Bankovní institut vysoká škola Praha. Bakalářská práce

Bankovní institut vysoká škola Praha

Multimedia jako nástroj prezentace firemních informací Bakalářská práce

Ladislav Douša, DiS.

Červenec 2009

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra informačních technologií a elektronického obchodování

Multimedia jako nástroj prezentace firemních informací Bakalářská práce

Autor:

Ladislav Douša, DiS. Informační technologie, Manaţer projektů

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. Stanislav Horný, CSc.

Červenec 2009

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Praze dne 15. 7. 2009

Ladislav Douša, DiS.

Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval doc. Ing. Stanislavovi Hornému, CSc. za vedení této bakalářské práce.

V Praze dne 15. 7. 2009

Ladislav Douša, DiS.

Anotace práce Tato bakalářská práce pojednává o problematice způsobů prezentace firemních informací. Je zaměřena především na vyuţití multimedií při této činnosti. Zabývá se informacemi, jejich získáváním a zpracováním. Přibliţuje moţnosti reklamy. Nechybí praktické rady pro přípravu multimediálních prezentací s ohledem na jejich zaměření. Věnuje se také hledání cílové skupiny. Definuje multimedia a hledá rozdíly mezi nimi. Podrobněji se zabývá problematikou vyuţití internetu a pořízení videa.

Anotation This bachelor thesis deals with the issue of presentation of company information. It focuses on the use of multimedia in this activity. It deals with the information of their collection and processing. It recounts the advertising. There do not miss the practical advice for preparation of multimedia presentations with regard to their interests. It also finds the target group. It defines multimedia and looks for differences between these. It deals with the utilization of internet and acquisition of video in more detail.

Obsah ÚVOD………………………………………………………………………………..- 7 1 FIREMNÍ INFORMACE PODROBNĚ ........................................................... - 8 1.1

JAKÉ INFORMACE FIRMA ZPRACOVÁVÁ?............................................... - 8 -

1.1.1

Zákazníci z řad veřejnosti ................................................................... - 9 -

1.1.2

Zákazníci z řad právnických osob .................................................... - 10 -

1.1.3

Státní, krajské, okresní a obecní instituce ........................................ - 10 -

1.1.4

Dodavatelé ........................................................................................ - 10 -

1.1.5

Zaměstnanci ...................................................................................... - 11 -

1.1.6

Věřitelé ............................................................................................. - 11 -

1.1.7

Statistiky, průzkumy trhu a analýzy .................................................. - 11 -

1.1.8

Mediální svět .................................................................................... - 11 -

1.1.9

Internet ............................................................................................. - 11 -

2 MULTIMEDIA, JEJICH DRUHY A UPLATNĚNÍ..................................... - 13 2.1

DRUHY MEDIÍ ..................................................................................... - 13 -

2.1.1

Text ................................................................................................... - 13 -

2.1.2

Obraz ................................................................................................ - 13 -

2.1.3

Zvuk .................................................................................................. - 13 -

2.1.4

Animace ............................................................................................ - 14 -

2.1.5

Video ................................................................................................. - 14 -

2.2

VZNIK JEDNOTLIVÝCH MULTIMEDIÍ .................................................... - 15 -

2.2.1

Text a obraz ...................................................................................... - 15 -

2.2.2

Ozvučené video a animace ............................................................... - 15 -

2.2.3

Text, obraz a doprovodný zvuk ......................................................... - 15 -

2.3

UPLATNĚNÍ MULTIMEDIÍ ..................................................................... - 16 -

2.3.1

Reklama ............................................................................................ - 16 -

2.3.2

Internetové stránky ........................................................................... - 18 -

3 NÁROKY NA PREZENTACI FIREMNÍCH INFORMACÍ ....................... - 20 3.1 3.1.1

PREZENTACE S FYZICKOU ÚČASTÍ VEŘEJNOSTI ................................... - 20 Komu je prezentace určena .............................................................. - 20 -5-

3.1.2

Plánování multimediální prezentace ................................................ - 21 -

3.1.3

Zásady pro přípravu multimediální prezentace ............................... - 22 -

3.2

PREZENTACE BEZ FYZICKÉ ÚČASTI VEŘEJNOSTI .................................. - 25 -

3.2.1

V přesném čase ................................................................................. - 25 -

3.2.2

Nezávislé na čase .............................................................................. - 25 -

4 OPTIMÁLNÍ NÁSTROJ PREZENTACE Z OBLASTI MULTIMEDIÍ A JEJÍ TVORBA ........................................................................................................... - 26 4.1

INTERNET JAKO NUTNÝ NÁSTROJ MULTIMEDIÁLNÍ PREZENTACE ........ - 26 -

4.1.1

Otázky technického směru ................................................................ - 26 -

4.1.2

Technologie tvorby internetových stránek........................................ - 29 -

4.2

VIDEO A JEHO TVORBA ....................................................................... - 31 -

4.2.1

Formáty obrazu ................................................................................ - 31 -

4.2.2

Komprese videa a kodeky – definice................................................. - 31 -

4.2.3

Bezztrátové kodeky ........................................................................... - 32 -

4.2.4

Ztrátové kodeky................................................................................. - 32 -

4.2.5

Digitální kamery a záznamová media .............................................. - 38 -

4.2.6

Střihový software .............................................................................. - 39 -

4.3 4.3.1

POWERPOINT A JEHO MOŢNOSTI PŘI TVORBĚ PREZENTACÍ .................. - 43 Základní vlastnosti a nástroje PowerPointu .................................... - 43 -

ZÁVĚR…………….. .............................................................................................. - 45 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................. - 46 POUŽITÉ OBRÁZKY ........................................................................................... - 49 POUŽITÉ GRAFY ................................................................................................. - 49 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................ - 49 -

-6-

Úvod Tato bakalářská práce vznikla, jelikoţ problematika prezentace firemních informací často nebývá popsána na jednom místě. Dostupné prameny jsou příliš obecné, protoţe řeší více problémů naráz, ev. řeší daný problém pouze částečně. Mnozí zaměstnanci firem pak nevědí, kde získat ucelený přehled. Občas se o to ani nesnaţí, neboť se jim třídění nalezených informací a manuálů zdá náročné. Předně těm je tato bakalářská práce věnována. Zároveň si klade za cíl upozornit na případné chyby, které při přípravě a vlastní prezentaci firemních informací vznikají. Důraz je kladen především na doporučení, jaké činnosti by měla běţná firma vyřešit vlastními zdroji a jaké je výhodnější zadat odborníkům. Před vlastní tvorbou prezentace je nutné zdůraznit, jaké firemní informace se za jakým účelem prezentují, a teprve poté přistoupit k uplatnění multimedií.

-7-

1 Firemní informace podrobně Tato kapitola je zaměřena na rozdělení informací podle druhu určení a dále se zabývá výčtem toho, s kým daná firma či organizace můţe přijít do styku, tj. s kým můţe komunikovat. S nástupem výpočetní techniky nastala zásadní změna v moţnostech zpracování informací. Především jejich uchovávání a rozšiřování se stalo značně jednodušší. Uţ nebylo nutné vše skladovat v tištěné podobě a náročně vyhledávat informace v policích plných šanonů. Stačilo jen prohledat adresáře pevného disku a výsledek byl brzy znám. Samozřejmě, ţe dnes je trend vše ukládat do databází, v kterých se hledá snadněji. V další fázi se přidalo uplatnění internetu, kdy především dříve zdlouhavá komunikace se zákazníky a dodavateli nabrala nový rozměr. Najednou nebylo nutné čekat několik dní nebo vše popisovat po telefonu, nýbrţ stačil jeden e-mail a k němu třeba přiloţená fotografie. Nastolený trend byl od počátku jasný – zefektivnit a zkvalitnit prezentaci firemních informací.

1.1 Jaké informace firma zpracovává? Kaţdá firma, která je orientována na zisk, musí nějakým způsobem prezentovat svou nabídku veřejnosti. Účelem je, aby se z co nejvíce lidí stal platící zákazník. V dnešní době je nedílnou součástí kaţdé firemní strategie právě marketingový plán, který tuto problematiku řeší. Ale nejen samotné firmy mají tuto potřebu, jelikoţ převáţná většina institucí se musí prezentovat na veřejnosti. Především instituce, které těţí z dotací za osloveného klienta, musí svádět na trhu boj. Je celkem jedno, zda tou institucí bude nějaká škola nebo třeba domov pro seniory. Neţ se přistoupí hlouběji k této problematice, tak je vhodné si ujasnit, které informace jsou vhodné ke zveřejnění a které jsou pouze pro interní potřebu firmy. Kaţdá firma si vede evidenci zákazníků, dodavatelů, zaměstnanců, ale třeba také účetnictví. Nakládání s některými informacemi reguluje přímo některý zákon (Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů), ale v jiných oblastech je to jen na samotné firmě, zda informaci zveřejní.

