Efektivnost vnitřních kontrol úřadu práce

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Efektivnost vnitřních kontrol úřadu práce Bakalářská práce

Vedoucí práce: doc. PhDr. Martina Urbanová, Ph.D.

Brno 2012

Monika Slováčková

Poděkování Děkuji doc. PhDr. Martině Urbanové Ph.D. za cenné rady, ochotu a připomínky při vedení mé práce. Dále chci poděkovat všem zaměstnancům Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Brně, zejména Mgr. Jitce Indrové, kteří mi poskytli konzultace při zpracovávání praktické části práce.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práce na téma „Efektivnost vnitřních kontrol úřadu práce“ vypracovala samostatně s použitím literatury a elektronických zdrojů, které uvádím v seznamu použité literatury. V Brně dne 1. ledna 2012

__________________

Abstract Slováčková, M. Effectiveness of internal controls of Labour Office. Brno: Mendel University Brno, 2012. This bachelor thesis focuses on effectiveness of internal controls of Labour Office in the years 2006-2010. The theoretical part describes the position of public administration and Labour Office in the system of public services in the Czech Republic. Further defines internal control in the private and public sectors. Thesis characterizes as the Labour Office of the Czech Republic works. Part of the work is devoted to the concept of unemployment. The practical part is focused on the carried out internal controls and to evaluate their results. Keywords Effectiveness, public administration, Labour Office, internal control.

Abstrakt Slováčková, M. Efektivnost vnitřních kontrol úřadu práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012. Bakalářská práce se soustředí na efektivnost vnitřních kontrol na úřadu práce v letech 2005-2010. V teoretické části je popsána veřejná správa a pozice úřadu práce v ní. Dále vymezuje vnitřní kontroly v soukromém i veřejném sektoru. Práce charakterizuje, jak Úřad práce České republiky funguje. Část práce je věnována i pojmu nezaměstnanost. Praktická část je zaměřena na provedené vnitřní kontroly a na zhodnocení jejich výsledků. Klíčová slova Efektivnost,

vnitřní

správa,

úřad

práce,

vnitřní

kontrola.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

2

Cíl a metodika

3

10

2.1

Cíl bakalářské práce.................................................................................10

2.2

Metodika bakalářské práce......................................................................10

Teoretická část 3.1

12

Veřejná správa .........................................................................................12

3.1.1

Dělení a funkce veřejné správy ........................................................12

3.1.2

Historie veřejné správy ....................................................................12

3.1.3

Organizace ve veřejné správě...........................................................13

3.2

Vnitřní kontroly .......................................................................................13

3.2.1

Efektivnost – pojem ve veřejné správě............................................14

3.2.2

Kontrola ve veřejné správě ..............................................................14

3.2.3

Postup při výkonu vnitřních kontrol ve veřejné správě ..................15

3.2.4

Problematika vnitřních kontrol prováděných Úřadem práce .........16

3.3

Úřad práce................................................................................................ 17

3.3.1

Úřad práce jako součást veřejné správy .......................................... 17

3.3.2

Historie zprostředkování práce do 31. 3. 2011 ................................ 17

3.3.3

Vznik Úřadu práce České republiky ................................................18

3.3.4

Organizační struktura krajské pobočky Úřadu práce ČR............... 20

3.3.5

Kontrolně právní oddělení...............................................................21

3.4

Nezaměstnanost...................................................................................... 22

3.4.1 4

9

Dělení, příčiny a důsledky nezaměstnanosti .................................. 23

Praktická část

25

4.1

Vnitřní kontroly roku 2005 .................................................................... 25

4.2


4.3


4.4


4.5


Obsah

6

4.6

Vyhodnocení efektivnosti vnitřních kontrol .......................................... 36

4.7

Navrhovaná řešení problému ..................................................................37

5

Diskuse

38

6

Závěr

39

7

Literatura

40

Seznam obrázků a tabulek

7

Seznam obrázků a tabulek Obr. 1 Logo Úřadu práce České republiky

18

Obr. 2 Mapa ČR s vyznačením územní působnosti krajských poboček a kontaktních pracovišť na území okresů

19

Obr. 3 Organizační struktura Generálního ředitelství Úřadu práce České republiky 20 Obr. 4

Objekty vnitřních kontrol roku 2005

25

Obr. 5

Předměty vnitřních kontrol roku 2005

26

Obr. 6

Výsledky vnitřních kontrol roku 2005

26

Obr. 7


27

Obr. 8


28

Obr. 9


29

Obr. 10


30

Obr. 11


31

Obr. 12


31

Obr. 13


32

Obr. 14


33

Obr. 15


34

Obr. 16


35

Obr. 17

Vyhodnocení vnitřních kontrol roku 2009

35

Obr. 18

Počet zjištěných závad v časové řadě

36

Tab. 1

Výsledky kontrol činnosti v roce 2005

27

Seznam obrázků a tabulek

8

Tab. 2


29

Tab. 3


32

Tab. 4


33

Tab. 5


36

Úvod

9

1 Úvod „Žádný podnik nevyroste k velikosti, pokud nevynalezne způsob, jak měnit nádeníky v ředitele.“ Tomáš Baťa Nejčastějším cílem každé vznikající organizace je, aby fungovala co nejdéle a dosahovala svou činností co nejlepších výsledků. Existuje velký rozdíl v závislosti na sektoru, ve kterém organizace vzniká. Ale otázkou zůstává, ve kterém sektoru je jednodušší vydobýt si „své místo“. V sektoru soukromém si musí firma zodpovědět, jak najít vhodného zákazníka, na něhož se bude firma soustředit, stanovit přiměřenou cenu produktu nebo co vlastně oním produktem bude, jaká bude jeho konečná podoba a velké množství dalších otázek. V sektoru veřejném je vznik organizace daleko snadnější, ale oproti firmě má jednu velkou nevýhodu. Zatímco klient soukromé firmy s ní přijde do styku dobrovolně, následně si vytvoří názor a rozhodne se, zda bude jejích služeb využívat, klient veřejné organizace (úřadu), nemá na výběr a k veřejné organizaci přistupuje s averzí vůči ní, aniž by měl mnohdy opodstatněný důvod k takovému přístupu. Organizace v těchto dvou sektorech mají ovšem minimálně jednu věc společnou. Ať už se jedná o firmu, či úřad, vždy je nutné podniknout významný krok, vedoucí k výše uvedenému cíli. Tím je bezesporu zdokonalování poskytovaných služeb a postupů zaměstnanců při práci. Aby organizace zjistila, kde má ony rezervy, na nichž je třeba pracovat, provádí vnitřní kontroly. Provádění vnitřních kontrol na úřadech nepramení pouze z očekávání občanů ani nevzniká na popud vedení organizace. Provádění těchto kontrol je zakotveno v zákoně, a proto k nim docházet musí. Už sama definice veřejného sektoru hovoří o veřejné kontrole. Nespokojenost s úřady a úředníky, se kterou se setkávám téměř denně, mě přiměla zamyslet se nad tím, jak a s jakými výsledky jsou vnitřní kontroly prováděny. Svou práci zaměřím na vnitřní kontroly prováděné na Úřadu práce Brno-město (dnes Úřad práce České republiky – Krajská pobočka v Brně) v letech 2005-2010.

