Biopotraviny v prostředí současného retailingu

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ Fakulta mezinárodních vztahů Obor: Mezinárodní obchod

Biopotraviny v prostředí současného retailingu Diplomová práce

Vypracovala: Bc. Jana Horká Vedoucí diplomové práce: Ing. Hana Chylíková, Ph.D.

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci s názvem „Biopotraviny v současném retailingu“ vypracovala samostatně. Veškerou pouţitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloţeném seznamu literatury.

V Praze ……………………..

…………………………… Podpis

Poděkování

Ráda bych touto cestou poděkovala Ing. Haně Chylíkové, Ph.D. za odborné vedení a za cenné rady, které mi ochotně poskytovala v průběhu psaní diplomové práce.

Obsah Úvod............................................................................................................................... 1 1.

2.

3.

4.

5.

Retailing ................................................................................................................. 4 1.1.

Základní pojmy – maloobchod, retailing ........................................................ 4

1.2.

Vývoj retailu v ČR .......................................................................................... 6

Ekologické zemědělství ......................................................................................... 8 2.1.

Definice a cíle ekologického zemědělství ....................................................... 8

2.2.

Vývoj ekologického zemědělství .................................................................... 9

2.3.

Ekologické zemědělství ve světě .................................................................. 10

2.4.

Ekologické zemědělství v ČR ....................................................................... 13

2.5.

Bioprodukt, biopotravina .............................................................................. 15

2.6.

Označování biopotravin ................................................................................ 16

2.7.

Kontrolní a certifikační činnost v ČR ........................................................... 17

Trh biopotravin v ČR ........................................................................................... 23 3.1.

Prodej biopotravin v ČR................................................................................ 23

3.2.

Marketingové akce na podporu prodeje biopotravin .................................... 29

3.2.1.

Projekt Září – měsíc ekologického zemědělství a biopotravin .............. 30

3.2.2.

Biojarmarky ........................................................................................... 31

3.2.3.

Česká biopotravina roku ........................................................................ 32

3.2.4.

Konference Bioakademie ....................................................................... 33

Současný stav maloobchodní sítě v České republice........................................... 35 4.1.

Největší obchodní řetězce v ĆR .................................................................... 35

4.2.

Největší obchodní firmy v ČR ...................................................................... 36

4.3.

Nákupní chování českých spotřebitelů.......................................................... 37

Stručná charakteristika vybraných maloobchodních řetězců ............................... 39 5.1.

Charakteristika řetězce Penny Market .......................................................... 39

5.2.

Charakteristika řetězce Lidl .......................................................................... 40

6.

5.3.

Charakteristika řetězce Albert ....................................................................... 41

5.4.

Charakteristika řetězce Billa ......................................................................... 42

5.5.

Charakteristika řetězce Interspar ................................................................... 43

5.6.

Charakteristika řetězce Tesco ....................................................................... 44

Analýza nabídky biopotravin vybraných retailových řetězců v ČR .................... 47 6.1.

Biopotraviny v diskontních prodejnách ........................................................ 47

6.1.1.

Biopotraviny v diskontu Penny Market ................................................. 47

6.1.2.

Biopotraviny v diskontu Lidl ................................................................. 49

6.1.3.

Srovnání ................................................................................................. 50

6.2.

Biopotraviny v supermarketech .................................................................... 50

6.2.1.

Biopotraviny v supermarketu Albert ..................................................... 50

6.2.2.

Biopotraviny v supermarketu Billa ........................................................ 52

6.2.3.

Srovnání ................................................................................................. 54

6.3.

Biopotraviny v hypermarketech .................................................................... 55

6.3.1.

Biopotraviny v hypermarketu Interspar ................................................. 55

6.3.2.

Biopotraviny v hypermarketu Tesco...................................................... 58

6.3.3.

Srovnání ................................................................................................. 61

Závěr ............................................................................................................................ 63 Seznam grafů ............................................................................................................... 66 Seznam tabulek ............................................................................................................ 66 Seznam obrázků ........................................................................................................... 67 Zdroje ........................................................................................................................... 68 Literární zdroje: ....................................................................................................... 68 Elektronické zdroje: ................................................................................................. 68

Úvod V posledních letech se velmi populárním tématem jak v odborných, tak i v neodborných kruzích stalo téma zdravého stravování. Kaţdý den se objevují nové a nové názory na to, jakým způsobem by se měli lidé správně stravovat, jak často a co by měli jíst. V minulosti se začaly mezi lidmi objevovat nové směry právě v oblasti výţivy jako například vegetariánství, kdy lidé do své kaţdodenní stravy nezahrnují pokrmy z masa, dalším stupněm tohoto způsobu stravování se stalo veganství, kdy lidé odmítají jíst cokoliv, co má ţivočišný původ. Téměř kaţdé desetiletí se objevuje nové téma, které rozděluje společnost a dává podnět k novým diskuzím v oblasti zdravé výţivy. Fenoménem posledních let je, zdá se, téma biopotravin. Lidé se stále více zajímají o to, co si v obchodech kupují, snaţí se stravovat zdravě, vybírají si kvalitní potraviny a po několika skandálech s dovezenými potravinami ze zahraničí začínají upřednostňovat domácí potraviny před dovezenými. Spotřebitelé si stále častěji vybírají potraviny, které byly vyrobeny a vypěstovány bez chemických a dalších přidaných látek, které mohou škodit zdraví. V tisku se objevují názory na to, jak dalece a zda vůbec jsou biopotraviny lepší a kvalitnější neţ ostatní konvenční potraviny. Spotřebitelé jsou upozorňovány na klady a zápory biopotravin a mohou si tak utvořit vlastní názor na tuto problematiku. Samozřejmě existují lidé s negativním názorem na tento typ potravin, nicméně situace na trhu s biopotravinami jednoznačně svědčí o tom, ţe lidé biopotravinám věří a stále častěji si je při svých nákupech vybírají. Tomu také napomáhá neustále se rozšiřující nabídka sortimentu biopotravin, která se jiţ nevztahuje pouze na typické výrobky zdravé výţivy, jako je například müsli nebo ovoce. Zároveň tomu napomáhá i to, ţe sortiment biopotravin jiţ nenabízejí jen specializované obchody jako například prodejny zdravé výţivy, ale biopotraviny začínají svým zákazníkům nabízet i retailové řetězce nebo dokonce řetězce s drogistickým zboţím, biopotraviny jsou tak daleko dostupnější.

1

Také situace v oblasti ekologického zemědělství v České republice se vyvíjí velice příznivě. Stoupá počet ekologicky hospodařících podnikatelů, kteří tak mohou své bioprodukty nabízet konečným spotřebitelům buď přímo, formou prodejů na různých biojarmarcích či farmářských trzích, nebo mohou své produkty dodávat právě retailovým řetězcům, které tak nemusí dováţet poptávané biopotraviny ze zahraničí. Pro obchodní řetězce je to jednak cenově výhodnější, čeští spotřebitelé navíc v posledních letech začali upřednostňovat české výrobky na úkor zahraničních. O toto téma se zajímám z toho důvodu, ţe sama si snaţím vybírat v obchodech biopotraviny. Svou diplomovou prací jsem se zaměřila na oblast retailingu, protoţe v obchodních řetězcích dochází nejčastěji k nákupu biopotravin. Tématem mé diplomové práce nebude polemika, zda jsou biopotraviny lepší neţ konvenční potraviny, chtěla bych se zaměřit především představení ekologického zemědělství, na biopotraviny a detailněji pak na sortiment biopotravin, který je zákazníkům nabízen. Cílem mé diplomové práce je analýza situace na českém trhu s biopotravinami. Dále jsem si dala za cíl zjistit, jak vypadá nabídka biopotravin v jednotlivých maloobchodních řetězcích na českém trhu, protoţe právě zde nejčastěji dochází k nákupu biopotravin. Metody, které ve své diplomové práce vyuţiji, jsou zejména metoda pozorování a dále metoda srovnání. Srovnávat budu nabídky jednotlivých maloobchodních řetězců, a to vţdy nabídku biopotravin dvou prodejen stejné kategorie - dvě diskontní prodejny, dva supermarkety a dva hypermarkety, protoţe je zřejmé, ţe nabídka diskontních prodejen a například hypermarketů se značně liší a nelze tak být srovnávána. Kapitola první je věnována vybraným pojmům z oblasti maloobchodu, blíţe je zde specifikován pojem maloobchod a retailing, dále je zde stručně popsáno, jak se vyvíjel retail v České republice od jejího vzniku aţ do současnosti. Tématem druhé kapitoly je ekologické zemědělství. Nejdříve je zde tento pojem definován, jsou určeny jeho cíle a ve stručnosti charakterizován vývoj ekologického zemědělství. Dále se kapitola věnuje stavu ekologického zemědělství ve světě i v České republice. Jsou zde vymezeny pojmy bioprodukt a biopotravina, je zde specifikováno, jak jsou biopotraviny označovány a které organizace se věnují kontrolní a certifikační činnosti biopotravin v České republice. 2

Třetí kapitola je zaměřena na trh biopotravin v České republice. Její část je věnována tomu, jak vypadá situace na trhu s biopotravinami, druhá část představuje určité projekty a marketingové akce na podporu prodeje biopotravin. Ve čtvrté kapitole je charakterizován současný stav maloobchodní sítě v České republice se zaměřením na největší obchodní řetězce, na největší obchodní firmy působící v ČR a na nákupní chování českých spotřebitelů. Následující kapitola se jiţ věnuje charakteristice zvolených maloobchodních řetězců, které byly vybrány za účelem průzkumu, a poslední, šestá kapitola se věnuje analýze nabídek biopotravin v jednotlivých prodejnách. Vţdy je nejprve představena nabídka sortimentu biopotravin v jednom obchodě, dále v druhém a následně jsou tyto nabídky porovnány. Kromě šíře sortimentu biopotravin jsem se při svém výzkumu zaměřila také na nabídky privátních značek biopotravin jednotlivých obchodů, na to, jak sortiment biopotravin prezentují ve svých prodejnách. Dále jsem zkoumala oficiální internetové stránky obchodů za účelem zjištění, zda poskytují pro své zákazníky nějaké informace z oblasti biopotravin.

3

1.Retailing 1.1. Základní pojmy – maloobchod, retailing Maloobchod (angl. retail trade) je podnikatelská činnost, která „zahrnuje nákup od velkoobchodu nebo přímo od výrobce a jeho následný prodej bez dalšího zpracování konečnému spotřebiteli k osobní (neobchodní) spotřebě.“1 Existuje mnoho členění maloobchodu, například na potravinářský (food) a nepotravinářský (non-food) maloobchod, dle rozsahu sortimentu je potom maloobchod členěn na specializovaný a nespecializovaný (univerzální). Podle místa, kde je nákup a prodej uskutečňován, můţeme maloobchod dále rozdělit i na maloobchod realizovaný v síti prodejen (store retail) a na maloobchod, který je uskutečňován mimo prodejní síť (non-store retail). Do tzv. store retailu řadíme: -

specializované a úzce specializované prodejny,

-

smíšené prodejny,

-

samoobsluţné prodejny potravin (superety),

-

supermarkety,

-

diskontní prodejny,

-

hypermarkety,

-

specializované (odborné) velkoprodejny,

-

obchodní domy (plnosortimentní),

-

specializované obchodní domy.2

Při tomto rozdělení maloobchodních jednotek se neakceptuje jediné kritérium. V některých případech se člení dle míry specializace maloobchodní jednotky, dále podle velikosti (např. supermarket, hypermarket, velkoprodejna), podle stavebně technického řešení (obchodní dům) nebo dle prodejní strategie (diskontní prodejna).

1

CIMLER, Petr, ZADRAŢILOVÁ, Dana a kol. Retail Management. Management Press. Praha, 2007. ISBN 978-80-7261-167-6, str. 15. 2 CIMLER, Petr, ZADRAŢILOVÁ, Dana a kol. Retail Management. Management Press. Praha, 2007. ISBN 978-80-7261-167-6, str. 148.

4

Supermarket je velkoprodejna s plným sortimentem potravin a základními druhy nepotravinářského

zboţí.

V supermarketech

je

vyuţívána

převáţně

forma

samoobsluhy doplněná o několik obsluţných úseků. Velikost prodejní plochy bývá v rozmezí od 400 m2 aţ do 2500 m2. Je zde nabízeno asi 5 – 10 tisíc druhů zboţí, přičemţ převaţuje zboţí potravinářské.3 Hypermarket je velká maloobchodní jednotka, která na jedné ploše nabízí jak potravinářské, tak i nepotravinářské zboţí denní, časté i občasné poptávky. Hypermarkety vyuţívají téměř výhradně formu samoobsluhy. U nepotravinářského zboţí se zaměřují na zboţí rychloobrátkové. Velikost prodejní plochy se uvádí od 2500 m2 do 15 – 20 tisíc m2. U větších hypermarketů převaţuje podíl nepotravinářského zboţí co do počtu druhů, tak i prodejní plochy.4 Mezi hlavní rysy diskontních prodejen patří zejména nabídka nejrychloobrátkovějších druhů zboţí potravinářského i nepotravinářského charakteru, přičemţ omezen je rozsah nabízených poloţek. Z hlediska druhů převaţuje potravinářské zboţí. Je uplatňována samoobsluţná forma prodeje, zboţí je nabízeno z jednoduchých regálů a palet. Typická pro prodej v diskontních prodejnách je strategie velmi nízkých cen, prodejny dle toho bývají rozdělovány na hard- a softdiscount.5 V případě non-store retailu, tedy maloobchodu realizovaného mimo prodejní síť, se jedná o: -

přímý prodej,

-

prodej z automatů,

-

zásilkový obchod,

-

elektronický neboli internetový obchod.6

3

JINDRA, Jiří, PRAŢSKÁ, Lenka a kol. Obchodní podnikání. Retail management. Management Press. Praha, 2002. ISBN 80-7261-059-7, str. 747. 4 JINDRA, Jiří, PRAŢSKÁ, Lenka a kol. Obchodní podnikání. Retail management. Management Press. Praha, 2002. ISBN 80-7261-059-7, str. 748. 5 JINDRA, Jiří, PRAŢSKÁ, Lenka a kol. Obchodní podnikání. Retail management. Management Press. Praha, 2002. ISBN 80-7261-059-7, str. 751. 6 CIMLER, Petr, ZADRAŢILOVÁ, Dana a kol. Retail Management. Management Press. Praha, 2007. ISBN 978-80-7261-167-6, str. 157.

5

„Retailing je mezinárodně chápaný maloobchod plně vybavený celým logistickým zázemím

a

vysoce

kvalifikovaným

informačním

systémem

s profesionálním

managementem.“7 Z této definice je patrné, ţe pokud se hovoří o retailingu, jedná se o maloobchodní firmy, které se snaţí kontrolovat veškeré procesy, které spadají pod jejich činnost. Snaţí se o kontrolu nad distribučními procesy, zaměřují se na vlastní logistiku, budují vlastní velkoobchody, mohou provozovat i vlastní balírny a mohou ovlivňovat i některé výrobní podniky. Do této kategorie spadají například takové obchodní řetězce jako americký Wal-Mart, francouzský Carrefour nebo britské Tesco.

1.2. Vývoj retailu v ČR Na počátku devadesátých let došlo v České republice v oblasti maloobchodu k organizační transformaci a celkové restrukturalizaci. Zejména v první polovině 90. let docházelo jak k rozvoji nových obchodních jednotek (na český trh vstoupili takové zahraniční společnosti jako Delvita, Kmart, Billa, Baumax, Euronova, Julius Meinl), tak k rekonstrukci jiţ stávajících maloobchodních jednotek. V této době tzv. atomizace obchodu výrazně narostl počet obchodních ţivností, coţ s sebou neslo ovšem negativní stránku – nedostatek kapitálu, coţ většina obchodních podnikatelů musela řešit půjčkami. Do problémů se dostávaly zejména české firmy bez vloţeného cizího kapitálu. Výrazné pozitivum, které přinesla liberalizace hospodářství, bylo výrazné rozšíření a prohloubení sortimentu v maloobchodní

síti

(zde

ovšem

současně

dochází

k výraznému

nárůstu

širokosortimentních maloobchodních formátů, naopak ubývá specializovaných obchodů), stálost nabídky v prodejnách a rozvoj sluţeb, jako jsou například moţnosti reklamací, prodluţování záručních lhůt nebo prodlouţení prodejní doby. Nově dochází k rozvoji zásilkového prodeje (Quelle, Magnet).8 Vývoj v druhé polovině 90. let se vyznačuje rostoucí konkurencí, jejímţ důsledkem je větší péče o zákazníka. Dochází k rozvoji nových formátů maloobchodní sítě, nejrychleji se rozvíjí supermarkety. Na český trh vstupují například hypermarkety

7

JINDRA, Jiří, PRAŢSKÁ, Lenka a kol. Obchodní podnikání. Retail management. Management Press. Praha, 2002. ISBN 80-7261-059-7, str. 31. 8 CIMLER, Petr, ZADRAŢILOVÁ, Dana a kol. Retail Management. Management Press. Praha, 2007. ISBN 978-80-7261-167-6, str. 272.

