázku 2: Obrázek 2 – Původní BIO logo EU
Zdroj: Bio-info.cz, 2010 Roku 2007 došlo ke snahám ze strany EU podpořit ekologické zemědělství a to, mimo jiné, zavedením povinného loga pro bioprodukty. V roce 2008 Evropská komise zorganizovala celoevropskou soutěž o nejlepší logo pro biovýrobky. Od března do července roku 2009 se do soutěže zapojilo celkem 3422 studentů designu z členských zemí EU. Tři kandidáti postoupili do veřejného online hlasování, ve kterém 31. ledna 2010 zvítězil návrh německého studenta Dušana Milenkoviče, který obdržel 63 % hlasů se svým návrhem „Euro-leaf“. Logo vytvořil spojením zeleného lístku reprezentujícího bio a hvězdiček reprezentujících EU a to následujícím způsobem, jak je znázorněno na obrázku 3:
11
Obrázek 3 – Vznik Evropského biologa
Zdroj: Bio-info.cz, 2010 Evropské biologo musí být umístěno na všechny předem balené biopotraviny v Evropské unii, jeho užití v případě předem nebalených produktů ekologického zemědělství je dobrovolné. Stejně tak je jeho užití dobrovolné v případě produktů ekologického zemědělství dovezených ze třetích zemí. Přítomnost loga na obalu ujišťuje spotřebitele o původu a kvalitě nakupovaných potravin v souladu s Nařízením EU o ekologickém zemědělství (Bio-info, 2010; Eagri.cz, 2010). Za účelem zajištění účinného fungování vnitřního trhu, spravedlivé hospodářské soutěže a ochrany spotřebitelů Evropské biologo bylo zaregistrováno jako kolektivní ochranná známka na Úřadu Beneluxu pro ochranu duševního vlastnictví. Co se týká grafického řešení na obalech výrobků, potom referenční barva loga je zelená Pantone č. 376 a zelená [50 % kyan + 100 % žlutá], pokud je použit čtyřbarevný soutisk. Další barevnou variantou je černobílá a to pouze v případě, že užití původní barvy loga by bylo nepraktické. Je také umožněno využití negativního formátu barev v případě, že by jinak logo splývalo s barvou obalu či etikety. Minimální výška loga je 9 milimetrů a minimální šířka je 13,5 milimetru, předepsaný poměr výšky a šířky musí být vždy 1 ku 1,5. U malých obalů může ve výjimečných případech být výška loga zmenšena na 6 milimetrů (Bio-info, 2010; Eagri.cz, 2010). Při použití loga na obalu či etiketě výrobku musí být vždy přítomen číselný kód kontrolní organizace a místa produkce. Obecný vzor má následující podobu: AB-CDE-999, přitom AB je kód ISO země, CDE je třípísmenný výraz odkazující na ekologický způsob produkce (v České republice je to BIO), 999 je potom nejvýše třímístné referenční číslo přidělené příslušným státním kontrolním orgánům (Bio-info, 2010; Eagri.cz, 2010). 12
Evropské biologo nesmí být použito pro výrobky: které obsahují méně než 95 % bio surovin; které nezahrnuje právní úprava pro ekologické zemědělství v EU, jako jsou produkty rybolovu a lovu volně žijících zvířat, textilu a kosmetiky; z přechodného období na ekologickou produkci; pro které platí pouze národní právní předpisy. Použití evropského biologa však není exkluzivní a tudíž národní a soukromé značky zůstávají v platnosti a mohou být použity jako označení vedle evropského biologa. Biopotraviny byly ze zákona v České republice označovány již před rokem 2010 a nadále platí též státní zákonná úprava označení biopotravin, která je v souladu s výše uvedeným Nařízením Evropské komise. V současných podmínkách v České republice lze k označení biopotravin používat také národní značku bioproduktů, tzv. biozebru. Označování biopotravin v České republice bylo stanoveno zákonem č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství. Na základě tohoto zákona museli výrobci biopotravin označovat balené biopotraviny národním logem BIO - biozebrou, které má následující podobu, která je vyobrazena na obrázku 4: Obrázek 4 – Značka BIO (ČR) - logo
Zdroj: Eagri.cz, 2010 Značka BIO patří mezi značky jakosti a jak uvádí ve své publikaci Veber označení BIO signalizuje, že výrobce při produkci takto označených produktů nepoužil ani syntetická ochucovadla a barviva, ani syntetické konverzační látky. Certifikaci značky BIO provádí společnost KEZ, o.p.s. (Kontrola ekologického zemědělství), a též kontroluje její užívání (Veber, 2007, s. 61).
13
Ministerstvo zemědělství uvádí, že každá potravina, označena slovem BIO případně jiným odkazem na to, že je výsledkem produkce ekologického zemědělství musí na obalu mít kód organizace jež provedla kontrolu výrobku, zda splňuje podmínky stanovené zákonem k tomu, aby byl biopotravinou. V České republice tuto kontrolu provádějí tři soukromé kontrolní subjekty, mei které patří: KEZ, o.p.s., kód na obalu: CZ-BIO-001; ABCert AG, organizační složka: kód na obalu: CZ-BIO-002; BIOKONT CZ, kód na obalu: CZ-BIO-003. Těmto organizacím udělilo Ministerstvo zemědělství v roce 2010 výše uvedené kódy. Vedle soukromých subjektů byl také kontrolou ekologického zemědělství pověřen od ledna roku 2010 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský – ÚKZÚZ. Výše zmíněné soukromé kontrolní subjekty zajišťují kontrolní činnost spojenou s vydáváním osvědčení o původu bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního bioproduktu. ÚKZÚZ potom provádí kotnrolu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004. V programovacím období 2007 – 2013 byly oproti tomu předchozímu výrazně navýšeny dotace na plochu, která slouží ekologickým zemědělcům a právě u ekologických zemědělců dochází k bodovému zvýhodnění při hodnocení investičních projektů. Oproti minulému programovacímu období to současné (2014 – 2020) nabízí zase o něco větší zvýhodnění pro ekologické zemědělce a získání dotací je pro ně snazší nežli pro běžné zemědělce.
1.3 Biopotraviny jako součást zdravého životního stylu Mnoho sportovců a aktivně žijících lidí přistupuje ke konzumaci biopotravin stále častěji. Důvody k tomu jsou různé, například podle Kleinerové jsou biopotraviny možným východiskem v případě, že se lidé pokoušejí vyhnout příjmu chemických hnojiv, pesticidů a dalších aditiv. Výhodou biopotravin je tedy skutečnost, že jsou pěstovány výhradně s pomocí přírodních hnojiv a jejich ošetření probíhá pomocí nesyntetizovaných pesticidů. Mnohdy je s pojmem biopotraviny mylně spojováno výhradně ovoce a zelenina, pravdou je, že též potraviny živočišného původu mohou být bio, protože na farmách, kde jsou zvířata chována, je využíváno organické krmivo, nesmí se používat antibiotikum ani růstový hormon a zvířata mají přístup do volné přírody. Biopotraviny jsou ve smyslu stravování výhodnější variantou, protože mají vyšší výživovou hodnotu, více minerálů, 14
vitamínů a antioxidantů. Konzumace biopotravin výrazně snižuje riziko onemocnění spojených s konzumací pesticidů. Také postupy užívané na biofarmách představují méně škodlivé prostředí a tím jsou tedy výhodnější pro celou planetu, protože díky šetrným pěstitelským metodám se snižuje tzv. stres na planetě. Také chuť biopotravin je oproti běžným potravinám lepší, což je patrně způsobeno nepřítomností škodlivých látek (Kleiner, 2015, s. 24 – 25). Mancini zase poukazuje na to, že biopotraviny mohou představovat zdroj sebeléčivé stravy. O tom, že potraviny lze používat jako lék ani v nejmenším nepochybuje. A jednou z možností sebeléčivé stravy jsou tedy právě biopotraviny, sám s manželkou vyzkoušel, že přechod na bio stravu je oba velmi pozitivně změnil. Pocítili, že mají více energie k regeneraci těla. V důsledku kvalitního stravování nepotřebují tak dlouhý spánek, jako dříve. Došlo také k výraznému posílení jejich autoimunitního systému a údajně došlo i k fyzické proměně, kdy především biopotraviny zajistily zdravější a mladistvější vzhled. Odkazuje se též na vědecké důkazy zveřejněné v časopise Journal of Alternative and Complementary Medicine, které poukazují na výrazný pokles kvality konvenčních potravin, došlo k poklesu obsahu železa v průměru o 32 %, dále došlo ke snížení obsahu vápníku průměrně o 29 % a v neposlední řadě poklesl průměrně o 21 % obsah hořčíku. Naopak biopotraviny obsahují průměrně o 21 % více hořčíku, o 27 % více vitamínu E a o 21 % více železa. Kromě toho biopotraviny obsahují méně dusičnanů (Mancini, 2014, s. 53). Též Anette Sabersky se přiklání k tomu, že biopotraviny jsou zdravější než konvenční potraviny. Podle ní snižuje konzumace biopotravin riziko výskytu karcinogenů, které vznikají rozkladem dusičnanů na nitrity a jejich následným sloučením s konkrétními bílkovinami, což může vytvářet karcinogenní nitrosaminy. Ve svém výzkumu se především věnovala šetření, zda je výhodnější pro kojence a plody pokud jejich matka konzumuje převážně biopotraviny. I když žádný výzkum nepotvrdil přesně, jak ovlivní konzumace biopotravin matky plod či kojence, zcela logicky lze předpokládat, že konzumace biopotravin matkou bude mít pozitivní vliv též na plod či kojence, který veškerou potravu získává prostřednictvím své matky (Sabersky, 2009, s. 20). Konzumaci biopotravin výrazně doporučuje Megan Dalla-Carmina, která se při doporučení odkazuje na svou kamarádku, přední odbornici na výživu, Sherry Strong, která tvrdí, že 15
studie, ohledně biopotravin, nezávislé na potravinářském průmyslu, uvádějí, že hodnota živin v biopotravinách je oproti těm konvenčním potravinám až o 40 – 60 % vyšší (DallaCarmina, 2013, s. 159). Divišová potom biopotraviny doporučuje též jako efektivní nástroj při hubnutí. Podobně jako ostatní autoři se shoduje na tom, že biopotraviny mají mnohem vyšší obsah živin, nežli konvenční potraviny. Při hubnutí hraje kvalita potravin velmi důležitou roli, je pravdou, že celý proces hubnutí je zhruba z 60 – 80 % závislý na tom, co hubnoucí jedinci jedí a zbylých 20 – 40 % procesu hubnutí ovlivňuje pohybová aktivita. Divišová považuje za základní stavební kámen hubnutí vyvážený jídelníček. V případě zařazení biopotravin může být celý proces hubnutí jednodušší a může být i rychlejší, právě v důsledku toho, že biopotraviny mají vyšší obsah živin. Navíc konzumace biopotravin prospívá zdraví celkově, protože při pěstování konvenčního ovoce a zeleniny jsou používány pesticidy, které jsou s největší pravděpodobností karcinogenní a v živočišné produkci jsou potom zvířatům podávány růstové hormony, antibiotika apod. (Divišová, 2011, s. 15-16). Většina autorů se shoduje na tom, že biopotraviny jsou rozhodně kvalitnější než konvenční potraviny, ale také, že jsou o poznání dražší a proto, že přechod na biostravu není reálný pro veškeré skupiny obyvatel. V tomto směru dává několik rad Joulwanová, která doporučuje v prvé řádě kupovat sezónní čerstvé plodiny, které jsou mnohem šetrnější pro peněženku, ale samozřejmě také pro zdraví. Upozorňuje především na tucet „nečistých“ plodin, které Pracovní skupina pro životní prostředí označila jako plodiny s vysokým obsahem pesticidů a z pohledu konzumace pesticidů proto patří mezi nejrizikovější, jedná se o: jablka, sladké papriky, borůvky, celer, třešně, hrozny, kapustu, salát, nektarinky, broskve, brambory a jahody. Doporučuje skutečně kupovat tyto plodiny výhradně v sezóně, když už jsou kupovány mimo sezónu je třeba je velmi důkladně umývat a zbavit je tak co největšího množství škodlivin (Joulwanová, 2014, s. 10). S boomem biopotravin naprosto nesouhlasí Svačina, který trend takzvaných biopotravin označil za nesmyslný. Podle něj je jejich produkce zcela paradoxně mnohem náročnější a pro přírodu více zatěžující nežli produkce konvenčních potravin. Odkazuje se na to, že konvenční potraviny, jejich konzumace a vliv na člověka jsou monitorovány již řadu let a je poněkud zvláštní, že se o jejich škodlivosti začalo hovořit právě v době, kdy se začaly stále více rozšiřovat ekofarmy a rozmohl se trend biopotravin. Podle jeho názoru je velmi 16
důležitá kvalita konzumovaných potravin, nicméně za stěžejní považuje, nežli jejich původ, spíše nevhodnou úpravu – například pečení, či smažení (Svačina a kol., 2008, s. 39). Samozřejmě se domnívám, že je velká pravda, že technologická úprava potravin je ve finále pro jejich výživovou hodnotu jedním z nejdůležitějších faktorů, zvláště potom co se živočišných potravin týká. Nicméně rostlinné biopotraviny jsou velmi často konzumovány v syrové podobě a zde by mě skutečně zajímalo, zda se Svačina domnívá, že neexistuje rozdíl mezi pesticidy neošetřovanými plody (biopotravinami) a pesticidy ošetřovanými plody (konvenčními potravinami), já osobně se přikláním k názoru většiny autorů a souhlasím s tím, že oficiálně certifikované biopotraviny jsou ke konzumaci mnohem vhodnější nežli konvenční potraviny. Se Svačinou bych se shodla pouze na tom, že i u biopotravin může být jejich výživová hodnota výrazně snížena nevhodnou technologickou přípravou.
