Světlík: Když jsou dobré časy, je to vždycky katastrofa

01_mh0909

7.9.2009 20:12

Stránka 1

REGIONÁLNÍ INFORMACE A KONTAKTY

ZÁŘÍ 2009

ZAOSTŘENO NA DATOVÉ SCHRÁNKY

HLAVNÍ TÉMA STROJÍRENSTVÍ

Chybí vymahatelnost práva

Firmy, které propouštěly

Milovník vína doporučuje

8

22

4

Světlík: Když jsou dobré časy, je to vždycky katastrofa OSTRAVSKÁ STROJÍRENSKÁ SKUPINA VÍTKOVICE PRACUJE, JAKO BY ŽÁDNÁ RECESE ANI NEBYLA. NAOPAK. DÁL ROZVÍJÍ SVÉ PRODUKTY. Pustila se na trh s produkty pro vyuÏití stlaãeného zemního plynu. Staví ãistírny odpadních vod a kal z nich vyuÏívá do bioplynov˘ch stanic. Bioplyn pak dále vyuÏívá v energetice a dopravû. „Vsadili jsme na dlouhodobou strategii. Na‰i klienti nám neutíkají, protoÏe jsme v dobû boomu podepsali dlouhodobé smlouvy,“ fiíká v exkluzivním rozhovoru pro Moravské hospodáfiství pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel spoleãnosti Vítkovice, a. s. Jan Svûtlík. Co máte na Ostravû tak rád? V‰ichni nemÛÏeme prodat své firmy a odstûhovat se do Prahy. To je taková móda, která stra‰nû u‰kodila tuzemskému hospodáfiství. Teì v krizi je vidût, Ïe firmy, které mají cizí vlastníky, jsou pro nû pfiívaÏkem, tedy tím, co je vlastnû ani moc nezajímá. Oni si fie‰í problémy doma, tam kde Ïijí. Je jasné, Ïe pokud budou mít Rusové, Ameriãané nebo Indové problém, budou ho fie‰it na úkor âeska. To máte stejné jako se zlatou horeãkou na Alja‰ce. Tam pfii‰li zlatokopové a aÏ v‰echno zlato vytûÏili, tak zase ode‰li. Ale tohle Ostravu na‰tûstí nepostihlo. A my ani nemÛÏeme dopustit, aby se to stalo.

v jednom roce. Domluvili jsme se s klienty na pûtilet˘ch, sedmilet˘ch smlouvách. Teì jsme tou poslední firmou, které takoví odbûratelé zru‰í zakázku. Dal‰í dÛleÏit˘ bod je, Ïe jsme ‰li do oborÛ s vysokou pfiidanou hodnotou.

TakÏe za va‰ím patriotismem není nic prozaického? Ostrava má své v˘hody i nev˘hody. Co mû tady drÏí je fakt, Ïe Ostrava má obrovskou ‰anci na rÛst. Tedy za pfiedpokladu, Ïe naplánované vefiejné i soukromé projekty dotáhneme do konce. Líbí se mi také, Ïe lidé v tomto regionu mají zvlá‰tní smysl pro humor. Jsou sebeironiãtí. Umí si udûlat ze sebe legraci. Jsou na sebe hrdí, i kdyÏ obãas nemají b˘t na co. A to tady dûlá Ïivot daleko krásnûj‰ím neÏ jinde. Jak je moÏné, Ïe jeden z nejvût‰ích strojírensk˘ch holdingÛ Vítkovice Machinery Group neplánuje propou‰tût zamûstnance a vydûláváte i v krizi? To je v˘sledek strategie. Pokud si nastavuji dlouhodob˘ plán, tak mû dvouletá krize nemÛÏe vykolejit. Samozfiejmû, Ïe i my máme problémy. Na‰e spoleãnost ale nepovaÏovala za úãinné vydûlat maximální zisk

Zkuste b˘t konkrétní. Rozhodli jsme se jít v˘razn˘m zpÛsobem do engineeringov˘ch projektÛ. Je rozdíl, jestli opracuji nûjak˘ sloÏit˘ strojírensk˘ v˘robek, nebo jestli postavím nûkomu elektrárnu. Pfiidaná hodnota je ve druhém pfiípadû obrovská. Tak jsme to udûlali napfiíklad v elektrárnû v Tu‰imicích. Postavili jsme tam kotelnu, která tvofiila ãtyfiicet procent celého bloku. To bylo docela velké riziko. Ano. A ukázalo se, Ïe to bylo správné rozhodnutí. Podobn˘ model jsme nastavili i u projektÛ CNG. Nechceme dûlat pouze tlakové lahve. Dûláme celou technologii. Nebudu prodávat sto lahví za pÛl milionu, ale radûji postavím plnicí stanici za deset milionÛ. Najednou máte dvacetinásobek hodnoty. Proto jsme se rozhodli rozvíjet IT divizi (Vítkovice ITS, a.s., Medium Soft, a.s., Netprosys , s. r. o. pozn.red.), jako klíãov˘ prvek v˘voje, inovací, projekce. Posilujeme také rÛzné druhy sofistikované strojafiiny. Nakonec na jednom projektu spolupracuje sedm, osm divizí. Tak vzniká efekt, kter˘ z nás dûlá konkurenceschopnou firmu.

Dokonãení na stranû 3

Obce se do aktivace schránek nehrnou MÁME DOSTATEK INFORMACÍ I TECHNOLOGICKÉ ZÁZEMÍ. DATOVÉ SCHRÁNKY VŠAK SPUSTÍME AŽ V ZÁKONNÉ LHŮTĚ. TAK ODPOVÍDALY OBCE V ANKETĚ MORAVSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ.

neví. Îádnou elektronickou zprávu je‰tû neobdrÏeli a ani neodeslali. Musí tak stále pfiebírat obálky s modr˘m pruhem. Ostatní úfiady se totiÏ do aktivace pfiíli‰ nehrnou. Vyãkávají aÏ na den, kdy budou muset komunikovat elektronicky ze zákona. Prvního listopadu.

Morava – Na obecním úfiadû v Ústí na Vsetínsku mají uÏ dva mûsíce aktivovanou datovou schránku. O tom, jak systém funguje v praxi, zatím zamûstnanci nic

„Byli jsme vÏdycky ve v‰em první. Na datové schránky jsme se tû‰ili, a tak jsme se zapojili ihned, jak to bylo moÏné. KaÏd˘ den se dívám, jestli uÏ tam nûco

Být první se nevyplatí

pfii‰lo a ono nic. Jsem pfiekvapená,“ fiíká místostarostka Ústí Vûra Kováfiová. Radnice v Ústí je jednou z mála, která si svou schránku zaktivovala dfiív, neÏ musí. Do konce srpna se stejnû zachovalo pouze 215 ãesk˘ch úfiadÛ. Více jak sedm tisíc z nich zatím vyãkává. Potvrzuje to i prÛzkum Moravského hospodáfiství, kterého se zúãastnilo 243 moravsk˘ch obcí a mûst. Pouze jedenadvacet z nich si datovou schránku zprovoznilo. Tedy necel˘ch devût procent. Pfiitom na nû je z technického hlediska pfiipraveno dvaasedmdesát procent. Dokonãení na stranû 20

Projdûte se s námi areálem Vítkovic v Ostravû. AÏ sem pÛjdete za tfii roky, pohled bude vypadat jinak. Teì si radûji vezmûte pracovní obleãení. Potom do nového kongresového sálu nebo muzea vyrazte v obleku. Podívejte se na fotografie na stranû 5

226 lidí bez práce

Místo televizí hranolky

Investic je více za méně

Schránky jsou bez dat

Soutěž: Zvítězil Petřvald

Morava – KvÛli krizi pfii‰lo letos o práci více neÏ osmdesát tisíc lidí. Pokud si loni podnikatelé stûÏovali na to, Ïe nemÛÏou najít kvalifikované dûlníky, pak letos nafiíkají, Ïe i ten zbytek, co zamûstnávají, nemÛÏou zaplatit. Na Moravû je o dvû procenta vy‰‰í nezamûstnanost, neÏ je republikov˘ prÛmûr. V ãervenci to bylo 10,1 procenta. NejhÛfie je na tom Moravskoslezsk˘ a Olomouck˘ kraj. Nejvíce nezamûstnan˘ch je na Karvinsku. Tam je bez práce jednadvacet tisíc lidí.

Hranice – V˘roba televizních obrazovek v Hranicích skonãila. Do tfií let by ale v b˘valém areálu Philips mohla vyrÛst továrna na hranolky.

Morava – Podnikatelé stále vûfií, Ïe investovat na Moravû se vyplatí. Jen v dobû krize nemÛÏou tolik utrácet. Vypl˘vá to ze statistik agentury CzechInvest. Zatímco v loÀském pÛlroku na Moravu proudily investice v objemu 8,3 miliard korun, letos je to pouze 2,7 miliard. Vût‰inou vznikly projekty v oblasti IT, sluÏeb a strojírenství. Vût‰inou je vybudovaly ãeské firmy. Podle Stanislava Martínka z CzechInvestu Morava ale také o mnoho projektÛ kvÛli krizi pfii‰la.

Ze statistik âeské po‰ty vypl˘vá, Ïe bylo zfiízeno celkem 268 885 datov˘ch schránek. PfiibliÏnû asi osm a pÛl tisíce z nich je urãen˘ch pro fyzické a podnikající fyzické osoby. Více neÏ dvû stû padesát dva tisíc schránek bude slouÏit právnick˘m osobám. Zpfiístupnûnou datovou schránku má v souãasn˘ch dnech asi 2 300 fyzick˘ch osob a 15 300 právních subjektÛ. K poslednímu srpnu zaevidovala po‰ta celkem sto ãtyfiicet tfii odeslan˘ch datov˘ch zpráv.

V soutûÏi o nejzdafiilej‰í rekonstrukci obecního úfiadu zvítûzila obec Petfivald. Hlasující ocenili druh˘m místem obec Vratûnín. Tfietí skonãila Nová Ves.

Více na stranû 17

Více na stranû 20

Více na stranû 2

âtûte na stranû 4

Více na stranû 21

02_mh0909

7.9.2009 20:04

Stránka 1

ZÁŘÍ 2009 POČET UCHAZEČŮ A MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI K 1. 7. 2009

STRANA 2

TRH PRÁCE

Nezaměstnanost vzrostla dvojnásobně

KRAJ VYSOČINA 25 167 . . . . . . . . . . . . . . . . . 9,1 %

12 %

ŽĎÁR N/S 5 586 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9,2%

8,3 %

TŘEBÍČ 6 308 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10,7 % PELHŘIMOV 2 879 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6,9 %

9,6 %

9,6 %

7%

4,1 %

JIHOMORAVSKÝ KRAJ 56 918 . . . . . . . . . . . . . . . . . 9,1 %

8,6 % 4,7 %

HODONÍN 10 742 . . . . . . . . . . . . . . . . . 13,5 %

BRNO

7,8 %

7%

6,8 % 5,6 %

BRNO-VENKOV 7 299 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6,8 %

6%

11,4 % 8%

4,1 %

9,6 %

13,5 %

11,2 % 6%

8,6 %

6,3 %

4,5 % ZLÍN

5%

9,6 %

5,5 %

LEGENDA

9,1 %

8,7 %

11,4 % 8,4 %

5%

7,4 %

3,7 %

4,2 %

BRNO-MĚSTO 16 983 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7,8 %

% 11,6 % 14,6 11,8 % 8,3 %

11,4 %

7,5 %

5,5 %

JIHLAVA

10,7 %

BŘECLAV 5 820 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9,6 %

ŠUMPERK 8 716 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14,2 %

10,7 %

OSTRAVA

12,1 %

5,1 %OLOMOUC

5,7 %

2,9 %

VYŠKOV 3 665 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8,0 %

10,2 %

9,2 %

6,9 %

ZNOJMO 6 615 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11,4 %

OLOMOUCKÝ KRAJ 36 036 . . . . . . . . . . . . . . . . 10,8 %

9,2 %

6,8 %

HAVLÍČKŮV BROD 4 929 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9,6 %

BLANSKO 5 794 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10,7 %

13,8 %

14,2 %

JIHLAVA 5 465 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8,6 %

9,1 % červenec 2009

Míra nezamûstnanosti v jednotliv˘ch moravsk˘ch okresech v leto‰ním ãervenci a stejn˘ mûsíc v roce 2008 Zdroj: MPSV

4,1 % červenec 2008

PŘEROV 7 806 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11,4 % PROSTĚJOV 4 519 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7,5 % OLOMOUC 12 601 . . . . . . . . . . . . . . . . . 10,2 % JESENÍK 2 394 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12,0 % ZLÍNSKÝ KRAJ 30 487 . . . . . . . . . . . . . . . . . 9,8 % ZLÍN 8 893 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8,6 % VSETÍN 8 872 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11,4 % UHERSKÉ HRADIŠTĚ 6 656 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8,7 % KROMĚŘÍŽ 6 066 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11,2 % MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ 77 747 . . . . . . . . . . . . . . . . 11,8 % OSTRAVA-MĚSTO 20 641 . . . . . . . . . . . . . . . . . 11,6 % OPAVA 9 031 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9,6 % NOVÝ JIČÍN 9 616 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12,1 % KARVINÁ 21 025 . . . . . . . . . . . . . . . . . 14,6 % FRÝDEK-MÍSTEK 10 005 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9,1 % BRUNTÁL 7 429 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13,8 % CELKEM ČR 485 319 . . . . . . . . . . . . . . . . 8,4 %

Na Moravě je 226 tisíc lidí bez práce JE TO NEJVYŠŠÍ ČÍSLO OD FUNGOVÁNÍ ČESKÉ REPUBLIKY. NEZAMĚSTNANÝCH JE O POLOVINU VÍCE NEŽ LONI. Morava – Je‰tû loni firmy nafiíkaly, Ïe nemohou sehnat do v˘roby dostatek kvalifikovan˘ch lidí. Letos se situace obrátila. Nafiíkají lidé. 226 tisíc potencionálních zamûstnancÛ v moravsk˘ch krajích nemá práci. Loni to pfiitom bylo 145 068. Novû je tedy bez práce více neÏ osmdesát tisíc lidí. Podle analytikÛ ale hor‰í ãasy teprve pfiijdou. „Trh práce má vÏdy zpoÏdûní za ekonomikou. Nepfiíznivá doba nás proto je‰tû ãeká. Oãekáváme, Ïe míra nezamûstnanosti bude kulminovat na zaãátku pfií‰tího roku. RÛst spotfieby domácností bude o 1,5 procenta, coÏ by byl nejhor‰í v˘sledek za posledních pût let,“ uvedl analytik Komerãní banky Jan Vejmûlek. Jeho slova potvrzují i ‰éfové jednotliv˘ch úfiadÛ práce v moravsk˘ch okresech.

Z ankety, ve které Moravské hospodáfiství oslovilo v‰echny úfiady práce, vypl˘vá, Ïe i pfies oÏivení ekonomiky, ãekají nápor nov˘ch uchazeãÛ o práci zejména v záfií. V registrech pfiibudou nezku‰enní absolventi ‰kol a také sezónní pracovníci. Velké podniky v krajích také zaãaly zamûstnávat lidi na zkrácen˘ pracovní úvazek. „Do leto‰ního ãervence jsme vydali devûtasedmdesát rozhodnutí, Ïe je dÛvod pro poskytování ‰edesátiprocentní náhrady mzdy. Tato rozhodnutí se dotknou 3763 zamûstnancÛ,“ upozornila Hana Hofielicová ze vsetínského úfiadu práce. PfiestoÏe jsou mediálnû nejzajímavûj‰í podniky, které propou‰tûly hromadnû, úfiady práce upozorÀují na to, Ïe nejãastûji dostávají zamûstnanci v˘povûdi ve stfiedních a mal˘ch firmách. „Hromadné propou‰tûní se t˘ká nejv˘‰e patnácti procent z evidovan˘ch uchazeãÛ. Jak je vidût, hromadné propou‰tûní tvofií ve skuteãnosti jen malou ãást pohybu na trhu práce,“ uvedl fieditel Úfiadu práce v Uherském Hradi‰ti Richard Janí-

Okresy s nejvíce nezaměstnanými červenec 2009 1. 2. 3. 4. 5.

Karviná Šumperk Bruntál Hodonín Nový Jičín

14,6 % (21 025 lidí) 14,2 % (8 716 lidí) 13,8 % (7 429 lidí) 13,5 % (10 792 lidí) 12,1 % (9 616 lidí) Zdroj: portal.mpsv.cz

ãek.Ve slovácké metropoli uÏ fie‰í také sociální dopady. Na úfiad práce do‰lo o polovinu více exekucí neÏ loni. „Pfied tfiemi lety jsme si vzali hypotéku na dÛm. KdyÏ jsem pracoval jako kontrolor jakosti, tak jsem si patnáct tisíc mohl dovolit splácet. JenÏe firma pfied tfiemi mûsíci skonãila. Dostal jsem sice odstupné, ale novou práci jsem od té doby nena‰el. Z podpory to neutáhnu. Teì pfiem˘‰lím, Ïe dÛm prodám. JenÏe i to je dnes také tûÏké,“ fiekl muÏ z Uherskohradi‰Èska, kter˘ si nepfiál uvefiejnit jméno. V podobné situaci jsou lidé i v jin˘ch okresech. Napfiíklad na Pfierovsku uÏ situace dochází tak daleko, Ïe do hry vstupují exekutofii.

Exekutorsk˘ úfiad v Pfierovû vykonal v prvním pololetí uÏ víc neÏ ‰estnáct tisíc exekucí. To je o ‰edesát procent víc neÏ za stejné období loÀského roku. ¤editelé úfiadÛ práce také upozorÀují na to, Ïe kromû vysokého poãtu nezamûstnan˘ch bojují zamûstnanci také s v˘bûrem nov˘ch pracovních míst. „Loni ke konci ãervna jsme evidovali celkem 1328 hlá‰en˘ch voln˘ch pracovních míst a letos pouh˘ch 292. Pfied rokem na jedno pracovní místo pfiipadali tfii uchazeãi o zamûstnání a letos osmadvacet,“ upozornila Hana Klug Sittová z Úfiadu práce v ·umperku. Úbytek pracovních míst registrují i personální agentury. Podle nich je letos o ãtyfiicet procent ménû nabídek pracovních pozic. „Na inzeráty odpovídá oproti loÀskému roku o tfiicet procent více zájemcÛ,“ fiíká Jaroslav Macnar, marketingov˘ fieditel pracovního portálu Monster.cz. Podle nûj mají ‰anci uspût zejména informatici, finanãní poradci, bankéfii a stále také obchodníci, doktofii a sestry. Veronika Hrdá

CIZINCI NEJSOU PROBLÉM V moravsk˘ch okresech úfiady nezaznamenávají váÏnûj‰í problémy s agenturními cizinci, ktefií pfii‰li o práci. Za poslední pÛl rok se jich poãet o nûkolik stovek sníÏil. Podniky uÏ totiÏ cizince z tfietích zemí nezamûstnají. A oni pak ani nedostanou povolení k pobytu. Napfiíklad v okrese Uherské Hradi‰tû pracovalo loni v ãervenci 457 osob z neevropsk˘ch státÛ. Letos jich evidovali 239. Na úfiad práce v Novém Jiãínû za‰lou agentury kaÏd˘ t˘den pfiibliÏnû deset ukonãení ãi nenastoupení do zamûstnání. PfiestoÏe problémy nefie‰í ani v Ostravû, úfiedníci zpfiísnili kontroly.

REKVALIFIKACE: SLOŽITÉ VYPISOVÁNÍ TENDRŮ Úfiady si ale stûÏují na komplikované vypisování zakázek na poskytovatele kurzÛ. KvÛli tomu nemÛÏou otevfiít tolik kurzÛ, kolik potfiebují. PfiestoÏe mají stovky zájemcÛ, musí je odmítat kvÛli tomu, Ïe musí dodrÏovat komplikované postupy na vypisování tendrÛ. „V leto‰ním roce jsme rekvalifikovali pouze 68 uchazeãÛ, pfiedev‰ím v oblasti poãítaãové gramotnosti a sociálních sluÏeb. Je to proto, Ïe od leto‰ního roku jsme povinni provádût v˘bûr dodavatelÛ bûÏn˘ch rekvalifikaãních kurzÛ v reÏimu zákona o vefiejn˘ch zakázkách,“ upozornil fieditel úfiadu práce v KromûfiíÏi Karel Smí‰ek.

HITEM JSOU POČÍTAČE A SOCIÁLNÍ SLUŽBY Lidé, ktefií pfiijdou o práci, mají nejãastûji zájem o kurzy, kde se nauãí pracovat s poãítaãem a rÛzn˘mi softwary. Stále populární jsou i dûlnické kurzy, jako je obsluha vysokozdviÏn˘ch vozíkÛ nebo obsluha a sefiizování CNC strojÛ. Nezamûstnaní zaãínají mít zájem i o dfiíve nepopulární kurzy v oblasti sociální péãe. âesko totiÏ stárne. Seniofii budou tak stále ãastûji potfiebovat sluÏby peãovatelÛ. Dal‰ím tahákem jsou fiidiãské prÛkazy pro nákladní vozy, úãetní ãi podnikatelské kurzy. „BohuÏel je ale nyní minimum pracovních míst, a proto absolventi stejnû nemají ‰anci se uplatnit,“ fiekl fieditel Úfiadu práce v Tfiebíãi Vojtûch Vymûtal. (hrd)

Nejohroženější profese? Obráběč, servírka, řidič, zámečník a nekvalifikovaní OSTRAVA

■ KaÏd˘ mûsíc jednáme se zamûstnavateli o dal‰ích hromadn˘ch propou‰tûních. Nejinak tomu bylo i v ãervenci. Nadále jde pfiedev‰ím o firmy pÛsobící v oblasti v˘roby a zpracování kovÛ. Víme, Ïe k mírnému oÏivení dochází v nûkter˘ch komoditách hutní v˘roby, ale skuteãnû pfiíznivé zmûny jsme nezaznamenali.“

ŠUMPERK

■ Poãet zamûstnan˘ch cizincÛ se pozvolna sniÏuje jiÏ od zaãátku roku. Ke konci roku 2008 u nás pracovalo na základû pracovního povolení 191 cizincÛ ze zemí mimo EU a ke konci prvního pololetí 2009 to je 106. Nejvíce u nás pracují Ukrajinci (81), obãané z Vietnamu (13) a Moldávie (7), pfieváÏnû v prÛmyslové v˘robû, stavebnictví a lesnictví.

BRUNTÁL

■ Samotní zamûstnavatelé si nejsou jisti dal‰ím v˘vojem sv˘ch firem. V dotazníkovém ‰etfiení, které Úfiad práce v Bruntále uskuteãnil, nedokázali mnohdy posoudit, jak se bude vyvíjet stav zamûstnancÛ. Ve sv˘ch odpovûdích se odkazovali na objem zakázek, které se jim podafií získat v nejbliωím období.

PŘEROV

■ V na‰em okrese se projevuje silná závislost na zahraniãních trzích a v˘razné zhor‰ení likvidity odbûratelÛ. To se promítá i do hospodafiení firem a redukce v‰ech nákladÛ vãetnû mzdov˘ch. S ohledem na sezónní vlivy a dokonãení zakázek z minul˘ch let lze oãekávat nejvût‰í propad na pfielomu roku 2009/2010.

UHERSKÉ HRADIŠTĚ

■ „NejohroÏenûj‰í profese? Vyjmenuji jen pfiíklady: prodavaã, ãí‰ník – servírka, fiidiã, zámeãník, pomocn˘ dûlník v prÛmyslu, ‰vadlena, pfiadlena, kuchafi, obsluha obrábûcích strojÛ, pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Z oblasti du‰evnû pracujících jsou to profese: strojírensk˘ technik, elektrotechnik, obchodní zástupce a administrativní pracovník.

■ KromûfiíÏsk˘ okres patfií mezi ty, které byly zasaÏeny více hospodáfiskou krizí z dÛvodu pfievaÏujícího automobilového a dfievozpracujícího prÛmyslu. Firmy z dÛvodu poklesu zakázek propou‰tí své pracovníky, ktefií pracovali v jedné firmû tfieba i od vyuãení a ti potom tûÏko hledají uplatnûní v jiném oboru.

TŘEBÍČ

PROSTĚJOV

OPAVA

■ Brno a Jihomoravsk˘ kraj neustále pfiitahují nové investice, protoÏe nabízejí dobrou dopravní infrastrukturu. Je zde také dostateãné zastoupení univerzit. Zmínûné faktory mû vedou k optimismu. Negativní v˘voj samozfiejmû nelze vylouãit, pokud v‰ak nastane, nebudou dopady urãitû tak silné jako v regionech, které jsou pro investory ménû atraktivní.

■ Pfied pár lety jsme na tom byli je‰tû hÛfie. Ale tak nízk˘ stav voln˘ch pracovních míst (ke konci ãervence 148) nemá v historii na‰eho úfiadu práce obdobu a je pfiímo katastrofální. V praxi to znamená, Ïe na jedno volné pracovní místo ãeká 42,6 registrovan˘ch uchazeãÛ o zamûstnání.

■ V souãasné dobû tûÏko nalezneme profesi, která by nebyla ohroÏena. S ohledem na volná místa mají ‰anci napfiíklad pracovníci obchodu, fiidiãi autojefiábu nebo kuchafii. Ov‰em i v tûchto profesích jde maximálnû o poptávku v rozmezí ãtyfi aÏ deset pracovních míst.

■ V na‰em okrese nevznikala pracovní místa na základû investiãních pobídek udûlovan˘ch zahraniãním investorÛm. Odvûtvová struktura je rozmanitá. Toto v‰e napomáhá udrÏet stabilitu. Nyní jiÏ nelze fiíci, Ïe kdo chce pracovat, práci si vÏdycky najde. V nezamûstnanosti se ocitá fiada lidí zcela neãekanû a nezavinûnû.

KROMĚŘÍŽ

BRNO-MĚSTO

VSETÍN

■ Nejvy‰‰í míru nezamûstnanosti vykazuje subregion Karolinka a k 30. 6. 2009 ãinila 15,3 procent. Naopak dlouhodobû nejniωí míru nezamûstnanosti má tradiãnû Vala‰skomezifiíãsko. Tam evidujeme 8,64procentní nezamûstnanost. Nejvíce problematickou skupinou na Úfiadu práce ve Vsetínû obecnû zÛstávají nadále dlouhodobû evidovaní uchazeãi.

OLOMOUC

■ Co dodat? MÛÏeme fiíci slovy klasika: Situace je váÏná, nikoliv v‰ak zoufalá. Poãet uchazeãÛ se bûhem pÛl roku zv˘‰il o témûfi ãtyfii a pÛl tisíce osob. CoÏ je více neÏ ‰edesáti procentní nav˘‰ení. Jedná se o extrémní nárÛst nezamûstnanosti i pfii porovnání s ostatními okresy.

03_mh0909

7.9.2009 18:31

Stránka 1

ZÁŘÍ 2009

STRANA 3

ROZHOVOR

Světlík: Když jsou dobré časy, je to vždycky katastrofa OSTRAVSKÁ STROJÍRENSKÁ SKUPINA VÍTKOVICE PRACUJE, JAKO BY ŽÁDNÁ RECESE ANI NEBYLA. NAOPAK. DÁL ROZVÍJÍ SVÉ PRODUKTY.

My nechceme dûlat do v‰ech segmentÛ. Chceme vûci kooperovat. Historie se prostû opakuje. âe‰i se dokáÏou semknout jen ve chvíli, kdy je zle. KdyÏ bylo dobfie, tak to byla vÏdycky katastrofa. Na jaké trhy chce skupina Vítkovice Machinery Group expandovat? Zaãali jsme pomûrnû slu‰nû obchodovat s Ruskem, âínou, JiÏní Koreou, Japonskem, stfiedním v˘chodem a JiÏní Amerikou. Tam cítím je‰tû slu‰n˘ potenciál. Domácí trh je v Polsku a zemích EU. Zamûstnáváme tam patnáct set zamûstnancÛ. Fungují tam na‰e tfii v˘robní firmy a jedna engeneeringová, kterou chceme vyuÏít pro projekty CNG.

Dokonãení ze strany 1

To je úplnû jiná strategie, neÏ kterou mûl stát v roce 2003. Ten chtûl jednotlivé firmy rozprodat. Ano. Dodnes to nechápu. Nám se tehdy podafiilo zmûnit vládní usnesení. PfiestoÏe jsme vûdûli, Ïe Vítkovice mûly tehdy po klinické smrti, vûfiili jsme, Ïe to dokáÏeme zmûnit. Dnes vidíme, Ïe se nám to podafiilo. KdyÏ jste zaãínali, mûli jste docela detailní plán, jak budete Vítkovice rozvíjet. S ãím jste v tom plánu nepoãítali? Byl jsem pfiekvapen˘ z toho, jak˘ byl rozsah problému. Na druhou stranu i jak˘ je rozsah moÏností. My jsme v roce 2003 pfiedpokládali, Ïe zastaralost strojÛ je jeden a pÛl miliardy. Pak se ukázalo, Ïe je to deset miliard. Museli jsme se proto pustit do krokÛ, jak˘m byl prodej slévárny. Pak uÏ jsme rozvíjeli pouze vûci, které mûly potenciál.

Auta na CNG nejsou politický problém. Je to byznys KaÏd˘ by si tenkrát myslel, Ïe prodáte nejztrátovûj‰í podnik - Vítkovice strojírenství. Vy jste ho naopak dokázal za pÛl roku dostat z pÛlmiliardové ztráty do plusu. Tenkrát mnû kaÏd˘ fiíkal: Je pfiirozené, Ïe huÈafii musí dotovat strojafie. Mnû se ale velmi zamlouval krok, kter˘ udûlal stát je‰tû pfied na‰ím pfiíchodem. Odprodal hutní divizi (dne‰ní Evraz Vítkovice pozn.red.). To spoléhání na to, Ïe se kluci ve strojírnách nemusí moc snaÏit, protoÏe to za nû ho‰i v hutích vyválcují, najednou skonãilo. Najednou se zaãali spoléhat sami na sebe. Na nás pak bylo pfiesvûdãit zamûstnance, Ïe je potfieba podnikat a vydûlávat. Vysvûtlit jim, Ïe sice jdeme do rizika, ale Ïe toto riziko je fiiditelné. Nezastírám, Ïe nám v tomto plánu pomohl i hospodáfisk˘ boom, kter˘ jsme vyuÏili. Na druhou stranu jsme ale také cel˘ zisk zpátky investovali. Nakonec sedm miliard investic za pût let je pûkn˘ v˘sledek. DÛvûfiujete vládnímu prohlá‰ení, které fiíká, Ïe do deseti let tady bude v âesku jezdit deset procent aut na stlaãen˘ zemní plyn – CNG? To je ten problém, jak âe‰i pfiem˘‰lejí. To, o ãem mluvíte, je interní úvaha Evropské unie. A teì pfiichází druh˘ krok: Nûkdo musí jít

a takov˘ plán odpracovat. A urãitû to nebude stát. Jeho úlohou je tento projekt podporovat. Nemusí jej fie‰it. Nastoupit musí podnikatelská sféra. Scénáfie, Ïe jsme se v takov˘ch otázkách spoléhali na stát, uÏ jsme tady mûli. Proto, kdyÏ jsem tohle sly‰el, tak jsem si uvûdomil, Ïe je potfieba vzít situaci do sv˘ch rukou. A taková je realita. Jestli do roku 2020 nebudou jezdit auta na CNG, tak to bude i moje zklamání. Nebudu se ‰klebit a fiíkat, Ïe jsou politici ‰patní. Jaké podmínky by to podle vás mûly b˘t? Tfieba ‰rotovné. To je ideální záleÏitost pro zavádûní nov˘ch technologií jako je CNG. Doufám, Ïe pokud bude ‰rotovné, tak se podafií prosadit zv˘hodnûní pro ekologické produkty, jako je zemní plyn. My si musíme uvûdomit, Ïe to není jen o podpofie státu, ale je to o normálním byznysu. MÛj názor je ten, Ïe v‰echny ekologické aktivity, které vytahují peníze ze státní kasy, jsou ‰patné. V‰echno ekologické by mûlo b˘t v zásadû ekonomické. Proto jsem tolik proti bezbfiehému spou‰tûní fotovoltaick˘ch ãi vûtrn˘ch elektráren. Nechápu, kde je logika toho, Ïe sluneãní energie stojí dvanáctinásobek bûÏné elektfiiny. Co pro Vítkovice Machinery Group znamená byznys nazvan˘ „Green technology“? Máme tfii pilífie: ãistírny odpadních vod, bioplynové stanice a plnící stanice CNG. âistiãky odpadních

Kdo je Ing. Jan Světlík Narodil se 17. srpna 1958. Po absolvování Vysoké školy báňské v Ostravě nastoupil v roce 1982 do společnosti VŽKG k.p. jako kovář-lisař, aby absolvoval zapracování, poté přešel do funkce asistenta technologa a prošel mnoha dalšími pozicemi. Od roku 1993 zastával funkci vedoucího nákladového střediska Lahvárna a následně v roce 1994 byl jmenován ředitelem podnikatelské jednotky 530 – VÍTKOVICE Lahvárna. V roce 1999 byla jím řízená společnost privatizována a stoprocentní obchodní podíl ve společnosti VÍTKOVICE Lahvárna, spol. s r.o. zakoupila akciová společnost LAHVÁRNA OSTRAVA, a.s. (od roku 2004 nese název VÍTKOVICE HOLDING a.s.). V roce 2003 přesvědčil vládu o změně záměru rozprodat tehdy krachující VÍTKOVICE, a.s., po jednotlivých divizích. Koupil je za více než 400 milionů korun. Dnes je předsedou představenstva a generálním ředitelem ziskové společnosti VÍTKOVICE, a.s. a šéfem ziskové skupiny VÍTKOVICE MACHINERY GROUP, kam vedle privatizovaných VÍTKOVIC patří dalších bezmála třicet firem. Je ženatý. V České republice a především v domovské Ostravě je známý jako milovník, sběratel a mecenáš výtvarného umění, u kterého relaxuje. Od převzetí strojírenských VÍTKOVIC usiluje o oživení Národní kulturní památky „vysoké pece Vítkovic“, kterou od státu musel koupit společně s podnikem.

