Banking Executive Survey Česká republika a Slovensko

Banking Executive Survey 2010 Česká republika a Slovensko

Poradenské služby

01

Banking Executive Survey 2010 – Česká republika a Slovensko

© 2010 KPMG Česká republika, s.r.o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative (“KPMG International”), a Swiss entity.


02

Obsah

Úvod

03

Předmluva

05

Shrnutí

08

I. Současný stav v sektoru finančních služeb

09

II. Zotavení ekonomiky

15

III. Vliv přijetí eura na Slovensku

31

O studii

34

03


Úvod Přestože všeobecně panuje názor, že finanční instituce v České republice a na Slovensku jsou dostatečně stabilní, aby se vyrovnaly s důsledky ekonomické krize, i ony pocítily její dopady v podobě omezené likvidity, nižších zisků a tržeb, zhoršené bonity klientů či zpřísnění podmínek pro poskytování některých finančních produktů. Zajímalo nás proto, jak svou situaci hodnotí samy české a slovenské finanční instituce. Do jaké míry byly krizí skutečně zasaženy? V čem se projevily

Petr Bučík Partner KPMG Česká republika

její dopady a jak se s nimi zdejší finanční sektor vypořádal? Cítily se společnosti na finančním trhu dostatečně silné, aby krizi dokázaly nejen zvládnout, ale také využít ve svůj prospěch a pro svůj budoucí rozvoj? Jaká opatření přijaly a jaká plánují provést, až se ekonomika zotaví? A kdy podle nich k tomuto zotavení dojde? Domnívají se, že už se ekonomika odráží ode dna? První česko-slovenský průzkum trhu finančních a bankovních služeb Banking Executive Survey 2010 jsme zaměřili

Pavel Závitkovský Partner KPMG Česká republika

Rudolf Sedmina Partner KPMG Slovensko



na specifika České a Slovenské republiky a na konkrétní problémy, s nimiž se finanční instituce v těchto zemích setkávají. Oslovili jsme přední společnosti v sektoru a ve spolupráci s nejvyšším vedením 51 z nich jsme zmapovali současný stav těchto společností, situaci, v níž se nacházely ve stejném období předchozího roku, a jejich očekávaný výhled do budoucna. Pozitivním zjištěním je, že při hodnocení své současné i budoucí situace jsou finanční instituce optimistické. Oslovení vedoucí představitelé bank a dalších poskytovatelů finančních služeb se shodují v názoru, že pozice těchto institucí byla na začátku ekonomického poklesu silná, a proto se s jejími důsledky dokázaly vypořádat. Shodně se také domnívají, že v krátkém horizontu let 2011 a 2012 dojde k zotavení ekonomiky – jak obecně, tak v jejich sektoru.

Důvěru finančních institucí v ekonomické oživení potvrzují také jejich plány do budoucna. Spíše než úsporná opatření plánují nemalé investice a věří v růst zisků i tržeb. Optimistický pohled na budoucí ekonomický vývoj, v němž se respondenti průzkumu shodují napříč celým finančním sektorem, je dobrým znamením a dokladem, že se ekonomická situace v České republice a na Slovensku skutečně výrazně zlepšuje. Věříme, že pro vás toto ojedinělé zmapování názorů vedoucích představitelů českého a slovenského finančního trhu bude přínosem a inspirací. Děkujeme všem, kdo se do průzkumu zapojili, poskytli svá data a umožnili tak získat ucelený přehled o situaci v sektoru finančních služeb.


04

05


Předmluva České banky vítají iniciativu společností KPMG v České republice a KPMG na Slovensku zpracovat pro odbornou veřejnost tento průřezový pohled na stav finančního sektoru, který zachycuje cosi jako po/krizový stav mysli manažerů v bankách a ve finančních společnostech. Je samozřejmě obtížné převést všechny výstupy a závěry na společného jmenovatele, ale nemohu se ubránit dojmu, že se průzkumem jako červená nit vine velmi opatrný, zdrženlivý postoj k tomu, co nám (našim firmám, bankám, trhu) přinese v nejbližších několika málo letech další vývoj. Zda se spíše přiblíží odhadům a očekáváním, o kterých se můžeme v materiálu dočíst, nebo zda je třeba zcela popře. Dnes není pochyb o tom, že české banky prošly nejtěžšími fázemi finanční a navazující obecné ekonomické krize s velmi malou újmou. Často jsme dotazováni, čím to, když v jiných, daleko hospodářsky silnějších zemích se i velmi velké ústavy povážlivě otřásly a na jejich záchranu musel zasahovat stát, pardon, daňový poplatník. Těch důvodů je několik, přičemž určit skutečný podíl toho či onoho je nelehké, neřkuli vyloučené. Pokusme se ale pojmenovat alespoň některé z nich.

Zajisté je to velmi dobrá kapitálová báze většiny českých bank, která se mimo jiné opírá o vysokou ziskovost v českém bankovním sektoru. Je to dále vysoká úroveň řízení rizik, která ochránila náš bankovní sektor před otřesy, a dlouhodobě důsledná a konzervativní práce ČNB jak v oblasti dohledu, tak v oblasti využívání měnových nástrojů. Nepříliš často se zdůrazňuje jiný aspekt odolnosti tuzemských bank, kterým je, jak tvrdím, jejich důsledné zaměření na práci s domácím trhem, ať již v segmentu spotřebitelských a hypotečních úvěrů, nebo v segmentu korporátním, kde dominuje financování tuzemských firem všech velikostí postavené tradičně na dlouhodobě budovaném vztahu s klienty. Toto jasné zaměření na konkrétní trhy je dominantní a není, nebo jen v malé míře, doplňováno tlakem na zvyšování ziskovosti působením na jiných trzích, kterými mohou být v podstatě jen trhy s vyšší nebo vysokou mírou spekulace ve svých nástrojích a produktech. Zcela nepochybně je toto vymezení činnosti obchodněpolitickým záměrem mateřských ústavů našich bank. Neoddáváme se samozřejmě iluzi, že jsme ze všeho venku, a následující text to velmi dobře dokládá. Pokračuje, byť