1.4 Biopotraviny jako marketingový nástroj Z marketingového hlediska představují biopotraviny vysoký potenciál s ohledem na fakt, že se jedná, jak jsem již zmínila, o aktuálně se rozmáhající trend. Lidé je stále více vyhledávají a upřednostňují je před konvenčními potravinami a to na úkor častokrát až několikanásobně vyšší ceně. Pravdou je, že velká část společnosti považovala, především na počátku trendu biopotravin, biopotraviny za pouhou marketingovou bublinu, která má způsobit, že bude možné prodávat potraviny za až několikanásobně vyšší ceny. Ale je to skutečně pravda? Snaží se jen producenti potravin spotřebitelům podsunout bio produkty za několikanásobně vyšší ceny, nebo jsou skutečně pro zdraví člověka o tolik prospěšnější? Domnívám se, že základní otázku, kterou si položí každý, kdo by uvažoval o přechodu na biostravu, jsem zodpověděla v předcházející podkapitole. Biopotraviny jsou z pohledu výživové hodnoty pro člověka lepší v průměru o 40 – 60 %, ale je nutné také přistoupit ke správné technologické úpravě těchto potravin, aby se spotřebitelé o jejich vyšší výživovou hodnotu nepřipravili – a to už jim řekne málo kdo. Podle Kotlera „Změna v kultuře, která znamená zvýšený zájem o zdraví a fyzickou zdatnost, vytvořila obrovské odvětví zahrnující cvičební nástroje, sportovní oblečení, nízkokalorické a biopotraviny, zdravotnické služby a posilovny.“ (Kotler, 2007, s. 311). Tedy biopotraviny se staly součástí zdravého životního stylu, který je soudobým trendem a
17
v jeho důsledku poptávka po biopotravinách, které jsou považovány za nejzdravější alternativu stravování, stále stoupá a lidé jsou za ně ochotni zaplatit více peněz. Marketingová síla biopotravin z pohledu Machkové spočívá ve vysoké kvalitě, kterou nabízejí speciální značky, mezi které patří oficiální certifikovaná značka biopotravin. Všeobecně jsou tyto prémiové a speciální značky vnímány jako exkluzivní produkty nejvyšší kvality určené pro náročné spotřebitele (Machková, 2015, s. 154). Při nákupu biopotravin tedy všem skupinám spotřebitelů nejde výhradně o jejich vyšší výživovou hodnotu, pro některé spotřebitele je rozhodující prestiž, a pokud znamená vyšší prestiž nákup biopotravin nežli těch konvenčních, potom budou nakupovat biopotraviny. Zde se jedná podle mého názoru o skupinu zákazníků, kteří se na nic příliš neptají, ale zároveň trendu bio plně nerozumí a proto nemusejí biopotraviny zpracovávat tak, aby pro jejich zdraví skutečně znamenaly nějakou přidanou hodnotu. Výhodou marketingových aktivit u bioproduktů s oficiální certifikační známkou je ten, že: „Podle zákona o ekologickém zemědělství je … zakázáno označovat potravinu, na kterou nebylo vydáno osvědčení o biopotravině, slovy „bio“ nebo „eko“ nebo grafickým znakem nebo údaji poukazujícími na ekologický, organický, přírodní nebo biologický způsob výroby.“ (Vysekalová; Mikeš, 2010, s. 182). Nadšenci do bio jsou samozřejmě obeznámeni s tím, jak označování bio produktů funguje, takže pro ně značka skutečně znamená záruku kvality a původnosti. Na druhé straně velkou nevýhodou v rámci marketingových aktivit biopotravin je fakt, že: „… při značení bioproduktů či biopotravin nebo při jejich propagaci nesmí být uváděno, že představují záruku vyšší organoleptické, nutriční, nebo zdraví prospěšné jakosti.“ (Vysekalová; Mikeš, 2010, s. 182). Ovšem v důsledku toho, že se lidé začali o biopotraviny mnohem více zajímat, v rámci propagace není nutné tyto informace potenciálním zákazníkům sdělovat, protože jsou si vědomi faktu, že biopotraviny představují zdravější alternativu ke konvenčním potravinám, i když třeba nevědí o kolik. Globálně je možné na trend bio nahlížet jako na nástroj snižování negativních efektů na planetu Zemi aktivitami lidmi. Bio stravování je totiž pouze jednou z oblastí trendu bio, který zahrnuje například také bio kosmetiku, eko domácnost nebo eko cestovní ruch. Bio přístup reprezentuje šetrnější zacházení s přírodou a jejími zdroji, k trendu podle mého 18
názoru tíhnou především vzdělanější a uvědomělejší jedinci, kteří se pokoušejí nalézt rovnováhu. Vzpomínám si na jednu nedávnou kauzu, která rozpoutala řadu diskuzí – mám na mysli kauzu s palmovým olejem. V důsledku vyšší informovanosti společnosti a zvýšení jejího zájmu o udržitelný rozvoj vyvolala kauza velmi nelibé ohlasy u široké veřejnosti – na sociálních sítích se rozpoutaly bouřlivé diskuze, uživatelé vyhledávali a zveřejňovali výrobky, které jsou z pohledu palmového oleje tabu a zveřejňovali ty, které tabu nejsou. Velká část společnosti se zapojila do bojkotu palmového oleje a důsledkem tohoto mocného hlasu lidu je, že producenti potravin jsou nuceni hledat alternativy. Příkladem české společnosti, která se okamžitě zaměřila na hledání alternativ k palmovému oleji je Pro-Bio, která bude měnit receptury produktů s obsahem palmového oleje tak, aby vyšla vstříc svým zákazníkům (Bio-info.cz, 2016). Můj názor je takový, že česká společnost byla k trendu biopotravin zpočátku skeptická v důsledku neznalosti. Mnozí podle mě považovali bio trend pouze za marketingovou bublinu, která je má přinutit za stejné zboží utratit více peněz. V průběhu několika let trvání tohoto trendu si však česká společnost postupně začala zvykat, trend bio se stále více rozmáhal v sousedních zemích, až podlehli trendu i čeští spotřebitelé. Osobně se nedomnívám, že biopotraviny jsou pouze marketingovým nástrojem, který má zajistit zvyšování příjmů podniků zabývajících se produkcí biopotravin a bioproduktů. Myslím si, že tento trend je skutečně výstupem snahy lidí o zlepšení stravovacích návyků a o zvýšení kvality přijímaných potravin. Je potěšující, že je stále více lidí, kteří dospívají k názoru, že bio stravování by se mělo stát součástí jejich životního stylu. Trend bio nepochybně vždy bude mít své odpůrce, kteří nebudou důvěřovat jejich původnosti a nákup biopotravin jim bude připadat jako zcela zbytečná investice a potom tu budou stát producenti konvenčních potravin, kteří se budou snažit přesvědčit spotřebitele, že bio trend je nesmysl. V další kapitole této práce se budu věnovat výzkumu biopotravin na českém trhu, respektive jejich vnímání spotřebiteli a dále výzkumem jejich nabídky a poptávky po nich.
19
2 PRAKTICKÁ ČÁST V následující části práce se budu věnovat výzkumu českého trhu biopotravin. V první podkapitole uvedu východiska biopotravin na českém trhu, které zahrnují též vývoj ekologického zemědělství v České republice, které považuji z pohledu vlastních biopotravin za důležité. V další podkapitole provádím výzkum českého trhu biopotravin, kde mimo jiné provádím výzkum subjektů v ekologickém zemědělství v České republice a charakteristiku prodejců biopotravin na českém trhu. V další podkapitole provádím výzkum pozice biopotravin v žebříčku českých spotřebitelů. V poslední podkapitole praktické části provádím výzkum trhu biopotravin ve vybraném okresním městě, kterým je Benešov.
2.1.1 Východiska biopotravin na českém trhu „My Češi jsme vrozeně nedůvěřiví, opatrní k jakýmkoliv novinkám. Proto se u nás spotřeba biopotravin pohybuje okolo 3 procent celkově spotřebovaných. Na rozdíl od pravděpodobně pomýlených důvěryhodných obyvatel Rakouska, Německa a Francie, kde se prodej biopotravin dostal až ke 20 procentům.“ (Fořt; Mach, 214, s. 16). Pravdou ale je, že biopotraviny již nejsou až takovou novinkou a Češi na ně uvykají a začínají je stále více kupovat. „Sortiment českých biopotravin je poměrně široký a zahrnuje především následující výrobky: mléko a mléčné výrobky (jogurty, sýry, tvaroh atd.), pečivo, čaje, koření, mouku, těstoviny, dětskou výživu, vejce, kuřecí, vepřové a hovězí maso, ovoce, zeleninu, sušené ovoce, víno atd. U některých komodit je ale nabídka nedostatečná a nepokrývá poptávku spotřebitelů (např. vejce, ovoce, zelenina). Některé biopotraviny nejsou českými výrobci biopotravin produkovány vůbec a dovážejí se ze zahraničí (např. oleje).“ (Eagri.cz, 2010). Podle výzkumu Ministerstva zemědělství již dnes mají čeští spotřebitelé celkem jasnou představu o tom, co to biopotraviny jsou a jaká pozitiva s sebou přináší jejich konzumace, ale také že jejich konzumací přispívají k celkovému zlepšení životních podmínek chovných zvířat a k menšímu znečišťování životního prostředí díky eliminaci používaných
20
chemických látek při pěstování biopotravin. Spotřebitelé jsou si vědomi zdravotní nezávadnosti biopotravin a jejich kvality (Eagri.cz, 2016). Samozřejmě, nejenom spotřebitelé si uvědomují, že konzumace biopotravin je ze zdravotního hlediska mnohem lepší variantou, než konzumace konvenčních potravin. V tento moment si též producenti potravin uvědomují, že produkce biopotravin je pro ně výhodnější, než produkce konvenčních potravin. Jednak jsou na produkci potravin a produktů v biokvalitě poskytovány mnohem větší dotace ze strany státu a Evropské unie a jednak poptávka po těchto potravinách neustále stoupá, takže bio zemědělci mají jistou poptávku po svých produktech. V další části práce budu analyzovat vývoj ekologického zemědělství v České republice. 2.1.2 Vývoj ekologického zemědělství v České republice V následující tabulce 1 je uveden vývoj počtu farem a celkové výměry půdy v ekologickém zemědělství v roce 1990 – 2014: Tabulka 1 – Vývoj počtu farem a celkové výměry půdy v ekologickém zemědělství
Zdroj: Šejnohová, Rádlová a Peterková, 2015 21
Od roku 1990 Ministerstvo zemědělství soustavně sleduje vývoj v oblasti ekologického zemědělství a práce na základě sekundárních dat získaných z těchto výzkumů provádí vývojový výzkum. Vývoj poukazuje na fakt, že po výrobcích ekologického zemědělství existuje ze strany spotřebitelů poptávka, protože počet subjektů ekologického zemědělství se soustavně zvyšuje. Pro lepší vizuální představu uvádím též grafické vyobrazení vývoje počtu farem a celkové výměry půdy v ekologickém zemědělství v roce 1990 – 2014 ukazuje jej následující graf 1: Graf 1 – Vývoj počtu farem a celkové výměry půdy v ekologickém zemědělství (1990 – 2014)
Zdroj: Šejnohová, Rádlová a Peterková, 2014 Z grafu je zřejmé, že mezi lety 1990 – 1997 nedocházelo k významnému růstu ani počtu farem, ani výměry zemědělské půdy v ekologickém zemědělství. Od roku 1998 do roku 2003 poměrně strmě rosta výměra zemědělské půdy v ekologickém zemědělství, oproti tomu méně strmě stoupal počet farem, což znamená, že především existující subjekty rozšiřovaly fond zemědělské půdy v ekologickém zemědělství. V roce 2004 byl zaznamenán v oblasti zvýšení výměry zemědělské půdy i počtu farem v ekologickém zemědělství jen minimální růst. V roce 2005 dokonce došlo k poklesu výměry zemědělské půdy, poté opět začala výměra poměrně strmě stoupat od roku 2006 až do roku 2011. Též v oblasti vývoje počtu farem došlo v roce 2005 k mírnému poklesu, poté v roce 2006 došlo k mírnému růstu a následně v letech 2007 – 2011 byl zaznamenán strmý růst. Od roku 2011 do roku 2014 je výměra zemědělské půdy spíše stabilní. Počet farem hospodařících 22
v ekologickém zemědělství je od roku 2010 do roku 2013 stabilní, v roce 2014 došlo k mírnému poklesu. Při meziročním srovnání roku 2014 oproti roku 2013 došlo k mírnému snížení počtu ekologických zemědělců a pouze ke zcela minimálnímu nárůstu ploch v ekologickém zemědělství. To je především způsobeno změnou podmínek zařazení do podpory „Ekologické zemědělství“ v rámci Agroenviromentálních opatření. Roku 2012 byl zastaven příjem žádostí nových žadatelů a zemědělců, kteří uvažovali o vstupu do systému ekologického zemědělství. Čímž od roku 2012 zanikla možnost podání žádosti o podporu v ekologickém zemědělství. V roce 2014 bylo spuštěno nové programové období, konkrétně PRV 2014 – 2020. Jeho přípravy však byly opožděny a tím se zdržel schvalovací proces nových žádostí v celé Evropské unii, díky tomu bylo sice umožněno prodloužení závazků z minulého programového období, ovšem neexistovala možnost vstupu nových žadatelů. Roky 2011 až 2014 tedy nebyly pro ekologické zemědělství a pro celkový vývoj trhu s biopotravinami příliš přínosné (Šejnohová, Rádlová a Peterková, 2015). Dále uvádím rostlinnou výrobu a produkci na ekologických farmách v posledním dostupném analyzovaném roce, a sice v roce 2014. V následujícím grafu 2 je uvedena struktura plodin, které byly v České republice pěstovány na půdě ekologického zemědělství: Graf 2 – Struktura plodin pěstovaných v roce 2014 v České republice v ekologickém zemědělství (%)
Zdroj: Eagri, 2015 23
Jak vyplývá z grafu 2, v České republice byly, podobně jako v předchozích letech, v roce 2014 pěstovány obiloviny a dále pícniny. Nejčastěji pěstěnými obilovinami jsou pšenice a oves, které zabírají téměř polovinu všech pěstovaných. Dalšími významnými obilovinami jsou tritikále a ječmen. Mezi pícninami 85 % všech zaujímají víceleté. U luskovin dominují lupiny (26 %), pelušky (24 %) a hrách (20 %).