VÍTKOVICE V ČÍSLECH

6931 zaměstnanců

pracuje ve firmě Vítkovice, a. s., a jejích devatenácti dceřiných společnostech.

18,4 miliardy korun

takové jsou konsolidované tržby VÍTKOVICE HOLDING, a. s.

747 miliónů korun

to je konsolidovaný zisk VÍTKOVICE HOLDING, a. s. vod produkují kal, kter˘ je jeden ze vstupÛ do bioplynov˘ch stanic. V bioplynov˘ch stanicích se vyrábí bioplyn, kter˘ se vyãistí a pfies plnicí stanici tankuje jako CNG do vozidel. Jak vyuÏíváte bioplyn dnes? VyuÏíváme ho pro vlastní spotfiebu. âást jde na teplo, ãást do elektfiiny. Do budoucna budeme chtít deset procent z tohoto objemu poslat do stanice CNG. Kolik plnicích stanic chcete vybudovat? Do roku 2010 chceme mít detailnû zanalyzovanou âeskou republiku. Chceme spolupracovat spolu s kraji a velk˘mi mûsty na jednotliv˘ch studiích. Do roku 2015 bychom chtûli mít vybudovanou základní síÈ. A pokud jich je dnes nûco kolem tfiiceti, tak my jich budeme chtít postavit 150.

Pod hlaviãkou Vítkovice Cylinders, a. s.? Nám je úplnû jedno, zda ji budeme nûkomu dodávat, nebo ji budeme provozovat sami. DÛleÏité je, aby byla v âesku kvalitní síÈ, která bude motivovat k nákupu aut pohánûn˘ch stlaãen˘m plynem. Vy jste také pfiedsedou Národního strojírenského klastru. Jak toto sdruÏení mÛÏe pomoci firmám, které jsou nyní v kritické situaci? KdyÏ jsme oslovovali firmy, aby s námi ‰ly do strojírenského klastru, pfiem˘‰leli jsme úplnû stejnû jako v na‰í firmû. DÛleÏitá byla dlouhodobá strategie. ¤íkali jsme: „Ho‰i, pojìte do toho s námi. Vybudujeme spolu subdodavatelsk˘ fietûzec.“ Nûktefií z nich fiekli, Ïe mají svého klienta v Nûmecku a nemají dÛvod se s nûk˘m spojovat. A tak tu zaãaly fungovat firmy, a je jich asi pÛlka, které se zamûfiily pfiíli‰ monotematicky na

jednoho odbûratele. A tam je dnes nejvût‰í problém. Firmy, které mûly jednoho zásadního odbûratele, jsou teì na ãtyfiiceti procentech toho, co mûly loni. To je vraÏedné. No a klastr je teì v situaci, kdy jim taky nedokáÏe moc dobfie pomoci. Ta my‰lenka mûla smysl pro dlouhodobou spolupráci. Samozfiejmû, Ïe za mnou uÏ pfii‰li takoví, co chtûli teì hned zakázky. Tak jsem jim fiekl: „Fajn. Udûlej mi membránovou stûnu.“ JenÏe tu on neumí. TakÏe klastr nesplnil va‰e oãekávání? Tak bych to nefiekl. V souãasné hospodáfiské situaci vidím i jeden pozitivní bod. Firmy se dostaly zpátky na zem a teì zaãne jejich sebereflexe, která je donutí postavit se na více nohou. ProtoÏe, co mÛÏeme ãekat v budoucnosti? Jen to, Ïe hospodáfiské turbulence budou je‰tû brutálnûj‰í. A je dÛleÏité si uvûdomit, Ïe stejnû jako Ïidliãku nepostavíte na jedné noze, tak nevybudujete firmu na jednom produktu.

Firmy se musí postavit na více noh Tfieba se báli, Ïe klastr pod vedením Vítkovic bude spí‰ o konkurenci neÏ o pomoci. Ale tak to pfiece není. Nûktefií si moÏná mysleli, Ïe bychom jim mohli zakázky pfiebrat, ale to je hloupost.

V âeské republice zamûstnávala loni spoleãnost Vítkovice, a.s. témûfi sedm tisíc zamûstnancÛ. Troufnete si odhadnout, kolik to bude na konci roku? Pod znaãkou Vítkovice Machinery Group pracuje je‰tû o patnáct set lidí více. Je jasné, Ïe vÏdycky budeme redukovat poãet zamûstnancÛ, ale naopak nové budeme hledat. V nûkter˘ch provozech jsme propustili asi dvû stû lidí, ale v jin˘ch zase budeme hledat. Celkov˘ poãet nám dlouhodobû roste. Konec leto‰ního roku vidím tak plus nebo mínus padesát zamûstnancÛ. Krize vás nedonutila ani krátit úvazky? Ale to ano. Mûli jsme vypracovan˘ systém, jak postupovat v dobû, kdy se bude hospodáfisk˘ tlak zvy‰ovat. Nejdfiív jsme dali dovolené, pak neplacená volna, pak ãtyfidenní pracovní t˘den. Mohli jsme propustit aÏ patnáct set lidí. Ale nechtûli jsme. Hledat nové schopné lidi v dobû oÏivení je pak mnohem nákladnûj‰í. Fabrika je prostû o lidech, ne o strojích. Vy teì cítíte oÏivení? Ano. A je zajímavé, Ïe nejvût‰í rÛstov˘ potenciál je tam, kde historicky nebyl. Teì se nám zaãíná rozvíjet obor ocelov˘ch konstrukcí. Velmi pfiekvapivû nabrala dal‰í dech energetika. Naopak nám teì stagnují lodû. JenÏe i tady oãekávám, Ïe se situace obrátí. Ale to jsou cykly, které se dají pfiedvídat. Je ale jasné, Ïe pfii na‰ich patnácti produktech se nám dafií tuto situaci vybalancovat. Co byste mi odpovûdûl na otfiepanou otázku: Kdy skonãí recese? Já si dokonce myslím, Ïe teì je zdravá situace. Ten extrémní rÛst, kter˘ tady byl, nebyl udrÏiteln˘. To nebylo jen o tom, Ïe podnikÛm rostl obrat. Rostly také neuvûfiitelnû ceny vstupních surovin, práce a ostatních nákladÛ. Nemohlo to jinak skonãit. Jediné, co nikdo nepfiedvídal, byla tak obrovská razance poklesu. Îádn˘ strom do nebe neroste. Panika, která nastala, vlastnû krizi vyvolala. Text: Veronika Hrdá Foto: Jifií Sláma

Co je to Vítkovice Machinery Group (VÍTKOVICE MACHINERY GROUP ) ■ Společnost Vítkovice založil v roce 1828 olomoucký arcibiskup Rudolf. Firma prošla bouřlivým rozmachem a stala se silnou hutní a strojírenskou společností. Ve druhé polovině devatenáctého století jsou Vítkovice spojovány s významným vídeňským bankéřským rodem Rothschildů. V meziválečném období byla vybudována síť prodejních kanceláří a obchodních zastoupení po celém světě. Po válce zajišťoval národní podnik dodávky pro obnovu československého průmyslu a stavby mostů. Od roku 1979 byly Vítkovice oborovým podnikem, později koncernem, ke kterému patřilo šest tuzemských strojírenských závodů. Akciová společnost VÍTKOVICE byla zřízena v únoru 1992. Organizace podniku se neustále přetvářela, vznikaly dceřiné společnosti a řada z nich byla privatizována. V únoru 2003 vláda rozhodla, že má být privatizována celá zbývající společnost VÍTKOVICE, a. s. Koupila ji LAHVÁRNA OSTRAVA, a. s. (nynější VÍTKOVICE HOLDING, a. s.). Tu vedl současný majitel Vítkovic Jan Světlík. Firmy ze skupiny VÍTKOVICE HOLDING i privatizované VÍTKOVICE a jejich dcery nesou od loňska sjednocující marketingovou značku VÍTKOVICE MACHINERY GROUP.

04_mh0909

7.9.2009 19:17

Stránka 1

ZÁŘÍ 2009

S V Ě T P O D N I K AT E L Ů

AKTUÁLNĚ

Firmy: Chybí vymahatelnost práva

ČTYŘI MILIARDY DO NEMOVITOSTÍ Od poãátku záfií aÏ do konce bfiezna pfií‰tího roku mohou firmy v‰ech velikostí i samosprávné celky posílat Ïádosti o podporu z evropského dotaãního programu Nemovitosti agentufie CzechInvest. Program nabízí 4 miliardy korun na spolufinancování pfiípravy, v˘stavby, rozvoje i regenerace podnikatelsk˘ch nemovitostí, vãetnû související infrastruktury. Podpofiit je moÏné i uhrazení ãásti kupní ceny nemovitosti a odstranûní nevyuÏiteln˘ch staveb. „Program Nemovitosti podnikatele podporuje pfii rekonstrukci nevyhovujících ãi v˘stavbû nov˘ch objektÛ vhodn˘ch k podnikání ve zpracovatelském prÛmyslu a v oblasti strategick˘ch sluÏeb ãi technologick˘ch center,“ vysvûtluje Alexandra Rudy‰arová, generální fieditelka agentury CzechInvest.

NOVÉ NÁDRAŽÍ: NÁKUPNÍ CENTRUM Brno – Krajsk˘ úfiad Jihomoravského kraje schválil v˘stavbu nákupnûzábavného centra Aupark Brno. Centrum bude situované v lokalitû plánovaného JiÏního Centra v blízkosti budoucí hlavní Ïelezniãní stanice a autobusové stanice Zvonafika. S v˘stavbou by se mûlo zaãít v prÛbûhu pfií‰tího roku, dokonãení plánuje investor na rok 2012. TvÛrcem konceptu tfiípodlaÏního objektu je svûtoznám˘ ateliér Benoy z Velké Británie. Samotn˘ projekt uÏ dále rozvíjí domácí architektonická kanceláfi Arch.Design.

LIDOVÁ STAVBA ROKU V KOMNI KomÀa (Zlínsko) – Uznání Zlínského kraje Lidová stavba roku obdrÏí v polovinû leto‰ního záfií obec KomÀa. Ocenûní získala vesnice za mimofiádnû zdafiilou obnovu tamûj‰í usedlosti. Renovované stavení se pouÏívá pfiedev‰ím pro kulturnûspoleãenské akce, pfiedná‰ky a v˘stavy. Stavení v Komni soutûÏilo napfiíklad s opravenou kaplí svaté Marie v Medlovicích nebo se zvonicí v Lopeníku. Kraj vyhla‰oval soutûÏ podruhé. KomÀa obdrÏela pfiíspûvek padesát tisíc korun.

NEZAMĚSTNANÍ UKLÍZEJÍ ZLÍN Zlín – KdyÏ uÏ máme tolik nezamûstnan˘ch, tak budeme mít alespoÀ ãisté ulice. Tak by se dal popsat plán mûsta Zlín. To zapojilo do vefiejné sluÏby dlouhodobû nezamûstnané. Od poloviny ãervence zde pracuje skupina asi ãtrnácti lidí. Dlouhodobû nezamûstnan˘ch eviduje ale Zlín více neÏ 120 lidí. Zapojení do projektu mûsta je pro nû nezamûstnané jen jedna z mála moÏností, jak si pfiivydûlat k existenãnímu minimu. To letos ãiní 2020 korun. Magistrát zamûstnal také pfiedáka, kter˘ na skupinu dohlíÏí.

STRANA 4

Z průzkumu Moravského hospodářství vyplývá:

V DOBĚ KRIZE SE RADUJÍ TY FIRMY, KTERÉ MAJÍ NASMLOUVANÉ DLOUHODOBÉ ZAKÁZKY. PODNIKY BY OCENILY VÍCE STÁTNÍCH POBÍDEK A UVOLNĚNÍ ÚVĚRŮ OD BANK. Chybí jim lep‰í vyhatelnost práva. Vypl˘vá to z prÛzkumu Moravského hospodáfiství, ve kterém redakce oslovila sto v˘znamn˘ch moravsk˘ch firem, pfiedev‰ím z oboru strojírenství, stavebnictví a lehkého prÛmyslu. PrÛzkum ukázal, Ïe hospodáfiská recese není jen mediální bublinou. Obraty vût‰iny firem se skuteãnû propadly. Rozptyl je od pûti do sedmdesáti procent. Zakázky poklesly firmám nejãastûji o tfiicet aÏ ãtyfiicet procent. „Ze dne na den byly zastaveny investiãní akce ze strany nûmeck˘ch zákazníkÛ a stornovány projekty v automobilovém prÛmyslu,“ fiíká fieditel spoleãnosti ATX Bohuslav Vránek.

Karel Pospí‰ilík z ekonomického portálu Finance.cz nevidí za propadem nûkter˘ch firem pouze orientaci na jednoho odbûratele. Problém podle nûj mÛÏe b˘t i v krátkodob˘ch zakázkách. Jeho slova potvrzuje i jednatel strojírenské firmy Kool Petr Váchal: „Krize na‰í spoleãnost zatím neovlivÀuje. Pro leto‰ní rok máme dostatek zakázek k dosaÏení plánovaného obratu. Dobíhají zakázky nasmlouvané pfied zaãátkem krize.“ ¤ada spoleãností se rozhodla proti krizi bojovat sníÏením poãtu sv˘ch zamûstnacÛ, ru‰ením jejich zamûstaneck˘ch v˘hod a zastavením spolupráce s externími pracovníky. âást sv˘ch zamûstnancÛ tak propustilo více neÏ padesát procent dotazovan˘ch firem. Nûktefií manaÏefii v‰ak vidí za krizí i urãitá pozitiva. „Souãasné nepfiíznivé klima nám umoÏÀuje vybírat si ty nejkvalitnûj‰í dodavatele a kvalifikovanûj‰í pracovní sílu na v‰ech úrovních od dûlnick˘ch profesí po nejvy‰‰í management. Koneãnû je cítit, Ïe si lidé váÏí své stávající práce. Pfiedchozí stav v tomto smûru nebyl vÛbec zdrav˘,“ tvrdí generální fieditel a pfiedseda pfiedstavenstva PSJ Franti‰ek Vaculík.

K propuštění svých zaměstnanců se uchýlilo

Více jak 50 procent firem

Úbytek zakázek v letošním roce

Nejčastěji mezi 30 až 40 procenty

Nižší daně a snížení zdravotního a sociálního pojištění by uvítalo

Více než 25 procent firem

Pro zlepšení platební morálky a vytvoření lepších podmínek pro vymahatelnost práva je

12 procent firem

Lepší nabídku úvěrů ze strany bank by ocenilo

16 procent firem

Pro zvýšení státních zakázek je

Více než 33 procent společností

Pro zavedení eura je

4 procenta firem

Nové uplatnění na trhu hledá

7 procent firem

Asi ãtvrtina dotazovan˘ch firem se shoduje na tom, Ïe by od státu uvítaly niωí danû a sníÏení zdravotního a sociálního poji‰tûní, tfietina se domnívá, Ïe by mûl stát podporovat více státních zakázek. „Cesta sniÏování sociálního poji‰tûní je zcela jistû dobrá, ale u státních zakázech si firmy musí uvûdomit, Ïe je dfiíve ãi pozdûji budou muset zaplatit na daních. Tfieba v horizontu deseti let,“ varuje ekonom Pospí‰ilík. „Firmy by spí‰e mûli vymyslet, jak se na trhu novû uplatnit,“ dodává.

Hledáme další možnosti podnikání V prÛzku Moravského hospodáfitví se ukázalo, Ïe touto cestou se jiÏ vydává sedm procent dotazovan˘ch spoleãností. „Hledáme dal‰í moÏnosti nejen v prodeji a opravách nákladních vozidel,“ uvedla Magda Grómanová ze spoleãenosti Hagemann, které letos poklesly zakázky o dvacet procent. PfiibliÏnû dvanáct procent firem se shoduje na tom, Ïe je tfieba zlep‰it platební morálku a stát by mûl zkva-

litnit pfiíslu‰ná právní opatfiení. „Spoleãnosti by pomohlo mimo jiné zlep‰ení vymahatelnosti práva. Trvání prÛmûrného obchodního soudního sporu je tfii aÏ pût let,“ stûÏuje si napfiíklad fieditel firmy Dendera Petr Zatloukal. Asi ãtyfii procenta firem by uvítala zavedení eura. Stejné procento spoleãností fie‰í krizi expandovaním na v˘chodní trhy a myslí si, Ïe by mûl stát export více podpofiit. Podle Pospí‰ilíka by ale v tuto chvíli bylo zavedení eura v˘hodné maximálnû pro exportní firmy. „Rozkolísaná situace by mohla po‰kodit i men‰í firmy orientované pouze na domácí trh,“ vysvûtlil Pospí‰ilík. Nabídku více úvûrÛ ze strany bank by pak ocenilo více neÏ ‰estnáct procent dotazovan˘ch spoleãností. „Pfiístup bankovního sektoru je alarmující – pokud se firmû dafií, banky se pfiedbíhají v nabídce rÛzn˘ch produktÛ. Pokud je ale firma v krizi a je tfieba poskytnout provozní úvûry, tak v˘raznû ztrátové firmû Ïádná banka nepÛjãí coÏ je paradoxní,“ popsala své zku‰enosti Romana ·paãková ze spoleãnosti Minerva Boskovice. Alice Dvofiáková

V Česku je čtyřikrát levnější pracovní síla PRACOVNÍK V ČESKU STOJÍ PRŮMYSLOVOU FIRMU ČTYŘIKRÁT MÉNĚ NEŽ ZAMĚSTANANEC V ZÁPADNÍM NĚMECKU I pfiesto uÏ investory âeská republika tolik neláká. Na Slovensku, Polsku ãi Maìarsku je totiÏ pracovní

síla levnûj‰í. Zatímco v Belgii firma zaplatí lidem za hodinu práce v prÛmûru 36 eur, v âesku se jedná o ãástku kolem 8,80 eur. V Rumunsku pfiijde hodina práce firmu na 3,50 eura, v Bulharsku dokonce jenom na dvû eura. âísla vypl˘vají z anal˘zy, kterou zvefiejnil Ústav pro hospodáfisk˘ v˘zkum v Kolínû nad R˘nem. âesko je stále atraktivní pro ty firmy, kter˘m záleÏí

pfii v˘robû na setinû milimetru. Napfiíklad pro v˘robce prÛmyslov˘ch turbín je âesko stále levné. V srpnu nejvíce klesla mzda zamûstnancÛm v odvûtví tûÏba a dob˘vání. PrÛmûrnû vydûlávají 26 636 korun. Nejménû vydûlávají pracovníci v pohostinství. PrÛmûrná mzda ãiní 13 041 korun. Republikov˘ prÛmûr je 22 992 korun. Alice Dvofiáková

V Hranicích se budou místo televizí vyrábět hranolky JEŠTĚ PŘED ROKEM CHTĚLA FIRMA MULTIDISPLAY V HRANICÍCH VYRÁBĚT TISÍCE TELEVIZORŮ. TEĎ JE VŠAK VŠECHNO JINAK. DO TŘÍ LET BY JE MOHLY VYSTŘÍDAT HRANOLKY. Hranice – Z Moravy udûláme hranolkovou velmoc. Takov˘ je vzkaz holandsko-amerického hranolkového impéria Lamb Weston vedení hranické radnice. Pokud by se alespoÀ ãásteãnû splnily jejich plány, zpracovala by nová továrna více neÏ tfii sta tisíc tun brambor za rok. Tedy polovinu toho, kolik ãe‰tí zemûdûlci dnes vypûstují pro konzumenty. „K projektu se zatím nebudeme vyjadfiovat. Je‰tû je pfiíli‰ brzy,“ uvedl zástupce spoleãnosti Lamb Weston Radek ·i‰ma. Na jednání s hranick˘mi radními byl v‰ak sdílnûj‰í. Podle plánu, kter˘ pfiedloÏil, by továrna mohla v areálu b˘valého v˘robce televizorÛ LG Philips vyrÛst uÏ za tfii roky. Ve zku‰eb-

ním provozu by mohla b˘t v roce 2015, na pln˘ v˘kon by pak jela o dva roky pozdûji.

Tahákem je kvalitní půda „Spoleãnost plánuje zamûstnat pfies dvû stû lidí. Zakázky by putovaly také zemûdûlcÛm. Hranická prÛmyslová zóna a kvalitní zemûdûlská pÛda jsou pro nû nejvût‰ím tahákem,“ uvedl starosta Hranic Miroslav Wildner.

Podle nûj by ale investor neobsadil prázdné prostory po spoleãnosti Multidisplay, ale postavil by zcela novou továrnu na plo‰e dvanácti hektarÛ, vãetnû ãistírny odpadních vod. „Chtûjí investovat dvû a pÛl miliardy. Poãítají také s tím, Ïe by zemûdûlcÛm pofiídili stroje a sadbu. Hranolky potfiebují speciální odrÛdy,“ prozradil Wildner. Pro moravské zemûdûlce by to znamenalo obrat k lep‰ímu. Leto‰ní v˘kupní ceny brambor totiÏ ãasto neodpovídají nákladÛm, které zemûdûlci mají. Brambory se tak sázejí na men‰í plo‰e. „Loni byly brambory

vysazené na tfiiceti tisíci hektarech. Letos jsme jich vysadili o tisíc ménû. Taková továrna by nám velmi pomohla,“ fiekl tajemník Ústfiedního bramboráfiského svazu Josef Králíãek. Loni sklidili zemûdûlci témûfi milion tun brambor. „·est set z toho bylo urãeno ke konzumaci,“ potvrdil poradce prezidenta Agrární komory Jan Záhorka. Pokud by se spoleãnost Lamb Weston nakonec pro Hranice rozhodla, trvalo by vedení mûsta na nûkolika podmínkách. „Musí pfiesnû dodrÏovat dopravní trasy a vybudovat ãistírnu odpadních vod. Chceme mít také jistotu, Ïe provoz nijak neovlivní Ïivotní prostfiedí Hranic,“ fiekl Wildner. PrÛmyslová zóna v Hranicích byla otevfiená 11. záfií 2001 pro nizozemského investora Royal Philips Electronics. Závod LG.Philips v Hranicích musel kvÛli krachu své matefiské spoleãnosti LG.Philips Displays Holding v roce 2006 zastavit v˘robu. Je‰tû v loni nov˘ nájemce Multidisplay chtûl roz‰ífiit v˘robu obrazovek a nabrat nové zamûstnance. Letos na jafie ale oznámil, Ïe v Hranicích se uÏ Ïádné televize vyrábût nebudou. Veronika Hrdá

AKTUÁLNĚ ČESKO ČERPÁ NA STO PROCENT âeská republika vyãerpala z fondÛ Evropské unie za období 2004–2006 témûfi 42 miliard korun, coÏ pfiedstavuje skoro sto procent z celkového moÏného objemu ãerpání, kter˘ byl z evropsk˘ch fondÛ k dispozici. Pomocí penûz z evropsk˘ch fondÛ se napfiíklad vytvofiilo 22 tisíc pracovních míst, vystavûlo a opravilo 447 kilometrÛ silnic a dálnic, 45 kilometrÛ Ïeleznic. Odborníci zmodernizovali nebo postavili tfiicet nov˘ch ãistiãek odpadních vod a napojili postupnû na kanalizace ‰edesát tisíc domácností. V souãasném programovém období 2007–2013 je k dispozici celkem 682 miliard korun. JiÏ v této chvíli má âR schváleno pfies dvanáct tisíc projektÛ v hodnotû témûfi 139 miliard korun. Proplaceno bylo zatím 23,6 miliard korun.

KŘIŽOVATKA TŘÍ MOŘÍ DO 20 LET? Bfieclav – Od poloviny fiíjna bude v Bfieclavi k vidûní v˘stava KfiiÏovatka tfií mofií. Jejím úkolem bude informovat o plánovaném vodním koridoru mezi Dunajem, Odrou a Labe. V˘stava se koná v dobû, kdy se projekt posouvá do roviny mezinárodního jednání s okolními státy a Evropskou komisí o jeho v˘stavbû. Koridor by mûl slouÏit napfiíklad k udrÏení vyrovnané vodohospodáfiské bilance a pfiispût k ochranû pfied povodnûmi, vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ a k revitalizaci krajiny. Velk˘ dÛraz kladou navrhovatelé také na pfiepravu strategick˘ch surovin, pfiedev‰ím ropy a plynu. DÛleÏitou roli by hrálo i zv˘‰ení zamûstnanosti a podpora turistického ruchu. „Zástupci kraje se budou stavbu snaÏit prosadit v pfií‰tím programovacím období po roce 2013. Samotná stavba by pak trvala dvacet aÏ pûtadvacet let,“ uvedl radní Jihomoravského kraje Jaroslav Pospí‰il.

BRUNTÁL ZNÁ PŘÁNÍ SVÝCH OBYVATEL Bruntál – Lidí, ktefií jsou spokojeni se Ïivotem v Bruntále, je v˘raznû více neÏ tûch nespokojen˘ch. Kromû sníÏení nezamûstnanosti by chtûli zdej‰í obyvatelé po magistrátu vût‰í rozvoj zdravotnictví, podporu drobného a stfiedního podnikání a bytovou v˘stavbu. Zmínûná fakta vypl˘vají z nové sociodemografické studie. Studii chtûjí zastupitelé vyuÏít pfiedev‰ím jako podklad pro dal‰í práci s rozvojovou strategií mûsta.

NOVÁ CYKLOSTEZKA V BOHUMÍNĚ Bohumín – Po nové pfies tfii kilometry dlouhé obousmûrné cyklostezce budou moci jiÏ pfií‰tí rok jezdit cyklisté v centru Bohumína. Mûstu se na její vybudování podafiilo získat témûfi tfiináctimilionovou dotaci z evropsk˘ch fondÛ. Náklady na její v˘stavbu jsou pfiitom ãtrnáct a pÛl milionu korun. Cyklostezku chce mûsto zaãít stavût v bfieznu.

05_mh0909

7.9.2009 20:41

Stránka 1

ZÁŘÍ 2009

STRANA 5

P RO C H Á Z K A V Í T KOV I C E M I

Z ocelového města se stane nablýskaný klenot PODÍVEJTE SE NA JEDNY Z POSLEDNÍCH UNIKÁTNÍCH POHLEDŮ NA „REZAVÉ“ OCELOVÉ MĚSTO. DO TŘÍ LET Z NĚJ BUDE NABLÝSKANÝ KLENOT. Ostrava-Vítkovice – PfiestoÏe konstrukce hutních vûÏí jsou i po desetiletích masivní, nikdy nevíte, kdy na vás spadne kousek rezavého prachu, nebo kdy ‰lápnete do blátivé kaluÏe. UÏ za tfii roky se tento stav má zmûnit. Spoleãnost Vítkovice se dohodla s památkáfii, mûstem Ostrava a krajsk˘m úfiadem. Cíl: Opravit národní kulturní památku tak, aby se stala centrem kulturního, spoleãenského a akademického dûní v Ostravû. Projekt poãítá s opravou tfií památek: plynojemu (foto 2), ústfiedny (foto 3) a vysoké vûÏe ãíslo 1 (foto 1). Plány pfiitom nejsou vÛbec skromné. Hradní architekt Josef Pleskot pojal pfiedûlání gigantického plynojemu na kongresové centrum jako antick˘ amfiteátr. Stfiechu nechá vysunout tak, aby byl prostor uvnitfi vysok˘ tfiicet metrÛ. âást ocelového plá‰tû vymûní za sklo. Do kongresového sálu si sedne patnáct set lidí. Centrum vzdûlání a vûdy vznikne v souãasné energetické ústfiednû. Architekti Helena a Václav Zemánkovi proto chtûjí, aby zde zÛstal industriální duch. Moderní prvky zde budou doplÀovat obfií kola s dmychadly. Relativnû nejménû zmûn ãeká vysokou pec ãíslo 1. Ta by i v budoucnu mûla co nejvíce pfiipomínat poslední odpich v záfií 1998.

1

2

3

Fota: Jifií Sláma

INZERCE

<[P W¾rPXe XbM WXUQZ`_W _Q^bU_& $

$$ $$

cccSQZQ^MXUOf

06_mh0909

7.9.2009 20:41

Stránka 1

ZÁŘÍ 2009

KB Municip MoravHosp 268x374.indd 1

INZERCE

STRANA 6

7.9.2009 13:24:55

07_mh0909

7.9.2009 17:36

Stránka 1

ZÁŘÍ 2009

STRANA 7

RHK BRNO

KOMERČNÍ PREZENTACE

Obchodní jednání na míru PO DVOU ÚSPĚŠNÝCH ROČNÍCÍCH MEZINÁRODNÍHO STROJÍRENSKÉHO VELETRHU (MSV) SE DO BRNA OPĚT VRACÍ MEZINÁRODNÍ OBCHODNÍ SETKÁNÍ FIREM POŘÁDANÉ V RÁMCI KONCEPTU B2FAIR (BUSINESS TO FAIRS). TENTOKRÁT PŘI PŘÍLEŽITOSTI KONÁNÍ MEZINÁRODNÍHO VELETRHU WOOD-TEC 2009.

