EFEKTIVNOST REKVALIFIKAČNÍCH

Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Národní hospodářství

EFEKTIVNOST REKVALIFIKAČNÍCH KURZŮ V PARDUBICKÉM KRAJI V LETECH 2009-2013 bakalářská práce

Autor: Pavla Buchtová Vedoucí práce: Ing. Zdena Vostrovská, CSc. Rok: 2014

Prohlašuji na svou čest, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

Pavla Buchtová V Praze, dne 6. 5. 2014

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucí své bakalářské práce paní Ing. Zdence Vostrovské, CSc. za ochotu, věnovaný čas a cenné rady po celou dobu zpracovávání práce. Dále děkuji zaměstnancům ÚP Pardubice za poskytnuté informace a odbornou konzultaci. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat za podporu a trpělivost své rodině a příteli.

Zadání

Abstrakt Fenomén nezaměstnanosti je v posledních letech, hlavně v důsledku hospodářské krize, velmi diskutovaným tématem. Stát se s ní snaží vypořádat různými způsoby. Jedním z nejpoužívanějších nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti jsou rekvalifikační kurzy. Cílem bakalářské práce je zhodnotit efektivnost rekvalifikací v Pardubickém kraji v období 2009-2013. Tento kraj patří z hlediska nezaměstnanosti a výdajů na APZ mezi celorepublikový průměr. Situace na trhu práce není nikterak kritická a APZ funguje na dobré úrovni. Práce dochází k závěru, že rekvalifikace jsou v celkovém souhrnu efektivní nástroj, ale pokud se zaměříme pouze na projekty ESF, byly shledány nedostatky hlavně v kombinaci rekvalifikací s dalšími nástroji APZ. Zároveň byla potvrzena hypotéza, že z hlediska výdajů jsou rekvalifikace výhodnější než dotování nezaměstnaných evidovaných na úřadu práce.

Klíčová slova trh práce, nezaměstnanost, aktivní politika zaměstnanosti, rekvalifikace, Pardubický kraj

JEL klasifikace J080, J640, J680

Abstract The phenomenon of unemployment is very actual in this time due to the economic crisis. It is also hotly contested topic. The state is trying to deal with it with different instruments. One of the most used is retraining course. The aim of the thesis is an evaluation of the effectiveness of training courses in region of Pardubice in period 2009-2013. This region is average in the Czech Republic from the point of view of unemployment. The situation on the labor market in this region isn´t critical and active labor policy works at a good level. The conclusion of the thesis is, that the training courses are effective instrument at all, but if we concentrate only on the projects of EFS, there were found out same inadequacies. Mainly in combination of training courses and other tools of active labor policy. The thesis confirmed the hypothesis that the training courses are more favourable than a subsidizing of unemployed people, who are registered in employment office.

Keywords Labor market, unemployment, active labor policy, retraining courses, Region of Pardubice

JEL classification J080, J640, J680

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 1 1.

Trh práce..................................................................................................................... 3

2.

Nezaměstnanost .......................................................................................................... 4 2.1.

3.

4.

5.

Měření nezaměstnanosti ..................................................................................... 5

2.1.1.

Registrovaná míra nezaměstnanosti ............................................................... 6

2.1.2.

Obecná míra nezaměstnanosti ........................................................................ 6

2.1.3.

Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15-64 let .................... 7

2.2.

Přirozená míra nezaměstnanosti ......................................................................... 7

2.3.

Druhy nezaměstnanosti ....................................................................................... 8

2.4.

Ohrožené skupiny ............................................................................................... 9

Státní politika zaměstnanosti .................................................................................. 10 3.1.

Úřad práce ......................................................................................................... 10

3.2.

Financování státní politiky zaměstnanosti ........................................................ 11

3.3.

Zprostředkování práce ...................................................................................... 12

3.4.

Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci ................................... 14

3.5.

Vyřazení z evidence .......................................................................................... 16

Aktivní politika zaměstnanosti................................................................................ 17 4.1.

Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti ............................................................ 18

4.2.

Rekvalifikace .................................................................................................... 19

4.3.

Evropský sociální fond ..................................................................................... 21

Situace na trhu práce v Pardubickém kraji........................................................... 22 5.1.

Charakteristika kraje ......................................................................................... 22

5.2.

Vývoj a struktura volných pracovních míst ...................................................... 24

5.3.

Vývoj nezaměstnanosti ..................................................................................... 26

5.4.

Struktura uchazečů o zaměstnání ...................................................................... 28

6.

Realizace nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v Pardubickém kraji ........... 31

7.

Programy ESF OP LZZ - RIP ................................................................................ 35 7.1.

Osobní asistence a práce v oblasti sociální péče............................................... 35

7.2.

Projekt Zvýšená podpora a pomoc uchazečům o zaměstnání v Pardubickém

kraji

36

7.3.

Projekt Pružné formy pracovní doby – Šance pro Vás! .................................... 37

7.4.

Projekt Nová cesta pro Vás ............................................................................... 38

8.

Analýza hrubých efektů rekvalifikací .................................................................... 40

9.

Náklady na rekvalifikace vs. dávky v nezaměstnanosti ........................................ 43

10.

Závěr .......................................................................................................................... 49

Seznam zkratek APZ Aktivní politika zaměstnanosti ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad ESF Evropský sociální fond ESZ Evropská strategie zaměstnanosti EU Evropská unie HDP Hrubý domácí produkt HER Hrubý efekt rekvalifikací CHPD Chráněné pracovní dílny CHPM Chráněná pracovní místa MPSV Ministerstvo práce a sociálních věci OP LZZ Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost OSVČ Osoba samostatně výdělečně činná OZP Osoby se zdravotním postižením PNO Podíl nezaměstnaných osob PPZ Pasivní politika zaměstnanosti PvN Podpora v nezaměstnanosti RIP Regionální individuální projekt SPP Stání politika zaměstnanosti SÚPM Společensky účelná pracovní místa SVČ Samostatně výdělečně činná ÚP Úřad práce ÚSO Úplné střední odborné vzdělání s maturitou ÚSV úplné střední vzdělání VL výuční list VPP Veřejně prospěšné práce VPM Volné pracovní místo VŠPS Výběrové šetření pracovních sil VÚPSV Výzkumný ústav práce a sociálních věcí ZoZ Zákon o zaměstnanosti

Úvod Nezaměstnanost je v současné době velmi aktuální problém. Existuje mnoho způsobů, jak se přistupuje k jejímu řešení. Jedním z nejpoužívanějších nástrojů jsou rekvalifikační kurzy. Cílem bakalářské práce je zhodnotit efektivnost rekvalifikačních kurzů v Pardubickém kraji v letech 2009–2013 a potvrdit, že investice do rekvalifikací jsou výhodnější, než finanční podpora nezaměstnaných. Toto období bylo vybráno z toho důvodu, že v roce 2009 byl v Pardubickém kraji realizován první regionální individuální projekt financovaný z Evropského sociálního fondu. Do roku 2013 byly zrealizovány a ukončeny už čtyři projekty, u kterých je možné zhodnotit jejich úspěšnost. Práce se bude soustředit na vybrané rekvalifikační kurzy, které jsou spolufinancovány z Evropského sociálního fondu, konkrétně z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost – Regionální individuální programy. Nejprve bude zhodnocena efektivnost rekvalifikačních kurzů a dále budou porovnány náklady vynaložené na rekvalifikace s náklady, které jsou vynakládány na nezaměstnané osoby. Práce by měla potvrdit, že rekvalifikace jsou z dlouhodobého hlediska efektivnější než podpora v nezaměstnanosti a další sociální dávky, které jsou vypláceny lidem bez dostatečného vlastního příjmu. Bakalářská práce je rozdělena do deseti částí. První čtyři kapitoly jsou věnovány teoretickým východiskům a kapitoly pět až devět jsou analytické. Poslední desátá kapitola shrnuje a hodnotí všechny poznatky. První kapitola popisuje trh práce. Jsou zde uvedena specifika, která jej odlišují od ostatních trhů, dále je definována nabídka a poptávka po práci a rovnováha na trhu práce. Je zde zmíněna důležitost lidského kapitálu. Druhá kapitola se věnuje nezaměstnanosti. Definuje, co je to nezaměstnanost a jak se počítá. Detailně jsou vysvětleny způsoby výpočtu nezaměstnanosti, které jsou v současné době používány. Je vysvětlena přirozená míra nezaměstnanosti. Dále jsou uvedeny druhy nezaměstnanosti a jsou popsány důvody jejich vzniku. Nakonec jsou popsány skupiny obyvatel, které jsou nezaměstnaností nejvíce ohroženy. Třetí část se zabývá státní politikou zaměstnanosti. Rozděluje ji na aktivní a pasivní politiku a vysvětluje její financování. V této kapitole je rozebrána pasivní politika zaměstnanosti. Jsou zde popsány funkce a pravomoci úřadu práce, jak funguje zprostředkování práce a jak je poskytována podpora v nezaměstnanosti a podpora při 1

rekvalifikaci. V této části je uvedena výše a doba trvání těchto podpor. Na závěr kapitoly jsou popsány důvody vyřazení z evidence úřadů práce a je definováno vhodné zaměstnání. Celá čtvrtá kapitola se zabývá aktivní politikou zaměstnanosti. Jsou definovány její cíle a popsány žádoucí i nežádoucí efekty, které s sebou přináší. Dále jsou rozepsány nástroje, které jsou v rámci APZ používány.

Detailně je popsán nástroj rekvalifikační kurzy.

Poslední subkapitola je věnována Evropskému sociálnímu fondu s důrazem na Operační program lidské zdroje a zaměstnanost. Pátá část je úvodní kapitolou praktické části bakalářské práce. Analyzuje trh práce v Pardubickém kraji. Je zde uvedena obecná charakteristika kraje spolu s počtem zaměstnavatelů. Je zanalyzován vývoj

počtu volných pracovních míst, vývoj

nezaměstnanosti a struktura uchazečů o zaměstnání v daném období. Šestá kapitola se zabývá APZ realizovanou na území Pardubického kraje v letech 2009-2013. Jsou zde rozepsány nástroje APZ, které jsou v kraji využívány, a výdaje, které na ně byly vynakládány. Rovněž jsou v této kapitole porovnány výdaje na APZ v Pardubickém kraji s ostatními kraji v ČR. Sedmá kapitola popisuje vybrané projekty ESF, které v Pardubickém kraji proběhly v letech 2009–2013. Byly vybrány čtyři projekty. Každý z nich se soustředí na určitou problémovou skupinu na trhu práce. Dále jsou porovnány náklady vynaložené na rekvalifikace v rámci těchto programů s náklady na rekvalifikace financované národní APZ. V osmé kapitole je provedena analýza hrubých efektů rekvalifikací. Nejprve všech rekvalifikací, které proběhly v Pardubickém kraji v období 2008-2011, dále rekvalifikací financovaných z ESF a na závěr efektivnost jednotlivých projektů RIP. Devátá část se zaměřuje na porovnání nákladů na rekvalifikační kurzy a nákladů na PPZ. Jsou zde pomocí modelových příkladů porovnány náklady, které by byly vynaloženy za rok na jednu nezaměstnanou osobu s náklady na úspěšně rekvalifikovanou osobu, která si najde zaměstnání do tří měsíců po úspěšném absolvování kurzu. V závěrečné kapitole jsou shrnuty všechny poznatky, nedostatky a další možná zkoumání v této problematice.

2

1. Trh práce Hlavním úkolem trhu práce je zajistit firmám pracovní sílu.1 Logika trhu práce je ve své podstatě stejná, jako na jakémkoliv jiném trhu. Nicméně trh práce má svá specifika, jelikož nositelem práce je lidská bytost, která má své biologické a psychologické předpoklady a také má lidská práva. Proto je trh práce objektem vládních intervencí v podobě pracovního zákonodárství. 2 Trh práce je nedokonalým trhem kvůli neúplným informacím. Lidé nevědí o všech volných pracovních místech a firmy nevědí o všech lidech, kteří práci hledají. 3 Očekává se od něj, že zabezpečí ekonomiku potřebnými pracovními silami, a na druhé straně zabezpečí zajištění pracovních sil odpovídajícími prostředky.

4

Může být ovlivňován ze strany státu

pomocí úpravy pracovní doby nebo mzdových podmínek, ale i díky kolektivnímu vyjednávání, kdy odbory usilují o vyšší mzdy a další zaměstnanecké výhody.5 „Na trhu práce se střetává poptávka po práci s nabídkou práce.“ 6 Nabídka práce je tvořena domácnostmi, respektive konkrétními jedinci, kteří představují sektor domácností. Nemá klasický nabídkový tvar. Do určité výše nabízené mzdy roste, převládá substituční efekt,

7

který vyvolává snížení nákupu volného času.8 Na úrovni bodu kritické mzdy začne objem nabízené práce klesat, protože převládá důchodový efekt.9 Důchodový efekt vede ke zvyšování nákupu volného času.

10

Tento tvar křivky je odrazem specifik pracovní síly

jako takové, jelikož je schopna vyhodnocovat výhodnost pracovních nabídek.11 Poptávka po práci tvořená firmami je odvozena od produkční funkce.12 Platí zde zákon klesající poptávky, který říká, že s rostoucí cenou komodity klesá poptávka po ni. Tato

1

Kaczor (2013, str. 7)

2

Jurečka (2010, str. 240)

3

Holman (2010, str. 157)

4

Krebs (2010, str. 288)

5

Skripta: 5HP324 Kondiční kurz z praktické hospodářské politiky (2014, str. 252)

6

Holman (2010, str. 152)

7

Lidé, kteří doposud preferovali volný čas před prací (z důvodu nízké mzdy), změnili své rozhodnutí

8

Brožová (2003, str. 18)

9

Důchod některých domácnosti je již na takové úrovni, že jim umožňuje preferovat volný čas před nutností pracovat

10


11


12

Holman (2010, str. 152)

3

zákonitost je i zde zcela logická, protože čím je pracovní síla dražší, tím více zvažují zaměstnavatelé najímání dalších zaměstnanců.13 Rovnováha na trhu práce je charakterizována rovnovážnou mzdou a rovnovážným množstvím práce.

14

„V situaci tržní rovnováhy každá firma nakoupí tolik práce, kolik je

pro ni při rovnovážné mzdové sazbě maximálně ziskové, tudíž se rovnovážná mzda musí rovnat hodnotě mezního produktu práce.“

15

Rovnovážná mzda je všemi, kteří při ní

pracují, považována za dostatečnou satisfakci své mezní újmy z práce.16 Pracovníci mohou vylepšovat svou pozici na trhu práce investicí do lidského kapitálu.