2.2 Výzkum českého trhu biopotravin Podle tiskové zprávy Ministerstva zemědělství v roce 2014 lidé v České republice utratili přes dvě miliardy korun za biopotraviny. To znamená, že oproti roku 2013 došlo k meziročnímu nárůstu o 3,9 %. Celkový podíl biopotravin na spotřebě potravin je na úrovni 0,72 % (Eagri.cz, 2015). Nejvíce českých spotřebitelů nakupovalo biopotraviny v maloobchodních řetězcích a v drogistických řetězcích, celkově šlo o 40,9 % spotřebitelů, dále v prodejnách zdravé výživy a biopotravin, kde nakoupilo 24,8 % spotřebitelů. Podíl biopotravin se zvyšuje též v provozovnách veřejného hromadného stravování, kde spotřeba činila 2,9 % celkové spotřeby biopotravin (Eagri.cz, 2015). Jak řekl ministr zemědělství Marian Jurečka: „Opět vzrostl podíl přímého prodeje jak ze dvora, tak od výrobců a distributorů, a to o více než deset procent. Například v roce 2012 činil nárůst 5,9 procenta. Souvisí to se stále větším zájmem lidí o takzvané faremní produkty, které jsou často v biokvalitě. A právě projekty, jako Poznej svého farmáře, Farmářské slavnosti nebo pravidelným zářijovým Měsícem biopotravin a ekologického zemědělství, napomáhá k propagaci biopotravin také Ministerstvo zemědělství…“ (Eagri.cz, 2015). V rámci Akčního plánu ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2016-2020 má být podporována spotřeba domácích biopotravin. Přitom prioritou je ekonomická životaschopnost ekofarem, trh s biopotravinami a jejich spotřeba a přínosy ekozemědělství pro životní prostředí. Předchozí plány věnovaly pozornost především kvantitativnímu faktoru v podobě snah o navyšování výměry ploch pro ekologické zemědělství, oproti tomu nový plán se zaměřuje na kvalitativní prvek a nově se převážně soustředí na kvalitativní produkční ukazatele (Eagri.cz, 2015). 24
Pro český trh biopotravin, respektive pro nabídku biopotravin, která je pokryta ryze českými producenty biopotravin, je stěžejní vývoj subjektů ekologického zemědělství v České republice a právě jeho výzkumem se zabývám v následující podkapitole. 2.2.1 Výzkum subjektů v ekologickém zemědělství v České republice Každý podnikatelský subjekt, který chce podnikat v oblasti ekologického zemědělství, musí podat žádost o registraci na Ministerstvo zemědělství, přitom jsou rozlišovány následující kategorie subjektů (Šejnohová, Rádlová a Peterková, 2015): ekologický podnikatel (ekozemědělec); výrobce biopotravin (zpracovatel bioproduktů); osoba uvádějící biopotraviny nebo bioprodukty do oběhu (tj. obchodník, dovozce, vývozce); výrobce nebo dodavatel ekologických krmiv; výrobce nebo dodavatel ekologického rozmnožovacího materiálu (osiv); ekologický chovatel včel (není zahrnován do ekozemědělců, jelikož nemusí mít vlastní zemědělskou půdu); jiná povaha činnosti (např. ekologický pěstitel hub, ekologický chovatel ryb, ekologický sběrač volně rostoucích rostlin). V následující tabulce 2 je uveden celkový počet subjektů ekologického zemědělství v jednotlivých kategoriích, které působily na území České republiky v roce 2013 a 2014: Tabulka 2 – Počet subjektů ekologického zemědělství působících na území České republiky v letech 2013 a 2014
Zdroj: Šejnohová, Rádlová a Peterková, 2015 25
Kromě tuzemských subjektů ekologického zemědělství, Ministerstvo vnitra též sleduje počet dovozců a vývozců ze třetích zemí, čili zemí mimo Evropskou unii. Je třeba podotknout, že ve výše uvedené tabulce jsou uvedeny i subjekty, které současné působí ve více než v jedné kategorii – tzn., že pokud je současně ekologický zemědělec výrobcem biopotravin, je evidován v obou kategoriích (Šejnohová, Rádlová, Peterková, 2014). Na konci roku 2014 v ekologickém zemědělství působilo celkově 3 885 ekofarem, respektive 3 866 ekologických podnikatelů, z nichž 215 subjektů bylo zároveň registrováno jako výrobce biopotravin. Jako zemědělec a distributor bylo potom registrováno celkem 54 subjektů. Oproti roku 2013 došlo k poklesu celkového počtu ekologických podnikatelů, a to o 1,1 %. V průběhu roku 2014 ukončilo svou činnost 135 ekologických zemědělců a naopak se nově registrovalo 91 subjektů. Výrobců bylo v roce 2014 registrováno 506 subjektů a zde došlo k meziročnímu navýšení o 7,4 % a lze říci, že počty výrobců narůstají každým rokem (Šejnohová, Rádlová a Peterková, 2015). Ve druhé významné kategorii pro rozvoj trhu s biopotravinami, čili mezi distributory biopotravin a bioproduktů, došlo k meziročnímu vzrůstu o 381 provozoven, respektive o 15,1 %. Ke zvýšení došlo také v oblasti dovozců a vývozců ze třetích zemí. Je nutné zmínit, že od roku 2006 nepodléhají registraci maloobchodní prodejci zabývajících se obchodem s biopotravinami a těch v oboru působí velký počet (Šejnohová, Rádlová a Peterková, 2015). Co se týká vývozu, tak čeští výrobci vyvezli do zahraničí biopotraviny v hodnotě přibližně 906 milionů korun. Vývoz je trvale rostoucí a převážně směřuje do zemí Evropské unie, nejvíce je realizován vývoz do sousedních zemí – Rakouska (232 milionů Korun) a Německa (228 milionu Korun) a ostatních sousedních zemí (142 milionů Korun) a dále do nesousedních zemí ČR (304 milionů Korun) (Eagri.cz, 2015).
2.2.2 Charakteristika nabídky biopotravin na českém trhu Z dosavadního provedeného výzkumu vyplývá, že v České republice se můžeme setkat s celou řadou nákupních možností biopotravin. Bio produkty a biopotraviny lze v prvé řadě nakoupit přímo ve specializovaných bio obchodech, jejichž počet v České republice, jak ukázaly výzkumy Ministerstva zemědělství, neustále roste. Takovéto specializované 26
obchodní jednotky jsou zpravidla situovány i na menších městech. Následující charakteristika konkrétních prodejců biopotravin je výstupem z dosavadního výzkumu a mé vlastní znalosti problematiky prodeje biopotravin a při její tvorbě využívám dedukci. Je tedy možné, že podkapitola nebude zpracována zcela vyčerpávajícím způsobem. Jejím cílem je však, aby byla zdrojem základního přehledu nákupních možností biopotravin, které mají spotřebitelé biopotravin v České republice. První možností, kde lze pořídit bio produkty a biopotraviny, a kterou čeští spotřebitelé podle výzkumu Ministerstva zemědělství upřednostňují, jsou řetězce supermarketů, například Albert, Kaufland nebo Tesco nabízejí celou řadu bio produktů a biopotravin. Mezi další varianty nákupu bioproduktů a biopotravin patří překvapivě řetězce drogérií a lékáren. Za zmínku stojí například rozsáhlá nabídka biopotravin v řetězci drogérií DM, kde je například možné sehnat kvalitní javorový sirup gradu A za naprosto bezkonkurenční cenu. Vedle toho samozřejmě spotřebitelé mohou nakupovat biopotraviny a bio produkty všeobecně přímo od jejich výrobců, a to buď přímo v místě jejich produkce anebo na tzv. farmářských trzích, které se dokonce i v Praze konají pravidelně a lidé na nich nakupují stále více biopotravin. Další možností nákupu biopotravin jsou pobočky a střediska specializovaná na redukci váhy. V nich zpravidla nabízejí prodej v rámci sítě vlastních produktů, které bývají velmi často bio. Příkladem může být Svět zdraví, kde klientům sestavují jídelníček na míru a v některých pobočkách nabízejí klientům možnost slev na nákup biopotravin a doplňků stravy v biokvalitě u jejich smluvních partnerů. A v některých pobočkách, já mám osobní zkušenost s benešovskou, nabízejí dokonce přímý prodej potravin v bio kvalitě. I když je sortiment omezený, zákaznice podle slov majitelky pobočky tuto nabídku velmi oceňují a majitelka se proto chystá na osobní schůzce s majitelem celého konceptu panem doktorem Fořtem navrhnout, aby pobočky nabízely biopotraviny a potravinové doplňky v bio kvalitě přímo. (Svět zdraví, 2016; nestrukturovaný rozhovor s majitelkou Světa zdraví v Benešově)
27
Ovšem kromě fyzicky realizovaného nákupu také stojí před spotřebiteli možnost nákupu biopotravin na internetu, kde se nachází nespočet specializovaných internetových obchodů na prodej bio produktů a bio produkty jsou též v nabídce nespecializovaných obchodů. Za zmínku stojí například společnost Country Life, která spustila dokonce síť vlastních restaurací, jež se těší u lidí velké oblibě i díky, prozatím, jedinečnému konceptu. Celkově síť tvoří prozatím tři restaurační zařízení na území hlavního města Prahy. Mimo to je Country Life hlavním dodavatelem valné většiny specializovaných bio obchodů (Restaurace a bio občerstvení Country Life, 2016). 2.2.3 Charakteristika poptávky po biopotravinách na českém trhu „Biopotraviny, produkty ekologického zemědělství, zaujímají stabilní pozici v nákupních košících českých spotřebitelů. Výsledky výzkumu ukazují, že se oproti minulým letům zvýšil počet obyvatel, kteří nakupují biopotraviny, a to na 41 procent. Významně narostlo povědomí o označení biopotravin, a to nejen o národním, ale i o označení Evropské unie.“ (Jordán, 2014). V následující části pomocí selekce vybírám nejdůležitější výstupy ohledně poptávky po biopotravinách a to z realizovaného výzkumu společnosti MEDIAN, s.r.o. V první polovině září roku 2014 provedla společnost výzkum biopotravin na vybraném vzorku 630 respondentů z celé České republiky. Dále uvádím vybraná fakta, která vzešla z výzkumu a jsou z pohledu této práce důležitá. Pokud se srovná rok 2008 a 2014 lze konstatovat, že se zvýšil počet osob, které chápou význam slova biopotraviny z 92 % na 99 %. Tento sedmi procentní nárůst znamenal také zvýšení počtu spotřebitelů, kteří biopotraviny nakupují – v roce 2010 je nakupovalo 37 % domácností a v roce 2014 je již nakupovalo 41 % domácností. To potvrzuje trend zvyšujícího se zájmu spotřebitelů o produkty ekologického zemědělství a díky tomu roste český trh s biopotravinami. Sortiment českých biopotravin je poměrně široký. V České republice patří mezi nejčastěji nakupované biopotraviny mléčné výrobky, které nakupuje téměř 70 % českých spotřebitelů biopotravin. Jako druhou nejčastější biopotravinu Češi nakupují ovoce – 66 % a jako třetí potom zeleninu – 54 %. Na další příčce končí maso a uzeniny – 40 %. Přitom zájem o ovoce, zeleninu, maso a uzeniny 28
v biokvalitě se výrazně zvyšuje v průběhu let. U ovoce a zeleniny se za posledních 6 let zvýšil dokonce o 20 %. Co se týká nákupní frekvence biopotravin, tak i ta se zvyšuje a lidé biopotraviny nakupují častěji než dříve. Před 6ti lety biopotraviny alespoň několikrát měsíčně nakoupila čtvrtina populace, v roce 2014 už to byla třetina. Biopotraviny nejvíce nakupují ženy ve středním věku a naopak nejméně muži vyššího věku. Nejčastější důvod k jejich nákupu je fakt, že jsou zdravější než konvenční biopotraviny a to podle dvou třetin spotřebitelů biopotravin a dalším kritériem je jejich lepší chuť a větší šetrnost k přírodě. Podstatný důvod k nákupu biopotravin českými spotřebiteli je fakt, že jsou v souladu s jejich životním stylem a životní filozofií, to uvedlo jako důvodnákupu až 30 % spotřebitelů biopotravin. Nejvíce čeští spotřebitelé – 60 % nakupují biopotraviny na trzích, včetně farmářských. Dále potom v supermarketech, specializovaných prodejnách, nebo je nakupují přímo na farmě a případně v běžném obchodě s potravinami. Další možností je nákup biopotravin prostřednictvím internetu, které vyzkoušel každý dvacátý člověk, který se o biopotraviny zajímá a nakupuje je. 7 % z dotazovaných uvádí, že má zkušenosti s nákupem biobedýnek, což jsou předem připravené bedýnky, které obsahují výběr ovoce a zeleniny v biokvalitě, zpravidla od místních farmářů a jsou za výhodnější cenu, než kdyby jejich obsah nakupovali spotřebitelé zvlášť. Největší bariérou pro české spotřebitele při nakupování biopotravin je jejich cena, kterou jako překážku uvádí tři čtvrtiny všech osob. Za další limitující faktor je považován omezenější sortiment a dostupnost prodejny s biopotravinami. Pro spotřebitele, kteří uvedli, že biopotraviny nenakupují je častým důvodem jejich nenakupování představa, že mezi biopotravinami a konvenčními potravinami neexistuje rozdíl v chuti a označování bio považují za pouhý marketingový trik. Z výzkumu vyplývá, že každý dvanáctý člověk, který biopotraviny nenakupuje, má buď nedostatek informací, nebo se o problematiku biopotravin vůbec nezajímá.
