Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodářská
EFEKTIVNOST REKVALIFIKACÍ NA PŘÍBRAMSKU bakalářská práce
Autor: Petra Vomáčková Vedoucí práce: Ing. Zdenka Vostrovská, CSc. Rok: 2008
Prohlašuji na svou čest, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.
Petra Vomáčková V Dobříši, dne 8. 6. 2008
Poděkování Za odborné vedení bakalářské práce, inspiraci a podněcující připomínky bych ráda poděkovala Ing. Zdence Vostrovské, CSc. Dále bych chtěla poděkovat paní Jitce Machkové poradkyni v oblasti rekvalifikací na Úřadě práce v Příbrami, za možnost otevřené diskuze a za cenné informace. Mé poděkování za vyplnění dotazníku si zaslouží pan Ing. Radek Váňa z firmy Bobcat CZ, a.s. a pan Ing. Pavel Oktábec, jednatel firmy Halex – Schauenberg, ocelové konstrukce s.r.o. Dále bych chtěla ještě vyjádřit vřelé díky panu Ing. Petru Gálážovi okresnímu koordinátorovi za projekt „Návrat do práce ve Středočeském kraji“, za poskytnutí dat.
Abstrakt Práce se zaměřuje na rekvalifikace, jako na jeden z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (APZ). Cílem je zhodnocení efektivnosti vybraného nástroje a nalezení odpovědi na to, zda rekvalifikace mají pozitivní vliv na nezaměstnanost v regionu Příbram. Práce je rozdělena na dvě části. První část se zabývá obecným vymezením základních pojmů a informací o problematice nezaměstnanosti, charakteristikou trhu práce a APZ. Přibližuje role, cíle a nástroje APZ. Popisuje, jak APZ pomáhá znevýhodněným skupinám osob na trhu práce. Snaží se odpovědět, zda APZ a její nástroje jsou efektivní, vedle existující pasivní politiky zaměstnanosti. Druhá část bakalářské práce rozebírá a hodnotí úroveň regionální APZ se zaměřením na rekvalifikační programy. Zkoumá využití rekvalifikací v letech 1997 – 2007. Pozornost je věnována počtu osob zařazených do pracovního procesu na základě rekvalifikačních kurzů. Seznamuje s vývojem míry nezaměstnanosti ve sledovaném období, s činností úřadů práce v Příbrami a kvalitou poskytovaných služeb. Současně se práce zajímá o národní projekty, které úřad práce v Příbrami realizuje, jako jsou například projekt „Najdi si práci“ , „Příprava na práci“ a projekt „Návrat do práce“. V závěru se práce soustřeďuje na určení zaměstnavatelů v regionu a stručně se pokusí představit dva z nich. Práce vyúsťuje do zhodnocení současného stavu regionu – doporučení a možné návrhy ke zlepšení.
Klíčová slova: míra nezaměstnanosti, trh práce, aktivní politika zaměstnanosti, rekvalifikace, efektivnost JEL klasifikace: J080, J210, J390, J490
Abstract The bachelor thesis is focused on retraining as an instrument of active policy of employment. Its aim is to estimate effectiveness of the selected instrument and find out an answer whether retrainings have a positive influence on an unemployment problem in Pribram region. The work is divided into 2 parts. The first part describes and explains a general determination of basic concepts and information concerning the unemployment problem, a characteristic of a labour market and an active employment policy. The work drive up roles, targets and instruments of the active employment policy. It describes how the active employment policy helps to the disadvantaged groups of man on the labour market. It tries to answer whether APZ and its instruments are effective in the frame of the existing passive policy of employment. The second part of the bachelor thesis analyses and evaluates a level of the regional APZ with a concentration on retrainings. It investigates a utilization of retrainings in 1997 2007. An attention is paid to the number of people who has been involved in a work procedure on the base of retraining courses. It informs about a progress in the rate of unemployement in a monitored period, an activity of Bureaus of Labour in Pribram and about a quality of services supplied. At the same time the work is interested in national projects realised by Bureau of Labour in Pribram, for example: "Find your job", "Preparation for a job" and "Return to a job". The end of the work concentrates on a determination of employers in the region and tries to introduce two of them briefly. The work ends in an evaluation of the present state of the region - recommendations and possible suggestions leading to an improvement.
Key Words: rate of unemployment, labour market, active employment policy, retraining, efficiency JEL Classification: J080, J210, J390, J490
Obsah: ÚVOD..................................................................................................................................................................... 1 1 TEORETICKÉ POHLEDY .............................................................................................................................. 3 1.1 TRH PRÁCE .................................................................................................................................................... 3 1.2 NEZAMĚSTNANOST........................................................................................................................................ 3 1.2.1 Definice nezaměstnanosti ..................................................................................................................... 3 1.2.2 Měření nezaměstnanosti ....................................................................................................................... 4 1.2.3 Přirozená míra nezaměstnanosti .......................................................................................................... 5 1.2.4 Druhy nezaměstnanosti......................................................................................................................... 5 1.3 SKUPINY OSOB OHROŽENÉ NEZAMĚSTNANOSTÍ ............................................................................................. 6 1.4 ÚŘAD PRÁCE A JEHO FUNKCE ........................................................................................................................ 7 1.5 AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI ............................................................................................................. 8 1.5.1 Charakteristika APZ ............................................................................................................................. 8 1.5.2 Financování APZ.................................................................................................................................. 9 1.5.3 Pasivní politika zaměstnanosti ........................................................................................................... 11 1.5.4 Nástroje .............................................................................................................................................. 12 1.5.5 Programy k řešení nezaměstnanosti ................................................................................................... 13 1.6 REKVALIFIKACE .......................................................................................................................................... 14 1.6.1 Základní charakteristika..................................................................................................................... 14 1.6.2 Účastníci............................................................................................................................................. 14 1.6.3 Náklady............................................................................................................................................... 15 2 ANALÝZA VLIVU REKVALIFIKACÍ ........................................................................................................ 16 2.1 CHARAKTERISTIKA REGIONU....................................................................................................................... 16 2.2 CHARAKTERISTIKA A ČINNOST ÚŘADU PRÁCE V PŘÍBRAMI ......................................................................... 17 2.2.1 Charakteristika příbramského úřadu práce........................................................................................ 17 2.2.2 Činnost příbramského úřadu práce .................................................................................................... 17 2.3 ZVLÁŠTNOSTI A SPECIFIKA LOKÁLNÍHO TRHU PRÁCE .................................................................................. 19 2.3.1 Nezaměstnanost .................................................................................................................................. 19 2.3.2 Aktivní politika zaměstnanosti realizována v okrese Příbram............................................................ 23 2.4 REKVALIFIKACE .......................................................................................................................................... 23 2.4.1 Realizace............................................................................................................................................. 24 2.4.2 Náklady a počet osob zařazených do rekvalifikace ............................................................................ 25 2.4.3 Efektivnost rekvalifikací...................................................................................................................... 26 2.5 PROJEKTY REALIZOVANÉ V RÁMCI APZ...................................................................................................... 29 2.5.1 Projekt NsP - Najdi si práci ve Středočeském kraji............................................................................ 30 2.5.2 Projekt NdP - Návrat do práce ve Středočeském kraji ....................................................................... 31 2.5.3 Projekt PnP - Příprava na práci ve Středočeském kraji..................................................................... 32 2.6 FIREMNÍ TRH NA PŘÍBRAMSKU .................................................................................................................... 33 2.6.1 Monitoring firem................................................................................................................................. 34 2.6.2 Vybraní hráči na trhu ......................................................................................................................... 34 ZÁVĚR................................................................................................................................................................. 38 PŘÍLOHY ............................................................................................................................................................ 41 SEZNAM PŘÍLOH:............................................................................................................................................... 41 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................................................... 54 KNIŽNÍ ZDROJE: ................................................................................................................................................ 54 ON-LINE ZDROJE: .............................................................................................................................................. 55 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ V TEXTU.................................................................................................... 58 TABULKY: ......................................................................................................................................................... 58 GRAFY: ............................................................................................................................................................. 58
Seznam použitých zkratek
APZ
Aktivní politika zaměstnanosti
PPZ
Pasivní politika zaměstnanosti
SPZ
Státní politika zaměstnanosti
ÚP
Úřad práce
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
ČSÚ
Český statistický úřad
MěÚ
Městský úřad
SVI AJAK
Středočeský vzdělávací institut Akademie J. A. Komenského
ESF
Evropský sociální fond
EU
Evropská unie
ČR
Česká republika
PB
Příbram
TP
Trh práce
ZoZ
Zákon o zaměstnanosti
ISTP
Integrovaný systém typových pozic
VPP
Veřejně prospěšné práce
SÚPM
Společensky účelná pracovní místa
PMNH
Průměrná mzda v národním hospodářství
ŽM
Životní minimum
SSP
Státní sociální podpora
IPS
Informační a poradenské středisko
PC
Personal Computer (Osobnní počítač)
IT
Informační technologie
SŠ
Střední škola
ZP
Zdravotně postižení
Úvod Po transformaci v roce 1990 došlo ke strukturálním změnám a do našich životů začala postupně vstupovat rostoucí síla nezaměstnanosti. Tím rostl význam aktivní politiky zaměstnanosti. S rozvojem APZ rostl i počet účastníků rekvalifikačních kurzů. Docházelo k prohlubování rozdílů mezi regiony v České republice. Tyto rozdíly přetrvávají dodnes. Máme oblasti s nízkými a oblasti s vysokými mírami nezaměstnanosti. Například v okrese Příbram, kterým se budu zabývat v analytické části bakalářské práce, docházelo v důsledku restrukturalizačních změn ke ztrátě zaměstnání pro mnohé občany. Právě na Příbrami, která je proslulá svou uranovou těžbou, byl tento přechod k tržnímu hospodářství znatelný. Došlo k uzavření společností a v důsledku toho k nárůstu nezaměstnanosti a pracovní síla začala ztrácet kvalifikaci. Bylo třeba se začít přizpůsobovat novým požadavkům a podmínkám objevujících se na trhu práce. Zadaptovat se s nimi. I v současnosti je třeba se stále přizpůsobovat změnám, jež se objevují na pracovním trhu. Rekvalifikace jako jeden z nástrojů APZ jsou v současnosti velmi využívaným prostředkem v boji s nezaměstnaností, která je a do budoucna bude stále problémem. Proto se pokusím říci, jak rekvalifikace působí na příbramském trhu práce. Cílem mé práce je zhodnotit rekvalifikace a odpovědět, zda je tento nástroj účinný. A zda je efektivní, co se týká vynaložených finančních prostředků ze státního rozpočtu. Dalším, avšak méně významným, cílem jsou národní projekty a jejich úspěšnost. Hlavním důvodem, proč jsem si vybrala okres Příbram, je skutečnost, že v okrese žiji od narození. Dalším takovým důvodem je to, že problematika rekvalifikací mi byla doposud nepoznanou oblastí a velice mě zajímalo, jak rekvalifikace fungují a jestli pomáhají předcházet nezaměstnanosti. Neboť nezaměstnanost přináší ekonomické a sociální ztráty nejen samotným nezaměstnaným, ale i státu. Avšak je těžké, řešit ji. V Evropské unii je to velice diskutované téma, téma podněcující různé studie. Evropská strategie zaměstnanosti si vytyčila cíl – plnou zaměstnanost. K zajištění a dosažení tohoto cíle je potřeba něco dělat. V České republice vznikl v roce 2004 nový zákon o zaměstnanosti (Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) a došlo i k vytvoření Národního plánu zaměstnanosti. Problém se dotýká každého z nás, vždyť lidé jako pracující síla platí na nezaměstnané. Podpory v nezaměstnanosti jsou přece placeny z daní a to znamená jediné, že sociální podpory „financují“ pracující, daňoví poplatníci.
1
Práci jsem vyčlenila na dvě hlavní části. První část věnuji rovině teoretické, kterou jsem rozdělila na šest hlavních kapitol, v kterých se zabývám základními charakteristikami trhu práce, nezaměstnanosti, aktivní politiky zaměstnanosti a především rekvalifikacemi. Popisuji hlavní typy nezaměstnanosti. Zaměřila jsem se i na osoby, které jsou ohroženy nezaměstnaností. V kapitole o aktivní politice zaměstnanosti podrobněji rozebírám nástroje této politiky. Pozornost jsem zaměřila i na úřady práce, jako na instituci, která aktivní politiku provádí. Ve druhé části se pokusím dosáhnout a vyhodnotit cíl mé práce. Tato praktická část je rozdělena na 6 kapitol. První kapitola stručně charakterizuje okres Příbram. Abychom si lépe představili, jaká je následná propojenost s místním trhem práce. Zvláštnosti a specifika příbramského trhu práce se snažím popsat v kapitole třetí. Kde se zabývám vývojem míry nezaměstnanosti ve sledovaném období 1997 – 2007. Středem mého zájmu jsou rekvalifikace, kde poukazuji na výdaje a na počet osob zařazených do pracovního poměru po ukončení rekvalifikačních kurzů. A na základě tohoto počtu, zhodnotím účinnost rekvalifikací v jednotlivých letech 1997 – 2007. Zmiňuji se i o národních projektech – „Najdi si práci“, „Návrat do práce“ a „Příprava na práci“. V poslední kapitole analytické části monitoruji strukturu firemního trhu a zaměřuji se na vybrané hráče, jež působí v okrese Příbram. V závěru shrnu zjištěné poznatky a pokusím se najít odpověď, co se týká efektivnosti rekvalifikací. Informace a data, které mi byly nápomocny ke zpracování této práce, jsem čerpala z odborné literatury, z oficiálních internetových stránek veřejných subjektů jako jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí, Český statistický úřad a Úřad práce v Příbrami. Dalším významným zdrojem poznatků mi byl Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
2
1 Teoretické pohledy 1.1 Trh práce Na trhu práce, tak jako na ostatních trzích se setkává nabídka s poptávkou. Na straně nabídky zde stojí lidé, kteří jsou ochotni pracovat a na straně poptávky jsou instituce, které tyto lidi potřebují. Trh práce se nachází v rovnováze, když nabídka práce se rovná poptávce po práci. Pracovní trh je specifický tím, že zaměstnavatel hledá svého zaměstnance a naopak. Dochází tak k rozmístění lidí do různých profesí, za odlišné mzdy. Tato heterogenita je dalším charakteristickým rysem. Dále, vedle nabídky a poptávky, je trh práce tvořen také mzdou, nebo-li cenou práce.1 „Trh práce je nedokonalým trhem zejména z důvodu neúplnosti informací. Lidé nevědí o všech pracovních místech, která jsou volná, a firmy nevědí o všech lidech, kteří hledají práci.“2 Další významný vliv na nedokonalosti na pracovním trhu má stát (pracovní zákonodárství, minimální mzda), odbory (kolektivní smlouvy) a právní předpisy. Dalším faktorem toho, že trh práce se neblíží k dokonale konkurenčnímu trhu, je nepružnost mezd. Proto dochází k nezaměstnanosti a k nerovnováze. Zmírnění nezaměstnanosti a nerovnováhy na trhu práce se snaží docílit politika zaměstnanosti, v jejímž zájmu je vliv na stranu nabídky pracovních sil, ale zároveň i na stranu poptávky po pracovní síle.
1.2 Nezaměstnanost 1.2.1 Definice nezaměstnanosti Vznik nezaměstnanosti je výsledkem fungování trhu práce. Nezaměstnanost není problém, který se týká pouze jednotlivých osob, na nezaměstnanost se díváme jako na problém celospolečenský, celorepublikový. Nezaměstnanost netrápí jen Českou republiku, ale i Evropu a svět. Nezaměstnanost má důsledky na ekonomiku státu a na člověka samotného. Ztráta zaměstnaneckého poměru znamená pro mnohé lidi ztrátu sebevědomí, sebedůvěry a beznaděj. A tím se zhoršuje spokojenost lidí. Dochází k snížení životní úrovně a k negativním dopadům na osobu jedince. Především dlouhodobější nezaměstnanost má neblahý vliv, dokonce i na zdravotní stav lidí.
