Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra informačních technologií a elektronického obchodování
Digitální fotografie v internetovém prostředí Diplomová práce
Autor:
Bc. Helena Bartošová Informační technologie a management
Vedoucí práce:
doc. Ing. Stanislav Horný, CSc.
Praha
Duben, 2010
1
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
V Praze dne 12.4.2010
Helena Bartošová
2
Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucímu mé diplomové práce panu doc. Ing. Stanislavu Hornému CSc., za zájem a podnětné připomínky k organizaci práce. Dále bych chtěla poděkovat Bc. Jakubu Jirsákovi za pomoc a cenné rady, které mi pomohly směřovat práci ke zdárnému cíli. V neposlední řadě patří poděkování mé rodině a přátelům za podporu během studia.
3
Anotace práce Tato diplomová práce pojednává o digitální fotografii především v souvislosti s internetem. Práce je rozdělena do několika částí. V úvodu je definován cíl, námět práce a jsou stanoveny jednotlivá témata. Dále je zmíněn historický vývoj fotografie, následován vývojem internetu a jeho vyuţíváním v současnosti. Poté jsou charakterizovány jednotlivé formáty a moţnosti přenosu digitálních fotografií, které se v závislosti na internetu nejvíce vyuţívají. Další část pojednává o aspektech autorství a s tím související ochranou fotografií. Oblast moţností zveřejňování fotografií na internetu a praktické srovnání fotogalerií, je předmětem čtvrté části práce. Závěrečná část vysvětluje nutné poznatky pro nákup a prodej fotografií přes internet a je zakončena praktickou částí, která je tvořena popisem a srovnáním významných mikrofotobank.
Summary
The graduation work deals with the digital photograph mainly in relation with Internet. The work is divided into several parts. The introduction defines the aim, topic of the work and there are also set the individual themes. There is mentioned very briefly the development of the photograph, further the development of Internet and its importance in present day. The work characterizes individual formats and the possibilities of digital photos transfering as much as it is used at the Internet. Another part deals with the aspects of the autorship together with the protection of the photos. The purpose ot the fourth part is to evaluate the possibilities of the publication of the photograph at Internet and practical comparison of the photos. The final part explains nessecity of the knowledges for purchase and sale of the photograps via Internet, including the practical part with description and comparison of significant microstocks.
4
Obsah Prohlášení ................................................................................................................................... 2 Poděkování ................................................................................................................................. 3 Anotace práce ............................................................................................................................. 4 Úvod ............................................................................................................................................ 8
1. Historie fotografie a internetu ........................................................................................... 10 1.1 Vývoj klasické fotografie.................................................................................................... 10 1.2 Vývoj digitální fotografie ................................................................................................... 11 1.3 Historie internetu ............................................................................................................... 12 1.3.1 Sluţba WWW ............................................................................................................. 13 1.3.2 Internet v České Republice ........................................................................................... 14 1.3.3 Data o internetu ........................................................................................................... 14
2. Zpracování fotografií pro internet .................................................................................... 18 2.1 Druhy obrazových dat ........................................................................................................ 18 2.2 Formáty obrazových dat ..................................................................................................... 19 2.2.1 Komprese ................................................................................................................... 19 2.2.2 GIF (.gif) .................................................................................................................... 20 2.2.3 JPEG (.jpg) ................................................................................................................. 21 2.2.4 PNG (.png) ................................................................................................................. 22 2.2.5 TIFF (.tif) ................................................................................................................... 23 2.2.6 RAW (.crw) ................................................................................................................ 23 2.2.7 Jaký formát vybrat ....................................................................................................... 24 2.3 Přenos fotografií ................................................................................................................ 25 2.3.1 Elektronická pošta ....................................................................................................... 25 2.3.2 Komunikátory ............................................................................................................. 25 2.3.3 Protokol FTP ............................................................................................................... 26 2.3.4 Webové úschovny ....................................................................................................... 26
3. Aspekty autorství a ochrany fotografií ............................................................................. 28 3.1 Neoprávněné uţití fotografií ............................................................................................... 28 5
3.2 Autorství fotografií ............................................................................................................ 30 3.2.1 Právo autorské osobnostní ............................................................................................ 31 3.2.2 Právo autorské majetkové (licence) ............................................................................... 31 3.2.3 Shrnutí ........................................................................................................................ 33 3.3 Fotomontáţe ...................................................................................................................... 33 3.4 Ochrana fotografií .............................................................................................................. 34
4. Uveřejňování fotografií na internetu ................................................................................ 37 4.1 Proč publikovat snímky na webu ......................................................................................... 37 4.2 Sociální sítě ....................................................................................................................... 37 4.3 Webové galerie .................................................................................................................. 39 4.4 Vlastní webové galerie ....................................................................................................... 40 4.5 Charakteristika významných fotogalerií ............................................................................... 41 4.5.1 Rajče .......................................................................................................................... 42 4.5.2 Google Picasa ............................................................................................................. 43 4.5.3 Flickr .......................................................................................................................... 44 4.5.4 Microsoft Live Photo Galery ........................................................................................ 45 4.5.5 Srovnání fotogalerií ..................................................................................................... 46 4.5.6 Doporučení pro výběr fotogalerie ................................................................................. 47
5. Nákup a prodej fotografií přes internet ........................................................................... 48 5.1 Fotobanky vs. mikrofotobanky ............................................................................................ 48 5.2 Specifika modelu Mikrostock ............................................................................................. 49 5.3 Jak se na mikrofotobanky dostat.......................................................................................... 50 5.4 Licence ............................................................................................................................. 50 5.4.1 Royal Free .................................................................................................................. 50 5.4.2 Right Managed ............................................................................................................ 51 5.4.3 Model Release ............................................................................................................. 51 5.5 Cenové programy ............................................................................................................... 52 5.5.1 Pay-Per-Download ...................................................................................................... 52 5.5.2 Předplatné ................................................................................................................... 52 5.6 Vyhledávání ...................................................................................................................... 52 5.7 Specifika fotografování ...................................................................................................... 53 5.8 Způsoby platby .................................................................................................................. 54 5.8.1 Paypall........................................................................................................................ 54
6
5.8.2 Moneybookers............................................................................................................. 54 5.8.3 Šeky ........................................................................................................................... 54 5.9 Porovnání mikrofotobank ................................................................................................... 55 5.9.1 Parametry zadání ......................................................................................................... 55 5.9.2 Charakteristika kriterií ................................................................................................. 55 5.9.3 Dreamstime ................................................................................................................. 57 5.9.4 Shutterstock ................................................................................................................ 59 5.9.5 iStockPhoto ................................................................................................................. 61 5.9.6 Fotolia ........................................................................................................................ 62 5.9.7 Pixmac........................................................................................................................ 64 5.10 Souhrnné informace ......................................................................................................... 66 5.11 Shrnutí analýzy mikrofotobank ......................................................................................... 67 5.11.1Dreamstime ................................................................................................................ 67 5.11.2 Shutterskock.............................................................................................................. 67 5.11.3 iStockPhoto ............................................................................................................... 67 5.11.4 Fotolia ...................................................................................................................... 68 5.11.5 Pixmac ...................................................................................................................... 68
Závěr ........................................................................................................................................ 70 Seznam literatury ................................................................................................................... 72 Seznam použitých obrázků, tabulek a grafů ........................................................................ 76
7
Úvod Obrazové sdělení je komunikační forma, kterou lidé vyuţívají od pradávna. Vznik digitální fotografie umoţnil v nedávné době technologický pokrok, navíc je to oblast, která se stále rychle vyvíjí. Spojení digitální fotografie a internetu pak přináší naprosto nové moţnosti. Dnes se bez fotografií neobejdou internetové obchody, sociální sítě, zpravodajské servery a mnoho dalších. V této diplomové práci se budu zabývat právě fenoménem internetu ve spojení s digitální fotografií. Zajímá mě, jaké moţnosti se nabízejí v souvislosti se zobrazováním a distribucí digitálních fotografií, které postupem času nachází specifické a nepopiratelné místo v této celosvětové síti a jejichţ nabídka dnes dalece převyšuje naši schopnost je přijímat. Digitální fotografie se tak dotýká snad kaţdého z nás. Za objev CCD snímače a dalších vynálezů souvisejících s internetem, byla několika vědcům v roce 2009 dokonce udělena Nobelova cena za fyziku.1 Hlavním cílem této práce je shrnout a ucelit základní poznatky v digitální fotografii právě v souvislosti s internetem, včetně nástinu základních problémů. Na úvod zmíním samotný vývoj fotografie jak klasické tak digitální. V této části se také budu stručně věnovat vývoji internetu a poté výběru vhodných statistických dat, která se dotýkají tohoto tématu. Digitální fotografie dnes v naprosto nevídané míře otevírá problematiku vlastnictví, šíření a kopírování. Tato oblast je chápána uţivateli spíše intuitivně, většinou bez alespoň základních znalostí. Proto bych zde chtěla popsat základní definice a poukázat také na etickou stránku tvorby a prezentace digitální fotografie. Další dvě části jsou zaměřeny na uveřejňování a prodej/nákup fotografií, v jejich závěru se zaměřím na aplikaci získaných teoretických poznatků na praktickém přehledu významných fotogalerií a mikrofotobank, jejichţ charakteristika je jedním z cílů této práce. Fotografie je mou dlouholetou zálibou, hlavní důvodem pro zpracování daného tématu však je skutečnost, ţe charakteristiku této oblasti prakticky není moţné v ucelené formě kdekoliv nalézt, tento deficit je patrný zejména v tuzemské odborné literatuře. Rozhodla jsem se proto pro souhrnné zpracování této problematiky. Diplomová práce tak volně navazuje na mou 1
Blíţe na: http://www.diit.cz/clanek/nobelova-cena-za-fyziku-pro-rok-2009-nejen-za-objev-ccd/27994/0
8
práci bakalářskou, kde byl kladen důraz především na parametry fotografických přístrojů a archivaci digitálních fotografií.
Základní témata, kterými se budu hlouběji zabývat jsou: 1. Zpracování fotografií 2. Oblast autorství a ochrany fotografií 3. Publikování fotografií na internetu 4. Nákup a prodej fotografií
9
1. Historie fotografie a internetu 1.1 Vývoj klasické fotografie Jiţ od pradávna se lidé snaţili zachytit dění kolem sebe v trvalé podobě. Během 16. - 17. stol. zjistili tehdejší chemici, ţe některé látky mění své barevné podání. Domnívali se, ţe je to díky změnám v proudění a teplotě vzduchu. Aţ v roce 1725 Johan Heindrich Schulz objevil, ţe soli stříbra reagují na světlo. Trvalo pak ještě téměř sto let, neţ vznikla na papíře první fotografie. Se vznikem nového druhu záznamu obrazu souvisí i pouţívaná technika. Ta jiţ nebyla závislá na manuálním, ale fotochemickém procesu. Zachycování obrazu činil přístroj ne lidská ruka, jak tomu bylo zvykem do této doby. Fotografické přístroje a techniky byly tehdy chápány jako průlom v moţnostech zobrazování.
Obrázek 1 - Ukázka fotografického přístroje v historických dobách Zdroj: http://www.digimanie.cz/art_doc-BBF913FF6AADB854C12572A20046586E.html
Kombinací obou výše uvedených na sobě nezávislých událostí vzniká přibliţně o 100 let později první chemický obraz umístěný na papír. Francouz Joseph Nocéphore Niepce v roce 1813 ponořil papír do roztoku chloridu sodného a dusičnanu stříbrného. Poté se na papíru vysráţel chlorid stříbrný a objevil se negativní obraz. Expozice však pokračovala do té doby, neţ celý papír zčernal, protoţe ještě nebylo známé ustálení. Po mnoha pokusech s asfaltovými deskami se roku 1816 podařilo obrazy ustálit a vyleptat. Pro zajímavost, expozice na slunci 10
vyţadovala 8 hodin, proto bylo moţné fotit tímto způsobem pouze nepohyblivé předměty, nejčastěji budovy. Další posun zaznamenal vynález Francouze Luise Jacka Daguerra, který přišel na to, jak pomocí rtuťových par získat ostřejší a světlejší fotografii a expozice přitom nepřesáhne několik minut. Tato metoda je základem techniky fotografie a nazývá se daguerrotypie. Stále však nebylo moţné zhotovovat kopie a kaţdý snímek byl velmi náchylný na poškození. Následovalo pak ještě mnoho různých objevů pro vylepšování a zjednodušování vzniku fotografií, za konečný krok lze povaţovat rok 1871 kdy Richard Leach Maddox vytvořil bromostříbrné desky s ţelatinovou emulzí. Tyto desky měly oproti předchozím vynálezům tu výhodu, ţe byly suché, tzn. aţ následně byly ponořeny do potřebných emulzí. Stále však zůstávala jedna obrovská nevýhoda, po kaţdém snímku bylo nutné desku vyměnit. V roce 1887 Američan Hannibal Goodwin vynalézá film. Tento vynález byl dále vyuţit pro výrobu svitkových filmů, které byly poprvé představeny v přístrojích značky Kodak. Od té doby jiţ nic nebrání černobílé fotografii v jejím masovém rozvoji. Barevná fotografie se zrodila díky britskému fyzikovi Jamesi Maxwellovi. Ten pro své fotografie pouţil třívrstvou emulzi, modrou, zelenou a červenou, protoţe kaţdá reaguje na jiný druh světla. Ty zvlášť zaznamenají, kolik se které barvy nachází na jednotlivých částech snímku. Při vyvolání pak kaţdá vrstva tvoří jiný barevný odstín a dohromady dávají barevný snímek.2 Fotografování barevných snímků bylo ještě donedávna poměrně finančně náročné a zejména vyvolání snímků v domácích podmínkách velice obtíţné, na rozdíl od černobílých. V digitální fotografii bereme barvu jako samozřejmost, a také moţnosti různých barevných úprav, které nabízí digitální fotografie, jsou s moţnostmi v klasické fotografii nesrovnatelné.
1.2 Vývoj digitální fotografie Objev digitální fotografie přichází ve 20. století v době technologických, ekonomických a kulturních změn, které měly hluboký dopad na celou společnost. Nové technologie bourají hranice, za něţ nebylo moţné dříve zajít. Od vzniku internetu a digitální fotografie, začala obrazová distribuce nabírat obrovské tempo. Míru, ve které se dnes s fotografiemi setkáváme, nelze s dřívější dobou srovnávat. Digitální fotoaparát nevznikl proto, ţe by v něm výrobci viděli nějaký zásadní krok kupředu, ale proto, ţe jejich existenci umoţnil technický pokrok a co víc, jejich výhody zaujaly spotřebitele. Výrobci zkrátka museli začít takové přístroje vyrábět uţ jen proto, aby 2
Zdroj: http://www.tesar.estranky.cz/stranka/historie-fotografie
11
v konkurenčním prostředí přeţili. První digitální fotoaparát vyvinula firma Sony v roce 1981 s názvem Mavica. Rozlišení tohoto přístroje je úsměvné 290 kpix (ţádné mega), výstup připojení k televizi (ţádný počítač). Dalším mezníkem ve vývoji bylo představení první digitální zrcadlovky Nikon, jejíţ cena se v roce 1999 pohybovala kolem 6000 USD.3 Digitální zrcadlovky, které nabízejí mnohem větší kontrolu nad pořízením snímku neţ kompakty se od té doby zdokonalily, a hlavně se stále více cenově přibliţují běţnému amatérskému vyuţití. Právě pokles cen stojí za jejich dnešním rozmachem. Dříve bylo zásadním kriteriem fotoaparátu jeho rozlišení, protoţe bylo hlavním omezením pro dosaţení kvalitní fotografie větších rozměrů. Rozlišení tedy stále rostlo a vlastně roste dodnes, i kdyţ jiţ ne takovým tempem. K masivnímu rozšíření digitálních fotoaparátů dochází v druhé polovině devadesátých let a souvisí s rozvojem osobních počítačů. Kolem roku 2005 nastala doba, kdy rozlišení bylo jiţ na takové úrovni, ţe dostačovalo pro mnohé běţné účely. Výrobci se jiţ dávno smířili s obrovskými investicemi do výroby digitálních přístrojů a dalšího příslušenství a jsou tedy nuceni přicházet s dalšími novinkami a vylepšeními. V současné době lze vypozorovat i další fenomén, digitální fotografie přešla do oblastí dříve nemyslitelných, jako jsou třeba mobilní telefony. U mobilních telefonů právě nyní pozoruji onen hon na pixely, který byl charakteristický pro vývoj fotoaparátů kolem roku 2000. V dnešní době se také digitální fotografie stala běţnou součástí internetu, coţ samo o sobě nabízí opravdu široké moţnosti, které se stále rozšiřují.
1.3 Historie internetu Počátky internetové sítě spadají do šedesátých let, kdy se armáda snaţila vytvořit komunikační síť, která by mohla pracovat i za okolností, kdy by nějaká její část byla vyřazena z provozu. Pracovníci RAND Corporation propojili čtyři americké university bez centrálního uzlu, coţ znamenalo, ţe pokud by byla nějaká část informace ztracena nebo zničena, bude doručena příjemci jinou trasou. Projekt dostal název Arpanet a první zpráva zaslaná v srpnu 1969 z University of California byla: “Are you receiving this?“ Postupně se k Arpanetu připojovaly další instituce a university. Na jeho vývoj přispívala americká armáda a vládní organizace, projekt byl tehdy nekomerčního charakteru. Zásadní průlom nastal v roce 1989 kdy Tim Berners-Lee vynalezl koncept hypertextu, coţ jsou odkazy na jiné dokumenty, 3
Zdroj: FREEMAN, Michael. Průvodce světem digitální fotografie. Praha: Nakladatelství Svojtka α Co., 2004. 224 s. ISBN 80-7237-962-3
12
umístěné na jakémkoliv jiném počítači. Díky jednoduchému a intuitivnímu ovládání se tento způsob komunikace rychle rozšířil i mimo společnost CERN 4, pro kterou byl vytvořen a dnes je znám pod názvem World Wide Web. Brzy začali být k textovým dokumentům připojovány i obrázky, které umoţnili ještě lepší a přirozenější komunikaci. Právě připojení obrázků a rozšíření osobních počítačů stálo za rychlým přilákáním mnoha uţivatelů po celém světě. V té době pochopitelně začíná být internet zajímavý i pro podnikatele. Komerční provoz internetu začíná v roce 1992, kdy společnost National Science Foundation umoţnila připojení do sítě komerčním subjektům.5 V roce 1993 byl představen grafický prohlíţeč, který ještě více zpřístupnil internet běţným uţivatelům. V roce 1987 bylo k internetu připojeno kolem 27 tisíc počítačů a připojování bylo spíše pozvolné, během roku 1996 to bylo jiţ přibliţně 55 milionů počítačů. Avšak přesný počet připojených počítačových jednotek k internetové síti lze velmi těţko zjistit. Lze sledovat, kolik je připojených tzv. registrovaných IP adres. Často však bývá k jednomu systému s registrovanou IP adresou připojeno mnoho dalších uţivatelských jednotek v rámci vnitřní sítě. Typicky se jedná například o státní instituce, školy, apod.
