Jsou biopotraviny škodlivé a zdrojem EHEC?

měsíčník pro trvale udržitelný život vydává vh press Hradec Králové

l

ročník 15

l

cena 20 Kč / 1 E

7-8/2011 Jsou biopotraviny škodlivé a zdrojem EHEC?

PLUS OSM STRAN ČTENÍ

l ekologie l biodiverzita l biopotraviny l ekozemědělství

Jedlé květy

Letní Fata Morgana

OBSAH č. 7–8 ZPRAVODAJSTVÍ Eva Bittová uchvátila návštěvníky ekofestivalu DOTEKY 2011 ......2 Česku hrozí sankce za porušování limitů, tisíce lidí umírají zbytečně .................2 Rekord v sázení stromů..........2

BIOPOTRAVINY Voňavé sluneční školení ......3-4

NAŠE TÉMA Jak velký pozemek člověk potřebuje ..........................5 Hrncaři a jejich ekologická stopa..................6 Ekologická stopa biomedu versus ekostopa biovepřového a biohovězího masa ...........6-7 Ekologická stopa jednoho oběda..................7-8 Burzu projektů zelené energie korunovalo v Praze vyhlášení vítězů EU-ligy OZE ................9

EKOZAHRADA O slimácích ......................10 Petunie, Záplevák a Pažitková alej u chalupy....................11 Jedlé květy pro zpestření jídelníčku .....................12-14

RECEPTÁŘ Letní recepty: květák s houbami, plněné cuketové květy, ryba s feniklom (slov.), nálev na zavařování........................15

TRVALE UDRŽITELNÝ ŽIVOT Košík čelil dětským „Proč?“ aneb Výjimečná bioškolka na výjimečném ekostatku....16-17

ZDRAVÍ Poradna Waltraud Gregorové Pelyněk (2. část) ................18 Řepík lékařský ...................18

BIODIVERZITA Kulturní rostliny na poštovních známkách.....................19-20

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ EHEC – Problém, který není specifický pro ekologické zemědělství ..................21-23 Na co si máme dávat pozor při nákupu na selském trhu? ........24 Je možné pěstovat mák ekologicky?.........................25 Co přinese 11. ročník Bioakademie? .....................26

ZPRAVODAJ EKOZEMĚDĚLCI PŘÍRODĚ Produkce biopotravin opět v rukou novinářů .................27-28 MAPA BIOPRODEJEN, KNIHOVNIČKA, INZERCE ...29-32

www.vhpress.cz 2

EKOzprávy Iva Bittová uchvátila návštěvníky ekofestivalu DOTEKY 2011 HORNÍ MARŠOV – 24. června vystoupila v Horním Maršově Iva Bittová. Akustický sólo koncert známé zpěvačky, houslistky a herečky v prostorách Starého kostela byl perlou 9. ročníku hudebnědivadelního ekofestivalu DOTEKY. Dvoudenní festival pořádaný Střediskem ekologické výchovy SEVER a podpořený obcí Horní Maršov zahájila kapela Asi pudu. Mladí muzikanti, kteří hrají i v trutnovských uskupeních (Haasband, PPP) navodili příjemnou jazzovou atmosféru. Iva Bittová pak svým charismatickým vystoupením strhla všech 150 návštěvníků koncertu. Iva hrála své známé písně i improvizace naladěné na prostředí starého kostela. Neexistovalo rozhraní mezi pódiem a obecenstvem. Zpěvačka chodila mezi diváky a zpívala jim přímo do ouška, housle zněly celým tělem. Za okny kostela hřmělo a blýskalo se a uvnitř vládla magická atmosféra. Na závěr si celý kostel jako jeden sbor zazpíval písničku „Zabili, zabili“ a nikomu se už nechtělo domů. Tak silný zážitek maršovský kostel ještě nezažil! Dále 25. června festival pokračoval vystoupením Ze starých pověstí dramatického kroužku ZŠ Horní Maršov, následovaným dramatizací Jak šel Honza do světa libereckého Divadla Na cestě. Obě představení měla úspěch. Odpoledne zakončil Petr Linhart písničkami, ve stylu, který nazývá „landscape folk“. Večerní atmos-

féru rozproudila písničkářka, herečka, zpěvačka, klavíristka a klaunka Terezie Palková svým velmi vtipným repertoárem. Následný koncert Vlasty Třešňáka s jeho kapelou byl důstojnou tečkou za letošními Doteky. TZ

Česku hrozí sankce za porušování limitů, tisíce lidí umírají zbytečně 24. 6. [Econnect] – Centrum pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ) považuje rozhodnutí prezidenta Václava Klause vetovat novelu zákona o ovzduší jako mimořádní hloupý způsob, jak sabotovat zlepšování kvality ovzduší v ČR. Zdůvodnění Václava Klause je iracionální a nekompetentní. Nízkoemisní zóny i územní emisní stropy jsou naprosto standardní a ověřené nástroje v oblasti ochrany ovzduší, které prokázaly dobré výsledky v řadě zemí Evropy. „Podle dostupných analýz znečištění ovzduší v České republice zbytečně zabíjí tisíce lidí. Česko proto může být ohroženo tím, že nečiní dostatečné kroky pro ochranu zdraví svých obyvatel...“ upozornil MUDr. Miroslav Šuta z CpŽPZ. Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délku dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění. TZ

Vážení čtenáři Bio, chystali jsem se, že před prázdninami vám nabídneme v rozšířeném čísle většinou příjemné čtení. Vloni to také nebylo příliš klidné – s chemií přesycenými řezanými květinami. Letos se však na konci května vyrojila pohroma ještě horší. Nový druh bakterie Escherichia coli, která ohrožuje nejen zdraví člověka, ale i jeho život. Rozpoutala se detektivka málem v přímém přenosu. Média informovala den po dni, odkud se vzal zdroj nákazy. Nejprve do všeho spadly španělské biookurky, pak saské bioklíčky. „Bio“ to schytávalo ze všech stran. Zejména Mladá fronta DNES si smlsla, i Reflex, psaly o jedovatých biopotravinách... Po pár dnech už případ pomalu nikoho nezajímá, jen biopotravinám zůstala „špatná“ pověst na dlouhou dobu. Jaká je pravda o nebezpečnosti biopotravin? O výskytu nebezpečné bakterie a souvislostech s ekologickým zemědělstvím vás ale chceme informovat právě v tomto čísle. Argumenty dávají renomovaní odborníci – problém není v ekozemědělství! Samozřejmě, že ekologické zemědělství nemůže stát mimo tyto „moderní“ nákazy, které se ze zvířat mohou přenést na lidi, a pak dále mezi nimi. Nejnověji onemocnělo sedm dětí a pět dospělých v Bordeaux! Dosud se neprokázalo, že by způsob pěstování rostlin

REKORD V SÁZENÍ STROMŮ 28. října Plánujete letos vysadit stromy? Necháte-li výsadbu na 28. října, můžete se připojit k jedinečnému pokusu o rekord v sázení stromů. Do sázení se může zapojit opravdu každý — jednotlivci, skupiny přátel, rodiny, občanská sdružení a spolky, školy, školky, neziskové organizace, města, vesnice, farnosti, firmy. Stačí se zaregistrovat, stromy vysadit a dodržet jednoduchá pravidla registrace rekordu. Sázení stromů a stromků se plánuje na 28. října po celé České republice. Zaregistrovat se můžete do půlnoci 20. října na adrese: [email protected] Uvete jméno kontaktní osoby, její e-mail a telefon. Dále informaci o místu, kde výsadba proběhne a plánovaný počet vysazených stromů a zapojených lidí. Do předmětu zprávy uvete heslo REKORD. Pravidla pro uznání rekordu obdržíte následně e-mailem. Na www.stromzivota.cz/rekord bude postupně aktualizován seznam registrovaných účastníků rekordu. Kontakt: NADACE PARTNERSTVÍ, Lenka Vodičková, +420 777 863 865, [email protected] www.stromzivota.cz Prostřednictvím stromů pomáháme lidem nalézt cestu k přírodě i k sobě navzájem. Pomáhejte s námi!

bez nepovolené chemie mohl ohrozit zdraví lidí tím, že by rostliny byly náchylnější například na mykotoxiny či aflatoxiny, že by se právě v nich udržovaly nebezpečné bakterie. Spíše je tomu naopak, jak se dále v listu dočtete.(Klíčky nebyly vinné, ale nepořádná obsluha s nemytýma rukama!) Léto s prázdninami je před námi. Budete mít možná více času a příležitostí se porozhlédnout a navštívit osobně některý z ekologických statků, či na nich prožít dovolenou. Zkusit nějaký prodej ze dvora či navštívit regionální selské trhy. Pomůžete tak zemědělcům překonat trochu útlum, který v odbytu prožívají, jak jsme zjistili v krátké anketě. Jako vloni si redakce bere krátkou přestávku a po červencovém rozšířeném čísle obdržíte zářijové číslo, které bude mít opět osm stránek navíc. Tisíce čtenářů nám zůstávají věrní, po hrstkách přibývají i noví... Pro ně stále platí: co je na papíru psáno, to je dáno... I když – ale o tom bylo už psáno výše... Pokud budete chtít vědět více o bakteriích i ekozemědělství, zeptejte se nás. Hezké léto pro ty, kteří budou mít dovolenou (stále s čistýma rukama); pro lidi na polích a ve stájích přejeme úrodnou sezónu bez pohrom – jarní mrazíky bohatě stačily –, dostatek ochotných rukou při pomoci se sklizní a dostatek optimismu přeje redakce Bio

bio

l

7-8/2011

BIOPOTRAVINY

Se učit, se učit, se učit....

Voňavé sluneční školení ČEJKOVICE – SONNENTOR, neboli Sluneční brána, otevřela svoje výrobní haly pro skupinu prodavaček, prodavačů či majitelek a majitelů obchodů se zdravou výživou a biopotravinami, aby ji zaměstnanci marketingu osvěžili a doplnili znalosti o bylinkových čajích a předvedli způsob výroby voňavého zboží. Zkrátka něco se naučili, o tom, co prodávají. Sluneční brána vznikla v roce 1992, dva roky poté, kdy se Tomáš Mitáček jako nastávající zemědělský inženýr setkal při poznávacím výletě do Rakouska s Johannesem Gutmannem, který u Zwettlu založil o něco dříve firmu SONNENTOR, česky Sluneční brána... Oba muže sblížila snaha o podnikání vlídné vůči přírodě, a tedy i člověku, a hodnotné bylinky v kvalitě bio. Od té doby si prožila firma na morvaské straně hranice složitý úsek – od rekonstrukce rozvaliny mlýna, kde se čaje začaly balit, přes rekonstrukci budovy kravína na prostorný sklad a provozní linku, přes stavbu další haly nad zbytky silážní jámy. K novinkám ve vinařské obci tu v posledních letech přibylo též biovíno. Vinice totiž obklopují vesnici i areál firmy, kam oko dohlédne. Templářské sklepy Čejkovice – tedy vinaři – snad přece jen pochopili, že víno je přírodní produkt a zaslouží si, aby s ním bylo tak zacházeno od samého počátku – od mladé rostlinky až po výslednou tekutinu. Na trh už přes rok dodávají biovíno.

Exkurze po provozu výroby sypaných i balených biočajů Skupinka „slunečních žáků“ se vnořila do výrobní haly nazvané Mlaty, která už více než deset let slouží ke skladování surovin potřebných pro výrobu čajů. V druhé části této haly je umístěna technologie na řezání, sítování a míchání bylin i sušeného ovoce. Zrekonstrovaný kravín byste už málem nepoznali. Střecha budovy je „zelená“, pyšní se bezúdržbovou úpravou (viz foto na následující straně) a hlavně dobře izoluje... Do skladu putuje ročně na 40 tun bylinek od dvaceti pěti českých a moravských ekozemědělců (mezi nimi také například okvět-

Blažena Stávková ve skladu

bio

l

7-8/2011

Ve vzorkové prodejně SONNENTOR FOTO: archiv firmy ní lístky růží od paní Kubišové), kteří mají v SONNENTORu spolehlivého partnera. Z tradičních českých dodavatelů bylinek jmenujme ekostatek Jana Šulce z Útěchoviček u Pelhřimova, Josefa Abrleho z nedalekého Pavlova, Ondřeje Podstávka z Borohrádku nebo Františka Matouška z Brzkova... Dalších 140 tun surovin pochází z dovozu – to je zejména koření (skořice, zázvor, anýz, ibišek, kardamon...). V Rakousku spolupracuje firma s téměř stopadesáti ekologickými pěstiteli bylin a koření. Blažena Stávková, vedoucí výkupu surovin, popisuje celý proces skladování. Každá surovina je na vstupu označena „rodným listem“ a barevně odlišena od ostatních, aby

Martin Šardický mezi pytli s voňavým obsahem vysvětluje funkci čisticí a řezací linky

se například nemíchal rok sklizně a její kvalita. Dále se pak surovina rozděluje dle stupně zpracování. Při skladování není používáno žádných chemických prostředků. V krajním případě se při napadení škůdci používá mražení. Martin Šardický, vedoucí zpracování bylin, se se zápalem rozpovídal za plného hlučného provozu řezací a čistící linky o své práci. Zde se bylinky a sušené ovoce řežou na malé kousky, aby se mohly nasypat do čajových nálevových sáčků. Po rozřezávání na kousky od 0,2 do 2 mm se několikrát musí směs odprášit a potom namíchat podle receptury. Hraje tu roli také například kyselost jablek či jahod, které se do směsí dávají. Chu směsi musí být zachována u všech šarží stejná. Bylinný prach se pak zkrmuje nebo kompostuje. V čejkovické hale zpracovávají také koření (např. chili i cibuli). S bylinnými směsmi je to trochu alchymie. Každá bylina se chová jinak, protože ji třeba sklízeli za jiných povětrnostních podmínek. Bylinky musí mít dobrou kvalitu, aby se daly nasypat do čajových sáčků. Biosuroviny pocházejí z Česka i z celého světa a ve vlastní laboratoři se stále kontroluje jejich kvalita. V roce 2007 otevřeli slavnostně další halu, kterou nazvali Akropolis, podle základní kostry stavby, jež se tyčila na kopci. Zde se balí čajové směsi do sáčků na balicích strojích. Začínalo se postupně, když před deseti lety stačilo na balení pět pracovníků – dnes se počítají na desítky. Petr Veselský líčil skupince historii vývoje sáčků a balicích strojů. Od jednoduchých balíčků s čajem z filtrovacího papíru se postoupilo k nálevovým sáčkům s přebalem. Sáčky jsou jedno či dvoukomorové, a také pyramidální. Ty jsou vyrobeny z kukuřičného škrobu, a tudíž stoprocentně recyklovatelné. Šikovné ženy dokáží nabalit za směnu přes dva a půl tisíce krabiček o dvaceti čajových sáčcích. Japonský stroj zvládá naplnit a zabalit pyramidální sáčky zcela samostatně, zaměstnancům zbývá jen přelepit velkou krabici k expedici dál...

Obchod a jeho strategie „Produkci čajů i nákup suroviny realizujeme na bázi férového obchodu s důrazem na znalost původu suroviny,“ říká Josef Dvořáček, ředitel firmy. Proto v nedávné době

è

Balicí linka na porcované čaje

3

è začali spolupracovat s vesnicí v Tan- ších nákladech do takových exotických zezánii, kde pro ně rolníci pěstují především mí jako do Kanady, Japonska, na Bali, do citrónovou trávu, kardamon, pepř a další Austrálie a Nového Zélandu. Kvalitní markeplodiny, které v Čechách nerostou. Garance ting, dobrá grafika etiket dělá sluneční čaje kvality při výrobě čajů a koření SONNEN- i skvělým dárkovým artiklem. TOR vychází z vlastního pěstování v ekoloPohoda i léčivé účinky gických rodinných zemědělských hospodářSpecialitou podniku jsou také názvy čajostvích a z velmi úzké spolupráce s místními vých směsí, např. Dobrá nálada, Balzám na ekozemědělci. Především v nově vznikajících specializo- nervy, Anděl strážný, Usmrkánek a další. vaných odděleních SONNENTOR (koncept S nápady na bylinné směsi přichází nejen shop in shop) v prodejnách zdravých výživ Johannes Gutmann, ale je jsou produkty SONNENTOR proto prezen- společným dílem oddělení továny v historických selských skříních. Ty, marketingu, které neustále díky svému tradičnímu půvabu, zprostřed- navrhuje novinky. Velkou kovávají hodnoty – jako je původ, rodina, inspirací se pro Sluneční klid, vznik a zkušenost – a mají v historii bránu stala v určité době SONNENTOR dlouhou tradici a přináší abatyše Hildegarda z Binvýsledky. „Čejkovický SONNENTOR dosáhl genu. Jí doporučovaný galv loňském roce obratu 136 mil Kč a zaměst- gán či bertrám byly v Česku nává přes 70 zaměstnanců,“ připoměl Josef před pár lety ještě neznámé a nedostupné byliny. Dvořáček. SONNENTOR nenabízí „Na rozdíl od obilí či brambor nebyly léčivé rostliny nikdy zatíženy cly. Do jejich cen se jen čajové směsi, ale také proto plně promítá obrovský nepoměr, za směsi koření, jak jsme zmíkolik se co dá vypěstovat v Jižní Americe nili, i směsi koření a květů nebo v Asii. Za peníze, za které se dají – Anděl strážný, Energie, z těchto zemí koupit konvenční suroviny, Dobrá nálada... Jsou to zav Čechách pořídíte pouze obalový materiál, řečeno s trochou nadsázky. Pokud chceme mít v bylinných čajích surovinu z Čech, musíme pěstitele zaplatit tak, aby nejen přežil, ale mohl se i rozvíjet,“ vysvětlil kdysi pro časopis Sedmá generace Tomáš Mitáček, spolumajitel moravské části firmy SONNENTOR. To je důvod, proč čaje nestojí kolem dvaceti korun, za které je běžně nabízejí supermarkety, ale dva- až trojnásobně více. Obchodní ředitel Robert Tomáš Mitáček vítá skupinu prodejců v Havlíčkově mlýně Tichý připomněl skupince maloprodejců při ochutnávce čajů a kořenících směsí také to, že jímavé chutě, kterými snadno obohatíte po„SONNENTOR dává přednost prodeji v ma- mazánky, nebo jimi posypete jen chleba loobchodě, především v prodejnách zdra- s máslem. K dostání jsou směsi koření i pro vých výživ a v bioprodejnách.“ Pro udržení využití v teplé kuchyni. V posledních dvou objemu výroby, garance výkupu suroviny od letech je doplňují také sušenky, tyčinky, bonmístních ekozemědělců a kontinuity prode- bóny, ovocné koncentráty, ovocné pomaje, je třeba ale také exportovat. Tato cesta zánky, ochucené medy a polévky, či spíše se zatím daří, exportuje se do čtyřicítky ze- základ pro polévku. Tyto produkty se vyrámí nejen evropských, ale dokonce i v men- bějí především v rakouské části firmy SONNENTOR. Nabídka také respektuje roční období a směsi navozují zdravotní účinky. V předminulém roce uvedli na trh čaj pro malé i velké z Raráškovy řady – Klauni s červenými nosy a letos Zakrátko maminkou a Dítě slunce (pro kojící matky)... Pro léto bu4

de příjemná směs Dobrá nálada, a také bylinkovo-ovocný čaj s citrónovou trávou Sluneční pozdrav. Před Vánocemi se můžete těšit na nové zajímavé balení Adventní sady, kde budete moci během adventních dnů ochutnat 24 druhů porcovaných biočajů. Na to, jak by mohl vypadat pěkný prodejní regál, se podívala skupina „slunečních žáků“ ve firemním obchůdku umístěném v původním nádherně zrekonstruovaném Havlíčkově mlýně, kde výroba před desítkami let

Ochutnávka čajů a koření byla zajímavá začala. Respektování tradice venkovského prostého života, které SONNENTOR preferuje i při grafických upoutávkách v obchodech, se vyplatilo. Také sázka na kvalitu „bio“ nebyla marnou cestou. Ve firmě v žádném případě nepřipustí prodej výrobků, které by neměly patřičnou čistotu výroby, hygienickou kontrolu a byly něčím pro spotřebitele nebezpečné. Dbá se na pečlivé šetrné sušení a skladování. To hlavní, po čem zřejmě touží většina spotřebitelů „bezpečných“ konvenčních potravin, se v čejkovických čajích nenajde – to jsou barviva, pojiva, plnidla, stabilizátory a aromata. Tyto látky jistě nejsou životu nebezpečné, ovšem někomu mohou přinést zdravotní problémy, protože jsou obsažené téměř v každé potravině. Při cestě zpátky z Čejkovic do Brna si účastníci pobrukovali: poučili jsme se a naučili se, naučili... Poučit a nechat si mnoho věcí vysvětlit budou mít také návštěvníci čejkovických bylinkových slavností 28. srpna. Kdo nechce čekat, či to má do Čejkovic daleko, už 16. července může partu Čejkovických potkat Starém Městě pod Sněžníkem na Bioslavnostech, nebo zaskočit do nejbližší prodejny zdravé výživy... Pro dovolenkové cesty se nabízí návštěva rakouského okresu Waldviertl a vesnice Sprögnitz, kde je rakouská část firmy SONNENTOR. Připraveny tam jsou prohlídkové trasy pro dospělé – Bylinková turistická trasa, Hildegardina bylinná oáza – a pro děti to je Raráškova bylinková vesnice. Mirka Vohralíková FOTO: autorka a archiv firmy POZNÁMKA: Další sluneční školení se uskuteční 6. září 2011. Bližší informace naleznete na www.sonnentor.cz.

bio

l

7-8/2011

NAŠE TÉMA

UMÍME CTÍT PŮDU? Každá lidská činnost spotřebovává půdu a zanechává po sobě na zeměkouli stopy. Umíme si představit, kolik hektarů půdy zabere naše jídlo? Jaká krajina zůstane po intenzivním zemědělství, jaká po tom k přírodě šetrném? Vždy souší je na zeměkouli jen jedna třenina – a ještě méně úrodné půdy. Něco z problému se pokusíme rozkrýt v několika následujících příspěvcích. Začněme trochu filozoficky...

JAK VELKÝ POZEMEK ČLOVĚK POTŘEBUJE? Kolik země my lidé jako jednotlivci vlastně k hospodaření potřebujeme a kolik bychom tedy měli i chtít? Odpově závisí na tom, koho se zeptáme – zda souseda, nebo ekologa, který umí počítat ekologické šlépěje, nebo podnikatele agronoma, geologa, prezidenta či třeba hrobníka – i on bude nejspíš mít o tom svou a poměrně přesnou představu. A pokud už známe odpověd, jak velký pozemek potřebujeme, pak musíme pro jeho získání ještě, pokud nic nezdědíme, nevyženíme apod., i něco obětovat a udělat – našetřit, vyjednat, koupit, s ledasčím se vypořádat. Jakmile dojde k zápisu vkladu vlastnického práva na daném katastrálním úřadě, máme... nakročeno k úspěchu. I poté z času na čas musíme své hranice aktualizovat a obhájit, abychom fungovali jako skuteční vlastníci svého vytouženého pozemku – malé vlasti. Povážlivě složitější situace by pro nás nastala, pokud bychom pozemek „koupili“ na Papui Nové Guineji, nebo jak k tomu píše profesor ekologie Vojtěch Novotný ve své pozoruhodné knize Papuánské (polo)pravdy (Dokořán, 2004, a anglicky v Oxford University Press): „V novoguinejské společnosti je stále silná tradice ústního předávání informace - a nikde není silnější než v otázkách vlastnictví půdy. Pozemkové vlastnictví není nikde kodifikováno v psané formě, neexistují žádné katastrální mapy. Nekonečné vyjednávání, ověřování a upevňování těchto vlastnických vztahů tak probíhá již po tisíciletí ve všech koutech Nové Guineje, a to na mnoha hierarchických úrovních zároveň, mezi kmeny, v rámci kmene, klanu a rodiny. Výsledný stav je mírně řečeno, komplexní. Před několika lety proto vláda navrhla systém katastrální registrace pozemků, a tím postavila společnost před skutečně unikátní a kontroverzní volbu, zda vzít na vědomí vynález písma a aplikovat ho na jeden z klíčových aspektů své organizace, či nikoliv. Střet vlády podporované velkým byznysem s většinou populace nakonec vláda prohrála, hlavně v důsledku kampaně podporované univerzitními studenty. Převládlo tak většinové mínění, že se zaváděním novinek je třeba být opatrný a že neuškodí, když s vymyšleností, jako je písmo, ještě chvíli počká, než se ukáže, zda opravdu k něčemu je..." (s. 107) Hašteřením dvou ženských (již vdaných sester) za stolem doma v jedné ruské dědince začíná povídka Lva Nikolajeviče Tolstého, v níž máme hned v samotném jejím

bio

l

6/72011

názvu položenou stejnou otázku: Kolik člověk země potřebuje? Samozřejmě mě odpově zajímala, a proto zde ráda tento příběh přiblížím těm, kdo ho ještě neznají. Když se tato povídka na světové literární scéně v roce 1886 objevila, irský spisovatel James Joyce v dopise své dceři údajně o ní dokonce napsal, že je to „ten nejúžasnější příběh, jaký svět literatury poznal“. Pachom, v jehož dřevěnici příběh začíná, je hospodářem, a hádka jeho ženy (o tom, kde se žije lépe, zda na vsi, či ve městě) zadá impuls dalším událostem. Pachom se zastane postoje své ženy tím, že zpoza pece hlásí, jak by svůj stabilní život rolníka na venkově neměnil s tím ve městě, kde je provdaná jeho švagrová, že „akorát kdyby jen měl dost půdy, tak by se už nebál ani čerta“. Jenže Ďábel, který s radostí přijal tuto hozenou rukavici, s ním od onoho okamžiku počne hrát svou hru. Schéma této hry vypadá jednoduše takto: nějaký čert – vlastně člověk – třeba rolník na cestě ho informuje o možnosti koupit nějaký lepší pozemek. Pachom ho koupí, ale časem je s ním nespokojený, tak ho prodá a koupí lepší, pak se situace opakuje... Nejprve tedy se mu podaří od jedné šlechtičny koupit půdu a prožívá pocity člověka, který začíná hospodařit poprvé v životě na svém. „Cítil, že tráva, která rostla, a květiny, které kvetly, se lišily od jiné trávy a jiných květin...“ Časem se však vynoří nějaké mouchy, pro které se začne cítit na stávajícím místě stísněně. Dobytek hospodářů, kteří nemají tak velké pastviny jako on, se často zaběhne „za lepším“ na jeho pole a nepomáhají ani pokuty. Než by riskoval vypálení svého statku svými sousedy, s nimiž se rozhádal, neváhá a koupí krásné polnosti na druhém břehu Volhy poté, co ho jeden pocestný informuje o možnosti koupit tamější panenské, úrodné a relativně levné pozemky – větší, než jaké momentálně měl. Vyprávění ono sedláka, který u něho přenocoval, o úrodnosti půdy ho opravdu nadchlo: „Když žita naseješ, tak jeho stébla jsou tak vysoká, že koně v něm nevidíš...“ Pachom tedy prodal svůj statek, s rodinou se odstěhoval a začal znovu hospodařit na novém statku. Své pozemkové vlastnictví ztrojnásobil. Ale přece jen i to mu nestačilo na to, aby zasel tolik pšenice, kolik chtěl, protože každý rok jí nelze osévat stejné pole. Proto, když u něho přenocuje další člověk („Ďábel“) a vypráví mu o tom, jak moc

krásnou půdu, a tak levnou (jen za dárky, jako jsou hedvábné šaty, vodka či čaj!), je možné zakoupit od Baškirů (kočovných kmenů na JZ úpatí Uralu, dnes vyznávají odrůdu islámské víry), opět neváhá. Představa, že si koupí ještě větší pozemek, je pro něho magicky přitažlivá. Pro zmíněný kočovný kmen Baškirů byla jeho půdou a domovinou prostě celá step, nebyl fixován na „domov“ jako nějaké pevné místo, jak je běžné v našem kulturním pojetí. Pachom byl jimi srdečně přivítán (pohostili ho skopovým a kysaným kobylím mlékem) a za pár dárků mu stařešina vyhověl s jeho prosbou o koupi pozemku. Cenili si svých území na 1000 rublů za den. Totiž Pachom si mohl od nich koupit za tuto částku tak velký pozemek, jak velký je schopen obejít za jeden den s tou podmínkou, že si pozemek musí ve zlomových bodech rýčem vytýčit a vrátit se do výchozího bodu, odkud ráno vyšel. Bod označili čepicí z liščí kožešiny, která patřila stařešinovi. Sami od sebe by Baškiři netrvali na žádné písemné smlouvě, podobně jako Papuánci, Pachom však na ní „pro jistotu“ trval. Děj nakonec dostal očekávaný dramatický spád s tragikomickým závěrem. Pachom se postupně během dne prodíral stále vyšší a vyšší stepní trávou, slunce pražilo, trpěl žízní a vysílením, touhou a možností získat ohromné pozemkové vlastnictví přicházel o rozum (... přece tento úsek nemohu minout...). Jeho nenasytný hlad po půdě mu zastřel soudnost, schopnost rozložit si s rozmyslem své síly, nastavit si mantinely, které by určovaly, kdy už „bude mít dost“ a kdy je čas se začít vracet. (Jen řeka, kde by mohl rýžovat zlato, tam bohužel nebyla...). Přestože si nakonec zachránil tvář, nebo zvládl svůj ohromný kus pozemku obejít a dojít až k čepici včas, zaplatil za toto úsilí svým životem (nejspíš infarkt). „Pachomův čeledín zvedl rýč, vykopal pro svého pána hrob – od hlavy až k patě 6 stop, což byla ta správná délka – a pohřbil ho." – A máme odpově. Třebaže právě smrtí, tímto přísným měřítkem, Tolstoj Pachomovi potřebný pozemek „vyměřil“, pro ty z nás, kteří možná věříme v reinkarnaci, naší smrtí či změnou režimů, které půdu znárodní, nemusí ani vlastnictví pozemku (resp. rodového statku) ztrácet na významu. Čert v nás to ovšem zkouší a ponouká nás ke své hře, v níž zdaleka nejde jen o pozemky, ale třeba o lepší a lepší techniku zálohování dat v iPadu. Právě díky této povídce jsem si ovšem uvědomila, že to, kolik potřebujeme půdy, nikdo jiný za nás nemůže přesně spočítat, protože tato otázka má i svůj psychologický přesah, týkající se naší síly umět si říci „mám už dost“ a míry našeho osobního vnitřního pocitu naplnění. Někdo si nosí „domov v hlavě“ a žádnou půdu pro žádný účel vlastnit nepotřebuje. Někomu postačí jen zemina v květináči s muškátem, ale pro jiného by nebyl dost ani celý širý svět. Věra Dudmanová http://zubeni.posterous.com/kolik-zemeclovek-potrebuje-0

