ANALÝZA TRHU PRÁCE NA SVITAVSKU

Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta

ANALÝZA TRHU PRÁCE NA SVITAVSKU bakalářská práce

Autor: Martina Šmerdová Vedoucí práce: Ing. Zdenka Vostrovská, CSc. Rok: 2011

Prohlašuji na svou čest, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. Martina Šmerdová V Praze, dne 9. 6. 2011

Poděkování: Ráda bych poděkovala paní Ing. Zdence Vostrovské, CSc. za její připomínky a cenné rady. Mé poděkování patří také panu Zdeňku Sekaninovi z Úřadu práce ve Svitavách za vstřícný přístup při poskytování dat.

Abstrakt: Tato bakalářská práce popisuje vývoj nezaměstnanosti v okrese Svitavy, neboť je Svitavsko

oblast

s nejvyšší

mírou

nezaměstnanosti

v Pardubickém kraji

a

i

v celorepublikovém měřítku je na niţších příčkách. Práce se nejprve zaměřuje na dlouhodobou nezaměstnanost, protoţe dlouhodobě nezaměstnaní jsou jednou z nejvíce ohroţených skupin na trhu práce. Popisuje jejich vzdělanostní strukturu a podíl ţen. V další části se práce zaměřuje na to, jak tuto nezaměstnanost řešit a popisuje aktivní politiku zaměstnanosti na Svitavsku, jejíţ efektivnost následně porovnává s okresy Pardubického kraje – Chrudimskem a Ústeckoorlickem. V závěru práce je pomocí dotazníkového šetření zjišťována spokojenost zaměstnavatelů s nabídkou trhu práce, jejich účast na aktivní politice zaměstnanosti a na základě získaných dat vyvozena krátkodobá predikce budoucího vývoje.

Abstract: This thesis describes the development of unemployment in the district of Svitavy. It is a region with the highest unemployment rate in the Pardubice region and even in the nationwide scale it is on the lower positions. At the beginning, the work focuses on long-term unemployment because long-term unemployed people are among the most threatened groups on the labour market. It describes their educational structure and the share of women on the whole. The next part of the work focuses on how to address unemployment and describes the active employment policy in the district of Svitavy region and compares its efficiency with the districts of Pardubice Region - Ústí nad Orlicí and Chrudim. At the end of the thesis, with the help of a questionnaire survey, the satisfaction of employers with the supply on the labour market and their participation in active employment policy is detected and based on obtained data a short-term future prediction of development is deduced.

JEL klasifikace: J210, J400 JEL classification: J210, J400 Klíčová slova: nezaměstnanost, dlouhodobá nezaměstnanost, okres Svitavy, aktivní politika zaměstnanosti Keywords: unemployment, long term unemployment, the Svitavy district, active labourmarket policy,

Obsah

Seznam pouţitých zkratek .............................................................................................. 9 Úvod ............................................................................................................................... 1 1

Nezaměstnanost ....................................................................................................... 3 1.1. Co je to nezaměstnanost? ................................................................................. 3 1.1

Měření nezaměstnanosti ................................................................................... 4

1.2

Druhy nezaměstnanosti..................................................................................... 5

1.2.1 Přirozená míra nezaměstnanosti ................................................................. 5 1.2.2 Nedobrovolná nezaměstnanost ................................................................... 5 1.2.3 Dobrovolná nezaměstnanost ....................................................................... 6 1.2.4 Frikční nezaměstnanost .............................................................................. 6 1.2.5 Sezónní nezaměstnanost ............................................................................. 6 1.2.6 Strukturální nezaměstnanost ....................................................................... 7 1.2.7 Cyklická (konjunkturální) nezaměstnanost ................................................ 8 1.2.8 Skrytá nezaměstnanost................................................................................ 8 1.3

Dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost ....................................................... 8

1.4

Sociální a ekonomické důsledky nezaměstnanosti ........................................... 9

1.5

Nástroje sniţování dlouhodobé nezaměstnanosti ........................................... 10

1.6

Rizikové skupiny nezaměstnaných ................................................................. 11

1.6.1 Mladší věkové skupiny do 30 let .............................................................. 11 1.6.2 Starší lidé .................................................................................................. 12 1.6.3 Ţeny .......................................................................................................... 13 1.6.4 Zdravotně postiţení lidé ........................................................................... 13 1.6.5 Lidé bez kvalifikace .................................................................................. 13 1.6.6 Romské etnikum ....................................................................................... 14 2

Politika zaměstnanosti ........................................................................................... 14 2.1

Institucionální rámec ...................................................................................... 15

2.2

Aktivní politika zaměstnanosti ....................................................................... 16

2.3

Pasivní politika zaměstnanosti........................................................................ 17

2.3.1 Podpora v nezaměstnanosti....................................................................... 17 3

Analýza trhu práce na Svitavsku ............................................................................ 18 3.1

Pardubický kraj ............................................................................................... 18

3.2

Svitavsko ........................................................................................................ 19

3.3

Vývoj nezaměstnanosti ................................................................................... 20

3.4

Nezaměstnanost dle věkové struktury ............................................................ 23

3.5

Nezaměstnanost absolventů ............................................................................ 24

3.6

Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti ............................................................... 24

3.7

Struktura dlouhodobé nezaměstnanosti .......................................................... 25

3.7.1 Podíl ţen na dlouhodobé nezaměstnanosti ............................................... 25 3.7.2 Vzdělanostní struktura dlouhodobé nezaměstnanosti ............................... 26 4

5

Aktivní politika zaměstnanosti v jednotlivých okresech ....................................... 27 4.1

Evropský sociální fond (ESF)......................................................................... 27

4.2

Aktivní politika zaměstnanosti na Svitavsku.................................................. 30

4.3

Aktivní politika zaměstnanosti na Ústeckoorlicku ......................................... 33

4.4

Aktivní politika zaměstnanosti na Chrudimsku.............................................. 35

4.5

Porovnání aktivní politiky zaměstnanosti mezi okresy .................................. 36

Dotazníkové šetření ............................................................................................... 37 5.1

Analýza dotazníku .......................................................................................... 37

5.2

Shrnutí dotazníkového šetření ........................................................................ 40

Závěr ............................................................................................................................. 42 Seznam pouţitých zdrojů ............................................................................................. 46 Přílohy .......................................................................................................................... 51

Seznam pouţitých zkratek

APZ – aktivní politika zaměstnanosti ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad

EFRR – Evropský fond pro regionální rozvoj ESF – Evropský sociální fond

EU – Evropská unie HDP – hrubý domácí produkt CHPD – chráněná pracovní dílna CHPM – chráněné pracovní místo ILO - International Labour Organisation – Mezinárodní organizace práce Kč – koruna česká MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí NIP – národní individuální projekt NUTS – nomenklatura územních statistických jednotek OP – operační program OP LZZ – Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost OP RLZ – Operační program Rozvoj lidských zdrojů OP VK – Operační program Vzdělávání a konkurenceschopnost OPPA – Operační program Praha - Adaptabilita OSSZ – Okresní správa sociálního zabezpečení OZP – osoba zdravotně postiţená PaR – poradenství a rekvalifikace PPZ – pasivní politika zaměstnanosti PZ – politika zaměstnanosti RIP – regionální individuální projekt

SeZam – se zaměstnavateli (Rozvoj sluţeb a spolupráce ÚP se zaměstnavateli v měnících se podmínkách na trhu práce) SŠ – střední škola SÚPM – společensky účelné pracovní místo SVČ – samostatná výdělečná činnost VPP – veřejně prospěšné práce VŠ – vysoká škola VŠPS – výběrové šetření pracovních sil

Úvod Nezaměstnanost je přirozeným jevem kaţdé ekonomiky, přesto ale v okamţiku přesáhnutí určitých hodnot, můţe znamenat problém. Rizikových skupin na trhu práce, které nezaměstnanost postihuje, je mnoho. Jednou z nich jsou dlouhodobě nezaměstnaní. K minimalizaci jakékoliv nezaměstnanosti slouţí aktivní politika zaměstnanosti, ovšem i její vyuţití můţe být v různých oblastech různě efektivní. Práce se zaměřuje na popsání vývoje nezaměstnanosti v okrese svitavsko, především na dlouhodobou nezaměstnanost. Cílem práce je zhodnocení efektivnosti pouţívaných nástrojů v rámci APZ. Svitavsko bylo vybráno z důvodu nejniţší zaměstnanosti v Pardubickém kraji a jistých osobních vazeb. V práci bylo vyuţíváno dat z jednotlivých úřadů práce a vlastního dotazníkového šetření. Práce je rozdělena na pět kapitol, které se člení na další subkapitoly. První část je zaměřena spíše teoreticky a seznamuje se základními pojmy. V druhé části je jiţ prováděna samotná analýza, porovnání a zhodnocení. První část práce popisuje, co je to nezaměstnanost, jakými způsoby ji měříme a jaké jsou její jednotlivé druhy. V další části jsou popisovány rizikové skupiny na trhu práce a způsoby řešení dlouhodobé nezaměstnanosti. Dále se práce věnuje politice zaměstnanosti. V první subkapitole je nejprve popsáno, jaké instituce tuto problematiku zajišťovaly a zajišťují. Další podkapitola se věnuje aktivní politice zaměstnanosti, kde jsou popsány nástroje, které jsou v této souvislosti uţívány. Poslední část kapitoly se zabývá pasivní politikou, konkrétně podporou v nezaměstnanosti a kritérii jejího vyplácení. Třetí kapitola nejprve charakterizuje jednotlivé zkoumané oblasti, tj. Pardubický kraj a Svitavsko a následně předkládá vývoj nezaměstnanosti na Svitavsku od roku 1996. Výše nezaměstnanosti je posuzována ve vztahu k České republice i k ostatním okresům Pardubického kraje, aby byla vidět podstatně vyšší míra nezaměstnanosti v této oblasti. Poté je nezaměstnanost popsána dle věkové struktury a podílu absolventů. Další část se jiţ věnuje dlouhodobé nezaměstnanosti, kde se zkoumá vzdělaností struktura a podíl ţen. V následující kapitole, zabývající se celkově aktivní politikou zaměstnanosti, je nejprve popsána role Evropského sociálního fondu, neboť se v této oblasti projevuje velmi významně. Další kapitoly se věnují jednotlivým okresům, kde hodnotí jednotlivé výdaje aktivní politiky a jimi vytvořená pracovní místa. Pomocí výpočtů konkrétních částek, 1

vycházejících na tvorbu jednoho pracovního místa v daném okrese, pak poslední podkapitola porovnává a hodnotí efektivnost aktivní politiky zaměstnanosti. Poslední kapitola je věnována dotazníkovému šetření. Nejprve je popsáno samo šetření, jeho způsob a výše návratnosti dotazníku. Poté jsou analyzovány jednotlivé otázky, závěry z nichţ jsou uvedeny na konci kapitoly. Dotazník, skládající se z devíti otázek nám pomohl odpovědět na otázky týkající se spokojenosti zaměstnavatelů s nabídkou trhu práce, jejich názorem na dlouhodobě nezaměstnané, či míře účasti na aktivní politice zaměstnanosti. Pomocí dat získaných z dotazníku byla vyvozena krátkodobá predikce.

2

1

Nezaměstnanost Tato kapitola popisuje, co je to nezaměstnanost, jak se měří a jaké jsou její druhy a

větší pozornost věnuje konkrétně dlouhodobé nezaměstnanosti. Zabývá se sociálními a ekonomickými důsledky, jaké můţe způsobovat a také nástroji, pouţívanými k jejímu sníţení. Kapitola se také zaměřuje na rizikové skupiny, které jsou k nezaměstnanosti více náchylné.

1.1. Co je to nezaměstnanost? „Nezaměstnanost lze definovat jako takový stav ekonomiky, v němž osoby v produktivním věku schopné práce a přející si pracovat nemohou najít práci.“1 „Setrvalý projev nerovnováhy mezi poptávkou a nabídkou na pracovním trhu ve smyslu převisu nabídky, tj. nezaměstnanost.“2 Definicí a různých charakteristik nezaměstnanosti můţeme najít mnoho. Avšak všeobecně platí, ţe zaměstnavatelé, tvoří poptávku po práci a lidé, hledající práci, tvoří nabídku práce. V okamţiku, kdy tento trh práce není v rovnováze a práci hledá více lidí, neţ zaměstnavatelé mohou pokrýt, vzniká nezaměstnanost. Nezaměstnanost je ve společnosti obvyklým jevem a její určitá výše je dokonce atributem fungujícího trhu práce. Ve chvíli, kdy je nezaměstnanost vysoká a dlouhodobá, stává se neţádoucím problémem.3 Přestoţe trh práce dokáţe existovat sám, jen za podpory trţního mechanismu, je jeho vývoj a vývoj samotné nezaměstnanosti ovlivňován i jinými faktory. Společnost sama vnímá nezaměstnanost jako určitou poruchu ve fungování trhu práce a vidí za ní sociální a politický problém. Zejména kvůli historickým podmínkám na trhu práce v 19. a na počátku 20. století, se povaţovaly za nezbytné intervence vlád. Tyto intervence měly zmírnit sociálně tvrdé dopady, doprovázející vývoj trhu práce. Současná hospodářská politika si pokládá míru nezaměstnanosti za jeden z cílů.4

1

Jírová H., 1999, str. 18 Kotýnková M., Němec O., 2003, str. 121 3 Broţová D., 2006, str. 105 4 Buchtová B., 2002 2

3

Obyvatelstvo všeobecně dělíme do 3 skupin: Zaměstnaní – patří sem takoví lidé, kteří vykonávají nějakou placenou práci. Povaţují se za zaměstnané i v případě, ţe danou práci zrovna nevykonávají např. pro nemoc, stávku nebo dovolenou. Nezaměstnaní – do této skupiny patří lidé, kteří práci nemají, ale: 

aktivně zaměstnání hledají,



z práce byli vysazeni a čekají na výzvu k návratu do práce,



čekají, ţe se budou příští měsíc hlásit do zaměstnání a jsou zaregistrováni na úřadech práce.

