Bankovní institut Vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd
Trh práce a vývoj nezaměstnanosti v Karlovarském kraji po roce 2000 Bakalářská práce
Autor:
Lenka Šimečková, DiS. Bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
Mgr. Olga Kupec Dipl. Wirt. – Phys.
Duben, 2009
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
Ve Skalné, dne 2. dubna 2009
Lenka Šimečková, DiS.
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce paní Mgr. Olze Kupec Dipl. Wirt. – Phys. za výbornou spolupráci, odbornou pomoc a profesionální přístup při zpracování této bakalářské práce.
Anotace Tato bakalářská práce je věnovaná problematice nezaměstnanosti v Karlovarském kraji. První část práce podává celkový pohled na nezaměstnanost jako takovou, poskytuje teoretický základ pro správné pochopení celé problematiky. Dále se zabývá charakteristikou Karlovarského kraje z hlediska přírodních, demografický a ekonomických podmínek a v neposlední řadě také charakteristikou pracovního trhu v kraji. Další část práce popisuje nezaměstnanost z pohledu zaměstnavatele a zaměstnance, resp. uchazeče o zaměstnání. Ukazuje, jaké moţnosti na trhu práce mají oba zmíněné subjekty. Poslední část zachycuje vývoj nezaměstnanosti v Karlovarském kraji a v jeho jednotlivých okresech v letech 2000 – 2008. V samotném závěru práce jsou shrnuty výsledky, které byly zjištěny při průzkumu nezaměstnanosti ve sledovaném období.
This bachelor work is dedicated to the questions of unemployment in Karlsbad district. The first part of the work offers a general view of unemployment. It gives us a theoretical basis for correct understanding the whole problem. Further on, this work is interested in characteristics of Karlsbad district in term of natural, demographic and economical conditions and last but not least also the characteristic of the labour market in this district. The next part of the work describes the unemployment from the view of an employer and employee, resp. job applicant. The work shows, what possibilities both subject have on the labour market. The last part of the work captures the development of unemployment in Karlsbad district and in its particular regions in the years 2000 – 2008. At the close of the work are summed up the results that have been found out during exploration of unemployment in the given period.
Obsah: Úvod ...................................................................................................................................... 7 1. Teoretický pohled na problematiku nezaměstnanosti ................................................. 8 1.1 Krátký pohled do historie nezaměstnanosti ................................................................. 8 1.2 Definice nezaměstnanosti ............................................................................................ 9 1.3 Měření nezaměstnanosti ............................................................................................ 10 1.3.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ...................................................................... 10 1.3.2 Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo .................................................................. 10 1.3.3 Přirozená míra nezaměstnanosti ......................................................................... 10 1.3.4 Míra nezaměstnanosti ......................................................................................... 11 1.4 Typy nezaměstnanosti z hlediska příčiny .................................................................. 11 1.4.1 Frikční nezaměstnanost ...................................................................................... 12 1.4.2 Strukturální nezaměstnanost ............................................................................... 13 1.4.3 Cyklická nezaměstnanost ................................................................................... 14 1.5 Typy nezaměstnanosti z hlediska výše minimální mzdy........................................... 14 1.5.1 Dobrovolná nezaměstnanost ............................................................................... 14 1.5.2 Nedobrovolná nezaměstnanost ........................................................................... 15 1.6 Dopady nezaměstnanosti ........................................................................................... 15 1.6.1 Ekonomické dopady ........................................................................................... 16 1.6.2 Sociální dopady .................................................................................................. 17 1.6.3 Dlouhodobá nezaměstnanost .............................................................................. 17 1.7 Zvláštní typy nezaměstnanosti................................................................................... 18 1.7.1 Masová nezaměstnanost ..................................................................................... 18 1.7.2 Sezónní nezaměstnanost ..................................................................................... 18 2. Charakteristika Karlovarského kraje ......................................................................... 19 2.1 Poloha a přírodní podmínky ...................................................................................... 19 2.2 Územní rozdělení....................................................................................................... 20 2.3 Obyvatelstvo .............................................................................................................. 20 2.4 Infrastruktura ............................................................................................................. 21 2.5 Ţivotní prostředí ........................................................................................................ 22 2.6 Vzdělávání a školství ................................................................................................. 23 2.7 Ekonomická charakteristika ...................................................................................... 23 2.8 Nabídka práce v Karlovarském kraji ......................................................................... 25 3. Nezaměstnanost v Karlovarském kraji z pohledu zaměstnavatele a nezaměstnaného ................................................................................................................. 29 5
3.1 Nezaměstnanost z pohledu zaměstnavatele ............................................................... 29 3.1.1 Právní rámec pro činnost zaměstnavatele ........................................................... 29 3.1.2 Kdo je zaměstnavatel .......................................................................................... 29 3.1.3 Povinnosti zaměstnavatele.................................................................................. 31 3.1.4 Zaměstnávání zdravotně postiţených osob ........................................................ 32 3.1.5 Podpora zaměstnavatelů ze strany státu ............................................................. 33 3.2 Nezaměstnanost z pohledu nezaměstnaného ............................................................. 35 3.2.1 Úřady práce v Karlovarském kraji...................................................................... 35 3.2.2 Uchazeč o zaměstnání ........................................................................................ 36 3.2.3 Podmínky pro zařazení a vedení uchazeče v evidenci uchazečů o zaměstnání.. 36 3.2.4 Povinnosti uchazeče o zaměstnání ..................................................................... 37 3.2.5 Ukončení a vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání ................................... 38 3.2.6 Podpora v nezaměstnanosti ................................................................................ 39 3.2.7 Zdravotní a sociální pojištění ............................................................................. 40 3.2.8 Změny v podpoře nezaměstnaných od 1. 1. 2009 .............................................. 40 4. Vývoj nezaměstnanosti v Karlovarském kraji v letech 2000 – 2008......................... 42 4.1 Statistický vývoj nezaměstnanosti v kraji ................................................................. 42 4.2 Vyhodnocení statistických údajů ............................................................................... 44 4.3 Analýza trhu práce v Karlovarském kraji .................................................................. 45 4.4 Postavení Karlovarského kraje v rámci Evropské unie ............................................. 47 4.5 Podpora zaměstnanosti v Karlovarském kraji ........................................................... 48 4.6 Moţnosti rekvalifikace v Karlovarském kraji ........................................................... 49 4.7 Současná situace na trhu práce v Karlovarském kraji ............................................... 50 Výsledky ............................................................................................................................. 52 Závěr ................................................................................................................................... 53
6
Úvod Nezaměstnanost v Karlovarském kraji byla a je v posledních letech velmi palčivým problémem. Dotýká se více či méně kaţdého z nás, kdo v tomto kraji ţijeme. Proto jsem si toto téma vybrala pro svou bakalářskou práci. Cílem této práce je provést analýzu trhu práce v Karlovarském kraji, podat ucelený pohled na problematiku nezaměstnanosti v Karlovarském kraji a zachytit její vývoj v letech 2000 – 2008, který je v porovnání s vývojem na začátku roku 2009 značně odlišný. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá teoretickým pohledem na problematiku nezaměstnanosti. Okrajově se zabývá historií nezaměstnanosti, podrobněji pak pojmem nezaměstnanost, jednotlivými typy, měřením a dopady nezaměstnanosti. Druhá kapitola se soustřeďuje na popis a charakteristiku Karlovarského kraje. Popisuje přírodní, demografické a ekonomické podmínky v kraji, přibliţuje situaci na trhu práce v kraji a v neposlední řadě se zabývá tím, jakou roli v oblasti nezaměstnanosti hrají úřady práce. Třetí kapitola je věnována zaměstnavatelům a zaměstnancům působícím v Karlovarském kraji. Popisuje práva a povinnosti obou skupin a jejich moţnosti působení na trhu práce v Karlovarském kraji. Čtvrtá závěrečná kapitola zachycuje vývoj nezaměstnanosti v Karlovarském kraji v letech 2000 – 2008. Porovnává situaci v jednotlivých okresech v kraji, dále se pak věnuje porovnání Karlovarského kraje s jinými regiony v jeho okolí. Počátek roku 2009 probíhá ve znamení obrovských změn. Světem otřásá ekonomická krize, která zanechává stopy ve všech směrech lidského působení. Velkou bolest působí celosvětovému hospodářství, v menších měřítcích pak národním ekonomikám, větším i menším firmám a v neposlední řadě také obyčejným zaměstnancům, z nichţ řada přichází díky krizi o práci. Díky tomu je pojem nezaměstnanost skloňován ve všech pádech. Slýcháme o ní z rádií, televize, čteme o ní na internetu a v novinách. Nepříjemná situace postihuje občany pracujících snad ve všech odvětvích. Vysoká nezaměstnanost velmi razantně zasahuje i Karlovarský kraj, tedy oblast, kde jsem se narodila a jiţ téměř tři desetiletí ţiji. Z tohoto důvodu v práci krátce porovnávám výše zmiňované období let 2000 – 2008 se změnami v nezaměstnanosti v Karlovarském kraji, které přinesl začátek roku 2009. 7
1. Teoretický pohled na problematiku nezaměstnanosti 1.1 Krátký pohled do historie nezaměstnanosti Československo bylo zasaţeno nezaměstnaností jiţ ve dvacátých letech minulého století. Z této doby pocházejí také první relativně přesné záznamy o počtu nezaměstnaných, kdy je nezaměstnanost sledována odbory. V průběhu třicátých let se nezaměstnanost velmi šíří a s ní se mění i pohled společnosti na tuto problematiku – nezaměstnanost je vnímána jako celospolečenský problém. Krize 30. let postihuje zejména československý průmysl (zpracování dřeva, chemický, keramický a sklářský průmysl). Statistiky z let 1928 – 29 uvádějí přibliţně 50 000 nezaměstnaných, v roce 1930 se jejich počet zvyšuje na čtyřnásobek a o tři roky později má Československo jiţ 700 000 nezaměstnaných. Celkový počet obyvatel v republice v té době byl přibliţně 10 674 000, coţ je o 206 000 lidí více neţ v roce 2008, avšak počet nezaměstnaných v roce 1933 byl oproti roku 2008 dvojnásobný – v tomto roce úřady práce zaznamenaly 350 000 nezaměstnaných. S vysokou nezaměstnaností úzce souvisely i sniţující se mzdy pracovníků, kteří práci ještě měli. S rostoucí nabídkou postupně klesala cena pracovní síly a tím došlo ke značnému poklesu ţivotní úrovně. Po válce dochází v oblasti sledování nezaměstnanosti k velkým změnám. Nový politický reţim se snaţí o tzv. „umělou zaměstnanost“ a snaţí se pojem „nezaměstnanost“ vymazat ze slovníku. Cílem tohoto reţimu bylo, aby kaţdý měl práci. Nezaměstnanost takřka neexistovala, všichni museli pracovat. Tento stav se změnil aţ v roce 1989, kdy politická revoluce radikálně zasáhla trh práce a tím i zaměstnávání lidí. Z výhradně státních podniků se pomalu stávají podniky soukromé a podnikatelé si „umělé zaměstnávání“ nemohou dovolit. Přirozeně tím dochází k postupnému růstu nezaměstnanosti. V letech 2000 – 2008 se míra nezaměstnanosti v České republice pohybuje mezi 5 – 6 %. Zajímavé je porovnání míry nezaměstnanosti v České republice a ostatních evropských států. V současné době se míra nezaměstnanosti v EU pohybuje kolem 7 %. Např. v říjnu roku 2008 se míra nezaměstnanosti vyšplhala na 7,1 %. V eurozóně, kde lidé platí eurem, je situace horší. Nezaměstnanost ve stejný okamţik dosáhla dokonce 7,7 %. Evropský 8
statistický úřad (Eurostat) odhaduje, ţe v EU je přibliţně 17,2 milionu nezaměstnaných, z toho asi 12 milionů připadá na eurozónu. Nejméně nezaměstnaných má Nizozemsko, kde míra nezaměstnanosti je 2,5 %. Nejvíce lidí bez práce je naopak ve Španělsku (12,8 %) a na Slovensku (10 %). 1
1.2 Definice nezaměstnanosti Definic, které se zabývají pojmem „nezaměstnanost“, bychom v různých materiálech našli celou řadu. Jedna z nich zní např. takto: „Nezaměstnanost je sociálně ekonomický jev, kdy část ekonomicky aktivní populace nemůţe uplatnit svou pracovní sílu. V hospodářsky vyspělých zemích má nezaměstnanost trvalý (chronický) charakter. Kromě úplné nezaměstnanosti
(full
unemployment)
je
častá
i
částečná
nezaměstnanost
(underemployment), kdy nezaměstnaná osoba nepracuje plně po obvyklou pracovní dobu (ačkoliv by mohla a chtěla), či dostává menší pracovní příjem, nebo nenalézá práci odpovídající její kvalifikaci.“ 2 Jiná, poněkud zjednodušená definice nezaměstnanosti říká, ţe nezaměstnanost je stav, kdy část z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva není kapacitně a kvalifikačně plně vyuţita. 3 Obecně se téměř všechny definice nezaměstnanosti nezabývají pojmem nezaměstnanost jako takovým, ale hovoří spíše o tom, kdo je na trhu práce nezaměstnaným. V souladu s metodikou Mezinárodního úřadu práce v Ţenevě (ILO = International Labour Organization) se za nezaměstnaného povaţuje osoba, která:
je starší patnácti let
aktivně si hledá práci
je připravena k nástupu do práce do 14 dnů
Z poslední uvedené definice vychází náplň následujících kapitol této práce. 1
Zdroj: http://www.financninoviny.cz/index_view.php?id=346872 Zdroj: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/75162-nezamestnanost 3 Zdroj: Malá ekonomická encyklopedie, Ing. Jan Mlčoch, 2
9
1.3 Měření nezaměstnanosti Abychom mohli vypočítat míru nezaměstnanosti, musíme obyvatele v ČR rozdělit z ekonomického hlediska do dvou skupin. První skupinou je ekonomicky aktivní obyvatelstvo, skupinu druhou pak tvoří obyvatelstvo ekonomicky neaktivní.