-8-

Obr. 1: Informace se ukládají v databázích [4]

1.1.1 Zákazníci z řad veřejnosti K dobrému jménu kaţdé správné firmy patří jistě povědomí o svých zákaznících. Není nic jednoduššího, neţ v souladu se zákony uchovávat a zpracovávat informace o zákaznících. Vhodné je zavést kategorie zákazníků podle četnosti a výše objednávek. Ze získaných statistik lze pak jednoduše vytvořit programy zákaznických výhod. Informace, které se vyplatí uchovávat:

jméno včetně akademických titulů věk, resp. datum narození adresa kontakt (e-mail, telefon, mobil...) datum první objednávky datum poslední objednávky pravidelnost objednávek výše objednávek Kaţdá firma se časem začne potýkat s tím, ţe různé databáze se stanou náročnými aplikacemi jak na vlastní provoz, tak i na údrţbu. Uţ při zakládání databáze je tedy nutné pamatovat i na budoucí práci s ní, aţ objem dat naroste. -9-

1.1.2 Zákazníci z řad právnických osob Zde platí totéţ, co u zákazníků z řad veřejnosti, jen uchovávané informace budou jiné. Lze očekávat, ţe objem objednávek bude řádově někde jinde, ovšem zase takových společností nebude mnoho, aby se firma mohla zcela zaměřit jen na tuto klientelu. Uchovávané informace:

název společnosti sídlo společnosti údaj o pobočce fakturační údaje pověřená osoba kontakt (e-mail, telefon, mobil...) datum první objednávky datum poslední objednávky pravidelnost objednávek výše objednávek platební morálka

1.1.3 Státní, krajské, okresní a obecní instituce Pokud se firmě podaří zvítězit ve výběrovém řízení, pak sice moţná nabídne své produkty pod cenou, ovšem následná reklama a reference tuto skutečnost bohatě vynahradí. V případě jakéhokoli budoucího problému můţe vzniknout i negativní reklama. Někdy se firma můţe snaţit sebevíce a stejně veřejnost bude smýšlet o moţné korupci a mrhání veřejnými prostředky. Zde je důleţité strategicky zvolit ty projekty, které veřejnost schvaluje. Vyplatí se sledovat úřední desky a neprošvihnout tak zajímavé zakázky.

1.1.4 Dodavatelé Zdálo by se, ţe informace o dodavatelích nejsou tak důleţité, ale opak je pravdou. Mnohé potencionální zákazníky totiţ můţe zajímat, s jakými polotovary firma pracuje. Mnohem lépe zní, pokud se jedná o domácí výrobce, neţ o import z Číny. V případě potravinového průmyslu je v módě ekologické zemědělství a biopotraviny. Takových případů se jistě najde více. - 10 -

Úkolem firmy je tyto informace do svého informačního systému zaznamenat uţ v počátku. Pozdější dotazování u dodavatelů vyzní neprofesionálně.

1.1.5 Zaměstnanci I informace o vlastních zaměstnancích firma ze zákona vede. Mnohé firmy nad rámec zákona zpracovávají i údaje o rodinných příslušnících svých zaměstnanců. Takové údaje lze pak uplatnit při různých marketingových akcích, kdy se často přistupuje k tomu, ţe zaměstnanci a jejich příbuzní jsou z těchto převáţně výherních akcí předem vyloučeni. Na jednu stranu se to moţná jeví nespravedlivě, ale jde o logický postup. Zamezí se tím moţným spekulacím. Navíc zaměstnanci vyuţívají jiných výhod.

1.1.6 Věřitelé Tuto skupinu by nejraději kaţdá firma vymýtila, ale v dnešní době se vyskytuje stále častěji. Kdyţ uţ nic jiného, pak by minimálně firma sama měla kontaktovat své věřitele a pokusit se vyjednat odklad splátek. Čekání na exekutora se opravdu nevyplácí.

1.1.7 Statistiky, průzkumy trhu a analýzy Český statistický úřad zpracovává statistiky v různých oblastech. Kaţdá firma by měla tyto statistiky sledovat, vytvářet vlastní statistiky a vyuţívat výsledky anket a průzkumů trhu, které občas zveřejňují tímto směrem zaměřené organizace. K nejčastěji vyuţívaným údajům bude jistě patřit kurzovní lístek a míra inflace. Nejlepší volbou je také sledování výstupů z různých analýz, ovšem musí se jednat o nezávislé analytiky s dobrou pověstí. Jedině pak má cenu takové informace zpracovávat.

1.1.8 Mediální svět Denní tisk mimo analýz obsahuje také zprávy ze společenské kroniky. To je výhodné, jelikoţ to přináší informace o zákaznících současných i těch budoucích. Dalším přínosem je, ţe se firma ze sdělovacích prostředků snadno dostane k názoru veřejnosti. Samozřejmě další informace přinášejí rozhlasové a televizní stanice.

1.1.9 Internet Ještě poměrně nedávno to byl nic neříkající pojem a dnes je z něj celosvětový fenomén. Alespoň ohledně informací pomalu začíná platit, ţe co není tam, tak to uţ nebude nikde. Nešvarem tohoto zdroje informací je jedině to, ţe v podstatě - 11 -

neexistuje ţádná regulace a některé informační hodnoty podle toho vypadají. Takţe při vyuţívání informací z internetu platí pravidlo obezřetnosti. Stále častěji bude problém v kvantu informací najít ty relevantní, jak jejich objem neustále narůstá. Dokládá to nárůst počtu webových stránek v posledních letech (Graf 1). Hranice 100 milionů byla překročena jiţ koncem roku 2006 [11].

Graf 1: Vývoj počtu internetových stránek v letech 1991 – 2007 [11]

- 12 -

2 Multimedia, jejich druhy a uplatnění Kaţdý jistě pouţívá pojem multimedia velmi často. Mnozí ovšem netuší, jak se multimedia liší od medií. Tato problematika není vůbec jednoduchá, neboť i definice se často rozcházejí. Problém tkví v tom, ţe v běţné mluvě pojmy multimedia a media splývají, přičemţ častěji se právě pouţívá termín multimedia. A právě o multimediích je celá tato kapitola. Nyní tedy k základnímu rozdílu mezi pojmy media a multimedia: Multimedia vznikají tak, ţe se zároveň uplatní více druhů jednotlivých medií [22]. Pokud se tedy nepouţijí minimálně dva odlišné druhy medií naráz, pak nelze hovořit o multimediích.

2.1 Druhy medií 2.1.1 Text Jedná se o velmi častou formu pro sdělení informací. Lidé se s ní mohou setkat prostřednictvím dopisů, knih, novinových článků, ale i ukazatelů u silnic. Ač by se zdálo, ţe toto medium nemá v současnosti uţ co dělat, opak je pravdou. Bez textu to zkrátka nejde. Jak jinak zpracovávat rozsáhlé seznamy a databáze, neţ pomocí textu?

2.1.2 Obraz Obraz je sice předchůdcem textu, nicméně v dnešním pojetí, kdy vyuţíváme především výstupy z fotoaparátů, lze hovořit o tom, ţe byl uplatněn aţ mnohem později. Pokud se bude uvaţovat i o technicky méně dokonalém zachycení stavu, pak obraz pouţíval jiţ pračlověk při jeskynní malbě. Je tedy důleţité rozlišit, zda se jedná o obraz odpovídající skutečnosti, který zachytil nějaký přístroj, nebo obraz svou rukou pomocí určitého nástroje zaznamenal samotný člověk. Další moţností je tvorba obrazu přímo v prostředí některého z grafických nástrojů na počítači.

2.1.3 Zvuk Narozdíl od výše popsaných medií lidstvu dlouho trvalo, neţ přišlo na způsob, jak lze toto medium zachytit pro budoucí vyuţití. Nebýt rezonance, nebylo by ani zvuku, jelikoţ ten vzniká právě díky rezonanci a k jeho přenosu prostředím se téţ vyuţívá rezonačních - 13 -

vlastností dané látky. Pro potřeby lidské rasy postačí zabývat se jen zvukem, který vyvolá vlnění o frekvenci 20 Hz aţ 20 kHz. Teorií záznamu zvuku, jeho následné reprodukce a vysvětlení fyzikálních principů se tato bakalářská práce blíţe věnovat nebude, neboť se jedná o velmi rozsáhlou problematiku. Předpoklad pro budoucí zpracování zvuku budiţ ten, ţe současná technika je natolik vyspělá, ţe lze téměř za všech okolností docílit přijatelné zvukové kvality.

2.1.4 Animace Pokud je řeč o animaci, pak je řeč o vyuţití sledu

kreslených obrazů. Díky

vlastnostem lidského oka totiţ stačí jen určitou frekvencí měnit snímky, aby vznikla animace. Aby byl dojem dokonalý, pak musí být mezi jednotlivými snímky jen malé rozdíly. Zkrátka je řeč o tom, ţe animátor mění při své práci jen detaily, ale nikdy ne celek zabíraného snímku. Pak uţ by se totiţ hovořilo o střihu na snímek jiný.

2.1.5 Video Video lze ve stručnosti popsat jako pohyblivý obraz.

Od animace se liší tím,

ţe vstupní snímky jsou vţdy zaznamenány nějakým přístrojem. V dnešní době se stále častěji uplatní digitální kamera.

- 14 -

2.2 Vznik jednotlivých multimedií Kombinace většiny medií umoţňují vzniknout multimediím. Následující text se zabývá nejčastějšími případy. Je vynechána oblast internetu, neboť tam lze skutečně v rámci prezentace informací zkombinovat vše se vším.

2.2.1 Text a obraz Pokud se k informaci v podobě textu přidá další informace ve formě obrazu, pak vznikne multimedium, jaké se pouţívá řadu let. Do této oblasti spadají veškeré novinové články, které doprovází fotografie, jakoţ i logem doplněné plošné inzerce v tisku. K tvorbě textu postačí textový editor, obraz lze pořídit například digitálním fotoaparátem a obojí zpracovat v DTP (Desktop publishing).

2.2.2 Ozvučené video a animace Ozvučené video dnes dokáţe zaznamenat kaţdá videokamera, ať uţ digitální, nebo analogová. Pravděpodobně však původní zvuk nepůjde pouţít a bude lepší jej nahradit zvukem pořízeným ve studiu. Téţ obraz lze zdokonalovat. V kaţdém případě je nutné ošetřit synchronizaci zvuku s obrazem, a to zvláště při střihačských pracích.

