Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovní management
Analýza plynárenství v ČR po liberalizaci trhu s plynem
Autor:
Kamila Šanovcová, DiS Bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Pavel Pešek, CSc.
Duben, 2009
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury .
V Jílovém, dne : 6.4.2009
………………………….
Anotace Bakalářská práce „Analýza plynárenství v České republice po liberalizaci trhu s plynem“ zachycuje průřez tímto odvětvím a to zejména v době po vstupu České republiky do Evropské Unie. Jako reakce na poţadavek Evropské Unie došlo v plynárenství k výrazným změnám, z nichţ nejdůleţitější je změna organizační struktury firem tak, aby se oddělila přeprava a distribuce plynu od vlastního obchodu a byl tak vytvořen prostor pro konkurenci. Práce poskytuje přehled o zásobách, vyuţití a budoucích moţnostech zemního plynu. S budoucností je také spjato velmi důleţité téma, kterému je věnována jedna kapitola, a to spolehlivost dodávek zemního plynu.
Annotation The bachelor thesis „An analysis of Gas Manufacturing in the Czech Republic after the Gas Market Liberalization” records a cross-section of the branch, especially in the period after Czech Republic joined the European Union. As a response to EU requirements, there were outstanding changes in gas manufacturing. One of the most important requirements was a change in the organizational structure of gas companies in a way that allows separation of gas transit and distribution from the trading with gas which enables a possibility of competition in the branch. The thesis provides a summary of reserves, utilization and future options of natural gas. As for the future, there is also a very important topic- the reliability of gas deliveries; this topic is mentioned in one of the chapters.
1
2
3
4
5 6
Úvod ............................................................................................................................. 6 Organizace prodeje a distribuce plynu před liberalizací .......................................... 6 1.1 Vývoj plynárenství v České republice .............................................................. 6 1.1.1 Počátek plynárenství v ČR .............................................................................. 6 1.1.2 Privatizace českého plynárenství ..................................................................... 7 1.1.3 Koncern RWE ................................................................................................. 9 1.2 Vývoj spotřeby plynu do roku 2005 ............................................................... 11 1.3 Liberalizace trhu s plynem ............................................................................. 12 1.3.1 Postup liberalizace trhu s plynem v Evropě .................................................. 13 1.3.2 Postup liberalizace trhu s plynem v ČR ................................................. 14 1.4 Regulace ......................................................................................................... 16 1.4.1 Regulace v plynárenství................................................................................. 18 1.4.1.1 Regulace trhu .......................................................................................... 19 1.4.1.2 Regulace cen ........................................................................................... 19 Organizace prodeje a distribuce plynu po liberalizaci............................................ 22 2.1 Stav českého plynárenství po liberalizaci ....................................................... 22 2.2 Vymezení subjektů na trhu s plynem ............................................................. 25 2.2.1 Výrobce ......................................................................................................... 25 2.2.2 Ostatní účastníci trhu s plynem ..................................................................... 27 Význam zemního plynu pro českou ekonomiku .................................................... 31 3.1 Zdroje zemního plynu..................................................................................... 31 3.1.1 Zásoby zemního plynu ........................................................................... 32 3.1.2 Těţba zemního plynu ............................................................................. 32 3.2 Spotřeba zemního plynu ................................................................................. 32 3.2.1 Spotřeba zemního plynu v Evropě ......................................................... 33 3.2.2 Spotřeba zemního plynu České republice .............................................. 34 3.2.3 Prognóza spotřeby zemního plynu České republice ............................... 35 3.3. Pouţití zemního plynu ......................................................................................... 36 3.3.1 Vytápění objektů .................................................................................... 37 3.3.2 Kogenerace ............................................................................................. 37 3.3.3 Pohon motorových vozidel ..................................................................... 37 3.4 Bezpečnost a spolehlivost dodávek ................................................................ 38 3.4.1 Stručný přehled ruského a norského plynárenství .................................. 39 3.4.2 Krize na počátku roku 2009 ................................................................... 40 3.4.3 Dopady krize na Českou republiku ........................................................ 41 3.4.4 Dopady krize na státy Evropské Unie .................................................... 42 Moţnosti vyuţití zemního plynu ............................................................................ 43 4.1 Projekty pro transport plynu ........................................................................... 43 4.2 Moţnosti vyuţití zemního plynu v ČR ........................................................... 44 4.2.1 Plynové elektrárny .................................................................................. 44 4.2.2 Zemní plyn v dopravě České republiky.................................................. 45 Výsledky liberalizace ............................................................................................. 46 Závěr ....................................................................................................................... 47
5
Úvod V posledních několika letech došlo v plynárenství u nás k výrazným změnám. Jedním z hlavních důvodů byl vstup České republiky do Evropské Unie. S tím je spojen základní poţadavek na liberalizaci trhu s energiemi a otevření všech dosud monopolních trhů konkurenci. Díky výhodné poloze se ČR stává tranzitním státem ruského plynu pro západní Evropu. Přes Českou republiku je přepravováno cca 28% plynu pro Německo a cca 23 % plynu pro Francii. Česká republika má malé zásoby zemního plynu, proto je zcela závislá na dovozu. Z této závislosti plyne pro ČR i sousední státy západní Evropy určité nebezpečí v případě mezinárodních krizí. Donedávna jsme se domnívali, ţe s největší pravděpodobností by k případnému embargu na dovoz zemního plynu nedošlo okamţitě, ale byl by to výsledek dlouhodobé mezinárodní situace. Zde je třeba podotknout, ţe ČR je schopna pokrýt aţ 30% své roční spotřeby z podzemních zásobníků zemního plynu. Dříve bylo výhradním dodavatelem Rusko, dnes je to z jedné čtvrtiny i Norsko. V současné době pracuji v dceřiné společnosti RWE1. Podrobnému popisu, jak se s poţadavkem na liberalizaci vyrovnal tento koncern, jsem se věnovala ve své absolventské práci na Vyšší odborné škole Ekonom. Nyní je liberalizace trhu zcela dokončena ( alespoň podle původního poţadavku ) a mým cílem v první a druhé části práce, je ukázat k jakým změnám došlo , jaké jsou dopady na konečného zákazníka a zda liberalizace splnila očekávání Evropské Unie. Ve třetí kapitole práce republiku
bych ráda rozebrala význam zemního plynu pro Českou
i okolní země. A v neposlední řadě se chci věnovat jedné z nejdůleţitějších
otázek dnešní doby, a to spolehlivosti dodávek zemního plynu. Jak ukazuje situace, je nutno plynárenství posuzovat komplexně, nikoli pouze z hlediska jedné země. I přes různé problémy má zemní plyn zcela jistě velkou budoucnost a při správné diverzifikaci zdrojů bude jeho vyuţití stále stoupat, coţ je téma čtvrté kapitoly.
1
6 Energetická společnost, třetí největší v Evropě.
1 Organizace prodeje a distribuce plynu před liberalizací 1.1 Vývoj plynárenství v České republice
1.1.1 Počátek plynárenství v ČR Počátky plynárenství se datují přibliţně do doby před 160-ti lety. Výroba svítiplynu se u nás začala rozvíjet v období průmyslové revoluce. Původně se spotřebitelům nabízel svítiplyn, který se vyráběl karbonizací z uhlí. První karbonizační plynárna byla postavena v roce 18472 v Karlíně u Prahy. Rozvoj plynárenství byl částečně utlumen nástupem elektrické energie na přelomu 19. a 20. st. Tato stagnace však ustoupila s novými výrobky uvedenými na trh, např. karmy a sporáky Moravia. Po 2. sv. válce bylo potřeba plynárenství obnovit a zmodernizovat. Karbonizovaný svítiplyn byl postupně byl nahrazován svítiplynem vyráběným zplynováním uhlí nebo katalytickým štěpením uhlovodíků. Výroba svítiplynu byla ukončena v roce 1996 a od té doby je spotřebitelům dodáván pouze zemní plyn. V České republice byl zemní plyn objeven jiţ v r. 1901 na Moravě3 , ale k jeho vyuţívání došlo aţ během 2. sv. války k pohonu automobilů. Po válce se v nás začalo s výstavbou plynovodů, které křiţovaly republiku v několika směrech. První mezistátní plynovod Bratrství z tehdejšího Sovětského Svazu byl postaven v roce 1967. Koncem 80. tých let vznikla v České republice plynárenská společnost
Český
plynárenský podnik, který zajišťoval přepravu a distribuci plynů po národní potřebu, a také přepravu pro zahraniční odběratele. V roce 1970 došlo mezi Československem a Sovětským Svazem k dohodě o zásobování zemním plynem a tak začala historie firmy Transgas, a.s . V souvislosti s exportem ruského plynu na trh se také rozvíjela výstavba plynovodů.
2 3
Český plynárenský svaz, Výroční číslo časopisu Plyn ročník 2007 Český plynárenský svaz, Výroční číslo časopisu Plyn ročník 2007
6
Obrázek č. 1 nám ukazuje transportní cesty ruského zemního plynu. Například plynovod Jamal, Blue Stream, systém RWE Transgas. Projektované plynovody jsou Nord Stream, South Stream a Nabucco.
Obrázek 1: Transportní cesty plynu Zdroj : Interní materiály RWE
1.1.2 Privatizace českého plynárenství Projekt privatizace českého plynárenství vznikal v letech 1992 – 19934. Na základě tohoto projektu došlo k oddělení některých doplňkových činností od společnosti Český plynárenský podnik. K 1. 1. 1994 byl Fondem národního majetku zaloţen Transgas a osm regionálních distribučních společností jako samostatné akciové společnosti.
4
Novák Rudolf, Kronika plynárenství, vyd. Milpo, 1997
7
Všechny plynovody s provozním tlakem nad 40 barů a podzemní zásobníky plynu byly vloţeny do majetku firmy Transgas, a.s. a ostatní plynovody s provozním tlakem do 40 barů nyní vlastní regionální distribuční společnosti. Poté bylo tempo privatizace poněkud zpomaleno. Hlavním důvodem byla analýza cenotvorby, úpravy dotací pro obyvatelstvo a změny ve výpočtech. Např. v roce 2001 došlo ke změně v účtování spotřeby plynu. Všem odběratelům jsou od tétochvíle účtovány dodávky zemního plynu podle mnoţství dodané energie v kWh nikoli podle objemu v m3. Důvodem této změny bylo, aby kaţdý dostal za stejnou cenu stejné mnoţství energie. Plyn pochází z několika zdrojů a v průběhu odečtového období není moţné zajistit, aby bylo sloţení plynu vţdy stejné. Orientační přepočet je 1m3 = 10,5 kWh. Výpočet starý : Platba = spotřeba odečtená na plynoměru x cena za 1m3 + stálý měsíční plat Výpočet nový : Platba = spotřeba naměřená na plynoměru x koeficient přepočtu
na standardní
podmínky5 x spalné teplo zemního plynu6 + stálý měsíční plat V roce 2002 se privatizace opět rozběhla nákupem obchodních podílů regionálních a distribučních soustav a Transgasu společností RWE Rok 2003 - projekt Tristan – ve všech společnostech vznikly tři divize, a to obchod, distribuce a sluţby ( obrázek č. 2 ).
