Banking Executive Survey 2012

Banking Executive Survey 2012 Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko kpmg.com/cee

KPMG in Central and Eastern Europe

Obsah Předmluva

3

Úvod

4

Shrnutí

6

Současná situace v bankovním sektoru

8

Faktory ovlivňující finanční výkonnost v bankovním sektoru

14

Řízení rizik

16

Financování a obecný postoj k investicím

18

Trendy v bankovnictví

20

Investice do vývoje

21

Kontakt

22

© 2013 KPMG Central and Eastern Europe Ltd., a limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative (“KPMG International”), a Swiss entity. All rights reserved.

Předmluva Globální finanční krize již šestým rokem ovlivňuje většinu ekonomických odvětví. Nejsilněji však její dopady pociťuje bankovnictví. Jak situaci vnímají samotní bankéři a co podle nich jejich firmy a celý sektor čeká v budoucnu? Průzkum Banking Executive Survey mezi českými a slovenskými bankami poprvé proběhl v roce 2010. Tentokrát jsme ho rozšířili a zahrnuli do něj přední bankovní instituce v České republice, Maďarsku, Polsku, Rakousku, Rumunsku a Slovensku. Vrcholového vedení více než stovky bank jsme se ptali na současnou situaci, srovnatelné období minulého roku, očekávaný výhled do budoucna a na opatření, která bude třeba učinit ke zvýšení finanční výkonnosti. Za současné ekonomické situace a sílícího regulatorního tlaku se banky o současném ani o budoucím stavu sektoru většinou nevyjadřují příliš optimisticky. Skutečnost, že své vlastní odvětví vidí pozitivněji než ta ostatní, pak lze vnímat buď tak, že se konečně objevilo světlo na konci dlouhého tunelu, nebo že se jedná o promyšlený optimismus. Přesto se banky i nadále soustřeďují zejména na úsporná opatření, investice příliš neplánují a růstu výnosů a zisků příliš nevěří. Naštěstí ne všechny banky vidí situaci tak chmurně a objevily se i pozitivní trendy. Kromě těchto zjištění vám tato studie přináší i další a podrobnější informace. Doufáme, že pro vás tento jedinečný vhled do finančního sektoru v regionu střední a východní Evropy bude přínosem a inspirací. Děkujeme všem účastníkům průzkumu, kteří nám poskytli své údaje, a pomohli nám tak vytvořit kompletní přehled o situaci v bankovním sektoru.

Zdeněk Tůma Poradce odpovědný za služby pro bankovnictví KPMG v České republice


Banking Executive Survey 2012 | 3

Úvod Země střední a východní Evropy prodělaly v posledních deseti letech významnou ekonomickou transformaci. Jejich bankovní sektory prošly restrukturalizací a privatizací a podíl zahraničního vlastnictví se ve všech kromě Polska pohybuje nad 80 procenty. Významnou roli v této transformaci hrály rakouské banky, a proto jsou nyní zastoupeny na všech sledovaných trzích. To je také důvod, proč jsme Rakousko zahrnuli do tohoto průzkumu. Zkoumané země mají sice mnoho společného, ale lze mezi nimi pozorovat i zajímavé rozdíly: • Polsko je velkým a atraktivním trhem se stabilně rostoucím objemem úvěrů. Hodnota celkových vkladů však meziročně (2010/2011) mírně poklesla. Průměrná rentabilita vlastního kapitálu se v posledních letech ustálila kolem 14 procent. Průměrná kapitálová přiměřenost vzrostla a zůstává vysoká. Poměr nákladů na úvěrové riziko k aktivům banky se stabilizoval a naštěstí nebyl ovlivněn poklesem růstu HDP. Výnosy bankovního sektoru se zvýšily a v roce 2011 dosáhly v nominální hodnotě rekordní výše. Specifickou situaci na polském bankovním trhu vytváří banka PKO, která je vlastněna státem a na trhu má téměř 14procentní podíl. • Maďarský bankovní sektor byl krizí zasažen snad nejvíce. Velká část problémů pramení z místní vysoké nezaměstnanosti a z velkého objemu půjček v cizích měnách (61 procent všech půjček, především hypotéky ve švýcarských francích). V Maďarsku se také naplno projevilo kurzové riziko, které negativně ovlivňuje finanční stabilitu. Maďarská vláda schválila zákon umožňující předčasné splacení hypoték v cizí měně při aplikaci správních měnových kurzů s tím, že vzniklé ztráty ponesou banky. Hodnota bankovních aktiv klesá již tři roky, objem celkových úvěrů se pak meziročně (2010/2011) propadl o více než 10 procent a rentabilita vlastního kapitálu byla v loňském roce záporná (-1,7 procenta). Problematická je i nová daň ze všech bankovních transakcí (0,3 procenta při výběru hotovosti a 0,2 procenta pro jakýkoliv jiný typ transakce). Bankovní sektor i nadále čelí riziku spočívajícímu v neefektivním řízení portfolií ohrožených úvěrů, které je stále zřetelnější zejména ve firemním sektoru. Kapitálová pozice domácího bankovního sektoru se však díky kapitálovým injekcím mateřských bank posílila. • Český bankovní sektor byl v roce 2011 vysoce odolný vůči externím vlivům. Rentabilita vlastního kapitálu se v roce 2011 snížila na necelých 20 procent. Objemy půjček i vkladů dále mírně rostly a poměr půjček ke vkladům byl i nadále velmi konzervativní (pod 80 procent). Na rozdíl od Maďarska byly objemy půjček v cizích měnách v České republice minimální (15 procent). Dvěma nejvýznamnějšími riziky jsou pro české banky nyní nestabilní situace v ostatních zemích EU a potenciální růst úvěrových ztrát v případě, že v reálné ekonomice nastane obrat k horšímu. 4 | Banking Executive Survey 2012