Tímto se dostávám k další podkapitole, ve které budu pomocí kvantitativního primárního výzkumu šetřit znalosti široké veřejnosti v oblasti biopotravin. Dále se budu zabývat studiem nabídky biopotravin na českém trhu a poptávky po biopotravinách na českém trhu. 29
2.3 Výzkum pozice biopotravin v žebříčku českých spotřebitelů Tímto se dostávám k další podkapitole, kterou bych ráda navázala na podkapitolu předchozí. V této části budu pomocí primární analýzy šetřit znalosti široké veřejnosti v oblasti biopotravin, jejich poptávky a jejich nabídky na českém trhu. K realizaci tohoto výzkumu jsem se rozhodla použít kvantitativní primární výzkum metodou strukturovaného dotazníkového šetření. Dotazníkový formulář se nachází v příloze 2A této práce a je nutné podotknout, že při jeho tvorbě jsem vycházela z výzkumu společnosti MEDIAN, s.r.o., jehož výstupy jsem zpracovala v rámci předchozí podkapitoly. Cílem
mého
dotazníkového
šetření
bylo
zmapovat
nakupování
biopotravin
v domácnostech, zjistit postoje populace k biopotravinám a zjistit bariéry v nakupování biopotravin u populace. Strukturovaný dotazník jsem členila na čtyři oblasti, podle okruhů zjišťovaných informací následovně: osobní údaje o respondentech; znalost problematiky biopotravin; nakupování biopotravin a bariéry v nákupu biopotravin; životně-stylové postoje s vazbou na biopotraviny. Výzkum byl realizován v internetovém prostředí a osobně. Dotazníkové formuláře byly přepsány prostřednictvím programu Google documents a dále rozeslány v internetovém prostředí. Dotazníkové formuláře v rámci osobního výzkumu byly vytištěny a šířeny fyzicky. Celkově se dotazníkového šetření zúčastnilo 276 respondentů, z toho 119 bylo vyplněno osobně a 157 elektronicky. 17 dotazníků jsem byla z dotazníkového šetření nucena vyřadit, protože byly nekompletní a tedy výstupy z výzkumu zpracovávám celkově z 259 dotazníkových formulářů. Primárně jsem se v dotazníkovém šetření soustředila na sběr dat v oblasti obce s rozšířenou působností Benešov a to z toho důvodu, že v této oblasti budu provádět terénní průzkum. Většina dotazníků byla vyplněna rezidenty Benešova, ovšem nikoliv všechny. V následující části práce vyhodnocuji dotazníkové šetření pomocí grafů a slovního komentáře nebo pouze pomocí komentáře. 2.3.1 Charakteristika účastníků dotazníkového šetření 30
V oblasti charakteristiky účastníků jsem rozlišovala pouze dva ukazatele, a sice pohlaví a věk. Celkově bylo, jak jsem již uvedla výše, do vyhodnocení dotazníkového šetření zařazeno 259 kompletně vyplněných dotazníků. Níže uvádím pomocí grafického znázornění, konkrétně v grafu 3, jaký je poměr mužů a žen, kteří se zúčastnili šetření. Graf 3: Pohlaví respondentů
117 142
Muži Ženy
Zdroj: vlastní zpracování Z grafu 3 vyplývá, že se šetření zúčastnilo více žen, nežli mužů. Celkový počet 117 mužů znamená v procentuálním vyjádření 45 %, a tedy 142 žen znamená 55 % všech dotazovaných. Nyní následuje grafické znázornění věkové struktury respondentů v grafu 4: Graf 4: Věková struktura respondentů 120
104
100
89
80
66
60 40 20
0 18 - 34
35 - 49
50 - 65
Zdroj: vlastní zpracování
31
Z grafu 4 je zřejmé, že dotazníkového šetření se zúčastnil největší počet respondentů ve věkové skupině 18 – 34, kdy tato skupina respondentů tvoří zhruba 40 %. V zájmu větší objektivnosti jsem se snažila dosáhnout co nejvíce vyrovnaného poměru výběrem z respondentů. Ve druhé věkové kategorie se nakonec zúčastnilo 89 respondentů, tedy zhruba 34 % a ve třetí kategorii potom 66 respondentů, tedy zhruba 26 %. S ohledem na zjištěný fakt, že pohlaví i věk hrají roli při některých odpovědích, vyhodnocuji též poměr mužů a žen v jednotlivých věkových skupinách. Následně v rámci vyhodnocení samotného dotazníkového šetření slovně upozorním na případnou dominanci některé ze skupin respondentů, které budu pro další účely práce chápat jako mladé muže, mladé ženy, muže ve středním věku, ženy ve středním věku, starší muže a starší ženy. Přesný poměr uvádím v následujícím grafu 5: Graf 5: Věková struktura respondentů 120 100 80
48 50
60
Ženy 35
40 20
56
Muži 39
31
35 - 49
50 - 65
0 18 - 34
Zdroj: vlastní zpracování V grafu 5 v levém sloupci modrá oblast grafu reprezentuje mladé muže, kterých se celkově zúčastnilo 56, čili zhruba 22 %, dále v levém sloupci červená oblast reprezentuje mladé ženy, kterých se zúčastnilo 48, čili zhruba 18 %. V prostředním sloupci modrá oblast reprezentuje muže ve středním věku, kterých se zúčastnilo 39, tedy zhruba 15 %, dále v prostředním sloupci červená oblast reprezentuje ženy ve středním věku, kterých se zúčastnilo 50, tedy zhruba 19 %. V pravém sloupci reprezentuje modrá oblast grafu starší muže, kterých se zúčastnilo 31, tedy zhruba 12 % a červená oblast reprezentuje starší ženy, kterých se zúčastnilo 35, tedy zhruba 14 %.
32
2.3.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření Nyní přecházím k samotnému vyhodnocení dotazníkového šetření. V prvních třech otázkách nehrálo roli pohlaví ani věková skupina a proto je vyhodnocuji pouze vzhledem k nabízeným odpovědím. V první otázce jsem zjišťovala, zda respondenti znají termín biopotraviny, respektive, zda vědí, co to biopotraviny jsou a jejich odpovědi znázorňuji dále graficky – v grafu 6. Graf 6: Znalost biopotravin 12
16 Ano Ne Nevím - nevěnuji tomu pozornost 231
Zdroj: vlastní zpracování Z výše uvedeného grafu 6 je zřejmé, že převážná většina respondentů se domnívá, že ví, co to jsou biopotraviny, konkrétně téměř 89 %, 6 % respondentů poté uvádí, že nevědí, protože biopotravinám nevěnují pozornost a 5 % uvádí, že nevědí, co to jsou biopotraviny. V další otázce jsem zjišťovala, zda respondenti vědí, že biopotraviny jsou v České republice v nabídce, vyhodnocení této otázky provádím pomocí grafu 7, který následuje. Graf 7: Znalost nabídky biopotravin v České republice 3
11 Ano Ne Nevím - nevěnuji tomu pozornost 245
Zdroj: vlastní zpracování 33
Z výše uvedeného grafu 7 je zřejmé, že převážná většina respondentů ví, že jsou v České republice v nabídce biopotraviny, konkrétně téměř 95 %, 1 % respondentů uvádí, že o této skutečnosti neví a 4 % respondentů uvádí, že tomu nevěnují pozornost. Dále jsem v rámci znalostí populace v oblasti biopotravin šetřila, zda správně rozlišují systém označování biopotravin, který je pro Českou republiku závazný vzhledem k jejímu členství v Evropské unii. Požádala jsem účastníky šetření, aby identifikovali současné a původní evropské bio logo a národní značku bioproduktů. V každém případě měli respondenti na výběr ze šesti identických obrázků, kdy tři z nich byla příslušná loga pro zmíněné kategorie a tři z nich byla namátkově zařazena do dotazníkového šetření a s oficiálním označením na národní nebo evropské úrovni nemají zcela nic společného. Níže vyhodnocuji tyto tři otázky společně ve společném grafu 8: Graf 8: Znalost povinného označení biopotravin a podoby jeho loga 250 200
3. otázka
44 36
150 76 100 50
93 83
87
39 60
0
2. otázka
52
41
10
41 24
30
1. otázka
8 10
31
12
Zdroj: vlastní zpracování Z výše uvedeného grafu 8 je zřejmé, že znalost povinného označení u široké veřejnosti není příliš lichotivá. Pro upřesnění, odpovědi na první otázku jsou v grafu znázorněny modrou barvou, správnou odpovědí bylo logo umístění jako první zleva. Je tedy zřejmé, že jej široká veřejnost označila nejhojněji, ovšem v procentuálním vyjádření logo správně identifikovalo pouze necelých 34 % respondentů. Odpovědi na druhou otázku jsou v grafu znázorněny červeně a správnou odpovědí bylo logo umístěné jako druhé zleva, tedy i 34
v tomto případě jej většina označila správně, ale procentuálně jej správně identifikovalo pouze 32 % respondentů. Odpovědi na třetí otázku jsou v grafu znázorněny zelenou barvou, správnou odpovědí přitom bylo logo, které je v pořadí třetí zleva. V této otázce projevili respondenti nejsilnější znalost, protože jej označilo bezmála 36 % respondentů. Znalosti populace v oblasti povinného označení biopotravin si troufám označit za nedostatečné, protože v momentě, kdy měli respondenti na výběr ze šestice vizuálních podob loga, nebyli schopni správně identifikovat ani jedno z příslušných log alespoň v 50 %. Nejvíce respondentů poznalo národní značku pro bioprodukty. V další části dotazníkového šetření jsem zaměřovala svou pozornost na šetření nakupování biopotravin a na případné bariéry v nákupu biopotravin, které u respondentů existují. V první otázce jsem šetřila, zda respondenti vůbec nakupují biopotraviny, protože v této otázce hrála roli věková skupina a pohlaví, v následujícím grafu 9 vyhodnocuji pro tyto kategorie jejich odpovědi zvlášť: Graf 9: Nakupování biopotravin I 60 50
12
30
23
9
Nevím - nevěnuji tomu pozornost
10
15
21
22
13
10
15
20 10
11
11
40
10
29
Ano
19
15 2
0 Mladí muži
Mladé ženy
Ne
Muži Ženy středního Starší muži středního věku věku
12 Starší ženy
Zdroj: vlastní zpracování Z grafu 9 výše vyplývá, že nejvíce nakupují biopotraviny ženy středního věku, poté mladé ženy a mladí muži. Naopak nejméně biopotraviny nakupují starší muži a starší ženy. Celkově podle zjištěných údajů nakupuje biopotraviny 101 respondentů, níže uvádím v grafu 10, jaký je to poměr ze všech zúčastněných dotazníkového šetření.
