Bankovní institut vysoká škola Praha

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Postavení České národní banky v měnové a devizové oblasti Bakalářská práce

Autor:

Veronika Jirkalová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí Práce:

Praha

doc. JUDr. Lubomír Grúň, CSs.

Květen 2014

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Teplicích, Květen 2014 …………………………………………

Poděkování

Tímto bych ráda poděkovala svému vedoucímu práce panu doc. JUDr. Lubomíru Grúňovi CSc., za odborné vedení, cenné informace, připomínky a rady, které mi pomohly ke zpracování mé bakalářské práce.

Anotace a klíčová slova Anotace: Tato bakalářská práce se zabývá Českou národní bankou a jejím postavením v měnové a devizové oblasti. První část bakalářské práce je zaměřena na Českou národní banku, její funkce, cíle a nástroje. Druhá část bakalářské práce je zaměřena na měnovou politiku, která je aplikována na území České republiky. Ve vývoji měnové politiky se budu věnovat daným obdobím, které budu důkladně analyzovat. Poslední část bude zaměřena na analýzu devizové politiky a její vývoj od roku 1993 aţ do roku 2010. Klíčová slova: ČNB, Inflace, HDP, EU, ČR, Platební bilance

Annotation:

This bachelor paper deal with the Czech National Bank and its position in the monetary and exchange policy.The first part of bachelor paper is focused on the Czech National Bank, its functions, objectives and instruments.The second part of the bachelor paper is focused on monetary policy, which is applied to the territory of the Czech Republic. In the evolution of monetary policy, which I will thoroughly analyze.The last part will focus on the analysis of foreign policy and its development from 1993 until 2010.

Key words: The Czech National Bank, inflation, GDP, EU, CR, Balance of payments

Obsah

1 Česká národní banka …………………………………………………………………………...9 1.1 Bankovní rada a další funkce: .......................................................................................... 9 1.2 Funkce ČNB: .................................................................................................................. 10 1.2.1 Emisní funkce .......................................................................................................... 10 1.2.2 Vedení měnové politiky .......................................................................................... 11 1.2.3 Činnost v devizové oblasti....................................................................................... 11 1.2.4 Regulace a dohled bankovního systému .................................................................. 12 1.2.5 Bankovní regulace ................................................................................................... 12 1.2.6 Bankovní dohled ...................................................................................................... 12 1.2.7 Funkce banky bank .................................................................................................. 13 1.2.8 Funkce banky státu .................................................................................................. 14 1.2.9 Reprezentace státu v měnové oblasti ....................................................................... 15 2 VÝVOJ MĚNOVÉ POLITIKY ............................................................................................ 15 2.1 Období let 1919-1929 ..................................................................................................... 15 2.2 Období let 1929-1939 ..................................................................................................... 16 2.3 Období let 1939-1945 ..................................................................................................... 17 2.4 Období let 1945-1953 ..................................................................................................... 18 2.5 Období let 1953-1989 ..................................................................................................... 19 2.6 Období let 1990-1997 ..................................................................................................... 19 2.7 Období let 1998 - současnost ......................................................................................... 20 3 Měnová politika ................................................................................................................. 21 3.1 Měnověpolitické nástroje ............................................................................................... 22 3.1.1 Operace na volném trhu........................................................................................... 23 3.1.2 Automatické facility ................................................................................................ 24 3.1.3 Mimořádné facility .................................................................................................. 25 5

3.1.4 Povinné minimální rezervy...................................................................................... 25 3.1.5 Devizové intervence ................................................................................................ 25 3.2 Inflace a její cílování ...................................................................................................... 26 4 Devizová politika České národní banky. ............................................................................... 27 4.1 Analýza devizové politiky ČNB ..................................................................................... 27 4.1.1 Analýza devizové politiky v roce 1993 ................................................................... 28 4.1.2 Analýza devizové politiky v roce 1994 ........................................................................... 29 4.1.3 Analýza devizové politiky v roce 1995 ................................................................... 29 4.1.4 Analýza devizové politiky v roce 1996 ................................................................... 30 4.1.5 Analýza devizové politiky v roce 1997 ................................................................... 31 4.1.6 Analýza devizové politiky v roce 1998 ................................................................... 32 4.1.7 Analýza devizové politiky v roce 1999 ................................................................... 33 4.1.8 Analýza devizové politiky v roce 2000 ................................................................... 34 4.1.9 Analýza devizové politiky v roce 2001 ................................................................... 35 4.1.10 Analýza devizové politiky v roce 2002 ................................................................. 36 4.1.11 Analýza devizové politiky v roce 2003 ................................................................. 37 4.1.12 Analýza devizové politiky v roce 2004 ................................................................. 38 4.1.13 Analýza devizové politiky v roce 2005 ................................................................. 39 4.1.14 Analýza devizové politiky v roce 2006 ................................................................. 40 4.1.15 Analýza devizové politiky v roce 2007 ................................................................. 41 4.1.16 Analýza devizové politiky v roce 2008 ................................................................. 41 4.1.17 Analýza devizové politiky v roce 2009 ................................................................. 42 4.1.18 Analýza devizové politiky v roce 2010 ................................................................. 43 5 Devizová politika České národní banky ........................................................................ 44 5.1 Devizové rezervy ............................................................................................................ 44 5.2 Zahraniční úvěry ............................................................................................................. 45 5.3 Devizová regulace .......................................................................................................... 46 6

5.4 Platební bilance............................................................................................................... 46 5.4.1 Horizontální struktura platební bilance ................................................................... 47 5.4.2 Vertikální struktura platební bilance ....................................................................... 49 5.5 Operace se zlatem ........................................................................................................... 50

7

ÚVOD Téma postavení České národní banky v měnové a devizové oblasti jsem si zvolila z několika důvodů. Jako hlavní důvod byl, vlastní zájem o problematiku daného tématu, protoţe tato oblast je mi velmi blízká. V bankovní sféře se pohybuji po celou dobu mé profesní kariéry, coţ mi umoţňuje práci obohatit vlastními zkušenostmi. Po důkladném zváţení a řadě konzultací s panem doc. JUDr. Lubomírem Grúňem CSc., jsem se proto rozhodla o této problematice napsat bakalářskou práci. Tato práce se věnuje postavení České národní banky v měnové a devizové oblasti. První část bakalářské práce se zabývá základními principy měnové politiky. Práce také nastíní základní cíl České národní banky, jimţ je stabilita měny a její problematiku v dnešní době. Další část práce bude projednávat vývoji měnové politiky centrální banky od roku 1919 aţ po současnost. Dané roky jsem rozdělila na 7 období, které jsem důkladně popsala a věnovala se nejdůleţitějším mezníkům té doby. Poslední část bakalářské práce se bude věnovat devizové politice. Devizovou politiku jsem si rozdělila na období od roku 1993 aţ do roku 2010. Kaţdé období jsem důkladně analyzovala a věnovala se v kaţdém roce nejdůleţitějším událostem té doby.

8

1 Česká národní banka Česká národní banka je centrální bankou v České republice a orgánem, který vykonává dohled nad finančním trhem. Je řízena ústavou České republiky a svou činnost vede v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb. o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů a dalšími předpisy1. Hospodaří samostatně. Sídlo banky je v Praze a dále má zastoupení v sedmi regionech, nacházející se v Praze, Ústí nad Labem, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Brně a Ostravě. Nejvyšším orgánem je sedmičlenná bankovní rada. V čele bankovní rady stojí guvernér, 2 víceguvernéři a další čtyři členové bankovní rady. Bankovní radu jmenuje do své funkce a odvolává z ní prezident republiky. Bankovní rada je volena na funkční období, které trvá 6 let. Guvernér ČNB zastupuje Českou republiku, řídí jednání bankovní rady a zastupuje a jedná za ČNB navenek. Má povinnost dvakrát ročně podat Poslanecké sněmovně a Parlamentu ČR zprávu o aktuálním měnovém vývoji a také má povinnost informovat veřejnost. Bankovní rada určuje měnovou politiku a nástroje pro její uskutečňování. Rozhoduje o zásadním opatření měnové politiky a také uskutečňuje dohled nad finančním trhem.

1.1 Bankovní rada a další funkce2: 1)

Stanovuje zásady činnosti a obchodů České národní banky

2)

Schvaluje rozpočet České národní banky

3)

Stanovuje organizační uspořádání a působnost organizačních jednotek České národní banky

4)

Stanovuje druhy fondů České národní banky, jejich pouţití a jejich výši

5)

Vykonává práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům České národní banky

6)

Uděluje souhlas k podnikatelské činnosti zaměstnanců České národní banky

7)

Stanoví mzdové a další poţitky všech členů Bankovní rady

8)

Rozhoduje o rozkladech proti rozhodnutí České národní banky v prvním stupni

1 2

Zákon č. 6/1993 Sb. o České národní bance Zákon č. 6/1993 Sb. o České národní bance § 5 odstavec (2)

9

Legislativní rámec České národní banky: Úloha měnové politiky ČNB je právně kodifikována v ustanovení článku 98 Ústavy3 a v paragrafu 2 zákona č. 6/1993 Sb. o České národní bance, které ukládají povinnost zabezpečovat a podporovat cenovou politiku pokud tím není dotčen hlavní cíl ČNB4. Dále v souladu se svým hlavním cílem Česká národní banka určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněţní oběh, platební styk a zúčtování bank, pečuje o jejich plynulost a hospodárnost a podílí se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních systémů a na jejich rozvoji. Vykonává dohled nad osobami působícími na finančním trhu, provádí analýzy vývoje finančního systém, pečuje o bezpečné fungování a rozvoj finančního trhu v České republice a přispívá ke stabilitě jejího finančního systém jako celku.

1.2 Funkce ČNB: 1)

Emisní funkce

2)

Vedení měnové politiky

3)

Činnost v devizové oblasti

4)

Regulace a dohled bankovního systému

5)

Funkce banky bank

6)

Funkce banky státu

7)

Reprezentace státu v měnové oblasti

1.2.1 Emisní funkce Emisní funkce je výsada na výhradní právo vydávat do oběhu bankovky a mince, včetně mincí pamětních a řídit peněţní oběh v souladu se zákonem č. 6/1993 o České národní bance5, tzn., ţe se jedná o emisi hotovostní.

3

Článek 98 Ústavy Zákon č. 6/1993 Sb. o České národní bance §5 5 Zákon č. 6/1993 Sb. o České národní bance 4

10

Česká národní banka dbá o plynulý peněţní oběh, spravuje zásoby bankovek a mincí, stahuje z oběhu a ničí opotřebované bankovky a mince a mění je za nové. Zajišťuje uměleckou i technickou přípravu platidel, jejich výrobu a dodávky. Dále i právní příprava a technická ochrana platidel proti padělání i realizaci. Česká národní banka zkoumá platnost platidel a eviduje padělané a pozměněné bankovky a mince zadrţené v České republice.

1.2.2 Vedení měnové politiky Činnost hlídající cenovou stabilitu. Této stability se dosahuje prostřednictvím regulace mnoţství peněz v oběhu. Česká národní banka můţe v rámci výkonu měnové politiky uplatňovat 3 různé přístupy: a)

expanzivní měnovou politiku, pro kterou je typické zvyšování mnoţství peněz v oběhu

b)

restriktivní měnovou politiku, pro kterou je typické sniţování mnoţství peněz v oběhu

c)

neutrální měnovou politiku, pro kterou je typické udrţování určitého tempa růstu

mnoţství peněz v oběhu

1.2.3 Činnost v devizové oblasti Činnost, při které Česká národní banka nakupuje, prodává a směňuje zahraniční měny, cenné papíry a jiné deriváty. Do devizové oblasti patří zejména shromaţďování devizových rezerv státu, operace s devizovými rezervami a devizová regulace. Za devizové hodnoty jsou povaţovány peněţní prostředky v cizí měně, finanční deriváty a zahraniční cenné papíry. Devizová rezerva se získává například emisí cenných papírů banky na trzích v zahraničí, přijímáním úvěrů od zahraničních bank, nákupem zahraničních měn. Motivy devizové činnosti jsou: 1) ČNB se snaţí ovlivnit vývoj kurzu domácí měny 2) ČNB se snaţí drţet zahraniční měny a cenné papíry, které jsou důleţitou rezervou, se kterou ČNB dělá další operace:

11

a)

Udrţení potřebné likvidity rezerv – slouţí k úhradám zahraničních závazků » Spousta devizových rezerv je také aktivně investována v zahraničí na cizím účtu.

b)

Výnos z devizových rezerv – nákup zahraničních cenných papírů, zejména cenné papíry federálních bank USA.