1.3.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Ekonomicky aktivní obyvatelstvo dále členíme na zaměstnané a nezaměstnané. Zaměstnaní jsou osoby starší 15 let a mají placené zaměstnání či sebezaměstnání. Nezaměstnaní jsou osoby starší 15 let, které splňují následující tři podmínky: a) nemají zaměstnání či sebezaměstnání b) hledají si aktivně práci, např. prostřednictvím inzerátů, úřadů práce apod. c) jsou ochotní a schopní během určité doby nastoupit do zaměstnání
1.3.2 Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo Mezi ekonomicky neaktivní obyvatelstvo řadíme ty osoby, které nesplňují kritéria pro zaměstnané a nezaměstnané uvedená v kapitole 1.2.1. Do této skupiny patří např. děti, tzn. osoby mladší 15 let, studenti, důchodci, ţeny v domácnosti, osoby na rodičovské dovolené apod.
1.3.3 Přirozená míra nezaměstnanosti Přirozená míra nezaměstnanosti je taková nezaměstnanost, při které je na trhu práce vyrovnána poptávka firem po práci a nabídka práce, a to za předpokladu, ţe se v ekonomice vyrábí potenciální produkt (to znamená, ţe se ekonomika nenachází ani ve fázi expanze, ani ve fázi recese). Kaţdá ekonomika má jinou výši přirozené míry nezaměstnanosti 4
4
http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/140622-nezamestnanost
10
1.3.4 Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti je nejdůleţitější a nejsledovanější statistikou na trhu práce. Jedná se o procentuální podíl registrovaných nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Do skupiny registrovaných nezaměstnaných patří ty osoby, které jsou v daném období zařazeny do evidence na úřadu práce. Výpočet míry nezaměstnanosti provedeme dle následujícího vzorce:
u=
U _______ . 100 L+U
u = míra nezaměstnanosti v % U = počet nezaměstnaných L = počet zaměstnaných Míra nezaměstnanosti se velmi liší u jednotlivých sociálních skupin. Závisí např. na vzdělání, věku, pohlaví apod. Velké odlišnosti v míře nezaměstnanosti najdeme také u jednotlivých regionů v rámci ČR (viz obrázek č. 2 na str. 13).
1.4 Typy nezaměstnanosti z hlediska příčiny Příčinou toho, ţe se člověk stane nezaměstnaným, mohou být různé skutečnosti. Zde uvádím několik z nich:
trh práce není dokonalý, poskytuje nedokonalé informace o pracovních místech
podpora v nezaměstnanosti – často podporuje tzv. dobrovolnou nezaměstnanost, o které se zmiňuji níţe
zákon o minimální mzdě
odborové organizace a kolektivní vyjednávání, které díky svému působení mohou zaměstnavatele donutit ke zvýšení mezd
mzdová strnulost 11
Z hlediska příčiny rozlišujeme tři základní typy nezaměstnanosti (viz obr. č. 1)
Typy nezaměstnanosti
frikční
strukturální
cyklická
Obrázek 1: Typy nezaměstnanosti, zdroj: vlastní
1.4.1 Frikční nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost obvykle trvá maximálně 3 měsíce, to znamená, ţe se jedná o nezaměstnanost dočasnou. Vzniká přirozeným pohybem pracovníků mezi jednotlivými zaměstnáními. Důvody mohou být např. tyto: -
pracovník dobrovolně opustil své zaměstnání a hledá si jinou práci, např. lépe placenou
-
mladí lidé opouštějí školu a hledají si své první zaměstnání
-
dochází k mezinárodní migraci obyvatelstva
-
pracovník ztratil práci na základě propouštění
-
jiné
Tito lidé jsou dočasně nezaměstnaní a práci si aktivně hledají. Jsou nuceni si vyhledávat a ověřovat informace o volných pracovních místech a zvaţovat různé nabídky. Z těchto důvodů vznikají volná pracovní místa, která jsou po určitém čase obsazena. Z důvodu neustálého pohybu v ekonomice vyplývá, ţe jistá frikční nezaměstnanost bude v ekonomice existovat vţdy.
12
1.4.2 Strukturální nezaměstnanost Tento typ nezaměstnanosti je v porovnání s frikční nezaměstnaností o několik měsíců delší. Trvá zpravidla půl roku. Strukturální nezaměstnanost vzniká působením strukturálních změn v ekonomice. Kaţdá ekonomika se vyvíjí a s tím je spojen rozmach či útlum jednotlivých odvětví. Zatímco jedno odvětví prochází obdobím rozkvětu, jiné odvětví můţe úplně zaniknout. Tato situace vede k tomu, ţe pracovníci zanikajících odvětví mohou mít naprosto odlišnou kvalifikaci, neţ která by byla potřeba v odvětví expandujícím. Takoví pracovníci jsou strukturálně nezaměstnaní a je třeba změnit jejich kvalifikaci, aby se znovu mohli uplatnit na trhu práce. Rekvalifikaci jim umoţňují např. různé rekvalifikační kurzy, které v hojném mnoţství nabízejí např. úřady práce či různé regionální programy pro podporu zaměstnanosti. Strukturální nezaměstnanost způsobuje velké rozdíly v míře nezaměstnanosti na jednotlivých regionálních trzích. Důkazem tohoto tvrzení můţe být tato mapa, která znázorňuje míru nezaměstnanosti v jednotlivých okresech k 31. červenci 2008:5
Obrázek 2: Míra nezaměstnanosti v % v jednotlivých okresech k 31. 8. 2008
5
Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes
13
Z pohledu na mapku je zřejmé, ţe s největší mírou nezaměstnanosti se potýkají regiony, které dříve vynikaly těţbou nerostných surovin. V současné době toto odvětví zaznamenává útlum, proto je zde strukturální nezaměstnanost nejvyšší. Se strukturální nezaměstnaností v Karlovarském kraji se můţeme setkat především v okrese Sokolov, kde se dříve těţilo hnědé uhlí. Okres Karlovy Vary se s tímto typem nezaměstnanosti také potýká, a sice v oblasti výroby porcelánu. Porcelánky dříve zaměstnávaly stovky lidí, díky ekonomické krizi jsou však nuceny uzavírat provoz a své zaměstnance propouštět.
1.4.3 Cyklická nezaměstnanost Cyklická nezaměstnanost je úzce spojena s cyklickým vývojem ekonomiky. Při expanzi ekonomiky hrubý domácí produkt roste a míra nezaměstnanosti klesá. Pokud ekonomika proţívá fázi celkového hospodářského poklesu, klesá hrubý domácí produkt a roste počet nezaměstnaných. Charakteristickým znakem tohoto typu nezaměstnanosti je převaha nabídky práce nad poptávkou po práci. Lidé, kteří byli propuštěni v jednom odvětví, mají jen velmi malou šanci najít zaměstnání v odvětví jiném. Rekvalifikace pracovníků v tomto případě v podstatě nemá příliš velký smysl, protoţe poptávka po práci klesá ve všech odvětvích ekonomiky. Cyklická nezaměstnanost sama mizí při obnovení hospodářského růstu.
1.5 Typy nezaměstnanosti z hlediska výše minimální mzdy Z jiného úhlu pohledu můţeme nezaměstnanost rozdělit na dobrovolnou a nedobrovolnou.
1.5.1 Dobrovolná nezaměstnanost O dobrovolné nezaměstnanosti hovoříme tehdy, jestliţe si nezaměstnaný hledá práci za vyšší mzdu, neţ která na trhu převládá. Délka tohoto typu nezaměstnanosti závisí do jisté míry také na tom, jaké alternativní moţnosti má nezaměstnaný. Velkou roli zde hrají např. vysoké sociální dávky nebo černý trh práce. Jestliţe se výše sociálních dávek podobná výši 14
minimální mzdy, je velmi pravděpodobné, ţe nezaměstnaný dá přednost pobírání dávek před zaměstnáním. Tzv. černý trh práce „umoţňuje“ nezaměstnanému pobírat sociální dávky a přitom si „přivydělat“. Do skupiny dobrovolně nezaměstnaných mohou patřit také lidé, kteří obecně nechtějí pracovat, dále pak lidé, kteří studují nebo se chtějí starat o své malé děti apod. Dobrovolnou nezaměstnanost stát neřeší, neprovádí proti ní ţádná opatření. Ani statistiky, které na svých internetových stránkách pravidelně zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s úřady práce, tento typ nezaměstnanosti nezachycují.
1.5.2 Nedobrovolná nezaměstnanost Nedobrovolně nezaměstnaný je pracovník v okamţiku, kdy chce pracovat při mzdové sazbě, která na trhu převládá (někteří z nich by dokonce byli ochotni přijmout mzdu niţší), ale pracovní místo nemůţe najít z důvodu nedostatku pracovních míst na trhu práce. Příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti jsou překáţky, které brání poklesu mezd. Velmi často takovou překáţkou bývají odbory, které prosazují určitou míru mezd a aktivně brání jejich poklesu. Další příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti můţe být uzákoněná minimální mzda, kdy stát stanoví určitou výši minimální mzdy a zaměstnavatel pak nesmí nikomu vyplácet niţší mzdu neţ tuto. Toto můţe vyvolat nedobrovolnou nezaměstnanost zejména u některých málo kvalifikovaných profesí, kde bývají mzdy standardně nízké. Nedobrovolnou nezaměstnanost se stát snaţí sledovat a pomáhá ji řešit, a to dvěma způsoby – aktivně a pasivně. Aktivně stát proti nedobrovolné nezaměstnanosti bojuje tím, ţe podporuje vznik nových pracovních míst, zaměstnávání absolventů škol, poskytuje daňové úlevy při zaměstnávání zdravotně postiţených občanů apod. Mezi pasivní opatření státu pak patří podpora v nezaměstnanosti ze státního rozpočtu.
1.6 Dopady nezaměstnanosti Porovnáme-li důsledky dobrovolné a nedobrovolné nezaměstnanosti, můţeme říci, ţe nezaměstnanost nedobrovolná má pro člověka horší důsledky neţ nezaměstnanost dobrovolná. Zatímco dobrovolně nezaměstnaný si nové pracovní místo vybírá, odmítá nabízená místa, která nejsou dobře placená, nedobrovolně nezaměstnaný si nevybírá – chce 15
přijmout práci i za převládající nebo i niţší mzdu a přesto ji nemůţe najít. Nedobrovolná nezaměstnanost můţe postihnout lidi, kteří nemají dobré alternativní příleţitosti, protoţe je pro ně rekvalifikace nebo nalezení jiného zdroje obţivy velmi obtíţné. Nezaměstnanost se tak pro člověka stává obrovským zdrojem problémů – existenčních, sociálních, psychických aj. Dalších nepříznivých důsledků nezaměstnanosti bychom našli celou řadu, obecně je však můţeme rozdělit do dvou základních skupin (viz obrázek č. 3).
