PROBLEMATIKA SPRÁVNÍCH POPLATKŮ Z POHLEDU FINANČNÍHO ÚŘADU

Právnická fakulta Masarykovy univezity Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

PROBLEMATIKA SPRÁVNÍCH POPLATKŮ Z POHLEDU FINANČNÍHO ÚŘADU

Šárka Opletalová Akademický rok 2005/2006

Čestné prohlášení „Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Problematika správních poplatků zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny“.

Bakalářská práce Správní poplatky z pohledu finančního úřadu

Problematika správních poplatků z pohledu finančního úřadu Obsah: 1. Úvod

3

2. Poplatník správních poplatků na finančním úřadě

5

2.1. Soudní exekutor jako poplatník správních poplatků

7

3. Nejčastější placené správní poplatky na finančních úřadech

9

3.1. Další správní poplatky placené na finančních úřadech

12

3.2. Vyměřování, placení a vymáhání správních poplatků na finančních úřadech

14

4. Dohled územních finančních orgánů na příjmy státního rozpočtu

17

5. Odvody za porušení rozpočtové kázně

19

6. Úkony osvobozené od správního poplatku

20

6.1. Osvobození od správního poplatku

22

6.2. Zásah do listiny

23

6.3. Placení správních poplatku

26

6.4. Vracení správního poplatku

27

7. Evidence správních poplatků na finančním úřadě

29

8. Závěr - návrh na průkaznou evidenci správních poplatků

32

9. Resumé

34

10. Seznam použité literatury

35

Šárka Opletalová, bakalářské studium Veřejná správa, akademický rok 2005/2006

2


1.

Úvod Jako téma bakalářské práce jsem si zvolila problematiku vybírání a účtování

správních poplatků na finančním úřadě, protože pracuji jako metodička účetnictví státního příjmu na Finančním ředitelství v Brně. Z pohledu své praxe vidím v této oblasti mnoho nedořešených otázek, zejména v evidenci správních poplatků. Největší problém spatřuji v neexistenci jednotné metodiky evidenčních postupů ze strany Ministerstva financí. Byla vydána pouze doporučení, ze kterých jsme vycházely při tvorbě interních postupů, závazných pro finanční úřady, určených správcům daní a pracovnicím účtáren v působnosti Finančního ředitelství v Brně. Ministerstvo financí tuto oblast považuje za okrajovou. Mohu pouze konstatovat, že platby správních poplatků jsou považovány pouze za jakýsi „zrychlený přesun prostředků do státního rozpočtu“. S účinností zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

1)

, od 16. ledna 2005 však došlo na finančních úřadech

k určitým kompetenčním sporům, o kterých se ve své práci zmíním. V poznámkách pod čarou považuji za vhodné uvést novely zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ke kterým došlo v průběhu roku 2005 2). Zmíním se o některých typických příkladech ze své dohlídkové činnosti na finančních úřadech, i o případech, kdy byl učiněn pokus podvést správce daně. Závěrem zde uvedu svůj návrh na průkaznou evidenci správních poplatků. ________________________________________________________________________ 1)

V dalších kapitolách bude použita zkratka „ZSP“ Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů nabyl účinnosti dne 16.

2)

ledna. 2005 a byl změněn zákonem č. 217/2005 Sb., o změně zákona o spotřebních daních a dalších zákonů s účinností ode dne 3. června. 2005 a zákonem č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejíchž držení se v ČR omezuje, s účinností ode dne 16. června. 2005. Dále byl změněn zákonem č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých


3


pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů s účinností od 1. ledna 2006, zákonem č.361/2005 Sb., kterým se mění zákon číslo 143/2001 Sb. , o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony s účinností od 1. října 2006, a zákonem č. 553/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 242/2000 Sb. , o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb. , o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. , a některé další zákony, s účinností ode dne jeho vyhlášení, od 9. prosince 2005 Pro daňovou správu však byla nejvýznamější

změna zákona č. 634/2004 Sb., zákonem č.

444/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb. , o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony. Tento dlouho očekávaný zákon byl vyhlášen dne 12. října 2005. Další změna, která se dotkla daňové správy byla učiněna zákonem č. 545/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a některé související zákony, vyhlášený dne 8. prosince 2005. Tento zákon nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl vyhlášen. Zde došlo k nejasnostem v metodickém výkladu při účtování správních poplatků soudním exekutorům, o kterých se zmíním v kapitole 2.1.


4


2. Poplatník správního poplatku na finančním úřadě Správní poplatky 3) jsou zařazeny pod legislativní zkratku „daň“

4)

. O dani ve své

práci hovořím také ve smyslu položky osobního daňového účtu daňového subjektu. Jedná se zejména o daň z nemovitosti, DPH, daň z příjmů fyzických a právnických osob, daň z převodu nemovitosti, odvod za porušení rozpočtové kázně a pod., K uvedeným daním se na finančních úřadech váží procesy o kterých se zmiňuji níže. Z hlediska výkladu ZSP je však třeba vzít v úvahu skutečnost, že podle ZSP nepostupují jen územní finanční orgány, kterým se budu věnovat ve své práci, ale také celní správa, a mnoho dalších státních orgánů včetně orgánů územní samosprávy, které procesně využívají především správní řád. Tento zákon upravuje problematiku správních poplatků a výkon jejich správy. Pro subjekty vybírající SP, tedy i pro finanční úřady se zavádí jednotná legislativní zkratka „správní úřad“ 5). Pro předměty poplatků, například správní řízení upravené zvláštním právním předpisem, se zavádí legislativní zkratka „úkon“. Tyto zpoplatňované úkony jsou vymezeny v jednotlivých položkách sazebníku, které obsahují i případná osvobození od SP, úkony, které nejsou předmětem SP, eventuelně zmocnění a poznámky. Dále je zde uvedeno, ve kterých případech se SP nevybírá. 6) Ve své praxi se setkávám i s případy, zejména po nabytí účinnosti novely ZSP, že na finanční úřad chodí žádat o různé úkony občané, kteří nejsou daňovými subjekty a na žádném finančním úřadě nejsou registrováni ani jako plátci pokuty. K osobě poplatníka správního poplatku cituji: „Poplatníkem SP je fyzická nebo právnická osoba, která podala žádost nebo jiný návrh ________________________________________________________________________ 3)

Dále jen „SP“ Uvedenou v ust. § 1 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSDP“), při jejich správě se tedy postupuje podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a podpůrně dle ZSDP. 5) § 1 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 6) § 2, odst.1 a 2 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 4)


5


k provedení úkonu, a nebo osoba, v jejímž zájmu nebo věci byl úkon proveden. Pokud vznikne povinnost zaplatit SP za týž úkon více poplatníkům, zaplatí jej společně a nerozdílně, nestanoví-li sazebník jinak“

7)

Z pohledu finančního úřadu je to ve většině případů daňový subjekt, poplatník, nebo plátce daně, dále se může jednat o právního nástupce fyzické, či právnické osoby, která je jako subjekt vymezena zákonem 8) . K další zákonné úpravě ZSP došlo s účinností od 1. ledna 2006

9)

,

která

definovala další poplatníky SP.