1.3.1 Služba WWW Domnívám se, ţe právě sluţba WWW6 stojí mimo jiné za rozmachem internetu a tedy i digitální fotografie, konkrétně za jejím prezentováním či sdílením. Povaţuji tedy za nezbytné vysvětlit rozdíl mezi WWW a internetem. Jak je uvedeno v předchozí kapitole, internet je síť propojených uzlů (počítačů), sluţba WWW je pak jednou ze sluţeb internetu. Sluţba WWW je zaloţena na architektuře klient-server. WWW klienta si lze představit jako program, který předává poţadavky uţivatele serveru, ten je zpracovává a poté zpět zobrazuje uţivateli, nejčastěji formou internetového prohlíţeče. Přenos poţadavků probíhá pomocí protokolu HTTP.7 Jestliţe tedy URL8 adresa začíná http://... je logické, ţe vyuţívaným přenosovým protokolem je právě HTTP. Tyto dokumenty, tzv. WWW stránky, jsou vzájemně propojeny pomocí jiţ zmíněných hypertextů.
4
CERN – European Organozation for Nuclear Research
5
Zdroj: http://www.adpnet.cz/inethistory.html
6
Sluţba WWW bývá někdy zkráceně označována jako web
7
HTTP – Hypertext Transfer Protokol
8
URL – Uniform Resource Locator, jednoznačná adresa informačního zdroje
13
V současné době není známo, kolik takových WWW stránek vlastně existuje. Jejich počet se odhaduje na 35 miliard. Je zde však tzv. neviditelný web (invisible web). Jedná se o stránky, které se běţným uţivatelům nezobrazí. Mezi důvody proč se stránky nezobrazí, patří například dokumenty, které vyhledávač neumí vyhledat, či různé osamocené stránky, které postrádají hypertexty. Odhaduje se, ţe tato neviditelná část je asi 500 krát větší neţ viditelná část.
1.3.2 Internet v České Republice Počátky internetu v České Republice spadají do devadesátých let. Jako jinde ve vyspělém světě, i u nás měla nejdříve přístup k internetu pouze akademická sféra. Ještě v roce 1998 nebyla e-mailová adresa na vizitce pravidlem, přesto ţe jiţ dva roky fungoval první vyhledávací a mailový server Seznam.cz. Masové rozšíření internetu v České Republice se tak datuje od konce devadesátých let. Od té doby se počet uţivatelů na území České Republiky stále zvyšuje. Tyto změny jsou dány jak zlepšující se kupní silou obyvatelstva, tak poklesem cen hardwaru i sluţeb a s tím souvisejícím nástupem nových technologií, které mimo jiné umoţňují vyuţívat vysokorychlostní připojení.
1.3.3 Data o internetu Údaje o internetu jsou podloţeny statistickými sběry dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), který vyhodnocuje v pravidelných (většinou ročních) intervalech nejrůznější informace od dostupnosti internetu, přes pouţívané elektronické prostředky, aţ po rychlost připojení. Závěry z níţe uvedených šetření a grafů jsou důleţité pro pochopení souvislosti mezi rozvojem internetu, jeho dostupností a rozvojem fotobank, fotogalerií či fotografických serverů obecně. Graf č. 1 zobrazuje poměr mezi nízkorychlostním a vysokorychlostním připojením v českých domácnostech. V souvislosti s tímto srovnáním povaţuji za vhodné vysvětlit rozdíl mezi oběma typy. Rozdíl je dán přenosovou rychlostí, která se uţivateli nabízí. Ve stanovení
14
Graf č. 1 - Souhrnný počet vysokorychlostních přípojek Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_spolecnost_v_cislech_2009
hranice mezi těmito dvěma druhy existují jisté nesrovnalosti ze stran různých institucí, které hranice stanovují. V konečné fázi bylo tedy ČSÚ pro potřeby uvedených grafů přijato následující členění: Nízkorychlostní: technologie GSM CSD, HSCSD, GPRS A EDGE. Vysokorychlostní: technologie CDMA a 3G/UMTS . Ve zmiňovaném grafu jsou jasně zřetelné pomyslné nůţky mezi nízkorychlostním a vysokorychlostním připojením, které se zásadně rozevírají v průběhu roku 2006, a tento jev trvá stále. Je patrný nárůst uţivatelů s vysokorychlostním připojením, resp. jeho procentuální podíl na celkovém počtu. Situace ve vyspělém světě je pak obdobná, jak dokládá Graf č. 2., který zpracovala Mezinárodní telekomunikační unie (ITU). Počet vysokorychlostního připojení po celém světě stále roste. Česká Republika se sice drţí ve spodní části grafu, přesto jiţ předstihla vyspělé evropské země jako Itálii či Portugalsko. Tento celosvětový trend je pro servery zabývající se digitálními fotografiemi velice důleţitý. Vysokorychlostní připojení totiţ umoţňuje například provozovatelům fotobank zavádět nové sluţby či funkce, jako jsou různé dynamické (inteligentní) formuláře, či nahrání stovek fotografií, které vyţadují rychlejší datový tok. Nově zavedené funkce pak v konečném důsledku vytváří prostor pro další rozvoj a lepší (rychlejší) sluţby. 15
Graf č. 2 - Účastníci vysokorychlostního internetu v letech 2005-2008 (počet na 100 obyvatel) Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_spolecnost_v_cislech_2009
Graf č. 3 ukazuje počet uţivatelů internetu v rámci České Republiky. ČSÚ tradičně sleduje obyvatele starší 16 - ti let a vymezuje uţivatele Internetu jako: „Jednotlivce, který pouţil alespoň jednou internet za jakýmkoliv účelem, z jakéhokoliv místa v posledních 3 měsících od data uskutečnění rozhovoru s ním“. Z grafu vyplývá vzrůstající počet uţivatelů. I tento faktor je z pohledu digitální fotografie důleţitý.
16
60,0
54,0
55,0 50,0
45,0
45,0
41,0
40,0 35,0 30,0
28,0
32,1
25,0 20,0 2003
2005
2006
2007
2008
Graf č. 3 - Uţivatele internetu v ČR, procentuelně v rámci celé populace 16+ Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/internetova_infrastruktura
Zejména fotobanky jsou přímo závislé na počtu uţivatelů a s tím související popularitě. Vţdyť kdo by chtěl prodávat snímky tam, kde nejsou zájemci a naopak i kupující chce vybírat ze široké nabídky. Nárůst uţivatelů můţeme pozorovat zejména u fotogalerií a fotobank. Údaje o návštěvnosti sice nejsou veřejně dostupné, ale téměř kaţdá mikrofotobanka inzeruje velikost portfolia či počet uţivatelů. U populárních mikrofotobank dlouhodobě pozoruji stále vzrůstající údaje v této oblasti.9 Na závěr tedy mohu konstatovat, ţe popsané skutečnosti významně ovlivňují návštěvnost, vyuţívání a popularitu fotografických webů.
9
Například mikrofotobanka Dreamstime v roce 2007 udávala 2 000 000 obrázků a 500 000 tisíc registrovaných uţivatelů. V současnosti je to však jiţ 7 600 000 obrázků a přes 2 000 000 uţivatelů.
17
2. Zpracování fotografií pro internet 2.1 Druhy obrazových dat Dle toho jakým způsobem je grafická informace ukládána, rozlišujeme dva základní druhy. Prvním je rastrový formát nazývaný také bitmapový. Představuje zobrazovanou plochu matice barevných bodů (pixelů), kde jsou body upořádány do pravoúhlé mříţky. Kaţdý jednotlivý bod má přesnou polohu a barvu. Dle počtu moţných barev jsou rastrové formáty barevné, ve stupních šedi nebo monochromatické. Pořízení obrázku je poměrně snadné, jsou určeny ke skenování, zaznamenávání fotografií, apod. Je to z důvodu, ţe rastrové formáty jsou snadno vytvářeny z pixelových dat, které nasnímá fotoaparát či skenovací zařízení. Poté jsou snadno přenesena na různá výstupní zařízení například tiskárny. Mezi negativa pak patří větší nároky na výkon zdrojů či hardwaru, čím větší rozlišení tím větší velikost souboru zejména u dat, která nejsou komprimována. Druhým způsobem je vektorový formát. Tento formát je méně známý, ale překvapivě starší neţ rastr. Vektorový obraz se skládá z geometrických útvarů, kterými jsou body, přímky,
Obrázek č. 2 - Ukazuje výsledky zvětšování bitmapové a vektorové grafiky. Zdroj: http://fotobanky.jirsak.cz/slovnik.html
křivky, oblouk, atd. Jedná se tedy o křivky, nikoliv o body jako v předchozím případě. Princip vzniku tohoto formátu si lze představit jako kresbu klasického vektoru s jeho počátkem a 18
koncem. Tato kresba vlastně popisuje obraz formou zakódované posloupnosti kreslících příkazů. Tyto příkazy jsou pak postupně provedeny na obrazovce (nebo jiném výstupním zařízení) kde vykreslí daný obraz. Výhodou toto způsobu je mnohem menší náročnost na velikost snímku. Vektorový formát je moţné snadno zvětšovat či zmenšovat bez ztráty kvality, viz. Obrázek č. 2. Mezi další pozitiva patří moţnost pracovat s různými objekty obrázku odděleně.10 Tyto důvody vedly k tomu, ţe se dnes bez vektorových formátů neobejde snad ţádná kvalitní fotobanka. Vektorové formáty však mají omezený okruh vyuţití, pouţívají se zejména pro tvorbu ilustrací, diagramů, apod. Co se týče sloţitosti pořízení, je tento způsob určitě náročnější neţ rastrový .11 Můţeme se ještě setkat s pojmem metaformáty, které jsou kombinací obou druhů, tzn. mají v sobě jak vektorové objekty, tak bitmapy.
2.2 Formáty obrazových dat Formátů,12 ve kterých se ukládají fotografie je celá řada, zde však zmíním zejména ty, které povaţuji za nejdůleţitější a nejrozšířenější převáţně z hlediska webových stránek. Kaţdý formát má pochopitelně své výhody a nevýhody, obecně však lze konstatovat, ţe jedním se zásadních poţadavků na tyto formáty je co nejmenší velikost (na rozdíl od formátů pro zpracování fotografií).
2.2.1 Komprese Komprese tedy zmenšení obrázku (nikoliv rozměru ale počtu kB) představuje řešení tradičního digitálního problému nejen ve fotografii, a sice omezení paměti a rychlosti. Kdybychom měli neomezeně úloţných kapacit a vše se přesouvalo téměř okamţitě, nikdo by komprese nepotřeboval. Tento ideální stav ale v digitálním světě patrně nikdy nenastane. Z uvedeného vyplývá, ţe s kompresemi se setkáváme všichni nejen v oblasti digitální fotografie. V souvislosti s internetem však komprese nabývá zásadního významu. Nikdo 10
Zdroj: http://fotobanky.jirsak.cz/slovnik.html
11
Mezi programy, které pracují s vektorovou grafikou, patří například Adobe Illustrator či Corel Draw.
12
Pojem formát je v digitální fotografii často pouţíván, ale znamená něco jiného neţ u klasické fotografie (tam je takto označována velikost negativu, nebo fotografie). Zde se jedná o určitý způsob softwarového zpracování a následného uloţení.
19
nebude prohlíţet stránky, které se vlivem snímků s vysokým rozlišením dlouho načítají, rovněţ nikdo nestojí o zahlcení e-mailové schránky několika snímky z dovolené. Na druhou stranu můţeme být velmi zklamáni, jestliţe obdrţíme fotografii, kterou bychom rádi vytiskli, ale snímek neposkytuje dostatečné rozlišení. Kde tedy leţí přípustná hranice komprese. Jak popisuje Psohlavec13 tam, kde přenášená informace přestává být vyuţitelná. Lze tedy konstatovat, ţe hranice komprese je závislá na potřebách příjemce. Jinou hranici komprese budeme potřebovat při zveřejnění fotografie na webových stránkách, a jinou například při zasílání fotografie do fotolabu, chceme-li zhotovit snímek větších rozměrů. Po vlastních zkušenostech bych ještě ráda upozornila, ţe při zmenšování fotografie je vţdy vhodné pracovat s kopií snímku. Kaţdá úprava rozměru nakonec vyţaduje uloţení, které je nevratnou změnou snímku. Snadno bychom si tedy na originálu mohli snímek zničit a jiţ nikdy nedosáhneme jeho původního rozlišení.
2.2.2 GIF (.gif) Je nejstarší a prozatím (spolu s JPEG) nejrozšířenější formát pro webové stránky. Tento formát vznikl v roce 1987, o dva roky později byl formát rozšířen o další prvky, zejména průhlednost a animaci. GIF obsahuje kompresi, ke které se vyuţívá LZW algoritmus. Princip LZW algoritmu zjednodušeně spočívá v nahrazování kratším kódem ty sekvence bitů, které se často opakují. Tento algoritmus je velmi efektivní pro jednobarevné větší plochy. Mezi další výhody patří tzv. prokládání. Řádky nejsou umístěny za sebou, ale jsou přeházeny. Nejdříve je uloţen osmý řádek, dále kaţdý druhý, čtvrtý a nakonec všechny zbývající. To znamená, ţe prohlíţeč má při načtení osminy obrázku jiţ dostatek dat, aby dokázal obrázek zobrazit (řádky které dosud nebyly načteny, si „domyslí“). Zobrazování na tomto principu je tedy velmi rychlé. Další zajímavou vlastností je průhlednost, která umoţňuje prohlíţeči vypustit zobrazení určité barvy, coţ umoţňuje tvorbu barevných efektů. Průhlednost má mimo jiné souvislost s pozadím webových stránek, respektive s jejich barvou. Pokud budeme chtít tuto vlastnost u obrázků vyuţít, je dobré si ujasnit, jaké barevné pozadí webové stránky budou mít, aby byly obrázky dobře viditelné.14 13
Zdroj: http://www.aipberoun.cz/clanky/digitalizace_co_tim_myslite.pdf
14
Zdroj: http://reboot.cz/howto/grafika/graficke-formaty-pro-internet-gif/articles.html?id=143
20
GIF obsahuje velmi málo barev (max. 256) je proto vhodný pro jednoduché obrázky, které nedisponují příliš velkým mnoţstvím barev. Na fotografiích máme většinou mnoho barevných přechodů, pro jejich zobrazení tedy není příliš vhodný.
2.2.3 JPEG (.jpg) Formát JPEG pojmenovaný po organizaci Joint Photographic Experts Group, která působí při mezinárodním normalizačním úřadě, je nejčastější a také nejznámější formát souborů s moţností změny komprese. Jedná se o poměrně starý typ a výrobci fotoaparátů jej pouţívali jako základní formát ukládání snímků. U tohoto formátu je moţné vyuţít vysoký stupeň komprese, je moţné jej zmenšit aţ o 90%, ale jedná se o kompresi ztrátovou. Povaţuji za velmi důleţité upozornit na skutečnost, ţe u tohoto formátu není dobré opakovaně provádět změny a další uloţení, neboť tímto postupem dochází ke stále větší destrukci dat, coţ lze určitě povaţovat za velkou nevýhodu. Vţdyť kolikrát se nám stane, ţe ačkoliv obrázek vidíme jiţ poněkolikáté, rádi bychom na něm ještě něco upravili, ořízli, změnili barevný tón, apod. Mezi nesporné výhody tohoto formátu patří velmi široké vyuţití, poradí si s ním snad kaţdý obrazový či internetový prohlíţeč. Další jeho výhodou je malá velikost, závislá na nastavené kvalitě. Jako uţivatelé programů, můţeme kvalitu komprese JPEG ovlivnit parametrem, který se nazývá nastavení kvality, nebo téţ Q faktor. V různých aplikacích se setkáme s různým
JPEG 0,5
GIF 128 barev
GIF 32 barev
GIF 8 barev
GIF web
3818 KiB
16844 KiB
10466 KiB
5618 KiB
9860 KiB
Obrázek č. 3 - Ukázka rozdílů mezi formáty JPEG a GIFF v různých velikostech Zdroj: http://reboot.cz/howto/grafika/graficke-formaty-pro-internet-jpeg/articles.html?id=149
21
odstupňováním Q faktoru (například Adobe Photoshop 1-12). Hodnota 1 odpovídá nejmenší velikosti, ale také nejmenší kvalitě obrazu. Čím vyšší je Q faktor, tím je obrázek kvalitnější. Zároveň však platí, ţe čím je obrázek kvalitnější, tím také narůstá jeho velikost. Účelem je najít co nejmenší hodnotu Q faktoru s ještě vizuálně akceptovatelným výsledkem. Nové verze JPEG odstraňují jeden z jeho dřívějších nedostatků - umoţňují prokládání, jehoţ princip je podobný jako u formátu GIFF. Tato jeho vlastnost je pro internetové prostředí velmi důleţitá, protoţe umoţňuje rychlejší zobrazení. Na Obrázku číslo 3. jsou dobře vidět rozdíly mezi GIFF a JPEG. Snímek v JPEG je kvalitní se zachováním malé velikost, GIFF je mnohem větší a méně kvalitní. Tento příklad nemá příliš mnoho barevných přechodů, proto rozdíly nejsou na první pohled markantní.
2.2.4 PNG (.png) Zkratka znamená Portable Network Grafic. Je nejmladším zástupcem nejpouţívanějších internetových formátů a je předpoklad, ţe do budoucna nahradí GIFF. Jeho vznik způsobila tzv. Patentová kauza.15 Poslední forma má mezinárodní ISO standard a tzv. W3C Recommendation.16 Z počátku vyvíjela PNG skupina internetových dobrovolníků, jedná se tedy o opravdový open-source projekt. Rozdílem oproti GIFU je větší odolnost proti chybám v datovém toku díky robustnějšímu mechanizmu. Obrázky v PNG mají také větší bitovou hloubku (aţ 48 bitů, odstíny šedi pak 16 bitů). PNG umoţňuje tzv. alfa průhlednost, jednotlivé pixely vyuţívají částečnou průhlednost, ne jen skrýt - zobrazit jako GIFF. Dále je moţné zanést textová metadata (jméno autora, název, atd.), mající vyuţití zejména při vyhledávání. Některé internetové prohlíţeče (například starší verze dominantního Internet Explorer) však prozatím nedovolují vyuţití pokročilých vlastností PNG, zejména pak zmíněnou alfa průhlednost. PNG také postrádá tvorbu animací,17 která tvoří GIFF tak atraktivním.
15
Kauza, kterou vyvolala společnost Unisys, vlastník patentu na LZW kompresi. Ta začala v roce 1994 nutit výrobce programů pracujících s GIFF, aby platili licenční poplatky, dokonce chtěla zavést platby i od nekomerčních sw nebo uţivatelů. To vedlo k tomu, ţe výrobci pro jistotu přestali LZW kompresi pouţívat a hlavně tím byl nastartován vývoj alternativy - PNG.
16
W3C - World Wide Web Consortium – mezinárodní konsorcium pro vývoj webových standardů a doporučení. Označení W3C Recommendation znamená konečné doporučení (schválení) standardu konsorciem.
17
Pro tvorbu animací byl navrţen formát MNG.