1.2.4 Regulace a dohled bankovního systému Česká národní banka je orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem v České republice. ČNB tedy provádí dohled nad bankovním sektorem, druţstevními záloţnami, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijními společnostmi, fondy penzijních společností, směnárnami a dohled nad institucemi v oblasti platebního styku. Stanovuje pravidla, která chrání stabilitu bankovního sektoru, kapitálového trhu, pojišťovnictví a sektoru penzijních fondů. Systematicky reguluje, dohlíţí a popřípadě postihuje nedodrţování stanovených pravidel.

1.2.5 Bankovní regulace Je činnost, která vytváří a prosazuje pravidla, podle kterých se mají subjekty bankovního systému řídit. Cílem bankovní regulace je vytvořit podmínky pro fungování bankovního sektoru, sníţit riziko v bankovním podnikání. Mezi nástroje patří právní předpisy, směrnice, vyhlášky apod.

1.2.6 Bankovní dohled Jedná se o kontrolu bank v dodrţení pravidel jejich dané činnosti s určením postihů a sankcí v případě, ţe je nedodrţí. Nad bankovním sektorem vykonává dozor nejen Česká národní banka, ale i další subjekty. Dohled je prováděn dvěma způsoby. Dohledem na místě a dohledem na dálku. Dohled na dálku: Dané banky zasílají orgánům vykonávajícím dohled bankovní výkazy, bilanci a další potřebné dokumenty, které jsou následně dohledem kontrolovány. 12

Výhodou dohledu na dálku je častá informovanost a také nízké náklady. Nevýhodou je veliké riziko neúplnosti daných údajů či jejich nesprávnost. Dohled na dálku je tedy ve větší míře spíše orientační záleţitostí a proto tedy nemohou vyuţívat všechny banky, ale pouze ty bezproblémové. Dohled na místě: Dohled na místě je konkrétnější a má přesnější informace o činnosti dané banky. Kontroluje ne jenom bankovní výkazy, bilanci, ale i další náleţitosti jako je kontrola organizační struktury, správnost konkrétních výkazů banky, kontrola pracovních postupů, kontrola zdali nedochází k podvodům s úvěry, bezpečnost bankovních systémů, kontrola interního auditu, apod.

1.2.7 Funkce banky bank

Česká národní banka je jako bankéř k obchodím bankám v České republice dělíme na tři druhy základních transakcí. Na vkladové, úvěrové a platební a zúčtovací operace. Vkladové operace ČNB přijímá od bank vklady v domácí i v zahraniční měně., vede bankám účty. Úloţky u ČNB jsou rezervy, a ty mohou být:

Volné – zejména kvůli platebnímu styku – banka musí mít vytvořené u ČNB rezervy, tedy peníze, aby bylo moţné provádět transakce. Povinné minimální rezervy – jsou ze zákona dány. Jedná se o měnově politický nástroj, se kterým nemohou obchodní banky disponovat. Jedná se o hotovost v bankovních pokladnách. Dobrovolné rezervy – pouze v domácí měně pro mezibankovní zúčtování. Rezervy v zahraničních měnách

13

Úvěrové operace ČNB můţe poskytovat úvěry ze dvou hledisek: úvěr pro obchodní banky, kdyţ je diskontní sazba velmi nízká a tím pádem se jedná pro obchodní banku o levný zdroj peněz. Česká národní banka půjčuje levně s cílem podpořit objem peněz v ekonomice. Úvěr pro obchodní banku, pro kterou se jedná o poslední moţnost záchrany. Jedná se o banku v insolvenci, kdyţ příslušná banka generuje velikou ztrátu, kterou není schopna pokrýt z vlastního kapitálu. ČNB pak stojí před rozhodnutím, jestli poskytne velký úvěr – pokud ho poskytne, vystoupí zde, jako věřitel poslední instance neboli Lender-of-lastresort.

Platební a zúčtovací operace ČNB určí pravidla pro provádění platebního styku bankami i nebankovními subjekty. Jedná se o lhůty zúčtování transakcí, pravidla pro vydávání a pouţívání elektronických platebních prostředků a zejména pro bezpečné fungování platebních systémů. Systém pro provozování mezibankovního platebního styku se nazývá CERTIS. Jedná se o jediný systém mezibankovního styku v České republice. Vznik a fungování systému CERTIS, stejně tak práva a povinnosti účastníku systému jsou stanoveny zákonem o platebním styku.

1.2.8 Funkce banky státu Česká národní banka vystupuje jako bankéř státu. Tato činnost zahrnuje provádění některých operací pro vládu, pro orgány státní moci a některé veřejné podniky. Mezi základní operace, které provádí Česká národní banka pro vládu, patří správa státního dluhu – činnosti spojené s poskytováním a splácením úvěrů státu, platbou úroků, emisí pokladničních poukázek a dluhopisů. Přímé poskytnutí úvěru státu, je zakázáno. Proto se poskytování úvěrů podmiňuje úpisem státních cenných papírů a jejich umístěním na peněţním a kapitálovém trhu.

14

Pokladní plnění státního rozpočtu znamená, ţe Česká národní banka provádí operace v rámci hospodaření se státním rozpočtem na základě pověření státu. Mezi další funkce patří vedení účtů, inkas a dalších operací související s hospodařením státního rozpočtu v daném období. V souvislosti se správou státního dluhu a operacemi souvisejícími s běţným hospodařením státního rozpočtu se o centrálních bankách mluví jako o fiskálních agentech vlád. Funkce banky státu spadá do sféry mikroekonomické.

1.2.9 Reprezentace státu v měnové oblasti Česká národní banka funguje jako reprezentant státu vůči domácí i zahraniční veřejnosti ve všech otázkách které se zabývají měnovou politikou. Mezi hlavní zdroje informací České národní banky jsou hlavně údaje, které zpracovávají statistické úřady, informace od nejrůznějších mezinárodních bankovních i nebankovních institucí a tiskových agentur, popřípadě i informace ve spolupráci s jinými bankami. V neposlední řadě si Česká národní banka zjišťuje informace sama v České republice a to prostřednictvím údajů, které jí poskytují ostatní banky v rámci dohledu na dálku. Banka by měla provádět politiku otevřenou a neustále vysvětlovat své přístupy a přesvědčit veřejnost o jejich správnosti.

2 VÝVOJ MĚNOVÉ POLITIKY 2.1 Období let 1919-19296 Vznik a stabilizace samostatné Československé měny Po dokončení války v nově vzniklém Československu bylo nutné podniknout rychlé kroky vedoucí ke stabilnímu ekonomickému vývoji, vzniku samostatné Československé měny a potlačení velmi vysoké inflace, která byla za dob Rakousko-Uherska.

6

http://www.historie.cnb.cz/cs/menova_politika/1_vznik_a_stabilizace_samostatne_ceskoslovenske_meny/index. html

15

Inflace byla vysoká z důvodu financování válečných výdajů a emisí nekrytých bankovek. Toto mělo za následek razantní měnovou reformu v čele s ministrem financí Aloisem Rašínem. Měnová reforma byla rozdělena na tři části. A) vytvoření samostatné československé měny B) provedení deflační politiky C) zavedení tzv. zlaté měny I díky sníţení mnoţství peněz v obědu ekonomiky o jednu třetinu, zůstala inflace v prvních dvou letech na úrovni přes 50%, bylo tedy nutné ji sníţit tvrdou měnovou politikou. To se podařilo, díky operacím na devizovém trhu. Politika upevnění koruny, byla po smrti Aloise Rašína nahrazena koncepcí stabilizace měny, kterou prosazoval Karel Engliš. Koruna se stala důvěryhodnou měnou a v roce 1929 dosáhla statusu zlaté měny. K tomu přispěly půjčky z cizích měn a zvýšení zlatých rezerv. Do konce roku 1926 měnovou politiku vykonával Bankovní úřad ministerstva financí, který řídil přímo ministr financí. Národní banka Československá začala fungovat v dubnu roku 1926 a měla za povinnost udrţet kurz koruny na úrovni předchozích dvou let. Národní banka Československa stejně tak jako ostatní centrální banky té doby, řídila měnovou politiku kontrolou mnoţství peněz v oběhu.

2.2 Období let 1929-19397 Období zlaté měny

Zlatá měna byla zavedena v listopadu roku 1929. NBČ se zavázala udrţet zlatý obsah koruny ve výši 44,58 mg zlata. Coţ odpovídalo 33,75 korun za jeden americký dolar. NBČ byla v průběhu světové hospodářské krize 30. let nucena vyuţívat i nepopulární administrativní nástroje. V létě 1931 díky bankovní krizi v Rakousku a také v Německu docházelo ke stahování kapitálu z hospodářsky slabých zemí.

7

http://www.historie.cnb.cz/cs/menova_politika/2_obdobi_zlate_meny/

16

NBČ nejdříve, aby zabránila oslabení koruny a odlivu kapitálu zvýšila eskontní sazbu. Toto mělo, ale za následek zbrzdění ekonomického růstu, proto následně NBČ eskontní sazbu opět sníţila. NBČ se obávala, ţe díky sníţení úrokových sazeb dojde k velkému odlivu kapitálu, proto zavedla devizovou regulaci. Sníţení úrokových sazeb se nijak zvláště nepromítlo do sníţení klientských úrokových sazeb, proto v dubnu roku 1933 se přistoupilo k jejich centrální regulaci. Druhá regulace sniţování úrokových sazeb proběhla od dubna roku 1935 aţ do dubna roku 1936. Vláda pod tlakem politiky v období 30. let změnila nastavení kurzové parity. Roku 1934 politické strany prosadily sníţení zlatého obsahu koruny na 37,15 mg zlata. Koruna ovšem k dolaru výrazně upevnila své postavení na 23,92 korun za 1 dolar.

Druhá devalvace koruny byla vyvolaná pádem zlatého franku a rozhodla o ní vláda. Zlatý obsah koruny se sníţil na 31,21 mg zlata. Koruna tím pádem oslabila na 28,47 korun na 1 dolar. I přes obě devalvace byla v 30. letech koruna jednou z nejsilnějších evropských měn.

2.3 Období let 1939-19458 Měnová politika v období okupace V Československu došlo na podzim roku 1938 ke staţení koruny a na místo toho byla stanovena říšská marka. Změna byla provedena kurzem 8,33 korun za 1 říšskou marku. Okupace roku 1939 českých zemí nacistickým Německem okamţitě zasáhla do činnosti ústavu. Dne 15. 3. 1939 převzal dozor nad bankou Dr. Friedrich Müller, kterého doprovázela početná skupina SS. Kromě vedení banky, si vynutil i převedení měnového zlata na Říšskou banku. Necelých 7 tun zlata bylo převezeno z Prahy do Berlína. Po německé okupaci přestala být koruna definitivně samostatnou měnou.

8

http://www.historie.cnb.cz/cs/menova_politika/3_menova_politika_v_obdobi_okupace/

17

Na základě vládního nařízení č. 96/1939 Sb. z. a n.9 se změnil název banky na Národní banku pro Čechy a Moravu. Název korespondoval s myšlenkou Adolfa Hitlera o vytvoření Protektorátu. Vedení banky, bylo doplněno o německou strukturu. Mezi hlavní představitele patřili například Dr. Herbert Winkler a Erich Sturm. Přesto však česká reprezentace v bance odmítla stát se jen pasivní vykonavatelkou diktátu Německa. Zcela otevřeně se postavila proti provedení celní unie Protektorátu s Říší, která ohroţovala český průmysl.

2.4 Období let 1945-195310 Poválečná měnová politika Košický vládní program z dubna 1945 si jako hlavní úkol zvolil ukončit peněţní chaos na osvobozených územích. Po ukončení peněţního chaosu, hospodářsky znovu obnovit země a také měnovou politiku. Oběh německé marky byl zakázán. 1. listopadu 1945 došlo k opětovnému sjednocení české a slovenské koruny. Kurz byl stanoven na 50 korun za 1 dolar. Košický vládní program vytvořil základy pro znárodňování bank a centrální direktivní řízení ekonomiky. Počet komerčních bank se sniţoval a po vydání dekretu prezidenta republiky roku 1945 byly akciové banky přeměněny na národní podniky. Po politickém převratu roku 1948 se centralizace v bankovnictví urychlila. Na základě zákona o reorganizace peněţnictví byly všechny komerční banky podřízeny jednotnému řízení ministerstva financí. Roku 1950 se funkce centrální banky ujala Státní banka československá. SBČS měla vykonávat funkci socialistické centrální banky, podílet se na finančním plánu, hospodářského plánu, řídit oběh platidel, sestavovat platební bilanci, řídit platební styk s cizinou apod. Měnová politika byla zcela podřízena plnění státního plánu.