5

HRNCAŘI A JEJICH EKOLOGICKÁ STOPA Již před více než pětadvaceti lety jsem měl tu čest přiložiti malou cihlu do základů českého ekologického zemědělství. Letos jsem předal již devatenáctý putovní hrnec pro nejlepšího ekologického zemědělce. Ale co to je ekologické zemědělství? Inu, názvoslovný nesmysl, i když jsme si tento pojem uzákonili. Ekologie je přece o vzájemných vztazích organismů... atd. Ale zákon jest zákon, tak používejme název zákonný! Anglicky hovořící mají místo toho pojem „organický“ – tak to už vůbec nejde, protože pak se vůbec nepozná organická hmota (třeba plastový sáček) od hmoty produkované „ekologickým zemědělstvím“. Němci na to šli ještě více lišácky a sjednotili se na pojmu „biologický“ – nu, ale co není v zemědělství biologické? Jistě, třeba když se melou všelijaké rudy či krystaly na pomocné materiály – ale je toho po čertech málo). Antroposofové vymysleli pojem „biodynamický“, a také se ujal. Švýcaři mají i organicko-biologické zemědělství atd., atd. Nejsprávnější jsou určitě pojmy další, německé: „Naturnahe“, „Naturfreundlich“ – přírodě blízký, k přírodě přátelský. Nemajíce však možnost spřežky, jednoslovného pojmu, jako

je to možné v němčině, zůstaňme u toho adjektiva „ekologické“. Před mnoha lety jsem vymyslel každoroční putovní cenu pro nejlepšího ekologického zemědělce za předcházející rok, z níž se časem vyvinul dnešní „Bartákův hrnec“. – A te, podle čeho se hledá ten „nejlepší“? Nu, poradí se taková parta, která si myslí, že tomu rozumí, a jeden z těch již více než tři tisícovek ekozemědělců slavnostně dostane Hrnec s nevelkou finanční odměnou na jeden rok – říká se mu potom „Hrncař“. (A bude-li dosti času, na každého jednou dojde!) Ale bylo by hezké, kdybychom se toho aspoň trochu nejlepšího uměli dobrati nějak objektivněji, ale počítejme, co je lepší – biojabka, biokráva, biobylinky, biochleba, biošunka...? To se dosti srovnávati nedá! Ale, co s tou „ekologií“? Ta by mohla býti nějak pro každého podobná... Pak se objevila „ekologické stopa“, která jde aspoň trochu spočítati a porovnati pro všechno možné, nejenom pro zde shora vyjmenované produkty. Ale i pro lidi, školu, město, činnosti všeho druhu, pro oběd u nás nebo v Nigérii... asi pro co chceme.

EKOLOGICKÁ STOPA biomedu vs. biohovězího masa, biovepřového masa a biobrambor Vhodným a komplexním měřítkem dopadu produkce zemědělských produktů, ale i spotřeby jednotlivců, domácností, podniků, měst a celých států na životní prostředí je ekologická stopa (ES). Tento indikátor vyjadřuje plochu tzv. biologicky produktivní země, kterou člověk (město, stát) potřebuje k zajištění všech zdrojů a k likvidaci odpadů. K výpočtu se používá statistika o produkci a spotřebě, která je převedena na množství biologicky produktivní země a vodních ploch nutných k vyprodukování daných zdrojů a k asimilaci odpadů, při používání daných technologií. Vzhledem k tomu, že lidé používají zdroje z celé planety a znečistění, které produkují, ovlivňuje velmi vzdálená místa, tvoří ekologická stopa součet všech ploch z různých částí Země. Ekologická stopa tvoří stranu poptávky ekologického účetnictví. Stranu nabídky tvoří tzv. biokapacita – dostupné množství ekologicky produktivní země (orné půdy, lesů, vodních ploch a pastvin). Ekologická stopa i biokapacita je vyjádřena v „globálních hektarech“ (gha). Každý globální hektar odpovídá jednomu hektaru biologicky produktivních ploch s „globálně průměrnou“ produktivitou. Hodnota 1 gha-4 (tedy

6

1/10 000 globálního hektaru) je gm2 (globální metr čtvereční). Pro účely tohoto článku jsme se pokusili využít metodu ekologické stopy k porovnání produkce biomedu s dalšími třemi typickými bioprodukty – biobramborami, biovepřovým a biohovězím masem. Porovnání natolik odlišných zemědělských produktů není triviální, proto výsledky vztahujeme na energetickou hodnotu těchto potravin. Energetická hodnota Ekviv. množství tuny kJ . 100 g-1 Biomed 1384 5,0 Biobrambory 18 21,8 Biovepřové maso 519 13,3 Biohovězí maso 450 15,4

V tabulce uvádíme množství těchto produktů přepočtené podle energetické hodnoty a ekvivalentní pěti tunám biomedu (přepočtené podle energetické hodnoty). Začněme produkcí biomedu, pro níž jsme získali data z včelí farmy Rokytník (1), nacházející se v podhůří Krkonoš. Včelařství chová celkem 180 kmenových včelstev, která jsou rozmístěna výhradně na území CHKO Broumovsko. Ročně

A přestože už máme vybraného „Hrncaře“ za rok 2010 a toho za rok 211 budeme teprve vybírat, rozhodli jsme se spočítati „ekologickou stopu“ pro několik bioproduktů – bude to aspoň mírně objektivnější a hodnoty asi trochu trvalé! Ovšem již předem dovedeme na prstech spočítati, že ekologická stopa nebude záležeti na principech ekologického, nebo i „přírodě přátelského“ zemědělství jako takového, leč na produktech. Zatímco pro některé (hlavně rostlinného původu) bude jako sojčím pírkem do písku vymalovaná, pro jiné, založené na chovu zvířat, případně chovaných jenom s účelem jejich vraždy, bude ekologická stopa jako otisk pásů tanku jedoucího po hodně mokré louce!

Ing. Richard J. Barták, CSc. vyprodukuje kolem 5 tun kvalitního biomedu, na ploše přibližně 100 km2. Jaké parametry tedy ovlivňují ekologickou stopu tohoto biomedu? „Spotřeba ploch“, kterou je nutné započítat u dalších zemědělských produktů, v tomto případě nehraje roli – včelstva jsou rozmístěna především na lesních stanovištích, která plní řadu dalších ekologických a produkčních funkcí, např. asimilaci oxidu uhličitého či produkci dřeva. Zbývá tedy energie spojená s dopravou a péčí o včelstva a skleněné obaly na med. V prvním případě jde o 12 000 km ročně v terénním voze s dieselovým pohonem a spotřebou 10,5 l . 100 km-1, v druhém případě 3 000 půllitrových skleněných obalů a 3 500 litrových obalů (za rok). Výsledek analýzy ekologické stopy těchto složek je uveden v tabulce: ES doprava ES obaly ES celkem

ES (gha.5 tun-1 . rok-1) 0,53 1,99 2,52

V případě biobrambor má stejnou energetickou hodnotu jako 5 tun biomedu 21,8 tun biobrambor. Průměrný výnos biobrambor z ekologického zemědělství byl v roce 2009 (2) 21,2 tun . ha-1. è

bio

l

7/2011

Uspokojování životních potřeb vyžaduje určitou míru ohleduplnosti

EKOLOGICKÁ STOPA JEDNOHO OBĚDA Přísloví říká „nejen chlebem živ jest člověk“, jídlo přesto tvoří důležitou součást života každého člověka. Způsob stravování spolu s životním stylem má zásadní vliv na zdravotní stav. Epidemie obezity, která se šíří ekonomicky vyspělým světem včetně České republiky, přináší ohromné výdaje z veřejných zdrojů na zdravotní péči a zkracuje životy miliónů lidí. To, co a v jakém množství jíme, však ovlivňuje nejenom naše zdraví, ale i „osobní ekologii“, neboli náš dopad na životní prostředí.

è

Dopravu a obaly v tomto případě nezapočítáváme, výsledná ES bude tedy ve skutečnosti ještě vyšší. Výsledky analýzy ekologické stopy jsou uvedeny v tabulce: Produkce biobrambor tuny 21,80 Výnos biobrambor tuna . ha-1 21,20 ES biobrambor gha . tuna-1 0,20 ES biobrambor gm2 . 100 kJ-1 0,06 ES ekvivalentní množství brambor gha 4,40

Pro srovnání biovepřového a biohovězího masa byla využita data z národního účtu ekologické stopy ČR a další zdroje týkající se ekologické stopy potravin. ES biovepřového masa ES biovepřového masa ES ekvivalentní množství biovepřového masa ES biohovězího masa ES biohovězího masa ES ekvivalentní množství biohovězího masa

gha . tuna-1 gm2 . 100 kJ-1

4,50 0,87

gha 60,00 gha . tuna-1 7,20 gm2 . 100 kJ-1 0,78 gha 110,70

Závěr Produkce medu ekologicky šetrným způsobem vytváří velmi malou ekologickou stopu. Započteme-li dopravu spojenou s péči o včelstva a skleněné obaly na med, tvoří ekologická stopa 2,5 gha . 5 tun-1 medu. Oproti tomu produkce energeticky ekvivalentního množství biobrambor zanechává stopu bezmála dvakrát vyšší (4,4 gha). Produkce biomasa, přestože jde o ekologicky příznivé chovy, znamená daleko vyšší zátěž planety. U biovepřového 60 gha, u biohovězího dokonce 111 gha. RNDr. Viktor Třebický, Ph.D. POZNÁMKY: 1) http://www.rokytnikvcely.cz/ 2) Viz Ročenka ekologického zemědělství v ČR, Ministerstvo zemědělství ČR, Praha, 2009

bio

l

7-8/2011

Vhodným měřítkem dopadu spotřeby jednotlivců, domácností, podniků, ale i měst a celých států na životní prostředí je ekologická stopa. Tento indikátor vyjadřuje plochu tzv. ekologicky produktivní země, kterou člověk (město, stát) potřebuje k zajištění všech zdrojů a k likvidaci odpadů. K výpočtu se používá statistika o spotřebě, která je převedena na množství biologicky produktivní země a vodních ploch nutných k vyprodukovaní daných zdrojů a k asimilaci odpadů, při používání daných technologií. Vzhledem k tomu, že lidé používají zdroje z celé planety a znečistění, které produkují, ovlivňuje velmi vzdálená místa, tvoří ekologická stopa součet všech ploch z různých částí Země. Ekologická stopa tvoří stranu poptávky ekologického účetnictví. Stranu nabídky tvoří tzv. biokapacita – dostupné množství ekologicky produktivní země (orné půdy, lesů, vodních ploch a pastvin). Ekologická stopa i biokapacita je vyjádřena v globálních hektarech (gha). Každý globální hektar odpovídá jednomu hektaru biologicky produktivních ploch s „globálně průměrnou“ produktivitou. Čech za rok vytvoří stejnou stopu jako Afričan za celý život. Autor článku publikoval v EKU článek o ekologické stopě, a to před 12 lety (EKO č. 4/1998). Tehdy to byla novinka, nejenom v domácím, ale i v zahraničním kontextu. Od vydání první knihy o ekologické stopě neuplynuly v roce 1998 ani tři roky a zdálo se, že jde o jeden z mnoha akademických pokusů postihnout a kvantifikovaně vyjádřit dopad lidských aktivit na přírodu. Nicméně za dvanáct let urazil koncept ekologické stopy velký kus cesty. Vyšly stovky odborných článků a konala se řada konferencí a seminářů, které ujasnily a standardizovaly metodu jejího výpočtu.

Nejen to. Ekologická stopa se z vědeckého a odborného světa přesunula i do oblasti praktického využití. Mezinárodní iniciativa Ten in Ten směřuje k tomu, aby se stala standardní součástí národních účtů států. Podobně jako hrubý domácí produkt (HDP) souhrnně postihuje ekonomickou vyspělost státu, ekologická stopa (dále ES) vyjadřuje environmentální dimenzi rozvoje. K iniciativě se přihlásilo 35 států, 7 zemí tento indikátor oficiálně přijalo a pravidelně ho vyhodnocuje (Japonsko, Švýcarsko, Spojené arabské emiráty, Ekvádor, Finsko, Skotsko a Wales). Svou ekologickou stopu si stanovují města, která usilují o udržitelný rozvoj, školy, které výpočet propojují s ekologickou výchovou, či jednotlivci, které zajímá jejich osobní dopad na životní prostředí. V České republice se z teoretického hlediska ekologickou stopou zabývají experti z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, praktickými aplikacemi pak Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s. (TIMUR). Vrame se však k jídlu. V České republice se spotřeba potravin, a už z domácích zdrojů či z˚dovozu, podílí na celé jedné čtvrtině ekologické stopy. Ta přitom podle posledních údajů z˚roku 2005 činila 5,3 gha na obyvatele. Tzv. průměrný Čech tedy za rok projí 1,3 gha, což odpovídá ekologické stopě celkové spotřeby průměrného obyvatele Afriky či států jako Vietnam či Uganda. Pro srovnání: státy s nejnižší celkovou ekologickou stopou na obyvatele – Afghánistán a Malawi celkově spotřebují pouze 0,5 gha. Potraviny jsou tedy důležité nejenom z hlediska zdravého životního stylu, ale i z pohledu ekologického dopadu spotřeby. Výše uvedená čísla jsou nicméně abstraktní a obecná. Podívejme se proto na

è

TABULKA 1 Polévka: Silný hovězí vývar s játrovými knedlíčky a tence krájenou čerstvou zeleninou Hlavní jídlo: Zákusek 1: Čerstvé jahoMenu 1 Steak severoamerického steakového masa se salsou dy s vanilkovou zmrzlinou, Menu 2 Ve slupce pečené brambory s kuřecími nudličkami, ku- jahodovou omáčkou a pravou šlehačkou kuřicí, žampiony a česnekovým dipem Menu 3 Tagliatelle na olivovém oleji s drcenými tomaty, citrónovou kůrou, čerstvými lístky bazalky a sýrem parmezán Menu 4 Špízy z vykostěných kuřecích stehýnek, anglické slaniny a čerstvé zeleniny, podávané s okurko-česnekovým dresinkem

Zákusek 2: Grilovaný ananas v cukru s vanilkovou a citrónovou zmrzlinou, dekorovaný lístky máty

Menu 5 Filety pstruha lososového servírované s grilovanou limetkou a koprovým dresinkem, sypané mořskou solí

Zákusek 3: Variace zmrzlin s čerstvým banánem, pravou šlehačkou a omáčkou z lesního ovoce

7

è ekologickou stopu konkrétního jídla, které si můžeme bez větších nesnází objednat v české restauraci. Jde o nejmenovaný podnik v jednom z krajských měst, patřící do střední až vyšší cenové kategorie. Velmi vhodné a využívané místo například pro obchodní oběd či večeři. Na výběr k obědu máme pět jídel (viz tabulka 1), menu se skládá ze tří položek - polévka, hlavní jídlo a zákusek. Jídlo, které si zvolíme k obědu, zásadně ovlivní velikost ekologické stopy. Jaké faktory hrají roli? Prvním a nejdůležitějším je podíl masa resp. masitých výrobků v jídle. Produkce masa znamená zhruba desetkrát vyšší nároky na ornou půdu, suroviny, hnojiva a energii než produkce odpovídajícího množství rostlinné stravy. Čtyři z pěti nabízených jídel obsahují maso. Produkce hovězího masa znamená vyšší ekologickou stopu než produkce drůbežího, pstruh lososový se nachází mezi těmito produkty. Ekologická stopa jednotkového množství surovin, z nichž jsou jídla v našem výběru připravena, je uvedena v tabulce 2. Dalším důležitým faktorem je země původu, resp. množství kilometrů, které potravina TABULKA 2 Menu

Ingredience

Země původu

Polévka Hovězí maso ČR, Opava hovězí vývar Menu 1 Steak,severoam. USA, Texas hovězí Menu 2 Brambory ČR, Mělník Kuřecí prsa Brazílie Žampióny Polsko Kukuřice Belgie Česnek Čína Menu 3 Těstoviny Itálie, Barilla Tomaty Itálie, Livorno Sýr parmezán Casearia S.p.a. Itálie Olej Massarosa Itálie Bazalka Izrael Menu 4 Kuřecí stehýnka ČR, Vodňany Anglická slanina ČR, Litoměřice Zelenina - okurka Polsko Česnek Čína Menu 5 Pstruh lososový Norsko Limetka Mexiko Kopr ČR, Mělník Zákusek 1 Jahody Holandsko Šlehačka ČR, Praha Zmrzlina ČR, Třebíč Zákusek 2 Ananas Kostarika Zmrzlina ČR, Třebíč Máta ČR, Litoměřice Zákusek 3 Banán Panama Zmrzlina ČR, Třebíč Lesní ovoce Srbsko Šlehačka ČR, Praha

8

procestovala, než se dostala na náš stůl (v angličtině se používá termín food miles). Přestože žijeme v době globalizace a neustále rostoucího mezinárodního obchodu, může nás překvapit, že ingredience, z nichž jsou vyrobena vybraná jídla, pocházejí z celkem 13 zemí, rozkládajících se na čtyřech kontinentech. Z České republiky jsou pouze kuřecí stehýnka, hovězí maso pro vývar, anglická slanina, brambory, šlehačka, zmrzlina a koření (máta, kopr). Doprava potravin s sebou přináší znečištění (ovzduší, vody a dalších složek životního prostředí), zábor půdy a spotřebu energií a materiálů. To vše se projeví ve zvýšené ekologické stopě. Pokud nám vadí silnice a dálnice ucpané kamióny, měli bychom si uvědomit, že to přímo souvisí se způsobem našeho stravování a přepravou zemědělských produktů z jednoho konce světa na druhý. Je to daň, kterou platíme za luxus čerstvých, pestrých a levných potravin, dostupných v˚jakoukoliv roční dobu. Kilometry „nacestované“ surovinami, sloužícími k přípravě jídel v našem menu jsou uvedeny v tabulce 2. *** Ekologickou stopu potravin ovlivňuje taVzdálenost Ekostopa ké způsob jejich průmyslového zpracová(km) (gha na 1000 g) ní a balení. Je vhodné preferovat čerstvé 460 8,5 potraviny s menším množstvím obalů. 9 000 15,5 Nejnižší ekologickou stopu z obalových 70 0,2 materiálů má re9 500 3,6 cyklovaný papír či 520 0,4 karton. Pří jídle mimo 750 0,3 domov máme tento 8 500 0,6 faktor daleko méně 1 030 1,2 pod kontrolou, než 1 200 0,5 při domácím stravo1 013 8,3 vání. Trend související s bohatnutím čes1 184 4,2 ké společnosti je nic2700 0,5 méně přesně opačný 200 1,6 – přibývá jídel, která 30 5,1 zkonzumujeme v restauracích. 520 0,4 Výsledná ekologic8 500 0,6 ká stopa zvolených 1 500 8,2 jídel je uvedena v ta10 000 0,7 bulce 3. Pro lepší 70 0,2 vzájemnou porovna1 000 0,5 telnost byla porce hlavního jídla stano100 6,3 vena na 300 g. Ve 250 5,0 skutečnosti je ve 10 000 0,7 zvolené restauraci 250 5,0 váha některých porcí 30 0,2 nižší (např. menu 2), 9 500 0,6 což snižuje jejich eko250 5,0 logickou stopu. 850 0,4 Pokud si k obědu 100 6,3 objednáme polévku

TABULKA 3 Menu

ES – porce (gm2)

Polévka - hovězí vývar

12,8

Menu 1

46,5

Menu 2

4,1

Menu 3

3,7

Menu 4

4,7

Menu 5

20,7

Zákusek 1

6,2

Zákusek 2

4,2

Zákusek 3

6,7

s játrovými knedlíčky, steak ze severoamerického lososa a jako sladkou tečku variaci zmrzlin s banánem a lesním ovocem, vytvoříme ekologickou stopu 66 gm2 (globální metr čtvereční, 1/10 000 gha = gha-4). To je pro srovnání 45 % průměrné denní ES obyvatele ČR. K tomu je třeba připočítat nápoj (ES se pohybuje v rozmezí od 0,2 gm2 u sklenice vody, až po cca 7 gm2 u vína z Chile). Naopak, vegetarián, který si nedá polévku, obejde se bez zákusku a zvolí si italské těstoviny, vytvoří ekologickou stopu pouze 3,7 gm2. Volba méně jídla a méně masa tedy vytvoří 18krát menší ekologickou zátěž a je ekvivalentem pouze 2,5 % průměrné denní ES obyvatele ČR. Může si pak „dovolit“ vyšší spotřebu v jiných oblastech, například v˚dopravě či ve spotřebním zboží a stále nepřekročí udržitelnou míru spotřeby v ČR či v globálním měřítku. Udržitelná míra spotřeby je dána dostupnou biokapacitou na jednoho člověka. V případě ČR činí 2,7 gha na 1 obyvatele, v globálním měřítku pouze 2,1 gha na 1 obyvatele. Závěrem lze dodat, že ekologická stopa nedokládá, že steak ze severoamerického hovězího je apriori špatný a italské těstoviny ekologicky příkladné. Naznačená analýza ES oběda ukazuje, že důležitá jé míra spotřeby a spotřebitelská volba. Pokud se neobejdu bez masa ve svém jídelníčku a zároveň mi záleží na udržitelnosti vlastní spotřeby, neměl bych konzumovat steak každý druhý den. Měl bych také věnovat pozornost původu potravin, preferovat domácí či regionální suroviny. To je mnohem obtížnější, pokud se často stravuji mimo domov. V restauracích lze jen obtížně kontrolovat, odkud jídlo pochází a jakým způsobem bylo zpracováno a baleno. Nejen chlebem živ je člověk, ale chléb, bez kterého se neobejdeme, může výrazně ovlivnit náš ekologický dopad. RNDr. Viktor Třebický, Ph.D., TIMUR, o.s. Více informací: www.ekostopa.cz; www.timur.cz; www.ekologickastopa.cz; www.footprintnetwork.org/en/index.php/GFN/page/ten_in_ten_campaign Článek byl otištěn v časopisu EKOlogie a společnost č. 5/2010 a je publikován v rámci naší vzájemné spolupráce. FOTO: Trvalý život, Haluzice

bio

l

7-8/2011

Burzu projektů zelené energie korunovalo v Praze vyhlášení vítězů Osmihodinový maraton s nejčastějšími slovy „solární energetika“, „energie z biomasy“, „obnovitelné zdroje energie (OZE)“, přes 120 účastníků, na 30 řečníků, defilé 10 projektů podpořených z programu Inteligentní energie pro Evropu, z nichž mohou čerpat municipality, 12 reprezentantů nejúspěšnějších radnic ze sedmi zemí EU, fotografování šampiónů na fotovoltaické střeše provozní budovy Národního divadla, projekce videofilmů o mistrech EU-ligy OZE, večerní neformální debata, návazná exkurze po solárních TOP-projektech Prahy a okolí... – taková je v heslech vizitka konference, jíž 2. června vévodila v českém parlamentě loga se zkratkou RES CL. RES Champions League – evropská soutěž obcí a měst uplatňujících obnovitelnou energii – totiž skončila na jaře svůj druhý ročník a v Praze vyhlašovala jeho vítěze. Dopoledne česká lokální i odpoledne mezinárodní část konference však měly ráz nejen burzy zkušeností, ale trochu i výčitky. To vůči současné politice vlády ČR, která oproti důrazu EU na zelenou energetiku nabrala kurz do protisměru... Vyhlašování mistrů 2. ročníku Evropské ligy obnovitelné energie, které na závěr konference uspořádala Liga ekologických alternativ (LEA), jako národní koordinátor soutěže, se konalo v čase, který domácí nevládní organizace označují jako dobu temna... (rozumněj: útlaku, udušení nadějí). Právě do této polohy zatlačila vloni česká vláda s velkoenergetickou lobby agresivní kampaní celý sektor OZE. Záminkou byla pozdě regulovaná dotace výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky. Boom solárních elektráren (celkem už 1920 MW instalovaného výkonu!) odkryl nepřipravenost přenosových síti pro OZE (alespoň by to plynulo z – patrně účelové – argumentace energetiků) a především nechu začít éru decentralizace energetiky. „A právě v tomto kontextu jsme považovali za potřebné uspořádat přímo v baště politiků jakousi celodenní burzu těch nejlepších projektů měst a obcí EU na poli čisté bezemisní a bezpečné energetiky zítřka, jakou popularizují Evropská liga obnovitelné energie a další projekty podpořené z programu IEE,“ shrnuje za organizátory Aleš Lisa, předseda LEA. Konference s názvem TOP-projekty OZE ve městech a obcích (inspirace, per-

spektivy, bariéry) se konala pod záštitou předsedy Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Milana Šovíčka. (V nepřítomnosti ho však zastoupili dva další poslanci výboru). Zástupce ministerstva průmyslu a obchodu obhajoval plánovaný útlum odvětví, zástupci sektoru trend naopak kritizovali. Vítězové čtyř divizí soutěže, z německých municipalit Kronprinzenkoog, Crailsheim a Reutlingen a italského Brunico, stejně jako starostové dalších osmi obcí a měst na druhých a třetích místech svých kategorií pak excelovali dosaženým stupněm využití OZE. Ukázali, stejně jako další prezentovaná fakta, jakým směrem energetiky kráčí perspektivní „hráči“ EU.

