Bankovní institut vysoká škola Praha

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Porovnání bankovního trhu ČR a Ruska Bakalářská práce

Autor:

Inna Avramenko Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Helena Cetlová

Duben, 2011

Prohlášení: Prohlašuji,

ţe

jsem

bakalářskou

práci

zpracoval/a

samostatně

a v seznamu uvedl/a veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen/a se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne

Inna Avramenko

Anotace Tato práce nese název „Porovnání bankovního trhu České republiky a Ruska. Cílem této bakalářské práce je analýza problematiky českého a ruského bankovního trhu včetně porovnání makroekonomických ukazatelů obou ekonomik. Pojednává se zde také o právním vymezení bankovních trhů České republiky a Ruska a analýze bank a bankovního sektoru na základě dostupných indikátorů. Závěr práce je souhrnem základních poznatků a doporučení do dalších let.

Annotation This bachelor thesis´ title is „ Comparison of the banking sector in the Czech republic and Russia. The objectiv of this thesis is to analyse questions of the czech and russian banking market including the comparison of main macroeconomic indicators. It considers also about legal determination of banking markets with the intention of analysing basic banking indicators. The conclusion is concernig about summarising main do´s and dont´s in the following years.

OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................................... 5 1. MAKROEKONOMICKÁ SITUACE ČESKÉ REPUBLIKY A RUSKA ........................................... 7 1.1 MAKROEKONOMICKÁ SITUACE ČESKÉ EKONOMIKY ............................................................................................... 7

1.1.1 Makroekonomické ukazatele české ekonomiky ..................................................... 8 1.2 MAKROEKONOMICKÁ SITUACE RUSKÉ EKONOMIKY ............................................................................... 12

1.2.1 Makroekonomické ukazatele ruské ekonomiky ................................................... 13 1.3 POROVNÁNÍ ČESKÉ REPUBLIKY A RUSKA POMOCÍ MAGICKÉHO ČTYŘÚHELNÍKU......................................................... 17 2. ANALÝZA BANKOVNÍHO TRHU ČESKÉ REPUBLIKY A RUSKA ........................................... 19 2.1 OBECNÁ VÝCHODISKA BANKOVNÍHO TRHU ........................................................................................... 19

2.1.1 Nejvýznamnější právní předpisy týkající se bankovní regulace v ČR ................. 22 2.1.2 Česká národní banka........................................................................................... 26 2.2 PRÁVNÍ VYMEZENÍ BANKOVNÍHO PROSTŘEDÍ V RUSKU ......................................................................... 30

2.2.1 Centrální banka Ruské federace ......................................................................... 32 3. POROVNÁNÍ VYBRANÝCH BANK ............................................................................................... 34 3.1.CHARAKTERISTIKA BANK A FINANČNÍCH INSTITUCÍ V ČESKÉ REPUBLICE ................................................................... 34

3.1.1 Analýza bankovního sektoru v České republice .................................................. 38 3.2 CHARAKTERISTIKA BANK A FINANČNÍCH INSTITUCÍ V RUSKU ................................................................................. 43

3.2.2 Analýza bankovního sektoru v Rusku .................................................................. 44 4. ODHAD BUDOUCÍHO VÝVOJE .................................................................................................... 49 4.1 ODHAD VÝVOJE V ČESKÉ REPUBLICE ............................................................................................................... 49 4.2 ODHAD VÝVOJE V RUSKU ...................................................................................................................... 51 SOUHRN POZNATKŮ ........................................................................................................................ 54 ZÁVĚR ................................................................................................................................................. 56 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................................... 58 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................................... 61 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................................ 62

ÚVOD Bankovnictví představuje obor, který se za posledních 20 let v postkomunistických zemích velmi dynamicky rozvíjí a inovuje své produkty ve prospěch moderní společnosti. Společnost představují lidé, kteří si bez poskytovaných bankovních sluţeb jiţ nedovedou představit své kaţdodenní činnosti jak v soukromém ţivotě, tak v zaměstnání i podnikání. Banky, jako nositelé a zprostředkovatelé finančních sluţeb, jsou v trţní ekonomice důleţitým pilířem pro fungování makroekonomické a mikroekonomické ekonomie. Tyto aspekty jsou srovnatelné jak v rámci českého bankovního trhu, tak v rámci ruského bankovního trhu. Implementací evropského práva do českého právního systému v bankovním sektoru se české bankovnictví posunulo v rámci internacionalizace finančních trhů zemím Evropského společenství. Technologický pokrok ovlivňuje i způsob spravování bankovních produktů jejími klienty, vyuţívajících stále více elektronizace bankovních sluţeb, které i bankám pomáhají sniţovat náklady provozní, personální i administrativní. Tento pokrok však nelze zaznamenávat stejně v rámci ruského bankovního trhu, protoţe vliv evropské legislativy je pouze dílčí. Cílem této bakalářské práce tedy je zabývat se problematikou současných tendencí vývoje systému regulace a dohledu v rámci českého a ruského bankovního trhu, jaké aspekty mají vliv na systém regulace bankovnictví v těchto zemích i jaké faktory ovlivňují vývoj těchto bankovních trhů a také analyzovat český a ruský bankovní sektor. Práce je logicky rozčleněna na část teoretickou a praktickou. V teoretické části se budu zabývat obecnými východisky bankovního trhu a to jak v České republice, tak v Rusku. Porovnám také právní vymezení obou zemí se zaměřením na centrální banky. V práci je nutné zdůraznit také specifika dnešní situace na bankovním trhu a v oblasti regulace bankovnictví a identifikovat jednotlivé přístupy k regulaci v bankovnictví. V další části práce jiţ budu porovnávat základní makroekonomické ukazatele a vývoj obou ekonomik v posledních letech. V rámci makroekonomické analýzy budu porovnávat ukazatele míry inflace, HDP a míry nezaměstnanosti. Také porovnám obě ekonomiky pomocí magického čtyřúhelníku. Třetí, praktická část je jiţ věnována samotné analýze bankovního sektoru České republiky a Ruska. Dále se pak věnuji některým praktickým aspektům a srovnáním

nejvýznamnějších bank v jednotlivých typech finančních systémů a některé výstupy praktické části jsou zapracovány do závěrů a konkrétních zjištění, a také do příloh této práce. Čtvrtá část bude pojednávat o moţnostech budoucího vývoje a to jak v oblasti makroekonomické, tak v oblasti bankovních sektorů porovnávaných zemí. V závěru zhodnotím dosaţené výsledky, které vyplynou z analýz ekonomických a bankovních ukazatelů se zaměřením na predikci moţných variant dalšího vývoje a nástin moţných směrů, kam by se mohla aktuální situace posunout a dále vyvíjet bankovní trh v České republice a v Rusku. Bakalářská práce čerpá informace zejména z odborné tuzemské a zahraniční literatury, odborné časopisecké literatury, a také ze statistických údajů a odborných webových stránek. V rámci metodologie bude vyuţita makroekonomická analýza ekonomických ukazatelů včetně ukazatelů bankovního trhu a to od roku 2005 do roku 2009. Výstupy analýzy budou následně pouţity pro vzájemnou komparaci.

1. MAKROEKONOMICKÁ SITUACE ČESKÉ REPUBLIKY A RUSKA Makroekonomické situaci České republiky se budu věnovat v této kapitole. Hodnocení ekonomických ukazatelů nám pomáhá určovat a predikovat další vývoj ekonomiky. Mezi základní ekonomické ukazatele se řadí hrubý domácí produkt, míra inflace, míra nezaměstnanosti apod.. Tyto zmíněné makroekonomické veličiny se společně s ukazateli výše veřejného dluhu a deficitem veřejného rozpočtu řadí k tzv. konvergenčním kritériím. Také z pohledu Evropské unie se tyto indikátory povaţují za ukazatele všeobecného ekonomického prostředí. 1.1 MAKROEKONOMICKÁ SITUACE ČESKÉ EKONOMIKY V této části stručně nastíním vývoj České republiky a její ekonomiky v průběhu posledních let. Další části pak na konkrétních tabulkách a grafech ukáţi a popíši daný vývoj v klíčových ukazatelích. Českou republiku můţeme zařadit do tzv. skupiny vyspělých států. Od pádu komunismu v postkomunistických zemích se řadí mezi relativně stabilní ekonomiky s výraznou proexportní orientací. Je členem v mnoha mezinárodních institucích, z nichţ můţeme jmenovat Organizaci spojených národů, Severoatlantickou alianci, Mezinárodní měnový fond, Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Evropské banky pro obnovu a rozvoj apod. Jiţ od doby První republiky je Česká republika výrazně průmyslově orientovaná, coţ dokazuje nemálo významných společností, jeţ jsou základem a tahounem ekonomického rozvoje, coţ se projevuje také ve struktuře ekonomiky. Největší procento (38%) obyvatel je zaměstnáno právě v průmyslovém odvětví. Česká republika potaţmo český průmysl se soustředí hlavně na odvětví těţkého průmyslu, jako je strojírenství, chemický průmysl, automobilový průmysl a těţba nerostného bohatství. Hlavně automobilový průmysl zaţívá velký rozmach. Zemědělství je dnes pozvolna utlumováno, hlavně z důvodu vstupu České republiky do Evropské unie, za hlavní doménu české ekonomiky je hlavně pěstování obilovin, cukrové řepy, i kdyţ bohuţel i ta je v poslední době utlumována hlavně z důvodu levné a méně kvalitní produkce ze společenství. Jiţní Morava je hlavním producentem kvalitního vína, které dokáţe konkurovat i světovým značkám, coţ si začínají uvědomovat také Češi a upřednostňují kvalitní české výrobky.

7

V průběhu 20 let od uplynutí revoluce chci zmínit jako důleţitý milník malou a velkou kuponovou privatizaci, kdy se státní majetek postupně začal jednak vracet do rukou pravých vlastníků a jednak se stání podniky privatizovaly. Z většiny obyvatel se tak stali drobní akcionáři. Špatná legislativa však způsobila nemalé problémy a díry v zákonech umoţnily jistým subjektům získat ohromná finanční aktiva, která se pak nepozorovaně dostala z české ekonomiky ven. V současné době však začíná narůstat do závaţných problémů výše rozpočtového deficitu a státního dluhu. Jakkoli zadluţení české ekonomiky není aţ tak alarmující, rychlost, s jakou se republika zadluţuje, jiţ alarmující je.

1.1.1 Makroekonomické ukazatele české ekonomiky V následující kapitole se podrobněji zaměřím na jednotlivé indikátory ekonomiky. V následující tabulce a grafu můţeme vidět vývoj přírůstku HDP české ekonomiky. Tabulka 1 Vývoj přírůstku HDP v ČR, vyjádřeno v % Rok ČR

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 3,6 2,5 1,9 3,6 4,5 6,3 6,8 6,1 2,5 -4,1 2,3

Zdroj:http://www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/c5cfebca9de6e905c125723a004180a6/a1da0f29e2a50b32c12570820040b5d5/$FILE/238129 99.xls/HLMAKRO.xls

Tato tabulka vyjadřuje vývoj HPD za posledních deset let vývoje české ekonomiky. Údaje jsou vyjádřeny v procentech. Údaje v tabulce však nemají takovou vypovídací schopnost, proto pro lepší pochopení situace jsem vývoj znázornila také graficky. Od roku 2000 vidíme vzrůstající tendenci. Růst HDP resp. přírůstek HDP dosahoval maximálních výsledků hlavně v letech 2004 aţ 2007. Na grafu je vidět, ţe nejvyšší růst HDP zaznamenala Česká republika v roce 2006 a to konkrétně o 6,8%. Tento trend byl hlavně podporován hlavně velmi dobrou výkonností automobilového a těţebního průmyslu. O roku 2008 však tempo růstu HDP zvolnilo, coţ se projevilo také v nárůstu HDP v České republice. V roce 2009 však vidíme, ţe meziročně kleslo HDP o necelých 4,5%. Nechtěně si musíme připustit, ţe na poklesu má také vliv ekonomická krize, která se druhotně projevila na našich trzích. Vzhledem k velké orientaci na Německou spolkovou republiku většina exportu směřuje právě tam, česká ekonomika je do určité výše závislá na ekonomické situaci v Německu.

8

Graf 1 Vývoj přírůstku HDP v ČR, vyjádřeno v % Vývoj přírůstku HDP v České republice

Údaje v procentech 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 -2,0 -4,0 -6,0

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Jednotlivé roky

Zdroj: vlastní konstrukce na základě relevantních informací V době, kdy česká ekonomika dosahuje nejvyšších přírůstků tvorby HDP v rámci celé tehdejší pětadvacítky, začíná se projevovat hlavně finanční krize v USA, kde se objevují první případy krachu bank. Krachy bank se však nevyhýbají ani Evropskému kontinentu a v Belgii se spustí řetězec akcí, jeţ mají za následek krizi důleţitých bank a narušení celkového systému. Kolize finančního sektoru však měla za následek další nebezpečné reakce. Všeobecně řečeno však zastávám názor, ţe bankovní a finanční krize vznikala ve Spojených státech amerických z důvodu velké neopatrnosti a nezodpovědnosti bankovních institucí v zajišťování poskytnutých hypoték. V krizové době se začíná spouštět tzv. šrotovné, které pomáhá produkci hlavně v Německu, nicméně Česká republika, ačkoli silně zaměřená na automobilový průmysl, velkou krizi v tomto odvětví nezaznamenala. Ano, jistý pokles ve výrobě byl zaznamenán, ale vůči okolním ekonomikám na tom byl český automobilový průmysl velmi dobře. Právě naopak z této celkové ekonomické situace profitovala Škoda Auto, jeţ začala vyváţet daleko více aut a to právě díky šrotovnému. Tabulka 2 Vývoj inflace a míra inflace vyjádřená v % Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8 6,3 1,0 1,5 ČR Zdroj: www.czso.cz Míra inflace v České republice také patří k jedné z nejmenších v rámci Evropské unie. Jako jedno z pěti konvergenčních kritérií je to stěţejní ukazatel meziroční změny cenové hladiny v celé ekonomice. Vzhledem k tomu, ţe cílování inflace je zásadním úkolem centrální banky, je tomuto kritériu věnováno mnoho pozornosti. V desetiletém vývoji lze 9

pozorovat stabilní trend. Výši změn cenové hladiny ovlivňuje mnoho faktorů, jako jsou daně, nebo také změny v indexu spotřebitelských cen. Meziročně za období let 2009 a 2010 vzrostly ceny zboţí o 0,5% a ceny sluţeb o 2,1%, z nichţ nejvýznamnější jsou změny cen regulovaného nájemného. V následujícím grafu je opět vidět vývoj meziroční míry inflace v České republice. Graf 2 Vývoj inflace a míra inflace vyjádřená v % Vývoj inflace a míra inflace vyjádřená v %

Údaje v procentech 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Jednotlivé roky

