- jsou zdrojem dřeva, - jsou to víceleté rostliny, patřící do rostlinné říše, množství dřeva je nižší než jeho

28.4.2014

AI01 STAVEBNÍ LÁTKY A GEOLOGIE Dřevo je přírodní organický buněčný materiál.

AI01 STAVEBNÍ LÁTKY A GEOLOGIE Dřevo a dřevěné výrobky

Je kompozitem vytvořeným z chemického komplexu

Ing. Věra Heřmánková, Ph.D.

celulózy, hemicelulózy, ligninu a extraktivních látek.

1

2

AI01 STAVEBNÍ LÁTKY A GEOLOGIE


ZDROJ DŘEVA - LES

Dřevo je vysoce anizotropní vzhledem k podlouhlému tvaru buněk dřeva a orientované stavbě stěn buněk. Anizotropie dále vyplývá

Zdrojem dřeva jsou převážně dřeviny rostoucí na lesní půdě.

z rozdílných velikostí buněk v průběhu růstového období

Zhruba 25% zemského povrchu tvoří lesy.

(jarní a letní část letokruhů) a částečně z převládajícího

V České republice je podíl lesní půdy necelých 34%

směru určitých typů buněk (např. dřeňových paprsků).

celkové rozlohy. 3

4



TĚŽBA DŘEVA

DŘEVINY

Velmi často je prezentováno, že těžba dřeva ničí a likviduje životní prostředí, přitom roční vytěžené

- jsou zdrojem dřeva, - jsou to víceleté rostliny, patřící do rostlinné říše,

množství dřeva je nižší než jeho

- rostou ve formě stromů

roční přírůstek.

(mají kmen, který se ve

Celkový roční přírůst dřevní hmoty v ČR je cca 18 mil. m3 a ročně se vytěží kolem 15 mil. m3 dřeva. 5

vrcholu rozvětvuje), keřů (rozvětvují se již od země, pro dřevozpracující průmysl nemají význam) a polokeřů (např. Borůvka a Brusinka). 6

1

28.4.2014



VEGETATIVNÍ ORGÁNY DŘEVIN

STAVBA KMENE

- Koruna

- Kůra (borka + lýko)

- Kmen

- Kambium

- Kořeny

- Dřevo – běl a jádro nebo vyzrálé dřevo

7

- Dřeň

8



KŮRA

KAMBIUM

- vnější povrchové vrstvy kmene, které obklopují kambium - podle vzhledu povrchu jsou

- buněčné pletivo - nachází se mezi vnitřní kůrou a dřevem - zajišťuje růst kmene - na jednu stranu vytváří lýko,

kůry hladké, brázdité, šupinovité a bradavičnaté

na druhou stranu dřevo - okem je kambium neviditelné (tloušťka 30 – 60 µm)

- v závislosti na druhu a stáří stromu představuje kůra 6 – 25 % stromu 9

10



DŘEVO

BAREVNÉ ZÓNY DŘEVA

- hlavní část kmene, nachází se mezi dření a kůrou, spolu se dření tvoří 70 až 93 % objemu stromu

Běl, vnější část dřeva, slouží k vedení mízy, vody ve stromu a ukládání živin. U jednotlivých druhů dřevin se rozsah běle může lišit. Jádro je vnitřní část dřeva, nejstarší část kmene. Vzniká stárnutím buněk a ucpáním vodivých elementů. Má větší hustotu a je trvanlivější než bělové dřevo. Vyzrálé dřevo má stejnou strukturu jako dřevo jádrové. Na čerstvě skáceném stromu je běl tmavší než vyzrálé dřevo, po sušení se barevně neliší.

11

12

2

28.4.2014



ROZDĚLENÍ DŘEVIN

DŘEŇ

Podle výskytu jádra, běle a vyzrálého dřeva: dřeviny s jádrovým dřevem – zřetelné bělové a jádrové dřevo, dřeviny s bělovým dřevem – mají pouze bělové dřevo, dřeviny s vyzrálým dřevem – po vyschnutí žádný barevný rozdíl mezi bělí a vyzrálým dřevem, dřeviny s jádrovým a vyzrálým dřevem – mají jádrové, vyzrálé a bělové dřevo.