22
2.2.5 TIFF (.tif) Původně tento formát vyvinula firma Aldus pro skenery a editace obrazu, zkratka je odrazem anglických výrazů Tag Image File Format. Jedním ze zásadních rozdílů oproti JPEG je moţnost neomezeného otevírání, změn a ukládání, aniţ by docházelo k destrukcím obrazu, TIFF totiţ podporuje bezeztrátovou kompresi. S otevřením souboru tohoto typu si rovněţ poradí většina počítačů, proto je vhodný také v případě, ţe pracujeme na více počítačích. Nevýhodou tohoto formátu je jeho velikost, coţ například u 8 Mpix zrcadlovky představuje přibliţně 24 MB na jeden snímek. To je jedním z důvodů, proč jiţ v dnešní době nebývá zabudován do fotoaparátů a byl vytlačen formátem RAW, o jehoţ přednostech je pojednáno v dalším článku. V souvislosti s internetem TIFF právě díky své velikosti není vhodným formátem. Je to nekompresní formát souborů, který je vyuţíván především profesionály v grafických studiích.
2.2.6 RAW (.crw) Vzhledem k tomu, ţe tento formát bývá čím dál častěji součástí fotoaparátů, povaţuji za nutné se zde o něm zmínit. V souvislosti s touto prací musím upozornit, ţe se primárně nejedná o formát, který by se hojně vyuţíval ve spojení s internetem, přesto se s ním můţeme setkat. Například mikrofotobanka Dreamstime vyuţívá RAW jako jednu z variant pro nákup fotografií. Dále se s tímto formátem občas setkávám v různých odborných fotografických diskuzích, kdy si jej fotografové zasílají, jestliţe chtějí někoho poţádat o řešení nějakého problému. RAW má několik výhod, pro které se vyplatí snímek zasílat, ačkoliv je poměrně veliký. Proto není moţné ho umístit přímo do diskuze, ale k zaslání musí být vyuţity jiné specifické moţnosti, jako například internetové úschovny. Výhody RAW jsou nepopiratelné a zmíním se o nich v dalším textu. RAW je obyčejné anglické slovo, které v překladu znamená surový, nezpracovaný, v původním stavu. Překlad velmi přesně vystihuje co RAW nabízí. Soubor obsahuje nezpracovaná data z digitálního snímače fotoaparátu. Princip záznamu RAW spočívá v tom, ţe nutný výpočet surových dat získaných ze senzoru neproběhne ve fotoaparátu, ale aţ následně v počítači. Z toho vyplývá, ţe data musí být zpracována nějakým interním programem a konvertována v počítači do obrazového formátu, většinou TIFF nebo JPEG. Tento princip nabízí moţnost vylepšení zpracování snímků, ale také zrychlení samotného ukládání snímku ve fotoaparátu. Svým pojetím má RAW nejblíţe k TIFF, ale je výrazně méně náročný (aţ o třetinu) na velikost dat neţ TIFF. 23
Nevýhodou je nutnost jeho konverze,18 bez které není moţné běţnými programy nebo prohlíţeči cokoliv srozumitelného zobrazit ani vytisknout. Kaţdý fotoaparát vyrábí vlastní RAW, nepřichází tedy v úvahu jakákoliv standardizace a RAW je moţné zobrazit pouze speciálními programy. Takový program bývá většinou přiloţen k fotoaparátu jeho výrobcem, nebo je moţné vyuţít rozsáhlé nabídky RAW konvertorů různé kvality.19 RAW má velké přednosti zejména při zpracování a úpravách fotografií, kdy umoţňuje nastavení různých uţivatelských parametrů například vyváţení bílé, které lze zpracovávat po konverzi v počítači bez ztráty kvality. Se zobrazením RAW snímků souvisí novější funkce, kterou bývají fotoaparáty stále častěji vybaveny, a sice záznam snímků současně do RAW a JPEG. Tuto funkci velmi často vyuţívám, neboť mi dovoluje ihned zobrazit všechny snímky a jen ty, u kterých se rozhodnu pro další zpracování pak vyuţít formát RAW. Problematik RAW je však mnohem sloţitější, například dochází k problémům při archivaci. Vzhledem k tématu této diplomové práce, však není moţné detailní rozpracování.
2.2.7 Jaký formát vybrat Kaţdý z formátů má své klady a zápory, nemohu tedy jednoznačně konstatovat, který formát je lepší či horší. Obecně platí, ţe GIFF je vhodný pro velké jednobarevné plochy s ostrými hranami (čáry, jednoduchá loga, apod.), zatímco JPEG lze pouţít pro mnohobarevné obrázky, typicky fotografie. PNG můţe v mnoha případech spolehlivě nahradit jak GIFF tak JPEG, opět jsou zde určité problémy, zejména omezená podpora starších prohlíţečů či absence animací. Pokud PNG později uloţíme ve velmi univerzálním JPEG, obrázek ztrácí na kvalitě. PNG pracují se širokou paletou barev podobně jako JPEG, jsou tedy vhodné i pro fotografie, ale mají větší velikost. Kvalitní aplikace např. Corel Paint Shop Pro20 nabízí při práci s obrázky udání přibliţné doby načítání obrázku, v závislosti na jeho velikosti. Údaj je pouze orientační, přesná doba záleţí na více faktorech, zejména pak rychlosti připojení, ta bývá v programech také zohledněna. Při výběru vhodného formátu je nutné zaměřit se na to, k čemu mají obrázky slouţit a jak s nimi bude dále nakládáno.
18
Konverze čili převedení dat z jednoho formátu do jiného.
19
Jedním z nejznámějších a nejkvalitnějších RAW konvertorů je Capture One (Phase One).
20
Blíţe na: www.corel.com
24
Určení [1] Komprese ztrátová Komprese bezeztrát. Bitů na kanál Paleta barev [5] Podpora Exif Možnost animace Průhlednost ICC profil
JPEG
RAW
TIFF
F A N 8 N A N N A
F N
F/G
[2]
A/N 8/16 N A N A A
12 N [3]
N N [3]
[4]
JPEG 2000 F/G A A 8/16 N A N N A
GIF
PNG
G N A N A N A A N
F/G N A 8/16 A N N A A
Pozn.: [1] F - fotografie, G – grafika [2]
Některé fotoaparáty RAW bezeztrátově komprimují
[3]
Formát RAW neuchovává přímo Exif data, je však schopen je na základě svých dat vygenerovat.
[4]
Formát TIFF umoţňuje i ztrátovou kompresi, kvůli problémům s kompatibilitou se příliš nepouţívá.
[5]
Barvy dány tabulkou 2 aţ 256 barev.
Tabulka č. 1 - Základní přehled formátů Zdroj: http://www.fotografovani.cz/art/fo_upravy/rom_proces2.html
2.3 Přenos fotografií Pro přenos fotografií na internetu je moţné vyuţívat různá specializovaná řešení, v této práci se však budu zabývat obecnějšími prostředky, které jsou nejvíce vyuţívány a pokusím se charakterizovat jejich základní výhody a nevýhody.
2.3.1 Elektronická pošta Elektronická pošta (e-mail) je jeden z nejznámějších a nejrozšířenějších způsobů. E-mailové schránky jsou schopny pojmout aţ desítky MB, ale zaslání e-mailové přílohy bývá omezeno (v současné době průměrně 5-10 MB na jeden e-mail). Jedna z nejrozšířenějších aplikací MS Outlook, umoţňuje zaslat i větší přílohy a to tak, ţe odesílaná příloha je z mailu vyjmuta a uloţena na web. Příjemci pak přijde link (odkaz) ze kterého si přílohu stáhne. Přenos pomocí e-mailu je velmi vyuţíván, všechny populární fotogalerie uvedené v Kapitole 4. Uveřejňování fotografií na internetu, jej umoţňují.
2.3.2 Komunikátory Fotografie a soubory obecně lze přenášet také pomocí různých komunikátorů, mezi nejznámější patří Skype a ICQ. Komunikátory umoţňují on-line komunikaci s kýmkoliv ve 25
světě. Komunikací je zde myšlena výměna textových zpráv v reálném čase, coţ je velká výhoda oproti e-mailům. Jednou z dalších funkcionalit je právě přenos různých souborů, tedy i fotografií. Přenos bývá jednoduchý, poměrně rychlý a spolehlivý. Nevýhodou komunikátorů obecně je nutnost mít ho nainstalován a někdy bývají přenosy blokovány firewally. I zde platí omezení velikosti.
2.3.3 Protokol FTP Jedním z rozšířených způsobů jak nahrát na web soubory je FTP protokol, zkratka je tvořena počátečními písmeny slov File Transporting Protokol. Pracuje na principu klient-server. Většina programů určených pro tvorbu webových stránek (web design) má jiţ moţnosti pro nahrávání souborů pomocí FTP zabudovány. Jestliţe však bude nutné v budoucnu soubory ze stránek mazat, přidávat apod. je vhodné pořídit opravdového FTP klienta. Pro práci se soubory je nutné znát adresu FTP serveru,21 dále IP adresu pro vytvoření připojení. Některé servery podporují anonymní přihlašování. U jiných je nutné zadat jméno, heslo, v takovém případě potřebné údaje získáme od administrátora serveru. Pomocí automatizovaných přenosů, lze provádět správu souborů, tedy jejich přesunování do sloţky, se kterou pak lze jednoduše pracovat.22 V současné době se protokol FTP nepovaţuje za příliš bezpečný, neboť je moţné tímto způsobem za určitých okolností získat přihlašovací údaje. Přesto je poměrně vyuţívaný právě pro svou rychlost a moţnost automatizace.
2.3.4 Webové úschovny Poskytují prostor pro uloţení a nahrávání fotografií a jejich následné vyzvednutí na jakémkoliv pc. Lze je vyuţít pouze dočasně, tzn. uloţit na ně soubory, které si později někdo stáhne. Příjemce obdrţí link a jeho e-mailová schránka není zatíţena nadbytečnými daty. Celá řada úschoven poskytuje i další sluţby, jako vytváření fotoalb. S vytvářením fotoalb souvisí další široké spektrum moţností. Výhoda webových úschoven je tedy nejen v rozšířených sluţbách, ale můţeme tak ukládat objemná data, např. fotografie ve vyšším rozlišení. Úschovny mívají limit pro velikost souboru. V současné době bývá maximální 21
FTP server poskytuje data ostatním počítačům.
22
Zdroj: BARRET, C., LUCK, S., ZUK, A., KEITH, M. Go digital, Nechte ožít minulost. Praha: Slovart, 2007. 160 s. ISBN 978-80-7209-935-1
26
objem dat různý, jak ukazuje níţe uvedená tabulka. Po registraci případně zaplacení poplatku pak limit bývá mnohem vyšší. Snímky určené k vyzvednutí na webových úschovnách je vhodné zazipovat do jednoho souboru. Pro adresáta zásilky je pak snadnější stáhnout celý soubor neţ stovku fotografií. Smyslem úschoven je tedy nejen zasílání a sdílení souborů, ale také jejich zálohování. Je třeba si uvědomit, ţe data v úschovnách jsou teoreticky dostupná komukoliv, proto nejsou vhodné k zasílání důvěrných nebo citlivých informací.
Web
Maximální
Doba uchování
Počet stažení
Poplatek
velikost souboru www.uschovna.cz
100 MB
14 dní/24hod. (1) 5x
Zdarma
www.edisk.cz
300 MB
2 měsíce
Neomezeně
Zdarma
www.edisk.cz
1 GB
Neomezeně
Neomezeně
30 dní/250,- Kč(2)
30 dní
Neomezeně
Zdarma
wwwww.rapidshare.de
300 MB
Pozn: (1)
Doba od vyzvednutí prvním příjemcem
(2)
Při vyuţití programu Můj eDisk naplno
Tabulka č. 2 – Porovnání významných webových úschoven Zdroj: Vlastní
27
3. Aspekty autorství a ochrany fotografií Autorská práva a nakládání s fotografiemi na internetu je velmi sloţitá problematika, která navíc vyplývá z toho, ţe internet je celosvětově volně přístupný. Protoţe na internetu nalézáme opravdu ohromné mnoţství archivů digitálních fotografií různé kvality, nemusí jít aţ o tak zásadní problém a není nutné to s ochranou autorství přehánět. Na druhou stranu je dobré si uvědomovat základní práva a povinnosti i výklad zákona, včetně hlediska etického. V současné době je moţné zcela zásadně změnit originál fotografie. Uţivatel sice musí mít určité dovednosti v oblasti editace obrázků, přesto není nutné mít nějaké specifické a sloţité znalosti. Smyslem této části práce je poukázat na problémy související s publikováním fotografií na internetu, vysvětlit základní principy autorství, neboť tento pojem je chápán spíše intuitivně, mnoho lidí si neuvědomuje, ţe co se nalézá na internetu, není volně pouţitelné. Vzhledem k rozsáhlosti celé problematiky, která je v tomto smyslu opravdu globální, však není moţné na omezeném prostoru vše do detailu popisovat. Problematika autorství by jistě vydala na samostatnou diplomovou práci. Zaměřím se proto pouze na oblast fotografií a na charakteristiku základních definic souvisejících s autorstvím. Dále v této kapitole poukazuji na problém fotomontáţí, které se rovněţ dotýkají autorského práva. Je třeba si uvědomit, ţe vymáhání autorství je opravdu problematické, proto je dobré zamyslet se nad některou z forem ochrany, jejichţ nastínění je zmíněno v závěrečné části této kapitoly.
3.1 Neoprávněné užití fotografií V úvodu této problematiky zde uvedu dva příklady, které upoutaly pozornost médií. Záměrně jsem vybrala příklady, které se týkají oblasti zneuţití fotografií, ale kaţdý je zaměřen na jinou problematiku. První příklad se týká autorství, druhý fotomontáže. První kauza se týká soukromé fotografie americké rodiny Smithových (viz. Obrázek č. 4), která se bez jejich vědomí objevila v reklamě obchodu v České Republice. Rodina Smithových pouţila svou fotografii na vánoční přání a vystavili ji na svůj blog. Jejich přítel, který navštívil Prahu, pak tuto fotografii náhodou objevil ve výloze obchodu. Informoval o tom rodinu Smithových. Majitel obchodu, který fotografii vystavil se údajně domníval, ţe jde o fotografii vytvořenou digitálně a ţe na ní nejsou skutečné osoby. Co si představuje pod pojmem „digitálně“ se lze jen domnívat, neboť fotografie pravděpodobně digitálně opravdu
28
vyrobena - vyfotografována byla. Celý případ pravděpodobně skončí pouze omluvou majitele obchodu.23
Obrázek č. 4 – Tato fotografie zveřejněná ve výloze obchodu neoprávněně, vyvolala mediální rozruch. Zdroj: http://aktualne.centrum.cz/zpravy/clanek.phtml?id=639682
Druhý případ pochází ze sousedního Rakouska. Skupina architektů odhalila, ţe některé běţně prodávané pohlednice v Innsbrucku jsou fotomontáţe, tedy nezobrazují skutečnou vyfotografovanou scénu. Na jedné z fotografií je sluk domů jedné z ulic a za nimi horský masív Severní řetěz, ve skutečnosti však ţádný horský masív za těmito domy v tomto úhlu není.24 Celá kauza prozatím vyzněla do ztracena. V článku je zmíněno prohlášení ředitele kanceláře Innsbruck Tourismus, který sděluje, ţe zodpovědnost za otištění je na straně reklamní agentury, která snímek dodala. Dle mého názoru však toto není tak jednoduché. Reklamní agentura nejspíš s fotografy neuzavírá ţádné smlouvy či čestná prohlášení, kde by
23 24
Zdroj: http://aktualne.centrum.cz/report/stalo-se/clanek.phtml?id=639682 Zdroj: http://www.ct24.cz/svet/52907-rakusane-falsuji-panorama-mesta-innsbrucku
29
bylo jasně uvedeno, ţe fotografové fotomontáţe nepouţívají, a pokud budou někde odhaleny, jsou za ně zodpovědní. Další úskalí by jistě bylo v tom, co je vlastně fotomontáţ.25
3.2 Autorství fotografií Fotografie, které nejsou nijak chráněné, lze většinou zkopírovat opravdu snadno. Snad kaţdý jiţ někdy pouţil pravé tlačítko myši a funkci Uloţit obrázek jako. Tak jako literární či hudební díla, jsou i fotografie chráněny legislativními opatřeními. V České Republice je jedním z nejdůleţitějších Zákon č. 121/2000 Sb.26 Zákon vymezuje co je předmětem autorského práva. V souvislosti s fotografiemi je autorské právo definováno jako: “dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii”.27 Aby dílo mohlo být povaţováno za autorské, musí splňovat určité poţadavky. Prvním poţadavkem je, ţe dílo musí být jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora, coţ fotografie jistě je, bez ohledu na její kvalitu. Autorem díla můţe být pouze fyzická osoba. Další podmínka se týká okamţiku, kdy vlastně autorské právo vzniká. Právo autorské k dílu vzniká okamţikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě, včetně podoby elektronické, trvale či dočasně, nezáleţí na rozsahu či významu díla.28 Tato skutečnost je z hlediska digitální fotografie velmi důleţitá, neboť autorské právo tak vzniká i ke snímkům, které jsou uloţeny na paměťové kartě nebo v počítači, nezáleţí na tom, zda je snímek zveřejněn. Lze tedy konstatovat, ţe autorské právo vzniká, jakmile se fotografie uloţí na paměťové medium, neboť je jiţ objektivně vnímatelná. Autorský zákon dále definuje pojem Spoluautorství. Uvádí, ţe autorské právo přísluší všem spoluautorům, jestliţe dílo vzniklo společnou tvůrčí činností. Za spoluautora se nepovaţuje ten, kdo k dílu přispěl pouze technickou radou, dokumentací, apod. Pokud nám tedy někdo například půjčil externí blesk, rozhodně by se neměl domáhat autorského práva. V autorském zákoně lze nalézt část, zabývající se tzn. Volným užitím. Tato část zákona vymezuje, v jakých případech lze pouţít dílo bez souhlasu autora. Je zde mimo jiné uvedeno, ţe dílo je moţné pouţít pro osobní potřebu fyzické osoby. Prakticky to znamená, ţe pokud z 25
Blíţe viz. Kapitola 3.3 Fotomontáţe
26
Zákon č. 121/200 Sb. O právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
27
Citace Zákona č. 121/200 Sb. O právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
28
Zdroj: http://www.fotoradce.cz/autorska-prava-a-fotografie.php
30
internetu stáhneme fotografii, uloţíme ji do pc a vytiskneme, autorský zákon neporušíme, fotografii jsme vlastně pouţili pro vlastní potřebu. Nesmíme ji však dále šířit, prodávat, vystavovat dalším osobám, apod. Princip je tedy podobný jako například při kopírování cd. Známe dva druhy autorského práva, Právo autorské osobnostní a Právo autorské majetkové.
3.2.1 Právo autorské osobnostní Osobnostní práva jsou nepřevoditelná, autor se jich nemůţe vzdát. Autorská práva trvají po dobu ţivota autora a ještě 70 let od jeho smrti. Co se týká případného zániku, osobnostní autorské právo trvá po celou dobu co dílo existuje, o zániku zde tedy nelze hovořit.
