MEZINÁRODNÍ HUMANITÁRNÍ POMOC A EFEKTIVNOST CHARITATIVNÍCH SBÍREK NA HAITI

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Administration Publique (Veřejná správa)

MEZINÁRODNÍ HUMANITÁRNÍ POMOC A EFEKTIVNOST CHARITATIVNÍCH SBÍREK NA HAITI International Humanitarian aid: The effectiveness of charitable giving for Haiti Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: doc. Mgr. Jiří ŠPALEK, Ph.D.

Autor: Kristina OSTRČILOVÁ

Brno, 2012

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2011/2012

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro:

OSTRČILOVÁ Kristina

Obor:

Administration publique (Veřejná správa)

Název tématu:

MEZINÁRODNÍ HUMANITÁRNÍ POMOC A EFEKTIVNOST CHARITATIVNÍCH SBÍREK NA HAITI International Humanitarian aid: The effectiveness of charitable giving for Haiti

Zásady pro vypracování Cíl práce: Diplomová práce se zaměří na metody mezinárodní humanitární pomoci. Cílem je posoudit proces získávání prostředků ze soukromých zdrojů v případě humanitální karastrofy a na příkladu krize na haiti vyhodnotit efektivnost různých typů charitativních sbírek. Postup práce a použité metody: 1) Mezinárodní humanitární pomoc a její specifika 2) Postupy při získávání finančních zdrojů 3) Organizace a přerozdělování finančních prostředků 4) Faktory ovlivňující efektivnost charitativních sbírek na Haiti

Rozsah grafických prací: Rozsah grafických prací:

dle pokynů vedoucího práce dle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh:

60 – 80 stran

Seznam odborné literatury:

Experiments investigating fundraising and charitable contributors. Edited by R. Mark Isaac Douglas D. Davis. 1st ed. Amsterdam : Elsevier, 2006. xii, 246 s. ISBN 0-7623-1301-3. Škarabelová, Simona. Fundraising - získávání finančních prostředků. druhé aktualizované. Praha : Ekopress, s.r.o., 2007. 7 s. ISBN 9788086929255. Flanagan, Joan. Successful fundraising: a complete handbook for volunteers and professionals. 2. vyd. : McGraw-Hill Professional, 2000. 325 s. ISBN 0-8092-3846-2. Adelman, Carol C. The Privatization of Foreign Aid: Reassessing National Largesse. Foreign Affairs, 82, 6, od s. 9-14, 6 s. 2003.

Vedoucí diplomové práce:

doc. Mgr. Jiří Špalek, Ph.D.

Datum zadání diplomové práce:

4. 3. 2011

Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry V Brně 4. 3. 2011

………………………………………… děkan

J m éno a pří j m ení aut ora:

Kristina Ostrčilová

Náz ev di pl om ové práce:

Mezinárodní humanitární charitativních sbírek na Haiti

Náz ev prác e v an gl i čt i ně:

International Humanitarian aid: The effectiveness of charitable giving for Haiti

Kat edra:

veřejné ekonomie

Vedoucí di pl om ové práce:

doc. Mgr. Jiří Špalek, Ph.D.

R ok obhaj ob y:

2013

pomoc

a

efektivnost

Anotace Předmětem diplomové práce Mezinárodní humanitární pomoc a efektivnost charitativních sbírek na Haiti je identifikovat metody fundraisingu a zhodnotit postoj Čechů k dárcovství. Diplomová práce se zaměřuje na způsoby přispívání prostřednictvím veřejných sbírek dané zákonným ustanovením a zkoumá jejich efektivnost na základě provedené analýzy humanitární sbírky pro Haiti. První část pojednává o filantropii a o různých možnostech získávání finančních prostředků v České republice. Druhá část nabízí přehled legislativy o veřejných sbírkách a dotýká se hlavních změn poslední novelizace v roce 2012. Třetí část je věnována formám humanitární pomoci a důvodům, které vedou k její realizaci. Praktická část uvádí výsledky analýzy humanitární sbírky vzhledem k výši výtěžku každé konkrétní formy přispění a určuje skupiny přispívajících dárců.

Annotation The subject of this thesis “International Humanitarian aid: The effectiveness of charitable giving for Haiti” is to identify methods of fundraising and to assess the attitude of Czechs to donating. This thesis focuses on ways of contribution through public donations given by the legal provisions and investigates their efficiency based on the analysis of humanitarian collections for Haiti. The first part discusses philanthropy and the different possibilities of obtaining funds in the Czech Republic. The second section provides an overview of legislation on public collections and addresses the major changes by the last amendment in 2012. The third part is devoted to forms of humanitarian assistance and the reasons that lead to its realization. The practical part presents the results of the analysis of humanitarian collections with regard to the amount of the proceeds of each specific forms of contribution and specifies groups of contributing donors.

Klíčová slova Veřejná sbírka, fundraising, dárce, způsoby přispívání, DMS, mezinárodní humanitární pomoc, ADRA, Haiti, analýza, výtěžek.

Keywords Public collection, fundraising, donor, ways of contributing, DMS, international humanitarian aid, ADRA, Haiti, analysis, proceeds.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Mezinárodní humanitární pomoc a efektivnost charitativních

sbírek

na

Haiti

vypracovala

samostatně

pod

vedením

doc. Mgr. Jiřího Špalka, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 14. prosince 2012 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. Mgr. Jiřímu Špalkovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji Arcidiecézní charitě Olomouc a občanskému sdružení ADRA za vstřícnou spolupráci a poskytnutí mnoha dokumentů z vnitřních zdrojů organizace.

Obsah ÚVOD ................................................................................................................................................................... 13 1

FILANTROPIE A FUNDRAISING V ČESKÉ REPUBLICE ............................................................... 15 1.1 FILANTROPIE ............................................................................................................................................ 15 1.1.1 Proč (ne)být štědrý? ....................................................................................................................... 15 1.1.2

Dárcovství Čechů v širším kontextu ............................................................................................... 16

1.2 FUNDRAISING ........................................................................................................................................... 18 1.2.1 Subjekty spojené s fundraisingem .................................................................................................. 18

2

1.2.2

Způsoby fundraisingu ..................................................................................................................... 21

1.2.3

Formy online fundraisingu v českém prostředí .............................................................................. 24

PRÁVNÍ RÁMEC VEŘEJNÝCH SBÍREK V ČR .................................................................................. 28 2.1 STRUČNÝ VÝVOJ LEGISLATIVY A JEJÍ POSLEDNÍ NOVELIZACE .................................................................. 28 2.2 VYMEZENÍ POJMU VEŘEJNÉ SBÍRKY A JEJÍ PLATNÁ DEFINICE .................................................................... 29 2.3 SUBJEKTY OPRAVŇUJÍCÍ KONAT VEŘEJNOU SBÍRKU ................................................................................. 30 2.4 ZJEDNODUŠENÍ NASTAVENÝCH PRAVIDEL DLE PLATNÉ PRÁVNÍ NORMY................................................... 30 2.4.1 Zahájení veřejné sbírky .................................................................................................................. 30 2.4.2 2.5 2.6 2.7 2.8

3

Délka konání veřejné sbírky a možnosti ukončení ......................................................................... 31

FORMY KONÁNÍ VEŘEJNÝCH SBÍREK DLE ZÁKONNÉHO USTANOVENÍ........................................................ 33 POVINNÉ EVIDOVÁNÍ VEŘEJNÝCH SBÍREK ................................................................................................ 38 VÝTĚŽEK VEŘEJNÉ SBÍRKY ....................................................................................................................... 38 KONTROLA VEŘEJNÉ SBÍRKY A PŘÍKLADY NĚKTERÝCH SANKCÍ ............................................................... 39

MEZINÁRODNÍ HUMANITÁRNÍ POMOC V ČR............................................................................... 41 3.1 DEFINICE HUMANITÁRNÍ POMOCI ............................................................................................................. 41 3.2 FORMY (NÁSTROJE) HUMANITÁRNÍ POMOCI: ............................................................................................ 42 3.2.1 1.2.1 Stručná charakteristika finanční, materiální a expertní pomoci ........................................... 42 3.3 ZÁSADY A PRAVIDLA HUMANITÁRNÍ POMOCI ........................................................................................... 43 3.4 DŮVODY VEDOUCÍ K HUMANITÁRNÍ ČINNOSTI ......................................................................................... 44 3.5 ŘÍZENÍ POMOCI – PRŮBĚH HUMANITÁRNÍCH PROJEKTŮ V PRAXI............................................................... 46 3.5.1 Součinnost ve financování mezinárodní humanitární pomoci mezi veřejnou správou a neziskovým sektorem v ČR .............................................................................................................................................. 46 3.5.2

4

Koordinace humanitárních týmů v zasažené oblasti ...................................................................... 47

ANALÝZA VEŘEJNÉ SBÍRKY PRO HAITI V OBDOBÍ 2010-2011 ................................................. 49 4.1 HAITI ........................................................................................................................................................ 49 4.1.1 Stručná charakteristika země ......................................................................................................... 49 4.1.2

Sužující ekonomická situace na Haiti ............................................................................................ 50

4.1.3

Další příčiny chudoby .................................................................................................................... 52

4.2 TŘI NEJVĚTŠÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE KONAJÍCÍ SBÍRKU ....................................... 53 4.2.1 Charita Česká republika ................................................................................................................ 54 4.2.2

Člověk v tísni, o.p.s. ....................................................................................................................... 54

4.2.3

ADRA o. s. ...................................................................................................................................... 55

4.3 METODY A ZDROJE ZÍSKÁVÁNÍ PODKLADŮ K ANALÝZE ............................................................................ 55 4.4 VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ ....................................................................................................................... 55 4.4.1 Srovnání výše příspěvků na bankovním účtu organizací ADRA, ACHO a ČvT ............................. 56

4.4.2

Formy provádění veřejné sbírky pro Haiti a srovnání výtěžku dle způsobu přispění u neziskových

organizací ADRA a ACHO .......................................................................................................................... 58 4.4.3

Srovnání DMS ............................................................................................................................... 60

4.4.4

Analýza bankovního účtu ADRA dle skupin dárců ........................................................................ 63

4.4.5

Náklady spojené s konáním sbírky ................................................................................................. 66

ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 67 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENŮ ................................................................... 71 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A SCHÉMAT ................................................................................................ 76 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................................................ 77 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................................. 78

ÚVOD Mezinárodní humanitární pomoc je neodmyslitelnou součástí dnešního světového dění. Přestože se nejen na evropské půdě v posledních desetiletích dostávají do popředí spíše hodnoty materiální, v mnoha lidech stále zůstává pocit sounáležitosti a vědomí potřebnosti podporovat druhé. V dnešní době není největší překážkou dokonce ani fakt, že se nacházejí třeba na druhé polokouli světa. Humanitární pomoc je v České republice pojmem, který nás v současnosti neustále obklopuje, i když jej cíleně nevyhledáváme. Otázkou je, v jaké míře si potřebnosti pomáhat jiným lidé všímají a jaká je jejich reakce na danou problematiku. Jednou z možných odpovědí bývá projevení solidarity formou různých způsobů dárcovství. Pokud bychom se rozhodli zaměřit svou pomoc do zahraničí, lze předpokládat, že poskytnutí finanční pomoci se jeví jako nejefektivnější. Na mezinárodní humanitární pomoci se podílí bezpočet uznávaných mezinárodních společenství, neziskových organizací, ale i samotných států. Příčiny humanitární pomoci jsou různorodé. Abychom se blíže seznámili s průběhem a následnou evaluací veřejné sbírky, budeme se v této diplomové práci zabývat přírodní katastrofou, která byla zapříčiněna zemětřesením na Haiti na začátku roku 2010. Rozsah vzniklých škod byl tak obrovský, že na zmírnění důsledků katastrofy byla nezbytná okamžitá pomoc zvenčí. Cílem práce bude zjistit, jakými způsoby lidé mohou přispívat na činnost veřejně prospěšných organizací, jak s tuzemskou, tak i se zahraniční působností. Existuje způsob, který je veřejností dlouhodobě upřednostňován? Jaké jsou faktory, které řadí veřejnou sbírku na pomoc Haiti mezi ty nejúspěšnější v letech 2010-2011? Nejdříve pojednáme o důležitosti dárcovství a mnohých způsobech fundraisingu, které se neziskovým organizacím v dnešní době nabízejí. V druhé části představíme administrativní proces vyhlašování veřejných sbírek, jeho pravidla a nezbytné povinnosti právnické osoby až po samotné ukončení veřejné sbírky. Poté se budeme zajímat o humanitární pomoc a krátce uvedeme její členění. V poslední části navážeme na situaci na Haiti, upřesníme specifika humanitární pomoci na ostrově a objasníme nezbytnost dlouhodobé přítomnosti humanitárních organizací. Budeme se věnovat třem nejznámějším českým neziskovým organizacím působících na Haiti (jsou jimi ADRA, Člověk v tísni a Charita Česká republika). Vyhodnotíme jejich metody získávání finančních prostředků v rámci konkrétní veřejné

13

sbírky. Na závěr provedeme analýzu číselných údajů a porovnáme výši získaných finančních prostředků, pocházejících ze soukromých i veřejných zdrojů. Téma diplomové práce bylo vybráno z důvodu většího zájmu autorky o neziskový sektor a zvláště o pomoc poskytovanou zahraničním zemím. Ačkoliv na Haiti dosud nebyla, s touto zemí se poprvé blíže setkala již na gymnáziu. Autorka se dlouhodobě snaží pomáhat svými jazykovými znalostmi v rámci projektu Adopce na dálku.

14

1 FILANTROPIE A FUNDRAISING V ČESKÉ REPUBLICE Z ekonomického pohledu řadíme problematiku filantropie a fundraisingu do netržního sektoru. V užším pojetí poté hovoříme o nevládním sektoru (sektor nevládních neziskových organizací), jehož cílem není dosahování zisku, ale užitku pro společnost. Implementace pomoci, díky neziskovým organizacím, je realizována pomocí finančních zdrojů: od velkých mezinárodních společenství, příspěvků vládních struktur zemí, odkud neziskové organizace pocházejí, až po soukromé zdroje jednotlivých občanů. A právě na otázky o dárcovství a získávání finanční pomoci odpoví následující řádky.