35
Graf 10: Nakupování biopotravin II
66
Ano 101 Ne Nevím - nevěnuji tomu pozornost 92
Zdroj: vlastní zpracování Biopotraviny tedy nakupuje bezmála 39 % všech respondentů, naopak je nenakupuje téměř 36 % a jejich nákupu potom nevěnuje pozornost bezmála 26 %. Výsledky poukazují na to, že biopotraviny nakupuje více než jedna třetina populace. V další otázce dotazníkového šetření jsem zjišťovala frekvenci nákupu biopotravin, pro potřeby vyhodnocení jsem nakonec do vyhodnocení zařadila pouze 101 respondentů, kteří v předchozí otázce odpověděli, že biopotraviny nakupují. Pro ostatní respondenty jsem otázku považovala za kontrolní, protože všichni respondenti, kteří v předchozí otázce uvedli, že biopotraviny nenakupují, v této otázce jako odpověď označili „nikdy, nevěnuji tomu pozornost“. Níže v grafu 11 uvádím, jakou mají nákupní frekvenci biopotravin ti respondenti, kteří uvedli, že je nakupují a protože jsem v této otázce neidentifikovala, že by hrálo roli pohlaví nebo věk, vyhodnocuji ji pouze podle odpovědí: Graf 11: Frekvence nakupování biopotravin 17
13 Několikrát týdně Asi 1x za týden 32
39
Několikrát za měsíc Méně často
Zdroj: vlastní zpracování 36
Nejčastější frekvence nákupu biopotravin je jednou za měsíc, tuto variantu označilo téměř 39% respondentů nakupujících biopotraviny, dále potom téměř 32% nakupuje biopotraviny asi jedenkrát za týden a bezmála 17 % nakupuje biopotraviny méně často než několikrát za měsíc. Téměř 13% respondentů je potom nakupuje několikrát týdně. Další otázka zjišťovala bariéry v nákupu biopotravin, všech dotazovaných jsem se zeptala, proč biopotraviny nenakupují nebo je nakupují jen omezeně, otázku jsem vyhodnotila v následujících grafech 12 a 13 zvlášť pro respondenty, kteří biopotraviny nakupují a pro respondenty, kteří je nenakupují, nebo tomu, zda je nakupují, nevěnují pozornost. Graf 12: Bariéry při nakupování biopotravin I 2
Jsou příliš drahé Nevidím rozdíl mezi bio a nebio [HODNOTA] 49 7 2
Je to jen reklamní trik Jsem zvyklý na to, co kupuji a jím
5
Omezený sortiment Špatná dostupnost prodejny Obávám se závadnosti biopotravin
21
Člen rodiny biopotraviny odmítá 18 19
Nemám dost informací o biopotravinách
13
Nezajímá mě to Nevím, kde se dají koupit
Zdroj: vlastní zpracování Ze 158 respondentů, kteří biopotraviny nenakupují, označilo jako hlavní důvod jejich nenakupování fakt, že jsou příliš drahé, celkově 31 %. Dále potom respondenti biopotraviny nenakupují, protože se o ně nezajímají, takto odpovědělo bezmála 14 % dotazovaných. Dalším důvodem nenakupování je ten, že je odmítá člen rodiny, takto odpovědělo bezmála 14 % respondentů. Dalším důvodem je fakt, že jsou respondenti zvyklí na to, co kupují a jedí, tento důvod pro nenakupování biopotravin uvedlo celkem 12 % respondentů. Významnou bariérou nakupování biopotravin je také fakt, že více než 11 37
% respondentů nevidí rozdíl mezi bio a nebio potravinami. Ostatní důvody uváděl malý počet respondentů, ani jeden dokonce neoznačil, jako důvod jejich nenakupovaní, špatnou dostupnost prodejny. Protože důvody nenakupování případně malé frekvence nákupu biopotravin se markantně lišily u respondentů, kteří uvedli, že biopotraviny nakupují, vyhodnocuji jejich odpovědi zvlášť v následujícím grafu 13: Graf 13: Bariéry při nakupování biopotravin II Jsou příliš drahé 7 Nevidím rozdíl mezi bio a nebio 12
Je to jen reklamní trik Jsem zvyklý na to, co kupuji a jím 42 Omezený sortiment Špatná dostupnost prodejny
Obávám se závadnosti biopotravin Člen rodiny biopotraviny odmítá 35 Nemám dost informací o biopotravinách 5
Nezajímá mě to Nevím, kde se dají koupit
Zdroj: vlastní zpracování Jak z grafu 13 vyplývá, účastníci dotazníkového šetření, kteří nakupují biopotraviny, se shodují v oblasti bariér nákupu s těmi, kteří je nenakupují ve výši cen. Téměř 42 % těch, kteří potraviny nakupují tedy, za největší bariéru v jejich nákupu, označují vysokou cenu. U ostatních odpovědí se již shodnou nakupující s nenakupujícími pouze v oblasti omezeného sortimentu, který označilo téměř 35 %. Dále potom bezmála 12 % respondentů jako bariéru v nákupu biopotravin označuje špatnou dostupnost prodejny. Žádný z respondentů, kteří biopotraviny nakupují, neoznačilo následující odpovědi: „nevidím rozdíl mezi bio nebio“; „je to jen reklamní trik“; „obávám se závadnosti biopotravin“; „člen rodiny biopotraviny odmítá“; „nemám dost informací o biopotravinách“; „nezajímá 38
mě to“; a „nevím, kde se dají koupit“. Identifikovala jsem tedy poměrně zásadní rozdíly v barierách nákupu biopotravin mezi částí populace, která je nakupuje a která je nenakupuje. Při srovnání lze říci, že obě skupiny se především shodnou na tom, že biopotraviny jsou příliš drahé, což je největší překážka pro obě strany. Další otázku dotazníkového šetření jsem směřovala na část populace nakupující biopotraviny, zjišťovala jsem, kde nejčastěji biopotraviny nakupují a v grafu 14 níže provádím vyhodnocení jejich odpovědí, přitom respondenti mohli zvolit více než jednu odpověď: Graf 14: Místo nákupu biopotravin
10
Na trhu od zemědělce, na farmatrzích
14
35 V supermarketu, hypermarketu
37
V drogérii
54
9
Biobedýnku Na internetu Ve specializovaném obchodě Na farmě od zemědělce
54 29
V běžném obchodě s potravinami 8 V lékárně
48
V restauraci
Zdroj: vlastní zpracování Podle výzkumu nejvíce nakupuje populace biopotraviny ve specializovaném obchodě a v supermarketu či hypermarketu – obě varianty volí bezmála 54 % respondentů. Dalším nejčastějším prostorem nákupu biopotravin je potom internet, který volí téměř 48 % dotazovaných. Bezmála 37 % dotazovaných poté nakupují biopotraviny v běžném obchodě s potravinami, 35 % poté na farmářských trzích a 29 % v drogérii. Nejméně lidí nakupuje biopotraviny v podobě biobedýnek, a to pouhých 8 %, pouhých 9 % je potom nakupuje
39
přímo od zemědělců na farmě. Překvapivě v lékárně nakupuje biopotraviny méně než 10 % dotazovaných, téměř 14 % potom za biopotravinami míří do restaurace. Dále mě zajímalo, jaké konkrétně biopotraviny Češi nejvíce nakupují. Nadále uvažuji při vyhodnocení pouze odpovědi od 101 respondentů, kteří uvedli, že biopotraviny nakupují, ostatní respondenti převážně označili možnost, že je nenakupují nikdy. Respondenti mohli označit více než jednu odpověď. Výsledky této otázky jsou vyhodnoceny v následujícím grafu 15: Graf 15: Nakupované biopotraviny Mléčné výrobky 3
18
8 Zelenina
49
Ovoce
13
Maso, uzeniny 27
Pochutiny (koření, apod.) 32
Mouka Obiloviny
14
Pečivo 12 Luštěniny 38 Nápoje 40
15
Těstoviny Jiné
Zdroj: vlastní zpracování Nejvíce respondentů, a sice téměř 49 % nakupuje bio mléčné výrobky, dále 40 % nakupuje pochutiny, tedy různá dochucovadla a koření. Bezmála 38 % nakupuje ovoce a téměř 32 % nakupuje zeleninu. 27 % respondentů nakupuje bio pečivo. Nejméně populární jsou mezi biopotravinami nápoje, což považuji za zajímavé, protože bych očekávala, že se dotazovaní například občerstvují ve fresh barech, kde mají pestrou nabídku šťáv z čerstvého ovoce. Zbytek bio potravin nakupuje mezi 12 a 18 % dotazovaných.
40
Poslední otázkou třetí části dotazníkového šetření jsem zjišťovala, jaký je důvod populace k nákupu biopotravin, přitom respondenti mohli označit libovolné množství odpovědí. Vyhodnocení odpovědí je v následujícím grafu 16: Graf 16: Důvod k nákupu biopotravin
14
Jsou zdravější
6
Jsou chutnější
22 80
Jejich výroba je šetrnější k přírodě Sám si pěstuji, vyrábím
39 Můj životní styl, filozofie Zamezuje špatným podmínkám zvířat 13
Kvůli jinému členu domácnosti 30
52
Mohu si to dovolit Jsou levnější
Zdroj: vlastní zpracování Jak z grafu výše vyplývá, největší část populace, která nakupuje biopotraviny, je kupuje z toho důvodu, že se domnívá, že jsou zdravější než konvenční potraviny, a to téměř 80 %. Dalším důvodem nákupu je fakt, že jsou biopotraviny podle respondentů chutnější, to se domnívá bezmála 52 %. Téměř 39 % uvádí, že biopotraviny jsou v souladu s jejich životním stylem a filozofií. Skoro 30 % potom volí biopotraviny z důvodu, že je jejich produkce šetrnější vzhledem k přírodě. Ani jeden dotazovaný jako důvod nákupu neuvedl nižší cenu a pouze necelých 6 % jako důvod nákupu uvedlo, že si to mohou dovolit. V další části dotazníkového šetření jsem soustředila svou pozornost na zjišťování vazeb životně-stylového postoje populace a jeho souvislosti s biopotravinami. V sedmi otázkách v této části práce byli respondenti požádáni, aby označili tvrzení, se kterým souhlasí. Tuto část dotazníkového šetření vyhodnotím pouze za pomoci slovního komentáře, protože grafické znázornění nepovažuji v tomto případě za důležité. 41
Více než 60 % dotazovaných uvedlo, že zdravým životním stylem spíše žije, nebo rozhodně žije. Bezmála 30 % uvedlo, že zdravým životním stylem rozhodně nežije nebo spíše nežije a zhruba 10 % respondentů uvedlo, že neví. V další otázce jsem zjišťovala, v jaké míře dají respondenti na doporučení v oblasti výběru potravin. Přitom velmi vyrovnaně 48 % na doporučení spíše nebo rozhodně dá, 50 % potom na doporučení spíše nebo rozhodně nedá a 2 % respondentů neví. Dále jsem zjišťovala, zda respondenti upřednostňují kvalitu jídla před kvantitou a tudíž, zda dají přednost kvalitnímu jídlu a jedí raději méně. V tomto případě 63 % rozhodně neupřednostňuje nebo spíše neupřednostňuje jíst méně a kvalitnější jídlo, 32 % spíše upřednostňuje nebo rozhodně upřednostňuje jíst méně a kvalitní jídlo a 5 % potom neví. V otázce, zda respondenti pečují o své zdraví, 71 % uvádí, že o své zdraví spíše pečuje nebo rozhodně pečuje, 13 % potom uvádí, že o své zdraví spíše nepečuje. Ani jeden respondent neuvedl, že o své zdraví rozhodně nepečuje a 16 % respondentů si není jisto, zda o své zdraví pečují, protože jako odpověď zvolili, že nevědí. Dále jsem uvedla tvrzení: „raději kupuji čerstvé potraviny“ a s ním se ztotožňuje 45 % respondentů, a sice buď s ním rozhodně souhlasí, nebo spíše souhlasí. 52 % respondentů potom uvedlo, že s ním spíše nebo rozhodně nesouhlasí a 3 % respondentů neví. Dále jsem zjišťovala, zda respondenti sledují informace o bio v médiích. 72 % uvedlo, že spíše nebo rozhodně informace o bio v médiích nesleduje, 28 % poté uvedlo, že je spíše nebo rozhodně sleduje. V této otázce se ani jeden respondent nevyjádřil ve smyslu, že by nevěděl. V další otázce jsem zjišťovala preferenci při výběru potravin, zda v případě, že si mohou respondenti vybrat, volí biopotraviny. 39 % dotazovaných uvedlo, že rozhodně volí biopotraviny a tento výsledek koresponduje s množstvím dotazovaných, kteří uvedli, že biopotraviny nakupují. 58 % respondentů uvedlo, že spíše nesouhlasí a 3 % poté neví. V této otázce ani jeden respondent neoznačil variantu „spíše souhlasím“, nebo „rozhodně nesouhlasím. 42
Poslední tři otázky se zaměřovaly na zjišťování nedostatků v nabídce biopotravin na českém trhu. V první z nich jsem se dotazovala respondentů na to, v čem jim nabídka biopotravin nevyhovuje a jejich odpovědi hodnotím slovně. Největším nedostatkem je pro téměř 35 % respondentů omezená dostupnost zemědělských farem, dále pro bezmála 33 % je nedostatkem omezená nabídka v běžných obchodech s potravinami. Téměř 32 % respondentů na trhu chybí bio restaurace. Skoro 30 % respondentů vidí nedostatek v omezené nabídce v specializovaném bio obchodě. Omezenou nabídku v supermarketu či hypermarketu identifikuje 29 % respondentů. Téměř 28 % respondentů potom schází trhy zemědělců respektive farmatrhy. 21 % respondentů za nedostatek považuje, že neví, kde kupovat biobedýnky. Limitujícím faktorem je pro 20 % respondentů omezená nabídka v drogérii. Shodně téměř 12 ti % respondentů nevyhovuje omezená nabídka na zemědělských farmách a nedostupnost specializovaného obchodu. Nejméně respondentů, pouze necelých 5 %, shledává nedostatek v omezené nabídce biopotravin v lékárnách. Předposlední otázkou jsem zjišťovala, zda je pro respondenty atraktivní restaurace, která by se zaměřovala na přípravu pokrmů v bio kvalitě. Zjišťovala jsem, zda by takovou restauraci navštěvovali, pokud by byla situována v jejich okolí. 30 % všech respondentů uvedlo, že by ji spíše navštěvovali a 5 % poté, že by ji rozhodně navštěvovali. Spíše by restauraci nenavštěvovalo 31 % respondentů, rozhodně by ji potom nenavštěvovalo 19 % respondentů. 15 % respondentů uvedlo, že nevědí, zda by takovou restauraci navštívili. Původce nerozhodnosti vidím v tom, že vedle samotného zaměření restaurace by u respondentů hrály roli i další aspekty, jako je například vyhlášenost, doporučení apod. Poslední otázka dotazníkového šetření byla jedinou rozepisovací otázkou a svůj názor v ní vyjádřilo celkem 18 respondentů, přitom všichni z nich jsou na základě předchozích zjištění zastánci a konzumenti biopotravin. Většina respondentů v rámci odpovědi pomocí rozličných variant uvedla, že je nabídka nedostatečná a šíře sortimentu prozatím nepokrývá potřeby spotřebitelů a to v tom smyslu, že kdo má skutečný zájem o biopotraviny, rád by kupoval výhradně je a nebio potravinám by se rád vyhnul. Ovšem pravdou je, že se respondenti domnívají, že se v současné době neobejdou bez konvenčních potravin, alespoň ve většině případů, pokud nejsou ochotni přistoupit na případné poměrně rozsáhlé stravovací restrikce. Celkově by respondenti uvítali, kdyby se i v nespecializovaných obchodech nabídka biopotravin rozšířila a aby byly biopotraviny zřetelně označeny a situovány v rámci oddělení potravin pohromadě – kde to lze. Tedy aby například nemuseli 43
respondenti se záměrem koupit si konkrétní bio mouku hledat i mezi obyčejnou moukou, ale aby existovalo nějaké zřetelnější oddělení. V tento moment několik respondentů považuje komplexní nákup biopotravin za nemožný z toho důvodu, že než by byl tyto produkty schopen najít, strávil by v obchodně nepoměrně dlouhou dobu oproti nákupu konvenčních potravin a čas je v současnosti velmi vzácný faktor, kterého se nikdo nechce dobrovolně vzdát.