Zdroj: vlastní konstrukce na základě relevantních informací

Graf opět názorně předkládá vývoj míry inflace za posledních deset let. Pokud porovnáme graf č. 1 a 2, můţeme vypozorovat, ţe např. v roce 2008 došlo k propadu HDP o 4,1%. Naproti tomu meziroční míra inflace se zvedla na 6,8%. Z tohoto vývoje lze usoudit, ţe existuje vzájemná závislost mezi vývojem HDP a cenovou hladinu v ekonomice. Pokud se ekonomice nedaří nebo probíhá recese, projevuje se následně růst cen. V další podkapitole pak tuto vzájemnou závislost blíţe přiblíţím. Tabulka 3 Míra nezaměstnanosti, vyjádřeno v % Rok 2000 2001 2002 ČR Zdroj: www.czso.cz

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 9,03 9,19 8,96 8,13 6,62 5,44 8,0 9,01

Míra nezaměstnanosti v České republice dosahuje průměrných hodnot okolo 10% v letech 2003 aţ 2006. Vlivem příznivého makroekonomického vývoje v dalších letech pak nezaměstnanost klesá. Firmy jsou povzbuzeny nadprůměrnými zisky a dovolují si zaměstnávat více pracovních sil. Všeobecně vzato se Česká republika dlouhodobě potýkala s vyšší mírou nezaměstnanosti, i kdyţ dle průměru celé Evropské unie je míra

10

nezaměstnanosti prakticky na srovnatelné úrovni. Tam dosahuje míra nezaměstnanosti také necelých 10%. Vývoj míry nezaměstnanosti můţeme vidět také v níţe uvedením grafu. Graf 3 Míra nezaměstnanosti, vyjádřeno v % Míra nezaměstnanosti

Údaje v procentech

10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Jednotlivé roky

Zdroj: vlastní konstrukce na základě relevantních informací

Údaje za rok 2000 aţ 2002 nejsou k dispozici, proto můţeme porovnat pouze časovou řadu od roku 2003 aţ do současnosti. Jak jsem jiţ uvedla, Česká republika se potýká s vyšší mírou nezaměstnanosti také z dlouhodobého hlediska, výjimkou byly roky 2007 a 2008, kdy se míra nezaměstnanosti přiblíţila optimální hranici 5%. Tato hranice je také dle standardu Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj povaţována za přirozenou míru nezaměstnanosti. Příčinou vyšší míry nezaměstnanosti můţe být např. stále probíhající restrukturalizace v některých oblastech, nebo také problematické oblasti, ve kterých je obtíţné nalákat potenciální investory. Nejproblematičtější oblasti je hlavně oblast ústecká nebo karvinská. Obě se jiţ historicky potýkají s utlumováním těţebního průmyslu. Propuštění zaměstnanci pak nemají alternativní moţnost, kde by se mohli uplatnit. Navzdory tomu, ţe se stát snaţí zatraktivnit tyto lokality, nedaří se mu přitáhnout do těchto oblastí investory. Obě zmíněné oblasti se potýkají s niţší úrovní infrastruktury a také zde ţijí skupiny s niţší vzdělanostní a sociální úrovní. Další příčinou tak vysoké nezaměstnanosti se můţe jevit celková nepruţnost obyvatelstva např. neochota obyvatel cestovat za zaměstnáním, popřípadě neochota se stěhovat za novými pracovními místy.

11

Jako další z důvodů můţeme zmínit štědrý sociální systém a benevolentní podporu nezaměstnaných resp. sociálně slabých. 1.2 MAKROEKONOMICKÁ SITUACE RUSKÉ EKONOMIKY Ruský sektor sluţeb v posledních letech nabírá na významu i přes současný pokles v důsledku globální ekonomické krize. Nicméně oproti vyspělým zemím s trţní ekonomikou nadále dosti zaostává. Jeho podíl na tvorbě HDP se pohybuje v rozmezí 50-55 %. Rusko je nadále netto-importérem sluţeb. Zahraničně obchodní obrat se sluţbami se v roce 2009 vyšplhal na 103,4 mld. USD. Ve srovnání s r. 2008 poklesl o více neţ 10 %. Současně poklesl i deficit bilance – negativní saldo bylo o 20 % niţší, činilo 20,1 mld. USD1. Ruský export sluţeb v hodnotě 41,7 mld. USD se meziročně sníţil o 18,7 %. Pokles se dotknul především sluţeb v oblasti stavebnictví (29,4 %), pracovních a soukromých cest (- 1,2 %), dopravy (-17,7 %), a různých obchodních sluţeb (-14,7 %). Současně se zastavila i diversifikace sluţeb poskytovaných ruskými operátory. Pokud se týče struktury vývozu sluţeb z Ruské federace největší podíl opět připadl na dopravní sluţby (29,7 %). Jejich příjmy však poklesly o 17,7 % a činily 12,4 mld. USD. Na 2. místě figurovaly různé obchodní sluţby (26,8 %) a dále různé obchodní sluţby (26,8 %), pracovní a soukromé cesty (22,3 %), sluţby v oblasti stavebnictví (7,9 %) a nakonec sluţby v oblasti spojů (3,2 %). Z hlediska teritoriální struktury vývozu nejvíce sluţeb směřovalo do zemí EU (38,6 %), zemí SNS (18,4 %) ostatních zemí vzdáleného zahraničí (19,0 %) a APEC (15,8 %)2. Největšími zahraničními poskytovateli sluţeb byly státy EU (43,4 %), ostatní země vzdáleného zahraničí (21,9 %) a APEC (11,1 %). Pokud jde o jednotlivé země, k největším vývozcům sluţeb do RF patřily: V. Británie (7,3 %), Turecko (6,9 %) a Egypt (3,3 %). První čtvrtletí roku 2010 bylo ve znamení mírného oţivení zahraničního obchodu sluţbami RF ve srovnání s analogickým obdobím roku 2009. Obrat se zvýšil z 20,6 na 23 mld. USD 1

BUSINESS INFO Online. 2011. Česká verze. Dostupný z www www.businessinfo.cz

2


12

(+11,7 %), export z 8,3 na 9,2 mld. USD (+10,8 %) a import z 12,2 na 13,8 mld. USD (+12,2 %). Současně ovšem vzrostlo i negativní saldo obchodu sluţbami z 3,6 na 4,6 mld. USD (o 27,8 %)3. Rusko v roce 2009, na rozdíl od předchozích devíti let, hospodařilo s deficitním rozpočtem. Výsledek hospodaření je bezesporu následkem působení globální ekonomické krize, která zasáhla Rusko pravděpodobně ve větší míře neţ světovou ekonomiku jako celek. V roce 2009 dosáhly příjmy státního rozpočtu dle předběţných údajů Ministerstva financí 7 336,0 mld. rublů tedy 18,8 % HDP coţ je o 3,5 procentních bodů méně neţ v předchozím roce; rozpočtové výdaje naopak vzrostly o 6,6 procentních bodů oproti roku 2008 a dosáhly úrovně 9 662,1 mld. rublů, coţ je o 24,8 % HDP. Deficit federálního rozpočtu činil 2 326,1 mld. USD čili 6,0 % HDP, v předchozím roce 2008 Rusko hospodařilo s proficitem1 707,5 mld. rublů, tedy 4,1% HDP. Hlavní výpadek na příjmové straně státního rozpočtu byl způsobem poklesem příjmů generovaných palivově energetickým komplexem, coţ byl následek poklesu světových cen ropy a plynu. Tento pokles zcela potlačil pozitivní efekt růstu kurzu a amerického dolaru vůči rublu. Svou negativní roli sehrálo i sníţení daňové základny způsobené také světovou ekonomickou krizí. Hlavním důvodem růstu rozpočtových výdajů v roce 2009 bylo financování protikrizových opatření ruskou vládou4. Vzhledem k tomu, ţe nelze předpokládat převratné zotavení ruské ekonomiky ze dne na den je pro roky 2010 – 2012 počítáno s deficitním hospodařením státu. 1.2.1 Makroekonomické ukazatele ruské ekonomiky Vývoj Hrubého domácího produktu Vývoj ruské ekonomiky v prvním pololetí 2010 lze krátce charakterizovat jako přechod od poklesu k postupnému zotavování ekonomiky. Tomu odpovídá i pozitivní vývoj v podstatě veškerých makroekonomických ukazatelů. Po lednovém zpomalení a následném sníţení 3


4


13

ekonomické aktivity v únoru a březnu tohoto roku je ve 2. čtvrtletí moţné pozorovat akceleraci růstu většiny makroekonomických ukazatelů a ve srovnání s prvním pololetí 2010, tak převaţují pozitivní tendence v ekonomice jako celku5. Údaje v následující tabulce jsou analyzovány od roku 2005 aţ 2010 Tabulka 4 Vývoj přírůstku HDP v Rusku, vyjádřeno v % Rok 2005 2006 6,4 7,5 ČR Zdroj: www.mzv.cz

2007 8,1

2008 5,6

2009 -7,9

2010 4,2

Co se týká roku 2010 v prvním čtvrtletí tohoto roku, ekonomický růst byl taţen hlavně růstem zahraniční poptávky při záporných tempech růstu investiční poptávky, ve 2. čtvrtletí se základním faktorem ekonomického růstu se stalo obnovení vnitřní poptávky při sníţení dynamiky exportu zboţí. Růst spotřebitelské poptávky byl podpořen jak růstem reálných příjmů obyvatelstva, tak i stabilizací situace na trhu práce. Pozitivní vliv bezesporu mělo i zpomalení tempa inflace. Za období leden – červen 2010 došlo podle statistických informací Ministerstva ekonomického rozvoje RF k růstu HDP o 4,2% ve srovnání ke stejnému období roku 2009. Údaje za 1. pololetí 2010 zveřejnil i Rosstat a dle jeho informací došlo k růstu HDP o 4%. Hlavními faktory ekonomického růstu v tomto období byly růst exportu, a to hlavně díky podstatnému růstu cen ropy a barevných kovů na světových trzích, zpomalení tempa inflace a oţivení spotřebitelské poptávky. Ve 2. čtvrtletí také vzrostly investice do zásob, coţ podpořilo růst průmyslové výroby6. Vývoj HDP v Rusku znázorňuje opět graf, viz níţe.

5

6


Zdroje statistických údajů pro zpracování makroekonomické části: „Socialno-ekonomičeskoe poloţenie

Rossii“ 2009, Roskomstat, Moskva; „Rossia v cifrach 2009“, Goskomstat, Moskva; „Ekonomický rozvoj RF“, Minekonomiki, Moskva; „Vestnik Banka Rossii“, CB RF, Moskva; „Bjulten Bankovskoj statistiki“, CB RF, Moskva; a dále materiály odborných konferencí, internetové portály orgánů státní správy RF

14

Graf 4 Vývoj přírůstku HDP v Rusku Údaje v proce nte ch

Vývoj přírůstku HDP v Rusku

10 8 6 4 2 0 -2 -4 -6 -8 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Jednotlivé roky

Zdroj: www.rusimpex.ru Průmyslová výroba v 1. pololetí 2010 vzrostla ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 o 10,2%, ve zpracovatelském průmyslu činil růst v tomto období dokonce 14,3%. Zpracovatelský průmysl se tak značnou měrou podílel na celkovém průmyslovém růstu. Největší přírůstky ve srovnání s 1. pololetím 2009 zaznamenal koţedělný průmysl, výroba koţených výrobků a obuvi – o 22,8%, výroba elektrických a optických přístrojů o 28,8%, výroba dopravních prostředků a zařízení o 28,1%. Pokles Hrubého domácího produktu byl v roce 2009 způsoben hlavně poklesem produkce v oblasti stavebnictví, který dále přetrvával i v roce 2010. Za toto období ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 pokles činil 3,1%. Důvodem byla slabá investiční poptávka v kombinaci se stále ještě nedostatečnou dostupností úvěrových zdrojů. Zemědělská výroba si jiţ tradičně zachovává stabilní růst a v 1. pololetí 2010 vzrostla ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku o 2,9%. Zemědělská výroba rostla hlavně díky ţivočišné výrobě. Investice do základního kapitálu vzrostly za leden – červen 2010 o 1,3% ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. Inflace Inflace dosáhla za leden – červen 2010 úrovně 4,4% coţ je pokles oproti srovnatelnému období roku předchozího o 3 procentní body, 7,4% v 1. pololetí 2009. Růst cen brzdí relativně nízká poptávka, posilování kurzu rublu a s ním spojený pokles cen dovozů. V ročním vyjádření inflace poklesla na rekordních 5,8%, ovšem vzhledem k suchu

15

a ničivým poţárům, které budou mít za následek niţší úrodu je velice pravděpodobné, ţe v příštích měsících začne inflace opět růst7. Tabulka 5 Míra inflace, vyjádřená v % Rok 2003 2004 13,7 11,8 ČR Zdroj: www.mzv.cz,

2005 10,9

2006 9

2007 11,9

2008 13,3

2009 8,8

2010 4,4

Na rozdíl od roku 2009, který byl charakteristický nevídaným poklesem inflace za posledních 10 let, můţeme sledovat rekordně nízkou inflaci za první pololetí roku 2010, coţ je povaţováno jako postupný přechod od poklesu k následnému zotavování ekonomiky. Rusko prošlo v roce 2009 akutní fází ekonomické krize, prudký pokles výroby, růst nezaměstnanosti a pokles zahraničního obchodu, deficit státního rozpočtu a v současné době můţeme hovořit o stabilizaci ekonomické situace. Graf 5 Vývoj míry inflace Údaje v procentech

Vývoj míry inflace 14 12 10 8 6 4 2 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Jednotlivé roky

Zdroj: vlastní propočet

7

Zdroje statistických údajů pro zpracování makroekonomické ekonomické části: „Socialno-ekonomičeskoe

poloţenie Rossii“ 2009, Roskomstat, Moskva; „Rossia v cifrach 2009“, Goskomstat, Moskva; „Ekonomický rozvoj RF“, Minekonomiki, Moskva; „Vestnik Banka Rossii“, CB RF, Moskva; „Bjulten Bankovskoj statistiki“, CB RF, Moskva; a dále materiály odborných konferencí, internetové portály orgánů státní správy RF

16

Míra nezaměstnanosti Tabulka 6 Míra nezaměstnanosti, vyjádřená v % Rok. 2003 2004 2005 2006 8,6 8,2 7,6 6,9 ČR Zdroj: www.russimpex.ru, vlastní propočty

2007 6,1

2008 6,35

2009 8,38

2010 8,11

Pozitivní ekonomický vývoj, který pozorujeme v roce 2010, má kladný vliv i na stabilizaci pracovního trhu. Projevuje se rostoucí poptávka po pracovní síle a od ledna 2010 tak dochází kaţdý měsíc k poklesu nezaměstnanosti. V porovnání s koncem června 2009 tak počet nezaměstnaných poklesl o 1,1 mil. osob, coţ vidíme i na vývoji v grafu č. 5. Graf 6 Míra nezaměstnanosti

Zdroj: vlastní konstrukce

1.3 POROVNÁNÍ ČESKÉ REPUBLIKY A RUSKA POMOCÍ MAGICKÉHO ČTYŘÚHELNÍKU Magický čtyřúhelník nám umoţňuje porovnat základní makroekonomické ukazatele zemí na základě grafického znázornění těchto ukazatelů. V grafické podobě jsou tak ukázány jednotlivé vazby mezi čtyřmi indikátory. Čtyřúhelník, jenţ je níţe znázorněn, je konstruován pro země s otevřenou ekonomikou, protoţe jedním z vrcholů je podíl salda platební bilance vůči národnímu produktu.

