Co je to, kdy se ekne parkety
ev né podlahy jsou velmi roz eným typem podlahovin. Je tomu tak zejména proto, e evo jako p írodní materiál vyvolává v lov ku pocit tepla, pohodlí a harmonie. Pocit tepla je zp soben nízkou tepelnou vodivostí, tak e bosou nohou vnímáme d ev nou podlahu jako íjemn teplou. Dal í výhodou d ev né podlahy je její pru nost, zejména v p ípad , kdy je podlaha pokládána na ro t. Takovéto provedení et í klouby a svaly a zamezuje jejich ed asné únav a opot ebení. Pomocí moderních technologií povrchové úpravy d ev ných podlah lakování a olejování, je zaru ena také vysoká mechanická odolnost jejich povrchu proti ot ru a po krábání. Po átek u ití d ev ných podlah je spojen s vynálezem pily s vodním pohonem. Teprve tehdy bylo toti mo no s vyu itím vodní energie na ezat z kmen prkna. Z takto vyrobených prken, obvykle pom rn silných, se ru ním ohoblováním zhotovila podlahová prkna (palubky). Výskyt takovýchto podlah je prokázán od 15. století. Zhotovovány byly tém výlu z m kkých d evin (smrk, jedle, borovice, mod ín) a byly obvykle po ce i délce na sebe tup nara eny a p ibity bu na hrubou podlahu, nebo p ímo na vrstvu trám . Takovýto postup se s malými obm nami pou ívá dodnes. Spoje takto provedené podlahy v ak nemohly trvale lícovat a objevovaly se v nich spáry, zp sobené mimo jiné i bobtnáním a vysycháním eva. Od konce 17. století, jakmile to umo nil pokrok v technologii opracování d eva, se za ínají projevovat první pokusy o p enesení ornamentální výzdoby st n a strop také na podlahu. To nebylo samo o sob nic nového, v dy mozaikové a intarzované kamenné podlahy najdeme u ve starém ím . Nové bylo práv vyu ití d eva. len ní podlahy bylo nejd íve vytvá eno soustavou r zn irokých pruh z tvrdého d eva, p sobících jako barevný kontrast a vytvá ející jakési zarámování kolem oby ejných prken z m kkého, nap íklad smrkového, eva. Obvyklé bylo symetrické uspo ádání kolem st edu místnosti, znázor ující projekci stropu na podlahu. Tyto podlahy byly ji p ipev ovány na podkladní hrubou podlahu a tvo ily tak p edstupe k náro ným tabulovým a vlysovým podlahám. Tesa ské a truhlá ské prkenné podlahy byly a do 19. století u ívány nejen u staveb a interiér mén náro ných, ale byly obvyklou podlahou st ední, západní i severní Evropy i v náro ích prostorách. Historický vývoj od prosté d ev né podlahy k tabulovým parketám se odehrál p i stavb francouzských zámk v posledních desetiletích 17. století. Tehdy také zaznamenáváme výskyt prvních vzorkovnic a odborné literatury, co umo nilo rychlé roz ení této technologie po celé Evrop . P vodní parketový vzor byl koncipován jako m kový parket, tj. v sí ovém ornamentu se proplétaly diagonální a pravoúhlé vzory, p em existovalo velmi mnoho m kovitých vzor , které byly zpravidla p izp sobeny rozm m dané místnosti. Parket z masivního d eva se ve svém p vodním provedení skládá z jednotlivých krátkých vlys , které jsou mezi sebou spojeny. K dal ímu rozvinutí této technologie dochází koncem 19. století, kdy byla vyvinuta technologie, kdy se jednotlivé vlysy vzájemn slo í a p ibijí ebíky na hrubou podlahu. Tak byly pokládány vlysové, nebo z polí se skládající, jako i kostkovité a proplétané vzory p ipomínající tabulový parket. Dal ím významným milníkem v pou ití parket, bylo roz ení dýhovaných tabulí, ke kterému do lo za átkem 18. stolení. I v tomto p ípad je nosnou ástí konstrukce parkety d ev ná základní deska, na její horní stranu je nalepen vytvo ený dýhový obrazec. Tato technologie umo nila tvorbu nádherných ornamentálních a kv tinových motiv , které m eme dodnes obdivovat i na na ich zámcích. Jak je z vý e uvedeného patrné, historie d ev ných podlah se pí e u tém 600 let.
