Problematika nakládání s bioodpady z pohledu měst a obcí

Problematika nakládání s bioodpady z pohledu měst a obcí

Mgr. Pavel Drahovzal předseda Komise životního prostředí Předsednictva Svazu měst a obcí České republiky

Biologicky rozložitelné komunální odpady - BRKO Základní vize SMO ČR v oblasti hospodaření s biologicky rozložitelnými odpady: Dokument „Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR“ (2008 první verze), aktualizace (2011), www.smocr.cz Principy obsažené v dokumentu jsou součástí Tezí rozvoje OH ČR, které přijala v r. 2011 vláda ČR jako podklad pro tvorbu nového zákona o odpadech 2

Biologicky rozložitelné komunální odpady Strategie – BRKO produkovaný obcemi rozdělen na 4 skupiny podle vlastností a odpovídajícího způsobu nakládání: •

Recyklovatelné BRKO – oddělený sběr využitelných KO a jejich recyklace (papír, textil)

•

Bioodpad rostlinný, ze zeleně – oddělený sběr a kompostování – Bioodpad s potravinářskými a kuchyňskými zbytky – oddělený sběr a anaerobní digesce

•

BR složka směsného komunálního odpadu – tvoří nejvýznamnější část BRKO, nyní z 88 % skládkován, nutnost energetického využití

•

BR složky objemného odpadu (dřevo apod.) – využíván jen částečně, jinak skládkován 3

Biologicky rozložitelné komunální odpady • Cíl daný směrnicí o skládkách odpadů (1999/31/ES): Snížit max. množství BRKO ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil: • V roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních • V roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních • V roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních - referenční rok 1995

4

Prognóza produkce komunálních odpadů (tis. tun)

5

Současná legislativa • od 2006 § 10a zk. o odpadech – komunitní kompostování • komunitní kompostování - systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost • Obec MŮŽE stanovit OZV systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce. 6

Komunitní kompostárny • Provozují většinou sami producenti bioodpadu = údržby parků, technické služby, zahradnické provozy. Velká část zpracovávaného rostlinného materiálu není vedena v režimu zákona o odpadech. • Často jsou také uživateli vyrobeného kompostu • Provozovatelé dotují z jiných podnikatelských aktivit, produkce kompostu není výnosná, minimální poptávka dřívějšího hlavního odběratele – zemědělství 7

Současné problémy Díky neujasněné typizaci zařízení a neevidování malých zařízení v obcích není zcela známo, jaká zařízení jsou v ČR k dispozici pro zpracování komunálního bioodpadu. Vyjasněné nejsou ani počty a kapacity kompostoráren či bioplynových stanic, které jsou schopny zpracovat komunální bioodpad. Zařízení podpořená z veřejných prostředků (SFŽP, OPŽP) nemají jasnou koncepci využití výstupních produktů. Velká část zařízení má tudíž ekonomické i technické problémy s tím související.

8

BRKO - Opatření a nástroje Základní principy: • Podpora využití kompostů vyrobených z rostlinných komunálních bioodpadů v zemědělské prvovýrobě jako náhrada průmyslových a jiných hnojiv (spolupráce s MZe) • Revize metodiky výpočtu množství skládkovaného BRKO (včetně revize báze 1995) podle směrnice o skládkování

9

BRKO - Opatření a nástroje • Vymezení pojmů BRKO rostlinného a živočišného původu a jim odpovídajících vhodných způsobů k nakládání nimi • Zavedení zákonné povinnosti obcí stanovit OZV systém odděleného sběru bioodpadů rostlinného původu od občanů a příp. dalších zapojených původců – možný i oddělený sběr živočišného BRKO z jídelen a stravoven pouze ve vazbě na možnost zpracování anaerobní digescí)

• podpora prevence - domácí kompostování, komunitní kompostování; 10

BRKO - Opatření a nástroje • Zajištění využití odděleně sebraných odpadů z veřejné zeleně – povinnost pro obce • Zavedení zákonné povinnosti obcí stanovit OZV systém odděleného sběru objemného odpadu od občanů a příp. dalších zapojených původců (sběrné dvory, sběrná místa, mobilní sběr...) • Zákaz skládkování odděleně sebraných bioodpadů nebo odpadů z údržby zeleně – normativní opatření v zákona o odpadech

11

Základní strategie ČR v OH pro období 2013 - 2022 • Je výsledkem téměř ročních diskuzí k novému zákonu odpadech mezi MŽP a hlavními účastníky OH • Vychází z návrhu SMO ČR, který je podpořen HK ČR a dalšími organizacemi • Hlavní principy: – Předcházení a omezování vzniku odpadů