- nachází se uprostřed kmene - je to měkké, řídké pletivo (šířka cca 2 - 5 mm) - v začátcích života stromu se podílí na transportu vody - má nízké mechanické vlastnosti, při vysychání vznikají směrem od dřeně nežádoucí středové, tzv. dřeňové trhliny 13

14



ZÁKLADNÍ ŘEZY DŘEVEM Dřevo je organický, nehomogenní, anizotropní a hygroskopický materiál. Abychom mohli dřevo lépe chránit

Rozeznáváme příčný, radiální a tangenciální řez.

před poškozením je třeba vyjít ze znalostí o stavbě dřeva. Dřevo má

Na těchto řezech se popisuje struktura

válcově-kuželovitou stavbu, která se zkoumá ve třech základních řezech a směrech.

dřeva.

15

16



PŘÍČNÝ (TRANSVERSÁLNÍ) ŘEZ - P

RADIÁLNÍ (STŘEDOVÝ) ŘEZ - R

Řez vedený v rovině kolmé k ose kmene a je charakteristický soustředným

Řez vedený v rovině rovnoběžné s osou kmene a procházející středem kmene (dření) Letokruhy mají tvar svislých pásů.

uspořádáním letokruhů.

17

18

3

28.4.2014



TANGENCIÁLNÍ (FLÁDROVÝ) ŘEZ - T

STAVBA DŘEVA Stavbu dřeva rozlišujeme dle měřítka zkoumání na: - makroskopickou – vše, co lze pozorovat pouhým okem

Řez vedený v rovině rovnoběžné s osou kmene a neprocházející středem kmene

- mikroskopickou – úroveň buněk (nutný mikroskop),

Letokruhy vytvářejí parabolické útvary

- submikroskopickou – odlišnosti v konkrétní stavbě

(fládry)

buněčné stěny. 19

20



MAKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA

MAKROSKOPICKÉ ZNAKY DŘEVA

Makroskopická stavba neboli struktura dřeva je tvořena souborem znaků, které vytvářejí na povrchu dřeva charakteristickou kresbu,

- letokruhy - dřeňové paprsky - dřeňové skvrny

viditelnou makroskopicky.

- cévy - pryskyřičné kanálky - suky - povrchové a vzhledové vlastnosti 21


22


LETOKRUHY

V letokruzích lze u některých dřev rozlišit světlejší část

Letokruhem rozumíme tloušťkový (radiální) přírůst dřeva za vegetační období. Letokruhy jsou výsledkem přerušení

letokruhu (jarní časné dřevo) a tmavší část (letní pozdní dřevo).

tloušťkového růstu stromu v Důsledku vegetačního klidu. Letokruhy lze přirovnat k soustavě kuželovitých plášťů postupně na sebe nasedajících. 23

24

4

28.4.2014



Stavba a šířka letokruhu je typická pro jednotlivé druhy dřevin a je ovlivněna polohou ve kmeni a podmínkami stanoviště.

Počet letokruhů u dřevin mírného pásma nemusí vždy souhlasit s věkem stromu. Za určitých podmínek může totiž dojít k vytvoření dvou přírůstkových vrstev během jednoho

Šířka letokruhu má vliv na fyzikálně mechanické vlastnosti dřeva.

roku, nebo se přírůstek vůbec nevytvoří.

25

26



DENDROCHRONOLOGIE

DENDROCHRONOLOGIE

Dendrochronologie je metoda datování dřeva založená na měření šířek letokruhů. Umožňuje datovat

Dendrochronologicky lze zjistit přesný rok, ve kterém se

dřeva z archeologických výzkumů, dřevěné prvky historických staveb

jednotlivé letokruhy na vzorku vytvořily.

především krovy, stejně jako nábytek, dřevěné sochy nebo staré obrazy.

27

28



DENDROCHRONOLOGIE

DŘEŇOVÉ PAPRSKY Různě mohutná seskupení parenchymatických buněk, která jsou orientována kolmo na osu

Vzorek dřeva je změřen na speciálním měřicím stole, odkud je informace přenášena do počítače. Zde se pak zobrazí ve formě křivky, která je pomocí

kmene.

datovacího programu porovnávána se standardní křivkou pro danou dřevinu.

29

30

5

28.4.2014



CÉVY (TRACHEJE)

PRYSKYŘIČNÉ KANÁLKY

Vodivé elementy dřeva listnáčů. Jedná se o různě dlouhé

Tvořeny buňkami, které tvoří a vylučují pryskyřici. Jsou

kapiláry orientované ve směru osy kmene.

charakteristické pro jehličnaté dřeviny. U našich listnatých dřev se nevyskytují. Dle orientace v kmeni rozlišujeme vertikální a horizontální pryskyřičné kanálky.