• Na Slovensku se podmínky pro udržení finanční stability v roce 2011 zhoršily, a to zejména kvůli externím vlivům. Přesto se slovenská ekonomika dokázala s tlaky vnějšího prostředí poměrně dobře vyrovnat. K tomu přispěly i makrofinanční faktory jako relativně nízká zadluženost domácností, firem a veřejného sektoru a pevná finanční pozice bankovního sektoru. Na Slovensku se bankám v roce 2011 dařilo – vytvořily nejvyšší zisk v historii (674 milionů eur). Rentabilita vlastního kapitálu je 14 procent, což je pod úrovní dosahovanou před finanční krizí. Podobně jako v Česku je poměr půjček k vkladům nízký (90 procent), což zvyšuje stabilitu místního bankovního sektoru. Důvodem k obavám je snad jen zvláštní bankovní daň ve výši 0,4 procenta, která významně snižuje bankovní zisky. Dle slovenské centrální banky je pro Slovensko nejvýznamnějším rizikem, nebude-li implementován plán fiskální konsolidace. • Rumunský bankovní sektor je poměrně stabilní, i když se již dva roky nachází v mírné ztrátě. Finanční výsledky bankovního sektoru byly v roce 2010 negativní; v roce 2011 již vykazovaly pozitivní hodnoty. Na rizika v bankovním sektoru samy úvěrové instituce reagovaly snahami, jež vedly k zahrnutí konsolidace úrovně solventnosti, tvorby rezerv a likvidity mezi regulatorní opatření Rumunské národní banky, která se týkají obezřetného podnikání, bankovního dohledu a řádného řízení rizik v bankovnictví. Téměř dvě třetiny objemu půjček jsou vedeny v zahraničních měnách a poměr půjček k vkladům se ustálil na 111 procentech. Podstatné je zapojení Rakouska – 30 procent bankovního sektoru totiž tvoří banky vedené rakouskými mateřskými společnostmi. • Situace rakouského bankovnictví se od ostatních zkoumaných zemí v mnohém liší. Tržní podíl zahraničních bank je na rakouském trhu minimální a pohybuje se jen kolem 5 procent. Poměr půjček k vkladům je poměrně vysoký, 130 procent. Celkový poměr půjček k HDP však mírně poklesl na 86 procent. Průměrná rentabilita vlastního kapitálu je 1,6 procenta. Významným zdrojem příjmů rakouských bank zůstávají jejich dceřiné společnosti v zemích regionu; i přes částečné ztráty vykazují tyto dcery v celkovém součtu pozitivní trend. Obavy z náhlého oddlužování střední a východní Evropy se doposud nepotvrdily, přesto zůstávají rakouští bankéři ohledně vývoje v regionu obezřetní. Na lokální úrovni je patrný tlak na vyšší míru konsolidace rakouského bankovního trhu, přičemž rakouská vláda se snaží přimět banky k včasnému přijetí regulatorních opatření týkajících se obezřetného podnikání. Banky budou muset vypracovat plány restrukturalizace a ekonomického oživení cílené na růst stability a schopnost řešit potenciální problémy.