Cíl a metodika

10

2 Cíl a metodika 2.1 Cíl bakalářské práce Ve své práci se zaměřuji na problematiku vnitřních kontrol na Krajské pobočce Úřadu práce České republiky v Brně. Mým hlavním cílem je zjistit, jaká je jejich efektivnost a jak efektivní je činnost zaměstnanců úřadu práce (jaký vliv mají na služby poskytované uchazečům o zaměstnání). V teoretické části se nejdříve zaměřím na veřejnou správu, její definici, funkci a organizaci. Význam veřejné správy je v této práci důležitý, a proto považuji za nutné se jí alespoň částečně věnovat. Poté se budu věnovat problematice vnitřních kontrol. Nejdůležitějším pojmem této práce je efektivnost, a proto se pokusím ho co nejpřesněji definovat. Vnitřní kontroly popíši nejprve v širším měřítku, následně se budu věnovat vnitřním kontrolám ve veřejné správě a nakonec kontrolám prováděným na Úřadu práce v Brně. Dále popíši úřad práce, včetně historie jeho vzniku, ještě z doby, kdy byl nazýván zprostředkovatelnami. Budu se věnovat i jeho nynější struktuře, funkcím jednotlivých oddělení a významným změnám v legislativě, ke kterým došlo v první polovině roku 2011. Podrobněji se zaměřím na kontrolně právní oddělení, které vnitřní kontroly provádí. Je také nutné, abych se věnovala pojmu nezaměstnanost, který s úřady práce velice úzce souvisí. V navazující praktické části bude cílem práce zhodnotit, jak probíhaly vnitřní kontroly na Krajské pobočce v Brně v jednotlivých letech, ale i v časové řadě a jaká byla jejich efektivnost. Také navrhnu možná řešení, jak by se mohla efektivnost kontrol zvýšit.

2.2 Metodika bakalářské práce K dosažení cíle nejprve prostuduji odbornou literaturu, kterou uvedu v přehledu literatury. Ke zpracování vlastní práce využiji konzultace s vedoucí právního referátu a zaměstnanci Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Brně, kteří kontroly provádějí. Informace získané na těchto konzultacích budou tvořit výraznou část zdrojů pro zpracování práce. Další informace o vnitřních kontrolách získám studiem zpráv z provedených kontrol. Vyhodnocení míry efektivnosti bude provedeno vytvořením grafů, které budu názorně ilustrovat počty, objekty i předměty vnitřních kontrol zaměřených na jednotlivé roky. Dále vytvořím graf, kde bude v časové řadě (od roku 2005 do roku 2009) znázorněno, kolik kontrol jednotlivých let obsahovalo závady. Aby

Cíl a metodika

11

došlo ke správnému vyhodnocení efektivnosti kontrol, budou kontroly vyhodnocovány podle kontrolovaného období, nikoliv podle let, v nichž byla kontrola provedena. S pomocí těchto grafů vyvodím závěry a navrhnu, jakým způsobem efektivnost vnitřních kontrol zvýšit.

Teoretická část

12

3 Teoretická část 3.1 Veřejná správa 3.1.1

Dělení a funkce veřejné správy

„Veřejná správa je všeobecně chápána jako souhrn procesů řízených, regulovaných a zabezpečovaných státem a jeho institucemi zaměřenými na správu a řízení veřejných záležitostí.“1 Instituce veřejné správy vykonávají svou činnost ve veřejném zájmu, tedy hlavně s cílem uspokojit potřeby jednotlivých občanů. Veřejná správa je součástí veřejného sektoru a lze ji vnitřně rozdělit na státní správu a samosprávu. Státní správa zaujímá významnou pozici ve veřejné správě a ve struktuře státu vůbec. Tvoří součást výkonné moci a tím pádem je i úzce spjata s mocí zákonodárnou a soudní. Pro skladbu státní správy je výrazným znakem princip nadřízenosti a podřízenosti jednotlivých orgánů. Jednou z nejvýznamnějších funkcí státní správy je provádění zákonů a rozhodnutí, závazných nejen pro fyzické, ale i pro právnické osoby. Samospráva je oproti státní správě typem uskupení, chceme-li společenstvím, jež samostatně rozhoduje o svých záležitostech. V souvislosti s veřejnou správou jde o územní samosprávu. Jak vyplývá z uvedeného, v otázce funkce je pro samosprávu na prvním místě zájem konkrétního samosprávného společenství, zatímco pro státní správu zájem státu. Hlavní funkcí veřejné správy je provádění správní činnosti a řízení v rámci vnitřní struktury. 3.1.2

Historie veřejné správy

Při studiu veřejné správy je nutné uvědomit si, že její vývoj je dlouhodobý, dynamický a trvá dodnes. Moderní správa začala vznikat přibližně v polovině 17. století v Evropě spolu se vznikem prvních centralizovaných státy. Tehdy pocítili panovníci těchto zemí potřebu organizované státní správy, která by v některých oblastech efektivně a organizovaně jednala ve státním zájmu. Prvními oblastmi bylo například vybírání daní nebo také obrana státu. VOLEK, P.; PŘENOSIL, J. Veřejná správa. 1. vyd. dotisk 2008. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005. s. 19

1

Teoretická část

13

S postupem času docházelo k posilování pozice veřejné správy v jednotlivých státech, rozvoji jejích funkcí, pravomocí i oblastí působení správy. V polovině 19. století vznikla samostatná vědní disciplína - správní právo. Tato skutečnost měla velký význam pro další zkoumání veřejné správy jako předmětu. 3.1.3

Organizace ve veřejné správě

Tak jako každá společnost, má i veřejná správa svou vnitřní organizaci. Celý systém veřejné správy je tvořen prvky, které jsou organizovány. V důsledku toho vznikají instituce veřejné správy. Organizace lze dělit na formální a neformální. Rozdíly jsou spatřovány například v pevnosti, či volnosti uspořádání struktury, v systému rozhodování nebo ve způsobu komunikace. Z výše uvedeného je zřejmé, že veřejná správa je typická formální organizace. Veřejná správa je uspořádána na principech vertikální centralizace. Pokud bych použila konkrétní případ úřadu práce, znamenalo by to, že subjekty z vnějšího prostředí (uchazeč o zaměstnání) se dostávají do styku pouze s nižšími stupni organizačního uspořádání (úředník na krajské pobočce nebo kontaktním pracovišti). Tyto stupně realizují rozhodnutí přijatá v centru.2

3.2 Vnitřní kontroly Následující kapitola práce je zaměřena na vnitřní kontroly. Úkolem není pouze popsat kontrolní činnost na Úřadu práce v Brně, ale i kontrolu obecně ve veřejném i soukromém sektoru. Úspěšnost subjektů, zejména podniků v soukromé sféře, nemusí být závislá pouze na technickém pokroku. Jsou uplatňovány i programy produktivity práce, zakládající se na iniciativě pracovníků a na účinných formách řízení. Při řízení bývá využíváno i kontrol v rámci podniku.3 „Úspěšnost jednotlivce, podniku či organizace je bez jakýchkoli výjimek určena jejich potenciálem vytvářet a využívat potenciálu svého prostředí.“4

2 VOLEK, P.; PŘENOSIL, J. Veřejná správa. 1. vyd. dotisk 2008. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005. 161 s. ISBN 978-80-7157-847-5 3 MARTINOVIČOVÁ D. Základy ekonomiky podniku. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2006. 184s. ISBN 80-86851-50-8 4 KOPČAJ A. Řízení proudu změn: Všedním způsobem nevšední rozvoj firmy. 1. vyd. Ostrava: Kopčaj – Silma ‘90, 1999. s. 293