i zpomaleným tempem, zhoršování některých úvěrových portfolií, oživení hospodářství je buď křehké, nebo, místy, skoro žádné, s dopady na nezaměstnanost, která neklesá. Spolu s vládními škrty v oblasti výdajů a nepolevující (spíše rostoucí) daňovou zátěží ani nelze čekat, že by se kvalita portfolií spotřebitelských úvěrů začala tendenčně zlepšovat. To již tolik neplatí o sféře podnikatelské, která prokázala vysoký stupeň adaptability na nepříznivé vlivy okolí. Za zcela pozitivní a povzbudivou je přitom mít převládající tendenci podniků orientovat se postupně spíše na investice než snižování nákladů, které jako přímý dopad krize vesměs dominovalo.

JOSEF TAUBER Výkonný ředitel Česká bankovní asociace



Prieskum, na ktorý sa podujali spoločnosti KPMG v Českej republike a KPMG na Slovensku, má z môjho pohľadu dve špecifiká. Tým prvým je skutočnosť, že prieskum prebehol v „post krízovom“ období, v ktorom Slovensko a vlastne celý svet hľadá odpovede na ekonomické, ale aj filozofické poučenie z finančnej krízy. Tým druhým je fakt, že sa prieskum uskutočnil spoločne pre dve krajiny, ktoré vychádzajú z rovnakej bankovej histórie. Je zaujímavé čítať, že napriek tomu, že banky v Českej republike sú výrazne ziskovejšie ako ich slovenské protistrany, je hodnotenie a očakávanie reprezentantov jednotlivých bánk podobné, ba dokonca v niektorých prípadoch na Slovensku optimistickejšie. Pravdepodobne to je spôsobené naozaj nízkou úrovňou zisku, ktorú banky, ale aj iné finančné inštitúcie v roku 2009 na Slovensku zaznamenali. Pri hodnotení vplyvu krízy na fungovanie bánk na Slovensku a v Českej republike je potrebné pripomenúť, že obe krajiny patria k tomu malému počtu šťastlivcov, v ktorých daňoví poplatníci nemuseli prispieť na ich prežitie. Dôvody spomína vo svojom predslove aj môj dlhoročný priateľ Josef Tauber. V prípade slovenských bánk je bez akýchkoľvek

pochýb tým hlavným dôvodom orientácia na financovanie domácich klientov, pričom v porovnaní s minulosťou kládli banky dôraz na financovanie retailu, ktorého potenciál ešte stále nie je využitý na 100 percent. Rovnako som toho názoru, že sa finančné inštitúcie držali dostatočne pri zemi a financovali projekty, ktoré až na malé výnimky naozaj dávali ekonomický zmysel. Oveľa väčší vplyv na zhoršenie hospodárskeho výsledku slovenských bánk v roku 2009 ako samotná kríza malo zavedenie eura a s ním spojená strata finančných výnosov z devízových operácií. Trochu cynicky je potrebné konštatovať, že jedinou odmenou pre slovenské a české banky za ich dobré výsledky v období finančnej krízy bude nová, robustná regulácia a s veľkou pravdepodobnosťou nové dane, ktoré sa na finančné inštitúcie chystajú na európskej úrovni. Predbežné prepočty hovoria, že banky v Európskej únii budú po zavedení pravidiel Basel III potrebovať dodatočný kapitál Tier I na úrovni niekoľkých stoviek miliárd eur a podľa posledného návrhu Európskej komisie nová daň (Financial Activities Tax) by mala na európskej úrovni predstavovať sumu cca 25 miliárd eur ročne.


06

Najhoršou správou pre finančné inštitúcie je ale skutočnosť, že intervencie na záchranu bánk počas finančnej krízy osmelili politikov natoľko, že tí dnes považujú za úplne legitímne zasahovať do ich podnikania. Konkrétnym vyjadrením tejto politickej línie na Slovensku je zavedenie tzv. základného bankového produktu, ktorý musia banky od 1. októbra 2010 ponúkať, aj keď sú presvedčené, že to klientom nič neprinesie. Vyrovnať sa so štátnymi zásahmi do podnikania bude pre banky v blízkej budúcnosti najväčšou výzvou.

Ladislav Unčovský Výkonný riaditeľ Slovenská banková asociácia

07




08

Shrnutí Ekonomická situace

Přijatá a plánovaná opatření

Zotavení ekonomiky

V hodnocení celkové ekonomické situace panuje většinou optimismus, a to jak pro současné období, tak i ve výhledu na příští rok.

V reakci na krizi společnosti v první fázi provedly spíše okamžitá úsporná opatření spojená s optimalizací nákladů: snížily počet zaměstnanců, omezily výdaje na marketing a reklamu, zastavily investiční projekty a redukovaly zaměstnanecké benefity.

Finanční instituce očekávají zotavení ekonomiky v průběhu let 2011 a 2012. Většina z nich se domnívá, že jsou schopny potenciál této změny využít ve svůj prospěch.

Zdroje na mezibankovním trhu byly sice po nějakou dobu hůře dostupné nebo dražší, ale snížení schopnosti zajistit si dostatek prostředků společnosti finančního trhu nezaznamenaly – mimo jiné proto, že lokální banky disponují poměrně vysokým poměrem primárních vkladů, které se ukázaly být vcelku stabilním zdrojem likvidity.

Všechna opatření, která společnosti v reakci na ekonomický pokles přijaly, hodnotily jako poměrně úspěšná. I díky nim se českému a slovenskému finančnímu trhu daří držet nízký poměr provozních nákladů k výnosům.

Negativní dopady se projevily spíše snížením dynamiky růstu než výraznými ztrátami. Poklesl objem nově poskytovaných úvěrů, zvýšila se tvorba opravných položek a vzrostla riziková marže.

