Bankovní institut vysoká škola Praha
Podnikatelský plán a jeho vytvoření pro konkrétní podnik Bakalářská práce
Denisa Marečková
Červen 2012
Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví
Podnikatelský plán a jeho vytvoření pro konkrétní podnik Bakalářská práce
Autor:
Denisa Marečková Bankovní management
Vedoucí práce: Praha
Ing. Petr Petera Červen, 2012
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Ústí nad Labem, dne 21. června 2012
Denisa Marečková
Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Petru Peterovi za odbornou pomoc, konzultace a cenné připomínky při zpracování bakalářské práce a v neposlední řadě také své rodině za podporu a trpělivost.
Anotace: Předmětem a zároveň cílem bakalářské práce Podnikatelský plán a jeho vytvoření pro konkrétní podnik je sestavení podnikatelského plánu na zefektivnění provozu podniku. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část vymezuje účel podnikatelského plánu a jeho strukturu, dále pak popisuje zásady hodnocení a způsob financování investičních projektů. V praktické části následuje charakteristika podniku ENERGIE spol. s r.o. a vypracování podnikatelského plánu investice.
Klíčová slova: podnikatelský plán, investiční projekt, alternativní zdroj energie, malá vodní elektrárna, ekonomické vyhodnocení.
Annotation: The subject and also the goal of “Business plan and its creation for a particular firm” is to set up a business plan to streamline business operations. The work is divided into two parts. The theoretical part defines the purpose of the business plan and its structure, and also principles the interventions of evaluation and the way of financing investment projects. In the practical part follows the characteristics of the company ENERGIE spol. s r.o. charitable trust, and elaboration of a business plan.
Key words: business plan, investment project, alternative energy source, small hydro power plant, economic evaluation.
Obsah Úvod ............................................................................................................................................... 7 1. Obecná konstrukce a účel vypracování podnikatelského plánu .................................................... 8 1.1 Účel vypracování podnikatelského plánu...................................................................................... 8 1.2 Požadavky na podnikatelský plán................................................................................................ 10 1.3 Obecná struktura podnikatelského plánu ................................................................................... 11 1.3.1 Přístupy k jednotlivým druhům struktur .............................................................................. 11 1.3.2 Konkrétní struktura a rozbor jednotlivých částí ................................................................... 13 2. Zásady hodnocení investičních projektů a možnosti jejich financování....................................... 19 2.1 Zásady hodnocení investičních projektů ..................................................................................... 19 2.1.1 Metoda čisté současné hodnoty – NPV (Net Present Value) ............................................... 20 2.1.2 Metoda vnitřního výnosového procenta IRR (Internal Rate of Return) ............................... 21 2.1.3 Metoda prosté doby návratnosti investičního projektu Ts .................................................. 21 2.2 Financování investičních projektů ............................................................................................... 22 2.2.1 Vlastní zdroje ........................................................................................................................ 23 2.2.1.1 Vklady vlastníků firmy ................................................................................................... 23 2.2.1.2 Zisk................................................................................................................................. 24 2.2.1.3 Odpisy............................................................................................................................ 25 2.2.2 Cizí zdroje ............................................................................................................................. 25 2.2.2.1 Úvěry ............................................................................................................................. 25 2.2.2.2 Dluhopisy ....................................................................................................................... 26 2.2.3 Alternativní zdroje ................................................................................................................ 27 2.2.3.1 Leasing ........................................................................................................................... 27 2.2.3.2 Faktoring a Forfaiting .................................................................................................... 28 2.2.3.3 Rizikový kapitál .............................................................................................................. 29 2.2.3.4 Obchodní andělé ........................................................................................................... 29 2.2.3.5 Tiché společenství ......................................................................................................... 29 3. Představení zvolené společnosti ................................................................................................ 30 3.1 Základní údaje o společnosti ....................................................................................................... 30 3.2 Stručná historie a současnost společnosti .................................................................................. 30 3.3 Zaměstnanci společnosti ............................................................................................................. 30 3.4 Způsoby a model řízení společnosti ............................................................................................ 30 4. Zpracování podnikatelského plánu investice .............................................................................. 32 4.1 Popis projektu ............................................................................................................................. 33
4.1.1 Specifika předmětu projektu ................................................................................................ 33 4.1.2 Základní technické parametry malé vodní elektrárny24 ....................................................... 33 4.1.3 Stavební část malé vodní elektrárny .................................................................................... 34 4.1.4 Technologická část malé vodní elektrárny ........................................................................... 35 4.1.5 Dopad projektu na životní prostředí .................................................................................... 35 4.1.6 Rizika projektu ...................................................................................................................... 36 4.2. Ekonomická část projektu .......................................................................................................... 36 4.2.1 Výnosy .................................................................................................................................. 36 4.2.2 Náklady ................................................................................................................................. 37 4.2.3 Hodnocení projektu.............................................................................................................. 38 Závěr ............................................................................................................................................. 44 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................................................... 46 SEZNAM TABULEK ......................................................................................................................... 47 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................ 47
Úvod Sestavení podnikatelského plánu je v dnešní době základním prvkem, pokud se rozhodnete podnikat. Z tohoto principu se stává aktuálně probírané téma, kterému se stojí za to věnovat. Obecně je podnikatelský plán definován jako písemný dokument, který popisuje všechny podstatné vnější i vnitřní okolnosti související s podnikatelskou činností. Zvolené téma jsem si vybrala na základě několika důvodů, jedním z nich je již zmíněná aktuálnost probíraného tématu, jelikož i já sama bych ráda v budoucnu začala podnikat. Vytvoření podnikatelského plánu jsem směřovala na společnost, která se orientuje na výrobu energie z alternativních zdrojů, konkrétně výroba elektrické energie za pomoci malých vodních elektráren. Tuto společnost jsem si dále vybrala z důvodu zájmu o životní prostředí, na které se výroba elektrické energie z vodních elektráren soustřeďuje, a také jsem po 2 roky ve společnosti pracovala na pracovní pozici asistentky jednatele. Cílem mé bakalářské práce je na základě doporučených postupů vypracovat podnikatelský plán na konkrétní podnik, zahrnující realizaci investičního projektu. V teoretické části se zabývám účelem vypracování podnikatelského plánu, kde se zaměřím na tři základní otázky, jež si pokládá každá společnost a na požadavky, které by měl každý podnikatelský plán splňovat. Dále srovnám struktury podnikatelských plánů dle různých autorů a následně jednu vybranou podrobně popíši. V praktické části představím vybranou společnost a kompletně na ni vypracuji podnikatelský plán. Jedním z hlavních úkolů druhé části práce bude vypracovat ekonomické vyhodnocení projektu, které se bude zabývat výpočtem Cash Flow, předpokládané roční výroby, čisté současné hodnoty. Sdělím základní informace o společnosti, vyobrazím personální strukturu a také nastíním důležité stránky SWOT analýzy, kam patří slabé a silné stránky, příležitosti a hrozby podniku.
7
1.
Obecná
konstrukce
a
účel
vypracování
podnikatelského plánu Podnikatelský plán je písemný dokument zpracovaný podnikatelem, který popisuje veškeré vnější i vnitřní faktory související se založením i chodem podniku. Slouží jak pro majitele podniku, manažery, tak i pro externí investory. Poskytuje majiteli instrukce pro další plánovací činnost, napomáhá při stanovení životaschopnosti podniku a slouží jako nástroj při získávání finančních zdrojů a ke kontrole podnikatelských aktivit. Největší výhodou podnikatelského plánu je, že nás donutí přemýšlet systematicky a detailně o budoucnosti. To nás povede k volbě variant, které jsou nám nabízeny a následně k hodnocení těchto variant.
1.1 Účel vypracování podnikatelského plánu „Podnikatelský plán definuje a kvantifikuje podnikatelské cíle a strategii zvolené k jejich dosažení. Je vyústěním zájmů podnikatelského subjektu, vzniká na základě vnitřní potřeby managementu ovlivňovat budoucí vývoj podniku.”1 Jak uvádí Koráb, Peterka a Režňáková2 plánovací proces zahrnuje 3 stupně plánování: •
porozumění, kde jsme,
•
rozhodnutí, kam se chceme dostat,
•
plánovat, jak se tam dostaneme.
Porozumění, kde jsme, znamená zjistit veškeré informace o našich službách či produktech z pohledu zákazníků a zároveň porozumění naší konkurenční výhody. Jedná se například o konkurenci v ceně nebo kvalitě výrobku/služeb, odlišnosti v některé z oblastí, nebo zda je výrobek/služba snadno kopírovatelný. Dále jde o poznání kdo je náš zákazník, jak a proč nakupuje naše výrobky/služby. Porozumění našim vlastním i firemním silám a slabostem. Jde především o cíle nás jako podnikatele, jak dobří jsou zaměstnanci, vybavení a zda máme dostatek finančních prostředků pro vklad do podnikání. 1
BRODSKÝ, Z., STŘÍTESKÁ, M. Malé a střední podnikání, s. 5.
2
KORÁB, V., PETERKA, J., REŽŇÁKOVÁ, M. Podnikatelský plán, s. 10.