1 2
Jírová, 1999, str. 7 Holman, 2004, str. 159
3
Definice, která by byla jednotná pro všechny země neexistuje. Společným znakem je však členění osob na 3: nezaměstnané, zaměstnané a ostatní občany. Za nezaměstnané považujeme ty, kteří nemají práci a nějakou si hledají. Hlásí se na úřadech práce a jsou připraveni nastoupit do zaměstnání. Registrováním nezaměstnaných na úřadech práce se zjišťuje tzv. registrovaná nezaměstnanost. Ta bývá vždy o něco menší než skutečná nezaměstnanost, jelikož ne všichni nezaměstnaní jsou evidováni na úřadech práce. Na druhé straně stojí – zaměstnaní. Zaměstnaní jsou osoby, které jsou v pracovně-právním vztahu, ale i ti, co zrovna nepracují, například z důvodu nemoci nebo dovolené. Souhrnně označujeme zaměstnané a nezaměstnané za ekonomicky aktivní obyvatelstvo4. Ti ostatní občané, jako jsou studenti, ženy v domácnosti, ženy na mateřské dovolené, starobní důchodci nebo invalidé, jsou označováni jako obyvatelstvo ekonomicky neaktivní.
1.2.2 Měření nezaměstnanosti5 Míra nezaměstnanosti je způsob, jakým je měřena nezaměstnanost. Počítá se jako podíl nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Výpočet míry nezaměstnanosti v České republice provádí Český statistický úřad (ČSÚ) na základě statistického šetření, dále také Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), které počítá pomocí staré a nové metodiky6. Míra nezaměstnanosti se vypočítává pomocí vzorce:
u = U / L * 100 kde: u …... míra nezaměstnanosti (vyjádřena v %) U ….. počet nezaměstnaných L …... počet pracovních sil
Existují i specifické míry nezaměstnanosti, jako například: regionální, profesní, odvětvová, míra nezaměstnanosti podle věkových skupin, podle úrovně dosaženého vzdělání, apod.
3 Jírová, 1999, str. 18 4 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo, nebo-li pracovní síla, spadá do věkové skupiny 15 – 64 roků života. 5 Krebs, 2002, str. 287 6 (Dosažitelní uchazeči o zaměstnání evidováni na ÚP / pracovní síla) * 100
4
1.2.3 Přirozená míra nezaměstnanosti „Přirozená míra nezaměstnanosti je míra, při níž jsou trhy práce a statků v rovnováze.“
„Vyjadřuje
nejvyšší
udržitelnou
úroveň
zaměstnanosti
a
odpovídá
potencionálnímu produktu země.“7 V období recese je nezaměstnanost nad přirozenou mírou a naopak, v období ekonomického růstu je nezaměstnanost pod úrovní přirozené míry nezaměstnanosti. Závisí na demografickém vývoji a na měnící se skladbě ekonomicky aktivního obyvatelstva. Stárnutí české populace je proto hrozbou pro udržení ekonomické prosperity.
1.2.4 Druhy nezaměstnanosti Zpravidla odlišujeme 3 základní typy nezaměstnanosti - nezaměstnanost frikční, strukturální a cyklická. Frikční nezaměstnanost je považována za normální. Je spojována s průběhem života, jelikož každý z nás jednou hledá nebo mění své pracovní místo. Tato skutečnost se týká především žen po mateřské dovolené nebo mladých lidí a čerstvých absolventů škol, kteří hledají své první zaměstnaní. Ale může se to také týkat lidí, kteří už s dosavadní prací nejsou spokojeni a chtějí si najít novou. Všichni tito lidé jsou dočasně nezaměstnáni. Doba hledání jejich pracovního místa závisí na finanční podpoře od státu, v rámci níž mohou věnovat dostatek času hledání si dobrého místa, mohou si více vybírat a zvažovat, která práce je pro ně vhodná a odpovídá jejich předpokladům. Obvykle netrvá déle než 3měsíce. Další je nezaměstnanost strukturální. „Ta vzniká v důsledku strukturálních změn v ekonomice, kdy se některá odvětví zmenšují a jiná naopak expandují.“8 Tím dochází ke změnám poptávky po práci a nabídky práce. V rozkvétajícím odvětví se poptávka zvyšuje a naopak v upadajícím odvětví se snižuje. Nabídka pracovních sil na tuto změnu nereaguje tak, jak by měla. Pracovníci nemají potřebnou kvalifikaci, tudíž musejí podstoupit rekvalifikaci, aby našli uplatnění v novém odvětví. Další pomocí ke zmírnění a snížení jsou mzdové sazby a jejich vetší pružnost9. Trvá delší dobu než se vše stabilizuje, rozhodně déle než frikční nezaměstnanost. Postihuje zejména nízko kvalifikované a méně vzdělané pracovníky, starší osoby a osoby se zdravotním postižením. Stejně tak jako frikční nezaměstnanost je i tento typ považován za přirozený.
7
Samuelson, Nordhaus, 1995, str. 296 Holman, 2002, str. 289 9 „Nedostatečné pružné mzdové sazby brzdí přesuny pracovníků a jsou odpovědné za prodlužování doby strukturální nezaměstnanosti.“ (Brožová, 2006, str. 108) 8
5
Třetím základním druhem nezaměstnanosti je nezaměstnanost cyklická. Závisí na stavu hospodářského cyklu. Projevuje se poklesem poptávky po práci, nikoli však v určitém odvětví, jak je zmíněno u strukturální nezaměstnanosti, ale pokles se týká celkového trhu dochází k celkovému hospodářskému poklesu a tím pádem k celoplošnému nárůstu nezaměstnanosti. Délka trvání je odhadovaná na jeden až dva roky. Záleží na zotavení národní produkce. Pokud dojde k obnově, začne nezaměstnanost klesat. Jsou s tím spojeny obrovské sociální, politické a ekonomické problémy. Za zmínku stojí i nezaměstnanost dlouhodobá, která způsobuje největší potíže ve společnosti a na úřadech práce je jí věnována zvýšená pozornost. Délka trvání je delší než 12 měsíců, a to je závažné nejen pro samotnou ekonomiku státu, ale i pro občana samotného. Proto hlavním záměrem vlády by měla být snaha o její snižování. Bude třeba nastavit systém sociálního zabezpečení výhodněji, jinak bude docházet k tzv. sociálnímu parazitismu a underclassové třídě10.
1.3 Skupiny osob ohrožené nezaměstnaností Mezi rizikové skupiny z pohledu trhu práce patří 11: Lidé se zdravotním postižením Na pracovním trhu dochází k jejich diskriminaci, proto by mělo docházet k důslednému řešení a pomoci jim začleňovat se do pracovního koloběhu. Řešením by mělo být povinné zaměstnávání těchto osob, ale ani to moc nefunguje. I přes přísný zákon o zaměstnávání postižených, je stále drtivý počet invalidů bez zaměstnání. Lidé starší 50 let U této skupiny osob je problém s jejich přizpůsobivostí. Stávají se pohodlnějšími a nejsou až tolika ochotni učit se novým poznatkům. Převažující většina není ochotna za prací migrovat, maximální mobilitu, kterou jsou ochotni podstoupit je dojížďka za prací v blízkém okolí svého bydliště. Pro zaměstnavatele nejsou perspektivní. Mladí lidé, zejména absolventi škol a mladiství Jsou ohroženi především díky nedostatečné nebo přesněji řečeno, žádné praxi. U absolventů může mít nezaměstnanost dopad i na další průběh jejich života, proto je třeba se na
10
underclass (deklasová třída) - takto sociologie označuje ty, kteří žijí výhradně ze sociálních dávek (Brožová, 2006, str. 114) 11 Kotýnková, Němec, 2003, str. 129, 154 - 155
6
tuto skupinu zaměřit co nejpozorněji. S postupným přibýváním věku u absolventů (bez potřebné praxe) je obtížné sehnat pracovní místo. Než si najdou to správné místo, často dochází ke střídání zaměstnání. Etnické skupiny U romského obyvatelstva se odhaduje v průměru 70 % nezaměstnanost. Tato etnická menšina je sama o sobě diskutovaným tématem, nejen mezi politiky, ale i širokou veřejností. Přístup na pracovní trh je ovlivněn jejich pověstí a zejména rostoucí kriminalitou, která je u tohoto etnika nejvíce pozorována. U romského obyvatelstva se většinou slučuje hned několik problémů najednou, například jsou mladí a zároveň i bez vzdělání. Ostatní Mezi ostatní bychom zahrnuli matky s malými dětmi, ženy, osoby s nízkou úrovní kvalifikace a dokonce bez kvalifikace, dále občany společensky nepřizpůsobivé, se špatnou morálkou.
1.4 Úřad práce a jeho funkce Každý z nás se jednou ocitl nebo ocitne v situaci, kdy si řekl, řekne: „A teď si musím najít práci. A kde začnu?“ Můžeme se snažit hledat si práci samy, ale do té doby se většina občanů hlásí na úřadech práce. Každý úřad práce má vymezený určitý územní obvod, proto se lidé hlásí vždy tam, kde mají své trvalé bydliště. Po navštívení ÚP se zařadí do evidence uchazečů o zaměstnání a pravidelně se vrací na toto místo. Při opakujících se návštěvách je uchazeči nabízeno zaměstnání. Uchazeč nemá za úkol jen nečinně sedět a jednou za čas dojít na pracovní úřad. Očekává se od něj, že se sám aktivně zapojí do hledání vhodného zaměstnání. Po dobu hledání je takovémuto občanovi hrazeno sociální a zdravotní pojištění. ÚP jsou územními orgány státní správy ČR. Jejich zřizovatelem je MPSV – Správa služeb zaměstnanosti. Služby úřadů práce jsou směrovány uchazečům12 a zájemcům o zaměstnání13. Dále zaměstnavatelům, kteří prostřednictvím ÚP nabízejí pracovní příležitosti, a také občanům požadující informace. Vše je poskytováno bezplatně.
12
Uchazeč o zaměstnání je občan, u kterého došlo ke ztrátě pracovního poměru a nebo nikdy dosud nepracoval, jako například absolventi školy. Sepíše s ÚP žádost o zprostředkování zaměstnání a zařadí se tak do evidence uchazečů o zaměstnání. (Kotýnková, Němec, 2003, str. 91) 13 Zájemcem o zaměstnání je osoba, jež se zajímá o zprostředkování pracovního místa. Je zařazen do evidence zájemců o zaměstnání na ÚP a může mu být nabídnuta rekvalifikace.
7
V celé ČR je 77 úřadů práce a mají tyto funkce 14: a) sledují a hodnotí stav na trhu práce b) informují občany a zaměstnavatele c) zprostředkovávají vhodné zaměstnání a poskytují občanům poradenské služby d) vedou evidenci uchazečů o zaměstnání nebo také zájemců o zaměstnání e) rozhodují o vyřazení z evidence, stanovují nároky a výši hmotného zabezpečení f) organizují rekvalifikaci a podporují zřizování nových pracovních míst g) vydávají a odnímají povolení k zaměstnávání cizincům h) spolupracují s institucemi ovlivňujícími trh práce i) kontrolují dodržování závazných právních předpisů o zaměstnanosti j) hospodaří s finančními prostředky
1.5 Aktivní politika zaměstnanosti S přechodem naší ekonomiky na tržní hospodářství se aktivní politika zaměstnanosti začala dostávat do popředí. Po transformaci byla zprvu upřednostňována PPZ, avšak s postupem času sílil význam aktivního přístupu k boji s nezaměstnaností. Aktivní politika zaměstnanosti společně s pasivní politikou zaměstnanosti jsou označovány jako politika zaměstnanosti státu, která je chápana jako součást hospodářské politiky státu. „Obecně lze politiku zaměstnanosti vymezit jako soubor opatření, kterými jsou spoluutvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní využití pracovních sil.“15 Jde tedy o to, aby došlo k minimalizaci nezaměstnanosti, a to sladěním nabídky a poptávky na pracovním trhu.
15.1 Charakteristika APZ Už samotný název nás informuje o jakési aktivitě. Jedná se o aktivity ve formě nástrojů a programů zaměřených na pracovní sílu, která se hlásí na úřadech práce, ať už krátkodobě či dlouhodobě. Význam spočívá v znovunavrácení se do pracovního procesu. Důležitým pomocníkem a realizátorem jsou úřady práce a MPSV, prostřednictvím nichž je APZ prováděna. Cíle APZ podle pana Ing. Otakara Němce (Kotýnková, Němec, 2003) jsou:
14 15
Jírová, 1999, str. 30 Krebs, 2002, str. 292
8
1. rovnováha mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce 2. přerozdělení nezaměstnanosti ve prospěch problémových skupin na trhu práce 3. umožnění nebo udržení kontaktu s trhem práce, pokud dojde k jeho narušení 4. ochrana před sociálním vyloučením a zhoršením životní úrovně u nezaměstnaných Mezi opatření APZ spadají 16: -
programy zaměřené na zdravotně postižené osoby
-
programy určené zaměstnavatelům, kteří zajišťují odbornou praxi a zaměstnávání absolventů škol
-
podpora a příspěvek na drobná podnikání
-
podpora a příspěvek na vytváření nových pracovních míst a tvorbu pracovních příležitostí
-
organizace rekvalifikací a rekvalifikačních programů, včetně příspěvku na ně
Dále APZ zahrnuje množství poradensko-informačních služeb týkajících se volby a změny povolání. Mezi poradenské činnosti můžeme začlenit - Job kluby, motivační kurzy, skupinové a individuální sezení nebo také informační systémy na internetu. Jedním z takovýchto informačních systémů je integrovaný systém typových pozic (ISTP). Ale o tom více v praktické části, kde tyto formy poradenství budou rozebrány podrobněji. „Aby opatření aktivní politiky zaměstnanosti mohla dosahovat stanovených cílů, musí na jedné straně přihlížet k potřebám trhu práce (zaměstnavatelů), na druhé straně musí dostatečně přihlížet i k motivacím, možnostem a potřebám uchazečů o zaměstnání.“17
1.5.2 Financování APZ APZ je financována prostřednictvím 18: -
plateb pojistného19 (zákon č. 589/92 Sb., o sociálním pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti)
-
státního rozpočtu, který čerpá prostředky z daní
16
Krebs, 2002, str. 300 Kotýnková, Němec, 2003, str. 187 18 Krebs, 2002, str. 294 19 „Platby jsou stanoveny procentní sazbou z vyměřovacích základů, kterými jsou fakticky hrubé mzdy (u zaměstnance a zaměstnavatelů) a určitá část příjmu u osob samostatně výdělečně činných.“ (Krebs, 2002, str. 302) 17
9
Při určování výše finančních prostředků, směřujících jednotlivým úřadům práce v ČR, se vychází ze situace na regionálních pracovních trzích. Zohledňuje se počet evidovaných na ÚP, volná pracovní místa, jaká je míra nezaměstnanosti, a další. Mělo by být dobře a strategicky promyšleno, kde peníze pomohou nejvíce. Správné nakládání s penězi je řízeno důležitými právními předpisy. Na co peněžní prostředky od státu půjdou, je důležité zejména pro splnění a dosažení vytyčených cílů, v rámci jednotlivých nástrojů a programů APZ. To, zda je APZ účinná se odrazí na zpětném efektu v oblasti financování. Pokud dojde k umístění uchazeče o zaměstnání prostřednictvím některých nástrojů a programů této politiky, dojde ke snížení výdajů na vyplácení podpor v nezaměstnanosti a sociálních dávek. Na druhé straně dojde také ke zvýšení příjmů států a to v podobě pravidelných plateb, jako jsou daňové odvody a pojistné, do státního rozpočtu. V rámci APZ dochází k výdajům na tvorbu nových pracovních míst, na rekvalifikační kurzy a programy a další výdaje spojené se službami poskytované v rámci APZ.