Představenstvo Severočeské plynárenské, a.s.
Divize obchodu
Divize distribuce
Divize sluţeb
Obrázek 2 : schéma RDS Severočeská plynárenská, a.s. po projektu Tristan Zdroj: Interní materiály RWE
5
Koeficient přepočtu na standardní podmínky slouţí pro přepočet naměřeného objemu zemního plynu na objem za standardních podmínek ( tj. za teploty 15° C a tlaku 101,325 kPa ) 6 Spalné teplo zemního plynu vyjadřuje průměrný energetický obsah zemního plynu v dané lokalitě a slouţí pro přepočet objemu zemního plynu na mnoţství vyjádřené v energetických jednotkách ( cca 37 MJ/m3)
8
V roce 2005 byl spuštěn projekt MOJA, coţ byla přípravná fáze pro oddělení distribuce od obchodu tzv. unbundling. Strukturu plynárenských firem v ČR nám ukazují obrázky č. 3 a 4. 1.1.2006 se na základě evropských směrnic vyčlenil TG Net, s.r.o. z RWE Transgas, a.s.
a převzal vlastnictví nad přepravními sítěmi.
1.1.2007 bylo z regionálních distribučních společností vyčleněno šest společností „Net“ 1.5.2007 vznikla společnost Gasstorage, která převzala kontrolu nad podzemními zásobníky plynu.
Představenstvo Severočeská plynárenská, a.s.
Divize obchodu
Obrázek 3 : Organizační schéma Severočeské plynárenské, a.s. po projektu Moja Zdroj : Šanovcová Kamila, Liberalizace trhu s plynem; 2008
Jednatelé SČP Net, s.r.o.
Divize distribuce
Divize sluţeb
Obrázek 4 : Organizační schéma SČP Net, s.r.o. po projektu Moja Zdroj : Šanovcová Kamila, Liberalizace trhu s plynem; 2008
1.1.3 Koncern RWE RWE je třetí největší evropskou energetickou skupinou se sídlem v Německu. Energií a vodou zásobuje celkem 44 milionů zákazníků. Zastřešuje osm divizí –RWE Power, RWE Trading, RWE Energy, RWE Npower, RWE Systems, RWE Dea, RWE Gas Midstream, RWE Innogy. Společnosti skupiny RWE v ČR organizačně patří pod divizi
9
RWE Energy. RWE má trţní podíl v plynárenství v ČR 80 % . Společnosti skupiny RWE v ČR řídí společnost RWE Transgas, která měla donedávna monopolní postavení na trhu s plynem. RWE Transgas, a.s. se specializuje na dovoz a obchod se zemním plynem. 1.1. 2006 se v rámci liberalizace trhu s plynem z této společnosti oddělila společnost Transgas Net, s.r.o. Úkolem „ Netu“ je zajišťovat přepravu ZP přes území České republiky zahraničním a tuzemským partnerům. Dalšími členy skupiny RWE jsou regionální distribuční společnosti Západočeská plynárenská, Středočeská plynárenská, Severočeská plynárenská, Východočeská plynárenská, Severomoravská plynárenská a Jihomoravská plynárenská. Od 1.1.2007 se z kaţdé mateřské akciové společnosti oddělila distribuční společnost s názvy: ZČP Net , STP Net, SČP Net, VČP Net, SMP Net, a JMP Net. Tyto společnosti jsou drţitelem licence pouze na distribuci zemního plynu. Mateřským společnostem tak zůstala role obchodníka.
Plynárenská soustava v ČR Mapa ukazuje soustavu vysokotlakých plynovodů v České Republice, včetně hraničních bodů, přes které plyn odchází do zahraničí. Vysokotlaká soustava slouţí k přepravě plynu přes území České republiky. Vstupními a výstupními body jsou Hora svaté Kateřiny, Waid House a Lanţhot
10
Obrázek 5 : Mapa plynovodů v ČR Zdroj : Interní materiály RWE
1.2 Vývoj spotřeby plynu do roku 2005 Největší rozmach plynofikace se v české republice odehrál na přelomu tisíciletí. Plyn byl levný a spousta lidí byla v té době ochotná udělat něco pro zlepšení ţivotního prostředí. Např. v severočeském kraji nebyly největšími znečišťovateli paradoxně uhelné elektrárny, ale domácnosti, a to dokonce ze dvou třetin. Obce dostaly dotace na plynofikaci, a to, pokud se zavázaly, ţe plynem bude topit převáţná většina lidí. Následující tabulka č. 1 a graf č. 1 nám ukáţe vývoj skutečných spotřeb ZP v ČR do počátku liberalizace v roce 2005 Rok 2001 2002 2003 2004
Spotřeba ZP v ČR (mil m3) 9 772 9 542 9 771 9 737
Tabulka 1: Spotřeby plynu v ČR v letech 2001-2004 Zdroj : Bilanční centrum ( www. upd.cz )
11
Spotřeba ZP v mil. m3 9 800 9 750 9 700 9 650 9 600
Spotřeba ZP v mil. m3
9 550 9 500 9 450 9 400 2001
2002
2003
2004
Graf 1: Spotřeby plynu v ČR v letech 2001-2004 Zdroj : Data Bilanční centrum ( www. upd.cz )
1.3 Liberalizace trhu s plynem 1.4. 2005 vstoupila Česká republika do Evropské Unie ( EU ). Tento krok byl mimo jiné velmi významný i pro české plynárenství. Jedním z prvotních principů EU a také základním poţadavkem pro nové členské státy byla liberalizace trhu s energiemi. Liberalizace ve smyslu liberalizace trhu s plynem znamená otevření trhu konkurenci a zrušení dominantních postavení dosud monopolních společností. Pro tuto trţní strukturu je charakteristický pouze jeden výrobce na trhu dané produkce7. Tuto povinnost ukládá členským státům Směrnice č. 2003/55/ES8 platná od roku 2004, která zavedla povinnost implementovat opatření
ke zlepšení situace na evropském trhu
s plynem. Tato směrnice poţaduje postupnou liberalizaci trhu, svobodnou volbu dodavatele (dle časového schématu), posílení pravomocí regulátora, účetní i právní unbundling plynárenských společností, přístup k zařízením třetími stranami
( Third
Party Access regime). Cílem liberalizace je sniţování cen plynu, vyšší úroveň poskytovaných sluţeb, vznik nových ekonomických subjektů na trhu s plynem, růst konkurence schopnosti na evropském trhu se zemním plynem a bezpečnost dodávek. 7 8
Macáková Libuše a kolektiv: Mikroekonomie, vyd. Melandrium, 2003 Směrnice EU 2003/55/ES
12
Otázkou zůstává, jak se liberalizace bude vyvíjet v praxi. Zda se např. náklady na unbundling negativně nepromítnou do cen konečným zákazníkům, zda vznikne dost nových obchodníků
a zda bude moţné reálně zabezpečit přístup třetích stran
k přepravě. Právní stránka liberalizace je obsaţena v zákonech9, směrnicích EU10 a technických normách a předpisech11.
1.3.1 Postup liberalizace trhu s plynem v Evropě Jak jiţ bylo řečeno, Směrnice EU nařizuje členským státům unbundling plynárenských společností. Tento krok je velice organizačně a finančně náročný, proto probíhal v několika etapách . Kaţdá země ke změně přistupovala jinak, ale výsledkem musí být úplné právní oddělení distribuce od obchodu k 1.1.2007 Německo : rok 1998, k liberalizaci došlo najednou. Výsledkem rychlé změny byly poměrně vysoké ceny zemního plynu. Maďarsko : v roce 2004 byl liberalizován trh pro průmyslové odběratele, pro všechny zákazníky v roce 2007 v termínu stanoveném Evropskou Unií. Slovensko : v roce 2004 byl liberalizován trh pro průmyslové odběratele; pro všechny zákazníky v roce 2007 v termínu stanoveném Evropskou Unií. Polsko: V roce 2004 si mohli zvolit svého dodavatele zákazníci s roční spotřebou nad 15 mil. m3, od 1. 1. 2005 má tuto moţnost kaţdý velkoodběratel. Rakousko :v roce 2002, trh byl liberalizován najednou. Rozdělení proběhlo účetně, síť zůstala nadále monopolem.
9
Zákon 458/2000/Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů 10 Směrnice EU 2003/55/ES 11
Normy ČSN, ČSN ISO
13
1.3.2
Postup liberalizace trhu s plynem v ČR
Stav plynárenství do roku 2005 Veškeré dodávky zemního plynu zajišťovala společnost RWE Transgas, a.s. ţádný ze zákazníků neměl moţnost si dodavatele zvolit. Celý trh byl regulovaný a všichni zákazníci byli zařazeni do kategorie chráněných. Společnost RWE Transgas uzavírala smluvní vztah s regionální distribuční společností a ta posléze s konečným zákazníkem uzavírá smlouvu o sdruţených sluţbách ( obrázek č. 6 ).
- stav k 31.12.2004
RDS
Transgas, a.s. PPS
PDS Obchod
Smlouva o prodeji a nákupu ZP
Smlouva o prodeji a nákupu ZP
Chráněný zákazník
Obchod PPZ
Obrázek 6 : Schéma smluvních vztahů před liberalizací Zdroj : Interní materiály RWE
Regulovaný trh znamená, ţe Transgas, a.s. nakupuje plyn v zahraničí od výrobců a prodává jej distribučním společnostem za regulované ceny. Distribuční společnosti prodávají plyn zákazníkům připojeným k jejich distribuční soustavě opět za regulované ceny. Pro některé zákazníky výhoda, pro některé nevýhoda. Distribuční společnosti jsou drţitelem licence na distribuci zemního plynu a zároveň na obchod.