8
V neposlední řadě je důležité porozumět příležitostem a hrozbám, které před námi stojí na trhu. Pro tuto potřebu lze efektivně využít SLEPT analýzu, která zhodnotí možné dopady změn na projekt, které pochází z odlišných prostředí, tedy analýza sociálního, právního, ekonomického, politického a technologického prostředí. Rozhodnutí, kam se chceme dostat, je v souladu se stanovenými cíly v podnikání i pro nás osobně. Cíle jsou budoucí stavy, kterých by mělo být dosaženo. Plánování, jak se tam dostaneme, se odvíjí od vytvoření strategie se záměrem dosažení stanovených cílů. Každá organizace může mít odlišné cíle, proto odborná literatura nabízí metodu SMART, která má za úkol efektivně definovat rámec cílů strategického plánování. Cíle musí být specifické, měřitelné, dosažitelné reálně i ve stanoveném čase. Dále bude nutné vypracovat marketingový plán a rozpracovat jednotlivé prvky marketingového mixu. Nejdůležitější částí je vypracovat finanční rozpočet. Účel vypracování podnikatelského plánu můžeme rozdělit do dvou základních rovin: Pro podnikatele neboli interní subjekty představuje tento dokument možnost zamyslet se nad jednotlivými oblastmi podnikatelské myšlenky, analyzovat rizika či slepé uličky projektu. Dále podnikatelský plán slouží jako plánovací nástroj, podklad pro rozhodovací proces, nástroj kontroly, zejména v případech, kdy podnikatel firmu zakládá a kdy stojí před významnou změnou, která může mít dlouhodobé následky na její chod. Touto změnou se rozumí např. sloučení s jiným podnikatelským subjektem, velká investice, rozdělení firmy, odprodej, nebo uzavření neefektivních provozů. Někteří z podnikatelů dávají stručný popis podnikatelského plánu k dispozici svým zaměstnancům za účelem seznámení se základními cíli firmy a posílení rovnosti ve firmě.3 Pro investory, banky neboli externí subjekty představuje podnikatelský plán možnost seznámit se s podstatou předkládaného projektu. Podnikatelský plán by měl zaujmout a přesvědčit tyto subjekty o výhodnosti a nadějnosti projektu, na jehož financování by se podíleli. Kvalitně zpracovaný podnikatelský plán může výrazně přispět k získání požadovaného kapitálu.4
3
VEBER, J., SRPOVÁ, J., a kol. Podnikání malé a střední firmy, s. 90.
4
BRODSKÝ, Z., STŘÍTESKÁ, M. Malé a střední podnikání, s. 53.
9
1.2 Požadavky na podnikatelský plán „Při zpracování podnikatelského plánu by měly být respektovány obecně platné zásady. Jejich smyslem není zpracovavatele plánu nějakým způsobem omezovat. Jde o to, že zejména externí subjekt bude mít s největší pravděpodobností k dispozici plány jiných firem, které na něj chtějí také zapůsobit. Účelem následujících řádků proto je ukázat směr, jak podnikatelský plán formulovat a zvýšit tak jeho rating v očích osob mimo podnik.“5 Veber, Srpová a kol. hovoří o následujících zásadách:6 Srozumitelnost – osoba, která bude číst váš podnikatelský plán, má mnoho práce a často myslí na nějaký další problém a proto vás posuzuje podle způsobu, jakým se vyjadřujete. Z tohoto důvodu je vhodné vyjadřovat se jednoduše, nepředkládat zbytečné množství myšlenek v jedné větě, nechat každou větu logicky vyplynout z věty předešlé, adjektiva používat s mírou, není třeba s jejich množstvím plýtvat. Pro zjednodušení a přehlednost můžeme použít například tabulku. Sebelepší prezentace a stylizace podnikatelského plánu vezme za své, pokud nebude podložena čísly. Logičnost – myšlenkové toky uvedené v plánu musí na sebe vzájemně navazovat, musí být podloženy čísly a tvrzení si nesmí odporovat. Je vhodné se vyhnout řadě na sebe navazujících odstavců, i když dobře napsaných a sestavených. Stručnost – pokud se osoba, které předkládáme podnikatelský plán, bude při jeho čtení nudit, je málo pravděpodobné, že dosáhneme cílů, ke kterým byl plán sestaven. Neustále musíme pracovat na zestručnění svého plánu a nejlepší variantou je, pokud se ke zpracovanému textu s odstupem pár dní vrátíme, znovu si jej přečteme a provedeme úpravy. Pravdivost a reálnost – neměli bychom zveličovat důležitost našeho projektu. Respektování rizika – podnikatelský plán je orientován do budoucna, proto respektování rizik, jejich identifikace popřípadě varianty řešení v kritických momentech budoucího stavu zvyšuje důvěryhodnost podnikatelského plánu.
5
VEBER, J., SRPOVÁ, J., a kol. Podnikání malé a střední firmy, s. 90.
6
VEBER, J., SRPOVÁ, J., a kol. Podnikání malé a střední firmy s. 91.
10
1.3 Obecná struktura podnikatelského plánu Na vzhledu a struktuře našeho podnikatelského plánu závisí udržení zájmu osoby, jež byl tento dokument předložen. Především musí informace obsažené v plánu dodržovat logickou strukturu, tak aby si čtenář mohl udělat ucelený obrázek a bez větších potíží sledovat jeho základní myšlenku. Na trhu se setkáváme a setkávat budeme se spoustou společností, které budou vytvářet rozdílné podnikatelské záměry z důvodu odlišné velikosti, odvětví, způsobu řízení nebo právní formy. Zároveň je důležité vědět, za jakým účelem podnikatelský plán vytváříme, zda pro získání úvěru, či pro založení společnosti. Proto není jednoznačně možné doporučit nebo nařídit pevnou strukturu, která by byla vhodná pro všechny společnosti. Nicméně i přes tyto rozdíly celkový obsah a charakter informací musí být prakticky stejný. Podle mého úsudku sestavený perfektní záměr s dokonalou strukturou nám nezaručí, že dosáhneme stanovených cílů, pokud bude chybný jak z gramatického tak formálního hlediska. Je nutné zdůraznit, že některé bankovní domy dokonce určují strukturu podnikatelského plánu, za účelem jeho posouzení při žádosti o úvěr na financování záměru a pevně definuje část týkající se financí. Pokud budeme žádat o pomoc externí finanční zdroje a chystáme se žádat o investiční úvěr u banky, je dobré se předem informovat a zajímat o doporučenou, nebo povinnou strukturu zpracování podnikatelského plánu.7
1.3.1 Přístupy k jednotlivým druhům struktur Jak již bylo zmíněno, na strukturu podnikatelského plánu se nahlíží různými způsoby. Autoři přistupují k sestavování struktury osobitě a jednotlivé názvy kapitol označují různými názvy, které však mívají stejný význam, eventuelně zvolí jiné pořadí umístění ve struktuře. Autoři Veber, Srpová a kol.8 se orientují na strukturu z pohledu budoucího investora. Tvrdí, že právě nedostatek kapitálu a potřeba jeho získání při vstupu do podnikání bývá častým impulzem pro sestavení plánu. Uvádí ve struktuře i ty části plánování, pro které začínající podnikatel nemá dostatečné množství informací a zpravidla se jimi řídí již zavedené podniky.
7
KORÁB, V., PETERKA, J., REŽŇÁKOVÁ M. Podnikatelský plán, s. 72.
8
VEBER, J., SRPOVÁ, J., a kol. Podnikání malé a střední firmy, s.18.
11
Podnikatelský plán může mít například tuto strukturu: 1. obsah 2. shrnutí 3. všeobecný popis firmy 4. klíčové osobnosti 5. produkty 6. okolí firmy 7. prodej 8. výroba 9. personální otázky 10. finanční plán Blackwell9 vychází z následující struktury: 1. stručné prohlášení o cílech vašeho podnikání 2. váš odhad trhu, na který se snažíte vstoupit 3. odbornost, zkušenosti a peníze, které do podnikání vkládáte 4. zvláštní výhody, které váš výrobek nebo služby přinesou zákazníkům 5. způsob založení podniku 6. dlouhodobý výhled 7. finanční cíle 8. o jaké množství peněz žádáte a jak budou využity 9. dodatečné informace, včetně odhadu výnosů a dalších finančních předpokladů 10. dřívější výsledky vašeho podnikání 9
BLACKWELL, E. Podnikatelský plán, s. 7-13.
12
Autoři Peterka, Režňáková a Koráb10 tvrdí, že je vhodné strukturu rozlišovat, zda se jedná o začínající nebo již existující podnik. Pro začínající podnik je vhodné strukturu skládat z následujících částí: 1. titulní strana 2. exekutivní souhrn 3. analýza trhu 4. popis podniku 5. výrobní plán 6. marketingový plán 7. organizační plán 8. hodnocení rizik 9. finanční plán 10. přílohy (podpůrná dokumentace)
1.3.2 Konkrétní struktura a rozbor jednotlivých částí K rozboru si vyberu takovou strukturu, o níž si osobně myslím, že obsahuje veškeré potřebné body důležité jak pro podnik začínající, tak i pro ten stávající, chystající se např. k rozšiřování výroby. V následujícím textu je uvedena pouze orientační struktura podnikatelského plánu, která může mít tuto formu:11, 12 1) Obsah – je důležitou součástí struktury a i když se to zdá samozřejmé, často se na jeho zařazení zapomíná. Obsah nám umožňuje rychlou orientaci, především pokud chceme najít určitou informaci. 2) Shrnutí – chápeme jako stručné shrnutí nejdůležitějších aspektů podnikatelského plánu jako je například hlavní myšlenka podnikatelského plánu, silné stránky projektu, očekávání, tabulky finančního plánu s výhledem na několik let. 11
BRODSKÝ, Z., STŘÍTESKÁ, M. Malé a střední podnikání, s. 54 – 57.
12
VEBER, J., SRPOVÁ, J., a kol. Podnikání malé a střední firmy, s. 93 – 98.
13
Pokud je zpracován pro investora, je jeho hlavním úkolem vzbudit zájem a zvědavost přečíst si zbývající část plánu. Potencionální investoři se totiž na základě přečtení souhrnu rozhodují, zda má smysl zabývat se plánem dál a dopodrobna. Proto je nezbytné věnovat této části dostatek času a pozornosti. Rozsah shrnutí je pokaždé jiný, ale nepsaným pravidlem je, že by neměl mít méně jak dvě strany a více jak sedm stran. Záměrem shrnutí je poukázat na jasný obraz o cílech firmy a metod k jejich dosažení. Koráb13 nazývá tuto část plánu jako Exekutivní souhrn a tvrdí, že by se měl celý napsat až po dokončení podnikatelského plánu v rozsahu několika stran. 3) Všeobecný popis firmy – v této části podnikatelského plánu by měl být potencionální investor seznámen s informacemi o podniku. Na začátku popisu podniku bývá krátká informace o dosavadní existenci firmy. Mělo by zde být uvedeno jak datum založení, tak i sídlo společnosti, majitelé, představení hlavního produktu či služby, ale také příčina k jeho založení (pokud se jedná o nový podnik). Také by zde měly být zmíněny výrazné úspěchy, jako například získání patentu či certifikace, dále pak strategie podniku, cíle a metody k jejich dosažení. Stylizace cílů by měla být stručná, vyjádřená slovně i číselně. Mimo cílů by mělo být poukázáno, jakými metodami bude strategie dosaženo a zdroje, které budou k dispozici. Veškerá fakta, o kterých se výše zmiňuji, by měla být založena na ověřených a doložitelných údajích. 4) Klíčové osobnosti – na charakteristiku vedoucích osob podniku je kladen velký důraz. Nejčastěji se uvádí praktické zkušenosti vedoucích manažerů a jejich dosažené vzdělání. Pokud bude společnost vyrábět produkty nejvyšší jakosti pomocí nejmodernějších technologií, není to nic platné, pokud budou ve vedení manažeři, kteří nebudou umět této konkurenční výhody využít. Klíčové osobnosti je potřeba představit v pozitivním duchu a neměly bychom se bát zdůraznit jejich úspěchy. 5) Představení produktu (výrobku či služby) – zde uvádíme charakteristiku výrobků či služeb, které hodláme produkovat nebo poskytovat. Informace, které by měly být v této části zahrnuty, jsou: •
vysvětlení, zda se jedná o fyzický výrobek, službu nebo například licenci,
•
stručný popis výrobku nebo myšlenky a popsat jeho výhody,
13
KORÁB, V., PETERKA, J., REŽŇÁKOVÁ, M. Podnikatelský plán, s. 36.