9

Zákon č. 96/1939 Sb. z. a n. http://www.historie.cnb.cz/cs/menova_politika/4_povalecna_menova_politika/

10

18

2.5 Období let 1953-198911

Měnová politika v područí direktivního plánování

V červnu roku 1953 byla provedena peněţní reforma, která zredukovala objem peněz na původní hodnotu a sníţila kupní sílu obyvatel. Dále navrátila zlatou měnu a uměle nadhodnotila kurz koruny. Vedení měnové politiky bylo ve striktním řízení vývoje cen, deviz a kurzu. Inflace vzhledem k jednotným cenám oficiálně neexistovala, projevovala se pouze skrytě na černém trhu. Na černý trh patřil například obchod s valutami tzv. bony, za které bylo moţné nakoupit v Tuzexu. Kurzová oblast byla velmi nepřehledná. Od roku 1957 byl kurz oslabován pro neobchodní transakce, turistiku a od roku 1967 i pro obchodní transakce. Dále existovaly ještě v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci i obchodní kurzy k měnám socialistických zemí. K velkému zjednodušení přispěl rok 1989, kdy byla zrušena zlatá parita a oficiální kurz. Ekonomické neúspěchy direktivního řízení národního hospodaření budily snahy o reformu systému, které kulminovaly v letech 1966-1966. Trţní principy, i kdyţ ve velmi omezené míře pronikly do metod centrálního řízení i po následném protlačení reformních snad v období normalizace. Měnové politice byl přiznán význam v roce 1970 v podobě začlenění měnového plánu do soustavy centrálních národohospodářských plánů. Tyto reformy centrálního plánování však nepřinesly výrazné ekonomické zlepšení a pokračující hospodářská stagnace a následné zaostávání ţivotní úrovně za rozvinutým světem byla jedním z hlavních důvodů pádu komunistického reţimu v roce 1989.

2.6 Období let 1990-199712

Měnová politika na cestě ke standartu vyspělých zemí

11 12

http://www.historie.cnb.cz/cs/menova_politika/5_menova_politika_v_podruci_direktivniho_planovani/ http://www.historie.cnb.cz/cs/menova_politika/6_menova_politika_na_ceste_ke_standardu_vyspelych_zemi/

19

Pád komunistického reţimu v listopadu roku 1989, vytvořil podmínky pro úplnou ekonomickou reformu, která začala v roce 1991. Před reformou, byly ještě dvě důleţité změny. Jako první bylo přesunutí obchodních aktivit z centrální banky do komerčních bank. Jako druhou a také zásadní změnou bylo zavedení jednotného kurzu koruny pro všechny druhy operací, který byl devalvován o více neţ 50% své původní hodnoty. SBČS byla svěřena vysoká míra nezávislosti a autonomie. Mezi hlavní cíle té doby bylo udrţení stabilní měny. Měnová politika od roku 1991 tvořila tzv. mezicíle v podobě fixního kurzu a peněţní zásoby. Tento reţim se v počátečních letech velmi osvědčil. Inflace, která v roce 1991 dosáhla více neţ 55%, klesla v roce následujících pod 20%. Vzhledem ke kontinuitě činnosti SBČS a nově vzniklé České národní banky nemělo rozdělení bývalé federace v lednu 1993 na fungování měnové politiky významnější vliv. Samotná měnová odluka proběhla rychle a bez problémů. Postupný rozvoj peněţního trhu a také prohlubování směnitelnosti koruny vytvořily podmínky pro přechod k řízení měnové politiky prostřednictvím trţních nástrojů namísto dříve pouţívaných administrativních nástrojů. Měnová politika nebyla schopna plnit svůj cíl o udrţení měnové stability, nedokázala dostatečně tlumit domácí poptávku Takto vzniklá vnější nerovnováha byla spolu s narůstajícími problémy v bankovním sektoru a s finanční krizí na rozvíjejících se trzích podnětem ke spekulativnímu útoku na korunu. ČNB nebyla schopna spekulace vyvrátit ani jim čelit a ani přes výrazné zvýšení krátkodobých úrokových sazeb a masivní intervence na devizovém trhu a koncem května 1997 byla nucena zcela opustit reţim fixního kurzu.

2.7 Období let 1998 - současnost 13

Cílování inflace Vlivem oslabení kurzu v druhé polovině roku 1997 inflace vzrostla nad 10%. Od roku 1998 proto ČNB přistoupila k reţimu cílování inflace, který definitivně ruší mezicíle a zaměřuje se na plnění hlavního cíle – stabilní a nízké inflace. 13

http://www.historie.cnb.cz/cs/menova_politika/7_cilovani_inflace/

20

Cenová stabilita jako hlavní cíl měnové politiky České národní banky byl však v Ústavě ČR a v zákoně o ČNB kodifikován aţ v roce 2001. Cílování inflace se osvědčilo a přispělo k jejímu sníţení v roce 1998. Na začátku roku 1999 činila necelé 3%. ČNB v následujících letech postupně upravovala parametry tohoto reţimu. V roce 2002 přešla k cílování celkové inflace. Cílování inflace prošlo největší zkouškou v roce 2008 a v následujících letech, kdy vlivem světové finanční a hospodářské krize a následné evropské dluhové krize výrazně poklesla ekonomická aktivita. ČNB na hrozící krizi reagovala včasným sníţením úrokových sazeb a zavedením dodávacích repo operací, které doplnily tradiční stahovací repo operace. ČNB nemusela, na rozdíl od jiných centrálních bank, přistoupit k vyuţívání nekonvenčních nástrojů, jako je např. nákup státních dluhopisů. Vstupem do Evropské unie v květnu roku 2004 se ČR zavázala přijmout jednotnou evropskou měnu euro. V roce 2003 Česká národní banka ve spolupráci s vládou přijala strategii přistoupení k euru. V roce 2007 ji aktualizovala. Po případném budoucím přijetí eura Česká národní banka deleguje pravomoc měnové politiky na Evropskou centrální banku.

3 Měnová politika Podle Ústavy České republiky a zákona o České národní bance je hlavním cílem péče o cenovou stabilitu14. Česká národní banka také podporuje hospodářskou politiku vlády, vedoucí k hospodářskému růstu. Podobnou úlohu má většina demokratických zemí s trţní ekonomikou. Úkol k zajištění stability ceny v ekonomice, tzn. přispět k tvorbě stabilního prostředí pro rozvoj podnikatelských aktivit, je výrazem odpovědnosti centrálních bank za udrţitelný ekonomický vývoj. Důleţitým faktorem úspěšné měnové politiky, která vede k cenové stabilitě je nezávislost centrální banky. Česká národní banka usiluje o plnění její úlohy v rámci měnověpolitického reţimu nazývaného cílování inflace. Při naplňování daného cíle vyuţívá Česká národní banka několik měnověpolitických nástojů15

14 15

Zákon č.6/1993 § 2, odstavec 1 http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/

21

Cenová stabilita Česká národní banka, jako většina centrálních bank, se soustřeďuje především na stabilitu spotřebitelských cen. Stabilitou cen se nerozumí neměnnost cen, ale mírný růst. Růst cen odpovídající cenové stabilitě by měl zahrnovat statistické vychýlení směrem nahoru, k němuţ dochází při měření růstu těchto cen. Měl by také dát prostor pro drobné změny cenových relací, k nimţ v kaţdé ekonomice s efektivním cenovým systémem dochází. V březnu roku 2007 byl vyhlášen nový inflační cíl ve výši 2 % platný od ledna roku 2010. Inflační cíl se Česká národní banka snaţí dodrţovat, aby se skutečná hodnota lišila maximálně o 1 procentní bod na obě strany, protoţe vysoká a nestabilní inflace má negativní důsledky pro hospodářský růst. Vyšší inflace znehodnocuje příjmy a úspory, znamená vyšší nominální úrokové sazby a také vysokou proměnlivost inflace, coţ výrazně zvyšuje její náklady.

3.1 Měnověpolitické nástroje16 Monetární politika České národní banky má za hlavní cíl udrţet stabilitu cen. Mezi hlavní hlediska tedy zahrnujeme nastavení úrokových měr, které mají za následek dosaţení příznivé inflace, která je důleţitá v cílování inflace České republiky. Česká národní banka sama úrokové sazby nenařizuje, ale snaţí se jich dosáhnout pomocí nástrojů měnové politiky. Proto nástroje monetární politiky nastavuje, aby byl naplněn cíl monetární politiky. Hlavním cílem monetární politiky je rozdělit měnové nástroje na přímé a nepřímé. Přímým měnovým nástrojem je určení výše úrokových měr, kdy tedy stanovení úrokové míry můţe mít podobu stanovení úrokových sazeb na všech vkladech účtů, nebo limit pro poskytování úvěrů bankami. Česká národní banka ale raději preferuje nástroje nepřímé, kdy trţní krátkodobé úrokové míry je dosaţeno nástroji, kde mají za cíl udrţet úrokovou míru. Mezi hlavní měnově-politické nástroje se podle ČNB řadí operace na volném trhu, automatické facility, mimořádné facility, povinné minimální rezervy a devizové intervence.

16

http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/mp_nastroje/

22

3.1.1 Operace na volném trhu Cílem operací na volném trhu je kontrolovat a usměrňovat vývoj úrokových sazeb v ekonomice. Operace na volném trhu jsou většinou prováděny v tzv. repo operacích, které fungují na základě rámcové smlouvy o obchodování na finančních trzích. Z hlediska cíle a určité pravidelnosti lze operace na volném trhu rozdělit: 1) hlavní měnový nástroj 2) doplňkový měnový nástroj 3) nástroj jemného ladění Hlavní měnový nástroj má podobu repo operací prováděných formou tendrů. Při repo operacích přijímá Česká národní banka od obchodních bank přebytečnou likviditu a bankám předává za ni cenné papíry. Obě strany se také smluvně zaváţou, ţe po uplynutí dané doby splatnosti proběhne tzv. reverzní transakce, ve které Česká národní banka jako dluţník vrátí věřitelské obchodní bance zapůjčenou jistinu, která bude navýšena o předem dohodnutý úrok a věřitelská banka vrátí České národní bance poskytnutý kolaterál. Základní doba trvání této operace je dána na 14 dní, takţe se jedná o dvoutýdenní repo sazbu V závislosti na predikci vývoje likvidity bankovního sektoru jsou občas prováděny i repo operace s dobou, za kterou mají být splatný kratší neţ 14 dní. Mezi hlavní výhody repo operací je sníţení likvidity. ČNB provádí repo operace s tzv. variabilní sazbou. To znamená, ţe vyhlášená dvoutýdenní repo sazba slouţí jako maximální limitní sazba, za kterou mohou být banky v repo tendru uspokojovány. Nabídky bank jsou vypořádány podle americké aukční procedury, tj. ČNB přijme přednostně nabídky poţadující nejniţší úrokovou sazbu, a to aţ do výše přebytku likvidity na daný den. V případě, ţe objem objednaný bankami přesáhne daný přebytek likvidity, ČNB nabídky za nejvyšší sazby buď kompletně odmítne, nebo velmi zkrátí. Repo tendr je obvykle prováděn třikrát týdně v dopoledních hodinách. Banky mají moţnost v předem určené době předávat své objednávky, to znamená objem a také poţadovanou úrokovou sazbu. Minimální akceptovatelný objem je 300 mil. Kč a dále celé násobky 100 mil. Kč.

23

Doplňkový měnový nástroj má podobu tříměsíčního repo tendru, v němţ ČNB přijímá likviditu na období tří měsíců. Tříměsíční repo tendr probíhá podle americké aukční procedury. V součastné době se tento nástroj jiţ v České republice nevyuţívá, poslední tříměsíční tendr byl vypsán v lednu 2001. Nástroje jemného ladění – jedná se o operace s cennými papíry. Pouţívá se v krátkých a nečekaných výkyvech likvidity na trhu, přičemţ by musela být ohroţena stabilita vývoje úrokových sazeb. V současné době se nástroj jemného ladění příliš nepouţívá. Jeho vyuţití je tedy velmi výjimečné.