14
Stav plynárenství v roce 2005 Tento rok je označován jako přechodné období. Od 1.1. 2005 jsou oprávněnými zákazníky všichni koneční zákazníci, jejichţ odběr byl jiţ v roce 2003 vyšší neţ 15 mil. m3 a zároveň všichni drţitelé licencí na výrobu elektřiny, kteří spalují plyn v tepelných elektrárnách nebo při kombinované výrobě elektřiny a tepla ( § 55 Energetického zákona ) Stav plynárenství v roce 2006 Od 1.1.2006 jsou oprávněnými zákazníky všichni koneční zákazníci s výjimkou domácností. Změna ve smluvních vztazích nastává, pokud chce oprávněný zákazník uzavřít
smlouvu
o
distribuci
přímo
s provozovatelem
distribuční
soustavy.
S obchodníkem potom uzavírá smlouvu pouze na nákup plynu, nikoli smlouvu o sdruţených sluţbách ( obrázek č. 7 ). Tento přechodný stav byl zaveden proto, aby byly zákazníci typu domácnost chráněni regulovanou cenou plynu, dokud se trh neustálí.
- přechodné období 2005-2006 RDS PPS Smlouva o odchylkách
Smlouva o přepravě
T obchod
Smlouva o prodeji a nákupu ZP
PDS
Chráněný zákazník
Smlouva o prodeji a nákupu ZP
Obchod
Smlouva o uskladnění
Smlouva o prodeji a nákupu ZP
Smlouva o distribuci
PPZ
Obchodník
Obrázek 7 : Schéma smluvních vztahů na počátku liberalizace Zdroj : Interní materiály RWE
Stav plynárenství v roce 2007
15
Oprávněný zákazník Smlouva o dodávce, popř. smlouva sdružená
Od 1.1.2007 jsou oprávnění všichni koneční zákazníci včetně domácností. Z obrázku č. 8 vyplývá, ţe zákazníci se mohou sami rozhodnout jakou smlouvu a s kým uzavřou.
- stav po 1.1.2007
PPS Smlouva o odchylkách
Smlouva o přepravě
Smlouva o připojení
PDS Smlouva o distribuci
Smlouva o distribuci
Oprávněný T obchod
Smlouva o prodeji a nákupu ZP
Obchod
Smlouva sdružená
zákazník
Smlouva o uskladnění Smlouva o dodávce, popř. smlouva sdružená
PPZ Obchodník
Obrázek 8 : Schéma smluvních vztahů po ukončení liberalizace Zdroj : Interní materiály RWE
1.4 Regulace
16
V současné době jsou uplatňovány dva způsoby regulace cen umoţněné zákonem o cenách,
tj. úředně stanovené ceny a věcné usměrňování cen. Časové usměrňování
cen se od roku 1993 jiţ neuplatňuje. Regulaci cen vyuţívají cenové orgány (tj. Ministerstvo financí, Energetický regulační úřad, Český telekomunikační úřad a v rozsahu zvláštního pověření kraje a obce) v případech vymezených ustanovením § 1 odst. 6 zákona o cenách, tj. tehdy, je-li trh omezen účinky hospodářské soutěţe, které by se mohly negativně projevit v úrovni cen sjednávaných mezi prodávajícím a kupujícím. Seznam zboţí s regulovanými cenami vydává Ministerstvo financí jako své rozhodnutí podle § 10 zákona č. 526/1990 Sb, o cenách, formou výměrů publikovaných v Cenovém věstníku. Rozhodující změny v regulaci cen jsou vydávány po předchozím projednání nebo informování vlády. Ve výměru Ministerstva financí jsou stanoveny maximální, pevné
a minimální ceny příslušných druhů zboţí a pravidla věcného usměrňování.
Kraje a obce svá rozhodnutí ve vymezených poloţkách vydávají formou nařízení, ale jejich působnost je omezena na méně významnější sluţby a často není ani ze strany místních orgánů plně vyuţívána. V průběhu roku Ministerstvo financí podle potřeby seznam zboţí s regulovanými cenami upravuje, popř. mění ceny v něm stanovené. Ceny zboţí, které podléhá věcnému usměrňování cen, nejsou stanovovány ţádným rozhodnutím ministerstva, ale určují je podle stanovených pravidel jednotliví prodávající a sjednávají s kupujícími. V současné době reguluje Ministerstvo financí tyto základní okruhy zboţí: Maximální ceny- výrobky a výkony ve zdravotnictví a zdravotní péče (část), pouţití ţelezniční dopravní cesty celostátních a regionálních drah, nemovitosti, jejichţ cena je plně nebo částečně hrazena ze státního rozpočtu, státního fondu nebo jiných prostředků státu, nájemné z pozemků neslouţících k podnikání, mléčné výrobky pro ţáky. Věcně usměrňované ceny - voda povrchová, voda pitná a uţitková, výrobky a výkony ve zdravotnictví a zdravotní péče (část), doprava osobní ţelezniční a autobusová, nájemné a ceny sluţeb spojených s uţíváním bytů bytových druţstev postavených s finanční, úvěrovou
a jinou pomocí druţstevní bytové výstavbě, nájemné v obytných
místnostech v zařízeních určených k trvalému bydlení, sběr, přeprava, třídění a odstraňování komunálního odpadu, povinné technické prohlídky, výkony stanic měření emisí, vnitrostátní poštovní sluţby.
17
Energetický regulační úřad reguluje formou maximálních cen zemní plyn a elektrickou energii a formou věcného usměrňování cen tepelnou energii. Český telekomunikační úřad reguluje formou maximálních cen telekomunikační a radiokomunikační sluţby.
Kraje a obce mohou regulovat na základě pověření Ministerstva financí v současné době odtahovou sluţbu, městskou hromadnou dopravu a integrovanou dopravu, taxisluţbu, sluţby parkovišť a sluţby krematorií .
Energetický regulační úřad Energetický regulační úřad ( dále ERÚ) byl zřízen k 1. lednu 2001 zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů = „Energetický zákon“, ve znění pozdějších předpisů, jako správní“ se samostatnou kapitolou státního rozpočtu číslo 349. Hlavní úkoly ERÚ: podpora hospodářské soutěţe podpora vyuţívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie ochrana zájmů spotřebitelů v těch oblastech energetických odvětví, kde není moţná konkurence rozhoduje o udělení, změně nebo zrušení licence rozhoduje o uloţení povinnosti dodávek nad rámec licence rozhoduje o uloţení povinnosti poskytnout v naléhavých případech energetické zařízení pro výkon povinnosti dodávek nad rámec licence, včetně rozhodnutí o věcném břemeni
1.4.1 Regulace v plynárenství
18
1.4.1.1 Regulace trhu Přeprava a distribuce plynu patří do kategorie tzv. síťových odvětví, která lze označit za odvětví přirozeně monopolní. Základní myšlenkou vzniku ekonomické regulace přirozených monopolů je tvrzení, ţe monopolní firma zneuţívá své dominantní postavení na trhu 1.1.
a v zájmu spotřebitelů je nutné pouţít státní regulaci.
2007 vstoupila v platnost nová vyhláška o pravidlech trhu s plynem12, která
ukládá provozovateli přepravní soustavy zveřejňovat informace. Jedenkrát měsíčně : roční plán odstávek a plán údrţby dlouhodobý plán rozšiřování přepravní soustavy předpovědi volné přepravní kapacity na 10 let dopředu historická minima a maxima vyuţití přepravní kapacity a roční průměrné průtoky hodnoty dodávky plynu do plynárenské soustavy hodnoty odběru plynu z plynárenské soustavy Denně: velikost sjednané přepravní kapacity pevné i přerušitelné pro následujících 18 měsíců indikativní dostupnost denních přepravních kapacit na týden dopředu předběţné hodnoty vstupů a výstupů za předchozí den Tato opatření mají v případě nedostatku přepravní kapacity vyřešit problematiku priorit přidělování a zabránit protekcionismu. V současné době je moţno konstatovat, ţe přepravní kapacity je dostatek a není nutné přistupovat k jakémukoliv omezení.
1.4.1.2 Regulace cen
12
Vyhláška 524 o pravidlech organizování trhu s plynem, 2006
19
V plynárenství byla stanovena motivační regulace RPI-X. Tato metoda má dvě báze, a to Price –Cap a Revenue-Cap. Metoda Price – Cap je zaloţena na zefektivňování nákladů
a umoţňuje plynárenským společnostem ponechávat si zisk. Její pouţití
je však vhodné v prostředí, kde nepředpokládáme velké výkyvy základních parametrů jako jsou náklady. Proto byla tato metoda pouţita v I. vlně liberalizace v letech ( 2002 – 2004 ). Důvodem pro změnu byla II. vlna liberalizace ( 2005 – 2007 ), kdy dochází k přípravám na oddělení společností, a tím také k výkyvům parametrů v regulačním vzorci. Typickým příkladem jsou opět náklady. U provozovatele přepravní soustavy a provozovatele distribuční soustavy se pouţívá regulace na bázi Revenue-Cap (regulace limitováním výnosů). Regulátor (ERÚ) společnosti určí horní hranici výnosů, které mohou být nezávisle na nákladech maximálně dosaţeny. Oddělením výnosů od nákladů se má docílit zvyšování efektivnosti hospodaření a sniţování nákladů. Cenová regulace je vymezena prováděcím předpisem č 438/2001 Sb., kterým se stanoví obsah ekonomických údajů a postupy pro regulaci cen. Regulaci v plynárenství nám přiblíţí zjednodušený regulační vzorec dle metody Revenue-Cap: PV = O + PN + Z + korekce Kde: PV povolené výnosy O
odpisy; základem pro jejich určení je regulátorem stanovená výchozí báze na počátku 5-ti letého regulačního období ( r. 2004 ). V následujících letech jsou eskalovány průmyslovým eskalačním faktorem, coţ je index cen průmyslových výrobců a faktorem nárůstu odběrných míst f
f
0,4
OM OM 1
kde : OM je počet zákazníků v aktuálním roce a OM-1 počet zákazníků
20
v roce předchozím. PN jsou náklady; základem pro jejich určení je regulátorem stanovená výchozí báze na počátku 5-ti letého regulačního období ( r. 2004 ). Takto stanovené výchozí náklady jsou korigované sníţením o tzv. procento technologického pokroku; dále jsou navýšeny o procento růstu mezd a růstu cen průmyslových výrobků. Dalším navýšením je faktor odběrných míst f
Z
je zisk; součin regulační báze aktiv a míry výnosnosti Z
RAB WAXCC
kde : RAB ( Regulatory Asset Base ) je hodnota regulační báze aktiv stanovená na základě hodnoty provozních aktiv společnosti s vyloučením darovaného majetku. Přičemţ provozními aktivy se rozumí dlouhodobý majetek nezbytný k zajištění licencované činnosti sníţený o nedokončený dlouhodobý hmotný i nehmotný majetek, poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný i nehmotný majetek a dlouhodobý finanční majetek. WACC je váţený průměr nákladů na kapitál Korekce je tzv. K-faktor stanovený v roce y jako rozdíl mezi skutečnými a povolenými výnosy v roce y-2. Vzhledem k tomu, ţe korekční faktor můţe být uplatněn v ceně aţ s určitým zpoţděním, bude při jeho konstrukci zohledněna časová hodnota peněz. Cena dodávky zemního plynu pro konečné zákazníky se skládá ze čtyř základních sloţek. První sloţkou je platba za komoditu, tj. za samotný zemní plyn, jehoţ cena je dána dovozní cenou plynu, marţí a náklady dodavatele, druhá sloţka je platbou za přepravu plynu z přepravní soustavy Transgas, a.s. do domácí zóny jednotlivých
21
distributorů a třetí sloţkou je platba za navazující činnost distribuce plynu do odběrného místa. Čtvrtou sloţkou je cena za uskladnění plynu. V praxi toto znamená pro zákazníky následující: ceny za distribuci jsou regulovány výše uvedeným způsobem a ceny obchodu můţe kaţdý ovlivnit volbou obchodníka na liberalizovaném trhu s plynem. Zde je nutno podotknout, ţe cena je pouze jedním z měřítek, kterými by se měli zákazníci řídit. Vţdy je nutné mít přehled o tom, jaké sluţby obchodník nabízí a hlavně, zda je schopen svým zákazníkům zabezpečit dodávku plynu. Přestoţe je vstup na trh regulovaný, tzn. ţe obchodník musí mít licenci udělenou Regulačním úřadem, spolehlivost těchto subjektů se zřejmě ukáţe aţ v průběhu několika let.
