Efektivnost nakládání s bioodpady na Svitavsku diplomová práce

Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodá ská fakulta Hlavní specializace: Hospodá ská politika

Efektivnost nakládání s bioodpady na Svitavsku diplomová práce

Autor: Vendula Burešová Vedoucí práce: Ing. Jan Slavík Rok: 2008

Prohlašuji na svou

est, že jsem diplomovou práci vypracovala

samostatn a s použitím uvedené literatury.

Vendula Burešová V Praze, dne 7. 5. 2008

ANOTACE Tato diplomová práce se zabývá problematikou nakládání s bioodpady v eské republice. Sou asný stav nakládání s bioodpady v eské republice je reakcí na aktuální legislativu v oblasti odpadového hospodá ství. Tato problematika je v rámci diplomové práce ešena na konkrétním p ípad , a to ve m st Svitavy.

ANNOTATION This thesis is about problems with biodegradable waste handling in the Czech Republic. The actual situation in biodegradable waste handling area is accordance to actual legislation in this area. This problems is solved in the real situation, in the town Svitavy.

D kuji za odbornou pomoc p i zpracování mé diplomové práce panu Ing. Janu Slavíkovi a Ing. Pavlu ermákovi. A dále bych ráda pod kovala celé mojí rodin za psychickou podporu, trp livost a pomoc b hem celého mého studia.

OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................................ 3 1

TEORIE V OBLASTI ODPAD .................................................................................... 5 1.1 CHOVÁNÍ SPOT EBITEL V SOUVISLOSTI S PRODUKCÍ A ZP SOBY NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ................................................................................................................................ 5 1.2 NÁSTROJE NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ ......................................................... 6 1.3 ÚLOHA RECYKLACE P I NAKLÁDÁNÍ S ODPADY .......................................................... 9

2

BRO – BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝ ODPAD V R ....................................... 16 2.1 ROZDÍLY MEZI BRO A BRKO................................................................................... 16 2.2 LEGISLATIVNÍ PROST EDÍ NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADY V RÁMCI R ........................... 17 2.2.1 Zákon 185/2001 Sb. „o odpadech“.................................................................. 19 2.2.2 Sm rnice 99/31/EC........................................................................................... 20 2.2.3 Plán odpadového hospodá ství eské republiky ............................................. 21 2.3 CHARAKTERISTIKY STÁVAJÍCÍHO SYSTÉMU NAKLÁDÁNÍ S BRKO ............................ 22 2.3.1 Kompostování v eské republice ..................................................................... 26 2.4 VYHODNOCENÍ RIZIK ................................................................................................. 28

3

BRKO V PRAXI – SVITAVY....................................................................................... 29 3.1 PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁ STVÍ M STA SVITAVY ............................................... 29 3.2 OBCE VE SVOZOVÉ OBLASTI LIKA, A. S. A SÍDELNÍ STRUKTURA SVITAV .................... 31 3.3 SOU ASNÝ STAV NAKLÁDÁNÍ S ODPADY VE SVITAVÁCH .......................................... 32 3.3.1 Analýza stávajícího technického a technologického vybavení Lika, a. s. ........ 36 3.4 MOŽNÉ VARIANTY NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADEM VE SVITAVÁCH................................ 37 3.5 MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH VARIANT NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADEM ...... 56 3.6 POROVNÁNÍ EFEKTIVNOSTÍ ZP SOB ZPRACOVÁNÍ BRO A BRKO VE SVITAVÁCH .. 56

ZÁV R.................................................................................................................................... 59 P ÍLOHY ............................................................................................................................... 61 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMEN ...................................... 69 SEZNAM TABULEK A GRAF ......................................................................................... 74 SUMMARY, KEYWORDS, JEL CLASSIFICATION ...................................................... 75

1

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BPS

bioplynová stanice

BRO

biologicky rozložitelný odpad

BRKO

biologicky rozložitelný komunální odpad

R

eská republika

SN 46 5735

eská státní norma pr myslového kompostu

ES

Evropské Spole enství

EU

Evropská unie

KO

komunální odpad

LCA

Life cycle assessement

M Ú

m stský ú ad

MŽP

Ministerstvo životního prost edí

OZE

obnovitelné zdroje energie

POH

plán odpadového hospodá ství

SKO

sm sný komunální odpad

TS

technické služby

ŽP

životní prost edí

99/31/EC

Sm rnice Rady ze dne 26. dubna 1999 o skládkách

2

ÚVOD eská republika v sou asné dob zvažuje zavedení povinnosti t íd ného sb ru bioodpadu na úrovni obcí podle návrhu novely zákona . 185/2001 Sb.. Od 1. 1. 2010 by obce m ly zajistit fyzickým osobám místa, kam budou moci odkládat minimáln 4 využitelné složky komunálního odpadu (papír, sklo, nápojové kartony a plasty), navíc nov místo pro biologicky rozložitelný komunální odpad.1 Zavedení této povinnosti je reakcí na sm rnici 99/31/EC, která požaduje, aby do roku 2010 došlo ke snížení množství ukládaného odpadu na skládky o 25 % o proti roku 1995. V sou asné dob se v

eské republice vyprodukuje 280 kg/obyv./rok2 komunálního odpadu. Z KO lze

vyt ídit až 60 % odpadu, který je dále využitelný, avšak v roce 2006 se vyt ídilo pouze cca 30 %3 z KO. To v sou asnosti odpovídá p ibližn 180 kg využitelných složek z KO na obyvatele.4 Z údaj o ukládání biologicky rozložitelného komunálního odpadu na skládky vyplývá, že eské republice hrozí nespln ní cíl ur ených Sm rnicí 99/31/EC. To by pro

eskou republiku znamenalo nebezpe í sankcí.

eská republika bude mít

zna né problémy se spln ním uvedeného cíle. Jednotlivé lenské státy EU mají možnost volit vlastní strategie k dosažení cíl definovaných touto sm rnicí, p i emž jednou z nich je i t íd ný sb r bioodpadu a jeho následné kompostování. Tato strategie však není jedinou, a to nejen z technického, ale i z ekonomického hlediska. A koli jednotlivá na ízení sm rnice jsou povinny plnit všechny lenské státy, realizace definovaných cíl je vyžadována po obcích. Práv v podmínkách jednotlivých obcí jsou vytvá eny systémy, které umož ují efektivn nakládat s bioodpady. Jedním z úkol

této práce je navrhnout podobu organizace systému nakládání s bioodpady

v konkrétním regionu

eské republiky tak, aby tento systém spl oval požadavky

sm rnice o skládkování odpadu. Cílem diplomové práce je analyzovat systém nakládání s bioodpady na Svitavsku s d razem na otázku, zda má smysl z ídit v rámci tohoto regionu systém 1

MŽP R, D vodová zpráva MŽP R, D vodová zpráva 3 III Souhrnné vyhodnocení ú innosti na ízení vlády . 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodá ství eské republiky za období 2004 – 2006, 2007, str. 16 4 MŽP R, D vodová zpráva 2

3

ve ejných kompostáren. Práce je rozd lena na následující ásti: teoretická ást se v nuje chování spot ebitel v souvislosti s produkcí a zp soby nakládání s odpady. Otázkou je, jak a pro se spot ebitelé v sou asné dob rozhodují o produkci a zp sobech nakládání s komunálními odpady. Pro spot ebitelé v sou asnosti recyklují? Analytická ást je zam ena na sou asný stav nakládání s bioodpady v eské republice. Co jsou hnací síly, které se na tomto stavu podílí? Jedna kapitola je v nována stávající legislativ , která nakládání s bioodpady reguluje nejen v podmínkách

eské

republiky, ale p edevším v Evropské unii (sm rnice 99/31/EC „o skládkování odpadu”). V praktické ásti jsou využita data ze svozové oblasti firmy Liko Svitavy, a. s.. Na základ poznatk z analytické ásti a na základ sesbíraných dat byl navržen systém nakládání s bioodpady na Svitavsku. D raz byl p itom kladen na otázku, jakým zp sobem tento systém zatíží rozpo et m sta Svitavy. Dalším úkolem bude hledání zdroj na financování opat ení, která povedou k napln ní ur itého žádoucího stavu na poli nakládání s bioodpady.

4

1 TEORIE V OBLASTI ODPAD „ Odpad je nevyhnutelným vedlejším produktem výroby a spot eby. Dá se s ním nakládat t emi zp soby, všeobecn známými již od antiky: ukládat na skládky, spalovat i recyklovat.“5

1.1 Chování spot ebitel v souvislosti s produkcí a zp soby nakládání s odpady Jedním z hlavních p edm t zkoumání ekonomických teorií je chování lov ka. Studujeme, pro a jak se p i ešení ur itých situacích v reálném sv t chová. Bude vycházeno z p edpokladu, že lov k jedná za ú elem dosažení svého cíle. Motivem k tomu, aby

lov k jednal, je touha po dosažení cíle.6 Spot ebitel se snaží

maximalizovat sv j užitek, to znamená, že racionáln jednající spot ebitel pom uje dv veli iny, a to uspokojení svých pot eb a náklady na uspokojení, to znamená, že iní ekonomickou kalkulaci.7 Své pot eby uspokojuje tím, že si po izuje pomocí r zných prost edk statky i služby. Statky d líme na volné a vzácné. Volný statek je voln dostupný, využívaný bezplatn – p íkladem volného statku je vzduch. Druhou skupinou jsou tzv. statky vzácné, kterých je omezené množství.

ím omezen jší, tím je jejich

cena vyšší. Výše ceny je odvozena od omezenosti a vzácnosti daného statku. „Ceny tedy vedou spot ebitele i výrobce k obez etnému chování, p izp sobení nabídky i poptávky, jejímž výsledkem je lepší koordinace lidských aktivit, tj. omezování plýtvání.“8 Z toho lze usoudit, že cena je d ležitá jak pro spot ebitele, tak i pro výrobce.9 Místo, kde dochází k ekonomické kalkulaci, je trh. Jedinec zde sm uje své finan ní prost edky za statky a služby, které mu p inášejí uspokojení. Každý jedinec uspokojuje své pot eby podle ur ité hierarchie10, kdy na prvním míst je uspokojení pot eb hladu, zajišt ní tepelného komfortu, …, a až na dalších stupních jsou pot eby, jako je nap . kulturní vyžití i p isp ní ke zlepšení kvality životního prost edí. Z výše 5

D. K. Benjamin in amrová (ed.) 2007, str. 219 Rothbard, 2005 7 Urbanová, Šíma 2004 8 Urbanová, Šíma 2004, str. 13 9 Urbanová, Šíma 2004 10 viz Maslowova pyramida pot eb (viz VEBER, Jaromír: Management: základy, prosperita, globalizace) 6

5

uvedeného vyplývá, že hlavní prioritou jedince není ochrana životního prost edí, ale uspokojení základních životních pot eb. Až potom je jedinec ochoten své finan ní prost edky vynaložit na jiné, pro n j zpravidla mén pot ebné statky. Na trhu dochází ke sm n . K efektivní sm n dojde jen tehdy, pokud jsou p esn vymezená vlastnická práva, viz kapitola 1.2. Každý ze sm ujících ví, jakou má pro n j konkrétní p edm t sm ny nap . odpad hodnotu – ke sm n dojde, pokud je oboustrann výhodná. V moderní dob se sm na uskute uje prost ednictvím pen z.11 V oblasti odpadového hospodá ství praktická aplikace t chto teoretických východisek naráží na adu problém . Neexistuje p irozený trh, kde by jedinec provedl svoji ekonomickou kalkulaci. Motivací

i hnací silou jedince v oblasti nakládání

s odpady jsou pouze sm rnice, zákony a vyhlášky, které mu n co na izují. Motivem m že být i pokuta i trest za nespln ní na ízení, které donutí spot ebitele jednat tak, aby byly cíle ochrany ŽP spln ny. Jedná se o nástroje na ochranu životního prost edí, viz dále.

1.2 Nástroje na ochranu životního prost edí „Nástroje na ochranu životního prost edí jsou instrumenty státu k prosazení cíl v oblasti životního prost edí (Wicke et Franke, 1991)“ 12 Nástroj m na ochranu životního prost edí je tato kapitola v nována zám rn , protože jsou nedílnou sou ástí politiky ochrany životního prost edí. Jejich význam je patrný zejména v oblasti nakládání s komunálními odpady. Ve v tšin

vysp lých zemích sv ta se k dosažení lepšího stavu životního

prost edí využívá ekonomických stimul . V eské republice jsou uplat ovány nástroje, jejichž cílem je podpo it materiálové využívání komunálních odpad . Mezi n pat í poplatek za ukládání odpad na skládky, povinná finan ní rezerva pro rekultivace a sanace skládek, rozší ená finan ní odpov dnost výrobce a v neposlední ad úhrada

11 12

Urbanová, Šíma 2004 Jílková 2003, str. 34

6

náklad

shromaž ování,

sb ru,

p epravy,

t íd ní,

využívání

a

odstra ování

komunálních odpad .13 Základní rozd lení nástroj na ochranu životního prost edí: 1) Administrativní nástroje – jsou p edpisy, na ízení, zákazy, …, které jsou bu absolutní, nebo povolují ur itý limit, nap . vnášení škodlivých látek do ovzduší, a bývají chápány jako normativní p edpisy. P ímo ovliv ují chování jedinc , podnik , …. Existují vysoké transak ní náklady na kontrolu dodržování t chto pravidel, kterou vykonávají hlavn státní orgány. Nejv tším nedostatkem t chto nástroj jsou zákazy, povolení, … Mají normativní charakter, kterým danou situaci eší a brání tak použití ekonomického ešení, omezují rozhodovací schopnost

jedinc

a

tím

zabra ují

makro

i

mikroekonomickému

nejvýhodn jšímu ešení. 2) Ekonomické nástroje – adí se sem dan , poplatky, úhrady. P inášejí lepší nákladovou efektivnost ešení než administrativní nástroje. D ležitý je jejich fiskální význam. V praxi se asto používá kombinace obou nástroj .14 asto lze p í iny zne išt ní životního prost edí, tedy i vnášení odpad do ŽP, najít ve špatn definovaném souboru vlastnických práv.15 M žeme íci, že pro ochranu životního prost edí jsou vlastnická práva klí ová, je to forma nástroje na ochranu životního prost edí. Vlastnická práva jsou však velice špatn definovatelná. V reálném sv t zpravidla platí, že ten, kdo je vlastníkem hodnot, v cí, … , o n také pe uje, pop ípad se je snaží zhodnotit a využít i v budoucnosti. Pouze však jen za podmínek, že ke konkrétní v ci má p esn

definovaná vlastnická práva.16 V minulosti, kdy

v n kterých oblastech neexistovaly vládní zásahy, mohli zne iš ovatelé s nulovými náklady emitovat zne išt ní do životního prost edí. Tuto situaci by bylo možné vzhledem k náklad m obhájit za p edpokladu, pokud by náklady na regulaci zne išt ní p ekro ily výši náklad na odstran ní škod ze znehodnoceného životního prost edí. To

13

Slavík a kol., 2004 Jílková, 2003 15 P vodcem komunálního odpadu nejsou obyvatelé jednotlivých obcí, ale je za n j podle zákona 185/2001 Sb.“o odpadech“ považována sama obec. 16 viz JÍLKOVÁ, kap. 1.4 Ve ejné statky a dilema v zn 14

7

p im lo mnohé vlády

i politické strany k zavedení správn

definovaných a

vynutitelných vlastnických práv na vypoušt né zne iš ující látky.17 V eské republice jsou vlastníkem komunálního odpadu, jehož sou ástí je BRKO, vyprodukovaného fyzickými osobami podle zákona . 185/2001 Sb. obce. Obec je považována za p vodce komunálního odpadu a stává se jím v okamžiku, kdy fyzická osoba odpad odloží na míst k tomu ur enému.18 Dochází k neefektivnosti, protože pro jedince odpad není vzácným statkem, nemá k n mu definovaná vlastnická práva. Jedinec nemá možnost odpadu alternativn využit. To je klí ový problém odpadového hospodá ství. Jedinec/spot ebitel

nemá

definována

vlastnická

práva

k vlastnímu

vyprodukovanému odpadu, proto s ním nem že jít na trh s komunálním odpadem19, kde by provedl ekonomickou kalkulaci a sm nu. Nap . by mohl sv j odpad prodat na zpracování bioplynové stanici nebo kompostárn , ale nem že, zákon mu to neumož uje. Dalším problémem je placení za odvoz komunálního odpadu20. Obce mají podle zákona na výb r ze t í možností: 1) místní poplatek, jeho maximální výše je 500 K za fyzickou osobu, která má v obci trvalý pobyt, 2) poplatek za komunální odpad, nemá stanovenou konkrétní výši, 3) úhrada podle §17 odst. 5 zákona o odpadech, zde op t není stanovená horní hranice.21 P ibližn v 80 %22 obcí eské republiky je zaveden tzv. místní poplatek, který je ekonomickým nástrojem v oblasti nakládání s odpady. Dochází k tomu, že spot ebitel hradí poplatek, který neodpovídá vyprodukovanému množství odpadu, neplatí skute nou cenu, dochází k cenovým deformacím. V praxi se podle pr zkum potvrdilo23, že v obcích, kde je poplatek za odstran ní odpadu odvozen od množství

17

T. H. Tietenberg in Šauer, Livingston, 1996 Slavík a kol., 2004 19 myšleno sm sný komunální odpad - SKO 20 blíže zákon 185/2001 Sb.“o odpadech“ 21 POH R, 2003 22 Sborník p ednášek z konference Odpady a obce, Hospoda ení s komunálními odpady, 2006 , str. 11 23 Šauer a kol., 2003 18

8

vyprodukovaného odpadu, dochází k nižší produkci odpad než v obcích, kde mají stanovený místní poplatek za odvoz komunálního odpadu.24 Jak už bylo zmín no, mezi problémy dnešních odpadových systém

pat í

deformace cenových systém . Sou asný systém nestimuluje ani spot ebitele, ani výrobce. Dalším problémem je, že odpad od výrobc

je zpravidla homogenní, ale

z domácností nikoli. Výrobci za sv j odpad odpovídají sami, kdežto za odpad komunální zodpovídají obce, je to jejich majetek. Vzniká problém, že spot ebitel nenese plné spole enské mezní náklady na odstran ní odpadu.25 Odpov dí na otázku, pro a jak se spot ebitelé rozhodují o produkci odpad je, že zcela jinak než u statk a služeb, ke kterým mají p esn vymezená vlastnická práva a existují jejich trhy. Dochází tedy k neefektivnostem a plýtvání. Spot ebitelé tak mohou produkovat tém

neomezené množství odpadu, aniž by za to nesli odpov dnost. Pro

spot ebitele by bylo nejjednodušší, kdyby mohli „házet odpad z okna“.

