Malátova 17, 150 00 Praha 5 tel.: +420 221 900 513
Analýza uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce – situace v ČR a vybraných zemích EU podle dat z VŠPS
Září 2007
1
OBSAH 1. Vývoj počtu zaměstnaných osob s terciárním vzdělání podle dat z VŠPS ............................ 3 2. Vývoj počtu zaměstnaných osob s terciárním vzdělání podle dat z VŠPS v členění dle odvětví ........................................................................................................................................ 8 3. Vývoj počtu zaměstnaných osob s terciárním vzdělání podle dat z VŠPS v členění dle profesí....................................................................................................................................... 12 4. Informace o aplikaci datového souboru z dat Výběrového šetření pracovních sil a manuál k použití.................................................................................................................................... 18 5. Metodické vysvětlení použitých pojmů ............................................................................... 20 5.1 Vymezení Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) .................................................. 20 5.2. Vymezení odvětvových skupin ..................................................................................... 21 5.3. Vymezení profesních skupin ......................................................................................... 23 5.4. Vymezení stupňů vzdělání ............................................................................................ 26 5.5 Vymezení ekonomické aktivity obyvatelstva................................................................. 28
2
1. Vývoj počtu zaměstnaných osob s terciárním vzdělání podle dat z VŠPS V České republice bylo v roce 2006 celkem 955 tis. osob s terciárním vzděláním, což je téměř o 45 % více než v roce 1995. Z nich bylo 719 tisíc mezi zaměstnanými, téměř 18 tisíc mezi nezaměstnanými a dalších téměř 218 tisíc jich patřilo mezi ekonomicky neaktivní osoby. Míra nezaměstnanosti osob s terciární vzděláním tak činila pouze 2,4 %, což je hluboko pod celkovou mírou nezaměstnanosti v české ekonomice (ta převyšuje 7 %). V EU191 byl za posledních 10 let růst počtu osob s terciárním vzděláním ještě dynamičtější než tomu bylo v ČR. V roce 2006 bylo v EU celkem 66,8 milionu osob s terciárním vzděláním, což znamená za posledních 10 let nárůst o 56 %. Z nich bylo 51 milionu zaměstnaných, téměř 2,5 milionu nezaměstnaných a více než 13 milionu ekonomicky neaktivních. Míra nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním tak v roce 2006 v EU19 činila 4,6 %. To je sice téměř dvojnásobek míry nezaměstnanosti těchto osob v ČR, ale i v EU19 platí, že to je výrazně méně než celková nezaměstnanost, která je téměř 8,3 %. Porovnání celkové míry nezaměstnanosti a míry nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním v jednotlivých ekonomikách a jejich vývoj v letech 1996 – 2006 ukazuje následující graf.
1
Do EU19 zahrnujeme země původní EU15 a Českou republiku (CZ), Maďarsko (HU), Slovensko (SK) a Polsko (PL). Ostatní země tvoří v EU jen necelé 2,3 % zaměstnaných osob a jejich zahrnutí by tedy celkovou analýzu nijak výrazně neovlivnilo. Původní EU 15 tvořilo Rakousko (AT), Belgie (BE), Německo (DE), Dánsko (DK), Řecko (EL), Španělsko (ES), Finsko (FI), Francie (FR), Irsko (IE), Itálie (IT), Lucembursko (LU), Nizozemí (NL), Portugalsko (PT), Švédsko (SE) a Spojené království (UK).
3
Graf 1.1 Porovnání celkové míry nezaměstnanosti a míry nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním v jednotlivých ekonomikách zemí EU19 Porovnání celkové míry nezaměstnanosti a míry nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním země EU19, 1996, 2006 8%
EL
Míra nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním
7% PT ES FR
6%
PL
IT
5%
EU19
DE
SE BE 4% FI DK 3% NL
IE
SK LU AT
HU
UK
1996 2006
CZ
2%
1%
0% 0%
2%
4%
6%
8%
10%
12%
14%
16%
Celková míra nezaměstnanosti v ekonomice
V grafu není znázorněna hodnota pro Španělsko v roce 1996, neboť míra nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním tam činila 17,3 % a celková míra nezaměstnanosti v ekonomice byla dokonce přes 22 %. Zařazení Španělska 1996 do grafu by tedy značně posunulo jeho měřítko a tím by graf nebyl zdaleka tak názorný. Názvy zemí jsou v grafu uvedeny u hodnot pro rok 2006, hodnoty roku 1996 jsou označeny pouze plným kroužkem bez popisku. Čárkovaná čára vedoucí na grafu z počátku souřadnic je osa 1. kvadrantu. Ukazuje stav, kdy jsou celková míra nezaměstnanosti a míra nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním shodné. Pro země vpravo od této osy to tedy znamená, že v zemích které jsou blíže této ose nemá terciární vzdělání při hledání uplatnění na trhu práce takový vliv jako v zemích které jsou od této osy dále, neboť míra nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním je blíže celkové míře nezaměstnanosti v celé ekonomice. Na ose 1. kvadrantu jsou, jak již bylo uvedeno, tyto míry shodné a pokud by se některá ze zemí dostala dokonce vlevo od této osy, znamenalo by to, že je v ní míra nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti celé ekonomiky. V roce 2006 bylo nejblíže osy (a tudíž tam při uplatnění na trhu práce bylo terciární vzdělání v porovnání s ostatními vzdělanostními skupinami nejmenší výhodou) především Dánsko a Portugalsko a poměrně blízko bylo i 4
Nizozemsko, Itálie, Lucembursko a Řecko. Při porovnání směru vývoje v jednotlivých zemích za posledních 10 let se ukáže, že k této ose se oproti roku 2006 nejvíce přiblížilo Irsko a Finsko. Poměrně velký pohyb k ose rovněž nastal v Itálii a v Maďarsku. Ostatní země (kromě 4 výjimek) se také k ose přiblížily, i když ne tak vysokým tempem. Těmi zeměmi, které se vymykají ze všeobecného trendu a jejichž vzdálenost od osy se oproti roku 1996 zvýšila, jsou Polsko, Česká republika, Slovensko a především Německo. Na grafu je tedy patrná velká nejednoznačnost ve vývoji měr nezaměstnanosti v jednotlivých zemích. Většina zemí (AT, DK, ES, FI, FR, IE, IT, NL, SE a UK) i EU19 jako celek se pohybuje „jihozápadním směrem“. To znamená, že se v nich za posledních 10 let snížila jak celková míra nezaměstnanosti tak i míra nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním. Jejich pozice se však stále více přibližuje ose 1. kvadrantu což značí, že je stále menší rozdíl mezi celkovou mírou nezaměstnanosti a mírou nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním. Další poměrně početná skupina zemí, kam kromě České republiky patří