Protikrizová opatření RHK Brno pro firmy 1. Poradenské centrum – POMOC ZDARMA A IHNED ■ konzultační místo pro návštěvníky komory – front office ■ zastoupení Asociace manažerek a podnikatelek, Hospodářské komory ČR, CzechTrade, Informačních míst pro podnikatele, Mediačního řízení, Rozhodčího soudu, atd. 2. Bezplatná právní pomoc ■ Help linka – telefonická linka ■ Informační místa pro podnikatele ■ externí poradce 2x měsíčně (návrh JUDr. Horák, JUDr. Slavet) ■ on-line pomoc na webu – prolink na poradce ■ telefonické požadavky směřujte na kontaktní osobu Informačního místa pro podnikatele ■ bezprostřední kontakt se členy komory, poskytujeme poradenství pro firmy, a to v Brně, Blansku a Boskovicích 3. Propagace vzájemných výhod „Členové pro členy“ – ZLEVNĚNÍ VSTUPŮ

Brno – Nejen dfievozpracující podniky tak mohou vyuÏít protikrizového programu RHK Brno. Podporujeme nejen udrÏování stávajících obchodních vztahÛ, ale i vytváfiení nov˘ch. V rámci veletrhu WOOD-TEC 2009 tak mohou firmy navázat kontakty s partnery, které si pfiedem vyberou do svého individuálního harmonogramu schÛzek. „V minul˘ch dvou letech se bûhem tohoto projektu v Brnû se‰li zástupci více neÏ 300 firem z patnácti zemí a probûhlo pfies 2000 obchodních jednání,“ zmiÀuje Petr Bajer, fieditel Regionální

■ kampaň na vzájemný obchod za zvýhodněných podmínek mezi členy i nečleny hospodáfiské komory Brno, která setkání organizuje. Jak zdÛrazÀuje, projekt b2fair pfiiná‰í maximální efekt pfii minimálních nákladech. „Spojuje v˘hody veletrÏní prezentace a matchmakingu. Firma neãeká pasivnû na stánku, kdo si jí v‰imne, ale sama si vybere partnery, se kter˘mi chce jednat, a my jí je zajistíme.“ Koncepce b2fair se zrodila na velk˘ch specializovan˘ch veletrzích v západní Evropû s cílem zin-

tenzivnit moÏnosti vytváfiení nov˘ch obchodních vztahÛ.

Obchodní salón RHK Brno Firmy si ji rychle oblíbily a její vysokou efektivitu potvrzuje více neÏ 75 procent úãastníkÛ. Vítají ji jak vystavovatelé, tak náv‰tûvníci veletrhÛ, kter˘m ‰etfií ãas

a náklady spojené s vyhledáním vhodn˘ch partnerÛ k jednání. Akce b2fair WOOD-TEC 2009 probûhne ve dnech 21. a 22. fiíjna v pavilonu F a na stáncích zaregistrovan˘ch vystavovatelÛ, více informací vãetnû on-line pfiihlá‰ky brzy naleznete na www.b2fair.com nebo mÛÏete kontaktovat pfiímo organizátory akce, kontaktní osoba: Oto Hrdliãka, tel: 532 194 918, e-mail: [email protected].

■ aktivní oslovení firem s možností nabídky 4. Podnikatelská setkání – NOVÉ KONTAKTY ■ nové zakázky ■ uspořádání 2 PS do konce roku ■ doplnění o workshop o získávání zakázek z veřejných zdrojů a kde hledat příležitosti k zakázkám, jak řešit aktuální potřeby 5. Zapojení do mezinárodní kontaktní sítě B2B platforem – NOVÉ ZAKÁZKY ■ navazování nových a udržování stávajících kontaktů ■ smluvní základ komora – provozovatel – členové pro členy ■ napojení firem – prostřednictví elektronického systému

Co je Regionální hospodářská komora Brno? RHK Brno je nestátní nezisková organizace založená dle zákona

HLEDÁTE KVALITNÍ A LEVNÉ ŠKOLENÍ PRO ZAMĚSTNANCE ?

o komorách. Tvoří ji její členové, kterých je nyní téměř 700, a ti jsou

■ Více než 120 dotovaných akcí, kurzů a seminářů ročně, vzdělávání pro mana-

také jejími hlavními zákazníky. Mezi nimi jsou zastoupeny firmy

gement, strategické řízení malých a středních firem, hodnotový management

různé velikosti i podnikatelského zaměření. RHK Brno je jednou z největších hospodářských komor v České republice. V současné době máme pracoviště v Brně, Blansku a Boskovicích.

a marketing MSP. ■ Pořádáme školení a vzdělávací akce ke zvýšení kvalifikace a pro profesionální rozvoj Vás i Vašich zaměstnanců. Snažíme se také pružně reagovat na aktuální ekonomickou situaci v ČR i ve světě. V roce 2008 jsme uspořádali 157 kurzů s účastí více jak 3300 vyškolených zaměst-

PŘEHLED ZAJÍMAVÝCH VZDĚLÁVACÍCH AKCÍ DO KONCE ROKU: 8. 9. – „Praktický marketing (nejen) pro podnikatele“ – základy marketingu u umění „se prodat“ 15. 9. – „Analýza a optimalizace financování podniku“ – optimalizace fin. prostředků v době krize 23. 9. – „Snídaně s obchodní němčinou“ – rodilý mluvčí – 6x – pro pokročilé 1. 10. – „Podnikání bez dlužníků“ – zajímavý seminář pro ty, kteří chtějí předejít dlužníkům 3. 11. – „Jak získat nové zakázky“ – seminář důležitý nejen v době krize prosinec – „Účetní uzávěrka“ – pro podnikatele, kteří chtějí pomoci při účetnictví Více info na www.rhkbrno.cz nebo se obraťte na tel. 532 194 921, Mgr. Věra Zborovská

nanců a 2 vícedenní školící kurzy.

■ e-poptávky, AXIS4Info, HBI, …. ■ zvýhodněná účast na zahraničních veletrzích 6. Semináře zaměřené na chování firmy v době recese – MINIMALIZACE ZTRÁT ■ hodnocení pracovníků ■ propouštění ■ cash flow management ■ vyhodnocení zdraví firmy (ZA) ■ obchodní dovednosti 7. Obchodní mise do zemí podle zájmu firem – ZAHRANIČNÍ ZAKÁZKY ■ výsledky Leeds – spolupráce s JMK i s městem Brnem ■ do zemí méně postižených recesí ■ poradenství pro přesun dodavatelských kapacit do zemí s nižší cenou pracovní síly

RHK BRNO NENÍ VZDĚLÁVACÍ ORGANIZACE, JE MNOHEM VÍC: Hledáte NOVÉ ZAKÁZKY ? ■ b2fair – na základě profilu Vaší firmy Vás budeme prezentovat, pozveme Vám potenciální partnery a zákazníky a domluvíme Vám jednání během 11. mezinárodního veletrhu strojů, nástrojů, zařízení a materiálů pro dřevozpracující průmysl WOOD-TEC 2009 v Brně. ■ Konference „ Nové zakázky“ 12. 11. – konference zaměřená na získání nových zakázek pro podnikatele. Chcete získat PENÍZE Z FONDŮ EU? ■ Zkušenosti se získáváním dotací z fondů EU. Poskytli jsme konzultace pro 1196 firem s celkovou dotací přes 500 mil. Kč Chcete LOBOVAT za své projekty? ■ Zastoupení před orgány státní správy, možnost připomínkovat zákony či absolvovat jednaní s vedením města, kraje. Chcete se účastnit prestižních SETKÁVÁNÍ PODNIKATELŮ? ■ Potkávání podnikatelů a významných osobností na „Podnikatelských setkáních“ v atraktivních lokalitách V roce 2008 jsme uspořádali 3 podnikatelské setkání, 2 kontaktní dny a 4 oborové setkání, na kterých se potkalo více jak 680 podnikatelů z celé ČR

KDE NÁS NAJDETE ? Regionální hospodářská komora Brno Výstaviště 1 /areál BVV tel.: +420 532 194 911 648 04 Brno fax: +420 532 194 938 www.rhkbrno.cz e-mail: [email protected]

■ ve spolupráci s CzechTrade 8. Posouzení bonity/ finanční situace obchodních partnerů – OVĚŘENÍ PARTNERŮ ■ z veřejných zdrojů ■ zdrojová analýza na vyžádání, vč. návrhů na zlepšení ekonomiky firmy 9. Poradenství pro začínající podnikatele – NOVÍ PODNIKATELÉ ■ kurz Start pro začínající podnikatele ■ doplňující poradenství v začátku podnikání ■ asistence při splnění zákonných náležitostí 10.Bankovní sekce/pool – ZAJIŠTĚNÍ FINANČNÍCH ZDROJŮ ■ komunikační platforma bank a firem na místní úrovni ■ místní bankovní sekce na hledání zdrojového financování a financování nadějných projektů 11. Evropské fondy – EU FONDY ■ poradenské dny ■ „balíčková“ nabídka poradenských firem prostřednictvím RHK ■ projektové žádosti 12.Oborová setkání firem a univerzit – INOVACE A APLIKOVANÝ VÝZKUM ■ spolupráce s VUT, transfer technologií ■ klastrová spolupráce firem ■ zapojení do velkých projektů (Ceitec)

V Brně dne 15. 6. 2009 / Zpracovala RHK Brno

08_mh0909

7.9.2009 17:50

Stránka 1

ZÁŘÍ 2009

STRANA 8

Z P R A C O VA T E L S K Ý P R Ů M Y S L

Textilky, hutě a strojírny musely hromadně propouštět MORAVSKÉ HOSPODÁŘSTVÍ PŘINÁŠÍ PŘEHLED NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH FIREM, KTERÉ V DŮSLEDKU HOSPODÁŘSKÉ RECESE PROPUSTILY ZAMĚSTNANCE.

Slezan Fr˘dek-Místek – Textilka ve Fr˘dku-Místku mûla problémy uÏ nûkolik let. Spoleãnost je v insolvenãním fiízení, fabrika je na prodej. O práci pfii‰lo uÏ 460 lidí.

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

ZLÍNSKÝ KRAJ

Tatra Kopfiivnice – Kopfiivnická automobilka kvÛli poklesu objednávek vloni v prosinci rozhodla, Ïe propustí na zaãátku roku 2009 témûfi 570 zamûstnancÛ. Od loÀského pololetí do konce kvûtna 2009 tak firmu opustilo 1300 zamûstnancÛ. Kopfiivnická automobilka Tatra se kvÛli globální finanãní krizi propadla loni do ztráty zhruba 572 milionÛ korun. V roce 2007 pfiitom zaznamenala rekordní ãist˘ zisk 859 milionÛ korun.

TON Bystfiice pod Host˘nem – V˘robce oh˘baného nábytku doplácí na kvalitu sv˘ch v˘robkÛ. V dobû recese je rozhodující cena. Objednávky spoleãnosti TON proto klesly o pûtinu a firma musela propustit 334 zamûstnancÛ a redukovat pracovní dobu.

OKD Ostrava – Uzavfiením Koksovny Jan ·verma ve druhé polovinû leto‰ního roku pfii‰lo o práci zhruba 500 ze souãasn˘ch 1182 lidí. ArcelorMittal Ostrava Nejvût‰í domácí v˘robce oceli od leto‰ního ledna uÏ propustil 950 zamûstnancÛ. Zamûstnává jich 6600. HuÈ je v prÛmûru vytíÏena na padesát procent sv˘ch v˘robních kapacit. Evraz Vítkovice Steel Ostrava – Propou‰tûní oznámil i tfietí nejvût‰í hutní podnik v âesku, jehoÏ stfiediska pracují na 40 aÏ 50 procent kapacity. Firmu opustil kaÏd˘ osm˘ zamûstnanec; v˘povûì podepsalo 170 zamûstnancÛ. K prvnímu srpnu mûla spoleãnost 1270 zamûstnancÛ. Kordárna Velká na Veliãkou – Spoleãnost se dostala do problémÛ zpÛsoben˘ch zejména rozvojov˘m investiãním projektem na Slovensku, svûtovou hospodáfiskou recesí a s ní souvisejícím poklesem poptávky. Hol-

vec si tak podle odhadÛ mohl pfiijít aÏ na ãtvrt milionu korun. âtyfidenní pracovní t˘den se prodlouÏil aÏ do bfiezna 2010. Loni jela fabrika sedm dní v t˘dnu.

ding vyrábûjící textilie se pot˘ká s obrovsk˘mi dluhy. V závodû Velká nad Veliãkou musela propustit 110 zamûstnancÛ.

KDO JE·Tù PROPOU·TùL Colas CZ, Man+Hummel

OLOMOUCKÝ KRAJ Kazeto Pfierov – V˘robce lepenkov˘ch kufrÛ – Kazeto – musel letos propustit více neÏ polovinu zamûstnancÛ. Bez práce se tak ocitlo 470 lidí. ZÛstalo 362. Podle vedení spoleãnosti uÏ dal‰í vlna propou‰tûní nehrozí. Meopta Pfierov – V˘robce optick˘ch pfiístrojÛ letos propustil 290 lidí. A podle vedení spoleãnosti je firma stále v reÏimu pfieÏívání. Poklesly jí totiÏ zakázky o pûtadvacet procent. Nyní pracuje ve fabrice 2100 zamûstnancÛ.

Magneton KromûfiíÏ – V˘robce zejména automobilov˘ch souãástek je v úpadku. Zatím na nûj ale nebyl vyhlá‰en konkurz. Od nového roku firma propustila 283 pracovníkÛ. Zb˘vající z nich netu‰í, zda dostanou vyplacené mzdy. AVX Czech Republic Kunovice – V˘robce elekrosouãástek v Kunovicích musel propustit uÏ 166 zamûstnancÛ. Slovácké strojírny Uhersk˘ Brod – Krize dolehla i na Slovácké strojírny v Uherském Brodû. Letos muselo vedení propustit 123 zamûstnancÛ. Nadále zde pracuje témûfi sedm set lidí. CRYSTALEX, závod Karolinka Karolinka – 260 skláfiÛ z karolinského závodu Crystalex bylo osm mûsícÛ bez práce. Poté co zkrachoval˘ skláfisk˘ koncern koupil nov˘ majitel, obnovila se v továrnû v˘roba. Práci zatím má 86 lidí. Vlastník pfiedpokládá nabírání dal‰ích zamûstnancÛ. STIM ZET Vsetín-Jasenice – Spoleãnost, která se zab˘vá v˘robou a prodejem nástrojÛ na obrábûní otvorÛ a speciálních fiezn˘ch nástrojÛ musela

od února postupnû propustit v‰echny své zamûstnance. Bez práce zÛstalo témûfi dvû stû lidí. DÛvodem byl pfiedev‰ím velk˘ pokles objednávek pro rok 2009.

pot˘ká s poklesem zakázek. âást zamûstnancÛ pracuje na tfiídenní ãi ãtyfidenní provoz. Od zaãátku roku firmu opustily uÏ skoro dvû stovky pracovníkÛ.

THEVIA RoÏnov pod Radho‰tûm – Thevia je dal‰í obûtí automobilového prÛmyslu. Vedení spoleãnosti se od poãátku roku nepodafiilo sehnat Ïádnou zakázku. O práci pfii‰lo 90 zamûstnancÛ. Firma je nyní v konkurzu.

Novesta Zlín – KvÛli krizi zkrachoval tradiãní v˘robce obuvi, zlínská Novesta. O práci tam pfii‰lo 170 lidí.

BaÈa Dolní Nûmãí – Z necel˘ch 240ti pracovníkÛ ode‰lo na zaãátku léta 120 lidí.

Bosch Diesel Jihlava – Je‰tû loni zamûstnával Bosch Diesel v Jihlavû 6500 zamûstnancÛ. Dnes jich má smlouvy 4600. Dal‰í ãtyfii stovky lidí ode‰ly na zaãátku záfií. Podnik jim za dobrovoln˘ odchod zaplatil osminásobek mzdy. Jednotli-

Tajmac – ZPS Zlín – Jedna z nejvût‰ích strojírensk˘ch firem na Zlínsku se

KRAJ VYSOČINA

Multidisplay Hranice – Hranická prÛmyslová zóna zeje témûfi prázdnotou. Na místû, kde mûlo podle plánu pracovat více neÏ 3500 lidí, jich dnes pracuje nûkolik desítek. Na jafie skonãil i následovník v˘robce televizí Philips, firma Multidisplay. Propustil 150 zamûstnancÛ. Podle majitele areálu, skupiny CTP, se ale situace do konce roku zmûní. Souãasní nájemci, firmy Jyco a Etimex, by mûli do konce roku pfiijmout asi padesát lidí. Zájem projevila i spoleãnost Lamb Weston. OP Prostûjov Prostûjov – Odûvní podnik jen za první ãtyfii mûsíce v tomto roce vykázal ztrátu 145 milionÛ korun. TrÏby podniku loni meziroãnû klesly o 550 milionÛ korun na 1,94 miliardy. Spoleãnost tak musela propustit 200 lidí. Ve sv˘ch nejlep‰ích letech OP zamûstnával sedm tisíc zamûstnancÛ. Dnes má smlouvu s dvûma tisíci lidmi. Podle vedení ale krach spoleãnosti nehrozí.

Crystalex Vrbno pod Pradûdem – Pád sklárny Crystalex Nov˘ Bor postihl i v˘robnu ve Vrbnû pod Pradûdem. O práci zde na zaãátku roku pfii‰lo v‰ech 113 zamûstnancÛ. Spoleãnost ALand EUROPE, která areál koupila, plánuje obnovit v˘robu v plném rozsahu. Siemens Elektromotory Mohelnice – Propou‰tût musel i nejvût‰í zamûstnavatel v Mohelnici. Z pÛvodních 1500 zamûstnancÛ ode‰lo v dubnu 600 lidí. Je to dÛsledek toho, Ïe poãet zakázek poklesl o padesát procent proti loÀsku. Automotive Components Czech Rapotín – Krach. Tak dopadla firma Automotive Components Czech z Rapotína. Její majetek je nyní urãen k prodeji. O práci pfii‰lo 118 lidí. Ol‰anské papírny Jindfiichov – Na konci loÀského roku zkrachovaly i Ol‰anské papírny v Jidfiichovû u Hanu‰ovic. O práci tak pfii‰lo 220 lidí. KDO JE·Tù PROPOU·TùL? Klein&BlaÏek spol., EPCOS, Geartech – CZ (krach), CE WOOD, HDO, ZKL Hanu‰ovice, Mora Moravia, M. L. S. Holice, Invesys Appliance Controls, KNSEngineering, Moravské Ïelezárny nebo Presbeton Nova.

JIHOMORAVSKÝ KRAJ Zetor Od konce ledna pracují dûlníci jen ãtyfii dny v t˘dnu. Prodeje traktorÛ se propadly a firmu od té doby muselo opustit 160 lidí, tedy kaÏd˘ sedm˘. Seznam není úpln˘. Zdrojem jsou úfiady práce, které zvefiejnily seznamy firem. Dále internetové stránky jednotliv˘ch spoleãností a aktuální zprávy z médií. Pfiedev‰ím okresních mutací Deníku. Redakce se vûnuje spoleãnostem, jeÏ vyhlásily bankrot nebo propustily více neÏ sto pracovníkÛ.

Indové mají sice nízké ceny, my máme ale vysokou spolehlivost dodávek PROSPERUJÍCÍ STROJÍRENSKÁ FIRMA NEMUSÍ BÝT VŽDY GIGANTEM S TISÍCOVKOU ZAMĚSTNANCŮ. DOKAZUJE TO I MALÁ RODINNÁ SPOLEČNOST IMOPRA Z NIVNICE NA UHERSKOBRODSKU. Nivnice – Dlouhodobé kontrakty uzavfiené v dobû rÛstu znamenají úspûch v dobû recese. Správnost takové strategie mÛÏe potvrdit i rodinná firma IMOPRA. Ta uzavfiela dlouhodobou smlouvu o dodávkách komponentÛ autoklimatizace s nûmeck˘m automobilov˘m dodavatelem BEHR. To ocenila i agentura pro rozvoj podnikání CzechInvest titulem Subdodavatel roku 2008 – Kontrakt roku. I pfies tento úspûch se ani IMOPRA nevyhnula poklesu zakázek a následnému propou‰tûní zamûstnancÛ. KdyÏ loni podepsala smlouvu s firmou BEHR, mohla zamûstnávat témûfi osmdesát pracovníkÛ. Letos jich v nivnické továrnû pracuje pfiibliÏnû o polovinu ménû. Kli-

enty spoleãnosti IMOPRA jsou totiÏ i firmy, které musely drasticky sníÏit produkci. Nûkter˘m hrozí i bankrot. „To je údûl subdodavatelsk˘ch firem. Jsem ale optimista. Musíme teì investovat do vûcí, které z nás v následné dobû opûtovného rÛstu udûlají vyhledávané dodavatele na trhu. Na druhou stranu jsme se ujistili o tom, Ïe je lep‰í zamûstnávat optimálnû asi padesát lidí. Taková firma pak mÛÏe zajistit vÏdy kvalitní fiízení jakosti a tím také spolehlivost dodávek,“ fiíká jednatel Josef Mo‰tûk. Zakladatel firmy své tvrzení opírá o vlastní zku‰enosti. V dobû, kdy pracoval v uherskobrodské âeské zbrojovce, totiÏ fiídil více neÏ 500 zamûstnancÛ. Tam také v devadesát˘ch letech pochopil, Ïe je vhodn˘ ãas zaãít se orientovat na automobilov˘ prÛ-

mysl a spolu s vedením v˘robního úseku vybudoval provoz, kter˘ se zaãal touto v˘robou ve Zbrojovce zab˘vat.

Padesát zaměstnanců je ideál „Nejdfiív jsme se pokou‰eli dostat do oboru v˘roby kloubních implantátÛ, ale v daném prostfiedí jsme se nedokázali prosadit a museli jsme proto nበpÛvodní zámûr pfiehodnotit. I tak nám trvalo bezmála rok, neÏ jsme se dohodli s novojiãínsk˘m Visteon Autopalem o tom, Ïe jsme vhodná tuzemská firma, která splÀuje poÏadavky dodavatele pro automobilov˘ prÛmysl,“ dodal Mo‰tûk.

Tehdy se rozhodl se sv˘m synem Daliborem otevfiít malou v˘robní dílnu ve sklepû svého rodinného domu a zaãít dodávat stírací li‰ty lineárních vedení obrábûcích CNC strojÛ pro velkou strojírenskou firmu ve Zlínském kraji. Nezastírá ale, Ïe mu na zaãátku v˘znamnû pomohly i kontakty získané ve Zbrojovce.První obrábûcí stroje si mohli tehdy je‰tû zaãínající Ïivnostníci koupit v roce 2000. „Zaãali jsme se orientovat na v˘robu dílÛ do klimatizací aut. KdyÏ pfiib˘vali odbûratelé, mohli jsme se také my zaãít rozvíjet. Pak jsme se pfiestûhovali do prvních pronajat˘ch v˘robních prostor a zamûstnávali jsme patnáct lidí. Poté, co jsme postavili vlastní fabriku, u nás pracovalo témûfi osmdesát zamûstnancÛ,“ popisuje v˘voj Mo‰tûk.

Jejich díly dnes odebírají takoví giganti jako je METAL PROGRES Strakonice, FIMES Uherské Hradi‰tû, HOFMEISTER PlzeÀ, BEHR Stuttgart, VISTEON AUTOPAL Nov˘ Jiãín, DANA Guiscard z Francie a jiní. Díky souãástkám z Nivnice tak funguje klimatizace v autech jako Toyota, Audi, Ford, Suzuki nebo BMV a jin˘ch. „KdyÏ jsme se synem na autosalonu, tak se rádi díváme pod kaÏdou kapotu vozÛ, jak je tam nበdíl upevnûn˘,“ smûje se jedna‰edesátilet˘ fieditel spoleãnosti. Podle nûj i IMOPRA musí kaÏd˘ den bojovat nejen s domácí, ale pfiedev‰ím se zahraniãní konkurencí. Indové nebo âíÀané válcují mnohdy ãeské v˘robce v cenách. Ty ale na‰tûstí neb˘vají pro odbûratele vÏdy tím nejhlavnûj‰ím kritériem.

U strojů jsou hlavně ženy „âasto se na‰i odbûratelé dûsí, v jak˘ch podmínkách pracují tfieba indiãtí dûlníci. Pak pfiijdou do na‰eho provozu a na první pohled vidí, Ïe si od nás koupí rozhodnû kvalitnûj‰í v˘robky. Dlouhodobûj‰í zku‰enosti je pak v této skuteãnosti jen utvrdí.

Reklamace na‰ich dílÛ jsou minimální,“ uvádí majitel. Ten, kdo by ãekal, Ïe v továrnû firmy IMOPRA obrábûjí souãástky zejména muÏi, by se m˘lil. „Své zamûstnance peãlivû vybíráme a i z tohoto dÛvodu zamûstnáváme i na pozici operátora CNC strojÛ vût‰í poãet Ïen neÏ muÏÛ. Nejen proto, Ïe jsou peãlivûj‰í, ale také proto, Ïe si na rozdíl od nûkter˘ch muÏÛ „nehrají“ na odborníky. Na druhou stranu v odmûÀování nedûláme rozdíly,“ uji‰Èuje. Îeny jsou podle nûj také vnímavûj‰í a úspû‰nûj‰í pfii vstupních pohovorech. „UchazeãÛm pfiekládáme seznam kritérií, jako jsou peníze, rodina, firma nebo zdraví. Oni je pak mají sefiadit podle osobní dÛleÏitosti. âasto se divíme, kolik z nich nechápe pfiímou souvislost úspûchu firmy s jejich finanãním hodnocením,“ popisuje svou filozofii Mo‰tûk. MoÏná také proto mu vyhovuje model rodinné firmy. O obchod se ve firmû stará jeho mlad‰í bratr Stanislav, o personalistiku a úãetnictví dal‰í ãlenka rodiny. „Nedovedu si pfiedstavit, Ïe bych budoval firmu, kterou bych pak musel prodat nûkomu, kdo ji nebude brát váÏnû. Syn Dalibor, jako spolumajitel, si k ní buduje vztah od jejího zaloÏení,“ vysvûtluje jednatel. Veronika Hrdá

09_mh0909

7.9.2009 17:37

Stránka 1

ZÁŘÍ 2009 KOMERČNÍ PREZENTACE

STRANA 9

E X P O R T N Í GA R A N Č N Í A P O J I Š Ť OVAC Í S P O L E Č N O S T , a . s .

Protikrizová opatření EGAP nesou ovoce V PRVNÍM POLOLETÍ LETOŠNÍHO ROKU UZAVŘELA EXPORTNÍ GARANČNÍ A POJIŠŤOVACÍ SPOLEČNOST, A. S. (EGAP) VÍCE NEŽ STO PADESÁT POJISTNÝCH SMLUV V CELKOVÉ HODNOTĚ 23,7 MILIARD KORUN.

Ing. Karel Pleva, MBA pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel EGAP

Tento objem pfiedstavuje více neÏ ‰edesát procent plánovaného roãního v˘konu. Se zapoãtením multiplikaãního efektu poji‰tûní se státní podporou, zejména v pfiípadû bankovních záruk vystavovan˘ch

nému exportnímu pfiípadu uzavfieno i poji‰tûní v˘vozního odbûratelského úvûru, tak lze sazbu sníÏit aÏ o cel˘ch 50 procent. Dost mohou u‰etfiit také ãe‰tí investofii, ktefií si pro realizaci svého investiãního zámûru v zahraniãí vyjednají bankovní úvûr s poji‰tûním EGAP. Na rozdíl od dfiívûj‰í praxe, kdy si investor musel vlastní vklad do investice v hostitelském státu pojistit proti teritoriálním rizikÛm, kryje nyní poji‰tûní bankovního úvûru na financování investice i rizika spojená s vkladem investora po celou dobu ãerpání a splácení úvûru.

v souvislosti s exportními projekty, podpofiil EGAP za prvních ‰est mûsícÛ tohoto roku ãesk˘ v˘voz za 62 miliard korun. Na dosaÏen˘ch v˘sledcích se pozitivnû projevují protikrizová opatfiení, která EGAP pfiijal koncem loÀského roku. I v dobû poklesu poptávky se tak ãesk˘m v˘vozcÛm dafií prosazovat se na mezinárodních trzích, zejména v Ruské federaci a dal‰ích zemích Spoleãenství nezávisl˘ch státÛ.

Pojistné krytí až 99 procent Zcela zásadním opatfiením ke zv˘‰ení úãinnosti úvûrového poji‰tûní je zv˘‰ení pojistného krytí u v‰ech typÛ poji‰tûní v˘vozních úvûrÛ, a to z dosavadních 95 procent na 99 procent. V˘jimkou je pouze poji‰tûní v˘vozních dodavatelsk˘ch úvûrÛ, u kter˘ch se rovnûÏ zvedlo pojistné krytí z 90 procent na 95 procent. Rizikovost v˘vozu je tak podstatnû niωí, stejnû jako

náklady v˘vozcÛ a jejich bank na zaji‰tûní spoluúãasti. Vy‰‰í pojistné krytí zatím platí do konce tohoto roku s tím, Ïe po dÛkladném posouzení jeho efektivity spoleãnost rozhodne o dal‰ím postupu. Klienti EGAP se doãkali i zlevnûní poji‰tûní, a to tam, kde to dovolují mezinárodní pravidla pro státem podporované v˘vozy. V˘razné sníÏení zaznamenaly pojist-

né sazby u poji‰Èování v˘robního rizika, kdy se v˘vozce poji‰Èuje proti riziku ztrát v dÛsledku zru‰ení ãi pfieru‰ení kontraktu ze strany zahraniãního dovozce nebo v dÛsledku politické, finanãní ãi makroekonomické situace zemû dovozce. Pfii samostatném poji‰tûní v˘robního rizika je teì pojistná sazba o 30 procent niωí ve srovnání s dfiívûj‰kem. Pokud je v‰ak ke stej-

Výhodnější pojištění pro velké investory i malé a střední firmy Dále EGAP upravil podmínky poji‰tûní v˘vozního odbûratelského úvûru pro potfieby projektového financování velk˘ch investiãních zámûrÛ zejména v energetice, tûÏbû a zpracování surovin, metalurgii,

v˘robû stavebních hmot, telekomunikacích a infrastruktufie. Zmûn se doãkalo také poji‰tûní úvûru na financování zahraniãní investice pro developery obchodních a bytov˘ch projektÛ v zahraniãí. V obou pfiípadech se jedná pfiedev‰ím o v˘hodnûj‰í podmínky splácení poskytnut˘ch úvûrÛ. Zcela nov˘ obsah dostalo poji‰tûní prospekce zahraniãních trhÛ, které kryje riziko finanãní ztráty v dÛsledku úplného nebo ãásteãného neúspûchu prospekce. Poji‰tûní je urãené zejména mal˘m a stfiedním podnikÛm. Pojistit se mohou v˘vozci se zavedenou v˘robou, ktefií vyrábûjí zboÏí ãi poskytují sluÏby, pro nûÏ budou prospekci provádût po dobu nejménû dvou let. Ve finální fázi je úprava poji‰tûní úvûru na pfiedexportní financování tak, aby mohlo kr˘t i rizika bank spojená s úvûrov˘m financováním komerãního vyuÏití produktÛ v˘zkumu a v˘voje. Tímto typem poji‰tûní chce EGAP podpofiit v˘robu a následn˘ v˘voz produktÛ s vysokou mírou pfiidané hodnoty.