17

Lidé očekávají, že se jim tato investice vrátí buď v podobě vyšší mzdy, nebo jiných společenských výhod. Aby mohli těžit ze své investice, musejí mít odpovídající pracovní příležitost. Čím déle lidé pracují, tím více se jejich investice zhodnocuje a to je motivuje k dodatečným investicím do vlastního zdraví a ke zdravému způsobu života. Pokud nemají příležitost pracovat, znamená to pro ně ztrátu. Mimo pracovní proces ztrácí kvalifikaci a nezískávají další pracovní zkušenosti, tím přichází o svou společenskou prestiž. Nezaměstnanost tedy devalvuje lidský kapitál. 18

2. Nezaměstnanost Klíčovým ukazatelem situace na trhu práce je míra nezaměstnanosti. 19 Nezaměstnanost je setrvalý projev nerovnováhy mezi poptávkou a nabídkou na pracovním trhu. V případě nezaměstnanosti se jedná o převis nabídky. 20 Hana Jírová definuje nezaměstnanost jako stav ekonomiky, v němž osoby v produktivním věku, které jsou schopné práce a přejí si pracovat, nemohou najít práci.21

13


14

Holman (2005, str. 281)

15


16

tamtéž

17


18


19

Patří mezi čtyři základní makroekonomické ukazatele (Kaczor, 2013)

20

Kotýnková (2003, str. 121)

21

Jírová (1999, str. 18)

4

Za nezaměstnaného se považuje jedinec schopný a ochotný pracovat, který ale nemůže najít placené zaměstnání. Musí být evidován na ÚP, aktivně si hledat zaměstnání a být připraven okamžitě nastoupit do zaměstnání (nejpozději do 14 dnů) 22 Obecně je nezaměstnanost v přiměřeném rozsahu považována za zdravou pro trh práce i pro ekonomiku jako celek. Lze ji považovat za projev konkurenceschopnosti na trhu práce, která pomáhá udržet kvalitu a cenu obchodovaných komodit na optimální úrovni. 23

2.1. Měření nezaměstnanosti Podstatou ukazatele míry nezaměstnanosti je vyjádřit, jak velké procento obyvatelstva nemůže v danou chvíli nalézt uplatnění na trhu práce. Porovnávají se tedy dvě veličiny – počet lidí bez práce a počet všech obyvatel, pro které je relevantní pracovat. 24 u

U , L U

kde u je míra nezaměstnanosti, U je počet nezaměstnaných a L je počet zaměstnaných. 25 Součet počtu nezaměstnaných a zaměstnaných osob se souhrnně nazývá ekonomicky aktivní obyvatelstvo, někdy též práce schopné obyvatelstvo.26 Za nezaměstnané jsou považování ti, kteří aktivně hledají práci a jsou registrováni na úřadu práce. 27 Existuje mnoho metod výpočtu míry nezaměstnanosti z hlediska zahrnutí různých skupin osob. Nejzákladnější jsou ovšem registrovaná míra nezaměstnanosti a obecná míra nezaměstnanosti, které budou rozebrány níže. V České republice se od roku 2013 používá zcela nový ukazatel, tzv. podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15-64 let. 28

22


23

Za nepřímý důkaz můžeme považovat centrálně plánované ekonomiky (ČR do 1898), kdy byla zaměstnanost stoprocentní, ale kvalita trhu komodit, stejně jako produktivita práce, byla velmi nízká (Kaczor, 2013)

24


25

Holman (2005, str. 292)

26


27

Krebs (2010 str. 291)

28 Kaczor

(2013, str. 49)

5

2.1.1. Registrovaná míra nezaměstnanosti Tato metoda byla od roku 2004 (po vstupu ČR do EU) používána Ministerstvem práce a sociálních věci v oficiálně zveřejňovaných statistikách nezaměstnanosti v ČR. Počítá se jako podíl tzv. dosažitelných uchazečů

29

o zaměstnání a kvalifikované pracovní

síly. Při čemž za dosažitelné uchazeče o zaměstnání jsou považovány osoby v evidenci všech úřadů práce na území ČR, které mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání. Kvalifikovaná pracovní síla je součet počtu zaměstnaných z VŠPS

30

, plus počet

zaměstnaných občanů EU, plus počet v České republice pracujících cizinců ze třetích zemí s platným povolením k zaměstnání nebo živnostenským oprávněním a počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadů práce na území ČR a rovněž občanů EU. 31

2.1.2. Obecná míra nezaměstnanosti Obecná míra nezaměstnanosti je konstruována podle mezinárodních definic a doporučení Eurostatu a Mezinárodní organizace práce. Počítá se rovněž jako podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle. Jedná se o odhady z výběrových šetření pracovních sil, které nejsou nijak vázány na reálný počet evidovaných na úřadech práce. To bývá považováno za určitou nevýhodu, ovšem ani databáze evidovaných na úřadech práce neodráží reálný počet lidí, kteří jsou aktuálně bez práce.

32

Tento ukazatel ve svých

statistikách používá Eurostat, ale dlouhodobě ho respektuje i Český statistický úřad. 33 „Ukazatel obecné míry nezaměstnanosti je dlouhodobě nižší než ukazatel míry registrované nezaměstnanosti.“ 34

29 Nebrání

jim žádná objektivní překážka v nástupu do zaměstnání – nejsou ve vazbě, ve výkonu trestu, nepobírají

peněžitou pomoc v mateřství, nejsou v pracovní neschopnosti a nejsou zařazeny do rekvalifikačních kurzů (Kaczor 2013) 30

Výběrové šetření pracovních sil, které provádí Český statistický úřad. Probíhá formou dotazníků ve všech okresech ČR během celého roku. Hlavním cílem je získávání informací o situaci na trhu práce. Jedním ze sledovaných kritérií je právě ekonomická aktivita. (Kaczor 2013)

31 Kaczor 32

(2013, str. 48)

Na úřadech práce nejsou zpravidla evidováni bezdomovci a další potenciálně produktivní lidi, kteří si práci sice hledají, ale nechtějí být evidováni na úřadu práce. (Kaczor 2013)

33


34

tamtéž

6

2.1.3. Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15-64 let Tento ukazatel je v ČR platný od 1. 1. 2013. Důvodem jeho zavedení byla skutečnost, že do té doby v ČR existovaly dvě odlišné hodnoty míry nezaměstnanosti a to sice míra nezaměstnanosti prezentovaná MPSV (míra registrované nezaměstnanosti) a míra nezaměstnanosti prezentována ČSÚ (obecná míra nezaměstnanosti). 35 Ukazatel vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. 36 V čitateli je počet dosažitelných uchazečů ČR ve věku 15–64 let.

38

37

a ve jmenovateli je celkový počet obyvatel

Poměřuje tedy evidované nezaměstnané se všemi osobami

v daném věku, oproti dříve používaným ekonomicky aktivním osobám. Výsledná hodnota ukazatele míry nezaměstnanosti je tedy dle nové metodiky nižší. 39 Výhrady k této metodice jsou následující: MPSV bere v potaz pouze nezaměstnané v evidenci ÚP

40

, data získaná VŠPS mohou být zkreslená a jsou zahrnuti všichni

obyvatelé ve věku 15–64 let, tedy i ti, kteří práci aktivně nehledají, jako jsou například studenti či invalidní důchodci. 41 I přes výše zmíněné nedostatky lze konstatovat, že se jedná o jakýsi ideální metodický kompromis zejména z hlediska mezinárodní komparace. 42

2.2. Přirozená míra nezaměstnanosti Za přirozenou je považována taková míra nezaměstnanosti, při které je trh práce v rovnováze.

43

Je to taková úroveň nezaměstnanosti, která odpovídá ekonomice fungující

na úrovni svého potenciálního produktu.

44

Nedochází tedy k přehřátí ekonomiky (inflační

35

tamtéž

36

Změna metodiky ukazatele registrované nezaměstnanosti. MPSV. online [2014-03-30], dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/zmena_metodiky.

37

Stejný jako u dříve používané míry registrované nezaměstnanosti

38

Produktivní věk

39


40

z nich pouze ty dosažitelné

41

tamtéž

42

tamtéž

43

Holman (2010, str.159)

44

Realný HDP vyrobený při přirozené míře nezaměstnanosti (Homan, 2005)

7

mezera) a ani k recesní mezeře, kdy jsou nevyužité výrobní kapacity tedy i pracovní síla. Proto je označována jako míra nezaměstnanosti, která neurychluje inflaci. 45

2.3. Druhy nezaměstnanosti Podle příčin rozlišujeme čtyři druhy nezaměstnanosti: frikční, sezónní, strukturální a cyklickou. Frikční nezaměstnanost je označována jako normální, tvoří pouze 1-2 %. Vzniká, když se osoba vzdá svého pracovního místa, protože si hledá jiné místo s lepšími podmínkami, jako je například vyšší mzda, vetší šance na pracovní postup atd. Nebo v případě, že chce předejít očekávanému propouštění. Její trvání je omezeno dobou nutnou na vyhledání nového pracovního místa. Bývá tedy poměrně krátká (do tří měsíců). Podíl frikční nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti klesá s poklesem úrovně nezaměstnanosti.46 Tato forma je někdy také nazývána jako fluktuační nezaměstnanost, která je na trhu práce naprosto přirozená. Výstižný je termín „Peoople between two jobs“. Frikční nezaměstnanost je obvykle úzce vázaná na sociální systém, jelikož při štědrých dávkách lidé nemají motivaci najít si práci v co nejkratší možné době.47 Sezónní nezaměstnanost je krátkodobá a je způsobena diskontinuitou produkce v odvětvích závislých na počasí, jako je například stavebnictví, rybářství a lesnictví nebo zemědělství. 48 Zaměstnanci se s tímto jevem vyrovnávají různými způsoby. Někteří jsou mimo sezónu evidováni na úřadu práce, ostatní například dočasně změní profesi. Výhodou této formy nezaměstnanosti je její předvídatelnost a lze se na ní tedy připravit. Díky sezónnímu kolísání poptávky v některých odvětvích, je dobře pozorovatelné i sezónní kolísání

celorepublikové

míry

nezaměstnanosti.

Nejvyšší

míra

registrované

nezaměstnanosti je na počátku roku, zatímco nejnižší je v letních měsících. 49 Strukturální nezaměstnanost vzniká, když je nabídka práce vyšší, než poptávka po práci v uvedené struktuře a osoby nejsou dostatečně mobilní na to, aby si našly práci na jiných trzích s jinou kvalifikací.

50

Účinným nástrojem na snižování jejího rozsahu je flexibilní

vzdělávací systém, který pružně reaguje na požadavky firem. Významnou roli hraje též 45

NAIRU (Non Accelerating Inflation Rate of Unemployment)

46

Kotýnková (2003, str.122)

47

Kazcor (2013, str. 55)

48

Kotýnková (2003, str.123)

49


50

Kotýnková (2003, 124)

8

tzv. prostorová flexibilita pracovní síly neboli ochota za prací dojíždět. V boji proti strukturální nezaměstnanosti jsou významným nástrojem právě rekvalifikace, kterými se tato práce bude podrobně zabývat. 51 Cyklická nezaměstnanost je spojena s průběhem hospodářského cyklu v konkrétní ekonomice.

52

Vzniká, když makroekonomická poptávka po zboží a službách při daných

mzdových sazbách a při dané produktivitě práce, nepostačuje zaměstnávání těch, kteří jsou schopni pracovat. Na rozdíl od ostatních druhů má plošný dopad. 53 Dále nezaměstnanost rozlišujeme podle dobrovolnosti na dobrovolnou a nedobrovolnou. Pro dobrovolnou nezaměstnanost je typická preference pobírání sociálních dávek. Na druhé straně nedobrovolná nezaměstnanost je taková, kdy jedinci práci aktivně hledají, ale nemohou nalézt. Dobrovolná nezaměstnanost se dá eliminovat nastavením sociálního systému. 54 Podstatná část dobrovolně nezaměstnaných je nezaměstnaná dlouhodobě, což je nežádoucí a nezdravý fenomén. Není stanovena konkrétní hranice, kdy je nezaměstnanost považována za dlouhodobou, může se jednat o šest měsíců, nebo také rok. 55

2.4. Ohrožené skupiny Nezaměstnaností nejsou ohroženy všechny skupiny stejně.

56

Mimo těch, kteří pracovní

uplatnění získávají snadno, jsou skupiny obyvatel, u kterých existují překážky vstupu na trh práce.

57

„Při poskytování zaměstnání se věnuje zvýšená péče uchazečům o

zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují.“ 58 Absolventi škol a mladiství mají problémy především s pracovní nezkušeností a neochotou přejímat zodpovědnost. V případě mladistvých se jedná ve většině případů o nedostatek zkušeností a pouze základní dosažené vzdělání, čímž je omezené jejich uplatnění.

51


52

tamtéž

53

Kotýnková (2003, 124)

54


55

tamtéž

56

Krebs (2010, str. 291)

57


58

Zákon č. 435/2004 Sb

59


59

9

Dalšími skupinami jsou osoby se zdravotním postižením, těhotné nebo kojící ženy, osoby pečující o dítě do 15 let, osoby starší 50 let, osoby déle než 5 měsíců v evidenci ÚP a osoby potřebující zvláštní pomoc. 60 Právě na tyto hendikepované skupiny se s pomocí a podporou soustřeďuje aktivní politika zaměstnanosti. 61

3. Státní politika zaměstnanosti „Politika zaměstnanosti je definována jako činnost, směřující k dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, produktivním využití zdrojů pracovních sil a k zabezpečení práva občanů na zaměstnání.“ 62 „Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát a podílejí se na ní další subjekty činné na trhu práce, zejména zaměstnavatelé a odborové organizace.“

63

Stát spolupracuje s dalšími

subjekty činnými na trhu práce, zejména s územními samosprávnými celky, profesními organizacemi,

sdruženími

osob

se

zdravotním

postižením

a

organizacemi

zaměstnavatelů. 64 Politiku zaměstnanosti zabezpečuje v ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí a územní orgány práce, to znamená úřady práce. Rozlišuje se pasivní politika zaměstnanosti a aktivní politika zaměstnanosti. 65

3.1. Úřad práce V ČR fungují úřady práce od roku 1990. Od roku 2012 jsou jednotným výplatním místem všech nepojistných sociálních dávek. 66 Zákon

67

stanovuje krajským pobočkám úřadu práce několik povinností. Mezi základní

patří zpracování koncepcí zaměstnanosti ve svém obvodu, sledování a vyhodnocování situace na trhu práce a přijímání opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce. Dále zabezpečuje a podporuje projekty související s rozvojem lidských zdrojů v oblasti trhu

60

Zákon č. 435/2004 Sb.

61

Kaczor (2013, str. 220)

62


63

Zákon č. 435/2004 Sb.

64

tamtéž

65

Kazcor (2013, str. 197)

66

Tamtéž

67

Zákon č. 435/2004 Sb.

10

práce včetně účasti v mezinárodních projektech a programech. Mezi hlavní úkoly patří zprostředkování zaměstnání uchazečům a zájemcům o zaměstnání a s tím související evidence volných pracovních míst a rovněž evidence zájemců a uchazečů o zaměstnání. 68 Ve vztahu k nezaměstnaným májí úřady práce dvojí úlohu. Za prvé sociálně zabezpečit nezaměstnané a za druhé aktivní politiku zaměstnanosti, které se bude práce detailněji věnovat později. K sociálnímu zabezpečení slouží především dávková podpora, buď ve formě podpory v nezaměstnanosti, nebo jiné dávky v kompetenci ÚP. označujeme jako pasivní politiku zaměstnanosti.

69

Tuto podporu

70

3.2. Financování státní politiky zaměstnanosti Objem vynakládaných prostředků na státní politiku se rok od roku zvyšuje. Zatímco v 90. letech to byly pouze jednotky miliard Kč ročně, dnes už se jedná o desítky miliard Kč. Zpočátku dominovala pasivní politika zaměstnanosti, jak je zřejmé z grafu č. 1., a aktivní politika tvořila jen minimální podíl.

71

Od roku 1998 rostly výdaje na APZ a rovněž

vzrostly i počty účastníků v programech APZ. Tento trend pokračuje dále. 72 Důvodem vyšších výdajů na PPZ je fakt, že tyto výdaje jsou mandatorními výdaji na rozdíl od výdajů na APZ, které jsou až na drobné výjimky nenárokové.

73

Výplata

mandatorních výdajů má přednost před nenárokovými, což se projevilo po roce 2008, kdy se v ČR začala projevovat hospodářská krize. 74

68

Zákon č. 435/2004 Sb.

69

Např. dávky státní sociální podpory, dávky hmotné nouze atd.

70

Kazcor (2013, str. 197)

71

Kaczor (2013, str. 198)

72


73

Přikázané zákonem, stát je povinen je zajišťovat dle zákona a vláda nemůže jejich výši ovlivnit

74

Kaczor (2013, str. 199)

11

Graf č. 1: Výdaje na Státní politiku zaměstnanosti

Zdroj: Kaczor (2013, str. 197), vlastní zpracování

„Aktivní politika zaměstnanosti je financována z prostředků státního rozpočtu a hospodaření s těmito prostředky se řídí zvláštním právním předpisem. Z těchto prostředků lze rovněž přispívat na programy nebo opatření regionálního a celostátního charakteru a projekty zahraničních subjektů přispívající ke zvýšení zaměstnanosti a na ověřování nových nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti.“ 75

3.3. Zprostředkování práce Zprostředkování práce je aktivitou, ve které vystupují tři partneři: občané hledající zaměstnání, zaměstnavatelé hledající vhodné pracovníky a zprostředkovatelé práce.76 Základní způsoby zprostředkování práce jsou tři. Je to zprostředkování zaměstnání úřadem práce, agenturou práce a tzv. sdílené zprostředkování.

