Bankovní institut vysoká škola Praha. Bakalářská práce

Bankovní institut vysoká škola Praha

Srovnání podnikatelského prostředí v Kazachstánu a v České republice Bakalářská práce

Nadezhda Orlova

Duben 2011

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra podnikání a oceňování

Srovnání podnikatelského prostředí v Kazachstánu a v České republice

Bakalářská práce

Autor:

Nadezhda Orlova Ekonomika a management malého a středního podnikání

Vedoucí práce: Ing. Vladimír Karásek

Praha

Duben, 2011

Stránka 2 z 61

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

podpis autorky V Praze dne

Nadezhda Orlova

Stránka 3 z 61

Poděkování:

Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Vladimíru Karáskovi za jeho čas, cenné rady a připomínky při zpracování této bakalářské práce.

Nadezhda Orlova

Stránka 4 z 61

Anotace Tato bakalářská práce je věnována srovnání podnikatelského prostředí České republiky a Kazachstánu. Hlavním cíle práce je charakterizovat povahu, stav a trendy podniků, ukázat jejich výhody a nevýhody a porovnat podnikatelské prostředí. K dosaţení tohoto cíle pouţila autorka celou řadu vědeckých metod, mezi nejdůleţitější patří analýza. Přínosem práce je pouţití jak kazachstánských, tak i českých zdrojů a také výhled do budoucnosti vzájemných obchodních vztahů. Klíčová slova: Kazachstán, Česká republika, podnikání.

Annotation

This bachelor thesis is dedicated to comparisons of the business environment in the Czech Republic and Kazakhstan. The main goals of this work are: to characterize the current situation and trends in business, to show their advantages and disadvantages to compare the business environment. For achievement of this objective, the author used a wide range of scientific methods, the analysis is important. The benefit of this work is the using of both Kazakhstan and the Czech resources and creation of future prospects of mutual trade relations. Keywords: Kazakhstan, Czech Republic, business.

Stránka 5 z 61

Obsah Obsah ................................................................................................................................................. 6 Úvod ................................................................................................................................................... 7 1 Rozvoj malého a středního podnikání v Kazachstánu ................................................................ 9 1.1 Vyhlídky a podpora podnikání............................................................................................ 9 1.1.1 Historie podnikání .................................................................................................... 10 1.1.2 Právní úprava podnikání........................................................................................... 11 1.1.3 Státní pobídky........................................................................................................... 13 1.1.4 SWOT a PEST analýza země ...................................................................................... 14 1.1.5 Organizace podporující export ................................................................................. 19 1.2 Hlavní problémy podnikání .............................................................................................. 21 2 Rozvoj malého a středního podnikání v ČR .............................................................................. 23 2.1 Vyhlídky a podpora podnikání.......................................................................................... 23 2.1.1 Historie podnikání .................................................................................................... 23 2.1.2 Právní úprava podnikání........................................................................................... 26 2.1.3 Státní pobídky........................................................................................................... 28 2.1.4 SWOT a PEST analýza země ...................................................................................... 31 2.1.5 Současná situace ...................................................................................................... 37 2.1.6 Organizace podporující export ................................................................................. 39 2.2 Hlavní problémy podnikání .............................................................................................. 45 3 Možnosti podnikání českých subjektů v Kazachstánu a kazachstánských subjektů v ČR ........ 47 3.1 Perspektivní obory v ČR.................................................................................................... 47 3.2 Perspektivní obory v Kazachstánu.................................................................................... 49 3.3 Rozdíl v obchodním jednání v Kazachstánu a v České republice ..................................... 50 3.4 Úskalí při podnikání v Kazachstánu a České republice ..................................................... 51 3.5 Výhled do budoucnosti .................................................................................................... 52 Závěr ................................................................................................................................................. 53 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................................. 54 Literatura ...................................................................................................................................... 54 Zákony a právní normy ................................................................................................................. 54 Elektronické zdroje ....................................................................................................................... 55 Seznam použitých zkratek ................................................................................................................ 58 Příloha – povinné odvody do státního rozpočtu za jednoho pracovníka v Kazachstánu a České republice........................................................................................................................................... 59 Oficiální zadání bakalářské práce ..................................................................................................... 60

Stránka 6 z 61

Úvod Jiţ delší dobu jsem uvaţovala o tématu své bakalářské práce. V současné době studuji v České republice, ale pocházím z Kazachstánu, proto jsem se rozhodla spojit tyto dvě skutečnosti. Z toho důvodu jsem se rozhodla, ţe se zaměřím na srovnání podnikatelského prostředí v České republice a v Kazachstánu. Hlavním cílem mé práce je charakterizovat povahu, stav a trendy podniků, ukázat jejich výhody a nevýhody, porovnat podnikatelské prostředí. K dosaţení tohoto cíle pouţiji celou řadu vědeckých metod, mezi hlavní z nich patří syntéza, analýza, dedukce a také rozhovor s manaţery podnikajícími v Kazachstánu. Moje práce byla napsána na základě ruské, české a kazachstánské odborné literatury, pro získání nejnovějších informací jsem pouţila internet. Ústřední hypotézou mé práce je následující tvrzení: mezi Českou republikou a Kazachstánem stále existuje mezera ve vzájemném obchodě. Tuto hypotézu se pokusím buď potvrdit, nebo zamítnout ve své práci. Moje bakalářská práce je rozdělena do tří velkých částí. V první části své práce se zaměřím na charakteristiku podnikatelského prostředí v Kazachstánu, kde začnu historií podnikání, pak přestoupím k právní úpravě podnikání. V právní úpravě podnikání bude největší pozornost věnována placení daní a pravidlům zaloţení firmy. Pro rozvoj podnikání jsou důleţité státní pobídky: daňové úlevy, podpora rozvoje malého a středního podnikání a samozřejmě státní zakázky. Poté se budu věnovat SWOT a PEST analýze země a ukončím práci organizacemi podporujícími export z Kazachstánu. SWOT a PEST analýzu jsem vybrala kvůli tomu, ţe tyto metody jsou na jednu stranu velice jednoduché, na druhou stranu poskytují naprosto skvělý přehled o zkoumané problematice a jsou v podstatě univerzální. Na závěr této podkapitoly budu schopna vymezit hlavní problémy pro další rozvoj podnikání. Po Kazachstánu budu psát o České republice, struktura této kapitoly bude shodná s charakteristikou podnikání v Kazachstánu.

Stránka 7 z 61

Definice podmínek podnikání v obou zemích mi poskytne naprosto skvělou příleţitost pro napsání moţností podnikání českých subjektů v Kazachstánu a kazašských subjektů v České republice. Vzhledem k tomu, ţe studuji na české vysoké škole, hlavní pozornost v poslední kapitole bude věnována moţnosti uplatnění českého zboţí na kazachstánském trhu. Další důvod spočívá v tom, ţe Kazachstán je jiţ dlouhou dobu uznáván českými státními úřady za prioritní zemi – jedná se o Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zahraničí. Při podnikání v cizí zemi je důleţité znát nejen právnické okolí, ale i znát rozdíly v obchodním jednání v obou zemích – musíme stále mít na paměti, ţe sice můţeme naučit Čecha rusky, ale Čech se nebude schopen v tom případě prosadit na kazachstánském trhu – důvodem je neznalost místního prostředí, kultury této země, hodnot, které jsou v ní uznávány atd.

Stránka 8 z 61

1 Rozvoj malého a středního podnikání v Kazachstánu Kazachstán je země, která je velice specifická nejen pro země SNS, ale i pro celou střední Asii. Zaprvé, většinu území tvoří pouště a polopouště, kazachstánský stepní region je největší rovinou tohoto typu na planetě1. Dále na rozdíl od ostatních zemí regionu v Kazachstánu je povoleno v úředním styku pouţívat ruštinu. Kromě toho Kazachstán není jednotný z hlediska národů – Kazaši tvoří pouze polovinu obyvatel, zbytek jsou Rusové, Uzbekové, Moldavané, Němci atd.2 Chtěla bych ještě poznamenat, ţe v současné době je Kazachstán nejpřitaţlivější zemí ve střední Asii z hlediska zahraničních investic, jelikoţ vedení země dokázalo sjednotit prvky tradiční asijské společnosti a trţní hospodářství. Země nezaţila ţádnou „barevnou revoluci“ a je velice stabilní.

1.1 Vyhlídky a podpora podnikání

Kazachstán je zemí, která se rozvíjí velice rychlými tempy, coţ jí dělá velice atraktivní pro zahraniční investory3. Největším problémem mé země je inflace, která se pohybuje na úrovni dvaceti procent. Pokud se podíváme na kazachstánský průmysl, dospějeme k závěru, ţe ten se potýká se stejnými problémy, jaké jsou i v ostatních zemích SNS: energeticky náročná výroba, potřeba modernizace, špatný stav infrastruktury a deficit odborníků4. Kazachstán a Česká republika mají velmi těsné obchodní vztahy. Z České republiky se do Kazachstánu vyváţejí hlavně produkce českého zpracovatelského průmyslu: osobní auta,

1

CIA. Kazchkhstan. [online]. 2011 [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: . 2 Kubizňák, Ladislav. Kazachstán: teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Centrum vnějších ekonomických vztahů, 1996. Str. 6. ISBN neuvedeno. 3 OECD. Investment guide for the Kazakhstan / Organisation for Economic Co-operation and Development. Paris: Organisation for Economic Co-operation and Development, 1998. Str. 11. ISBN

92-64-16108-2 (broţ.). 4

BUSINESSINFO.CZ. Kazachstán: ekonomická charakteristika země. [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupný z WWW: .

Stránka 9 z 61

léčiva, stroje atd. Hlavní vývozní poloţkou z Kazachstánu jsou nerostné suroviny: ropa, minerální oleje, fosfor, nezpracovaná bavlna atd.5

1.1.1 Historie podnikání

Historie podnikání v Kazachstánu je velice krátká a začíná v roce 1991. Kazachstánské území nebylo moc rozvinuté aţ do druhé poloviny dvacátého století, kdy začala politika industrializace, před rokem 1917 v Kazachstánu dokonce nebylo ţádné město. Jednalo se o oblast, která byla silně zaměřena na zemědělství a chov dobytka6.

Obrázek 1. Země RVHP

Zdroj: www.wikipedia.org

Po druhé světové válce moje země zaţila obrovský boom, který souvisel s výstavbou nových podniků. Kazachstánské výrobky se prodávaly na velice rozsáhlém území – země RVHP lze vidět na obrázku nahoře.

5

BUSINESSINFO.CZ. Kazachstán: obchodní a ekonomická spolupráce s ČR. [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupný z WWW: 6 KALESNIK, Sergej. Sovetskij Sojuz: geografičeskoje opisanije v 22-ch tomach. Kazachstan. Moskva: Mysl’, 1970. Str. 119. ISBN neuvedeno.

Stránka 10 z 61

Na obrázku převaţuje červená barva, coţ jsou členské země, růţová barva je zastoupena sice také členskými zeměmi, avšak tyto země nespolupracovali. Jednalo se o Albánii. Světle červená barva znamenala přidruţeného člena a ţlutá pozorovatelský stát. S rozpadem SSSR se Kazachstán dostal do problémů kvůli zničení obchodních vztahů se zeměmi RVHP – HDP v té době zaţilo obrovský pokles7.