2.2.3 Text, obraz a doprovodný zvuk Tato forma vzniká při přípravě prezentací, kdy chce autor obecenstvo seznámit s mnoha fotografiemi. Aby nebyla prezentace tak stereotypní, pak obsahuje zvukové efekty při přechodu snímků a hudbu na pozadí.

- 15 -

2.3 Uplatnění multimedií Kdyby multimedia k ničemu nebyla, tak by nikdo neztrácel čas jejich výrobou. V dalším textu bude následovat popis, kde se jednotlivé druhy multimedií, ale i jejich kombinace mohou uplatnit. Jelikoţ se uplatnění mnohdy prolíná, tak je zvolen druh uplatnění jako hlavní pojem a teprve u něj bude následovat seznam multimedií, která se mohou uplatnit při jeho vzniku.

Obr. 2: Možný pohled na media [4]

2.3.1 Reklama Reklama je velmi důleţitou součástí prezentace firemních informací. V současnosti představuje jeden z nástrojů, jakými musí převáţná většina firem bojovat o své místo na trhu. Způsobů reklamy je nepřeberné mnoţství, které se liší hlavně ve formě podání a masovosti media, jakým je šířeno. Samostatnou kapitolou je dopad reklamy na veřejnost. Průzkumy veřejného mínění leccos napovídají (Příloha č. 1). 2.3.1.1 Televizní reklama Televize patří mezi masová media, která bývají závislá na příjmech za reklamu. Samotná televizní reklama má řadu výhod, kdy k hlavním patří především poměrně vysoká účinnost při vynaloţení přijatelných finančních nákladů [6]. Musí se ovšem pamatovat na to, ţe cílová skupina nabízeného produktu by měla být dostatečně velká, aby měla televizní reklama úspěch. Televizní reklama uţ ze své podstaty vyuţívá ozvučené video.

- 16 -

Hovoří se o třech základních formách televizní reklamy:

televizní spot: Bývá krátkým filmem, ve kterém je potencionálním zákazníkům představen určitý produkt. Dobrý televizní spot musí diváka především zaujmout, proto je snaha o originalitu, ale nesmí to být za cenu vyvolání negativních reakcí. Aby mohl být televizní spot zařazen do vysílání, tak se musí zakoupit reklamní prostor. Tuto moţnost má kaţdý a televizní stanice toho náleţitě vyuţívají. televizní sponzoring: Jedná se o sponzorování vybraného televizního pořadu. Příkladem můţe být sponzorování časomíry před začátkem zpravodajské relace a různých „galavečerů“. televizní PR (Public relations): Tato forma se neomezuje na krátké spoty, ale vyuţívá samotné televizní pořady. Proniká téţ do filmové tvorby, a to hlavně tam, kde se počítá s distribucí v kinech. 2.3.1.2 Tisková reklama Narozdíl od televizní reklamy, která staví na ozvučeném videu, si musí tento druh reklamy vystačit s papírem, takţe lze hovořit jen o kombinaci textu s obrazem. Zadavatel takovéto reklamy nemá příliš moţností ovlivnit technologii tisku a formát stránky, jelikoţ to je striktně záleţitostí vydavatele daného periodika. Co však lze ovlivnit, je výběr periodika, ve kterém má reklama vyjít. Tím lze oslovit pouze poţadované segmenty trhu, pokud by se jednalo o odbornější produkt, nebo naopak oslovit širokou veřejnost prostřednictvím celostátního deníku. Tisková reklama umoţňuje celoplošnou inzerci i PR článek, u kterého čtenář ani nemusí bez hlubšího bádání přijít na skutečnost, ţe předloţený materiál je prvoplánovou reklamou. Omezujícím faktorem je ale to, ţe lidé dnes nemají čas pročítat celé články, takţe pokud je nezaujme titulek, logo či fotografie, tak se PR článkům vyhnou. 2.3.1.3 Propagační materiály Opět se jedná o tištěná media, kdy k prezentaci firemních informací slouţí letáky, ceníky, katalogy, manuály, ankety [10]. Masovosti brání relativní nákladnost distribuce.

- 17 -

2.3.1.4 Billboardy a reklamní panely Billboardy představují velmi zřetelný nástroj pro prezentaci firemních informací ve formě obrazu s textem. Lemují komunikace a mohou oslovit široké spektrum populace, jelikoţ téměř kaţdý má potřebu někam cestovat, ať uţ za prací nebo za zábavou. Vyskytují se ve třech formátech: euroformát (5,04 x 2,38 m) francouzské okno (4 x 3 m) east-west formát (4,8 x 3,2 m) Reklamní panely sice nejsou tak rozměrné, ale lze je umístit do prostředků hromadné dopravy, a hlavně je moţné jejich obsah několikrát do minuty rychle měnit. Kolemjdoucí tato skoková změna zaujme. 2.3.1.5 Internetová reklama Jedná se o velmi efektivní nástroj reklamy, u kterého firma platí opravdu aţ za výsledek. Nejčastěji je řeč o bannerech, které po kliknutí přesměrují návštěvníka na domovské

stránky

dané

firmy.

Interaktivita

můţe

být

vyuţívána

i

jinak,

neţ jen odkazem na katalog produktů a nabídku sluţeb. Stále četnější je případ distribuce různých softwarových aplikací, které mohou slouţit jako praktická pomůcka, ale také se můţe jednat o oddechové záleţitosti v podobě her a anket.

2.3.2 Internetové stránky K vizitce kaţdé dobré firmy patří v dnešní době provozování internetových stránek. Představuje to jedinečnou příleţitost, jak vyuţít multimedia. Provozování internetových stránek není příliš nákladné, pokud se nejedná o gigantické prezentace, které jiţ vyţadují určité technologické zázemí. Ohledně obsahu a formy se ţádné limity nevyskytují, takţe lze kombinovat veškerá media. Jediným omezujícím prvkem bude jistě celkový objem dat a nutná minimální přenosová rychlost. Především návštěvník internetových stránek je mnohdy limitován kvalitou svého připojení k internetu. Obsah internetových stránek:

informace o firmě, její historii a aktivitách personální obsazení popis sluţeb a produktů - 18 -

ceníky manuály FAQ (Frekvently Asked Question) – často kladené dotazy a odpovědi odkazy a reference

- 19 -

3 Nároky na prezentaci firemních informací Předcházející kapitola se věnovala samotným multimediím a nyní bude následovat podrobnější pohled na prezentace firemních informací, hlavně pak uvedení základních poţadavků na kaţdou prezentaci firemních informací.

3.1 Prezentace s fyzickou účastí veřejnosti 3.1.1 Komu je prezentace určena Kaţdá prezentace firemních informací by byla k ničemu, kdyby se nedostala k cílové skupině, kterou chceme oslovit. Za tímto účelem se před samotným přistoupením k tvorbě prezentace řeší otázka, komu bude určena. Teprve na základě analýzy cílové skupiny lze přistoupit k tvorbě prezentace tak, aby byla dosaţena co nejvyšší efektivita. 3.1.1.1 Analýza cílové skupiny Analýza cílové skupiny slouţí ke zjištění, zda cílová skupina, pro kterou je daná prezentace určena, jeví o tuto prezentaci zájem. Důleţitá jsou především níţe uvedená kritéria [13]: území, kde se nachází – geografické kritérium rozdělení cílové skupiny podle věku, pohlaví, rodinného stavu, příjmů, velikosti domácnosti, počtu dětí nebo také vzdělání – demografické kritérium identifikaci konkrétních znaků, jako je např. způsob chování cílové skupiny vůči reklamním opatřením, postoje skupiny, její motivy, ohledy při nakupování a ţivotní styl, které slouţí k prognóze toho, jak se bude vyvíjet chování cílové skupiny – psychografické kritérium V přípravné fázi je nutné provést definování cílové skupiny. V jejím rámci je analyzována případná rozdílná výchozí pozice ţen a muţů, jakoţ i dalších znevýhodněných skupin a předpokládaný dopad projektu na ně. Při zpracování analýzy je ţádoucí pouţít statistiky členěné dle pohlaví. Analýza cílové skupiny multimediální prezentace je úzce protkána s definováním cíle prezentace stejně jako s jejími jednotlivými částmi. Vţdy bychom měli získat maximum informací o cílové skupině, pro kterou budeme multimediální prezentaci připravovat.

- 20 -

Otázky pro volbu cílové skupiny multimediální prezentace:

Kolik toho budoucí návštěvníci vědí o předmětu multimediální prezentace? V jakém věkovém rozmezí se nachází? Jaké mají vzdělání? Z jaké sociální vrstvy pochází? Jaká mají zaměstnání? Zúčastní se návštěvník osobně, nebo je nutné počítat i s prezentací na dálku?

3.1.2 Plánování multimediální prezentace Čím je multimediální prezentace lépe naplánována, tím větší existuje šance na její konečný úspěch: Co je hlavním cílem multimediální prezentace? Co je předmětem multimediální prezentace? Jaká je cílová skupina? Kde se bude konat prezentace? Na jakou denní dobu je naplánovaná multimediální prezentace? Bude potřeba s prezentací cestovat? Jaké jsou technické předpoklady lokace pro prezentaci? Budou se do prezentace zapojovat nějaké rekvizity nebo konkrétní produkty? Bude se multimediální prezentaci promítat v širokoúhlém formátu 16:9, nebo ve standardním formátu 4:3? Jaké obrazové podklady a grafické prostředky jsou k dispozici? Kolik času celá multimediální prezentace zabere včetně nutné přípravy? Jaká multimediální technika se vyuţije a kdo ji zajistí? Jaký zvuk bude pouţit (záznam z CD, DVD, ţivý přenos)? V případě hudebního doprovodu se zvolí ţivá hudba, nebo reprodukovaná? Vystačí si firma s produkcí prezentace vlastními silami, nebo bude potřebovat externí pomoc? Jaký rozpočet je k dispozici? Při přípravě multimediální prezentace nebude vţdy třeba hledat odpovědi na všechny výše uvedené otázky. Relativně jednoduché prezentace zapojí jen několik z nich. Obecně - 21 -

čím ambicióznější a komplexnější je multimediální prezentace, tím více faktorů se musí při její přípravě brát v úvahu. Ale nikdy se nesmí zapomenou na dva základní faktory, jimiţ jsou cíl prezentace a cílová skupina.