31

32



DŘEŇOVÉ SKVRNY

SUKY Jsou základy živých nebo pozůstatky odumřelých větví. Suky jsou považovány za vadu dřeva. Slouží jako pomocný diagnostický znak pro určování dřeva jehličnanů.

Pásy tzv. hojivého parenchymu, které vznikly v důsledku poškození kambia. Typický je výskyt u dřev listnatých dřevin.

33

34



POVRCHOVÉ A VZHLEDOVÉ VLASTNOSTI

BARVA DŘEVA

- barva (jádro a běl) - lesk - zvláštnosti textury dřeva

Barevná odlišnost existuje mezi jednotlivými dřevinnými druhy, mezi zónou jádra a běli, mezi jarním

(očka, svalovitost, kořenice,

a letním dřevem v letokruhu.

lískovcové dřevo, reakční

Barva dřeva je významným,

dřevo) - vůně

ale značně proměnlivým diagnostickým znakem. 35

36

6

28.4.2014



LESK DŘEVA

TEXTURA DŘEVA

Lesk dřeva je schopnost směrově

Textura

odrážet světelné paprsky od hladkého opracovaného povrchu

makroskopických znaků (letokruhy, dřeňové paprsky ...) na povrchu opracovaného dřeva.

dřeva. Tuto schopnost

Textura, stejně jako barva a lesk, určuje dekorační hodnotu dřeva.

mají

zejména

dřeňové paprsky. Lesk je nejvýraznější na radiálním řezu, kde dřeňové paprsky tvoří lesklé plošky.

dřeva

vzniká

kombinací

a

výrazností

Texturu mohou zvýraznit některé zvláštnosti struktury dřeva. 37

38



ZVLÁŠTNOSTI TEXTURY DŘEVA


Očka, svalovitost

Kořenice

39

40




DRUHY DŘEVIN – JEHLIČNATÉ DŘEVINY

Lískovcové dřevo

Jehličnaté dřeviny (nahosemenné) jsou tzv. měkké dřeviny. Rostou 80 až 100 let. Dosahují výšky 25 až 40 m a průměru kmene až 2 m. Ve stavebnictví se nejvíce používají smrk, jedle a borovice, k dekoračním účelům modřín.

41

42

7

28.4.2014



SMRK

JEDLE

Dřevo smrku je bílé až nahnědlé,

Jedle má nažloutle až načervenale bílé

s výraznými letokruhy. Jádro není barevně odlišeno.

dřevo a její textura je málo dekorativní. Její mýtní věk se pohybuje

Smrk je i přes svou měkkost houževnatý, poměrně pevný a pružný.

mezi 90 a 130 lety a výtěžnost užitkového dřeva obvykle činí 80 - 90 %.

43

44



BOROVICE

MODŘÍN

Dřevo borovice je měkké, bělová část je bílá až k okru, jádro oranžově hnědé. Letokruhy jsou výrazné.

Modřínové dřevo je tvrdší než smrkové a borové a je pevné a trvanlivé.

Největší nevýhodou při obrábění a broušení je silné zanášení nástrojů

Bělová vrstva je žlutohnědá, jádro okrové až červenohnědé, na vzduchu

pryskyřicí.

tmavne. Má hustou 45

texturu

a

mnoho

dekorativních drobných suků.



DRUHY DŘEVIN – LISTNATÉ DŘEVINY

DUB

46

Listnaté dřeviny (krytosemenné) se dělí na měkké bělové (lípa, osika …), měkké jádrové (topol, vrba …), tvrdé bělové (buk, habr …) a tvrdé jádrové (dub, jasan …).

Dubové dřevo je jedno z nejžádanějších. Má úzkou světlehnědou běl a široké hnědé

Rostou 120 až 150 let.

jádro.

Dosahují výšky 20 až 25 m a průměru až 1,5 m (dub i více).

Jeho

Ve stavebnictví se nejvíce používá dřevo dubové a bukové.

tvrdost, pevnost a trvanlivost. Z našich dřev nejlépe odolává povětrnostním podmínkám. 48

47

základními

vlastnostmi

jsou

8

28.4.2014



BUK

VLASTNOSTI DŘEVA

Bukové dřevo je tvrdé, málo pružné,

Dřevo je výrazně anizotropní

poměrně pevné. Barvu má světle hnědou až narůžovělou,

materiál, což znamená, že má v různých směrech velice odlišné

pařením získá tmavší, charakteristickou barvu. Je stejnorodé a husté.

vlastnosti, je to dáno jeho nestejnoměrnou strukturou.