14
•
zdůraznit přednosti oproti konkurenci, jeho jedinečnost.
Je dobré orientovat se na popis výrobku z pohledu potencionálního zákazníka. Pokud máte zájem o poukázání konkurenceschopnosti vlastního výrobku, je dobré vytvořit tabulku, ve které se proti sobě postaví výkonové parametry a ceny vlastního i cizího produktu. Tyto parametry mohou mít podstatný vliv na rozhodnutí zákazníka o koupi produktu. Údaje o konkurenčních produktech můžeme získat z letáků, katalogů, prospektů, veletrhů i výstav. 6) Okolí firmy – na každou firmu působí prostředí, ve kterém podniká a ovlivňuje její chování. Cílem každé firmy je znát velmi dobře faktory ovlivňující její současný a budoucí rozvoj. Jedná se zejména o tyto faktory: •
ekonomické – ekonomický růst, nezaměstnanost, daňové podmínky, úrokové sazby,
•
technologické – nové technologie, vynálezy a inovace,
•
přírodní – přírodní zdroje, podnebí, životní prostředí,
•
politická situace a její vývoj,
•
legislativní podmínky.
Všechny tyto faktory by měl podnikatel podrobně analyzovat, sledovat jejich předpokládaný vývoj a snažit se je využít k vývoji vlastního podnikání. Současně je nutné provádět analýzu konkurenčního prostředí. Na trhu vždy byly a budou konkurenti, díky nimž se musí podnik na trhu prosazovat. Prvotním úkolem je zjistit, kdo prodává nebo nabízí stejné výrobky či služby a prozkoumat jejich silné a slabé stránky. Investoři pozorně sledují trh, který se snažíme dobýt, neboť velká konkurence ztěžuje novým firmám prosazení se na trhu a tím představuje vyšší riziko investice, než v případě malého množství konkurenčních firem 7) Prodej – s prodejem souvisejí ty činnosti, které mají k trhu blízko. Jedná se o analýzu trhu, plánování obratu, prodeje, distribuci a podporu prodeje produktu jako je například propagace, reklama, veletrhy. Je dobré zamyslet se nad tím, kdo bude naším zákazníkem a jaké potřeby váš výrobek či služba uspokojuje. Co ovlivňuje ochotu náš výrobek či službu využít. Je dobré rozdělit si potencionální zákazníky na segmenty podle jejich potřeb a způsobu používání nabízeného produktu nebo služby. Je třeba přesvědčit investory, že existuje trh, na kterém je možné vytvořit zisk z našeho produktu či služby. Jedním z důležitých faktorů v rámci 15
prodejní politiky je cena našeho produktu. Cenovou strategii je nutné v podnikatelském plánu zmínit a popsat. Dále je nutné zamyslet se nad volbou dodávání produktů našim zákazníkům. Ze základních možností můžeme jmenovat například jmenování obchodního zástupce, prodávat můžeme do sítě velkoobchodů nebo využívat zprostředkovatelů a servisních organizací. Zjednodušeně prodej nebo jinak nazývaný Marketingový plán se zabývá Marketingovým mixem. Kroky marketingové mixu jsou definovány ve čtyřech částech – produkt, cena, propagace a místo. Všechny tyto čtyři názvy jsou odvozeny od anglických slov začínajících na P, a proto hovoříme o 4P Marketingového mixu:14 •
Produkt (Product) označuje, co je naším produktem. Nejde jen o samotný výrobek či službu. Zabývá se vlastnostmi z hlediska zákazníka jako je sortiment, design, značka, kvalita, obal, záruka, servis, které rozhodují o tom, jak moc je spotřebitel spokojený.
•
Cena (Price) je vymezená jako hodnota produktu, vyjádřená v penězích, za kterou se produkt prodává. Pokud se bavíme o ceně, je nutné zmínit platební podmínky, veškeré slevy či náhrady.
•
Místo (Placement) zabývá se způsobem distribuce od jeho výrobce k zákazníkovi. Zahrnuje rozbor lokality, zásob, dopravy, distribučních cest.
•
Propagace (Promotion) je nejviditelnější část marketingového mixu. Říká nám, jak se zákazník o produktu dozví.
8) Výroba, provozní činnosti – v této části plánu je dopodrobna vysvětlen celý výrobní proces. Je dobré zmínit se o metodách a výrobních postupech, o tom jakou máme výrobní kapacitu a jak ji budeme využívat, o strojích a zařízení, materiálovém a surovinovém zabezpečení. Je nutné vymezit vztahy s dodavateli. Při popisu výrobních postupů a metod se snažíme popsat, jak výroba přispívá k úspěchu firmy. Z výrobního procesu lze určit konkurenční výhodu firmy. Může jít například o firmu, která disponuje levnějším výrobním postupem ve srovnání s konkurencí při srovnatelné kvalitě, firma je schopna vyrábět komponenty, které nejsou na trhu, nebo firma vlastnící technologie, kterou nikdo nemá. Při popisování strojů a zařízení se zaměříme na to, kdy se zařízení koupí, kolik stojí, kdy bude uvedeno do provozu. 14
KORÁB, V., PETERKA, J., REŽŇÁKOVÁ, M. Podnikatelský plán, s.82.
16
Pokud se nejedná o výrobní podnik, bude se tato část nazývat obchodní plán a obsahuje informace o nákupu produktů a skladovacích prostorech. Pokud jde o poskytování služeb, budeme popisovat proces poskytnutí služeb. 9) Personální otázky – pokud se jedná o větší firmu, je lepší v této části plánu popsat přehled personálního zabezpečení chodu firmy. Jedná se o popis počtu a kvalifikační struktury pracovníků, systém vzdělávání pracovníků a zvyšování kvalifikace. Je vhodné taktéž zmínit situaci na trhu práce v daném regionu a zaměřit se na nabídku pracovních sil, existenci potencionálních velkých zaměstnavatelů, kteří mohou přetáhnout naše zaměstnance. Pro přehlednost můžeme použít tabulku, kde bude vidět, kolik osob bude na konci každého roku v jednotlivých oblastech zaměstnáno a informace o jejich kvalifikovanosti. 10) Finanční plán – finanční plán je jednou z nejdůležitějších částí podnikatelského plánu. Je to souhrn všech důležitých bodů a jejich transformování do finanční podoby. Představuje, jak je podnikatelský plán ekonomicky reálný. Bez ohledu na to, o jak velký podnik se jedná, řeší tři nejdůležitější oblasti, jimiž jsou: •
plánovaný výkaz zisku a ztrát – vyčísluje náklady, výnosy a hospodářský výsledek v jednotlivých letech,
•
odhad rozvahy – poskytuje informace o finanční situaci podniku,
•
vývoj peněžních toků – představuje bilanci příjmů a výdajů v každém období investičního projektu za dané období.
Není nutností dokazovat, že podnik dosáhne zisku hned na začátku. Investoři či banky si jsou vědomi, že mnohým podnikům trvá o něco déle, než dosáhnou zisku. Dále je doporučeno uvést ve finančním plánu poměrové finanční ukazatele. Mají za úkol doložit příznivý vývoj finanční situace firmy. Mezi poměrové ukazatele patří: •
Ukazatel rentability – přináší obrázek o efektivnosti našeho podnikání.
•
Ukazatel likvidity – nám představuje, jak si na tom stojí náš podnik a jak je schopen splácet své krátkodobé závazky.
•
Ukazatel aktivity – zobrazuje, jak efektivně hospodaříme se svými aktivy, například s majetkem.
17
•
Ukazatel zadluženosti – nám ukazuje informace o dlouhodobé stabilitě firmy.
11) Příloha – zde jsou uvedeny informativní materiály, které nebylo nutné vkládat do samotného textu práce. Jde například o výpisy z obchodního rejstříku, souhrn všech průzkumů trhu, fotodokumentace vašeho výrobku, kopie vašich prospektů či dalších podpůrných materiálů, výkazy zisku a ztrát, rozvahy a peněžní toky, reference, smlouvy, získané certifikáty.
18
2.
Zásady
hodnocení
investičních
projektů
a
možnosti jejich financování V druhé kapitole se pokusím nastínit zásady pro hodnocení investičních projektů a následně představím přehled základních zdrojů financování podnikatelského plánu. Cash Flow (CF) – Hotovostní tok Mezi hlavní peněžní příjmy řadíme tržby z prodeje výrobků či služeb, úvěry od bank nebo hotovostní vklady majitelů. Peněžní výdaje a příjmy představují trvalý peněžní tok, jinak nazývaný cash flow. Cash flow využíváme především při rozpočtování peněžních výdajů a příjmů a hodnocení investičních projektů. Ke sledování cash flow je možné využít dvou metod: •
Přímá metoda, která sleduje jednotlivé položky příjmů a výdajů peněz za dané období. Tento způsob sledování se využívá převážně v plánování příjmů a výdajů v krátkodobém časovém horizontu nebo u malých podniků.