3.2.2 Právo autorské majetkové (licence) Základním rozdílem oproti osobnostním právům je, ţe majetkové právo lze postoupit třetím osobám, přesněji, lze poskytnout právo dílo uţít. S majetkovým právem lze obchodovat. Majetková práva se tedy přímo dotýkají například fotobank, kde lze kupovat či prodávat fotografie. Tyto práva se často poskytují prostřednictvím licence. Licenční smlouvou autor poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu dílo uţít. Autorský zákon definuje dva druhy licenční smlouvy, z hlediska fotografie jsou důleţité oba dva. Jestliţe se fotograf rozhodne své snímky vystavit a prodávat, jedním z faktorů ke kterým se přihlíţí při oceňování, je právě druh licence. Výhradní licence V tomto případě autor nesmí poskytnout licenci třetím osobám, tzn. předmět licence nesmí být poskytnut dalším osobám. Tato licence tedy zajišťuje nabyvateli exkluzivitu. Nevýhradní licence Nabyvatel licence můţe předmět licence (například fotografie) poskytnout dalším osobám. Typicky se můţe jednat o fotobanky. V licencích se můţeme setkat s určitými omezeními. Jedná se o omezení rozsahu a to buď časové, územní nebo mnoţstevní.
29
Definování těchto omezení není nutnou podmínkou pro
platnost licenční smlouvy. V praxi můţe toto omezení slouţit například k tomu, ţe prodej fotografií můţe být proveden pouze na území České Republiky. Co se týká elektronické podoby, omezení můţe být definováno pro spojení off-line či on-line. 29
Zákon č. 121/200 Sb. O právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých
zákonů (autorský zákon)
31
Licenční smlouvy také umoţňují definování způsobu uţití. Zákon tuto moţnost definuje takto: “Licenční smlouvou autor poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu práva dílo uţít (licenci) k jednotlivým způsobům nebo ke všem způsobům uţití”.30 Vyuţití tohoto omezení se můţe vyplatit, pokud se fotograf obává, ţe by jeho dílo mohla vyuţít například pochybná reklama. S nabyvatelem licence je tedy moţné předem definovat, k čemu snímky mohou být pouţity a k čemu ne. Upozorním zde na jednu velmi důleţitou věc, která dle mého názoru není tolik známá. Kaţdá licenční smlouva musí mít stanovenou cenu, čili odměnu, za kterou je poskytována. Pokud není cena či alespoň způsob jejího určení ve smlouvě uveden, smlouva je neplatná. Pokud by stanovení ceny nemělo ţádné finanční opodstatnění, strany se mohou dohodnout na bezúplatném poskytování licence. Jakékoliv ujednání o ceně je však nutné v kaţdé licenční smlouvě. Licence Creative Common Jedná se o poměrně novou licenci, tzv. Creative Common (CC), která platí v České Republice od dubna roku 2009. V zahraničí se tato licence vyuţívá jiţ od roku 2004. Licence CC je určitou formou nadstavby copyrightu a vychází z autorského zákona. Mohou ji vyuţít autoři (nejen fotografové), kteří chtějí, aby jejich práce mohly být volně vyuţívány například při výuce, internetových prezentacích, apod. Znamená to tedy, ţe kdokoliv můţe takto označené dílo zdarma vyuţít, či sdílet.31 Tato licence řeší jeden podstatný problém, a sice určitou rovnováhu mezi tím co má být chráněno a tím co je volně k dispozici. Autor jednoduše logem CC označí, co přesně poskytuje k volnému uţití (například fotografii či webovou stránku). Logo pak odkazuje na dlouhý právní text licenčního ujednání, se kterým se uţivatel nesetká, ale zavazuje se ho dodrţovat.32 Licence CC tedy zajímá například knihovníky, kteří pracují s mnoha autorskými díly a vytváření volně přístupné digitalizované archivy. Licence je podporována také Ministerstvem
30
Citace Zákona 121/2000 Sb. O právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně
některých zákonů (autorský zákon) 31
Jedním z nejznámějších projektů, jejichţ obsah je licencován právě pod CC je známá encyklopedie Wikipedie, nebo fotogalerie Flickr.
32
S podmínkami licence je moţné se seznámit například na: http://www.creativecommons.cz/
32
kultury a Česká Republika podepsala ujednání o zavedení licence do českého prostředí, čímţ se zařadila mezi více neţ 50 zemí, které s licencí pracují.33 Dominávám se, ţe licence Creative Common je pozitivním krokem v oblasti autorského práva, neboť vztah autor - uţivatel nabývá v poslední době stále většího významu, a rozlišení co lze vyuţívat neomezeně a co nikoliv je důleţité, navíc má oporu v autorském zákoně. Proto povaţuji za nutné na tuto významnou licenci upozornit.
3.2.3 Shrnutí Vzhledem k určité sloţitosti a nepřehlednosti v popsané problematice, na závěr uvádím stručné shrnutí hlavních poznatků. Autorské právo se vztahuje na všechny fotografie. Fotografie se stává autorským dílem ihned po vzniku (uloţení na médium). Uţitím fotografie pro vlastní potřebu není dotčeno autorské právo. Autorské právo platí 70 let od smrti autora. S majetkovým právem lze obchodovat. Obchodování s fotografiemi probíhá na základě licencí. Kaţdá licenční smlouva musí obsahovat ujednání o ceně za uţívání licence. Pro označení volně dostupných děl, lze vyuţít licenci Creative Common
3.3 Fotomontáže Obecně se dá termín fotomontáţe charakterizovat jako propojení reality a smyšleného obrazu. Smyslem fotomontáţe pak obvykle bývá snímek nebo obraz, ve kterém nelze jednoznačně rozpoznat co je skutečné a co dotvořeno uměle. Samozřejmě ale existují fotomontáţe, kde je naopak rozlišení skutečnosti a fikce ţádoucí. Příkladem mohou být různé 3D modely v oblasti architektury, kdy se vezme reálný letecký snímek a do něj se zasazují plánované úpravy, výstavby, apod. Fotomontáţe zde tedy výrazně usnadňují představu a plánování. V souvislosti s digitální fotografií nabývá fenomén fotomontáţí zásadního významu. Fotomontáţe sice provází snad celou historii fotografie, ale nikdy nebylo jejich provádění tak snadné jako v současnosti. V dobách klasické fotografie se mohl dohledat originál negativu, navíc provádění montáţí bylo sloţité a časově náročné. Specielně ţurnalistická fotografie 33 Zdroj: http://www.lidovky.cz/v-cesku-zacala-platit-licence-creative-commons-fqz/ln_kultura.asp?c=A090416_170407_ln_kultura_jk
33
v dnešní době vyuţívá téměř výhradně digitální fotografii. Důvodem je nejen snadná editace, ale především rychlost, díky internetu je moţné, aby se snímky objevily během pár vteřin třeba na druhém konci světa. Fotografie je vynikajícím prostředkem propagace a moţnosti snadno přikrášlit snímky, aby byly zajímavější a lépe prodejné, se velmi těţko odolává.34 V ţurnalistické fotografii dnes platí nepsané pravidlo, ţe jsou zakázány úpravy obrazu kromě základních úprav, za které jsou povaţovány ořez, jas, kontrast. Dodrţování tohoto pravidla však nelze hlídat. Spoléhá se tedy spíše na určité etické chování fotografů. Dnes se jiţ fotograf nemusí zavírat do temné komory, aby mohl upravovat snímky. Princip fotomontáţí dnes spočívá v práci na počítači se speciálním softwarem. Jedná se o přemísťování objektů, je moţné pracovat doslova s jednotlivými pixely. Lze měnit téměř vše na co si vzpomeneme, od kontrastu, jasu, přes stíny, objekty, práce s vrstvami pak otvírá další moţnosti. Za jeden z nejkvalitnějších programů, který umoţňuje opravdu precizní práci, povaţuji Adobe Photoshop. Jak ukazuje příklad v úvodu této části, problematika fotomontáţe se dnes začíná dostávat i do oblasti legislativy, dokazování je však velmi problematické, leckdy přímo nemoţné. V současné době není moţné spolehlivě určit co je fotomontáţ, neexistuje ani jednoznačná definice tohoto termínu v zákonech. Zda se za fotomontáţ dá povaţovat obyčejné klonování ve smyslu odstranění neţádoucích objektů (například dráty elektrického vedení), či za fotomontáţ lze povaţovat přesouvání objektů. Toto ţádný zákon dosud jednoznačně neřeší. V této problematice by se dalo jít aţ na samý základ úprav, tedy kontrast, jas, vyváţení bílé či zabarvení snímku. Vţdyť i tyto úpravy jiţ vlastně také zkreslují fotografovanou realitu.
3.4 Ochrana fotografií Smyslem autorského práva je poskytnout ochranu. To nám samo o sobě ale nezaručuje, ţe někdo naše snímky nezneuţije a nebude s nimi nakládat dle svého uváţení, bez jakýchkoliv ohledů či znalostí základů autorského práva. Jestliţe tedy hodláme z jakýchkoliv důvodů začít zveřejňovat kvalitní snímky na internetu, doporučuji zamyslet se a praktikovat alespoň základní prvky ochrany snímků, jejichţ popis je smyslem této kapitoly. Při prodeji ve fotobankách, kde naše snímky mohou prohlíţet tisíce zájemců či konkurentů (fotografů), je toto dokonce nutností.
34
Nejznámější odhalené případy fotomontáţí publikovaných v novinách za posledních 20 let, popisuje kniha Aleny a Filipa Lábových: Soumrak fotoţurnalistu? Vydaná v roce 2009 nakladatelstvím Karolinum.
34
Prvním krokem je zveřejnění obrázků v nízkém rozlišení a tedy malém rozměru. Rozměr takového obrázku by neměl přesahovat rozlišení monitoru. Vzhledem k velkému počtu snímků, nám internetová alba většinou ani neumoţňují ponechat vysoké rozlišení. Dalším krokem je viditelné umístění tzv. vodoznaku či copyrightu přímo do snímku, praktickou ukázku uvádím na Obrázku č. 5. Umístění vodoznaku je poměrně jednoduchou záleţitostí. V programu Adobe Photoshop jsem v obrázku vytvořila novou vrstvu, vloţila text - copyright a poté jsem obě vrstvy sloučila do jedné. Můţeme nastavit průhlednost, stínování, sklon písma tak, aby působil co nejméně rušivě. V Photoshopu lze tento postup zautomatizovat pomocí tzn. Dávky, kde si přednastavíme vodoznak, který poté můţeme aplikovat na všechny upravované fotografie. Automatizaci pochopitelně zvládá i řada dalších grafických programů. Jakýkoliv viditelně umístěný vodoznak má ale za následek rušivý vzhled fotografie. Pokud zhotovíme vodoznak, který nebude příliš rušivý, má zase tu nevýhodu, ţe jej lze při troše zručnosti odstranit klonováním nebo oříznutím. Vodoznak samozřejmě můţe být rozmístěn po celém snímku. Podoba vodoznaku a jeho aplikace je individuální záleţitostí kaţdého fotografa či kreativce. Osobně tento způsob povaţuji za jeden z nejúčinnějších a hojně se vyuţívá například ve fotobankách. Ochránit své autorství můţeme také tím, ţe omezíme přístup k dané internetové stránce formou hesla nebo registrací. Musím ale upozornit, ţe dochází k omezení dostupnosti fotografií, navíc tímto krokem nezaručíme, ţe někdo z našich přátel se snímkem nenaloţí v rozporu s autorstvím. Poslední moţností, kterou zde zmíním, jsou speciální ochranné programy zabraňující staţení fotografií. Metoda sice účinná, k prohlíţení snímků však musíme mít speciální zásuvný modul. I přes výše uvedené popisy musím konstatovat, ţe ochrana autorství nemůţe být vţdy stoprocentní a pokud prezentujeme na internetu, měli bychom s tím do určité míry počítat. Vţdyť i pokud necháme snímky tisknout ve fotolabech, většinou nemáme zájem mít na snímku vodoznak, jedná se také o určité riziko. Snímky si rovněţ můţe někdo stáhnout, okopírovat a nemusíme o tom ani vědět.
35
Obrázek č. 5 - Ukázka vodoznaku s copyrightem ve fotografii Zdroj: Vlastní
Co se týká publikování na internetu, v kaţdém případě doporučuji omezení velikosti, pokud si snímek někdo stáhne, bude mít problémy při zvětšení a hlavně při tisku. U snímků, které povaţujeme za opravdu zdařilé, nebo nám na nich více záleţí, doporučuji ještě alespoň umístění vodoznaku. Moţnosti ochrany obrazových dat obecně, se stále vyvíjejí. Většinou jsou řešení v různých fázích, která nejsou nabízena koncovým uţivatelům, nebo se zatím neprosadila, ať jiţ z důvodu sloţitosti, či pro nutnost za řešení platit. To je případ tzv. neviditelného vodoznaku.35
35
Blíţe na: http://www.grafika.cz/art/polygrafie/signit.html
36
4. Uveřejňování fotografií na internetu 4.1 Proč publikovat snímky na webu Publikování na webu poskytuje mnoho výhod. Existují samozřejmě i jiné způsoby jak předvést přátelům fotografie. Fotografie můţeme vypalovat na cd nebo dvd, ukládat je na externí disky, nebo je vytisknout. Tyto způsoby jsou dobré jako jedna z variant pro stálou archivaci, při sdílení však přináší nejrůznější problémy. Pokud chceme snímky někomu ukázat, musíme takový disk nosit sebou, s dotyčnou osobou se setkat, mít sebou notebook, apod. Pokud vyuţijeme internet, tyto problémy odpadají. Na snímky se můţe podívat kdokoliv (komu povolíme přístup), kdykoliv a v podstatě odkudkoliv (kde je počítač s připojení k internetu). Nebo jestliţe nějaké důleţité snímky někde zapomeneme, i zde nám internet pomůţe. V neposlední řadě internet umoţňuje nákup a prodej fotografií - o tomto fenoménu, který se do dnešní podoby rozvinul právě díky internetu, pojednává samostatná závěrečná kapitola. Musím však upozornit, ţe způsoby zveřejňování, kterými se budu dále zabývat, se nehodí pro velké soubory (filmy na dvd, fotografie s vysokým rozlišením, apod.). U všech uvedených způsobů je právě velikost limitujícím faktorem. Pro běţné uţití fotografií jsou však uvedené způsoby téměř ideální. V dřívějších dobách bylo vyvěšení snímků omezeno prakticky pouze na fotogalerie, které ve svých počátcích nabízely pouhé vystavení bez napojení na okolí, tzn. bez dalších moţností, o kterých se mimo jiné zmiňuje tato kapitola. Různé varianty zveřejnění fotek na internetu jsou velmi vyhledávané, mohu dokonce konstatovat, ţe vystavení fotografií je v současné době pro internetovou komunitu určitá nutnost. Jistě k tomu přispívá i stále vzrůstající počty uţivatelů a kvality připojení, jak jsem uvedla v kapitole 1.3.3 Data o internetu.
4.2 Sociální sítě Sociální sítě primárně určeny k navazování kontaktů, dnes zaţívají velký rozmach, dochází k budování velkých virtuálních komunit, které mohou mít společný zájem či cíl. Lidé se mohou vzájemně vyhledávat, zakládat skupiny, fotoalba, psát deníky, apod. Jednou z nejznámějších sociálních sítí je Facebook, který si kaţdý den otevře přes 350 miliónů uţivatelů. Skrytá síla sociálních sítí je obrovská, jako příklad zde uvedu nový trend v propagaci hudby, o němţ se domnívám, ţe má silný potenciál. Populární zpěvačka Alicia 37
Keys jako jedna z prvních nabízí celé své nové album ke staţení zdarma na Facebooku. Stačí se stát jejím virtuálním přítelem. Kdo má účet (profil) na Facebooku, tomu v postatě stačí jedno kliknutí.36 Takovýto fanoušek se však poté vystavuje riziku, ţe bude zásobován či přímo zahlcen neţádoucí reklamou. Z pohledu různých marketingových či reklamních agentů, se jedná o velmi dobře cílenou reklamu na konkrétní uţivatele, kteří mívají na Facebooku mnoho osobních informací. Domnívám se, ţe internetová reklama si jistě brzy najde efektivní způsob, jak tohoto nového fenoménu komerčně vyuţít. Sociální sítě tedy v současné době stále více nabývají na významu a bez digitálních fotografií si nelze ţádnou významnou sociální síť představit. Dalším důvodem proč v této práci sociální sítě zmiňuji, je velmi široký okruh uţivatelů, včetně nejbliţších přátel, který můţe snímky kdykoliv prohlíţet. Pokud budou fotky zajímavé, lze se snadno zviditelnit potencionálně velikému publiku. Další výhodou je moţnost komentářů, lze se tedy dozvědět, jak snímky vnímají obyčejní lidé, na rozdíl od fotogalerií, kde komentáře pocházejí z drtivé většiny od fotografů. Sociální sítě mají však i řadu nevýhod. V prvé řadě je nutné si vybudovat vlastní síť přátel, tzn. zaloţit si profil, nestačí pouze nahrát fotografie. Dalším typickým rysem sociálních sítí je ztráta soukromí. Prakticky nikdo si nemůţe být jistý, ţe cokoliv „vyvěsí“ nemůţe být zneuţito, zveřejněno, ať jiţ úmyslně či neúmyslně. Fotografie se tedy stávají jakýmsi „veřejným majetkem“. Facebook sice nabízí některá omezení, jako například zveřejnění snímků pouze přátelům, ale to pochopitelně není dostatečná ochrana. Hlavním úkolem sociálních sítí není zveřejňování fotografií, proto většinou chybí přidruţené funkce, které poskytují fotogalerie, nebo fotobanky. S tím také souvisí kvalita fotografií, opravdu zdařilá fotografie zde můţe snadno zaniknout v nepřeberném mnoţství. Nabízí se varianta propojit síť s externí galerií. Sociální síť nám tak nejdříve umoţní oslovit zájemce, kteří poté naši kvalitní fotografickou práci mohou shlédnout v galerii. Tuto moţnost vyuţívá například známý fotograf Jan Šibík.37
36
Zdroj: http://kultura.ihned.cz/c1-39480680-zpevacka-alicia-keys-jako-prvni-z-velkych-hvezd-vyuziva-silu-
facebooku 37
Zdroj: Computer č. 15-16/2009. CPress Media, Brno, 92 s. ISSN 1212-8454
38
4.3 Webové galerie Jednou z často vyuţívaných sluţeb internetu je vystavování fotografií pomocí webových galerií čili fotogalerií. Toto řešení je nenáročné, většinou se stačí zaregistrovat (bezplatně) u některého z poskytovatelů, který nám dá patřičný webový prostor (kapacitu) a poté jiţ můţeme přenášet fotografie. K registraci stačí e-mailová adresa. Webový prostor lze získat několika způsoby, většinou bývá poskytnut zdarma výměnou například za zobrazení reklamy.
