Bankovní institut vysoká škola Praha

Bankovní institut vysoká škola Praha Pojišťovnictví Vývoj, současný stav a význam českého pojistného trhu a vliv Evropské unie Bakalářská práce

Autor:

Marie Miškovská, DiS.

Pojišťovnictví

Vedoucí práce:

Ing. Dana Havlíčková

Praha

Červen, 2009

5

Anotace: Tato práce si klade za cíl prezentovat obor pojišťovnictví a stručně popsat jeho historii. V teoretické části uvádím významné události ve vývoji pojišťovnictví, a tím ukazuji důleţitost tohoto oboru jak v minulosti, tak jeho význam v celkovém hospodářství a jeho roli v současném ekonomickém vývoji země. Dále se zmiňuji o připravovaném systému Solvency II a vysvětluji hlavní princip změny dohledu v pojišťovnictví. Součástí práce jsou dva dotazníky. První z nich zkoumá mínění občanů České republiky o současném pojistném trhu. Druhý dotazník zjišťuje dopad vstupu ČR do Evropské unie na pojišťovny.

Anotace: The aim of my thesis is to introduce insurance in order to outline its historical progress. In the theoretical part I show main historical events which point out the importance of this subject not only in the past but also its significance for entire market and economy of a country in general today. I also mention the Solvency II system, which is being prepared and its principals. There are two questionnaires included as a part of my thesis. The first one asks for an opinion of a Czech Republic citizen on today’s insurance market. The second one inquires about an influence the European Union has had on Insurance institutions.

Poděkování

6

Chtěla bych poděkovat paní Ing. Daně Havlíčkové, která mi pomáhala při zpracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat panu makléři Ing. Jaromíru Janegovi, který mi ochotně pomohl při zpracování praktické části. Poděkování patří i všem respondentům, kteří odpovídali na dotazník, a pojišťovnám, které mi poskytly své informace.

7

Obsah: 1

Úvod ........................................................................................ 9

2

Počátky a vývoj českého pojišťovnictví ................................ 10 2.1

Vznik českého pojišťovnictví v 19. století .....................................................12

2.1.1 2.2

Přelom 19. a 20. století , období 1. republiky .................................................18

2.2.1

Druhá zakládací vlna ..............................................................................18

2.2.2

Třetí zakládací vlna – období 1. republiky .............................................20

2.3

Období Protektorátu Čechy a Morava, znárodnění ........................................22

2.3.1

3

4

5

6

První zakládací vlna ................................................................................15

Znárodnění - vytvoření pojišťoven, národních podniků .........................23

Vznik pojistného trhu od roku 1990 ...................................... 26 3.1

Přechod od centrálně plánovaného hospodářství k trţnímu ...........................27

3.2

Rozvoj pojistného trhu ....................................................................................28

3.3

Státní dohled nad pojišťovnictvím ..................................................................29

3.4

Česká asociace pojišťoven ..............................................................................31

Současný stav pojistného trhu ............................................... 32 4.1

Hlavní ukazatele ovlivňující pojistný trh ........................................................32

4.2

Ostatní ukazatele pojistného trhu ....................................................................37

4.3

Vliv pojišťovnictví na občany České republiky .............................................39

Vliv Evropské unie na český pojistný trh .............................. 48 5.1

Solvency II v kostce ........................................................................................48

5.2

Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group ..................................52

5.3

Pohled ČSOB pojišťovny na vstup do EU......................................................54

5.4

Pojišťovna České spořitelny ...........................................................................56

5.5

Česká pojišťovna, a. s. ....................................................................................57

5.6

Vyhodnocení dotazníku ..................................................................................59

Závěr...................................................................................... 61

8

1 Úvod Tato bakalářská práce si klade za cíl vytvořit základní přehled o pojišťovnictví, stručně zmapovat vývoj historie pojišťovnictví. Dalším dílčím cílem je nastínit obraz současného pojistného trhu a stručně se zmínit o přípravě nového systému dohledu v pojišťovnictví, tedy Solvency II. Důvodem výběru tohoto tématu bylo studium oboru pojišťovnictví, a také vliv pojišťovnictví nejenom na jednotlivce, ale především na celkové hospodářství a ekonomický vývoj země. Velkou část této práce jsem věnovala historii pojišťovnictví. Ve své práci bych chtěla vystihnout nejdůleţitější okamţiky z historie, a nastínit tak důleţitost tohoto oboru. Chtěla bych zpracovat tuto oblast pojišťovnictví, která nikde není přehledně popsána, a tím připravit studentům pojišťovnictví a ekonomie, ale i externím čtenářům, které by téma historie zaujalo, studijní materiál. V jednotlivých kapitolách se budu věnovat vývoji historie pojišťovnictví a současnému stavu pojistného trhu, přičemţ nejvýznamnější částí mé práce budou dva dotazníky. První se bude zaměřovat na občany České republiky, jak vnímají pojistný trh, a druhý bude zaměřen na pojišťovny. Zde budu zjišťovat, jestli je ovlivnil vstup České republiky do Evropské unie. Při zpracovávání pouţiji především metody porovnávání. K tomu vyuţiji údaje z výročních zpráv jak pojišťoven, tak

i jiných organizací.

Porovnávat budu především změny v čase a pokusím se okomentovat příčinu těchto změn. V neposlední řadě budu hodnotit dotazníky. V této práci bych chtěla odpovědět na několik otázek. Otázky které jsou zdánlivě jednoduché, těţší je na ně odpovědět a hledat řešení problému. Kde vznikla myšlenka pojištění? Je opravdu důleţité zaobírat se minulostí? Jak vnímají pojišťovny Evropskou unii? Jak občané vnímají současný pojistný trh? A jiné …

9

2 Počátky a vývoj českého pojišťovnictví Lidská společnost se velmi rychle seznámila se zákonitostmi, které jí ţivot naskytl. Mezi takové patří například smrt člověka, poţáry, potopy a jiné. Některé jevy jsou nutné a jiné nahodilé. Spojení nutnosti a nahodilosti se můţe navzájem prolínat v závislosti na okolnostech jedince a ţivotní situaci. Nahodilost se v lidském ţivotě projevuje jako nejistota. Pocit nejistoty vede člověka k myšlence, jak se zajistit (pojistit) proti nahodilým situacím. Jak sníţit dopad škody, kdyţ vznikne. Prvopočátky pojištění se datují v různých zemích rozdílně v závislosti na klimatu, ekonomice a hlavně potřebách občanů. V této kapitole se pokusím stručně připomenout nejdůleţitější okamţiky ve vývoji pojišťovnictví v českých zemích. Kde vznikla myšlenka pojištění? Na úplném počátku se lidé spojovali do spolků tzv. nebezpečenských společenství (nebo cechů), do nichţ členové vkládali své prostředky, a to jak naturální, tak finanční. V případě nešťastné události (pojistné události) u členů spolku, docházelo k přerozdělování naspořených dílů podle dohodnutých zásad poškozené osobě nebo pozůstalým. Tyto spolky byly nejprve v uzavřených společnostech, např. vesnicích, a postupně se začaly rozrůstat aţ do dnešní podoby (forma pojišťovny). Podle druhu škody, která vznikla členu nebezpečenského společenství, se jiţ ve starověku začaly formovat první základy budoucího dělení pojištění na ţivotní a neţivotní neboli ţivelní. Tato dvě pojištění se úzce prolínala. První nebezpečenská společenství se začala formovat jiţ kolem roku 2500 před Kristem. Z archeologických nálezů se dochovaly dohody egyptských kameníků, podle nichţ se členům společenství hradily náklady na pohřeb. Hlavním důvodem vzniku dohod byla velikost nákladů. Lidé vkládali do hrobů cenné předměty, protoţe věřili v posmrtný ţivot. Z doby před 3000 lety se v Přední Asii dochovaly dohody mezi obchodníky o úhradě škody, kterou by kdokoliv z nich utrpěl. Ve Fénicii a i ve Starém Řecku sjednávali

10

majitelé lodí dohody s kupci, ţe v případě ztroskotání lodi a ztrátě nákladu ponesou ztráty společně. Škody spojené s námořní plavbou patřily k největším rizikům. Proto se snaha o zabezpečení a krytí škod nejvíce přibliţovala pojištění v pravém slova smyslu. Ţivotní pojištění se objevilo později. První zmínky pochází z armády. Vojákům byla část ţoldu odváděna

na společný „účet“ a v případě smrti byly peníze vyplaceny

pozůstalým. V případě zmrzačení ve válce, voják dostával doţivotní rentu. V pozdější době bylo toto pojištění často zneuţíváno. Lidé pojišťovali vojáky, aniţ by je znali, a těţili tak na jejich neštěstí. Tato situace byla zákonem brzy upravena. Pojistit se mohl člověk pouze sám, nebo mohl být pojištěn jen blízkým příbuzným. Pojišťovnictví se postupně stalo významnou sloţkou národního hospodářství v mnoha zemích. Jiţ zmíněné námořní škody napomohly největšímu rozvoji pojišťovnictví v přímořských státech. S určitým zpoţděním pojišťovnictví vznikalo ve vnitrozemí, kde obyvatele suţovaly především poţáry. Proti následkům poţárů působily ve městech řemeslnické cechy či obchodnické gildy. Ve vesnicích si obyvatelstvo pomáhalo hlavně sousedskou výpomocí, někdy i dobrovolnou výpomocí vrchnosti. Nevýhodou poţárního „pojištění“ byl hlavně materiál, ze kterého byly domy vyrobeny. Budovy byly dřevěné, střechy slaměné z došků nebo z dřevěných šindelů. Domy stály příliš blízko vedle sebe, pokud hořel jeden dům, vítr roznesl oheň na další domy, a tím vznikla velká škoda. Mnohdy shořely celé čtvrti měst. Náhrada škody byla tak veliká, ţe nevyšla pro všechny členy, a proto tyto spolky častokrát skončily neúspěšně. Postupně na sklonku středověku a novověku se stále jasněji ukazovalo, ţe nestačí zkušenosti jednotlivých podnikatelů či institucí, ale ţe je nutné vyuţívat nejnovější vědecké poznatky. Bylo nutné pracovat se statistikou a matematikou v souvislosti s pravděpodobností. Prvním krokem ke spojení s vědou byly tzv. tontiny, pouţívané v ţivotním pojištění. Staly se významnou institucí v 17. a 18. století a v pozměněné podobě působily aţ do 19. století. Jejich tvůrce, Lorenzo Tonti, italský lékař, vymyslel rozdělení upisovatelů na půjčku od státu na 10 skupin podle věku. Úrok byl vyplácen věřitelům určité věkové skupiny. V závislosti na úmrtí členů a zmenšení skupiny ţijících členů se stanovený doţivotní důchod zvyšoval. Po úmrtí posledního člena skupiny zbytek peněz propadl státu.

11

Revolucí v ţivotním pojištění byly úmrtnostní tabulky. Ke konstruování tabulek napomohly církevní zápisy o narození a úmrtí. Jednu z prvních tabulek sestavil evangelista Casaper Neumann z Breslau (z Wroclawi).

Počátkem 18. století je

zpracoval Edmond Hailey. V návaznosti na úmrtnostní tabulky anglický matematik James Dodson spočítal, jak vysoké

pojistné je vhodné přispívat v návaznosti na

průměrnou délku ţivota, zdraví, druh zaměstnání aj. Zjistil, ţe čím méně si člověk myslí, ţe bude ţít, tím méně let chce vkládat své peníze. Z této informace Dodson vypočítal sumu vkládanou ročně za účelem zajistit částku, která bude vyplácena pozůstalým po smrti pojištěného.

2.1 Vznik českého pojišťovnictví v 19. století

Český pojistný trh pocítil velký rozvoj v 19. století. Můţeme ho rozdělit do několika historických vln: počátek a první zakládací vlnu, kdy začaly vznikat první pojišťovny, druhou a třetí zakládací vlnu, kterou se budu zabývat v následujících kapitolách. Jednoduché úmrtnostní tabulky byly zavedeny v habsburské monarchii. Součástí monarchie byly i České země. Poměrně přesné tabulky byly vedené jiţ od roku 1785. Jednalo se o narození a úmrtí obyvatel. Od roku 1895 byla provedena v R-U reforma statistiky „přirozené měny obyvatelstva“, která byla jedním z nejvýznamnějších bodů tehdejšího ţivotního pojištění. Vyplňovaly se rubriky s přesným datem narození (den, měsíc, rok), pohlaví, zaměstnání a to i s přesností, zda se jedná o mistra, tovaryše či pomocníka. Při úmrtí se zapisovaly podrobnosti o příčině smrti. Informace byly doloţeny lékařem. Do rubrik se zapisovaly všechny narozené děti, tzn. nejenom ty pokřtěné (jak bývalo zvykem). V oblasti neţivotního pojištění pociťovaly české země potřebu pojistné ochrany proti přírodním silám. Šlo především o riziko ohně, krupobití atd. Prevence proti poţárům byla primitivní, vybavení hasičů nedostatečné. Mnohdy ani nebyly hasičské sbory. V roce 1699 Jan Kryštof Bořek podal návrh na dobře promyšlené obligatorní1 poţární pojištění. Navrhl, aby kaţdý člověk ve vesnici či městě přispíval do vytvořeného protipoţárního fondu. Velmi progresivní program na tuto dubu nikdy 1

obligatorní = povinné

12

nebyl realizován, i kdyţ problém s poţáry suţoval obyvatele v průběhu dalších mnoha desítek let. Císařovna Marie Terezie se snaţila zprvu pomáhat svým občanům po poţáru dobročinnými akcemi. Důleţitým bodem bylo zaloţení Fondu na úhradu škod vzniklých poţáry (1748). Z fondu byly hrazeny škody vzniklé přírodním ţivlem do 7 – 8 %. Bohuţel náhradu dostali postiţení jen v Čechách. Na Moravě a Slezsku byli občané pouze oproštěni od daní, které by jinak museli platit. Ţádnou náhradu škody však nedostali. Po vzoru německých zemí, kde jiţ od počátku 18. století působily veřejné poţární pojišťovny, vyzvala Marie Terezie zemské úřady k zakládání veřejných poţárních pojišťoven. České země s návrhem souhlasily a navíc navrhly zaloţení městské pojišťovny kombinované s hypoteční bankou v Praze. Ještě během sedmileté války (1756 – 1763) přijala Marie Terezie návrh na zřízení pojišťoven v celé habsburské monarchii. Po dlouhých jednáních však návrhy ztroskotaly na nepřízni místních stavů. Představitelé stavů se obávali centralizace moci do rukou panovnice Marie Terezie. Poplatky, kterými by přispívali, chápali jako další druh daní, které lidé po sedmileté válce nebyli schopni platit. Největší rozvoj byl za vlády Marie Terezie a také Josefa II. Jeho patenty a osobní dopisy podněcovaly k zakládání prvních pojišťoven a počátkem 19. století byly přijaty první právní úpravy. První českou pojišťovnou byla Pojišťovna proti škodám z ohně na polních zásobách, nábytku, nářadí a dobytku. Byla zaloţena v Brandýse nad Labem jiţ v roce 1777. Byla však ilegální a působila pouze jeden rok. Od počátku 19. století začaly v habsburské monarchii vznikat první legální pojišťovny. V roce 1819 vznikla v habsburské monarchii akciová pojišťovna Azienda Assicuratrice v Terstu. Svoji činnost

zahájila roku 1824. Pronikla do Rakous, českých zemí a

na Slovensko. Tato pojišťovna existuje dodnes s názvem Generali pojišťovna a. s. a úspěšně působí na českém trhu.