•
Nepřímá metoda vychází z předpokladu, že se vytvořený zisk stává potencionálním příjmem podniku. Vykázaný účetní výsledek hospodaření je upraven o ty výnosy a náklady, které se netýkají pohybu prostředků v průběhu období. Výkaz se sestavuje za celý podnik a umožňuje sledovat tvorbu finančních prostředků zvlášť ve třech oblastech podnikového řízení, kterým jsou provoz, investice a finance.
2.1 Zásady hodnocení investičních projektů Vyhodnocení investičního projektu nám poskytuje informaci, zda máme poskytovaný projekt přijmout či odmítnout. Při rozhodování o investičních projektech je nutností vycházet z dlouhodobého cíle, kterým se podnik zaobírá. Prioritou je zabezpečit požadované zhodnocení investovaného kapitálu. K rozhodnutí nám slouží metody či ukazatele ekonomické efektivnosti. Mezi nejčastěji používané metody řadíme ty, jež jsou uvedeny níže a rozepsány v dalších podkapitolách:15 • 15
metoda čisté současné hodnoty,
KORÁB, V., PETERKA, J., REŽŇÁKOVÁ, M. Podnikatelský plán, s. 175 – 177.
19
•
metoda vnitřního výnosového procenta,
•
metoda doby návratnosti investičního projektu nebo-li doba úhrady.
2.1.1 Metoda čisté současné hodnoty – NPV (Net Present Value) Kritérium čisté současné hodnoty je jedním z nejpoužívanějších kritérií k hodnocení investičních projektů, počítá s časovou hodnotou peněz. Z hlediska teorií podniku se jedná o hodnotu, která zvyšuje tržní hodnotu podniku. Čistou současnou hodnotu lze vypočítat stanovením čistých toků hotovosti projektu v jednotlivých letech a stanovením jejich současné hodnoty diskontováním. Diskontování peněžních toků zpravidla probíhá na roční bázi. V obecné rovině platí, že pokud čistá současná hodnota daného projektu je kladné číslo, je projekt ekonomicky efektivní. Čistá současná hodnota (NPV) se vypočte podle vtahu:
1
kde: CFt
rozdíl mezi inkasovanými příjmy (za prodej vlastní produkce a všechny ostatní příjmy – např. dotace) a zaplacenými výdaji v t-tém roce realizace projektu,
rn
nominální diskont (časová hodnota peněz, vážená cena kapitálu),
t
doba životnosti (hodnocení) projektu.
Z matematického hlediska můžeme dojít ke třem základním výsledkům: NPV > 0 projekt lze doporučit k realizaci NPV = 0 projekt se nachází na hranici rentability NPV< 0 projekt není vhodné realizovat
20
2.1.2 Metoda vnitřního výnosového procenta IRR (Internal Rate of Return) Vnitřní výnosové procento, také označováno jako vnitřní míra výnosnosti investičního projektu, udává relativní výnos (rentabilitu), kterou může projekt poskytnout za celou dobu životního cyklu. Číselně ji lze vyjádřit diskontní sazbou, při které je čistá současná hodnota rovna nule. Investice je teda podle výše zmíněného kritéria přijata, pokud je vnitřní výnosové procento IRR vyšší než diskontní sazba. Čím vyšších hodnot vnitřní výnosové procento dosahuje, tím vyšší je návratnost investice. Je doporučováno jej používat jako doplňkové kritérium. Metoda vnitřního výnosového procenta (IRR) se vypočte podle vztahu: VVP =
Č
Č Č
·
kde: VVP
vnitřní výnosové procento
iv
vyšší hodnota požadované výnosnosti
in
nižší hodnota požadované výnosnosti
ČSHv
čistá současná hodnota projektu při vyšší diskontní míře (záporná)
ČSHn
čistá současná hodnota projektu při nižší diskontní míře (kladná)
2.1.3 Metoda prosté doby návratnosti investičního projektu Ts Prostá doba návratnosti neboli doba splácení investice je nejjednodušší a často užívané kritérium, i když je vhodné pouze pro orientační posouzení. Rozhodovacím kritériem pro tuto metodu je doba, za kterou se investovaný kapitál vrátí. Pro stanovení doby návratnosti jsou pro nás důležité příjmy a výdaje. Budoucí prosté příjmy nejsou diskontovány, tudíž toto kritérium nerespektuje časovou hodnotu peněz. Metoda doby návratnosti se vypočítá podle následující rovnice: Ts = 21
kde: Ts
prostá doba návratnosti
CF
roční peněžní tok
IN
investiční, jednorázové náklady na realizaci úspor
2.2 Financování investičních projektů Při sestavování podnikatelského plánu se nám nabízí několik možností, jak přistoupit k jeho financování. Při zahájení podnikání je nejjednodušší situace, kdy máme dostatek vlastních zdrojů. Ve chvíli, kdy nemáme dostatek zdrojů, se obracíme na své rodinné příslušníky a příbuzné. Pokud je náš podnikatelský plán zajímavý a vidíme v něm určitý potenciál, máme šanci oslovit investory a získat potřebné finanční prostředky. Zdroje financování lze členit podle určitého hlediska: 1. z hlediska vlastnictví: •
Vlastní kapitál (vlastní zdroje)
•
Cizí kapitál (cizí zdroje)
2. podle zdroje financování: •
Interní zdroje – zisk, odpisy, vklady vlastníků
•
Externí zdroje – úvěry, hypotéky, leasing, forfaiting, faktoring
3. podle doby financování •
Krátkodobé – běžné bankovní úvěry
•
Dlouhodobé – dlouhodobé a střednědobé bankovní úvěry, dluhopisy
4. podle účelu financování: •
Běžné financování – na každodenní chod firmy např. mzdy
22
•
Mimořádné financování – při mimořádných událostech nebo mimořádných činnostech
Tabulka č. 1: Znaky vlastního a cizího kapitálu Znak
Vlastní kapitál
Cizí kapitál
Ručení
Ručí
Neručí
Výsledek hospodaření
Podílí se na výsledku
Majetkový nárok
Podíl na výnosu z likvidace
Jištění
Žádné
Osobní nebo věcné kauce
Oprávnění řídit
Zpravidla ano
Ne
Doba splatnosti
Zpravidla neomezená
Zpravidla omezená
Daňové zatížení
Žádná odčitatelnost u daní z příjmů
Nároky na úroky nezávislé na výsledku Nárok na splátku jistiny v nominální hodnotě
Úrok je daňově uznatelným nákladem, tzn. pokud firma platí daně, působí daňový štít
Zdroj: Wupperfeld U., Podnikatelský plán pro úspěšný start Pro přehlednost budu řadit druhy finančních zdrojů do třech velkých skupin, a to na vlastní, cizí a alternativní zdroje financování.
2.2.1 Vlastní zdroje Vlastní zdroje jsou takové zdroje, které navyšují vlastní kapitál podniku. K navýšení vlastního kapitálu může dojít buď získáním investora, který důvěřuje podnikatelskému záměru, nebo činností podniku, při které dochází k vytváření zisku. Mezi vlastní zdroje můžeme řadit vklady vlastníků, zisk či odpisy.
2.2.1.1 Vklady vlastníků firmy Představují vlastní externí zdroj financování. Žádné podnikání se neobejde bez počátečního vkladu osob, které se rozhodly podnikat. Rozdílem se stává pouze skutečnost, zda se jedná o fyzickou osobu podnikající samostatně na základě živnostenského listu, veřejnou obchodní společnost nebo o kapitálovou společnost. Např. u společnosti s ručením omezeným, činí výše kapitálu při založení alespoň 200 tis. Kč, přičemž minimální výše vkladu jednoho společníka je 20 tis. Kč. U akciové společnosti, která je nejstarší formou kapitálové společnosti, je nárok
23
na vložený kapitál největší. Bez veřejné nabídky akcií musí kapitál činit alespoň 2 mil. Kč, s veřejnou nabídkou alespoň 20 mil. Kč Nejnáročnější formou jak získat počáteční vklad do společnosti je forma akcií. Osoba, která vkládá do akciové společnosti kapitál, se nazývá akcionář. Akcionář za vložený kapitál získá akcie. Akcie je cenný papír, který dává akcionáři hlasovací právo, právo rozhodování o zisku a likvidačnímu zůstatku při zániku společnosti. Je předmětem obchodování a spekulací na kapitálovém trhu. Emisí akcií získává podnik peníze pro své investice. Emise akcie se provádí v listinné, nebo zaknihované podobě. Akcie se vyskytují ve dvou formách, akcie na jméno a akcie na majitele. Dále se člení na druhy podle práv, která jsou s nimi spojena. Nejzákladnější druhy jsou kmenová, prioritní a zaměstnanecká akcie. Kmenové akcie jsou nejběžnějším typem akcií. Majitelé prioritních akcií mají přednost při uplatňování podílu na likvidačním zůstatku. Tento typ akcie ale není spojen s hlasovacím právem. Zaměstnanecké akcie jsou akcie na jméno, převoditelnost probíhá pouze mezi zaměstnanci společnosti, kteří odešli do důchodu a zaměstnanci, kteří ve firmě stále pracují. Při ukončení pracovního poměru nebo při úmrtí zaměstnance je akcie vrácena zpět do společnosti, která je od nich odkupuje za tržní cenu nebo za cenu nominální, záleží to na tom, pokud je s akciemi obchodováno či nikoliv. Další forma vkladu do společnosti je forma podílového listu. Podílový list je cenný papír, který dokazuje majiteli jeho podílnictví na společném investování do cenného papíru. Emitují je investiční společnosti. Vklady vlastníků jsou hlavním nositelem podnikatelského rizika, ale na druhé straně vlastní kapitál vložený do podnikání je pozitivním signálem především pro dodavatele cizího kapitálu.
2.2.1.2 Zisk Zisk řadíme mezi nejběžnější vlastní zdroje financování. Výhodou zisku je, že nevznikají náklady na cizí zdroje, např. náklady spojené s čerpáním úvěru, nezvětšuje se objem závazků a snižuje se riziko plynoucí ze zadlužení. Nevýhodou je, že zisk není stabilním zdrojem. Z časového hlediska jde o to, že firma musí vyprodukovat zisk v dostatečném objemu a pak teprve může začít s financováním investičních projektů. Zisk nám také může sloužit jako rezerva pro horší doby.16
16
SRPOVÁ, J., SVOBODOVÁ, I., SKOPAL, P., ORLÍK, T. Podnikatelský plán a strategie, s.152.