Teoretická část

14

Kontrola není jen nástrojem pro dosažení stanoveného cíle, ale i soubor praktik, které mohou vytvořit tlak, vyvolávající změnu v soukromé nebo veřejné instituci.5 Každý podnik by měl být schopen vytvořit ve svém vnitřním prostředí takový proud změn, který by předbíhal proud změn ve vnějším prostředí. Ve zdokonalování vlastního potenciálu pro změny je možné nalézt cestu k budoucím úspěchům. Vnitřní kontroly v podniku by měly splňovat kritéria efektivnosti.6 3.2.1

Efektivnost – pojem ve veřejné správě

„Ve veřejné správě lze efektivnost vymezit jako určitou kvalitu činnosti, kterou veřejná správa vykonala. Jako efektivní je hodnocena veřejná správa, která je schopna včas, odborně a hospodárně plnit stanovené úkoly.“7 Efektivnost je jedním z kritérií hodnocení ve veřejné správě a v poslední době je vyvíjen nemalý nátlak na zefektivnění činností, které provádí. Jednou z těchto činností je i kontrola. Dá se říci, že kontrolní činnost by měla zvyšovat efektivnost fungování veřejné správy. 3.2.2

Kontrola ve veřejné správě

Kontrola činnosti veřejné správy představuje jednu z hlavních náležitostí demokratického systému a společnosti. Tento pojem je velmi rozsáhlý a zahrnuje nejrůznější formy.8 Kontrolu můžeme dělit na vnější a vnitřní a na kontrolu vůči fyzickým a právnickým osobám. Vnější je vykonávána subjekty stojícími mimo veřejnou správu. Jde o kontrolu uskutečňovanou občany, sdělovacími prostředky nebo parlamentem. Vnitřní kontrola je realizována uvnitř veřejné správy. Lze rozlišovat kontrolu s využitím pracovněprávních vztahů, s využitím hierarchických va-

CHAPMAN R. A. Etika ve veřejné službě pro nové tisíciletí. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. 262 s. ISBN 80-86429-14-8 6 KOPČAJ A. Řízení proudu změn:Všedním způsobem nevšední rozvoj firmy. 1. vyd. Ostrava: Kopčaj – Silma ‘90, 1999. 300s. ISBN 80-902358-1-6 7 VOLEK, P.; PŘENOSIL, J. Veřejná správa. 1. vyd. dotisk 2008. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005. str. 77 8 KROUPA, J. Vnitřní kontrola ve veřejné správě. In Veřejná správa: týdeník vlády České republiky [on-line]. Praha 2008 [cit. 7-12-2011]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/s/2002/0048/konzult.html 5

Teoretická část

15

zeb mezi orgány státní správy nebo také kontrolu prováděnou kontrolními orgány (Nejvyšším kontrolním úřadem).9 Kontrolu ve veřejné správě lze podle Kadečka a Průchy také členit na: • Správní kontrolu – v rámci té rozlišujeme subordinační kontrolu (kontroly prováděné uvnitř orgánu veřejné správy a zaměřené na činnost ve vztazích nadřízenosti a podřízenost) a administrativní dozor (zaměřený na úkony subjektů hierarchicky nepodřízených) • Vnější kontrolu – prováděna jinými subjekty než orgány veřejné správy Ať už jde o jakoukoli kontrolu, je na místě opomenout fakt, že většinou nestojí izolovaně, ale spolu s dalšími kontrolami tvoří vnitřně propojený systém. V tomto systému se kontroly navzájem propojují, navazují na sebe a často umožňují uplatnění vlivu občanů.10 Vnitřní kontroly mohou mít podle Václava Petříčka11 i podobu otázek, které si klade sám úředník při zhodnocování své dosavadní práce nebo které jsou řešeny na poradách.12 „… vedle hierarchizace moci a stanovení posloupnosti úkolů, je kontrola dalším důležitým pilířem fungování úřadu.“13 3.2.3

Postup při výkonu vnitřních kontrol ve veřejné správě

Každá kontrola musí být prováděna podle právního rámce. Pro kontroly, které jsou předmětem této práce, je závazným právním předpisem zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole. Tento zákon obsahuje tzv. „kontrolní řád“ a upravuje pravidla, podle kterých musí kontrolní orgány při výkonu kontroly postupovat, pokud jim zvláštní zákon nestanový postup jiný. Kromě vnitřních kontrol, zaměřujících se na činnost zaměstnanců státní správy ve věcech dodržování zákonného postupu, kterými se zabývám ve své práci, upravuje uvedený zákon i kontroly soustředěné na hospodařená s finančními prostředky.

VOLEK, P.; PŘENOSIL, J. Veřejná správa. 1. vyd. dotisk 2008. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005. 161 s. ISBN 978-80-7157-847-5 10 Kadečka, S., Průcha, P. Správní právo – obecná část. 2. vyd. Multimediální učební text. Brno: Masarykova univerzita, 2008. s 51 11 Doc. Ing. Václav Petříček, CSc. se dlouhodobě věnuje práci ve státní správě. Mimo jiné aktivity (má osobní podíl na založení agentur CzechInvest a CzechTrade) téměř 20 let vykonával funkci náměstka ministra na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, což ho řadí k jedněm z nejzkušenějších vedoucích pracovníků státní správy v České republice 12 PETŘÍČEK V. Pohled do hlubin úředníkovi duše: rozhovor o tom, proč svět potřebuje úředníky. 1. vyd. Praha: Corona, 2005. 138 s. ISBN 80-903363-3-7 13 PETŘÍČEK V. Pohled do hlubin úředníkovi duše: rozhovor o tom, proč svět potřebuje úředníky. 1. vyd. Praha: Corona, 2005. s. 65 9

Teoretická část

16

Dle kontrolního řádu musí být pracovníci vykonávající kontrolu vybaveni písemným pověřením, jež jim zaručuje řádný průběh kontroly. Po ukončení kontroly je vždy sepsán protokol v několika vyhotoveních. K němu se může kontrolovaný subjekt v případě nesouhlasu vyjádřit do pěti dnů od seznámení se s obsahem protokolu, a to formou tzv. „námitek“. Orgán, který kontrolu provádí, předkládá protokol orgánům, oprávněným činit opatření vedoucí k nápravě. Zvláštní postavení mají při kontrolní činnosti ve veřejném sektoru specifické orgány, jako např. Česká obchodní inspekce, Česká inspekce životního prostředí, Státní zemědělská a potravinářská inspekce apod. Činnost těchto orgánů je upravena dalšími právními předpisy.14 Podstatnou pozici při výkonu vnitřních kontrol zastává útvar interního auditu. Interní auditor Úřadu práce České republiky musí dodržovat zásady nezávislosti a objektivity, řídí se etickým kodexem. Auditor je přímo podřízen generálnímu řediteli Úřadu práce České republiky, který jej může jmenovat i odvolávat. Interní audit provádí především finanční audity, audity systémů a audity výkonu. Dále poskytuje poradenskou a konzultační činnost, která má vést ke zvýšení efektivnosti fungování orgánu. Dá se říci, že žádná vnitřní kontrola nemůže být uskutečněna bez vědomí a spolupráce vnitřního auditora příslušné krajské pobočky.15 3.2.4

Problematika vnitřních kontrol prováděných Úřadem práce

Následující podkapitola se konkrétně zaměří na vnitřní kontroly, které jsou prováděny úřadem práce. Přesněji Úřadem práce Brno-město, protože v období, kterým se budu zabývat v praktické části práce, ještě neexistoval Úřad práce České republiky ani Krajská pobočka v Brně. Při výkonu vnitřních kontrol je postupováno v souladu se závaznými právními předpisy. Těmi jsou zákon o státní kontrole (552/1991 Sb.), zákon o zaměstnanosti (435/2004 Sb.), zákon o státní sociální podpoře (117/1995 Sb.). Úřad práce vykonává vnitřní kontroly zaměřené na výkon státní správy, dodržování vnitřních předpisů úřadu práce, povinností a pracovních postupů zaměstnanců úřadu. V neposlední řadě je kontrolováno dodržování obecně závazných právních předpisů. Nejčastěji se jedná o zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, podle kterého je vedeno správního řízení.

Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů Úřad práce České republiky. Statut útvaru interního auditu Úřadu práce ČR [on-line]. Praha: 2011 [cit. 7-12-2011]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/gr/orgstr/statut_utvaru_interniho_auditu_up_cr.pdf [on-line]

14 15

Teoretická část

17

Kontrolní činnost je v zásadě prováděna na základě plánu kontrolních úkolů, sestavovaného pololetně kontrolně právním oddělením a interním auditorem. V případě potřeby může být provedena kontrola i mimo plán. Orgán kontroly, tedy kontrolně právní oddělení, je oprávněno uložit objektu kontroly nápravná opatření a stanovit termíny pro jejich splnění. Kontroly, které jsou předmětem této práce, byly prováděny v letech 20052010, a to kontrolními skupinami, tvořenými zaměstnanci právního a kontrolního odboru Úřadu práce Brno-město. Při provádění kontroly je namátkově vybírán určitý počet spisových materiálů. Kontrola se vždy zaměřuje na určité období a předmět, např. správné vyznačování doložky právní moci na rozhodnutích vydaných odborem státní sociální podpory. Vedoucí zaměstnanci byly povinni bezodkladně informovat ředitele Úřadu práce Brno-město a interního auditora o závažných případech kontrolního zjištění.16

3.3 Úřad práce 3.3.1

Úřad práce jako součást veřejné správy

Úřad práce je jednou z organizací ve veřejné správě a má zde své opodstatněné místo. Poskytuje veřejné služby zaměstnanosti nejen občanům, ale i zaměstnavatelům. Už v první kapitole, kde se hovoří o organizaci ve veřejné správě, je zmíněno řízení centrem. Pro Úřad práce je jím Ministerstvo práce a sociálních věcí.17 „Ministerstvo práce a sociálních věcí je ústředním orgánem státní správy pro pracovněprávní vztahy, bezpečnost práce, zaměstnanost a rekvalifikaci, kolektivní vyjednávání, civilní službu, mzdy a jiné odměny za práci, důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění, nemocenské zabezpečení, sociální péči, péči o pracovní podmínky žen a mladistvých, právní ochranu mateřství, péči o rodinu a děti, péči o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc a pro další otázky mzdové a sociální politiky.“18 3.3.2

Historie zprostředkování práce do 31. 3. 2011

Historie úřadů práce a zprostředkovatelen práce na našem území sahá až do doby Rakousko-uherské monarchie. Prvními předchůdci dnešního Úřadu práce Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 18 Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů 16 17

Teoretická část

18

ČR byly zprostředkovatelny práce, které fungovaly za úplatu. Zásady platící pro zprostředkování práce v té době stanovoval zemský výbor. V období mezi první a druhou světovou válkou existovaly Úřady ochrany práce, které zároveň dohlížely na bezpečnost práce. Po druhé světové válce platil dekret prezidenta republiky o všeobecné pracovní povinnosti, který byl v platnosti až do roku 1965. V období tzv. „budování socialismu“ probíhalo zapojování hůře umístitelných skupin občanů do pracovního procesu. Především se jednalo o občany zdravotně postižené i občany společensky nepřizpůsobivé. V závěru roku 1989 došlo v ČSSR k politickým změnám. Na začátku devadesátých let byl navržen Zákon o zřízení úřadů práce, na jehož základě bylo rozhodnuto o zřízení úřadů práce. Dne 1. srpna 1990 byla ustanovena Správa služeb zaměstnanosti jako součást Ministerstva práce a sociálních věcí. Ta získala pověření k vybudováním sítě úřadů práce a k jejich řízení. Do 30. března 2011 řídilo Ministerstvo práce a sociálních věcí 77 úřadů práce. Pro lepší dostupnost služeb občanům zřídily úřady práce pobočky a stálá detašovaná pracoviště.19 Obr. 1

Logo Úřadu práce České republiky

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/download/logo [on-line]. 2011 [cit. 17-11-2011]

3.3.3

Vznik Úřadu práce České republiky

Dvacet let poskytovaly úřady práce služby zaměstnanosti nejen uchazečům o zaměstnání. Od 1. 4. 2011 změnily tyto úřady svoji organizační strukturu a systém fungování. Nová úprava legislativy byla dána zákonem č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky, který byl publikován ve sbírce zákonů 25. března 2011. 20

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. EU2009.CZ: Služby zaměstnanosti a trhu práce. 1. vyd. Praha: 2009, str. 4-5 20 Tisková zpráva MPSV ČR „Drábek ušetří 180 milionů korun“ ze dne 31. 3. 2011 19

Teoretická část

19

Největší změnou byl vznik Úřadu práce České republiky, který je správním úřadem s celostátní působností se sídlem v Praze. Datem účinnosti byly zrušeny původní (okresní) úřady práce zřízené podle zákona o zaměstnanosti. Nadřízeným orgánem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Organizačně je Úřad práce členěn na generální ředitelství a krajské pobočky. Obvody působnosti krajských poboček jsou shodné s územím krajů. Krajské pobočky se dále člení na kontaktní pracoviště, která vznikla reorganizací původních úřadů práce a jejich kontaktních míst. Ministr práce a sociálních věcí jmenuje a odvolává generálního ředitele Úřadu práce.21 Obr. 2 Mapa ČR s vyznačením územní působnosti krajských poboček a kontaktních pracovišť na území okresů

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp [on-line]. 2011 [cit. 17-11-2011]

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. Úřad práce České republiky. Praha: 2011 [cit. 17-11-2011]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/gr/orgstr [on-line]

21

Teoretická část Obr. 3

20

Organizační struktura Generálního ředitelství Úřadu práce České republiky

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/upcr/gr/orgstr [on-line]. 2011 [cit. 17-11-2011]

3.3.4

Organizační struktura krajské pobočky Úřadu práce ČR

Před legislativní změnou účinnou od 1. 4. 2011 měl každý úřad práce vlastní organizační strukturu. Bylo tak možné, že Úřad práce Brno-město měl odbor právní a kontrolní, pod který patřilo oddělení právní a kontrolní a oddělení informatiky a například Úřad práce v Českých Budějovicích měl právní a kontrolní odbor, který se skládal z oddělení právního a oddělení kontroly. Nyní se nic takového nemůže stát, protože organizační struktura je stanovena Směrnicí generálního ředitelství Úřadu práce ČR č. 31/2011 a je závazná pro všechny podřízené pracoviště. Podstatnou změnou bylo zrušení odborů, ty byly nahrazeny odděleními a oddělení byla nahrazena referáty. Krajskou pobočku řídí ředitel, který je podřízen generálnímu řediteli Úřadu práce. Krajská pobočka se člení na kancelář krajské pobočky, oddělení kontrolně právní, oddělení zaměstnanosti a oddělení nepojistných dávek. • Kancelář krajská pobočky Kancelář zajišťuje řízení administrativních agend, spisovou službu a skartaci písemností. Dále zabezpečuje výkon vybraných úkolů provozní podpory, zejména úkolů bezpečnosti, krizového řízení, koordinuje vzdělávání zaměstnanců. Rozpracovává a kontroluje rozpočet krajské pobočky, realizuje inves-