Shrnutí Hodnocení současné ekonomické situace v bankovním sektoru není obecně příliš optimistické, výhled na další rok je o něco pozitivnější. Výnosy očekávané pro rok 2012 jsou nižší a ani v roce 2013 se neočekává žádné významné zlepšení. Totéž platí pro ziskovost, neboť přínosy úsporných opatření již banky očividně plně vytěžily. Proces konsolidace bankovních trhů je většinou završen, i když v některých zemích jej lze ještě očekávat (Maďarsko, Rakousko, Rumunsko). Lídři finančních trhů jasně naznačují, že ekonomické oživení závisí zejména na obnovení důvěry v trh ze strany investorů i zákazníků a ostatních společností. Změnil se postoj bank k rizikům: většina jich zlepšila metodologie a zvýšila pozornost managementu. Jako nejvýznamnější je chápáno úvěrové riziko. Schopnost navýšit kapitál se celkově o něco zvýšila, zatímco schopnost získat finanční prostředky se snížila. Co se týče strategických plánů do budoucna, společnosti spíše než investice do dlouhodobého růstu plánují další úsporná opatření. Úspory se hledaly zejména v marketingových výdajích a počtech zaměstnanců. V plánech do budoucna se často objevuje outsourcing a prodej neklíčových činností. Pokud banky investují, tak do řízení rizik, souladu s regulatorními požadavky, rozvoje zaměstnanců a informačních technologií. Příštích pět let budou ovlivňovat zejména zvýšené regulatorní požadavky, nové jednoduché bankovní produkty a produktová optimalizace.

6 | Banking Executive Survey 2012




Současná situace v bankovním sektoru Globální finanční krize ovlivnila většinu hospodářských odvětví. Ekonomické vyhlídky zúčastněných zemí znázorňují odhady Eurostatu ohledně tempa růstu HDP:

Rok 2012 byl natolik špatný, že rok 2013 může být pouze lepší. – generální ředitel bankovní skupiny ve střední a východní Evropě

Tempo růstu reálného HDP – objemové vyjádření Procentuální změna oproti předchozímu roku

2011

2012

2013

Česká republika

1,9

-1,3

0,8

Maďarsko

1,6

-1,2

0,3

Rakousko

2,7

0,8

0,9

Polsko

4,3

2,4

1,8

Rumunsko

2,5

0,8

2,2

Slovensko

3,2

2,6

2,0

Výsledky našeho průzkumu ukazují, že situace v bankovních sektorech se do značné míry shoduje s ekonomickými vyhlídkami příslušných zemí. Žádný jasný trend do budoucna se neobjevil a plánování je pouze krátkodobé; dlouhodobé vyhlídky jsou velmi různorodé. V porovnání s výsledky z předchozího roku hodnotí respondenti aktuální stav bankovního sektoru dost negativně. Přibližně 66 procent jich hodnotí ekonomickou situaci jako horší než minulý rok. Jen 13 procent dotázaných konstatovalo zlepšení situace. Očekávání ohledně budoucího vývoje jsou však o něco lepší než hodnocení současné situace (29 procent dotázaných hodnotí rok 2013 pozitivně).



Současné ekonomické podmínky v bankovním sektoru ve srovnání s předchozím rokem 13 % Lepší Stejné 21 %

Horší

66 %

Nejpozitivněji hodnotili současné ekonomické podmínky v bankovním sektoru čeští bankovní manažeři. Český bankovní sektor zůstal ziskový i během krize a disponuje dostatečným kapitálem pro krytí případných ztrát. Je jedním z nejstabilnějších ve střední Evropě, a proto současné ekonomické podmínky hodnotí nejpozitivněji právě čeští bankéři: 56 procent z nich vnímá stávající situaci jako stejnou či lepší. I polští bankéři konstatují zlepšení – 18 procent z nich považuje situaci za lepší než v minulém roce. Přestože fiskální pozice Rakouska čelí značným externím rizikům (rakouské banky jsou například trvale vystaveny vlivu střední a východní Evropy) a politické a ekonomické nejistotě, je jeho hodnocení téměř stejně pozitivní: 17 procent respondentů hodnotí současné ekonomické podmínky jako lepší. Oproti tomu manažeři slovenských (79 procent) a maďarských (83 procent) bank popisují současnou situaci ve srovnání s předchozím rokem jako horší. V případě Maďarska je to zřejmě vinou obecné ekonomické situace – kvůli přetrvávajícím pochybnostem o nezávislosti maďarské centrální banky, jež vyvstaly v reakci na rozhodnutí vlády ohledně finančního sektoru, nedávno významné ratingové agentury snížily hodnocení maďarského dluhu na „junk“.