_______________________________________________________________________ 7) 8)

9)

§ 3 odst. 1 a 2 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů § 6 odst.1 zákona č. 337/1991 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů, ve své práci budu používat pojem „daňový subjekt“ Zákonem č. 545/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, dochází s účinností od 1. 1. 2006 i k novele zákona o správních poplatcích


6


2.1. Soudní exekutor jako poplatník správních poplatků Na základě výše zmíněné novely došlo k rozšíření okruhu poplatníků SP o soudní exekutory, což vyvolalo množství kontroverzních diskusí mezi Ministerstvem financí a Exekutorskou komorou České republiky o zpoplatnění soudního exekutora na základě jeho zákonného postavení a součinnosti třetích osob 10) . Z jednání mezi Ministerstvem financí a prezidiem Exekutorské komory České republiky k výše uvedené problematice vyplynulo stanovisko, že orgány daňové správy budou respektovat úpravu uvedenou v exekučním řádu, to znamená, že se jedná o povinnost poskytnutí bezplatné součinnosti. odsouhlasen vzor žádosti

Dále byl na společném jednání

o poskytnutí součinnosti podle ustanovení § 33 a § 34

exekučního řádu a § 28 správního řádu, který je soudními exekutory od 1. února 2006 zasílán finančním úřadům. Zpoplatňovány jsou všechny informace, které nejsou uvedeny v žádosti. Zde jsou uvedeny pouze standardní informace o dlužníkovi, daňovém subjektu. Osvobození úkonů pro účely exekučního řízení, prováděného soudními exekutory, již tedy s účinností od 1. 1. 2006 neplatí v rozsahu celého sazebníku správních poplatků, ale přijetí žádosti nebo návrhu soudního exekutora o informaci pro účely exekučního řízení, prováděného soudním exekutorem, bude podléhat správnímu poplatku ve výši 2 000 Kč. Poplatníkem správního poplatku bude žadatel, v tomto případě soudní exekutor 11)

. Rozsah osvobození soudních exekutorů od SP je tedy právní úpravou v ZSP

jednoznačně specifikován. Záleží zde na přístupu správce daně a v určité míře na jeho subjektivním posouzení 12) . _______________________________________________________________________ 10)

§§ 1 - 4 , dále §§ 33 - 34 a § 109 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů 11) § 141 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů 12) V § 8 odst. 2 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů které upravuje osvobození úkonů pro účely exekučního řízení, prováděného soudním exekutorem, se na konci doplňují slova „s výjimkou položky 1 bod 1 písmeno l)“. Šárka Opletalová, bakalářské studium Veřejná správa, akademický rok 2005/2006

7


Z mého pohledu se situace zkomplikovala v případě registrace soudního exekutora jako daňového subjektu na finančním úřadě. Finanční úřady se na nás, jako na metodiky registrace a evidence daní, obracely s dotazy k této problematice a bylo nutno urychleně najít řešení. Otázkou bylo, zda provést registraci obdobně, jako u místně příslušného daňového subjektu. Toto však nebylo možné, protože soudní exekutor je jako daňový subjekt s osvědčením zaregistrován na svém místně příslušném finančním úřadě

13)

.

Další registrací na tom finančním úřadě, kde bude poplatníkem SP (tedy na místně nepříslušném finančním úřadě), by došlo k duplicitě, což vyvolává závažnou chybu v Registru daňových subjektů. Z tohoto důvodu bylo dohodnuto a finančním úřadům postoupeno jako metodický postup registrovat soudní exekutory jako plátce pokut. V tomto případě může být registrován na neomezeném počtu finančních úřadů. Pro lepší představu se jedná o založení osobního daňového účtu podobně, jako je například založen osobní daňový účet plátci pokut za dopravní přestupky.

_______________________________________________________________________ 13)

§ 33 odst. 1 a odst. 12 zákona č. 337/1991 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů


8


3. Nejčastější placené správní poplatky na finančních úřadech Novela ZSP s účinností od 16. ledna 2005 přinesla mimo jiné velké překvapení daňovým subjektům, kteří si přišli na finanční úřad požádat místně příslušného správce daně14) o nejčastější úkon - Potvrzení o stavu osobního daňového účtu nebo o Potvrzení o bezdlužnosti, které se do 15. ledna 2005 vydávalo bez poplatku

15)

. Ze své zkušenosti

mohu říct, že trvalo do konce ledna než se situace na účtárnách finančních úřadů konsolidovala. Málokdo z daňových subjektů věděl, že došlo k novele ZSP. U podnikatelů, fyzických osob, se tato neinformovanost dá v jistém smyslu pochopit, ale například u jednatelů právnických osob se dá předpokládat alespoň základní znalost právních předpisů, souvisejících s podnikáním, Nově definovaný poplatek po novele ZSP činí 300 Kč a to ne ve všech případech 16) je poplatek vybírán. Zpoplatněny jsou ty žádosti, kde daňový subjekt potřebuje Potvrzení o stavu osobního daňového účtu pro své účetnictví, či daňovou evidenci, pro banky a jiné peněžní ústavy pro získání úvěru, nebo půjčky, dále žádosti o stavu osobního daňového účtu obecních17) a krajských úřadů18) . Obecně je možno říct, že novelou ZSP došlo k rozšíření sazebníku SP a zvýšení sazeb, zejména ve velmi častých úkonech, jako podání žádosti o prominutí daně nebo příslušenství daně,

19)

povolení posečkání daně a její splátkování

20)

. Rozdíly proti

původnímu stavu jsou velmi markantní. ______________________________________________________________________ 14)

Tento úkon provádí pověřená účetní státního příjmu na finančním úřadě Viz Část I Podání žádosti v daňovém nebo celním řízení, položka 1 zákona č. 368/ 1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 16) Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., Sazebník odst. 2 písmeno a) 17) § 85 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích 18) § 59 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích 19) Srovnej Část I Podání žádosti v daňovém nebo celním řízení, položka 1 písmeno c) zákona č. 368/ 1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů s přílohou k zákonu č. 634/2004 Sb., Sazebník odst. 2 písmeno c) a g) 20) Srovnej Část I Podání žádosti v daňovém nebo celním řízení, položka 1 písmeno e) zákona č. 368/ 1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů s přílohou k zákonu č. 634/2004 Sb., Sazebník odst. 2 písmeno d) 15)


9


U prominutí daně nebo příslušenství daně se jedná o zvýšení o 800 Kč a u povolení posečkání daně a její splátkování jde o zvýšení o 300 Kč. Dle mého názoru má podstatné navýšení poplatku za povolení posečkání daně a její splátkování své opodstatnění. Poplatek je zde určitou zárukou pro plnění splátkového kalendáře. Při dohlídkové činnosti na finančních úřadech jsem se až do doby účinnosti novely ZSP setkávala velmi často s ukončením posečkání daně z důvodů právě nedodržení splátkování. V současné době však vidím, že se tento jev stává méně četným. U prominutí daně nebo příslušenství daně bylo velmi často před účinnosti novely požadováno zejména prominutí penále, popřípadě úroku z důvodů odstranění tvrdosti. Dá se říci, že tento institut byl určitou skupinou daňových subjektů nadužíván

21)

. Za

poplatek 200 Kč se vyplatilo žádat o prominutí příslušenství daně už od výše 500 Kč na jedné dani. Výčet příslušenství daně je taxativně stanoven.

22)

. Jestliže v jedné žádostí

požadováno prominutí příslušenství, například penále a zvýšení daně, a toto příslušenství se vztahuje k jedné dani, vybere SP se vybere pouze jednou. Novelou ZSP s účinností od 3. 6. 2005 je řečeno, že předmětem SP není přijetí žádostí, pokud požadovaná úleva činí trojnásobek nebo méně než trojnásobek stanovené sazby SP, tedy do 3 000 Kč včetně. Finanční úřady mohou na základě žádosti daňového subjektu příslušenství daně prominout až do výše 300 000 Kč u jedné daně a v běžném kalendářním roce. Žádost o prominutí příslušenství daně v této výši jsem však na žádném finančním úřadě v působnosti Finančního ředitelství v Brně nezaznamenala, ovšem předpokládám, že je to pouze otázkou času, protože finanční úřad Brno I v současné době má určité indicie, směřující k této částce. Žádosti daňových subjektů ve věci silniční daně podléhají novelou ZSP s účinností od 3. 6. 2005 správnímu poplatku, neboť silniční daň je příjmem státního fondu dopravní infrastruktury. 23) ____________________________________________________________________________________________________________ 21)

Šlo zejména o drobné autodopravce, kteří byli plátci DPH a byli penalizováni za pozdní zaplacení DPH a zároveň byli penalizováni za neplacení záloh na silniční daň 22) § 58 zákona č. 337/1991 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů 23) Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů Šárka Opletalová, bakalářské studium Veřejná správa, akademický rok 2005/2006