rovněž Lucembursko, Polsko, Portugalsko a Slovensko, se naopak ubírá „severovýchodním“ směrem. Znamená to, že je v nich oproti roku 1996 vyšší míra nezaměstnanosti jak osob s terciárním vzděláním tak i celková. Na příkladu ČR je však patrné, že to neznamená že by tyto míry stále ještě měly stoupat. Míra nezaměstnanosti dosáhla v ČR své maximum již v minulých letech a v posledních letech se již snižuje, nicméně stále je ještě nad úrovní roku 1996. Na grafu je rovněž jasně vidět, že v roce 1996 byla oproti zemím původní EU15 specifická pozice osob s terciárním vzděláním v postkomunistických státech, tedy v České republice, Maďarsku, Polsku a Slovensku. Jejich míra nezaměstnanosti byla hluboko pod celkovou mírou nezaměstnanosti jednotlivých ekonomik, což svědčí o mnohem lepší pozici na trhu práce pro osoby s terciárním vzděláním oproti osobám s jiným stupněm vzdělání. Přestože se v nich do roku 2006 jejich míra nezaměstnanosti zvýšila, je stále nižší než v ostatních zemích původní EU15. To platí pro Česku republiku, Slovensko i Maďarsko. V Polsku se za posledních 10 let zvýšila výrazně nejen celková míra nezaměstnanosti, ale i míra nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním. Polsko se však pohybovalo dále od osy 1. kvadrantu, což znamená, že se míra nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním zvýšila méně než celková míra nezaměstnanosti a tak je pro tyto osoby i v Polsku stále snazší nalézt uplatnění na trhu práce než pro osoby bez terciárního vzdělání. Při změně počtu zaměstnaných osob s terciárním vzděláním hraje svou roli jednak vzdělávací systém dané ekonomiky (ten určuje, kolik těchto osob je vůbec pro trh práce k dispozici) a
5
jednak struktura trhu práce (ta určuje kde budou tito lidé zaměstnáni). Změna počtu zaměstnaných osob s terciárním vzděláním na trhu práce je způsobena třemi vlivy: a) vliv změny velikosti jednotlivých odvětví – pokud se počet osob v nějakém odvětví snižuje (zvyšuje), měl by se za jinak stejných profesních a vzdělanostních struktur snižovat (zvyšovat) i počet osob s terciárním vzděláním v tomto odvětví; b) vliv změny struktur profesí v jednotlivých odvětvích – každá profese má v každém z odvětví svou specifickou strukturu; tento vliv ukazuje, jak by se změnil počet osob s terciárním vzdělání v celé ekonomice, pokud by se uvnitř žádné profese nezměnila její vzdělanostní struktura, pouze by se v jednotlivých odvětvích změnila struktura profesí; c) vliv změny vzdělanostních struktur uvnitř profesí – každá profese má v každém z odvětví svou specifickou strukturu vzdělání; tento vliv ukazuje, jak by se změnil počet osob s terciárním vzděláním v ekonomice, pokud by se nezměnila struktura profesí v jednotlivých odvětvích, ale pouze by se uvnitř jednotlivých profesí v změnila jejich vzdělanostní struktura. Tyto tři vlivy mohou působit jak ve stejném směru (tedy všechny pro zvyšování nebo všechny pro snižování počtu osob s terciárním vzděláním v ekonomice) nebo naopak proti sobě a pak o směru vývoje osob s daným stupněm vzdělání rozhodne to, který z vlivů převáží. Následující graf ukazuje jak uvedené vlivy ovlivňovaly počet zaměstnaných osob s terciárním vzděláním v minulých letech. Kromě let 1995, 2000 a 2006 jsme do grafu zařadili i rok 2004, kdy se Česká republika stala členem EU, abychom mohli porovnat, jak se tato změna projevila na trhu práce.
6
Graf 1.2 Vliv jednotlivých změn na celkovou roční změnu počtu zaměstnaných osob s terciárním vzděláním v ČR Vliv jednotlivých změn na celkovou roční změnu počtu zaměstnaných osob s terciárním vzděláním ČR, 1995 - 2006
Změna počtu zaměstnaných osob s terciárním vzděláním (v tis.)
20
vliv změny vzdělanostní struktury uvnitř profesí vliv změny profesní struktury uvnitř odvětví vliv změny struktury odvětví 15
10
5
0 1995-2000
2000-2004
2004-2006
-5
Vzhledem k nestejným časovým úsekům, které jednotlivé sloupce porovnávají, jsme přepočetli všechny změny na průměrné roční. Z grafu je patrné, že v České republice přibývá každým rokem stále víc osob s terciárním vzděláním. V posledních dvou letech se na tomto nárůstu nejvíce (více než 47 %) podíly změny struktury odvětví. Téměř jednu třetinu změn způsobil vliv změny profesní struktury uvnitř odvětví a vliv změny vzdělanostní struktury uvnitř profesí se podílel přibližně z jedné pětiny. Je patrné postupné oslabování posledně uvedeného vlivu, což může naznačovat postupné zasycení míst kvalifikačně zdatnějšími pracovníky. Další místa pro osoby s terciárním vzděláním se tak nyní nabízejí především díky růstu odvětví s vyššími nároky na vzdělané zaměstnance (především odvětví kvartéru). Zároveň to však může znamenat i jiný trend – je možné situaci na grafu vysvětlit tak, že do roku 2004 nedocházelo na trhu práce k dostatečným strukturálním změnám v odvětvích, které by byly schopny absorbovat příchody osob s terciárním vzděláním a tudíž docházelo především ke změnám uvnitř jednotlivých profesí. Po vstupu do EU se však strukturální změny výrazně zvýšily a dokázaly nově příchozí osoby absorbovat. V EU19 změny vzdělanostní struktury uvnitř profesí stále znamenají příliv přibližně půl milionu zaměstnaných osob s terciárním vzděláním. I v EU, stejně jako v ČR, v posledních 6-
7
ti letech výrazně posílil vliv změny struktury odvětví. Naopak vliv změny profesní struktury uvnitř odvětví na vývoj počtu zaměstnaných osob s terciárním vzděláním mírně oslabuje.
Graf 1.3 Vliv jednotlivých změn na celkovou roční změnu počtu zaměstnaných osob s terciárním vzděláním v EU19 Vliv jednotlivých změn na celkovou roční změnu počtu zaměstnaných osob s terciárním vzděláním EU19, 1995 - 2006
Změna počtu zaměstnaných osob s terciárním vzděláním (v tis.)
1800
vliv změny vzdělanostní struktury uvnitř profesí vliv změny profesní struktury uvnitř odvětví vliv změny struktury odvětví
1600
1400
1200
1000
800
600
400
200
0 1995-2000
2000-2004
2004-2006
2. Vývoj počtu zaměstnaných osob s terciárním vzdělání podle dat z VŠPS v členění dle odvětví2 V ČR počet zaměstnaných osob s terciárním vzděláním vzrostl od roku 1995 kromě zemědělství, lesnictví a rybolovu (AB), těžebního průmyslu (C) a textilního, oděvního a kožedělného průmyslu (D.BC) ve všech odvětvových skupinách. Největší nárůst, téměř 36 tis. osob, zaznamenalo odvětví nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj (K). Více než 30 tis. osob s terciárním vzděláním přibylo mezi zaměstnanými i ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení (LQ). Téměř 25 tis osob s terciárním vzděláním přibylo od roku 1995 ve zdravotnictví, veterinárních a sociálních činnostech (N) a téměř 20 tis. ve školství (M).