3.1.3 Zásady pro přípravu multimediální prezentace 3.1.3.1 Obecné rady Krizový plán je velmi důleţitý. Vţdy je nutné se snaţit, aby bylo minimalizováno riziko jakýchkoliv problémů, ale vyhnout se jim zcela nelze. Proto je vhodné se pojistit tím, ţe budou v záloze připraveny technické prostředky (náhradní projektor, mikrofon či elektrocentrála). Místo konání multimediální prezentace je nutné navštívit s předstihem, aby bylo moţné multimediální prezentaci daným podmínkám přizpůsobit. Změny by však neměly být zásadní, jinak by bylo vhodnější nalézt nějaké jiné prostory. Kapacita sálu musí odpovídat počtu návštěvníků. Lépe působí přeplněný menší sál, neţ poloprázdná hala. Prezentaci si musí prezentující nacvičit dopředu. Detailní příprava a několik zkoušek multimediální prezentace má význam zvláště v případě, kdy jde o sloţitější prezentaci, do které je zapojeno více multimediálních prvků. Vše by mělo být nacvičeno v souladu s celkovým scénářem. Investice do bezdrátové technologie je v 21. století nutností. Je velmi důleţité, ovládat prezentaci z kteréhokoliv místa v sále, k čemuţ dopomohou dálkové ovládání projektoru, bezdrátová myš či laserové ukazovátko. Pokud to rozsah a záměr multimediální prezentace vyţadují, tak je vhodné se obrátit na profesionály, kteří se touto disciplínou zabývají pravidelně. 3.1.3.2 Rady k ozvučení Mikrofon je uţitečný pomocník, ale zlý pán. V kaţdém případě je vhodné jej pouţít a vyvarovat se některých nešvarů. Mezi nejčastější patří tzv. chytání zpětné vazby, proto je důleţité se vyvarovat pobíhání v těsné blízkosti reproduktorů se zapnutým mikrofonem. Rušivě působí také chrastící náramky a klíče. Nejlepším řešením je zvolit náhlavní mikrofon, který se pohodlně uchytí za ucho a ruce zůstanou naprosto volné.

- 22 -

Často dojde i k drţení mikrofonu v ruce, ev. je takový mikrofon na stativu u řečnického pultu. I kdyţ jsou dnešní mikrofony směrové, horní část mikrofonu by měla být vţdy před ústy, a to přibliţně 10 aţ 15 centimetrů od nich. Kaţdý prezentující musí mít svůj mikrofon. Střídání se o jediný mikrofon působí neprofesionálně. Náhradní mikrofon musí být připraven k okamţitému pouţití, aby v případě technických potíţí nedošlo k časovému skluzu multimediální prezentace. 3.1.3.3 Rady pro grafické zpracování Písmo v prezentaci by mělo být dostatečně velké, ale vţdy úměrné celkovému obrazu. Při přípravě je nutné pamatovat na to, aby i z poslední řady bylo vše zřetelně vidět. Přidání stínů za text jej dělá mnohem lépe čitelným. Červený text je pro prezentaci naprosto nevhodný. Červená barva je často velmi špatně čitelná (především za zhoršených světelných podmínek). Nadbytečné uţívání velkých písmen (verzálek) vyvolává zcela zbytečně pocit nadměrného apelu. Exotické fonty se do multimediální prezentace nehodí. Pro popisky a texty pouţité v prezentaci se pouţívají osvědčené a snadno čitelné fonty. Zatímco pro čtení je nejvhodnější patkové písmo (je ověřeno, ţe je snadnější ke čtení aţ o 30 %), pro účely prezentací se pouţívá zásadně písmo bezpatkové. Hlavním důvodem je ta skutečnost, ţe při zkreslené projekci můţe dojít k rozostření písmen a patkové písmo můţe vypadat nečitelně. Členité pozadí za text nepatří. Pokud se pouţívá text, tak za ním musí být pozadí co moţná nejjednodušší. Příliš sloţité a pohyblivé pozadí výrazně ztěţuje čitelnost textu. Kombinaci slova, obrázků, grafiky a zvuku musí být vyváţená. Různorodost bude činit multimediální prezentaci mnohem zajímavější. Kontrastní barvy zlepšují čitelnost. Tmavé pozadí se světlým textem je snadné ke čtení. Prezentace nesmí být jednotvárná, nýbrţ musí postupně gradovat.

- 23 -

Je-li při prezentaci pamatováno na ukázky z internetu, pak by měly být tyto informace přístupné i v reţimu offline, kdyby náhodou selhalo spojení. Barvy ovlivňují náladu a emoce. Kaţdá barva má na lidskou mysl a náladu odlišný vliv. V marketingu se vlivu barev na spotřební chování skupin věnují skupiny odborníků.

Jednotlivé

barvy

pouţité

pro

ilustrace,

pozadí

a

fonty

v multimediální prezentaci proto ovlivňují celkové vnímání toho, co prezentace přináší (Obr. 3).

Obr. 3: Vnímání barev [13] 3.1.3.4 Rady pro videonahrávky Videonahrávka

musí

být

dostatečně

kvalitní,

pokud

je

s ní

počítáno

pro multimediální prezentaci. Kvalita běţné VHS kazety je jiţ nedostatečná. Pro prezentaci lze pouţít

formáty videa v kvalitě filmů na DVD

nebo profesionálnější formáty (Hi8 a BetaCam). Pokud se pro získání nahrávky neosloví renomovaný tvůrce, pak je důleţité se vyvarovat pouţívání interního mikrofonu v kameře a omezit pouţívání zoomu – především ten digitální musí být tabu.

- 24 -

3.2 Prezentace bez fyzické účasti veřejnosti Je mnohem jednodušší, jelikoţ odpadá shánění vhodných prostor a logistické, jakoţ i časové problémy účastníků. V zásadě platí zásady z předchozí části, ale lze najít i nové specifické situace.

3.2.1 V přesném čase Prezentace firemních informací mohou proběhnout v jasně stanoveném časovém intervalu jednorázově, či opakovaně. Vţdy je však znám přesný termín, kdy se taková prezentace koná a pozorovatel se tomuto času musí sám přizpůsobit. Dobrým příkladem z této skupiny prezentací je televizní spot, který můţe kaţdý vidět z pohodlí svého domova, jen neovlivní přesný čas vysílání. Existuje tedy riziko, ţe některý potencionální zákazník prezentaci unikne, ale zase se naskýtá moţnost, ţe ji proti svému původnímu plánu zaznamená řada jiných. Příprava a distribuce takové prezentace firemních informací můţe být finančně nákladná.

3.2.2 Nezávislé na čase U těchto prezentací si dobu jejího shlédnutí určuje samotný uţivatel. Jedná se o kategorii, kde naplno přichází ke slovu internet. Stačí přichystat dostatečně interaktivní internetové stránky a návštěvníka k nim nějakým způsobem přilákat a donutit jej přichystanou prezentaci shlédnout.

- 25 -

4 Optimální nástroj prezentace z oblasti multimedií a její tvorba Nyní je jiţ zřejmé, co a komu chce firma prezentovat, takţe následující text bude věnován volbě optimálního nástroje pro prezentaci firemních informací z oblasti multimedií a její tvorbě. Bude řeč jednak o moţnostech internetu, tak i o tvorbě filmových materiálů.

4.1 Internet jako nutný nástroj multimediální prezentace Způsobů vytvoření prezentací pomocí internetových stránek je celá řada. Od velikosti firmy a potencionálního počtu návštěvníků se musí odvíjet jak celková koncepce ohledně vzhledu a zveřejněných dat, tak i technická stránka. Ke slovu přichází dilema, zda tvořit a provozovat internetové stránky firmy vlastními silami, či se obrátit na externí spolupracovníky.

4.1.1 Otázky technického směru Internetové stránky sice působí virtuálním dojmem, avšak i pro jejich provoz je nutné určité fyzické zajištění. 4.1.1.1 Server Firma s více zaměstnanci většinou provozuje svůj informační systém, k jehoţ zdárnému fungování potřebuje mimo klasických pracovních stanic ve formě osobních počítačů také několik serverů podle typu uchovávaných dat (elektronická pošta, databáze, dokumenty aj.), z nichţ je pro potřeby prezentace zákazníkům nejdůleţitější právě skupina serverů zajišťujících spojení s internetem. Zásadní otázkou je, jakou velikost budou internetové stránky mít, přičemţ je třeba hledět i do budoucnosti a předpokládat budoucí vývoj objemu zveřejňovaných dat. 4.1.1.2 Konektivita Konektivita udává, kolik lze v jednom okamţiku naráz přenést dat z firemního serveru do celosvětové internetové sítě. Důraz je kladen na to, aby i při velkém počtu návštěvníků internetových stránek firmy nebyla omezena jejich funkčnost a rychlost načítání. - 26 -

Jelikoţ neustále roste objem přenášených dat, tak také provozovatelé páteřních sítí musejí zvyšovat konektivitu. Kupříkladu síť CESNET2 má v současné době tuto podobu (Obr. 4).