Ohlédnutí za českým předsednictvím v Evropské unii PŘEDSEDNICTVÍ EVROPSKÉ UNIE JE JAKO ŠTAFETOVÝ BĚH. MÁTE SVŮJ ÚSEK, KTERÝ MUSÍTE ZABĚHNOUT, JAK NEJLÉPE DOVEDETE, ALE ZÁROVEŇ JSTE SOUČÁSTÍ TÝMU, KDY SE BEZ TĚSNÉ SPOLUPRÁCE S OSTATNÍMI NEOBEJDETE. Musíte ten ‰tafetov˘ kolík fiádnû pfievzít a potom taky pfiedat. Pfiebírali jsme jej od FrancouzÛ a pfiedávali ·védÛm. UÏ dlouho pfiedtím, neÏ jsme 1. ledna vybûhli, jsme se dÛkladnû pfiipravovali, aby ten nበbûh byl maximálnû efektivní. Ministerstvo prÛmyslu a obchodu nás povûfiilo pfiedsednictvím Pracovní skupiny Rady Evropské unie pro v˘vozní úvûry. Z na‰í dlouholeté praxe jsme dobfie vûdûli, co nás ãeká. Koordinovat, koordinovat a je‰tû jednou koordinovat, dokud se nám nepodafií dosáhnout k˘Ïeného stavu, kdy zástupci v‰ech sedmadvaceti ãlensk˘ch zemí získají na jednu vûc stejn˘ názor, s nímÏ vystoupí na jednání OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) o pravidlech státní podpory exportu obsaÏen˘ch v Konsensu OECD. Kromû toho jsme se samozfiejmû drÏeli tfií hlavních programov˘ch priorit ãeského pfiedsednictví – ekonomiky, energetiky

Přehled dosažených změn úvěrových podmínek v obou sektorových ujednáních

a pozice Evropské unie ve svûtû. Ve v‰ech jsme úspû‰nû zabodovali. Nejvíc v energetice, kde by to asi na zaãátku málokdo ãekal. Celou fiadu let se totiÏ na pÛdû Pracovní skupiny Rady EU pro v˘vozní úvûry odehrával souboj mezi zastánci vylep‰ení podmínek pro obnovitelné zdroje na stranû jedné, a zastánci téhoÏ, ale pro jaderné zdroje, na stranû druhé. Navzájem se drÏeli v klinãi a vypadalo to, Ïe se Sektorová dohoda o v˘vozu zafiízení pro obnovitelné zdroje po uplynutí zku‰ebního období koncem ãervna nejenom nestane trvalou souãástí Konsensu OECD, ale bude nakonec tfieba i úplnû zru‰ena. A tak jsme trpûlivû koordinovali, vyjednávali a peãlivû umetali cestiãku ke

kompromisu. Byla fiádnû klikatá, místy velmi úzká a nûkdy se mûnila v nároãnou pfiekáÏkovou dráhu, ale pfiesto nás, doslova za minutu dvanáct, dovedla k cílové pásce. Od 1. ãervence 2009 je tak moÏné financovat jak v˘vozy zafiízení pro obnovitelné zdroje, tak i v˘vozy jadern˘ch zafiízení exportními úvûry se splatností aÏ 18 let po dokonãení, s aÏ osmnáctimûsíãním odkladem první splátky a s fiadou dal‰ích v˘hod vãetnû niωích úrokov˘ch sazeb. Je to velk˘ a nezpochybniteln˘ úspûch na‰eho pfiedsednictví. ■ Pokud jde o ekonomiku, je jasné, Ïe na‰e pfiedsednictví v˘raznû ovlivnila finanãní a hospodáfiská krize. Kromû obvyklé agendy, kterou se

Sektorové ujednání ofinancování vývozu zařízení pro obnovitelné zdroje a vodní projekty:

Sektorové ujednání o financování vývozu zařízení pro jaderné elektrárny:

■ trvalá součást Konsensu OECD od 1. 7. 2009, ■ prodloužení doby splatnosti úvěrů až na 18let, ■ flexibilní podmínky splácení včetně prodloužení odkladu první splátky na 18 měsíců ■ hypoteční způsob splácení, ■ WAL (Weighted Average Life) 9 let v případě doby splatnosti do 15 let a 11 let v případě doby splatnosti do 18 let, ■ podíl místních nákladů 30 % s tím, že se jedná o možném navýšení, ■ výhodnější systém tvorby minimálních úrokových sazeb, ■ jednání o rozšíření rozsahu působnosti budou dokončena do konce roku 2009.

■ prodloužení doby splatnosti úvěrů až na 18let, ■ flexibilní způsob splácení s WAL 9 let při době splatnosti do 15 let, ■ hypoteční způsob splácení i pro dobu splatnosti do 18 let, ■ podíl místních nákladů 30 % s tím, že se jedná o možném navýšení, ■ výhodnější systém tvorby minimálních úrokových sazeb.

Pracovní skupina EU pro exportní úvûry zab˘vá, bylo proto nezbytné hledat co nejúãinnûj‰í zpÛsoby jak se s krizov˘mi jevy vypofiádat. I tady se nám podafiilo sjednotit opravdu velmi ‰iroké spektrum názorÛ a dosáhnout doãasného uvolnûní nûkter˘ch omezujících pravidel pro v˘vozní úvûry. Z na‰eho podnûtu se otázky financování obchodu projednávaly i na politické úrovni v rámci EU a následnû i na dubnovém zasedání G-20, jehoÏ v˘sledkem je závazek zúãastnûn˘ch zemí posílit celosvûtové zdroje na podporu financování obchodu ãástkou dvû stû padesát miliard americk˘ch dolarÛ. Na‰ím pfiíspûvkem je pak posílení pojistné kapacity EGAP ze sto dvaceti na sto padesát miliard

Pozn.: Vzhledem k tomu, že prioritou nejen zemí EU, ale i většiny ostatních členských zemí OECD, je podpora rozvoje obnovitelných zdrojů energie, jsou podmínky pro vývozy těchto zařízení výhodnější než v případě jaderných elektráren.

korun a nav˘‰ení kapitálu âeské obchodní banky zhruba o jednu miliardu korun. ■ Z tfietí priority ãeského pfiedsednictví EU ve svûtû pro nás vypl˘val pfiedev‰ím úkol dosáhnout shody s negociátory Evropské komise ve Svûtové obchodní organizaci (WTO) na tom, Ïe „Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatfieních“, která je základním kamenem systému státní podpory exportu, zÛstane v souãasném znûní a Ïe zmûny navrhované nûkter˘mi rozvojov˘mi zemûmi, které by stávající reÏim ohrozily, budou odmítnuty. To se podafiilo, stejnû jako zahájit pfiípravu na jednání s âínou o jejím pfiistoupení k pravidlÛm Konsensu

OECD, coÏ by v˘raznû pfiispûlo ke kultivaci mezinárodního obchodu. B˘vá dobr˘m zvykem, Ïe pfiedsednická zemû uspofiádá tzv. neformální setkání, které vyboãuje z bûÏné agendy a je pfiíleÏitostí podívat se na nûkteré otázky z jiného úhlu pohledu v pfiíjemné mimopracovní atmosféfie. Hlavním bodem praÏského setkání ãlenÛ pracovní skupiny byl semináfi v âernínském paláci na téma "Aktuální dopady finanãní krize a její vliv na exportní financování". Role hlavních fieãníkÛ se ujali Ing. Vladimír Dlouh˘, CSc. ze spoleãnosti Goldman Sachs Europe Ltd., velvyslanec a stál˘ pfiedstavitel âR pfii OECD prof. Ing. Karel Dyba, CSc. a pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel INEKON GROUP, a.s. Ing. Josef Hu‰ek. V‰echna tfii vystoupení se setkala s velk˘m zájmem a vyvolala podnûtnou diskusi. I toto setkání v Praze pfiispûlo k tomu, Ïe na‰e pfiedsednictví v Pracovní skupinû Rady EU pro v˘vozní úvûry hodnotili její ãlenové jako velmi úspû‰né. Vedoucí nizozemské delegace Evert Houtman nám napfiíklad v e-mailu napsal: „…small countries have usually done a better job than big ones and the Czech Republic was no exception.“ JUDr. Ing. Jana Ammerlaan námûstkynû generálního fieditele EGAP vedoucí ãeské národní delegace

u příležitosti

51. mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně Vás zveme na seminář

„Opatření EGAP na podporu exportu“ dne 15.9.2009 v 10 hodin, administrativní budova BVV, sál 102. Rádi Vás uvítáme i v naší expozici na volné ploše F, stánek 1. E X P O R T N Í G A R A N Č N Í A P O J I Š Ť O VA C Í S P O L E Č N O S T A . S. , V O D I Č KO VA 3 4 / 7 0 1 , 1 1 1 2 1 P R A H A 1

egap_msv_268x90.indd 1

8/26/09 1:53:22 PM

10_mh0909

7.9.2009 17:33

Stránka 1

ZÁŘÍ 2009

AKTUÁLNĚ

AKTUÁLNĚ

Hyundai začne vyrábět vozy Kia

ZLÍN OMEZÍ KVŮLI KRIZI DOPRAVU Zlín – Pfiíjmy Zlína se propadly o 117 milionÛ korun. Tamní magistrát teì hledá místa, kde u‰etfií. „V leto‰ním roce jsme sníÏili provozní v˘daje ve v‰ech spoleãnostech i pfiímo v odborech magistrátu celkovû o cca 70 milionÛ korun,“ upozornil druh˘ námûstek primátorky Miroslav Hladík. Radní také uloÏili Dopravní spoleãnosti Zlín – Otrokovice, aby provûfiila ekonomiãnost jednotliv˘ch linek MHD. Omezení nebo dokonce zastavení provozu se tak dotkne linky 12 do Îelechovic nad Dfievnicí.

OSTRAVSKÝ MAGISTRÁT MÁ NOVÝ HELP DESK Ostrava – Ostravsk˘ magistrát má usnadnûnou komunikaci s techniky v pfiípadû poruchy poãítaãe. Spoleãnost OKsystem tam ve spolupráci se spoleãností OVANET dokonãila projektovou implementaci Oracle Siebel CRM. V rámci projektu byl uveden do provozu komplexní systém Help Desk pro podporu outsourcingu IT sluÏeb spojen˘ch s provozováním hardware a software na magistrátu a mûstsk˘ch úfiadech. Souãástí dal‰ího pfiedpokládaného rozvoje systému budou zejména integrace s navazujícími systémy vãetnû integrace s telefonní ústfiednou.

STRANA 10

JIHOKOREJSKÁ AUTOMOBILKA V NOŠOVICÍCH PŘECHÁZÍ OD 7. ZÁŘÍ NA DVOUSMĚNNÝ PROVOZ. No‰ovice – Nové zamûstnání tak na‰ly tfii stovky lidí z Moravskoslezského kraje. „Jedná se o kmenové zamûstnance na‰í spoleãnosti, se kter˘mi poãítáme i nadále,“ uvedl mluvãí automobilky Petr Vanûk. Jedním z dÛvodÛ nového náboru pracovníkÛ je zv˘‰en˘ zájem o model i 30. Letos má automobilka v plánu vyrobit sto ‰edesát tisíc aut. Ke konci roku v No‰ovicích poãítají také se sériovou v˘robou vozu Kia Venga. Automobilce nahrává fakt, Ïe lidé ovlivnûni krizí v souãasnosti kupují pfiedev‰ím men‰í a levnûj‰í

Peníze by mûly slouÏit napfiíklad ke zv˘‰ení v˘roby pfievodovek. Uplatnûní zde má najít 1400 nov˘ch zamûstnancÛ. Od roku 2011 by mûla automobilka roãnû vyrobit tfii sta tisíc aut a pût set tisíc pfievodovek.

Chybí obchvat Frýdku-Místku

Foto: Jifií Sláma

vozy. Pomáhá i ‰rotovné, které zavedlo jedenáct unijních zemí. Za první pÛl rok tak Hyundai nav˘‰il svÛj prodej v Evropû asi o ‰estnáct procent. Podle VaÀka tak Hyundai plynule pfiechází z fáze jedna do fáze dvû. Druhá fáze by mûla pfiijít v roce 2011, kdy chce

automobilka vyrábût ve tfiísmûnném provozu. Právû do tohoto roku investuje Hyundai Motor do svého závodu v No‰ovicích sto tfiicet miliónÛ eur. „Investovat budeme prÛbûÏnû v pfií‰tím a pfiespfií‰tím roce,“ upfiesnil Vanûk.

Hyundai tak nyní fie‰í jin˘ problém neÏ hospodáfisk˘ útlum. Továrnu trápí nesplnûné závazky ãeského státu. Ten kvÛli recesi nemá dostatek penûz na dostavbu silnice R 48 a velmi oãekávaného obchvatu kolem Fr˘dku Místku. Zda-li se peníze pfieci jen najdou, budou úfiedníci vûdût po schválení rozpoãtu na pfií‰tí rok. Alice Dvofiáková

Víte, jak můžete vzdělat vaše zaměstnance? Operační program: Lidské zdroje a zaměstnanost Ve fondu je celkem 1, 84 miliard eur z evropských fondů a 0, 32 miliard eur z českých zdrojů Oblast: 1.1 – Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků Vzdělávání zaměstnanců v oblasti průmyslu – EDUCA Termíny podání žádosti : od 2. června 2009 do 30. Října 2009 Hlavním cílem: další profesní vzdělávání zaměstnanců podnikatelských subjektů v oblasti průmyslu prostřednictvím zvýšení kvalifikační úrovně, profesních dovedností a znalostí zaměstnanců a zaměstnavatelů přispění ke zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů ve vybraných NACE.

Školení je šance Termíny podání žádosti: od 23. března do 31. prosince 2009 Hlavním cílem: zvyšování adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků prostřednictvím zvyšování odborných znalostí, dovedností a kompetencí zaměstnanců a zaměstnavatelů. 1. výzva k předkládání grantových projektů v rámci GG Posilování sociálního dialogu a budování kapacit sociálních partnerů Termíny podání žádosti: od 18. února do 31. prosince 2011 Hlavním cílem: Zvýšit adaptabilitu zaměstnanců a konkurenceschopnost podniků s důrazem na rozvoj sociálního dialogu a budování kapacit sociálních partnerů. Podrobnější informace na: http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz

V přípravě: Program Restart – Jeho úkolem je koordinace úřadů práce. Bude zaměřený na lidi ve výpovědní lhůtě. Spustit by se měl ještě letos. O projektu Vzdělávejte se! čtěte na straně 16.

BVV: Odešel Škrla Brno – Spoleãnost Brnûnské veletrhy a v˘stavi‰tû zaÏívá tûÏké období. Poptávka po kongresov˘ch sluÏbách klesla o tfietinu. Zatímco loni se v˘stavi‰tû mohlo pochlubit 109 milionov˘m ziskem, letos se oãekává stejné ãíslo s minusov˘m znaménkem. Rozpoãet potápí také pÛjãka na postavení pavilonu P za miliardu korun. Pfied nûkolika mûsíci proto spoleãnost pfiistoupila ke ‰krtÛm a propustila sedmadvacet procent zamûstnancÛ. Podle zástupcÛ BVV ale firma stále stojí na vlastních nohách. „Firma je stabilizovaná a má rezervy z minulosti,“ fiekl mluvãí David Pokorn˘. Podle zpráv Moravského hospodáfiství jsou pfiipraveni pomoc také nûmeãtí vût‰inoví vlastníci – Messe Düsseldorf. Situace se vyhrotila poté, co ve firmû nastalo personální zemûtfiesení. Náhle rezignoval fieditel Jifií ·krla. Ten chtûl, aby veletrhy nemûnily strategii a jely ve stejn˘ch kolejích. PfiestoÏe se jehonámûstek Ale‰ Pohl prezentoval jako reformátor, kvÛli nevoli zamûstnancÛ musel nakonec odstoupit také. ·krla na v˘stavi‰ti zaãínal v roce 1975 jako obchodní referent a v nejuωím vedení pÛsobil od konce osmdesát˘ch let. Dál bude firmû pomáhat jako poradce. Pohl v BVV konãí definitivnû. Firmu doãasnû povede ekonomick˘ námûstek fieditele Nûmec Egbert Zündorf. Do Brna se po nûkolika letech vrací i dfiívûj‰í pfiedseda pfiedstavenstva Karl HeinzWismer.

INZERCE

Nástrahy budování informačních systémů ve strojírenských podnicích

TomበNielsen, právník ROWAN LEGAL Zájem o nasazení informaãních systémÛ ve strojírenství zaznamenává dlouhodobû v˘razn˘ vzestup. DÛvody jsou rÛzné: snaha optimalizovat interní procesy, zajistit moÏnost rychle reagovat na zmûny na trhu nebo pfiipravit firmu pro vstup investora. Implementace informaãního systému s sebou nese fiadu nástrah, a to nejen v oblasti obchodní a technické, ale i v otázce smluvního zaji‰tûní. Ve smlouvách je pfiedev‰ím nutné jednoznaãnû, srozumitelnû a jasnû specifikovat pfiedmût plnûní a proces realizace. Ne vÏdy má vedení strojírensk˘ch podnikÛ hned na zaãátku zcela jasnou pfiedstavu o tom, jak má informaãní systém fungovat. Je to pfiirozené. Jejich tzv. core businessem je v˘roba. Proto se zavedla praxe, kdy zadavatel definuje své pfiedstavy o tom, jaké potfieby by mûl systém plnit. Oãekává pak, Ïe konkretizaci zadání provede dodavatel. A to ne pfied uzavfiením smlouvy, ale jiÏ v rámci jejího plnûní. Teprve v˘stupem úvodní analytické fáze je podrobná specifikace systému, kterou má objednatel odsouhlasit. Právû to

ale b˘vá pfiíãinou prvního sváru, zejména pokud konkrétní specifikace vede ke zv˘‰ení pfiedem odhadované ceny. Smlouva by tedy mûla nabízet pro takové pfiípadné konflikty jednoznaãné fie‰ení. Dal‰ím momentem potenciálního stfietu mezi zákazníkem a dodavatelem je identifikace tzv. víceprací. V˘robní postupy vût‰iny strojírensk˘ch podnikÛ totiÏ sice vycházejí ze stejn˘ch standardÛ, které zku‰en˘ dodavatel informaãních systémÛ zná. V detailech se ale technologie v˘roby li‰í. Právû tato specifika objednatel ãasto vnímá jako konkurenãní v˘hodu.

Právní poradna Smlouva by proto mûla nabízet fie‰ení v situacích, kdy se strany nemohou jednoznaãnû shodnout, zda poÏadavek zákazníka na urãitou funkcionalitu je poÏadavkem nov˘m (s moÏn˘m vlivem na cenu a dobu plnûní) nebo je pouze zpfiesnûním poÏadavku jiÏ existujícího. Nûkdy se strany snaÏí vyhnout tomuto problému pfiíli‰nou formalizací tzv. zmûnového fiízení. Vycházejí z pfiedpokladu, Ïe pokud odklon od smlouvy není podepfien písemn˘m dodatkem, nelze ho povaÏovat za právnû relevantní. To ov‰em naráÏí na platnou právní úpravu i rozhodovací praxi soudÛ. Smlouvy v oblasti IT totiÏ jen v˘jimeãnû vyÏadují písemnou formu. Pokud tedy jedna strana plní a druhá plnûní pfiijímá, mÛÏe tím dojít k uzavfiení smlouvy tzv. konkludentnû. A vztahy z takto uzavfien˘ch smluv nemají o nic men‰í právní v˘znam, neÏ vztahy ze smluv

písemn˘ch. S uveden˘mi otázkami souvisí i problematika pfiedání díla. I zde mÛÏe mezi stranami dojít ke sporu, zejména pokud se do okamÏiku pfiedání strany nedohodly na upfiesnûní specifikace díla a fie‰ení nejasností odkládaly. Akceptaãní procedura musí jasnû definovat kritéria, která musí nasazovan˘ informaãní systém splÀovat. Tato kritéria by mûla b˘t vtûlena do smlouvy nejpozdûji pfii odsouhlasení konkrétní specifikace díla. âastou praktickou chybou je, Ïe strany ponechávají tuto otázku bez fie‰ení a odkazují na budoucí dohodu. Právû taková dohoda v‰ak není na konci projektu snadná. Ne v˘jimeãnû konãí podobn˘ spor dokonce u soudu. Jedním z hlavních nástrojÛ prevence moÏn˘ch sporÛ v IT projektech je otevfienost stran a vyváÏenost smlouvy. Praxe ukázala, Ïe spory se fie‰í vÏdy snáze, pokud strany vstupovaly do projektu za oboustrannû smyslupln˘ch podmínek. Vedle obecn˘ch principÛ, jimiÏ by se od zaãátku mûla fiídit spolupráce, existují i dal‰í nástroje, jak minimalizovat dopady pfiípadn˘ch sporÛ. Nejtypiãtûj‰ím pfiíkladem je rozhodãí doloÏka, která umoÏní stranám fie‰it pfiípadné spory rychle, za úãasti vûci znal˘ch rozhodcÛ a nevefiejnû. Nelze navíc pfiehlédnout i dal‰í pomûrnû dÛleÏitou skuteãnost. Zatímco obecn˘m soudÛm zatím podstatnûj‰í rozhodovací praxe v oblasti IT projektÛ chybí, rozhodãí soudy se jiÏ o právní názory z minul˘ch nálezÛ opfiít mohou.

     

      ! "#$ %&' (   )*'+ "        ,,  "  (". % % / 0 !  "(     1  )  

/.0. 2  3"      /"  (4%   5 

 (6 7.    %    8     9: ;       /   

  8395:  (")" /"     )     (%"   % %  < ";  =   >5( 9   ;  %%? 

   

6. 8. Lysice

$%  &'

  !"#

O pe r a č n í p r o g r a m ž i vot n í p r o s t ř e d í – ev r op s k é f o n dy p r o vo d u , v z d u c h a p ř í r o d u

Pět miliard eur pro lepší životní prostředí

2 Zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí 3 Udržitelné využívání zdrojů energie 4 Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží 5 Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny 7 Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu 8 Technická pomoc

Hustá síť poradenských míst, erudovaní projektoví manažeři, férové hodnocení žádostí a rychlé vyplácení dotací. To je kvalitní servis Státního fondu životního prostředí ČR všem žadatelům o  dotace a  realizátorům projektů v  oblasti zlepšování životního prostředí. Největší pozornost věnujeme už druhým rokem Operačnímu programu Životní prostředí a  první

294 677 823 5 137 409 371

5 mld. Kč 4 mld. Kč

5 035 721 464

3 mld. Kč

21 382 739 276 Kč

2 mld. Kč 5 517 662 677 1 mld. Kč Prioritní osa 1 Prioritní osa 2 Prioritní osa 3 Prioritní osa 4 Prioritní osa 5 Prioritní osa 6 Prioritní osa 7

Nejvíce peněz míří do zlepšení vodohospodářské infrastruktury Od přijetí prvních žádostí v září 2007 bylo schváleno 2 400 projektů, celková výše podpory z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj přesáhla 38 miliard korun. Největší objem finančních prostředků putoval do 254 projektů na zlepšení vodohospodářské infrastruktury (výstavba a rekonstrukce čistíren a kanalizace) – celková výše dotace dosáhla 21,3 miliard korun. Přes 5,5 miliard korun zamířilo do oblasti výstavby

výsledky jsou vidět. Přínos investic do životního prostředí není jenom v tom, že máme čistší vzduch nebo vodu a  že ušetříme určité množství energie. Zelené investice také pomáhají překonat ekonomickou krizi. Ekoprůmysl se v  devadesátých letech stal jedním z  nejdynamičtěji se rozvíjejících sektorů evropské ekonomiky a  vytvořil více pracovních míst než automobilový nebo chemický průmysl. Velmi nadějnou oblastí pro zvýšení zaměstnanosti je sektor výroby energie z  obnovitelných zdrojů. Jsem rád, že i díky OPŽP mají moderní zelené technologie v České republice zelenou a těším se na další kvalitní projekty, které budu moci podpořit.

646 197 296

Zlínský kraj

Kraj Vysočina

Ústecký kraj

Středočeský kraj

Plzeňský kraj

Pardubický kraj

Olomoucký kraj

Moravskoslezský kraj

Liberecký kraj

Královéhradecký kraj

Karlovarský kraj

0 Kč

OPŽP pomáhá ekonomice

Petr Štěpánek, ředitel SFŽP ČR

66 500 057

6 mld. Kč

Jihomoravský kraj

1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní

Schválená výše podpory podle prioritních os, celkem rozděleno 38 miliard Kč

7 mld. Kč

Jihočeský kraj

Cílem Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) je ochrana a  zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu trvale udržitelného rozvoje. Druhý největší operační program, který připravil Státní fond životního prostředí a  Ministerstvo životního prostředí ve  spolupráci s  Evropskou komisí, přináší České republice prostředky na  podporu konkrétních projektů v  osmi oblastech:

Výše podpory a celkové náklady projektů OPŽP podle krajů

Hlavní město Praha

V letech 2007–2013 se díky Evropské unii investuje do zlepšování životního prostředí 5,2 miliard eur. Operační program Životní prostředí rozdělil mezi žadatele od září 2007 už 38 miliard korun a další dotace ve výši 5 miliard korun budou schváleny v tomto měsíci.

Celkové náklady projektu Celková výše podpory

a rekonstrukce zdrojů tepla a úspor energie v budovách mateřských a základních škol a dalších veřejných budov. Nejvíce projektů – 1068 – se realizovalo v oblasti zlepšování stavu přírody a krajiny. Nejvyšší počet projektů (274) a největší výši prostředků – přes 4,7 miliardy korun – dosud získal Jihomoravský kraj. Další vlna projektů připravena ke schválení Řídící výbor Operačního programu Životní prostředí a  Rada fondu na  svém zářijovém zasedání doporučily ministrovi životního prostředí Ladislavu

Mikovi schválit dalších 68 projektů ze dvou prioritních os. Čtrnáct projektů se zaměřuje na  rozvoj zázemí pro environmentální vzdělávání a poradenství a předpokládá celkové náklady ve výši 500 milionů korun. Podpora, kterou výbor a rada doporučily MŽP schválit, dosahuje částky 405 milionů korun. Velká část prostředků OPŽP je vyčleněna pro budování kanalizace a  čistíren odpadních vod a  tomu odpovídá i  zájem obcí. V  zářijovém balíku projektů, které jsou doporučeny ministrovi ke  schválení, najdeme 54 projektů s  celkovými náklady 6,2 miliardy korun, celková výše podpory dosáhne až 4,8 miliardy.

Mezi operačními programy držíme prim o Přínosu operačních programů jsme si povídali s ministrem životního prostředí Ladislavem Mikem. Do poloviny roku 2009 jste pracoval v  Evropské komisi. Jak hodnotíte práci MŽP při vyjednávání OPŽP? Operační program Životní prostředí se určitě povedlo dojednat dobře. Vyjednávání v  Bruselu opravdu nejsou vůbec jednoduchá, to co se nepodařilo jiným vládám, se podařilo až týmu tehdejšího ministra Bursíka. S  podobou

operačního programu jsem spokojen.

Ladislav Mika, ministr životního prostředí

Existují podle vás možnosti, jak usnadnit žadatelům administrativu projektů? Myslím si, že není lehké dělat další změny v  administrativním procesu. Evropská komise samozřejmě bedlivě sleduje, jak je s  penězi evropských daňových poplatníků nakládáno. Z  toho plyne i  ta administrativní náročnost s  důrazem na  transparentnost a  kontrolu procesu. Rozhodně ale postupně podnikáme kroky, které vedou k  usnadnění administrace OPŽP. Pokračování rozhovoru na další straně

Ú s p ě š n ý p r o j ekt

V Bohumíně vědí, co dělat s použitými PET lahvemi Společnost Exelsior Group s.r.o. se sídlem v Bohumíně se od druhé poloviny devadesátých let zabývá dodávkou plnicích technologií na mléko a jogurtové výrobky, džusy či nealkoholické nápoje a výrobou a vývojem vyfukovacích strojů na PET láhve. Kromě

výroby se společnost začala zabývat také recyklací PET lahví. Na  pořízení nejmodernější technologie na  recyklaci PET lahví získala firma dotaci ve výši 50  procent celkových způsobilých výdajů. Druhou půlku financovala ze soukromých zdrojů. Nákup technologie proběhl v listopadu a  prosinci 2008. „Spolupráce se Státním fondem životního prostředí a taktéž s ministerstvem životního prostředí byla bezproblémová. Ze strany fondu jsme

se setkali se vstřícností a  velkou ochotou maximálně zkrátit termíny a pokud možno co nejrychleji ukončit celý projekt tak, abychom se mohli plně věnovat naší činnosti, a to recyklaci PET lahví,“ řekl jednatel společnosti Vladimír Jirka. Pořízená technologie využívá nejnovější metody recyklace PET materiálů. Vstupní surovinou jsou lisované PET lahve v  balících o váze od 50 do 250 kg – již rozdělené podle barev. Výstupem jsou PET flakes nebo granulát, který firma prodává externím odběratelům. Část produkce

přitom vyváží do zahraničí (Itálie, Německo, Polsko).

Elegantní technologie a nová pracovní místa Ve vstupní části dochází k  automatickému rozbalování a  rozdělování balíků a  dopravování do  jednotlivých strojů. Následuje mytí a  odstranění etiket. Poté jsou lahve dopravovány šnekovými dopravníky do  prvního patra, kde dochází k ručnímu

dokončení separace. Třetí fáze je proces drcení, ke  kterému jsou využívány nejmodernější drticí stroje. Tyto drtiče melou láhve za pomoci vody, která zcela eliminuje jakoukoliv případnou prašnost a zároveň velmi snižuje hluk. Kvůli snížení hlučnosti jsou tyto stroje obestavěny odhlučňovacími materiály, které snižují hluk o  dalších 40 decibelů. Následný flotační proces odděluje víčka. Poté odstředivky odloučí vodu a na závěr je materiál automaticky zabalen do  velkoobjemových pytlů. V provozní fázi projektu vznik-

lo až 33 nových pracovních míst. Projekt má pozitivní dopad také na  životní prostředí – z  původních 6 tisíc zpracovaných tun odpadních PET lahví za rok počítá firma s  navýšením na  téměř 13 tisíc tun ročně. S tímto množstvím se společnost Exelsior stane podle slov Vladimíra Jirky největším zpracovatelem PET lahví v Česku s téměř padesátiprocentním podílem na  trhu. Přičemž devadesát procent odpadu firma využije a  deset procent odpadu odstraní ve spalovnách nebo uloží na skládkách. Recyklační linka již byla uvedena do provozu.

Projekt financovaný z prioritní osy 4 Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží Dotace z Fondu soudržnosti 42 500 000 Kč Dotace ze SFŽP ČR 7 500 000 Kč Celkové způsobilé výdaje 100 000 000 Kč

O pe r a č n í p r o g r a m ž i vot n í p r o s t ř e d í – ev r op s k é f o n dy p r o vo d u , v z d u c h a p ř í r o d u Dokončení z předchozí strany Ať už jde o nedávné vylepšení příjmu žádostí o  dotace v  programu Benefill či významné zjednodušení finančního modelu pro vodohospodářské projekty. Velký význam má také nedávné vyjádření Komise, že OPŽP má dobře nastavené finanční a kontrolní mechanismy a peníze tedy mohou fakticky začít téci z  Bruselu do Prahy. To vše vede ke zjednodušením, která se přímo dotýkají žadatelů o dotace a jak zaměstnanci MŽP tak SFŽP tyto dílčí kroky postupně uskutečňují. Za každou změnou k lepšímu stojí mnoho usilovné práce. Co důležitého čeká operační program v příštím období? Především je to současná příprava prostředí pro příjem projektů z oblasti odpadového hospodářství s důrazem na energetické využívání odpadů. Pak je to zefektivnění procesu příjmu žádostí. Jde zejména o  to, abychom v  co největší míře mohli vyjít vstříc žadatelům. Také mě čekají další jednání s  Evropskou komisí na  téma velkého projektu pražské čistírny odpadních vod. Je pro mě důležité, aby Praha peníze získala. Jak si OPŽP vede ve  faktickém čerpání prostředků a  jak jste spokojen s tím, jak si OPŽP stojí vzhledem k ostatním OP? V první řadě jsem spokojen s částkami, které již máme v současné době na  projekty alokovány. Dlouhodobě si mezi operačními programy držíme prim. Podobně dobře jsme na  tom i  co se počtu realizovaných projektů týká. Faktické vyplácení peněz je jistým problémem, které má ovšem svá opodstatnění. Těmi důvody je především složitá projektová příprava, respektive proces mimo vliv řídícího orgánu, tedy ministerstva, kterým velké infrastrukturní projekty musí projít, než jim mohou být uvolněny první prostředky, například povolovací procesy. I zde však hledáme jakékoliv reálné možnosti, které by mohly čerpání urychlit.

Dva roky od přijetí prvních Operační program žádostí – úspěchy i varování má za sebou první třetinu

Petr Valdman, náměstek Úseku řízení projektů SFŽP ČR

uchovávajícím každou změnu i té nejposlednější hodnoty jsou samozřejmostí. Podpora v  OP Životní prostředí je tedy poskytována s respektováním základních principů EU – transparentnost, nediskriminace a rovný přístup.