RS

AS

Trvanlivostí nevyniká, ale velmi dobře se obrábí, moří a lepí.

TS

49

50



ZÁKLADNÍ ANATOMICKÉ SMĚRY

FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI DŘEVA

- axiální směr, který je rovnoběžný s podélnou osou kmene, - radiální směr, který je vedený

Voda ve dřevě Dřevo je ve vztahu k okolnímu prostředí hygroskopickým materiálem schopným přijímat nebo odevzdávat vodu, a

RS AS

ve směru dřeňových paprsků a je kolmý na plochu tangenciálního řezu,

TS

má schopnost měnit svoji vlhkost podle vlhkosti okolního prostředí.

- tangenciální směr, který má směr tečny k letokruhům a je kolmý na plochu radiálního řezu. 51

52




Vlhkost dřeva

Voda ve dřevě Ve většině případů voda ve dřevě ovlivňuje i vlastnosti dřeva a způsobuje často jejich zhoršení. Se změnou obsahu

Vyjadřuje se podílem hmotnosti vody k hmotnosti dřeva v absolutně suchém stavu.

vody ve dřevě jsou spojeny změny

Vlhkost se nejčastěji vyjadřuje

fyzikálních a mechanických

v procentech.

vlastností, odolnosti proti houbám a napadení hmyzem a další procesy. 53

54

9

28.4.2014



Hustota dřeva Hustota dřeva je charakterizována podílem hmotnosti a objemu dřeva při určité vlhkosti.

Hustota dřeva se zvyšuje s vlhkostí, ale hmotnost a objem dřeva nerostou stejným způsobem. 55


56


Bobtnání dřeva

Hustota dřeva domácích dřevin: - Dřeva s nízkou hustotou ρ12 < 540 kg.m-3 borovice, smrk, jedle, topol, lípa, vrba, olše, ...

Bobtnáním nazýváme schopnost dřeva zvětšovat svoje lineární rozměry, plochu, nebo objem při přijímání vody. Bobtnání se vyjadřuje podílem změny rozměru k původní

- Dřeva se střední hustotou ρ12 = 540 - 750 kg.m-3 modřín, tis, bříza, buk, dub, ořešák, jilm, jasan, třešeň ...

hodnotě a uvádí se nejčastěji v procentech. Bobtnání podél vláken nepřesahuje 1%, v radiální směru je

- Dřeva s vysokou hustotou ρ12 > 750 kg.m-3 habr, zimostráz, dřín, moruše, akát ...

3 - 6% a v tangenciálním směru je 6 - 12%.

57

58



Sesýchání dřeva

Borcení dřeva

Sesýcháním nazýváme proces, při kterém se zmenšují lineární rozměry, plocha nebo objem tělesa v důsledku ztráty vody vázané.

Při sesýchání nebo bobtnání dřeva dochází ke změnám tvaru výřezu - borcení dřeva.

Na základě hodnot sesýchání rozdělujeme dřeva na:

Příčné borcení je vyvoláno

- málo sesýchavá - tis, olše, vrba, topol, ...

rozdílným radiálním a

- středně sesýchavá - borovice, smrk, jedle, dub, ... - hodně sesýchavá - modřín, bříza, buk, ...

tangenciálním sesýcháním uvažovaného výřezu. 59

60

10

28.4.2014



Hořlavost dřeva

Podélné borcení vzniká nerovnoměrným podélným sesýcháním dřeva, které způsobí prohnutí nebo stočení řeziva.

Hořlavost dřeva je určována bodem vzplanutí, bodem hoření a bodem zápalnosti a závisí na druhu dřeva, hustotě, chemickém složení a vlhkosti dřeva. Bod vzplanutí je u dřeva v rozmezí 180 - 275°C, bod hoření mezi 260 - 290°C a bod zápalnosti mezi 330 - 520°C. 61

62




MECHANICKÉ VLASTNOSTI DŘEVA

Akustické vlastnosti dřeva Dřevo je materiálem s velmi dobrými akustickými vlastnostmi, které ho předurčují ke zlepšení akustických vlastností společenských místností - kin, divadel a koncertních síní. 63

64



Modul pružnosti dřeva v tahu a tlaku

Moduly pružnosti a smykové moduly vybraných dřevin v hlavních směrech pružné symetrie (w = 11 - 12%)

Průměrná hodnota modulu ve směru vláken se pro domácí dřeviny udává v rozpětí 10 000 - 15 000 MPa při w = 12%.