1.3 Úloha recyklace p i nakládání s odpady Mezi nej ast jší zp soby nakládání s komunálním odpadem v eské republice pat í skládkování, je to zp sob nejlevn jší a nejjednodušší. N které zem EU, jako nap . N mecko, se za aly potýkat s problémem nedostatku skládek. Za aly se preferovat alternativní zp soby nakládání s komunálním odpadem, a to je nap . recyklace nebo energetické využití.26 Protože je problematika recyklace v dnešní dob

natolik

rozebírána a prosazována, je jí v nována samostatná kapitola. Snahou bude zamyslet se nad skute nou efektivností recyklace. Recyklace je podle zákona o odpadech považována za materiálové využití odpad . „Materiálové využití odpad - náhrada prvotních surovin látkami získanými z odpad , které lze považovat za druhotné suroviny, nebo využití látkových vlastností odpad k p vodnímu ú elu nebo k jiným ú el m, s výjimkou bezprost edního získání energie“27

24

Šauer a kol., 2003 amrová, Slavík, 2007 26 amrová ed., 2007 27 Zákon . 185/2001 Sb., § 4, m) 25

9

„Je podstatné si uv domit, že spot ebitel i výrobce hrají v procesu zm ny rovnocennou úlohu. Oba musí být finan n motivováni, aby akceptovali nové zp soby využívání vzácných zdroj . Na stran

poptávky spot ebitelé brzy rozpoznají, že

výrobky obsahující více primárních zdroj

jsou dražší než ty s vyšším obsahem

recyklovaných materiál . Dokud kvalita neklesne pod ur itou úrove , preferují výrobky, které jsou pro n cenov výhodn jší. A zárove , pokud spot ebitelé pln pocítí náklady na odstran ní odpadu, vede to k vrácení použitých recyklovatelných výrobk do sb rných center, protože se tak dodate ným náklad m vyhnou. Finan ní motivace na stran výrobc je z etelná, když je cena materiálu, který je výstupem recykla ního procesu, nižší než cena primární suroviny p i zachování odpovídající kvality.“ 28 Problém m že nastat, když jsou stanoveny regulace, sm rnice a zákony, které spot ebitel m a výrobc m n co na izují a zasahují do p irozeného fungování trhu. V následujícím textu budou rozebrány st žejní d vody zda recyklovat, i nikoli. Jeden z argument , obhajující recyklaci je, že žijeme na planet s omezenými zdroji, kde neustále p ibývá po et obyvatel, a proto nutn musí dojít k vy erpání neobnovitelných zdroj . Ve skute nosti k ubývání p írodních zdroj nedochází. Je to p evážn díky soukromému sektoru, který se již dnes zabývá innostmi, které vedou k prodloužení životnosti surovinových zásob. Vznikají nové technologie a technické postupy, které napomáhají šet ení p írodními zdroji. Pokud se umožní soukromému sektoru, aby své aktivity nadále rozvíjel, dostupné zásoby surovinových zdroj reáln porostou. Jako d ležitý fakt zmi uje ekonom D. K. Benjamin, stejn

jako T. H.

Tietenberg, nutnost dob e definovaných a vymahatelných vlastnických práv. Jeden z dalších mechanism , které regulují využívání p írodních zdroj , je cenový mechanismus, který m í vzácnost daného zdroje. R st ceny vyjad uje r st vzácnosti daného zdroje a naopak. Krom ceny ovliv uje zásobu p írodních zdroj také substituce a inovace, což vypovídá o tom, že jen samotná recyklace nezabrání plýtvání neobnovitelnými zdroji.29 P edstava, že recyklováním vždy chráníme životní prost edí, je

astou

odpov dí lidí, kterých se zeptáte, co d lají pro lepší ŽP. Problém je, že recyklace je výrobní proces jako každý jiný a tudíž má také i negativní dopady na životní prost edí. 28 29

amrová, Slavík 2007, str. 366 D. K. Benjamin in amrová ed., 2007

10

Není jednozna né, zda druhotné zpracování zp sobuje mén zne išt ní na jednu tunu než primární zpracování. D ležitým faktem je, že recyklace m ní povahu zne išt ní, n kdy ho zvyšuje, jindy snižuje.

asto se také ve ejnost myln domnívá, že výroba

založená na recyklaci používá mén energie a spot ebovává mén surovin, než když se jedná o výrobu ze surovin primárních.30 „To je sice pravda, ale tržní hodnota recyklovaných materiál používaných ve výrobním procesu je odvozená práv od toho, nakolik umož ují výrobc m spot ebovat mén primárních surovin a mén energie. Neexistuje žádná dodate ná hodnota plynoucí z toho, že recyklace znamená mén energie i materiálu.“31 „Dnes recyklace p edstavuje pouze morální prestiž. Lidé

asto za nou

recyklovat jen proto, že jim to eklo jejich dít , které se ve škole nau ilo, že recyklovat je správné. P edevším d ti v Americe se u í, že ubývá míst pro skládkování a že nás odpad v budoucnu zavalí. Tato p edstava vyvolává až hysterické reakce u n kterých Ameri an . Lidé si všeobecn

bojí p ipustit, že recyklace nešet í p írodní zdroje.

Obecn platí, recyklace je dražší než skládkování. Dále se d ti v amerických školách u í, že recyklace snižuje zne išt ní ŽP, ale jak bylo výše zmín no, je to jen další výrobní proces, který také vnáší do ŽP škodlivé látky. Nap . u recyklace papíru jde o chemický proces, kde se spot ebovává velké množství vody, b lidel a vzniká chemický odpad. Stejn tak nákladní automobily, které sváží t íd ný odpad,

produkují plno

škodlivých emisí do ovzduší. Místo toho, aby recyklace chránila ŽP, tak ho m že i zhoršovat.“32 Krom D. K. Benjamina a R. E. Cordata se touto problematikou také zabývají Per Bylund a Jim Fedako, kte í docházejí v oblasti recyklace ke stejným záv r m. Bylund vysv tluje problematiku recyklace na Švédsku. Švédská vláda vytvo ila program, jehož cílem bylo vytvo it národní systém na ochranu životního prost edí, a to prost ednictvím recyklace. To vedlo švédské obyvatelstvo k tomu, že za alo recyklovat „úpln “ všechno. Zásadní problém je, že se jedná o na ízení ze strany vlády a nejedná se o dobrovolné chování jedinc , aby dosáhli svých cíl – ochrany ŽP. Ve Švédsku stojí p ed každým domem n kolik nádob na t íd ný odpad. Rozt i ují každý druh odpadu a stráví velké množství asu nad umýváním a išt ním odpadu, nap . u plastového i 30

D. K. Benjamin in amrová ed., 2007 amrová (ed.) 2007, str. 230 32 Cordato, 1996 31

11

sklen ného odpadu. Místo toho, aby sv j as využili mnohem efektivn ji. Lidé si však myslí, že chrání ŽP a neuv domují si negativní externality33 recyklace. Autor lánku dochází k záv r m, že švédská recyklace je pohroma, hlavn z ekonomického úhlu pohledu. „P edstavte si, že veškeré obyvatelstvo utrácí své peníze a as išt ním odpadu a uklízením svého okolí, místo toho, aby pracovali nebo investovali sv j volný as a peníze do produktivn jších v cí.“34 Jim Fedeko je také zastáncem názoru, že recyklace v sou asné dob pouze plýtvá naším asem a pen zi. Používá logiku Ludviga von Misese a íká: „vím, že náklady recyklace p evyšují její zisky.“35 Dále platí: „obecn preferovaný p ístup, že recyklace je ekologicky šetrn jší alternativou než výroba z primárních surovin, se navíc pomocí LCA a jiných studií neda í spolehliv prokázat.“36 D kazem pro

R je Záv re ná zpráva podúkolu 3: Ekologické hodnocení

druhotných surovin - Program výzkumu a vývoje MŽP

R VaV/720/2/00:

„Intenzifikace sb ru, dopravy a t íd ní komunálního odpadu“, kde krom

dopad

recyklace na ŽP jsou posuzovány i ostatní zp soby nakládání s odpady.37 Bylo provedeno dotazníkové šet ení u 154 subjekt , které se nakládáním s komunálním odpadem v R zabývají. Poté bylo stanoveno p t scéná

nakládání

s komunálním odpadem: •

zákonný – kdy materiálové využití komunálního odpadu p esn odpovídá zákonným požadavk m sm rnic EU, zákon m nap . zákonu . 185/2001 Sb. „o odpadech“,

•

recykla ní – p edpokládá se, že materiálové využití je vyšší, než požadují právní p edpisy,

•

energetický – „materiálové využití odpovídá p esn

požadavk m

novelizované Sm rnice Rady 94/62/EC o obalech a obalovém odpadu; odstra ování komunálního odpadu (omezování ukládání biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu) je výrazn nižší než požadavky 33

vedlejší nezamýšlené efekty, které neprochází trhem Bylund, 2008, str. 3 35 Fedako, 2005 36 Šauer a kol., 2003 37 erník, Tichá 2003 34

12

zákona . 185/2001 Sb., o odpadech a Vyhlášky MŽP . 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady; energeticky je využíváno cca 50 % hmotnosti vznikajících komunálních odpad “38, •

skládkový – zde se p edpokládá materiálové využití nižší, než požaduje novelizace Sm rnice 94/62/EC o obalech a obalovém odpadu, „tento scéná

lze rovn ž ozna it pro rok 2010 jako „nulovou variantu“,

spo ívající

v podstat

s prolongací

stavu

nakládání

s komunálním

odpadem z roku 2001, s mírným zvýšením míry separace využitelných složek (nejvíce odpadních plast ), který však sou asn znamená nespln ní citovaných zákonných požadavk pro rok 2010! “ 39 Tab. . 1 Kvantifikace scéná

nakládání s komunálním odpadem

Zákonný Recykla ní Energetický SCÉNÁ 2010 2010 2010 /% /% /% Jednotky /kt/ /kt/ /kt/ hm/ hm/ hm/ Papír 7,5 206,3 12,5 343,8 7,5 206,3 Materiálové Plasty 3,75 103,1 6,25 171,8 3,75 103,1 využití Sklo 3,75 103,1 6,25 171,9 3,75 103,1 Σ Materiálové 15 412,5 25 687,5 15 412,5 využití Energetické využití 25 687,5 25 687,5 50 1375

Skládkový Srovnávací 2010 2001 /% /% /kt/ /kt/ hm/ hm/ 5 137,5 5,5 128,2 2,5 68,7 1,5 35 2,5 68,8 2,8 66 10 15

Odstran ní

60

1650

50

1375

35

962,5

75

CELKEM

100

2750

100

2750

100

2750

100

275

9,8

229,2

412,5 17,6 410 2062, 1690, 72,6 5 8 2750 100 2330

Zdroj: erník, Tichá 2003, str. 16 Metoda LCA ur ila p ímé dopady na životní prost edí. Záv ry zprávy: •

výsledky mohou být trochu zkreslené v d sledku dotazníkového šet ení, protože provozní údaje byly poskytnuty jen od omezeného po tu i druh prost edk pro svoz komunálního odpadu i od omezeného po tu skládek, a také proto, že poskytnuté údaje od respondent nemohly být nezávisle ov eny,

38 39

erník, Tichá 2003, str. 15 erník, Tichá 2003, str. 15

13

•

záv re ná doporu ení: z hodnocení vyplývá, že je evidentní rozpor mezi nakládáním s odpadem kodifikovaným eským a evropským právem a skute nými dopady nakládání s komunálním odpadem na životní prost edí,

•

proto se p edpokládá, že v roce 2010 podle platného práva budou dopady systému nakládání s komunálním odpadem na životní prost edí horší než v roce 2003, kdy se tato studie realizovala,

•

zajímavostí je, že podle této zprávy neexistují environmentální d vody, pro zvyšovat míru materiálového a energetického využití komunálního odpadu nad požadavky ur enými právním ádem,

•

dalším p ekvapujícím výsledkem, který je pro tuto diplomovou práci zásadní, je skute nost, že zvýšení energetického využití zbytkového odpadu, jako p ímého d sledku požadavku snížit ukládané množství BRKO, nepovede ke snížení tvorby skleníkových plyn .40

Tab. . 2 Porovnání scéná

SCÉNÁ 2010ZÁKONNÝ 2010RECYKLA NÍ 2010ENERGETICKÝ 2010SKLÁDKOVACÍ

Spot eba upravené vody

CO

NOx

AU a)

CO2 ekv. b)

NEL

CHS K

BSK5

Produkce CELKEM odpad

2 c)

2-3

3

2

2

2

2

2

3

20,5

4

4

4

4

3

3

4

4

2

32

3

2-3

1

3

4

4

3

3

1

24,5

1

1

2

1

1

1

1

1

4

13

a) AU-aromatické uhlovodíky, NEL-nerozpušt né látky b) produkce skleníkových plyn v pr m ru na 1 rok za celou dobu aktivního vývinu (cca 30 let) c) po adí odpovídá hodnotám v tabulce 7 Kategorizace významu vlivu Nejmenší dopady St ední dopady Nejv tší dopady

Zdroj: erník, Tichá 2003, str. 25

40

erník, Tichá, 2003

14

Záv r: „recyklace je po staletí výnosnou a podstatnou sou ástí tržního systému. Ti, kte í se ji zasv cen a dobrovoln v nují, šet í suroviny, zvyšují naše bohatství a umož ují nám dosáhnout toho, eho bychom bez nich nedosáhli. V ostrém kontrastu k tomu stojí povinná recyklace, kdy jsou lidé p ímo i nep ímo nuceni k innostem, které sami nepovažují za smysluplné; to vede k celospole enským ztrátám. Lidé tak plýtvají cennými zdroji v donkichotské snaze zachránit to, co by jinak vyhodili. Ve svém výsledku tak povinné t íd ní snižuje bohatství spole nosti. Stejn škodlivé, jako celé recykla ní programy jsou i dezinformace o jejich nákladech a výnosech, protože nutí lidi ztrácet as nesmyslnými aktivitami.“ 41 Spot ebitel iní ekonomickou kalkulaci, snaží se maximalizovat sv j užitek. V sou asné dob je recyklace n co, co nám Evropská unie na izuje42, je to zásah do tržního mechanismu. Jedná se o recyklaci povinnou, jak zmi uje D. K. Benjamin, která op t vede k neefektivnostem a k plýtvání se zdroji. Pokud spot ebitel provede ekonomickou kalkulaci, zjistí, že se mu recyklovat nevyplatí, není ekonomicky motivován k tomu, aby recykloval.43 To, že n kte í spot ebitelé odpad t ídí, je pouze jejich dobrou v lí. K odpov di na otázku, zda lze zajistit optimální objem recyklace pouze pomocí tržních mechanism , lze použít citát od T. Tietenberga: „Trh je schopen nalézt rovnováhu mezi spot ebou vy erpatelného zdroje a jeho recyklací a mezi skládkováním odpad a jejich recyklací. Proto se táži: Je dnešní tolik používané ozna ení „konzumní spole nost“ skute n na míst ? Pokud ano, tak as pro recyklaci spušt nou tržními mechanismy dosud nenastal, nebo je nutné hledat vysv tlení v identifikaci tržních selhání, které byly zp sobeny vysláním špatných cenových signál sou asné politiky“44 Za kterých podmínek má tedy recyklace smysl?:

41 42 43 44

•

když nebude legislativn na ízená a regulovaná, tj. povinná,

•

když spot ebitel m a výrobc m p inese užitek/zisk,

amrová (ed.) 2007, str. 234 – 235 POH R, 2003 nap . snížením paušálního poplatku nebo výkupem druhotných surovin Šauer a kol., 2003 str. 135

15

•

když recyklované výrobky najdou odbyt na trhu a recyklace se stane konkurenceschopnou.45

Pokud se ohlédneme zp t do minulosti, nejefektivn jší recyklací bylo p ebírání ve ejných skládek místní chudinou, která dokázala zužitkovat v tšinu odpadu. Tuto innost provozovala dobrovoln a p inášela jí užitek.46 Z toho vyplývá, že t íd ný sb r a materiálové využití bioodpadu bude mít smysl, pokud budou konkurenceschopným procesem a když t íd ný sb r a materiálové využití na trhu najde odbyt.

2 BRO – BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝ ODPAD V R 2.1 Rozdíly mezi BRO a BRKO Biologicky rozložitelný odpad, dále jen BRO, je „jakýkoli odpad, který je schopen anaerobního, nebo aerobního rozkladu (nap . potraviny, odpad ze zelen , papír).“ 47 BRO v odpadovém hospodá ství tvo í zna nou objemovou ást. Sám o sob je neškodný, ale špatné nakládání s ním zp sobuje zna nou zát ž pro životní prost edí. Nejv tším problémem je smíchání BRO s ostatními druhy odpadu. P i rozkladu organického odpadu na skládkách vzniká tzv. skládkový plyn, který je p evážnou v tšinou tvo en methanem, což je, jak známo, skleníkový plyn.48 Na skládkách v R, z celkového množství 9,68 mil. tun BRO, skon ila v roce 2004 celá jedna t etina, což je asi 3 mil. tun BRO.49 Základní rozdíl mezi BRO a biologicky rozložitelným komunálním odpadem (dále jen BRKO) je ten, že BRKO je biologický odpad, který je vyprodukován v rámci obce a ta je za jeho odstran ní/využití odpov dna, je to odpad z domácností. Druhy BRKO jsou uvedeny v tabulce . 3, v souladu s Plánem odpadového hospodá ství eské republiky. Podle Plánu odpadového hospodá ství obyvatele

R v roce 1995 bylo v pr m ru na

R vyprodukováno 148 kg biologicky rozložitelného komunálního odpadu.