V otázce strategického zaměření do budoucnosti se společnosti spíše než k úspoře nákladů přiklánějí na stranu investic s cílem dlouhodobého růstu. Nejvíce společností plánuje menší investice v řádu dvou až deseti milionů korun, a to zejména do rozvoje zaměstnanců, regulatoriky, řízení rizik a rozšíření produktového portfolia. Nejvyšší částky hodlají firmy v příštím roce investovat do informačních a komunikačních technologií (ICT) a marketingu.

Jako zásadní výzvu v souvislosti s ekonomickým poklesem vnímaly společnosti finančního trhu řízení rizik, tedy oblast, jež stála u zrodu celosvětové finanční krize.

Za klíčové konkurenční výhody pro udržení dlouhodobého růstu považují lídři ve finančním sektoru především schopnost reagovat na změny a kvalitní zákaznické služby.

Díky striktnímu oddělení hospodaření mateřských a dceřiných společností nemohlo ani docházet k odlivu kapitálu v rámci skupiny do zahraničí. Důležitou roli v tomto ohledu sehrál i dozor České národní banky a Národní banky Slovenska.


Lídři finančního trhu jasně naznačují, že pro obnovení ekonomiky je důležité především posílení důvěry na trhu, a to jak ze strany investorů, tak i spotřebitelů a ostatních společností (zejména v automobilovém a stavebním průmyslu). Další podmínkou je i fungující pracovní trh s větším počtem pracovních příležitostí. S růstem nezaměstnanosti a oslabením situace dlužníků totiž poklesla schopnost splácet, což nejvíce pocítily leasingové společnosti a společnosti poskytující spotřebitelské úvěry.

09


I. Současný stav v sektoru finančních služeb Za stejnou nebo horší považují situaci ve srovnání s loňským rokem zejména ostatní finanční instituce (stavební spořitelny, společnosti nabízející spotřebitelské financování a makléřské společnosti).



Graf č. 1

HODNOCENÍ EKONOMICKÉ SITUACE 2%

6%

20 % 27 % 21 %

59 % 57 %

Mnohem horší O něco horší Stejná

8%

Nyní (Q1/2010) vs. před rokem

Výhled za rok (Q1/2011)

O něco lepší Mnohem lepší

V hodnocení současné ekonomické situace oproti stejnému období minulého roku panuje spíše optimismus. Přes 50 procent dotazovaných společností hodnotí svou ekonomickou situaci jako lepší a ještě více společností očekává zlepšení situace ve svém sektoru i za rok. Na Slovensku hodnotí současnou situaci ve srovnání s minulým rokem jako o něco lepší všichni respondenti. Pozitivní hodnocení současné situace ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zaznívá zejména ze segmentu bank a leasingových společností. Naopak tři čtvrtiny ostatních finančních institucí (stavební spořitelny, společnosti nabízející spotřebitelské financování a makléřské společnosti) hodnotí současnou ekonomickou situaci ve svém sektoru jako stejnou nebo horší. Ve výhledu pro příští rok zůstávají optimistické leasingové společnosti, které budoucí situaci hodnotí jako o něco lepší nebo i mnohem lepší ještě častěji než stav současný. Nárůst optimismu je patrný i u ostatních finančních institucí. V segmentu bank dochází k mírné korekci – je zjevné, že ekonomickou situaci vnímají pozitivně již nyní a v příštím roce očekávají zachování této situace, případně mírné zlepšení. Ani v rámci stejného segmentu nepanuje vždy jednotný názor. Hodnocení současného stavu nebo výhledu na příští rok nesouvisí pouze s celkovou ekonomickou situací v zemi, ale do značné míry záleží na individuálních podmínkách respondentů nebo jejich mateřských společností.

Specifický pohled Slovenska Všechny dotazované firmy hodnotí současnou ekonomickou situaci v sektoru jako o něco lepší. Naproti tomu ve výhledu na příští rok jsou opatrnější a převažuje mezi nimi názor, že ke zlepšení ve srovnání se současnou situací nedojde.


10

11


Negativní faktory přibrzdily v roce 2010 růst výnosů.



Graf č. 2

POROVNÁNÍ VÝNOSŮ 18 %

2% 8% 16 %

37 % 58 % Mnohem horší O něco horší

37 %

Stejné O něco lepší Mnohem lepší

8%


16 %


Útlum na mezibankovním trhu, omezená likvidita, zhoršená bonita klientů a zpřísnění podmínek pro poskytování některých finančních produktů způsobily, že v otázce výnosů jsou finanční instituce oproti hodnocení celkové ekonomické situace zdrženlivější. Více než polovina respondentů uvádí výnosy v porovnání s loňským rokem stejné nebo nižší. Klienti se odkláněli od rizikovějších instrumentů (např. investice do fondů) a finanční prostředky se přesouvaly ve prospěch konzervativnějších bankovních produktů (spořicí účty, termínované vklady apod.). Vývoj výnosů v příštím roce však většina zúčastněných společností hodnotí příznivě. Svědčí to o jejich schopnosti vypořádat se s poklesem ekonomiky, eventuálně najít nové zdroje výnosů, a o tom, že očekávají celkové oživení trhu. Počet společností na finančním trhu, které se domnívají, že výnosy budou ve stejném období příštího roku o něco lepší, vzrostl téměř na 60 procent. Oproti otázce na současné výnosy je počet těch, kteří čekají výnosy dokonce mnohem lepší, dvojnásobný. Podobně jako u hodnocení celkové ekonomické situace je v otázce budoucích výnosů patrný nárůst optimismu zejména u ostatních finančních institucí. U leasingových společností a ostatních finančních institucí jde předpokládaný růst výnosů ruku v ruce s očekávaným zlepšením ekonomické situace. Ukazuje se, že banky přijaly taková opatření, jež jim dodávají optimismus ohledně výnosů i přesto, že v příštím roce neočekávají významné zlepšení celkové ekonomické situace.