77

Vzhledem k tématu se práce bude

zabývat pouze prvním z nich a to je zprostředkování prostřednictvím úřadu práce. Cílem zprostředkování je návrat nezaměstnaného do pracovně právních nebo podnikatelských

vztahů, které

75

Zákon č. 435/2004 Sb.

76


77

Kaczor (2013, str. 200)

jedinci

poskytují

existenční

obživu

a naplnění

12

psychosociálních požadavků a očekávání.

78

V případě úřadů práce se jedná o neplacenou

službu, která je poskytována státním orgánem a je tedy hrazená z peněz daňových poplatníků. 79 Zákon č. 435/2004 Sb. rozeznává dvě kategorie klientů, kterým může pomoci v hledání zaměstnání. Jsou to uchazeči o zaměstnání a zájemci o zaměstnání. Zájemce o zaměstnání je fyzická osoba, která je v pracovně právním poměru (případně vykonávající SVČ)

80

,…

„má zájem o zprostředkování zaměstnání a zatím účelem požádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání.“

81

Této kategorii klientů nevzniká nárok na podporu

v nezaměstnanosti, ani za ně stát nehradí zákonné pojištění, ale evidence na ÚP pro ně může být výhodná. Prostřednictvím přidělených referentů mají přístup k informacím o trhu práce a volných pracovních místech. Navíc, v zákonem umožněných případech, je možné hradit zájemci o zaměstnání rekvalifikační kurz. Tuto skupinu klientů tvoří pouze 5-10 % uchazečů o zaměstnání. 82 Uchazeč o zaměstnání je nezaměstnaná osoba, která nemá výdělečnou činnost a které může vzniknout při splnění zákonem stanovených podmínek nárok na podporu v nezaměstnanosti. Tato osoba je rovněž státním pojištěncem.

83

Má také povinnosti vůči

úřadu práce. Mezi základní povinnosti patří ohlašování na úřadu práce a přijímaní vhodného zaměstnaní.

84

Jako uchazeč nemůže být zaevidována osoba, která je

v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru. Výjimkou jsou osoby, jejichž měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, což je aktuálně 4250 Kč. Rovněž uchazeč nesmí být osoba samostatně výdělečně činná. Jako uchazeči dále nejsou evidovány osoby soustavně připravující se na budoucí povolání a další méně obvyklé situace.

85

Zaevidovat nelze jako uchazeče osobu, která je dočasně v pracovní

78


79

Kaczor (2013, str. 200)

80

Kaczor (2013, str. 201)

81

Zákon o zaměstnanosti

82

Kaczor (2013, str. 201)

83

ÚP hradí zákonné pojištění

84


85

Např. prezident, poslanec senátor

13

neschopnosti, vykonává trest odnětí svobody, pobírá peněžitou pomoc v mateřství nebo je plně invalidní. 86 Uchazeč o zaměstnání si může v době evidence přivydělávat. Přivýdělek nesmí přesáhnout polovinu

minimální

mzdy

a

nelze

souběžně

s přivýdělkem

pobírat

podporu

v nezaměstnanosti. 87 V případě ztráty zaměstnání se musí uchazeč nahlásit na ÚP do tří pracovních dnů, aby byl do evidence zařazen ode dne následujícího po skončení zaměstnání. Pokud tak neučiní, pak je zařazen až od data, kdy o vzetí do evidence zažádal. Tím může vzniknout prodleva v návaznosti podpory v nezaměstnanosti na předchozí příjem. 88 V případě, že uchazeč splňuje všechny podmínky stanovené zákonem, má právo na výplatu hmotného zabezpečení před nástupem do zaměstnání, být doporučován ÚP do vhodného zaměstnání a také na zabezpečení pro něho vhodné rekvalifikace. 89

3.4. Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci ,,Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek ode dne podání písemné žádosti.“

90

Podmínky jsou následující: uchazeč získal

v posledních dvou letech před evidencí zaměstnání nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce minimálně 12 měsíců, požádal pobočku ÚP o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a ke dni poskytnutí podpory není poživatelem starobního důchodu. Jedná se o pojistnou dávku. I když je splněna do 12 měsíců, nemusí dle zákona vzniknout nárok na podporu a to v případě, že byl uchazeči ukončen pracovní poměr z důvodu hrubého porušení kázně. Na podporu v nezaměstnanosti nemají nárok ani uchazeči, kteří mají nárok na výsluhový příspěvek.

91

Existují i skupiny uchazečů,

u kterých je podmínka odpracované doby změkčena. Jedná se o náhradní dobu

92

zaměstnání, která se týká např. žen po rodičovské dovolené nebo o osobu, která pečovala o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby atd. 93

86 87

Kaczor (2013, str. 202) tamtéž

88

tamtéž

89


90

Zákon č. 435/2004 Sb

91

Např.: příslušníci Policie ČR, vojáci apod. Tento příspěvek musí být větší než podpora v nezaměstnanosti

92

Je počítána jako odpracovaná pro účely zjišťování nároku na PvN, i když reálně nebyla odpracována

93

Kaczor (2013, str. 204)

14

Doba pobírání podpory v nezaměstnanosti se nazývá podpůrčí doba.

94

Její doba je závislá

na věku uchazeče o zaměstnání. Do 50 let je podpůrčí doba 5 měsíců, v rozmezí 50-55 let je to 8 měsíců a nad 55 je to 11 měsíců. Výše podpory se stanovuje z průměrného měsíčního výdělku uchazeče v jeho posledním zaměstnání, nebo z posledního vyměřovacího základu přepočteného na 1 kalendářní měsíc, pokud uchazeč o zaměstnání naposledy vykonával samostatně výdělečnou činnost. Podpora klesá s délkou evidence na ÚP.95 Maximální výše podpory 96 v nezaměstnanosti je v současné době 14 157 Kč. 97 Tabulka č. 1: Sazba PvN Měsíc evidence 1. + 2. 3. + 4. 5. a další

Sazba pro výpočet PvN 65 % 50 % 45 %

Zdroj: Integrovaný portál MPSV, vlastní zpracování

V průběhu rekvalifikace nemá uchazeč právo na PvN, ale má nárok na jinou formu podpory a to sice podporu při rekvalifikaci.

98

Výše této podpory je konstantní po celou

dobu trvání rekvalifikace. Je to 60 % ze stejného vyměřovacího základu. Rekvalifikace se uchazeči „vyplatí“ až od třetího měsíce evidence. Cílem ÚP je nejprve se snažit uchazeče umístiti s využitím stávající kvalifikace a až poté investovat do rekvalifikace. 99 Maximální výše rekvalifikace 100 je v současné době 15 866 Kč. 101 V případě znovu zaevidování na ÚP, se testuje doba 2 let před tímto zaevidováním a uchazeči může v zákonem stanovených případech znovu vzniknout nárok na PvN. Pokud uchazeč v předchozích 2 letech nevyčerpal celou podpůrčí dobu a pracoval v mezidobí před další evidencí alespoň 3 měsíce, má nárok znovu na celou podpůrčí dobu. Pokud 94

tamtéž

95

Základní práva a povinnosti uchazeče o zaměstnání a zájemce o zaměstnání. Integrovaný portál MPSV. dostupné z WWW: https://portal.mpsv.cz/sz/obcane/pravpov_uch

96

0,58 násobek průměrné mzdy

97

Novinky Ministerstva práce a sociálních věcí. MPSV. online [2014-03-30], dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/files/clanky/14215/tz_311212b2.pdf

98

Kaczor (2013, str. 204)

99

tamtéž

100

0,65 násobek průměrné mzdy

101

Novinky Ministerstva práce a sociálních věcí. MPSV. online [2014-03-30], dostupné z WWW:

http://www.mpsv.cz/files/clanky/14215/tz_311212b2.pdf

15

pracoval méně, má nárok pouze na zbývající část podpůrčí doby. Když uchazeč v posledních 2 letech před znovu zaevidováním vyčerpal celou podpůrčí dobu, má nárok na podporu pouze v případě, že v mezidobí odpracoval minimálně 6 měsíců. 102

3.5. Vyřazení z evidence Uchazeč může být vyřazen z evidence ÚP buď nalezením nového zaměstnání

103

, nebo

v zákonem stanovených situací ÚP uchazeče vyřadí rozhodnutím vydaným ve správním řízení. Mezi takové situace patří porušování pravidel stanovených zákonem.104 Dalšími důvody jsou odmítnutí nastoupit do vhodného zaměstnání, odmítnutí nastoupení dohodnuté rekvalifikace, odmítnutí podstoupení lékařské prohlídky a maření součinnosti s krajskou pobočkou ÚP atd.105 Vhodné zaměstnání je takové, které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Délka pracovní doby musí činit nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby. 106 Zaměstnání musí být sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou, která je delší než 3 měsíce. Vhodné zaměstnání musí odpovídat zdravotní způsobilosti a pokud možno i kvalifikaci dané osoby, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání. 107

102

Kaczor (2013, str. 208)

103

tamtéž

104

Jako je například neplnění ohlašovací povinnosti, vykonává nelegální práci atd.

105

Kdy máte nárok na podporu v nezaměstnanosti? MPSV. dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/14156

106

Práce na půl úvazku není vhodným zaměstnáním

107

Kaczor (2013, str. 210)

16

4. Aktivní politika zaměstnanosti Jedná se o soubor intervencí na trhu práce.

108

Jsou to nástroje cílené směrem k návratu

nezaměstnaných na trh práce. Definice podle Kaczora je: „… je to souhrn činností, které vedou ke znovuzařazení jedince na trh práce, resp. k vylepšení jeho pozice na něm.

109

Podle zákona by měla zajistit maximální možnou úroveň zaměstnanosti. APZ zabezpečuje rovněž MPSV a ÚP. 110 APZ motivuje pomocí příspěvků nebo daňových úlev zaměstnavatele, aby vytvářeli nová pracovní místa, nebo aby zaměstnávali osoby s hendikepem na trhu práce. Na druhé straně pomáhá uchazečům a zájemcům o zaměstnání, aby si rozšiřovali svoje dosavadní vzdělání a prohlubovali kvalifikaci. 111 Cílem APZ je vytvoření rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, dále přerozdělení nezaměstnanosti ve prospěch nejvíce ohrožených skupin nezaměstnaných, umožnění prvního kontaktu či udržení kontaktu s trhem práce při jeho delším přerušením a v neposlední řadě prevence sociálního vyloučení a prevence zhoršování celkové kvality života nezaměstnaných. Faktory ovlivňující úspěšnost dosažení těchto cílů jsou: dostatečný rozsah opatření politiky zaměstnanosti, vhodná struktura aktivních opatření, cílenost aktivních opatření a kvalita opatření APZ. Dopady na zaměstnanost mohou být buď přímé, nebo nepřímé. Přímým dopadem je získání a udržení pracovního místa po ukončení programu. Nepřímým dopadem je hodnocení úspěšnosti nalezení zaměstnání s odstupem po ukončení programu. 112 APZ může mít žádoucí i nežádoucí dopady. Důležité je proto načasování a optimální mix a rozsah programů, který zvýší šanci na úspěch.

113

Příkladem negativního účinku

programů může být efekt uzavření. To znamená, že účastník programu nemá tolik času na hledání zaměstnání, nebo hledání odkládá na pozdější dobu.

114

Proto je důležité, jak

108


109

Kaczor (2013, str. 219)

110

Zákon č. 435/2004 Sb.

111

Kaczor (2013, str. 219)

112


113

CALMFORS, Lars. ACTIVE LABOUR MARKET POLICY AND UNEMPLOYMENT - A FRAMEWORK FOR

THE ANALYSIS OF CRUCIAL DESIGN FEATURES. OECD [online]. 1994, č. 22 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.oecd.org/social/labour/33936463.pdf 114


17

programy nebyly příliš dlouhé.

115

Nevhodné cílení programů může mít rovněž negativní

dopad. Dochází k tzv. creaming efektu.

116

Hledisko efektnosti realizace programu tak

bývá často upřednostňováno před efektivností dopadu. 117

4.1. Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti Nástroje APZ jsou rovněž vymezeny v Zákoně o zaměstnanosti. 118 Patří sem rekvalifikace, kterým bude věnována celé následující subkapitola. Investiční pobídky jsou poskytovány zaměstnavatelům, jako hmotná podpora pro vytváření nových pracovních míst nebo podpora rekvalifikací a školení nových zaměstnanců. 119 Veřejně prospěšné práce jsou spolu s rekvalifikacemi jedním z nejvíce užívaných nástrojů APZ. 120Jedná se o časově omezenou pracovní příležitost, která spočívá v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo obdobných činnostech ve prospěch obcí, státních nebo jiných prospěšných institucí. 121 Společensky účelná pracovní místa jsou pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s ÚP a jsou obsazována uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit uplatnění jiným způsobem. 122 Předpokladem pro vytváření SÚPM je nízká nabídka volných pracovních míst. 123 Překlenovací příspěvek je určen uchazečům z evidence ÚP, kteří se rozhodli podnikat.

124

ÚP na základě dohody může poskytnout překlenovací příspěvek osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání a které byl poskytnut příspěvek na zřízení SÚPM. Poskytuje se na úhradu provozních nákladů. 125

115

CALMFORS, Lars. ACTIVE LABOUR MARKET POLICY AND UNEMPLOYMENT - A FRAMEWORK FOR

THE ANALYSIS OF CRUCIAL DESIGN FEATURES. OECD [online]. 1994, č. 22 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.oecd.org/social/labour/33936463.pdf 116

Upřednostňování schopnějších a lépe vybavených uchazečů op programy před těmi, kteří by potřebovali účast více

117


118

Zákon č. 435/2004 Sb.

119

Investiční pobídky. Integrovaný portál MPSV. online [2014-04-01], dostupné z WWW:

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhc/apz/investicni_pobidky 120

Kaczor (2013, str. 226)

121

Zákon č. 435/2004 Sb.

122

tamtéž

123


124

Kaczor (2013, str. 230)

125

Zákon č. 435/2004 Sb.

18

Příspěvek na zapracování je poskytován zaměstnavateli na základě uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přijímá uchazeče o zaměstnání, kterému ÚP věnuje zvýšenou pozornost. 126 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program ÚP může poskytnout zaměstnavateli na základě uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a proto nemůže zabezpečit práci pro své zaměstnance v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby.127 Smyslem je ochránit zaměstnance před hrozbou propouštění v situaci, kdy firmy přechází na nový podnikatelský program a dočasně nemá práci pro stávající zaměstnance. 128 Mimo výše uvedené lze mezi nástroje APZ počítat i poradenství, podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, sdílené zprostředkování zaměstnání a cílené programy k řešení nezaměstnanosti. Dominantními nástroji jsou SÚPM, VPP a rekvalifikace. V roce 2011 tvořila tato trojice cca ¾ celkových výdajů na APZ. 129

4.2. Rekvalifikace „Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání.“ 130 Rekvalifikace jsou významným nástrojem v boji proti strukturální nezaměstnanosti, jelikož pomáhají přizpůsobit strukturu nabídky na trhu práce struktuře poptávky po ní. Rekvalifikovaný může být uchazeč o zaměstnání i zájemce o zaměstnání. 131

126

tamtéž

127

Zákon č. 435/2004 Sb.

128

Kaczor (2013, str. 232)

129

tamtéž

130

Zákon č. 435/2004 Sb.