2
Pro analýzy změn podle jednotlivých odvětvoví ekonomiky používáme členění do 23 odvětvových skupin – viz. metodická příloha.
8
Tab. 2.1 Počet zaměstnaných osob s terciárním vzděláním v ČR (v tis. osob) a vývoj v letech 1995 – 2006 v členění dle odvětvových skupin
Odvětví
1995
2000
2004
2006
změna 2006 – 1995 absolutní relativní
AB - Zemědělství, lesnictví a rybolov
15,03
14,29
15,48
13,31
-1,72
-11,5%
C - Těžební průmysl
3,14
2,98
2,95
2,33
-0,81
-25,8%
D.A - Průmysl potravinářský a tabákový
7,23
5,96
7,38
7,81
0,59
8,1%
D.BC - Textilní, oděvní a kožedělný průmysl
2,46
4,17
2,87
2,21
-0,24
-9,9%
7,41
9,05
11,32
12,99
5,58
75,3%
D.FGH - Chemický a farmaceutický průmysl
9,18
8,84
13,68
12,71
3,53
38,4%
D.I - Průmysl skla, keramiky a porcelánu
3,46
4,05
3,26
3,45
-0,01
-0,4%
D.J - Výroba kovů a kovodělných výrobků
13,13
13,17
14,76
17,26
4,13
31,5%
D.K - Výroba strojů a zařízení
12,55
14,64
14,38
13,16
0,62
4,9%
11,07
11,17
10,67
20,28
9,21
83,1%
4,61
5,47
8,43
12,73
8,12
176,0%
2,65
2,18
3,07
3,79
1,14
43,1%
E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
8,55
6,40
9,80
11,33
2,78
32,5%
F - Stavebnictví
26,68
29,11
30,65
37,99
11,31
42,4%
G - Velkoobchod, maloobchod a opravy
42,72
52,65
57,08
49,57
6,85
16,0%
H - Pohostinství a ubytování
2,29
3,02
6,00
4,97
2,68
117,4%
I - Doprava a komunikace
16,16
20,92
22,31
26,47
10,31
63,8%
J - Peněžnictví a pojišťovnictví
22,30
23,81
29,61
25,22
2,93
13,1%
76,69
89,97
94,73
112,42
35,73
46,6%
50,06
63,90
72,59
82,94
32,88
65,7%
M - Školství
123,28
128,26
129,65
142,44
19,16
15,5%
N - Zdravotnictví, veterinární a soc. činnosti
50,98
57,17
70,65
75,00
24,02
47,1%
OP - Ostatní služby
21,80
25,98
28,32
28,58
6,79
31,1%
Celkem
533,42
597,17
659,64
718,98
185,56
34,8%
D.DE - Dřevozpracující, papírenský a polygrafický průmysl
D.L - Výroba elektrických a optických přístrojů D.M - Výroba dopravních prostředků D.N - Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený
K - Nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj LQ - Veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení
9
Od roku 1995 se zvýšil podíl zaměstnaných osob s terciárním vzděláním ve všech odvětvích české ekonomiky. Nejvyšší podíl jich v roce 2006 v ČR byl ve školství (M), kde tvoří téměř polovinu všech zaměstnaných. Více než jednu třetinu zaměstnaných tvoří i v odvětví nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj (K) a podíl vyšší než jednu čtvrtinu mají i mezi zaměstnanými v peněžnictví a pojišťovnictví (J) a ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení (LQ). Ve školství (M) mají podíl téměř 23 %. Jak je z tohoto výčtu patrné, jejich nejvyšší podíl je v odvětvích kvartéru (a to jak v tržním, tak i ve veřejném). V ostatních sektorech ekonomiky není jejich podíl zdaleka tak vysoký. Nejmenší podíl mají osoby s terciárním vzděláním mezi zaměstnanými v těžebním průmyslu (C) – 4,2 %, v pohostinství a ubytování (H) – 2,7 % a vůbec nejméně v textilním, oděvním a kožedělném průmysl (D.BC), kde je jejich podíl jen 2,2 %. Tato tři odvětví s nejmenším podílem rovnoměrně zastupují primární, sekundární a terciérní sektor ekonomiky. Podíl osob s terciárním vzděláním se v celé české ekonomice zvýšil z 10,7 % v roce 1995 až na 14,9 % v roce 2006. Počet zaměstnaných osob s terciárním vzděláním se rovněž zvyšuje ve všech zemích EU. Nejvíce (na více než dvojnásobek) jejich počet vrostl ve Španělsku, Rakousku a Irsku. Naopak k nejmenšímu zvýšení (o necelých 20 %) došlo v Německu a Dánsku. Ve všech zemích EU19 rovněž došlo ke zvýšení jejich podílu na celkové zaměstnanosti. Oproti roku 1995 nastal nejdynamičtější nárůst ve Finsku, kde jejich podíl vzrostl o více než 11 procentních bodů a ve Španělsku, ve kterém činilo zvýšení 10,5 p.b. Naopak nejpomalejší růst nastal v Německu a v Portugalsku, kde jejich nárůst nebyl ani dva procentní body. V EU19 je mezi zaměstnanými osobami ve všech odvětvích podíl osob s terciárním vzděláním vyšší než v ČR. V EU19 mají nejvyšší podíl, stejně jako v ČR, ve školství (M) a v odvětví nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj (K). Dále následuje peněžnictví a pojišťovnictví (J) a veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení (LQ). Jde tedy stejně jako v ČR o odvětví kvartéru. Nejnižší podíl jich naopak je v zemědělství, lesnictví a rybolovu (AB) a pak, stejně jako v ČR, v pohostinství a ubytování (H) a v textilním, oděvním a kožedělném průmyslu (D.BC).
10
Graf 2.1 Podíl osob s terciárním vzděláním na celkové zaměstnanosti v letech 1995 a 2006 v jednotlivých odvětvích ekonomiky v ČR a EU19 Podíl osob s terciárním vzděláním na celkové zaměstnanosti dle odvětví ČR, EU19, 1995, 2006 60%
50%
EU 1995 EU 2006 ČR 1995 ČR 2006
40%
30%
20%
10%
0% M
K
J
LQ
N
E
OP
D.L
D.FGH D.DE
D.K
F
D.M
G
I
AB
D.J
D.A
D.I
D.N
C
H
D.BC
odvětví
Velké rozdíly v zastoupení oosb s terciárním vzděláním jsou v EU19 mezi jednotlivými zeměmi. Nejmenší je tento rozdíl ve stavebnictví (F), kde je v Itálii jejich podíl 2,5 %, zatímco v Německu 19,7 % a rozdíl je tak tedy 17 p.b. Podobně je tomu rovněž u zemědělství, lesnictví a rybolovu (AB) a pohostinství a ubytování (H). Naopak podíl osob s terciárním vzděláním v peněžnictví a pojišťovnictví (J) je v Rakousku pouze 19 %, zatímco v Belgii téměř 64 %. Rozdíl v této odvětvové skupině je tedy téměř 45 p.b. Ještě více, přes 48 p.b. to je v těžební průmyslu (C), kde je tento rozdíl mezi Nizozemím a Lucemburskem (ve kterém těžební průmysl není vpodstatě vůbec zastoupen). Při porovnání ČR a průměru jiných zemí (např. EU19) je tedy stále nutné mít na mysli, že porovnáváme jen s průměrem a porovnání s jednotlivými zeměmi by vzhledem k jejich národním specifikům mohlo dopadnout zcela odlišně.
