Bankovní institut vysoká škola Praha

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Práva a veřejné správy

Proces přijímání obecních rozpočtů

Bakalářská práce

Anna Koubová

Autor:

Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce:

JUDr. Michael Kohajda, Ph.D.

Odborný konzultant::

Ing. Hana Zieglerová Jana Šefčíková Městský úřad Benešov

Praha

2011/2012

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskoupráci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Benešově dne 24.4.2012

Anna Koubová

2

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala především svému vedoucímu bakalářské práce panu JUDr. Michaelu Kohajdovi, Ph.D. Dále děkuji Odborným konzultantkám: Paní Ing. Haně Zieglerové a paní Janě Šefčíkové z Odboru financí a majetku Městského Úřadu Benešov. Stejně tak jsem vděčná celému Městskému Úřadu Benešov, především pak Odboru financí a majetku za to, žejsem zde mohla v rámci praxe získat informace potřebné pro moji Bakalářskou práci a aktivně se podílet na jejich tvorbě.

3

Anotace Moje práce nejprve pojednává o samosprávě, především pak o pojmu obec z hlediska Zákona číslo1/1993 Sb. Ústava České Republiky aZákona č. 128/ 2000 Sb. o obcích( obecním zřízení), vzhledem k tomu, že se práce nazývá Proces přijímání obecních rozpočtů, zaměřila jsem se proto dále na právní úpravu přijímání obecních rozpočtů, především na Zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, Zákon č.218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a změně některých souvisejících zákonů, vyhlášku č. 449/2009 Sb., Zákon č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní, Zákon č. 248/2000 o podpoře regionálního rozvoje a další zákony a vyhlášky týkající se obecních rozpočtů. Další část mé práce jsem věnovala praktické aplikaci právních předpisů, na příkladu skutečného příjímání rozpočtu města Benešov.

Klíčová slova: obec,obecní úřad, obecní rozpočet, Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, Město Benešov, rozpočet Města Benešov

Annotation My thesis at first deals with the word locality with the meaning of The act number 1/1993 Sb., The Constitution of Czech Republic and The act number 128/2000 Sb. about locality (local proceeding, beacause of the name of my thesis : Process of local budgets adoptation, I have concentrated then on the legal adjustement of local budgets adoptation mainly on The act number 250/ 2000 Sb. about the rules of the rules of local budgets, on The act number 218/2000 Sb. about the budget´s rules and the changing of other acts connected with it, on The notice number 449/2009 Sb. , on The act number 243/2000 Sb. about the budget´s determination of taxes, on The act number 248/2000 Sb. about the support of regional developement and on the other acts and notices related to local budgets.

In the next part of my thesis I have attended to the practical aplication of the legal rules, as en example I have used the real proceeding of adoptation of the local budget of Benešov.

Key words: locality, municipality, local budget,The act of the budget rules of the local budgets, The municipality Benešov, the buget of The municipality Benešov. 4

1. Obec .................................................................................................................................. 8 1.1. Samospráva ................................................................................................................. 8 1.2.Obecní zřízení ................................................................................................................ 10 1.2.1.Znaky obce........................................................................................................... 11 1.2.2. Funkce obce ........................................................................................................ 11 1.2.3. Občané obce........................................................................................................ 11 1.2.4.Území obce .......................................................................................................... 12 1.2.5. Spolupráce obcí .................................................................................................. 12 1.2.6. Orgány obce....................................................................................................... 12 1.2.7. Působnost obce.................................................................................................... 13 2. Rozpočet .......................................................................................................................... 21 2.1. Náležitosti rozpočtu....................................................................................................... 21 2.2. Rozpočtové právo ................................................................................................... 22 2.3. Proces přijímání obecních rozpočtů ........................................................................... 24 2.3.1. Náležitosti obecního rozpočtu………………………………................................ 24 2.3.2. Rozpočtová skladba ............................................................................................. 39 2.3.3. Rozpočtové provizorium...................................................................................... 41 2.3.4. Hospodaření podle rozpočtu ................................................................................ 42 2.3.5. Změny rozpočtu................................................................................................... 42 2.3.6. Závěrečný účet a přezkoumání hospodaření ........................................................ 43 2.3.7. Časové použití rozpočtu....................................................................................... 47 2.3.8. Porušení rozpočtové kázně ......................................................................................... 48 2.3.9. Regionální rada regionů soudržnosti .................................................................... 49 2.3.10. Organizace územních samosprávních celků ....................................................... 51 2.3.11. Svazky obcí ....................................................................................................... 54 3. Město Benešov................................................................................................................. 56 3.1. Charakteristika města Benešov ................................................................................. 56 3.2. Proces přijímání rozpočtů města Benešov .................................................................. 57 3.3. Rozpočet města Benešov pro rok 2012 ......................................................................... 65 3.4.Dotace města Benešov................................................................................................... 71

5

Úvod Proces přijímání obecních rozpočtů je nedílnou součástí hospodaření a vlastně i existence každé obce. Zákon o obcích a zákon o rozpočtových pravidlech územních samosprávných celků stanoví, jaké orgány jsou v tomto procesu činné a jaké úkony a v jaké pořadí musí tyto orgány učinit. V základních náležitostech přijímání obecních rozpočtů se obce se musí striktně držet této zákonné úpravy, tyto zákony však dávají obcím i možnosti jednat v souladu s nimi způsobem, který závisí na vlastní vůli obcí, například obce mohou fakultativně zakládat či zřizovat určité organizace, vstupovat do vztahů v mezích těchto zákonů, na základě vlastního uvážení a za určitým cílem, které může větší obce sdílet společně. Mým prvním cílem je tedy nejprve obecně vymezit a popsat základní pojmy a úkony týkající se průběhu přijímání obecních rozpočtů, s použitím odborné literatury, vědeckých článků a zákonů, v niž je upraveno toto téma. Následně se uvedu do problematiky konkrétního rozpočtu obce, města Benešov, kde za použití znalostí, které si osvojím v průběhu zpracování první části bakalářské práce, podrobněji zapracuji informace týkající se hospodaření města Benešov v průběhu několika předešlých let, s ohledem informace, k nímž na měla přístup do dobu, kdy jsem vykonávala praxi na MěÚ Benešov. Hlavním cílem mé práce je tedy porovnat právní úpravu přijímání obecných a s přijímáním obecních rozpočtů v praxi a to konkrétně města Benešova. A to především zda město Benešov dodržuje právní úpravu přijímání obecních rozpočtů, uvedením konkrétních údajů týkajících se rozpočtu města Benešov a též zabýváním se dotací, jež město Benešov čerpá a jejich důsledky na rozpočet města. S ohledem na výše uvedené, pokud dosáhnu splnění všech cílů mé práce, bych měla po jejím zpracování být schopná odpovědět na to otázky ohledně hospodaření konkrétní obce v České Republice, je-li toto hospodaření prováděno v souladu s platnými právními předpisy, zda obec Benešov hospodaří ekonomicky a zda rozpočty obce, jež na počátku každého roku obce přijala, byly skutečně dodrženy během tohoto roku, zda docházelo ke změnám v rozpočtu, pokud ano, z jakých důvodů a zda auditoři, jež hospodaření obce kontrolovali, jej shledali jako efektivní či nikoli, zda objevili nějaké chyby, již se město Benešov dopustilo v průběhu plnění rozpočtu.

6

Zvolené metody zpracování Svou bakalářskou práci budu zpracovávat nejprve syntézouzákonné úpravy přijímání obecních rozpočtů, dále pak především praktickou aplikací získaných znalostí z této syntézy, na konkrétním příkladu města Benešov. Zde využiji též informace, které jsem získala, jako referent MěÚ Benešov jsem zpracovávala především porovnáním zákonné úpravy týkající se tématu mé práce a praxe, konkrétně přijímání obecních rozpočtů Města Benešov. rozpočtu Města Benešov jsem měla možnost nejen vidět v praxi, ale dokonce se zúčastnit jejich vytváření, je moje poznání z této oblasti jistě nepoměrně hlubší než z oblasti zpracované pouze teoreticky.

7

I.

Kapitola

Obec Nejprve bych ráda téma své bakalářské práce uvedla krátkou kapitolou s názvem Samospráva,ve které, kromě vymezení tohoto pojmu, uvedu,proč je tento pojem důležitý pro proces přijímání obecních rozpočtů. Podle mého názoru je to proto, že obec je jednou z organizací, jež se v České Republice podílí na výkonu územní samosprávy, jakožto jednou z Ústavou daných podmínek existence demokratického státu. Začnu tedy nejprve stručnou definicí pojmu samospráva, na kterou plynule navážu charakteristikou územní samosprávy, především pojmu obce, jakožto jejího institutu, jelikož si myslím, že je velice důležité před tím, než se budu zabývat procesem přijímání obecních rozpočtů alespoň obecně pohovořit o pojmech, které se týkají obce jako právního subjektu, především pak budu vycházet ze zákona o obcích.

1.1.

Samospráva

1

Pojem samospráva znamená v obecné rovině spravování si určitých (nebo všech) náležitostí subjekty, již se tyto náležitosti týkají samovolně. Souvisí nepřímo úměrně se závislostí a podřízeností těchto subjektů na jiných subjektech. Právní pojetí pojmu samospráva souvisí především s pojmem stát a jeho decentralizací. Na základě právního pojetí samosprávy ji lze 2diferencovat dle různých kritérií a to zejména podle zájmu, jež tento samosprávný celek zastupuje a také podle míry závislosti tohoto subjektu na státě na dvě základní skupiny nazývající se: 1) Zájmová samospráva - Což jsou samosprávné subjekty, které jako právnické osoby vznikají nezávisle na vůli státu a jejichž společný prvek je zájem, který tyto celky reprezentují. - Tyto zájmové samosprávné celky fungují samozřejmě v rámci právního řádu státu, 2) Územní samospráva 3

Územní samospráva je podmínkou demokratického fungování státu, v České Republice je její existence podmíněna zákonem 1/ 1993 Sb., tedy Ústavou ČR, Provádění Ústavy České Republiky pak konkretizují speciální zákony např.: Zákon 128/ 2000 Sb. o obcích (obecním zřízení), Zákon 129/2000 Sb. , o krajích ( krajské zřízení ), Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, v platném znění, zákon č. 132/2000 1

PRŮCHA, Petr. Správní právo: Obecná část. 7. doplněné a aktualizované vydání. Brno: DOPLŇEK, 2007, s. 161-165. ISBN 978-80-7239-207-0. 2 BALÍK, Stanislav. Komunální politika. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, s. 11-16. ISBN 978-80-247-2908-4. 3 Ústava ČR 1/1993 Sb. (1993). 8

Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, obcích, okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze další zákony. Územní samospráva se řídí všemi výše uvedenými podmínkami pro existenci samosprávných subjektů, tedy: Jejími subjekty jsou podle zákona 1/1993 Sb. Ústavy České Republiky jako základní obce a vyšší samosprávné celky jsou kraje do 1.1. 2003 byly územně samosprávnými celky také okresy, které ale k tomuto datu zanikly, tyto územně samosprávné celky jsou právnickými osobami- veřejnoprávními korporacemi a mají proto způsobilost k právům a povinnostem, vydávají své vlastní právní předpisy, které jsou v souladu s právním řádem České Republiky, mají svou specifickou organizační strukturu (viz dále), kterou jim určují zákony 128/ 2000 Sb. a 129/ 2000 Sb., hospodaří se svým majetkem a vstupují svým jménem do právních vztahů atd. Základními územně samosprávnými celky jsou obce, vyššími jsou pak kraje, o obcích pojednává následující kapitola, začnu proto poněkud netradičně nejprve charakteristikou vyšších územně samosprávných celků- krajů.

9

1.2.

Obecní zřízení

4

Územní samospráva obcí

5

Obec se spravuje sama. V obcích je zvoleno obecní zastupitelstvo, samospráva obce,

která spravuje obec, území obce, záležitosti obce a občanské záležitosti. Samospráva obce je volena v komunálních volbách na období 4 let. Občané volí v komunálních volbách své zastupitele tvořící obecní zastupitelstvo, které zvolí obecní radu a starostu nebo primátora. Obecní územní samospráva má samosprávní instituci: obecní úřad. Obecní úřad je úřad pověřený výkonem některých činností vnitřní státní správy. Některé obecní úřady jsou pověřeny výkonem státní správy i v dalších obcích. Obecně platí, je-li obec větší a je-li obecní úřad pověřen výkonem státní správy, je struktura obecního úřadu složitější. Území a záležitosti obce spravuje obecní úřad v čele se starostou. Obecní samospráva prostřednictvím obecního úřadu vykonává a je pověřena přenesenými kompetencemi ministerstva vnitra, zajišťuje činnosti, vyplývající ze zákona o obcích a činnosti, vyplývající ze záležitostí vnitřní správy obce. Obecní úřad je pověřen výkonem přenesené nebo rozšířené působnosti.

1.2.1. Znaky obce 6

Obce jsou zřízeny na právním základě ustanovení hlavy sedmé Ústavy ČR.

Tuto problematiku upravuje 7zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení). Podle § 1 tohoto zákona je obec, jakož to základní územní samosprávný celek, územním společenstvím občanů mající hranice tohoto území. Obec je 8právnická osoba, konkrétně veřejnoprávní korporace, jež jako každá právnická osoba má právo vstupovat po právních vztahů, z nichž je zároveň odpovědna. Do těchto vztahů vstupuje svým jménem.

4

PRŮCHA, Petr. Správní právo: Obecná část. 7. doplněné a aktualizované vydání. Brno: DOPLŇEK, 2007, s. 203-206. ISBN 978-80-7239-207-0. 5 BALÍK, Stanislav. Komunální politika. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, s. 16-37. ISBN 978-80-247-2908-4. 6 Ústava ČR 1/1993 Sb. (1993). 7 8

(Zákon128/2000 Sb., o obcích, 2000) (Občanský zákoník, 40/1964 Sb.) 10

1.2.2. Funkce obce Obec má za úkol reprezentovat a chránit zájmy svých občanů, stejně tak i veřejný zájem, musí se starat o své všestranné rozvíjení. Je nositelem moci veřejné. 9Veškeré obce musejí být označené svým názvem, s nímž musí na základě podmínek uvedených v ustanoveních §27 zákona o obcích souhlasit Ministerstvo vnitra. Názvy musí mít i části obce, ulice obce a jiná veřejné prostranství a to v souladu s § 27 a následujícími zákona o obcích. Obec může používat svou vlajku a znak, o niž a o jejich změnu může žádat obec předsedu Poslanecké sněmovny v souladu s § 34 zákona o obcích.

1.2.3. Občané obce Trvalý pobyt v obci a zároveň občanství ČR přináší fyzické osobě, která je starší 18 let jistá práva. Stejná práva se udělují dle § 16 odst.3 zákona o obcích též majiteli nemovitosti na území obce. Tato práva má podle § 17 zákona128/2000 Sb. též FO splňující všechny ostatní podmínky, které platí pro občana ČR, aby se jako zletilý občan obce mohl nabýt tato práva, krom toho, že tato FO není občanem ČR, ale stát, jehož je státním příslušníkem uzavřel s ČR vyhlášenou mezinárodní smlouvu, která toto stanoví. Těmito právy jsou aktivní a pasivní volební právo do zastupitelstva obce při splnění podmínek uvedených v zákoně č. 154/1994 Sb. ve znění zákona č. 247/1995 Sb. Podle zákona č. 298/1992 ve znění zákona č. 152/1994 Sb. též možnost hlasování v místním referendu. Při dodržení podmínek stanovených jednacím řádem zastupitelstva obce také právo vyjadřovat se na jednání zastupitelstva obce k věcem, které jsou právě projednávány. Stejně tak může občan obce vyjadřovat svůj názor k návrhu obecního rozpočtu a též návrhu závěrečného účtu obce, také přímo na jednání zastupitelstva, ve kterém je toto téma na programu nebo i písemnou formou, v době tomu určené. Občan obce, majitel nemovitosti na území obce a též osoba uvedená v § 17 dotčeného zákona má dále právo nahlížet do všech dokumentů týkajících se rozpočtu obce a svazku obcí, v němž se obec nachází za předešlý kalendářní rok, stejně tak do všech usnesení, rady obce, zastupitelstva obce, výborů zastupitelstva obce, komisí rady obce a zápisů z jednání zastupitelstva, ze všech výše uvedených dokumentů má oprávní dělat si i výpisy. Dále mohou tyto výše uvedené osoby kdykoli doručit obci podněty, návrhy a připomínky. Ty 9

(Zákon128/2000 Sb., o obcích, 2000) 11

musejí být obcemi projednány do 60 dní, pakliže nejde o takové připomínky, podněty a návrhy, jež spadají do kompetencí zastupitelstva obce, zde je zákonná lhůta pro vyřízení 90 dní.

1.2.4. Území obce Podle 10§ 18 zákona o obcích musí veškeré území České Republiky rozděleno na území obcí, pokud není jinak uvedeno. Pod obec tak může spadat jedno nebo více katastrálních územní, což je dále upraveno v zákoně

11

č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí

České republiky.

1.2.5. Členění obcí 12

Území ČR tvoří obce, města a zvláštním druhem územního členění jsou vojenské

újezdy. Tyto územní celky členíme podle počtu obyvatel a podle činností, které v nich jejich úřady vykonávají, na: •

obec a obecní úřad s výkonem správy v základním rozsahu,

•

obec a obecní úřad s výkonem správy v přenesené působnosti,

•

obec a obecní úřad s výkonem správy v rozšířené působnosti.

Hovoříme tedy o obcích tzv. I., II. a III. typu.

1.2.6. Spolupráce obcí a svazek obcí Ke vzájemné

13

spolupráci obcí při může docházet v rámci výkonu jejich samostatné

působnosti. A to především spolupracováním na jednom určitém úkolu, ke které dochází při uzavření smlouvy. Smlouva je upravena v14 § 48 zákona 128/2000, v němž je uvedena nutnost písemné formy této smlouvy, jakož i předcházejícího jejího schválení zastupitelstvy obcí pod sankcí neplatnosti. Stejně tak i fakt, že tato smlouva nemůže sloužit k zakládání PO. Obce též mohou spolupracovat jako svazky obcí. Právní forma tohoto svazku je PO.

10

(Zákon128/2000 Sb., o obcích, 2000) (Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) ) 12 PRŮCHA, Petr. Správní právo: Obecná část. 7. doplněné a aktualizované vydání. Brno: DOPLŇEK, 2007, s. 209. ISBN 978-80-7239-207-0. 13 PRŮCHA, Petr. Správní právo: Obecná část. 7. doplněné a aktualizované vydání. Brno: DOPLŇEK, 2007, s. 209. ISBN 978-80-7239-207-0. 14 (Zákon128/2000 Sb., o obcích, 2000) 12 11

Tento svazek musí být dobrovolný. Vzniká za účelem ochrany a prosazování jejich společných zájmů. Předmětem svazku obcí mohou být zejména úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata. Vzniká odsouhlasením návrhu smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí zastupitelstvy dotčených obcí. Obec může též spolupracovat s fyzickými a právnickými osobami na základě smlouvy o zájmovém sdružení PO, či smlouvy o sdružení dle Občanského zákoníku.

1.2.7. 15Orgány obce Zastupitelstvo Do zastupitelstva obce jsou voleni zástupcijednotlivých politických stran, případně nezávislí kandidáti zvoleni na období 4 let. Takto zvolen zástupci se stávají členy zastupitelstva, jejichž počet je upravený v 16§ 68 odst. 1 zákona o obcích a to přímo úměrně k počtu obyvatel obce v rozsahu od 5 ti členů pro obec, jejíž počet obyvatel nepřesahuje 500 obyvatel až do 55 členů zastupitelstva obce, kde žije nad 150 000 obyvatel. Při ukončení hlasování při volbách do místního zastupitelstva dochází ke zvolení těchto členů zastupitelstva a zároveň je tento okamžik i okamžikem vzniku jejich 4letého mandátu, jež je nutno vykonávat osobně po složení a s dodržováním slibu, složeného při prvním zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce. Člen zastupitelstva vykonává veřejnou funkci, z níž mu také plynou práva a povinnosti specifikované v 17§71 a následujících zákona 128/2000 Sb. Například právo dlouhodobě uvolněných členů zastupitelstva na odměnu z výkonu funkce hrazenou z obecního rozpočtu za podmínek v uvedených paragrafech zákona o obcích. Měsíční odměna za výkon funkce, též hrazena z rozpočtových prostředků obce, může být dána i neuvolněnému členovi zastupitelstva.

15

PRŮCHA, Petr. Správní právo: Obecná část. 7. doplněné a aktualizované vydání. Brno: DOPLŇEK, 2007, s. 212-215. ISBN 978-80-7239-207-0. 16 (Zákon128/2000 Sb., o obcích, 2000) 17 (Zákon128/2000 Sb., o obcích, 2000) 13

Rada obce Orgán podřízený zastupitelstvu obce, jemuž je odpovědný. Vykonává samostatnou působnost obce, pokud má rozhodovat v pravomoci přenesené, pak to musí být vysloveně uvedeno v zákoně o obcích. Pokud se jedná o obec, kde není podle 18§99 odst. 3 zákona o obcích volena tato rada, přechází její funkce na starostu obce. Rada se skládá ze starosty, místostarostů a členů, kteří jsou voleni z řad zastupitelstva obce. Rada má lichý počet členů (minimálně 5 maximálně 11) a tvoří nejvýše třetinu počtu členů zastupitelstva. Jednání je neveřejné.

Starosta Starosta obce má především reprezentativní funkci, jelikož zastupuje obec navenek. Je volen, stejně jako místostarosta (místostarostové) zastupitelstvem obce z jeho členů, zastupitelstvu je také odpovědný ze své funkce. Má právo na plat podle zákona č. 143/1992 Sb. a nařízení vlády č. 253/1992 Sb. Též mezi jeho výsady patří užívání závěsného odznaku při příležitostech vyjmenovaných v § 108 zákona o obcích. Mezi povinnosti vyplývající z funkce starosty patří podle §103 odst. 4 tohoto zákona: Svolávání jednání zastupitelstva a rady obce, jakož i jejich řízení, povinnost podepsat zápis z těchto jednání, stejně jako jeho ověřovatelé, Podle §42 zákona o obcích musí starosta objednat přezkoumání toho, jako obec hospodařila v předchozím roce a to v době k tomu určené.

Výbory jsou orgány, které zřizuje zastupitelstvo obce. Jsou to orgány iniciativní a kontrolní, odpovědné zastupitelstvu obce Podle zákona o obcích musí být zřízen minimálně tří členný finanční a kontrolní výbor, k jejichž schůzkám dochází dle potřebya které vytvářejí písemné usnesení, pokud se na něm dohodne nadpoloviční většina všech členů těchto výborů. Úkolem obou těchto výborů je kontrola, finanční výbor se zaměřuje na kontrolování hospodaření obce a jejích finančních prostředků a kontrolní výbor prověřuje, zda zastu18

(Zákon128/2000 Sb., o obcích, 2000) 14

pitelstvo a rada dodržují vykonávání svých usnesení, zda obecní úřad v samostatné působnosti obce a ostatní výbory jednají v souladu s právními předpisy. Zastupitelstvo obce může na oba tyto obligatorně zřízené výbory delegovat další úkoly. Tyto výboru musí napsat zápis o svých kontrolách, včetně vyjmenování nedostatků kontrolované, s návrhem na jejich odstranění, který je pak předán zastupitelstvu obce .

Obecní úřad Obecní úřad je orgánem obce, který vykonává administrativní úřední činnost obce, to jak v samostatné, v jejímž rámci dělá úkoly dle pokynů zastupitelstva a rady, zároveň je nápomocno výborům a komisím a rozhoduje v situacích uvedených v zákoně o obcích a jiných zákonech například podle 19§22 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb. v případě porušení rozpočtové kázně rozhoduje o uložení odvodu a penále podle odstavců 4 až 6 tohoto ustanovení, tak i v přenesené působnosti obce včetně rozšířené působnosti podle paragrafu 64 zákona o obcích, kdy je jako pověřený obecní úřad označen ten obecní úřad, jež který krom přenesené působnosti dle20§61 téhož zákona (a samostatné působnosti) též ve správním obvodu, jemu určeném je vykonavatel rozšířené působnosti. Obecní úřad se skládá ze starosty, místostarosty nebo místostarostů, zaměstnanců, kteří jsou zařazeni do obecního úřadu. Na základě rozhodnutí rady obce mohou být tito zaměstnanci zařazeni do odborů a odděleních členěných dle jednotlivých činností obecního úřadu, například Odbor financí, Odbor majetku, Odbor výstavby atd. Pokud se jedná o obec, jež je obcí s pověřeným úřadem či obcí s rozšířenou působností, pak je nutné, aby tato obec měla tajemníka obec, což je funkce zaměstnance obecního úřadu zřízená dle21§110 zákona o obcích. Z této funkce je tajemník odpovědný starostovy a to jak za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné, tak i v přenesené působnosti.