Obr. 4: Topologie sítě CESNET2 [1] Páteřní síť CESNET2 ovšem není příliš dobrou ukázkou pro soukromý sektor, jelikoţ se stará vesměs o připojení státních institucí a škol. Na soukromý sektor je zaměřena síť NIX.CZ, z jejichţ statistik je dobře patrný nastolený trend (Graf 2).

Graf 2: Vývoj konektivity v páteřní síti NIX.CZ v Gb/s (5/2008 – 5/2009) [12] 4.1.1.3 Doména Vyřešením problémů okolo serverů a konektivity následuje další krok, kterým je samotné pojmenování adresy příslušného firemního webu. Volba vhodné domény firemního webu je základem úspěchu. Jedná-li se o firmu, která nemá ambice na oslovení zahraničních zákazníků, pak je nejvhodnější zvolit CZ doménu. Kdyţ uţ firma přistoupí k nějaké adrese svých budoucích internetových - 27 -

stránek, tak by měla ověřit, zda je vůbec takový název ještě volný. O registraci, přidělování a správu domén se v České republice stará CZ.NIC. Sice moţnost registrace nabízejí i jiné společnosti (Graf 3), ale ty jsou jen jakýmisi prostředníky mezi CZ.NIC a zákazníkem.

Graf 3: Přehled registrátorů CZ domén v roce 2007 [2] Ač se jedná o společnost, zaměřenou na internet, tak zprávy o současné situaci trochu pokulhávají a bude následovat jen statistika za rok 2007 (Graf 4).

Graf 4: Počet všech doménových jmen .cz v roce 2007 [2]

- 28 -

Mnohé firmy se snaţí ušetřit a zaplatí si registraci jen jedné domény. Toho však po úspěchu firmy vyuţijí všelijací spekulanti, kteří záměrně zaplatí registraci domény s podobným jménem a umístní na ni pohoršující obsah s cílem poškodit danou firmu, ev. jiným způsobem parazitují na jejím úspěchu. Pro takové jednání se vţily termíny typosquatting a cybersquatting [15]. Ten první hovoří o situaci, kdy je zneuţito překlepů v doméně a ten druhý pak tu okolnost, kdy spekulant danou firmu při registraci domény dokonce předběhne. A aby to nebylo jednoduché, tak na trh pomalu míří myšlenka zavedení IDN domén, které by v názvu připouštěly i českou diakritiku [16], čímţ moţnosti spekulací a následného vydírání kvůli doméně jen naroste. Lze se sice o domény zpětně soudit, ale daleko jednodušší i levnější je si nechat zaregistrovat co nejvíce variant domény tak, aby veškeré moţné překlepy vedly na tu správnou stránku. V minulosti se objevilo několik případů, které končily vleklými soudními spory. Jedním z těch, které se medializovaly a zaregistrovala je celá veřejnost, je případ se zneuţitím jména manţelky bývalého prezidenta České republiky Václava Havla z roku 2001 [7].

4.1.2 Technologie tvorby internetových stránek Pokud je zajištěna doména, tak lze přistoupit k tvorbě vlastní internetové prezentace firmy. To obnáší volbu typu kódu, ve kterém budou internetové stránky tvořeny. Existuje řada způsobů, ať těch nejjednodušších, tak i sloţitějších. 4.1.2.1 HTML (HyperText Markup Language) Jedná se o jazyk, ze kterého vycházejí další jazyky, proto je pro tvorbu internetových stránek znalost jeho značek, tzv. „tagů“, nezbytná. Jeho vývoj sahá do roku 1991 [21]. Samostatný HTML neumoţňuje bez pouţití dalších technik přílišnou interaktivnost, takţe pro dokonalé uplatnění multimédií nevyhovuje. 4.1.2.2 XHTML (Extensible HyperText Markup Language) Jedná se o standard, který vychází z HTML a přidává prvky z XML [20]. Snahou bylo stanovit nová pravidla pro validaci stránek tak, aby internetové prohlíţeče zobrazovaly stránky korektně. U tagů zavádí jen malá písmena a oproti HTML zakončuje i nepárové tagy. Kaţdý dokument se zdrojovým kódem internetové stránky pak začíná - 29 -

XML deklarací, která prohlíţeči předává informace o tom, jaké standardy autor stránek pouţil. Ačkoli se jedná o myšlenku z roku 2000, tak se příliš neprosadila, protoţe pouţívá některé MIME typy, které některé prohlíţeče neakceptují a stránky by se nemusely vůbec zobrazit. 4.1.2.3 DHTML (Dynamické HTML) Je kombinací HTML, kaskádových stylů CSS a JavaScriptů [18]. Jak napovídá název, tak výsledné stránky se dynamicky mění. 4.1.2.4 PHP (Hypertext Preprocessor) PHP je jedním ze skriptovacích programovacích jazyků [24]. Oproti výše uvedeným se výsledná stránka generuje dynamicky na straně serveru a návštěvník pak vidí jen výsledný HTML kód, coţ zabraňuje krádeţím a umoţňuje pokročilejší zabezpečení a napojení na databázové systémy, např. MySQL. 4.1.2.5 Ostatní Obdobně jako PHP pochází z rodiny skriptovacích jazyků i Perl. Umoţňuje v zásadě totéţ, ale oproti PHP není jeho výstup univerzálně pouţitelný na všech platformách [23]. Další alternativou je vyuţití programovacího jazyka Python [25]. Trochu odlišný přístup přináší technologie AJAX (Asynchronous JavaScript and XML), která vychází z JavaScriptů a XML [17]. Vyuţívá se často při tvorbě našeptávačů, ovšem neumoţňuje funkci tlačítka zpět a téţ nemění URL adresu.

- 30 -

4.2 Video a jeho tvorba V dnešní době má smysl se bavit pouze o digitálním videu. Analogové video je věcí zastaralou. Před samotným pořízením videa je nutné si ujasnit, jaká videokamera, jaký formát a celková kvalita budou pouţity.

4.2.1 Formáty obrazu Dřívější analogové normy PAL a NTSC se s nástupem digitální televize přestávají uplatňovat, protoţe se o slovo hlásí formáty s větším rozlišením. S rozlišením samozřejmě narůstá i objem přenášených dat.

Obr. 5: Digitální formáty obrazu [14]

4.2.2 Komprese videa a kodeky – definice Jak bylo řečeno výše, tak digitální video je náročné na datový tok. Ve své bakalářské práci se tomu podrobně věnuje Tomáš Závodný [26]. Video v původní kvalitě normy PAL by bylo poměrně velké, a proto se pouţívají různé komprese. Je-li rozlišení 720 x 576 v barevném formátu RGB, coţ je standardně 3 x 8 bitů, tedy 3 B na jeden obrazový bod a snímkovou frekvenci 25 Hz, pak lze jednoduchým výpočtem zjistit, ţe k uloţení jedné sekundy videa je nutných 720 x 576 x 3 x 25 = 31104000 B. Takový objem dat by představoval přibliţně 110 GB na jednu hodinu záznamu.

- 31 -

Ke komprimaci videa slouţí kodeky, coţ je zkratka kompresoru a dekompresoru. Kodek je vlastně mechanismus, který snímky daného videa zakóduje do menší podoby a při přehrávání videa jej zase dekóduje v reálném čase. Kodeky lze dále rozdělit na bezztrátové a ztrátové. Pro jednoduchost bude i u nich řeč jen o datových nárocích pro normu PAL.

4.2.3 Bezztrátové kodeky Mají tu výhodu, ţe video neztratí ţádnou informaci. To je však vykoupeno nízkým komprimačním poměrem, který se většinou pohybuje 1:2. Datová úspora proto není příliš velká. 4.2.3.1 RAW RAW není vlastně ţádný kodek, ale jiţ zmíněný nekomprimovaný formát. Pro plný PAL (720 x 576) má datový tok 31,1 MB/s a pro poloviční PAL (352 x 288) má datový tok 7,6 MB/s. 4.2.3.2 HuffYUV Tento kodek komprimuje video s pouţítím Huffmanova kódování. V nejlepším případě komprimuje aţ na 40 % původní velikosti. Zvládá kompresi obrazu v barevném formátu RGB i YUV, je velmi rychlý a je zdarma.