2 Organizace prodeje a distribuce plynu po liberalizaci 2.1 Stav českého plynárenství po liberalizaci
22
Vzhledem k tomu, ţe liberalizace trhu byla započata přibliţně před 10-ti lety, dá se říci, ţe se mnohé povedlo. Všichni zákazníci mohou vyuţívat výhod spojených s výběrem dodavatele. V oblasti obchodu s plynem došlo k oddělení obchodu od distribuce, a to jak k právnímu oddělení tak k účetnímu . Přesto se proces nevyvíjí tak, jak si Evropská Komise (dále jen Komise představovala). Podle Komise se v praxi velkému mnoţství zákazníků volby nedostává, trh se soustřeďuje podél hranic a vertikální integrace firem nedovoluje vznik vnitřního trhu. Proto byl v roce 2007 představen „3. liberalizační balíček“. Základem je oddělení i vlastnické. Znamená to, ţe členské státy EU musejí zajistit, aby ţádná osoba nebyla oprávněna vykonávat kontrolu nad dodavatelským podnikem, a zároveň mít jakékoli zájmy na provozovateli přepravní soustavy ( viz. vlastnické vztahy RWE ). Bohuţel tato varianta předpokládá nucený odprodej majetku a dle předsedy představenstva RWE Transgas, a.s. zcela ignoruje vlastnická práva energetických subjektů13. Tvrzení, ţe trh s plynem v současné době není otevřený, tak vlastně popírá veškerý smysl právního a účetního unbundlingu. Je také třeba říci, ţe tato změna byla velice náročná jak na řízení, tak i na finance a velkou část nákladů nese jako vţdy konečný zákazník. Podívejme se podrobněji na varianty vlastnického unbundlingu. V případě prodeje přepravních a distribučních sítí je velice pravděpodobné, ţe bychom předali takto strategickou záleţitost do nevhodných rukou. Například by mohlo dojít k upevnění vlivu ruských investorů, coţ je jistě v dnešní době nepřijatelné. Dalším zájemcem o naše sítě jsou některé americké finanční instituce, u kterých je reálná pochybnost o jejich kompetencích, co se týče trhu s plynem. Vznik nových ekonomických subjektů v roli přepravce či distributora v podmínkách české ekonomiky neočekáváme, hlavně z důvodu výše zmíněné finanční náročnosti. Současný stav je takový, ţe podle rozhodnutí Rady Evropské Unie14 členské státy zajistí aby : kaţdý podnik, který vlastní přepravní soustavu, působil jako provozovatel přepravní soustavy; 13
Herrmann Martin, Zpravodaj skupiny RWE č. 7/2007
14
Společný postoj Rady ze dne 9. ledna 2009 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES
23
tatáţ osoba nebo tytéţ osoby nebyly oprávněny: - přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad podnikem vykonávajícím funkci výroby nebo dodávek ani přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad provozovatelem přepravní soustavy nebo nad přepravní soustavou nebo uplatňovat ve vztahu k nim jakékoli právo, nebo - přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad provozovatelem přepravní soustavy nebo nad přepravní soustavou ani přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad podnikem vykonávajícím funkci výroby nebo dodávek nebo uplatňovat ve vztahu k němu jakékoli právo. Tato problematika je stále ještě v řešení. Na území České republiky nyní působí : Čtyři obchodníci s plynem Transgas, a.s. – dominantní obchodník na českém trhu, plyn nakupuje v Rusku a Norsku a prodává regionálním společnostem RWE, EONu a Praţské plynárenské Vemex s.r.o. – plyn nakupuje výhradně v Rusku a prodává ostatním regionálním obchodníkům a konečným zákazníkům Wingas – nakupuje plyn z Německa a prodává konečným zákazníkům VNG – nakupuje plyn v Německu a prodává konečným zákazníkům. Jeden provozovatel přepravního systému Trangas Net, s.r.o. Osm regionálních distribučních soustav ZČP Net , STP Net, SČP Net, VČP Net, SMP Net, a JMP Net, PP Distribuce, a.s., E.ON, a.s. Patnáct větších regionálních obchodníků s plynem Petr Lamich – LAMA, Vemex s.r.o., Wingas, a.s, Pragoplyn, United Energy Trading, a.s., Lumius, CONTE spol.s r.o., Praţská plynárenská, a.s., Severočeská plynárenská, a.s, Středočeská plynárenská, a.s., Západočeská plynárenská, a.s., Severomoravská plynárenská, a.s., Východočeská plynárenská, a.s., Jihomoravská plynárenská, a.s, Jihočeská plynárenská, a.s. Stav českého plynárenství po liberalizaci v číslech
24
VO
SO
MO
DOM
celkem
2005
2
0
0
0
2
2006
2
24
428
0
454
2007
104
9
62
6524
6699
2008
129
90
362
11
592
celkem
234
123
851
6535
7747
Tabulka 2 : Přehled zákazníků se změnou dodavatele k 30.11.2008 Zdroj : Bilanční centrum ( www.upd.cz )
Výše uvedená tabulka nám ukazuje, jak rychle se v ČR rozvíjí obchod s plynem.
2.2 Vymezení subjektů na trhu s plynem Obchod s plynem je organizován
Energetickým zákonem15, který určuje pravidla
přístupu třetích stran k přepravní soustavě, k distribučním soustavám a k podzemním zásobníkům plynu. Subjekty operující na trhu s plynem jsou označovány jako účastníci trhu s plynem a jsou dle Energetického zákona vymezeny takto : Výrobce Provozovatel přepravní soustavy Provozovatel podzemních zásobníků s plynem Provozovatel distribuční soustavy Obchodník s plynem Konečný zákazník
2.2.1 Výrobce RWE Transgas nakupuje zemní plyn od ruského Gazpromu a norských Statoil, Norsk Hydro atd. I v České republice se těţí zemní plyn. Dalším výrobcem se tak stávají Moravské naftové doly. Tento výrobce je však vzhledem ke světovým měřítkům zanedbatelný.
15
Zákon 458/2000/Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
25
Rok Nákup v mil. m3 Prodej v ČR v mil. m3 Prodej v ČR v mil. Kč
2004 10 000 9 619 46 852
2005 10 762 9 524 57 512
2006 11 619 9 238 66 511
Tabulka 3 : Nákup a prodej ZP společnosti Transgas, a.s. Zdroj: výroční zprávy společnosti RWE Transgas, a.s.
Nákup a prodej zemního plynu v mil. m3 14 000 12 000 10 000 8 000
Nákup v mil. m3 Prodej v ČR v mil. m3
6 000 4 000 2 000 0 2004
2005
2006
Graf 2 : Přehled nákupu a prodeje ZP v mil. m3 Zdroj : Výroční zprávy společnosti RWE Transgas, a.s.
26
Prodej v ČR v mil. Kč 70 000 60 000 50 000 40 000
Prodej v ČR v mil. Kč
30 000 20 000 10 000 0 2004
2005
2006
Graf 3 : Přehled nákupu a prodeje ZP v Kč Zdroj : Výroční zprávy společnosti RWE Transgas, a.s.
Z výše uvedených grafů vyplývá, ţe zatímco nákup ZP neustále stoupá, prodej víceméně stagnuje jiţ několik let. Rozdíl mezi nákupem a prodejem je způsobený velkou vlastní spotřebou plynu. V roce 2006 se v České republice rekonstruovalo mnoho rozvoden
a vysokotlakých plynovodů. Takovéto stavební akce jsou provázeny
velkým únikem plynu, protoţe opravovaný úsek potrubí se musí nejprve vypustit a po opravě znovu natlakovat.
2.2.2 Ostatní účastníci trhu s plynem Provozovatel přepravní soustavy Provozovatelem přepravní soustavy ( PPS ) v České republice je výhradně společnost Transgas Net, s.r.o.
27
. Obrázek 9 : schéma přepravní soustavy Zdroj : Interní materiály RWE
Hlavními úkoly přepravce je zajišťovat bezpečný a spolehlivý provoz a rozvoj přepravní soustavy, dovoz plynu z různých zdrojů, vyhlašovat stav nouze na plynárenské soustavě ČR, řídit plynárenskou soustavu ČR za stavu nouze, koordinovat odstranění havárií a obnovení dodávek. Celková přepravní kapacita společnosti Transgas Net je přibliţně 44 mld. m3/rok pro zahraniční zákazníky a přibliţně 10 mld. m3/rok. Tranzitní soustavu Transgas Net tvoří asi 2460 km vysokotlakých plynovodů, na které navazuje vnitrostátní soustava středotlakých plynovodů o celkové délce cca 1200 km16.