A  v  neposlední řadě je třeba zmínit i výrazný nárůst projektů v realizaci, kterých je k září letošního roku již více než tisíc z  2  400 schválených žádostí. PodJsou tomu právě dva roky pora EU na  projekty v  realizaci přesaod doby, kdy byl otevřen huje nyní deset miliard korun a každým dnem jsou dokončována další zadávací příjem žádostí do OP Životní řízení a  uzavírány nové smlouvy o  dílo. prostředí. Čím nás uplynulé Lze očekávat, že počet projektů v realizaci se do konce roku minimálně zdvojdva roky mile i nemile násobí a  podpora EU na  tyto projekty překvapily? vzroste ještě více, neboť ve  stadiu zadávacího řízení jsou převážně vodohospoJednoznačným pozitivním faktem dářské projekty s náklady nikoliv v jedje dostatek kvalitních projektů, a  to notkách, ale v  desítkách či stovkách nejen díky zásobníkům z  předchozích, milionů korun. Každý týden jsou rovna  finanční zdroje EU chudších let. něž podávány desítky nových žádostí Zájem o  všechny prioritní osy potvr- o  platbu a  fond uvolňuje podporu průběžně i  na  neuzuje jejich správné hrazené faktury. vymezení v  rámci Nárůst počtu proprogramu a  dává Pozitivní záležitostí je jektů v  realizaci, záruku bezproabsence jakéhokoliv stejně jako temblémového vyčerpo vzrůstajícího pání alokace OP klientelismu počtu žádostí Životní prostředí o  platbu, je zárua  hlavně záruku při administraci kou bezproblémopodpory co nejžádostí i schválených vého plnění praviefektivnějších přídla n+3. rodě prospěšných projektů. projektů. Negativním fakDalší pozitivní záležitostí je absence tem stále bohužel zůstává oblast zadájakéhokoliv klientelismu při adminis- vání veřejných zakázek. Ač jsme zaznatraci žádostí i  schválených projektů. menali podstatné zlepšení, máme v  OP Maximální otevřenost, založená na  zve- Životní prostředí první projekty, které řejňování hodnotících kritérií tvořených nebudou spolufinancovány ze zdrojů souborem objektivních a  vyčíslitelných EU. Důvod je prostý – porušení zákona parametrů projektu, nikoliv soubo- o  zadávání veřejných zakázek s  ovlivrem subjektivních indikátorů, minima- něním výběru nejvhodnější nabídky. lizuje jakékoliv lobbistické pokusy už A  pokud příjemce podpory projekt již od  začátku. Mechanismy vnitřní kont- realizoval za své prostředky, nezbývá než roly, nastavené na všech úrovních admi- ukončit jeho administraci. A může to být nistrace, spolu s  informačním systémem projekt sebekvalitnější.

Václav Mencl, poslanec PS PČR a předseda Rady SFŽP ČR

Sto čtyřicet miliard korun pro naše životní prostředí z evropských fondů! Skvělá zpráva, ale současně obrovská výzva, jak tyto prostředky co nejlépe využít v souladu s našimi potřebami. Odpovědí je Operační program Životní prostředí a  jeho sedm prioritních os řešících naše problémy s čistotou řek,

Vyčištění našich řek vybudováním kanalizací a čistíren odpadních vod ve městech a obcích ovzduší, s odpady, s průmyslovým znečištěním a  starými ekologickými zátěžemi, a  také zlepšující stav přírody a  krajiny a  podporující enviromentální vzdělávání. Jednoduše řečeno – souhrn akcí pro výrazné zlepšení kvality našeho životního prostředí. Myslím, že mohu odpovědně říci, že toto základní zaměření programu bylo a  je i  po  dvou letech v  zásadě správné. Z  mého pohledu považuji za  nejdůležitější ty části programu, které umožňují financovat mezinárodní závazky našeho státu. Jedná se zejména o závazek, který

Ú s p ě š n ý p r o j ekt

Obec Jablůnka získala dotaci na novou kanalizaci Obci Jablůnka ve zlínském kraji stačilo necelých 40 milionů, aby po letech strádání zrealizovala svůj sen a vybudovala tolik potřebnou novou kanalizaci a čistírnu odpadních vod. V Jablůnce ale nemají ještě zdaleka vyhráno. Náročný projekt stále není u konce. Obec Jablůnka se v podstatě proměnila v jedno velké staveniště a je uzavřená pro veškerou dopravu. Budování kana-

lizace začalo zastupitelstvo obce připravovat už v  roce 2005. Celkové náklady dosáhnou částky sto třicet pět milionů korun. Dvacet šest procent představuje finanční spoluúčast obce, zbytek jsou dotace ze SFŽP ČR a evropských fondů. Výsledkem projektu bude přes třináct kilometrů potrubí s nejméně pěti sty dvěma přípojkami v délce dalších čtyř kilometrů. „V současné době probíhají hlavní výkopové práce v  obou chodnících podél silnice I/57. Výkopy probíhají zipovou metodou, aby byl umožněn průjezd obcí. Tato část kanalizace je snad nejobtížnější jak z hlediska hloubky, tak kvůli vedení starých částí infrastruktury,“ vysvět-

luje starosta obce Čeněk Hajný. Projekt už nese i  svá pozitiva. V  současné době dělníci začínají napojovat první domy a hlavní řád kanalizace. „Myslím, že jsme místním učinili opravdu dobrou nabídku. Na  zastupitelstvu jsme odsouhlasili, že zaplatíme kanalizační potrubí od septiku po hranici pozemku, jen výkopové práce si každý majitel provede na vlastní náklady,“ vysvětluje Hajný. Společně s  novou kanalizací vyroste v  obci nová čistírna odpadních vod a  oprav se dočkají také silnice a  chodníky. „Dostojíme tak závazku, který má Česká republika vůči Evropské unii,“ říká starosta Čeněk Hajný.

Projekt financovaný z prioritní osy 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Podpora Fondu soudržnosti 83 379 673 Kč Dotace SFŽP ČR 4 904 686 Kč Půjčka ze SFŽP ČR 9 500 000 Kč Celkové způsobilé náklady 134 954 140 Kč

jsme přijali při vstupu do  Evropské unie – vyčištění našich řek vybudováním kanalizací a čistíren odpadních vod ve  městech a  obcích, kde dosud nejsou, nebo jejich rekonstrukcí tam, kde jsou nedostatečné. V programu je pro tento účel určeno 40 miliard korun, a  upřímně řečeno si bez těchto peněz splnění našeho závazku neumím představit. I tak to bude s ohledem na současný pokles komunálních příjmů obtížné.

Již máme dvouleté zkušenosti Máme za  sebou první třetinu programu a  musíme se připravit na  třetinu druhou. Pro její úspěšný průběh považuji za  potřebné provést přesun finančních objemů mezi jednotlivými prioritními osami. S ohledem na závazek českého státu bude potřeba posílit financování kanalizací a  čistíren odpadních vod. A  také velmi důležitý a  úspěšný program energetických úspor. A dvouleté zkušenosti jsou již také dostatečné k maximálnímu zjednodušení administrativy projektu v dialogu s jeho uživateli. To slyšíme zvláště od malých obcí a dalších malých investorů, pro které je překonání administrativních bariér obzvláště složité. A jde také o rychlost – v současné situaci hospodářského poklesu a stavu státní pokladny je co nejrychlejší využití evropských fondů jednoznačnou prioritou. Do druhé třetiny Operačního programu Životní prostředí přeji odpovědným pracovníkům Ministerstva životního prostředí, Státního fondu životního prostředí a především jeho uživatelům dobré nápady, vytrvalost při jejich realizaci, a hlavně – ať nám všem přinesou vyšší kvalitu prostředí pro náš život.

O pe r a č n í p r o g r a m ž i vot n í p r o s t ř e d í – ev r op s k é f o n dy p r o vo d u , v z d u c h a p ř í r o d u

Harmonogram výzev

Nový Lískovec zatepluje a regeneruje veřejná prostranství Jana Drápalová, starostka brněnské městské části Nový Lískovec

Pracujete s  možností získávat dotace v  rámci Operačního programu Životního prostředí – jak a  nakolik je pro vaší městskou část tento program přínosný? Naše městská část se na čerpání z OPŽP systematicky připravovala a projektem Nízkoenergetická ZŠ Kamínky jsme uspěli hned v první výzvě. Bylo to ale jenom díky tomu, že již před vyhlášením podmínek jsme měli připravený projekt v  nízkoenergetickém standardu. U paneláků jsme si totiž vyzkoušeli, že to funguje. Úspory ve školách navíc výrazně ulehčí obecnímu rozpočtu. Využít se snažíme také dotace na obnovu zeleně.

Které konkrétní projekty v rámci OPŽP jste již realizovali a které chystáte? V  současné době realizujeme dva projekty. Nízkoenergetická ZŠ Kamínky by měla být dokončena v  říjnu a  u  projektu Obnova lesoparku nad ulicí Raisovou probíhá výběr zhotovitele, práce začnou v listopadu. Další projekt, se kterým jsme se ucházeli o dotaci, se jmenuje Park „Pod Plachtami“. Jedná se o velmi zajímavý projekt, několikahektarová plocha uprostřed sídliště byla totiž původně určena k zastavění. Na  plánovacím workshopu s  místními obyvateli v  roce 2002 vznikla myšlenka udělat zde rekreační zázemí pro sídliště. Během následujících let jsme z vlastních zdrojů postupnými kroky tento typický brownfield proměňovali, vybudovali jsme sportoviště a dětská hřiště. Aby byl projekt dlouhodobě udržitelný, museli jsme i změnit územní plán. Vše se podařilo

a  posledním krokem má být vybudování přírodně laděného parku s  vodním prvkem – retenční nádrží, která bude napájená dešťovou vodou ze střech okolních domů. Projekt má více dimenzí: Kromě zvýšení biodiverzity a zlepšení hospodaření s  dešťovými vodami má projekt velký význam osvětový a výchovný. Naše žádost na  OPŽP však nebyla úspěšná. Přesto se budeme snažit žádost znovu podat. Co se týká energetické náročnosti a  způsobů, jak ji snižovat, optimalizovat, inspirujete se jinými projekty doma či v zahraničí? Inspirujeme se samozřejmě i  v  zahraničí. Nízkoenergetické a  pasivní bydlení jsme studovali ve Vídni, která má skvělou energetickou politiku. Nyní jsou naší prioritou veřejné budovy, hlavně školy a školky. Inspirovali jsme se v  Lipsku, které se rozhodlo své městské budovy opravovat nebo

stavět do  pasivního standardu a  nyní připravují pilotní projekt pasivní školy. Rádi bychom taky ve  spolupráci s  Lipskem připravili projekt na  regeneraci naší druhé základky. Důležité je, že bude obsahovat nejen zateplení, ale hlavně sofistikovaně vyřešené větrání ve  třídách i  s  rekuperací. To je mimochodem také trochu handicap OPŽP, že nepovažuje větrání s  rekuperací ve  školách za uznatelný náklad. Na  kvalitní vnitřní prostředí ve třídách se zapomíná, a přitom na pozornost dětí při výuce a jejich zdraví to má obrovský vliv. Navíc ztráty tepla větráním okny, pokud mají být dodrženy hygienické limity, jsou nezanedbatelné a mohou do určité míry znehodnotit investici do kvalitních oken a zateplení obvodových stěn. Zajímavým námětem je také využití plochých střech na  školách pro umístění fotovoltaických elektráren. Jednu takovou už máme na ZŠ Kamínky.

Ú s p ě š n ý p r o j ekt

U rybníka v Heršpicích mohou zase kuňkat žáby Před 2,5 lety zjistila technicko-bezpečnostní kontrola, že obecní rybník v Heršpicích v Jihomoravském kraji je v havarijním stavu. Nebýt dotace z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), zmizela by tato přírodní památka z mapy. Obecní rybník Heršpice byl vybudován v  polovině minulého století na vodním toku Buchlová. Nachází se na  území přírodního parku Ždánický les a  je součástí přírodní památky Jalový dvůr. Se změnou provozovatele došlo ke  značné devastaci rybníka a změně přirozeného biotopu. Těleso hráze bylo poškozeno, násyp deformován a  byly zde patrné průsakové cesty. Hráz byla porostlá neudržovaným náletovým porostem nevhodných dřevin. Z  hráze byly patrně odstraněny stromy a vznikla otevřená průsaková cesta po vyhnívajících kořenech. Podhrází bylo silně zamokřené, v příkopu podél boční hráze tekla voda z průsaků. Hrozilo nebezpečí zalití komunikace III. třídy s případným ohrožením životů lidí a majetku. Kvůli havarijnímu stavu mohlo dojít i  k  zániku populace obojživelníků zařazených v  kategorii silně ohrožených druhů – blatnice skvrnitá, rosnička zelená, ro-

1. ZLEPŠOVÁNÍ VODOHOSPODÁŘSKÉ INFRASTRUKTURY A SNIŽOVÁNÍ RIZIKA POVODNÍ n Snížení znečištění z komunálních zdrojů / srpen–říjen n Zlepšení jakosti pitné vody / srpen–říjen n Snížení znečištění z komunálních zdrojů / říjen–listopad n Zlepšení jakosti pitné vody / říjen–listopad n Zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany / říjen–listopad n Eliminace povodňových průtoků systémem přírodě blízkých protipovodňových opatření / říjen–listopad 4. ZKVALITNĚNÍ NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A ODSTRAŇOVÁNÍ STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ n Zkvalitnění nakládaní s odpady / srpen–září n Odstraňování starých ekologických zátěží / srpen–září 5. Omezení průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik n Omezení průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik / říjen–listopad 6. ZLEPŠOVÁNÍ STAVU PŘÍRODY A KRAJINY n n n n n n

Implementace a péče o území soustavy Natura 2000 / říjen– listopad Podpora biodiverzity / říjen–listopad Obnova krajinných struktur / říjen–listopad Optimalizace vodního režimu krajiny / říjen–listopad Podpora regenerace urbanizované krajiny / říjen–listopad Prevence sesuvů a skalních řícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných přírodních zdrojů včetně zdrojů podzemní vody / říjen–listopad

7. ROZVOJ INFRASTRUKTURY PRO ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, PORADENSTVÍ A OSVĚTU n Rozvoj infrastruktury pro realizaci environ. vzdělávacích programů, poskytování environ. poradenství a environ. informací / říjen–listopad n Pro velké projekty (nad 25 mil. EUR) v oblasti zlepšování vodohospodářské infrastruktury (PO 1), zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí (PO 2) a oblasti udržitelné využívání zdrojů energie (PO 3) probíhá příjem žádostí do poloviny prosince. Další podrobnosti k harmonogramu výzev na www.opzp.cz v sekci Nabídka podpory.

Státní fond životního prostředí ČR

pucha zelená, skokan štíhlý, čolek obecný, kuňka ohnivá a v kategorii ohrožených druhů – ropucha obecná, užovka obojková. Případné vypuštění rybníka z důvodů havarijního stavu by bylo pro populaci obojživelníků menším nebezpečím, než neřešení havarijního stavu. Za  podpory z  OPŽP (dotace ve výši 90 % uznatelných výdajů, 10 % hradila obec ze svého  rozpočtu) byly opraveny hráze, sanovány otevřené průsakové cesty, provedeno plošné odbahnění a  zahloubení přítoku na  území o  rozloze 4,1441 hektarů. Dále vznikl oddělený mokřad nepřístupný pro ryby a  biotop. Vy-

tvořením mělkých tůní vznikly podmínky pro zvláště chráněné živočichy. S  opravou se začalo v  srpnu 2008. Ještě v prosinci téhož roku byla rekonstrukce vodní nádrže slavnostně ukončena. Dobrá zpráva pro rybáře je, že v  omezené míře bude na  rybníce zachován i sportovní rybolov. Obec Heršpice je vlastníkem vodního díla. V současnosti na nádrži hospodaří Myslivecké sdružení Zlatý jelen Heršpice, které se bude nadále o rybník starat. Heršpice, obec s  necelými 700 obyvateli, žádaly o dotace z evropských fondů poprvé. „Zkušenosti se spoluprací se Státním fondem

životního prostředí máme dobré. Peníze přišly včas, projekt jsme mohli ukončit o několik dní dříve,“ řekl starosta obce Jiří Ziegler.

Projekt financován z prioritní osy 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny Dotace z Evropského regionální fondu rozvoje 9 783 597 Kč Dotace ze SFŽP ČR 575 504 Kč Celkové způsobilé výdaje 11 510 116 Kč

Od roku 1992 zásadním způsobem přispívá na investice do ochrany a zlepšování životního prostředí. Fond poskytuje přímou finanční podporu formou dotace a nepřímou finanční podporu formou půjčky. Mezi hlavní činnosti fondu patří konzultační a poradenská činnost, příjem žádostí o podporu, jejich vyhodnocování a příprava návrhů pro jednání Rady fondu a rozhodnutí ministra životního prostředí. Fond zajišťuje smluvní agendu pro poskytování podpor, uvolňování finančních prostředků příjemcům podpory včetně průběžného sledování účelu použití prostředků. Odpovídá za závěrečné vyhodnocování využití poskytnutých prostředků a dosažených ekologických efektů, případně stanovení a vymáhání sankcí při nedodržení smluvních podmínek pro poskytnutí podpory.

O pe r a č n í p r o g r a m ž i vot n í p r o s t ř e d í – ev r op s k é f o n dy p r o vo d u , v z d u c h a p ř í r o d u

15_mh0909

7.9.2009 20:58

Stránka 1

ZÁŘÍ 2009

STRANA 15

B E Z D R ÁT O VÁ Š K O L A

KOMERČNÍ PREZENTACE

Nová éra školství odstartovala TO, CO JEŠTĚ PŘED NĚKOLIKA LETY VYPADALO JAKO UTOPISTICKÝ PLÁN, JE DNES SAMOZŘEJMOSTÍ. STUDENTI STŘEDNÍCH ŠKOL KE SVÉMU UČENÍ VYUŽÍVAJÍ INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE A INTERNET. A JIHOMORAVSKÉ ŠKOLY JIM CHTĚJÍ VYJÍT VSTŘÍC PROJEKTEM BEZDRÁTOVÁ ŠKOLA. Jihomoravsk˘ kraj – Zapnout notebook na chodbû své ‰koly, zjistit jakou známkou ohodnotil uãitel matematické dovednosti a stáhnout si pfiedná‰ku z biologie. To není scéna z univerzitního prostfiedí, ale z jedné z jihomoravsk˘ch stfiedních ‰kol. Osmadvacet stfiedních ‰kol z jiÏní Moravy se totiÏ od zaãátku záfií úãastní projektu Bezdrátová ‰kola. Dal‰ích deset ‰kol se k nim pfiidá do konce roku. Sv˘m studentÛm tak jako první v âeské republice nabídnou to, co je pro teenagery ãasto samozfiejmostí: kvalitní a spolehlivé internetové pfiipojení nejen ve volném ãase, ale i pfiímo ve v˘uce. Uãitelé tak budou mít moÏnost snadnûji komunikovat nejen s vedením ‰koly, ale i s rodiãi. „·kolám se tak otevírá spousta moÏností. Souãasn˘ stav v této oblasti

Studenti osmatfiiceti jihomoravsk˘ch ‰kol vyuÏijí bezdrátové internetové pfiipojení. Foto: Stfiedisko sluÏeb ‰kolám Brno

je stále nevyhovující. Cílem tohoto projektu je umoÏnit zavádûní dal‰ích moderních pomÛcek pro v˘uku. Poãet uãitelÛ aktivnû vyuÏívajících informaãní a komunikaãní technologie jako pomÛcku ve v˘uce je stále nízk˘. Kvalitní bezdrátová infrastruktura pomÛÏe tento stav zmûnit,“ uvedl Jan Jufiík, fieditel Stfiediska sluÏeb ‰kolám Brno, které projekt zastfie‰uje. Podle hejtmana Jihomoravského kraje by se mûl projekt Bezdrátové ‰koly stát inspirací pro ostatní kraje. „Pro Jihomoravsk˘ kraj je budování kvalitního stfiedního ‰kolství prioritou.

Hašek: IT dovednosti sníží nezaměstnanost Brno – Rada Jihomoravského kraje podpofiila projekt „Bezdrátová ‰kola“ jednohlasnû. Podle jihomoravského hejtmana Michala Ha‰ka podobné projekty pomÛÏou studentÛm nab˘t dovednosti v oblasti informaãních technologií. Ty jsou dnes pfiedpokladem pro uplatnûní na trhu práce.

zafiízení komunikovala se ‰kolními servery. Smyslem projektu je odpoutat vyuÏití poãítaãÛ od „poãítaãové uãebny“ a mít moÏnost vyuÏívat v˘poãetní techniku jako normální a bûÏnou souãást tak, jak je tomu obvyklé v pracovním procesu. Tímto je také zaji‰tûna moÏnost daleko ‰ir‰ího vyuÏití techniky.

Proã jste podpofiili projekt Bezdrátové ‰koly? V na‰em kraji klademe dÛraz na stfiedo‰kolské vzdûlávání. Chceme zatraktivnit postavení odborn˘ch ‰kol a uãili‰È. Proto jsme projekt jednohlasnû podpofiili.

Jak˘ spoleãensk˘ efekt tento projekt bude mít? Kraj podporuje projekty s multiplikaãním efektem. Od projektu „Bezdrátová ‰kola“ si slibujeme pfienesení znalostí stfiedo‰kolákÛ na trh práce. Uvûdomujeme si, Ïe ãím je vy‰‰í úroveÀ vzdûlání, tím je také men‰í míra nezamûstnanosti. Na druhou stranu ale také víme, Ïe poskytnutí zázemí pro nabytí kvalitních dovedností by nemûlo b˘t pouze v˘sadou vysok˘ch ‰kol.

Co si od Bezdrátové ‰koly slibujete? Obsahem projektu je pokr˘t maximum uãeben signálem WiFi, pomocí kterého by rÛzná mobilní

Podle pedagogick˘ch oborníkÛ ale vedení ‰kol nesmí zapomenout seznámit uãitele také s nov˘mi trendy ve v˘uce. „Poãítaãe ve v˘uce znamenají revoluci v pedagogice,“ upozorÀuje Ondfiej Neumajer, námûstek fieditele V˘zkumného ústavu pedagogického v Praze.

Navazující projekty studenty baví

Rada proto tento projekt jednohlasnû podpofiila,“ fiekl hejtman Jihomoravského kraje Michal Ha‰ek.

Revoluce stylu výuky Zapojené ‰koly tak od zaãátku nového ‰kolního roku mají vybudovanou „informaãní dálnici“. A vedení v‰ech ‰kol na to hned zareagovalo. Nûkteré z nich spustí napfiíklad projekt „elektronické Ïákovské kníÏky“ nebo „e-tfiídní knihy“. Jiné zaãnou své studenty zapojovat do e-learnigov˘ch programÛ nebo zaãnou intenzivnûji spolupracovat

s jin˘mi ‰kolami v regionu. Ve vût‰inû ‰kol se v‰ak shodují, Ïe nejdÛleÏitûj‰í bude pro‰kolit samotné uãitele. Souãástí projektu je také technické pro‰kolení zamûstnancÛ a tfiílet˘ servis.

A i na to zapojené ‰koly reagují. „Na‰e ‰kola uspûla s vlastním projektem Uãíme se za ‰kolou, kter˘ studentÛm nabídne moÏnost v˘uky po internetu prostfiednictvím systému LMS Moodle. Ten umoÏÀuje uãitelÛm jednodu‰e umísÈovat materiály do interaktivního systému. Souãástí projektu je také vzdûlání uãitelÛ v nov˘ch moÏnostech vedení v˘uky,“ fiekl fieditel Stfiední prÛmyslové ‰koly v Bfieclavi Jaroslav Glier. Jedním z navazujících projektÛ je mobilní sada notebookÛ, které mÛÏe uãitel studentÛm ve v˘uce pÛjãit.

Projekt Bezdrátová škola – Jihomoravský kraj I. ■ ■ ■ ■ ■

Celkové náklady: 25 000 000 Kč 85 % dotace z prog. EU – ERDF/FS: 21 250 000 Kč (ROP) 7,5% dotace JMK: 1 875 000 Kč 7,5 % dotace MMR ČR: 1 875 000 Kč Zapojeno: 28 středních škol + Středisko služeb školám a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Brně. ■ Do konce roku se připojí dalších 10 středních škol.

Wi-Fi bude do pěti let samozřejmost ZAPÁLENÉ PEDAGOGY, KVALITNÍ PŘIPOJENÍ A TECHNICKÝ SERVIS. DOSTATEČNÝ POČET NOTEBOOKŮ A JASNĚ NASTAVENÝ SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ.

Budoucnost vzdûlávání je jednoznaãnû v zapojení informaãních technologií. ·kola, která do takového projektu nyní vstoupí, bude mít náskok. Musí ale také nastavit odpovídající podmínky. Nedávno jsme dokonãili v˘zkum, ze kterého bohuÏel vyplynulo, Ïe ‰koly zatím neví, jak takov˘ projekt uchopit a vyuÏít.

To jsou pfiedpoklady fungování bezdrátové ‰koly. Podle námûstka fieditele Ondfieje Neumajera z V˘zkumného ústavu pedagogického v Praze pfiinese projekt „Bezdrátová ‰kola“ revoluci v systému vyuãování. „Dnes bojujeme je‰tû se spoustou problémÛ. Do pûti let ale pÛjde o samozfiejmost,“ fiíká Neumajer.

Jaká opatfiení musí vedení ‰koly udûlat, aby mûl projekt smysl? Hlavnû musí namíchat ten správn˘ „koktejl“. NejdÛleÏitûj‰í je pro‰kolit uãitele a nabídnout jim moÏnost vzdûlávání. „Kvalitní bezdrátové pfiipojení neznamená jen v˘hodu pro Ïáky, ktefií se jednodu‰e pfiipojí o pfiestávkách. Poãítaãe ve v˘uce znamenají revoluci v pedagogice. Uãitelé musí pfiistoupit na nová pravidla. Proto se také snaÏíme, aby souãástí

Jakou budoucnost mají projekty typu “Bezdrátová ‰kola”?

nov˘ch standardÛ kvality pedagogÛ byly jasnû definované dovednosti v oblasti informaãních technologií. Jak by mûl ten správn˘ „koktejl“ vypadat? Hlavnû musí vedení ‰koly zajistit, aby poãítaãe ve v˘uce neru‰ily. Proto doporuãujeme také pofiídit software, kter˘ napfiíklad dokáÏe sledovat práci v‰ech studentÛ online. DÛleÏité je také, aby uãitelé takovou technickou novinku sami chtûli. Dokud pro ni nebudou zapáleni, pak k ní ani nemÛÏou pfiistupovat pozitivnû. Dal‰í „ingrediencí“ je také technická podpora. Nejde jen o to investovat do samotné infrastruktury, ale i do následného servisu. Správce sítû by mûl b˘t k dispozici do nûkolika hodin a ne za nûkolik dní.

Biologie? S internetem při výuce zábavný předmět BRNĚNSKÉ GYMNÁZIUM NA TŘÍDĚ KAPITÁNA JAROŠE JE JEDNÍM Z PRVNÍCH, KTERÉ SE DO PROJEKTU BEZDRÁTOVÁ ŠKOLA PŘIPOJILO. Brno – Na gymnáziu na tfiídû Kapitána Jaro‰e se studenti pfiipojují bezdrátovû uÏ více neÏ rok. KdyÏ vedení ‰koly zjistilo, Ïe kvalitní pfiipojení je pfiínosem nejen pro studenty, ale i uãitele, roz‰ífiilo projekt i do budovy niωího gymnázia. „Pozitivní také je, Ïe na‰i ‰kolu tento pro-

jekt nic nestál, a pfiitom máme velmi slu‰né vybavení,“ uvedl fieditel gymnázia Jifií Herman. Podle nûj se tak uãitelé mÛÏou snadno pfiipojit k internetu odkudkoli, bez zbyteãn˘ch drátÛ. „Je skvûlé, Ïe pfii v˘uce, ale i o pfiestávkách, se mohou studenti k internetu pfiipojovat hromadnû. Dfiíve se museli dûlit o pfiípojku, nebo si rezervovat poãítaãovou uãebnu,“ dodal Herman. Na „Jaro‰ce“ nakoupili také sadu tfiiceti notebookÛ, které jsou k dispozici ve v˘uce. Uãitelé se tak nemusí obávat toho, Ïe by se nûktefií studenti nemohli k internetu pfiipojit. Jedním z problémÛ, kter˘ musí vedení ‰koly vyfie‰it, je motivace uãi-

telÛ. Nûktefií z nich totiÏ informaãním technologiím nedÛvûfiují, a proto je nechtûjí pfiíli‰ vyuÏívat. „NemÛÏeme ale zÛstat na místû. ZpÛsob v˘uky je prostû jin˘, neÏ na jak˘ jsme byli zvyklí. Musí b˘t kreativní a netrvat na stereotypních metodách práce. Samozfiejmû takov˘ styl TENTO PROJEKT VZNIKL ZA PODPORY

Středisko služeb školám a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Brno je příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem k zajištění servisních služeb pro školy. V rámci své činnosti zajišťuje vzdělávací a metodické aktivity pro všechny pedagogy ze škol po celém jihomoravském kraji. Poskytuje tak školám metodickou a konzultační činnost v celé oblasti DVPP včetně informatiky. Projekt „Bezdrátová škola“ je tak jednou z mnoha akcí, které Středisko v JMK realizuje, a kterou naplňuje svoje poslání vůči školám.

je spí‰ bliωí mlad‰ím uãitelÛm, ale jsem nûkdy sám pfiekvapen˘, Ïe to není jen otázkou vûku,“ upozorÀuje Herman. Podle nûho informaãní technologie zmûnily i zpÛsob vzdûlávání. Cílem ‰kolství uÏ tak není pouze podávat studentÛm informace, ale také je nauãit, jak je kriticky hodnotit. „Uãitel jiÏ zkrátka není pochodeÀ. Studenti mají spoustu informací, ale mnohdy jsou roztfií‰tûné, nûkdy i mylné. Na‰im úkolem je pomoci jim utvofiit systém tak, aby si informace umûli správnû vybírat,“ vysvûtluje Herman. Na gymnáziu na tfiídû Kapitána Jaro‰e se proto snaÏí, aby studenti

pracovali s internetem pfiímo ve vyuãování. Uãitelé tak oÏivili napfiíklad zemûpis nebo biologii. „Pfiírodní vûdy se vysvûtlují mnohem lépe na konkrétních pfiíkladech. Studenty pak taková v˘uka mnohem více baví. Internet nabízí také spoustu moÏností i pro v˘uku cizích jazykÛ. Bezdrátovou ‰kolu chceme vyuÏít i v dal‰ím evropském projektu, jehoÏ souãástí je e-learning, tedy forma vzdûlávání vyuÏívající poãítaã. Proto oãekávám, Ïe se bezdrátov˘ pfiístup k internetu pro v˘uku bude hodit uãitelÛm i v dobû, kdy nebudou volné kapacity ve speciálních poãítaãov˘ch uãebnách,“ upozorÀuje Herman.

Cisco je největším světovým poskytovatelem řešení v oblasti přenosu dat, hlasu a obrazu a v oblasti drátových a bezdrátových sítí. Specializuje se jak na vytvoření podmínek pro komunikaci ve velkých i malých podnicích, tak ve veřejném sektoru. Společnost Cisco vyvinula technologii pro projekt Bezdrátová škola - Jihomoravský kraj. Společnost Com-Sys TRADE spol. s r. o. působí na českém trhu informačních technologií od roku 1990 a je zaměřena na komplexní dodávky a služby v tomto oboru s ohledem na bezpečnost informačních systémů. Mezi poskytované služby patří: analýza stávající infrastruktury zákazníka, realizace projektů vybraných řešení, provoz informačních systémů a expresní služby (systémová integrace, konzultace atd. Je spolurealizátorem projektu Bezdrátová škola - Jihomoravský kraj. Společnost UNIS COMPUTERS, spol. s r. o. se na trhu pohybuje již od roku 1995 a je nyní jednou z vedoucích firem v oblasti řešení ICT infrastruktury, komunikací a aplikačního softwaru PRYTANIS pro dopravní a logistické firmy. Je spolurealizátorem projektu Bezdrátová škola - Jihomoravský kraj. Společnost 4GConsulting s. r. o. poskytuje služby spojené se zaváděním ICT technologií do veřejného sektoru od zpracování žádostí do fondů EU až po řízení projektů. Společnost se podílela na přípravě projektu Bezdrátová škola – Jihomoravský kraj (ROP) a projektu Nové formy výuky ve školách Jihomoravského kraje (OPVK).