Vývoj výdajů na APZ (ČR) 1997 – 2007 Léta 1997 – 2001 jsou obdobím vysokých výdajů na APZ. Převážná většina prostředků směřovala do oblastí s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. V 1. pololetí roku 1997 došlo k úspornému opatření a omezilo se využívání většiny nástrojů APZ. Uspořené peníze byly poté vynaloženy na tvorbu veřejně prospěšných prací, v oblastech postižených povodněmi. Výdaje na APZ v roce 1998 vzrostly oproti roku 1997 o 351 019 tisíc Kč. V roce 1998 došlo k růstu nezaměstnanosti, a proto začal sílit vliv APZ. Vzrostl počet VPP a SÚPM, nárůst zaznamenaly také rekvalifikace. V roce 1999 nabídka pracovních sil výrazně převyšovala poptávku, došlo k hospodářskému poklesu. K poklesu výdajů na APZ došlo v roce 2002 i v roce 2003. Roky 2004 až 2007 byly ve znamení stále se zvyšujících výdajů, opět nejvíce prostředků směřovalo do postižených oblastí.20
20
Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v ČR (v jednotlivých letech 1997 – 2007), MPSV
10
Tabulka č. 1: Vývoj výdajů na APZ v celé ČR v letech 1997 - 2007 rok
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Výdaje na APZ (v tis.Kč)
551 995 903 014 1 921 750 3 406 154 4 063 277 3 483 250 3 274 160 3 937 882 4 027 853 5 300 675 5 673 321
Podíl výdajů APZ na celkových výdajích SPZ (v %) 13,9 17,7 25,2 37,5 42,6 35,3 29,9 33,5 33,7 37,3 37,6
Výdaje na PPZ (v tis.Kč)
3 420 038 4 193 698 5 709 466 5 680 469 5 228 947 6 209 746 6 949 250 7 030 047 7 046 845 7 307 521 7 014 672
Celkové výdaje na SPZ (v tis.Kč) 3 972 035 5 096 712 7 631 216 9 086 623 9 522 338 9 879 089 10 960 415 11 750 430 11 959 120 14 202 321 15 072 541
Zdroj: Ing. Hana Čechová: Výdaje na státní politiku zaměstnanosti, MPSV, 2007; dostupné z internetu: https://portal.mpsv.cz
1.5.3 Pasivní politika zaměstnanosti Jak už bylo zmíněno v úvodu této kapitoly, tak vedle APZ existuje ještě jedna složka politiky zaměstnanosti a to pasivní. PPZ pomáhá nezaměstnanému překlenout období ztráty pracovního místa díky určitému obnosu peněz. Obnos, který uchazeč o zaměstnání dostává, se správně nazývá podpora v nezaměstnanosti. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 12 250 Kč (0,58 x 21 119 Kč - průměrná mzda v národním hospodářství). Důležitým pojmem, který je úzce spjat s touto finanční podporou, je tzv. podpůrčí doba21. Je to doba po, kterou jsou vypláceny peněžní prostředky, určené k překlenutí doby trvání nezaměstnanosti.22 Pokud dojde k překročení této doby, má občan nárok na měsíční výplatu sociálních dávek. Ekonomové a politici vedou spory ohledně výše vyplácené podpory v nezaměstnanosti. Jde o to, jak správně občana zabezpečit. Důležitým činitelem je zde minimální mzda, která by měla být nastavena tak, aby rozdíl mezi její výší a výší podpory v nezaměstnanosti byl co největší. Pokud tomu tak není, schází jakákoliv motivace pracovat. A tím může dojít k dlouhodobé nezaměstnanosti. Aby nedocházelo k navyšování osob vedených v evidenci nezaměstnaných déle než rok, zaměstnanci ÚP musí nově evidovaným nabízet, co nejlepší služby a věnovat jim dostatek času. Proto prvotním signálem zaměstnance ÚP je kontakt a aktivní spolupráce s klientem. 21
Podpůrčí doba činí první 3 měsíce 50% z průměrného měsíčního výdělku z posledního ukončeného zaměstnání a 45% po zbývající dobu. Délka podpůrčí doby činí 6 měsíců do 50 let, 9 měsíců 50 - 55 let a 12 měsíců od 55 let. (Na základě komunikace s panem Lukášem Kotlářem z kontaktního centra správy Služeb zaměstnanosti MPSV.) 22 Krebs, 2002, str. 302
11
Náklady na PPZ jsou vyobrazeny v tabulce číslo 1.Výdaje na pasivní politiku jsou stále vyšší než na politiku aktivní. I přesto, že APZ se dostává do popředí. Podle tiskové zprávy z roku 2004 se výdaje na její činnost vyplácejí23.
1.5.4 Nástroje Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou následující 24: Investiční pobídky Investičními pobídkami je zaměstnavatel hmotně podporován k vytváření nových pracovních míst, k rekvalifikaci nebo ke školení nových zaměstnanců. Cílem je motivovat investory ke zřízení nových pracovních míst v regionech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšné práce jsou časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu obce či města, úpravě zeleně nebo v jiných obdobných činnostech. Tato místa vytváří obec nebo zaměstnavatel nejdéle na dobu dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Pracovní místa slouží zejména k umísťování obtížně umístitelných uchazečů o zaměstnání. Tyto pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s úřadem práce, který na ně může poskytnout zaměstnavateli příspěvek. Cílem tohoto nástroje APZ je obnovení pracovních návyků a motivace k práci. Společensky účelná pracovní místa Pracovní místa, která jsou zřizována pro uchazeče o zaměstnání, kterému nelze poskytnout práci jiným způsobem. Místa zřizuje nebo vyhrazuje zaměstnavatel na základě písemné dohody s úřadem práce. Dále je to také místo, které vytvořil uchazeč o zaměstnání za účelem samostatné výdělečné činnosti. Tato pracovní místa mají umožnit trvalé nebo dlouhodobější zaměstnání uchazečům o zaměstnání. Překlenovací příspěvek O překlenovací příspěvek může požádat osoba, která jako uchazeč o zaměstnání uzavřela s úřadem práce dohodu o zřízení společensky účelného pracovního místa k výkonu samostatné výdělečné činnosti, a tím vyřešila svoji nezaměstnanost. Příspěvek na dopravu zaměstnanců Příspěvek může být poskytnut zaměstnavateli, který zabezpečuje každodenní dopravu svých zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání v případě, že hromadnými dopravními
23
Beránková, K: Aktivní politika zaměstnanosti se vyplácí, tisková zpráva MPSV, 2004; dostupné z internetu: http://www.mpsv.cz/ 24 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
12
prostředky není provozována doprava vůbec nebo v rozsahu odpovídajícím potřebám zaměstnavatele. Dále příspěvek může být poskytnut v případě, kdy zaměstnavatel zajišťuje dopravu svým zaměstnancům s těžším zdravotním problémem, kteří nemohou díky svému stavu využít jiné dopravy. Příspěvek na zapracování Úřad práce poskytuje příspěvek na zapracování zaměstnavatelům, kteří přijmou uchazeče o zaměstnání, jemuž je na úřadu práce věnována zvýšená pozornost. Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Příspěvek se poskytuje tomu zaměstnavateli, který přechází na nový podnikatelský program a z toho důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Příspěvek lze poskytnout na částečnou úhradu mzdy, která zaměstnancům náleží podle pracovněprávních předpisů.
1.5.5 Programy k řešení nezaměstnanosti Programy směřující k eliminaci nezaměstnanosti jsou cílené na konkrétní skupiny osob na trhu práce. Programy mohou být dvojího typu, a to celostátní nebo regionálně zaměřené. Programy regionálního charakteru schvaluje ministerstvo, kdežto celostátní musí projít vládou ČR.25 Nemalý význam hrají programy financované v rámci Evropských strukturálních fondů. Avšak pro tyto projekty není v mé práci dostatek prostoru, bylo by dobré je dále rozpracovat v jiné navazující práci. Jen zmíním, že vstupem ČR do EU, se ČR zavázala splnit cíle evropské strategie. 4 pilíře Evropské strategie zaměstnanosti 26: 1. podpora zaměstnatelnosti pracovníků 2. podpora podnikání 3. adaptabilita pracovníků a podniků 4. rovné příležitosti pro všechny osoby
To jsou 4 základní směry ke snížení nezaměstnanosti, tyto 4 pilíře zahrnulo MPSV do Národního akčního plánu zaměstnanosti, který byl poprvé přijat v roce 1999.
25 26
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Krebs, 2002, str. 300
13
1.6 Rekvalifikace V této kapitole si stanovíme, co jsou to rekvalifikace, co je jejich cílem, jak rekvalifikace fungují, a kdo se jich účastní.
1.6.1 Základní charakteristika27,28 „Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala.“ Cílem rekvalifikací je zvýšit možnosti a příležitosti pro uchazeče o zaměstnaní při uplatnění se na trhu práce. Zprostředkovateli rekvalifikace jsou různá vzdělávací a zdravotnická zařízení, která musejí mít akreditaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Mezi úřadem práce, a tím, kdo rekvalifikaci provádí, musí být uzavřena dohoda. Rekvalifikační kurzy organizuje a platí úřad práce. Při výběru kursu se řídí poptávkou na trhu. Kursy mohou být krátkodobého charakteru nebo se může jednat o dlouhodobější kurzy. Na rekvalifikaci není právní nárok. Po dobu rekvalifikace běží souběžně s ní i pobírání podpory při rekvalifikaci. Výše podpory činí 60% z průměrného měsíčního výdělku z posledního ukončeného zaměstnání. Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 13 728 Kč (0,65 x PMNH). „Rekvalifikace jako součást dalšího profesního vzdělání se stávají nedílnou součástí nejen regionálních operačních plánů a Národního akčního plánu zaměstnanosti, ale i jednou ze základních komponent politiky rozvoje lidských zdrojů.“29
1.6.2 Účastníci Rekvalifikace je nabízena především těm občanům, kteří samy jeví zájem něco nového se naučit, nachází se u nich pozitivní přístup a snaha rekvalifikaci podstoupit. Dále se do rekvalifikace zařazuje uchazeč nebo zájemce o zaměstnání v případech, kdy rekvalifikace je nutná pro jeho uplatnění v určité profesi a také podle požadavků trhu práce.
27
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Na základě komunikace s panem Lukášem Kotlářem z kontaktního centra správy Služeb zaměstnanosti MPSV. 29 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2001, MPSV, str. 51 http://portal.mpsv.cz/ 28
14
Rekvalifikace je zaměřena a cílena nejen na osoby registrované na úřadech práce (uchazeči a zájemci o zaměstnání), ale může být i pro zaměstnance určitého podniku. Pokud se zaměstnavatel, spolupracující s úřadem práce, rozhodne pro rekvalifikaci svých zaměstnanců, mohou mu být hrazeny náklady na rekvalifikaci30. Dále jsou rekvalifikace adresovány i dlouhodobě nezaměstnaným osobám na trhu práce. Přednostně jsou zařazovány do programů APZ absolventi škol a mladiství, jelikož ti tvoří novou budoucí generaci ekonomicky aktivního obyvatelstva. Dříve pro ně byly uskutečňovány rekvalifikační stáže, ty však nový ZoZ zrušil.
1.6.3 Náklady Náklady rekvalifikace jsou vlastně náklady rekvalifikačního zařízení. Do nákladů rekvalifikace se podle § 2 vyhlášky 519/2004 Sb. o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců, zahrnují: 1. přímé náklady na rekvalifikaci (např.: mzdy a odměny zaměstnanců) 2. režijní náklady vzniklé v průběhu rekvalifikace 3. náklady spojené s nezbytnou výbavou pro účastníka kurzu, v podobě učebnic, aj. 4. pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví osob v rekvalifikaci 5. náklady hrazené uchazeči o zaměstnání v rozsahu prokázaných jízdních nebo ubytovacích výdajů, dále stravné podle zvláštního právního předpisu a také pojištění spojené s rekvalifikací 6. náklady na osobu, která je fyzickou výpomocí osobě se zdravotním postižením při její účasti na rekvalifikaci v rámci pracovní rehabilitace 7. další
30
Zaměstnavateli mohou být hrazeny i dodatečné náklady, které jsou s rekvalifikací spojeny. Náklady jsou hrazeny buď v plné výši a nebo jen částečně. Rekvalifikace zaměstnanců se provádí v pracovní době, proto je zaměstnanci vyplácena náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
15
2 Analýza vlivu rekvalifikací 2.1 Charakteristika regionu 31 Město Příbram se nachází 60 km jihozápadně od Prahy. Relativní blízkost hlavního města Prahy má vliv na řadu charakteristik spojených se zaměstnaností a nezaměstnaností v okrese. Administrativně je Příbram řazena do Středočeského kraje a je největším okresem tohoto kraje. Více je v přílohách č. 1 a č. 2. Rozloha okresu Příbram činí 1 692 km2, což představuje kolem 15 % rozlohy kraje32. Příbram se v roce 2003 stala obcí s rozšířenou působností, v rámci reformy veřejné správy. K 1.1. 2007 bylo evidováno 121 obcí, z toho, sedmi z nich je přiznán statut města. Město je proslulé důlní činností barevných kovů a uranu. Polovina 20. let byla označována jako uranový věk. Vzpomínku na tato léta připomíná i místní Hornické muzeum. Počátkem 90. let došlo k restrukturalizaci. Období bylo poznamenáno poklesem zaměstnanosti nejen v oblasti hornictví, ale částečně i ve strojírenství. „Příbram byla na přelomu let 1991 a 1992 okresem s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR.“33 Dnešní charakter města už není hornický, jak tomu bylo před rokem 1989. Příbram je typická svou průmyslově-zemědělskou činností. Avšak zemědělství má nemalý vliv na zaměstnanost. Působí zde řada významných firem, ale stále je potřeba investora, který by využil dostatek prostoru k podnikání na Příbramsku. Je zde provozována městská hromadná doprava. Co se týče sféry sociální, je Příbram vybavena Pečovatelskými domy, azylovým domem, domovem důchodců a celou řadou školských zařízeních (jesle, mateřských škol, základních škol, učilišť, středních a vyšších škol, gymnázií, dokonce i Vysoká škola evropských a regionálních studií). Je zde i nemocnice, jež zaměstnává velké množství zaměstnanců a výrazně tím působí na místní pracovní trh.
31
Charakteristika okresu Příbram, ČSÚ; dostupné z internetu: http://www.czso.cz/ 32 Od 1.1. 2007 připadla k okresu obec Sedlec-Prčice, tím se rozloha navýšila o 64 km2, či-li z 1628 km2 na 1692 km2 a počet obyvatel narostl o cca 3000 osob. (Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2007, oddělení trhu práce Příbram, únor 2007, str. 3; dostupné z internetu: http://portal.mpsv.cz/) 33 Prchalová, Vinš: Ratingová analýza města Příbram, leden 2006; dostupné z internetu: http://www.pribram-city.cz/
16
Mezi kulturní památky města patří Svatá Hora, která je vyhledávaným poutním místem, Zámeček – Ernestinum, kostel sv. Jakuba, kostel sv. Vojtěcha, dále již zmiňované Hornické muzeum a další. Okolí lemuje pás brdských lesů, jež dodávají Příbramsku přírodní charakter. K 30.9. 2007 žilo na území 110 643 obyvatel, dle statistik ČSÚ. Podrobnější vývoj počtu obyvatelstva je v příloze č. 3. Příbramsko se řadí mezi nejméně zalidněné okresy ČR. Dále bylo ke konci roku 2007 zaznamenáno 58 584 pracovních sil. Míra nezaměstnanosti k 30.4. 2008 činila 5,1 %. Relativně nízkou úroveň nezaměstnanosti má za následek poměrně veliké zastoupení zaměstnavatelů, kteří jsou uvedeni v poslední části této bakalářské práce. Okres Příbram je rozdělen do 5 mikroregionů a to Příbramsko, Dobříšsko, Sedlčansko, Rožmitálsko a Březnicko.
2.2 Charakteristika a činnost úřadu práce v Příbrami 2.2.1 Charakteristika příbramského úřadu práce34 Úřad práce v Příbrami byl zřízen dne 17. 9. 1990. Budova, v níž sídlí pracovníci úřadu práce, je na adrese - náměstí T. G. Masaryka č.p. 145, Příbram I. Nebylo tomu tak vždy. Do roku 2005 bylo sídlo ÚP v příbramské časti číslo V, v ulici Poštovní 4. V současné době je zaměstnáno 102 pracovníků. Ředitelkou je JUDr. Zdeňka Koželuhová, která byla jmenována ministrem práce a sociálních věcí. Dislokovaná pracoviště jsou v městech – Březnice, Dobříš, Rožmitál pod Třemšínem a Sedlčany. Jednotlivá oddělení ÚP jsou: oddělení zprostředkování, oddělení poradenství, oddělení trhu práce, oddělení ekonomické, oddělení kontrolní a právní, oddělení implementace projektů ESF a oddělení SSP. Podrobnější organizační strukturu ÚP, můžete nalézt v příloze číslo 4.