1.1 Filantropie Filantropie neboli „podpora a realizace myšlenek dárcovství a dobrovolnictví“1 pochází z tradice, která se postupně rozšiřovala v USA. Vychází z řeckého slova „philein“ (milovat) a „antrophos“ (člověk). Lépe uchopitelnou definici nám nabízí Hloušek, Hloušková2. Dle názoru autorů je filantropie také vědomá podpora „třetích osob (jednotlivců, skupin, organizací) za účelem dosažení vyšší kvality života jednotlivce a společnosti.“ Podle autorčina názoru je tento typ chování úzce spojen s emočním charakterem darující osoby. Filantropii můžeme chápat jako jakýsi první krok, kterým je vyjadřována „nabídka“ dárců. Mějme tímto na mysli zájem a ochotu dárců pomoci potřebným. 1.1.1 Proč (ne)být štědrý? Jak praví rčení „pomáhat je lidské“, ovšem pokud má pomoc pramenit z naší peněženky, ochota přispět se může rychle vytratit. I přesto se za nejrozšířenější obecně považuje dárcovství finanční. Můžeme se na ně dívat ze dvou úhlů pohledu. Společnost se nás snaží vychovávat k „finančnímu uvědomování“ a finanční zdrženlivosti. Některé jedince může tento „názorový systém“ natolik ovlivňovat, že postoj k filantropii budou vnímat dosti odmítavě, a to z důvodu zakořeněného strachu o své peníze bez jednoznačné protihodnoty. Protihodnotu nelze přímo očekávat ani vyžadovat. Je jí pouze důvěra v neziskovou organizaci a pocit, že peníze budou vynaloženy správně. Zároveň je třeba si uvědomit, že tuto skutečnost nelze zcela zobecnit na celou populaci. Problém naopak může nastat i na straně žadatele o finanční obnos (fundraisera), který nejedná na své pozici dostatečně asertivně, spíše se přiklání k pasivnímu jednání. Mimo to je třeba také uznat, že někdy negativní reakce dárců je 1 2

BAČUVČÍK, R. 2011, s. 168. HLOUŠEK, J., HLOUŠKOVÁ, Z. 2011, s. 9.

15

vhodnou a opodstatněnou, cítí-li se nejisti důvěryhodností žadatele. Najdou se ale i tací, kteří k dárcovství mají velice blízko a pravidelné přispívání patří k jejich životu. V souvislosti s humanitární pomocí existuje i dárcovství materiální, které nebývá příliš časté, protože samotné uskladnění materiálu a jeho převoz do vzdálených oblastí je nákladnou záležitostí. Neziskové organizace vždy rády uvítají, pokud se rozhodneme přispět naším volným časem a staneme se dobrovolníky. Tento způsob je označován jako dárcovství časové. V knize Šobáňové (a nejen v této knize) se častěji objevuje výraz „přesvědčovat“. Autorka nevnímá použití tohoto slova za nejvhodnější. Je pravdou, že filantropie se netýká pouze sféry nepodnikatelské a k určitým přesvědčovacím negociacím v praxi dochází. Toto pojetí bychom neměli přímo aplikovat v kontextu s neziskovými organizacemi, protože přesvědčování vede zejména k uspokojení

jedné z

komunikujících stran.

Přesvědčování

slouží

spíše

k jednorázovému přispění dárce a může pak odradit i případné dárce budoucí. Pokud bychom se činnostmi fundraisera měli sami zabývat, klíčovým aspektem by byla schopnost „naladit dárce na problémy druhých“. V oblasti neziskového sektoru se důvěryhodnost a transparentnost nesporně řadí k nejčastěji skloňovaným termínům. Vypovídají o určitém stupni efektivnosti vynakládání získaných darů (zvláště finančních). Například publikování výročních zpráv může být jednou z mnohých možností objasnění svých aktivit. O tom svědčí uveřejňování výročních zpráv i některými právnickými osobami, kterým tuto povinnost zákon výslovně neukládá. Jedná se například o občanská sdružení (ADRA o. s., Světlo pro svět a další). Sestavování výročních zpráv ale není z hlediska informovanosti veřejnosti dostačující. Důvěryhodnost u dárců (v marketingovém pojetí cílových skupin) si neziskové organizace musí budovat po období celého roku. Za tímto účelem využívají ke zprostředkování aktuálních informací řadu nejrůznějších médií.3 1.1.2

Dárcovství Čechů v širším kontextu

Následující řádky blíže objasní postoj Čechů a jejich vztah k principu filantropie. Podle Šobáňové4 je v České republice „chápání smyslu činnosti nevýdělečných organizací širokou veřejností (…) na samém počátku.“ Tuto afirmaci můžeme doplnit o výrok Bačuvčíka5, který tvrdí, že „česká společnost není natolik kolektivistická a netíhne ke komunitní a spolkové tradici“. Výše zmíněné názory můžeme považovat za opodstatněné, jelikož i z údajů

3

HLOUŠEK, J., HLOUŠKOVÁ, Z. 2011, s. 95. ŠOBÁŇOVÁ, P. 2010, s. 11. 5 BAČUVČÍK, R. 2011, s. 209. 4

16

získaných v rámci mezinárodního průzkumu k tématu dárcovství, realizovaného společností Gfk Czech6 vyplývá, že Češi patří k jednomu z nejméně štědrých národů Evropy7. Z pohledu autorky na problematiku dárcovství si v našich zeměpisných šířkách budeme ještě nějakou dobu klást otázky po příčinách menší štědrosti dárců. Z počtu dotazovaných Čechů by mělo dle průzkumu častěji přispívat necelých 20 %. Tento výsledek ovšem nekopíruje situaci okolních zemí. Ukazuje se, že ve střední Evropě podporuje charitativní účely 36 % obyvatel. Dva nejčastěji se vyskytující důvody, které vysvětlují, proč Češi finanční dar nedávají, je jejich špatná ekonomická situace nebo nezájem o dobročinné aktivity. Jinak je tomu u velkých katastrof, při kterých Češi projevují svou solidaritu a jsou naopak ochotni poskytnout určitou částku ve velmi krátkém čase. Jiří Svoboda8, ředitel pro obchod a marketing Gfk Czech blíže upřesňuje: „Pomoc při katastrofách, pomoc dětem a humanitární programy pro chudé jsou oblasti, které Češi podporují nejvíce.“ (resp. z 50 %, 41 %, 39 %). Katastrofy dokáží Čechy ovlivnit v takové míře, že se ve zmíněném výzkumu dostali na první pozici v rámci Evropy (do průzkumu bylo zahrnuto 13 evropských zemí). Evropský průměr pro tuto kategorii dosahuje 20 %. Za zajímavost můžeme považovat fakt, že nejméně podporovanými skupinami jsou oblasti sportu a vzdělávání (necelá 2 %), přestože se jedná o oblasti, ve kterých Češi dokáží celosvětově vyniknout. Vysvětlení není jednoznačné. Příčinou může být obecný názor lidí, kteří považují sport, vzdělávání, ale i kulturu za čistě veřejné politiky, které by měly být financovány z veřejných zdrojů. Druhým aspektem, který se nabízí, je nedostatečná propagace. Tímto je vliv externího prostředí na jednotlivce výrazně omezen, což se odráží na uvedené nízké podpoře. Neziskové organizace se postupem času snaží změnit přístup Čechů k dárcovství, například zaváděním různých projektů na podporu pravidelného dárcovství. Pravidelným dárcům jsou průběžně zasílány informace o využívání poskytnutých darů, komentuje Dagmar Goldmannová9, vedoucí oddělení zahraničních projektů v neziskové organizaci ADRA. Snaha udržet kontakt s dárcem a na základě toho zvyšovat důvěryhodnost dané organizace je důležitým aspektem její činnosti. Z tohoto důvodu většina neziskových organizací zveřejňuje průběh realizace jejich projektů. Nicméně jak vyplývá z průzkumu10 organizace ADRA,

6

Gfk Czech. Tisková zpráva Vztah Čechů k charitě není v mezinárodním srovnání nijak vřelý [online]. 21. 6. 2011 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z WWW: . 7 Průzkum 14 zemí: Belgie, Německo, Francie, Velká Británie, Itálie, Nizozemí, Portugalsko, Švédsko, Španělsko, Polsko, Rumunsko, Česká republika, Maďarsko, USA; vzorek respondentů: 13 950 osob nad 15 let. 8 Gfk Czech. Tisková zpráva Vztah Čechů k charitě není v mezinárodním srovnání nijak vřelý. 9 Goldmannová, D. ADRA, vedoucí oddělení zahraničních projektů, rozhovor, Praha, listopad 2012. 10 Průzkum uskutečněný společností STEM/MARK, 1088 respondentů, duben 2012.

17

„pouze třetina z těch, kteří na charitu přispívají, dále zjišťují, jak bylo s darem naloženo. Jako nejčastější způsoby kontroly využití daru dárci uvádí sledování informací v masmédiích či na webových stránkách organizace“.11 Dle autorčina názoru uvedený výsledek věrohodně reflektuje dnešní postoj společnosti k problematice dárcovství. Otázkou však zůstává, do jaké míry, vlivem různých kampaní12, vzroste motivace potenciálních dárců, kteří se blíže začnou o smyslu dárcovství zajímat.

1.2 Fundraising Stále častěji se v médiích dočítáme o volných pracovních pozicích pro „fundraisera“. Jedná se o osobu, která se zabývá fundraisingem, zjednodušeně řečeno, získáváním finančních prostředků na činnost organizace. Čeština si pro tento pojem nenalezla jazykový ekvivalent. Fundraising bychom mohli pojmout i jako „aktivní poptávku po pomoci“ s cílem oslovit a získat nové dárce. Předmětem fundraisingu není zdaleka pouze nalézání finančních zdrojů. Souvisí také s dary hmotnými, lidskou prací, jménem, značkou či poskytnutím prostor a zázemí.13 Nejčastěji je fundraising spojován s neziskovým sektorem, ale jak uvádí Šobáňová14, získané peníze mohou být využity i na „činnost organizace [ze soukromého sektoru] nebo jednotlivce.“ Z fundraisingových aktivit nejsou vyloučeny ani obce či kraje, které mohou tímto způsobem spravovat svá veřejná zařízení. V knize Šobáňové můžeme nalézt

zajímavé srovnání fundraisingu s marketingem

neziskových organizací. Iniciátorem této myšlenky byl Finlay Craig. Odlišnost, která vyplývá z uvedené komparace s marketingem, je to, že hodnota daru poskytnutého neziskové organizaci se skoro nikdy nevyrovná hodnotě protislužby. Uplatňování protislužby se většinou týká firem a jiných veřejných institucí. U jednotlivců vyžadování určité protislužby není ani zvykem, protože lidé spíše přispívají v momentě jejich spontánního rozhodnutí a nejedná se o pravidelné podporování.15 1.2.1

Subjekty spojené s fundraisingem

Tato kapitola ukazuje, jak široké působiště fundraising může mít. Záleží jen na každém subjektu, jakým způsobem se k tomuto prostředí postaví a využije jeho možností. 11

ADRA. Tisková zpráva Charitativním projektům chybí pravidelná podpora, Češi přispívají hlavně v případě nouze [online]. 2. 10. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z WWW: . 12 Například „Mince denně“ (ADRA), „Skutečná pomoc“ (Člověk v tísni). 13 BAČUVČÍK, R. 2011, s. 108. 14 ŠOBÁŇOVÁ, P. 2010, s. 7. 15 Tamtéž, s. 22.

18

a) Podnikatelský sektor V posledních letech se čím dál více rozšiřuje tzv. firemní dárcovství. Opět se dostáváme do úzkého vztahu dárcovství – fundraising, tentokrát v podnikatelském sektoru. Efektivní fundraising závisí na mnoha faktorech. Škarabelová16 uvádí některé z nich: „…aby váš fundraising byl úspěšný, musíte vycházet z toho, co si myslí dárce, jaké je jeho přesvědčení, zájmy, názory, co má a nemá rád“. Tato analýza strany dárců je podle mě typická právě pro oblast firemního dárcovství. Nelze se domnívat, že by bylo v silách neziskových organizací zjišťování zmíněných údajů ve skupině individuálních dárců. Firemní dárcovství může být jedním z bodů firemní kultury podniku a podle mého názoru jsou tyto aktivity také podmíněny osobními charakteristikami pracovníků dané společnosti. Samozřejmě v tomto případě nemůžeme vyloučit ani motiv ekonomický (kupříkladu snížení daňové zátěže) či získání jiného druhu profitu, který by nebyl plně založen na altruistickém chování.17 b) Různé formy neziskových organizací Důležitost pozice fundraisera se v neziskových organizacích postupem času zvyšuje. V některých organizacích dnes může zastávat i jednu z klíčových funkcí. V souvislosti s fundraisingem tudíž nelze roli neziskových organizací opomenout. V České republice existují různé formy nevládních neziskových organizací (NNO). Údaje o počtu registrovaných právních forem NNO vyplývající z Evidence nevládních neziskových organizací (E NNO)18, kterou zajišťuje Ministerstvo vnitra, jsou znázorněny v grafu č. 1 na straně 20. Je třeba upozornit na fakt, že registrace do E NNO není povinná, proto lze počítat s jistou odchylkou mezi počtem registrovaných NNO v evidenci a počtem existujících NNO. Z vyjádření Jiřího Tvrdíka19 z odboru projektů eGovernmentu při Ministerstvu vnitra vyplývá, že většina ze současných NNO je do evidence zaregistrována, a to z důvodu získání větší transparentnosti jejich působení v neziskovém sektoru. Pro ilustraci tedy můžeme považovat tento zdroj za dostačující. V rámci uvedené evidence je z hlediska právnické osoby občanské sdružení (o.s.) nejčastější formou neziskové organizace, které tvoří 73 % všech registrovaných NNO. Dále můžeme jmenovat například obecně prospěšnou společnost (o.p.s.), která dle grafického vyjádření je druhou nejčastější formou. Za zmínku stojí i zastoupení registrovaných církví a jiných náboženských společností, jejichž počet není

16

ŠKARABELOVÁ, S. 2007, s. 119. BAČUVČÍK, R. 2011, s. 113. 18 Tvrdík, J. Ministerstvo vnitra České republiky, Evidence NNO, Zpráva o provozu veřejně přístupné databáze, elektronická pošta, listopad 2012. 19 Tvrdík, J. Ministerstvo vnitra ČR, oddělení provozu projektů eGovernment, telefonický rozhovor, listopad 2012. 17

19

výrazně odlišný od počtu obecně prospěšných společností. Různé právní formy NNO zobrazené v grafu se od sebe odlišují způsobem založení, daňovou zátěží a mimo jiné i mírou transparentnosti jejich hospodaření.

počet NNO

Graf č. 1: Počet NNO v Evidenci neziskových organizací

2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

Registrované NNO tříděné podle kritéria: právní forma NNO (ke dni 14.10.2012)

1870

268 214 14 Občanské Obecně Církevní Mezinárodní sdružení prospěšná organizace organizace společnost a sdružení

41

30

Nadace

Nadační fond

73

47

Organizační Zájmové jednotka sdružení sdružení právnických osob

Zdroj: Zpráva o provozu veřejně přístupné databáze, E NNO, elektronická pošta, listopad 2012

Avšak od 1. ledna 2014 dojde ke změnám. Je to dáno schválením nového Občanského zákoníku20, který zakládá nové právní formy pro NNO: spolky, fundace, ústavy a sociální družstva. Občanská sdružení budou zrušena a nahrazena spolky, zato obecně prospěšné společnosti založené do 31. prosince 2013 budou moci být nadále zachovány. Naproti tomu vznik o.p.s. po tomto datu již nebude možný. Církevních právnických osob se nově schválený Občanský zákoník netýká. Ať už se ale jedná o jakoukoli z výše uvedených forem, cílem každé organizace je rozšiřovat portfolio dárců a zpětnou vazbou je pravidelně informovat o nakládání s dary. Je-li pravidlem ziskového sektoru vynaložení více úsilí k získání nového zákazníka, než si udržet toho stávajícího, pak pro sektor nezikový platí, že je těžší najít nového dárce, než pečovat o dárce pravidelného. c) Nadace a nadační fondy Dalším subjektem, který se může podílet na finanční pomoci neziskovým organizacím, jsou nadace a nadační fondy, které fungují z velké části pod záštitou známých osobností (jen

20

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který ruší zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a dále novelizuje zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech. Sbírka zákonů ČR, částka 33 [online]. [cit. 2012-11-12]. Dostupné z WWW: .