A jaký byl hlavní přínos velkoryse pojatého „svátku OZE“ v Praze?

Byl to příspěvek k další pozitivní vlně zájmu o toto odvětví energetiky zítřka – jak v zemi pořadatele, kde prožívá své těžké chvíle, tak ve všech sedmi zemích zapojených do soutěže. A samozřejmě i v případných dalších státech, které jsou k účasti trvale zvány tradičním heslem soutěže Hrajte s námi, hrajte hned! V čase, kdy si Evropa i svět kladou otázku o přípustnosti rizik jaderné energetiky, je to jistě ta pravá výzva všem odpovědným, kteří umí docenit bezpečnost právě obnovitelných technologií. Německá sídla Kronprinzenkoog, Crailsheim a Reutlingen vládnou Evropě ve svých divizích (souhrnná kategorie, sídla s dvaceti až sto tisíci obyvateli a sídla s více než sto tisíci Součástí dekorování starostů a dalších zástupců nejúspěšnějších sídel obyvateli). V zemi byla i jejich dokumentační fota na fotovoltaické střeše provozní budo- začali svoji cestu vy Národního divadla v Praze. U pomyslných stupňů vítězů pro divizi měst k zelené energetice střední velikosti mohl stanout i místostarosta „stříbrného“ Jindřichova již před lety a dnes Hradce Bohumil Komínek (zcela vlevo). FOTO: LEA – Břetislav Koč ukazují směr dalším

bio

l

7-8/2011

EU-ligy OZE

zemím EU. Italským sídlům se rovněž dařilo: Brunico vyhrálo divizi sídel s 5 000 až 20 000 obyvateli, významně uspěli i jeho sousedé z provincie: Dobbiaco a Bolzano. Druhého ročníku Evropské ligy obnovitelné energie se účastnilo na 3 500 evropských municipalit, které zastupují 60 milionů občanů. V soutěži je nyní evidováno 3 000 MW sluneční elektřiny, 1 900 000 m2 slunečních kolektorů teplovodních a 1 100 MW energie z biomasy. V soutěži se ale neposuzuje jen energie ze Slunce a z biomasy, ve finále jsou adeptům na medailová umístěná započteny i další druhy obnovitelné energie stejně jako existence místních energetických strategií, osvětové aktivity, osobní příklad zastupitelů apod. Evropské ligy OZE se až dosud zúčastnilo sedm zemí: Německo, Bulharsko, Francie, Ma arsko, Itálie, Polsko a Česká republika. „Zveme i zájemce z dalších států, aby se spolu s námi stali součástí tohoto perspektivního tahu na branku v zájmu přibližování naší budoucnosti založené co nejvíce právě na využití obnovitelných zdrojů,“ říká Yannick Régnier, koordinátor projektu z francouzské organizace CLER. Evropští šampióni roku 2011 podle kategorií: Divize – Souhrnná kategorie: 1. Kronprinzenkoog (Německo), 2. Nagypáli (Maarsko), 3. Dobbiaco (Itálie) Města od 5 000 do 20 000 obyvatel: 1. Brunico (Itálie), 2. Szczawnica (Polsko), 3.: Chepelare (Bulharsko) Města od 20 000 do 100 000 obyvatel: 1. Crailsheim (Německo), 2. Jindřichův Hradec (ČR), 3. Chambéry (Francie) Města s více než 100 000 obyvateli: 1. Reutlingen (Německo), 2. Bolzano (Itálie), 3. Bydgoszcz (Polsko)

Jak se vybírají v ítězové soutěže? Z každé země zapojené do soutěže a v každé kategorii se kvalifikuje jen jedno město, menší město nebo vesnice z nejlepších obcí v žebříčku sluneční energie a energie z biomasy, aby se zúčastnily finále Evropské ligy obnovitelné energie, a tak se na stupních vítězů vždy ocitnou obce ze tří různých zemí. Evropští šampióni byli vybráni porotou, která byla složena z partnerů akce (odborníci na energetiku, nevládní organizace zabývající se ochranou životního prostředí, sítě obcí, specializovaní novináři) na základě kvantitativního kriteria (instalovaného výkonu z obnovitelných zdrojů energie) a kvalitativních kriterií (osobní vklad volených zástupců, udržitelná energetická politika, způsoby komunikace, místní územní vývoj). Karel Merhaut Více se o Evropské lize obnovitelné energie dozvíte na www.res-league.eu.

9

EKOZAHRADA

V červenci O slimácích Ve dnech, kdy vzniká tento příspěvek (začátek července 2005 – pozn. red.), venku leje a leje. Země je vlhká a toho využívají úhlavní nepřátelé zahradníků – slimáci, plži, hlemýždi a další slizká čeládka. Zahrádkáři běhají zlostně po svém pozemku a volají na pomoc chemii i mechanické násilí všeho druhu. Ruku na srdce, donedávna nenapadlo nic lepšího ani mě. Pak se mi ale dostala do ruky kniha Lunární zahrada, kde jsem se o tom, proč slimáci ničí, co mohou a jak se proti nim bránit, dočetl leccos zajímavého. Zkuste si přečíst, co se autorům osvědčilo v praxi, a pak se zamyslet nad tím, jak jejich rady využít. Nejlepší ovšem je si knížku koupit a přečíst si ji celou, je v ní opravdu spousta zajímavých věcí. (JL) Chceme vám touto knihou dát do ruky zbraň proti pohromě ve vaší zahradě, kterou se mohou stát slimáci. Jsou přitom nutné dvě věci, jednu dělat nesmíte a druhou musíte pochopit. Začnu jedním krátkým příběhem ze života. Náš dům leží ve velmi suché oblasti s malými srážkami, je tu hodně teplo a v létě jsou častá období sucha a hlavně silný vítr. Když jsme se sem nastěhovali, slyšeli jsme ze všech stran a nejen od zahradníků. Bez pravidelného zalévání a zavlažování se v zahradě ničemu nedaří. A také množství automatických zavlažovacích zařízení ve všech okolních zahradách tomu nasvědčovalo. Kromě toho jsme po stavbě domu museli přivést na zahradu zeminu a tráva, kterou jsme zaseli, vypadala, že každým dnem uschne. A tak jsme se nechali přesvědčit a zalévali konví i zahradní hadicí. Vypadalo to tenkrát, že čím dál víc zaléváme, tím víc půda vysychá. Po jedné z mála nocí, kdy pršelo, jsme se ráno probudili a chtěli přinést noviny ze schránky. Tu jsme objevili stovky, ne-li tisíce slimáků. Byli všude, na cestičkách, před garáží, na dřevěných schodech, a co bylo nejhorší, stovky slimáků – tak nám to aspoň připadalo – lezly po zdech našeho domu ze všech stran. Připadali jsme si jako ve filmu PTÁCI Alfréda Hitchcocka, když se objevilo hejno vran. „Tak a dost,“ řekli jsme si a přestali jsme zalévat, tak jak jsme to dělali dříve vždycky. Rozhodli jsme se, že za těchto okolností se raději obejdeme bez zahrady. Byla to jen fůra práce, spousty vody a výsledek – spousta slimáků. Řekli jsme si: Konec!? Zalévat se nebude, tak jsme to znali z domova a vždy dodržovali. A výsledek se dostavil. Dnes zase sklízíme rajčata, která po první zálivce sazenice až do sklizně v listopadu (!) nedostala ani kapičku vody. Vaříme si čaj z listů šalvěje, meduňky a mnoha dalších bylinek ze své zahrady, které nikdy

10

nedostaly ani kapku umělé vláhy. Sklízíme kedlubny až do prosince, vyhrabujeme je ze sněhu a jsou nádherně křehké, ani trochu nedřevnatí a kropící konev ani neviděly. Naše louka je sice v době sucha trochu nahnědlá, ale za hodinku po dešti se zase svítivě zazelená. Salát, špenát, květák, ovoce, jahody, zelenina – vše roste z jílovité půdy, která je v době sucha tvrdá jako beton, bez zalévání a zavlažování. A hlavně bez slimáků! A to je první podmínka, jak se zbavit slimáků. – Dále se v knize dozvíte ještě o dalších souvislostech. A druhou podmínkou je trochu pochopení z vaší strany: Jakýkoli boj na tomto světě od samého začátku nemá smysl. Od samotného začátku a bez jakékoli výjimky. To musíte pochopit a přijmout celým srdcem, musí vám to přejít do masa a krve. Co se stane, když tyran napadne cizí zemi, vyplení ji a celý národ ze země vypudí? První generace porobeného národa je ještě překvapená, utlačená a snad „poražená“. Druhá generace povstane, třetí bude silná a odolná vůči bolesti a udeří nazpět. Kdo má otevřené oči a uši, bytost obdařená rozumem, láskou a srdcem, vidí tento přírodní zákon všude kolem sebe.

vaných prostorách. Kdyby tito politici a jejich děti museli jeden jediný měsíc jezdit přeplněným metrem, sedět v horku ve školních třídách, jezdit auty bez klimatizace alpskými údolími zacpanými nákladní dopravou, měli bychom jiné zákony. Co se stane, když „nevypočitatelné chování“ vodních toků upravíme vyrovnáním řek, místo abychom se na přírodu a její moudrost jen dívali? Máme tu povodně. Co se stane, když hubíme „škůdce“ a „plevel“, místo abychom pochopili oběh v přírodě a smysl nadměrného výskytu hmyzu a volně rostoucích bylin? Sklízíme ovoce a zeleninu, které obsahují jedy. Co se stane, když budeme bojovat proti slimákům, místo abychom pochopili, proč tu jsou? Otrávíte se zeleninou, kterou sklízíte, a zvete slimáky dál, aby vás napadali. Tento princip můžeme formulovat velmi jednoduše: když proti někomu bojuji, zvu ho k sobě dál, aby ke mně přišel. Jen výjimečně se díky pochopení příčin a souvislostí dají věci obrátit k dobrému – a jde o maličkosti nebo o velkou věc. Přemýšlejte o tom. Volně rostoucí květiny a byliny, všechno, co v přírodě hojně a krásně kvete bez zásahu člověka, co musí trpět bez kropící konve a zavlažovacího systému – to všechno by už dávno zmizelo, slimáci by vše sežrali, a nejen oni, kdyby tam panovaly tytéž zákony, které údajně musíme v zahradě aplikovat. Nelze skoro ani obsáhnout, co vše se píše v knihách o zahradě, kalendářích rostlin, návodech k pěstování semen a sazenic až po bláhové doporučení hojně zalévat přezimující rostliny. FOTO: Eva Skoumalová A všechny tyhle nápady se přejímají jako trend v módě obuvi. JeCo se stane, když se budou lidi jiného ná- nomže tam žádnou škodu nezpůsobí, zaboženství, barvy pleti, stranické příslušnosti tímco móda v oblasti zahrady škody přináší, nebo majetkové třídy napadat, místo aby pro lidi i pro zvířata. Nehledě na otravu cheusilovali o porozumění a společný vývoj? Ti mikáliemi. Zkuste přemýšlet někdy o tom, co napadení se budou vždycky bránit, dokud ovlivňuje hlávku salátu, když jste její růst boj neskončí. „vykoupili“ otrávením a odstraněním spousCo se stane, když bojujeme s nemocí, kte- ty slimáků, tedy živočichů? Jak chutná ukraré nerozumíme, jako je třeba rakovina, dená čokoláda? Jak se bydlí v domě, který AIDS, choroby srdce, Alzheimerova nebo musel dát předchozí majitel v nouzi do dražParkinsonova nemoc? Nikdy nad ní nezvítě- by? Jak se žije člověku, jehož bohatství spozíme, dokud nepochopíme příčinu: strava čívá na vykořisování zaměstnanců? Jak je příliš bohatá na maso, cukr, pečivo z bílé možné se těšit z úspěchu, který vznikl ze lži mouky, následky očkování po desetiletích, a přetvářky? Jedním jsme si jisti: Přemýšlejšpatná kvalita vody, atomová energie, záře- te v klidu o těchto otázkách a máte problém ní všeho druhu, smog. se slimáky v zahradě vyřešený. A právě tak Co se stane, když budeme bojovat i mnoho dalších potíží a problémů, které pro s bakteriemi a viry, aniž bychom znali pra- vás život připravil a ještě připraví. * vou příčinu jejich nadměrného rozmnožování? Bakterie a viry jsou stále odolnější Právě jste dočetli ukázku z knihy Lunární proti lékům a silnější než kdy dříve. zahrada. Napsali ji v roce 2004 Johanna Co se stane, když v zimě nadměrně topí- Paunggerová a Thomas Poppe a u nás vyme a v létě se se změnou počasí vyrovná- šla roku 2005 v prvním vydání v Knižním váme pomocí klimatizace? Příroda k nám klubu. vysílá stále silnější signály, aby upozornila na svou krizi. Jsou všude patrné, ale zřejmě Zdroj: http://druidova.mysteria.cz ne pro politiky, kteří žijí a pracují v klimatizo-

bio

l

7-8/2011

Petunie King – novinka S manželkou rádi pěstujeme květiny v truhlících. Naše oblíbené jsou muškáty (ty dáváme na slunečné stanoviště), begonie (dávají přednost stanovišti zastíněnému) a fuchsie. Nejvíce jsme si oblíbili však petunie (Petunia hybrida). Velmi se nám líbí jejich velké trsy, doplněné záplavou krásně zbarvených květů. Jejich pěstování není náročné. Původní druhy petunií pocházejí z Jižní a Střední Ameriky, v Brazílii a Argentině je známo přibližně 25 druhů těchto původních rostlin. V Evropě se začala pěstovat začátkem 19. století petunie zahradní (Petunia atkinsiana) jako okrasná rostlina. Vznikla křížením původních druhů z Jižní Ameriky. Později bylo vzájemným křížením získáno mnoho nových druhů. Pěstují se u nás jako jednoletky, které se liší velikostí celé rostliny i jednotlivých květů, rozdíly jsou i ve tvaru květů, barvě květů. Mohou být pruhované nebo žíhané. Některé odrůdy dokonce příjemně jemně voní, zvláště po dešti (např. odrůda Priscilla). Velkou oblibu získali petunie převislé, jejichž šlahouny visí přes okraj květináče a působí velmi ozdobně. Prodávají se obvykle pod názvem surfinie a vznikly křížením před několika lety v Japonsku. Když dáme ve výběru přednost surfiniím, musíme pamatovat, že budou vyžadovat častější zálivku. Je to proto, že jsou větší a mají i větší nárůst. S petuniemi můžeme vytvořit na balkonech, terasách i verandách krásné barevné kombinace, sladěné s okolím. Pokvetou nám od května až do příchodu prvních mrazíků. Podmínkou úspěšného kvetení je odstraňování odkvetlých květů, které by jinak rostlinu vyčerpávaly tvorbou semen. Petunie patří mezi nejrychleji rostoucí rostliny na světě, mají úžasnou regenerační schopnost. Pokud je budeme v truhlících kombinovat s jinými rostlinami, může se snadno stát, že je petunie vytlačí. Vybíráme pro ně vzdušné stanoviště, umístit na stanoviště je můžeme po pominutí ranních mrazíků. Při přesazování využíváme substrát, speciálně pro ně určený. Vybíráme dostatečně velký květináč, který nebude tak rychle vysychat. K dobrému růstu (přírůsty mohou být dokonce 3 cm denně) potřebují dostatek slunce a vody. Vyžadují každodenní zálivku, když jsou velká vedra, musíme je zalévat dokonce častěji. Velmi jim prospěje pravi-

Petunie

bio

l

7-8/2011

Voňavá Priscilla delné přihnojování, osvědčilo se nám jednou za měsíc přidávat do zálivky Kristalon nebo Floran. Velmi důležité je mladé petunie zkrátit na výšku přibližně 15 cm zaštípnutím jejich šlahounů. To bude mít za následek, že se rostlina rozvětví a vytvoří souměrný bohatý keříček. Brzy obroste a ještě v červnu vykvete. Během července bude velmi dekorativní. V srpnu však většina květů odkvete a tehdy je velmi vhodné celou rostlinu znovu důkladně zkrátit, tak aby jednotlivé šlahouny měly délku opět jen 10 až 15 cm. Ty pak znovu vyrazí a budou krásné až do prvních mrazíků. Pokud tento druhý „řez“ zanedbáme, rostlina už nás příliš těšit nebude. Pomalu zežloutne, utvoří semena a odumře. Při dodržování těchto jednoduchých zásad nás budou rostliny těšit celé léto a přinesou nám mnoho radosti.

Pažitková „alej“ u chalupy Pažitka je vápnomilná i vlhkomilná. Při ekologickém pěstování je vytlačována pampeliškou i dalšími doprovodnými rostlinkami. Pro její snadnější odplevelování byla vyseta těsně ke zdi chalupy a vznikla malá kvetoucí pažitková alej. Květy pažitky chutnají jako ředkvičky a lze je bez obav konzumovat. Také včelky a čmeláci na nich hodují. (jap)

Text a foto Alois Mikyska Krásnou trvalkou, která ozdobí letní zahradu, je záplevák (lat. Helenium). Jeho latinské jméno je odvozeno od řeckého „helios“, což připomíná slunce. Domovem rostliny je Severní Amerika. Můžeme si vybrat mezi odrůdami, které měří přibližně od 60 do 130 cm. Rostliny mají mohutné lodyhy, které jsou v horní části hustě rozvětvené. Díky tomu nás mohou těšit velkým množstvím chocholičnatých květenství. Jednotlivé květy připomínají malá zářící sluníčka. Bývají nejčastěji v barvách žluté, oranžové, červené i hnědé – v různých odstínech a kombinacích. Nejvhodnějším stanovištěm pro zápleváky je místo, na které svítí slunce, přitom však je dostatečně vlhké, aby rostlina mohla dobře růst, zvláště v době vegetace. Prospěje jim každoroční přihnojení zahradním kompostem. Vzhledem ke své výšce se dobře hodí do blízkosti plotů i do pozadí trvalkových záhonů. Můžeme je kombinovat s dalšími vyššími zahradními trvalkami, budou se lišit dobou květu a na záhonu bude stále co obdivovat. Do sousedství se velmi hodí např. floxy, zahradní kopretiny a řebříčky, rudbekie, chryzantémy a vytrvalé hvězdnice. Raději mezi rostlinami nenecháváme mnoho místa, aby se mezi nimi neuchytil plevel, trvalkový záhon pak bude pěkně vypadat a nebudeme s ním mít příliš práce. Některé zápleváky začínají kvést už v červnu, většina odrůd však kvete později, zdobí zahradu ještě v září. Na rozmnožování rostliny jsou nejvhodnější časné jarní nebo podzimní měsíce, tehdy můžeme rozdělit a rozsázet silnější trsy. Velkým přínosem zápleváků do zahrady je však jejich mimořádně dlouhá doba kvetení, kvetou totiž 6–8 týdnů. Každý trs má desítky květů, můžeme je dobře využít i do váz, kde vydrží také velmi dlouho svěží. Zápleváky patří mezi rostliny, se kterými nebudeme mít na zahradě mnoho práce. Budou dobře prospívat, protože nejsou náročné, přitom nám však přinesou hodně radosti. Přesto nejsou zatím na zahrádkách příliš rozšířené a známé. (MiK)

Záplevák

11

JEDLÉ KVĚTY PRO ZPESTŘENÍ JÍDELNÍČKU Květiny byly k jídlu pro chu i ozdobu užívány odedávna. Po zimním strádání v době neúrody, kdy lidé instinktivně jedli nejvýživnější část rostliny nebo naopak jako součást bohatých tabulí pro zpestření a ještě větší noblesu či zdůraznění výjimečnosti okamžiku. Patřily také po dlouhou dobu mezi tajné ingredience pro výrobu exotických nápojů a likérů. Je potěšitelné, že se k jejich používání opět šastně navracíme díky šéfkuchařům špičkových restaurací, kteří dnes běžně používají jedlé okvětní plátky či kandované květy, aby tak dodali svým dezertům tu správnou sladkou nostalgii. Mnohapatrové svatební dorty zdobené živými květy jsou mistrovskými díly luxusních cukráren. Obecně řečeno, k jídlu lze užít všechny květy, které nejsou jedovaté, hořké nebo jinak nepoživatelné a jež nebyly ošetřovány pesticidy. Proto jsou ekozahradnictví a ekologické statky ideálními pěstiteli.

Nejužívanější květy Anglická královna Alžběta je bezmezně zamilována do levandulového čaje, který je i mírným sedativem. Malé množství těchto květů provoní dušená masa, octy, džemy a rosoly. Ve středověku de věřilo, že levandule chrání před morem, protože prý rukavičkáři, kteří používali její výtažek k provonění jemných kůží na dýmějový mor neumírali. Vyhlášené silice k výrobě nejdražších parfémů pocházejí z levandulových políček Provence. Levandule patří mezi hluchavkovité rostliny a ty téměř všechny obsahují vonné silice a mnohé jsou pak ceněnými kořeninovými bylinami. Jejich původ je namnoze ze Středozemí, kde mají místo v kuchyni odedávna – bazalka, tymián, šalvěj, oregano, majoránka, saturejka, yzop, rozmarýn – u nás pak meduňka, máta, středoevropská dobromysl a jemnějším aroma než má oregano z Balkánu. Ke kořenění můžeme používat i jejich drobné pyskaté kvítky, jsou plné voňavého nektaru, zvláš těsně po rozkvětu. Lehký jarní dezert můžeme doplnit sladkými kvítky obyčejné bílé hluchavky, třeba s rozkvetlou snítkou máty.

Květy měsíčku lékařského přidávají na dramatičnosti smaženicím a nákypům, ulehčují trávení a vysokým obsahem karotenu blokují škodlivé účinky volných radikálů. Staří Římané jej používali proti uštknutí škorpionem a vojáci během americké občanské války zjistili, že pomáhá proti krvácení z nosu. V 16. století bylo všeobecně známo, že ti, kdo se napili lektvaru z měsíčku, mohli vidět nadpřirozené bytosti. Krásná oranžová či žlutá barva a medová vůně květních plátků bez zákrovu skvěle doplní ovocné dezerty i zeleninové saláty. Legenda praví, že Kupido, bůžek lásky, jednou prostřelil svým šípem macešku a tak tuto všudypřítomnou rostlinu obdařil afrodiziakálními účinky. Květy rozebrané na jednotlivé plátky jsou svojí kořenitou chutí přímo předurčeny k doplnění a ozdobě obložených mis a chlebíčků. Hračičkové uvítají příležitost sestavit z nich celé dekorace, podobně jako Japonci tvoří obrazy z motýlích křídel. Podle římského spisovatele Plinia staršího zahání hvězdicovitý květ brutnáku lékařského melancholii a posiluje mužskou odvahu. Dnešní šéfkuchaři používají tyto květy jak pro jejich vzhled, tak i pro osvěžující okurkovou chu. Děti zajásají nad chlebíčky ozdobené nebesky modrými kvítky připomínajícími květ bramboru. Nadto plátek veky potřený máslem, tvarohovou bylinkovou pomazánkou, s několika kvítky brutnáku a snítkou petrželky navrch působí chutně a úpravně, ostatně fantazii se přece meze nekladou! Celá rostlina obsahuje obrovské množství minerálů a má v rozumném množství relaxační a uklidňující účinky. Prosté plané sedmikrásky působí blahodárně na dýchací ústrojí a zrak. Posky-

JEDLÉ KVĚTY tují první předjarní saláty bohaté na vitamíny a minerály, navíc pomáhají k pročištění organismu po dlouhé zimě. Jen musí pocházet z čisté přírody. Krásné květy šlechtěných sedmikrás vyniknou v ovocných a zeleninových salátech, ozdobí koktejly, sorbety a zmrzliny.

Drobné kvítky fialek s nezaměnitelnou vůní podle legendy vytryskly ze slzí bohyně Isis. Ačkoli byly pěstovány už od antiky, největší popularity dosáhly za viktoriánské éry, kdy zářily ve svatebních kyticích a svou vůni propůjčovaly sirupům a želé. Byly známy pro své léčivé a antiseptické vlastnosti, sirup byl užíván proti bolestem v krku. Je ale skvělý i do zmrzlinových pohárů. Různobarevná kvítka ozdobí speciální zákusky, krémové řezy apod. Doporučuji doplnit lístečkem meduňky a přelít dortovým rosolem. Pro obdivovatele velkolepých květů hlíznatých begonií je téměř rouháním pouhé pomyšlení na jejich užití k jídlu. è

Uvažme však, že mnohé květy opadávají téměř neuvadlé. Dužnatými stonky lze nahradit řapíky rebarbory ve známém koláči. Můžeme jej doplnit několika jahodami a šlehanou smetanou. Umělecké dílo završí okvětní plátky begonie.

Květy tykví, cuket a patizonů jsou po-

dávány jako příloha či hlavní jídlo ve Středomoří a Mexiku. Plněné nádivkou nebo masovou směsí a smažené, jako zpestření studené kuchyně s humří, šunkovou, křenovou, sýrovou a podobnou náplní bývají pozoruhodnou součástí švédských stolů. U samčích květů je třeba vždy odstranit hořký zelený kalich a s vonným květem zacházet velice opatrně, je neobyčejně křehký.