24
2.2.1.3 Odpisy Odpisy jsou stabilním interním finančním zdrojem. Jsou pro podnik výhodnější než zisk, protože nepodléhají zdanění. Umožňují reálně oceňovat dlouhodobý majetek. Hlavní funkcí je postupně přenášet peněžní prostředky tohoto majetku do nákladů, postupně snižovat jeho výši a zajistit jeho obnovu. Rozlišujeme dva základní druhy odpisů – daňové a účetní. Účetní odpisy mají odpovídat skutečnému opotřebení majetku. Daňové odpisy vymezuje zákon o dani z příjmu, poplatník si vybere metodu odepisování rovnoměrného nebo zrychleného odpisování.17
2.2.2 Cizí zdroje Jde o zdroje, které podnik získal od jiných právnických osob nebo fyzických osob na určitou dobu, podle doby splatnosti, proto se jim také jinak říká externí zdroje. Jsou považovány za hlavní zdroj financování podniku. Většinou za tyto zdroje platí podnik úrok. Mezi cizí zdroje řadíme velkou skupinu úvěrů (bankovní, obchodní), hypotéky a dluhopisy.
2.2.2.1 Úvěry Úvěry jsou největší skupinou zdrojů cizího kapitálu a zároveň nejčastěji využívanou formou pro financování podniku. Lze je dělit podle řady hledisek např. na úvěry obchodní a bankovní, které se dále dělí na úvěry krátkodobé, s dobou splatnosti do 1 roku, úvěry střednědobé, s dobou splatnosti max. do 5 let a úvěry dlouhodobé, s dobou splatnosti nad 5 let. Bankovní úvěry Cenou, za kterou se bankovní úvěr poskytuje, je úrok a další výdaje, jako jsou např. bankovní poplatky. Cenu těchto úvěrů ovlivňuje bonita klienta a doba splatnosti kapitálu. Bonita klienta je předpokládaná schopnost splacení poskytnutého úvěru. Vyskytuje se ve stupnici od 1 – 12, kdy 1 znamená nejvyšší bonitu a tudíž má klient nižší úrokovou sazbu z úvěru od banky a větší šanci na poskytnutí úvěru. Princip poskytnutí bankovního úvěru je na základě žádosti. K žádosti je nutné, aby podnik předložil účetní výkazy, zpravidla s ohlednutím 3 roky zpět a podnikatelský plán, respektive další materiály požadované bankou. Na základě předložených materiálů zkoumají banky finanční jistoty a postavení podniku. Bankovní úvěry se vyskytují ve formě krátkodobého a dlouhodobého bankovního úvěru. 17
SRPOVÁ, J., SVOBODOVÁ, I., SKOPAL, P., ORLÍK, T. Podnikatelský plán a strategie, s.152.
25
Mezi dlouhodobé bankovní úvěry můžeme řadit investiční úvěr a hypoteční úvěr. Za investiční úvěr se od banky požaduje ručení dlouhodobým majetkem nebo třetí osobou, u hypotečního úvěru se připouští ručení pouze nemovitým majetkem. Mezi krátkodobé bankovní úvěry patří kontokorentní úvěr, lombardní úvěr, revolvingový úvěr a úvěr eskontní. K získání krátkodobého typu úvěru není zpravidla požadován podnikatelský plán, bance postačí výkaz s výhledem peněžních toků na období jednoho roku. U krátkodobých úvěrů se ručí buď zástavou majetku, podepsáním směnky nebo kombinací uvedených způsobů. Zde jsou popsány jedny z hlavních krátkodobých úvěrů:18 •
Kontokorentní úvěr – společnost může čerpat finanční prostředky na svém účtu a krátkodobě jít i do minusu tzn. do částky, která je stanovena ve smlouvě s bankou.
•
Revolvingový úvěr – jedná se o opakované poskytování krátkodobého úvěru
•
Lombardní úvěr – je úvěr krytý zástavou movitého majetku podniku, např. drahé kovy, šperky, cenné papíry atd.
•
Eskontní úvěr – v ČR málo využívaný. Je spojen s odkupem směnky obchodní bankou před dobou její splatnosti
Obchodní úvěry Obchodní jsou takové úvěry, které poskytují dodavatelé nebo odběratelé. Běžnějším typem je úvěr dodavatelský, který vzniká při dodavatelsko – odběratelských vztazích. Důležitým faktorem pro důvěryhodnost obchodních vztahů je dodržení smluvních podmínek a termínů. Úvěr odběratelský se poskytuje jen v určitých typech odvětví jako je stavebnictví, např. dodávky investičních celků.19
2.2.2.2 Dluhopisy Dluhopis je dlužný cenný papír, kdy se emitent zavazuje, že na konci platnosti dluhopisu vyplatí jeho majiteli jistinu a po dobu životnosti mu bude platit úrok. Mají podobný charakter jako dlouhodobé bankovní úvěry. Každý dluhopis má svojí splatnost, tímto dnem končí životnost obligace. 18
VEBER, J., SRPOVÁ, J., a kol. Podnikání malé a střední firmy, s. 101.
19
SRPOVÁ, J., SVOBODOVÁ, I., SKOPAL, P., ORLÍK, T. Podnikatelský plán a strategie, s. 148.
26
Dluhopisy se dají členit na Státní dluhopisy, Státní pokladniční poukázky, Komunální dluhopisy a Podnikové dluhopisy. •
Státní dluhopisy – jsou emitovány vládou k financování nákladných investičních projektů, k vybudování infrastruktury nebo ke krytí škod způsobených živelnými pohromami.
•
Státní pokladniční poukázky – nejsou obchodovány na burze CP, jedná se o nejlikvidnější a nejbezpečnější CP finančního trhu.
•
Komunální dluhopisy – emitují je obce nebo banka, která z výtěžku dluhopisů poskytuje obci úvěr, prostředky z dluhopisů jsou používány na zdokonalení infrastruktury v obci.
•
Podnikové dluhopisy – emitují je podniky pro širokou investorskou veřejnost.
2.2.3 Alternativní zdroje Mezi alternativní zdroje financování patří leasing, faktoring, forfaiting, rizikový (venture) kapitál, obchodní andělé a tiché společenství.
2.2.3.1 Leasing Při využití leasingu podnik bezprostředně nezíská peníze, ale umožní mu užívat majetek, za který nemusel vydávat žádné finanční prostředky, přičemž poplatky za užívání tohoto majetku jsou daňově uznatelným nákladem. Každá leasingová smlouva má zpravidla tři činitele: dodavatele, leasingovou firmu a nájemce. Mezi dodavatelem a leasingovou společností se uzavírá smlouva, která vypovídá o tom, že předmět leasingu přechází do vlastnictví leasingové společnosti. Mezi nájemcem a leasingovou společností dochází k uzavření smlouvy, která definuje vztahy po dobu nájmu předmětu a řeší budoucnost po skončení nájemní smlouvy. V tuto chvíli si může nájemce zvolit jednu z variant, buď odkup najatého předmětu, obnovení leasingové smlouvy nebo vrácení předmětu pronajímateli. Leasing se může vyskytovat ve formě operativního leasingu, finančního leasingu nebo prodeje a zpětného odkupu leasingu. •
Operativní leasing – předmět si zapůjčíme, platíme pronájem a po ukončení nájemního vztahu majetek vrátíme, nestane se naším vlastnictvím.
27
•
Finanční leasing – předmět si pronajmeme, splácíme a po ukončení splátek za zůstatkovou cenu odkoupíme do osobního vlastnictví.
Kladem leasingu je, že nabízí podnikateli možný zdroj financování a sjednávání leasingové smlouvy je obvykle jednodušší než sjednání úvěrové smlouvy. Nevýhodou je, že většinou leasingová společnost požaduje hned zpočátku zaplatit určitou částku z pořizované hodnoty předmětu. Ve výsledku je mnohem výhodnější přímý nákup požadovaného předmětu nebo i jeho nákup na úvěr. Dalším minusem je, že po dobu leasingu je předmět v držení leasingové společnosti.20
2.2.3.2 Faktoring a Forfaiting Faktoring je další alternativní způsob financování výdajů podniku. „Základem faktoringu je proplácení nebo-li odkup pohledávek z prodeje výrobků faktoringovou společností. Předmětem odkupu jsou zajištěné pohledávky, nezatížené právy třetích osob, u nichž existuje možnost postoupení, a které vznikly v rámci obchodů uskutečňovaných na dodavatelský úvěr“21. Transakce se provádí převodem pohledávek na faktoringovou společnost z původního věřitele. Rozlišujeme faktoring pravý, faktoring nepravý a vývozní faktoring. Forfaiting probíhá především v mezinárodním obchodě. Jeho význam vzrostl hlavně v šedesátých letech. „Forfaiting je odkup jednotlivých pohledávek tuzemskou nebo zahraniční bankou nebo specializovaným ústavem. Velmi podstatné v definici forfaitingu je, že se jedná o odkup jednotlivých pohledávek. Forfaitingová transakce není na rozdíl od faktoringu sjednávána rámcovou smlouvou na blíže nespecifikované množství obchodních případů, ale pouze na konkrétní krátkodobou nebo střednědobou pohledávku.“22 Forfaiting se uskutečňuje jen ve volně směnitelných měnách jako je dolar, nebo euro. Členíme ho na dvě fáze. První je označována jako kontraktační, uzavírají se smlouvy mezi bankou a vývozcem. Vývozce je nucen poskytnout bance údaje. Na základě těchto údajů se stanoví přesná nabídka transakce. Druhá fáze je označována jako realizační, zahrnuje činnosti jdoucí od uzavření dohody až po odkup instrumentů a úhradu diskontované částky na podkladě forfaitingové dohody.23 20
VEBER, J., SRPOVÁ, J., a kol. Podnikání malé a střední firmy, s. 102.
21
FREIBERG, F. Financování podniku, s. 76.
22
FREIBERG, F. Financování podniku, s. 79.
23
FREIBERG, F., Financování podniku, s. 80.