19

(250/2000 Sb.Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) (Zákon128/2000 Sb., o obcích, 2000) 21 (Zákon128/2000 Sb., o obcích, 2000) 15 20

1.2.8. 22Působnost obce: Samostatná působnost: V zákoně o obcích je samostatná působnost nejprve vymezena negativně a to jako ty záležitosti obce, které zákon nedeleguje na kraje, ty, které nejsou přenesenou působností obce a ty jež nejsou výkonem státní správy. Pozitivně vymezená je samostatná působnost výčtem paragrafů tohoto zákona, jejichž výkon do samostatné působnosti obce, vyjma vydávání nařízení obce, patří. Jedná se o23§84, 85 a 102. Mimo to obec ve své samostatné působnosti na území obce vytváří takové podmínky, jejichž účelem je rozvoj péče o své občany. A to například v oblasti sociální péče, ochrany zdraví, dopravy, vzdělávání a celkově v rámci zachování a rozvoje veřejného pořádku. Obec v rámci samostatné působnosti vydává vyhlášky, při jejichž vydávání se musí dodržet platné zákony, ty a zároveň i jiné právní předpisy musí respektovat i v ostatních činnostech konaných v samostatné působnosti. V samostatné působnosti obce zřizují obecní policii, na základě a v souladu se zákonem 24

č. 553/1991 Sb. a zakládají a zřizují i jiné právnické osoby a organizační složky obce

v rámci zákona o obcích. Do samostatné působnosti obce patří i právo obce udělovat čestné občanství, z něhož na základě zákona o obcích plynou práva a ceny obce. Hospodaření obce je také součástí samostatné působnosti obce. Pojednává o něm 25§ 38 a následující zákona o obcích. Ve kterých je především kladem důraz na péči obce o svůj majetek, zajištěním jeho rozvoje, hospodárného a účelného využívání, chráněním před nejrůznějšími vlivy, jež mají za důsledek poškození či úplnou ztrátu tohoto majetku, jeho evidováním v souladu se zákony, například se zákonem o účetnictví. Pokud dojde i přes snahy obce k zásahu do majetku obce, musí obce tuto situaci řešit a dodržet časové lhůty pro uplatňování práv na náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení. Majetek obce je totiž předpoklad existence územní samosprávy obce. Může sloužit

22

PRŮCHA, Petr. Správní právo: Obecná část. 7. doplněné a aktualizované vydání. Brno: DOPLŇEK, 2007, 207-212, 221-223. ISBN 978-80-7239-207-0. 23 (Zákon128/2000 Sb., o obcích, 2000) 24 (Zákon ČNR č.553/1991 Sb., o obecní policii) 25 (Zákon128/2000 Sb., o obcích, 2000) 16

k výkonu samosprávy obci, jež je uživatelem tohoto majetku, například obecní úřad sídlí v budově obecního úřadu, která je majetkem obce. Majetek obce je strukturován na dlouhodobý majetek, který se dále dělí na hmotný a nehmotný- např. software, dle občanského a obchodního zákoníku. Podle stejných předpisů se tyto hmotný majetek dělí dále na movitý např. nábytek v budově obecního úřadu a nemovitý např. budova obecního úřadu. Dále na majetek finanční – např. cenné papíry, akcie, dluhopisy. Obec vstupuje do smluvních vztahů, jejichž předmětem je majetek obce za účelem jeho prodeje, pronájmu, včetně pronájmu k veřejně prospěšných účelům, darování, vkládání do organizací, podnikaní s majetkem a ručení jím. S tím souvisí i zákaz ručení obce svým majetkem za závazky FO a PO, s následkem neplatnosti ex tunc, mimo taxativně vyčtené závazky: ze smlouvy úvěru, jehož účelem má být investice, jejíž součástí jsou i prostředky ze státního rozpočtu, státních fondů či národního fondu, nebo též smlouvy o úvěru za účelem investování do nemovitostí, jejichž vlastníkem je obec. Nebo pokud jsou zřízeny obcí, krajem či státem, či se obce zároveň i jiná obec, kraj nebo stát účastní závazku více než 50%, nebo závazky bytových družstev, honebních společností. Za hospodaření a závazky obce stát, není-li k tomu zavázán na základě převzetí závazku smluvně, neručí. Pokud chce obec svůj majetek prodat, směnit, pronajmout nebo poskytnout jako výpůjčku, pak to musí v souladu s podmínkami uvedenými v26 paragrafu 39 zákona o obcích zveřejnit jako svůj záměr minimálně 15 dní před tím, než bude o tomto záměru rozhodovat, pod sankcí neplatnosti ex tunc při nedodržení těchto podmínek. Cena majetku, který chce obec svým zveřejněným záměrem zpeněžit je většinou sjednávána jako cena obvyklá, pokud není regulována státem. Pokud nejde o pronájem bytů, hrobů či pronájem nebo výpůjčku na méně než 30 dní nebo PO, jejíž je obec zřizovatelem. Na základě zákona 27420/2004 Sb. a 28§42 zákona o obcích musí obec nechat přezkoumat své hospodaření. A to krajským úřadem, jež tak učiní ve své přenesené působnosti, na základě žádosti obce nebo i bez žádosti, pokud obec nezajistí na toto na toto přezkoumání auditora, na své náklady, financované z obecního rozpočtu. 26

(Zákon128/2000 Sb., o obcích, 2000) (138/2006 Sb.Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách) 28 (Zákon128/2000 Sb., o obcích, 2000) 17 27

Zprávu o výsledcích přezkoumání hospodaření obce a závěrečný účet obce za přechozí kalendářní roku musí zastupitelstvo obce zařadit na program svého jednání do 30.6. následujícího roku, na kterém musí odsouhlasit opatření, která povedou k napravení nedostatků zjištěných přezkoumáním.

Do samostatné působnosti obce patří i spolupráce obcí a svazky obcí. Též v samostatné působnosti obec rozhoduje o správních deliktech a to ukládáním pokud za činy taxativně uvedené v 29§ 56 a57 zákona o obcích, na základě řízení o uložení pokuty specifikovaného v následujícím § tohoto zákona. V rámci samostatné působnosti obce probíhají i volby do zastupitelstev a místní referendum, jejich průběh se však řídí 30zákonem č. 152/1994 Sb.

Přenesená působnost U přenesené působnosti jde o výkon státní správy, kterou stát nerealizuje přímo, ale prostřednictvím obcí a jejich orgánů V přenesené působnosti je územní obce správním obvodem. Stát přispívá obci ze státního rozpočtu na plnění úkonů v přenesené působnosti. V základním rozsahu na základě

31

§ 61 odst. 1 a vykonávají přenesenou působ-

nost orgány obce k tomu určené, v rozsahu pověřeného úřadu je přenesená působnost vykonávána tímto úřadem a v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností tento úřad. Obec musí při výkonu přenesené působnosti jednat v souladu s právními předpisy uvedenými v32 § 61 zákona o obcích odst. 2, odst. 3. Správní řád stanoví, že obce mohou uzavírat se souhlasem krajského veřejnoprávní smlouvy, za podmínek uvedených v něm a v 33§ 63 a 66 c zákona o obcích . Tuto smlouvou mohou obce s přenesenou působností uzavřít ohledně vykonávání přenesené působnosti nebo její části jinou obcí s přenesenou působností , pokud se nachází v tom samém správním obvodu obce s rozšířenou působností.

29

(Zákon128/2000 Sb., o obcích, 2000) (173/1994 Sb.Vyhláška Ministerstva vnitra o provedení některých ustanovení zákona č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů) 31 (Zákon128/2000 Sb., o obcích, 2000) 32 (Zákon128/2000 Sb., o obcích, 2000) 33 (Zákon128/2000 Sb., o obcích, 2000) 18 30

Pověřený obecní úřad Takový úřad, který krom základní rozsahu přenesené působnosti, též působnost podle 34

zákona č. 314/2002 a jeho příloh. Za obdobných podmínek,jako obce s přenesenou

působností mohou i obce s rozšířenou působností uzavřít veřejnoprávní smlouvu, s dodržením ustanovení35§ 66 a zákona o obcích. Působnosti obce se týkalo 36rozhodnutí Nejvyššího soudu České Republiky,23 Cdo 3826/2007ze dne 24.7.2009. Který jakodovolací soud rozhodoval o dovolání dovolatelky, jež měla s obcí Vřesová na Sokolovsku uzavřenou 37smlouvu o dílo. Tato smlouva byla uzavřena s touto dovolatelkou jako zhotovitelkou na základě výběrového řízení, projednání zastupitelstva obce na jeho 61. Zasedání, tak jako to vyžaduje zákon o obcích, viz výše, smlouva byla tedy uzavřena naprosto v souladu s právním řádem, tedy platná, stejného názoru byli soud první instance v Sokolově a též i odvolací soud v Plzni. Ovšem dovolatelka uzavřela s obcí, konkrétně tedy se starostou obce dodatek č. 1 k výše uvedené smlouvě o dílo, jehož obsahem bylo mimo jiné sjednání smluvní pokuty, v případě, kdy by obec jakkoli porušila tuto smlouvu o dílo. Obec podle dovolatelky se dopustila porušení této smlouvy o dílo a zhotovitelka tak uplatňovala nárok na smluvní pokutu u soudu v Sokolově, který však jak jsem již výše psala, tento nárok zamítnul a jeho rozhodnutí potvrdil i odvolací soud, Krajský soud v Plzni. Ústavní soud rozhodl v souladu s názory obou těchto soudů, jelikož podle jeho rozhodnutí zhotovitelka a obec, zastoupená svým starostou neuzavřely dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo v souladu s 38§ 84 a násl. zákona o obcích a tedy tento dodatek je ex tunc neplatný. Bylo tomu dle nejvyššího soudu ČR, protože v zápise ze 63. Zasedání zastupitelstva nic takového jako schválení dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo není, jelikož 39§ 95 odst. 1 zákona o obcích vysloveně vyžaduje písemný zápis takovéhoto rozhodnutí, tato skutečnost nemůže konvalidovat ani výpovědí svědka, nedošlo dle Nejvyššího soudu k rozhodnutí zastupitelstva k uzavření dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo, pouze starosta 34

(387/2004 Sb.Zákon o změnách hranic krajů a o změně zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 314/20) 35 (Zákon128/2000 Sb., o obcích, 2000) 36 (rozhodnutí Nejvyššího soudu České Republiky, 23 Cdo 3826/2007 ze dne 24.7.2009. ) 37 (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ) 38 (Zákon128/2000 Sb., o obcích, 2000) 39 (Zákon128/2000 Sb., o obcích, 2000) 19

obce svým podpisem tohoto dodatku překročil své pravomoci. Tímto rozhodnutím Nejvyšší soud přispěla k tomu, že obec nemusela ze svého rozpočtu za porušení smlouvy o dílo, zaplatit zhotovitelce smluvní pokutu, která b byla pro obec jistě nepřijatelná, jelikož její výše měla být 500 000 Kč, tím, že by musela dodržet dodatek č. 1, který vedle mého názoru byl velice neuvážený, vzhledem k velikosti obce a tedy i jejího rozpočtu. Tento judikát ukazuje, že obce musí při uzavírání smluv dodržovat striktně kogentní ustanovení zákonů a též, i když v tomto případě obec nakonec smluvní pokutu platit nemusela, že by obce samozřejmě nejen při uzavírání těchto smluv, měly přemýšlet nad tím, jak by se případné sankce z nich dotkly obecních rozpočtů a vůbec fungování obce.

20

KapitolaII.

Rozpočet Touto kapitolou začíná hlavní část mé bakalářské práce Proces přijímání obecních rozpočtů, začnu tedy nejprve charakterizováním pojmů z oblasti rozpočtového práce, které je nutné znát pro praktickou tvorbu rozpočtů. Zde vycházím především z právních předpisů rozpočtového práva, z učebnic, ale i též z odborné literatury, které byla na toto téma zpracovaná a která rozvíjí informace, jež jsou uvedené v právních předpisech a učebnicích. V této kapitole využívám též i judikaturu, v souladu s touto judikaturou totiž musí probíhat přijímání obecních rozpočtů.

2.1. Náležitosti rozpočtu 40

Rozpočet je plán hospodaření, který se stanovuje na určité období, zpravidla je tímto

obdobím kalendářní rok. Rozpočet se dělí na rozpočet schodkový, vyrovnaný a přebytkový. Ve schodkovém neboli deficitním rozpočtu jsou výdaje subjektu, jež se tímto rozpočtem řídí, vyšší než příjmy tohoto subjektu, což má za následek vznik schodku a zadlužení tohoto subjektu. Vyrovnaný rozpočet znamená fakt, že příjmy a výdaje subjektu jsou rovné. V přebytkovém rozpočtu jsou zase příjmy vyšší než výdaje, čímž vzniká přebytek hospodaření. Většina obcí na územní ČR právě svým hospodařením vytváří přebytek. Obsah rozpočtu Obsahem rozpočtu jsou veškeré příjmy a veškeré výdaje a všechny další peněžní operce, za předpokladu, že probíhají v rámci rozpočtu, stejně tak i vazby na ostatní rozpočty. Účel rozpočtu účelem rozpočtu je redistribuce těch zdrojů, které se získají od subjektů, které zdroje vytvářejí k subjektům, které jsou součástí rozpočtu, ale zdroje nevytvářejí

40

BAKEŠ, Milan, KARFÍKOVÁ, KOTÁB, MARKOVÁ Finančníprávo. 5. doplněné a aktualizované vydání. Praha: C.H.BECK, 2009, s. 105-392. ISBN 978-80-7400-801-6. 21

2.2. Rozpočtové právo Rozpočtové právo není samostatným právním odvětvím, ale je pododvětvím finančního práva. Je to právo veřejné. Rozpočtové právo je definované jako souhrn právních norem, jimiž se upravuje rozpočty veřejné, jejich soustava, obsah, dále také fondy a jejich fondovní hospodaření, rozpočtový proces, peněžní prostředky používané při tvorbě, rozdělování a užívání těchto rozpočtů. Pojem rozpočtová soustava Ačkoli tento pojem není upraven v zákoně, v rámci rozpočtového práva se jím rozumí soustava a vztahy ve veřejných rozpočtech.

Zásady rozpočtového práva Všechny veřejné rozpočty a jejich sestavování, přijímání, hospodaření a také následné kontrolování se řídí určitými zásadami: •

Zásada každoročního sestavování a schvalování veřejných rozpočtů, resp. Zásada roční platnosti veřejných rozpočtů- rozpočet se sestavuje na jeden rozpočtový rok

•

Zásada včasnosti veřejných rozpočtů- důležité je dodržení termínů požadovaných zákony, které jsou prameny rozpočtového práva, pro jednotlivé etapy veřejných rozpočtů

•

Zásada časového ohraničení veřejných rozpočtů- nutné omezit veřejný rozpočet na dobu, na kterou je přijímán

•

Zásada reálnosti a pravdivosti veřejných rozpočtů- žádné údaje ve veřejných rozpočtech nesmí být nepravdivé

•

Zásada úplnosti veřejných rozpočtů- ve veřejných rozpočtech musí být uvedeny všechny náležité údaje bez výjimky

•

Zásada jednotnosti veřejných rozpočtů- všechny finanční příjmy a výdaje veřejných rozpočtů musí být soustředěny v jediném dokumentu a mají být ústředně účtovány. 22

•

Zásada přehlednosti veřejných rozpočtů- rozpočet musí být sestaven přehledně, jasně, bez zakrývání některých skutečností

•

Zásada neúčelovosti příjmů a účelovosti výdajů

•

Zásada dlouhodobé vyrovnanosti veřejných rozpočtů- veřejné rozpočty musí být dlouhodobě vyrovnané, výdaje musí být kryty příjmy bez použití státních půjček;

•

Zásada veřejnosti (publicity) veřejných rozpočtů- veřejné rozpočty musejí být v souladu se zákonem veřejně přístupné a správně publikované

•

Zásada sestavování veřejných rozpočtů jako brutto (hrubých) rozpočtů- rozpočty se se neskládají z plánovaných čistých výdajů a příjmů, ale z hrubých.

•

Zásada efektivnosti a hospodárnosti veřejných rozpočtů- rozpočty musí být sestavovány tak, aby vedli k účelnému rozvržení a využívání zdrojů, tak aby docházelo k co možná největšímu zhodnocení finančních prostředků, které subjekt ve svém rozpočtu určí k investování, s ohledem na to, aby zamýšlené investice byly co nejefektivnější pro další rozvoj subjektu.

•

Zásada přednosti výdajů před příjmy- rozpočty musí zajistit, aby docházelo k přednostnímu uhrazení nutných výdajů.

•

Zásada omezení přesunů ve veřejných rozpočtech na úhrady potřeb v těchto rozpočtech nezajištěných- veškeré hospodaření by se mělo řídit schváleným rozpočetem, přesně tak, jak je to v něm uveden, tedy by k přesunování finančních prostředků v rozpočtu by mělo docházet jen zřídkakdy, natož aby se jimi financovaly rozpočtem nezajištěné úhrady

•

Zásada zjišťování rozpočtových důsledků právních předpisů- rozpočty se musí řídit rozpočtovým právem, ustanovení těchto zákonů, jež jsou kogentní, musí být v rozpočtech dodrženy.

Rozpočtový proces Přijímání rozpočtů vyžaduje postupování podle určitých pravidel, jež se nazývají rozpočtový proces. Tento proces má své etapy, jejichž přesné pořadí se musí při přijímaní rozpočtu dodržet. 23

Těmito 41etapami jsou: 1. sestavování, 2. schvalování, 3. zveřejnění, 4. hospodaření s rozpočtovými prostředky, 5. kontrola, 6. hodnocení rozpočtového hospodaření.

2.3.

Proces přijímání obecních rozpočtů

Nejpodstatnější teoretická část mé práce se zabývá zákonný postupem přijímání obecních rozpočtů a jeho náležitostmi. Vycházím zde především ze zákona 250/2000 Sb. a dalších, a něj navazujících zákonů. Tato část má před praktickou částí týkající se rozpočtu obce Benešov, zasvětit do právní úpravy přijímání obecních rozpočtů, tak aby na ni bylo možné přímo navázat v praktické části bez nutnosti vymezování pojmů z této oblasti rozpočtového práva a náležitostí a časové souslednosti přijímání rozpočtu Benešova.

2.3.1. Náležitosti obecního rozpočtu Rozpočet obce se shodně jako rozpočet kraje, obce, kraje, dobrovolného svazku obcí a Regionální rady soudržnosti řídí především zákonem42 č. 250/2000 Sb., Rozpočet kraje a rozpočet obce se nazývají se rozpočty samosprávných územních celků. Rozpočet obce je tedy stejně jako každý jiný rozpočet určitý pán hospodaření. V tomto případě se jedná o roční finanční plán, kde rozpočtový rok je shodný s kalendářním rokem, jímž se řídí financování činnosti obce. Podle43§ 4 odst. 1 zákona 250/2000 Sb. je obecní rozpočet finanční plán, podle kterého se musí řídit financování činnosti obce. Je to jeden za dvou nástrojů finančního hospodaření obce, druhým nástrojem je pomocný nástroj rozpočtový výhled. Což je střednědobý finanční plán hospodaření obce, které se sestavuje na dobu dvou až pěti let, které následují po roce, na nějž je sestavován rozpočet obce a to především s ohledem na smluvní vztahy a přijaté závazky obce. V rozpočtovém výhledu musí být zahrnuty všechny základní informace o těchto vztazích, o příjmech a výdajích z nich plynoucích, zejména u těch dlouhodobých je nutno,

42 43

(250/2000 Sb.Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) (250/2000 Sb.Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) 24

aby rozpočtový výhled též obsáhnul dopady, jaké mají tyto dlouhodobé závazky po celou dobu svého trvání na obecní rozpočet. Nově podle zákona

č. 465/2011 Sb.obec,

jak

uvádí ve svém článku 44Finanční hospodaření obcí podle novelizací, které nabyly účinnost na přelomu roku, autorka Mgr. Helena Peterová. Vztahrozpočtu a rozpočtového výhledu je takový, že rozpočet obce musí z rozpočtového výhledu vycházet. Rozpočet obce by měl být vyrovnaný, přebytkový rozpočet může být také schválen za podmínek uvedených v 45§ 4 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb., v případě určení příjmů z daného roku pro využití v blízké budoucnosti a nebo ke splácení jistiny úvěrů z minulosti. Nebo je možné též převést takto vzniklý zůstatek do fondů. Které může obce zřídit, stejně tak jako kraj nebo svazek obcí. Tyto fondy se zřizují za konkrétním účelem, pak se nazývají účelové nebo bez toho účelu, tedy jsou to fondy bez účelového určení. Příjem těchto fondů je právě spojený s obecním rozpočtem( v případě, že zřizovatelem fondu je obec), a to buď uvedenou skutečností převedení kladného zůstatku obecního rozpočtu a nebo též, v případě účelových fondů, pokud obec ze svého aktuálního rozpočtu během roku převádí do účelového fondu část prostředků. Schodkový rozpočet může být schválen pouze v případech a za podmínek ustanovené46§4 odst. 5 zákona 250/2000 Sb. Tedy pokud takto vzniklý schodek zaplatí půjčka, která je smluvně ošetřena, stejně tak úvěr. Nebo návratná výpomoc, kterou obce získá v souladu se zákonem o obcích, zákona o státním rozpočtu,47zákona 250/2000 Sb. , vyhlášky o rozpočtové skladbě, z rozpočtu kraje či státního rozpočtu nebo též z rozpočtu další obce, kterou nelze úročit a jež musí být splacena včas, protože nedodržením včasného splácení by se jednalo o zadržení peněžních prostředků

Nebo může obec

k uhrazení schodku použít též prostředky, které získala jako příjem z prodeje komunálních dluhopisů, tyto zdroje označuje

48

zákon č. 250/2000 Sb. za zdroje návratné. Další

možností je využití finančních prostředků z minulých let.

44

PETEROVÁ, Helena, Finanční hospodaření obcí podle novelizací, které nabyly účinnost na přelomu

roku,. Deník veřejné správy [online]. 2012, 3/2012 [cit. 2012-06-26]. Dostupný z 45

(250/2000 Sb.Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) (250/2000 Sb.Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) 47 (250/2000 Sb.Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) 48 (250/2000 Sb.Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) 25 46

WWW:

Obsah rozpočtu Obsahem rozpočtu obce jsou všechny příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace, stejně jako tvorba a využití peněžních fondů, není-li v 49zákoně 250/2000 Sb. napsáno, že probíhají mimo rozpočet. Mimo rozpočet se uskutečňují operace s cizími prostředky a sdruženými prostředky, též pokud obec vytváří podnikatelkou činnost sama nebo jako součást svazku obcí, zde však platí nutnost promítnutí této činnost do rozpočtu obce. V případě závěrečného účtu obce musí být podnikatelská činnost obce jeho obsahem.