16
Český plynárenský svaz, Výroční číslo časopisu Plyn ročník 2007
28
Provozovatel podzemních zásobníků s plynem Vlastníkem
podzemních
zásobníků
s plynem
je
společnost
Gas
Storage
a provozovatelem společnost Transgas Net, s.r.o. Podzemních zásobníků je na území ČR 8 a jejich kapacita je přibliţně 2,7 miliard m317.
Podzemní zásobník plynu
Provozován od roku
Lobodice Tvrdonice Štramberk Dolní Dunajovice Háje Dolní Bojanovice Třanovice Uhřice Celkem
1965 1973 1983 1988 1998 2000 2001 2001
Uskladňovací kapacita mil m3 150 450 420 700 60 576 245 180 2 781
Tabulka 4 : Přehled podzemních zásobníků plynu v ČR Zdroj: vlastní práce, data interní materiály RWE
Provozovatel distribuční soustavy Na českém trhu s plynem jsou provozovatelem distribuční soustavy ( PDS ) regionální distribuční společnosti. Do roku 2007 byly tyto společnosti drţitelem licence jak na distribuci, tak i na obchod s plynem. Od 1.1.2007 jsou PDS jiţ výše zmíněné společnosti s názvem „Net“. Distributor zajišťuje údrţbu a rozvoj soustavy, obchoduje s kapacitou distribuční soustavy. Následující mapa ukazuje rozdělení působnosti jednotlivých společností. Mimo koncern RWE distribuují plyn ještě další dvě společnosti, a to E.ON a Praţská plynárenská distribuce.
17
Plynárenské minimum, studijní materiál firmy SČP Net, s.r.o., 2007
29
Obrázek 10: Regionální distribuční společnosti Zdroj : interní materiály RWE
Hlavním úkolem provozovatele distribuční soustavy je dle Energetického zákona zajišťovat bezpečný a spolehlivý provoz a rozvoj distribučních soustav, vyhlašovat stav nouze v rámci příslušné distribuční soustavy
Obchodník Nakupuje a prodává plyn, objednává dopravu zemního plynu ke svým zákazníkům. Cílem liberalizace je vznik nových ekonomických subjektů v roli obchodníků s plynem. Konečný zákazník Konečný odběratel obchodníka s plynem. V současné době jsou jiţ všichni zákazníci oprávnění vybrat si svého dodavatele.
30
3 Význam zemního plynu pro českou ekonomiku 3.1 Zdroje zemního plynu Produktem dodávaným konečným zákazníkům je zemní plyn. Je to směs uhlovodíků s převaţujícím podílem methanu a částečným podílem neuhlovodíkových ( především inertních plynů ). Zemní plyn je nejčistším fosilním palivem, které je běţně pouţíváno. Jeho spalování je bezodpadové, má nejvyšší energetickou účinnost a emisní zatíţení ovzduší je nejmenší. Konkurentem zemního plynu z pohledu ekologické zátěţe ţivotního prostředí je pouze energie vodní, geotermální, větrná či příbojová. Ostatní tzv. „čisté“ energie, zvláště energie elektrická a dálkové teplo, jsou jiţ produktem energetické transformace. Kaţdé loţisko má trochu jiné sloţení, proto je nutné pouţívat pouze homologované spotřebiče, které jsou na případné rozdíly připravené. Zemní plyn je velmi výhřevný, spalné teplo se pohybuje od 20 do 50 MJ/m3
Tabulka sloţení zemního plynu, porovnání ČR a Norsko
Složka Methan Ethan Propan Butany Pentany a vyšší uhlovodíky Dusík Oxid uhličitý
Plyn distribuovaný Plyn distribuovaný v ČR ( únor 1992 ) v ČR ( prosinec 2003 – červen 2004 ) 98,39 97,81 0,44 0,87 0,16 0,28 0,07 0,03
Norsko Ekofisk
0,03 0,84 0,07
0,2 – 0,3 0,4 1,5 – 2,0
0,03 0,82 0,10
Tabulka 5 : Složení zemního plynu Zdroj : přednáška Ing. Daniela Tenkráta, Ph. D.
31
84 - 86 8,5 – 8,8 2,3 – 3,1 0,7 – 1,0
3.1.1 Zásoby zemního plynu V současné době se zásoby zemního plynu odhadují na 511 000 miliard m3 mají ţivotnost aţ 200 let18. Zásoby můţeme rozdělit jako prokázané, pravděpodobné a potenciální. V praxi to znamená, ţe prokázané zásoby v přibliţné výši 164 000 miliard m3 jsou známé a těţitelné při současné úrovni těţebních technologií. Pravděpodobné zásoby jsou uváděny v přibliţné výši 347 000 miliard m3 . U této kategorie zásob existuje vysoká pravděpodobnost jejich moţného vyuţití. Potenciální zásoby jsou například hydráty metanu, které jsou lokalizovány na dně oceánů
a v současné době je problémem
těţba. Zásoby zemního plynu v podobě hydrátů činí cca 21 000 000 miliard m3. Pro rozvoj plynárenství v Evropě byly rozhodující 70. léta, kdy se začaly budovat dálkové plynovody z tehdejšího Sovětského Svazu.
3.1.2 Těžba zemního plynu Zemní plyn se těţí z obrovských loţisek, některé z nich dosahují aţ 10 000 miliard m3 a přestavují asi 20 % celkové těţby plynu. Jedná se hlavně o Rusko a země Střední Asie a například o nová loţiska v Kataru a v Íránu. Zatím opomíjená jsou střední a menší loţiska, u kterých je těţba finančně náročnější. Musíme však vzít v úvahu to, ţe objev gigantického loţiska nutně neznamená niţší náklady při těţbě. Dalo by se říci, ţe všechna velká a snadno dostupná loţiska uţ byla objevena a další se dají očekávat jen ve sloţitých geologických
a klimatických podmínkách. Nové objevy se očekávají
zejména v arktických oblastech a ve velkých hloubkách, a to jak v oceánech, tak na pevnině. Jako jakýsi mezník můţeme určit 4500 m. Pod touto hranicí se těţí pouze 5 % celkové těţby. V budoucnu se předpokládá těţba z málo propustných kolektorů. To však bude vyţadovat zdokonalení naší těţební technologie.
3.2 Spotřeba zemního plynu
18
Zdroj : webové stránky RWE, www.rwe.cz/cs/zemni_plyn/zasoby_tezba
32
3.2.1 Spotřeba zemního plynu v Evropě Vzhledem k rozmístění loţisek zemního plynu , je většina zemí Evropy závislá na dovozu. Roční spotřeba plynu v Evropě se pohybuje okolo 505 miliard m3 s počtem zákazníků přibliţně 110 milionů zákazníků19. Těţba plynu v Evropě pokrývá asi tak 40% spotřeby, zbývajících 60% je nutno dováţet. Pouze dvě země těţí více neţ sami spotřebují, a to Holandsko a Dánsko. Změnu v tomto celkem nepříznivém stavu by mohli přinést pouze objevy loţisek na území Evropské Unie, to je však v nejbliţších letech nereálné.
Graf 4: Spotřeba ZP v EU v letech 2006 a 2007 v mld m3 Zdroj : Britské listy
Jak nám ukazuje graf č. 4 největší podíl na spotřebě mají tři země. Německo, Velká Británie a Itálie. V těchto zemích spotřeba vysoce překračuje průměrnou spotřebu na jednoho obyvatele, která je přibliţně 1000 m3 na jeden rok. Samozřejmě, toto číslo je vysoce orientační neboť nemůţeme určovat kolik by která země měla přesně spotřebovat. Spotřeby mohou záviset jednak na vyspělosti ekonomiky , jednak na klimatických podmínkách dané země
a v neposlední řadě také na palivo-energetické
bilanci tzn. na moţnosti vyuţití alternativních zdrojů jako například moţnost výstavby větrných nebo vodních elektráren. Na druhou stranu Německo má obrovskou kapacitu ve větrných elektrárnách, Holandsko také
a spotřebu plynu mají velkou, Francie
naopak vyrábí cca 70% el.energie v jaderných elektrárnách, tzv. alternativní zdroje spíš nevyuţívá a plynu spotřebovává s ohledem na počet obyvatel relativně málo.
19
Ungerman Jaroslav, Britské listy, http://www.blisty.cz/2008/11/3/art43600.html
33
3.2.2 Spotřeba zemního plynu České republice V letech 2005 – 2007 spotřeba zemního plynu mírně klesala. Rok 2007 se zapsal do historie plynárenství jako rok s nejniţší spotřebou od roku 1996. Hlavním důvodem byly mimořádně vysoké teploty v zimním období. Následující tabulka č. 6 a graf č. 5 nám ukazují spotřebu zemního plynu v ČR v letech 2005-2008
Rok 2005 2006 2007 2008
Spotřeba ZP v ČR (mil m3) 9 603 9 315 8 694 8 685
Tabulka 6 : Spotřeba ZP v ČR po liberalizaci Zdroj : Bilanční centrum ( www.upd.cz )
Spotřeba ZP v ČR (mil m3) 9 800 9 600 9 400 9 200 9 000
Spotřeba ZP v ČR (mil m3)
8 800 8 600 8 400 8 200 2005
2006
2007
2008
Graf 5: Spotřeba ZP v ČR po liberalizaci Zdroj : Bilanční centrum ( www.upd.cz )
Ačkoliv je stále více plynofikovaných oblastí ( v současné době 64% obcí a zároveň 94 % obyvatel má přístup k zemnímu plynu ), ceny energií nutí konečné spotřebitele k šetření, zateplování a vyuţívání alternativních zdrojů. Bohuţel se stále více lidí vrací k pevným palivům. Následkem toho se stále zhoršuje ţivotní prostředí. Důvody
34
k tomuto jednání jsou individuální a jako příklad můţeme neustálé zdraţování plynu, zavedení ekologické daně
a tím další zvýšení cen nebo negativní publicita
z několika havárií plynovodů ve městech. V dnešní době vyvstala otázka spolehlivosti dodávek plynu ze strany dodavatelů.