10


Při dohlídkové činnosti, kdy kontroluji správnost zaúčtování prominuté částky a zaplacení správního poplatku, zpravidla porovnávám počet žádostí a výši promíjené částky v účetních uzávěrkách finančních úřadů za šest po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Po nabytí účinnosti novely ZSP klesá počet žádostí a částka příslušenství daně se pohybuje průměrně od výše 5 000 Kč u jedné daně na jednom osobním daňovém účtu. Žadateli o prominutí příslušenství daně jsou v současné době zejména poplatníci daně z převodu nemovitostí, daně z nemovitostí 24) a také poplatníci daně z příjmu právnických osob, zejména zemědělská družstva. Pro lepší ilustraci problematiky uvádím tři příklady postupu při vyřizování žádosti správcem daně. Žádá – li daňový subjekt jednou žádostí o posečkání či splátky například DPH a současně o prominutí penále na DPH, vybírá se SP pouze jedenkrát

25)

bez ohledu na

počet zdaňovacích období 26) . Je-li jednou žádostí žádáno o posečkání či splátky například DPH a současně o prominutí penále z daně z příjmů právnických osob, vybírá se SP dvakrát

26)

bez ohledu

na počet zdaňovacích období 27) Je-li žádáno jednou žádostí o posečkání či splátky odvodu a penále z odvodu pokud jsou příjmem státního rozpočtu, státních fondů nebo územních samosprávných celků, vybírá se SP pouze jedenkrát. 28) Je velmi důležité rozlišovat, že položka 1 sazebníku má dvě části, tedy že správnímu poplatku podléhá v bodě 1 přijetí žádosti nebo návrhu, zatímco v bodě 2 se zpoplatňuje až vydání potvrzení. ______________________________________________________________________________________ 24) K Pokynu D - 279 o prominutí zvýšení daně a penále na dani z nemovitostí úprava výkladu v metodice FŘ č.j. 2026/05/FŘ 140 ze dne 23. 3. 2005: „Bude-li i přes platnost Pokynu D - 279 podána daňovým subjektem žádost o prominutí zvýšení daně či penále na DNE a současně uhrazena poplatková povinnost, bude SP vrácen na žádost dle § 7 odst. 1 písm. c) ZSP“. 25) Podle písm. d) sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů se jedná o částku 400,- Kč 26) Po novele zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů od 3. 6. 2005 27) Podle písm. d) sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů se jedná o částku 800,- Kč 28) Podle písm. d) sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů bez ohledu na to, kolika rozhodnutími byl odvod či penále stanoveno


11


3.1. Další správní poplatky placené na finančních úřadech V praxi začínají být časté případy, že daňový subjekt žádá o vydání potvrzení o bezdlužnosti či o stavu osobního daňového účtu v souvislosti s podáním žádosti o dotaci z Evropské unie prostřednictvím Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest Toto vydání potvrzení by mělo být dle sdělení právního oddělení CzechInvestu vydáváno správcem daně na místně příslušném finančním úřadě daňového subjektu - žadatele. Z jednání zástupců Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu vyplývá, že je vydání tohoto potvrzení zpoplatněno. Na základě konzultace s pracovníky Energetického regulačního úřadu Jihlava (ERÚ)

29)

tento vyžaduje od žadatelů o udělení licence potvrzení finančního úřadu o

bezdlužnosti či stavu osobního daňového účtu 30) . Avšak vzhledem k tomu, že prováděcí právní předpis

31)

dosud nebyl schválen, měl by být SP prozatím vybírán. Tento

připravovaný prováděcí předpis bude upravovat podrobnosti i o způsobu prokazování finanční způsobilosti a zřejmě se bude jednat o potvrzení ze strany finančního úřadu. Další SP plynou státnímu rozpočtu prostřednictvím finančního úřadu z vydání potvrzení tiskopisů vydaných v zahraničí nebo potvrzení o daňovém domicilu 32). Ministerstvo financí projednalo s metodiky Finančních ředitelství postup při vydávání potvrzení tiskopisů vydaných v zahraničí. Nejedná se zde ale o potvrzení o daňovém domicilu. Při vydání potvrzení o daňovém domicilu finanční úřady uplatňují výše zmíněný postup. Pro lepší názornost zde opět uvedu závazné postupy pro správce daně: Když daňový subjekt jednoznačně prokáže vydání tiskopisu v zahraničí, správce daně postupuje při zpoplatnění vždy dle položky 1 bod 2 písm. b) sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Pokud není prokázáno vydání vícejazyčného tiskopisu v zahraničí a finanční úřad ________________________________________________________________________ 29) 30) 31) 32)

K zákonu č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů § 5 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů Uváděný v § 5 odst. 9 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů Písm. b) sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů


12


na žádost daňového subjektu do něj doplňuje údaje ze spisu, například DIČ, postupuje se dle režimu poskytnutí výpisu ze spisu 33) , kdy se první vydání nezpoplatňuje. Pokud daňovým subjektem není

prokázáno vydání vícejazyčného tiskopisu

v zahraničí a finanční úřad do něj žádné údaje ze spisu nevypisuje, protože daňový subjekt si je vyplnil sám, pouze je potvrzuje razítkem finančního úřadu, podpisem příslušného správce daně a datumem. V tomto případě finanční úřad úkon nezpoplatňuje, jelikož potvrzování není předmětem SP

___________________________________________________________________________________________________________________________________


13

Bakalářská práce Správní poplatky z pohledu finančního úřadu 33)

Dle pol. 3 a 4 sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

3.2. Vyměřování, vybírání a vymáhání správních poplatků na finančních úřadech SP vyměřuje, vybírá a vymáhá správce daně příslušný k provedení úkonu to znamená, ten, který rozhoduje v příslušné věci, například ten, který rozhoduje o žádosti o posečkání, o prominutí a jiné, nestanoví-li sazebník jinak 34) . Je-li podání postupováno finančním úřadem k vyřízení správci daně vyššího stupně, v tomto případě na Finanční ředitelství, finanční úřad v předkládací zprávě upozorní, kdy byl SP uhrazen, bylo- li to při podání žádosti, a v jaké formě, zda byl zaplacen kolkovými známkami, v hotovosti, či na účet, nebo SP dosud nebyl uhrazen. Výzvu k úhradě SP zašle správce daně na místně příslušném finančním úřadě, odkud byla žádost postoupena Tato skutečnost má vliv na případné rozhodování o vrácení a vlastní vracení SP 35) . Sazby poplatků a zaokrouhlování jsou v sazebníku stanoveny pevnou částkou nebo procentem ze základu SP. Základ procentního SP se zaokrouhluje na celé desítky Kč nahoru. Výjimku tvoří jen SP vyměřované platebním výměrem u „státního dozoru“ 36) . Dále se zmíním o vyměření a vybírání poplatku, splatnosti poplatku a následků jeho nezaplacení. „SP vyměřuje, vybírá a vymáhá správní úřad příslušný k provedení úkonu, nestanoví-li sazebník jinak“ 37) , tedy ten finanční úřad, který rozhoduje o žádosti o posečkání, o prominutí a o jiných žádostech. Pokud je SP stanoven v sazebníku pevnou částkou je splatný buď při přijetí podání nebo později, vždy však před provedením úkonu. Správci daně zde musí důsledně vycházet ze znění jednotlivých položek. Není-li SP zaplacen v zákonem uvedené lhůtě

38)

, úkon se neprovede, to znamená,

že správce daně nevydá daňovému subjektu opis, výpis, nebo potvrzení, nebo se zahájené ______________________________________________________________________ 34)

§ 5 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů § 7 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 36) Nyní se jedná o položku 21 sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů – Povolování loterií a jiných podobných her podle zákona č. 202/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů 37) § 5 odst. 1 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 35)