12

13


I když 37 procent dotazovaných společností má v porovnání s loňským rokem stejné výnosy, ziskovost hodnotí jako stejnou pouze 22 procent z nich. Rozdíl tvoří v přibližně shodném počtu společnosti, kterým ziskovost klesla, a ty, jimž vzrostla. Růst nastartovala včas přijatá úsporná opatření v podobě efektivního řízení nákladů, napomohlo mu i zvýšení rizikové marže a příliv klientských vkladů. Navíc počet společností, které v příštím roce očekávají vyšší ziskovost, rapidně vzrostl na 83 procent. Ze sledovaných oblastí (celková ekonomická situace v sektoru, výnosy a ziskovost) hodnotí společnosti finančního trhu pro příští rok nejlépe právě ziskovost, a to napříč všemi segmenty. Významným zdrojem zisku pro banky jsou bankovní poplatky, které představovaly poměrně stabilní výnos i v době ekonomické stagnace či poklesu.

Graf č. 3

POROVNÁNÍ ZISKOVOSTI 2% 23 %

5% 12 %

22 % 63 % Mnohem horší

39 %

O něco horší Stejná O něco lepší Mnohem lepší

14 %

20 %





83 procent finančních institucí očekává v příštím roce vyšší ziskovost.


14

15


II. Zotavení ekonomiky Za zásadní považují finanční instituce výzvy strategického charakteru.



16

Graf č. 4

ZÁSADNÍ VÝZVY V SOUVISLOSTI S EKONOMICKÝM POKLESEM* Řídit rizika

33 %

Nálézt nové zdroje růstu výnosů

27 %

Zvýšit efektivitu vnitrofiremních operací

12 %

Přizpůsobit se změnám v poptávce zákazníků

18 %

16 %

Distribuce Obnovit důvěru podniků

6%

Marketing

10 %

2

Stabilizovat rozvahu Optimalizovat počet zaměstnanců

4%

4%

Zajistit soulad s předpisy

2

Navyšovat kapitál

2

= 36 %

18 % = 30 % 10 %

= 20 % Nejzásadnější

12 % = 16 % 8%

2

12 % = 38 %

25 % = 31 % 10 %

6%

20 % = 44 %

24 %

4% 2

= 71 %

18 % = 48 %

16 % 6%

20 %

= 86 %

24 % = 48 %

8%

10 %

35 %

27 % = 53 %

6%

20 %

Řídit a snižovat náklady

24 %

14 %

Obnovit důvěru spotřebitelů

Obnovit důvěru investorů

18 %

Druhá nejzásadnější Třetí nejzásadnější

6 % = 16 %

8 % = 12 %

* Nejzásadnější = 10 na škále 1–10 / Druhá nejzásadnější = 9 na škále 1–10 / Třetí nejzásadnější = 8 na škále 1–10

Jako zásadní výzvu v souvislosti s ekonomickým poklesem nevnímají společnosti finančního trhu nákladovou optimalizaci v podobě jednorázových snížení nákladů. Zaměřují se spíše na strategické otázky, jako je řízení rizik, hledání nových zdrojů výnosů nebo snaha přizpůsobit se změnám v poptávce zákazníků. Důvodem, proč respondenti chápou řízení rizik jako nejzásadnější výzvu, je pravděpodobně významný podíl selhání v této oblasti na samotném vzniku celosvětové finanční krize. V rámci nákladové optimalizace však považují za důležité zefektivnit prováděné operace. Odpovědi na otázku, jaké výzvy považují v rámci svých segmentů za zásadní, se u jednotlivých subjektů finančního trhu liší v závislosti na jejich konkrétním zaměření. Zatímco banky a leasingové společnosti vnímají jako klíčové obnovení důvěry podniků, respektive investorů, pro sektor ostatních finančních služeb je hlavní výzvou získat důvěru spotřebitelů. České a slovenské banky, jejichž hospodaření nebylo během krize významně zasaženo, vykazují vysokou kapitálovou přiměřenost. Společně s dalšími finančními institucemi proto nepovažují za zásadní výzvu zajištění souladu s předpisy. Poněkud odlišně vnímají situaci v Evropě a USA politické reprezentace a někteří regulátoři finančního trhu, což zřejmě povede ke zpřísnění regulace a vytvoření nových regulačních institucí. Nejméně zásadní jsou v souvislosti s ekonomickým poklesem pro respondenty tyto výzvy: • navyšovat kapitál (12 procent), • zajistit soulad s předpisy (16 procent), • optimalizovat počet zaměstnanců (16 procent).


17


Graf č. 5

OČEKÁVANÉ ZOTAVENÍ EKONOMIKY

45 %

0%

10 %

V prvním pololetí roku 2010

Do konce roku 2010

39 %

6%

V roce 2011

V roce 2012

V roce 2013 nebo později

Názor na to, ve kterém roce dojde k zotavení ekonomiky, není mezi společnostmi napříč finančním trhem jednotný. Většina respondentů (84 procent) však očekává, že k němu dojde během let 2011 a 2012. Žádná ze společností si nemyslí, že k zotavení již došlo, a pouze 10 procent jich předpokládá zotavení do konce letošního roku. Ještě méně dotazovaných předpovídá zotavení ekonomiky až po roce 2012. Nejrychlejší zotavení ekonomiky očekávají leasingové společnosti – dvě ze tří si myslí, že se tak stane nejpozději do konce roku 2011.

Graf č. 6

OČEKÁVÁTE, ŽE DOJDE K VYŠŠÍ KONSOLIDACI FINANČNÍHO TRHU? 31 % 16 %

Velmi pravděpodobně ano Pravděpodobně ano

53 %

Pravděpodobně ne

Více než dvě třetiny lídrů českých a slovenských finančních institucí se domnívají, že dojde k vyšší konsolidaci finančního trhu. Nejsilnější je tento názor mezi leasingovými společnostmi a bankami, naopak ostatní finanční instituce jsou v této otázce o něco skeptičtější. Český finanční trh již je poměrně konsolidovaný. Lze tedy předpokládat, že leasingové společnosti a banky hovoří spíše o konsolidaci na evropské úrovni.