Teoretická část

21

tiční a neinvestiční zakázky stanoveného rozsahu. Organizačně se kancelář člení na sekretariát, referát informatiky a oddělení ekonomické a oddělení vnitřní správy, v rámci kterého je dále zřízen referát správy majetku a investic. • Oddělení zaměstnanosti Oddělení zaměstnanosti se organizačně člení na referát zprostředkování a poradenství, referát trhu práce a referát projektů Evropské unie. Toto oddělení soustavně sleduje a hodnotí situaci na trhu práce a přijímá opatření k ovlivnění nabídky a poptávky práce. Hlavním úkolem je zabezpečovat realizaci aktivní politiky zaměstnanosti. • Oddělení nepojistných dávek Oddělení se člení na referát státní sociální podpory a referát jednotného výplatního místa. Realizují se zde koncepce a strategie v oblasti nepojistných sociálních dávek, koordinuje výplaty dávek státní sociální podpory ve smyslu zákona o státní sociální podpoře, a občanům pohybujícím se v rámci EU. Dvě posledně popsané oddělení jsou v nejčastějším kontaktu s uchazeči o zaměstnání, případně žadateli o dávky poskytované tímto úřadem. Proto je logické, že nejvíce vnitřních kontrol se zaměřuje na jejich činnost. Posledním oddělením zahrnutým v organizační struktuře je Oddělení kontrolně právní. Tomu se budu věnovat ve zvláštní podkapitole. 3.3.5

Kontrolně právní oddělení

Vnitřní kontroly řeší podle organizačního řádu kontrolně právní oddělení. Proto je namístě podrobněji popsat, co je náplní činnosti tohoto oddělení. Jak bylo uvedeno výše, podřízenými útvary jsou referát kontroly a referát právní. Referát kontroly plánuje kontrolní činnost, vede evidenci všech zadaných a realizovaných kontrolních úkolů. Podle plánu kontrolní činnosti a pokynů ředitele krajské pobočky provádí kontroly. Dále kontroluje plnění opatření přijatých k odstranění nedostatků zjištěných při dřívější kontrolní činnosti, ukládá sankční postihy na úseku vnější kontroly, vypracovává zprávy a rozbory o kontrolní činnosti, eviduje a archivuje spisové materiály k provedeným kontrolním akcím. Při výkonu kontrolní činnosti úzce spolupracuje s finančním úřadem, živnostenským úřadem, policií ČR a dalšími orgány statní správy. Referát kontroly provádí kontroly dodržování zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, nejčastěji v oblasti nelegálního zaměstnávání a dodržování zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Referát právní sleduje dodržování zákonnosti v činnosti krajské pobočky a upozorňuje na zjištěná porušení právního řádu příslušné vedoucí zaměstnance

Teoretická část

22

krajské pobočky a ředitele krajské pobočky. Zabezpečuje funkci právního poradce ředitele krajské pobočky, poskytuje právní porady, konzultace a informace zaměstnancům krajské pobočky a kontaktních pracovišť. Zajišťuje pracovněprávní a další poradenství veřejnosti dle zákona o zaměstnanosti, zákona o státní sociální podpoře, a zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Úkolem tohoto referátu je také sledovat vývoj právní úpravy v uvedených oblastech, zastupovat Českou republiku před soudy a správními orgány, metodicky řídit provádění exekucí z přiznané podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci a z přiznaných dávek statní sociální podpory, zajišťovat vymáhání pohledávek, připravovat či kontrolovat po právní stránce zadávací dokumentace a poskytovat právní součinnost při zadávání veřejných zakázek, zajišťovat zveřejňování insolvenčních návrhů a zajišťovat uspokojování mzdových nároků. Právní referát vydává povolení k výkonu umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte. Jednou z nejdůležitějších úloh právního referátu je posuzování všech rozhodnutí vydaných krajskou pobočkou ve správním řízení Ι. stupně. V případě odůvodněných odvolání vracet tato rozhodnutí k provedení autoremedury. Jestliže je odvolání shledáno nedůvodným, právní referát jej zpracovává a předává k posouzení odvolacímu orgánu příslušnému ve správním řízení, tedy ministerstvu práce a sociálních věcí.22

3.4 Nezaměstnanost Jedním z hlavních úkolů úřadů práce je snižovat nezaměstnanost. Proto se budu krátce tomuto pojmu věnovat. Nezaměstnanost není jen ekonomickým, ale i sociálním a psychologickým problémem. Lze ji definovat různými způsoby. „Nejčastěji je nezaměstnanost definována jako jev, kdy lidé, kteří mají předpoklady pracovat a pracovat chtějí, nemohou práci najít. Statisticky a administrativně jsou však mezi nezaměstnanými zařazeni i ti, kteří sice pracovat mohou, ale nechtějí a zneužívají slabin a mezer existujícího systému regulace zaměstnanosti.“23 Nezaměstnanost je právem považována za složitý sociální jev, který mívá řadu příčin a důsledků, od ekonomických až po sociální.24

22 Organizační řád Úřadu práce České republiky - znění účinné od 15. 10. 2011 23 NOVÝ I.; SURYNEK A. a kol. Sociologie pro ekonomy a manažery. 1. vyd. dotisk 2004. Praha: Grada Publishing, 2002. str. 110 24 NOVÝ I.; SURYNEK A. a kol. Sociologie pro ekonomy a manažery. 1. vyd. dotisk 2004. Praha: Grada Publishing, 2002. 192 s. ISBN 80-247-0384-X

Teoretická část

23

Tento jev negativně ovlivňuje hospodářskou situaci státu i životní podmínky v něm. Ztráta zaměstnání přináší problémy ve dvou rovinách. Nejenže způsobuje různé obtíže jedinci, ale i společnost doplácí na tento sociální jev. Jedinec se potýká s potíží vlastní integrace, je ovlivňováno jeho chování (často bývá například podrážděný). Dále se často projevují zdravotně psychické i tělesné potíže. Ani problémy v rodině nezaměstnaného nejsou nijak zvlášť výjimečné. Ve společnosti se nezaměstnanost nejvíce projevuje zvýšenou konzumací alkoholu a jiných návykových látek, vyšší četností onemocnění a počtů pokusů o sebevraždu. Průvodními jevy jsou dále nárůst kriminality a konfliktů mezi skupinami ve společnosti. Každý, kdo ztratí práci, by se měl snažit překonat toto krizové období svého života. Důležité je neztrácet naději, nepropadat, sledovat dění kolem sebe a udržovat kontakt s co nejširším okolím.25 3.4.1