14


§ 5 odst. 2 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

řízení zastaví, nejčastěji řízení ve věci žádosti o povolení posečkání daně 39) . Výzva k zaplacení SP musí obsahovat upozornění na důsledky nezaplacení poplatku. Opravný prostředek zůstává stejný, tedy odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne, který následuje po jejím doručení. Zvýšení, penále, úrok z prodlení ani úrok z posečkání s placením SP, které jsou stanovené v zákoně č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, se neuplatňují 40) . Opět se zmíním o postupu správce daně v obvyklých případech, které mohou nastat při placení SP. Zaplatí-li daňový subjekt SP po lhůtě stanovené výzvou, ale před vydáním rozhodnutí o zastavení řízení, postupuje finanční úřad v řízení tak, jako by byl SP zaplacen včas. Je-li SP zaplacen po vydání rozhodnutí o zastavení řízení, ale nejpozději do konce běhu odvolací lhůty proti tomuto rozhodnutí, pozbývá rozhodnutí o zastavení řízení platnosti a finanční úřad tuto skutečnost vyznačí formou úředního záznamu ve spise. Je-li SP uhrazen až po dni nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení, platí § 7 odst. 4 ZSP. Finanční úřad však vrátí na žádost daňového subjektu nejvýše 50 % zaplaceného SP, až ale po přezkoumání vratitelnosti 41) . Finanční úřad vyměřuje platebním výměrem ty SP, které dosud nebyly vybrány, nebo byly zaplaceny v nižší částce, než je stanovená sazba SP a požadovaný úkon, zde řízení, byl již proveden. Například vydal-li správce daně rozhodnutí o posečkání daně a o jejím splátkování, či opis ze spisu. Dále může nastat případ, že je nedoplatek na SP uhrazen částečně před provedením úkonu, například nebylo-li

ještě vydáno potvrzení, správce daně zasílá daňovému

subjektu výzvu k zaplacení nedoplatku na SP. ________________________________________________________________________ 39)

40) 41)

§ 5 odst. 4 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a § 27 odst. 1 písm. f) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů § 5 odst. 6 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Zde je myšlen přezkum vratitelnosti dle § 64 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů


15


V případě, že správce daně zjistí nedoplatek na SP, to znamená, že SP nebyl uhrazen zcela nebo byl uhrazen částečně až po provedením úkonu, správce daně zašle platební výměr na SP Když rozhoduje o žádosti,

například o prominutí daně, správce daně vyššího

stupně, v našem případě Finanční ředitelství, bude tento rozhodovat i o případné žádosti o vrácení SP, eventuálně o jeho části, či přeplatku na SP. Z výše uvedeného plyne, že požádá-li o vrácení SP daňový subjekt finanční úřad, žádost bude postoupena k rozhodnutí správci daně, který rozhoduje o žádosti (například o prominutí). Tento správce daně vyššího stupně ve svém rozhodnutí určí, kdo SP vrátí. Mohou nastat dva případy, a to kdy byl SP uhrazen na účet státního rozpočtu „poplatky správní“ místně příslušného finančního úřadu, tehdy bude SP vracet finanční úřad na základě rozhodnutí o vrácení SP vydaného správcem daně vyššího stupně, který rozhoduje ve věci, nebo byl-li SP uhrazen kolkovými známkami při podání žádosti na finančním úřadě, případně na výzvu správce daně vyššího stupně, vrátí SP správce daně vyššího stupně. Rozhodnutí o SP 42) tedy vydá ten orgán, který je příslušný k řízení o předmětu SP, a realizaci vrácení SP provede ten orgán, který ho fakticky vybral, na základě zmocnění v rozhodnutí o SP.

______________________________________________________________________ 42)

§ 7 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů


16


4. Dohled územních finančních orgánů na příjmy státního rozpočtu Finanční úřady mají zákonem stanovenou pravomoc

43)

dohlížet na správní úřady

vybírající SP, které jsou příjmem státního rozpočtu, tedy zda kontrolované subjekty správně nakládají s příjmy státního rozpočtu. Kontrolní mechanismus zůstává i nadále stejný 44) . Nejedná se kontroly ve smyslu zákona o správě daní a poplatků

45)

, jelikož

kontrolované správní orgány nejsou daňovými subjekty. Finanční úřady kontrolují pouze příjmy státního rozpočtu. Kontroly nelze provádět u obcí a krajských úřadů, například SP za vydání pasů či občanských průkazů, jelikož vybrané SP jsou jejich příjmem. U těchto orgánů je možno kontrolovat pouze převod 50 % SP za povolování výherních hracích automatů. Kontrola spočívá v porovnání počtu vydaných rozhodnutí o povolení výherních hracích automatů s rozhodnutími zaslanými na finanční úřad. To znamená, zda byla všechna rozhodnutí zaslána, dále je prováděna kontrola bankovních výpisů z účtů obcí a krajů, které jsou porovnány s přijatými platbami na finančních úřadech, na kolik přístrojů byla rozhodnutí vydána a na jak dlouho . ZSP, který nabyl účinnosti dne 16. 1. 2005, již neobsahuje samostatné ustanovení týkající se povinnosti obce a krajského úřadu převést do státního rozpočtu prostřednictvím finančního úřadu 50 % SP za povolení výherních hracích automatů 46) . Převod prostředků se dříve realizoval vylepením spodních dílů kolkových známek na kopii povolení. Tato právní úprava byla zároveň s účinností ZSP přenesena do zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, kde do § 7 a 8 byl přesunut § 9a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého budou i nadále obecní úřady a kraje vybírat SP za vydání povolení k provozování výherních hracích přístrojů a 50 % SP převádět na účet státního rozpočtu pro správní poplatky s předčíslím bankovního účtu _______________________________________________________________________ 43)

§ 10 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů Jen byl vyjmut odkaz na § 20 odst. 2 zákona č. 576/1990 Sb., rozpočtová pravidla (nyní zákon č. 218/2000 Sb.). 45) § 16 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů 44)


17


Dříve § 9a zákona č. 368/1992 Sb.

3711

47)

, spravovaný územním finančním orgánem místně příslušným podle sídla

obecního úřadu či kraje a to do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž vydané povolení nabylo právní moci, to znamená ke dni splatnosti. Na rozhodnutí územního samosprávného celku musí být vyznačeno datum nabytí právní moci. Po dodatečné konzultaci na Ministerstvu financí platí stanovisko, že jelikož není uvedena povinnost převádět 50 % SP formou kolkových známek a nejedná se o „placení“, ale o převod 50 % SP. Z výše uvedeného vyplývá, že převody jsou realizovány bezhotovostně. Pokud obecní úřady na tento DP 50 % SP správně odvádí, není třeba je informovat. V těchto případech však nelze vyvozovat důsledky z nedostatků spočívajících například ve vybrání SP v nesprávné výši, popřípadě odvedené opožděně 48) .

________________________________________________________________________ 47)

Jedná se o identifikátor platby správního poplatku, při platbě na příslušný finanční úřad bankovním převodem se uvádí tvar předčíslí BÚ – matriková část účtu finančního úřadu / 0710 (kód ČNB)


18


Sankcím podle zákona č. 218/2000 Sb., ani podle jiného zákona, i nadále nepodléhá opožděný nebo v nesprávné výši správním úřadem provedený 50 % odvod SP podle položky 21 písm. c) sazebníku.“

5. Odvody za porušení rozpočtové kázně SP bude vybírán v případě přijetí žádosti o prominutí odvodu

49)

, je-li odvod

příjmem státního rozpočtu, státních fondů od účinnosti novely ode dne 3. 6. 2005, či rozpočtu územního samosprávného celku a podle zákona č. 576/1990 Sb., neboť z přechodných ustanovení platných rozpočtových pravidel vyplývá, že lze promíjet i odvody podle tohoto zákona. Předmětem poplatku není přijetí žádosti o povolení úlevy, pokud požadovaná úleva činí trojnásobek nebo méně než trojnásobek stanovené sazby SP, tedy do 3.000,Kč včetně. Přijetí žádosti o prominutí penále za porušení rozpočtové kázně uloženého podle zákona o rozpočtových pravidlech, podléhá SP stejně jako prominutí příslušenství daně, to znamená 1 000 Kč. Předmětem SP není přijetí žádosti o povolení úlevy 50), pokud požadovaná úleva činí trojnásobek nebo méně než trojnásobek stanovené sazby SP, tedy do 3 000 Kč včetně. Pokud je předmětem jedné žádosti prominutí odvodu i penále za porušení rozpočtové kázně, vybere se za žádost SP ve výši součtu sazeb 51) , tedy 2 000 Kč. SP se v případě podání žádosti týkající se odvodu za porušení rozpočtové kázně vybere tak, jak je výše uvedeno, bez ohledu na to, kolika rozhodnutí na odvod za porušení rozpočtové kázně se daná žádost o prominutí týká, je-li příjmem SR, státních fondů či rozpočtů územních samosprávných celků.