4.2.4 Ztrátové kodeky Ztrátové kodeky vyuţívají toho, ţe obraz nemusí být naprosto dokonalý, dokonce můţe být i zkreslený. Různé kodeky se dále liší kvalitou, rychlostí a výslednou velikostí komprimovaného videa, která je většinou v poměru k nekomprimovanému originálu 1:4 aţ 1:100. 4.2.4.1 Indeo® Video 5.10 Byl vyvinut společností Intel. Má poměrně dobrou kvalitu obrazu. Lze nastavit, aby kaţdý snímek byl klíčový. Při nastavení kvality na 100 % je výsledný obraz téměř k nerozeznání od nekomprimovaného. 4.2.4.2 Microsoft H.261 a H.263 H.261 je standard pro videokonference a videokonference přes ISDN. Umoţňuje regulovat tok dat v závislosti na propustnosti sítě. Přenos dat je 64 kbit/s nebo 128 kbit/s

- 32 -

(dva kanály ISDN). Kodek H.263 implementuje vyšší přesnost při pohybu neţ H.261. Jeho pouţití je pro monitorovací systémy a pro videokonference s velkou obrazovkou. 4.2.4.3 Microsoft Video 1 Zkreslení je velmi zřetelné a zkomprimovaný soubor vykazuje dokonce větší velikost neţ bezztrátová komprese RAW. 4.2.4.4 MJPEG Kompresní kodek MJPEG (Motion JPEG) je zaloţen na kompresi jednotlivých snímků pouţitím komprese JPEG. Tento kodek má většinou volitelný kompresní poměr v rozmezí od 1:6 do 1:16. Při kompresním poměru 1:8 je kvalita obrazu stále ještě velmi dobrá a datový tok se pohybuje kolem 4 MB/s, čímţ dosahuje dobrého poměru kvality a velikosti. Velkou předností tohoto kodeku je, ţe kaţdý snímek je komprimován samostatně a je tedy vţdy klíčový. Proto je tento kodek velmi vhodný pro střih videa na počítači. Výhody:

často je implementován hardwarově vhodný pro střih podporuje prokládaný obraz dobrý poměr kvalita/velikost Nevýhody:

náročnost na počítač při zpracování poměrně velký datový tok 4.2.4.5 MPEG-1 MPEG je zkratkou pro Motion Pictures Experts Group. Cílem práce této skupiny bylo standardizovat metody komprese videosignálu a vytvořit otevřenou a efektivní kompresi. Formát MPEG-1 byl dokončen v roce 1991 a přijat normou ISO/IEC-11172 v roce 1992. Byl navrţen pro práci s videem o rozlišení 352 x 288 bodů a 25 snímků/s při datovém toku 1500 kbit/s. Parametry komprese MPEG-1 jsou srovnávány s analogovým formátem VHS. MPEG komprese pouţívá ke kompresi videa I, P a B snímky. I snímky (Intra Pictures) jsou snímky klíčové, jsou komprimovány obdobně jako MJPEG, ale navíc s moţností komprimovat různé části obrazu různým stupněm komprese. P snímky (Predicted Pictures) jsou kódovány, a to s ohledem na nejbliţší předchozí I nebo P snímek. - 33 -

B snímky (Bidirectional Pictures) jsou pak dopočítávané jako rozdílové snímky mezi nejbliţším předchozím I nebo P snímkem a nebliţším následujícím I nebo P snímkem. Celá sekvence snímků (od jednoho I po další I snímek) se pak nazývá GOP (Group of Pictures) a standardní MPEG stream pro VCD, SVCD a DVD pouţívá pořadí IBBPBBPBBPBBPBBPBB. Přesto MPEG standard neurčuje ţádná pravidla a omezení pro vzdálenost I a P snímků. Komprese navíc umoţňuje kdykoliv ukončit GOP a předčasně tak pouţít další sekvenci GOP začínající snímkem I. Toto vede především ke zlepšení kvality videa. Komprimované video obsahující proměnlivé vzdálenosti mezi klíčovými snímky se pak nazývá VKI (Variable Keyframe Interval). Počet I, P a B snímků lze většinou nastavit, záleţí jen na implementaci kompresoru. Z pohledu zabíraného místa pak I snímky zabírají nejvíce místa, po nich jsou P snímky a úplně nejméně místa zabírají snímky B. Komprese MPEG-1 se nehodí pro střih videa z důvodu vzdálených klíčových snímků. Většina střihových programů však umoţňuje export do formátu MPEG-1. Tento kodek je totiţ jeden z nejrozšířenějších formátů a lze jej softwarově přehrát téměř na kaţdém počítači a stejně tak na 95 % všech stolních DVD přehrávačích. MPEG-1 lze také streamovat. Výhody

vysoká podpora přehrávačů softwarových i hardwarových kompresor i dekompresor je zdarma pouţívá se pro Video CD vhodný i pro streamovaná videa Nevýhody

nepodporuje prokládané snímky nízká kvalita při nízkém datovém toku jen konstantní datový tok nevhodný pro střih 4.2.4.6 MPEG-2 Po dokončení MPEG-1 standardu jej začali lidé pouţívat, a snaţili se jej pouţívat i pro vyšší rozlišení. Narazili ale na několik problémů, kvůli kterým byl MPEG-1 nepouţitelný. Komprese MPEG-1 zvládá komprimovat pouze celé snímky. Nepodporuje však kompresi snímků prokládaných. - 34 -

Formát MPEG-2 byl dokončen v roce 1994 a stal se standardem pro kompresi digitálního videa. Byl navrţen tak, aby dosahoval vysílací kvality videa. Oproti MPEG-1 přináší komprese MPEG-2 podporu pro prokládané snímky, tedy půlsnímky. Dále poskytuje proměnlivý datový tok, coţ umoţňuje v náročnějších scénách videa pouţít více bitů pro kompresi a naopak v klidnějších scénách se pouţije méně bitů. Samozřejmě dále podporuje i konstantní datový tok. Při stejném datovém toku a plném rozlišení (720 x 576) dosahuje MPEG-2 mnohem vyšší kvality obrazu neţ MPEG-1 komprese. Nevýhodou komprese MPEG-2 je na druhou stranu velmi vysoké zatíţení procesoru při přehrávání, a prakticky ţádný rozdíl v kvalitě oproti MPEG-1 kompresi při nízkých rozlišeních. Pro streamování v nízké kvalitě je tedy vhodnější komprese MPEG-1, zatímco pro plné rozlišení a vysoké datové toky zase MPEG-2. Výhody

pouţívá se pro SVCD, DVD pouţívá se pro digitální vysílání (DVB – Digital Video Broadcast) vysoká kvalita při vysokém datovém toku (6 Mbit/s a více) podpora proměnlivého datového toku Nevýhody

při softwarovém přehrávání je vysoké zatíţení procesoru nízká kvalita při nízkém datovém toku nevhodný pro střih 4.2.4.7 MPEG-4 MPEG-4 byl vyvinut společností Motion Picture Experts Group. Není to jiţ přesná definice komprese a komprimačních algoritmů, nýbrţ je to mnoţina parametrů a vlastností, které musí kompresor splňovat, aby byl MPEG-4 kompatibilní. Známé jsou tedy různé implementace MPEG-4, které vybírají z definice MPEG-4 vţdy to, co je pro daný formát vhodnější. Kodeky vyuţívající způsoby komprese MPEG-4 jsou Microsoft MPEG-4 v1, v2 a v3, DivX 4, DivX 5, XviD a další. 4.2.4.8 ASF a WMV Firma Microsoft si všimla úspěchů na poli streamovaného videa, kterých dosahovali společnosti Apple a RealNetworks svými formáty Quicktime, MOV a RM, a vyvinula - 35 -

vlastní formát ASF (Advanced Streaming Format), určený především pro streamovaná videa. ASF je formát i komprese, vychází z formátu AVI a dovoluje pouţít pouze kompresi Microsoft MPEG-4. Firma Microsoft uvedla i formát WMV, který je novější verzí ASF. Komprese ASF částečně implementuje MPEG-4, nepodporuje totiţ B snímky. Velkou nevýhodou ASF je velmi malé rozlišení. 4.2.4.9 QuickTime QuickTime je formát vyvinutý firmou Apple v době, kdy MPEG nemohl konkurovat. Je přenositelný a pouţívá kompresi 1:5 aţ 1:25. Pouţívá se pro streamované video. Mírnou vadou na kráse je nutnost přehrávání pomocí několika málo přehrávačů. Měl by být kompatibilní s kodekem MPEG-4, ale není. 4.2.4.10 DivX 3.11a Alpha DivX 3.11a Aplha je nelegální a upravená verze kodeku ASF MS-MPEG4 v3. Microsoft v beta verzi tohoto kodeku umoţňoval ukládání videa do formátu AVI, ale ve finální verzi toto zakázal. Přesto se jednomu počítačovému pirátovi podařilo upravit finální kodek tak, aby umoţňoval dále kompresi do formátu AVI. Vznikem tohoto nelegálně upraveného kodeku byly také odstraněny některé špatné vlastnosti kodeku ASF, takţe jiţ nebylo omezeno maximální rozlišení na 352 x 288. Tento kodek, přestoţe je nelegální, zahýbal světem digitálního videa na počítačích. Na jedno CD se s jeho pomocí podaří uloţit aţ jedna hodina filmu ve velmi uspokojivé kvalitě. Sníţením datového toku lze samozřejmě nahrát více, ale na úkor kvality. Dnes se uţ nepouţívá. 4.2.4.11 DivX Od verze DivX 5 je kodek uzavřený, tj. bez zdrojových kódů. Kodek je kompatibilní s MPEG-4, komprimuje do formátu MPEG-4 Simple Profile a zvládá přehrávání předchozích verzí kodeku DivX, MPEG-4 Simple Profile, MPEG-4 Advanced Simple Profile a H.263 (videokonference). DivX 5 pouţívá pokročilejší techniky při kompresi a oproti DivX 4 dosahuje zlepšení kvality aţ o 25 % při zachování velikosti souboru. DivX 5 má integrované některé nástroje a filtry v sobě a umoţňuje tak přímo při kompresi změnit rozměry obrazu, ořezat obraz a jiné. Dále implementuje algoritmy pro zvýšení komprese vyuţitím „psychovizuálního“ modelu. Při něm se dosahuje lepší komprese bez znatelné ztráty kvality a to díky znalostem o lidském vizuálním systému. Implementuje obousměrnou kompresi, tedy B snímky, dále také globální kompenzaci pohybu, coţ je algoritmus, který optimalizuje kompresi pro panorámování, roztmívání - 36 -

obrazu, přibliţování, náhlé změny jasu (exploze), stagnující plochy (voda) a další. Kodek také umí export do MPEG-4 formátu a konverzi mezi ním a AVI formátem. V lednu 2009 byl vydán kodek DivX 7, který podporuje také kompresi H.264 [19]. Výhody

vysoká kvalita videa při nízkém datovém toku lze pouţít jakékoliv rozlišení dělitelné 4 aţ do 1920 x 1088 pokročilé kompresní techniky podpora barevných formátů YUV a RGB MPEG-4 kompatibilní Nevýhody