Ostatní občané – ti, kteří nejsou ekonomicky aktivní. Tvoří 36% dospělého obyvatelstva. Patří sem lidé v důchodu, ţeny na mateřské dovolené a ţeny pečující o děti v domácnosti, osoby v domácnosti, studenti, osoby dlouhodobě nebo trvale práceneschopné a lidé, kteří práci vůbec nehledají.5 Za nezaměstnaného je povaţována osoba, která se uchází o zaměstnání. Uchazeč o zaměstnání je občan, který: 

není v pracovním poměru nebo podobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, ani se nepřipravuje soustavně na povolání,



poţádal osobně nebo písemně o zprostředkování vhodného zaměstnání na územně příslušném úřadu práce v místě trvalého bydliště.6

1.1 Měření nezaměstnanosti V České republice definujeme nezaměstnanost dvěma způsoby. Buď metodikou vycházející z definic Mezinárodního úřadu práce (International Labour Organisation - ILO) nebo metodikou národní, kterou pouţívá Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).7 Obecná míra nezaměstnanosti – „Obecná míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle (v procentech), kde čitatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních definic a doporučení aplikovaných ve VŠPS. 5

Jírová H., 1999, str. 18 Kotýnková M., Němec O., 2003, str. 121 7 ČSÚ: Trh práce v ČR – shrnující broţurka o trhu práce pro veřejnost 6

4

Ukazatel je konstruován podle metodiky Eurostatu vypracované na základě doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO).“8 Tato metodika je vhodná především k mezinárodnímu srovnávání.9 Registrovaná míra nezaměstnanosti – „Registrovaná míra nezaměstnanosti je podíl, kde v čitateli je počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli součet zaměstnaných z VŠPS, počtu pracujících cizinců podle evidence MPSV a MPO a počtu dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání. Údaje o počtu zaměstnaných jsou počítány jako klouzavé průměry za posledních 12 měsíců.“10 Tato metodika slouží zejména jako podklad pro rozhodovací a legislativní kroky v oblasti domácího trhu práce. 11

1.2

Druhy nezaměstnanosti Vznik nezaměstnanosti je zapříčiněn různými aspekty, stejně jako je odlišný okruh

lidí, které daná nezaměstnanost postihuje. Je proto třeba odlišovat různé druhy nezaměstnanosti. 1.2.1 Přirozená míra nezaměstnanosti Průměrná míra nezaměstnanosti, kolem které se ekonomika pohybuje. Je to taková míra nezaměstnanosti, ke které ekonomika tíhne v dlouhém období a je dána všemi nedokonalostmi na trhu práce, které brání pracovníkům v okamţitém nalezení práce. 12 Na trhu páce přetrvává v případě, ţe je tento trh v rovnováze.13 1.2.2 Nedobrovolná nezaměstnanost Tento druh nezaměstnanosti se týká lidí, kteří jsou ochotni pracovat za mzdu převládající na trhu, ale pracovní místo nemohou najít. Kdyby práci našli, byli by někteří ochotni pracovat i za niţší mzdu. S nedobrovolnou nezaměstnaností se setkávají zejména lidé, pro které je změna jejich profese těţká – mají menší mnoţství alternativních příleţitostí. Příčinou vzniku tohoto druhu nezaměstnanosti bývají mzdové strnulosti způsobené státem (zákonná minimální mzda) nebo odbory.14

8

ČSÚ: Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS – metodické popisy ukazatelů VŠPS ČSÚ: Trh práce v ČR – shrnujjící broţurka o trhu práce pro veřejnost 10 ČSÚ: Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS – metodické popisy ukazatelů VŠPS 11 ČSÚ: Trh práce v ČR – shrnujjící broţurka o trhu práce pro veřejnost 12 Mankiw G. N., 2007, str. 159 13 Broţová D., 2006, str. 107 14 Broţová D., 2006, str. 110 9

5

1.2.3 Dobrovolná nezaměstnanost Lidé dobrovolně nezaměstnaní chtějí přijmout pouze práci za mzdu vyšší, neţ na trhu práce převládá. S takovými poţadavky ovšem práci nenacházejí a hojně pak vyuţívají příleţitosti přijímání sociálních dávek.15 1.2.4

Frikční nezaměstnanost Do této nezaměstnanosti řadíme ty, kteří právě opustili své pracovní místo a během

doby, kdy hledají zaměstnání nové, jsou nezaměstnaní (vyhledávací nezaměstnanost). Tito lidé nechtějí první nabídku práce, co se jim naskytne ihned přijmout, ale hledají, informují se a práci si vybírají. Hledají lepší příleţitost. Čekají například na místo s lepšími mzdovými podmínkami, na místo, kam by nemuseli dojíţdět nebo jednoduše právě ukončili školu a zaměstnání hledají poprvé. Stejně jako jsou pracovníci odlišní ve svých schopnostech a dovednostech, tak se i pracovní místa liší svoji náročností a vůbec poţadavky, které na pracovníka kladou. Lidem se vyplatí pokračovat v hledání místa proto, ţe z jejich individuálních pohledů jsou pro ně některá místa lepší neţ jiná. Běţná délka frikční nezaměstnanosti je v průměru tři měsíce. Velkou část frikční nezaměstnanosti tvoří právě ti, kteří právě dostudovali a svoje pracovní místo hledají poprvé, ti se obvykle s prvním místem nespokojí a hledají dál. Jak dlouho trvá frikční nezaměstnanost, závisí především na informovanosti uchazečů. Jsou-li uchazeči rychle a spolehlivě informováni o nabízených pracovních místech a firmy zase o uchazečích, frikční nezaměstnanost můţe trvat jen krátce. Naopak v případě, ţe jsou informace těţko dostupné a úřady práce pracují nekvalitně, frikční nezaměstnanost se prodluţuje. Šíření těchto informací na trhu práce závisí především na četnosti a kvalitní práci pracovních úřadů, soukromých zprostředkovatelen práce či inzertní činnosti.16 1.2.5 Sezónní nezaměstnanost Druh krátkodobé nezaměstnanosti,

kterou

způsobuje

nesouvislost

produkce

v odvětvích, kde výroba závisí na počasí. Jsou to odvětví jako stavebnictví, povrchová těţba nerostných surovin, zemědělství, lesnictví nebo rybolov. Tato nesouvislost má důsledky také v navazujících zpracovatelských odvětvích, např. cukrovarnický nebo konzervárenský průmysl. Určité pokusy o eliminaci sezónní nezaměstnanosti můţeme pozorovat v zahraničí. Úřady práce tu ve stavebnictví, kde hrozí, ţe by lidé během určitého ročního období (listopad – únor) ztratili práci, za určitých předpokladů kompenzují mzdu (60 - 80% čisté mzdy). 15 16

Broţová D., 2006, str. 109 Broţová D., 2006, str. 107

6

Výhodou těchto opatření je, ţe zaměstnavateli zůstane pracovní kolektiv, aniţ by musel platit mzdy v období, kdy se nepracuje. Docílíme tím tak toho, ţe: 

práce je přerušená jen na tak dlouho, jak vyţaduje počasí,



lidé, kteří ve stavebnictví pracují, mají stálá pracovní místa, stejně jako zaměstnavatelé mají stejné pracovní kolektivy,



součet pracovních příjmů a mzdových kompenzací (kvůli špatnému počasí) je vyšší, neţ součet pracovních příjmů (bez zavedení těchto opatření, kdy by se v průběhu roku pracovalo kratší dobu) a podpor v nezaměstnanosti.

Dalšími způsoby podpory celoroční práce jsou refundace části nákladů na oděvy pouţívaných při práci v zimě nebo příspěvky na nákup přístrojů, které umoţňují pracovat v zimě.17 1.2.6 Strukturální nezaměstnanost Tento typ nezaměstnanosti je důsledek strukturálních změn v ekonomice. Kdyby tyto změny neprobíhaly neustále, vedlo by to ke stagnaci a zaostávání ekonomiky. Existují odvětví, která právě expandují a tak v nich poptávka po práci roste, naproti tomu některá odvětví upadají a poptávka po práci v nich klesá. Struktura poptávky po práci se tím mění.18 Strukturální nezaměstnanost vzniká, je-li nabídka práce v dané struktuře vyšší, neţ poptávka a kdyţ osoby, které hledají práci, nejsou dostatečně mobilní, aby si práci našli na jiných trzích práce (v jiných odvětvích, profesích, či regionech). Hovoříme o ní v případě, ţe nabídka práce, kvůli své nízké adaptabilitě neodpovídá struktuře nabízených pracovních míst. Indikátorem tohoto druhu nezaměstnanosti je kromě vysokého počtu nezaměstnaných také vysoký počet volných pracovních míst, růst průměrné délky trvání nezaměstnanosti nebo růst doby, během které se pracovní místa obsazují. Tento nesoulad vzniká v důsledku, toho, ţe poptávka po určitém druhu práce roste, zatímco po jiném klesá a nabídka se zároveň dostatečně rychle nepřizpůsobuje. Hlubší příčiny výskytu strukturální nezaměstnanosti jsou: 

nepohyblivost pracovních sil v rámci regionu. Dosahování rovnováhy na regionálních trzích je tak obtíţnější.



niţší poptávka po práci, kvůli technickému a technologickému vývoji, který šetří lidskou práci.

17 18

Kotýnková M., Němec O., 2003, str. 123 Broţová D., 2006, str. 108

7



pokles poptávky po pracovních silách v důsledku poklesu konečné poptávky



růst nabídky pracovních sil z ekonomických a politických příčin jako je vyšší příliv imigrantů

Strukturální nezaměstnaností mohou být postihnuty především vdané ţeny, rodiče s více dětmi, osoby starší nebo osoby s nízkou kvalifikací. Řešením strukturální nezaměstnanosti můţe být flexibilní mzdový systém, pomoc při začleňování osob na pracovní místa nebo opatření vedoucí ke zvýšení mobility pracovních sil.19 1.2.7 Cyklická (konjunkturální) nezaměstnanost Nezaměstnanost, kterou vyvolávají hospodářské cykly. Vzniká v případě, kdy poptávka po zboţí a sluţbách při daných mzdách a dané produktivitě práce nestačí na zaměstnání těch, kteří jsou schopni a ochotni pracovat. Je typickou makroekonomickou nezaměstnaností. Tak jako sezónní nezaměstnanost postihuje jen dané profese a strukturální nezaměstnanost jen určité skupiny pracovníků, tak cyklická nezaměstnanost má plošný dopad na celou ekonomiku a má vliv na všechny sektory hospodářství. Vyhnout se hromadné nezaměstnanosti v případě, ţe je ekonomika v poklesu, lze redukcí týdenního fondu pracovní doby. Nezaměstnanost se tak rovnoměrně rozloţí mezi všechny sektory národního hospodářství.20 1.2.8 Skrytá nezaměstnanost Jedná se o takzvanou skrytou pracovní sílu (hidden labour force). Lidé, kteří zaměstnáni nejsou a ani se neregistrují na příslušných úřadech práce. Patří sem například vdané ţeny, mladiství, osoby s nízkou kvalifikací či vysokým věkem. Tito lidé buď na hledání práce jiţ úplně rezignovali, nebo se snaţí najít si práci sami, bez pomoci úřadů práce, třeba přímo u zaměstnavatelů.21

1.3 Dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost Dlouhodobá

nezaměstnanost

můţe

být

definována

různě.

Například

jako

nezaměstnanost trvající déle neţ rok, či déle neţ dva roky. Délka nezaměstnanosti můţe být určujícím faktorem pro vytipování problémových regionů či sociálních kategorií. Nepříznivá můţe být i nízká míra nezaměstnanosti, pokud jde o nezaměstnanost dlouhodobou. 19

Kotýnková M., Němec O., 2003, str. 123 Kotýnková M., Němec O., 2003, str. 125 21 Mareš P., 1994, str. 20 20

8

V oblastech, kde je míra nezaměstnanosti vyšší, ale s menším podílem nezaměstnanosti dlouhodobé, je situace příznivější. Lepší je to nejen pro nezaměstnané, ale také pro státní rozpočet. Jednak díky niţším poţadavkům na podpory, jednak proto, ţe zařazení dlouhodobě nezaměstnaného do pracovního procesu je mnohem nákladnější neţ nezaměstnaného, který je bez práce jen krátkodobě. Výskyt dlouhodobé nezaměstnanosti je spojen také s výskytem nezaměstnanosti opakované. Stejně jako se dlouhodobá nezaměstnanost potýká s určitými sociálními skupinami či regiony, u kterých je větší riziko jejího výskytu, tak se s nimi setkáváme i u nezaměstnanosti opakované.22 Délku nezaměstnanosti prodluţuje rozdíl mezi strukturou nabídky a poptávky po práci (např. Nedostatek dovedností, které jsou pro pracovní místo poţadovány), dlouhodobé nepruţnosti na trhu práce (např. překáţky bránící prostorové a profesní mobilitě) a krátkodobé nepruţnosti (např. nedostatek informací o pracovních místech). Dlouhodobá nezaměstnanost je nepříznivá nejen pro nezaměstnané, ale také pro samotnou společnost. Jedinci se příčinou své dlouhodobé nezaměstnanosti můţe dostat do těţkých ţivotních situací. Můţe se setkat zejména se sníţením ţivotní úrovně, depresemi, ztrátou motivace, růstem napětí v jeho rodině a ostatních mezilidských vztazích, pocitem bezmocnosti atd. Celá společnost se potom setkává s větším výskytem sociálně patologických jevů, celkovou nestabilitou a zejména větší zátěţí pro státní rozpočet (podpora v nezaměstnanosti, neodvedené daně, atd.).23

1.4 Sociální a ekonomické důsledky nezaměstnanosti Přestoţe se dá říci, ţe nezaměstnanost má nějaké pozitivní vlivy, tak její negativa jednoznačně převyšují. Důsledků nezaměstnanosti existují dva základní druhy. Ekonomické a sociální. Ekonomické důsledky – spočívají zejména v tom, ţe ekonomika nevyrábí tolik, kolik je schopna vyrobit a HDP je pod hodnotou potenciálního produktu. Tímto sníţením HDP jsou samozřejmě ovlivněny i moţnosti sociálních transferů.

22 23

Mareš P., 1994, str. 24 Mareš P., 1994, str. 42

9

Sociální důsledky – týkají se dopadů nezaměstnanosti na sociální oblast a společenský ţivot. Nejvýznamnějšími z nich jsou: 

Vliv na ţivotní úroveň – v okamţiku, kdy člověk ztrácí práci, přichází také o podstatnou část svého příjmu. Podpora nezaměstnanosti jako jediný příjem značně sniţuje ţivotní úroveň a můţe často vést aţ k chudobě.



Vliv na rodinu – v rodině se ztráta zaměstnání neprojevuje jen sníţením celkového příjmu. Tato změna můţe vést také k partnerským problémům, ke změně autority v rodině a jiných zvyklostí s negativními dopady.



Vliv na strukturaci a vnímání času – ztráta zaměstnání značně ovlivňuje také strukturu celého dne. Člověk bez práce snadno propadne různým pasivním aktivitám. Často se v této souvislosti můţeme setkat i se sklonem ke kriminalitě či alkoholizmu. Nejváţnější je tato situace u mladistvých, neboť ještě neměli příleţitost si nějaké pracovní aktivity osvojit.



Vliv na fyzické na psychické zdraví – v neposlední řadě při ztrátě zaměstnání je ovlivněno také zdraví takového jedince. Nejen, ţe takový člověk můţe mít psychické problémy, z důvodu ztráty svého sociálního statutu, prestiţe aj., ale tato situace můţe mít vliv i na zdraví fyzické

Všechny výše zmíněné důsledky nezaměstnanosti samozřejmě nejsou pravidlem. Závisí na povaze kaţdého člověka, jak se s touto ţivotní změnou vyrovná. Ovlivnit ho můţe například i to, jak byl se svojí předchozí prací spokojen a jak dlouho byl zaměstnán.24

1.5 Nástroje sniţování dlouhodobé nezaměstnanosti25 Sniţování dlouhodobé nezaměstnanosti je jedním z hlavních cílů politiky zaměstnanosti vyspělých zemí. Hlavními nástroji jsou: 

rekvalifikace dlouhodobě nezaměstnaných, zvyšování kvalifikace, výcvik k doplnění kvalifikace nebo výcvik pro uţívání vyspělých technologií,



zvýšení informovanosti dlouhodobě nezaměstnaných o moţnostech na trhu práce, popřípadě o vlastnostech, jejichţ rozvíjení jim můţe v orientaci na trhu práce pomoci a tím zvýšit i jejich konkurenční schopnost,

24 25

Krebs V., 2005, str. 290 Mareš P., 1994, str. 109

10



subvence

firmám,

které

vytvářejí

pracovní

místa

pro

dlouhodobě

nezaměstnané. Speciální programy tvorby pracovních míst nebo podpory (poradenství, půjčky) pro sebezaměstnávání a malé podnikání, 

obecními a místními orgány řízené programy pro tvorbu pracovních míst, nejčastěji sociální povahy



rady a finanční podpora pro osoby, které začnou podnikat a samozaměstnávat se,



preventivní dosaţení kvalitnější výuky pro mládeţ a kvalitnějšího výcviku u rekvalifikací



další aktivity zaloţené na pomoci nejrizikovějším osobám na trhu práce (tělesně postiţené osoby, nekvalifikované osoby, mladiství, ţeny)

1.6 Rizikové skupiny nezaměstnaných26 Zda se člověk na trhu práce uplatní, závisí na řadě charakteristik jako pohlaví, věk, příslušnost k etnické skupině, vzdělání nebo zdravotní stav. Tyto charakteristiky vyčleňují určité skupiny lidí, u kterých je větší riziko ztráty práce, jsou tak pro dlouhodobou či opakovanou nezaměstnanost v podstatě předurčeni. Takto ohroţení lidé nacházejí spíše nejistá méně placená místa, proto by se politika zaměstnanosti měla zabývat právě těmito skupinami. U nás mezi takto ohroţené skupiny patří zejména starší občané, ţeny s malými dětmi, romské etnikum, přicházející emigranti, mladí lidé a zdravotně postiţení občané. Existují i skupiny, tzv. cílové, které vyţadují zvýšenou pomoc psychologického a profesního poradenství. Situaci dlouhodobě nezaměstnaného mohou mezi ostatními nezaměstnanými snášet s odlišnými zdravotními, sociálními a psychologickými následky. Ztráta práce a její důsledky mohou být pro určité jedince velmi náročné a bolestivé, zejména proto, ţe nemají souvislost s jejich pracovním zařazením. 1.6.1 Mladší věkové skupiny do 30 let Absolventi ze středních a vysokých škol jsou na trhu práce značně znevýhodněni vůči ostatním uchazečům, neboť své zaměstnání shánějí poprvé a nemají ţádné zkušenosti s trhem práce, pracovní návyky ani cenné kontakty, které by jim v hledání zaměstnání napomohly. Úroveň nezaměstnanosti u absolventů je daleko nad úrovní nezaměstnanosti. U absolventů 26