131

Kaczor (2013, str. 222)

19

Mohou mít podobu krátkodobějších kurzů, když se jedná pouze o doplnění a rozšíření kvalifikace, nebo dlouhé přípravy, když je nezbytná zásadní změna kvalifikace uchazeče. 132 Znalosti získané pomocí rekvalifikace mohou být teoretického i praktického charakteru. 133 Může ji provádět pouze zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem, škola v rámci oboru vzdělání, který má zapsaný v rejstříku škol.

134

Rekvalifikace je hrazena ÚP

na základě podepsané dohody s uchazečem nebo zájemcem o zaměstnání. Pokud si účastník domluví s ÚP rekvalifikaci a poté odmítne účast, může být vyřazen z evidence ÚP. 135 Podle aktuální legislativy existují 3 druhy rekvalifikací. Klasická rekvalifikace je určena pro uchazeče i pro zájemce o zaměstnání. Zařizuje ji ÚP a účastník má nárok na podporu při rekvalifikaci, případně mohou být hrazeny další výdaje 136 spojené s absolvováním rekvalifikace. 137 Zvolená rekvalifikace je také určena pro uchazeče a zájemce o zaměstnání, ale uchazeč nemá nárok na podporu při rekvalifikaci ani na náklady s ní spojené. Je hrazen pouze samotný kurz. Uchazeč si tuto rekvalifikaci zařizuje sám, ale vzdělavatelem musí být akreditované vzdělávací zařízení.

138

Existuje limit, který ÚP hradí a to 50 000 Kč

vynaložených na rekvalifikaci jednoho uchazeče, maximálně v období třech po sobě jdoucích let. 139 V ČR vstoupila tato rekvalifikace v účinnost 1. 1. 2012. 140 Zaměstnanecká rekvalifikace je rekvalifikace s podporou státu, která je prováděna u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Jedná spíše o specifický příklad. Rekvalifikované osoby nemají ani v tomto případě nárok na podporu v nezaměstnanosti. 141

132


133

Kaczor (2013, str. 222)

134

Zákon č. 435/2004 Sb.

135

Kaczor (2013, str. 223)

136„Příspěvek

na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací (např. jízdní výdaje na cestu

hromadnými dopravními prostředky, pojištění pro případ škody způsobené uchazečem o zaměstnání rekvalifikačnímu zařízení)“ (MPSV, http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/rekvalifikace) 137

Kaczor (2013, str. 223)

138

tamtéž

139

Zákon č. 435/2004 Sb.

140

Kaczor (2013, str. 224)

141

tamtéž

20

4.3. Evropský sociální fond Evropský sociální fond patří mezi tři strukturální fondy EU.

142

Byl založen v roce 1957,

aby zmenšoval rozdíly v prosperitě a životních standardů napříč členskými státy EU. Tvoří 10 % celkového rozpočtu EU a je díky němu realizováno tisíce projektů napříč unií.

143

Je

to klíčový finanční nástroj, pomocí něhož je realizována Evropská strategie zaměstnanosti. ESF je založen na čtyřech pilířích. Je to zaměstnanost, podpora podnikání, adaptabilita a rovné příležitosti. 144 Hlavním posláním je rozvíjet zaměstnanosti, snižovat nezaměstnanost a podporovat sociální začleňování osob se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů.

145

ESF rovněž podporuje celoživotní vzdělávání a rozvoj kvalifikované a

přizpůsobivé pracovní síly. Bojuje proti všem formám diskriminace a nerovnostem souvisejících s trhem práce. 146 S tím souvisí zlepšování přístupu a účasti žen na trhu práce. ESF umožňuje čerpat prostředky pomocí programů. V programovacím období 2007–2013 v ČR to byl OP Lidské zdroje a zaměstnanost, OP Vzdělávání a konkurenceschopnost a OP Praha – Adaptabilita. Z těchto programů jsou podporovány projekty neinvestičního charakteru jako například rekvalifikace, podpora začínajících OSVČ, rozvoj vzdělávacích programů, stáže studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru, dále rozvoj institucí služeb zaměstnanosti atd. 147 OP LZZ je operační program, který je zaměřený na snižování nezaměstnanosti pomocí profesního vzdělávání, začleňování sociálně vyloučených obyvatel a zvyšování kvality veřejné zprávy.

142

148

Globálním cílem OP LZZ bylo mezi lety 2007-2013 zvýšit

Evropský sociální fond v ČR. ESF. online [2014-04-01], dostupné z WWW: http://www.esfcr.cz/evropsky-socialni-

fond-v-cr 143

Employment and social affairs. EUROPA online [2014-04-01], dostupné z WWW:

http://europa.eu/pol/pdf/flipbook/en/employment_en.pdf 144

Evropský sociální fond. Integrovaný portál MPSV. online [2014-04-01], dostupné z WWW:

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/pak/esf 145


fond-v-cr 146

Evropský sociální fond. Integrovaný portál MPSV. online [2014-04-01], dostupné z WWW:

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/pak/esf 147


fond-v-cr 148

OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ). Evropský sociální fond v ČR. online [2014-04-01], dostupné z WWW:

http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz

21

zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v České republice na úroveň průměru patnácti nejlepších zemí Evropské unie.149 Řídicím orgánem OP LZZ je MPSV, výkonem funkce je pověřen Odbor řízení pomoci z ESF. Celkový rozpočet OP LZZ představoval po revizi schválené Evropskou komisí v prosinci 2012 2 210 mil. EUR, z toho 1 882 mil. EUR z ESF a 327 mil. EUR jako spolufinancování z národních zdrojů. Míra spolufinancování z ESF tak představovala 85 %. 150

5. Situace na trhu práce v Pardubickém kraji 5.1. Charakteristika kraje Pardubický kraj se nachází ve východních Čechách. Sousedí s pěti kraji – Středočeským, Královehradeckým,

Olomouckým,

Jihomoravským

a

krajem

Vysočina.

Spolu

s Královehradeckým a Libereckým krajem tvoří oblast soudržnosti Severovýchod (NUTS 2). 151 Kraj se skládá ze čtyřech okresů, které jsou vzhledem k velikosti sídel, geografické poloze a dopravní obslužnosti různě atraktivní pro zaměstnavatele.

152

K 31. 12. 2012 měl kraj

516 440 obyvatel, což představuje 4,9 % celkového počtu obyvatel ČR. Pardubický kraj je pátým nejmenším krajem v ČR.

153

Stěžejní pro tvorbu HDP jsou služby, které

představují 53,7 % HDP a dále průmysl, který tvoří 36 % HDP. 154 Faktory příznivě ovlivňující zaměstnanost v kraji jsou: značná diversifikace odvětví v regionu, výrazný podíl průmyslu na vytváření HDP, tradice v odvětví elektrotechniky a strojírenství, příznivý dopravní transfer, rozvinutá infrastruktura, sezónní zaměstnání

149

Evropský sociální fond v programovém období 2007 – 2013. Integrovaný portál MPSV. online [2014-04-01],

dostupné z WWW: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/hkk/informace_z_useku_up/esf/op_lzz_2007-2013 150

Výroční zpráva o provádění Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost 2012. OP LZZ. Evropský sociální

fond v ČR. online [2014-04-01], dostupné z WWW: http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz 151

Charakteristika Pardubického kraje. BusinessInfo.cz. online [2014-04-02], dostupné z WWW:

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/charakteristika-pardubickeho-kraje-7262.html#poloha 152

Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2013. Integrovaný portál MPSV. online [2014-04-02],

dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/pak/nezamestananost_v_cislech/rocni_zpravy_pardubickeho_kraje 153

CHARAKTERISTIKA PARDUBICKÉHO KRAJE Český statistický úřad. online [2014-04-02], dostupné z WWW:

http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/3E0036A9C1/$File/53101113chcz.pdf 154

tamtéž

22

v zemědělství, stavebnictví a službách a aktivní politika zaměstnanosti, konkrétně realizace projektů OP LZZ. 155 Vedle pomalého růstu hospodářství ve většině vyspělého světa negativně působí na zaměstnanost v kraji také přetrvávající úbytek zakázek ve výrobní sféře, malý počet absolventů se středním vzděláním z technických oborů, špatný stav infrastruktury na venkově a s tím spojená špatná dostupnost okrajových částí kraje a v neposlední řadě také nerovnoměrné rozložení podnikatelského zázemí. 156 V posledních letech se v kraji zvýšil zájem zahraničních investorů, kteří využívají průmyslové zóny. V okrese Pardubice je dominantní chemický a elektrotechnický průmysl. 157 Největším zaměstnavatelem je společnost FOXCONN CZ s.r.o., která vyrábí PC a elektronické a optické přístroje a zařízení. Dalšími významnými zaměstnavateli jsou Synthesia, a.s., vyrábějící základní chemické produkty a těžkotonážní chemii, Panasonic Automotive Systems Czech, s.r.o., výroba autorádií, KIEKERT-CS, s.r.o., výroba centrálních autozámků, dále Pardubická krajská nemocnice, a.s. a Univerzita Pardubice.158 Tabulka č. 2: Počet zaměstnanců největších zaměstnavatelů v kraji Zaměstnavatel FOXCONN CZ s.r.o. Synthesia, a.s. Pardubická krajská nemocnice, a.s. KIEKERT-CS, s.r.o. Univerzita Pardubice Panasonic Automotive Systems Czech, s.r.o.

Počet zaměstnanců 2500 - 2999 1500 - 1999 1500 -1999 1000 - 1499 1000 - 1499 500 - 999

Zdroj: Obchodní, živnostenský rejstřík, ARES, vlastní zpracování

Počet zaměstnavatelů v kraji od roku 2008 výrazně klesá, jak je patrné z grafu č. 2. Mezi lety 2010 a 2011 můžeme pozorovat pouze nepatrný nárůst. Zatímco v roce 2008 bylo v kraji 11 275 zaměstnavatelů, v roce 2013 už jich bylo pouze 10703. 155



tamtéž

157

Informace o pracovním trhu. EURES,The European Job Mobility Portal. online [2014-04-05], dostupné z WWW:

https://ec.europa.eu/eures/main.jsp?lang=cs&acro=lmi&catId=2760&countryId=CZ®ionId=CZ0&langChanged= 158


dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/pak/nezamestananost_v_cislech/rocni_zpravy_pardubickeho_kraje

23

Graf č. 2: Vývoj počtu zaměstnavatelů v kraji v letech 2008 - 2013

Zdroj: Zprávy o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v letech 2008 – 2013, vlastní zpracování

5.2. Vývoj a struktura volných pracovních míst Mezi lety 2008 a 2009 došlo k růstu počtu uchazečů o zaměstnání téměř o 50 %, zatím co počet volných pracovních míst o 50 % klesl. V roce 2010 vzrostl počet pracovních míst a opět klesl až v roce 2012. Výjimečný byl rok 2011, kdy oproti roku 2010 došlo k poklesu počtu uchazečů o 13,6 % a růstu VPM o 20,5 %. V dalších letech poté docházelo opět k růstu uchazečů a v roce 2013 k podstatnému růstu VPM o 28,9 %. Tabulka č. 3: Vývoj volných pracovních míst

počet uchazečů volná místa uchazeč na místo

2008

2009

2010

2011

2012

2013

16 998

26 817

27 359

23 631

25 264

26 371

3 654

1813

2 165

2609

1857

2393

4,7

14,8

12,6

9,1

13,6

11


24

Graf č. 3: Vývoj volných pracovních míst


Nejvíce pracovních míst v roce 2013 bylo určeno pro uchazeče minimálně s výučným listem – 48,3 %. Další potom byly pro uchazeče se základním, případně neúplným základním vzděláním – 27,3 % a místa s požadavkem maturity – 18,8 %. (viz. Příloha č. 2). Nejvíce VPM nabízeli zaměstnavatelé z odvětví obchodu a služeb, zpracovatelského průmyslu a peněžnictví a bankovnictví. profesí

160

159

Nejvíce uchazečů na jedno VPM z hlediska

připadalo na kvalifikované dělníky v zemědělství, lesnictví a příbuzných

oborech, dále pak na pomocnou a nekvalifikovanou sílu. Naopak vyšší poptávka byla po profesích z tříd 3, 1, 2, 7 a 8 tedy například obchodní zástupce, prodavače, svářeče, řidiče nákladních automobilů, operátory telefonních panelů, kuchaře, zámečníky atd. (viz Příloha č. 3). 161

159

Porovnání VPM dle vzdělání je nepřesné vzhledem k faktu, že zaměstnavatelé udávají nejnižší požadované vzdělání,

ale později dávají přednost uchazečům s vyšším vzděláním (Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2013 a strategie APZ pro rok 2014, 2013) 160

Struktura volných míst dle CZ-ISCO

161



25

5.3. Vývoj nezaměstnanosti K vyjádření míry nezaměstnanosti v Pardubickém kraji je použit způsob měření pomocí podílu nezaměstnaných na obyvatelstvu ve věku 15-64 let. Tento způsob je používán až od roku 2013, ale i ostatní hodnoty jsou vyjádřeny, kvůli přesnosti, pomocí tohoto ukazatele. Z tabulky č. 4 můžeme vidět, že v roce 2009 došlo k výraznému nárůstu podílu nezaměstnaných a to o 2,8 % oproti roku 2008. V roce 2010 došlo ještě k mírnému zhoršení, ale v roce 2011 došlo k výraznému zlepšení. Od roku 2012 dochází opět k nárůstu podílu nezaměstnaných. Tabulka č. 4: Vývoj nezaměstnanosti v letech 2008 – 2013 Stav k 31.12. 2008

2009

2010

2011

2012

2013

evidovaní uchazeči o zaměstnání

16998

26817

27359

23631

25264

26371

z toho dosažitelní

16334

26446

26815

23072

24766

25955

uchazeči pobírající podporu

7963

10610

10329

7191

5511

5839

4,5

7,3

7,5

6,5

7

7,4

4,5

7,1

7,4

6,8

7,4

8,2

podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu (v %) podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu ČR (v %)


V únoru roku 2013 dosáhla hodnota PNO hodnoty 7,8 %. V následujících měsících došlo ke každoročnímu jarnímu sestupnému trendu, který trval až do června a PNO činil 6,8 %. Oproti předešlým rokům nedošlo k žádnému podzimnímu poklesu, jak tomu bylo v letech 2010 a 2011. K 31. 12. 2013 stoupla nezaměstnanost až na 7,4 %. I přesto, že došlo k nárůstu o 0,4 % oproti předchozímu roku, nepřekročil PNO maximální hodnotu z roku 2010. V porovnání s ostatními kraji byla na konci roku 2013 nezaměstnanost v Pardubickém kraji šestá nejnižší. 162

162



26

Graf č. 4: Vývoj základních ukazatelů v Pardubickém kraji v letech 2011-2013

Zdroj: Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2013 a strategii APZ pro rok 2014

Z grafu č. 5 je patrné, že nezaměstnanost v Pardubickém kraji osciluje okolo průměru PNO v celé ČR. V roce 2008 byla na stejné úrovni a od roku 2011 se pohybuje pod celorepublikovým průměrem. V letech 2009 průměr PNO překročil republikový průměr, ale pouze o 0,2 % a v roce 2010 to bylo 0,1 %. Graf č. 5: Vývoj nezaměstnanosti v letech 2008-2013

Zdroj: Grafické znázornění na základě tabulky č. 3, vlastní zpracování

27

5.4. Struktura uchazečů o zaměstnání Tabulka č. 5: Vývoj struktury problémových skupin uchazečů o zaměstnání Struktura uchazečů o zaměstnání

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

absolventi a mladiství 1088 1355 2011 1784 1777 2012 2099

OZP 3580 3486 4087 3996 3528 3371 3398

Pečující o se základním děti do 15 let vzděláním a bez 2772 4320 2786 4494 4268 6597 4208 6584 3975 5907 2642 6293 2635 6980

do 30 let 3973 4886 8008 7355 6896 7495 7440

nad 50 let 4969 5069 7350 7877 6229 6807 7361

Zdroj: Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2013 a strategii APZ pro rok 2014, vlastní zpracování

Na grafu č. 6 můžeme vidět, že z hlediska věkového rozložení, jsou nejvíce problémovou skupinou uchazeči do 30 let. Nárůst mezi lety 2007 a 2009 je dvojnásobný. Od roku 2010 sice došlo k poklesu, ale stále je to nejvíce zastoupená skupina uchazečů o zaměstnání v Pardubickém kraji. Podobný trend mají i uchazeči nad 50 let, kteří v roce 2010 převýšili svým počtem uchazeče do 30 let, poté se jejich počet snížil a v roce 2013 se dostali na stejnou úroveň. Problémovou skupinou z hlediska vzdělání jsou uchazeči se základním vzděláním nebo bez vzdělání, jejichž počet stále roste. K mírnému poklesu došlo v letech 2010 a 2011. K hlavním příčinám jejich evidence patří sezónní práce, nízké mzdy vzhledem k výši sociálních dávek, omezená dopravní obslužnost při vícesměnném provozu v některých lokalitách a kombinace se zdravotním postižením. 163 Na první pohled je zřejmé zlepšení situace uchazečů pečujících o děti do 15 let, které započalo v roce 2012. Pravděpodobně se na něm ale více podílí odlišný způsob jejich evidence, nikoliv zvýšený zájem zaměstnavatelů. V roce 2009 byl zaznamenán jejich nárůst, ale v roce 2013, se jejich počet dostal pod úroveň roku 2007. V roce 2013 tvořili 10 % všech uchazečů v kraji.164

163



tamtéž

28

Relativně stabilní je skupina OZP, jejich počet se výrazně nemění. Důvodem jejich evidence je kromě zdravotního postižení i převažující základní nebo odborné vzdělání, vyšší věk a nízký počet vhodných volných míst. 165 Graf č. 6: Vývoj struktury problémových skupin uchazečů o zaměstnání 2007-2013


Počet absolventů se od roku 2007 téměř zdvojnásobil, ale v porovnání s ostatními problémovými skupinami jsou zastoupeni nejméně. Vzhledem ke stupni vzdělání byli v roce 2013 nejvíce zastoupeni středoškolsky vzdělaní, konkrétně uchazeči s výučním listem, kteří tvořili 27,2 % a uchazeči s maturitou 38 %. Hlavním důvodem jejich evidence je chybějící praxe nebo nevhodná kvalifikace.166 Nejmenší problémy s nalézáním práce mají uchazeči s vyšším odborným vzděláním a dále vysokoškolsky vzdělaní uchazeči.

