Banking Executive Survey 2014

Banking Executive Survey 2014 Albánie, Bělorusko, Česká republika, Estonsko, Kosovo, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Srbsko kpmg.com/cee KPMG ve střední a východní Evropě

OBSAH Předmluva

01

3

Představení zemí Rakousko Česká republika Maďarsko Polsko Slovensko Balkánské státy Pobaltské státy Bělorusko

4 5 6 7 8 9 10 11 12

02 03

Shrnutí

14

Přehled

18

Banking Executive Survey 2014

3

Předmluva Po dvou letech vám opět přinášíme Banking Executive Survey, průzkum zaměřený na trendy v bankovnictví. Rozhodli jsme se u něj pro dvouletou periodu s přirozeným očekáváním, že k zásadnějším změnám nedochází každý rok. Pravdou ovšem je, že jsou roky, kdy by si dynamický vývoj zasloužil i častější pokrytí. Od posledního přehledu se toho odehrálo opravdu hodně a projevilo se to i v reakcích bankéřů.

Z pohledu samotného byznysu se výrazněji začala prosazovat témata, o kterých se mluvilo již delší dobu: lepší vytěžení dat, kterými banky disponují, nástup nových technologií, snaha o lepší podchycení zákaznické zkušenosti či hledání způsobů, jak lépe využít klientský kmen.

Při osobních rozhovorech mi jako dominantní připadaly zejména nové technologie, které se promítají do mnoha vrstev. Velkým tématem je v současné době samozřejmě Ekonomické prostředí se nezměnilo nijak razantně, rozhodně ne ve srovnání s nástupem kyberkriminalita, jež je logickým důsledkem postupující elektronizace bankovnictví krize. Většina ekonomik v Evropě se pozvolna a finančního sektoru obecně. Jde ale také vzpamatovává a odráží se to i na rostoucím o nové možnosti plateb, způsoby oslovení optimismu spotřebitelů a investorů. Pozitivní klienta či formy distribuce. dopad na bankovní sektory však bude velmi omezený, a to z řady důvodů. Předloňský průzkum vzbudil zájem i v dalších zemích, takže jsme se letos rozhodli pokrýt Bankéři jednohlasně hovoří o výrazném téměř celou střední a východní Evropu dopadu regulace. Nejde přitom jen a stejně jako minule i Rakousko – s ohledem o přímé náklady spojené s implementací, na expozici rakouských bank v tomto regionu. ale i o náklady související s měnícím se Mezi jednotlivými zeměmi a bankovními prostředím pro podnikání bank. Základní rysy sektory je pochopitelně celá řada rozdílů, většiny nové regulatoriky jsou dnes sice již přesto věříme, že vám tento přehled známé, nicméně ne vždy to platí i o způsobu poskytne zajímavé srovnání a inspiraci. jejich implementace.

Zdeněk Tůma Partner odpovědný za služby pro finanční sektor KPMG Česká republika

01 Představení zemí


5

Rakousko vystavil se tak však velkým potenciálním rizikům, s nimiž jsou spojeny dodatečné potenciální závazky pro veřejné finance.

287 %

-3 %

65 %

Aktiva bankovního sektoru v procentech HDP

Ziskovost bankovního sektoru (RoE)

Počet zahraničních bank mezi předními pěti a tržní podíl předních pěti bank

Přestože základní makroekonomické ukazatele Rakouska jsou relativně dobré, v poslední době se zastavil růst a prognózy předpovídají pomalé oživení. Po rychlém zotavení z krizového období roste od poloviny roku 2012 reálný HDP tempem nižším než 1 procento, přičemž domácí i zahraniční poptávka je nízká. Postupně by ovšem mělo docházet k oživení ekonomické aktivity, a to vlivem příznivějšího mezinárodního prostředí a růstu disponibilního domácího důchodu z titulu klesající inflace. Situace v eurozóně zůstává komplikovaná a související rizika a nestabilita na globálních finančních trzích by mohly ekonomické oživení Rakouska oddálit. Zdá se, že střednědobý fiskální plán vlády je založen na slabých ekonomických podmínkách za pokračujícího působení pokrizových fiskálních tlaků. Přestože probíhá fiskální konsolidace, veřejné služby a transfery jsou nadále vystaveny značným dlouhodobým výdajovým tlakům. Rakouský sektor finančních služeb sice úspěšně expandoval do sousedních transformujících se zemí,

Monetární politika Rakouska jakožto člena eurozóny (stejně jako dalších členů eurozóny v našem průzkumu – Slovinska, Slovenska, Rumunska, Estonska a Lotyšska) je řízena Evropskou centrální bankou (ECB). Cílem aktuálního balíčku opatření ECB v oblasti měnové politiky bylo zabránit deflaci v regionu a ještě více povzbudit ekonomiku. V důsledku toho se základní refinanční úroková sazba ECB snížila na 0,05 procenta, krajní zápůjční sazba na 0,3 procenta a depozitní sazba pak na -0,2 procenta. Zlepšila se kapitalizace tří největších rakouských bank, jakož i tamní podmínky financování a likvidity. V případě zmíněných bank se zlepšily ukazatele Core Tier 1, jež ke konci roku 2012 vzrostly nad 10 procent, což však dané banky stále řadilo mírně pod mezinárodní průměr a odráželo kombinaci zadržování zisku a snižování rizikově vážených aktiv. U dvou z těchto bank tyto ukazatele zahrnují hybridní (participační) kapitál poskytnutý vládou, jenž bude v rámci Basel III zrušen. Zároveň v důsledku potřeby vytvářet stále značné rezervy na nesplácené úvěry a snižujících se čistých úrokových marží poklesla interní tvorba kapitálu, přičemž hodnoty akcií jsou mnohem nižší než u ostatních evropských bank. V srpnu roku 2013 se nicméně jedné velké bance podařilo emitovat nové akcie a splatit svůj veškerý participační kapitál.