Obrázek č. 6 – Ukázka přehledného třídění fotografií včetně komentářů na Facebooku Zdroj: Vlastní
39
Lze si jej také pronajmout, tento způsob je většinou spojen s tvorbou vlastní fotogalerie. Snímky je moţné přehledně sestavit, dělit je do různých sekcí i alb, fotogalerie nabízejí mnoho dalších funkcí jako popisky, komentáře, náhledové snímky, zasílání odkazů, také je moţné snímky dokonce nabídnout k prodeji. K jednotlivým sekcím můţeme přiradit heslo, takţe se ke snímkům nedostane ţádná nepovolaná osoba. Poskytovatelů fotogalerií je celá řada a liší se různými sluţbami, jako například velikostí maximální kapacity alba (Fotoalbum.cz má například standardně 200 MB a velikost jedné fotografie smí být maximálně 1 MB), nebo moţností tisku fotografií, potisku oděvů, atd. Zjednodušeně funguje princip tvorby fotogalerie takto: výběr poskytovatele, registrace (formou e-mailu a hesla), tvorba fotoalba, tzn. nahrání snímků do fotoalba, přidání popisků, komentářů, apod. zveřejnění Jen v České Republice jsou desítky sluţeb, které fungují jako fotogalerie, nebo se fotogaleriím výrazně podobají. Vzhledem k obrovskému zájmu internetových uţivatelů o tyto sluţby, je přehled a popis nejvýznamnějších zástupců součástí závěru této části.
4.4 Vlastní webové galerie Vytvořit fotogalerii je moţné také vlastními silami, pomocí editoru nebo přímo programu pro vytváření fotogalerií. Výstupem pak bývá HTML soubor (stránka) který uloţíme na web. Přestoţe v dnešní době je jiţ k dispozici celá řada pomocných aplikací, na tvůrce je kladen poţadavek alespoň základní znalosti v oblasti tvorby HTML38 stránek – toto řešení je tedy ze všech uvedených nejnáročnější na technické dovednosti. Kvalitní aplikace39 nabízejí například průvodce tvorbou, umístění XHTML šablon, popisků, podporu EXIF informací, nebo integrovaného FTP klienta. V souvislosti s tvorbou vlastních stránek, bych ráda upozornila na některé důleţité kroky. Především bychom měli věnovat pozornost názvu, registraci domény a hostiteli.40 38
HTML (HyperText Markup Language) znamená hypertextový značkovací jazyk. Pouţívá definované značky
(tagy) k tvoření a formátování dokumentů pro web. V dnešní době oblíbený pro jednoduché internetové stránky 39
Například na: http://ponec.net/ppsee/index_cs.htm
40
Výrazem hostitel je zde myšlen webový server, ve kterém jsou uloţeny všechny informace utvářející webové stránky.
40
Název domény je důleţitý pro ostatní uţivatele internetu, protoţe jim umoţňuje stránky nalézt. Jméno domény většinou odvozujeme od svého jména či názvu společnosti, je tedy dobré zvolit název tak, aby byl srozumitelný a stručný. Doména se skládá z několika částí oddělených tečkou. Obvyklý obecný tvar je www. firma (jméno).země. Nejvíce vpravo je doména prvního řádu. Například v adrese www.odkazy.seznam.cz je „cz“ doména prvního řádu (koncovka), „seznam“ doména druhého řádu a „odkazy“ doména třetího řádu, a tak je moţné pokračovat doménou čtvrtého či pátého řádu. Volba domény prvního řádu je také důleţitá, neboť nám dává určité geografické či tematické vodítko. Například doména „cz“ dává informaci o určité příslušnosti k České Republice, nebo doména „net“ o síťovém zaměření. Bez ohledu na zvolený název všechny domény musí být registrovány, aby k ní mohla být přidělena jedinečná číselná adresa, tzv. IP adresa. Nejčastěji se vyuţívá IPv4 (Internet Protokol verze 4), která je tvořena čtyřmi bajty a bývá zapisována čtyřmi dekadickými číslicemi oddělených tečkami. Dále existuje i novější verze 6 s označením IPv6. Ta přináší mnoho změn, mimo jiné zvětšení adresy ze čtyř na šestnáct bajtů. IP adresa je náročná na zapamatování, proto se jako adresy vyuţívají právě doménová jména. Pro zveřejňování fotografií na internetu je důleţitá také velikost poskytnutého webového prostoru. Registraci lze zařídit například přímo u poskytovatele internetových sluţeb (IPS – Internet Service Provider), kterých je celá řada a tento nám poskytne i webový prostor, takţe my uţivatelé nemusíme vyvíjet ţádné velké úsilí.41 Jak je z článku patrné, tvorba vlastních stránek vyţaduje určitou práci, znalosti i nadšení. Proto jejich tvorba většinou připadá v úvahu u profesionálních fotografů, kteří své snímky nejen vystavují, ale také prodávají. Webové stránky jsou tedy jejich vizitkou a portfoliem. Ale mohou mít smysl i pro zanícené amatéry či kreativce, kteří myslí svou práci váţně a sluţby virtuálních alb jim nevyhovují.
4.5 Charakteristika významných fotogalerií Internetových sluţeb, které představují fotogalerie nebo jim jsou podobné, je obrovské mnoţství. V této práci se tedy zaměřím na ty, které povaţuji za nejdůleţitější a jejichţ sluţby se od sebe do určité míry sebe odlišují. 41
Zdroj: CANFIELD, J., GREY, T. Digitální fotografie, tisk, prezentace, archivace. Brno: Computer Press Books, 2005. 280 s. ISBN 80-251-0786-8
41
4.5.1 Rajče Provozovatelem známé české fotogalerie je Mafra, a.s. V současné době tato fotogalerie obsahuje přes 100 000 000 snímků, 1 500 000 alb a 171 tisíc uţivatelů,42 pochopitelně toto číslo nevypovídá nic o jejich kvalitě. Údaj o počtu uloţených snímků, však můţeme chápat jako jednu z metrik, která vypovídá o oblíbenosti a významnosti galerií. Rajče nabízí zaloţení účtu zdarma, poté je nutné stáhnout program pro správu snímků. Po registraci obdrţí uţivatel vlastní doménu 3. řádu, která pak slouţí jako jednoduchý odkaz pro přístup. Doména má tuto podobu: http://jmeno.rajce.net. Od února 2009 Rajče nabízí moţnost základní úpravy alb
Obrázek č. 7 – Jednoduché a přehledné řazení fotoalb na Rajčeti Zdroj: http://lkmax.rajce.idnes.cz/ 42
Zdroj: http://technet.idnes.cz/cesky-fotoserver-rajce-net-dnes-ulozi-stomiliontou-fotografii-pse-
/sw_internet.asp?c=A090417_180001_sw_internet_vse
42
rovnou přes internetový prohlíţeč. Vyhledání alb probíhá i s náhledy (tzn. náhled úvodního snímku fotoalba), coţ nepochybně usnadní orientaci v nalezených výsledcích. Nově Rajče umoţňuje staţení dokonce celého alba, ale tento freeware program Rajče Photo Downloader, není oficiální a není na něj poskytována technická podpora. Alba lze přehledně seřadit dle několika kriterií. Také v této fotogalerii je moţné přidávat komentáře, vzhledem k mnoţství snímků však nemůţeme vţdy očekávat cenné rady a tipy opravdových fotografů. S komentáři souvisí i různé sociální funkce, které slouţí zejména ke snadnější komunikaci s ostatními fotografy či přáteli. Tyto funkce (například určitou synchronizaci s Facebookem) Rajče prozatím nenabízí. Do budoucna je v plánu i nahrávání video sekvencí. Na stránkách Rajčete velmi pozitivně hodnotím jednoduché a přehledné uţivatelské prostředí. Jsou zde podrobné obrázkové návody na registraci, vytvoření prvního alba a mnoho dalších operací, samozřejmě v češtině. Rajče proto mohu doporučit i méně zkušeným uţivatelům. Co se týká popularity, je Rajče mezi desítkami českých fotogalerií jednou z nejznámějších a nejoblíbenějších. Domnívám se, ţe významným aspektem, který stojí za touto velkou popularitou Rajčete, je právě uţivatelská jednoduchost a dále pak neustálé zlepšování a inovace sluţeb.
4.5.2 Google Picasa Jeden z největších konkurentů Rajčete pro Českou Republiku. Jiţ na první pohled zaujme grafika podobná vyhledávači Google. Společnost Google vlastní program Picasa od prosince 2004. Oproti Rajčeti je zde rozdíl v tom, ţe primárním poslání Google Picasa není fotogalerie. Funguje na principu nainstalovaného offline klienta, který také (mimo jiné) slouţí pro organizování a zpracování fotek. Prostřednictvím tohoto klienta můţeme fotky vyhledávat, třídit, ale také zveřejňovat, tedy vytvořit fotogalerii, jejíţ název je Webová alba aplikace Picasa. Pochopitelně je tato galerie doplněna různými specialitami společnosti Google, jako například umístění snímků na Google Earth.43 Na Google Picasa je také moţné objednat tisk snímků ve fotoalbech, nebo odeslat snímky na blog. Tato fotogalerie rovněţ poskytuje nezbytné základní funkce, jako jsou zobrazování náhledů, komentáře, změna pořadí snímků, atd.
43
Google Earth je aplikace umoţňující zobrazovaní mapy Země, včetně mnoha funkcí, jako například satelitní mapy, terén, snímky navštívených míst včetně sdílení, 3D mapy, atd.
43
4.5.3 Flickr Byl zaloţen v únoru 2004 a prakticky od této doby je povaţován za špičku v oblasti fotogalerií, je velmi oblíben nejen mezi českými uţivateli. Flickr jako jeden z mála omezuje mnoţství snímků, které je moţné nahrát. V prosinci 2006 zvedl Flickr limit u Free účtů z 20 MB na 100 MB měsíčně. V rámci účtu Pro je pak moţné vyuţít limit max. 2 GB za měsíc. Z tohoto důvodu nebývá Flickr obyčejnou galerií, pro stovky fotek. Tímto omezením nutí Flickr své uţivatele k tomu, aby zde uveřejňovali snímky lepší kvality, je tedy moţné zde najít opravdu velmi zdařilé fotografie. U běţného účtu je maximální velikost jednoho snímku 10 MB, u videa je to 150 MB a je moţné nahrát maximálně dvě videa měsíčně. Při vyuţití placeného účtu Pro je limit fotografie 20 MB a 500 MB pro video. Flickr nabízí i moţnost prodeje snímků, spolupracuje se známou fotobankou Getty Images. Dále tato fotogalerie umoţňuje sledování nejrůznějších statistik, například jaká slova vyuţívají lidé pro vyhledání, nebo kolikrát byly fotografie zobrazeny. Velmi kladně hodnotím kvalitu fotografií, prohlíţení fotografií je příjemným estetickým záţitkem. Zveřejňování snímků na Flickru někdy bývá pro fotografy určitou formou prestiţe. Flick rovněţ poskytuje sdílení video sekvencí, od března 2009 je dokonce moţné sdílet videa v HD rozlišení. Flickr podporuje také RSS kanály, které slouţí k zasílání různých novinek.
44
Obrázek č. 8 – Fotografie na Flickru jsou opravdu zdařilé, zde výsledky po zadání klíčového slova „beach“ Zdroj: http://www.flickr.com/search/?q=beach&z=t
4.5.4 Microsoft Live Photo Galery Jedná se o poměrně novou sluţbu společnosti Microsoft. Galerie funguje na podobném principu jako Google Picasa. Offline klient od Microsoftu se nazývá Windows Live Spaces, mezi uţivateli se také vyuţívá termín MSN Spaces. Základní funkce pro správu fotek jsou víceméně totoţné, rozdíl pak nastává v moţnostech vyuţívat speciality obou firem. V tomto případě je to tedy samozřejmě moţnost provázání s Windows a propojení s dalšími sluţbami Windows Live jako například blogy, události, kalendáře, nebo různé sociální funkce (komunikace s přáteli, zobrazování profilů), apod. Platí zde podobné zásady jako pro Google Picasa, nejedná se primárně o fotogalerii, proto zde nelze očekávat kvalitní snímky, na druhou stranu umoţňuje vyuţívání celé řady výše zmiňovaných funkcí. 45
4.5.5 Srovnání fotogalerií Na závěr této kapitoly uvádím srovnání a přehled určitých kritérií u fotogalerií, které jsem popsala v předchozí kapitole. Seřazení do tabulky tak umoţňuje čtenáři rychlou orientaci.
Název
Rajče
Webová alba Picasa
Flickr
Microsoft Live Photo Galery
URL
http://www.rajce.idnes.cz
http://picasa.google.com
http://www.flickr.com
http://photos.live.com
Vlastník
Mafra, a.s.
Google
Yahoo! Inc.
Microsoft
Čeština
Ano
Ano
Ne, 9 jazyků
Ano
Operační systém
Windows 98/200/XP/2003, Linux, Mac OS X.
Windows, Linux, Mac OS X.
Windows Wista, XP, Mac OS X.
Windows Wista, XP.
Formáty snímků
JPEG
JPEG, RAW
Prodej snímků Video sekvence Prostor pro snímky Podpora sociálních funkcí Hlavní výhody
Ne
Ne
Ano
Ne
Ne
Ano
Ano
Ano
Neomezený
1 GB
100 MB/měs.
500 snímků/měs.
Ne
Ano
Ano
Ano
Jednoduchost, uţivatelská přívětivost, český jazyk.
Jednoduchost, moţnost vyuţívání mnoha sluţeb, které poskytuje Google.
Kvalitní fotografie, mnoho přidruţených funkcí.
Vyuţívání funkcí souvisejících se sluţbami Windows Live.
(1)
Pozn:
(1) (2)
je podporováno pouze prohlíţení EXIF informací TIFF je automaticky konvertován do JPEG
Tabulka č. 3 – Přehled fotogalerií ve vybraných kriteriích Zdroj: Vlastní
46
JPEG, GIF, PNG, JPEG, PNG, TIFF (2) TIFF, BMP
4.5.6 Doporučení pro výběr fotogalerie Po zpracování přehledu docházím k závěru, ţe ne vţdy musí mít servery zabývající se zveřejňováním snímků toto jako primární účel, přesto mohou být velmi uţitečné a oblíbené. V současné době, kdy se vystavování fotek stalo běţnou součástí internetu, stále více nabývají na významu různé doplňkové funkce, zejména pak funkce sociální, které umoţňují různé diskuze, zobrazování profilů, komentářů, hledání přátel, atd. Výběr fotogalerie ovlivňuje několik zásadních faktorů, které se pokusím shrnout a doporučuji je před konečným výběrem zváţit: K jakému účelu snímky slouţí – jedná se o velké mnoţství fotek z dovolených a akcí pro rodinu a přátele, nebo chceme zveřejnit jen zdařilé snímky a pokusit se o sdílení zkušeností s jinými fotografy, či dokonce chceme své fotografie prodávat. Jak často a jaké mnoţství snímků budeme přenášet Koho chceme snímky oslovit – internet je globální, leckterý fotograf můţe mít zájem i o sdílení snímků a zkušeností s lidmi mimo Českou Republiku Plánujeme vyuţívání přidaných sluţeb jako sdílení videa, hudby, apod. Chceme snímky upravovat, nebo máme vlastní editor.
47
5. Nákup a prodej fotografií přes internet 5.1 Fotobanky vs. mikrofotobanky Fotobanky poskytují podobné funkce jako fotogalerie, tzn. členění do alb, popisky, vyhledávání, apod. Jejich hlavní rozdíl spočívá v tom, ţe umoţňují nákup a prodej fotografií. Kaţdá fotobanka ve své podstatě funguje na principu nahrání, nabídky a prodeje (staţení) fotografie či jiného souboru. Na fotobanky je nutné se dívat zvlášť z pohledu prodávajícího a kupujícího, i proto jsem závěrečnou charakteristiku jednotlivých mikrofotobank takto rozdělila. Prodávající můţe za svou práci najít finanční výdělek, kupujícímu pak fotobanky umoţňují většinou rychlý výběr a širokou nabídku. Fotobanky se však dnes jiţ neomezují pouze na fotografie. Jejich prostřednictvím lze nakupovat/prodávat také například videa, grafiku zejména pak bitmapové a vektorové animace. Vývoj v této oblasti pokračuje a v současné době se stále častěji můţeme setkat s pojmem mikrofotobanky. Pro pochopení celé problematiky povaţuji za důleţité osvětlit, proč se mikrofotobanky tak rozmáhají a čím se od klasických fotobank odlišují. V oblasti oceňování (tedy prodeje a nákupu fotografií) se můţeme setkat se dvěma modely. První starší model je označován jako Tradiční forma prodeje. Jedná se o jediný prodej fotky. Jakmile ji někdo koupí, je z databáze odstraněna. V podstatě se tedy jedná o exkluzivní právo na fotografii. Tomu odpovídá i cena, která se pohybuje v rozmezí 500 aţ 10 000 USD za fotku, v závislosti na vyuţití. V době klasických fotobank, bylo velice náročné být akceptován jako fotograf u různých fotobank. Fotograf by pracoval roky, neţ by si vybudoval vlastní široké portfolio, které by ukázal agenturám. Takovou klasickou fotobankou je například Getty Images, nebo Fotobanka.cz. Ale i tyto fotobanky jiţ pomalu přecházejí na jiné modely tak, ţe kombinují mikro a klasické fotobankové licence. Druhým modelem je tzv. Mikrostock. Jedná se o vysoce konkurenční formu prodeje. Principem je vlastně pravý opak tradičního prodeje, tzn. prodej té samé fotografie ve velkém mnoţství opakovaně. Díky tomu je cena za fotku řádově v dolarech, hrozí ale, ţe nějaké dvě konkurenční firmy budou mít ve svých reklamách či na webech stejné fotky. Pod pojmem Tradiční prodej si lze představovat klasické fotobanky, kdeţto model Mikrostock představuje novější fenomén - mikrofotobanky. Vzhledem k tomu, ţe 48
mikrofotobanky ovládají dnešní internetový trh s fotografiemi a stávají se fenoménem současnosti, v této práci se budu nadále zabývat mikrofotobankami.