3.1.2 Automatické facility automatické facility slouţí k poskytování, nebo ukládání likvidity přes noc, jedná se tzv. overnight. Jelikoţ se jedná o pernamentní uloţení peněz pro banky, coţ znamená zapůjčení peněz, vytváří se hranice, ve kterých se pohybují krátkodobé sazby na peněţním trhu. Dělíme na depozitní facilita a marginální facilita. Depozitní facilita poskytují moţnost pro banky uloţit přes noc u České národní banky bez zajištění svou přebytečnou likviditu. Banka má nárok na přístup do depozitní facility, pokud zaţádá o uzavření obchodu Odbor korunových a devizových intervencí ČNB nejpozději 15 minut před uzávěrkou účetního dne systému CERTIS. Minimální objem pro uloţení peněz je 10 mil. Kč, maximální výše není omezena. Depozita jsou úročená diskontní úrokovou sazbou. Marginální facilita poskytuje pro banky, moţnost si zapůjčit přes noc od České národní banky formou repo operace likviditu. Musí mít ovšem uzavřenou rámcovou repo smlouvu. Pokud má banka na zapůjčení likvidity nárok poţádá nejpozději do 25 minut před uzávěrkou účetního systému CERTIS Odbor korunových a devizových intervencí České národní banky. Minimální objem je 10 mil. Kč, maximální objem není omezen. Prostředky v rámci marginální facility jsou úročení lombardní sazbou.

24

3.1.3 Mimořádné facility Roku 2008 Česká národní banka zavedla mimořádné dodávací repo operace se splatností dva týdny a tři měsíce, které jako hlavní cíl mají podpořit fungování trhu se státními dluhopisy. Od roku 2011 byla zachována pouze dodávací repo operace se splatností dva týdny.

3.1.4 Povinné minimální rezervy Povinné minimální rezervy jsou hlavní a základní nástroj měnové politiky. Díky PMR můţe Česká národní banka ovlivňovat objem likvidity v bankovním systému a dále slouţí pro hladký průběh platebního styku. Na základě zákona o České národní bance jsou všechny banky včetně stavebních spořitelen, poboček zahraničních bank, které mají v České republice bankovní licenci nebo se rozhodnou v České republice podnikat na základě tzv. "Jednotné licence" a od 1. 1. 2012 i druţstevní záloţny povinni drţet na svém účtu u České národní banky předem stanovený objem likvidních prostředků. Pro banky je vytvořeno tzv. Zúčtovací centrum České národní banky. Jedná se o účet pro platební styk. Systém PMR je zaloţen na principu průměrování, tzn. příslušná banka je povinna udrţovat na účtech pro plnění PMR denní zůstatek, který vychází z průměrování za udrţovací období. Jedná se o období přibliţně jednoho měsíce. Začíná vţdy první čtvrtek v měsíci a končí ve středu před prvním čtvrtkem následujícího měsíce. Prostředky jsou bankám úročeny od 12. 07. 2001 dvoutýdenní repo sazbou. Před tímto datem úročeny nebyly.

3.1.5 Devizové intervence Devizovou intervencí se rozumí nákupy nebo prodeje zahraniční měny za českou korunu Českou národní bankou na devizovém trhu. V devizové intervenci vidíme především dva cíle. Jako první je tlumení volatility na devizovém trhu. Jako druhý cíl je uvolnění měnové politiky. Devizové intervence nejsou v systému cílování inflace běţně pouţívaným nástrojem. Tím jsou zejména úrokové sazby. 25

Nicméně určité situace můţe nastat situace, kdy je zapotřebí devizových intervence vyuţít. Příkladem můţe být situace, která vznikla na podzim roku 2013, kdy Česká národní banka přijala na devizovém trhu oslabení koruny. Oslabila hladinu kurzu koruny tak, ţe vůči euru se koruna udrţuje kolem hladiny 27CKZ/1EUR.

3.2 Inflace a její cílování Hlavní cíl udrţení nízké a stabilní inflace vychází z mezinárodně potvrzené zkušenosti, ţe vysoká a také kolísavá hladina inflace, ekonomice škodí. Jiţ od ledna roku 2008 provádí ČNB svou měnovou politiku v systému cílování inflace. Především se Česká národní banka snaţí, aby se inflace pohybovala na úrovni vyhlášeného cíle. Nejvíce je zaměřena přímo na kontrolu inflace. Závazek pro dodrţení inflačního cíle je pro veřejnost srozumitelný a ukotvuje přímo inflační očekávání. Vzhledem ke zpoţdění mezi měnověpolitickým opatřením a jeho nejvýraznějším dopadem do inflace se měnověpolitické rozhodování ČNB řídí v první řadě nikoliv současnou ekonomickou situací, ale prognózou budoucího vývoje. Změny úrokových sazeb mají podle odhadů ČNB nejvýraznější dopad na inflaci v období zhruba jednoho roku aţ roku a půl. ČNB se proto hlavně při svých měnověpolitických úvahách soustředí právě na tuto dobu, zvaţuje a bere v potaz však také vývoj před obdobím i po něm. Prognóza budoucího vývoje inflace a celé ekonomiky s tím spojené vychází ze současné ekonomické situace a z dosavadního vývoje, ale také z předpokladů o budoucím vývoji některých významných veličin. Prognóza je vytvářena pomocí vytvořeného modelu z jiţ uplatňovaného v ekonomice, zároveň je však také ovlivňována odbornými diskuzemi a názory ekonomů ČNB. I přes odborná uváţení měnověpolitických rozhodnutí můţe inflace být mimo inflační cíl. Stane se tak tehdy, jestli rozhodnutí vycházela z prognóz, která daný cíl nepotvrdila. Předpověď ekonomického vývoje země je velmi těţké a malé či větší nenaplnění je časté u všech makroekonomických prognóz, nejen u těch, která vytváří Česká národní banka. Mezi nejčastější selhání prognózy patří změna hodnoty některé veličiny, která je významná pro českou inflaci. K těmto veličinám hlavně patří změna ceny u zboţí v zahraničí a měnový kurz. Nejčastěji se setkáváme s měřením inflace podle spotřebitelských cen. 26

V indexu spotřebitelských cen se porovnávají ceny daných výrobků a sluţeb a přisoudí se jim podíl podle toho, jak se podílí na celkové spotřebě domácností. Porovnáním hodnot indexu v různých obdobích se získá míra inflace. Je několik důvodů, proč vzniká inflace. Mezi hlavní důvody je růst objemu peněz v ekonomice. Více objemu peněz v ekonomice zvyšuje poptávku, která následně tlačí na růst cen. Vysoká inflace vede k selhání fungování trhu, protoţe rychle se měnící ceny přestávají být hodnotným měřidlem hodnoty zboţí a sluţeb. Inflace je tedy klíčový ukazatel pro měnovou politiku České národní banky. Proto se snaţí o uplatnění tzv. cílové inflace, to spočívá ve vytvoření střednědobé předpovědi inflace a úrovni, na které by inflaci chtěla Česká národní banka udrţet. Pokud by inflace cíl překonávala, Česká národní banka rozhodně o zpřísnění měnové politiky, tím, ţe například zvýší úrokové sazby. To bude mít za následek zdraţení úvěrů a omezení proudění nových peněz do ekonomiky. To značně omezí celkovou poptávku v ekonomice a sníţí značně tlak na růst cen.

4 Devizová politika České národní banky. 4.1 Analýza devizové politiky ČNB V této části práce bude blíţe popsána platební bilance České republiky během let 1993-2010. Etapy mezi jednotlivými lety byly zvoleny na základě událostí, které velmi ovlivnily situaci v České republice. Hodnoty Platební bilance ČR budou brány z hlavního zdroje, který uvádí stejné hodnoty jednotlivých účtů platební bilance. Zdroj bude součástí příloh. Jedná se o přílohu: „Platební bilance – načítaná čtvrtletí“ (zdroj: Česká národní banka). Informace o ekonomickém dění, které v jednotlivých letech ovlivnilo hodnoty platební bilance, budou čerpány z výročních zpráv ČNB a ze zpráv o vývoji platební bilance. 27

4.1.1 Analýza devizové politiky v roce 199317 Po několika týdnech měnové unie došlo dne 8. února 1993 k rozdělení měny, čímţ byl vytvořen ekonomický prostor České republiky. Růstem obratu zahraničních obchodů ve volně směnitelných měnách a přílivem zahraničního kapitálu se zvyšovala ekonomická spolupráce českých ekonomických subjektů s partnery se zemí Evropského společenství. Se záměrem přispět k oţivení hospodářské aktivity, byla v roce 1993 zakončena jednání o odstranění obchodních překáţek a o vytvoření ekonomických regionů. Coţ mělo za následek vznik zón volného obchodu. Situace v České republice: začátkem roku 1993 bývalé federace pokračovaly v ekonomickém prostoru s preferencí drţby deviz před likviditou koruny. Téhoţ roku, byl také zaznamenán zesílený tok korunových prostředků ze Slovenských bank do bank v České republice. Pokračoval tedy pokles devizových rezerv obou centrálních bank. Česká národní banka v lednu roku 1993 intervenovala na mezibankovním devizovém trhu v rozsahu okolo 590 mil. USD. Vývoj v devizové oblasti byl tedy jednou z příčin ukončení platnosti jednotné měny mezi Slovenskou republikou a Českou republikou po 5 týdnech od rozdělení federace. Po rozdělení jednotné měny, došlo k upevnění důvěry v českou měnu a v úroveň jejího kurzu vůči volně směnitelným měnám. Běţný účet platební bilance České republiky pro rok 1993 vůči zahraničí aktivní v celkové výši 10,5 mld. Kč. Kapitálový účet byl aktivní v rozsahu 79,2 mld. Kč. Aktivum běţného účtu platební bilance bylo sníţeno pasivem běţného účtu platební bilance v důsledku bezúplatného převodu akcií z první vlny kupónové privatizace ve prospěch slovenských investorů.

17

http://journal.fsv.cuni.cz/mag/article/show/id/455

28

4.1.2 Analýza devizové politiky v roce 199418 Pro vývoj vnějších ekonomických vztahů České republiky v roce 1994 bylo charakteristické postupné sniţování přebytku běţného účtu platební bilance a poměrně výrazný příliv soukromého kapitálu. Celkový běţný účet platební bilance skončil s mírným schodkem - 0,5 mld. Kč, přičemţ aktivní saldo ve volně směnitelných měnách ve výši 8,6 mld. Kč. Kapitálový účet platební bilance vykazoval příliv zdrojů ve výši 87 mld. Kč, z toho ve volně směnitelných měnách 61 mld. Kč. Příliv kapitálu do České republiky dosáhl 8,4% na vytvoření HDP. Pro vývoj devizové oblasti České republiky v roce 1994 bylo charakteristické zvyšování důvěry v českou korunu a další liberalizace v rámci platného devizového zákona. Došlo k poklesu devizových účtů fyzických osob-rezidentů o 3,8 mld. Kč a současně s tím vzrostly korunové účty nerezidentů na částku 6,9 mld. Kč. Hlavní zásadou měnové politiky v devizové oblasti v roce 1994 spočívalo v liberalizaci transakcí běţného účtu a vybraných poloţek kapitálového účtu (např. navýšení limitu pro turistiku, změkčování nabídkové povinnosti). Zesílením přílivu kapitálu do České republiky navýšilo potřebu koordinace měnové, fiskální a hospodářské politiky. Vládní politika podpory exportu se projevila v zaloţení České exportní banky a ve formování sítě Českých informačních center. Celková obchodní bilance dosáhla za rok 1994 pasiva – 24,9 mld. Kč, z toho ve volně směnitelných měnách – 24,5 mld. Kč. Obrat zahraničního obchodu zboţí a sluţeb přesáhl v roce 1994 vytvořený HDP v běţných cenách o 5%, coţ bylo o 6,7 bodu méně neţ v předchozím roce.

4.1.3 Analýza devizové politiky v roce 199519 Celková platební bilance České republiky pro rok 1995 byla vysoce přebytková, coţ vedlo ke zvýšení devizových rezerv centrální banky o 198 mld. Kč. Mezi hlavní důvody růstu devizových rezerv centrální banky byly nákupy na devizovém trhu v celkové výši 194 mld. Kč.

18 19

http://journal.fsv.cuni.cz/mag/article/show/id/457 http://journal.fsv.cuni.cz/mag/article/show/id/464

29

Ve struktuře platební bilance byl na kapitálovém účtu platební bilance patrný masivní příliv kapitálu. Kapitál činil 223 mld. Kč, z toho ve volně směnitelných měnách 200 mld. Kč. Příliv kapitálu dosáhl podílu 18,4 % na HDP. Hlavní sloţkou přílivu kapitálu v roce 1995 bylo čerpání zdrojů ze zahraničních bank a jejich půjčování ve formě devizově tuzemských úvěrů. Silným impulzem pro příliv kapitálu bylo deklarování širší směnitelnosti koruny od října roku 1995, vstup České republiky do OECD a zlepšování investičního ratingu. Celkový schodek obchodní bilance dosáhl výše 104,4 mld. Kč, z toho ve volně směnitelných měnách 101,3 mld. Kč. Podíl na HDP dosáhl výše 8,6%.