Už pro svou vůni a krásu stojí růže na stupni nejvyšším. Teorie o jejím původu se různí, ale nejpravděpodobněji pochází z Persie. Podle starověkých Řeků červená růže, symbol vášně, poprvé vykvetla, když si Afrodita, bohyně lásky, zranila no-

bio

l

7-8/2011

hu o trn v přítomnosti Adonise a krvácela. Kleopatra vystlala pro Marka Antonia hodovní místnost po kolena růžovými květy a římské bankety byly vždy vyzdobeny lístky růží. V roce 1187 vstoupil do Jeruzaléma dobyvatel Saladin a dal Omarovu mešitu umýt růžovou vodou, aby ji očistil. Pro rané křesany byly růže symbolem Panny Marie a zdobily chrámová okna a oltáře s jejím vyobrazením, viz Růžencová slavnost Albrechta Dürera. První korálky na růžence byly vyráběny z pasty z růžových lístků. Zpracováním růžových květů na proslulé oleje, růžové vody a sirupy se na Balkáně zabývali už Muslimové. Výtažky z růží patří mezi nejbezpečnější hojivé substance, v kuchyni ale nutno znát míru. Mezi nejvoňavější patří růže stolistá, gallská a damašská. K ozdobě zmrzlin, moučníků a nápojů lze ale využít všechny voňavé růže ze soudobé zahrady. Krásně voní třeba sadová růže Westerland nebo velkokvětá Mr. Lincoln, Trpělivost vyžaduje kandování růžových plátků i ostatních vonných květů, avšak poháry takto ozdobené dodají lesku slavnostní tabuli. Skvělou cukrovinkou jsou i samy o sobě. Karafiáty či hvozdíky považovali Řekové za tolik kouzelné, že je pojmenovali Dianthus, čili květina květin a věnovali ji nebeskému otci Diovi. Pro Římany to byl Flos Jovis, Jupiterova květina, tedy vlastně totéž. Jako květy lásky byly přidávány do nápojů při zásnubách a ve středověkém umění byly přímo symbolem zásnub. Dlouho byly ceněny pro hřebíčkovou chu a vůni. Před užitím je nutno oddělit trpký kalich, květní plátky vyluhované ve víně působí jako utišující prostředek pro nervovou soustavu, jako voňavá ozdoba sladkostí má úspěch zaručen.

Semínka

lichořeřišnice dovezli Španělé z Peru. Různobarevné květy s ostrou ředkvičkovou chutí jsou nejpopulárnější ze všech jedlých květů. Zahradu v létě přímo rozzáří, na pěstování není vůbec náročná, sama se vysévá, škoda jen, že ji spálí sebemenší mráz. Poupata lze naložit do octa jako kapary. Zeleninovým salátům dají říz i lákavý vzhled, nejvíc sladce

pikantního nektaru je v dlouhé ostruze. Tinktura z poupat a semen je považována za přírodní antibiotikum.

Zavinutka nese rodové jméno Monarda na počest španělského léčitele a botanika Monardesse ze Sevilly, který již v roce 1569 sestavil herbář americké flory. Zřejmě on nazval tuto bylinu bergamotkou pro její vůni připomínající voňavý malý citronek Citrus bergamia. Pod obchodním názvem Monarda Bergamo Grey byla nedávno vyšlechtěna letnička s výraznou bergamotovou vůní, zvláště vhodná do čajových směsí. Indiánské kmeny užívaly planě rostoucí monardy při průduškových potížích a nachlazení, rostlina totiž obsahuje důležitý antiseptický thymol. Voňavé listy poslouží jako rychlá přírodní náplast při drobném poranění na zahrádce, stejně jako listy jitrocele nebo tužebníku v přírodě. Drobné jazykovité květy jsou plné chutného sladce kořenitého nektaru, jako stvořeného pro zdobení chuovek a podobných delikates. Nezapomeneme-li včas ostříhat odkvetlá květenství, z paždí listů na lodyze brzy vyraší nové. Chryzantéma věncová, pinardie, zlateň věncová, čínská chryzantéma – to všechno jsou názvy pro krásnou rostlinu, příbuznou naší kopretiny. Vysévá se počátkem dubna přímo do květináčků v pařeništi, do každého 3–5 semen. Do salátů můžeme seřezávat mladé výhonky, jen co trochu povyrostou, rostlina se tak rozkošatí. V druhé polovině května se mohou sazeničky vysázet na záhon. Brzy se objeví poupátka, a když rozkvetou, jakoby kvetla malá sluníčka. Rostlina má jemnou celerovou příchu. Z květu otrháme k jídlu okrajové plátky. Terč je velice hořký, ale plátky jsou velmi chutné a navíc na salátech a pomazánkách krásně vypadají. Afrikán, latinsky Tagetes je dávno běžnou rostlinou našich zahrádek.Přes jeho výrazné aroma lze květní plátky z rozebraných květů s mírou použít k přizdobení i přichucení např chuově málo výrazných zeleninových jídel. Pro ekozahradníky je to rostlina nepostradatelná, aroma spolehlivě odpuzuje řadu škůdců è

13

v zeleninových i květinových záhoè nech. Umí také potlačovat plevele, nejen svým rozložitým růstem ale i výměšky z kořenů. Celá staletí pěstovali jihoameričtí indiáni brambory na svých terasovitých políčkách a před invazí půdních háátek je chránili až třímetrovým afrikánem Tagetes minuta jen tím, že spolu s bramborami pěstovali tento „posvátný plevel“. Rostlina se stala nedávno předmětem šlechtění, a tak se v nabídce objevil Tagetes patula ,Ground Control'. Španělským estragonem nebo mexickým Tarragonem je zván Tagetes lucida s jasně žlutými kvítky. Protože chutí a vůní připomíná francouzský estragon, lze jej umírněně použít k ochucení octů a dresingů. Slabý čaj z této rostliny dokáže zmírnit obtíže z nadměrného pití alkoholu, má však ve větším množství i omamující a lehce halucinogenní účinky.

Večenice vonná, večerní fiala pocházející ze Středomoří, je už mnohde zplanělá. V podvečer vyniká její příjemná vůně. Je to blízká příbuzná hořčice ale i zelí, proto květy chutnají jako ostrá ředkvička. Rostlina obsahuje mnoho vitamínu C, byla v minulosti užívána při léčbě kurdějí. Různobarevné květy jsou půvabné ve venkovské zahrádce i v bylinářské zahradě. Můžeme je přidávat do salátů a ozdobit jimi moučníky. Stejně lze využít i žluté květy hořčice nebo řepky, jen nesmějí pocházet z chemicky ošetřovaného lánu. Do široké rodiny brukvovitých rostlin patří i huseník alpský, kvetoucí bíle či růžově brzy na jaře a pozdě na podzim. A pak sem ještě patří roketa setá, které se podobá její polodivoký příbuzný, křez úzkolistý. Obě posledně jmenované bylinky mají společný obchodní název rukola. Výtečné jsou v salátech nebo jen na chléb s máslem. Ostrá Dijonská hořčice je vyráběna právě z drobných semen křezu. Rukola kvete v obou případech žlutými kvítky. Jak je vidět, květy brukvovitých rostlin můžeme mít k dispozici od jara do zámrzu a použít je třeba k dochucení a ozdobě krémových polévek. Poděkujme Číňanům, že seznámili zá-

padní svět s pažitkou. Ta naše důvěrně známá s jemnou cibulovou vůní a chutí má v Číně ještě sestru s plochým listem a bílým květem, kterou nazýváme čín-

14

skou pažitkou nebo česnekopažitkou podle česnekové příchutě. Do povědomí milovníků kuriozit se však dostala docela nedávno. První američtí osadníci přisuzovali pažitce kouzelnou moc, kytičku jejích květů věšeli nade dveře jako ochranu proti zlým duchům. Jen praví milovníci bylinek si všimli, jak je květ pažitky krásný. Smažená vajíčka vyniknou na talířku v mističce z listů salátu posypaná nasekanou pažitkou a ozdobená jejími květy, jedno, zda s vůní cibulovou nebo česnekovou.

Všechny cibulové a česnekové zeleniny a byliny patří do čeledi liliovitých. Úžasným zástupcem je i česnek medvědí. Typická rostlina lužních lesů se skvěle přizpůsobila tamním životním podmínkám. Velice časně raší, předhoní i pažitku, svůj životní a reprodukční cyklus musí stihnout, dokud stromy nad ní naplno nerozvinou listy. Brzy se objeví bílé pohledné květy, rychle odkvetou a počátkem

května začínají listy žloutnout. V červnu už leží pod stromy jen pár zaschlých listů a z puklých semeníků vypadává spousta semen. Na další sklizeň si pak musíme počkat zase až do jara. Upřímně řečeno, je dobré mít ve stinném koutě zahrady trs medvědího česneku, pokud dokážeme včas otrhat poupata. Jsou velice jemné česnekové chuti, a čerstvý chléb s čerstvým domácím sádlem posypaný pokrájenými poupaty prostě nemá chybu. Tento česnek je však rostlina planá a jako planá se chová. Jinak je to ale bylinka cenná svou raností, jíst se dají všechny její části, užití je stejné jako u česneku kuchyňského. Má i stejné léčivé vlastnosti, to znamená silné antiseptické účinky, snižuje krevní tlak. Musíme se jen připravit na to, že česnekové aroma má sílu vpravdě medvědí. Další rostliny, i plevele – pelyněk, bodlák, pcháč, merlík, chrpa, hluchavka, kopretina, kostival, mateřídouška, jetel atd. – mohou být zdrojem jedlých květů. Jaroslava Marková, ekozelinářka a zahradnice FOTO – archiv Farmy Mlýnec a redakce Bio http://mlynec.blog.cz/rubrika/biozahradnictvi Zdroj: Kitty Morseová: Jedlé květy, Lesley Bremnessová: Bylinář

Rostlina účinky a užití TYKVE Smažení, plnění. PAŽITKA Pažitková chu s dekorativním efektem BRUTNÁK Diuretické účinky, obsahuje kyselinu křemičitou, alantoin. Ochucování a zdobení ovocných a zeleninových salátů, sýrů, pomazánek, nápojů HOŘČICE, HUSENÍK, VYKVETLÉ KOŠŤÁLOVINY Obloha masitých jídel, studených mís MĚSÍČEK ZAHRADNÍ Vysoký obsah karotenoidů, baktericidní a protizánětlivé účinky, zvyšuje tvorbu žluči, náhražka šafránu CHRYZANTÉMA JEDLÁ Vysoký obsah fenolových látek, protizánětlivé účinky; speciální odrůdy, využívány odedávna v Číně a Japonsku. RŮŽE obsahují bioflavonoidy, třísloviny a slizy; okvětní plátky na saláty, koláče, zmrzliny, kandované jako ozdoba, speciální úprava masitých pokrmů. KARAFIÁT Jedna z příměsí likéru Chartreuse, jedlé po odstranění trpkého kalicha do ovocných salátů. MEČÍKY Obloha pokrmů a studených mís SEDMIKRÁSKA Obsahu jí silice, saponiny, třísloviny, organické kyseliny, flavonoidy a sliz, součást salátů, ozdoba pokrmů, vín. TOPOLOVKA Obsahuje slizovité látky, přibarvování potravin a vína POPENEC Ozdoba letních ovocných salátů HLUCHAVKA Obsahuje třísloviny, silice, slizy PAMPELIŠKA Obsahuje hořčiny, fytosteroly, třísloviny, silice, slizy. Nejjemnější květy na jaře, med, víno, konzervované jako náhražka kapar. PRIMULE Obsahuje saponiny, fenolové glykosidy, tlumí kašel, zlepšuje vykašlávání. DENIVKA Obsahuje karotenoidy, antioxidanty. Nejvíc využívána ve východní Asii už dvě tisíciletí, chutí připomíná hlávkový salát, dezerty s letním ovocem LEVANDULE Silice, užití jako sedativum, diuretikum, při zažívacích potížích LILIE Příloha k masům, spíše jen ozdoba

HEŘMÁNEK Obsahuje flavonoidy, chamazulen, antibakteriální a protikřečové účinky. VIOLKY A MACEŠKY Obsahují flavonové glykosidy, rutin, slizy a třísloviny, účinky antioxidační, močopudné a protirevmatické, efektní zamražené v ledových kostkách BEZ ČERNÝ Flavonoidy, potopudné a močopudné účinky, kosmatice, limonády, víno, sirupy, extrakty pro výrobu přísad do nápojů LÍPA, JASMÍN, MÁTA, POMERANČOVNÍK Čajové přísady LICHOŘEŘIŠNICE Obsahuje myrosin, glukosinuláty, do salátů,naložená poupata náhražkou kapar. MYDLICE Zeleninové saláty PELARGONIE VOŇAVÉ Ozdoba salátů, zmrzlin a dezertů, kterým dodává osobitou vůni SLUNEČNICE Poupata jako náhrada artyčoků, syrová do salátů ŠALVĚJ

V menším množství do salátů, kandování

ŠEŘÍK

Kandování

TUŽEBNÍK Dodává džemům, vínu, medovině, dušenému ovoci lehce mandlovou příchu YZOP

Saláty

ZAVINUTKA Posypání salátů ZIMOLEZ KOZÍ LIST Sirupy chlebíčky

proti

kašli,saláty

BEGONIE Květní stvoly mohou nahradit reveňrebarboru v koláči,květní plátky na zdobení. IBIŠEK Ozdoba i ochucení ovocných exotických salátů,čajů. SAFLOR-SVĚTLICE

Náhražka šafránu.

TULIPÁN

Saláty,plnění květů zmrzlinami, pěnami

AFRIKÁN

Ozdoba dezertů.

ČESNEK MEDVĚDÍ Jemná, ale vytrvalá česneková vůně, zvláště poupata

bio

l

7-8/2011

LETNÍ RECEPTY Květák s houbami Květák (nebo brokolice), houby, cibule, vejce, rostlinný tuk, rajčata, mletý pepř, kmín, pažitka, sůl Květák (nebo brokolici) doměkka uvaříme v osolené vodě. Cibuli nakrájíme nadrobno a zpěníme na rozehřátém tuku. Houby čerstvé očištěné pokrájíme, nebo dáme zmražené, a dusíme doměkka. Přidáme sůl, pepř, kmín, zalijeme rozšlehanými vejci a necháme srazit. Květák obložíme houbami a rajčetem nakrájeným na kolečka. TIP: Nebo na udušené houby přidáme pokrájený vařený květák, a pak s rozmíchanými vejci promícháme vše dohromady a prohřejeme do ztuhnutí vajíček. Velcí jedlíci k tomu mohou hned přidat ještě vařené brambory. Servírujeme s vařenými bramborami. Sypeme čerstvou petrželkou, posypat můžeme i strouhaným sýrem, zeleninová obloha nemůže chybět. RADA: Při vaření květáku oloupeme brambory, nebo omyjeme a necháme je ve slupce. Když se květák dovaří, vařící vodou zalijeme tyto brambory – a máme je dříve hotové. (red)

můžeme. Máme je rádi plněné sýrem, kozí, ovčí, to je jedno, masem, zeleninou, smažené i pečené. A ten poslední balíček jsem si prostě musela koupit. Dokonce byly bio, jen mě mrzí, že každý květ byl balený zvláš v celofánu a ještě v plastikové krabici. U řezníka jsem si nechala namlít trochu libového hovězího a na naší pidi zahrádce utrhla několik rajčátek a téměř dohola očesala bazalku. To jsou téměř všechny suroviny, které jsou potřeba na tuhle chutnou rychlovku. Suroviny na cuketové květy: 8 cuketových květů, 200 g mletého masa, hrst (čersvě) strouhaného parmezánu, stroužek česneku, 200 g rajčat, dvě hrsti bazalky, sůl, pepř, olivový olej Postup: Z květů opatrně vydloubneme tyčinky, pestík či co tam najdeme, a snažíme se je moc nepotrhat. Mini cuketce

Na zahradě pěstujeme různou zeleninu. Posílám ukázku, jak jsme ozdobily se sestrou bramborovou kaši. Použily jsme květy lichořeřišnice na oči, plátek rajčete na ústa, plátek okurky na nos, plátky kedlubny na uši, natě bazalky, petržele a celeru na vlasy. Všem doma se ozdobený talíř líbil. Lichořeřišnici máme rádi, když jdeme na zahradu, tak si několik květů sním rovnou ze záhonku. Do prostředka květů rády lítají malí černí broučci, které je potřeba vyfoukat nebo vypláchnout. Anička S.

uřízneme zadek, ale uchováme pro další upotřebení. Mleté maso podle chuti opepříme, ale nesolíme. Promícháme s parmezánem a polovinou nasekané bazalky. Já používám libové hovězí, někomu by se mohlo zdát suché. Můžete použít směs s

Plněné cuketové květy Dnes mi pan zelinář udělal velkou radost. Na pultiku, ne pod pultíkem, měl cuketové květy. Ty my s Koblížkem

SLOVENSKÁ INŠPIRÁCIA Ryba s feniklom u 1 čajová lyžička olivového oleja, u 1 polievkové lyžice suchého bieleho vína u 1 až 2 strúčky cesnaku u čajová lyžička semien feniklu u 450 g plátkov ryby asi 1,5 cm hrubých V mažiari, alebo mlynčeku na korenie spolu zmiešajte olivový olej, víno, cesnak, fenikel a všetko spracujte na hrubú pastu, ktorou potriete celú rybu. Pripravte si gril, alebo rozohrejte železnú panvicu. Rybu grilujte, alebo opekajte 3 až 4 minúty na každej strane, pokia nebude prepečená. Podávajte teplú. Martina Kacaniova www.biospotrebitel.sk

bio

l

7-8/2011

vepřovým nebo i samotné vepřové, náplň bude šavnatější. Květy opatrně napěchujeme masovou směsí

MŮJ OBLÍBENÝ NÁLEV Používám jej při zavařování na okurky, čalamádu, houby i na malé cibulky: 2 a čtvrt litru vody, půl litru 8procentního octa, 8 dkg soli, 16 dkg cukru, 5 bobkových listů, 5 zrnek nového koření,

a lístky na konci trochu zatočíme. Troubu rozehřejeme na 200˚C. Odříznuté konce cuketek pokrájíme na tenké plátky, stejně tak rajčata. Společně je vložíme do zapékací mísy, zalijeme olivovým olejem a pokud nám zbylo bílé víno od večeře šup tam s ním. Lehce osolíme a omlýnkujeme zeleným pepřem. Navrch položíme naplněné cukety, přikryjeme alobalem, v lepším případě druhou mísou. Pokud vám, tak jako mně, zbude masová směs, uplácejte z ní kuličky a přidejte do mísy. Celé to vrzneme do trouby a necháme asi 20 minut dusit. Poté odkryjeme, přidáme prolisovaný česnek a zbytek bazalky a necháme zeleninovou šávu zredukovat. To bude asi dalších deset minut. Jako příloha poslouží řádně očesnekovaná topinka. Schnytlik.cz 5 celých pepřů, 5 hřebíčků, 1 lžíce hořčičného semínka, 13 koleček sacharinu Svaříme a studený nálev nalijeme na nakládané plody. Sklenice zavíčkujeme a sterilujeme 20 minut při 80 st. C – okurky, čalamádu a cibulky. Houby předem spaříme vodou se solí a pak sterilujeme 10 minut při 80 st. C. Jaroslava Skoumalová

15

bio1107_obn.qxd

27.6.2011

22:16

Page 16

Košík čelil dětským „Proč?“ aneb výjimečná bioškolka na výjimečném ekostatku Takovou záplavu strakatých „broučků“ zde nezažili! Postihla předposlední červnovou středu stále známější ovčí statek ve vsi Košík na Nymbursku. Škodu ale nenapáchala. Na 50 dětí z mateřské školky Landie v Říčanech sem nepřijelo náhodou. V mateřince capartům připravují obědy i svačinky už výhradně z biopotravin. A tak je jako součást projektu Bioškoly, jehož se Landie účastní, čekal výlet právě na příkladný ekostatek, kde se BIO rodí. Není přece nad přímý zážitek... Děti s učitelkami se octly v hájemství podnikatelky Dagmar Havlové (na snímku 1 a 7), která si zde splnila sen: vytvořit ekologické hospodářství se vším navazujícím, co k němu má patřit. Vztah ke snahám, které mají ve znaku BIO, ale měla už dlouho. Kdysi poskytla rodinný pozemek v Praze na Barrandovských terasách ke stavbě solárního ekopavilonu, kde se kromě ekoenergetické osvěty zrodila a po 10 let rozvíjela tradice našeho nejstaršího biojarmarku

ekofarem (než ho po zániku pavilonu přesadila Liga ekologických alternativ do Toulcova dvora v Praze 10). Poctivý popis statku Košík i zajímavý příběh jeho budování však ponechme na jindy a jako závdavek si zde dopřejme fotovizitku těch jeho zajímavostí, jimž nejvíce patřila ona Proč? a Jakto? zvídavých předškoláků. Hned u stěny stylové chalupy, vykouzlené i s pokojíky pro hosty ze zchátralé stodoly

1

8

3

2

4

16

7

6

v těsně sousedící Tuchomi, zvěděli caparti od majitelky, původem Slovenky, že bylinkovou zahrádku (1) musí kuchaři mít při ruce, aby cesta ze záhonku na talíř byla co nejkratší. Tradiční jídla ze zdejšího ovčího sýra i jehněčí pečeně, klasické halušky nevyjímaje, jsou v této kolibě (2) s restaurací, tou nejideálnější koncovkou pro produkty farmy. Prvním, trochu netypickým, „zvířátkem“ statku, s nímž se mrňata setkala, byl populární divočák Chrochtík (3), který ochotně pózuje za rohlík. Jeho zakrslé příbuzné, gettingenská prasátka (4), si na rozdíl od něho mohly děti i pohladit. Stejně jako oslíka Davida (5), který sice nezahýkal, jak to zvučně umí, ale za to s chutí schroupal každý podaný trs či vyčouchlou ředkvičku.

Jsme ale na statku, kde se vše hlavní točí kolem oveček. S více než 400hlavým stádem (s 12 kozenkami) na pastvě za ohradníkem je sice malí hosté mohli pozat jen zdáli, ale i pár romanovek plujících na čer-

10

9

è ných nožkách jako šedé obláčky, se všem moc líbí – než utečou do klidu pod keře (6). A tak je při další prohlídce čas na poučení, co vše tu lze ochutnat z jejich mléka. „Víte třeba, co je toto?“ – ptá se hostitelka klubka mrňat, když otevře udírnu a nechá je hádat, co že to v dýmu visí na špagátcích... „Hrušky!“ – hádají. Pravé oštěpky městská drobo samozřejmě ještě nikdy neviděla (7). „Tak jeden ochut-

náte, že?“ Sborové anóóó, coby odpově ale hned zaniká v zaníceném švitoření u kotců s dvacítkou králíků (8). Ušáky dnes děcka znají spíše z omalovánek než od babiček. Nebývale pestrou škálu živého inventáře statku pak říčanskému potěru v paměti ještě zafixuje krmení kaprů chlebem (9) v idylickém rybníčku a v ohrádce vedle i poloochočená lištička Liši vykukující ze svého soudku.

To už ale zbýval čas na polévku v dřevěnce penzionu (10) prokládanou vzájemným líčením tolika dojmů... A cestou domů z hospodářství, jež by ve znaku mohlo mít vedle košíku s jehňaty i svéráznou dřevěnou věž u chaloupky majitelů (11), pak mohlo dojít i na chutnání v ní koupených sýrových dobrot... Doma bude co vyprávět. A vjemy a pocity se jistě budou dlouho vracet. Třeba když ve

školce (v této, ale i v dalších, jimž projekt Bioškoly exkurze na ekofarmy nabízí) učitelky nad talíři s chutnými biopotravinami připomenou dětem: „To vše je od těch ekozemědělců, kteří kamarádí s přírodou i zvířátky...“ KAREL MERHAUT FOTO: autor (1, 2, 4, 6, 7, 9) a Adéla Kantůrková (5, 6, 8, 10, 11)

18. BIOJARMARK

è

v Praze čeká opět na 50 prodejců! Že byste se s produkty Košíku rovněž rádi seznámili? Stačí tužka v kalendáři a nezapomenout! I z hospodářství Košík přislíbili účast na již 18. biojarmarku ekofarem a dožínkových slavnostech ve dnech 16. a 17. září (pátek odpoledne a celá sobota). I letos lze na tomto největším (a jediném dvoudenním!) tuzemském biojarmarku očekávat na půl stovky bioprodejců z Čech i Moravy. Již na konci června jich byla přihlášena polovina (další zájemci by tak vzhledem k prostoru neměli váhat!). V bohatém doprovodném programu pro děti, dospělé i rodinky by tentokrát – právě díky inspiraci z Košíku – neměla chybět spontánně vytvořená fotovýstava „šastných zvířat“ z našich ekofarem. Organizátoři proto uvítají, dovezou-li všichni hospodáři „portréty“ zvířecího osazenstva svých statků... Podrobnosti k programu i přihláškám na

www.biopotraviny.info a www.toulcuvdvur.cz

5

bio

l

7-8/2011

bio

l

7-8/2011

11

17

bio1107_obn.qxd

27.6.2011

22:16

Page 16

Košík čelil dětským „Proč?“ aneb výjimečná bioškolka na výjimečném ekostatku Takovou záplavu strakatých „broučků“ zde nezažili! Postihla předposlední červnovou středu stále známější ovčí statek ve vsi Košík na Nymbursku. Škodu ale nenapáchala. Na 50 dětí z mateřské školky Landie v Říčanech sem nepřijelo náhodou. V mateřince capartům připravují obědy i svačinky už výhradně z biopotravin. A tak je jako součást projektu Bioškoly, jehož se Landie účastní, čekal výlet právě na příkladný ekostatek, kde se BIO rodí. Není přece nad přímý zážitek... Děti s učitelkami se octly v hájemství podnikatelky Dagmar Havlové (na snímku 1 a 7), která si zde splnila sen: vytvořit ekologické hospodářství se vším navazujícím, co k němu má patřit. Vztah ke snahám, které mají ve znaku BIO, ale měla už dlouho. Kdysi poskytla rodinný pozemek v Praze na Barrandovských terasách ke stavbě solárního ekopavilonu, kde se kromě ekoenergetické osvěty zrodila a po 10 let rozvíjela tradice našeho nejstaršího biojarmarku

ekofarem (než ho po zániku pavilonu přesadila Liga ekologických alternativ do Toulcova dvora v Praze 10). Poctivý popis statku Košík i zajímavý příběh jeho budování však ponechme na jindy a jako závdavek si zde dopřejme fotovizitku těch jeho zajímavostí, jimž nejvíce patřila ona Proč? a Jakto? zvídavých předškoláků. Hned u stěny stylové chalupy, vykouzlené i s pokojíky pro hosty ze zchátralé stodoly

1

8

3

2

4

16

7

6

v těsně sousedící Tuchomi, zvěděli caparti od majitelky, původem Slovenky, že bylinkovou zahrádku (1) musí kuchaři mít při ruce, aby cesta ze záhonku na talíř byla co nejkratší. Tradiční jídla ze zdejšího ovčího sýra i jehněčí pečeně, klasické halušky nevyjímaje, jsou v této kolibě (2) s restaurací, tou nejideálnější koncovkou pro produkty farmy. Prvním, trochu netypickým, „zvířátkem“ statku, s nímž se mrňata setkala, byl populární divočák Chrochtík (3), který ochotně pózuje za rohlík. Jeho zakrslé příbuzné, gettingenská prasátka (4), si na rozdíl od něho mohly děti i pohladit. Stejně jako oslíka Davida (5), který sice nezahýkal, jak to zvučně umí, ale za to s chutí schroupal každý podaný trs či vyčouchlou ředkvičku.