Hodnocení současných ekonomických podmínek v bankovním sektoru ve srovnání s předchozím rokem 100 % 90 %

4 18

21

21

80 %

40

70 %

64

60 % 50 %

25

48

55

58

40 %

59

40

30 % 20 % 10 %

9 18

0% Polsko

14

27

10

12

9

7

4

Rumunsko

Rakousko

Česká republika

Mnohem lepší

O něco lepší

O něco horší

21

8 8

Slovensko

Maďarsko

Stejné

Mnohem horší

Většina dotázaných popsala rok 2012 jako horší než ten předchozí a rok 2013 by podle manažerů bank měl být podobný. Navzdory celkovým očekáváním předpovídá Rumunsko, Rakousko, Česká republika a Maďarsko pozitivní vývoj; na Slovensku a v Polsku naproti tomu očekávají, že se ekonomické podmínky v roce 2013 zhorší. Nejskeptičtější jsou ohledně vývoje celkové ekonomické situace respondenti ze Slovenska: 85 procent slovenských bankovních manažerů předpokládá, že rok 2013 bude horší. Dost skeptičtí jsou i polští bankovní manažeři – zhoršení v roce 2013 jich očekává 73 procent. Nejoptimističtější jsou vyhlídky Rumunska, kde se všichni dotázaní domnívají, že situace bude stejná nebo lepší. Specifické rozdíly mezi jednotlivými zeměmi

Situace v roce 2013 bude horší, protože negativní vlivy ekonomiky na nás zatím ještě plně nedolehly. – generální ředitel významné české banky

Očekávání Slovenska a Polska vykazují v porovnání s ostatními zeměmi značné rozdíly. Slovensko čelí růstu zadlužení a značným regionálním nerovnováhám (regionální rozdíly ve výši HDP na obyvatele se pohybují od 178 do 49 procent průměru EU), což je hlavní důvod, proč jsou slovenští bankéři ohledně ekonomické situace dost skeptičtí. V Polsku panují ohledně budoucího vývoje ekonomické situace země obavy, a to i přes stabilní trh bankovních institucí a fakt, že jde o stabilní, velkou a významnou středoevropskou ekonomiku. Celkově závisí vnímání současné situace a budoucích vyhlídek na konkrétní instituci a dané národní ekonomice. Obecně je však u vnímání stávající situace patrný jasný sklon k negativnímu hodnocení. Do budoucna mají respondenti na rok 2013 trochu optimističtější výhled.



2012

2013

Vývoj ekonomické situace v letech 2012 a 2013 2

2

0%

27

25

9

41

36

20 %

Mnohem lepší

47

40 % O něco lepší

5

60 % Stejná

O něco horší

80 %

6

100 %

Mnohem horší

3

24

29

20

2012

2013

Vývoj výnosů v letech 2012 a 2013

0%

32

20 %

Mnohem lepší

38


40

60 % Stejné

6

O něco horší

80 %

8

100 %

Mnohem horší

Jen 27 procent dotázaných očekává v příštím roce lepší výnosy.

Naše zisky jsou vážně ohroženy stagnujícími výnosy, rostoucími náklady a značnými regulatorními tlaky. – generální ředitel významné české banky

Pokud jde o budoucí výnosy, zaznamenali jsme u zkoumaných zemí obdobnou škálu očekávání. Bankéři poměrně často vyjadřují značnou nejistotu ohledně budoucího vývoje, a proto jsou ve svých dlouhodobých očekáváních dost konzervativní. 48 procent dotázaných hlásí v roce 2012 nižší výnosy a 44 procent respondentů předpovídá velmi podobný trend i pro rok 2013. Pesimističtí jsou ve svých očekáváních zejména polští a slovenští bankovní manažeři – pokles výnosů jich předpovídá 82, respektive 71 procent. Optimističtější vyhlídky oproti tomu vyjadřují rumunští (55 procent) a maďarští (33 procent) respondenti. Česká republika a Rakousko vykazují dost podobnou škálu výsledků a v jejich budoucích očekáváních není patrný žádný jasný trend. Očekávání bank ohledně vývoje výnosů se oproti předchozímu roku příliš nezměnila, ale pro rok 2013 se přiklánějí k trochu optimističtějšímu výhledu. 39 procent respondentů v příštím roce očekává zhoršení ziskovosti. V očekáváních ziskovosti nebyly mezi roky 2012 a 2013 zjištěny žádné zásadní rozdíly. Obzvláště stabilní očekávání vykazují Rakousko a Česká republika. Přesto však musíme vzít v úvahu, že skutečné výsledky co do návratnosti vlastního kapitálu (RoE) se v České republice značně liší od těch v Rakousku.