Dopady nezaměstnanosti ekonomické sociální Obrázek 3: Dopady nezaměstnanosti, zdroj: vlastní
1.6.1 Ekonomické dopady Ekonomické dopady se týkají nejen celé společnosti, ale také jednotlivce – nezaměstnaného. Z ekonomického hlediska představují ztrátu produkce v podobě rozdílu mezi skutečným a potenciálním produktem. Tento vztah popisuje tzv. Okunův zákon. Okunův zákon říká, ţe na kaţdá 2 %, o něţ hrubý domácí produkt poklesne vzhledem k potenciálnímu produktu, se míra nezaměstnanosti zvýší o 1 %. Jinými slovy řečeno – roste-li potenciální produkt např. o 3 % ročně, měl by reálný hrubý domácí produkt také růst o 3 % ročně, pokud má nezaměstnanost zůstat konstantní.6
6
Zdroj: http://www.miras.cz/seminarky/makroekonomie-03-hospodarsky-cyklus.php
16
1.6.2 Sociální dopady Sociální dopady se rovněţ týkají jak celé společnosti, tak jednotlivce. S nezaměstnaností je obecně často spojen pokles ţivotní úrovně, ztráta společenského postavení v důsledku klesající ţivotní úrovně, ztráta pracovních návyků (ztráta motivace hledat práci, nepravidelný denní reţim, sniţující se schopnost komunikace s lidmi), kriminalita, alkoholismus, velké psychické zatíţení, stres, zdravotní problémy, sklony k sebevraţdě apod. Čím déle je člověk nezaměstnaný, tím vyšší je riziko působení výše uvedených negativních jevů.
1.6.3 Dlouhodobá nezaměstnanost Zvláštním samostatným typem nezaměstnanosti, který nespadá do ţádné z výše uvedených skupin, je nezaměstnanost dlouhodobá. Příčinami tohoto druhu nezaměstnanosti jsou např. dlouhotrvající hospodářská recese, štědrá podpora v nezaměstnanosti nebo dlouhodobé mzdové strnulosti, které jsou výsledkem kolektivních mzdových dohod. Dlouhodobě nezaměstnaný je ten, který je nezaměstnaný déle neţ jeden rok. Rizikovými skupinami v tomto případě jsou zejména: málo flexibilní a dlouhodobě zaměstnaní lidé – čím stabilnější zaměstnání měli před jeho ztrátou, tím hůře se následně uplatňují na pracovním trhu, protoţe se hůře adaptují na nové podmínky osoby bez kvalifikace a nízkou úrovní vzdělání zdravotně postiţené osoby mladiství, zejména problémoví jedinci příslušníci etnických menšin, imigranti U dlouhodobě nezaměstnaných se ještě více prohlubují ekonomické i sociální problémy, které jsou zmíněny výše. K nim se přidávají další dopady. Nezaměstnaný např. ztrácí své pracovní návyky, a pokud si sám cílevědomě nerozšiřuje okruh svých vědomostí, stává se pro nového potenciálního zaměstnavatele neatraktivním. Jeho šance nalézt nové zaměstnání je o to více ztíţena. V tomto případě platí přímá úměra. Čím déle je
17
nezaměstnaný bez práce, tím hůře ji získává zpět. Dlouhodobá nedobrovolná nezaměstnanost se časem můţe změnit na dlouhodobou dobrovolnou.
1.7 Zvláštní typy nezaměstnanosti Mimo výše uvedených typů nezaměstnanosti se v praxi můţeme setkat ještě s dalšími dvěma typy, a to s nezaměstnaností masovou a nezaměstnaností sezónní.
1.7.1 Masová nezaměstnanost Masová nezaměstnanost je stav, kdy nezaměstnanost zasahuje výrazný počet ekonomicky aktivních obyvatel (obvykle je uváděna hranice okolo 10 %). V historii je tento typ nezaměstnanosti spojován zejména s Velkou hospodářskou krizí ve třicátých letech minulého století, která byla příčinou nejen ohromné nezaměstnanosti, ale i propadu produkce a chudoby miliónů lidí po celém světě. Masová nezaměstnanost však bohuţel nepatří jen do minulosti, ekonomika se s ní potýká i v současnosti. Nahlédneme-li do statistiky uvedené ve čtvrté kapitole této práce, zjistíme, ţe za masovou můţeme v Karlovarském kraji označit nezaměstnanost např. v roce 2004, kdy celoroční průměrná míra nezaměstnanosti v kraji dosáhla 10,8 %. O rok později poklesla pouze nepatrně na 10,2 %. Nejdramatičtější byla situace v okrese Sokolov, kde míra nezaměstnanosti v roce 2004 přesáhla hranici 13 %.
1.7.2 Sezónní nezaměstnanost Sezónní nezaměstnanost postihuje zejména odvětví sluţeb. Turistika, zemědělství a stavebnictví jsou klasickým příkladem oborů, v nichţ kaţdoročně nastává sezónní nezaměstnanost. Tento typ nezaměstnanosti je způsoben nedostatečnou poptávkou po zboţí v určitém ročním období. V Karlovarském kraji se sezónní nezaměstnanost týká především cestovního ruchu, lázeňství a stavebnictví.
18
2. Charakteristika Karlovarského kraje Karlovarský kraj patří mezi nejmenší kraje v České republice. Menší neţ Karlovarský kraj je pouze Praha a kraj Liberecký. Svou rozlohou 3 314 km2 tvoří Karlovarský kraj 4,25 % území České republiky. Karlovarský kraj tedy nepatří mezi české „obry“, přes svůj velikostní „hendikep“ však jiţ dokázal v mnoha směrech předčit ostatní kraje.
2.1 Poloha a přírodní podmínky Karlovarský kraj vznikl rozdělením kraje Západočeského na kraj Plzeňský a Karlovarský. Rozkládá se v západní části České republiky. Na západě sousedí se Spolkovou republikou Německo. Jeho dalšími sousedy jsou pak Ústecký a Plzeňský kraj. Spolu s Ústeckým krajem tvoří Karlovarský kraj tzv. oblast Severozápad. Přes celé území Severozápadu se rozprostírá pohoří Krušné hory, jehoţ nejvyšší bod Klínovec s nadmořskou výškou 1 244 m leţí v karlovarském okrese. Nejniţší bod kraje se nachází v témţe okrese, a sice v nadmořské výšce 320 m na řece Ohři aţ na samé hranici kraje. 43,1 % plochy kraje je pokryto lesy. Ohře je zároveň nejvýznamnějším tokem v kraji. Celé území Karlovarského kraje spadá do povodí Ohře. Mezi další významné řeky patří Teplá, Rolava, Bystřice a Svatava. Karlovarský kraj je velmi bohatý na obrovské zásoby minerálních a léčivých vod, které podmínily vznik a rozvoj lázeňství na celém území kraje. Mezi další přírodní zdroje kromě minerálních a léčivých vod patří hnědé uhlí, jehoţ loţiska se nacházejí v oblasti Sokolovska. Díky tomuto zdroji region proslul těţbou uhlí. Neméně důleţitou přírodní surovinou jsou keramické jíly, díky nimţ vzniklo na území kraje hned několik výroben porcelánu.
19
2.2 Územní rozdělení Na území Karlovarského kraje najdeme celkem 132 obcí ve třech okresech - v okrese Cheb, okrese Sokolov a okrese Karlovy Vary. Největším z okresů je okres karlovarský, který tvoří 45,7 % rozlohy kraje, následuje okres chebský, který zabírá 31,6 % území a nejmenším okresem je okres sokolovský, jehoţ plocha zaujímá 22,7 % území kraje. Území kraje je rozděleno do sedmi správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Obce s rozšířenou
působností
v Karlovarském
kraji jsou tyto: v chebském okrese Aš, Cheb, Mariánské Lázně, v sokolovském okrese Sokolov a Kraslice a v karlovarském okrese Karlovy Vary a Ostrov.
Rozloţení obcí
s rozšířenou působností znázorňuje obr. č. 4. Obrázek 4: Obce s rozšířenou působností v Karlovarském kraji, zdroj: www.kr-karlovarsk-cz/kraj_cz/nav_kraj_sprava/o_kraji/
2.3 Obyvatelstvo Podle počtu obyvatel je Karlovarský kraj nejmenším krajem v České republice. Na konci třetího čtvrtletí roku 2008 ţilo na území Karlovarského kraje 308 730 obyvatel, coţ představuje zhruba 3 % z celkového počtu obyvatel České republiky.
Mezi nejvíce
osídlená města v kraji patří Karlovy Vary, Cheb, Sokolov, Ostrov, Chodov, Mariánské Lázně, Aš, Nejdek a Kraslice. O počtech obyvatel v jednotlivých okresech vypovídá následující tabulka:
Stav k 30. září 2008 Celkem
Muţi
Ţeny
Karlovarský kraj
308730
151675
157055
Cheb
95402
46722
48680
Karlovy Vary
120302
58951
63351
Sokolov
93026
46002
47024
Tabulka 1: Počet obyvatel v Karlovarském kraji ve 3. čtvrtletí 2008, zdroj: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/4001-08 (únor 2009)
20
Podle počtu obyvatel v jednotlivých okresech uvedených v tabulce vidíme, ţe nejlidnatějším okresem v Karlovarském kraji je okres Karlovy Vary, následují okresy Cheb a Sokolov, přičemţ rozdíl v počtu obyvatel v okresech Cheb a Sokolov je téměř zanedbatelný. Hustota obyvatel v Karlovarském kraji činí 93,2 obyvatele na 1 km2, (vycházíme-li z výše uvedeného celkového počtu obyvatel - 308 730 a rozlohy kraje 3 314 km2). Hustota obyvatel ČR činí v současné době 130 obyvatel na 1 km2, tudíţ hustota v Karlovarském kraji nedosahuje ani zdaleka celorepublikového průměru.
2.4 Infrastruktura V Karlovarském kraji se turisté i místní obyvatelé mohou přepravovat prakticky čímkoliv. Kraj totiţ disponuje nejen hustou sítí ţeleznic, silnic a cyklostezek, ale najdeme zde také mezinárodní letiště. Karlovarský kraj je jediným krajem na západ od Prahy, který vlastní civilní letiště. Letiště se nachází přibliţně 4,5 km od Karlových Varů. V nedávné době prošlo rozsáhlou rekonstrukcí, aby mohlo cestujícím poskytovat sluţby na nejvyšší moţné úrovni. Kromě mezinárodního letiště v Karlových Varech v kraji najdeme ještě tři malá letiště pro všeobecné letectví, a to v Chebu, Mariánských Lázních a Touţimi. Silniční síť v Karlovarském kraji je rovněţ velmi hustá. Spojuje nejen velká města, ale i malá městečka a obce, kam ţelezniční tratě nevedou. Silnice jsou rozděleny do tříd: silnice I., II. a III. třídy. Hlavní tepnou Karlovarského kraje, která momentálně prochází radikální rekonstrukcí a výstavbou, je silnice č. I/6. Po dokončení výstavby bude silnice přejmenována na rychlostní komunikaci R6 a bude propojovat všechny významné dopravní uzly v kraji. Povede od hranic s Německem, přes Cheb, Sokolov, Karlovy Vary aţ do Prahy. Cestování po ţeleznici je v Karlovarském kraji velmi výhodné. České dráhy úzce spolupracují s německou ţelezniční společností Deutche Bahn a společně nabízejí zvýhodněné jízdné na určených tratích v příhraničních oblastech (kromě Karlovarského kraje se jedná o cestování v kraji Ústeckém, Libereckém a Plzeňském).
Hlavními a
zároveň nejvíce vyuţívanými tratěmi jsou tratě č. 179/170 (SRN Bayereuth – Cheb – 21
Mariánské Lázně – Plzeň – Praha) a č. 140 (Cheb – Sokolov – Karlovy Vary – Chomutov), která dále pokračuje jako č. 130 do Ústí nad Labem, Prahy a SRN (Dráţďany). Ţelezniční dopravu v kraji provozují dva subjekty – České dráhy a.s. a společnost Viamont a.s. Karlovarský kraj se snaţí zatraktivnit a zjednodušit cestujícím cestování veřejnými hromadnými prostředky. Proto nedávno zavedl tzv. Integrovaný dopravní systém Karlovarského kraje (IDOK). Tento systém umoţňuje cestování dopravními prostředky městské hromadné dopravy, autobusy příměstské dopravy, osobními a spěšnými vlaky po území IDOK na jeden jízdní doklad. Rozvinutá (a stále se rozvíjející) infrastruktura v Karlovarském kraji má velmi pozitivní dopad na trh práce. Občané v kraji nejsou závislí pouze na tom, kdo jim nabídne práci v okolí jejich bydliště. Za prací mohou dojíţdět třeba i na opačnou stranu kraje. Jedinou skupinou pracujících obyvatel, která je znevýhodněna, jsou lidé ţijící v malých vesničkách, kde autobusové linky jezdí pouze omezeně a ţelezniční koleje tudy velice často vůbec nevedou. V těchto případech občané musejí spoléhat na vlastní, většinou automobilovou dopravu.