Mezi hlavní faktory, které ovlivnily vývoj obchodní bilance, patří následující skutečnosti: -

urychlení ekonomického růstu v České republice. Růst HDP o 4,8 %. Růst českého vývozu vzrostl oproti předchozímu roku o téměř 4%. Ekonomický růst současně stimuloval poptávku po dovozech pro investice, výrobní i osobní spotřebu.

-

Privatizace strategických odvětví, jako je petrochemie, telekomunikace, automobilový průmysl apod. zahraničním kapitálem zvyšuje zapojení do mezinárodního obchodu a dovozní náročnost české ekonomiky.

-

Postupný proces vzájemného upevňování zahraničních a tuzemských cenových hladin v důsledku zpevňování reálného efektivního kurzu koruny v cenách průmyslových výrobků.

-

Liberální přístup zahraničních výrobců na tuzemský trh v důsledku sniţující se celní ochrany tuzemského trhu v návaznosti na dohody s EU a WTO.

4.1.4 Analýza devizové politiky v roce 1996 V roce 1996 se zpomalovalo tempo růstu exportu. Přispěli k tomu zesilující monetární restrikce, zvýšení reálné mzdy, nátlak na reálné zhodnocování kurzu koruny a zpomalení hospodářského růstu v západní Evropě, na kterou se do značné míry český export soustředil. Nejvíce se jednalo o spotřební zboţí a polotovary, ve kterých byla Česká republika s ostatními vyspělými zeměmi konkurenceschopná. Tento druh zboţí však velmi reaguje na konjunkturální změny.

30

To mělo za následek, ţe se čeští výrobci a vývozci začali obracet na trhy střední a východní Evropy. Na straně dovozu nedocházelo k ţádným výrazným změnám. Dále přetrvávala růstová tendence hlavně ze zemí Evropské unie. V daném roce dosáhl schodek 6,4% HDP. Tento rozsah vnější nerovnováhy byl jednou z příčin měnové krize v roce 2007.

4.1.5 Analýza devizové politiky v roce 199720 Vývoj platební bilance pro rok 1997 byl charakteristický v poklesu nerovnováhy obchodní bilance, měnovými výkyvy se zeslabením kurzu koruny. Vylepšení obchodní bilance oproti předchozím rokům bylo dáno pozvolným utlumením domácí poptávky, oţivením zahraničních poptávek, vybudováním podniků pro konkurenceschopné produkce. Finanční a kapitálový účet byl ovlivněn měnovým výkyvy, kdyţ v květnu roku 1997 reagovali investoři na makroekonomický vývoj začátku roku a v listopadu na politickou situaci, přičemţ velký vliv měla i měnová krize v Asii. Reakcí na události byl odliv krátkodobého kapitálu. Platební bilance tak pro rok 1997 skončila deficitem, který byl pokryt devizovými rezervami České národní banky ve výši 56 mld. Kč. Běţný účet platební bilance byl pro rok 1997 schodkový. Deficit byl 100,1 mld. Kč, coţ činilo 6,1% HDP. Zejména vlivem pasiva obchodní bilance ve výši 145,6 mld. Kč, coţ činilo 8,8% HDP. V porovnání s předcházejícím rokem poklesla vnější nerovnováha ekonomiky, ovšem deficit se stále pohyboval na mezinárodně uznávané hranici 5 % poměru k HDP. Obchodní bilance pro rok 1997 skončila pasivem ve výši 145,6 mld. Kč, coţ činilo 8,8% HDP. V porovnání s rokem předchozím to bylo přibliţně o 14 mld. Kč méně. V důsledku pozastavení vývozu a urychlení růstu dovozu deficit obchodní bilance aţ do dubna rostl. Změna nastala v květnu, kdy vývoz začal převaţovat nad dovozem, to mělo za následek zlepšení kumulativního salda. K vylepšení obchodní bilance pomohla i postupná depreciace kurzu koruny. Zahraniční obchod se zaměřoval spíše na země s vyspělou trţní ekonomikou, především země Evropské unie, do kterých se navýšil vývoz o 24,3 %. Dovoz zejména ze zemí Evropské unie se zvýšil o 13,2%. Velmi dobře se vyvíjel i obchod se zeměmi CEFTA a SNS. Pasivum se zejména prohloubilo v obchodování s rozvojovými zeměmi o téměř 11 mld. Kč, kvůli stagnujícímu vývozu a rostoucímu dovozu z daných zemí. 20

http://invenio.nusl.cz/record/138885/files/nusl-138885_1.pdf

31

Kapitálový účet v roce 1997 měl přebytkové saldo ve výši 0,3 mld. Kč, neboť příjmy z převodů nevýrobních nefinančních hmotných aktiv, kapitálových transferů a nehmotných práv byly vyšší neţ výdaje. Celková výše platební bilance pro rok 1997 skončila deficitem 56 mld. Kč.

4.1.6 Analýza devizové politiky v roce 199821 Platební bilance v roce 1998 dosáhla přebytku ve výši 62,6 mld. Kč, zejména převahou přebytku finančního účtu nad schodkem běţného účtu. Deficitem pro rok 1998 ve výši 33,8 mld. Kč skončil běţný účet platební bilance, tj. 1,9 HDP. Saldo obchodní billance skončilo pro rok 1998 pasivem ve výši 83,3 mld. Kč, tj. 4,7% HDP. V porovnání s předchozím rokem se schodek bilance sníţil o 60,7 mld. Kč, tj. 8,7 % HDP. Důvodem poklesu deficitu obchodní bilance byl příznivý vývoj směnných obchodů vlivem poklesu cen surovin na světovém trhu, při sníţení tuzemské poptávky. Rychlost vývozu, na přelomu roku 1997 a 1998 začala od poloviny roku 1998 oslabovat. Tento pokles byl spojen se zpomalováním hospodářské aktivity v zemích Evropské unie, zhoršením ekonomické situace v Rusku a pozvolným upevňováním kurzu koruny během roku. Kapitálový účet vykázal přebytek ve výši 0,1 mld. Kč pro rok 1998. Ke konci roku 1998 vykazoval finanční účet platební bilance aktivum ve výši 84,9 mld. Kč., přičemţ meziroční navýšení bylo o 50,6 mld. Kč. Rovněţ opatrný postoj investorů znamenal jiný pohled na situaci v bankovním sektoru, coţ mělo za následek sníţení investičních ratingů České republiky od zahraničních institucí (Standard & Poor's a IBCA rating). Avšak Česká republika byla v ratingovém hodnocení na druhém místě v rámci zemí střední a východní Evropy. Skoro 94% z přílivu zahraničních zdrojů na finanční účet tvořily přímé zahraniční investice. Významná část směřovala do rozvoje obchodu s nemovitostmi. Celková výše platební bilance pro rok 1998 skončila přebytkem 62,6 mld. Kč.

21

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/zpravy_v yvoj_pb/C_PB_1998.PDF

32

4.1.7 Analýza devizové politiky v roce 199922 V roce 1999 se sniţovala poptávka a růst exportu české ekonomiky. Nastalo zhoršení směnných relací, vlivem zvýšení cen, zejména energetických surovin. Hlavní význam na finančním účtu patřil zahraničním investicím. Bylo navýšeno drţení dluhových i nedluhových zahraničních cenných papírů v aktivech na konci roku, coţ mělo za následek odliv kapitálu Běţný účet platební bilance v roce 1999 skončil deficitem ve výši 36,6 mld. Kč, coţ je oproti minulému roku o 6,5 mld. Kč méně, nejvíce se na výsledku podílelo meziroční sníţení deficitu obchodní bilance o 11,1 mld. Kč. Obchodní bilance v daném roce skončila pasivem ve výši 71,3 mld. Kč, tj. 3,9 % HDP. Nadprůměrně se dařilo vývozu a dovozu zušlechťovacího styku, který vedl ke zlepšení pasivního salda. V porovnání s rokem předchozím narostl vývoz v běţných cenách o 9,2%. Především se zvýšil vývoz průmyslových výrobků a přepravních zařízení. Vedle zušlechťovacího styku vývoz podporovala strana SRN, která převýšila sníţení poptávky v tranzitivních ekonomikách. Dovoz v běţných cenách se navýšil o 7,5 %, který se především zaměřoval na oblast průmyslových výrobků, strojů a paliv. Navýšení dovozu zejména způsobilo růst cen energetických surovin na světových trzích, především ropy. Kapitálový účet platební bilance vykázal pro rok 1999 pasivum ve výši 73 mil. Kč. Výsledek způsobili vyšší výdaje na nákupy licencí a autorských práv. Finanční účet platební bilance pro rok 1999 skončil přebytkem ve výši 85,9 mld. Kč, z důvodu přílivu přímých zahraničních investic, přičemţ převaţovaly nad odlivem investic ostatních. Hlavním důvodem silného přílivu přímých investic do České republiky bylo zesílení základního jmění obchodních řetězců, vstup zahraničních investorů do distribučních sítí spojených s rozvodem elektřiny, plynu a vody. Celková výše platební bilance pro rok 1999 skončila přebytkem 57,1 mld. Kč

22

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/zpravy_v yvoj_pb/PB_1999_CS.PDF

33

4.1.8 Analýza devizové politiky v roce 200023 Pro vývoj v roce 2000 bylo patrné zvýšení deficitu obchodní bilance a běţného účtu. Běţný účet platební bilance skončil schodkem ve výši 91,4 mld. Kč, coţ bylo oproti roku předchozímu o 37,2 mld. Kč více. Hlavní příčina zhoršení salda obchodní bilance byla ve vývoji zahraničních cen dováţených energetických surovin, nejvíce ropy a zemního plynu v prvním pololetí roku 2000. V druhém pololetí roku 2000 zesílení poptávkových faktorů. K důleţité změně došlo ve sloţení zahraničních aktiv u obchodních bank formou sníţení depozit a zvýšení podílů úročených cenných papíru v aktivech. Běţný účet platební bilance pro rok 2000 skončil schodkem ve výši 91,4 mld. Kč. Následkem rostoucího schodku obchodní bilance bylo meziročním zhoršení schodku o 37,2 mld. Kč. Pro rok 2000 skončilo saldo obchodní bilance schodkem ve výši 126,8 mld. Kč, tj. 6,6% HDP. Do schodku zahraničního obchodu se promítly v první polovině roku zejména cenové vlivy a v druhé polovině roku rostoucí tuzemská poptávka. V zušlechťovacím styku v obchodech dosáhla česká ekonomika přebytku ve výši 105 mld. Kč. Obchody tvořily necelých 26% obchodní bilance. V roce 2000 kapitálový účet skončil deficitem ve výši 195,3 mil. Kč. Hlavní objem na obou stranách bilance byl nákup a prodej nevýrobních aktiv, tj. patentů a licencí. Pro rok 2000 vykázal finanční účet platební bilance přebytek ve výši 129,6 mld. Kč, přičemţ oproti minulému roku došlo k nárůstu o 23 mld. Kč. Na finanční účet měl největší vliv vysoký příliv zahraničních investic. Necelá polovina přímých investic směřovala do odvětví peněţnictví a pojišťovnictví. Čtvrtina pak do výroby strojů a zařízení. Rychlé tempo přílivu přímých investic bylo podporováno i stabilním vývojem ekonomiky, privatizačním procesem, ale také snahou vlády o vytvoření příznivého investičního prostředí. Sloţení investic se poněkud změnilo, kdyţ se investoři začali zaměřovat na výstavbu závodů, zejména pro automobilový a elektrotechnický průmysl. Celková platební bilance pro rok 2000 skončila v přebytku 31,5 mld. Kč.