Většina finančních institucí očekává zotavení ekonomiky v průběhu let 2011 a 2012.


18

19


Nejdůležitější faktory pro obnovení ekonomiky: • posílení důvěry investorů (78 procent), • posílení důvěry spotřebitelů (67 procent), • posílení důvěry společností (67 procent).

Špičky finančního trhu jasně naznačují, že pro obnovení ekonomiky je důležité zejména posílení důvěry na trhu, a to jak ze strany investorů, tak i spotřebitelů a ostatních společností. Dalším významným faktorem je fungující pracovní trh s větším počtem pracovních příležitostí. I přesto, že kapitálový trh v České republice a na Slovensku není dominantní a většina lídrů finančního trhu není kotovaná na burze, hraje posílení důvěry investorů pro obnovení ekonomiky nejzásadnější roli.



20

Graf č. 7

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ FAKTORY PRO OBNOVENÍ EKONOMIKY* Posílení důvěry investorů

18 %

Posílení důvěry spotřebitelů

24 %

Posílení důvěry společností

16 %

Vyšší výdaje spotřebitelů

16 %

Stabilizace automobilového průmyslu

6%

Vyšší výdaje společností

6%

Měnová politika

Snadnější dostupnost spotřebitelských úvěrů

35 % = 47 % 12 %

20 % = 40 %

12 %

20 % = 38 % 18 %

8 % = 36 %

20 % = 28 % 22 % = 26 %

8% 2 4% 2

33 % = 59 % 31 % = 47 %

2

Vládní výdaje na stimulaci ekonomiky

24 % = 64 %

10 %

6% 2 2

25 % = 65 %

24 %

10 %

Stabilizace trhu nemovitostí

22 %

6%

6%

Vývoj nových produktů, služeb a trhů

31 % = 67 %

10 %

8%

Stabilizace stavebního průmyslu

27 % = 67 %

20 %

18 %

Snadnější přístup společností ke kapitálu

33 % = 78 %

16 %

16 %

Více pracovních příležitostí

Efektivní regulace

27 %

16 % = 26 %

Nejdůležitější Druhý nejdůležitější

10 % = 16 %

Třetí nejdůležitější *Nejdůležitější = 10 na škále 1–10 / Druhý nejdůležitější = 9 na škále 1–10 / Třetí nejdůležitější = 8 na škále 1–10

Pro konkrétní sektory jsou důležité také následující faktory: • pro sektor bank stabilizace automobilového průmyslu, • pro leasingové společnosti i stabilizace stavebního průmyslu, • pro ostatní finanční instituce snadnější přístup společností ke kapitálu a vyšší výdaje společností. I když na celosvětovou finanční krizi měly vliv zejména problémy na trhu nemovitostí, v České republice a na Slovensku je pro obnovení ekonomiky důležitější stabilita automobilového a stavebního průmyslu. Přesto, že se stát snaží finanční trh ovlivňovat svou měnovou politikou a regulací, dotazované společnosti tyto snahy nepovažují pro obnovení ekonomiky za zásadní. Za faktory nejméně důležité pro obnovu ekonomiky respondenti označují: • snadnější dostupnost spotřebitelských úvěrů, • vládní výdaje na podporu ekonomiky, • efektivní regulaci státu. Mezi dalšími důležitými faktory uvádějí například: • fiskální politiku státu (ČR), • stabilitu daňového prostředí (ČR), • konsolidaci veřejných financí (SR).


Finanční lídři v ČR a SR vidí stabilizaci automobilového a stavebního průmyslu jako důležitější faktor pro obnovení ekonomiky než stabilizaci trhu nemovitostí.

21


Graf č. 8

POZICE SPOLEČNOSTÍ NA POČÁTKU EKONOMICKÉHO POKLESU

8,33

SÍLA NEGATIVNÍHO EKONOMICKÉHO P NA SPOLEČNOSTI

8,27

7,67

5,00

3,75

Banky

Většina společností hodnotí svou pozici na začátku krize jako silnou.

Leasingové společnosti

Ostatní finanční instituce

Většinu zúčastněných společností ekonomický pokles nezaskočil a zpravidla se nacházely v dostatečně stabilní situaci na to, aby se s ním dokázaly vyrovnat. Svou pozici na začátku ekonomického poklesu hodnotí většinou jako silnou. Nejpozitivnější je hodnocení leasingových společností, následují ostatní finanční instituce a banky. Krize se na českém a slovenském finančním trhu začala projevovat spíše zprostředkovaně. Významný propad světové poptávky po zboží, službách a investicích se promítl do klíčových odvětví českého a slovenského exportu – automobilového a elektrotechnického průmyslu.



O VLIVU POKLESU

SCHOPNOST SPOLEČNOSTÍ VYUŽÍT EKONOMICKÉHO OŽIVENÍ

8,17

8,08 7,47

4,33

Spíše než výrazné ztráty zaznamenaly společnosti pokles likvidity na mezibankovním trhu a nárůst rizikové přirážky v souvislosti se snížením bonity klientů. Důležitá je i skutečnost, že se český a slovenský trh s finanční krizí vyrovnal bez zásadních státních subvencí a mimořádných opatření. Protože většina respondentů hodnotí svou výchozí pozici na začátku krize jako poměrně silnou, jen na málo z nich měl dosavadní ekonomický pokles výrazný negativní vliv. Nejvíce ovlivnil leasingové společnosti, a to i přesto, že svou pozici na jeho začátku hodnotí nejlépe. Nejmenší negativní vliv na svou společnost a obchodní činnost naopak uvádějí banky.