Příjmy rozpočtu obce: a) příjmy, které obce získá využitím vlastního majetku a majetkových práv, například příjmy z pronájmu či prodeje obecního majetku b) příjmy, které obec získá z výsledků vlastní hospodářskou činností, např. podnikáním c) příjmy, které obec získá z hospodářské činnosti právnických osob, na kterých má 50

podíl, které zřídila či založila podle

zákona o obcích,

d) příjmy získané obcí ze správních poplatků spojených s výkonem vlastní správní činnosti zahrnující i výkon státní správy, k nimž je obec pověřena podle zvláštních zákonů, příjmy z pokut, které obec podle

51

zákona č. 250/2000 Sb. a 52zákona o obcích vybírá,

a odvodů, které má obce pravomoc uložit v souladu s oběma těmito zákony, e) výnosy, jež plynou obci podle

53

zákona o místních poplatcích, z místních poplatků,

což jsou poplatky, které vybírá obec na základě zákona o místních poplatcích, které mají obci kompenzovat nějaké služby, jež poskytuje a náklady spojené s těmito službami. Tyto poplatky musí být zaplaceny včas, a to jak poplatníkem, jemuž v případě nesplnění této povinnosti bude poplatek určen výměrem nebo hromadným předpisným seznamem a stejně tak i plátcem, jinak mu obec určí tento poplatekplatebním výměrem k přímé úhradě. V případě, že není poplatek zaplacen včas, má obec pravomoc tento poplatek zvýšit až na trojnásobek původního poplatku. Z těchto poplatků mohu být na základě daňového řádu vybírány pouze pořádkové pokuty. 49

(250/2000 Sb.Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) (Zákon128/2000 Sb., o obcích, 2000) 51 (250/2000 Sb.Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) 52 (Zákon128/2000 Sb., o obcích, 2000) 53 (565/1990 Sb.Zákon České národní rady o místních poplatcích) 26 50

Na základě tohoto zákona je obec oprávněna vybírat tyto místní poplatky: A.

poplatek ze psů, který obec vybírá od držitele nebo majitele psa, jímž je FO či

PO s trvalým pobytem či sídlem v ČR, a to ze psů, jimž jsou více než 3 měsíce, v sazbě až 1500 Kč za rok za psa, pokud se v případě osoby majitele či držitele nejedná o poživatele některého z důchodů, který je jeho jediným příjmem, podle zákona o důchodovém pojištění, pak je výše poplatku maximálně 200 Kč za psa na kalendářní rok, či osobu, která je podle stejného zákona osoba nevidomá, bezmocná a osoba s těžkým zdravotním postižením, která je držitelem průkazu ZTP/P, kterou zákon o místních poplatcích v souladu s

54

§ 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb. a 55zákona č. 329/2011 Sb., osvo-

bozuje od tohoto poplatku, stejně jako osobu, která cvičí psy, jež doprovází výše uvedené osoby, nebo osoba, která útulek, jež zřídila obec provozuje, nebo osoba uvedená například v 56 zákoně č. 449/2001 Sb., a další osoby, které jsou na základě zákona povinny držet a používat psa. Poplatek za druhého a každého dalšího psa má obec možno zvýšit až o 50%. Jestliže držitel nebo majitel psa nedrží psa po dobu celého kalendářního roku, platí pouze poplatek za ty započaté měsíce, kdy psa držel. Tento poplatek vybírá prakticky každá obec, jelikož jí vznikají náklady spojené s úklidem po psech na veřejných prostranstvích, či spojené s provozem městských útulků, ovšem 57Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí 2 Asf-107/2007-169, je toho názoru, že tento poplatek nemůže být vybírán nejen od osob uvedených výše, avšak i od osob, jež provozují nestátní útulky pro psy, jelikož jejich činnost je dobrovolnická, starají se o psy bez majitele, mnohdy, jak konstatuje Nejvyšší správní soud, o psy již jsou v majetku města, v tomto konkrétním případě města Brna, jelikož se v útulku nacházejí déle než 4 roky, a poplatek ve výši v řádech tisíců za psa ročně by toto zařízení jistě zlikvidoval, ač by jistě byl pro město vítaným příjem jeho rozpočtu. To tedy není podle

58

Nejvyššího správního soudu možné, naopak dopo-

ručuje městu, aby ze svého rozpočtu útulku finančně pomáhal. Toto rozhodnutí je jistě velmi důležité, jak pro obce, které tak vědí, že tento poplatek jim nesmí sloužit k obohacení se na dobrovolnickém subjektu, stejně jako pro tyto subjekty, kterým při54

(284/1995 Sb.Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění) (č. 329/2011 Sb.Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů) 56 (449/2001 Sb.Zákon o myslivosti) 57 (Nejvyšší správní soud - rozhodnutí 2 Asf-107/2007-169, 2007) 58 (Nejvyšší správní soud - rozhodnutí 2 Asf-107/2007-169, 2007) 27 55

náší v podstatě osvobození od tohoto poplatku a šanci pro ně získat velice důležité prostředky z rozpočtu obce.

B.

poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, platí obci ty FO jež na území této

obce, která jsou lázeňských místech a v místech soustředěného turistického ruchu, po přechodnou dobu a za úplatu, z důvodu rekreace či léčení, neprokážou-li jinak, pobývají. Do okruhu těchto osob nespadají osoby, které jsou podle

59

zákona č. 329/2011 Sb.

nevidomé, bezmocné a osoby s těžkým zdravotním postižením, které jsou držiteli průkazu ZTP/P, též v souladu s tímto zákonem osoby, jež je provázejí. A osoby, které nedosáhli 18 let věku či kterým je přes 70 let a osoby, na niž náleží přídavky na děti, podle 60

§ 18 zákona č. 88/1968 Sb. a též vojáci v základní a civilní službě.

Tento poplatek je odváděný ubytovatelem osob, jež jsou povinné ho uhradit. Na základě povinně vedené evidenční knihy, ve které musí být uvedeny údaje v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů, potřebné pro identifikaci osob povinných uhradit tento poplatek, spolu s účelem jejího ubytování se v obci a to chronologicky. Tato kniha musí být 6 let od posledního zápisu archivována. Obec sama určí, za jaký časový úsek bude poplatek vybírat, zákon uvádí maximální možnou částku na osobu na započatý den, mimo den příchodu, která činní 15 Kč. Tento poplatek je velmi důležitý pro obce, jež jsou díky lázeňským centrům vyhledávanou turistickou destinací, jelikož jeho prostřednictvím může obce na tomto turismu, který je v této oblasti významným zdrojům příjmu místních obyvatel, na jejich příjmech profitovat. C. poplatek za užívání veřejného prostranství, Na základě

61

paragrafu 38 zákona obcích je tímto užíváním tzv. zvláštní užívání, např.

výkopové práce, obsazení těchto prostranství stavebními stroji, dočasnými stavbami, především pro podnikatelské účely, reklamních zařízení, atrakcemi, jako jsou cirkusy, také skládkami nebo pokud dojde k trvalému používání části veřejného prostranství jako parkovací místo a není-li toto místo užíváno osobou zdravotně postiženou, podle 59

62

zá-

(č. 329/2011 Sb.Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů) 60 (266/1993 Sb.Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve z) 61 (Zákon128/2000 Sb., o obcích, 2000) 62 (č. 329/2011 Sb.Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů) 28

kona č. 329/2011 Sb. Též se místní poplatek za užívání veřejného prostranství vztahuje ke konání akce kulturní, sportovní či reklamní, pokud jejím účel není veřejně prospěšný či charita. Tento poplatek platí FO i PO, které toto prostranství takto užívají. Poplatek se platí ve výši stanovenou jeho sazbou, nejedná-li se o používání veřejného prostranství k umístění atrakcí, prodejních a reklamních zařízení, kde se může jeho sazba zvýšit až na desetinásobek, je maximální výše sazby tohoto poplatku 10 Kč na započatý metr čtvereční a započatý den. Obec stanoví, za jaký časový úsek se bude poplatek vybírat. Poplatek za užívání veřejných prostranství vybírá většina obcí, jelikož veřejná prostranství je třeba velice udržovat, aby zde mohly být konány tyto akce, poplatek z těchto akcí tak může do jisté míry na tuto údržbu přispět.63 Avšak některé obce si špatně vykládají pojem veřejné prostranství, jako tomu bylo v případě obce Tehov na Benešovsku, která ve své vyhlášce, označila území, jež je Katastru nemovitostí zapsáno jako les, za lesopark, ze vstupu do lesoparku pak hodlala vybírat poplatek. Ovšem Okresní soud v Benešově byl toho názoru, že obce při přijímání této vyhlášky pochybila, označila ji dokonce celou za protiústavní a celý případ se tak dostal k Ústavnímu soudu, který svým nálezemPl.ÚS 24/94, ustanovení článku 3 této obecní vyhlášky obce Tehov zrušil, proto, že není možné, aby obec vybírala poplatek ze vstupu do lesa a pojem lesopark, jímž měl být nahrazen pojem les, tak aby jej obec mohla považovat za veřejné prostranství a tedy ze vstupu do něj vybírat poplatek, označil Ústavní soud za neexistující, svůj názor zde především opřel o fakt, že tento pozemek je jako les zapsán v Katastru nemovitostí a též o názor Ministerstva životního prostředí, jehož rešerši si nechal Ústavní soud k tomuto případu vypracovat a v níž se Ministerstvo životního prostředí vyjádřilo v souladu se zápisem v Katastru nemovitostí a též s tvrzením Okresního soudu v Benešově, jehož rozhodnutí bylo před Ústavním soudem napadeno, a to tedy, že se nemůže v tomto případě jednat o žádný lesopark, nýbrž o les, a ze vstupu do něj není obec Tehov oprávněna vybírat žádný poplatek. Článek 3 vyhlášky obec Tehov tedy Ústavní soud zrušil, obec tak přišla o jeden ze zamýšlených příjmů obecního rozpočtu, zbytek vyhlášky však ponechal v platnosti. D. poplatek ze vstupného, kdy se jedná o vstupné na kulturní, sportovní a reklamní akci, který, pokud je daň z přidané hodnoty, podle zákona o dani z přidané hodnoty, obsažena v ceně vstupného, což je částka vyjádřená v penězích, na jejímž základě se může 63

( Nález Ústavního soudu ČR Pl.ÚS 24/94) 29

osoba, která ji uhradí stát účastníkem akce, je snížen o tuto daň. Stejně jako u poplatku za užívání veřejného prostranství, je od poplatku ze vstupného osvobozeno vstupné na akci s veřejně prospěšným účelem nebo charitu. FO nebo PO pořádající akci platí tento poplatek v sazbě 20% a to z úhrnné částky z celého vybraného vstupného. Jedná-li se o akci, která není jen jednorázová, pak obec může, na základě dohody s pořadatelem, tomuto ustanovit paušální částku. Akce, jež se v obci konají se tak stávají též příjmem obecního rozpočtu, v případě, že se koná v obci nějaká rozsáhlejší delší akce, jako například Sázvafest, hudební festival, jež se koná v Benešově, přispívá do obecního rozpočtu formou poplatku ze vstupného významnou měrou, jelikož cena vstupného na tuto několikadenní akci je v řádu tisíců, každoročně jej navštíví několik tisíc lidí. E. poplatek z ubytovací kapacity, vybírá obec ze zařízení, která jsou určena k přechodnému úplatnému ubytování, na svém území, jestliže se nejedná o taková zařízení, kde se za stejných podmínek ubytovávají studenti a žáci, či se jedná o zdravotnická nebo lázeňská zařízení, která se neužívají jako hotelová, dále jsou od poplatku osvobozeny ta zařízení, která poskytují ubytování k sociálním či charitativním účelům. Plátcem poplatku je FO nebo PO, jež poskytuje toto ubytování, nazývající se pro účely tohoto poplatku ubytovatel, který je povinen evidovat si ubytované v evidenční knize za stejných podmínek jako u poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt, bez uvádění účelu ubytování. Poplatek se platí ve výši stanovené jeho sazbou, jejíž maximální hodnota je 6 Kč na obsazené lůžko a den. Obce může v dohodě s ubytovatelem, tomuto ustanovit paušální poplatek vybíraný za období jednoho roku. F. poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst, který na základě § 2 bod 12 vyhlášky federálního ministerstva vnitra 64č. 99/1989 Sb., která specifikuje pojem vybrané místo a část města, obec spojuje s vydáním povolení potřebné pro vjezd s motorovým vozidlem do těchto míst, FO nebo PO, která se stává plátcem tohoto poplatku, nejedná-li se o FO, která je v této části obci přihlášena k trvalému pobytu, je vlastníkem nemovitosti v katastrálním území obce, do nějž spadá tato vybraná část, stejně tak i FO, které jsou osoby blízké těchto FO na základě 65§ 116 občanského zákoníku, manželé a děti osob blízkých. Stejně tak i osoby používající 64

(619/1992 Sb.Vyhláška federálního ministerstva vnitra, kterou se mění vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění vyhlášek č. 24/1990 Sb. a č. 533/1992 Sb.) 65 (40/1963 Sb. Občanský zákoník) 30

v této části nemovitost za hospodářským účelem a též podle 66zákona č. 329/2011 Sb. i držitelé průkazu ZTP, spolu se svými průvodci. Za toto povolení je tedy příslušné FO nebo PO vyměřen poplatek podle sazby, jejíž maximální hranice je 20 Kč na den, která může být na základě dohody mezi obcí a poplatníkem vyměřena paušální částkou. G. poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, který musí platit osoba, jež je přihlášena v obci k trvalému pobytu, osoby v jedné domácnosti, rodinném nebo bytovém domě se mohou dohodnout a oznámit obci společného správce poplatku, který poplatek odvádí za všechny tyto osoby, které musejí být označeny jménem a datem narození. Též platí tento poplatek i FO, jež má vlastnické právo k nemovitosti využívané k individuální rekreaci, v níž není přihlášena k trvalému pobytu žádná FO, která se nachází v katastrálním územní příslušné obce. Jedná-li se v tomto případě o více FO, jež jsou plátci poplatku z jedné nemovitosti, platí společně a nerozdílně, a to pouze za jednu FO. Poplatek je tvořen na základě dvou sazeb, za prvé sazby jejíž maximální výše je 250 Kč na fyzickou osobu a kalendářní rok a sazba, jež vychází z částky, jež vynaložila obec v předchozím roce na skutečné náklady spojené se sběrem komunálního odpadu, též v maximální možné výši 250 Kč za FO na kalendářní rok, tyto náklady musí být obcí na základě zákona o obcích rozúčtovány na osobu v obecně závazné vyhlášce. V případě, že u FO, jež je plátcem tohoto poplatku dojde ke změně okolností, během kalendářního roku, za niž se tímto poplatníkem stala, platí pouze poměrnou část tohoto poplatku, na základě počtu měsíců, kdy byla podle zákona o místních poplatcích poplatníkem tohoto poplatku, rozhodný je stav ke konci kalendářního měsíce. H. poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace. Plátcem poplatku je osoba nebo osoby mající vlastnické právo ke stavebního pozemku, nacházejícího se v katastrálním území obce,který byl na základě 67zákona č. 151/1997 Sb. zhodnocen možností připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace. Jestliže se jedná o více osob, platí poplatek společně a nerozdílně. Maximální výše sazby tohoto poplatku nesmí být vyšší než rozdíl ceny stavebního pozemku bez možnosti připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace a ceny stavebního pozemku s touto možností. Cena stavebního pozemku v 66

(č. 329/2011 Sb.Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů) 67 (151/1997 Sb.Zákon o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)) 31

obci se stanoví podle

68

vyhlášky č. 279/1997 Sb. a zákona

lendářním roce, kdy první moc nabylo na základě

70

69

č. 151/1997 Sb.a to v ka-

zákona č. 50/1976 Sb. kolaudační

rozhodnutí pro stavbu vodovodu nebo kanalizace, jež zbudovala obce. Sazbu na 1m2 zhodnoceného stavebního pozemku, uvede obec na základě zákona o obcích v obecně závazné vyhlášce. I. výnosy daní nebo podíly na daních, na než vzniká obci nárok podle

71

zákona č.

243/2000 Sb., jimiž se na základě tohoto zákona rozumí: výnos z daně z nemovitostí z těch nemovitostí, jež se nacházejí na území obce, zákonný podíl na celostátním hrubém výnosu z daně z přidané hodnoty, jež je vybírána podle 72

zákona č. 235/2004 Sb., jež pro obce činí 19,93%, podle

73

zákona č. 586/1992 Sb.

vybírané dani z přijmu fyzických osob, z níž plynoucí celostátní hrubý výnos, jehož 21,4% je příjmem obecního rozpočtu, a to způsobem určeným v 74paragrafu 4 písmeno c, d, e zákona č. 243/2000 Sb., dále je příjmem obecního rozpočtu též podíl 21,4% z hrubého celostátního výnosu daně z přijmu právnických osob, jejíž výběr se řídí 75zákonem č.586/1992 Sb., pokud poplatníkem této daně není sama tato obec, nejedná-li se o daň jež se vybírá srážkou a nebo nepatří též do podílu na celostátním hrubém výnosu z daně z příjmu právnických osob, jež připadá obci, podle paragrafu 3 odst. 1 písmeno a zákona o rozpočtovém určení daní, daň z přijmu PO, pokud jejím poplatníkem je kraj a to shodně jako v případě, že poplatníkem je obec, vyjma daně, jež je vybíraná srážkou. Dále je též podle zákona o rozpočtovém určení daní příjmem obce 30% výnosu záloh na daň příjmu FO, majících ke dni její splatnosti trvalé bydliště v obci a též pokud se jedná o výnos z této daně na základě jejího dodatečného přiznání či vyměření, podle zákona o daních z přijmu nebo jejího vyrovnání v souladu se stejným právním předpisem. V těchto případech jde o FO, jež měli trvalé bydliště v obci v den, který je označen jako 68

(279/1997 Sb.Vyhláška Ministerstva financí, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)) 69 (151/1997 Sb.Zákon o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)) 70 (50/1976 Sb.Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)) 71 (483/2001 Sb.Zákon, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z) 72 (č. 235/2004 Sb.Zákon o dani z přidané hodnoty) 73 (č. 586/1992 Sb.Zákon České národní rady o daních z příjmů) 74 (483/2001 Sb.Zákon, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z) 75 (č. 586/1992 Sb.Zákon České národní rady o daních z příjmů) 32

poslední den zdaňovacího období podle zákona o daních z přijmu, nejedná-li se o příjem ze závislé činnosti a funkční požitky na základě paragrafu 6 stejného zákona. Z hrubém celostátního výnosu z daně z příjmu FO, které jsou příjmy ze závislé činnosti či funkčními požitky, kdy obec je zaměstnavatelem těchto FO, nejsou daněmi vybíranými srážkou, získává obec do svého rozpočtu podíl 1,5% . Jestliže se nejedná o hlavní město Prahu, Plzeň, Ostravu a Brno, jejichž podíl se počítá podle

76

paragrafu 4 odst. 5

zákona o rozpočtovém určení daní, pak obec se podílí na celostátním hrubém výnosu daní podle toho, jak velké je jich katastrální území, dle zákona o obcích a zákona o katastru nemovitostí, k celkovému katastrálnímu území všech obcí, oboje je chápáno jako výměra, údaje se zjišťují od Českého zeměměřičského a katastrálního úřadu k 1.1. příslušného roku. Vypočtený údaj se vyjadřuje v procentech a musí být vynásoben koeficientem 0,03. Dále se podílí též podle počtu jejich obyvatel porovnaných s počtem obyvatel, všech obcí, získaným zjištěním údajů z Českého statistického úřadu k 1.1. příslušného roku, Tento výsledek je násobený stejným koeficientem jako v případě katastrálních území. Celkový podíl obcí, podíl konkrétní jednotlivé obce, kterým se účastní na celostátním hrubém výnosu z daní se vypočítává aplikací pravidel uvedených v paragrafu 4 odst. 2 c, 3, 4 zákona o rozpočtovém určení daní a údajů uvedených v příloze 3 tohoto zákona. Tento údaj je ve formě procenta uveden ve vyhlášce Ministerstva financí, účinné od 1.9. příslušného roku. Ve stejné vyhlášce je vyhlášeno o procento, jímž se jednotlivé obce musí podíle na výnosu daně z příjmu FO ze závislé činnosti či funkčních požitků, kdy je obec zaměstnavatelem těchto FO, vypočtené poměrem těchto FO v konkrétní obci k celkovému počtu zaměstnanců obcí v ČR, ke dni 1.12. předchozího roku. Daně, z nichž putují výnosy do obecních rozpočtů nejsou sami o sobě místními daněmi, jelikož je do obecního rozpočtu směřují až po jejich vybrání, stávají se významným příjmem obecních rozpočtů. V tomto ohledu musí být dodržováno samozřejmě i právo Evropské unie.77 Na konkrétním případu Italské Republiky, tedy přesněji obcí Italské Republiky, které se nedržely při stanovování a vybírání daní, v jejich případě daní, jež měli odvádět subjekty, které vykonávali nějakou veřejnou službu. Podniky, které byly vlastně obecními podniky, jelikož je obec zřídila, či založila, a nebo se na jejich vzniku podílela totiž mimo jiné osvobodili od daní, jelikož by 76 77

(č. 586/1992 Sb.Zákon České národní rady o daních z příjmů) (ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (velkého senátu))ve věci 33

T-222/04

těmito daněmi spíše obecní rozpočty zatížily, než do nich přispěly, které by však od podniků, vykonávajících stejné služby, avšak nikoli obecních nýbrž soukromě podnikajících vybírala, přijala na to zákona začala jej praktikovat. Evropská komise ovšem po té, co se o zákoně, který přijala Itálie, dozvěděla, ji vyzvala k okamžité nápravě, jelikož dle jejího názoru bylo přijaté opatření v rozporu s právem EU, konkrétně se. Itálie však ustoupit nehodlala, tak po té, co dostala od Evropské komise pokutu, ji zažalovala k Evropskému soudnímu dvoru, který, v dlouhém vleklém procesu vyjádřil stejný názor jako Evropská komise, v rozsudku ve věci T-222/04, tudíž, že Itálie porušila komunitární právo, jelikož není možné, aby na trhu Evropské unie takto preferovala obecní subjekty, nad možnou konkurencí ze stran soukromých podnikatelů z celé EU, ačkoli Itálie na tomto místě argumentovala neexistující konkurencí v této oblasti podnikání v Itálii, Evropský soudní dvůr toto tvrzení však neakceptoval, s tím, že konkurence v EU je možná ve všech odvětvích a těmito opatřeními by tuto potenciální konkurenci italská města jistě zlikvidovala, ačkoli mají jistě velký význam pro místní rozpočty, nemůže Itálie a tedy žádná jiná země v EU takto postupovat,. Zákon tedy zrušil a potvrdil stanovisko Evropské komise. Toto rozhodnutí ukazuje, že ač organizace zřízené obcí se podílí na příjmech těchto rozpočtů, nemohou být však preferovány takovýmto způsobem na úkor jiných podnikatelských subjektů v celé EU. Do loňského roku obce vybíraly krom výše uvedených poplatků těž poplatek z za vydané povolení k provozování výherních hracích přístrojů, avšak jak uvádí 78autorka Mgr. Helena Peterová ve svém článku Finanční hospodaření obcí podle novelizací, které nabyly účinnost na přelomu roku, tento poplatek již není nadále příjmem obecního rozpočtu, jelikož 79 zákonem č. 458/2011 Sb., o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2012 , jej totiž zrušil. 78

PETEROVÁ, Helena, Finanční hospodaření obcí podle novelizací, které nabyly účinnost na přelomu

roku,. Deník veřejné správy [online]. 2012, 3/2012 [cit. 2012-06-26]. Dostupný z

WWW:

79

(č. 458/2011 Sb.Zákon o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů) 34

J. dotace získané obcí ze státního rozpočtu a ze státních fondů podle zákona o státním rozpočtu a vyhlášky o rozpočtové skladbě, K. dotace, které obec získá z rozpočtu kraje, podle zákona o obcích, L. prostředky, které plynou do obecního rozpočtu ze správní činnosti ostatních orgánů státní správy, např. uložené pokuty, na základě zákona o obcích, M. peněžité dary a příspěvky, které obce přijme N. pokud stanoví zákon o obcích a další zákony, pak příjmem obecního rozpočtu mohou být i jiné příjmy, označené těmito zákony jako příjmy obce.

Výdaje rozpočtu obce

a) závazky, jež obce musí plnit povinnosti, které ji ukládá zejména zákon o obcích a další zákony, b) výdaje, které obce vynakládá v rámci samostatné působnosti obce na svou vlastní činnost, především ohledně její péče, ochrany a rozvíjení obecního majetku, c) výdaje, podle zákona o obcích, ohledně pověření obce výkonem státní správy a jejího výkonu obcí, d) výdaje na plnění závazků, které obec přijala jakožto smluvní strana uzavřených smluv nebo výdaje na závazky, jež vyplývají obci též v případě, že smluvními stranami jsou organizace obce a obec k závazkům z těchto smluv přistoupila, e) závazky, jež obce přijme, pokud spolupracuje s jinými obcemi nebo subjekty, zahrnující i příspěvek na společnou činnost, f) úhrada úroků, které obci vyplývají z přijatých půjček a úvěrů a návratných výpomocí g) výdaje spojené s emisí vlastních obecních dluhopisů a též výdaje, které plynou na úhradu výnosů vlastníkům těchto dluhopisů, h) výdaje, jimiž obec podporuje subjekty, které na území obce provádějí veřejně prospěšné činnosti a též výdaje za účelem podporování obecně prospěšného soukromého podnikání, i) jiné výdaje, které obec má v rámci své působnosti, zahrnující dary a přispívání obce na sociální nebo jiné humanitární účely.