45

Šauer a kol., 2003 D. K. Benjamin in amrová ed., 2007 47 Vyhláška 383/2001 Sb., (§ 10, odstavec b) 48 Chorazy, Vymazal, Létalová, 2007 49 Sapík, 2008 46

16

Celková produkce BRKO v roce 1995 tedy inila 1 530 000 t. Dále podle tohoto Plánu je jedním ze zp sob , jak snížit BRKO, za ít ho t ídit a následn separovat.50 Otázkou z stává, zda je to pro obce, které za tento odpad zodpovídají, ekonomicky výhodné. Tab. . 3 Druhy odpad podle Katalogu odpad tvo ící BRKO Podíl biologicky rozložitelné

Katalogové íslo

Název druhu

20 01 01

Papír a/nebo lepenka

100

20 01 07

D evo

100

20 01 08

Organický kompostovatelný kuchy ský odpad

složky (% hmotností)

100

20 01 10

Od v

75

20 01 11

Textilní materiál

75

20 02 01

Kompostovatelný odpad z údržby zelen

100

20 03 01

Sm sný komunální odpad

40

20 03 02

Odpad z tržiš

75

Zdroj: POH R 2003, str. 13

2.2 Legislativní prost edí nakládání s bioodpady v rámci R Nejd ležit jším cílem legislativních opat ení v oblasti odpadového hospodá ství je zvýšit materiálové a energetické využití odpad a tím omezit ukládané množství odpad na skládky. Avšak snaha plnit tyto limity, na ízení a cíle zp sobuje nár st náklad

v oblasti hospoda ení s komunálním odpadem, viz graf . 1. Ekonomické

nástroje jsou efektivn jší. „Ekonomické souvislosti p sobení administrativních a ekonomických nástroj ilustruje grafické schéma ( zprac. podle Bea, 1973).

50

POH R 2003

17

Graf . 1 Srovnání celkových náklad p i p sobení plateb a limit

Zdroj: Jílková, 2003, str. 49 V ur ité lokalit se nacházejí dva zne iš ovatelé, kte í vypoušt jí škodliviny do ovzduší.“51 Pro pot eby této práce budou zvažováni dva producenti odpad – místo emitent škodlivin do ovzduší. „Stejn velké podniky se stejným množství emisí vykazují rozdílné k ivky mezních (dodate ných) náklad

na snížení emisí škodlivin (náklady na zamezení

MNZ). Orgán ochrany životního prost edí m že pro oba podniky stanovit limitní hodnotu, nap . zlepšení situace v podob 50 % snížení zne išt ní. Celkové náklady obou podnik pak p edstavují plochy A, B a C. P i ešení v podob platby se oba podniky mohou rozhodovat, co je pro n výhodn jší, zda platit za neodvrácené emise i více istit. Pro podnik 1 je výhodn jší dosáhnout p i dané platb stupn

istoty pouze

20 %, protože pak jsou jeho dodate né náklady na zamezení vyšší než platba. Pro podnik 2 je p i stejné úvaze výhodn jší dosažení stupn

istoty 80 %. Protože oba

podniky jsou stejn velké, iní celkové zlepšení istoty 50 %. Úsporu náklad

pi

p sobení platby ve srovnání s p sobením normativu p edstavuje rozdíl mezi plochami C a D. 51

Jílková, 2003, str. 49-50

18

Obecn lze shrnout, že administrativní nástroje se za ur itých podmínek vyzna ují rychlejší ú inností a jednodušší aplikovatelností. Ve vysp lých zemích však nastala situace, kdy donucovací nástroje orientované na p edepsané limity s rozsáhlou kontrolou jednotlivých zdroj nevytvá ejí podmínky pro další zlepšení životního prost edí. Z národohospodá ského pohledu aloka ní efektivnosti p inášejí ekonomické nástroje výrazn lepší nákladovou efektivnost ešení (viz Carlin, 1992).“52 Dalším d sledkem zavedení limit v oblasti odpadového hospodá ství, je r st náklad domácnostem, které platí za svoz komunálního odpadu vyšší cenu. Nejenže tyto regulace zasahují do pravidel volného trhu a zvyšují náklady domácnostem, ale asto ani nevedou k cíli – zlepšit kvalitu životního prost edí, viz studie LCA kapitola 1. 3.

2.2.1 Zákon 185/2001 Sb. „o odpadech“ St žejním zákonem, který upravuje oblast odpad v rámci

eské republice je

zákon o odpadech, který byl n kolikrát novelizován. Poslední novelou zákona o odpadech je zákon 314/2006 Sb., který je ú inný od 1. dubna 2007. Zákon vymezuje obecné náležitosti, definuje odborn odpad, požadavky na zp sob nakládání s odpadem, odpov dnosti. A podle tohoto zákona se na obce vztahuje povinnost p vodce odpadu, viz § 16. „Obec m že ve své samostatné p sobnosti stanovit obecn závaznou vyhláškou obce systém shromaž ování, sb ru, p epravy, t íd ní, využívání a odstra ování komunálních odpad

vznikajících na jejím katastrálním území, v etn

systému

nakládání se stavebním odpadem.“53 Dále platí, že: „obec je povinna v souladu se zvláštními právními p edpisy ur it místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují, a zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpe né složky komunálního odpadu (nap . zbytky barev a spot ební chemie, zá ivky, rozpoušt dla). Povinnost zajišt ní míst k odkládání nebezpe ných složek komunálního odpadu obec splní ur ením místa k 52 53

Jílková, 2003, str. 49-50 Zákon . 185/2001 Sb., § 17

19

soust e ování nebezpe ných složek komunálního odpadu ve stanovených termínech, minimáln však dvakrát ro n , a dále zajišt ním odvozu oprávn nou osobou. Obec m že tento systém v p ípad

pot eby doplnit pravidelným mobilním svozem

oprávn nou osobou.“ 54 Nejd ležit jší ást zákona pro tuto diplomovou práci je Díl 4, kde je rozebírána problematika BRO. Tento zákon velmi p ísn stanovuje, za jakých podmínek lze s BRO nakládat, kdo je k tomu oprávn ný, jak se BRO t ídí, stanovuje limitní hodnoty pro BRO, technologie pro úpravu BRO. Celkov

m žeme shrnout, že je zde mnoho

omezení, která zasahují do svobodného trhu s BRO.

2.2.2 Sm rnice 99/31/EC Sm rnice 99/31/EC je výchozím bodem pro ešení problematiky skládkování odpadu. Tato sm rnice upravuje podmínky, za kterých m že být skládka provozována, který odpad m že i nem že být uložen na skládku apod..

lenské zem jsou povinné

tuto sm rnici použít na všechny skládky ve své zemi ( lánek 3., odstavec1). Cílem této sm rnice je snížit celkové množství odpadu ukládaného na skládkách, tudíž i snížit množství methanu, který vzniká p i rozkladu biodegradovatelného odpadu na skládkách, a p isp t tak ke zlepšení životního prost edí. Podle lánku 5 odstavce 1. si mají lenské zem stanovit tzv. vnitrostátní strategii, pomocí které bude docházet k omezení množství biologicky rozložitelných odpad ukládaných na skládkách. Podle sm rnice by každá strategie m la obsahovat možnosti, pomocí kterých bude cíl

stanovených sm rnicí dosaženo, nap .

kompostováním, recyklací nebo energetickým využitím. Ze sm rnice vyplývá, do kdy a o kolik musí být sníženo množství ukládaného biodegradovatelného odpadu na skládkách. Pro

eskou republiku jsou to roky 2010,

2013 a rok 2020. Do roku 2010 musí být množství komunálního biodegradovatelného odpadu sníženo o 25 % oproti roku 1995. Do konce roku 2013 se ukládané množství biodegradovatelného odpadu musí snížit o 50 % vzhledem k roku 1995 a do roku 2020

54

Zákon . 185/2001 Sb., § 17

20

o 75 %.55 P edpokládá se, že do roku 2016 dojde díky zavedení sm rnice ke snížení o 74 mil. tun ekvivalent CO2.56

2.2.3 Plán odpadového hospodá ství eské republiky Plán odpadového hospodá ství

eské republiky (dále jen POH

R) stanovuje

cíle a opat ení pro nakládání s odpady v souladu s principem udržitelného rozvoje. POH kraj a obcí musí vycházet z POH R. Zpracovává se na deset let, sou asný je stanoven pro období 2003 – 2012. POH

R udává celkový p ehled o produkci odpad v eské

republice, nejv tší podíl vyprodukovaných odpad

p edstavuje odpad z energetiky,

pr myslu a zem d lství. POH

R rozebírá jednotlivé zp soby nakládání s odpadem. Nej ast jší zp sob

nakládání je skládkování. Uvádí, že celková kapacita skládek je dostate ná i s výhledem na nejbližší období. P edpokládá se, že normám, stanovených ve sm rnici 99/31/ES, nevyhoví p ibližn 229 skládek, což je 61 %. Dalším zp sobem nakládání je spalování, které ale v sou asné dob není ve ejností a médii moc podporováno. Spalovny jsou v rámci R nerovnom rn rozmíst né. Dnes v R existují jen 3 spalovny komunálního odpadu. Tyto spalovny musí samoz ejm spl ovat emisní limity. Dalším tématem, kterým se POH

R zabývá, je financování náklad v oblasti

odpadového hospodá ství. Celkové investi ní náklady pro období 1990 –2001 inily 33,7 mld. K . Výdaje územních rozpo t se v roce 2002 pohybovaly kolem 5,4 mld. K . Z toho podíl na svoz, sb r a odstra ování komunálního odpadu tvo il cca 81-87 %. Velice d ležitou ástí je vý et klí ových problém odpadového hospodá ství. Mezi problémy se adí nedostate né promítání principu udržitelného rozvoje „do všech oblastí hospodá ství a d sledkem toho je negativní dopad na celou oblast odpadového hospodá ství.“57 Dalším problémem je nedostate né prosazování prevence vzniku odpad , chybí ekonomická stimulace a informovanost o p ínosech a výhodách prevence vzniku odpad respektována

spolu s omezováním jejich nebezpe ných vlastností. Dále není hierarchie

nakládání

skládkováním, namísto využití. POH

s odpady,

p evažuje

odstra ování

odpad

R vidí problém v tom, že v sou asném tržním

55

Sm rnice 99/31/EC –jhm-, str. 10 57 POH R 2003, str. 32 56

21

prost edí není zajišt na konkurenceschopnost výrobk

vyrobených z odpad .

Výrobci preferují primární suroviny p ed druhotnými – získanými nap . recyklací odpad . POH

R vidí další problém v nedostate né separaci odpad ut íd n podle

druh . Separaci je velmi obtížné prosadit jak v podnikatelské sfé e, tak u fyzických osob. U komunálního odpadu je nejv tší problém odd lit nebezpe né odpady, bioodpady nebo odpady z plast . Druhá ást POH

R ovliv uje více svobodný trh. A to nap . tím, že chce

zpracovat strategii na podporu trhu s recyklovanými výrobky, dále podporovat rozvoj trhu s recyklovanými výrobky a up ednost ovat výrobky z recyklovaných materiál a ekologicky šetrné výrobky. Dále POH odpad

R usiluje o zvýšení materiálového využití jednotlivých druh

tvo ících BRKO a podpo ení vzniku sít za ízení pro BRKO tak, aby se

zabránilo, i omezilo ukládání BRKO na skládky. Také usiluje o podporu kompostování a anaerobního rozkladu BRKO. POH

R je pr nikem jednotlivých legislativních opat ení, a už na úrovni

národní, i Evropské unie. Je to obecný, zast ešující a základní dokument pro oblast hospoda ení s odpady. Bezesporu jeho cíle se shodují s etickými p edstavami široké ve ejnosti, jako jsou zvýšení recyklace, snížení ukládání BRKO na skládkách atd.. Pro životní prost edí je ur it d ležité, aby se celkové množství odpad

– zvlášt pak

nebezpe ných – snížilo, tomu však nezabrání žádné legislativní opat ení, které je nemotivující, ale pouze uv dom ní si všech ob an , že nelze produkovat neomezené množství odpad .

2.3 Charakteristiky stávajícího systému nakládání s BRKO Mezi nejrozší en jší zp sob odstra ování odpad v

R pat í skládkování, viz

POH R. U komunálního odpadu byl podíl skládkování v 60 – 65%.58 V sou asné dob je situace jiná, v d sledku pln ní cíl sm rnice 99/31/EC, viz graf íslo 2:

58

Realiza ní program pro biologicky rozložitelné odpady, 2004

22

Graf . 2 Podíl odpad odstran ných skládkováním v R v letech 2000 - 2006 Podíl odpad odstran ných skládkováním

% z produkce všech odpad

30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 2000

2001

2 002

2003

2004

2005

2006

Zdroj: VÚV T. G. M. – CeHO in III Souhrnné vyhodnocení ú innosti na ízení vlády . 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodá ství

eské republiky za období 2004 –

2006, str. 20 Sou asný stav: podíl odpad odstra ovaných skládkováním klesá, je to dáno i tím, že celková produkce odpad v R postupn také klesá, jak znázor uje následující graf.

23

Graf . 3 Celková produkce odpad v R v letech 2000 – 2006 ve vztahu k výši HDP

Produkce odpad ve vztahu na jednotku a vývoj HDP 0,35 t/1 0,30 00 0,25 0 0,20 PP 0,15 S/r 0,10 ok 0,05 0,00

250000 200000

mil 150000 . 100000 PP S 50000 0 2000 2001 2 002 2003 2004 2005 2006 Produkce odpad na jednotku HDP

Vývoj HDP

Zdroj: VÚV T. G. M. – CeH in III Souhrnné vyhodnocení ú innosti na ízení vlády . 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodá ství

eské republiky za období 2004 –

2006, str. 5 „Pozn. HDP v parit kupní síly. PPS je um lá jednotka, v níž se navzájem vyrovnávají rozdíly mezi kupní silou jednotek národních m n lenských zemí EU podle stavu po jejím rozší ení k 1. 5. 2004 na EU-25. Úhrn údaj o HDP ze všech 25 zemí p epo tených podle sm nného kurzu do eur (d íve ECU) se rovná stejné

ástce

vyjád ené v PPS.“59 Ministerstvo životního prost edí chce novelou zákona o odpadech dosáhnout pln ní cíl

sm rnice 99/31/EC – snížení množství skládkovaného odpadu tak, že

„poplatek za skládkování se bude zvyšovat postupn : v roce 2009 to bude 700 K , v roce 2011 vzroste na 1000 K a v roce 2013 na 1500 K . Naopak „k v tšímu podílu spalovaného odpadu by m ly p isp t nižší poplatky, a to 200 K za tunu v roce 2009, 250 K v roce 2011 a 300 K v roce 2013.“ 60

59

III Souhrnné vyhodnocení ú innosti na ízení vlády . 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodá ství eské republiky za období 2004 – 2006, str. 5 60 Obce budou zajiš ovat i t íd ní biologického odpadu, 2008

24

Zp soby nakládání s BRO: •

„recyklace na p vodní materiál

•

aerobní kompostování bioodpadu

•

anaerobní digesce s výrobou bioplynu a stabilizovaného kalu

•

p ímá aplikace upravených odpad do p dy za ú elem organického hnojení a využití rostlinných živin

•

p íprava mul ovacích hmot

•

p íprava p stebních substrát

mícháním mechanicky upravených

bioodpad a aerobn fermentovaných bioodpad •

spalování biodpadu s využitím tepla

•

a další.“61

V sou asné dob stagnuje výroba energie z BRKO. Je to dáno tím, že se v eské republice nestaví nové spalovny na komunální odpad. V sou asnosti jsou v R pouze t i a z toho jen dv produkují elektrickou energii. Na rozdíl od produkt

vyrobených

z recyklovaných materiál , které jsou asto nekonkurenceschopné, p ipojení za ízení, které vyrábí energie z obnovitelných zdroj energie (dále jen OZE), v našem p ípad z BRKO, musí provozovatel regionální distribu ní soustavy p ipojit p ednostn . Navíc je výkup energie z OZE zaru en zákonem.62 Existuje zde tzv. zelený bonus, který navyšuje tržní cenu elekt iny, a ten je hrazený provozovatelem regionální distribu ní soustavy.63 Problémem také je, že ve ejnost byla ovlivn na médii v tom, že spalovat odpad je nep ípustné. Proto je t žké prosadit stavbu nové spalovny. Stát vidí jako jedinou cestu recyklaci i mechanicko-biologické úpravy BRKO.64 Obzvlášt špatná situace je u „zeleného“ odpadu z kuchyní a zahrad. V sou asné dob množství, které kon í na skládkách, dokonce stoupá. V letech 2004–2006 p ibylo o 8 % a iní tedy už 138,5 kilogramu na osobu/rok. eská republika se p itom zavázala plnit sm rnici 33/91/ES a slíbila, že skládkování bioodpadu sníží na 112 kg/osobu v roce 2010 a na 52 kg/osobu na konci dalšího desetiletí.65

61

Realiza ní program pro biologicky rozložitelné odpady, 2004, str. 15 - 16 Zákon . 180/2005 Sb. 63 Viz zákon . 180/2005 Sb., Hlava II 64 Š astná, 2007 65 Hnutí duha, 2008 62

25

Bohužel, podle III Souhrnného vyhodnocení ú innosti na ízení vlády 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodá ství

.

eské republiky za období 2004 –

2006 není v sou asnosti pln n cíl „Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpad ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky inil v roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních a výhledov v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995“66

2.3.1 Kompostování v eské republice Jedním ze zp sob , jak využít BRO a BRKO, je kompostování, které je asto prosazované, i když je spojeno s celou adou komplikací. A proto je této problematice v nována samostatná subkapitola. POH R uvádí, že v roce 2001 byla v R evidována ty i za ízení využívající anaerobní rozklad o provozní kapacit 49 tis. tun a dále osmnáct kompostáren o kapacit 245 tis. tun. Kompostování je velice náro nou inností a už po stránce právních p edpis , norem, tak i po stránce odborné. Vyprodukovat kvalitní kompost je velice složitý a dlouhodobý proces. P ísn jší požadavky jsou pak stanoveny na ty kompostárny, jejichž kompost je uvád n do ob hu.67 Kompostováním se rozumí „biologický proces, kdy ze sm si r zných surovin s odlišnými chemickými a fyzikálními vlastnostmi se p i vhodných kompostovacích podmínkách vytvá í humus – tj. organická hmota ovlivn ná humifika ními procesy mimo p dní prost edí. Technologie kompostování organických odpad je postup jejich dalšího využívání ekonomicky sice podstatn

náro n jší, ale naopak umož uje

zpracovat i odpady jejichž chemické a hygienické vlastnosti neumož ují aplikaci t chto materiál

p ímo.“68 Co je pro tuto práci podstatné a co stojí zato zmínit je, že:

„nejcenn jší surovinou z hlediska obsahu živin, organických látek i zatížení rizikovými prvky p edstavují zejména statková hnojiva (hn j, slepi í podestýlky, trus, žampiónový substrát). U skupin odpadu – listí, tráva je nár st n kterých rizikových prvk , kvalita tohoto odpadu bude již prom nlivá, závislá na imisním zatížení lokality, odkud odpad 66

III Souhrnné vyhodnocení ú innosti na ízení vlády . 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodá ství eské republiky za období 2004 – 2006, 2007, str. 22 67 Kotoulová, Vá a, 2001 68 Boršiová, Kubiz ák, 2003

26

pochází“69 To znamená, že lze o ekávat, u kompostu vyrobeného z komunálního odpadu (zbytky jídel, tráva,atd.), riziko kontaminace a tím i problém s jeho následným odbytem. Mezi základní zp soby kompostování adíme: •

v pásových zakládkách,

•

v plošných zakládkách,

•

intenzivní kompostovací technologie (nap . boxy, bioreaktory).