165

tamtéž

166



29

Graf č. 7: Struktura uchazečů dle dosaženého vzdělání v roce 2013

Zdroj: Statistiky nezaměstnanosti. Integrovaný portál MPSV, vlastní zpracování * do této skupiny patří nižší střední vzdělání, nižší střední odborné, střední odborné s výučním listem, ÚSV, ÚSO s VL, ÚSO s maturitou ** bakalářské, vysokoškolské, doktorské

Z hlediska věkové struktury byla v roce 2013 nevíce zastoupena skupina uchazečů 50-59 let. Tato skupina patří do problémové skupiny 50+ a to hlavně kvůli vyššímu věku, nevhodné nebo nízké kvalifikaci, zdravotním potížím a nezájmu zaměstnavatelů. 167 Stejně je na tom i skupina 20–29 let, kam se řadí hlavně absolventi. Z diagramu je vidět, že rozložení dle věkové struktury je velice vyrovnané. Nejméně jsou zastoupeni uchazeči do 19 let a nad 60 let. To se dá vysvětlit tím, že jen málo osob je v tomto věku ekonomicky aktivní.

167



30

Graf č. 8: Věková struktura uchazečů o zaměstnání v roce 2013

Zdroj: Statistiky nezaměstnanosti. Integrovaný portál MPSV, vlastní zpracování

6. Realizace nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v Pardubickém kraji Jak bylo zmíněno výše, APZ je v Pardubickém kraji považována za jeden z pozitivních faktorů, který napomáhá v boji s nezaměstnaností. Výdaje na APZ jsou však stejně jako v ostatních krajích minoritní oproti výdajům na PPZ. Pro ilustraci byly vybrány dva roky, rok 2010 a rok 2011. Z grafu č. 9 je patrné, že výdaje na APZ v roce 2010 tvořily pouze 30 % celkových výdajů. V roce 2011 celkové výdaje poklesy, s tím se změnil i poměr výdajů na APZ a PPZ. Výdaje na APZ už tvořily jen 24 % celkových výdajů. Proč tomu tak je, bylo vysvětleno v teoretické části bakalářské práce.

31

Graf č. 9: Výdaje na APT a PPZ

24 %

30 %

76 %

70 %

Zdroj: Výdaje na státní politiku zaměstnanosti. Integrovaný portál MPSV, vlastní zpracování

V porovnání s ostatními kraji ČR se Pardubický kraj se svými výdaji nachází zhruba uprostřed. Jak můžeme vidět na grafu č. 10, kde jsou výdaje jednotlivých krajů ukázány na příkladu roku 2011. Největší výdaje na APZ má Ústecký kraj spolu se Zlínským krajem. Nejmenší pak kraj Praha, který je ale oproti ostatním výrazně menší a dále Karlovarský a Královehradecký kraj. Graf č. 10: Porovnání výdajů na APZ v jednotlivých krajích v roce 2011

Zdroj: Výdaje ÚP na nástroje a opatření APZ do r. 2011 - členění podle krajů. Integrovaný portál MPSV., vlastní zpracování

32

Od roku 2008 výdaje na APZ v Pardubickém kraji rostly, v roce 2010 dosáhly svého vrcholu, kdy jejich celková částka byla 294 149 tisíc Kč. Poté došlo k výraznému propadu. V roce 2012 byly výdaje na APZ pouze 86 846 tisíc Kč. V roce 2013 se již dostaly na úroveň roku 2009, jak je patrné z grafu č. 11. Stejný trend výdajů na APZ měly i ostatní kraje ČR, což můžeme pozorovat na grafu č. 12. V roce 2010 byly výdaje nadprůměrně vysoké, zatímco v roce 2011 došlo k poklesu ve většině krajů pod úroveň roku 2009. Graf č. 11: Vývoj výdajů na APZ v Pardubickém kraji v letech 2008-2013


Graf č. 12: Vývoj výdajů na APZ v jednotlivých krajích v letech 2009-2011

Zdroj: Výdaje ÚP na nástroje a opatření APZ do r. 2011 - členění podle krajů. Integrovaný portál MPSV, vlastní zpracování

33

Složení nástrojů APZ i s výdaji je viditelné v tabulce č. 6. Nástroje se výrazně nemění. V letech 2009 a 2010 můžeme vidět ještě financování programů ESF OP RLZ, které ale byly už u svého konce a postupně byly nahrazovány programy ESF OP LZZ. Tabulka obsahuje nástroje financované z národní APZ i nástroje financované z ESF. Tabulka č. 6: Výdaje na APZ v jednotlivých letech (v tis. Kč) Nástroj APZ VPP SÚPM zřízené a vyhrazené zaměstnavateli SÚPM zřízené uchazeči pro zaměstnání OSVČ CHPD a CHPM vytvořené pro OZP příspěvek na provozní náklady CHPD, CHPM a CHPM - OSVČ vytvořené pro OZP rekvalifikace, poradenské aktivity překlenovací příspěvek projekty ESF - OP LZZ - VPP projekty ESF - OP LZZ - SÚPM projekty ESF - OP LZZ - rekvalifikace a poradenství projekty ESF - OP LZZ - RIP projekty ESF - OP RLZ projekty - OP RLZ - VPP projekty ESF - OP RLZ - Vzdělávejte se! projekty ESF - OP LZZ - Vzdělávejte se! ostatní CELKEM

2008 18723

2009 12975

2010 24588

2011 27964

2012 23825

2013 36422

17800

7653

18007

18788

5144

25755

2730 3365

4548 7980

6082 8429

3997 2627

1942 1590

3331 1840

23636 7705 8 10038 1010

26210 9317 0 42711 30032

340 25788 12118 55783 46431

18081 5706 80 29141 18264

8241 1892 50 23463 3314

62 6142 60 68691 26354

0 0 7741 57516

2813 1790 6638 6499

16315 22069 0 0

10530 29211 0 0

1270 16133 0 0

9049 30210 0 0

0

4343

0

0

0

0

0 19736 58170 7014 1075 207 29 264 151347 183452 294149 171667

0 0 0 0 86864 207916


Největší výdaje byly v roce 2013 vynakládány na VPP financované z ESF, tvořily 33 % všech vynaložených prostředků na APZ. Druhou položkou jsou rovněž VPP financované z národních zdrojů. Významnou část výdajů tvoří projekty ESF – OP LZZ regionální individuální projekty, kterými se práce bude v další části zabývat podrobněji. Tato položka tvořila 14,53 % všech výdajů na APZ. Nejmenší výdaje byly vynaloženy na překlenovací příspěvky a na CHPD a CHPM. Rekvalifikace, které jsou financované z národní APZ přestavovaly pouze necelá 3 % výdajů na APZ. 34

Graf č. 13: Struktura výdajů na APZ v Pardubickém kraji v roce 2013

Zdroj: Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2013 a strategii APZ pro rok 2014, vlastní zpracování

7. Programy ESF OP LZZ - RIP V následující části budou představeny konkrétní projekty ESF, které proběhly v Pardubickém kraji v programovacím období 2007–2013, jejichž součástí byly rekvalifikační kurzy. Celkem proběhlo nebo stálé probíhá 7 projektů – RIP I-VII. Bakalářská práce se bude dále zabývat pouze čtyřmi z nich, které už jsou v současné době ukončeny, a lze tedy provést hodnocení jejich výsledků. Jedná se o regionální individuální projekty, které jsou zaměřeny na realizaci regionálních priorit a na řešení regionálních problémů v oblasti lidských zdrojů. Tyto projekty se skládají z různých nástrojů APZ. Tato práce se bude zaměřovat pouze na financování a efektivnost rekvalifikací.

7.1. Osobní asistence a práce v oblasti sociální péče Tento projekt, jinak nazýván jako RIP I, probíhal od 1. 7. 2009 do 30. 11. 2011. Byl určen pro uchazeče o zaměstnání s minimálně základním vzděláním, kteří měli vážný zájem 35

a předpoklady pro práci v sociálních službách. Projekt byl určen pro 100 osob. Realizátorem byla společnost MARLIN, s.r.o. Celkový rozpočet projektu byl 15 090 670 Kč. Všichni účastníci nejprve absolvovali profesní diagnostiku. Rekvalifikací se celkem zúčastnilo 90 účastníků a všichni je úspěšně absolvovali. Náklady rekvalifikačních kurzů byly 1 191 960 Kč.168 To znamená, že náklady na jednu osobu činily 13 244 Kč. Ze všech 100 uchazečů bylo 70 z nich zaměstnáno v oblasti sociálních služeb, 54 na dotovaných místech a pouze 16 na místech bez finančního příspěvku. Dalších 16 bylo zaměstnáno v jiné oblasti. 169 Celkově tedy získalo práci 86 účastníků projektu. Úspěšnost

170

projektu tedy byla 86 %,

respektive 70 % pokud nebudou započítáni účastníci zaměstnáni mimo oblast sociálních služeb. Když nebudeme počítat účastníky zaměstnané na místech s finančním příspěvkem, úspěšnost by byla pouze 32 %.

7.2. Projekt Zvýšená podpora a pomoc uchazečům o zaměstnání v Pardubickém kraji Projekt probíhal od 1. 7. 2009 do 31. 6. 2012. Cílem bylo vyřešit situaci dlouhodobě nezaměstnaných a opakovaně evidovaných na ÚP se základním vzděláním. Měl je motivovat k hledání zaměstnání a zvýšení kvalifikace. Projekt byl určen pro 445 lidí s rozpočtem 22 700 704 Kč. Realizátorem byla firma MARLIN, s.r.o. Kromě rekvalifikací byl součástí projektu i Skupinový poradenský program a Profesní bilanční diagnostika. Projekt probíhal ve dvou fázích. V první fázi vstoupilo do projektu 186 uchazečů, do druhé fáze bylo vybráno 259 uchazečů o zaměstnání. Z obou fází absolvovalo rekvalifikační kurzy celkem 170 účastníků a z nich 150 rekvalifikaci ukončilo úspěšně. Uchazeči měli na výběr ze sedmi různých rekvalifikačních kurzů: - obsluha osobního počítače - základní kurzy svařování - pracovník v sociálních službách

168

Osobní asistence a práce v oblasti sociální péče (Pomoc potřebným). Integrovaný portál MPSV. online [2014-04-20],

dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/pak/esf/programovaci_obdobi_20072013/projekty_op_lzz/rip/pomoc_potrebnym 169Za

úspěšného uchazeče je považován, ten který po absolvování rekvalifikace našel zaměstnání

36

- obsluha motovozíku či elektrovozíku - práce s křovinořezy a ruční motorovou řetězovou pilou - všeobecný sanitář - sanitář pro operační sál Náklady na samotné rekvalifikace činily 1 323 273 Kč. To znamená, že náklady na jednu osobu byly 7784 Kč. Z celkového počtu 445 uchazečů bylo zaměstnáno 197 účastníků, ale z nich 80 bylo umístěno na dotovaná místa. Jednalo se o místa s příspěvkem na mzdu. 171 Na nedotovaná místa bylo umístěno 59 % účastníků. Lze tedy říci, že úspěšnost projektu byla v tomto případě 44,3 %. Pokud bychom počítali pouze se zaměstnanými na nedotovaných místech, úspěšnost by byla 26 %.

7.3. Projekt Pružné formy pracovní doby – Šance pro Vás! Tento projekt byl realizován v období od 1. 1. 2011 do 30. 4. 2012. Zaměřoval se na uchazeče o zaměstnání pečující o dítě do 15 let, osoby zdravotně postižené a osoby vyžadující upravenou pracovní dobu bez ohledu na věk, pohlaví, vzdělání, národnost a délku evidence na ÚP. Účastnicemi byly převážně ženy (187 z 200 uchazečů). Projekt byl určen pro 200 osob s rozpočtem 15 635 957 Kč. Realizátorem byla opět společnost MARLIN, s.r.o. Součástí programu byl Poradenský program, který absolvovali všichni účastníci a dále bilanční diagnostika, kterou absolvovalo 39 účastníků. Rekvalifikace se zúčastnilo 162 uchazečů a 140 z nich je úspěšně absolvovalo. Na výběr bylo opět ze sedmi rekvalifikačních kurzů: - obsluha osobního počítače - obsluha osobního počítače dle osnov ECDL Start - tvorba webových stránek - účetnictví a daňová evidence s využitím počítače - pracovník v sociálních službách - obchodní zástupce - administrativní pracovník Samotné náklady na rekvalifikační kurzy byly 4 021 987 Kč. V tomto případě tedy rekvalifikace jedné osoby stála 24 827 Kč.

171

Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2013 a strategii APZ pro rok 2014

37

Ze všech 200 účastníků získalo po absolvování projektu zaměstnání 144 z nich.

172

Z toho

85 jich bylo umístěno na místa s podporou mzdových nákladů – 57 Dohod o vyhrazení SÚPM s poskytnutím příspěvku a 28 Dohod o vytvoření pracovního místa a úhradě mzdových nákladů. Pouze 59, což je 41 %, jich bylo umístěno na pozici, která byla nezávislá na ÚP. I přesto byla úspěšnost projektu 72 %. Na tomto projektu můžeme vidět výrazné propojení různých nástrojů APZ. Pokud budeme brát v úvahu pouze osoby zaměstnané na nedotovaných místech, byla úspěšnost projektu pouze 29,5 %.