6

Globus, Interspar, Kaufland, Carrefour, Tesco, Hypernova, dále velkoprodejny Bauhaus, Obi a Hornbach a diskont Penny Market.9 Na přelomu nového tisíciletí jsou na vrcholu oblíbenosti supermarkety, ovšem rozhodujícím způsobem začíná růst počet hypermarketů. Mezi největší retailery na českém trhu patří mezinárodní firmy Makro, Ahold (dříve Euronova) a Rewe. Objevují se nákupní centra podle západních vzorů – jejich součástí je jak stravování, tak i zábava například ve formě multikin. V České republice se nejúspěšnějším nákupním centrem stává Nový Smíchov.10 Marketing a logistika se začínají čím dál více prosazovat v obchodní sféře. Po vstupu České republiky do Evropské unie nadále roste počet hypermarketů, které dokonce svým počtem jiţ přesáhly supermarkety. Roste také počet nově otevřených diskontů, na český trh v roce 2003 vstupuje Lidl a otevírá rovnou 70 prodejen. Bylo otevřeno první factory outlet centrum. Zákazníci začínají ve zvýšené míře poptávat čerstvé a kvalitní zboţí.11 Po roce 2006 nastává opačný trend tomu z počátku devadesátých let, kdy vstupovalo mnoho zahraničních firem na český trh. Nastává období koncentrace firem, kdy je nutné hledat nové obchodní koncepty. Některé nadnárodní řetězce tak opouštějí český trh, některé společnosti odkupují jiţ stávající firmy nebo jejich části. Například řetězec Tesco odkoupilo v roce 2006 hypermarkety Carrefour, který tak odchází z českého trhu, nebo řetězec diskontních prodejen Billa odkupuje prodejny Delvity. Podíl trţeb z maloobchodu se rozděluje mezi několik nejsilnějších subjektů na trhu.

9

CIMLER, Petr, ZADRAŢILOVÁ, Dana a kol. Retail Management. Management Press. Praha, 2007. ISBN 978-80-7261-167-6, str. 273. 10 CIMLER, Petr, ZADRAŢILOVÁ, Dana a kol. Retail Management. Management Press. Praha, 2007. ISBN 978-80-7261-167-6, str. 274. 11 tamtéţ

7

2. Ekologické zemědělství 2.1. Definice a cíle ekologického zemědělství Mezinárodní federace hnutí ekologických zemědělců (IFOAM), která představuje nejvyšší světový orgán v oblasti ekologického zemědělství, v roce 2008 přijala oficiální definici ekologického zemědělství. Dle IFOAM je ekologické zemědělství „takový produkční systém, který zachovává zdraví půdy, ekosystémů a lidí. Opírá se o ekologické procesy, biodiverzitu a cykly přizpůsobené místním podmínkám přednostně před vstupy s nepříznivými účinky. Ekologická zemědělská výroba je kombinací tradice, inovace a vědy, která je užitečná životnímu prostředí a podporuje férové obchodní vztahy a dobrou kvalitu života pro všechny zainteresované“.12 V českých právních předpisech se pod pojmem ekologické zemědělství rozumí „zvláštní druh zemědělského hospodaření, který dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky stanovením omezení či zákazů používání látek a postupů, které zatěžují, znečišťují nebo zamořují životní prostředí nebo zvyšují rizika kontaminace potravního řetězce, a který zvýšení dbá na vnější životní projevy a chování a na pohodu chovaných hospodářských zvířat v souladu s požadavky zvláštního právního předpisu“.13 Současné ekologické zemědělství14 si vytyčilo ke splnění několik všeobecných cílů. Jedná se například o produkci kvalitních potravin a krmiv o vysoké nutriční hodnotě v dostatečném mnoţství, o práci v co nejvíce uzavřených cyklech koloběhu látek, vyuţívání místních zdrojů a minimalizování ztrát, o udrţování a zlepšování úrodnosti půdy. Dále se jedná o vyvarování se všech forem znečištění pocházejících ze zemědělských podniků, o minimalizování uţívání neobnovitelných surovin a fosilní energie, o vytvoření podmínek hospodářským zvířatům, která odpovídají jejich fyziologickým a etologickým potřebám a humánním a etickým zásadám, o uchování přírodních ekosystémů v krajině, o ochranu přírody a její diverzity, o vytváření pracovních příleţitostí a tím udrţení osídlení venkova a tradiční ráz zemědělské

12

IFOAM [online]. Dostupné z: http://ifoam.org/growing_organic/definitions/doa/index.html [citováno 10. listopadu 2012]. 13 Zákon č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství 14 dále EZ

8

kulturní krajiny a v neposlední řadě o umoţnění zemědělcům a jejich rodinám ekonomický a sociální rozvoj a uspokojení z práce.15

2.2. Vývoj ekologického zemědělství V dnešní době je pozice ekologického zemědělství poměrně dobrá. Tento způsob zemědělské produkce je uznáván jak ekonomy, politiky, vědci, tak samozřejmě také samotnými spotřebiteli. Nebylo tomu tak ovšem vţdy. Jiţ na začátku 20. století se postupně začal model tradičního zemědělství měnit. Hlavním důvodem, který vedl k vytvoření nového zemědělského modelu, byla zejména postupná industrializace zemědělství, která vedla k poškozování přírody, docházelo k špatnému zacházení s chovanými zvířaty, docházelo také k prudkému sniţování kvality potravin, k ohroţování sociálních jistot rolníků a zdraví populace.16 První průkopníci, kteří odmítli konvenční způsob zemědělství, se začali objevovat jiţ po skončení druhé světové války. Bylo to období, kdy se jednotlivé země snaţily o potravinovou soběstačnost, a začali vyuţívat nových metod v zemědělství. Právě pouţívaní takových metod jako například nadměrné vyuţívání chemicko-syntetických pesticidů, pouţívání rychle rozpustných minerálních (průmyslových) hnojiv nebo výroba a distribuce nových agrochemikálií, bylo hlavním důvodem pro „poctivé“ zemědělce, aby vystoupili z koloběhu konvenčních zemědělských praktik a zřekli se většiny industriálních postupů a snaţili se objevit nové a především k přírodě šetrné způsoby zemědělství.17 Důleţité bylo také navázání kontaktů se spotřebiteli, kteří začali projevovat o produkty ekologického zemědělství zájem. V 70. letech se průkopníci ekozemědělství sdruţili a zaloţili Mezinárodní federaci hnutí ekologických zemědělců IFOAM (International Federation of Organic Agriculture Movements). Organizace, která sídlí v Německu, si můţe připsat velké zásluhy na oficiálním uznání ekologického zemědělství v Evropě. Tím bylo v roce 1991 nově přijaté nařízení Rady EHS č. 2092/91 o ekologickém zemědělství a

15

URBAN, J. - ŠARAPATKA B. a kol. Ekologické zemědělství: učebnice pro školy i praxi I. díl. Ministerstvo ţivotního prostředí. Praha, 2003. ISBN: 80-7212-274-6, str. 23. 16 URBAN, J. - ŠARAPATKA B. a kol. Ekologické zemědělství: učebnice pro školy i praxi I. díl. Ministerstvo ţivotního prostředí. Praha, 2003. ISBN: 80-7212-274-6, str. 11. 17 tamtéţ

9

označování zemědělských produktů a potravin.18 Jednalo se o první zákon, který definoval výrobní postupy ekologického zemědělství a především určoval závazné mechanismy pro kontrolu, certifikaci a označování těchto produktů. Ekozemědělci dostali poprvé moţnost výhradního pouţívání označení „bio“ a „eko“ pro své výrobky. Zároveň toto nařízení umoţnilo jednotlivým států EHS ekologické zemědělce dotovat. Právě díky dotacím a podpůrným programům EU se ekologické zemědělství značně rozšířilo.19 Největší boom v odvětví ekologického zemědělství tak zaznamenaly devadesátá léta. V tomto období výrazně stoupá poptávka spotřebitelů po biopotravinách. Začíná se intenzivně investovat do výzkumu, díky vědeckému pokroku začínají ztrácet na významu

původní

směry

a

metody

konvenčního

zemědělství.

Dochází

k profesionalizaci struktur ekologického zemědělství, výrazně stoupají investice v oblasti ekologického zemědělství do marketingu, do poradenství apod.

2.3. Ekologické zemědělství ve světě Výměra veškeré zemědělské půdy světa, která je obhospodařovaná ekologicky, zaujímala v roce 2010 37 milionů hektarů. Jak byla tato zemědělská plocha rozdělena mezi jednotlivé regiony, ukazuje Tabulka 1. Regionem s největší plochou půdy v ekologickém zemědělství byla Austrálie a Oceánie (12,1 mil. ha), Evropa (10 mil. ha) a Latinská Amerika (8,4 mil. ha). Procentuálně činila plocha půdy vyuţívaná v ekologickém zemědělství 0,9 % celkové zemědělské půdy na světě. Největší podíl této půdy dle regionů měla Austrálie a Oceánie (2,9 %) a Evropa (2,1 %). V členských státech Evropské unie bylo téměř 5,1 % plochy veškeré zemědělské půdy registrováno v ekologickém zemědělství.

18

URBAN, J. - ŠARAPATKA B. a kol. Ekologické zemědělství: učebnice pro školy i praxi I. díl. Ministerstvo ţivotního prostředí. Praha, 2003. ISBN: 80-7212-274-6, str. 13. 19 URBAN, J. - ŠARAPATKA B. a kol. Ekologické zemědělství: učebnice pro školy i praxi I. díl. Ministerstvo ţivotního prostředí. Praha, 2003. ISBN: 80-7212-274-6, str. 13.

10

Tabulka 1 - Výměra půdy v EZ dle jednotlivých regionů světa v roce 2010

Výměra půdy v EZ (ha) 1 075 829

Podíl půdy v EZ na celkové výměře zemědělské půdy (%) 0,1

2 778 291

0,2

Austrálie a Oceánie

12 144 984

2,9

Evropa (EU)

10 002 087

2,1 (5,1)

Latinská Amerika

8 389 459

1,4

Severní Amerika

2 652 624

0,7

37 041 004

0,9

Region Afrika Asie

Celkem Zdroj:

http://www.organic-world.net/fileadmin/documents/yearbook/2012/fibl-ifoam-2012-statistics-

2012-02-15_.pdf [citováno 13. listopadu 2012].

V sedmi zemích bylo více neţ 10 % zemědělské půdy vyuţíváno ekologickými zemědělci. Zemí, která měla nejvyšší podíl půdy v ekologickém zemědělství na celkové ploše zemědělské půdy, byly Falklandské ostrovy, kde tento poměr činí 35,9 %. Jen v Evropě bylo šest zemí, kde tento podíl činil více neţ 10 % Lichtenštejnsko (27,8 %), Rakousko (19,7 %), Švédsko (14,1 %), Estonsko (12,5 %), Švýcarsko (11,4 %) a Česká republika (10,5 %).20 Graf 1 - Země s největším podílem půdy v EZ za rok 2010

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

Falklandské ostrovy 27,3%

Rakousko

19,7%

Švédsko

14,1%

Estonsko

Česká republika

40% 35,9%

Lichtenštejnsko

Švýcarsko

35%

12,5% 11,4% 10,5%

Litva

9,4%

Slovensko

9,0%

Itálie

8,7%

Zdroj: http://www.organic-world.net/?id=1681[citováno 13. listopadu 2012].

20

ORGANIC WORLD [online]. Dostupné z: http://www.organic-world.net/fileadmin/documents/yearbook/2012/fibl-ifoam-2012-summary.pdf [citováno 13. listopadu 2012].

11

Země, které měly na svém území nejvíce ekologicky obhospodařované půdy, jsou Austrálie, Argentina a Spojené státy americké. Ve srovnání s rokem předcházejícím (2009) došlo k mírnému poklesu plochy zemědělské půdy v ekologickém zemědělství, tato plocha se sníţilo o 50 000 ha, coţ činí pokles o 0,1 %. Největší pokles výměry půdy v ekologickém zemědělství zaznamenala Asie, zejména Indie a Čína. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán v Evropě, kde tato plocha narostla o 0,8 mil. hektarů (9 %). Země s největšími nárůsty této zemědělské půdy byly Francie, Polsko a Španělsko.21 V roce 2010 bylo registrováno 1,6 milionu ekologických podnikatelů. Podíly ekologických podnikatelů jednotlivých světových regionů na jejich celkovém počtu zobrazuje Graf 2. Největším podílem ekologických producentů se můţe pyšnit s 34% Afrika, dále pak Asie (29 %), Evropa (18 %) a Latinská Amerika (17 %). Nejmenší podíl ekologických podnikatelů má region Severní Amerika (1 %) a Austrálie a Oceánie (1 %). Graf 2 - Podíl registrovaných ekopodnikatelů dle regionů světa v roce 2010

1%

1%

18%

Austrálie a Oceánie

34%

Severní Amerika Evropa 17%

Latinská Amerika Asie Afrika

29%

Zdroj:

http://www.organic-world.net/fileadmin/documents/yearbook/2012/fibl-ifoam-2012-statistics-

2012-02-15_.pdf [citováno 12. listopadu 2012].

21

ORGANIC WORLD [online]. Dostupné z: http://www.organic-world.net/fileadmin/documents/yearbook/2012/fibl-ifoam-2012-summary.pdf [citováno 12. listopadu 2012].

12

Země s největším počtem podnikatelů registrovaných v ekologickém zemědělství byla Indie (400 551), Uganda (188 625) a Mexiko (128 862).22

2.4. Ekologické zemědělství v ČR V posledních

letech

dochází

k výraznému

nárůstu

počtů

ekozemědělců

a

ekozemědělských farem i v České republice. Důvody jsou zřejmé. V národní legislativě byly přijaty právní předpisy, které vymezují oblast ekologického zemědělství a biopotravin - zákon č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství, vyhláška Ministerstva zemědělství č. 16/2006 Sb., dále platí evropská legislativa – nařízení Rady 834/2007 a nařízení Komise 889/2008. Ekozemědělci jsou stabilně podporováni státem, například prostřednictvím Programu rozvoje venkova 2007-2013. Česká republika se aktivně podílí mezi obyvateli na zvyšování povědomí o významu ekologického zemědělství a biopotravinách formou financování propagačních a osvětových kampaní. Mezi jednu z nejvýznamnějších akcí v této oblasti patří realizace celostátní osvětové kampaně „Propagace ekologického zemědělství a jeho produktů – přírodní bohatství“ a dále kaţdoroční akce „Září – Měsíc biopotravin a ekologického zemědělství“. Nejen stát se ovšem podílí na této propagační a osvětové činnosti. Velkou zásluhu na zvyšování povědomí mezi lidmi o ekologickém zemědělství a biopotravinách mají také nevládní a neziskové organizace. Existují ovšem oblasti, ve kterých by mělo nastat v několika dalších letech výrazné zlepšení. Mezi takové oblasti patří zejména zkvalitnění v oblasti zemědělské produkce, vybudování fungujících lokálních dodavatelsko-odběratelských vztahů, podpora odbytu lokálních biopotravin, profesionalizace struktur či přenos vědeckých poznatků do praxe.23 Zejména díky dotacím a dalším finančním podporám ze strany státu počet ekologických zemědělců registrovaných na našem území dynamicky roste. Jak se ekologické zemědělství v České republice postupně vyvíjelo, zobrazuje Tabulka 2.

22

ORGANIC WORLD [online]. Dostupné z: http://www.organic-world.net/fileadmin/documents/yearbook/2012/fibl-ifoam-2012-summary.pdf [citováno 12. listopadu 2012]. 23 Akční plán pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011-2015. Ministerstvo zemědělství [online]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/akcni-plan/ [citováno 12. listopadu 2012].

13

Je zřejmé, ţe zejména v posledních pěti aţ deseti letech výrazně stoupá jak počet registrovaných ekofarem, tak i celková výměra půdy, která je obhospodařovaná ekologicky. S tím samozřejmě souvisí i procentní nárůst podílu zemědělské půdy, která je vyuţívána v ekologickém zemědělství, na celkové výměře zemědělského půdního fondu. V roce 2011 jiţ bylo na našem území registrováno 3 920 ekofarem a podíl půdy, která je vyuţívána v ekologickém zemědělství, představoval 11,40 % z celkové výměry zemědělské půdy ČR. Tabulka 2 - Vývoj celkové výměry půdy a počtu farem v EZ v ČR 1991-2011

1991

1996

2001

2006

2009

2010

2011

Počet farem v EZ

132

182

654

963

2 689

3 517

3 920

Celková výměra půdy v EZ (ha)

17 507

17 022

217 869

281 535

398 407

448 202

Podíl celkové výměry ZPF (%)

0,41

0,40

5,09

6,61

9,38

10,55

482 984

11,40

Zdroj: HRABALOVÁ, A. Statistická šetření ekologického zemědělství – základní statistické údaje (2011). Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Brno, 2012.

Stabilně roste nejen výměra orné půdy, také vzrůstá výměra vinic a sadů v ekologickém zemědělství, jsou dokonce registrovány i první ekologické chmelnice a rybníky. Ve struktuře vyuţití půdy v ekologickém zemědělství v ČR i nadále převaţují travní porosty, které v současnosti představují zhruba třetinu všech travních porostů v ČR.24 Z hlediska teritoriálního rozmístění ekofarem jsou hlavními oblastmi ekologického zemědělství v ČR především horské a podhorské oblasti. Největší plochy půdy obhospodařované v ekologickém zemědělství se nacházejí v pohraničních hornatých oblastech Jihočeského, Karlovarského, Moravskoslezského, Plzeňského a Ústeckého kraje, jak je patrné z Tabulky 3. Dohromady se v těchto pěti krajích nachází skoro 60 % ekologicky vyuţívané půdy. Největší počet ekofarem se pak nachází v kraji Jihočeském, kde je registrováno 526 24

Akční plán pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011-2015. Ministerstvo zemědělství [online]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/akcni-plan/ [citováno 12. listopadu 2012].

14

ekofarem,

následuje

kraj

Plzeňský

s 412

ekofarmami

a

dále

pak

kraj

Moravskoslezský, ve kterém se nachází 374 registrovaných ekofarem. Tabulka 3 - Teritoriální rozmístění ekofarem a výměra jejich plochy v ČR rok 2011

Kraj

Výměra celkové plochy v EZ ha %

Počet ekofarem

Jihočeský

526

69 767,0

14,4

Karlovarský

211

65 226,6

13,5

Moravskoslezský

374

54 417,8

11,3

Plzeňský

412

49 626,6

10,3

Ústecký

242

45 819,0

9,5

Zlínský

359

37 696,8

7,8

Olomoucký

252

36 052,0

7,5

Liberecký

231

33 379,3

6,9

Vysočina

354

22 559,6

4,7

Královéhradecký

214

22 290,6

4,6

Jihomoravský

303

16 354,2

3,4

Středočeský

266

15 809,0

3,3

Pardubický

163

13 542,8

2,8

Hl. m. Praha

13

443,2

0,1

3920

482 984,4

100,0

Celkem

Zdroj: HRABALOVÁ, A. Statistická šetření ekologického zemědělství – základní statistické údaje (2011). Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Brno, 2012.