28
2.2.3.3 Rizikový kapitál Jinak také nazývaný Venture kapitál je forma financování, která vznikla po druhé světové válce v USA a v šedesátých letech přišla také do Evropy. Rizikový kapitál poskytují specializované investiční společnosti, které si kapitál opatřují od investorů, jako jsou např. banky, pojišťovny, penzijní fondy i podniky a vytvářejí z něj fondy. Kapitál z těchto fondů se investuje zpravidla do nových firem. Společnosti rizikového kapitálu zpravidla nezasahují do vedení podniku, ale fungují jako poradci.
2.2.3.4 Obchodní andělé Jinak také nazývaní Business angels, jsou fyzické osoby, které využívají vlastní kapitál na financování perspektivně malých a středních firem s výrazným růstovým potenciálem. Obchodní andělé přináší do společnosti spolu s kapitálem i určitou formu know-how v podobě odborných znalostí, orientace v oboru a kontaktů na partnery. S investičním vstupem je to jako u rizikového kapitálu, je omezen na předem stanovené období, na jehož konci investor odprodává svůj podíl. Obchodní andělé jsou individuální investoři, proto vytvářejí tzv. Business angels sítě s cílem lepšího přístupu k informacím a racionálnějšího investování kapitálu.
2.2.3.5 Tiché společenství Je jedním ze zdrojů financování, kdy podnikatel od konkrétní osoby, nazývané tichý společník, získává vklady do podnikání. Výhodou je, že tichým společníkem může být jak fyzická osoba, tak i právnická osoba a lze tímto způsobem získat vysoké částky peněz. Nevýhodou je požadování vyššího výnosu, než jaké si účtují věřitelé u úvěrů tichým společníkem.
29
3. Představení zvolené společnosti 3.1 Základní údaje o společnosti Název společnosti:
ENERGIE spol. s r.o.
Sídlo:
Horní Maršov, Za Vodou 163, PSČ 542 26
Společníci:
TP – INVEST a.s., Vklad: 100 000,00 Kč, Obchodní podíl: 1% GENOVA spol. s r.o., Vklad: 10 900 000,00 Kč, Obchodní podíl: 99%
Základní kapitál:
11 000 000,00 Kč
3.2 Stručná historie a současnost společnosti Společnost byla založena 16. února 1993 pod názvem ENERGIE spol. s r.o. se sídlem Horní Maršov, Za Vodou 163, PSČ 542 26, IČ: 481 69 838, a je zapsána v obchodním rejstříku Krajského soudu v Hradci Králové, spisová značka: C 3704. Předměty podnikání společnosti jsou: •
obsluha vodních zdrojů a distribuce a rozvody vody,
•
provoz malých vodních elektráren (dále jen MVE) a výroba elektrické energie
3.3 Zaměstnanci společnosti Jednatelem společnosti ENERGIE spol. s r.o. je Václav Dvořáček, který zároveň zodpovídá za strojní část MVE. Jako jednatel je oprávněn jednat jménem společnosti samostatně. Společnost má celkem 4 zaměstnance, mezi nimiž jsou, osoba odpovědná za provoz společnosti, technik odpovědný za provoz MVE, dělník údržby a další.
3.4 Způsoby a model řízení společnosti Společnost je řízena jednoduchou strukturou, ze které jasně plyne pracovní zařazení a pravomoc jednotlivých představitelů a zaměstnanců společnosti.
30
Organizační schéma:
Jednatel
Vedení společnosti
Technik odpovědný za strojní část
Technik odpovědný za provoz
Provozní pracovník (údržba, provoz, úklid)
Mezi provozní pracovníky můžeme zařadit i brigádníky, kteří v současné době ve společnosti nefigurují. Provozní pracovník je přímo podřízen technikovi odpovědnému za provoz. Mezi vedením společnosti a jednatelem je nepřímo podřízený vztah. Jak jednatel, tak vedení vedením společnosti má rozhodovací pravomoci, kdy jednatel zastupuju podnik zvenčí. Jedná Jedná se například o schůzky s potencionálnímí investory, investory, vedení společnosti řídí chod společnosti zevnitř. evnitř.
31
4. Zpracování podnikatelského plánu investice Hlavní náplní projektu je zvýšení využití obnovitelných zdrojů energie. Vybudování malé vodní elektrárny a využití stávajícího pohyblivého klapkového jezu na řece Úpě v ř. km 60,682. Jedná se o nahrazení v dnešní době již nefunkčního vodního díla a obnovy zdevastovaného náhonu. Společnost nemá žádnou konkurenčí výhodu, neboť se jedná o využití obnovitelných zdrojů energie, konkrétně vody pro výrobu elektrické energie. Tato činnost je podporována státem a oproti fotovoltaice neprochází žádným „boomem“. Mezi silné stránky naší činnosti patří stabilní výnos, jelikož odběratelé jsou nuceni ze zákona elektřinu odebírat, dále je to zainteresovanost vlastníka, který má velice dobré kontakty, naopak mezi slabé stránky naší činnosti patří zejména nepřehledná situace z pohledu legislativy. Příležitostí pro nás může být výstavba nových malých vodních elektráren za podpory státu nebo vnějšího investora. Ohrožením pro nás bezesporu je nepřiznání nebo krácení dotace za porušení či nesplnění stanovených podmínek. Grafické vyobrazení SWOT analýzy podnikatelského plánu investice je uvedeno níže. Obrázek č. 1: SWOT analýza SWOT analýza Silné stránky (Strenghts) • •
Slabé stránky (Weaknesses) •
Stabilní výnos Zainteresovaný vlastník s dobrými kontakty
Příležitosti (Opportunities) •
Nepřehledná situace z pohledu legislativy
Hrozby (Threats) •
Výstavba nových MVE
Zdroj: vlastní grafické zpracování
32
Nepřiznaná dotace
4.1 Popis projektu Projektem je výstavba nové průtočné MVE s využitím stávajícího pohyblivého klapkového jezu a nahrazení již současně nefunkčního vodního díla. Vybudována bude převážně podzemní strojovna z vodostavebního železobetonu o rozměrech 8,34 x 4,0 m. Ve strojovně bude zavedena přímoproudá Kaplanova turbína HYDROHROM s průměrem oběžného kola 1000 mm s instalovaným výkonem 160 kW. Dále bude instalován odběrný objekt a zastřešená česlovna. Současný náhon, bude nahrazen přívodním betonovým kanálem se zakrytím. Vyrobená elektrická energie bude prodávána do distribuční sítě společnosti ČEZ.
4.1.1 Specifika předmětu projektu Projekt se orientuje na výrobu elektrické energie při využití přirozeného toku vody v říčním korytě. Nedochází k negativním vlivům na okolní prostředí a příznivé efekty z využití obnovitelného zdroje energie mají dopad na celou společnost. Pro investora je zajímavá zejména finanční návratnost investice a zároveň značně malé podnikatelské riziko – není zapotřebí žádný management ani marketing, nehrozí rizika, která ovlivňují vývoj trhu. Garance výkupní ceny je dána zákonem č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podle Cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č.7/2011 činí výkupní cena elektřiny vyrobené v nové MVE 3 190 Kč/MWh a předpokládaná doba životnosti pro jednotlivé kategorie obnovitelných zdrojů jsou uvedeny v příloze č.1 vyhlášky č. 475/2005 Sb., konkrétně u MVE to činí 30 let. Projekt není dělen do etap. Již proběhla přípravná fáze se zpracováním projektové dokumentace pro stavební povolení, které bylo Městským úřadem v Trutnově vydáno. Současně byl zpracován energetický audit. Realizační fáze projektu nastane v druhé polovině r. 2012 na základě ukončení výběrového řízení na dodavatele stavby. Předpokládaná doba výstavby je cca jeden rok, která je zejména závislá na dodávce technologické části (turbíny).
4.1.2 Základní technické parametry malé vodní elektrárny24
24
•
Turbína
T1 – Kaplan
•
Průměr oběžného kola
1000 mm
Projektová dokumentace
33
•
Maximální hltnost Qmax
4,60 m3/s
•
Minimální hltnost Qmin
0,46 m3/s
•
Čistý spád H
4,43 m
•
Účinnost turbíny
88%
•
Účinnost generátoru
95%
•
Účinnost převodu
98%
•
konstantní účinnost
8,1928
•
instalovaný výkon generátoru:
160 kW
•
roční využití instalovaného výkonu:
3 710 hodin
•
výroba elektrické energie (netto):
593,654 MWh/rok
•
úspora emisí CO2:
694,6 tun
Z hlediska lidských zdrojů je projekt zaopatřen osobou, která má bohaté zkušenosti s řízením a realizací obdobných projektů, což zaručuje hladký průběh jak přípravné tak i realizační fáze. Projektový manažer vybrané společnosti je odpovědným za veškeré fáze projektu. Nadále je také jednatelem společnosti GENOVA spol. s r.o., která realizuje obdobné projekty a provozuje několik dalších MVE.