6


Česká republika

135 %

21 %

58 %




V posledním čtvrtletí roku 2013 česká ekonomika konečně opět vzrostla a předpokládá se, že její oživení bude pokračovat i v blízké budoucnosti. Mělo by se tak stát i díky příznivějšímu globálnímu hospodářskému klimatu a konkurenceschopnému devizovému kurzu, přičemž oba tyto faktory by měly mít pozitivní dopad na export a následně by měly vést k vyšší investiční aktivitě. Zároveň se však očekává, že u spotřeby domácností bude cesta k oživení pomalejší a obtížnější. HDP České republiky by podle předpokladů mělo v nadcházejícím období růst o více než 2 procenta, a to díky silnějšímu ekonomickému růstu v zahraničí, příznivým tuzemským měnovým podmínkám a určitým omezeným fiskálním pobídkám. Expanzivnější fiskální politika má podnítit výraznější růst, jenž by měl v roce 2015 dle prognózy dosáhnout 3,3 procenta. Ke konci roku 2013 začaly známky oživení vykazovat také výkonnostní ukazatele významné pro budoucí vývoj kreditního rizika nefinančních společností. Situace na trhu práce, která z velké části určuje úvěrové riziko domácností, se dle odhadů v blízké budoucnosti, kdy se má začít zrychlovat růst mezd a nezaměstnanost má začít klesat, příliš nezlepší.

Ačkoliv je Česká republika úzce spjata s eurozónou, nemusí se řídit její měnovou politikou, neboť koruna není vázaná na euro. V prosinci roku 2012 Česká národní banka (ČNB) v reakci na opětovný pokles reálného HDP snížila referenční dvoutýdenní repo sazbu na rekordně nízkých 0,05 procenta. Aktiva českého bankovního sektoru vyjádřená v místní měně se v roce 2013 zvýšila téměř o 9 procent, k čemuž přispěly devizové intervence ČNB s dopadem přibližně +4 bazické body. V roce 2013 vzrostly meziročně úvěry firem i domácností, a to o 3,8, respektive 4,5 procenta (vyjádřeno v místní měně). Z hlediska splatnosti se ve struktuře úvěrů firem začaly postupně prosazovat spíše dlouhodobé úvěry, jež v roce 2013 vzrostly o více než 6 procent. Financování českých bank, které je díky stabilní základně vkladů klientů relativně nezávislé na externím financování, v roce 2013 dále rostlo, a to o 6,7 procent oproti předchozímu roku. Potenciální hrozbu pro ziskovost českého bankovního sektoru představuje zužování úrokové marže způsobené nízkými úrokovými sazbami a rostoucí konkurencí na trhu. Z výsledků nedávných zátěžových testů, které v listopadu roku 2013 zveřejnila ČNB, však vyplývá, že finanční systém země je stabilní a odolný vůči různým rizikovým scénářům.


7

Maďarsko

108 %

5%

56 %




Maďarská ekonomika se v roce 2013 mírně zlepšila, přičemž růst HDP těsně překročil 1 procento, a to jednak vlivem statistické základny, ale také díky vývozům, zemědělství a veřejnému sektoru. Předpokládá se, že v následujícím roce poroste HDP o 2 procenta a že významným faktorem tohoto růstu zůstane veřejný sektor. Soukromý sektor země je však nadále slabý a k jeho oživení bude nutná dlouhodobější stabilizace. Vláda je rozhodnuta vystoupit z režimu postupu při nadměrném schodku stanoveného Evropskou unií (EDP) a příliš spoléhá na kontroverzní daňová opatření, která pouze zvýšila nejistotu a poškodila podnikatelské prostředí. Hlavní výzvou bude dosažení potřebného snížení deficitu prostřednictvím opatření, která budou udržitelná a zároveň nebudou bránit růstu. To si vyžádá úpravy finančních opatření vedoucích ke konsolidaci dlouhodobých výdajů a potřebná bude i racionalizace daňového systému včetně postupného odstranění sektorových daní. Maďarská národní banka (MNB) pokračovala v uvolňování měnové politiky, přičemž od srpna roku 2012 každý měsíc

snižovala základní úrokovou sazbu, jež má dle odhadů v květnu příštího roku dosáhnout rekordně nízkých 2,4 procenta. Přestože výbor pro měnovou politiku MNB přislíbil obezřetný přístup k dalšímu snižování úrokových sazeb v případě, že by se měl forint dostat pod tlak, vnímá inflační tlaky jako mírné a zahraniční inflaci, úrokové sazby a tržní prostředí jako příznivé. Pravděpodobně bude sazby dále snižovat v naději, že tak podnítí poskytování úvěrů a posílí růst poháněný tuzemskými faktory. Od ledna roku 2013 se na banky vztahuje daň z finančních transakcí. Tato daň, jež se oproti původně navrhované sazbě 0,1 procenta ke konci roku 2012 zdvojnásobila, je vybírána ze všech transakcí, včetně výběrů hotovosti (které jsou zdaněny sazbou 0,3 procenta). V červnu roku 2013 vláda tuto daň ještě dále zvýšila. Po stížnostech ze strany mezinárodních finančních institucí od ní byla MNB osvobozena. Po dvou po sobě jdoucích ztrátových letech se bankovní sektor dostal v roce 2013 do zisku, byť ne příliš výrazného (ROA 0,5 procenta, ROE 4,5 procenta), přičemž řada velkých bank stále vykazuje červená čísla. Očekává se, že do konce roku bude zaveden další vládní program zaměřený na problémové hypotéky v cizí měně, což bude pro zúčastněné banky představovat hrozbu dalších nákladů. V souvislosti se státní reformou a modernizací spořitelního a družstevního bankovního sektoru se v roce 2013 vláda plně věnovala bance Takarékbank, která zastřešuje spořitelní družstva.