2.5. Bioprodukt, biopotravina K úplnému porozumění, co je to biopotravina, je nutné si nejdříve vymezit, co je to bioprodukt. V české legislativě se pod pojmem bioprodukt rozumí „surovina rostlinného nebo živočišného původu nebo hospodářské zvíře získané v ekologickém zemědělství podle předpisů Evropských společenství.“25 Bioprodukt je surovina, která je určena k výrobě biopotravin, krmiv, osiva a sadby a dalších ekologických výrobků. 25

Zákon č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství

15

Mezi bioprodukty tak můţeme zařadit například zeleninu nebo ovoce, obiloviny, luskoviny, olejniny, mléko, vejce nebo ţivá zvířata, samozřejmě získaná nebo chovaná v ekologickém zemědělství. Biopotravina je potravina vyrobená z bioproduktů za podmínek stanovených v zákoně č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství a v předpisech Evropských společenství, navíc musí splňovat poţadavky na jakost a zdravotní nezávadnost stanovené zvláštními právními předpisy.26

2.6. Označování biopotravin Pro spotřebitele, kteří vyhledávají biopotraviny, je důleţité, aby takovéto potraviny byly rozeznatelné od ostatních, konvenčních. K tomu slouţí označování biopotravin určitým logem, které zákazníkům zaručuje, ţe tato potravina je vyrobena ekologicky. Pro všechny biopotraviny, které byly vyrobené na území Evropské unie od 1. července 2010, platí povinnost označovat je logem tzv. Euro listu (Euro-leaf). Toto logo zobrazuje hvězdy EU seskupené ve tvaru listu na zeleném pozadí a obsahuje dva hlavní prvky – přírodu a Evropu.27 Obrázek 1 Logo Euro list

Zdroj: http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/loga-a-znaceni/ [citováno 16. listopadu 2012]

V souvislosti s umístěním evropského loga také platí, ţe na obalu musí být rovněţ uveden kód kontrolního subjektu, jemuţ hospodářský subjekt provádějící poslední fázi výroby podléhá. Pokud je na obalu biopotraviny pouţito logo EU, pod kódem kontrolní organizace musí být uvedeno také místo, kde byly zemědělské suroviny, ze

26

Zákon č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství BIO INFO [online]. Dostupné z: http://www.bio-info.cz/zpravy/prave-se-stalo-nove-biologo-euzverejneno [citováno 16. listopadu 2012]. 27

16

které se daný produkt skládá, vyprodukované a to buď „zemědělská produkce EU“, pokud byla zemědělská surovina vyprodukována v EU, „zemědělská produkce mimo EU“, v případě ţe zemědělská surovina byla vyprodukována v třetích zemích, nebo „zemědělská

produkce

EU/mimo

EU“,

byla-li

část

zemědělských

surovin

upotřebených k výrobě vyprodukována v zemi EU a část ve třetí zemi.28 I přesto, ţe Evropská unie v roce 2010 zavedla vlastní logo ekologických výrobků, zůstávají v platnosti i nadále národní loga pro označování bioproduktů. V České republice se jako celostátní ochranná známka pro biopotraviny pouţívá logo tzv. biozebry, které musí kaţdá biopotravina vyrobená na našem území nést dle zákona č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství. Takto označená biopotravina nese název BIO, podnadpis „produkt ekologického zemědělství“ a číslo kontrolní organizace, která provedla kontrolu a rozhodla o udělení loga. Obrázek 2 Logo Biozebra

Zdroj: http://www.kez.cz/sites/default/files/dokumenty/logo-bio-produkt-ez.jpg [citováno 16. listopadu 2012]

2.7. Kontrolní a certifikační činnost v ČR V České republice kontroluje dodrţování zákona č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství u registrovaných ekologických podnikatelů Ministerstvo zemědělství. Na základě

vyhlášeného

výběrového

řízení

Ministerstvo

zemědělství

pověřilo

vykonáváním kontroly a udělováním certifikace biopotravin jím vybrané právnické osoby. V současnosti má takovéto oprávnění společnost Kontrola ekologického zemědělství o.p.s., dále pak ABCERT AG, Biokont CZ s.r.o a od roku 2013 nově také společnost Bureau Veritas Czech Republic, spol. s r.o.

28

KONTROLA EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ [online]. Dostupné z: http://www.kez.cz/narizeni-komise-es-7102009-a-8892008-a-narizeni-rady-es-8342007 [citováno 16. listopadu 2012].

17

Organizace Kontrola ekologického zemědělství o.p.s. (dále jen KEZ) se stala první akreditovanou kontrolní a certifikační organizací činnou v systému ekologického zemědělství v České republice. Společnost byla zaloţena v roce 1999 jako obecně prospěšná společnost a jejími zakladateli se stal Svaz producentů a zpracovatelů biopotravin PRO-BIO, Nadační fond pro ekologické zemědělství FOA a Spolek poradců ekologického zemědělství EPOS. Posláním takto zaloţené organizace byla garance ekologického původu na všech stupních biovýroby. Organizace KEZ o.p.s. působí v celé České republice a je smluvním partnerem pro téměř 2000 zemědělských podniků a zpracovatelských závodů. 29 Společnost ABCERT AG vznikla v Německu jako jedna z prvních organizací, která se zaměřovala na kontrolu ekologického hospodaření a bioprodukce. Od roku 2006 společnost provozuje pobočku kromě Itálie i v České republice.30 Třetí organizace, která je v České republice pověřena kontrolní a certifikační činností v ekologickém zemědělství, se jmenuje Biokont CZ, s.r.o. Společnost byla zaloţena v roce 2005 a její hlavní činností je kontrola ekologického zemědělství, inspekce a certifikace BIO na celém území České i Slovenské republiky.31 Na konci roku 2012 Ministerstvo zemědělství ČR udělilo pověření v oblasti kontroly a certifikace produktů ekologického zemědělství nově také společnosti Bureau Veritas Czech Republic, spol. s r.o. Tato mezinárodní společnost působí ve více neţ 140 zemích světa, na území ČR působí jiţ více neţ 100 let. Mezi další činnosti, které společnost provozuje, patří například i certifikace systémů managementu a výrobků, inspekce potravin a zemědělských komodit, technické inspekce v průmyslu, kontrolní činnosti ve stavebnictví, ve finančním sektoru, školení a vzdělávání.32 Hlavní kompetencí čtyř výše zmíněných kontrolních organizací je kontrolní činnost probíhající u ekologických podnikatelů, která je spojená s vydáním certifikátu, který osvědčuje ekologický původ daného bioproduktu nebo biopotraviny. Tento certifikát potvrzuje, ţe kontrolovaný produkt splňuje veškeré podmínky ekologického 29

KONTROLA EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ [online]. Dostupné z: http://www.kez.cz/nabidka-sluzeb [citováno 16. listopadu 2012]. 30 ABCERT [online]. Dostupné z: http://www.abcert.cz/index.php [citováno 16. listopadu 2012]. 31 BIOKONT [online]. Dostupné z: http://www.biokont.cz/images/o_spolecnosti_20120302_1.pdf [citováno 16. listopadu 2012]. 32 EKOZEMĚDĚLSTVÍ [online]. Dostupné z: http://www.ekozemedelstvi.cz/aktuality/bureau-veritasbude-certifikovat-biopotraviny/ [citováno 6. března 2013].

18

zemědělství nebo výroby biopotravin. Certifikát je vydán do 30 dní ode dne, kdy byla uskutečněna kontrola, vydává se na dobu minimálně 1 roku, nanejvýše však na dobu 15 měsíců. Jako součást tohoto certifikátu se uděluje právo na uţívání evropského a národního loga biopotravin. Zároveň platí pravidlo, ţe pokud ekologický podnikatel od své registrace do 36 měsíců nezíská alespoň jeden certifikát na bioprodukt a po dobu kaţdého kalendářního roku nezíská alespoň jeden takový certifikát, bude jeho registrace ekologického zemědělce Ministerstvem zemědělství zrušena.33 Pokud o udělení certifikace rozhodla společnost KEZ o.p.s., vedle loga s označením BIO následuje kód CZ-BIO-001. V případě společnosti ABCERT AG se jedná o kód CZ-BIO-002 a kód CZ-BIO-003 je pouţit, pokud o udělení certifikace rozhodla společnost Biokont CZ s.r.o., v případě ţe se na udělení certifikace podílela společnost Bureau Veritas Czech Republic, spol. s r.o., budou mít certifikované bioprodukty označení CZ-BIO-004. Obrázek 3 Ukázka značení biopotravin na konkrétním produktu

Zdroj: vlastní foto

V evropských zemích se systému kontrolní systémy v ekologickém zemědělství značně odlišují. V některých zemích je tato kontrolní a certifikační činnost prováděna čistě jen soukromými společnostmi, někde tyto kontroly probíhají pouze ze stran státních orgánů a v některých zemích platí, ţe je tato kontrolní a certifikační činnost rozdělena mezi státní a soukromé organizace.

33

PRO-BIO [online]. Dostupné z: http://www.pro-bio.cz/cms/ms_files/10NIVUZK1117.pdf [citováno 16. listopadu 2012].

19

Od 1. 1. 2010 z důvodu platnosti nových právních předpisů a z neustále se zvyšujícího počtu ekofarem rozdělilo Ministerstvo zemědělství činnosti a pravomoci v rámci současného kontrolního a certifikačního systému – vedle čtyř výše zmíněných kontrolních subjektů začal dohlíţet na dodrţování právních předpisů ekologického zemědělství také státní Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). K rozšíření systému kontroly o ÚKZÚZ se Ministerstvo zemědělství rozhodlo také z důvodu nestrannosti a nezávislosti státního kontrolního orgánu, je tak zajištěn jednotný přístup ke kontrolovaným podnikům. Hlavní činností tohoto úřadu jsou neohlášené kontroly u ekologických podnikatelů, vedlejší činností, kterou má tento ústav na starost, je mimo jiné kontrola plnění podmínek pro vyplácení dotací v ekologickém zemědělství. Kontroly, které provádí ÚKZUZ, probíhají bez předchozího upozornění a jsou zaměřeny na podniky, které byly vybrány na základě rizikové analýzy. Rizikové faktory, které jsou zohledňovány v rámci rizikové analýzy, schvaluje Ministerstvo zemědělství. Patří mezi ně například farmy, které hospodaří zároveň v konvenčním i ekologickém zemědělství, farmy s chovem zvířat bez zimního ustájení nebo například farmy, které jiţ byly v minulosti účastníky správního řízení.34 Je stanoveno, ţe úřední kontrola proběhne ročně přibliţně u 5 % z celkového počtu ekologicky hospodařících podniků. Jednotlivé rozdíly mezi kontrolami, které provádí ÚKZUZ a které provádí soukromé kontrolní subjekty, jsou shrnuty v následující Tabulce 4.

34

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ [online]. Dostupné z: http://www.ukzuz.cz/Articles/Articles/1985282-Zapojenim+UKZUZ+do+uredni+kontroly+EZ+je+zajistena.aspx [citováno 17. listopadu 2012].

20

Tabulka 4 - Pravomoci ÚKZUZ a soukromých kontrolních subjektů

Ústřední kontrolní a zkušební ústav

Soukromé kontrolní organizace

zemědělský Je kontrolováno cca 5 % podniků

Všechny certifikované podniky

hospodařících v EZ, jsou vybírány na

hospodařící v EZ jsou kontrolovány

základě rizikové analýzy.

jednou ročně. Kontroly mohou být řádně ohlášené

Kontroly jsou neohlášené.

(v rámci pravidelných certifikačních kontrol) nebo i namátkové neohlášené.

Moţnost uloţit nápravná opatření a

Moţnost uloţit sankci dle vlastního

kontrola jejich plnění.

sankčního řádu.

Při zjištění porušení zákona podávají

Při zjištění porušení zákona podávají

podnět na Ministerstvo zemědělství

podnět na Ministerstvo zemědělství

k zahájení správního řízení.

k zahájení správního řízení. Vydávají/nevydávají/odnímají osvědčení.

Zdroj: http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/aktuality/zapojenim-ukzuzse-zvysi-transparentnost.html [citováno 17. listopadu 2012].

V průběhu roku 2011 ÚKZÚZ provedl celkem 251 kontrol ekologických podnikatelů. Mezi nejčastější porušení předpisů patřilo například pouţití nepovolených přípravků na ochranu rostlin nebo pouţití konvenčního osiva bez udělené výjimky. Na rok 2012 je naplánováno pro ÚZKÚZ 250 kontrol.35 Soukromé kontrolní subjekty provedly u všech osob podnikajících v ekologickém zemědělství během roku 2011 celkem 5037 kontrol, z toho bylo 76 kontrol neohlášených. Na základě těchto kontrol bylo v 381 případech uděleno napomenutí a stanoveny opatření k nápravě, v 66 případech bylo odmítnuto vydání certifikátu na předmětnou produkci a v celkem 58 případech byl dán podnět Ministerstvu zemědělství k zahájení správního řízení. Celkem bylo v průběhu roku 2011 zahájeno 24 správních řízení, kdy v 19 případech byla udělena pokuta. Výše těchto pokut se pohybovaly v rozmezí od 500 Kč do 25 000 Kč a to v závislosti na charakteru 35

ÚKZUZ [online]. Dostupné z: http://www.ukzuz.cz/Articles/Articles/198528-2Zapojenim+UKZUZ+do+uredni+kontroly+EZ+je+zajistena.aspx [citováno 17. listopadu 2012].

21

spáchaných deliktů. Mezi nejčastěji porušovaná pravidla v ekologickém zemědělství patřilo neúplné vedení evidence nebo záznamů, pouţití konvenčního osiva bez platné výjimky nebo například pouţití látek nepovolených pro ekologické zemědělství.36

36

ÚKZUZ [online]. Dostupné z: http://www.ukzuz.cz/Articles/Articles/198528-2Zapojenim+UKZUZ+do+uredni+kontroly+EZ+je+zajistena.aspx [citováno 17. listopadu 2012].

22

3. Trh biopotravin v ČR 3.1. Prodej biopotravin v ČR S tím, jak výrazně stoupá obliba ekologického zemědělství v České republice a zároveň se neustále zvyšuje počet ekologických zemědělců na našem území, se postupně také zvětšuje spotřeba biopotravin, které si spotřebitelé na českém trhu kupují. Roste povědomí mezi lidmi o kladných stránkách biopotravin. Objevují se spotřebitelé, kteří biopotraviny přímo vyhledávají, ovšem existují také zákazníci, kteří obvykle nakupují konvenční potraviny a po biopotravinách sahají například díky akčním nabídkám maloobchodních řetězců, které se právě propagaci biopotravin často věnují ve svých akčních letácích a nabídkách. V roce 2010 dosáhl celkový obrat biopotravin českých subjektů včetně vývozu přibliţně 2,1 mld. Kč. Obrat uskutečněný v maloobchodě z toho činil 1,5 mld. Kč, obrat ve veřejném stravování přes 11 mil. Kč a obrat přímého prodeje dosáhl téměř 60 mil. Kč. Dohromady bylo na českém trhu prodáno mnoţství biopotravin v celkové hodnotě přibliţně 1,6 mld. Kč. Výrazně vzrostla hodnota exportovaných biopotravin do zahraničí, vývoz činil přibliţně 505 mil. Kč a mezi největší exportéry se zařadily firmy RACIO, Sonnentor, FRUJO a PRO-BIO.37 Na následujícím Grafu 3 je zobrazen vývoj spotřeby biopotravin na našem území, která byla zaznamenaná v letech 2005 aţ 2010. Zatímco v roce 2005 spotřebitelé utratili za nákup biopotravin v České republice 0,51 mld. Kč, trend v následujících letech narůstal, v roce 2006 stoupla spotřeba biopotravin na 0,76 mld. Kč, v roce 2007 pak výrazně stoupla aţ na 1,29 mld. Kč a svého vrcholu dosáhla v roce 2008, kdy byly spotřebovány biopotraviny v hodnotě 1,8 mld. Kč. Vývoj spotřeby biopotravin od té doby klesá, v roce 2009 byla hodnota spotřebovávaných biopotravin v ČR 1,613 mld. Kč, v roce následujícím pak ještě o něco poklesla a to na hodnotu 1,592 mld. Kč.

37

HRABALOVÁ, A. Zpráva ÚZEI. Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Brno, 2012.

23

Graf 3 - Spotřeba biopotravin v ČR v letech 2005 - 2010 v mld. Kč

2 1,8

1,8

1,613 1,6

1,592

1,4 1,29 1,2 1 0,8

0,76

0,6 0,51 0,4 0,2 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: www.foodnet.cz [citováno 7. března 2013].

Graf 4 zobrazuje, jak se vyvíjela v rozmezí let 2005 aţ 2010 roční spotřeba biopotravin v České republice na obyvatele. Zatímco v roce 2005 byla roční spotřeba biopotravin 50 Kč na obyvatele, v dalších letech postupně narůstala, v roce 2006 byla na hodnotě 74 Kč, v roce 2007 vzrostla na 126 Kč a svého vrcholu dosáhla podobně jako výše zmíněná celková roční spotřeba biopotravin v roce 2008, kdy roční spotřeba biopotravin v ČR na obyvatele činila 176 Kč. V následujících letech tato spotřeba klesla, v roce 2009 na 154 Kč na obyvatele a v roce 2010 na 151 Kč na obyvatele.38

38

HRABALOVÁ, A. Zpráva ÚZEI. Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Brno, 2012.