17

Graf 7 Magický čtyřúhelník porovnávaných zemí Magický čtyřúhelník

G 10,0% 8,0% 4,2% 6,0% 3,0%

4,0%

2,3%

2,0% 0,0% 8,1% U 9,0%

-2,0% 5,0%

-3,8%0,0%

-4,0%

4,5%

B

1,5% 2,0% 4,4%

OECD ČR Rusko

P

Toto grafické znázornění hlavních makroekonomických ukazatelů nám ukazuje, jak na tom dané ekonomiky jsou. Na vrcholech jsou znázorněny tyto indikátory. G- růst HDP, U- míra nezaměstnanosti, P- míra inflace, a jiţ zmíněný bod B- podíl salda platební bilance vůči nominálnímu produktu. Modrá křivka znázorňuje optimální moţnou kombinaci a vyváţenost jednotlivých ukazatelů, kdy jsou dle standardu Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj stanoveny hranice pro růst HDP ve výši 3%, míry nezaměstnanosti ve výši 5%, míry inflace ve výši 2% a vyrovnané platební bilance. Zelená křivka pak znázorňuje ekonomiku Ruska, červená ekonomiku České republiky. Tuto grafickou analýzu můţeme povaţovat za jakousi podporu k vysvětlení makroekonomické situace. Obecně k dosaţení jednotlivých makroekonomických cílů nemůţe daná ekonomika nikdy dojít současně. Vţdy je jeden cíl dosaţen na úkor druhého. Magický čtyřúhelník nám tedy dává jakési optimální hranice, které by měla ekonomika dosahovat. Pokud porovnáme obě země, zjistíme, ţe ruská ekonomika dosahuje stabilnějších výsledků. Grafické znázornění čtyřúhelníku tak vytváří mimo jiné pravidelnější tvar čtyřúhelníku. Obě země by se měly zaměřit na postupné sniţování nezaměstnanosti, protoţe z dlouhodobého hlediska dosahuje tento ukazatel vysokých hodnot v obou případech.

18

V případě České republiky lze pozorovat záporné saldo platební bilance vůči nominálnímu produktu. Jednoduše řečeno se do České republiky dováţí více, neţ je sama schopna vyvézt. Tento trend je však patrný pouze v posledních dvou letech. V letech 2007 a 2008 byla platební bilance České republiky v černých číslech, coţ působilo také na českou měnu a její posilování vůči Euru a Dolaru a na celkovou produkci.

2. ANALÝZA BANKOVNÍHO TRHU ČESKÉ REPUBLIKY A RUSKA 2.1 OBECNÁ VÝCHODISKA BANKOVNÍHO TRHU Finanční trh ČR i Ruska, jako součást finančního systému dané země, lze charakterizovat jako místní a časové soustředění nabídky volných peněţních prostředků a poptávky po těchto prostředcích. Finanční trh lze také definovat jako systém vztahů, nástrojů, subjektů a institucí, umoţňujících shromaţďování, soustřeďování, rozdělování a rozmísťování dočasně volných peněţních prostředků na základě nabídky a poptávky8. Na finančním trhu se peněţní úspory z pohledu jejich původních vlastníků mění na finanční investice. Volné peněţní prostředky jsou směnovány za finanční aktiva. Finanční trhy představují nedílnou a nedůleţitější součást finančního systému, přispívají k hospodářskému rozvoji a rovnováze platební bilance. Finanční trh plní v rámci finančního systému několik hlavních funkcí, mezi které patří9:  funkce transformační – zajišťování shromaţďování peněţních úspor a jejich transformace do podoby finančních investic.  funkce oceňovací – můţe být naplněna pouze u dostatečně likvidních finančních aktiv. Obecně lze konstatovat, ţe vyspělé a rozvinuté finanční trhy zaručují dostatečnou likviditu obchodovaných aktiv, a také správnou oceňovací funkci.

8

NORDHAUS, W.D., SAMUELSON, P.A.: Ekonomie. 2. vyd. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1995, ISBN

80-205-0494-X, s. 71 9

NORDHAUS, W.D., SAMUELSON, P.A.: Ekonomie. 2. vydání. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1995,

ISBN 80-205-0494-X, s. 74

19

 funkce ochrany proti rizikům – představuje zajištění finančních aktiv proti negativním změnám na finančních trzích. Tohoto mohou účastníci finančního trhu dosáhnout řadou instrumentů, tzv. odvozenými finančními instrumenty v praxi známými jako deriváty. Deriváty můţeme rozdělit na pevné termínové nástroje a opční termínové kontrakty.  funkce zajišťování bohatství – zahrnuje vhodné investování hotových peněz za účelem ochrany před ztrátou jejich hodnoty na finančních trzích po určité časové období. Pro tento účel jsou k dispozici finanční aktiva v podobě produktů finančního trhu. Při investování na finančním trhu hovoříme o finančních investicích. Odlišný způsob uchování a ochrany hodnoty peněţních prostředků spočívá v reálných investicích, kterými rozumíme investování do uměleckých předmětů, pozemků, nemovitostí a domů.

Některé z takových investic zaručují svému

majiteli pravidelný výnos, např. nájemné nebo renta. Reálné investice se od finančních odlišují menší likvidností, protoţe moţnost jejich rychlého prodeje je zpravidla omezena.  funkce politická – prostřednictvím finančních trhů je moţné realizovat opatření v rámci hospodářské politiky. Zejména pak opatření ve fiskální politice. Mimo toho jsou také na finančních trzích uplatňovány nástroje centrální banky, kterými řídí měnovou politiku. Obecně platí, ţe pro správný vývoj ekonomiky je nutné, aby záměry uskutečňované v oblasti fiskální a monetární politiky mířily stejným směrem.  funkce platební – tato funkce znamená, ţe na finančním trhu je vybudovaný mechanismus realizace plateb za výrobky a sluţby.  funkce depozitní – finanční trh prostřednictvím svých institutů vytváří prostor pro úspory obyvatelstva a alokaci těchto úspor do oblastí produktivního vyuţití. Domácnosti jsou ve vyspělých ekonomikách rozhodujícími přebytkovými subjekty, jejich úspory představují aţ 60 % celkových zdrojů obchodovaných na finančních trzích.

20

 funkce likvidity – představuje, ţe vloţené bohatství ve formě různých finančních nástrojů je moţné efektivně a rychle vyměnit s velmi malým rizikem ztráty hotovosti.  funkce úvěrová – umoţňuje deficitním subjektům získat volné finanční prostředky na financování svých aktivit. Prostřednictvím finančního trhu se poskytují různé formy úvěrů na financování spotřeby a investičních nákladů. Úkolem finančního trhu je umístit úvěrové prostředky tam, kde jsou nejvíce potřebné. Finanční trhy začaly být v devadesátých letech 20. století poměrně přísně regulovány. Jedním ze způsobů vyhnutí se regulacím, který si dané subjekty finančního trhu našly, byla tzv. sekundární sekuritizace. Při ní dochází ke sdruţování jednotlivých strukturovaných aktiv do balíku, který je pak postoupen třetí osobě. Na tento balík jsou emitovány cenné papíry, jeţ jsou kryty peněţními příjmy z aktiv portfolia (anglicky asset backed securities – ABS)10. 2.1.1 Právní vymezení bankovního prostředí v České republice Bankovní prostředí v České republice je zásadním způsobem determinováno členstvím naší země v Evropské unii. Legislativa bankovnictví podléhá harmonizaci, kterou je v podmínkách jednotné bankovní licence nutno povaţovat za nezbytnou. Princip jednotné bankovní licence zaručuje v České republice jako člena EU stejné zacházení všem bankovním subjektům, majícím své sídlo v některém z členských států EU vykonávat svou činnost prostřednictvím poboček bez udělení licence ČNB, pokud jim oprávnění k výkonu bankovních aktivit bylo uděleno dohledovou autoritou v zemi jejich sídla.11 Základní rámec prostředí, ve kterém působí banky v České republice je vymezen zákonem o bankách. Významným způsobem ovlivňuje bankovní prostředí Česká národní banka, ať jiţ v pozici vrcholového subjektu měnové politiky, tak i regulátora a supervizora bank, pravomoci jsou vymezeny v zákoně o ČNB.

10

Musílek, P.: Příčiny globální finanční krize a selhání regulace. Český finanční a účetní časopis.

Zdroj: http://cfuc.vse.cz (citováno 28.01. 2011) 11

PŮLPÁNOVÁ, S. Komerční bankovnictví v České republice. Praha: Linde, 2007,. s. 118

21

Obecné podmínky stanovené zákonem o bankách, resp. zákonem o ČNB jsou dále konkretizovány navazujícími vyhláškami a opatřeními, které vydává Česká národní banka, popř. další subjekty jako Ministerstvo financí, Komise pro cenné papíry regulující některé oblasti bankovní činnosti.12 Zákon č. 21/1992 Sb. o bankách v platném znění vymezuje legislativní rámec pro podnikání bank a poboček zahraničních bank v České republiky. Jeho principy vycházejí ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu, která nahradila a také zrušila celou řadu dříve pojatých direktiv, především První bankovní direktivu 77/780/EEC přijatou v roce 1977 a Druhou bankovní direktivu 89/646/EEC přijatou v roce 1989. 13 Monetární politika a její nástroje ovlivňuje do určité míry i právní a ekonomickou úpravu bankovních obchodů. Mezi nástroje monetární politiky přímé patří nařízení, opatření a vyhlášky zveřejňované ve Věstníku ČNB a určující minimální a maximální úrokové sazby. Nepřímými nástroji řízení ze strany centrální banky obchodním bankám jsou diskontní sazba, jako základní sazba na úvěry poskytované obchodním bankám. Lombardní sazba při poskytnutí úvěru zajištěného státními dluhopisy nebo cennými papíry se státní zárukou a reposazba, která stanoví výši úroků na vklady obchodních bank u ČNB. Nejvýznamnějším nástrojem měnové politiky ČNB je regulace povinných rezerv obchodních bank, kdy stanoví určité procento z celkových závazků obchodním bankám sníţené o závazky vůči ostatním bankám, které musí banky uloţit na účet u ČNB. Nástroji ovlivňuje ČNB úrokovou sazbu obchodních bank a mnoţství peněz v oběhu a tímto monetární politiku ČR.

2.1.1 Nejvýznamnější právní předpisy týkající se bankovní regulace v ČR

12

DVOŘÁK, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde, 2005 s.187

13

POLOUČEK, S. České bankovnictví na přelomu tisíciletí. Ostrava - Zábřeh : Ethics, 1999. 208 s. ISBN 80-

238-3982-9. s.43

22

Těţiště evropského bankovního práva v oblasti bankovní regulace lze vymezit následujícím způsobem14 ve Smlouva o ES čl.52 (43)-58(48): právo a podnikání, č. 59(49) -66(55): volný pohyb služeb. První bankovní směrnice 77/780/EHS Rady ES ze dne 12. prosince 1977 o koordinaci zákonů, nařízení a správních předpisů vztahujících se ke zřizování a provozování obchodní činnosti úvěrových institucí – směrnice stanová minimální poţadavky pro udělení bankovní licence, ale umoţňuje členským státům stanovení dalších podmínek. Stanoví postupy spolupráce mezi orgány dohledu v členských státech Druhá bankovní směrnice 89/646/EHS Rady ES z 15. prosince 1989 o koordinaci zákonů, nařízení a správních předpisů vztahujících se ke zřizování a provozování obchodní činnosti úvěrových institucí, kterou se mění a doplňuje směrnice 77/780/EHS – posiluje kroky první bankovní licence, vzájemné uznávání licencí, aby stát v jedné členské zemi mohl na základě jednotné licence provozovat činnost i v dalších členských zemích, avšak podmíněno harmonizací bankovního dohledu. V otázkách bankovního dohledu jsou důleţité Basilejské zásady, tj. 25 zásad účinného dohledu nad finančními sluţbami přijaté v Basileji Bankou pro mezinárodní platby a vyrovnání. Směrnice 95/26/ES z 29. června 1995 – třetí bankovní směrnice, jedná se o směrnici, která novelizuje první a druhou bankovní směrnici, rozšiřuje oblast působnosti na pojišťovny, investiční firmy a společnosti. Zavádí zásadu obezřetného dohledu zejména při nakládání s důvěrnými informacemi, vymezuje okruh informací mající důvěrných charakter a způsob nakládání s nimi. Směrnice 92/30/EHS Rady ES ze dne 6. dubna 1992 o dohledu nad úvěrovými institucemi na konsolidovaném základě Směrnice 89/299/EHS o vlastních fondech úvěrových institucí Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů

14

ELIÁŠ, K., BARTOŠÍKOVÁ, M., POKORNÁ, J. Kurs obchodního práva : Právnické osoby jako

podnikatelé. Praha: C.H. Beck, 2006 s. 500-501

23

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (přepracované znění). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci poţadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichţ cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/22/ES15 Mezi hlavní české právní předpisy patří následující právní přepisy:  Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, zakotvuje postavení České národní banky  Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění, jako základní právní předpis v oblasti soukromoprávních vztahů, upravuje kontraktační proces a otázky, související s vklady u peněţních ústavů.  Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění, upravuje obecně právní formu banky, která je obligatorně akciovou společností a dále vymezuje řadu závazkových vztahů uţívaných bankovní praxí, které mají povahu absolutních obchodů.  Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, která je správním úřadem vykonávajícím bankovní dohled.  Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, v platném znění má pro banky jako obchodníky s cennými papíry zásadní význam a vymezuje především jednotlivé mluvní typy, které jsou zvláštními pojmovými smlouvami o cenných papírech, stanovuje podmínky pro činnost obchodníka s cennými papíry, makléře, organizátora mimoburzovního vztahu apod.

15

ELIÁŠ, K., BARTOŠÍKOVÁ, M., POKORNÁ, J. Kurs obchodního práva: Právnické osoby jako

podnikatelé. Praha: C.H. Beck, 2006 s. 500-501

24

 Zákon č. 189/2004 Sb. o kolektivním investování, v platném znění, upravuje postavení, práva a povinnosti depozitáře, v jehoţ postavení se banky ve vztahu k investičním fondům či společnostem často nacházejí.  Zákon č. 143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, v platném znění, věnuje pozornost nežádoucímu spojení bank a omezování volné soutěže. Základním principem, kterému je podřízeno podnikání v bankovnictví na unijním území, je princip jednotné licence. Jednotná licence je oprávnění, které bankám uděluje jejich domovský stát a které bankám se sídlem v jednom ze členských států umoţňuje provozovat základní bankovní obchody na celém unijním území.16 Základní právní normou, kterou je upravena oblast bankovnictví je zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Licenci bankám, které splnily všechny zákonné předpoklady v České republice, vydává Česká národní banka. Banka je upravena zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Banka je vţdy právnická osoba, která musí mít formu akciové společnosti. Předmětem podnikání banky můţe být pouze přijímání vkladů od veřejnosti, poskytování úvěrů, popř. další činnosti vymezené v § 1 odst. 3 a 4, zákona o bankách17. K výkonu činnosti banky je třeba povolení, které uděluje ČNB - bankovní licence. Povolení se uděluje na dobu neurčitou a nelze je převést. Bez povolení působit jako banka nesmí nikdo přijímat vklady od veřejnosti, pokud zákon nestanoví jinak. Slovo "banka" nebo "spořitelna" smí uţívat v obchodním jménu pouze právnická osoba, které bylo uděleno povolení působit jako banka. Banka je povinna při výkonu své činnosti postupovat obezřetně a nesmí uzavírat smlouvy za nápadně nevýhodných podmínek. Takto uzavřené smlouvy prohlašuje zákon za neplatné. Obchody s cennými papíry a právy s nimi spojenými nebo odvozenými můţe banka provádět na vlastní účet nebo ze svého majetku jen za nejvýhodnějších podmínek, kterých je moţno při vynaloţení odborné péče dosáhnout. 16

ELIÁŠ, K., BARTOŠÍKOVÁ, M., POKORNÁ, J. Kurs obchodního práva : Právnické osoby jako

podnikatelé.Praha: C.H. Beck, 2006 s. 500-501 17

Viz blíţe ust. zákona č. 21/1991 Sb., zákon o bankách, ve znění pozdějších předpisů, § 1 a násl.