2.4 Výzkum trhu biopotravin ve vybrané oblasti České republiky V následující části práce provedu vyhodnocení výzkumu trhu biopotravin ve vybrané oblasti České republiky. Výzkum jsem provedla pomocí terénního průzkumu nabídky biopotravin v okresním městě Benešov a jeho blízkém okolí. Důvod výběru tohoto města je fakt, že hlavní město Praha je velmi specifické a nabídka biopotravin je zde opravdu široká, proto jsem se rozhodla provést výzkum v menším okresním městě, abych lépe posoudila, jak zhruba vypadá trh biopotravin v České republice. Tedy hlavním důvodem, proč svůj výzkum nezaměřuji na hlavní město Prahu je ten, že považuji místní nabídku biopotravin za nestandardní a podobnou šíři sortimentu a počet nákupních možností lze očekávat pouze ve větších českých městech. Ke svému primárnímu výzkumu v podobě terénního průzkumu jsem si tedy zvolila obec s rozšířenou působností Benešov. Na úvod specifikuji základní charakteristiky města a poté přistoupím k analýze jeho nabídky nákupních možností biopotravin, kterou provádím pomocí terénního průzkumu. Přitom je možné, že mnou vytvořený seznam nákupních možností biopotravin nebude zcela vyčerpávající. V rámci podkapitoly provádím slovní hodnocení navštívených provozoven a je nutné podotknout, že se jedná o mé subjektivní hodnocení. Benešov je okresním městem, které je situováno zhruba 40 kilometrů jihovýchodně od Prahy. Celkový počet obyvatel Benešova k 1. lednu 2016 je 16 555 lidí (Risy, 2016). Terénní průzkum jsem si rozdělila na čtyři etapy, z toho v první etapě jsem se věnovala přípravě, kdy jsem na internetu získávala informace o existujících nákupních možnostech, především v oblasti bio. Další tři etapy již obnášely samotný terénní průzkum, město jsem se rozhodla navštívit třikrát z toho důvodu, abych obsáhla co největší počet možností. V 44
první etapě jsem se zaměřovala na šetření specializovaných bio obchodů, které se nacházejí přímo ve městě Benešov. Ve druhé etapě jsem navštívila místní vybrané supermarkety, diskonty a obchody, abych posoudila, zda a v jaké míře se v nich objevuje sortiment bio. Ve třetí etapě jsem zjišťovala, zda je možné se v Benešově zdravě najíst, respektive zda existuje nějaké restaurační zařízení, kde jsou nabízeny pokrmy v biokvalitě. K zahájení terénního průzkumu jsem tedy využila průzkum na internetu za účelem získání základního přehledu v oblasti obchodních jednotek, které by mohly nabízet biopotraviny, a poté jsem přistoupila k samotnému terénnímu průzkumu, kdy jsem se vydala z Prahy do Benešova. 2.4.1 Specializované bio obchody v Benešově První navštívený obchod zaměřený výhradně na sortiment bio, a je možné jej také najít na internetu, nese název Zdravá výživa BioPotraviny a nachází se na adrese Tyršova 193, což je hlavní ulice vedoucí směrem do centra Benešova. Na následujícím obrázku 5 je zachycena vizuální podoba obchodu zvenku: Obrázek 5: Zdravá výživa Benešov
Zdroj: vlastní
45
Obchod je poměrně malý, ale nabídka bio produktů je celkem široká, výhodou je, že po předchozí domluvě do obchodu objednají zákazníkům jakékoliv bio produkty, které nabízejí distributoři v jejich distributorské síti. V obchodě je nabídka nejen biopotravin, ale také nabízejí bio kosmetiku a bio drogérii. Protože jsem na základě průzkumu internetu nenašla v Benešově další specializovaný bio obchod, rozhodla jsem se v nestrukturovaném rozhovoru zeptat náhodných zákazníků, kteří opouštěli výše specifikovanou bio prodejnu, zda existuje v Benešově další nákupní možnost biopotravin. Celkem jsem se zeptala pěti zákaznic, jedna z nich mě po své cestě doprovodila k nedaleko vzdálenému obchodnímu domu, kde se mimo jiné nachází Billa a sdělila mi, že v jedné z bočních staveb obchodního domu ještě před pár měsíci byl oblíbený bio obchod, ale že jej zrušili, z pro ni, neznámých důvodů a poté mě nasměrovala do ulice Pražská, kde před nedávnem otevřeli novou specializovanou bio prodejnu. Dalším specializovaným bio obchodem v Benešově je tedy obchod Zdravá výživa, který otevřela paní Hana Divínová, tento obchod se nachází na adrese Pražská 1698 v Benešově a je otevřen prozatím jen krátce, konkrétně od listopadu roku 2015. Obchod se především specializuje na nabídku bezlepkových potravin, chlazených sójových produktů, tinktur a čajů. Existence tohoto bio obchodu si byla vědoma pouze jedna ze zákaznic prvního navštíveného bio obchodu v Benešově, což přisuzuji faktu, že bydlí nedaleko nově otevřené bio prodejny, jak sama konstatovala. I v tomto bio obchodě nabízejí možnost objednat bio produkty podle požadavků zákazníků. Na následujícím obrázku 6 je vizuální podoba obchodu zvenku: Obrázek 6: Zdravý výživa Hany Divínové
Zdroj: vlastní 46
Jedna z dalších zákaznic prvního navštíveného specializovaného bio obchodu mě odkázala na Svět zdraví, kde se dají koupit především bio pochutiny. Svět zdraví se v Benešově nachází na adrese Hráského 531. Přímo v obchodě jsem mluvila s manažerkou Ing. Petrou Doubkovou, která mě informovala o tom, že výživové poradkyně, které na benešovské pobočce působí nejen, že klientům sestavují jídelníček, ale že jim přímo dokážou poradit kde nejlépe nakupovat biopotraviny, a to zejména k přípravě hlavní pokrmů. Sami nabízejí pochutiny, především bio proteinové tyčinky ve čtyřech příchutích s rýžovým proteinem a lisované za studena a čokoládu bez cukru slazenou brusinkami v bio kvalitě. Dále potom v bio kvalitě nabízejí doplňky a náhrady stravy a některé další biopotraviny. Podoba benešovské pobočky Světa zdraví se nachází na následujícím obrázku 7:
Obrázek 7: Svět zdraví Benešov
Zdroj: vlastní Dvě z pěti zastavených zákaznic prvního navštíveného bio obchodu mi sdělily, že velmi oblíbená v širším okolí je větší Bio Rozmarýnka ve městě Neveklov, které podle mého následného pátrání patří do katastru ORP Benešov. Neveklov, ve kterém je situována Bio Rozmarýnka, se nachází zhruba 12 kilometrů od Benešova a jedná se o vyhlášený bio obchod v okolí. V rámci terénního průzkumu jsem se tedy vydala do Neveklova, abych mohla posoudit nabídku Bio Rozmarýnky. Obchod se nachází na adrese Náměstí Jana Heřmana 78, tedy přímo na Neveklovském náměstí. Pravdou je, že sortiment je poměrně široký a podle mého názoru může konkurovat specializovaným bio obchodům v Praze. 47
Přímo v Bio Rozmarýnce jsem mluvila s paní majitelkou, která mi odpověděla na několik otázek v rámci nestrukturovaného rozhovoru. Na menší město jako je Neveklov mi přišel sortiment nabízených biopotravin a ostatních bio produktů poněkud široký, proto jsem zjišťovala, jak jdou na odbyt. A podle slov paní majitelky v letní sezóně, kdy začnou lidé, i z dalekých destinací, jezdit na Slapy, rapidně roste poptávka po biopotravinách – údajně především navštěvují obchod pražští zákazníci, kteří zde tráví v okolí prázdniny. V mimosezónních měsících je prý poptávka menší, ale místní lidé, z poměrně širokého okolí, si již zvykli v Bio Rozmarýnce bio produkty nakupovat a vracejí se, čili se jedná o stálé zákazníky. Mimo biopotravin a to včetně čerstvého pečiva a mandlového mléka (přímo v provozovně mají stroj na výrobu mandlového mléka), nabízí Bio Rozmarýnka i široký sortiment drogerie, kosmetiky a přírodních léčiv. Na následujícím obrázku 8 je podoba provozovny zvenku a již z něj je možné identifikovat, že se jedná o provozovnu větší plochy. Obrázek 8: Bio Rozmarýnka
Zdroj: vlastní V oblasti nabídky biopotravin v Benešově je dále důležité zmínit, že od dubna do listopadu probíhají jednou měsíčně v sobotu farmářské trhy. Tyto trhy mají vždy dané téma, kterými je: jaro, květiny, grilování, vinobraní, trnkobraní a zabíjačka. Na těchto trzích lze zakoupit většinu domácích produktů vypěstovaných místními farmáři a jsou v bio kvalitě. Trhy jsou zpestřeny přítomností hudebníků (Duben – listopad / Farmářské trhy, 2016). 2.4.2 Sortiment bio v nespecializovaných obchodních jednotkách v Benešově Navštívila jsem vybrané větší řetězce přímo ve městě Benešov, konkrétně Kaufland, Lidl, Billu, Penny a Coop a poté jsem navštívila pětici menších neřetězcových obchodních 48
jednotek. Mohu konstatovat, že nejrozsáhlejší nabídku biopotravin, z těch, které jsem navštívila, má Billa, která nabízí velké množství masa v bio kvalitě, dále mléčné výrobky, zeleninu, ovoce a pochutiny. Poté má celkem dobrou nabídku biopotravin také Kaufland, i když je rozhodně menší než v Bille. V ostatních provozovnách se sem tam vyskytnou biopotraviny, ale rozhodně se nejedná o široký a uspokojivý sortiment. Za nutné považuji zmínit, že přímo v obchodním domě na adrese Vnoučkova 1699 v obchodním domě, kde se v přízemí nachází právě zmiňovaná Billa je též v prvním patře drogerie DM, která svůj sortiment na všech pobočkách v posledních letech rozšířila též o sortiment biopotravin, kdy jsou dominantní pochutiny, dále mouka, těstoviny a nápoje. Samozřejmostí v drogeriích DM je nabídka také bio kosmetiky a bio drogerie, ale zde je nutné hledat, protože zatímco potraviny jsou zřetelně označeny nálepkou bio, kosmetika a drogerie v bio kvalitě není nijak zvlášť označena. 2.4.3 Restaurační zařízení nabízející pokrmy v bio kvalitě Během terénního průzkumu Benešova jsem zjistila, že ve městě se nenachází žádné restaurační zařízení, které by se zaměřovalo výhradně na nabídku pokrmů v bio kvalitě. Pro potvrzení jsem zašla do místního Kulturního a turistického informačního centra, kde mi v nestrukturovaném rozhovoru paní DiS. Blanka Kopková potvrdila, že se v Benešově žádné specializované bio restaurační zařízení nenachází. Při mé návštěvě jsem zjistila, že přímo v prostorách Kulturního a informačního centra v Benešově nabízejí jako suvenýr ke koupi bio čaj SonnentoR za cenu 54 Korun českých, viz obrázek 9 níže: Obrázek 9: Bio čaj v nabídce TIC Benešov
Zdroj: archiv TIC Benešov, 2015 49
Zjištění, že na území města Benešov se nenachází restaurační zařízení, které by nabízelo výhradně pokrmy v bio kvalitě otevírá dveře návrhu podnikatelského záměru otevření podobného restauračního zařízení, které budu dále formulovat v návrhové části této práce. 2.4.4 Ekofarmy s nabídkou biopotravin v ORP Benešov a blízkém okolí V této části se zaměřím na identifikaci ekofarem přímo na území ORP Benešov a v blízkém okolí. Tyto ekofarmy by měly být potenciálními dodavateli navrhovaného restauračního zařízení v návrhové části, proto rozšiřuji rádius, ve kterém sleduji výskyt ekofarem z důvodu navýšení dodavatelských možností do restauračního zařízení. Jen stručně uvádím názvy farem, jejich umístění a sortimentní nabídku. Ke zpracování následující části jsem čerpala informace na internetu, konkrétně na serveru Firmy.cz, kam jsem jako klíčové parametry zadala: „ekologické farmy“; „Benešov, kraj Středočeský“. Jedinou ekofarmou, kterou jsem nalezla na území ORP Benešov je farma Jiřího Vrňáka nacházející se v Rabyni na adrese Blaženice 8. Na ekofarmě se zaměřují na pěstování skotu a dále pěstují jablka a vlašské ořechy. Ve Velkých Přílepech, které již katastrálně patří do oblasti Praha – západ, konkrétně na adrese Pražská 239 se nachází ekofarma, která nese název KomPot. V současnosti se KomPot především zaměřuje na pěstování zhruba 40 druhů bio zeleniny a chce svou pěstitelskou základnu co nejdříve rozšířit také o bio ovoce. Na adrese Chotětice 3, které se nacházejí ve městě Sedlec – Prčice a v katastrálním území ORP Příbram se nachází větší ekofarma, která nese název Typtův statek a zaměřuje se na chov prasat, skotu, holubů, slepic, sezónních plodin a včel. Pokud zůstanu v ORP Příbram, pak dalším zástupcem ekologického zemědělství je rodinná farma Hany Hrubé, která se nachází na adrese Čelina 24 v Boroticích. Ekofarma se zaměřuje na produkci jehněčího masa. V ORP Kolín na adrese Doubravčany 4 v Zásmukách se nachází BIOfarma Medito. Tato farma se specializuje na živočišnou produkci s akcentem na národní plemena. Zaměřuje se na chov prasat, skotu a ovcí. 50
3 NÁVRHOVÁ ČÁST V této části práce se zaměřuji na návrh podnikatelského konceptu v oblasti biopotravin, který by mohl mít potenciál a na návrh jeho základních východisek a charakteristik. Protože jsem v práci realizovala terénní průzkum v ORP Benešov, kde jsem identifikovala absenci stravovacího zařízení zaměřeného na nabídku pokrmů v bio kvalitě a s ohledem na výstupy též z dotazníkového šetření jsem se rozhodla navrhnout východiska a charakteristiky konceptu sítě bio restauračních zařízení. Jak jsem tedy uvedla, identifikovala jsem, že v Benešově a dalo by se předpokládat, že i v dalších českých okresních městech, je naprostá absence restauračních zařízení zaměřených na nabídku pokrmů v bio kvalitě a z tohoto důvodu jsem se rozhodla v práci stručně formulovat podnikatelský záměr restauračního konceptu bio restaurací, kdy s ohledem na východiska v této práce se zaměřuji na podnikatelský plán pilotní restaurace, která by se nacházela v Benešově u Prahy – tedy ve studované lokalitě. Mělo by se však jednat pouze o první restauraci z mnoha, která by patřila do konceptu bio restaurací v České republice. Pro tento restaurační řetězec jsem vymyslela název BioREST, což je název, který přímo na první pohled evokuje, že půjde o restaurace, které se orientují na nabídku pokrmů v bio kvalitě. Navrhla jsem vizuální podobu loga restauračního řetězce BioREST, kdy jsem se snažila respektovat, aby logo bylo vkusné, nenásilné a aby odráželo plánovanou nabídku restaurace. Po inspiraci evropským biologem jsem se rozhodla zahrnout přímo do vizuálu lístky, které reprezentují „bio“ a příbor, který také vkusně doplněn lístky, aby reprezentoval „bio restauraci“. Vizuální podoba loga BioREST, přesně tak jak jsem ho navrhla, se nachází níže na obrázku 10. Obrázek 10: Logo BioREST – vlastní návrh
51
Zdroj: vlastní zpracování
Logo jsem vytvořila v programu malování za použití písma Kristen ICT. Využila jsem dvě existující loga, jedním z nich je část Vegetarian loga, jehož autorské právo vlastní Seamartini Graphics a jedná se o vidličku a lžíci. Druhým z použitých log je „three leaves in different colour tones“, logo je k volnému užití pro subjekty, které se zabývají životním prostředím, zdravím, eko zemědělstvím apod. Barevné ladění textové části jsem provedla za použití funkce malování „volba barev“, kdy barvu prvního písmene slova Bio – tedy „B“ jsem sladila s prvním lístkem, barvu druhého písmene – tedy „i“ jsem sladila s druhým lístkem, barvu třetího písmene – tedy „o“ jsem sladila se třetím lístkem, část „REST“ jsem poté sladila s barevným odstínem příboru.