11
Graf 2.2 Podíl osob s terciárním vzděláním na celkové zaměstnanosti v roce 2006 v jednotlivých odvětvích ekonomiky v jednotlivých zemích EU19 Podíl osob s terciárním vzděláním na celkové zaměstnanosti Země EU19, 2006 EL
80%
70% BE BE
60%
FI
ES
FI
50%
NL
ES
IT
DK
40%
ES ES NL ES
30%
ES FI LU
IE
20%
CZ
FI
FI
AT AT
10%
IT SK PT AB
IE
DE
UK
0%
AT
ES
LU C
D.A
CZ
SK HU
IT PT
PT
D.BC D.DE D.FGH
MAX
PT IT
IT
MIN
CZ
PT
ČR
CZ
IT LU
D.I
D.J
D.K
D.L
D.M
D.N
E
F
G
H
I
J
K
LQ
M
N
OP
odvětví
3. Vývoj počtu zaměstnaných osob s terciárním vzdělání podle dat z VŠPS v členění dle profesí3 Koncentrace osob s terciárním vzděláním do jednotlivých profesních skupin je mnohem výraznější než je tomu u odvětvových skupin. Jejich počet v profesích ze skupiny ISCO4 – ISCO9 je poměrně malý, proto jsme profesní skupiny 4a – 5f sloučily do jedné skupiny – pracovníci v administrativě a provozu a profesní skupiny 6a – 9d do další – kvalifikovaní a nekvalifikovaní dělníci a pracovníci. Tím se počet analyzovaných skupin zredukuje na 29. Oproti roku 1995 byl v ČR v roce 2006 počet zaměstnaných osob s terciárním vzděláním vyšší ve všech profesních skupinách kromě jediné výjimky a tou byla profesní skupina vedoucí a ředitelé malých podniků a organizací (1d). Nejvíce, přes 25 tis., jich přibylo mezi zaměstnanými s profesí vědci a odborníci v ekonomické oblasti a společenských vědách (2h), téměř 19 tis. s profesí odborní administrativní a celní a daňoví pracovníci (3i), necelých 17 tis. 3
Pro analýzy změn podle jednotlivých profesních skupin vycházíme z členění do 60-ti profesních skupin – viz. metodická příloha.
12
s profesí zprostředkovatelé a agenti v obchodě, financích a přepravě (3h) a téměř 12 tis. s profesí technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (3a).
Tab. 3.1 Počet zaměstnaných osob s terciárním vzděláním v ČR (v tis. osob) a vývoj v letech 1995 – 2006 v členění dle profesních skupin
profesní skupiny
1995
2000
2004
2006
změna 2006 – 1995 absolutní relativní
1a - Zákonodárci a vyšší úředníci
4,47
7,53
10,40
12,39
7,93
177%
22,59
21,09
22,35
28,94
6,36
28%
1c - Vedoucí pracovníci univerzálních dílčích celků
15,09
14,95
19,33
21,61
6,52
43%
1d - Vedoucí a ředitelé malých podniků a organizací
51,44
59,19
50,58
45,00
-6,44
-13%
2a - Vědci a odborníci v přírodních vědách
8,87
10,96
9,84
12,34
3,48
39%
2b - Vědci a odborníci v oblasti výpočetní techniky
16,04
21,94
22,93
26,00
9,96
62%
38,66
42,73
35,27
44,67
6,01
16%
50,87
53,07
59,59
57,95
7,08
14%
2e - VŠ pedagogové a vědeckopedagogičtí pracovníci
14,22
14,24
15,88
17,98
3,76
26%
2f - Učitelé středních škol
30,89
25,45
29,18
37,54
6,65
22%
59,23
64,92
55,92
66,05
6,82
12%
34,99
43,84
64,36
60,08
25,09
72%
17,67
23,28
22,04
25,18
7,51
42%
11,92
16,88
16,55
19,76
7,83
66%
6,31
10,65
9,12
9,64
3,33
53%
28,91
22,84
37,05
40,61
11,70
40%
7,17
6,85
8,71
12,83
5,66
79%
6,06
6,43
9,38
9,34
3,27
54%
6,93
6,34
8,24
9,18
2,25
32%
1b - Ředitelé a vedoucí velkých organizací, podniků a společností
2c - Projektanti, konstruktéři, architekti a techničtí vědci a inženýři 2d - Vědci a odborníci v lékařských a biologických oborech
2g - Učitelé předškolního, základního a speciálního školství 2h - Vědci a odborníci v ekonomické oblasti a společenských vědách 2i - Odborní pracovníci v právní oblasti 2j - Umělečtí pracovníci, novináři a redaktoři, archiváři a knihovníci 2k - Odborní administrativní pracovníci 3a - Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech 3b - Techničtí pracovníci v oblasti výpočetní techniky 3c - Obsluha elektronických zařízení, letecký, lodní a železniční personál 3d - Techničtí pracovníci v biologii, zemědělství a lesnictví
13
profesní skupiny
1995
2000
2004
2006
změna 2006 – 1995 absolutní relativní
3e - Zdravotničtí asistenti, optici a rehabilitační
0,95
4,13
7,26
5,27
4,33
457%
1,37
1,01
4,20
5,24
3,88
284%
10,24
14,79
19,13
12,10
1,86
18%
26,86
25,75
40,32
43,55
16,69
62%
3i - Odborní administrativní a celní a daňoví pracovníci
18,66
21,48
25,88
37,62
18,97
102%
3j - Policejní inspektoři a detektivové
2,69
3,99
2,13
4,62
1,93
72%
3k - Sociální pracovníci
0,31
0,83
1,72
2,91
2,60
829%
2,04
2,60
3,58
2,55
0,51
25%
16,84
25,62
26,43
27,82
10,98
65%
12,13
12,04
13,28
14,62
2,49
21%
189,00
36%
pracovníci 3f - Zdravotní sestry a odborní ošetřovatelé 3g - Pedagogičtí pracovníci, vychovatelé (mimo učitelů) 3h - Zprostředkovatelé a agenti v obchodě, financích a přepravě
3l - Profesionální sportovci a pracovníci umění a zábavy ISCO4-5 pracovníci v administrativě a provozu ISCO6-9 kvalifikovaní a nekvalifikovaní dělníci a pracovníci Celkem
524,41 585,43 650,67 713,41