Vývoj ziskovosti v letech 2012 a 2013

2012

2013

6

30

3

0%

34

20 % Mnohem lepší

Vážné riziko pro naše zisky představují stávající úrokové sazby. – generální ředitel rakouské regionální banky


25

37 2

27


60 % Stejná

O něco horší

28

80 %

8

100 %

Mnohem horší

Očekávání ziskovosti jsou obzvláště nízká u manažerů v Polsku a na Slovensku (64 procent slovenských bank předpovídá v roce 2013 pokles ziskovosti, což je o něco pesimističtější výsledek než v minulém roce, kdy ho pro rok 2012 předpovídalo 57 procent dotázaných). Rumunsko vykazuje nejoptimističtější vyhlídky – 73 procent dotázaných tam očekává růst ziskovosti (což může být zapříčiněno slabým ekonomickým vývojem v posledních letech). Stejně jako u hodnocení celkové ekonomické situace jsou i ohledně budoucího vývoje výnosů a ziskovosti nejskeptičtější bankovní manažeři v Polsku a na Slovensku. Navzdory tomuto negativnímu názoru je současná situace v těchto zemích stále mnohem lepší než v Rumunsku.




Faktory ovlivňující finanční výkonnost v bankovním sektoru Nejvýznamnějším faktorem finanční výkonnosti je posílení důvěry společností a investorů.

Měnová politika je dlouhodobě stabilní. Myslím ale, že se stále podceňuje situace na realitním trhu; skutečné ceny nemovitostí mimo hlavní město jsou nízké a obytné prostory jsou v podstatě neprodejné.

Respondenti považují za rozhodující faktor finanční výkonnosti v bankovnictví posílení důvěry společností a investorů. Jako nejdůležitější pro finanční výkonnost vyhodnotili: • posílení důvěry společností (26 procent) a investorů (25 procent), • efektivní regulaci (24 procent), • měnovou politiku (17 procent). Efektivní regulaci vidí jako nejdůležitější faktor finanční výkonnosti banky v Polsku, Rumunsku a Maďarsku. Rakousko naopak efektivní regulaci za důležitou vůbec nepovažuje.

– generální ředitel významné české banky

Důležitost jednotlivých faktorů pro ekonomickou výkonnost bankovního sektoru Posílení důvěry společností

26 25 24

Posílení důvěry investorů Efektivní regulace Měnová politika Více pracovních příležitostí

17 14 13

Snadnější přístup společností ke kapitálu Posílení důvěry spotřebitelů

12

Vývoj nových produktů, služeb a trhů Vyšší výdaje spotřebitelů

10 8

Vyšší výdaje společností Stabilizace stavebního průmyslu Stabilizace automobilového průmyslu Vládní výdaje na stimulaci ekonomiky

6 6 6 6

Stabilizace trhu nemovitostí

5 5

Snadnější dostupnost spotřebitelských úvěrů 0%

5%

Velmi důležitý 14 | Banking Executive Survey 2012

10 % 15 % 20 % 25 % 30 %

90 % 95 % 100 % Není důležitý


Polsko, Rumunsko a Maďarsko hodnotí jako důležitou měnovou politiku. Podstatné jsou pro respondenty i další faktory: v Maďarsku více pracovních příležitostí, na Slovensku vyšší výdaje spotřebitelů a v Rumunsku posílení důvěry spotřebitelů.