2.2.2 Činnost příbramského úřadu práce Hlavní činností ÚP je zprostředkování zaměstnání a až poté přicházejí doprovodné nástroje. Nejdříve dojde k zaevidování občana do evidence, tímto se stává uchazečem o zaměstnání. Kromě zprostředkování zaměstnání nabízí ÚP v Příbrami i další služby, např. 35:
34
Základní údaje o ÚP v Příbrami; dostupné z internetu: http://portal.mpsv.cz/
17
Motivační kurzy V kurzech se klienti ÚP dozvídají nové informace a učí se překonat problémy a úskalí spojené s nástupem do práce. Programy jsou preventivního charakteru. Bilanční diagnostika Poradenský nástroj pod vedením psychologa, který má za úkol přistupovat ke klientovi individuálně a s co největší péčí. Cílem není pouze určit vhodné zaměstnání pro osoby, jež se této poradenské služby účastní. Cílem je práce s problémovými jevy daného uchazeče o zaměstnání. A snažit se přistupovat s možnými návrhy a připomínkami. Jelikož je na Příbrami poskytována bilanční diagnostika dodavatelsky, dojíždí na zdejší ÚP PhDr. Divišová. Job kluby Jsou vždy zaměřeny na určitou skupinu osob36 (např.: matky po mateřské dovolené, absolventy škol, ženy po 50, atd.). Cílem je zjistit příčiny neúspěchu při získání zaměstnání, aktivní pomoc při hledání zaměstnání. Dochází ke společným skupinovým setkáním (rozsah 4 týdny, 2-3 hodiny 1x týdně), jež jsou založeny hlavně na komunikaci mezi uchazeči. Dochází k prohloubení dovedností a činností spojených s psaním životopisu, jednání se zaměstnavateli, chování u pohovoru, simulované telefonické hovory aj. Integrovaný systém typových pozic Jedná se o počítačový program, kde přes internet může uchazeč o zaměstnání hledat práci. A to formou dotazníku. Pokud uchazeč o zaměstnání vyplní dotazník, zpětnou reakcí na toto vyplnění je mu nabídka nejvhodnějších profesí pro jeho vlastní osobu. Podoba těchto stránek je v příloze č. 5. PC programy jako jsou Průvodce světem povolání, Jak se ucházet o zaměstnání Cílovou skupinou jsou žáci základních škol.
35
Tyto činnosti jsou součástí poradenství a na ÚP v Příbrami se provádí v rámci Informačního a poradenského střediska. Informace ohledně vzdělávání a možností dalšího seberozvoje poskytuje poradce pro změnu a volbu povolání Eva Souchová z oddělení poradenství. IPS spolupracuje se školami a provádí přednášky v rámci územní působnosti. 36 Například na Písecku jsou Job kluby povinné pro absolventy škol. Na Příbramsku Job kluby povinné nejsou. Provádí se nabídka a výběr.
18
2.3 Zvláštnosti a specifika lokálního trhu práce 2.3.1 Nezaměstnanost Po roce 1989, tak jako všude jinde, tak i na Příbramsku, se vyskytují první projevy nezaměstnanosti. Vývoj na trhu práce v Příbrami byl ovlivněn uranovou těžbou. Ke změně ve struktuře zaměstnanosti došlo počátkem 90. let, kdy docházelo k postupnému zavírání dolů, k zániku novodobých dolů na uranovou rudu, starobylých dolů na stříbro a olovo a i velkých báňských podniků. Docházelo k přesměrování na terciární sektor, jehož vliv sílí dodnes. Přecházelo se ke zpracovatelskému průmyslu. Charakter okresu Příbram je v současnosti průmyslově-zemědělský. Ukazatel míry nezaměstnanosti ve sledovaném období 1997 – 2007 přibližuje tabulka č. 2. V tabulce lze nalézt data o počtu volných pracovních míst a zároveň také údaj o počtu nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo. V příloze č. 6 je, jen pro představu, znázorněna mapa míry nezaměstnanosti v obcích okresu Příbram ke konci roku 2007. Tabulka č. 2: Vývoj na trhu práce – okres Příbram v letech 1997 – 2007 rok
Počet uchazečů
Vypláceno podpor
Volná místa
Nezaměstnanost na 1 volné pracovní místo
Míra nezaměstnanosti %
Míra nezaměstnanosti v ČR %
2 183 632 5,5 6,1 5,2 1997 3 470 2 644 412 11,8 8,6 7,5 1998 4 870 2 354 439 11,9 9,0 9,4 1999 5 211 1 983 777 6,1 8,3 8,8 2000 4 704 2 123 1 325 3,5 8,7 8,9 2001 4 684 2 231 589 8,3 8,5 9,8 2002 4 907 2 336 611 8,3 9,0 10,3 2003 5 080 1 830 632 8,0 8,6 9,5 2004 5 086 1 769 486 9,8 7,9 8,9 2005 4 769 1 536 832 5,0 7,0 7,7 2006 4 186 3 637 1 465 1 241 2,9 6,0 6,0 2007 Zdroj: Zpráva o situaci na trhu práce (2000 – 2007), oddělení trhu práce Příbram, MPSV.
Vývoj nezaměstnanosti na Příbramsku v letech 1997 – 200737 Nezaměstnanost v letech 1997 a 1998 byla ovlivněna politikou státu, ekonomickou situací a rostoucím počtem ekonomicky aktivního obyvatelstva. Sladění nabídky a poptávky po pracovní síle bylo docilováno díky rozvoji malého a středního podnikání. I přes tuto snahu se hlásil na příbramském úřadu práce stále větší počet obyvatelstva. Zajímavý je nárůst míry nezaměstnanosti v průběhu roku 1997. V 1.pololetí se pohybovala míra nezaměstnanosti 37
Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2007, oddělení trhu práce Příbram, únor 2007, str. 12; dostupné z internetu: http://portal.mpsv.cz/
19
kolem 4 %, ale ve 2. polovině roku už byla přibližně 6 %. Tento nárůst můžeme pozorovat i v počtu uchazečů, kterých ke konci roku 1997 bylo o 963 osob více než začátkem roku. To se projevilo na pasivní politice nezaměstnanosti tak, že podporu v nezaměstnanosti pobíralo 63 % uchazečů. Hospodářská situace státu se začínala zhoršovat a postupně se zvyšovala míra nezaměstnanosti na Příbramsku. V průběhu roku 1998 došlo k neskutečnému výkyvu, právě díky zhoršující se ekonomice. K 31.5. 1998 byla registrována nejnižší nezaměstnanost tohoto roku – 6,1 %, počet uchazečů přitom činil 3 440. V prosinci se hlásilo 4 870 uchazečů a nezaměstnanost dosahovala 8,6 %. V následujícím roce se míra pohybovala už kolem 9 %. V roce 1999 došlo k překročení hranice 5000 v počtu evidovaných osob na ÚP. Naopak příznivým rokem se stal rok 2000, kdy se míra nezaměstnanosti snížila. Bylo to dáno zvyšující se poptávkou po pracovní síle na příbramském trhu práce. Firma RAVAK se stává předním zaměstnavatelem na Příbramsku. Celkově dochází k oživení hospodářství. V letech 2000 – 2002 míra nezaměstnanosti oscilovala v rozmezí 8,3 % - 8,7 %. V roce 2003 se míra nezaměstnanosti zvýšila na 9,0 %. Podíl na tom mají zejména okrajové části okresu. Především oblasti okolo Orlické přehrady, kde nejsou podmínky k podnikání a lidé musí často za prací dojíždět. Problémy s dojížděním jsou jedním z faktorů, které lidé mnohdy nechtějí překonat, a tak raději zůstávají doma. Když porovnají náklady na každodenní dojížďku za prací s dosahovanou výší příjmu, je pro ně někdy lepší zůstat doma na podporách. Ani stěhováním do center zaměstnanosti se nic nevyřeší, jelikož bydlení je v dnešní době pro spoustu lidí potíží. Cenové relace spojené s bytovou politikou, se pohybují v takových mezích, že člověk na bydlení v lokalitách s lepším dopravním spojením a příznivými podmínkami pro práci nedosáhne. Tato problematika se netýká pouze Příbramska, ale i ostatních okresů v kraji. Čím blíže k Praze, tím je bydlení dražší. V následujících letech, až do roku 2007 se míra nezaměstnanosti už jen snižovala. Dokonce i k 30.4. 2008 byla na nízké úrovni – 5,1 %. Tento klesající trend bychom mohli mimo jiné připsat stanovení nové metodiky ve výpočtu míry nezaměstnanosti, ke které došlo v roce 2004. Jelikož od tohoto roku je znatelný pokles nezaměstnanosti. Způsob výpočtu nové metodiky spočívá v tom, že do nezaměstnaných už nepatří skupina tzv. nedosažitelných38. Vývoj nezaměstnanosti je ovlivňován celou řadou faktorů, mezi ty podstatné na místním trhu práce patří: sezónní práce a absolventi škol.
38
Studenti, lidé v pracovní neschopnosti, osoby ošetřující člena rodiny, apod.
20
Struktura nezaměstnanosti39 V této části se lehce zmíníme, spíše jen pro představu, jak to vypadá s nezaměstnaností u mužů a u žen na Příbramsku. Ženy se potýkají na trhu práce s diskriminací. Toto „odstrkování“ žen má nemalý vliv na odlišnost v zaměstnanosti a nezaměstnanosti podle pohlaví. Na Příbramsku bylo ke konci roku 2000 evidováno 48,1 % žen na celkové nezaměstnanosti (ČR 12,7%, Středočeský kraj 54,1 %). V evidenci nezaměstnaných převažují ženy. Můžeme to pozorovat i v letech následujících. K 31.12. 2007 představovaly nezaměstnané ženy 50,3 %. Ženy se stávají ohroženou skupinou na místním trhu práce. Výjimkou jsou zimní měsíce, kdy stoupá nezaměstnanost mužů40. Tento jev je však krátkodobý. Tabulka č. 3: Nezaměstnanost podle věku a dosaženého vzdělání – okres Příbram v letech 1999 – 2007 Rok
Věková struktura Do
19 -
35 -
Nad
19
34
49
50
Kvalifikační struktura nezaměstnanosti podle vzdělání Bez Základní Vyučení Středoškolské Vyšší Vysokoškolské vzdělání vzdělání + vyučení s odborné maturitou
let 1347 2393 1319 18 1999 202 2556 1667 786 4 1217 2202 1136 24 2000 129 2200 1574 801 4 1173 2261 1108 40 2001 345 1955 1529 855 6 1253 2283 1201 41 2002 352 2010 1507 1038 11 1300 2347 1259 37 2003 339 2042 1497 1202 5 1267 2448 1193 38 2004 288 2047 1540 1202 7 250 1762 1450 1307 3 1212 2319 1081 40 2005 992 2081 992 22 2006 186 1566 1220 1214 3 837 1772 891 31 2007 148 1244 1120 1125 1 Zdroj: Zpráva o situaci na trhu práce (2000 – 2007), oddělení trhu práce Příbram, MPSV
130 121 96 118 132 133 114 96 105
Dále můžeme pohlížet na nezaměstnanost podle dosaženého vzdělání a dalším faktorem může být věk uchazeče o zaměstnání (viz. tabulka výše). Musím však upozornit, že se mi podařilo zjistit jen údaje za období 1999 – 2007. Ve věkové struktuře je zajímavé, že nezaměstnanost převládá ve věku 19 – 34 let. Tam patří především absolventi škol a mladiství. Problém se zaměstnáváním absolventů je především proto, že nesplňují požadovanou praxi, která se většinou očekává. Další skupinou ohrožených z hlediska věku jsou osoby nad 50 let.
39
Zpráva o situaci na trhu práce (2000 – 2007), oddělení trhu práce Příbram, MPSV Tradičně je pokles zaměstnanosti zaznamenáván v zimních měsících, kdy o práci přicházejí dělníci z oboru stavebnictví v důsledku působení nepříznivého počasí, jež je typické pro tyto měsíce. Stav počtu nezaměstnaných mužů se snižuje v prvních jarních měsících. Dochází k obnově stavebních prací a jiných profesí, jež jsou závislé na klimatických podmínkách.
40
21
Nejvíce jsou na ÚP evidováni pomocní a nekvalifikovaní pracovníci a hned za nimi jsou řemeslníci a výrobci, zpracovatelé a opraváři. Naopak největší zaměstnanost je u zákonodárců, vedoucích a řídících pracovníků. Nesmíme opomenout dobu trvání nezaměstnanosti, kde dochází ke znepokojivému nárůstu. Opět si situaci můžeme představit na tabulce, která je k nahlédnutí v příloze č. 7. Nezaměstnanost nad 12 měsíců vykazuje velké množství občanů. I přesto, že dochází k poklesu, je tato dlouhodobá nezaměstnanost „strašákem“ Příbramska. Hladina sociálních dávek je hlavním činitelem, který výrazně vše ovlivňuje. Tím dochází k prodlužování průměrné délky evidence. Pro představu - průměrná délka evidované nezaměstnanosti na Příbramsku k 31.12. 2007 představovala 562 dní. Po ukončení hornické činnosti došlo k nárůstu dlouhodobé nezaměstnanosti. Většina bývalých horníků dlouhodobě přetrvává v evidenci. Jejich měsíční renta, kterou pobírají za jejich hornickou aktivitu v minulosti, dosahuje někdy i výše 30 000 Kč. Není u nich pozorována žádná snaha hledat si zaměstnání. Hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti41 Hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání je poskytováno formou podpory v nezaměstnanosti. Podrobněji je tento nástroj PPZ rozebrán v teoretické části, v subkapitole 1.5.3. Počet vyplácených podpor v intervalu let 1997 - 2007 je vyobrazen v tabulce č. 2. Pokles je, jak už můžeme předpokládat, spatřován v roce 2004. Kdy došlo k změně ZoZ, kde se změnily podmínky týkající vyplácení tohoto příspěvku. Proběhla například úprava podmínek pro zařazení a vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Byl zpřísněn nárok na podporu v nezaměstnanosti. Důvodem byl stále se zvyšující počet nezaměstnaných. Tuto změnu pocítili nejvíce čerství absolventi škol, kteří nemají na podporu nárok42. Průměrný měsíční nárok na podporu v nezaměstnanosti ve sledovaném období rostl. Není se čemu divit. Každoročně dochází ke zdražování zboží a služeb. A se zvyšující se cenovou hladinou musí dojít k určité reakci. Například v roce 2000 byl průměrný nárok na podporu 3 047 Kč. O tři roky později to narostlo na částku 3 659 Kč.
41
Zpráva o situaci na trhu práce (2000 – 2007), oddělení trhu práce Příbram, MPSV Pokud absolvent v posledních 3 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání nevykonával zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti alespoň v rozsahu 6 měsíců. 42
22
2.3.2 Aktivní politika zaměstnanosti realizována v okrese Příbram43 Při realizaci APZ se vychází z cílů Národního akčního plánu zaměstnanosti a také z Programu APZ pro konkrétní rok. Například rok 2000 se značí jako pozitivní co se týká nástrojů této politiky. Byla využívána celá řada nástrojů. Příbramský úřad práce se věnuje především občanům se ZP44, dlouhodobě evidovaným uchazečům, absolventům škol a mladistvým. Podle pracovnice ÚP se těmto skupinám vychází vstříc v podobě cílených rekvalifikačních kurzů a programů, dále vytvářením SÚPM a VPP. Tak například v roce 2000 bylo nejvíce finančních prostředků vynaloženo na SÚPM, VPP a absolventské praxe (od roku 2004 již neexistují). O 7 let později je situace obdobná. Opět největší objem státních dotací směřuje na tvorbu VPP, SÚPM. Třetím nástrojem APZ, kam je cílen větší obnos peněz, jsou rekvalifikace. Dalšími využívanými nástroji na Příbramsku jsou chráněné dílny, překlenovací příspěvek a příspěvek na dopravu. Zvyšuje se počet osob, kteří se účastní na programech a opatřeních APZ. Každoročně je v rámci APZ na Příbramsku sestavován program Absolvent, který se snaží maximálně využít všech vhodných nástrojů APZ v boji s nezaměstnaností absolventů po škole. Projekt vychází z prognóz příbramského TP. Situace je tak dokonale zmapována a ví se, na co konkrétně se zaměřit. Nejvíce se v rámci tohoto programu využívají rekvalifikace. Skupině mladých se věnují KD JUNIOR Chotěboř, vzdělávací zařízení Veselíčko a Milevsko, kde jsou realizovány praktické kurzy. Kurzy by měly být nápomocny hlavně z hlediska osvojení praktických návyků. Co se týká výdajů na APZ Příbramska, vývoj v letech 199845 – 2007 zachycuje tabulka v příloze č. 17.