25

Banka je povinna zachovávat stanovený poměr kapitálu a rezerv, tzv. bankovní rezervy ke svým aktivům, popř. závazkům. Hovoříme o kapitálové přiměřenosti. Zákon stanoví limity pro úvěrovou angaţovanost banky. Banka je povinna udrţovat trvale svoji platební schopnost; za tím účelem je povinna dodrţovat stanovená pravidla likvidity a bezpečného provozu18. Banky na území ČR si převádějí navzájem peněţní prostředky v české měně výlučně prostřednictvím technického systému pro mezibankovní platební styk provozovaného ČNB. Jediným systémem mezibankovního platebního styku v České republice, který zpracovává mezibankovní platby v českých korunách je systém CERTIS19. Kaţdý účastník systému CERTIS je jednoznačně identifikován kódem banky, který je povinnou součástí kaţdé bankovní transakce. V rámci platebního styku se pouţívají další číselné kódy, které označujeme jako symboly plateb, a které blíţe specifikují kaţdou platbu. Vznik a provozování systému CERTIS, stejně jako práva a povinnosti účastníků, jsou stanoveny zákonem o platebním styku. Účty pro mezibankovní platební styk jsou vedeny v ČNB na základě smluv o účtech uzavřených s jednotlivými účastníky podle obchodního zákoníku. Tyto smlouvy stanoví pro všechny účastníky jednotné standardy i právní a technické podmínky pro vedení účtů a pro předávání a zpracování dat mezibankovního platebního styku. 2.1.2 Česká národní banka Činnost bank je podrobena státnímu dohledu, hovoříme o tzv. bankovním dohledu, který vykonává ČNB. Pro zrušení a zánik banky platí úprava zániku akciové společnosti, která je vymezena v obchodním zákoníku s některými odchylkami § 34 a n. zákona o bankách. Následující tabulka vymezuje počet a strukturu bank v České republice v období od roku 2000 do současnosti. Souhrnně můţeme tedy povaţovat za základní cíle České národní banky níţe uvedené: o dohlíţení nad finančním trhem 18

BAKEŠ, M. a kol. Finanční právo. 5.vyd. Praha. C.H.Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-801-6, s. 477 - 485

19

CERTIS – angl. označení Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement System

26

o udrţování cenové stability o určování měnové politiky prostřednictvím monetárních nástrojů o vydávání bankovek a mincí o vykonávání dohledu nad osobami působícími na finančním trhu, provádí analýzy vývoje finančního systému o provádění další činnosti podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance 20 Problematika měnové politiky je poměrně aktivním tématem odborných diskusí i v rámci vymezení v odborné literatuře. V této kapitole se zaměřím zejména na účinnost měnové politiky a na její nástroje jako teoretický základ pro další části práce, zaměřující se jiţ na konkrétní aspekty interakce měnové politiky v kontextu ekonomického vývoje. Jaké hlavní faktory můţeme v rámci vymezení účinnosti měnové politiky vysledovat? Zejména se jedná o následující faktory, které hrají významnou roli při ovlivňování měnové politiky a jsou následující:  Obecným hlavním cílem je stabilizace domácí cenové hladiny, resp. v odborné literatuře se setkáme také s pojmem boj proti inflaci. Obecně hovoříme o tom, ţe se jedná o takovou regulaci mnoţství peněz v oběhu, kdy je dosahováno rovnováhy mezi skutečným a ekonomicky potřebným mnoţstvím těchto peněz21. Centrální banka, v tomto případě Česká národní banka22 můţe dále sledovat měnovou politikou následující cíle, mezi které patří zejména podpora23:  agregátního výstupu, zahrnující zejména růst tempa hrubého domácího produktu  týkající se zaměstnanosti  týkající se rovnovážnosti běžného účtu platební bilance 20

Česká národní banka online. 13.4.2011. Česká verze. Dostupný z www:

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/zakony/download/zakon_o_cnb.pdf 21

JÍLEK, Josef. Peníze a měnová politika. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0769-1. 375-378 s.

22

Konkrétní nástroje a cíle měnové politiky jsou vymezeny zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance,

ve znění pozdějších předpisů. 23

Viz. příslušná ustanovení zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.

27

 týkající se stability úrokových sazeb a finančního trhu  týkající se stability měnového kurzu  další specifické oblasti V této souvislosti se někdy v odborné literatuře hovoří o tzv. magickém čtyřúhelníku, kdy centrální banka má v krátkém období v zásadě moţnost volby mezi stabilní cenovou hladinou a rovnováţným běţným účtem platební bilance nebo podporu ekonomického růstu a zaměstnanosti. Preference prvních dvou cílů jsou na úkor nesplnění druhých dvou cílů a obecně naopak. Za jistých okolností, ovšem jen z krátkodobého hlediska, lze splnit všechny tyto cíle, hledisko krátkodobosti je ovšem v tomto kontextu zásadní24. Ekonomická teorie se v současnosti stále více přiklání k závěru, ţe jedním ze základních předpokladů zdravého ekonomického růstu v dlouhém období je nízká míra inflace, resp. cenová stabilita, která se tak stává prioritním, někde také jediným, konečným cílem měnové politiky centrálních bank v trţních ekonomikách. Měnovou politiku provádí centrální banka, a to formou ovlivňování rozsahu a podmínek nabídky peněz s hlavním cílem, kterým je dosaţení cenové stability. Nabídka peněz v ekonomice je dána mnoţstvím a cenami zboţí na trhu. Monetární politika je zaměřena na zvýšení nabídky peněz a na podporu poptávky v období případné recese a na sníţení nabídky peněz v období případné inflace, a tím na sníţení inflace současně i na omezení poptávky. Podmínkou účinnosti měnové politiky je takové stanovení relevantních cílů, které by neměly být ve vzájemném rozporu s tím, ţe prioritu by mezi nimi měl mít cíl stability cenové hladiny. Vhodným řešením by byla zákonná úprava tohoto cíle a současně vyloučení přímých zásahů vlády do měnové oblasti. V případě stanovení většího počtu cílů se nejčastěji do vzájemného protikladu dostávají, a to zejména z krátkodobého hlediska, boj proti inflaci a podpora ekonomického růstu, které jsou jedněmi z makroekonomických cílů v rámci dané ekonomiky25. 24

KOLEKTIV AUTORŮ. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4.vyd. Praha : Management Press, 2005. ISBN

80-7261-132-1. 327-337 s. 25

Tyto makroekonomické cíle můţeme vymezit následujícím způsobem: 1. vysoká úroveň zaměstnanosti a

nízká nezaměstnanost, 2. cenová stabilita a nízká míra inflace, 3. rozvnováha platební bilance, 4. spravedlivé rozdělování důchodu, 5. ekonomický růst, zpracováno podle: SOJKA, M., KONEČNÝ, B. Malá encyklopedie moderní ekonomie. 6.vyd. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-328-3. 19 s.

28

Nejúčinnějšími nástroji měnové politiky centrální banky jsou: o obvykle operace na volném trhu a úvěrové limity. Účinnost prvního je však podmíněna vyspělosti peněţního trhu v dané ekonomice a druhý nástroj zase nelze pouţívat dlouhodoběji, protoţe přímo ovlivňuje rozhodování o automatické facility- tento nástroj je také nazýván jako overnight operace a umoţňuje bankovním subjektům půjčovat si nebo ukládat peněţní prostředky přes noc. Toto obchodování pak utváří krátkodobé sazby na peněţním trhu, čemuţ odpovídá dvoutýdenní repo sazba. o mimořádné facility- v současné době se tato operace nevyuţívá o povinné minimální rezervy o měnověpolitické nástroje26- za měnověpolitické nástroje jsou povaţovány jiţ zmíněná dvoutýdenní repo operace, depozitní facilita a marginální zápůjční facilita. Pokud neexistují stabilnější vazby mezi operativními a zprostředkujícími kritérii, a mezi zprostředkujícími kritérii a cíli, je celý proces měnové politiky závislý na kvalitě odhadů těchto vazeb. V měnovém transmisním mechanismu jde o problematiku peněţních multiplikátorů, v úvěrovém transmisním mechanismu, zejména pak v oblasti otázek spojených s úrokovou elasticitou poptávky po bankovních úvěrech27. V transmisních mechanismech, ve kterých se nepouţívají zprostředkující kritéria, jsou pro účinnost měnové politiky rozhodující stabilita a predikce vazeb přímo mezi operativními kritérii a konečnými cíli, například vazeb mezi krátkodobou úrokovou mírou a mírou inflace, tzv. cílování inflace28. Očekávání ekonomických subjektů a jejich chování se odráţejí zejména v poměru oběţiva a vkladů na poţádání, coţ významně ovlivňuje vztahy mezi měnovými agregáty a

26

Česká národní banka online. 13.4.2011. Česká verze. Dostupný z www: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/mp_nastroje/ 27

KOLEKTIV AUTORŮ. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4.vyd. Praha: Management Press, 2005. ISBN

80-7261-132-1. 307-312 s. 28


80-7261-132-1. 327-337 s.

29

měnovou bází. Inflační očekávání, v případech očekávání vyšší míry inflace, se navíc velmi negativně projevují na účinnosti antiinflačního působení centrální banky29. Otázka koordinace, resp. interakce představuje zejména konsensus, který je vhodný zejména v otázkách míry restrikce, kdy hospodářská, fiskální a měnová politika sleduje jeden základní cíl, k jehoţ splnění volí stejnou míru přísunu peněz do oběhu. Političtí představitelé mají poměrně často sklon preferovat krátkodobé cíle před cíli dlouhodobějšími, coţ se nejčastěji projevuje v tendencích ke schodkovému hospodaření v oblasti státních financí nebo alespoň v tlacích na centrální banku směrem ke zmínění restrikce v měnové oblasti30. Zahraniční vlivy se zaměřují na působení přímo úměrné otevřenosti ekonomiky vůči zahraničí. Značnou roli sehrává hospodářská síla ekonomiky, resp. ekonomického prostoru, konkrétně pak Evropská unie. V souvislosti s odstraňováním devizové kontroly a bariér pohybu kapitálu mezi zeměmi narůstá nebezpečí negativní vlivu nestabilního měnového vývoje v zahraničí na domácí ekonomiku. V této souvislosti lze uvést zejména tzv. asijskou krizi z roku 1997, nebo také tzv. ruskou měnovou krizi nebo také současnou finanční krizi. 2.2 PRÁVNÍ VYMEZENÍ BANKOVNÍHO PROSTŘEDÍ V RUSKU Legislativa ruského bankovního sektoru je zakotvena v souboru zákonů, jeţ tvoří právní rámec fungování tamního bankovního trhu. Mezi nejdůleţitější zákony se řadí: o Ústava Ruské federace o Občanský zákoník Ruské federace, o Federální zákon č. 86- FZ, z 10.6.2002- Zákon o Centrální bance Ruské federace o Federální zákon č. 395-1 z 2.12.1990- Zákon o Bankách a bankovních aktivitách

29


80-7261-132-1. 327-337 s. 30


80-7261-132-1. 327-337 s.

30

o Federální zákon č, 40-FZ z 25.2.19999- Insolvenční zákon31 V Ústavě Ruské federace, konkrétně v článku 71, bodu g je stanoveno, ţe bankovní aktivity a regulace můţe být prosazována pouze na federální úrovni a to v oblasti finanční, měnové, kreditní regulace. Ústava Ruské federace tímto pojednává také o nezávislosti Ruské centrální banky vůči ostatním ekonomickým a bankovním subjektům. Princip nezávislosti je také dále specifikován v Zákoně o Centrální bance. 32 Dalším z výše zmíněných zákonů, který zajišťuje právní fungování bankovního systému a bankovních aktivit je Federální zákon č. 395. V jeho částech je pojednáváno o rozdělení ruského bankovního systému z hlediska institucionálního uspořádání, detailně jsou popisována specifika a vymezeny důleţité pojmy, jako je úvěrová instituce, banka, nebankovní úvěrové instituce nebo bankovní skupina. Tento zákon určuje a rozděluje jednotlivé části a instituce bankovního systému včetně zásadního vymezení bankovních operací a specifických operací úvěrových institucí. Dále jsou zde přesně vymezeny postupy a podmínky pro získání bankovní licence. Zákon také vymezuje vztahy mezi úvěrovými institucemi a licencováním bankovních aktivit, vztahy mezi bankami a zákazníky a v neposlední řadě také mezi úvěrovými institucemi a samotným státem. Výše uvedený zákon č. 40- Insolvenční zákon vymezuje právní normy týkající se úpadku bank. Dále je zde určen postup při řešení insolvence bank, včetně preventivních opatření. Pokud do tohoto zákona nespadají nějaké instituce, jsou pak vymezeny v dalších zákonech spadající pod Centrální banku Ruské federace, jako je např. zákon č. 127. Ruská centrální banka má tedy také určité pravomoci v rámci regulace bankovního systému. Insolvenční zákon tedy vyuţívá účinná preventivní opatření při odvolávání bankovních licencí, z nichţ je moţno citovat nejvýznamnější: o Finanční rehabilitace úvěrové společnosti o Jmenování prozatímních administrátorů úvěrové instituce

31

CENTRÁLNÍ BANKA RUSKÉ FEDERACE. Online. 2011. Anglická verze. Dostupný z www www.cbr.ru

32

Podrobněji o zákoně o Centrální bance bude pojednávat další bod.