22

23


Leasingové společnosti jsou obecně vystaveny negativním vlivům více než banky. Ekonomický pokles se přímo projeví na schopnosti jejich klientů splácet leasingové splátky. Navíc mají mnohem nižší diverzifikaci portfolia a na rozdíl od bank je nechrání ani „polštář“ v podobě výnosů z poplatků. V sektoru ostatních finančních institucí se vliv ekonomického poklesu na obchodní činnost liší v závislosti na konkrétní oblasti podnikání i mezi jednotlivými společnostmi. Ke zmírnění dopadu ekonomické krize přispěla i okamžitá opatření, jež na podporu svých finančních institucí přijaly lokální vlády některých mezinárodních institucí působících na českém nebo slovenském finančním trhu.

Jen přibližně desetina finančních lídrů si nemyslí, že jsou dostatečně silní na to, aby dokázali využít ekonomického růstu.

Jedním z důvodů, proč finanční trh v České republice a na Slovensku nepocítil celosvětovou finanční krizi tak silně jako ve většině vyspělých zemí, je i jeho celkový charakter a struktura služeb. České a slovenské finanční instituce oproti zahraničí tolik nepoužívají rizikové finanční produkty a zpravidla disponují vyšším poměrem vkladů k poskytnutým úvěrům. Řada z nich mohla profitovat z rostoucí nejistoty klientů a související preference jednodušších a srozumitelných finančních produktů, jako jsou klasické úvěry, před finančními inovacemi, které ve větší míře využívaly finanční instituce v zahraničí. Drtivá většina lídrů finančního trhu se domnívá, že jsou schopni využít potenciál ekonomického oživení ve svůj prospěch. Nejoptimističtější jsou v tomto ohledu banky. Následují leasingové společnosti, a to i přesto, že vliv ekonomického poklesu na svou obchodní činnost hodnotily nejhůře. Ostatní finanční instituce se také cítí relativně silné na to, aby dokázaly využít růstu ekonomiky. Celkově nejsou ve vnímání vlastní pozice při oživení ekonomiky mezi lídry finančního trhu velké rozdíly. Pouze 12 procent zúčastněných společností (navíc jen v České republice) si nemyslí, že jejich pozice je dostatečně silná na to, aby mohly oživení využít.



Graf č. 9

SNÍŽILA SE S EKONOMICKÝM POKLESEM SCHOPNOST VAŠÍ SPOLEČNOSTI ZAJISTIT FINANCOVÁNÍ NEBO NAVYŠOVAT 10 % KAPITÁL? 21 %

Ano

69 %

Ne Nemohu s jistotou říci

Více než dvě třetiny dotazovaných společností se nedomnívají, že se s ekonomickým poklesem snížila i jejich schopnost zajistit financování nebo navyšovat kapitál. Protože pro 63 procent z nich je snadnější přístup společností ke kapitálu jedním z nejdůležitějších faktorů pro obnovení ekonomiky (viz graf č. 7), je důležité, aby tomu tak bylo i v příštích letech. Nejmenší problém se zajištěním financování měly banky. Peníze na mezibankovním trhu byly sice po nějakou dobu hůře dostupné nebo dražší, ale snížení schopnosti zajistit si dostatek financí banky nezaznamenaly. Díky striktnímu oddělení hospodaření mateřských a dceřiných společností nemohlo ani docházet k odlivu kapitálu v rámci skupiny do zahraničí. Důležitou roli v tomto ohledu sehrál i dozor České národní banky a Národní banky Slovenska. Regulátorem zesílené kontroly domácích finančních subjektů zamezily převodům likvidních prostředků v rámci skupiny. Zajistit si financování nebo navyšovat kapitál je nyní kvůli ekonomickému poklesu těžší podle 21 procent společností, 10 procent to nedokáže s jistotou říci.


Snadný přístup ke kapitálu je důležitým faktorem pro obnovení ekonomiky.

24

25


Graf č. 10

STRATEGICKÉ ZAMĚŘENÍ SPOLEČNOSTÍ V OBLASTI NÁKLADŮ

Strategicky se finanční instituce zaměřují spíše na investice než na úsporu nákladů.

100 % Úspora nákladů

100 % Investice s cílem dlouhodobého růstu

V otázce strategického zaměření do budoucnosti se respondenti přiklánějí spíše na stranu investic s cílem dlouhodobého růstu než k úspoře nákladů. Tento trend však výrazně nepřevažuje, i úspora nákladů je pro firmy ze strategického hlediska významná. Jaká úsporná opatření společnosti provedly a jaká plánují, ukazuje graf č. 11. U leasingových společností a ostatních finančních institucí se zdá být strategické zaměření na investice o něco významnější než u bank.



Graf č. 11

PŘIJATÁ A PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ V REAKCI NA EKONOMICKÝ POKLES