Jsme ale na statku, kde se vše hlavní točí kolem oveček. S více než 400hlavým stádem (s 12 kozenkami) na pastvě za ohradníkem je sice malí hosté mohli pozat jen zdáli, ale i pár romanovek plujících na čer-

10

9

è ných nožkách jako šedé obláčky, se všem moc líbí – než utečou do klidu pod keře (6). A tak je při další prohlídce čas na poučení, co vše tu lze ochutnat z jejich mléka. „Víte třeba, co je toto?“ – ptá se hostitelka klubka mrňat, když otevře udírnu a nechá je hádat, co že to v dýmu visí na špagátcích... „Hrušky!“ – hádají. Pravé oštěpky městská drobo samozřejmě ještě nikdy neviděla (7). „Tak jeden ochut-

náte, že?“ Sborové anóóó, coby odpově ale hned zaniká v zaníceném švitoření u kotců s dvacítkou králíků (8). Ušáky dnes děcka znají spíše z omalovánek než od babiček. Nebývale pestrou škálu živého inventáře statku pak říčanskému potěru v paměti ještě zafixuje krmení kaprů chlebem (9) v idylickém rybníčku a v ohrádce vedle i poloochočená lištička Liši vykukující ze svého soudku.

To už ale zbýval čas na polévku v dřevěnce penzionu (10) prokládanou vzájemným líčením tolika dojmů... A cestou domů z hospodářství, jež by ve znaku mohlo mít vedle košíku s jehňaty i svéráznou dřevěnou věž u chaloupky majitelů (11), pak mohlo dojít i na chutnání v ní koupených sýrových dobrot... Doma bude co vyprávět. A vjemy a pocity se jistě budou dlouho vracet. Třeba když ve

školce (v této, ale i v dalších, jimž projekt Bioškoly exkurze na ekofarmy nabízí) učitelky nad talíři s chutnými biopotravinami připomenou dětem: „To vše je od těch ekozemědělců, kteří kamarádí s přírodou i zvířátky...“ KAREL MERHAUT FOTO: autor (1, 2, 4, 6, 7, 9) a Adéla Kantůrková (5, 6, 8, 10, 11)

18. BIOJARMARK

è

v Praze čeká opět na 50 prodejců! Že byste se s produkty Košíku rovněž rádi seznámili? Stačí tužka v kalendáři a nezapomenout! I z hospodářství Košík přislíbili účast na již 18. biojarmarku ekofarem a dožínkových slavnostech ve dnech 16. a 17. září (pátek odpoledne a celá sobota). I letos lze na tomto největším (a jediném dvoudenním!) tuzemském biojarmarku očekávat na půl stovky bioprodejců z Čech i Moravy. Již na konci června jich byla přihlášena polovina (další zájemci by tak vzhledem k prostoru neměli váhat!). V bohatém doprovodném programu pro děti, dospělé i rodinky by tentokrát – právě díky inspiraci z Košíku – neměla chybět spontánně vytvořená fotovýstava „šastných zvířat“ z našich ekofarem. Organizátoři proto uvítají, dovezou-li všichni hospodáři „portréty“ zvířecího osazenstva svých statků... Podrobnosti k programu i přihláškám na

www.biopotraviny.info a www.toulcuvdvur.cz

5

bio

l

7-8/2011

bio

l

7-8/2011

11

17

Řepík lékařský Na zahradě mám jeden záhonek, který je určený pro bylinkovou zahrádku. Je umístěný na slunečném místě a je to záhon z mých nejoblíbenějších. Rostou tam rostlinky, které často používáme – některé v kuchyni při vaření, většinu sušíme na čaje, mnohé z nich využíváme i čerstvé. Stačí si utrhnout lístek, který žvýkáme a „využíváme“ i tímto jednoduchým způsobem jejich léčivé vlastnosti. Na záhoně jsou umístěné především ty nejznámější léčivé rostliny, které se snadno pěstují, trvalky. Nechybí tam samozřejmě máta, levandule, šalvěj. Na kraji záhonu je i pažitka a libeček. Jednou z mých nejoblíbenějších bylinek je řepík lékařský. Pěstuji ho už mnoho let. Péče o něj je velmi jednoduchá, dobře roste a snadno se rozmnožuje. Hodně mladých rostlinek už jsem rozdala. Řepík lékařský (Agrimonia eupatoria, čele růžovité) je významnou léčivou bylinkou. Patří mezi trvalky. Pokud je v dobrých podmínkách, je dokonce vyšší než metr. Daří se mu dobře především na slunečných a sušších stanovištích. Na vlhčích místech roste bujněji. Jeho celkový vzhled i tvar a barva květů připomíná malou diviznu. Bylinu sbíráme k sušení od května do srpna, sklízíme květ i na. Sklízím rostliny, které právě kvetou, ale ještě nemají zralé plody. Rostlinky pak znovu vyrostou, takže je můžeme sklízet až 3x během sezóny. Dobře nám poslouží ostré nůžky, kterými dlouhý stonek rovnou rozstříháme na menší kousky. Lépe se tak suší. Bylinku vždy rychle propláchnu pod čistou vodou, osuším a pak suším v sušičce. Sušení by mělo probíhat dostatečně rychle, bylinka by neměla zhnědnout, tím by se znehodnotila. Usušenou bylinku používám především do čajů. Však také řepík je součástí mnoha prodávaných směsí. Najdeme ji v močopudných čajích a využívá se při problémech se zažíváním. Uvádí se její působení svíravé, protizánětlivé, dezinfekční a proti průjmům. Používá se také k obkladům, koupelím, přípravě kloktadel (např. při paradentóze, bolení v krku nebo angíně). Bylinka se přidává i do mastí a do bylinných sirupů. Dokonce jsou velmi známé její účinky na hojení hnisajících ran, kterými se proslavila. Řepíková mast se snadno připraví podobně jako jiné bylinkové masti. Nadrobno nařežeme (nebo nastříháme) stonky s květy a listy. Rozehřejeme 250 g tuku (nesolené sádlo nebo olivový olej), bylinku přidáme a krátce prohříváme. Odstavíme z ohně a necháme do druhého dne. Pak vše lehce ohřejeme, přecedíme a plníme do skleniček. Eva Skoumalová

18

PORADNA WALTRAUD GREGOROVÉ Pelyněk černobýl – Artemisia vulgaris (2) Pelyněk černobýl se rozrůstá do výše až 1,2 m, je velmi aromatický a k růstu si vybírá místa na rumištích a v příkopech, na březích řek a potoků – na místech všem lidem přístupným.

masáži přiložit teplý šátek. Mazat lze mnoho bolestivých míst na těle a masáže lze často opakovat. Kašel většinou ustane, už nedráždí, lze vykašlávat, ale intervaly jsou delší.

Farmakologický účinek

Při artritidě a artróze

Šáva z pelyňku obsahuje: 0,25–1,32 % éterické oleje a hodnotu hořčiny nejméně 15.000. Étrický olej Oleum absinthi obsahuje: Absinthol = alfa a betathujon, je identický s tanacetonem vratiče a salviolem šalvěje. Dále thujolalkohol, pimen, cardimen a prochamazulen = artabsen. Prochamazulen dává při destilaci pelyňku vodní parou modrý chamazulen, který zabarvuje olej nazelenale až modře. Hořčina, která byla už v r. 1894 Merckem izolována, byla nazvána absintin, také artemisin, jde vlastně o směs čtyř různých hořčin, jsou to anabsinthin, anabsinthin, artabsin a anabsin. Hořčiny působí už od dutiny ústní, kde je zaznamená Papilla circunvallatae, odtud ji vedou vlákny nervu bloudivého (Vagus) – 10. mozkový nerv – do žaludku a do celého krevního oběhu, čímž se nezplepší jen chu k jídlu, ale celkový stav nemocného, protože podporuje činnost všech orgánů. Dnes už víme, že mnoho funkčních poruch trávicího ústrojí má psychosomatické důvody, můžeme tedy pochopit, proč zmizí ztráta pružnosti užíváním pelyňkových hořčin. Při dalším užívání šávy se zlepší imunita a organismus není náchylný ke chřipkám na podzim a v zimě. Proto je pití elixíru (viz Bio 6 tr.) doporučováno při: pochřipkových pocitech slabosti, kde hlavní roli hraje atonie žaludku a žlučníku * při pooperačních a poinfekčních stavech slabosti * po zánětu plic * všeobecně při rekonvalescenci.

Slova sv. Hildegardy: „Pelyněk lze také rozdrtit na šávu a přidat jelení lůj a jelení morek a udělat mast. Pomáhá při silné bolesti a těžké pohyblivosti údů. Tam, kde nás bolí, se mažeme u ohně a bolest pomine.“ Účinek této masti je udivující, úleva nastane brzy – hlavně při bolestech v kolenou, kyčlích, v páteři, v ramenou a v dalších místech. Nemůžeme-li se mazat u ohně, např. i krbu s jilmovým dřevem, postačí nahřát si bolestivé místo např. soluxem. Každopádně je však nutné mast řádně vmasírovat, aby se pokožka dobře prokrvila, a tím ohřála. Poté přiložit teplou látku, aby teplo co nejdéle vydrželo.

Při kašli Slova sv. Hildegardy: „Šáva z pelyňku se vlije do oleje – 1 díl šávy se dva díly oleje a postaví na slunce do okna přes celé léto. Má-li člověk bolesti na prsou, a proto kašle, a se pak tímto olejem maže. Také to pomáhá při bolestech ve straně.“ Abychom připravili tento olej, dáme do sklenice 60 ml oleje a 20 ml pelyňkové šávy, uzavřeme patentním uzávěrem a dáme do okna. Při nedostatečném osvitu se vyvine nepříliš vonná plíseň, je-li osvíceno dobře, plíseň nevznikne. V zimě se olej opatrně slije. Pro zlepšení odéru se může přidat jakýkoli vonný olej – např. růžový. Lepší než se mazat sám, je, nechat se někým dobře promasírovat. Po

Pěstování, sběr a rozmnožování pelyňku Rostlina miluje slunné místo a v zimě nesnáší přemokření. V krajích se sněhem či častým deštěm, je lepší dát rostliny do květináče a nechat přezimovat v domě, kde je ovšem mírná zálivka nutná. Pelyněk miluje vápenatou, prostupnou Kvetoucí pelyněk hlínu. Na podzim rostlinu nakrátko sestřihneme. Semena sejeme počátkem května, lze i dospělé rostlinky nechat vysemenit. Působením vysokoprocentního alkoholu lze biochemicky izolovat thujon a thujol, které jsou jedovaté. Ale při přípravě pelyňkového vína dle sv. Hildegardy je obsah těchto látek minimální, alkohol se vařením odpaří a negativní účinek se nedostaví. Přesto pro obsah hořčin by pelyňkový čaj neměly pít kojící matky, protože hořké látky prostupují do mateřského mléka. Přeloženo z němčiny, Waltraud Gregorová POZOR: Předávkování pelyňkem může vyvolat otravy, při kterých může dojít k poškození nervové soustavy, jež se projevuje křečemi, stavy opojení, v těžších případech i bezvědomím, ochrnutím a postupnou ztrátou inteligence. Lehčí otravy se projevují ošklivostí, dávením a bolestmi hlavy. Pelyněk by rovněž neměly užívat kojící a těhotné ženy (ve větších dávkách může vyvolat potrat). (red)

bio

l

7-8/2011

BIODIVERZITA

Kulturní rostliny na poštovních známkách Na poštovních známkách nalezneme nejrůznější motivy. Časté jsou a byly u nás známky s prezidenty a hlavami států. V minulosti bychom našli nalepeného na dopisech a pohlednicích především prezidenta T. G. Masaryka, v období protektorátu to byl zase A. Hitler. Hojná jsou zobrazení významných umělců, vědců a vynálezců. Ti se na obrázcích objevují zejména v období svých výročí nebo výročí svých objevů. Obecně rozšířená jsou také zvířata – a už ptáci, motýli či brouci. Na současných známkách vidíme třeba znamení zvěrokruhu, architektonické památky, motivy starých kachlových kamen, hasičská auta, velikonoční a vánoční témata, sportovní akce a mnoho dalšího. Krása poštovních známek učarovala mnoha lidem a sbírání známek je známým koníčkem. Ale i nesběratel se často pokochá hezkou známkou, malým uměleckým dílem, by je její poslání především praktické – úhrada za doručení dopisu nebo jiné poštovní zásilky. Ze série československých poštovních známek s kulturními plodinami z roku 1961 jsme si již představili známku kukuřičnou, chmelovou a cukrovkovou (viz Bio č. 7/2009, č. 8/2009 a č. 3/2010). Podívejme se nyní na známku s brambory. V sérii je to známka s nejvyšší nominální hodnotou a to dvě koruny československé. Známka je členěna podobně jako její sourozenkyně v sérii. Vidíme na ní obrázek rostliny, její hlavní produkt, pro který ji člověk pěstuje a namísto zpracované podoby je zde podnik, v němž slouží brambory jako zpracovávaná surovina.

Hlízy jako zásobárna škrobu

Známka s brambory V levé části známky je vyobrazena kvetoucí rostlina bramboru, hrdě ztvárněná, jakoby deroucí se vzhůru. Snad stonky jsou zde pokrouceny poněkud více, než tomu bývá obvykle ve skutečnosti – to jen umělec možná popustil uzdu své fantazii. Nahoře vidíme bohatý květ. Květy u našich brambor bývají bílé, růžové, modravé, modrofialové aj. Některé odrůdy však prakticky nekvetou nebo jen velmi málo. To může být způsobeno tím, že brambor se po dlouhá období množí jen vegetativně hlízami a ztratil schopnost rozmnožovat se semenem. Prašníky květu mívají někdy jen málo pylu, případně jsou bez pylu, a proto tato rostlina poměrně zřídka nasazuje plody. Přesto někdy plody - jakási malá zelená rajčátka – na nati někdy najdeme. Ze semen brambor v těchto rajčátcích obsažených je možno vypěstovat nové brambůrky s hlízami, je to však práce dlouhodobá. Tvorbou kříženců ze semen brambor se zabývají spíše šlechtitelé, kteří usilují o vytvoření nových odrůd. V popředí známky je na talíři několik čerstvě uvařených brambor, jakoby právě vytažených z vařící vody. Linou se z nich proužky páry, které v ladných křivkách stoupají vzhůru. Podobně živá byla tato iluze okamžiku i u jiných plodin na známkách této série: vytékající pěna z čerstvě natočené sklenice piva u známky s chmelem, nebo pára stoupající z hrníčku čaje (kávy), u něhož netrpělivě čekají kostky cukru z řepy cukrové. Již odlupující se slupka z bramboru v popředí ukazuje, že se jedná o hlízy vařené ve slupce, tedy lidově „na loupačku“. K jídlu vybízí nůž položený spolu s hlízami na talíři. Klasickým nožem snadno sloupneme slupku a může-

bio

l

7-8/2011

voje, nevadí, protože vyroste z jiného pupenu nový). Na hlíze nejsou očka rozložena rovnoměrně, na vrcholu hlízy nazývaném korunka je jich více, zatímco na druhém konci (pupku) méně, očka v korunkové části také rychleji raší. Proto se také někdy v malém doporučuje vysazovat brambory korunkou nahoru. Podíváme-li se pozorně (nakolik to lze v miniaturním rozměru známky, jež má ve skutečnosti velikost asi 2,6 x 4,5 cm) spatříme, že se jedná asi o poněkud hlubší očka, než jsou běžná u dnešních odrůd, snad očka středně hluboká zatímco dnešní odrůdy mají především očka mělká nebo dokonce velmi mělká, prakticky na pohled na povrchu hlíz neznatelná. Známka je stará půl století a lze soudit, že tehdejší běžnější odrůdy (jak je zřejmé z popisů tehdy sázených odrůd) mají mnohdy očka středně hluboká, i když asi těžko zjistíme, jaká konkrétní odrůda byla pro známku předlohou. Také způsob přípravy na loupačku již dnes možná není tak častý jako dříve, třebaže jde o šetrný druh úpravy. Namísto okrajování totiž zachovává dobře podpovrchovou část hlízy, která obsahuje výživově cenné látky.

Na československé poštovní známce z roku 1961 vidíme kromě kvetoucí bramborové rostliny, uvařených brambor na loupačku také závod na jejich zpracování me se pustit do jídla... Dole je nápis Solanum tuberosum a Brambor a jména autorů známky C. Boudy a L. Jirky. V pozadí za rostlinou vidíme továrnu, závod na zpracování brambor. Jde asi o lihovar nebo škrobárnu, naznačující, že brambory nejsou jen základní potravinou, kterou má člověk jako téměř každodenní pokrm na talíři, ale jsou také důležitou surovinou pro zpracování na další produkty. Soustřeme ještě chvíli pozornost na uvařené hlízy lákající k zakousnutí. Je známo, odbočíme-li na chvilku k botanickému popisu brambor, že na svém povrchu nesou bramborové hlízy úžlabní pupeny – očka. Očka jsou na povrchu hlízy umístěna v tzv. genetické spirále, každé očko obsahuje několik pupenů (proto, sázíme-li již hodně narašené brambory a velký klíček se nám při sázení odlomí, tolik to, kromě zpoždění vý-

Hlavní zásobní látkou brambor je škrob. Izolovaný škrob je bílý nebo slabě nažloutlý, ve studené vodě nerozpustný prášek bez chuti a zápachu. Původně se vyráběl v Evropě škrob z pšenice, až v 18. století ve Francii byl poprvé získán z brambor. Výroba škrobu z brambor je poněkud zavádějící označení. Přesněji jde o jeho získání a izolaci od ostatních látek, protože škrob vytváří již sama rostlina. Jde o složitý technický proces, v podstatě jde o jeho vypírání z otevřených buněk a jeho čištění. Dál se rozstrouháním brambor, vypráním škrobu vodou ze získané hmoty, jeho čištěním a usušením, aby byl trvanlivý a skladovatelný. Škrob je hygroskopický, velmi snadno přijímá vodu z okolí a je nutno ho skladovat za sucha. Výroba škrobu byla náročná na vodu – od velkého množství vody potřebného na praní brambor od hlíny až po vypírání škrobu z narušených buněk.

Čerstvě uvařené brambory na talíři lákají k jídlu, zbývá jen oloupat, nalít si hrnek s mlékem a pojíst... Bramborové hlízy obsahují škrobu asi 13–24 procent, přičemž jeho obsah závisí nejen na odrůdě, ale také na půdních a klimatických podmínkách i na způsobu ošetřování. Pro zpracování na škrob byl podstatný nejen è

19

è obsah škrobu (má být přirozeně co nejvyšší), ale také velikost škrobových zrn (žádoucí velká zrna). Pro zachycení škrobu při zpracování na sítech byla nevýhodná drobná škrobová zrna (únik mimo proces do odpadu) a i pro rychlost usazování škrobových zrn jsou malá méně vhodná, velká se totiž usazují rychleji. Podle československé státní normy se suchý bramborový škrob vyráběl v jakostech označovaných jako veleprima, prima A, prima B a sekunda. Škrob známe jako důležitou surovinu pro potravinářský průmysl, pro výrobu likérů, pudinků, trvanlivého pečiva, ale v mnoha podobách se používal v domácnosti. Zmiňme třeba tradiční škrobení prádla, které prádlu propůjčuje vyšší odolnost proti zašpinění a příjemnou tuhost. Nebo použití bramborového škrobu (dříve byl dodáván do obchodů pod populárním názvem Solamyl) při pečení moučníků, dortů, bábovek a dalších dobrot, kdy škrob přispívá k jemné chuti výrobku. Z brambor se však vyráběl nejen škrob, ale také líh a lihovary, které zpracovávaly brambory na líh, bychom kdysi našli na mnoha místech naší vlasti... Kromě škrobu (a samozřejmě vody, které je v hlíze nejvíce) obsahují brambory i vlákninu, cukry, bílkoviny, pektiny a další látky. Pro lidskou výživu jsou důležité vitamíny. Hlízy obsahují poměrně hodně vitamínu C (až 25 mg na 100 g), přičemž konzumací brambor se dá pokrýt dosti velká část denní potřeby vitamínu C. Zajímavé je, že brambory z vyšších poloh obsahují více vitamínu C než brambory z nižších poloh. Během skladování brambor obsah tohoto vitamínu klesá a při kuchyňské úpravě brambor bychom měli pamatovat na to, že nejvíce je ho obsaženo pod slupkou.

Odcházejí brambory do propadliště dějin? Plocha, na které se brambory u nás pěstují, se stále snižuje. Podíváme-li se na statistická data, zjistíme, že v době první republiky se v českých krajích pěstovalo zhruba 500 tisíc hektarů brambor (průměr let 1934–1938), zatímco v roce 1961, tedy v době vydání naší bramborové známky, to bylo již jen asi 350 tisíc hektarů. Na sklonku prvního desetiletí našeho dvacátého prvního století se uvádí v zemědělských podnicích výměra pouhých asi 30 tisíc hektarů (k tomu navíc odhadem zhruba 8 tisíc hektarů u drobnopěstitelů). Během půlstoletí od vydání známky se tak plocha brambor scvrkla, můžeme-li věřit statistice, na pouhou desetinu! Což je pokles opravdu významný a zřetelný. Klesá také spotřeba brambor na osobu, i když ne tak dramaticky jako plocha pěstování (mj. se zvýšily hektarové výnosy). Tento pokles jakoby potvrzoval názory, že brambory již dohrály svou dějinnou úlohu a byly u nás na vrcholu své slávy koncem 18. století a ve století devatenáctém, příp. počátkem století minulého, kdy se pěstovaly a jedly v mnohem větším měřítku než dnes. Také dlouhá řada chorob a škůdců od plísně, kořenomorky, viróz až po známého amerického brouka mandelinku, jakoby se snažila brambory zlikvidovat...

20

K čemu všemu nám slouží Největší část brambor se v současnosti spotřebuje jako brambory konzumní (a již jako tzv. brambory rané nebo brambory konzumní ostatní; rané jsou dodávané od 15. 5. do 30. 7.), část produkce jde na výrobu škrobu a poměrně značná část na množení, na získání sadby. Brambory mají totiž malý tzv. koeficient množení (tento koeficient udává kolikrát se rozmnoží zaseté osivo resp. sadba na množitelském dílci na sklizené čisté osivo čisadbu, popřípadě kolikrát menší má být množitelská výměra než výměra,

lit řada slaných i sladkých pochutin, někomu chutnají hranolky, známé jsou i bramborové koláče, záviny a lívance. Jsou dokonce mnohé kuchařky s recepty jen na brambory! V minulosti se bramborové odrůdy dělily na odrůdy stolní, hospodářské a průmyslové. Stolní byly určené ke konzum a měly být zdravé, vyzrálé, pravidelné, vyrovnané s hladkou slupkou, hlízy se měly rychle a stejnoměrně vařit, jako příkrm měly mít dobrou chu, nebýt ani lojovité ani moučnaté (lojovité brambory jen k přípravě salátů, brambory moučné pak na kaše a přípravu

Obálka prvního dne vydání na níž vedle známky s bramborem vidíme i její kolegyně s cukrovkou a jetelem. Razítko stylově obsahuje obilné klasy, kresba vedle pak kompozici kořene cukrovky, palici kukuřice obklopené hlízami brambor. která se má osivem či sadbou osít či posadit). Dovoz brambor, dříve prakticky neznámý, přinesl s sebou skutečnost, že z jižních zemí dovezené brambory najdeme v obchodech již v únoru, i dříve! Tedy v podstatě zanedlouho poté, co byly sklizeny naše brambory na podzim. Dříve se značná část brambor (i více než polovina produkce!) použila pro krmení hospodářských zvířat; zvláště výkrm prasat byl bez brambor prakticky nemyslitelný. Ale nejen prasatům jdou brambory k duhu, dají se zkrmovat prakticky všem druhům domácích zvířat. Využitelnost živin zvyšovala tepelná úprava – vaření nebo paření. Kdo chtěl mít doma na Vánoce pořádného pašíka, ten mu sotva mohl odepřít dostatek brambor. Zmínit lze i názor, že brambory jsou nejlepší v podobě vepřového masa, když se hlízy proměnily ve šavnatou a lahodnou pečeni. Brambory jsou ale samy především důležitou potravinou v naší české a moravské kuchyni, kterou si bez nich lze jen těžko představit. Připravují se mnoha způsoby: dají se z nich vařit vydatné polévky (třeba populární bramboračka), slouží jako příloha k masu i jiným pokrmům a k řízku je u nás tradiční bramborová kaše. Klasikou jsou také bramborové knedlíky, které jsou někde oblíbenější než kynuté, ale i noky, bramborové taštičky, škubánky apod. Dá se z nich vykouz-

těsta). Odrůdy hospodářské byly jednak dobré jako odrůdy stolní a jednak, měly-li dost sušiny, dobrou škrobnatost a vyšší obsah bílkovin byly i dobrými bramborami krmnými. Průmyslové měly mít vysokou škrobnatost a ke zpracování na škrob měly obsahovat velký podíl velkých a vyrovnaných škrobových zrn (drobná zrna se ve škrobárně snadno odplavila); žádány byly hlízy době vyvinuté, velké (malé hlízy mají málo škrobu a malá škrobová zrna). Dnes se jako spotřebitelé setkáme v obchodě s dělením brambor na tzv. varné typy rozdělené podle účelu použití v kuchyni. Označují se velkými písmeny A, B a C. Varný typ A zahrnuje brambory s pevnou lojovitou dužinou, které se nerozvářejí, jsou je velmi slabě moučnaté. Určeny jsou především k přípravě bramborového salátu. Varný typ B jsou brambory a polopevnou, mírně moučnatou dužinou, které se používají jako běžná příloha. U varného typ C je dužina rozvářivá, moučnatá a tyto brambory jsou vhodné pro přípravu bramborové kaše a na výrobu bramborového těsta. Až si zase k obědu dáme brambory, třeba si vzpomeneme, že se dají nejen jíst, ale slouží nebo sloužily též jako surovina na výrobu škrobu a lihu – a dokonce se lepily kdysi na dopisy.... (pd)

bio

l

7-8/2011

EKOZEMĚDĚLSTVÍ

Bakterie, která umí zabíjet, není novinkou

EHEC – Problém, který není specifický pro ekologické zemědělství URS NIGGLI, ANDREAS GATTINGER, URSULA KRETZSCHMAR, BETTINA LANDAU, MARTIN KOLLER, PETER KLOCKE, CHRISTOPHE NOTZ A JACQUELINE FORSTER FRICK, FIBL (10. 6. 2011) – Kolem patogenních zárodků EHEC, které si zatím v Německu vyžádaly více než třicet lidských životů, už vzniklo mnoho spekulací. Výzkumný ústav ekologického zemědělství FiBL uvádí v tomto dokumentu přehled vědeckých faktů na toto téma.

1. Co je to EHEC? Entero-hemoragická Escherichia coli (EHEC) je patogenní kmen střevních bakterií Escherichia coli, které mohou člověku způsobit vážný krvácivý průjem. Tyto bakterie mohou produkovat jed verotoxin, a proto se někdy nazývají verotoxin produkující E. coli (VTEC nebo STEC). Nosičem těchto bakterií je dobytek, ovce nebo jiní přežvýkavci. EHEC se mohou objevit také v exkrementech vysoké a černé zvěře, volně žijícího ptactva, také prasat a slepic, ačkoli jen v menším měřítku. Mezi základní způsoby přenosu na člověka patří kontaminované potraviny jako např. tepelně nezpracované maso, syrová zelenina a ovoce, nepasterované mléčné výrobky, dále kontaminovaná pitná i užitková voda nebo přímý kontakt s infikovaným zvířetem. Povětšinou neškodná bakterie E. coli může díky křížení nebo mutaci projít podstatnými změnami a tak působit nepředvídatelné problémy. Zdá se, že k rozvoji problematických kmenů této bakterie jsou náchylné intenzivní chovy hospodářských zvířat (EUROPEAN FOOD SAFETY AUTHORITY – EVROPSKÝ ÚŘAD PRO BEZPEČNOST POTRAVIN, 2009).