Očekávání další konsolidace finančního trhu 12 % Velmi pravděpodobná Pravděpodobná 59 %

29 %

Nepravděpodobná

Za nejméně důležité faktory pro finanční výkonnost byly označeny: • vládní výdaje na stimulaci ekonomiky (všechny země kromě Maďarska a Rumunska je zařadily na poslední místo), • snadnější dostupnost spotřebitelských úvěrů, • stabilizace automobilového průmyslu (tento faktor je silně závislý na specifickém vývoji v konkrétní zemi). Téměř všechny země považují za nejméně důležitý faktor snahy vlád regulovat finanční trhy. Přestože trh nemovitostí byl finanční krizí zasažen nejvíce, respondenti z vybraných zemí jsou přesvědčeni, že stejně důležité jako jeho stabilizace je ustálení stavebního průmyslu. Naopak stabilizaci automobilového průmyslu respondenti za důležitý faktor pro stabilizaci ekonomické situace v bankovnictví nepovažují. Vývoj nových služeb, produktů a trhů se zdá být ve sledovaných zemích středně důležitým faktorem. Respondenti uvedli, že u bankovních produktů je diferenciace produktů velmi složitá, neboť konkurence dovede každou novinku napodobit nejpozději do šesti měsíců. Jakákoliv konkrétní konkurenční výhoda tedy není dlouhodobě udržitelná. Diferenciace je však možná u cen a služeb. Vývoj nových služeb, produktů a trhů je nejvýznamnější pro Slovensko a Polsko, kde ho jako nejdůležitější ohodnotilo 29 a 18 procent. Většina respondentů neočekává další konsolidaci finančních trhů.

Další konsolidace bankovních trhů střední a východní Evropy není příliš pravděpodobná.

– generální ředitel významné skupiny bank ve střední a východní Evropě

Více než polovina respondentů průzkumu potvrdila, že neočekávají další konsolidaci finančních trhů. Tento faktor závisí spíše na stávající míře fragmentace či konsolidace jednotlivých trhů než na regionální úrovni. V České republice konsolidaci neočekává 92 procent respondentů. Také Polsko a Slovensko ji považují za nepravděpodobnou. Respondenti v Rakousku (63 procent), Rumunsku (64 procent) a Maďarsku (58 procent) však další konsolidaci očekávají.



Řízení rizik Valná většina bank – 94 procent – konkrétním způsobem změnila svůj přístup k řízení rizik (pouze 6 procent jich uvedlo, že neprovedly žádné změny). Většina bank již zlepšila metodologii a zvýšila pozornost managementu vůči řízení rizik. Přibližně polovina respondentů také navýšila rozpočet pro řízení rizik. Ve všech zemích, kde průzkum probíhal, je za nejzávažnější ze všech sledovaných rizik považováno riziko úvěrové. V reakci na ekonomickou krizi banky znovuobjevily důležitost těch rizikových faktorů, které byly před krizí poněkud podceňovány (např. riziko likvidity, které nyní získalo celkové bodové ohodnocení 3,02 na stupnici 1–10, kde 1 znamená velmi důležité). Regulatorní riziko vnímají banky jako velmi důležité téměř ve všech sledovaných zemích, obzvláště na Slovensku a v Maďarsku; naopak za nejméně důležité ho považuje Rumunsko. Vzájemná nedůvěra mezi bankami zatím nevymizela, mezibankovní peněžní trh se stále jeví jako velmi rozpačitý a omezuje se pouze na krátkodobé půjčky. Většina evropských bank se spoléhá na hotovost poskytovanou Evropskou centrální bankou. Pouze jedna třetina bank nemá plán na obnovu a řešení (Recovery and Resolution Plan – RRP) a některé mají povinnost ho vypracovat. Odpověď, že plán na obnovu a řešení nemají a ani jej nepřipravují, nejčastěji uváděly české banky. Zcela unikátní je situace v Rakousku – všechny banky tento plán buď již mají, nebo jsou povinny jej v blízké budoucnosti vypracovat. Banky s velkým vlivem na evropské a místní trhy by tento plán již měly připravovat.