2.4 Rekvalifikace Po představení smyslu a cílů rekvalifikací v teoretické části je konečně prostor pro realizaci rekvalifikací a jejich následné zhodnocení.
43
Zpráva o situaci na trhu práce (2000 – 2007), oddělení trhu práce Příbram, MPSV. Osobám se ZP je podle ZoZ věnována zvýšená pozornost na trhu práce prostřednictvím pracovní rehabilitace, chráněných pracovních míst, chráněných pracovních dílen, příspěvku zaměstnavateli za zaměstnávání ZP a zaměstnavatelé s více jak 25 zaměstnanci mají povinnost zaměstnat ZP osobu, nebo nakupovat výrobky ZP, případně jim zadávat zakázky. 45 Údaj za rok 1997 se mi nepodařilo získat. 44
23
Prostřednictvím poradce pro rekvalifikace se můžeme informovat o možnostech spojených se vstupem do rekvalifikace a jaké rekvalifikační kurzy jsou nabízeny. Účast osoby v kurzech je schvalována poradním sborem na ÚP v Příbrami. Jelikož jsou rekvalifikace hlavní náplní mé práce, navštívila jsem referát pro volbu povolání a rekvalifikací, oddělení poradenství, kde působí poradce pro změnu a volbu povolání (Re) Jitka Machková a poradce pro změnu a volbu povolání (IPS) Eva Souchová. Zde jsem se dozvěděla mnoho informací od paní Machkové, která se specializuje na rekvalifikace. Z rozhovoru, kdy jsem jí položila pár otázek, vyplynulo, že její práce je velmi náročná. Paní Machková má na starosti zájemce o rekvalifikace z celého okresu Příbram, tzn. i z dislokovaných pracovišť. Na základě odpovědí popíši, jak se rekvalifikace realizují, co všechno s nimi souvisí, jaká jsou úskalí apod.
2.4.1 Realizace Na základě pohovoru s každým klientem se zjišťují jeho případná očekávání spojená s účastí v kurzu. Pracovník ÚP se ptá na dokončené vzdělání a podle toho nabízí rekvalifikaci. Často se stává, že uchazeč přijde sám už s konkrétní představou. Průměrně se dostane do kanceláře poradce cca 70 lidí týdně. Přednostně jsou do kurzu zařazováni nově hlášení v evidenci a to především preventivně. Největší snahou totiž je, zabránit prohlubování a zvětšování míry nezaměstnanosti. Především pak té dlouhodobé. Problém spojený s rekvalifikacemi na Příbramsku je spatřován v lukrativitě zaměstnání. Většina uchazečů, případně zájemců o zaměstnání přicházejí za poradkyní s tím, že chtějí rekvalifikaci v oboru, který je charakteristický svou vysokou cenou na trhu práce. Většinou tedy dochází ke stále se opakujícím rekvalifikacím, a tím k přehlcení trhu těmito obory. Existují disproporce mezi tím, co uchazeč skutečně chce dělat, a tím co je lukrativní. Odpovědí uchazečů na otázku, proč to tak je, bývá to, že chtějí nalézt uplatnění jen tam, kde se vydělá dostatek peněz. Je to logické, ale pro místní trh práce poněkud problematické. V rámci toho pak dochází například k přemíře kosmetiček, manikérek a kadeřnic. Pokud dochází k velkému množství subjektů na trhu, objevuje se konkurence. Ta je spojována s cenou. Když je hodně kosmetiček na regionálním trhu, má to zákonitě vliv na jejich plat. Musí se více snažit, aby přilákaly nové zákaznice. Nejen ÚP v Příbrami se setkává s těmito disproporcemi, ale jak vyplývá ze společných skupinových setkání s pracovníky ostatních úřadů práce ve Středočeském kraji, i ostatní okresy mají tento problém. Uchazeči o zaměstnání jsou upozorňovány pracovníky ÚP na 24
místa, u nichž je chybějící množství pracovníků. A je i nabízena rekvalifikace v těchto oborech. Realizována je obrovská škála kurzů, a stejně tak je obrovské množství oborů, v kterých má osoba evidovaná na ÚP možnost zvýšit nebo nabít svou kvalifikaci. Nejčastěji prováděnými kurzy na Příbramsku jsou kurz „Obsluha PC“, „Základy podnikání“ a kurz „Svářeč“. Kurzy se vybírají podle toho, aby byla zaručena nějaká úspěšnost. Jde o to, aby byly rychlé a efektivní. Pokud člověk zůstává v kurzu delší dobu, zatěžuje stát, jelikož jsou na něj vynakládány určité peněžní prostředky. Po dobu rekvalifikace je to 60 % z průměrné mzdy. Z uskutečněných kurzů na Příbramsku lze vyčíst, že do rekvalifikací vstupují častěji ženy než muži. Tato převaha je prakticky o polovinu. To že je do rekvalifikací řazeno jednou tolik žen, co je mužů, si může každý z nás vykládat různě. Můžeme to odůvodnit rolí muže a rolí ženy ve společnosti. Otec je živitel rodiny, a proto břímě starání se o domácnost a o děti je závislá na matce, ženě. Tím klesá její kvalifikace. Např. když se žena po mateřské dovolené vrací na pracovní trh, je to pro ni velice obtížné.
2.4.2 Náklady a počet osob zařazených do rekvalifikace Díky následujícím dvěma grafům můžeme přistoupit ke komentování toho, jak se vyvíjely náklady a počty uchazečů v oblasti rekvalifikací ve sledovaném období. Více přílohy č.: 8 až 10. Graf č. 1: Umístění uchazeči v rekvalifikačních kurzech, okres Příbram, 1997 – 2007 Graf č. 2: Náklady na rekvalifikace, okres Příbram, 1997 -2007
Vynaložené finanční prostředky na rekvalifikace v letech 1997 - 2007
Počet osob v rekvalifikaci v letech 1997 - 2007
360
1500000
06
05
04
03
07 20
20
20
20
97 19
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
02
0
0
20
500000
50
01
1000000
94
100
20
150
00
200
2000000
186
20
250 184
2500000
234
99
260
20
300
3000000 294 282
98
275 284
296
19
350
19
400
Zdroj: Statistika rekvalifikací (2000 – 2007), oddělení poradenství ÚP Příbram, Jitka Machková, vlastní zpracování na základě dat viz. tabulka č.4 a příloha č. 8.
25
Z vývoje počtu umístěných uchazečů a nákladů na rekvalifikace je vidět téměř srovnatelný průběh. Od roku 1997 do roku 2000 je prokazatelný vliv a význam rekvalifikací. Například výdaje na ně se z roku 1997 na rok 1998 zvýšily o 768 245 Kč. Další obdobné navýšení je spatřováno až do zlomového roku 2000. Zároveň s tím můžeme reflektovat, že byl prokazatelný i nárůst počtu osob zařazených do rekvalifikací. V roce 2000 bylo začleněno 284 uchazečů o zaměstnání a celkové náklady dosahovaly 2 291 997 Kč. Následující rok došlo již ke snížení počtu rekvalifikovaných o 24 účastníků a celkové náklady tedy také zaznamenaly pokles. Snížení výdajů na rekvalifikační kurzy bylo znát ještě v roce 2002, kdy docházelo k nezájmu o kurzy, které se do té doby těšily velké oblibě. Například svářečský kurz, kde došlo k poklesu o 16 osob. U kurzů, týkajících se obslužnosti počítače došlo k poklesu ze 132 osob v roce 2001 na 107 klientů v roce 2002. Roky 2003 až 2005 zaznamenávají, jak nárůst výdajů na rekvalifikační kurzy, tak růst počtu účastníků těchto kurzů. Je očekávané, že se zvýšením počtu účastníků se zvýší i výdaje na ně. Ke snížení o 66 uchazečů začleněných do rekvalifikace došlo v roce 2006. V roce následujícím účast klesla také, ale pouze o 12 osob. Musím podotknout, že rok 2006 a rok 2007 jsou prvními roky, kdy nedošlo k identickému vývoji nákladů a počtu klientů rekvalifikací. V roce 2007 došlo k meziročnímu nárůstu výdajů, na částku 2 088 093 Kč, avšak k poklesu počtu osob přihlášených do rekvalifikace. Z 294 osob na 282. Tuto skutečnost lze připisovat probíhajícím kurzům, financovaným z ESF46.
2.4.3 Efektivnost rekvalifikací Než přistoupíme k samotným výpočtům, musíme si vytyčit předpoklady, které budeme zohledňovat v našich propočtech. Předpoklady: Předpokládáme, že uchazeč zůstává po rekvalifikaci v regionu Příbram, tzn. že neodchází do jiného regionu (neodstěhoval se), dále předpokládáme s umístěním uchazeče na trhu práce. S tím, že se v zaměstnání udrží více jak 3 měsíce. Tyto předpoklady stanovujeme především z toho důvodu, že nemůžeme sledovat a ovlivňovat, zda někdo (po rekvalifikaci) odešel pracovat do jiného okresu. A ani se na místním ÚP nezjišťuje, jak dlouho se v daném zaměstnání osoba po ukončení rekvalifikace udržela. Pracovníci ÚP sledují pouze dobu, kdy se odchází po rekvalifikaci do zaměstnání. 46
ESF je jedním ze 4 strukturálních fondů EU, jejichž společným cílem je snížení rozdílů v životní úrovni. Pro účel mé práce není třeba se ESF zabývat. Má pozornost je směrována na rekvalifikace financované státem.
26
Vědomě se tím dopouštíme jistých nepřesností. Přesto k výsledkům, které mapují situaci dojdeme. Dopadem rekvalifikací je umístění nebo neumístění uchazečů o zaměstnání zařazených do kurzů na místním trhu práce. Můžeme sledovat 2 ukazatele – úspěšnost a účinnost kurzu. Ukazatel úspěšnosti, tzn. kolik osob dokončilo kurz (bez ohledu na umístění nebo neumístění na PB trhu práce), je průměrně 98 % ve sledovaném období. Účinnost kurzu lze spočítat jako procentní podíl všech umístěných osob do zaměstnání a celkového počtu osob zařazených do rekvalifikace. Celková účinnost rekvalifikací ve sledovaném období je znázorněna v tabulce č. 4. Ve velké míře dochází k umístění do pracovního procesu po ukončení rekvalifikace. Ve sledovaném období bylo každoročně více umístěných než neumístěných účastníků. Výjimku tvoří rok 2007. Kdy poprvé došlo k převaze počtu neumístěných nad počtem umístěných osob. Což znamená, že rekvalifikace v tomto roce byly méně učinné z hlediska bezprostředního zařazení na trh práce po skončení kurzu. Avšak podle slov paní Machkové: „Rekvalifikace má smysl, i kdyby se klient neumístil, rozšiřuje mu to možnost na trhu práce.“ Tabulka č. 4: Celková účinnost rekvalifikací – okres Příbram v letech 1997 – 2007 Rok
Počet uchazečů o zaměstnání *
1997 3 470
Počet Umístěno Neumístěno Vyřazeno Účinnost osob v (v (%) rekvalifi zaměstnání kaci déle než 3 měsíce) 94 74 19 1 79
Míra nezaměstnanosti %
6,1
1998 4 870
184
102
75
7
55
8,6
1999 5 211
275
169
100
6
61
9,0
2000 4 704
284
162
119
3
57
8,3
2001 4 684
260
152
102
6
59
8,7
2002 4 907
186
111
74
1
60
8,5
2003 5 080
234
138
92
4
59
9,0
2004 5 086/4 888
296
156
135
5
53
8,6
2005 4 769/4 562
360
194
162
4
54
7,9
2006 4 186/3 991
294
179
107
8
61
7,0
2007 3 637/3 492
282
131
142
9
47
6,0
* údaje za lomítkem jsou počty uchazečů o zaměstnání - dosažitelní na TP (od roku 2004, s novým ZoZ) Zdroj: ÚP Příbram, oddělení poradenství, vlastní výpočty.
27
Pro posouzení efektivnosti vynaložených finančních prostředků na rekvalifikační kurzy budeme pracovat s průměrnými náklady na 1 umístěného do zaměstnání a s náklady na jednoho nezaměstnaného. Náklady na 1 umístěného do zaměstnání jsme vypočetli jako podíl celkových nákladů vynaložených na rekvalifikace a počtu umístěných osob do zaměstnání po ukončení rekvalifikace. Co se týká těchto výstupů, stále přihlížíme k předpokladům, které jsme si vytyčili na začátku této subkapitoly. Musíme podotknout, že náklady na jednoho nezaměstnaného v sobě zahrnují spoustu složek, jako je například pojistné za nezaměstnané osoby. Pro účely našeho hodnocení, do nákladů státu na 1 nezaměstnaného zahrnujeme pouze výdaje na podporu v nezaměstnanosti a částku životního minima47. Skutečné náklady jsou vyšší než naše propočty. První faktor, ke kterému musíme přistoupit je, že výše vyplácené podpory v nezaměstnanosti je po dobu 6 měsíců. Za druhý faktor lze označit skutečnost, že předpokládáme dobu 6 měsíců i u pobírání životního minima. Z toho vyplývá, že při výpočtech pracujeme s ročními náklady na jednu osobu. V následující tabulce č. 5 jsou naše výpočty nákladů na 1 umístěného i roční náklad na parazitující osobu v sociálním systému. Nyní můžeme přistoupit ke zhodnocení toho, zda se státu vyplatí investovat do rekvalifikací. Jak je na první pohled vidět, je jasné, že náklady vynaložené na 1 rekvalifikovaného umístěného jsou podstatně nižší, než náklady, které ročně směřují osobám evidovaným na ÚP. Například, v posledním sledovaném roce, tedy roce 2007, byly průměrné náklady na jednoho umístěného 15 940 Kč. Náklady na jednoho nezaměstnaného byly pro rok 2007 ve výši 49 644 Kč, kde průměrný měsíční nárok na podporu v nezaměstnanosti činil 5 148 Kč. Z čehož plyne, že již po 3 měsících v zaměstnání dojde k zaplacení finančních prostředků, kterých bylo potřeba na rekvalifikace. K tomuto závěru jsme dospěli jednoduchým výpočtem, kdy jsme průměrné náklady na 1 umístěného vydělili průměrným měsíčním nárokem na podporu v nezaměstnanosti. Pro rok 2007 nám pak vyšla hodnota 3,1 měsíce. A z této situace zřetelně vyplívá, že už po 3 měsících stát šetří peníze, které by za jiných okolností vynakládal na nezaměstnaného. Závěr je takový, že rekvalifikace snižují náklady na PPZ. Má to vliv na ekonomiku státu, nejen v závislosti snížení zátěže na PPZ, ale i v podobě příjmů do státního rozpočtu. Jelikož tím, že dojde k umístění uchazeče do pracovního procesu, vzniknou mu jisté povinnosti. Těmito povinnosti máme na mysli povinné odvody daní do SR a placení 47
“životní minimum – zákonem stanovená hranice, která garantuje minimální úroveň příjmů.“ (MPSV, výzkumné studie: Náklady státu na jednoho nezaměstnaného)
28
pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. V dlouhém období dojde k růstu národního produktu. Mimo hospodářských přínosů pro stát, dojde i k přínosům pro jednotlivce samotného. Uvědomí si svou roli, jakou hraje na trhu práce, stává se potřebnějším. Je mu umožněno více, než by bylo u pasivního pobírání dávek.