20

namátkou uveďme Nadaci Terezy Maxové, Nadace Naše dítě nebo Výbor dobré vůle – nadace Olgy Havlové). Dle nového Občanského zákoníku budou nadace a nadační fondy nadále součástí neziskového sektoru. Došlo pouze k pozměnění jejich zákonné úpravy. d) Veřejná správa V některých publikacích, zaměřujících se na fundraising, nebývá uváděna veřejná správa (ať už se jedná o státní správu nebo samosprávu), jako jedna z finančních příležitostí. Faktem je, že se veřejné rozpočty snaží vyhovět žádosti o finanční pomoc neziskovým organizacím. Jakoby tedy byly chápány jako pomoc samozřejmá. V dnešní době tomu bývá ale čím dál častěji naopak. Z důvodu rozrůstající se konkurence v neziskovém sektoru a zároveň nedostatkem peněz ve státním rozpočtu, který dopadá i na tuto oblast ekonomiky, je nezbytné, aby neziskové organizace k přidělení možné dotace vytvořily kvalitní projekt. Jelikož o finančním příspěvku (v tomto kontextu hovoříme o dotaci) je rozhodnuto čiště na politické půdě.21 Co se týká poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu na humanitární pomoc do zahraničí, tento úkol přísluší ministrovi zahraničních věcí nebo vládě. Ministr zahraničních věcí má kompetence pouze v rozhodování o jednorázové humanitární pomoci, která nepřesahuje 5 mil. Kč22. Pokud je finanční podpora spojena s vyšší částkou, toto rozhodnutí náleží vládě. Finanční příspěvek je poskytnut ze státního rozpočtu kapitoly „Všeobecná pokladní správa“, ale za mimořádné situace se může čerpat také z vládní rozpočtové rezervy. e) Jednotlivci – forma individuálního dárcovství V některých případech je užíváno i pod pojmem veřejnost. Právě na individuální dárcovství je část diplomové práce zaměřena. Postoj individuálních dárců k veřejným sbírkám blíže popíšeme v poslední kapitole, která se týká reakce veřejnosti na humanitární veřejnou sbírku. 1.2.2 Způsoby fundraisingu Různí autoři23 uvádějí odlišná členění metod, prostřednictvím kterých lze fundraising provádět. Autorka vytvořila jejich následujících přehled.

21

BAČUVČÍK, R. 2011, s. 127. Vláda ČR. Usnesení vlády České republiky č. 302 o Zásadách zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu České republiky do Evropské unie [online]. 31. 3. 2004 [cit. 2012-02-27]. Dostupné z WWW: . 23 ŠKARABELOVÁ, S. (2007), ŠOBÁŇOVÁ, P. (2010), REKTOŘÍK, J. (2010), BAČUVČÍK, R. (2011). 22

21

1)

Veřejná sbírka

Z dostupné literatury vybraní autoři řadí veřejnou sbírku na přední místa jimi uvedeného výčtu. Důvodem může být všeobecná známost a oblíbenost pořádání veřejných sbírek zejména neziskovými organizacemi. Konkrétní způsoby konání sbírky jsou blíže specifikovány v kapitole 2.5, věnované právní úpravě veřejných sbírek. 2)

Benefiční akce

Prioritou benefičních akcí je zaujmout veřejnost atraktivně koncipovaným programem. V České republice se obvykle tyto akce těší velkému zájmu veřejnosti a s ním i nezanedbatelnému množství zaslaných příspěvků. Benefiční akce může být ze zákona součástí i veřejné sbírky, proto ji připomeneme a podrobněji rozvedeme v následující kapitole. 3)

Direct mail

Další možností, která se nabízí, je marketingový nástroj direct mail. Tento nástroj umožňuje plošně oslovovat jak skupiny dárců ze soukromého, tak i z veřejného sektoru. Jedná se o formální žádost o příspěvek formou dopisu (v dnešní době se spíše využívá elektronická pošta). 4)

Osobní jednání

Osobní jednání patří k nejefektivnějším formám získání příspěvků z důvodu osobního kontaktu a předávání informací v reálném čase. Přesto nepatří k nejvyužívanějšímu způsobu v České republice. Ve valné většině k těmto jednáním dochází mezi právnickými osobami, které jsou reprezentované ředitelem či určitou vedoucí skupinou osob. 5)

Osobní dopis nebo telefonický rozhovor

Rozhodneme-li se pro variantu zaslat adresovaný dopis nebo zavolat konkrétní osobě, nejspíše tak učiníme za situace, kdy danou osobu známe. Je všeobecně známé, že se lépe komunikuje s člověkem, se kterým jsme se už někdy setkali. Na hovor se tedy můžeme lépe připravit a o to jednodušeji dokážeme předjímat postoj případného dárce. 6)

Inzerce

Inzerce s sebou nese své výhody i nevýhody. Podstatným aspektem je výběr vhodného média (formy zprostředkování informace). Výhoda každé z forem je stejná: rozšíření zprávy na širokou veřejnost. Nevýhoda ale spočívá v účinnosti. Pokud použijeme formu tradiční (noviny či letáky), účinnost je dramaticky snížena z důvodu neosobního požadavku na přispění nebo 22

příliš stručných informací. Nakonec to může vyústit v nezájem pomoci osobou, která je tímto způsobem informovaná. Z tohoto důvodu se při akutní humanitární pomoci (a nejen) může online inzerce jevit účinnější, protože umožňuje rychlou, v podstatě okamžitou, zpětnou vazbu dárců. 7)

Členské příspěvky

Obecně se v organizacích (tedy nejen neziskových) můžeme z pohledu organizace stát „důležitějšími“ jedinci, pokud se přihlásíme do uskupení příznivců – tzv. klubu. Tímto se můžeme s aktivitami organizace blíže seznámit a setkat se s lidmi stejného zájmu. Být členem zároveň také znamená stát se pravidelným dárcem, což představuje pro organizaci podstatnou informaci o výši pravidelného příspěvku, se kterým bude moci organizace počítat a následně náležitě disponovat. 8)

Žádost o dotaci (grant)

Po vstupu České republiky do Evropské unie (2004) se téměř dennodenně ve sdělovacích prostředcích dočítáme o žádostech či čerpání dotací. Tuto možnost se snaží využívat i neziskové organizace, i když podání žádosti a zároveň i průběh poskytování finančních prostředků je spojen se silnou administrativní zátěží a přísnými podmínkami vyúčtování. Neziskové organizace ale také běžně žádají o dotace na jimi zpracovaný projekt příslušná ministerstva (zastupující státní správu) nebo příslušný krajský úřad či obec (v rámci samosprávy). 9)

Prodej předmětů

Dnes je prodej předmětů spíše ojedinělý. Do popředí se dostávají nové metody, jak oslovit případné dárce. 10)

Závěť

Závěť, jako prostředek odkázání majetku, finanční částky nebo jiné formy daru, je v této souvislosti odborně nazývána „testament-fundraising“. Obecně se také řadí do vrcholného dárcovství (viz schéma č. 1 Pyramida dárců). Přestože se může jednat o velmi cenné dary pro neziskovou organizaci (opomeneme-li v tomto případě přepočet na peníze), nelze vyloučit ani dary (majetkové povahy), které se v určité míře mohou stát pro organizaci spíše přítěží při rozhodování, jak s darem naložit.

23

Schéma č. 1: Pyramida dárců

Závěť Vytváření základního kapitálu Významný dar

Osobnější způsoby získávání finanční podpory obecně zvyšují množství přijatých prostředků.

Pravidelný dar Opakovaný dar Příležitostný malý příspěvek

Zdroj: Upraveno autorkou podle REKTOŘÍK, J. 2010, s. 98 a TETŘEVOVÁ, L. 2008, s. 51

Samofinancování

11)

Samofinancování neboli použití finančních zdrojů z vlastních příjmů nemalé množství organizací využívá, ale slouží spíše jako zdroj doplňkový. 1.2.3

Formy online fundraisingu v českém prostředí

Kromě výše popsaných dlouhodobě známých a užívaných způsobů fundraisingu jsou v České republice postupně rozšiřovány i metody tzv. online fundraisingu. a) Přispívání neziskovým organizacím z jednoho portálu Způsoby individuálního dárcovství se neustále vyvíjí, a to zejména v souvislosti s novými technologiemi. Z tohoto důvodu se i přispívání potřebným rozšířilo do online prostředí se snahou zjednodušit a přizpůsobit moderní metody současným dárcům. „Darujspravne.cz“ se prezentuje jako „první portál pro darování neziskovým organizacím“24. Individuální dárci jej mohli začít využívat začátkem roku 2010 a dnes již mají na výběr z téměř 21825 prověřených neziskových organizací. Cílem tohoto projektu, realizovaného Fórem dárců, je podpořit individuální dárcovství Čechů, které není v mezinárodním srovnání tak významné, o čemž jsme se mohli přesvědčit v kapitole 1.1.2. Hlavní funkcí Darujspravne.cz je představit konkrétní projekty těch neziskových organizací, které projeví zájem o účast. Samotný zájem organizace ale nestačí. Klíčová je zejména druhá fáze, během které pracovníci Fóra dárců ověřují důvěryhodnost organizace: zejména její minimální dvouleté působení v České republice a aktuálně registrovanou veřejnou sbírku. Nezisková

24 25

Darujspravne.cz [online]. Dostupné z WWW: . Tamtéž.

24

organizace zároveň automaticky získává svůj profil na Darujspravne.cz, pokud má aktivovanou DMS službu. Přínosem fungování tohoto portálu můžeme vnímat možnosti vícekriteriálního vyhledávání projektů, na které je možno přispívat (podle místa, druhu pomoci a platby). Tímto předejdeme někdy zdlouhavému získávání informací o pomoci druhým a o odlišných způsobech přispívání u každé z organizací. Darujspravne.cz podporuje celkem čtyři způsoby online přispívání, jejichž podmínky jsou shrnuty v následující tabulce č. 1. Tabulka č. 1: Monitoring online přispívání na portálu Darujspravne.cz Platba prostřednictvím: platební karty odesláním DMS elektronické peněženky PaySec1) bankovního převodu z účtu ČSOB a Poštovní spořitelny bankovního převodu z účtu jiných bank 1) 2)

Poplatek

Minimální částka

Přijetí peněz v NO

vyjednán nulový poplatek

300 Kč

okamžitě

30 Kč za 1 DMS

do 2 měsíců

1 Kč

2 Kč

okamžitě

1 Kč

2 Kč

Přes účet u ČSOB a Poštovní spořitelny: okamžitě

Výše poplatku za bankovní operaci záleží na bance, ve které je veden sbírkový účet.

1 Kč

Přes účty u jiných bank: 1-3 dny

3 Kč 2)

Nutné mít PaySec konto. Zřízení a vedení konta je zdarma. Z částky 3 Kč se platí DPH ve výši 20 %, dále provize operátorům, nezbytná částka na chod a administraci systému (Fóra dárců) a na technické zajištění chodu DMS (ATS Praha)26

Zdroj: Zpracováno autorkou na základě telefonního rozhovoru s Michalem Prokšíkem z Fóra dárců, listopad 2012

b) Platební brána na internetových stránkách neziskové organizace Darujspravne.cz není jediným řešením pro darování finančních prostředků online. Platby přes internet nabízí také platební brána Darujme.cz, o kterou si neziskové organizace mohou zažádat a následně umístit na své webové stránky. Tímto se tedy odlišuje od portálu Darujspravne.cz, který sdružuje stovky projektů odlišných neziskových organizací. Darujme.cz je projekt Nadace Via, který vznikl v dubnu roku 2010. O platební bránu si již zažádalo přibližně 150 NNO a zájem o něj neustále roste (5-10 NNO za měsíc).27 K využívání služby je třeba, aby nezisková organizace vyplnila online formulář a zároveň splnila i nezbytné podmínky, které v konečném důsledku napomáhají dárcům ujistit se o důvěryhodnosti organizace, pro kterou se rozhodli. 26 27

Prokšík, M. Fórum dárců, manažer dárcovských programů, elektronická pošta, listopad 2012. Hejna L. Sdružení Via, projektový manažer, telefonický rozhovor, listopad 2012.