2. Je bioprodukce náchylnější na EHEC? * EHEC není specifický problém ekologického zemědělství * Hnůj a kejda jsou hodnotnými přírodními zdroji EHEC není specifický problém ekologického zemědělství. V zemědělství se pracuje s koloběhem živin, a proto jsou hnůj a kejda hodnotnými přírodními zdroji pro pěstování rostlin ve všech typech zemědělství a všech způsobech hospodaření. Navíc chov zvířat na ekofarmách představuje z hlediska přítomnosti EHEC menší riziko, jak se ukázalo na případech v několika minulých letech. Například v roce 2007 byl ze 26 případů vypuknutí nákazy E. coli v EU, jen jediný z nich následkem konzumace bioklobás (EUROPEAN FOOD SAFETY AUTHORITY, 2009).

3. Obecné předpisy pro hygienické zacházení s potravinami * Biopotraviny i konvenční potraviny podléhají stejným hygienickým předpisům a potravinářské legislativě Cílem legislativních opatření je, aby všechny potraviny byly bezpečné pro konzumaci lidmi. Tato opatření je nutno nekompromisně dodržovat, a už se jedná o konvenční potraviny nebo biopotraviny. Mezi preventivní opatření zajišující bezpečnost potravin patří: l Prevence primární kontaminace

bio

l

7-8/2011

l Prevence sekundární kontaminace při výrobě a zpracování potravin l Tepelná destrukce patogenů (vaření, smažení, pasterace, sterilizace) l Skladování potravin a hotových jídel v podmínkách, které nedovolí množení patogenů (chlazení, mražení nebo udržování v teple nad 65˚C)

4. Vědci zabývající se ekologickým zemědělstvím studují případný přenos E. coli do potravin již několik let V projektu EU „QualityLowInputFood“ (1) vědci studovali potenciální zhoršování kvality v rostlinné i živočišné výrobě od roku 2004. Všechny výsledky již byly zveřejněny. (WIESSNER et al., 2009; ZHENG et al., 2007). V posledních třech letech se také realizuje mezinárodní projekt PathOrganic (2), v němž se několik skupin různých odborníků zabývá problematikou rizika enteropatogenů v kejdě nebo chlévském hnoji a následně také v plodinách. Tito odborníci již vypracovali soubor náležitých doporučení.

5. Jedna z významných příčin problému s EHEC: intenzivní živočišná výroba * Krmení v souladu se specifickými potřebami jednotlivých druhů zvířat výrazně redukuje EHEC v trusu * V živočišných odpadech z ekofarem se nachází méně bakterií EHEC * Intenzivní živočišná výroba má za následek častější používání antibiotik a vytváření rezistence Exkrementy dobytka obsahují mnohem více bakterií EHEC a dalších bakterií E. coli resistentních vůči kyselému prostředí, když jsou zvířata krmena koncentráty, protože koncentráty snižují pH v zažívacím ústrojí zvířat. Krmení objemovými krmivy razantně snižuje množství bakterií EHEC v trusu dobytka, nebo vytváří pH nevhodné pro tyto bakterie (DIEZ-GONZALEZ et al. 1998; CALLAWAY et al. 2003). Významným aspektem ekologického zemědělství je krmení skotu a ovcí tak, aby to vyhovovalo specifickým potřebám jednotlivých druhů. Velký bachor přežvýkavců je přirozeně uzpůsoben k přeměně velkého množství potravy (trávy, jetele, bylin) v mléko a maso. 68 % celosvětové zemědělské půdy tvoří trvalé travní porosty (statistika FAO – světové organizace pro výživu a zemědělství). Díky přežvýkavcům jsou i tyto plochy nepřímo využívány k produkci potravin pro člověka a přežvýkavci tak hrají podstatnou roli v problematice potravinového zabezpečení. Normy pro EZ tento fakt zohledňují a důsledně se zaměřují na používání objemových krmiv. Jednotlivé soukromé BIO značky mají velmi přísné směrnice. Například normy Bio Suisse předepisují pro dobytek minimálně 90 % krmiv objemných. Chlévský hnůj z ekofarem má tendenci obsahovat méně bakterií EHEC právě díky takovému krmnému režimu. Mezinárodní výzkumný projekt PathOrganic tuto tendenci potvrzuje. Vědecký výzkum obecně prokazuje, že intenzivní chov hospodářských zvířat má za následek více problémů s vysoce nebezpečnými patogeny.

I když bakterie rezistentní vůči antibiotikům jsou povětšinou výsledkem nesprávného léčení lidí, je třeba brát v úvahu také léčbu hospodářských zvířat. Extrémní intenzifikace systémů živočišné výroby vytvořila situaci, v níž se preventivní používání antibiotik stalo základní součástí uchování zdraví hospodářských zvířat. To platí především pro chovy zaměřené na výkrm; účelem je přitom předcházet infekcím vznikajícím z etologicky nesprávných praktik (nadměrná hustota ustájení). Preventivně se antibiotika používají také v chovech pro produkci mléka. Mléko dojnic ošetřených antibiotiky se obvykle zkrmuje telaty nebo prasaty. Švýcarští odborníci studovali v národním výzkumu soubor bakterií odolných vůči antibiotikům v takových situacích. Intenzifikace chovů na výkrm i na vysokou užitkovost (v produkci mléka) dospěla až k tomu, že se při intenzivním „moderním“ managementu zdravotního stavu zvířat považuje používání antibiotik pro stále náchylnější zvířata za nezbytnost. To je velmi znepokojující trend, z nějž pramení stále větší počet případů nekontrolovatelných patogenů, které zároveň představují enormní riziko pro člověka.

6. Proč se v ekozemědělství uzavírá koloběh živin za používání statkových hnojiv? * Organická (statková) hnojiva podporují úrodnost půdy * Recyklace namísto vyčerpávání neobnovitelných zdrojů (fosfor) * Trvale udržitelné zemědělství omezuje emise oxidů dusíku Organická hnojiva, statková hnojiva, jako chlévský hnůj, kejda a kompost, jsou v zemědělské výrobě hodnotnými zdroji živin. V mnoha rozvojových zemích a nově se rozvíjejících ekonomikách by se zemědělská výroba zastavila, kdyby se statková hnojiva přestala používat (viz mj. MCINTYRE et al., 2009), protože průmyslových hnojiv je nedostatek a zemědělci si je často ani nemohou dovolit. Ekologické zemědělství staví právě na tomto tradičním způsobu hospodaření s hnojivy (TROELS-SMITH, 1984), jehož pomocí se jednak recyklují živiny pro rostliny jako je dusík, fosfor a draslík, a jednak se zvyšuje úrodnost půdy. Většina zemědělských podniků ve střední Evropě byla do 60. let minulého století smíšená, tj. s rostlinnou i živočišnou výrobou. Od té doby však v průmyslových zemích – hlavních producentech potravin jako je Německo, Francie, Velká Británie, Itálie a Španělsko – postupně vzrůstá specializace na různé typy zemědělské produkce, a vazba mezi živočišnou a rostlinnou výrobou se stále více trhá (viz STATISTISCHES BUNDESAMT, 2011). Smíšené farmy se v EU v současné době vyskytují převážně v sektoru ekologického zemědělství. Je to výsledek uvědomění si, že k ekologickému zemědělství neodmyslitelně patří koloběh živin, tzn. využívání živin organické hmoty pěstovaných rostlin a živočišných odpadů přímo na farmě, kde vznikají, pro jejich další využití při pěstování rostlin, a zásada nepoužívání průmyslově vyráběných hnojiv (LAMPKIN, 1992). è

21

è

Zvláš s ohledem na ubývající zdroje fosforu je takový přístup tou trvale udržitelnější možností. Živočišná a rostlinná výroba je v industriálních typech zemědělských podniků od sebe oddělená jak prostorově, tak i provozně, a hnojiva na bázi minerálního fosforu jsou zatím dostupnou komoditou, takže se v posledních desetiletích používala primárně. Nicméně „Peak fosfor = fosforová špička“ je za námi, zhruba od roku 2033 se předpokládá alarmující úbytek celosvětových zásob minerálních fosfátů a výrazný pokles jejich dostupnosti (CORNISH 2009), což nutí k zamýšlení se nad potřebou recyklovat nejen rostlinný a živočišný odpad, ale dokonce i lidské exkrementy (CORNISH 2009; MYINTYRE et al., 2009). Masivní používání fosilních paliv při výrobě průmyslových hnojiv a se změnami klimatu související emise oxidů dusíku, které jsou důsledkem používání těchto hnojiv v rostlinné výrobě, by měly být dostatečným důvodem ke zpytování současných praktik používání dusíkatých hnojiv v industriálních typech zemědělství (viz IPCC, 2007). Vzhledem k tomu, že trvale udržitelné metody hospodaření s půdou, jakou je i EZ, omezují pronikání dusíku ze zemědělských činností do vod a atmosféry, mají takové metody větší budoucnost (IPCC, 2007; IAASTD, 2009). Ekologické zemědělské podniky negenerují a neemitují téměř žádný nadbytečný dusík, protože počty hospodářských zvířat jsou limitovány velikostí využitelných ploch a související aplikace na statku produkovaných živočišných hnojiv je regulována zákonem a je výrazně nižší, než povolují normy související s převládajícími zemědělskými systémy (Nařízení EU č. 837/2007).

7. Jaké výhody má používání organických hnojiv? * Mikroorganismy umožňují přeměnu nestravitelného rostlinného materiálu na mléko a maso * Mikroorganismy stabilizují půdu Komplexní biologické systémy, ve kterých hrají důležitou roli mikroorganismy, jsou nepostradatelné jak pro zemědělskou produkci potravin, tak i pro jejich průmyslové zpracování. Například mikrobiální společenstva v žaludcích dobytka, ovcí a koz umožňují přeměnu nestravitelného rostlinného materiálu, bohatého na celulózu, na živočišné proteiny – základ masa, mléka, vlny a kůže. I půda je živá svými mikroorganismy a je to tak v pořádku: jedna hrst hlíny obsahuje více organismů, než kolik je lidí na světě. Mikroorganismy jako bakterie a plísně v půdě co do množství převládají a většina druhů ještě ani nebyla určena (TORSVIK and OVEREAS, 2002). Tyto mikroorganismy stabilizují strukturu půdy, rozkládají cizorodé látky, jako jsou pesticidy, přeměňují je v organickou hmotu, a tak poskytují živiny rostlinám, a rovněž hrají zásadní roli při tvorbě humusu. Chlévský hnůj, kompost a kejda obsahují dokonce ještě větší množství mikroorganismů (vztaženo k sušině), protože bohaté zásoby živin podporují mikrobiální růst. Aplikací těchto hnojiv faremního původu na zemědělskou půdu se tak nepřenášejí pouze živiny obsažené v takovém hnojivu, ale rovněž mikroby obsažené jednak přímo v materiálu a jednak pocházející ze zažívacího ústrojí hospodářských zvířat (GATTINGER et al., 2007). Na energii bohaté organické složky obsažené ve statkových hnojivech navíc stimulují růst půdních mikroorganismů. Pravidelná aplikace or-

22

ganických hnojiv tak napomáhá tvorbě humusu a edafonu, jak ostatně prokázaly četné dlouhodobé pokusy (MÄDER et al., 2002; GATTINGER et al., 2007).

8. Jaká rizika jsou spojená s používáním organických (statkových) hnojiv? * Tepelné ošetření statkových hnojiv značně redukuje riziko * Nefermentovaná kejda může být více nebezpečná Určité typy organických hnojiv mají určitý vliv na výskyt lidských patogenů (viz např. průběžně publikovaný projekt PathOrganic; FRANZ et al., 2008). Během skladování a kompostování se chlévský hnůj a kompost zahřívá na teploty přes 40 ˚C, takže výše zmiňované bakterie, které všechny patří k mezofilním organismům, se těmito teplotami ničí. Riziko přenosu pomocí statkových hnojiv je tudíž možno považovat za nízké (ERICKSON et al. 2009). S aplikací čerstvého zvířecího trusu nebo (nefermentované) kejdy je tomu ale jinak, protože tyto odpady neprocházejí sanitační zahřívací fází. Laboratorní pokusy ukázaly, že kmen E. coli O157:H7 může přežívat až 200 dní na povrchu půdy, na kterou se aplikovala kejda (FREMAUX et al., 2008). Na přežívání kmene Escherichia coli O157:H7 v půdě mají vliv jak biotické (složení a diverzita mikrobiálních společenstev), tak i nebiotické (pH, teplota, vlhkost) vlastnosti půdy (VAN VEEN et al., 1997). Je však třeba zdůraznit, že vzhledem k dobrému provzdušňování půdy při obdělávání a růstu rostlinných kořenů se nejedná o prostředí příliš vhodné pro tento typ bakterií, nebo všechny čtyři výše uvedené lidské patogeny se považují za spíše anaerobní. V rámci dánské studie 18 vzorků půdy jak z ekologického tak konvenčního systému hospodaření nebyly po aplikaci kejdy s přídavkem E. coli O157:H7 zjištěny žádné rozdíly v množství přeživší populace tohoto bakteriálního kmene (FRANZ et al., 2008). Autoři studie ze svých pokusů vyvodili závěr, že populace E. coli O157:H7 hynou rychleji v podmínkách půd s oligotrofními vlastnostmi (nízká hladina rozpuštěného organického uhlíku a organického dusíku, vyšší obsah obtížně odbouratelných forem humusu). Takových půdních vlastností lze dosáhnout právě pravidelnou aplikací statkových hnojiv s relativně vysokým poměrem C/N, jako je chlévský hnůj nebo kompost (VAN BRUGGEN et al., 2006).

9. Praxe hnojení v zelinářství * Statková hnojiva se zapravují do půdy a NEAPLIKUJÍ SE na rostliny * Dodržují se určité intervaly aplikace a ochranná lhůta * Voda z bezpečných zdrojů Pěstování zeleniny je více náchylné k přenosu potenciálních lidských patogenů do lidského potravního řetězce, protože na rozdíl od ostatních plodin zelenina neprochází žádnou nebo skoro žádnou posklizňovou úpravou a konzumuje se (často) čerstvá. Organická hnojiva se používají jak v ekologické, tak i konvenční produkci zeleniny, ale jejich použití se musí řídit aplikačními intervaly a ochrannými lhůtami, které jsou uvedeny níže. Pěstitelé s certifikátem Global GAP (norma pro zajištění kvality a bezpečnosti potravin) nesmějí používat organická hnojiva na již vzešlé rostliny a statková hnojiva, jako kejda, chlévský hnůj nebo kompost, se musejí aplikovat před setím nebo sá-

zením a musejí být zapraveny do půdy (GlobalGAP / ovoce a zelenina / 3.2.1). Ani podniky, které nemají certifikát GlobalGap, neaplikují organická hnojiva na již vzešlé rostliny. V posledních letech se v pěstování biozeleniny a bioovoce rozšířilo používání kupovaných, již zpracovaných organických hnojiv, protože jejich aplikace je snazší, obsahují určitá množství živin a jsou ošetřena, takže se v nich nenacházejí žádné enterobakterie ani jiné lidské patogeny (Nařízení ES 1069/2009). Protože jsou však tato hnojiva mnohem dražší než ta, která se vyprodukují přímo na farmě, využívá se jako třetí možnosti zeleného hnojení. Bakteriální kontaminace však nemusí být výlučně výsledkem použití organických hnojiv, ale také zavlažování. V minulosti se k zavlažování často používala povrchová voda např. z rybníků či potoků, která může patogeny potenciálně obsahovat. V povodích vodních toků se mohou vyskytovat pastviny a ty mohou napomoci ke kontaminaci vody. To byl mj. i jeden dobře zdokumentovaný případ kontaminace špenátu bakteriemi EHEC (BENBROOK 2009). V současnosti musejí pěstitelé brát vodu na závlahu z bezpečných zdrojů anebo mají povinnost předkládat pravidelně výsledky testů vody.

10. Preventivní opatření a správná zemědělská praxe V současné době se zpracovávají poznatky z projektu PathOrganic a literatury (např. KÖPKE et al. 2007) a na jejich základě se tvoří soubor doporučení týkajících se používání chlévského hnoje a kejdy v osevních postupech. Jakákoliv aplikace po vysetí nebo sázení se důrazně nedoporučuje. Hnůj by se měl kompostovat, pokud to podmínky dovolují. Před čerstvou mrvou a kejdou by se měl upřednostňovat odděleně skladovaný hnůj a kejda, ke kterému se nepřidává žádný čerstvý materiál. Doporučuje se čtyřměsíční ochranná lhůta mezi aplikací kejdy nebo čerstvého hnoje a sázením či setím zeleniny s krátkou vegetační dobou, která je určena ke konzumaci v čerstvém stavu. Pro zeleninu určenou k přípravě hotových salátů se doporučuje dokonce půlroční lhůta. Zavlažovat by se mělo pouze z nezávadných zdrojů a je třeba se ujistit, že se na zelinářské kultury nemohou z okolních ploch naplavit výkaly dobytka.

11. Hygiena při zpracování potravin * V ekologickém zemědělství se k dezinfekci používají organické kyseliny, nikoli oxid chloričitý Mezi ekologickým a konvenčním posklizňovým zpracováním potravin jsou určité rozdíly. Například se používají odlišné druhy dezinfekčních prostředků a dezinfekčních postupů k ošetření semen, a také vody na omytí potravin (především zeleniny). Povolená aditiva pro biopotraviny jsou organické kyseliny jako například kyselina askorbová (E 300), kyselina citronová (E330), nebo koncentrát citrónové šávy. Při zpracování konvenčních potravin se používá převážně oxid chloričitý. Dalšími povolenými látkami jsou kyselina peronová, peroxid vodíku a ozón. Účinnost těchto látek je vědecky prozkoumána a ukázalo se, že organické kyseliny povolené k ošetření biopotravin dokáží efektivně zajistit nezávadnost potravin. V současnosti se pro použití při zpracování biopotravin doporučují i více environmentálně šetrné a udržitelné látky jako ozón. è (ÖLMEZ et al. 2008).

bio

l

7-8/2011

Druhá sezóna ekologického moření ozimých obilnin je tady Přípravek Polyversum je již od dubna 2010 povolen pro použití v ekologickém zemědělství jako mořidlo pšenice, žita, ječmene a tritikale proti fuzáriím (Fusarium sp.) a dále do pšenice proti sněti mazlavé (Tilletia caries). Vzhledem k tomu, že se přípravek v loňském roce osvědčil při moření více než 200 tun osiv obilnin, jsme tu opět s jeho nabídkou pro ekologické zemědělce. Moření lze provádět na všech typech mořiček suchou i mokrou cestou. Dávkování přípravku je 0,5–1 kg/t osiva. Při málem množství lze osivo namořit prostým přimícháním příslušné dávky do osiva. V případě moření mokrou cestou je potřeba vypočtenou dávku přípravku Polyversum na tunu osiva rozmíchat v 5–10 litrech vody a vzniklou suspenzi aplikovat v mořičce nástřikem na osivo. Přípravek Polyversum však není koncipován pouze jen jako mořidlo, ale lze ho také využít i pro aplikaci postřikem do výše zmíněných obilnin proti černání pat stébel (Gaeumannomyces graminis), rzím (Puccinia sp.), fuzáriím (Fusarium sp.) a stéblolamu (Cercosporella herpotrichoides). Dávkování pro foliární aplikace je 100 g/ha ve vodné suspenzi. Pro bližší informace o možnostech nákupu namořených osiv ozimých obilovin přípravkem Polyversum, kontaktujte prosím svého dodavatele (např. Oseva UNI, a. s.; Elita Semenářská, a. s.; Oseva AGRO Brno, spol. s r. o.). Přípravek pro použití foliární aplikací je možné objednat přímo u výrobce (kontakt: Ing. Jiří Uher, tel.: 777 748 415, e-mail: [email protected]).

è

12. Závěry tématu používání organických hnojiv a s nimi spojeného potenciálního rizika

* Žádná větší kontaminace biopotravin * Normy pro krmení naopak zajišují méně nežádoucích bakterií * Kvalita půdy napomáhá rychlejší destrukci nežádoucích bakterií Výše uvedená vysvětlení jasně ukazují, že v současnosti neexistuje žádný vědecky podložený důkaz o vyšší kontaminaci biopotravin lidskými patogeny ve srovnání s potravinami konvenčními, přestože základní součástí ekologického zemědělství je používání organických hnojiv. Vděčíme za to faktu, že veškerý produkční proces (chov hospodářských zvířat – hospodaření s organickými hnojivy – zacházení s půdou – osevní postupy – zpracování – balení – prodej) dlouhodobě splňuje náležité hygienické požadavky a výsledkem je, že potenciální riziko při použití statkových hnojiv je eliminováno. Krmení s vysokým poměrem objemových krmiv, předepisované v EZ normami (u některých privátních BIO standardů se jedná až 90 % objemových krmiv v denní dávce) již prvotně zabezpečuje omezené vstupy bakterií E. coli do skladů kejdy a chlévské mrvy. Nízké hladiny rozpuštěného uhlíku a dusíku, kterými se ekologicky obhospodařovaná půda vyznačuje, a také její komplexní mikrobiální společenstva, v nichž se nacházejí i patřiční antagonisté, omezují podmínky pro přežití populací E. coli a zajišují rychlou eliminaci zbývajících populací. Zákaz aplikace organických (statkových) hnojiv na zemědělskou půdu by nezmírnil všeobecné ri-

bio

l

7-8/2011

ziko přenosu lidských patogenů na potraviny, protože E. coli a jiné bakterie se mohou dostat i do vody na zavlažování nebo do pitné vody, a to všude tam, kde se chová dobytek. Nicméně je nutno uplatňovat všechna opatření, která pomáhají eliminovat kontaminaci potravin lidskými patogeny. Vzhledem k ubývajícím zdrojům živin, narůstajícímu počtu obyvatel naší planety, problematice zajištění dostatku a nezávadnosti potravin a klimatickým změnám, neexistuje jiná alternativa, než recyklovat rostlinné i živočišné zbytky na půdě, která je přímo či nepřímo určena k produkci potravin. Naopak, mnohé studie budoucího vývoje nastiňují, že v mnoha oblastech nebudou dostupná množství rostlinných a živočišných zbytků ani postačovat.

_____________***__________

POZN.: 1 Informace o projektu QualityLowInputFood naleznete na: http://www.qlif.org/objective/safety1.html; 2 Informace o projektu PathOrganic naleznete na: http://www.icrofs.org/coreorganic/pathorganic.html Seite - 1 * Kontakty na autory: www.fibl.org * Literatura bude uvedena u zveřejnění článku na webu vhpress.cz * Tento dokument je k dispozici v angličtině, francouzštině, němčině a španělštině; viz http:// www.orgprints.org/18904 * Objasňující informace z Výzkumnýého ústavu pro ekologické zemědělství (FiBL), Frick. Available at www.orgprints.org/18904 * Tento dokument přeložil z němčiny do angličtiny Christopher Hay, Übersetzungsbüro für Umweltwissenschaften, Seeheim, Německo. Z angličtiny do češtiny text přeložila Ina Leckie, odborná korektura Jiří Urban.

Soutěž Regionální potravina už zná vítěze v polovině krajů ČR PRAHA – V sedmi krajích už znají vítěze soutěže Regionální potravina. Od letošního roku tak může tuto značku nově po čtyři roky užívat 54 výrobků. V dalších šesti krajích na vyhodnocení čekají. Projekt Ministerstva zemědělství po loňském úspěšném prvním ročníku zaznamenává i letos velký zájem producentů, zemědělců i spotřebitelů. „Letos soutěž doplní televizní pořad Toulavá kamera ochutnává Česko, který budou moci diváci sledovat v létě vždy v pátek večer. Seriál představí různé regionální podniky, místní tradice a také samozřejmě regionální potraviny,“ upozorňuje ministr zemědělství Ivan Fuksa (také oceněné ekovčelařství v Rokytníku –pozn.red.) Druhý ročník soutěže, ve kterém jsou už známi vítězové z Jihočeského, Královéhradeckého, Libereckého, Olomouckého, Pardubického a Plzeňského kraje a kraje Vysočina, přinesl několik novinek. Například, že značka je udělována namísto na šest let nově pouze na čtyři roky a také byly rozšířeny soutěžní kategorie z šesti na devět. Vítězové představují své výrobky v jednotlivých krajích, kde je mohou lidé ochutnat a koupit. Přehled ochutnávek a dalších akcí spojených se soutěží Regionální potravina je průběžně aktualizován na www.regionalnipotravina.cz.

23

KŘÍŽOVKA O CENY

Červencová křížovka Křížovku zasponzoruje redakce Bio. Pošleme třem vylosovaným luštitelům knižní publikaci z nabídky knih, kterou uvádíme na předposlední straně Bio.

Na co si máme dávat pozor při nákupu na trhu? Školení na úvod Vrací se po staletí zpátky do Česka – trhy. Trhy s různým zbožím známe, máme je před Velikonocemi či Vánocemi, ale nyní mají sloužit k nákupu především regionálních výrobků – čerstvé zeleniny, ovoce i ryb, mléčných a masných výrobků. Všichni spotřebitelé tento rys velmi oceňují a vítají. Většinou se jim říká farmářské. Ale někde už pochopili, že „farma“ není slovo naší mateřštiny, a tak správně užívají „selské“ nebo „zemědělské“ trhy. Slovo farma jsme spojovali spíše s intenzivním zemědělským odchovem zvířat, nebo s intenzivním pěstováním rostlin na plantážích. Ale v Česku? Ani dřívější JDZ neměla plantáže, občas někde slepičí či jinou farmu. Po návratu rodinných hospodářství, gruntů a statků je třeba se vrátit i ke slovu statek a sedlák. Není za co se stydět. Na trzích se zeleninou a dalším čerstvým zbožím mnoho spotřebitelů předpokládá,

24

Můžete zájem o publikaci uvést ke své odpovědi. Odpovědi s tajenkou posílejte na [email protected], SMS na 608 476 828, či poštou – adresa na předposlední straně Bio. Vyluštění tajenky zasílejte do 20. srpna 2011.

že tam najde vše v biokvalitě. Ale není tomu tak. Biopotraviny tam být mohou, ale producent musí mít s sebou certifikát se zelenou „zebrou“. Na dobré slovo a tvrzení moc nedejte. Stánek prodávajícího by měl být označen a uvedena adresa firmy, na výrobku patřičné označení. Také se stává, že na regionálním trhu dostanete potraviny s regionální značkou, ale třeba z jiného kraje. Někomu to může vadit. Různorodého potravinářského zboží přímo ze statku je ale zatím málo, tak můžeme být vděčni i za ten „dovoz“...