5.2 Specifika modelu Mikrostock Vyuţívání modelu Mikrostock tak pochopitelně mění celé pojetí fungovaní fotobank. Ze způsobu prodeje vyplývá, ţe focení pro mikrofotobanky je úplně jiné neţ pro klasické fotobanky. Fotografům tento druhý model umoţňuje vystavování svých snímků v mnoha mikrofotobankách, prodej mnoha tisíců snímků, na druhou stranou se musí vypořádat s novými problémy, které bych zde ráda uvedla. Zdroje modelů - aby byli fotografové úspěšní (tedy prodali co nejvíce snímků), musí svůj materiál předloţit tolika mikrofotobankám, kolika jsou schopni. Mikrofotobanky ale mají rozdílné dohody, uţívací práva a omezení. To v podstatě fotografům neumoţňuje vyuţívat zavedené univerzální profesionální modely. Přesouvání a online vedení stovek aţ tisíců snímků mezi různými mikrofotobankami zabere mnohem více času. Málo kvalifikovaní kontroloři mikrofotobank, kteří rozhodují o přijetí snímků. Vzhledem k „mikro“ cenám agentury nemají dost peněz, aby si najali profesionální a vysoce trénované pracovníky pro kontrolu materiálů, které jsou mikrofotobankám předkládány. To znamená, ţe mnoho profesionálních fotografů bude posuzováno a jejich obrázky kontrolovány lidmi, kteří jsou o mnoho úrovní profesionálně níţe. Není tak ţádný rozdíl v oceňování nebo poplatcích mezi obyčejným fotografem s kompaktem a profesionálním fotografem, který má dlouholeté zkušenosti a investoval mnoha tisícové částky do vybavení. Publicita - úspěšní fotografové jsou vystaveni daleko většímu zájmu neţ tradiční fotografové. Přímé maily a telefonáty jsou velice běţné. Uprostřed noci zazvoní telefon, kdyţ bude volat čínský designer, který zapomněl na časový posun, nebo někdo, kdo bude ţádat (nejlépe ihned) zaslání osekané verze specifických obrázků. Lze tedy konstatovat, ţe mikrofotobanky jsou jeden velký mix vysoce profesionálních a vysoce neprofesionálních fotografů.44
44
Zdroj: http://www.arcurs.com/microstock-macrostock-micro-stock-macro-stock
49
5.3 Jak se na mikrofotobanky dostat Hned v úvodu této kapitoly musím konstatovat, ţe moţnost zobrazování vlastních fotek v mikrofotobankách je zcela odlišná od fotogaleriích. V kvalitních mikrofotobankách nestačí jen se zaregistrovat, resp. registrace je povolena aţ po schválení vzorových obrázků. Vstupní procedury bývají různé a konkrétně jsou zmíněny v popisu mikrofotobank. V principu je jedná o zaslání několika snímků, z nichţ musí být určité procento schváleno kontrolory, ţadatel tedy čeká na jejich schválení. Některé mikrofotobanky pak poţadují schvalovací proceduru opakovat pro kaţdý typ souborů, nejčastěji zvlášť pro fotografie a zvlášť pro vektory. Po úspěšném přijetí je umoţněna registrace, která probíhá přiloţením naskenovaného pasu jako dokladu totoţnosti. Mikrofotobanky se odlišují také v tom, nakolik je obtíţné se na ně dostat. Snímky, které projdou u jedné mikrofotobanky nemusí projít u druhé. Kaţdá mikrofotobanka má své vlastní kontrolory, kteří mají svoje podmínky, úhel pohledu, apod. Obecné poţadavky na snímky ale bývají stejné: ostrost, prodejnost tématu, kvalitní kompozice, správná klíčová slova, malý či nejlépe ţádný šum a samozřejmě ţádné nečistoty.
5.4 Licence Prodej a nákup obrázků v mikrofotobankách je moţný na základě předem sjednané licence. Je několik typů základních licencí, které se liší zejména ve způsobu uţití a tedy i v ceně. Uvedenými typy se v podstatě řídí všechny mikrofotobanky, musím však upozornit, ţe zde se jedná o výčet základních typů licencí, konkrétní znění licence si upravuje kaţdá mikrofotobanka individuálně. Proto doporučuji detailní prostudování odlišností konkrétních licencí.
5.4.1 Royal Free Zkratkou RF bývají označené snímky, které lze po zaplacení opakovaně uţívat bez nutnosti opětovného placení licenčních poplatků. Cena je paušální a její výše většinou záleţí na poţadovaném rozlišení (čím vyšší rozlišení, tím vyšší cena) a není nutné vymezit způsob uţití. Z toho vyplývá jejich nevýhoda, snadno se snímek můţe vyskytnout u někoho jiného například v katalogu konkurenční firmy (při této licenci nelze vyuţít exkluzivní právo).
50
V této kategorii se ještě můţeme setkat s tzv. Rozšířenou licencí (Extend). Tato licence umoţňuje tomu kdo obrázek koupí následnou redistribuci, tzn. další šíření například jako potisk triček, kalendářů, apod. Rozšířená licence je pochopitelně mnohem draţší. S licencemi typu RF pracují mikrofotobanky.
5.4.2 Right Managed Zkratka RM charakterizuje snímky, které mají přesně vymezen způsob a dobu uţití, výši jejich nákladu, apod. V tomto případě bude tedy cena za fotografii vyšší a odvíjí se právě od sjednaných podmínek. Výhodou je pak exkluzivní právo na fotografii. Snímky s licencí RM obecně bývají také kvalitnější. Snímky nabízené pod RM licencí bývají nabízeny zejména prostřednictvím klasických (tradičních) fotobank.
5.4.3 Model Release Model Release není klasická licence, lze si jej představit jako dokument, prostřednictvím kterého lze prodávat snímky zachycující rozpoznatelné osoby, tzn. osoby, které lze jasně identifikovat dle tváře či originálního tetování, apod. Model Release dokument můţe mít podobu jednoduchého papíru, kde bude uvedeno jméno, bydliště fotografa a fotografované osoby a ustanovení o oboustranném souhlasu s neomezeným uţitím této fotografie. Většina mikrofotobank však dnes vyţaduje Model Release sestaven dle jejich kritérií.45 Domnívám se, ţe velké mnoţství fotografů neví, ţe něco takového existuje, proto povaţuji za důleţité na Model Release upozornit. V neposlední řadě i proto, ţe ţádná mikrofotobanka nezveřejní fotografii rozpoznatelné osoby bez tohoto právního dokumentu. Jestliţe fotograf takový snímek uveřejní či prodá, hrozí mu ţaloba ze strany vyobrazené osoby.46 Podobný princip funguje pro úřední či vojenské budovy, kulturní památky, různá loga či servisní značky, zde se uţívá termín Property Release.
45
Připravený formulář pro mikrofotobanky lze stáhnout například na: http://www.arcurs.com/what-is-a-model-release
46
Zdroj: http://fotobanky.jirsak.cz/slovnik.html
51
5.5 Cenové programy 5.5.1 Pay-Per-Download Tento způsob platby v překladu znamená platba za staţení. Na internetu funguje jako platba za nejrůznější staţené produkty. V případě mikrofotobank se jedná o grafiku, videa i audia soubory a samozřejmě fotografie. Způsob je vhodný pro zákazníky, kteří nechtějí být nějak časově vázáni, ale potřebují jen konkrétní (omezené) mnoţství. Ceny za staţení bývají vyšší a pro autora také znamenají větší výdělek. Ve většině mikrofotobank tento způsob funguje na principu kreditů, které zájemce nakoupí za dolary a ty se mu po staţení snímku odečítají.
5.5.2 Předplatné Předplatné (Subscription) je druh platby fungující na principu paušálního poplatku za předem domluvené časové období například měsíc, rok. Zákazník můţe během této doby neomezeně stahovat snímky z fotobank. Vyuţití tohoto způsobu je vhodné pro ty, kteří pravidelně vyuţívají sluţeb mikrofotobank, případně stahují velké mnoţství snímků. Cena za snímek bývá niţší, ale konečný velký objem mnoha staţených snímků generuje mikrofotobankám mnohem větší zisk. Pro autora snímků je výdělek touto formou zpravidla niţší neţ přes výše uvedený Pay-Per-Download.47
5.6 Vyhledávání Kromě kvality a tématu fotografie významně rozhoduje o prodeji snímků snadnost její vyhledání. Zde platí jednoduchý princip: jestliţe snímek nikdo nenajde, také ho nikdo nekoupí. Vyhledávání funguje u naprosté většiny mikrofotobank přes klíčová slova. Správný výběr klíčových slov je tedy opravdu velice důleţitý. Pokud prodejce snímků zadá dvě, tři klíčová slova, připraví se tak o poměrně velké mnoţství potencionálních zákazníků. Kromě obecných slov (například design, wallpaper) je dobré se zamyslet i nad konkrétnějšími výrazy, které popisují hlavní motiv (např. summer, run). Špičkové mikrofotobanky komunikují převáţně v angličtině, proto není od věci vyuţít i překladatelské slovníky. Další moţností je inspirace ostatními autory. V podstatě se jedná o vyhledání podobných snímků a pouţití klíčových slov, která pouţívají jejich autoři.48 47
Zdroj: http://fotobanky.jirsak.cz/slovnik.html
48
Blíţe na: http://petr.vaclavek.com/article/529/klicova-slova-keywords-pro-fotobanky
52
Co se týče slovních spojení domnívám se, ţe je lepší zadávat jednotlivá slova odděleně. Vyhledávání dle slovních spojení či frází většina uţivatelů příliš nevyuţívá, navíc by bylo nutné strefit se naprosto přesně do slovního spojení. Také se vyplatí věnovat pozornost aktuálnosti klíčových slov, tzn. jaká slova jsou v daném období nejvyhledávanější. Například vánoční motivy se začínají více vyhledávat jiţ koncem léta. Vyhledávání pomocí klíčových slov, je tedy poměrně důleţitá součást prodeje snímků a kaţdému prodejci doporučuji nepodceňovat jejich výběr. Čas strávený jejich správným výběrem se jistě vyplatí. Pro úplnost zde ještě uvedu, ţe snímky lze vyhledávat také pomocí kategorií, do kterých jsou zařazeny.
5.7 Specifika fotografování Jedním z rozdílů mezi klasickou fotobankou a mikrofotobankou je i způsob fotografování, tak aby fotograf dosáhl (co největší) prodejnosti. Velké mnoţství fotografií kupují grafici a designéři, aby je mohli pouţít do reklam, prezentací, grafických zakázek, apod. Snímky pro tyto skupiny jsou tedy spíše jakýmsi polotovarem. To je podstatný rozdíl oproti klasickým fotobankám. Pro grafiky musí být tedy snímek zajímavý a snadno zakomponovatelný do jejich výsledné práce. Je tedy dobré myslet například i na to, jaké barvy jsou zrovna módní. Jako příklad uvedu skupinu usmívajících se vzájemně komunikujících pracovníků, v prostředí které je naaranţováno světlými barvami. Takto barevně laděná fotografie bude úspěšná, protoţe má univerzální pouţití, firmy přece chtějí ve svých prezentacích působit jako společnost dynamická se spokojenými pracovníky. Mnoho fotografů pro inspiraci vyhledává ty nejlépe prodávané snímky, není to nic nezvyklého. Dále je třeba vzít v úvahu, ţe prvotní orientace zájemců mezi velkým mnoţstvím snímků probíhá prostřednictvím malých náhledů. Snímek tedy musí zaujmout ve zmenšené podobě, měl by být bez rušivých prvků a zároveň autentický.49 Důleţité je také správné načasování některých snímků. V neposlední řadě je nutné si uvědomit, jak snadno můţe někdo jiný vyfotografovat náš snímek. Například se nám můţe zdát krásné panorama hor na dovolené, ale někdo kdo je stálým obyvatelem, můţe toto panorama fotografovat denně z mnoha úhlů. I dobrý nápad můţe okopírovat mnoho fotografů. 49
Zdroj: http://fotobanky.jirsak.cz/specifika_foceni.html
53
Na závěr tedy rozhodně nedoporučuji postup, kdy zájemce vybere pár fotografií, které povaţuje na nejzdařilejší, většinou krajinu či domácího mazlíčka a ty zašle do několika mikrofotobank. Zklamání z neprodejnosti či odmítnutí snímků, můţe být veliké a je moţné se ho vyvarovat při zváţení základních výše uvedených skutečností.
5.8 Způsoby platby Pro platbu za výběr cenových programů a zároveň proplácení provizí fotografům vyuţívají mikrofotobanky určité platební systémy. Většina mikrofotobank nabízí níţe uvedené způsoby a záleţí na uţivateli, kterou z nabízených variant si vybere.
5.8.1 Paypall Jde o známý platební systém, který je na internetu velmi rozšířen, zejména v souvislosti s platbami v internetových obchodech. Klienti vyuţívající Paypall musí mít funkční e-mail a kreditní či debetní kartu, která umoţňuje platbu přes internet. Po vcelku jednoduché registraci pak mohou uţivatele přijímat a zasílat platby. Mikrofotobanky tento způsob ve velké většině vyuţívají pro platby autorům snímků. Peníze zasílají většinou na vyţádání, je však nutné aby měl autor na svém účtu určitou minimální nashromáţděnou částku.
5.8.2 Moneybookers Platební systém podobný Paypall. Pouţívají ho všechny významné mikrofotobanky. Umoţňuje uţivatelům on-line platby pomocí platebních karet, určených k placení na internetu. Podobně jako u Paypall je moţné platby přijímat i zasílat. Hlavní rozdíl spočívá v moţnosti vyuţít tento systém ve státech, kde nelze pouţívat Paypall.
5.8.3 Šeky Autoři snímků mohou za prodej svých snímků také vyuţít proplacení formou šeku. Jedná se o nejdelší a nejsloţitější způsob. Šek bývá zaslán poštou a ten je poté proplacen bankou. Doba neţ autor obdrţí šek, bývá obvykle 6 týdnů, zpravidla je pak nutné ještě čekat na proplacení v bance (která si šek ověřuje). Dalším problémem bývá i pohyb kurzu. I zde platí minimum 50-100 USD. Tento způsob tedy příliš nedoporučuji a na území Evropy není ani příliš vyuţíván.
54
5.9 Porovnání mikrofotobank 5.9.1 Parametry zadání Jedním z cílů této práce je charakteristika významných mikrofotobank. Pro tento úkol jsem zvolila rozdělení na základně dvou úhlů pohledu, hledisko kupujícího a hledisko prodávajícího. Kaţdý do fotobanky vstupuje s jiným cílem a očekává tedy něco jiného, proto je vhodné i tuto charakteristiku rozdělit. Porovnání je tedy rozděleno na kategorie Nákup a Prodej. Jednotlivá kriteria jsou pak seřazena dle pořadí, jak se s nimi zájemce při běţném postupu setkává. Z důvodu lepší přehlednosti jsem obě kategorie zařadila vţdy k příslušné mikrofotobance. Pro charakteristiku jsem zvolila pět mikrofotobank. První tři: Dreamstime, Shutterstock a iStockPhoto patří k celosvětově nejuznávanějším a nejznámějším, proto není moţné je opominout. Fotofolia je novější a své konkurenty rychle dohání, proto jsem se rozhodla ji do porovnání zařadit. Pixmax jsem do výběru zařadila jako nejznámější a poměrně novou tuzemskou mikrofotobanku, která vznikla v České Republice, ale má samozřejmě působení i mimo ni. Celkově se tedy jedná o zavedené mikrofotobanky s kvalitními sluţbami. Přesto, ţe si sluţby jsou v principu podobné, kaţdá z bank má svá specifika a jisté odlišnosti, které se zde pokusím charakterizovat.
5.9.2 Charakteristika kriterií 5.9.2.1 Kategorie Prodej Požadavky na snímky Mikrofotobanky se odlišují ve formátech souborů, které lze prodávat. Popisuji zde tedy jaké formáty mikrofotobanka přijímá, doporučuje či odmítá. Poţadavků na snímky se týká i jejich schválení, kterému neunikne ţádný zájemce o prodej. Proto zde zmiňuji i nutné obecné podmínky pro přijetí. Konkrétní technické poţadavky na snímky bývají podrobně popsány na stránkách mikrofotobank. Export a editace snímků V tomto kriteriu charakterizuji moţné varianty přenosu fotografií, případně co je nutné udělat, aby snímek mohl být zveřejněn. 55
Licence Zde popisuji druhy licencí, pod kterými lze snímky prodávat, eventuelně popis základních rozdílů mezi nimi. Podmínky pro vyplacení Úspěšného fotografa bude dále zajímat, za jakých podmínek mu bude jeho odměna vyplacena. Většina mikrofotobank totiţ odměny vyplácí aţ po nashromáţdění určitého objemu finanční částky. Provize za prodej Toto hledisko má za úkol ukázat fotografovi přibliţnou cenu (provizi) za prodej jeho snímků ve dvou základních kategoriích. Jedná se o Předplatné a Pay-Per-Download.50 Konečnou cenu ovlivňuje kromě zvoleného cenového programu mnoho dalších faktorů, jako například úspěšnost fotografa. Cena provize se také zvyšuje, čím více fotograf prodá snímků. Proto není moţné přesně stanovit výši odměny, uvedené údaje jsou tedy informativní. Zajímavostí jistě je, ţe mikrofotobanky si běţně nechávají i 70% z ceny snímku.
5.9.2.2 Kategorie Nákup Velikost portfolia Kaţdého zájemce o koupi bude jistě zajímat jaké mnoţství a jaké druhy souborů daná mikrofotobanka nabízí. Jedná se o celkovou nabídku, čísla nevypovídají nic o kvalitě snímků. Vyhledávání Další kritérium, které bude nakupujícího zajímat, je snadnost a relevantnost vyhledávání. Zda je moţné vyhledané výrazy dále třídit, zda funguje vícejazyčné vyhledávání, apod. Toto kriterium je do jisté míry subjektivní (záleţí na názoru autora), zejména co se týká relevantnosti vyhledávání. Cenové programy Ve většině mikrofotobank fungují dva základní principy, a sice Pay-Per-Download čili platba za staţení (kredity) nebo Předplatné (Subcription). Toto kriterium je tedy zaměřeno na charakteristiku obou hlavních cenových programů, co programy nabízejí, z jakých variant je moţné vybírat, eventuelně čím se odlišují. S tím samozřejmě souvisí i cena za nákup snímků. I zde musím upozornit, ţe uvedené ceny jsou pouze orientační, opět ji ovlivňuje mnoho faktorů, zejména pak poţadované rozlišení, počet staţení, exkluzivita licence, apod. 50
Vysvětlení termínů je uvedeno v kapitole 5.5 Cenové programy.
56
5.9.3 Dreamstime Prodej Požadavky na snímky: Pro schvalování je poţadován formát JPEG, poté je moţný prodej i v TIFF a samozřejmě vektorová grafika. Vektory mohou mít formát EPS (s náhledem v JPEG), ale jsou přijímány i výstupní formáty z programu Corel Draw. Tato mikrofotobanka prozatím jako jediná umoţňuje prodej snímků v RAW formátech. Další odlišnost spočívá ve schvalování snímků. Při schvalování se zobrazuje informace o přibliţném čase, kdy přijde snímek na řadu. Velikost snímku musí být minimálně 3 Mpix. Interpolace není povolena. Mikrofotobanka podmiňuje 70% zveřejněných obrázků ponechat v nabídce nejméně po dobu 6 měsíců. Export a editace snímků: Nahrávání snímků je moţné přes FTP nebo přes stránku HTML, lze vyuţít nahrání v dávkách. Denní maximum pro vkládání je 100 fotografií (či vektorů). Přiřazování klíčových slov je nutné pro kaţdý snímek zvlášť. Je moţné tento proces automatizovat tím, ţe pro popis snímku pouţijeme jiţ existují snímek a jeho klíčová slova. Licence: Základní licenci RF je moţné rozšířit o Extend. Licenci Extend je nutné zakoupit, pokud počet tiskových kopií jednoho snímku přesáhne 500 tisíc. Extend licence má několik podlicencí: Incease Max Copies (I-EL), Web Usage (W-EL), Print Usage /P-EL) a Sell the Rights (SR-EL). Dreamstime vyţaduje Model Release pro zobrazované osoby. Existuje zde ještě licence Editorial pokud nemáme Model Release, ta je však pouze pro omezené pouţití. Podmínky pro vyplacení: Vyplacení za prodané snímky probíhá formou šeku, platebním systémem Paypall nebo Moneybookers. Minimální limit činí 100 USD. Provize za prodej snímků: Provize pro fotografa je kolem 50%. U předplatného je to paušálně 0.30 - 1 USD za snímek, záleţí na počtu prodejů. Provize se zvyšuje při překročení 5, 20, 50, 100 prodejů jednoho snímku. U programu Pay-Per-Download je provize přibliţně 0.55 - 3 USD.
Nákup Velikost porfolia: Dreamstime nabízí přes 7 600 000 obrázků všech kategorií a její portfolio se stále rychle zvětšuje. Je moţné zde nakupovat fotografie, vektory a animace.