25

Ve fázi přispívání je výrazným rozdílem mezi Darujme.cz a portálem Darujspravne.cz nutnost uvedení kontaktu na dárce (jméno, adresa, e-mail). Pokud dárce akceptuje poskytnutí svých soukromých údajů Darujme.cz jakožto zprostředkovateli platby, zavazuje se tyto údaje zaslat zvolené neziskové organizaci. Z jedné strany může požadavek na vyplnění těchto identifikačních údajů část veřejnosti odradit kvůli obavám, aby nebylo s osobními daty nakládáno mimo rámec zákonných ustanovení. Vyplnění základních údajů by ale nemělo být pro dárce překážkou za situace, kdy o organizaci již nějaké informace ví a je plně rozhodnut přispět. Díky uvedenému kontaktu dárce přestává být anonymní, čímž je posílena nejen transparentnost přijatých finančních prostředků, ale zároveň i možnost pravidelného dárcovství. Od roku 2013 dochází ke zpoplatnění služby. Konkrétně se jedná o tři druhy poplatků: jednorázový registrační poplatek (500 Kč), roční poplatek (365 Kč) a poplatek 1-2 % z darované částky. Poplatek za zaslání příspěvku se vztahuje na platbu bankovním převodem i na platbu bankovní kartou. Naopak platba bankovní kartou prostřednictvím Darujspravne.cz je bez poplatku, avšak v tomto případě není dárci umožněno přispět menší částkou než 300 Kč. Darujme.cz zavádí poplatky nejen z důvodu plánovaných nových platebních metod, ale i z důvodu postupného rozšiřování funkcí vlastní administrace, k níž má každá registrovaná organizace přístup. Výše poplatků za službu můžeme vnímat za přijatelné vzhledem k množství finančních darů, které tato služba může neziskové organizaci přinést. Finanční dary nezisková organizace neobdrží okamžitě, nýbrž prostřednictvím kumulované platby do 10 dnů (v praxi bývá lhůta i kratší – většinou do 5 dnů). Dalším rozdílným znakem Darujme.cz od Darujspravne.cz je jisté snížení administrativní zátěže. Pomocí této platební brány lze totiž přispívat i na projekty organizace, které nejsou součástí vyhlášené veřejné sbírky. Tato skutečnost je pro neziskovou organizaci určitým usnadněním, ovšem pro některé dárce mohou dané projekty vzbuzovat nedostatečnou míru důvěry. c) E-shop v neziskovém sektoru Nákupy prostřednictvím elektronických obchodů dnes už nejsou žádnou novinkou. Lidé si na ně postupem času zvykli a ve velké míře je využívají. I když jsou e-shopy obecně spojovány s podnikatelskou činností, neznamená to, že by se do této oblasti nemohly zapojit i neziskové organizace. Mohli bychom se domnívat, že většina dárců o tomto způsobu dárcovství mnoho neví, pokud se o něj cíleně nezajímá. Jedná se o atraktivní formu dárcovství, která se 26

přizpůsobila životu „on-line“ a umožnila dárcům přispět na zcela konkrétní věc nebo potřebný úkon. Dárce má tedy okamžitou představu o své pomoci. Tato forma může oslovit právě ty dárce, kteří se dříve zdráhali přispět z důvodu příliš obecného pojmenování účelu pomoci. Z praxe bychom mohli například jmenovat e-shop neziskové organizace Člověka v tísni, který pro svůj e-shop vytvořil samostatné internetové stránky pod názvem „Skutecnydarek.cz“. Tento druh přispívání u Člověka v tísni běží od roku 2009 a ze začátku se těšil celorepublikové kampani. Dle mého názoru e-shop upoutává a získává nové dárce zvláště svou vizuálností a zpětným osvědčením o daru v podobě certifikátu. Zároveň s tímto certifikátem bude zasláno i potvrzení o výši daru, který poté slouží jako účetní doklad pro možné snížení daní (snížením daňového základu o výši daru)28. Na podobném principu je také založeno „e-Donation“ neziskové organizace ADRA. Jak můžeme vidět, i v neziskovém sektoru nelze opomenout neustálý technologický pokrok. Shrňme tedy kapitolu fundraisingu jednoduchým pravidlem, na které bychom nikdy neměli zapomenout a které zní: „Nezískáváme peníze, ale člověka.“29

28

Podrobné informace viz zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 20, odst. 8 [online]. [cit. 2012-10-18]. Dostupné z WWW: . 29 LEDVINOVÁ, J., PEŠTA, K. 1996, s. 14.

27

2 PRÁVNÍ RÁMEC VEŘEJNÝCH SBÍREK V ČR Konání a průběh různých způsobů získávání finančních zdrojů, které spadají pod veřejnou sbírku, jsou klíčovým tématem diplomové práce. Na důležitost veřejných sbírek v neziskovém sektoru upozornila i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková30. Podle jejího názoru jsou peněžní zdroje shromážděné prostřednictvím veřejných sbírek31 velmi významnou složkou, pomocí níž je možné hradit široké spektrum veřejně prospěšných činností.

2.1 Stručný vývoj legislativy a její poslední novelizace Vůbec první legislativní znění, zabývající se veřejnou sbírkou, bylo zakomponováno do tehdejšího zákona č. 37/1973 Sb.32, souběžně s právní úpravou o loteriích. Významný posun v problematice veřejných sbírek přinesl až zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách (dále jen „zákon“). Definoval pojem „veřejná sbírka“, taxativně rozšířil možné způsoby konání sbírky a stanovil osoby mající oprávnění veřejnou sbírku pořádat.33 Pro omezení porušování zákonných ustanovení byly také zavedeny peněžité sankce, jejichž výše se lišila dle závažnosti protiprávního jednání. Neziskové organizace avšak v posledních letech žádaly o novelizaci zákona. Vedly je k tomu zejména náročné a zdlouhavé administrativní požadavky, související s pořádáním sbírek. Vypracováním novelizovaného textu se zabývala Rada vlády pro nestátní neziskové organizace. Poslední novelizace zákona o veřejných sbírkách byla podepsána prezidentem České republiky dne 29. března 2012 s účinností od 1. července 2012. V komparaci s některými návrhy zákonů, u kterých hrozí neschválení či záměrné odkládání jejich účinnosti, můžeme konstatovat, že z časového hlediska byla stěžejní legislativní procedura úspěšná.34 Monika Šimůnková35 přijetí novely zákona o veřejných sbírkách vítá slovy: „Byla tak završena snaha řady neziskových organizací, které se téměř osm let snažily tuto novelu 30

Vláda ČR. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva vítá schválení nových pravidel pro veřejné sbírky [online]. 1. 9. 2011 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z WWW: . 31 Dary, v rámci veřejné sbírky, jsou v České republice možné jen v podobě finanční. Tato forma získávání příspěvků umožňuje zpravidla nejvyšší výtěžek. 32 Zákon č. 37/1973 Sb., o veřejných sbírkách a loteriích a jiných podobných hrách [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z WWW: . 33 HLADKÁ, M., KONEČNÝ, M. Veřejné sbírky v ČR a možnosti jejich zneužití, Studie pro VŠE v Praze [online]. 5. 1. 2008 [cit. 2012-03-11]. Dostupné z WWW: . 34 Schválení novely vládou ČR proběhlo v srpnu 2011; odhlasování v Poslanecké sněmovně v únoru 2012; přijetí novely zákona Senátem ČR v srpnu 2012. 35 Vláda ČR. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva vítá schválení nových pravidel pro veřejné sbírky.

28

iniciovat tak, aby právní úprava lépe reagovala na oprávněné potřeby pořadatelů veřejných sbírek.“ Monika Šimůnková dále upřesňuje, že smyslem novely je omezení „zbytečné administrativy“, ale naproti tomu je blíže specifikován rozsah státní regulace. Novela by také měla přinést větší transparentnost ve věci veřejných sbírek, podle vyjádření Pavlíny Kalousové36 z Fóra dárců. Jako příklad můžeme zmínit zavedení evidence prodeje předmětů, pokud sbírka touto formou probíhá.

2.2 Vymezení pojmu veřejné sbírky a její platná definice Dříve než přistoupíme k legislativnímu prostředí veřejných sbírek v České republice, vymezíme tři zásadní pojmy, které s veřejnými sbírkami souvisí, avšak lidé je často zaměňují. Jedná se o „církevní sbírky“, „charitativní sbírky“ a „charitní sbírky“. Slovo „charitativní“ se částí společnosti často mylně považuje za synonymum ke slovu „církevní“, ale rozdíly jsou značné. Církevní sbírky jsou pořádané církvemi, které jsou registrované dle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech. Registrace je pro církve směrodatná, protože díky ní se církev stává právnickou osobou a tudíž i oprávněnou konat sbírky. Důležitou informaci udává § 2 zákona, kde je jasně uvedeno, že sbírky konané k církevním a náboženským účelům v prostorách kostelů a jiných míst spojených s náboženskou činností nejsou zahrnovány do veřejných sbírek. Ovšem církevní sbírky mohou být konány i k jiným než náboženským účelům (účel musí být v souladu s § 1 zákona č. 117/2001 Sb.). V tomto případě můžeme mluvit i o veřejné sbírce. Naproti tomu „charitativní sbírka“ je pojmem, který se často používá pro veřejnou sbírku v souvislosti s charitativním (tzn. dobročinným) účelem. Charitní sbírka je termínem, se kterým se můžeme setkat jen ojediněle. V České republice se nejčastěji používá ve vztahu k církevní právnické osobě, Charitě ČR. Ze zákonného ustanovení § 1 zákona vyplývá, že veřejná sbírka slouží k „získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých příspěvků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel, zejména humanitární nebo charitativní, rozvoj vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, nebo ochrana kulturních památek, tradic nebo životního prostředí.“

36

Český rozhlas. Kontrola nad veřejnými sbírkami by měla být větší [online]. 26. 10. 2011 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: .

29

2.3 Subjekty opravňující konat veřejnou sbírku Realizovat veřejné sbírky mohou, dle současné právní úpravy, pouze právnické osoby. V případě, že právnická osoba nemá sídlo v České republice, je dovoleno provádět sbírku i organizačním složkám, jejichž sídlo se nachází na území Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo ve Švýcarsku. Konání sbírky je také povoleno územním samosprávným celkům: obcím a krajům. Posledním subjektem, který zákon uvádí, je městská část hlavního města Prahy.37 Dále právnické osoby (netýká se obcí a krajů) nesmějí být v likvidačním řízení a ani na ně nesmí být vyhlášen konkurs.38 Pořádáním veřejných sbírek územními samosprávnými celky se v diplomové práci zabývat nebudeme. Pozornost soustředíme na legislativní znění, které se vztahuje k nevládním neziskovým organizacím.

2.4 Zjednodušení nastavených pravidel dle platné právní normy 2.4.1

Zahájení veřejné sbírky

Každá právnická osoba má právo konat pouze jednu veřejnou sbírku pro předem oznámený veřejně prospěšný účel.39 Zákon právnickým osobám stanovuje povinnost doručit písemné oznámení o konání sbírky na příslušný krajský úřad ve lhůtě minimálně 30 dnů před plánovaným datem jejího vyhlášení.40 Na základě přijatého oznámení41 krajský úřad musí do 30 dnů doručit žadateli osvědčení do vlastních rukou. Pořadatel sbírky je ze zákona povinnen krajskému úřadu oznámit každou změnu informací doložených v oznámení, a to do pěti pracovních dnů. Osvědčení je poté zveřejněno na úřední desce krajského úřadu (současně i na elektronické úřední desce) a jeho doručení žadateli nastává tentýž den. Sbírka může být zahájena nejdříve následující den ode dne doručení osvědčení neziskové organizaci, nebo také později, pokud tento den právnická osoba v oznámení o konání sbírky navrhla.42 I když zákon stanovuje třicetidenní lhůtu k vyřízení žádosti, v případech hodných zvláštního zřetele („ad hoc katastrof“43), kdy právnické osoby žádají, aby sbírka mohla být zahájena v co nejkratší době po přijetí oznámení, příslušný krajský úřad sám určí den zahájení sbírky. Pro zveřejnění a doručení osvědčení platí stejné podmínky jako v předchozím případě. 37

Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, § 3. Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, § 5. 39 Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, § 18. Žádat o konání nové sbírky, jejíž záměr má být totožný s předcházející sbírkou, je možné až po konečném vyúčtování sbírky, která předcházela. 40 Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, § 4. Pokud se sídlo neziskové organizace nachází v Praze, oznámení je třeba zaslat na Magistrát hlavního města Prahy. 41 Náležitosti oznámení o konání veřejné sbírky viz příloha č. 1. 42 Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, § 7. 43 V kontextu humanitární pomoci jde o katastrofy náhlé, zvláště zapříčiněné nežádoucími přírodními vlivy. 38

30

Dřívější úprava zákona stanovovala, že zahájení sbírky v případě, kdy jsou zřejmé „důvody hodné zvláštního zřetele“, bylo možné až třetí den po zveřejnění vydaného osvědčení. Tato podmínka znemožňovala právnickým osobám zahájit sbírku v době, kdy případné důvody hodné zvláštního zřetele bývají intenzivně prezentovány v médiích, což by mohlo přinést nemálé příspěvky dárců. Jelikož součástí úspěšného konání sbírky je právě její propagace, která ale nesmí být realizována před určeným datem zahájení, právnickým osobám bylo v tomto vyhověno a lhůta tří dnů zkrácena na jeden.44 Mimoto byla striktně vymezena lhůta, během které bylo možné sbírku zahájit (120 dní ode dne přijetí oznámení na krajském úřadě). Tato povinnost plynoucí z ustanovení zákona byla zrušena, stejně jako informace o tom, že došlo k zahájení veřejné sbírky. 2.4.2 Délka konání veřejné sbírky a možnosti ukončení Nutnost povinného ukončení sbírky po třech letech je s účinností od 1. července 2012 zrušena. Podle nové právní úpravy je ukončení sbírky možné stanovit i na dobu neurčitou. Nyní tedy veřejné sbírky nemusí podléhat časové restrikci, a proto je také můžeme nazývat „kontinuálními sbírkami“. Změna má zvláště význam pro neziskové organizace, protože z analýzy Hany Zahradníkové45 vyplývá, že „preferují tříleté sbírky, kterých je v rámci NNO téměř dvakrát tolik než sbírek do jednoho roku.“ Avšak nejméně 30 dní před plánovaným termínem ukončení veřejné sbírky musí být krajský úřad písemně informován. V případě konání veřejné sbírky na dobu určitou je datum ukončení sbírky uvedeno již v oznámení o provádění sbírky. Právnická osoba má mimo jiné právo změnit fixní datum z původního oznámení a posunout jej na dřívější (nutnost informovat krajský úřad minimálně pět pracovních dní předem). Ukončení sbírky lze přesunout i na později (nutnost informovat krajský úřad nejpozději v poslední den sbírky). Zároveň celková doba trvání sbírky po možném prodloužení nesmí překročit dobu tří let. Důležitou informací je také fakt, kdy nelze změnit „dobu určitou“ na „dobu neučitou“.46 Pozastavení či možné skončení sbírky může být provedeno z iniciativy příslušného krajského úřadu v případech, kdy ze strany právnické osoby dojde k porušení zákonem stanovených povinností. Podle vyjádření Martiny Kvapilové47, jejíž agendou je osvědčování a kontrola

44

Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, § 4, odst. 2. ZAHRADNÍKOVÁ, H. 2012, s. 33. 46 Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, § 8, odst. 6. 47 Kvapilová, M., Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor ekonomický, Oddělení majetkové a správní, rozhovor, listopad 2012. 45

31

veřejných sbírek v Olomouckém kraji, k procesním nedostatkům (úmyslným i neúmyslným) dochází. Dále dodává, že v některých případech jsou uložené sankce v oblasti agendy veřejných sbírek vymáhány i exekučním řízením. Ukončení konání sbírky (i předčasné) se neoznamuje pouze krajskému úřadu. Právnická osoba má povinnost s touto skutečností seznámit veřejnost, a to stejnou formou, jakou byla sbírka propagována.48 Abychom se lépe dokázali orientovat ve výše stanovených lhůtách a zejména jejich změnách, jejichž dodržení je pro obě strany administrativního procesu závazné, jako ilustrační příklad může posloužit níže uvedené schéma č. 2. Nejedná se o žádný konkrétní průběh vyřizování žádosti. Časové údaje jsou vymyšlené. Schéma č. 2: Časová osa průběhu veřejné sbírky dle minulého a nynějšího zákonného znění. 2a) Dlouhodobě plánovaná veřejná sbírka – nejzazší možný termín Datum vydání osvědčení a zveřejnění na úřední desce jsem stanovila na 27.5.2012 Přijetí Doručení Zahájení konání Konec platného Povinné oznámení na osvědčení a propagace osvědčení – nemožnost ukončení sbírky krajském úřadu právnické osobě sbírky sbírku vyhlásit Dříve: 1.5.2012 1.6. 2.6.1) 1.9.2) 30.4.2015 Nyní: Vyhlášení sbírky není Neomezená doba 1.5.2012 1.6. 2.6. časově limitováno trvání sbírky3) 1)

Pokud si právnická osoba sama nezvolila konkrétní den zahájení sbírky Pro zjednodušení je stanoven počet dnů v měsíci na 30. 3) Pokud je uvedena již v oznámení o konání sbírky 2)

2b) Zrychlená administrativní procedura v případě tzv. ad hoc katastrofy Přijetí Zveřejnění Doručení Zahájení a Konec platného oznámení na osvědčení na osvědčení propagace osvědčení krajském úřadu úřední desce právnické osobě Dříve: viz 2a) 1.5.2012 2.5. 5.5. 6.5. Nyní: viz 2a) 1.5.2012 2.5. 2.5. 3.5. Zdroj: Zpracováno autorkou dle minulé a nynější legislativy zákona o veřejných sbírkách

Povinné ukončení sbírky viz 2a) viz 2a)

Mohli bychom konstatovat, že z hlediska délky konání veřejné sbírky a jejich možných změn je dána nově neziskovým organizacím (a jiným právnickým osobám) určitá „volnost“ oproti předchozím podmínkám.