23


34

4.1.9 Analýza devizové politiky v roce 200124

V roce 2001 se sníţil deficit obchodní bilance i běţného účtu, hlavně vlivem cenových faktorů, nárůstu přebytku v bilanci sluţeb a transferů. Mezi hlavní poloţky na finančním účtu byly opět zahraniční přímé investice. Ke změně došlo u portfoliových investic, kde byl patrný příliv zdrojů. U ostatních kapitálových poloţek byl patrný odliv kapitálu. Běţný účet platební bilance v roce 2001 skončil deficitem ve výši 101 mld. Kč, kde v porovnání s rokem předchozím to bylo zhruba o 10 mld. více. Saldo obchodní bilance ke konci roku 2001 vykazovalo schodek ve výši 119 mld. Kč, tj. 5,5% HDP. Výsledek obchodní bilance ovlivňovalo několik faktorů, zejména vývojem směnných relací v průběhu roku a zpomalení zahraniční poptávky. Nejvíce zpomalením rychlosti hospodářského vývoje u největšího obchodního partnera té doby – SRN. Dynamičnost vývozu do Německa poklesla na 7%. Důleţitý vliv měl i pokles cen energetických surovin ve světě, přičemţ se to následně projevilo v cenách dovozu. Vývoz v běţných cenách se zvýšil meziročně o 13,1%, především se zvýšení projevilo u strojů a zařízení slouţící pro přepravu. Dovoz v běţných cenách se navýšil o 11,7% oproti roku předchozímu, nejvíce u trţních výrobků, chemikálií, strojů. V daném roce došlo k nárůstu podílu obchodních operací, vytvořených na bázi rozvoje kooperačních vazeb tuzemských výrobků se zahraničními partnery. V zušlechťovacím styku došlo k přebytku ve výši 105 mld. Kč, coţ pro zahraniční obchod tvořilo více neţ jednu čtvrtinu operací. Kapitálový účet pro rok 2001 skončil deficitem 0,3 mld. Kč. V porovnání s rokem předchozím nebyl nárůst výdajů současně s nárůstem příjmů. Finanční účet platební bilance vykázal ke konci roku 2001 přebytek ve výši 153,3 mld. Kč. Nejvýznamnějším zdrojem byly zahraniční přímé investice, které ve sledovaném roce byly ve výši 187 mld. Kč. Přímé investice do České republiky, plynuly z Evropské unie z více neţ 87 %, především z Německa, Nizozemí a Francie. 24


35

Objem investic byl směřován nejvíce do oblasti sluţeb. Ve sledovaném roce byl čistý příliv portfoliových investic ve výši 34,9 mld. Kč. Celková platební bilance pro rok 2001 skončila přebytkem ve výši 67,1 mld. Kč.

4.1.10 Analýza devizové politiky v roce 200225 V roce 2002 se vylepšil deficit obchodní bilance, vlivem vývozních a dovozní cen. Nejvýznamnější poloţkou v rámci objemu se stal deficit bilance výnosů, který poprvé za celou historii převýšil schodek obchodní bilance. Vývoj na finančním účtu byl velmi pozitivně ovlivněn obrovským přílivem přímých zahraničních investic i při nízké účasti zahraničních investorů na privatizaci státních majetkových podílů. Zahraniční zdroje se ve sledovaném roce navýšily na 15% HDP. Komerční banky nakupovaly nejvíce dluhopisy, coţ mělo za následek, ţe byl zaznamenán odliv portfoliových investic. Běţný účet platební bilance skončil v daném roce deficitem ve výši 121,4 mld. Kč, tj. 5,3 % HDP. Ve sledovaném roce bylo saldo obchodní bilance s deficitem ve výši 74,4 mld. Kč, přičemţ došlo v porovnání s rokem předchozím ke sníţení o 42,3 mld. Kč. Na pozitivním výsledku se podílelo několik faktorů, nejvíce pokles cen surovin na světovém trhu, meziroční posilování kurzu koruny vůči všem hlavním měnám, nebo rychlost vývozu a dovozu surovin. Objem vývozu vyrostl o 4,6 % a to nejvíce u strojů, chemikálií a trţních výrobků. V zušlechťovacím styku dosáhl zahraniční obchod přebytku 96,1 mld. Kč, avšak v porovnání s rokem předchozím došlo ke sníţení aktiva o 10,3 mld. Kč. Zušlechťovací operace se nejvíce zaměřovaly na strojírenské výrobky a elektroniku. Kapitálový účet pro rok 2002 skončil s deficitem 0,1 mld. Kč. V celkovém obratu platební bilance byly transakce účtu bezvýznamné. Finanční účet pro rok 2002 skončil aktivním saldem 340,3 mld. Kč. Částka oproti minulému roku byla skoro dvojnásobná. Obrovské příjmy vedly ze zahraničních přímých investic. Příliv na finančním účtu ze zahraničních zdrojů dosáhl 15% objemu HDP.

25

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/zpravy_v yvoj_pb/PB_2002.PDF

36

Na navýšení oproti roku minulému měl největší vliv prodej společnosti Transgas, Německé firmě RWE. Celková platební bilance pro rok 2002 skončila přebytkem ve výši 216,9 mld. Kč.

4.1.11 Analýza devizové politiky v roce 200326 V roce 2003 vrostla zahraniční poptávka po české produkce a obchodní bilance se opět vyvíjela velmi příznivě. Příliv zahraničních zdrojů na finančním účtu se oproti roku minulému sníţil na polovinu. Poměr HDP a aktivního salda se sníţil na 6,8 %. Sníţení příjmů z privatizace souviselo se zpomalením přílivu zahraničních přímých investic. Vlivem niţší výkonnosti tuzemských cenných papírů byly pro vývoj portfoliových investic rozhodující nákupy tuzemských investorů zahraničních dluhopisů. Naopak v obchodování se zahraničními akciemi převaţovaly odprodeje. Běţný účet platební bilance pro rok 2003 vykázal deficit 157,2 mld. Kč. V porovnání s HDP dosáhl 6,5 %, nadále tedy pokračovalo kaţdoroční zvyšování schodku běţného účtu. V obchodní bilanci došlo ke zlepšení schodku o 1,9 mld. Kč, přičemţ deficit pro rok 2003 byl 69,4 mld. Kč. Výsledek ovlivňoval nejvíce nárůst zahraniční poptávky po české produkci a dobrý vývoj směnných relací. Oproti minulému roku došlo k navýšení dovozu a vývozu. Kaţdý z faktorů narostl na necelých 9%. Rozdíl se dostavil aţ v cenách, vývozní ceny narostly o 0,9%, dovozní ceny poklesly o 0,3%. Mezi faktory ovlivňující vývoj cen, patřil cenový vývoj na zahraničních trzích a kominální kurz koruny. Pro rok 2003 skončil kapitálový účet deficitem 82,2 mil. Kč, přičemţ se oproti roku minulému sníţil o 37,2 mil. Kč. V celkovém obratu platební bilance byly transakce účtu bezvýznamné. Finanční účet platební bilance byl prokázán čistý zdroj ve výši 163,9 mld. Kč. Příjmy se oproti minulému roku sníţily o 183,9 mld. Kč, příčinou bylo niţší saldo přímých zahraničních investic do České republiky, které pokleslo o 204,8 mld. Kč.

26


37

Odliv z České republiky přímých investic do zahraničí vykazoval v daném roce zhruba podobnou úroveň, jako v roce 2001 a 2002. Hlavní objem investic plynul do nemovitostí. V portfoliových investicích nastal odliv ve výši 37,7 mld. Kč, pro jejich vývoj byl rozhodujícím faktorem nákup zahraničních dluhopisů tuzemskými investory. Banky investovaly zejména do dlouhodobých zahraničních obligací. Celková platební bilance pro rok 2003 skončila přebytkem ve výši 12,9 mld. Kč.

4.1.12 Analýza devizové politiky v roce 200427 Za posledních deset let zaznamenala obchodní bilance nejniţší deficit. K celkovému sníţení pomohl nárůst exportu a dobrý vývoj směnných relací. V porovnání s předchozími lety byl zaznamenán na kapitálovém účtu růst obratů. Na finančním účtu se sníţily zahraniční přímé investice. Naopak se zvýšil objem portfoliových investic. Poklesnutí čistého přílivu ostatních forem zahraničního kapitálu bylo příčinou nízké potřeby krátkodobého financování a růstu vkladů a úvěru poskytovaných zahraničními tuzemskými subjekty. V roce 2004 skončil běţný účet platební bilance deficitem 143,3 mld. Kč. Oproti minulému roku se jednalo o pokles o necelých 14 mld. Kč. Obchodní bilance ve sledovaném roce vykázala nejniţší deficit za posledních 10 let ve výši 22,3 mld. Kč. I nadále se v daném roce pokračovalo v oţivení světové ekonomiky. Příznivé makroekonomické prostředí pomáhalo nárůstu vývozu českého zboţí. Sledovaný rok byl velmi významný z hlediska toho, ţe Česká republika 1. 5. 2004 vstoupila do Evropské unie. Celní a administrativní opatření, dovozní kvóty byly zrušeny a od data vstupu do Evropské unie, byly aplikovány kvóty a cla EU. Největší dynamiku zaznamenal vývoz zboţí a sluţeb. Rozhodující faktor pro Českou republiku bylo obchodování se zeměmi Evropské unie, které tvořily 86,6 % z celkových obchodů. Aktivum se zeměmi Evropské unie oproti minulému roku vzrostlo o 71 mld. Kč. I nadále Česká republika obchodovala se státy Ameriky a Asie.

27


38

Kapitálový účet skončil pasivním saldem v roce 2004 ve výši 14 mld. Kč. Na straně příjmů dostala Česká republika dotace z fondů Evropské unie. Na straně výdajů působily operace mezivládní dohody o vypořádání pohledávek z vládních úvěrů, z dob plánované ekonomiky. Na finanční účet měl největší vliv příliv zahraničních zdrojů, který se navýšil na 181 mld. Kč, největší podíl byl ze zahraničních přímých investic a z portfoliových investic. Celkový objem českých investic do zahraničí činil 14 mld. Kč. Nárůst byl velmi ovlivněn nákupem tří distribučních firem v Bulharsku skupinou ČEZ. Jednalo se o největší investici v historii České republiky. Většina prostředků byla investována do odvětví energií, nejvíce elektřiny, vody a plynu. Největší příliv zahraničních investic plynul ze zemí Německa, Rakouska a Nizozemí v částce 114,7 mld. Kč. Celková platební bilance pro rok 2004 skončila v přebytku ve výši 6,7 mld. Kč.


Ve sledovaném roce se zpomalil hospodářský růst v zemích Evropské unie, přesto docházelo k malému zvyšování odbytu české produkce na trzích EU. I nadále mezi důleţité obchodní partnery patřily země Ameriky a Asie. V návaznosti na několik faktorů pokračoval růst ceny ropy na světových trzích, který se zastavil aţ v posledním čtvrtletí roku 2005. Oproti roku předchozímu se opevnila nominální hodnota kurzu koruny vůči USD a EUR. Pro vývoj na tuzemském trhu byl charakteristický výnosy a nízkými úrokovými sazbami. V daném roce na evropských kapitálových trzích nastal dynamický růst, především růst indexů DJ Stoxx a DAX. Nadále pokračoval růst akciových trhů Asie, oproti tomu trhy Ameriky zaznamenávaly spíše stagnaci. Běţný účet platební bilance zaznamenal v roce 2005 nárůst strojírenského vývozu, coţ vedlo k poklesu deficitu běţného účtu na 2,1% HDP. Obchodní bilance zejména ovlivnila poptávka ze zemí Evropské unie, coţ přispělo i ke zvýšení vývozu. K navýšení vývozu pomohly investice do České republiky, z předchozích

28

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/zpravy_v yvoj_pb/PB_2005.pdf

39

let. Největší růst vývozu zboţí byl zaznamenán v automobilovém průmyslu a ve strojírenské produkci. U spotřebního zboţí, se ve sledovaném roce navýšily dovozy z asijských zemí, především kvůli uvolněným kvótám z EU. Obchodní bilance pro rok 2005 vykázala přebytek 40,4 mld. Kč. Finanční účet ve sledovaném roce zaznamenal sníţení čerpání zahraničních zdrojů. Poměr HDP vůči finančnímu účtu vykazoval 4,7%. Kapitál za zahraničí byl spojen s privatizací státních majetkových podílů. Kapitálový účet skončil za sledovaný rok přebytkem ve výši 5,1 mld. Kč, který přímo souvisel s dotacemi z fondů Evropské unie.


V roce 2006 se zrychlil růst světové ekonomiky oproti roku předchozímu. Dvojnásobně se navýšil také hospodářský růst zemí Evropské unie. Ekonomický rozvoj utvořil dobré podmínky pro odbyt české produkce. Největší nárůst přebytku obchodní bilance vykazoval český zahraniční obchod se Slovenskem a SRN. Deficit běţného účtu platební bilance narostl na 3,1% HDP na vývoji se podílely faktory úzce spojené s přílivem přímých investic do České republiky. Zvýšil se dovoz z Ruské federace, důsledkem růstu cen surovin na světových trzích. Narůstal také dovoz z Číny, především u spotřebního zboţí. V roce 2006 vykázala obchodní bilance přebytek ve výši 68,2 mld. Kč. Vlivem investic, které do České republiky během let přicházely, se navýšil vývoz českého zboţí. Nejvíce patrný byl vývoz v průmyslovém sektoru. Do zemí Evropské unie bylo směřováno více neţ 85 % exportu. Kapitálový účet platební bilance vykázal přebytek, coţ bylo v návaznosti s nárůstem příjmů z fondů Evropské unie. Saldo kapitálového účtu v daném roce ve výši 8,5 mld. Kč.