13

V r. 1825 začal na pojistném trhu působit Císařsko královský privilegovaný vzájemný poţární pojišťovaní ústav ve Vídni a zapojil se tak do konkurenčního boje v Dolních Rakousech. První česká vzájemná pojišťovna - zaloţena roku 1827 v Praze 2 Zakladatelé nejstarší poţární pojišťovny, Josef Matyáš hrabě z Thunu a Hohensteinu a František Josef hrabě z Vrtby, byli příslušníky podnikavé šlechty a buditelé národního obrození. Jejich přípravy pro zaloţení byly rozsáhlé. Do spolupráce a propagace se zapojil i veřejnoprávní aparát a katolická církev. Zaloţení nebylo snadné. Krajské úřady oznámily všem majitelům domů a statků základní informace o přípravách zakládání poţárního pojišťovacího ústavu. K pojišťění se museli přihlásit do 3. února 1824. Po nahromadění velkého mnoţství přihlášek, ale hlavně 19 000 000 zlatých, bylo vytvořeno ve všech panstvích generální ředitelství pro zaloţení pojišťovny. Stanovy byly předloţeny v roce 1824. Dekret potvrzující stanovy byl doručen z Vídně v listopadu roku 1827. První česká vzájemná pojišťovna byla prvním a v habsburské monarchii dlouhou dobu jediným ústavem, který vybíral příspěvky (předepsané pojistné) předem. Toto byl významný krok, ke kterému se odhodlaly ostatní pojišťovny aţ o čtyřicet let později. Příspěvky byly vypočítávány z průměrných škod za posledních deset let a byly rozpočítány mezi pojištěné. Majitelé domů přispívali kaţdé čtvrtletí. Pokud by příspěvky nestačily na krytí škod, v příštím roce by byly vypsány doplatky k úhradě. Hasičské vybavení je zobrazeno v příloze číslo 3.

Moravsko-slezská vzájemná pojišťovna, Brno – zaloţena 18293

2

Původní název podle prvotních stanov zněl Císařsko královský privilegovaný český společný náhradu škody ohněm svedené pojišťovací ústav. 3 Původní název zněl Císařsko královský privilegovaný pospolný ústav pro Moravu a Slezsko

14

U základů zaloţení pojišťovny stál Jiří rytíř z Högelmüllerů. Podle saského vzoru předloţil návrhy na zaloţení pojišťovny říšskému státnímu kancléři. Počátky pojišťovací činnosti byly silně spjaty se zkušenostmi s pojišťovacími ústavy v Dolních Rakousech a Štýrsku. Jelikoţ u kancléře nenašel pochopení, obrátil se přímo k císaři. Podle císařského rozhodnutí, musel shromáţdit velký okruh proponentů, kteří by zajistili potřebný fond a úvěr. Během roku zajistil zájemce z vysokých míst šlechty, kléru a vyššího úřednictva. Po mnoha nezdarech a velkém úsilí bylo přijato 13. dubna 1826 císařské rozhodnutí o povolení zřízení Vzájemné poţární pojišťovny pro Moravu a Slezsko. Účastníci pojištění byli zavázáni platit kaţdý rok příspěvek, který se měnil a odvíjel se od výše škod v daném roce. V případě pojistného plnění museli pouţít částku na znovu vybudování zničené budovy. Pojišťovna měla právo vymáhat příspěvky nebo zabavit majetek bez soudního povolení. Charakteristickým rysem Moravsko-slezské a První české pojišťovny byly úzké vztahy k veřejným úřadům. Berní úřady byly pověřeny vybírat příspěvky pro obě pojišťovny aţ do roku 1920.

2.1.1 První zakládací vlna

V 2. polovině 19. století se neustále řešila otázka poţárního pojištění. Do popředí se dostávaly i jiné potřeby pojištění. Zájem stoupal hlavně o pojištění dělníků v továrnách, pojištění strojů, pojištění proti vloupání či pojištění skel ve výkladních skříních. Na vesnicích se vyvíjel tlak na rozvoj v pojištění hospodářských zvířat a škod způsobených ţivlem (např. krupobitím). Zájem stoupal také o dopravní pojištění, ale hlavně o ţivotní pojištění mezi vyššími společenskými vrstvami. Pojištění bylo stále ještě v počátcích. Byl nedostatek kalkulací pojistného a vycházelo se z omezených statistických údajů jiných pojišťoven, ale především ze zkušeností anglických pojišťovacích ústavů. Teprve ve čtyřicátých letech se začala formovat odborná politická a právnická terminologie. Pojišťovnictví se o tyto vědy opíralo a bylo

15

jejich součástí. Organizovaná výuka pojišťovacích věd probíhala prakticky jen v Anglii. Není známo, ţe by někdo z českých zemí prošel touto vynikající výukou. Časopisy zabývající se touto problematikou vycházely v habsburské monarchii především v němčině. První český časopis, vycházející v českém jazyce, se nazýval Vzájemnost (1867 – 1869). Časopis se zabýval veškerým pojišťováním a národním hospodářstvím. Druhým českým časopisem byl čtrnáctideník Jistota, který se udrţel na trhu přibliţně jeden rok. Asekurační spolek cukrovarníků, Praha – 1862 Rozvoj cukrovarnictví vedl k zájmovému spolčování cukrovarníků. Spolek zaloţený v Praze řešil otázku pojištění cukrovarů proti poţáru. Hlavním důvodem, proč došlo ke vzniku spolku bylo, ţe pojišťovny byly velmi drahé a nevycházely cukrovarníkům vstříc. Tím vzniklo profesní pojištění. Praţská městská pojišťovna Další nebezpečenskou skupinou byli majitelé staveb v Praze. I kdyţ budovy nebyly dřevěné a byly postavené z kamenů a cihel se střechami z tvrdé krytiny, bylo pojištění proti poţáru velmi drahé. Argumentem pro levnější pojištění byl i fakt, ţe Praha měla dobře organizovaný poţární sbor. Pojišťovna se zaměřovala na pojištění movitých i nemovitých věcí na území hlavního města Prahy, pokud předměty překročily hodnotu 50 zlatých. Pojišťovna měla propracovaný systém vypočítávání pojistného. Byla solventní jistě také proto, ţe byla kryta zajištěním. Slavia Aţ do roku 1869 ovládly pojistný trh v ţivotním pojištění pouze zahraniční pojišťovny. To se však změnilo zaloţením první ţivotní pojišťovny Slavia. Právník František Ladislav Chleborad byl nejvýznamnější osobností, která se zaslouţila o její zaloţení. Schvalovací řízení stanov bylo zdlouhavé. Ke schválení z ministerstva vnitra došlo aţ 31. ledna 1869. Po splnění počtu získaných přihlášených k pojišťění a tehdejší obrovské sumě 810 000 zlatých základního kapitálu, bylo ministrem vnitra uděleno povolení

16

ke zřízení vzájemné, kapitály a důchody pojišťovací banky pod názvem Slavia. Banka byla zaloţena dne 15. května 1869. Slavia byla první ryzí ţivotní pojišťovna zabývající se hlavně třemi druhy pojištění: pojištění na doţití, na úmrtí a třetí zahrnovalo spolky pro vzájemné dědění. Hlavně díky spolkům na doţití (v podstatě tontiny na doţití) získala Slavia velké počáteční provozovací prostředky, které působily jako propagace pojištění na doţití. Valnou hromadou, konanou 28. září 1869, bylo přijato, ţe se pojišťovna rozšiřuje i na činnost pojištění majetku (ochrana proti poţáru a krupobití). Hned od počátku byl přijat obchodní plán, který se během 40-ti let téměř nezměnil. Slávia měla snahu rozšířit svou působnost i do Srbska či Ruska, avšak úsilí ztroskotalo na nepřátelském postoji carské vlády. Ale i přes neúspěchy obchod pojišťovny Slavie rostl, a to především díky zaměření na širokou veřejnost. Zobrazení „Slavie“ od K. Maixnera a A. Muchy v přílohe číslo 1 a 2. Pojišťovna Praha Současně se snahami o zaloţení Slavie, probíhaly přípravné práce na zaloţení ţivotní pojišťovny Praha. Zakladatelé zdůraznili, ţe pojišťovna bude patřit celému českému státu, ale zároveň odmítli vylučovat z pojištění občany jiných národností. Počátkem ledna 1869 vydaly hlavní české noviny zprávu o zaloţení české ţivotní pojišťovny s výzvou k uzavření ţivotního pojištění. Argumentem proč se nepojišťovat u zahraničních pojišťoven bylo, ţe mnoho tisíc z příspěvků putuje za hranice státu. Na rozdíl od zakladatelů pojišťovny Slavia, se pojišťovna Praha nepokoušela překročit hranice českých zemí. Zakladatelům se svým úsilím podařilo vybudovat prosperující českou pojišťovnu, která se vryla do dějin českého pojišťovnictví. První česká zajišťovací banka v Praze (1872) V českých zemích pracovala jiţ řada pojišťoven, které by uvítaly profesionálního

17

českého zajišťovatele. Na zaloţení se podíleli vedoucí představitelé Slavie F. L. Chleborad a Jan M. Šára. Především oni se zúčastnili přípravných prací a odkoupili 1 000 akcií nového podniku. Začátky činnosti se jevily velice příznivě. Avšak roky 1874 a 1875 skončily ztrátou. Tato situace byla způsobena především přebíráním vysokých rizik a angaţováním se na neprozkoumaných trzích, hlavně v Rusku. Po odvolání z vedoucích pozic se těţiště činnosti začalo soustřeďovat hlavně na německé a rakouské poţární pojištění. Mezi další pojistné spolky patřily zejména: Plaňanská vzájemná pojišťovna v Platanech, Rolnická vzájemná pojišťovna v Praze, Pojišťovací spolek sv. Florian v Chebu. Rolnická vzájemná pojišťovna v Praze byla zaloţena 30. dubna 1869. Jejími klienty byli především rolníci, řemeslníci a statkáři. Pojišťovna kryla škody způsobené poţárem a krupobitím na vesnicích a městech. Pojistné bylo levnější a finančně únosné. Významnou a děsivou událostí bylo vyhoření Národního divadla v roce 1881. Po této události praţská veřejnost vybírala peníze na rekonstrukci. Málo kdo však ví, ţe za škodu poţárem zaplatila První česká 297 869 zlatých. Byla to nejvyšší úhrada škody poskytnutá v devatenáctém století. Národní divadlo bylo znovu otevřeno v roce 1983. Obrázky poţáru se nachází v příloze číslo 5.

2.2 Přelom 19. a 20. století , období 1. republiky 2.2.1 Druhá zakládací vlna Na svou dobu rychlý hospodářský růst v habsburské monarchii vedl ke zvyšování pojistných potřeb. I nadále dominovala potřeba pojištění proti poţáru. Nutností bylo pojistit obytné domy, zemědělské stavby a továrny, které vyuţívaly parní stroje. Rozvoj

18

cestovního ruchu a mezinárodního obchodu vzbuzoval zájem o dopravní a cestovní pojištění. Ţivotní pojištění zůstalo nadále velice ţádaným produktem. Novým druhem bylo úrazové pojištění. Avšak ţádná ryze česká pojišťovna tento druh pojištění neprovozovala. Velký nedostatek byl také v šomáţním pojištění, které se vyskytovalo zatím jen ve Francii. Členové vědeckého sdruţení Odborného spolku rakousko-uherských pojistitelů se zaměřovali na sestavování úmrtnostních tabulek. Orientovali se i na podrobnější zkoumání problematiky sebevraţd a vypracovávání statistik. Významnými pojistnými vědci byli Češi hlásící se k německé národnosti. Mezi ně patřili zejména Emanuel Czuber a Ernest Blashke. Czuber byl nejuznávanější pojistný matematik před světovou válkou. Roku 1880 byl vytvořen pojistný regulativ, ve kterém byly stanoveny podmínky k zaloţení pojišťovny. Základní kapitál byl stanovený na minimální sumu 300 000 zlatých. Dále bylo nutné uvést statut pojišťovny: přesný název, sídlo, řídící orgány, způsob rozhodování, publikace veřejných vyhlášek, na jakém území bude pojišťovna působit, jaké bude mít prostředky zajištění a obecné podmínky pojištění. Tyto podmínky měly zajistit státní dozor, ale i kontrolu pro veřejnost a hájit tak zájmy pojištěných. Na český pojistný trh se dostávaly zahraniční pojišťovny, coţ způsobilo tlak na zakládání nových českých pojišťovacích ústavů. Roku 1899 byla zaloţena První česká všeobecná akciová společnost pro pojišťování na ţivot v Praze. Mezi další významné pojišťovny patřila i Hasičská vzájemná pojišťovna v Brně, která vznikla 1. července 1900. Zakladatelem byl Titus Krška, náčelník hasičských dobrovolných sborů na Moravě. Hlavním produktem bylo pojištění proti škodám na majetku způsobeným poţárem. Přemýšlelo se i nad pojištěním proti škodám na zdraví a ţivotech způsobených při záchranných hasičských pracích. Ale to by bylo nad síly tohoto ústavu. Kromě těchto dvou pojišťoven vzniklo v letech 1879 – 1900 mnoho malých pojišťovacích spolků poţárních, dobytčích a také penzijních. Například vznikla Zemská ţivotní pojišťovna markrabství moravského (1900) a Moravská zemská dobytčí pojišťovna v Brně (1902). Pojišťovny se snaţily obohatit trh novými produkty a plnit tak potřeby svých klientů. Níţe uvedené druhy pojištění zavedené na pojistném trhu jsou sice méně významné,

19

avšak můţeme je porovnat s výčtem produktů, které se objevují na pojistném trhu dnes. U níţe uvedených produktů se neví, s jakým úspěchem působily na trhu. Zpravidla nebyly produktem ryze českých pojišťoven: o Úrazové pojištění cyklistů

o Světová pojistka proti úrazu

o Lidové úrazové pojištění

pro cesty do všech zemí světa

o Úrazové pojištění dětí

o Doţivotní úrazové pojištění

o Úrazové pojištění studentů

pro cesty ţeleznicí s jednorázově

o Úrazové pojištění turistů

zaplaceným pojistným

V letech 1914 - 1918 nevznikla v českých zemích ţádná pojišťovna. Po vypuknutí války přerušily vlády dohodových mocností všechny obchodní styky s nepřátelskými zeměmi v rámci totální blokády. Kaţdá obchodní smlouva byla tzv. zmraţena a nebo prohlášena za neplatnou. Občan R-U pojištěný u zahraničních nepřátelských“ pojišťoven mohl očekávat pojistné plnění jen pokud měly pojišťovny dostatečné rezervní fondy. Ty většinou měly a mohly i během války plnit své závazky.