Vlastnosti Rozm rová (tvarová) stálost - bobtnání/sesychání evo jako p írodní materiál je citlivé na vlastnosti prost edí, ve kterém se nachází. Nejv í vliv na d evo má teplota prost edí a relativní vlhkost vzduchu prost edí. Ka dé teplot a relativní vlhkosti vzduchu odpovídá ur itá vlhkost d eva. Pokud se d evo nachází v prost edí se stálými parametry, ustálí se po ur ité dob obsah vlhkosti na hodnot rovnová né vlhkosti. S p ijímáním a vydáváním vlhkosti jsou svázány rozm rové zm ny d eva bobtnání a sesychání. Tyto rozm rové zm ny jsou rozdílné ve v ech t ech hlavních sm rech: · · ·
transverzálním (podél vláken d eva), radiálním (kolmo na letokruhy d eva), tangenciálním (ve sm ru letokruh ). Zm ny podél vláken jsou zanedbatelné. Nejv í rozm rové zm ny se d jí ve sm ru letokruh (tangenciáln ) a asi polovi ní ve sm ru kolmém na letokruhy (radiáln ). Hodnoty radiálního a tangenciálního sesychání jsou uvád ny jako procentuální zm na mezi d evem maximáln nasyceným vodou (nad 30% vlhkosti) a d evem absolutn vysu eným. Je nutné si ak uv domit, e ve skute nosti nep sobí obvykle krajní vlhkosti dostate dlouhou dobu na to, aby se jim d evo p izp sobilo a výsledné rozm rové zm ny jsou tudí men í. Velikost spár v d ev né podlaze, vzniklých v d sledku rozm rových zm n, je významn ovlivn na také zp sobem pokládky. Pomáhá celoplo né p ilepení parket k podkladu a také správný zp sob povrchové úpravy p i lakování lak nesmí zatéct mezi jednotlivé parkety a slepit je dohromady. Velikost rozm rových zm n je rozdílná u r zných druh d ev. Nejv í rozm rové zm ny jsou u habru a buku. Men í objemové zm ny vykazuje dub, javor a také m kká jehli natá eva, jako mod ín a smrk. Nízké hodnoty rozm rových zm n vykazují také n které exotické eviny, nap íklad teak. Tvrdost Trvanlivost podlahy je svázána s tvrdostí d eva. ím tvrd í je d evo, tím men í je riziko mechanického po kození. Tvrdost d eva je ur ena jeho hustotou, kdy pod pojmem hustota se rozumí podíl mezi hmotou d eva a jeho objemem. D evní hmota se skládá z pór a st n, které je obklopují. Hustotu pór a st n ovliv uje prost edí, ve kterém strom roste. Tak e nap íklad severská b íza, rostoucí v chladném podnebí, je z hlediska hustoty d eva velmi odli ná od b ízy rostoucí v mírném klimatickém pásu. Stejn jako u rozm rových zm n, uvádí se také tvrdost d eva tangenciální a radiální. M í se kuli kovou zkou kou podle Brinella. Tvrdost d eva m eme výrazn ovlivnit vhodnou volbou povrchové úpravy. Pou itím laku s vysokou tvrdostí m eme podstatným zp sobem zvý it tvrdost povrchu podlahy a zv it její odolnost proti mechanickému po kození. Zvlá dobrých výsledk je dosahováno v p ípad továrn naná ených lak vytvrzovaných UV zá ením. Tepelná vodivost Pom rn nízká tepelná vodivost podlahy je odpov dná za p íjemnou tepelnou pohodu p i ch zi naboso. Nízká tepelná vodivost masivní d ev né podlahy v ak p edstavuje, ve srovnání s jinými podlahovinami, nevýhodu p i pou ití podlahového topení.