29

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/zpravy_v yvoj_pb/PB_2006_CZ.pdf

40

Aktivní saldo finančního účtu platební bilance se oproti roku minulému sníţilo. Finanční instituce prokázaly růst pasivních operací. Obchodní banky čerpaly zahraniční zdroje v podobě depozit a finančních úvěrů.

4.1.15 Analýza devizové politiky v roce 200730 V roce 2007 se nejvíce prohlubovaly rozdíly na jednotlivých částech běţného účtu. Kladné saldo obchodní bilance se zvýšilo na 118 mld. Kč. Významných výsledků v hospodářském růstu dosáhlo Německo, Rakousko a Slovensko, přičemţ český vývoz do těchto zemí narostl a Česká republika byla jejich hlavním obchodním partnerem. Ekonomika České republiky hojně vyuţila přímé zahraniční investice z let minulých na rozšíření výrobních a exportních kapacit. Do zhoršení schodku platební bilance v roce 2007 na 2,5 % HDP se nejvíce promítlo zlepšení přebytku výkonové bilance na 4,9 % HDP. Pro daný rok pasivum běţného účtu platební bilance skončilo deficitem ve výši 88,9 mld. Obchodní bilance dosáhla ve sledovaném roce přebytku 117,5 mld. Kč. Zahraniční obchody ovlivňovaly přímé zahraniční investice a i nadále hospodářský růst Evropské unie. Aktivní saldo obchodu se zeměmi Evropské unie, vzrostlo o 65 mld. Kč. Saldo kapitálového účtu pro rok 2007 bylo aktivní ve výši 19,7 mld. Kč. Vývoj na kapitálovém účtu zejména ovlivňovaly příjmy z fondů Evropské unie. Na finančním účtu platební bilance v daném roce byl čistý příliv zahraničních zdrojů ve výši 104,5 mld. Kč. Oproti předchozímu roku se navýšil čistý příliv přímých zahraničních investic. Saldo portfoliových investic a ostatních investic skončilo pasivem.

4.1.16 Analýza devizové politiky v roce 200831 V roce 2008 nastalo posilování kurzu koruny a pokles směnných relací, které souvisejí s vývojem cen komodit.

30

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/zpravy_v yvoj_pb/pb_2007.pdf 31

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/zpravy_v yvoj_pb/2008/pb_2008.pdf

41

Tyto hlavní faktory spolu s ekonomickými problémy německé ekonomiky, působilo nepříznivě na hospodaření podnikové sféry. Hnací silou růstu poptávky HDP byl zahraniční obchod s vysokým aktivním saldem. Běţný účet platební bilance pro daný rok skončil schodkem 113,9 mld. Kč, tj. 3,1 % HDP. Poklesly výnosy z portfoliových investic, coţ se také promítlo do zvýšení schodku. Meziročně se zhoršilo saldo obchodní výměny se zeměmi jihovýchodní Asie a Ruskem. V porovnání se zeměmi Evropské unie se zvýšil přebytek obchodní bilance, avšak při poklesu obchodního obratu. Obchodní bilance dosáhla v roce 2008 aktiva ve výši 103,2 mld. Kč. Výsledek zahraničního obchodu České republiky byl zapříčiněn poklesem poptávky ze zemí nejvýznamnějších obchodních partnerů, při současném dovozu ze zemí mimo Evropskou unii. Saldo zahraničního obchodu nepříznivě ovlivnilo i zhoršení směnných relací. Saldo na kapitálovém účtu bylo aktivní ve výši 31 mld. Kč. Vývoj účtu ovlivňují zejména příjmy z fondů Evropské unie. Nově se důleţitou poloţkou na straně příjmů a výdajů stalo obchodování sektoru nefinančních podniků e emisními povolenkami. Ve sledovaném roce důleţitou sloţku tvořily také kapitálové výdaje vlády, které sniţovaly aktivní saldo. Na finančním účtu čistý příliv zahraničních zdrojů pro rok 2008 byl ve výši 151,2 mld. Kč. V porovnání s minulým rokem poklesl příliv přímých zahraničních investic. Salda portfoliových investic skončila pasivem. U dalších investic došlo k nárůstu čistého přílivu zdrojů ze zahraničí.

4.1.17 Analýza devizové politiky v roce 200932 I nadále přetrvávala slabá poptávka ze zemí nejvýznamnějších obchodních partnerů i nízká domácí poptávka. Vlivem niţšího dovozu ze zemí mimo Evropskou unii a pozitivním směnným relacím došlo k nárůstu přebytku obchodní bilance a to ve výši 180,5 mld. Kč. Běţný účet platební bilance v roce 2009 vykázal schodek ve výši 37 mld. Kč, tj. 1 % HDP. Nárůst schodku bilance výnosů zasáhlo poklesnutí výnosů z tuzemských přímých investic. Meziroční nárůst přebytku obchodní bilance byl ovlivněn niţším dovozem zboţí mimo EU. Obchodní bilance v platební bilanci dosáhla přebytku 180,5 mld. Kč. Objem vývozu a dovozu zboţí se meziročně sníţil. Vývoz pokles o 14 % a dovoz o 18 %. 32


42

Výsledek zahraničního obchodu ovlivnila nízká poptávka ze zahraničí, ale i velmi slabá domácí spotřebitelská poptávka. V porovnání s předchozím rokem se navýšilo aktivum obchodní bilance, příčinou bylo zavedení šrotovného v některých zemích Evropy. Aktivní saldo kapitálového účtu se v daném roce navýšilo o 10,5 mld. Kč, tj. na 40,9 mld. Kč. Na vývoj kapitálového účtu se významně podílejí příjmy z fondů EU, které v porovnání s minulým rokem vzrostly na 35,8 mld. Kč. Významnou sloţkou účtu se stává pořízení a úbytku nevyráběných nefinančních aktiv. Jedná se o prodej a nákup emisních povolenek sektorem nefinančních podniků. Saldo finančního účtu platební bilance bylo v daném roce vystihováno čistým přílivem zahraničních zdrojů ve výši 95,2 mld. Kč. Na daném výsledku se podílely i portfoliové a přímé investice. U dalších sloţek finančního účtu byl vykázán odliv zdrojů do zahraničí.

4.1.18 Analýza devizové politiky v roce 201033 Nárůst české ekonomiky byl dynamičtější neţ v řadě zemí Evropské unie. Česká ekonomika si jako v předchozích letech udrţovala stejnou úroveň tempa. Příznivě se vyvíjel export zboţí a sluţeb z České republiky do zahraničí. Pokles byl zaznamenán u investic v České republice. Běţný účet platební bilance skončil ve sledovaném roce pasivem ve výši 139,2 mld. Kč, tj. 3,8 % HDP. V celém výsledku se nejvíce podílel schodek bilance výnosů. Výnosovou bilanci ovlivnil pokles úrokových výnosů ze zahraničních aktiv bankovního a podnikového sektoru oproti minulému roku. Obchodní bilance v platební bilance vykázala přebytek ve výši 53,9 mld. Kč. Obrat obchodní bilance se meziročně navýšil. Oţivení Evropské unie, ale i celé světové ekonomiky způsobilo zvýšení vývozu o celých 18 % a dovozu o 21 %. Vývoz zboţí ovlivnil růst produkce zpracovatelského průmyslu. Rychlost růstu dovozu byla způsobena cenovými vlivy. Aktivní saldo kapitálového účtu pokleslo na 34,1 mld. Kč. Příjmy z fondů EU jsou i nadále hlavními faktory ovlivňující vývoj účtu. Mezi další důleţitý faktor účtu patří jiţ pevná poloţka pořízení a úbytky nevyráběných nefinančních aktiv. 33


43

Saldo finančního účtu platební bilance pro sledovaný rok skončilo čistým přílivem zahraničních zdrojů ve výši 182,1 mld. Kč. Konečná hodnota byla ovlivněna přílivem portfoliových a přímých investic.

5 Devizová politika České národní banky Česká národní banka zabezpečuje řadu činností, které zapojují domácí ekonomiku do mezinárodních vztahů. Česká národní banka není jediný subjekt, který tuto oblast spravuje. Úzce spolupracuje s vládou, nebo i dalšími institucemi, ať uţ v domácí, tak i zahraniční ekonomice. Určité oblasti zahraničních vztahů jsou v současnosti silně ovlivňovány mezinárodními institucemi, hlavně Mezinárodním měnovým fondem, skupinou Světové banky a Bankou pro mezinárodní platby. Na celosvětové, nebo i regionální spolupráci se ovšem podílejí i centrální banky států. Devizová politika České národní banky spočívá především v regulaci toků zahraničních příjmů a výdajů při udrţení platební bilance se zahraničím. Činnost České národní banky v devizové oblasti lze zahrnout do několika odvětví34: · operace s devizovými rezervami; · zahraniční úvěry; · devizovou regulaci; · platební bilanci; · operace se zlatem

5.1 Devizové rezervy Devizové rezervy patři mezi hlavní poloţku aktiv pro centrální banku. Rezervy v zahraničních měnách slouţí pro zajištění vnějších potřeb státu v nepříznivých situacích.

34

REVENDA, ZBYNĚK. Centrální bankovnictví. 2. rozš. vyd. Praha: Management Press,. 2001, ISBN 97880-210-4756. str. 108

44

Devizové rezervy lze také pouţít jako nástroj k ovlivnění kurzu v měnové politice. Centrální banky fixují kurz domácí měny k měně zahraniční, průběţně tedy vyuţívají devizových rezerv, aby vyrovnaly nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po domácí měně, který vzniká po fixním kurzu. V ekonomikách, které uţívají plovoucí kurz, se nesoulad vyrovnává samovolně a to změnou ceny kurzu dané měny na trhu. Některé centrální banky se však i při plovoucím kurzu uchýlí k intervenci na devizovém trhu, aby zabránily nadměrnému kurzovnímu rozdílu, který by mohl ohrozit cenovou stabilitu. Tento reţim se nazývá řízený plovoucí kurz. Česká národní banka pracuje od května roku 1997 v reţimu řízeného plovoucího kurzu. K intervencím se uchyluje jen výjimečně, přesto se to v nedaleké minulosti stalo. Přednostně se však snaţí změnit úrokové sazby. Intervence ve směru proti znehodnocení domácí měny určuje poměr devizových rezerv k objemu devizových obchodů.

Mezi devizové rezervy zahrnujeme zahraniční aktiva České národní banky ve směnitelných měnách. Mezi devizové rezervy řadíme monetární zlato, zvláštní práva čerpání, rezervní pozici u Mezinárodního měnového fondu a krátkodobá aktiva ve vztahu k zahraničí (tzn. vklady, cenné papíry, valuty a další aktiva) Devizové rezervy jsou vykazovány ve struktuře stanovené Mezinárodním měnovým fondem. Součástí výkazu jsou i základní údaje o předpokládaném zvýšení, nebo sníţení devizových rezerv v nejbliţší době a dále pak údaje o repo operacích s cennými papíry v zahraničí. Devizové rezervy jsou umístěny v několika měnách. Největší část je uloţena v eurech a dolarech. Rezervy jsou uloţeny v bezpečných aktivech, mezi které můţeme zařadit vládní dluhopisy, pokladniční poukázky, nebo jiné zajištěné cenné papíry.

5.2 Zahraniční úvěry V přímé souvislosti se zahraničními úvěry mohou centrální banky vystupovat na dvou stranách. Jak na straně dluţníků, tak na straně věřitelů.

45

Přijetí úvěru v cizí měně navýší devizové rezervy na straně aktiv a vlády zahraničního subjektu na straně pasiv bilance centrální banky. Při poskytování úvěru v zahraniční měně se musí rozlišovat jeho příjemce. Je-li to domácí bankovní či nebankovní subjekt, je úvěr připsán u centrální banky a při čerpání je odepisován z devizové rezervy. Pokud se poskytne úvěr v cizí měně, dojde k navýšení poloţky zahraniční poloţky na aktivech, nastane zvýšení vkladů zahraničního subjektu na straně pasiv a poklesnutí devizové rezervy na aktivech. Při poskytnutí zahraničního úvěru centrální bankou je protistranou opět zahraniční centrální banka, nebo vláda, či některá z mezinárodních měnových a finančních institucí.