Stav přípravy plánu na obnovu a řešení (Recovery and Resolution Plan – RRP) Ano, již jsme začali 32 % 38 %

Zatím ne, ale máme v plánu začít Ne a v plánu to nemáme

30 % 16 | Banking Executive Survey 2012




Financování a obecný postoj k investicím Polovina respondentů uvádí, že se jejich schopnost zajistit financování nezměnila. Zlepšení této schopnosti je vidět hlavně v České republice a na Slovensku; přístup k financování se snížil v Maďarsku, kde zlepšení neuvádí žádný respondent. Schopnost navýšit kapitál se snížila u 27 procent bank (k tomuto výsledku přispěla téměř polovina rakouských a rumunských bank). Více než polovina bank neuvedla žádnou změnu. K nárůstu došlo pouze v České republice a na Slovensku. Co se týče strategického zaměření do budoucna, zdá se, že banky dávají přednost úspoře nákladů před investicemi s cílem dlouhodobého růstu. Tento trend se ovšem v jednotlivých zemích liší – české banky kladou větší důraz na investice (což se projevilo i v minulém průzkumu), zatímco maďarským a polským bankám jde většinou o snižování nákladů. Banky v Rakousku a na Slovensku také dávají přednost snižování nákladů před investicemi. Z výsledků jasně vyplývá, že banky se dělí na ty, které směřují k úspoře nákladů, a na ty, jež jsou v tomto ohledu relativně stabilní. Většina bank již zavedla restrikce na marketingové výdaje, snížila počet zaměstnanců a vytvořila či upravila svůj plán řízení rizik. Mezi opatření, která v současné době přijala většina bank, patří kroky ke zvýšení efektivity vnitrofiremních operací a zavedení IT řešení, jež mají snížit provozní výdaje. Banky také plánují zavést nebo více využívat outsourcing a zbavit se neziskových či méně klíčových obchodních činností. Vládní podpora je obecně (s výjimkou Rakouska) považována za nerelevantní, stejně jako restrukturalizace dluhu.

Schopnost zajistit financování či navýšit kapitál 60 % 50 % 40 % 30 %

50

52

20 % 10 % 0%


26

16

Zvýšila se

20

27

Snížila se

Beze změny

Zajistit financování

Navýšit kapitál

5 4 Nemohu s jistotou říci


Strategické zaměření do budoucna z pohledu nákladů

100 % investice s cílem dlouhodobého růstu

100 % úspora nákladů

• 45 procent polských a 30 procent českých bank navýšilo svůj kapitál. • Většina bank v Rumunsku činí kroky ke zvýšení efektivity vnitrofiremních operací. • 82 procent rumunských bank již snížilo nebo plánuje snížit počet svých zaměstnanců; podobná opatření již přijalo mnoho rakouských a maďarských bank. • Otázka využití vládní podpory je nejrelevantnější v Rakousku. • Některé banky také plánují znovu realizovat vlastními zdroji činnosti, které dříve outsourcovaly. Respondenti považují valnou většinu přijatých opatření za úspěšnou.

Jaká opatření vaše společnost přijala a jaká se chystá přijmout ke zvýšení ekonomické výkonnosti? 60 % 50 % 40 % 60

30 % 52

20 % 35

40 37

30 10 %

9 11

16

11

0%

35 18 21 18 8

27

23

34 8

11 10

20 13 21 19

Již jsme provedli

25

32 20

14 14

1

Nyní provádíme

15 15 6

25

20 6 10

2

13

17

Zvažujeme či plánujeme Zbavit se neziskových nebo méně klíčových obchodních činností

Snížit počet zaměstnanců

Omezit marketingové výdaje

Zkrátit pracovní dobu nebo snížit platy

Omezit výdaje na poradenské služby

Restrukturalizovat dluh

Využít vládní podpory

Zavést nebo více využívat outsourcing

Navýšit kapitál

Vytvořit, případně upravit plán řízení rizik

Omezit kapitálové výdaje

Zavést IT řešení, jež sníží provozní výdaje

Zvýšit efektivitu vnitrofiremních operací

Omezit investice do výzkumu a vývoje

10



Trendy v bankovnictví

Tyto názory českých generálních ředitelů odrážejí nejistotu ohledně sociálních médií: Ano, naše PR oddělení říká, že jsou důležitá, ale nejsem si jist, proč tomu tak je.

Sociální média budou možná důležitá za pět let, ale teď podnikatelské modely neovlivňují.