Vzhledem k vývoji ostatních vzdělanostních skupin v jednotlivých profesních skupinách nastal ve všech, kromě vedoucích a ředitelů malých podniků a organizací (1d) a profesionálních sportovců a pracovníků umění a zábavy (3l), i nárůst podílu osob s terciárním vzděláním. Nejvíce, o 22 p.b., se jejich podíl zvýšil mezi zaměstnanými osobami s profesí sociální pracovníci (3k). Zvýšení o více než 15 p.b. nastalo i u dalších pěti profesních skupin a to u vědců a odborníků v ekonomické oblasti a společenských vědách (2h), u učitelů předškolního, základního a speciálního školství (2g), dále u projektantů, konstruktérů, architektů a technických vědců a inženýrů (2c), policejních inspektorů a detektivů (3j) a rovněž u zákonodárců a vyšších úředníků (1a). Podíl osob s terciárním vzděláním v některých profesních skupinách výrazně dominuje. Mezi VŠ pedagogy a vědeckopedagogickými pracovníky (2e) jich je plných 99 %, mezi vědci a odborníky v lékařských a biologických oborech (2d) téměř 95 % a více než 90 % jich je rovněž mezi odbornými pracovníky v právní oblasti (2i) a učiteli středních škol (2f). Naopak nejnižší podíl tvoří mezi profesionálními sportovci a pracovníky umění a zábavy (3l) mezi kterými má terciární vzdělání jen jeden ze sedmi zaměstnaných a rovněž mezi zdravotními sestrami a odbornými ošetřovateli (3f). Z nich má terciární vzdělání jen jeden z dvaceti. Mezi
14
pracovníky v administrativě a provozu (ISCO4+5) jich jsou pouze 3 % a mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými dělníky a pracovníky (ISCO6-9) netvoří ani 1 %. Stejně jako v odvětvích i v profesích platí, že i v EU se zvyšuje počet zaměstnaných osob s terciárním vzděláním ve všech profesních skupinách. Jedinou výjimkou jsou zákonodárci a vyšší úředníci (1a), mezi kterými se počet osob s terciárním vzděláním snížil. A rovněž je podíl osob terciárním vzděláním téměř ve všech profesních skupinách v EU vyšší než v ČR. Největší rozdíl je mezi zdravotními sestrami a odbornými ošetřovateli (3f), kterých je v EU více polovina s terciárním vzděláním. Zde se je však nutné zmínit o rozdílnosti v klasifikaci zdravotních sester v různých zemích EU. Zdravotní sestry jsou v mezinárodní klasifikaci ISCO 88 zařazeny do dvou skupin – skupina 223 (patřící do ISCO2) – Nursing and midwifery professionals a skupina 323 (patřící do ISCO3) – Nursing and midwifery associate profesionals. Zdravotní sestry s terciárním vzděláním (které však v ČR zdravotní sestry vůbec nedosahují a proto v ČR skupina 223 vůbec neexistuje) by měly být teoreticky především ve skupině 223, tedy v naší klasifikaci v profesní skupině vědci a odborníci v lékařských a biologických oborech (2d). V zemích EU je i výrazně více osob než v ČR zaměstnáno v těch profesích, které mají v ČR výrazně nižší kvalifikaci – tedy mezi pracovníky v administrativě a provozu (ISCO4+5) i mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými dělníky a pracovníky (ISCO6-9).
15
Graf 3.1 Podíl osob s terciárním vzděláním na celkové zaměstnanosti v letech 1995 a 2006 v jednotlivých profesních skupinách v ČR a EU19 Podíl osob s terciárním vzděláním na celkové zaměstnanosti dle profesí 100%
ČR, EU19, 1995, 2006
80%
EU 1995 EU 2006 ČR 1995 ČR 2006
60%
40%
20%
0% ISCO6-9
ISCO4+5
3f
3l
3i
3e
3c
3a
3h
3g
3d
1d
3b
3k
3j
1b
2j
2k
1c
1a
2h
2b
2a
2g
2c
2f
2i
2d
2e
profesní skupina
Rozdíly v podílu zaměstnaných osob s terciárním vzděláním jsou v jednotlivých profesních skupinách mezi jednotolivými zeměmi mnohem větší než je tomu v třídění podle odvětví. Je to dáno jednak nejednoznačnou metodikou zařazování osob do příslušných odvětvích v jednotlivých zemích a pak samozřejmě i různou vzdělanostní strukturou pracovní síly v každé ze zemí. Nejmenší rozdíl mezi zeměmi je mezi u profesní skupiny odborní pracovníci v právní oblasti (2i) a u kvalifikovaných a nekvalifikovaných dělníků a pracovníků (ISCO69), kde rozdíl mezi maximálním a minimálním podílem zaměstnaných osob s terciárním vzděláním nepřesahuje 11 p.b. Naopak u zdravotních sester a odborných ošetřovatelů (3f) a také u policejních inspektorů a detektivů (3j) přesahuje tento rozdíl 90 p.b. I zde je tedy (stejně jako v odvětvích) při porovnání ČR a průměru jiných zemí (např. EU19) stále nutné mít na mysli, že porovnáváme jen s průměrem a porovnání s jednotlivými zeměmi by vzhledem k jejich národním specifikům mohlo dopadnout zcela odlišně.
16
Graf 3.2 Podíl osob s terciárním vzděláním na celkové zaměstnanosti v roce 2006 v jednotlivých profesních skupinách v jednotlivých zemích EU19 Podíl osob s terciárním vzděláním na celkové zaměstnanosti Země EU19, 2006 100%
EL
EL ES
EL ES
ES
LU EL EL
DK
UK PL
LU
80%
FR
DK
SE
LU
EL
PT
FI
ES
DK
MAX
FI
MIN
IE
ES
ČR
ES
UK
IE
60% CZ
FR PL
HU
IE
CZ CZ
AT
AT
40%
BE
IT
IT BE AT
20%
IT
PL
ES
AT AT AT
PL
IT
PL
LU
AT
LU LU
LULU
AT
0%
ISCO6-9
ISCO4+5
3l
3k
3j
3i
3h
3g
3f
3e
3d
3c
3b
3a
2k
2j
2i
2h
2g
2f
2e
2d
2c
2b
2a
1d
1c
1b
1a
profesní skupiny
Pro další vlastní analýzy, ať už z pohledu profesí nebo odvětví doporučujeme využít webovou aplikaci, která je rovněž součástí výstupu z tohoto projektu.