Modul pružnosti (MPa) Dřevina

Napříč vláken je tato hodnota až 25x menší, přičemž v

v tlaku a tahu EL

ER

v ohybu ET

Eoh

ve smyku GLR

GLT

GRT

radiálním směru je o 20 - 50% vyšší než ve směru

smrk

14 300

680

470

12 800

1 230

800

55

tangenciálním. Vzájemný poměr mezi jednotlivými směry lze stanovit EL:ER:ET » 20:2:1

jasan

15 700

1 875

1 250

13 900

1 325

1 080

255

topol

13 900

885

350

-

840

385

110

65

66

11

28.4.2014



Pevnost dřeva v tlaku / tahu

Pevnost dřeva v tlaku

S ohledem na směr působící síly k orientaci vláken a

Pevnost dřeva v tlaku ve směru

letokruhům dřeva rozlišujeme: 1. pevnost v tlaku ve směru vláken

vláken je velmi důležitou vlastností dřeva. Působením

2. pevnost v tlaku napříč vláken - ve směru radiálním

tlaku na těleso podél vláken dojde k deformaci, projevující

- ve směru tangenciálním

se zkrácením délky tělesa. Charakter deformace závisí na jakosti a stavbě dřeva.

67



Pevnost dřeva v tlaku

konvenční mez pevnosti (MPa) v tlaku napříč vláken ve směru druh dřeva

Při působení tlaku napříč vláken nedochází k celkovému porušení tělesa, ale dochází k postupné deformaci a zhušťování dřevní struktury v celém objemu. Proto se pevnost určuje z meze úměrnosti na základě stanovených kritérií. Takto stanovená mez úměrnosti se označuje jako konvenční mez pevnosti.

sp || (MPa) w = 12% w ≥ 30% modřín 64,5 25,5 borovice 48,5 21 smrk 44,4 19,5 habr 60 26,5 akát 75,5 41,5 buk 55,5 26 dub 57,5 30,4 topol 39 18 68 druh dřeva

radiálním při vlhkosti

tangenciálním při vlhkosti

12%

> 30 %

12%

> 30 %

modřín

4,5

2,7

6,1

2,5

borovice

5,2

3,1

7,6

3,1

smrk

3,4

2,3

4

2

dub

11

6,5

8,5

5,1

jilm

5,8

3,5

4,8

2,9

buk

12,9

7,3

8,5

5,3

habr

14

7,9

8,5

5,2

69


70


Pevnost dřeva v tahu

Pracovní diagram dřeva namáhaného ve směru vláken (plná čára) a napříč vláken (čárkovaná čára)

druh Pevnost dřeva v tahu ve dřeva směru vláken je v porovnání s ostatními vlastními modřín

pevnostmi největší. Porušení tělesa při namáhání v tahu se projevuje roztrhnutím buněk dřeva ve střední 71

části tělesa.

mez pevnosti v tahu ve směru vláken (MPa) w = 12% w ≥ 30% 125 96 borovice 103 79 smrk 103 79 jedle 79 61 dub 132 100 jasan 145 109 buk 123 92 bříza 139 106 72

12

28.4.2014



Pevnost dřeva v tahu

Pevnost dřeva v ohybu

Dřevo zatěžované na tahu napříč vláken vykazuje jednu z nejmenších pevností vůbec, proto bychom se při použití dřeva na nosné konstrukce měli tomuto způsobu zatížení

Zpravidla se sleduje a používá pevnost dřeva v ohybu napříč vláken. Zkušební tělesa zkouší tak, aby zatížení působilo v tangenciálním směru (tangenciální ohyb).

vyhnout.mez pevnosti (MPa) v tahu napříč vláken ve směru

Rozdíly mezi pevností dřeva v ohybu v radiálním a tangenciálním směru jsou jen u dřeva jehličnatých dřevin

druh dřeva smrk dub buk habr

radiálním při vlhkosti 12% 2.2 5.8 4.4 4.6

tangenciálním při vlhkosti 12% 1.7 3.4 3.8 73


Pevnost dřeva v ohybu v tangenciálním směru

druh dřeva

modřín borovice smrk jedle dub jasan buk bříza

(v tangenciálním směru o 10 - 12% větší než v radiálním). U listnatých dřevin jsou hodnoty meze pevnosti dřeva při statickém ohybu v obou směrech prakticky stejné (rozdíly max. 2 - 4%).