24

Graf 4 - Spotřeba biopotravin v ČR v letech 2005 - 2010 na obyvatele v Kč za rok

200 176

180 160

154

151

2009

2010

140 126

120 100 80

74

60 50

40 20 0

2005

2006

2007

2008

Zdroj: www.foodnet.cz [citováno 7. března 2013].

Důvodem pro pokles hodnot v letech 2009 a 2010 jak u celkové spotřeby biopotravin, tak také u spotřeby biopotravin na obyvatele by mohlo být sníţení poptávky v důsledku probíhající hospodářské krize, která naší zemi zasáhla v roce 2009 a podepsala se nejen na sníţené poptávce po biopotravinách. Lidé se v těchto letech snaţili omezit spotřebu a snaţili se tak sniţovat náklady domácností. Vzhledem k tomu, ţe biopotraviny se vyznačují o něco vyššími cenami neţ konvenční potraviny, čeští spotřebitelé se odklonili od nákupu draţších biopotravin ve prospěch konvenčních. V následující Tabulce 5 jsou shrnuta data, která zobrazují vývoj prodeje biopotravin dle místa jejich odbytu v letech 2005 aţ 2010 v procentech. Rok 2010 je v posledním sloupci popsán navíc v absolutních číslech. U kategorie „Drogerie“ v letech 2005 aţ 2008 nejsou vloţena ţádná data, to je z důvodu zařazení této kategorie do roku 2008 pod kategorii „Super- a hypermarkety“. Podobně u kategorií „Lékárny“ a „Gastronomie“ nejsou v prvních dvou letech uvedeny ţádné údaje, data z těchto let nebyla k dispozici.

25

Tabulka 5 - Vývoj prodeje biopotravin v ČR dle odbytových míst v 2005-2010

Odbytové místo Super- a hypermarkety

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Podíl místa odbytu v %

2010 mil. Kč

57,0

67,0

67,5

74,0

65,7

67,2

1 070

x

x

x

x

3,5

3,2

51

Prodejny zdravé výţivy

37,0

28,0

22,5

18,0

17,7

19,4

310

Nezávislé prodejny potravin

2,0

3,0

2,5

2,0

2,4

1,2

19

Farmy a ostatní přímý prodej

4,0

2,0

2,0

1,4

3,9

3,5

55

Lékárny

x

x

5,0

4,0

6,0

4,7

75

Gastronomie

x

x

0,5

0,6

0,8

0,8

12

100

100

100

100

100

100

1 592

Drogerie

Celkem

Pozn.: Drogerie byly do roku 2008 zařazeny pod kategorii „Super- a hypermarkety“. Zdroj: www.foodnet.cz [citováno 7. března 2013].

Z tabulky je patrný trend, který se opakuje několik posledních let. Nejvíce jsou biopotraviny nakupovány v supermarketech a hypermarketech. V roce 2005 byl podíl této kategorie 57 %, tato kategorie zaznamenala svůj vrchol v roce 2008, kdy v supermarketech a hypermarketech bylo prodáno 74 % všech prodaných biopotravin. Nicméně je moţné se domnívat, ţe důvodem pro tak vysoké číslo můţe být současně nárůst prodejů biopotravin v drogeriích, které byly ještě do roku 2008 započítávány právě pod tuto kategorii. Od roku 2009, kdy mají drogerie své vlastní statistiky, je patrný pokles prodejů biopotravin právě u kategorie „Super- a hypermarkety“. V roce 2009 kategorie „Drogerie“ zaznamenala 3,5% podíl na prodejích biopotravin. Velkou zásluhu si v tomto případě připisuje rakouský drogistický řetězec dm drogerie markt, který zavedl prodej biopotravin v ČR jiţ v roce 2005 a v roce 2011 byl jeho sortiment biopotravin rozšířen na více neţ 600 produktů.39 Druhý největší podíl na prodejích biopotravin zaznamenávají prodejny zdravé výţivy a biopotravin, v několika posledních letech mají téměř 20% podíl. Spotřebitelé dále nakupují biopotraviny v lékárnách.

39

DM DROGERIE MARKT [online]. Dostupné z: http://www.dmdrogeriemarkt.cz/cz_homepage/o_spolecnosti/historie/ [citováno 9. března 2013].

26

Podíl kategorie „Farmy a ostatní přímý prodej“ výrazně stoupl v roce 2009 téměř na 4 % oproti roku předcházejícímu, kdy byla zaznamenána hodnota pouze 1,4 %. Kaţdoročně nejmenší podíl prodejů biopotravin zaznamenávají nezávislé prodejny potravin a gastronomická zařízení. V Grafu 5 je znázorněn podíl jednotlivých odbytových míst na prodeji biopotravin za rok 2010. Největší podíl tradičně zaujímají maloobchodní řetězce s 67,2 %. Dále čeští spotřebitelé nakupují nejvíce biopotraviny v prodejnách zdravé výţivy (19,4 %). Třetím nejoblíbenějším odbytovým místem pro nákup biopotravin byly lékárny (4,7 %), dále pak farmy a přímý prodej biopotravin (3,5 %) a drogerie (3,2 %). Nejméně jsou biopotraviny nakupovány v nezávislých prodejnách biopotravin (1,2 %) a v gastronomických zařízeních (0,8 %). Graf 5 - Prodej biopotravin v roce 2010 dle odbytového místa

1,2

3,5

0,8

Supermarkety/hypermarkety

4,7

Drogerie Prodejny zdravé výţivy a biopotravin Nezávislé prodejny potravin

19,4

Farmy a ostatní přímý prodej 3,2

67,2 Lékárny Garstronomie

Zdroj: HRABALOVÁ, A. Zpráva ÚZEI. Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Brno, 2012.

Dle struktury biopotravin se na maloobchodním prodeji v roce 2010 nejvíce podílely „Ostatní zpracované potraviny“ (33 %), z nichţ hotové pokrmy typu dětských výţiv tvoří téměř polovinu. Druhou nejvíce prodávanou kategorii tvoří „Mléko a mléčné výrobky“ (25 %), jiţ následuje kategorie „Ovoce a zelenina“ (11 %), která zahrnuje také ovocné a zeleninové šťávy.40

40

HRABALOVÁ, A. Zpráva ÚZEI. Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Brno, 2012.

27

Dle zákona o ekologickém zemědělství má kaţdý distributor biopotravin povinnost být zaregistrován. Ke konci roku 2011 činil počet registrovaných distributorů 226 provozoven, resp. 201 subjektů, coţ představuje meziroční nárůst počtu distributorů o 21,5 % oproti 186 provozovnám, které byly registrovány na konci roku 2010. V obchodu s biopotravinami ale ještě navíc působí velké mnoţství subjektů, které realizují maloobchodní prodej biopotravin, jedná se například o maloobchodní řetězce nebo prodejny se zdravou výţivou. Pro tyto subjekty od roku 2006 povinnost být zaregistrován ovšem jiţ neplatí.41 Celkový obrat, který dosáhli za rok 2010 registrovaní distributoři, činil ve velkoobchodních cenách 375 mil. Kč. Mezi nejvíce distribuované skupiny biopotravin patří jiţ tradičně „Ostatní zpracované potraviny“ (50 %), ¾ podíl v této kategorii zaujímají dětské výţivy distribuované převáţně firmou Hipp Czech, která je dle obratu z prodeje biopotravin absolutně největší firmou na českém trhu. Druhou nejvýznamnější kategorií distribuovaných biopotravin je kategorie „Ovoce a zelenina“ (27 %), dále pak kategorie „Mléčné výrobky“ (13 %).42 V Grafu 6 je znázorněno, jaké je odbytiště pro biopotraviny distribuované na českém trhu. 74 % distribuovaných biopotravin v celkové hodnotě 277 mil. Kč zůstává na českém trhu, zbytek je vyvezen. Právě podíl exportu významně meziročně vzrostl, ze 4 % v roce 2009 na 26 % v roce 2010. Nejvíce je vyváţeno do Německa, Rakouska a do Polska.

41 42

HRABALOVÁ, A. Zpráva ÚZEI. Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Brno, 2012. HRABALOVÁ, A. Zpráva ÚZEI. Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Brno, 2012.

28

Graf 6 - Odbytiště distribuovaných biopotravin v ČR za rok 2010

26% Český trh Zahraniční trh (export) 74%

Zdroj: HRABALOVÁ, A. Zpráva ÚZEI. Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Brno, 2012.

Na českém trhu distributoři nejvíce vyuţívají k prodeji biopotravin maloobchodní řetězce (48 %), dále pak lékárny (17 %), drogistické řetězce (13 %) a obchody se zdravou výţivou (6 %). V roce 2010 se distributoři biopotravin postarali o dovoz v hodnotě přibliţně 294 mil. Kč, ¾ z toho byly uplatněny na českém trhu, zbytek byl dále reexportován. Do České republiky jsou dováţeny hotové výrobky zejména ze západní Evropy, především z Německa a Rakouska, nově i z Ukrajiny. Dovoz biopotravin realizují také samotné maloobchodní řetězce, objem jimi dovezených biopotravin meziročně vzrostl o 20 %.43

3.2. Marketingové

akce

na

podporu

prodeje

biopotravin Na podporu biopotravin a ekologického zemědělství mezi českými spotřebiteli jiţ před několika lety začalo vznikat mnoho projektů. Za hlavní úkol mají informovat a vzdělávat české spotřebitele, zvyšovat osvětu o kladných vlastnostech biopotravin a ekologického zemědělství ve srovnání s konvenčními potravinami běţně dostupnými v maloobchodních řetězcích nebo například rozšiřovat mezi lidmi povědomí o

43

HRABALOVÁ, A. Zpráva ÚZEI. Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Brno, 2012.

29

pozitivních efektech, kterými ekologické zemědělství působí jak na ţivotní prostředí, tak na udrţitelný rozvoj.

3.2.1.

Projekt Září – měsíc ekologického zemědělství a biopotravin

Od roku 2005 je ve spolupráci Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO a Ministerstva zemědělství kaţdoročně vyhlašován projekt „Září – měsíc ekologického zemědělství a biopotravin“. Kaţdý rok se v průběhu měsíce září uskutečňuje mnoho informačních, vzdělávacích a marketingových akcí po celé České republice. V mnohých prodejnách biopotravin, zdravé výţivy nebo na vybraných ekologických farmách například probíhají ochutnávky biopotravin, kurzy biovaření, různé přednášky, biojarmarky nebo doţínky a to na podporu jediného cíle – povzbuzení co moţná nejvíce lidí, aby ochutnali biopotraviny, aby sami posoudili, co a v jaké kvalitě jedí oni i jejich děti. Na podporu této kampaně byly také zřízeny internetové stránky www.mesicbiopotravin.cz, kde se objevují aktuální informace a přihlášení účastníci sem mohou vkládat pozvánky na akce, které v rámci této kampaně pořádají. Kaţdý ročník má zvolen svůj podtitul. První ročník v roce 2005 měl slogan „Ochutnej ten rozdíl“ a přilákal podle odhadů desetitisíce lidí v rámci asi 90 různých akcí.44 Oblíbenost této propagační akce rok od roku stoupá. Do následujícího ročníku se zapojil například také drogistický řetězec dm – drogerie markt se svými 110 pobočkami a prodával tak po celý měsíc září, kdy tato akce probíhala, celý sortiment biopotravin

za

zvýhodněné

ceny.

Ročník

2006

měl

podtitul

„Bohatství

v rozmanitosti“, další ročníky měly například motta „Kvalita zblízka“, „Značíme kvalitu“ nebo „Drţte se biokvality“, coţ je slogan zatím posledního ročníku konaného v roce 2012.45 V současnosti se do této oblíbené kampaně zapojují nejen ekologičtí farmáři a prodejny zdravé výţivy, ale také maloobchodní řetězce. Vedle jiţ zmíněné dm – drogerie markt je jiţ tradičním partnerem i retailový řetězec Billa.

44

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ [online]. Dostupné z: http://www.agronavigator.cz/ekozem/default.asp?ch=28&typ=1&val=39290&ids=879 [citováno 15. března 2013]. 45 MĚSÍC BIOPOTRAVIN A EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ [online]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mesic-biopotravin/clanky [citováno 15. března 2013].

30

3.2.2.

Biojarmarky

V rámci výše zmíněného projektu „Září – měsíc ekologického zemědělství a biopotravin“ se v České republice začaly objevovat první tzv. biojarmarky. Jedná se o trhy, které se zaměřují pouze na prodej domácích biopotravin od českých ekologických zemědělců. Jedná se o velmi oblíbenou akci, kdy čeští biozemědělci mohou představit svou nabídku domácích biopotravin. První ročníky byly pořádány právě díky zářijové kampani, nicméně jejich oblíbenost rok do roku stoupá a v současnosti není neobvyklé pořádání i v jiném měsíci neţ právě v září. Jde o jedinečnou příleţitost, kdy se čeští spotřebitelé mohou setkat přímo s výrobci biopotravin, mohou se jich zeptat na jejich postupy, mohou ochutnat výsledky jejich práce. Sortiment produktů nabízených na biojarmarcích se v posledních letech neomezuje pouze na biopotraviny, ale je nabízena například také biokosmetika, oblečení z biobavlny a další produkty z přírodních materiálů. Biojarmarky se pro svou oblíbenost staly tradičními událostmi, které se kaţdoročně pořádají v mnoha českých městech. Dlouhou tradici mají biojarmarky v Brně, v Chrudimi a ve Velké nad Veličkou, nově jsou pořádány například v Jihlavě, ve Velkém Meziříčí, v Hradci Králové nebo v Českém Těšíně.46 Vysokou návštěvností se kaţdoročně pyšní biojarmark v Praze v Toulcově dvoře. V roce 2012 se konal jiţ 18. ročník, kterého se zúčastnilo více neţ padesát ekologických zemědělců z celé České republiky. V nabídce byly například výrobky z kravského a kozího mléka, šťávy, mošty, biovíno, biopečivo, cukrovinky, studené i teplé vegetariánské nebo naopak i masné speciality. Kromě biopotravin byla nabízena i biokosmetika nebo oblečení z biobavlny. Součástí biojarmarku v Toulcově dvoře jsou i doţínkové slavnosti.47 Mezi pozitiva, která s sebou pořádání biojarmarků nese, patří zejména podpora ekologického zemědělství, podpora rozvoje místního trhu s biopotravinami, pochopení nakupujících pro vyšší ceny biopotravin a to díky poznání způsobu jejich pěstování, jejich výroby. V neposlední řadě je jednoznačným kladem pořádání takovýchto akcí zprostředkování nabídky biopotravin lidem, kteří se na tyto produkty zaměřují. 46

BIO MĚSÍČNÍK [online]. Dostupné z: http://www.vhpress.cz/clanky/bio0710_biojarmarky.pdf. [citováno 15. března 2013]. 47 TOULCŮV DVŮR [online]. Dostupné z: http://www.toulcuvdvur.cz/details/268-biojarmark [citováno 15. března 2013].

31

Česká biopotravina roku

3.2.3.

Další akcí na podporu biopotravin a ekologického zemědělství v České republice je soutěţ Česká biopotravina roku. Tato soutěţ je pořádána pod záštitou ministra zemědělství, vyhlašuje ji PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců a koná se jiţ od roku 2002, v roce 2012 se uskutečnil tedy jiţ 10. ročník. Do roku 2011 byla soutěţ pořádána ve spolupráci s Potravinářskou komorou České republiky. Soutěţ je příleţitostí, jak prohloubit mezi českými spotřebiteli povědomí o českých biopotravinách. Do soutěţe se můţe se svým výrobkem přihlásit kaţdý registrovaný tuzemský ekologický zemědělec s výrobkem určeným k přímé konzumaci. Výrobek musí být zároveň v roce podání přihlášky dodáván do maloobchodní sítě v České republice nebo jinak uváděn na trh a musí splňovat další podmínky pro účast v soutěţi.48 O titul Česká biopotravina roku se kaţdoročně uchází desítky výrobků v následujících kategoriích: -

mlýnské a pekárenské výrobky,

-

mléko a mléčné výrobky,

-

maso a výrobky z masa,

-

nápoje,

-

výrobky z ovoce a zeleniny,

-

pochutiny a ostatní potravinářské výrobky,

-

biovýrobky pro gastronomii,

-

biovíno.

Nezávislá porota pak podle několika hodnotících kritérií (např. inovace jak ve vyuţití surovin, zpracování, tak i v marketingové oblasti, senzorický test, vzhled a obal výrobku, receptura a pouţité suroviny, způsob výroby atd.) vybere nejlepší biopotravinu

za kaţdou

kategorii

z těchto

produktů,

následně

biopotravinu, která získá celkové ocenění Nejlepší biopotravina roku.

48

pak

vyhlásí

49

BIOPOTRAVINA ROKU [online]. Dostupné z: http://biopotravinaroku.cz/Prihlaska/ [citováno 15. března 2013]. 49 BIOPOTRAVINA ROKU [online]. Dostupné z: http://biopotravinaroku.cz/public/files/upload/pages/182/Ceska_biopotravina_roku.pdf [citováno 15. března 2013].

32

Jak pro výherce, tak pro kaţdého zúčastněného je účast v soutěţi jedinečnou marketingovou příleţitostí. Akci podporuje řada mediálních partnerů a informačních portálů.

3.2.4.