________________________________________________________________________ 49) 50)

Dle ust. § 44a zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů, Uvedené v bodě 1 písm. c) sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů


19


Podle písm. c) a písm. g) této položky sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

6. Úkony osvobozené od správního poplatku Jedním z nejfrekventovanějších úkonů v této oblasti je přijetí žádosti o prominutí daně z převodu nemovitostí nebo daně darovací z důvodů stanovených v § 25 odst. 3 zákona č. 357/1992 Sb. o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, není předmětem SP 52), neboť podle obsahu tohoto zmocnění a za podmínek v něm obsažených Finanční ředitelství žádost vždy kladně vyřídí a nezvažuje předložené důkazy a doklady. Jde o úlevu jejíž povolení není zvažováno, ale při splnění zákonných podmínek je k žádosti přiznáno. Od SP podle 53) sazebníku jsou osvobozeny 54) žádosti o prominutí daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí podávané podle § 25 odst. 4 zákona č. 357/1992 Sb. o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů . V případě vydání potvrzení o bezdlužnosti nebo o stavu osobního daňového účtu správce daně postupuje podle účelu, k němuž daňový subjekt potvrzení vyžaduje. Pokud zvláštní právní předpis stanoví pro řízení podle tohoto zvláštního předpisu povinnost předložit potvrzení o bezdlužnosti nebo o stavu daňového účtu, finanční úřad SP nevybere. Potvrzení, která je povinen daňový subjekt předkládat v řízení podle zvláštních právních předpisů například podle živnostenského zákona, nejsou předmětem zpoplatnění podle této položky. Daňový subjekt, nemá-li být vydání potvrzení zpoplatněno, musí uvést účel jeho užití a správce daně ověří, zda zvláštní zákon stanoví předložení takového potvrzení 55) , ale jak jsem se zmínila výše, někdy daňové subjekty uvádějí nepřesné a někdy i úmyslně nesprávné údaje. ________________________________________________________________________ 52)

Stanoveného v položce 1 bod 1 písm. g) sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 53) Položky 1 bod 1 písm. g) sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 54) § 8 odst. 2 písm. i) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů


20


Účel užití správce daně vyznačí na potvrzení - ust. § 23 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Je třeba však nejdříve zkoumat, zda není daňový subjekt žádající o vydání potvrzení osvobozen od SP dle § zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Budou-li daňovému subjektu k jeho žádosti o vydání potvrzení o bezdlužnosti či stavu osobního daňového účtu vydány jiné typy potvrzení, například sdělení že potvrzení o bezdlužnosti nelze vydat, či sdělení o tom, že není v evidenci daní žádný osobní daňový účet, tato sdělení zpoplatněna nebudou. Jako názorný příklad uvádím modelové situace, které mohou nastat na finančních úřadech. Podá-li daňový subjekt žádost o vydání potvrzení o bezdlužnosti a současně uhradí SP, správce daně nejprve ověří, zda je možno takové potvrzení vydat. Pokud potvrzení nelze vydat, zašle „sdělení“ a na žádost vrátí uhrazený SP 56), jelikož se zpoplatňuje až vydání potvrzení, ne žádost o vydání. Sdělení, že žádosti o vydání potvrzení o bezdlužnosti nelze vyhovět, se tedy nezpoplatňuje. Podá-li daňový subjekt žádost o vydání potvrzení o bezdlužnosti a současně neuhradí SP, správce daně nejprve ověří, zda je možno takové potvrzení vydat, což je tehdy, když daňový subjekt nemá dluhy. Pokud potvrzení nelze vydat, zašle „sdělení“. Výzva k zaplacení SP se v tomto případě nezasílá, protože potvrzení o bezdlužnosti nebylo vydáno.


21


________________________________________________________________________ 56)

Dle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

6. 1 Osvobození od správního poplatku Správce daně musí mimo osvobození uvedená u jednotlivých položek a případů, které předmětem SP nejsou, zkoumat i osvobození platná pro celý sazebník osvobození osobní

58)

a věcná

59)

57)

. Jsou zde

. Případné osobní osvobození je třeba vztahovat vždy

k osobě daňového subjektu, dále ke státním orgánům a státním fondům 60). Pro finanční úřady je také nutno vědět, že je doplněno a upřesněno osobní osvobození územních samosprávných celků a jejich orgánů 61), vzhledem k tomu, že se na správce daně často obracejí starostové jim místně příslušných obcí, nebo zástupci právnických osob, zejména různých výzkumných ústavů s různými žádostmi o úkony, kde je třeba rozlišit, jedná-li se o přenesení výkonu státní správy zvláštním zákonem. Nově

62)

jsou od SP osvobozeny úkony

63)

, kde sazba poplatku nepřevyšuje částku

2.000,- Kč, jde-li o úkony vyžádané a provedené prostřednictvím dálkového přístupu, opatřené elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb. V současné době tato služba začíná být na finančních úřadech využívána a správce daně zde má možnost zpětné vazby vůči daňovému subjektu pomocí nově implementované SMS brány. _______________________________________________________________________ 57)

Uvedená v § 8 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Uvedená v § 8 odst. 1 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 59) Uvedená v § 8 odst. 2 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 60) Uvedená v § 8 odst. 1 písm.a) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů: - státní orgány a státní fondy - státní orgány jsou orgány moci zákonodárné, výkonné a soudní ve smyslu ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky Státní fondy: • Státní zemědělský a intervenční fond • Státní fond pro zúrodnění půdy • Státní fond životního prostředí ČR • Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie • Státní fond kultury ČR • Státní fond dopravní infrastruktury • Státní fond rozvoje bydlení 61) Uvedená v § 8 písm.c) a d) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 58)


22

Bakalářská práce Správní poplatky z pohledu finančního úřadu 62) 63)

Uvedená v § 8 písm.j) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Návaznost na ust. § 17a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

6.2. Zásah do listiny Setkala jsem se s informacemi z finančních úřadů, že daňové subjekty k „potvrzení přijetí“ předkládají například vlastní kopie, nejčastěji se jedná o daňové přiznání a žádají finanční úřady o prezenční razítko. Aby tato povinnost finančního úřadu nebyla zaměňována s „vydáním “ 64), musí být na kopii podání, která se vrací daňovému subjektu a na které finanční úřad potvrzuje přijetí, otisknuto pouze prezenční razítko finančního úřadu, a to před založením originálu podání „do spisu“ daňového subjektu. Pokud by presenční razítko bylo otisknuto na podání předávaném FÚ a teprve následně by byla pořízena jeho kopie pro daňový subjekt i s presenčním razítkem, jednalo by se již o „vydání opisu.“ 65). Předmětem SP není vydání prvního stejnopisu, či opisu z daňového spisu, s výjimkou listiny, kterou sám poplatník správnímu úřadu předložil, například daňové přiznání, a to bez ohledu na skutečnost, že daňové přiznání je již opatřeno razítkem podatelny včetně přiděleného čísla jednacího finančního úřadu. SP se vybere i za vydání kopie např. platebního výměru, který jako originál poplatník již obdržel. Případná ustanovení o osvobození od SP 66) obsažená v procesním zákoně, se již neuplatňují. Tato možnost je ponechána pouze pro osvobození, která jsou stanovena mezinárodními smlouvami a ujednáními, kterými je Česká republika vázána 67) . V současné době při podání daňových přiznání daně z příjmů fyzických osob jsou na finančních úřadech aktuální situace, kdy dochází k realizaci pojmu „zásah“ do listiny. Opět uvedu příklady z praxe. Když požádá daňový subjekt o vydání první kopie daňového přiznání a finanční úřad v tomto daňovém přiznání

neprovedl od doby podání daňového přiznání

________________________________________________________________________ 64)

Dle pol. 3 sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Opět dle pol. 3 sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 66) V procesním zákoně, tj. v zákoně č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, se již neuplatňují, neboť ZSP je zákonem speciálním, a podle ustanovení § 8 nelze osvobození 65)