8


Polsko

86 %

10 %

46 %




Kvůli poměrně slabému ekonomickému růstu v roce 2013 polské banky nezaznamenaly výraznější oživení. V druhé polovině roku 2013 však rychlejší růst HDP přispěl ke zlepšení ročních růstových ukazatelů bankovního sektoru. Průměrné tempo růstu reálného HDP v roce 2013 činilo 1,6 procenta, a to za situace, kdy zpomalení v klíčových zemích eurozóny negativně ovlivňovalo důvěru spotřebitelů a investorů. Ze zvýšení meziročního tempa růstu na 3,4 procenta v prvním čtvrtletí nového roku je však patrné, že nyní dochází ke stabilnímu oživení díky zlepšujícím se podmínkám u hlavních obchodních partnerů a díky zotavující se domácí poptávce. Inflace spotřebitelských cen, zčásti ovlivněná externími faktory, nicméně klesla na 0,2 procenta (při srovnání stavu v květnu 2014 se stavem v květnu 2013), a zůstává tak hluboko pod cílovým rozpětím. Když se v roce 2013 dostala obchodní bilance do kladných hodnot, dosáhl deficit běžného účtu platební bilance nejnižší úrovně za více než deset let. K hlavním výzvám vlády patří fiskální konsolidace. Veřejný dluh Polska, vyjádřený jako procento HDP, je sice výrazně nižší než v západoevropských zemích, avšak vláda musí zabránit tomu, aby překročil 55 procent HDP, což by vyvolalo bolestivé výdajové škrty. Na výzvu Evropské komise se Polsko zavázalo snížit do konce roku 2012 schodek státního rozpočtu na 3 procenta HDP z úrovně 4,2 procenta HDP v roce 2011 a z přibližně

8 procent v roce 2010. Nadále však zůstává v režimu postupu při nadměrném schodku (EDP), neboť jeho fiskální deficit setrvává nad limitem stanoveným EU (na úrovni 3,9 procenta HDP ke konci roku 2012). Odhaduje se, že schodek státního rozpočtu v roce 2013 mírně vzrostl, a to na 4,4 procenta HDP. Termín, do kterého musí vláda zmíněný tříprocentní cíl splnit, byl Komisí o rok prodloužen. Kvůli závislosti na externím financování je Polsko vystaveno riziku výkyvů nálad investorů. Ačkoliv se hlavní makroekonomické ukazatele Polska řadí k těm nejsilnějším v regionu, byl i polský zlotý ovlivněn problémy, jež postihly měny rozvíjejících se ekonomik, obavami kvůli zpomalení růstu Číny a anexí Krymu Ruskou federací. Vyhlídky na zavedení eura jsou nejasné – formální závazek vlády sice nadále platí, avšak nejbližší termín pro přijetí společné měny byl vládou posunut na rok 2016. V důsledku cyklu uvolňování sazeb, který začal v listopadu roku 2012, zůstává oficiální referenční úroková sazba na historicky nízkých 2,5 procenta. Celkové meziroční tempo růstu úvěrů vyjádřených v místní měně se mírně zvýšilo, a to z 1,2 procenta v roce 2012 na 3,5 procenta v roce 2013. Výsledky týkající se firemních úvěrů nesplnily očekávání zejména kvůli slabým investicím. Retailové úvěry oproti tomu vykázaly nárůst, když se meziročně zvýšily o 4,2 procenta (oproti 0,2 procenta v roce 2012). Relativně stabilní měnový kurz a poměrně vysoká kvalita aktiv byly nadále příslibem ziskovosti, kterou však brzdil nevýrazný růst spolu s tlakem na čisté úrokové marže v důsledku nízkých klíčových sazeb a zvýšené konkurence u vkladů. Ukazatel ROA v roce 2013 činil 1,1 procenta, což je přibližně průměrná pokrizová hodnota od roku 2009. Ukazatel ROE v roce 2013 činil 10,1 procenta, a klesl tak pod průměrnou pokrizovou úroveň (13,5 procenta).


9

Slovensko

84 %

8%

72 %




Země eurozóny, jež svou ekonomikou významně ovlivňují slovenský finanční sektor, se v roce 2013 zotavily z recese a většina z nich vykázala růst, byť v rozdílné míře. V eurozóně bylo toto zlepšení podpořeno oživením poptávky soukromého sektoru a známkami konce negativních trendů na trhu práce. K růstu slovenské ekonomiky přispěla rovněž lepší hospodářská situace v eurozóně. Bylo tomu tak zejména ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví, jejichž růst následně zvýšil poptávku po investicích. Pokračovala fiskální konsolidace, i když některé zdroje výnosů či úspor byly pouze dočasné. Slovenská vláda by měla být schopna splnit cíle týkající se fiskálního deficitu pro nadcházející rok, avšak v případě zjevných růstových rizik pravděpodobně uplatní automatické stabilizátory. Kroky vlády budou nadále podléhat slovenské národní legislativě, která je zaměřena na omezení veřejného dluhu. Ten v roce 2013 vzrostl na 55,4 procenta HDP. Do budoucna je zapotřebí značná dodatečná fiskální úprava, aby se zabránilo škodlivým dopadům na ekonomiku plynoucím z překročení hlavních dluhových limitů a aby mohly

být splněny závazky vůči EU. K zajištění trvanlivosti konsolidačních snah a zlepšení struktury státního rozpočtu budou nezbytná přísná opatření. Jelikož je Slovensko součástí eurozóny, ovlivňuje slovenskou měnovou politiku do značné míry ECB. Extrémně nízká inflace v celé eurozóně na začátku roku 2014 vyvolala obavy, že ekonomické oživení ochabuje a hrozí deflace. V červnu ECB snížila své základní úrokové sazby a ohlásila sérii dalších opatření namířených proti dezinflačním tendencím v rámci celé eurozóny. Její kroky budou euro tlačit směrem dolů. Očekává se, že základní úrokové sazby několik dalších let zůstanou na stávajících rekordně nízkých úrovních. Po poklesu v roce 2012 se celkový zisk bankovního sektoru v roce 2013 meziročně opět zvýšil. To lze připsat stále relativně silnému růstu retailových úvěrů, díky kterému stoupl čistý úrokový výnos bank. Přestože v retailovém sektoru vzrostly nesplácené úvěry a náklady na úvěrová rizika, vykompenzovaly tento nárůst přesně opačné tendence v rámci portfolií firemních úvěrů. Jelikož míra tvorby rezerv na ztráty z úvěrů výrazně nezaostala za změnou stavu nesplácených úvěrů, dařilo se domácímu bankovnímu sektoru nadále relativně dobře krýt pochybné úvěry. Pozitivním trendem ve slovenském bankovním sektoru byl pokračující růst ukazatele kapitálové přiměřenosti, jenž se v roce 2013 zvýšil na 17,2 procenta, a převyšuje tak průměrnou hodnotu eurozóny.