74


mez pevnosti v ohybu při vlhkosti (MPa) w = 12% 112 86 80 69 108 123 109

w ≥ 30% 62 50 44 41 68 75 65

110

60

Pevnost v ohybu, kdy vlákna probíhají kolmo na podélnou osu tělesa se prakticky nevyskytuje. Hodnoty meze pevnosti jsou v tomto případě velmi nízké.

75


76


Faktory ovlivňující pevnost dřeva Se stoupající vlhkostí se pružnostní a pevnostní vlastnosti dřeva snižují. Vliv teploty na mechanické vlastnosti se mění s vlhkostí. Zvyšováním teploty a vlhkosti se pevnost výrazně snižuje, přičemž současné působení obou faktorů snižuje pevnost více, Než působení každého samostatně.

77

78

13

28.4.2014


AI01 STAVEBNÍ LÁTKY A GEOLOGIE S rostoucí hustotou se pevnost dřeva zvyšuje.

Mez pevnosti dřeva dubu v tlaku ve směru vláken vyjádřená v % meze pevnosti při 0°C a 0% vlhkosti Vlhkost dřeva (%)

Teplota (°C) 25 45 60 80 100

0 92 85 79 73 66

10 60 50 43 33 24

15 47 39 32 24 15

30 31 25 19 13 7

45 31 24 20 13 6

60 31 24 19 12 6 79

80



Rázová houževnatost dřeva

Tvrdost dřeva

Dřevo má schopnost absorbovat práci vykonanou rázovým ohybem, tuto vlastnost nazýváme rázovou

Tvrdostí charakterizujeme schopnost dřeva klást odpor proti vnikání jiného tělesa do jeho struktury. Podle druhu zatížení se rozlišuje tvrdost statická a

houževnatostí dřeva. Rázovou houževnatost vyjadřujeme

dynamická.

spotřebovanou energií na přeražení dřeva definovaných rozměrů. Na zjištění této vlastnosti používáme např. Charphyho kladivo.

81


82


Zjišťování statické tvrdosti dřeva spočívá v zatlačování

Naše dřeviny dělíme podle tvrdosti při w = 12 % na dřeva:

ocelové kuličky daného průměru statickým zatížením na plochu dřeva.

- měkká - tvrdost 40 MPa a méně: smrk, jedle, borovice, topol, lípa – vryp nehtem tvoří zřetelnou rýhu,

Dynamická tvrdost je podíl potenciální energie kuličky padající volným pádem ze stanovené výšky ku ploše otlačení, kterou kulička vytvoří.

- středně tvrdá - tvrdost 40 - 80 MPa: jasan, jilmy, duby, ořech – vryp netvoří výraznou rýhu, - dřeva tvrdá - tvrdost nad 80 MPa: habr, akát, tis. 83

84

14

28.4.2014



TŘÍDĚNÍ DŘEVA DLE NOREM

Vizuální třídění třeva

Dřevo se třídí třemi různými způsoby:

Dřevo se třídí jeho vizuálním posuzováním. Jakost dřeva se přitom určuje prostřednictvím vizuálně poznatelných charakteristik dřeva, především suků a šířky letokruhů.

- vizuálně, - strojně, - dle tříd pevnosti

85


86


Pro vizuální třídění dřeva podle pevnosti v současnosti platí česká technická norma ČSN 73 2824-1. Významné vlivy určující pevnost, jako je například hustota dřeva,

Strojní třídění dřeva Výše uvedené nevýhody vizuálního třídění dřeva podle pevnosti mohou být překonány strojním tříděním. Většina v současné době průmyslově používaných strojů na třídění jsou

mohou být vizuálně vystiženy pouze nedostatečně, například

takzvané ohybové stroje, kterými se určuje průměrný

pomocí šířky letokruhů. 87

modul pružnosti na krátkém rozpětí.