2.5 Ţivotní prostředí Přestoţe se Karlovarský kraj rozkládá na relativně malém území a jeho velká část je pokryta lesy, v jednotlivých okresech se setkáváme s různou kvalitou ţivotního prostředí. Nejhorší situace je v sokolovském okrese, kde se těţí hnědé uhlí. Mimo to je právě sokolovský okres sídlem několika velkých průmyslových podniků, jako jsou např chemické závody Hexion Speciality Chemicals nebo elektrárna Vřesová. Právě ta se řadí mezi největší znečišťovatele ovzduší v celé České republice a díky ní obsazuje Karlovarský kraj společně s Ústeckým a Moravskoslezským krajem v ţebříčku produkce škodlivin jedno z předních míst.
Karlovarský kraj však není jen územím s nekvalitním ţivotním prostředím. S velmi dobrou kvalitou ţivotního prostředí se můţeme setkat např. v lázeňských městech, jako jsou 22
Františkovy Lázně, Mariánské Lázně nebo Karlovy Vary. Starostové a zastupitelstva těchto měst se snaţí o to, aby pobyt pro turisty, návštěvníky a lázeňské pacienty měl pozitivní vliv na jejich zdraví. V centrech lázeňských měst velice často najdeme zóny, kam se dostaneme pouze pěšky – automobilům je vjezd zakázán, coţ výraznou měrou přispívá k čistotě ovzduší a ţivotního prostředí obecně.
2.6 Vzdělávání a školství Lidé všech věkových kategorií mají v Karlovarském kraji v oblasti vzdělávání takřka neomezené moţnosti. Povinnou školní docházku mohou děti absolvovat celkem v 117 základních školách. Na středních školách, gymnáziích a středních odborných učilištích mohou studenti studovat na 39 místech v kraji. V posledních letech kraj zaznamenává rozmach ve vysokoškolském vzdělávání. V kraji najdeme 6 státních a 5 soukromých vysokých škol. Školy nabízejí studium v bakalářském i magisterském studijním programu, a to jak v prezenční, tak v kombinované formě studia. Nabídka studijních oborů je velmi pestrá. Studenti si mohou vybrat ze široké škály oborů managementu, informatiky, ekonomiky, strojírenství i práva. Přehled všech typů škol najdeme na informačním portálu Karlovarského kraje http://www.kr-karlovarsky.cz/Vzdelavani/prehled_skol/.
2.7 Ekonomická charakteristika Silnou ekonomickou pozici v Karlovarském kraji má jiţ zmiňovaná těţba hnědého uhlí v sokolovském okrese. Kromě těţebního průmyslu v tomto kraji proslula výroba porcelánu, skla (Karlovy Vary, Chodov) a hudebních nástrojů (Kraslice, Luby). Rovněţ nesmíme opomenout textilní průmysl, který v minulosti prospíval zejména v chebském okrese na Ašsku, momentálně je však zastoupen především v Nejdku. V současné době se v Karlovarském kraji objevuje nový trend, a sice výstavba tzv. průmyslových zón. Takovéto zóny najdeme např. v Aši, v Chebu, v Chodově a v Ostrově. Průmyslová zóna je soubor univerzálních objektů vhodných pro lehkou, hygienicky nezávadnou výrobu s účelně vyřešenou dopravou a velkým podílem zeleně mezi jednotlivými objekty. Takovýto komplex vyuţívá vzájemné spolupráce jednotlivých firem ve výměně informací, 23
poradenství a vyuţívání mezinárodních kontaktů. Důsledkem takovéto spolupráce firem jsou lepší hospodářské výsledky. 7 Největší firmy na území Karlovarského kraje: Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. (Sokolov) Witte Nejdek, spol. s r.o. (Nejdek) Karlovarský porcelán, a.s. (Karlovy Vary) Karlovarské minerální vody, a.s. (Karlovy Vary) Lázně Františkovy Lázně, a.s. (Františkovy Lázně) Hexion Specialty Chemicals, a.s. (Sokolov) Léčebné Lázně Mariánské Lázně, a.s. (Mariánské Lázně) Wieland Electric, s.r.o. (Sokolov)8
Silnou ekonomickou stránkou Karlovarského kraje je díky hojnému výskytu minerálních a léčivých pramenů cestovní ruch zaloţený především na lázeňství. Na území kraje mohou lidé navštívit a relaxovat v nejznámějších českých lázních – v Karlových Varech. Dalšími významnými lázeňskými městy jsou Mariánské Lázně a Františkovy Lázně, které společně s Karlovými Vary tvoří tzv. lázeňský trojúhelník. Mezi méně známé lázně pak patří Lázně Kynţvart a Jáchymov. Lázeňská města jsou často cílem nejen tuzemských, ale především zahraničních turistů. Např. v roce 2006 Karlovarský kraj přivítal 669 905 hostů, kteří zde strávili v průměru 7,5 dne. To je v rámci České republiky (4,3 dne) nejvyšší počet dní.9 Spolu s cestovním ruchem jde ruku v ruce také široká kulturní nabídka. V kraji najdeme celkem 11 divadel, 26 kin a více neţ 60 muzeí a galerií. Celosvětově nejznámější kulturní akcí, kterou Karlovarský kraj kaţdoročně nabízí, je Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary.
7
Zdroj: http://www.prumyslove-zony.cz/blog/prumyslove-zony-53 Zdroj: http://karlovyvary-region.eu/prumysl-a-sluzby 9 Zdroj: http://www.kr-karlovarsky.cz/kraj_cz/nav_kraj_sprava/o_kraji 8
24
2.8 Nabídka práce v Karlovarském kraji Na konci prosince roku 2008 je v Karlovarském kraji na úřadech práce registrováno 13 437 uchazečů o zaměstnání10. Podívejme se na moţnosti, které má uchazeč k dispozici při hledání nového zaměstnání. Ztratí-li člověk práci, jeho první kroky patrně vedou na úřad práce, kde se zaregistruje a stává se z něj tzv. uchazeč o zaměstnání. V Karlovarském kraji najdeme tři úřady práce, a sice v Chebu, v Sokolově a Karlových Varech. Úřady práce poskytnou uchazeči veškeré potřebné informace a seznámí ho mj. s tím, jak si můţe sám aktivně hledat nové zaměstnání. Moţností, jak si najít novou práci, má uchazeč několik:
JAK SI NAJÍT PRÁCI?
úřady práce
krajská knihovna
personální agentury
veletrh práce
denní tisk
EURES
internet
ostatní
Obrázek 5: Jak si najít práci? Zdroj: vlastní
10
zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes
25
úřad práce – kaţdý úřad práce zveřejňuje nabídku volných pracovních míst a uchazeč má moţnost do této nabídky nahlédnout. Jednotlivé inzeráty s volnými pracovními pozicemi jsou většinou vystaveny na nástěnce, která je přístupná všem občanům. Kromě úřadů práce můţe uchazeč o práci navštívit některé z kontaktních míst, jejichţ přehled je uveden na obrázku č. 6
okres K. Vary
okres Sokolov
okres Cheb
Ostrov Chodov Mariánské Lázně
Touţim Kraslice
Aš
Ţlutice
Horní Slavkov
Nejdek
Obrázek 6: Přehled kontaktních míst v KV kraji, zdroj: vlastní
tisk – v regionálních denících, jako je např. Chebský, Sokolovský či Karlovarský deník, dále pak v týdeníku Ţurnál nebo v letáku, který vydává obchodní řetězec Kaufland – ve všech vydáních uvedených zdrojů uchazeč najde velké mnoţství inzerátů, na které můţe reagovat personální
agentury
–
sluţeb
personálních
agentur
vyuţívají
zejména
zaměstnavatelé, kteří hledají zaměstnance pro taková pracovní místa, kde je vyţadováno vyšší vzdělání. Jedná se většinou o pozice středního a vyššího managementu, obchodních zástupců, administrativních pracovníků, techniků apod. Personální agentury fungují jako zprostředkovatelé. To znamená, ţe zaměstnavatel, který hledá pracovníka na určitou pozici, zadá poptávku do personální agentury a ta pro něj vybere vhodného kandidáta z řad uchazečů, kteří se do agentury přihlásí. Uchazeč musí nejprve napsat motivační dopis a svůj ţivotopis, který odešle poštou nebo e-mailem agentuře. Následně je uchazeč pozván k pohovoru. Součástí pohovoru někdy bývají psychologické testy, prověřována je také znalost cizího jazyka apod. V Karlovarském kraji najdeme pobočky a sídla těchto personálních agentur: 26
Hofírek Consulting (Karlovy Vary) ManMark Economy (Karlovy Vary) Trenkwalder (Ostrov nad Ohří) Manpower (Karlovy Vary) Všechny výše uvedené personální agentury pracují nejen na území České republiky. Jejich pobočky najdeme také na Slovensku. Nejširší rozsah působnosti má agentura Manpower se 4 500 pobočkami v 80 zemích celého světa. Kromě vyhledávání vhodných kandidátů na jednotlivé pracovní pozice personální agentury nabízejí tzv. dočasné přidělování zaměstnanců. Některé personální agentury (z výše uvedených je to např. Trenkwalder a ManMark) dlouhodobě či krátkodobě zaměstnávají osoby v plnohodnotném pracovním poměru. Tyto zaměstnance pak dávají k dispozici firmám, které řeší náhlý nedostatek pracovní síly.
Jedná
se
zejména
o
firmy
pracující
v automobilovém
průmyslu,
elektrotechnickém průmyslu, stavebnictví apod. krajská knihovna Karlovy Vary – krajská knihovna nabízí poradenství nezaměstnaným, kteří přišli náhle o práci, dlouhodobě hledají práci nebo při hledání práce potřebují pomoc. Knihovna nefunguje jako zástupce úřadu práce, ale pouze jako poradenské centrum. Pracovníci knihovny pomohou nezaměstnanému zorientovat se na trhu práce a poradí mu, jakým způsobem je moţné najít práci na internetu.11 internet – internet je svět neomezených moţností, a to platí i v případě hledání nového zaměstnání. V klidu a pohodlí domova si uchazeč můţe během několika okamţiků najít neomezené mnoţství potřebných informací. Stačí jen vědět, kde hledat. Jedním ze zdrojů pro vyhledávání nových pracovních moţností jsou internetové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí http://portal.mpsv.cz/sz. Stránky jsou určeny jak pro uchazeče, kteří si hledají nové zaměstnání, tak pro zaměstnavatele, kteří hledají zaměstnance. Další nabídku pracovních míst můţeme
11
zdroj: http://www.knihovna.kvary.cz/cs/pro-navstevniky/pomoc-nezamestnanym/, staţeno 7.3.2009
27
najít na internetových stránkách jednotlivých personálních agentur, o kterých jsme se zmínili výše: www.hofirek.cz www.manmark.cz www.trenkwalder.cz www.manpower.cz Velmi oblíbenými internetovými portály jsou obecně (nejen v Karlovarském kraji, ale v celé ČR) www.prace.cz, www.sprace.cz nebo www.jobs.cz. veletrh práce – dalším způsobem, jak si najít práci, je navštívit veletrh práce. Jedním z takových veletrhů, kde budou české i zahraniční firmy nabízet uchazečům práci, je veletrh Jobdays 2009, který se bude konat v dubnu 2009 na výstavišti v Praze Holešovicích.12 systém EURES – mezi uchazeči o práci se bezesporu najdou i takoví, kteří by rádi zkusili pracovat v zahraničí. Najít si práci za hranicemi České republiky pomůţe uchazečům systém EURES. Do systému EURES jsou po vstupu České republiky do Evropské unie zapojeny všechny úřady práce. Do systému je zapojeno všech 27 států EU a Norska, Islandu, Švýcarska a Lichtenštejnska a jeho cílem je usnadňovat mezinárodní pohyb pracovních sil. Sluţby systému EURES lze rozdělit do dvou skupin: vytváření databáze pracovních míst poradenská činnost poskytovaná poradci a kontaktními pracovníky, kteří působí na úřadech práce v ČR Internetové stránky systému EURES http://portal.mpsv.cz/eures spadají do správy Ministerstva práce a sociálních věcí. Stránky jsou tedy strukturálně velmi podobné těm, kde je moţné si najít práci v rámci České republiky. Kromě nabídky pracovních míst EURES spravuje databázi ţivotních a pracovních podmínek v jednotlivých členských zemích EU (EHP) a databázi informací o situaci na místním trhu práce. 12
zdroj: www.jobdays.cz, staţeno 7. 3. 2009
28
3. Nezaměstnanost v Karlovarském kraji z pohledu zaměstnavatele a nezaměstnaného 3.1 Nezaměstnanost z pohledu zaměstnavatele První část třetí kapitoly podává zjednodušený, avšak ucelený pohled na nezaměstnanost z pozice zaměstnavatele.