10


Balkánské státy

Albánie

88 % 6 %

73 %

Kosovo

60 % 7 %

89 %

65 % 1 %

54 %

Srbsko

83 % 4 %

50 %

Slovinsko

112 %

-32 %

56 %




Rumunsko

Státy Balkánského poloostrova, které se účastnily tohoto průzkumu, vykázaly v roce 2013 roční růst HDP ve výši: Albánie 0,7 procenta, Kosovo 2,5 procenta, Rumunsko 3,5 procenta, Slovinsko -1,1 procenta a Srbsko 2,5 procenta. Ekonomiky těchto zemí se velmi liší. Členské státy EU, tedy Slovinsko a Rumunsko, jsou ve výhodné pozici, Srbsko pak jako první ze zbývajících zemí podalo oficiální přihlášku do Evropské unie a nedávno ho následovala Albánie, které byl udělen status kandidátské země. Všechny jmenované balkánské země zavedly fiskální pravidla nebo pracují na jejich zavedení – Albánie zavedla 60procentní dluhový strop (dle standardů Paktu stability a růstu EU), ale v prosinci 2012 ho zrušila a její dluh strmě rostl. Srbsko má stanoven

limit pro státní dluh ve výši 45 procent, ale již ho překročilo. Obecný závěr, který je možné učinit z prohlášení Evropské komise, je, že všechny země z tohoto regionu mají slabou rozpočtovou disciplínu. Obecným trendem měnové politiky v balkánských zemích je její uvolňování. Albánská národní banka snížila svoji klíčovou úrokovou sazbu po dvou předchozích sníženích v únoru a květnu – klíčová úroková sazba v současné době činí 2,5 procenta. Srbská národní banka tento příklad následovala a snížila klíčovou sazbu z 9 procent na 8,5 procenta. Rumunská národní banka snížila klíčovou úrokovou sazbu na 3,25 procenta. Všechny balkánské státy se pokoušely zavést důležité reformy. Obzvláště Slovinsko v roce 2013 učinilo úspěšné pokusy o vyřešení největšího problému bankovního sektoru z uplynulých několika let – rekapitalizaci systému a zahájení jeho restrukturalizace. V prosinci roku 2013 byl zveřejněn celkový kapitálový schodek systému ve výši 4,8 miliardy eur a největší banky významné pro systém – státem ovládané společnosti Nova Ljubljanska banka, Nova Kreditna Banka Maribor a Abanka Vipa, které společně drží více než dvě třetiny aktiv slovinského bankovního systému –, obdržely od slovinské vlády kapitálové injekce v celkové výši cca 3 miliardy eur. Rumunský bankovní sektor, který sice stále trápí vyšší podíl ohrožených úvěrů, které mají negativní dopad na poskytování půjček, kvalitu aktiv a míru ziskovosti, očekává ve střednědobém horizontu významné ekonomické oživení.


11

Pobaltské státy

Estonsko

106 % 12 %

91 %

Lotyšsko

121 % 13 %

61 %

Litva

62

79

%


10

%


%


Podle ekonomických prognóz by měl pokračovat růstový trend HDP ve všech třech zemích, což společně s nízkou mírou inflace vytvoří silnou makroekonomickou základnu pro jejich bankovní systémy. V roce 2013 vykázaly tři pobaltské země reálný růst HDP ve výši: Estonsko 0,8 procenta, Lotyšsko 4,1 procenta a Litva 3,3 procenta. Příčinou zlepšení výsledků HDP v uplynulých několika letech byla zvýšená míra konkurenceschopnosti v důsledku poklesu reálných mezd. Vzhledem k vysoké míře nezaměstnanosti v regionu je významnější růst mezd výhledově nepravděpodobný. Vysoká míra nezaměstnanosti ovšem vytváří negativní tlaky na schopnost těchto zemí splácet státní dluh. Ekonomikám Estonska, Lotyšska a Litvy se v poslední době doporučuje přijmout opatření, která by pomohla oživit růst počtu úvěrů, udržet silný růst exportu a řešit určité problémy na trhu práce. Koordinace celostátní a regionální politiky pomůže těmto zemím udržet pokračování ekonomického růstu, obzvláště vzhledem k jejich současnému či budoucímu členství v eurozóně. Lotyšsko i Estonsko již členy eurozóny jsou a Litva se chystá na přijetí eura s účinností od 1. ledna 2015. Měnovou politiku, kterou uplatňuje litevská národní banka,

a aplikaci příslušných nástrojů determinuje stanovení pevného směnného kursu mezi litasem a eurem (v účinnosti od roku 2002), neomezená výše směny litasu na rezervní měnu a naopak a plné krytí závazků litevské národní banky zlatými rezervami a rezervami v cizích měnách. Finanční sektor pobaltských států patří globálně k nejvíce otevřeným finančním sektorům a pro ekonomiky těchto zemí je charakteristická vysoká míra přímých zahraničních investic a zahraničního obchodu. Pobaltské státy obchodují hlavně mezi sebou a s ostatními evropskými zeměmi částečně v důsledku vyšší míry integrace v rámci EU; jedním z významných exportních trhů pro tyto země je ovšem také Rusko. Bankovnímu sektoru v pobaltských zemích dominují zahraniční banky. Téměř všechny banky jsou plně privatizovány a trh se vyznačuje vysokou mírou koncentrace – největší banky jsou všechny buď dceřinými společnostmi, nebo pobočkami bank ze severských (skandinávských) zemí a jejich podíl na celkových aktivech a domácích úvěrech činí v Estonsku a Litvě téměř 95 procent, v Lotyšsku pak činí na celkových aktivech 53 procent a na domácích úvěrech 80 procent. Relativně menší podíl těchto bank na celkových aktivech v Lotyšsku odráží roli vkladů nerezidentů a zahraničních aktiv držených domácími bankami. Zahraniční banky tak poskytují převážnou většinu úvěrů pro soukromý sektor ve všech třech zemích. Vzhledem k významnému podílu financování ze strany mateřských bank na celkovém financování bank by mohla finanční situace severských (skandinávských) bank mít dopad na přísun finančních prostředků pro pobaltské banky a na podmínky pro úvěry. Poměr půjček ke vkladům u domácích bank zůstává relativně vysoký, i když financování ze strany mateřských bank od doby krize pokleslo (na konci roku 2013 činilo v Estonsku cca 133 procent, v Litvě cca 107 procent a v Lotyšsku cca 133 procent).