3.2.3 Prognóza spotřeby zemního plynu České republice Jak jiţ bylo výše uvedeno, spotřeba plynu v ČR měla dosud klesající tendenci, avšak v budoucnu předpokládáme vyšší spotřebu. Důvodem je velký rozvoj výstavby, a to hlavně satelitních komplexů na okrajích velkých měst. Zde se pouţívá zemní plyn pro dodávku tepelné energie. Budoucnost dle analytiků patří kogeneračním jednotkám a rozvoji pouţití plynu v dopravě. Níţe uvedená tabulka ukazuje předpokládaný vývoj spotřeb plynu. Je zde patrný mírný meziroční nárůst, za
předpokladu stabilizace cen. Také se předpokládá určitá
uvědomělost obyvatelstva při ochraně ţivotního prostředí. Běţná spotřeba k tradičním účelům se bude pohybovat kolem 9 miliard m3 za rok. Vyšší čísla ve druhém sloupci tabulky počítají s novou výstavbou plynových elektráren.
Rok 2009 2010 2011 2012 2013
Spotřeba ZP v ČR (mil m3) Spotřeba ZP v ČR (mil m3) 9 070 9 250 9 340 9 400 10 050 9 500 10 850
Tabulka 7 : Prognóza vývoje spotřeb ZP Zdroj : Bilanční centrum ( www.upd.cz )
35
Prognózovaná spotřeba ZP v ČR v mil. m3 11 000 10 500
Spotřeba ZP v ČR (mil m3)
10 000 9 500
Spotřeba plynu v mil. m3 včetně plynových elektráren
9 000 8 500 8 000 2009
2010
2011
2012
2013
Graf 6: Prognóza vývoje spotřeb ZP Zdroj : Bilanční centrum ( www.upd.cz )
3.3. Použití zemního plynu V České republice se vyuţívají různé typy energií. Mezi ty nejběţnější patří zemní plyn, elektrická energie a pevná paliva. Hlavním rozdílem mezi nimi je to, ţe plyn a pevná paliva je moţno vyuţít v podstatě bez úprav, elektřina se musí vyrobit. Pokud by
elektrická energie pocházela z klasických a nedotovaných zdrojů tj.jaderných
elektráren, tepelných a velkých vodních elektráren a cena se neřídila burzou, ale výrobními náklady + přiměřený zisk byla by cena za elektřinu výrazně niţší neţ plyn. Vzhledem ke svým fyzikálně – chemickým vlastnostem je zemní plyn pouţíván jako palivo, k ohřevu vody, vytápění objektů a vaření. Poptávka po zemním plynu bude dle celosvětových analýz stále růst a to přibliţně o 2,3 % ročně20. V roce 2030 by měl podíl zemního plynu dosahovat 25% na celosvětové spotřebě energií. Jiţ současné době vzniká mnoho nových odvětví, která pouţívají zemní plyn k méně tradičním účelům.
20
Ing. Petrţilka Oldřich, Strategie, ekonomika a regulace, Zpráva o 23. světové plynárenské konferenci v Amsterodamu z roku 2006
36
3.3.1 Vytápění objektů Zemní plyn je často vyuţíván k vytápění objektů, a to jak domácností, tak větších průmyslových zařízení. Z hlediska velikosti odběru je také nezanedbatelné dálkové vytápění objektů ( panelové domy ), avšak z hlediska efektivnosti je mnohem účinnější menší kotelna. Příčinnou je energetická transformace a hlavně ztráty z rozvodu ke konečným zákazníkům. To se také projeví na ceně. Velmi zajímavé se jeví vytápění skleníků a sušáren zemědělských plodin spalinami z plynových turbín na kompresních stanicích tranzitního plynovodu21
3.3.2 Kogenerace Kogenerace je jedním z nejčistších a nejefektivnějších způsobů jak vyuţít energii. Znamená to, ţe v jednom technologickém procesu se vyrábí teplo i elektrická energie. Tato výroba má velkou podporu v Evropské Unii, protoţe proces je nenáročný, efektivní a zároveň šetrný k ţivotnímu prostředí. Doposud malá rozšířenost kogenerace je tak spíše otázkou ekonomických překáţek a kapitálové slabosti investorů. Pozitivní vlastnosti trhu z pohledu stávajícího dodavatele tepla jsou : pro vstup nových dodavatelů tepla existují relativně malá nebezpečí vstupu konkurence do regionálních trhů tepla , zákonem je stanovena povinnost výkupu elektrické energie při dodrţení technických podmínek Na druhé straně existují také negativní aspekty : výkupní ceny elektřiny jsou nejisté, ve většině případů velmi nízké a nespokojenost zákazníků pro neprůhlednost cen. Technickým problémem kogenerace v případě malých zdrojů
např. jednotky pro
výrobní podniky je v tom, ţe zhruba 6 měsíců v roce není moţno spotřebovat vznikající teplo.
3.3.3 Pohon motorových vozidel V celém světě se rozrůstá pouţití zemního plynu v dopravě. K pohonu se pouţívá stlačený zemní plyn ( CNG ) nebo zkapalněný zemní plyn ( LNG ). Forma stlačeného 21
Zemní plyn pro Českou republiku; informační materiál České plynárenské unie z roku 2006
37
plynu je preferovanější. Pokud bychom shrnuli hlavní výhody pro pouţívání CNG v dopravě, dospějeme k závěru, ţe z hlediska ekonomického se významně sniţují provozní náklady, náklady na pořízení nového vozidla jsou srovnatelné, vozidlo má také delší ţivotnost. V současné době jsou velice preferovány produkty, které šetří ţivotní prostředí. Podívejme se tedy na CNG z tohoto hlediska. Odstraní se emise pevných částic, kouřivost a emise síry, sníţí se tvorba ozonu a tím i smogu. CNG také při úniku nekontaminuje půdu.
3.4 Bezpečnost a spolehlivost dodávek Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky zveřejňuje kaţdoročně k 31. červenci Zprávu o bezpečnosti dodávek zemního plynu . Zpráva monitoruje úroveň dodávek a spotřeby zemního plynu, opatření provedená k zajištění bezpečnosti dodávek a dále se stručně zabývá regulací trhu s plynem a ochranou hospodářské soutěţe na trhu se zemním plynem. Bezpečnost a spolehlivost dodávek je v současné době nejdiskutovanější otázkou v oblasti energetiky. Jak vyplývá z rozloţení světových zásob plynu, největšími zásobami disponuje Rusko a sousední StředoAsijské země. V nedávné historii byly všechny východoevropské země napojené na dálkové plynovody z bývalého SSSR. Hlavní tranzit prochází přes Ukrajinu a Bělorusko, dále pak přes Polsko, Slovensko a Maďarsko. Přes ČR proudí ruský plyn do Německa. Všechny tranzitní země dostávají za přepravu plynu poplatky. Dříve naturálie, tzn. plyn, dnes jsou to obvykle USD. Přestoţe tranzit plynu je z ekonomického hlediska výhodný, vznikají při přepravě problémy. Případné problémy jsou zdůvodňovány ekonomickými důvody, přesto se dá předpokládat, ţe jde většinou o politiku a udrţení moci. Pro případy nouze má Česká republika stanoveném takzvaný bezpečnostní standard dodávky. Tím se myslí zajištění dodávek plynu pro konečné zákazníky, kteří nemohou přejít na jiné zdroje energie ( domácnosti ), v případě stavu nouze. Pro tyto účely se stavem nouze myslí pro částečné přerušení dodávky plynu po dobu trvající osm týdnů a v rozsahu 20 procent z celkového denního objemu všech dovozních kontraktů určených pro zajištění dodávek konečným zákazníkům nebo pokud je teplota po dobu
38
pěti kalendářních dnů niţší neţ -14°C. Hodnota22 bezpečnostního standardu pro Českou republiku je 65 915 tis m3. Jedním z cílů Státní energetické koncepce je nezvyšovat závislost České republiky na importu energetických surovin. O skutečné spotřebě a tím i o výši případných dovozů však rozhoduje trh .
3.4.1 Stručný přehled ruského a norského plynárenství Plynovody křiţují celé území bývalého SSSR. Po rozpadu této velmoci se objevilo mnoho ekonomických problémů, které se týkají plynárenství. V minulosti bylo vše společné, plyn putoval přes celé území a kaţdý stát si odebíral mnoţství adekvátní své spotřebě. V současné době vyvstala otázka, kdo se vlastně má o části tranzitního plynovodu starat a zda je i nadále moţné odebírat bezplatně plyn. Monopol na export zemního plynu drţí firma Gazprom, která je akciovou společností, ale majoritním vlastníkem je stát. Zde je hlavní střet trţního hospodářství s politikou. Vývoz plynu se do původně svazových republik uskutečňoval za ceny stejné jako u vnitrostátního obchodu. Ceny by měly být trţní, ale zároveň musí respektovat ekonomickou a sociální úroveň obyvatelstva. Tak vznikají první konflikty mezi postsovětskými republikami. Gazprom ve snaze maximalizovat zisk odstupuje od smluv a snaţí se, aby ceny odpovídaly trţním cenám ve světě. Příkladem je závaţný konflikt Ruska s Ukrajinou jiţ od roku 2005. Ukrajina tehdy odmítla zaplatit vyšší cenu za plyn a Gazprom přestal dodávat do soustavy mnoţství odpovídající ukrajinské spotřebě. Pro představu si uveďme vývoj
ceny plynu pro Ukrajinu v letech 2006 – 2008.
Dodávky se pohybují okolo 55 mld. m3 za rok. Z původních 95 USD za tisíc m3 stoupla Cena na 179,50 USD za tisíc m3.