23

Bakalářská práce Správní poplatky z pohledu finančního úřadu stanovená jiným zákonem považovat za osvobození pro účely ZSP, a to po nabytí účinnosti zákona č. 634/2004 Sb. 67)

Ustanovení § 9 odst. 2 písm. d) zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, které tento postup umožňovalo, je zrušeno.

do doby vydání kopie žádnou změnu. Výjimkou však tvoří otisk presenčního razítka a vyznačení čísla jednacího. V tomto případě se jedná se o listinu, kterou daňový subjekt „předložil“, to znamená, že podal daňové přiznání a tato kopie bude zpoplatněna 68) . Jiná situace nastane, požádá-li daňový subjekt o vydání první kopie daňového přiznání a finanční úřad v tomto daňovém přiznání již provedl změnu od doby podání přiznání do vydání kopie. Zde je míněno například vyměření, potom jedná se o listinu, kterou daňový subjekt „nepředložil“. Zásahem správce daně se v daňovém přiznání změnil obsah a tato první kopie nebude zpoplatněna69) . V případě, že daňový subjekt bude žádat o vydání druhé kopie daňového přiznání bez ohledu na to, zda již finanční úřad provedl v přiznání změnu či nikoliv, to znamená od doby podání přiznání do vydání kopie, nejedná se o první vydání. Tato kopie bude zpoplatněna70) . V případě, že správce daně posuzuje, zda daňový subjekt listinu již „obdržel“, například platební výměr, obsah takové listiny nemění vyznačení právní moci, tedy její vydání ze spisu bude zpoplatněno71). Zde chci zdůraznit, že opis daňového přiznání z ADIS

72)

není listinou, kterou již

daňový subjekt předložil, pokud bylo daňové přiznání podáno v písemné formě. Nelze ztotožňovat „doručení“ a „obdržení“. Správce daně může stejnopisy a opisy pořizovat a ověřovat shodu s originálem73) pouze u listin uložených ve spisu. ________________________________________________________________________ 68)

69)

70)

71)

Podle položky 3 a položky 4 pozdějších předpisů Podle položky 3 a položky 4 pozdějších předpisů Podle položky 3 a položky 4 pozdějších předpisů Podle položky 3 a položky 4 pozdějších předpisů

sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění


24


ADIS je automatizovaný daňový informační systém, ve kterém je zpracovávána veškerá agenda daňové správy 73) V souladu s § 23 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů

Zpoplatňování při vydávání kopií daňových přiznání a současně i jejich nedílných příloh, například povinně přiložených závěrkových sestav, znaleckých posudků a jiných, bylo s Ministerstvem financí dohodnuto, že tyto přílohy jsou samostatnými listinami ve spisu, a proto se při vydávání opisů, kopií a jiných, bude postupovat

74)

u každé listiny

samostatně, zda listinu daňový subjekt „již jednou obdržel“ či „předložil“. „Předložil“ znamená, že je listina předložená daňovým subjektem již ve spisu. Při vyznačení ověření shody se použije úřední razítko se státním znakem 75). Předmětem SP není při ověření stejnopisu, opisu, kopie apod. s listinou z daňového spisu. Předmětem SP však je ověření shody stejnopisu, opisu, kopie apod. s listinou, kterou sám daňový subjekt správnímu úřadu předložil. Obdobně to platí i pro ověření shody, jde-li o listiny vydané jako stejnopis, opis, kopie apod. s listinou, kterou již jednou daňový subjekt obdržel od správního úřadu, například platební výměr. Za osvědčení o registraci daňového subjektu se SP nevybírá. Je-li již vydané osvědčení znehodnoceno jakýmkoliv způsobem, nelze nové osvědčení vydávat jako duplikát a vybrat SP 76) .

________________________________________________________________________ Šárka Opletalová, bakalářské studium Veřejná správa, akademický rok 2005/2006

25


Dle pol. 3 a 4 sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Pro FŘ v Brně byl zpracován text razítka pro ověřování shody s listinou ve spisu. 76) Podle pol. 16 sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů nelze vydávat ani jako výpis, opis apod. a vybírat SP podle pol. 3 sazebníku. 75)

6.3. Placení správních poplatku Poplatky vyměřované a vybírané finančními úřady se sídlem na území ČR lze uhradit bezhotovostním převodem, poštovní poukázkou, nebo platbou v hotovosti na pokladně finančního úřadu. Poplatky jsou příjmem státního rozpočtu. U České národní banky je na podnět příslušného finančního úřadu prostřednictvím Ministerstva financí a s jeho souhlasem zřízen zvláštní účet s předčíslím 371 77) . Daňové subjekty mají možnost - ne povinnost - platit SP, který je příjmem státního rozpočtu, nepřevyšující 5 000 Kč, kolkovými známkami. Finanční úřady mají povinnost mít přiměřenou zásobu kolkových známek a prodávat je daňovým subjektům na vyžádání. Jelikož jsou SP zahrnuty pod legislativní zkratku „daň“, jsou i jako daň placeny78) . Z poznatků z praxe mám zjištěno, že některé finanční úřady zcela využívají možnosti vybírat SP kolkovými známkami a zatím mi není známo, že by si některý daňový subjekt stěžoval. Limit placení kolkovými známkami v případě, že poplatek nepřevyšuje 5 000 Kč se vztahuje k jedné žádosti. Předzásobení finančních úřadů kolkovými známkami by mělo odpovídat této skutečnosti a je v kompetenci pracovníků vnitřní správy79) . Způsob placení SP kolky je však mezi širší veřejností dosud brán jako jediný způsob úhrady SP. Setkala jsem se dokonce s případem, kdy člen Komory daňových poradců ve svém článku

80)

píše o možnosti placení správních poplatků pouze kolkovými

známkami, což od 16. ledna 2005 neplatí v souvislosti s novelou ZSP. ______________________________________________________________________ 77)

Je součástí „Číselníků druhů příjmů“, což se dá zjednodušeně nazvat účtovou osnovou - syntetickými předčíslími účtů pro daně, poplatky, pokuty, penále, úroky, odvody a účty , sloužící k převodu prostředků oprávněným příjemcům v systému ADIS

78)

V ostatním se placení SP řídí § 59 odst. 3 zákona č. 337/1991 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů


26


Hospodaření kolkovými známkami je upraveno v § 4 odst. 2 vyhl. č. 192/1993 Sb., o kolkových známkách, ve znění pozdějších předpisů.

80)

Cach, V., Mach, L., K některým paragrafům zákona o správě daní a poplatků, Daňové a účetní poradenství, ročník 9, číslo 41 -42, Praha 27.10. 2005, s. 1 - 2

6.4. Vracení správního poplatku SP, popřípadě přeplatek na SP se vrací vždy na základě žádosti daňového subjektu, který poplatek zaplatil. SP se vrátí v plné výši 81) bez zkoumání vratitelnosti. Typickým případem je žádost daňového subjektu o potvrzení o bezdlužnosti zároveň s úhradou SP, ale daňový subjekt na některém finančním úřadě má dluhy, potvrzení tedy nelze vydat a SP se vrací. Pokud přijme finanční úřad žádost o úkon,

kde je předmět poplatku

v jednotlivých položkách sazebníku formulován jako „přijetí žádosti, návrhu, přihlášky apod.“ 82), v tomto případě je poplatek splatný 83) . SP se vrací daňovému subjektu v případech, byl-li zaplacen, aniž byl uveden v sazebníku nebo jej zaplatila-li jej osoba, která není podle ZSP poplatníkem SP. „Přeplatek na SP“ 84) se pořídí v ADIS až v případě, že daňový subjekt podá žádost o vrácení SP a vratitelnost se nezkoumá. SP se vrátí na žádost daňového subjektu

85)

, pokud bylo zaplaceno více, než stanoví

sazebník SP a tím vznikl přeplatek. V tomto případě se zkoumá

86)

, zda poplatník nemá

nedoplatek. Vznikl-li přeplatek na SP, bude pořízen v ADIS ihned po jeho vzniku, a to bez ohledu na skutečnost, zda daňový subjekt podal či nepodal žádost o jeho vrácení, aby s přeplatkem bylo možno nakládat ve smyslu § 64 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů. ________________________________________________________________________ 81)