2.2.2 Třetí zakládací vlna – období 1. republiky Roku 1918 došlo k rozpadu Rakousko–Uherska a vzniklo Československo. Pojistný trh byl poznamenán předchozím historickým vývojem. Nebylo jednoduché začít vše od začátku, čehoţ vyuţily

rakousko-uherské úřady.

Prosadily zákon o smlouvě

pojistné, který platil v nezměněné podobě 10 let. V Československu byl nový zákon o smlouvě pojistné dokonce přijat aţ roku 1934. Rakouské vládě se také podařilo prosadit, ţe nástupnické státy se zaváţou k povolení činnosti rakouských pojišťoven na svém území minimálně po dobu 10 let. Mezi českými zeměmi a Slovenskem byl veliký ekonomický rozdíl. V Čechách a na Moravě bylo pojišťovnictví silným odvětvím. Po oddělení od R-U bylo hlavním cílem zvýšit vliv českého kapitálu a zdokonalit síť jiţ existujících pojišťoven. Na Slovensku neexistovala ţádná ryze slovenská pojišťovna (působily tam pouze maďarské a rakouské pojišťovny). Bylo potřeba urychleně vybudovat národní slovenské

20

pojišťovny a stabilizovat situaci. Nedostatkem byli i pojišťovací odborníci. Proto Češti vypomáhali v této sféře na Slovensku. Dr. Ján Alois Wagner, průkopník slovenského pojišťovnictví, se začal zabývat otázkou vzniku pojišťoven na Slovensku. Díky jeho iniciativě vznikly 3 nové pojišťovny: 1) Slovenská poisťovňa, účastinná spoločnosť, se sídlem v Bratislavě 2) Karpatia, rolnicke poisťujúce druţstvo pre Slovensko a Podkarpatskú Rus, Bratislava 3) Slovakia, všeobecná poisťovňa, účastinná spoločnosť, Bratislava Na slovenském území stále působily maďarské pojišťovny (19 významných) a do nich byla dosazena kurátorská správa, kterou ovládali pracovníci z Čech a Slovenska. Vrchním kurátorem byl jmenován Dr. Ján A. Wagner.

Rozhodující pozice na českém trhu zaujímaly nejstarší, hospodářsky nejsilnější pojišťovny: Česká vzájemná pojišťovna, Moravsko-slezská pojišťovna, pojišťovna Praha, pojišťovna

Slavia, Asekurační spolek průmyslu cukrovarnického a jiné

pojišťovny. Všechny existující pojišťovny rychle překonaly poválečné potíţe, především díky promyšlené obchodní a finanční politice. Přestoţe na přelomu února a března roku 1919 proběhla měnová reforma, pojišťovny úspěšně prošly tímto obdobím a rozšířily svoji činnost i na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Situace u existujících pojišťoven před rokem 1918 je popsána v příloze číslo 4. Domovní tabulky některých pojišťoven jsou zobrazeny v příloze číslo 6.

Tabulka č. 1 Pojišťovny zaloţené po roce 1918

21

Čechoslavia, a.s. v Praze Lloyd, a.s. v Praze

1919, působnost od 1920 1919

Slovanská pojišťovna a.s. v Praze 1919 Pojišťovna průmyslu kvasného 1919 Všeobecná pojišťovna, a.s. v Brně 1920 Evropská akciová společnost pro pojišťování nákladů a 1920 cestovních zavazadel v Praze Akciová dopravní a ţivelní pojišťovna v Praze 1920 Legie, a.s. v Praze 1921 Republikánská lidová pojišťovna, a.s. v Praze 1922 Union, a.s. v Praze 1922 Merkur, a.s. v Praze 1923 Národní pojišťovna, a.s. v Praze 1923 Moldavit-Generali, a.s. v Praze 1923 Zdroj: Dějiny Pojišťovnictví v Československu I V Československu bylo pojišťovnictví na velmi dobré úrovni. Patřilo mezi prvních 10 států světa. Tato doba se nazývá ZLATÉ OBDOBÍ POJIŠŤOVNICTVÍ.

2.3 Období Protektorátu Čechy a Morava, znárodnění Situace v celé Evropě a vliv na pojistný trh byla kritická. Dne 14. března 1939 byl prezident Československa Dr. Emil Hácha byl donucen poţádat německou říši o ochranu českých zemí. O den později bylo Slovensko odtrţeno od Čech. Němci obsadili naše území a vyhlásili Protektorát Čechy a Morava. Celkové vykořisťování, snaha o germanizaci a direktivní německé řízení mělo vliv i na pojišťovnictví. Výrazně se to projevilo na finanční situaci. Němci zavedli říšskou Marku, ukradli zlato a devizové zásoby. Výsledkem německé měnové politiky byla vysoká inflace. Kurz: 1M = Kč 10, ale ve skutečnosti 1M = Kč 6 - 7. Byla zavedena i velmi drastická opatření proti Ţidům. Veškerý jejich majetek byl vyvlastněn ve prospěch německých obyvatel. Plnění ze ţivotních pojistek Ţidů bylo vinklováno ve prospěch Říšské banky. Dne 21. června 1939 bylo vydáno nařízení, na jehoţ základě byl označen kaţdý podnik, kde se na řízení účastnil Ţid, za ţidovský. Do takových podniků byla nasazena německá nucená správa. Ţidé museli opustit vedoucí orgány a byli deportováni do koncentračních táborů.

22

Nastala i veliká změna pro pojišťovny. Odtrţením Sudet a Slovenska vznikla velká ztráta pojistných osob a musely se tzv. sudetské pojistné kmeny převézt na německé. Změna nastala i ve státním dohledu nad soukromými pojišťovnami. Ministerstvo vnitra bylo zbaveno dozoru nad pojišťovnictvím a povinnosti přešly na Ministerstvo hospodářství a práce. V období 1939 - 45 nebyla zaloţena ţádná nová česká

pojišťovna.

Došlo

ke

splynutí

českých

pojišťoven

s německými

(např. Moravsko-slezská splynula s Sudetenland a během války přestala existovat). Přesto odbojáři v pojišťovnictví jiţ za války připravovali podmínky pro obnovení československého pojistného trhu.

2.3.1 Znárodnění - vytvoření pojišťoven, národních podniků Po II. světové válce v r. 1945 působilo na pojistném trhu 733 pojišťoven, pojišťovacích spolků a zahraničních reprezentací. Snahy o zestátnění československého smluvního pojišťovnictví vyvrcholily vydáním „Dekretu presidenta republiky č. 103 Sb., ze dne 24. října 1945, o znárodnění soukromých pojišťoven“. Tento dekret postavil do čela vedení pojišťovnictví národní radu - Pojišťovací radu. Jejím hlavním cílem bylo zajistit jednotné vedení pojišťovnictví v Československu. Pojišťovací rada se sídlem v Praze byla veřejnoprávní korporací podřízenou Ministerstvu financí.

Z Dekretu presidenta republiky Edvarda Beneše týkající se pojišťovací rady: „Úkolem rady jest: pečovati o to, aby činnost pojišťoven v kaţdém směru byla v souladu se zásadami řízeného hospodářství a se zájmy Československé republiky.“ 4 Dekret prezidenta republiky publikovaný v časopisu Pojistný obzor je v příloze číslo7.

4

BENEŠ, EDVARD, Miroslav Marvan, Josef Chalupecký, Dějiny Pojišťovnictví v Československu III,

1. vydání Praha, Česká pojišťovna a. s., GSW Praha, 1997 strana 20

23

Počet 733 pojistných subjektů byl znárodněn zestátněním a sloučen do pěti pojišťoven, národních podniků s platností od 1. ledna 1947: 1. Pojišťovna „Slavia“, národní podnik 2. Praţská pojišťovna, národní podnik 3. Nemocenská pojišťovna, národní podnik 4. Pojišťovna “Slovan“, národní podnik 5. První československá pojišťovna, národní podnik

V roce 1948 vyvrcholil boj o politickou moc v Československu. Vítězstvím Komunistické strany začalo lidově demokratické zřízení plnit funkci diktatury proletariátu. Noví představitelé Komunistické strany rychle odstraňovali

všechny

atributy demokracie. Nová ústava podepsaná presidentem Klementem Gottwaldem vstoupila v platnost 9. května 1948. Po únoru 1948 byl zformován pouze jeden ústav Československá pojišťovna, národní podnik. Klíčovým bodem v pojišťovnictví po roce 1948 byly dvě právní vyhlášky ministerstva financí ze dne 25. května 1948: 1. Vyhláška ministra financí č. 977, o sloučení pojišťoven národních podniků 2. Vyhláška ministra financí č. 978, vyhlášení stanovy Československé pojišťovny, národního podniku Podle vyhlášky č. 977 bylo rozhodnuto o sloučení čtyř pojišťoven, národních podniků (uvedené v kapitole 3.1) s První československou pojišťovnou, národním podnikem. Zákon opravňoval Československou pojišťovnu národní podnik vykonávat i zajišťovací činnost. Zformováním jednoho pojišťovacího ústavu byl definitivně přerušen přirozený trţní vývoj pojišťovnictví. Vytvořením jedné pojišťovny došlo ke sníţení nákladů na pojistnou ochranu. Zvláště velké zemědělské podniky poţadovaly změnu v provádění zábran škod, a to hlavně v oblasti hospodářských zvířat. I přes zpomalení v přirozeném rozvoji v pojišťovnictví, některé druhy pojištění postupně nabývaly na významu. Týkalo se to především pojištění vozidel pro občany i organizace a zahraniční pojištění.

24

S pokračující centralizací řízení celého národního hospodářství byl vydán nový Zákon o pojišťovnictví č. 85/1952 Sb., ze dne 11. prosince 1952 s účinností od 1. ledna 1953. Tímto dnem Československá pojišťovna, národní podnik přestala být národním podnikem a organizovala se jako státní pojišťovací ústav s názvem Státní pojišťovna.

Tímto

krokem

chtěl

stát

veřejně

vyjádřit

přímou

souvislost

na pojištění ve finančním hospodářství a dát mu odpovídající organizační formu. Na zasedání valné hromady r. 1958 se představitelé První české pojišťovací banky usnesli na její likvidaci a začlenění do Státní pojišťovny. Tímto krokem vznikla Státní pojišťovna, pojišťovací a zajišťovací podnik. Vývoj po roce 1968 nepřinesl ţádný značný rozvoj v oboru pojišťovnictví. Národním shromáţděním ČSSR 27. října 1968 byl přijat Ústavní zákon č. 143/1968Sb., o československé federaci. Nejvyšším orgánem státní moci a jediným zákonodárným sborem ČSSR bylo Federální shromáţdění. Skládalo se ze Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Shromáţdění přijalo prohlášení vlády ČSSR a vyslovilo jí důvěru. Schválil se i zákon o radě obrany státu. Od prvních dnů sovětské okupace se začala formovat skupina politických konzervativců. Na zasedání ÚV KSČ 17. dubna 1969 zvolili do funkce prvního tajemníka Gustava Husáka. Současně v této době začaly probíhat politické čistky. Významné a vzdělané neboli nepohodlné osobnosti byly staţeny ze svých funkcí, coţ ovlivnilo i pojišťovnictví. Přeměnou Československa na federativní stát nastala změna i na pojistném trhu. Vznikly dvě samostatné monopolní pojišťovny: Česká státní pojišťovna a Slovenská státní pojišťovna. Pojišťovny musely zkonsolidovat své pojistné kmeny. Slovenská pojišťovna musela dopracovat organizační a jiné problémy. Obě pojišťovny se zaměřily na nové pojistné potřeby související i s přítomností okupačních vojsk např. pojištění motorových vozidel Sovětské armády a její odpovědnosti za škody způsobené občanům a organizacím v Československu. Lidé chtěli i ochranu proti rizikům způsobených výstavbou ropovodu a plynovodu přes československé území. Ze zásad hospodaření vyplynulo, ţe základním finančním zdrojem je zisk. Ten se vypočítal rozdílem nákladů a výnosů. Zisk byla pojišťovna povinna pouţít

25

ke splnění svých povinností a zbytek zisku odvádět do státního rozpočtu. Odvod byl stanoven na 95% z bilančního zisku. I přes nepřízeň hospodářské situace v zemi, se pojišťovny snaţily udrţet určitou autonomii a maximální ekonomické chování.

3 Vznik pojistného trhu od roku 1990 S pádem vedoucí úlohy Komunistické strany a centrálně řízeného hospodářství na přelomu 1989/1990 se otevřely dveře pro demonopolizaci pojišťovnictví a jeho důslednou transformaci. V této části kapitoly se zaměřím na transformaci národních podniků na akciové společnosti, na rozvoj pojistného trhu po roce 1990, který byl velmi významný pro současný pojistný trh. Dále se zmíním o dohledu v pojišťovnictví. V neposlední

26

řádě vytyčím hlavní úkoly České asociace pojišťoven.