Tabulka č. 5: Průměrné náklady na 1 umístěného do zaměstnání v okrese Příbram v letech 1997 – 2007 Rok
Průměrný měsíční nárok na podporu v nezaměstnanosti*
1997
Průměrné náklady na 1 umístěného do zaměstnání 6 870
Roční náklady Míra na 1 nezaměstnanosti nezaměstnaného %
2 198
Částky životního minima** (měsíčně) 2 890
30 528
6,1
1998
12 516
2 516
3 040
33 336
8,6
1999
12 221
2 771 (2 362)
3 430
37 206
9,0
2000
14 148
3 047 (2 560)
3 430
38 862
8,3
2001
14 019
3 267 (2 678)
3 770
42 222
8,7
2002
12 965
3 385 (2 862)
4 100
44 910
8,5
2003
12 109
3 659 (3 079)
4 100
46 554
9,0
2004
13 687
4 111 (3 531)
4 100
49 266
8,6
2005
12 577
4 345 (3 691)
4 300
51 870
7,9
2006
11 193
4 773 (4 031)
4 420
55 158
7,0
2007
15 940
5 148 (4 472)
3 126
49 644
6,0
* údaje v závorce jsou pro ženy (nepoužívám v mé práci) ** částky jsou stanoveny k 1.1. daného roku (u částek ŽM vycházím z tabulky Částky životního minima 1997 – 2006, v příloze č. 11) Zdroj: Zpráva o situaci na trhu práce (2000 – 2007), oddělení trhu práce Příbram, MPSV, vlastní výpočty.
2.5 Projekty realizované v rámci APZ Je celá řada projektů, které se uskutečňují, většina z nich jsou projekty realizované v rámci ESF. Zaměříme se na národní projekty – „Najdi si práci“, „Příprava na práci“ a projekt „Návrat do práce“. Tyto projekty jsou financovány ze státního rozpočtu ČR, avšak z části také z ESF. Realizace probíhá v rámci opatření 1.1 a 2.1 OP RLZ48. Projekty jsou adresovány občanům žijícím ve Středočeském kraji. Okresní střediska, v nichž jsou projekty vedeny, jsou vyobrazeny v příloze číslo 12. Specifikum těchto projektů je, že každý z nich je zacílen na jinou skupinu osob. Provedeme jednoduchou charakteristiku projektů se zhodnocením jejich účinnosti. Informace
48
Operační program Rozvoj lidských zdrojů; dostupné z internetu: http://www.esfcr.cz/
29
o jednotlivých projektech jsou čerpány z oficiálních webových stránek projektů a také z integrovaného portálu MPSV. Užitečné informace a chybějící údaje mi poskytl pan Ing. Petr Galáž, okresní koordinátor projektu „Návrat do práce“. Dále příjemná spolupráce byla s paní Marcelou Kreutzerovou, specialistka ESF na ÚP v Příbrami, ohledně projektu „Příprava na práci“.
2.5.1 Projekt NsP - Najdi si práci ve Středočeském kraji Charakteristika projektu Cílovou skupinou osob byly zaměstnanci, jimž hrozí ztráta pracovního místa. Dále krátkodobě nezaměstnaní a zájemci o zaměstnání. Na tomto projektu má zásluhu příbramský úřad práce společně s úřady práce ve Středočeském kraji. Projekt byl schválen v 1. čtvrtletí roku 2005 a jeho podepsání se uskutečnilo až ve 4. čtvrtletí. Smlouva o dílo na realizaci projektu byla podepsána se Středočeským vzdělávacím institutem Akademie J. A. Komenského v Nymburce. Jakmile došlo k uzavření smlouvy, proběhl předběžný výběr účastníků z řad jedinců spadajících do cílové skupiny pro tento projekt (viz. výše). K ukončení projektu došlo v červnu roku 2007. V rámci projektu byla nabízena celá řada aktivit jako jsou - správné sestavení životopisu, jak postupovat při hledání zaměstnání, jak obstát při pohovoru, na co si dávat u zaměstnavatele pozor a spousta dalších užitečných rad a informací.
Efektivnost projektu Podle zpráv Okresního střediska SVI AJAK v Příbrami bylo provedeno 8 běhů projektu. Celkově bylo v Příbrami do projektu zařazeno 145 osob. Z toho se 98 účastníků zařadilo do rekvalifikačních kurzů. Umístění do práce se projevilo u 104 klientů. Procentuální vyjádření účinnosti projektu je tedy 71,7 %. Nejžádanějšími obory byly práce na PC, účetnictví a řidič skupiny C. Kromě rekvalifikace „Základů podnikání“, která probíhala v Příbrami, se za ostatními kurzy muselo dojíždět do Prahy. V průběhu konání projektu se na příbramské středisko SVI AJAK obraceli další zájemci, avšak jejich zájem nemohl být uspokojen. V době trvání projektu se uskutečňovaly i doprovodné akce, jako například setkání účastníků se zaměstnavateli a partnery projektu. Poptávka podniků byla směrována hlavně na svářeče, zámečníky a obráběče kovů. Zájem o tyto obory motivovalo místní středisko SVI AJAK k uskutečnění rekvalifikačního kurzu „Svářečské práce“. Realizátorem tohoto kurzu byla Svářečská škola EDOS v Praze. 30
2.5.2 Projekt NdP - Návrat do práce ve Středočeském kraji Charakteristika projektu Národní projekt NdP ve Středočeském kraji byl adresován osobám dlouhodobě nezaměstnaným, dále skupinám osob ohrožených nezaměstnaností a zájemcům o zaměstnání. K zahájení došlo v listopadu roku 2006 a ukončení je datováno k dubnu roku 2008. Zadavatelem byl Úřad práce v PB a vybraným realizátorem projektu Obslužná společnost, a.s. se sídlem v Praze 3. Účast na projektu byla bezplatná. Klientům se nabízela úvodní, motivační, neprofesní a profesní školení. Dále pak individuální podpora a poradenství. Dalším významným bodem projektu je i tzv. přímá podpora účastníků, která zahrnuje příspěvek na úhradu nákladů na dopravu (zda musí účastník za školením dojíždět), také hrazení stravného (70 Kč stravenka na den). Pokud by klientovi kurzu bránilo v účasti hlídaní dětí, je poskytován příspěvek na úhradu nákladů péče o děti a jiné závislé osoby.
Efektivnost projektu Komunikace s panem Ing. Petrem Galážem mi pomohla k sestavení tabulek s čísly 6 a 7. Tabulka č. 6 reflektuje účinnost projektu Návrat do práce, podle jednotlivých běhů. Nejúčinnějším byl běh druhý, který pomohl k zařazení do zaměstnání 13 osobám z celkových 32 klientů. Startovní běh, tedy běh první, byl nejméně účinný ze všech 3 běhů. Došlo k zaměstnání 15 klientů, z celkového počtu 46. Účinnost celého projektu činila pro okres Příbram 36,2 %. Zásluhou projektu nastoupilo do zaměstnání v celém kraji dohromady 489 účastníků, z toho bylo pouhých 42 z Příbramska.
31
Tabulka č. 6: Účinnost projektu Návrat do práce - okres Příbram podle jednotlivých běhů 1. běh 2. běh 3. běh Zařazení Umístění Účinnost Zařazení Umístění Účinnost Zařazení Umístění Účinnost do do (v %) do do (v %) do do (v %) projektu zaměstnání projektu zaměstnání projektu zaměstnání
46
Počet osob
15
32,6
32
13
40,6
38
14
36,8
Zdroj: Na základě komunikace s panem Ing. Petrem Galážem, okresní koordinátor Příbram. Vlastní výpočty.
Tabulka č. 7: Porovnání realizace projektu Návrat do práce - okres Příbram a Středočeský kraj Okres Příbram Středočeský kraj Zařazen Rekvalifikačn Umístění Účinnos Zařazen Rekvalifikačn Umístění Účinnos í do í kurzy do t í do í kurzy do t projektu zaměstnán projektu projektu zaměstnán projektu í (v %) í (v %) 76 42 1 311 527 489 Poče 116 36,2 37,3 t osob Zdroj: Na základě komunikace s panem Ing. Petrem Galážem, okresní koordinátor Příbram. Vlastní výpočty. Tisková zpráva u příležitosti završení národního projektu „Návrat do práce ve Středočeském kraji“, Praha, 27.3. 2008.
2.5.3 Projekt PnP - Příprava na práci ve Středočeském kraji Charakteristika projektu Projekt je určen osobám, které jsou ohroženy sociální exkluzí. Aby se s tím nějakým způsobem bojovalo, představil ÚP v Příbrami Projekt Příprava na práci. Projekt má za úkol zmírnit a odstranit překážky bránící přístupu ke vzdělání a k zaměstnání. Maximální doba účasti v projektu je 5 měsíců. Účastnici jsou do projektu vybíráni na základě strukturovaného dotazníku. Smlouva mezi ÚP a Obslužnou společností a.s. byla uzavřena dne 23.1. 2006 a k realizaci projektu se přistoupilo v následujícím měsíci. Projekt trval do 30.11. 2007, ve 2 bězích. Efektivnost projektu Klienti se účastnili individuálních pohovorů a na základě toho jim byl sestaven plán osobního a osobnostního rozvoje. Jako důkaz o absolvování, dostal každý ze zúčastněných osvědčení. Odlišují se 2 druhy školení, profesní a neprofesní. Neprofesní školení v sobě zahrnuje Motivační kurz a Kurz pro trh práce, jehož součástí je rekvalifikační kurz IT. Do profesního školení patří rekvalifikace na základě poptávky na trhu a tzv. zkušební zaměstnání a zkušební praxe, kde dochází k zacvičování v práci.
32
Byl pozorován aktivní přístup k rekvalifikacím, ale potíž spočívala v tom, že přibližně třetina zájemců nesplňovala požadované vzdělání. Největší poptávka byla sledována u kurzu „Sanitární pracovník“ a u kurzů zaměřených na obsluhu s počítačem. Je to dobře, jelikož dnes je znalost základů na PC povětšinou brána jako samozřejmost. Přestože většina občanů těchto dovedností nedosahuje. Účinnost projektu je zaznamenána v tabulce níže. Umístěna byla více, jak polovina klientů. S blížícím se koncem projektu, vyplnili jeho účastníci dotazník. Z něhož bylo čitelné, co bylo pro účastníky negativem a co naopak pozitivem. Byl oceněn přístup školitelů a to především při rekvalifikacích týkajících se počítačové gramotnosti. Většina klientů ohodnotila projekt jako pozitivní.
Tabulka č. 8: Porovnání realizace projektu Příprava na práci – okres Příbram a Středočeský kraj Okres Příbram Středočeský kraj Zařazen Rekvalifikačn Umístění Účinnos Zařazen Rekvalifikačn Umístění Účinnos í do í kurzy do t í do í kurzy do t projektu zaměstnán projektu projektu zaměstnán projektu í (v %) í (v %) 9 34 618 223 Poče 63 54,0 36,1 t osob Zdroj: Na základě komunikace s paní Kreutzerovou, specialista ESF, ÚP v Příbrami. Vlastní výpočty.
2.6 Firemní trh na Příbramsku49,50 Zaměstnavatelé, kteří působí v okrese Příbram jsou nedílnou součástí místního trhu práce. Stojí vlastně na straně poptávky po pracovní síle. Umožňují tedy občanům práci, čímž výrazně ovlivňují místní trh práce. Co se týká velikostní struktury firemního trhu, dalo by se říci, že Příbramsko nemá problém s množstvím podniků. Na území Příbramska nalezneme celou řadu menších podniků, ale i firem s velkým počtem zaměstnanců. Ať už jsou to podniky soukromého charakteru nebo veřejného, hrají na místním trhu práce obrovský význam. V následujících subkapitolách určíme, kdo jsou největší zaměstnavatelé v okrese Příbram a stručně představíme 2 vybrané firmy.
49
Prchalová, Vinš: Ratingová analýza města Příbram, leden 2006; dostupné z internetu: http://www.pribram-city.cz/ 50 Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2007, oddělení trhu práce Příbram, únor 2007, str. 8, 9; dostupné z internetu: http://portal.mpsv.cz/
33
2.6.1 Monitoring firem Pro Příbramsko je charakteristický dostatek prostoru k podnikání, avšak většina zdrojů uvádí a shoduje se na jedné věci - v okrese chybí investor, který by vytvořil větší síť firem. I přesto si myslím, že co se týká segmentace a heterogenity trhu, není důvod k obavám. Různorodost odvětví a firemního zaměření je zde patrná. Několik firem je situováno do průmyslové zóny Balonka, která se nachází v severní části města Příbram.
Mezi největší podniky na Příbramsku patří: 1. Oblastní nemocnice PB. 2. KOSTAL ČR, výrobce elektrických součástek do automobilů. 3. RAVAK a.s., je největším výrobcem akrylátových van a sprchových koutů ve střední Evropě.
Z hlediska zaměstnanosti samotného města Příbram jsou významné společnosti Kovohutě Příbram, a.s. a AQUA Příbram, s.r.o. Mezi další významné zaměstnavatele patří Vězeňská služba ČR, Okresní úřad Příbram, MěÚ Příbram a Policie ČR. Mezi 16 největšími zaměstnavateli Příbramska se dvakrát objevil obor strojírenství a také zdravotnické zaměření. Více v příloze č. 13. Počet zaměstnanců u zaměstnavatelů je odlišný. Podle počtu osob v zaměstnaneckém poměru v daných firmách vyhodnotíme, jak je podnik veliký. Tabulka v příloze č. 10 rozčleňuje firmy do 5 velikostních skupin. Nejvíce pracovníků je zaměstnáno v podnicích od 25 – 99 zaměstnanců. A naopak nejméně je ve velikostní skupině nad 999 zaměstnanců. Společnosti s mezinárodní účastí odlišuje oddělení TP v Příbrami podle kódu 7 a kódu 8. Přičemž kód 7 zahrnuje zahraniční subjekty, kam také spadá firma KOSTAL ČR, s.r.o., patřící mezi druhého největšího zaměstnavatele v okrese. Působí necelých 15 km od města Příbram. Pod kódem 8 jsou charakterizovány společnosti se zahraniční účastí, jež jsou například – společnost Povltavské mlékárny a.s., TELEFONIKA O2, a další. Podrobnější rozpis těchto společností a i těch dalších naleznete v příloze č. 15, kde jsou tyto zahraniční subjekty roztříděny.
2.6.2 Vybraní hráči na trhu Na základě mnou sestaveného dotazníku, rozeslaného koncem dubna 2008, (příloha č. 16) jsem zjistila informace o 2 firmách na místním trhu práce. Ve výběru firem jsem byla dost 34
limitována, jelikož jsem se setkala s velkou neochotou zaměstnavatelů působících na Příbramsku. Z celkového počtu 14 oslovených společností, mi odpovědělo pouhých 5. Představím firmu Halex, o které jsem dostala požadované informace od pana Ing. Pavla Oktábce, jednatele firmy. Dále je má pozornost soustředěna na firmu Bobcat, kde dotazník vyplnil pan Ing. Radek Váňa, personální ředitel podniku.
HALEX – Schauenberg, ocelové konstrukce s.r.o. Firma byla založena v roce 1994 jako česko-německý podnik. Sídlo podniku je v Husově ulici č.p. 435, Příbram 6. Společnost dosahuje roční produkce od 3 500 až 4 500 tun ocelových konstrukcí. V současnosti ve firmě pracuje 115 zaměstnanců, z toho pouze 8 žen. Přibližně 90 % z celkového stavu je z Příbrami, zbytek dojíždí z blízkého okolí. Na otázku, zda má firma vliv na regionální trh práce a zda spolupracuje s místním úřadem práce, se mi dostalo odpovědi, že jejich vliv na místní trh je částečný a s úřadem práce spolupracují. Občas realizují školící a rekvalifikační programy pro své zaměstnance. Své zaměstnance firma vzdělává např.: periodickými školeními BOZP51, svářečskými kurzy a přezkoušením, jeřábnickými zkouškami, atd. V horizontu 2 let firma umístila osoby, jež prošli rekvalifikací. Přibližný počet těchto osob činí v procentuálním vyjádření asi 5 – 10 % celkového stavu. Dodnes ve firmě pracují. Do budoucna předpokládá pan Oktábec to, že dojde ke snížení kvality pracovní síly, která bude na trhu práce dostupná. A bude nutné tyto osoby více rekvalifikovat, přeškolovat a adaptovat na nová pracoviště. Odpovědí na otázku proč většina zaměstnavatelů nepřijímá čerstvé absolventy škol:„U technický oborů tomu tak není, ti co chtějí pracovat, práci najdou – jenom si absolvent musí uvědomit, že kariérní postup se začíná zdola. A čerstvý absolvent zpravidla není nasazován na významnou pozici. Musí se poznat, kdo je, na co se hodí, atd.“ Mezi další názory patřilo to, že by bylo dobré snížit vyplácené dávky, za účelem zvýšení motivace k aktivitě občanů. Podle pana Ing. Oktábce by se měl stát zajímat o podporu mladých a to formou stipendií. Dále by měl stát preferovat obory na trhu práce potřebné, obory nedostatkové. Myslím, že tím, chtěl pan Ing. říci, že je nedostatek pracovníků z řad dělnických profesí a v oblasti IT.