1.1.2 Právní úprava podnikání

Podnikatelská činnost v Kazachstánu je upravena, na rozdíl od České republiky, v občanském zákoníku. Daně v Kazachstánu jsou sjednoceny do jednoho daňového kodexu. Formy společností v Kazachstánu jsou v podstatě shodné s českými – jedná se o společnosti s osobním ručením a kapitálové společnosti. Společnosti s osobním ručením jsou tři: veřejná obchodní společnost, komanditní společnost a společnost s dodatečným ručením. Kapitálové společnosti jsou dvou typů: akciové a společnost s ručením omezeným. Zajímavostí akciové společnosti je to, ţe kazachstánský právní řád zakazuje vydávat akcie na doručitele, pouze na jméno. Další zajímavostí kazachstánského zákona je to, ţe akcionáři mohou nést odpovědnost za závazky společnosti, avšak pouze pokud sami svými úkony způsobili její úpadek. Komanditní společnost a společnost s ručením omezeným mají přibliţně stejné postavení jak v České republice. Kazachstánské obchodní právo zná další právní formu, která neexistuje v České republice – jedná se o společnost s dodatečným ručením. Členové této společnosti ručí za závazky svými vklady, které jsou součástí základního kapitálu, avšak při nedostatku finančních prostředků ručí svým majetkem ve výši, která odpovídá jejich vkladům8. Daně jsou na rozdíl od České republiky upraveny ve stejném zákoně – jedná se o Zákon Republiky Kazachstán o daních a jiných platbách do rozpočtu č. 99-IV ze dne 10. 12. 2008 (rusky Закон Республики Казахстан от 10. 12. 2008 № 99-IV - Налоговый Кодекс 7

OECD. Investment guide for the Kazakhstan / Organisation for Economic Co-operation and Development. Paris: Organisation for Economic Co-operation and Development, 1998. Str. 27. ISBN 92-64-16108-2 (broţ.). 8 Občanský zákoník Republiky Kazachstán ze dne 20. 12. 2004. § 84

Stránka 11 z 61

РК 2009 года - Кодекс Республики Казахстан "О налогах и других обязательных платежах в бюджет). Struktura daní je v Kazachstánu obdobná české:

1. přímé daně: 1.1. daně z příjmu fyzických osob a právnických osob, 1.2. daň z nemovitosti, 1.3. daň z převodu nemovitosti, dědická a darovací, 1.4. daň z vlastnictví auta; 2. nepřímé daně: 2.1. daň z přidané hodnoty, 2.2. daň spotřební, 2.3. daň z těţby přírodních zdrojů, 2.4. daň z příjmu z mezinárodních transitů, 2.5. daň z filiálky, 2.6. ostatní (akcízy, cla, daň z herního průmyslu)

Daně v Kazachstánu jsou stejně jak i ve zbytku světa přímé a nepřímé. Daňovým objektem u přímých daní je příjem nebo kapitál: daň z příjmů fyzických osob, daň ze zisku, daň z nemovitosti. Na nepřímé daně se vztahuje spotřeba – nákup výrobků a sluţeb. Přejděme na ty nejdůleţitější daně, které platí téměř kaţdý podnik. Daně z příjmů právnických osob jsou pouze tuzemské a zahraniční právnické osoby. Daně se platí z příjmu zmenšeného o daňově uznatelné výdaje. Sazba daně z příjmu je ve výši patnácti procent. Výše DPH se v současné době pohybuje na úrovni dvanácti procent. Kaţdá filiálka musí dle kazachstánských zákonů odvádět kromě „klasické“ daně z příjmu právnických osob ještě daň z filiálky ve výši patnácti procent. Dle aktuálního daňového zákona činí povinné platby na jednoho pracovníka šestadvacet procent z platu. Veškeré platby jsou odváděny zaměstnancem, nikoliv

Stránka 12 z 61

zaměstnavatelem. Z toho deset procent jsou odvody na důchodové pojištění, jedenáct procent na ţivotní pojištění a pět procent na sociální pojištění. Výhodou Kazachstánu je to, ţe mezi ČR a mojí zemí existuje dohoda o zamezení dvojího zdanění, která umoţňuje uznávat náklady z jiných zemí a danit příjem pouze v jednom místě9. Podle mého názoru daňový systém Kazachstánu je velmi nepřehledný a má velmi mnoho odchylek od pravidel, které se vyskytují ve formě různých úlev a zvýhodnění. Z toho důvodu bych doporučovala se zaměřovat pouze na místní poradenské a právní firmy, popřípadě na pobočky mezinárodních firem, které působí delší dobu na území Kazachstánu.

1.1.3 Státní pobídky

Státní podpora investicí v Kazachstánu je zajištěna pomocí zákona „O investicích“ ze dne 8. ledna roku 2003. V souladu s tímto zákonem mohou být investice podporovány tímto způsobem:

Osvobození od cla, Státní dotace.

Osvobození od cla můţe být poskytnuto maximálně na pět let. Pokud se bavíme o státních dotacích, tak podnikateli mohou být poskytnuty dotace ve formě: pozemků, budov, staveb, strojů a zařízení, výpočetní techniky, měřících a kontrolních přístrojů a zařízení, vozidel (s výjimkou osobních automobilů). Hlavní podmínkou poskytnutí této dotace je zařazení podnikání do prioritních druhů činností, které jsou vymezeny v nařízení vlády Kazachstánu č. 436 ze dne 8. března roku 2003. V daném nařízení je vymezeno dvě sto čtyřicet pět druhů podnikání, jedná se o zemědělství a průmysl.

9

Smlouva mezi Českou republikou a republikou Kazachstán o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku ze dne 29. 10. 1999

Stránka 13 z 61

Jmenovitě bych chtěla uvést aspoň některé druhy podnikání: zpracování potravin, textilu, zpracování dřeva, papírenský průmysl, chemický průmysl, výroba plastů, nekovových minerálních výrobků, hutních a kovodělných výrobků, strojů a zařízení, výrobní zařízení, doprava10. Dále jsou vyhlašovány státní zakázky. Jedná se o sluţby nebo výrobky, které nemohou být vyráběny státními organizacemi, tudíţ je potřeba tyto sluţby zajistit externě. Reţim zadávání státních zakázek je obdobný českému. Zajímavostí Kazachstánu jsou velké státní podniky, které také vyhlašují výběrová řízení na dodání výrobků nebo poskytnutí sluţeb. Posledním způsobem přilákání investic do ekonomiky je vytvoření tzv. zvláštních ekonomických zón. Vytvoření zón je spojeno s tím, ţe kazachstánská ekonomika je silně závislá na cenách nerostných surovin. Kazachstánská vláda chce diverzifikovat svoje hospodářství, tudíţ vytváří zvláštní zóny, které by měly přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti kazachstánských výrobků na světových trzích. Na konci roku 2010 v mé zemi existovaly následující ekonomické oblasti v těchto městech (seřazeno abecedně):

Astana, Aktau („Morport Aktau“), Kyzyl-Ordinská svobodná ekonomická zóna, Lisakovská svobodná ekonomická zóna, Šučinsko-Borovské lázeňské oblasti („Burabaj“), Ţezkazganská oblast (zóna Ţaireb Atasu).

1.1.4 SWOT a PEST analýza země

Na začátek bych chtěla poznamenat, ţe Kazachstán se mění velice rychle – kdyţ jsem poprvé přijela do České republiky, tak infrastruktura v Kazachstánu nebyla natolik rozvinutá 10

KAZINVEST. Investicionnye preferencii. [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupný z WWW: < http://www.kazinvest.kz/web/preferenzii>.

Stránka 14 z 61

jak teď. Je to podle mého názoru způsobeno tím, ţe do této země vstupuje velmi mnoho zahraničních investorů.

1.1.4.1 PEST analýza

Začneme analýzou PEST. Připomenu, ţe politické okolí je v této zemi úplně ovládáno prezidentem Nazarbajevym. Jako důkaz svých slov bych chtěla uvést, ţe v parlamentu země jsou v současné době pouze lidi z prezidentské strany Nurotan. Zákonodárná moc je v rukou parlamentu, který se skládá ze dvou komor - dolní (tzv. Maţilis) a horní komory (senát)11. Vláda je v Kazachstánu jmenována prezidentem, kterému je odpovědná za svou činnost. Soudnictví je v podstatě dvou typů – místní soudy a Nejvyšší soud. Místní soudy se dále dělí na obvodní a okresní. Největší stranou je Nurotan, která vznikla sloučením stran Otan a Asar. V současné době má tato strana přibliţně osm set tisíc členů. Ve srovnání s ostatními zeměmi regionu (např. Uzbekistán, Turkmenistán atd.) je v zemi poměrně vysoká úroveň svobody. Největšími obchodními partnery Kazachstánu jsou země EU, USA a Čína. Kazachstán má naprosto skvělé vztahy se všemi zeměmi nejen v Asii, ale i ve světě, o čemţ svědčí poslední summit OSCE konaný na konci roku 2010 v Astaně. Dalším okolím je ekonomické. V tomto okolí mě nejvíce zajímal vývoj základních ekonomických veličin – inflace, HDP, obchodní bilance atd. Rozhodla jsem se soustředit pouze na tyto skutečnosti, jelikoţ právě tyto veličiny přímo ovlivňují podnikání a ţivot lidí. Hlavním ekonomickým problémem Kazachstánu je inflace, která jiţ delší dobu převyšuje dvacet procent. Průmysl je orientován na těţbu nerostných surovin, zejména ropy a zemního plynu. Kazachstánský průmysl se ovšem potkává s problémy, mezi které patří: potřeba modernizace, energeticky náročná výroba, špatný stav infrastruktury a deficit odborníků12.

11

KUBIZŇÁK, Ladislav. Kazachstán: teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Centrum vnějších ekonomických vztahů, 1996. Str. 8. ISBN neuvedeno. 12 BUSINESSINFO.CZ. Kazachstán: ekonomická charakteristika země. [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupný z WWW: .

Stránka 15 z 61

V tomto ovšem shledám největší konkurenční výhodu českých firem, které chtějí působit v Kazachstánu. Při podnikání jsou důleţité obchodní banky. Bankovní sektor v Kazachstánu je poměrně stabilní, je ale silně ovládán státem. V současné době je obrovský potenciál v oblasti pojišťovnictví, jelikoţ tato oblast není v Kazachstánu rozvinutá. V pojišťovnictví bych doporučovala soustředit se zejména na pojištění fyzických osob, které se teprve dostává do módy13. Zajímavá je historie obchodních vztahů mezi Českou republikou a Kazachstánem. Kazachstán i přes důsledky krize zůstává pro Českou republiku důleţitým obchodním partnerem. Mimochodem je Kazachstán dlouhodobě zařazován českými ministerstvy mezi prioritní země. Vzájemná obchodní bilance je ukázána v tabulce dole.

Tabulka 1. Bilance vzájemné obchodní výměny – z Kazachstánu do ČR

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Vývoz

37,7

99,2

96,5

126,1

172,7

73

Dovoz

28

50,3

23,5

31,1

21,3

186

Obrat

67,5

149,5

120,0

157,2

194,0

259

Bilance

9,7

48,9

73,0

95,0

151,4

113

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/kazachstan-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr/7/1001279/

Co se týká struktury, tak z Kazachstánu se vozí nezpracované suroviny: ropa, minerální oleje, nezpracovaná bavlna, fosfor. Ve vývozu z České republiky převládají výrobky zpracovatelského průmyslu: osobní auta, stroje, léčiva atd.14 Od roku 2000 jsme byli svědky velmi silného hospodářského růstu země. Hlavním zdrojem ekonomického růstu jsou nerostné suroviny, které jsou na jednu stranu hlavní silnou stránkou, ale v tutéţ chvíli i její hlavní slabinou. 13

BUSINESSINFO.CZ. Kazachstán: finanční a daňový sektor. [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupný z WWW: . 14 BUSINESSINFO.CZ. Kazachstán: obchodní a ekonomická spolupráce s ČR. [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupný z WWW: .

Stránka 16 z 61

Přejděme k sociální struktuře obyvatelstva. Kazaši jsou nejpočetnější skupinou. Bohuţel po rozpadu Sovětského svazu jsme byli svědky poklesu počtu obyvatel, který byl způsoben jak poklesem nově narozených dětí, tak i přestěhováním lidí z Kazachstánu zejména do Ruska, zemí EU a USA. Vláda Kazachstánu na druhou stranu velice silně podporuje přestěhovalce kazašské národnosti, kteří se z různých důvodů ocitli v jiných okolních zemích. V současně době nejvíce reemigrantů přijíţdí z Uzbekistánu. Kazaši jim říkají Oralmany. Etnické sloţení lidí ţijících v Kazachstánu je velmi pestré. Počet národů obývající toto území převyšuje stovku. Mezi národy najdeme Němce, Poláky, Rusy, Bělorusy atd. Nejpočetnější jsou Kazaši a Rusové. Kazaši se mezi sebou dělí v důsledku svého historického vývoje do tří hlavních kmenových svazů: Uly ţuz (Starší), Orta ţuz (Střední) a Kiši ţuz (Mladší). Kaţdý kmenový svaz (v kazaštině ţuz) se dále dělí do rodů15. Převládajícím náboţenstvím země je islám, který je následován pravoslavím. Chtěla bych poznamenat, ţe v současné době vzrostl význam náboţenství v kazašské společnosti – více lidí začíná dodrţovat půsty, vzdává se určitých jídel (např. vepřového) atd. Kaţdý obyvatel Kazachstánu umí rusky. Kromě ruštiny má v zemi status úředního (oficiálního) jazyka kazaština. Bohuţel, ne kaţdý Kazach jí ovládá v dostatečné míře. Kazaština na rozdíl od ruštiny má status státního jazyka. Je patrná snaha kazašského státu zviditelnit kazaštinu a zvýšit její znalost v národě. Kazaština patří do rodiny turkických jazyků, do kterých bychom mohli zařadit uzbečtinu, turečtinu, ázerbájdţánštinu atd. Kazaština měla dlouhou dobu vliv z ruštiny – od roku 1940 se při zápisu kazaštiny pouţívá azbuka. PEST analýzu ukončíme technickým okolím země. Důleţité je to, ţe velmi důleţitou roli v Kazachstánu hrají telekomunikace – mobilních telefonů je daleko víc, neţ pevných linek. Na kazašském trhu v oblasti poskytování sluţeb připojení k internetu převládá Kazachtelekom, který má monopol v provozování internetu.