3.1 Přechod od centrálně plánovaného hospodářství k trţnímu Transformací v ekonomice směrem k trţnímu hospodářství probíhala součastně i transformace v pojišťovnictví. Základem byly nové zákony. Návrhy zákonů se začaly zpracovávat

jiţ

v letech

1988

-

89.

Zákon

České

národní

rady

č. 185/1991Sb., o pojišťovnictví byl schválen 28. května 1990. Na Slovensku byl zákon č. 24/1991Sb., o poisťovníctve. Cílem těchto zákonů bylo upravit právní postavení zajišťoven a pojišťoven, podmínky podnikání v pojišťovnictví a státní dozor nad pojišťovnami. Těmito zákony byl odstraněn monopol obou státních pojišťoven. Česká státní pojišťovna a Slovenská státní pojišťovna se nejprve musely změnit na národní podniky. Aţ poté se mohly přetransformovat na akciové společnosti.

Schéma 1 Transformace České státní pojišťovny rok 1969 Česká státní pojišťovna Slovenská státní pojišťovna

rok 1991 Česká pojišťovna, státní podnik

27

Slovenská poisťovňa, štátny podnik

Česká pojišťovna a. s (1992) Slovenská poišťovňa a. s. (1991) Státním dozorem

v pojišťovnictví bylo pověřeno Ministerstvo financí. To začalo

vydávat licence nejprve tuzemským pojišťovnám, v roce 1992 i zahraničním pojišťovnám.

3.2 Rozvoj pojistného trhu V prvním roce rozvoje mohly působit na českém a slovenském pojistném trhu pouze tuzemské pojišťovny. Teprve v květnu 1992 směly zahájit své podnikání i zahraniční pojišťovny. Tato opatření byla převáţně z důvodu ochrany tuzemského pojistného trhu. Česká pojišťovna a. s měla v počátcích nejsilnější postavení na pojistném trhu (cca 80 %). Její výhodou byla rozsáhlá síť poboček a široký pojistný kmen. Avšak nevýhodou byly nedostatky v managementu a marketingu. Z důvodů velkého pojistného kmene nebojovala o zákazníky a svým přístupem ztratila řadu klientů. V současné době má Česká pojišťovna cca 60 % pojistného trhu. První pojišťovnou, která získala licenci, byla Kooperativa (28. května 1991). Česká Kooperativa se sídlem v Praze byla univerzální pojišťovnou a zaměřovala se hlavně na občany. Moravsko – slezská Kooperativa se sídlem v Brně kryla podnikatelská rizika a zaměřovala se především na komerční klientelu.

Pojišťovna Otčina

se sídlem ve Zlíně získala licenci 17. října 1992. Víceméně

slovenská pojišťovna se po rozpadu Čech a Slovenska přesídlila do Nitry. Zaměřovala se na krytí zemědělských rizik. Ţivnostenské

pojišťovně

se

sídlem

v Pardubicích

bylo

uděleno

povolení

16. prosince 1992. Tato pojišťovna se na počátku působnosti zaměřovala

28

na majetkové a odpovědnostní pojištění. Hasičská vzájemná pojišťovna, akciová společnost se sídlem v Praze obdrţela licenci 30. července 1992. Byla to univerzální pojišťovna (úrazy, majetek, ţivotní pojištění), která se orientovala především na venkov a menší města. Evropská cestovní pojišťovna byla jedna z mála pojišťoven, která se zaměřovala na cestovní pojišťění (pojištění léčebných výloh v zahraničí). Pojišťovna, která kryla úvěrová rizika dovozu, začala svoji působnost v červenu 1992. Jednalo se o Exportní a garanční pojišťovací společnost s celonárodně dodnes známou zkratkou EGAP. Otevřením českého pojistného trhu pro zahraniční pojišťovny začala jako první na našem území působit pojišťovna Nationale-Nederlanden. Šlo o zahraniční pojišťovnu z Holandska, která získala licenci 28. května 1992. Zaměřovala se na ţivotní pojistky. Většina zahraničních pojišťoven se na počátku zabývala především ţivotním pojištěním. Důvodem bylo, ţe české pojišťovny měly v této oblasti velké rezervy. Pojišťovna patřila mezi nejdraţší pojišťovny z hlediska pojistného. Na druhou stranu její pojistné produkty byly však velmi kvalitní. Mezi další zahraniční pojišťovny zaloţené v období od roku 1992 aţ 1995 patřily například: Amcico –americká pojišťovna, která se zaměřuje zejména na ţivotní pojištění, univerzální pojišťovny Alianz, Generali a jiné. Většina ze jmenovaných pojišťoven v kapitole 3.2. působí na pojistném trhu dodnes.

3.3 Státní dohled nad pojišťovnictvím Od roku 1991 na základě Zákona o pojišťovnictví do roku 2006 vykonávalo dohled nad pojišťovnami a pojišťovnictvím v České republice Ministerstvo financí. Dlouhodobým cílem bylo sjednotit a usnadnit dohled nad kapitálovým, finančním trhem

29

a pojišťovnictvím. V souvislosti s integrací dohledů nad finančním trhem do České národní banky (ČNB), byla státním dozorem na pojišťovnictvím pověřena Česká národní banka (od 1. 4. 2006). Hlavní činností státního dozoru je kontrolní činnost, vydávání licence pojišťovnám, vytváření legislativní činnosti. Kontrolní orgán musí dodrţovat Zákon o pojišťovnictví č. 363/1999 Sb. a změny těchto zákonů. Kontrolní činnost se zaměřuje na hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny z hlediska solventnosti a splnění jejich závazků. ČNB dohlíţí na tvorbu rezerv, umísťování finančních prostředků na trhu a vedení účetnictví. ČNB má povinnost auditu a na druhé straně pojišťovna musí plnit opatření uloţená ČNB. Pojišťovny jsou povinny ČNB předkládat účetní závěrku. Dále musí předloţit návrh na obnovení platební způsobilosti, byla-li narušena. Ministerstvo financí, Česká národní banka i Česká asociace pojišťoven kaţdoročně vydávají výroční zprávy. Jsou uveřejněny na webových stránkách daných organizací, ze kterých lze zjistit veškerou činnost za uplynulý rok i roky předešlé. Významnou historickou událostí v pojišťovnictví byl vstup České republiky do Evropské unie dne 1. května 2004. Od tohoto dne bylo zahájeno vyuţívání tzv. evropského pasu. Ten umoţňuje obchodovat na území jednotného vnitřního trhu EU na základě principu jednotné licence. Tuzemské pojišťovny, jeţ získaly povolení k provozování pojišťovací činnosti v České republice, mohou působit i v ostatních členských státech Evropské unie. Tuto moţnost získaly i zahraniční pojišťovny EU. Ministerstvo financí podporuje české pojišťovny, a proto vypracovalo metodiku upravující způsob oznamovací povinnosti pojišťoven, které hodlají provozovat svou činnost v jiných členských státech Evropské unie. Vstupem do Evropské unie nastal v oblasti pojišťovnictví hospodářský růst státu a vznikly jednodušší moţnosti obchodování. Součástí dohledu v pojišťovnictví je vedení registru pojišťovacích zprostředkovatelů a likvidátorů pojistných událostí. Pojišťovací zprostředkovatelé a samostatní likvidátoři musí dle zákona o pojišťovnictví vykazovat svoji činnost ČNB. Zde je vidět, ţe ČNB má opravdu dohled nad celým pojišťovacím trhem.

30

3.4 Česká asociace pojišťoven Významnou roli na pojistném trhu sehrála Česká asociace pojišťoven. ČAP je zájmovým sdruţením komerčních pojišťoven. Na československém trhu působí od roku 1991. Původní název byl Československá asociace pojišťoven. Se současným názvem „Česká asociace pojišťoven“ působí na pojistném trhu od 1. ledna 1994 . Hlavním posláním asociace je obhajovat a zastupovat zájmy pojišťoven, iniciovat legislativní úpravy a připomínkovat návrhy právních předpisů v pojišťovnictví, dbát na dodrţování etického chování, propagovat význam a zvyšovat image pojišťovnictví. Úkolem asociace je rovněţ rozvíjení kontaktů s národními asociacemi ostatních zemí a s příslušnými mezinárodními organizacemi. Česká asociace pojišťoven zastupuje a hájí české pojišťovny a představuje český pojistný trh v zahraničí. Mezi další úkoly a aktivity patří organizace veletrhu pojišťovnictví FIBEX, který se koná kaţdoročně v Brně. Významnou aktivitou je průzkum pojistného trhu, zabývá se i vzdělávací činností, organizováním seminářů pro obchodní klientelu a předáváním důleţitých

informací.

Česká

asociace

pojišťoven

vydala

KODEX

ETIKY

POJIŠŤOVNICTVÍ (viz příloha číslo 8), ve kterém se zabývá vztahy mezi pojišťovnami navzájem, vztahy mezi pojišťovnami a jejími zaměstnanci a vztahy mezi zaměstnanci pojišťovny a klienty. Mezi novinku posledních deseti let patří program „povodňové mapy“, který slouţí k zjištění pravděpodobnosti výskytu povodně v dané oblasti. Za malý poplatek cca 20 Kč se klienti dozví, zda jejich dům, chata či byt se nachází v nějaké ze záplavových oblastí. Program se vztahuje na celou Českou republiku, která je zmapována po 10 metrech. Tento program vyuţívají i pojišťovny ke zjištění pojistitelnosti nemovitosti proti tomuto riziku a eventuelního zvednutí ceny pojistného. Asociace vydává odborný měsíčník Pojistný obzor, který je členem sdruţení PIA (Mezinárodní pojišťovací tisk). Je vydavatelem i pojistně teoretického bulletinu Pojistné rozpravy.

31

K 28. únoru 2009 sdruţovala celkem 27 komerčních pojišťoven a 1 přidruţeného člena. Kromě těchto pojišťoven patří k členům asociace se zvláštním statutem česká sekce Mezinárodního sdruţení pro pojistné právo (AIDA) a Česká kancelář pojistitelů (ČKP). Podíl členských pojišťoven ČAP dosahuje na celkovém předepsaném pojistném v ČR téměř 98 %. Od 23. 10. 1998 je řádným členem CEA (Evropská federace národních asociací pojistitelů). Členem se můţe stát jakákoliv pojišťovna, která má licenci. Kaţdý člen ČAP je povinen platit členské příspěvky. Z nich se tvoří rezervy pro případ škod způsobených nepojištěnými či nezjištěnými řidiči a pro případ škod z dřívějšího zákonného pojištění.

4 Současný stav pojistného trhu Pojistný trh má významné postavení v trţní ekonomice. Bez posouzení ukazatelů úrovně nelze hodnotit vývoj trhu. Ukazatele úrovně pojistného trhu hodnotí činnost pouţití zdrojů a vynaloţených prostředků.

4.1 Hlavní ukazatele ovlivňující pojistný trh Mezi základní ukazatele patří: o Předepsané pojistné o Pojistné plnění o Škodovost o Pojištěnost o Počet komerčních pojišťoven

32

o Počet uzavřených pojistných smluv o Počet zaměstnanců v pojišťovnictví o Počet vyřízených pojistných událostí o Průměrné pojistné na jednu pojistnou smlouvu o Průměrné pojistné plnění na jednu pojistnou událost o Koncentrace pojistného trhu a jiné ukazatele První tři uvedené ukazatele se mohou rozdělit na ţivotní a neţivotní pojištění. Předepsané pojistné Jde o jeden z hlavních ukazatelů pojistného trhu. Předepsané pojistné je stanoveno na dohodnuté pojistné období. Neuhrazením pojistného po určité době pojištění zaniká. Pojišťovna má však nárok na uhrazení dluţného pojistného od dluţníka. Základ daně z příjmu pojišťovny se vypočítá z předepsaného pojistného, které je očištěné o náklady pojišťovny.

Předepsané pojistné je významným ukazatelem

výkonnosti kaţdé komerční pojišťovny za příslušné období. pojišťovny seřazují na pojistném trhu.

Graf č. 1 Předepsané pojistné od roku 1991 – 2008

33

Dle jeho výše se

Zdroj: Výroční zprávy České asociace pojišťoven Předepsané pojistné od roku 1991 soustavně roste. Největší růst vykazují údaje po roce 2000. Faktorů, které ovlivňují předepsané pojistné, je mnoho. Mezi nejvýznamnější faktory patří: o

Firmy pojišťují svůj majetek a také dbají o pojišťění svých zaměstnanců. Firmy přispívají do penzijního připojištění nebo ţivotního pojištění, čímţ motivují a udrţují si své pracovníky. Výhodou firmy je zároveň sníţení části svých nákladů.

o

Dalším faktorem je pojištění motorových vozidel a to jak havarijní pojištění tak odpovědnostní pojištění za škody při provozu vozidel. Při koupi vozidla na leasing, musí být automobil vţdy pojištěn havarijním pojištěním. Leasingová společnost si touto formou chrání svůj majetek.

o

Faktorem je mimo jiné i růst cen na českém trhu a obnova starých levných pojistných smluv za nové a s mnohem draţším pojistným.

Dle předběţných výsledků ČAP finanční krize výrazně nezhoršila vývoj v roce 2008. Procentuální nárůst v roce 2008 sice nepřesáhl nadprůměrný rok 2007, ale výsledky ukazují přibliţně 5% nárůst, jsou tedy stabilní a příznivé. V roce 2007 byl nárůst přibliţně 8 %. Pro rok 2009 vznikají obavy pojišťoven ohledně sníţení dynamiky růstu předepsaného pojistného. Jelikoţ nelze odhadnout skutečný dopad ekonomické krize, pojišťovny odhadují mírný pokles růstu oproti loňskému roku jak v ţivotním tak neţivotním pojišťění. Pojistné plnění Na základě pojistné smlouvy vyplácí pojišťovna klientovi pojistné plnění po vzniku pojistné události. Pojistné plnění je peněţní nebo naturální náhrada. Stejně jako u předepsaného pojistného, lze pojistné plnění dělit na ţivotní a neţivotní V neţivotním pojištění je pojistné plnění vyplaceno dle vzniklé škody, maximálně však do výše

34

pojistné částky. V ţivotním pojištění je to dohodnutá pojistná částka vyplacená klientovi dle smlouvy. V neţivotním pojištění není jisté, zda po dobu trvání pojištění se vyskytne pojistná událost, a tudíţ jestli bude pojistné plnění vyplaceno. V ţivotním pojištění je typickým rysem, ţe pojišťovna dle pojistné smlouvy vyplatí pojistné plnění v kaţdém případě. Povodně z roku 2002 spolu s povodněmi na Moravě v roce 1997, patří k nejtěţším přírodním katastrofám moderní české historie.