Buchtová B., 2002, str. 109-115

11

vysokých škol, kteří jiţ ţijí ve svých vlastních rodinách, nezaměstnanost a tedy nedostatečný příjem postihuje celou rodinu. Nezaměstnanost absolventů základních a středních je předpokladem pro psychologické a výchovné problémy. Nenajdou-li si zaměstnání dostatečně rychle a neosvojí-li si pracovní návyky, ani v dospělosti pak nebudou schopni pracovat. Ţivot bez práce pak směřuje k výskytu sociálně patologického jednání a následnému vyřazení ze společnosti. Aby se mladým lidem prodlouţilo období vzdělávání a aby ve fázi střídání volného času a práce byli déle, je vhodné nabízet jim různé rekvalifikační nebo jazykové kurzy i několikrát za sebou. V začátcích kariérního ţivota jsou výdaje vyšší neţ příjmy. Strach ze ztráty práce můţe vést k ukvapenému přijetí první pracovní nabídky a následné lítosti, kterou neuspokojivé místo přinese. Avšak se ukazuje, ţe na kratší dobu je vhodnější přijetí i méně placené práce, aby se člověk udrţel v pracovním procesu. 1.6.2 Starší lidé Ztrátu práce nejhůře proţívají lidé ve věku 41 – 50let. Tito lidé proţívají ztrátu práce velmi intenzivně, s pocity nejistoty, bezradnosti či poklesem sebedůvěry. Pracovní rezignace bývá později spojena s rezignací společenskou. Čím je člověk starší, tím hůře zaměstnání získává, proto je v tomto věku pro člověka ztráta práce kritická. Člověk se během okamţiku můţe octnout bez příjmu, na který byl zvyklý, bez kolegů a hlavně oddělen od mnohaletého úsilí, které práci věnoval. Starší lidé jsou pro zaměstnavatele horší volbou v porovnání s mladými lidmi. Důsledkem toho můţe být pro znovuzaměstnaného pocit nevyuţití či neuspokojení. Lidé jsou pak aţ úzkostlivě opatrní, nad svým chováním více přemýšlejí, a snaţí se vyhnout jakémukoli negativnímu hodnocení. Tím se však sniţuje jejich kreativita v práci a celková aktivita je soustředěna na udrţení si pracovního místa. Moţností pro nezaměstnaného v pozdním věku můţe být podnikání. Můţe vést ke znovunalezení důvěry v sebe sama, ovšem je spojeno s určitou psychickou a fyzickou námahou, která můţe být pro staršího člověka příliš vysoká. Starší člověk má pevnější návykové stereotypy, a proto se daleko pomaleji a hůře adaptuje na změny ve svém ţivotě, jako je změna zaměstnání. Jak je člověk schopen se takové situaci přizpůsobit závisí na různých faktorech, jako jsou rodinné poměry, úroveň inteligence nebo společenské postavení.

12

1.6.3 Ţeny Ţeny jsou na trhu práce ohroţenou skupinou zejména proto, ţe zaměstnavatelé raději zaměstnají muţe, který není zatíţen starostmi o domácnost a má větší územní mobilitu. Matku s dětmi je zaměstnavatel méně ochoten zaměstnat z důvodu její časté absence. V rámci zachování plynulosti pracovního procesu je pro zaměstnavatele lepší zaměstnat muţe. Zaměstnávání ţen je celosvětově řešenou otázkou. Není totiţ jednoduché skloubit dohromady práci s mateřskými povinnostmi. Řešením mohou být různé druhy zkrácených pracovních úvazků, dostupnější péče o děti nebo pruţnost pracovní doby. 1.6.4 Zdravotně postiţení lidé Lidé se změněnou pracovní schopností se setkávají s psychickými, ekonomickými a sociálními problémy, ale zvláště se jich týká problém pocitu lidské důstojnosti, problém přiměřeného smyslu ţivota. Protoţe v dnešní společnosti je důraz na produktivitu práce a výkon stále větší, způsobuje to stále menší moţnosti pro zdravotně postiţené uplatnit se na trhu práce. Doba, po kterou jsou na úřadu práce zapsáni, je několikanásobně větší, neţ u ostatních jedinců. Nezaměstnanost zdravotně postiţeného je mnohdy problém celé jeho rodiny. Přestoţe dnešní systém sociálního zabezpečení poskytuje zajištění základních materiálních potřeb, tak aby se zdravotně postiţení mohli skutečně integrovat do společnosti, je třeba přizpůsobit legislativní, sociální a ekonomické podmínky. 1.6.5 Lidé bez kvalifikace V současné struktuře

dlouhodobě

nezaměstnaných

jsou

největší

skupinou

nekvalifikovaní pracovníci (asi 1/3 všech nezaměstnaných), jejichţ část tvoří i absolventi základních škol. Jde zejména o mladé lidi obtíţně vzdělávatelné, často s malým zájmem o zaměstnání. Patří sem i lidé, kteří se podílejí na společensky neţádoucím deviantním chování (alkoholici, recidivisté, lidé propuštěni z nápravných zařízení a další lidé sociálně nepřizpůsobiví.). Převáţně jde o lidi se specifickými charakteristikami individuálního a rodinného ţivota. Zvláštní náklonnosti a charakteristiky přispívají k jejich „vydělování se“ ze společnosti a vedou k vytváření tzv. „nové třídy deklasovaných“ („new –underclass“), která ţije jakoby „uvnitř systému podpor“ sociálního zabezpečení, v „subkultuře“ trvalé závislosti na státu. Proces utváření této skupiny nezaměstnaných se specifickou kulturou – pasivitou, apatií a častým deviantním chováním – souvisí však i s délkou nezaměstnanosti a s dalšími faktory sociálního prostředí.

13

1.6.6 Romské etnikum Nároky na pracovní sílu se stále zvyšují a je vyţadováno stále vyšší vzdělání a kvalita sociálních dovedností, coţ je předpokladem dlouhodobé nezaměstnanosti Romů, neboť většina Romů absolvuje pouze základní školu a další kvalifikaci nezískává. Značná část jich ani základní vzdělání neukončí. V důsledku ekonomické reformy vyţadují profese, kde byli Romové zaměstnáni, vyšší kvalifikační poţadavky. Romové mají vlastní kulturní vzorce chování a hodnot. Ţijí pod stále větším tlakem okolní společnosti, která je stále plně neintegrovala. Větší koncentrace romských obyvatel v určitých oblastech tvoří lokality, kde je vysoká kriminalita a sociální problémy a větší závislost na státních prostředcích.

2

Politika zaměstnanosti Politika zaměstnanosti se snaţí o dosaţení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na

trhu práce, zabezpečení práva občanů na zaměstnání a produktivní vyuţití zdrojů pracovních sil27. V rámci dosaţení svých cílů se zaměřuje na tyto aktivity: 

Na

rozvoj

infrastruktury

zprostředkovatelských

a

trhu

práce

informačních

–

sluţeb

poradenských,

pomocí úřadů

práce

a

jiných

specializovaných institucí, zvyšují informovanost jak na straně zaměstnanců – ohledně volných pracovních míst, tak na straně zaměstnavatelů – o kvalifikacích uchazečů. 

Na podporu vytváření nových pracovních míst – díky finančním prostředkům poskytovaných

zaměstnavatelům

na

tvorbu

míst

pro

mladistvé

či

handicapované. Podporují začínající podnikatele a vznik veřejně prospěšných prací. 

Na zvýšení adaptability pracovní síly – přizpůsobování pracovní síly je důleţité hlavně v okamţicích vysoké strukturální nezaměstnanosti. Je podporováno převáţně různými druhy rekvalifikací. Důleţitou roli sehrává i školská soustava.



Podílí se na zabezpečení ţivotních podmínek těch, kteří jsou dočasně nezaměstnaní pomocí dávek a podpor v nezaměstnanosti. 28

27

Integrovaný portál MPSV: Zaměstnanost – aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 28 Krebs V., 2005, str. 292

14

2.1 Institucionální rámec Legislativní úpravu zaměstnanosti zajišťuje Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. V rámci institucionálního zabezpečení politiky zaměstnanosti proběhly v nedávně době významné změny, které tato kapitola popisuje. Institucionální rámec do 1. dubna 2011: Existence 77 samostatných úřadů práce s vlastní právní subjektivitou. Obvody správy jednotlivých úřadů byly totoţné s územním obvodem okresu. V kaţdém kraji byl jeden z úřadů nad rámec vymezené působnosti pověřen zabezpečením určitých činností v rámci kraje. V oblasti zaměstnanosti působily úřady práce asi na 250 místech a v oblasti sociální podpory na asi 400 místech. 29 Úřady práce byly odpovědné za poskytování sluţeb spojených s umisťováním nezaměstnaných, za správu a vyplácení dávek v nezaměstnanosti, poradenství, programy odborného výcviku, zajišťování programů zaměřených na tvorbu pracovních míst a dodrţování zákoníku práce. Celá síť těchto 77 úřadů práce byla podřízena přímo Ministerstvu práce a sociálních věcí, které mělo konečnou kontrolu nad veškerými činnostmi.30 Institucionální rámec od 1. dubna 2011: Zákonem č. 73/2011 Sb. je zřízen Úřad práce České republiky s celostátní působností. Účinnost nabyl tento zákon 1. dubna 2011, který tímto ruší úřady práce. Veškeré úkoly z oblasti zaměstnanosti, státní sociální podpory a další, přebírá Úřad práce ČR, podřízený MPSV. Tento úřad se organizačně člení na generální ředitelství a krajské pobočky, jejichţ obvod působnosti je shodný s územím krajů. Krajské pobočky jsou dále rozčleněny na kontaktní pracoviště, vzniklá z úřadů práce a jeho kontaktních pracovišť.31 Důvodem této reorganizace je zefektivnění řízení výkonu státní správy v oblasti státní sociální podpory a zaměstnanosti. Dalším z důvodů je sníţení provozních nákladů celé sítě pracovišť. Jedná se také o přípravnou fázi ve sjednocování výplaty sociálních dávek z jednoho místa.32

29

MPSV – Reorganizace úřadů práce přinese úspory a jednotné postupy Ministry of Labour and Social Affairs, 2003, str. 12 31 Integrovaný portál MPSV – O Úřadu práce ČR 32 MPSV – Reorganizace úřadů práce přinese úspory a jednotné postupy 30

15

2.2 Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti podporuje tvorbu nových pracovních míst tak, ţe poskytuje příspěvky zaměstnavatelům, kteří nové pracovní místo vytvoří, i samotným uchazečům. Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsou: 

Rekvalifikace – tj. získání nové kvalifikace nebo rozšíření současné kvalifikace. Zabezpečuje a hradí ji úřad práce v době, kdy struktura poptávky na trhu práce neodpovídá struktuře nabídky a případná rekvalifikace by pro uchazeče znamenala uplatnění na současném trhu práce. Za rekvalifikaci se nepovaţuje řádné studium na SŠ a VŠ.



Příspěvek na zapracování – je poskytnut v případě přijímání uchazeče, kterému je třeba věnovat zvýšená péče. Zaměstnavateli ho poskytuje na základě dohody úřad práce. Je moţné ho poskytovat nejvýše 3 měsíce.



Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program – příspěvek dostává zaměstnavatel, který v rámci přechodu na nový výrobní program, není schopen svým zaměstnancům zabezpečit práci v rozsahu týdenní pracovní doby.



Veřejně prospěšné práce – jsou vytvářeny především pro dlouhodobě nezaměstnané a těţko umístitelné jedince po omezenou dobu. Vytváří je zaměstnavatel po dohodě s úřadem práce maximálně na dobu 12 měsíců.33



Investiční pobídky – zaměstnavateli, kterému bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky, se hmotně podporuje tvorba nových pracovních míst nebo rekvalifikace a školení nových zaměstnanců34



Společensky účelné pracovní místo – pracovní místo, které zaměstnavatel zřizuje po domluvě s úřadem práce a je obsazeno uchazečem o zaměstnání, kterému jiným způsobem nelze nalézt pracovní místo.35

33

Integrovaný portál MPSV: Zaměstnanost – aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 34 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, Část pátá – Aktivní politika zaměstnanosti, HLAVA III., Investiční pobídky, § 111 35 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, Část pátá – Aktivní politika zaměstnanosti, HLAVA IV., Další nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, § 113

16

„Překlenovací příspěvek a příspěvek na dopravu zaměstnanců byly zákonem 382/2008 Sb. zrušeny.“36

2.3 Pasivní politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti je spojena se zabezpečením nezaměstnaných. Podstatou této politiky je po určitou dobu poskytnout kompenzaci pracovního příjmu nezaměstnanému. Je mu tak umoţněno najít pracovní uplatnění v souladu s ekonomickými potřebami ekonomiky.37 Touto kompenzací je podpora v nezaměstnanosti, která je vyplácena vţdy po určitou dobu (podpůrčí doba) a ve výši, která je závislá na předchozím výdělku nezaměstnaného.

Přetrvává-li

nezaměstnanost

déle,

neţ

je

podpůrčí

doba,

jsou

nezaměstnaným, pouze za určitých podmínek, poskytovány dávky sociální pomoci.38 2.3.1 Podpora v nezaměstnanosti Nárok na podporu v nezaměstnanosti má fyzická osoba s trvalým bydlištěm v České republice, která v posledních třech letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání získala 12 a více měsíců důchodového pojištění. Nárok nemá osoba, se kterou byl půl roku před zařazením do evidence ukončen pracovní vztah z důvodu hrubého porušení pracovních povinností při výkonu práce nebo uchazeč, který sám, během posledního půl roku opakovaně ukončil zaměstnání, které mu zprostředkoval úřad práce. Výše podpory v nezaměstnanosti je dána průměrem měsíčního výdělku v zaměstnání nebo posledním vyměřovacím základem. Po dobu prvních dvou měsíců uchazeč pobírá 65%, další dva měsíce 50% a po zbývající podpůrčí dobu 45%. Doba, po kterou má uchazeč na podporu nárok, se odvíjí od jeho věku. Do 50 let je tato doba dlouhá 5 měsíců, mezi 50. a 55. rokem trvá 8 měsíců. Pokud je uchazeči více neţ 55 let, má na podporu nárok po dobu 11 měsíců. Při pobírání podpory v nezaměstnanosti si můţe uchazeč přivydělat aţ 4000Kč měsíčně. Od roku 2011 proběhly v rámci poskytování podpory v nezaměstnanosti určité změny. Mezi tyto změny patří například sníţení poskytované částky na 45% průměrného příjmu nebo posledního vyměřovacího základu po celou dobu vyplácení v případě, ţe uchazeč sám bez 36

Integrovaný portál MPSV: Zaměstnanost – situace na trhu práce - analýza vývoje zaměstnanosti a

nezaměstnanosti v roce 2009 37 38

Krebs V., 2005, str. 293 Krebs V., 2005, str. 302

17

váţných důvodů ukončí zaměstnání. Mezi další změny patří nemoţnost jakéhokoli přivýdělku v době pobírání podpory v nezaměstnanosti, či ztráta nároku v případě pobírání odstupného nebo odchodného.39

3

Analýza trhu práce na Svitavsku Pro přiblíţení situace a seznámením se s regionem, jsou v úvodu této kapitoly nejprve

uvedeny charakteristiky oblastí, jimiţ se práce zabývá.