48

Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, § 8, odst. 4.

32

2.5 Formy konání veřejných sbírek dle zákonného ustanovení Jak vyplývá z předešlého textu, novelizovaná právní norma představuje přínos pro neziskové organizace. To se odráží i do množství způsobů získávání finančních zdrojů, které NNO mají možnost využít. Následující řádky pojednávají o různých způsobech konání veřejné sbírky, které mohou být dále rozšiřovány nebo jinak měněn jejich počet, avšak jakékoli toto pozměnění podléhá schválení příslušným krajským úřadem. Sběrací listiny nepatří k nejužívanějším zákonem stanoveným způsobům konání sbírek.49 Podle autorčina názoru není v dnešní době tento postup příliš častý. Je charakterizován rozsáhlou administrativní zátěží. Každá listina může existovat pouze v originální verzi a je jí zároveň uděleno číslo. Dále je stvrzena podpisy statutárních orgánů a razítkem právnické osoby. Jmenovitý seznam podrobnějších náležitostí je uveden v § 10 odst. 1 zákona. Další administrativní kroky směřují na obecní úřad (popř. úřad městské části), kde si pořadatel sbírky nechá ověřit přesný počet sběracích listin, splnění ustanovených kritérií pro jejich zavedení a předloží osvědčení o konání sbírky. Potvrzení o počtu listin, které obecní úřad vydává, následně slouží ke konečnému vyúčtování sbírky. Poté je třeba určit fyzické osoby, kterým bude svěřena kompetence sbírku provádět. Jejich úkolem je získat co nejvíce přispěvatelů, kteří musí uvést svou finanční částku příspěvku a listinu podepsat.50 1)

Bankovní účet (neboli sbírkové konto) patří mezi nejčastěji používaný způsob

získávání finančních prostředků, což platí i pro sbírky s humanitárním účelem. Tento výsledek vychází ze zákonných povinností, protože sjednání bankovního účtu je nezbytností pro většinu konaných sbírek.51 Čepelka52 ve své publikaci považuje bankovní převod za nejsnadnější způsob přispívání a zároveň nejvýhodnější pro sběratele. V dnešní době lze s první tezí polemizovat v souvislosti se vznikem dárcovských SMS, nyní označovaných médii za nejjednodušší způsob. 2)

Dalším způsobem pro realizaci veřejných sbírek bývají tzv. pokladničky. V souvislosti

s pokladničkami se většině obyvatel vybaví časté oslovování na ulici. Aby nedocházelo k příliš častému odmítání kolemjdoucími, výběr lokality a samotných dobrovolníků hraje významnou roli. To v zásadě platí i pro navštěvování domácností. Opět, tak jak tomu je i u sběracích listin, je pořadatel sbírky povinnen informovat obecní úřad (popř. úřad městské části) o jejich počtu a umístění. Právnická osoba musí sdělit počet a rozmístění pokladniček 49

ZAHRADNÍKOVÁ, H. 2012, s. 34. Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, § 10. 51 Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, § 23. 52 ČEPELKA a přátelé, 1997. 50

33

tomu úřadu, v jehož územním obvodu se mají nacházet. Ať už se jedná o pokladničky přenosné (putovní) nebo spojené s daným místem, je nutné učinit opatření, která by zabraňovala jejich odcizení a neoprávněnému otevření. Nakonec obecní úřad pokladničky zapečetí. Aby posléze pokladnička mohla být otevřena dle zákonných norem, právnická osoba musí plánovaný úkon sdělit předem obecnímu úřadu, a to alespoň v době tří pracovních dní. Na otevření dohlíží zaměstnanec obecního úřadu s oprávněným zástupcem právnické osoby, kteří sepíší zápis o finanční částce vyjmuté z pokladničky a podepíší jej.53 Co se týče objemu získávaných finančních zdrojů pomocí pokladniček, Hloušek a Hloušková54 uvádí, že „efektivita tohoto způsobu rok od roku klesá, postupně ho vytlačují jiné formy, umožňující využití moderních technologií.“ 3)

Rozhodne-li se právnická osoba vykonávat sbírku pomocí prodeje předmětů, musí

v místě prodeje uveřejnit informace o pořadateli, účelu sbírky, výši příspěvku a nakonec krajský úřad, který sbírku schválil. Nově je zavedena evidence o nákupu a prodeji těchto předmětů, včetně informace, odkud pochází.55 4)

Obdobně je třeba postupovat u konání veřejně přístupných akcí - beneficí (například

v kulturní či sportovní oblasti). Uvést na vstupence výši příspěvku a její číslo je nutností každého pořadatele. Kromě toho je pořadatel povinen poskytnout údaje o účelu akce a počtu vytištěných vstupenek ve vstupních prostorách akce. Výše zmíněné informace jsou součástí i všech propagačních materiálů ke konané akci. V obou případech (při prodeji předmětů a konání akcí) je dále nezbytné uvést, pod který krajský úřad veřejná sbírka spadá a také o nich vést evidenci stejného typu, jako tomu je při prodeji předmětů. Důležitým znakem benefice (dobročinné akce) je vyšší počáteční investice. Často se proto setkáváme s akcemi, které jsou organizované ve spolupráci s obcí, krajem nebo i médii. Benefiční akce jsou spíše spojené s významnějšími událostmi, které vyžadují větší finanční obnos pro zajištění pomoci. Na tyto akce jsou obvykle zvány známé a společností oblíbené osobnosti. Veřejnost je poté více motivována se akce zúčastnit. Obě strany pak spojuje vnitřní uspokojení z přispění na dobrou věc. Známá osobnost se zviditelní a i pro diváky tato událost představuje určitý kulturní zážitek. Ze zmíněných důvodů lze benefiční akci považovat za populární metodu, jak dosáhnout toho, aby se občané zapojili do veřejné sbírky.

53

Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, § 11. HLOUŠEK, J., HLOUŠKOVÁ, Z. 2011, s. 72. 55 Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, § 12. 54

34

Málokdo zřejmě ví, že v prostředcích veřejné dopravy a v místech určených cestujícím, není konání sbírky, ať už formou sběracích listin, prodeje předmětů nebo vstupenek na všeobecně přístupné akce, dovoleno. V ostatních prostorách, které jsou veřejnosti přístupné, lze výše uvedenými způsoby sbírku provádět, avšak pouze se souhlasem provozovatele nebo majitele daného objektu.56 5)

Zvyšování zájmu neziskového sektoru provádět veřejnou sbírku „dárcovskými

textovými zprávami“, jde ruku v ruce se vznikem dárcovských SMS. Pro tuto formu získávání finančních zdrojů je častěji užíván pojem „DMS“, vycházející z anglického sousloví Donors Message Service. V roce 2004 se DMS zprávy staly v ČR novinkou a dárcům nabídly velmi jednoduchý způsob, jak přispět neziskovým organizacím. Oficiální internetové stránky Dárcovské SMS uvádí, že DMS vznikly v České republice. V zahraničí tato služba funguje také na Slovensku nebo v Bulharsku.57 Hlavním záměrem vytvoření jednodušší formy přispívání bylo posílit individuální dárcovství a získat tak touto cestou doplňující zdroje na poskytování služeb nadací či jiných neziskových organizací. Každoročně má o tuto službu zájem okolo 50 organizací. Nyní dárci mohou přispět do zhruba 200 odlišných veřejně prospěšných projektů. Dle informace, kterou jsem získala od Radky Valigurové58 z Fóra dárců, jsou dárcovské SMS z technického hlediska stejné v porovnání s Premium Rate SMS. Liší se v podstatě částkou, kterou pořadatel touto službou získává. U Premium Rate SMS se výše poplatku pohybuje v desítkách korun. Naproti tomu DMS zpráva je zpoplatněna vždy třemi korunami v rámci zachování hlavních zásad Fóra dárců: neziskovosti a zajištění služby při minimálních nákladech. I když dárcovský poplatek služby tvoří „pouhé“ 3 Kč, jedná se o 10 % z uskutečněné platby. Mobilní operátor T-Mobile uvádí, že tento tříkorunový polatek slouží k uhrazení nákladů na technické zajištění provozu a je rozdělen mezi Fórum dárců 59 a mobilní operátory60. Na internetových stránkách, které prezentují dárcovské SMS je často udávána informace, že touto formou můžeme přispět menší částkou na dobrou věc. Přestože počet zaslaných DMS jednotlivcem není omezen, z předešlé informace bychom mohli usoudit, že pokud máme v úmyslu věnovat větší peněžní obnos, tato služba zřejmě nebude tou nejvýhodnější pro přispěvatele. Poplatek se neplatí pouze jednou, ale je účtován pro každou 56

Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, § 15. Dárcovská SMS. O službě dárcovská SMS [online]. c2008 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z WWW: . 58 Valigurová, R. Fórum dárců, manažerka dárcovských programů, elektronická pošta, březen 2012. 59 Občanské sdružení, které vzniklo v roce 1997 s cílem podpořit dobročinnost. 60 V České republice jsou v dnešní době na trhu mobilních sítí T-Mobile, O2, Vodafone. 57

35

úspěšně odeslanou textovou zprávu. V letech 2008/2009 vytvářelo Fórum dárců novou službu ke stávající možnosti jednorázových DMS. Jde o „DMS Roční podporu“. Pokud odešleme textovou zprávu ve stanoveném tvaru pro námi vybraný projekt, mobilní operátor za nás automaticky jednou měsíčně, a to během celého roku, odešle požadavek k odečtení částky v hodnotě 30 Kč. DMS Roční podpora není ale závazná na celé období. Každý má právo tuto službu zrušit opět zasláním zprávy v předem daném tvaru. Z této modifikace je patrné, že Fórum dárců se snaží nabídnout veřejnosti novou formu drobného přispívání, zároveň s cílem zvýšit počet pravidelných dárců. Tím by přijímatel (nezisková organizace) mohl ročně obdržet od jednoho dárce 324 Kč. To je ovšem hodnota, kterou obdrží konečný příjemce, ale která se 36ti korunami odlišuje od částky objevující se v našem vyúčtování. I když projekt Roční podpora byl koncipován s dobrým úmyslem, v tomto případě, kdy se nejedná o zmíněný menší příspěvek, bych doporučila jinou formu peněžního dárcovství. Dnes již máme možnost využít například tzv. elektronické peněženky, u kterých se za určitých podmínek neplatí poplatek žádný, anebo jen velmi nízký. Nyní krátce pojednáme o principech, na kterých je systém DMS založen. Prvním impulsem k poskytnutí příspěvku je iniciační SMS, což je dárcem odeslaná zpráva. Telefonní číslo pro všechny projekty je neměnné: 87 777. Od 5. ledna 2005 se zrušil poplatek za iniciační SMS, jehož výše závisela na sjednaném tarifu jednotlivce s mobilním operátorem. Za DMS je technicky vzato považována až zpětná vazba tzv. potvrzovací SMS. Pronájem telefonní linky pro zasílání DMS a fungování celého systému je zabezpečováno Fórem dárců, které sdružuje nadace, nadační fondy a firemní nadace a fondy. Druhým aktérem, který je součástí mechanismu, jsou mobilní operátoři resp. Asociace provozovatelů mobilních

sítí.

Příspěvky

z dárcovských

SMS

jsou

shromažďovány

pomocí

telekomunikačního zařízení. Na poskytnutí aktuální informace, týkající se průběžné výše finanční částky, má právnická osoba nárok. Pokud o informaci požádá, je provozovatel dané telefonní služby povinen tento údaj právnické osobě sdělit.61 Hodnota DMS je nyní 30 Kč, a to od 1. ledna 2006 62, kdy nabyla účinnosti novela, pozměňující mimo jiné zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. V konečné fázi je 27 Kč přiděleno na projekt, který jsme se rozhodli finančně podpořit. I tato částka byla úplně osvobozena od DPH. Schéma peněžních toků je zobrazeno na straně 37. 61 62

Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, § 16. Od roku 2006 byla u DMS zrušena platba DPH, která činila 5,70 Kč. DMS dříve vyšla dárce na 35,70 Kč.

36

Schéma č. 3: Peněžní toky vycházející z DMS služby

Dárce

• pošle iniciační SMS (0 Kč) • přijme potvrzovací SMS (-30 Kč z jeho telefonního účtu) • délka trvání: řádově minuty

Mobilní operátor

• + 30 Kč • délka trvání: maximálně 1 měsíc • Poplatek 3 Kč je rozdělen mezi operátora, technického providera a Fórum dárců

Fórum dárců

• + 27 Kč (čistý výtěžek) na transparentní bankovní účet Fóra dárců, vedený u E-banky • délka trvání: maximálně 1 měsíc • rozdělení DMS na konkrétní projekty podle přidělených hesel

Nezisková organizace

• + 27 Kč • délka trvání: reálné získání peněz z DMS maximálně do 2 měsíců

Zdroj: Vytvořeno autorkou, informace poskytnuty Fórem dárců63

Fórum dárců nemá pouze roli koordinátora a právního zajišťovatele64 služby DMS, ale zároveň pomáhá veřejnosti orientovat se ve stovkách existujících projektů v České republice. Toho docilují například zavedením důsledných podmínek, které musí být respektovány žadateli o službu dárcovské SMS. Pokud by nezisková organizace nedostála svých povinností, ztrácí veškeré právo na podání nové žádosti o službu. Projekty a jejich průběh je sledován sedmičlennou Radou DMS, která je složena jak ze zástupců Fóra dárců, tak i mobilních operátorů a neziskových organizací. Působení DMS v ČR Pokud už se Češi rozhodnou dát peníze, preferují spíše novější a jednodušší způsoby. Tato specifika se odrazila zejména na veřejné sbírce po přírodní katastrofě způsobené tsunami v Indonézii v roce 2004, osm měsíců od zavedení DMS. Fórum dárců řadí tuto sbírku k nejúspěšnějším v historii DMS. Důvodem velkorysé pomoci obětem tsunami byl fakt, že Češi dokáží reagovat ve velkém počtu na neočekávané události. O tom svědčí i číselné oficiální údaje, týkající se DMS, které ukazují, že „z celkové částky za sedmileté fungování projektu šla celá třetina této sumy na podporu při katastrofách“.65

63

Valigurová, R. Fórum dárců, manažerka dárcovských programů, elektronická pošta, březen 2012. Technické a softwarové zázemí realizuje firma Advanced Telecom Services, s. r. o. 65 Aktuálně.cz. Fórum dárců vracelo politikům peníze [online]. 26. 10. 2011 [cit. 2012-03-03]. Dostupné z WWW: . 64

37

Snížení počtu dárců se promítá i do počtu poslaných DMS za poslední rok. Klára Šplíchalová, ředitelka Fóra dárců, v rozhovoru pro Českou televizi udává jako příčinu této tendence dopady dlouhodobé ekonomické krize.66 Radka Valigurová, také pracovnice z Fóra dárců mi toto viditelné snížení počtu DMS v roce 2011 vysvětlila tím, že během roku nedošlo k žádným větším mediálním kampaním. Dle jejího vyjádření, „Japonsko ani Somálsko nemělo moc velkou podporu v médiích.“67 Naproti tomu počty DMS, pokud opomeneme ty zaslané přímo na katastrofy, se od roku 2008 více méně shodují. 6)

Posledním možným způsobem, o kterém se novela zmiňuje, je vložení hotovosti do

pokladny, kterou právnická osoba zřídila. Tento způsob byl zaveden až poslední novelizací, avšak některé neziskové organizace jej dříve nahrazovaly využíváním sběracích listin.