51
Vzdělávací centrum „Bezpečnost a ochrana zdraví při práci“ v Příbrami; dostupné z internetu: http://www.infobozp.cz/
35
BOBCAT CZ, a.s. Firma Bobcat byla založena v Severní Dakotě v roce 1947. Od roku 1995 byla součástí firmy Ingersoll Rand. Ta ji v červenci 2007 prodala korejské společnosti Doosan Infracore. Nalezneme několik poboček v zahraničí a i v České republice. Jedna z nich je i na Dobříši. Dobříšsko, je jedním z 5 mikroregionů okresu Příbram. Vzdálenostně je cca 15 km od samotného města Příbram. 18. září 2007 byl otevřen nový závod společnosti Bobcat se sídlem - U Kodetky 1810, Dobříš. Bobcat je závod na výrobu malých a středních nakladačů, minirypadel, příslušenství a náhradních dílů značky Bobcat. Je to obrovská firma, očemž svědčí i počet zaměstnanců, který k 1. čtvrtletí roku 2008 činil 520 osob. Předpokládá se, že počet pracovníků se může v následujícím období vyšplhat až na 600 pracovníků. Z celkového počtu zaměstnanců jich je 50 % z Dobříše, zbytek dojíždí z okolí Dobříše, z Příbrami, ale i z Prahy. Firma má velký vliv na regionální pracovní trh a spolupracuje s ÚP. Pan Váňa tvrdí: „Jsme zajímavý zaměstnavatel pro dělnické i administrativní pozice v našem regionu.“ Ve firmě dochází k odbornému vzdělávání zaměstnanců v rámci jednotlivých oddělení. Dělají se rozvojové programy pro vedoucí pracovníky. Firma realizuje školící programy. Na otázku, zda by měl stát spolufinancovat takováto školení a jak by podpora měla vypadat, mi bylo odpovězeno: „Měl. Zaměstnance bychom rozvíjeli ještě víc, teď jsme omezeni firemním rozpočtem. Např. 10% z ceny by mohl platit stát.“ V posledním období, přibližně dvou let, firma zaměstnala osoby z řad rekvalifikovaných uchazečů o zaměstnání. Avšak absolutní ani procentuální počet firma nezná. Tudíž není ani znám počet těchto osob, které ve firmě zůstali či z firmy odešli. Co se týká uchazečů z řad dlouhodobě nezaměstnaných, společnost Bobcat by zaměstnala i takovéto osoby. Ale pod zárukou, že chtějí pracovat na plný výkon. Tato podmínka je těžko zjistitelná, protože osoby evidované na ÚP déle než rok nejsou většinou spolehlivými pracovníky. Proto stejný názor jako u firmy Halex je, že by se měly eliminovat vyplácené podpory v nezaměstnanosti a jiné sociální dávky. Situace firmy Bobcat týkající se zaměstnávání absolventů škol je taková, že upřednostňují uchazeče již s praxí, ale existují i výjimky. Vyškolení na získání praxe je dost drahé a často dochází k odchodu z firmy v horizontu 2 let po vyškolení. To znamená jen jednu věc, že se zaměstnavateli nevyplatí absolventy bez praxe školit. Dále jsem se dotazovala na to, zda firma vychází vstříc uchazečkám o zaměstnání, které se vrací na pracovní trh po mateřské dovolené. Bylo mi řečeno, že společnost Bobcat nemá problém se zaměstnáváním těchto žen. Firma postrádá u svých zaměstnanců spolupráci a komunikaci. Dle mého je to 36
možná způsobeno velikostí podniku. Velké množství spolupracovníků může vést k anonymitě a tím pádem větší zaměřenosti na svou vlastní osobu a svůj vlastní prospěch. Těžko říci, je to ovlivněno řadou psychologických aspektů uvnitř firemního prostředí. V plánech do budoucna firma shrnula, následující: rozvojové vzdělávání i pro nevedoucí pracovníky, zaměření se na „high potential“, tzn. na talentované pracovníky a jejich uplatnění na pobočkách v zahraničí.
37
Závěr Před rokem 1989 byla převážná většina obyvatelstva Příbramska zvyklá na aktivní pracovní poměr. S přeměnou systému od centrálně plánované ekonomiky k tržnímu hospodářství narůstal problém se zaměstnáváním jedinců, do popředí se dostávala zvyšující se nezaměstnanost. Pro občany samotné to byl nový jev, který nebyl téměř znám. Příbramsko bylo do této doby oblastí, kde probíhala rozsáhlá uranová těžba. Hornický charakter okresu se začínal vytrácet s postupným krachem a uzavíráním podniků. Až došlo k úplnému zrušení. Odchody z pracovních pozic byli logicky nejvíce zaznamenávány u těžebních a hutnických profesí. Vzpomínku na hornická léta připomínají už jen šachty v okolí města Příbram. Na druhé straně docházelo k nárůstu obchodních profesí a profesí spojených se službami. K tomuto nárůstu dochází i v současnosti. Tím také roste vliv rekvalifikací, neboť je potřeba se zadaptovat s novými požadavky na trhu práce v Příbrami. Zda rekvalifikace mají pozitivní dopad a zda se vyplatí do nich investovat, jsem se snažila hodnotit v kapitole 6 analytické části. Rekvalifikace a jejich efektivnost jsem sledovala v období let 1997 – 2007. Na základě provedených výpočtů se mi povedlo dojít k uspokojivým závěrům. Náklady na 1 umístěného (rekvalifikovaného) jsou podstatně menší než náklady na 1 nezaměstnaného. Tato skutečnost se objevuje u každého sledovaného roku. Již po 3 měsících dochází k zaplacení vynaložených finančních prostředků52, které by za jiných okolností stát vynakládal na osoby evidované na úřadu práce. Je tedy výhodné investovat do rekvalifikačních kurzů. Závěr, který z toho vyvozuji, je takový, že rekvalifikace snižují výdaje státu směrované do PPZ. Investování do rekvalifikačních kurzů se státu vyplatí, neboť je tu i zpětná vazba v podobě daňových příjmů. Pracující člověk je povinen odvádět daně a také povinné pojištění do státního rozpočtu. Práce je zdrojem příjmů, za který si člověk kupuje spotřební zboží. Tím dochází i k růstu národního produktu. Z toho vyplývá, že práce je důležitá nejen pro lidi samotné, ale i pro společnost a pro celou ekonomiku státu. Rekvalifikace mají smysl, i kdyby nedošlo k umístění uchazeče na trhu práce, protože pořád je výhodnější zainvestovat do školení těchto osob a risknout to, než aby stát vynakládal dál peníze na nezaměstnané. A v souvislosti s prokazatelnou efektivitou rekvalifikací na Příbramsku se tento risk státu vyplácí.
52
Výjimku tvoří jen léta 1999 – 2002, kdy k úspoře peněz dochází po 4 měsících. Jediným rokem, kdy začíná stát šetřit až po 5 měsících, je rok 1998.
38
Na Příbramsku je velká nabídka rekvalifikačních kurzů. Kurzy, jež se těší velké oblibě jsou zejména v oblasti podnikání, účetnictví, obslužnosti PC. Také do kurzů svářečských se zařazuje stále vetší počet uchazečů či zájemců o zaměstnání. Problém, který trápí příbramský úřad práce spočívá v tom, že dochází k disproporcím v oblasti nabízených rekvalifikačních kurzů. Uchazeč většinou volí rekvalifikace, které mu umožní získat kvalifikaci potřebnou v zaměstnání, jež se vyznačuje vysokým mzdovým ohodnocením. Lidé koukají na lukrativitu. Tím dochází k přesycení trhu určitým typem odvětví. Na Příbramsku tento jev můžeme pozorovat u profesí kosmetiček, manikérek a kadeřnic. Pozornost jsem věnovala i 3 národním projektům, kde se na financování podílel ESF. Pokud bych měla zhodnotit účinnost těchto projektů, tak nejúčinnějším byl projekt „Najdi si práci ve Středočeském kraji“. Do projektu bylo zařazeno 145 účastníků a umístění nalezlo 104 osob. Což je prokazatelně velké množství uplatněných uchazečů o zaměstnání. Podstatně menší úspěšnost je pozorována u projektů „Příprava na práci“ a projektu „Návrat do práce“. Přesto jsou projekty hodnoceny jako účinné. Pomáhají zvyšovat uplatnitelnost na příbramském trhu práce i těm osobám, kteří nebyli zařazeni do zaměstnání bezprostředně po ukončení projektu. V kapitole třetí, kde jsem se zabývala příbramským trhem práce a kde pozornost byla věnována zejména vývoji míry nezaměstnanosti, jsem dospěla k závěru, že problémem Příbramska je dlouhodobá nezaměstnanost. Specifikum místního trhu je to, že velkou část dlouhodobě nezaměstnaných tvoří bývalí horníci. Spolupráce s nimi je obtížná. Je těžké přinutit je k práci, většina z nich pobírá nemalou částku, které se lidově říká „šáchťácký důchod“. Tato skutečnost je překážkou k hledání si pracovního místa. Současný stav jim vyhovuje. Mnohdy dochází k přivýdělku načerno. Dalším problémem, s kterým příbramský region bojuje, je nezaměstnanost žen, která je téměř o polovinu větší než nezaměstnanost mužů. Tuto potíž bych připisovala profesím, kde nacházejí uplatnění převážně muži. Jedná se o strojírenské obory, kterých je na Příbramsku dostatek. Řešením by mohlo být otevření nového obchodního centra Tesco, k jehož výstavbě v současnosti dochází. Míra nezaměstnanosti na Příbramsku v letech 1998 – 2003 oscilovala v rozmezí 8,3 % - 9 %. Ke snižování míry nezaměstnanosti dochází až od roku 2004. Tento rok lze považovat za zlom. Připisuji to stanovení nového ZoZ (Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Došlo ke změnám ve výpočtu míry nezaměstnanosti a to tak, že se k nezaměstnaným osobám nepřidává skupina tzv. nedosažitelných. Proto vykazujeme nižší míru nezaměstnanosti. Úroveň míry zaměstnanosti je pozitivně ovlivňována dobrým dopravním spojením z mikroregionů
39
Příbramska. A také výhodná dopravní dostupnost hlavního centra Prahy přispívá k faktu, že dochází k vyjížďce za prací a studiem. V průběhu psaní mé práce jsem se setkala s úskalími spojenými s dostupností dat. Bylo velice náročné určitá data získat, zejména za dlouholetý časový interval (1997 – 2007). U některých ukazatelů se mi podařilo data najít, tudíž mi bylo umožněno s nimi pracovat a vyhodnotit je. Velkou pomocí mi byla spolupráce s určitými osobami, o nichž se zmiňuji v jednotlivých kapitolách, kde mi byli zdrojem informací a neocenitelným přínosem. Potíže jsem měla i při dotazníkovém šetření, jež bylo směrováno na vybrané firmy na Příbramsku. Setkala jsem se s velkou neochotou firem. Nakonec se mi podařilo oslovit firmu Bobcat, a.s. (520 zaměstnanců) a firmu Halex, s.r.o. (115 zaměstnanců). Oslovení firem bylo závěrečným doplněním analytické části. Co se týká rekvalifikací, tak oba podniky v posledních 2 letech přijaly osoby, které prošli rekvalifikačními kurzy na místním úřadu práce. Podle údajů firmy Halex to bylo asi 5 – 10 % jejich celkového stavu a dodnes ve firmě pracují. Což lze hodnotit jako úspěšné a zároveň to potvrzuje skutečnost, ke které jsem dospěla v subkapitole o efektivnosti rekvalifikací. A to, že rekvalifikace mají smysl a vyplatí se do nich investovat. Přestože firma Halex není v oblasti zaměstnanosti tak významná jako firma Bobcat, vede evidenci o počtu osob přijatých z řad rekvalifikovaných. Společnost Bobcat tuto evidenci nevede. Tudíž nemůžeme říci, jaká je úspěšnost, jak dlouho se ve firmě tyto osoby udrželi. Vedení závodu Bobcat nerado přijímá absolventy škol bez praxe. Jelikož absolventi škol a mladiství patří mezi rizikové skupiny na příbramském pracovním trhu, měla by se tato situace řešit. Důležitou myšlenkou, možná i řešením pro získání praxe pro absolventy, by bylo sepsaní smlouvy o školení absolventů. Tato smlouva by stála na tom, že pokud uchazeč odejde ze zaměstnání moc brzy, bude se na zaškolení podílet finančně. Podle mého názoru je to skvělý prostředek, jak ochránit a nediskriminovat absolventy bez praxe. A také ušetřit finance zaměstnavatelům. Dalším návrhem by mohla být povinná účast absolventů škol v Job klubech. V jiných regionech už to funguje. Dochází tím k prohlubování praktických dovedností, což zvyšuje předpoklad uplatnitelnosti. Zkoumání efektivity rekvalifikačních programů by se do budoucna mělo stát diskutovaným a zkoumaným předmětem vládních politik, jelikož se utrácí miliardy korun na programy, o kterých se ani neví, zda mají nebo nemají vliv na snížení nezaměstnanosti nebo, zda pomáhají rekvalifikovaným osobám při začlenění se zpět na trh práce. Bylo by přínosné a zajímavé, kdyby se práce více rozpracovala a rozšířila o rekvalifikace financované z ESF. Podnětné by bylo i porovnání z hlediska celorepublikového. 40
Přílohy Seznam příloh: Příloha č. 1: Administrativní rozdělení okresu Příbram k 1.1. 2007 Příloha č. 2: Okresy Středočeského kraje k 1.1. 2007 Příloha č. 3: Tabulka vývoje počtu obyvatel Příbramska v letech 1997 – 2007 Příloha č. 4: Organizační struktura úřadu práce Příbrami Příloha č. 5: Obrázek struktury internetových stránek Integrovaného systému typových pozic Příloha č. 6: Míra nezaměstnanosti v obcích okresu Příbram k 31.12. 2007 Příloha č. 7: Nezaměstnanost podle délky trvání na Příbramsku v letech 1999 - 2007 Příloha č. 8: Náklady na rekvalifikace – okres Příbram v letech 1997 – 2007 Příloha č. 9: Graf náklady na rekvalifikace a průměrné náklady na 1 rekvalifikovaného okres Příbram v letech 1997 -2007 Příloha č. 10: Graf rekvalifikací - okres Příbram v letech 1997 – 2007 Příloha č. 11: Částky životního minima v letech 1997 - 2007 Příloha č. 12: Obrázek středisek pro realizaci projektu Najdi si práci ve Středočeském kraji Příloha č. 13: Tabulka největších zaměstnavatelů v okrese Příbram k 31.12. 2007 Příloha č. 14: Tabulka stavu zaměstnanců podle velikosti podniku v okrese Příbram Příloha č. 15: Tabulka zahraničních subjektů a společností se zahraniční účastí v okrese Příbram Příloha č. 16: Dotazník určený pro zaměstnavatele na Příbramsku Příloha č. 17: Výdaje na APZ a PPZ – okres Příbram v letech 1998 - 2007
41
Příloha č. 1 Administrativní rozdělení okresu Příbram k 1.1. 2007
Zdroj: ČSÚ, Administrativní členění okresů, Příbram; dostupné z internetu: http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/administrativni_cleneni_okresu
42
Příloha č. 2 Okresy Středočeského kraje k 1.1. 2007
Zdroj: ČSÚ, Územní členění kraje na okresy; dostupné z internetu: http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/mapy_a_grafy_okresy
43
Příloha č. 3 Tabulka vývoje počtu obyvatel Příbramska v letech 1997 – 2007 Rok (k 31.12.) 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 (k 30.9.)