15

KUBIZŇÁK, Ladislav. Kazachstán: teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Centrum vnějších ekonomických vztahů, 1996. Str. 6. ISBN neuvedeno.

Stránka 17 z 61

1.1.4.2 SWOT analýza Přejděme k další analýze, která nese název SWOT. Daný typ analýzy rozděluje zkoumanou skutečnost do čtyř velkých oblastí – silné stránky (S), slabé stránky (W), příleţitosti (O) a hrozby (T). SWOT analýza je velice jednoduchá, ale na druhou stranu poskytuje velice rychlý přehled o jakékoliv skutečnosti. Nejsilnější

stránkou

Kazachstánu

je

jeho

politická

stabilita

a

prosperita.

V Kazachstánu na rozdíl od sousedních zemí nikdy nebyla ţádná barevná revoluce. V mé zemi nebyla ruština zamítnuta jako oficiální jazyk a doposud je moţné veškerou dokumentaci vést v ruštině. Pouze pro zajímavost uvedu skutečnost, ţe ve všech okolních zemích byla azbuka nahrazena latinkou. Kazachstán je velmi bohatý na nerostné suroviny: ropa, měď, zinek, zlato atd.16 Kromě toho vnitřní trh je poměrně velký – v dané zemi ţije více neţ patnáct milionů lidí. Obyvatelé daného státu jsou soustředění do několika měst, coţ umoţňuje daleko lépe provádět reklamní kampaně. Největší slabinou země je korupce a administrativní náročnost zaloţení podniku a neprůhledný daňový systém, o kterém jsem jiţ zmiňovala v předchozí podkapitole. O tom zmiňují četné zdroje a organizace – například OECD17. Z osobních zkušeností bych mohla uvést, ţe v Kazachstánu lze podnikat pouze ve spolupráci s místním partnerem. Příleţitosti jsou v Kazachstánu téměř ve všech sférách, největší rozvoj v mé zemi v současné době bezesporu zaţívá Astana, kde ještě, podle mě, velice silně chybí celková infrastruktura města. Hlavní kazachstánské město bylo postaveno pouze během několika let, coţ se odráţí ve sluţbách, jejich úroveň je podle mě velice nízká. České podniky jsou brány Kazachy velice kladně, o tom ale budu mluvit v příslušné kapitole své práce, která se bude zabývat uplatněním českého zboţí na místním trhu. Hrozbou jsou pololegální nebo dokonce nelegální schémata podnikání, která dělají místní firmy. To nejen dokáţe sníţit zisky, ale téţ zhoršuje image Kazachstánu.

KALESNIK, Sergej. Sovetskij Sojuz: geografičeskoje opisanije v 22-ch tomach. Kazachstan. Moskva: Mysl’, 1970. Str. 154-155. ISBN neuvedeno. 16

17

OECD. Fighting corruption in transition economies. Paris : Organisation for Economic Co-operation and Development, 2007. Str. 17. ISBN 978-92-64-02614-8 (broţ.).

Stránka 18 z 61

1.1.5 Organizace podporující export

Chtěla bych začít obchodní komorou. Tyto organizace jsou spojením podniků zabývajícím se obchodem, výrobou a sluţbami. Předchůdci komory byly středověké cechy obchodníků a řemeslníků. Celkovým cílem komor po celém světě je chránit obchodní zájmy a podporovat jejich rozvoj. Obchodní komora v Kazachstánu byla zaloţena v roce 1959 Radou ministrů Kazachstánské SSR. Komora funguje na základě soběstačnosti a sebefinancování, je neziskovou a nevládní organizací18.

Obrázek 2. Znak Obchodní komory Kazachstánu

Zdroj: http://cci.kz

Komora

zastupuje

zájmy podnikatelské

sféry a

poskytuje

celé

spektrum

podnikatelských sluţeb. Komora slouţí jako sociální a ekonomický partner pro malé, střední a velké firmy, pomáhá jejich dialogu s vládou a zahraničními partnery. Komora spolupracuje s více neţ sedmdesáti zeměmi. Mezi největší partnery komory jsou zařazeny následující země: Itálie, Spojené arabské emiráty, Rusko, Indie, Turecko, Jordánsko, Sýrie, Jihoafrická republika a Egypt19. V komoře pracuje přibliţně čtyři sta padesát lidí, kteří se zabývají servisem pro kazachstánské podnikatele, mezi které patří: poradenské a inspekční sluţby, poradenství v oblasti zahraničně - obchodní činnosti, hodnocení výrobků pro účely proclení, posouzení sporů mezi partnery atd. 18

OBCHODNÍ KOMORA KAZACHSTÁNU. [online]. 2010 [cit. 2010-12-05]. Dostupný z WWW: . 19 OBCHODNÍ KOMORA KAZACHSTÁNU. [online]. 2010 [cit. 2010-12-05]. Dostupný z WWW: .

Stránka 19 z 61

Obrovským přínosem kazachstánské obchodní komory je uspořádání business-fór. Tento způsob propagace a seznámení je velice vhodným pro navázání obchodních kontaktů. Velice zajímavým projektem je investiční portál společnosti KazInvest. Jeho cílem je umoţnit uţivatelům z různých zemí, aby se dověděli, co nejvíce informací o aktuální ekonomické a obchodní situaci v Kazachstánu. Portál je velice zajímavý a vytváří přehled o společnostech, které působí v Kazachstánu.

Obrázek 3. Znak Kazinvest

Zdroj: http://www.kazinvest.kz/

V současné době má odpovědnost za rozvoj průmyslu a podnikání kazachstánské Ministerstvo průmyslu a obchodu. Toto ministerstvo se řídí strategickým plánem, který je platný od roku 2010 aţ do roku 2014. Za toto období má ministerstvo zajistit konkurenceschopnost domácích výrobků v domácích a zahraničních trzích prostřednictvím zrychlené průmyslové a inovační politiky a ochrany domácích spotřebitelů, z nestandardních výrobků20.

20

Strategický plán Ministerstva průmyslu a obchodu Republiky Kazachstán na 2010-2014 léta.

Stránka 20 z 61

1.2 Hlavní problémy podnikání

Hlavním problémem investice na území Kazachstánu je byrokracie. Velice často si čeští podnikatelé stěţují na nesmyslné poţadavky ze strany kazašských úředníků, kteří po nich vyţadují „dárky“. Zahraniční investoři jsou některými úředníky bráni jako potenciální oběť, kterou je potřeba obrat o peníze. Kazachstánská vláda s tím tvrdě bojuje – například přes internetový portál ministerstva vnitra lze například podat anonymní stíţnost na korupční jednání státních úředníků. Bezesporu velkým problémem pro kazachstánskou ekonomiku je finanční krize. Tempa ekonomického rozvoje Kazachstánu byla silně ovlivněna jak poklesem poptávky ze zemí EU, tak i poklesem cen na strategické suroviny. Problémem Kazachstánu je jeho rozloha, coţ vyţaduje velké výdaje na dopravu. Kromě toho je Kazachstán poměrně daleko od svých hlavních odběratelů – zemí EU. Srdcem dopravy v Kazachstánu jsou ţeleznice, jelikoţ silnice jsou v poměrně špatném stavu. Silnice jsou nejen ve špatném stavu, ale i občas chybí – například v Kazachstánu neexistuje silniční spojení mezi západní částí země a jeho centrální a východní částí. Přitom silnice jsou základem pro převoz zboţí. Problémem je ovšem opotřebovanost motorových a elektrických lokomotiv a jejich nízká propustnost. Velice často se stává, ţe na ţeleznicích dosud jezdí lokomotivy, které byly koupeny v šedesátých a sedmdesátých letech. Rozvoj malého a středního podnikání je silně přibrzděn dostupností úvěrů s nízkou sazbou pro tyto podniky. Kazachstánské banky poskytují úvěry spíše velkým podnikům 21. Ostatní úvěry jsou příliš drahé a pohybují se na úrovni desítek procent. Ekonomická situace země je silně závislá na vývoji cen strategických surovin – ropy a plynu. Tato situace způsobuje to, ţe vývoj HDP země a ţivotní úroveň obyvatelstva je přímo závislá na ceně ropy a zemního plynu. Danou situaci se jiţ delší dobu snaţí vyřešit vedení země formou diverzifikace hospodářství.

21

Strategický plán Ministerstva průmyslu a obchodu Republiky Kazachstán na 2010-2014 léta.

Stránka 21 z 61

V současné době je patrná tendence začít kontrolovat dovoz do země za účelem ochrany vlastní ekonomiky. Je to velice pozitivní, jelikoţ malé a střední podniky v Kazachstánu nedokáţou efektivně konkurovat například levnému čínskému zboţí. Jako velké negativum současného stavu vidím přijetí celní unie s Běloruskem a Ruskem. Je to způsobeno tím, ţe Kazachstán musel v podstatě přijmout celní sazby, které jsou platné v Rusku. Ruské sazby jsou několikrát vyšší neţ v Kazachstánu. Sektor těţebního průmyslu je poměrně silně rozvinut. Problémem je atraktivita ostatních sektorů, které nejsou přitaţlivé pro malé a střední podniky kvůli administrativním překáţkám, špatné dopravní a komunikační infrastruktuře, nedostatku kvalifikované pracovní síly. Určitým problémem je nízká úroveň inovací – ukazatel vynálezů inovací je v Kazachstánu o jedna celá šest desetin niţší neţ v Rusku, pět aţ šestkrát niţší neţ v USA a Německu a třicetkrát niţší neţ v Japonsku22. Podle mého názoru se kazachstánská vláda vůbec nezabývá podporou technických vysokých škol, které jsou hlavním zdrojem inovací. Větší pozornost by měla být věnována hlavně vysokým školám, které poskytují vzdělání v oblasti chemického průmyslu. V Kazachstánu nemá malý a střední podnikatel moc informací o zahraničních trzích a moţnostech vývozu do okolních zemí. Podpora kazachstánské vlády je dle mě silně omezena na zpracovatelský průmysl. Je pochopitelné, ţe asi těţko nějaký malý nebo střední podnik bude působit v daném sektoru – malé a střední podniky spíše působí v odvětví sluţeb.

22

Strategický plán Ministerstva průmyslu a obchodu Republiky Kazachstán na 2010-2014 léta.

Stránka 22 z 61

2 Rozvoj malého a středního podnikání v ČR Poté, co jsem popsala podnikání v mé zemi, jsem schopna přistoupit k podnikání v zemi, kde v současné době studuji. Česká republika je na rozdíl od Kazachstánu daleko rozvinutější v mnoha oblastech. Je to způsobeno jak historickými podmínkami, tak i zeměpisnými. Česká republika leţí v centru Evropy a dlouhou dobu byla součástí habsburské říše, kde zaujímala velice důleţité postavení z hlediska svého vlivu na průmysl.

2.1 Vyhlídky a podpora podnikání

Stejně jak i v předchozí části začnu z dějin podnikání na českém území, poté se soustředím na právní podmínky podnikání, přejdu ke státním pobídkám a ukončím tuto kapitolu SWOT a PEST analýzou země.

2.1.1 Historie podnikání

Ve středověku byla průmyslovým centrem Kutná Hora, kde se těţilo stříbro. V devatenáctém století se konala průmyslová revoluce, která změnila nejen technické okolí země, ale i sociální strukturu společnosti – k moci se dostaly velké průmyslové podniky. Revoluce přinesla obrovský posun dopředu – jednalo se například o vynalezení parního stroje, který urychlil a zpříjemnil ţivot lidí. Českému území přispělo i to, ţe bylo součástí říše, která leţela na několika současných státech: Rakouska, Polska, Maďarska, Slovinska, České republiky, Ukrajiny a Rumunska. Tak rozsáhlé území nabízelo naprosto obrovský trh pro české zboţí (viz obrázek dole).