Když už jsme na trhu, na co si máme dát pozor? Nutné je, aby potraviny, jako je máslo, sýry, maso, uzeniny a mléčné výrobky, byly v chladícím pultu. Když se něco rozkrajuje na pultě, měl by prodávající mít rukavice, k podávání pečiva kleště... Přepravky s potravinami – pečivem, chlebem – by neměly ležet na zemi. Ryby živé mají mít čistou vodu v kádi, či být v chladícím pultu nebo ležet na ledu... Dozor nad takovými trhy vykonává Státní zemědělská a potravinářská

inspekce. Ta samozřejmě nemůže být všude. Odpovědnost za zdravotní nezávadnost nese však prodejce a výrobce. Chovatelé mohou prodávat slepice i králíky ze svých chovů, ale musí být u masa (třeba už staženého králíka nebo oškubané slepice) upozornění, že maso není veterinárně zkontrolováno. Vajíčka by měla být prosvícená a s razítkem, musí se skladovat do 18 ˚C. Teploty by neměla kolísat, proto by se vajíčka neměla vytáhnout z lednice a vystavit na sluníčko na pultě. Také výrobky z nepasterovaného mléka by měly být označeny. Přejeme na trzích – selských – dobré nákupy za pěkné ceny, ale na hygienu si zkrátka dávejte pozor. Ani Česku se nákaza bakteriemi nebezpečného klonu Escherichia coli nemusí vyhýbat věčně. Nicméně, její NEvýskyt svědčí o dobré úrovni hygieny zpracování a prodeje domácích potravin. Při zpracování zeleninu dobře opláchněte, na maso raděj zavete speciální prkénko a dobře propečte. (vha)

bio

l

7-8/2011

Je možné pěstovat mák ekologicky? (2) DOKONČENÍ Z MINULÉHO ČÍSLA

Zkoušení v Budyni V roce 2010 jsme v Budyni nad Ohří poprvé zkoušeli pěstovat ekologicky ozimý i jarní mák a zaznamenali jsme u ozimého máku 100˚% poškození makovic krytonoscem makovicovým, zatímco u jarního máku se poškození vyskytovalo do 3 % a napadeny byly pouze makovice rostlin, které se počátkem kvetení shodly s dokvétáním ozimého máku. Časový překryv činil asi deset dní, přestože literatura uvádí časový přibližně měsíční odstup kvetení mezi ozimou a jarní formou. Tato zkušenost navozuje možnost využít ozimý mák v ochraně jarního máku proti krytonosci makovicovému, neřeší ovšem problematiku krytonosce kořenového, jemuž mák ozimý poslouží jako útočiště. V roce 2011 se na tento problém chceme více zaměřit. Pěstujeme vedle sebe obě formy máku.

zení i zdravotní stav rostlin a v konečném důsledku i výnos. Sledujeme rozdíly v tvorbě výnosu dané rozdílnou strukturou porostu, kdy na integrovaných plochách je mák pěstován v úzkých řádcích a na plochách ekologických v širokých. Sklizeň na integrovaných plochách probíhala sklízecí mlátičkou. Na ploše ekologické se makovice sbíraly ručně a byly vymláceny na stacionární mlátičce v pokusné stanici. Stanovována byla míra napadení povrchu makovic v závislosti na ošetření. Pokud jde o výnos máku – od 30. let minulého století se nezměnil a zůstává na úrovni 0,6–0,9 t/ha (výnosová kapacita je mnohem větší) – ovšem tehdy se pěstoval v širokých řádcích a sklízel ručně, nyní je v úzkých obilních řádcích ošetřován pesticidy a sklízí se sklízecí mlátičkou.

Pokusy v rámci projektu NAZV V roce 2009 jsme začali řešit projekt NAZV QH92106 „Pěstitelské systémy u máku se zaměřením na kvalitu a bezpečnost ekologické a integrované produkce.“ Pokusy probíhají na ekologickém podniku pana Tachecího, výzkumné stanici katedry rostlinné výroby v Praze 10, Uhříněvsi a výzkumné stanici fakulty agrobiologie potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze. Pokusy s integrovanou produkcí probíhají veVýzkumném ústavu olejnin v Opavě (OSEVA VaV). Zabýváme se ošetřením osiv povolenými přípravky a pěstitelskou technologií máku v ekologickém zemědělství. Byla řešena i problematika zdravotní nezávadnosti produkce semen máku. U ekologické produkce sice došlo ke kontaminaci tří vzorků máku z Budyně nad Ohří altertoxiny (metabolity alternariových černí), kontaminace však byla těsně nad hranicí detekovatelnosti a rozhodně pod limitem platné normy. Zjistili jsme, že kalibrace semen a jejich ošetření přípravky Polyversum, Supresivit a Gliorex ovlivňuje pozitivně polní vzchá-

Obr. 5 Vzcházející mák mezi zbytky slámy po předplodině FOTO: Míča, 2011

bio

l

7-8/2011

Budyně nad Ohří – porost ozimého (vlevo) a jarního máku FOTO: Perla Kuchtová

V našich pokusech se výnosy pohybovaly od 1,5 t/ha z ruční sklizně (2008), po 0,05 t/ha z ruční sklizně (v důsledku masivního napadení krytonoscem makovicovým). Průměrně však na ekologické ploše dosahujeme výnos 0,5–0,8 t/ha (ruční sklizeň a výmlat stacionární mlátičkou). Mák lze k ekologickému pěstování doporučit, technologie je zvládnutelná. Nutná je dobrá příprava výsevního lůžka a, podle místních a aktuálních podmínek, přivalení po výsevu. Podle údajů uváděných Vašákem a kol. (2010) jsou z dlouhodobého hlediska nejvyšší výnosy máku dosahovány v chladnějších a vyšších polohách. Proto lze pro ekologický mák tyto jednoznačně doporučit. Suché a teplé nížiny jsou za současného stavu poznání ekologického pěstování máku a možností ochrany budoucí sklizně k pěstování nevhodné.

VZDĚLÁVACÍ CESTA DO ŠVÝCARSKA

PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců pořádá 22. až 24. srpna 2011 praktický seminář – vzdělávací cestu do Švýcarska na téma: „ZELENINA V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ – POZNATKY VÝZKUMU V PRAXI“ Odborný program zajistí FiBL Frick – Výzkumný ústav pro ekologické zemědělství, organizační zajištění: PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, tlumočí Ing. Radomil Hradil PROGRAM: l Pondělí 22. srpna Odjezd ráno v 7 h. z Prahy od Hlavního nádraží se zastávkami v Berouně a v Plzni. Od 14 do 16 h. bude prohlídka zahradnictví Willmann v Ingersheimu v Německu, kde pěstují zeleninu na 15 hektarech. Mají skleníky a foliovníky, odbyt prostřednictvím velkoobchodu. Zahradnictví má certifikaci Demeter, téměř 50 let zkušeností s biologicko-dynamickým pěstováním. z V 19 h. příjezd do hotelu Kranz v nádherném starobylém městě Laufenburgu, ležícím na řece Rýn na hranicích Německa a Švýcarska. Ubytování ve dvoulůžkových pokojích s příslušenstvím a se snídaní. V hotelu bude také společná večeře. l Úterý 23. srpna Ráno odjezd do Švýcarska a dopoledne seminář ve FiBL – Výzkumném ústavu pro ekologické zemědělství ve Fricku, na téma: „Zelenina v ekologickém zemědělství – poznatky výzkumu v praxi“ (Martin Lichtenhahn, Martin Koller, Oliver Balmer a Céline Géneau). z Oběd bude společný. z Ve 12.15 hodin odjezd z Fricku na exkurzi. Prohlídka dvou ekologických hospodářství s pěstováním zeleniny poblíž Curychu (pěstování, skleníky, odbyt) – program připravuje FiBL a účastníkům bude upřesněn. z Večer společná večeře a ubytování v hotelu. l Středa 24. srpna Snídaně v hotelu a odjezd do ČR – zastávky Plzeň, Beroun, Praha. Počet míst je omezen. Přihlášky posílejte, prosím, co nejdříve poštou na: PRO-BIO Svaz EZ, Nemocniční 53, 787 01 Šumperk, nebo e-mailem na: [email protected] Nezapomeňte do přihlášky uvést adresu, e-mail, číslo telefonu a požadavek na stravu (vegetariánská – běžná). Vaše účast bude potvrzena v závislosti na volných místech po zaplacení ceny zájezdu 3000 Kč (včetně DPH, příspěvku na stravu a na ubytování) na účet č.: 190287742/0600, VS: 46102011 Do zprávy pro příjemce uvete své jméno! (Zemědělcům, registrovaným ve svazu PROBIO, přispívá částkou 500 Kč svaz). Spolufinancováno z Programu švýcarsko-české spolupráce v rámci projektu č. PF006 „Přenos know-how v oblasti kvality a poradenství v EZ; využití dlouhodobé spolupráce PRO-BIO (CZ) a FiBL (CH)“.

Perla Kuchtová, Libor Mičák, Petr Dvořák, Miroslava Hájková

25

SVAZ PRO-BIO

Co přinese jedenáctý ročník Bioakademie Dopady případné klimatické změny na ekozemědělství * Ekozemědělstvím proti klimatické změně * Regionální produkty * Exkurze na ekostatky a do biorestaurace LEDNICE – Na konci července přivítá Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity Brno opět ekologické zemědělce, odborníky a veřejnost na 11. ročníku Letní bioakademie. Program bude rozdělen na část odborných diskusí, předávání praktických zkušeností a část určenou k exkurzím do terénu. Bioakademie bude zaměřena k řešení zemědělství v případě klimatické změny a problematiku regionální zemědělské produkce.

Klimatická změna a ekozemědělství Vědecké špičky z několika evropských zemí, kapacity na problematiku klimatické změny se sjedou na letní konference ekologického zemědělství na Bioakademii 2011. Odborníci budou diskutovat nad tématem zemědělství a klimatická změna a zúčastní se také odborníci Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí České republiky. „Workshop zaměřený k tématu možné klimatické změny se pod hlavičkou Bioakademie koná zcela poprvé. Ekologické zemědělství svou podstatou nabízí možnosti zmírňování dopadů klimatické změny. Problematikou se budeme zabývat jak z vědeckého, tak politického hlediska,“ sdělil Milan Kouřil, hlavní koordinátor Bioakademie. Přednášejícími budou uznávaní odborníci. Ve vědecké části svou prezentaci přednesou / Jorgen E. Olesen, profesor Fakulty zemědělských věd Univerzity Aarhus z Dánska, Adrian Müller, klimaexpert působící na Research Institute of Organic Agriculture FiBL ve Švýcarsku a Jan Hollan z Czech Globe, Výzkumného centra globálních změn. V politické části zazní přednášky Andrease Gumberta z DG Agriculture and Rural Development, Daniela Feldera, koordinátora švýcarské strategie z Federal Office for Agriculture (FOAG). Anglický Akční plán proti plynům způsobujícím skleníkový efekt představí Laurence G. Smith z The Organic Research Centre – Elm Farm ve Velké Británii, který je zároveň moderátorem celého workshopu. Za MŽp České republiky se konference zúčastní Vilém Žák, poradce ministra, a se svou prezentací vystoupí také Jiří Jungr z MZe ČR. Pořadatelé doufají, že výstupy z tohoto workshopu přinesou nová doporučení a nápady v oblasti zmírňování dopadů klimatické změny prostřednictvím ekologického zemědělství.

Regionální produkce v EU a regionální produkty Dalším tématem třídenního setkání odborníků na ekologické hospodaření i ekozemědělců na půdě Zahradnické fakulty se stane regionální produkce. Díky produkci regionálních produktů ekologické zemědělství mimo jiné přispívá ke zmírňování účinků klimatické změny. Díky dopravě na krátké vzdálenosti se produkty dostanou navíc k zákazníkům čerstvé, což je zároveň levnější, a také odpovídá myšlenkám správného zemědělského hospodaření. Pohled do problematiky regionální produkce z úhlu zemědělce přinese příspěvek Petra

26

Mareše ze Společnosti mladých agrárníků. Zdeněk Perlinger, předseda PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, promluví o regionálních bioproduktech z hlediska svazu. Příspěvky na témata spojené s provozováním selských trhů či malých potravinářských podniků přednese Jan Váňa ze Státní veterinární správy České republiky. Naopak Ján Marton ze Zväzu ekologického ponohospodárstva EKOTREND Slovakia se zaměří na možnosti přímého prodeje bioproduktů ze dvora.

Velmi důležité informace o současné situaci v ekologickém zemědělství v České republice sdělí zástupci Ministerstva zemědělství ČR. „Zprávu o aktuálním stavu ekologického zemědělství v České republice, jeho státní podpoře a „Akčním plánu ekologického zemědělství do roku 2015 nám představí Martin Leibl z oddělení ekologického zemědělství Ministerstva zemědělství ČR," informoval Milan Kouřil. „Na workshopu nám kolegové z Rakouska a Polska představí své fungující bioregiony – koncepty rozvoje, případové studie, modely spolupráce uvnitř území a podobně. V České republice zatím koncept bioregionů nefunguje, na druhou stranu je zde velmi zajímavý systém regionálních značek,“ uvedl koordinátor Bioakademie 2011. Účastníci semináře zaměřeného na bioregiony budou diskutovat o označování produktů, spolupráci se státní správou a samosprávou, analýzách území, regionálním rozvoji a dalších tématech. Barbara Szymoniuk z Polska seznámí účastníky s historií vývoje bioregionu Dolina ekologicznej ziwnosci, analýzou území a zkušenostech z fungování. Daniel Breitenfellner, projektový manažer Bioregionu Muhlviertel v Rakousku, se zaměří na otázky spojené s rozvojem daného bioregionu, navazováním kontaktů a možnostmi rozvoje pro region a zemědělce. Do problematiky bioregionů v Rakousku, tvorby minimálních a povinných standardů, případovou studií bioregionu Murau uvede posluchače Michael Groier z rakouského Federal Institute for Less Fa-

voured and Mountanious Areas. O zkušenosti z České republiky se podělí Anna Bartošová, ředitelka Místní akční skupiny Horní Pomoraví. Hlavním tématem jejího příspěvku budou možnosti podpory regionálního rozvoje Místními akčními skupinami a prezentace dobrých příkladů hodných následování.

Exkurze Součástí teoretických diskusí na Bioakademii jsou i praktické ukázky hospodaření ekostatků v České republice, Slovensku i Rakousku. Letos se představí „Biofarma Juré“ u Zlína s 61 hektary a vybudovaným ubytovacím zázemím, obchodem i vlastním zpracováním produktů. Ekofarma Lukov, rodinné zahradnictví, hospodařící na 5 ha je zaměřeno na pěstování širokého sortimentu zeleniny a bylin. Josef Košař prodává zeleninu na trzích. Dále účastníci mohou navštívit Ekologické centrum Veronica Hostětín, obec s ohleduplným hospodařením může ekonomicky stabilizovat venkov a řešit nezaměstnanost i v poměrně odlehlých oblastech. Bude představen koncept občanského sdružení Tradice Bílých Karpat (výroba moštu z tradičních odrůd jablek). Cílem jedné z cest bude také Kozí farma Lesní Jakubov, rodinná farma, zaměřená na chov koz a výrobky z kozího mléka – jogurty, sýry, kefír. Třetí zájezd poveze skupinu zájemců do Rakouska na Biohof ADAMAH. Biofarma ADAMAH byla založena v roce 1997, majitelé „znovuobjevili“ staré plodiny pěstované v regionu. Samotné pěstování doplňuje sklad zeleniny, balírna biobedýnek. Týdně do okolí Vídně dodávají 5500 biobedýnek (ADAMAH-Kistler). Dalším hospodářstvím bude statek Gerharda Hofa s rozlohou 65 hektarů. V ekologickém zemědělství od roku 1992. Farma se soustře uje na pěstování obilnin, zeleniny (1000 m2 velký skleník – foliovník). Raritou je zpracování zeleniny do mražených směsí. Pěstují také speciální plodiny a věnují se osivařině (zelenina). Na konec Bioakademie se účastníci budou moci podívat do Rebio – restaurace zdravého životního stylu. Biorestaurace se nachází v Brně v moderním komplexu Velký Špalíček, je v provozu od května roku 2008. Je vyhledávána jak pro svou otevřenou dispozici a velký výběr vegetariánských specialit, tak i pro příjemné posezení u biokávy s originálním dezertem. Čtyři provozovny Rebio byly jako první v ČR certifikovány jako biorestaurace. (sh, vha)

Botanická zahrada při ZF MU v Lednici

bio

l

7-8/2011

PRODUKCE BIOPOTRAVIN OPĚT V RUKOU NOVINÁŘŮ aneb Nová příležitost osvětlit, jak to s biopotravinami doopravdy je ČTPEZ vydala tiskovou zprávu, kterou Bioinstitut vzhledem k závažnosti tématu uveřejňuje mimořádně místo obvyklého zpravodaje Ekozemědělci přírodě. Mladá Fronta Dnes vydala v sobotu dne 4. června 2011 opět jeden ze svých zaujatých článků „Bez chemie, ale s parazity. Bio nerovná se zdravé“, který nabízí čtenáři naprosto zkreslený, z kontextu vytržený, pohled na biopotraviny, kde názor autora bez jakýchkoliv znalostí pravidel zemědělské prvovýroby zastrašuje konzumenty nákazou a parazity, dokonce smrtí po konzumaci biopotravin. Nepravdivé informace z tohoto článku vyplývající bychom Vám nyní rádi osvětlili a uvedli na pravou míru. Nejenže autor směšuje pojem bio a zdravá výživa, ale především nesouvisle komponuje různé informace, které manipulují pohled na produkci biopotravin. Z odborného hlediska jsou však tyto informace zcela nepravdivé, jako je především názor, že konvenční potraviny jsou bezpečné a zcela sterilní, kdežto biopotraviny jsou rizikové a nakažené mikroorganismy či parazity. Úryvek z článku MF Dnes: „U obecně chutnějších biopotravin bez chemie je totiž rizikem právě přirozená cesta výroby. Jídlo může nakazit zvířecí hnůj. Navíc můžeme sníst plísně a parazity, které v průmyslových potravinách hubí chemie.“

VYVRACÍME UVEDENÉ OMYLY O hnojení V ekologické produkci i v konvenční produkci se samozřejmě mohou používat statková hnojiva. Chlévský hnůj je směs výkalů, steliva se zbytky krmiva, která prochází procesem zrání, kdy dochází díky působení vysokých teplot k hygienizaci od škodlivých patogenů. Hnojí se však do půdy, takže do pomyslného kontaktu hnoje s rostlinou dochází jen přes kořeny. Hnojení zeleniny tekutými statkovými hnojivy na list se nepoužívá, nebo by stejně nebylo účinné. Organický dusík, aby byl pro rostlinu využitelný, se musí nejprve v půdě mineralizovat na formy přijatelné pro rostliny. Navíc by hnojení na plody bylo v ČR porušení zákona o hnojivech, nebo se musí tekutá statková hnojiva zapravovat do půdy do 24 hodin. Kořenová zelenina je plodina druhé trati – tzn. nehnojí se hnojem přímo k ní, ale k předplodině. Nikde v Evropě nesmí zemědělci používat na konzumní části plodin plody žádná hygienicky riziková hnojiva. Správné používání statkových hnojiv v souladu s předpisy kontroluje ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) v rámci svých standardních kontrol i úředních kontrol ekologického zemědělství. Podle sdělení ÚKZÚZ se státní inspektoři s rizikovým používáním statkových hnojiv ekozemědělci nesetkali. Navíc je každý ekozemědělec ještě jednou ročně kontrolován privátní certifi-

bio

l

7-8/2011

kační organizací, která má pověření Ministerstva zemědělství ČR.

O mykotoxinech Kontrola ekologického zemědělství se zaměřuje i na kvalitu krmiv a bioproduktů mj. s ohledem na kontaminaci mykotoxiny. Úřední kontrolou nebyla zjištěna kontaminovaná krmiva nebo rostlinné bioprodukty. Bezpečnost biopotravin s ohledem na kontaminaci mykotoxiny mj. zkoumala Vysoká škola chemicko-technologická Praha a došla i v rámci mezinárodních výzkumných projektů k závěru, že ekologický způsob pěstování nezvyšuje kontaminaci mykotoxiny. Tvrzení, že jsou biopotraviny zdrojem mykotoxinů, se vždy opíralo o úvahu, že se v ekozemědělství nesmí používat fungicidy (tedy chemické látky určené k potlačování houbových chorob, které mohou být mimo jiné zdrojem mykotoxinů), tudíž „logicky“ musí bioprodukty plísně a jejich metabolity – mykotoxiny obsahovat. Absenci fungicidů však kompenzuje mj. nepoužívání minerálních dusíkatých hnojiv, což vede k tomu, že plodiny v ekologickém zemědělství jsou méně náchylné k napadení houbovými chorobami. Toto uvedení na pravou míru však již médii nikdy přejato nebylo. K tomu nám sdělila prof. Jana Hajšlová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze: „VŠCHT, dlouhodobě sleduje mykotoxiny v bioprodukci. Ve spolupráci s ČZU, Výzkumnýmústavem Kroměříž, Výzkumným ústavem pícninářským v Troubsku či VÚRV Praha, výzkumnými subjekty, které při polních experimentech zajišují striktní dodržování podmínek ekologického zemědělství, jsme opakovaně prokázali, že mýty

o vyšší úrovni kontaminace biopotravin mykotoxiny nejsou průkazné. Naopak, aplikace některých fungicidů ze skupiny strobilurinu mohou vést ke zvýšení produkce toxických sekundárních metabolitů v důsledku chemického stresu, kterému je plíseň při postřiku vystavena.“ ... „Jiří Ruprich ve svém příspěvku v MF Dnes též hovoří o ,zvýšených obsazích jedu’ v bio plodinách, které nejsou pesticidy chráněny proti škůdcům. S tímto tvrzením nemohu souhlasit. Jde o další z mýtů, který se často selektivně opírá o studie, které nebyly víceleté a podložené dobrou statistikou. Furanokumariny obsažené v celeru (o něm je v příspěvku zmínka) jsou, stejně jako další řada rostlinných sekundárních metabolitu (např. solanin z brambor), toxické, ale zdraví člověka při přiměřené konzumaci běžných odrůd poškodit nemohou (alespoň v současné době takové důkazy nejsou k dispozici). Navíc naše experimenty s celerem, realizované v rámci mezinárodni spolupráce, ukázaly pravý opak. Při napadení skladovaného celeru plísněmi (tj. skladištní chorobou) výrazně vzrostly hladiny furanokumarinu u konvenčního produktu na rozdíl od varianty vypěstované organicky.“

O parazitech Co se týče parazitů, člověku samozřejmě hrozí určitá rizika, pokud nedodržuje základní hygienické návyky. Může onemocnět toxokarózou, tj. napadení škrkavkami, jejichž vajíčka se mohou v prostředí vyskytovat, může onemocnět i toxoplazmózou, kterou například trpí kočky, ale tato rizika nelze dávat do souvislostí s biopotravinami živočišného původu, které jsou uváděny do tržní sítě. è

27

nělskými okurkami k diskreditaci ekologického zemědělství a biopotravin, nebo v lepším případě alespoň o nepromyšlenou snahu zaujmout čtenáře v začínající okurkové sezóně. Každý zdravě myslící čtenář si tedy udělá sám svůj úsudek a nejlépe pomocí svého pocitu, který může vést spíše cestou důvěry v ekologicky (v souladu s přírodou) produkované potraviny než cestou strachu vyvolávajících informací, kterých máme v poslední době plné sdělovací prostředky.

CO JE EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ?

è

To se týká samozřejmě i rizika trichinel, čili svalovce. Státní veterinární dozor totiž kontroluje chovy hospodářských zvířat, veterinární dozor je i na jatkách a prověřuje se i vepřové maso na trichinely, zejména pokud jde o maso divokých prasat, které je uváděno do oběhu. U nás se vyskytl poslední případ onemocnění lidí v roce 1954. V ekologických chovech je věnována pozornost mnoha preventivním opatřením od správného ošetření pastevního porostu, střídání pastevních areálů, správné hygieny chovného prostředí po pravidelné sledování a odčervování zvířat. Tato opatření jsou stejná u obou systémů hospodaření – ekologického i konvenčního. V případě onemocnění hospodářských zvířat je v EZ dávána přednost šetrnějším, přírodním formám léků, homeopatikům apod. Pokud je ale nezbytné použít pro léčbu rasantnější preparát např. antibiotika, pak ho veterinární lékař předepíše a použije, protože zdraví zvířat a kvalita živočišné produkce jsou prioritní. Prodlužuje se pak ochranná lhůta na použití produktů z léčeného zvířete oproti běžným chovům až na dvojnásobně dlouhou dobu, po kterou nemůže být produkt použit pro lidskou výživu. Celý systém ekologického chovu hospodářských zvířat však směřuje k tomu, aby riziko onemocnění bylo co nejvíce minimalizováno.

O zpracování živočišných produktů Další krok vede přes zpracování živočišných produktů, kdy veškeré živočišné produkty určené pro lidskou spotřebu podléhají státnímu kontrolnímu veterinárnímu systému včetně veterinární prohlídky poražených zvířat a masa, systému HACCP ve zpracovnách a systému rychlého varování v rámci EU o výskytu nežádoucích skutečností. Pozornost je třeba také věnovat kuchyňské úpravě surovin. Známým rizikem jsou živočišné produkty nedostatečně tepelně upravené, a už jsou bio nebo konvenčního původu. Potraviny jak konvenční, tak ekologicky vypěstované jsou biologický materiál, který postupem času prochází rozkladem. Představa, že na konvenčních potravinách se žádné plísně ani parazité nevyskytují, je mylná.

28

O hormonech Stejně scestné je i tvrzení, i když v tomto případě nebylo namířeno proti biopotravinám, je vyvolávání dojmu, že běžné kuřecí maso je plné hormonů a že po jeho konzumaci mohou být ohroženy děti. Tady je třeba konstatovat, že růstové hormony se ve výkrmu hospodářských zvířat nemohou v ČR, a to ani v konvenčním zemědělství, používat již celá desetiletí. Dokladem je mj. Plán monitoringu cizorodých látek a jeho výsledky. O tom je možné se přesvědčit v publikacích Státní veterinární správy na www.svscr.cz, v odkazu publikace – Kontaminace potravního řetězce.