ÚSPĚŠNOST PROVEDENÝCH OPATŘENÍ*

Snížit počet zaměstnanců Vytvořit, případně upravit plán řízení rizik

33 %

43 %

Omezit výdaje na marketing a reklamu

33 %

Zbavit se neziskových nebo méně klíčových obchodních činností

27 %

Zavést nebo více využívat outsourcing

8%

Navýšit kapitál

16 %

8,33 7,50 8,36

20 % = 64 %

10 % = 38 %

6,50 6,70

10 % 6 % = 32 %

Zavést IT řešení, jež sníží provozní výdaje

10 %

Omezit kapitálové výdaje

10 %

Uzavřít některé pobočky

10 % 6 %

Zkrátit pracovní dobu nebo snížit platy

10 % 2 = 12 % 6%

10 % = 86 %

22 % = 59 % 22 %

8%

20 %

8,44

10 % = 51 %

10 %

22 %

Omezit zaměstnanecké benefity

Restrukturalizovat dluh

10 % 2 = 65 %

53 %

8,50 53 %

14 %

14 % = 77 %

18 % = 42 %

6,67 8,00

10 % = 26 %

8,80 7,40

10 % 4 = 20 %

Omezit investice do výzkumu a vývoje

6 % 6 % = 12 %

Požadovat čerpání neplaceného volna

222 =6%

9,67 Již jsme provedli

8,00

Nyní provádíme Zvažujeme/Plánujeme

9,00 *Nejúspěšnější = 10 na škále 1–10

Jako zásadní výzvy v souvislosti s ekonomickým poklesem vnímají účastníci průzkumu spíše strategické otázky (řízení rizik, snahu nalézt nové zdroje výnosů nebo přizpůsobování se změnám v poptávce zákazníků) a i dlouhodobě se zaměřují více na investice s cílem růstu. Přesto jako první provedly společnosti spíše okamžitá úsporná opatření v podobě optimalizace nákladů. Konkrétně se jednalo o snížení počtu zaměstnanců (další snižování už zvažuje jen minimum společností), omezení výdajů na marketing a reklamu a o redukci zaměstnaneckých benefitů. Významným strategickým opatřením, na které se respondenti zaměřili, je tvorba nebo aktualizace plánu řízení rizik. Důvodem je nejspíš již zmiňovaný fakt, že selhání právě v této oblasti stálo u zrodu celosvětové finanční krize. Postupně se také společnosti začínají zbavovat méně klíčových obchodních činností (nebo je alespoň omezují) a snaží se více využívat outsourcing. Ke své budoucnosti přistupují společnosti proaktivně. Provedly nebo se chystají provést některá koncepční opatření, jako je další efektivní využívání zdrojů nebo zavádění IT řešení. Dále se chtějí například zaměřit na zvýšení efektivity prodeje, snažit se využít dostupnějších obchodních prostor a proniknout do netradičních odbytových oblastí. Všechna opatření, která společnosti přijaly v reakci na ekonomický pokles, se ukázala být poměrně úspěšná (průměr 8,06 na škále od 1 do 10).


Opatření provedená v souvislosti s ekonomickým poklesem směřovala hlavně k nákladové optimalizaci.

26

27


Úspěšnost všech prováděných opatření je poměrně vysoká.

I další opatření (neuvedená v grafu), která účastníci průzkumu ve snaze přizpůsobit se ekonomickému poklesu provedli, byla podle jejich hodnocení úspěšná. Jednalo se jak o strategická rozhodnutí, například změnu v zaměření společnosti, její restrukturalizaci, zavedení nových distribučních kanálů nebo změnu ceny produktů, tak i o jednorázová úsporná opatření, jako je sloučení některých pracovišť nebo dočasné využití volných kapacit v rámci různých útvarů. Vedle zavedení IT řešení, jež mají snížit provozní výdaje, hodnotily společnosti jako nejméně úspěšná opatření omezení zaměstnaneckých benefitů a využívání outsourcingu. I tyto kroky však získaly poměrně vysokou průměrnou hodnotu – v rozmezí šesti až sedmi bodů na škále od 1 do 10.



Graf č. 12

DŮLEŽITÉ KONKURENČNÍ VÝHODY PRO UDRŽENÍ DLOUHODOBÉHO RŮSTU* Schopnost reagovat na změnu 10,0 8,0

9,0

6,0 4,0 2,0

6,8 Efektivní řízení marketingových kampaní

9,0

0

Kvalitní zákaznické služby

7,2 Použití nových technologií, inovace *Nejdůležitější = 10 na škále 1–10

Pro udržení dlouhodobého růstu považují lídři ve finančním sektoru za klíčové konkurenční výhody zejména schopnost reagovat na změnu a poskytovat kvalitní zákaznické služby. Důvěra společností ve vlastní schopnost reakce na změnu potvrzuje, že jsou v dobré pozici, aby mohly využít ekonomické oživení ve svůj prospěch (viz graf č. 8). I když v hodnocení uvedených konkurenčních výhod panuje napříč sledovanými sektory finančního trhu většinou shoda, použití nových technologií a inovace vnímají jako důležitou konkurenční výhodu především ostatní finanční instituce. Pro leasingové společnosti je nejméně důležité efektivní řízení marketingových kampaní. Některé banky uvádějí i další strategické konkurenční výhody – například kvalitu zaměstnanců nebo schopnost využít synergii v rámci skupiny. Lídři finančního trhu sází také na schopnost inovace distribučních kanálů a celkovou snahu odlišit se od konkurence.


28

Všechny uvedené konkurenční výhody považují finanční instituce za velmi důležité pro dlouhodobý růst.

29


Graf č. 13

PLÁNOVANÉ VÝZNAMNÉ ROZVOJOVÉ INVESTICE (Q2/2010 – Q2/2011) Nad 50 mil. CZK

30–50 mil. CZK

ICT

25 %

Marketing

4%

20 %

Rozšíření produktového portfolia

Rozvoj zaměstnanců Zahraniční expanze

0%

Řízení rizik

0%

Regulatorika a compliance

0%

0%

31 % 35 %

4%

4%

37 %

27 %

18 %

4%

6%

V této oblasti investice neplánujeme

24 %

14 %

4% 10 %

2–10 mil. CZK

10 %

8%

4%

Rozvoj pobočkové sítě

10–30 mil. CZK

59 %

16 %

43 %

0%

31 %

4%

2%

96 %

26 %

0%

39 %

23 %

33 %

14 %

39 %

35 %

51 %

Graf č. 14

PŘEDPOKLÁDANÁ VÝŠE INVESTIC V MIL. CZK (Q2/2010 – Q2/2011)* 890 60

870 * Předpokládaná výše investic je vypočítána jako odhad střední hodnoty pro jednotlivé intervaly investic, tj. 50 mil. CZK, 40 mil. CZK, 20 mil. CZK, 5 mil. CZK.