12


Bělorusko

62 %

14 %

81 %




Ekonomická situace běloruské ekonomiky v roce 2013 byla charakterizována zpomaleným ekonomickým růstem. I přes jistou pozitivní dynamiku v první polovině roku 2013 dosáhl růst HDP pouze 0,9 procenta. Slabý vývoj byl způsoben především potížemi v exportu, což vyvolalo pokles průmyslové výroby a zvýšení deficitu běžného účtu. Na druhou stranu ekonomiku podpořil silný růst spotřeby domácností, umožněné růstem mezd. Běloruská ekonomika by měla růst jen pomalu a vnější nerovnováhy by měly přetrvávat. Národní banka Běloruska prognózuje inflaci na úrovni 12 procent i pro rok 2015 (2013: 16,5 procenta, prvních osm měsíců roku 2014: 12 procent). Hlavní obavy týkající se běloruské fiskální politiky se i nadále vztahují ke kvazifiskálním přímým úvěrovým operacím a mzdové politice. V roce 2013 se zvýšil objem nových dotovaných úvěrů o 35 procent a dosáhl podílu 5,5 procenta

k HDP, což vedlo ke zvýšení domácí poptávky a zvýšení podílu dotovaných půjček na celkovém objemu úvěrů a k dalším obavám o efektivitu přidělování úvěrů. Zatímco v druhé polovině roku by mohlo dojít k významnému zmírnění, vzrostla v roce 2013 průměrná výše reálných mezd v ekonomice o 6 procent, což znamená, že jejich růst značně převýšil růst produktivity práce (odhadovaný na 1,5 procenta). Reálné měnové podmínky ekonomického rozvoje byly optimalizovány s ohledem na sazbu refinancování, zatímco politika úrokových sazeb přitvrdila v reakci na zhoršení likvidity bankovního sektoru. Účinnost této politiky brzdí provozní rámec, který není úplně dokonalý, a rušivý dopad dotovaných půjček. Domácí úrokové sazby nicméně mají přímý dopad na ochotu obyvatelstva držet místní měnu. I když bankovní sektor omezují makroekonomické trendy, vykázal v roce 2013 vysoký růst. Ten však může být pouze krátkodobý, protože rezervy zahraničních měn země jsou nízké v porovnání se zatížením ve formě zahraničního dluhu a požadavků na financování importu a vzhledem k tomu, že jakékoli narušení externího financování či energetických dotací z Ruska by mělo významný dopad na platební bilanci Běloruska.


13

02 Shrnutí


Z naší analýzy vyplývá, že oproti roku 2012 se celková ekonomická situace v zúčastněných zemích v roce 2013 do určité míry zhoršila vzhledem ke zpomalení růstu HDP. Do budoucna však výsledky průzkumu slibují příznivější vývoj ekonomiky. Toto očekávání se již promítlo především do současného hodnocení bankovního sektoru. Bankéři tentokrát vnímali situaci mnohem optimističtěji než v závěrečném hodnocení z roku 2012. Nejpozitivněji ji hodnotili slovinští respondenti, zatímco běloruští a maďarští bankéři i nadále vnímali hospodářskou situaci vesměs negativně. Pozitivní trend dále posilují celková očekávání respondentů pro rok 2014 a ještě více pak vyhlídky pro rok 2015. Zhruba 70 procent dotázaných očekává, že v roce 2014 budou příjmy v bankovnictví alespoň srovnatelné s příjmy z roku 2013, a 45 procent se domnívá, že je dokonce předčí. V roce 2015 očekává srovnatelné výsledky 76 procent respondentů, zatímco 49 procent se domnívá, že bankovní příjmy budou v tomto roce ještě vyšší než v předchozím období. Běloruští a maďarští bankéři jsou opět pesimističtější než jejich kolegové z ostatních zemí. Oproti tomu ředitelé bank z Balkánského poloostrova mají nejoptimističtější představy o budoucím vývoji.

15

Obecně řečeno se za nejdůležitější faktory pro ziskovost v bankovnictví považuje účinná regulace, rostoucí úroveň investic a posilování spotřeby domácností. Z odpovědí na otázku současného vnímání různých typů rizik vyplývá, že nejvýraznější jsou specifická úvěrová rizika. Někteří ředitelé velkých bank však výslovně uvádějí také rostoucí hrozbu kyberkriminality. Banky většinou prosazují úspory nákladů. Nikdo z respondentů neuvedl, že by jeho jediným strategickým cílem byly investice zaměřené na dlouhodobý růst. Upřednostňování úspor však není tak značné, což svědčí o tom, že obecně se banky nacházejí na stabilním místě někde na půli cesty mezi úsporami a investicemi zaměřenými na dlouhodobý růst. Ačkoliv vývoj nových produktů a služeb stále nemá mezi faktory, které ovlivňují produktivitu celého bankovnictví, velkou prioritu, považují ho jednotlivé banky za velmi důležitý. Na otázku, jaká opatření by zlepšila finanční výsledky jejich banky, většina respondentů odpověděla, že plánují investovat právě do vývoje produktů. Zvýšený zájem o pokrokové oblasti jako business inteligence (včetně řešení pro big data) a zákaznická zkušenost svědčí o výrazném trendu směrem k modernizaci

16


způsobu, jakým banky podnikají. S ohledem na výši plánovaných investic přisuzují bankéři v našem průzkumu oběma těmto oblastem velký význam. Faktorem, který podle celkových očekávání respondentů ovlivní bankovní sektor nejvýrazněji, bude regulace. To není nic překvapivého; mnohem zajímavější jsou však jiné významné faktory jako služby šité na míru, jednoduché bankovní produkty a nové platební systémy.


17

03 Přehled


Ekonomická situace, posuzovaná dle tempa růstu reálného HDP, byla u zemí zahrnutých v průzkumu horší v roce 2013 než v roce 2012.1 Některé výjimky lze pozorovat u zemí, které byly v červených číslech v roce 2012 – těmto trhům se dařilo lépe v roce 2013, což může naznačovat změnu směrem k postupné hospodářské obnově v nastávajícím období. Očekávání tohoto pozitivního trendu je dále

Země

podpořeno prognózami nárůstu reálného HDP pro rok 2014 (viz níže uvedená tabulka) v těchto zemích.2 Zdá se, že příznivý trend lze též očekávat v oblasti bankovnictví. Hodnocení současné ekonomické situace v bankovním sektoru, vezmeme-li v potaz vývoj v uplynulém roce, jsou nyní mnohem optimističtější než před dvěma lety.