3.1.1 Právní rámec pro činnost zaměstnavatele Práva a povinnosti zaměstnavatele se řídí dvěma základními právními předpisy, a to: zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce Mezi další právní předpisy, které se zabývají zaměstnaností, patří mj.: vyhláška MPSV č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti vyhláška MPSV č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek
3.1.2 Kdo je zaměstnavatel Zaměstnavatel je fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnává fyzické osoby (zaměstnance). Zaměstnavatel i zaměstnanec jsou většinou účastníky pracovněprávního vztahu. Zaměstnavatel však můţe zaměstnance zaměstnat i v jiném neţ pracovněprávním 29
vztahu, např. v případech, kdy se jedná o vztah mezi druţstvem a jeho členy. Pracovněprávní vztah však nikdy nemůţe vzniknout mezi manţely. V ČR jsou rozeznávány dva typy zaměstnavatelů:
Typy zaměstnavatelů
tuzemský
zahraniční
Obrázek 7: Typy zaměstnavatelů, zdroj: vlastní
Tuzemským zaměstnavatelem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává Tuzemským zaměstnavatelem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává osoby v pracovněprávních vztazích. Můţe jím být např.: česká firma česká firma se zahraniční majetkovou účastí organizační sloţka zahraničního zaměstnavatele Základní podmínkou pro činnost tuzemského zaměstnavatele je zápis do obchodního rejstříku nebo do jiného zákonem určeného rejstříku či seznamu nebo vedení ve stanovené evidenci u příslušného orgánu ČR.13 Pro zahraniční právnickou nebo fyzickou osobu podnikající na území ČR je zápis v obchodním rejstříku povinný. Povinnost se však netýká fyzických osob, které jsou státními příslušníky členských států Evropské unie nebo jiných států tvořících Evropský hospodářský prostor. Tuzemským zaměstnavatelem je i fyzická osoba, která nepodniká, ale pro svou potřebu zaměstnává jinou fyzickou osobu. Zahraniční zaměstnavatel je fyzická nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, která v ČR nepodniká a své zaměstnance do ČR pouze vysílá za účelem uzavření obchodní nebo jiné smlouvy s tuzemskou nebo právnickou osobou. Zaměstnanci, 13
zdroj: www.mpsv.cz
30
kteří byli do ČR vysláni, jsou v pracovněprávním vztahu se zahraničním zaměstnavatelem a po vykonání poţadované práce se vracejí z ČR zpět do sídla zaměstnavatele.
3.1.3 Povinnosti zaměstnavatele Povinnosti zaměstnavatelů vyplývají ze zákona o zaměstnanosti. Existuje jich celá řada. Pro zjednodušení můţeme povinnosti zaměstnavatele rozdělit do dvou skupin: 1. povinnosti vůči úřadu práce 2. povinnosti vůči zaměstnancům ad 1) Jednou z hlavních povinností je oznamování volných pracovních míst. Zaměstnavatel je povinen do 10 kalendářních dnů oznámit na příslušném úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku. Při podání informace o volném místě zaměstnavatel uvádí, zda se jedná o práci vhodnou či vyhrazenou pro osoby se zdravotním postiţením. Pokud jsou pak tato ohlášená místa obsazena, musí tuto skutečnost zaměstnavatel neprodleně ohlásit na úřadu práce, opět nejpozději do 10 kalendářních dnů. Povinností zaměstnavatele je také oznamovat úřadu práce místa, která zaměstnavatel nově vytvoří. Další případ, kdy být musí úřad práce informován, nastává tehdy, kdyţ má zaměstnavatel v úmyslu uskutečnit organizační nebo strukturální změny, jejichţ následkem dojde k uvolňování zaměstnanců.
Informace o těchto zamýšlených změnách podává
zaměstnavatel zpravidla tři měsíce před jejich uskutečněním. Podané informace zahrnují: důvody zamýšlených opatření počty a kvalifikační struktura uvolněných zaměstnanců ad 2) Předtím, neţ zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem pracovní smlouvu, je povinen ho informovat o právech a povinnostech, které budou ze smlouvy vyplývat. Rovněţ ho seznámí s pracovními a mzdovými podmínkami, na základě kterých má zaměstnanec práci vykonávat. Zaměstnavatel podává zaměstnanci zejména následující informace:
31
místo, kde bude zaměstnanec vykonávat danou práci poţadavky stanovené pro výkon dané práce zda u zaměstnavatele působí odborová organizace a zda je s ní uzavřena kolektivní smlouva délka pracovní doby a její rozvrţení (rovnoměrné či nerovnoměrné) pracovní reţim (jednosměnný, vícesměnný nebo nepřetrţitý) poţadavek zaměstnavatele na uzavření dohody o hmotné odpovědnosti se zaměstnancem délka dovolené na zotavenou systém odměňování, nárokové a nenárokové sloţky mzdy Výše uvedené informace jsou podávány ústně před uzavřením pracovní smlouvy a jejich splnění můţe být zaznamenáno v pracovní smlouvě nebo v jiném písemném dokumentu (např. v záznamu z jednání o uzavření pracovního poměru).
3.1.4 Zaměstnávání zdravotně postiţených osob Ze zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti vyplývá také povinnost zaměstnávat občany se změněnou pracovní schopností. Zaměstnavatel, který zaměstnává více neţ 25 zaměstnanců, je povinen zaměstnávat osoby se zdravotním postiţením, a to ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců. Tento podíl činí 4 %. § 67 zákona o zaměstnanosti říká, ţe osoby se zdravotním postiţením jsou fyzické osoby, které jsou: a) orgánem sociálního zabezpečení uznány plně invalidními b) orgánem sociálního zabezpečení uznány částečně invalidními c) rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými14 Za zdravotně znevýhodněnou osobu se povaţuje fyzická osoba, která má takovou funkční poruchu zdravotního stavu, při které má zachovánu schopnost vykonávat soustavné
14
Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob/definiceozp
32
zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost.15 Pracovní místo, které zaměstnavatel, vytvoří pro osobu se zdravotním postiţením, se nazývá chráněné pracovní místo. Na vytvoření takového místa můţe zaměstnavatel od úřadu práce na základě ţádosti získat příspěvek. Výše příspěvku je stanovena § 75 zákona o zaměstnanosti. Dalším místem, kde zdravotně postiţená osoba můţe pracovat, je tzv. chráněná pracovní dílna. Jedná se o pracoviště, kde pracuje minimálně 60 % zaměstnanců se zdravotním postiţením a jehoţ pracovní prostředí je přizpůsobeno pro zaměstnávání takovýchto osob (např. bezbariérovým přístupem, sociálním zařízením, vyškoleným personálem apod.). Na částečnou úhradu nákladů spojených s provozem chráněné dílny můţe úřad práce poskytnout příspěvek, jehoţ výše je stanovena § 76 zákona o zaměstnanosti.
3.1.5 Podpora zaměstnavatelů ze strany státu Nedílnou součástí hospodářské a sociální politiky státu je státní politika zaměstnanosti. Státní politika zaměstnanosti usiluje o: dosaţení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách produktivní vyuţití zdrojů pracovních sil zabezpečení práva občanů na zaměstnání16 Správu státní politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce. Součástí státní politiky zaměstnanosti je aktivní politika zaměstnanosti. Aktivní politika zaměstnanosti je zaměřena zejména na podporu zřizování nových míst pro uchazeče, kteří jsou evidováni na úřadech práce. Tato podpora je poskytována ve formě příspěvků zaměstnavatelům nebo uchazečům o zaměstnání. Aktivní politika státu plní své cíle prostřednictvím několika nástrojů, kterými jsou:
15 16
Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob/definiceozp Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz
33
Nástroje aktivní politiky státu rekvalifikace investiční pobídky veřejně prospěšné práce společensky účelná pracovní místa překlenovací příspěvek příspěvek na dopravu zaměstnanců příspěvek na zapracování příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Obrázek 8: Nástroje aktivní politiky státu, zdroj: vlastní
Příspěvky zaměstnavatelům jsou poskytovány v těchto případech: 1. veřejně prospěšné práce – zaměstnavatel na základě dohody s úřadem práce vytvoří pracovní místo, které slouţí ke krátkodobému pracovnímu umístění uchazeče o zaměstnání. Uchazeč je zaměstnán na dobu nejdéle 12 po sobě jdoucích měsíců ode dne sjednaného nástupu. Finanční příspěvek můţe být zaměstnavateli poskytnut aţ do výše skutečných mzdových nákladů (včetně zdravotního a sociálního pojištění) 2. společensky účelná pracovní místa – jedná se o pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě smlouvy s úřadem práce. Tato místa jsou obsazována uchazeči, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní uplatnění. Do kategorie společensky účelných pracovních míst spadají rovněţ pracovní místa pro uchazeče evidované na úřadu práce, kteří začnou vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Na příspěvek k vytvoření nebo vyhrazení společensky účelného pracovního místa nevzniká zaměstnavateli právní nárok
34
3. příspěvek na dopravu zaměstnanců – tento typ příspěvku můţe úřad práce poskytnout zaměstnavateli, který zajišťuje dopravu svých zaměstnanců do a ze zaměstnání. Jedná se zejména o případy, kdy doprava není provozována hromadnými dopravními prostředky vůbec nebo neodpovídá poţadavkům zaměstnavatele 4. příspěvek na zapracování – příspěvek je zaměstnavateli poskytnut tehdy, kdyţ přijal do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému je dle § 33 zákona o zaměstnanosti při zprostředkování zaměstnání věnována zvýšená péče. Tento typ příspěvku můţe být poskytován po dobu 3 měsíců a můţe činit maximálně polovinu minimální mzdy
5. příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program – příspěvek je určen pro zaměstnavatele, který přechází na nový podnikatelský program a nemůţe pro své zaměstnance zabezpečit práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Příspěvek je poskytován ve formě částečné úhrady náhrady mzdy po dobu 6 měsíců a na jednoho zaměstnance můţe činit nejvýše polovinu minimální mzdy.
3.2 Nezaměstnanost z pohledu nezaměstnaného V první kapitole této bakalářské práce jsou uvedeny obecné podmínky, které občan musí splňovat, aby byl povaţován za nezaměstnaného, a sice: musí být starší patnácti let, aktivně si hledá práci a je připraven k zástupu do práce do 14 dnů. Při hledání nového zaměstnání můţe vyuţít mimo jiné také sluţeb úřadu práce. Nezaměstnaný se díky této instituci můţe stát tzv. uchazečem o zaměstnání.