V pásových zakládkách se v rámci

R kompostuje nej ast ji. Délky hromad

jsou omezeny délkou stanovišt , která musí spl ovat ur itá kritéria. Hromady se pak pomocí speciálních stroj musí pravideln p ehazovat a zakrývají se p evážn folií, kv li udržení správné vlhkosti. V p ípad využití box je doba kompostování podstatn kratší, ale zato náklady vzrostou na dvojnásobek.70 V literatu e se uvádí, že: „Kompost m že nahradit um lá hnojiva p i jejichž výrob

dochází k zat žování životního prost edí emisemi (t žba surovin, doprava,

energetická náro nost). Navíc um lá hnojiva nedokáží dodat do p dy tolik pot ebnou organickou

hmotu.

Kompost

m že

zlepšit

hospodá skou

situaci

zem d lc

prost ednictvím p idružené výroby kompostu z komunálních bioodpad . Kompostárna vybírá poplatek za využití biologického odpadu. Zárove získává kvalitní hnojivo, které pak m že aplikovat na zem d lskou p du nebo prodávat.“ 71 Možností pro využití kompostu je relativn mnoho. D kazy lze najít ve studii Boršiové, Kubiz áka: Predikce poptávky po pr myslovém kompostu a jeho vstupních surovinách a možnosti její stimulace z roku 2003 (list 21), kde d lí využití kompost na ty i základní skupiny. Kompost m že být využitelný jako „zdroj úpravy obsahu humusu na zem d lských p dách, jako náhrada za rašelinu nebo pr myslová hnojiva, jako hnojivo a meliora ní sorbent a v neposlední ad malospot ebitele.“ 72

69

Boršiová, Kubiz ák, 2003 Chorazy, Vymyzal, Létalová, 2007 71 Využití kompostu, Ekodomov 72 Boršiová, Kubiz ák, 2003 70

27

jako výrobek ur ený pro

Existuje celá ada podmínek k tomu, aby mohl být BRO ke kompostování použit73: •

musí obsahovat rostliny, které mají dosud znaky p vodní materiálu,

•

musí obsahovat velkou ást d evných št pek a k ry,

•

musí mít hydrofilní vlastnosti, které p ispívají ke zúrodn ní p dy.

Velkou výhodou

R je, že je zde rozší ené domovní kompostování na

zahradách. Je založeno na dobrovolnosti ob an , avšak s rozvojem okrasných zahrad se po et domovních kompostáren snižuje.74

2.4 Vyhodnocení rizik Obce musí splnit požadavky Sm rnice 99/31/EC, a tak jim nezbývá nic jiného, než najít nejefektivn jší zp sob, jak snížit množství ukládaného BRO na skládkách. Nejv tším rizikem t chto nových systém

je odbyt produkt , které díky novým

zp sob m nakládání s odpady vzniknou. Asi nejv tší rizika jsou u kompostáren. Investi ní náklady jsou vysoké, pohybují se na trhu kolem desítek milión . Do vzniklého produktu, kompostu, se pak vysoké investi ní a provozní náklady promítnou. Cena na trhu se pohybuje kolem 450 K /t75 kompostu. M že se stát, že zisky z prodeje kompostu nepokryjí ani provozní náklady kompostárny. Pokud stát chce dosáhnout cíl , stanovených zákony a sm rnicemi, n kdy sáhne po nástroji jménem dotace. V našem p ípad

by mohlo dojít k dotování produktu

kompostu, aby se jeho cena snížila a on se stal konkurenceschopn jší. V praxi je tento nástroj využíván nap . u výkupních cen elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdroj energie, kde, jak už bylo zmín no, je cena stanovená zákonem. Výkupní cena je samoz ejm vyšší než na b žném trhu elektrické energie. Otázkou je, zda má takový systém, který by se na trhu bez zásah státu nejspíš neudržel, smysl? „Dotace narušují trh, jelikož penalizují efektivní a podporují neefektivní. (D je se tak, i když je firma i jedinec bez dotace efektivní, jelikož jeho innost je dotací rozvinuta až za bod efektivnosti). Dotace prodlužují život neefektivních firem, vážn 73

Boršiová, Kubiz ák, 2003 Realiza ní program pro biologicky rozložitelné odpady, 2004 75 Ing. Slavík, 2008 74

28

poškozují flexibilitu trhu a brání úplnému uspokojení p ání spot ebitel .

ím v tší je

tedy rozsah dotací státu v ekonomice, tím více je trhu brán no ve fungování a tím neefektivn ji bude trh p i poskytování služeb spot ebitel m. ím v tší budou tedy státní dotace, tím nižší bude životní úrove každého lov ka.“ 76 Dalším rizikem nebo problémem m že být motivace spot ebitel , aby za ali bioodpad t ídit. Pokud vyt i ování bioodpadu nebude doprovázeno ekonomickým stimulem – snížení poplatku za svoz odpadu spot ebitelé nebudou mít žádný d vod více t ídit. Pro spot ebitele by bylo nejvíce motivující, kdyby byl poplatek odvozen od množství odpadu, který vyprodukuje a vyt ídí. Tomuto systému se íká princip Pay as you throw77, kdy je platba za odpad odvozena práv od vyprodukovaného množství odpadu spot ebitelem.

ím více by spot ebitel t ídil, tím by se poplatek za odvoz

odpadu snižoval. Novela zákona o odpadech ale slibuje opak, protože po ítá se zvýšením tzv. místního poplatku. „Sou ástí novely bude i navýšení stropu kapita ní platby za svoz komunálního odpadu, a to ze sou asných 500 K na 750 K .“78

3 BRKO V PRAXI – SVITAVY 3.1 Plán odpadového hospodá ství m sta Svitavy M sto Svitavy muselo zpracovat POH tak, jak ukládá zákon „o odpadech“ . 185/2001 Sb.. Pro m sto je to závazný podklad pro innost v této oblasti. Sou asný POH byl zpracován v ervnu roku 2005 a jeho platnost je p t let. V p ípad zásadních zm n v oblasti odpadového hospodá ství se upravuje. POH se skládá z analytické a návrhové ásti. V analytické ásti se lze dozv d t, že nejv tší podíl na celkové produkci odpad ve Svitavách tvo í sm sný komunální odpad. V roce 2004 produkce sm sného komunálního odpadu inila 231 kg/obyvatel Svitav79. V roce 2004 došlo k výrazné separaci kov a jiných druh odpad . Naopak byl zaznamenán prudký pokles kompostovatelných odpad .

76

Rothbard, 2005, str. 664 Vl ková ed. 2008, str. 63 78 Obce budou zajiš ovat i t íd ní biologického odpadu, 2008 79 POH m sta Svitav str. 4 77

29

Graf . 4 Produkce hmotnostn nejvýznamn jších odpad M sta Svitavy v roce 2004 (t) 357 112 82

Kovy

138

SKO

1000

Uli ní smetky Papír

4527 Sklo

4044

Plast Kompostovatelný odpad

Zdroj: CD- Plán odpadového hospodá ství p vodce odpad m sta SVITAVY, erven 2005, str. 7 V analytické ásti POH je také uvedeno, že v sou asné dob ve m st Svitavy nedochází k energetickému využití odpad (nap . spalování). P i porovnání náklad na spalování a skládkování bylo totiž zjišt no, že je pro m sto v sou asné dob spalování ekonomicky neefektivní.80 Graf . 5 Celková produkce a nakládání s odpady M sta Svitavy v roce 2004 0,04%

Využití

49,57%

50,39%

Skládkování

Spalování

Zdroj: CD- Plán odpadového hospodá ství p vodce odpad m sta SVITAVY, erven 2005, str. 9

80

POH m sta Svitavy, 2005

30

Poslední ást POH, ást ekonomická, je v nována p íjm m a výdaj m na odpadové hospodá ství. „Celkem bylo v roce 2004 z poplatk a cen hrazených ob any a živnostníky M sta Svitavy vybráno 6 592 555,- K . Dotace do systému m sta od spole nosti EKO-KOM, a. s., za vyseparovaný odpad inila 1 008 154 ,- K , další p íjmy M sto Svitavy v roce 2004 nevykázalo. Skute né náklady m sta na odpadové hospodá ství byly 7 509 644,- K , z ehož plyne, že m sto Svitavy z p íjm na OH pokrylo celkové náklady a hospoda ení bylo ukon eno p ebytkem ve výši 91 065,K .“81

3.2 Obce ve svozové oblasti Lika, a. s. a sídelní struktura Svitav Firma Liko Svitavy je akciovou spole ností, jejímiž akcioná i jsou obce. Vznikla v roce 1992, p vodn jako zájmové sdružení obcí okresu Svitavy. Až v roce 1996 byla vytvo ena akciová spole nost. Vlastníky jsou m sta Svitavy, Litomyšl, Poli ka, Moravská T ebová a okolní obce. Již v roce 1995, jako jedna z prvních takovýchto firem, za ala se separací odpadu (plast, papír), sklo se separovalo již od za átku fungování firmy. Byla zakoupena t ídící linka na plast a papír, která je k t mto ú el m používána dodnes.82 Vý et inností, kterými se Liko, a. s., dnes zabývá, je sou ástí p ílohy 7. Svozová oblast Lika, a. s., zahrnuje p ibližn

57 tisíc obyvatel a svoz

komunálního odpadu a služby s ním spojené jsou provád ny ve 38 obcích a 3 m stech. Pro ú ely této práce bude blíže analyzováno pouze m sto Svitavy.

81 82

CD - Plán odpadového hospodá ství p vodce odpad m sta SVITAVY, erven 2005, str. 22 Liko Svitavy, a. s.

31

Tab. . 4 Svitavy v íslech Celková vým ra

3133 ha

pozemku Zahrady

138 ha

Ovocné sady

1 ha

Trvalé travní

197 ha

porosty Zastav né plochy

153 ha

Po et obyvatel

17 226

Zdroj: vdb.czso.cz

3. 3. 2008

Svitavy mají m stský charakter osídlení, p edm stí jsou tvo ena bytovými a rodinnými domy, které vytvá ejí sídlišt . V rodinných domech se zahradou bydlí cca 7 000 obyvatel, ostatních cca 10 000 obyvatel žije v bytových domech.83

3.3 Sou asný stav nakládání s odpady ve Svitavách Co v sou asné dob nejvíce ovliv uje obce v nakládání s odpady, je ekonomický faktor. Je to d ležité hledisko, které se vždy odráží ve výši poplatk

ob an

za

komunální odpad.84 Pro rok 2008 je ve Svitavách výše poplatku za svoz a likvidaci komunálního odpadu, nebezpe ného odpadu a vyt íd ných složek komunálního odpadu stanovena ve výši 492 K , což je o 18 K více než v roce p edcházejícím. Ke zvýšení poplatku na jednoho obyvatele došlo z d vodu zvýšení ceny za ukládání odpadu na skládku B ezinka a také vzr stem cen energií. Do poplatku byla zapo ítána sleva 24 K /osobu, kterou m sto mohlo zahrnout v d sledku obdržení finan ních prost edk ze systému firmy Eko-Kom, do kterého je m sto Svitavy prost ednictvím Lika, a. s., zapojeno.85 Firma Liko, a. s., nemá ve svém vlastnictví skládku, komunální odpad je ukládán na skládce B ezinka u Velkých Opatovic. Protože svozová vzdálenost mezi obcemi a 83

ermák, 2008 Vrbová, 2007 85 ermák, 2008 84

32

skládkou je pom rn velká86, není možné dojížd t svozovými vozidly p ímo na skládku. Komunální odpad je proto p ekládán na p ekladištích do velkoobjemových souprav a takto je teprve p evážen na skládku. P ekladišt komunálního odpadu jsou vybudována ve m stech Svitavy, Poli ka a Litomyšl.87 Aby m sto Svitavy splnilo požadavky zákon a sm rnic, musí zm nit zp soby nakládání s komunálním odpadem. Hlavním cílem je snížit množství ukládaného BRKO na skládce v B ezince. Varianty, jak by m sto Svitavy splnilo tyto cíle, budou p edstaveny v kapitole 3.4. Firma Liko, a. s., s vyseparovaným odpadem nakládá následovn : •

sklo, které je separované zvláš bílé a barevné, p edstavuje nejmén problematickou

ást, protože kon í jako druhotná surovina ve

sklárnách; práv sklárny zažádaly o separaci bílého a barevného skla, •

papír je nabízen papírnám, také jako druhotná surovina,

•

plasty se dot i ují na t ídící lince (PET lahve, fólie, PE obaly, plné plasty a zbytkový plast) a jsou nabízeny dle momentální nabídky k využití. Plasty jsou ekonomicky nejnáro n jší

ástí separovaného

odpadu.88 Graf . 6 Celková produkce komunálních odpad M sta Svitavy v období 2001-2004

10 179

10 381

2003

2004

Množství (t/rok)

10 000 7 276

8 000 6 000

4 746

4 000 2 000 0 2001

2002

Rok

Zdroj: CD- Plán odpadového hospodá ství p vodce odpad m sta SVITAVY, erven 2005, str. 5

86 87 88

poznámka autora, cca 35 km Liko Svitavy, a. s. Liko Svitavy, a. s.

33

Tab. . 5 Kvantifikovaný popis vývoje celkové produkce komunálních a dalších odpad M sta Svitavy

Odpad Komunální odpady Vybrané složky odd leného sb ru z KO Papír PET + plasty sm sné Sklo Kovy Objemný odpad

Celková produkce odpad 2004 2010 [t/rok] [%] [t/rok] [%] 11 10 100,0 100,0 775 381,3 0 0 (*) 0 357, 00 82,0 5 112, 7 4 527, 00 0,00 (**)

3,44 0,79 1,09 43,61

379,0 0 141,0 0 125,0 0 4 800,0 0

3,22 1,20 1,06 40,76

0,00 1,33

1 000,0 0

8,49

26,10

0,25

47

0,40

Celkem vyseparováno

5 243,1 1

50,51

Sm sný komunální odpad

4 044,5 1

21,90

Biologicky rozložitelný odpad (bez papíru a objemného odpadu) celkem Nebezpe né složky vyseparováné z KO - z toho elektrická a elektronická za ízení Ostatní separace z KO

138,2 6

6 492,0 0 5 283,0 0 (***)

55,13

44,87

Biologicky rozložitelný odpad 1 954,4 0 4 343,0 0

- možno BRKO uložit na skládku - možno uložit KO na skládku

Zdroj: CD- Plán odpadového hospodá ství p vodce odpad m sta SVITAVY, erven 2005, str. 12

Hodnota stanovena odborným odhadem - 4% nár st/rok, p i zachování shodného po tu obyvatel (1.1.2004) ** Objemný odpad je vykazován v rámci sm sného komunálního odpadu *** P i dodržení požadavku na snížení podílu BRKO ukládaného na skládku na 75% z produkce roku 1995 chybí kapacita 940 t pro odpad, který se nesmí uložit.

34

„Nejd ležit jším záv rem plynoucím z

této tabulky je skute nost, že

z p edpokládaného množství 5283,-t sm sného komunálního odpadu produkovaného v roce 2010 bude možno skládkovat pouze 4 343,- t. Což znamená, že v roce 2010 m stu vzniká deficit pro nakládání s odpady ve výši 940,-t komunálních odpad , které se nesmí uložit na skládku a v sou asné dob chybí kapacity v za ízení pro nakládání s komunálními odpady.“ 89 V roce1995 byla produkce biologického odpadu ve Svitavách p ibližn 1 000 t. Z tohoto údaje vyplývá, že m sto Svitavy bude moci v roce 2010 ukládat na skládky cca 750 t bioodpadu, roce 2013 pouze cca 500 t a v roce 2020 jen cca 250 t. Tab. . 6 Množství vyprodukovaného BRKO v letech 2004 –2007 ve Svitavách Rok

Množství v tunách

2004

138

2005

1 553

2006

1 615

2007

680

Zdroj: Ing. Pavel ermák, pracovník M Ú Svitavy, odbor ŽP, 2008 Intervaly svozu komunálního odpadu ve Svitavách firmou Liko, a. s.:

89

CD- Plán odpadového hospodá ství p vodce odpad m sta SVITAVY, erven 2005, str. 12

35

Tab. . 7 Intervaly svozu nádob na KO ve Svitavách Objem nádoby/druh

Interval

110 l – 120 l

1x /14 dn

Kontejnery 1 100 l

1x / týden (interval je stanoven tak, aby na osobu a na týden p ipadlo 30l z celkového objemu kontejneru); pokud subjekt, který kontejner vlastní, chce vyvést kontejner ast ji, platí za každý odvoz nad rámec místního poplatku

Nádoby na plast 1 100 l

2x / týden

Nádoby na papír 1 100 l

1x/ týden (v n kterých lokalitách 2x / týden)

Nádoby na sklo 1 500 l

1x / 3 týdny - m síc

Zdroj: Ing. Pavel ermák, pracovník M Ú Svitavy, odbor ŽP Svozy komunálního odpadu jsou rozd leny na lichý a sudý týden, vždy na p t oblastí. Každý den probíhá svoz v jiné ásti m sta.