Stránka 23 z 61

Obrázek 4. Mapa Rakouskouherska

Zdroj: http://leccos.com/pics/pic/rakousko-uhersko-_mapa_1867.jpg

Začátek dvacátého století přinesl nejen jednu z nejkrvavějších válek v lidských dějinách, ale i rozdělení habsburské monarchie a vznik nezávislého československého státu. Československo bylo průmyslovým srdcem říše Habsburků - na daném území se nacházelo sedmdesát procent průmyslové výroby celé monarchie23. Rozvoj českého podnikání byl bohuţel zastaven okupací Německa a druhou světovou válkou – v té době český průmysl byl přímo podřízen fašistickému wehrmachtu a jeho potřebám. Po poráţce fašistů se v Československu ujali vlády komunisti. Rozvoj soukromého podnikání byl na dlouhou dobu zastaven. Český průmysl a česká ekonomika stejně jak i ekonomiky zemí RVHP byly orientovány na těţký průmysl, lehký a spotřební průmysl se úplně zanedbával. Přínosem vlády komunistů je však zprůmyslnění Slovenska, které aţ do šedesátých let bylo zemědělským regionem. Musím ale poznamenat, ţe ze začátku vliv SSSR byl vnímán velice pozitivně, jelikoţ český národ byl zklamán jak německou agresí, tak i politikou západoevropského appeasementu24. Rozvoj soukromého podnikání byl nastartován aţ po sametové revoluci, kdy se česká ekonomika musela přebudovat z plánovaného na trţní hospodářství. Velice zajímavým rysem té doby byla rozsáhlá privatizace a restituce majetku. 23

MASARYKOVA UNIVERZITA. Vývoj hospodářství na území ČR do roku 1990. [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupný z WWW: 24 DOMNITZ, Christian. Zápas o Benešovy dekrety před vstupem do Evropské unie: diskuse v Evropském parlamentu a v Poslanecké sněmovně parlamentu ČR v letech 2002-2003. Praha: Dokořán, 2007. Str. 25. ISBN 978-80-7363-151-2 (broţ.).

Stránka 24 z 61

Kazachstán a Česká republika na začátku devadesátých let prošly velice špatným obdobím, kdy převládala korupce a stínová, popřípadě černá ekonomika. Pouze pro zajímavost uvedu, ţe v České republice objem stínové ekonomiky činil cca pět procent a v Kazachstánu neuvěřitelných třináct procent25. Jak jsem jiţ několikrát uváděla ve své práci, české území bylo daleko rozvinutější, neţ země odkud pocházím. Jako potvrzení svých slov lze uvést některá jména českých podnikatelů: Baťa, Škoda atd. Všichni tito lidé se velice výrazným způsobem podíleli na rozvoji podnikání na českém území. U těchto lidí bych se chtěla zastavit, jelikoţ bez nich by byl popis historie českého průmyslu neúplný. Emil Škoda se narodil 19. listopadu 1839 v západočeské Plzni v bohaté rodině Škodů. Otec Emila byl mimochodem poslancem říšského sněmu. V roce 1869 koupil Emil Škoda za sto šedesát sedm tisíc šest set čtyřicet dva zlatých podnik Škoda a provedl rozsáhlé rekonstrukce, v té době jedním z nejdůleţitějších prodejních artikulů podniku byly zbraně. Škoda vţdycky vycházela vstříc svým klientům, proto se není čemu divit, kdyţ po několika letech firma zaměstnávala čtyři tisíce pracovníků a měla zakázky prakticky z celé Evropy26. Tomáš Baťa stejně jak i Emil Škoda se narodil v 19. století, působil pak hlavně v první polovině století dvacátého. Podnikání pro něj začalo malou obuvnickou ţivností, která vyráběla valašskou prošívanou houněnou obuv. Díky zkušenostem, které Baťa přivezl z Ameriky, podnik překonal Velkou depresi. Podnikatel dokázal vybudovat obchodní síť, která doslova drtila konkurenci svými nízkými cenami. Mezi nápady, které Baťa zrealizoval, patří pásová výroba obuvi, několik druhů mezd. Bohuţel ţivot jednoho z nejznámějších českých podnikatelů byl ukončen leteckou nehodou v roce 193227.

25

FASSMANN, Martin. Stínová ekonomika II : (stínová ekonomika v České republice). Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2003. Str. 13. ISBN 80-86729-04-4. 26 DANIEL MORÁVEK. 5 nejvýznamnějších českých podnikatelů v historii. [online]. 2010 [cit. 2010-12-05]. Dostupný z WWW: 27 DANIEL MORÁVEK. 5 nejvýznamnějších českých podnikatelů v historii. [online]. 2010 [cit. 2010-12-05]. Dostupný z WWW:

Stránka 25 z 61

2.1.2 Právní úprava podnikání

Podnikání je v České republice zakotveno v Listině základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR. Pokud se bavíme o podnikání v České republice, tak zde nás bude zajímat zejména Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, Obchodní zákoník, zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů a jednotlivé zákony vztahující se k daním. Na rozdíl od Kazachstánu Česká republika nemá jednotný daňový kodex. Daně v České republice tak, jak je známé v dnešní době, byly uzákoněny v podstatě v roce 1993. Daně se dělí na přímé a nepřímé podle jejich vztahu ke zdroji příjmů. Přímé daně zmenšují příjem v okamţiku jeho vzniku, nepřímé v případě nákupu zboţí nebo sluţby. Daňová soustava České republiky je následující:

1. přímé daně: 1.1. daně z příjmu fyzických osob a právnických osob, 1.2. daň z nemovitosti, 1.3. daň z převodu nemovitosti, dědická a darovací, 1.4. daň silniční; 2. nepřímé daně: 2.1. daň z přidané hodnoty, 2.2. daň spotřební, 2.3. ostatní (akcízy, cla, ekologická daň).

Přímé daně v České republice vybírají finanční úřady, které spadají pod české Ministerstvo financí, daň z přidané hodnoty a spotřební daně pak vybírají celní úřady, které jsou rovněţ součástí ministerstva financí. Pokud chcete podnikat v České republice, tak byste měli zváţit, zda budete podnikat sám (ţivnost) nebo ve společnosti s někým. Společnosti se v České republice dělí podle toho, zda se jedná o osobní nebo kapitálové ručení.

Stránka 26 z 61

Do společnosti s osobním ručením zařazujeme veřejnou obchodní společnost (v.o.s.), komanditní společnost (k.s). Kapitálové společnosti jsou dvě: společnost s ručením omezeným (s.r.o.) a akciová společnost (a.s.). Pouze pro zajímavost uvedu, ţe existují i další právní formy podnikání – například druţstvo nebo státní podnik. Tyto formy se ale nevyskytují moc často. Odborníci se shodují, ţe v českých podmínkách je nejlepším způsobem zaloţení s.r.o. Zaloţení této společnosti není tak náročné z hlediska kapitálu a administrativy a společníci na rozdíl od společností s osobním ručením neručí celým svým majetkem. Pro zaloţení s.r.o. je zapotřebí mít následující podklady: výpisy z rejstříku trestů budoucích jednatelů, doklady od finančního úřadu o nedoplatcích daní společníků, čestné prohlášení a podpisové vzory (notářsky ověřené) budoucích jednatelů, stanovení sídla společnosti, společenská smlouva, zaloţení účtu v bance, obdrţení ţivnosti, návrh na zápis do obchodního rejstříku, registrace u Správy sociálního zabezpečení a u zdravotní pojišťovny a registrace na finančním úřadu.28 Sazby daní jsou v ČR poměrně nízké. Problémem podnikání na českém území je ale sazba sociálního a důchodového pojištění29. Zaměstnavatel platí pětadvacet procent sociálního pojištění, zaměstnanec platí osm procent. Zaměstnanec také platí i zdravotní pojištění v celkové výši třinácti a půl procenta30. Porovnání povinných odvodů připadajících na jednoho zaměstnance jsou uvedeny v příloze této práce. Kazachstán je podle daňového zatíţení na tom daleko lépe. Mimochodem četné studie upozorňují, ţe daňový kodex v Kazachstánu je nejlepší mezi zeměmi bývalého SSSR31.

28

CZECH.CZ. Jak založit společnost s ručením omezeným. [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupný z WWW: . 29 CFE-EUTAX.ORG. [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupný z WWW: . 30 FINANCE. CZ. Zdravotní pojištění zaměstnanců. [online]. [cit. 2010-02-05]. Dostupný z WWW: . 31 OECD. Investment guide for the Kazakhstan / Organisation for Economic Co-operation and Development. Paris: Organisation for Economic Co-operation and Development, 1998. Str. 73. ISBN 92-64-16108-2 (broţ.).

Stránka 27 z 61

2.1.3 Státní pobídky

Státní pobídky v České republice, které směřují k rozvoji podnikání, jsou daleko rozsáhlejší neţ v Kazachstánu. Je to samozřejmě způsobeno tím, ţe české území je dlouhou dobu součástí EU. Státní pobídky v České republice bych rozdělila do čtyř velkých oblastí:

Přímá finanční podpora (dotace), Nepřímá finanční podpora (sníţení nebo osvobození od daní), Zvýšení informovanosti (informační portály), Zvýšení konkurenceschopnosti.

Prvním finančním zdrojem podpory pro místní podnikatele je operační program Podnikání pro inovace. Cílem programu je umoţnit malým a středním podnikům vylepšit vnitropodnikové procesy a dosahovat kvalitnějších výsledků pomocí inovace produktu a procesu výroby, logistiky nebo distribuce výrobků či sluţeb; organizační inovace v rámci podniku a marketingové inovace32. Kaţdý operační program začíná tzv. výzvou, jejíţ výše můţe být různá. Pro účely této práce bych uvedla jednu z výzev - Poradenství. Pro tuto výzvu se plánuje poskytnout podporu v celkové výši padesáti milionů Kč. V rámci dané výzvy mohou malé a střední podniky ţádat o dotace na sluţby poradců, které si mohou sami vybrat. Cílem dané výzvy je zvýšení konkurenceschopnosti podniku33. Poměrně důleţitým problémem České republiky jsou záplavy, které jednou za několik let dokáţou zničit celé oblasti. Česká vláda umoţnila v roce 2010 v případě postiţení oblasti

32

CZECHINVEST. Poradenství – Výzva I. [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupný 33 CZECHINVEST. Poradenství – Výzva I. [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW:

Stránka 28 z 61

z

WWW:

záplavami prodlouţit lhůtu k podání daňového přiznání. Fyzické a právnické subjekty byly také osvobozeny od správních poplatků souvisejících s daňovým řízením34. Dále jsou od darovací daně osvobozeny dary – samozřejmě pouze v záplavových oblastech. Velice pozitivně hodnotím také prominutí sankcí za nesplacení daní postiţenými osobami. Kromě toho se ţadatel můţe obrátit na Ministerstvo financí, kde mu mohou sníţit následující daně: daň dědickou, daň darovací a daň z převodu nemovitostí35. Jedním z ústředních bodů pro jednání české vlády ve vztahu k podnikatelům je omezení administrativní zátěţe. Tento cíl bude dosaţen následující cestou: redukce počtu výkazů, redukce poloţek a příloh výkazů, zavedení elektronického sběru dat, vyuţití jiného registru či jiných administrativních zdrojů36. Další cestou pro sníţení administrativní zátěţe jsou změny zákonů. Nejdůleţitější změna se podle mého názoru odehrála v roce 2008, kdy došlo k novelizaci jednoho z nezávaznějších právních předpisů – jedná se o Ţivnostenský zákon. Dle odhadů odborníků roční úspora nákladů u podnikatelů, která se odehrála kvůli změně daného zákona, je ve výši čtyř set osmdesáti milionů korun37. Další oblastí podpory je zvýšení informovanosti podnikatelů. Tohoto cíle je dosaţeno pomocí zprovoznění několika webových stránek. Za zmínku stoji portál BusinessInfo.cz. Cílem daného portálu je zjednodušení, zejména malým a středním podnikatelům, orientace v informacích a sluţbách poskytovaných státní správou. Tento informační zdroj je financován vládní agenturou CzechTrade a je ve správě Ministerstva průmyslu a obchodu38. Dalším zajímavým informačním portálem je Evropský portál pro malé podniky. Stránky daného webu jsou zaměřeny na podporu malých podniků v rámci Evropské unie a globálního trhu39.

34

NAŠEPENÍZE.CZ. Lidé a firmy postižení povodněmi mohou dostat úlevy. [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: 35 NAŠEPENÍZE.CZ. Lidé a firmy postižení povodněmi mohou dostat úlevy. [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: 36 MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Analýza stávajících zjišťování v rámci snižování administrativní zátěže podnikatelů. [online]. 2009 [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: 37 MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Vláda schválila Plán snižování administrativní zátěže podnikatelů do roku 2010. [online]. 2008 [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: 38 BUSINESSINFO.CZ. [online]. 2011 [cit. 2011-12-05]. Dostupný z WWW:

Stránka 29 z 61

Na daném portálu lze nalézt spoustu zajímavých informací vztahujících se k problematice malého a středního podnikání. Z událostí, které se konaly v minulém roce, bych chtěla zmínit Evropský týden malých a středních podniků. Tato akce byla zahájena v roce 2009 a je koordinována Generálním ředitelstvím Evropské komise pro podniky a průmysl. Kampaň byla plně decentralizována kvůli tomu, aby se domluvili podnikatelé, kteří se nacházejí blízko sebe. Hlavními cíli kampaně bylo:

Poskytnout informace o tom, co v rámci podpory nabízí orgány EU a národní, regionální a místní orgány mikropodnikům, malým a středním podnikům; Propagovat podnikání, aby v budoucnu více lidí, zvláště těch mladších, mohlo najít v podnikání svou kariéru; Přinést podnikatelům uznání za jejich přínos k blahobytu v Evropě, zaměstnanosti, inovaci a konkurenceschopnosti40.