2.6 Povinné evidování veřejných sbírek V poslední části zákon o veřejných sbírkách zmiňuje centrální evidenci sbírek, vedenou Ministerstvem kultury ČR. Evidence sbírek je velkým přínosem zvláště pro neziskový sektor. Databáze je přístupná každému, což částečně umožňuje určitou míru transparentnosti. Všechny nezbytné informace (název subjektu, který sbírku koná, její účel a způsoby získávání finančních zdrojů, dále číslo bankovního účtu včetně názvu banky) musí být poskytnuty Ministerstvu kultury ČR do 14 dnů od zahájení konání sbírky. Tyto údaje musí být zveřejněny ve stejné lhůtě na internetových stránkách ministersva a jejich změny aktualizovány. Určitým nesouladem v zákonné úpravě je povinnost krajského úřadu oznámit Ministerstvu kultury ČR den zahájení dané veřejné sbírky, aniž by byl krajský úřad ujištěn o dni zahájení veřejné sbírky právnickou osobou. V ojedinělých případech tedy může nastat, že informace o zahájení veřejné sbírky jsou již zveřejněny v Evidenci o veřejných sbírkách, nicméně ve skutečnosti k samotnému zahájení ještě nedošlo.

2.7 Výtěžek veřejné sbírky Každá činnost je spojena s určitými náklady (hmotnými i nehmotnými). Finanční náklady jsou jednou z klíčových složek při zabezpečování humanitární pomoci i při organizování veřejných sbírek. Zákon taxativně vyjmenovává následující peněžní náklady, které jsou slučitelné s konáním veřejné sbírky. Jedná se o její technické a organizační zajištění: založení 66

Česká televize. Češi na charitu moc nedávají, v Evropě jsou horší jen Turci [online]. 4. 2. 2012 [cit. 2012-0304]. Dostupné z WWW: . 67 Valigurová, R. Fórum dárců, manažerka dárcovských programů, elektronická pošta, březen 2012.

38

a vedení bankovního účtu, vytištění sběracích listin, zajištění sběracích pokladniček a propagace sbírky.68 Za nejnákladnější je ale považována finální propagace sbírky. Na náklady, které souvisejí s konáním dané sbírky, může být použito maximálně 5 % hrubého výtěžku69. Z ustanovení zákona ale nebylo zcela zřejmé, jakým mechanismem můžeme vypočítat tuto poměrnou část na pokrytí nákladů právě probíhající sbírky. V praxi, podle informací Ireny Klimkové70 z Arcidiecézní charity Olomouc, si nezisková organizace musí sama stanovit určitou částku, kterou se rozhodne použít na náklady spojené s konáním charitativní sbírky. Právnická osoba nicméně má určitou „volnost“ při čerpání režijních nákladů. Pokud dosáhne v prvním průběžném vyúčtování nízkých nákladů spojených s konáním sbírky (například 2 %), je možné v druhém vyúčtování navýšit náklady i na 7 % z hrubého výtěžku druhého roku sbírky. Avšak celková režie sbírky, do které jsou zahrnuta všechna období, nesmí překročit limit 5ti %. V případě, kdy by v konečném důsledku byly náklady vyšší než možných 5 %, právnická osoba musí tento poměr striktně dodržet a přebytečnou část nákladů dofinancovat z vlastních zdrojů. Z vyjádření Ireny Klimkové71 vyplývá, že u velkých sbírek, je hranice 5ti % na uhrazení nákladů dostačující. Směrodatnou částkou pro neziskové organizace je čistý výtěžek72, protože se z této částky vychází při přípravě konkrétních projektů na poskytnutí humanitární nebo rozvojové pomoci. Tyto získané peníze nesmí být v žádném případě použity na jiný účel, než pro který byly nabyty. Výjimku tvoří situace, kdy původní účel sbírky již není aktuální a nezisková organizace se tudíž rozhodne sbírku ukončit. Zákon umožňuje uplatnit její čistý výtěžek i pro jiný účel neziskové organizace, a to jen a pouze se svolením krajského úřadu, který danou sbírku povolil.73

2.8 Kontrola veřejné sbírky a příklady některých sankcí Krajský úřad je významným orgánem, který je po administrativní stánce úzce spojen s problematikou veřejných sbírek. Nejenže schvaluje jejich konání, ale také zabezpečuje funkci kontrolní: vykonává dohled nad průběhem sbírky i jejím závěrečném vyúčtování. Krajský úřad má nárok na vykonání kontroly ve věci veřejné sbírky, kdykoli o ni požádá.

68

Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, § 1. Všechny peněžní příspěvky shromážděné donátory na bankovním účtu. K hrubému výtěžku se také připočítávají úroky z těchto depozit. 70 Klimková, I. koordinátorka humanitárních projektů, Arcidiecézní charita Olomouc, rozhovor, březen 2012. 71 Tamtéž. 72 Částka vzniklá po odečtení nákladů od hrubého výtěžku. 73 Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, § 20. 69

39

V tomto případě je právnická osoba povinna krajskému úřadu poskytnout všechny nezbytné dokumenty k prošetření. Podstatnou kontrolou, ke které krajský úřad přistupuje, je „průběžné vyúčtování sbírky“. Průběžné vyúčtování se týká sbírek probíhajících déle než jeden rok anebo sbírek na dobu neurčitou. V těchto dvou případech zákon právnické osobě stanovuje doložit krajskému úřadu vyúčtování sbírky. Aby se zjednodušilo průběžné vyúčtovávání z účetního hlediska, má právnická osoba možnost si v oznámení o konání sbírky sama stanovit termín prvního průběžného vyúčtování, do 18 měsíců od zahájení sbírky. Následující roční vyúčtování je nutné odevzdat do 3 měsíců od určeného data. Stejná lhůta platí i pro závěrečné vyúčtování.74 Kontrola veřejnou sbírkou získáných finančních prostředků není uskutečňována pouze krajskými úřady. Transparentnost objemu peněžitých darů a zejména pak jejich alokace jsou vyžadovány širokou veřejností. Právnická osoba je „povinna seznámit veřejnost s konečným vyúčtováním sbírky a jejím využitím“,75 v případě, že sbírku veřejně propagovala. To se dle mého názoru týká zřejmě všech sbírek. Dokument s výší výtěžku a jeho použitím musí zpřístupnit veřejnosti do jednoho měsíce poté, co bylo konečné vyúčtování sbírky odsouhlaseno krajským úřadem. V případě, že krajský úřad shledá určitá pochybení, která vyplývají ze zákonné normy, může v rámci průběžné nebo konečné kontroly uložit neziskové organizaci jeden z druhů sankce – pokutu. Dotyčná právnická osoba je povinna uhradit tuto pokutu, která se pohybuje až do 500 000 Kč. Její konečná výše se odvíjí od závažnosti spáchaného správního deliktu. Pro představu jsou v následující tabulce č. 2 uvedeny některé z nich. Podrobné okolnosti jsou blíže určeny v § 25, týkající se fyzických osob a v § 25a, kde jsou vyjmenovány správní delikty právnické osoby (neziskové organizace jako celku). Právní řízení či nutné vymáhání je v kompetenci taktéž krajského úřadu. Tabulka č. 2: Pokuty za správní delikt pro právnickou osobu (příklady) Chybné nebo neúplné splnění podmínek v oznámení sbírky (výčet podmínek viz příloha č. 1) Do 100 000 Kč Nedoložení celkového vyúčtování sbírky Propagace sbírky, aniž by došlo k řádnému zahájení v souladu s právními Do 300 000 Kč předpisy Do 500 000 Kč Provádění sbírky, i přes její ukončení Zdroj: Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, § 25a, odst. 1-2 Do 50 000 Kč

74 75

Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, § 24, odst. 2 a 3. Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, § 24, odst. 4.

40

3 MEZINÁRODNÍ HUMANITÁRNÍ POMOC V ČR Humanitární pomoc je velice široké téma. Abychom toto téma dokázali lépe uchopit, předložíme některé základní definice a pojednáme o principech, druzích a fázích humanitární pomoci. Do roku 2010 neexistoval v České republice zákon, který by podrobněji upřesňoval humanitární pomoc. Nakonec se ji podařilo legislativně zakotvit zákonem č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci, platným od 1. července 2010. Plné znění zákona je dostupné na internetových stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR (MZV). Potřeba tohoto prvního legislativního předpisu vycházela především z rostoucího objemu pomoci, nutnosti zefektivnit systém a vyjasnit role hlavních aktérů rozvojové spolupráce.“76 Díky zmíněnému zákonu došlo zejména k určení samotné definice humanitární pomoci a vymezení pravomocí Ministerstva zahraničních věcí ČR, které významným způsobem ovlivňuje, zejména svou dotační politikou, možnosti neziskových organizací při poskytování jejich pomoci, ať už se jedná o pomoc okamžitou nebo dlouhodobě plánovanou.

3.1 Definice humanitární pomoci Zákon tedy v § 2 výše uvedeného zákona stanovuje humanitární pomoc jako „souhrn činností hrazených ze státního rozpočtu, jejichž cílem je zamezit ztrátám na životech a újmě na zdraví, zmírnit utrpení a obnovit základní životní podmínky lidí po vzniku mimořádných událostí, jakož i zmírňovat dlouhodobě trvající následky mimořádných událostí a předcházet jejich vzniku a negativním následkům“. K této definici bychom mohli vznést jednu námitku. I když stát nesporně a v nemalé výši napomáhá svými finančními prostředky na snížení nežádoucích dopadů ničivých událostí, humanitární pomoc zahrnuje i činnosti hrazené ze soukromých zdrojů, kterými se budeme podrobněji zabývat v poslední části práce. Legislativa se humanitární pomocí také zabývá v zákoně č. 239/2000 Sb., o integračním záchranném systému, kde v § 7 odst. 1 dochází k částečnému zobecnění výše uvedené definice na „pomoc obyvatelstvu postiženému mimořádnou událostí“.

76

Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na léta 2010-2017, s. 29 [online]. [cit. 2012-02-12]. Dostupné z WWW: .

41

3.2 Formy (nástroje) humanitární pomoci: Zákon č. 151/2010 Sb. v § 4 nabízí jedno z možných dělení humanitární pomoci a upřesňuje, že „humanitární pomoc do zahraničí se poskytuje způsobem, který účinně naplňuje její cíle“. Zákon dále uvádí následujících pět způsobů pomoci: a) materiální pomoc b) záchranářská pomoc (lidské zdroje) c) peněžní dary d) příspěvky mezinárodním organizacím a integračním seskupením e) projekty humanitární pomoci. Mimo to se ale většinou humanitární pomoc dělí na tři základní formy, které jsou popsány například v Operační strategii humanitární pomoci ČR77. Zde se hovoří, tak jako ve výše zmíněném členění, o způsobu finančním a materiálním. Poté je uveden třetí způsob – expertní, do kterého bychom částečně mohli zahrnout právě pomoc záchranářskou a projekty humanitární pomoci. Pod pojmem „projekty humanitární pomoci“ si můžeme například představit konkrétní mise neziskových organizací do málo rozvinutých zemí. 3.2.1

1.2.1 Stručná charakteristika finanční, materiální a expertní pomoci

Finanční způsob pomoci bývá nejčastější, protože peněžní prostředky jsou považovány za nejvhodnější druh pomoci. Důvod je zcela logický. Peníze, jakožto univerzální prostředek směny, mohou být přímo použity na okamžité konkrétní potřeby v zasažené lokalitě. Finanční pomoc může být využita ve všech fázích humanitární krize. O možnostech, kterými lze získat určitý finanční obnos, jsme pojednali v kapitole 1.2.2. Materiální pomoc je méně často využívanou formou humanitární pomoci. Je většinou spojena s první fází intervence, a to zejména pro katastrofy v rámci České republiky, jelikož doprava tohoto druhu pomoci do vzdálených oblastí představuje velmi vysoké náklady, a proto se do zahraničí stává spíše ojedinělou. Expertní, někdy také označována „odborná humanitární pomoc“, představuje kvalifikované lidské zdroje pomoci vzhledem ke druhu katastrofy a podle potřebnosti v zasažené oblasti. V rámci humanitární pomoci hraje tato forma pomoci důležitou roli, zvláště v její první fázi. 77

Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Operační strategie humanitární pomoci ČR na rok 2012, s. 2 [online]. 10. 1. 2012 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z WWW: .

42

Do této kategorie se například řadí různé specializované záchranářské týmy: psovodi pro vyhledávání zavalených osob v sutinách, hasiči, potápěči a mnoho dalších. V praxi mezinárodní humanitární pomoci je nejčastěji využívána kombinace finanční a expertní. Toto pojetí humanitární pomoci můžeme doplnit i o časové hledisko. Z uvedeného pohledu můžeme rozdělit humanitární pomoc na první období, které započalo ihned po katastrofě a druhé období, po kterém následuje rozvojová spolupráce dlouhodobějšího rázu (v řádech měsíců, někdy i let).