3.3.1 Analýza stávajícího technického a technologického vybavení Lika, a. s. B hem let 2006 – 2007 byl vybudován integrovaný systém nakládání s odpady, neboli sb rné dvory Svitavska. Investorem tohoto projektu je Mikroregion Svitavsko. Samotný projekt se d lí na dv základní ásti: •

Výstavba 17 sb rných dvor v obcích a m stech okresu

•

Dodání kontejner a techniky pro nakládání s odpady do dalších 34 obcí

P ímo ve Svitavách došlo ke zrekonstruování sb rného dvoru, který je provozován firmou Liko Svitavy, a. s.. V rámci dvoru byla vybudovaná speciální hala na ukládání nebezpe ného odpadu. Hala je zabezpe ená p ed pr sakem nebezpe ných látek do p dy a vybudována tak, aby odpad nebyl vystaven p sobení pov trnostních podmínek.90 Ve Svitavách jsou celkem dva sb rné dvory. Od 1. dubna 2008 za al fungovat nov zrekonstruovaný dv r na ulici Olomoucká. Dv r poskytuje rozší ené 90

Svitavy – životní prost edí 2006, 2007

36

služby a provozní hodiny pro obyvatele m sta Svitav. Došlo ke zrušení jarních a podzimních mobilních svoz

zelen , ob ané ale mají

možnost celoro n zdarma

odvážet tento odpad do sb rného dvoru. Dv r však není ur en k ukládání odpad ze zelen od soukromých podnikatelských subjekt .91 V p íloze 8 se nachází tabulka s nákladními automobily, které Liko, a. s., vlastní a používá na svoz KO. Sou ástí staršího dvora na ulici Tolstého je dot í ovací linka. Liko, a. s., má sou asn k dispozici št pkova na v tve strom , který m že pronajímat i soukromým osobám. Po et sb rných nádob ve Svitavách – kontejner na t íd ný odpad – byl v roce 2006 celkem 260 ks, z toho 80 ks na papír, 113 ks na plast a 67 ks na sklo.92

3.4 Možné varianty nakládání s bioodpadem ve Svitavách Cílem diplomové práce je navrhnout nový systém nakládání s bioodpadem ve Svitavách. Tato kapitola se bude zabývat vytvo ením hypotetického systému nakládání s BRO a s BRKO. Budou p edstaveny t i zp soby sb ru bioodpadu a t i zp soby jeho následného zpracování. Z t chto variant bude vybrána ta nejefektivn jší pro m sto Svitavy. Varianty sb ru bioodpadu ve Svitavách: A1 Komunitní kompostování: je systém sb ru a shromaž ování rostlinných zbytk z údržby zelen a zahrad na území obce, jejich následná úprava a zpracování na zelený kompost. Toto kompostování se využívá p edevším v menších obcích, ve venkovských regionech, v zahrádká ských koloniích.93 Proto tato varianta nebude za azena mezi nové zp soby nakládání s bioodpady ve Svitavách a nebude s ní nadále pracováno.

91

Rádce ob ana – sb rný dv r, 2008 Svitavy – životní prost edí 2006, 2007 93 Kotoulová, 2007 92

37

A2 Domácí kompostování: je založeno na p edpokladu, že obec nebude zajiš ovat zpracování bioodpadu.94 Domácí kompostování by m stu Svitavy výrazn snížilo náklady na svoz bioodpadu. Tato varianta bude v reálu využita a bude s ní v následujícím textu pracováno. A3 Sb rné nádoby na bioodpad: pat í sem biopopelnice a biokontejnery, jejichž svoz bude zajiš ovat svozová firma. S touto variantou bude pracováno v následujícím textu. Orienta ní náklady domácností spojené se sb rem BRKO: •

Po ízení kompostéru

cca 1 400 K /ks95

•

Po ízení biopopelnice

cca 1 200 K /ks96

•

Po ízení zvláštního v tratelného odpadkového koše cca 100 K /koš97

•

Po ízení biosá k

•

cca 3 K /biosá ek98

as strávený t íd ním BRKO

Tab. . 8 Investi ní náklady domácnosti p i po ízení vlastních nádob na bioodpad

Investi ní náklady

Kompostér

1 400 K

Biopopelnice

1 200 K

Koš na bioodpad

100 K

v domácnosti Ro ní náklad v p ípad po ízení biosá k

150 K

(1 sá ek/týden) = cca 48 → 50 ks P edpokládaná životnost kompostéru/biopopelnice/koše 10 let – ro ní náklady celkem

300 K

Modrá barva zna í variantu A2, fialovou barvou je vyzna ena varianta A3.

Zdroj: vlastní výpo et 94

Kotoulová, 2007 Ceny k biopopelnicim, biokontejner m a domácím kompostárnám, Mevatec 96 Ceny k biopopelnicim, biokontejner m a domácím kompostárnám, Mevatec 97 Projekt ov il použití rozložitelných sá k na bioodpad, Odpady 2007 98 Projekt ov il použití rozložitelných sá k na bioodpad, Odpady 2007 95

38

280 K

Varianty zpracování bioodpadu: B1 Ve ejná m stská kompostárna: P i navrhování systému vyt i ování BRO (odpad z ve ejné zelen , ve ejných stravovacích za ízení) a BRKO (biologický odpad domácností, zbytky jídel, textilie) je nutné za ít od domácností. Domácnosti byly rozd leny na ty, které žijí v rodinných domech se zahradou a tudíž mají možnost mít na zahrad vlastní kompostér a na domácnosti, které žijí v bytových domech bez zahrad a bez možnosti vlastnit kompostér. Nejsou zvažovány domácnosti, které žijí v bytovém dom a vlastní zahradu. P edpokládá se, že se domácnostem nevyplatí odvážet sv j BRKO na zahradu. Ta bývá asto vzdálená i n kolik km – je vycházeno z chování spot ebitele, který provádí maximalizaci svého užitku. Dalším p vodcem BRO je m sto samo, prost ednictvím odpadu z ve ejné zelen a z ve ejných stravovacích za ízení, jako jsou nap . školní jídelny, jídelna v penzionu pro seniory apod..

39

Tab . 9 Schéma vyt íd ní BRKO a jeho zpracování ve ve ejné kompostárn

Vlastní kompostér, Rodinné domy se zahradou

využití BRKO pro vlastní pot eby

BRKO z domácností

Biopopelnice, které Bytové domy

vyváží obec Biokontejnery, které

Svoz BRKO do

vyváží obec

ve ejné m stské kompostárny ke zpracování –

Odpad z ve ejné zelen

vyprodukování

99

kompostu/hnoji

Prodej kompostu

va podle SN Svoz m stem do Zbytky z ve ejných

kompostárny

BRKO m sta

46 5735

stravovacích za ízení (jídelny mate ských škol, základních škol, nemocnice a jídelny)

P vodci BRKO

Zp sob

Zp sob vyt íd ní

zpracování

BRKO

BRKO

Zisky/efekti vnost ze zpracované ho BRKO

Zdroj: vlastní výpo et Nejprve bude rozebrána problematika domácností žijících v rodinných domech se zahradou. Tyto domácnosti mají možnost využít variantu A2 nebo A3: 99

ve ejnou zelení je podle novely zákona . 185/2001 Sb.: park, lesopark, sportovišt , d tská h išt a v ejné p ístupné travnaté plochy v intravilánu obce

40

A2: po ídit si kompostér o velikosti, která bude odpovídat po tu jejich len , velikosti zahrady nebo kompostér zakoupí m sto z vlastních zdroj a formou nájemní smlouvy je bude poskytovat. Vytvo ený kompost bude domácnost využívat: • pro vlastní pot ebu, • obsah kompostéru bude v pravidelných intervalech svážen do ve ejné kompostárny. A3: po ídit si biopopelnici na vlastní náklady, nebo ji zakoupí m sto z vlastních zdroj a formou nájemní smlouvy ji bude poskytovat. Z ekonomického hlediska je pro tyto domácnosti nejlepší, když si po ídí vlastní kompostér a vytvo ený kompost využijí na své zahrad . astým protiargumentem je, že se v sou asnosti zahrady p em ují z užitkových na okrasné. Pravdou z stává, že i okrasné zahrady pot ebují pravideln p ihnojovat a tudíž vzniklý kompost odbyt najde. Tento zp sob vyt íd ní a využití BRKO je nejp ijateln jší i pro m sto, které s ním nemá tém

žádné náklady. Pouze by bylo nutné provád t namátkové kontroly, zda

domácnosti BRKO opravdu t ídí, a pomocí vyhlášky stanovit pokutu pro ty, kte í by tak ne inili – ekonomický nástroj. M sto tak docílí zákonem daného stavu – snížení ukládaného BRKO na skládkách, v našem p ípad na skládce v B ezince. Tím, že si domácnosti po ídí biopopelnici m stu výrazn vzrostou náklady spojené se svozem BRKO. Mohla by nastat situace, kdy v zástavb 300 rodinných dom bude k vyvezení nap . pouze 10 biopopelnic nepravideln rozmíst ných po celém sídlišti. Svozová firma by musela projet celou lokalitu i za p edpokladu, že v n kterých ulicích nebudou žádné popelnice. Vzrostou náklady na pohonné hmoty, mzdy pracovník a emise z výfukových plyn p isp jí ke zhoršení ŽP. Náklady by m stu výrazn vrostly p i zavedení varianty A2 a A3, kdy nádoby na BRKO by koupilo m sto z vlastních zdroj . Vzrostly by i náklady na administrativu spojené s vystavením nájemních smluv cca pro 800 – 1000 ks pronajatých kompostér nebo biopopelnic. U bytových dom prakticky není jiná možnost než p idat k síti kontejner na t íd ný odpad (papír, plast, sklo) ješt kontejnery na bioodpad (nezvažujeme možnost, že by m ly domácnosti na balkon

malý kompostér, který by stejn 41

musely

vyprazd ovat), to je zavedení varianty A3. Zde už je pro svozovou firmu situace lepší, protože kontejnery na bioodpad budou efektivn ji rozmíst ny. Tím, že je v t chto oblastech v tší koncentrace obyvatel, by m ly být kontejnery pln jší. Následuje p ehled náklad na vyt íd ní BRKO domácností a m sta. Orienta ní náklady m sta spojené s vyt i ováním a svozem BRKO do kompostárny: 100

•

Po ízení speciálního svozového vozu na BRKO

3,5 – 4 mil. K

•

Po ízení biokontejner k bytovým dom m (cca 50 ks)

cca 9 000 K /ks101

•

Po ízení kompostéru a biopopelnic (800 – 1000 ks)

cca 1 400 a 1 200

K /ks •

Náklady102 na:

•

vybudování kompostárny

10 mil. K

•

po ízení pot ebné techniky ke kompostování

1 mil. K

•

Provozní náklady (kapacita za ízení 500 - 1000 t BRO/rok) 180 – 320 K /t103

•

Provozní náklady na svoz bioodpadu, viz Tab. . 18 K /rok104

100

viz p íloha Svozová technika Lika a. s. Ceny k biopopelnicim, biokontejner m a domácím kompostárnám, Mevatec 102 Ing. Pavel ermák, pracovník M Ú Svitavy, odbor ŽP, 31. 3. 2008 103 Kotoulová, 2007, str. 20 104 Faršolasová, ekonomka, Liko Svitavy, a. s., 2008 101

42

cca

18

mil

Tab. . 10 Investi ní náklady m sta spojené se zavedením nového systému vyt i ování BRO

Investi ní náklady

Svozový v z na BRKO

4 mil. K

Biokontejnery 50 ks

450 000 K

Kompostéry 450 ks

630 000 K

Biopopelnice 450 ks

540 000 K

Kompostárna

10 mil. K

Technika na zpracování

1 mil. K

kompostu 15 450 000 K

Celkem

16 620 000 K

P edpokládaná životnost 1 545 000 K kompostéru/biopopelnice/ biokontejner , … 10 let – ro ní investi ní náklady celkem Investi ní náklady na tunu 1 545 K BRO

1 662 000 K

1 662 K

Modrou barvou je znázorn na varianta A2 a A3, kdy m sto po ídí nádoby na bioodpad z vlastních zdroj

Zdroj: vlastní výpo et Pr m rné

množství

biologického

odpadu/rok

vyprodukovaného

.

ve

Svitavách: 1 000 t 105 Zisky m sta z provozu kompostárny: •

Tržby z prodeje kompostu právnickým a fyzickým osobám cca 450 K /t106

P i produkci kompostu platí, že ze dvou tun odpadu vznikne p ibližn jedna tuna kompostu.107 105 106

vlastní výpo et ze zdroj od Ing. Pavla ermáka cena na trhu, zdroj Ing. Slavík

43

Tab. . 11 Zisky z prodeje kompostu

Pr m rné množství biologického odpadu/rok

Orienta ní cena

vyprodukovaného ve

kompostu na trhu

Svitavách v tunách, z toho

K /t

využitelných cca 80 %108

800

450

Zisky p i zpracování 80 % pr m rného množství bioodpadu a p i prodeji

180 000 K

veškerého vyprodukovaného kompostu

Zisky p i zpracování 80% pr m rného množství bioodpadu a p i prodeji 50 %

90 000 K

vyprodukovaného kompostu

Zisky p i zpracování 80 % pr m rného množství bioodpadu a p i prodeji 25 %

45 000 K

vyprodukovaného kompostu

Zdroj: vlastní výpo et

107

Kotoulová, 2007 bioodpad od domácností asto nebude odpovídat požadované kvalit , proto ur ité % nebude využitelné

108

44

•

Další zisk, který by m sto utržilo, by byl v podob ušet ených náklad na nákup hnojiva pro hnojení ve ejné zelen . V letošním roce 2008 Technické služby m sta Svitav nakoupily hnojivo v hodnot cca 10 000 K

109

, které

by m lo být pro letošní rok dosta ující. Problémy spojené s touto variantou B1 jsou výše vzniklé dodate né náklady domácností a m sta a dále kvalita bioodpadu od domácností. asto by se mohlo stát, že obsah biopopelnic/kontejner

bude znehodnocen a úmysln , nebo neúmysln . Pro

kompostárnu ztratí význam, nebude možno ho využít na produkci kompostu – hnojiva. Nabízí se pak možnost takto znehodnocený BKRO spálit ve spalovn , nebo uložit na skládku – tj. nespln ní povinnosti sm rnice 99/31/EC. Z praxe odpadového hospodá ství je tato situace b žná. Nap . u kontejner na papír se asto stává, že n kdo úmysln vlije do kontejneru kapalinu a znehodnotí tak vyt íd ný papír. R st náklad a kvalita BRKO jsou nejzávažn jším problémem tohoto systému nakládání s BRKO. Další záležitostí, kterou by bylo nutno efektivn vy ešit, budou platby za svoz vyt íd ného bioodpadu. U domácností, které by m ly vlastní kompostér, by m lo dojít ke snížení poplatku za svoz odpadu, protože budou samy na vlastní náklady kompostovat a tím sníží zbylé množství odpad , které m sto dosud vyváželo. Logicky by m lo dojít k prodloužení intervalu svozu, tudíž ro n dojde ke snížení po tu svoz a klesnou tak svozové firm náklady. Z toho vyplývá, že by m lo u domácností dojít ke snížení poplatku za svoz odpadu. V d sledku toho by domácnosti produkovaly mén odpad , které by kon ily na skládce. Proti tomu by se mohly ohradit domácnosti, které kompostovat necht jí a nebo bydlí v bytovém dom a jinou možnost nemají. U nich by logicky m lo dojít ke zvýšení poplatku, protože by se místo jedné popelnice vyvážely dv

s r zným obsahem.

Teoreticky by mohlo dojít k pokrytí nár stu náklad na svoz BRKO úsporou náklad od domácností, které samy kompostují. V situaci, kdy by m sto biopopelnice a kompostéry pronajímalo, by nemuselo dojít ke zm n poplatku ihned. M sto by pouze zajistilo svoz dalších nádob.

109

Ing. Pavel ermák, zdroj z Technických služeb m sta Svitavy

45

Takto vyt íd ný BRKO by se svážel do nov vybudované kompostárny, kde by se následn zpracovával tak, aby výsledkem bylo hnojivo odpovídající

SN 46 5735.