Dělení, příčiny a důsledky nezaměstnanosti

Každá literatura dělí nezaměstnanost jinak, avšak mezi nejčastěji uváděné druhy nezaměstnanosti patří frikční (nezaměstnaní, kteří sice o práci přišli, ale již mají zaměstnání nové nebo jej rychle získají), strukturální (vyvolaná změnami v technologiích výroby nebo ve struktuře hospodářství) a cyklická (spojena s pozicí produktu v ekonomickém cyklu, nezaměstnanost roste úměrně s poklesem produktu).26 Dalšími druhy nezaměstnanosti jsou latentní (skrytá), stagnativní, dobrovolná, nepředvídatelná. Za příčiny nezaměstnanosti se nejčastěji považují: • technický vývoj • vysoká porodnost a s ní spojený přírůstek obyvatelstva • likvidace a zánik malých podniků • nedostatek investic do rozšiřování výroby • dosažení stupně ekonomického blahobytu země Důsledky nezaměstnanosti lze většinou považovat za negativní. Nemusí tomu tak být vždy. Pozitiva lze spatřovat v určité zdravé míře, kdy dochází především k přesunům pracovních sil. Toto není důležité jen pro zvyšování prosperity podniků a celkové ekonomiky. Nezaměstnanost svým způsobem slouží i BUCHTOVÁ B. a kol. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grady Publishing. 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8 26 KLÍMA J. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2006. 144 s. ISBN 80-86851-27-3 25

Teoretická část

24

k podněcování zájmu o vyšší kvalifikaci, dodržování pracovní morálky a v neposlední řadě vede k motivaci zaměstnanců.27

NOVÝ I.; SURYNEK A. a kol. Sociologie pro ekonomy a manažery. 1. vyd. dotisk 2004. Praha: Grada Publishing, 2002. 192 s. ISBN 80-247-0384-X

27

Praktická část

25

4 Praktická část 4.1 Vnitřní kontroly roku 2005 Vnitřních kontrol zaměřených na spisové dokumentace vedené v roce 2005 bylo pět. Během kontrol bylo prověřeno 147 spisových materiálů. Dvě kontroly byly zaměřené na činnost odboru státní sociální podpory, po jedné kontrole pak na ekonomický odbor, odbor trhu práce a odbor zaměstnanosti. Obr. 4


Zdroj: Vlastní práce

Kontrola zaměřující se na činnost odboru státní sociální podpory prověřovala správnost postupu při posuzování a výplatě všech dávek státní sociální podpory (dále jen SSP) (7 spisů), u druhé kontroly byla kontrolována pouze jedna dávka, a to příspěvek na úhradu potřeb dítěte (30 spisů). Předmětem kontroly na odboru trhu práce bylo dodržování správnosti a úplnosti žádostí o příspěvky aktivní politiky zaměstanosti (49 spisů). Ve všech 51 spisech na ekonomickém odboru byla kontrolována agenda insolvence, přesněji postup zaměstnanců při přijímání a vyřizování žádostí o uspokojení mzdových nároků. Poslední kontrola byla zaměřena na odbor zprostředkování. 10 kontrolovaných spisů přošlo šetřením, zda na odboru nedocházi ke korupci. Korupce nebyla zjištěna ani v jednom z kontrolovaných spisů.

Praktická část Obr. 5

26



Kontrolními šetřeními bylo zjištěno, že na odboru státní sociální podpory obsahuje vady 11 z 37 spisových materiálů. V případech kontrol ekonomického odboru a odboru zprostředkování nebyly nalezeny závady. Zaměstnanci odboru trhu práce se dopustily chyb v případě třinácti spisových materiálů z testovaných čtyřiceti devíti. Obr. 6



Praktická část Tab. 1

27


Odbor státní sociální podpory Odbor Zprostředkování Odbor trhu práce Odbor ekonomický Celkový počet kontrol

Počet kontrol bez závad

Počet kontrol se závadami

Celkový počet kontrol

26

11

37

10

0

10

36

13

49

51

0

51

123

24

147


4.2 Vnitřní kontroly roku 2006 Na činnost úředníků v roce 2006 proběhlo 7 vnitřních kontrol. Soustřeďovaly se zejména na spisové dokumentace odboru státní sociální podpory, celkem proběhly 4. Dále byl kontrolován odbor zaměstnanosti, trhu práce a lékařská posudková služba, která v tomto roce ještě spadala do působnosti Úřadu práce Brno-město. Předmětem kontrol prováděných v různých časových obdobích bylo 180 spisů vedených v roce 2006. Obr. 7



Z počtu kontrol jasně vyplývá, že nejvíce kontrolovaných spisů bylo z odboru státní sociální podpory, přesněji 115. Tři kontroly zaměřující se na

Praktická část

28

činnost odboru státní sociální podpory prověřovaly správnost postupu při posuzování a výplatě všech dávek SSP (85 spisů), u čtvrté kontroly byla kontrolována pouze jedna dávka, a to pohřebné (30 spisů). Předmětem kontroly na odboru trhu práce (referátu zahraniční zaměstnanosti) bylo dodržování správného postupu při posuzování žádostí ve věci povolení zaměstnávání cizince (20 spisů). Výkon lékařské posudkové služby byl předmětem vnitřní kontroly, při níž bylo zkontrolováno 20 spisových materiálů. Při kontrole zaměřené na odbor zprostředkování vyhodnocovaly kontroloři dodržování postupů zaměstnanců v souladu se správním řádem ve dvacetipěti náhodně vybraných spisech uchazečů o zaměstnání. Obr. 8



Z celkového počtu 180 kontrolovaných spisů byly nalezeny závady v čtyřiceti sedmi spisů. Nejvíce kontrol proběhlo na odboru státní sociální podpory, kde bylo tedy i nejvíce závad. Závady obsahovalo 29 ze 115 spisových materiálů. Zaměstnanci odboru zprostředkování se dopustili chyb v sedmi z dvaceti pěti kontrolovaných spisů. Ve dvaceti kontrolovaných spisech lékařské posudkové služby našli kontroloři 8 závad a ve stejném počtu spisů odboru trhu práce pouze 3 závady.


29


Zdroj: Vlastní práce Tab. 2


Odbor státní sociální podpory Odbor Zprostředkování Odbor trhu práce Lékařská posudková služba Celkový počet kontrol




86

29

115

18

7

25

17

3

20

12

8

20

133

47

180


4.3 Vnitřní kontroly roku 2007 Na výkony zaměstnanců úřadu v roce 2007 byly prováděny kontroly v letech 2009, 2008 a 2007. V součtu bylo provedeno 8 kontrol, během nichž kontrolní skupiny prověřily 229 spisových materiálu. Nejvíce se kontrolní skupiny zabývaly kontrolou odboru státní sociální podpory, celkem šlo o tři kontroly. Odbor trhu práce byl kontrolován dvakrát. Rovněž dvě kontroly proběhly na odboru zprostředkování. Poslední kontrola, která se konala, byla soustředěna na zaměstnance, kteří zadávají veřejné zakázky.