4.1.3 Stavební část malé vodní elektrárny Jak již bylo zmíněno, spodní stavba strojovny MVE bude z monolitického vodostavebního železobetonu. Rozměry spodní stavby strojovny jsou 8,3 x 4,0 m. Strojovna je navrhována, jako podzemní objekt s nízkou podzemní částí, která bude sloužit pro instalaci technologie. Celý objekt bude betonový, technologický otvor bude zakryt zatepleným ocelovým poklopem. Ve strojovně bude umístěno jedno soustrojí s Kaplanovou turbínou HydroHrom s průměrem oběžné kolo 1000 mm a elektrorozvaděč pro ovládání turbíny. Vtokový objekt je připojen k pravému břehu, jeho nátok je ošetřen tabulovými stavidly o š = 9,0 m, výška stavidel je navržena na 1,6 m. Stavidla budou ovládána ze stavidlové lávky. Za stavidly bude uveden do chodu odpuzovač ryb. 34
Dno a stěny vtokového objektu budou reprofilovány. Odpískovací stupeň bude posunut a jeho výška bude 0,51 m. Odpískovací stupeň bude zakončen tabulovým proplachovacím stavidlem o š = 2,0 m a výškou tabule 2,5 m. Za odpískovacím stupněm bude zhotovena zastřešená česlovna o půdorysu 5,5 x 5,0 m, která bude opatřena strojně stíranými česlemi se šířkou průlin 25,0 mm. Šířka česlí do přivaděče je 5,0 m a výška 2,2 m. Za česlemi bude zhotoven hydraulický příznivý nátok do uzavřeného přítokového kanálu. Celý kanál bude zakryt částečně monolitickou konstrukcí, částečně betonovými prefabrikáty. V místech pod budovami budou stěny otryskány a vyspárovány v celé ploše.25
4.1.4 Technologická část malé vodní elektrárny Ve strojovně bude nainstalováno soustrojí s turbínou HYDROHROM s průměrem oběžného kola 1000 mm. Turbína bude ve strojovně umístěna tak, aby i při minimálních rozměrech strojovny byl zajištěn potřebný prostor pro montáž a následný provoz. Kompletní horizontální přímoproudá Kaplanova S turbína bude v provedení s automaticky, servopohonem představitelnými lopatkami rozváděcího kola (RK) a oběžného kola (OK) podle hladiny toku. Uzávěrem každé turbíny je uzavíratelné rozváděcí kolo ovládané hydraulicky a uzavírané gravitační silou zavěšeného závaží na páce.26 Parametry malé vodní elektrárny: Spád
Hu = 4, 43 m
Průtok MVE
Qmin = 0, 46 m3/s
Průtok MVE
Qmax = 4, 60 m3/s
Výkon generátoru:
max. 160 kW
4.1.5 Dopad projektu na životní prostředí Po dobu výstavby MVE dojde v lokalitě k dočasnému zhoršení životního prostředí za účelem nutné stavební činnosti, především pak provozem automobilové a stavební techniky při převozu materiálu a provádění bouracích a stavebních úprav. Nedojde ke kácení vyrostlé zeleně. Současně ale bude mít pozitivní vliv na životní prostředí. 25
Projektová dokumentace
26
Projektová dokumentace
35
Provozem MVE dojde k úsporám spotřeby energie z neobnovitelných zdrojů, se kterou souvisí i úspora emisí, především CO2.
4.1.6 Rizika projektu Investiční rizika Důsledkem rozhodnutí může být ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu nepřiznání nebo krácení dotace. Dále může dojít k nárůstu ceny stavebních prací. Řešením je počítat se smlouvou o dílo s pevnými cenami, případně přesně stanovit nárůst ceny. Špatně provedené investiční akce Může dojít k odchýlení investice od požadovaného záměru, nebo nesplnění požadovaných parametrů. Řešením je důsledná kontrola provádění stavby spolu se zajištěním kvalifikovaného stavebního dozoru či technika. Provozní rizika Snížení cen za energii, což má za následek prodloužení návratnosti investice. Snížení ceny výkupní ceny energie potažmo prodejní ceny je sice zřejmě nereálné, musí se s tím ovšem počítat. Řešit se to ale asi nedá, důsledkem je opět prodloužení doby návratnosti investice
4.2. Ekonomická část projektu 4.2.1 Výnosy Dle zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů č. 180/2005 Sb. je provozovatel, v tomto případě ČEZ Distribuce, a.s., povinen připojit malou vodní elektrárnu k síti a vykoupit její veškerou vyrobenou elektrickou energii, s výjimkou při ohrožení spolehlivého provozu distribuční soustavy nebo prokazatelného nedostatku kapacity zařízení
pro
distribuci. Výroba elektrické energie je závislá na průtoku (Q) řeky v daném místě, tyto údaje získané z Českého hydrometeorologického ústavu (stanoveny pro průměrně vodný rok) jsou uvedeny v tabulce níže a je dle nich kalkulováno množství vyrobené elektrické energie.
36
Tabulka č. 2: Množství vyrobené elektrické energie T1 Dny 30 60 90 120 150 180 210 240 270 300 330 355 364
Q [m3/s] 7,110 5,200 4,200 3,500 2,700 2,270 1,900 1,600 1,420 1,100 0,960 0,730 0,565
MZP [m3/s] 0,565 0,565 0,565 0,565 0,565 0,565 0,565 0,565 0,565 0,565 0,565 0,565 0,565
Q využ [m3/s] 6,545 4,635 3,635 2,935 2,135 1,705 1,335 1,035 0,855 0,535 0,395 0,165 0,000
QT1
P [kW] 4,600 4,600 3,635 2,935 2,135 1,705 1,335 1,035 0,855 0,535 0,000 0,000 0,000
E [kWh]
160,00 160,00 129,42 104,50 76,02 60,71 47,53 36,85 30,44 19,05 0,00 0,00 0,00
115 200,00 115 200,00 93 182,40 75 240,00 54 734,40 43 711,20 34 221,60 26 532,00 21 916,80 13 716,00 0,00 0,00 0,00
Výroba T1 celkem [kWh]
593 654,40
Zdroj: ČHMÚ, Energetický audit, vlastní zpracování Výše zmiňovaná tabulka zobrazuje množství vyrobené elektrické energie, které činí celkem 593 654,40 kWh za rok, což při výkupní ceně elektřiny, jež je stanovena Energetickým regulačním úřadem pro elektrárny uvedené do provozu v roce 2012 na částku 3 190 Kč/MWh, bude činit výnos z výroby 1 780 963,20 Kč za rok.
4.2.2 Náklady Náklady na zmíněný projekt rozdělujeme na náklady provozní a investiční. Provozní náklady zahrnují spotřebu energií, materiálu, náklady na služby MVE a mzdy. Investičními náklady jsou míněny náklady na realizaci podnikatelského záměru, které budou financovány vlastními zdroji, bankovním úvěrem a částečně z dotace od Evropské unie. Dotace ovšem není závazná a je vyplácena až po dokončení projektu. Nejdříve je nutné uhradit celou výši nákladů na projekt, potom, pokud splníme stanovené podmínky, je dotace vyplacena. Část potřebných finančních prostředků, konkrétně ve formě úvěru může společnost získat nezávisle od několika bankovních domů. V tabulce č. 2 je pro přehlednost uveden výčet informací o každém z nabízených bankovních úvěrů a dále vyhodnocuji nejlepší variantu pro stávající projekt i s odůvodněním.
37
Tabulka č. 3: Přehled vybraných bank a jejich cenových nabídek na poskytnutí úvěru Banka
ČSOB
KB
RB
Výše úvěru max.
12 835 000 Kč
12 000 000 Kč
13 100 000 Kč
Úroková sazba v %
1M PRIBOR + 2,6
1M PRIBOR + 3,15
1M PRIBOR + 2,95 -
marže banky
marže banky
3,5 marže banky
14,5
12
10
Doba splácení max.
Zdroj: vlastní grafické zpracování Předpoklady k výše uvedeným údajům jsou celkové investiční náklady na projekt ve výši 14 535 000 Kč. Vlastní zdroje 1 700 000 Kč. Schválená dotace činí 5 814 000 Kč a bude použita jako mimořádná splátka. Jedním z primárních kritérií společnosti ENERGIE spol. s r.o. byla doba splácení, jelikož finanční prostředky, které společnost v průběhu času získává, chce raději použít pro reinvestice u dalších MVE, nežli získávání dalšího bankovního úvěru. Dalším parametrem pro výběr financujícího ústavu byla úroková sazba za poskytnutí úvěru. Neposledním předpokladem byly také podmínky zajištění úvěru, respektive množství předložených konkrétních dokumentů, vztahujících se k realizovanému projektu a zejména jejich relevantnost. Z důvodu splnění kritérií zadané žadatelem o úvěr byla vybrána nabídka od ČSOB banky. Banka nabízí dlouhodobý investiční úvěr s dostatečným limitem financí, nejdelší dobou splácení, žadatel požadoval min. dobu splácení 12 let.