Konference Bioakademie

Konference Bioakademie je mezinárodní konference o ekologickém zemědělství, které se účastní ekologičtí zemědělci, zpracovatelé a prodejci biopotravin, zástupci státní správy a samosprávy, neziskových organizací a mnozí další. Tato konference, jejíţ první ročník se konal v roce 2001, se koná při Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci svazů PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Bio Austria a dalších svazů a ministerstev zemědělství a ţivotního prostředí České republiky a Rakouska. Cílem tohoto projektu je setkání odborníků z oboru ekologického zemědělství z východní i ze západní Evropy a výměna odborných informací. Kaţdoročně se této mezinárodní konference, která probíhá nejen na půdě Mendelovy univerzity, ale také v areálu zámku Lednice, účastní zástupci asi z 20 zemí Evropy. 50 Součástí konference jsou kaţdoročně také prakticky zaměřené několikadenní exkurze pro účastníky Bioakademie, které směřují i za hranice České republiky – na Slovensko a do Rakouska. Programem jednotlivých exkurzí obvykle bývají návštěvy ekologických farem, vinařství a dalších podniků, které svoje hospodářství provozují se zaměřením na ekologii. První ročník této mezinárodní konference se konal v roce 2001 a jeho cílem byla výměna zkušeností s ekologickým zemědělstvím mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie a kandidátskými zeměmi. Hlavní témata, které řešil první ročník konference Bioakademie, byly například zapojení kandidátských států do procesu tvorby společné zemědělské politiky EU a do diskuse o evropském akčním plánu, biopotraviny z pohledu vědy o lidské výţivě nebo kontrolní systém ekologického zemědělství. Jiţ prvního ročníku se zúčastnilo přes 180 zástupců z více neţ dvaceti

50

BIOAKADEMIE [online]. Dostupné z: března 2013].

http://www.pro-bio.cz/bioakademie/archiv/ [citováno 22.

33

evropských států. Mezi významnými hosty byl například i zástupce generálního ředitele pro zemědělství Evropské komise v Bruselu Joachim Heine.51 Zatím poslední ročník konference se konal v roce 2012 a hlavním tématem byla problematika Společné zemědělské politiky EU (SZP) ve vztahu k hospodaření na ekologických farmách. Jako součást konference bylo prezentováno, jak se současná SZP projevuje na fungování ekologických farem, a současně také, jak se na jejich fungování promítne nový návrh SZP pro období od roku 2014.52

51

ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÉ EKONOMIKY A INFORMACÍ [online]. Dostupné z: http://www.agronavigator.cz/ekozem/default.asp?ch=28&typ=1&val=26047&ids=1624 [citováno 22. března 2013]. 52 MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ [online]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/kalendar-akci/bioakademie-2012.html [citováno 22. března 2013].

34

4. Současný

stav

maloobchodní

sítě

v České republice 4.1. Největší obchodní řetězce v ĆR Mezi trendy v maloobchodě, které jsou v současné době pozorovány na českém trhu, patří stejně jako v několika předcházejících letech téměř neměnná míra koncentrace a struktury maloobchodní sítě, naopak nejvíce se mění nákupní chování spotřebitelů. Jaké jsou obchodní řetězce, které v České republice v roce 2011 utrţily nejvíce peněz, je zobrazeno v Tabulce 6. Těchto deset firem dohromady dosáhlo úhrnných ročních trţeb v hodnotě 325 mld. Kč. Podíl těchto firem na celkovém maloobchodě rychloobrátkovým zboţím činí 66 %. Jejich trţby vzrostly oproti roku 2010 o 13 mld. Kč, coţ činí roční nárůst o 4 %. Ve struktuře obchodních společností nedošlo k téměř ţádným změnám, coţ je novinka v porovnání s roky 2004 - 2008, které se vyznačovaly mnohými fúzemi a spojováním obchodních řetězců. Největší maloobchodní skupina dle trţeb i v roce 2011 zůstává skupina Schwarz, pod kterou spadají hypermarkety Kaufland a diskontní prodejny Lidl. Na druhém místě se umístila skupina Rewe, která provozuje supermarkety Billa i diskonty Penny Market, následuje Tesco Stores, pod které spadají jak velké hypermarkety, supermarkety a obchodní domy Tesco, tak i prodejny Tesco Expres. Na pátém místě se umístila skupina Ahold provozující hypermarkety a supermarkety Albert. Dále se v ţebříčku umístily společnosti prodávající jak potravinářský, tak i nepotravinářský sortiment – hypermarkety Globus, velkoobchody Makro Cash & Carry, skupina SPAR, pod kterou spadají Interspar, supermarket Spar a Spar Šumava. Na devátém místě se umístil hobbymarket OBI, dále pak obchod s nábytkem IKEA. V ţebříčku se ještě umístila velkoobchodní společnost GECO TABAK a společnost Peal.

35

Tabulka 6 - TOP 10 obchodních řetězců v ČR dle tržeb v roce 2010 a 2011

Pořadí

Skupina (Firmy)

1.

Tržby (mld. Kč, vč. DPH) 2010

2011

Schwarz ČR (Kaufland, Lidl ČR)

63,2

65,5

2.

Rewe ČR (Billa, Penny Market)

51,1

53,6

3.

Tesco Stores ČR

47,5

51,0

4.

Ahold Czech Republic (Albert)

42,3

44,0

5.

Makro Cash & Carry ČR

33,1

32,5

6.

Globus ČR

26,1

27,0

7.

GECO TABAK

17,7

20,2

8.

SPAR ČR (Interspar, Spar)

13,0

14,1

9.

OBI ČR

9,3

9,4

10.-11. IKEA

8,5

8,2

10.-11. Peal

8,7

8,2

312,0

325,0

TOP 10 Celkem

Zdroj: http://www.incoma.cz/cz/ols/reader.aspx?msg=1217&lng=CZ&ctr=203 [citováno 23. listopadu 2012].

4.2. Největší obchodní firmy v ČR V případě porovnávání čistě jen obchodních firem (firem, které mají v rámci ČR jednotné řízení) a ne obchodních skupin jako v Tabulce 6, ţebříček zobrazuje následující Tabulka 7. Na prvním místě se umístilo Tesco Stores, dále pak společnost Ahold Czech Republic, následovaná společnosti Kaufland Česká republika. Na pátém místě se umístilo Makro Cash & Carry ČR, které zároveň jako jediná firma z TOP 10 zaznamenala pokles trţeb, dále Penny Market, Globus a Lidl. Ţebříček deseti největších firem dle trţeb za rok 2011 uzavírá Billa, GECO TABAK a SPAR Česká obchodní společnost.

36

Tabulka 7 - TOP 10 obchodních firem v ČR dle tržeb v roce 2010 a 2011

Pořadí

Tržby (mld. Kč vč. DPH)

Firma

2010

2011

1.

Tesco Stores ČR

47,5

51,0

2.

Ahold Czech Republic

42,3

44,0

3.

Kaufland Česká republika

40,0

42,0

4.

Makro Cash & Carry ČR

33,1

32,5

5.

Penny Market

28,9

31,0

6.

Globus ČR

26,1

27,0

7.

Lidl Česká republika

23,2

23,5

8.

Billa

22,2

22,6

9.

GECO TABAK

17,7

20,2

10.

SPAR ČOS

12,3

13,4

Zdroj: http://www.zboziaprodej.cz/top30 [citováno 23. listopadu 2012].

4.3. Nákupní chování českých spotřebitelů Výraznější změny neţ v ţebříčku TOP 10 obchodních řetězců a obchodních firem jsou zaznamenávány v oblasti nákupního chování spotřebitelů. Bylo zjištěno, ţe nákupní chování nebylo ve velké míře ovlivněno ani tak ekonomickou krizí, jako souhrnným vlivem zpomalení ekonomiky, problémů eurozóny, neustále rostoucích cen pohonných hmot a zvyšování daně z přidané hodnoty v průběhu roku 2011. Důsledkem těchto vlivů je dlouhodobá změna nákupního chování, která se projevuje například větším důrazem spotřebitelů na kvalitu neţ na kvantitu nakupovaných potravin a také celkovou racionálností nákupních rozhodnutí. V souvislosti s rostoucími cenami pohonných hmot například i klesá ochota jezdit na nákupy autem. Nejsilnějším podnětem pro nákup výrobku popřípadě i pro volbu prodejny se stávají buď akce, které si spotřebitel přečte v letáku, nebo akce, o kterých se dozví přímo v místě nákupu.53 Dle výsledků studie Shopping Monitor 2011, kterou vypracovala společnost INCOMA RESEARCH, s.r.o. a Gfk a která měla za cíl sledovat určité charakteristiky

53

INCOMA [online]. Dostupné z: http://www.incoma.cz/cz/ols/reader.aspx?msg=1217&lng=CZ&ctr=203 [citováno 23. listopadu 2012].

37

nákupního

chování

české

populace,

nakupují

čeští

spotřebitelé

nejčastěji

v hypermarketech (43 %), následují diskonty (25 %), na třetím místě supermarkety (15 %), jejichţ obliba ovšem rok od roku klesá, a následují menší prodejny na čtvrtém místě oblíbenosti (15 %).54 Důvody, které rozhodují o volbě nákupního místa, jsou zejména blízkost prodejny domovu či zaměstnání nebo její poloha při cestě z bydliště do zaměstnání, dále šíře sortimentu, faktor příznivých cen nebo slev a akčních cen a dále čeští spotřebitelé oceňují při výběru nákupního místa také kvalitní výrobek za dobrou cenu.55 U hypermarketů spotřebitelé oceňují především široký výběr, diskonty se dle jejich názoru vyznačují celkově příznivými cenami a přiměřenou kvalitou. Supermarkety jsou vybírány českými spotřebiteli zejména z důvodu snadné dostupnosti a malé prodejny jsou oblíbené především kvůli snadné dostupnosti a ochotnému personálu.56

54

ŠTIKOVÁ, O. Bulletin ÚZEI. Ústav zemědělské ekonomiky a informací. 2011. tamtéţ 56 tamtéţ 55

38

5. Stručná charakteristika vybraných maloobchodních řetězců 5.1. Charakteristika řetězce Penny Market Společnost Penny Market s.r.o. spadá pod přední německý obchodní a turistický koncern REWE Group, který se řadí mezi jednu z největších světových obchodních společností. Tento koncern byl zaloţen v roce 1927 a své počátky má v druţstevním nákupním sdruţení. V České republice je společnost REWE Group zastoupena kromě diskontních prodejen Penny Market také supermarkety Billa a cestovními kancelářemi Its Billa Travel, Dertour a Meier’s Weltreisen.57 V současné době pro REWE Group pracuje přes 327 tisíc zaměstnanců v přibliţně 16 tisících provozovnách.58 Obchodní řetězec Penny Market s.r.o. působí na maloobchodním trhu České republiky od roku 1997. Momentálně se zde nachází více neţ 340 prodejen Penny Market. Jako první diskontní řetězec na českém trhu umoţnil zákazníkům platit za své nákupy kartou ve všech svých prodejnách. Kromě českého trhu jsou diskontní prodejny Penny Market zastoupeny také v Německu, Rakousku, Itálii, Maďarsku, Rumunsku a v Bulharsku. Jako diskontní prodejna vyznává řetězec Penny Market strategii velmi nízkých cen. Ve svých prodejnách nabízí přibliţně 1500 poloţek v celé šíři potravinového sortimentu. Zákazníkům v České republice přináší především české výrobky nebo výrobky od českých výrobců, do své nabídky zařazuje také regionální speciality a svou nabídku rozšiřuje kaţdý týden.59 Řetězec Penny Market nabízí širokou škálu výrobků vlastních privátních značek. Ve své nabídce mají například mléčné výrobky vlastní značky BONI, vlastní značky těstovin Navari, Grossini a Fior Di Pasta, sortiment horkých nápojů vlastní značky Casablanca, dále nabízejí vlastní výrobky v sortimentu nealkoholických nápojů,

57

REWE GROUP [online]. Dostupné z: http://www.rewe-group.cz/ [citováno 27. března 2013]. REWE GROUP [online]. Dostupné z: http://www.rewe-group.com/en/company/ [citováno 27. března 2013]. 59 PENNY MARKET [online]. Dostupné z: http://www.penny.cz/index.php?id=11 [citováno 27. března 2013]. 58

39

mraţených výrobků, cukrovinek anebo například v sortimentu kosmetických výrobků.60

5.2. Charakteristika řetězce Lidl Diskontní prodejny Lidl jsou největší sítí diskontních prodejen potravin v Evropě. Jsou dceřinou společností velké obchodní společnosti Schwarz Beteiligungs GmbH (Schwarz Group), která sídlí v německém Neckarsulmu. Tento německý obchodní koncern provozuje kromě diskontních prodejen Lidl také supermarkety a hypermarkety pod značkami Handelshof, Kaufmarkt a Kaufland, který je na českém trhu také zastoupen, dále pak ještě velkoobchody Ruef. Skupina Schwarz působí ve více neţ 20 evropských zemích prostřednictvím více neţ 10 tisíc obchodů, z nichţ z devadesáti procent převaţují prodejny Lidl a Kaufland.61 Počet zaměstnanců pracujících pod společnostmi skupiny Schwarz dosahuje 315 tisíc, z toho 68 tisíc zaměstnaných pracuje ve společnosti Lidl a přibliţně 79 tisíc v řetězci Kaufland.62 První obchod značky Lidl byl zaloţen ve Švábsku ve 30. letech minulého století jako velkoobchod s potravinami a jiným sortimentem. Dnes je tato společnost aktivní po celé Evropě a patří mezi deset nejlepších maloobchodních prodejen potravin na německém trhu. Od roku 2003, kdy na český trh vstoupil tento řetězec poprvé, je v České republice otevřeno 226 prodejen. V současné době pracuje ve společnosti Lidl v České republice přibliţně 5500 zaměstnanců v oblasti obchodu, nákupu, administrativy a expanze. Prodejny zásobují čtyři logistická centra – v Brandýse nad Labem, Cerhovicích, Měříně a v Olomouci. Také společnost Lidl nabízí široký sortiment výrobků svých privátních značek. Jedna z prvních vlastních značek, kterou řetězec uvedl na trh, je Dulano, pod touto značkou nabízí Lidl masné výrobky vysoké kvality. Mezi další privátní značky patří například

60

PENNY MARKET [online]. Dostupné z: http://www.penny.cz/index.php?id=50 [citováno 27. března 2013]. 61 RETAIL BUSINESS REVIEW [online]. Dostupné z: http://www.retail-businessreview.com/companies/schwarz-beteiligungs-gmbh [citováno 27. března 2013]. 62 STIMME.DE [online]. http://www.stimme.de/heilbronn/wirtschaft/Schwarz-Gruppe-Lidl-bleibt-dieLokomotive;art2088,2513345 [citováno 27. března 2013].

40

kosmetika Cien, těstoviny a omáčky na těstoviny Combino, ovocné a zeleninové šťávy Vitafit nebo značka mléčných výrobků Pilos.63

5.3. Charakteristika řetězce Albert Maloobchodní řetězec Albert provozuje obchodní společnost Ahold Czech Republic a.s., která je dceřinou společností celosvětové maloobchodní společnosti Ahold. Ahold sídlí v Amsterdamu a zaměřuje se na maloobchodní prodej potravin a prodej po internetu. Vlastní dohromady přes 3500 prodejen, dalších 3000 provozuje prostřednictvím svých partnerů. Zaměstnává přibliţně 142 tisíc pracovníků. Ahold provozuje mnoho formátů prodejen od hypermarketů aţ po malé samoobsluhy. Provozuje prodejny v 11 zemích, ve Spojených státech vlastní několik silných maloobchodních značek jako například Stop&Shop, Giant Food of Landover nebo přední internetový obchod s potravinami Peapod. Na evropském trhu je společnost Ahold lídrem v Nizozemsku, kde provozuje maloobchodní síť prodejen Albert Heijn, síť kosmetických prodejen Etos, prodejny s nápoji Gall&Gall a internetový obchod albert.nl. Dále Ahold působí z evropských zemí ve Švédsku, Norsku a Pobaltí, v Portugalsku, na Slovensku, kde Ahold provozuje hypermarkety Hypernova a supermarkety Albert, a v České republice.64 Ahold vstoupil poprvé na český trh v roce 1990, tehdy ještě pod názvem Euronova, a.s., a v roce následujícím byl otevřen v Jihlavě jeho první supermarket Mana. V dalších letech provozoval také supermarkety Sezam, které se společně se supermarkety Mana v roce 2001 přejmenovali na Albert. V témţe roce se prodejny Prima, také provozované Aholdem, přejmenovaly na Hypernova. V průběhu roku 2005 společnost Ahold přebírá 57 prodejen Julius Meinl a upevňuje tak vedoucí postavení na českém trhu.65 V současné době provozuje na českém trhu přes 280 prodejen supermarketů a hypermarketů Albert. V roce 2008 společnost u nás zaměstnávala přes 14 500 lidí.

63

LIDL [online]. Dostupné z: http://www.lidl.cz/cps/rde/xchg/lidl_cz/hs.xsl/20243.htm [citováno 27. března 2013]. 64 ALBERT [online]. Dostupné z: http://www.albert.cz/o-nas/o-spolecnosti/ [citováno 29. března 2013]. 65 ALBERT [online]. Dostupné z: http://www.albert.cz/o-nas/o-spolecnosti/historie/ [citováno 29. března 2013].

41

Stejně jako řada dalších maloobchodních řetězců na českém trhu i řetězec Albert má ve své nabídce zboţí vlastních značek. Zákazníci mohou vybírat ze čtyř produktových řad Albert Excellent, Albert Bio, Albert Quality a Euro Shopper. Například pod značkou Albert Excellent se nachází výrobky pro gurmány, například luxusní uzeniny, paštiky, sladkosti nebo hotová jídla. Produktová řada Albert Quality zase nabízí široký sortiment vysoce kvalitního pečiva, masa, ovoce a zeleniny nebo například mléčných výrobků a mraţených potravin.66

5.4. Charakteristika řetězce Billa Podnikání obchodního řetězce Billa začalo v 50. letech v Rakousku, kdy byl zaloţen Karlem Wlaschekem první diskontní řetězec s drogistickým zboţím, WKW. V 60. letech jiţ bylo otevřeno 45 poboček a zakladatel začal pomýšlet na vstup s diskontními prodejnami i na potravinářský trh. V roce 1961 byly dosavadní prodejny přejmenovány a dostaly název Billa (Billiger Laden – levný obchod). Na konci 60. let Billa otevřela svůj první supermarket a zároveň došlo k přesunu centrály firmy do Wr. Neudorfu, kde je umístěno sídlo firmy dodnes. V 70. letech začala Billa expandovat i do jiných oborů podnikání, byla zaloţena firma LIBRO, která představuje specializovaný papírnický obchod, v 80. letech vznikla firma BIPA, coţ je diskontní prodejna parfumerie, MONDO, diskontní potravinářská prodejna, EMMA, obchod se zaměřením na prodej zboţí denní potřeby, a v roce 1988 vznikla firma Billa-Real, která měla za úkol správu všech nemovitostí. Na začátku 90. let začala firma expandovat do dalších evropských zemí, v současné době jsou obchody Billa k navštívení v Itálii, České republice, na Slovensku, v Rusku, Chorvatsku a Rumunsku, na Ukrajině a v Bulharsku. Všechny zahraniční činnosti firmy Billa byly sdruţeny pod jednu firmu – Eurobilla. Od roku 1996 je vlastníkem koncernu, kromě firem Billa-Real a Libro, německá skupina REWE. První supermarket Billa na českém trhu byl otevřen v Brně v roce 1991. S ročním odstupem následovaly pobočky v Praze a v Prostějově. V roce 1997 bylo sídlo firmy v České republice umístěno do Modletic u Prahy, kde se v současnosti nachází

66

ALBERT [online]. Dostupné z: http://www.albert.cz/nase-znacka/privatni-znacky/albert-quality/ [citováno 29. března 2013].