3.2.1 Úřady práce v Karlovarském kraji Úřady práce zprostředkovávají zaměstnání na celém území České republiky. Na území Karlovarského kraje jsou to pak konkrétně tři úřady práce – v Chebu, v Sokolově a v Karlových Varech. Kromě uvedených úřadů práce můţe uchazeč o zaměstnání získat informace na tzv. kontaktních místech. Přehled kontaktních míst je uveden na obrázku č. 5 na str. 26. 35
3.2.2 Uchazeč o zaměstnání Základní práva a povinnosti uchazeče o zaměstnání jsou zakotvena v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Aby se nezaměstnaný mohl stát uchazečem o zaměstnání, musí splnit 2 základní podmínky: 1. osobně poţádá o zprostředkování zaměstnání na pracovním úřadě, v jehoţ správním obvodu má trvalé bydliště 2. splňuje zákonem stanovené podmínky pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání Trvalým bydlištěm se rozumí: a) u občana ČR - adresa místa trvalého pobytu na území ČR, resp. na území Karlovarského kraje. b) u cizince, který je občanem EU nebo jeho rodinným příslušníkem - adresa trvalého nebo přechodného pobytu na území ČR c) u cizince, který není občanem EU nebo jeho rodinným příslušníkem - adresa místa trvalého pobytu
3.2.3 Podmínky pro zařazení a vedení uchazeče v evidenci uchazečů o zaměstnání Fyzická osoba se stává uchazečem o zaměstnání a zařazuje se do evidence uchazečů o zaměstnání v den, kdy podala písemnou ţádost o zprostředkování zaměstnání na jednom z úřadů práce Karlovarského kraje. Pokud zaţádá o zprostředkování zaměstnání do tří pracovních dnů po skončení zaměstnání nebo jiných činností uvedených v zákoně, zařazuje se do evidence uchazečů o zaměstnání ode dne následujícího po skončení zaměstnání nebo těchto činností. Aby mohla být fyzická osoba zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání, musí splňovat tyto podmínky: 1. nesmí být v ţádném pracovněprávním vztahu nebo ve sluţebním poměru 2. nesmí být osobou samostatně výdělečně činnou 36
3. nesmí být výdělečně činná v cizině 4. nesmí být společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným, komanditou komanditní společnosti, členem představenstva akciové společnosti, členem dozorčí rady, pokud pro tuto společnost vykonává práci, za kterou je odměňována a tato odměna přesáhne polovinu minimální mzdy 5. nesmí být členem druţstva, pokud pro druţstvo vykonává práci, za kterou je odměňována a tato odměna přesáhne polovinu minimální mzdy 6. nesmí být členem zastupitelstva územního samosprávného celku, nuceným správcem nebo likvidátorem 7. nesmí být pěstounem, kterému je za pěstounskou péči vyplácena odměna podle zákona č. 117/1995, o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů 8. nesmí se soustavně připravovat na budoucí povolání. Soustavnou přípravou se rozumí denní studium na střední, vyšší odborné či vysoké škole, a to včetně prázdnin, které jsou součástí školního nebo akademického roku. Do evidence uchazečů osob rovněţ nemůţe být zařazena osoba, která: je uznána dočasně neschopnou práce pobírá peněţitou pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnů po porodu je plně invalidní vykonává trest odnětí svobody nebo je ve vazbě neposkytne úřadu práce identifikační údaje neposkytne nebo zruší souhlas se zpracováním osobních údajů
3.2.4 Povinnosti uchazeče o zaměstnání Kaţdý uchazeč o zaměstnání je povinen aktivně spolupracovat s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání a řídit se jeho pokyny. Dále je uchazeč povinen sdělit úřadu práce veškeré údaje týkající se zdravotních omezení, a to v takovém rozsahu, který je potřebný pro vyhledání vhodného zaměstnání, případně rekvalifikaci. Jakékoliv zdravotní omezení pak musí být doloţeno lékařským posudkem. Pokud o to úřad práce poţádá, musí se uchazeč podrobit vyšetření za účelem posouzení svého zdravotního stavu a vydání 37
lékařského posudku. Jestliţe se uchazeč nedostaví ve stanoveném termínu na úřad práce, je povinen do 8 kalendářních dnů oznámit důvody, proč tak neučinil. V neposlední řadě je uchazeč povinen oznámit úřadu práce nástup do zaměstnání, a to nejpozději den před nástupem do zaměstnání. Vznik pracovněprávního vztahu musí následně doloţit do 8 kalendářních dnů, a to buď pracovní smlouvou, nebo dohodou o pracovní činnosti.
3.2.5 Ukončení a vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání Úřad práce ukončí vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, a to dnem, kdy: uchazeč nastoupil do zaměstnání uchazeč poţádal o ukončení vedení v evidenci uchazeč nastoupil výkon trestu odnětí svobody Vyřazení uchazeče o zaměstnání z evidence provede úřad práce tehdy, jestliţe: 1. nastala nějaká skutečnost, která brání zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání 2. uchazeč není podle lékařského posudku schopen plnit součinnost s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání 3. uchazeč je ve vazbě déle neţ 6 měsíců 4. uchazeč zrušil svůj souhlas se zpracováním osobních údajů 5. uchazeč vykonává nelegální práci 6. uchazeč odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání nebo na dohodnutou rekvalifikaci 7. uchazeč neplní podmínky stanovené v individuálním akčním plánu 8. uchazeč odmítne se podrobit vyšetření svého zdravotního stavu 9. uchazeč maří součinnost s úřadem práce V případech uvedených v bodech 6 – 9 můţe být uchazeč znovu zařazen do evidence uchazečů, nejdříve však po uplynutí šesti měsíců ode dne vyřazení. Uchazeč musí podat novou písemnou ţádost o zprostředkování zaměstnání. 38
3.2.6 Podpora v nezaměstnanosti Uchazeč zařazený v evidenci uchazečů o zaměstnání do konce roku 2008 má nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud si o ni písemně poţádá u úřadu práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Nárok na podporu nemá pouze ten uchazeč o zaměstnání, kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek nebo příspěvek za sluţby podle zvláštních předpisů. Jestliţe je tento příspěvek niţší, uchazeči je vyplácen rozdíl mezi příspěvkem a podporou v nezaměstnanosti. Výše podpory se vypočítává z průměrného měsíčního výdělku, kterého uchazeč dosahoval v posledních třech letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Toto tříleté období se nazývá obdobím rozhodným. Pokud uchazeč před zařazením do evidence vykonával samostatně výdělečně činnou, podpora se vypočítává procentní sazbou z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období.
Výše podpory v nezaměstnanosti první tři měsíce
50 %, max. do výše 12 250, - Kč
zbývající doba
45 %, max. do výše 12 250, - Kč
Tabulka 2: Výše podpory v nezaměstnanosti, zdroj: vlastní
Doba, po kterou úřad práce poskytuje uchazečům o zaměstnání podporu, se liší v závislosti na věku uchazeče (viz tabulka č. 2).
Doba poskytování podpory v nezaměstnanosti do 50 let věku
6 měsíců
od 50 do 55 let věku
9 měsíců
nad 55 let věku
12 měsíců
Tabulka 3: Doba poskytování podpory v nezaměstnanosti, zdroj: http://www.mpsv.cz/cs/6263, staţeno 16.3.2009
39
3.2.7 Zdravotní a sociální pojištění Po dobu, kdy je osoba vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, platí zdravotní pojištění stát. Sociální pojištění hrazeno není. Doba, po kterou je uchazeč veden v evidenci, se však započítává jako účast na důchodovém pojištění.
3.2.8 Změny v podpoře nezaměstnaných od 1. 1. 2009 Přestoţe se tato práce zabývá sledováním období let 2008 – 2008, je zajímavé nahlédnout i do roku 2009, kdy dochází k některým podstatným změnám v podpoře nezaměstnaných. Od 1. ledna 2009 jsou platné některé změny týkající se podpory v nezaměstnanosti, které byly schváleny poslaneckou sněmovnou. Jednou ze zásadních změn je např. doba, po kterou bude podpora poskytována. Tato tzv. „podpůrčí doba“ se zkracuje o jeden měsíc (viz následující tabulka): Délka podpůrčí doby věk uchazeče
do roku 2008
od roku 2009
do 50 let
6 měsíců
5 měsíců
od 50 do 55 let
9 měsíců
8 měsíců
nad 55 let
12 měsíců
11 měsíců
Tabulka 4: Porovnání délky podpůrčí doby v nezaměstnanosti - zdroj: ww.financninoviny.cz/kariera/index_view.php?id=343896
Pro délku podpůrčí doby je rozhodující věk uchazeče dosaţený ke dni, kdy si podal ţádost o podporu v nezaměstnanosti. Druhou změnou v poskytování podpory je její výše. Výše podpory v nezaměstnanosti od 1. 1. 2009 první dva měsíce
65 %, max. do výše 13 307, - Kč
další dva měsíce
50 %, max. do výše 13 307, - Kč
zbývající doba
45 %, max. do výše 13 307, - Kč
Tabulka 5: Výše podpory v nezaměstnanosti od 1. 1. 2009, zdroj: vlastní
40
Na podporu v nezaměstnanosti nemá nárok uchazeč, s nímţ zaměstnavatel ukončil pracovní poměr z důvodu hrubého porušení pracovní kázně. Totéţ se týká také uchazečů, kteří v posledních šesti měsících opakovaně (tzn. nejméně dvakrát po sobě) bez váţného důvodu sami ukončili zaměstnání zprostředkované úřadem práce.
41
4. Vývoj nezaměstnanosti v Karlovarském kraji v letech 2000 – 2008 4.1 Statistický vývoj nezaměstnanosti v kraji Nezaměstnanost v Karlovarském kraji během let 2000 – 2008 prošla zajímavým vývojem. Křivku zachycující průměrné hodnoty nezaměstnanosti v kraji v uvedeném období bychom mohli přirovnat k výstupu na vrchol, kterého bylo dosaţeno v roce 2005, a k následnému příjemnému sestupu do údolí, který byl ukončen v roce 2008. Veškeré číselné údaje uvedené v této kapitole byly čerpány ze statistik Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz). Pro názornost si uveďme přehled dat potřebných pro porovnání nezaměstnanosti v Karlovarském kraji v jednotlivých letech sledovaného období let 2000 – 2008. Kaţdá tabulka zachycuje data jednoho roku sledovaného období. Najdeme zde průměrnou míru nezaměstnanosti v % v okresech Karlovarského kraje v jednotlivých měsících daného roku.
Poslední
sloupec
kaţdé
tabulky
znázorňuje
průměrnou
hodnotu
míry
nezaměstnanosti v daném okrese a roce, zvýrazněné číslo v pravém dolním rohu pak vyjadřuje průměrnou míru nezaměstnanosti v daném roce v celém Karlovarském kraji.
2000
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
průměr
CH
7,9
7,8
7,5
6,7
6,4
6,2
6,1
5,7
5,6
5,4
5,4
5,7
6,4
SO
10,7
10,5
10,2
9,7
9,4
9,2
9,9
9,7
9,5
9,5
9,7
9,9
9,8
KV
9,3
9,4
9,3
8,7
8,4
8,2
8,2
8,1
8,2
8,1
8,1
8,2
8,5
KVK
9,3
9,2
9,0
8,4
8,1
7,9
8,1
7,8
7,8
7,7
7,7
7,9
8,2
2001
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
průměr
CH
6,1
5,8
5,4
4,9
4,7
4,6
4,7
4,6
4,5
4,5
4,8
5,4
5,0
SO
10,3
10,1
9,8
9,7
9,4
9,5
9,8
9,9
10,1
10,2
10,4
10,9
10,0
KV
8,7
8,7
8,5
8,3
7,9
7,6
7,9
8,0
8,3
8,7
9,0
9,3
8,4
KVK
8,4
8,2
7,9
7,6
7,3
7,2
7,5
7,5
7,6
7,8
8,1
8,5
7,8
2002
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
průměr
CH
6,2
6,2
6,0
5,9
5,9
5,9
6,3
6,4
6,4
6,4
6,7
7,2
6,3
SO
11,6
11,7
11,5
11,4
11,2
11,2
11,7
11,7
11,8
11,8
11,9
12,5
11,7
KV
10,0
10,0
9,9
9,7
9,5
9,5
9,7
9,8
9,9
9,7
9,9
10,2
9,8
KVK
9,3
9,3
9,1
9,0
8,9
8,9
9,2
9,3
9,4
9,3
9,5
10,0
9,3
42
2003
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
průměr
CH
7,9
8,0
7,8
7,3
6,9
6,9
7,2
7,3
7,6
7,7
7,7
8,3
7,6
SO
13,0
13,0
12,8
12,3
12,1
12,2
12,5
12,5
13,0
12,8
12,7
13,1
12,7
KV
10,7
10,7
10,5
10,1
9,9
9,8
10,1
10,2
10,2
10,3
10,1
10,3
10,2
KVK
10,5
10,6
10,4
9,9
9,6
9,6
9,9
10,0
10,3
10,3
10,2
10,6
10,2
2004
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
průměr
CH
9,3
9,6
9,1
8,9
9,1
8,9
8,3
8,3
8,1
8,0
8,2
8,8
8,7
SO
13,7
13,9
13,8
13,3
13,2
13,2
12,9
13,2
12,9
12,7
12,6
13,2
13,2
KV
11,0
11,1
11,2
10,9
10,7
10,5
9,8
10,0
9,5
9,8
9,9
10,3
10,4
KVK
11,3
11,5
11,4
11,0
11,0
10,9
10,3
10,5
10,2
10,2
10,2
10,8
10,8
2005
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
průměr
CH
9,4
9,2
8,7
8,2
7,7
7,5
7,8
7,7
7,5
7,3
7,6
8,1
8,1
SO
13,6
13,2
12,6
12,2
12,1
12,1
12,2
12,2
12,3
12,2
12,3
12,7
12,5
KV
10,8
10,7
10,4
10,0
9,7
9,7
9,8
10,0
10,1
9,8
9,7
10,1
10,1
KVK
11,3
11,0
10,6
10,1
9,8
9,8
9,9
10,0
10,0
9,8
9,9
10,3
10,2
2006
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
průměr
CH
8,5
8,3
7,9
7,5
6,7
6,4
6,5
6,6
6,7
6,6
6,6
7,2
7,1
SO
13,1
12,9
12,4
11,7
11,3
11,0
11,2
11,2
11,1
10,9
10,8
11,5
11,6
KV
10,5
10,4
10,3
9,9
9,6
9,5
9,5
9,2
9,1
8,8
8,7
9,0
9,5
KVK
10,7
10,5
10,2
9,7
9,2
9,0
9,1
9,0
9,0
8,8
8,7
9,2
9,4
2007
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
průměr
CH
8,0
7,8
7,1
6,3
5,8
5,6
5,6
5,7
5,5
5,3
5,5
5,9
6,2
SO
11,6
11,4
10,9
10,2
9,6
9,4
9,5
9,2
8,9
8,5
8,3
8,7
9,7
KV
9,3
9,0
8,7
8,4
7,9
7,9
8,0
7,9
7,6
7,1
7,1
7,5
8,0
KVK
9,6
9,4
8,9
8,3
7,8
7,6
7,7
7,6
7,3
7,0
7,0
7,4
8,0
2008
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
průměr
CH
6,3
6,0
5,6
5,3
5,1
5,1
5,3
5,4
5,6
5,8
6,1
6,9
5,7
SO
9,0
8,9
8,3
7,9
7,7
7,5
7,9
7,9
7,9
7,8
8,0
8,7
8,1
KV
7,7
7,4
7,1
6,6
6,5
6,4
6,6
6,7
6,7
6,6
6,8
7,4
6,9
KVK
7,7
7,4
7,0
6,6
6,4
6,3
6,6
6,7
6,7
6,7
7,0
7,7
6,9
2009
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
průměr
CH
8,1
8,6
8,4
SO
9,9
10,6
10,3
KV
8,4
9,1
8,8
KVK
8,8
9,4
9,1
Tabulka 6: Vývoj nezaměstnanosti v letech 2000 - 2009 v Karlovarském kraji a jeho okresech, zdroj: www.mpsv.cz
vysvětlivky: CH = okres Cheb SO = okres Sokolov KV = okres Karlovy Vary KVK = Karlovarský kraj
43
4.2 Vyhodnocení statistických údajů Statistická data v předchozí kapitole zachycují vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých okresech Karlovarského kraje a kraje jako celku. Vývoj průměrných ročních hodnot míry nezaměstnanosti znázorňuje graf č. 1.