Inovace jsou všude na světě předpokládány za hlavní zdroje rozvoje země. Z toho důvodu je potřeba náleţitá péče o inovace ze strany státu. Právě proto byla vládou České republiky na základě usnesení č. 270 ze dne 24. března 2004 schválena Národní inovační strategie ČR, která je zaměřena především na rozvoj inovací v rámci ČR. V době psáni této práce platila Národní inovační politika České republiky na léta 2005 – 2010, která výše zmíněnou strategii rozpracovávala do detailních kroků. Tato politika je zaměřena zejména na inovace technické povahy41.

39

EVROPSKÁ KOMISE. Evropský portál pro malé podniky. [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupný z WWW: 40 EVROPSKÁ KOMISE. Evropský portál pro malé podniky. [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupný z WWW: 41 MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Národní inovační politika České republiky na léta 20052010. [online]. 2006 [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: .

Stránka 30 z 61

2.1.4 SWOT a PEST analýza země

Struktura české ekonomiky je úplně jiná, neţ kazachstánská. Je to způsobeno podle mého názoru historickým rozdílem – české hospodářství bylo velmi dlouhou dobu perlou habsburské říše, kdeţto průmysl v Kazachstánu se začal rozvíjet aţ ve dvacátém století.

2.1.4.1 PEST analýza

Začneme analýzou PEST. První oblastí je politické okolí. Na rozdíl od Kazachstánu má v ČR parlament naprosto rozhodující pravomoc. V současné době v českém parlamentě hrají nejdůleţitější roli následující strany: ČSSD, ODS, Věci Veřejné, Komunistická strana a TOP 09. Ve všech předchozích volbách hlavní roli hrály ČSSD a ODS, od minulého roku se na politickém Olympu objevily další dvě strany, které vzaly původním dvěma obrům poměrně mnoho hlasů. Parlament má dále ještě horní komoru – Senát, který nemá moc velké funkce. Parlament je zřízen na základě Ústavy ČR z roku 1992. V současné době se v České republice hodně diskutuje o zrušení Senátu. Zastánci zrušení Senátu uvádějí například následující důvody: nízká účast voličů, mnoho Čechů povaţuje Senát za „odkladiště přestárlých politiků“42 atd. Důvod proti zrušení Senátu je následující: zrušení Senátu vyvolá napětí v české veřejnosti. Kromě toho Senát dokáţe určitým způsobem změnit rozhodnutí poslanců - čeští poslanci nemohou přehlasovat senátory v následujících oblastech: změny ústavního zákona, volebních zákonů, zákonů o styku obou komor Parlamentu, jednacího řádu Senátu a některých mezinárodních smluv43. Vláda je zpravidla sestavována vítěznou stranou, která získá nejvíce hlasů ve volbách do Poslanecké sněmovny. V současné době je ale sestavena koaliční vláda, která je sloţena ze

42

JOSEF MLEJNEK. Zrušit Senát, nebo natvrdlé voliče. [online]. 2006 [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: . 43 VLADIMÍR MICHNA. Senát Parlamentu České republiky. [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW:

Stránka 31 z 61

zástupců tří politických stran. Jako velice negativní skutečnost hodnotím odvolání české vlády během předsednictví EU. Soudní moc v českých podmínkách bychom mohli rozdělit do tří hlavních oblastí: ústavní, občanské a správní. První, soud stojí trochu mimo „klasické soudnictví“, jelikoţ se zabývá pouze otázkami spojenými s českou Ústavou. Občanské soudnictví je sloţeno z osmi krajských soudů, jednaosmdesáti okresních soudů a dvou vrchních soudů a Nejvyšším soudem České republiky. Správní oblast má na starosti Nejvyšší správní soud. Vojenské soudy byly zrušeny v roce 1993. Přejděme k dalšímu okolí. V ekonomickém okolí mě nejvíce bude zajímat inflace a HDP. Rozhodla jsem se uvést, jak se vyvíjelo HDP za posledních dvanáct let. Jak je vidět po ekonomické krizi, která nastala v roce 1998, se české HDP pohybovalo v kladných číslech. Zlom přišel aţ s ekonomickou krizí v roce 2008.

Obrázek 5. Průběh českého HDP

Zdroj: vlastní kresba na základě www.csu.cz

Inflace na rozdíl od Kazachstánu nepřevyšuje osm procent, česká měna nezaţila prudké výkyvy, jak tomu bylo v případě kazachstánského tenge. Význam průmyslu výrazně klesl, kromě toho se změnila jeho struktura – v osmdesátých a devadesátých letech hlavní rolí hrálo hutnictví, v současné době tuto roli převzal automobilový průmysl a strojírenství.

Stránka 32 z 61

Bohuţel s růstem kurzu koruny klesl cestovní ruch. Dalším problémem České republiky je rozpočtový deficit, který se neustále prohlubuje. Poslední ekonomickou oblastí, kterou bych chtěla zmínit, jsou banky. České bankovnictví má velmi dlouhou historii – české území bylo dlouhou dobu součástí Rakouskouherska, kde bankovní sektor byl velmi důleţitý. V té době největší roli na českém trhu hrála Ţivnostenská banka pro Čechy a Moravu44. Český bankovní sektor patří na rozdíl od kazachstánského téměř celý zahraničním investorům – majitelé z EU se podílejí pětasedmdesáti procenty, USA pěti aţ deseti procenty. Vliv českého kapitálu je nepatrný a pohybuje se na úrovni patnácti procent45. Pokud nás bude zajímat vlastnictví českých bank dle zemí, tak ČSOB spadá do KBC (Belgie), Česká spořitelna do Erste Group (Rakousko), UniCredit Bank Czech do UniCredit Group Republic (Itálie), Komerční banka do Societe Generale (Francie), GE Money Bank do GE Money (USA), Raiffeisenbank do Raiffeisen Zentralbank Österreich AG (Rakousko). Český bankovní sektor je velice transparentní a velmi silný – české komerční banky během krize neměly jak jejich protějšky v ostatních zemích EU problém s likviditou a nedošlo ke krachu ţádné české banky. Problémem českých bank je výše poplatků, které jsou druhé největší v centrální Evropě a sedmé největší v EU46. Sociální struktura se v České republice silně měnila během dvacátého století. Bylo to zřejmě způsobeno válkami na území Evropy. Před druhou světovou válkou se výrazně na české populaci podíleli Němci. Po poráţce fašistického Německa byli Němci násilně odsunuti a na jejich místo přišli čeští přestěhovalci47.

44

VENCOVSKÝ František. Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: bankovní institut, 1999. Str. 184. ISBN 80-7265-030-0. 45 ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Zpráva o výkonu dohledu. [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: . 46 PETR KUČERA. Češi platí nejvyšší bankovní poplatky ve střední Evropě. [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: . 47 KUKLÍK, Jan. Mýty a realita tzv. "Benešových dekretů": dekrety prezidenta republiky 1940-1945. Praha: Linde, 2002. Str. 256-257. ISBN 80-7201-352-1 (broţ.).

Stránka 33 z 61

Hustota zalidnění je poměrně velká a je soustředěna hlavně do větších měst. Nejvíce lidí ţije v hlavním městě v Praze. Etnické sloţení České republiky je poměrně homogenní – do české nebo moravské národnosti se hlásí přibliţně devadesát čtyři procent48. V České republice ţije velmi mnoho cizinců, nejvíce jsou zastoupeni Ukrajinci, Slováky, Vietnamci, Poláky, Rusi a Němci. Co se týká náboţenství, tak většina Čechů jsou ateisti. Pokud se budeme bavit o počtech věřících, tak nejvíce je zastoupena římsko-katolická církev. O technickém okolí budu mluvit v následujících kapitolách. Rozhodla jsem se, ţe českým podnikům bude věnována zvláštní kapitola – český průmysl je silně rozvinut, tudíţ vyţaduje zvláštní pozornost.

48

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Národnosti v ČR od r. 1921. [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: .

Stránka 34 z 61

2.1.4.2 SWOT analýza

SWOT analýzu začneme silnými stránkami. Hlavní silnou stránkou České republiky je bezesporu její geografické umístění (viz mapa). Česká republika se nachází uprostřed Evropy, coţ jí umoţňuje být mostem mezi východní a západní Evropou.

Obrázek 6. Mapa ČR

Zdroj: www. celysvet.cz

Politická a ekonomická situace je v Čechách velmi stabilní, během devadesátých let nedošlo k výraznému kolísání kurzu měny a hyperinflaci, jak tomu bylo ve většině sousedních zemí. Tato situace zřejmě láká zahraniční investory. Jak jsem uváděla v předchozí kapitole, český průmysl je silně rozvinut, české zboţí je známo po celém světě. Z vlastních zkušeností mohu uvést, ţe kaţdá zámoţná kazachstánská rodina má u sebe český lustr. Slabou stránkou českého exportu je jeho přílišná orientace na západní Evropu. Podle mého názoru české podniky naprosto zbytečně opustily trhy zemí bývalého SSSR a začaly se snaţit probojovat na vyspělých trzích. České podniky nedokáţou dostatečným způsobem konkurovat západním podnikům, které jiţ mají dlouholetou zkušenost v marketingu.

Stránka 35 z 61

Další slabinou České republiky jsou chybějící nerostné suroviny – je to zřejmě způsobeno tím, ţe na českém území byl velmi silně rozvinut průmysl, který v podstatě vytěţil téměř všechno. Posledním problémem je administrativní náročnost v zaloţení podniku. Zbývají mi pouze hrozby. Největší hrozbou je podle mého názoru změna ve struktuře obyvatelstva – stále více přibývá lidí v důchodovém věku, kdeţto počet narozených dětí drasticky klesá. Můţe to vést k tomu, ţe vláda bude muset provést rozsáhlé změny v sociální politice a omezit starobní důchody.

Stránka 36 z 61

2.1.5 Současná situace V české ekonomice doposud velmi důleţitou roli hraje průmysl, který je na velmi vysoké úrovni. České výrobky jsou známé nejen v Kazachstánu, ale i v celé východní Evropě. Pro vzájemnou spolupráci mezi Českou republikou a Kazachstánem jsou důleţité následující oblasti českého průmyslu:

Strojírenství a hutní průmysl, Stavebnictví, Chemický průmysl, Potravinářský průmysl, Sklářský průmysl.

Strojírenské podniky můţeme najít tam, kde je rozšířeno hutnictví – je pochopitelné, ţe dva směry v průmyslu jsou přímo na sobě závislé. Mezi nejdůleţitější české podniky působící v této oblasti jsou zařazeny: Tatra, TEDOM, Škoda Auto, Iveco Czech Republic, Zetor. Za zmínku stojí Aero Vodochody a Let Kunovice. Mezi nejdůleţitější české podniky zabývající se hutnictvím patří Nová Huť a Vítkovické ţelezárny. České stavební firmy jsou v době psaní této práce silně ovlivněny hospodářskou krizí. Mezi velkými hráči na stavebním trhu patří: FIRESTA, HOCHTIEF CZ, Syner, Beta. Chemický průmysl je silně rozvinut po celém českém území. Říká se, ţe dle rozvoje daného typu průmyslu se dá určit celkový rozvoj země. Je to zřejmě způsobeno tím, ţe v chemickém průmyslu hraje velkou roli pracovní síla, chemický průmysl je kromě toho velice nebezpečný pro ekologii. Toto odvětví je v České republice zastoupeno plastikářským, farmaceutickým, gumárenským průmyslem a výrobou papíru. Kromě toho petrochemie (zpracování ropy) je v České republice na poměrně vysoké úrovni. Hlavním hráčem ve farmaceutickém průmyslu je bezesporu Zentiva. Mezi nejdůleţitější závody, které se zabývají zpracováním ropy, patří Česká rafinérská, Paramo a

Stránka 37 z 61

Benzina. Dále je potřeba poznamenat firmy Spolek pro chemickou a hutní výrobu (Spolchemie) a Deza ve Valašském Meziříčí. Energetický průmysl je zastoupen jednou z největších firem střední Evropy – jedná se o gigant ČEZ. Tento podnik provozuje elektrárny, které pouţívají: uhlí, jadernou energii, vodu, vítr a slunce. Těţba uhlí je provozována na východě Čech (Moravy) v oblasti Ostravy, kde jsou největším podnikem Ostravsko-karvinské doly. Pokud se řekne v Kazachstánu Česká republika, tak kaţdý si pod tím představí zejména pivo. V ČR má téměř kaţdé město svůj pivovar, největší z nich jsou v Praze, Brně, Plzni, Ostravě, Českých Budějovicích a Opavě. Pokud budeme jmenovat, tak zde je potřeba zmínit: Plzeňský Prazdroj, Budějovický Budvar, Staropramen, Heineken. Velmi dlouhou tradici má sklářský průmysl, podniky působící v daném odvětví najdeme na severu a západě země, mezi největší patří Květná a Sklárny Bohemia. Sklárny stejně jak i stavebnictví byly silně zasaţeny hospodářskou krizí.