Obecně se očekává, že v nejbližších letech bude fungování bankovního sektoru významně ovlivňovat regulace. Dvě třetiny bankéřů (66 procent respondentů) zařadily regulatorní předpisy mezi nejvýznamnější faktory. Ostatní faktory s významným, i když menším dopadem na bankovní sektor v regionu jsou: přizpůsobení služeb zákazníkům, lokálně orientované bankovnictví, vytvoření jednoduchých bankovních produktů a dopady stárnutí populace. Za nejméně relevantní označili respondenti franšízing poboček a co-branding (partnerství dvou či více značek za účelem synergie, která vede k silnějšímu povědomí o daných značkách). Banky se také neobávají příchodu nových konkurentů – považují ho za čtvrtý nejméně důležitý faktor. Pro jednotlivé země z průzkumu vyplynula například tato specifika: • Polsko a Česká republika více než jiné země přikládají význam mikroplatbám. Zvláště Polsko pak očekává rychlý nárůst akceptace bezkontaktních karet, které jsou využívány hlavně pro finanční transakce nízké hodnoty. Podle studie společnosti MasterCard* se už nyní v Polsku pomocí bezkontaktních karet MasterCard realizují tři miliony transakcí měsíčně a 15 procent obchodníků si již opatřilo potřebnou infrastrukturu. Česká republika se Polsku rychle přibližuje – očekává se, že bezkontaktní karty bude v roce 2013 přijímat 15 000 obchodních míst. • Banky v Rumunsku a na Slovensku vnímají jako důležitější instituce elektronických peněz.

Jaké trendy budou bankovní sektor ovlivňovat v příštích pěti letech? 1 2 3 Nejdůležitější 100 % 2 4 6 7 8 10 90 % 19 19 Relevantní 29 34 80 % 32 25 31 Méně relevantní 70 % 56 Nerelevantní 60 % 63 52 50 % 57 37 54 46 40 % 62 30 % 66 20 %


29

26

26

21

16

15

7

48 47

25 6

7

6

41 4

Při R zp ůs egul ob ac e ov Je án dn ís od luž uc eb hé ba Lo p nk ká rod ov lně uk ní o ty ba rien Stá nkov tova rnu nic né tí p tví op ula ce Ins M titu ikr op ce ele latb y ktr on ick No pen ých ví ěz ko nk ure nti So ciá lní Fra m nš ízin édia gp ob No oče co vé z k -br pů an so din by gu

10 % 0%

29

22


* Zdroj: MasterCard cleared transactions data 2010, 2011, 2012

• Rakousko se zvláště zaměřuje na demografické faktory, tedy na stárnutí populace. To samozřejmě hraje důležitou roli i v jiných zemích, ale spíše jako dlouhodobý problém.

Investice do vývoje Za nejdůležitější oblasti pro investice v příštím roce jsou považovány soulad s regulatorními opatřeními a řízení rizik, a to z hlediska objemu investic i co do počtu bank, jež je plánují. Klíčové jsou také investice do rozvoje zaměstnanců, ale spíše svou četností než objemem. Další významné investiční oblasti jsou tzv. core banking systems a mobilní technologie. Většina bank také investuje do digitalizace obchodních procesů a dokumentů v komunikaci s klienty a do řízení zákaznické zkušenosti. Často diskutovaným tématem je nyní cloud computing, ale investuje do něj pouze malá část bank (6 procent). Specifika jednotlivých zemí jsou například: • 90 procent rumunských bank investuje do mobilních technologií a programů zákaznické loajality. • Dvě třetiny rakouských bank investují do tzv. core banking systems. • 74 procent českých bank investuje do řízení zákaznické zkušenosti, na druhém místě jsou investice do rozvoje zaměstnanců. Jedna česká banka uvedla velmi specifickou investiční oblast – IT systém pro řízení lidských zdrojů. • Nejvyšší počet bank investujících do sociálních médií má Rakousko – 63 procent. • Značná část polských bank (64 procent) investuje do digitalizace obchodních procesů a dokumentů v komunikaci s klienty.





Kontakt:

Zdeněk Tůma Poradce odpovědný za služby pro bankovnictví KPMG v České republice T: +420 222 123 390 E: [email protected]

www.kpmg.com/cee


Informace zde obsažené jsou obecného charakteru a nejsou určeny k řešení situace konkrétní osoby či subjektu. Ačkoliv se snažíme zajistit, aby byly poskytované informace přesné a aktuální, nelze zaručit, že budou odpovídat skutečnosti k datu, ke kterému jsou doručeny, nebo že budou platné i v budoucnosti. Bez důkladného prošetření konkrétní situace a řádné odborné konzultace by neměla být na základě těchto informací činěna žádná opatření. The KPMG name, logo and “cutting through complexity” are registered trademarks or trademarks of KPMG International. © 2013 KPMG Central and Eastern Europe Ltd., a limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative (“KPMG International”), a Swiss entity. All rights reserved.

Banking Executive Survey 2012

Recommend Documents