3.1 Pilotní restaurační zařízení v konceptu BioREST v Benešově Nyní již budu charakterizovat podmínky pro vznik nové bio restaurace v Benešově a souběžně
pilotní
restaurace
řetězce
BioREST.
Jako
první
vymezím
společné
charakteristiky provozovny a poté přejdu k její konkretizaci, respektive navrhnu modifikace vzhledem k možnostem, jaké jsou v Benešově nabízeny. Zde mám na mysli, že jsem prostudovala trh s realitami na serveru Reality.iDNES, abych zjistila, jaké možnosti pronájmu pro komerční účely Benešov nabízí. 3.1.1 Všeobecné charakteristiky restauračního zařízení BioREST v Benešově Restaurace v konceptu BioREST by se měly zaměřovat na nabídku výhradně pokrmů v bio kvalitě, klíčové suroviny ekologického zemědělství tedy pro provoz bude rostlinná a živočišná produkce ekologického zemědělství. V oblasti přímo provozovny v Benešově bych navrhovala využít určitě možností nejbližších ekofarem, které jsem uvedla v podkapitole 2.4.4 této práce. Mimo ně má také restaurace možnost odebírat biopotraviny 52
z obchodního řetězce Kaufland a Billa. V případě, že by nabídka lokálně nejdostupnějších producentů a prodejců biopotravin nepokryla potřeby restaurace, bylo by nutné dále rozšířit rádius dodavatelského řetězce podle potřeby. Na jídelním lístku restaurace by se měly objevit standardní masové pokrmy, pokrmy vegetariánské a veganské kuchyně. A dále bych zařadila specializovanou nabídku bezlepkových pokrmů, kdy lidé s diagnostikovanou celiakií, případně jinou nemocí, která se projevuje intolerancí vůči lepku, mohli okamžitě rozlišit, který pokrm si mohou dát a který nikoliv. Co se týká formy nabídky pokrmů, v tomto případě se domnívám, že varianta výběru z menu i varianta bufetového prodeje jsou vyhovující – přesná forma se bude odvíjet od podoby a možností konkrétní provozovny. Konkrétně pro benešovskou pilotní restauraci dále navrhnu variantu restaurace, která nabízí výběr z menu, dále variantu restaurace, která nabízí bufetový prodej a jako poslední navrhnu kombinovanou variantu, kdy je část nabídky prezentována ve formě bufetu a druhá část nabídky je prezentována v jídelním lístku. Zde by se dalo uvažovat o dalším členění restauračních zařízení v rámci BioREST konceptu, kde by bylo vhodné, aby zákazníci věděli, kterou z variant nabídky pokrmů mohou v které provozovně očekávat. Například by mohly být provozovny označeny zkratkou „SF“ pro výběr z menu – ze slov „slow food“; „FF“ pro výhradně bufetový výběr – ze slov „fast food“; a „S&F“ pro provozovny s nabídkou jednak bufetovou a jednak s výběrem z menu – ze slov „slow and fast“. Hlavní standardy konceptu BioREST vychází z charakteristik restauračního zařízení, čili hlavní kritérium by bylo, že všechny nabízené pokrmy musí být v bio kvalitě. Restaurace by byly nekuřácké. Optimální podoba exteriéru provozoven neexistuje, ale určitě by měla obsahovat logo konceptu. Interiér provozovny by samozřejmě vycházel z možností, ale optimální prostor by byl vzdušný se světlými stěnami, na kterých by byly obrázky reprezentující filozofii bio, například zelený bambus, tráva, lístky apod. Interiér by měl být vkusně doplněn dekorací, například živými rostlinami a dřevinami. Logo celého konceptu BioREST by bylo pro konkrétní provozovny doplněno názvem obce, nebo města, případně jiným heslem. V případě Benešova by mělo logo následující podobu vyobrazenou na obrázku 11, kdy oproti navrhovanému logu je doplněno pouze slovem „Benešov“ ve stejném písemném fontu – Kristen ICT a v barvě, která je sladěna s textem „REST“ a s příborem: 53
Obrázek 11: Logo BioREST v Benešově – vlastní návrh
Zdroj: vlastní zpracování 3.1.2 Konkretizace tří variant restauračního zařízení BioREST v Benešově Po posouzení nabízených komerčních nemovitostí, kterých bylo ke dni 20. května 2016, kdy jsem zadala do filtru pro vyhledávání: „Benešov“; „komerční objekty“; „obchodní prostory; restaurace; jiný“, v nabídce celkem 59. Rozhodla jsem se vybrat 3 nejvíce odpovídající objekty s ohledem na podnikatelský koncept, čili za účelem pronájmu prostor ke zřízení restaurace BioREST Benešov, jakožto pilotní restaurace konceptu BioREST. Jak jsem uvedla výše, navrhnu tři možnosti restaurací a to jak s ohledem na umístění, tak s ohledem na charakter nabídky, zde mám na mysli bufetový prodej, výběr z menu a kombinaci obou těchto variant. Níže uvádím, které objekty by připadaly v úvahu pro ten, který typ restaurace s ohledem na charakter nabídky. BioREST provozovna – varianta 1 (FF) První možností, kde by bylo v Benešově možné zřídit pilotní provozovnu restauračního konceptu BioREST je v prostorách nově vzniklého obchodního domu Na Zámecké. Hlavní vchod do objektu je z Tyršovy ulice a obchodní pasáží je možné projít směrem k autobusovému a vlakovému nádraží, nebo do parku. Jedná se o prostory v přízemí pětipatrového domu, v plánku, který bude následovat jako obrázek 12, je provozovna označena jako nebytová jednotka č. 105 (KP5). Prostory mají internetovou přípojku, vzduchotechniku, prosklenou výlohu atd. V budově je centrální vytápění. Potenciální
54
provozovna má rozlohu 37 m² + společné zázemí (šatna, kuchyňka, wc, úklidová místnost). Obrázek 12: BioREST provozovna – varianta 1 I
Zdroj: reality.iDNES, 2016 Tuto provozovnu bych navrhovala využít jako restauraci výhradně s bufetovou nabídkou, kdy by existovala stálá nabídka minimálně 5ti jídel a poté denní nabídka zhruba 10ti jídel, která by se denně nebo podle potřeby obměňovala. Měsíční nájemné činí 14.000 Korun českých bez energií, což je velmi příznivá cena. Určitou nevýhodou provozovny je, že do ní není bezprostřední přístup z ulice, ale tento nedostatek by mohl být vykompenzován dostatečným marketingem, respektive propagací. Provozovna se nachází v bezprostřední blízkosti velkého placeného parkoviště (10 Korun/ hodina) a též je v blízkosti řada podnikatelských subjektů, jejichž pracovníci sem míří na oběd. Jako poslední k první navrhované variantě doplňují vizuální aktuální podobu potenciální provozovny na obrázku:
55
Obrázek 13: BioREST provozovna – varianta 1 II
Zdroj: reality.iDNES, 2016 BioREST provozovna – varianta 2 (SF) Druhou variantou, kam bych si představovala umístění pilotní restaurace v síti BioREST v Benešově je ulice Na Karlově, kde je v současné chvíli nabízena atraktivní provozovna. Je nutné podotknout, že doposud s tradicí 19ti let fungovala jako prodejna oblečení, nicméně z restauračního pohledu je potenciál skutečně velký. Prodejna je situována v bezprostřední blízkosti historického centra Benešova a to na hlavní ulici. Před provozovnou se nacházejí parkovací místa s parkovacími hodinami. Protože v současnosti jako jediná tato provozovna funguje, navštívila jsem ji, abych si jí prohlédla i zevnitř. Podle mého názoru je z pohledu provozu A la carte restaurace ideální. Velmi zajímavé je, že zadní část provozovny je vyvýšená a interiéry tak představují velké možnosti pro kreativní uspořádání a tvorbu velmi útulné restaurace. Uvnitř je momentálně přizpůsobena prodeji oblečení a tedy by bylo zapotřebí nechat provozovnu schválit k přípravě jídel a provést stavební úpravy s ohledem na potřeby kuchyně a restaurace. Atmosféra uvnitř by však mohla být velmi příjemná a považuji tuto provozovnu za nejlepší možnost k zahájení provozu pilotní restaurace BioREST, níže na obrázku 14 se nachází vizuální podoba provozovny zvenku:
56
Obrázek 14: BioREST provozovna – varianta 2
Zdroj: reality.iDNES, 2016 BioREST provozovna – varianta 3 (S F) Poslední možností je objekt, kde bych si představovala kombinovanou bufetovou nabídku s nabídkou s výběrem z menu. Objekt, který jsem shledala pro tyto účely vhodný, se nachází v ulici Husova – poměrně nedaleko objektu v první variantě. Na následujících obrázcích – se nachází vizuální podoba provozovny zvenku z doby, kdy fungovala jako menší kavárna (obrázek 15) a dále obrázek půdorysu, na kterém je zjevné využití prostorové plochy (obrázek 16). Obrázek 15: BioREST provozovna – varianta 3 I
57
Zdroj: reality.iDNES, 2016 Obrázek 16: BioREST provozovna – varianta 3 II
Zdroj: reality.iDNES, 2016 Velkou výhodou je lokace provozovny, protože v Husově ulici je vysoká koncentrace lidí. Co se týká parkování, tak kolem provozovny se dá parkovat na parkovišti s hodinami. Další variantou je placené parkoviště (10 Korun / hodina), které je zhruba 3 minuty pěší chůze a dále je zhruba 10 minut pěší chůze velké neplacené parkoviště před bývalými benešovskými kasárnami. Do této ulice míří na oběd většina lidí, kteří v okolí pracují. Potenciál pro klientelu je tedy velký. Nevýhodou potom je velikost celé restaurace, především tedy menší kuchyně. Druhou nevýhodou je celkem vysoká nájemní cena, která je oproti ostatním nemovitostem výrazně vyšší a měsíčně za nájemným majitel požaduje 42.000 Korun českých a to bez energií. Celková užitná plocha provozovny je 68 m2 a je situována v přízemí novostavby, jejíž rekonstrukce byla provedena v roce 2014. Hlavní vchod má automaticky otevírané vstupní dveře a výlohu s bezpečnostními skly. Celá plocha je vytápěna plynovým podlahovým vytápěním, je v ní instalována klimatizace a vzduchotechnika. Provozovna se hodí na gastronomický provoz, protože byla schválena k přípravě jídel. Nabídka výběru jídel z jídelního lístku by byla s ohledem na menší kuchyni omezenější, ale domnívám se, že zhruba 10 pokrmů by restaurace určitě nabízet mohla. V bufetové
58
nabídce by poté nechyběl salátový bufet a dále proměnná denní nabídka obsahující alespoň 5 hlavních pokrmů.