3.3 Zásady a pravidla humanitární pomoci Zásady humanitární pomoci nejsou v české dosavadní legislativě nijak blíže specifikovány. Pro hlubší zpracování tématu se tedy nelze opřít pouze o zákon o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci, který vznikl teprve v roce 2010. Hlavním cílem vytvoření zákona bylo taxativní vymezení kompetencí a působnosti orgánů státní správy (Ministerstva zahraničních věcí, České rozvojové agentury a Ministerstva vnitra), což je předmětem Hlavy II zákona č. 151/2010 Sb. Pro pojednání o tématu humanitární pomoci z praktičtějšího pohledu budeme především čerpat z dokumentů dostupných na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR a z jiných cizojazyčných zdrojů. Z tohoto důvodu bychom se v budoucnu mohli setkat s určitou formou novelizace uvedeného zákona a jeho rozšířením o další tematické oblasti. Na mezinárodní úrovni se etika v oblasti humanitární řídí deklarací Dobrého humanitárního dárcovství (Good Humanitarian Donorship)78, kterou 17. června 2003 podepsalo ve Stockholmu 16 států spolu s Evropskou komisí. Česká republika se k ní připojila svým podpisem v roce 2006. Deklarace hovoří o čtyřech základních principech, které by měly být respektovány v rámci humanitárních činností. Jedná se o:  lidskost – hlavní zásada spočívá v záchraně lidského života a zmírnění utrpení tam, kde k nim dochází  nestrannost – předpokládá, že pomoc bude poskytnuta s ohledem na rozsah potřeb, bez uplatnění jakékoli diskriminace mezi katastrofou zasažené obyvatele  neutralita – znamená, že není možné upřednostňovat jednu či druhou stranu ozbrojeného konfliktu ani žádnou jinou. Je tedy důležité, aby humanitární pracovníci

78

Good humanitarian donorship. Principles and Good Practice of Humanitarian Donorship [online]. c2012 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z WWW: .

43

nezvýhodňovali určitou národnost ani rasu katastrofou postižených obyvatel. Při jejich práci musí být zároveň akceptována neutralita vůči sociálním nerovnostem, náboženské víře a nakonec i politickým názorům.  nezávislost – humanitární cíle musí být odděleny od cílů politických, ekonomických, vojenských a jiných Třetí bod výše uvedené deklarace shrnuje základní zajištění pomoci, které by se zasaženým oblastem mělo dostat. Zmiňuje například ochranu civilního obyvatelstva, dodání jídla, vody, základního sanitárního zařízení, jakožto i přístřeší, zdravotních služeb a jiných druhů pomoci na základě dalších potřeb. Cílem humanitárního snažení je zejména usnadnit obětem katastrofy návrat k normálnímu způsobu života.79 Mezi další pravidla, která doplňují výše popsané principy, se řadí mimo jiné respektování zásad mezinárodního humanitárního práva. Dále by měl stát (vláda a místní správa) nést odpovědnost vůči zasaženému obyvatelstvu a úzce spolupracovat s humanitární pomocí poskytované zahraničními partnery. Ne vždy tomu ale tak bývá. Existují i země, kde je tato nedostatečná spolupráce brzdícím elementem k zajištění efektivní pomoci. Klíčovým aspektem se stává také evaluace potřeb, která by měla co nejpřesněji reflektovat reálnou situaci krize. Nezbytností je nejen počáteční vyhodnocení potřeb, ale i přizpůsobování se vzniklým novým podmínkám, z čehož pramení další nutné potřeby. Do humanitárních akcí se rovněž zahrnují i aktivity, které pomáhají - ne zachraňovat, ale předcházet, nebo alespoň v určité míře snižovat negativní dopady případné příští krize. Práce humanitárního pracovníka tedy vyžaduje zapojit i schopnost intuitivního jednání a předvídanosti.

3.4 Důvody vedoucí k humanitární činnosti Pazderka80 obecně rozlišuje tři druhy krizí, během kterých dochází k humanitární intervenci: A. Přírodní katastrofy (zemětřesení, záplavy, sucho, hurikány atd.) Jedná se o náhlou událost, tzv. ad hoc katastrofu, jejíž šíře je dána velikostí zasaženého území, počtem mrtvých, raněných a velmi často i dlouhodobě se pohřešujících lidí. Obecně je také charakterizována vysokým stupněm materiálních škod.

79

Překlad autorky z angličtiny z: Principles and Good Practice of Humanitarian Donorship. PAZDERKA, J. Učební modul Evropská unie a humanitární pomoc, s. 5 [online]. [cit. 2012-02-10]. Dostupné z WWW: . 80

44

B. Krize zaviněné člověkem (války, lokální konflikty, ozbrojené incidenty atd.) Charakteristickým znakem krizí zaviněných člověkem, mysleme jeho chováním a konáním, bývá často stěhování civilistů z nebezpečných zón konfliktu. Velmi často se o těchto krizích doslýcháme z jihozápadní části Asie. Více než při jiném druhu krize by se měl právě zde zdůraznit význam mezinárodního humanitárního práva a s ním spojeného i uprchlického práva. Na tomto místě je nutné připomenout dodržování principu nestrannosti a nezávislosti při každé humanitární akci (blíže specifikované na straně 43). C. Strukturální krize (politické, ekonomické nebo sociální) Se strukturální krizí je úzce spojován pojem „komplexní politická krize“. Nastává tehdy, pokud humanitární krizi doprovází i jiné nežádoucí vlivy, které pomoc značně znesnadňují. Ať už se jedná o politickou nestabilitu, selhání státu z pohledu organizace, špatné přírodní vlivy nebo neočekávané šíření epidemií. Z významu slov „strukturální“ a „komplexní“ lze vyvodit, že jde o krizi dlouhodobou, právě z důvodu interakce několika pro organizaci společnosti klíčových oblastí. Pro ilustraci bychom mohli uvést jako příklad větší část afrického kontinentu, dále země jako Súdán, Pákistán, Afghánistán a Somálsko. Do této skupiny můžeme bezpochyby také zařadit ostrov Haiti, kde rozvojová pomoc probíhala i před zemětřesením. Souhrnně se tyto země s podobnými charakteristikami nazývají „křehké země“.81 V zemích s komplexní humanitární krizí se nachází množství neziskových organizací, které v nich zabezpečují plánované dlouhodobé mise, častokrát společně s programy OSN. Dle Ministerstva zahraničních věcí ČR82 lze vymezit tři na sebe navazující fáze pomoci, které se uplatňují při každé z výše zmíněných krizí. (a) Okamžitá pomoc Nejkrizovější nejčastěji bývá první fáze, kdy humanitární pomoc začíná proudit v horizontu hodin, dnů i týdnů. Základní pomoc se soustřeďuje zvláště na záchranu životů lidí. Účelem je zajistit nezbytný zdravotní materiál, kvalifikované zdravotníky a jiné potřeby, které vyplývají z uvedeného třetího bodu deklarace Good Humanitarian Donorship. Podle závažnosti humanitární krize se na krizovém řízení často podílejí i složky OSN, představující důležitý

81

Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na léta 2010-2017, s. 25 [online]. [cit. 2012-02-12]. Dostupné z WWW: . 82 Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Humanitární pomoc – základní přehled, s. 2 [online]. [cit. 2012-02-10]. Dostupné z WWW: < http://www.mzv.cz/file/501248/HPprehled.doc>.

45

koordinační prvek. Prostřednictvím okamžité humanitární výzvy - „flash appealu“ - oznamuje OSN souhrn humanitárních potřeb, které si postižená země nemůže svými silami zajistit sama. Jedná se o zformování chystané pomoci během prvních týdnů, z čehož vyplývá i určité předurčení finančního rámce dané pomoci. (b) Rehabilitace Fáze rehabilitace probíhá od druhého až třetího týdne po katastrofě a může trvat až po dobu tří měsíců. Kromě základních opatření, která se týkají okamžité pomoci, bývá dalším stanoveným cílem obnovení infrastruktury (například dopravních cest, elektřiny…). V tomto druhém období se také sčítají škody, vyhodnocují se celkové následky události. Údaje, které vzejdou z výsledných analýz, jsou důležité pro stanovení dalších priorit obnovování. Pro dosažení co nejefektivnější kooperace mezi různými týmy, rozdělenými dle jejich oblasti působnosti, se obvykle pořádají tzv. clustery neboli „pracovní porady“ zástupců týmů stejného zaměření, které jsou organizované Úřadem pro koordinaci humanitární pomoci (OCHA). Z hlediska struktury OCHA spadá pod OSN. V těchto týmech jsou většinou zastoupeny různé neziskové organizace, jejichž cílem je vzájemná souhra a neustálé předávání informací je považováno za nezbytnost. (c) Obnova a rozvoj Poslední fáze - obnova a rozvoj - se vymezuje přibližně do dvou let od zahájení humanitární pomoci. Počítá se s obnovou poškozených či zcela zničených obydlí obyvatel. Velmi významnou složkou je znovuobnovení zdrojů obživy, kdy se lidé v zasažených oblastech učí například novým technikám pěstování plodin nebo stavebním dovednostem. Po všech neblahých okolnostech, kterými si země musela projít, ji tato fáze nabízí příležitost dosáhnout určitého stupně zlepšení celkových životních podmínek. Je to typické zejména pro málo rozvinuté země. Tento efekt se označuje anglickým termínem „building back better“83. Do obnovy je nutné zakomponovat i předcházení vážným následkům katastrofy, zvláště tam, kde dochází k opakujícím se krizím, což vyplývá i z deklarace, o které jsme pojednali výše.

3.5 Řízení pomoci – průběh humanitárních projektů v praxi 3.5.1

Součinnost ve financování mezinárodní humanitární pomoci mezi veřejnou správou a neziskovým sektorem v ČR

Spolupráce neziskového sektoru a veřejné správy je nezbytnou podmínkou zefektivnění celého procesu pomoci. Jak už bylo pojednáno v kapitole 3.2, způsoby pomoci jsou mnohé. 83

Tamtéž.

46

Pokud však zůstaneme u organizování humanitární pomoci do zahraničí, můžeme říci, že Česká republika tuto pomoc zprostředkovává díky NNO (českým i mezinárodním)84 a mezinárodním vládním organizacím85. Z velké části jde o poskytnutí finančních zdrojů. Dvěma hlavními aktéry v oblasti státní správy jsou Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo vnitra. Dle zákona č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci by měla být státům Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru poskytována humanitární pomoc (nyní myšleno finanční) Ministerstvem vnitra, ostatním zemím pak Ministerstvem zahraničních věcí. Nicméně „v praxi existuje zatím pouze jeden rozpočet, který je v gesci MZV.“86 Spolupráci (včetně poskytování dotací) s výše zmíněnými organizacemi zabezpečuje Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci MZV. Oficiální rozvojová pomoc (ODA)87, jakožto finanční pomoc z veřejných rozpočtů České republiky (zejména rozpočtu MZV), má pro efektivnější poskytování humanitární pomoci do zahraničí důležitý význam. ODA je tvořena z finančních prostředků vynaložených pouze do „započitatelných zemí“, tedy rozvojových. Z tohoto důvodu se například humanitární pomoc pro Japonsko do ODA nezahrnuje. Oficiální rozvojová pomoc není určena jen pro neziskové organizace. Je často zmiňována v souvislosti s mnohostrannou pomocí, kdy jsou finanční prostředky využívány na spolupráci České republiky s mnoha předními mezinárodními organizacemi (např. EU, OSN). Pomoc ale nepřichází jen z kruhů státní správy, do mezinárodní humanitární pomoci se zapojuje také samospráva, nejčastěji kraje a města, částečně i obce. Je však vhodné upozornit, že finanční zdroje získané prostřednitvím státní správy nebývají přímo součástí vyhlášené veřejné sbírky. 3.5.2 Koordinace humanitárních týmů v zasažené oblasti Koordinace humanitárních týmů, které působí v místech, kde se katastrofa udála, je velmi náročná z pohledu logistiky i času. Pokud v zasažené oblasti již nějaké mezinárodní organizace před náhlou událostí působily (příklad Haiti), akutní pomoc může přijít rychleji, 84

Například ADRA, Člověk v tísni, Caritas Internationalis, Mezinárodní červený kříž. Například OSN, EU. 86 Volná, H. Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci MZV, zástupkyně ředitelky, elektronická pošta, prosinec 2012. 87 Official Development Assistance: jedná se o „veškeré vykazatelné prostředky vydané ze státního rozpočtu i dalších veřejných rozpočtů ČR na účely socioekonomického rozvoje partnerských zemí v souladu s metodikou OECD.“ MZV ČR. Česká republika pomáhá, s. 9 [online]. [cit. 2012-12-03]. Dostupné z WWW: . 85

47

protože humanitární pracovníci jsou již na místě a mohou ihned zmapovat terén a určit konkrétní potřeby (co se týče materiální a pak zvláště i expertní pomoci). Proto jejich reálná přítomnost, ať už jsou na místě samém z jakéhokoliv důvodu, může de facto představovat „výhodu“ pro zasaženou zemi (či lokalitu). Poté humanitární pracovníci dané neziskové organizace vytvoří tým, kde má každý stanovenou oblast působnosti (někdo se stará o problematiku vody, jiný o zdravotní pomoc a mnohé další okruhy činností). Jednotliví zástupci těchto rozdělených sfér působnosti se společně schází na tzv. clusteru, o kterém již byla zmínka na straně 46.

48

4 Analýza veřejné sbírky pro Haiti v období 2010-2011 Nyní se v diplomové práci zaměříme na charitativní sbírku na pomoc Haiti. V této poslední kapitole soustředíme pozornost zvláště na interakci dvou uskupení. Na jedné straně neziskových organizací, někdy též nazývaných poskytovatelé veřejných služeb a na straně druhé dárců neboli donátorů, kteří pomáhají mnohými způsoby naplňovat cíle organizace. V úvodní části se seznámíme se zemí Haiti, kde humanitární pomoc působí nepřetržitě již desítky let. Představíme tři největší neziskové organizace, které figurovaly ve veřejné sbírce na pomoc Haiti a poté vyhodnotíme výtěžek sbírky dle zvolených kritérií.

4.1 Haiti Význam kapitoly o Haiti nespočívá ve vyčerpávajícím výkladu o historických událostech, právě naopak. V této části práce se budeme snažit pojednat o současném Haiti a na základě historických událostí pochopit dnešní a dlouhodobě přetrvávající problémy. Ukážeme důležitost konání veřejné sbírky na pomoc Haiti, i přes určité problémy její implementace. 4.1.1 Stručná charakteristika země Haiti, nacházející se v Karibském moři, sdílí ostrov spolu s Dominikánskou republikou. Haiti, západní část ostrova, se stalo koncem 17. století francouzskou kolonií. Hlavním městem je Port-au-Prince. Z období kolonialismu zdědilo francouzštinu jako oficiální jazyk, zároveň s kreolštinou, která se utvořila zejména vlivem afrických národů, přivezených z Afriky jako pracovní síla. Povstáním těchto otroků získalo Haiti v roce 1804 nezávislost a vznikla tak první samostatná černošská republika. Další dějinné události vypovídají o nestandardním způsobu vládnutí. Moc je již od prosazení nezávislosti provázena násilím a mohlo by se zdát, jakoby se násilí stalo nezbytností k získání vlivu nad „fungováním“, resp. nefungováním státu. Odrazem tohoto faktu je například dopad zemětřesení. Veřejné instituce ukázaly svou dlouhotrvající slabost, tedy neschopnost dostatečně chránit obyvatele a respektovat jejich důstojnost (například vyžadováním úplatku některými státními zaměstnanci při vyřizování správní záležitosti)88. Neustálá nestabilita státního aparátu způsobuje společenské konflikty. V minulosti ke zmírnění sociálních a rasových89 nerovností nepomohla ani invaze Spojených států 88 89

Klimková, I. Arcidiecézní charita Olomouc, koordinátorka humanitárních projektů, rozhovor, říjen 2012. Spory mezi černochy a mulaty (potomci černochů a bělochů - na Haiti nejčastěji španělského původu).

