Problematika nakládání s bioodpady z pohledu měst a obcí Mgr. Pavel Drahovzal předseda Komise životního prostředí Předsednictva Svazu měst a obcí České republiky Ing. Bc. Barbora Fűrstová Oddělení legislativně-právní Kancelář Svazu měst a obcí České republiky
Biologicky rozložitelné komunální odpady - BRKO
- vize SMO ČR = „Strategie rozvoje nakládání s odpady“ (2008), aktualizace (2011) K dispozici na www.smocr.cz
2
Biologicky rozložitelné komunální odpady Pro potřeby Strategie rozdělen na 4 skupiny podle žádoucího způsobu nakládání: • Recyklovatelné BRKO - oddělený sběr a recyklace (papír, textil, dřevo) • Bioodpad – (rostlinný, ze zeleně) – aerobní a anaerobní digesce (kompostárny, bioplynové stanice) • BR Směsný komunální odpad – nyní z 88 % skládkován – energet. využití • Objemný odpad – nyní skládkován – dotřídění na využitelné složky, využití 3
Biologicky rozložitelné komunální odpady • Cíl daný směrnicí o skládkách odpadů (1999/31/ES): Snížit max. množství BRKO ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil: • V roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních • V roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních • V roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních - referenční rok 1995
4
Prognóza produkce komunálních odpadů (tis. tun)
5
Současná legislativa • od 2006 § 10a zk. o odpadech – komunitní kompostování • komunitní kompostování - systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost • Obec MŮŽE stanovit OZV systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce. 6
Komunitní kompostárny • Provozují většinou sami producenti bioodpadu = údržby parků, technické služby, zahradnické provozy • Často jsou také uživateli vyrobeného kompostu • Provozovatelé dotují z jiných podnikatelských aktivit, produkce kompostu není výnosná, minimální poptávka dřívějšího hlavního odběratele – zemědělství
7
Současné problémy Díky neujasněné typizaci zařízení a neevidování malých zařízení v obcích není zcela známo, jaká zařízení jsou v ČR k dispozici pro zpracování komunálního bioodpadu. Zařízení podpořená z veřejných prostředků nemají jasnou koncepci využití výstupních produktů a tudíž ekonomické i technické problémy s tím související.
8
BRKO - Opatření a nástroje • Podpora využití kompostů v zemědělství jako náhrada průmyslových hnojiv (spolupráce s MZe) • Revize metodiky výpočtu množství skládkovaného BRKO podle směrnice o skládkování
9
BRKO - Opatření a nástroje • Vymezení pojmů BRKO rostlinného a živočišného původu a jim odpovídajících vhodných způsobů k nakládání nimi • Zavedení zákonné povinnosti obcí stanovit OZV systém odděleného sběru bioodpadů rostlinného původu od občanů a příp. dalších zapojených původců (vč. prevence - domácí kompostování, komunitní a centrální kompostování; možný i oddělený sběr živočišného BRKO z jídelen a stravoven - anaerobní digesce)
10
BRKO - Opatření a nástroje • Zajištění využití odděleně sebraných odpadů z veřejné zeleně • Zavedení zákonné povinnosti obcí stanovit OZV systém odděleného sběru objemného odpadu od občanů a příp. dalších zapojených původců (sběrné dvory, sběrná místa, mobilní sběr...) • Zákaz skládkování odděleně sebraných bioodpadů nebo odpadů z údržby zeleně
11
Jednání s MZe (MŽP) Cíle • Zásadním způsobem zvýšit využívání kompostů na zemědělské půdě (ZP) • Podpory pro kompostování nastavit tak, aby výstupy kompostování směřovaly k využití na ZP • Koncepci nakládání s BRO uzpůsobit tak, aby logistika i ekonomika systému nahrávala zemědělskému využití odpadů
12
Integrovaný systém nakládání s odpady
Systém, umožňující optimálním nastavením jednotlivých procesů a prvků trvale udržitelné řešení odpadového hospodářství v určitém prostoru a časovém horizontu.
13
Hlavní cíle ISNO • omezovat vznik odpadů • minimalizovat skládkování odpadů • maximalizovat využívání odpadů ve vazbě na další průmyslové segmenty (energetika, zemědělství, výroba z druhotných surovin apod.) v regionu • optimalizovat veškeré činnosti v odpadovém hospodářství s ohledem na vynaložené náklady a ekonomickou udržitelnost • zajistit dlouhodobou stabilitu odpadového hospodářství v regionu 14
Role v ISNO • Občan – spotřebitel – rozhoduje o množství produkovaných odpadů a nakládání s nimi • Obce a města – původci a majitelé odpadů – určují podmínky shromažďování a způsobu sběru na svém území, komunikují s občany a kontrolují dodržování podmínek systému, vybírají úhradu nákladů systému nakládání s KO na svém území od občanů.
15
Role v ISNO • Kraje – tvoří koncepce systému a rozvíjí potřebnou infrastrukturu z hl. technické vybavenosti území k nakládání s komunálními odpady, poskytují veřejné dotace na rozvoj ISNO • Soukromý sektor, průmysl – původce odpadů ale rovněž realizátor odpadových služeb, zajišťovatel zpětného odběru, zpracovatel odpadů
16
Procesy a zařízení v ISNO • Klíčová – systémy svozu, sběru, dotřídění a úpravy odpadů, ZEVO (SKO a BRKO), zařízení pro využití vhodných BR odpadů z obcí (kompostárna, bioplynová stanice) • Nutná pro zajištění funkčnosti (zařízení nadregionálního nebo mezinárodního významu) - zařízení pro využití druhotných surovin, demontážní linky na vybrané výrobky včetně autovraků, zařízení pro využití nebo odstranění NO • Doplňková (v případě krizového vývoje mohou být nestabilním prvkem) - výkupny odpadů, mechanicko-biologická úprava odpadů a využití energetické frakce odpadů z této úpravy v cementárnách 17
Děkuji za pozornost. www.smocr.cz
[email protected]
18