Graf 1: Průměrná roční míra nezaměstnanosti v Karlovarském kraji v letech 2000 – 2008, zdroj: www.mpsv.cz
Z výše uvedeného grafu lze vyčíst několik zajímavých údajů. Nejvyšší roční míra nezaměstnanosti byla zaznamenána v roce 2004, nejniţší o čtyři roky později v roce 2008. Bylo by velice příznivé pro ekonomiku celého kraje, kdyby klesající tendence míry nezaměstnanosti, která byla nastartována v roce 2004, pokračovala i v letošním roce. Jak ale vidíme, na počátku roku 2009 došlo k velkému zlomu a nezaměstnanost prudce stoupla a přesáhla míru 9 %. Za tento nepříznivý stav můţe ekonomická krize, která postihla celou Českou republiku, Evropu i celý svět. Většina velkých firem v Karlovarském kraji je díky krizi nucena propouštět své zaměstnance. Např. firma Karlovarský porcelán a.s. na začátku roku propustila kolem 660 zaměstnanců. Dalším negativním vlivem, který zvyšuje míru nezaměstnanosti, je dlouhotrvající zima, která znemoţňuje nastartování sezónních prací, v nichţ se kaţdoročně uplatní velké mnoţství uchazečů o práci. Statistická data uvedená v tabulkách v předchozí kapitole mají rovněţ velkou vypovídací hodnotu. Vývoj průměrných ročních hodnot míry nezaměstnanosti pro lepší přehlednost zachycuje následující graf. 44
Graf 2: Průměrná roční míra nezaměstnanosti v jednotlivých okresech Karlovarského kraje v letech 2000 – 2008, zdroj: vlastní
Kaţdá křivka v grafu znázorňuje vývoj v jednom z okresů Karlovarského kraje. Křivky, resp. jejich tvary, jsou si vzájemně velmi podobné. Neprotínají se v ţádném místě, kaţdá z nich si tedy šla „svou vlastní cestou“. Nejniţší míru ve všech letech sledovaného období zaznamenává okres Cheb s průměrem 6,9 %. Okres Karlovy Vary se řadí na druhé místo s průměrem 9,1 %. Nejhorší situace je v Sokolovském okrese, kde průměrná míra nezaměstnanosti ve sledovaném období dosáhla aţ na 11 %. Je zajímavé se podívat také na rekordní data, která najdeme v tabulce. Nejvyšší míra nezaměstnanosti ve sledovaném období byla zaznamenána v okrese Sokolov v únoru roku 2004 a dosáhla hodnoty 13,9 %. Nejniţší hodnotou míry nezaměstnanosti se mohl pochlubit okres Cheb v měsících září a říjen roku 2001, kdy nezaměstnanost poklesla na úctyhodných 4,5 %.
4.3 Analýza trhu práce v Karlovarském kraji V prosinci roku 2008 nabízely úřady práce v Karlovarském kraji celkem 2 087 volných pracovních míst. Největším počtem pracovních míst disponoval úřad práce v Karlových Varech s celkovým počtem 974 míst. Úřad práce v Sokolově nabízel 585 míst a úřad práce v Chebu 528 míst. Celkový počet uchazečů ve všech okresech kraje v tomto období dosáhl 45
13 437. Z uvedeného vyplývá, ţe na jedno volné pracovní místo připadlo 13,8 uchazečů o zaměstnání. Věková struktura uchazečů o práci se v jednotlivých letech ve sledovaném období příliš neliší. V následující tabulce je uvedena věková struktura uchazečů v jednotlivých okresech v prosinci roku 2008:
Karlovy Vary
méně neţ 20 305
2025 656
2630 523
3135 581
3640 475
4145 508
4650 508
Sokolov
374
597
459
538
496
488
461
580
541
4534
Cheb
281
489
439
431
374
357
357
472
592
3792
Věk
51-55 733
více Celkem neţ 55 822 5111
Tabulka 7: Věková struktura uchazečů o zaměstnání, zdroj: vlastní, data převzata z portálu MPSV
Nejvíce nezaměstnaných v kraji najdeme ve věkovém rozmezí 20 – 25 let a dále pak mezi uchazeči staršími 55 let. V prvním případě se jedná o skupinu uchazečů, kteří z velké části dokončili studium na střední či vysoké škole a poprvé v ţivotě si hledají zaměstnání. Někteří zaměstnavatelé upřednostňují zaměstnávat uchazeče, kteří jiţ mají nějakou praxi. Absolventi škol tedy z tohoto důvodu do zaměstnání nebývají přijati. U lidí starších 55 let je problém opačný. Praxi mají dlouholetou, ale vzhledem k jejich věku se předpokládá, ţe výhledově budou moci pracovat jiţ jen několik málo let. Velký počet uchazečů z této skupiny má navíc jednostranně zaměřenou praxi. To znamená, ţe uchazeč dlouhodobě, třeba i desítky let pracoval na jednom místě a v dalším zaměstnání pro něj bude těţké se adaptovat a přijmout nové pracovní podmínky.
I to je důvod, proč je tato skupina
uchazečů pro zaměstnavatele málo atraktivní. Nejvíce volných pracovních míst je určeno pro pracovníky se středním odborným vzděláním (vyučené). Uchazečům s tímto typem vzdělání úřady práce v kraji nabízejí celkem 1 088 míst, coţ je přibliţně polovina z celkového počtu nabízených míst. Největší poptávka je podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí po řemeslnících, kvalifikovaných výrobcích, zpracovatelích a dělnících. Tento typ poptávky se v průběhu let neustále zvyšuje. Mzdy v Karlovarském kraji patří mezi nejniţší v ČR. Průměrná mzda v podnikatelské sféře v prosinci roku 2008 dosáhla 22 655, - Kč, ve sféře nepodnikatelské pak 23 882, - Kč. 46
Následující tabulka znázorňuje porovnání mezd v Karlovarském kraji s hlavním městem Prahou a okolními kraji Plzeňským a Ústeckým. Mzdy ve vybraných krajích v prosinci 2008 Podnikatelská sféra
Nepodnikatelská sféra
Karlovarský
22 655, -
23 882, -
Hl. m. Praha
37 589, -
28 706, -
Plzeňský
25 128, -
24 454, -
Ústecký
24 412, -
23 125, -
Kraj
Tabulka 8: Mzdy ve vybraných krajích v prosinci 2008, zdroj: www.mpsv.cz
Z výše uvedeného vzorku mezd vidíme, ţe Karlovarský kraj má nejniţší mzdy, a to jak v porovnání s hlavním městem Praha, tak s okolními kraji – Plzeňským a Ústeckým.
4.4 Postavení Karlovarského kraje v rámci Evropské unie Jak jiţ bylo uvedeno v druhé kapitole této práce, Karlovarský kraj se celorepublikově řadí mezi kraje s nejvyšší nezaměstnaností. Velmi zajímavé je však porovnání situace v Karlovarském kraji s kraji, které se nacházejí v jeho bezprostřední blízkosti, a to jak na straně České republiky, tak na straně Spolkové republiky Německo. Neméně zajímavé je pak porovnání s ostatními kraji Evropské unie. Český statistický úřad zveřejnil data za rok 2006 a 2007, proto se porovnání bude týkat pouze těchto dvou let. V roce 2006 bylo do statistického sledování průměrné roční míry nezaměstnanosti zahrnuto 948 regionů s dostupnými údaji. Karlovarský kraj se v ţebříčku regionů s nejniţší nezaměstnaností umístil na 663. místě. V roce 2007 došlo k výraznému zlepšení. Z 856 sledovaných regionů se Karlovarský kraj umístil na 514. místě.17 Průměrná míra nezaměstnanosti v Karlovarském kraji v porovnání s okolními kraji je zachycena v následujícím grafu.
17
Zdroj: http://notes.czso.cz/xk/redakce.nsf/i/postaveni_karlovarskeho_kraje_v_ramci_evropske_unie_nezamestnanost
47
Graf 3: Míra nezaměstnanosti v Karlovarském kraji a okolních krajích v letech 2006-07, zdroj: vlastní, data převzata z http://notes.czso.cz/xk/redakce.nsf/i/postaveni_karlovarskeho_kraje_v_ramci_evropske_unie_nezamestnanost
Při pohledu na graf je patrné, ţe i kdyţ míra nezaměstnanosti v Karlovarském kraji nepatří mezi nejniţší, v porovnání s okolními kraji si nevede špatně.
4.5 Podpora zaměstnanosti v Karlovarském kraji Úřady práce v Karlovarském kraji bojují proti nezaměstnanosti různými způsoby, které můţeme shrnout do těchto oblastí: aktivní politika zaměstnanosti poradenství a rekvalifikace poskytování sluţeb v rámci systému EURES V boji proti nezaměstnanosti úřadům práce významnou měrou pomáhá Evropský sociální fond v ČR (ESF). ESF je jedním ze tří strukturálních fondů Evropské unie a je klíčovým finančním nástrojem pro realizování Evropské strategie zaměstnanosti. Cíle ESF jsou velmi podobné těm, které mají stanoveny jednotlivé úřady práce (např. pomoc nezaměstnaným při vstupu na trh práce, rovné příleţitosti pro všechny, celoţivotní vzdělávání, rozvoj kvalifikované a přizpůsobivé pracovní síly apod.). 48
Na období let 2007 – 2013 bylo České republice z finančních zdrojů ESF přiděleno 3,8 miliard EUR. Tyto prostředky mohou být v uvedeném období čerpány na následující programy: a) operační program Lidské zdroje a zaměstnanost b) operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost c) operační program Praha - Adaptabilita V rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost probíhají v Karlovarském kraji dva projekty: „Rychle zpátky do práce v Karlovarském kraji“, který je zaměřen na osoby krátkodobě nezaměstnané, a „Nikdy není pozdě v Karlovarském kraji“, který je určen osobám starším 40 let věku včetně s délkou evidence v databázi uchazečů o zaměstnání minimálně 5 měsíců. V letech 2005 – 2008 proběhla celá řada podobných projektů. Jejich seznam a podrobnosti k jednotlivým projektům jsou zveřejněny na portálu Ministerstva vnitra a sociálních věcí
4.6 Moţnosti rekvalifikace v Karlovarském kraji Jak jiţ bylo řečeno v první kapitole této práce, jedním ze způsobů, jak sníţit nezaměstnanost, je rekvalifikace uchazečů o zaměstnání. Rekvalifikace a rekvalifikační kurzy jsou řízeny jednotlivými úřady práce – odbor zprostředkování. Rekvalifikace znamená získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření či prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udrţování nebo obnovování.18 Rekvalifikace je určena také pro uchazeče, kteří nikdy ţádnou kvalifikaci nezískali. Při určování typu, obsahu a rozsahu rekvalifikace se přihlíţí k několika faktorům: dosavadní kvalifikace uchazeče zdravotní stav uchazeče
18
Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/local/kv_info/poradenstvi_a_rekvalifikace/revalifikace
49
schopnosti a zkušenosti uchazeče Rekvalifikační kurzy a jejich náplň jsou vţdy přizpůsobovány momentálním poţadavkům pracovního trhu v regionu. Absolvent rekvalifikačního kurzu má tedy po ukončení kurzu vyšší šanci na získání nového zaměstnání. V roce 2008 na území Karlovarského kraje probíhaly rekvalifikační kurzy např. v těchto oborech: obsluha osobního počítače, správce PC sítě, tvorba www stránek, grafické práce na PC, skladník – operátor, účetnictví, daňová evidence, poţární technik, BOZP technik, základy podnikání, administrativní činnost, masér, kosmetické práce, svařování, zednické práce, řízení motorových vozidel, kuchařské a číšnické práce, apod. Aktuální nabídku rekvalifikačních kurzů v jednotlivých krajích můţe uchazeč najít na internetových stránkách www.eu-dat.cz.