31

o Reorganizace úvěrové instituce 33

2.2.1 Centrální banka Ruské federace Na základě článku č. 75 z Ústavy Ruské federace, je umoţněno Centrální bance mít speciální statut hlavní Ruské banky. Tento článek také ustanovuje Centrální banku Ruské federace jako jedinou instituci, která dohlíţí nad ruskou měnou, chrání Rubl a zajišťuje jeho stabilitu. Další statuty jsou mimo jiné podrobně vytyčeny v zákoně č. 86 roku 2002, zákonu o Centrální bance Ruské federace. Klíčovým prvkem Centrální banky a jejího statutu je nezávislost, která banku staví do pozice speciální a legální instituce, která má zcela výjimečné právo ochraňovat tamní měnu a zajišťovat její oběh. Centrální banka je tedy jedním z nejmocnějších nástrojů ruské ekonomiky, i kdyţ dle jejího statutu není částí státní moci. Centrální banka představuje své funkce v souladu s Ústavou Ruské federace a dalšími důleţitými zákony, z nichţ vyplývají jednotlivé důleţité funkce, které budou níţe citovány: o V koordinaci s vládou spolupracuje a implementuje jednotnou měnovou politiku o Zajišťuje hladký koloběh měny o Je to věřitel a zároveň poslední moţnost pro úvěrové společnosti, jeţ se dostaly do finančních problémů. o Organizuje systém refinancování pro zadluţené úvěrové instituce neschopné splácet své závazky o Zajišťuje veškeré bankovní operace o Rozhoduje o licencích nových bankovních institucí, které chtějí vstoupit na ruský trh o Nezávisle nebo na ţádost ruské vlády řídí všechny typy bankovních operací a dalších transakcí, jeţ jsou důleţitá pro fungování Centrální banky Ruské federace o Zajišťuje účtování a pravidelné reporty ruského bankovního systému 33

http://www.cbr.ru/eng/analytics/bank_system/print.asp?file=bank_laws_e.htm

32

o V případě krachu komerčních bank zajišťuje vyplácení uloţených finančních prostředků prostřednictvím pojištění vkladů o Plní funkce depozitáře pro Mezinárodní měnový fond v ruské měně a řídí operace a transakce vyplývající z článků Dohody Mezinárodního měnového fondu34

Co se týká ruského finančního trhu, systém regulace prostřednictvím centrální banky se v posledních letech stabilizoval. Ruské federaci se posléze dařilo implementovat další důleţité zákony pro zefektivnění nejenom bankovního trhu, ale také celé ekonomiky. Od roku 2003 byl bankovní dohled zesílen, ale stále čelí ze strany Mezinárodního měnového fondu dosti velké kritice z hlediska přístupu k regulaci bankovního trhu. Rusko má tendence tíhnout spíše k nerespektování právních zásad a zákonů, tj. ţe finanční bytí zaostává před právním vědomím. Proto se ze strany Centrální banky plánují jednotlivé akce, které mají za úkol profesionální controlling bankovních institucí a top managementu. Bankovní instituce tak dále musí být schopny vysvětlit, proč se přiklánějí k rizikovějším akcím a rozhodnutím, musí sestavit a rozšiřovat standardy risk managementu, efektivně alokovat lidské zdroje, implementovat celkovou odpovědnost k tomu, aby mohla být sledována celková afektivnost daných úkolů a v neposlední řadě zajišťovat, ţe kvalita zaměstnanců a jejich odpovědnost je úměrná této risk orientované strategii. Podle Mezinárodního měnového fondu je potřeba také zesílit společný dohled nad nebankovními holdingovými společnostmi bankovních skupin v posledních letech nebyla moţná. Jako jeden z hlavních důvodů je ten, ţe Centrální banka má nedostatečné moţnosti jak sledovat a odhadovat rizikové chování vycházející od základního článku tj. nominálních vlastníků a jejich přidruţených dcer. Navíc existují minimální finanční standardy, které v podstatě nemohou být vyuţity na této společné úrovni. Dále zde neexistuje ucelený komplex, který by zachytil rizika způsobené dalšími organizačními jednotkami. Centrální banka podnikla kroky ke zlepšení přeshraniční spolupráce v bankovním dohledu, ale současně je tato akce omezována zejména zákonnými omezeními. Bankovní zákon totiţ zakazuje sdílení klientských informací prostřednictvím dohlíţitele, a ačkoli např. 34

http://www.cbr.ru/eng/today/status_functions/

33

Finanční úřady mohou obdrţet klientské informace ze strany dohlíţitele, naopak dohlíţitel tyto informace poskytnout úřadu nesmí.

3. POROVNÁNÍ VYBRANÝCH BANK 3.1.CHARAKTERISTIKA BANK A FINANČNÍCH INSTITUCÍ V ČESKÉ REPUBLICE Banky v ČR, mimo právně závazných norem se dobrovolně přihlašují i k dalším pravidlům chování, která jsou přijímána ve formě standardů a kodexů. Ty banky, které jsou členy České bankovní asociace, se zavazují dodrţovat Etický kodex České bankovní asociace z roku 1993, revidovaný v roce 2007. Etický kodex České bankovní asociace stanoví etické normy bankovních činností, které se týkají čtyř oblastí vztahů: Obecné zásady chování bank, vztah pracovníka k bance, v níţ je zaměstnán, vztahy banky a jejích zaměstnanců ke klientele, vztahy bank navzájem.35 V České republice se mohou ještě banky přihlásit ke dvěma standardům České bankovní asociace a to Standard ČBA číslo 19 z roku 2005 ( naposledy aktualizován v roce 2007) – Kodex chování mezi bankami a klienty, byl vydán za účelem nastavení určitého standardu péče bank o individuální klienty, a týká se oblastí:  práva klientů ve vztahu k bankám,  práva bank ve vztahu ke klientům,  řešení sporů mezi bankou a klientem, zejména práva klientů v souvislosti se stížnostmi a uplatnění stížností klientů souvisejících s dodržováním standardu. 36 Druhým Standardem, ke kterému se přihlásily některé banky, které jsou poskytovateli hypotečních úvěrů a stavební spořitelny má číslo 18 z roku 2005 s názvem Zásady poskytování před smluvních informací souvisejících s úvěry na bydlení. Obsahem standard navazuje na Úmluvu o dobrovolném kodexu o poskytování předsmluvních informací s úvěry na bydlení, která byla podepsána zástupci evropských sdruţení úvěrových institucí a zástupci evropských spotřebitelských sdruţení.

35

Viz blíţe Etický kodex České bankovní asociace.

36

Viz blíţe Kodex chování mezi bankami.

34

Klienta banky jako spotřebitele chrání další právní norma a to je zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Klient by měl poţadovat od bankovního úředníka vysvětlení hlavních bodů smlouvy, tj. zejména jeho povinnosti a závazky, povinnosti a závazky banky vůči němu, ceny (poplatky) za poskytnuté sluţby, způsob a termín ukončení smlouvy a případně sankce, které mu hrozí z nedodrţení smluvních ujednání. V případě, ţe vysvětlení klientovi u smluv sloţitějších není jasné, je pro něho ţádoucí, aby si prostudoval podmínky a další ujednání v klidu doma a nepodepisoval smlouvu ihned při první návštěvě banky. Klient spotřebitel má právo na úplnou a srozumitelnou informaci před poskytnutím bankovní sluţby. Jednou z důleţitých náleţitostí bankovní smlouvy je cena produktu, která jak je v bankovnictví obvyklé, je uvedena odkazem na ceník nebo sazebník banky. Takto odkázané ustanovení není v rozporu se ţádným právním předpisem. Pouze zavazuje banku, aby o změnách podmínek, sazebníku nebo ceníku informovala klienta předem v dohodnutém termínu. Problémy v bankovnictví při ochraně spotřebitele můţe řešit soud, nebo rozhodce. S vybranými kauzami pomůţe také mimosoudní orgán a tím je Finanční arbitr. Jeho rozhodnutí jsou pro banky závazná. Finanční arbitr má však kompetence omezené na oblast platebního styku. Řeší např. problémy s převody peněţních prostředků, platby platební kartou nebo internetové bankovnictví. Novou normou, která byla zavedena a nabyla účinnosti dne 1. 11. 2009 je zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, který plně nahradil původní Zákon č. 124/2002 Sb., o palebním styku z důvodu, ţe rozsah a změny nového zákona byly tak rozsáhlé, ţe byl zákonodárci zvolen legislativní postup přijetí zákona nového. Hlavním důvodem vzniku tohoto zákona bylo sjednocení podmínek a postupů platebního styku v zemích Evropské unie. Do nového Zákona o platebním styku byla transponována směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. 11. 2007 o platebních sluţbách na vnitřním trhu. Dalším, neméně důleţitým, důvodem je zvýšení ochrany spotřebitele platebního styku, tedy občanů a drobných podnikatelů.

Přijetí tohoto zákona je pro bankovní praxi

významné, má úzkou souvislost se smlouvami o platebních sluţbách, pod které řadíme i smlouvy o běţném účtu. 35

Nový zákon o platebním styku zavádí pojem „rámcová smlouva“, rozumí se tím všechny smlouvy o platebních sluţbách, např. smlouva o běţném účtu, smlouva o platební kartě, smlouva o pouţívání elektronických kanálů, aj., všeobecné obchodní podmínky a produktové podmínky k jednotlivým sluţbám. Ze zákona není potřebné hromadně měnit a podepisovat konverzní smlouvy k 1. 11. 2009. Tak jak je tomu na příkladu Československé obchodní banky ta upravila dle podmínek nového zákona o platebním styku smluvní dokumentaci pro nové klienty, kteří podepisují smlouvy od 1. 11. 2009. Dále upravila Všeobecné obchodní podmínky (VOP), kde došlo k odstranění částí upravujících hotovostní a bezhotovostní platební styk, včetně lhůt. Zařadila do podmínek odkaz na nově vzniklý Reklamační řád. Podmínky pro vedení účtu a platební styk jsou nově vytvořené, velká část je přemístěná z původního znění VOP a z Podmínek pro vedení účtu. Aktualizovala dle poţadavků zákona i Podmínky pro platební karty a Podmínky pro jednotlivé sluţby elektronického bankovnictví. Stávající klienti, kteří mají jiţ smluvní vztah s bankou uzavřen, a jehoţ součástí jsou i VOP a Podmínky produktové byly upozorněni na změnu těchto podmínek a mají je k dispozici, jak v pobočkách banky, tak na internetových stránkách. Výpověď rámcové smlouvy podané klientem se zkracuje podle nového zákona o platebním styku, na dobu 1 měsíce (dřívější lhůty se pohybovaly v rozmezí 45 dní aţ 2 měsíců). Za vypovězení rámcové smlouvy ze strany klienta, která trvala déle jak 12 měsíců, banky nemohou uplatňovat poplatek za zrušení účtu. Výpovědní doba ze strany banky se prodluţuje na 2 měsíce u všech platebních sluţeb. Všechny změny v průběhu trvání rámcové smlouvy s klientem a případnou aktualizaci musí banky oznámit nejpozději 2 měsíce před účinností změny. Informační povinnost banky. Na banky přechází důkazní břemeno v oblasti informační povinnosti, tj. musí klientovi v případě sporu prokázat, ţe mu všechny zákonem o platebním styku vyţadované informace poskytla nebo jej s nimi seznámila v uvedených lhůtách. Banka musí vůči klientovi plnit řadu informačních povinností jiţ před uzavřením smluvního vztahu rámcové smlouvy pro klienty, resp. smlouvy o jednorázové platební transakci pro neklienty.

36

Neklienta musí banka seznámit před provedením jednorázové transakce, coţ je převáţně hotovostní operace s informacemi o podkladech nutných k jejímu provedení, a lhůtách a poplatcích s tím spojených, přičemţ na jeho ţádost mu musí tyto informace poskytnout. Banka musí plnit řadu informačních povinností i v průběhu smluvního vztahu s klientem, klient má právo kdykoliv banku poţádat o poskytnutí obsahu rámcové smlouvy tj. VOP a produktové podmínky, můţe poţádat před provedením transakce o poskytnutí informací o lhůtách pro provedení platby a všech poplatcích vztahujících se k platbě. Povinnost informovat klienta bankou o platebních transakcích provedených na/z platebního účtu v intervalu, který nesmí být delší neţ 1 měsíc a zdarma. Zákon stanovuje, ţe informace budou poskytovány nebo zpřístupňovány dohodnutým způsobem. Odborníci se jiţ shodli, ţe pro splnění zákona postačí zaslání výpisu elektronickou cestou. Klient se nemůţe vzdát nároku na informaci. Hotovostní a bezhotovostní styk – zkrácení doby převodu peněz. Banka musí provést bankovní převod nejpozději do 2 dnů, zatímco před účinností nového zákona byla lhůta převodu o den delší. V případech kdy se jedná o připsání prostředků na účet ať vloţením hotovosti nebo bezhotovostním převodem v rámci jednoho peněţního ústavu jsou a byly prostředky připisovány ihned, je-li účet ale v jiném peněţním ústavu budou peněţní prostředky připsány na účet příjemce následující pracovní den po provedení vkladu či odepsání z účtu příkazce. U zahraničních platebních příkazů do států

EU/EHP v měnách členských států lze

provádět dle nového zákona zpoplatnění pouze metodou SHARE, tzn. kaţdý z účastníků předmětné platby si zaplatí výlohy své bance. Nově zákon zavedl moţnost poţadovat zpět zaplacenou částku u inkasa, banky aby se pokud moţno vyhnuly problémům s vracením částek strţených klientovi, který nesouhlasí s její výší upravují i inkasní platby a to určením limitu jako povinného údaje při zdávání inkasní platby a dalšího povinného údaje a tím je období, ke kterému se vztahuje limit inkasa. Platební karty podle nového zákona o platebním styku se zavádí blokace platební karty zdarma a další změnou je omezená odpovědnost za neautorizované transakce ze ztraceného, odcizeného nebo zneuţitého platebního prostředku, včetně platebních karet do výše 150 eur. 37

V ustanovení § 116 se píše v jednotném čísle, ţe plátce nese ztrátu z neautorizované platební transakce, tím vznikla určitá nejasnost k výkladu zákona, banky si výklad přepracovaly do svých podmínek s tím,ţe u oprávněné reklamace neautorizované platební transakce nese klient ztrátu do výše ekvivalentu 150 eur (za jednotlivou transakci). To by ale znamenalo, ţe pokud by zloděj pouţil kartu třeba 5x a kaţdá transakce by byla do výše 150 eur, tak by klient nesl odpovědnost za všech 5 neoprávněných výběrů. Toto podle odborníků neodpovídá správnému výkladu evropské směrnice, kde se hovoří o celkové ztrátě za zneuţití do okamţiku nahlášení bance. Rozšířená působnost finančního arbitra, v novém zákoně byl zrušen limit na moţné spory, který byl dán výší 50 000 eur, působnost finančního arbitra při řešení stíţností se rozšiřuje i na další poskytovatele a uţivatele platebních sluţeb, které sluţbu poskytují v omezeném rozsahu v rámci neregulovaných poskytovatelů platebních sluţeb. 3.1.1 Analýza bankovního sektoru v České republice Tabulka 7 Počet bank na českém bankovním trhu 31.12.2007 31.12.2008 31.12.2009 31.03.2010 30.06.2010 30.09.2010 31.12.2010 Banky celkem k datu z toho v nucené správě Počet vzniklých1) subjektů ve sledovaném období Počet zaniklých2) subjektů ve sledovaném období

37

37

39

39

40

41

41

0

0

0

0

0

0

0

1

2

3

0

1

1

1

1

2

1

0

0

0

0

7

7

7

8

8

8

2

2

2

2

2

2

5

5

5

6

6

6

Struktura bank podle vlastnictví celkem

8

banky

banky se s rozhodující státní účastí 2 v tom českou účastí

banky s rozhodující 6 českou

38

účastí 29

30

32

32

32

33

33

15

14

14

14

14

14

14

zahraničních 14

16

18

18

18

19

19

0

0

0

0

0

0

celkem banky banky

s rozhodující

s rozhodující zahraniční zahraniční

účastí

účastí pobočky bank banky v nucené správě

0

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/banky/bs_ukazatel e_tab01.html

Ve výše uvedené tabulce je uveden počet bank na českém bankovním trhu. Údaje jsou zaznamenány od roku 2007 do roku 2010. Za poslední čtyři roky udělila Centrální banka pouhé čtyři licence. Na českém bankovním trhu v současné době existuje 41 bank. Také legislativa a dohled České národní banky zajišťuje přísná kriteria, která musí kaţdý ţadatel o licenci splnit. Takto přísná pravidla jsou pak důkazem zdravého bankovního systému. V tabulce také vidíme, ţe za poslední 4 roky nedošlo ke krachu bank, ţádná není v nucené správě. Americká finanční a bankovní krize české banky nijak nezasáhla. Co se týká struktury bank podle vlastnictví, převáţná většina bank jiţ patří zahraničním bankovním domům. Úspěšné privatizace největších českých bank proběhly bez větších problémů. Níţe uvádím počet bank na českém trhu. Devizové rezervy a celková depozita V nové éře nekrytých peněz devizovými rezervami vedle zlata a jiných kovů obvykle rozumíme mezinárodní likviditu v podobě volně směnitelných deviz, nebo jiných likvidních devizových aktiv (zahraniční vládní dluhopisy, nebo SDR - Special Drawing Rights u Mezinárodního měnového fondu). Původně bylo zlato jedinou oficiální rezervou37.