42

zároveň i centrální sklad pro celou republiku. Dodnes Billa provozuje v České republice 204 prodejen a zaměstnává přes 6000 zaměstnanců.67 Obchodní řetězec Billa má ve svém sortimentu výrobky vlastní značky Billa, které se vyznačují vynikající kvalitou, čerstvostí a výbornou chutí, pod touto značkou nabízejí například mléčné výrobky, pečivo, kávu a čaje, těstoviny nebo například rýţi. V roce 1995 byla pro probočky REWE Group zaloţena značka Chef Menu, která je rozšířená i v českých supermarketech Billa. Jedná se o více neţ 60 druhů hotových jídel, většinou vyrobených bez aromatických látek a bez konzervantů. Kromě teplých jídel, jsou pod touto značkou zastoupeny i jídla studená, například bagety, čerstvé ovocné a zeleninové šťávy nebo zeleninové saláty.68

5.5. Charakteristika řetězce Interspar Obchodní řetězec SPAR Česká obchodní společnost s.r.o. patří do skupiny SPAR Rakousko. SPAR byl v Rakousku zaloţen v roce 1954 a dnes zaujímá téměř 30% podíl na rakouském trhu. Vzhledem ke svému úspěchu v Rakousku se společnost SPAR rozhodla expandovat i do zahraničí. Za tímto účelem byla zaloţena v roce 1990 společnost ASPIAG (Austria SPAR International AG) se sídlem ve Švýcarsku. Činností této společnosti jsou zahraniční aktivity v severní Itálii, Slovinsku, Maďarsku, Chorvatsku a v České republice.69 Původní firma SPAR byla zaloţena v Holandsku v roce 1932 a to jako řetězec, do kterého se zapojili jak drobní nezávislí maloobchodníci, tak i samostatní velkoobchodníci z důvodu sílící konkurence na trhu. Hlavní myšlenkou této spolupráce byla tzv. „Door Eendrachtig Samenwerken Profitieren Allen Regelmatig“ (svorná součinnost přináší všem neustálé výhody), coţ svými prvními písmeny dalo vzniknout názvu DE SPAR. V 50. letech se řetězec rozšířil i do ostatních evropských zemí. V současné době je SPAR silným mezinárodním retailerem, největším

67

BILLA [online]. Dostupné z: http://www.billa.cz/Layouts/dd_bi_subseite2008.aspx?pageId=109992&folderid=43391 [citováno 13. dubna 2013]. 68 BILLA [online]. http://www.billa.cz/Layouts/dd_bi_subseite2008.aspx?pageId=112351&folderid=44590 [citováno 13.dubna 2013]. 69 INTERSPAR [online]. Dostupné z: http://www.interspar.cz/spar/o_nas/SPAR_v_Rakousku.htm [citováno 30. března 2013].

43

potravinářským řetězcem na světě, který má zastoupení v 36 zemích v Evropě, Africe, Asii a v Austrálii, kde provozováno celkem přes 12 000 obchodů.70 Společnost SPAR je v České republice zastoupena od roku 1992. Společnost pod původním názvem SPAR Partner získala společně s firmou SPAR Šumava licenci na uţívání ochranné známky SPAR na českém trhu. Nejdříve společnost SPAR Partner provozovala obchody Cash&Carry v Českých Budějovicích, od roku 1996 byla přičleněna pod skupinu ASPIAG. Pod novým názvem SPAR Česká obchodní společnost jsou budovány po celé České republice první hypermarkety INTERSPAR. Dnes provozuje společnost SPAR Česká obchodní společnost 33 hypermarketů INTERSPAR, 9 supermarketů SPAR a 2 prodejny SPAR City. Tento typ prodejen je rozdělen do tří zón, který usnadňuje rychlý nákup ve velkých městech. První zóna nabízí hotové výrobky určené k okamţité konzumaci, druhá zóna je pro běţné nakupující a třetí zóna je určená pro místní obyvatele, kteří nakupují zboţí denní potřeby.71 Dále SPAR ČOS provozuje také Restaurace Interspar, kavárny Tutto Bene a občerstvení Cafe Cappuccino To Go. Součástí nabídky zboţí v obchodech SPAR jsou také ucelené řady vlastních produktů. SPAR tak nabízí například řadu se zdravými produkty SPAR Vital a řadu produktů SPAR free from, coţ je produktová řada, která obsahuje výrobky pro zákazníky se speciálními stravovacími potřebami, například potraviny bez lepku a bez laktózy. Od roku 2011 je uvedena také prémiová řada produktů SPAR Premium, která obsahuje ty nejchutnější a nejkvalitnější produkty.72

5.6. Charakteristika řetězce Tesco Obchodní řetězec Tesco patří mezi největší maloobchodní řetězce na světě. Mateřská společnost Tesco Stores byla zaloţena v roce 1919 v Londýně. V dnešní době Tesco provozuje své obchody ve 14 zemích po celém světě. Obchody Tesco můţeme najít například ve Spojených státech amerických, v Číně nebo v Indii a v Japonsku, v zemích jihovýchodní Asie, samozřejmě také na evropském kontinentu v zemích

70

INTERSPAR [online]. Dostupné z: http://www.interspar.cz/spar/o_nas/SPAR_ve_svete.htm [citováno 30. března 2013]. 71 INTERSPAR [online]. Dostupné z: http://www.interspar.cz/spar/spar_supermarket/spar_city.htm [citováno 30. března 2013]. 72 INTERSPAR [online]. Dostupné z: nhttp://www.interspar.cz/spar/o_nas/SPAR_v_Ceske_republice.htm [citováno 30. března 2013].

44

střední Evropy a na britských ostrovech. Společnost Tesco po celém světě zaměstnává přes 500 tisíc pracovníků.73 Na český trh vstoupila společnost Tesco v roce 1996, kdyţ od americké společnosti K-Mart koupilo šest obchodních domů, podobně jako na Slovensku a v Maďarsku. V roce 1998 Tesco otevřelo v Praze na Zličíně první hypermarket, o rok později je otevřeno Obchodní centrum Letňany, které dnes patří k největším v republice. Od roku 2004 jsou otevírány první hypermarkety Tesco a od roku 2005 také první supermarkety. V průběhu roku 2006 Tesco rozšiřuje svou síť prodejen, přebírá 27 obchodů Edeka a 11 obchodů řetězce Carrefour. V dalších letech Tesco dále rozšiřuje svou působnost na českém trhu, začíná provozovat vlastní obchodní domy pod značkou My, otevírá prodejny Tesco Extra, odkupuje od investiční společnosti Penta síť obchodů Ţabka a Koruna. V roce 2010 je spuštěn ojedinělý věrnostní systém Clubcard.74 V současné době tedy na českém trhu Tesco provozuje několik formátů maloobchodních prodejen – hypermarkety, supermarkety, obchodní domy pod názvy Tesco, Tesco City a My, expres prodejny, coţ jsou malé prodejny pro nákup základních potravin, a prodejny extra, coţ jsou hypermarkety, ve kterých se nachází speciální oddělení například optika, lékárna nebo obchod s telekomunikačními a foto sluţbami. Dále Tesco v České republice provozuje síť čerpacích stanic, síť franšízingových prodejen Ţabka a od roku 2012 jako první řetězec v republice spustil internetový obchod s potravinami „Potraviny on-line“. Celkem se v České republice nachází 230 Tesco obchodů, 19 čerpacích stanic a 7 obchodních center. Maloobchodní řetězec Tesco má ve své nabídce pro své zákazníky několik řad produktů vlastních značek, jedná se například o produktovou řadu Tesco Finest, která se zaměřuje na výrobky nejvyšší kvality a obsahuje například masné výrobky, cukrovinky, pečivo nebo alkoholické a nealkoholické nápoje. Produktová řada Tesco Pravá chuť obsahuje tradiční české výrobky připravené podle původních receptur, značka Tesco Value obsahuje nejţádanější výrobky denní potřeby za nejvýhodnější

73

TESCO PLC [online]. Dostupné z: http://www.tescoplc.com/index.asp?pageid=8 [citováno 29. března 2013]. 74 TESCO [online]. Dostupné z: http://www.itesco.cz/cs/tesco-v-cr/o-nas/historie/ [citováno 29. března 2013].

45

ceny nebo například značka Tesco Light Choices nabízí výrobky se sníţenou energetickou hodnotou nebo se sníţeným mnoţstvím tuku.75

75

TESCO [online]. Dostupné z: http://www.itesco.cz/cs/tesco-v-cr/tesco-znacky/vlastni-znacky/ [citováno 29. března 2013].

46

6. Analýza

nabídky

biopotravin

vybraných retailových řetězců v ČR 6.1. Biopotraviny v diskontních prodejnách 6.1.1.

Biopotraviny v diskontu Penny Market

Pro účely průzkumu byla vybrána diskontní prodejna Penny Market v Klatovech (Domaţlická 870, Klatovy) a průzkum proběhl dne 20. dubna 2013. Internetové stránky diskontního řetězce Penny Market, co se týče biopotravin, poskytují informace pouze ve formě představení vlastní značky biopotravin Bio Style v sekci Sortiment. Na internetových stránkách je na ukázku zobrazeno několik bio produktů této značky, více informací o bio produkci zde není. V sekci Sortiment je navíc představena značka IPZ – integrovaná produkce zeleniny, ze které Penny Market některé druhy zeleniny nabízí. Takto označená zelenina sice nemá označení bio, ale má prokazatelný původ v České republice, je pěstovaná ekologicky přijatelnou metodou a její pěstování je nezávisle kontrolováno od setí aţ po její sklizeň. Obrázek 4 Logo značky Bio Style

Zdroj: www.zena-in.cz [citováno 23. dubna 2013]

Produkty z ekologického zemědělství jsou na prodejně Penny Market rozmístěny do oddělení podle daného sortimentu. Nabídka biopotravin v tomto případě je ovšem značně omezená a to především na mléčné produkty a dále na typické produkty pocházející z ekologického zemědělství jako je například čaj a několik druhů trvanlivých potravin.

47

V oddělení mléčných produktů jsou v chladicím boxu biopotraviny přehledně umístěny hned u sebe. Na výběr je zde české mléko a máslo od výrobce Ekomilk s.r.o. a dále několik druhů jogurtů od českého výrobce OLMA, vše od privátní značky Penny Marketu Bio Style. Dále diskont Penny Market nabízí pro své zákazníky bio olivový olej, rýţové chlebíčky od výrobce RACIO, pomerančovou šťávu a bio čaj. V oddělení ovoce a zeleniny je několik druhů zeleniny nabízeno pod značkou IPZ – kontrolovaná zelenina z integrované produkce. Značení biopotravin při prezentaci v jednotlivých regálech bylo výrazné. Na lištách s cenami byla u kaţdého druhu zboţí umístěna zároveň i cedulka s logem privátní značky Bio Style. Toto zboţí bylo také poměrně rozpoznatelné od ostatních druhů zboţí a to díky obalům, které měli větší část obalu provedenu v tmavě zelené barvě, kterou obsahuje i logo značky Bio Style. Obrázek 5 Ukázky značení biopotravin v diskontní prodejně Penny Market

Zdroj: vlastní foto

48

6.1.2.

Biopotraviny v diskontu Lidl

Průzkum proběhl v klatovské diskontní prodejně Lidl (Domaţlická 884, Klatovy) dne 20. dubna 2013. Na oficiálních internetových stránkách diskontu Lidl www.lidl.cz nejsou k dispozici ţádné informace o tom, ţe by řetězec nabízel nějaké druhy biopotravin. Zároveň zde společnost nepředstavuje ani jednu vlastní značku biopotravin. Při provedeném průzkumu v diskontní prodejně, byly přesto nalezeny produkty ekologického zemědělství. V oddělení mléčných výrobků Lidl nabízí pro své zákazníky bio ovocný a bílý jogurt značky Bio Trend, oba produkty vyrobené v Německu. Vzhledem k tomu, ţe toto zboţí bylo výrazně označené jako „novinka“, je patrné ţe se řetězec Lidl také rozhodl do své nabídky zařadit biopotraviny. Značka Bio Trend je privátní značka společnosti Lidl, která je zavedena jiţ ve všech zahraničních prodejnách tohoto řetězce, například v Rakousku nebo v Itálii. Bio jogurty byly v regálu, jak je jiţ výše zmíněno, výrazně označeny cedulkou „novinka“, navíc jogurty byly umístěny v tmavě zelených krabičkách označených logem Bio Trend, takţe byly poměrně výrazně odlišené od ostatního zboţí. Obrázek 6 Ukázka z diskontní prodejny Lidl

Zdroj: vlastní foto

49

6.1.3.

Srovnání

Obě navštívené diskontní prodejny mají velmi omezenou nabídku biopotravin. Prodejna Penny Market nabízí zákazníkům širší sortiment biopotravin neţ diskontní prodejna Lidl. To je dáno zejména tím, ţe řetězec Lidl teprve zavádí prodej biopotravin do svých obchodů. Jako novinku zde prezentuje pouze dva druhy bio jogurtů vlastní značky Bio Trend. V prodejně Penny Market byla také nabídka biopotravin zaměřena výhradně na nabídku vlastní značky. Pod značkou Bio Style bylo na výběr nejvíce druhů zboţí v oddělení mléčných výrobků. Další nabízené biopotraviny byly ze sortimentu trvanlivých potravin. Prezentace biopotravin v obou obchodech je na dobré úrovni. Obaly produktů z ekologického zemědělství jsou přehledně výrazně barevně odlišené od ostatního nabízeného zboţí, podobně tak i krabičky, ve kterých je toto zboţí umístěné. V diskontu Penny Market navíc na nabídku biopotravin vlastní značky upozorňují cedulky s logem značky Bio Style připevněné na lištách s cenami.

6.2. Biopotraviny v supermarketech 6.2.1.

Biopotraviny v supermarketu Albert

Návštěva spojená s průzkumem v supermarketu Albert proběhla 22. dubna 2013 a to v praţském supermarketu Praha Jarov (Koněvova 2502/250). Společnost Albert nabízí svým zákazníkům, kteří mají zájem o produkty z ekologického zemědělství, vlastní privátní značku – Albert Bio. Na internetových stránkách www.albert.cz je tato značka představena pod záloţkou Privátní značky v sekci Naše značka. Podle vyjádření společnosti jsou biopotraviny Albert Bio „chutné, výživné, prosté pesticidů a zvířata jsou chována s ohledem na jejich zdraví a kulturní prostředí76“. Albert se zaměřuje na pečlivý výběr biododavatelů, v současné době spolupracuje s 39 dodavateli biopotravin. Albert Bio má ve svém sortimentu více neţ 160 druhů biopotravin, kolem 70 druhů zboţí. Tato nabídka je kaţdoročně rozšiřována o nové produkty.

76

ALBERT [online. Dostupné [citováno 22. dubna 2013].

z:]http://www.albert.cz/nase-znacka/privatni-znacky/albert-bio/

50

Obrázek 7 Logo značky Albert Bio

Zdroj: http://www.albert.cz/nase-znacka/privatni-znacky/albert-bio/ [citováno 22. dubna 2013].

Sortiment biopotravin je v supermarketu Albert rozdělen do oddělení podle druhu potraviny. Téměř všechny nabízené biopotraviny jsou značky Albert Bio, pouze v oddělení mléčných produktů jsou v nabídce také výrobky cizích značek. Poměrně velký výběr mají zákazníci supermarketu Albert v oddělení ovoce a zeleniny, kde je moţné vybrat z bio jablek, cibule, brambor a bio chřestu. Oddělení mléčných produktů také poskytuje širší nabídku zboţí, na výběr jsou vejce a mléko značky Albert Bio, dále bio jogurt téţe značky od výrobce Agro Tami a.s., zde je nabídka i od značky OLMA a to bio jogurt a čerstvé mléko. Další biopotraviny, které praţský supermarket Albert nabízí, jsou jiţ pouze značky Albert Bio. Široký sortiment se nachází v oddělení trvanlivých potravin, kde je na výběr bio pohanka, jáhly, kuskus, sója, rýţe, fazole a cizrna. Tyto produkty, stejně jako několik druhů bio mouk Albert Bio, dodává společnosti Albert organizace PROBIO. Další produkty, které byly při průzkumu zaznamenány, jsou bio kokosky od výrobce Pekárna Zemanka a dále bio ochucovací zeleninová směs. Přestoţe nabídka supermarketu Albert co se týče biopotravin, nebyla moc široká, velmi dobře měli v supermarketu vyřešenu otázku značení těchto produktů. U všech biopotravin v regálech, i kdyţ tam byl pouze jeden druh výrobku, byla na lištách výrazná zelená kolečka s nápisem bio. Zároveň výrobky značky Albert Bio mají vţdy výrazně zelený obal, takţe tyto produkty jsou velmi rozpoznatelné od ostatních konvenčních potravin.