17
4. Informace o aplikaci datového souboru z dat Výběrového šetření pracovních sil a manuál k použití Pracovníky SVP4 byla v programu MS Excel navržena a vytvořena aplikace využívající data z Výběrového šetření pracovních sil. Program MS Excel byl zvolen proto, že jej má k dispozici široká veřejnost. Nevýhodou této aplikace vytvořené v MS Excel je její velikost, která dosahuje 12,5 MB. To může při stahování z internetu některým uživatelům přinést problémy ve větším časovém zatížení. Uživatel si však tuto aplikaci stáhne pouze jednou a pak ji již spouští ze svého pevného disku. Navíc lze aplikaci stáhnout jako zabalený soubor, jehož velikost je již více přijatelných 3,5 MB. Soubor aplikace obsahuje čtyři listy – dva datové a dva s výstupy. Datové listy (jeden v členění obyvatelstva do 60-ti profesních a druhý do 23 odvětvových skupin), obsahují vstupní data za ČR. V aplikaci jsou k dispozici data z Výběrového šetření pracovních sil za roky 1995, 2000 – 2006. Oba datové listy obsahují 7 sloupců. Ve sloupci rok je uveden rok z kterého jsou data získána. Sloupec počet osob udává počet osob v tisících, které do dané skupiny patří. Ve sloupci ekonomická aktivita jsou osoby členěny na zaměstnané, nezaměstnané a neaktivní. Stupeň vzdělání rozlišuje na 5 vzdělanostních stupňů. Podle sloupce pohlaví lze odlišit muže a ženy. Další sloupec rozlišuje populaci do 12-ti věkových skupin. Poslední sloupec pak určuje do jaké profesní, resp. odvětvové skupiny osoby patří. Na listech Aplikace – odvětví resp. Aplikace – profese je již předdefinována kontingenční tabulka, kterou lze poměrně snadno upravovat a získávat rozličné výstupy podle konkrétní potřeby uživatele. Řádkové proměnné se odebírají uchopením myší názvu aktuálně zařazené proměnné z pole A4, resp. B4 a přetažením do seznamu polí kontingenční tabulky. Přidávání proměnných do kontingenční tabulky probíhá stejným způsobem naopak. Do řádků lze zařadit i více proměnných (stejně jak je tomu i v předdefinované tabulce). V tomto případě je ale pro přehledné a pochopitelné zobrazení podstatné jejich pořadí – proměnné se řadí vedle sebe zleva doprava. Jejich pořadí lze jednoduše měnit přetažením myší. U každé proměnné si lze rovněž vybírat zobrazované hodnoty znaku. Po kliknutí na rozbalovací šipku u každého názvu proměnné lze volit možnosti zobrazení, standardně se zobrazují všechny úrovně znaku, lze ovšem odstranit například případy, kde chybí odpověď (prázdné), nebo si opravdu vybrat
4
http://svp.pedf.cuni.cz
18
pouze některé typy odpovědi. Ve všem je analogické ovládání sloupcových proměnných – změny se ale dějí v poli C5 a proměnné se řadí pod sebe. Dalším a velmi podstatným způsobem ovlivňování strukturace tabulky je pole A3. Dvojitým poklepáním na toto pole je možné vybírat statistiku, která bude pro každé políčko kontingenční tabulky zobrazována. V původní tabulce je použita statistika Součet z proměnné Počet osob, jejíž výsledek je součet respondentů v každém políčku zobrazované tabulky. Statistika Součet, bude pravděpodobně nejčastěji používanou, nicméně lze využít i další statistiky – velmi často počet, dále průměr, minimum, maximum a nebo například rozptyl. Všechny tyto statistiky zobrazují hodnotu pro dané pole zobrazované tabulky. Po správném nastavení kontingenční tabulky je nejvhodnější obvyklým způsobem (myší označit příslušnou oblast a klávesou zkratkou Ctrl + C ji vložit do schránky) zkopírovat výstupní tabulku a jako hodnoty ji vložit do nového souboru, či listu. Tam pak již lze tabulku jednoduše upravovat jednak graficky (např. šířku sloupců), ale také věcně (například měnit popisky). Stejně tak lze samozřejmě z dat tvořit i grafy.
19
5. Metodické vysvětlení použitých pojmů 5.1 Vymezení Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) Předmětem šetření ve VŠPS jsou domácnosti bydlící v náhodně vybraných bytech. Šetření podléhají všechny osoby obvykle bydlící ve vybraném bytě, přičemž není rozhodující a není ani sledováno, mají-li zde pobyt trvalý, přechodný, dlouhodobý nebo nehlášený. U osob mladších než 15 let se sledují jen základní údaje týkající se vztahu k osobě v čele domácnosti, věku, pohlaví, národnosti a státní příslušnosti. Za osoby starší 15-ti let se vyplňují další otázky, které popisují jejich uplatnění na trhu práce. Šetření se nevztahuje na osoby bydlící dlouhodobě v hromadných ubytovacích zařízeních. Z toho důvodu jsou údaje za určité skupiny obyvatelstva, zejména za cizí státní příslušníky žijící a pracující na území republiky, k dispozici v omezené míře. Podle doporučení Eurostatu lze údaje za tyto osoby získat buď z administrativních zdrojů nebo zvláštním šetřením organizovaným zásadně mimo rámec VŠPS. Výběrový soubor zahrnuje necelých 26 tis. bytů na území celé České republiky (přes 0,6 % všech trvale obydlených bytů), v nichž bylo šetřeno více než 62 tis. respondentů všech věkových skupin. Z nich je více než 53 tis. respondentů ve věku 15 a více let. Tento rozsah souboru umožňuje získat odhady charakteristik trhu práce na úrovni republiky i odhady krajských a oblastních hodnot s přesností požadovanou Eurostatem. Všechny údaje z výběrového souboru jsou převáženy na věkovou strukturu obyvatelstva podle demografické projekce středních čtvrtletních stavů pro výběrové šetření pracovních sil. Uvedený způsob přepočtu nejlépe koresponduje s okruhem osob zahrnutých do šetření (trvale bydlící obyvatelstvo). VŠPS je kontinuální šetření, jehož výsledky jsou vyhodnocovány a publikovány ve čtvrtletní periodicitě.
20
5.2. Vymezení odvětvových skupin Použité skupiny klasifikace odvětví vycházejí z Mezinárodní standardní klasifikace ekonomických činností ISIC Rev 3.1 (International Standard Industrial Classification of All Economic Activities), která byla vytvořena v roce 2004 statistickou divizí Organizace spojených národů5. Pro jemnější klasifikaci vytvořili pracovníci SVP 23 skupin odvětví. Jaká odvětví jsou zařazena do jednotlivých odvětvových skupin ukazuje následující tabulka:
IND236
A
Těžební průmysl
C
10 - 14
Průmysl potravinářský a tabákový
DA
15 16
D.BC
Textilní, oděvní a kožedělný průmysl
DB DC
17 18 19
D.DE
Dřevozpracující, papírenský a polygrafický prům.