7.4. Projekt Nová cesta pro Vás Tento projekt probíhal v Pardubickém kraji od 1. 8. 2011 do 31. 3. 2013. Projekt byl určen pro uchazeče o zaměstnání do 25 let se základním vzděláním, kteří kvůli absenci zkušeností a nízkého stupně vzdělání nemohou najít zaměstnání. Jeho cílem byla motivace těchto uchazečů najít zaměstnání prostřednictvím zvýšení jejich kvalifikace. Projekt byl realizován dvěma společnostmi, společnosti MARLIN, s.r.o. a firmou PPS Consult, která prováděla Profesní bilanční diagnostiku. Kapacita byla 120 uchazečů a rozpočet činil 17 234 068 Kč. Součástí programu byla opět profesní bilanční diagnostika a poradenský program. Rekvalifikační kurzy byly zaměřeny na tato profese a činnosti: - obsluha osobního počítače - práce s křovinořezy a ruční motorovou pilou - svářečský kurz - obsluha vysokozdvižného vozíku - zednické práce - stavební truhlář - pedikúra - sanitář - malíř Náklady samotných rekvalifikačních kurzů byly 1 695 079 Kč. Rekvalifikace jedné osoby tedy stála 14 869 Kč. Do rekvalifikačních kurzů nastoupilo 114 účastníků, z nichž 103 je úspěšně dokončilo. Ze všech účastníků projektu bylo do konce roku 2013 zaměstnáno 47 účastníků. Z toho 27

172

PRUŽNÉ FORMY PRACOVNÍ DOBY - ŠANCE PRO VÁS!. MARLIN. online [2014-04-20], dostupné z WWW:

http://marlin.eu/pruzne-formy-pracovni-doby-sance-pro-vas/

38

na dotovaných místech – 21 Dohod o vyhrazení SÚPM a 6 Dohod o vytvoření nového místa a úhradě mzdových nákladů.173 Úspěšnost projektu tedy byla 41 %. Více než polovina účastníků byla zaměstnána na nedotovaných místech (57 %). Pokud bychom hodnotily úspěšnost projektu pouze podle osob, které byly obsazeny na nedotovaná místa, byla by pouze 18,75 %. Z těchto čtyř projektů byl neúspěšnější první projekt, kdy práci našlo 86 % účastníků. Na druhém místě je projekt Pružné formy pracovní doby – Šance pro Vás. Nejméně úspěšný projekt z hlediska zaměstnávání účastníků byl poslední projekt Nová cesta pro Vás. Když budeme při hodnocení úspěšnosti projektů brát v potaz pouze osoby zaměstnané na nedotovaných místech, pak by vycházel jako neúspěšnější opět projekt Osobní asistence a práce v oblasti sociální péče. Tabulka č. 7: Úspěšnost vybraných projektů ESF Název projektu Osobní asistence a práce v oblasti sociální péče Zvýšená podpora a pomoc uchazečům o zaměstnání v Pardubickém kraji Pružné pracovní formy pracovní doby - Šance pro Vás Nová cesta pro Vás

Úspěšnost projektu

Úspěšnost projektu - pouze osoby zaměstnané na nedotovaných místech

86 %

32 %

44,30 %

26 %

72 %

29,50 %

41 %

19 %

Zdroj: Zprávy o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v letech 2008 –2013, vlastní zpracování

Z předchozího textu vyplývá, že v každém projektu je téměř polovina účastníků zaměstnána na dotovaných místech. Uchazeč je tedy nejprve rekvalifikován a poté umístěn na dotované místo, tím pádem jsou náklady mnohem vyšší. V roce 2013 byly poskytovány příspěvky na SÚPM podle délky uzavření pracovního poměru následovně: v případě uzavření pracovního poměru na dobu neurčitou to bylo 15 000 měsíčně Kč a 13 000 Kč měsíčně v případě pracovního poměru na dobu určitou.

173

Nová cesta pro Vás. MARLIN. online [2014-04-20] Dostupné z WWW: http://marlin.eu/nova-cesta-pro-vas/

39

Další nedostatek lze spatřovat v tom, že ÚP neshromažďuje data o tom, jak dlouho úspěšný absolvent v zaměstnání zůstane. Pro zhodnocení efektivnosti rekvalifikací by bylo vhodné zjišťovat, kolik absolventů rekvalifikací setrvá v nově nalezeném zaměstnání po dobu minimálně jednoho roku, či jiné doby. Pro porovnání, náklady na rekvalifikace financované z národní APZ byly v roce 2013 6 141 155,80 Kč a úspěšně je absolvovalo 494 účastníků. Náklady na jednu osobu byly zhruba 12 431 Kč. V roce 2012 to bylo 2 100 127 Kč a rekvalifikace absolvovalo 293 osob. Rekvalifikace jedné osoby tedy stála 7167 Kč. Z tabulky č. 8 je patrné, že ceny rekvalifikací jsou různé. Nelze ale říci, že by rekvalifikace financované z ESF byly dražší než ty, které jsou financované z národní APZ, ani naopak. Náklady se pohybují od 7000 Kč až do necelých 25 000 Kč. Tabulka č. 8 : Porovnání nákladů na rekvalifikace Financováno z: Osobní asistence a práce v oblasti sociální péče Zvýšená podpora a pomoc uchazečům o zaměstnání v Pardubickém kraji Pružné pracovní formy pracovní doby - Šance pro Vás Nová cesta pro Vás Národní APZ 2011 Národní APZ 2012 Národní APZ 2013

Počet účastníků

Celkové náklady

Náklady na osobu

90

1 191 960 Kč

13 244 Kč

170

1 323 273 Kč

7 784 Kč

162

4 021 987 Kč

24 827 Kč

114 490 293 494

1 695 079 Kč 4 753 927 Kč 2 100 127 Kč 6 251 049 Kč

14 869 Kč 9 702 Kč 7 168 Kč 12 654 Kč

Zdroj: Interní data krajské pobočky ÚP Pardubice

8. Analýza hrubých efektů rekvalifikací Analýza hrubých efektů rekvalifikací je metoda, kterou používá VÚPSV Praha k hodnocení efektivnosti rekvalifikací. Posuzuje se schopnost účastníků nalézt zaměstnání po absolvování rekvalifikačního kurzu. Pomocí této metody budeme zjišťovat, jaká byla úspěšnost nalézání zaměstnání do 12 měsíců po úspěšném absolvování rekvalifikace v období 2008-2011. Dále zhodnotíme účinnost jednotlivých projektů ESF, které byly popsány výše. HER se počítá

40

jako podíl absolventů, kteří nalezli práci, a celkový počet všech úspěšných absolventů rekvalifikačních kurzů. 174 V důsledku přechodu všech ÚP na nový centrální systém sběru dat, který proběhl v roce 2011, byla řada dat ztracena. Na krajské pobočce ÚP v Pardubicích, nejsou dohledatelná data potřebná pro výpočet hrubých efektů po tomto roce. Z tohoto důvodu bude následující analýza provedena pouze do roku 2011. Údaje k roku 2011 jsou nepřesné, jelikož u nich chybí údaj o zaměstnaných v následujícím roce 2012. Kdyby tato data existovala, lze očekávat, že by výsledný HER byl vyšší. V tabulce č. 9 jsou vypočítány celkové hrubé efekty všech rekvalifikací, které proběhly v Pardubickém kraji v období 2008–2011.

175

Vidíme, že ve všech letech variovaly hrubé

efekty okolo 60 %. V roce 2011 byly dokonce 68 % i bez započítání vyřazených osob z evidence v roce 2012. Je tedy patrné, že rekvalifikace jsou v Pardubickém kraji účinným nástroj v boji s nezaměstnaností. Více než polovina uchazečů je po absolvování zaměstnána. Tabulka č. 9: Hrubé efekty rekvalifikací (všechny rekvalifikace v Pardubickém kraji) Rok 2008 2009 2010 2011

Úspěšně rekvalifikovaní 1214 1000 2515 1605

Umístění do 12ti měsíců 814 526 1574 1094

Hrubý efekt 67 % 53 % 63 % 68 %


V tabulce č. 10 můžeme vidět hodnoty hrubých efektů rekvalifikací, které byly financovány z ESF. Jsou zde zahrnuty jak projekty RIP, tak národní individuální projekty, v rámci nichž jsou rovněž realizovány rekvalifikační kurzy. Hrubé efekty těchto rekvalifikací rovněž ve všech letech přesáhly 60 %. Pouze v roce 2011 byly nižší, ale lze přepokládat, že po doplnění chybějících údajů za rok 2012 by rovněž dosáhly na hodnotu 60 %. Nejvyšší hodnota HER byla v roce 2009, bylo to 70 %. Právě

174

Sirovátka a kol. (2006, s. 20)

175

Financované z národní APZ i z ESF

41

v tomto roce byl realizován první projekt RIP, který byl z hlediska zaměstnávání absolventů velice úspěšný a do značné míry ovlivnil tuto pozitivní hodnotu. Tabulka č. 10: Hrubé efekty rekvalifikací financovaných z ESF Rok 2008 2009 2010 2011 Zdroj: Statistiky o

Úspěšně rekvalifikovaní 747 838 2312 902 rekvalifikacích.

Umístění do 12ti měsíců 494 584 1562 473

Integrovaný portál

Hrubý efekt 66 % 70 % 68 % 52 %

MPSV

[online]

[2014-04-06], dostupné z WWW:

http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek, vlastní zpracování

Pokud se zaměříme na jednotlivé projekty zvlášť, zjistíme, že z pohledu rekvalifikací byl nejúspěšnější projekt Osobní asistence a práce v oblasti sociální péče, kde HER byly 79 %. Nejhůře dopadl projekt Nová cesta pro vás, kde HER byl pouze 38 %. Tabulka č. 11: Hrubé efekty rekvalifikací jednotlivých programů Název projektu Osobní asistence a práce v oblasti sociální péče Zvýšená podpora a pomoc uchazečům o zaměstnání v Pardubickém kraji Pružné pracovní formy pracovní doby - Šance pro Vás Nová cesta pro Vás

Úspěšně rekvalifikovaní

Zaměstnáni

Hrubý efekt

90

71

79 %

150

98

65 %

140

101

72 %

103

39

38 %

Zdroj: Interní zdroje krajské pobočky ÚP Pardubice, vlastní zpracování

Z výše uvedených tabulek a výpočtů lze vyvodit závěr, že rekvalifikace jsou v Pardubickém kraji velmi efektivním nástrojem. Pokud se ale budeme zabývat pouze projekty ESF, nejsou výsledky zcela relevantní. Absolventi rekvalifikací jsou sice úspěšně zaměstnáni, ale téměř polovina z nich je umístěna na dotovaná místa. To znamená, že v takových to případech nelze hovořit o úspěšnosti čistě rekvalifikačních kurzů. Jedná se úspěšnou kombinaci více nástrojů APZ. Není zcela zřejmé, proč dochází k takové kombinaci nástrojů, jelikož je to velmi nákladné a nevýhodné. Důvodem může být špatná komunikace mezi ÚP a zaměstnavateli. Veškeré informace, které se týkají APZ shromažďují krajské pobočky ÚP a okresní pobočky k nim 42

nemají přístup. Okresní pobočky mají ale na druhou stranu lepší přehled o lokálním trhu práce a krajské pobočky mají často špatné informace o volných pracovních místech v okresech.

9. Náklady na rekvalifikace vs. dávky v nezaměstnanosti Aby mohly být porovnány náklady na rekvalifikační kurzy s náklady na nezaměstnané, budou vytvořeny tři fiktivní osoby. V prvním modelovém případě nebudou schopny najít zaměstnání a na ÚP budou evidovány minimálně po dobu jednoho roku. Ve druhém případě po 2 měsících evidence na ÚP absolvují uchazeči o zaměstnání rekvalifikační kurz a do 3 měsíců

176

po jeho úspěšném ukončení naleznou zaměstnání na pozici, která není

dále dotovaná. 1) Paní Novotná: Je žena po mateřské dovolené, která žije v domácnosti sama se svým jedním dítětem. Žije v družstevním bytě, kde náklady na bydlení jsou 6644 Kč. Je jí 30 let. Na mateřské dovolené strávila 3 roky. Před tím pracovala a její čistá mzda byla 24 000 Kč za měsíc. Její pozice ale byla zrušena, proto se nemá kam vrátit. Vzhledem k tomu, že má malé dítě, je pro ni těžké nalézt nové zaměstnání. Je kandidátkou na projekt ESF Pružné formy pracovní doby – Šance pro Vás! Paní Novotná dostává od otce dítěte výživné vy výší 2000 Kč měsíčně. Po uplynutí PvN si občas přivydělává na brigádách. Výdělek ale činí maximálně 3000 Kč měsíčně. 2) Pan Voříšek: Je mu 55 let. Ve svých 45 letech byl propuštěn ze svého dlouhodobého zaměstnání, kvůli nedostatečné kvalifikaci. Má ukončené pouze základní vzdělání. V té době se mu nechtělo zvýšit svou kvalifikaci. Od té doby se mu nepodařilo najít stálé zaměstnání. Za posledních deset let byl opakovaně evidován na ÚP. Žije sám v bytě s náklady na bydlení 5873 Kč. V předchozím zaměstnání byl 8 měsíců. 177 Jeho čistá mzda činila 17 000 Kč. Vzhledem ke svému věku i nízké kvalifikaci má problém najít nové zaměstnání. Je kandidátem na projekt ESF Zvýšená podpora a pomoc uchazečům o zaměstnání v Pardubickém kraji. Po vypršení podpory v nezaměstnanosti jde na brigádu, kde čistý výdělek činí 3000 Kč.

176

Průměrná do vyřazení z evidence ÚP po úspěšném absolvování rekvalifikačního kurzů

177

Dle Zoz má tedy znovu nárok na PvN

43

3) Pan Koudelka: Je mu 20 let. Má dokončené pouze základní vzdělání a nikdy dlouhodobě nepracoval. Od rodičů se osamostatnil a žije sám v malém bytě s náklady 5873 Kč. V posledních dvou letech odpracoval dohromady 12 měsíců, ale v různých zaměstnáních. Výdělek v posledním zaměstnání byl v průměru 9000 Kč měsíčně, tedy na hranici minimální mzdy. Vzhledem k okolnostem je kandidátem do projektu ESF Nová cesta pro Vás. V modelových případech bude počítáno s průměrnou délkou rekvalifikace 1 měsíc. Náklady na rekvalifikaci budou různé, podle projektu, kterého se kandidát zúčastní. V případě, že je člověk evidován na ÚP jako uchazeč o zaměstnání, stává se státním pojištěncem podle Zákona o veřejném zdravotním pojištění. 178 Stát tedy hradí za takovou osobu částku 787 Kč za měsíc.179 Další náklady na nezaměstnané, které budou započítány, jsou příspěvek na živobytí

180

, doplatek na bydlení

181

, příspěvek na bydlení

182

a přídavek

na dítě. 183 Pro zjednodušení bude počítáno s tím, že po absolvování rekvalifikace budou mít osoby takové mzdové podmínky, že již nebudou potřebovat žádnou další sociální podporu.

178

Zákon č. 48/1997 Sb.

179

Zákon č. 48/1997 Sb.

180

Základní dávka pomoci v hmotné nouzi. Výše se stanovuje jako rozdíl mezi živobytím osoby nebo rodiny, od kterého

se odečtou přiměřené náklady na bydlení. Odvíjí se od částek životního a existenčního minima. (Předpis č. 111/2006 Sb.) 181

Druhá dávka pomoci v hmotné nouzi. Řeší nedostatečné příjmy na hrazení bydlení, kde nestačí vlastní příjmy, ani

příspěvek na bydlení. Nárok má pouze osoba, která je nájemce nebo vlastníkem bytu a má nárok na příspěvek na bydlení. (Zákon č. 111/2006 Sb.) 182

Patří mezi dávky státní sociální podpory. Přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými

příjmy. Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu, jestliže jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35), a zároveň součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. (Zákon č. 117/1995 Sb.) 183

Přídavek na dítě je základní, dlouhodobou dávkou, poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady,

spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, které žije v rodině, jejíž rozhodný příjem je nižší než 2,4násobek částky životního minima rodiny. Přídavek je vyplácen ve třech výších podle věku nezaopatřeného dítěte. (Zákon č. 117/1995 Sb.)