3.1 Pardubický kraj Pardubický kraj leţí ve východních Čechách a sousedí s krajem Vysočina, Středočeským, Olomouckým, Královehradeckým a Jihomoravským. Dohromady s krajem Libereckým a Královehradeckým tvoří region na úrovni NUTS 2 - Severovýchod. Na severovýchodě je hranice kraje zároveň státní hranicí s Polskem. Dále kraj ohraničují Orlické hory, Hrubý Jeseník a na jihu Ţďárské vrchy a Ţelezné hory. Rozloha kraje je 4519 km2, coţ je 5,7% celé rozlohy České republiky, a je pátým nejmenším krajem vůbec. K 31. 12. 2009 v něm ţilo celkem 516 329 obyvatel (4,9%ČR), z čehoţ 17,4 % ţije jen v samotném krajském městě Pardubicích. Celý kraj se skládá ze čtyř okresů – Pardubice, Chrudim, Ústí nad Orlicí a Svitavy. A právě okres Svitavy má ze všech okresů nejvyšší míru nezaměstnanosti 12,31%. V celém kraji je pak nezaměstnanost jen 9,58% (šestá nejniţší mezi kraji v ČR).40 V Pardubickém kraji je zastoupen jak průmysl, tak zemědělství. Koncentrují se tu i komerční a veřejné sluţby. Struktura průmyslu je pestrá, nejrozšířenější je ovšem strojírenství, dále pak průmysl elektrotechnický a stavebnictví. Také zemědělský sektor je vysoce produktivní, zejména díky Polabské níţině, která se rozprostírá téměř na polovině území kraje. Prosperitu oblasti také významně ovlivňuje ţelezniční koridor s křiţovatkami Pardubice a Česká Třebová.41

39

MPSV: Sociální poradce – podpora v nezaměstnanosti ČSÚ: Statistická ročenka Pardubického kraje 2010 41 Analýza vývoje na trhu práce Pardubického kraje za rok 2010, Úřad práce v Pardubicích 40

18

Obrázek 1 - Poloha Pardubického kraje v rámci ČR

Zdroj: Krajské úřady a města české republiky

3.2 Svitavsko Okres Svitavy se nachází v jihovýchodní části Pardubického kraje, po obou stranách historické hranice Čech a Moravy. Se svojí rozlohou 1335km2 patří k největším okresům v České republice, ovšem se svou hustotou zalidnění 77 obyvatel na km2, se řadí k nejřidčeji zalidněné oblasti v republice. K 1. 1. 2010 měl okres 105 208 obyvatel. Rozkládá se převáţně na Svitavské pahorkatině, k níţ náleţí podcelky Loučenská tabule a Českotřebovská vrchovina. Na východě je Moravskotřebovská pahorkatina a Malá Haná, součást Boskovické brázdy. Okresem probíhá hlavní evropské rozvodí pro Černé a Severní moře. Nadmořská výška se pohybuje od 288 do 780m. Území regionu sestává z dílčích mikroregionů – Svitavsko, Moravskotřebovsko, Litomyšlsko Poličsko a Jevíčsko. Území okresu Svitavy je jednou z nejproblémovějších oblastí v České republice. Dlouhodobě se řadí k okresům s nízkou ekonomickou výkonností, jeho demografické charakteristiky jsou prakticky ve všech směrech pod celorepublikovým průměrem, průmyslová produkce prochází recesí a také zemědělství je v útlumu. Rozvoj malých a středních podniků je v porovnání s okolím podprůměrný. Dalším problémem, se kterým se tato oblast setkává, je velmi nízký objem investic. Skutečnost, ţe podniky, které měly dosud rostoucí tendenci jako Hedva nebo Poličské strojírny v současné době stagnují, tuto situaci jen zhoršuje. Oblast výrazně postrádá hlavně rozvoj technologií. Dlouhodobé celostátní zhoršování dopravní obsluţnosti patří k celospolečenským problémům. Sniţování počtu ţelezničních a autobusových spojů, či růst nákladů, dopadá také na celou oblast Svitavska.

19

Území tohoto regionu je rovněţ chudé na nerostné suroviny, snad pouze existence ţáruvzdorných jílů je významná. Těţba, zpracování kamene a cihlářské hlíny má jen místní význam. Zemědělství zde není nijak specializováno a zabývá se pěstováním obilovin a chovem hospodářských zvířat. Úrodnost zemědělské půdy odpovídá celorepublikovému průměru. V minulosti byl v průmyslové struktuře nejvýznamněji zastoupen především textilní a konfekční průmysl. V posledních letech mají nejvyšší podíl zejména sluţby, pohostinství, obchod a opravy – cca 14%, poté podniky se zaměřením na kovovýrobu a zemědělství - cca 8%, a samotný textilní průmysl zaujímá cca jen 5 - 6%.42

Obrázek 2 - Okresy Pardubického kraje

Zdroj: Regionální informační systém

Podle dostupných údajů bývalého Ministerstva hospodářství patří Svitavsko mezi deset okresů v ČR s nejniţší investiční aktivitou, coţ se odráţí také na místním trhu práce, respektive nezaměstnanosti.43

3.3 Vývoj nezaměstnanosti Následující tabulka nám popisuje vývoj nezaměstnanosti v letech 1996 - 2010. Od 1. 7. 2004 se pro výpočet nezaměstnanosti pouţívá nová metodika. Do této doby, se do výpočtu zahrnovali všichni evidovaní uchazeči, nová metodika ale přichází s pojmem dosažitelný uchazeč, coţ znamená, ţe se do výpočtu nezahrnují uchazeči v rekvalifikaci, v pracovní neschopnosti, při ošetřování člena rodiny, na mateřské dovolené apod. Logicky je tento počet niţší a tedy také celková míra nezaměstnanosti. V celé tabulce je od roku 2004 pouţita nová metodika, ovšem pro zajímavost a moţnosti porovnání, je v letech 2004 – 2006 v závorce 42 43

Roční zpráva k 31. 12. 2010, Úřad práce ve Svitavách Roční zpráva k 31. 12. 2010, Úřad práce ve Svitavách

20

uveden výpočet podle metodiky staré. Vidíme tak, ţe zatímco v roce 2004 byl mezi evidovanými a dosaţitelnými uchazeči podstatný rozdíl, v roce 2006 se uţ značně sníţil. Od roku 2007 se metodika s evidovanými uchazeči přestala počítat. Z tabulky je patrné, ţe vývoj nezaměstnanosti na Svitavsku neustále kolísá a nemá stálou tendenci k růstu či poklesu. Zatímco od roku 1996 nezaměstnanost rostla, v roce 2000 můţeme vidět pokles cca o 0,77 procentního bodu. V dalším roce opět následuje návrat ke vzestupné tendenci, která rokem 2003 končí a začíná období poklesu. Nezaměstnanost se dostane aţ na historických 8,39. Na takto nízké úrovni se téměř rok udrţí, ovšem v roce 2009 přichází opět razantní nárůst, pokračující dodnes. Část tabulky tvoří také hodnoty míry nezaměstnanosti na konci června daného roku, abychom mohli pozorovat výkyvy během roku způsobené sezónností některých druhů povolání. Zatímco v roce 2004 se hodnota změnila jen minimálně, tak v roce 2010 se míra nezaměstnanosti během roku změnila o 2,45 procentního bodu! Malé rozdíly v hodnotách mezi létem a zimou se dají vysvětlit teplejší zimou, kdy některé práce nemusely být přerušeny, např. stavebnictví. Vţdy však míra nezaměstnanosti ke konci roku byla niţší neţ v červenci, coţ je pochopitelné. Tabulka 1 – Míra nezaměstnanosti na Svitavsku k 31. 12. a k 31. 06. 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 míra 12,39 11,75 10,33 8,39 8,84 12,31 12,97 nezaměstnanosti 5,45 7,2 8,91 11,56 10,79 11,34 12,41 13,39 (13,02) (12,27) (10,82) k 31.12. míra 10,19 9,99 10,48 11,46 12,31 10,21 9,46 7,92 7,08 10,1 10,52 nezaměstnanosti k 31.06. Zdroj: vlastní úprava z časových řad poskytnutých Úřadem práce ve Svitavách

Z grafu je hezky vidět, jak vývoj nezaměstnanosti na Svitavsku korespondoval s celkovým vývojem nezaměstnanosti v České republice a také, ţe míra nezaměstnanosti je po celou časovou řadu na Svitavsku podstatně vyšší, neţ průměrná hodnota za celou zemi. Nezaměstnanost měla společný vzestupný směr a aţ od roku 1999, kdy nezaměstnanost v České republice stoupla (i kdyţ pouze o 0,1 procentního bodu) a nezaměstnanost na Svitavsku klesla o více neţ půl procentního bodu. Od roku 2000 se pak obě křivky vyvíjí odlišně a to aţ do roku 2002, od kterého jiţ obě hodnoty současně rostou. Od roku 2003 pak nezaměstnanost na Svitavsku klesá, zatímco ukazatel pro celou zemi roste. Poté následuje stejný vývoj aţ do roku 2007, kdy naopak hodnoty pro republiku klesají, zatímco pro Svitavsko rostou. Od roku 2008 opět následuje shodný vývoj.

21

Graf 1 - Vývoj nezaměstnanosti v letech 1996 – 2010 na Svitavsku a v ČR Česká republika

M Í R A

N E Z A M Ě S T N A N O S T I

Svitavsko

16 14 12 10 8 6 4 2 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 ROK

Zdroj: vlastní úprava z dat ČSÚ a časových řad poskytnutých Úřadem práce ve Svitavách

Následující graf zachycuje vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Svitavy v porovnání s ostatními okresy Pardubického kraje. Můţeme vidět, ţe Svitavsko je okres s dlouhodobě nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Nejniţší je u okresu Pardubice, coţ se dá předpokládat vzhledem k tomu, ţe Pardubice jsou krajským městem a většina zaměstnavatelů se soustřeďuje právě tady. Nezaměstnanost v okresech Chrudim a Ústí nad Orlicí se od sebe nějak zásadně neodlišují, vidíme, ţe jejich vývoj je obdobný. Aţ v posledním roce můţeme pozorovat změnu. Vidíme, ţe zatímco od roku 2009 do roku 2010 nezaměstnanost všech okresů nadále, i kdyţ mírněji stoupá, Ústí nad Orlicí je jediným okresem, kde míra nezaměstnanosti začala klesat.

22

Graf 2 - Míry nezaměstnanosti v okresech Pardubického kraje 2005 - 2010 Svitavy

M Í R A

N E Z A M Ě S T N A N O S T I

Ústní nad Orlicí

Chrudim

Pardubice

14 12 10 8 6 4 2 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

ROK Zdroj: vlastní úprava z dat ČSÚ

3.4 Nezaměstnanost dle věkové struktury Tato tabulka nám ukazuje, jak se vyvíjely určité věkové skupiny nezaměstnaných v průběhu posledních tří let. Zatímco po roce 2008 se zvýšila nezaměstnanost všech věkových skupin, tak po roce 2009, se u lidí do 29 let nezaměstnanost sníţila. Největší nezaměstnanost pravidelně přetrvává ve věkové skupině 50 – 59 let. Tato skupina je povaţována za rizikovou, neboť je zaměstnavatelé přijímají neochotně, z důvodu jejich blíţícího se nástupu do důchodu. Zvyšování, případně sniţování počtu uchazečů v jednotlivých věkových skupinách, většinou souvisí se zvyšováním nebo sniţováním celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání. Pouze u skupin do 19 a 20 – 29 let dochází k největším změnám kvůli příchodu absolventů do evidence. Tabulka 2 - nezaměstnanost dle věkové struktury 2008 - 2010 31.12.2008

31.12.2009

31.12.2010

do 19 let

204

318

267

20 - 29 let

1012

1673

1598

30 - 39 let

1095

1676

1771

40 - 49 let

969

1334

1437

50 - 59 let

1370

1771

1802

nad 60 let

118

140

170

Zdroj: vlastní úprava z Roční zpráva k 31. 12. 2010, Úřad práce ve Svitavách

23

3.5 Nezaměstnanost absolventů Tato tabulka nám ukazuje vývoj počtu evidovaných absolventů v jednotlivých měsících let 2002 – 2010. Abychom viděli, jak velké rozdíly jsou v nezaměstnanosti absolventů v průběhu roku, zachycuje nám jejich počty po měsících. Můţeme pozorovat, ţe nejméně evidovaných absolventů je téměř kaţdoročně v měsíci červnu, zatímco nejvíce jich v září. Zvýšení počtu absolventů v tomto měsíci můţeme připsat ukončení sezónních prací. Celkově bylo nejvíce absolventů evidováno v roce 2003, ovšem v roce 2008 byl celkový počet absolventů v průběhu roku třikrát menší. Porovnáme-li vývoj evidovaných absolventů s vývojem celkové míry nezaměstnanosti v tomto období, vidíme, ţe počet absolventů se sniţoval téměř stejným tempem. V roce 2008 pozorujeme zvýšení jak celkové míry nezaměstnanosti, tak počtu evidovaných studentů. Tento výkyv v celkovém vývoji můţeme přisoudit propukající hospodářské krizi. Tabulka 3 - nezaměstnanost absolventů v průběhu let 2002 - 2010 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

448 300 221 376 467 500 649 665 502

443 322 215 350 455 465 623 634 462

435 324 207 319 407 434 578 594 414

397 302 165 274 369 398 518 585 436

313 256 141 222 294 326 431 534 425

243 204 128 188 261 279 402 616 544

259 241 182 196 300 347 517 732 685

281 306 200 255 402 449 611 773 747

465 489 344 367 526 532 687 849 808

447 480 307 315 448 479 605 733 704

418 452 287 245 390 446 544 672 661

428 464 292 230 372 449 532 668 657

Zdroj: vlastní úprava z Roční zpráva k 31. 12. 2010, Úřad práce ve Svitavách

3.6 Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti Za dlouhodobě nezaměstnané tato práce povaţuje uchazeče o zaměstnání, kteří jsou v evidenci jiţ déle neţ rok. Tabulka nám ukazuje podíl dlouhodobě nezaměstnaných, můţeme tak vidět, ţe se v tomto případě setkáváme s rostoucím trendem aţ do roku 2006, od kdy začal klesat. Pokles byl způsoben díky hospodářskému růstu, ale také díky zpřísnění podmínek pro získání sociálních dávek a sníţení dávek dlouhodobě nezaměstnaným, kteří o práci neusilují, k 1. 1. 2008.44 V roce 2010 se pak podíl dlouhodobě nezaměstnaných razantně zvýšil o více neţ 7 procentních bodů. Na nárůstu dlouhodobé nezaměstnanosti se z části podílí ty osoby, které jsou v evidenci déle neţ 24 měsíců. Na vývoji v letech 2004 a 2005 vidíme, ţe i kdyţ se 44

Ministerstvo práce a sociálních věcí: Počet dlouhodobě nezaměstnaných klesl téměř o třetinu

24

počet dlouhodobě nezaměstnaných sníţil, tak podíl dlouhodobé nezaměstnanosti se zvýšil, znamená to, ţe celková nezaměstnanost poklesla. Opačný jev vidíme v letech 2008 a 2009, kdy stoupl počet dlouhodobě nezaměstnaných, ale protoţe celková nezaměstnanost vzrostla mnohem více, jejich podíl na celkové nezaměstnanosti klesl. Tyto výkyvy mohou způsobovat jednak hospodářský vývoj, ale také síla zaměření aktivní politiky na dlouhodobou nezaměstnanost. V hodnotách dlouhodobé nezaměstnanosti nejsou zahrnuty pouze lidé, kteří si práci stále hledají a usilují o prosazení se na trhu práce. V současné době existuje větší mnoţství i těch, kteří pracovat nechtějí, a pobírání sociální dávek je pro ně samozřejmé. Počet takových jedinců je těţko zjistitelný, neboť mnohokrát ani nemusejí být vůbec evidováni na úřadech práce. Tabulka 4 - vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti v letech 2002 - 2010 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

počet dlouhodobě nezaměstnaných

2461

2927

2842

2694

2419

1914

1577

1871

2430

% dlouhodobě nezaměstnaných

38,23

42,93

42,56

42,69

43,23

41,12

33,07

27,07

34,49

Zdroj: vlastní úprava a výpočty z Charakteristika nezaměstnanosti v okrese Svitavy 2002 – 2010