Kompostárnu by bylo nejefektivn jší vybudovat u areálu, nebo v areálu sb rných dvor . Náklady by m ly být nižší, protože ve dvorech již funguje n která pot ebná technika, nap . št pkova v tví, t ídicí linka a dvory jsou k tomu uzp sobené. Druhou možností by bylo vybudovat kompostárnu v jejich blízkosti. Oba sb rné dvory se nacházejí na okraji m sta, kde jsou pole. Toto umíst ní by bylo výhodné i pro zem d lce, kte í by si kompost odkupovali a vyváželi ho na pole. Ušet ili by tak náklady na dopravu. Za úvahu také stojí, zda produkt – kompost bude mít odbyt. Potencionálními spot ebiteli budou domácnosti a p evážn zem d lci i jiné soukromé osoby podnikající v oblasti zahradnictví, kv tiná ství atd. Jediný odbyt, který kompostárna bude mít zaru en, je použití kompostu na hnojení ve ejné zelen . Kompostárna bude producent jako každý jiný, kdo usiluje o maximalizaci zisku a udržení se na trhu. Pokud nebude zajišt n odbyt kompostu, nap . kv li jeho vysoké cen , kompostárna se tzv. „neuživí“. Protože nutnost vyt i ovat BRKO je vyvolána regulací ze strany státu, mohl by stát zavést dotace producent m kompostu, aby je um le udržoval na trhu a zajistil tím požadavky stanovené zákonem. M l by však takovýto systém nakládání s odpady smysl? B2 Bioplynová stanice: „Za bioplynové stanice využívající ur enou biomasu se považují takové bioplynové stanice, které v daném kalendá ním m síci využívají více než 50 % hmotnostního podílu biomasy v sušin , tvo ené rostlinami nebo jejich ástmi získanými ze zem d lské innosti, za p edpokladu, že neslouží k jiným ú el m než k využití ke zpracování v za ízeních ur ených pro produkci bioplynu, a sou asn v daném kalendá ním m síci využívají pouze jednu nebo více t chto vstupních surovin: a) trávu z ve ejné zelen sportoviš a soukromých zahrad, v etn biomasy získané zem d lskou inností nebo pé í o krajinu, b) celé sklizené rostliny poškozené krupobitím nebo porostlé obilí, c) zví ecí exkrementy, v etn

podestýlky, ze zví at chovaných pro

zabezpe ení potravin (masa, mléka a vajec) nebo vlny, k že a dalších zví ecích produkt , d) výpalky z lihovar , vyráb jících kvasný líh a p stitelských pálenic,

46

e) nepoužité oleje z olejnatých rostlin a pokrutiny vzniklé p i lisování rostlinného oleje, f)

ástí rostlin ze zem d lských a potraviná ských výrob.“ 110

Zpracovat biologicky rozložitelný odpad vzniklý ve m st Svitavy v bioplynové stanici je varianta, která bude ve skute nosti realizována. Hlavní výhodou pro m sto Svitavy je ta skute nost, že bioplynová stanice bude soukromým majetkem a m stu tak nevzrostou investi ní náklady na vybudování tohoto za ízení. Tab. . 12 Schéma vyt íd ní BRKO a jeho zpracování v bioplynové stanici Vlastní kompostér, Rodinné domy se

využití BRKO

zahradou

pro vlastní

BRKO z

pot eby Biopopelnice,

domácností

Bytové domy Odpad z ve ejné

které vyváží obec Biokontejnery, které vyváží obec

Svoz BRKO do bioplynové

zelen

stanice

Zbytky z ve ejných stravovacích

Svoz m stem do

za ízení (jídelny

bioplynové

mate ských škol,

stanice

Produkce energie a tepla z OZE

BRKO m sta

základních škol, nemocnice a jídelny ústav sociální pé e)

P vodci BRKO

Zp sob vyt íd ní BRKO

110

Zp sob

Zisky/efektivnost

zpracování

ze zpracovaného

BRKO

BRKO

Energetický regula ní ú ad: Cenové rozhodnutí Energetického regula ního ú adu . 7/2007, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elekt iny z OZE …2007, srt. 4

47

Vytvo ené schéma v tabulce . 13 je obdobné jako u varianty B1, kde BRKO bude zpracováváno v kompostárn . Op t za neme u domácností. Je p edpokládána možnost, že i p i vybudování bioplynové stanice domácnosti v rodinných domech se zahradou budou moci kompostovat na vlastní náklady. Budou tak mít na výb r mezi variantou A2 a A3 a zvolí si tu variantu, která pro n bude nejvýhodn jší. U bytových dom by op t byly umíst ny nové biokontejnery, které by vyváželo Liko, a. s., tedy varianta A3. M sto by do bioplynové stanice dováželo zbytky z ve ejné zelen a ze stravovacích za ízení tak, jako u varianty vybudování kompostárny. U bioplynové stanice by m ly být vyšší zisky než u ve ejné kompostárny. Kompostárna vyprodukuje za náro ných podmínek pouze kompost, ale bioplynová stanice elektrickou energii, teplo a fermenta ní zbytky na hnojení. Elektrickou energii by m sto prodávalo do sít a protože by se jednalo o energii z OZE, m lo by odbyt ze zákona za stanovené ceny zaru eno, na rozdíl od kompostárny. Zákon . 180/2005 Sb. vymezuje zp soby výkupu energie z OZE. Cílem zákona je zajistit, aby „byly vytvo eny podmínky pro napln ní indikativního cíle podílu výroby elekt iny z obnovitelných zdroj na hrubé spot eb elekt iny ve výši 8 % v roce 2010“.111 Teplo vzniklé v bioplynové stanici by mohlo být využíváno pro vlastní pot eby, ale i k vytáp ní blízkých subjekt , a z fermenta ních zbytk by bylo možné hnojit ve ejnou zele . Orienta ní náklady m sta spojené s vyt i ováním a svozem BRKO do bioplynové stanice: •

Po ízení speciálního svozového vozu na BRKO K

cca 3,5 – 4 mil.

112

•

Po ízení biokontejner k bytovým dom m (cca 50 ks) cca 9 000 K /ks113

•

Náklady na vybudování bioplynové stanice

25 mil. K

•

Provozní náklady bioplynové stanice

402 K /t115

111

zákon . 180/2005 Sb., § 6 Ing. Pavel ermák, pracovník M Ú Svitavy, odbor ŽP, 2008 113 Ceny k biopopelnicim, biokontejner m a domácím kompostárnám, Mevatec 114 Ing. Pavel ermák, pracovník M Ú Svitavy, odbor ŽP, 2008 115 Kotoulová, 2007, str. 20 112

48

114

•

Provozní náklady na svoz bioodpadu, viz Tab. .18

cca

18

mil

K /rok116 Tab. . 13 Investi ní náklady m sta spojené se zavedením nového systému vyt i ování BRO

Investi ní náklady

Celkem

Svozový v z na BRKO

4 mil. K

Biokontejnery 50 ks

450 000 K

Kompostéry 450 ks

630 000 K

Biopopelnice 450 ks

540 000 K

Bioplynová stanice

25 mil. K

29 450 000 K

30 620 000 K

P edpokládaná životnost 2 945 000 K kompostéru/biopopelnice/ biokontejner , … 10 let – ro ní investi ní náklady celkem Investi ní náklady na tunu 2 945 K BRO

3 062 000 K

3 062 K

Modrou barvou je znázorn na varianta A2 a A3, kdy m sto po ídí nádoby na bioodpad z vlastních zdroj

Zdroj: vlastní výpo et Pr m rné

množství

biologického

odpadu/rok

vyprodukovaného

.

ve

Svitavách: 1 000 t 117 Zisky m sta z provozu bioplynové stanice: Zisky m sta z prodeje elektrické energie vyrobené v bioplynové stanici jsou odvozeny z rozhodnutí Energetického regula ního ú adu, který výkupní ceny pro energii, vzniklou v bioplynové stanici na rok 2008, stanovil 3 900 K /MWh. Protože bioplynová stanice bude navíc vyráb t teplo, m že m sto zaú tovat územn 116 117

Faršolasová, ekonomka, Liko Svitavy, a. s., 2008 vlastní výpo et

49

p íslušnému provozovateli regionální distribu ní soustavy nebo provozovateli p enosové soustavy p ísp vek k cen elekt iny 330 K /MWh za každou vykázanou MWh vyrobené elekt iny.118 •

Množství prodané elektrické energie do sít

cca 605 MWh/rok119

•

Využití vzniklého tepla

cca 3 144 GJ/rok120

•

Prodej fermenta ních zbytk na hnojení právnickým a fyzickým osobám

•

Snížení náklad m sta na nákup hnojiv pro ve ejnou zele ve výši cca 10 000 K

121

Tab. . 14 Zisky z prodeje elektrické energie z OZE Množství prodané elektrické energie do sít cca 605 MWh/rok

Výkupní cena el. energie 3 900 K /MWh + 330 K /MWh

Zisk/rok 2 559 150 K /rok

Zdroj: Vlastní výpo et Takováto výše zisku bude skute ností za p edpokladu, že se bude zpracovávat cca 5 000 t bioodpadu. Toto množství bioodpadu odpovídá skute nému množství, které bude v bioplynové stanici reáln zpracováváno. V pr b hu jara 2008 se p ipravuje výstavba bioplynové stanice, která nebude majetkem m sta Svitavy, ale soukromého subjektu EKOPRO Svitavy, s. r. o., který bude sou asn

provozovatelem stanice. Tato stavba m stu ušet í zna né finan ní

prost edky. Bioplynová stanice bude umíst na v areálu podniku Jatka Svitavy na Olomoucké ulici, v jehož blízkosti se nalézá sb rný dv r m sta Svitavy. Jedná se o pr myslovou ást m sta.122 Bioplynová stanice bude ro n odpad

zpracovávat p ibližn 2 400 t biologických

a asi 2 500 t statkových hnojiv (kejdy). P edpokládaný výkon bioplynové

118

Energetický regula ní ú ad: Cenové rozhodnutí Energetického regula ního ú adu . 7/2007, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elekt iny z OZE …2007, srt. 4, 6 119 ermák, 2007 120 ermák, 2007 121 ermák 2008, zdroj z Technických služeb m sta Svitavy 122 ermák, 2007

50

stanice bude 100 kW elektrické energie a 143 kW tepla. M sto Svitavy bude zdarma do stanice ukládat odpad z ve ejné zelen (travní siláž z komunální sféry) a biologicky rozložitelný odpad z domácností – celkový objem/rok bude asi 1 200 t. M sto bude zp t zdarma získávat tzv. fermenta ní zbytky, které poslouží jako hnojivo pro ve ejnou zele . P edpokládané ro ní množství tohoto materiálu bude

init asi 25 – 30 %

zpracovaných odpad . Vztah mezi m stem a provozovatelem bude vy ešen smluvn .123 Velká ást odpad , které bude bioplynová stanice zpracovávat, bude tvo ena živo išnými zbytky (odpad živo išných tkání, krev, tuk z lapák tuk atd.), které jsou produkovány v jatkách. V bioplynové stanici budou také zpracovávány odpady z ve ejných kuchyní a jídelen. Tento odpad bude provozovatel vykupovat p ibližn za 2 K /kg. Tato ástka tvo í asi polovinu náklad , které musí tato za ízení za likvidaci odpad zaplatit firm Asanace Žichlínek124 a k další úspo e dojde snížením náklad na dopravu tohoto odpadu.125 Tab. . 15 Ro ní p edpokládaná výroba el. energie a tepla z bioplynu

Množství bioplynu

m3

El. Energie (kWh)

Teplo (GJ)

Vlastní

Volná el.

pot eba

energie

100 %

32 %

68 %

100 %

62,9 %

37 %

605 497

193 759

411 738

3 144

1 978

1 166

Výroba

Výroba

Vlastní pot eba

Volné teplo

295 160

Zdroj: ermák, 2007, EKOPRO Svitavy, s. r. o.

123

ermák, 2007 obec nedaleko Svitav, kde je kafilérie 125 ermák, 2007 124

51

Za t chto p edpoklad m sto po ítá se spln ním požadavku sm rnice 99/31/EC, a tím je snížení množství ukládaného biologického odpadu na skládky o 25 % oproti roku 1995. Cíl musí být spln n do roku 2010. B3 Spalovna: vybudování spalovny na komunální odpad je další možností, jak by m sto splnilo požadavky stanovené sm rnicí 99/31/EC. POH

R provedl analýzu

odpadového hospodá ství v jednotlivých zemích EU a zjistil, že v tšina stát

už

spalovny na komunální odpad má a nebo se je chystá v nejbližší dob vybudovat. K tomu, aby bylo v Evrop dosaženo cíl

sm rnice o skládkování, bude zapot ebí

vybudovat cca 300 nových spaloven komunálního odpadu.126

126

Odpady, 2008

52

Tab. . 16 Schéma vyt íd ní BRKO a jeho zpracování ve spalovn Vlastní kompostér, Rodinné domy se zahradou

využití BRKO pro vlastní pot eby Biopopelnice,

BRKO z domácností

kterou vyváží Bytové domy Odpad z ve ejné

obec Biokontejnery, Produkce

které vyváží obec Svoz BRKO

zelen

do spalovny

energie a tepla z OZE

Zbytky z ve ejných stravovacích za ízení

Svoz m stem do

(jídelny mate ských

spalovny

BRKO m sta

škol, základních škol, nemocnice a jídelny ústav sociální pé e)

P vodci BRKO

Zp sob vyt íd ní BRKO

Zp sob

Zisky/efektivnost

zpracování

ze zpracovaného

BRKO

BRKO

Navržený systém varianty B3 je obdobný jako u variant B1 a B2. Sesbírané BRKO od domácností a zbytky z ve ejné zelen a ze stravovacích za ízení by se svážely do spalovny, kde by byly spáleny a využilo by se tepla, které p i ho ení vzniká. Výhodou spalovny je, že by mohl být využit i bioodpad, který je n jakým zp sobem znehodnocen a nedá se využít pro výrobu kompostu. To znamená, že by se spálil veškerý odpad, který by na území m sta vznikl.

53

U spalovny by se m sto muselo vypo ádat s vhodným výb rem jejího umíst ní. Mohly by u této varianty vzniknout problémy s územním plánem m sta, který by nap . s výstavbou takového za ízení nepo ítal. Spalovna by se musela vybudovat ve v tší vzdálenosti od m sta než kompostárna a bioplynová stanice kv li vypoušt ným zplodinám. Pravd podobn by bylo nutné využít v trné mapy R, aby se zjistily sm ry proud ní v tru, které na Svitavsku nejvíce p evažují. Všechny tyto skute nosti by zna n zvýšily náklady na vybudování spalovny. P i budování kompostárny, nebo bioplynové stanice by tyto náklady nebyly. Také by vzrostly náklady na dopravu; spalovna by byla ve v tší vzdálenosti od m sta než kompostárna nebo bioplynová stanice. P edpokládané umíst ní spalovny by bylo v pr myslové zón m sta Svitav, která se nachází na severovýchodním okraji m sta. Orienta ní náklady m sta spojené s vyt i ováním a svozem BRKO do spalovny: •

cca 3,5 – 4 mil.

Po ízení speciálního svozového vozu na BRKO K

127

•

Po ízení biokontejner k bytovým dom m (cca 50 ks)

cca 9 000 K /ks128

•

Náklady na vybudování spalovny

2 mld. K /kapacita

100 tis. tun /rok129 •

Provozní náklady na svoz bioodpadu, viz Tab. . 18

cca

18

mil

K /rok130 Protože se investi ní náklady spojené s vybudováním jedné spalovny na komunální odpad o kapacit 100 tisíc tun odpadu pohybují okolo 2 mld. K , nebyla by tato investice pro m sto Svitavy z finan ních d vod

reálná. Také vyprodukované

množství bioodpadu neodpovídá požadované kapacit spalovny. Svitavy by se musely spojit s okolními m sty a obcemi, minimáln z celého okresu i celé svozové oblasti Lika, a. s., aby se bioodpad hromadn pálil ve spalovn ve Svitavách. Otázkou je, zda by se v této situaci nevyplatilo odvážet bioodpad do již vybudované nejbližší spalovny. Nejbližší spalovna se nachází v obci Žichlínek, provozovaná firmou Asanace Žichlínek, nedaleko Lanškrouna. M sto Svitavy by mohlo finan ními prost edky pomoci zlepšit 127

Ing. Pavel ermák, pracovník M Ú Svitavy, odbor ŽP, 31. 3. 2008 Ceny k biopopelnicím, biokontejner m a domácím kompostárnám, Mevatec 129 Onder anin, 2003 130 Faršolasová, ekonomka, Liko Svitavy, a. s., 2008 128

54

stav stávající spalovny a zajistit si tak možnost dovážet do ní sv j bioodpad k likvidaci. Tato možnost by se, v p ípad varianty spalovna, jevila jako nejp ijateln jší. Vybudovat spalovnu o kapacit 100 tis. tun v hodnot cca 2 mld. K by nem lo ve skute nosti smysl. Tab. . 17 Investi ní náklady m sta spojené se zavedením nového systému vyt i ování BRO

Investi ní náklady

Celkem

Svozový v z na BRKO

4 mil. K

Biokontejnery 50 ks

450 000 K

Kompostéry 450 ks

630 000 K

Biopopelnice 450 ks

540 000 K

Spalovna

2 mld. K

2 004 450 000 K

2 005 620 000 K

P edpokládaná životnost 200 445 000 K kompostéru/biopopelnice/ biokontejner , … 10 let – ro ní investi ní náklady celkem Investi ní náklady na tunu 2 004 450 K BRO

200 562 000 K

2 005 620 K

Modrou barvou je znázorn na varianta A2 a A3, kdy m sto po ídí nádoby na bioodpad z vlastních zdroj

Zdroje: vlastní výpo et Pr m rné

množství

biologického

odpadu/rok

vyprodukovaného

.

ve

Svitavách: 1 000 t 131 Zisky m sta z provozu spalovny: Zisky z provozu spalovny by byly z prodeje elektrické energie z OZE do sít a z prodeje tepla podle zákona . 180/2005 Sb.. Teplo by se mohlo využívat pro vytáp ní blízkých pr myslových podnik 131

nebo pro technologické využití. Druhou možností

vlastní výpo et

55

využití tepla by bylo vytáp ní nedalekého panelového sídlišt namísto pr myslové zóny. U všech t ech variant B1, B2 a B3 jsou p edpokládané intervaly svozu biopopelnic a biokontejner následující: Tab. . 18 Intervaly svozu bioodpadu Objem /druh nádoby

Interval

110 –120 l – biopopelnice

1/14 dní, v letních m sících i 1/týden

1 100 - biokontejner

1/týden celoro n

Zdroj: Ing. Pavel ermák, pracovník M Ú Svitavy, odbor ŽP

3.5 Možnosti

financování

jednotlivých

variant

nakládání

s bioodpadem M sto Svitavy má t i možnosti, jak nová za ízení na zpracování bioodpadu financovat: •

z vlastních zdroj ,

•

z Opera ního programu životní prost edí: prioritní osa 4 – zkvalitn ní nakládání s odpady a odstra ování starých ekologických zát ží,

•

z úv ru.