35

Průběh přijímání rozpočtu Obec na základě 80zákona 250/2000 Sb., stejně jako jiný samosprávný celek, utváří svůj rozpočet na dobu jednoho rozpočtového roku, kterým je pro účely obecních rozpočtů kalendářní rok, a to na základě svého rozpočtového výhledu, především tak, aby byly v rozpočtu obce zohledněny všechny závazky, které obci vyplývají z jejího rozpočtového výhledu. Obec se při sestavování obecního rozpočtu též musí řídit platným státním rozpočtem nebo rozpočtovým provizoriem, a vztahy vznikající mezi obecním rozpočtem a státním rozpočtem nebo rozpočtovým provizoriem, na základě zákona o státním rozpočtu a zákona o rozpočtové skladbě. Též obec musí ve svém vznikajícím rozpočtu zohlednit vztahy mezi tímto rozpočtem a rozpočtem kraje v souladu se zákonem o obcích a zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Pokud obec je příjemcem některého z grantů či dotací pocházejících z rozpočtu Evropské unie, v rámci programů či projektů, které EU obci spolufinancuje, pak v obecním rozpočtu musí být uvedeno v jakém množství a za jakým konkrétním účelem získala obec tyto finanční prostředky z EU. Odbor nebo oddělení obce k tomu určené na základě zákona o obcích, vypracuje tedy v souladu s výše uvedenými pravidly návrh rozpočtu obce, který pak obec musí obligatorně zveřejnit a to v době stanovené v

81

§ 11 odst. 3 zákona 250/2000 Sb., minimálně

15 dní před tím, než zastupitelstvo obce, které je oprávněné rozpočet obce projednávat a schvalovat na základě

82

§ 84 odst. 2 písmeno b, stejně jako závěrečný účet obce, na

svém zasedání bude navržený obecní rozpočet schvalovat. A to způsobem umožňující dálkový přístup, v úplném znění tohoto návrhu a též na úřední desce obce, na které není nutné uvádět úplný návrh obecního rozpočtu, obec může uveřejnit pouze ty informace o příjmech a výdajích obce, které se třídí podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby v souladu s uvedeným §83zákona 250/2000 Sb. K tomuto návrhu se ve lhůtě, která je uveřejněna spolu s návrhem rozpočtu mohou a to jako písemně nebo ústně a to přímo na příslušném zasedání zastupitelstva, vyjádřit osoby

80

(250/2000 Sb.Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) (250/2000 Sb.Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) 82 (250/2000 Sb.Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) 83 (250/2000 Sb.Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) 36 81

uvedeném v 84§ 16 a 17 zákona o obcích a to způsobem tam též uvedeným, svými připomínkami a návrhy.85O zveřejňování obecních rozpočtů píše, ve svém článku Obecní rozpočet a kvalita informací poskytovaných prostřednictvím internetu,Ing. Lucie Sedmihradská Ph.d .z VŠE Praha, která se zde zabývá především tím, jak kvalitní informace ohledně rozpočtů zveřejňují obce na svých internetových stránkách, kde, jak je již výše uvedeno musí oce ze zákona uveřejňovat všechny kroky, které vedou k přijetí rozpočtu obce, stejně tak i tan konečný rozpočet sám. Ing. Sedmihradská zde nejprve uvádí, jak by vlastně takový rozpočet, který chce obec zveřejnit, měl vypadat, využívá zde standardu GFOA, který je závazný pro obce ve Spojených státech Amerických a na jehož základě se každý rok koná soutěž, ve které je vybíráno město, které se s kvalitou zpracování a zveřejnění svého rozpočtu pro širokou veřejnost svým rozpočtem co nejblíže přiblížilo tomuto standardu. Tyto standardy byly aplikovány pro tento výzkum na municipality v České Republice, samozřejmě nutně upravené tak, aby odpovídaly místním poměrů i zákonům a na jejich základě bylo hodnoceno 11 měst, tedy dokumenty, kterými tato města informovala na svých internetových stránkách o svém rozpočtu a jeho případných změnách. Výsledky výzkumu přinesly podstatné informace o těchto čtyřech skupinách, o kterých by obce měly všechny přijaté dokumenty zveřejňovat na svých internetových stránkách, tedy způsobem umožňujícím dálkový přístup: 1) informace o klíčových politických rozhodnutích, na kterých je rozpočet postaven, 2) rozpočet jako finanční plán, 3) rozpočet jako plán činnosti obce a jejích jednotlivých odborů nebo organizací a 4) rozpočet jako nástroj komunikace mezi občany a obcí K prvnímu bodu tohoto výzkumu autorka uvádí, že je velice důležité, aby obce dodržovaly oznamování příslušných stádií vzniku rozpočtui jeho případných změn, jelikož touto cestou včasného a dobrého informování veřejnosti ohledně krátkodobých i dlouhodobých záměrů obce dojdeke snadnějšímu prosazování politických rozhodnutí místní samosprávy, bohužel však výsledky v této kategorii byly velmi podprůměrné, což dokazuje, že obce ne zcela správně dokážou ve svém rozpočtu veřejnost ohledně svých záměrů infor-

84

(Zákon128/2000 Sb., o obcích, 2000) SEDMIHRADSKÁ, Lucie., Obecní rozpočet a kvalita informací poskytovaných prostřednictvím internetu, Lázně Bohdaneč [online]. 21.09.2004 – 22.09.2004. In: Public administration 2004. Pardubice : Univerzita Pardubice, 2004, s. 299–303. ISBN 80-7194-684-2 [cit. 2012-06-21]. [online]. 2012, 3/2012 37 85

movat. V druhém bodě zkoumání, rozpočet jako finanční plán, autorka uvádí, jaká kritéria by měl dodržet zveřejněný rozpočet, tak aby byl plnohodnotným finančním plánem pro rozpočtový rok. Jsou jimi: 1) promítnutí finanční situace na začátku a na konci příštího fiskálního roku, 2) výdaje na činnosti jednotlivých organizačních jednotek v běžném a předcházejícím fiskálním roce, tak aby bylo možné s nimi porovnat navrhované výdaje v příštím fiskálním roce, 3) odhad rozpočtových příjmů, který obsahuje seznam všech zdrojů rozpočtových příjmů a to opět v běžném a v příštím roce vč. faktorů, které mohou skutečnou výši příjmů vzhledem k odhadu změnit, 4) budoucí očekávané události, které si vyžádají změny v činnostech tak, aby byla zajištěna finanční stabilita a solventnost města, 5) informace o investičních výdajích a případně o způsobu jejich financování a 6) informace o výši dluhu a dluhové služby, resp. potvrzení toho, že dluhová služba se v budoucnu nevymkne kontrole V této kategorii již obce uspěly lépe, jejich rozpočty podle výzkumu obsahovaly dostatek informací o hlavních aspektech rozpočtu, tedy o jeho příjmech a výdajích. Dále autorka též uvádí, že nadpoloviční většina měst uvedla i informace o hospodaření v běžném nebo předešlém rozpočtovém roce. Avšak nedostatečně obce informovaly ohledněsvých dluhů, tedy o tom, jak je tento dluh vysoký či jaká je jeho struktura, dále také chyběly kvalitní informace týkající se fondů a též jak se promítá hospodaření organizací města do jeho rozpočtu. K dalšímu bodu výzkumu: Rozpočet jako plán činnosti obce a jejích jednotlivých odborů nebo organizací autorka předesílá, že nejen politická rozhodnutí jsou ventilována pomocí rozpočtu obce, též tento rozpočet zobrazuje kolik služeb a jakým způsobem město poskytuje . Rozpočet je tedy základním nástroj, který má vedení města k dispozici pro řízení úřadu (byrokracie) při poskytování služeb veřejnosti v tétokategorii byla města hodnocena dle dvou kritérií: 1) běžné výdaje rozpočtu na jednotlivé činnosti nebo organizační jednotky a 2) informace o osobních výdajích a počtu zaměstnanců.

38

Výdaje na tuto oblast rozpočtu měly skoro všechny obce v pořádku, nikoli ovšem jejich třídění podle odpovědnostního hlediska (viz dále) a též obce neposkytují dostatek údajů ohledně počtu a zařazení zaměstnanců a s tím spojených výdajů na jejich platy.Rozpočet jako nástroj komunikace mezi občany a obcí, to je název čtvrté kategorie tohoto výzkumu, zákon o obcích umožňuje občanům kontrolu rozpočtu obce tím, že se k němu, jeho změnám i závěrečnému účtu mohou vyjádřit a to i veřejně a mohou si tedy tímto vydobýt vysvětlení důvodu a účelu vynakládání obecních prostředků, je však potřeba, aby občané porozuměli rozpočtům, aby ty obsahovaly přinejmenším komentář a pokud možno i grafy a tabulky, které musí být co nejjasnější a nejpřehlednější. Obce ve většině případů snaží vytvářet dokumenty týkající se rozpočtu přehledně, ovšem jen v pěti případech z jedenácti zveřejňovaly obce i komentář k rozpočtu a též grafy i tabulky, které ze stejného počtu použily zkoumaných jen 4, laikům tedy může pochopení rozpočtu jejich obce zabrat více času než je žádoucí.Autorka článku v jeho závěru zdůrazňuje, že z uvedeného výzkumu vyplývá především to, že obce považují svůj rozpočet především za finanční plán a tomuto vnímání též přizpůsobují jeho formu i obsah, pakliže obce uveřejňovaly i komentář či tabulky a grafy, byly podle autorky jejich rozpočty na vyšší úrovni a celkově i srozumitelnější, též občané též ocenili, když rozpočet obsahoval i pro širokou laickou veřejnost upravené informace o politických cílech, jež představitelé města sledují. Autorka tedy považuje za nezbytné při uveřejňování obecních rozpočtů na internetových stránkách měst, aby ta dbala o co možná největší přizpůsobení informací v něm obsažených všem občanům.

2.3.2.

Rozpočtová skladba

Ministerstvo financí určí ve své

86

vyhlášce č.323/2002 Sb.a její příloze rozpočtovou

skladbu, což je podle této vyhlášky jednotné třídění příjmů a výdajů uplatňované jak v rozpočtu územních samosprávných celků, kam patří i obce, též v rozpočtech organizačních složek státu, státních fondů,

peněžních fondů obcí, regionálních rada regionů

soudržnosti, dobrovolných svazků obcí a to vyjímaje fondů cizích, sdružený prostředků a fondu podnikatelské činnosti. Na základě této vyhlášky jsou příjmy a výdaje těchto rozpočtů členěny do několika skupin dle hledisek: odpovědnostního, druhového, odvětvového a konsolidačního. 86

(323/2002 Sb.Vyhláška Ministerstva financí o rozpočtové skladbě) 39

Odpovědnostní hledisko se používá dle

87

paragrafu 3 zákona o rozpočtových pravidlech

pro příjmy a výdaje státního rozpočtu z hlediska správců kapitol. Podle druhového hlediska musí být třízeny veškeré příjmy a výdaje všech ostatních výše uvedených jednotek. Výdaje se dle tohoto hlediska dělí na výdaje na nákupy, které musí mít přímou protihodnotu, které se dále dělí na výdaje na pořízení hodnot- jako jsou věci, služby, práce výkon či práva nebo na náhrady, které jsou hodnoty vynaložené i ty, které přišly nazmar a též do této kategorie patří i odškodňování újmy, vzniklé činností těchto organizací. Druhou kategorií výdajů členěných podle hlediska druhového jsou transfery, kde není přímá protihodnota, u kterých se uvádí druh této podpory, stejně tak druh příjemce této podpory. Příjmové druhy jsou podle této vyhlášky právní důvodu jejich vzniku, jímž se myslí platba, kterou dostává organizace za služby, práva, práce, výkonu a transferu, který musí být určen buď svým zdrojem, nebo druhem podpory. Podle odvětvového hlediska dochází ke třídění výdajů a příjmů všech jednotek a organizacích uvedených v § 1 odst. 1 vyhlášky č. 323/2002 Sb. Výdaje lze dle tohoto hlediska rozdělit všechny a příjmy těchto jednotek a organizací pouze na nedaňové a kapitálové příjmy. Do těchto příjmů nepatří splátky půjčených prostředků. Odvětví je činnost, na kterou se prostředky vynakládají či z které se do rozpočtu získávají a nebo v to, čím se zabývá subjekt, jež je příjemcem poukázaných nebo poskytnutých prostředků a nebo z něhož organizaci prostředky plynou. Konsolidační hledisko se týká příjmů a výdajů, uvnitř soustavy subjektů uvedených v 88§1 odst. 1 vyhlášky č. 323/2002 Sb. Pokud nejsou tyto příjmy a výdaje už tříděny druhovém hlediskem. Výdaje podle konsolidačního hlediska jsou ty výdaje, které vznikají uvnitř uvedené soustavy, z prostředků které již dříve subjekty v rámci této soustavy přijaly jako příjmy a naopak příjmy podle tohoto hlediska jsou přijímání prostředků vynaložených jako výdajů v rámci této soustavy. Konsolidace má několik stupňů, jimiž jsou okruhy rozpočtů subjektů, v rámci této soustavy, mezi nimiž probíhá tento převod. Jednotky třídění příjmů a výdajů 1. Podle odpovědnostního hlediska se státní rozpočet, v souladu se zákonem o státním rozpočtu, třídí na jednotlivé kapitoly. 87 88

(250/2000 Sb.Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) (323/2002 Sb.Vyhláška Ministerstva financí o rozpočtové skladbě) 40

2. Třídění na základě druhového hlediska představuje rozvržení příjmů a výdajů do: a) Rozpočtových tříd b) Seskupení rozpočtových položek c) Jejich podseskupení d) Rozpočtové položky A to sestupně dle velikosti. 3. Odvětvové hledisko stanoví, že se příjmy a výdaje rozpočtů budou třídit na: a) Rozpočtové skupiny b) Rozpočtové oddíly c) Rozpočtové pododdíly d) Rozpočtové paragrafy A to též sestupně podle velikosti. 4. Konsolidační hledisko rozděluje příjmy a výdaje rozpočtů na záznamové jednotky. Rozpočet obce musí být vytvářen podle výše uvedeného třídění, tak aby obsahoval ukazatele, které jsou závazné pro výkonné orgány obce, PO které obec založila či zřídila sama nebo jako součást svazku obcí, které musí své hospodaření podřídit tomuto rozpočtu i jiné subjekty, které získávají prostředky z obecního rozpočtu.

2.3.3. Rozpočtové provizorium 89

Pokud nedojde ke schválení obecního rozpočtu zastupitelstvem obce před 1. lednem roz-

počtového roku, pak po dobu než zastupitelstvo obce schválí příslušný návrh rozpočtu obce, obec hospodaří podle pravidel rozpočtového provizoria. Těmito pravidly se po tuto dobu řídí též hospodaření subjektů, již je obec zakladatelem nebo zřizovatelem. Tato pravidla určí zastupitelstvo obce. Po té, co dojede ke s chválení návrhu rozpočtu, výdaje a příjmy, vzniklé za doby rozpočtového provizoria se stanou příjmy a výdaji tohoto rozpočtu. Rozpis rozpočtu

89

(250/2000 Sb.Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) 41

Zastupitelstvo obce schvaluje rozpočet obce, na svém zasedání schválí rozpočet obce nadpoloviční většinou všech svých hlasů, na základě zákona o obcích, pokud nedojde k situaci uvedené v 90§ 90 stejného zákona. Jestliže tedy dojde ke schválení návrhu rozpočtu obce, pak musí být tento rozpočet okamžitě rozepsán. V tomto rozpisu musí být obligatorně uvedeny závazné ukazatele, které jsou sděleny povinným subjektům. K členění rozpočtu během rozpisu musí docházet na základě vyhlášky o rozpočtové skladbě a jejích příloh.

2.3.4.

Hospodaření podle rozpočtu

Obce jsou povinné se při svém hospodaření řídit rozpočtem obce pro příslušný rozpočtový rok. Hospodaření obce musí být na základě zákona č. 320/20001 kontrolováno a to v průběhu celého rozpočtového roku, též musí obce provádět kontrolu hospodaření PO, jichž je zřizovatelem nebo zakladatelem. Obce povinně podle přílohy č. 2 k 91vyhlášce č. 449/2009 Sb. předkládají jednou za měsíc výkaz hodnocení plnění rozpočtů do centrálního systému účetních operací státu, což kontroluje krajský úřad, kterému musí obec též předložit i jiné údaje, které se k tomuto výkazu vztahují.

2.3.5. Změny rozpočtu 92

Ke změnám ve schváleném rozpočtu obce může dojít pouze za podmínek, že dojde nej-

prve ke změnám: 1. Organizačním- pokud se organizování hospodářství, financované rozpočtem změní. 2. Metodickým- právní předpisy související s rozpočtem obce se změní či se změní právní předpisy, které upravují regulované ceny, které se promítají do obecních rozpočtů. 3. Věcným- pokud dojde ke změnění některých objektivních skutečností, které mají vliv na rozpočet obce. 90

(250/2000 Sb.Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) (403/2010 Sb.Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a r) 92 (250/2000 Sb.Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) 42 91

Za uvedených podmínek může dojít ke změnám v obecním rozpočtu, kdy dojde ke schválení rozpočtových opatření, kterou provedou tyto změny. Tato rozpočtová opatření schvaluje podle zákona o obcích zastupitelstvo obce. Obligatorně musí být rozpočtová opatření přijata ve chvíli, kdy je zřejmé, že by mohlo dojít ke schodku rozpočtu obce a nebo pokud se jedná změny vztahů v rámci rozpočtové skladby tříděné dle konsolidačního hlediska a též jedná-li se o změnění závazných ukazatelů ve vztahu k jiným subjektům. Všechna rozpočtová opatření se musí evidovat chronologicky. Rozpočtová opatření mohou být: 1. Pouze přesunutí prostředků ve schváleném obecním rozpočtu, kdy celkový objem prostředků v rozpočtu nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji tohoto schváleného rozpočtu se nemění. 2. Zvýšení objemu rozpočtu obce tím, že se do rozpočtu zařadí nové příjmy, které v původním rozpočtu nebyly uvedeny a těmito příjmy se hradí nové, též původně neuvedené výdaje. 3. Snížení objemu rozpočtu, pokud hrozí neplněním rozpočtových příjmů k ohrožení krytí výdajů těmito příjmy, tím, že se pak výdaje tzv. vážou.

2.3.6.

Závěrečný účet obce a přezkoumání hospodaření

Obec musí vždy po skončení rozpočtového roku, který je shodný s rokem kalendářním, vypracovat a poté schválit závěrečný účet obce, který je souhrnem hospodaření obce tomto roce, jsou v něm obsaženy i údaje o plnění schváleného rozpočtu obce pro tento příslušný rok, dále i informace o tom jaké fondy obec vytvářela a jak je využívala, všechny tyto údaje musí být uvedeny v závěrečném účtu, co možná nejpřesněji musí být co nejdetailnější, proto zhodnocení hospodaření obce. Tento závěrečný účet musí obsahovat i obcí provedené vyúčtování, v němž jsou obsaženy vztahy obecního rozpočtu ke státnímu rozpočtu, rozpočtu kraje, jiných obcí, také ke státním fondům, národnímu fondu atd. Na základě 93zákona o obcích a 94zákona č. 420/2004 Sb. si musí obec nechat přezkoumat, jak hospodařily v příslušném roce. Tímto přezkoumáním se rozumí správní dozor, který

93

(Zákon128/2000 Sb., o obcích, 2000) 43

spočívá v porovnání zjištěných skutečností se zákony, v tomto případě i v zjištění, zda obce hospodařila skutečně podle svého schváleného rozpočtu. Předmětem přezkoumání jsou informace, jež obec uvádí ve svém závěrečném účtu, ohledně příjmů a výdajů obce, peněžních operací, které se týkají sdružených prostředků, cizích zdrojů, obcí vyúčtované a vypořádané vztahy k rozpočtům jiných obcí, krajů, státnímu rozpočtu, ke státním fondům, k národnímu fondu. Dále také informace o tom, jak obec hospodařila se svým a státním majetkem, jak obec zadávala a realizovala veřejné zakázky, stav pohledávek a závazků obce, ručení za závazky fyzických a právnických osob, podle zákona o obcích, zastavování movitých a nemovitých věcí ve prospěch třetích osob, podle zákona o obcích a občanského zákoníku, zřizování věcných břemen k majetku obce, účetnictví vedené obcí. Informace o těchto uvedených předmětech se porovnají se schváleným rozpočtem obce, právními předpisy vztahující se k těmto předmětů, například zákonem o obcích, zákonem o státním rozpočtu, zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zákonem o účetnictví dalších. Též se v případě, že předmětem přezkoumání jsou dotace nebo návratné finanční výpomoci, zda byl dodržen jejich účel a další podmínky pro jejich čerpání. Postup při přezkoumání Na základě 95zákona o obcích musí obce žádat o toto přezkoumání krajský úřad nebo si na své náklady zajistit auditora, což musí krajskému úřadu oznámit. Krajské úřady vytvářejí časové plány, v nichž je mimo jiné uvedeno které obce se rozhodly pro auditora a které ne, tento časový plán musí být předán Ministerstvu financí do 21. července každého kalendářního roku. Podle tohoto plánu se pak provádí dílčí přezkoumávání, jehož část se koná ještě ve zbývající části tohoto kalendářního roku a část se koná až po jeho skončení a nebo se provádí jednorázové přezkoumání za celý kalendářní rok, které provádí krajský úřad u obcí jež mají méně než 800 obyvatel a nehospodaří. Audit provádí auditor na základě smlouvy s obcí o poskytnutí auditorské služby podle96 § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2000 Sb. V případě, že přezkoumání prováděno krajským úřadem, pověří k němu krajský úřad kontrolory, za podmínek stanovených v 97§5 zákona č. 420/2004 Sb. 94

(Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků

) 95

(Zákon128/2000 Sb., o obcích, 2000) (254/2000 Sb.Zákon o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb.) 97 (Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků ) 44 96

Krajský úřad nejpozději 5 dní před zahájením přezkoumání oznámí obci toto přezkoumání a jméno kontrolora. Tento kontrolor v průběhu přezkoumávání, pokud to z přezkoumávání souvisí, může vstupovat do objektů, na pozemky a do jiných prostor, pokud souvisejí s předmětem přezkoumání, seznamovat se s utajovanými informacemi, pokud jsou k tomu oprávněni podle98 zákona č. 148/1998 Sb., podle 99zákona č. 420/2004 Sb. nahlížet do písemností a do jiných nosičů dat, obsahujících informace související s přezkoumáním, pořizovat jejich kopie a v nezbytných případech přebírat originály písemností a dalších nosičů dat. Kontrolorům musí obec též nabídnout odpovídající technické a materiální vybavení, zaměstnanci obce musí s kontrolorem při přezkoumání spolupracovat a též mu obec musí poskytnout vnitřní předpisy, účetní doklady a výsledky předchozích kontrol. Kontrolor musí postupovat podle100§ 6 odstavec zákona č. 420/2004 Sb. zejména se musí prokázat, snažit se zjistit skutečných stav věcí, šetřit práva obce, zachovávat mlčenlivost o průběhu kontroly a všech zjištěných informací, pokud není mlčenlivosti zbaven a nebo nejde-li o informace, které musí poskytnout v soudním řízení, potvrzovat kopie originálů písmeně, řádně chránit převzaté věci, vrátit obci všechny originály, vést si dokumentaci o průběhu přezkoumávání, s nimiž musí obec seznámit, tak aby mohla zajistit nápravu, pořizovat zprávu o výsledku přezkoumávání hospodaření, jejíž návrh musí předat obci, a umožnit jí podat k této zprávě písemné stanovisko, prověřit tyto námitky, předat územnímu celku konečné znění zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Pokud kontrolor zjistí informace, které by mohli nasvědčovat spáchání trestného činu, musí informovat zastupitelstvo obce. Obec může na základě ustanovení101§ 7 zákona č. 420/2004 Sb. být seznámena s počátkem přezkoumávání, předat námitku kontrolorovi k návrhu jeho zprávy nebo námitku jeho vysílajícímu orgánu, jedná-li se o námitku proti kontrolorovi. Kontrolor pak o provedené kontrole vypracovává zprávu. Tato zpráva je pak projednána kontrolorem a starostou obce. Přijetí a plnění opatření k nápravě zjištěných chyb a nedostatků 98 99

(148/1998 Sb.Zákon o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů) (Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků

) 100

(Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků ) 101 (Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků ) 45

Obec musí v případě dílčích přezkoumání zajistit odstranění nedostatků v nich zjištěných, přijetím příslušných opatření, o těchto úkonech a jejich splnění musí podat informaci orgánu, jež přezkoumává její hospodaření. Opatření k nápravě chyb a nedostatků, které kontrolor uvádí ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření a to do 15 dní od jejího projednání v orgánech obce. V lhůtě, kterou navrhne, musí obec v písemné zprávě orgánu, jež provádí přezkoumávání, podat informace o plnění přijatých opatření. Tato opatření přezkoumávající orgán kontroluje.