16_mh0909

7.9.2009 20:58

Stránka 1

ZÁŘÍ 2009

STRANA 16

V Z D Ě L Á VÁ N Í

Firmy mohou znovu žádat o dotace na školení VZDĚLÁVEJTE SE! TAK ZNÍ NÁZEV PROJEKTU MPSV, KTERÝ V ČERVENCI ODSTARTOVAL JIŽ SVOU DRUHOU FÁZI. Takzvan˘ protikrizov˘ projekt má pomoci zamûstnavatelÛm, ktefií v tûÏké ekonomické situaci nejsou pfiechodnû schopni sv˘m zamûstnancÛm pfiidûlovat práci. Ménû vyuÏití zamûstnanci se tak zapojí do vzdûlávacích programÛ. „Projekt umoÏní spoleãnostem získat peníze na vzdûlávání a cestovní náhrady. ZároveÀ firmy mohou získat náhrady mezd zamûstnancÛ, ktefií se vzdûlávacích kurzÛ úãastní,“

dodala mluvãí Ministerstva práce a sociálních vûcí ·tûpánka Filipová. Na první ãást celostátního projektu ministerstvo vyãlenilo pÛl miliardy korun. „První fázi projektu vyuÏilo více neÏ devût set podnikÛ. Úfiady práce podpofiily pfies tfii tisíce dvû stû Ïádostí, to znamená ‰kolení pro témûfi sedmapadesát tisíc zamûstnancÛ a témûfi sedm milionÛ v˘ukov˘ch hodin,“ uvedla Filipová. Zamûstnanci se nejãastûji vzdûlávali v odborn˘ch znalostech, v˘poãetní technice a také v manaÏersk˘ch kurzech. Velk˘ zájem o projekt Vzdûlávejte se! potvrzují také úfiady práce. „Reakce firem byly jednoznaãnû kladné. Je to pfiíleÏitost k pfieklenutí

doãasn˘ch problémÛ, které by zamûstnavatelé jinak museli fie‰it vût‰inou propou‰tûním,“ sdûlil Ivo Koudelka z fr˘decko-místeckého úfiadu práce.

V mezičase našli nové zakázky I pfies poãáteãní potíÏe projekt hodnotí kladnû v ChropyÀské strojírnû. „Zpoãátku se mûnily formuláfie a nebyly jasnû definované poÏadavky,“ fiekl pfiedseda pfiedstavenstva Franti‰ek Kudela. Pak ‰lo podle nûj v‰e hladce a rychle. „Získali jsme dotaci na sto

procent nákladÛ ‰kolení a na náhradu mzdy zamûstnancÛ po dobu ‰kolení. Firma tak uspofiila mzdové náklady, získala ãas na hledání nov˘ch zakázek,“ uvedl Kudela. Podobnû hodnotí projekt také ve spoleãnosti Fatra. Tam zafiadili do vzdûlávacích programÛ 217 zamûstnancÛ, ktefií absolvovali kurzy logistiky, principÛ t˘mové práce, fiízení v˘roby nebo práce na poãítaãi ãi ‰kolení pro skladníky. Vysok˘ zájem o projekt oãekávají úfiady práce také v jeho druhé fázi. Ta zaãala v ãervenci a potrvá aÏ do konce ãervence roku pfií‰tího. Je na ni vyãlenûna dvojnásobná ãástka, tedy jedna miliarda korun. Hana Neãasová

PROJEKT VZDĚLÁVEJTE SE! 1. fáze projektu: ■ rozpočet: 500 milionů Kč ■ zapojilo se více než 900 podniků ■ 3 247 realizovaných žádostí, školení pro 56 676 lidí, 7 milionů výukových hodin 1. fáze v některých okresech: ■ ■ ■ ■

Třebíč Brno-město Kroměříž Ostrava

4 mil. Kč 8,8 mil. Kč 3,3 mil. Kč 18,29 mil. Kč

400 zaměstnanců 890 zaměstnanců 279 zaměstnanců 2 767 zaměstnanců

2. fáze projektu ■ rozpočet: 1 miliarda Kč ■ předpokládaná doba trvání: do 30. 6. 2010 ■ o příspěvek je třeba žádat na příslušném úřadu práce (podle místa výkonu práce) s využitím formuláře dostupného na www.mpsv.cz

INZERCE

Monster.cz – portál, který vám JIC: Od nápadu k podnikání NA SOUČASNÉM pomůže najít nové zaměstnance ONLINE PRACOVNÍ PORTÁL MONSTER.CZ BYL V JEHO NOVÉ PODOBĚ V ČESKÉ REPUBLICE SPUŠTĚN V LEDNU LETOŠNÍHO ROKU. V posledních mûsících stabilnû patfií mezi tfii nejnav‰tûvovanûj‰í pracovní portály u nás. Oproti sv˘m konkurentÛm nabízí pfiehlednûj‰í hledání jak inzerovan˘ch pracovních míst, tak i kandidátÛ. Kromû âeské republiky má Monster, jako jedin˘ z klíãov˘ch domácích pracovních portálÛ, zastoupení také ve více neÏ 60 zemích a umoÏÀuje tak vyuÏití celosvûtové databáze.

T˘m na‰ich odborníkÛ pro vás pfiipraví ty nejefektivnûj‰í sluÏby, a to vÏdy s dÛrazem na dobfie propracovanou strategii oslovení potenciálních zamûstnancÛ.

Hledáte nové zaměstnance? My vám pomůžeme!

Jeden z dal‰ích na‰ich benefitÛ, jeÏ jistû oceníte, je bezplatn˘ systém

na správu inzerce a kandidátÛ – MHX (Monster Hiring Express). MHX umoÏÀuje jednodu‰e a rychle inzerovat volné pozice a stejnû tak vyhledávat efektivnû, snadno a rychle v na‰í ãeské i zahraniãní databázi ÏivotopisÛ. Díky tomu se ve va‰í firmû zjednodu‰í cel˘ náborov˘ proces. Monster.cz nabízí stávajícím i nov˘m zákazníkÛm zajímavé balíãky kombinující ‰iroké spektrum sluÏeb v oblasti HR náborového procesu. Chcete-li se dozvûdût více informací, obraÈte se na obchodní oddûlení spoleãnosti (tel. 234 775 600, e-mail: [email protected]) nebo nav‰tivte www.monster.cz.

TRHU V DOBĚ HOSPODÁŘSKÉ RECESE ROZHODNĚ NENÍ LEHKÉ USPĚT.

Situace pro zaãínající firmy je je‰tû obtíÏnûj‰í. Pro firmy, které vlastní inovaãní nápad, je tu Jihomoravské inovaãní centrum (JIC). Jihomoravsk˘m krajem podporovaná instituce zab˘vající se pomocí firmám i zaãínajícím podnikatelÛm vlastnícím zajímavou podnikatelskou my‰lenku provozuje celkem ãtyfii inkubátory: Technologick˘ inkubátor VUT, Technologick˘ inkubátor II, Mic-

rosoft inovaãní centrum a Biotechnologick˘ inkubátor INBIT. Pro firmy je vstup do inkubátoru zdrojem úspor finanãních prostfiedkÛ, které mohou napfiíklad pfiesmûrovat do v˘voje produktu, coÏ jim ve vût‰inû pfiípadÛ umoÏÀuje dokonãit v˘voj dfiíve, neÏ za bûÏn˘ch okolností. Jde o budovy s kanceláfisk˘mi, laboratorními a skladov˘mi prostorami a také pro lehkou v˘robu, které mohou b˘t poskytovány za zv˘hodnûn˘ nekomerãní nájem firmám k realizaci jejich projektÛ. V˘‰e nekomerãního nájmu se pohybuje asi na padesáti procentech z ceny trÏního nájmu. Smyslem inkubátorÛ je koncentrovat na jednom místû aktuálnû dostupné nástroje podpory a podpÛrné aktivity pro ino-

vativní firmy a poskytovat tûmto firmám komplexní, vût‰inou i finanãnû zv˘hodnûné sluÏby. Inkubátory poskytují nejen prostory za dotované nájemné a související administrativní sluÏby, ale zejména pfiístup ke ‰piãkovému odbornému poradenství. JIC tedy nabízí firmám podporu v pûti oblastech. Jsou jimi: finance, poradenství, prostory, kontakty a propagace. Za dobu ‰esti let takto pomohlo JIC vzniknout pûti desítkám firem, z nichÏ osmnáct uÏ úspû‰nû opustilo brány inkubátoru. Inkubované firmy vytvofiily zhruba 320 nov˘ch pracovních míst a zaevidovaly 23 patentÛ, 24 uÏitn˘ch vzorÛ, 11 prÛmyslov˘ch vzorÛ a 12 ochrann˘ch známek. Alice Dvofiáková

Prevence v obraze, aneb letáky jsou minulostí ZAČAL NÁM NOVÝ ŠKOLNÍ ROK A S NÍM I STAROSTI MNOHA RODIČŮ. Jak uchránit své dûti pfied neblah˘m vlivem star‰ích spoluÏákÛ, party, ale v‰eobecnû fieãeno pfied vlivem dne‰ní divoké doby. Jak nauãit své dûti bránit se? Kde mají hledat pomoc? Byli to právû samotní rodiãe ze spoleãnosti ·IK CZ, ktefií pfii‰li s nápadem, jak rodiãovské rady a celkovû vzato prevenci v ‰irokém zábûru, dostat ke sv˘m dûtem, a to zpÛsobem, kter˘ budou „brát“. Poãátkem loÀského roku zaãali na vybran˘ch základních a stfiedních ‰kolách s nov˘m druhem komunikace, a to formou video spotÛ vysílan˘ch pomocí plazmové obrazovky, která se ve vybran˘ch ‰kolách umisÈuje na nejfrekventovanûj‰í místa. Dnes jiÏ pfies 160 ‰kol pfiedává tento nov˘ zpÛsob komunikace – prevence v novém stylu. Pfies 100.000 ÏákÛ a studentÛ dostává díky projektu „·kolní informaãní kanál“ neboli ·IK, svou denní dávku prevence. Plánem spoleãnosti je do dvou let zapojit do projektu aÏ 600 ‰kol. Dlouhodobou vizí je, aby do budoucna obrazovka byla v kaÏdé základní ãi stfiední ‰kole. „Upfiímnû si fieknûme, ãím Ïijí na‰e moderní dûti? S lehkou nadsázkou mÛÏeme fiíci, Ïe 90 procent svého volného ãasu tráví

u poãítaãe nebo televize. Nemohou existovat bez mobilu a se sluchátky na hlavû pfiijímají s nevolí jakoukoli domácí povinnost typu vyná‰ení odpadkového ko‰e. V‰echny dûti dnes ovládají internet a jsou kolikrát znalej‰í neÏ kde jak˘ IT specialista. Ale to, co nikdy nevyhledávají je právû prevence a na‰e rodiãovské rady. Proto vznikl ·IK“, fiekl spolumajitel spoleãnosti Miroslav DuchoÀ.

Co na to školy? O čem ŠIK je? „Ve ‰kole máme na chodbû jednu televizní obrazovku. Jednoduché a krátké spoty pfiiná‰ejí dûtem zajímavé rady a informace o hasiãích, policii nebo napfiíklad tip, jak se sbalit na v˘let,“ hodnotí ·IK fieditelka Základní ‰koly Ostrava Ho‰Èálkovice Dagmar ·vidernochová. Spoty mají ‰kolákÛm poradit, jak se zachovat v pfiípadû, Ïe jsou oni nebo jejich kamarádi vystaveni nebo ohroÏeni nûkter˘mi ze sociálnû patologick˘ch jevÛ, jako je napfiíklad domácí násilí nebo ‰ikana. Propagují zdrav˘ Ïivotní styl, fair-play, toleranci vÛãi druh˘m

lidem a aktivní zpÛsoby trávení volného ãasu. SnaÏí se vést mladé lidi k odpovûdnosti za sebe, své zdraví a svá rozhodnutí, ale i k odpovûdnosti za zdraví a bezpeãí sv˘ch blízk˘ch. Mají je informovat o moÏnostech jejich dal‰ího vzdûlávání, o volbû povolání. Systém je vyuÏíván jako úãinn˘ kanál pro podporu a pfiedstavení technick˘ch profesí, k náborov˘m akcím odborn˘ch uãili‰È a ‰kol v rámci seriálu „Klíã k volbû povolání“. Realizátofii projektu uvádí, Ïe jejich ambicí ani cílem není nahrazovat práci preventistÛ, ktefií pfiichází s dûtmi do pfiímého kontaktu. Pro její dlouhodobost a koncepãnost ji povaÏují za nenahraditelnou. V˘hodou projektu ·IK je ale podle nich spí‰e to, Ïe na tuto práci navazuje, vhodnû ji doplÀuje a pÛsobí pfiirozenû, nenásilnû a navíc v podstatû celoroãnû - a to i v dobû, kdy se dûtem Ïádn˘ odborník vûnovat nemÛÏe. Projekt je budován pod zá‰titou ministerstva ‰kolství, mládeÏe a tûlov˘chovy, ministerstva vnitra a dopravy. KaÏd˘ preventivní program ãi projekt, kter˘ pomÛÏe byÈ jen jednomu jedinému dítûti, má obrovsk˘ smysl. Jana Vosáhlová fieditelka projektu

[email protected] mob. 774 783 904 www.sikcz.cz

GTS_FirstAid_132x185+loga.indd 1

17.8.2009 15:23:17

17_mh0909

7.9.2009 19:57

Stránka 1

ZÁŘÍ 2009

STRANA 17

INVESTICE

Investoři mají o Moravu zájem za méně peněz INVESTOŘI UTRATILI NA MORAVĚ O TÉMĚŘ SEDMDESÁT PROCENT MÉNĚ PENĚZ. NOVÝCH PROJEKTŮ JE VŠAK JEŠTĚ VÍCE NEŽ VE STEJNÉM OBDOBÍ LONI. Morava – Chceme u vás investovat. Jen vám uÏ nedáme tolik penûz jako loni. Takov˘ je vzkaz investorÛ, ktefií se rozhodli leto‰ní pÛlrok odstartovat své projekty v moravsk˘ch krajích. Zatímco loni investovali 8,3 miliardy, letos to je 2,7 miliard. Tedy o témûfi sedmdesát procent ménû. Investice ale ‰ly do více projektÛ neÏ loni. Vzniklo jich 67. Loni o osm ménû. Vût‰inou ‰lo o softwarové a strojírenské firmy. Vypl˘vá to ze statistik, které vede agentura CzechInvest. Rozdíl je i ve srovnání se zbytkem republiky. V ãesk˘ch krajích investofii spustili témûfi stejn˘ poãet projektÛ jako na Moravû. Zaplatili za nû ale témûfi deset miliard. „Na vinû je urãitû i zpomalení ekonomiky z poslední doby. SniÏování absolutního objemu investic je dlouhodob˘ trend. V jejich sloÏení totiÏ neustále roste podíl sluÏeb, letos dosáhl uÏ pûtaosmdesát procent. Právû sluÏbám staãí na rozjezd podnikání v˘raznû ménû

Srovnání investic v jednotliv˘ch krajích v prvním pololetí roku 2008 a 2009 Kraj/první polovina roku

Poãet investic

V˘‰e investic

Poãet pracovních míst

PÛvod nejvût‰ích investorÛ

Jihomoravsk˘ 2008

21

791 mil.

1096 (560)

V‰echny âR

IT a strojírenství

Jihomoravsk˘ 2009

23

1,3 mld.

736 (21)

âR (21)

Strojírenství a IT

Zlínsk˘ 2008

12

1,5 mld.

228 (69 V·)

âR, nejvût‰í investice Nûmecko

Ostatní a chemick˘ a farmaceutick˘

Zlínsk˘ 2009

10

521 mil.

59 (37 V·)

V‰echny âR

IT a ostatní

Olomouck˘ 2008

4

275 mil.

162 (56 V·)

âR

Rovnomûrnû

Olomouck˘ 2009

13

620 mil.

149 (50 V·)

V‰echny âR

IT a strojírensk˘

Moravskoslezsk˘ 2008

18

5, 28 mld.

2373 (467 V·)

âR a Izrael (1 mld.)

V˘roba dopravních prostfiedkÛ

Moravskoslezsk˘ 2009

18

209 mil.

280 (73 V·)

V‰echny âR

IT

Vysoãina 2008

4

430 mil.

163 (10 V·)

âR

Rovnomûrnû

Vysoãina 2009

3

54 mil.

32 (18 V·)

âR

Rovnomûrnû

CELKEM 2008

59

8,3 mld.

4022 (1162)

âR

Automotiv,zpracovatelsk˘

CELKEM 2009

67

2,7 mld.

1256 (199)

âR

IT, strojírenství

CELKEM âR 2009

140

10 490,67

2 916 (863)

âR

V˘zkum a v˘voj Zdroj: CzechInvest

penûz neÏ spoleãnostem, které pÛsobí v prÛmyslu,“ uvedla povûfiená generální fieditelka agentury CzechInvest Alexandra Rudy‰arová. PfiestoÏe absolutní ãísla vypadají dûsivû, experti upozorÀují na to, Ïe první polovina loÀského roku byla nadstandardní. Jen v Moravskoslezském kraji totiÏ vzniklo osmnáct investic za 5,28 miliard korun. Letos stejn˘ poãet projektÛ znamenal objem 209 milionÛ korun. „Pfiipravovalo se spu‰tûní automobilky Hyundai v No‰ovicích. Spustila se také továrna na léãiva Teva v Opavû,“ upozorÀuje fieditel divize Regiony agentury CzechInvest Stanislav Martínek.

Podle ekonomÛ tak tento trend znamená pfiípravu firem na dobu po odeznûní recese. Firmy uÏ pfiem˘‰lejí nad tím, jak jejich podnikání zefektivní.

Méně pracovních míst za víc peněz „BohuÏel to znamená pokles pracovních míst, na druhou stranu novû vzniklá jsou lépe placená,“ fiíká Martínek. Na Moravû loni vzniklo 4022 nov˘ch pracovních míst. Letos jich je 1256. Nejhor‰í ãísla vykazuje Vysoãina.

„Tento region nemá dobrou infrastrukturu. PfiestoÏe ho protíná dálnice D1, zbytek kraje je propojen nekvalitními silnicemi. Chybí zde také vysoké ‰koly s technick˘m zamûfiením,“ upozorÀuje Martínek. V dobû krize se investofii zajímají pfiedev‰ím o kraje, které mají kvalitní vybavení. Z toho tûÏí zejména Jihomoravsk˘ kraj. Tam vzniklo za posledního pÛlroku tfiiadvacet projektÛ za 1,3 miliard korun. Tedy o pÛlmiliardy draωích neÏ loni. Pfiitom jsou to zejména men‰í ãeské investice. „Zaãíná nová éra. Investofii uÏ zde nechtûjí stavût pouze mon-

táÏní haly, ale budují inovaãní projekty,“ upozorÀuje vedoucí odboru Regionálního rozvoje Jihomoravského kraje Ivo Minafiík. Krize se také promítá do rozhodování potencionálních investorÛ. Podle Martínka tak pfii‰ly moravské kraje o nûkolik projektÛ. „Napfiíklad v Jihomoravském kraji chtûly dvû softwarové spoleãnosti zamûstnat aÏ sto padesát lidí. Nakonec svÛj zámûr stáhly. Podobnû tomu bylo i v Hranicích nebo v Ostravû,“ upozorÀuje Martínek. Podle nûj investofii také ãastûji stahují projekty ve chvíli, kdy musí pfiekonávat sloÏité pfiekáÏky. Tak jako to udûlali na Bfieclavsku

INZERCE

Veletrh Transport a logistika – příležitost i výzva ČD – TELEMATIKA A. S. (ČD-T) PATŘÍ K NEJVĚTŠÍM POSKYTOVATELŮM ICT ŘEŠENÍ V ČESKÉ REPUBLICE A ZEJMÉNA JEJÍ APLIKACE PRO ŽELEZNIČNÍ DOPRAVU PATŘÍ KE ŠPIČCE V OBORU.

Ing. Juraj Rakovsk˘, MBA generální fieditel âD – Telematiky a. s.

O plánech firmy a dopadech krize na její podnikání jsme hovofiili s Ing. Jurajem Rakovsk˘m, MBA, kter˘ se v dubnu 2009 stal jejím nov˘m generálním fieditelem a pfiedsedou pfiedstavenstva. Tento t˘den se v Brnû koná veletrh Transport a Logistika, kterého se Va‰e firma jiÏ tradiãnû úãastní. Jak tento veletrh vnímáte a co jeho náv‰tûvníkÛm letos pfiedstavíte? Úãast na veletrhu Transport a logistika, kter˘ se koná soubûÏnû s Mezinárodním strojírensk˘m veletrhem, je pro nás jednou z nejlep‰ích pfiíleÏitostí k pfiedstavení portfolia na‰ich sluÏeb zákazníkÛm. ZároveÀ je pro nás i urãit˘m druhem v˘zvy. KaÏd˘ se pfiece chce pochlubit novinkami, a to platí i pro na‰i firmu. Letos jsme se spojili s ostatními v˘znamn˘mi hráãi v oblasti Ïelezniãní dopravy sdruÏen˘mi v asociaci ACRI a na spoleãném stánku náv‰tûvníky veletrhu seznámíme napfiíklad s aplikací Îelezniãní bez-

Nejãastûj‰í obor

drátové pfienosové sítû. Tato sluÏba integruje dostupné mobilní sítû a systém GPS a sv˘m uÏivatelÛm tak nabízí fiadu pokroãil˘ch funkcí, které vedou ke zv˘‰ení efektivity logistick˘ch procesÛ. Ovlivnila hospodáfiská krize nûjak˘m zpÛsobem v˘voj nov˘ch aplikací a jejich uvádûní na trh? V˘voj nov˘ch produktÛ a zlep‰ování tûch stávajících je podle mû klíãem k úspûchu. Proto v této oblasti rozhodnû Ïádná omezení neplánujeme. Naopak, souãasné podmínky vybízejí k je‰tû intenzivnûj‰í pfiípravû nov˘ch fie‰ení, která na‰ím zákazníkÛm pomohou optimalizovat jejich procesy. A jak se s dopady krize vyrovnává firma jako taková? Museli jste pfiistoupit k nûjak˘m zásadnûj‰ím opatfiením? Samozfiejmû i my jsme dopady krize pocítili. Na‰e podnikání je soustfiedûno ve dvou segmentech, v oblasti ICT fie‰ení a sluÏeb v Ïelezniãní dopravû a Ïelezniãní infra-

struktufie a v segmentu telekomunikaãních sluÏeb, které poskytujeme zejména formou velkoobchodní nabídky. Obû tyto hlavní oblasti businessu jsou ovlivnûny zpomalením ekonomiky. âD-T musí na vzniklou situaci pruÏnû reagovat. Opatfiení se, logicky, t˘kají sniÏování nákladÛ, ale souãasnû se soustfieìujeme na kvalitu na‰ich produktÛ a sluÏeb, na pfiidanou hodnotu, kterou pfiiná‰íme na‰im zákazníkÛm. Externí tlak je souãasnû pfiíleÏitostí, abychom nastavili nበobchodní model na dal‰í tfii roky, zv˘‰ili na‰i konkurenceschopnost. Jak˘ je Vበv˘hled do budoucna? âD-T prochází zmûnami, jejichÏ cílem je posílení ekonomické odpovûdnosti jednotliv˘ch ãástí firmy, doladûní na‰eho obchodního modelu v klíãov˘ch oblastech. Na‰ím cílem je stát se moderní spoleãností, která se jasnû odli‰uje od konkurence a je schopná prodávat svoje znalosti, je dÛvûryhodn˘m partnerem na‰ich zákazníkÛ.

6321=25
1ª
58%5,.<

a Mikulovsku, kde nebyly pfiipravené pozemky pro zahájení stavby. Ze statistik také vypl˘vá, Ïe mnohem ãastûji vznikají investice ãesk˘ch podnikatelÛ. „Patrnû je to zpÛsobeno tím, Ïe mÛÏe jít o investice ãesk˘ch poboãek zahraniãních firem. Nicménû i bez toho je dobré, Ïe ãeské firmy se podílí na investicích velkou mûrou. Je vidût, Ïe i ony jsou natolik vyspûlé. Na samém poãátku byly investice v˘sadou zejména zahraniãních spoleãností,“ fiíká analytik spoleãnosti Cyrrus Ondfiej Moravansk˘. Veronika Hrdá

18_mh0909

7.9.2009 17:51

Stránka 1

ZÁŘÍ 2009

STRANA 18

D AT O V É S C H R Á N K Y

DENISA ·IPOROVÁ, Znojmo

„Pro malé obce zcela zbyteãná administrativní ztráta.“ JOSEF PALÍ·E, starosta obce Dfiínov

„My‰lenka dobrá, realizace problematiãtûj‰í neÏ prezentuje ministerstvo vnitra. Samotné datové schránky problémem nejsou, hlavním problémem je napojení dal‰ích systémÛ provozovan˘ch na jednotliv˘ch odborech.“ RADIM BLÁHA, vedoucí odboru informatiky mûstského úfiadu v Blansku

„V˘sledn˘ efekt nebude úmûrn˘ vynaloÏenému úsilí, neboÈ pfieváÏná ãást obãanÛ, kter˘m jsou zasílány ve správním fiízení zásilky, datové schránky mít nebude. Vût‰inou se jedná o obãany ze slab‰ích sociálních vrstev.“ LIBU·E ·PAâKOVÁ, tajemnice mûstského úfiadu v Adamovû

„Dobrá my‰lenka. Po masívní reklamû ze strany ministerstva vnitra pfied spu‰tûním je momentálnû informaãní vakuum.“

ZDENùK JANÍK, vedoucí odboru informatiky mûstského úfiadu ve Vsetínû

„Zatím jsou s tím problémy, ale bude-li to fungovat, bude to revoluce. V kladném slova smyslu.“

MILO· KUDERA, starosta obce Dukovany

„Zatím nemÛÏeme nic hodnotit. Zkuste se nûkoho na Mikulá‰e zeptat, jak mu chutnal ‰tûdroveãerní kapr.“ JANA PU·KÁâOVÁ, starostka obce Bohuslavice u Zlína

Dokonãení ze strany 1 Tfiia‰edesát procent starostÛ je také spokojeno s informovaností. Jedním dechem ale dodávají: Nemáme je‰tû praktické zku‰enosti. AÏ se to rozjede, zjistíme, co nevíme. „Zpoãátku systém provázely zmatky. Proto jsme doporuãili v‰em obcím v na‰em kraji, aby se peãlivû pfiipravily a spustily systém aÏ prvního listopadu. Obce proto nyní vyuÏívají ãas napfiíklad na to, aby pfiizpÛsobily nov˘m potfiebám elektronickou spisovou sluÏbu,“ uvedl vedoucí oddûlení informatiky Zlínského kraje Ivo Skrá‰ek. Podobnû mluvili i informatici

ostatních krajsk˘ch úfiadÛ. Napfiíklad v kraji Vysoãina kvÛli komunikaci s obcemi zfiídili bezplatnou informaãní linku 800 809 809, kde se obce mohou seznámit s podrobnostmi, na které narazí aÏ v praxi.

Nejvíc práce mají trojkové obce Nejvíce práce s projekty e-Governmentu mají obce s roz‰ífienou pÛsobností. Ty musí zajistit, aby systém fungoval i v tûch

nejmen‰ích obcích. Právû ty mají s novinkou nejvût‰í problém. „SnaÏíme se obcím v na‰í pÛsobnosti poskytnout informaãní servis. V‰ichni s námi velmi úzce spolupracují. Právû pfiipravujeme dokumentaci pro v˘zvu na vytvofiení technologického centra. To budeme vyuÏívat nejen my, ale i nasmlouvané obce,“ vysvûtlila tajemnice mûstského úfiadu v Tfiinci Alena Textorisová. V takzvaném technologickém centru budou mít „jedniãkové“ a „dvojkové“ obce moÏnost archivování dat nebo fungování takz-

Obce mají vybavení, chybí jim praxe DO ANKETY MORAVSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ SE ZAPOJILO 243 OBECNÍCH A MĚSTSKÝCH ÚŘADŮ.

Máte aktivovanou datovou schránku? 100

90

90

80

80

70

70

60

60

Více neÏ sedmdesát procent z nich jsou obce, v nichÏ Ïije do pûti tisíc obyvatel. Pouze devût procent z nich má aktivovanou schránku (21 obcí). Jedenadevadesát procent obcí vyãkává aÏ do konce fiíjna. Prvního listopadu chtûjí zaãít komunikovat skrz datové schránky naplno. Nûkteré obce je‰tû stále nemají plné vybavení. Z ankety vypl˘vá, Ïe ‰estadvaceti procentÛm obcí chybí nûkteré z pfiedepsan˘ch vybavení nutn˘ch pro terminál CzechPoint. Vût‰inou si musí koupit je‰tû obrazovky, tiskárny, skenery nebo sluchátka. Starostové si vût‰inou nestûÏují ani na nedostatek informací. Tfiia‰edesát procent z nich ví, co v okamÏiku spu‰tûní budou dûlat. Pfiesto ale oãekávají, Ïe praxe pfiinese je‰tû mnoho nezodpovûzen˘ch otázek. PfiestoÏe âeská po‰ta nabízí nûkolik placen˘ch sluÏeb k vylep‰ení systému datov˘ch schránek, zástupci obcí vût‰inou tvrdí, Ïe je nebudou vyuÏívat (57 procent). Pûta‰edesát

50

50

40

40

30

30

20

20

10

10 má aktivovanou

nemá aktivovanou

100 90

80

80

70

70

60

60

50

50

40

40

30

30

20

20

10

10 neví

svoji.Náklady na pofiízení vybavení a software pro kvalitní fungování datov˘ch schránek se pohybují podle velikosti mûsta a obcí. Obce do pût seti obyvatel vût‰inou zaplatily do dvacet tisíc korun, napfiíklad obec

INZERCE

Institute for International Research GmbH Vyberte si z naší nabídky konferencí:

Cards 2009, 22. – 23. září 2009, Praha Restrukturalizace, 22. – 23. září 2009, Praha Likvidita v úvěrových institucích, 22. – 23. září 2009, Praha Datové schránky, 24. září 2009, Praha Právo v automobilovém průmyslu, 20. – 21. října 2009, Praha Tel.Con Spectrum, 20. – 22. října 2009, Praha Know how to achieve

Institute for International Research

www.konference.cz • +420 222 074 555 • [email protected]

IIR

„Datové schránky pfiinesou urãitû zlep‰ení a zrychlení vzájemné komunikace. Nemáme pfiehled o nákladech, co zavedení datov˘ch schránek stálo, takÏe nemÛÏeme hodnotit efektivitu vynaloÏen˘ch prostfiedkÛ. Doufáme ale, Ïe to ministerstvo bude v budoucnu zvefiejÀovat a prezentovat.“ PETR MùKUTA, starosta mûstyse Nov˘ Rychnov

„Projekt zavedení datov˘ch schránek pfiedcházel pfied vydáním pfiíslu‰né legislativy, coÏ by zfiejmû mûlo b˘t správnû naopak. Nyní je doba prázdnin a dovolen˘ch, aÏ pfii plném provozu po prvním listopadu se projeví pfiípadné problémy. PfiestoÏe se jedná o elektronickou komunikaci, u mnoha dokumentÛ si ale majitel schránky bude muset nechat provést jejich konverzi, coÏ s sebou pro nûj nese finanãní náklady.“

neví

nedostateãné

Máte odpovídající elektronickou spisovou sluÏbu?