Na základ informací z M stského ú adu ve Svitavách bylo zjišt no, že by m sto využilo finan ní prost edky z Opera ního programu životního prost edí. Pokud by m sto z tohoto opera ního programu pot ebné zdroje nezískalo, nem lo by jinou možnost, jak zabezpe it pln ní Sm rnice 99/31/EC. M sto nemá dostatek vlastních zdroj a necht lo by se zadlužit.

3.6 Porovnání efektivností zp sob

zpracování BRO a BRKO ve

Svitavách Orienta ní náklady domácností, p i zavedení nového systému nakládání s bioodpadem, jsou u všech variant stejné. Pohybují se v rozmezí cca 280 –300 K /rok, 56

s p edpokládanou životností nádob na bioodpad deset let. Z toho vyplývá, že domácnostem bude pravd podobn lhostejné, kterou z variant by m sto vybralo. Pouze by n kte í obyvatelé mohli odmítat spalovnu kv li emisím, nebo naopak up ednost ovat kompostárnu i bioplynovou stanici kv li možnosti odkupu hnojiva. Jiná situace by nastala, kdyby jednotlivé varianty výrazn

ovlivnily výši

poplatku za komunální odpad. Ve skute nosti se však poplatek nezvýší okamžit , m sto bude krýt ztrátu z vlastních zdroj .132 Následuje vyhodnocení jednotlivých variant A1-A3 a B1-B3: 1) Orienta ní investi ní náklady m sta na variantu B1 se pohybují v rozmezí 1 545 – 1 662 K /t133 a ro ní náklady v rozmezí 1 545 000 – 1 662 000 K /rok. Provozní náklady na zpracování by byly ve výši 320 K /t odpadu. Provozní náklady spojené se svozem by inily ro n cca 18 mil. K /rok. Maximální ro ní výnos (p i p edpokladu 100% prodeje vyprodukovaného množství kompostu a ušet ených náklad za hnojivo) by inil cca 190 000 K . Z toho je z ejmé, že výnosy z provozu kompostárny by nepokryly investi ní ani veškeré provozní náklady. Varianta B1 je tedy pro m sto neefektivní. M sto by ztrátu ve výši cca 19 mil. K /rok z provozu kompostárny a svozu bioodpadu muselo dotovat z jiných vlastních zdroj . Kompostárna by ve skute nosti nebyla umíst na v areálu sb rného dvora na ulici Olomoucká, ale v obci Kamenná Horka, kde se nachází odlou ené pracovišt Lika, a. s., a podobné za ízení je zde již v provozu. Tato obec je vzdálená cca 6 km od sb rného dvora, zp sobilo by to r st náklad

na pohonné hmoty, oproti variant

umíst ní kompostárny

v areálu sb rného dvora. U navržené varianty by došlo ve skute nosti ke zm nám, a to p edevším, že kompostéry, které by m ly domácnosti na svých zahradách by nebyly jejich majetkem, ale majetkem m sta. Samoz ejm ty domácnosti, které mají už vlastní kompostér by nemusely této služby od m sta využít. Nové kompostéry by m sto poskytovalo formou nájmu, kdy mezi m stem a konkrétní domácností by byla uzav ena nájemní smlouva. Takový systém již v praxi funguje nap . v Havlí kov

Brod . Obsah pronajatého

kompostéru by m sto vyváželo a používalo na hnojení m stské zelen . Sou asn 132 133

Ing. Pavel ermák, , pracovník M Ú Svitavy, odbor ŽP Kotoulová, 2007

57

by hned nedošlo ke zm n poplatku za odvoz komunálního odpadu. M stu by u této varianty B1 zna n

vzrostly náklady na po ízení cca 800 – 1000 ks

kompostér pro 7 tisíc obyvatel, kte í žijí v rodinných domech se zahradou. Stejná situace by byla i u po izování biopopelnic.134 2) K vybudování bioplynové stanice ve skute nosti dojde, tato situace výrazn m stu usnadní splnit požadavky Sm rnice 99/31/EC. Pokud by m sto samo budovalo bioplynovou stanici, investi ní náklady by se pohybovaly cca v rozmezí 2 945-3 062 K /t a 2 945 000 – 3 062 000 K /rok. Provozní náklady spojené se svozem by

inily ro n

cca 18 mil. K /rok, provozní náklady

bioplynové stanice 402 K /t. Maximální ro ní výnos z provozu bioplynové stanice by mohl init asi 2 559 150 K . Ztráta z provozu bioplynové stanice by se pohybovala asi ve výši 18 mil. K . Tato ztráta je o n co nižší než u varianty B1. M sto by ztrátu op t muselo dotovat z vlastních zdroj . Velkou výhodou varianty B2 je, že na rozdíl od varianty B1 má odbyt svého produktu zajišt n a tedy má zajišt nou i ur itou výši zisku. 3) Jediné možné umíst ní spalovny ve Svitavách by bylo v rámci pr myslové zóny. Protože je vybudování velmi nákladné a nebylo by ekonomické postavit malé za ízení, musely by se okolní m sta a obce domluvit na spole né výstavb . Investi ní náklady by se pohybovaly v rozmezí 2 004 450 - 2 005 620 K /t. . Provozní náklady spojené se svozem by inily ro n cca 18 mil. K /rok. Tato varianta

B3

by

byla

s bioodpadem. Jedním z cíl

nejnákladn jší POH

možností

ešení

nakládání

R je „nepodporovat výstavbu nových

spaloven komunálního odpadu ze státních prost edk . Komentá : v letech 2004 až 2006 nebyla podpo ena ze státních prost edk výstavba žádné nové spalovny komunálních odpad ani nová skládka. Zjišt ný trend: po 3 letech ú innosti POH lze konstatovat, že vývoj analyzované oblasti odpovídá zám r m plánu. Hodnocení: cíl POH

R je pln n.“135 Z toho lze usoudit, že by bylo velice

obtížné získat finan ní prost edky na vybudování spalovny od státu, i kdyby se jednalo o p erozd lované dotace z EU. Protože by investice na vybudování varianty B3 pro zpracování bioodpadu výrazn zatížila rozpo et m sta Svitavy, m sto by nem lo jinou možnost než zažádat o dotaci od státu nebo od EU. A jak 134

Ing. Pavel ermák, pracovník M Ú Svitavy, odbor ŽP, 31. 3. 2008 III Souhrnné vyhodnocení ú innosti na ízení vlády . 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodá ství eské republiky za období 2004 – 2006, 2007, str. 15

135

58

vyplývá z výše zmín ného cíle POH

R, m sto Svitavy by jen st ží pot ebné

dotace získalo. Z toho vyplývá, že by variantu B3 m sto z finan ních d vod zamítlo.

ZÁV R Cílem diplomové práce bylo analyzovat systém nakládání s bioodpady na Svitavsku s d razem na otázku, zda má smysl z ídit v rámci tohoto regionu systém ve ejných kompostáren. Na základ sesbíraných dat byly pro Svitavy navrženy t i varianty zp sob nakládání s bioodpadem, které by bylo možné aplikovat i ve zbylých m stech svozové oblasti Lika, a. s., neboli v regionu Svitavska. Za nejp ijateln jší variantu je považována varianta B2 vybudování bioplynové stanice. Z ídit systém ve ejných kompostáren se jeví jako neekonomický, hlavn z toho d vodu, že kompost nemá v sou asné dob

na trhu odbyt. Pro

tedy z izovat systémy, které jsou

neefektivní? U všech t ech variant B1, B2 i B3 byla zjišt na ztráta, náklady na provoz by byly ve skute nosti ješt vyšší, protože by musely být zohledn ny i administrativní náklady, r st cen energií a pohonných hmot, r st mezd atd.. Varianta B2 m la ztrátu nejnižší. M sto by se snažilo finan ní prost edky na vybudování bioplynové stanice získat z Opera ního programu životního prost edí: prioritní osa 4 – zkvalitn ní nakládání s odpady a odstra ování starých ekologických zát ží. Nepoužilo by rezervy z rozpo tu ani by si na tuto investici nevzalo úv r. Kdyby nebyla možnost získat dotace, m sto by nebylo schopné takové za ízení z vlastních zdroj vybudovat. Lze usoudit, že by m sto dobrovoln

žádnou z takovýchto investic nerealizovalo, protože kv li

ztrátovosti by to bylo neefektivní. Svitavy by do roku 2010 m ly splnit požadavky stanovené sm rnicí 99/31/EC, to znamená snížení ukládaného množství BRKO o 25 % oproti stavu z roku 1995, tedy snížení ukládaného množství na skládku o cca 250 t. To je uskute nitelné za p edpokladu, že bude využívat služeb bioplynové stanice v areálu místních jatek. M sto do ní bude odvážet veškerý odpad z ve ejné zelen a ze stravovacích za ízení, a to by m lo zajistit spln ní požadavk stanovených sm rnicí v první etap , tj. do roku 2010. 59

Vybudování tohoto nového systému je pouze reakcí na sou asnou legislativu v oblasti odpadového hospodá ství. Kdyby m sto nemuselo plnit požadavky legislativy, nejp ijateln jší variantou by bylo skládkování odpadu na skládce B ezinka, kde se za 1 t odpadu platí cca 600 K .136 Zam stnanci M stského ú adu Svitavy, odboru ŽP a Lika, a. s., doufají, že nedojde k zavedení úplné povinnosti vyt ídit veškerý bioodpad vzniklý ve m st

a následn

ho zpracovat. Mají obavy, že kvalita bioodpadu by zcela

nevyhovovala podmínkám pro zpracování v kompostárn ani v bioplynové stanici. Je to z d vod

špatných zkušeností s obyvateli, kte í jsou schopni do nádob na odpad

„naházet tém

cokoli.“

V úvodu diplomové práce byly položeny tyto zásadní otázky: Jak a pro se spot ebitelé v sou asné dob o odpadech rozhodují? Pro spot ebitelé v sou asnosti recyklují? Odpov di na otázky jsou následující: Spot ebitelé se v sou asné dob

o

odpadech rozhodují jinak než u ostatních statk a služeb. K odpadu nemají definovaná vlastnická práva, proto s odpady zacházejí neefektivn . Spot ebitelé v sou asné dob t ídí odpad, protože se jedná o morální prestiž. Mají pocit, že d lají pro životní prost edí n co dobrého. Neplynou jim z toho však žádné finan ní výhody. Spot ebitelé nejsou v sou asnosti finan n motivováni k tomu, aby odpad t ídili. asto ani neví, jak je dále s vyt íd ným odpadem nakládáno. Z celkového shrnutí stávajícího systému nakládání s odpady i s BRO, v rámci eské republiky vyplývá, že se jedná pouze o reakci na legislativní prost edí, a už na úrovni národní, nebo Evropské. Jde o administrativní pln ní cíl vedoucích ke zlepšení životního prost edí. Jestliže se budou dotovat výkupní ceny elektrické energie z OZE, ceny kompostu apod., nebudou mít tyto systémy smysl. Stejn tak to platí, pokud budou systémy na zpracování bioodpadu ztrátové a neefektivní.

136

ermák, 2008

60

P ÍLOHY P íloha 1: Celková mapa Svitav

P íloha 2: Jatka Svitavy na ulici Olomoucká

P íloha 3: Ulice Tolstého, Liko, a. s.

Zdroj: www.mapy.cz

61

P íloha 4: Ná rt bioplynové stanice

Zdroj: http://envi.vitkovice.cz/vyrobky-sluzby/bioplynove-stanice.php

P íloha 5: Nádoby na bioodpad

Biopopelnice Zdroje: www.mevatec.cz

Kompostéry 1. 4. 2008

62

25. 2. 2008

P íloha 6: Cíle POH Svitav Krátkodobé cíle

Název cíle

Odpov dnost

Termín

Pot eba zdroj

2005

ANO (poplatky)

Pravidelný svoz SKO všem obyvatel m a právnickým a

M sto;

fyzickým osobám oprávn ných

LIKO SVITAVY

k podnikání

p vodci odpad

s povinností ohlašování odpad

ANO Zahustit sí sb rných

M sto;

nádob na papír, plasty

LIKO SVITAVY

a sklo

p vodci odpad

250 000,- K 2005 Postupn do roku 2010

60.000,-K /rok do roku 2010 (z p íjmu EKO-KOM)

Provozování sb rného dvoru

m sto

2006

ANO (provozovatel sb rného dvora)

Podporovat kompostování BRKO p ímo u ob an Nabídnout školním za ízením se zahradou nacházejících se na

M sto; provozovatel

území m sta ú ast na

sb rného dvoru

projektu „Kompostování na školních zahradách“ za finan ní podpory m sta (nákup pom cek pro kompostování)

63

3 500,- K na školu 2006 (z rozpo tu m sta)

Zajistit odd lený sb r a využití biologicky rozložitelných komunálních odpad

Výchova a vzd lávání ob an

M sto; LIKO SVITAVY

ANO 2006 TS a LIKO

TS m sta Svitav

M sto

2005

ANO 20 000,- K /rok ( z rozpo tu m sta )

St edn dobé cíle Podporovat napln ní republikového a krajského cíle POH na zvýšení materiálového

M sto

2010

Neur eno

využití komunálních odpad na 50 % do roku 2010

Podporovat výstavbu a provoz kompostárny na

M sto,

kompostování BRO

LIKO SVITAVY;

pocházejících z území

p ípadn jiný subjekt

2010

3 - 5 mil. K LIKO nebo jiný subjekt

m sta

Podporovat republikový cíl snížit hmotnostní podíl

M sto,

odpad ukládaných na skládky o 20% do

ANO 2010 ( LIKO )

LIKO SVITAVY

roku 2010 ve srovnání s rokem 2000

Snížit skládkování spalitelných odpad Podporovat kompostování BRKO p ímo u ob an Dlouhodobé cíle

M sto, 2010

NE

LIKO SVITAVY ANO M sto; provozovatel sb rného dvora

2008

Provozovatel sb rného dvora

Snížit skládkování kal

Provozovatel OV,

z OV skládky

provozovatel skládky

2013

NE

Zdroj: CD- Plán odpadového hospodá ství p vodce odpad m sta SVITAVY, erven 2005, str. 13 – 21

Poznámka ke st edn dobému cíly Podpora kompostování BRKO p ímo u ob an , v letošním roce 2008 tento cíl zatím realizovaný nebude. Bude to sou ástí až další fáze pln ní povinností sm rnice 99/31/EC.

64

P íloha 7: innosti firmy Liko Svitavy, a. s. a) pro obce •

„sb r a svoz komunálního odpadu

•

nakládání s nebezpe ným odpadem (provozování recykla ních dvor , mobilní svozy)

•

sb r a svoz vyseparovaných složek komunálního odpadu (papír, plasty, sklo)

•

svoz velkoobjemového odpadu

•

evidenci odpadu

•

evidence a p íprava podklad v rámci spolupráce s firmou EKOKOM a. s.

•

provoz t ídící linky na papír a plasty

•

provoz sb ren druhotných surovin b) pro firmy

•

pomoc p i zakládání hospoda ení s odpady a zajišt ní odstran ných navržených odpad

•

sb r, svoz a odstran ní odpad kat. O a N

•

evidence a poradenství v oblasti odpadového hospodá ství

•

vyhotovení ro ních p ehled odpad , pr b žná evidence odpadu c) pro všechny

• prodej všech druh odpadových nádob“ 137

137

Liko Svitavy, a. s.

65

P íloha 8: Seznam techniky Lika a. s. pro svoz komunálního odpadu

Svozová technika LIKO SVITAVY a. s. typ vozidla MAN / HALLER

druh vozidla Lineárpres

SPZ SYH 61-65

využití

objem nástavby

Svoz odpadu

nosnost

po izovací cena

odpisy

15 m

5 000 kg

rok výroby

2001 Svitavy

st edisko

3 814 683,-

3 814 383,-

2000 Litomyšl

MAN / HALLER

Lineárpres

SYH 10-88

Svoz odpadu

15 m

5 000 kg

3 620 032,-

3 620 032,-

MAN / HALLER

Lineárpres

1E1 8528

Svoz odpadu

15 m

5 000 kg

2002 Poli ka

3 733 675,-

3 345 375,-

2005 Svitavy

MAN / HALLER

Lineárpres

2E0 50-40

Svoz odpadu

22 m

10 000 kg

4 033 950,-

1 643 836,-

MAN / Geesink

Lineárpres

1E5 4143

Svoz odpadu

5m

3 100 kg

2003 Litomyšl

2 601 301,-

1 854 730,-

2004 Svitavy

MAN

jednoram. Nosi kont

1E7 38-01

odvoz odp. na skládku

8 000 kg

2 209 474,-

1 171 022,-

MAN

jednoram. Nosi kont

2E1 6120

odvoz odp. na skládku

8 000 kg

2006 Svitavy

998 600,-

998 600,-

odvoz odp. na skládku

8 400 kg

1997 Svitavy

1 403 920,-

1 403 920,-

LIFT

jednoram. Nosi kont

SY 98-06

( hydraulická ruka )

svoz skla

vlek

SY 80-21

p eprava kontejner

19 500 kg

1992 Svitavy

535 000,-

535 000,-

vlek

SY 81-04

p eprava kontejner

16 500 kg

1993 Svitavy

545 000,-

545 000,-

p eprava kontejner

16 500 kg

1992 Svitavy

205 018,-

146 180,-

1989 Svitavy

vlek

1E0 4468

LIAZ RN – 8012

dvouram. Nosi kont.

SY 00-42

svoz odpadu

7 540 kg

398 127,-

398 127,-

LIAZ

lanový nosi kont.