70

100 140 80 160

500 450 90

430

110

385

60 40

650 500

180

85

160

80

230

80 80

250 150

100

ICT

Nad 50 mil. CZK

Marketing

30–50 mil. CZK

Rozšíření produktového portfolia 10–30 mil. CZK

Rozvoj pobočkové sítě

Rozvoj zaměstnanců

260 10 10

Zahraniční expanze

90 140

40

Řízení rizik

Regulatorika a compliance

2–10 mil. CZK

Nejvíce společností plánuje menší investice v řádu dvou až deseti milionů CZK, a to zejména do rozvoje zaměstnanců, regulatoriky, řízení rizik a rozšíření produktového portfolia. Nejvyšší částky hodlají firmy v příštím roce investovat do informačních a komunikačních technologií (ICT) a marketingu.



V oblasti investic se ukazují rozdíly ve velikosti jednotlivých hráčů na finančním trhu. Většina lídrů investuje v různých objemech téměř do všech sledovaných oblastí. V sektoru bank jsou přitom investice nejvyšší. Výjimkou je rozvoj pobočkové sítě, do nějž 60 procent finančních institucí žádné investice neplánuje. Přesto společnosti, které do této oblasti investovat hodlají, mají připraveny poměrně vysoké částky. U leasingových společností i ostatních finančních institucí jsou investice nižší a určené spíše pro konkrétní oblasti podle jejich zaměření. Obě skupiny plánují investovat do ICT a marketingu, leasingové společnosti i do rozvoje svých zaměstnanců a produktového portfolia. Kromě uvedených kategorií chtějí finanční lídři investovat i do optimalizace distribučních procesů a prevence proti podvodům. Většina dominantních subjektů na domácím finančním trhu jsou dceřiné společnosti nadnárodních skupin. O tom, že téměř veškerá jejich pozornost se soustřeďuje na domácí trh, svědčí fakt, že nejméně se respondenti v celkovém součtu chystají investovat do zahraniční expanze. Nijak vysoké částky nemusejí firmy vydat ani na oblast regulatoriky a compliance.


30

Největší investice se chystají do ICT a marketingu.

31





Graf č. 15

JAKÝ VLIV MĚLO NEDÁVNÉ PŘIJETÍ EURA NA SLOVENSKOU EKONOMIKU?

14 %

86 % Zhoršilo dopad krize Pomohlo zmírnit dopad krize

Drtivá většina dotazovaných společností vnímá z pohledu slovenské ekonomiky zavedení eura pozitivně. Pomohlo podle nich ztlumit dopad krize na domácí ekonomiku, zejména díky odstranění kurzového rizika spojeného se slovenskou korunou.

Graf č. 16

Graf č. 17

JAKÝ VLIV MĚLO NEDÁVNÉ PŘIJETÍ EURA NA VAŠI SPOLEČNOST? 29 %

JAKÝ VLIV BUDE MÍT PŘIJETÍ EURA NA RYCHLÉ UZDRAVENÍ VAŠÍ SPOLEČNOSTI?

29 %

42 %

71 %

Nemá žádný vliv

Nemělo žádný vliv

Brzdí uzdravení

Zhoršilo dopad krize

Zvyšuje šanci na rychlejší uzdravení

Dopad zavedení eura na jejich společnost naopak většina respondentů hodnotí negativně. Projevil se v podobě jednorázových nákladů spojených se zavedením společné evropské měny a také poklesem příjmů z obchodování s devizami. Názor, nakolik euro pomůže urychlit oživení ekonomiky, je vcelku vyrovnaný. Euro na jedné straně pomáhá stabilitě ekonomiky odstraněním kurzového rizika, na druhé straně však absence devalvující měny znevýhodňuje exportéry oproti zemím, které jednotnou měnu nemají a jejichž měna oslabila. Tento efekt je však možné hodnotit jako krátkodobý s menším vlivem na vývoj ekonomiky, než má stabilita směnného kurzu.


29 %

32

33




O STUDII Studie Banking Executive Survey 2010 shrnuje výsledky prvního česko-slovenského průzkumu trhu finančních a bankovních služeb. Průzkumu se zúčastnilo 51 subjektů: • společnosti z bankovního sektoru, • společnosti z dalších příbuzných sektorů, • externí distribuční sítě bankovních produktů. V hodnotě celkových aktiv představují respondenti 71 procent tohoto segmentu trhu. Sběr dat proběhl v první polovině roku 2010, oslovené subjekty své údaje poskytly prostřednictvím tištěného či elektronického dotazníku, u vybraných společností jsme realizovali osobní interview. Účast v průzkumu byla anonymní a získané výstupy obsahují pouze souhrnné statisticky upravené údaje. Předložené výsledky poskytují informace o sledovaných segmentech trhu, který pro účely této studie dělíme na banky (retailové, korporátní a hypoteční), leasingové společnosti a ostatní finanční instituce (stavební spořitelny, společnosti nabízející spotřebitelské financování a makléřské společnosti).

KONTAKTY: PETR BUČÍK Partner KPMG Česká republika +420 222 123 951 [email protected] PAVEL ZÁVITKOVSKÝ Partner KPMG Česká republika +420 222 123 116 [email protected] RUDOLF SEDMINA Partner KPMG Slovensko +421 908 706 754 [email protected]


34

kpmg.cz

Informace zde obsažené jsou obecného charakteru a nejsou určeny k řešení situace konkrétní osoby či subjektu. Ačkoliv se snažíme zajistit, aby byly poskytované informace přesné a aktuální, nelze zaručit, že budou odpovídat skutečnosti k datu, ke kterému jsou doručeny, či že budou platné i v budoucnosti. Bez důkladného prošetření konkrétní situace a řádné odborné konzultace by neměla být na základě těchto informací činěna žádná opatření.


KPMG and the KPMG logo are registered trademarks of KPMG International Cooperative (“KPMG International”), a Swiss entity.

Design a produkce KPMG Česká republika, s.r.o.

Banking Executive Survey Česká republika a Slovensko

Recommend Documents