3.7 Struktura dlouhodobé nezaměstnanosti Strukturu dlouhodobé nezaměstnanosti popisujeme z hlediska velikosti podílu ţen a také z hlediska stupně vzdělání. 3.7.1 Podíl ţen na dlouhodobé nezaměstnanosti Všeobecně je nezaměstnanost u ţen vyšší neţ nezaměstnanost u muţů. Je to převáţně způsobeno neochotou zaměstnavatelů ţeny do zaměstnání přijímat, neboť jim hrozí odchod na mateřskou dovolenou. Oblast Svitavska není výjimkou. Je patrné, ţe vyšší jak padesátiprocentní podíl ţen na dlouhodobé nezaměstnanosti je obvyklý. Z tabulky také vidíme, ţe počet nezaměstnaných ţen se od roku 2005 do roku 2008 sniţuje, ovšem v roce 2009 začne dlouhodobě nezaměstnaných ţen zase přibývat. Podíváme – li se ovšem na vývoj nezaměstnaných ţen v poměru k celkové dlouhodobé nezaměstnanosti vidíme vývoj více rozkolísaný. Zatímco počet ţen do roku 2008 klesá, tak jejich podíl nejprve vzroste, další rok

25

klesne, načeţ další rok vzroste ještě více. Pokud se podíl ţen zvyšuje, znamená to, ţe se naopak zvyšuje zaměstnanost u muţů a naopak, neboli, čím niţší je podíl ţen, tím vyšší je nezaměstnanost muţů. To můţeme pozorovat v posledních dvou letech, kdy se podíl ţen na dlouhodobé nezaměstnanosti podstatně sniţuje. Tabulka 5 - podíl ţen na dlouhodobé nezaměstnanosti v letech 2005 - 2010 všichni dlouhodobě nezaměstnaní ţeny % ţen

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2694

2419

1914

1577

1871

2430

1552 57,61

1417 58,58

1112 58,09

934 59,23

1063 56,81

1264 52,02

Zdroj: vlastní úprava z Oblasti kraje 2005 – 2010

3.7.2 Vzdělanostní struktura dlouhodobé nezaměstnanosti Tabulka č. 5 nám ukazuje, jakého stupně vzdělání dosáhli dlouhodobě nezaměstnaní na Svitavsku za poslední tři roky. Vidíme, ţe nejvíce je osob s výučním listem, coţ je překvapivé, neboť se očekává, ţe nejvíce bude osob se základním, tedy nejniţším vzděláním. Naopak nejméně je osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním. Tento jev je v kaţdém, ze tří let stejný. Podíváme – li se ale na podíly jednotlivých druhů dosaţeného vzdělání, můţeme pozorovat, ţe se v průběhu sledovaných tří let mění. Podobným tempem, jakým na jedné straně ubývá podíl lidí se základním vzděláním, tak na druhé straně přibývá lidí s výučním listem. To je způsobeno celkovým větším počtem osob s vyšším vzděláním, neţ základním. Vyplývá z toho, ţe čím dál více lidí si uvědomuje potřebnost alespoň nějakého vyššího vzdělání, neţ pouze základního. U osob se střední a vyšší odbornou školou vidíme nárůst v absolutních číslech, ovšem jejich podíl na celkové dlouhodobé nezaměstnanosti nám opět říká něco jiného. Zatímco z roku 2008 na rok 2009 se jejich podíl zvýšil, tak do roku 2010 se opět sníţil. Co se týče vysokoškolského vzdělání, tak vidíme, ţe takových osob je minimální počet a nikdy netvoří ani 2 procenta z celkového počtu dlouhodobě nezaměstnaných. Po popsání základního vývoje vzdělanostní struktury dlouhodobě nezaměstnaných můţeme konstatovat, ţe existuje značná závislost mezi stupněm vzdělání a délkou evidence.

26

Tabulka 6 - dlouhodobě nezaměstnaní podle stupně vzdělání Základní

%

Vyučení

%

SŠ + VOŠ

%

VŠ

%

celkem

586 574 715

37,16 30,68 29,42

731 951 1281

46,35 50,83 52,72

231 318 391

14,65 16,99 16,09

29 28 43

1,84 1,49 1,77

1577 1871 2430

2008 2009 2010

Zdroj: vlastní úprava z Výroční zpráva k 31. 12. 2008, 2009, 2010, Úřad práce ve Svitavách

4

Aktivní politika zaměstnanosti v jednotlivých okresech Financování aktivní politiky zaměstnanosti je v České republice zajišťováno, buď

státním rozpočtem, nebo příspěvky Evropského sociálního fondu, popřípadě kombinací obou způsobů. Tato kapitola v jedné části popisuje fungování ESF a jeho programy realizované v Pardubickém kraji a v dalších částech se věnuje výdajům jednotlivých okresů na APZ (Svitavsko, Ústeckoorlicko, Chrudimsko a Pardubicko) a v nich vytvořeným pracovním místům. Poslední podkapitola porovnává okresy mezi sebou. Rok 2009 je v tabulkách uváděn pro porovnání.

4.1 Evropský sociální fond (ESF) Regionální politika v České republice je kromě státního rozpočtu financována ze strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti. Strukturální fondy jsou tvořeny za dvou sloţek. První z nich je Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), který financuje rozvoj a strukturální

změny

regionálních

ekonomik,

transformaci

hospodářství,

zvyšování

konkurenceschopnosti a územní spolupráci v EU. Druhým z fondů je Evropský sociální fond (ESF) 45 , jehoţ cílem je rozvíjení zaměstnanosti, sniţování nezaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob a rovných příleţitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. Je nejdůleţitějším nástrojem pro realizaci Evropské strategie zaměstnanosti46 a pro programové období 2007 – 2013 je z něj pro ČR vyčleněno 3,8 mld. EUR.

45

Evropská komise: regionální politika – Inforegio – strukturální fondy Součást celkové strategie Evropa 2020, jejímţ cílem je vytvářet nová a lepší pracovní místa v celé EU (ec.europa.eu, Evropská strategie zaměstnanosti) 46

27

Základní programy Evropského sociálního fondu (pro programové období 2007 – 2013) jsou: 

OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ)



OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK)



OP Praha – Adaptabilita (OPPA)

Orgánem, zajišťujícím pomoc z ESF v ČR je Ministerstvo práce a sociálních věcí, které zároveň řídí Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. Řídícím orgánem pro program Vzdělávání pro konkurenceschopnost je Ministerstvo školství a program Praha – Adaptabilita zabezpečuje Magistrát hlavního města Prahy.47 Na OP Lidské zdroje a zaměstnanost bylo z fondů EU vyčleněno celkem 1,84 mld., coţ je přibliţně 6,8% všech prostředků, které byly z EU určeny pro ČR. Státní rozpočet se na projekt přispěl částkou 0,32mld.48 Národní individuální projekty (NIP) a Regionální individuální projekty (RIP) jsou z 85%

financovány OP Lidské zdroje a zaměstnanost a z 15% státním rozpočtem.

V Pardubickém kraji bylo v roce 2010 realizováno celkem 5 RIP a NIP Vzdělávejte se!49 RIP - Osobní asistence a práce v oblasti sociální péče Tento projekt je realizován v rámci celého Pardubického kraje (ve všech čtyřech okresech) a doba jeho realizace je od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2011. Projekt je určen pro 100 uchazečů o zaměstnání s alespoň základním vzděláním, kteří nemohou na trhu uplatnit svoji původní kvalifikaci a nyní projevují zájem o práci v sociálních sluţbách. Tento projekt má za úkol poţadovanou odbornost zajistit. Předpoklady a zájem účastníků o daný obor prověří bilanční diagnostika. Uchazeči budou zařazeni do rekvalifikačních kurzů, jejichţ součástí je odborná praxe a následně pracovně uplatněni prostřednictvím nástroje veřejně prospěšné práce nebo tvorby nových pracovních míst.50 RIP - První pracovní zkušenost pro absolventy Tohoto projektu se zúčastní minimálně 130 uchazečů o zaměstnání v rámci celého Pardubického kraje (všechny čtyři okresy) a je realizován v období od 1. 7. 2009 do 28. 2. 47

Evropský sociální fond v ČR Evropský sociální fond v ČR: OP Lidské zdroje a zaměstnanost 49 Analýza vývoje na trhu práce Pardubického kraje za rok 2010 50 Evropský sociální fond v ČR: Osobní asistence a práce v oblasti sociální péče 48

28

2011. Projekt se zaměřuje na zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti cílové skupiny absolventů do 2 let po ukončení studia s ţádnou nebo jen s krátkou pracovní zkušeností, kteří jsou evidováni na úřadu práce. Účastníci absolvují poradenské a motivační bloky, které mají za cíl naučit je orientovat se na trhu práce, umět si samostatně vyhledat pracovní místo a prezentovat se před zaměstnavatelem. Projekt má dopomoci absolventům k získání pracovních návyků absolvováním odborné praxe. Cílem tohoto projektu, je sníţit počet dlouhodobě nezaměstnaných absolventů.51 RIP – Zvýšená podpora a pomoc uchazečům o zaměstnání v Pardubickém kraji. Tento projekt je určen pro minimálně 405 uchazečů o zaměstnání v rámci všech okresů Pardubického kraje a je realizován od 1. 7. 2009 do 31. 5. 2012. Za cílovou skupinu si projekt určil dlouhodobě a opakovaně nezaměstnané se základním vzděláním, kteří vyţadují individuální přístup. Budou jim poskytnuty poradenské a motivační aktivity a pomocí vhodně zvoleného rekvalifikačního kurzu budou sladěny schopnosti účastníků s konkrétními pracovními místy. Cíleně budou vyhledávána vhodná pracovní místa a se zaměstnavateli budou konzultovány moţnosti úpravy pracovních poţadavků.52 RIP – Šance pro Vás! Do tohoto projektu bude vybráno minimálně 200 uchazečů o zaměstnání ze všech okresů v Pardubickém kraji. Doba jeho realizace je od 1. 7. 2010 do 31. 7. 2012. Cílem tohoto projektu je zvýšit zaměstnanost osob, které pečují o dítě do 15 let, osob se zdravotním postiţením nebo jiných osob, které vyţadují upravenou pracovní dobu. Nástrojem pro dosaţení těchto cílů budou poradenské a motivační aktivity v kombinaci s vhodně zvoleným rekvalifikačním kurzem. Cíleně budou vybrána pracovní místa s pruţnou pracovní dobou a kratšími úvazky.53 RIP - Nová cesta pro Vás Realizace tohoto projektu probíhá od 1. 12. 2009 do 28. 2. 2013 a je určen pro 120 uchazečů o zaměstnání do 25 let se základním vzděláním, kteří projdou profesní bilanční diagnostikou rozšířenou o rozbor rodinného zázemí. Na základě této diagnostiky bude vybráno 80 uchazečů, kteří budou zařazeni do aktivní části projektu. Nástroje pouţívané 51

Evropský sociální fond v ČR: První pracovní zkušenost pro absolventy Evropský sociální fond v ČR: Zvýšená podpora a pomoc uchazečům o zaměstnání v Pardubickém kraji 53 Evropský sociální fond v ČR: Šance pro Vás! 52

29

k uplatnění těchto osob jsou rekvalifikace s moţností nástupu na vyhrazená společensky účelová místa nebo nově vytvořené pracovní místo. Uchazeč příleţitost pracovního uplatnění a zkušenosti s prvním zaměstnáním.54 NIP – Vzdělávejte se! Tento projekt je určený pro zaměstnavatele, kteří v důsledku hospodářské krize musejí sniţovat výrobu nebo počty zaměstnanců. Díky tomuto projektu mohou získat finanční prostředky na vzdělávání svých zaměstnanců, kteří by měli být v rámci organizačních změn propuštěni.55 Kdyţ nemohou zaměstnavatelé zařídit práci po celý pracovní týden, nechají své zaměstnance jeden den školit a zabrání tak těmto negativním důsledkům na zaměstnance. Projekt je financován z 85 % ESF a 15% ze státního rozpočtu ČR. Program „Vzdělávejte se!“ se vztahuje na celou Českou republiku, kromě hlavního města Prahy a je realizován ve dvou částech. První část probíhala od března 2009 do června 2009 a byla financována OP Rozvoj lidských zdrojů (RLZ) OP, druhá část, financována z OP Lidské zdroje a zaměstnanost, trvala od srpna 2009 do prosince 201056. Rokem 2010 projekt Vzdělávejte se! skončil.57

4.2 Aktivní politika zaměstnanosti na Svitavsku Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti na Svitavsku můţeme očekávat, ţe na politiku zaměstnanosti budou vysoké výdaje. Všeobecně je vhodnější vkládat více prostředků do aktivní politiky zaměstnanosti, neboť je praktičtější nezaměstnanosti předcházet, neţ vyplácet velké mnoţství podpor v nezaměstnanosti. Z následující tabulky vidíme, ţe na Svitavsku tomu je obráceně. V roce 2009 šlo na pasivní politiku více jak třikrát tolik prostředků, neţ na politiku aktivní. Ovšem ve srovnání s rokem 2010 můţeme pozorovat zlepšení. Celkové výdaje vzrostly, ale podíl APZ se zvýšil a podíl PPZ se sníţil.

54

Evropský sociální fond v ČR: Nová cesta pro Vás Integrovaný portál MPSV: Projekt: „Vzdělávejte se!“ 56 Období, ve kterých probíhaly jednotlivé fáze, jsou uváděny v různých zdrojích různě. 57 Integrovaný portál MPSV, Projekt: „Vzdělávejte se!“ 55

30

Tabulka 7 - Výdaje politiky zaměstnanosti v letech 2009, 2010 (v tis. Kč)

Výdaje politiky zaměstnanosti Výdaje na politiku zaměstnanosti celkem z toho na pasivní politiku (PPZ) podíl PPZ na PZ v % na aktivní politiku (APZ) podíl APZ na PZ v % Podpora zaměstnávání OZP podíl podpory zaměstnávání OZP na PZ% Insolvence Podíl insolvence na PZ v %

Rok 2009 261 378 171 602 65,6 49 548 19 33 131 12,7 7 097 2,7

Rok 2010 272 504 157 253 57,7 72 507 26,6 42 221 15,49 523 0,19

Zdroj: Roční zpráva k 31. 12. 2010, Úřad práce ve Svitavách

Z následující tabulky vidíme, jaké prostředky jdou na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Je vidět, ţe Svitavsko hojně vyuţívá prostředků ESF, neboť právě odtud je čerpána převáţná většina prostředků. V roce 2010 šlo z ESF na APZ na Svitavsku téměř 60% všech výdajů. Nejvíce byl vyuţíván projekt Vzdělávejte se!, který pomáhá zaměstnavatelům postiţeným hospodářskou krizí, s udrţením stávajícího počtu zaměstnanců prostřednictvím školení. Vzhledem k tomu, ţe projekt rokem 2010 skončil, dá se předpokládat zvýšené vyuţívání ostatních nástrojů APZ v následujících letech. Z ostatních nástrojů APZ, které jsou jiţ hrazeny státem, je nejvíce vyuţito rekvalifikací a poradenské aktivity.