57
Vyhledávání: Vyhledávání v této mikrofotobance je opravdu propracované. Základní vyhledávání je moţné pomocí hledaných výrazů či slov, dle formátu snímku (fotografie, vektory, RAW, atd.) dle typu licence (RF, Editoval, atd.). V rozšířeném vyhledávání pak můţeme nalézt moţnosti pro výběr barev (primární, sekundární), pro počet osob, popularitu, atd. Vyhledávání probíhá pouze v angličtině. Výsledky lze řadit dle různých kritérií, například dle přesnosti hledaného výrazu, data vloţení, počtu staţení, apod. Samotné vyhledávání probíhá rychle a s dobrými výsledky.
Obrázek č. 9 – Ukázka portfolia na Dreamstime Zdroj: http://www.dreamstime.com/Jirsak_info
58
Cenové programy: Při vyuţití programu Pay-Per-Download platí, ţe čím více kreditů nakoupíme, tím levnější bude snímek. Základní balíček můţe obsahovat nejméně 8 kreditů za 7.69 USD aţ 108 kreditů za 77 USD. Jeden snímek v nízkém rozlišení tak přijde na 0.96 – 0.72 USD. Předplatné je moţné zakoupit na 1, 3, 6 a 12 měsíců. Stojí od 99.3 USD do 1000 USD. Předplatné je omezeno maximálním počtem denních downloadů na 10, 25 a 50. Průměrná cena snímku vychází na 0.28 USD. U této mikrofotobanky výrazně ovlivňuje cenu počet staţení. Poplatek za obrázek, který je staţen více neţ 100x je podstatně vyšší, jeho cena bývá téměř dvojnásobná.
5.9.4 Shutterstock Prodej Požadavky na snímky: Mikrofotobanka přijímá formáty JPEG, TIFF a pro ilustrace formát EPS (náhled vektoru musí být v JPEG). Velikost snímku nejméně 1.6 Mpix. Pro schválení nových snímků je poţadována velikost min. 4 Mpix. Tato mikrofotobanka má specifický systém schvalování, je nutné vloţit deset obrázků, z nichţ musí být kontrolory schváleno minimálně sedm. Jestliţe jich bude odmítnuto více neţ tři, další pokus je moţný aţ za měsíc.51 Proces schvalování snímku trvá maximálně 48 hodin. Interpolace snímků je přípustná maximálně do 5%. Export a editace snímků: Přenos je moţný pomocí FTP, ActiveX, nebo přes webové stránky mikrofotobanky. Instrukce k uvedeným způsobům zasílá banka po zaloţení účtu. Pro počet uploadů není stanoven ţádný limit. Hlavní klíčová slova se přiřazují po nahrání do kategorií. Tato mikrofotobanka hlídá tematické přiřazení klíčových slov. Pokud její editoři objeví zbytečná klíčová slova, budou toto povaţovat za spam a můţe dojít k zablokování uploadu nových snímků. Licence: Standardní RF licence umoţňuje vyuţití v různých sférách – tisk, webové prezentace, obaly, apod. Celkový počet kopií však nesmí přesáhnout 250 000. Jestliţe bychom tento počet přesáhly, je nutné vyuţít rozšířenou (Enhanced) licenci.
51
Podrobný průvodce podmínkami pro uveřejňování snímků: http://submit.shutterstock.com/guidelines.mhtml
59
Shutterstock vyţaduje Model Release, pokud jej nemáme, je moţné zařadit snímek do kategorie Redakční (Editorial), která ale neumoţňuje komerční vyuţití, je tedy mnohem méně stahována. Podmínky pro vyplacení: Zde je moţné vyuţít variantu Pay-pall či Moneybookers, pro vyplacení je nutné mít minimálně 75 USD, zasílání pak probíhá automaticky. Jestliţe je poţadováno vyplacení formou šeku, jeho minimální hodnota musí být 300 USD. Provize za prodej snímků: U této mikrofotobanky probíhá většina obchodů prostřednictvím Předplatného. Při staţení snímku v Předplatném, dostane fotograf přibliţně 0.25 USD za kaţdý snímek. Jakmile však fotograf vydělá 500 USD, výdělek se zvýší na 0.33 USD za staţení. U programu On Demand (obdoba Pay-Per-Download) je to přibliţně 0.8 - 2 USD. Shutterstock nabízí pro své členy zajímavý přivýdělek. Jestliţe úspěšný prodejce doporučí mikrorotobanku dalšímu fotografovi, bude mít trvalou provizi 20% z jeho výdělku a tato provize není na úkor doporučeného fotografa.
Nákup Velikost porfolia: Shutterstock udává počet snímků přes 10 000 000 v RF licenci a přes 217 000 registrovaných fotografů. K prodeji jsou nabízeny vektory, fotografie, animace a video soubory. Vyhledávání: Moţnosti pro vyhledávání jsou poměrně rozsáhlé, probíhá v těchto hlavních ukazatelích: základní hledaný výraz, kategorie, jméno autora, zda obsahuje Model Release, dle kategorie Editorial. Je moţné vyhledání také pomocí preferované barvy. Výsledky je moţné nadále třídit. Podobně kvalitní a rychlé vyhledávání je nabízeno samostatně také pro videa. Vyhledávání můţeme provádět mimo angličtiny v dalších deseti jazycích, například němčině, španělštině, holandštině, atd. Cenové programy: V Předplatném je moţné volit ze tří základních variant. Při zvolení první varianty je předplatné časově omezeno na 1, 3, 6 nebo 12 měsíců, zde pak nezáleţí na velikosti rozlišení a lze stáhnout aţ 25 snímků denně. Měsíční předplatné stojí 249 USD, roční pak 2559 USD. Při vyuţití maximálního limitu staţení jeden snímek přijde na 0.33 - 0.28 USD. Druhou variantou je jednorázové předplatné na 1 rok (On Demand), limit staţených snímků se pak odvíjí od velikosti rozlišení. 12 staţení ve středním rozlišení lze pořídit za 49 USD.
60
Poslední variantou je rozšířené předplatné, které umoţňuje širší vyuţití. Zde je cena pochopitelně mnohonásobně vyšší. Například za 2 staţení kupující zaplatí 199 USD.
5.9.5 iStockPhoto Prodej Požadavky na snímky: Je akceptován formát JPEG, mikrofotobanka dále přijímá vektory (formát EPS s náhledem v JPEG), animace, videa (také v HD rozlišení), audia. Minimální rozlišení je 1200 x 1200 pix. iStockphoto má v mnoha krocích velmi podrobně specifikovány technické poţadavky na jednotlivé druhy snímků a formátů. Tyto informace má volně dostupné na svých stránkách,52 rozhodně doporučuji je podrobně prostudovat. Nejdříve je nutné projít vstupním testem, poté je zájemce vyzván k vloţení tří snímků. Všechny tři musí projít, naštěstí není nutné, aby vše prošlo na první pokus. Pro kaţdý druh souborů (například vektory) je nutné absolvovat znova celou vstupní proceduru se třemi obrázky. Je nutné si dát také pozor na přirazení správných klíčových slov, jinak hrozí zamítnutí jen z tohoto důvodu. Export a editace snímků: Se snímky je moţné pracovat přes webové rozhraní nebo pomocí speciálních programů pro Windows či Mac. Neexkluzivní fotografové mají stanoven limit uploadu snímků pouze 15 na týden, coţ povaţuji za velké omezení. Po čase se tento limit můţe zvětšit, v závislosti na prodejnosti. Nahrání kaţdého snímku vyţaduje přidělení klíčových slov a kategorie. Nahrávání fotek je zde tedy poměrně zdlouhavé, ale právě díky preciznímu zadávání klíčových slov, patří tato mikrofotobanka ve vyhledávání k nejlepším. Licence: Fotobanka nabízí RF licenci, nebo exkluzivní. I zde je nutný Model Release u rozpoznatelných osob. Podmínky pro vyplacení: Platba probíhá pomocí Paypall, šeku či Moneybookers. Minimální částka pro vyplacení je 100 USD. Provize za prodej snímků: Fotograf dostane 20% z ceny za kaţdý download, záleţí na počtu staţení a rozlišení snímků, provize se pohybuje v rozmezí 0.3 - 4 USD. V předplatném je pak provize logicky o něco niţší přibliţně 0.2 – 2 USD. Jestliţe je fotograf exkluzivním členem iStockPhoto, provize můţe tvořit aţ 40 %. Čím více staţení, tím je provize větší. 52
Blíţe na: http://www.istockphoto.com/tutorial_2.0_quality.php
61
Mikrofotobanka rozlišuje 1 - 200 000+ downloadů. V této mikrofotobance probíhá stahování ţádaných snímků v řádech tisíců (některé opravdu výjimečné udávají staţení i daleko přes deset tisíc). iStockphoto je tedy primárně zaměřena na jednorázové stahování (Pay-Per-Download).
Nákup Velikost porfolia: iStockPhoto v současné době udává přes 6 400 000 obrázků v RF licenci. Mezi nabízené druhy souborů patří mimo fotografií a vektorů také, audio, video v rozměru 3:4 či 16:9 a Flash. Vyhledávání: Základní vyhledávání probíhá v těchto kategoriích: velikost snímku, typ souboru, tedy zda se jedná o ilustraci, video, audio, nebo Flash. Výsledky lze dále třídit, dle počtu staţení, data vloţení a mnoha dalších. Vlastní vyhledávání nabízí velmi dobré výsledky, coţ je jistě mimo jiné dáno tím, ţe tato mikrofotobanka (prozatím jako jediná) zamítá snímky, která mají dle názoru jejich editorů, špatně přiřazená klíčová slova. Efektivní vyhledávací systém byl převzat od Getty Images a v této mikrofotobance je celý tento systém opravdu propracovaný. Cenové programy: Nákup snímků probíhá ve třech jednoduchých krocích. Registrace, výběr vhodného platebního programu a poté je moţné stahovat snímky. Za dolary zájemce nakoupí kredity, kterými pak platí za staţení. 10 kreditů lze koupit přibliţně za 12 USD. U předplatného lze vybírat dobu na 3, 6 nebo 12 měsíců a můţeme nakoupit 30 aţ 480 kreditů. Například při zakoupení 30 kreditů na 3 měsíce stojí předplatné 979 USD. Ceny jednotlivých snímků se pak odvíjí od velikosti rozlišení. Rozlišení je rozděleno do sedmi kategorií, jeden snímek pak v závislosti na rozlišení stojí od 1 do 25 kreditů v neexkluzivní licenci. Snímky, které lze koupit výhradně v iStockPhoto případně Getty Images stojí od 2 do 30 kreditů.
5.9.6 Fotolia Prodej Požadavky na snímky: Snímky mohou být v JPEG a TIFF. Vektorové snímky v EPS, zabalené do ZIP s náhledem v JPEG. Minimální velikost snímků je 4 MB. Jednotlivý snímek pak nesmí přesáhnout velikost 30 MB, vektor maximálně 2 MB. Technické poţadavky lze
62
prostudovat přímo na stánkách Fotolie.53 Tato mfb někdy zamítá snímky jen proto, ţe jiţ povaţuje dané téma za dostatečně pokryté jinými fotografy. Export a editace snímků: Snímky lze odesílat přes FTP, pomocí HTML a nově také pomocí Flash aplikace. Limit pro nahrávání snímků není stanoven. Je také moţné vyuţít dávkové zasílání, tzn. snímky odeslat najednou a pak k nim přiřadit klíčová slova a popisky, přiřazování je však nutné udělat pro kaţdý snímek zvlášť. Snímky je nutné uploadovat v originálním rozlišení (nesmí být interpolována-zvětšována). Licence: Mimo základní RF licence, mikrofotobanka nabízí také licenci rozšířenou (Extend RF) a jsou zde také nabízeny výhradně exkluzivní snímky. I tato mikrofotobanka vyţaduje Model Release. Podmínky pro vyplacení: Lze vybírat z variant šek, Pay-pall, Moneybookers či kreditní karta. Minimum pro vyplacení je 50 kreditů. Z důvodu prověření musí kaţdý nový člen čekat na první vyplacení minimálně 45 dní. Provize za prodej snímků: Fotograf dostává za staţení 33 % z ceny, tedy u základního rozlišení 0.33 USD. Při vyšším rozlišení je to 0.66 USD. Čím více downloadů tím je vyšší provize pro fotografa a můţe dosáhnout aţ 47 %. K prvnímu zvýšení provize dochází po získání 100 USD. Pro exkluzivní soubory je provize v rozmezí 50 - 64 %.
Nákup Velikost porfolia: Fotofolia udává přes 7 340 000 fotografií a přes 520 000 vektorů. V současnosti se počet registrovaných uţivatelů blíţí 1 000 000. V této mikrofotobance lze nakoupit mimo zmíněných fotografií a vektorů také videa. Vyhledávání: Fotolia má své stránky ve 13 - ti jazycích vyhledávání je tedy moţné v kaţdém z nich. Základní vyhledávání funguje dle zadaného výrazu, rozlišení snímku a kategorie. Rozšířené funkce pak umoţňují řazení dle ceny, popularity, počtu staţení, formátu, nebo polohy obrázku (horizontální, vertikální), a moha dalších. Samotné vyhledávání funguje rychle, ale kvalita výsledků bývá rozdílná. Na některý dotaz se mi dařilo nalézt odpovídající snímky, a však zejména u slov, které mají více významů, byly výsledky poněkud nepřesné.
53
Blíţe na: http://blog.fotolia.com/uk/faq/photographer/photo_type.html
63
Cenové programy: Předplatné je moţné zvolit na 1, 6 nebo 12 měsíců. Předplatné Standard je určeno pro fotografie velikosti 4 Mpix, předplatné Premium pak pro fotografie, vektory a videa v nejvyšší kvalitě. V obou variantách si zájemce můţe zvolit denní limit počtu staţených snímků, ten můţe být od 25 aţ do 250. Pokud zvolí vyšší limit, cena za jeden staţený snímek se pochopitelně sniţuje. Například u předplatného na jeden měsíc v limitu 25 snímků na den vychází cena snímku ve standardní kvalitě na 0.33 USD. Avšak při zvolení stejné doby s denním limitem 250 snímků je cena za snímek jiţ jen 0.23 USD. V programu Pay-Per-Dowload stojí jeden kredit 0.75 USD. Rozlišení je rozděleno do šesti skupin: XS, S, M, L, XL, XXL (0.12 – 15 Mpix). Většina snímků je nabízena do maximální velikosti L. Rozšířená licence je pak označena jako X, V, XV. Cena snímků se pohybuje v rozmezí 1 kredit za velikost XS aţ po 10 kreditů za XXL. U rozšířené licence je to 10 – 40 kreditů, jak přehledně ukazuje následující tabulka.
Licenses From
Mega size
pixel
Resolution Possible uses
1 credit
0.12 MP
72 DPI
3 credits
0.5 MP
72 DPI
5 credits
2 MP
300 DPI
7 credits
4 MP
300 DPI
8 credits
8 MP
300 DPI
15 MP
300 DPI
Original size
300 DPI
Creation of derivative products intended for resale (ex: postcards, posters, tshirts...)
4 credits
All sizes
-
Illustration of all kinds of professional documents on all media
40 credits
All sizes
-
Creation of derivative products intended for resale (ex: postcards, posters, tshirts...)
10 credits 10 credits
illustration of all kinds of professional documents on all media ex : advertising, website illustration, press article illustration, blog...
Tabulka č. 4 – Přehledně zpracovaný ceník a moţnosti uţití na Fotolii Zdroj: http://us.fotolia.com/Info/Credits
5.9.7 Pixmac Prodej Požadavky na snímky: Pixmac má ze všech sledovaných nejmenší moţnosti co do typů souborů. V podstatě zde lze prodávat pouze fotografie v běţných formátech JPEG, TIFF. Vzhledem k tomu, ţe mikrofotobanka je nová, poţadavky na snímky nejsou tolik přísné a neprochází dlouhým schvalováním. Jednou ze zajímavých informací jistě je, ţe
64
mikrofotobanka neumoţňuje autorovi smazání jiţ nahraných snímků bez udání důvodu a schválení administrátorem. Informace o přípustné interpolaci neudává. Export a editace snímků: Snímky je moţné vkládat pomocí FTP a HTML stránek. Hlavní klíčová slova se vkládají automaticky na základě fotografem vyplněného popisu snímku. Další klíčová slova pak vkládají správci fotobanky. Licence: Je zde nabízena klasická RF licence s moţností Extend, kterou musíme zakoupit, jestliţe tisk či jakákoliv distribuce přesáhne 500 000 kusů. I tato mikrofotobanka vyţaduje Model Release, staţení formuláře je moţné ve správě účtu. Podmínky pro vyplacení: Platba přes Paypall, Moneybookers nebo kreditní kartu. Peníze jsou zasílány po získání 50 kreditů, coţ odpovídá přibliţně 50 USD. Provize za prodej snímků: Pixmac rozděluje výši provize dle datumu. Snímky nahrané před 1.4.2009 mají provizi 50 %, v exkluzivní licenci pak 60 %. U novějších snímků (po 1.4.2009) je provize mezi 30 - 44 % u exkluzivní licence 40 - 60 % v závislosti na počtu staţení. Provize se odvíjí od ceny snímku, takţe v Předplatném bude výdělek logicky niţší. Podobně jako Shutterstock nabízí tato mikrofotobanka výdělek z dalšího fotografa. V tomto případě je to 25 % za kaţdý prodaný snímek, tato provize není na úkor doporučeného fotografa.
Nákup Velikost portfolia: Pixmac udává celkovou nabídku přes 10 000 000 fotografií, spolupracuje však s dalšími mikrofotobankami (Dreamstime a Fotofolia) takţe prodává i jejich snímky. Vyhledávání: Hledané výrazy lze v rozšířeném výběru standardně třídit dle klíčového slova, velikosti, ceny, formátu, autora a druhu licence. Seřazení můţe probíhat dle relevance, datumu či počtu staţení. Vyhledávat lze v češtině a angličtině, mikrofotobanka doporučuje vyuţívat hlavně angličtinu. Jako určitou nevýhodu vidím absenci dalšího řazení výsledků do různých skupin, apod. Relevantnost vyhledávání je různá. U obecných výrazů (například mountain) jsou výsledky dobré, při zadání abstraktnějších výrazů bývají výsledky zavádějící a leckdy s hledaným výrazem téměř nesouvisí. Cenové programy: Při vyuţití kreditů lze zakoupit 30, 100 nebo 500 kreditů za ceny 30, 97 nebo 460 USD. Cena snímků záleţí na poskytovaném rozlišení. Pixmac má jednu zvláštnost, cenu snímku určuje také jeho tématika. Kreativní fotografie jsou levnější neţ fotografie 65
známých osobností. Je to z toho důvodu, ţe snímky známých osobností jsou prodávány pod zvláštní licencí, která neumoţňuje komerční vyuţití. Při koupi 100 kreditů tak jeden snímek s běţnou tématikou v 2 Mpix rozlišení přijde na 4 kredity tedy 3.88 USD. V kolekci Předplatné si můţeme vybrat mezi variantou 25 kreditů/den za 200 USD, nebo 100 kreditů/den za 300 USD.