Barva i výb ru d ev né podlahy podle barvy je nutno mít na pam ti, e se jedná o p írodní materiál, jeho p irozenou vlastností jsou barevné rozdíly a zm ny v ase. Velké mno ství ev pou ívaných pro výrobu d ev ných podlah je vícebarevných. Platí to zejména pro tzv. lová d eva, kde je rozdíl mezi barvou jádra a b li. P edstaviteli tohoto typu d eva jsou nap íklad mod ín, borovice, dub, javor, akát a jasan a v ina tropických d ev. Tyto barevné zm ny jsou sou ástí p írodního charakteru d eva a jako takové mohou pro n koho d ev nou podlahu ozvlá ovat a jinému mohou zase vadit. U n kterých d ev se li í b l od jádra nejen barvou, ale také tvrdostí. Dal í projevem p írodní povahy d eva je zm na barvy s asem oxidace. Podlaha, která je dlouhodob zakryta nábytkem, m e po p est hování nábytku vykazovat jinou barvu, ne zbývající, nezakryté, ásti podlahy. Barevnost d ev né podlahy je mo no také výrazn ovlivnit pou itím barevn tónovaných lak , olej a mo idel. Zkou ení ení vlhkosti d eva ev ná podlaha by m la mít p i pokládce takovou vlhkost, jaká odpovídá relativní vlhkosti vzduchu a jí odpovídající vlhkosti d eva, ze st edu horní poloviny rozp tí, v jakém se bude pohybovat vlhkost v místnosti. Rozsah p ípustné vlhkosti nap íklad pro parketové vlysy s perem a drá kou je dán normou a m í se bu laboratorn , podle prEN 13183-1:1998, vá ením ztráty vlhkosti v su árn , nebo p íru dle prEN 13183-2:1998 elektrickým odporovým vlhkom rem. Krom t chto dvou metod se pou ívají i dal í principy m ení vlhkosti, nap íklad vysokofrekven ní. ení tvrdosti d eva Tvrdost d eva se m í jako odolnost pro vtisku, zku ební metodou prodle Brinella ( SN EN 1534 Parkety a jiné d ev né podlahoviny stanovení odolnosti proti vtisku Brinell). Zkou ka se provádí tak, e se p edepsanou dobu vtla uje kalená ocelová kuli ka o pr ru 10 mm edepsanou silou do podkladu a m í se vzniklá deformace. Geometrické charakteristiky Dle typu podlahy se sledují r zné parametry tlou ka, ka a délka, rovinnost povrchu podlahového dílce a dal í. S m ením geometrických charakteristik souvisí také m ení objemové a tvarové stálosti, to znamená zm na geometrických parametr p i zm podmínek prost edí. Protiskluznost Zkou ka protiskluznosti se provádí za ú elem zji ní vhodnosti podlahy pro bezpe ný pohyb osob. Provádí se pouze u podlah opat ených ná lapnou vrstvou. Nemá tedy smysl ji provád t nap íklad u parketových vlys , je p ed provedení povrchové úpravy (olej, lak). Rozd lení d ev ných podlah podle konstrukce Podlahoviny prkenné edstavují nejjednodu í provedení d ev né podlahy. Pat í sem tesa ské podlahy zhotovované z hoblovaných, nebo nehoblovaných desek nebo fo en. Jsou pokládány bez konstruk ního spoje na tupý sraz na pol tá e. K pol tá m je m eme bu p ibíjet, nebo je lépe roubovat (prkenné podlahy se roubovaným spojem je mo no v p ípad pot eby