DD DE
20 21 22
C D.A
D.FGH Chemický a farmaceutický průmysl
B
1 2 5
DF DG DH 23 24 25
D.I
Průmysl skla, keramiky a porcelánu
DI
26
D.J
Výroba kovů a kovodělných výrobků
DJ
27 28
D.K
Výroba strojů a zařízení
DK
29
D.L
Výroba elektrických a optických přístrojů
DL
30 31 32 33
D.M
Výroba dopravních prostředků
DM
34 35
D.N
Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený
DN
36 37
E
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
E
40 41
F
Stavebnictví
F
45
G
Velkoobchod, maloobchod a opravy
G
50 51 52
H
Pohostinství a ubytování
H
55
I
Doprava a komunikace
I
60 61 62 63 64
J
Peněžnictví a pojišťovnictví
J
65 66 67
K
Nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj
K
70 71 72 73 74
Veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení
L
LQ
6
Rev. 3.1
Zemědělství, lesnictví a rybolov
AB
5
Zahrnutá odvětví dle ISIC
Název skupiny
Q
75 99
Viz. http://unstats.un.org/unsd/cr/registry/regcst.asp?Cl=17&Lg=1 Zkratka IND vychází z anglického označení pro odvětví (Industry) a 23 znamená počet skupin
21
IND236
Zahrnutá odvětví dle ISIC
Název skupiny
Rev. 3.1
M
Školství
M
80
N
Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti
N
85
Ostatní služby
O
OP
P
90-93 95-97
22
5.3. Vymezení profesních skupin Použitá klasifikace vychází z Mezinárodní standardní klasifikace zaměstnání – ISCO-887 (International Standard Classification of Occupations). Je to klasifikace vytvořená OSN, kterou až na nepatrné výjimky převzala EU a vydala pod názvem ISCO-88 (COM). Nahrazuje verzi z roku 1968, jejíž páté vydání vyšlo v roce 1986. Tato klasifikace má 4 místný číselný kód. Z klasifikace ISCO-88 vychází i klasifikace KZAM (Klasifikace zaměstnání), kterou pro identifikaci profesí používá ČSÚ. Pro nejjemnější členění vytvořili pracovníci SVP 60 skupin. Pro zařazení do příslušné skupiny je určující ISCO kód na třetí úrovni, pomocí kterého je každá skupina OCC608 jednoznačně určena.
OCC60
Název skupiny
zahrnuté kódy ISCO88
1a
Zákonodárci a vyšší úředníci
1100
1b
Ředitelé a vedoucí velkých organizací, podniků a společností
1210 1220
1c
Vedoucí pracovníci univerzálních dílčích celků
1230
1d
Vedoucí a ředitelé malých podniků a organizací
1300
2a
Vědci a odborníci v přírodních vědách
2110 2120
2b
Vědci a odborníci v oblasti výpočetní techniky
2130
2c
Projektanti, konstruktéři, architekti a techničtí vědci a inženýři
2140
2d
Vědci a odborníci v lékařských a biologických oborech
2200
2e
VŠ pedagogové a vědeckopedagogičtí pracovníci
2310
2f
Učitelé středních škol
2320
2g
Učitelé předškolního, základního a speciálního školství
2330 2340 2350
2h
Vědci a odborníci v ekonomické oblasti a společenských vědách
2410 2440
2i
Odborní pracovníci v právní oblasti
2420
2j
Umělečtí pracovníci, novináři a redaktoři, archiváři a knihovníci
2430 2450
2k
Odborní administrativní pracovníci
2460 2470
3a
Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech
3110
3b
Techničtí pracovníci v oblasti výpočetní techniky
3120
7
Viz. http://ec.europa.eu/comm/eurostat/ramon/nomenclatures/index.cfm?TargetUrl=LST_NOM_DTL&StrNom=ISC O_88&StrLanguageCode=EN&IntPcKey= 8 Zkratka OCC vychází z anglického označení pro profese (Occupation) a 60 znamená počet skupin
23
OCC60 3c
Název skupiny Obsluha elektronických zařízení, letecký, lodní a železniční personál
zahrnuté kódy ISCO88 3130 3140 3150 3160
3d
Techničtí pracovníci v biologii, zemědělství a lesnictví
3210
3e
Zdravotničtí asistenti, optici a rehabilitační pracovníci
3220
3f
Zdravotní sestry a odborní ošetřovatelé
3230 3240
3g
Pedagogičtí pracovníci, vychovatelé (mimo učitelů)
3300
3h
Zprostředkovatelé a agenti v obchodě, financích a přepravě
3410 3420
3i
Odborní administrativní a celní a daňoví pracovníci
3430 3440
3j
Policejní inspektoři a detektivové
3450
3k
Sociální pracovníci
3460 3490
3l
Profesionální sportovci a pracovníci umění a zábavy
3470 3480
4a
Kancelářští a manipulační pracovníci, sekretářky a písařky
4110
4b
Úředníci zpracovávající číselné údaje
4120
4c
Úředníci ve skladech, v dopravě a v přepravě
4130
4d
Úředníci v knihovnách, na poštách a v příbuzných oborech
4140
4e
Ostatní nižší úředníci jinde neuvedení
4190
4f
Pokladníci a pracovníci v příbuzných oborech
4210
4g
Pracovníci poskytující různé informace
4220
5a
Obsluhující pracovníci v dopravě a při cestování (průvodci)
5110
5b
Provozní pracovníci stravování a pracovníci v příbuzných oborech
5120
5c
Pečovatelé a pomocní ošetřovatelé
5130
5d
Kadeřníci, kosmetici, maséři ad.
5140 5150
5e
Pracovníci ochrany a ostrahy
5160
5f
Prodavači a předváděči zboží
5200
6a
Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví aj.
6000
7a
Kvalifikovaní dělníci hlavní stavební výroby a horníci
7110 7120
7b
Kvalifikovaní dělníci dokončovacích stavebních prací
7130 7140
7c
Kvalifikovaní strojírenští dělníci, výrobci a opraváři přesných přístrojů a nástrojů z kovů
7210 7220 7310
7d
Mechanici a opraváři neelektrických strojů a zařízení
7230
7e
Mechanici a opraváři elektrických strojů a zařízení
7240 7290
7f
Hrnčíři, skláři a umělečtí řemeslníci
7320 7330
7g
Polygrafové a knihvazači
7340
24
OCC60
Název skupiny
zahrnuté kódy ISCO88
7h
Kvalifikovaní zpracovatelé a výrobci potravinářských výrobků
7410
7i
Kvalifikovaní zpracovatelé dřeva a truhláři
7420
7j
Výrobci textilií, oděvů a výrobků z kůží, kožešin a zpracovatelé kůží, kožešin a obuvníci
7430 7440
8a
Obsluha průmyslových strojů a zařízení
8100 8210 8220 8230 8240 8250 8260 8270
8b
Montážní dělníci
8280 8290
8c 8d 8e
Řidiči železničních kolejových vozidel a dělníci v příbuzných oborech Řidiči motorových vozidel Obsluha zemědělských, lesních, zemních, zdvihacích a podobných pojízdných zařízení
8310 8320 8330 8340
9a
Pouliční prodavači a domovníci a školníci
9110 9140
9b
Pomocníci, uklízeči, vrátní, poslíčci apod.