KONTROLA Ekologická zemědělská prvovýroba i zpracování biopotravin podléhá přísné kontrole celého zemědělského systému, včetně potravin z dovozu, jako všechny ostatní potraviny dostupné na našem trhu. Dosavadní prověřování dovezené bioprodukce a součinnost státních dozorových organizací přesvědčily o funkčnosti tohoto systému. Na téma porovnání kvality konvenčních a bioproduktů dnes již také existuje celá řada studií, jejichž výsledky jsou závislé na výběru hodnocených ukazatelů a samozřejmě na interpretaci výsledků. Problematice kvality a zdravotní prospěšnosti biopotravin se věnuje i celosvětová organizace FQH (Organic Food Quality & Health), která ve spolupráci s VŠCHT i naší ČTPEZ pod záštitou ministerstva zemědělství uspořádala letos vědeckou konferenci 18.20.5. v Praze, kde zaznělo mnoho pozitivních vědeckých informací o kvalitě biopotravin (více na www. http://www.fqh2011.org/). Jenže fakta MF DNES zřejmě nezajímají. Ekologické zemědělství je jedním z prostředků trvale udržitelného rozvoje a od roku 1994 je součástí zemědělské politiky Evropské unie, pravidla jsou stanovena s platností pro celou EU (Nařízení Rady ES č. 834/2007 a Nařízení Komise ES č. 889/2008) a upřesněna pro ČR národním zákonem č. 242/2000 Sb.). Kontrolní systém ekologického zemědělství podléhá Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 o úředních kontrolách. Domníváme se, že redakci deníku šlo jen o to, využít dnes již neaktuální kauzu se špa-

Ekologické zemědělství je moderní formou obhospodařování půdy bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek. i Jeho prioritou je kvalita, nikoli kvantita produkce. Je založené na zásadách etického přístupu vůči chovaným zvířatům (welfare), ochrany životního prostředí, zachování biodiverzity (rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů), šetření neobnovitelných zdrojů, ochraně zdraví populace ale i udržení zaměstnanosti v zemědělství a na venkově. i Základem ekologického hospodaření je zdravá půda. Udržení a zlepšování úrodnosti půdy se provádí organickým hnojením, zeleným hnojením, pestrými osevními postupy a šetrným zpracováním půdy. Díky střídání plodin a mnohotvárné kulturní krajině v jeho okolí se vytváří biologická rovnováha, která posiluje schopnost rostlin se bránit proti chorobám a škůdcům. Regulace plevelů se v rámci ekologického zemědělství provádí s využitím moderní techniky přizpůsobené přírodě. i Ekologičtí zemědělci nepoužívají průmyslová hnojiva, syntetické pesticidy, herbicidy, růstové regulátory a geneticky modifikované organismy. i Zvířata jsou na ekologických farmách krmena převážně z produkce vlastního ekologického podniku a je jim umožněno, aby si žila tak, jak je jim od přírody vrozené. Ekologická farma se v ideálním případě snaží chovat jen tolik hospodářských zvířat, kolik je schopna uživit vlastní produkcí krmiv. Nákup krmiv je možný pouze z jiných certifikovaných ploch. Zvířatům musí být umožněn pohyb mimo ustájení (a to i v zimě) a je předepsána minimální rozloha pastvin na zvíře. Zakázány jsou genové manipulace, používání hormonů i přenosy embryí. i Cílem je pracovat v co nejvíce uzavřených cyklech koloběhu látek, využívat místní zdroje a minimalizovat ztráty. Ekologické zemědělství umožňuje produkovat vysoce hodnotné a kvalitní potraviny – biopotraviny. Hlavním principem je biologický koloběh: zdravá půda – zdravé rostliny – zdravá zvířata – zdravé potraviny – zdraví lidé – zdravá krajina. Ing. Jiří Urban, koordinátor ČTPEZ Zpracovala Ing. Markéta Sáblíková podle informací ÚKZÚZ, SVS, VÚRV, VÚZV, VŠCHT a PRO-BIO Ligy (www.biospotrebitel.cz) FOTO – ilustrační, archiv redakce Bio

bio

l

7/2011

Přijete se pobavit, dobře najíst a napít a užít si celý den ve stylu BIO na B I O S L A V N O S T I 2 0 1 1 Čas prázdnin se blíží a s ním i termín konání letních BIOSLAVNOSTÍ v areálu společnosti PRO-BIO ve Starém Městě pod Sněžníkem, který letos připadá na 16. července D Na koho se můžete těšit Ze zkušenosti z předešlých ročníků víme, jak velký zájem bývá o čerstvé potraviny přímo z ekofarem, proto se letos na našem trhu můžete těšit například na mléčné výrobky ekologické farmy Hvozd, maso a uzeniny z biovepříků ze Sasova, voňavé čaje a bylinky ze Sonnentoru, kravské sýry firmy PROGO, výrobky společnosti Organic Time, vína Veritas Bošovice, sušenky a krekry z bio pekárny Zemanka, oblíbená vína a bylinky od Aberlů, bedýnky plné ovoce a zeleniny ze Šumperka či na regionální ovčí a kravské sýry pana Hrdličky ze Zábřehu.

D Koho si letos poslechneme Nedílnou součástí BIOSLAVNOSTÍ je i celodenní hudební doprovod. Tento rok se návštěvníci mohou těšit například na vystoupení skupiny Velmi krátké vlny, která hraje hudbu, „co dělá lidem radost“, na skupinu Docuku a jejich moderní lidovou muziku, na hudební koktejl inspirovaný západní Afrikou v podobě dívčí skupiny Spálený sušenky, na šumpersko-irského písničkáře Eoghana O`Reilly, na prostějovskou skupinu Něco mezi či na svérázného kytaristu Michala Pavlíčka a jeho

bio

l

7-8/2011

kapelu, jimž bude patřit pódium až do pozdních nočních hodin.

D Nákup za „bioslavnostní“ ceny Sortiment společnosti PRO-BIO bude nabízen jednak v připraveném bioobchůdku, tak i u jednotlivých stánků, kde budou nachystány i nejrůznější informační materiály, brožurky, letáčky, receptáře k daným potravinám a samozřejmě také ochutnávky. Rovněž zde představíme několik letošních úplných novinek. Jako pozornost zde návštěvníci BIOSLAVNOSTÍ nakoupí veškeré naše výrobky za „bioslavnostní“ ceny.

D Náš host Návštěvníky čeká i setkání s odborníky na zdravou výživu, zajímavé recepty a tipy na vaření z biopotravin. Letošním hostem BIOSLAVNOSTÍ bude například paní Lenka Žák, která se věnuje pořádání kurzů zdravého vaření a seminářů zdravého životního stylu.

D Kam se letos vydáme na exkurze Bioslavnosti jsou mimo jiné i jedinečnou příležitostí, jak se seznámit s místem, kde biopotraviny vznikají. Pro zájemce bude připravena exkurze s odborným výkladem přímo do prostor našeho mlýna či na náš ekostatek Agrisen s ovcemi a kozami a s ukázkou práce pasteveckého psa. Vydáme se i na ovčí ekofarmu BACZÓWKA v obci Sienna u sousedů v Polsku či na ekofarmu Doli-

na s chovem krav v nedaleké Branné. Po loňském úspěchu zopakujeme návštěvu ekohospodářství Letní stráň na Přemyslovském sedle s chovem skotu, prohlédneme si agroturistické hospodářství rodiny Podzimkových v Hedči s chovem krav plemene Galloway a ovcí či starokladrubské vraníky v hřebčíně v Chrasticích. Nezapomeňte si tedy poznamenat 16. červenec do svých diářů a s celou rodinou se vydejte na výlet k nám do Starého Města pod Sněžníkem, těšíme se na společný den plný dobré nálady, veselé zábavy a hlavně kvalitního jídla a pití. Více informací na webu www.bioslavnosti.cz nebo na firemním profilu Facebooku. Za PRO-BIO, obchodní společnost s r.o.

Barbora Hernychová

29

MAPA BIOPRODEJEN

JIHOMORAVSKÝ KRAJ b U RUBÍNU

Biopotraviny, bezlepkové, dia, aromaterapie, přír. kosmetika, chlazené potraviny, balené pečivo, dětská a kojenecká výživa, tel.: 549 250˚217 Makovského nám. 2, BRNO 16

b Biopotraviny – Biobistro

Naše nabídka: 97% bio, luštěniny, obiloviny, zelenina, ovoce, maso, mléko, vejce, speciality a delikatesy z celého světa, fair trade produkty. Tel./fax: 543 256 075, 724 214 428. Ve Vaňkovce 1, BRNO 2

V b Brána ke zdraví

Prodejna zdravé výživy, BIO a FairTrade produktů. Nabízíme biozeleninu a ovoce, kváskové pečivo a biopečivo, biomaso. Samozřejmostí je ekodrogerie. Tel.: 724 037 065. Orlí 20, Bánskobystrická 176, BRNO

b ZDRAVÍČKO

Sonnentor čaje a koření, suché vážené plody, biopotraviny, zdravá výživa, ekoprodukty i Fair Trade. Tel.: 775 116 351, www.zdravicko.com Masarkovo nám. 37, KYJOV

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ b Zdravá výživa

Biopotraviny, byliny, čaje, bezlepková dieta, racionální výživa, pí–produkty, knihy a přírodní kosmetika, tel.: 602 759 838. Žižkovo nám. 2, BRUNTÁL

b ROBI – zdravá výživa

Biopotraviny, byliny, čaje, bezlepková dieta, racionální výživa, pí–produkty, tel.: 737 241 444. Opavská 32/1, KRNOV

b ZDRAVÝ STYL

Vlastní biozelenina, vlastní bezlepkové pečivo, biopotraviny, biokuřata, biovejce, kozí výrobky, tel.: 596 117 844. Nádražní 36, MORAVSKÁ OSTRAVA

OLOMOUCKÝ KRAJ b PEKAŘSTVÍ LEŠTINA

Chléb a pečivo v kvalitě bio 7. května, LEŠTINA u Zábřehu

PÍ–CENTRUM Olomouc Pí voda, biopotraviny, přírodní kosmetika, zdravá výživa, tel.: 585 234 657. Pavelčákova 21, OLOMOUC

ZLÍNSKÝ KRAJ b KRAJINKA ZDRAVÉ VÝžIVY

Makrobiotický, vegetariánský a bezlepkový sortiment, biopotraviny, prodej a distribuce Pí-vody, biokosmetika, ekologická drogerie, gemoterapie. PŘEDNÁŠKY, OCHUTNÁVKY a PORADENSTVÍ. Tel.: 773 544 462, Pí-voda tel.: 608 044 462, www.krajinka.cz Sloupského (MINAS) 1197, Uh. Hradiště

b BIOMARKET

U zeleného stromu naleznete biopotraviny, celozrnné a kváskové čerstvé pečivo, racio, dia a bezlepkové produkty, čaje, přír. cert. kosmetika, ekodrogerie, Fair Trade, bylinné produkty aromaterapie. Tel.: 577 211 256, kl. 167, www.zdravizprirody.cz Nám. TGM 6, OD PRIOR, ZLÍN

30

JIHOČESKÝ KRAJ b SLUNEČNICE

Prodejna zdravých potravin, biopotravin, bioovoce a zeleniny, biovína, máme čerstvé biopečivo, čerstvé šávy, žitný kváskový chléb, dia a bezlepková dieta, gemmoterapie, včelí produkty, přírodní kosmetika, ekol. prostředky, literatura ad., www.slunecnicecb.cz, tel.: 603 266 753, 387 315 856. Chelčického 21, ČESKÉ BUDĚJOVICE

b BELLIS

Bioprodukty, zdravá výživa, vitaminy, dětská výživa, tel.: 384 420˚022 Palackého n. 59/I, DAČICE

VYSOČINA Dvorský statek Olešenka PRODEJ ZE DVORA: kozí biomléko a bioprodukty z něj (zrající a přírodní sýry, ochucené sýry, žervé, tvaroh, jogurty, jogurtové mléko); zelenina a brambory. Objednejte se na tel.: 775 661 407, [email protected], více na www.kozidvorek.cz Olešenka 10 – u Přibyslavi

HARMONIE Biopotraviny, čaje, bezlepkova dieta, koření, kozí produkty, přír. kosmetika, minerály a doplňky, ekoprodukty. Přednášky různ. druhu. Tel.: 775 145 813 Žižkova 260, PACOV

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ SALVIA Zdravá výživa, čaje, byliny, biopotraviny, aromaterapie, přípravky pro sportovce, vitaminové, minerální přípravky, včelí produkty, tel.: 464 649 252, www.salvia-zdravavyziva.cz Moravská 475, ČESKÁ TŘEBOVÁ

b BAZALKA

Prodejna biopotravin – zdravé výživy, dietní výrobky, čerstvé pečivo, saláty, tel.: 775 360 721 (Rokitanského 169), Bazalka biosamoobsluha – bohatá nabídka bioproduktů, čerstvá zelenina, tel.: 739 714 830 (Gočárova 516), Bazalka ve dvorku – alternativní jídelna, tel.: 739 714 831 (K. H. Máchy 747) HRADEC KRÁLOVÉ

b Zdravíčko

Sonnentor čaje a koření, suché vážené plody, biopotraviny, zdravá výživa, ekoprodukty i Fair Trade. 774 773 717, www.zdravicko.com třída Krala IV. 12, HRADEC KRÁLOVÉ

LIBERECKÝ KRAJ ÁNANDA veget. restaurace Jídelna nabízí snídaně, obědy, večeře – pestrý výběr. Prodej zdravé výživy, biopotravin, čajů, českého i orientálního koření, www.anandaline.cz, tel.: 485 103 741. Frýdlantská 210/12, LIBEREC

PARDUBICKÝ KRAJ b ZDRAVÁ VÝŽIVA

Biopotraviny, byliny, čaje, dia a bezlepková dieta, chlazené potraviny, přírodní kosmetika, literatura, tel.: 461 615 293. Smetanovo nám. 87, LITOMYŠL

b ŠPALDA, restaurace a prodejna Snídaně, obědy, večeře, svačiny, celozrnné pečivo, zákusky a dezerty bez cukru, biopotraviny, tel.: 463 351 435, www.bio.spalda.cz třída Míru 64, PARDUBICE

b ZDRAVÁ VÝŽIVA

Biopotraviny, bezlepková dieta, dia výrobky, vitaminy, čaje, tel.: 465 524 642. Barcalova 143, ÚSTÍ N. O.

PLZEŇSKÝ KRAJ b SEDMIKRÁSKA

Nabízíme široký sortiment biopotravin, Tel.: 731 284 368. 722 493 899 Ševčíkova 33, HORAŽĎOVICE

BIO-DIA; ZDRAVÁ VÝŽIVA Biopotraviny, bezlepková dieta, dia výrobky, vitaminy, čaje... Hruškova 87, DOMAŽLICE

SLUNEČNICE – ZDRAVÝ RESTAUARANT Příjemný interiér, nekuřácké prostředí, ryby, drůbež, biohovězí maso, ale i vegetariánské, veganské pokrmy, biokáva, bio čaje, čerstvé zeleninové a ovocné šávy Jungmannova 4, PLZEŇ

STŘEDOČESKÝ KRAJ A PRAHA V MLÝNSKÝ OBCHOD

Biopotraviny – mlýnské výrobky, čaje, koření, biokosmetika a další doplňkový sortiment (smaltované nádobí, smetáky). Nákup můžete spojit s prohlídkou funkčního vodního mlýna na Radotínském potoce. www.mlyn-uveselych.cz; Tel.: 737 905 239. Otevřeno: St-Ne: 13.00–16.30 hod. Mlýn u Veselých, Choteč 23 (Praha-západ)

V ZDRAVÁ VÝŽIVA

Největší prodejna biopotravin v regionu, široký sortiment racionální výživy, bezlepkových a dia výrobků, chlazené zboží, káva a čaje, byliny a koření, pečivo a cereálie. Dále biokosmetika, ekodrogerie, fairtradové zboží a keramika. Tel.: 728 170 271. Inspektorská 392 (300 m od hl. n.), NYMBURK

b ROSA

Biopotraviny, zdravá výživa, bezlepková dieta, čaje, byliny, přírodní kosmetika, tel.: 325 612 367. nám. Jiřího 38, PODĚBRADY

b Slunečnice

Zdravá výživa, biopotraviny, bezlepkové potraviny, biokosmetika, zdravotní obuv, ekdrogerie, šátky na nošení dětí Vatanai, pohankové polštáře, byliny, čaje, koření, literatura. Tel.: 321 714 650. Legerova 148, KOLÍN

b Kosmetika Dr.Hauschka

Výhradní zastoupení kosmetiky Dr.Hauschka a Savon du Midi pro ČR a SR, Smetana s.r.o., tel.: 233 320 249, [email protected],www.drhauschka.cz, e-shop www.yinyang.cz, Po-Pá: 10–19 Revoluční 10, PRAHA 1

b Country Life

Největší výběr biopotravin v ČR, bioovoce a zelenina, racionální výživa, čerstvé pečivo, bezlepkové zboží, ča-

je, balené i nebalené sušené bioovoce, luštěniny, semena a ořechy. Melantrichova 15 a Jungmannova 1, PRAHA

V BIOHOME Biopotraviny Biopotraviny všecho druhu. Mražené biopotraviny z Německa, především polotovary, pizzy, maso, ovoce, zelenina. Velký výběr tuzemských i dovozových chlazených potravin. fair trade potraviny a další. Tel.: 602 510 344, www.biohome.cz,[email protected] Belgická 30, PRAHA 2

V Francouzská biokosmetika

Vzorková prodejna biokosmetiky FLORAME, ACORELLE a CATTIER, tel.: 775 608 027, e-mail: [email protected], [email protected], [email protected]., www.florame.cz, www.cattier-bio.cz, www.acorelle.cz Olšanské nám. 7, Praha 3

V b BIO DAY

Nabízíme tyto produkty v biokvalitě: čerstvé ovoce, zelenina, pečivo, mléko, vejce, maso, vína, racionální výživa, bezlepkové potraviny, potraviny bez laktózy, fair trade produkty, ekodrogerie, biokosmetika. Tel.: 296825501, bioday @email.cz, www.bioday.cz DBK, patro -1, Budějovická 64, metro C, PRAHA 4

b WELEDA

Vzorková prodejna bylinné biokosmetiky Weleda, tel.: 257 315 888. Lidická 28, PRAHA 5

Biosvět Zbraslav

Biopotraviny, produkty zdravé výživy, bioovoce a zelenina, čerstvé biopečivo a biomaso, přír. kosmetika, ekodrogerie, tel.: 723 324 324 Pelzova 1512, PRAHA 5-Zbraslav

ÚSTECKÝ KRAJ HERBA Bylinné směsi dle receptu, zásilková služba, biopotraviny, bezlepková dieta, bylinná kosmetika. Zajistíme analýzu stopových prvků z vlasů (biochemická metoda za pomoci atomového spektrometru), tel.: 728 353 067. České armády 11/2156, Litoměřice

b U SLAVÍKA

Opravdový výběr kvalitních a zdravých potravin, odborné nutriční poradenství, kurzy vaření. Přírodní certifikovaná kosmetika, ekodrogerie, e-obchod. www.u-slavika.cz, tel.: 773 173 673. Masarykova 428/28, TEPLICE

SLOVENSKO Bioobchod Malý princ Prodej biopotravin a kontaktní místo pro odběr Bio a literatury z Česka, tel.: 00421-32-6400400, [email protected], www.bioobchod.sk Mierové námestie 29, 911 01 Trenčín

Na této stránce zveřejníme prodejnu při odběru 15 kusů Bio měsíčně. b členské prodejny PRO-BIO, V nově zařazené. bio

l

7-8/2011

KNIHOVNIČKA Měsíčník BIO vychází ve spolupráci s:

PRO-BIO, Svaz ekologických zemědělců o. p. s.

Nemocniční 53, 787 01 Šumperk tel./fax.: 583 216 609 [email protected]

www.pro-bio.cz

Čaje a koření z kontrolovaného ekologického zemědělství SONNENTOR s.r.o., Čejkovice Tel.: 518 37-82 687,

www.sonnentor.cz

Druhé, rozšířené vydání Ve své knize neobyčejná česká učitelka popisuje život horských indiánů ve vesničce Pucamarca, distrito Chinchero, departamento Cusco. Podobně žijí prakticky všichni venkovští obyvatelé peruánských hor. Autorka popisuje každodenní činnosti lidí v průběhu jednoho roku (od března do prosince) tak, jak je zažila. Vzpomíná na školní hodiny, drobné příhody s dětmi, na některé výlety. Pozoruje chování místních lidí, jejich morální zvyklosti včetně duchovních a kulturních tradic a porovnává je se situací ve městě a také se způsobem života tzv. ztraceného venkova – izolované vysokohorské komunity Q´eros. Kniha zaujme cestovatele, které seznámí se skutečným životem peruánských indiánů, ale je určena i těm, kteří si chtějí přečíst neobyčejný příběh české učitelky. Pro druhé vydání autorka dopsala závěr, ve kterém popisuje změny, jež se v Pucamarce a mezi jejími obyvateli odehrály během deseti let, které uplynuly od napsání a prvního vydání knihy. Je také autorkou knihy Peru – děti Inků. Najdete v knihkupectvích, Nakladatelství Smart Press, s. r.o. CD z předávání Bartákova hrnce Dokumentace z akce v r. 2011, články fotografie Cena s poštovným 40 Kč 103 Archiv Bio na CD r. 2004–2010 Cena s poštovným 110 Kč 104

NAKLADATELSTVÍ MEDICA PUBLISHING Lipová 40, 788 32 Staré Město pod Sněžníkem tel. 583 301 951, fax: 583 301 960 www.probio.cz

Jak objednat tituly? Publikace, které jste si z nabídky knihovničky vybrali, vepište na žlutou složenku do rubriky Zpráva pro příjemce pomocí uvedených kódů pro jednotlivé knihy (uvedené za cenou). Sečtěte ceny – pro indivduální předplatitele poskytujeme slevu za lomítkem – a přičtěte 40 Kč na poštovné za dvě publikace, od tří (krom bulletinů) 50 Kč. Soukromý inzerát uhrate obdobně – 100 Kč. Celkovou částku odešlete touto složenkou na adresu: PhDr. M. Vohralíková, vh press, Jungmannova 1403, 500 02 Hradec Králové 2.

TOFU – zdravě bez cholesterolu Brož., 80 stran, cena 96/90 Kč 415 Nudle, špagety a spol. Brož., 96 str., cena 89/80 Kč 416 Tvaroh a čerstvé sýry... Brož., 125 str., cena 129/120 Kč. 417 Oves a žito Brož., str.80, cena 84/80 Kč 418 České ovoce v kuchyni Brož., str. 64, cena 49/45 Kč 419 Dr. Stanwayová: Léčebná výživa při běžných onemocněních Brož., cena 149/140 Kč 601 Dr. McKenna: Alternativy k antibiotikům Brož., cena169/160 Kč 602 Osteoporóza. Dieta při odvápění kostí Brož, cena 59/55 Kč 604 Choroby ledvin a močových cest, Brož., cena 187/180 Kč 605 Nemoci slinivky břišní. Dieta a rady lékaře Cena 149/140 Kč 607

VYDAVATEL A REDAKCE: vh press, Jungmannova 1403 500 02 Hradec Králové 2 [email protected], [email protected] Tel: 608 476 828 Šéfredaktorka: PhDr. Miroslava Vohralíková Sazba a DTP: vh press Hradec Králové Tisk: Zetka tisk, Hradec Králové Registrováno: MK ČR E 11409. Rozšiřováno prostřednictvím prodejen zdravé výživy a biopotravin a předplatného po celé ČR a SR.

bio

l

7-8/2011

VÝPRODEJ

Olga Vilímková: Učitelkou v Peru

Nemoci žlučníku a žlučníkovýchest Dieta a rady lékaře, 129/120 Kč 608 Choroby jater. Dieta a rady lékaře, Brož., cena 109/100 Kč 609 Zácpa. Dieta a rady lékaře Brož., cena 99/90 Kč 611 P. Frič, O. Mengerová: CELIAKIE, Bezlepková dieta a rady lékaře Nové vydání, měkká vazba, formát A5 Cena 229/219 Kč 610a Celiakie (starší vydání) Brož., cena 99/90 Kč 610 MUDr. Dagmar Bartášková, Olga Mengerová: CUKROVKA. Dieta a rady Měkká vazba, formát A5 Cena 219/209 Kč 612 Pavla Momčilová: Celozrnné kynuté domácí pečivo Stran 148, cena 159/150 Kč 428 Pavla Momčilová: Jarní a zimní zeleninové menu Stran 148, cena 159/150 Kč 427 VAŘÍME DĚTEM chutně a zdravě Stran 328, cena 339/325 Kč 412 MUDr. J. Hofhanzlová: Polévky a kašičky pro nejmenší, II. vydání Str. 104, brož., cena 189/175 Kč 413 MUDr. J. Hofhanzlová: Nastávající a kojící maminky si vaří chutně a zdravě Stran 106, brož., cena 229/215 426

Toto číslo vyšlo v červenci 2011, ročník 15, č. 7-8 DISTRIBUCE NA SLOVENSKU: MEDIAPRINT-KAPA Pressegrosso, a.s., Vajnorská 137, 831 04 Bratislava 3; (bezplatná linka 0800 188 826), korešp.: P.O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3; tel.: 00421 2 4444 2773, 4445 8821; fax.: 244 458 819; e-mail: [email protected]; cena 1 Euro Redakční rada: Ing. Jiří Urban, Ing. Jarmila Chladová, Ing. Richard J. Barták, CSc., Ing. R. Hradil Autorský kolektiv: Ing. Jiří Pospíšilík, W. Gregorová, Ing. P. Dostálek, Ing. J. Papáček a další

Maria a Matthias K. Thunovi: Výsevní dny 2011 Brožura A5, jen 50 Kč 230 S poštovným 65 Kč! Podle výsevních dnů nejen sejete, ale také sklízíte, obstaráváte včely, ve vhodné době zavařujete či uděláte řez stromů.

PRO-BIO SVAZ E. Z. A. Michalová: ČESKÁ BIOKUCHAŘKA II. vydání. Cena 303 Kč 222 Zahrádkářova čítanka Cena 248 Kč 245 Zemědělský kurz Cena 163 Kč 246

Bulletiny, cena 25 Kč č. 18: Brambory 202 č. 21: Chov masného skotu, produkce a odbyt biomasa 204 č. 22: Ekologické pěstování jabloní a tržní produkce biojablek 205 Chov skotu bez tržní produkce mléka Brož., cena 25 Kč 206

BIOINSTITUT OLOMOUC Metodika pro praxi po 45 Kč Biobrambory. Jak ekologicky vypěsto231 vat kvalitní brambory Zpracování produktů v podmínkách prvovýrobce 232 Faremní zpracování mléka v ekologickém zemědělství 233 Porážka a zpracování masa v ekologickém zemědělství 234 Pěstování léčivých a kořeninových rostlin v EZ 235

GRADA A HEL J. Tywonyak: Nízkoenergetické domy, Pev. vazba, A4, 193 s., 320 Kč 522 J. Tywonyak: Nízkoenergetické domy 2 Pev. vazba, A4, 193 s., 320 Kč 523 Kol.: SOLÁRNÍ TEPLOVZDUŠNÉ VYTÁPĚNÍ, koncepce, technika, projektování Hel, brož., stran 178, 248 Kč 526 Kol.: Zařízení se slunečními kolektory, návody ke svépomocné výstavbě pro ohřev vody využitím energie slunce Hel, brož., foto, stran 94, 98 Kč 528 D. Chrpová: S výživou zdravě po celý rok Grada, brož. A4, 138 s., 180 Kč 535 Kol.: Poznáváme homeopatii Grada, brož. A4, 138 s., 90 Kč 536 Kamil Ramík: Cviky na vaši bolest Grada, brož. A4, 100 s., 140 Kč 538

CENY PŘEDPLATNÉHO BIO 2011 1 výtisk 240 Kč, 2-4 po 18 Kč, 5 výtisků (+1 zdarma) po 17 Kč, od 10 výt výše po 16 Kč za výtisk Inzerce soukromá řádková – 100 Kč za 180 úhozů. Platba složenkou či na účet. Bude vytištěna v časopise a na týden umístěna na webu. Objednávky předplatného, knih, inzerce a příspěvky pro příští číslo zasílejte na adresu: redakce. Inzerci, knihy a předplatné si můžete objednat též na webových stránkách: www.vhpress.cz

31