snáze rozebrat). Dále sem pat í také fo nové podlahy, zhotovované z hoblovaných fo en tl. 40 a 100 mm. Tyto fo ny jsou mezi sebou spojovány na pero a drá ku, polodrá ku, nebo na drá ku s vkládanými pery a jsou také p ibíjeny nebo roubovány do pol tá . Prkenné ev né podlahy jsou p edch dcem d ev ných palubových podlah a jsou zhotovovány z kkých druh d eva, jako je smrk, mod ín a jedle. Prkenné podlahy jsou vyráb ny bez povrchové úpravy, které se provádí a na polo ené hotové podlaze. Tmelení spár prkenných podlah se neprovádí. P i lakování takovéto podlahy je nutno dát pozor na to, aby lak nezatékal mezi jednotlivá prkna a nedo lo k jejich slepení. Slepená prkenná podlaha nem e i sesychání pracovat v celé plo e a m e dojít ke vzniku nep im en velkých spár, nebo dokonce k roztr ení prkna. Pokud se rozhodneme pro povrchovou úpravu olejem a voskem, tak toto nebezpe í nehrozí. Podlahoviny palubové Palubová (palubková) podlaha je zhotovována z ty strann opracovaného deskového eziva o tlou ce v í ne 20 mm, ce 120 a 160 mm a délce zpravidla 4 a více metr . Abychom odli ili podlahovou palubku od palubky pou ívané pro obklady st n, pou íváme také ozna ení podlahovka. D íve bylo mo né odli it mezi sebou tyto dva typy palubek také podle toho, e horní podélná hrana podlahové palubky byla ostrá, zatímco horní hrana obkladové palubky byla provedena s fázkou (zkosená hrana na ná lapné stran ). To ji dnes neplatí, proto e n které podlahové palubky jsou vyráb ny s malou fázkou na horní hran . Podlahové palubky jsou vyráb ny s perem a drá kou a p i pokládce se zasouvají do sebe. Následn se ibíjejí skryt do pol tá . Nejb ím materiálem palubek je smrk, borovice, mod ín, ale setkáme se i s palubkami dubovými, nebo lipovými. Palubky jsou dodávány zpravidla bez povrchové úpravy, i kdy se m eme setkat také s palubkami, které jsou ji p i výrob opat eny vrstvou laku, nebo oleje. Speciální úpravou pou ívanou u palubek je tzv. kartá ování. Provádí se pomocí speciálních ocelových kartá , kterými se povrch palubky zbaví m kké povrchové vrstvy d eva. Výsledkem je vy í tvrdost povrchu zaru ující lep í odolnost proti opot ebení a typický rustikální povrch. Dal í úpravou povrchu je tzv. vytloukání a patinování, které dodá palubkové podlaze zajímavý vzhled opot ebované podlahy. Parkety Název parkety se pou ívá pro d ev né podlahy s ná lapnou vrstvou, uspo ádanou do zných vzor a spojovaných perem drá kou, nebo pokládané na tupý sraz. V evropské norm (EN 13756 Wood flooring terminology) je k definici dopln n je parametr udávající minimální tlou ku ná lapné vrstvy 2,5 mm. P esto e se pou íváním roz il termín parkety na tém v echny druhy d ev ných podlah, m eme do této kategorie za adit edev ím: · · ·
mozaikové a kazetové parkety parketové vlysy lamparkety Mozaikové a kazetové parkety: jsou zhotovovány z lamel nebo vlys malých rozm , které jsou poskládány do r zných vzor . Tabule s takto uspo ádanými vzory jsou bu z rubové strany nalepeny na sí ovinu, a nebo jsou po lícové stran fixovány krepovou páskou, které se po nalepení obrousí. Jsou vyráb ny v masivním, nebo vícevrstvém provedení a vyzna ují se