Pojišťovny vyplatily na škodách

způsobených povodní v roce 2002 přibliţně 35 mld. Kč.

Nepojištěné škody byly

značně vyšší. Odhadují se aţ na 73,3 mld. Kč. Významná ţivelní událost postihla český pojistný trh v lednu 2007. Orkán Kyrill způsobil ohromné škody, a to ve výši více neţ 2,2 mld. Kč vyplaceného pojistného plnění. V sobotu 1. března a v neděli 2. března 2008 se přehnala přes Českou republiku silná vichřice nazvaná Ema. Způsobila mnohamilionové škody, způsobila, ţe desetitisíce lidí neměli přívod proudu, dva lidé v Čechách zemřeli, déšť způsobil vylití některých řek ze břehů. Pojišťovny vyplatily celkem 1,22 mld. korun. Fotografie z pojistných událostí jsou obsaţeny v příloze číslo 12. Škodovost Je to ukazatel, který vyjadřuje poměr mezi výší vyplacených pojistných plnění a výší předepsaného nebo přijatého pojistného. Tento ukazatel se udává v procentech. Můţe se členit i na škodovost ţivotního a neţivotního pojištění. Škodovost by měla být menší neţ netto pojistné v procentech a rozhodně by neměla dosahovat 100% přijatého pojistného. Pokud škodovost je vyšší neţ netto pojistné, jedná se o ekonomicky nevyrovnané pojištění. Pojištěnost Tento ukazatel je jedním z nejdůleţitějších ukazatelů rozvoje pojistného trhu. Jeho pouţívání je běţné i ve vyspělých evropských státech. Vyjadřuje poměr předepsaného pojistného k hrubému domácímu produktu v běţných cenách. Stejně jako škodovost se

35

uvádí v procentech a v podmínkách trţního hospodářství vyjadřuje kapacitu pojistného trhu. Pojištěnost závisí na pojistném poli, coţ je soubor majetku, předmětů osob a jiných jevů existujících v daném státě, které je moţno pojistit. Pojištěnost odráţí schopnost pojistného trhu obsáhnout dané pojistné pole.

Výpočet:

předepsané pojistné hrubý domácí produkt

Tabulka č. 2 Podíl předepsaného pojistného na HDP v % 2001 3,4 1,2 2,2

Celková pojištěnost Životní pojištění Neživotní pojištění

2002 3,7 1,4 2,3

2003 4,0 1,6 2,4

2004 4,1 1,6 2,5

2005 3,9 1,5 2,4

2006 3,8 1,5 2,3

2007 3,7 1,5 2,2

2008 3,8 1,6 2,2

Zdroj: Výroční zprávy České asociace pojišťoven V roce 2004 se vzrůstající trend zastavil a v roce 2005 se výsledky mírně sníţily. K poklesu došlo poprvé od roku 1991. Příčinou této změny je rychlejší růst HDP neţ předepsaného pojistného. Do roku 2003 vykazovalo předepsané pojistné i v ţivotním a neţivotním pojištění rychlejší růst neţ ukazatel hrubého domácího produktu. K příznivému

tempu

dochází

u

ţivotního

pojištění

hlavně

na

produktech

tzv. investičního pojištění. Související údaje jsou zobrazeny v grafech v příloze číslo 13. Údaje k roku 2008 ze kterých byly vypočítány údaje do výše uvedené tabulky.5

5

Zdroj: Český statistický úřad a ČNB http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp031109.xls http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp03110909.xls

36

Předepsané pojistné celkem = 132 896 066 Ţivotní = 56 909 094 Neţivotní = 82 942 866 HDP = 3 705 693 mil. Kč

4.2 Ostatní ukazatele pojistného trhu Počet komerčních pojišťoven V roce 1991, kdy se otevřel pojistný trh komerčním pojišťovnám, působila na trhu jen Česká Kooperativa se sídlem v Praze, Moravsko – slezská Kooperativa se sídle v Brně a Česká pojišťovna, státní podnik. Od roku 1992, kdy se otevřel pojistný trh i zahraničním pojišťovnám, začal celkový růst počtu pojišťoven, který trvá dodnes. Tabulka č. 3 Přehled celkového počtu pojišťoven na českém pojistném trhu Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 1 3 12 20 17 32 35 40 41 42 Počet Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 43 42 42 40 49 52 54 Počet 41 Zdroj: Výroční zprávy České asociace pojišťoven Vstupem do Evropské unie a zjednodušením legislativy, působí na českém pojistném trhu mnoho zahraničních poboček. Tyto pobočky ani nemusí vykonávat velkou činnost v naší zemi, ale například se jen starají o VIP klienty, kteří obchodují po celém světě. Samozřejmě české pojišťovny mají stejnou šanci o rozšíření své působnosti do zahraničí. K usnadnění zavedení svých poboček jim z právního hlediska napomáhá Česká asociace pojišťoven a jiné subjekty. Tabulka č. 4: Vývoj pojišťoven na pojistném trhu a jejich rozdělení dle činnosti a kapitálu

http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/dohled_pojistovny/souhrnne_udaje/pojistovnictvi_vyvoj_od_2007.h tml

37

Rok

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Počet pojišťoven celkem *

43

42

42

40

45

49

52

54

ţivotní

3

3

3

3

5

6

6

6

neţivotní

23

22

23

21

23

27

29

29

se smíšenou činností

17

17

16

16

17

16

17

19

Tuzemské pojišťovny

35

35

34

33

33

33

34

34

s převaţujícím kapitálem zahraničním s převaţujícím tuzemským kapitálem Pobočky pojišťoven z EU a třetích států

19

18

19

19

20

20

21

21

16

17

15

14

13

13

13

13

8

7

8

7

12

16

18

20

Zdroj: Výroční zprávy České asociace pojišťoven Česká národní banka uvádí 54 pojišťoven a poboček zahraničních pojišťoven ke dni 18.04.2009.

Tabulka č. 5 Prvních 10 nejúspěšnějších pojišťoven v České republice řazených podle předepsaného pojistného a pokrytí na českém pojistném trhu. Celkové předepsané pojistné (tis. Kč) Podíl na trhu v %

Pojišťovna 1. Česká pojišťovna a.s. 2. Kooperativa, pojišťovna, a.s. 3. Allianz pojišťovna, a.s. 4. ČSOB pojišťovna, a.s. 5. Generali pojišťovna, a.s. 6. ING Ţivotní pojišťovna, a.s. 7. Pojišťovna České spořitelny 8. Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. 9. UNIQUA pojišťovna, a.s. 10. Komerční pojišťovna, a.s.

2006 39 667 243 27 427 383 9 373 217 7 374 006 6 388 077 5 938 648 4 427 575 4 345 158 3 177 661 2 655 736

2007 39 804 939 29 107 232 9 597 536 9 055 953 7 601 020 7 266 522 6 453 589 4 751 559 3 783 261 2 211 229

2006 33,1 22,88 7,82 6,4 5,33 4,95 3,69 3,63 2,63 2,22

2007 29,95 21,9 7,22 6,81 5,72 5,47 4,86 3,58 2,85 1,66

Zdroj: Předběţné statistické údaje za rok 2006 z České asociace pojišťoven Předepsané pojistné je ukazatel, podle kterého se pojišťovny řadí na pojistném trhu. Z

38

výše uvedené tabulky je zřejmé, ţe největší podíl na trhu má Česká pojišťovna, která působí na českém pojistném trhu nejdéle ze všech pojišťoven a která má nejhlubší historii. Druhé místo obdrţela pojišťovna Kooperativa a třetí pozici obsadila Allianz pojišťovna, a.s.. V porovnání s rokem 2000 se umístění prvních tří pojišťoven v tabulce nezměnilo. Tabulka č. 6 Počet zaměstnanců v pojišťovnictví Rok Osoby

1991 8 596

1992 9 834

1993 10 913

1994 12 018

1995 13 420

Rok Osoby

2000 15 774

2002 14 915

2003 15 281

2004 14 473

2005 14 119

1996 14 825 2006 14 506

1997 16 094 2007 14 506

1998 16 137 2008 14770

Zdroj: Výroční zprávy České asociace pojišťoven Od roku 1991 do roku 1998 lze pozorovat rychlý nárůst zaměstnanců v oboru pojišťovnictví. Důvodem byl rozvoj oboru po roce 1991, rozšiřování pojistných produktů a hlavně přírůstek nových pojišťoven na pojistném trhu. V roce 1999 nastala redukce zaměstnanců v pojišťovnictví, jelikoţ bylo příliš mnoho zaměstnanců, kteří nebyli plně vyuţiti. Dalším faktorem byl konec některých pojišťoven (např. Komerční pojišťovna) nebo fůze na pojistném trhu (např. IPB sloučení do ČSOB). Od roku 2000 aţ do dnes se počet zaměstnanců ustálil. Související informace k současnému pojistnému trhu jsou obsaţeny v přílohách číslo 10 – 12.

4.3 Vliv pojišťovnictví na občany České republiky Ke své práci jsem pouţila dotazník, abych zjistila údaje o postavení pojišťovnictví u občanů České republiky. Dotazník jsem rozeslala elektronickou poštou přibliţně 100 občanům. Výsledky jsem zpracovávala od 84 respondentů, kteří mi dotazník vyplnili.

39

1999 15 771

Cílem tohoto dotazníku je zjistit jak občané České republiky vnímají pojišťovnictví a jeho zástupce, tedy hlavně pojišťovny a pojišťovací zprostředkovatele. Také zda respondenti mají alespoň základní přehled o tomto oboru a jejich zkušenosti z praxe.

1. Vaše pohlaví a věk a) ţena b) muţ 2. Ukončené vzdělání a obor ………………………………………………………… Všechny respondenty jsem rozdělila na dvě skupiny na ţeny a muţe. U některých otázek se odpovědi mezi skupinami výrazně nemění. Původně jsem myslela, ţe dosaţené vzdělání bude hrát velkou roli v některých názorech, ale vlivem pouze krátké doby od otevření pojistného trhu po roce 1990 a ztotoţnění se s praktikami pojistných poradců a veškerých sluţeb pojišťoven, se ve velké míře názory neliší. Myslím, ţe hlavní význam v různých názorech, je v jakém prostředí se lidé pohybují a jaké mají v tomto oboru zkušenosti. 3. Jaké máte sjednané pojištění Ţivotní – 34 % a) důchodové b) kapitálové ţivotní c) investiční d) penzijní připojištění e) jiná ţivotní pojištění ………………………….. Neţivotní: - 66 % a) pojištění budov b) pojištění domácnosti c) pojištění právní ochrany d) úrazové pojištění e) havarijní pojištění f) povinné ručení

40

g) odpovědnostní pojištění (jaké?)……………………………………… h) připojištění (jaká?)……………….…………………………………..

Výsledky otázky číslo 3 ukázaly, ţe lidé uzavírají na 66 % neţivotního pojištění a na 34 % pojištění ţivotní. Coţ se od skutečných výsledků pojišťoven liší jen minimálně. Je dokázané, ţe lidé v České republice stále ještě více pojišťují majetek oproti vlastnímu ţivotu a zdraví. I tak si ale myslím, ţe lidé jiţ více přemýšlí o zajištění sebe a své rodiny do budoucna. V ţivotním pojištění je nejvíce vyuţívané pojištění kapitálové a penzijní připojištění. Velmi mě překvapily výsledky neţivotního pojištění. Skoro všichni muţi mají uzavřené povinné ručení, ale jiţ se nezmiňují o havarijním pojištění. Coţ neplatí pro ţeny. Ţeny vţdy spojují povinné ručení s havarijním. Je zde otázka, zda řidiči vědí, jestli mají havarijní pojištění např. v rámci balíčku (povinné ručení + havarijní), nebo zda opravdu toto pojištění nemají sjednané. V dnešní době velkého provozu na sinicích se nevyplácí nemít sjednané havarijní pojištění. V neţivotním pojištění zvítězilo pojištění domácnosti. Málo kdo se zmiňoval o pojištění odpovědnosti. Pojištění odpovědnosti je velmi rozšířené a proto si lidé ani neuvědomují, ţe je součástí jejich pojištění domácnosti, havarijního pojištění a jiných. 4. Máte všechna pojištění sjednaná u: a) jedné pojišťovny

20 %

b) více pojišťoven

80 %

Z otázky číslo 4 je zřejmé, ţe některá pojištění mohou být u dané pojišťovny výhodná (levnější) a jiná se jiţ tak nevyplatí. Proto si lidé pojišťují růţná pojištění u různých pojišťoven. I přesto je stále velké procento lidí, které si sjednává pojištění pouze u jedné pojišťovny. To si mohu vysvětlit jen tím, ţe lidé vkládají důvěru v jednu instituci a té naprosto věří. Jestliţe mají sjednáno více pojistných smluv u jedné pojišťovny, získávají od této pojišťovny bonusy na pojistné. 5. Jak si obvykle sjednáváte pojištění: a) na pobočce pojišťovny

41

b) přes pojišťovacího zprostředkovatele (ne makléře) c) přes makléře d) přes internet (pokud je to moţné) e) jinak (jak?)………………………………………. Uzavírání pojištění u jedné pojišťovny je moţná také způsobeno tím, ţe lidé kteří odpovídali na tento dotazník, málo vyuţívají profesionálních sluţeb makléře. Více se obracejí na pojišťovací zprostředkovatele, kteří mohou být výhradní pojišťovací zprostředkovatelé a jim vkládají svoji důvěru. V této oblasti více muţi sjednávají pojištění přes internet, ţeny spíše minimálně.

6. Kde získáváte informace o pojišťění? a) na internetu b) z televizních reklam c) z letáků d) přes svého pojišťovacího zprostředkovatele e) přes doporučení známých osob f) jinde………………………………………… V otázce číslo 6 jsem očekávala nejvíce odpovědí „a“, avšak jsem se velmi zmýlila. I kdyţ skupina muţů více hledá informace přes internet, i tak nejvíce zvítězila odpověď „e“ a poté hned „d“. Myslím, ţe se dává velký důraz na zkušenosti těch, kteří jiţ mají kladné či záporné zkušenosti s pojišťovnami.