31

Tabulka 8 - Výdaje APZ na jednotlivé nástroje na Svitavsku (v tis. Kč)

Nástroj APZ VPP SÚPM zřízené a vyhrazené zaměstnavateli SÚPM zřízené uchazeči o zaměstnání - SVČ CHPD a CHPM vytvořené pro OZP CHPM – SVČ vytvořené pro OZP Příspěvek na provozní náklady CHPD, CHPM a CHPM SVČ vytvořené pro OZP Rekvalifikace, poradenské aktivity Programy tvorby nových pracovních míst

Rok 2009 5 238 259 2 086 4 140 100

Rok 2010 Rok 2010 v% 5 189 7,2 1 476 2,1 2 264 3,1 4 300 5,9 280 0,4

7 205

6 986

9,6

3 724 0

8 782 4

12,1 0,01

Program Vzdělávejte se OP RLZ

2 301

0

0

Program Vzdělávejte se OP LZZ Projekty ESF – OP RLZ - VPP Projekty ESF – OP LZZ - VPP

3 386

16 774

23,09

Projekty ESF – OP LZZ - SÚPM

2 440 10 156 8 480

0 13 950 12 502

0 19,2 17,3

ostatní (semináře, expertízy apod.) Celkem

33 49548

0 72507

0 100

Zdroj: Roční zpráva k 31. 12. 2010, Úřad práce ve Svitavách

Pomocí následující tabulky můţeme zhodnotit, jak moc efektivní jsou vynakládané prostředky. Prostředky jdoucí na projekt Vzdělávejte se! slouţí k udrţení současných pracovních míst a prostředky na rekvalifikace pomáhají školit, buď stávající zaměstnance, nebo uchazeče o zaměstnání. Nevytváří tedy nová pracovní místa stejně jako poradenství nebo příspěvek na provozní náklady. Vidíme ale, ţe právě z projektů financovaných ESF vzniká nejvíce volných pracovních míst. Sečteme-li výdaje takových nástrojů APZ, která vytváří pracovní místa, vyjde nám částka 38 485 000 Kč. Vydělíme li tuto částku počtem vytvořených míst, tj 857. Vychází nám, ţe jedno pracovní místo stálo 44 906 Kč.

32

Tabulka 9 - Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ

celkový počet nových pracovních míst Rok 2009 Rok 2010 93 83 1 58 72 78 92 117 2 6 283 293 212 222

Nástroj APZ VPP SÚPM zřízené a vyhrazené zaměstnavateli SÚPM zřízené uchazeči o zaměstnání - SVČ CHPD a CHPM vytvořené pro OZP CHPM – SVČ vytvořené pro OZP Projekty ESF - OP LZZ - VPP projekty ESF – OP LZZ – SÚPM Celkem

755

857

Zdroj: Roční zpráva k 31. 12. 2010, Úřad práce ve Svitavách

4.3 Aktivní politika zaměstnanosti na Ústeckoorlicku Okres Ústí nad Orlicí leţí ve východní části Pardubického kraje a se svou plochou 1265, 14 km2 je po Svitavsku druhým největším okresem v kraji. Se svými 138 753 obyvateli je jediným okresem Pardubického kraje, který má společnou hranici s jiným státem – Polskem. Má celkem 115 obcí, z nichţ 10 jsou města a jeden městys.58 Okres je to značně členitý, jeho nadmořská výška se pohybuje od 300 do 1424 m. Orientace průmyslu je zde hlavně na elektrotechniku a strojírenství, ale také výroba dopravních prostředků je tu čím dál vyšší. Podíl dříve tradičního průmyslu v této oblasti – textilu, je dnes minimální. Zemědělství se soustřeďuje hlavně na chov skotu a výrobu krmiv s tím související.59 Z následující tabulky vidíme, ţe výdaje na APZ v okrese Ústí nad Orlicí se ve srovnání s rokem 2009 podstatně zvýšily. Na Ústeckoorlicku jsou nejvíce vyuţívány prostředky jdoucí z ESF a tvoří asi 66 % celkových výdajů za rok 2010. Hlavním z vyuţitých nástrojů je projekt Vzdělávejte se!, následují pak veřejně prospěšné práce financované jak státem, tak ESF.

58 59

ČSSZ: OSSZ Ústí nad Orlicí Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2010, Úřad práce v Ústí nad Orlicí

33

Tabulka 10 - Výdaje APZ na jednotlivé nástroje na Ústeckoorlicku (v tis. Kč)

Rok 2009 Rok 2010

Nástroj APZ VPP 3 297 9 574 SÚPM zřízené a vyhrazené zaměstnavateli 1 065 3 596 SÚPM zřízené uchazeči o zaměstnání - SVČ 87 620 CHPD a CHPM vytvořené pro OZP 1 010 905 Příspěvek na provozní náklady CHPD, CHPM a CHPM 615 960 - SVČ vytvořené pro OZP Rekvalifikace, poradenské aktivity 1 482 2 445 Příspěvek na dopravu zaměstnanců 21 0 Projekty ESF – OP RLZ 747 0 Projekty ESF – OP RLZ – Vzdělávejte se! 4 343 0 Projekty ESF – OP LZZ – Vzdělávejte se! 2 724 10 344 Projekty ESF – OP LZZ - VPP 9 750 9 094 Projekty ESF – OP LZZ - SÚPM 6 063 8 895 Projekty ESF – OP LZZ – PaR 2 787 7 442 Projekty ESF – OP LZZ - SeZam 0 9 Ostatní (semináře, expertízy apod.) 3 4 Celkem 33 993,62 53 887,19

Rok 2010 v% 17,77 6,67 1,15 1,68 1,78 4,53 0 0 0 19,19 16,88 16,51 13,81 0,02 0,01 100

Zdroj: vlastní úprava z Zpráva o situaci n trhu práce za rok 2010, Úřad práce v Ústní nad Orlicí

V tabulce, která nás informuje o nově vzniklých pracovních místech, vidíme, ţe i kdyţ nejvíce míst vytvořil ESF, veřejně prospěšné práce a společensky účelová pracovní místa financována státem, dala vznik jen o něco méně pracovním místům, neţ ESF. Sečteme-li celkové výdaje spojené se vznikem nového pracovního místa, tj. 32 684 000 a vydělíme-li je počtem nově vzniklých pracovních míst. Získáme sumu 63 960 Kč a právě tato částka nám říká, kolik stálo na Ústeckoorlicku vytvoření jednoho pracovního místa v roce 2010. Tabulka 11 - Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ

celkový počet nových pracovních míst Rok 2009 Rok 2010 55 105 1 116 3 22 15 18 110 103 184 147 368 511

Nástroj APZ VPP SÚPM zřízené a vyhrazené zaměstnavateli SÚPM zřízené uchazeči o zaměstnání – SVČ CHPD a CHPM vytvořené pro OZP projekty ESF – OP LZZ – VPP projekty ESF – OP LZZ – SÚPM Celkem Zdroj: Vlastní úprava z Zpráva o situaci na trhu práce, 2009, 2010, Úřad práce v Ústí nad Orlicí

34

4.4 Aktivní politika zaměstnanosti na Chrudimsku Okres Chrudim se rozprostírá na ploše 992,63 km2 a ţije v něm 104 351 obyvatel. Celkový počet obcí na Chrudimsku je 108 a pouze 10 z nich jsou města.60 Poloha okresu v rámci Pardubického kraje je výhodná, zejména díky blízkosti krajského města Pardubic, které jsou ekonomickým centrem kraje. Významná je ovšem i skutečnost, ţe se Chrudimsko nachází v blízkosti metropolitního areálu hradecko – pardubické aglomerace, který je podle svého počtu obyvatel označován jako pátý nejlidnatější urbanizovaný prostor v ČR. 61 Region je to hlavně průmyslový a většina lidí je zaměstnána ve strojírenství, obchodu a sluţbách, stavebnictví, obuvnictví nebo textilu.62 Tabulka č. 12 nám ukazuje výdaje na APZ na Chrudimsku a vidíme, ţe celková suma se v roce 2010 oproti roku 2009 téměř zdvojnásobila. Prostředky jdoucí z ESF tvoří asi 64% celkových výdajů a největší podíl má projekt Vzdělávejte se!. Nástroj hrazený státem, který se nejvíce podílí na APZ na Chrudimsku je příspěvek na provozní náklady CHPD, CHPM a CHPM – SVČ vytvořené pro OZP. Tabulka 12 - Výdaje APZ na jednotlivé nástroje na Chrudimsku (v tis. Kč)

Nástroj APZ VPP SÚPM zřízené a vyhrazené zaměstnavateli SÚPM zřízené uchazeči o zaměstnání – SVČ CHPD a CHPM vytvořené pro OZP CHPM – SVČ vytvořené pro OZP Příspěvek na provozní náklady CHPD, CHPM a CHPM – SVČ vytvořené pro OZP Rekvalifikace, poradenské aktivity projekty ESF – OP RLZ projekty ESF – OP LZZ – VPP projekty ESF – OP LZZ – SÚPM projekty ESF – OP LZZ – rekvalifikace a poradenství projekty ESF – OP LZZ – Vzdělávejte se Celkem

Rok 2009 1 980 2 485 547 1 910 0

Rok 2010 7 065 5 883 638 2 500 10

Rok 2010 v% 9,43 7,85 0,85 3,34 0,001

10 118

10 109

13,5

956 3590 11 196 6 419 325 837 40 363

749 0 14 695 12 020 4843 16 385 74 897

1 0 19,6 16,05 6,5 21,88 100

Zdroj: Vlastní úprava a výpočet z Analýza trhu práce v okrese Chrudimi za rok 2010, Úřad práce v Chrudimi

60

Analýza trhu práce v okrese Chrudimi za rok 2010, Úřad práce v Chrudimi Chrudim – základní informace 62 Analýza trhu práce v okrese Chrudimi za rok 2010, Úřad práce v Chrudimi 61

35

Z tabulky ukazující nám počet vytvořených pracovních míst vidíme, ţe nejvíce míst vzniklo prostřednictvím projektů ESF. O něco méně míst pak zajistily veřejně prospěšné práce a společensky účelová pracovní místa zřízená a vyhrazená zaměstnavateli, hrazené státem. Po sečtení všech výdajů jdoucích na tvorbu pracovních míst a jejich vydělením počtem těchto míst, nám vychází, ţe jedno pracovní místo stálo v roce 2010 na Chrudimsku 59 131 Kč. Tabulka 13 - Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ

celkový počet nových pracovních míst Rok 2009 Rok 2010 49 113 83 108 20 22 27 32 1 198 197 183 211 568 724

Nástroj APZ VPP SÚPM zřízené a vyhrazené zaměstnavateli SÚPM zřízené uchazeči o zaměstnání – SVČ CHPD a CHPM vytvořené pro OZP CHPM – SVČ vytvořené pro OZP projekty ESF – OP LZZ – VPP projekty ESF – OP LZZ – SÚPM Celkem Zdroj: Analýza trhu práce v okrese Chrudimi za rok 2010, Úřad práce v Chrudimi

4.5 Porovnání aktivní politiky zaměstnanosti mezi okresy Z provedených výpočtů bylo zjištěno, ţe nejlevnější pracovní místa jsou vytvářena právě na Svitavsku. Efektivita tvorby pracovních míst je tedy v tomto okrese nejvyšší. Za stejnou částku, která je na tvorbu pracovních míst dodávána v okrese Ústí nad Orlicí či Chrudimsko, by v okrese Svitavy bylo vytvořeno pracovních míst více. Závěr je to překvapující, neboť z výše uvedených kapitol je zjištěno, ţe právě na Svitavsku je nezaměstnanost nejvyšší. Můţeme se jen domnívat, čím je tato efektivita způsobena. Zajímavé je, ţe výše výdajů na jedno pracovní místo jsou seřazeny ve stejném pořadí, jako pořadí výdajů na APZ jdoucí z Evropského sociálního fondu. Na Ústeckoorlicku, kde stojí jedno pracovní místo nejvíce, je podíl ESF nejvyšší a naopak. Pracovní místa vytvořená pomocí RIP nebyla hodnocena, neboť všechny programy stále trvají a jejich výsledky tedy nejsou známy. NIP Vzdělávejte se! není určen k tvorbě nových pracovních míst, proto není v těchto nástrojích zahrnut.

36

Tabulka 14 - Výdaje na tvorbu pracovních míst

Výdaje APZ, jdoucí na tvorbu Počet nově Výdaje na nových vytvořených jedno pracovních míst pracovních pracovní v Kč míst místo v Kč 38 485 000 857 44 906 Svitavsko 32 684 000 511 63 960 Ústeckoorlicko 42 811 000 724 59 131 Chrudimsko Zdroj: vlastní úprava a výpočty

5

Dotazníkové šetření Dotazníkovým šetřením jsme se snaţili zjistit spokojenost zaměstnavatelů s nabídkou

práce, jejich ochotou přijímat dlouhodobě nezaměstnané a také zapojení v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. V šetření bylo osloveno celkem 69 zaměstnavatelů, 8 z nich bylo navštíveno osobně a zbylých 61 bylo osloveno prostřednictvím e-mailu. Cílem bylo oslovit hlavně největší zaměstnavatele, kteří mají na tomto lokálním trhu největší váhu. Ze všech oslovených podniků byl dotazník vrácen 31 z nich, návratnost dotazníku je tedy 44,9% a dá se povaţovat za vysokou. Dotazník se skládal z devíti otázek, kde respondenti vybírali z nabídky odpovědí. První část dotazníku se týkala velikosti podniku, názoru zaměstnavatele na dlouhodobě nezaměstnané, na kvalitu nabídky práce na Svitavsku a plánu sniţovat či zvyšovat počty zaměstnanců. Druhá část dotazníku se pak zaměřila na aktivní politiku zaměstnanosti a na konkrétní pouţívané nástroje. Vzor dotazníku je součástí přílohy č. 1.

5.1 Analýza dotazníku První otázka dotazníku se ptala na velikost podniku, neboť právě od velikosti lze odvozovat, jak velký vliv na daném trhu práce podnik má. V Roční zprávě k 31.12.2010 z Úřadu práce ve Svitavách je uvedeno, ţe v tomto okrese jsou pouze 4 zaměstnavatelé s počtem zaměstnanců nad 500. Od všech těchto zaměstnavatelů se podařilo vyplněný dotazník získat. Jak je vidět z uvedeného grafu, nejvíce bylo zaměstnavatelů s počtem 50 – 250 zaměstnanců. Naopak nejméně bylo podniků s 10 – 50 zaměstnanci.

37

Graf 3 - Respondenti dotazníkové šetření podle počtu zaměstnanců 16 P O Č E T P O D N I K Ů

14 12 10 8 6 4 2 0 do 10

10 - 50

50 - 250

250 - 500

500 a více

POČET ZAMĚSTNANCŮ Zdroj: data z dotazníkového šetření

Následující dvě otázky byly zaměřeny na propouštění a přijímání zaměstnanců. Nejvíce odpovědí bylo v obou případech zaznamenáno u odpovědi ne – tedy, ţe nemají následujícího půl roku v plánu propouštět či přijímat nové zaměstnance. Ukázalo se, ţe větší přehled zaměstnavatelé mají o přijímání zaměstnanců, neboť v otázce, zda budou následujícího půl roku zaměstnance propouštět, uvedlo více zaměstnavatelů, ţe neví. U otázky přijímání naopak větší část vyplnila přesný počet zaměstnanců, který mají v plánu přijmout. Můţe to být způsobeno tím, ţe propouštění celkově je krok nepopulární a tak je v rámci dotazníku snazší odpovědět nevím, neţ svou odpověď konkretizovat. Přesně 12 zaměstnavatelů z 31 odpovědí má v plánu zaměstnance přijímat – celkem 123 zaměstnanců. 2 zaměstnavatelé uvedli, ţe přijímání mají v plánu, ale neuvedli počet. 5 zaměstnavatelů naopak plánuje propouštět a to v rozsahu 36-46 zaměstnanců. Odpovědi na další otázku nám zřetelně naznačují, jak spokojeni jsou zaměstnavatelé s nabídkou práce na Svitavsku. Ani jeden z 31 respondentů neodpověděl, ţe je spokojen s nabídkou trhu práce a pouze 3 se přiklonili k moţnosti – spíše ano. Ostatní odpovědi hodnotily trh práce negativně. 17 zaměstnavatelů odpovědělo, ţe spokojeno není a 11, ţe spíše není. Dva ze zaměstnavatelů uvedli konkrétní profesi, kterou na trhu postrádají a to švadlena a strojník stavebních strojů s platnými profesními průkazy.