Stránka 38 z 61

2.1.6 Organizace podporující export

První organizací podporující export je bezesporu české Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo je odpovědné za celkovou koncepci realizace vládní strategie v oblasti podpory malého a středního podnikání. Hlavními organizacemi podporujícími český export do zahraničí jsou Česká exportní banka a EGAP. Těmto dvěma strukturám bych se chtěla věnovat. První subjekt má podobu akciové společnosti, která je vlastněna českým státem. Organizace je poměrně stará – vznikla v roce 1995 Hlavním úkolem ČEB je podporovat českého vývozce poskytnutím dlouhodobých zdrojů financování v objemech, které jsou potřebné pro vývoz zboţí. Pro malé a střední podniky nabízí tato banka odbornou konzultaci jak ve fázi přípravy exportního kontraktu tak při stanovení struktury financování49. Pokud nás zajímají konkrétní produkty nabízené ČEB, tak mezi ně patří: úvěr na financování výroby pro vývoz (předexportní úvěr), přímý vývozní dodavatelský úvěr, přímý vývozní odběratelský úvěr (příjemcem úvěru je zahraniční dovozce), nepřímý vývozní odběratelský úvěr (příjemcem úvěru je banka zahraničního dovozce), úvěr na investice v zahraničí, refinanční vývozní dodavatelský úvěr, refinanční vývozní odběratelský úvěr, odkup pohledávek z akreditivů bez postihu, odkup vývozních pohledávek s pojištěním bez postihu, bankovní záruky, financování prospekce zahraničních trhů, doprovodné finanční sluţby50. Další organizací je Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP). Tato pojišťovna je součástí státní politiky podporující export. Hlavními právními normami pro danou pojišťovnu je zákon č. 363/1993 Sb., o pojišťovnictví a zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Hlavním posláním a cílem dané pojišťovny je ochrana vývozců a bank financujících vývoz proti komerčním a teritoriálním (politickým) rizikům. Tímto, stejně jak i ČEB, umoţňuje českým výrobcům prodávat svoje výrobky za srovnatelných finančních podmínek, jak i ve vyspělejších zemích. 49

ČESKÁ EXPORTNÍ BANKA. Pro malé a střední firmy. [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupný z WWW: 50 ČESKÁ EXPORTNÍ BANKA. Seznam hlavních produktů financování ČEB. [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW:

Stránka 39 z 61

EGAP nabízí celou řadu produktů: pojištění krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých vývozních úvěrů proti teritoriálním rizikům, pojištění potvrzeného akreditivu, pojištění úvěru na předexportní financování výroby pro vývoz proti riziku nesplnění vývozního kontraktu atd.51. Na závěr k EGAPu a ČEB bych chtěla poznamenat, ţe česká vláda na začátku tohoto roku výrazně posílila fondy ČEB a EGAPu, fondy těchto dvou institucí budou navýšeny o jednu miliardu Kč52. V České republice hrají velkou roli soukromé organizace, které se zabývají podporou exportu. Jedná se o obchodní komory. V České republice existuje docela velký počet těchto organizací, které jsou rozděleny dle území, na která se zaměřují. Nejdůleţitějšími komorami jsou:

Hospodářská komora České republiky, Hospodářská komora Česko – země SNS, Česko-německá obchodně průmyslová komora, Britská obchodní komora v České republice, Nizozemsko-česká obchodní komora, Francouzsko-česká obchodní komora.

Nizozemsko-česká obchodní komora, která má oddělení jak v Praze, tak i v Haagu a od roku 1992 se zaměřuje na prohloubení nizozemsko-českých obchodních vztahů. Mezi její sluţby patří: pořádání velkých společenských akcí, vydávání Bulletinu, organizace seminářů, spolupráce s ostatními obchodními komorami53.

51

BUSINESSINFO.CZ. Nabídka služeb EGAP. [online]. [cit. 2011-12-05]. Dostupný z WWW: . 52 E15. Stát letos posílí fondy ČEB a EGAP celkem o dvě miliardy korun. [online]. [cit. 2011-12-05]. Dostupný z WWW: . 53 NIZOZEMSKO-ČESKÁ OBCHODNÍ KOMORA. [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupný z WWW: .

Stránka 40 z 61

Francouzsko-česká obchodní komora působí od roku 1996 a má jak francouzské firmy, tak i jejich české kolegy. Na rozdíl od předchozí instituce tato komora přímo nabízí průzkumy francouzského trhu, vyhledávání obchodních partnerů, vedení dočasných i stálých obchodních zastoupení54. Kazachstán je součásti zemí SNS, v České republice existuje celá řada komor, které mají za cíl spolupráci s těmito zeměmi. Jedna komora se ale vymyká z tohoto seznamu – jedná se o Komoru pro hospodářské styky se zeměmi SNS. Z české strany v této komoře najdeme celou řadu významných firem, mezi které patří ČSOB, ČKD Group, Škoda JS atd. Komora působí jiţ více neţ deset let a má v současné době více neţ sto firem. Hlavním cílem Komory je podpora českých podnikatelských subjektů v jejich obchodních aktivitách na trzích zemí SNS55. Komora dokáţe svým členům nabídnout velice širokou nabídku sluţeb, mezi které patří: účast v misích českých podnikatelů do zemí SNS, poradenské a informační sluţby, pomoc s vyřizováním víz, organizace seminářů. Obrovskou výhodou komory je to, ţe tato instituce dokáţe nejen poskytnout informaci o tenderech, ale i najít obchodního partnera v zemích SNS56. Poslední komorou, kterou bych chtěla zmínit je Česko-německá obchodní a průmyslová komora. Jedná se o jednu z nejstarších organizací - tato komora působí jiţ od roku 1993. Komora se zabývá předáváním a výměnou informací mezi podniky, zastupuje a hají zájmy svých členů při jednáních s politickými a nestátními institucemi a nabízí konzultantské sluţby57.

54

FRANCOUZSKO-ČESKÁ OBCHODNÍ KOMORA. Cíle a poslání. [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupný z WWW: . 55 KOMORA PRO HOSPODÁŘSKÉ STYKY SE ZEMĚMI SNS. Představení. [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupný z WWW: 56 KOMORA PRO HOSPODÁŘSKÉ STYKY SE ZEMĚMI SNS. Poptávky ze zemí SNS. [online]. [cit. 2011-0205]. Dostupný z WWW: . 57 EUAKTIV.CZ. Česko-německá obchodní a průmyslová komora. [online]. [cit. 2010-02-05]. Dostupný z WWW:

Stránka 41 z 61

Obrázek 7. Logo Česko-německé obchodní a průmyslové komory

Zdroj: http://tschechien.ahk.de/

Nabídka česko-německé obchodní komory je daleko rozsáhlejší, neţ nabídka ostatních komor. Je to zřejmě způsobeno tím, ţe obchodní vztahy mezi ČR a Německem jsou velice rozsáhlé a Německo je nejdůleţitější zahraniční partner České republiky. Nabídka této komory je sloţena z:

Výstavy a veletrhy, Prodej a nákup, Investice58.

Komora provozuje výstavy kvůli tomu, ţe velmi mnoho výstav se odehrává právě v Německu, oficiální stránky komory uvádějí, ţe dvě třetiny celosvětově významných výstav najdeme u západního souseda Česká republiky. Prodej a nákup je soustředěn na hledání vhodného partnera a zahrnuje jak poskytování informací o vhodné firmě, inzerování, tak i její přímé oslovení. Sluţby pro investory jsou velmi rozsáhlé a zahrnují poradenství ve všech oblastech: daně, HR management atd. Na závěr této kapitoly bych chtěla zmínit CzechInvest, Czechtrade a Czechtourism. Začneme Czechtradem. Tato instituce je vládní agenturou, která poskytuje informace o světových trzích. Czechtrade má velice širokou síť zahraničních kanceláří, coţ mu umoţňuje poskytovat výborné informace o daných zemích.

58

ČESKO-NĚMECKÁ OBCHODNÍ A PRŮMYSLOVÁ KOMORA. Naše služby. [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: .

Stránka 42 z 61

Obrázek 8. Logo Czechtrade

Zdroj: http://www.czechtrade.cz

Czechtrade působí jiţ více neţ deset let a poskytuje hlavně informace pro české vývozce. V současné době má společnost třiatřicet kanceláří v šestatřiceti zemích světa. Instituce působí na všech kontinentech59. Tato instituce poskytuje hlavně poradenské sluţby, které jsou zaměřeny do dvou oblastí: poskytování informací o té či oné zemi a konzultování exportního záměru. Informace jsou určeny hlavně malým a středním podnikům60. Pobočka v Kazachstánu se nachází v bývalém hlavním městě – Almaty. Něco málo bych chtěla napsat o Czechtourismu. Czechtourism je státní příspěvkovou organizací MMR a byla zřízena hned po oddělení Slovenska – v roce 1993. Smyslem existence organizace je propagace České republiky jako atraktivní turistické destinace. Stejně jak i předchozí organizace Czechtourism má několik desítek poboček, které mají za úkol propagovat Českou republiku jako zajímavou turistickou destinaci. Dalším úkolem organizace je marketingové šetření, které slouţí jako podklad pro sestavení satelitního účtu cestovního ruchu pro ČR61. Poslední oblastí působení je informativní oblast – například na stránkách této organizace najdeme informaci o aktuálních veletrzích. Czechinvest nepodporuje přímo export, ale zaměřuje se na podporu přílivu zahraničních investic do České republiky. Tohoto cíle dosahuje tím, ţe nabízí svým klientům potřebné informace, kontakty a pomáhá jim realizovat jejich projekty.

59

CZECHTRADE. CzechTrade ve světě. [online]. [cit. 2010-02-05]. Dostupný z WWW: 60 CZECHTRADE. FAQ. [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: . 61 CZECHTOURISM. Informace o CzechTourism. [online]. [cit. 2010-02-05]. Dostupný z WWW:

Stránka 43 z 61

Obrázek 9. Logo CzechInvestu

Zdroj: www.czechinvest.org/

Daná organizace se podílela na více neţ tisíc tři sta deseti investičních pobídek v celkové hodnotě šesti set padesáti osmi miliard korun. CzechInvest přispěl k tvorbě více neţ dvou set třiceti tisíc pracovních míst. Mezi hlavními klienty CzechInvestu patří malé a střední podniky ze zpracovatelského průmyslu62.

62

CZECHINVEST. Historie a výsledky. [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: .

Stránka 44 z 61

2.2 Hlavní problémy podnikání

Stejně jak v Kazachstánu, tak i v České republice jsou určité problémy. Na rozdíl od Kazachstánu jsou tyto problémy trochu jiné povahy. Stejným problémem, na které naráţí všechny subjekty je sloţitost a zdlouhavost zaloţení právnické osoby. Při zaloţení společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti kaţdého ţadatele čeká pochůzka minimálně patnácti návštěv v různých institucích. Dle mých odhadů zaloţení firmy v ČR zabere minimálně měsíc. Obrovským problémem je to, ţe pokud při zaloţení firmy uděláte nějakou chybu, tak tato chyba můţe ovlivnit celý proces. Stejně jak i v ostatních zemích většina investic směřuje do „bohatších regionů“ a větších měst, na coţ upozornila studie na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze z roku 2007. Tato situace způsobuje ještě větší prohloubení rozdílů mezi Středočeským krajem a Prahou a zbývajícími oblastmi České republiky63. Studie také upozornila na to, ţe investiční pobídky vlády silně deformují český trh na úkor zahraničních firem. Dle dané studie většinu výhod dostávají velké firmy, které dokáţou narůst aţ do velikosti odpovídající známému anglickému sloganu "too big to fail". Česky bychom to mohli přeloţit jako příliš velký pro krach. Tento slogan znamená, ţe stát z obav, ţe dojde ke krachu těchto velkých firem, bude veškerá úsilí směřovat na jejich podporu. Jak jsem jiţ několikrát psala, inovace jsou jedním z motorů růstu ekonomiky státu. Četná studia upozorňují, ţe v českých podmínkách není inovacím věnovaná dostatečná pozornost. Týká se to zejména následujících oblastí: nevyhovující legislativní klima v této oblasti, nedostatečný počet pobídek a financování inovačního procesu, nedostatečná právní ochrana, systémové bariéry v oblasti správy 64.

63

MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Analýza investičních pobídek v České republice. [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: 64 MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Koncepce inovací pro oblast průmyslu a podnikání na období 2005-2008. [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: .