vysoké zatíţení CPU placený 4.2.4.12 XviD V momentě, kdy se OpenDivX stal uzavřeným, se toto nelíbilo některým programátorům pracujícím na OpenDivX, vzali si zdrojové kódy, ještě otevřeného OpenDivX, a začali vyvíjet vlastní verzi kodeku nazvanou XviD. XviD je opět MPEG-4 kompatibilní kodek a implementuje mnoho vlastností MPEG-4, bohuţel zatím nepodporuje obousměrné kódování (B snímky). Kodek XviD obsahuje mnoho nastavení a k dosaţení kvalitního výstupu je potřeba vědět o tomto kodeku opravdu hodně a správné nastavení kodeku je poměrně obtíţné. Výhody

je zdarma vysoká kvalita videa při nízkém datovém toku lze pouţít jakékoliv rozlišení dělitelné 4 aţ do 1920 x 1088 velké mnoţství nastavení kodeku podpora barevných formátů YUV a RGB MPEG-4 kompatibilní Nevýhody

vysoké zatíţení CPU - 37 -

4.2.5 Digitální kamery a záznamová media Na trhu existuje celá řada digitálních kamer, které se liší v mnoha parametrech. Jedním ze zásadních je právě volba paměťového media, na který se bude záznam ukládat [5]. 4.2.5.1 Kamery se záznamem na paměťové karty Bezpečnost pořízených záběrů záleţí pouze na kvalitě paměťové karty, které lze dnes přepisovat téměř donekonečna. Záznam můţe být téměř nepřetrţitý, protoţe výměna paměťové karty je záleţitostí okamţiku. Podstatným parametrem paměťových karet není jejich velikost, ale spíše objem dat, která lze za jednotku času zapsat. Díky absenci mechanických prvků pro potřeby záznamu na kartu není kamera postiţena tolika poruchami. Také jsou tyto kamery méně energeticky náročné, čemuţ samozřejmě odpovídá kapacita akumulátoru v kameře. 4.2.5.2 Kamery s kombinovaným záznamem U těchto kamer lze vybrat buď z plného záznamu na miniDV pásek, nebo z komprimovaného záznamu na paměťovou kartu. Univerzálnost je však vykoupena vyšší hmotností. 4.2.5.3 HDD kamery Jsou vybaveny interním pevným diskem, jehoţ výhodou je poměrně velká kapacita. Nevýhodou je pak absence jeho výměny po naplnění daty, ale lze do většiny kamer vloţit také paměťovou kartu. Kvůli pevnému disku uvnitř kamery je nutné vyvarovat se nárazům, jelikoţ nárazy často vedou k poškození. 4.2.5.4 DVD kamery Hlavní výhodou a účelem těchto kamer je jednoduchost práce s natočeným záznamem. Záznam je natáčen na DVD, které lze hned po zaplnění přehrát. Ovšem jelikoţ se často jedná o nepřepisovatelné medium, tak lze záznam upravit jedině pomocí počítače a teprve zpracované video definitivně uloţit na nový nosič. 4.2.5.5 Mini DV kamery Mini DV kamery mají široké rozpětí svého uplatnění. Nejlevnější přístroje jsou určeny pro amatéry, ale vyskytují se také přístroje určené poloprofesionálům a profesionálům, jejichţ pořízení přijde i na desítky tisíc korun. - 38 -

Jejich záznam a výkon dosahuje vrcholu při natáčení v dostatečně osvětleném prostoru – jsou tak vhodné zejména pro natáčení za denního světla v exteriérech. Z reţimů záznamu lze zvolit LP nebo SP, coţ jsou reţimy rychlosti pohybu pásku, čemuţ odpovídá i výsledná kvalita.

4.2.6 Střihový software K editaci videa na počítači (PC) je důleţitý ještě příslušný software, pro který se vţilo označení střihový, ač toho umí daleko více. Úprava videa je záleţitostí datově náročnou a zatíţením PC lze hovořit o procesu srovnatelném s hraním nejnáročnějších her. Střihový software se dá rozdělit na tři skupiny [9]. 4.2.6.1 Software pro jednoduchý střih První skupinou je software pro jednoduchý střih. Kromě Movie Maker z Windows se dá také pouţít i Nero Vision z vypalovacího programu Nero. Tyto programy jsou vhodné tam, kde není moţné pouţít střihové programy placené. Jediným důvodem pro jejich pouţití je tedy ekonomická úspora a umoţňují pouze základní zpracování videa, které je pro profesionální pouţití naprosto nevhodné.

Obr. 6: Ukázka z Windows Movie Makeru - 39 -

4.2.6.2 Software pro poloprofesionální střih Druhou skupinou jsou pokročilejší programy, které umoţňují jiţ velmi dobrý střih videa, ale také některé základní zpracování zvukové sloţky. Na trhu jsou dva hlavní konkurenti, a to Ulead Video Studio, dnes uţ ve verzi 11 Plus a Pinnacle Studio, dnes jiţ ve verzi 12 Plus. Výhodou je, ţe oba programy podporují češtinu.

Obr. 7: Ukázka z Pinnacle Studio Plus Oba programy mnoho moţností pro práci se zvukem nenabízí (v Pinnacle je práce se zvukem o něco příjemnější). Pinnacle zachytává video na HDD do jednoho souboru, který si interně rozdělí na jednotlivé záběry. Ve Video Studiu je moţné obojí, jak zachytávání do samostatných souborů, tak do jednoho souboru, který se pak dodatečně rozdělí na jednotlivé scény. Oba umoţňují AVI i mnoho dalších formátů videa. Zatímco Pinnacle vyţaduje něco kolem 6 GB prostoru, tak Video Studio je se svými zhruba 350 MB úplný šetřílek. 4.2.6.3 Software pro profesionálnější střih Třetí skupinou jsou pokročilejší programy pro váţnější práci, které umoţňují téměř vše, co profesionální programy. Patří sem dva hlavní rivalové, a to Adobe Premiere Pro CS4 a Ulead Media Studio Pro 8. Z dalších nástrojů lze jmenovat třeba Liquid 7 a Edius 5. - 40 -

Je téměř jisté, ţe uvedené produkty menu v češtině neposkytují. Za výchozí jazyk je brána angličtina.

Obr. 8: Střihový program Ulead Media Studio Pro [9]

Obr. 9: Ukázka z Adobe Premiere Pro CS3 [9] - 41 -

4.2.6.4 Základní funkce střihového softwaru Nyní je nejvyšší čas podívat se, co vlastně střihový software s pořízeným záznamem dokáţe: Capture (nahrávání do počítače): Jedná se o úvodní proces, během kterého se přenesou data z kamery do počítače. Jen na pouţitém softwaru záleţí, zda bude proces

víceméně automatizovaný,

či bude nutná přítomnost obsluhy. Storyboard (předstřihová příprava): Jedná se o proces, kdy se vybírají zpracovávané klipy, titulky a přechody, který předchází samotnému přesunu do časové osy, kde se jen provede finální korekce. Práce v časové ose: V časové ose se sladí pouţité zvukové i obrazové stopy, lze nastavit rychlost scén i přechodů, titulky atd. Práce se zvukem: Je moţné pouţít originální zvukový záznam z mikrofonu kamery, ale daleko lepší je vloţit zvukový záznam vzniklý ve studiu a doplnit zvukový doprovod. Pokud se jednou zvuková stopa smaţe, tak se do sestříhaného filmu špatně vrací. Trikové přechody a filtry: Oproti analogovému záznamu je u digitálního videa daleko jednodušší doplnit náročné scény upravené na počítači, přidat zajímavé přechody scén a jiné speciální efekty. Pomocí filtrů lze pak do scén dodatečně přidat šum stříbrného plátna, změnit barevnost a v případě potřeby zvýraznit některou z barev. Renderování (ukládání hotového filmu): Pokud je film jiţ připravený k uloţení, tak následuje volba výstupního formátu videa a proces jeho definitivního uloţení. Tomu se říká renderování a mnohdy trvá déle, neţ veškerá práce na střihání scén. Hodinový film se ukládá hodinu, ale často i dvě aţ tři. Nešvarem mnoha programů pro střih videa je, ţe v průběhu renderování dojde k nějaké chybě a proces je nutné opakovat.

- 42 -

4.3 PowerPoint a jeho možnosti při tvorbě prezentací Pokud se nejedná o prezentace určené pro mnoho lidí, tak lze zvolit téţ prezentaci vytvořenou v programu PowerPoint a jemu podobných. Její místo je na konferencích, školeních a firemních poradách. Masové prezentaci výrobků, jejíţ příjemcem jsou zákazníci, je nutné se u PowerPointu vyhnout.

Obr. 10: Prázdná prezentace v PowerPointu a ukázky šablon

4.3.1 Základní vlastnosti a nástroje PowerPointu vkládání snímků ze šablon i vlastních nastavení pozadí vkládání obrázků vkládání videa a animací tvorba diagramů vkládání grafů a tabulek - 43 -

ozvučení časování přechody snímků generování osnovy moţnost poznámek PowerPoint pracuje s jednotlivými snímky, u kterých lze nastavit pozadí, písmo, vkládat obrázky a odkazy. Taktéţ lze prezentaci přesně načasovat, doplnit o zvukové efekty a vlastní komentář. O tom, jak přidat k prezentaci předem namluvený zvukový komentář podrobně hovoří Martin Komenda [8]. Sice se věnuje pouze uplatnění ve školství, nicméně technologie je přenositelná i do dalších oblastí.