– Zásadní omezení skládkování – Maximální využití všech vhodných odpadů ve vazbě na další průmyslové segmenty v regionech (zemědělství, energetika) – Optimalizace všech činností v OH s ohledem na ekonomickou a sociální udržitelnost – Zajištění dlouhodobé stability OH v regionech a ČR

Hlavní cíle •

•

•

•

•

Důsledná podpora odděleného sběru a recyklace využitelných komunálních odpadů a podobných odpadů původců (z pohledu BRKO – zejména papír) Zajištění nakládání s biologicky rozložitelnými odpady rostlinného původu zejména na úrovni obcí a to od sběru až po konečné využití odpadů/výstupních produktů ze zařízení. Zajištění energetického využití směsných komunálních odpadů (s obsahem BRKO) z obcí a jim podobných odpadů od ostatních původců Zásadní omezení skládkování odpadů - úplný zákaz skládkování veškerých odpadů kategorie O s výhřevností vyšší než 3,5 MJ/kg po roce 2022 (nebo případně vyšší než 3 % TOC – obsah organického uhlíku). Podpora vytváření regionálních integrovaných systémů nakládání s odpady z obcí jako kolektivních řešení, které zajistí stabilní a dlouhodobě udržitelné komunální odpadové hospodářství.

Normativní nástroje • Povinnost pro obce zajistit do roku 2020 recyklaci min. 50 % papíru, plastů, skla a kovů z komunálního odpadu • Povinnost zajistit oddělený sběr a využití rostlinných biologických odpadů v obci do roku 2016 • Povinnost obcí (případně všech původců) zajistit okamžitě s platností zákona nakládání s odpady od sběru po jejich konečné využití nebo bezpečné odstranění. • Zákaz skládkování všech odpadů kategorie O s výhřevností vyšší než 3,5 MJ/kg od 1. 1.2023 (nebo s obsahem organického uhlíku vyšším než 3%). • Obec může tyto povinnosti plnit samostatně nebo v rámci sdruženého plnění prostřednictvím regionálních svazků obcí

Normativní nástroje • Obec stanoví vyhláškou systém nakládání s tzv. živnostenským odpadem. Původci se povinně zapojí do obecního systému nakládání s odpady. • Další nutná opatření pro udržitelný a efektivní systém hospodaření s odpady v ČR: – Zákaz výkupu odpadů od fyzických osob výkupnami odpadů (občan může svůj odpad – Odevzdat pouze do systému obce, který obec stanoví vyhláškou). – Úprava evidence odpadů včetně ohlašovací povinnosti – Úprava statistiky a hodnocení odpadového hospodářství – Stanovení minimálních požadavků na zařízení pro nakládání s odpady (technologie, – ekonomika) – Vytvoření nástrojů a opatření proti nelegálním skládkám odpadů

Ekonomické nástroje • Zavedení sankcí za nedodržování povinností v řádech mil. Kč • Skládkovací poplatek pro odpady kat. Ostatní – Znevýhodnit skládkování oproti využití odpadů (včetně energetického) – Postupně omezit % nezpoplatněných odpadů a materiálů pro technol. zabezpečení skládek až k úplnému zpoplatnění – Zachování kompenzační části poplatku, který bude příjmem obce se skládkou. Platí pouze pro stávající skládky. – Ostatní výnos z poplatku bude dělen mezi SFŽP a kraje v poměru 20:80. Kraje budou pouze správci poplatku a budou jej distribuovat podle jasných pravidel mezi regionální svazky/obce na podporu využití odpadů

• Skládkovací poplatek pro odpady kat.Nebezpečné • Úprava místního poplatku pro občany (zohlednění skutečných nákladů OH) • Místní poplatek pro zapojené živnostníky

Řešení směsného KO jako největší části BRKO •

SMO ČR považuje přímé energetické využití směsných KO za základní pilíř udržitelného OH v regionech a v ČR

•

Bez zařízení na energetické využití směsných KO a jim podobných odpadů nelze splnit směrnici o skládkování, ani předpokládaný cíl na omezení skládkování v ČR

•

MBÚ a podobné technologie odpad pouze upravují, přičemž podstatná část z něj končí na skládkách. SMO ČR vznik takových technologií nedoporučuje a nepodporuje