Stránka 45 z 61

Dalším problémem souvisejícím s inovacemi je slabá rozvinutost systému návaznosti prvního (základního) výzkumu na realizační fáze. Lidově řečeno jedná se o situaci, ve které „Výzkum je tvořen kvůli výzkumu“. Česká ekonomika dle odborníků profituje zejména kvůli tzv. „low-cost strategy“. Tato strategie znamená situaci, ve které hlavním zdrojem konkurenční výhody země jsou nízké náklady (mzdy, měnový kurz atd.)65. V současné stále více se globalizující ekonomice se do popředí dostávají státy, které mají ještě niţší náklady (např. Čína, Indie a Vietnam). Po několika letech česká ekonomika jiţ nedokáţe vzdorovat těmto zemím, z toho důvodu je jedinou výhodou soustředit se na inovace. Posledním problémem, na který bych chtěla upozornit, je pouţití rizikového kapitálu. V českých podmínkách tento způsob financování ještě zřídka kdy bývá vyuţíván. Rizikové investice jsou sice rizikovější neţ ostatní, avšak pomocí daných investic se dá dosáhnout poměrně velkých zisků.

65

MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Národní inovační politika České republiky na léta 20052010. [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: .

Stránka 46 z 61

3 Možnosti podnikání českých subjektů v Kazachstánu a kazachstánských subjektů v ČR Tato část mé práce má návrhový charakter a je zaměřena na poskytnutí praktických informací o podnikání v Kazachstánu a v České republice. Během psaní této práce jsem zjistila, ţe v současné době existuje velmi málo materiálů v češtině slouţících pro poskytnutí informací o Kazachstánu. Úplně stejná situace je i v Kazachstánu – o České republice a nabídce českého zboţí není moc známo aţ na některé výjimky. Tato situace mi přijde velice podivná – české zboţí je vnímáno velice kladně ze strany obyvatel Kazachstánu a Kazachstán je jiţ delší dobu na seznamu prioritních zemí zveřejňovaném českými ministerstvy. Doufám, ţe tato část mé práce výrazně přispěje k odstranění této negativní mezery. Tato kapitola byla vytvořena na základě rozhovorů s evropskými manaţery, kteří jiţ delší dobu podnikají v Kazachstánu a Čechy, kteří několikrát navštívili Kazachstán. Bohuţel tito lidé nechtěli, abych zveřejňovala jejich jména. Jsem ale schopna zveřejnit informace o oborech ve kterých působí, jedná se o následující obory: strojírenství, dovoz a spedice nebezpečných látek (např. fosforu) a právní poradenství českým firmám v Kazachstánu. Dalším zdrojem informací byly moje osobní zkušenosti ze ţivota v České republice a poznatky ze studia na vysoké škole. Z toho důvodu v této kapitole, jako v jediné z mé práce, chybí přesné odkazy na zdroje – jedná se vesměs o osobní zkušenosti.

3.1 Perspektivní obory v ČR

Začneme kazachstánským zboţím. Moje země má obrovské mnoţství nerostných surovin, které jsou dosud nevytěţené – je to způsobeno tím, ţe průmysl se v Kazachstánu začal rozvíjet aţ ve dvacátém století. České podniky se mohou obracet na kazachstánské s poptávkou po dané produkci.

Stránka 47 z 61

Česká republika je atraktivní zemí z hlediska cestovního ruchu. Přijde mi velice divné, ţe doposud neexistuje přímé letecké spojení mezi hlavním městem Kazachstánu a Prahou. Cestující musí dělat přestup buď v Kyjevě, nebo v Turecku. Dále je mi divné, ţe se české cestovní kanceláře vůbec neangaţují na kazachstánském trhu. Přitom Česká republika má opravdu velice zajímavou nabídku pro turisty a přímý let z Kazachstánu do Prahy by nezabral více neţ deset hodin času. Na závěr bych chtěla poznamenat, ţe si nemyslím, ţe kazachstánské podniky budou schopny přímo působit na českém území – podnikání v Kazachstánu je silně zaloţeno na osobních kontaktech, kdeţto v EU na marketingu. Z toho důvodu bych doporučovala kazachstánským podnikům zaměřit se na vývoz zboţí, které nevyţaduje reklamu – jedná se zejména o suroviny.

Stránka 48 z 61

3.2 Perspektivní obory v Kazachstánu Perspektivní obory v Kazachstánu najdeme pro české zboţí a české firmy téměř v kaţdém odvětví: strojírenství, doprava, léky, zemědělská zařízení atd.66 České podniky jsou schopny nabídnout Kazachstáncům velice kvalitní zboţí za dostupnou cenu. Malé a střední české podniky, které chtějí podnikat v Kazachstánu, by měli počítat s tím, ţe se tam potkají s velmi silnou konkurencí ze strany levného, ale nekvalitního čínského zboţí a kvalitního ale velmi drahého německého zboţí. V Kazachstánu velmi silně chybí zboţí pro střední vrstvu obyvatel. Já osobně však shledávám daleko větší potenciál nikoliv v dovozu českého zboţí, ale v dlouhodobém partnerství českých a kazachstánských podniků. Jednalo by se o společné podniky, do kterých by česká strana přinesla technologie, know-how, peníze a řídící pracovníky a kazachstánské podniky by se zabývaly provozem těchto podniků a řešením běţných otázek. Na rozdíl od České republiky, kde konkurence existuje snad ve všech odvětvích, Kazachstán nabízí celou řadu moţností. Malým a středním českým podnikům bych nabídla začít z Astany. Jedná se o hlavní město, které bylo postaveno během několika minulých let. V tomto městě chybí veškerá infrastruktura pro obyčejného obyvatele: restaurace, prádelny a čistírny, obchody, nemocnice atd. Kvalita sluţeb nabízených místními podniky je velmi nízká nebo je příliš drahá – například jedno pivo v Astaně v průměru stoji dvě stovky českých korun. Je to způsobeno tím, ţe na astaninském trhu převládá konkurence na straně poptávky a výrobce se vůbec nemusí zabývat nějakou reklamou. Kromě toho v Astaně se hodně staví, coţ vyţaduje přítomnost mnoha stavebních firem, počet obyvatel tohoto města roste naprosto raketovým tempem. Z toho důvodu pro české malé a střední podniky vidím potenciál ve stavebnictví a očištění vod. Kazaši mají rádi české sklo a český granát. Kupodivu jsem zjistila, ţe v Astaně jsou jen dva obchody, které prodávají české sklo a tyto obchody nepatří Čechům, ale Kazachům. Neposledním zajímavým bodem jsou státní zakázky v Kazachstánu. V této oblasti si ale musíme uvědomit, ţe zde naprosto rozhodující roli hrají kontakty u místních lidí, kteří pomáhají zpracovávat nabídky na tyto zakázky.

66

Češskaja republika – Vaš torgovyj partner. Praha: PP agency, 2010. Str. 18. ISBN neuvedeno.

Stránka 49 z 61

3.3 Rozdíl v obchodním jednání v Kazachstánu a v České republice

Kazachstán byl několik století součástí Ruské říše a následně Sovětského svazu. Na druhou stranu v Kazachstánu velmi výraznou roli vţdycky hrály tradiční asijské hodnoty, které nejsou uznávány v Evropě, popřípadě jsou zanedbávány – například silné rodinné a osobní vazby, sounáleţitost se skupinou, vliv náboţenství atd. Z toho důvodu se dá mluvit, ţe v Kazachstánu styl obchodního jednání stojí na pomezí mezi evropským (pochopitelně ruským směrem) a tradičně asijským. Pokud přijede český podnikatel do Kazachstánu, tak by neměl očekávat, ţe k podpisu smlouvy dojde v tentýţ den. Kazaši musí předem poznat svého obchodního partnera, strávit s ním několik dní, opravdu ho poznat a teprve potom přistoupit k obchodu. Mnoha Čechům to neskutečně vadí a malý nebo střední podnikatel z České republiky není schopen pochopit, ţe tím, ţe sedí za jedním stolem s Kazachem a připíjí si s ním, tak se nejedná o ztrátu času, ale o to, ţe Kazach ho musí poznat, je to součást asijského jednání. Mnoho Čechů chce hned přistoupit k obchodu a bavit se o detailech, coţ můţe vyvolat uráţku u Kazacha, který chce svého hosta pozvat domů, udělat pro něj oběd, poznat ho a teprve potom přistoupit k jednání. České obchodní jednání bylo silně ovlivněno německým způsobem – jedná se o historický následek toho, ţe české území dlouhou dobu patřilo Habsburkům, o čemţ jsem psala v příslušné kapitole své práce. Češi se chtějí ihned bavit o práci a řešit detaily, kdeţto Kazaši chtějí řešit věci koncepčně a strategicky. Z toho důvodu si myslím, ţe je nezbyté, aby aspoň na jedné straně byl „překladatel“. Toto slovo jsem napsala do uvozovek, jelikoţ je jeho povinností nejen přeloţit větu a myšlenku do cizího jazyka, ale i vysvětlit oběma stranám o co jde. Tuto roli by měl plnit člověk, který pochází z jedné ze zemí, ale který dlouhou dobu (aspoň pět let) strávil v druhé zemi. Nejlépe by to mohl dělat student. Dále bych doporučovala oběma stranám naučit se pár základních slov v cizím jazyce – „Rachmet“ nebo „Chudaj chalasan“ se naučí kaţdý Čech: znamená to „Děkuji“ a „Dej boţe“. Podnikatelé z obou stran musí mít na paměti, ţe kulturní rozdíly mezi našimi národy jsou velké, ale opravdu stojí za to, překonat je – přispěje to oběma stranám.

Stránka 50 z 61

3.4 Úskalí při podnikání v Kazachstánu a České republice O úskalích podnikání v těchto zemích jsem jiţ psala, ale na konci práce bych ráda udělala celkové shrnutí. Začneme zemí, odkud pocházím. Za prvé pokud chcete podnikat v Kazachstánu, musíte si pamatovat, ţe u nás se vůbec nic nepodnikne, pokud nenajdete místního partnera, se kterým budete podnikat a který vás představí jinému Kazachovi. Jinak se ukáţete v situaci, ve které Kazach se vším souhlasí, na všechno kývá hlavou a pak aţ přijde čas, tak nic neudělá. Problém byl v tom, ţe on vás nezná, nikdo mu vás nepředstavil. Obrovským problémem i přes všechny snahy vlády a prezidenta Nazarbajeva je byrokratizace státní správy – v Kazachstánu se jiţ od roku 2001 přijímají opatření na sníţení byrokratizace a boje proti korupci67. V Kazachstánu je velmi těţké sehnat nějaké povolení a administrativní problémy mohou trvat velmi dlouho. To je druhý důvod v nalezení místního partnera. Před tím, neţ se vydáte na cestu do Kazachstánu, bych doporučovala pečlivě prostudovat informace, které jsou zveřejněny na stránkách společností, zabývajícími se poskytnutím informací o Kazachstánu, jedná se o Czechtrade, Businessinfo atd. – o nich jsem psala v předchozích kapitolách. Naprostou nezbytností jednání v Kazachstánu je znalost ruštiny – tu u nás zná kaţdý. Znalost angličtiny se sice zvyšuje, avšak starší lidé, se kterými se nejčastěji jedná, jí nebudou ovládat. Kazaši velice silně dbají na hierarchickou strukturu ve společnosti – mladší pracovníci nikdy nezačnou mluvit, pokud to nedokončí starší, rozsadit lidi za stolem v Kazachstánu je, bych řekla, umění – vedle sebe musí sedět lidi na stejné úrovni v organizaci, v čele stolu musí sedět nejdůleţitější člověk atd. V opačném případě se kazachstánská strana silně urazí. České jednání je daleko snadnější a zahrnuje prvky německého jednání – přesné a konkrétní otázky a přesné a konkrétní odpovědi. Kdyţ jednáme v České republice musíme počítat s tím, ţe pro partnera není důleţité koho známe a s kým se kamarádíme (jak u Kazachů), ale co jsme schopni nabídnout a co za námi stojí. Cena v českém jednání nehraje zas aţ tak vysokou roli, jelikoţ k ceně se mohou vztahovat i další náklady – clo, dovoz, pojištění atd.

67

OECD. Fighting corruption in transition economies. Paris : Organisation for Economic Co-operation and Development, 2007. Str. 18. ISBN 978-92-64-02614-8 (broţ.).