38

Graf 4 - Jste spokojeni s nabídkou trhu práce v tomto regionu? ano

spíše ano

spíše ne

ne

0 3

11

17

Zdroj: data z dotazníkového šetření

Pátá otázka zjišťuje, jak jsou zaměstnavatelé ochotni přijímat dlouhodobě nezaměstnané. Přestoţe většina odpověděla pozitivně, ţe jsou ochotni přijmout dlouhodobě nezaměstnaného – 13 odpovědí ano, 10 odpovědí spíše ano, je překvapivé, ţe 8 zaměstnavatelů zvolilo odpověď, ţe nejsou nebo spíše nejsou ochotni takovou osobu zaměstnat. Graf 5 - Jste ochoten přijmout dlouhodobě nezaměstnaného? ano

spíše ano

spíše ne

ne

1

7

13

10

Zdroj: data z dotazníkového šetření

Následující otázky se jiţ odvíjely od odpovědí v otázce šesté a to, zda jsou příjemci nějakého druhu transferu v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Z 31 respondentů se 21 vyjádřilo, ţe ţádný transfer nepobírá a zbylých 10 odpovídalo na další 3 otázky. Z důvodu přijímání i více druhů transferů, bylo vybíráno i více moţností jedním zaměstnavatelem.

39

První z těchto otázek se zabývala tím, na co je daný druh transferu určen, a zaměstnavatelé měli na výběr z odpovědí: na rekvalifikace zaměstnanců, investiční pobídka, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, příspěvek na zapracování, poradenství, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program nebo případně doplnit jiný druh. Nejvíce bylo 6 odpovědí – společensky účelová pracovní místa, 3 odpovědi poté byly u moţnosti investiční pobídky, 2 u rekvalifikací, 1 u příspěvku při přechodu na nový podnikatelský program. Jeden ze zaměstnavatelů vyplnil jiný druh – jde o dva vzdělávací programy ESF vzniklé pro podnik SVITAP J.H.J. spol. s r.o. (Výchova firemních odborníků pro dělnické profese a Odborný růst = konkurenční výhoda). V otázce zabývající se tím, jestli díky transferům vznikla nová pracovní místa nebo byly vyuţity na udrţení stávajících pracovních míst, se odpovědi zaměstnavatelů rovnoměrně rozloţily mezi obě nabízené moţnosti. 5 zaměstnavatelů vyuţilo transfer k tvorbě nového pracovního místa a 5 pro udrţení stávajícího. Otázka poslední se ptala na skupinu osob, pro kterou byl tento transfer určen. Nejvíce odpovědí, konkrétně 3, se sešlo u moţností dlouhodobě nezaměstnaní a absolventi. 2 zaměstnavatelé odpověděli, ţe transfer byl určen stávajícím zaměstnancům nebo pro kohokoli. Po jedné odpovědi se sešlo u moţností ţeny a zdravotně postiţení. Rizikové skupiny jako starší lidé nebo osoby bez kvalifikace nevybral ani jeden ze zaměstnavatelů přijímajících příspěvky aktivní politiky zaměstnanosti.

5.2 Shrnutí dotazníkového šetření Vysoká návratnost dotazníku, tj. 31 odpovědí od zaměstnavatelů, nám dává moţnost učinit skromné závěry. Nejjasnějším z nich jistě je, ţe zaměstnavatelé na Svitavsku nejsou spokojeni s nabídkou trhu práce a se zaměstnáváním dlouhodobě nezaměstnaných nemají větší problém. V rámci zaměstnanosti nám z dotazníku vyplynulo, ţe následujícího půl roku mají zaměstnavatelé v plánu přijímat mnohonásobně více uchazečů o zaměstnání, neţ budou propouštět zaměstnanců. Ani u jednoho z větších zaměstnavatelů se nechystá hromadné propouštění. Snad můţeme tento fakt povaţovat za pozitivní a doufat ve zvyšující se zaměstnanost na Svitavsku. Závěrem plynoucím z dotazníku je i fakt, ţe jen třetina respondentů se vyjádřila k pobírání nějakého transferu aktivní politiky zaměstnanosti. Souvislost mezi velikostí podniku a účastí v APZ nebyla pozorována. Nejvíce byla volena moţnost pobírání transferu

40

na společensky účelová pracovní místa. Tyto transfery jsou zaměřeny hlavně na dlouhodobě nezaměstnané a absolventy. Závěry z dotazníku musíme samozřejmě povaţovat za subjektivní, protoţe relevantnost závěrů je závislá na pravdivosti odpovědí ze strany respondentů.

41

Závěr Tato bakalářská práce se zabývala nezaměstnaností v okrese Svitavy a konkrétně se zaměřovala na nezaměstnanost dlouhodobou, tj. nezaměstnanost delší neţ dvanáct měsíců. Nástrojem k řešení nezaměstnanosti, ať uţ dlouhodobé či jakékoli, je aktivní politika zaměstnanosti a tato práce zkoumá finanční stránku APZ a vzhledem k tomu, ţe je Svitavsko oblast s dlouhodobě vyšší mírou nezaměstnanosti, neţ je celorepublikový průměr, posuzuje vyuţívání prostředků APZ ve srovnání s ostatními okresy Pardubického kraje. Cílem práce bylo zhodnotit efektivitu vydávaných prostředků na tvorbu pracovních míst. K tomuto zhodnocení byla pouţita komparace s okresy Chrudimsko a Ústeckoorlicko. Do srovnání měl být původně zahrnut i okres Pardubice, ale pro nedostupnost potřebných dat byly pouţity jen zmíněné dva okresy. K přiblíţení situace na Svitavsku byl analyzován vývoj nezaměstnanosti, věková struktura a podíl absolventů a poté vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti, její vzdělaností struktura a podíl ţen. Dotazníkové šetření nám napomohlo k zhodnocení trhu práce z pohledu zaměstnavatelů. Data potřebná k provedení celkové analýzy byla vyuţita ze zdrojů Českého statistického úřadu, Internetového portálu MPSV a jednotlivých úřadů práce. K 1. dubnu 2011, kdy byla provedena reorganizace institucionální soustavy trhu práce, byla také z internetu staţena veškerá data, potřebná k mé práci. To práci značně zkomplikovalo, neboť komunikace s jednotlivými úřady práce byla zdlouhavá a mnohdy neúspěšná. U dotazníkového šetření se naopak projevila vstřícnost zaměstnavatelů, důsledkem čehoţ byla dostatečná návratnost dotazníku. Veškeré tabulky a grafy jsou vlastnoručně upravené, popřípadě jsou dopočítána některá data jako například procentní podíly, pro jednodušší posouzení jednotlivých ukazatelů. Práce se skládá ze dvou částí, první z nich je část teoretická a věnují se jí první dvě kapitoly. Druhá, skládající se ze tří kapitol je jiţ analytická a jsou v ní prováděny veškeré analýzy a zhodnocení. Úvodní kapitola se zabývá všeobecně zaměstnaností a popisuje nám, co je to nezaměstnanost, jakými způsoby ji můţeme měřit a jaké její druhy existují. Největší pozornost je věnována nezaměstnanosti dlouhodobé a opakované. Dozvídáme se, jakými nástroji lze s dlouhodobou nezaměstnaností bojovat a jaké jsou ekonomické a sociální důsledky v případě, ţe se někdo nezaměstnaným stane. Existují i určité skupiny lidí, které jsou k nezaměstnanosti více náchylné, jako starší lidé, ţeny nebo romské etnikum. Tyto rizikové skupiny jsou také v této kapitole také rozebírány.

42

Druhá kapitola, stále spíše teoreticky zaměřená popisuje politiku zaměstnanosti. V úvodní podkapitole je rozebírán institucionální rámec této politiky. Vzhledem k nedávné reorganizaci a změně institucí, zajišťujících jak aktivní, tak pasivní politiku, se kapitola zabývá rozdělením před 1. dubnem 2011 i po něm. Nejpodstatnější změnou bylo omezení kompetence jednotlivých úřadů práce a vznik jednoho hlavního Úřadu práce České republiky. Tato změna byla provedena v rámci zefektivnění řízení a úspory provozních nákladů. Je otázkou budoucnosti, jak vysoké úspory reorganizace přinese. Na jednotlivých úřadech práce nebylo toto opatření přijato pozitivně, neboť je spojeno se značným propouštěním zaměstnanců. V další části kapitoly o zaměstnanosti se soustřeďuji na aktivní politiku zaměstnanosti a její nástroje v boji s nezaměstnaností a na pasivní politiku zaměstnanosti, jejíţ hlavní součástí je podpora v nezaměstnanosti. V kapitole o podpoře nezaměstnanosti práce popisuje, za jakých okolností mají uchazeči o zaměstnání právo ji pobírat, jak dlouho a v jaké výši. Jsou zmíněny také změny, jeţ proběhly po roce 2011. V obou teoretických kapitolách bylo čerpáno z odborné literatury. V úvodu první kapitoly analytické části je charakterizován Pardubický kraj a oblast Svitavska. Následuje popsání vývoje nezaměstnanosti od roku 1996 a nového způsobu výpočtu po roce 2004. Z uvedených ukazatelů je vidět, ţe míra nezaměstnanosti nemá stálou tendenci k růstu či poklesu a od roku 1996, kdy byla na nejniţší hodnotě, neustále kolísá. V letech 2004 – 2008 lze zaregistrovat klesající hodnoty, které se ovšem po projevení hospodářské recese v roce 2008, začnou razantně zvyšovat. V grafickém znázornění dále dokazuji, ţe míra nezaměstnanosti se vyvíjela velmi obdobně s vývojem celé ČR, ovšem v podstatně vyšších hodnotách. Aby bylo Svitavsko posouzeno v rámci celého kraje, práce graficky ilustruje vývoj nezaměstnanosti všech okresů v letech 2005 - 2010. Graf potvrzuje, ţe Svitavsko se potýká s nejvyššími hodnotami nezaměstnanosti i v rámci Pardubického kraje. Opět je vidět podobný vývoj ve všech okresech, zvláště vzestup křivek po roce 2008. V části kapitoly, která se zabývá strukturou nezaměstnanosti dle věku, můţeme učinit závěr, ţe s nejvyššími hodnotami se potýkají osoby ve věku 50 – 59 let. Další část kapitoly, kde je popsán počet evidovaných absolventů nám ukazuje, ţe jejich vývoj koresponduje s vývojem ekonomiky a mezi lety 2002 – 2010 byl nejvyšší v roce 2003. Oproti tomu v roce 2008 byl jejich počet třikrát niţší, ovšem jen do té doby, neţ se opět projevila hospodářská krize. Struktura kapitoly pokračuje zhodnocením vývoje dlouhodobé nezaměstnanosti. Pomocí dopočítaného poměru dlouhodobé nezaměstnanosti k nezaměstnanosti celkové lze 43

snáze posuzovat její vývoj. Opět vidíme, jak počet podílu této rizikové skupiny od roku 2006 rychlým tempem klesá a navýšení lze pozorovat aţ v roce 2010. Tato práce měla za cíl zhodnotit dlouhodobou nezaměstnanost z hlediska vzdělaností struktury, věkové struktury, podílu ţen a absolventů. Na úrovni kraje by s těmito ukazateli nebyl problém, ovšem při zjišťování věkové struktury dlouhodobě nezaměstnaných a podílu dlouhodobě evidovaných absolventů na úrovni okresu, narazila práce na problém s dostupností těchto dat. V rámci dlouhodobé nezaměstnanosti je tedy popsána jen vzdělanostní struktura a podíl ţen. Struktura věková a podíl absolventů byl zhodnocen jiţ v rámci celkové nezaměstnanosti. Závěry z údajů věnujících se podílu ţen na dlouhodobé nezaměstnanosti jsou velmi zajímavé. Vidíme nejen, ţe podíl ţen nikdy neklesl pod 50%, coţ se dá předpokládat, neboť zaměstnanost ţen je celkově posuzována jako niţší, z důvodu jejich horšího postavení na trhu práce. Ale vidíme zároveň, ţe v letech 2009 a 2010, kdy se na ostatních ukazatelích začala zhoršujícími se hodnotami projevovat recese, tak u podílu ţen, se začaly hodnoty naopak sniţovat. Vyplývá nám tedy, ţe v důsledku hospodářské recese se sice zvýšila dlouhodobá nezaměstnanost, ale podíl ţen na ní se sníţil. Zvýšil se tedy podíl muţů na dlouhodobé nezaměstnanosti. Bylo by zajímavé pozorovat hodnoty i v následujících letech, zda podíl ţen bude klesat a dostane se pod 50%. Poslední součást této kapitoly tvoří vzdělanostní struktura dlouhodobě nezaměstnaných. Po srovnání údajů od roku 2008 do roku 2010 můţeme konstatovat, ţe existuje závislost mezi stupněm vzdělání a evidenci v dlouhodobě nezaměstnaných. Během těchto tří let sice vzrůstaly podíly osob s různým druhem vzdělání, ale je evidentní, ţe vysokoškolsky vzdělaní se na dlouhodobé nezaměstnanosti podílí nejméně. Zajímavé ovšem je, ţe by se dalo očekávat, ţe naopak nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných bude u osob se základním vzděláním, ale nikoliv. Z provedeného porovnání vyplývá, ţe jsou to osoby s výučním listem, co se na dlouhodobé nezaměstnanosti podílí nejvíce. Čtvrtá kapitola je věnována aktivní politice zaměstnanosti, která je v ČR financována ze dvou zdrojů – státem a prostřednictvím Evropského sociálního fondu. Pro upřesnění role tohoto fondu je mu věnován úvod kapitoly, kde je popsáno jeho fungování a projekty, které jsou s jeho pomocí v současné době na území Pardubického kraje financovány. Další subkapitoly tvoří jednotlivé aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Svitavy, Chrudim a Ústí nad Orlicí. Zkoumá se mnoţství prostředků jdoucích na APZ celkově, poté těch, které jdou pouze na tvorbu nových pracovních míst a počet těchto vytvořených míst. Následujícími výpočty byla v poslední subkapitole zhodnocena efektivnost v jednotlivých okresech. Výsledky jsou překvapivé. Právě na Svitavsku, kde je nezaměstnanost ze všech okresů nejvyšší, vychází nejlevněji vytvoření jednoho pracovního místa. Nejdraţší je naopak tvorba 44

pracovního místa na Ústeckoorlicku. Zajímavý byl také pozorovaný jev, který ale mohl být náhodný, ţe v okrese s nejlevnějším pracovním místem, se ESF podílí nejmenší mírou na APZ a naopak. Poslední kapitola této práce se zabývá provedeným dotazníkovým šetřením. V rámci tohoto šetření bylo osloveno 69 převáţně velkých zaměstnavatelů na Svitavsku, z nichţ 31 dotazník navrátilo. Návratnost je tedy 44,9%. První část dotazníku se zaměřila na přijímání a propouštění zaměstnanců. Z odpovědí zaměstnavatelů lze učinit závěr, ţe následujícího půl roku se na Svitavsku nebude hromadně propouštět a naopak vyjádření zaměstnavatelů k přijímání zaměstnanců nám říká, ţe zaměstnanost se bude spíše zvyšovat. Jasný závěr plynoucí z dalších odpovědí je, ţe zaměstnavatelé ve velké míře nejsou spokojeni s nabídkou trhu práce. V oblasti s vysokou nezaměstnaností je to svým způsobem překvapivé, neboť počet uchazečů o zaměstnání je vysoký. Svědčí to o tom, ţe struktura nabídky neodpovídá struktuře poptávky. Dále se zaměstnavatelé vyjadřovali ke svému postoji k dlouhodobě nezaměstnaným a neprokázalo se, ţe by s jejich zaměstnáváním měli větší problém. Co se týče účasti klíčových zaměstnavatelů Svitavska na aktivní politice zaměstnanosti, tak pouze třetina odpověděla, ţe jsou příjemci nějakého transferu. Nejčastěji vyuţívaným byl transfer na společensky účelová místa a investiční pobídky. Skupinou nezaměstnaných, pro něţ byla pracovní místa tvořena, byli nejčastěji právě dlouhodobě nezaměstnaní a absolventi. Za originální přínos této práce povaţuji zmapování zejména dlouhodobé nezaměstnanosti na Svitavsku. Většina analýz totiţ zkoumá pouze nezaměstnanost celkovou. Důkazem nám je také nedohledání dat k věkové struktuře dlouhodobě nezaměstnaných a dlouhodobě evidovaných absolventů. Za další přínos povaţuji srovnání efektivnosti aktivní politiky zaměstnanosti, neboť srovnání v rámci okresů není časté a veškerá šetření jsou prováděna na bázi krajů. K přínosům patří i provedené dotazníkové šetření, protoţe díky vysoké návratnosti dotazníku lze činit relevantní závěry. Slabinu této práce vidím v krátkých časových řadách, neboť zkoumání delšího období by mohlo odhalit nové zajímavé jevy. Práce by mohla být zpracována více do hloubky, například APZ slouţí i k udrţení stávajících pracovních míst, nejen k nově vytvořeným, které tato práce zkoumá. Právě tady vidím prostor pro případné rozšíření analýzy. Jako doporučení vyplývající z mé analýzy pro trh práce na Svitavsku, volím zejména snahu o sladění nabídky a poptávky například vhodnými rekvalifikacemi, neboť správnou strukturou nabídky je moţné zvýšit nejen zaměstnanost v tomto regionu, ale také spokojenost zaměstnavatelů.