44

Vzhledem ke složitosti výpočtu dávek příspěvek na živobytí, příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení, bude v modelových případech počítáno s tím, že dané osoby nemají žádný majetek ani rodinu, která by je zaopatřila. Do nákladů budou započítány pouze přímé náklady, které stát musí vynaložit. To znamená, že nebudou započítány například ušlé daně z příjmu. V tabulce č. 12 je znázorněna situace paní Novotné. Vidíme, že náklady v případě rekvalifikace jsou nižší o 23 275 Kč. Rozdíl ale není tak markantní, protože v tomto modelovém příkladu náklady na samotnou rekvalifikaci jsou 24 827 Kč, což je nadprůměrná hodnota. Jelikož paní je po mateřské dovolené, PvN se počítá pomocí náhradní doby zaměstnání. Můžeme vidět, že částka PvN je relativně nízká. Protože se ale jedná o matku samoživitelku, která žije v domácnosti s malým dítětem, dostává vysoké příspěvky na bydlení a vyšší příspěvek na živobytí. Doplatek na bydlení je v tomto případě také relativně vysoký. V případě rekvalifikace jsou náklady na PvN vyšší, než kdyby rekvalifikaci nepodstoupila. Jak bylo zmíněno výše, podpora při rekvalifikaci je vyšší než PvN. Na druhou stranu, po absolvování rekvalifikace už je žena nezávislá na sociální pomoci od státu.

45

Tabulka č. 12: Porovnání nákladů na nezaměstnaného a na rekvalifikovaného Novotná Novotná

NEZAMĚSTNANÁ PvN

PvN

1. +2. měsíc 3. +4. měsíc 5. měsíc Celkem: Příspěvek na živobytí 1. +2 měsíc 3. +4. měsíc 5. měsíc po skončení PvN Celkem: Příspěvek na bydlení 1. +2. měsíc 3. +4. měsíc 5. měsíc po skončení PvN Celkem Doplatek na bydlení 1. +2. měsíc 3. +4. měsíc 5. měsíc po skončení PvN Celkem: Pojištění za 12 měsíců Přídavek na dítě

Celkem:

REKVALIFIKACE

7 324 Kč 1. +2. měsíc 5 858 Kč 3. +4. měsíc 2 685 Kč 5. měsíc Podpora při rekvalifikaci 15 867 Kč Celkem: Příspěvek na živobytí 2 158 Kč 1. +2. 2 978 Kč 3. +4. měsíc 1 626 Kč 5. měsíc 11 620 Kč při rekvalifikaci 18 382 Kč Celkem: Příspěvek na bydlení 9 890 Kč 1. +2. měsíc 10 330 Kč 3. +4. měsíc 5 180 Kč 5. měsíc 36 008 Kč při rekvalifikaci 61 408 Kč Celkem: Doplatek na bydlení 680 Kč 1. +2. měsíc 594 Kč 3. +4. měsíc 340 Kč 5. měsíc 2 730 Kč při rekvalifikaci 4 344 Kč Celkem: 9 444 Kč Pojištění za 6 měsíců 6 000 Kč Přídavek na dítě Náklady na rekvalifikaci:

115 445 Kč Celkem:

7 324 Kč 5 858 Kč 2 685 Kč 3 418 Kč 19 285 Kč 2 158 Kč 2 978 Kč 1 626 Kč 1 216 Kč 7 978 Kč 9 890 Kč 10 330 Kč 5 180 Kč 5 018 Kč 30 418 Kč 680 Kč 594 Kč 340 Kč 326 Kč 1 940 Kč 4 722 Kč 3 000 Kč 24 827 Kč

92 170 Kč

Zdroj: vlastní výpočty

Opačnou situaci můžeme vidět v tabulce č. 13. Pan Voříšek dostává velmi vysoké částky PvN po dobu 11 měsíců vzhledem ke svému věku. V případě rekvalifikace a úspěšného nazelení práce, jsou náklady na PvN téměř poloviční. Náklady na ostatní dávky jsou v této modelové situaci minoritní. Cena samotné rekvalifikace je v tomto případě podprůměrná. Rozdíl nákladů v případě nezaměstnaný a úspěšně rekvalifikovaný je necelých 60 000 Kč za rok.

46

Tabulka č. 13: Porovnání nákladů na nezaměstnaného a na rekvalifikovaného Voříšek Voříšek

NEZAMĚSTNANÝ PvN

REKVALIFIKACE PvN

1. +2. měsíc 3. +4. měsíc 5. - 11. měsíc

22 100 Kč 1. +2. měsíc 17 000 Kč 3. +4. měsíc 76 500 Kč 5. měsíc Podpora při rekvalifikaci Celkem: 115 600 Kč Celkem: Příspěvek na živobytí Příspěvek na živobytí 1. +2 měsíc - Kč 1. +2. 3. +4. měsíc - Kč 3. +4. měsíc 5. měsíc - Kč 5. měsíc po skončení PvN 1 940 Kč při rekvalifikaci Celkem: 1 940 Kč Celkem: Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení 1. +2. měsíc 5 116 Kč 1. +2. měsíc 3. +4. měsíc 6 646 Kč 3. +4. měsíc 5. měsíc 3 578 Kč 5. měsíc po skončení PvN 4 850 Kč při rekvalifikaci Celkem 20 190 Kč Celkem: Doplatek na bydlení Doplatek na bydlení - Kč 1. +2. měsíc 1. +2. měsíc - Kč 3. +4. měsíc 3. +4. měsíc - Kč 5. měsíc 5. měsíc 303 Kč při rekvalifikaci po skončení PvN 393 Kč Celkem: Celkem: Náklady na rekvalifikaci: Pojištění za 12 měsíců 9 444 Kč Pojištění za 6 měsíců

Celkem:

147 567 Kč Celkem:

22 100 Kč 17 000 Kč 7 650 Kč 10 200 Kč 56 950 Kč -

Kč Kč Kč Kč Kč

5 116 Kč 6 646 Kč 3 578 Kč 2 813 Kč 18 153 Kč - Kč - Kč - Kč - Kč - Kč 7 784 Kč 4 722 Kč

87 609 Kč


Na posledním modelovém příkladu pana Koudelky, který je v tabulce č. 14, opět vidíme, že náklady v případě, že by byl nezaměstnaný po dobu 1 roku, jsou vyšší, než kdyby podstoupil rekvalifikační kurz. Rozdíl je v tomto případě 29 771 Kč. Největší položkou jsou příspěvky na bydlení, které jsou 55 890 Kč, tedy téměř polovina celkových nákladů. Cena rekvalifikace je průměrných 14 869 Kč.

47

Tabulka č. 14: Porovnání nákladů na nezaměstnaného a na rekvalifikovaného – Koudelka Koudelka

NEZAMĚSTNANÝ PvN

PvN

1. +2. měsíc 3. +4. měsíc 5. měsíc Celkem: Příspěvek na živobytí 1. +2 měsíc 3. +4. měsíc 5. měsíc po skončení PvN Celkem: Příspěvek na bydlení 1. +2. měsíc 3. +4. měsíc 5. měsíc po skončení PvN Celkem: Doplatek na bydlení 1. +2. měsíc 3. +4. měsíc 5. měsíc po skončení PvN Celkem: Pojištění za 12 měsíců

Celkem:

REKVALIFIKACE

11 700 Kč 1. +2. měsíc 9 000 Kč 3. +4. měsíc 4 050 Kč 5. měsíc Podpora při rekvalifikaci 24 750 Kč Celkem: Příspěvek na živobytí 268 Kč 1. +2. 1 780 Kč 3. +4. měsíc 1 142 Kč 5. měsíc 13 580 Kč při rekvalifikaci 16 770 Kč Celkem: Příspěvek na bydlení 8 236 Kč 1. +2. měsíc 9 046 Kč 3. +4. měsíc 4 658 Kč 5. měsíc 33 950 Kč při rekvalifikaci 55 890 Kč Celkem: Doplatek na bydlení 702 Kč 1. +2. měsíc 540 Kč 3. +4. měsíc 243 Kč 5. měsíc 2 751 Kč při rekvalifikaci 4 236 Kč Celkem: Náklady na rekvalifikaci: 9 444 Kč Pojištění za 6 měsíců

111 090 Kč Celkem:

11 700 Kč 9 000 Kč 4 050 Kč 5 400 Kč 30 150 Kč 268 Kč 1 780 Kč 1 142 Kč 386 Kč 3 576 Kč 8 236 Kč 9 046 Kč 4 658 Kč 4 253 Kč 26 193 Kč 702 Kč 540 Kč 243 Kč 324 Kč 1 809 Kč 14 869 Kč 4 722 Kč

81 319 Kč


Ze všech modelových příkladů vyplývá, že je výhodnější uchazeče o zaměstnání po určité době evidence na ÚP rekvalifikovat. Náklady v případě rekvalifikace jsou v průměru o cca 38 199 Kč nižší za jeden rok, než když je uchazeč po celou dobu evidován na ÚP. Dále je nutno zmínit, že u člověka, který je co nejrychleji zařazen zpět do pracovního procesu, je méně pravděpodobné sociální vyloučení. Tuto skutečnost nelze vyčíslit, a tedy ji není možné zahrnout do hodnocení, ale neměla by být úplně zanedbaná. Tento závěr platí ale pouze v případě, že je absolvent rekvalifikace umístěn na nedotované místo. V opačném případě by byly náklady na umístění mnohem vyšší. 48

10. Závěr Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit efektivnost rekvalifikačních kurzů financovaných z ESF, které proběhly v Pardubickém kraji v letech 2009-2013. Nejprve pomocí analýzy hrubých efektů a poté pomocí porovnání nákladů na rekvalifikaci jedné osoby a nákladů na nezaměstnanou osobu. Ukázalo se, že se nejedná o snadný úkol, vzhledem k chybějícím nebo neúplným informacím. I přesto se podařilo potvrdit hypotézu, že rekvalifikace jsou pro stát levnější než podpora nezaměstnaných osob a za určitých podmínek i velmi účinný nástroj APZ. V prvních třech kapitolách byla vymezena teoretická východiska a zachyceny základní pojmy a kategorie, se kterými práce následně pracuje. Čtenář byl dopodrobna seznámen s APZ, jejími cíli a nástroji a jaké jsou její výhody oproti PPZ. Důležité bylo popsání role ESF v regionální APZ. Rovněž byla zmíněna důležitost investic do lidského kapitálu, které mají pro tuto problematiku neopomenutelný význam. V první kapitole analytické části byl popsán trh práce v Pardubickém kraji. Počet zaměstnavatelů v kraji od roku 2008 stále klesá. V roce 2008 bylo na trhu práce 11 275. zaměstnavatelů, v roce 2013 už jich bylo pouze 10 703, tedy o 572 méně, což nelze považovat za pozitivní vývoj. Největším zaměstnavatelem je firma FOXCONN, s. r. o, která je schopna zaměstnat až 3000 zaměstnanců. V roce 2009 výrazně poklesl počet volných pracovních míst, o 50 % a zároveň vrostl počet uchazečů o zaměstnání o 50 %, bylo to dáno významným snížením počtu zaměstnavatelů. V roce 2009 bylo v kraji o 187 zaměstnavatelů méně než v roce 2008. Tento stav víceméně setrval až do roku 2011, kdy počet zaměstnavatelů opět výrazně klesl. Počet uchazečů o zaměstnání v tomto období mírně rostl. V roce 2013 vzrostl počet VMP o 28,9 %, bylo jich 2393. V roce 2009 bylo nejméně volných pracovních míst, pouze 1813. V roce 2013 bylo nejvíce volných pracovních míst na pozicích, kde je požadován výuční list. To souvisí se skutečností, že kraj postrádá kvalifikované řemeslníky. Tímto směrem by se tedy měla orientovat i APZ. Při porovnání podílu nezaměstnaných s republikovým průměrem bylo zjištěno, Pardubický kraj se nijak nevymyká. Dá se říct, že vývoj podílu nezaměstnaných je stejný jako průměr PNO ČR. Největší hodnoty dosáhl v roce 2013, kdy to bylo 7,4 %, republikový průměr byl 8,2 %. Můžeme tedy konstatovat, že co se týče podílu nezaměstnaných osob, nepatří Pardubický kraj mezi problémové kraje ČR.

49

Největší problémy s nalézáním práce mají nekvalifikovaní pouze se základním vzděláním, osoby mezi 20–30 lety, které nemají potřebnou praxi a osoby 50+. Co se týče projektů ESF, tak jsou velmi dobře zacíleny právě na tyto skupiny. V šesté kapitole bylo zjištěno, že i co se týče výdajů na APZ, se Pardubický kraj nachází na celorepublikovém průměru. Jako v celé ČR i zde jsou výdaje a APZ nižší ne výdaje na PPZ. Výdaje na APZ mají celé ČR stejný trend. Nejvyšších hodnot dosahovaly v roce 2010, konkrétně v Pardubickém kraji to byla 294 149 000 Kč. Nejmenší výdaje byly v roce 2012, pouhých 86 864 000 Kč. V roce 2013 už výdaje přesáhly hranici 200 000 000 Kč. Můžeme říci, že to odpovídá vývoji PNO. V roce 2011 byl zaznamenán pokles na 6,4 %, v následujícím roce tedy nebylo nutné investovat tolik prostředků do APZ. Od roku 2012 ale PNO začal opět růst a rovněž vzrostly i výdaje a APZ. V kraji je nevíce prostředků vynakládáno na VPP, na druhém místě jsou právě projekty ESF OP LZZ – RIP, na které bylo v roce 2013 vynaloženo 30 210 000 Kč. Z analýzy hrubých efektů rekvalifikací lze usoudit, že rekvalifikace jsou velmi účinným nástrojem státní politiky zaměstnanosti. V průměru 63 % uchazečů úspěšně absolvujících rekvalifikační kurzy je začleněno zpět do pracovního procesu do 12ti měsíců od ukončení rekvalifikace. Problém nastává ale právě u rekvalifikací, které jsou realizovány v rámci projektů ESF. I zde je velká úspěšnost návratnosti do zaměstnání, ovšem v mnoha příkladech je téměř polovina absolventů umístěna na dále dotované místo. Tuto skutečnost považuji za nelogickou a spatřuji v ní největší nedostatek těchto projektů. Důvodem proč k tomu dochází, může být nedostatečná komunikace mezi pobočkami ÚP na krajské úrovni a rovněž špatná komunikace se zaměstnavateli. Následkem jsou špatně zvolené rekvalifikace a nově vytvořená místa, která musí být dotovaná, protože zaměstnavatelé nemají prostředky na jejich financování. Mnohdy se také stává, že uchazeč, který je rekvalifikován, následně najde uplatnění v jiné oblasti, než jaké se rekvalifikace týkala. To svědčí o tom, že rekvalifikace se zaměřují jinam, než je poptávka po pracovní síle. Tím, že je uchazeč po rekvalifikaci umístěn na dotované místo, se zvyšují náklady na jednu osobu až o 15 000 Kč měsíčně. Kvůli této skutečnosti se hodnoty hrubých efektů rekvalifikací stávají irelevantní. Nelze objektivně posoudit, do jaké míry má vliv samotná rekvalifikace a kde už je člověk zaměstnán jen díky dotacím. Pokud tedy budeme hodnotit efektivnost všech rekvalifikací v Pardubickém kraji, dojdeme k závěru, že se jedná o velmi účinný nástroj, ale v případě rekvalifikací, které jsou součástí RIP to nelze tvrdit s jistotou.