- 44 -

Závěr Tato práce se věnovala multimediím a jejich uplatnění při prezentaci firemních informací. V prvních kapitolách byla řeč o firemních informacích a postupech firmy při jejich správě a další text se věnoval multimediím samotným, tj. jejich definici a tvorbě pomocí dalších nástrojů. V neposlední řadě byl vysvětlen také pojem prezentace. Úplně první věc, kterou si musí firma či jiná instituce ujasnit, je, jakou cestou se při šíření firemních informací pomocí multimedií vydá. Jak bylo popsáno v předchozím textu, tak zcela zásadní je uţ samotná volba, jaké informace a komu bude firma sdělovat (klasifikace informací a cílová skupina). Od toho se odvíjí další strategie, ať uţ se jedná o volbu konkrétního typu multimedií, či o technické a technologické prostředky jeho vzniku a šíření. Pouze na velikosti organizace, vybavení a zkušenosti personálu bude záviset, zda se tvorbou multimedií bude zabývat sama, nebo zvolí formu externí spolupráce se specializovanou organizací. Snad jen v případě internetových projektů se i malé firmě vyplatí řešit tuto problematiku vlastními zdroji, neboť v podstatě pro tvorbu internetových stránek není nutné ţádné sloţité softwarové vybavení a bohatě postačí prográmátor. V krajním případě lze vycházet i z desítek šablon a redakčních systémů, které jsou na internetu k dispozici. Technické provedení prezentace pomocí internetových stránek je však jen detailem oproti správnému výběru domény, o jejichţ zneuţití byla v textu také řeč. U domény by se rozhodně nemělo šetřit, jelikoţ je to to nejcennější, co firma na internetu můţe mít. Nejen internetem se můţe firma prezentovat, a proto se další text věnuje videu a jeho tvorbě. Zpočátku se musí zvolit poţadovaný formát obrazu a jeho kvalita (kodeky), podle kterých se pak vybírá kamera, která by umoţňovala záznam na daný typ media, a nakonec se přistoupí k úpravě pořízeného záznamu ve střihovém softwaru. Text se věnuje spíše videu pro internetové stránky a firemní prezentace v malých sálech, neţ aby poskytoval návod pro tvorbu profesionální televizní reklamy. To jsou dvě oblasti, které se nedají porovnávat. Pokud se tímto textem bude řídit začínající firma, tak získá přehled o moţnostech multimedií a jejich vyuţití při prezentaci, nicméně podrobný návod pro všechny zmíněné oblasti není moţné vměstnat do rozsahu této práce. Proto bylo nastíněno pár moţných postupů u vybraných multimedií. - 45 -

Seznam použité literatury [1]

CESNET : CESNET2 [online]. c2009, [cit. 2009-06-09]. Dostupný z WWW: < http://www.cesnet.cz/provoz> .

[2]

CZ.NIC : Výroční zpráva 2007 [online]. c2008, [cit. 2009-05-07]. Dostupný z WWW: < http://www.nic.cz/files/nic/doc/vyrocni_zpravy/CZNIC-2007.pdf > .

[3]

Factum Invenio : Češi a reklama 2009 [online]. c2009, [cit. 2009-02-19]. Dostupný z WWW: < http://www.factum.cz/tz333> .

[4]

HÁLEK, Vítězslav. halek.info : Prezentace k přednáškám z předmětu PRODEJ A REKLAMA [online]. c2009, [cit. 2009-04-15]. Dostupný z WWW: < http://halek.info/prezentace/sell-prednasky1/sellp1-print.php?l=08> .

[5]

Home-elektro.cz : Jak vybírat videokameru [online]. c2009, [cit. 2009-06-10]. Dostupný z WWW: < http://www.home-elektro.cz/jak-vybirat-videokameru> .

[6]

HORNÝ, Stanislav. Vizuální komunikace firem. 1. vyd. Praha : VŠE v Praze, 2004. ISBN 80-245-0762-5.

[7]

iDNES.cz : Soud trestal porno na dagmarhavlova.cz [online]. c2003, [cit. 2003-07-23]. Dostupný z WWW: < http://zpravy.idnes.cz/krimi.asp?r=krimi&c=A030723_111042_krimi_jpl> .

[8]

KOMENDA, Martin. Autorský nástroj Ozvučená prezentace : bakalářská práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta informatiky, 2007. 46 s. Vedoucí bakalářské práce Michal Brandejs.

[9]

MACEK, Adolf. Amacom : Střihový software [online]. c2008, [cit. 2009-06-10]. Dostupný z WWW: < http://www.amacom.cz/strih-software/17a> .

[10]

MALÝ, Václav. Marketingový výzkum Teorie a praxe. 2. vyd. Praha : VŠE v Praze, 2008. ISBN 978-80-245-1326-3.

- 46 -

[11]

NIELSEN, Jakob. Jakob Nielsen's Alertbox, November 6, 2006 : 100 Million Websites [online]. c2006, [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: < http://www.useit.com/alertbox/web-growth.html> .

[12]

NIX.CZ : Neutral Internet Exchange [online]. c2009, [cit. 2009-06-07]. Dostupný z WWW: < http://nix.cz/cz/summary_graph> .

[13]

ŠINDLER, Petr. Informační technologie pro event marketing v cestovním ruchu [online]. c2007, [cit. 2009-04-15]. Dostupný z WWW: < http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=9b43ca87-46d8-417e-b44220d04d5bc644> .

[14]

ULRICH, Miroslav; ZATLOUKAL, Karel. Výukové materiály a používané videostandardy [online]. c2006, [cit. 2009-06-03]. Dostupný z WWW: < http://everest.natur.cuni.cz/konference/2006/prezentace/zatloukal.ppt> .

[15]

VANĚK, Jiří. Jiří Vaněk : Co je to typosquatting a cybersquatting [online]. c2009, [cit. 2009-06-07]. Dostupný z WWW: < http://jirivanek.eu/co-je-to-typosquattinga-cybersquatting> .

[16]

VANĚK, Jiří. Jiří Vaněk : IDN Domény – nejlepší cesta do pekel českého internetu [online]. c2009, [cit. 2009-06-07]. Dostupný z WWW: < http://jirivanek.eu/idndomeny-nejlepsi-cesta-do-pekel-ceskeho-internetu> .

[17]

Wikipedie, otevřená encyklopedie : Asynchronous JavaScript and XML [online]. c2009, [cit. 2009-05-15]. Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/AJAX> .

[18]

Wikipedie, otevřená encyklopedie : DHTML [online]. c2009, [cit. 2009-05-15]. Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/DHTML> .

[19]

Wikipedie, otevřená encyklopedie : DivX [online]. c2009, [cit. 2009-05-16]. Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/DivX> .

[20]

Wikipedie, otevřená encyklopedie : Extensible HyperText Markup Language [online]. c2009, [cit. 2009-04-25]. Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Extensible_HyperText_Markup_Language> . - 47 -

[21]

Wikipedie, otevřená encyklopedie : HyperText Markup Language [online]. c2009, [cit. 2009-04-25]. Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/HyperText_Markup_Language> .

[22]

Wikipedie, otevřená encyklopedie : Multimedia [online]. c2009, [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Multimédia> .

[23]

Wikipedie, otevřená encyklopedie : Perl [online]. c2009, [cit. 2009-05-15]. Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Perl> .

[24]

Wikipedie, otevřená encyklopedie : PHP [online]. c2009, [cit. 2009-05-15]. Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/PHP> .

[25]

Wikipedie, otevřená encyklopedie : Python [online]. c2009, [cit. 2009-05-15]. Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Python> .

[26]

ZÁVODNÝ, Tomáš. Videoformáty, videokodeky : bakalářská práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta informatiky, 2003. 37 s.

- 48 -

Použité obrázky Obr. 1: Informace se ukládají v databázích [4] ................................................................ - 9 Obr. 2: Moţný pohled na media [4] ............................................................................... - 16 Obr. 3: Vnímání barev [13] ............................................................................................ - 24 Obr. 4: Topologie sítě CESNET2 [1] ............................................................................. - 27 Obr. 5: Digitální formáty obrazu [14] ............................................................................ - 31 Obr. 6: Ukázka z Windows Movie Makeru.................................................................... - 39 Obr. 7: Ukázka z Pinnacle Studio Plus ........................................................................... - 40 Obr. 8: Střihový program Ulead Media Studio Pro [9] .................................................. - 41 Obr. 9: Ukázka z Adobe Premiere Pro CS3 [9] .............................................................. - 41 Obr. 10: Prázdná prezentace v PowerPointu a ukázky šablon ....................................... - 43 -

Použité grafy Graf 1: Vývoj počtu internetových stránek v letech 1991 – 2007 [11] .......................... - 12 Graf 2: Vývoj konektivity v páteřní síti NIX.CZ v Gb/s (5/2008 – 5/2009) [12] .......... - 27 Graf 3: Přehled registrátorů CZ domén v roce 2007 [2] ................................................ - 28 Graf 4: Počet všech doménových jmen .cz v roce 2007 [2] ........................................... - 28 -

Seznam příloh Příloha č. 1:

Factum Invenio: Češi a reklama 2009 [3]

- 49 -

Příloha č. 1 Factum Invenio: Češi a reklama 2009 [3]

Graf 1: Vnímání reklamy v klasických mediích (N=1113, v %)

Graf 2: Vývoj pocitu přesycenosti reklamou na internetu a e-mailu (v %)

-1-

Příloha č. 1 Factum Invenio: Češi a reklama 2009 [3]

Graf 3: Největší prostor pro další reklamu (v %)

Graf 4: Největší šance prohlédnutí si reklamy v tradičních mediích (v %)

Graf 5: Největší šance prohlédnutí si reklamy v netradičních mediích (v %) -2-