SY 77-96

svoz odpadu

8 700 kg

1992 Svitavy

1 092 236,-

1 092 236,-

AVIA D 90

valník

1E7 31 34

p eprava O, NO odpadu

4 000 KG

2004 Svitavy

1 226 190,-

649 883,-

AVIA A31

valník

1E2 02-27

p eprava O, NO odpadu

2 675 kg

1989 Svitavy

154 517,-

154 517,-

p eprava O, NO odpadu

2690 kg

2004

p eprava O, NO odpadu

1 950 kg

1990 Svitavy

462 960,-

462 960,-

1989 Svitavy

304 919,-

217 713,-

2008 Svitavy

3 310 960,-

vlek AVIA AVIA A31

nosi kontejner hydraulická ruka

MULTICAR MAN

1E20150

svoz skla p eprava O, NO odpadu

ramenový nosi

1490

svoz skla, p epravy odpadu

Zdroj: Ing. Pavel ermák, pracovník M Ú Svitavy, odbor ŽP, 2008

66

-

P íloha 9: Produkce odpad podle vybraných oddíl OKE v roce 2006 v tis. t

Podniková produkce odpad

v tom odpady nebezpe né

ostatní

Index 2006/2005

21 264

1 290

19 974

98

Celkem

z toho:

oddíl OKE

odpad ze zem d lství a lesnictví

01-02

315

5

310

68

odpad z dolování a t žby

10-14

472

24

447

73

pr myslový odpad

15 - 37

6 866

694

6 172

114

odpad z energetiky (mimo radioaktivního)

40

2 075

33

2 043

90

odpad ze stavebnictví

45

8 380

93

8 286

92

odpad z dopravy

60

329

19

310

117

odpad z odstra ování odpadních vod, pevného odpadu a išt ní m st

90

1 218

374

844

106

3 363

17

3 346

106

komunální odpad

3 039

8

3 031

103

Celková produkce odpad

24 627

1 307

23 320

99

Odpad z obcí z toho:

Zdroj: eský statistický ú ad, 2008

67

P íloha 10: Ceny zem d lských hnojiv na trhu P ípravek CAMPOFORT Plus

CAMPOFORT Gar. P

CAMPOFORT Gar. K

CAMPOFORT Gar. Ca

CAMPOFORT Spec. B

CAMPOFORT Spec. Zn

CAMPOFORT Spec.Mn

CAMPOFORT Spec. Fe

CAMPOFORT Forte

Zdroj: http://www.zetaspol.com/

Balení

Cena ks ks

20 lt 500 lt 1000 lt 20 lt 500 lt 1000 lt 20 lt 500 lt 1000 lt 20 lt 500 lt 1000 lt 20 lt 500 lt 1000 lt 20 lt 500 lt 1000 lt 20 lt 500 lt 1000 lt 20 lt 500 lt 1000 lt 20 lt 500 lt 1000 lt

449,11200,22420,590,14750,29500,567,14160,28320,496,12390,24780,520,12980,25960,520,12980,25960,449,11210,22420,756,18880,37760,708,17700,35400,-

11. 4. 2008

68

P ípravek CAMPOFORT retafos

CAMPOFORT Fortestim alfa CAMPOFORT Fortestim beta CAMPOFORT Fortestim gama CAMPOFORT Ultra Ca

HO

ÍK 140

SÍRA 165

BÓR 150

Balení

Cena ks

20 lt 500 lt 1000 lt 21 lt 630 lt 980,21 lt 630 lt 1000 lt 21 lt 630 lt 980 lt 20 lt 500 lt 1000 lt 20 lt 500 lt 1000 lt 20 lt 500 lt 1000 lt 20 lt 500 lt 1000 lt

685,17110 34220 992,29736,46256,992,29736,46256,992,-. 29736,46256,850,21240,42480,590,14750,29500,520,12980,25960,1039,25960,51920,-

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMEN PRAMENY PRO PRAKTICKOU •

ÁST

Veškerá data a údaje jsou získané z dokument poskytnutých od Ing. Pavla ermáka, pracovníka M stského ú adu Svitavy odbor ŽP a to od íjna 2007 – duben 2008. LITERATURA

1)

AMROVÁ, Lenka (ed.): Ekonomie a životní prost edí – nep átelé,

i

spojenci?, 1. vydání, Praha, Alfa Publishing: Liberální institut 2007, str. 351 – 380, 219 – 240, ISBN 978-80-86389-47-9 2)

ERMÁK, Pavel: Poplatek za odpad, Naše m sto – svitavský kulturní a

informa ní m sí ník, leden 2008, str. 2 3)

CHORAZY, Tomáš – VYMAZAL, Petr – LÉTALOVÁ, Markéta – Tranzer

Consulting, s. r. o.: Transfer know-how p i tvorb efektivního kompostování na jižní Morav , Analytická ást – mikroregion Hustope sko, Brno, 2007 4)

–jhm-: Don´t waste waste aneb Odpad je zdroj, Odpady . 9, 2007, str. 9 – 10

5)

JÍLKOVÁ, Ji ina: Dan , dotace a obchodovatelná povolení – nástroje ochrany

ovzduší a klimatu, Praha, IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s. 2003, ISBN 80-86684-04-0 6)

Ministerstvo životního prost edí

R: III Souhrnné vyhodnocení ú innosti

na ízení vlády . 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodá ství

eské republiky za

období 2004 – 2006, (Druhá hodnotící zpráva o pln ní na ízení vlády . 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodá ství eské republiky), Praha, prosinec 2007 7)

Ministerstvo životního prost edí

R: Realiza ní program pro biologicky

rozložitelné odpady, 2004 8)

ODBOR ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ M Ú SVITAVY: Svitavy – životní

prost edí 2006, kv ten 2007, str. 73 – 79 9)

Redakce: Rádce ob ana, Naše m sto – svitavský kulturní a informa ní

m sí ník, duben 2008, str. 1, p íloha 10)

ROTHBARD, Murray N.: Zásady ekonomie – od lidského jednání k harmonii

trhu, Praha, Liberální institut 2005, ISBN 80-86389-27-8 69

-

11)

SLAVÍK, Jan a kolektiv: Ekonomické modely hodnocení komplexních náklad

v odpadovém hospodá ství, Praha, IREAS o. p. s. 2004, ISBN 80-86684-23-7 12)

ŠAUER, Petr – LIVINGSTON, Marie a kol.: Ekonomie životního prost edí a

ekologická politika, Praha, Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského seminá e 1996, str. 134 – 159, ISBN 80-902168-0-3 13)

ŠAUER, Petr a kol.: Jak (ne)platit za domovní odpad, Praha, 2003, ISBN 80-

245-0638-6 14)

Š ASTNÁ, Jarmila: Odpady pro nás p edstavují zajímavý zdroj energie,

Odpady . 9, 2007, str. 7 – 8 15)

URBANOVÁ, Tereza – ŠÍMA, Josef: Tržní p ístupy k ochran

životního

prost edí, Praha, Nakladatelství Oeconomica 2004, str. 10 – 14, ISBN 80-245-0766-8 16)

VL KOVÁ, Jitka (ed.): Pr vodce ochranou životního prost edí pro ve ejnou

správu, Praha, IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s. 2008, ISBN 978-8086684-49-9, str. 61-113 INTERNET 1)

Auto i p ísp vk : Sborník p ednášek konference Odpady a obce, Hospoda ení

s komunálními odpady – SALVÍK, Jan: Ekonomické nástroje v odpadovém hospodá ství

obcí,

Odpadové

dny

2006.

P ístup

z internetu:

http://www.ekokom.cz/assets/Sbornik_konference_ODPADY_a_OBCE_2006.pdf 8. 4. 2008 2)

BORŠIOVÁ - KUBIZ ÁK: Predikce poptávky po pr myslovém kompostu a

jeho vstupních surovinách a možnosti její stimulace, Bá ské projekty Teplice a. s., Teplice

2003

(citace

list

20-

21).

P ístup

z internetu:

http://www.ecmost.cz/ver_cz/odpady/Poh/poh_download/prumyslovy_kompost.pdf 18. 10. 2007 3)

BYLUND, Per: The Recycling Myth, Mises Institut, 2008. P ístup z internetu:

www.mises.org/story/2855 4)

11. 3. 2008

Ceny k biopopelnicím, biokontejner m a domácím kompostárnám. P ístup

z internetu: www.mevatec.cz 1. 4. 2008 5)

CORDATO, Roy. E.: Don´t Recycle: Throw It Away!, Free Market

Newsletter, 1996. P ístup z internetu: www.mises.org/journals/fm/fm1295.asp 11. 3. 2008

70

6)

ERNÍK, Bohumil - TICHÁ Marie: ZÁV RE NÁ ZPRÁVA PODÚKOLU 3:

EKOLOGICKÉ Hodnocení DRUHOTNÝCH SUROVIN - Program výzkumu a vývoje MŽP R VaV/720/2/00: „Intenzifikace sb ru, dopravy a t íd ní komunálního odpadu“, Praha, Karlova Universita, 2003 7)

Energetický regula ní ú ad: Cenové rozhodnutí Energetického regula ního

ú adu . 7/2007, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elekt iny z OZE …2007. P ístup z internetu: http://www.eru.cz/edoc/cr_e/er_cr_7_2007_oze.pdf 8)

FEDAKO, Jim: Recycling: What a Waste!, Mises Institut, 2005. P ístup

z internetu: www.mises.org/story/1911 9)

11. 3. 2008

Hnutí duha: Vlád hrozí recykla ní fiasko, varuje nová zpráva, 2008. P ístup

z internetu: http://www.hnutiduha.cz/index.php?cat=zpravy&id=569 10)

eské republiky za rok 2004, Praha, MŽP 2006. P ístup z internetu:

www.infoodpady.cz/download.asp?id=110 HULEŠ,

Ludvík:

22. 11. 2007

Kompostování

v ohradách.

http://biom.cz/index.shtml?x=1998339 12)

10. 3. 2008

Hodnotící zpráva o pln ní na ízení vlády . 197/2003 Sb., o Plánu odpadového

hospodá ství 11)

5. 4. 2008

P ístup

z internetu: 10. 4. 2008

KOTOULOVÁ, Zdenka: Výzkumný projekt programu MŽP: Strategie

prevence vzniku a t íd ní využitelných složek komunálního odpadu na obecní úrovni a formování trhu s vyt íd nými surovinami v eské republice, podklady pro analýzu systém , Praha 2007 13)

KOTOULOVÁ, Zdenka – VÁ A, Jaroslav: P íru ka pro nakládání

s komunálním bioodpadem, Edice „Na pomoc praxi v odpadovém biohospodá ství“ Svazek I., Ministerstvo životního prost edí,

eský ekologický ústav, Praha 2001.

P ístup

z internetu:

http://aa.ecn.cz/img_upload/267d7a1293b5aa53e374ea30d66848d6/Odp_nk01.pdf 11.10.2007 14)

Liko Svitavy, a. s., P ístup z internetu: http://www.likosvitavy.cz/ 3. 3. 2008

15)

Ministerstvo životního prost edí

R: D vodová zpráva. P ístup z internetu:

http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPKPFOH6B4L/$FILE/OL-DUVZPR080228.pdf 16)

2. 4. 2008

Obce budou zajiš ovat i t íd ní biologického odpadu, 2008. P ístup z internetu:

http://www.ekodomov.cz/index.php?id=singleview_komunit_komp&tx_ttnews[tt_news ]=308&tx_ttnews[backPid]=20&cHash=9eb78c7678

71

10. 4. 2008

17)

ONDER ANIN:

Ji ínské

diskusní

fórum,

2003.

P ístup

http://www.jicimscko.cz/forum/reas.php?id=300&id_answer=312&v… 18)

z internetu: 2. 4. 2008

Opera ní program životního prost edí pro období 2007 –2013, Ministerstvo

životního prost edí, Praha, 2007. P ístup z internetu: http://www.env.cz/AIS/webpub.nsf/$pid/MZPPBFL1ROPT/$FILE/opzp_prosinec_07_finalni_cz.pdf 18. 3. 2008 19)

Plán odpadového hospodá ství: V stník Ministerstva životního prost edí,

ro ník

XIII,

íjen

2003,

str.

12.

P ístup

z internetu:

http://www.env.cz/www/zamest.nsf/defc72941c223d62c12564b30064fdcc/2c7cb0f9ea5 981ffc1256b3c0048ada9/$FILE/POH%20CR_kompletni%20dokument.pdf 22. 11. 2007 20)

Projekt ov il použití rozložitelných sá k na bioodpad, Odpady 2007. P ístup

z internetu: http://odpady.ihned.cz/?secpart=_clanek_geejd_ih_ 21)

SAPÍK, Lukáš: Na skládkách v

5. 4. 2008

R kon í t etina biologicky rozložitelných

odpad , Ekolist. P ístup z internetu: http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2008126 25. 2. 2008 22)

Spalovna

vs.

Skládka,

Odpady,

leden

2008.

P ístup

http://www.odpady.wbs.cz/Spalovny_vs_Skladky.html 23)

Tabulky

íselných

údaj

o

odpadu

z internetu: 2. 4. 2008

SÚ,

P ístupy

z internetu:

http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/6300376866/$File/20010703.xls 18. 10. 2007, http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/6300373E8A/$File/20010701.xls 18. 10. 2007 24)

Úplné zn ní zákona . 185/2001 Sb., o odpadech a o zm n n kterých zákon ,

ve zn ní pozd jších p edpis , s vyzna ením navrhovaných zm n. P ístup z internetu: http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPKPFOH6B4L/$FILE/OLUPLNEZNENI-080228.pdf 25)

2. 4. 2008

Ú ední v stník Evropské unie: Sm rnice 99/31/EC o skládkách odpad . P ístup

z internetu:

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/dd/15/04/31999L0031CS.pdf 5. 10. 2007

26)

VRBOVÁ, Martina: Ekonomika odpadového hospodá ství v obcích R, str. 72

- 75; Sborník p ednášek konference Odpady a obce (13. a 14. 6. 2007, Luha ovice) – Hospoda ení s komunálním odpady, Odpadové dny 2007. P ístup z internetu: http://www.ekokom.cz/assets/SBORN_K_07.pdf 72

7. 11. 2007

27)

Vybrané

statistické

údaje

za

obec,

P ístup

z

internetu:

http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=MOS+ZV01&kapitola_id=5&kontext=t &razeni=ta&pro_2008436=577731 28)

3. 3. 2008

Vyhláška 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. P ístup

z internetu: http://www.env.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/A 39F9165AB5621D1C125701300452131/$file/OL-VYH383_01_NAKLODPADY050601.doc 29)

Využití

22. 11. 2007 kompostu;

P ístup

http://www.ekodomov.cz/index.php?id=vyuziti_kompostu 30)

11. 10. 2007

Zákon . 180/2005 Sb., O podpo e využívání obnovitelných zdroj . P ístup z

internetu: http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPTSFGAIWB6 31)

z internetu:

29. 3. 2008

Zákon . 185/2001 Sb., O odpadech a o zm n n kterých dalších zákon .

P ístup

z internetu:

http://www.env.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/8f c3e5c15334ab9dc125727b00339581?OpenDocument

25. 2. 2008

CD 1)

KLATOVSKÝ, Vladimír – PAVEL, Zden k: Plán odpadového hospodá ství

p vodce odpad m sta SVITAVY, Informa ní p ehled (CD ROM), ISES, s.r.o, Praha, 2005

73

SEZNAM TABULEK A GRAF TABULKY Tab. . 1 Kvantifikace scéná

nakládání s komunálním odpadem

Tab. . 2 Porovnání scéná Tab. . 3 Druhy odpad podle Katalogu odpad tvo ící BRKO Tab. . 4 Svitavy v íslech Tab. . 5 Kvantifikovaný popis vývoje celkové produkce komunálních a dalších odpad m sta Svitavy Tab. . 6 Množství vyprodukovaného BRKO v letech 2004 –2007 ve Svitavách Tab. . 7 Intervaly svozu nádob na KO ve Svitavách Tab. . 8 Investi ní náklady domácnosti p i po ízení vlastních nádob na bioodpad Tab . 9 Schéma vyt íd ní BRKO a jeho zpracování ve ve ejné kompostárn Tab. . 10 Investi ní náklady m sta spojené se zavedením nového systému vyt i ování BRO Tab. . 11 Zisky z prodeje kompostu Tab. . 12 Schéma vyt íd ní BRKO a jeho zpracování v bioplynové stanici Tab. . 13 Investi ní náklady m sta spojené se zavedením nového systému vyt i ování BRO Tab. . 14 Zisky z prodeje elektrické energie z OZE Tab. . 15 Ro ní p edpokládaná výroba el. energie a tepla z bioplynu Tab. . 16 Schéma vyt íd ní BRKO a jeho zpracování ve spalovn Tab. . 17 Investi ní náklady m sta spojené se zavedením nového systému vyt i ování BRO Tab. . 18 Intervaly svozu bioodpadu GRAFY Graf . 1 Srovnání celkových náklad p i p sobení plateb a limit Graf . 2 Podíl odpad odstran ných skládkováním v R v letech 2000 - 2006 Graf . 3 Celková produkce odpad v R v letech 2000 – 2006 ve vztahu k výši HDP Graf . 4 Produkce hmotnostn nejvýznamn jších odpad M sta Svitavy v roce 2004 (t) Graf . 5 Celková produkce a nakládání s odpady M sta Svitavy v roce 2004 Graf . 6 Celková produkce komunálních odpad M sta Svitavy v období 2001-2004

74

SUMMARY, KEYWORDS, JEL CLASSIFICATION Summary: The main aim of this diploma work is to analyze the system of handling of bio waste in the Svitavy Region with an emphasis on the question whether these is any sence to start a system of public composting plants within this region. Theoretical part is devoted to the behavior of consumers concerning their production and waste handling ways. Analytical part is targeted at current state of dealing with bio waste in the Czech Republic and also at driving forces which take part in this state. Special attention is given to the current legislative impacts that regulates handling of organic waste not only in the Czech Republic but also within the European Union (directive 99/31/EC). Data from Liko Svitavy refuse collection was used for the practical analysis. Based on knowledge from analytical part and collected data these was a system of handling of bio waste in the Svitavy Region suggested at the same time an emphasis was put on the queestion how this system will charge the village budget. An analysis of the resources of financing of suggested system infrastructure is enclosed. Keywords: •

waste,

•

recycling,

•

composting,

•

biodegradable waste.

JEL Classification: •

Q500

•

Q530

75