22
Zpráva České republiky o bezpečnosti dodávek zemního plynu za rok 2007 podávaná členským státem dle článku 5 směrnice 2003/55/ES a směrnice 2004/67/ES o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu (http://register.consilium.europa.eu)
39
Cena ZP za tis. m3 v USD 200 150 Cena ZP za tis. m3 v USD
100 50 0 2006
2007
2008
Graf 7: Vývoj ceny plynu pro Ukrajinu v letech 2006-2008 Zdroj : Časopis Plyn; odborný měsíčník pro plynárenství; 2/2009
Ukrajina přesto v odběru pokračovala a odebírala si pro svou potřebu plyn určený pro západní Evropu. Měl Gazprom právo k takovému kroku ? Jistě ano, neboť v jakémkoli jiném odvětví by bez zaplacení ţádné zboţí nebylo. Otázkou je, jak se v těchto komplikovaných případech chovají média a jak pravdivý obraz nám ukazují. Mrznoucí děti v ukrajinských domácnostech jistě sympatie s bohatým vývozcem plynu nevyvolají. Norsko je třetím největším vývozcem plynu na světě a druhým největším vývozcem do Evropy. Do Evropy přichází norský plyn sítí podmořských plynovodů, které ústí ve čtyřech terminálech – dva jsou v Německu , jeden je v Belgii a čtvrtý je ve Francii . V roce 2007 začal byly schváleny dva nové terminály ve Velké Británii. I kdyţ těţba v Norsku stále stoupá, stoupají také energetické nároky Evropy a zvýšené objemy se tak jiţ promítly do kalkulací prodeje. To je jeden z důvodů proč nelze narychlo diverzifikovat zdroje plynu v Evropě. Většina norského plynu je jiţ prodána na základě dlouhodobých kontraktů. Pro českou republiku je uzavřen takovýto kontrakt do roku 2035.
3.4.2 Krize na počátku roku 2009 Jsme na počátku roku 2009 a další problém je na světě. Konflikt Rusko versus Ukrajina pokračuje a výsledek ? Evropa je bez plynu.
40
Na počátku ledna 2009 byly společností RWE Transgas zaregistrovány výrazně niţší dodávky plynu ze společnosti Gazprom. V té době ještě nikdo netušil k čemu se schyluje a jaké budou dopady. O den později byly dodávky zastaveny úplně. Vzhledem k tomu, ţe v tomto období se spotřeba v ČR pohybuje okolo 50 mil m3 denně, rozjela se naplno těţba plynu ze zásobníků a zároveň začalo jednání s norským partnerem
o zvýšení dodávek.
Přestoţe okamţitě začala politická jednání na nejvyšší úrovni, nebylo jednoduché docílit jednoznačné dohody. Dlouholetý spor Ruska s Ukrajinou a jejich vzájemné obviňování vše ztěţovalo. Z potrubí byl vyčerpán i takzvaný technický plyn, který je nutný k transportu, proto byla obnova dodávek ještě více pozdrţena.
3.4.3 Dopady krize na Českou republiku V zásobníkách v ČR bylo v té době uloţeno cca 1,85 miliardy m3. Tato kapacita bez problémů stačila zásobit české zákazníky. Ze zásobníku plynu byla také poskytnuta pomoc Slovenské republice. Plyn dodaný z Norska upotřebila Česká republika a formou swapové operace se pouţil plyn z bliţšího zásobníku. Velkou výhodou je také moţnost otočit směr toku plynu a tím vypomoci na více místech soustavy. Krize se České republiky na rozdíl od jiných zemí Evropy pro tentokrát téměř nedotkla. Ale bude to tak i příště ? Zásobníky sice mají kapacitu, která by měla pokrýt spotřebu naší země po celou jednu zimu, ale pouze teoreticky. Ţádný zásobník totiţ nelze vytěţit úplně. Plyn se uchovává v pórovité hornině nebo v písku a část tam i po vytěţení zůstává. Těţba plynu ze zásobníků je pomalejší neţ přítoky z vysokotlakých plynovodů a konečně, jak ukazují čísla, bylo v době krize v zásobníkách pouze necelých 70% moţné kapacity. Důvodem byla klesající cena plynu. S krizí se nepočítalo a do zásoby se plyn nakupuje za co nejniţší cenu. Oproti ostatním zemím se plynárenství české republiky odlišuje hlavně tím, ţe nejvíce plynu je spotřebováváno na otop. Pro to je pro naši republiku typické, ţe je velký rozdíl mezi zimní a letní spotřebou. Negativní dopad přerušení dodávek plynu byl ještě umocněn velmi studeným počasím v lednu.
Díky skladovací a těţební kapacitě
zásobníků nebylo nutné omezovat spotřeby zákazníků v ČR. Po celou dobu krize se těţba pohybovala okolo 30 mil. m3 za den, coţ je téměř maximální těţební kapacita. Denní spotřeba se pohybovala okolo
50 mil. m3, nejvyšší zaznamenaná v době krize
byla 57,5 mil. m3.
41
3.4.4 Dopady krize na státy Evropské Unie Dopady rusko-ukrajinského sporu byly na jednotlivé části EU odlišné a odvíjejí se na míře závislosti na dovozu plynu. Některé státy nebyly postiţeny vůbec, v některých musel být vyhlášen stav nouze. K nejméně postiţeným státům vyjma České republiky patří Německo, Francie, Rakousko, Itálie, Polsko a Řecko. Tyto státy mají své zdroje diverzifikované, mají velké zásoby v podzemních zásobníkách nebo dostatek alternativních zdrojů. Například v Polsku je stále více uvaţováno o větším vyuţití jaderných zdrojů. Přestoţe se těchto států víceméně krize nedotkla, vlády se zapojily do vyjednávání o moţném řešení. Například vláda Německé spolkové republiky. Mnohem více bylo postiţeno Rumunsko a Bulharsko . Tyto státy jsou závislé na dovozu téměř stoprocentně. Byly omezeny dodávky do velkých podniků a byla vedena jednání o nouzových dodávkách plynu z ostatních států. Nám nejbliţším a bezesporu nejpostiţenějším státem je Slovensko. Slovensko je hlavním tranzitním státem ruského plynu, nemá moţnost alternativních dovozů a téměř ţádné zásoby. Hned v prvních lednových dnech byl vyhlášen stav nouze s omezením dodávek pro velké zákazníky. Tato situace vyvolala velké problémy v celém odvětví elektroenergetiky, znásobené havárií v elektrárně Nováky. Slovensko se tak přiblíţilo totálnímu kolapsu dodávek energií, tzv. black – outu. Jako o jednom z krajních řešení bylo uvaţováno o spuštění jiţ odstaveného bloku jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice.
42
4 Možnosti využití zemního plynu 4.1 Projekty pro transport plynu Donedávna se předpokládalo, ţe před nespolehlivostí dodávek nás ochrání dlouhodobé kontrakty. Kontrakt RWE Transgas, a.s a norského Statoil je uzavřen do roku 2017 a s Gazpromem
do roku 2035. Teď je na místě otázka, zda nás takovéto kontrakty
nestaví spíše do pozice rukojmích. Proto je i Česká republika zapojena do projektů a jednání, které se týkají zemního plynu. V současné době pracuje Evropská unie na nouzovém energetickém plánu. Kaţdý členský stát si udrţuje nouzové zásoby ropy, ale není úplně vyřešený přístup k nim a moţnosti pouţití. Zemní plyn je druhou nejvýznamnější surovinou, a dosud není ţádná oficiální varianta krizového plánu v případě přerušení dodávek. Vzhledem k tomu, ţe celosvětová spotřeba plynu stále stoupá, uvaţuje se o nových cestách, které by dokázaly přepravit další mnoţství zemního plynu z oblastí těţby. Na konci minulého století byl vypracován projekt plynovodu North Stream, který by měl přepravovat ruský plyn přes pobaltské země. Tato varianta má hodně kritiků ( hlavně z řad současných tranzitních států), ale zajisté spousta připomínek nevychází z uvědomění o ochraně ţivotního prostředí, ale spíše z obavy ze ztráty tranzitních poplatků. V roce 2007 byl představen projekt plynovodu South Stream, který by měl mít trasu po dně Černého moře. V kaţdém případě je uţ teď zřejmé, ţe oba plynovody usnadní přepravu a omezí vliv současných tranzitních zemí. Přesto nové plynovody neznamenají, ţe ty staré by byly uzavřeny. Hlavním účelem je pokrytí vyšší spotřeby a zároveň je počítáno se sníţením těţby v Evropě. Prioritou pro Evropskou Unii je výstavba plynovodu Nabucco. Tento projekt částečně konkuruje projektu South Stream, a v Evropě má větší podporu. Jedním z důvodů je , ţe South Stream by velmi upevnil vliv ruské firmy Gazprom. Dalším důvodem je, ţe se Evropská Unie snaţí o diverzifikaci zdrojů a výhodou plynovodu Nabucco je, ţe celá trasa by vedla přes území členských států NATO ( přes Kaspické moře ). Zdá se ovšem, ţe práce na tomto projektu poněkud zaostávají a hrozí nebezpečí, ţe středoasijské státy těţící plyn uzavřou smlouvu s tím kdo dříve zajistí odběr. Jediný, kdo má v této době
43
volné kapacity je Ázerbájdţán, to ale na naplnění plynovodu Nabucco s kapacitou 30 mld. m3 ročně nestačí. To ale není jediný problém projektovaného plynovodu. Nejednotnost uvnitř Evropské unie zapříčinila, ţe projekt nedostane dotaci ve výši 200 miliónů EUR. Také South Stream má své problémy, a to je získání souhlasu od Ukrajiny a Turecka k podnikání v jejich ekonomické zóně. Jedním z nejnovějších způsobů je přeprava zkapalněného zemního plynu. Takto upravený plyn není závislý na stálých cestách, je moţné ho přepravovat např. po moři.
4.2 Možnosti využití zemního plynu v ČR 4.2.1
Plynové elektrárny
V nejbliţších letech se připravují velké investice do energetického průmyslu, a to výstavba nových zásobníků plynu a především výstavba nových plynových elektráren. Největší investice připravuje firma ČEZ. Plynové elektrárny jsou plánovány pro vykrytí odběrů elektřiny ve špičkách, protoţe jejich spuštění je otázkou několika minut. Podle plánů se jejich výkon bude přibliţovat výkonu jednoho bloku jaderné elektrárny Temelín. Přesto je tento projekt je znovu posuzován z hlediska bezpečnosti dodávek. Pokud bychom měli posoudit výhody a nevýhody, dojdeme k následujícímu. Tyto projekty mají velkou podporu vzhledem k šetření ţivotního prostředí. Plynové elektrárny neprodukují popílek a jejich produkce skleníkových plynů je podstatně menší neţ u uhelných elektráren. Výstavba je v souladu s energeticko – klimatickým balíčkem23 schváleným Evropskou Unií. Odpůrci se odvolávají na současnou nespolehlivost dodávek zemního plynu. Ale ţádný ze současných zdrojů není stoprocentně spolehlivý. Zásoby hnědého uhlí nejsou nevyčerpatelné, vítr ani sluneční energii v současnosti nelze spolehlivě vyuţívat. Spolehlivým zdrojem je zcela určitě jaderná energetika, jejím problémem je však to, ţe atomové elektrárny je vhodné provozovat jako základní zdroj se stabilním výkonem nikoliv jako zdroje u nichţ je moţno rychle sniţovat nebo zvyšovat výkon podle potřeby. Řešením se ukazuje vyuţití plynových elektráren za předpokladu diverzifikace zdrojů.