4.2.3 Hodnocení projektu Tabulka č. 4: Ukazatele ekonomické efektivnosti Investiční náklady z toho dotace z toho bankovní úvěr z toho vlastní prostředky Čistá současná hodnota (NPV)
14 535 000 Kč 5 814 000 Kč 7 021 000 Kč 1 700 000 Kč 23 302 930 Kč
Prostá doba návratnosti (Ts)
14 let
Diskontovaná doba návratnosti (Tsd)
19 let
Doba životnosti Diskont
30 let 5,00 %
Zdroj: vlastní grafické zpracování
38
Výkupní ceny elektrické energie jsou zaručeny na základě vyhlášky č. 475/2005 Sb. na dobu životnosti výrobny elektřiny, která je u MVE stanovena na 30 let od uvedení do provozu. Čistá současná hodnota je při zvolených veličinách kladná a lze tedy doporučit investici do projektu. Návratnost je dle výpočtů při poskytnutí dotace cca za 14 let. V tabulce dále je uvedeno podrobnější ekonomické vyhodnocení projektu po dobu životnosti, které nám zobrazuje detailní finanční informace k realizovanému projektu
39
Tabulka č.5: Ekonomické vyhodnocení EKONOMICKÉ VYHODNOCENÍ (v tis. Kč) Výnosy výroba
Náklady
Zisk
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
2024
2025
2026
0
1 932
1 970
2 010
2 050
2 091
2 133
2 175
2 219
2 263
2 308
2 355
2 402
2 450
2 499
ostatní výnosy
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
celkem
0
1 932
1 970
2 010
2 050
2 091
2 133
2 175
2 219
2 263
2 308
2 355
2 402
2 450
2 499
provozní výdaje
0
10
50
52
54
56
58
61
63
66
68
71
74
77
80
897
828
758
688
618
549
479
409
odpisy daňové
0
0
0
0
0
0
461
úrok z úvěru
0
435
208
187
166
145
125
104
83
62
42
21
0
0
0
celkem
0
258
239
220
202
644
1 062
974
886
798
710
623
556
489
základ daně
0
1 932
1 713
1 771
1 830
1 889
1 488
1 113
1 245
1 377
1 510
1 644
1 779
1 894
2 010
daň z příjmů
0
368
326
337
348
359
283
212
237
262
287
313
339
360
382
rozdíl
0
1 564
1 387
1 434
1 482
1 530
1 205
901
1 008
1 115
1 223
1 331
1 440
1 534
1 628
Investice celkem
6 000
8 535
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
vlastní zdroje
1 700
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
přijatá dotace
0
0
5 814
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
čerpání úvěru
4 335
8 500
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
586
6399
585
585
585
585
585
585
585
585
585
585
0
0
hotovostní tok běžného roku (CF)
35
498
802
849
897
945
1 082
1 214
1 251
1 288
1 327
1 365
1 404
2 013
2 037
kumulovaný CF
35
533
1 334
2 183
3 080
4 025
5 107
6 320
7 571
8 859
10 185
11 550
12 954
14 967
17 003
Prostá doba návratnosti:
-14 500
-14 002
-13 201
-12 352
-11 455
-10 510
-9 428
-8 215
-6 964
-5 676
-4 350
-2 985
-1 581
432
2 468
Odúročitel
1,00000
0,95238
0,90702
0,86383
0,82270
0,78352
0,74621
0,71068
0,67683
0,64460
0,61391
0,58467
0,55683
0,53032
0,50506
diskontovaný CF
35
474
727
733
738
741
807
863
846
830
814
798
782
1 067
1 029
kumulovaný diskontovaný CF
35
509
1 236
1 969
2 707
3 448
4 255
5 117
5 964
6 794
7 608
8 406
9 188
10 255
11 284
-14 500
-14 026
-13 299
-12 566
-11 828
-11 087
-10 280
-9 418
-8 571
-7 741
-6 927
-6 129
-5 347
-4 280
-3 251
úmor úvěru
Diskontovaná doba návratnosti:
40
EKONOMICKÉ VYHODNOCENÍ (v tis. Kč) Výnosy výroba
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
2027
2028
2029
2030
2031
2032
2033
2034
2035
2036
2037
2038
2039
2040
2041
2 549
2 600
2 652
2 705
2 759
2 814
2 870
2 928
2 986
3 046
3 107
3 169
3 232
3 297
3 363
ostatní výnosy
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2 549
2 600
2 652
2 705
2 759
2 814
2 870
2 928
2 986
3 046
3 107
3 169
3 232
3 297
3 363
provozní výdaje
83
90 269
94 269
97 269
101 269
105 269
110 269
114 269
118 269
123 269
133
139
144
odpisy daňové
87 269
128
339
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
423
356
360
363
367
371
375
379
383
388
393
128
133
139
144
základ daně
2 126
2 244
2 292
2 342
2 392
2 443
2 495
2 549
2 603
2 658
2 714
3 041
3 099
3 158
3 219
daň z příjmů
404
427
436
445
455
465
475
485
495
506
516
578
589
601
612
1 722
1 817
1 856
1 897
1 937
1 978
2 020
2 064
2 108
2 152
2 198
2 463
2 510
2 557
2 607
Investice celkem
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
vlastní zdroje
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
přijatá dotace
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
čerpání úvěru
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
úmor úvěru
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2 061
2 086
2 126
2 166
2 206
2 248
2 290
2 333
2 377
2 421
2 468
2 463
2 510
2 557
2 607
19 065
21 151
23 277
25 443
27 649
29 897
32 187
34 520
36 897
39 319
41 787
44 249
46 760
49 317
51 924
4 530
6 616
8 742
10 908
13 114
15 362
17 652
19 985
22 362
24 784
27 252
29 714
32 225
34 782
37 389
0,48101
0,45811
0,43629
0,41552
0,39573
0,37688
0,35894
0,34185
0,32557
0,31006
0,29530
0,28124
0,26784
0,25509
0,24294
992
956
927
900
873
847
822
798
774
751
729
693
672
652
633
kumulovaný diskontovaný CF
12 276
13 231
14 159
15 059
15 932
16 779
17 601
18 399
19 173
19 924
20 652
21 345
22 017
22 670
23 303
Diskontovaná doba návratnosti:
-2 259
-1 304
-376
524
1 397
2 244
3 066
3 864
4 638
5 389
6 117
6 810
7 482
8 135
8 768
celkem Náklady
úrok z úvěru celkem Zisk
rozdíl
hotovostní tok běžného roku (CF) kumulovaný CF Prostá doba návratnosti: Odúročitel diskontovaný CF
Zdroj: vlastní grafické zpracování
41
Graf č. 1: Průběh Cash Flow
Průběh Cash Flow 60000 50000
v tis. Kč
40000 30000 20000 10000
2,012 2,013 2,014 2,015 2,016 2,017 2,018 2,019 2,020 2,021 2,022 2,023 2,024 2,025 2,026 2,027 2,028 2,029 2,030 2,031 2,032 2,033 2,034 2,035 2,036 2,037 2,038 2,039 2,040 2,041
0
hotovostní tok běžného roku (CF)
kumulovaný CF
Zdroj: vlastní grafické zpracování Graf č. 2: Průběh diskontovaného Cash Flow
Průběh diskontovaného Cash Flow 18,000 16,000
v tis. Kč
14,000 12,000 10,000 8,000 6,000 4,000 2,000
diskontovaný CF
kumulovaný diskontovaný CF
Zdroj: vlastní grafické zpracování
42
2032
2031
2030
2029
2028
2027
2026
2025
2024
2023
2022
2021
2020
2019
2018
2017
2016
2015
2014
2013
2012
0
Z výše uvedeného podrobného ekonomického vyhodnocení lze konstatovat doporučení realizace uvedeného projektu, jelikož finanční údaje nám zajišťují dostatečný příjem potřebný ke krytí splátek úvěru. Shrnutí výsledků ekonomického hodnocení projektu Při financování projektu kombinací vlastních zdrojů a dotace a s uvažovaným růstem výkupní ceny 2,00% a dobou životnosti projektu 30 let shledáme čistotu současnou hodnotu, která je vypočtena v tabulce výše, jako kladnou, a to ve výši 23 302 930 Kč. Doba návratnosti činí za předpokladu prosté doby návratnosti 14 let, diskontovaná doba návratnosti 19 let.
43
Závěr Cílem této bakalářské práce bylo vytvořit podnikatelský plán realizace malé vodní elektrárny v Horním Maršově při kombinovaném způsobu financování vlastními zdroji, úvěrem a dotací. Z výše uvedené práce lze konstatovat, že obdobné investice do výstavby nebo rekonstrukcí malých vodních elektráren jsou za současných podmínek podpory ze strany státu efektivní. Stejný názor jako já ovšem nesdílí všichni. Na internetovém serveru mne zaskočila diskuze o možném zastavení finanční podpory pro nové obnovitelné zdroje energie (týká se pouze nových zdrojů uvedených do provozu od roku 2014). Z mého pohledu je ukončení podpory v rozporu se zákonem o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, dále může dojít k útlumu rozvoje celého sektoru a k zvyšování cen elektrické energie, bezesporu se to projeví i na zhoršeném životním prostředí. Vodní energie je považována za nejvýhodnější obnovitelný zdroj energie. Využití vodní energie se prolíná celou historií lidstva. Ve starověku či středověku poháněla voda kola mlýnů nebo zavlažovací čerpadla, dnes se vodní energie využívá hlavně k ekologicky čisté výrobě elektřiny. Po nastudování materiálu za účelem vypracování bakalářské práce jsem došla k závěru, že jsou malé vodní elektrárny jednou z nejperspektivnějších forem obnovitelných zdrojů energie. Neprodukují žádné odpady ani emise, nemají příliš velké nároky na údržbu. Oproti fotovoltaickým a větrným elektrárnám jim vzhledem ke změnám počasí nebo střídání dne a noci výrazným způsobem nekolísá vyprodukované množství elektřiny. Jediným negativem malých vodních elektráren je podle mého názoru vliv na ekosystém toků, jejichž vodu využívají. Jedná se o zásahy do okolní přírody při výstavbě elektrárny, vytvoření překážek bránící přirozenému pohybu vodních živočichů nebo narušením ekosystému většími odběry vody. Hlavní úkol práce, který jsem si stanovila, bylo vytvořit podnikatelský plán realizace výstavby malé vodní elektrárny a jeho ekonomické zhodnocení. Čísla, ze kterých vycházím, jednoznačně vykazují kladné hodnoty, a tudíž bych projekt doporučila k realizaci. Suma za vyrobenou elektrickou energii ukazuje 1 780 963,20 KČ za rok, čistá současná hodnota (NPV) je při zvolených parametrech kladná, převyšuje investovaný kapitál, který byl na projekt použit. Z hlediska prosté doby návratnosti je to na úrovni 14 let, respektive u diskontované doby návratnosti 19 let. 44
Na základě všech výše uvedených skutečností lze projekt označit za reálný, smysluplný, ekonomicky efektivní a udržitelný.
45
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. BLACKWELL, Edward. Podnikatelský plán. 1. vyd. 1993. ISBN 80-901454-1-8 2. BRODSKÝ, Zdeněk; STŘÍTESKÁ, Michaela. Malé a střední podnikání. 1. vyd. 2006. ISBN 80-7194-922-1 3. FREIBERG, František. Financování podniku. 1. vyd. 2007. ISBN 978-80-01-03636-5 4. KORÁB, Vojtěch; MIHALISKO, Marek. Založení a řízení společnosti. 1. vyd. 2005. ISBN 80-251-0592-X 5. KORÁB, Vojtěch; PETERKA, Jiří; REŽŇÁKOVÁ, Mária. Podnikatelský plán. 1. vyd. 2007. ISBN 978-80-251-1605-0 6. SRPOVÁ, Jitka; SVOBODOVÁ, Jitka; SKOPAL, Pavel; ORLÍK, Tomáš. Podnikatelský plán a strategie. 1. vyd. 2011. ISBN 978-80-247-4103-1 7. VEBER, Jaromír; SRPOVÁ, Jitka a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. 2005. ISBN 80-247-1069-2 8. WUPPERFELD, Udo. Podnikatelský plán pro úspěšný start. 1. vyd. 2003. ISBN 807261-075-9 9. Projektová dokumentace 10. Energetický audit
46
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Znaky vlastního a cizího kapitálu………………………………………...……22 Tabulka č. 2: Množství vyrobené elektrické energie…………………………………………37 Tabulka č. 3: Přehled vybraných bank a nabídek na poskytnutí úvěru.……………………...38 Tabulka č. 4: Ukazatele ekonomické efektivnosti……………………………………………38 Tabulka č. 5: Ekonomické vyhodnocení………………………………………………… 40-41
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Průběh Cash Flow………………………………………………………………….42 Graf č. 2: Průběh diskontovaného Cash Flow………………………………………………..42
47