Stránka 51 z 61

3.5 Výhled do budoucnosti

Budoucnost se mi jeví velice pozitivní. Kazachstán je schopen nabídnout českému výrobci velmi velký trh, poměrně pozitivní právní prostředí a poměrně vysokou ţivotní úroveň - ve srovnání se sousedními zeměmi. Jiţ teď v Kazachstánu má svoje sídla pro Střední Asii mnoho evropských a amerických společností. Hlavní sídlo je v Almatě, ale firmy působí v celém regionu – v Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, Tádţikistánu a Turkmenistánu. Podle mého názoru kazachstánské zboţí najde jenom velmi omezené uplatnění na evropském trhu – mám na mysli samozřejmě malé a střední podniky. Dle mého názoru tento segment kazachstánských podniků není ve srovnání s českým prostředím rozvinut. Je to spojeno s tím, ţe malé podnikání je sice podporováno kazachstánskými úřady, ale ve velmi omezené míře. Další důvod spočívá v tom, ţe kazachstánské podniky jsou většinou buď státní, nebo polostátní. Z toho důvodu si myslím, ţe pouze ty výrobky z Kazachstánu najdou uplatnění na českém trhu, které nevyţadují reklamu – hutnictví, těţký průmysl, ropné výrobky atd. Všechny tyto výrobky jsou pochopitelně vyráběny pouze ve velkých závodech, které zaměstnávají stovky lidí. Pokud se podíváme na české podniky, tak dospějeme k úplně opačnému závěru – budoucnost je hlavně v přesunu know-how z České republiky do Kazachstánu. Podle mého názoru se jedná o ty podniky, které jsou zaměřeny na poskytování sluţeb obyvatelstvu nebo malým podnikům. Malé české pivovary, prádelny, hotely atd. se dokáţou velice snadno usadit na kazachstánském trhu. Jedinou podmínkou je nalezení vhodného partnera v Kazachstánu. Další budoucnost pro české podniky vidím v poskytování vedlejších sluţeb kazachstánským velkým podnikům – správa informačních systémů, doprava a spedice, proškolení personálu, právní servis v zemích EU atd. Do budoucnosti je záměrem prezidenta Nazarbajeva změnit strukturu vývozu ze suroviny na výrobky s větší přidanou hodnotou, popřípadě výrobky zpracovatelského průmyslu. Tento záměr bude vyţadovat změnu a modernizaci kazachstánského průmyslu. V tom vidím další budoucnost spolupráce mezi Českou republikou a Kazachstánem.

Stránka 52 z 61

Závěr Moje práce byla věnována porovnání podnikání malých a středních firem v Kazachstánu a České republice. Bakalářská práce nebyla rozdělena podle klasické struktury – na praktickou, teoretickou a návrhovou část. Zvolila jsem jinou cestou – ze začátku jsem psala o rozvoji malého a středního podnikání v zemi odkud pocházím, potom jsem přistoupila k České republice a dokončila jsem svou práci návrhem moţností pro podnikání subjektů z těchto zemí. První dvě kapitoly byly určitým mixem teoretické a praktické části. Je to způsobeno tím, ţe oblasti, o kterých jsem psala stojí na pomezí teorie a praxe: například systém zdanění, státní pobídky, organizace podporující export atd. Za velice přínosnou část této oblasti mé bakalářské práce povaţuji kapitolu o SWOT a PEST analýze obou zemí. Poté jsem přistoupila k návrhové části, kterou jsem vytvořila na základě svých osobních zkušeností a pohovorů s českými podnikateli, kteří jiţ delší dobu úspěšně podnikají v Kazachstánu. Za největší přínos návrhové části své práce povaţuji dvě kapitoly, které se zabývají uplatněním českého zboţí v Kazachstánu a kazachstánských podniků v českých podmínkách. Dospěla jsem k závěru, ţe pouze ty výrobky z Kazachstánu uspějí na českém trhu, které mají podobu surovin, a které nepotřebují moc reklamy. Kazachstánský trh se velmi silně změnil – jiţ nestačí přivézt nějaké zboţí a prodat. Daleko rentabilnější je cesta otevření společného podniku v oblasti sluţeb, kdy česká strana přinese know-how z Evropy a kazachstánská strana znalost místního prostředí. Při podnikání je důleţité nejen znát svoje zboţí, ale je důleţité i znát svého partnera, jeho kulturu a typ jednání. Sice se můţeme naučit rusky a zkusit odjet podnikat do Kazachstánu, avšak neuspějeme kvůli existenci obrovských kulturních rozdílů. Právě proto jsem se v návrhové části věnovala rozdílům v obchodním jednání ve dvou zemích. Moje hypotéza, kterou jsem vyslovila na začátku této práce, byla potvrzena: mezi Českou republikou a Kazachstánem stále existuje mezera ve vzájemném obchodě. Cíl své bakalářské práce - charakterizovat povahu, stav a trendy podniků, ukázat jejich výhody a nevýhody, porovnat podnikatelské prostředí povaţuji za splněný. Moje práce je určena pro široký okruh čtenářů.

Stránka 53 z 61

Seznam použitých zdrojů Literatura 1.

DOMNITZ, Christian. Zápas o Benešovy dekrety před vstupem do Evropské unie: diskuse v Evropském parlamentu a v Poslanecké sněmovně parlamentu ČR v letech 2002-2003. Praha: Dokořán, 2007. 157 s. ISBN 978-80-7363-151-2 (broţ.).

2.

FASSMANN, Martin. Stínová ekonomika II : (stínová ekonomika v České republice). Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2003. 80 s. ISBN 80-86729-04-4.

3.

KALESNIK, Sergej. Sovetskij Sojuz: geografičeskoje opisanije tomach. Kazachstan. Moskva: Mysl’, 1970. 404 s. ISBN neuvedeno.

4.

KUBIZŇÁK, Ladislav. Kazachstán: teritoriální informace pro exportéry a investory. Praha: Centrum vnějších ekonomických vztahů, 1996. 135 s. ISBN neuvedeno.

5.

KUKLÍK, Jan. Mýty a realita tzv. "Benešových dekretů": dekrety prezidenta republiky 1940-1945. Praha: Linde, 2002. 511 s. ISBN 80-7201-352-1 (broţ.).

6.

OECD. Investment guide for the Kazakhstan. Paris: Organisation for Economic Cooperation and Development, 1998. 160 s. ISBN 92-64-16108-2 (broţ.).

7.

OECD. Fighting corruption in transition economies. Paris: Organisation for Economic Co-operation and Development, 2007. 175 s. ISBN 978-92-64-02614-8 (broţ.).

8.

VENCOVSKÝ, František. Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: bankovní institut, 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0.

9.

Češskaja republika – Vaš torgovyj partner. Praha: PP agency, 2010. 82 s. ISBN neuvedeno.

v

22-ch

Zákony a právní normy 10. Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, 11. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 12. Smlouva mezi Českou republikou a republikou Kazachstán o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku ze dne 29.10.1999. 13. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, 14. Zákon Republiky Kazachstán o daních a jiných platbách do rozpočtu č. 99-IV ze dne 10.12.2008, 15. Strategický plán Ministerstva průmyslu a obchodu Republiky Kazachstán na 2010-2014 léta,

Stránka 54 z 61

16. Občanský zákoník Republiky Kazachstán ze dne 20.12.2004.

Elektronické zdroje 17. CIA. Kazchkhstan. [online]. 2011 [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: . 18. BUSINESSINFO.CZ. Kazachstán: ekonomická charakteristika země. [online]. [cit. 201012-05]. Dostupný z WWW: . 19. BUSINESSINFO.CZ. Kazachstán: obchodní a ekonomická spolupráce s ČR. [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupný z WWW: . 20. KAZINVEST. Investicionnye preferencii. [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupný z WWW: < http://www.kazinvest.kz/web/preferenzii> . 21. OBCHODNÍ KOMORA KAZACHSTÁNU. [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupný z WWW: . 22. MASARYKOVA UNIVERZITA. Vývoj hospodářství na území ČR do roku 1990. [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupný z WWW: . 23. DANIEL MORÁVEK. 5 nejvýznamnějších českých podnikatelů v historii. [online]. 2010 [cit. 2010-12-05]. Dostupný z WWW: . 24. CZECH.CZ. Jak založit společnost s ručením omezeným. [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupný z WWW: . 25. CFE-EUTAX.ORG. [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupný z WWW: . 26. FINANCE. CZ. Zdravotní pojištění zaměstnanců. [online]. [cit. 2010-02-05]. Dostupný z WWW: . 27. CZECHINVEST. Poradenství – Výzva I. [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: . 28. NAŠEPENÍZE.CZ. Lidé a firmy postižení povodněmi mohou dostat úlevy. [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: 29. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Analýza stávajících zjišťování v rámci snižování administrativní zátěže podnikatelů. [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: 30. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Vláda schválila Plán snižování administrativní zátěže podnikatelů do roku 2010. [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: 31. EVROPSKÁ KOMISE. Evropský portál pro malé podniky. [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupný z WWW: 32. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Národní inovační politika České republiky na léta 2005-2010. [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: .

Stránka 55 z 61

33. JOSEF MLEJNEK. Zrušit Senát, nebo natvrdlé voliče. [online]. 2006 [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: . 34. VLADIMÍR MICHNA. Senát Parlamentu České republiky. [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: . 35. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Zpráva o výkonu dohledu. [online]. 2009 [cit. 2011-0205]. Dostupný z WWW: . 36. PETR KUČERA. Češi platí nejvyšší bankovní poplatky ve střední Evropě. [online]. 2009 [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: . 37. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Národnosti v ČR od r. 1921. [online]. 2007 [cit. 201102-05]. Dostupný z WWW: 38. ČESKÁ EXPORTNÍ BANKA. Pro malé a střední firmy. [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupný z WWW: . 39. ČESKÁ EXPORTNÍ BANKA. Seznam hlavních produktů financování ČEB. [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: <> . 40. BUSINESSINFO.CZ. Nabídka služeb EGAP. [online]. 2011 [cit. 2011-12-05]. Dostupný z WWW: . 41. E15. Stát letos posílí fondy ČEB a EGAP celkem o dvě miliardy korun. [online]. [cit. 2011-12-05]. Dostupný z WWW: . 42. NIZOZEMSKO-ČESKÁ OBCHODNÍ KOMORA. [online]. 2010 [cit. 2010-12-05]. Dostupný z WWW: . 43. FRANCOUZSKO-ČESKÁ OBCHODNÍ KOMORA. Cíle a poslání. [online]. [cit. 201012-05]. Dostupný z WWW: . 44. KOMORA PRO HOSPODÁŘSKÉ STYKY SE ZEMĚMI SNS. Představení. [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupný z WWW: 45. KOMORA PRO HOSPODÁŘSKÉ STYKY SE ZEMĚMI SNS. Poptávky ze zemí SNS. [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: . 46. EUAKTIV.CZ. Česko-německá obchodní a průmyslová komora. [online]. [cit. 2010-0205]. Dostupný z WWW: . 47. ČESKO-NĚMECKÁ OBCHODNÍ A PRŮMYSLOVÁ KOMORA. Naše služby. [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: . 48. CZECHTRADE. CzechTrade ve světě. [online]. [cit. 2010-02-05]. Dostupný z WWW: 49. CZECHTRADE. FAQ. [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: . 50. CZECHTOURISM. Informace o CzechTourism. [online]. [cit. 2010-02-05]. Dostupný z WWW: 51. CZECHINVEST. Historie a výsledky. [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: .

Stránka 56 z 61

52. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Analýza investičních pobídek v České republice. [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: . 53. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Koncepce inovací pro oblast průmyslu a podnikání na období 2005-2008. [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: . 54. BUSINESSINFO.CZ. Kazachstán: finanční a daňový sektor. [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupný z WWW: .

Stránka 57 z 61

Seznam použitých zkratek a.s. – akciová společnost ČEB – Česká exportní banka ČR – Česká republika ČSOB – Československá obchodní banka ČSSD – Česká strana sociálně demokratická EGAP - Exportní garanční a pojišťovací společnost EU – Evropská unie HDP – Hrubý domácí produkt k.s. – komanditní společnost Kč – česká koruna MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj ODS – Občanská demokratická strana OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OSCE – Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě PEST – analýza politických, ekonomických, sociálních a technických stránek RVHP – Rada vzájemné hospodářské pomoci s.r.o. – společnost s ručením omezeným SNS – Svaz nezávislých států SSR – Sovětská socialistická republika SSSR – Svaz sovětských socialistických republik SWOT – analýza silných, slabých stránek a příleţitostí s hrozbami v.o.s. – veřejná obchodní společnost

Stránka 58 z 61

Příloha – povinné odvody do státního rozpočtu za jednoho pracovníka v Kazachstánu a České republice Druh platby

ČR (platí jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel)

KZ (platí pouze zaměstnanec)

Daň z příjmu ze závislé činnosti

15 %

10 %

Životní pojištění

-

11 %

Důchodové pojištění

9 % (zaměstnavatel) + 4,5 (zaměstnanec)

10 %

Sociální pojištění

6,5 % (zaměstnanec) + 25 % (zaměstnavatel)

5%

Zdravotní pojištění

13,5 %

-

Suma

Zaměstnanec 39,5 %, zaměstnavatel 34%

36 %

Stránka 59 z 61

Oficiální zadání bakalářské práce

Stránka 60 z 61

Stránka 61 z 61