17

Řešení bioodpadů z obcí • Odpad jasně definovaných vlastností, který lze bez problémů kompostovat • Je vhodný pro oddělený sběr v obcích • SMO ČR navrhuje zavedení zákonné povinnosti pro obce tento odpad třídit a dále využívat pouze však za podmínky, že bude dlouhodobě a stabilně vyřešen odbyt kompostů z těchto odpadů. • Řešením je vytvoření nástrojů (normativních, ekonomických), které zajistí odbyt do regionálního zemědělství jako hnojiva • Jednání SMO ČR s MZe (MŽP) za účelem: – vytvoření vhodných nástrojů pro stabilní odbyt kompostů a dalších produktů, – definování podmínek pro umístění kompostáren a dalších zařízení na zpracování bioodpadů v území ve 18 vazbě na podmínky zemědělské výroby

Integrovaný systém nakládání s odpady Strategické cíle nelze plnit v 6,3 tis. samostatných komunálních systémech OH. Jednotlivé obce nejsou schopny zajistit zejména využití směsných KO. Z toho důvodu navrhuje SMO ČR vytvoření konceptu regionáIního ISNO: Systém, umožňující optimálním nastavením jednotlivých procesů a prvků trvale udržitelné řešení odpadového hospodářství v určitém prostoru a časovém horizontu.

19

Hlavní cíle ISNO • omezovat vznik odpadů • minimalizovat skládkování odpadů • maximalizovat využívání odpadů ve vazbě na další průmyslové segmenty (energetika, zemědělství, výroba z druhotných surovin apod.) v regionu • optimalizovat veškeré činnosti v odpadovém hospodářství s ohledem na vynaložené náklady a ekonomickou udržitelnost • zajistit dlouhodobou stabilitu odpadového hospodářství v regionu 20

Procesy a zařízení v ISNO •

ISNO je především technicko – organizačním řešením pro nakládání s KO a dalšími odpady v celém toku (od sběru po jejich konečné využití nebo odstranění) • Zařízení: Klíčová – systémy svozu, sběru, dotřídění a úpravy odpadů, ZEVO (SKO a BRKO), zařízení pro využití vhodných BR odpadů z obcí (kompostárna, bioplynová stanice) Nutná pro zajištění funkčnosti (zařízení nadregionálního nebo mezinárodního významu) zařízení pro využití druhotných surovin, demontážní linky na vybrané výrobky včetně autovraků, zařízení pro využití nebo odstranění NO Doplňková (v případě krizového vývoje mohou být nestabilním prvkem) - výkupny odpadů, mechanicko-biologická úprava odpadů a využití energetické frakce odpadů z této úpravy v cementárnách 21

Organizační řešení regionálního OH • Regionální svazky/sdružení obcí • Předpoklad – povinnosti ze zákona může obec plnit samostatně nebo prostřednictvím regionálního svazku – Regionální svazek (příp. obce, které splní kritéria) bude příjemcem výnosu ze skládkovacího poplatku

• Výhody řešení OH ve svazku – Plnění zákonných požadavků a povinností obcí – zvýšení investičního potenciálu (dotace, vlastní prostředky); – výkon administrativy odborně (evidence, organizace, logistika); – přímé ovlivňování nákladů OH (zvýšení vyjednávacího potenciálu) 22

Regionální svazek • sám či prostřednictvím své nebo dodavatelské organizace zajistí v daném regionu: a) využití KO včetně předúpravy (materiál. a energet.); b) logistika přepravy do konečných zařízení; c) administrativní (účetní, evidenční, smluvní, zákonné) činnosti; d) rovné postavení všech účastníků (členů) – obcí a měst; e) osvětové a výchovné aktivity ve spolupráci s povinnými osobami aj.; f) zpracování regionálního POH (směřování prognózy produkce odpadů v regionu);

investic,

g) realizaci a provoz investic (zařízení, např. ZEVO, překládací stanice, kompostárny, bioplynové stanice); h) spolupráci se soukromým sektorem a veřejnou sférou. 23

Zkušenosti • obdobný model spolupráce obcí a měst funguje desítky let v Rakousku, Německu, Francii, Belgii aj. • v dalších krajích ČR přípravy regionálních ISNO v různém stadiu – Vysočina, Karlovarský, Olomoucký, Středočeský, Plzeňský … • kolektivní plnění zákonných povinností při zachování samostatné odpovědnosti původců (obdobně jako u EEZ, obaly aj.) • Poučme se z vlastních zkušeností vodohospodářství

24

Děkuji za pozornost. www.smocr.cz [email protected]

25