Pořádkové pokuty Územnímu celku, který neumožní provádění přezkoumání podle výše uvedeného lze uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč. Stejně tak i osobě povinné poskytnout součinnost, která nepředložila při přezkoumání doklady vyžádané kontrolorem podle102 § 9 odst. 3 č. 420/2004 Sb. zákona lze uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč. Auditor není účastníkem řízení. Pokutuje možné uložit do 60 dnů od prvého dne porušení povinnosti obce, vybírá je přezkoumávající orgán a lze je vykonat do 2 let uplynutí lhůty stanovené k jejímu zaplacení. Tyto pokuty se stávají příjmem rozpočtu kraje. Pokud by se v případě, že by obec při neumožnění přezkoumání podle výše uvedeného porušila zákony způsobem, že by spáchala trestný čin nebo právní delikt, pak se bude tento čin posuzovat podle trestního zákoníku nebo podle zákona o obcích. Po té co obec obdrží zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření, zveřejní spolu s ní návrh závěrečného účtu obce, za podmínek stanovených v § 17 odst. 6 zákona 250/2000 Sb. a to obdobně jako při přijímání návrhu rozpočtu obce, tedy nejméně 15 dní před zasedáním zastupitelstva, na kterém se o tomto bude rozhodovat, způsobem umožňujícím dálkový přístup v úplném znění, na úřední desce v užším rozsahu. Osoby k tomu oprávněné podle zákona o obcích mohou k návrh závěrečného účtu mohou podat své připomínky buď to písemně ve stanovené lhůtě, a nebo přímo na tomto zasedání zastupitelstva. Zastupitelstvo na příslušném zasedání, projedná návrh závěrečného účtu obce a uzavírá jej souhlasem s celoročním hospodařením, buď to bez výhrad a nebo s výhradami, kvůli kte102

(Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků ) 46

rým obec musí přijmout opatření za účelem nápravy zjištěných chyb a nedostatků včetně toho, které osoby se na těchto chybách a nedostatcích podíleli a jak s nimi obec naloží.

2.3.7. Časové použití rozpočtu Pro časové použití rozpočtu obce platí pravidla, kdy příjmy a výdaje obce mohou být zařazeny do plnění rozpočtu, jen jestli se uskutečnily v příslušném rozpočtovém roce a rozhodujícím je v tomto případě datum připsání či odepsání finančního prostředku z bankovního účtu. Krom toho může obec přijímat či poskytovat zálohy na věcná plnění smluv na základě103§18 zákona o rozpočtových pravidlech územních samosprávných celků. Obce mají právo stanovit dobu, ve které musí být použity příspěvky a dotace, jež ze svého rozpočtu poskytuje, v souladu s jejich účelem na dobu do konce rozpočtového roku či delší dobu. Účelovost rozpočtových prostředků Pokud obec přijímá do svého rozpočtu i prostředky z dotací ze státního rozpočtu, ze státních fondů, Národního fondua nebo ,z rozpočtu kraje za určitým účel, pak musí při vynakládání těchto prostředků tento účel zachovat. Stejně musí obec postupovat i v případě, že prostředky přijala na základě smlouvy, kterou uzavřela s jinou osobou, zahrnující i účelové dary.

Návratnost nepoužitých rozpočtových prostředků Pokud obec nepoužije všechny prostředky, jež schválila ve svém rozpočtu do konce rozpočtového roku, pak se tyto prostředky převádí do dalšího roku, musí být ponechán jejich účel., pokud se nejedná o prostředky, které byly za určitým účelem a na určenou dobu poskytovány obci, ty se musí po skončení této doby vyúčtovat poskytovateli a jejich zůstatek vrátit, což je pak výdajem rozpočtu roku, kdy se tak stane. Pokud obec poskytuje časově vymezené dotace, pak musí jejich příjemce po uplynutí této doby též tyto prostředky vyúčtovat obci a to co nevyčerpal obci vrátit, což je pak příjmem rozpočtu obce v příslušném roce, dle data uskutečnění.

Kompenzační peněžní operace

103

(250/2000 Sb.Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) 47

Podle104§ 21 zákon 250/2000 Sb. se jedná o vrácené přijaté zálohy a vrácené neoprávněně přijaté peněžní prostředky, ve shodné výši ale v záporné hodnotě příjmů tohoto obecního rozpočtu v příslušném roce. Stejně tak i vrácené poskytnuté zálohy a vrácené neoprávněně vydané peněžní prostředky, též ve shodné výši a jako záporná hodnota výdajů tohoto rozpočtového roku. Stejně se postupuje, i pokud došlo ke vzájemnému nahrazení uskutečněných výdajů mez osobami, které se příslušnou rozpočtovou sazbou řídí.

2.3.8. Porušení rozpočtové kázně Dojde k němu v případě, podle105§22 zákona 250/2000 Sb., kdy jsou peněžní prostředky z rozpočtu obce použity neoprávněně nebo jsou zadrženy. Neoprávněné použití je: Takové použití peněžních prostředků, jež není v souladu s právními předpisy, přímo aplikovatelnými právními předpisy EU, a to porušením povinnosti, která z těchto předpisů vyplývá nebo uzavřením smlouvy či rozhodnutím v rozporu s těmito předpisy a nebo poskytnutím peněžních prostředků za účelem, jež je v rozporu s těmito předpisy a nebo pokud došlo k připsání těchto peněžních prostředků na účet příjemce, které trvá a den, kdy jsou prostředky připsány na tento účet je dnem porušení rozpočtové kázně a penále se počítá o ode dne, který následuje po dni, kdy měl být příjemcem uhrazen odvod vyměřený platebním výměrem. A nebo pokud příjemce peněžních prostředků nedokáže prokázat, jak je použil. Zadržení prostředků nastane v případě, kdy příjemce nevrátí poskytnuté prostředky do určeného termínu. FO, PO nebo organizační složka, jež rozpočtovou kázeň porušila obligatorně, musí provést odvod za porušení rozpočtové kázně, a to do toho rozpočtu, ze kterého prostředky čerpal. Výši odvodu stanoví

106

zákon č. 250/2000 Sb. v částce neoprávněně použitých nebo zadr-

žených prostředků, v případě méně závažného porušení v částce nižší, v případě více porušení součtem částek, do výše poskytnutých prostředků ke dni porušení. Pokud má obec podezření, příjemci prostředků z jejího rozpočtu porušují rozpočtovou kázeň, pak zastaví poskytování prostředků do výše odvodu. Obecní úřad v samostatné působnosti rozhodne o 104

(250/2000 Sb.Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) (250/2000 Sb.Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) 106 (250/2000 Sb.Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) 48 105

tom, zda se skutečně jedná o porušení rozpočtové kázně a uloží odvod, který se pak bude hradit ve výši rozdílu mezi tohoto odvodu a peněžních prostředků, které obec neposkytla dle výše uvedeného pro podezření z porušení rozpočtové kázně. Jestliže obecní úřad odvod neuloží, pak obec již nemá důvod neposkytnout pozastavené peněžní prostředky jejich příjemci.Pokud je příjemce prostředků, jež porušil rozpočtovou kázeň v prodlení s odvodem za toto porušení, pak je mu za každý den tohoto prodlení účtováno penále v částce odpovídající 1 promile z odvodu, do výše odvodu a to ode dne, který následuje po dni porušení rozpočtové kázně, do dne kdy jsou prostředky připsány na účet obce. O tomto penále i o odvodu rozhoduje obecní úřad v samostatné působnosti, krajský úřad rozhodnutí přezkoumává v přenesené působnosti, kdy může rozhodnutí zrušit či vrátit k novému projednání. Krajský úřad v přenesené působnosti je i odvolacím orgánem proti rozhodnutí. Prominout plně či částečně toto penále či odvod je možné, pokud orgán, který o něm rozhodl, požádá subjekt, jež porušil rozpočtovou kázeň do doby 1 roku od právní moc platebního výměru, kterým byl vyměřen, lhůta neběží v případech stanovených v 107§22 odst. 12 a, b,c zákona č. 250/2000 Sb.

Správní delikty Obec se dopouští správního deliktu, pokud na

108

základě paragrafu 22a zákona 250/2000

Sb. nezpracuje rozpočtový výhled, nehospodaří podle rozpočtového provizoria, neproveden změny rozpočtu uvedené výše, v případech, kdy je109 podle §16 odst. 2 tohoto zákona povinna je provést, rozpočet zpracuje v rozporu s tímto zákonem, neprovede rozpis rozpočtu dle rozpočtové sazby, nevykoná kontrolu svého hospodaření, nezajistí jeho přezkoumání v době tomu určené, nezveřejní návrh rozpočtu nebo závěrečného účtu. Tento delikt je projednáván krajským úřadem, který také stanoví výši pokuty dle závažnosti porušení uvedených ustanovení. Pokutu též vybírá a vymáhá a ta je pak příjmem jeho rozpočtu.

2.3.9.

107

Regionální rada regionu soudržnosti:

(250/2000 Sb.Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) (250/2000 Sb.Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) 109 (250/2000 Sb.Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) 49 108

Regionální rada regionů soudržnosti vzniká na základě potřeby koordinace a realizace hospodářské a sociální soudržnosti v regionech soudržnost odpovídajícím krajskému rozdělení ČR. Tato Rady je PO, stává se řídícím orgánem Regionálního operačního programu v příslušném regionu soudržnosti. Rada má své orgány: výbor Regionální rady soudržnosti, předseda Regionální rady soudržnosti a úřad Regionální rady soudržnosti. Tato rada musí hospodařit podle rozpočtu. Rozpočet Regionální rady regionů soudržnosti se řídí také 110

zákonem č. 248/2000 Sb. Návrh jejího rozpočtu se musí stejně jako návrh rozpočtu ob-

ce zveřejnit minimálně 15 dní před jeho projednáváním na zasedání výboru této Rady a to na informační tabuli Rady, shodně jako u návrhu obecního rozpočtu pouze v užším rozsahu a způsobem umožňující dálkový přístup v úplném znění. Občané kraje, v němž se Regionální rada regionů soudržnosti nachází, mohou podávat připomínky k tomuto návrhu v lhůtě, která je určena v den jeho zveřejnění. Rozpočet Regionální rady regionů soudržnosti se stejně jako rozpočet obce třídí dle rozpočtové skladby podle

111

vyhlášky č.

323/2002 Sb. Příjmy rozpočtu Regionální rady regionů soudržnosti jsou podle

112

§ 16b zákona č.

248/2000 Sb.: 1.

Dotace, které jí na programy a projekty, jež spolufinancuje EU, plynou ze státního

rozpočtu či rozpočtu kraje. 2.

Dotace, které kraj ze svého rozpočtu vydávána její činnost.

3.

Příjmy, které jí vznikají z majetkových práv

4.

Dary a příspěvky

5.

Půjčky, úvěry, návratné finanční výpomoci, jež přijme

6.

Používáním jejích prostředků vzniklé úroky z vkladů, penále a jiné platby Výdaje z rozpočtu Regionální rady regionů soudržnosti:

1.

Výdaje spojené s programy a projekty, na které Rada dostává dotace z EU.

2.

Závazky, vzniklé dodržením povinností, které Radě ukládá zákon

3.

Výdaje spojené s vlastní činností Rady

4.

Splátky, které splácí z úvěrů, půjček a návratných výpomocí, jež přijala.

5.

Pokud Rada poruší rozpočtovou kázeň, pak do jejích výdajů patří i výdaje na sank-

ce jí z toho plynoucí. 110

(248/2000 Sb.Zákon o podpoře regionálního rozvoje) (323/2002 Sb.Vyhláška Ministerstva financí o rozpočtové skladbě) 112 (248/2000 Sb.Zákon o podpoře regionálního rozvoje) 50 111

Pro Regionální radu regionů soudržnosti platí i stejně jako pro obce povinnost nechat si své hospodaření kontrolovat. Toto přezkoumávání se řídí 113zákonem 420/2004 Sb. a orgánem, které přezkoumávání provádí je Ministerstvo financí, jež tuto činnost může delegovat na územní finanční orgán. Závěrečný účet Regionální rady regionů soudržnosti, stejně jako závěrečný účet obce musí být před svým projednáváním na zasedání výboru Regionální rady regionů soudržnosti, spolu se zprávou o výsledku přezkoumání hospodaření, zveřejněn a to v minimální lhůtě 15 dní. Opět způsobem umožňujícím dálkový přenos v úplném znění a na informační tabuli Regionální rady regionů soudržnosti ve zkrácené podobě. Občané kraje mající právo se k tomuto návrhu vyjadřovat, tak mohou učinit písemnou formou připomínek ve lhůtě, která je známá v den zveřejnění a nebo přímo na zasedání výboru Regionální rady regionů soudržnosti.

2.3.10. Organizace územních samosprávných celků Samosprávné územní celky, tedy kraje i obce jsou oprávněn zřizovat či zakládat organizace buď za veřejně prospěšným účelem, či k hospodaření se svým majetkem. Jedná se o: vlastní organizační složky bez právní subjektivity, příspěvkové organizace, které mají právní subjektivitu, jelikož jsou právnickými osobami, zpravidla jsou to organizace neziskové, obchodní společnosti- akciové společnosti a s.r.o., které vznikají na základě obchodního zákoníku, obecně prospěšné společnosti, jež se řídí zákonem č. 248/1995, školské PO podle školského zákona, veřejné výzkumné instituce podle zákona č. 341/20005 Sb.

Organizační složky Organizační složky se zřizují nebo zakládají rozhodnutím zastupitelstva obce nebo kraje, Sb. Zřizovací listinou, jejíž náležitosti jsou upraveny v §26 zákona 250/2000 Tyto složky hospodaří s rozpočtem organizační složky v rámci rozpočtu obce či kraje, jímž je povinna se řídit. Obec nebo kraj rozpočet organizační složky určí, s jakou částí rozpočtu organizační složky bude moci disponovat obecní či krajský úřad, a s jakou přímo tato organizační složka, podle toho, jaký je účel a úkoly. Prostředky, se kterými organizační 113

(Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků ) 51

složka má právo disponovat, jí obec nebo kraj dá ve formě provozní zálohy v hotovostia nebo jí zřídí běžný účet. Tyto prostředky mají zajistit její běžný provoz a odpovídá za ně vedoucí organizační složky, musí zajistit vedení pokladní služby, úplnost podkladů pro účetní záznamy obce či kraje. Tyto provozní zálohy organizační složka obligatorně vyúčtuje obci či kraji v době k tomu určené a to však nejdéle do 31.12. rozpočtového roku. V případě, že nedojde k vyčerpání zálohy organizační složkou, musí být organizační složkou nevyčerpaná záloha vrácena obci nebo kraji v době, kterou jí zřizovatel určí, nejdéle do konce roku. Samosprávný územní celek má právo od organizační složky nechat vybírat část z příjmů z její činnosti, v hotovosti a nebo na běžný účet, z těchto příjmů je organizační složce zakázáno hradit své výdaje a musí je odvádět vždy nejpozději do konce měsíce. Organizační složka eviduje své hospodaření v peněžním deníku, podle rozpočtové sazby, tytu informace musí být nejméně jednou za měsíc převedeny do rozpočtu obce nebo kraje. Toto hospodaření má zřizovatel povinnost kontrolovat. Příspěvkové organizace Jsou to ty organizace obcí a krajů, které se zřizují především za neziskovým účelem jako právnické osoby. O jejich vzniku musí obec či kraj vydat zřizovací listinu, která musí obsahovat náležitosti uvedené v114§ 27 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb. Příspěvkové organizace se mohou podle § 7 stejného zákona i slučovat, splynout, rozdělit či zrušit. Každá taková skutečnost, stejně jako vznik těchto organizací musí být uveřejněny obcí nebo krajem v 115Ústředním věstníku ČR a zřizovatel musí podat návrh na zápis těchto organizací do Obchodního rejstříku v souladu s obchodním zákoníkem. Ohledně majetku organizace rozhoduje zřizovatel.Příslušný majetek územní samosprávný celek svěří příspěvkové organizaci v souladu s její zřizovací listinou a ta s ním též v tomto souladu musí hospodařit. Organizace se souhlasem obce či kraje může nabývat majetek pro obec či kraj. Vlastnické právo k majetku může mít tato organizace pouze v případě, kdy tento majetek získá bezplatně od obce či kraje, darem nebo dědictví, se kterým zřizovatel písmeně souhlasil. Hospodaření příspěvkové organizace: Příspěvková organizace dostává z rozpočtu obce či kraje, který ji zřídil prostředky, na základě výše uvedeného může získat i dary a dědictví a též přijímá prostředky z Národního 114 115

(250/2000 Sb.Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) (Zákon128/2000 Sb., o obcích, 2000) 52

fondu, dotace na úhradu výdajů z rozpočtu EU, a ze státního rozpočtu, z finančního mechanismu Norska, programu česko- švýcarské spolupráce. V posledních dvou bodech na základě mezinárodních smluv mezi ČR a těmito zeměmi. Takto získané prostředky, které do konce rozpočtového roku organizace nespotřebuje, musí převést za účelem vytvoření zdroje financování v následujících letech do svého rezervního fondu, kde musí být uváděny odděleně, prostředky, které nepoužije organizace na účel, za kterým je obdržela, musí vypořádat státnímu rozpočtu v roce splnění tohoto účelu. Dále hospodaří příspěvková organizace s prostředky, které získá vlastní činností, s tímto ziskem může nakládat jen v souladu s rozhodnutími zřizovatelem, primárně ho použije na svou hlavní činnost. Pokud výnosy organizace přesahují její náklady, organizace získá větší množství investičních zdrojů, než potřebuje užít a také pokud poruší rozpočtovou kázeň, tím, že použije prostředky získané buď od obce nebo kraje nebo provozní prostředky svého fondu za jiným účel než má a nebo do svých fondů převede větší objem prostředků a nebo provozní prostředky užívá na ten účel, za kterým má užívat prostředky svých peněžních fondů, může obec nebo kraj ukládat této organizaci odvod do svého rozpočtu. V případě porušení rozpočtové kázně může obec nebo kraj tento odvod ukládat ve stejném objemu jako je objem neoprávněně použitých prostředků do 1 roku, po té, co zjistí porušení rozpočtové kázně, do tří let od vzniku tohoto porušení. Příspěvková organizace může požádat do 1 roku od uložení odvodu o jeho prominutí či snížení obec či kraj. Pokud však příspěvková organizace neoprávněně použije prostředky, jež získala přes rozpočet obce nebo kraje ze státního rozpočtu, rozpočtu státního fondu, rozpočtu Regionální rady regionů soudržnosti, Národního fondu, pak došlo k porušení rozpočtové kázně podle

116

§22 zákona č. 250/2000 Sb. uvedeného

výše. Příspěvkové organizace tvoří své fondy, do nichž převádějí peněžní prostředky, v souladu se zákonem 117250/2000 Sb. a jež příspěvkové organizace používají za účelem, za jakým je vytvářejí. Tyto fondy jsou: 1. Rezervní fond používaný k dalšímu rozvoji činnosti organizace, uhrazování sankcí, a také k překlenutí případného nesouladu mezi příjmy a výdaji, tvořený podle118§30 zákona 250/2000 Sb. ze zlepšeného výsledku hospodaření organizace a peněžitých darů.

116

(250/2000 Sb.Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) (250/2000 Sb.Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) 118 (250/2000 Sb.Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) 53 117

2. Investiční fond, jež se řídí ustanoveními119§31 zákona 250/2000 Sb. a používá se k financování investičních potřeb organizace. 3. Fond odměn, řídící se ustanoveními § 32 stejného zákona, používaný k odměňování zaměstnanců příspěvkové organizace. 4. Fond kulturních a sociálních potřeb, uvedený v § 33 tohoto zákona, z něhož se financují kulturní a sociální potřeby zaměstnanců příspěvkové organizace a dalších osob uvedených v tomto paragrafu. Pro osoby uvedené v § 33b zákona 250/2000 Sb. zajišťuje příspěvková organizace v souladu s tímto §stravování a stravovací služby. Příspěvková organizace dále nesmí ručit za závazky třetích osob, které nesmí ani zajišťovat, může uzavírat smlouvu o půjčce a výpůjčce podle občanského zákoníku, pokud je smluvní stranou zaměstnanec fondu kulturních a sociálních potřeb za podmínek stanovených v §34 zákona 250/2000 Sb., pak nepotřebuje souhlas obce nebo kraje, v ostatních případech potřebuje tento souhlas v písemné formě. Pokud potřebuje organizace dočasně pokrýt své potřeby žádá zřizovatele o návratnou finanční výpomoc, dostane ji jen pokud bude zajištěno její vrácení jejími výnosy, vzniklými v běžném roce, ve lhůtě do 31.3. následujícího roku. Dále příspěvková organizace v žádném případě nesmí být zakladatelem nebo zřizovatelem PO a v žádné PO s podnikatelským účel nesmí mít účast.

2.3.11. Svazky obcí Svazky obcí se zakládají na základě zákona o obcích. Jejich hospodaření je upraveno v 120zákoně č. 250/2000 Sb. a to pomocí rozpočtu svazku obcí, jehož obsahem jsou příjmy a výdaje svazku obcí, které musí být v souladu s jeho stanovami. Svazek obce může získat v rámci realizace projektu či programu, který spolufinancuje EU, prostředky z rozpočtu EU, které pak musí, spolu s jejich účelem zahrnout do svého rozpočtu. Shodně jako obec musí svazek návrh svého rozpočtu zveřejnit minimálně 15 dní před tím, než je projednáván orgánem svazku obcí, který je k tomu příslušný podle zákona o obcích a to na úředních deskách obcí, jež svazek tvoří v užším rozsahu a v úplném znění způsobem umožňující dálkový přenos. Občané obcí svazku obcí se mohou vyjadřovat k tomuto návrhu ve lhůtě, která musí být v den zveřejněna určena, písemně a jinak na tomto zasedání ústně. Obdobně se postupuje i v případě projednávání návrhu závěrečného účtu svazku obcí, k němuž musí 119 120

(250/2000 Sb.Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) (250/2000 Sb.Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) 54

být připojena také zpráva o výsledku přezkoumávání hospodaření, vytvořená na základě zákona o 420/20004 Sb., orgánem, které je k tomu oprávněn podle stanov svazku obcí a tato zpráva je pak předána a zastupitelstvům obcí, které svazek tvoří, stejně tak jako již schválený závěrečný účet okamžitě po schválení. Svazky obcí mohou zakládat a zřizovat organizace v oblasti školství, pokud jsou svazek je činný v oblasti školství.

Kapitola III.

Město Benešov V této kapitole se dostávám k využití informací získaných během zpracovávání předešlých kapitol a působením na MěÚ Benešov, nejprve stručně uvedu do tématu, jelikož názvem kapitoly je pojem město Benešov,základní charakteristika tohoto města plynule přejde ke stručnému popisu činnosti a personálního obsazení Městského úřadu a samosprávy města. Dále následuje nejpodstatnější část této kapitoly, proces přijímání obecního rozpočtu města Benešov. Po vymezení působnosti orgánů činných v tomto procesu, přechází tato část kapitoly ke konkrétním rozpočtům a závěrečným účtům města Benešov v uplynulých letech, které jsou explicitně uvedeny v přílohách v podobě tabulek, v této kapitola však je provedena syntéza informací získaných z těchto tabulek, spolu s dalšími informacemi, například pocházejících ze zpráv auditorů, ze zápisů z jednání zastupitelstva města a rady města, dále z deníků, které se zabývají mimo jiné i politickou situací v komunální politice v Benešově, v niž leze najít i názory některých (někdy i většiny) občanů Benešova na hospodaření města. Porovnávám zde především návaznost rozpočtů na rozpočty z předchozíchlet, s ohledem na závazky, které město mělo a které se promítly do více kalendářních let, dále na investice, jež město v minulých letech provedlo a též dotace, které město Benešov čerpalo v poslední době či stále čerpá a jejich důsledek na obecní rozpočet města Benešov. A s tím spojené mé i veřejné mínění.

55

3.1. 121

Charakteristika města

Benešov je město nacházející se v Středočeském kraji, které má kolem 17000 obyvatel.