30



Kontrola zaměřující se na činnost odboru státní sociální podpory prověřovala správnost postupu při posuzování a výplatě všech dávek SSP (30 spisů), u další kontroly bylo kontrolováno, zda zaměstnanci vyznačují právní moci na vydaných rozhodnutích v souladu s právní úpravou (30 spisů). Úkolem poslední konroly na tomto odboru bylo zjistit, zda jsou vydaná rozhodnutí o přeplatku na dávce SSP v souladu se správnm řádem. Předmětem kontroly na odboru trhu práce bylo dodržování správnosti a úplnosti žádostí o příspěvky aktivní politiky zaměstanosti (20 spisů). Druhá kontrola na odboru trhu práce (referátu zahraniční zaměstnanosti) se soustředila na dodržování správného postupu při posuzování žádostí ve věci povolení zaměstnávání cizince (69 spisů). V obou případech kontrol na odboru zprostředkování bylo zkontrolováno 20 spisů a u obou kontrol se šetřilo, zda jsou správně vedeny dokumentace uchazečů o zaměstnání. Poslední kontrola byla zaměřena na zaměstnance úřadu, zadávající veřejné zakázky malého rozsahu. Všech 10 kontrolovaných spisů přošlo šetřením, zda na nedošlo ke korupci. Ta nebyla zjištěna ani v jednom z kontrolovaných spisů.


31



Prostřednictvím vnitřních kontrol bylo zjištěno, že na odboru státní sociální podpory obsahuje vady 39 z 90 spisových materiálů. V případech kontrol odboru trhu práce pochybili zaměstnanci v 29 spisech z 89. Spisy na odboru zprostředkování obsahovaly chyby v 26 ze 40 případů, tedy více než 50 %. Kontrola zaměstnanců zadávajících veřejné zakázky neprokázala žádné chyby při výkonu jejich činnosti, jak je uvedeno výše. Obr. 12




32


Odbor státní sociální podpory Odbor Zprostředkování Odbor trhu práce Veřejné zakázky Celkový počet kontrol




51

39

90

14

26

40

60 10

29 0

89 10

135

94

229


4.4 Vnitřní kontroly roku 2008 Kontrolní činnost prověřující výkony zaměstnanců v roce 2008 proběhla v podobě tří vnitřních kontrol. Všechny tři kontroly šetřily postupy na odboru státní sociální podpory, není tedy třeba zpracovávat tento údaj graficky. Kontroly se lišily pouze předmětem, kdy se ve dvou případech jednalo o kontrolu správnosti postupu při posuzování a výplatě všech dávek SSP (80 spisů), u třetí kontroly byly sledovány postupy při vyřizování pouze jedné dávky, a to sociálního příplatku (20 spisů). Celkem bylo kontrolováno 100 spisových materiálů žadatelů o dávky SSP. Obr. 13



Praktická část

33

Výsledek vnitřních kontrol roku 2008 je nepatrně zkreslený počtem kontrol, který byl v porovnání s ostatními kontrolovanými roky nižší. Nicméně počtem kontrolovaných spisových materiálů se ostatním rokům přibližuje. V celkovém množství sta prověřovaných dokumentací bylo nalezeno 33 závad, tedy 33 %. Obr. 14


Zdroj: Vlastní práce Tab. 4


Odbor státní sociální podpory Celkový počet kontrol




67

33

100

67

33

100


4.5 Vnitřní kontroly roku 2009 Činnost úřadu práce v roce 2009 byla kontrolována právním a kontrolním odborem v letech 2009 a 2010. Celkem proběhly čtyři kontroly, jedna zaměřená na odbor zprostředkování a tři na odbor státní sociální podpory. Během těchto kontrol bylo prověřeno celkem 90 namátkově vybraných spisových materiálů, a to 20 spisů z odboru zprostředkování a 70 spisů z odboru státní sociální podpory.


34



Kontrola zaměřující se na činnost odboru zprostředkování prověřovala 20 spisových materiálů uchazečů, kteří byli v evidenci déle než 5 měsíců. Kontrolováno bylo, zda zaměstnanci úřadu dodržovali povinnost vést s uchazečem o zaměstnání individuální akční plán. Další dvě kontroly byly zaměřeny na správnost postupu při posuzování nároku na dávku SSP a správnost jejich vyplácení. Zkontrolováno bylo 40 spisových materiálů. Poslední kontrola byla zeměřena na vydaná rozhodnutí o vrácení dávky SSP. Jednalo se o 30 namátkově vybraných spisových materiálů.


35



Po vyhodnocení dostupných dat nebylo na odboru zprostředkování zjištěno žádné pochybení ze strany zaměstnanců úřadu. Na odboru státní sociální podpory bylo zjištěno, že 42 spisových materiálů obsahovalo závady a pouze 28 spisů bylo bez závad. Je však důležité poznamenat, že většina závad neměla zásadní význam. Obr. 17

Vyhodnocení vnitřních kontrol roku 2009



36


Odbor státní sociální podpory Odbor Zprostředkování Celkový počet kontrol




28

42

70

20

0

20

48

42

90


4.6 Vyhodnocení efektivnosti vnitřních kontrol V předchozím textu jsem graficky znázornila a popsala průběhy a závěry, ke kterým dospěly zaměstnanci Úřadu práce Brno-město při výkonu vnitřních kontrol let 2005-2009. Následující graf – obrázek č. 18 – znázorňuje v procentech, kolik vnitřních kontrol obsahovalo závady. Již na první pohled je jasné, že v časové řadě nelze o efektivnosti kontrol hovořit. Jediný kontrolovaný rok, kdy četnost chyb klesla oproti roku předešlému je rok 2008. Obr. 18

Počet zjištěných závad v časové řadě


Efektivnost vnitřních kontrol bohužel nelze prokázat. V teoretické části bylo citováno, že efektivnost podává zprávu o kvalitě vykonané činnosti a právě kontroly by měly efektivnost zvyšovat. Z vypracovaných grafů lze dále logicky usoudit, že kvalita služeb poskytovaných uchazečům o zaměstnání má spíše klesající tendenci, pokud se jedná o služby sledované vnitřními kontrolami. Úřad práce

Praktická část

37

se však maximálně snaží vyhovovat svým klientům, například úpravou úředních hodin nebo zrušením neúředních dnů.

4.7 Navrhovaná řešení problému Možným řešením, jak zvýšit efektivnost vnitřních kontrol, by mohlo být zvýšení počtu kontrol a změna jejich organizace. Například pokud je kontrola prováděna v roce 2010 a kontroluje činnost v roce 2007, není příliš pravděpodobné, že vedoucí zaměstnanci budou moct realizovat dostatečná nápravná opatření, a že tato opatření budou mít žádoucí efekt. Pokud však kontrola proběhne v témže roce a spisová dokumentace je „čerstvá“, mohou vedoucí příslušnému zaměstnanci vše včas vytknout a dohlédnout na zlepšení postupů u budoucích případů. Dalším řešením, které vede dle mého názoru ke zvýšení efektivnosti, je častější konání porad jednotlivých oddělení. Na poradách by měly být řešeny nejen nejnovější změny v legislativě, ale i chyby, kterých se zaměstnanci dopouštějí nebo dopouštět mohou. Pouze dobře informovaný zaměstnanec může svou práci odvádět dobře. Posledním mnou navrhovaným řešením, jak zvýšit efektivnost, je přehodnocování finančních odměn zaměstnanců. Finanční motivace je a vždy bude věc, která platí na téměř každého. Pokud zaměstnanec při své práci pravidelně chybuje a dostává stále stejné platové ohodnocení, nelze předpokládat, že se něco v jeho přístupu k práci změní.