90

procent starostÛ také odpovûdûlo, Ïe mají odpovídající spisovou sluÏbu. PfiestoÏe malé obce mohou vyuÏívat takzvanou hostovanou spisovou sluÏbu na obcích s roz‰ífienou pÛsobností, vût‰ina z nich má

ELI·KA PAVLÍKOVÁ, starostka mûsta Chotûbofi

JOSEF DANùK, starosta obce Vala‰ská Polanka

dostateãné

100

nemá

„Není dobfie naãasovan˘. Jsme obec s roz‰ífienou pÛsobností a nevíme, zda stihneme poskytnout ostatním obcím dostateãn˘ servis. Projekt technologického centra je ve fázi zadání studie proveditelnosti. Spu‰tûné bude tak za rok.“

„Je to zbyteãná blbost, která generuje vy‰‰í poÏadavek na administrativu a zdraÏování provozních nákladÛ obcí a státních prostfiedkÛ nevyjímaje. Takto se zase jenom podporuje bujení administrativy.“

Máte poÏadované technické zázemí pro spu‰tûní systému datov˘ch schránek a CzechPointu?

má

Co řekli starostové

MILAN STRAKO·, starosta mûsta Pfiíbor

Máte dostatek informací o pouÏívání datov˘ch schránek?

100

%

„Informatici a pracovníci podatelny jsou informováni dostateãnû. Úfiedníci mají zatím jen velmi obecné informace. Projekt bude pfiínosem pro celou státní správu a do budoucna i pro fyzické a právnické osoby. V‰e je ale fie‰eno horkou nití a nejsou zatím stanovena jasná pravidla na v˘zvy jednotliv˘ch projektÛ.“

van˘ch hostovan˘ch elektronick˘ch spisov˘ch sluÏeb. Z prÛzkumu ale vypl˘vá, Ïe obce spí‰ neÏ o hostované spisové sluÏby mají zájem o své vlastní. ·edesát procent zástupcÛ obcí do 5000 obyvatel uvedlo, Ïe jiÏ spisovou sluÏbu má. Ty men‰í jsou za nû ochotny zaplatit aÏ dvacet tisíc korun. V mûstech jako jsou napfiíklad Odry v Moravskoslezském kraji, za fungování spisové sluÏby zaplatili témûfi 400 tisíc korun. Z v˘sledkÛ dotazování také vypl˘vá, Ïe starostové v obcích do 500 obyvatel spisové sluÏby i datové schránky nepfiijali nad‰enû. Více jak ‰edesát procent z nich upozorÀuje na to, Ïe malé obecní úfiady pfiebírají dennû maximálnû pût obálek. Na úfiadech starostové ãasto ani nejsou zamûstnaní a chtûjí fie‰it jiné starosti. „Na blbosti, které stojí miliardy, nemáme ãas. Víte, vÛbec, co obná‰í v souãasné dobû starostování na malé obci? Zvlá‰È pokud chcete nûco pro obãany udûlat, pfiípadnû jim u‰etfiit peníze,“ reagoval napfiíklad starosta obce BfieÏany Josef Rebenda. Veronika Hrdá

„Staãilo by pofiádné pro‰kolení na konkrétním poãítaãi na úfiadû a ne na semináfiích, které nám nic nepfiinesou.“ ZDENùK HROCH, starosta obce Vy‰ehofií

%

JAROMÍR BA·E, místostarosta obce Dobelice

MÁME DOSTATEK INFORMACÍ I TECHNOLOGICKÉ ZÁZEMÍ. DATOVÉ SCHRÁNKY VŠAK SPUSTÍME AŽ V ZÁKONNÉ LHŮTĚ. TAK ODPOVÍDALY OBCE V ANKETĚ MORAVSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ.

%

„Mûly b˘t pouze pro velká mûsta a podniky. Mal˘m obcím to pÛsobí problémy.“

Obce se do schránek nehrnou

%

Co řekli starostové

„Projekt jako takov˘ je zajímav˘, nelíbí se nám ale finanãní zv˘hodnûní âeské po‰ty, byÈ jsou náklady hrazeny státem.“ dostateãné

nedostateãné

Dubíãko, kde Ïije více neÏ tisíc obyvatel, vyãíslila náklady na sedmdesát tisíc. Velká ãást obcí neumí náklady vyãíslit. Jsou to tisícové poloÏky za telefony, ‰kolení ãi naistalování certifikátÛ.

JOSEF MINÁ¤, starosta obce Nov˘ Malín

„Uvítali bychom koneãnou verzi pokynÛ a pravidel, která bude skuteãnû platit.“ HANA âAPOUNOVÁ, obec Bojanovice

19_mh0909

7.9.2009 17:34

Stránka 1

KOPAT BEZ VYTYČENÍ SÍTÍ SE NEVYPLÁCÍ ■ V roce 2008 zaznamenala skupina RWE, provozující cca 80 % všech plynárenských sítí v České republice, celkem 1 159 poruch způsobených cizím zaviněním. Nejčastějšími viníky narušení plynárenského zařízení byly přitom především stavební firmy, provádějící z nejrůznějších důvodů zemní výkopové práce bez řádného vytyčení. Tyto doslova zbytečné události způsobují nemalé škody, zejména na uniklém zemním plynu a nákladech spojených s odstraňováním těchto poruch. ■ Stavební firma je prostřednictvím stavbyvedoucího povinna dle Stavebního zákona č. 183/2006 Sb. § 153 zajistit vytyčení tras technické infrastruktury (tedy i plynárenského zařízení) v místě jejich střetu se stavbou. ■ Společnost RWE Distribuční služby, s. r. o pro vlastníky plynárenského zařízení v rámci skupiny RWE v ČR zajišťuje zákonem stanovenou evidenci a vydávání polohopisné situace technické infrastruktury, tedy plynárenských sítí. V případě dotčení plynárenského zařízení s plánovanou stavbou je součástí technického vyjádření také informace o jeho vytyčení.

RWE poskytuje vytyčení plynárenských sítí ZDARMA ■ V rámci skupiny RWE je vytyčení plynárenských sítí poskytováno zdarma, a proto je naprosto zbytečné, aby docházelo k jejich častým narušením, jejichž důsledkem bývá únik plynu, přerušení dodávek konečným zákazníkům nebo ohrožení zdraví a majetku.

Žádné zemní práce by tedy neměly být zahájeny bez písemného technického vyjádření o existenci sítí a jejich následného vytyčení.

20_mh0909

7.9.2009 17:36

Stránka 1

ZÁŘÍ 2009

STRANA 20

D AT O V É S C H R Á N K Y

Firmy e-Government vítají

ANKETA UÏ jste si spustili datovou schránku? Jaké s ní máte zku‰enosti?

NOVÝ KOMUNIKAČNÍ KANÁL PRO STÁTNÍ SPRÁVU A PRO VÝMĚNU DŮLEŽITÝCH INFORMACÍ MEZI STÁTNÍ SPRÁVOU A FIRMAMI – DATOVÉ SCHRÁNKY, SE MĚL ZAČÍT POVINNĚ UŽÍVAT UŽ OD ČERVENCE. Poté ministerstvo vnitra posunulo termín jejich povinného uÏití na 1. listopad. Firmy odkladu vyuÏily a na rozlouãení se s obálkami s modr˘m pruhem rozhodnû nespûchají. Av‰ak i pfiesto, Ïe své datové schránky vût‰ina firem je‰tû nespustila, jejich zástupci vûfií, Ïe schránky budou uÏiteãné. Vypl˘vá to z krátké ankety Moravského hospodáfiství. „PouÏívání datov˘ch schránek v souãasné dobû pfiipravujeme, aktivaci pfiedpokládáme v nejbliωí dobû. Rozhodnû si myslíme, Ïe datové schránky komunikaci s úfiady usnadní,“ uvedl Jaroslav Nálevka ze spoleãnosti AVE. „Schránky jsme zatím nespustili, ale uÏ máme v‰e pfiipravené. PouÏívat je zaãneme co nejdfiíve, zatím

ALEXEJ NOVÁâEK, generální fieditel spoleãnosti Teplárny Brno, a. s.

Datová schránka spoleãnosti Teplárny Brno není zatím vyuÏívána. V souãasné dobû probíhají organizaãní pfiípravy na její aktivní vyuÏívání a souãasnû se pfiipravuje i její softwarová podpora. S pomocí softwaru bude datová schránka propojena s modulem elektronické evidence po‰ty celé spoleãnosti. Datovou schránku plánujeme zprovoznit nejpozdûji dokonce fiíjna 2009. je‰tû nemáme pro‰koleného zástupce. Proto s tím vyãkáváme, abychom nûco nezanedbali, kdyÏ napfiíklad já nebudu pfiítomná,“ popsala situaci ve své spoleãnosti Karla Krãmáfiová z brnûnské firmy Arch.Design.

268 885 zřízených datových schránek Ze statistik âeské po‰ty vypl˘vá, Ïe bylo zfiízeno celkem 268 885 datov˘ch schránek. PfiibliÏnû asi osm a pÛl tisíce z nich je

urãen˘ch pro fyzické a podnikající fyzické osoby. Více neÏ dvû stû padesát dva tisíc schránek bude slouÏit právnick˘m osobám. Zpfiístupnûnou datovou schránku má v souãasn˘ch dnech asi 2 300 fyzick˘ch osob a 15 300 právních subjektÛ. K poslednímu srpnu zaevidovala po‰ta celkem sto ãtyfiicet tfii odeslan˘ch datov˘ch zpráv. „Datovou schránku by mûlo mít zfiízeno zhruba 340 tisíc právnick˘ch osob. Co se t˘ká orgánÛ vefiejné moci, zde jiÏ byly zfiízeny témûfi v‰echny datové schránky, které ze zákona zfiízeny b˘t mûly,

MONIKA KLUCOVÁ, tisková mluvãí Komerãní banky

Datové schránky zatím je‰tû nepouÏíváme. Jejich pfiípravû se vûnujeme jiÏ nûkolik mûsícÛ. A práce na jejich zavedení momentálnû vrcholí. Spu‰tûní datov˘ch schránek je plánováno na listopad 2009. Z dlouhodobého hlediska oãekáváme zjednodu‰ení komunikace s úfiady. Vnímání datov˘ch schránek a jejich úspû‰nost bude záviset od celkového vyuÏívání v praxi orgány vefiejné moci a právnick˘mi osobami.

INZERCE

NOVÉ POČÍTAČE PRO MATEŘSKÉ ŠKOLKY Brno – Matefiské ‰koly v Brnû mají moÏnost získat dûtské poãítaãe a zkvalitnit tak pfied‰kolní v˘uku. Radní mûsta totiÏ na své schÛzi 1. záfií schválili spolupráci mezi mûstem a spoleãností IBM. Jedná se o speciální plastové dûtské poãítaãové pracovi‰tû s plastovou lavicí, pfiizpÛsobené vûku uÏivatelÛ, vybavené osobním poãítaãem, monitorem, reproduktory a dûtskou poãítaãovou my‰í. Speciálních dûtsk˘ch poãítaãÛ dostane Brno celkem ‰edesát. Aby mohla matefiská ‰kola poãítaã získat, musí v ní b˘t i dûti ze sociálnû slab‰ích rodin, pfiípadnû dûti postiÏené. ·kolka musí b˘t neziskovou organizací a uãitelé se musí zavázat k realizaci pilotního programu. Projekt si klade za cíl poskytnout rovnocenn˘ pfiístup k informaãním zdrojÛm v‰em dûtem v rámci pfied‰kolního vzdûlávání, zapojit nové zpÛsoby interaktivní v˘uky a uãebních aktivit do ran˘ch forem vzdûlávání a rozvíjet u dûtí jejich dovednosti v oblasti nov˘ch technologií.

hovofiíme pouze o desítkách nezfiízen˘ch datov˘ch schránek, které je je‰tû potfieba zfiídit,“ sdûlila Markéta Matlochová z ministerstva vnitra. Informaãní systém datov˘ch schránek je povinn˘ pro doruãování dokumentÛ mezi orgány vefiejné moci navzájem, stejnû tak jako pro komunikaci úfiadÛ vefiejné moci s právnick˘mi osobami, tedy pfiedev‰ím firmami. Podnikající fyzické osoby ãi fyzické osoby se mohou samy rozhodnout, zda si nechají datovou schránku zavést. Alice Dvofiáková

RADA ROZDĚLILA 800 MILIONŮ

!

Zmme klima v eské politice

prosazujeme zrušení poslaneckých výhod transparentností proti korupci: všechny veejné zakázky na internet podporujeme masivní investice do zvýšení energetické efektivnosti

2 Ing. Jana Drápalová

3

starostka Nového Lískovcee

1

RNDr. Mojmír Vlašín

Mgr. Ondej Liška

zastupitel msta Brna

ministr školství 2007–2009

GOLF CUP 2009 Moravského hospodářství 14. října 2009 areál Kaskáda v Jinačovicích

www.zeleni.cz

Jihov˘chod – Regionální rada Jihov˘chod schválila na konci sprna rozdûlûní dotací v hodnotû osm set milionÛ korun. Sedm set milionÛ poslouÏí kraji Vysoãina na modernizaci deseti silnic druh˘ch a tfietích tfiíd. Oprav se tak doãká napfiíklad silnice II/410 mezi Tfiebíãí a Îeletavou. Sto milionÛ pfiidûlila Rada krajsk˘m mûstÛm. Brno má schválené dotace ve v˘‰i témûfi 63 milionÛ korun pro první etapu revitalizace mûstsk˘ch parkÛ národní kulturní památky ·pilberk, Studánky a dvou teras Kapucínsk˘ch zahrad. Tfiiadvacet milionÛ získala moravská metropole na obnovu a modernizaci pfiístrojového vybavení Úrazové nemocnice. Jihlava získala dotaci ve v˘‰i 4,5 milionu korun na v˘stavbu pûti dûtsk˘ch hfii‰È. Rada zárovûÀ vyhlásila v˘zvu na pfiedkládání Ïádostí o dotace na strategické projekty v cestovním ruchu ve v˘‰i 1,2 miliardy korun. Projekty bude úfiad pfiijímat od prvního fiíjna do ‰estého ledna pfií‰tího roku.

Podrobné informace a podmínky účasti na komerčním turnaji získáte na emailové adrese: [email protected], nebo nás kontaktujte telefonicky 542 425 210, 774 112 217

■ Profesionální příprava turnaje ■ Významní partneři a hosté ■ Bohatý doprovodný program Pozvěte i Vy své přátelé a obchodní partnery na neformální setkání v příjemném prostředí golfového areálu Kaskáda

vydavatel Moravského hospodářství www.magnusregio.cz

21_mh0909

8.9.2009 11:58

Stránka 1

ZÁŘÍ 2009

STRANA 21

N E J L E P Š Í R E KO N ST R U KC E O B E C N Í H O Ú Ř A D U

Petřvald: malebná vesnice v industriálním kraji

Starosta Zdeněk Pexa patří k těm lidem, kteří mají obec opravdu rádi. Důkazem jsou příjemné změny, které jeho úřadování přináší. Je pro malou obec těžké získat peníze z dotačních programů? Nejhorší je všudypřítomná byrokracie, která jakoukoli žádost o dotace provází. Je to neuvěřitelně časově náročné a nakonec vám žádost zamítnou jen kvůli malicherným formálním chybám, jako je třeba slovosled. Rozhodující by podle mě měla být účelovost, konkrétnost a funkčnost projektu. I ve svém úřadu se setkávám s tím, že přednost mají většinou ty obce, které si spíše dokážou vytvořit známosti a vazby na ministerstvech a krajích. O samotný projekt ve výsledku ani tak nejde. Jak vím, s tímto problémem se potýkají i další obce. Dotace se vám tedy získat nepodařilo? Žádali jsme o dotaci na zateplení budovy školy a tam jsme neuspěli. Nesplnili jsme podmínky. Ale jinde to zase tak černé není. Podařilo se nám získat dotaci na rekonstrukci parku a bývalého zahrádkářského domku, kde dnes sídlí spolky a Českobratrská církev. Zbudovali jsme dětské hřiště s prolézačkami. Teď se ještě chystáme na oplocení kvůli frekventované sil-

Obec Petřvald získala od čtenářů a hlasujících na internetových stránkách Moravského hospodářství celkem 3071 hlasů, čímž se stala absolutním vítězem. Druhá příčka na pomyslné bedně vítězů patří obci Vratěnín z Jihomoravského kraje s počtem 1495 hlasů. Bronzovou příčku pak získala obec Horní Ves v kraji Vysočina s 1158 hlasy. Všem zúčastněným obcím děkujeme a třem nejlepším gratulujeme k jejich úspěchu.

nici a přechod. Na to jsme získali dotace z regionálního operačního programu. Získali jsme také dotaci na zbudování památníku obce Harty, která zanikla při stavbě letiště Mošnov v padesátých letech. Památník bude stát na mezinárodní cyklostezce Greenway. Máme proto v plánu postavit i odpočinkové místo pro cyklisty. Vedle pomníku bude i informační cedule o historii Harty. Na to jsme také dostali peníze ze dvou různých programů. Bohužel naproti tomu získat peníze na rekonstrukci místní sokolovny je téměř nemožné. Sokolové ji totiž zastavili pro získání půjčky. Stejně tak se nám opakovaně nedaří získat dotaci na zbudování kanalizace. Petřvald leží kousek od Ostravy, daří se vám nalákat lidi, aby se zde usadili a zůstali? Myslím, že máme co nabídnout. Díky dobrovolným hasičům je tady docela pestré kulturní vyžití a pro mladé se snažíme zajistit co nejvíce volnočasových aktivit, především sport. Jediné na co narážíme je dopravní obslužnost. Ostrava je kousek, ale autobusy tady jezdí jen párkrát za den. V současnosti ale jednáme o zavedení linek MHD. Ne každý jezdí autem. Hlavně středoškoláci by ocenili lepší spojení. Horší dopravní dostupnost je pro nás v tuto chvíli asi největší překážkou. Čtenáři ocenili váš obecní úřad jako nejzdařilejší ze tří nominovaných. Jakým způsobem rekonstrukce probíhala? Budova obecního úřadu je bývalý rodinný dům, který jsme odkoupili v dezolátním stavu od původního majitele. Líbila se nám především jeho výhodná poloha na návsi vedle kostela. Na rekonstrukci jsme použili peníze, které jsme získali za ocenění v soutěži „Vesnice roku Moravskoslezského kraje“ a část jsme pokryli z vlastních zdrojů.

V letních číslech jsme pro obce do dvou tisíc obyvatel připravili soutěž o nejzdařileji zrekonstruovaný obecní úřad. Ze všech obcí, jež se do naší soutěže zapojily, jsme s odbornou porotou vybrali tři, podle našeho názoru nejzdařilejší. Nejvíce vašich hlasů nakonec získala obec Petřvald.

Obec Petřvald naleznete sedmnáct kilometrů na jihozápad od Ostravy. V současné době v Petřvaldu žije přibližně 1780 obyvatel. Petřvald se může pochlubit vlastní základní a mateřskou školou a domem pro seniory. V obci naleznete hned několik restaurací a vináren. Nechybí příjemný hotel s moderním vybavením, praktický lékař, dětský lékař i zubní ambulance. Sportovci se můžou zapojit do hokejového klubu HC SDH Moravan Petřvald, oddílu kopané, odbíjené a krasojízdy. Ten patří mezi nejúspěšnější oddíl díky bratrům Bartůňkovým – úspěšným reprezentantům na světovém poháru v krasojízdě. Mimo to se v obci sdružuje hned několik spolků – včelařský, šachový, myslivecký, dechová hudba Petřvalďanka, klub důchodců a velmi aktivní dobrovolní hasiči. Za posledních deset let se obci podařilo zrekonstruovat chodníky a silnice, veřejné prostranství za obecním úřadem, obecní úřad a zbudovat několik dětských hřišť. Obec Petřvald leží na mezinárodní turistické trase Greenway a má vlastní turistickou známku. V roce 2005 získala ocenění „Vesnice roku Moravskoslezského kraje“. V celorepublikovém kole se umístila na druhém místě.

Chátrající rodinný dům na návsi se podařilo přeměnit ve funkční oecní úřad.

Za obecním úřadem vzniklo příjemné místo k odpočinku.

Hrdý páv – znak obce Petřvald.

vůči architektuře. A rovněž k tomu, aby skrze zákony obce a prostřednictvím architektury vládl člověk, který zlidští a zmírní pravidla pro obec tak, aby byla nadčasová. Obecní úřad je pak místem, které dá lidem v obci střed, skrze nějž by měli poznávat obecně

platný pravidelný klid, čas a pokud možno i krásný tvar. Měřítkem posouzení tedy nebylo jen téma aktuální famózní architektury, ale právě smysl výše uvedeného. Petr Hrůša

■ Chci popřát všem, nejen vítězným, obcím aby se jim jejich úsilí a vložené investice vrátily v podobě spokojených občanů hrdých na svou obec a ve formě dlouholeté prosperity a perspektivního rozvoje jejich obce. Ing. arch. Iveta Trtílková

SLOVO POROTY

■ Za architektonickou část poroty jsem poctěn možností pogratulovat k vítězství obci – obecnímu úřadu Petřvald. Vítězství v anketě o nejzdařilejší rekonstrukci úřadu je povzbuzením snad pro ostatní a možná také něco, co zavazuje k pozornosti

Konference „Moravské obce a města 2009“ ZÁŠTITA: Asociace krajů České republiky | Mgr. Michal Hašek, hejtman Jihomoravského kraje | Ing. Jaroslav Palas, hejtman Moravskoslezského kraje

Jednodenní konference pro zástupce municipalit se koná 3. prosince v Brně v hotelu Voroněž ● Datové schránky a ICT řešení První zkušenosti s provozem datových schránek | Fungování spisových služeb | Jak úspěšně zvládnout krizové plánování

● Financování krajů, měst a obcí Dopady ekonomické recese na rozpočty municipalit | Zákon o rozpočtovém určení daní | Sestavování rozpočtů na další období

Elektronickou přihlášku a další informace o konferenci naleznete na www.magnusregio.cz

22_mh0909

8.9.2009 10:54

Stránka 1

ZÁŘÍ 2009

STRANA 22

BY Z N YS ST Y L

Jednoduše elegantní. Poradíme jak na to

Kateřina Schlosserová

Jednoduše elegantní. Poradíme jak na to Na vylepšení svého vzhledu není zdaleka nic tak těžkého, víme-li na koho se obrátit. Vizážistka Kateřina Schlosserová, prozradila několik jednoduchých, za to účinných rad.

Pár dobrých a jednoduchých tipů: ■ Kupovat si nemačkavé oblečení. I sebeluxusnější zmačkaný oblek či šaty působí nehezky. ■ Nekombinujte více než dvě barvy. ■ Výstřihy by měly být opačné než je tvar obličeje – kulatý obličej/hranaté nebo špičatější výstřihy, hranatý obličej/zaoblené výstřihy. Stejné pravidlo platí i u výběru tvaru brýlí. ■ Silnější ženy by se měly vyhýbat vzorům. Pokud je preferují, tak volit jemnější vzorek. ■ Vrchní díl, halenka či top by měl mít správnou barvu podle vaší barevné typologie. Nevíte-li si rady, volte stejnou barvu, jako mají vaše oči nebo vlasy. ■ Modrookého muže krásně rozzáří modrá košile v tmavě modrém či černém obleku. Plavovlasým mužům se světlýma očima sluší oblek v barvě velbloudí srsti nebo šedobéžová taupe s blankytně modrou košilí.

Jak najít „svého“ stylistu

Barevná typologie

Mějte rádi sami sebe

Správný stylista by se měl zajímat o vaši osobnost. V jakém oboru pracujete a v jakém prostředí se pohybujete. Z fotografií by si měl prohlédnout váš vzhled od mládí až do současnosti, aby odhadl váš styl, vkus a povahu. Stylista by nikdy neměl přetvářet vaši osobnost k obrazu svému, ale naopak snažit se podtrhnout váš charakter a podle toho volit barvy, líčení a účes.

Nepodceňujte barevnou typologii. Zjistěte, jaký jste typ a podle toho volte vhodné barvy oblečení a doplňků. Špatně skombinované barvy často způsobují unavený a nemocný vzhled, pomineme-li fakt, že vám barva jednoduše nesluší. Víme-li, jaké barvy se k nám skutečně hodí, vystačíme s mnohem menším počtem oblečení, které můžeme různě kombinovat a získat tak více variant nošení.

Důležité je mít se rádi a vážit si sami sebe. Nesnažit se o dokonalost, která stresuje a vyčerpává, ale umět využít toho, co se vám nabízí. Barvy a vhodné líčení dokáže omladit o pět i deset let. Zbavte se černého oblečení, které sice zeštíhluje, ale jinak působí depresivně a přidává na věku. Svou tvář ozdobte úsměvem, právě ten je vaším největším šperkem. Proměny a foto: K. Schlosserová

Milovník vína doporučuje... Odborník radí

Milovník vína doporučuje... Odborník radí I advokáti si potřebují občas oddechnout. Pro Martina Maisnera z advokátní kanceláře Rowan Legal ty nejkrásnější chvíle znamenají otevřít si výborné víno a otevřít se tomu, s kým ho právě popíjí.

připadá mi to téměř jako analogie s lidmi. Liší se regionem, ale i pokud se týče předků a výchovy či prostředí. Každá zkušenost je nová. Dokonce i u vín, se kterými jsem se v životě už potkal, může být jiný ročník odlišný a skýtat překvapení. Někdy, když se člověk vrátí k vínu, které ochutnal před dvěma lety, může být velmi příjemně (nebo i nepříjemně) překvapen. Vrátím-li se tedy otázce – miluji víno, a to se zvláštní slabostí k vínům, kterým se někdo věnoval opravdu s láskou. SVŮJ VZTAH K VÍNU JSEM ZÍSKAL ■ V podstatě náhodou a jaksi mimochodem. Nepocházím ani z vinařské rodiny, ani z vinařského kraje a neměl jsem ani nějakého guru či zasvěcovatele. Moje cesta k vínu byla tedy pomalá, zmatená a spíše empirická. Na druhé straně jsem nebyl indoktrinován žádným vinařem, someliérem nebo obchodníkem, který by mi určitě předestíral a vysvětloval, proč to či ono víno považuje za lepší než jiné. Jsem pevně přesvědčen, že u vína je nejdůležitější osobní senzorický dojem. Tedy zda mi chutná, či nechutná a schopnost v tom či onom víně pro sebe najít něco zajímavého.

SVÉMU NEJLEPŠÍMU PŘÍTELI BYCH NALIL ■ To nejlepší, co budu mít po ruce. Samozřejmě, že bych asi vzal v úvahu jeho osobní preference, ale možná, že bych ho přemluvil, aby zkusil něco nového. A asi bych podvědomě směřoval k nějakému bohatšímu a plnějšímu červenému: Bordeaux, třeba Cha^ teau Beychevelle 2000 nebo 2001

Martin Maisner

VÍNO, KTERÉ MILUJI ■ Nemohu jednoznačně ukázat prstem a říci – toto konkrétní víno miluji. Na vínu mě fascinuje právě jeho mnohost a různorodost – 18.–19. 9. 2009 Bzenecké vinobraní 2009 – Bzenec Vinobraní probíhá v samém středu města a ve sklepení pod sokolovnou. Těšit se můžete na bohatý program, jarmark a ochutnávku nejen mladého vína – burčáku, ale i ročníkových vín. www.bzenec.cz

ŽENĚ, KTEROU MILUJI, BYCH NALIL ■ To, co jí udělá největší radost. Své ženě, kterou miluji již 26 let, bych určitě nalil víno sladší, nějaké slušné Sauternes, třeba Cha^ teau d’Yquem nebo Cha^ teau Giraud 1999 a starší nebo nějaké vícestupňové tokajské – třeba od J. Ostrožoviče z Velké Trně. NA VÍNĚ MĚ ZARUČENĚ ODRADÍ ■ Pokud je to víno komerčně kalkulované, odbyté, dělané na efekt. Na Moravě si určitě leckdo vzpomene na obligátní „víno pro Pražáky“. Ale abych nikomu nekřivdil, je třeba říci, že i renomovaní výrobci se občas uchylují k takovému postupu. Kdo má víno rád, ten to pozná. 19. 9. 2009 Slavnost sběru hroznů – Obec Novosedly Cimbálová muzika, dechová hudba a sbory doprovodí historicky „laděný“ průvod. Vrchnost udělí vinařům „Právo vinného šenku“ a poté začne lidová veselice v duchu vinařských tradic. www.novosedlynamorave.cz

Patříte-li k milovníkům vín, jistě máte své oblíbené odrůdy a značky. Zakladatel Nového vinařství Marek Špalek vám však poradí a rozšíří vaše „vinařské obzory“. Pojďte se nechat inspirovat. Při nákupu vín pro rychlou spotřebu není třeba dbát významnějších zásad. Musí to být víno vhodné pro daný okamžik a zvolené pro konkrétní společnost. Musí vám chutnat. Ideální je tedy nekupovat „zajíce v pytli“, ale spolehnout se na známé značky od vinařů nebo ideálně přímo od výrobce. Popřípadě nakupovat ve specializovaném obchodě, kde ještě před zaplacením lze víno ochutnat. Plánujete-li bílé víno na pět až deset let uložit (déle bych to ani nezkoušel), je nezbytné se zaměřit na obsah alkoholu (min.12,5%) a na obsah kyselin (min. 6,5 g/l). Obsah alkoholu je na etiketě vždy uveden, avšak obsah kyselin uvádí jen nejpokrokovější vinaři. Důležitý je i obsah bezcukerného extraktu. Ten by se měl pohybovat nad 20 g/l, ale na etiketě nebývá uváděn pravidelně.

A odrůdy? Samozřejmě oba Ryzlinky (rýnský i vlašský), burgundská rodina (Rulandské bílé, šedé, Chardonnay) a třeba také Tramín červený. Zkontrolujte si, zda je zátka kvalitní. Doporučuji buď šroubový uzávěr či kvalitní (dlouhý, z jednoho kusu) korkový uzávěr. Červená vína jsou k archivaci všeobecně vhodnější. Milují nepatrný přístup vzduchu, tudíž doporučuji archivovat uzavřená pouze korkovou zátkou. Musí být však dlouhá, těsná a kvalitní. U červených vín je třeba sledovat pouze obsah alkoholu. Ten musí být alespoň 13 procent, jinak je to víno slabé a raději ho co nejdříve vypijte. V opačném případě archivujte! Víno bude ve většině případů čím dál lepší. A jak dlouho? Tak dlouho, jak to vydržíte, třeba i 100 let.

DOPORUČUJI CUVÉE Vína směsná, tak zvaná cuvée jsou dnes vyhledávanými víny. Vinaři při jejich výrobě využívají synergického efektu, kdy při smíchání několika dobrých vín vzniká jedno výborné. Prostě každé víno oplývá jinými kvalitami. A když to dají dohromady, tak je z toho skvělá souhra. Cuvée prostě doporučuji! Dobrou chuť! Marek Špalek

25.–26. 9. 2009 Ochutnávka burčáku – Valtice Tradiční ochutnávku místních burčáků si vychutnejte v doprovodu folklorních veselic. Nebudou chybět ani nejrůznější pochutiny.

25. 9. 2009 Tradiční oslava vinného moku – Hodonín Ochutnávka vín, doprovodný program a jarmark v areálu lázní Hodonín.

www.radnice-valtice.cz

www.laznehodonin.cz

23_mh0909

7.9.2009 18:29

Stránka 1

ZÁŘÍ 2009 KOMERČNÍ PREZENTACE

STRANA 23

LÁZNĚ VELICHOVKY

Lázně Velichovky: Dokonalá relaxace

Lázně Velichovky: Dokonalá relaxace Lázně Velichovky patří k těm romantickým místům, jejichž tradice sahá až do devatenáctého století.