Počet obyvatel Σ 107 603 107 623 107 615 107 504 107 474 107 260 107 037 107 048 107 131 107 300 110 643
Muži Σ
Ženy Σ
Průměrný věk
53 094 53 018 52 939 52 873 52 889 52 718 52 502 52 495 52 574 52 643 54 293
54 509 54 605 54 676 54 631 54 585 54 542 54 535 54 553 54 557 54 657 56 350
37,6 38,0 38,3 38,6 38,8 39,2 39,4 39,7 39,9 40,2 40,2
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování.
Příloha č. 4 Organizační struktura úřadu práce Příbrami
Zdroj: MPSV, vlastní zpracování.
44
Příloha č. 5 Obrázek struktury internetových stránek Integrovaného systému typových pozic
Zdroj: MPSV
45
Příloha č. 6 Míra nezaměstnanosti v obcích okresu Příbram k 31.12. 2007
Zdroj: Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2007, oddělení trhu práce Příbram, únor 2007; dostupné z internetu: http://portal.mpsv.cz/sz/local/pb_info/statistiky/zstp_pb/pbokres1207_internet.pdf
46
Příloha č. 7 Délka nezaměstnanosti v okrese Příbram v letech 1999 - 2007 Rok
Délka nezaměstnanosti Do 3 měsíců
3–6
6-9
9 - 12
1 549 1 029 619 460 1999 1 422 885 452 309 2000 1 504 911 502 321 2001 1 490 1 018 544 325 2002 1 573 1 055 555 354 2003 1 781 952 482 343 2004 1 610 904 467 280 2005 1 426 698 357 289 2006 1 324 639 347 232 2007 Zdroj: ÚP Příbram, oddělení trhu práce, vlastní zpracování.
Nad 12 1 554 1 636 1 446 1 530 1 543 1 528 1 508 1 417 1 095
Příloha č. 8 Náklady na rekvalifikace – okres Příbram v letech 1997 - 2007 Rok
Náklady celkem
Průměrné náklady na osobu
Míra nezaměstnanosti %
1997
508 400
5 409
6,1
1998
1 276 645
6 938
8,6
1999
2 065 332
7 510
9,0
2000
2 291 997
8 070
8,3
2001
2 130 899
8 195
8,7
2002
1 439 108
7 614
8,5
2003
1 671 048
7 141
9,0
2004
2 135 141
7 213
8,6
2005
2 439 939
6 778
7,9
2006
2 003 568
6 815
7,0
2 088 093 7 405 2007 Zdroj: ÚP Příbram, oddělení poradenství, vlastní zpracování.
47
6,0
Příloha č. 9 Graf Náklady na rekvalifikace a průměrné náklady na 1 rekvalifikovaného, okres Příbram, 1997 - 2007 3 000 000
9 000 8 000
2 500 000 7 000 2 000 000
6 000
1 500 000 1 000 000
5 000
Náklady celkem
4 000
Průměrné náklady na osobu
3 000 2 000
500 000
1 000 0
19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07
0
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z tabulky v příloze č. 8.
Příloha č. 10: Graf rekvalifikací, okres Příbram, 1997 - 2007 400
90 79
80
350 300 250
55
61
70
57 59
60
61
59 53
60
54 47
200
50
30
100
20
50
10
0
0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z tabulky č. 4 (v textu).
48
Umístěno Neumístěno
40 150
Počet osob
Vyřazeno Úspěšnost (%)
Příloha č. 11 Částky životního minima v letech 1997 - 2007 Životní minimum Náklady k zajištění Náklady na domácnost Celkem výživy a ostatních základních osobních potřeb 2 020 1 020 3 040 1.7.1997 2 130 1 300 3 430 1.4.1998 2 190 1 580 3 770 1.4.2000 2 320 1 780 4 100 1.10.2001 2 360 1 940 4 300 1.1.2005 2 400 2 020 4 420 1.1.2006 3 126 1.1.2007 Zdroj: MPSV; dostupné z internetu: http://www.mpsv.cz/files/clanky/4467/vyvoj_1993-2006.pdf Účinnost od:
Příloha č. 12 Obrázek středisek pro realizaci projektu Najdi si práci ve Středočeském kraji
Zdroj: http://www.najdi-praci.cz/
49
Příloha č. 13 Tabulka největších zaměstnavatelů v okrese PB k 31.12. 2007
Zdroj: Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2007, oddělení trhu práce Příbram, únor 2007; dostupné z internetu: http://portal.mpsv.cz/sz/local/pb_info/statistiky/zstp_pb/pbokres1207_internet.pdf
Příloha č. 14 Tabulka stavu zaměstnanců podle velikosti podniku v okrese Příbram
Zdroj: Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2007, oddělení trhu práce Příbram, únor 2007; dostupné z internetu: http://portal.mpsv.cz/sz/local/pb_info/statistiky/zstp_pb/pbokres1207_internet.pdf
50
Příloha č. 15 Tabulka zahraničních subjektů (kód 7) a společností se zahraniční účastí(kód8)
Zdroj: Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2007, oddělení trhu práce Příbram, únor 2007; dostupné z internetu: http://portal.mpsv.cz/sz/local/pb_info/statistiky/zstp_pb/pbokres1207_internet.pdf
51
Příloha č. 16 Dotazník směrovaný zaměstnavatelům na Příbramsku
1) Kolik zaměstnanců v současné době zaměstnáváte?
2) Kolik zaměstnanců je místních a kolik dojíždí? Odkud většinou dojíždí?
3) Jaké jsou vaše požadavky na kvalifikaci zaměstnanců?
4) Jaký máte dle vašeho uvážení vliv na regionální trh práce? Spolupracujete s úřadem práce v Příbrami?
5) Realizujete školící a rekvalifikační programy pro své zaměstnance?
6) Vzděláváte své zaměstnance? Pokud ano, jakým způsobem? Pokud ne, proč tomu tak je?
7) Měl by stát spolufinancovat poskytování vzdělávání zaměstnanců zaměstnavatelem? Jak byste si podporu od státu představovali?
8) Zaměstnal byste nebo vytvořil pracovní místa pro dlouhodobě nezaměstnané? Pokud by odměnou byly státní bonusy (snížení daňové zátěže, příspěvky)?
9) Zaměstnala Vaše firma v posledním období (cca 2 let) osoby, které prošli rekvalifikací? Kolik jich bylo? Pracují u Vás nadále?
10) Měly by se snížit dávky státní sociální podpory, soc.pomoci a podpory v nezaměstnanosti za účelem zvýšení motivace k aktivnímu hledání zaměstnání?
11) Co považujete za hlavní důvod(y), že většina zaměstnavatelů nepřijímá čerstvé absolventy škol? Jaká je situace u Vás?
12) Stojíte za názorem, že by bylo a je dobré podporovat absolventy škol zaměstnavateli?
13) Co postrádáte u svých zaměstnanců? 52
14) Jak vycházíte vstříc uchazečkám o zaměstnání (zejména po mateřské dovolené)?
15) Co plánujete do budoucna v oblasti vzdělávání zaměstnanců či různých zaměstnaneckých výhod?
Příloha č. 17 Tabulka výdajů na APZ a PPZ – okres Příbram v letech 1998 – 2007 rok
Čerpání výdajů na Čerpání výdajů na APZ (tis. Kč) PPZ (tis. Kč)
Podíl finanční Podíl finanční prostředků prostředků vydaných na APZ vydaných na PPZ 1997 59 420 15,6 84,4 1998 10 994 68 394 20,7 79,3 1999 17 887 63 847 27,4 72,6 2000 24 039 61 767 30,4 69,6 2001 26 937 71 410 18,1 81,9 2002 15 730 80 852 19,7 80,3 2003 19 883 88 297 24,7 75,3 2004 28 928 80 149 22,5 77,5 2005 23 288 80 535 23,2 76,8 2006 24 324 82 035 17,4 82,6 2007 17 313 Zdroj: Ing. Hana Čechová: Výdaje jednotlivých úřadů práce na státní politiku zaměstnanosti, MPSV, 2006, vlastní výpočty; dostupné z internetu: https://portal.mpsv.cz/sz/stat/vydaje Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2007, oddělení trhu práce Příbram, únor 2007, str. 38; dostupné z internetu: http://portal.mpsv.cz/sz/local/pb_info/statistiky/zstp_pb/pbokres1207_internet.pdf
53
Seznam použité literatury Knižní zdroje: Brožová, D.: Kapitoly z ekonomie trhů práce, 1. vydání, Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze, nakladatelství Oeconomica, 2006, 173 str., ISBN 80-245-1120-7
Brožová, D.: Společenské souvislosti trhu práce, 1. vydání, Praha, Sociologické nakladatelství (Slon), 2003, 140 str., ISBN 80-86429-16-4
Burda, V. a kol.: Lidské zdroje v České republice 2003, Praha, Národní vzdělávací fond, 2003, 241 str., ISBN 80-86728-06-4
Holman, R.: Ekonomie, 3. vydání, Praha, C.H. Beck, 2002, 714 str., ISBN 80-7179-681-6
Holman, R.: Makroekonomie – středně pokročilý kurz, 1. vydání, Praha, C.H. Beck, 2004, 424 str., ISBN: 80-7179-764-2
Chlumský, J.: Ekonomická čítanka (Vnější ekonomické vztahy), 1. vydání, Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998, 251 str., ISBN 80-7079-154-3
Jírová, H.: Deformace na českém trhu práce, Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, Praha, 2002, 85 s., (studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky, 7/2002)
Jírová, H.: Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. 1999. 95 s. ISBN 80–7079–635–9.
Kotýnková, M., Němec, O.: Lidské zdroje na trhu práce, 1. vydání, Praha, Professional Publishing, 2003, 199 str., ISBN 80-86419-48-7
Krebs, V. a kolektiv: Sociální politika, 2. vydání, Praha, ASPI, 2002, 376 str., ISBN 80– 86395-33-2.
54
Samuelson, P. A, Nordhaus, W. D.: Ekonomie, 2.vydání, Praha, Svoboda, 1995, 1 011 str., ISBN 80-20504-94x
Deset let služeb pro občany v České republice : služby zaměstnanosti. Praha : Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, 2000
Uchazeč o zaměstnání – práva a povinnosti. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, 2002
On-line zdroje: Zákon č. 435/2004 Sb. ze dne 13.5. 2004, o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů; citace 5.5. 2008, dostupné z internetu: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/ Vyhláška 519/2004 Sb. o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců; citace 8.5. 2008, dostupné z internetu: http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/v_519_2004 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v ČR (v jednotlivých letech 1997 – 2007), MPSV; citace 2.5. 2008, dostupné z internetu: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice v roce 2001, MPSV; citace 7.5. 2008, dostupné z internetu: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2001/analyza_za_rok_2001_promitn ute_zmeny.pdf Beránková Kateřina: Aktivní politika zaměstnanosti se vyplácí, tisková zpráva, MPSV, Praha, 2004; citace 3.5. 2008, dostupné z internetu: http://www.mpsv.cz/files/clanky/269/110804c.pdf Čechová Hana: Výdaje na státní politiku zaměstnanosti, MPSV, 2007; citace 25.5. 2008, dostupné z internetu: https://portal.mpsv.cz/sz/stat/vydaje Elbona, a.s.: Náklady státu na jednoho nezaměstnaného (výzkumné studie), MPSV; citace 21.5. 2008, dostupné z internetu: https://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/vyzkumnestudie
55
Evropský sociální fond – Národní projekty, projekt Příprava na práci; dostupné z internetu: http://portal.mpsv.cz/sz/local/pb_info/esfpb/narodniprojekty Charakteristika okresu Příbram, ČSÚ; citace 9.5. 2008, dostupné z internetu: http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_pribram Operační program Rozvoj lidských zdrojů; citace 26.5. 2008, dostupné z internetu: http://www.esfcr.cz/files/clanky/101/ESF_OPRLZ.pdf Prchalová Dagmar, Vinš Petr: Ratingová analýza města Příbram, leden 2006; citace 9.5. 2008, dostupné z internetu: http://www.pribram-city.cz/index.php?vid=192&nad=000001000009 Projekt Najdi si práci ve Středočeském kraji; citace 27.5. 2008, dostupné z internetu: http://www.najdi-praci.cz/ Projekt Návrat do práce ve Středočeském kraji; citace 27.5. 2008, dostupné z internetu: http://www.ndpstc.cz/ Tisková zpráva u příležitosti završení národního projektu „Návrat do práce ve Středočeském kraji“, Praha, 27.3. 2008; citace 27.5. 2008, dostupné z internetu: http://www.ndpstc.cz/aktuality.html Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v České republice v letech 1993 – 2006, MPSV; citace 21.5. 2008, dostupné z internetu: http://www.mpsv.cz/files/clanky/4467/vyvoj_1993-2006.pdf Základní údaje o ÚP v Příbrami; citace 9.5. 2008, dostupné z internetu: http://portal.mpsv.cz/sz/local/pb_info Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2000, oddělení trhu práce Příbram, únor 2000; citace 14.5. 2008, dostupné z internetu: http://portal.mpsv.cz/sz/local/pb_info/statistiky/zstp_pb/pbanalyza2000b_internet.pdf Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2001, oddělení trhu práce Příbram, únor 2001; citace 14.5. 2008, dostupné z internetu: http://portal.mpsv.cz/sz/local/pb_info/statistiky/zstp_pb/pbanalyza2001b_internet.pdf Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2002, oddělení trhu práce Příbram, únor 2002; citace 14.5. 2008, dostupné z internetu: http://portal.mpsv.cz/sz/local/pb_info/statistiky/zstp_pb/pbanalyza2002b_internet.pdf Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2003, oddělení trhu práce Příbram, únor 2003; citace 14.5. 2008, dostupné z internetu: http://portal.mpsv.cz/sz/local/pb_info/statistiky/zstp_pb/pbanalyza2003b_internet.pdf 56
Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2004, oddělení trhu práce Příbram, únor 2004; citace 14.5. 2008, dostupné z internetu: http://portal.mpsv.cz/sz/local/pb_info/statistiky/zstp_pb/pbanalyza2004b_internet.pdf Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2005, oddělení trhu práce Příbram, únor 2005; citace 14.5. 2008, dostupné z internetu: http://portal.mpsv.cz/sz/local/pb_info/statistiky/zstp_pb/pbokres1205.pdf Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2006, oddělení trhu práce Příbram, únor 2006; citace 14.5. 2008, dostupné z internetu: http://portal.mpsv.cz/sz/local/pb_info/statistiky/zstp_pb/pbokres1206_internet.pdf Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2007, oddělení trhu práce Příbram, únor 2007; citace 9.5. 2008, dostupné z internetu: http://portal.mpsv.cz/sz/local/pb_info/statistiky/zstp_pb/pbokres1207_internet.pdf
http://www.mpsv.cz http://www.czso.cz/ http://www.vlada.cz http://www.mfcr.cz/ http://www.finance.cz/ http://www.esfcr.cz/ http://www.pribram-city.cz/ http://www.kr-stredocesky.cz http://www.istp.cz/charlie/expert2/act/index.act http://www.halex.cz/ocelove_konstrukce/o_spolecnosti.php http://www.bobcat.cz/ http://www.infobozp.cz/
57
Seznam tabulek a grafů v textu Tabulky: Tabulka č. 1: Vývoj výdajů na APZ v celé ČR v letech 1997 – 2007, str. 11 Tabulka č. 2: Vývoj na trhu práce – okres Příbram v letech 1999 – 2007, str. 19 Tabulka č. 3: Nezaměstnanost podle věku a dosaženého vzdělání – okres Příbram v letech 1997 – 2007, str. 21 Tabulka č. 4: Celková účinnost rekvalifikací – okres Příbram v letech 1997 – 2007, str. 27 Tabulka č. 5: Průměrné náklady na 1 umístěného do zaměstnání v okrese Příbram v letech 1997 – 2007, str. 29 Tabulka č. 6: Účinnost projektu Návrat do práce - okres Příbram podle jednotlivých běhů, str. 32 Tabulka č. 7: Porovnání realizace projektu Návrat do práce - okres Příbram a Středočeský kraj, str. 32 Tabulka č. 8: Porovnání realizace projektu Příprava na práci – okres Příbram a Středočeský kraj, str. 33
Grafy: Graf č. 1: Umístění uchazeči v rekvalifikačních kurzech, okres Příbram, 1997 – 2007, str. 25 Graf č. 2: Náklady na rekvalifikace, okres Příbram, 1997 -2007, str. 25
58