Prapor města tvoří žlutý a modrý vodorovný pruh, které jsou nad sebou v tomto pořadí, znakem města je osmicípá žlutá hvězda v modrém poli, která je současně i rodovým znakem Šternberků, kteří na územní Benešovska měli své panství, do dnes jim patří například známý zámek Jemniště, ležící na Benešovsku. Obecní úřad města Benešov sídlí na Masarykově náměstí 100 v Benešově a je tvořen těmito odbory: Odbor dopravy a správních agend Odbor financí a majetku Odbor kancelář tajemnice Odbor obecní živnostenský úřad Odbor správních věcí Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Odbor výstavby a územního plánování Odbor životního prostředí Školství, kultura a sport Správa, investice, dotace města

Starostou města je Ing. Jaroslav Hlavnička, město má dva místostarosty: Ing. Romana Tichovského a Tomáše Podholu. Na základě zákona o obcích paragrafu 110, zřídilo město Benešov funkci tajemníka města, kterou vykonává Mgr. Bc. Miluše Stibůrková. Rada obce má 9 členů, zahrnující starostu a oba místostarosty. Rada jedná v termínu středa odpoledne každých 14 dní.

Zastupitelstvo obce má 27 členů, patří do něj i členové rady. Zastupitelstvo se schází téměř každý kalendářní měsíc, svá jednání, stejně jako rado obce předem v lhůtě stanovené zákonem o obcích uveřejňuje. 121

(Oficiální internetové stránky města Benešov, dostupné z www.benesov-city.cz) 56

V kompetencích zastupitelstva města Benešova je přijímání obecního rozpočtu a jeho změn, stejně jako přijímání závěrečného účtu města. Tyto dokumenty vytváří Odbor financí a majetku Městského úřadu Benešov. Konkrétně především Ing. Hana Zieglerová a Jana Šefčíková, samozřejmě ve spolupráci s celým odborem, Městským úřadem a orgány města Benešov. Nejen na tvorbu a dodržování rozpočtu dohlíží Finanční a kontrolní výbor města, dohlíží především na to, zda Odbor financí a majetku rozpočet včas a správně, s ohledem na platné právní předpisy a závazky z minulých let, vypracoval, zveřejnil datum jednání zastupitelstva města v řádném termínu daném zákonem o obcích a též, aby v případě schválení rozpočtu tento rozpočet začal dodržovat a případné změny rozpočtu, jež by byly v souladu se zákonem 250/2000 Sb. ihned po jejich schválení zastupitelstvem města, uveřejnil a rozpočet podle přijatých opatření náležitě upravil a dále v této podobě i dodržoval.

3.2.

Proces přijímání rozpočtu města Benešov

Přijímání rozpočtu města Benešov, stejně jako jeho případné změny a tvorba a schvalování závěrečného účtu města, spolu s kontrolou hospodaření probíhají především podle zákona 122

č. 250/2000 Sb. Město Benešov si v souladu se zákonem o obcích a se zákonem

420/2004 Sb. nechává přezkoumat své hospodaření auditorem, dlouhodobě za tímto účelem město spolupracuje s firmou ATLAS AUDIT s.ro. Hospodaření je města přímo zachyceno formou závěrečných účtů v tabulkách, které jsou součástí příloh k práci. Rok 2005 V roce 2005 schválilo zastupitelstvo obce na svém jednání dne 28.2.2005 ve výši 365 mil. 400 tis. Kč. V průběhu roku však došlo k několika jeho revizím, kdy 26.9.2005 byl rozpočet změněn na 389 mil. 702 tis. Kč, dále došlo ke dvěma změnám v rozpočtu v prosinci a to 19. 12. na 397 mil. 137, 53 tis. Kč a konečně 21. 12. Na 398 mil. 628, 77 tis. Kč. Příjmy rozpočtu činily celkem 408 mil. 179, 52 tis. Kč, vlastní zdroje městu zajistily více než polovinu těchto příjmů, tedy 292 mil. 029, 88 tis. Kč, město získalo dotace ve výši 88 mil 094, 64 tis. Kč a příjmy z ostatních zdrojů činily v tomto roce 28 mil. 055, 00 tis. Kč. Ostatními zdroji byly pro tento rok přebytek hospodářství z roku 2004 ve výši 28 mil. Kč a převod z FRR ve výši 55 tis. Kč. 122

(250/2000 Sb.Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) 57

Vlastní příjmy se dělily do tří skupin podle jejich původu v souladu se zákonem 250/200 Sb., tedy na daňové, nedaňové a kapitálové. Kapitálové příjmy město získalo prodejem bytů ve výši 5 mil. 059 tis. Kč a prodejem pozemků ve výši 2 mil. 335,11 tis. Kč, zajímavé je, že ve schváleném rozpočtu mělo být prodejem bytů získáno cca o 1 milion více, avšak město nepočítalo s tím, že prodejem pozemků získá přes 2 mil. Kč, ve schváleném rozpočtu totiž město uvedlo, že očekává příjem z tohoto druhu prodeje ve výši 477 tis. Kč.Město též absolutně nepočítalo ve svém schváleném rozpočtu s příjmy z prodeje domů ve výši 79,42 tis. Kč, plyn zařízení ve výši 40 tis. Kč a restitučních nároků ve výši 474 tis. Kč. Kapitálové příjmy se tak vyšplhaly na celkově 7 mil. 987, 85 tis.Kč , tedy o více než milion Kč oproti očekávání. Daňové příjmy byly v konečném důsledku jen cca o 15 tisíc vyšší, než se očekávalo, město získalo více např. z daně z příjmů FO a to 19mil.136,42 tis. Kč, oproti schváleným 18 mil Kč, naopak tomu bylo například v případě příjmů z místních poplatků, na kterých se městu podařilo vybrat 5 mil. 258, 45 tis. Kč, ačkoli město zamýšlelo získat 5 mil. 600 tis. Kč. Nedaňové příjmy, jež se dělí do 3 kategorií, přinesly městu 100 mil. 572, 96 tis. Kč, oproti očekávaným 104 mil. 836, 90 tis. Kč, tedy asi o 4 mil. méně. Dělily se na příjmy z vlastní činnosti, z níž město získalo oproti očekávaným 6 mil. 667 tis. Kč, celkových 7 mil 441, 82 tis. Kč, například z toho důvodu, že na parkovacích automatech vybralo město 2 mil. 095, 28 Tis. Kč, místo 2 mil. Další kategorií nedaňových příjmů jsou příjmy z pronájmů, z nichž město vybralo méně, než očekávalo, celkem 81 mil. 942, 78 tis. Kč, namísto 88 mil. 718, 50 tis. Kč Celkové ostatní příjmy města tvořily 103% očekávaných ostatních příjmů města, tedy 11 mil. 188, 37 tis. Kč, namísto 9 mil. 451, 4 tis. Kč. Do této kategorie spadaly například příjmy z pokut, které činily celkově 1 mil. 551, 69 tis. Kč. Dotace město čerpalo ve výši 88 mil. 094 tis. Kč, tedy o více jak 30 mil. Oproti schváleným dotacím původního rozpočtu, dáno především tím, že město získalo v průběhu roku též spoustu dotací z operačních fondů EU, například na program Obnovy venkova ve výši 37, 75 tis. Kč a další. Výdaje rozpočtu pro tento rok byly původně schváleny ve výši 365 mil. 400 tis. Kč, na konci roku byl rozpočet změněn a skutečné výdaje tedy dosáhly celkové hodnoty 376 mil. 832, 55 tis. Kč, tedy o necelých 12 milion více, než se původně předpokládalo. Výdaje města byly rozděleny do dvou skupin, podle jejich určení. A to na záměry, na něž původně město mělo připraveno 92 mil. Kč, avšak konečná částka se vyšpl58

hala až na 105 mil. 985, 62 tis. Kč. Mezi záměry patří například bytová výstavba, na niž bylo v roce 2005 potřeba vynaložit prostředky ve výši 19 mil. 970,70 tis. Kč, ačkoli město původně schválilo částku ve výši 1ě mil. 586 tis. Kč, zvýšení nastalo především z důvodu demolice části budov v objektu bývalých kasáren Benešov. Dále pod kategorii záměrů patřily i výdaje spojené opravami budov, například oprava topného kanálu ZŠ Dukelská původně schválená investice měla dosáhnout asi 128 tis. Kč, podařilo se však tuto opravu realizovat pouze za 52,17 tis. Kč, opravy komunikací, které měly stát 7 mil. 500 tis., jejich skutečná ceny byla však 10 mil 815, O5 tis. Kč, opravy dětských hřišť, které stály zhruba o 7 tisíc Kč více než 300 tis. Kč, jež bylo schváleno v původním rozpočtu. Příkladem kategorie záměrů je například i pořízení nového automobilu pro Městskou policii Benešov, konkrétně Citroenu Berlingo, na něž bylo původně vyhrazeno 350 tis. Kč, jeho skutečná cena se však navýšila o 50 tisíc. Krom záměrů mělo město Benešov v roce 2005 i výdaje provozní a neinvestiční, druhou skupinu výdajů, členěnou na 11 podskupin: školství, tělovýchovu, zájmovou výchovu, kulturu, životní prostředí, územní rozvoj a doprava, Městská policie, bydlení a komunální služby, sociální věci, místní správa, transfery, ostatní výdaje. Do podskupiny školství patřily například výdaje spojené s provozem Mateřských škol, které se zvýšily oproti odhadu v původně schváleném rozpočtu, který činil 4 mil. 249 tis. Kč na 4 mil. 399, 50 Kč, tedy asi o 150 tisíc Kč. Do podkategorie tělovýchovy a zájmové činnosti spadaly například výdaje na provoz Městských sportovních zařízení, s celkovou částkou 13 mil. 310 tis. Kč, která se během roku neměnila. V podskupině kultura bylo jednou z položek i Muzeum umění, jež mělo dostat původně 753 tis. Kč, v průběhu roku však vedení města rozhodlo, že Muzeum získá cca o 20 tis. méně. Do podkategorie životní prostředí patří například výdaje spojené s vodním hospodářství, ačkoli město zamýšlelo mít výdaje na tuto oblast ve výši 50 tis. Kč, nakonec neposkytlo na vodní hospodářství žádné finanční prostředky. Na bydlení a komunální služby poskytlo město Benešov celkem ve výši 85 mil. 530, 31, oproti původně zamýšleným 88 mil. 152 tis. Kč, méně se totiž zaplatilo za stánky v Konopišti a též za nákup kontejnerů na plasty, v tomto případě převyšovaly původní plány reálnou skutečnost téměř o polovinu, kdy z původní částky 140 tis. Kč cena spadla na 72 tis. Kč. Stejně tak i odbor dopravy, spadající do podkategorie Územní rozvoj a doprava, spotřeboval namísto plánované částky 60, 5 tis. Kč pouze částku 32, 96 tis. Kč. I výdaje na Městskou polici klesy, například za odchyt psů nezaplatilo město Benešov ten59

to rok vůbec nic. Naopak stouply výdaje na sociální dávky, spadající do podkategorie sociální věci, jež byly původně schváleny ve výši 20 mil. 360 tis. Kč na 22 ml. 763, 56 tis. Kč. Výdaje na místní správu lehce poklesy oproti plánovaným 77 mil. 935tis. Kč na konečných 77 209 tis. Kč, přičemž například za vzdělání zaměstnanců zaplatilo město 322, 56 tis. Kč, namísto původních 450 tis. Kč. Do podkategorie neinvestičních transferů patří přípěvky města jeho organizacím, například sdružení BENE-BUS, což je sdružení obcí na Benešovsku, získalo od města 8, 13 tis., přesně tak jak to město na začátku roku ve svém schváleném rozpočtu pánovalo. Ostatní výdaje přišly město celkem na 29 mil. 117, 44 tis. Kč tedy o necelých 5 tisíc méně, než bylo původně plánováno. V této podkategorii mě například zaujala položka poplatky za bankovní služby, výdaje na ně měly být ve výši 210 tis. Kč, celkově dosáhly méně, 140, 26 Kč, avšak i tak se mi zdá částka celkem vysoká. Město Benešov též tento rok vrátilo Středočeskému kraji dotace ve výši 2 mil. 636 348, 00 Kč a tím vůči němu a vůči státnímu rozpočtu nemělo žádné závazky. Na rozpočtu z roku 2005 jsem popsala jeho členění, tady příjmy a výdaje, v další části této kapitol bych ráda pokračovala s porovnáváním tohoto rozpočty s rozpočty z následujících let až do roku 2011, vždy uvedu, jak se rozpočet na příslušný rok lišil od rozpočtů z minulých let, kam směřovaly, respektive odkud pocházely prostředky, které se v rozpočtu objevily nově. Podrobněji se zastavím u rozpočtu n aktuální rozpočtový rok 2012, tedy i u procesu jeho přijímání a jeho současné podoby. Rok 2006 Rozpočet z roku 2006 navázal na předchozí rozpočet, jehož přebytek byl převeden do do FRR, ke dni 31.12.2005 činil tento přebytek: 7 mil. 862, 90 tis. Kč a přebytek 26 mil. 300 tis. Kč byl převeden do rozpočtu na rok 2006. Tento rozpočet byl schválen ve výši 414 mil. 700 tis. Kč, původně dne 20.2.2006, což bylo změněno dne 25.9.2006 na 421 mil. 115 tis. Kč, a poté znovu změněno 18.12.2012 na 415mil. 234, 44 tis. Kč, dále pak 20.12.2006 proběhla poslední změna na konečných 416 mil. 654, 04 tis. Kč Celkově tedy rozpočet na rok 2006 byl cca o 20 mil. vyšší než rozpočet na předchozí rok, nedošlo však v průběhu roku k tak výrazným změnám již schváleného rozpočtu, jak tomu bylo v roce 2005. Příjmy rozpočtu tvořily též příjmy vlastní, dotace a ostatní zdroje, mezi než patřil především výše uvedený přebytek hospodaření z roku 2005 ve výši 26 mil. 300 tis. Kč a též převod z FRR ve výši 10 mil. Kč, což bylo o 8 mil. Nižší oproti plánu, vlastní příjmy se dělily na tři skupiny a to na příjmy daňové, které dosáhly výše 183 mil. 597, 45 Kč, tedy asi o 15 tisíc více 60

oproti plánu, a celkově byly obdobné jako v roce 2005. Nedaňové příjmy města v roce 2006 byly vybrány ve výši 107 mil. 980, 99 tis. Kč, o necelé 4 mil. méně, než město plánovalo a v porovnání s rokem 2005 téměř o 7 mil. více.Dotace město čerpalo ve větší míře v roce 2005, celkově asi o 3 mil. Kč, avšak i roce 2006 město čerpalo řadu dotací v konečné výši 85 mil. 846, 08 tis., novou položkou v této kategorii byla dotace na probíhající parlamentní volby ve výši 1 208 tis Kč a komunální a senátní volby ve výši 711, 93 tis. Kč. Celkově tedy příjmy v roce 2006 dosáhly výše 418 mil. 648, 62 tis. Kč, což je o 10 mil. více než v předcházejícím roce, původně bylo plánováno dosáhnout 414 mil. 700 Kč. Výdaje v roce 2006 se členily do stejných skupin a podskupin jako v předchozím roce, podskupině komunální služby a územní rozvoj přibyla ještě péče o majetek, do níž město zařadilo například opravu střechy budovy MěÚ B, jež vyšla na 421, 76 tis. Kč. Záměry dosáhly celkem 100 mil. 559, 11 Kč, o 17 mil. méně, než město plánovalo na začátku roku a téměř o 6 mil. méně než v roce 2005. Provozní a neinvestiční výdaje dosáhly celkem 27 mil. 600, 67 tis. Kč, tedy o 3 mil méně než v roce 2005 a než město původně pro rok 2006 plánovalo. Výdaje města celkem, oproti původnímu plánu, výrazně klesy z původních 414 mil. 700 tis. Kč na 392 049,41 Kč. Středočeskému kraji se na nevyčerpaných dotacích vracelo 26 mil. 599, 21 tis. Kč, městu zůstalo 25 474295, 25 Kč a do FRR bylo převedeno 4 295, 25 Kč a zapojeno do rozpočtu na rok 2007 bylo 25 470 000, 00 Kč. Rok 2007 Rozpočet na rok 2007 tedy začínal s výše uvedenými přebytky z roku 2006 a též bylo do něj převedeno z FRR 19 mil. Kč. Celkově byl rozpočet pro rok 2007 schválen ve výši 498 mil. 783, 77 tis. Kč, což bylo o cca 30 mil. více než byl původní schválený rozpočet 1.3. 2007 a o 80 mil. více než v roce 2006. Vlastní příjmy se dělily na daňové příjmy, které město získalo ve výši 183 mil. 465, 84,tis. Kč plánovalo získat asi o 20 mil. méně, více získalo například za správní poplatky, asi o 1 mil. Kč oproti původním plánovaným cca 9 mil. Kč. Nedaňové příjmy dosáhly výše 109 mil. 075, 18 tis. Kč a kapitálové příjmy, nová položka v rozpočtu, do níž patřily například prodeje bytů a domů, dosáhly výše 9 mil. 998, 05 tis. Kč, oproti původně plánovaným 6 mil. 077 tis. Kč. Dotace, které město čerpalo v roce 2007 jsou v podstatě obdobné, jako ty předchozích letech, je zde např. navíc položka s názvem dotace na učební plány 7 tříd, ve výši 1 mil. 572, 21 tis. Kč, se kterou původní rozpočet vůbec nepočítal. Celkem příjmy města v tomto roce dosáhly v roce 2007 částky 462 mil. 327, 56 tis. Kč, tedy asi o 40 mil více, než se očekávalo. 61

Výdaje v tomto roce byly schváleny ve výši 467 mil. 059, 8 tis. Kč, později během roku byla tato částka změněna na 498 mil. 783, 77 Kč, ve skutečnosti to bylo méně 476 mil. 656, 55 Kč. Z toho na záměry bylo původně vyčleněno 98 mil. 140, 4 tis. Kč, konečná částka byla cca o 2 miliony nižší, tedy, což je oproti loňskému roku téměř o 4 miliony méně. Například byly v rámci těchto záměrů upraveny tři nové pavilony ZŠ Dukelská, v celkové hodnotě 3 mil. 676, 28 Kč. Neinvestiční výdaje byly vynaloženy v celkové hodnotě 380 mil. 394, 36 Kč, z nichž například 219, 69 tis. Kč. Bylo vynaloženo na opravu fasády budovy Gymnázia Benešov, ačkoli původní rozpočet s touto opravou nepočítal, jistě se ukázala v tomto roce jako nezbytná. Rok 2008 Rozpočet na rok 2008 je již více rozčleněn, než předchozí rozpočty, výdaje se dělí do podskupin, podle kritéria účelovosti výdajů, tedy zda se jedná o investici, či je tento výdaj spojený s provozem. Výdaje jsou tedy provozní a investiční. V kategorii příjmů se již nepracuje s kritériem vlastní příjmy, ale používá se rozdělení na daňové příjmy, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a dotace, mimo příjmy je pak uvedena samostatná kategorie financování, kam spadal např. převod z FRR, který však byl v tomto roce nulový. Příjmy v tomto roce dosáhly celkem 515 mil. 249, 06 tis. Kč, asi o 71 mil. Kč více, než se původně plánovalo. Například město získalo prodejem pozemků, který se řadí do kategorie kapitálové příjmy, 6 mil. 560, 50 tis. Kč, což je srovnatelné s loňským rokem, kdy město tímto způsobem získalo 6 mil. 024, 77 tis. Kč. Z dotací, které celkem představovaly částku 144 105, 67 tis. Kč, o cca 15 mil méně, než loňský rok. Město získalo například dotaci na výkon ochrany dětí ve výši 2 mil. 508, 49 tis. Kč. Celkové výdaje v roce 2008 dosáhly částky 480 mil. 891 tis. Kč. Výdaje tedy, jak jsem již uvedla, byly členěny na provozní výdaje, na které byly původně vyčleněny prostředky ve výši 350 mil. 122 tis. Kč, ve skutečnosti bylo vynaloženo 386 mil. 518, 01 Kč, například bylo na propagaci města v oblasti cestovního ruchu vynaloženo 106, 66 tis. Kč, tedy méně jak polovina z původně plánovaných 250 tis. Kč. Druhou kategorií výdajů byly tedy nově pro tento rok investiční výdaje, ve výši 138 mil. 829 tis. Kč schválené v původním rozpočtu, celková částka byla nižší, 94 mil. 373 tis. Kč. V této kategorii bych ráda zmínila výdaje spojenés rekonstrukcí Městského krytého bazénu, na kterou město v tomto roce původně vyčlenilo 20 mil. Kč, v tomto roce do této rekonstrukce byl investován pouze 1 mil. 492, 97 tis. Kč, k hlavní části nepopulární rekonstrukce došlo až v následujících letech, tato rekonstrukce vyvolala mezi občany vášnivou 62

diskuzi, jelikož valná většina z nich nepovažovala prostředky použité na této rekonstrukce za dobře investované, především z těch důvodů, že kvalita provedené rekonstrukce neodpovídá množství investovaných prostředků. Byl to prý i jeden z důvodů, proč nedošlo v roce 2010 ke znovuzvolení vedení města, které bylo za tuto rekonstrukci odpovědné. Městu v roce 2008 nakonec vznikl přebytek, ačkoli původně vypadal schválený rozpočet města jako schodkový, schodek měl být ve výši 44 mil. 278 tis. Kč, přebytek rozpočtu roku 2008 byl ke dni 31.12.2008 34 mil. 358 tis. Kč. Bohužel město v roce 2009 zpracovávalo svůj rozpočet a závěrečný účet pouze jako přehled nákladů a výnosů hospodářských činností, ačkoli podle mého názoru bylo rozšířené zpracování rozpočtu z roku 2008 zdařilé, nebylo proto možné z uvedených údajů získat tolik informací jako v předchozím roce, musela jsem zpracovat tedy rozpočet roku 2009 též v tomto duchu do tabulek a nemohu tedy všechna kritéria porovnávat s předchozími léty. Rok 2009 Rozpočet v roce 2009 byl stejně jako v předchozím roce schválen jako schodkový, s celkovými příjmy 421 860 tis. Kč a celkovými výdaji 462 438 tis. Kč. Schodek rozpočtu ve výši 40 578 tis. Kč, měl být ale krytý z přebytku hospodaření z roku 2008. Náklady v roce 2009 byly členěny do skupin vodohospodářství, nebytové prostory, byty, pozemky, garáže, parkoviště a parkovací místa, tři poslední v jedné kategorii, pult centralizované ochrany, ostatní náklady na poskytované služby a jiné náklady. Celkové výdaje dosáhly 415 mil. 398 655,00 Kč, z toho 327 mil. 114 450,59 tis. Kč na provozní výdaje a 88 mil. 284 204,41tis. Kč na výdaje investiční, z toho například 961 210 Kč bylo vydáno například na opravy a údržbu pronajatých nebytových prostor. Příjmy rozpočtu roku 2009 dosáhly částky 435 mil. 746 876,91 tis. Kč, například z nájemného parkovacích míst v nově postavených podzemních garážích, které se tak stalo novou položkou v rozpočtu, bylo vybráno 170 534 Kč. Hospodaření města v roce 2010 jsem ponechala pro představu v původním stavu, tak, jak jej lze najít na stránkách města Benešov. Město Benešov hospodařilo v roce 2010 dle rozpočtu, který byl schválen Zastupitelstvem města dne 25.01.2010. Do této doby probíhalo hospodaření dle rozpočtového provizória schválené-ho Zastupitelstvem města 14.12.2009.