37

JEDLIČKA, V.: Mezinárodní likvidita a devizové rezervy. 2007. Dostupný z www: www.reformy.cz/ebooks/vit_jedlicka_devizove_rezervy.pdf 39

V tabulce č. 8 a grafu č 9 opět můţeme sledovat vývoj devizových rezerv v České republice Tabulka 8 Vývoj stavu devizových rezerv Rok

2003

2004

2005

2006

2007

2008

ČR

26 955,40

28 448,10

29 555,10

31 454,20

34 905,20

37 012,50

2009

2010

41 611,10 42 492,60

Zdroj: www.cnb.cz Devizové rezervy jsou v podstatě pro hlavní centrální banky hlavními poloţkami na straně aktiv. Rezervy jsou většinou uváděny v zahraničních měnách a slouţí jako finanční polštář pro nenadálé a nepříznivé situace. Česká národní banka (ČNB) pracuje od května 1997 v reţimu řízeného plovoucího kurzu, k intervencím se však uchyluje jen výjimečně. Důvodem je to, ţe v reţimu cílování inflace vyuţívá přednostně jako svůj hlavní nástroj měnové politiky změny úrokových sazeb, a dále pak omezená schopnost centrální banky bojovat proti kurzovým pohybům intervencemi v situaci liberalizovaných kapitálových toků. Intervenční sílu centrální banky ve směru proti znehodnocení domácí měny určuje poměr devizových rezerv k objemu devizových obchodů. Konkrétně ČNB má rezervy ve výši, která zhruba odpovídá měsíčnímu obratu na devizovém trhu s korunou. 38 V grafickém znázornění vývoj devizových rezerv vypadá takto: Graf 8 Vývoj stavu devizových rezerv Údaje v mld. USD 50 000,00 40 000,00 30 000,00 20 000,00 10 000,00 0,00 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Jednotlivé roky

38

Odkaz z www: http://wiki.rvp.cz/Kabinet/Ucebni_texty/%c4%8clov%c4%9bk_a_spole%c4%8dnost__m%c4%9bnov%c3%a1_politika/12._Devizov%c3%a9_rezervy_a_devizov%c3%a9_intervence

40

Zdroj: vlastní konstrukce Od roku 2003 devizové rezervy neustále narůstají. Z hlediska struktury se devizové rezervy investují na zahraniční kapitálové trhy do cenných papírů (95%), dále do zlata, nebo se tyto prostředky ponechávají jako rezerva např. u Mezinárodního měnového fondu.

Tabulka 9 Vývoj stavu devizových rezerv vůči HDP, vyjádřeno v % Rok

2003 26,8

ČR

2004

2005

22,6

24,4

2006 20,4

2007 17,8

2008 19,4

2009 21,1

2010 21,8

Zdroj: www.czso.cz V této tabulce můţeme sledovat vývoj podílu stavu devizových rezerv vůči HDP. V tomto případě se jedná o HDP uváděné v běţných cenách. Opět v následujícím grafu uvidíme, ţe v letech 2007 a 2008 podíl stavu devizových rezerv vůči HDP klesá. Graf 9 Vývoj stavu devizových rezerv vůči HDP, vyjádřeno v % Údaje v procentech 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Jednotlivé roky

Zdroj: vlastní konstrukce Pokles v jednotlivých letech můţe být způsoben např. rychlejším růstem HDP ve sledovaném období a zachováním stabilního vývoje stavu devizových rezerv. Vývoj celkových úvěrů poskytnutých bankovními institucemi V rámci této analýzy budu sledovat vývoj poskytnutých úvěrů na bankovním trhu. Do analýzy jsem zahrnula pouze úvěry bank poskytnuté v Korunách přepočtené na měnu EUR.

Analýza vývoje tedy nezahrnuje objem poskytnutých úvěrů stavebními

spořitelnami. 41

Tabulka 10 Vývoj celkových úvěrů poskytnutých bankovními institucemi Rok

2003

2004

2005

ČR

33452,7

35874,6

2006

2007

2008

2009

42050,3 50063,73 63676,07 73109,47 74593,93

2010 76865,7

Zdroj: www.cnb.cz, vlastní přepočet kurz EUR/Kč= 1/24,40 Tato časová řada dokazuje neustálé navyšování poskytnutých úvěrů a ochotu domácností zadluţovat se. V době krize objem poskytnutých úvěrů stagnoval, coţ můţeme také dále pozorovat v grafu č. 11. Tato stagnace byla zapříčiněna hned z několika důvodů. Prvním z nich bylo zpřísnění podmínek bank v poskytování úvěrů, vyšší procento nesplácených úvěrů a v neposlední řadě také vyšší opatrnost domácností nezadluţovat se tak rapidně rychlým tempem. Podobný trend zaznamenal i hypoteční trh. Nejvíce poskytnutých úvěrů bylo v letech 2007 a 2008. Další vývoj na tomto trhu zaznamenal útlum. Také v souvislosti se změnou zákona o stavebním spoření se začíná projevovat omezení poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření resp. z překlenovacích úvěrů. Jak jiţ bylo zmíněno, graf č. 11 zaznamenává časovou řadu vývoje poskytnutých úvěrů.

Graf 10 Vývoj celkových úvěrů poskytnutých bankovními institucemi Údaje v mil. EUR 80000,0 60000,0 40000,0 20000,0 0,0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Jednotlivé roky


42

3.2 CHARAKTERISTIKA BANK A FINANČNÍCH INSTITUCÍ V RUSKU

Srovnání jednotlivých bank a finančních institucí je provedeno na základě analýz a souhrnných tabulek.

Tabulka 11 Přehled bank ruského bankovního trhu, v mil USD 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

Název Sběrbank Rossii VTB Gazprombank Rosselchozbank Bank Moskvy VTB-24 Alfa Bank Unikredit Bank Raiffeisenbank Promsvjazbank Rosbank MDM - Bank Uralsib Nomos-bank VTB Severozapad Transkreditbank Bank „Sankt-Peterburg“ Ak Bars Citybank Petrokommerc

Sídlo Moskva Sankt Peterburg Moskva Moskva Moskva Moskva Moskva Moskva Moskva Moskva Moskva Moskva Moskva Moskva Petrohrad Moskva Sankt Peterburg Kazaň Moskva Moskva

Čistá aktiva 273 955 94 462 59 330 33 564 27 941 25 134 20 725 17 908 16 702 16 410 15 788 14 102 13 349 9 537 8 869 8 589 8 479 7 875 6 743 5 762

Pramen: www.businessinfo.cz Hlavní tendencí převaţující v 1. pololetí 2010 se stalo postupné překonávání krizových jevů v bankovním sektoru. Celkové oţivení ekonomiky mělo za následek relativní stabilizaci odvětví, růst poptávky po úvěrech. Dle předběţných údajů v 1. pololetí 2010 bankovní soustava Ruska rostla, coţ se projevilo přírůstkem aktiv o 3,4 % a celková hodnota aktiv tak dosáhla 30 416,7 mld. rublů (oproti poklesu o 0,9% v prvním pololetí 2009). Vlastní kapitál úvěrových organizací poklesl o 3,2 % na úroveň 4 472,7 mld. rublů. K 1. červenci 2010 působilo na území Ruska 1 038 úvěrových organizací (oproti roku počátku roku 2010 je to o 20 méně) K 1. lednu 2011 působilo na území Ruska 1 058 úvěrových organizací, z nichţ bylo 1 007 bank a 51 nebankovních úvěrových institucí. 226 úvěrových organizací bylo se zahraniční kapitálovou účastí, z nichţ 82 bylo se 100% zahraničním kapitálem a 26 bank a úvěrových organizací s více neţ 50 % podílem 43

zahraničního kapitálu. V bankovním sektoru se zahraniční kapitál podílel 24,5 % na celkovém zaregistrovaném základním kapitálu úvěrových organizací coţ znamená pokles oproti předchozímu roku39. 3.2.2 Analýza bankovního sektoru v Rusku Pro Rusko je charakteristická velká koncentrace v bankovním sektoru. V roce 2008 se tak 200 největších bank (měřeno objemem aktiv) podílelo na celkových aktivech bankovního sektoru 93,9%, přičemţ k 1.1.2009 podíl 5 největších bank na celkových aktivech činil 46,2%. Devizové rezervy Tabulka 12 Vývoj devizových rezerv Rok

2003

2004

ČR

2005

2006

2007

2008

182240,0

303 732

478 762

426 281

2009

2010

439 034 476266,0

Zdroj: www.businessinfo.cz Devizové rezervy začaly v průběhu roku 2010 narůstat a k 1.9.2010 dosáhly výše 476 mld. USD. V prvním pololetí roku 2010 dle odhadů posílil reálný efektivní kurzu rublu o 9,5%. Nominální efektivní kurz rublu také posiloval a to o 6,9% (výpočet červen 2010 k prosinci 2009). Celkově za 1. pololetí 2010 (z výpočtu červen 2010/prosinec 2009) Rubl reálně oslabil k USD o 0,6% a k Euru naopak posílil o 18,8%! Kurz CB RF k 1.9. 2010 byl 30,8669 RUB za USD a 39,0127 RUB za EUR. 40 Další graf opět ukazuje vývoj devizových rezerv od roku 2005. Údaje za rok 2003 a 2004 nejsou k dispozici.

39


poloţenie Rossii“ 2009, Roskomstat, Moskva; „Rossia v cifrach 2009“, Goskomstat, Moskva; „Ekonomický rozvoj RF“, Minekonomiki, Moskva; „Vestnik Banka Rossii“, CB RF, Moskva; „Bjulten Bankovskoj statistiki“, CB RF, Moskva; a dále materiály odborných konferencí, internetové portály orgánů státní správy RF 40

BUSINESSINFO dostupný z www: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/rusko/ekonomika/financni_a_danovy_sektor.html

44

Graf 11 Vývoj devizových rezerv Údaje v mil. USD 500000,0 400000,0 300000,0

200000,0 100000,0 0,0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Jednotlivé roky


V posledních letech dochází k růstu ruského bankovního sektoru. Přes řadu i kvalitativních změn však ruská bankovní soustava není motorem ekonomického růstu, zaostává zejména v roli jeho financování. Poměr aktiv všech ruských bank k HDP Ruské federace dosáhl k začátku roku 2009 67,5 %, coţ představuje rychlý růst, nicméně ve vyspělých zemích Evropy se jedná o několikanásobek. Úvěry Co se týká úvěrů, tak důleţitým prvkem právě v úvěrování jsou hlavně penzijní fondy a pojišťovnictví, jeţ nejsou dostatečně vyvinuté, a které v trţních ekonomikách zajišťují tzv. dlouhé peníze na investice do infrastrukturálních projektů a ruské bankovnictví, přes rychlý růst po ruské finanční krizi v roce 1998 není schopno dostatečně plnit úlohu finančního zázemí pro nezbytné investice. Investice v Rusku jsou nyní ze zhruba 50 % kryty z vlastních prostředků společností (ve vyspělých trţních ekonomikách z 20 – 30 %) a pouze z 50 % úvěry z bank. Objem bankovních úvěrů ekonomice je tak, přes značný pokrok v posledních letech stále nedostatečný. Tato skutečnost je v rozporu s vysokou kapitalizací ruských společností na burze. Vyplývá z toho, ţe vysoká kapitalizace se opírá o příliv vnějšího kapitálu (úvěrů), nikoliv vnitřních zdrojů. Zahraniční zdroje činí 40 % úvěrových závazků ruských nefinančních korporací.

45

Aţ do roku 2006 byl naproti tomu nízký podíl přímých zahraničních investic, nyní se situace zlepšila41. Tabulka 13 Vývoj poskytnutých úvěrů, v mil. USD Rok ČR

2007

2008

2009

2010

362000,6 478309,0 477971,1 554612,0

Zdroj: http://www.cbr.ru/eng/statistics/?Prtid=pdko&ch=dopk#CheckedItem

Za sledované období jsou údaje pouze od roku 2007. V poskytovaných úvěrech dominují úvěry s dobou splatnosti nad 1 rok, jejichţ podíl činí cca 57%, z toho podíl úvěrů na dobu delší neţ 3 roky je ale pouze 27,5 %. Podíl úvěrů ruských bank na investicích do fixního kapitálu nepřevyšuje 10 %. Údaje jsou srovnatelné s nízko rozvinutými ekonomikami. Nízká je dostupnost bank v regionech a finanční gramotnost obyvatel, jak podnikatelů, tak fyzických osob. Graf 12 Vývoj poskytnutých úvěrů

Údaje v mil. USD 600000,0 500000,0 400000,0 300000,0 200000,0 100000,0 0,0

2007

2008

2009 Jednotlivé roky

2010


41



46

Ruské bankovní kruhy na to reagují snahou o posílení svých pozic, Asociace ruských bank vyhlásila program „bankizace“ země (zřejmě podle vzoru industrializace či elektrifikace), která má zajistit přístup k efektivním bankovním sluţbám v celé zemi. Bankéři rovněţ poţadují „vrátit“ do bankovní soustavy fondy rozdělované mimobankovně. Jde jak o stabilizační fond, státní pensijní fondy, peníze obíhající či tezaurované v hotovosti mezi obyvatelstvem i prostředky vyvezené za hranice. Rovněţ ţádají posílit bezhotovostní platby (výplata mezd, sociálních dávek apod. na osobní konta)42. V těchto souvislostech vzniká otázka, jak současná ruská bankovní soustava v nejbliţším období zajistí ruský průmysl potřebnými investičními zdroji. V roce 2008 byla realizována Strategie rozvoje bankovní soustavy Ruské federace na období do roku 2008, přijatá společně vládou a Centrální bankou, jejímţ cílem bylo zdokonalení normativně-právní základny bankovní činnosti, dokončení přechodu úvěrových ústavů na mezinárodní účetní standardy, vytvoření podmínek pro zamezení zneuţívání úvěrových ústavů k nezákonným cílům a zlepšení kvality poskytovaných sluţeb. Bankovní soustava vzhledem k ekonomické a finanční krizi bojuje s problémem likvidity. Na státní pomoc bankovnímu sektoru byla v roce 2008 vyčleněna částka cca 785 mld. rublů, coţ byla nejvyšší poloţka protikrizových opatření v roce 200843. Státní duma přijala v dubnu 2007 ve třetím čtení zákon „O bance rozvoje“, který zakládá vznik státní korporace „Banka rozvoje a vnějších ekonomických vztahů“ na bázi současné Vněšekonombanky a pohlcením dnešních bank Rosijskij bank razvitija a Rosijskij eksportno-importnyj bank. Jmenovaná korporace zahájila v roce 2008 svoji činnost. Základní kapitál banky odpovídá téměř 3 mld. USD.