51

Obrázek 8 Ukázka značení biopotravin v supermarketu Albert

Zdroj: vlastní foto

6.2.2.

Biopotraviny v supermarketu Billa

Pro průzkum byla zvolena prodejna supermarketu Billa v Klatovech (Nádraţní 172, Klatovy) a návštěva proběhla 20. dubna 2013. Na internetových stránkách řetězce Billa www.billa.cz se nenachází ţádné informace týkající se biopotravin, v sekci Sortiment společnost dokonce nepředstavuje ani svoji privátní značku zaměřenou na biopotraviny – Naše Bio. Pro tu jsou vyhrazeny speciální internetové stránky www.nasebio.cz. Na těchto stránkách je moţné najít základní informace o biopotravinách, co je to „bio“ a jak se pozná, je zde ve stručnosti představena značka Naše Bio společně s širokým sortimentem, který obsahuje výrobky například v kategoriích zelenina a ovoce, nápoje, čaje, maso, mléčné výrobky, mouky, cereálie nebo müsli. Na těchto internetových stránkách společnost Billa zároveň představuje několik receptů, které si zákazníci mohou připravit z bioproduktů.

52

Obrázek 9 Logo značky Naše Bio

Zdroj: www.billa.sk [citováno 22. dubna 2013].

Nabídka biopotravin v supermarketu Billa je značně omezena na sortiment privátní značky Naše Bio. Tyto produkty jsou vţdy výrazně označeny logem Naše Bio na lištách s cenami a dále ještě s cedulkou připevněnou na lištu s cenami s logem této privátní značky. Biopotraviny ostatních značek označené nejsou vůbec. Bioprodukty jsou rozmístěny po celé prodejně dle sortimentu. Obrázek 10 Ukázka značení biopotravin v supermarketu Billa

Zdroj: vlastní foto

Široký sortiment supermarket nabízí v oddělení mléčných výrobků, kde převaţuje nabídka vlastní značky Naše Bio, je zde na výběr ale také několik bioproduktů jiných značek. Pod značkou Naše Bio jsou na výběr například vejce, mléko, sýr, máslo, tvaroh, kefír a zakysaná smetana, jogurty, které vyrábí Mlékárna Valašské Meziříčí a jogurty vyrobené v Polabských mlékárnách. V nabídce je také sýr značky JaNatürlich! vyrobený v Rakousku. Značka JaNatürlich! je privátní značka biopotravin rakouské maloobchodní skupiny Rewe, která v České republice vlastní jak řetězec Billa, tak i

53

diskontní prodejny Penny Market. Dále jsou zde na výběr jogurty značky Hollandia, bio margarín a tvaroh s jogurtem značky Matylda. Sortiment značky Naše Bio dále obsahuje široký sortiment trvanlivých potravin, například těstoviny, rýţi, několik druhů luštěnin a ovesné vločky, které pro Billu dodává společnost PRO-BIO, rýţové chlebíčky od výrobce RACIO, müsli a müsli tyčinky, kukuřičné křupky a tyčinky, marmelády, mouku, cukr, olivový olej a ocet balsamico, čokoládu, sirupy, sušenky, které vyrábí Pekárna Zemanka, dále například krekry a špaldové tyčky vyráběné v Semilské pekárně. V oddělení masa je na výběr několik druhů mletých mas a porcovaných kusů od značky Naše Bio a v oddělení mraţených výrobků dokonce bio zmrzlina Naše Bio od českého výrobce společnosti PINKO a.s. Široký výběr nabízí pro své zákazníky supermarket Billa také v oddělení ovoce a zeleniny, kde jsou v nabídce bio jablka, citrony, cibule, česnek a mrkev.

6.2.3.

Srovnání

Z provedeného průzkumu vyplývá, ţe supermarket Billa má daleko širší nabídku biopotravin, ale co se týče prezentace biopotravin na svých prodejnách, jsou na tom obě prodejny velmi dobře. Oba řetězce mají svou vlastní značku biopotravin, jejíţ nabídka převaţuje v sortimentu nabízených bioproduktů. Značka Albert Bio má ve svém sortimentu několik druhů bio ovoce a zeleniny, několik druhů mléčných výrobků a poměrně široký sortiment trvanlivých potravin. Značka řetězce Billa Naše Bio má v prodejně široké zastoupení v oddělení mléčných produktů, trvanlivých potravin i v oddělení ovoce a zeleniny, široký výběr mají zákazníci i v oddělení masa, kde je na výběr hned z několika druhů. Sortiment značky Naše bio obsahuje i takové bioprodukty jako je například bio zmrzlina nebo bio čokoláda. Supermarket Billa má v nabídce ovšem nejen biopotraviny své vlastní značky, ale také zboţí cizích značek a to převáţně v oddělení mléčných výrobků. Prezentace

biopotravin

je

v obou

prodejnách

na

poměrně

dobré

úrovni.

V supermarketu Albert na kaţdý druh bioproduktů umístěný v regálu upozorňuje zelené kolečko s nápisem Bio připevněné na lištu s cenou. V supermarketu Billa zase 54

podobná cedulka nese název Naše Bio. Jedinou nevýhodou je v tomto případě to, ţe takto je označené pouze zboţí vlastní značky, bioprodukty ostatních značek takového upozornění nemají a zákazník je tedy snadněji přehlédne.

6.3. Biopotraviny v hypermarketech 6.3.1.

Biopotraviny v hypermarketu Interspar

Za účelem zkoumání sortimentu biopotravin v obchodním řetězci Interspar, byl vybrán hypermarket v Praze 9, který se nachází v přízemí obchodního centra Galerie Harfa (Českomoravská 2420/15a, Praha 9 Libeň). Návštěva hypermarketu proběhla 17. dubna 2013. Na internetových stránkách www.interspar.cz v sekci Náš sortiment po rozkliknutí hesla Biopotraviny obchodní řetězec informuje své zákazníky o vlastní značce biopotravin SPAR Natur*pur. Tato produktová řada vznikla v roce 1995, v nabídce českých obchodů se poprvé objevila v roce 2006 a počet výrobků v jejím sortimentu se díky neustále rostoucímu zájmu stále rozšiřuje. V současné době se pod touto značkou nachází více neţ 100 různých druhů výrobků z několika prodejních sortimentů, například mléčné výrobky, ovoce a zelenina, dţusy a sojové drinky, sušené plody a racio výrobky, těstoviny a rýţe, uzeniny, oleje a octy, nápoje, čaj a káva a potraviny denní potřeby. Více informací o této produktové značce se dále nachází v sekci SPAR značky, kde se kromě obecných informací o značce SPAR Natur*pur objevují také informace, jaké má řetězec zásady pro distribuci biopotravin pod značkou SPAR Natur*pur. Jedná se o garanci čerstvosti, vynikající chuť, informace o původu, nejpřísnější kontroly a všechny biopotraviny jsou bez genových úprav a bez chemicko-syntetických pesticidů. Následují informace pro zákazníky, jak biopotraviny poznají od konvenčních potravin společně s ukázkou značení biopotravin. Na svých internetových stránkách dále řetězec Interspar inzeruje několik receptů, které si mohou zákazníci připravit z biopotravin značky SPAR Natur*pur a dále je zde k dispozici broţura ke staţení, která nabízí detailnější informace o sortimentu značky SPAR Natur*pur.

55

Obrázek 11 Logo značky SPAR Natur*pur a ukázka produktů této značky

Zdroj: http://www.interspar.cz/spar/SPAR_znacky/Spar_Natur_pur.htm [citováno 19. dubna 2013]

Nabídka biopotravin v hypermarketu Interspar je rozmístěna jak dle jednotlivých druhů výrobků do oddělení, tak se zde nachází i tzv. koutek se zdravou výţivou, kde jsou tyto výrobky umístěny pohromadě. V tomto oddělení je patrné, jak široký má hypermarket Interspar sortiment biopotravin. Nachází se tu nejen biopotraviny privátní značky SPAR Natur*pur, které mají svůj původ obvykle v Rakousku, coţ je dáno tím, ţe Interspar v České republice patří pod skupinu SPAR Rakousko, ale také mnoho biopotravin dalších značek a výrobců, převáţně z České republiky. Nachází se zde například bio marmelády, několik druhů ovesných kaší, oříšků a tyčinek, bio pšeničná mouka nebo třeba bio kečupy SPAK a bio dţusy značky Pfanner. V mnoha odděleních má tedy zákazník hledající produkty ekologického zemědělství na výběr nejen výrobky značky SPAR Natur*pur, ale také biopotraviny jiných značek. Největší výběr biopotravin byl v oddělení mléčných výrobků. Například konkrétně v sortimentu mléka se nacházely kromě mléka značky SPAR Natur*pur také biomléko značky Olma, biomléko Amálka od dodavatele ASTROM Praha nebo mléko TAMI pocházející ze Slovenska. Sortiment mléčných a kysaných nápojů také nabízí větší výběr, například mléčný drink od firmy OLMA nebo mléčný kysaný nápoj vyráběný v Mlékárně Valašské Meziříčí a podmáslí SPAR Natur*pur. Nabídka ovoce a zeleniny z ekologických farem v hypermarketu Interspar je také poměrně široká. V nabídce jsou kromě bio jablek, brambor, cibule a mrkve, také exotičtější ovoce jako bio kiwi, pomeranče a citrony a nebo čerstvá a sušená rajčata. Bio ovoce a zelenina je dodávána do Intersparu z ekofarmy Deblín a zemí původu jsou Rakousko a Itálie.

56

Velký výběr biopotravin se nachází také v oddělení dětské výţivy, konkrétně přesnídávek. Zde byla zastoupena firma HIPP, která do českých obchodů dodává kromě přesnídávek také ovocné a zeleninové nápoje pro děti. Jedno z mála oddělení, kde by mohl mít zákazník problém s výběrem biopotravin, je oddělení masa a uzenin. Při průzkumu byly nalezeny pouze dvě poloţky odpovídající tomuto sortimentu a to bio Vídeňské párky od firmy PONNATH vyráběné v Sušici a jemný salám značky SPAR Natur*pur. Při průzkumu bylo také zjištěno, ţe nejen privátní značka SPAR Natur*pur obsahuje biopotraviny. Vlastní značka SPAR Veggie, která se zaměřuje na bezmasé produkty, také obsahuje výrobky z kategorie bio. Jedná se například o vegetariánské pomazánky, produkty s alternativou masa, např. vegetariánský bio guláš nebo bio chilli con carne, nebo bio pizzu a bio karbanátky. Další privátní značkou, která má v sortimentu bio, je SPAR Premium, v jejíţ nabídce se nachází bio čaj. Průzkum zároveň poukázal na slabší stránku hypermarketu Interspar a to na prezentaci biovýrobků. Zákazník můţe mít problémy při hledání biovýrobků a to zejména z toho důvodu, ţe hypermarket neupozorňuje procházejícího zákazníka na nabídku biopotravin. Jediná cedule upozorňující na bioprodukty byla umístěna v oddělení ovoce a zeleniny, v ostatních odděleních zákazník musí biopotraviny sloţitě hledat v sortimentu vystaveného zboţí. Je patrné, ţe hypermarket Interspar se snaţí nalákat zákazníky k nákupu biopotravin různými marketingovými akcemi. V oddělení zdravé výţivy se nacházela cedule, která oznamovala několikadenní prodejní akci se zaměřením na výrobky značky SPAR Natur*pur. V průběhu této akce byla na pokladně zákazníkům odečtena sleva ve výši 15 % z ceny veškerých zakoupených produktů SPAR Natur*pur. Zároveň byla před vstupem do prodejního prostoru hypermarketu Interspar umístěna cedule, která návštěvníky obchodu zvala na veletrh Biostyl, konající se od 19. do 21. dubna 2013 v areálu Výstaviště v praţských Holešovicích. Právě obchodní řetězec Interspar společně se svou značkou SPAR Natur*pur je jedním z jeho hlavních partnerů. Reklama na tento veletrh byla také umístěna na úvodní stránce webových stránek Intersparu.

57

6.3.2.

Biopotraviny v hypermarketu Tesco

Průzkum v obchodním řetězci Tesco byl proveden v hypermarketu v Klatovech (Domaţlická 909, Klatovy) dne 20. dubna 2013. Internetové stránky společnosti Tesco www.itesco.cz poskytují pro své zákazníky informace týkající se biopotravin pouze v rámci představení produktové řady biopotravin vlastní značky Tesco Organic, které se nacházejí v sekci Tesco značky po rozkliknutí nabídky Tesco v ČR na úvodní stránce. Jak společnost Tesco informuje, výrobky řady Tesco Organic „splňuji požadavky bio, mají přirozenou chuť a více živin, nezatěžují lidský organismus cizorodými látkami, neobsahují geneticky modifikované organismy, neobsahují přidané chemické látky pro vylepšení chutí a vůní“.77 Řada biopotravin Tesco Organic byla uvedena v roce 1997 a v současné době se pod touto značkou nachází více neţ 100 výrobků v kategoriích mléčné výrobky, pečivo, ovoce a zelenina, maso a uzeniny, suché potraviny, alkohol a nealkoholické nápoje a směsi na pečení. Obrázek 12 Logo značky Tesco Organic

Zdroj: www.realfood.tesco.com [citováno 22. dubna 2013]

Sortiment biopotravin je v hypermarketu Tesco rozmístěn nejen dle jednotlivých oddělení, ale biopotraviny jsou umístěny také pohromadě v jednom regálu v rámci zdravé výţivy, kde se nachází nejen biopotraviny, ale například také potraviny pro bezlepkovou dietu.

77

TESCO [online]. Dostupné z: http://www.itesco.cz/cs/tesco-v-cr/tesco-znacky/vlastni-znacky/tescoorganic/ [citováno 21. dubna 2013].

58

V oddělení zdravé výţivy je shromáţděna poměrně široká nabídka biopotravin převáţně od cizích výrobců a dodavatelů, výrobky Tesco Organics jsou zde zastoupeny jen několika produkty, například se zde nachází dýňová a slunečnicová semínka Tesco Organic, dále pak kukuřičná polenta, jáhly, pšeničný bulgur a špaldové chlebíčky. Převáţná část nabídky ostatních biopotravin v tomto oddělení je značky Biolinie výrobce PRO-BIO, ze sortimentu této značky je v nabídce hypermarketu Tesco několik druhů luštěnin, ovesných a kukuřičných kaší a dále polotovary na přípravu pohankového dezertu nebo ječných lívanců. Dále se v tomto oddělení nachází například bio sušenky a špaldové tyčky vyráběné Pekárnou Zemanka, výrobky ze sóji, ovocné šťávy, několik druhů marmelád, müsli a ovesných vloček, luštěnin, bio třtinový cukr, bio mouka a těstoviny, ale také například bio kečup OTMA. V oddělení mléčných produktů je ve chladicím boxu vyhrazené místo, kde jsou soustředěny některé biopotraviny patřící do tohoto oddělení. Tesco má v tomto případě poměrně širokou nabídku mléčných výrobků, například v nabídce bio jogurtů má obchod jogurty své značky Tesco Organic, dále také bio jogurty značky OLMA nebo Hollandia. Širokou nabídku má také, co se týče sortimentu bio mléka, kde je na výběr hned z pěti druhů mlék, na výběr jsou bio mléka z České republiky, Slovenska nebo z Francie. V nabídce mléčných produktů má dále zákazník nakupující v Tescu výběr z kysaných nápojů, ovocných tvarohů a několika druhů sýrů. Většina mléčných výrobků, které má ve své nabídce hypermarket Tesco, má svůj původ v České republice. Při průzkumu bylo zjištěno, ţe v oddělení masa a uzenin se nachází pouze jeden výrobek s označením bio a tímto produktem byly Vídeňské párky značky PONNATH. Sortiment ovoce a zeleniny neobsahoval ani jeden druh biopotravin. V rámci nabídky bio nápojů bylo v Tescu nalezeno několik druhů čaje Tesco Organics, dále ovocné dţusy stejné značky a několik druhů ovocných dţusů značky Pfanner. Oddělení dětské výţivy nabízí velmi široký sortiment bio přesnídávek a bio příkrmů. Největší zastoupení zde má firma HIPP se sortimentem dětských přesnídávek a těstovinových pokrmů. Dále má v tomto oddělení výrobky také firma HAMÉ s bio přesnídávkami značky Hamánek a slovenská firma OVKO. 59

Další biopotraviny, které nabízí hypermarket Tesco, byly většinou biopotraviny značky Tesco Organic, například několik druhů luštěnin a rýţe, müsli tyčinky a slaný popkorn, bio mouka nebo bio vanilkový a skořicový cukr a bio vanilkový a čokoládový puding. Největší slabinou hypermarketu Tesco je rozhodně prezentace nabídky biopotravin ve své prodejně. Upozornění pro zákazníky, ţe v regálu se nachází produkty ekologického zemědělství, se nacházelo pouze v oddělení mléčných produktů, kde byly tyto produkty pohromadě a to ve formě zelených koleček s označením Bio připevněných na lištu s cenami výrobků. V dalších odděleních si zákazník nemá šanci biopotravin všimnout. Jedinou moţností je hledat biopotraviny podle zelených krabic Tesco Organic, ve kterých je zboţí vystaveno. Zboţí ostatních výrobců musí ovšem zákazník sloţitě vyhledávat mezi ostatním zboţím v regálu podle názvu na obalu výrobku, protoţe Tesco slovo „bio“ neumisťuje ani do názvu zboţí na liště s cenou, přestoţe oficiální název potraviny slovo bio obsahuje. Obrázek 13 Ukázky značení biopotravin v hypermarketu Tesco

Zdroj: vlastní foto

60

6.3.3.