Rok 2010 Rozpočet města Benešov pro rok 2010 byl sestaven jako schodkový, s celkovými příjmy 373 520 tis. Kč a celkovými výdaji 431 598 tis. Kč. Schodek rozpočtu ve výši 58 078 tis. 63

Kč byl kryt z přebytku hospodaření roku 2009 a finančními prostředky, které byly k dispozici na bankovních účtech. K 01.01.2010 činil zůstatek těchto účtů 44 073 tis. Kč, do této částky nebyly započteny zůstatky na účtech účelových fondů.Schodek rozpočtu byl nakonec 21 mil. 849 tis. Kč, což bylo příznivější oproti původním odhadům, na tomto schodku se jistě projevila i výše uvedeném nákladná rekonstrukce krytého bazénu. Poprvé město použilo v tomto rozpočtu přesný přehled o tom, ke kterým subjektů směřovaly dotace, které město získalo, též tento rok měst uvádí podrobně i to, jak hospodařily jeho příspěvkové organizace. Jeho rozpočet je tak podle mého názoru mnohem přehlednější a jasnější pro všechny občany.Je zde tedy nejen uvedeno, že město tedy poskytlo dotaci například mateřskému centru Hvězdička ve výši 40 tis. Kč na provoz, ale též, kolik prostředků město Benešov získalo například ze státního rozpočtu na výkon státní správy, tedy 37 mil. 944 300,00 Kč a také fakt, že celou tuto dotaci město použilo, tedy nemuselo vracet do státního rozpočtu žádné prostředky. Rok 2010 V říjnu roku 2010 také došlo k výměně vedení města, na základě komunálních voleb, zvítězila stran Volba pro město, která utvořila koalici s ODS a TOP09, v souladu s výsledky těchto voleb došlo i ke změnám rozpočtu města Benešov na rok 2011, tento rozpočet byl původně sestaven jako schodkový, očekávalo se, že příjmy rozpočtu dosáhnou částky 451 mil. 392 tis. Kč a počítalo se i s výdaji 455mil. 307 tis. Kč. Rozpočtu tak měl mít schodek výši 3 mil. 915tis. Kč, byl by v tomto případě rytý zůstatky na účtech města, které 109 mil. 265 tis. Kč (bez započtení účelových fondů). Oproti pesimistickému očekávání skončil rozpočet na konci roku 2011 s přebytkem 31 mil. 373 tis. Kč, kdy po odečtení výdajů od příjmů zůstaly 2 mil. 422 tis. Kč, z roku 2011 nebyl žádný přebytek, avšak přebytek mělo město na svých účtech zbylo 41 mil. 200 tis., po odečtení splátky půjčky českomoravské záruční a rozvojové bance.Zůstatek na účtech města Benešov se zvýšil na 227 mil. 058 tis. Kč. Celkové příjmy města pro rok 2011 činily 457 mil. 716 tis. Kč, součet provozních a investičních výdajů byl 455 mil. 294 tis. Kč výdaje. Rok 2011 Rozpočet na rok 2011 byl zpracován v podobném duchu jako rozpočet na předchozí rok, tedy bylo zde zvlášť uvedeno, jak hospodařily příspěvkové a další organizace města, například příspěvková organizace Dům dětí a mládeže získala prostředky ve výši 580 tis. Kč, což je oproti předchozímu roku o 52 tis. méně.Stejným způsobem byly vyúčtovány i dota64

ce, které město získalo, tedy od jakého subjektu je získalo, v jaké hodnotě, kolik prostředků z těchto dotací město použilo, jakému subjektu je poskytlo a kolik prostředků zase vracelo, například tedy město Benešov získalo ze státního rozpočtu 159 466,23 Kč a z rozpočtu EU 903 641,97 Kč na projekt Peníze školám pro ZŠ Jiráskova, které tyto prostředky město poskytlo vplné výši, nemuselo tedy vracet nic zpět.Navíc město ve svém rozpočtu uvádělo i stav majetku města, ke dni 31.12.2011, majetek byl rozdělen do několika skupin na: Dlouhodobý hmotný majetek, do kterého patřil například majetek Městské policie, který k tomuto dni byl ve výši 3 mil. 541 231Kč. Město nově ve svém závěrečném účtu účtovalo i oprávky majetku, tedy celkové opotřebení majetku za dobu jeho dosavadního užívání, celkové částce 375 mil. 045 tis. Kč, což představuje snížení hodnoty majetku v aktivech města o 12%. Do dlouhodobého hmotného majetku město zaúčtovalo též nově do-

končený majetek, zde například je zajímavá položka Městský krytý bazén, která čítala 86 mil. 901 221 Kč,to znamená, že byl bazén svou opravou zhodnocen na tuto částku, avšak, jak jsem již výše uvedla, tato rekonstrukce je není občany pozitivně přijímána, jelikož se podle názoru většiny z nich nezlepšil stav bazénu na odpovídající zainventovaným prostředkům. Dále do dlouhodobé hmotného majetku patřil i nedokončený majetek, například s položkou oprava KC Karlov, ve výši 6 mil. 434 tis.Kč. Další skupinou byly pohledávky, kde napří-

klad zajímavá položka dopravních pokuty, na niž jsou občané městu dlužni 2 mil. 802 tis. Kč, Dlouhodobé bankovní úvěry je název další kategorie, kdy město Benešov splácí úvěr od Českomoravské záruční a rozvojové banky, 31.12.2011 zbývalo doplatit 3 mil. 026 tis. Kč, úvěr bude doplacen v roce 2012.

3.3. Rozpočet města Benešov na rok 2012 První říjnový týden roku 2011 proběhl na Městském úřadě Benešov audit firmy ATLAS AUDIT s.r.o., který prověřoval hospodaření města Benešov v roce 2011. Odbor financí a majetku se po dobu auditu plně věnoval předkládání informací o hospodaření města, avšak ihned po jeho skončení se okamžitě začal připravovat rozpočet na rok 2012. V následujícím schématu je uvedeno, jakým způsobem město postupně připravovalo svůj rozpočet

65

Graf popisující proces přijímání rozpočtu obce.

Nejprve Odbor financí a majetku (ve schématu je použit pouze název Finanční odbor, kvůli úspoře místa) připravoval podklady pro analýzu týkající se závazků města z minulých let, které se promítaly i do rozpočtu města na rok 2012, tedy například o již zmíněné půjčce od Českomoravské záruční a rozvojové banky, která má být v roce 2012 doplacena. Dále Odbor financí a majetku, ve spolupráci s vedením města a s Odborem správy, investicí a dotací města, začal projednávat, o jaké dotace se město bude v roce 2012 ucházet, samozřejmě spolu s dotacemi, které město již čerpalo v předchozích letech a které bude čerpat nadále, nemuselo tedy v předchozím roce nevyužité prostředky vracet zpět subjektu, od kterých jej získalo, jedná se například o dotaci na projekt Zelený úřad, či Ekovláček, které jsou podrobněji popsány v kapitole dotace, spolu se všemi ostatními dotacemi, které město v současné době čerpá. Odbor financí a majetku připravil na jednání zastupitelstva města, která proběhlo 12.12.2011 rozpočtové provizorium, jež zastupitelstvo schválilo a podle něhož se , v souladu se zákonem 250/2000 Sb. chystalo město hospodařit až do schválení rozpočtu na rok 2012. Na návrhu tohoto rozpočtu nadále Odbor financí a majetku pracoval, 66

až do dne 6.1.201, kdy byl návrh rozpočtu města zveřejněn na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup, tedy na oficiálních internetových stránkách města Benešov, jak to městu ukládá § 11 odst. 3 zákona 250/2000 Sb., tedy minimálně 15 dní před tím, než zastupitelstvo obceBenešov jednalo ohledně tohoto návrhu rozpočtu. Jednání zastupitelstva bylo naplánována na 23.1.2012. kdy návrh rozpočtu byl bodem 5 tohoto jednání zastupitelstva, celé jednání zastupitelstva bylo online přenášeno, ke kterému na tomto jednání se občané vyjadřovali, především k plánovaným investicím a s nimi spojeným dotacím příklad na projekt Zelený úřad, spoustě občanů se totiž nelíbilo, že město zakoupilo Ekovláček a nyní vyčíslilo ve svém rozpočtu ještě provozní výdaje spojené s tímto Ekovláčkem ve výši 1 mil. 500 tis. Kč. Oproti původně vyčísleným 250 tis., které zastupitelstvo slíbilo v předchozím roce. Místostarosta Podhola se snažil přítomným občanům a celému zastupitelstvu objasnit, z jakých důvodů bude provoz Ekovláčku pro občany Benešova a zároveň i pro město výhodný, především apeloval na fakt, že tento vláček bude občanům sloužit místo MHD a odveze je tak na místa, kam autobusy nejezdí, tzn. například do Konopiště nebo na Karlov. I tak však ne všichni občané přijali jeho vysvětlení a stále se najde spousta nespokojených, kterým vadí především to, že se kvůli Ekovláčku bude zpřístupňovat jednosměrná ulice Na Karlově, kde leží Základní škola Karlov a především si někteří občané myslí, že náklad na provoz tohoto vláčku jsou příliš vysoké na to, aby se jeho provoz městu vyplatil. Další věcí, která v návrhu rozpočtu byla občanům trnem v oku, se stala rekonstrukce budovy bývalého knihkupectví na Masarykově náměstí, která byla vybrána jako sídlo nového Informačního a kulturního centra, které byla vyčíslena na částku přesahující 2 miliony, občané se domnívali, KIC je rekonstruováno příliš dlouho příliš honosně, že není důvod, proč by mělo být obloženo například kameny, ačkoli by pro účel provozu KIC by jistě stačilo budovu běžně omítnout. Avšak vrchní představitelé města si stáli za svým, tedy, že budova byla rekonstruována tak, aby zapadla do historického centra Benešova a přilákala svým vhledem turisty, pro které byla primárně zřízena. Nastalá diskuze vyústila ve střety nejen mezi vládnoucí koalicí a opozicí, avšak dokonce i uvnitř koalice, kdy především ODS si nebyla jista, zda navržený rozpočet bude možné dodržet tak, jak to zarytě tvrdila Volba pro město. Došlo k hlasování, rozpočet města byl nakonec schválen, z 25 přítomných členů pro hlasovalo 16, 7 bylo proti a 2 se hlasování zdrželi. Návrh rozpočtu byl tedy schválen, Odbor financí a majetku jej následující den zveřejnil na úřední desce obce a způsobem umožňujícím dálkový přístup, tak jak mu to ukládá zákon 250/2000 Sb. a 67

především podle něj začal hospodařit.Den 5.3.2012 zastupitelstvo schválilo na svém jednání první změny rozpočtu, 22 přítomných zastupitelů bylo pro, nikdo se nezdržel a nikdo nebyl proti.Přijatý rozpočet tedy ke dni 23.1.2012, měl schváleny příjmy ve výši 313 mil. 382 tis. Kč, což je oproti roku 2011, kdy byly schváleny příjmy ve výši 407 mil. 403 tis. Kč, o 94 mil. 021 Kč méně. Schváleny byly daňové příjmy ve výši 183 mil. 850 tis. Kč, cca o 4 mil. méně než v roce 2011, z nichž například daň ze závislé činnosti představovala 30 mil. Kč, stejně jako v předchozím roce. Nedaňové příjmy ve výši 12 mil. 180 tis. Kč se od loňských lišily pouze o něco málo přes 1 mil. Kč. Z nich jmenuji například příjmy z parkoviště Pod brankou a parkovacích automatů, schválené ve výši 4 mil. 200 tis. Kč, tedy o 1 mil. 180 tis. více, než v předchozím roce. Kapitálové příjmy města Benešov by měly v letošním roce výrazně klesnout, alespoň tedy dle přijatého rozpočtu, jelikož byly schváleny v celkové výši 1 mil. 400 tis. Kč, v roce 2011 to bylo 3 mil. 350 tis. Kč, je zde též oproti loňskému roku plánována pouze jedna položka těchto příjmů a to příjmy z prodeje pozemků, v roce 2011 byly kapitálovými příjmy města i příspěvky na IS Sukova ulice ve výši 498 tis.Kč a prodej bytů ve výši 1 mil. 400 tis. Kč. Dotace pro rok 2012 byly schváleny ve výši téměř o 85 mil. Kč menší než v roce 2011, tedy ve výši 115 mil. 952 tis. Kč, například město má v plánu čerpat dotaci na výkon sociálně právní ochrany dětí ve výši 2 mil. 760 tis. Kč, tedy naprosto ve stejném objemu, jako v loňském roce.Výdaje rozpočtu na rok 2012 byly přijaty ve výši 400 mil. 356 tis. Kč z toho investiční výdaje: 152 mil. 358 tis. Kč, z niž jmenuji například jmenovaný kontroverzní nákup Ekovláčku, tedy vlastně spoluúčast na dotaci na nákup Ekovláčku plus úprava jeho zastávek ve výši 6 mil. Kč. Provozní výdaje schválilo zastupitelstvo ve výši 247 mil. 998 tis. Kč, opět jako příklad uvedu známý Ekovláček, jelikož jeho provoz má město stá 1mil. 500 tis. Kč. Rozpočet byl tedy schválen jako schodkový, schodek bude kryt z přebytku hospodaření z minulých let a to tak, že na účtech města zbude po uhrazení schodku rozpočtu 19 mil. 263 tis. Kč. Změny rozpočtu se doposud týkaly především přerozdělování prostředků z Grantového fondu města Benešov č.1, dotaci z tohoto fondu město poskytne TSK Salta Benešov, tanečnímu klubu, ve výši 53 940 Kč, na základě žádosti klubu, na pronájem budovy Gymnázia, zastupitelstvo tedy schválilo tuto změnu na svém usnesení č. 274-12/2012/ZM. Další změny rozpočtu byly schváleny hned na následujícím zastupitelstvu, které se konalo dne 16.4.2012, opět bylo všech 22 přítomných zastupitelů pro, žádný se nezdržel hlasování ani nebyl proti. Usnesením č. č. 300-13/2012/ZM, zastupitelstvo schválilo přidělení dotace 68

z Grantového fondu oblasti č.4-sociální služby, dotaci ve výši 100 tis. Kč Diakonii Českobratrské církve evangelické, středisko ve Vlašimi, na základě její žádosti na rekonstrukce koupelen a WC v Azylovém domě pro matky s dětmi. 22 zastupitelů bylo pro, nikdo proti a nikdo se nezdržel hlasování i v případě další změny rozpočtu, tedy přidělení dotace usnesením č. 301-13/2012/ZM, z téhož dne, se stejným výsledkem hlasování, která byla přidělena z Grantového fondu č. 1 TJ Sokol Benešov, volejbalovému oddílu, na základě žádosti, na nájem tělocvičny ZŠ Jiráskova, ve výši 87 600 Kč. Téhož dne byla udělena usnesením č. 302-13/2012/ZM dotace z Grantového fondu č.1 Basket Clubu Benešov, ve výši 807 212 Kč, na základě žádosti klubu, na úhradu nájmů v tělocvičnách. Zastupitelé i v tomto případě hlasovali stejně, jako v předchozích. Stejný výsledek hlasování se opakoval i u další bodu programu zastupitelstva města 16.4.2012, kdy usnesením č. 303-13/2012/ZM, rozhodli zastupitelé o přidělení dotace z Grantového fondu č. 4 pro Občanské sdružení TŘI, na provoz Lůžkového hospice Dobrého pastýře v Čerčanech ve výši 172.000 Kč. Další dotaci tento den přidělilo zastupitelstvo svým usnesením č. 304-13/2012/ZM, dva zastupitelé se však tentokrát zdrželi hlasování, ostatní byli pro, proti nebyl nikdo, dotace bude udělena ve výši 100 tis. Kč, pochází z Grantového fondu č. 4, o.p.s. Magdaléna, které požádalo o prostředky na provoz Centra adiktologických služeb. Další rozpočtová změna se týkala Skupinového vodovodu, o prostředky na ně požádalo zájmové sdružení obcí Přivaděč Javorník- Benešov, předpokládá se výše 91, 4 mil. Kč + DPH, jedná se o výstavbu vodovodu Benešov- Sedlčany, všichni zastupitelé byli pro, nikdo se nezdržel hlasování, nikdo nebyl proti, tak tuto rozpočtovou změnu přijalo zastupitelstvo svým usnesením č. 306-13/2012/ZM. Další zastupitelstvo se konalo dne 28.5.2012, i tentokrát rozhodovalo, mimo jiné i o rozpočtových změnách, usnesením č. 328-14/2012/ZM schválilo zastupitelstvo 22 hlasy pro, žádný proti a též se nikdo nezdržel hlasování, žádost o.s. Kondiční klubu, o přidělení dotace ve výši 72.030 Kč, z Grantového fondu č. 1. Dotace z Grantového fondu č. 1 byla též přidělena usnesením č. 329-14/2012/ZM, na základě hlasování zastupitelstva, kdy 21 zastupitelů bylo pro, jeden se zdržel hlasování a žádný nebyl proti. Tuto dotaci ve výši 459.576 Kč získá SK Florbal Benešov, na úhradu nájemného hal a tělocvičen. Usnesením č. .330-14/2012/ZM zastupitelstvo odsouhlasilo poskytnutí další dotace, ve výši 133.625 Kč z Grantového fondu města Benešov, č.1, o.s. SK policie Benešov, na základě jeho žádosti, na nájem haly ZŠ Dukelská. 69

Krom výše uvedeného projednávalo zastupitelstvo města i jednu možnou změnu rozpočtu, která nebyla na jeho programu a to možnost zřídit ještě letos místo školních jídelen systém Scolarest, což má být systém, který by inovoval stravování školních dětí, tím, že by měly například na výběr z mnoha jídel. Avšak než se vůbec zastupitelstvo dozvědělo, na kolik by město uvedený systém přišel, strhla se mohutná diskuze, přičemž zastánce programu Tomáš Podhola přednesl hlavní výhody programu, které spatřoval především v tom, že by se tak zvýšila mnohonásobně kvalita jídla podávaného ve školních jídelnách, avšak ostatní zastupitelé ihned argumentovali zaběhnutým stravováním dětí ve školních jídelnách, jejichž vybavení stálo město též nemalé množství peněz, někteří namítali též, že děti, pokud by si mohly volit z různých jídel, v různých cenových kategorií, by se jistě začali mezi sebou kastovat. A tak zastupitelé smetli návrh Tomáše Podholy okamžitě ze stolu, když jich z 22, 19 hlasovalo proti a 3, včetně Podholy, se hlasování zdrželi. Dále se téhož dne vyjádřil Finanční výbor, který zřídilo zastupitelstvo města na základě zákona o obcích,v současném složení: Předseda výboru: Blanka Raudová Členové výboru: Jaroslava Babková, JUDr. Jaroslav Dolejš, Michal Budlovský, Ing. Pavel Pavlík, Ing. Jan Kalina MBA, Ing. Petr Hostek, že by chtěl být pověřen kontrolou rozpočtu akcí Farmářské trhy a Jarmark na rok 2012, ovšem zastupitelé svým usnesením č. č. 26912/2012/ZM, tuto žádost neschválilo. Výše uvedenému, Finančnímu výboru schválilo zastupitelstvo v témže usnesení žádost o přezkoumání dosavadní hospodaření v roce 2012. Další termíny jednání zastupitelstva města jsou 25.06.2011, 17.09.2012, 29.10.2012, 10.12.2012, na každém z nich mohou být schváleny další rozpočtové změny. V září nebo říjnu proběhne průběžná kontrola plnění rozpočtu auditory, firmou ATLAS audit s.r.o., v prosinci Odbor financí a majetku na základě skutečného příjmů a výdajů rozpočtu, které na konci prosince odsouhlasí zastupitelstvo města, skutečný rozpočet, který bude v lednu doplněn o inventarizaci majetku města, která proběhne během měsíce prosince a začátku měsíce ledna, ten pak bude během jara přezkoumán znovu uvedenou auditorskou firmou, pak zprávu o provedené kontrole hospodaření předá zastupitelstvu města, spolu s návrhem opatření pro odstranění chyb, zastupitelstvo pak vypracuje závěrečný účet města pro rok 2012, který spolu se zprávou o výsledku přezkoumání hospodaření města, musí předložit zastupitelstvu, aby je přijalo, při jejich přijímání musí město postupovat stejně, jako

70

v případě přijímání obecního rozpočtu, tedy musí být zveřejněn minimálně 15 dní před termínem jednání zastupitelstva, na kterém se bude o závěrečném účtu rozhodovat.

3.4. Dotace Jak jsem již výše uvedla, součástí příjmů města Benešov jsou i

123

dotace, které město zís-

kává na základě svých žádostí na projekty, jež se realizují v programech, které tyto dotace zastřešují. Trendem současného vedení města je žádat o co možná nejvíce dotací, s každým vypsaným programem se snaží najít vhodný cíl a vypracovat projekt, se kterým by se mohlo o finanční podporu plynoucí z tohoto programu ucházet. Ve spoustě případů je město Benešov úspěšným uchazečem, avšak při realizaci těchto projektů se nezřídka kdy setkává vedení města s negativními reakcemi místních občanů, jež se bojí, že by investice, které město do těchto projektů musí dát z vlastního rozpočtu, které jsou sice částečně nahrazeny prostředky ze subjektů, které finanční prostředky poskytují, avšak i tak poměrně vysoké, s nejistou prognózou úspěšnosti a navrácení těchto prostředků zpět do obecního rozpočtu. Je to částečně podmíněno i tím, že předchozí vedení radnice, která měla k uvedeným finančním prostředkům spíše negativní postoj a veřejně projevovala své obavy z těchto programů, ačkoli na konci jejího funkčního období sama, myslím si, velice nerozvážně a neefektivně investovala velké množství prostředků z obecního rozpočtu do rekonstrukce městského krytého bazénu. (viz výše)

124

Jak uvádí autor Jan Jedlička z EU office České Spoři-

telny ve svém článku Peníze z EU budou i po roce 2013, ale v menším objemu, Evropská unie pravděpodobně bude vydávat ze svého rozpočtu méně prostředků směřujících do obecních rozpočtů českých obcí v rámci programu Rozvoj regionů, tedy alespoň dle autora tomu všechny aspekty nasvědčují, jelikož Česká Republika v předchozích letech na penězích z EU zbohatla, protože její HDP na obyvatele představuje nyní 80 % průměru EU, což je o 3% více než před sedmi lety a též cíle politiky EU konvergence, do něhož patří i zmíněný program Rozvoj regionů, ale zaměřuje se především na ty regiony, jejichž HDP na

123

(Dotace města Benešov, dostponé z http://www.benesovcity.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=219&id=8441&p1=2521) 124 JEDLIČKA, Jan, Peníze z EU budou i po roce 2013, ale v menším objemu, Deník veřejné správy [online]. 7. 3. 2012, no 1[cit. 2012-06-21]. Dostupný z WWW:. Deník veřekné správy [online]. 2012, 5/2012 71

obyvatele není větší než 75% průměru EU, což v současné době nesplňuje již Praha a blíží se k tomu i Středočeský kraj, v němž se nachází i město Benešov, jakmile tedy středočeský kraj přesáhnu tuto hranici, získá od EU je asi polovinu dotací, než pod touto hranicí a též se bude muset i aktivněji podílet na spolufinancování a to celkem značně, jelikož doposud EU financovala 85% a Středočeský kraj, tedy i Benešov jen 15% projektu a po dosažení této hranice bude EU financovat jen 60% projektu a zbylých 40% bude muset uhradit každý subjekt, jež dotaci získá sám. Benešov čerpá i dotace na politiku soudržnosti, které se budou dle autora článku též velice výrazně krátit, obce by prý mohly přijít o pětinu těchto dotací a dokonce není vyloučeno, že to může být i více. V případě prohloubení krize. Je tedy otázkou, zda Benešov jaké množství dotací a na jaké programy bude Benešov čerpat do budoucna, vzhledem k tomu, že je pravděpodobné, že se bude muset město více spolupodílet na financování těchto programů, je možné, že počet projektů, o něž Benešov se bude ucházet, bude menší, aby tak nezatížil svůj rozpočet. Vsoučasné době tedy město čerpá nebo se uchází o tyto dotace:

125

Dotace na obnovu zeleně

Od Státního fondu životního prostředí dostalo město Benešov, na základě předchozí žádosti dotaci na projekt "Obnova zeleně v Benešově I.etapa", jež je součástí operačního programu Životní prostředí. Celkové náklady na projekt byly vyčísleny na 7.060.225 Kč, dotace činí 5.967.183 Kč, město Benešov se bude podílet částkou 1.093.042 Kč. Cílem toho projektu je vysázení nové zeleně na veřejná prostranství v Benešově. S tímto projektem naprosto souhlasím, protože v centru města a nejen tam, byla situace zeleně naprosto katastrofální, zhruba před 15 lety došlo k úplnému vykácení vzrostlých líp na Masarykově náměstí a následnému vysazení nových, tento projekt byl pro město nákladný, proto od jeho realizace nedošlo k zamýšlení žádnou většího projektu tohoto rázu. Získaná dotace jistě pomůže městu zlepšit svůj ,,vzhled“, což se jistě bude líbit stávajícím občanům města, též tento ,,vzhled „ je jistě jedním z kritérií potenciálních budoucích obyvatel města, jejichž nárůst samozřejmě se promítne i do obecního rozpočtu kladně a tedy tato investice je dle mého názoru pro město dobrou volbou 125

(Dotace města Benešov, dostponé z http://www.benesovcity.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=219&id=8441&p1=2521) 72

126

Žádost o dotaci na obnovu zeleně - II.etapa

V současné době má město Benešov podanou žádost na dotaci na projekt "Obnova zeleně v Benešově II.etapa". Pokud dojde ke schválení této žádosti, pak celkové náklady na projekt by dosahovali 5 642 118 Kč, dotace bude činit 4 041 476 Kč, město Benešov se bude podílet částkou 1 347 158 Kč, což odpovídá 25% z celkových nákladů projektu. Tento projekt, jež navazuje na ten předchozí by měl především přinést obnovu a výsadbu zeleně ve školách a školkách a jejich okolí v Benešově. Celkové náklady na projekt byly vyčísleny na 5 642 118 Kč, dotace činí 4 041 476 Kč, město Benešov se bude podílet částkou 1 347 158 Kč, což odpovídá 25% z celkových nákladů projektu. 127

Revitalizace části regionálního biocentra ,,Šiberna“

Dále město získalo od Státního fondu životního prostředí ve stejném operačním programu i prostředky na revitalizaci regionálního biocentra ,,Šiberna“ a to ve výši 67.343.732 Kč. Celkové náklady projektu byly vyčísleny na 74.952.370 Kč, dotace činí 67.343.732 Kč, město Benešov se bude podílet ze svého rozpočtu částkou 7.608.638 Kč. V rámci tohoto projektu bude odbahněn Konopišťský rybník, opravena jeho hráz, vybudováno výpustné zařízení a bezpečnostní přeliv a okolí rybníka bude upraveno. Když se řekne slovo Benešov, většina lidí si jej okamžitě spojí se zámkem Konopiště a jeho okolím, které je nezaměnitelné. Pro turisty i pro místní obyvatel je to velmi vyhledávané místo, proto můj názor je takový, že město Benešov by mělo v každém případě na výše uvedené pamatovat a jak jen to je možné, samozřejmě s ohledem na to, aby to bylo ekonomické, do této lokality investovat a samozřejmě se snažit získávat dotace, které by tento proces urychlily a pomohly městu jej spolufinancovat. Je proto, podle mě, zamýšlená investice města zcela v pořádku a myslím si, že se městu brzy navrátí.