50

Součástí práce mělo být i hodnocení rekvalifikací pomocí ukazatele, který by vyjádřil, kolik úspěšně zaměstnaných absolventů vydrží v daném zaměstnání dále než rok. Bohužel na ÚP mi bylo řečeno, že taková data ÚP neshromažďuje. Dle mého názoru je to značný nedostatek, protože právě díky těmto údajům by se dala objektivně zhodnotit úspěšnost rekvalifikačních kurzů. Když nevíme, jaký je další osud účastníků, nelze s jistou potvrdit jejich efektivnost. Překvapující pro mě bylo zjištění, že údaje o počtu úspěšných absolventů a počtu umístěných absolventů se liší na portálu MPSV a v interních dokumentech ÚP. V mnohých případech se jedná o rozdíl několika desítek osob, což není zanedbatelné, když si uvědomíme, že náklady na rekvalifikaci jedné osoby může být i 20 000 Kč. Pokud jsem na takovou nesrovnalost narazila, použila jsem údaj, který mi byl poskytnut zaměstnanci krajské pobočky ÚP Pardubice. Poslední kapitolu považuji vzhledem k cíli práce za klíčovou. Jsou zde porovnány náklady na nezaměstnanou osobu a náklady na rekvalifikovanou osobu. Porovnání bylo provedeno pomocí modelových situací, kdy v prvním případě byla osoba evidována na ÚP po dobu jednoho roku a stát na ni musel vynakládat značné výdaje z veřejných rozpočtů. V druhé situaci byla osoba evidována na ÚP po dobu 2 měsíců, poté absolvovala měsíční rekvalifikaci a po třech měsících si našla práci. Jednalo se o ideální případ, kdy je osoba po rekvalifikaci umístěna na nedotované místo a výše její mzdy je taková, že už nemá nárok na další dávky. V obou příkladech byla vyplácena podpora v nezaměstnanosti, dále příspěvek na živobytí, příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení a u jedné z fiktivních osob přídavek na dítě. Rozdíl byl v tom, že u nezaměstnaných byly tyto dávky vypláceny po dobu 12 měsíců, zatímco u rekvalifikovaných pouze po dobu 6 měsíců. Byly vytvořeny tři fiktivní osoby, u nichž byly provedeny výpočty a následně porovnány náklady. Ve všech třech případech jsem došla k závěru, že rekvalifikace jsou levnější než podpora nezaměstnaného člověka. Jak bylo zmíněno výše, nelze opomenout ani hrozbu sociálního vyloučení. Je důležité zabránit dlouhodobé nezaměstnanosti. Na základě všech poznatků a s přihlédnutím na lidskou psychiku docházím k závěru, že rekvalifikace jsou vhodným a účinný nástrojem APZ. Ovšem pouze v případě, že jsou uchazeči zaměstnáni pouze na základě rekvalifikace, nikoliv ve spojení s dalšími nástroji. Za závažný nedostatek považuji absenci dat od roku 2012, která jsou nedohledatelná v důsledku přechodu na nový informační systém.

51

Hlavním doporučením je zlepšení komunikace mezi ÚP a zaměstnavateli a také mezi krajskou pobočkou ÚP a kontaktními pracovišti ÚP v daném regionu. Pro určení efektivnosti rekvalifikačních kurzů by bylo žádoucí shromažďovat data o dalším osudu úspěšných absolventů. V dalším programovacím období by měla být zpřísněna kritéria pro hodnocení monitorovacích indikátorů, která by vedla ke zvýšení efektivnosti alokovaných prostředků do rekvalifikací prostřednictvím ESF. Další výzkumy je možné rozšířit o porovnání s ostatními kraji ČR. Pro prohloubení studie se nabízí porovnání významnosti finančních prostředků z ESF a finančních prostředků z národní APZ. Vzhledem k tomu, že se práce zabývá především ESF, tedy fondem Evropské unie, bylo by jistě zajímavé srovnání s ostatními státy EU a porovnání, jakou roli hraje ESF v tamních politikách zaměstnanosti.

52

Použité zdroje Literatura  BROŽOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003, 140 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-8642916-4.  HOLMAN, Robert. Ekonomie. 4. aktualiz. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, xxii, 709 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-717-9891-6.  HOLMAN, Robert. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, xiv, 424 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7179-861-3.  JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti: středně pokročilý kurz. 1.vyd. Praha: VŠE, 1999, 95 s. Expert (Grada). ISBN 80-707-9635-9.  JUREČKA, Václav. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 332 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3258-9.  KACZOR, Pavel. Trh práce, pracovní migrace a politika zaměstnanosti ČR po roce 2011: středně pokročilý kurz. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2013, 242 s. Vysokoškolské učebnice (Oeconomica). ISBN 978-802-4519-302.  KOTÝNKOVÁ, Magdalena. Lidské zdroje na trhu práce: vývoj a tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2003, 199 s. Vysokoškolské učebnice (Oeconomica). ISBN 80-864-1948-7.  KREBS, Vojtěch. Sociální politika: vývoj a tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU. 5., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 542 s. Vysokoškolské učebnice (Oeconomica). ISBN 978-807-3575-854.  SIROVÁTKA, Tomáš et al. Hodnocení efektivity programů aktivní politiky zaměstnanosti v ČR. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2006. 187 s. ISBN 80-87007-06-9.

53

Internetové zdroje  ARES. penize.cz. Obchodní, živnostenský rejstřík [online]. [cit. 2014-04-02], dostupné z WWW: http://rejstrik.penize.cz/  BusinessInfo.cz. Charakteristika Pardubického kraje [online]. [cit. 2014-04-02], dostupné z WWW: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/charakteristika-pardubickehokraje-7262.html#poloha  CALMFORS, Lars. ACTIVE LABOUR MARKET POLICY AND UNEMPLOYMENT - A FRAMEWORK FOR THE ANALYSIS OF CRUCIAL DESIGN FEATURES. OECD [online]. 1994, č. 22 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z:http://www.oecd.org/social/labour/33936463.pdf  Český statistický úřad. CHARAKTERISTIKA PARDUBICKÉHO KRAJE [online]. [cit. 2014-04-02], dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/3E0036A9C1/$File/53101113chcz.pdf  ESF. Evropský sociální fond v ČR [online]. [cit. 2014-04-01], dostupné z WWW: http://www.esfcr.cz/evropsky-socialni-fond-v-cr  EURES,The European Job Mobility Portal. Informace o pracovním trhu [online]. [cit. 2014-04-05], dostupné z WWW:https://ec.europa.eu/eures/main.jsp?lang=cs&acro=lmi&catId=2760 &countryId=CZ®ionId=CZ0&langChanged=  EUROPA. Employment and social affairs [online]. [cit. 2014-04-01], dostupné z WWW: http://europa.eu/pol/pdf/flipbook/en/employment_en.pdf  Integrovaný portál MPSV .Výdaje na státní politiku zaměstnanosti [online]. [cit. 201404-12], dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/vydaje, vlastní zpracování  Integrovaný portál MPSV. Evropský sociální fond v programovém období 2007 – 2013 [online]. [cit. 2014-04-01], dostupné z WWW: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/hkk/informace_z_useku_up/esf/op_lzz_2007-2013

54

 Integrovaný portál MPSV. Evropský sociální fond [online] [cit. 2014-04-01], dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/pak/esf  Integrovaný portál MPSV. Investiční pobídky [online]. [cit. 2014-04-01], dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhc/apz/investicni_pobidky  Integrovaný portál MPSV, Rekvalifikace [online]. [cit. 2014-05-04], dostupné z WWW ehttp://portal.mpsv.cz/sz/obcane/rekvalifikace  Integrovaný portál MPSV. Statistiky nezaměstnanosti [online]. [cit. 2014-04-06], dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt  Integrovaný portál MPSV. Statistiky o rekvalifikacích [online]. [cit. 2014-04-06], dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek, vlastní zpracování  Integrovaný portál MPSV. Výdaje ÚP na nástroje a opatření APZ do r. 2011 - členění podle krajů [online]. [cit. 2014-04-18], dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/vydaje, vlastní zpracování  Integrovaný portál MPSV. Základní práva a povinnosti uchazeče o zaměstnání a zájemce o zaměstnání [online] [cit. 2014-04-18] dostupné z WWW: https://portal.mpsv.cz/sz/obcane/pravpov_uch  Integrovaný portál MPSV. Analýza vývoje trhu práce Pardubického kraje za rok 2009 [online]. [cit. 2014-04-06], dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/pak/nezamestananost_v_cislech/rocni_zpravy_pardubicke ho_kraje  Integrovaný portál MPSV. Analýza vývoje trhu práce Pardubického kraje za rok 2011 [online]. [cit. 2014-04-06], dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/pak/nezamestananost_v_cislech/rocni_zpravy_pardubicke ho_kraje  Integrovaný portál MPSV. Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012 a strategie APZ pro rok 2013 [online]. [cit. 2014-04-06], dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/pak/nezamestananost_v_cislech/rocni_zpravy_pardubicke ho_kraje 55

 Integrovaný portál MPSV. Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2013 a strategie APZ pro rok 2014 [online]. [cit. 2014-04-06], dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/pak/nezamestananost_v_cislech/rocni_zpravy_pardubicke ho_kraje  Kalkulačka.org. Kalkulačka doplatek na bydlení 2014 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z:http://kalkulacka.org/kalkulacka-doplatek-na-bydleni-2014/#kalkulacka  Kurzy.cz. Výpočet příspěvku na bydlení [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z:http://www.kurzy.cz/kalkulacka/prispevek-na-bydleni/  MPSV. Novinky Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. [cit. 2014-03-30], dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/files/clanky/14215/tz_311212b2.pdf  MPSV. Změna metodiky ukazatele registrované nezaměstnanosti [online] [cit. 2014-0330], dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/zmena_metodiky.  MPSV. Kdy máte nárok na podporu v nezaměstnanosti? [online]. [cit. 2014-04-05], dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/14156  OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ). Evropský sociální fond v ČR [online]. [cit. 2014-04-01], dostupné z WWW: http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz  OP LZZ. Evropský sociální fond v ČR. Výroční zpráva o provádění Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost 2012 [online]. [cit. 2014-04-01], dostupné z WWW: http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz  Penize.cz. Kalkulačka - Příspěvek na živobytí [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z:http://www.penize.cz/kalkulacky/prispevek-na-zivobyti?pagenumber=2#prisZiv  Peníze.cz. Podpora v nezaměstnanosti 2014 – kalkulačka [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z:http://www.penize.cz/kalkulacky/podpora-vnezamestnanosti#podporaNezam



PRUŽNÉ FORMY PRACOVNÍ DOBY - ŠANCE PRO VÁS!. MARLIN [online]. [cit. 2014-04-20], dostupné z WWW: http://marlin.eu/pruzne-formy-pracovni-dobysance-pro-vas/ 56

Zákony  Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi  Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře  Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti  Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění

Interní zdroje  Interní materiály krajské pobočky ÚP Pardubice  Skripta: 5HP324 Kondiční kurz z praktické hospodářské politiky, Ing. Zdenka Vostrovská, CSc., 2014

57

Seznam tabulek a grafů Graf č. 1: Výdaje na státní politiku zaměstnanosti, str. 12 Graf č. 2: Vývoj počtu zaměstnavatelů v letech 2008-2013, str. 24 Graf č. 3: Vývoj volných pracovních míst, str. 25 Graf č. 4: Vývoj základních ukazatelů v Pardubickém kraji v letech 2008-2013, str. 27 Graf č. 5: Vývoj nezaměstnanosti v letech 2008-2013, str. 27 Graf č. 6: Vývoj struktury problémových skupin uchazečů o zaměstnání 2007-2013, str. 29 Graf č. 7: Struktura uchazečů dle dosaženého vzdělání, str. 30 Graf č. 8: Věková struktura uchazečů o zaměstnání, str. 31 Graf č. 9: Výdaje na APZ a PPZ v Pardubickém kraji, str. 32 Graf č. 10: Porovnání výdajů na APZ v jednotlivých krajích v roce 2011, str. 32 Graf č. 11: Vývoj výdajů na APZ v Pardubickém kraji v letech 2008-2013, str. 33 Graf č. 12: Vývoj výdajů na APZ v jednotlivých letech v tis Kč, str. 33 Graf č. 13: Struktura výdajů na APZ v Pardubickém kraji v roce 2013, str. 35

Tabulka č. 1: Sazba PvN, str. 15 Tabulka č. 2: Počet zaměstnanců největších zaměstnavatelů, str. 23 Tabulka č. 3: Vývoj volných pracovních míst, str. 24 Tabulka č. 4: Vývoj nezaměstnanosti v letech 2008-2013, str. 26 Tabulka č. 5: Vývoj struktury problémových skupin uchazečů o zaměstnání, str. 28 Tabulka č. 6: Výdaje na APZ v jednotlivých letech (v tis. Kč), str. 34 Tabulka č. 7: Úspěšnost vybraných projektů ESF, str. 39 Tabulka č. 8: Porovnání nákladů na rekvalifikace, str. 40 Tabulka č. 9: Hrubé efekty rekvalifikací (všechny rekvalifikace v Pardubickém kraji), str. 41 Tabulka č. 10: Hrubé efekty rekvalifikací financovaných z ESF, str. 42 Tabulka č. 11: Hrubé efekty rekvalifikací jednotlivých projektů ESF, str. 42 Tabulka č. 12: Porovnání nákladů na nezaměstnaného a na rekvalifikovaného – Novotná, str. 46 Tabulka č. 13: Porovnání nákladů na nezaměstnaného a na rekvalifikovaného – Voříšek, str. 47 Tabulka č. 14: Porovnání nákladů na nezaměstnaného a na rekvalifikovaného – Koudelka, str. 48 58

Přílohy Příloha č. 1: Vývoj a struktura volných pracovních míst Struktura VM dle kategorií pracovní místa – celkem: - pro dělníky - pro THP + pracovníci ve službách - pro občany se ZP - pro absolventy a mladistvé

31. 12. 2012

31. 12. 2013

1 857 983 874 95 330

2 393 1 219 1 174 196 778


Příloha č. 2: Počet hlášených volných míst podle požadavku na vzdělání 31. 12. 2012 ISCED97 bez vzdělání a základní vzdělání základní vzdělání

uchazeči neúplné

volná místa

31. 12. 2013 uchaz./ místa

uchazeči

volná místa

uchaz./ místa

66

5

13,2

54

9

6,0

6 227

796

7,8

6 926

644

10,8

41

40

1,0

25

16

1,6

487

13

37,5

551

25

22,0

11 280

607

18,6

11 134

1 157

9,6

114

8

14,3

108

5

21,6

479

28

17,1

492

68

7,2

ÚSO s vyučením i maturitou

867

90

9,6

988

125

7,9

ÚSO s maturitou (bez vyuč.)

4 237

201

21,1

4 387

259

16,9

vyšší odborné vzdělání

266

10

26,6

267

16

16,7

bakalářské

286

6

47,7

407

11

37,0

vysokoškolské

881

53

16,6

1 007

58

17,4

33

0

--

25

0

--

25 264

1 857

13,6

26 371

2 393

11,0

nižší střední vzdělání nižší střední odborné střední odborné s výučním listem střední nebo střední odborné bez maturity i výučního listu ÚSV

doktorské Celkem


59

Příloha č. 3: Struktura volných pracovních míst dle CZ – ISCO 31. 12. 2012 ISCED97 tř. 1 – zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci tř. 2 – vědečtí a odborní duševní pracovníci tř. 3 – techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracov. v příbuzných oborech tř. 4 – nižší administrativní pracovníci (úředníci) tř. 5 – provozní pracovníci ve službách a obchodě tř. 6 – kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a příbuzných oborech tř. 7 – řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři tř. 8 – obsluha strojů a zařízení tř. 9 – pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Neuvedeno Celkem

uchazeči

volná místa

31. 12. 2013 uchaz./ místa

uchazeči

volná místa

uchaz./ místa

97

30

3,2

180

34

5,3

767

129

5,9

1 122

192

5,8

1 072

261

4,1

1 571

378

4,2

2 215

125

17,7

3 022

156

19,4

3 888

299

13,0

5 016

414

12,1

403

24

16,8

513

15

34,2

3 806

354

10,8

4 695

580

8,1

2 855

245

11,7

3 529

391

9,0

5 176

390

13,3

6 364

233

27,3

4 985

0

---

359

0

---

25 264

1 857

13,6

26 371

2 393

11,0


60

EFEKTIVNOST REKVALIFIKAČNÍCH

Recommend Documents