Dle § 7 odst. 1 písm.a) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů - SP se vrátí na žádost v plné výši (bez zkoumání vratitelnosti dle § 64 v zákoně č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů) 82) Dle § 7 odst. 1 písm.a) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Šárka Opletalová, bakalářské studium Veřejná správa, akademický rok 2005/2006

27


Ve smyslu § 5 odst. 2 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů již při přijetí podání, tj. žádosti, návrhu, přihlášky apod., a poplatek se nevrací, i když není žádosti vyhověno, tzn. je negativní rozhodnutí 84) §7 odst. 1 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 85) § 7 odst. 2 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 86) Dle § 64 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů

Na základě správního uvážení správce daně je rozhodnutí o žádosti o vrácení nejvýše 50% ze zaplaceného SP vyššího než 100 Kč stanoveného v sazebníku SP. Tato skutečnost přichází v úvahu tehdy, pokud daňový subjekt nereagoval na „Výzvu k zaplacení SP“ nebo na „Platební výměr na SP“ a zaplatil SP až poté, co rozhodnutí o zastavení řízení vydané finančním úřadem z důvodu nezaplacení SP nabylo právní moci 87)

. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení,

a to písemně nebo ústně do protokolu. Podané odvolání nemá odkladný účinek. 88) Rozhodnutí o vrácení SP, popřípadě přeplatku na SP musí mít ve výroku uvedeno konkrétní ustanovení 89) a opravný prostředek 90) . Žádá-li daňový subjekt o vrácení uhrazeného SP z jiných důvodů, než uvedených v § 7 ZSP, nemůže mu být vyhověno a ani nemůže být přeplatek převeden na případný nedoplatek. Vezme-li daňový subjekt například před vydáním rozhodnutí žádost zpět, či není zde nedoplatek na dani, správce daně žádost zamítne, ale SP nevrací, jelikož byl splatný přijetím žádosti 91) .

________________________________________________________________________ 87)

88)

Proti rozhodnutí o vrácení SP podle § 7 odst. 4 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů je opravný prostředek přípustný § 64 odst. 8 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů


28


§ 7, tedy odst. 1 písm. a), b) nebo c), odst. 2 nebo 4, zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

90)

Dle § 7 odst. 3 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů nebo § 64 odst. 8 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů Nejedná se tedy ani o přeplatek ve smyslu § 64 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů

91)

7. Evidence správních poplatků na finančním úřadě Úhrady správních poplatků od daňových subjektů, tak jako úhrady ostatních daní se evidují v systému ADIS, což je informační systém daňové správy jak jsem se zmínila výše v textu, na jejich osobních daňových účtech pro výše zmíněný druh příjmu 371, a to obratovými větami 90) se zúčtovacím symbolem 81 91). Výjimky na druhu příjmu 371 existují pouze ve dvou níže uvedených případech, kdy se správní poplatky evidují pomocí předpisné – odpisné věty

92)

se zúčtovacím

symbolem 10 prioritou úhrady 7 93) a běžnou platební větou 94). - 50% odvod poplatků za povolení provozu výherních hracích automatů do státního rozpočtu, - vrácení správního poplatku dle § 7 zákona č.634/2004 Sb., o správních poplatcích Při vracení správního poplatku, uhrazeného bezhotovostním převodem, poštovní poukázkou, nebo platbou v hotovosti na pokladně finančního úřadu, se postupuje následovně: Pokud žádá daňový subjekt o vrácení správního poplatku, případně přeplatku na správním poplatku, správce daně prověří výši požadované částky, která nesmí být vyšší, než původně uhrazený správní poplatek. Následně správce daně na osobním daňovém _______________________________________________________________________ 90)

Obratová věta je základní evidenční postup v ADIS na osobním daňovém účtu - viz § 62 Evidence daní zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů

91)

Zúčtovací symbol označuje typ platby s ním související předpis. Pokud je při platbě zadán zúčtovací symbol 81 je to platba, kde je již předpis vygenerován bez dalšího zásahu správce daně. Používá se při při zaúčtování správních poplatků a pokut.


29


Předpisná-odpisná věta je označení kladného nebo záporného evidenčního kroku v ADIS.

93)

Zúčtovací symbol 10 a priorita úhrady 7 identifikuje běžnou platbu na osobním daňovém účtu

94)

Platební věta je evidenční záznam v ADIS schválený nadřízeným pracovníkem správce daně

žadatele pro druh 371 zaeviduje zápornou předpisnou – odpisnou větu se zúčtovacím symbolem 10, prioritou úhrady 7, částkou ve výši prověřené částky uhrazeného správního poplatku a datumy splatnosti a penalizace shodnými s datumem úhrady požadovaného správního poplatku V případě žádosti, podané podle § 7 odst. 1 ZSP, se vratitelnost přeplatku nezkoumá. Správce daně požadovanou a vyjasněnou částku vrátí prostřednictvím ručně vloženého platebního poukazu do systému ADIS V případě žádosti, podané podle § 7 odst. 2, nebo 4 ZSP správce daně přezkoumá vratitelnost požadovaného přeplatku, jak jsem se zmínila v předchozí kapitole a vzniklý přeplatek použije na úhradu existujících nedoplatků jiných daní žadatele. Není-li takových nedoplatků nebo jejich hodnotu uhrazený správní poplatek převyšuje, související vratitelný přeplatek správce daně žadateli vrátí. Evidenci žádosti o přeplatek, souvisejících platebních poukazů a případně vydávaného rozhodnutí o přeplatku, správce daně v ADIS realizuje prostřednictvím úlohy Vracení a převádění přeplatků. Postup správce daně při evidenci a vracení, případně převádění správního poplatku, uhrazeného žadatelem kolkovou známkou je následující: Správce daně předepíše

95)

CSP „KOLKY“ 600000022

a zaúčtuje na osobním daňovém účtu pro druh příjmu 371 96)

odpisnou větu se zúčtovacím symbolem 10, prioritou

úhrady 7, s datumy penalizace a splatnosti, což znamená den úhrady správního poplatku a v částce správního poplatku, která je vracena žadateli

97)

. Dále správce daně vytvoří

přeúčtovací poukaz, kterým v částce požadovaného správního poplatku přeúčtuje peněžní prostředky z osobního daňového účtu CSP na osobní daňový účet pro druh příjmu 371 _______________________________________________________________________ 95)

V souladu s Pokynem MF ČR DS 79 placení kolkovými známkami


30


Celostátní společný plátce je hromadný účet v ADIS pro některé typy transakcí, například pokuty, kolky, úrok a podobně.

97)

V případě § 7 odst. 4 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů max. do výše 50 % zaplaceného poplatku

žadatele. Realizací přeúčtovacího poukazu dojde na osobním daňovém účtu pro druh příjmu 371 žadatele k zaevidování platební věty. V případě žádosti

98)

, kdy se vratitelnost přeplatku nezkoumá a správce daně v částce

dané platební věty realizuje vrácení správního poplatku prostřednictvím ručně vloženého platebního poukazu do ADIS V případě žádosti, 99) je rovněž nutné prověřit vratitelnost přeplatku 100). Evidenční postup v ADIS je shodný s postupem zpracování žádosti o vrácení správního poplatku, uhrazeného jiným způsobem, než kolkovou známkou.