128

126

„Zlepšení vodohospodářské infrastruktury města Benešova“

(Dotace města Benešov, dostponé z http://www.benesovcity.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=219&id=8441&p1=2521) 127 (Dotace města Benešov, dostponé z http://www.benesovcity.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=219&id=8441&p1=2521) 128 (Dotace města Benešov, dostponé z http://www.benesovcity.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=219&id=8441&p1=2521) 73

Benešov získal dotaci na projekt "Zlepšení vodohospodářské infrastruktury města Benešova", v rámci stejného operačního programu Životní prostředí Státního fondu životního prostředí. Výše dotace činí 159 mil. Kč Celkové náklady projektu byly vyčísleny na 254 mil. Kč, dotace činí 159 mil. Kč, město Benešov se bude podílet ze svého rozpočtu částkou 95 mil. Kč. V rámci tohoto projektu dojde k rozšíření stávající kanalizační sítě, k její rekonstrukci a k dostavbě nové kanalizační sítě. S tímto projektem naprosto souhlasím, jelikož ve městě žiji celý svůj život a neustále zde dochází k haváriím vodovodního potrubí a jím podobným problémů, mám za to, že by tato investice byla někdy v blízké budoucnosti stejně nutná a je tedy dle mého názoru jedině dobře, že město získalo dotaci, která by měla tento projekt částečně financovat.

Dotacena demolici objektů v areálu bývalých Pražských kasáren Město Benešova má též zažádáno o tuto dotaci, v rámci Programu podpory rozvoje regionů v roce 2012 a jeho Podprogramu Podpora revitalizace bývalých vojenských areálů. Celkové náklady na demolici činí přibližně 8,5 mil. Kč, dotace by mohla pokrýt částku až 6 mil. Kč. K plánované demolici objektů dojde v letních měsících 2012. Já osobně s touto dotací neztotožňuji, ačkoli jako laik neznám přesný technický stav budov bývalých kasáren a informace, které k tomu město poskytuje, se mi zdají zkreslené, byla bych pro zachování těchto budov s možností využití jako bytové domy, či, jak to zamýšlelo předchozí vedení radnice, po rekonstrukci či jen částečné rekonstrukci, bych pronajala tyto prostory třeba nějaké škole, z čehož by městu jistě plynuly prostředky do jeho rozpočtu. 129

Dostavba domu dětí a mládeže v Benešově

Také o dotaci na dostavbu Domu dětí a mládeže požádalo město Benešov, tentokrát v rámci Regionálního operačního programu Střední Čechy. Předpokládané rozpočtové náklady na projekt činí 12,6 mil. Kč. Mělo by dojít k přístavbě skladů, herny a technické místnosti a hřiště. V současné době, podle informací, které mám, je celá věc ještě v řízení, pakliže 129

(Dotace města Benešov, dostponé z http://www.benesovcity.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=219&id=8441&p1=2521) 74

město dotaci získá, bude to jistě velký přínos pro všechny místní obyvatele, jelikož DDM je v městě velmi oblíbený u mnoha generací, a roto se domnívám, že rozšíření a zkvalitnění jeho služeb občané uvítají a vzhledem k tomu, že pronájem prostor DDM a peníze získané z akcí, které DDM pořádá, jsou příjmy rozpočtu města, měla by tato investice městu tyto prostředky znásobit. 130

Propagace cestovního ruchu v turistické destinaci Benešovsko

Benešov získal rovněž i dotaci z Regionálního operačního programu Střední Čechy na projekt "Propagace cestovního ruchu v turistické destinaci Benešovsko". Došlo k rekonstrukci č.p. 230 na Masarykově náměstí, kde vzniklo nové Kulturní a informační centrum. Celá tato budova je bezbariérová. Toto centrum by mělo městu především přinést lepší možnost propagace místního regionu a jeho turistických zajímavostí. Vzhledem k tomu, že jsem byla svědkem úrovně služeb, jež poskytovalo předchozí informační centrum a též vím, že propagaci cestovního ruchu v Benešově, jež je stabilním příjmem rozpočtu obce, ale i místních obyvatel, jsme toho názoru, reinvestice do nového informačního centra a jeho nových projektů bude pro město přínosná, navíc s ohledem na fakt, že město pro tento projekt získalo dotaci, jež se na celkových nákladech velmi významně podílí. 131

Peníze školám

Ve městě Benešov se nacházejí 3 základní školy, jejichž hospodaření se promítá do rozpočtu Benešova, jelikož jsou příspěvkovými organizacemi města. Jedna z nich, Základní škola na Karlově v Benešově získala dotaci z programu EU Peníze školám Tato škola se úspěšně ucházela o dotaci z programu EU peníze školám z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Škola využije prostředky získané dotací k financování projektu Individualizace a rozvoj prioritních částí výuky, zahrnující individualizaci výuky, vzdělávání pedagogických pracovníků, jazykové a metodické kurzy pro učitele cizích jazyků. Tuto dotaci vítám, jelikož školy v Benešově nezískávají z jeho rozpočtu dostatek peněz na realizaci všech projektů, 130

(Dotace města Benešov, dostponé z http://www.benesovcity.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=219&id=8441&p1=2521) 131 (Dotace města Benešov, dostponé z http://www.benesovcity.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=219&id=8441&p1=2521) 75

které by rády uskutečnily, tak prostředky poskytnuté ZŠ Karlov

budou jistě využity

v souladu s jejím rozvojem a tedy i rozvojem města. 132

Integrovaný operační program (IOP)

Benešov je jedno z prvních deseti měst v ČR, jež získali dotaci na pořízení územně analytických podkladů . Ty jsou důležité pro zkoumání a odhadování vývoje rozdílnosti území regionu a tím i ke stanovování cílů a zásad rozvoje území.

133

Evropský sociální fond (ESF)

Z Evropského sociálního fondu čerpá město Benešov na základě úspěšného ucházení se, dvě dotace z prograů č. 57 a č. 69 Výzva č.57 - Zlepšení systému řízení lidských zdrojů obce s rozšířenou působností Benešov Výzva č.69 - Profesní rozvoj zaměstnanců obce s rozšířenou působností Benešov Výzva č. 57 Zlepšení systému řízení lidských zdrojů Oba tyto projekty se týkají personálu místního Městského úřadu, cílem každého z nich je zkvalitnění tohoto personálu, co se týče znalostí i dovedností a s tím spojených služeb obyvatelstvu města, s cílem jejich urychlení a zkvalitnění. Osobně to považuji za nutnou investici města, vzhledem k tomu, že jsem se měla možnost cca půl roku podílet na chodu MěÚ Benešov, vím, že znalosti místního personálu, především co se týká informačních technologií spojených s veřejnou správou, ale i informačních technologií obecně, jsou naprosto nedostačující, proto si myslím,že město udělalo správně, když se do tohoto programu přihlásilo a že získání dotace jistě jen urychlí a sníží beztak nutnou investici. . Výše dotace činí 1 110 070,25 Kč, což je 85% podílu na celkových způsobilých výdajích projektu, na projekt „Profesní rozvoj zaměstnanců obce s rozšířenou působností Benešov“. Zbylých 15% výdajů, tj. 195 894,75 Kč hradí město ze svého rozpočtu. 132

(Dotace města Benešov, dostponé z http://www.benesovcity.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=219&id=8441&p1=2521) 133 (Dotace města Benešov, dostponé z http://www.benesovcity.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=219&id=8441&p1=2521) 76

77

3.4.1. Projekt Zelený úřad 134

Benešov získal grant z Finanční mechanismu EHP/ Norsko, z Blokového grantu ,,Fond

technické asistence“ na projekt ,,Spolupráce islandských a českých municipalit v oblasti péče o životní prostředí- Zelený úřad“ Finanční prostředky z tohoto mechanismu mají primárně zajistit rozvoj ekologického smýšlení občanů a úředníků města Benešov, dále je jejich cílem realizovat nějaká opatření, která by přinesla využití těchto poznatků v praxi přímo v Benešově. Ačkoli zástupci města, kteří se v rámci tohoto programu zúčastnili výměnné cesty na Island, který zde má reprezentovat zemi, kde se ochraně přírody dává veliký význam, jsou z tohoto projektu nadšeni, alespoň velká většina z nich, někteří občané toto nadšení nesdílí, především vzhledem k tomu, že projekty, která město plánuje uskutečnit v rámci tohoto programu, se zdají spustě z nich velice neekonomické, s ohledem na obrovskou odlišnost Středních Čech a Islandu, který je sám osobě turistickou pamětihodností, se většině občanů, ke kterým patřím částečně i já, ačkoli podporuji snahy o rozvoj ekologie, obávám se, že místní samospráva nezcela efektivně vynakládá získané peníze, už jen s tím ohledem, že země, jež má být vzorem pro naše město je Island, která sice s ohledem na výše uvedené podporuje rozvoj ekologického chování, je však otázkou nakolik jsou tyto podpory ekonomicky výhodné a vhodné, především ze známého důvodu zadlužení a následných sporů, již se týkají Islandu. Proto si myslím, že je sice dobrý nápad vedení města Benešov rozhodnutí, na jehož základě se město účastnilo výběrového řízení pro získání této dotace z mechanismu EHP, avšak po získání těchto finančních prostředků mělo město, dle mého názoru, tyto prostředky investovat efektivněji, především s ohledem na místní podmínky, tedy ne do Ekovláčku, který je jistě vítanou turistickou atrakcí, která potěší spoustu turistů, avšak otázkou je zda počet těchto turistů bude adekvátní obrovské investici města Benešov, kterou na tento projekt vydalo, nejen z důvoduzakoupit tento Ekovláček, ale též z nutnosti absolutně přeorganizovat dopravní situaci ve městě. Tento vláček má být sice nejen lákadlem na turisty, a tedy zdrojem značného příjmu obecního rozpočtu, má též sloužit k nahrazení některýchstávajících linek MHD, což tedy též nepovažuji za příliš vhodné, především z toho důvodu, že MHD v Benešově využívají především důchodci a matky na mateřské a rodiče na rodičov134

(Projekt Zelený úřad, dostupný z http://www.benesovcity.cz/vismo/fulltext.asp?hledani=1&id_org=219&p1=2521&query=zelen%C3%BD+%C3%BA%C5%99ad&s ubmit=Hledat) 78

ské dovolené, pro něž není přeprava v Ekovláčku, ač dojde k upravení ceníku, s ohledem na občany, jež mají v Benešově trvalý pobyt, tak aby pro ně byla přeprava vláčkem pokud možno stejně finančně nákladná jako přeprava autobusy MHD, matky s kočárky a důchodci o holi jistě budou stále preferovat komfortnější způsob přepravy, což je za stávající situace jistě autobus, je tedy dle mého názoru velmi pravděpodobné, že investice do tohoto vláčku, ponecháme-li ekologickou stánku věci stranou, nebude nijak výhodná pro město Benešov, nepřinese jeho rozpočtu potřebné finance, naopak je možné, že město bude ještě dlouhá léta jen těžko hledat prostředky potřebné na provoz a údržbu tohoto vláčku, stejně tak i na splácení počátečních investicí, třebaže jim byla poskytnuta z mechanismu EHP nemalá částka. Z dalších projektů jež město zamýšlí realizovat nebo již dokonce realizovalo, se mi líbí zvýšení podílu zeleně v centru i jiných částech města, jež je podle mého názoru dobrou investicí, s ohledem na fakt, že město Benešov se stále snaží přilákat potenciální nové obyvatele města, dále byla zamýšlena i reforma stravování ve školních jídelnách v Benešově, uskutečnit se měla též v rámci programu EHP, na něž město získalo dotaci, avšak místní zastupitelstvo na svém jednání,uskutečněném dne, se usneslo, že v žádném případě není vhodná doba pro takto radikální zamýšlenou změnu tohoto zaběhnutého a léty prověřeného systému, a to především kvůli nutné velice vysoké investici města do nového systému, který by byl jistě ekologičtější, avšak i ceny stravného v místních školních jídelnách základních škol by se zvýšilo až na 100% současného stravného- tj. pro dítě na druhém stupni ZŠ či na střední škole by se jednalo o částku kolem 100 Kč za den, což je podle některých zastupitelů naprosto nevhodné a část z nich vyzdvihovala též fakt, že ani zamýšlené radikální zvýšení stravného by nemuselo přinést návrat vynaložených prostředků do místního rozpočtu v dohledné době. Dotace z projektu Zelený úřad, ač jistě zamýšlené ku prospěchu města Benešov, se doposud nesetkaly s příliš velkým ohlasem, ať už z pohledu občanů, z jejiž názorů je to evidentní, ale překvapivě ani od některých zástupců města, kteří se obávají, že by mohli mít veliký vliv na rozpočet města, který je od roku 1990 již stabilně přebytkový, město sice v poslední době investovalo (viz výše) i do jiných, celkem nákladných projektů, avšak stále s ohledem co nejmenšího rizika, které by tyto investice mohly mít na místní rozpočet.Můj názor je takový, že město má jistě využít každé vhodné příležitost, která se musí nabízí a které má pro něj nějaké výhody, které však musí být pro město značnější než případné stinné stránky, které by každý takový projekt mohl mít, především s ohledem na 79

stabilitu města Benešov a tedy jsem pro investování města do svého rozvoje a rozvoje místních občanů, avšak vždy se značných rozmyslem, a proto si myslím, že projekt Zelený úřad sice přinesl městu pár zajímavých nápadů, avšak jeho hlavní cíle by mohli být pro město spíše nerentabilní a nebezpečné, proto bych já osobně se nevrhala takto bez rozmyslu do takových projektů jako je Ekovláček a jemu podobné.

80

Závěr: Po dopsání své bakalářské práce, jejíž cílem bylo porovnání zákonné úpravy procesu přijímání obecních rozpočtů s aplikací této úpravy v praxi, konkrétně na příkladu města Benešov. Po důkladném prostudování vcelku složité zákonné úpravy, jejíž složitost podle mého názoru spočívá především v neexistenci jednotného kodexu rozpočtového práva a vzhledem k tomu, že je toto pododvětví finančního práva též velice úzce spjato se správním právem, jež je též velice rozsáhlé a komplikované. Dále jsem se zaměřila na hospodaření města Benešov. Zjistila jsem,že město dodržuje všechny obligatorní náležitosti uvedené v právní úpravě přijímání obecních rozpočtů, což mohu dokázat na přiložených souborech týkajících se hospodaření Benešova a na informacích vyčtených ze zpráv auditorů, kteří prováděli příslušný audit. Byla jsem příjemně překvapena, vyrovnaností často až vytvářením přebytku, rozpočtu Benešova, pokud je rozpočet schválen jako schodkový, pak je tento schodek vždy kryt, tak jako to vyžaduje zákon 250/2000 Sb., přebytkem hospodaření z předchozích let či zůstatky na účtech města. A tak by měl n konci roku 2012 stav na účtech města, po uhrazení schodku rozpočtu na rok 2012, 19 mil.263 tis.Kč. Město Benešov se podle mého názoru správně uchází se o dotace a granty z EU a dalších subjektů, které tyto prostředky poskytují. Ovšem ne z každým projektem, jež město realizuje či plánuje, v rámci těchto dotací se mohu ztotožnit, vzhledem k tomu, že ačkoli finanční prostředky, jež městu poskytují výše uvedené subjekty jsou sice značné, avšak, i přesto musí město značně investovat i ze svého rozpočtu, což by se vždy nemuselo vyplatit, především u projektu Zelený úřad je pravděpodobné, že s přihlédnutím ke zdejším zcela jiným přírodním podmínkám a naturelu občanů, než na Islandu, se bojím, že případná realizace velké části z projektů, především těch, kde se bude jednat o využití a zpřístupnění přírodních široké veřejnosti, bez jakýchkoli ochranných prvků, za účelem zachování přírodní památky, by mohla skončit neúspěchem, či dokonce poničením této památky, podobně i projekt Ekovláček by nemusel městu přinést potřebné a očekávané prostředky zpět.

81

11. Seznam použité literatury Bibliografie: 1. BAKEŠ, Milan, KARFÍKOVÁ, KOTÁB, MARKOVÁ a kolektiv: Finanční právo, Praha: C. H. Beck, 2009, ISBN 978-80-7400-801-6 2. BALÍK Stanislav, Komunální politika, Grada, 2009, ISBN 978-80-247-2908-4 3. KADEČKA Stanislav, MAREK David, Nový správní řád v praxi krajských soudů, nakladatelství Aleš Čeněk, 2007, ISBN 978-80-7380-072-7 4. KÁŇA Pavel, Základy veřejné správy, Montanex ,Ostrava 2004, ISBN 978-80-7225-319-7 5. PEKOVÁ Jitka, PILNÝ J., JETMAR Marek, Veřejná správa a financování veřejného sektoru , 2. přepracované vydání, ASPI , Praha 2004, ISBN978-80-7357-351-5 6. PRUCHA, Petr, Správní právo- obecná část, Brno, 2007, ISBN 978-80-7239-207-0

Prameny práva Evropské unie: 7. Smlouva o fungování Evropské unie Ústavní zákony a zákony: 8. 1/1993 Sb. Ústava České republiky 9. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů 10. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích ( krajské zřízení ), ve znění pozdějších předpisů 11. Zákon č. 347/1997 Sb., ústavní zákon ČR o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava ČR 12. Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev ajiných ústředních orgánů státní správy ČSR ve znění pozdějších předpisů 13. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník 82

14. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 15. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce 16. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví 17. Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů 18. Zákon č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů 19. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (rozpočtová pravidla) a o změně některých souvisejících zákonů 20. Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím 21. Zákon č. 131/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze 22. Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových organizacích a některých dalších organizacích a orgánech 23. Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců (služební zákon) 24. Zákon č. 219/2000 Sb. – zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích 25. Zákon č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) 26. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, 27. Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů 28. Zákon č. 320/2000 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) 29. Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a o stanovení obcí s rozšířenou působností 30. Zákon č. 93/2009, o auditorech 31. Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí 83

32. Zákon č.500/2004 Sb., správní řádZ 33. Zákon České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích 34. Zákon č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje 35. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 36. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů 37. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty,ve znění pozdějších předpisů 38. Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením 39. Zákon č. 449/2001 Sb. o myslivosti 40. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění 41. Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení 42. Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášky: 43. Vyhláška č. 259/2011 Sb. o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daních z příjmu 44. Vyhláška č.284/1995 Sb. Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění 45. Vyhláška č. 99/1989 Sb. federálního ministerstva vnitra, o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu) 46. Vyhláška č. 449/ 2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů samosprávných územních celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti 47. Vyhláška Ministerstva financí č.279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku) 48. Osobní účast na jednání zastupitelstva města Benešov, 23.1.2012, 5.3.2012, 16.4.2012, 28.5.2012- sál hotelu Pošta

84

Judikatura: 49. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR 1545/2008 Sb. NSS : nss.cz [online]. Brno, c. 23.1.2008 [cit. 2012-06-21]. Dostupný z WWW:

50. Nález Ústavního soudu ČRPl.ÚS 24/94, 80/1995 Sb.: concourt.cz [online]. Brno, c.11.04.1995 [cit. 2012-06-21]. Dostupný z WWW:

51. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 3826/2007: nsoud.cz[online]. Brno, c. 23.1.2008 [cit. 2012-06-21]. Dostupný z WWW: 52. Rozsudek Evropského soudního dvora C-132/06,curia.europa.eu[online]. Lucemburk, c. 17. července 2008 [cit. 2012-06-21]. Dostupný z WWW:

Odborné články a publikace, oficiální stránky institucí a organizací:

53. SEDMIHRADSKÁ, Lucie, Obecní rozpočet a kvalita informací poskytovaných prostřednictvím internetu, Lázně Bohdaneč [online].21.09.2004 – 22.09.2004. In: Public administration 2004. Pardubice : Univerzita Pardubice, 2004, s. 299–303. ISBN 80-7194-684-2 [cit. 2012-06-21]. Dostupný z WWW:

85

54. PETEROVÁ, Helena, Finanční hospodaření obcí podle novelizací, které nabyly účinnost na přelomu roku, Deník veřejné správy [online]. 22. 5. 2012, no 3 [cit.

2012-06-21]. Dostupný z WWW:



55. JEDLIČKA, Jan, Peníze z EU budou i po roce 2013, ale v menším objemu, Deník veřejné správy [online]. 7. 3. 2012, no 1[cit. 2012-06-21]. Dostupný z WWW:

56. Oficiální stránky města Benešov: benesov.city[online]. Benešov, c. 20092012[cit. 2012-04-24]. Dostupný z WWW: <www.benesov-city.cz> 57. Kohajda, Michael. Základy finančního a daňového práva: I. seminář, 11.3. 2011[online].Olomouc: Katedra finančního práva, národního hospodářství a ekonomie, Právnická fakulta Univerzity Palackého, 2011[cit.2012-04-24] Dostupný z WWW: . 58. Špírková,Taťána.

Rozpočtové

právo

1:

Přednáška,

14.3.2012[online].Olomouc: Katedra finančního práva, národního hospodářství a ekonomie, Právnická fakulta Univerzity Palackého, 2012 [cit. 2012-04-24] Dostupný

z

WWW:
pf/katedry/katedra-financniho-prava-narodniho-hospodarstvi-aekonomie/financni-pravo/prednaska-rozpoctove-pravo-1.cz/>

59. Papoušková, Zdenka. Rozpočtové právo 2: Přednáška, 21.3.2012 [online].Olomouc: Katedra finančního práva, národního hospodářství a ekonomie, Právnická fakulta Univerzity Palackého, 2012[cit. 2012-04-24] Dostupný z WWW: 86

60. Oficiální stránky Evropské unie: europa.eu [online]. Brussels,c.1995- 2012 [cit. 2012-04-24]. Dostupný z WWW: .

. 12. Seznam použitých zkratek (obrázků, grafů, tabulek, příloh) Zkratky: FO- fyzická osoba ve smyslu občanského zákoníku PO- právnická osoba ve smyslu občanského zákoníku

Seznam příloh: Příloha č. 1 Závěrečný účet města Benešov 2008 Příloha č. 2 Závěrečný účet města Benešov 2009 Příloha č. 3 Závěrečný účet města Benešov 2010 Příloha č. 4 Rozpočet města Benešov 2011 Příloha č. 5 Rozpočet města Benešov 2012 Příloha č. 6 Hospodaření města Benešov 20004-2007

87