9120 9130 9150 9160
9c 9d
Pomocní a nekvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a rybářství Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v průmyslu, stavebnictví a dopravě a v dolech a lomech
9200
9300
25
5.4. Vymezení stupňů vzdělání Použitá klasifikace plně odpovídá Mezinárodní standardní klasifikaci vzdělávání – ISCED (International Standard Classification of Education). Tu vypracovalo a vydalo UNESCO v roce 1976, aby sloužila jako nástroj vhodný pro shromažďování, zpracování a zpřístupňování vzdělávacích statistik jak v jednotlivých zemích, tak v mezinárodním měřítku. Tato klasifikace byla pětimístná. První místo označovalo úroveň vzdělávání a další dvě místa skupinu vzdělávacích programů, resp. obory vzdělávání. Podrobnější třídění vzdělávacích programů bylo provedeno posledními kódy klasifikace. Klasifikace ISCED se již řadu let aktualizuje. V listopadu 1997 byly na Generální konferenci UNESCO v Paříži schváleny změny týkající se úrovně vzdělávání i oborů vzdělávání. Klasifikace ISCED 1997 má 7 úrovní vzdělávání (0 až 6), které mohou mít vnitřní členění A až C.
Informativní přehled kódového značení úrovní vzdělávání podle ISCED 1997 kód úroveň vzdělání 0
preprimární vzdělávání – bez vzdělání
1
primární vzdělávání – 1. stupeň základní školy
2
nižší sekundární vzdělávání – ukončená základní škola včetně odpovídajících ročníků víceletých gymnázií 2A - stupeň, ze kterého je možné přejít na vyšší vzdělávání 2B - přípravný stupeň pro pracovní trh 2C - stupeň směřující na pracovní trh
3
vyšší sekundární vzdělávání – střední vzdělání či učení bez maturity či ukončené maturitou (mimo nástaveb) včetně ukončených ročníků konzervatoře na úrovni SŠ 3A - stupeň, ze kterého je možné přejít na vyšší vzdělávání 3B - přípravný stupeň pro pracovní trh 3C - stupeň směřující na pracovní trh
4
postsekundární vzdělávání nižší než terciární – pomaturitní a nástavbové 4A - stupeň, ze kterého je možné přejít na vyšší vzdělávání 4B - prakticky zaměřené studium
26
5
první stupeň terciárního vzdělávání – Vyšší odborné školy a konzervatoře (5B) a bakalářské (5A) a magisterské studium (5A) 5A - stupeň, ze kterého je možné přejít na vyšší vzdělávání 5B - prakticky zaměřené studium
6
druhý stupeň terciárního vzdělávání – doktorandské studium
Následující tabulka ukazuje, jak odpovídá naše klasifikace pro data z LFS a z VŠPS mezinárodní klasifikaci ISCED (v LFS se oproti VŠPS nerozlišuje střední vzdělání maturitní a nematuritní).
data z VŠPS
ISCED
základní + bez vzdělání
0
základní + bez vzdělání
1
základní + bez vzdělání
2
SŠ s MZ
3A
SŠ s MZ
3B
SŠ bez MZ
3C
SŠ s MZ
4
Terciární
5
Terciární
6
27
5.5 Vymezení ekonomické aktivity obyvatelstva Obyvatelstvo každé země se dělí na ekonomicky aktivní (pracovní sílu) a ekonomicky neaktivní (dále jen neaktivní). Ekonomicky aktivní se dále dělí na zaměstnané a nezaměstnané. Jednotlivé skupiny jsou ve VŠPS definovány takto:
A) Zaměstnaní – jsou všechny osoby 15-ti leté a starší, které během referenčního týdne příslušely do následujících kategorií : I) placení zaměstnaní, kteří spadají do těchto skupin : a) "v práci" – jsou to osoby, které během referenčního týdne vykonávaly nějakou práci za mzdu nebo plat a odměna jim byla vyplácena v penězích nebo naturáliích. Není přitom rozhodující, zda jejich pracovní aktivita měla trvalý, dočasný, sezónní či příležitostný charakter a zda měly jen jedno nebo více souběžných zaměstnání. b) "v zaměstnání ale ne v práci" – jedná se o osoby, které již pracovaly ve svém současném zaměstnání, ale během vykazovaného období nebyly dočasně v práci a přitom měly formální vazbu k tomuto zaměstnání. Formální vazbou k zaměstnání se rozumí především pracovní poměr (v současné legislativní úpravě pracovní smlouva, jmenování a volba), dále dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti, popř. další smluvní vztahy mimo oblast pracovního práva (např. autorské smlouvy). II) zaměstnaní ve vlastním podniku, kteří spadají do těchto skupin: a) "v práci" – jsou to osoby, které během referenčního týdne vykonávaly nějakou práci pro zisk nebo rodinný příjem, bez ohledu na to, zda byl vyjádřen v penězích nebo v naturáliích. b) "v podniku, ale ne v práci"– jsou to osoby s vlastním podnikem, které nebyly z jakéhokoliv důvodu během referenčního týdne dočasně v práci. Pro účely zjišťování je pojem práce interpretován jako práce alespoň po dobu jedné hodiny v referenčním týdnu. Za zaměstnané jsou považováni i učni, kteří dostávají mzdu, plat nebo odměnu podle stejného principu jako jiné osoby. Obdobně osoby připravující se ve školách na své budoucí zaměstnání, osoby v domácnosti a další osoby zabývající se především mimoekonomickými aktivitami, které však v referenčním období byly navíc v zaměstnání, 28
jsou také považovány za zaměstnané. Do skupiny zaměstnaných naopak nejsou automaticky zahrnovány osoby na rodičovské dovolené, jejichž postavení má podle metodiky ILO odlišný charakter.
B) Nezaměstnaní – jsou všechny osoby 15-ti leté a starší, které ve sledovaném období souběžně splňovaly dále uvedené tři podmínky: I) nebyly zaměstnané, II) hledaly aktivně práci. Formou aktivního hledání práce se rozumí hledání pomocí úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, dále hledání práce přímo v podnicích, využívání inzerce, podnikání kroků pro založení vlastní firmy, podání žádosti o pracovní povolení a licence nebo hledání zaměstnání jiným způsobem, III) byly připraveny k nástupu do práce, t.j., během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo zaměstnání ve vlastním podniku. Pokud osoby nesplňují alespoň jednu ze tří uvedených podmínek, jsou klasifikovány jako zaměstnané nebo ekonomicky neaktivní. Jedinou výjimkou je skupina osob, které práci nehledají, protože ji již našly, ale nástup je stanoven na dobu nejpozději do 14-ti dnů. Tyto osoby jsou podle definice Eurostatu zařazeny rovněž mezi nezaměstnané. C) Neaktivní – jsou všechny osoby, které nebyly zaměstnány během referenčního období a nejsou v současnosti ekonomicky aktivní (např. děti předškolního věku, osoby navštěvující různé vzdělávací instituce, starobní důchodci, dlouhodobě nemocné nebo invalidní osoby apod.). Pro ně je charakteristické, že nesplňují 3 základní podmínky nezaměstnanosti. Patří sem např. i uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadu práce, ale neschopní nastoupit práci do 14 dnů (např. z důvodu probíhající rekvalifikace). Proti dříve uváděným údajům patří do této skupiny i osoby na rodičovské dovolené, pokud nesplňují podmínky pro zařazení mezi zaměstnané či nezaměstnané.
29