4.7 Současná situace na trhu práce v Karlovarském kraji Na počátku roku 2009 nás ze všech stran obklopují informace týkající se celosvětové ekonomické krize. Nepříznivé ekonomické podmínky se negativně odráţejí ve všech směrech lidského působení, v neposlední řadě také na zvyšující se nezaměstnanosti. Podívejme se, jak současná ekonomická situace ovlivnila nezaměstnanost v Karlovarském kraji. Celkový přehled o míře nezaměstnanosti v jednotlivých okresech České republiky nám nabízí obrázek č. 8. Nejtmavší místa na obrázku znázorňují oblasti s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, naopak místa světlá zobrazují oblasti s nejniţší mírou nezaměstnanosti. Na prvních příčkách ţebříčku s nejvyšší mírou nezaměstnanosti se umístily okresy Most (14,1 %), Jeseník (13,6 %) a Karviná (12,6 %). Nejniţší míru nezaměstnanosti zaznamenávají okresy Praha (2,3 %), Praha západ (2,2 %) a Praha východ (2,0 %). Okresy Karlovarského kraje si bohuţel nevedou příliš dobře. Okres Sokolov obsazuje v ţebříčku s nejvyšší mírou nezaměstnanosti 15. místo s 9,9 %. Okres Karlovy Vary se umístil na 22. místě s 8,4 %. Nejniţší míra nezaměstnanosti v Karlovarském kraji byla zjištěna v okrese Cheb – 8,1 %, v ţebříčku obsazuje 27. místo.
50
Obrázek 9: Míra nezaměstnanosti v okresech ČR k 31. 1. 2009, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes, staţeno 7. 3. 2009
V ţebříčku jednotlivých krajů s nejvyšší nezaměstnaností se Karlovarský kraj umístil na nepěkném 3. místě s mírou nezaměstnanosti 8,8 %. Hůře dopadly jen kraje Ústecký (11,2 %) a Moravskoslezský (9,7 %). Nejmenší mírou nezaměstnanosti se můţe pochlubit hlavní město Praha (2,3 %). Celková míra nezaměstnanosti v celé České republice se na konci ledna roku 2009 dostává na hodnotu 6,8 %, přičemţ míra registrované nezaměstnanosti u ţen činí 7,9 % a u muţů 6,0 %.
51
Výsledky Karlovarský kraj patří mezi nejmenší kraje v České republice. Na jeho území ţije přibliţně 308 730 obyvatel, co představuje zhruba 3 % z celkového počtu obyvatel republiky. Území kraje tvoří 3 okresy: okres Karlovy Vary, okres Sokolov a okres Cheb. Nezaměstnanost v Karlovarském kraji, a to ve všech okresech, je ve sledovaném období let 2000 – 2008 i na začátku roku 2009 díky hospodářské krizi jedním z nejpalčivějších problémů. Nejvyšší průměrná míra nezaměstnanosti v kraji byla zaznamenána v roce 2004, kdy dosáhla 10,8 %. Hranice 10 % je přitom povaţována za kritickou – při jejím překročení uţ hovoříme o masové nezaměstnanosti. S nejniţší mírou nezaměstnanosti se kraj potýkal v roce 2008 – průměrná míra nezaměstnanosti se ustálila na 6,9 %. Zkoumáme-li vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých okresech Karlovarského kraje, dojdeme k závěru, ţe nejhorší situace je v okrese Sokolov, s nejniţší mírou nezaměstnanosti se naopak potýká okres Cheb. Průměrná míra nezaměstnanosti ve sledovaném období dosáhla v okrese Cheb na 6,9 %, v okrese Karlovy Vary na 9,1 % a v okrese Sokolov na 11 %. Na konci roku 2008 úřady práce nabízejí celkem 2 087 volných pracovních míst. Celkový počet uchazečů o zaměstnání v kraji však dosahuje počtu 13 437. Na jedno volné pracovní místo tedy připadá 13,8 uchazečů o zaměstnání. Nejvíce nezaměstnaných najdeme ve dvou věkových skupinách, a to ve skupině od 20 do 25 let a ve skupině nad 55 let. Mzdy pracovníků v Karlovarském kraji, a to jak v podnikatelské, tak nepodnikatelské sféře, patří mezi nejniţší v České republice. Podnikatel v Karlovarském kraji si v průměru vydělá o téměř 15 000, - Kč méně neţ podnikatel v hlavním městě Praha. V nepodnikatelské sféře je rozdíl mezd niţší – pracovník v Karlovarském kraji má zhruba o 5 000, - Kč niţší mzdu neţ pracovník v Praze. Jak jiţ bylo řečeno, nezaměstnanost v Karlovarském kraji trápí nejednoho z nás. Existuje ale spousta moţností, jak proti ní bojovat. Záleţí jen na nás, jakou moţnost si vybereme.
52
Závěr Hlavním cílem této bakalářské práce bylo provést analýzu trhu práce v Karlovarském kraji, podat ucelený pohled na problematiku nezaměstnanosti v tomto kraji a zachytit vývoj nezaměstnanosti v letech 2000 – 2008. Cíl práce je vcelku obsáhlý, proto jsem práci rozdělila do čtyř oddělených kapitol, jejichţ úkolem bylo popsat trh práce a problematiku nezaměstnanosti v Karlovarském kraji. První kapitola podává obecný pohled na nezaměstnanost jako takovou. Vysvětluje, co se skrývá pod pojmem nezaměstnanost, jak se nezaměstnanost měří, jaké existují typy nezaměstnanosti a jaké dopady nezaměstnanost můţe mít. První kapitola rovněţ nabízí krátký výlet do historie nezaměstnanosti. Následující kapitola se věnuje charakteristice Karlovarského kraje. Popisuje polohu a přírodní podmínky, územní rozdělení, strukturu obyvatelstva, infrastrukturu, ţivotní prostředí, vzdělávání a školství, věnuje se také ekonomické situaci v kraji a uchazečům o zaměstnání ukazuje způsoby, jakými lze si najít nové zaměstnání. Třetí kapitola podrobně popisuje úlohu zaměstnavatele a zaměstnance na trhu práce v Karlovarském kraji. Vysvětluje pojmy „zaměstnavatel“ a „zaměstnanec“. Čtenář této práce je informován o tom, jaká práva a povinnosti mají obě strany. Dozví se také, jaká je výše podpory v nezaměstnanosti a k jakým změnám došlo od 1. 1. 2009. Čtvrtá závěrečná kapitola je věnována samotnému vývoji nezaměstnanosti v Karlovarském kraji v letech 2000 – 2008. Vzhledem k tomu, ţe začátek roku přinesl do nezaměstnanosti razantní změny, nejsou ani tyto v bakalářské práci opomenuty. Tato kapitola rovněţ analyzuje trh práce v Karlovarském kraji a srovnává pracovní podmínky tohoto kraje s jinými regiony. Myslím si, ţe cíl práce se podařilo naplnit. Práce analyzuje trh práce v Karlovarském kraji a současně podává ucelený pohled na problematiku nezaměstnanosti v této oblasti. Věřím, ţe tato práce bude přínosem pro velké mnoţství čtenářů.
53
Seznam pouţité literatury DAŇHELOVÁ, Šárka. Vybrané kapitoly z ekonomiky. 1. vyd. Brno: Paido – edice pedagogické literatury, 2002. ISBN 80-7315-032-8. FRAIT, Jan; ZEDNÍČEK, Roman a kol. Makroekonomie pro základní a středně pokročilý kurs. 1. vyd. Ostrava: Nakladatelství Mc PROM, s. r. o., 1995. MAYEROVÁ, Marie; RŮŢIČKA, Jiří. Sociologie v ekonomické praxi. 2. vyd. Plzeň: Vydavatelství Západočeské univerzity, 1998. ISBN 80-7082-408-2. MLČOCH, Jan. Malá ekonomická encyklopedie. 3. vyd. Praha: Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví B. Hořínkové a J. Tuláčka, 1997. ISBN 80-7201-055-7. MOŢNÝ, Ivo. Česká společnost – nejdůležitější fakta o kvalitě našeho života. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Portál, 2002. ISBN 80-7178-624-1. PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie základní kurz. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. ISBN 80-86730-02-6. PETRŢELOVÁ, Jana. Maturitní otázky ekonomie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Fragment, 2008. ISBN 978-80-253-0598-0.
54
Internetové zdroje Seznam: http://encyklopedie.seznam.cz/ Ministerstvo práce a sociálních věcí: http://portal.mpsv.cz/sz/ Hyperinzerce, s. r. o.: http://clanky.hyperinzerce.cz/ Finance: http://www.finance.cz/ Finanční noviny: http://www.financninoviny.cz/ Integrovaný dopravní systém Karlovarského kraje: http://idok.info/ České dráhy a.s.: http://www.cd.cz Českomoravská konfederace odborových svazů: http://www.cmkos.cz/ Hospodářská komora České republiky: http://www.komora.cz/ Průmyslové zóny: http://www.prumyslove-zony.cz/ Karlovarský kraj: http://www.kr-karlovarsky.cz/ Základní školy: http://www.zakladniskoly.cz/ Střední školy: http://www.stredniskoly.cz/ Miras: http://www.miras.cz/
55
Seznam obrázků, tabulek a grafů Obrázek 1: Typy nezaměstnanosti............................................................................................. 12 Obrázek 2: Míra nezaměstnanosti v % v jednotlivých okresech k 31. 8. 2008 ......................... 13 Obrázek 3: Dopady nezaměstnanosti ........................................................................................ 16 Obrázek 4: Obce s rozšířenou působností v Karlovarském kraji .............................................. 20 Obrázek 5: Jak si najít práci?..................................................................................................... 25 Obrázek 6: Přehled kontaktních míst v KV kraji ...................................................................... 26 Obrázek 7: Typy zaměstnavatelů .............................................................................................. 30 Obrázek 8: Nástroje aktivní politiky státu ................................................................................. 34 Obrázek 9: Míra nezaměstnanosti v okresech ČR k 31. 1. 2009 ............................................... 51 Tabulka 1: Počet obyvatel v Karlovarském kraji ve 3. čtvrtletí 2008 ....................................... 20 Tabulka 2: Výše podpory v nezaměstnanosti ............................................................................ 39 Tabulka 3: Doba poskytování podpory v nezaměstnanosti ....................................................... 39 Tabulka 4: Porovnání délky podpůrčí doby v nezaměstnanosti ................................................ 40 Tabulka 5: Výše podpory v nezaměstnanosti od 1. 1. 2009 ...................................................... 40 Tabulka 6: Vývoj nezaměstnanosti v letech 2000 - 2009 v Karlovarském kraji a jeho okresech ................................................................................................................................................... 43 Tabulka 7: Věková struktura uchazečů o zaměstnání ............................................................... 46 Tabulka 8: Mzdy ve vybraných krajích v prosinci 2008 ........................................................... 47 Graf 1: Průměrná roční míra nezaměstnanosti v Karlovarském kraji v letech 2000 - 2008 ..... 44 Graf 2: Průměrná roční míra nezaměstnanosti v jednotlivých okresech Karlovarského kraje v letech 2000 – 2008 .................................................................................................................... 45 Graf 3: Míra nezaměstnanosti v Karlovarském kraji a okolních krajích v letech 2006-07 ....... 48
56