7. Kdyţ si sjednáváte pojistnou smlouvu – čtete celé pojistné podmínky? a) ano

39 %

b) ne

60 %

c) jen část (jakou?)

1%

Je poměrně politováníhodné, ţe více neţ polovina lidí nečte pojistné podmínky, které jsou součástí pojistné smlouvy. Pokud čtou pojistné podmínky jde jiţ většinou o situaci, kdy vznikla pojistná událost a poté jsou velmi překvapeni, co vše jejich

42

smlouva nezahrnuje do pojišťění. Někteří se ospravedlňují tím, ţe věří svému pojistnému poradci. Některé z odpovědí k otázce číslo 7: „Ne - věřím zástupci pojišťovny, čtu je později.“ „Jen část, většinou aţ potřebuji pojistku vyuţít tak hledám v milimetrovém písmu co a jak, jinak dám na vysvětlení osoby, která se mnou pojistku uzavírá.“

8. Uţ jste řešili nějakou pojišťovací událost? (Uţ se Vám někdy stalo něco, kdy jste poţadovali od pojišťovny krytí škod?) a) ano

70 %

b) ne

30 %

9. Pokud ano, kde Vám vznikla škoda? Přibliţně 70 % respondentům vznikla pojistná událost. Není překvapením, ţe škody byly hlavně na automobilech a při úrazech. Také pojištění domácnosti se mnohokráte vyplatilo. Vytopení od sousedů není totiţ neobvyklé, zato velmi nepříjemné. 10. Kryla pojišťovna Vaše škody podle Vašich představ? Z výsledků u otázky číslo 10 vyplývá, ţe pojišťovny plní své závazky a jejich servis je jiţ na vysoké úrovni. Přes 90 % lidí potvrdilo, ţe pojišťovna vyplácela pojistná plnění dle jejich představ. Odpověď jednoho z respondentů, který nebyl stoprocentně spokojený. Coţ má za důsledek i způsob sjednání jeho pojistné smlouvy. „Při úrazech snad ano, při škodách, kdy nás vytopili sousedi a nebo nám ukradli kola jsme neuspěli díky spoluúčasti, bez které dnes údajně ţádná pojistka není.“

11. Vyskytly se nějaké problémy ze strany pojišťovny? Odpovědi:

43

„Ne, kdyţ opomenu zmíněnou spoluúčast, která mi přijde vynucená.“ „Ne - problém byl ve smlouvě, jak byla uzavřena“ Pokud klient není spokojen se smlouvou, je zde otázka: Kdo udělal chybu? Chtěl klient ušetřit a podpojistil se nebo snad vsadil na vysokou spoluúčast? Nebo pojišťovací zprostředkovatel nenašel vhodnou formu pojistky, která by vyhovovala klientovi? Proto je i velmi důleţité před sjednáním pojistné smlouvy si ujasnit své potřeby a sdělit je zprostředkovateli. A v neposlední řadě číst pojistnou smlouvu a s ní i pojistné podmínky. 12. Co si představíte pod pojmem „pojišťovák“? V této otázce se ukazuje mínění lidí o tzv. pojišťovácích. V muţích se více projevila velká nevůle dokonce aţ odpor k tomuto slovu – nebo snad lidem? Je to způsobeno se zkušenostmi převáţně z předešlých let, kdy zprostředkovatelé chodili od domu k domu a od bytu k bytu a nabízeli pojištění. Neodbytní, vlezlí a moţná také s nepřesnými znalostmi z tohoto oboru. Myslím však, ţe situace se jiţ změnila. Pojišťovny zaškolují zprostředkovatele a dbají na kvalitu a formu sjednávaného pojištění. Ţeny více hodnotily „pojišťováka“ jako osobu, která nabízí pojištění. Ţeny: „Osoba, která nabízí pojištění, má přehled o nabízených produktech.“ „Člověk, který nabízí zprostředkování pojišťovacích sluţeb.“ „Pán s výřečností a talentem přesvědčit.“ Muţi: „Neodbytná vlezlá osoba, která se Vám snaţí za kaţdou vnutit produkt.“ „Člověk s moţná zajímavými informacemi, ale přicházející v nejnevhodnější dobu.“ „Dotěrný chlap, kterého dveřmi vyhodím a oknem se vrátí.“ 13.

Jaké máte zkušenosti s pojišťovacími zprostředkovateli? a) dobré b) špatné prosím specifikujte:

44

Aţ 70 % respondentů má dobré zkušenosti s pojišťovacími zprostředkovateli. Coţ výrazně popírá předešlou otázku. Změna v chování, praktikách a zkušenostech jistě se během posledních 10 let změnila. Pojišťovny vytvářejí programy na rozšíření sítě pojišťovacích zprostředkovatelů a nabízejí velkou škálu vzdělávacích školeních. I přes poměrně kritický názor na „pojišťováka“ výsledky v otázce 13 dopadly překvapivě kladně. Přibliţně 70% odpovídajících potvrzují dobré zkušenosti s pojišťovacími zprostředkovateli. „Špatné - nerozuměl tomu, byl to vyučený kuchař, který absolutně neměl pojem o čem mluví.“ "Dobré - pomohli a poradili i v nezvyklé situaci.“ 14.

Víte kdo vykonává dohled nad pojišťovacím trhem? a) Ministerstvo financí 27% b) Česká národní banky 21% c) spadá pod dohled Evropské unie od vstupu do Evropské unie d) Česká asociace pojišťoven

0%

52%

Na otázce 14 je vidět ţe více neţ polovina respondentů absolutně neví, ţe dozor nad pojišťovacím trhem nevede Česká asociace pojišťoven, ale ČNB. Myslím, ţe lepší odpověď (i kdyţ stále špatná) je odpověď „A“, jelikoţ Ministerstvo financí vykonávalo dohled před ČNB.

15.

Kdy myslíte, ţe se jiţ vyskytovala myšlenka „pojištění“ ve světě. a) před Kristem (důkazy z archeologických nálezů)

33,3%

b) jiţ 1000 let po Kristu

10%

c) ve 14. století (v Čechách vláda Karla IV.)

20%

d) v 18 - 19. století (hlavně v období Marie Terezie) 30% e) ve 20. století po II. světové válce

6,7%

Někteří respondenti mě překvapili, ţe po odevzdání dotazníku měli velký zájem o správné odpovědi a byli v údivu nad některými správnými odpověďmi. Někteří měli i vtipné odpovědi: „vychytralci byli vţdycky, tak asi co jsou lidi.“ Vůbec se nedivím, ţe

45

mnoho

lidí

myslelo

na

období

Marie

Terezie.

Toto

období

se

zarylo

do českých dějin a učebnic. Skoro aţ 7% si myslí, ţe tento obor je mladý a moţná proto se mu věnují tak nízkou váhu.

16.

Kolik pojišťoven působilo na českém pojistném trhu před II. světovou válkou? a) 5 pojišťoven

57%

b) 30 pojišťoven

23%

c) 250 pojišťoven

7%

d) 733 pojišťoven

14%

Byla jsem mile překvapena, kdyţ 14% lidí odpovědělo správně i na níţe uvedenou otázku, coţ jsem nečekala. V někom tento dotazník vyvolal velký zájem a našel si odpovědi na internetu. Toto jsem si od respondentů ověřila. Byla jsem z toho potěšena, jelikoţ je to jedna z moţných cest, jak se můţeme dostat k informacím a rozšířit své znalosti. Moţná by pojišťovny neměly podceňovat své odkazy „z historie“ a více poukázat na tradice. Ač se nám to nemusí zdát, tak český národ stále drţí mnoho tradic oproti jiným státům Evropy a rád na ně slyší. 17.

Kolik pojišťoven působilo na pojistném trhu v letech 1948 – 1990 a) 1 pojišťovna

63%

b) 5 pojišťoven

11%

c) 35 pojišťoven

15%

d) 150 pojišťoven

10%

Na období mezi 1948 – 1990 málo kdo zapomněl. Období úpadku nejen pro pojistný trh a monopolní prostředí. 18.

Kolik pojišťoven působí na českém pojistném trhu dnes? a) 10 – 20

18%

b) 20 – 30

39%

c) 30 – 40

21%

46

d) 40 – 50

16%

e) 50 – 60

5%

Dle výsledků ČNB působí na českém pojistném trhu 54 pojišťoven. Je pochopitelné, ţe respondenti odpovídali převáţně, ţe jich je méně, protoţe většina zná přibliţně 10 největších. 19.

Myslíte si, ţe pojišťění je důleţité a proč?

Některé z odpovědí: „Ano, protoţe za ţivot člověka se vyskytne spousta pojistných událostí.“ „Je důleţité, máme pocit bezpečí, zabezpečí naší rodinu, zajistí náhradu např. finanční újmy atd…“ „Krytí rizik atd. Krom toho si myslím, ţe obor pojišťovnictví nabízí spoustu pracovních míst. Vezměte si, kolik lidí by přišlo o práci, kdyby se tenhle obor ze dne na den „hodil do koše“. „Ano, v případě neočekávaných problémů je to pro většinu lidí jediný způsob jak získat finanční prostředky na krytí škod, léčebných výloh atd..“ „Ano, je to krytí potencionálního rizika financování velkých a nečekaných výdajů.“

Pojišťovnictví jako obor je velmi důleţitou součástí celé ekonomiky. Moţná by se mělo zvaţovat,

zda

nezahrnout

nějaké

základy

do

předmětu

ekonomiky

jiţ

na střední škole. Nejsem pro to, aby se ţáci učili nesmyslná data a jména, která hned po zkoušení zapomenou. Byla bych pro vytyčení důleţitých okamţiků v tomto oboru. Např: kdo vykonává dohled nad pojišťovacím trhem, proč je pojišťovnictví důleţité, kde a přibliţně kdy vznikla myšlenka pojišťovnictví, a některé z významných událostí, jako je přispění na znovu-vystavení Národního divadla, Petřínu. Těmito body a několika dalšími vyzdvihnout tento obor a pochopit jeho význam a nezbytnost. Samozřejmě toto řešení by bylo pro novou generaci. Ale jistě nikdy není pozdě. Vhodným přístupem a profesionálními sluţbami se dají zaujmout i ti které na školní lavice uţ jen vzpomínají.

47

5 Vliv Evropské unie na český pojistný trh Evropská unie nemalým dílem přispěla k velkým změnám v sektoru pojišťovnictví stejně tak jako v jiných oborech. Evropská unie poţaduje po pojišťovnách, pojišťovacích makléřích významné informace o jejich činnosti. Poskytování dosti podrobných výkazů vede k lepší kontrole pojišťovacích subjektů, ale také zvyšování administrativních nákladů. Všechno nové má své východy i nevýhody. Hlavní výhodou je otevřenost pojišťoven směrem ke klientovi. V dnešní době není problém porovnat si např. na internetu prosperitu jednotlivých pojišťoven, porovnat si produkty, rozsah krytí, cenu… V této kapitole jsem zjišťovala mínění některých pojišťoven na změny po vstupu do Evropské unie a český pojistný trh. Také se zmíním o jedné z velkých změn v sektoru dohledu, kterým je často diskutované téma Solvency II.

5.1 Solvency II v kostce Od začátku, kdy Česká národní banka převzala celkový dohled nad finančním trhem, získala

i nelehký úkol kontroly nad pojišťovnictvím. Převzala tak působnost

Ministerstva financí vyplývající ze zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně souvisejících zákonů, s účinností do 1. 4. 2006.

48

Graf č. 2 Vysvětlení aktuálního systému Solvency I na grafu dle zákona č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví:

MMS

A B GF C

GF = garanční ford MMS = minimální míra solventnosti sloupce = vlastní zdroje Zdroj: vlastní Pojišťovna A vykazuje vlastní zdroje podle nynějších zákonů a výkazu tzv. Solvency I. bez problémů. Pojišťovna B vykazuje vlastní zdroje pod hranicí minimální míry solventnosti. V takovým případě by pojišťovna musela předloţit České národní bance ozdravný plán a zlepšit tak svoji situaci na úroveň poţadovanou zákonem. Pojišťovna C má značné problémy s vlastními zdroji. Tuto pojišťovnu čeká nucená správa. Solventností se rozumí schopnost pojišťovny nebo zajišťovny trvale zabezpečit vlastními zdroji úhradu závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. Výpočet

49

kapitálového poţadavku se provádí jednoduchým a robustním způsobem pomocí faktorů stanovených odděleně pro ţivotní a neţivotní pojištění. Jedním z hlavních cílů projektu Solvency II je ve výpočtu kapitálového poţadavku zohlednit rizika nejen v rozdělení na ţivotní a neţivotní, ale kontrolovat kapitálovou přiměřenost pojišťoven vzhledem k přebíraným rizikům. Kontrola risk managementu a správného ohodnocení rizika. Dle návrhu evropské direktivy má být umoţněno pro výpočet solventnosti pouţívat namísto standardního modelu vlastní modely pojišťoven. Jednou z podmínek pro schválení pouţití interního modelu je jeho standardní vyuţívání v dalších oblastech a při rozhodování pojišťovny. Toto by však muselo být řádně ošetřeno a pojišťovny by dohledu musely vykazovat postupy výpočtů. Tento systém by měl být jednotný pro celý trh Evropské unie. Podle návrhu evropské direktivy by také existovaly dvě hranice kapitálové přiměřenosti pro včasný zásah ze strany dohledu podobně jako v systému Solvency I. MMS by mohla odpovídat SCR a GF by mohl odpovídat MCR. Důleţitý rozdíl je hlavně ve výpočtu rizika, který by odpovídal konkrétní situaci kaţdé pojišťovny. Výpočet rizikového kapitálu bude tak přesnější. Graf č. 3 Plánovaný systém Solvency II.

SCR SCR D

E

MCR MCR

MCR = minimální kapitálové poţadavky SCR = solventnostní kapitálové poţadavky

50

Zdroj: vlastní Při porovnání obou výše uvedených grafů je jeden zásadní rozdíl. V prvním grafu nezáleţí, jaká rizika na sebe přebírá pojišťovna A, B nebo C. Mají-li stejné ukazatele, jako jsou předepsané pojistné, technické rezervy a objem plnění, kapitálový poţadavek (MMS) bude shodný. Na druhém grafu je kapitálový poţadavek (SCR) odvozen podle vyčíslení moţné ztráty vyplývající z realizace podstupovaných konkrétní pojišťovnou. Pojišťovna D na obrázku je vystavena většímu objemu rizika neţ pojišťovna E, na kterou jsou kapitálové poţadavky niţší.