45

Seznam pouţitých zdrojů Literatura: [1] BROŢOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: Oeconomica, 2006. 173 s. ISBN 80-245-1120-7 [2] BUCHTOVÁ, Boţena, a kol. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada Publishing, 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8 [3] JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. Praha: VŠE, 1999. 95 s. ISBN 80-7079-635-9 [4] KOTÝNKOVÁ, Magdalena; NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce: vývoj a tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU. Praha: Professional Publishing, 2003. 199 s. ISBN 80-86419-48-7 [5] KREBS, Vojtěch, a kol. Sociální politika. 3. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2005, 504 s. ISBN 80-7357-050-5 [6] MANKIW, Gregory. Macroeconomics. 6th. ed. New York: Worth Publishers, 2006. 578 s. ISBN 0-7167-6213-7 [7] MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994. 151 s. ISBN 80-901424-9-4 [8] MINISTRY OF LABOUR AND SOCIAL AFFAIRS. European Employment Strategy and the Czech Republic: Basic Documents. Prague: Ministry of labour and social affairs Czech republic, 2003. 165 s. ISBN 80-86552-48-9

Internetové zdroje: [1] Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2010 [cit. 2011-05-07]. OSSZ Ústí nad Orlicí. Dostupné z WWW: . [2] Český statistický úřad : Charakteristika pardubického kraje [online]. 17. 12. 2010 [cit. 2011-04-26]. Statistická ročenka Pardubického kraje 2010. Dostupné z WWW: . [3] Český statistický úřad : Metodické popisy ukazatelů VŠPS [online]. 2011 [cit. 201103-27]. Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS. Dostupné z WWW: . [4] Český statistický úřad : Nezaměstnanost v Pardubickém kraji a jeho okresech k 31. 12. 2008 [online]. 14.05.2009 [cit. 2011-06-05]. Pardubický kraj. Dostupné z WWW: 46

. [5] Český statistický úřad : Nezaměstnanost v Pardubickém kraji a jeho okresech k 31. 12. 2006 [online]. 14.05.2009 [cit. 2011-06-05]. Pardubický kraj. Dostupné z WWW: . [6] Český statistický úřad : Nezaměstnanost v Pardubickém kraji k 31. prosinci 2010 [online]. 18.01.2011 [cit. 2011-06-05]. Pardubický kraj. Dostupné z WWW: . [7] Česky statistický úřad : shrnující brožurka o trhu práce pro veřejnost [online]. 2011 [cit. 2011-06-08]. Trh práce v ČR. Dostupné z WWW: . [8] Český statistický úřad : Tab. Časová řada základních ukazatelů VŠPS [online]. 2004 [cit. 2011-04-26]. Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS časové řady. Dostupné z WWW: . [9] Český statistický úřad : Zaměstnaní a nezaměstnaní v Pardubickém kraji podle VŠPS v roce 2009 - roční průměry [online]. 18.01. 2011 [cit. 2011-06-05]. Pardubický kraj. Dostupné z WWW: . [10] Evropská komise : Strukturální fondy [online]. 2010 [cit. 2011-05-07]. Regionální politika Inforegio. Dostupné z WWW: . [11] Evropský sociální fond v ČR [online]. 03. 04. 2009, 23. 02. 2011 [cit. 2011-05-07]. Osobní asistence a práce v oblasti sociální péče. Dostupné z WWW: . [12] Evropský sociální fond v ČR [online]. 06. 08. 2010, 23. 02. 2011 [cit. 2011-05-07]. Šance pro Vás!. Dostupné z WWW: . [13] Evropský sociální fond v ČR [online]. 08. 02. 2011, 10. 02. 2011 [cit. 2011-05-07]. Nová cesta pro Vás!. Dostupné z WWW: .

47

[14] Evropský sociální fond v ČR [online]. 18. 08. 2009 [cit. 2011-05-07]. První pracovní zkušenost pro absolventy. Dostupné z WWW: . [15] Evropský sociální fond v ČR [online]. 2008 [cit. 2011-05-07]. OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ). Dostupné z WWW: . [16] Evropský sociální fond v ČR [online]. 2010 [cit. 2011-05-07]. Evropský sociální fond. Dostupné z WWW: . [17] Evropský sociální fond v ČR [online]. 21. 08. 2009, 23. 02. 2011 [cit. 2011-05-07]. Zvýšená podpora a pomoc uchazečům o zaměstnání v Pardubickém kraji. Dostupné z WWW: . [18] Chrudim [online]. 2010 [cit. 2011-05-07]. Základní informace. Dostupné z WWW: . [19] Integrovaný portál MPSV : Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti [online]. 5. 9. 2005, 11. 10. 2010 [cit. 2011-04]. Zaměstnanost. Dostupné z WWW: . [20] Integrovaný portál MPSV : Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2009 [online]. 03. 05. 2010 [cit. 2011-05-22]. Analýza za rok 2009 včetně příloh. Dostupné z WWW: . [21] Integrovaný portál MPSV : O Úřadu práce ČR [online]. 01. 04. 2011 [cit. 2011-0522]. Úřad práce ČR. Dostupné z WWW: . [22] Integrovaný portál MPSV : Oblasti kraje - prosinec 2005 [online]. 28. 04. 2006 [cit. 2011-04-26]. Pardubický kraj po oblastech v číslech. Dostupné z WWW: . [23] Integrovaný portál MPSV : Oblasti kraje - prosinec 2006 [online]. 09. 01. 2007 [cit. 2011-04-26]. Pardubický kraj po oblastech v číslech. Dostupné z WWW: . [24] Integrovaný portál MPSV : Oblasti kraje - prosinec 2007 [online]. 09. 01. 2008 [cit. 2011-04-26]. Pardubický kraj po oblastech v číslech. Dostupné z WWW: .

48

[25] Integrovaný portál MPSV : Oblasti kraje - prosinec 2008 [online]. 09. 01. 2009 [cit. 2011-04-26]. Pardubický kraj po oblastech v číslech. Dostupné z WWW: . [26] Integrovaný portál MPSV : Oblasti kraje – prosinec 2009 [online]. 11. 01. 2010 [cit. 2011-04-26]. Pardubický kraj po oblastech v číslech. Dostupné z WWW: . [27] Integrovaný portál MPSV : Oblasti kraje - prosinec 2010 [online]. 10. 01. 2011 [cit. 2011-04-26]. Pardubický kraj po oblastech v číslech. Dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/pak/nezamestananost_v_cislech/oblasti_kraje_v_cislech/ oblasti_kraje_v_roce_2010. [28] Integrovaný portál MPSV : Projekt: "Vzdělávejte se!" [online]. 22. 11. 2010 [cit. 2011-05-07]. Zaměstnanost. Dostupné z WWW: . [29] Krajské úřady [online]. 2010 [cit. 2011-05-07]. Krajské přady a města České republiky. Dostupné z WWW: . [30] Ministerstvo práce a sociálních věcí : Podpora v nezaměstnanosti - PvN [online]. 23. 02. 2011 [cit. 2011-06-08]. Sociální poradce. Dostupné z WWW: . [31] Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 19. 04. 2011 [cit. 2011-05-22]. Reorganizace úřadů práce přinese úspory a jednotné postupy. Dostupné z WWW: . [32] Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 20. 10. 2008 [cit. 2011-04-26]. Počet dlouhodobě nezaměstnaných klesl téměř o třetinu. Dostupné z WWW: . [33] Regionální informační servis [online]. 2010 [cit. 2011-05-07]. Ekonomické subjekty seznam firem. Dostupné z WWW: .

Interní dokumenty poskytnuté úřady práce: [1] Analýza vývoje na trhu práce Pardubického kraje za rok 2010, Úřad práce v Pardubicích [2] Časová řada základních ukazatelů trhu práce 1996 – 2010, Úřad práce ve Svitavách [3] Vývoj míry nezaměstnanosti na ÚP ve Svitavách, Úřad práce ve Svitavách [4] Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2010, Úřad práce v Ústí nad Orlicí [5] Analýza trhu práce v okrese Chrudimi za rok 2010, Úřad práce v Chrudimi

49

[6] Charakteristika nezaměstnanosti v okrese Svitavy (dle 12. 2010 [7] Charakteristika nezaměstnanosti v okrese Svitavy (dle 12. 2009 [8] Charakteristika nezaměstnanosti v okrese Svitavy (dle 12. 2008 [9] Charakteristika nezaměstnanosti v okrese Svitavy (dle 12. 2007 [10] Charakteristika nezaměstnanosti v okrese Svitavy (dle 12. 2006 [11] Charakteristika nezaměstnanosti v okrese Svitavy (dle 12. 2005 [12] Charakteristika nezaměstnanosti v okrese Svitavy (dle 12. 2004 [13] Charakteristika nezaměstnanosti v okrese Svitavy (dle 12. 2003 [14] Charakteristika nezaměstnanosti v okrese Svitavy (dle 12. 2002 [15] Roční zpráva k 31. 12. 2010, Úřad práce ve Svitavách Zákony: Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

50

sledovaných oblastí) stav k 31. sledovaných oblastí) stav k 31. sledovaných oblastí) stav k 31. sledovaných oblastí) stav k 31. sledovaných oblastí) stav k 31. sledovaných oblastí) stav k 31. sledovaných oblastí) stav k 31. sledovaných oblastí) stav k 31. sledovaných oblastí) stav k 31.

Přílohy

Příloha č. 1 – dotazník Své odpovědi prosím zvýrazněte jakýmkoli způsobem. Název zaměstnavatele: 1. Kolik má váš podnik zaměstnanců? □ do 10 □ 10 - 50 □ 50 - 250 □ 250 - 500

□ 500 a více

2. Máte v plánu přijímat následujícího půl roku nové zaměstnance? □ ano (odhadem zaměstnanců) □ ne □ nevím 3. Máte v plánu propouštět následujícího půl roku své zaměstnance? □ ano (odhadem zaměstnanců) □ ne □ nevím 4. Jste spokojený/á s nabídkou trhu práce v tomto regionu? □ ano □ spíše ano □ spíše ne □ ne 5. Byl/a byste ochotný/á přijmout dlouhodobě nezaměstnaného (tj. nezaměstnaného déle neţ 12 měsíců)? □ ano □ spíše ano □ spíše ne □ ne 6. Jste příjemcem nějakého druhu transferu v rámci aktivní politiky zaměstnanosti nebo národního individuálního projektu? □ ano □ ne V případě odpovědi ne, jiţ dále neodpovídejte. 7. Na co je tento druh transferu určen? □ na rekvalifikace zaměstnanců □ investiční pobídka □ veřejně prospěšné práce □ společensky účelná pracovní místa □ příspěvek na zapracování □ poradenství □ příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program □ jiný, doplňte jaký: 8. Na co byl tento transfer vyuţit? □ k tvorbě nového pracovního místa

□ k udrţení stávajícího pracovního místa

9. Pro jakou skupinu osob, je vyuţití tohoto transferu určeno? □ dlouhodobě nezaměstnaní □ zdravotně postiţení □ lidé bez kvalifikace □ starší lidé □ kdokoli □ stávající zaměstnanci

□ ţeny □ absolventi

Děkuji Vám mnohokrát za vyplnění dotazníku. Šmerdová Martina, studentka VŠE v Praze, Národohospodářské fakulty.

51

Příloha č. 2 - Seznam zaměstnavatelů, účastnících se dotazníkového šetření, seřazených abecedně podle počtu zaměstnanců do 10 zaměstnanců: 1. E.Z.O.P., Svitavy 2. KONTO Agentura, s.r.o., Svitavy

do 10

3. MIP s.r.o., Veselá nad Veličkou

do 10

4. REHIZ s.r.o., Svitavy

do 10

10 - 50 zaměstnanců: 5. DK PLAST, s.r.o., Bělá nad Svitavou

10-50

6. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových

10-50

50-250 zaměstnanců: 7. Armaturka Vranová Lhota a.s.

50-250

8. Atek, s.r.o., Moravská Třebová

50-250

9. Domov na zámku Bystré

50-250

10. GST Automative Safety Czech s.r.o., Jevíčko

50-250

11. Hanácká zemědělská společnost Jevíčko a.s.

50-250

12. Hedva a.s. Moravská Třebová

50-250

13. JEMA Svitavy a.s.

50-250

14. Město Svitavy

50-250

15. Odborný léčebný ústav Jevíčko

50-250

16. OPP Polička a.s.

50-250

17. Plastic Parts & Technology s.r.o. Linhartice

50-250

18. Rabbit, a.s., Trhový Štěpánov

50-250

19. THT s.r.o. Polička

50-250

20. TOS a.s. Svitavy

50-250

21. VHOS a.s. Moravská Třebová

50-250

250 – 500 zaměstnanců 22. Fibertex, a.s.

250-500

23. Kubík a.s.

250-500

24. Poličské strojírny a.s.

250-500

52

25. Profistav Litomyšl a.s.

250-500

26. Ravensburger Karton s.r.o.

250-500

27. Westvaco Svitavy spol. s. r. o

250-500

500 a více 28. REHAU s.r.o. Moravská Třebová 29. Svitap JHJ s.r.o. Svitavy 30. Svitavská nemocnice a. s. 31. Saint – gobain Vertex s.r.o.

53

Seznam tabulek, grafů a obrázků Graf 1 - Vývoj nezaměstnanosti v letech 1996 – 2010 na Svitavsku a v ČR ............... 22 Graf 2 - Míry nezaměstnanosti v okresech Pardubického kraje 2005 - 2010 .............. 23 Graf 3 - Respondenti dotazníkové šetření podle počtu zaměstnanců ........................... 38 Graf 4 - Jste spokojeni s nabídkou trhu práce v tomto regionu? .................................. 39 Graf 5 - Jste ochoten přijmout dlouhodobě nezaměstnaného? ..................................... 39 Obrázek 1 - Poloha Pardubického kraje v rámci ČR .................................................... 19 Obrázek 2 - Okresy Pardubického kraje ....................................................................... 20 Tabulka 1 – Míra nezaměstnanosti na Svitavsku k 31. 12. a k 31. 06. ........................ 21 Tabulka 2 - nezaměstnanost dle věkové struktury 2008 - 2010 ................................... 23 Tabulka 3 - nezaměstnanost absolventů v průběhu let 2002 - 2010............................. 24 Tabulka 4 - vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti v letech 2002 - 2010 ........................ 25 Tabulka 5 - podíl ţen na dlouhodobé nezaměstnanosti v letech 2005 - 2010 .............. 26 Tabulka 6 - dlouhodobě nezaměstnaní podle stupně vzdělání ..................................... 27 Tabulka 7 - Výdaje politiky zaměstnanosti v letech 2009, 2010 (v tis. Kč) ................ 31 Tabulka 8 - Výdaje APZ na jednotlivé nástroje na Svitavsku (v tis. Kč) .................... 32 Tabulka 9 - Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ .. 33 Tabulka 10 - Výdaje APZ na jednotlivé nástroje na Ústeckoorlicku (v tis. Kč) .......... 34 Tabulka 11 - Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ 34 Tabulka 12 - Výdaje APZ na jednotlivé nástroje na Chrudimsku (v tis. Kč) .............. 35 Tabulka 13 - Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ 36 Tabulka 14 - Výdaje na tvorbu pracovních míst .......................................................... 37

54