42





47

Základní cíle banky mají být - stimulace ekonomického růstu, získávání zahraničních investic, podpora inovačních projektů, podpora ruského exportu a malých a středních podniků. Předpokládá se rovněţ, ţe by tato banka spolu s plánovanou Euroasijskou rozvojovou bankou se základním kapitálem 1,5 mld. USD (dohoda o společném zřízení této banky s Kazachstánem) napomohla financování velkých národohospodářských projektů44. Pojišťovnictví se v posledních letech rychle rozvíjí a zároveň dochází v tomto sektoru ke koncentraci, která bude zřejmě pokračovat. K 31.12. 2009 působilo na ruském trhu 702 pojišťovacích společností. Objem přijatého pojistného dle předběţných údajů v roce 2009 činil 977,5 mld. RUB, coţ je o 2,4 % více neţ v předchozím roce. Objem pojistných plnění dosáhl 734,4 mld. RUB, coţ je o 17 % více neţ v roce 200845. Zahraniční společnosti jsou v posledních letech velmi aktivní na ruském pojistném trhu. V roce 2008 pokračoval růst podílu zahraničního kapitálu na celkovém kapitálu ruského pojišťovnictví a dosáhl 13,5 %, tj. 20,5 mld. RUB (v roce 2007 byl podíl 9,9%, čili 15,8 mld. RUB). Podle ruské legislativy nesmí podíl zahraničního kapitálu v tomto sektoru přesáhnout 25 % z celkového kapitálu, toto omezení se netýká jednotlivých společností.

44





48

4. ODHAD BUDOUCÍHO VÝVOJE 4.1 ODHAD VÝVOJE V ČESKÉ REPUBLICE

Co se týká odhadu vývoje trhu v České republice, je potřeba nastínit základní premisy, na které by se měla ekonomika zaměřit. V souhrnu se jedná o následující oblasti:  primárním problémem je předluţenost země. Státy, které financovaly svůj hospodářský růst na dluh, mají nyní problémy. Během nestálých a turbulentních dob se riziko poskytování úvěrů podstatně zvyšuje, z hlediska měnové problematiky má tento faktor význam  ekonomiky těchto států byly většinou přehřáté nebo na této hranici, vlády nedokázaly efektivně ekonomiku udrţet v rozumných mezích. Ekonomiky, které jsou dnes postiţeny nejhůře, v předchozích letech výrazně rostly  orientace země na vývoz zboţí do zahraničí, významná proexportní pozice a orientace. Jelikoţ se v důsledku všeobecné recese sniţuje poptávka, omezuje se mezinárodní obchod.  riskantní a neuváţené obchodování na finančních trzích. Banky drţící se konzervativních postupů byly od prvotních dopadů krize ochráněny. Obrovské finanční investice států pak vyvolaly diskuzi o změnách pravidel regulace finančních trhů, zejména ze strany Německa a Francie.

Jak vyhodnotit ekonomiku, která se optimálně dokáţe bránit krizi. V takové ekonomice by měl fungovat pevný finanční sektor postavený na spolehlivých podkladových aktivech, dále nepříliš zadluţená ekonomika s dostatečnými rezervami na případné nečekané investice. Měl by existovat efektivní export zboţí a sluţeb a zároveň dostatečná podpora domácí poptávky. Důleţité jsou také zdravé podniky, kterým je umoţněn efektivní růst, hlavně prostřednictvím poskytování úvěrů a v tomto kontextu o aktivní měnovou politiku. Stabilní politická situace je také nezbytným předpokladem úspěchu dané ekonomiky, a také efektivně fungující bankovní regulace.

49

Ve dvou předchozích částech jsem analyzovala vývoj z hlediska makroekonomických ukazatelů a ukazatelů bankovního sektoru u obou zemí. Co se týká budoucího vývoje České republiky a předchozí analýzy makroekonomických ukazatelů, vývoj HDP v České republice se po ekonomické krizi začíná stabilizovat. Za sebe můţu říci, ţe podle mých odhadů česká ekonomika jiţ nebude dosahovat takových přírůstků jako v letech 2005 a 2007. V současné době vlády pravicové koalice a připravovaných vládních reforem v oblasti zdravotnictví, důchodové reformy a veřejných financí je potřeba se zaměřit na sniţování státního deficitu, coţ dokazuje i vývoj strmého zadluţování státu a soustředit se na stabilizaci ekonomiky. Reforma veřejných financí by měla přinést větší transparentnost v přerozdělování státních příjmů a napomoci regulovat systém vyplácení sociálních dávek a podpory v nezaměstnanosti. Vzhledem k průmyslovému zaměření české ekonomiky vidím jasný cíl rychlého oţivení právě tohoto sektoru, ať jiţ státními pobídkami nebo zahraničními investory a také rychlou restrukturalizací zbylého sektoru. Pokud by tento průmyslový segment začal zaostávat, mělo by to vliv nejenom na růstu HDP, ale také by se mohla začít zvyšovat míra nezaměstnanosti. V rámci finančního trhu a bankovního sektoru si myslím, ţe právní systém a regulace ze strany Centrální banky je velmi propracovaná a v současné době nedává prostor pro jakékoli černé machinace a spekulace na tomto trhu. Po zkušenostech z minula, kdy se finanční systém nepodařilo zcela pochytit v rámci legislativy, v dnešních dnech je systém stabilizován. Na bankovním trhu je stabilizován také počet bank, druţstevních záloţen, stavebních spořitelen apod. Také si myslím, ţe na českém bankovním trhu není velký prostor pro vstup dalších bank. Trh je jiţ segmentován a obyvatelé České republiky jsou velmi konzervativními vůči nově přistupivším bankovním ústavům. Bankovní krize tak často zmiňovaná do budoucna nebude mít velké následky vůči českým bankám. Centrální banka pravidelně vyhodnocuje a monitoruje výsledky bank a pokaţdé došla k výsledkům, ţe je české bankovní prostředí zdravé. Také nepředpokládám, ţe by došlo k fůzím některých bank. Tento trend jiţ také proběhl, viz např. fůze resp. prodej Kellnerovy eBanky, nebo fůze HVB Bank a Ţivnostenské banky do UniCredit Bank.

50

4.2 ODHAD VÝVOJE V RUSKU V roce 2011 se počítá i s obnovením investic do základního kapitálu, které by měly růst o 2,9%. Vysoké ceny na suroviny podpoří nejen růst příjmů exportérů, ale mohou je pobídnout i k investicím. Očekává se, ţe ve druhém pololetí roku 2011 dojde k podstatnému zjednodušení podmínek úvěrování. Kromě růstu investic do surovinových sektorů by mělo dojít i k růstu investic v zemědělství, dopravě (včetně potrubní a silniční dopravy) a spojích. Růst investiční a zahraniční poptávky by měl podpořit růst indexu průmyslové výroby v roce 2011 o 2,8%. Podstatně by se měl na tomto růstu podílet zpracovatelský průmysl, u něhoţ se předpokládá růst o 3,5%. Předpokládá se, ţe bude pokračovat postupného sniţování tempa inflace. V prvním pololetí 2011 zůstane inflace na relativně nízké úrovni (6 – 7% v ročním vyjádření) v souvislosti s omezenou poptávkou a předpokládaným posilováním směnného kurzu rublu. Postupné oţivení domácí ekonomiky a následný růst poptávky bude mít zřejmě za následek opětovný růst cen. Na růst cen potravin budou mít vliv i ničivé poţáry a sucho, které postihlo Rusko v roce 2010. Roční inflace by se tak mohla pohybovat na úrovni 6,5 – 7,5%. V souvislosti se zpomalením tempa růstu inflace v letech 2010 – 2012 a předpokládaným růstem ekonomiky by reálná mzda za dané období měla vzrůst celkem o 6,5%. Sníţení inflace bude mít příznivý vliv na růst reálných příjmů obyvatelstva – v roce 2011 se předpokládá růst o 3%. Značný vliv na tento růst bude mít zvýšení starobních důchodů a sociálních dávek. Nezaměstnanost se zřejmě bude pohybovat na úrovni 5,5 mil. osob. V roce 2011 poroste i spotřebitelská poptávka a to zejména díky valorizaci sociálních dávek a růstu peněţních příjmů důchodců. Vliv bude mít i návrat na původní úroveň mezd v komerční sféře a to v souvislosti s růstem objemu výroby a poklesem inflace46.

46



51

Mimořádné rozpočtové výdaje v roce 2011 nevyváţené rozpočtovými příjmy povedou k deficitnímu státního rozpočtu. Pro tento rok byl parlamentem odsouhlasen rozpočtový deficit ve výši 6,8 % HDP, nicméně vzhledem ke konjunktuře na světových surovinových trzích bude deficit zřejmě niţší. Ruská vláda zdůrazňuje, ţe státní rozpočet na rok 2011 je sociálně orientovaný, coţ má za následek, ţe byly kráceny výdaje na investice. To můţe být v ovšem vzhledem k nutné restrukturalizaci ekonomiky problém. Rozpočet byl sestaven na základě předpokladu, ţe tempo růstu HDP bude činit 1,6%, průměrná cena ropy typu Urals dosáhne 58 USD, inflace 8% a průměrný roční devizový kurz se bude pohybovat na úrovni 33,9 RUB za USD. Za těchto předpokladů by rozpočtové příjmy měly činit 6,95 bil. rublů, rozpočtové výdaje 9,89 bil. rublů a deficit 2,94 bil. rublů47. Rusko musí bezpodmínečně přistoupit k diverzifikaci, resp. restrukturalizaci své ekonomiky a zvýšení konkurenceschopnosti produkce. Je nezbytně nutné začít řešit infrastrukturální problémy, přistoupit k potírání korupčního prostředí, zlepšit investiční klima, odstranit administrativní překáţky, podporovat konkurenční prostředí a stimulovat malé a střední podniky s cílem zabezpečit růst produktivity práce a vybudování mnohostranně orientované a konkurenceschopné ekonomiky. Očekávaný ekonomický růst, který předpokládá ruská vláda v roce 2011, vychází z příznivého cenového vývoje na trhu surovin (hlavně ropy) ve 2. pololetí 2010 a rychlejšího neţ se očekávalo oţivení světové ekonomiky. V tomto roce počítá ruská vláda, resp. Ministerstvo ekonomického rozvoje RF s růstem HDP ve výši 3,5 %, v případě efektivní realizace protikrizových a „modernizačních“ opatření spojenou s konjunkturou na zahraničních trzích můţe tento růst činit aţ 4,2%. Odhad budoucího vývoje ruské ekonomiky povaţuji za velmi pozitivní, v současné době se Rusko začíná dostávat do stavu konjunktury, kdy i ekonomické subjekty implementují a začínají respektovat zákonná ustanovení ve finančním sektoru. Ruská ekonomika, jakoţto země s velkým potenciálem a surovinovou nezávislostí na okolním světě je schopna produkovat velkou výrobu, jeţ dokáţe uplatnit na ostatních trzích, o čemţ svědčí také poslední výsledky bilance. Do

47



52

budoucna očekávám další nárůst HDP včetně postupného sniţování nezaměstnanosti. Zde si však myslím, ţe je trh práce ještě nedostatečně vyvinut a existují rozsáhlé lokality, jenţ jsou závislé pouze na zemědělství a lidé zde nemají důvod začít pracovat, protoţe jednoduše řečeno se dokáţí uţivit z pouhé pěstitelské produkce. V posledních letech se také ruské ekonomice daří sniţovat míru inflace, coţ je velmi pozitivní jev, nicméně ekonomika musí dbát na to, aby tento proces nebyl pouze krátkodobý, ale aby míra inflace byla pozitivně sniţována z dlouhodobého hlediska. Centrální banka by se tak měla zaměřit na aktivní politiku cílování inflace s maximálním vyuţitím efektivních dostupných monetárních nástrojů. V rámci bankovního sektoru předpokládám zásadní rozvoj, podle ekonomických statistik má pouhých 9% obyvatel zaloţen osobní účet, coţ je v porovnání s Českou republikou zásadní rozdíl. Ruský bankovní trh je tak dle dostupných ukazatelů „pole neorané“, o čemţ svědčí také počet a výše poskytnutých úvěrů, viz porovnání ve třetí části. Vzhledem k probíhající reformě bankovního systému si dovolím tvrdit, ţe v průběhu několika let dojde k vyčištění bankovního trhu včetně moţných fúzí a nárůstu počtu bankovních subjektů. Bankovní sektor by také měl být finančním zázemím pro ekonomické subjekty zejména pro malé a střední podniky a měl by umoţňovat lehčí a snadnější přístup k finančním prostředkům. Také podle statistik můţeme konstatovat, ţe ruský sektor je skoro výhradně financován z vlastních zdrojů a bankovní sektor tak nedisponuje dostatečnou finanční základnou pro poskytování úvěrů soukromým subjektům. To by se mělo v budoucnu zlepšit a ruská vláda by tento trend měla zefektivnit.