Zavedením Solvency II se zvýší bezpečnost a ochrana klienta. Celkově systém odráţí rizika pojišťoven a více je motivuje k řízení rizik. Finanční sektor bude více komplexní a vyvíjí tlak trhu na zvyšování efektivity kapitálu. Také výkazy mezi jednotlivými pojišťovnami by měly být více transparentní a porovnatelné. Určitě se také uvaţuje o jisté kompatibilitě s IASB (International Accounting Standards Board) a sledování vývoje v oblasti účetnictví a reportingu. Solvency II je horkým tématem. Musí to být systém, se kterým musí souhlasit členské státy Evropské unie. A také vyvolává mnoho obav. Například ve zvýšení administrativních nákladů. Pro malé a menší pojišťovny to bude představovat růst těchto nákladů. Také s nynější světovou finanční krizí je dle mého názoru nezbytné vytvořit a podpořit nový systém dohledu, který mnohem více zohledňuje aktivity jednotlivých pojišťoven. Takový, který bude mnohem více dbát na krytí rizik a na ochranu všech klientů.

Systém Solvency II bude tvořen třemi pilíři, které jsou vysvětleny na obrázku. První pilíř se bude zaměřovat na kvantitativní poţadavky, druhý na kvalitativní poţadavky a dozor a třetí na způsob zveřejňování informací a postupy dohledů.

Obrázek č. 1

51

Zobrazení třech pilířů v systému Solvency II6

Solvency II má být povinně zavedeno do roku 2012. Pracovní skupina ČAP pro Solvency II ve spolupráci s ostatními orgány ČAP aktivně zapojuje do diskuse o budoucí podobě reţimu dohledu v pojišťovnictví.

5.2 Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group Pojišťovna Kooperativa pokrývá přes 20 % českého pojistného trhu. Důsledkem velké prosperity pojišťovny můţe být dobrá reklama jak mediální, tak dobré jméno pojišťovny, solventnost, krytí rizik zajištěním, rozšiřování produktů, specializace na

pojištění

motorových

vozidel.

Její

historické

kořeny jsou

úzce

spjaty

s Moravsko-slezskou vzájemnou pojišťovnou zaloţenou v Brně jiţ roku 1829. Významnou událostí pro tuto pojišťovnu je vítězství v anketě pojišťovacích makléřů. Pojišťovna potvrdila své prvenství i v loňském roce. Celý článek o této soutěţi je

6

zdroj dat: http://nb.vse.cz/kbp/TEXT/IIR%20SolvencyII.ppt

Štěpán Onder, Ph.D.

52

k dispozici v příloze číslo 3. V přiloţeném článku se nachází výsledky jednotlivých kategorií, kde i jiné pojišťovny získaly velmi dobré umístění v různých anketách.

Vliv a změny na český pojistný trh po vstupu do Evropské unie Na otázky odpovídal Ing. Vladimír Chludil (Generální sekretariát - poradce) 1)

Jak vnímáte legislativní stránku vedení pojišťovny po vstupu do EU? a)

zjednodušila se – změny nám ulehčily práci

b)

stala se sloţitější

c)

je stejná – změny nepociťujeme

Odpověď: Platí ad b. – stala se sloţitější. Na úseku pojišťovnictví byly do právního systému implementovány v podstatě jiţ všechny hlavní body z EU a promítnuty do nově vydaných či novelizovaných

zákonů.. Viz např. zákony o pojišťovnictví

obecně, o povinném ručení při provozu aut, o zprostředkovatelích, o pojistné smlouvě, před schválením je zákon o tzv. Solvency II. at. 2)

Změnil se počet nových klientů po vstupu do EU? a)

přírůstek nových klientů se sníţil

b)

přírůstek nových klientů se zvýšil

c)

Evropská unie nemá vliv na přírůstek či úbytek nových klientů

Odpověď: Pro Kooperativu platí ad. c., podnikáme jen na území ČR. 3)

Vyuţíváte moţnosti evropského pasu?

Odpověď: Ne , podnikáme jen na území ČR 4)

Vyuţíváte pojištění přes internet?

Odpověď: Ano, některé jednodušší typy pojištění lze u nás uzavřít přes internet. Například pojištění léčebných výloh při cestách do zahraničí. 5)

Otevřely se Vám vstupem do EU nové moţnosti? Máte o nějaké zájem?

Odpověď: Jistě by se nové moţnosti našly, ale prozatím máme hodně práce na českém trhu, zejména na úseku ţivotního pojištění. 6)

Máte pobočky v EU? V jakých zemích?

53

Odpověď: Ne, ale jsme součástí obrovského středoevropského koncernu Vienna Insurance Group, proto máme

spolupracující „sesterské“ firmy ve všech okolních

státech. 7)

Plánujete expanzi do EU?

Odpověď: Nutno brát v úvahu naši odpověď k otázce 6. Strategie se dělá na úrovni celého koncernu, Vaše otázka by se spíše týkala naprosto samostatného podniku. 8)

Máte klienty z členských států? Kolik? (počet, %)

Odpověď: Ne, v zahraničí nepodnikáme. Další poznámky k tématu: Pokud jde o Solvence II, firma se na ni připravuje, je to součást pracovní náplně jednoho z našich odborů.

5.3 Pohled ČSOB pojišťovny na vstup do EU Vliv a změny na český pojistný trh po vstupu do Evropské unie Na otázky odpovídala Bc. Radmila Kizymová, manaţer obchodní sítě. 1.

Jak vnímáte legislativní stránku vedení pojišťovny po vstupu do EU?

Změny jsou sice důleţité, ale sloţitější. poznámky: Aţ v posledních letech při vyuţití techniky, hlavně e-mailu a veškeré elektroniky, se mnoho věcí zjednodušilo. Také se stalo velmi důleţité kontrolovat přísun peněz. Nad 15 000 EUR, zjišťovat totoţnost peněz, tedy odkud pocházení. 2.

Změnil se počet nových klientů po vstupu do EU?

Přírůstek nových klientů se zvýšil. poznámky: Češi jsou konzervativní a nemají důvěru v zahraniční pojišťovny, coţ je výhoda pro ty české. Nejvíce se pojišťují hlavně Vietnamci, kteří tu podnikají a také

54

němečtí občané, kteří tu vlastní nemovitosti, hlavně víkendové chaty. Také je přísun ruských občanů, kteří zde investují do nemovitostí a také řada z nich vlastní dopravní společnosti. 3.

Vyuţíváte moţnosti evropského pasu?

Ne 4.

Vyuţíváte pojištění přes internet?

Ano 5.

Otevřely se Vám vstupem do EU nové moţnosti? Máte o nějaké zájem?

Trh je pokrytý“ - jelikoţ pojišťovna je součástí Vienna Insurance Group. 6.

Máte pobočky v EU? V jakých zemích?

Ano 7.

Plánujete expanzi do EU?

Zatím ne, jsme opatrní. 8.

Máte klienty z členských států? Kolik? (počet, %)

Ano Pokud Vaše pojišťovna působí v Evropské unii: 9.

Která země má nejpřísnější kritéria?

Je to podobné hlavně u podnikatelských rizik. Česká republika má hlavně přísná kritéria na zdravotní stav k ţivotním pojištěním. Kdyţ se vyskytne nějaký problém, pojištění je draţší.

10.

Z hlediska konkurence, jsou ceny pojištění pro klienty v EU výhodné?

Nevíme Informace z výročních zpráv: Obchodní politika společnosti byla v roce 2004 zaměřena na další rozvoj vlastní sítě

55

osobních pojišťovacích poradců, obnovení dynamiky růstu předepsaného pojistného a posílení banko-pojišťovacích aktivit ve spolupráci s ČSOB a dalšími členy její finanční skupiny. Dne 22. února 2005 společnost informovala ministerstvo financí o svém záměru rozšířit činnost na základě svobody dočasně poskytovat sluţby ve všech členských zemích Evropských společenství (ES). Ministerstvo financí předalo informace příslušným orgánům dohledu jednotlivých členských států ES. Výkon pojišťovací činnosti však touto formou nebyl v roce 2005 společností realizován.

5.4 Pojišťovna České spořitelny Pojišťovna České spořitelny je součástí WIENER STÄDTISCHE Versicherung AG Vienna Insurance Group Wien. Tato společnost má dceřiné společnosti v Německu, České republice, Polsku, Albánii, Bělorusku, Bulharsku, Estonsku, Gruzii, Chorvatsku, Lichtenštejnsku,

Litvě,

Lotyšsku,

Maďarsku,

Makedonii,

Rumunsku,

Rusku,

na Slovensku, v Srbsku, Turecku a na Ukrajině. Své pobočky má také v Itálii a ve Slovinsku. Mezi české dceřiné společnosti Vienna Insurance Group patří kromě Pojišťovny České spořitelny, a.s., také Kooperativa pojišťovna, a.s., a Česká podnikatelská pojišťovna, a.s a ČSOB.

Vliv a změny na český pojistný trh po vstupu do Evropské unie Na

otázky

odpovídal

člen

představenstva

a

náměstek

generálního

pan Ing. František Mareš 1.

Jak vnímáte legislativní stránku vedení pojišťovny po vstupu do EU?

Je stejná – změny nepociťujeme. 2.

Změnil se počet nových klientů po vstupu do EU?

Přírůstek nových klientů se zvýšil.

56

ředitele

poznámky: Nebude to ale nezbytně pouze vstupem ČR do EU, zájem o zajištění ţivotních, úrazových a nemocenských rizik všeobecně roste. 3.

Vyuţíváte moţnosti evropského pasu?

Ne 4.

Vyuţíváte pojištění přes internet?

Pouze v informační rovině, přímý prodej přes internet zatím neprovozujeme. 5.

Otevřely se Vám vstupem do EU nové moţnosti? Máte o nějaké zájem?

Jsme součástí skupiny Vienna Insurance Group, která působí ve 23 evropských zemích. Naší rolí ve skupině je poskytování pojistných sluţeb v rámci ţivotního pojištění v ČR a spolupráce s Českou spořitelnou, a.s. v rámci bankopojištění. 6.

Máte pobočky v EU? V jakých zemích?

Ne Pokud Vaše pojišťovna působí v Evropské unii: 7.

Která země má nejpřísnější kritéria?

Kritéria jsou v jednotlivých zemích EU podobná. 8.

Z hlediska konkurence, jsou ceny pojištění pro klienty v EU výhodné?

Domníváme se, ţe pokud jsou naše sazby výhodné pro občany ČR, měly by být zajímavé i pro ostatní klienty v EU. V jednotlivých případech bude záleţet také na zajímavosti a přitaţlivosti vybraných pojistných rizik právě v daných konkrétních zemích (obvykle se legislativní podmínky v jednotlivých členských zemích liší).

5.5 Česká pojišťovna, a. s. Vliv a změny na český pojistný trh po vstupu do Evropské unie

57

Na otázky odpovídá pan Ing. Moc Radek, Ph.D. 1) Jak vnímáte legislativní stránku vedení pojišťovny po vstupu do EU? Stala se sloţitější. poznámky: Pro klienty nastalo ulehčení v porovnání mezi pojišťovnami. Informace o pojišťovnách jsou více odkryté. Na druhou stranu doufáme, ţe brzy nastane sjednocení směrnic pro celou Evropskou unii a pravidla pro obchodování budou stejná. 2) Změnil se počet nových klientů po vstupu do EU? Nárůst klientů roste přirozeně bez vlivu od EU. Kdo se chtěl pojistit předtím, tak nečekal na vstup do EU. 3) Vyuţíváte moţnosti evropského pasu? Ne, nemáme prioritu expanze. Myslíme si, ţe velká změna v přihlašovací činnosti nenastala. Pojišťovny z jiných států pokud chtěly obchodovat na českém trhu, se přihlásily u MF a u ČNB, chvíli čekaly, ale licenci jistě získaly, pokud jiţ obchodovaly v západní části Evropy. 4) Vyuţíváte pojištění přes internet? Ano, cestovní pojišťění, povinné ručení, havarijní pojišťění, úrazové pojišťění, pojišťění odpovědnosti, pojištění domácnosti, staveb, chaty a chalupy. Při sjednání přes internet poskytujeme slevu 10%. 5) Otevřely se Vám vstupem do EU nové moţnosti? Máte o nějaké zájem? Asi ne. 6) Máte pobočky v EU? V jakých zemích? Česká pojišťovna je součástí Generali PPF Holdingu B.V., který působí ve 13 zemích střední a východní Evropy. 7) Plánujete expanzi do EU? Ne 8) Máte klienty z členských států? Kolik? (počet, %)

58

Ne, a jestli ano, tak minimum, jen ty, co tu podnikají. Pokud Vaše pojišťovna působí v Evropské unii: 9) Která země má nejpřísnější kritéria? Nejtěţší je to v Rumunsku, musíme se učit jejich legislativu, která je na úrovni našich 90. let. Další poznámky k tématu: Jednoduché nejsou vnitřní kontrolní mechanizmy. Tím ţe jsme součástí Generali PPF Holdingu, kde Italská Generali nás nutí k více sloţitým reportům neţ jsou zapotřebí v Čechách. Coţ je ovšem pro trh dobře.