Růst reálného HDP [%]

HDP na obyvatele (základ rok 2005, USD)

2012

2013

2014

Albánie

1,3

0,7

2,1

4 087

Rakousko

0,9

0,4

1,7

39 978

Bělorusko

1,7

0,9

1,6

4 916

Česká republika

-1,0

-0,9

1,9

14 089

Estonsko

3,9

0,8

2,4

12 046

Maďarsko

-1,7

1,1

2,0

11 128

Kosovo

2,5

2,5

3,9

2 895

Lotyšsko

5,2

4,1

3,8

8 863

Litva

3,7

3,3

3,3

10 549

Polsko

1,9

1,6

3,1

10 753

Rumunsko

0,7

3,5

2,2

6 073

Srbsko

-1,5

2,5

1,0

3 988

Slovensko

1,8

0,9

2,3

15 065

Slovinsko

-2,5

-1,1

0,3

18 357

1 S výjimkou Rumunska, jehož růst v době, kdy byla ostatní část regionu v recesi, může být přičítán tzv. efektu dohánění (catch-up effect). 2 Zdroj: IMF

19

20


Graf 1: Jak hodnodíte současnou ekonomickou situaci v bankovním sektoru ve srovnání s minulým rokem? 13 % 40 %

12 %

30 % 66 % 30 %

2013/2014

2011/2012

Horší

Stejná

Lepší

V roce 2012 přibližně 66 procent respondentů tehdejšího průzkumu hodnotilo ekonomickou situaci jako horší než v uplynulém roce a pouze 13 procent konstatovalo zlepšení situace. V současné studii se 30 procent respondentů domnívá, že se situace zhoršila, zatímco 40 procent je přesvědčeno, že se zlepšila. Slovinští bankéři patřili k nejoptimističtějším při posuzování ekonomických podmínek. Rekapitalizace bank a související faktory snížily nejistoty a mohou v budoucnu postupně napomoci k překonání slovinské recese, která patří k nejhlubším v celé eurozóně. Oproti tomu manažeři běloruských a maďarských bank i nadále vnímají ekonomické podmínky pesimisticky. Vzhledem k blízkému a silnému vztahu Běloruska s Ruskem je tento negativní výhled do značné míry způsoben nestabilní situací v sousední zemi. Naopak maďarský bankovní trh značně ovlivnilo zavedení daně z finančních transakcí.


21

Graf 2–3: Jaké očekáváte výnosy a ziskovost v bankovním sektoru v letech 2014 a 2015? 8%

23 %

25 %

44 % 1 %

2014

Očekávané výnosy

Očekávané zisky

12 %

0%

26 % 20 % 22 %

Očekávané 3 % zisky

22 %

40 %

60 %

28 % 6 % 80 %

27 %

100 % 44 % 5 %

2015

Očekávané 2 % výnosy

29 %

0%

28 %

20 %

Mnohem nižší

40 %

Nižší

40 % 8 % 60 %

Stejné

O něco vyšší

80 %

100 %

Mnohem vyšší

Celková očekávání bankéřů pro rok 2014 i pro rok 2015 reflektují tento pozitivní trend.

Zatímco běloruští a maďarští bankéři zůstávají skeptičtí, bankéři z Balkánského poloostrova jsou celkově optimističtější.

70 procent respondentů očekává, že v roce 2014 budou bankovní výnosy přinejmenším na úrovni srovnatelné s rokem 2013; 45 procent si dokáže představit, že budou dokonce vyšší. Naproti tomu prognózy ohledně ziskovosti jsou poněkud méně pozitivní. 66 procent bankéřů se domnívá, že jejich ziskovost dosáhne alespoň úrovně roku 2013; pouze 34 procent z nich očekává nárůst. V porovnání s rokem 2013, kdy se očekávaly spíše nižší výnosy, je v roce 2014 stále častěji uváděna nižší ziskovost. Jedním z faktorů, které vedou k těmto výsledkům, může být současný tlak na marže bankovních produktů a služeb.

Jak již bylo zmíněno, očekávání pro rok 2015 jsou poněkud vyšší než pro rok 2014. Alespoň srovnatelné výnosy očekává 76 procent respondentů; 49 procent předpovídá výnosy vyšší. Očekávání ziskovosti pro rok 2015 zcela jasně potvrzují trend – jsou srovnatelná s předpokládanými výnosy bankovního sektoru v roce 2015. Výnosy srovnatelné přinejmenším s těmi z minulého roku očekává 76 procent respondentů, zatímco 75 procent očekává podobné zisky. Podobný vztah platí pro očekávání vyšších výnosů (49 procent respondentů), přičemž vyšší ziskovost očekává 47 procent respondentů.

22


Odpovědi pocházející z balkánských států a též z Běloruska a Maďarska opět protiřečí obecnému trendu, který se očekává pro rok 2015 – balkánské státy předpovídají vyšší zisky a též výnosy častěji než ostatní státy regionu střední a východní Evropy. Naopak očekávání běloruských a maďarských bankéřů jsou nadále skeptická i pro rok 2015. Efektivní regulace je považována za nejdůležitější faktor zaručující efektivitu bankovního sektoru v roce 2014. Nejdůležitější roli hrají zpřísněné bankovní předpisy, nutnost bank je dodržovat a jejich následný dopad na podnikání bank. Bankéři často považují regulaci za faktor, který jejich podnikání velmi ztěžuje.

K dalším nejdůležitějším faktorům ovlivňujícím bankovní sektor patří rostoucí míra investic do ekonomiky a zvýšená spotřeba domácností. Počet respondentů, kteří považovali investice za důležité, se v porovnání s naší poslední studií snížil nejvíce, o šest procentních bodů. Namísto něj se zvýšil význam silné spotřeby domácností, a to o dva procentní body. Jelikož regulace může mít přímý dopad na dostupnost finančních zdrojů, likviditu trhu a důvěru v ekonomiku, lze konstatovat, že efektivní regulace může mít pozitivní dopad na bankovní sektor.