ZÁVĚR Celá studie biopotravin jako soudobého trendu ve stravování poukazuje na fakt, že se jedná o vysoce aktuální téma. V mnohých částech světa je již trend bio považován za zcela běžnou součást života, který respektuje nejenom pravidla zdravého životního stylu, ale též podporuje zásady trvale udržitelného rozvoje, protože produkce biopotravin je mnohem více v souladu s přírodou, nežli produkce konvenčních potravin. Například u našich sousedů, mám na mysli Německo a Rakousko je nákup biopotravin pro mnoho domácností samozřejmostí. Zatímco v České republice se v roce 2014 podílely biopotraviny na celkových prodejích 0,72 %, v Německu, které je největším evropským trhem pro biopotraviny došlo v roce 2014 o nárůst oproti předchozímu roku o 4,8 %, v Rakousku potom činil podíl biopotravin na prodejích v roce 2014 6,7 %, (Eagri.cz, 2015; Bio-info.cz, 2014; Bio-info.cz, 2015) Mým hlavním cílem bylo na základě výstupů z výzkumu navrhnout možný podnikatelský koncept v oblasti biopotravin, který by mohl mít potenciál a navrhnout jeho základní východiska a charakteristiky. Tento cíl jsem splnila v návrhové části práce, kde jsem navrhla všeobecné charakteristiky a základní východiska vytvořeného konceptu BioREST, což by měl být řetězec restaurací, které se zaměřují na nabídku bio pokrmů. Dále jsem v návrhové části vymezila konkrétní východiska pilotní restaurace v konceptu BioREST, kterou jsem zařadila do okresního města Benešov, vzhledem k tomu, že jsem v něm prováděla výzkum nabídky i poptávky. Mým dílčím cílem bylo zanalyzovat nabídku biopotravin na českém trhu a ve vybrané oblasti z pohledu zákazníka a z pohledu trhu. Tento cíl jsem splnila v praktické části práce, kde jsem v její první podkapitole shrnula východiska českého trhu biopotravin, a též jsem se zabývala vývojem ekologického zemědělství, který s vývojem trhu živočišných a rostlinných biopotravin rozhodně souvisí, zabývala jsem se tím, jakým způsobem se od roku 1990 do roku 2014 změnil počet subjektů působících v ekologickém zemědělství. Ve druhé podkapitole jsem charakterizovala český trh biopotravin a jeho vývoj s ohledem na 59
provedené výzkumy Ministerstva zemědělství a dalších organizací. Ve třetí podkapitole jsem se potom zaměřovala na primární výzkum a to formou dotazníkového šetření, které jsem prováděla především u obyvatel studované oblasti – čili okresního města Benešov a zjišťovala jsem v jeho rámci postoje spotřebitelů k biopotravinám. Primárním výzkumem jsem pokračovala též v poslední, čtvrté, podkapitole praktické části, kde jsem vycházela ze čtyř etapového terénního průzkumu, který jsem provedla v okresním městě Benešov. S ohledem na cíle práce jsem formulovala hypotézy, které jsem v práci prokazovala. První hypotézou bylo, že v současnosti v České republice existuje trend nákupu biopotravin, který souvisí se zdravým životním stylem a je důsledkem celosvětového bio trendu, tuto hypotézu jsem podle mého názoru prokázala a to jak v části teoretické, tak v části praktické. Druhou hypotézou bylo, že celosvětový trend v podobě biopotravin ovlivnil poptávku po biopotravinách na českém trhu, kdy způsobil změnu nákupních zvyklostí obyvatel České republiky, v důsledku čehož se též mění struktura nabídky biopotravin na českém trhu. Tuto hypotézu jsem v práci přímo neprokázala, protože bych musela srovnat aktuální nabídku s nabídkou minulosti, nicméně vycházela jsem alespoň ze změny počtu bio farem a především ze změny ploch pozemků sloužících k ekologickému zemědělství – pokud bych vycházela výhradně z něj, potom mohu konstatovat, že se nabídka biopotravin na českém trhu rozšiřuje. Prokázala jsem pomocí zpracovaných dat z výzkumu společnosti Median, že v celorepublikovém měřítku se poté poptávka po biopotravinách v České republice zvyšuje. V tento moment jsou biopotraviny trendem současnosti a ještě určitě nějakou dobu budou. Co ale bude po biopotravinách následovat? Pravděpodobně biopotraviny vystřídá bezlepková éra, absence lepku v potravinách je pro některé jedince nezbytná vzhledem k onemocnění celiakií, kterou donedávna znala jen úzká skupina zasvěcených, pravdou ale je, že přibývá počet těch, kteří lepek ze svého jídelníčku vyřazují dobrovolně, přitom je motivuje vidina kvalitnějšího života, což potvrzují mnozí špičkoví světoví sportovci či hollywoodské hvězdy.
60
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knižní publikace 1. DALLA-CARMINA, M. 2013. Praha: Grada Publishing a.s. 200 s. ISBN 978-80-2474783-5. 2. DIVIŠOVÁ, M. 2011. Zdravé hubnutí po porodu. Praha: Grada Publishing a.s. 104 s. ISBN 978-80-247-7231-8. 3. FOJTÍKOVÁ, L.; LEBIEDZIK, M. 2008. Společné politiky Evropské unie: Historie a současnost se zaměřením na Českou republiku. Praha: C. H. Beck. 179 s. ISBN 97880-7179-939-9. 4. FOŘT, P.; MACH, J. 2014. Nevíte, co jíte. Praha: Abatros Media a.s. 256 s. ISBN 978-80-2650-288-3. 5. JOULWANOVÁ, M. 2014. Dobře živeni: Paleorecepty pro lidi, kteří rádi jedí. Brno: Jan Melvil Publishing. 176 s. ISBN 978-80-8727-086-8. 6. KLEINER, S. 2015. Fitness výživa: Power Eating program, druhé vydání. Praha: Grada Publishing a.s. 352 s. ISBN 978-80-247-5289-1. 7. KOTLER, P. a kol. 2007. Moderní marketing. Praha: Grada Publishing a.s. 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2. 8. MACHKOVÁ, H. 2015. Mezinárodní marketing: Strategické trendy a příklady z praxe – 4. vydání. Praha: Grada Publishing a.s. 200 s. ISBN 978-80-247-5366-9. 9. MANCINI, F. 2014. Síla sebeléčení: Odhalte svůj přirozený léčebný potenciál za 21 dní. Praha: ANAG. 256 s. ISBN 978-80-726-3900-7. 10. PIŤHA, J. a kol. 2009. Zdravá výživa pro každý den. Praha: Grada Publishing a.s. 143 s. ISBN 978-80-247-2488-1. 11. SABERKSKY, A. 2009. Zdravá výživa pro těhotné a kojící matky. Praha: Grada Publishing a.s. 184 s. ISBN 978-80-247-2740-0. 12. SVAČINA, Š. a kol. 2008. Klinická dietologie. Praha: Grada Publishing a.s. 381 s. ISBN 978-80-247-2256-6. 13. TUČEK, M. a kol. 2012. Hygiena a epidemiologie pro bakaláře. Praha: Karolinum Press. 216 s. ISBN 978-80-246-2136-4. 61
14. VERER, J. 2007. Řízení jakosti a ochrana spotřebitele. Praha: Grada Publishing a.s. 201 s. ISBN 978-80-247-1782-1. 15. VYSEKALOVÁ, J.; MIKEŠ, J. 2010. Reklama - Jak dělat reklamu – 3., aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing a.s. 208 s. ISBN 978-80-247-3492-7.
Internetové zdroje 1. Benešov. Risy.cz online 2016. Dostupné na internetu: <www.risy.cz> 2. Biopotraviny. Eagri.cz. online 2010. Dostupné na internetu: <www.eagri.cz> 3. Biopotraviny ve školním stravování. Eagri.cz. online 2011. Dostupné na internetu: <www.eagri.cz> 4. Bio potraviny: Zpráva z výzkumu. Eagri.cz online 2015. Dostupné na internetu: <www.eagri.cz> 5. Duben – listopad / Farmářské trhy. Benesov-city.cz online 2016. Dostupné na internetu: <www.benesov-city.cz> 6. Ekologické farmy. Firmy.cz online 2016. Dostupné na internetu: <www.firmy.cz> 7. Jak používat nové evropské logo pro biopotraviny. Bio-info.cz
online
2010.
Dostupné na internetu: <www.bio-info.cz> 8. JORDÁN, H. Výzkum ukázal, že biopotraviny nakupuje již více než 41 % domácností. Eagri.cz online 29/9/2014. Dostupné na internetu: <www.eagri.cz> 9. MACH, M. Green marketing: Biopotraviny jsou nejrychleji rostoucí trh. Ekolist.cz online 21/3/2007. Dostupné na internetu: <www.ekolist.cz> 10. Německo: Největší trh v Evropě pro biopotraviny. Bio-info.cz online 17/12/2015. Dostupné na internetu: <www.bio-info.cz> 11. Po biopotravinách následuje bezlepková éra. Trendyzdravi.cz online 11/11/2015. Dostupné na internetu: <www.trendyzdravi.cz> 12. PRO-BIO hledá alternativy k palmovému oleji. Bio-info.cz online 22/4/2016. Dostupné na internetu: <www.bio-info.cz>
62
13. Rakousko: biopotraviny mají 6,7 procent podílu na prodejích. Bio-info.cz online 3/12/2014. Dostupné na internetu: <www.bio-info.cz> 14. RASCH, M. McDonald’s rozjel koncept Next: nabídne salátový bar a zeleninové automaty.
iDNES.cz
online
12/1/2016.
Dostupné
na
internetu:
<www.ekonomika.idnes.cz> 15. Relity
idnes.
Reality.iDNES.cz
online
2016.
Dostupné
na
internetu:
<www.reality.idnes.cz> 16. Restaurace a bio občerstvení Country Life. Countrylife.cz online 2016. Dostupné na internetu: <www.countrylife.cz> 17. Svět zdraví. Svetzdravi.cz
online
2016. Dostupné na internetu: <www.svet-
zdravi.cz> 18. ŠEJNOHOVÁ, H.; RÁDLOVÁ, L.; PETERKOVÁ J. Statistická šetření ekologického zemědělství: Základní statistické údaje (2014). TÚ 4212/2015, výstup č. 2. Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Eagri.cz online 2015. Dostupné na internetu: <www.eagri.cz> 19. Ministr zemědělství: Díky rostoucímu zájmu o biopotraviny se zvýšil jejich celkový obrat na 3,2 miliardy korun. Eagri.cz – webový portál Ministerstva zemědělství online 21/4/2016. Dostupné na internetu: <www.eagri.cz>
Další zdroje 1. Terénní průzkum města Benešov a jeho okolí – v rámci ORP Benešov. 2. Nestrukturovaný rozhovor s majitelkou Bio Rozmarýnky v Neveklově – ORP Benešov. 3. Nestrukturovaný rozhovor s majitelkou pobočky Světa zdraví v Benešově. 4. Nestrukturovaný rozhovor s konzultantkou Kulturního a informačního centra v Benešově. 5. Nestrukturované rozhovory se zákaznicemi bio prodejny v Benešově.
63
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha 1A – Pozvánka na konferenci „Biopotraviny ve školním stravování“ Příloha 2A – dotazníkový formulář
64
Příloha 1A – Pozvánka na konferenci „Biopotraviny ve školním stravování“
Zdroj: Eagri, 2011
Příloha 2A – dotazníkový formulář I. Osobní údaje Jaké je Vaše pohlaví? Muž Žena
Kolik je Vám let? 18 – 34 35 – 49 50 – 65
II. Znalost problematiky biopotravin Víte, co jsou to biopotraviny? Ano Ne Nevím – nevěnuji tomu pozornost
Víte o tom, že v České republice jsou v nabídce biopotraviny? Ano Ne Nevím – nevěnuji tomu pozornost Přiřaďte prosím správně logo: Současné evropské biologo
Pokračování přílohy 2A – dotazníkový formulář Původní evropské biologo:
Národní značka bioproduktů:
III. Nakupování biopotravin a bariéry v nákupu biopotravin Kupujete biopotraviny? Ano Ne Nevím – nevěnuji tomu pozornost
Pokračování přílohy 2A – dotazníkový formulář Jak často kupujete biopotraviny? Několikrát týdně
Méně často
Asi 1x za týden
Nikdy, nevěnuji tomu pozornost
Několikrát za měsíc
Proč biopotraviny nekupujete / kupujete omezeně? Jsou příliš drahé
Obávám se závadnosti biopotravin
Nevidím rozdíl mezi bio a nebio
Člen rodiny biopotraviny odmítá
Je to jen reklamní trik
Nemám dost informací o biopotravinách
Jsem zvyklý na to, co kupuji a jím
Nezajímá mě to
Omezený sortiment
Nevím, kde se dají koupit
Špatná dostupnost prodejny
Kde nejčastěji nakupujete biopotraviny? Na
trhu
od
zemědělce,
na
V drogerii
farmatrzích
Biobedýnku
V supermarketu, hypermarketu
Na internetu
Ve specializovaném obchodě
V lékárně
Na farmě od zemědělce
V restauraci
V běžném obchodě s potravinami
Jaké biopotraviny nakupujete? Mléčné výrobky
Pečivo
Zelenina
Luštěniny
Ovoce
Nápoje
Maso, uzeniny
Těstoviny
Pochutiny (koření,…)
Jiné
Mouka
Žádné
Obiloviny
Pokračování přílohy 2A – dotazníkový formulář Z jakého důvodu nakupujete biopotraviny? Jsou zdravější
Zamezuje špatným podmínkám
Jsou chutnější
zvířat
Jejich výroba je šetrnější k
Kvůli jinému členu domácnosti
přírodě
Mohu si to dovolit
Sám si je pěstuji, vyrábím
Jsou
Můj životní styl, filozofie
IV. Životně-stylové postoje s vazbou na biopotraviny Zatrhněte tvrzení, se kterým souhlasíte: Žiju zdravým životním stylem Rozhodně souhlasím
Spíše nesouhlasím
Spíše souhlasím
Rozhodně nesouhlasím
Nevím
Při výběru potravin dám na doporučení Rozhodně souhlasím
Spíše nesouhlasím
Spíše souhlasím
Rozhodně nesouhlasím
Nevím
Raději jím méně, ale kvalitnější jídlo Rozhodně souhlasím
Spíše nesouhlasím
Spíše souhlasím
Rozhodně nesouhlasím
Nevím
Pečuji o své zdraví Rozhodně souhlasím
Spíše nesouhlasím
Spíše souhlasím
Rozhodně nesouhlasím
Nevím
Raději nakupuji čerstvé potraviny Rozhodně souhlasím
Spíše nesouhlasím
Spíše souhlasím
Rozhodně nesouhlasím
Nevím
levnější
Pokračování přílohy 2A – dotazníkový formulář Sleduji informace o bio v médiích Rozhodně souhlasím
Spíše nesouhlasím
Spíše souhlasím
Rozhodně nesouhlasím
Nevím
Mohu-li si vybrat, volím biopotraviny Rozhodně souhlasím
Spíše nesouhlasím
Spíše souhlasím
Rozhodně nesouhlasím
Nevím
Pokud se o biopotraviny zajímáte, v čem Vám jejich nabídka nevyhovuje? Málo trhů zemědělců, farmatrhů Omezená nabídka v supermarketech, hypermarketech Nedostupnost specializovaného obchodu Omezená nabídka ve specializovaném obchodě Nedostupnost zemědělských farem Omezená nabídka na zemědělských farmách Omezená nabídka v běžném obchodě s potravinami Omezená nabídka v drogerii Omezená nabídka v lékárně Nevím, kde kupovat biobedýnky Málo existujících bio restaurací Pokud by se ve Vašem okolí nacházela restaurace se specializací na přípravu pokrmů v bio kvalitě, navštěvovali byste ji? Rozhodně ano
Spíše ne
Spíše ano
Rozhodně ne
Nevím Popište vlastními slovy, co byste v nabídce biopotravin v Česku změnil/a? ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………