5.3 Devizová regulace Devizová regulace upravuje stanovení a prověřování pravidel nakládání se zahraničními měnami pro bankovní i nebankovní subjekty. Tato pravidla zahrnují zejména pohyb zahraničního kapitálu, systém kurzu národní měny a směnitelnost měny.

5.4 Platební bilance Veškeré vnější vztahy, které mají podobu peněţní, finanční, nebo toku zboţí mezi domácí ekonomikou a ostatními zeměmi, procházejí platební bilancí. Platební bilance je ekonomická veličina, která ovlivňuje ostatní makroekonomické veličiny. Nejvíce jsou to hrubý domácí produkt, úroková míra, devizový kurt, zaměstnanost, úroveň ceny zboţí a sluţeb. Nejenţe platební bilance ovlivňuje všechny tyto makroekonomické veličiny, současně je i platební bilance zpětně těmito veličinami ovlivňována35. Platební bilance je taky účetní výkaz za určité období, zpravidla za jeden kalendářní rok, který zachycuje veškeré ekonomické transakce mezi naší zemí a ostatními zeměmi36.

35

DURČÁKOVÁ, J., MANDEL, M. Mezinárodní finance. Vydání 3., rozšířené a doplněné. Praha: Management Press, 2007. 487 s. ISBN 978-80-7261-170-6, str. 15 36 DURČÁKOVÁ, J., MANDEL, M. Mezinárodní finance. Vydání 3., rozšířené a doplněné. Praha: Management Press, 2007. 487 s. ISBN 978-80-7261-170-6, str. 15

46

Základní struktura vychází z doporučení v příručce Mezinárodního měnového fondu pro sestavování a vykazování platební bilance, jeţ zahrnuje běţný účet platební bilance, kapitálový účet platební bilance a finanční účet platební bilance37.

Platební bilance se tvoří ve dvou různých strukturách, a to v horizontální struktuře a ve vertikální struktuře.

5.4.1 Horizontální struktura platební bilance Horizontální struktura platební bilance je tvořena třemi částmi. Běţný účet zachycuje pohyb zboţí a sluţeb, jako jsou dovoz a vývoz, příjmy a výdaje dopravních sluţeb, cestovního ruchu a ostatních obchodních sluţeb38.

Běţný účet je tvořen: -

obchodní bilancí – mezi něţ patří vývoz a dovoz zboţí do země a ze země

-

bilancí sluţeb – zahrnuje vývoz a dovoz sluţeb do země a ze země (např. doprava, cestovní ruch)

-

bilancí výnosů – zahrnuje důchody z výrobních faktorů v domácí zemi, jeţ jsou součástí domácí ekonomiky (např. mzdy, zisky, dividendy, úroky)

-

běţnými převody – jedná se například o příspěvky mezinárodním organizacím Kapitálový účet tvoří převody kapitálového charakteru. Související s migrací obyvatel, promíjením dluhů, s vlastnickými právy k fixním aktivům a s převody nevyrobených, nefinančních aktiv, například půdy, pozemků a nehmotných práv například patentů a licencí. 37

DURČÁKOVÁ, J., MANDEL, M. Mezinárodní finance. Vydání 3., rozšířené a doplněné. Praha: Management Press, 2007. 487 s. ISBN 978-80-7261-170-6, str. 620 38 REVENDA, Z. Centrální bankovnictví. 2. rozš. vyd. Praha : Management Press, 2001. ISBN 80-7261-051-1, str. 118

47

Jedná se o účet zachycující transakce s obchodu s nehmotnými statky (např. patenty, či ochranné známky, odpuštění pohledávek apod.) V případě ČR jako členské země EU se zde objevuje rovněţ příliv prostředků ze strukturálních fondů EU. Finanční účet zahrnuje transakce spojené se vznikem a zánikem vlastnictví finančních aktiv a závazků vlády, bankovní a podnikové sféry a ostatních subjektů ve vztahu k zahraničí.39 Finanční účet je tvořen: -

portfoliovými investicemi – jedná se o majetkové cenné papíry, jeţ nespadají do přímých investic. V České republice je podíl vlastnictví určen hranicí do 10%. A dluhové cenné papíry.

-

Přímými investicemi – jedná se o přímé domácí investice v zahraničí, o zahraniční přímé investice v domácí ekonomice, dále se také jedná o investice, které určují míru kontroly a řízení podniku. V České republice je podíl určen hranicí 10% a více procentní podíl investora na základním kapitálu společnosti

-

Finanční deriváty – jedná o opce, futures a forwardy

-

Ostatní investice – zahrnující přijímání a poskytování úvěrů

-

saldo chyb a opomenutí, kurzové rozdíly Jedná se o účetní poloţku, která sloţí pro dorovnání účetní bilance kreditu a debetu. Nepřesnosti v evidenci vznikají díky nedokonalé evidenci toků. Tato oblast platební bilance zahrnuje kurzové rozdíly, nepřesnosti v evidenci, metodické problémy

Změna devizových rezerv Kaţdá centrální banka vlastní zásobu zahraničních měn. Tato zásoba je nazývána jako devizová rezerva. Centrální banka pouţívá devizovou rezervu k zásahu na měnovém trhu. V situaci kdy by domácí měna začala vůči ostatním měnám výrazněji posilovat, centrální banka by přistoupila k nákupu zahraniční měny výměnou za měnu domácí. 39

Peníze a měnová politika Josef Jílek. ISBN, 80-247-0769-1, str. 623

48

V situaci, kdy by centrální banka shledala domácí měnu příliš slabou, na měnovém trhu by jí nakoupila tolik, kolik by bylo potřeba. Platila by přitom devizovými rezervami. Jednou za určité období se vypočítá, jaké mnoţství zahraničních měn přibylo a jaké ubylo. Tato změna je pak ohlášena jako změna devizových rezerv. Devizové rezervy obsahují zlato, zvláštní práva čerpání, devizy apod.40

5.4.2 Vertikální struktura platební bilance Pod pojmem vertikální struktura platební bilance máme na mysli rozčlenění poloţek na kreditní a debetní. Jedná se tedy o podvojný účetní zápis. Kreditní poloţky vstupují do platební bilance s kladným znaménkem. Jedná se o poloţky, které představují takové transakce, kterými dochází k příjmu plateb od nerezidentů. Jedná se např. o vývoz zboţí a sluţeb, sníţení devizových rezerv apod. Debetní poloţky naopak se záporným znaménkem. Jedná se o takové poloţky, v jejichţ důsledku jsou poskytovány platby nerezidentům, nebo zvýšení devizových rezerv.41 Kreditní operace: devizová nabídka

Debetní operace: devizová poptávka

Export zboţí

Import zboţí

Export sluţeb

Import sluţeb

Import důchodů

Export důchodů

Import transferů

Export transferů

Import dlouhodobého kapitálu

Export dlouhodobého kapitálu

Import krátkodobého kapitálu

Export krátkodobého kapitálu

Chyby a opomenutí Sníţení devizových rezerv a zlata

Zvýšení devizových rezerv

Aktiva celkem

Pasiva celkem

Zdroj42 40

NEUMANN, Pavel; ŢABMERSKÝ, Pavel; JIRÁNKOVÁ, Martina. Mezinárodní ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, str. 94 41 NEUMANN, Pavel; ŢABMERSKÝ, Pavel; JIRÁNKOVÁ, Martina. Mezinárodní ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010

49

5.5 Operace se zlatem Zlato se po staletí povaţovalo za pevnou součást národních měnových systémů a bývalo oporou téměř všech národních bank. Vzácný kov se nabízel jako měnová jednotka, tedy základní měřítko všech ostatních hodnot, ovšem se zánikem tzv. zlatých standardů úloha zlata jako měnové jednotky skončila. V současných měnových reţimech, zlato nemá téměř ţádnou úlohu, avšak Centrální banky zlato stále budou povaţovat za jistou pojistku v nestálých dobách. Pouţití zlata k úhradě zahraničního úvěru je poměrně komplikované, a to hlavně z důvodu kolísání ceny zlata. Hlavní problém je také spojen s tím, ţe by mohlo dojít k nepřijetí zlata protistrany, coţ by znamenalo nutnost prodeje na trzích se zlatem. Pokud by tato situace nastala, úhrady zahraničních závazků by se mohly centrální bance prodraţit a to v situaci kdy by byl trţní pokles ceny zlata. V opačném případě by problém nevznikl.

42

REVENDA, Z. Centrální bankovnictví. 2. rozš. vyd. Praha : Management Press, 2001. ISBN 80-7261-051-1, str 782

50

Závěr Cílem mé bakalářské práci bylo uvést, charakterizovat a zhodnotit proces a etapy České národní banky, její legislativu v ČR, měnovou politiku a devizovou politiku. V bakalářské práci mělo být základní analýza obou politik a jednotlivé etapy v jejich vývoji. Zvolila jsem postup seznámení s Českou národní bankou v české ekonomice. Tedy v první řadě jsem definovala a charakterizovala Českou národní banku. Poté jsem definovala a popsala legislativní rámec a činnost bankovní rady, který jsem mimo jiné charakterizoval podle zákona. Měnová politika ČNB je důleţitou a nedílnou součástí ekonomiky našeho státu. Je důleţité si uvědomit, ţe chování a reakce České národní banky na vzniklé situace ovlivňují ţivoty celé země. Měnová politika ČNB je nástroj centrální banky a je souhrnem opatření a zásad, které mají prostřednictvím měnových nástrojů prosazovat plnění měnových cílů. V tomto konkrétním případě je velmi důleţitá nezávislost centrální banky, aby si udrţela odstup od politických zájmů a plně reflektovala a respektovala ekonomické zájmy. Měnová politika byla rozdělena do několika etap, které jsem důkladně charakterizovala a důkladně popsala danou problematiku jednotlivých úseků. V další části je uvedena devizová politika, jako hlavní námět druhé části. Cílem devizové politiky je přispívat k ekonomické rovnováze a k dosaţení vyrovnané platební bilance státu. Kapitola charakterizuje blíţe všechny důleţité úkoly devizové politiky, jako jsou činnosti v oblasti devizového kurzu, devizové intervence, operace se zlatem, správa devizových rezerv a platební bilance. Právě platební bilance byla zvolena jako hlavní bod kapitoly Vývoj platební bilance, kde byl zanalyzován její vývoj od roku 1993 do roku 2010. Kapitola je rozdělena na jednotlivé roky a v kaţdém roce je popsán důleţitý milník, který v daném roce ovlivnil platební bilanci.

51

Seznam použité literatury 1) REVENDA, Z. Centrální bankovnictví. 2. rozš. vyd. Praha : Management Press, 2001. ISBN 80-7261-051-1, str 782 2) NEUMANN, Pavel; ŢABMERSKÝ, Pavel; JIRÁNKOVÁ, Martina. Mezinárodní ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, str. 94 3) NEUMANN, Pavel; ŢABMERSKÝ, Pavel; JIRÁNKOVÁ, Martina. Mezinárodní ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010 4) Peníze a měnová politika Josef Jílek. ISBN, 80-247-0769-1, str. 623

5) DURČÁKOVÁ, J., MANDEL, M. Mezinárodní finance. Vydání 3., rozšířené a doplněné. Praha: Management Press, 2007. 487 s. ISBN 978-80-7261-170-6, str. 620 6) REVENDA, Z. Centrální bankovnictví. 2. rozš. vyd. Praha : Management Press, 2001. ISBN 80-7261051-1, str. 118

7) DURČÁKOVÁ, J., MANDEL, M. Mezinárodní finance. Vydání 3., rozšířené a doplněné. Praha: Management Press, 2007. 487 s. ISBN 978-80-7261-170-6, str. 15

8) REVENDA, ZBYNĚK. Centrální bankovnictví. 2. rozš. vyd. Praha: Management Press,. 2001, ISBN 978-80-210-4756. str. 108 9) Zákon č. 6/1993 Sb. o České národní bance 10) Článek 98 Ústavy 11) http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/mp_nastroje 12) http://journal.fsv.cuni.cz/mag/article/show/id/455 13) http://journal.fsv.cuni.cz/mag/article/show/id/457

14) http://journal.fsv.cuni.cz/mag/article/show/id/464 15) http://invenio.nusl.cz/record/138885/files/nusl-138885_1.pdf 16) http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/ 17) http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_st at/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/2009/pb_2009.pdf 18) http://www.cnb.cz/cs/index.html

52

Bankovní institut vysoká škola Praha

Recommend Documents