Srovnání

Pokud srovnáme nabídku biopotravin, kterou nabízí hypermarket Interspar a hypermarket Tesco, průzkum ukázal, ţe oba hypermarkety mají poměrně srovnatelnou nabídku bioproduktů. Širokou nabídku oba obchody poskytují v sortimentu dětské výţivy, kde nabízí dokonce zboţí od stejné značky, dále mají srovnatelnou nabídku v sortimentu mléčných výrobků, kde se také nachází stejné výrobky nebo výrobky od stejných výrobců. Zároveň sortiment bio zboţí zdravé výţivy, trvanlivých potravin (např. mouka, těstoviny, luštěniny, marmelády) a ovocných nápojů a šťáv je velmi podobný v obou obchodních jednotkách. Podobně jsou na tom obchody v nabídce uzenin a masných produktů, ovšem v tomto sortimentu zboţí ani jeden z hypermarketů pro své zákazníky nemá moţnost velkého výběru. V Intersparu má zákazník na výběr dva druhy zboţí z tohoto sortimentu, Tesco nabízí dokonce pouze jeden druh, veškeré zboţí navíc patří do skupiny uzenin, nabídku biomasa nemá ani jeden z navštívených obchodů. Hypermarket Interspar nabízí pro své zákazníky široký výběr bio ovoce a zeleniny, naproti tomu Tesco pro své zákazníky tyto poloţky nenabízí. Oba hypermarkety mají vlastní značku biopotravin – v Intersparu to je SPAR Natur*pur a v Tescu potom Tesco Organic. Obě produktové řady mají velice široký sortiment biopotravin, nicméně z průzkumu je patrné, ţe nabídka hypermarketu Tesco je v tomto případě o něco širší. Nabídka značky SPAR Natur*pur se zaměřovala na základní typy potravin, jako jsou mléčné produkty, luštěniny nebo těstoviny, ale nabídka Tesco Organic obsahovala i takové poloţky jako je bio vanilkový cukr nebo bio vanilkový a čokoládový puding. Biopotraviny v Intersparu měli svůj původ nejčastěji v České republice a v Rakousku, biopotraviny nabízené v hypermarketu Tesco pocházely nejčastěji z České republiky. Jak hypermarket Interspar, tak i hypermarket Tesco by se měl více zaměřit na prezentaci biopotravin na svých prodejnách. Nedostačující se jeví zejména způsob nalákání nakupujících zákazníků k sortimentu biopotravin. Tesco mělo pouze v oddělení mléčných výrobků na liště s cenou umístěno zelené kolečko s nápisem Bio, v Intersparu byl zase nápis BIO umístěn pouze v oddělení ovoce a zeleniny. 61

Je patrné, ţe hypermarket Interspar se více zaměřuje na marketingovou propagaci biopotravin a zdravého ţivotního stylu. Před vstupem do nákupního prostoru hypermarketu i na vlastních internetových stránkách byla umístěna reklama na veletrh Biostyl 2013, jejímţ je společnost Interspar jedním z hlavních partnerů. Podobně tak i na svých internetových stránkách věnuje tématu biopotravin více prostoru neţ obchodní řetězec Tesco.

62

Závěr Od 70. let 19. století, kdy se poprvé začalo prosazovat ekologické zemědělství ve světě a začalo docházet k prvnímu sdruţování ekozemědělců, se tento způsob hospodaření velice rozvinul. Ekologičtí zemědělci si uvědomují hlavní výhody tohoto typu hospodaření, rozhodují se dbát na ţivotní prostředí, při svých činnostech se vyvarují pouţívání škodlivých látek, které zatěţují, znečišťují a zamořují okolní prostředí, dbají na chování a pohodu hospodářských zvířat a tím splňují základní cíle ekologického zemědělství, mezi které patří například produkce kvalitních potravin a krmiv o vysoké nutriční hodnotě, vyuţívání místních zdrojů, udrţování a zlepšování úrodnosti půdy, vyvarování se forem znečištění pocházejících ze zemědělských podniků, uchování přírodních ekosystémů v krajině, ochran přírody a její diverzity a tak dále. V zemích po celém světě kaţdoročně narůstá počet ekopodnikatelů, současně s tím narůstá také plocha půdy, která je obhospodařována ekologickým způsobem. Podobná situace se promítá do stavu ekologického zemědělství i v České republice. Dynamicky roste počet registrovaných ekologických zemědělců a počet farem fungujících na principech ekologického zemědělství. V roce 1991 jich bylo 132, v roce 2001 jiţ 654 a v roce 2011 bylo zaznamenáno dokonce 3920 ekofarem na území České republiky. Zároveň s tím roste také plocha půdy, která je ekologickými zemědělci vyuţívána. Zásluhu na tom má nejen sjednocení české a evropské legislativy v této oblasti, ale i zavedení různých finančních podpor ve formě dotací ze strany státu, které ekologičtí farmáři mohou a ve velké míře také vyuţívají. Nezvyšuje se ovšem pouze obliba ekologického zemědělství, také situace na trhu s produkty ekologického zemědělství se v České republice vyvíjí velmi pozitivně. Mezi lidmi roste povědomí o biopotravinách, pořádají se různé marketingové akce a projekty na podporu zvýšení jejich prodeje a tak spotřeba biopotravin na našem území stále roste. Velmi populární kaţdoroční akcí se stala soutěţ vyhlašovaná společností PRO-BIO Česká biopotravina roku. Ve městech po celé české republice je moţné navštívit biojarmarky, kde si zájemci mohou zakoupit biopotraviny přímo od svých farmářů a dozvědět se tak bliţší informace o jejich výrobě a pěstování.

63

Cílem mé diplomové práce byla analýza situace na trhu s biopotravinami v České republice a dále jsem chtěla zjistit, jak vypadá nabídka biopotravin ve vybraných retailových řetězcích se zaměřením na šíři sortimentu biopotravin, na prezentaci tohoto sortimentu v prodejnách a dále jsem zkoumala, jaké informace z oblasti biopotravin mají spotřebitelé k dispozici na internetových stránkách obchodních řetězců. Analýza trhu s biopotravinami ukázala, ţe spotřeba biopotravin na našem území aţ do roku 2008 dynamicky rostla, od tohoto roku došlo k mírnému poklesu spotřeby biopotravin. V roce 2005 byla spotřeba biopotravin v České republice vyčíslena na 0,51 mld. Kč, v roce 2008 jiţ na 1,8 mld. Kč, poté nastal pokles způsobený poklesem poptávky jako důsledek hospodářské krize, která propukla v roce 2009. V roce 2009 spotřeba biopotravin klesla na hodnotu 1,613 mld. Kč a v roce 2010 spotřebitelé za biopotraviny utratili 1,592 mld. Kč. Místem, kam spotřebitelé v ČR chodí nejčastěji biopotraviny nakupovat, jsou s velkým náskokem supermarkety a hypermarkety, dále prodejny zdravé výţivy a lékárny. Biopotraviny, které si spotřebitelé nejčastěji nakupují, byly s 33% „Ostatní zpracované potraviny“, kam spadají například dětské výţivy, dále pak „Mléko a mléčné výrobky“ a „Ovoce a zelenina“. Při provedeném průzkumu bylo zjištěno, ţe nabídky biopotravin jednotlivých maloobchodních řetězců se liší, a to zejména dle kategorie maloobchodní jednotky, obchody ve stejné kategorii mají relativně podobnou šíři sortimentu biopotravin. Dále bylo prokázáno, ţe kaţdý navštívený obchodní řetězec má ve své nabídce jednu vlastní produktovou řadu zaměřenou na biopotraviny. Vlastní značku biopotravin má řetězec Penny Market, Albert, Tesco i Interspar. Poslední navštívený obchod – diskontní prodejna Lidl vlastní také privátní značku biopotravin, která je jiţ zavedená v rámci zahraničních prodejen, ale v České republice tuto značku teprve zavádí do svých obchodů. Šíře sortimentu vlastních značek biopotravin se také liší, zatímco některé se specializují čistě jen na základní potraviny, jiné mají velice široký sortiment. Kromě nabídky biopotravin vlastních značek mají navštívené supermarkety a hypermarkety také nabídku biopotravin značek cizích, s převládající nabídkou 64

biopotravin od českých výrobců. Tito čeští výrobci měli často zastoupení svých výrobků ve více prodejnách, týkalo se to například výrobků vyrobených Pekárnou Zemanka nebo mléčných produktů od společnosti OLMA. Prezentace biopotravin v jednotlivých prodejních místech se také lišila především dle kategorie obchodní jednotky. Zatímco v šíři sortimentu vynikaly hypermarkety, v tomto ohledu jsou hypermarkety naopak pozadu za diskontními prodejnami a supermarkety. Ani v hypermarketu Interspar, ani v navštíveném hypermarketu Tesco jsem způsob značení biopotravin neshledala dostatečným. Menší prodejny se na prezentaci biopotravin a nalákání zákazníka k tomuto sortimentu zaměřují více a mnohem lépe. Poskytování informací o biopotravinách jednotlivých obchodních řetězců na internetových stránkách se většinou zaměřuje pouze na představení sortimentu privátní značky biopotravin. Nicméně například řetězec Billa věnoval své privátní značce biopotravin Naše Bio dokonce vlastní internetové stránky, kde mají spotřebitelé kromě informací o dané značce a jejím sortimentu moţnost zjistit také základní informace o biopotravinách obecně. Naopak řetězec Lidl na internetových stránkách neinformuje ani o své privátní značce Bio Trend, coţ je ale zřejmě dáno tím, ţe tuto značku do svých českých prodejen teprve zařazuje. Český spotřebitel má v obchodních řetězcích poměrně širokou nabídku biopotravin. Je jen otázkou času, jak se bude trend posledních let dál vyvíjet, zda bude spotřeba biopotravin na českém trhu i nadále mírně klesat, nebo zda se vrátíme do doby před rokem 2008, kdy naopak spotřeba rapidně rostla.

65

Seznam grafů Graf 1 - Země s největším podílem půdy v EZ za rok 2010 ........................................ 11 Graf 2 - Podíl registrovaných ekopodnikatelů dle regionů světa v roce 2010 ............. 12 Graf 3 - Spotřeba biopotravin v ČR v letech 2005 - 2010 v mld. Kč .......................... 24 Graf 4 - Spotřeba biopotravin v ČR v letech 2005 - 2010 na obyvatele v Kč za rok .. 25 Graf 5 - Prodej biopotravin v roce 2010 dle odbytového místa................................... 27 Graf 6 - Odbytiště distribuovaných biopotravin v ČR za rok 2010 ............................. 29

Seznam tabulek Tabulka 1 - Výměra půdy v EZ dle jednotlivých regionů světa v roce 2010 .............. 11 Tabulka 2 - Vývoj celkové výměry půdy a počtu farem v EZ v ČR 1991-2011 ......... 14 Tabulka 3 - Teritoriální rozmístění ekofarem a výměra jejich plochy v ČR rok 2011 15 Tabulka 4 - Pravomoci ÚKZUZ a soukromých kontrolních subjektů ......................... 21 Tabulka 5 - Vývoj prodeje biopotravin v ČR dle odbytových míst v 2005-2010 ....... 26 Tabulka 6 - TOP 10 obchodních řetězců v ČR dle trţeb v roce 2010 a 2011 ............. 36 Tabulka 7 - TOP 10 obchodních firem v ČR dle trţeb v roce 2010 a 2011 ................ 37

66

Seznam obrázků Obrázek 1 Logo Euro list ............................................................................................. 16 Obrázek 2 Logo Biozebra ............................................................................................ 17 Obrázek 3 Ukázka značení biopotravin na konkrétním produktu ............................... 19 Obrázek 4 Logo značky Bio Style ............................................................................... 47 Obrázek 5 Ukázky značení biopotravin v diskontní prodejně Penny Market ............. 48 Obrázek 6 Ukázka z diskontní prodejny Lidl .............................................................. 49 Obrázek 7 Logo značky Albert Bio ............................................................................. 51 Obrázek 8 Ukázka značení biopotravin v supermarketu Albert .................................. 52 Obrázek 9 Logo značky Naše Bio ............................................................................... 53 Obrázek 10 Ukázka značení biopotravin v supermarketu Billa .................................. 53 Obrázek 11 Logo značky SPAR Natur*pur a ukázka produktů této značky ............... 56 Obrázek 12 Logo značky Tesco Organic ..................................................................... 58 Obrázek 13 Ukázky značení biopotravin v hypermarketu Tesco ................................ 60

67

Zdroje Literární zdroje: Akční plán pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011-2015. Ministerstvo zemědělství [online]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/akcni-plan/ [citováno 12. listopadu 2012]. CIMLER, P. - ZADRAŢILOVÁ, D. a kol. Retail Management. Management Press. Praha, 2007. ISBN 978-80-7261-167-6. HRABALOVÁ, A. Statistická šetření ekologického zemědělství – základní statistické údaje (2011). Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Brno, 2012. HRABALOVÁ, A. Zpráva ÚZEI. Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Brno, 2012. JINDRA, J.- PRAŢSKÁ, L. a kol. Obchodní podnikání. Retail management. Management Press. Praha, 2002. ISBN 80-7261-059-7. ŠTIKOVÁ, O. Bulletin ÚZEI. Ústav zemědělské ekonomiky a informací. 2011. URBAN, J. - ŠARAPATKA B. a kol. Ekologické zemědělství: učebnice pro školy i praxi I. díl. Ministerstvo ţivotního prostředí. Praha, 2003. ISBN: 80-7212-274-6. Zákon č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství.

Elektronické zdroje: ABCERT [online]. Dostupné z: http://www.abcert.cz/index.php [citováno 16. listopadu 2012]. ALBERT [online]. Dostupné z: http://www.albert.cz/o-nas/o-spolecnosti/profilspolecnosti/ [citováno 29. března].

68

BILLA [online]. http://www.billa.cz/Layouts/dd_bi_subseite2008.aspx?pageId=112351&folderid=445 90 [citováno 13. dubna 2013]. BIOAKADEMIE [online]. Dostupné z: http://www.pro-bio.cz/bioakademie/archiv/ [citováno 22. března 2013]. BIO INFO [online]. Dostupné z: http://www.bio-info.cz/zpravy/prave-se-stalo-novebiologo-eu-zverejneno [citováno 16. listopadu 2012]. BIOKONT [online]. Dostupné z: http://www.biokont.cz/images/o_spolecnosti_20120302_1.pdf [citováno 16. listopadu 2012]. BIO MĚSÍČNÍK [online]. Dostupné z: http://www.vhpress.cz/clanky/bio0710_biojarmarky.pdf. [citováno 15. března 2013]. BIOPOTRAVINA ROKU [online]. Dostupné z: http://biopotravinaroku.cz/Prihlaska/ [citováno 15. března 2013]. DM DROGERIE MARKT [online]. Dostupné z: http://www.dmdrogeriemarkt.cz/cz_homepage/o_spolecnosti/historie/ [citováno 9. března 2013]. EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ [online]. Dostupné z: http://www.agronavigator.cz/ekozem/default.asp?ch=28&typ=1&val=39290&ids=879 [citováno 15. března 2013]. IFOAM [online]. Dostupné z: http://ifoam.org/growing_organic/definitions/doa/index.html [citováno 10. listopadu 2012]. INCOMA [online]. Dostupné z: http://www.incoma.cz/cz/ols/reader.aspx?msg=1217&lng=CZ&ctr=203 [citováno 23. listopadu 2012]. INTERSPAR [online]. Dostupné z: http://www.interspar.cz/spar/o_nas/SPAR_v_Rakousku.htm [citováno 30. března].

69

KONTROLA EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ [online]. Dostupné z: http://www.kez.cz/narizeni-komise-es-7102009-a-8892008-a-narizeni-rady-es8342007 [citováno 16. listopadu 2012]. KONTROLA EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ [online]. Dostupné z: http://www.kez.cz/nabidka-sluzeb [citováno 16. listopadu 2012]. LIDL [online]. http://www.lidl.cz/cps/rde/xchg/lidl_cz/hs.xsl/5309.htm [citováno 27. března 2013]. MĚSÍC BIOPOTRAVIN A EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ [online]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mesic-biopotravin/clanky [citováno 15. března 2013]. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ [online]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/kalendar-akci/bioakademie-2012.html [citováno 22. března 2013]. ORGANIC WORLD [online]. Dostupné z: http://www.organic-world.net/fileadmin/documents/yearbook/2012/fibl-ifoam-2012summary.pdf [citováno 13. listopadu 2012]. PENNY MARKET [online]. Dostupné z: http://www.penny.eu/ [citováno 27. března 2013]. PRO-BIO [online]. Dostupné z: http://www.probio.cz/cms/ms_files/10NIVUZK1117.pdf [citováno 16. listopadu 2012]. RETAIL BUSINESS REVIEW [online]. Dostupné z: http://www.retail-businessreview.com/companies/schwarz-beteiligungs-gmbh [citováno 27. března 2013]. REWE GROUP [online]. Dostupné z: http://www.rewe-group.cz/ [citováno 27. března 2013]. STIMME.DE [online]. http://www.stimme.de/heilbronn/wirtschaft/Schwarz-GruppeLidl-bleibt-die-Lokomotive;art2088,2513345 [citováno 27. března 2013]. TESCO [online]. Dostupné z: http://www.itesco.cz/cs/tesco-v-cr/tesco-znacky/vlastniznacky/ [citováno 29. března]. 70

TESCO PLC [online]. Dostupné z: http://www.tescoplc.com/index.asp?pageid=8 [citováno 29. března]. TOULCŮV DVŮR [online]. Dostupné z: http://www.toulcuvdvur.cz/details/268biojarmark [citováno 15. března 2013]. ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ [online]. Dostupné z: http://www.ukzuz.cz/Articles/Articles/1985282-Zapojenim+UKZUZ+do+uredni+kontroly+EZ+je+zajistena.aspx [citováno 17. listopadu 2012]. ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÉ EKONOMIKY A INFORMACÍ [online]. Dostupné z: http://www.agronavigator.cz/ekozem/default.asp?ch=28&typ=1&val=26047&ids=162 4 [citováno 22. března 2013]. ZBOŢÍ A PRODEJ [online]. Dostupné z: http://www.zboziaprodej.cz/top30 [citováno 23. listopadu 2012].

71