Masáž lávovými kameny patří k nejoblíbenějším procedurám. Kameny dokážou uvolnit a rozproudit energii ve vašem těle.

Ing. Michal Voráček ředitel lázní Velichovky

Interiér kavárny nás vrátí do dob první republiky.

Co všechno se však od doby vzniku změnilo a co mohou nabídnout zákazníkům jednadvacátého století, o tom jsme si povídali s jejich ředitelem Michalem Voráčkem. Kdy vznikly lázně Velichovky? Lázně ve Velichovkách založily v roce 1897 dvě sestry, baronky z rodu Höpflingen-Bergendorf. Baronky Berta baronka Bess-Chrostin a její sestra Gabriela baronka Spens-Boden. O rok později už lázně navštívili první hosté. S jakými problémy za vámi hosté přijíždějí? Lázně Velichovky se tradičně specializují na léčbu pohybového ústrojí. Zaměřujeme se především na stavy po ortopedických operacích s použitím náhrady kloubní endoprotézy, a to co nejdříve po operačním výkonu. Dnes je patrný ústup od klasické lázeňské péče, do popředí se naopak dostává včasná péče rehabilitační, nastupující ihned po odeznění akutní fáze nemoci nebo po operaci. Tito pacienti se po měsíčním lázeňském pobytu vracejí přímo do běžného aktivního života. Dále léčíme stavy po úrazech pohybového ústrojí po ortopedických operacích, včetně stavu po operacích meziobratlových plotének a stenóz kanálu páteřního, a stavy po operaci páteře, zajišťujeme předoperační přípravu před plánovanou kloubní náhradou. Lázně Velichovky mají tedy dlouholetou tradici. Kromě léčebných procedur pohybového aparátu jste se rozhodli investovat do rekonstrukce a modernizace části lázní do podoby Wellness centra. Můžete čtenářům prozradit, na co se mohou těšit? Tuto investici jsme zahájili před dvěma lety. Bylo to samozřejmě velmi náročné rozhodování, protože z celkové klientely tradičních lázní představují celých 95 procent pacienti, jejichž léčebné výlohy hradí zdravotní pojišťovny. Změna tedy byla náročná nejen po investiční stránce, ale i ve změně přístupu klientů k lázním. V roce 2007 jsme tedy vybudovali nový pavilon Institut Medical Wellness, který se specializuje a zaměřuje na různé typy moderních procedur v oblasti kosmetiky, estetiky či pocitových pro-

Špičkový přístroj Omnilux Plus podporuje tvorbu kalogenu v pokožce, redukuje tvorbu vrásek a celkově omlazuje pleť. Světlo neobsahuje UVA ani UVB záření, je tedy extrémně bezpečné a vhodné pro každého.

cedur. V kosmetických programech pro ženy používáme špičkovou francouzskou kosmetiku značek Sothys a Thalgo. Při procedurách využíváme speciální přístroje na formování postavy. Jmenujme například ultrazvukovou liposukci, přístroje na fotoomlazení pleti a další, které se doposud v lázních nepoužívaly.

Včasná rehabilitační péče zbaví bolesti Jaké nabízíte komerční služby a kolik bychom si měli připravit peněz, řekněme třeba na víkendový pobyt? Samozřejmostí je hotelové tříhvězdičkové ubytování s kompletními gastronomickými službami. Hosté ale za námi přijíždějí především kvůli lázeňským a kosmetickým procedurám, které poskytujeme v moderních prostorách Institutu Medical Wellness. Typickým a našimi klienty velmi žádaným pobytem jsou například takzvané „bahenní rošády“. Jedná se o čtyřdenní pobyt, tedy prodloužený víkend, který za cenu přibližně šest tisíc korun zahrnuje ubytování v jedné z nově rekonstruovaných lázeňských vil, stravování formou polopenze nebo plné penze a nejrůznější procedury. Mezi oblíbené patří bahenní slatinný zábal nebo bahenní koupel, masáže, africká xylopová koupel a mnoho dalších, které je možné dokoupit přímo na místě. Pro naše hosty jsou k dispozici také kryté tenisové kurty, squash, půjčovna horských kol a především krásné golfové hřiště Nová Amerika s dvaceti sedmi jamkami. O jaké procedury je největší zájem? U komerčních procedur je jednoznačným favoritem devadesátiminutová masáž horkými kameny (Hot Stones Massage), při které se

k masáži používají speciální lávové kameny. Výborně akumulují teplo a zároveň se díky tomu uvolňují některé aniony kovů přispívající k regeneraci tkání. Lávové kameny mají mimořádně silnou energetickou vibraci a tato vlastnost se využívá k uvolnění blokací důležitých bodů na meridiánech (energetických drahách) a rozproudění energie v našem těle. Pro zvýšení efektu se používají exotické aromatické oleje, které umocňují pocit naprosté relaxace a uvolnění. Tato procedura je velmi vhodná pro každého, kdo se potřebuje uvolnit, relaxovat, vypnout z každodenního stresu. Po masáži horkými kameny se dostavuje dokonalé uvolnění celého těla a mysli, zbavuje stresu, únavy a napětí. Výborně stimuluje krevní oběh a lymfatický systém. Velmi žádané jsou také čokoládové masáže, medové masáže, aroma masáže a různé kosmetické programy, které pravidelně aktualizujeme i s ohledem na roční období. Taktéž je velký zájem o speciální programy, jako například šestitýdenní kůra metodou ultrazvukové liposukce. Tato metoda efektivně pomáhá tělu, aby si elegantně samo poradilo s aktivovanými zásobami uloženého tuku, a má velmi dobré výsledky jako „body forming“ procedura. Při dodržování všech pokynů po dobu aplikací dochází úbytkům až osmi centimetrů například v oblasti boků. Nabízíte i procedury pro páry? Ano, zapomněl jsem se zmínit, že procedury „pro dva“ patří rovněž mezi velmi žádané. Společně je možno absolvovat například Duo – Aroma masáž, Duo – Čokoládová masáž zad, Duo – Masáž horkými kameny, Duo – Masáž klasická celková, Duo – Masáž teplými a studenými kameny nebo Duo – Medová masáž zad. Velmi populární jsou tyto procedury u pobytů jako třeba „Valentýnský lázeňský pobyt“.

Vraťme se k bahenním zábalům, které patří k vašim tradičním léčebným procedurám. K čemu bahenní zábaly vlastně slouží? Zábaly jsou především vhodné pro pacienty s onemocněním kloubů, svalů a páteře. Je možno podávat i u klientů s onemocněním kardiovaskulárního aparátu, a proto jsou velmi vhodnou alternativou k bahenním koupelím, které někteří pacienti mohou hůře snášet. Výsledkem aplikace zábalu je uvolnění svalového napětí, snížení bolesti, lepší prokrvení tkání a regenerace. Pacienti po absolvování léčby udávají značné zmírnění až vymizení bolesti, výrazné zlepšení pohyblivosti a snížení až vynechání používané dávky analgetik. Dochází k výraznému zlepšení kvality života s navrácením pracovní schopnosti.

Zapomeňte na stres, únavu a napětí Mohu si procedury stanovit sama nebo jsou jen na doporučení lékaře? Komerční pobyty jsou prodávány formou balíčků a již sestavenou sadu procedur obsahují. Jako příklad mohu uvést Prodloužený víkend Relax, Víkendové bahenní rošády nebo týdenní pobyt „Aktivní senior“. Pokud klient požaduje nad rámec tohoto programu i konzultaci s lékařem, samozřejmě ji zajistíme a dokonce umíme sestavit i pobyty „na klíč“ přesně podle požadavků klienta. Jaká je aktuální čekací doba a kdy je nejvhodnější si pobyt objednat? U komerčních pobytů nyní stačí rezervace asi 14 dní předem. V sezóně býváme plně obsazeni, takže doporučuji rezervovat si relaxační pobyt co nejdříve. Již nyní máme rezervace na měsíce leden 2010.

LÁZNĚ VELICHOVKY a. s. Jaroměřská 100 552 11 Velichovky tel: +420 491 889 111 e-mail: [email protected]

www.velichovky.cz

24_mh0909

7.9.2009 18:30

Stránka 1

ZÁŘÍ 2009

STRANA 24

AKTUÁLNĚ

Šestnáctého září dojedete po D1 do Kroměříže UŽ ZA NĚKOLIK DNÍ MŮŽOU ŘIDIČI DOJET PO DÁLNICI D1 AŽ DO KROMĚŘÍŽE. Stfiíbrnice – ·estnáctého záfií otevfie ¤editelství silnic a dálnic témûfi sedmikilometrov˘ úsek mezi Stfiíbrnicemi a Kojetínem. Pohodlí si tak uÏijí nejen fiidiãi, ktefií doposud museli sjíÏdût z ãtyfiproudové silnice na úzkou nebezpeãnou silnici, ale i obyvatelé Kfienovic. Tûm dennû kolem domÛ projíÏdí tisíce aut. Podívejte se na unikátní obrázky pofiízené tûsnû pfied otevfiením úseku. Fotografie byly pofiízeny pro spoleãnost Skanska.

FIRMY V POHYBU ČEZ ■ Novým členem představenstva ČEZu se stal Peter Bodnár, ředitel divize investic. Nahradí tak Zdeňka Pasáka, ředitele divize personalistika, který z osobních důvodů z ČEZu odchází. Vedení divize personalistika přebírá od prvního října Hana Krbcová, která v ní dosud působila jako jeden z ředitelů. Krbcová je viceprezidentkou České společnosti pro rozvoj lidských zdrojů a členkou rady pro rozvoj lidských zdrojů v Moravskoslezském kraji. TELEFONICA O2 ■ Výkonným ředitelem lidských zdrojů společnosti Telefónica O2 byl jmenován Michal Urválek. Do společnosti přechází z pozice personálního

ředitele skupiny RWE CZ Group. Dříve pracoval Urválek v oblasti médií a komunikací v České republice a Velké Británii. MICROSOFT ■ Tomáš Hlinka se stal ředitelem divize služeb Microsoftu. Zodpovídat bude zejména za oblast nabídky konzultačních služeb a produktovou podporu pro velké zákazníky a segment veřejné správy. V oblasti informačních technologií pracuje Hlinka od roku 1993. V předešlých letech působil na vedoucích pozicích ve společnostech Arbes, Oracle Czech nebo například v IBM. ARCELOR MITTAL OSTRAVA ■ Novým předsedou představenstva společnosti ArcelorMittal Ostrava byl zvo-

len Augustine Kochuparampil. Dosavadní předseda Sanjay Samaddar zůstává členem představenstva společnosti. Kochuparampil byl členem představenstva v letech 2004 až 2008 a pomáhal začlenit firmu po privatizaci do tehdejší Mittal Steel. Doposud byl generálním ředitelem rumunské huti ArcelorMittal Galati. XEROX ■ Generálním ředitelem společnosti Xerox pro Českou republiku a Slovensko byl od srpna jmenován sedmatřicetiletý Libor Holík. V nové pozici nahradil Petra Sichrovského, který se stal generálním ředitelem společnosti pro Rumunsko a Moldávii. V Xeroxu pracuje Holík od roku 2002.

SONNENTOR ■ Ředitelem české divize rakouské biofirmy Sonnentor se stal Josef Dvořáček. Česká pobočka sídlí v jihomoravské vinařské obci Čejkovice. Dvořáček bude mít nyní rozhodující úlohu při

další expanzi rakouského producenta biobylin a koření směrem na východ. Vystudovaný agroekonom Dvořáček přichází z firmy Smalt Brno, kde působil čtrnáct let. CENTRUM HOLDINGS ■ Společnost Centrum Holdings rozšířila své nejvyšší vedení o nově vytvořenou mezinárodní pozici výkonného ředitele pro obchod a marketing. Obsadí ji Tomáš Búřil, jenž přišel z konkurenční firmy Seznam.cz, kde zastával pozici obchodního ředitele. ČSOB ■ Novým ředitelem útvaru Řízení segmentu Korporátního bankovnictví ČSOB se stal Pavel Prokop. Do funkce přešel

z pozice ředitele útvaru Přímý prodej ČSOB, který řídil od roku 2007. Před vstupem do ČSOB pracoval Prokop jako jednatel a obchodní ředitel ve společnosti Bankovní a informační technologie. OBYVATELE.CZ ■ Tým služby Obyvatele.cz posílil od srpna na pozici executive manager Marko Zekič. Jeho hlavním cílem je najít pro službu správné vymezení na trhu a dále její rozvoj tak, aby svým uživatelům, tedy obyvatelům a správcům bytových domů, přinášela jasnou přidanou hodnotu. Vminulosti Marko Zekič spolupracoval při formování obchodní stránky portálů Seznam.cz, Mobil.cz.

WiMax je vhodný do cihlových domů. Železobeton jej ruší

INZERCE

CHCETE BÝT JEN KANCELÁŘSKÁ KRYSA? NEBO VELKÉ ZVÍŘE?

TAM, KDE NENÍ MOŽNÉ INSTALOVAT PEVNOU LINKU, LZE INSTALOVAT WIMAX.

ROZDÍL JE V MBA! BÝT JEDNIČKOU NA TRHU NÁS ODLIŠUJE DOSTATEČNĚ. Úspěch firmy závisí až z 80 % na strategickém řízení. Firmy bez strategického řízení jsou jen výjimečně dlouhodobě úspěšné. Jak zavést strategické řízení do vaší firmy jako celku, i do jejích důležitých částí – marketingu a obchodu, výroby, financí, IS-IT, nebo HR, vás naučíme v nejúspěšnějším programu MBA v ČR – MBA Senior Executive na Brno International Business School. Výuka probíhá víkendovou formou v češtině. Těšíme se na vás v Praze, Brně, Bratislavě nebo Ostravě.

WWW.BIBS.CZ

Moravske-hospodarstvi_132x90.indd 1

ÚOHS ■ Úřad pro ochranu hospodářské soutěže má od července nového předsedu. Stal se jím bývalý poslanec Petr Rafaj, který v čele antimonopolního úřadu nahradil současného ministra vnitra Martina Pecinu. Rafaj pochází z Valašského Meziříčí a je absolventem Vysoké školy báňské v Ostravě. Před svým působením v Poslanecké sněmovně byl místostarostou Frýdku-Místku. Zkušenosti má i ze soukromé sféry.

âeské radiokomunikace tuto novinku spustily na Moravû od srpna. SlouÏit by mûla pfiedev‰ím mal˘m a stfiedním podnikÛm nebo lidem pracujícím z domova. Díky technologii se lidé budou moci pfiipojit na internet, telefonovat nebo vyuÏívat rÛzné datové sluÏby. „WiMax najde uplatnûní napfiíklad tam, kde byli dosud ‰patné technické podmínky pro zavedení pevné linky. Telefonní

vedení bylo pfiíli‰ dlouhé anebo nebylo vÛbec,“ upfiesÀuje manaÏer rozvoje sluÏeb a podnikání Marcel Procházka. Velké firmy nebo vefiejné instituce, ale mohou sluÏbu vyuÏívat také jako záloÏní zdroj. WiMax je schopn˘ pfiená‰et signál vzduchem ve vzdálenosti ãtyfiiadvaceti kilometrÛ.

Dosah 24 kilometrů Vzdálenost signálu ale reguluje âesk˘ telekomunikaãní úfiad, Radiokomunikace tak poãítají s pfienosem dat kolem patnácti kilometrÛ. V klasick˘ch cihlov˘ch budovách je signál dostupn˘ aÏ do

vzdálenosti dvou kilometrÛ od pfiijímacího zafiízení. Problém v‰ak nastává u moderních Ïelezobetonov˘ch staveb. Ty totiÏ signál nepropou‰tí. âesk˘ telekomunikaãní úfiad povolil dvacet kmitoãtov˘ch kanálÛ, které jsou pro technologii WiMax pouÏitelné. âeské radiokomunikace vysílají na ãtrnácti z nich. V souãasné dobû signál pokr˘vá ãtrnáct mûst, sedm v âechách a sedm na Moravû. Signál je tak dostupn˘ tfieba v Brnû, Ostravû, Prostûjovû ãi Znojmû. „Do konce leto‰ního fiíjna bychom mûli pokr˘t dvacet mûst, do konce listopadu pûtadvacet,“ uvedl Procházka. Alice Dvofiáková

9/3/09 2:55:08 PM

Golf Hotel Austerlitz je díky své poloze a nabízeným službám vhodný ke konání rodinných oslav, svateb, sportovních akcí, firemních školení a večírků různého druhu. Vzhledem k variabilitě místností jsme schopni uspořádat akce pro 10 i 150 osob.

■ Možnost ubytování v moderně vybavených pokojích ■ Přístupný pro širokou veřejnost ■ Nekuřácká restaurace ■ Prostorná terasa ■ Dva oddělené salónky ■ Provozní doba restaurace je od 8 do 22 h

www.hotelausterlitz.cz

Na Golfovém hřišti 1510 684 01 Slavkov u Brna Tel.: 544 221 588 [email protected]

25_mh0909

7.9.2009 20:11

Stránka 1

ZÁŘÍ 2009

STRANA 25

AKTUÁLNĚ

Krajům se krátí rozpočty až o pětinu JIHOMORAVSKÝ KRAJ SE OBRŇOVAL PROTI KATASTROFICKÉMU SCÉNÁŘI, ŽE BY KVŮLI KRIZI PŘIŠEL O 740 MILIONŮ KORUN. JE TO JEŠTĚ HORŠÍ. PŘIJDE TÉMĚŘ O MILIARDU. S VÝPADKY POČÍTAJÍ I MĚSTA. Brno – Lépe uÏ bylo. Tak shrnul zprávu o propadu daÀov˘ch v˘nosÛ jihomoravsk˘ hejtman a pfiedseda Asociace krajÛ Michal Ha‰ek. Ministerstvo financí totiÏ v polovinû srpna vydalo predikci daÀov˘ch v˘nosÛ. KvÛli krizi bude Jihomoravsk˘ kraj o pûtinu chud‰í, neÏ pfiedpokládal na konci roku. Rozpoãet tak bude témûfi stejn˘ jako pfied tfiemi lety. KdyÏ

si to ‰éf Asociace krajÛ pfieãetl, musel se zdûsit. Jeho katastrofické scénáfie totiÏ poãítaly s propadem o dvû stû milionÛ niωími. Proto uÏ na jafie dal pokyn sv˘m námûstkÛm a radním, aby plánovan˘ pfiísun daní 5,6 miliard korun sníÏili o 500 milionÛ. Teì jej musí znovu osekat o dal‰í ãtyfii stovky milionÛ. Pro pfiedstavu: Na investiãní v˘daje kraje byla letos vyãlenûná ãástka 1,12 miliardy korun. 450 milionÛ korun pfiidûlili zastupitelé na fungování integrované autobusové dopravy.

Prodej majetku Vedení kraje chce ale ‰etfiit jinde. Zaãne rozprodávat nepotfiebn˘ majetek, jako jsou opu‰tûné areály ‰kol. Za nû se dá podle Ha‰ka utrÏit nûkolik desítek milionÛ korun. Nejvíc penûz ale u‰etfií na provozních v˘dajích a plánovan˘ch investiãních akcích.

Brna zástupci Evropské investiãní banky, se kter˘mi kraj zahájí jednání o dvoumiliardovém úvûru. Jeden miliardov˘ úvûr uÏ kraj splácí.

Zadlužení Vysočiny?

Zastavit se tak mÛÏou pfiípravy na miliardovou opravu znojemské nemocnice. „V Ïádném pfiípadû ale nezastavíme odstartované projekty nebo ty, u nichÏ je ‰ance získat evropské peníze,“ ujistil Ha‰ek. O peníze pfiijdou také úfiedníci kraje a zamûstnanci krajsk˘ch pfiíspûvkov˘ch organizací. Jejich odmûny za mimofiádné v˘kony se sníÏí o polovinu. Ha‰ek také potvrdil, Ïe v záfií pfiijedou do

V dalším čísle Moravského hospodářství se dozvíte: ■ Jak se staví železniční koridory na Moravě ■ Zjistíte, jak probíhají jednání mezi kraji a Českými dráhami

Také kraj Vysoãina uvaÏuje o tom, Ïe propady ãásteãnû pokryje nov˘m úvûrem. Ve svém rozpoãtovém v˘hledu poãítá i s variantou, Ïe se zadluÏí ãástkou témûfi dvû miliardy korun. Proti takovému kroku ostfie vystupuje opozice, která upozorÀuje na to, Ïe Vysoãina je nejménû zadluÏen˘ kraj v âesku. Kraj Vysoãina pracuje s rozpoãtem 8,7 miliard korun. Evropské investiãní bance splácí pÛl miliardy. O peníze pfiijdou také mûsta a obce. Podle Svazu mûst a obcí pfiijdou mûsta a obce v âesku o tfiicet miliard korun oproti loÀskému roku. „Je ‰tûstí, Ïe se vût‰ina obcí nefiídila pfii sestavování rozpoãtu

predikcemi ministerstva financí. To pfiedpokládalo rÛst víc jak ãtyfii procenta. Pro obce tedy 160 miliard. Realita se nyní pohybuje kolem 126 miliard,“ upozornil místopfiedseda Svazu mûst a obcí Jaromír Jech. Podle nûj musí obce tuto situaci fie‰it zastavením pfiíprav investiãních akcí a sniÏováním provozních nákladÛ. „ZadluÏování má smysl pouze pro kofinancování projektÛ z jin˘ch zdrojÛ.“ Napfiíklad ve Znojmû poãítají s úvûrem ãtyfiicet milionÛ korun, kter˘ pokryje jejich ztrátu. „Rozpoãtov˘ schodek pomÛÏe pokr˘t prodej nûkolika set hektarÛ lesÛ,“ uvedl znojemsk˘ starosta Petr Nezveda. Brno pfiijde o 750 milionÛ korun. KvÛli odsouvání v˘znamn˘ch investiãních akcí tato ãástka leto‰ní rozpoãet neohrozí. Napfiíklad v Hodonínû zase chtûjí zastavit více neÏ polovinu naplánovan˘ch akcí. Veronika Hrdá

Vydavatel Moravského hospodářství přijme vhodného kandidáta na pozici

■ Dočtete se o problémech zemědělců

POŽADAVKY: ■ minimálně SŠ vzdělání, samostatnost, zodpovědnost a komunikativnost, umění jednat s lidmi a vést samostatně obchodní případy

■ Seznámíte se s bioprodukty z moravských regionů ■ Přineseme aktuality z odpadového hospodářství

NABÍZÍME: ■ zajímavou práci v dynamicky se rozvíjejícím vydavatelství, nadstandardní ohodnocení, možnost profesního růstu a osobního uplatnění

Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: [email protected] Říjnové vydání Moravského hospodářství dostanete na Váš stůl do 19. října 2009

VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno, telefon: 542 425 210, e-mail: [email protected] www.magnusregio.cz ŘEDITELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: [email protected] REDAKCE: šéfredaktorka: Bc. Veronika Hrdá, gsm: 774 112 671, e-mail: [email protected] redaktorka: Bc. Alice Dvořáková, e-mail: [email protected] foto: Jiří Sláma / FOTO SLÁMA OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: Obchodní manažeři: Ing. Simona Šedivá, tel: 542 425 237 gsm: 725 006 094 e-mail: [email protected] Milan Slanina, tel: 542 425 239 gsm: 728 004 983 e-mail: [email protected] Jiří Pavlík, tel: 530 344 179 gsm: 606 216 287 e-mail: [email protected] PRODUKCE: Nela Parmová, tel.: 542 425 231, gsm: 774 112 139, e-mail: [email protected]

OBCHODNÍ MANAŽER

■ Dozvíte se o využití bezdrátových sítí a kabelových televizí

UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE: do 8. 10. 2009

SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, 602 00 Brno, www.jonatan.us TISK: Tiskárna Helbich, a. s., Valchářská 36, 614 00 Brno, www.helbich.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141

Svůj životopis zasílejte na: [email protected]

INZERCE

Multifunkční vozidlo MAGMA Alficar vyráží do Evropy V LETOŠNÍM ROCE SPOLEČNOST JILA WAGEN, A. S. ZAHÁJILA PRVNÍ DODÁVKY MULTIFUNKČNÍHO VOZIDLA MAGMA ALFICAR. SVÉ VÝROBNÍ PROSTORY NALEZLA VE ŽDÁNICÍCH U KYJOVA. Dosud nejnároãnûj‰í dodávkou byla vysprávková souprava – vozidlo MAGMA s nástavbou na opravy (asfaltování) v˘tlukÛ v pozemních komunikacích. MAGMA Alficar se pfiedstaví v Nûmecku i na Moravû Ve spolupráci s nûmeckou spoleãností Vemes GmbH, se vozidlo MAGMA Alficar úspû‰nû pfiedstavilo vefiejnosti. Shlédnout jej mohli náv‰tûvníci Demoparku v nûmeckém Eisenachu – veletrhu konaném pod názvem Internationale Ausstellung mit Maschinenvorführungen für den professionellen Einsatz im Garten- und Landschaftsbau, bei Kommunen, Sportanlagen, Parks, Rasenflächen und Golfanlagen. Spoleãnost Vemes GmbH, která je partnerem pro dodávky vozidla MAGMA Alficar do Spolkové republiky Nûmecko, pfiedvedla zájemcÛm plnû vybavené vozidlo s pfiíslu‰enstvím také ve svém sídle v Lipsku. V souãasné dobû putuje pfiedvádûcí vÛz do âeské republiky. Zákazníci tak budou mít moÏnost se s vozidlem MAGMA Alficar seznámit u vybran˘ch dealerÛ, a to v Praze, v JiÏních âechách i na Moravû

a následnû pak u spoleãnosti JILA WAGEN, a.s. MAGMA Alficar se zdokonalen˘m komunálním vysavaãem Spoleãnost JILA WAGEN, a.s. právû dokonãuje funkãní zkou‰ky komunálního vysavaãe, schopného separovat odpad podle jeho hmotnosti. Nov˘ vysavaã funguje na zcela jin˘ch principech neÏ doposud. UÏ pfied dokonãením zkou‰ek a zahájením v˘roby, jsou evidováni první ãe‰tí i zahraniãní zájemci o dodávku vozidla MAGMA Alficar opatfien˘m tímto komunálním vysavaãem. Komunální vysavaã vyuÏívá zcela nové technologie, díky níÏ se mnoÏství jemného prachu vypou‰tûného do ovzdu‰í omezilo na minimum. Vysavaã dokáÏe komunální odpad separovat podle jeho hmotnosti, kdy zejména oddûluje tuh˘ posypov˘ materiál od ostatního odpadu. PouÏitím vysavaãe tedy dojde nejen ke zlep‰ení Ïivotního prostfiedí, ale i k úspofie finanãních prostfiedkÛ vynakládan˘ch v souvislosti s jarním úklidem, neboÈ nov˘ systém umoÏÀuje opakované pouÏití posypového materiálu. Komunální vysavaã roz‰ifiuje pouÏitelnost vozidla o fiadu dal‰ích nástaveb a pracovních nástrojÛ, které

lze s vozidlem propojit. Na vÛz lze aplikovat napfiíklad snûhovou radlici se stavitelnou geometrií, zametací kartáã, pilu na asfalt, sklápûã, nosiã kontejnerÛ, lisovací nástavbu komunálního odpadu, snûhov˘ sypaã, s moÏností skrápûní solankou, nádrÏ na vodu se skrápûním vozovky, vysokozdviÏnou plo‰inu, hydraulickou ruku nebo hydraulické ãelo.

Nové vozy na trhu V prodeji jsou jiÏ vozidla MAGMA Alficar kategorie N1 do 3,5 t, s pohonem v‰ech ãtyfi kol, vybavená ãtyfiválcov˘m, vodou chlazen˘m vznûtov˘m motorem Daimler Chrysler s common railem o zdvihovém objemu 2.973 ccm, s pûtistupÀovou mechanickou pfievodovkou s redukcí v‰ech rychlostí do plíÏivého chodu. Konfigurace motoru a speciální ladûní fiídící jednotky motoru zaji‰Èuje mimofiádnû pfiíznivou spotfiebu nafty a zaruãuje ekologick˘ a hospodárn˘ provoz s dostateãnou sílou motoru pfii v‰ech jízdních reÏimech vozidla. JILA WAGEN a. s. Cihlářská 19, 602 00 Brno tel.: 541 243 677 fax.: 532 191 505 e-mail: [email protected] www.jilawagen.eu

REJSTŘÍK FIREM: Arcelor Mittal Ostrava – 24 Archdesign – 4, 20 ATX – 4 AVE – 20 Behr – 8 BVV – 10 Centrum Holdings – 24 České radiokomunikace – 24 Česká pošta – 20, 18 ČEZ – 24 ČSOB – 24 CzechInvest – 4, 8, 17 Chropyňská strojírna – 16 Dana Guiscard – 8 Dendera – 4 FIMES – 8 Finance.cz – 4 Hofmeister Plzeň – 8 Hyundai – 10, 17 Imopra – 8 Kool – 4 Komerční banka – 2, 22

SEZNAM INZERENTŮ: Lamb Weston – 4, 8 LG Philips – 4 Microsoft – 24 Minerva Boskovice – 4 Metal Progres – 8 Multidisplay – 4 Nové vinařství – 22 Obyvatele.cz – 24 OK System – 10 OVANET – 10 Rowan Legal – 10, 22 RWE – 24 PSJ – 4 Skanska – 24 Sonnentor – 24 Telefonica O2 – 24 Teva – 17 Visteon Autopal – 8 Vítkovice Holding – 1, 3, 5 ÚHOS – 24 Xerox – 24

Vítkovice Machinery Group – str. 1, 3 Generali pojišťovna – str. 5 RHK Brno – str. 7 Exportní garanční a pojišťovací společnost – str. 9 ODS – str. 10 CISCO – str. 17 Středisko služeb školám – str. 17 Monster.cz – str. 18 GTS Novera – str. 18 Školní informační kanál – str. 18 ČD – Telematika – str. 19 ESET – str. 19 IIR – str. 20 Creditinfo Czech Republic – str. 20 RWE – str. 21 Strana zelených – str. 22 Konference "Moravské obce a města 2009" – str. 23 Lázně Velichovky – str. 25 BIBS – str. 26 Svět reklamy – str. 26 Golf hotel austerlitz – str. 26 JILA WAGEN – str.27 Restaurace Rialto – Sushi bar – str. 27 ROWAN LEGAL – str. 28 Státní fond životního prostředí – 11–14 Komerční banka – str. 6

INZERCE

Přijměte pozvání do nově otevřené restaurace

Ristorante Rialto je dokonalým místem k pořádání nevšedních údalostí jako jsou svatby, promoce, obchodní jednání nebo soukromé oslavy.

tel. +420 541 235 035 fax +420 541 235 019

www.rialto-brno.cz

Sushi bar BY RISTORANTE RIALTO

Otevírací doba po–pá 12–22 hodin Moderní design s orientálním nádechem

tel.: +420 541 235 040

www.sushirialto.cz

Ristorante Rialto • Veveří 125 • 616 00 Brno

26_mh0909

7.9.2009 20:05

Stránka 1

ZÁŘÍ 2009

INZERCE

STRANA 26

ROWAN LEGAL SKUTENÉ PARTNERSTVÍ BRATISLAVA - BRNO - OSTRAVA - PRAHA - RIGA

ROWAN LEGAL je mezinárodní advokátní kancelá s koeny v bývalém eskoslovensku. Poskytuje komplexní právní poradenství klientm v soukromém i veejném sektoru. Prostednictvím vzájemn propojených kanceláí psobí na eském a slovenském trhu. Rozvíjí projekty i v dalších zemích stední a východní Evropy, zejména v Pobal a zemích Spoleenství nezávislých stát.

Mezi naše hlavní specializace patí: •

sowarové právo a právo ICT

•

ochrana autorských práv a práv k prmyslovému vlastnictví

•

rozhodí ízení a mezinárodní arbitráže

•

veejné zakázky a PPP projekty

•

právní zajištní inves ních projekt

•

dopravní systémy a stavební projekty

•

fúze a akvizice

•

obchod s vojenským materiálem

www.rowanlegal.com