Diskuse

38

5 Diskuse Výsledky, které vyplynuly z mého šetření, nemusí nutně znamenat, že zaměstnanci Úřadu práce Brno-město pracovali špatně. Je třeba brát v úvahu další negativní faktory, kterým musí při výkonu své práce čelit, například zvyšujícímu se tlaku vedení i klientů úřadu. Na výsledky se dá pohlížet i z opačné strany. Dalo by se předpokládat, že počet zjištěných závad se zvyšuje se zvyšující se úrovní prováděných kontrol. Jinak řečeno, četnost závad je stejná, ale díky pečlivější kontrole je jich více odhalováno. Příčinu poklesu nalezených závad v roce 2008 lze vysvětlit jednolitostí kontrol, ale i jinými faktory. Od roku 2008 došlo ke zpřísnění podmínek vzniku nároku na dávku SSP. S ohledem na fakt, že tato agenda je nejvíce kontrolovanou, což je na první pohled viditelné z grafů, se toto dá považovat za příčinu, proč nebyla chybovost zaměstnanců tak častá, jako v ostatních letech. Počet zaměstnanců byl neměnný, a počet žadatelů o dávku nižší. Na každého zaměstnance tak připadl menší počet vyřizovaných případů. V roce 2009 se začaly objevovat důsledky hospodářské krize, což vedlo ke zvýšení nezaměstnanosti i počtu žadatelů o dávky SSP. Posílení počtu zaměstnanců úřadu práce neproběhlo, každý zaměstnanec měl více klientů, zvyšoval se tlak ze strany klientů i vedení. Působení těchto faktorů lze považovat za příčiny zvýšení četnosti chyb úředníků. Velice důležité je rozlišovat o jaké závady se jedná. Například při žádné z kontrol zaměřených na korupci zaměstnanců, nebyla korupce prokázána. Takovouto závadu nelze srovnávat s tím, když zaměstnanec zapomene ve spise vyznačit nabytí právní moc nebo neověří rodný list dítěte.

Závěr

39

6 Závěr Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jaká je efektivnost vnitřních kontrol prováděných na Úřadu práce Brno-město a jak efektivní je činnost zaměstnanců úřadu práce, jaký vliv mají kontroly na služby poskytované uchazečům o zaměstnání. Vyhodnocení výsledků vnitřních kontrol v časové řadě a posouzení působení získaných výsledků na fungování úřadu práce. Teoretická část obsahovala několik cílů. Prvním bylo popsat veřejnou správu jako celek, její historii, strukturu a funkce, jak fungují organizace ve veřejné správě a jakou pozici ve veřejné správě zaujímá úřad práce. Dále bylo důležité definovat, jak je pro práci chápána efektivnost a kontrola ve veřejné správě. Existuje mnoho výkladů pro pojem efektivnost, proto byl tento úkol velice důležitý. Cílem bylo také popsat vnitřní kontroly celkově, nejen jak jsou chápány ve veřejné správě. Vnitřní kontroly jsou totiž důležitým ukazatelem i pro soukromý sektor. Následně jsem se věnovala podrobněji úřadu práce. Zaměřila jsem se na jeho historii a popsala vývoj už od doby, kdy ještě neexistoval tak, jak ho známe dnes. Důležité bylo věnovat se nynější organizační struktuře a změnám v legislativě, které proběhly od 1. 4. 2011. Podrobněji jsem nastínila funkce a činnost oddělení kontrolně právního, které provádí vnitřní kontroly společně s interním auditorem. Posledním cílem teoretické části bylo uvést alespoň okrajové informace o zaměstnanosti, protože tento pojem je pevně spjat s úřadem práce. V praktické části bylo cílem zhodnotit pomocí grafů a tabulek, jak probíhaly vnitřní kontroly na Krajské pobočce v Brně v jednotlivých letech, ale i v časové řadě. Z těchto graficky znázorněných údajů jsem vyvodila závěr, do jaké míry lze považovat vnitřní kontroly za efektivní. Také jsem navrhla možná řešení, jak by se mohla efektivnost kontrol zvýšit. Pro zhodnocení byly použity údaje z vnitřních kontrol Úřadu práce Brno-město od roku 2005 do roku 2010. Sledována však byla pouze činnost od roku 2005 do roku 2009 z důvodu malého množství údajů pro zhodnocení činnosti v roce 2010. Tyto kontroly v průběhu vypracovávání práce teprve probíhaly a nebyly uzavřeny.

Literatura

40

7 Literatura BUCHTOVÁ B. a kol. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grady Publishing. 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8 DOBŘICKÝ J.; DOSTÁL V. Hodnotový management: Studijní text pro distanční vzdělávání. 1. vyd. Brno: AKADEMICKÉ NAKLADATELSTVÍ CERM, 2007. 150 s. ISBN 978-80-86342-67-2 CHAPMAN R. A. Etika ve veřejné službě pro nové tisíciletí. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. 262 s. ISBN 80-86429-14-8 KLÍMA J. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2006. 144 s. ISBN 80-86851-27-3 KOPČAJ A. Řízení proudu změn:Všedním způsobem nevšední rozvoj firmy. 1. vyd. Ostrava: Kopčaj – Silma ‘90, 1999. 300s. ISBN 80-902358-1-6 MARTINOVIČOVÁ D. Základy ekonomiky podniku. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2006. 184s. ISBN 80-86851-50-8 NOVÝ I.; SURYNEK A. a kol. Sociologie pro ekonomy a manažery. 1. vyd. dotisk 2004. Praha: Grada Publishing, 2002. 192 s. ISBN 80-247-0384-X O’BRIENOVÁ P. Pozitivní řízení: Asertivita pro manažery. 1. vyd. Praha: MANAGEMENT PRESS, Ringier ČR, 1996. 212 s. ISBN 80-85603-98-5 PETŘÍČEK V. Pohled do hlubin úředníkovi duše: rozhovor o tom, proč svět potřebuje úředníky. 1. vyd. Praha: Corona, 2005. 138 s. ISBN 80-903363-3-7 VOLEK, P.; PŘENOSIL, J. Veřejná správa. 1. vyd. dotisk 2008. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005. 161 s. ISBN 978-80-7157-8475 Zákony a řídící akty: Organizační řád Úřadu práce České republiky - znění účinné od 15. 10. 2011 Úřad práce České republiky. Statut útvaru interního auditu Úřadu práce ČR [on-line]. Praha: 2011 [cit. 7-12-2011]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/gr/orgstr/statut_utvaru_interniho_auditu_up_cr.pd f [on-line] Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů

Literatura

41

Elektronické zdroje: KROUPA, J. Vnitřní kontrola ve veřejné správě. In Veřejná správa: týdeník vlády České republiky [on-line]. Praha 2008 [cit. 7-12-2011]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/s/2002/0048/konzult.html Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. Úřad práce České republiky. Praha: 2011 [cit. 17-11-2011]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/gr/orgstr [on-line] Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. EU2009.CZ: Služby zaměstnanosti a trhu práce. 1. vyd. Praha: 2009 [cit. 17-11-2011]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7173/CZ_Sluzby_zamestnanosti_a_trhu_pra ce.pdf [on-line] Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Praha: 2011 [cit. 17-11-2011]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/download/logo [on-line] Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Praha: 2011 [cit. 17-11-2011]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp [on-line] Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Praha: 2011 [cit. 17-11-2011]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/gr/orgstr [on-line]

Tisková zpráva MPSV ČR „Drábek ušetří 180 milionů korun“ ze dne 31. 3. 2011 [cit. 17-11-2011]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/10614 [on-line]

Efektivnost vnitřních kontrol úřadu práce

Recommend Documents