Graf 4: Jak důležité jsou podle vás následující faktory pro ekonomickou výkonnost bankovního sektoru? 0

5

6

7

8

9

10

Regulace Posílení důvěry spotřebitelů / vyšší investice Posílení důvěry spotřebitelů / vyšší výdaje Měnová politika Více pracovních příležitostí Stabilizace trhu nemovitostí Stabilizace stavebního průmyslu Vývoj nových produktů, služeb a trhů Vážený průměr

Vládní výdaje na stimulaci ekonomiky


Dotazovaní bankéři přikládají monetární politice menší důležitost, a tudíž na ni pohlížejí jako na čtvrtý nejdůležitější faktor, daleko za regulací. Podle bank má na bankovní sektor mnohem větší dopad vývoj trhu než monetární politika. Vládní výdaje za účelem stimulace ekonomiky jsou považovány za nejméně efektivní. Prokázalo se, že monetární politika je důležitá pouze v Rakousku. Bělorusko, Maďarsko, Lotyšsko a Rakousko, země, které považují vládní stimulaci ekonomiky za důležitou, představují několik málo výjimek, kde vládní výdaje získaly nadprůměrné hodnocení.

23

Vytváření nových pracovních míst má podle respondentů na bankovní sektor poměrně velký dopad. Jednou ze zemí, ve kterých je jeho dopad menší než v ostatních zemích regionu, je Česká republika. Vnímání nově vytvořených míst jako důležitého faktoru se od roku 2012 snížilo o šest procent. Ostatní faktory, které podle výsledků průzkumu ovlivňují výkonnost bankovního sektoru, zahrnovaly tlaky ze strany nebankovního sektoru a kyberkriminalitu, kterou banky vnímají jako zvyšující se hrozbu. Stabilizace trhů s nemovitostmi a stavebního průmyslu nemá na efektivitu bankovního sektoru nijak podstatný dopad, neboť jsou obecně považovány za stabilní. Dopad vývoje nových produktů a služeb je také považován za méně důležitý.

Graf 5: Jakým způsobem budete nuceni reagovat nebo jste již reagovali na dopady CRD IV (lze zaškrtnout více odpovědí)? Kvalitní implementace pouze mandatorních požadavků

Optimalizace rozvahy a financování

Komplexní přehodnocení obchodního modelu

47 %

47 %

82 %

53

53

%

Ne

%

Ano

18 %

24


Směrnice Capital Requirements Directive CRD IV platná od srpna 2013, kterou se řídí přístup k činnostem úvěrových institucí a obezřetný dohled nad úvěrovými institucemi a investičními firmami, je jedním z klíčových předpisů EU pro sektor úvěrových institucí; částečně se jí též řídí činnosti nebankovních obchodníků s cennými papíry. 53 procent manažerů bank v regionu střední a východní Evropy potvrdilo, že na směrnici CRD IV buď již reagovali, či budou v blízké budoucnosti reagovat, a to implementací pouze povinných požadavků a optimalizací svých finančních výkazů a způsobu financování. 83 procent respondentů však uvedlo, že je tato směrnice nebude motivovat ke změně jejich podnikatelského modelu.

Odpovědi na otázku ohledně současného vnímání různých druhů rizik odhalily, že nejvýznamnějšími riziky jsou specifická úvěrová rizika. Jejich důležitost se uchovala od doby globální ekonomické krize, neboť v minulosti byla často podceňována. Téměř 85 procent respondentů dalo specifickému úvěrovému riziku známku osm, devět nebo deset na škále 1–10, kde desítka představovala velmi významné riziko a nula riziko nevýznamné. Jako druhé nejdůležitější vnímali respondenti riziko zvýšeného dopadu regulace, přičemž 73 procent mu přisoudilo 8–10 bodů z deseti. Tržní rizika, která pouze 42 respondentů ocenilo známkou osm či výše, se umístila na druhém konci spektra.

Graf 6: Jak vaše společnost momentálně vnímá následující rizika? Procento výskytu odpovědí 8–10 (10 = Velmi důležité)

100 % 90 % Úvěrové riziko

80 %

Rizisko ze zvýšené regulace

70 % 60 % 50 % 40 % 30 %

Reputační riziko Operační riziko Tržní riziko

20 % 10 % 0

Vážený průměr

%

0,00

6,00

7,00

8,00

9,00

10,00


Na rozdíl od celkových očekávání tyto údaje ukazují, že manažeři českých a polských bank, kteří mají zjevně všeobecně menší strach z rizik, považují všechna uvedená rizika za méně důležitá ve srovnání s ostatními. Tato skutečnost odráží nadprůměrné zdraví a stabilitu bankovních sektorů v obou zemích. Co se týká činností souvisejících s vypracováním plánu na obnovu a řešení (recovery and resolution plan – RRP), z naší předchozí studie vyplynulo, že většina bankovních institucí (70 procent) již zahájila či plánuje zahájit kroky k vypracování své vlastní verze. Současná hodnocení významu, který má plán na obnovu a řešení v bance pro stabilitu finančního systému v kontextu bankovních institucí našich respondentů, nejsou zdaleka jednoznačná. Dle počtu odpovědí v kategorii méně důležité nebo nerelevantní, které zvolili

Graf 7: Má se za to, že by banky měly být připraveny zvládat potenciální ohrožení pomocí tzv. plánu na obnovu a řešení (recovery and resolution plan – RRP). Jaký přínos pro stabilitu finančního systému spatřujete v kontextu vaší společnosti v jeho vypracování?

19 % Důležitý

39 %

42 %

Méně důležitý

Irelevantní

25

26


Graf 8: Jaké je v tuto chvíli strategické zaměření vaší společnosti v oblasti nákladů?

1 = Investice s cílem dlouhodobého růstu

všichni manažeři, se zdá, že plán obnovy je v současnosti méně významný. Nejpesimističtější pohled na plán obnovy činnosti mají maďarští bankéři – 40 procent z nich ho považuje za zcela nerelevantní. Samozřejmě byl vyjádřen názor, že plán obnovy činnosti je pouze cvičným úkolem pro regulátora. Tento postoj může reflektovat situaci maďarského bankovního sektoru, jenž momentálně řeší mnohem naléhavější otázky. Banky většinou prosazují úspory nákladů. Nikdo z respondentů neuvedl, že by jeho jediným strategickým cílem byly investice zaměřené na dlouhodobý růst. Upřednostňování úspor však není tak značné, což svědčí o tom, že obecně se banky nacházejí na stabilní pozici někde na půli cesty mezi úsporami a investicemi zaměřenými na dlouhodobý růst.