men í tlou kou, zpravidla 8 mm. Pro výrobu jsou pou ívány r zné druhy listnatých i jehli natých d ev. Parametry a vlastnosti mozaikových parket jsou popsány v norm SN EN 13488 Wood flooring Mosaic parquet elements. V této norm jsou uvedeny vyobrazení také obvyklých vzor (francouzský parketový vzor, nepravidelný a pravidelný emen, rybí kost, ma arský strome ek atd). Zvlá tním typem mozaikové podlahy je tzv. pr myslová mozaika, vyráb ná z úzkých prou skládaných v pásech na tupý sraz. D íve byl tento typ podlahy doménou pr myslových provoz , ale dnes se s ním setkáme i v moderních interiérech. N kdy se také m eme setkat s ozna ením kantka . Dal í variantou jsou intarzované mozaikové podlahy, které nacházejí uplatn ní p edev ím v exkluzivních interiérech a p i rekonstrukcích historických objekt . Parketové vlysy (vlýsky) Celým názvem se jedná o parketové vlysy s perem a drá kou. Jako jeden z mála typ ev ných podlah je p esn definován normou SN EN 13226. Podle této normy jsou parkety rozd leny do t í t íd (+ volná t ída), podle výskytu charakteristických prvk (b l, suky, zárosty, trhliny, sklon vláken, barevné odli nosti, d ové paprsky atd.). T ídy jsou ozna ovány kole kem, trojúhelní kem a tvere kem. V této norm jsou obsa eny tabulky pro ka dou d evinu s vý tem parametr a povolenými hodnotami (nap . velikost suk ). Tato norma dále popisuje povolený obsah vlhkosti a geometrické parametry vlys (nominální hodnoty tlou ky, ky a délky, povolené odchylky a vzájemné vztahy mezi geometrickými parametry). Rozli uje dva druhy parketových vlys : · parketový vlys, který má jedné stran drá ku a na druhé pero, · parketový vlys, který má na obou stranách drá ku a pou ívá se cizí pero Parketové vlysy se skládají do r zných vzor - strome kový, rybinový apod. Lamparkety: ty strann opracované p ezy - parketové dílce, malých rozm jako vlysy) s rovnými boky bez pera a drá ky.
(podobn
Lamelové d ev né podlahoviny Do této kategorie m eme za adit vícevrstvé lepené podlahové dílce. Z hlediska skladby je eme rozd lit na dva typy: · · · ·
·
ívrstvé podlahové dílce, dvouvrstvé podlahové dílce. ívrstvé podlahové dílce se skládají z: ná lapné vrstvy slo ené z lamel kvalitního pohledového d eva - tlou ka ná lapné vrstvy je zpravidla kolem 4 mm (m e být ale také provedena z tenkovrstvé dýhy). st edové vrstvy z úzkých lat k orientovaných vlákny kolmo na vlákna lamel ná lapné vrstvy. Pro st edovou vrstvu je obvykle pou íváno m kké d evo z borovice, nebo smrku, ale u podlahových dílc vyráb ných v Asii se m eme setkat i se st edovou vrstvou z tvrdého tropického d eva (nap . hevea). dolní, tzv. protitahové vrstvy, obvykle ze smrkové dýhy, orientované stejn jako ná lapná vrstva. Tlou ka spodní vrstvy je zpravidla 1, 5 2 mm. echny t i vrstvy jsou navzájem mezi sebou slepeny a celková tlou ka podlahového dílce zpravidla 15 a 25 mm. ka dílc je r zná a v inou se pohybuje kolem 200 mm. Ka dý dílec obsahuje r zný po et lamel. Nejroz en í je tzv. emenový t í lamelový vzor , kdy plocha dílce je vyskládána z lamel r zné délky ve t ech adách. Obdobným zp sobem je
vyroben dvou lamelový vzor , kdy ka pou itých lamel je v í a kresba d eva je eteln í. Jedno lamelové podlahové dílce se nazývají selská prkna . Vzhledem k tomu, e lamela je vyrobena celá z jednoho kusu d eva, pat í tento typ podlahy mezi nejdra í. Za ú elem spojování jednotlivých dílc jsou ve st edové vrstv po obvodu vyfrézována pera a drá ky. Dílce se mezi sebou ve spoji lepí, kdy pro lepidlo jsou vyfrézovány malé kapsy. Pokud je pero a drá ka provedeno jako zámkový spoj, tak se dílce mezi sebou nelepí, pouze se do sebe zacvaknou . Zp sobem jak omezit