88



Třídy pevnosti dřeva

TRVANLIVOST DŘEVA

V Evropské unii byl zaveden jednotný systém tříd pevnosti dřeva (ČSN EN 338) označených podle charakteristické pevnosti v ohybu. Pro zatřídění dřeva do těchto

Buňky dřeva se skládají z organických polymerů, které jsou náchylné na poškození abiotickými vlivy (oheň, slunce, voda, kyslík, emise apod.) a biologickými škůdci (bakterie,

pevnostních tříd byly vypracovány normy ČSN EN 384 a

houby, hmyz, ptáci, savci apod.). Trvanlivost dřeva ovlivňuje mnoho faktorů, a to např.

ČSN EN 408, které popisují průkazné zkoušky některých fyzikálně-mechanických vlastností.

o jaký druh dřeva se jedná, ke je uchováváno a skladováno, k jakému účelu bylo použito, atd. 89

90

15

28.4.2014



Dřevokazné houby (hniloba) Hniloba je závažnou vadou, jejímiž

Nejlepší a nejjednodušší ochranou pro dřevo je vysušení. Hniloba dřevo nenapadne v případě, nepřekročí-li vlhkost dřeva 20%.

původci jsou houby. Houby napadají a poškozují velmi často už živý strom

Nejrozšířenější dřevokazné houby - Dřevomorka domácí

a tento proces pokračuje ve znehodnocování hotového výrobku.

- Koniofora sklepní - Trámovka plotní

Hniloba se navíc projevuje až ve stadiu, kdy již nebývá možné dřevo zachránit.

- Pornatka Vaillantova

91

92



Dřevokazný hmyz

Dřevokazný hmyz má podstatně nižší nároky na vlhkost dřeva než dřevokazné houby. Pro napadení dřevokazným hmyzem postačuje vlhkost dřeva 10 – 12 %.

Dřevu také škodí dřevokazný hmyz, který v něm vyžírá chodbičky. Podobně jako houby

Dřevokazný hmyz - Kůrovci

poškozuje hmyz dřevo v živém stromě i dřevo

- Pilořitky - Hrbohlavci

zpracované.

- Červotoči

93

- Tesaříci - krovový, fialový, obrovský, skladištní, smrkový



DŘEVĚNÉ KONSTRUKCE


Nejstarší prokazatelné stopy použití dřeva jako stavebního materiálu nás vedou do starší

Dalším přínosným obdobím pro rozvoj dřevostaveb bylo antické Řecko a Řím. V Číně a Japonsku se dochovaly rozsáhlé mnohapodlažní komplexy zejména sakrálních

a střední doby kamenné. V mladší době kamenné –

staveb ze dřeva starých tři

neolitu se začíná masivně rozvíjet rovněž pravěké stavitelství ze dřeva.

Počínaje 7. stoletím se v Evropě rozvíjela znalost těžkých skeletových a hrázděných staveb.

94

tisíce let.

95

96

16

28.4.2014





V českých zemích se používalo v

Novodobé použití dřeva jako stavebního materiálu

období středověku pro obytné domy roubení. Němečtí osadníci

zaznamenáváme na sklonku 18. století. Poté dřevo pro svoji vyšší cenu a menší dostupnost

přicházející do Čech v průběhu 13. století sebou přinesli znalosti

přestává být oblíbeným stavebním materiálem a celodřevěná stavba se vytrácí. Dřevo jako konstrukční

o technologii hrázděné stavby. Oba systémy bylo možné kombinovat.

97

materiál je vytlačováno do oblasti stropních a střešních konstrukcí, kde lze za něj i v průběhu 19. století jen stěží nalézt vhodnou a ekonomicky přijatelnou náhradu.





Přelom 19. a 20. století náleží dřevěným stavbám v oblasti výstavních pavilónů a lázeňských staveb.

98

Dřevěné stavby získávají počátkem 20. století pověst levnějších staveb s nižší životností. Zejména v období komunismu byla posilována tendence využití dřevěných domů pouze jako rekreačních objektů. V současnosti u nás zaznamenáváme 99

snahu o zvýšení podílu dřevostaveb.





100

Stavby ze dřeva mají své dobré i stinné stránky, a tak je nutné při výběru optimální varianty výstavby zvážit všechna kritéria. Nezbytná je realizace zkušeným odborníkem, správný návrh, odpovídající řešení konstrukčních detailů v kontextu celé stavby.

101

102

17

28.4.2014

Dotazy? Děkuji za pozornost! Ing. Věra Heřmánková, Ph.D.

103

18

- jsou zdrojem dřeva, - jsou to víceleté rostliny, patřící do rostlinné říše, množství dřeva je nižší než jeho

Recommend Documents