________________________________________________________________________ 98) 99)

Podané podle § 7 odst. 1 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Podané podle § 7 odst. 2 nebo 4 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů


31


V souladu s ustanovením § 64 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků , ve znění pozdějších předpisů

8. Závěr - návrh na průkaznou evidenci správních poplatků V předchozí kapitole jsem velmi podrobně popisovala evidenci správních poplatků. Ministerstvem financí bylo pouze doporučeno používat při evidování zúčtovací symbol pro platbu zároveň generující předpis, jak jsem se zmínila výše. Toto evidování je zcela nedostatečné a neprůkazné, a proto jsem ze své pozice byla nucena hledat optimálnější postup. Finančním úřadům jsem zaslala výše uvedený interní pokyn a při dohlídkové činnosti sleduji, jak je dodržován. Mohu konstatovat, že jej finanční úřady ochotně respektují, i když jej někdy obcházejí pomocí placení kolkovými známkami. Zatím to při dohlídkách nenapadám, protože pokud by chtěl daňový subjekt platit jiným způsobem, pracovníci finančního úřadu mu to samozřejmě umožní. Stávající evidence správních poplatků by vyhovovala v případě, že by byly placeny pouze prostřednictvím kolkových známek, zakoupených na finančním úřadě i jinde a nevznikaly by vratitelné přeplatky. Proto bylo nutno do interního pokynu zapracovat kroky, které odporují filosofii systému ADIS. Vznikaly i kompetenční spory, v jakém případě bude správní poplatek předepisovat účetní a v jakém správce daně. V současné době účetní pouze vydává potvrzení o stavu osobního daňového účtu a pokud není poplatek uhrazen na pokladně finančního úřadu, převodem z bankovního účtu, nebo přinesenou kolkovou známkou, prodá kolkovou známku daňovému subjektu sama a platbu zaeviduje. V kompetenci správce daně je vyměření a vybrání správního poplatku plynoucího z ostatních žádostí. Poplatek však eviduje účetní. V případě, že daňový subjekt zaplatí poplatek na pokladně finančního úřadu, pokladní jej zaeviduje jako běžnou platbu 101) , účetní jej přeúčtuje jako platbu generující předpis

102)

a teprve

potom jej správce daně vyměří.


32


Počátkem roku 2005, po nabytí účinnosti novely, se v řadách daňových subjektů našli jedinci, kteří uměli skutečně využít situace. Poplatek zaplatili na pokladně například ________________________________________________________________________ 101)

102)

Pomocí již zmíněných zúčtovacího symbolu 10 a priority úhrady 7 na straně Dal a zúčtovacího symbolu 11 na straně Má dáti, kde předepisuje správce daně. Již zmíněný zúčtovací symbol 81

ve výši 300 Kč, dostali potvrzení o částce s číslem osobního daňového účtu, ale bez uvedení předmětu poplatku, který v tomto systému platby nelze vložit. Úspěšně si obešli tolik správců daně, kolik úkonů v této výši sazby potřebovali provést. Pouze nechali správce daně doklad okopírovat, nechali mu kopii, originál si schovali a v jenom dni ušetřili až 1 200 Kč. Je to, bohužel, poznatek ze dvou finančních úřadů v působnosti Finančního ředitelství v Brně. Avšak i od metodiků účetnictví státních příjmů z jiných Finančních ředitelství mám podobné zprávy. Na poradě metodiků na Ústředním finančním a daňovém ředitelství v Praze jsem v říjnu 2005 poukazovala na neúnosný stav této evidence a navrhla jsem poměrně jednoduché řešení. Spočívá v tom, že se SP placené jakýmkoliv způsobem bude předepsán správcem daně pomocí zúčtovacího symbolu 11 editován doplněk

103)

a do platební věty bude

ve kterém budou popsány všechny náležitosti platby. Účetní je

zaeviduje jako běžnou platbu až po zaplacení poplatku. Bohužel, toto řešení zatím naráží na finanční limit, kterým je ohraničen vývoj ADIS v roce 2006. Je zde totiž potřeba udělat softwarovou úpravu ze strany řešitelů, protože tato úloha nepočítá s popisem věty, to znamená se zavedením textového pole, u prostředků, které jsou přímo převáděny do státního rozpočtu. Jak sem podotkla v úvodu, Ministerstvo financí se nechce, snad i z důvodů personální situace na ÚFDŘ, zabývat pro ně touto okrajovou oblastí. Ze své pozice vidím platby SP na finančních úřadech jako problémovou oblast, kde mezi Finančními ředitelstvími v rámci České republiky neexistuje jednotná metodika. Dá se říci, že ostatní Finanční ředitelství naše metodické pokyny převzaly a dle své potřeby je modifikovaly. Vzhledem k tomu, že mám každý měsíc k dispozici data ze všech 53 finančních úřadů v působnosti Finančního ředitelství v Brně, vidím, že od nabytí účinnosti novely ZSP a vzhledem k meziročnímu srovnání druhu příjmu 371, je možno sledovat podstatný nárůst Šárka Opletalová, bakalářské studium Veřejná správa, akademický rok 2005/2006

33


prostředků, odváděných do státního rozpočtu. Předpokládám, že této oblasti bude v budoucnu věnována srovnatelná pozornost, jako například daňovým druhům příjmů. ________________________________________________________________________ 103)

Doplněk je textové pole, které je součástí platební věty a píší se tam různé druhy poznámek, sloužící k identifikaci platby.

9. Resumé In my work I deal with a problems of the regulation charges in point of wiew a revenue autority. From 16 th january 2005 is force of law No. 634/2004 C. of L. Revenue officers, especially account clerks and tax administrators was obligated to introduce with an all rules. In the ten chapters and their subchapters I describe progress of the situation in the revenue autority. I describe a new procedures, which is necessary need for account clerks and tax administrators. I give my attention to way the payment of regulation charges. From 16

th

january 2005 it is possible to pay directly cash in a box

office of the revenue autority, or by the duty stamps, or else by transfering of the taxpayer account. Further, I allude to most often paid regulation charges. They are especially payments for these acts like the confirmation that taxpayer has not debts, a request for remission of the taxes, a request for despite and paying – of the taxes. I am writting about the judicial executors like taxpayers of the regulation charges. Simultaneously I am writting the problems linked with these subjects. I must allude to an important steps like the control of regional revenue autorities and about fund contribution for defiance of budgetary subordination. Is necessary need to desribe a process of the paying it back a regulation charges and the process exemtion from a regulation charges. Because I am working as system administrator and the methodist of the inland revenue, I fixated on the system developtment . The control system must be modiffied according to requirement changes. The most problem appear the accountig of the regulation charges and the cooperation between account clerks and tax administrators. The accounting method is unnecessarily complicated. From title my function I proposed rather simpler method solving. I am afraid, that my project will be unrealized.


34


Department of the Exchequer has not cheap money for implementation of system changes and appears to me, that this area is not regarded for important item of the resources transmission to the state budget.

10. Seznam použité literatury •

Mrkývka, P., Pařízková, I., Radvan, M., Nováková, P., Šramková, D. Finanční právo a finanční správa 2. díl: Masarykova universita v Brně roku 2004

• Cach, V., Mach, L. K některým paragrafům zákona o správě daní a poplatků, Daňové a účetní poradenství, ročník 9, číslo 41 - 42, Praha 27.10. 2005, s. 1 - 2

•

zákon č. 634/ 2004 Sb., o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů

•

zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů

•

zákon č. 85/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

•

zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů

•

zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů

•

zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

•

zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů

•

zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

•

zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů

•

zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů

•

zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů

•

zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů


35


• vyhláška. č. 192/1993 Sb., o kolkových známkách, ve znění pozdějších předpisů.

•

INTRANET Finančního ředitelství v Brně, (autorizovaný přístup) dostupný z http://www. br.ds. mfcr.cz

o metodika č.j. 231/2005/FŘ/140 ze dne 13. 1. 2005 o metodika č.j. 535/2005/FŘ/140 ze dne 25. 1. 2005 výklad k pol. 1 bod 1 písm. c) sazebníku ze dne 31. 1. 2005 metodika č.j. 1025/2005/FŘ/140 ze dne 15. 2. 2005 o metodika 250 FŘ č.j. 160/2005 ze dne 24.3. 2005 o

metodika č.j. 2478/05/FŘ/140 ze dne 12. 4. 2005

o metodika č.j. 3531/05/FŘ 140 ze dne 3. 6. 2005 (k novele ZSP) o

Pokyn MF ČR DS 79 placení kolkovými známkami

o Pokyn D - 279 o prominutí zvýšení daně a penále na dani z nemovitostí


36

PROBLEMATIKA SPRÁVNÍCH POPLATKŮ Z POHLEDU FINANČNÍHO ÚŘADU

Recommend Documents