na minimum výskyt spár, je zaji ování soudr nosti jednotlivých dílc pomocí ocelových spon, do který se dílce ukládají. Tímto jsou jednotlivé dílce stahovány trvale k sob . Zajímavým ením je také vlo ení pru ného neoprenového pásku do konstrukce dílce, který rovn vyrovnává objemové zm ny a minimalizuje riziko vzniku spár. Obecn lze v ak íci, e p i dodr ení p im ených hranic teploty a relativní vlhkosti vzduchu v místnosti jsou lamelové d ev né podlahy, díky omezení objemových zm n p nou st ední vrstvou, tém beze spár. Ur itou nevýhodou je fakt, e p i pohledu proti sv tlu jsou etelné okraje dílc . · ·
Dvouvrstvé podlahové dílce se skládají z: Ná lapné vrstvy z kvalitního pohledového d eva o tlou ce 3,5 a 9 mm. Nosné vrstvy z p ekli ky, pro ezané systémem spár, aby byly odstran ny ne ádoucí tvarové zm ny vyplývající z nesymetrické skladby. Dvouvrstvé podlahové dílce p ipomínají tvarem klasické vlysy, ale jsou zpravidla rozm rov í. Dodávají se obvykle s povrchovou úpravou a p i pokládce se celoplo lepí na podklad.
palíkové podlahy ev né palíky se vyráb jí p nými a podélnými ezy z d ev ných kotou , na ezaných na pot ebnou vý ku. Mají zpravidla tvar ty bokých hranol se tvercovou, nebo obdélníkovou podstavou a s fázkou na elní hran . Pro výrobu se pou ívá tvrdé d evo, tj. dub nebo pa ený buk. K zamezení p íli ného bobtnání, vysychání a hniloby d eva je pou ívána impregnace.Pro své vlastnosti byly d íve pou ívány nap íklad ve strojírenských provozech, kde jsou dnes ak nahrazeny pr myslovými podlahami. Dal í oblastí pou ití jsou nap íklad stáje pro chov koní, pr jezdy historických budov apod. Jsou vhodné do interiéru i exteriéru. V exteriéru se pokládají bu stejn jako klasické dla ební kostky tj. do rkopískového lo e, nebo se lepí do studeného asfaltu. Spáry se vysypávají k emi itým pískem. V interiéru je mo né lepení pomocí polyuretanových lepidel. ev né podlahové ro ty ev né podlahové ro ty jsou vyráb ny p evá z exotických d evin, které exteriéru nevy adují dodate nou údr bu. Pou ívají se na podlahy venkovních teras, poch zné plochy kolem bazén apod. Výhodou je velmi dobrá odolnosti v i vod a pov trnostním vliv m, mo nost vytvo ení protiskluzového povrchu. Jistou nevýhodou je vzhledem k pou ití vybraných druh exotických d evin jejich vy í cena.
·
ehled norem SN EN 13756 D ev né podlahy - terminologie
· · · · · · · · ·
SN EN 13 226 D ev né podlahoviny. Parketové vlysy s perem a drá kou. SN EN 13 488 D ev né podlahoviny. Mozaikové parkety podlepené. SN EN 13 227 D ev né podlahoviny. Masivní lamparkety. SN EN 1910 Parkety a jiné d ev né podlahoviny a d ev né st nové a stropní obklady stanovení rozm rové stálosti. SN EN 13647D ev né podlahoviny, obklady st n a strop ze d eva stanovení geometrických vlastností. SN EN 13183-1 Vlhkost vzorku eziva ást 1 Stanovení váhovou metodou SN EN 13183-2 Vlhkost vzorku eziva ást 2 Odhad elektrickou odporovou metodou SN 744507 Zku ební metody podlah. Stanovení protiskluzných vlastností povrch podlah fa.Marek Klement je dovozcem Fertig parkett vrstvenných parket a palubek zn.Steiner,Parketteuro do ESKÉ REPUBLIKY od roku 1997.V nabídce ve keré eviny,specializace na d ev nou podlahu,kvalitní podlahovou krytinu.