5.10 Souhrnné informace Následující tabulka ukazuje vybrané informace u sledovaných mikrofotobank v přehledné formě. Název
Dreamstime
Shutterskock
iStockPhoto
Fotolia
Pixmac
Web
www.dreamstime. com
www.shutterstock. com
www.istockphoto. com
www.eu.fotolia. com
www.pixmac.com www.pixmac.cz
Rok/měsíc založení
2000
2003
2000/04
2005
2008/09
Základní licence
RF,Extend, Editorial
RF,Enhanced, Editorial
RF
RF, Extend RF
RF, Extend RF
Způsob platby
Moneybookers, Paypall, šek
Moneybookers, Paypall, šek
Moneybookers, Paypall, šek
Moneybookers, Paypall, kreditní karta
Moneybookers, Paypall, kreditní karta
Druhy souborů
Fotografie, vektory
Fotografie, vektory, videa
Fotografie, vektory,videa, audia, flash
Fotografie, vektory, videa
Fotografie
Uživatelské prostředí (1)
1
1
3
2
3
Rychlost schvalování
3 dny
2 dny
2-3 dny
3 dny (3)
4-5 dní
(2)
Pozn: (1)
Subjektivní hodnocení ve stupnici: 1- velmi přívětivé 2- přívětivé s drobnými nedostatky 3- dostačující
(2)
Jedná se o průměrnou dobu, konkrétní případy se mohou lišit
(3)
Vektory bývají schváleny do několika hodin
Tabulka č. 5 – Přehled vybraných údajů mikrofotobank Zdroj: Vlastní
66
5.11 Shrnutí analýzy mikrofotobank V této kapitole jsem představila několik srovnávacích kritérií u významných mikrofotobank. Určit která z nich je nejlepší, není moţné. Kaţdá ze sledovaných mikrofotobank má určitá specifika, klady i zápory, které zde shrnuji.
5.11.1Dreamstime Tato mikrofotobanka rozhodně patří ke špičce v obchodování s fotografiemi. Zaujal mne prodej RAW formátů a příjemné uţivatelské prostředí, které je intuitivní a přehledné. Grafická tlačítka jsou popsaná, není tedy nutné sloţitě hledat jejich význam či funkci. Uţivatelské prostředí je pro mne nejpříjemnější ze všech popisovaných mikrofotobank. Další výhodou je propracované vyhledávání a údaje o předpokládaném čase schválení snímků. Dreamstime má také poměrně kvalitně propracován systém různých statistik, které můţe u svého účtu sledovat kaţdý fotograf. Systém umoţňuje sledovat nejen počty prodejů, ale také velikost vlastního portfolia, počet zamítnutých snímků, jaké klíčové slovo kupující vyhledal, apod. Jsou zde evidovány počty staţení jednotlivých snímků a cena (tedy i provize) se výrazně zvedá se vzrůstajícím počtem staţení. Jako negativum vidím absenci jiných jazyků mimo angličtiny a také by mikrofotobanka mohla poskytovat širší okruh souborů, nejen fotografie a vektory.
5.11.2 Shutterskock Shutterstock je primárně zaměřen na Předplatné, většina obchodů probíhá tímto způsobem. Pro nakupující, kteří mají zájem o předplatné je vyuţití v této mikrofotobance opravdu výhodné. Shutterstock jako první zavedl obchodování s video soubory. Uţivatelské prostředí je také příjemné, zaujaly mne kvalitní náhledy fotografií. Tato mikrofotobanka má dle mého názoru příliš komplikovaný systém schvalování snímků, zejména pak časové omezení jeden měsíc při odmítnutí. Dále vidím prostor pro zlepšení v systému statistických ukazatelů pro fotografy, který je jedním z nejhorších a poskytuje opravdu málo informací, v podstatě lze sledovat pouze počet prodejů.
5.11.3 iStockPhoto Jedná se jednu z nejstarších mikrofotobank, která funguje od roku 2000 a jejímţ vlastníkem je známá klasická fotobanka Getty Image. iStockPhoto je primárně zaměřena na program PayPer-Download, má vysoké počty jednotlivých staţení. 67
Tato mikrofotobanka má pověst jedné z nejpřísnějších při posuzování snímků. Návod na technické poţadavky snímků je jedním z nejobsáhlejších a kontroloři sledují mimo vlastní kvality také přiřazená klíčová slova. Vnímám zde mnohem horší podmínky pro neexkluzivní fotografy. Pokud se fotograf rozhodne stát se exkluzivním, tedy své snímky nabízet pouze prostřednictvím této mikrofotobanky (nebo Getty Image), čekají ho mnohem lepší podmínky po všech stránkách, ať jiţ v oblasti nahrávání snímků, výdělků či schvalování. Je tedy na zváţení zda se fotografovi vyplatí tato exkluzivita. iStockPhoto také vyniká v nabídce různorodosti souborů, které lze nakoupit. Jeho nevýhodu vidím v uţivatelském prostředí, některé části na mne působí strohým dojmem, některé jsou zase naopak nepřehledné a ztěţují rychlou orientaci. Některé potřebné informace jsem nacházela na neočekávaných místech.
5.11.4 Fotolia Přesto ţe se jedná o novější mikrofotobanku, v mnoha faktorech se vyrovná těm zavedenějším. Kladně hodnotím rozdělení snímků do šesti kategorií, které dává velký prostor k výběru dle představ a poţadavků nakupujícího a nenutí ho zbytečně platit za velké rozlišení, které nevyuţije. Dále mne zde zaujalo příjemné uţivatelské prostředí, které umoţňuje jednoduchou orientaci v hledaných informací. Rovněţ nabídka druhu souborů je zajímavá, obsahuje nejčastěji ţádané fotografie, vektory a videa. Statistiky sledovaných prodejů zde však prozatím příliš nefungují a poskytují málo informací. Nelze sledovat prodejnost témat, nebo počet schválených (odmítnutých) snímků a mnoho dalších údajů, které by fotografy mohly zajímat. Také relevantnost výsledků na hledaná klíčová slova bývá zavádějící.
5.11.5 Pixmac Pixmac je nejmladším zástupcem z vybraných mikrofotobank. Nemá příliš náročné poţadavky na snímky, coţ lze povaţovat za výhodu. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, ţe nabízené snímky nemusí být vţdy kvalitní, zejména ty, které nejsou přejaté z jiných mikrofotobank. Pixmac dále prodává snímky z Fotolie a Dreamstime. Vzhledem k minimálním poţadavkům na snímky, je neadekvátně dlouhá doba jejich schvalování. Příliš mě nepřesvědčilo uţivatelské prostředí, některé informace pro sledovaná kriteria jsem velmi těţko hledala. Dále by bylo přínosné rozšíření nabídky druhů souborů, alespoň o vektory.
68
Výhodou této mikrofotobanky je snadné a rychlé nahrávání snímků. Na této mikrofotobance samozřejmě oceňuji české prostředí a také to, jak se mikrofotobanka dokáţe prosadit na globálním poli a v některých faktorech (například kvalitní kreditní systém) se přibliţuje hlavním hráčům.
69
Závěr V práci jsem se pokusila v co nejsrozumitelnější podobě popsat ty oblasti digitální fotografie, které povaţuji v souvislosti s internetem za nejdůleţitější. V první části práce jsem popsala sluţbu WWW a nalezla určitou souvislost mezi kvalitou připojení, počtem uţivatelů a s tím související vyuţívání sluţeb v internetové digitální fotografii. Přesto, ţe je v České Republice komerční internet vyuţíván delší dobu, stále zaostáváme za západní Evropou v kvalitě i počtech připojení. I přesto se situace stále zlepšuje a tento trend lze očekávat i do budoucna. Bude tedy i vzrůstat vyuţívání digitální fotografie. V další části jsem charakterizovala nejpouţívanější formáty, jejich odlišnosti, moţné způsoby pouţití a s tím související vyuţívání komprese. Problematika autorství se dotýká celé oblasti internetu, nejen fotografie. Vzhledem k tématu této práce, bylo nutné zaměřit se pouze na oblast digitální fotografie. Definovala jsem zde základní pojmy související s autorstvím v co moţná nejsrozumitelnější podobě. Jedná se zejména o vysvětlení, co vůbec pojem autorství znamená, na co se vztahuje, jaké jsou druhy autorských práv, licence, apod. S autorskými právy úzce souvisí problematika fotomontáţí. Fotomontáţí neporušujeme autorské právo v jeho pravém smyslu, v kaţdém případě se jedná o porušování etiky a díky fotomontáţím hrozí, ţe fotografie přijde o jedno ze svých hlavních privilegií, a tím je autentická reprodukce skutečnosti. Tuto problematiku vidím jako velkou výzvu pro dnešní informační společnost. Chybějící zákony a definice, které by postihovaly toto neetické jednání, jen prohlubují celý problém. Je nutné si však uvědomit, ţe internet v rámci celosvětové působnosti ani neumoţňuje přijetí globálně platných norem či zákonů. V této části jsem vysvětlila jak je fotomontáţ v současnosti vnímána. Autorské nároky jsou v dnešní době poměrně obtíţně a zdlouhavě vymahatelné, proto závěr této kapitoly věnuji popisu moţných variant, jak vlastní fotografie alespoň částečně ochránit. V současné široké nabídce sluţeb pro zveřejňování fotografií je důleţité, aby uţivatel znal hlavní moţnosti, jejich výhody a nevýhody, proto jsem tyto základní varianty charakterizovala ve čtvrté části práce. Zejména sociální sítě nabývají na významu a jejich potenciál dalece přesahuje oblast digitální fotografie. Na závěr jsem vytvořila popis a srovnání významných fotogalerií v základních aspektech tak, aby se čtenář mohl snadno zorientovat v tom, co která fotogalerie nabízí. Má snaha vedla k vytvoření určitých obecných doporučení, ve smyslu co je potřeba zváţit před výběrem vhodné fotogalerie. Poznání 70
charakterizovaných sluţeb včetně zváţení uvedených doporučení, představuje základ pro rozhodování o způsobu zveřejnění fotografií. Poslední část práce je věnována moţnostem nákupu a prodeje fotografií. Tato problematika ve spojení s internetem bourá hranice, za které nebylo moţné dříve zajít. Fotografie jsou dnes dostupné téměř kdekoliv, velmi rychle a za nízkou cenu, coţ by bez vyuţití internetu prakticky nebylo moţné. Trh s fotografiemi se v podstatě přesunul do virtuálního světa. V této části můţeme nalézt definici rozdílů mezi fotobankami a mikrofotobankami a popis oblastí, se kterými by se měl seznámit kaţdý zájemce, který se chystá do mikrofotobank vstoupit. Jedná se například o popis druhů licencí, cenových programů, specifik vyhledávání nebo fotografování. Hlavní důraz jsem poté kladla na další praktickou část, a sice charakteristiku významných mikrofotobank. Pro účely této diplomové práce jsem zvolila rozdělení do dvou hlavních hledisek (nákup a prodej), ve kterých jsem odděleně charakterizovala vybraná kritéria, která vycházela z popsaných oblastí. V konečné fázi jsem provedla shrnutí provedené analýzy a zaměřila se na hlavní zjištěné poznatky. Provedené zmapování tak dává ucelený přehled o současných sluţbách mikrofotobank. Téma této diplomové práce se týká dynamické oblasti, která se rychle vyvíjí a mění, bylo proto nutné pracovat převáţně se zdroji v elektronické podobě. Zdroje v tištěné podobě, totiţ mohou být poněkud zastaralé, to se týká zejména oblastí zveřejňování a obchodování s fotografiemi. Má práce rozhodně nemohla na omezeném prostoru obsáhnout celou problematiku, digitální fotografie je opravdu široký pojem. Samozřejmě zde existuje prostor k dalšímu rozvoji témat, například v oblasti mnoha dalších internetových sluţeb, jako jsou tisk fotografií, grafické zpracování, atd. Trh mikrofotobank se do budoucna jistě také bude měnit, lze očekávat další rozšiřování sluţeb a také vstup nových společností. Internet se dotýká celé řady oblastí související s digitální fotografií. Některé z nich změnil úplně, ať je to například oblast zveřejňování či obchodování s fotografiemi. Mohu tedy konstatovat, ţe digitální fotografie nabývá zásadního významu právě ve spojení s internetem. Na základě provedené analýzy této oblasti docházím k jednoznačnému závěru, ţe vliv internetu na digitální fotografii a celou informační společnost je obrovský a internet nám pomalu ale jistě ukazuje, jak mocným komunikačním a přenosovým médiem doopravdy je.
71
Seznam literatury Monografie 1.
BARRET, C., LUCK, S., ZUK, A., KEITH, M. Go digital, Nechte ožít minulost. Praha: Slovart, 2007. 160 s. ISBN 978-80-7209-935-1
2.
BARTOŠOVÁ, Helena. Aplikační možnosti digitální fotografie. Bakalářská práce, BIVŠ, Praha. 2008
3.
CANFIELD, J., GREY, T. Digitální fotografie, tisk, prezentace, archivace. Brno: Computer Press Books, 2005. 280 s. ISBN 80-251-0786-8
4.
Computer č. 15-16/2009. CPress Media, Brno, 92 s. ISSN 1212-8454
5.
FREEMAN, Michael. Průvodce světem digitální fotografie. Praha: Nakladatelství Svojtka α Co., 2004. 224 s. ISBN 80-7237-962-3
6.
KUNEŠ, Jan. Vytváříme fotoalbum na Internetu. Brno: Computer Press, 2006, 136 s. ISBN: 80-251-1032-X
7.
SOBOTA, B., MILIÁN, J. Grafické formáty. Nakladatelství KOPP, 1996. 157 s. ISBN 80-85828-58-8
Právní předpisy 8.
Zákon č. 121/200 Sb. O právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
Články 9.
A.D.P.net. Historie internetu.[on-line] [cit. 2009-11-01] Dostupný z WWW:
10. Aktuálně. cz. Obchod bez svolení použil foto rodiny v reklamě. [on-line] 2009-06-11 [cit. 2010-01-04] Dostupný z WWW:
72
11. Český statistický úřad. Internetová infrastruktura. [on-line] updated 2010-02-24 [cit. 2010-03-01] Dostupný z WWW: 12. ČT24. cz. Rakušané falšují panoráma města Innsbrucku. [on-line] 2009-04-26 [cit. 2010-01-04] Dostupný z WWW: 13. ČTK. cz. V Česku začala platit licence Creative Common. [on-line] 2009-04-16 [cit. 2010-03-04] Dostupný z WWW: 14. EDITOŘI WIKIPEDIE. Picasa. [on-line] 2006 [cit. 2009-11-22] Dostupný z WWW: 15. EDITOŘI WIKIPEDIE. Windows Live Spaces. [on-line] updated 2007 [cit. 2009-11-22] Dostupný z WWW: 16. Fotorádce. cz. Fotografie a autorský zákon I. díl. [on-line] 2007-10-25 [cit. 2010-02-12] Dostupný z WWW: 17. JEŢEK, David. Nobelova cena za fyziku pro rok 2009 nejen za objev CCD. [on-line] 2009-10-07 [cit. 2009-12-12] Dostupný z WWW: 18. JIRSÁK, J., MICHALOVÁ A. Slovník. [on-line] 2009 [cit. 2010-01-15] Dostupný z WWW: 19. JIRSÁK, J., MICHALOVÁ, A. Specifika focení pro mikrofotobanky. [on-line] 2009 [cit. 2010-01-15] Dostupný z WWW:
73
20. PSOHLAVEC, Stanislav., Digitalizace co tím myslíte? [on-line] 2003-09-11 [cit. 2009-12-01] Dostupný z WWW: 21. Technet.cz. Český fotoserver Rajče.net nabízí přes 100 000 000 fotografií. [on-line] 2009-04-18 [cit. 2009-11-25] Dostupný z WWW: 22. TESAŘ, Michael. Historie fotografie [on-line] 2007 [cit.2009-11-24] Dostupný z WWW: 23. VÁCLAVEK, Petr. Jak na klíčová slova (keywords) pro fotobanky. [on-line] 2008-09-08 [cit. 2010-01-15] Dostupný z WWW: 24. VÁCLAVOVIČ, Jiří. Grafické formáty pro internet – GIF, [on-line] 2001-04-12 [cit. 2010-01-05] Dostupný z WWW: 25. VACULÍK, Radek. Neviditelný vodoznak v obrazových datech II. [on-line] 2003-07-01 [cit. 2010-02-12] Dostupný z WWW: 26. VESELÝ, Karel. Zpěvačka Alicia Keys jako první z velkých hvězd využívá sílu Facebooku. [on-line] 2009-12-14 [cit. 2009-12-29] Dostupný z WWW: 27. YURI, Arcurs. Microstock Vs Macrostock, Micro stock and Macro stock. [on-line] 2007-12-10 [cit. 2009-11-05] Dostupný z WWW:
74
Internetové zdroje 28. http://www.creativecommons.cz/ 29. http://depo.bluetone.cz/ 30. http://www.dreamstime.com/ 31. http://www.edisk.cz/ 32. http://eu.fotolia.com/ 33. http://www.facebook.com 34. http://www.flickr.com/ 35. http://www.grafika.cz/ 36. http://www.istockphoto.com/ 37. http://picasa.google.com/ 38. http://www.pixmac.com/ 39. http://photos.live.com/ 40. http://www.rajce.idnes.cz/ 41. http://rapidshare.de/ 42. http://www.shutterstock.com/ 43. http://www.uschovna.cz/
75
Seznam použitých obrázků, tabulek a grafů Obrázek č. 1 - Ukázka fotografického přístroje v historických dobách. Zdroj: Obrázek č. 2 - Ukazuje výsledky zvětšování bitmapové a vektorové grafiky. Zdroj: Obrázek č. 3 - Ukázka rozdílů mezi formáty JPEG a GIFF v různých velikostech. Zdroj: Obrázek č. 4 – Tato fotografie zveřejněná ve výloze obchodu neoprávněně, vyvolala mediální rozruch. Zdroj: Obrázek č. 5 - Ukázka vodoznaku s copyrightem ve fotografii. Zdroj: Vlastní Obrázek č. 6 – Ukázka přehledného třídění fotografií včetně komentářů na Facebooku. Zdroj: Vlastní Obrázek č. 7 – Jednoduché a přehledné řazení fotoalb na Rajčeti. Zdroj: Obrázek č. 8 – Fotografie na Flickru jsou opravdu zdařilé, zde výsledky po zadání klíčového slova „beach“. Zdroj: Obrázek č. 9 – Ukázka portfolia na Dreamstime. Zdroj:
76
Tabulka č. 1 - Základní přehled formátů. Zdroj: Tabulka č. 2 – Porovnání významných webových úschoven. Zdroj: Vlastní Tabulka č. 3 – Přehled fotogalerií ve vybraných kriteriích. Zdroj: Vlastní Tabulka č. 4 – Přehledně zpracovaný ceník a možnosti užití na Fotolii. Zdroj: Tabulka č. 5 – Přehled vybraných údajů mikrofotobank. Zdroj: Vlastní
Graf č. 1 - Souhrnný počet vysokorychlostních přípojek. Zdroj: Graf č. 2 - Účastníci vysokorychlostního internetu v letech 2005-2008 (počet na 100 obyvatel). Zdroj: Graf č. 3 - Uživatele internetu v ČR, procentuelně v rámci celé populace 16+. Zdroj:
77