53

SOUHRN POZNATKŮ Česká republika primárním problémem je předluţenost země. Státy, které financovaly svůj hospodářský růst na dluh, mají nyní problémy. Během nestálých a turbulentních dob se riziko poskytování úvěrů podstatně zvyšuje, z hlediska měnové problematiky má tento faktor význam Co

se

týká

budoucího

vývoje

České

republiky

a

předchozí

analýzy

makroekonomických ukazatelů, vývoj HDP v České republice se po ekonomické krizi bude stabilizovat, ale nebude dosahovat takových výsledků jako v minulosti. Tzn. přírůstek očekávám někde na hranici 3%. Reforma veřejných financí by měla přinést větší transparentnost v přerozdělování státních příjmů a napomoci regulovat systém vyplácení sociálních dávek a podpory v nezaměstnanosti. Vláda by se měla zaměřit na postupné sniţování zaměstnanosti aţ na hranici cca 6%, coţ vidím jako optimální míru nezaměstnanosti. V rámci finančního trhu a bankovního sektoru si myslím, ţe právní systém a regulace ze

strany Centrální banky je velmi propracovaná a v současné době

nedává prostor pro jakékoli černé machinace a spekulace na tomto trhu. Po zkušenostech z minula, kdy se finanční systém nepodařilo zcela pochytit v rámci legislativy, v dnešních dnech je systém stabilizován. Na bankovním trhu je stabilizován také počet bank, druţstevních záloţen, stavebních spořitelen apod. Také si myslím, ţe na českém bankovním trhu není velký prostor pro vstup dalších bank. Trh je jiţ segmentován a obyvatelé České republiky jsou velmi konzervativními vůči nově přistupivším bankovním ústavům. Bankovní krize tak často zmiňovaná do budoucna nebude mít velké následky vůči českým bankám. Centrální banka pravidelně vyhodnocuje a monitoruje výsledky bank a pokaţdé došla k výsledkům, ţe je české bankovní prostředí zdravé. Také nepředpokládám, ţe by došlo k fůzím některých bank. Tento trend jiţ také proběhl, viz např. fůze resp. prodej Kellnerovy eBanky, nebo fůze HVB Bank a Ţivnostenské banky do UniCredit Bank.

54

Rusko Odhad budoucího vývoje ruské ekonomiky povaţuji za velmi pozitivní, v současné době se Rusko začíná dostávat do stavu konjunktury, kdy i ekonomické subjekty implementují a začínají respektovat zákonná ustanovení ve finančním sektoru. Ruská ekonomika, jakoţto země s velkým potenciálem a surovinovou nezávislostí na okolním světě je schopna produkovat velkou výrobu, jeţ dokáţe uplatnit na ostatních trzích, o čemţ svědčí také poslední výsledky bilance. Do budoucna očekávám další nárůst HDP včetně postupného sniţování nezaměstnanosti. Zde si však myslím, ţe je trh práce ještě nedostatečně vyvinut a existují rozsáhlé lokality, jenţ jsou závislé pouze na zemědělství a lidé zde nemají důvod začít pracovat, protoţe jednoduše řečeno se dokáţí uţivit z pouhé pěstitelské produkce. V rámci bankovního sektoru předpokládám zásadní rozvoj, podle ekonomických statistik má pouhých 9% obyvatel zaloţen osobní účet, coţ je v porovnání s Českou republikou zásadní rozdíl. Ruský bankovní trh je tak dle dostupných ukazatelů „pole neorané“, o čemţ svědčí také počet a výše poskytnutých úvěrů, viz porovnání ve třetí části. Vzhledem k probíhající reformě bankovního systému si dovolím tvrdit, ţe v průběhu několika let dojde k vyčištění bankovního trhu včetně moţných fúzí a nárůstu počtu bankovních subjektů. Bankovní sektor by také měl být finančním zázemím pro ekonomické subjekty zejména pro malé a střední podniky a měl by umoţňovat lehčí a snadnější přístup k finančním prostředkům. Také podle statistik můţeme konstatovat, ţe ruský sektor je skoro výhradně financován z vlastních zdrojů a bankovní sektor tak nedisponuje dostatečnou finanční základnou pro poskytování úvěrů soukromým subjektům. To by se mělo v budoucnu zlepšit a ruská vláda by tento trend měla zefektivnit.

55

ZÁVĚR V rámci zvoleného tématu byla řešena problematika bankovního trhu Ruska a ČR. Ekonomické a hospodářské krize jsou bezesporu nedílnou součástí našich ekonomik. Ty nejvýznamnější se pak stávají událostmi historického významu. Lze předpokládat, ţe současná krize ji svým významem a důsledky jistě dostihne, a to také v oblasti bankovní regulace, přičemţ její plné dopady a vliv se budou teprve realizovat. Ve první části jsem se zaměřila na makroekonomickou analýzu obou porovnávaných ekonomik a porovnávala jsem tři hlavní ukazatele, jako je hrubá domácí produkt, míra inflace a míra nezaměstnanosti. Tyto ukazatele pak byly graficky znázorněny v magickém čtyřúhelníku, jenţ pomohl analyzovat plnění makroekonomických cílů. Porovnáním obou ekonomik jsem dospěla k názoru, ţe značné výkyvy byly zaznamenány v letech 2008 aţ 2009 a to u obou zemí. Jako důvod se jevily dopady finanční krize. Její příčinou bylo několik váţných problémů působících naráz. Za hlavní důvod jejího vzniku bych označila velmi nedůsledné a nezodpovědné poskytování hypotečních úvěrů nebonitním klientům, spolu s faktory, které k němu vedly, především pak politické a legislativní faktory, a také politická podpora, například zmíněné prosazování bankovní regulace v Německu nebo Francii. Důvod přenesení krize do celosvětového měřítka vidím hlavně ve způsobu zajišťování úvěrů, pomocí neregulovaných investičně-úvěrových cenných papírů. Mezi nimi především pak tzv. CDOs, ale obchodovalo se i s jinými rizikovými aktivy. Svou zásadní a negativní roli sehrály také ratingové agentury. V druhé části jsem stručně nastínila bankovní systém a právní vymezení obou ekonomik, dospěla jsem k názoru, ţe vzhledem ke členství České republiky v Evropské unii má česká ekonomika propracovanější právní systém a struktur. Jakkoli ruská ekonomika potaţmo Federální shromáţdění včetně Centrální banky schválili nemalý počet zákonů, stále ještě zůstává prostor pro zlepšování. Také jsem zde charakterizovala a nastínila hlavní funkce a činnosti obou Centrálních bank. Třetí část pojednávala o další analýze, tentokrát se týkala bankovního sektoru a bank v České republice a v Rusku. Dospěla jsem k názoru, ţe jako problematické do budoucna budou oblasti týkající se regulace finančního systému a finančních trhů, která se jeví v mnoha ohledech jako nedostatečná a navrhovaná opatření ji zase aţ příliš zpřísňují. Optimální řešení je ve volbě kompromisu mezi jednotlivými přístupy regulace.

56

Ratingovým agenturám je vytýkána především nedostatečná transparentnost nebo podezření na manipulaci s daty. Dále je pak problematický rozpor výsledků ratingů vyţádaných (tedy firmami placených) a nevyţádaných48. Na poli EU byla k tomuto tématu přijata prozatímní dohoda, čekající na potvrzení od jednotlivých členských států. Jejím obsahem je hlavně povinnost registrace ratingových agentur v EU, jejich větší transparentnost. Pokud bude rating vydán agenturou mimo EU nebo bez registrace, musí jej agentury registrované schválit nebo potvrdit, aby mohl být rating na území EU vyuţit.49 Ve fázi přenesení důsledků do reálných ekonomik se začala krize projevovat naplno a to i v zemích se zdravým finančním sektorem. HDP klesá ve většině světa, stejně tak mezinárodní obchod či investice a spotřeba domácností. Tato krize, stejně jako ty v minulosti, postihuje především předluţené, a na export orientované země. Obecně můţeme konstatovat, ţe se jednotlivé ekonomiky značně odlišují, jak ekonomickými a hospodářskými problémy, tak způsoby a přístupy k jejich řešení v oblasti měnové politiky. Zaměřila jsem se záměrně na některé významné ekonomiky a identifikovala je na těchto ekonomikách průběh krize, a také dopady v oblasti měnové politiky. Lze však identifikovat jisté shodné znaky, které mají podle mého názoru, jednotlivé ekonomiky a země shodné, a to jak pro Českou republiku, Rusko a ostatní země EU. Mezi odlišné znaky porovnávaných ekonomik patří zejména netransparentnost ruského trhu, vysoká finanční kriminalita a nerespektování zákonů. Jako pozitivní však vidím to, ţe se finanční trh začíná segmentovat a čistit. Oblasti, kde by měla Ruská federace přidat, jsou především oblasti úvěrování a napomáhání soukromému sektoru a firmám v podpoře investování. Co se týká míry inflace, monetární politika resp. její nástroje by měly být účinnější při sniţování inflace. V případě České republiky bych doporučila zaměřit se především také na podporu drobného a středního soukromého sektoru a podpoře investic včetně pozitivního udrţení vývoje inflace.

48

Zdroj: http://www.finance.cz (citováno 31.01.2011)

49

Předběţná dohoda o regulaci ratingových agentur dosaţena, www.EU2009.cz (citováno 31.01.2011)

57

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Monografie BAKEŠ, M. a kol. Finanční právo. 5.vyd. Praha. C.H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400801-6. CÍLE A ÚKOLY ČNB. Online. 2011. Česká verze. Dostupný z www: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/vyrocni_ zpravy/download/vyrocni_zprava_2009.pdf DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vydání. Praha : Linde, 2005. ISBN 80-7201-515-X JÍLEK, Josef. Peníze a měnová politika. Praha : Grada, 2004. ISBN 80-247-0769-1 KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 5. vydání. Praha : Bankovní institut, 2004. ISBN 80-7265-035-1 KOLEKTIV AUTORŮ. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4.vydání. Praha : Management Press, 2005. ISBN 80-7261-132-1 NORDHAUS, W.D., SAMUELSON, P.A.: Ekonomie. 2. vydání. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1995, ISBN 80-205-0494-X POLIDAR, Vojtěch. Management bank a bankovních obchodů. 2. vydání. Praha : Ekopress, 1999. ISBN 80-86119-11-4 POLOUČEK, Stanislav a kolektiv. Bankovnictví. Praha: C.H.Beck, 2006. ISBN 80-7179462-7 POSPÍŠIL, Richard. Bankovnictví pro právníky. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2004. ISBN 80-244-0906-2 PŮLPÁNOVÁ, S.: Komerční bankovnictví v České republice. Praha : Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1180-1 ŠENKÝŘOVÁ, Bohuslava a kolektiv. Bankovnictví I. 4. vydání. Praha : Vysoká škola finanční a správní, 2005. ISBN 80-86754-53-7 ŠENKÝŘOVÁ, Bohuslava a kolektiv. Bankovnictví II. 4. vydání. Praha : Vysoká škola finanční a správní, 2005. ISBN 80-86754-53-7 58

VÝVOJ FINANČNÍHO TRHU V ROCE 2009. Online. 2011. Česká verze. Dostupný z www http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrn ne_informace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu._dohledu/download/dnft_2009_cz.pdf

59

Internetové zdroje BUSINESS INFO Online. 2011. Česká verze. Dostupný z www www.businessinfo.cz CENTRÁLNÍ BANKA RUSKÉ FEDERACE. Online. 2011. Anglická verze. Dostupný z www www.cbr.ru ČESKÁ

NÁRODNÍ

BANKA

Online.

2011.

Česká

verze.

Dostupný

z www

http://www.cnb.cz ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Online. 2011. Česká verze. Dostupný z www: www.czso.cz MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Online. 2011. Česká verze. Dostupný z www http://www.mfcr.cz bankovnictví.ihned.cz – informace z oblasti bankovnictví, pojišťovnictví a finančních sluţeb http://www.finance.cz – informační stránky o financích EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA Online. 2011. Anglická verze. Dostupný z www http://www.ecb.int – oficiální stránky Evropské centrální banky FINANCIAL TIMES Online. 2011. Anglická verze. Dostupný z www www.ft.com – Financial Times IDNES Online. 2011. Česká verze. Dostupný z www www.idnes.cz LIDOVÉ NOVINY Online. 2011. Česká verze. Dostupný z www www.lidovky.cz – Lidové noviny MEZINÁRODNÍ MĚNOVÝ FOND. Online. 2011. Anglická verze. Dostupný z www http://www.imf.org/external/pubs/ft/scr/2010/cr1096.pdf ORGANIZACE PRO SVĚTOVOU EKONOMICKOU SPOLUPRÁCI Online. 2011. Anglická verze. Dostupný z www www.oecd.org VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Online. 2011. Česká verze. Dostupný z www www.vlada.cz cfuc.vse.cz – Český finanční a účetní časopis 60

SEZNAM TABULEK TABULKA 1 VÝVOJ PŘÍRŮSTKU HDP V ČR, VYJÁDŘENO V % ............................................................................ 8 TABULKA 2 VÝVOJ INFLACE A MÍRA INFLACE VYJÁDŘENÁ V % ......................................................................... 9 TABULKA 3 MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI, VYJÁDŘENO V % ................................................................................. 10 TABULKA 4 VÝVOJ PŘÍRŮSTKU HDP V RUSKU, VYJÁDŘENO V % .................................................................... 14 TABULKA 5 MÍRA INFLACE, VYJÁDŘENÁ V % .................................................................................................. 16 TABULKA 6 MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI, VYJÁDŘENÁ V % ................................................................................. 17 TABULKA 7 POČET BANK NA ČESKÉM BANKOVNÍM TRHU ................................................................................ 38 TABULKA 8 VÝVOJ STAVU DEVIZOVÝCH REZERV ......................................................................................... 40 TABULKA 9 VÝVOJ STAVU DEVIZOVÝCH REZERV VŮČI HDP, VYJÁDŘENO V % ............................................... 41 TABULKA 10 VÝVOJ CELKOVÝCH ÚVĚRŮ POSKYTNUTÝCH BANKOVNÍMI INSTITUCEMI ................................... 42 TABULKA 11 PŘEHLED BANK RUSKÉHO BANKOVNÍHO TRHU, V MIL USD ........................................................ 43 TABULKA 12 VÝVOJ DEVIZOVÝCH REZERV ...................................................................................................... 44 TABULKA 13 VÝVOJ POSKYTNUTÝCH ÚVĚRŮ, V MIL. USD .............................................................................. 46

61

SEZNAM GRAFŮ GRAF 1 VÝVOJ PŘÍRŮSTKU HDP V ČR, VYJÁDŘENO V % .............................................................................. 9 GRAF 2 VÝVOJ INFLACE A MÍRA INFLACE VYJÁDŘENÁ V %.............................................................................. 10 GRAF 3 MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI, VYJÁDŘENO V % ....................................................................................... 11 GRAF 4 VÝVOJ PŘÍRŮSTKU HDP V RUSKU ....................................................................................................... 15 GRAF 5 VÝVOJ MÍRY INFLACE .......................................................................................................................... 16 GRAF 6 MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI ................................................................................................................... 17 GRAF 7 MAGICKÝ ČTYŘÚHELNÍK POROVNÁVANÝCH ZEMÍ ............................................................................... 18 GRAF 8 VÝVOJ STAVU DEVIZOVÝCH REZERV ................................................................................................... 40 GRAF 9 VÝVOJ STAVU DEVIZOVÝCH REZERV VŮČI HDP, VYJÁDŘENO V % ...................................................... 41 GRAF 10 VÝVOJ CELKOVÝCH ÚVĚRŮ POSKYTNUTÝCH BANKOVNÍMI INSTITUCEMI .......................................... 42 GRAF 11 VÝVOJ DEVIZOVÝCH REZERV ............................................................................................................ 45 GRAF 12 VÝVOJ POSKYTNUTÝCH ÚVĚRŮ ......................................................................................................... 46

62

Bankovní institut vysoká škola Praha

Recommend Documents