5.6 Vyhodnocení dotazníku Celá tato poslední kapitola nastiňuje skutečnost, jak pojišťovny vnímají současný pojistný trh a hlavně jak se cítí být součástí EU. Není jednoduché získat jakékoliv informace, které nejsou holými fakty z letáků a z internetu. Z vlastní zkušenosti vím, ţe podniky tedy ani pojišťovny se nechtějí rozdělovat se svými názory. Moţná právě z obavy, ţe by mohly být některé informace zneuţity. I přesto, ţe jsem oslovila více pojišťoven, získala jsem odpovědi o mínění od těch nejhlavnějších, které ovlivňují současný pojistný trh. Na otázku jak pojišťovny vnímají legislativní stránku po vstupu do EU odpovídaly převáţně všichni stejně. Celkově se legislativa stala sloţitější. Většina pojišťoven je s touto skutečností ztotoţněna. Uvědomují si důleţitost nařízení, aby lépe vykonávaly svoji činnost. Důleţitá je také implementace nařízení a regulativ do právního systému jak zmiňuje ve své odpovědi pojišťovna Kooperativa. Mnohé pojišťovny uvítají sjednocení směrnic pro celou Evropskou unii uţ proto, ţe většina je součástí komplexu jiných zahraničních pojišťoven, jako je například Vienna Insurance Group. Pojišťovna České spořitelny je nejspíše tak ztotoţněna s veškerými změnami a s pokrokem, který si

59

vyţaduje trh, ţe změny nepociťuje. Přírůstek nových klientů se u všech pojišťoven zvýšil. Není však jisté, zda ke zvýšení došlo v důsledku vstupu ČR do EU. Zahraniční klienti pojišťoven jsou převáţně ti, kteří v Čechách podnikají. Ti se pojišťovali jiţ před vstupem České republiky

do

EU.

Myslím,

ţe

výrazný

vliv

přineslo

otevření

hranic,

tzv. Schengenského prostoru. Jelikoţ neuplynulo mnoho času od otevření hranic (konec roku 2007), důsledky dopadající na pojistný trh nejsou ještě prokázané. Nikdo z dotazovaných pojišťoven nevyuţívá moţnosti tzv. evropského pasu. Je to proto, ţe všechny dotazované pojišťovny jsou součástí jiné evropské skupiny pojišťoven. Česká pojišťovna zdůrazňuje, ţe si myslí, ţe získat licenci v České republice před vstupem do EU nebylo tak sloţité, jelikoţ pokud pojišťovny splňovaly podmínky ve svém státě, jistě splnily kritéria i v ČR. Z informací ve výroční zprávě jsem se dozvěděla, ţe pojišťovna ČSOB měla v roce 2005 záměr vyuţít moţnosti evropského pasu. K realizaci však nedošlo. Jak pojišťovny vyuţívají moţnosti pojišťění přes internet? Aţ na Pojišťovnu České spořitelny ostatní pojišťovny poskytují tyto sluţby svým klientům. Největší nabídku má Česká pojišťovna, která nabízí 8 druhů pojištění přes internet. Mezi nejrozšířenější on-line pojištění patří cestovní a poté hned povinné ručení. Jedná se hlavně o krátkodobá pojištění. Některé pojišťovny nabízejí i zajímavé slevy, pokud se vyuţije tento druh uzavření pojistné smlouvy. Tato opatření jsou zřejmá. Jistě jde o nejlevnější moţnost získání nových pojistných smluv. Odpadává tak povinnost vyplácet provize pojišťovacím zprostředkovatelům. Na otázku, zda se pojišťovnám otevřely nové moţnosti a zda mají o nějaké zájem odpovídali téměř shodně. Jak jsem jiţ zmínila, pojišťovny jsou ve společenství s jinými zahraničními pojišťovnami, proto jejich hlavním úkolem je působení na českém pojistném trhu. Pojišťovna Kooperativa tvrdí, ţe by se nové moţnosti jistě našly, ale prozatím je jejich prioritou zdokonalit sluţby na českém trhu v sektoru ţivotního pojištění. Ano, v této oblasti je myslím, ještě mnoho prostoru. Občané stále ještě více vyuţívají neţivotní pojištění. Priority by však měly být více kladeny na zajištění vlastního ţivota.

60

Máte pobočky v EU? Plánujete expanzi do evropského společenství? Mezi jednu z největších skupin na evropském trhu, která působí i v České republice je Vienna Insurance Group. Další neméně významnou společnost je Generali PPF Holding B.V, která působí ve 13 zemích Evropy. Ostatní pojišťovny jsou opatrné v expanzi do EU. Většina pojišťoven tvrdí, ţe kritéria jsou v jiných státech Evropy podobná. Aţ na některé výjimky. Jde např. o Rumunsko, kde jsou odlišné zákony, se kterými se pojišťovny špatně ztotoţňují. Solvency II je v dnešní době pro pojišťovny dosti diskutované téma. Firmy se připravují na zavedení nového dohledu a vytváří samostatná oddělení zabývající se touto problematikou. Veškeré úpravy a výzkumy se vytvářejí za pomoci pojišťoven. Myslím, ţe velké pojišťovny s komunikací s ČAP a ČNB nemají problém. Malé pojišťovny mají obavy, ţe náklady na nové vykazování solventnosti budou neúnosné. Menší pojišťovny by měly více komunikovat s organizacemi na českém pojistném trhu, které jim mohou podat více informací a lépe jim pomůţou se začlenit a ztotoţnit s novými regulativy. Jde hlavně o Českou asociaci pojišťoven, která je tím hlavním prostředníkem v komunikaci mezi organizacemi členských států EU, mezi pojišťovnami navzájem a také i mezi klienty. Důkazem je i úprava kodexu etiky vydaným ČAP za spoluúčasti dalších subjektů.

6 Závěr Cílem mé absolventské práce bylo podat potencionálnímu čtenáři základní přehled o oboru pojišťovnictví od jeho úplného počátku aţ po současný stav na pojistném trhu. Myslím, ţe

absolventská práce splnila svůj cíl, kterým bylo zdůraznit důleţitost

pojišťovnictví a představit ho v historickém kontextu. Kapitola 5.1, se snaţila přiblíţit podstatu nového systému, kterým budou pojišťovny vykazovat svoji solventnost. Tato kapitola poukázala na hlavní význam Solvency II, coţ je zohlednění rizika ve výpočtech solventnosti a tím zvýšení bezpečnosti a ochrany klienta.

61

Absolventská práce obsahuje dvě části: teoretickou a praktickou. V první části jsem se zaměřila na chronologický vývoj pojišťovnictví. Domnívám se, ţe čtenář bakalářské práce získá stručný přehled o vývoji pojistného trhu, uvědomí si, ţe pojištění existuje prakticky od počátku lidstva, nikdy nezaniklo a ani v budoucnu se jeho význam nesníţí. V praktické části představuji ukazatele pojistného trhu

a jejich vývoj v grafech.

Vysvětlila jsem příčiny jejich změn, jako byly např. povodně a hurikány. Hlavní praktickou část představují dotazníky. První dotazník se zaměřuje na občany České republiky. Došla jsem k závěru, ţe celkové mínění respondentů je poměrně optimistické. Uvědomují si důleţitost pojištění, aby zajistili jak svůj majetek, a tím i své ţivoty a rodiny. Stále se však vyskytují veliké mezery v informacích o tomto oboru. Lidé mají hluboce zakořeněnou myšlenku, ţe tzv. „pojišťovák“ je někdo velmi nepříjemný, kdo je chce okrást jak o čas, tak o peníze. Myslím, ţe pojišťovny by měly podávat úplné a jasné informace nejenom přes pojišťovací zprostředkovatele a pobočky, ale i přes mediální reklamy. Netvrdit svým zákazníkům, např. ţe vyřídí pojistnou událost do pěti dnů. Netvrdím, ţe tato reklama je klamavá, ale za těmito pěti dny se skrývá tolik podmínek „kdyţ“, ţe klienti se cítí zrazeni, jestliţe vyřízení dané pojistné události trvá déle. Myslím, ţe by se mělo podávat více informací nejenom do odborných časopisů, ale i do denních novin. Například anketa, ve které makléři hodnotili pojišťovny, by určitě zajímala také širokou veřejnost. Zde naráţím i na problém vyuţívání makléřů jednotlivými občany. Mám pocit, ţe makléřských sluţeb převáţně vyuţívají firemní zákazníci. V Čechách je makléř obvykle finančně hodnocen jen pojišťovnou, coţ je pro klienta velikánskou výhodou, jelikoţ obdrţí profesionální sluţby zdarma. Získá tím velmi levně celou řadu informací, např. porovnání daného pojištění u několika pojišťoven. Druhý dotazník se zaměřuje na pojišťovny, zda po vstupu do Evropské unie pociťují nějaké změny. Jelikoţ dotazované pojišťovny jsou součástí jiného evropského společenství pojišťoven jako např. Generali PPF Holding, moţnosti které přinesl otevřený evropský trh většinou nevyuţívají. Nemůţeme však tvrdit, ţe vstup do EU pro ně nic nepřinesl. Pojišťovny poţadují sjednocení legislativní stránky v rámci EU a nebrání se nových změn. Je to také pro to, ţe pojišťovny v současné době musí vykazovat svoji činnost dvakrát. Jednou pro Českou republiku a druhou pro svoji hlavní

62

centrálu v jiné zemi. Hlavním cílem pojišťoven je obvykle pokrytí českého trhu. Zde je dostatek prostoru v ţivotním pojištění. Pojišťovny by měly více propagovat tento druh pojištění a tím se přiblíţit vyspělým státům světa, kde převládá pojištění ţivotní oproti neţivotnímu. Byla bych ráda, kdyby pojišťovny zajímal můj dotazník týkající se jejich klientů a kdyby učinily opatření k ještě lepšímu zlepšení svých dosavadních sluţeb a tedy i dobrého jména tohoto oboru. Při vypracování této bakalářské práce jsem vycházela z kniţních publikací uvedených v seznamu literatury a odborných časopisů. Velmi důleţité informace jsem získávala z výročních zpráv pojišťoven, České asociace pojišťoven a České národní banky na jejich oficiálních internetových stránkách.

Seznam pouţité literatury

Odborná literatura: 1)

Česká státní pojišťovna. Dějiny Pojišťovnictví v Československu I, Praha:

Vydavatelství a nakladatelství Novinář, 1989 2)

MARVAN, Miroslav; CHALUPECKÝ, Josef. Dějiny Pojišťovnictví

v Československu II, Česká pojišťovna a. s., Bratislava: Alfa Konti, 1993, ISBN 8088739-01-2

63

3)

MARVAN, Miroslav; CHALUPECKÝ, Josef.. Dějiny Pojišťovnictví

v Československu III, Česká pojišťovna a. s.,GSW Praha: 1997, ISBN 80-88739-01-2 4)

MARVAN, Miroslav; CHALUPECKÝ, Josef.. Kapitoly z historie českého

pojišťovnictví, Česká asociace pojišťoven, Pulso, 1997, ISBN 80-901685-3-1 Zákony: 1)

Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví

Odborné časopisy: 1)

Pojistný obzor

Webové stránky: 1)

http://www.cap.cz

2)

http://www.cnb.cz

3)

http://www.opojisteni.cz

4)

http://www.ceskapojistovna.cz

5)

http:// www. koop.cz

6)

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp031109.xls

7)

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp03110909.xls

8)

http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/dohled_pojistovny/souhrnne_udaje/pojisto

vnictvi_vyvoj_od_2007.html 9)

http://nb.vse.cz/kbp/TEXT/IIR%20SolvencyII.ppt

10)

http://www.opojisteni.cz/ekonomika/vyvoj-trhu/pojistny-trh-mirne-zpomalil-

stale-však-rostl/ 11)

http://www.opojisteni.cz/ekonomika/vysledky-pojistoven/cesky-pojistny-trh-si-

zatim-vede-dobre/ 12)

http://www.opojisteni.cz/ekonomika/vyvoj-trhu/pojistovny-letos-ocekavaji-

pokles-trhu/ Ostatní zdroje 1)

BOHUMSKÝ Petr: Risk management v pojišťovnictví, kurs BIVŠ, 2009

64

Seznam příloh

Příloha č. 1

Obraz „Slavie“ od K. Maixnera

Příloha č. 2

Emblém banky Slavie od A. Muchy

Příloha č. 3

Spolupráce pojišťoven s hasiči

Příloha č. 4

Situace u existujících pojišťoven před rokem 1918

Příloha č. 5

Poţár Národního divadla

Příloha č. 6

Domovní tabulky pojišťoven

Příloha č. 7

Dekret prezidenta republiky

Příloha č. 8

Kodex etiky

Příloha č. 9

Pojistný trh mírně zpomalil, ale stále však rostl

Příloha č. 10

Český pojistný trh si zatím vede dobře

65

Příloha č. 11

Pojišťovny letos očekávají pokles trhu

Příloha č. 12

Přírodní katastrofy

Příloha č. 13

Propojištěnost

Příloha č. 1 Obraz „Slavie“ od K. Maixnera - 1870

66

Příloha č. 2 Emblém banky Slavie zhotovený Alfonzem Muchou v roce 1907

67

Příloha č. 3 Spolupráce pojišťoven s hasiči

68

Pojišťovny přispívali na poţární výzbroj Souborům dobrovolných hasičů.

69

70

Příloha č. 4 Situace u existujících pojišťoven před rokem 1918 První česká vzájemná pojišťovna Provozovala téměř všechny druhy pojištění majetku a odpovědnosti za škody. Jelikoţ to byla velmi silná a stabilní pojišťovna, zabývala se také zajišťovací činností. Moravsko-slezská vzájemná pojišťovna v Brně Přestoţe neměla národnostně české tradice, vyuţívala tradici česko-německou. Proto získávala své klienty hlavně z řad československých občanů s německou národností. Provozovala téměř všechny druhy pojištění majetku (vloupání, poţární pojištění, pojištění nemovitostí, proti krádeţi aj..), také zemědělské pojištění, jako například pojištění sklizně. „Praha“, spolek kapitály a důchody vzájemně pojišťující, Praha Provozovala ţivotní pojištění ve všech variantách. Svým seriózním přístupem ke klientům získala výbornou pověst a postavení na pojistném trhu. Slavia, vzájemně pojišťovací banka, Praha Slavia vyuţila své vlastenecké a národnostně české tradice k posílení poválečné situace. Se vznikem států s různou měnou nastaly problémy s filiálkami ve Vídni, Lvově a v Krakově. Musely být zrušeny a zůstala pouze působnost na jugoslávském pojistném trhu. V Lublani byla zřízena pobočka Slavija, jugoslovenska zavarovalna banka, ve které působili odborníci z Čech. V období 1924 – 1928 se kapitálově podílela celkem na 11 pojišťovacích ústavech, z toho na 8 v Československu a na 3 v cizině. Asekurační spolek průmyslu cukrovarnického, Praha I nadále se zaměřoval na tradicí osvědčeného pojišťování cukrovarů proti škodám způsobených poţárem, proti znehodnocení řepy, mimořádným řepným výlohám, úniku zisku a rozdílu cen cukru následkem poţárních škod.

71