23
Rozhodnutí Evropského parlamentu o sníţení produkce skleníkových plynů a zvýšení produkce energií z obnovitelných zdrojů
44
Měrná cena energií Kč/kWh 25 20 15
Měrná cena energií Kč/kWh
10 5
uh lí já dr o
n
pl y
ví tr
slu
nc e vo da
0
Graf 8: Měrná cena energií v Kč/ kWh Zdroj: interní materiály RWE, původní data Universita Stuttgart
V grafu č. 8 pro srovnání uvádím jak vypadají výrobní ceny energií. Jak se ukazuje plyn je s cenou 1,26 Kč/kWh přibliţně uprostřed. Nejlevněji vychází jaderná energie, bohuţel, jak bylo popsáno výše, nelze celou spotřebu pokrýt pouze z tohoto zdroje.
4.2.2
Zemní plyn v dopravě České republiky
V současnost jezdí v naší republice asi 1 400 vozidel na plyn. Z toho přibliţně čtvrtina jsou autobusy. Dle Evropské Unie by do roku 2020 mělo být cca 20-23% motorových paliv, jejichţ základem jsou ropné deriváty nahrazeno alternativními palivy, biopalivy, zemním plynem a vodíkem. Na zemní plyn by při tomto rozdělení mělo připadnout 10% celkové spotřeby paliv. Tato myšlenka vychází z nutnosti sníţení závislosti na ropě a na potřebě sníţení výfukových emisí. Pro Českou republiku to znamená cca 350 000 vozidel na zemní plyn, kterým by odpovídala spotřeba zemního plynu cca 1 mld. m3 plynu. Také se předpokládá výstavba nových plnících stanic. Zatím jich funguje 18, ale do konce roku by se počet měl zdvojnásobit a v roce 2020 by jich mělo být aţ 350. Dalo by se říci, ţe pořizovací cena vozu na zemní plyn je vyšší ( asi o 10% ), ale při současných cenách benzínu a nafty, je podle odborníků návratnost investice přibliţně po ujetí 40 000 km. Vyuţití stlačeného zemního plynu má ve světě delší tradici neţ u nás, ale zkušenosti ukazují, ţe k rozšíření docházelo pomaleji, neţ bylo původně předpokládáno.
45
5 Výsledky liberalizace Liberalizace trhu s plynem je dokončena. Cena komodity, která tvoří asi 80 % celkové ceny za dodávku není regulována pro ţádnou kategorii. Cena přepravy a distribuce je nadále omezována Regulačním úřadem stanovením maximálních povolených výnosů. Kaţdý z konečných zákazníků si můţe vybrat dodavatele. Stávající dodavatelé jsou nuceni hledat nové strategie na získání zákazníků. Ustupují od pevných cen, nabízejí různé výhody v závislosti na odběru. Pouze konkurenční tlak dokáţe prověřit nastavení současných cen. Přestoţe se zvyšují, procentuelní nárůst není velký. V porovnání se dřevem a elektrickou energií dokonce menší. Do budoucna se dá předpokládat, ţe se ceny budou pohybovat ve velmi malém rozmezí, avšak zcela jistě bude rozdíl mezi kvalitou sluţeb a spolehlivostí jednotlivých obchodníků . Dodavatele plynu prozatím změnilo jen málo zákazníků, cca 8 000. Například malí odběratelé typu domácnost často ani nevědí, ţe k nějakým změnám došlo a nezaznamenali ani ţádný zájem ze strany obchodníků s plynem. Přesto se dá předpokládat, ţe se obchod s plynem v České Republice bude rozvíjet. Obecně se dá také předpokládat, ţe poroste spotřeba zemního plynu. Nejen vzhledem k výstavbě nových lokalit a vyuţití plynu v dopravě, ale také v energetice v nově plánovaných plynových elektrárnách. To v jakém počtu budou nakonec vybudovány je předmětem jednání. Stále totiţ není jasné jak budou diverzifikovány zdroje zemního plynu.
46
6 Závěr Z výše uvedených tabulek vyplývá, ţe liberalizace trhu s plynem neměla takový ohlas, jak si Evropská Unie představovala. Výsledkem je tzv. „ 3. regulační balíček“ , který kromě právního a účetního oddělení obchodu od distribuce předpokládá také vlastnické oddělení. Zde se nabízí otázka, zda je to moţné. Kdo má dostatek peněz, aby mohl odkoupit přepravní a distribuční sítě? K zájemcům patří ruské společnosti obchodující s plynem a americké finanční společnosti. Dle mého názoru, je přístup k přepravě a distribuci zemního plynu natolik strategický, ţe by bylo neuváţené jej předat jinému státu. Také vybudování nových sítí jiným ekonomickým subjektem je v praxi nereálné. O tom, jak tuto situaci vyřešit, stále ještě jedná vláda a v době, kdy dokončuji svou práci není známo ţádné oficiální řešení. Zemní plyn má v energetice zcela jistě velkou budoucnost. Jeho vyuţití je poměrně ekologické a jednoduché a ve světě se stále nacházejí nová loţiska těţby. V budoucnu se nám také jistě podaří vyuţít plyn, který se nachází na dně oceánů v podobě hydrátů methanu a s současnosti je mimo naše těţební schopnosti. Velkou nevýhodou pro většinu evropských států je rozloţení nalezišť. Většina se nachází na území bývalého Sovětského Svazu a blízkých Středoasijských zemích. Státy Evropské Unie jsou tak ve velké míře závislé na dovozu. To, jak je to nebezpečné, nám ukázala letošní krize na počátku roku, kdy ruský státní monopol Gazprom přerušil dodávky na Ukrajinu, a tím i do zemí Evropské Unie. Česká republika byla jedna z mála zemí, kterých se tato krize nedotkla. A to především díky částečné diverzifikaci zdrojů ( cca 25% plynu je dodáváno z Norska ) a díky velké kapacitě podzemních zásobníků s plynem. Tentokrát se nic nestalo, ale…. Zásobníky totiţ v době krize nebyly plné. Tato situace ukazuje, ţe o plnění zásobníků by neměla rozhodovat pouze aktuální cena plynu, ale vţdy by zásoby měly být na úrovni, která dokáţe uspokojit potřeby českých zákazníků. Zde bych se ráda vrátila k vlastnickému oddělení. Pokud bychom připustili prodej přepravních a distribučních sítí, nejenţe bychom ztratili kontrolu nad strategickým majetkem, ale jak by to dopadlo v případě rozdělení majetku mezi více subjektů? Opravdu bychom se mohli spolehnout na rychlé a koordinované řešení případné další krize? Jako velmi dobré řešení vidím diverzifikaci zdrojů zemního plynu a s tím spojenou výstavbu nových plynovodů. Velkou budoucnost má plynovod Nabucco, který má vést
47
jen přes členské státy NATO. Bohuţel se v době vypracovávání mé práce objevují informace o odsouvání tohoto projektu do pozadí. Například uţ je jisté, ţe projekt nedostane dotaci od Evropské Unie ve výši 200 mil. EUR. K takovýmto rozhodnutím je těţko co dodat, obzvláště kdyţ existují konkurenční projekty spojené s firmou Gazprom. Evropa bude potřebovat plynu stále více nebudou brzy současné kapacity postačovat.
Seznam literatury
48
a i v případě ideálního stavu
1. Macáková, Libuše a kolektiv, Mikroekonomie, 8. aktualizované vydání, Melandrium, ISBN 80-86175-38-3 2. Novák, Rudolf, Kronika plynárenství, Milpo, 1997, ISBN: 80-901749-9-X
Seznam doplňkové literarury 1. Ing. Petrţilka Oldřich, Strategie, ekonomika a regulace, Zpráva o 23. světové plynárenské konferenci v Amsterodamu z roku 2006 2. Časopis Plyn, vydává Český plynárenský svaz, 1994-, 12 x ročně 3. Ing. Petrţilka Oldřich, Strategie, ekonomika a regulace, Zpráva o 23. světové plynárenské konferenci v Amsterodamu z roku 2006 4. Směrnice EU 2003/55/ES 5. Šanovcová Kamila, Liberalizace trhu s plynem, 2008, Vyšší odborná škola, obchodní akademie a střední odborná škola Ekonom, o.p.s., vedoucí práce Ing. Medáčková Jana 6. Vyhláška 524 o pravidlech organizování trhu s plynem, 2006 7. Výroční zprávy společnosti RWE Transgas, a.s, . 2004 - 2006 8. Zákon 458/2000/Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, 2000 9. Zemní plyn pro Českou republiku; vydává Český plynárenský svaz, informační materiál České plynárenské unie z roku 2006 10. Zpravodaj skupiny RWE č. 7/2007, vydává RWE Transgas, a.s., 8 x ročně
Seznam odkazů http://www.blisty.cz http://www.cgoa.cz http://www.eru.cz http://register.consilium.europa.eu/ http://www.rwe.cz http://www.upd.cz
49
Seznam tabulek Tabulka 1: Spotřeby plynu v ČR v letech 2001-2004 Tabulka 2 : Přehled zákazníků se změnou dodavatele k 30.11.2008 Tabulka 3 : Nákup a prodej ZP společnosti Transgas, a.s. Tabulka 4 : Přehled podzemních zásobníků plynu v ČR Tabulka 5 : Sloţení zemního plynu Tabulka 6 : Spotřeba ZP v ČR po liberalizaci Tabulka 7 : Prognóza vývoje spotřeb ZP
Seznam grafů Graf 1: Spotřeby plynu v ČR v letech 2001-2004 Graf 2 : Přehled nákupu a prodeje ZP v kWh Graf 3 : Přehled nákupu a prodeje ZP v Kč Graf 4: Spotřeba ZP v EU v letech 2006 a 2007 Graf 5: Spotřeba ZP v ČR po liberalizaci Graf 6: Prognóza vývoje spotřeb ZP Graf 7: Vývoj ceny plynu pro Ukrajinu v letech 2006-2008 Graf 8: Měrná cena energií v Kč/ kWh
50