10 = Úspora nákladů

Ať je to jakkoliv, v této oblasti není možné zobecňovat, jelikož ve většině zemí se respondenti neshodnou. Při pohledu na rozdílný vývoj HDP v zemích, kde se bankéři shodnou, se však zdá, že na výdaje v bankovnictví nemá nijak zvlášť velký vliv zjevně ani ekonomická situace v dané zemi. Značné rozdíly v upřednostňování úspor lze spatřovat v Rakousku, Maďarsku a Srbsku, kde se třetina odpovědí nacházela buď výrazně pod, nebo výrazně nad průměrem. Oproti tomu se zdá, že české, lotyšské a litevské banky mají vesměs pozitivní přístup k investicím zaměřeným na dlouhodobý růst.


27

Graf 9: Jaká opatření ke zvýšení finanční výkonnosti zvažujete či plánujete? Pokles

Beze změny

Nárůst Investice do produktového vývoje Výdaje na řešení business intelligence Výdaje na zákaznickou zkušenost Marketingové výdaje Výdaje na outsourcing Odměňování zaměstnanců Kapitálové výdaje Výdaje na distribuční síť Výdaje na poradenské služby

Ačkoliv vývoj nových produktů a služeb stále není hlavní hybnou silou ovlivňující produktivitu celého bankovnictví, považují ho jednotlivé banky za velmi důležitý pro vlastní rozvoj. U otázky, jaká opatření by zlepšila finanční výsledky jejich banky, většina respondentů naznačila, že plánuje investovat právě do vývoje produktů. 39 procent bankéřů má v úmyslu udržet výši výdajů na vývoj na stejné úrovni, zatímco 56 procent jich plánuje tuto úroveň překročit. Vysvětlením může být

to, že vývoj produktů je v souvislosti s produktivitou celého odvětví jen marginální záležitostí. Pro jednotlivé banky je však i nadále důležitý, jelikož úspěšný vývoj může zásadně ovlivnit postavení banky na daném trhu.

28


Mezi ostatními vyčnívají záměry rakouských a českých bankéřů: 73 procent rakouských a 69 procent českých manažerů bank rozhodně nemá v plánu zvyšovat investice do vývoje produktů. Oproti tomu plány polských, slovinských a rumunských bankéřů investovat do vývoje produktů a služeb převyšují evropský průměr. Zvýšený zájem o pokrokové oblasti jako business intelligence (včetně řešení pro big data) a zákaznická zkušenost svědčí o výrazném trendu směrem k modernizaci způsobu, jakým banky podnikají. Soudě podle výše plánovaných investic přisuzují bankéři oběma těmto oblastem stejnou důležitost. Do business intelligence se vyplatí investovat podle 50 procent účastníků průzkumu, zatímco do řízení zákaznické zkušenosti má v plánu investovat 49 procent respondentů. Rakouští respondenti, na rozdíl od celkových očekávání a plánů jednotlivých bankéřů,

do těchto oblastí neplánují výrazně investovat. Oproti tomu Lotyšsko a Litva přijaly tyto oblasti za své a mají v plánu je i nadále rozvíjet. Vcelku zajímavý trend se odráží v sumách, které banky investují do svých distribučních sítí. Celková částka výdajů se sice nezměnila, ale zjevně dochází k přesunu investic z poboček směrem k online nástrojům. Faktorem, který podle celkových očekávání respondentů ovlivní bankovní sektor nejvýrazněji, bude regulace. Její vliv na bankovnictví považují za nejdůležitější faktor téměř všichni respondenti (99 procent). Naše přechozí studie zjistila, že regulace je vnímána jako nejvýznamnější faktor pro fungování bank. Další významné faktory zahrnují služby šité zákazníkovi na míru, jednoduché bankovní produkty a nové platební systémy. Respondenti


29

Graf 10: Co podle vás ovlivní bankovní sektor v příštích pěti letech? Regulace Přizpůsobování služeb Nové platební systémy Služby Beyond banking Jednoduché bankovní produkty Sociální média Stárnutí populace Nebankovní finanční poskytovatelé Lokálně orientované bankovnictví Nové způsoby autentizace (biometrie apod.) Nové způsoby co-brandingu Franšízing poboček 0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 % 80 % 90 % 100 % Procento odpovědí Nejdůležitější a Relevantní

se výslovně zmínili o dalších důležitých oblastech, které nebyly uvedeny mezi možnými odpověďmi, a to digitalizaci velké části zákaznických a vnitrobankovních služeb a kyberkriminalitě.

Ačkoliv se banky zdají být inovativní, což dokazují jejich plány na zavedení jednoduchých produktů, služeb šitých na míru zákazníkům a nových platebních systémů, nepovažují inovace do vyspělých technologií za příliš důležité. Příkladem může být jejich nezájem o nové způsoby ověřování, např. používáním biometrických údajů. Za nejméně důležité faktory budoucího rozvoje bank jsou, podobně jako v předchozím průzkumu, i nyní považovány franšízing poboček a nové způsoby co-brandingu.

30


Kontakt:

Zdeněk Tůma Partner odpovědný za služby pro finanční sektor KPMG Česká republika T: +420 222 123 390 E: [email protected] kpmg.com/cee

The information contained herein is of a general nature and is not intended to address the circumstances of any particular individual or entity. Although we endeavour to provide accurate and timely information, there can be no guarantee that such information is accurate as of the date it is received or that it will continue to be accurate in the future. No one should act on such information without appropriate professional advice after a thorough examination of the particular situation. The KPMG name, logo and “cutting through complexity” are registered trademarks or trademarks of KPMG International. © 2014 KPMG Central & Eastern Europe Limited, a limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative (“KPMG International”), a Swiss entity. All rights reserved. Cover photo: Softcard, www.gosoftcard.com

Banking Executive Survey 2014

Recommend Documents