49

amerických během let 1915-1934. Touto okupací spíše došlo mezi Haiťany (95 % tvoří černoši) k prohloubení skepticismu vůči cizím kulturám. „Nedůvěra k příslušníkům bílé rasy a zástupcům mocností, zejména Francie a USA, se samozřejmě podepsala na práci všech neziskových i ziskových organizací, které chtěly v zemi působit a pomáhat tamnímu obyvatelstvu.“90 Funkce armády pozbyla významu po jejím zrušení v roce 1995 bývalým prezidentem Jeanem-Bertrandem Aristidem, který tímto rozhodnutím sledoval zamezení možnosti dalších státních převratů. Naproti tomu v obdobích autoritativních režimů sloužila armáda k represím a silou potlačovala nespokojenost obyvatel. 4.1.2

Sužující ekonomická situace na Haiti

Kvůli nesčetným politickým a sociálním nepokojům, které provázely Haiti napříč dějinami a nevyužitím potenciálu země pro zlepšení ekonomické situace, se dnes považuje za nejchudší stát západní polokoule. Dle studie OECD91 o Haiti více než 50 % obyvatelstva žije pod hranicí chudoby (tzn. s méně než USD 1,25 na den). Příčinou je stálá vysoká nezaměstnanost (oficiálně kolem 27 %)92, která vyplývá z nedostačujícího stupně dosaženého vzdělání obyvatel a rozšířené negramotnosti. Většina z těch, kterým se dostalo určitého druhu odbornosti, se často stěhuje do zahraničí. Jejich příjmy tvoří nemalou část HNP země, protože tyto Haiťany vydělané peníze v zahraničí jsou posílány na Haiti, aby pomohly zlepšit životní podmínky rodinných příslušníků. Z odborného hlediska se jedná o tzv. remitence. Migration policy Institute dokládá, že tato forma příjmů má v případě Haiti stoupající tendenci.93 Na tento fakt také upozornila Inter-American Development Bank ve své tiskové zprávě již v roce 2007.94 V ní se hovoří, že více než jedna třetina HNP pochází z výše zmíněných remitencí. Největší sumy jsou od haitských migrantů z USA, dále z Kanady, Francie nebo sousední Dominikánské republiky.

90

KLIMKOVÁ, I. 2011, s. 10. PATRICK, J. Haiti Earthquake Response, Evaluation Insights [online]. 2011, č. 1 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z WWW: . 92 France Diplomatie, Présentation de Haïti [online]. c2012 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z WWW: . 93 Migration Policy Institute. Remittances Profile: Haiti [online]. c2011 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z WWW: . 94 Inter-American Development Bank, Remittances to Haiti topped $1.65 billion in 2006, says IDB fund [online]. 5. 3. 2007 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z WWW: . 91

50

Korupci na Haiti bychom také mohli bezpochyby uvést jako jeden z mnoha nepříznivých faktorů, které omezují možnost postupného zlepšování ekonomiky. Podplácení je proloženo všemi úrovněmi správního fungovaní, a pokud se i pro obyvatele tato forma stává normou a jediným možným řešením k dosažení určitého administrativního úkonu, můžeme považovat nápravu za nepřekonatelný boj. O tom nás může přesvědčit i každoročně zveřejňovaný index vnímání korupce (Corruption Perception Index) organizací Transparency International. Výše indexu informuje veřejnost o vnímání korupce mezi úředníky veřejné správy a politiky. Čím je index nižší, v rámci stupnice 0-10, tím je vnímání korumpovaného prostředí rozsáhlejší. Situace, která panuje na Haiti, je znázorněna v následujícím grafu. Zobrazeny jsou taktéž údaje České republiky a Finska pouze z důvodu docílení širší komparace mezi státy. Graf č. 2: Vývoj korupce na Haiti v letech 2007-2011 Vývoj korupce na Haiti 2007-2011

Index CPI

10 8

9,4

9,4

8,9

Haiti

6 4

5,2

4,9

4,4

1,8

1,8

2 0

1,6 2007

2008

2009

2010

ČR FIN

2011

Zdroj: Zpracováno autorkou, čerpáno z Transparency International95, 96, 97, 98, 99

Je známo, že severské evropské státy dosahují nejvyšších hodnot indexu CPI, u kterých korupce nebývá na denním pořádku. Česká republika se řadí mezi státy s průměrným hodnocením v rozmezí od 5,2 až 4,4. V posledních letech má index klesající tendenci. Pokud se zaměříme na CPI na Haiti, který kolísá kolem bodu 2 stupnice 0-10, můžeme konstatovat, že jeho vnímání korupce je jedno z nejhorších v rámci 183 zemí světa. Zajímavým souhrnným hodnotícím ukazatelem je od roku 2005 „Failed States Index“ (FSI). V češtině pro něj nenalezneme jednotně používaný termín. Jedná se o ukazatel, který se

95

Transparency International. Corruption Perceptions Index 2007 [online]. [cit. 2012-11-10]. z WWW: . 96 Transparency International. Corruption Perceptions Index 2008 [online]. [cit. 2012-11-10]. z WWW: . 97 Transparency International. Corruption Perceptions Index 2009 [online]. [cit. 2012-11-10]. z WWW: . 98 Transparency International. Corruption Perceptions Index 2010 [online]. c2012 [cit. 2012-11-10]. z WWW: . 99 Transparency International. Corruption Perceptions Index 2011 [online]. c2012 [cit. 2012-11-10]. z WWW: .

51

Dostupné Dostupné Dostupné Dostupné Dostupné

zaměřuje na neúspěšné, selhávající státy z pohledu politického, ekonomického i sociálního. Dnes je do výpočtu celkem zahrnuto 177 států světa, u kterých se sleduje dvanáct různých indikátorů. Každému z indikátorů je přiřazen určitý stupeň rozvinutosti. Čím je hodnota indexu větší, tím je situace ve státě méně příznivá. Haiti se od počátku stanovování indexu FSI řadí mezi nejhůře vnímané státy, jejichž hodnota osciluje okolo 100 bodů.100 Důvodem může být zejména závažnost přelidnění, zhoršující se veřejné služby a v neposlední řadě nezbytnost dlouhodobě setrvávající externí pomoci. Přestože špatná ekonomická situace na Haiti vede k chudobě obyvatelstva, nejedná se o jedinou a ani prvotní příčinu. V případě Haiti ekonomické údaje a indexy pouze sdělují informace o stavu její ekonomiky, nicméně širší pohled na neblahou situaci Haiti můžeme najít ve SWOT analýze následující kapitoly. 4.1.3

Další příčiny chudoby

Všechny důležité aspekty, které mohou vysvětlovat fakt, že je Haiti nejchudší zemí západní polokoule, jsou shrnuty v tabulce č. 3. Na tomto místě bychom měli upozornit a rozvést ty, které můžeme považovat za stěžejní pro možnost dalšího rozvoje země. Přes všechny faktory, které se v tabulce objevují, se autorka přiklání k názoru, že nepříznivá situace na Haiti je ve značné míře dána politickou nestabilitou. Často se měnící vlády, nedostatečně transparentní volby, nestabilita bezpečnostních složek státu - tyto příčiny se navzájem velmi silně a negativně ovlivňují. Schopnost řídit zemi je klíčová a těžko se bez ní dají nastavit mechanismy, které by přispěly k určitému zlepšení. Dále nesmíme zapomenout ani na přírodní zdroje, kterých je celkově v zemi nedostatek. Například odlesňování je v dnešní době velkým celosvětovým politickým tématem. Každý si tedy může udělat představu o tom, jak všeobecně známé problémy s ním spojené mohou dopadat právě na Haiti. Odlesňování postupně podkopává nohy „hroutící se zemi“101. Jeho hlavní příčinou je zvyšující se neúrodnost půdy, což zamezuje haitskému obyvatelstvu stát se soběstačným v pěstování základních plodin. Mimo to odlesňování nepřímo způsobuje záplavy, které přicházejí zejména v období hurikánů, protože půda není schopna pojmout větší množství vody. Odlesňování představuje velký problém a zasahuje do životního prostředí jakéhokoli území, avšak obzvláště tam, kde je zalesněno pouhé 1 % území státu. 100

Fund For Peace, Failed states index [online]. c2012 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z WWW: . 101 Termín, který používá Paul Collier pro státy, jejichž špatný způsob vládnutí a nevhodná hospodářská rozhodnutí mohou silně poškodit ekonomiku. COLLIER, P. 2009, s. 87.

52

Tabulka č. 3: Haiti z pohledu SWOT analýzy Slabé stránky

Hrozby

Chybí pevné zdroje energie

Slabá role vlády

Chybí domácí primární zdroje Nízká úroveň vzdělávání (gramotnosti) Zaostalá dopravní infrastruktura Neblahá geografická poloha (uragánová zóna, povodně, období sucha, zemětřesení)

Tradice systematické korupce Země ne příliš bezpečná Odlesňování a eroze Spory mezi černochy a mulaty

Nedostatečné zásoby pitné vody

Obchod s drogami a pašeráctví určené do USA a Evropy

Zaostalý průmysl a služby (70 % populace pracuje v zemědělství)

Přelidnění (300 obyv. / km2)102

Velký nedostatek kvalifikované pracovní síly

Rozšířený výskyt HIV

Velká závislost na finanční pomoci ze zahraničí

Chudoba se dotýká zhruba 80 % obyvatelstva

Obrovský rozdíl mezi bohatými a chudými (1 % spolecnosti vlastní 44 % bohatstvi země)

Negativní růst HDP

Země nemá územní plán

Masová nezaměstnanost Vysoký vnější dluh „Praní špinavých peněz“ Špatné zacházení s odpadem

Příležitosti:

Silné stránky:

Vysoký potenciál pro turismus

Krásné přírodní prostředí

Tradiční vztahy s Francií a EU

Soudní systém založen na římském občanském právu

Vysoký potenciál pro obnovitelné zdroje energie (vodní a solární) Haitská diaspora v USA, která přispívá k rozvoji Haiti

Mnoho historicky důležitých míst a památek Haiťané vnímají vzdělání jako prioritu k zajištění rozvoje země a začátku lepších zítřků

Zdroj: Un plan Marshall pour Haiti103

4.2 Tři největší neziskové organizace v České republice konající sbírku Ze studie, která se nachází v bakalářské práci Hany Zahradníkové104, vyplývá, že neziskové organizace jsou druhými nejčastějšími pořadateli veřejných sbírek, hned po státních institucích. Podle údajů výše zmíněného zdroje se též dovídáme, že humanitární pomoc v zahraničí, která je úzce spjata s veřejnými sbírkami, je nejčastěji poskytována právě neziskovými organizacemi. Veřejné sbírky za tímto účelem jsou státními institucemi nebo ziskovými organizacemi prováděny spíše výjimečně. Z celkového počtu veřejných sbírek 102

Pozn. autorky: V České republice se hustota obyvatelstva průměrně pohybuje kolem 130 obyv. / km 2. Překlad autorky z francouzštiny z: NOVÁČEK, P., MEDERLY, P., ARMAND, C. P. 2008, s. 21. 104 ZAHRADNÍKOVÁ, H. 2012, s. 29. 103

53

uskutečněných od roku 2001, je 3,5 % směřováno na humanitární pomoc do zahraničí. Vzhledem k mediálním kampaním, které vejdou do povědomí všech, bychom mohli jejich četnost vnímat poněkud vyšší, v komparaci se sbírkami pořádanými pro Českou republiku. Nyní se budeme zabývat třemi odlišnými organizacemi (dle právnického členění), které pořádaly veřejnou sbírku po zemětřesení na Haiti. Konkrétně se jedná o církevní právnickou osobu, dále o obecně prospěšnou společnost (o.p.s.) a nakonec o občanské sdružení (o. s.). Na tomto místě bychom měli podotknout, že kritériem výběru neziskových organizací nebyl druh právnické osoby, nýbrž známost neziskové organizace v České republice, která danou sbírku pro Haiti pořádala. Následující text bude zaměřen na výše uvedené NNO působící v České republice. Proto nyní uvedeme alespoň základní informace o každé z organizací. 4.2.1

Charita Česká republika

Charita Česká republika (dále jen «Charita ČR») má nejen v České republice, ale i jinde ve světě dlouhou tradici a širokou vnitřní strukturu. Je velmi známou mezinárodní organizací. Společně se 162 partnerskými charitami je členem Caritas Internationalis - konfederace charit. Charita ČR vytváří zahraniční projekty od roku 1995. Tento mezinárodní aspekt je velice důležitý, obzvlášť co se týče organizování humanitární pomoci či dlouhodobějších rozvojových aktivit ve vzdálených lokalitách. Také úzce spolupracuje například se složkami OSN nebo na půdě EU s Generálním ředitelstvím pro humanitární pomoc a civilní ochranu (ECHO). Pro ucelenější organizaci pomoci určené do zahraničí se každá arcidiecézní a diecézní charita zaměřuje na konkrétní země. Například misi na Haiti dlouhodobě (od roku 2005) zajišťuje a řídí Arcidiecézní charita Olomouc (ACHO). Kromě humanitární a rozvojové pomoci, zemi pomáhá i projektem - Adopcí na dálku. 4.2.2

Člověk v tísni, o.p.s.

Nezisková organizace Člověk v tísni začala působit v České republice od roku 1992. Z „Nadace Lidových novin“, se „Nadace Člověk v tísni“ stala obecně prospěšnou společností s názvem „Člověk v tísni“ roku 1999. Od tohoto roku začal také každoročně probíhat jeden z nejznámějších dokumentárních festivalů o lidských právech - „Jeden svět“. Lidská práva jsou oblastí, která se zároveň objevuje i v definici jejich hlavní činnosti. Člověk v tísni dnes

54

uskutečňuje své projekty celkem ve 26 zemích.105 Právě na Haiti začal působit až po zemětřesení v lednu 2010. 4.2.3 ADRA o. s. Tak jako Charita ČR, je i ADRA součástí své mezinárodní organizace, která vznikla již v roce 1956. V České republice došlo k jejímu vzniku nejdříve ve formě „Nadace ADRA“ (1992), jakožto Adventistická organizace pro pomoc a rozvoj. Po dvouleté existenci se vedle ní vytvořilo občanské sdružení ADRA. V tuzemsku se ADRA vepsala do povědomí lidí například každoročně pořádanou kampaní „Česko proti chudobě“, ve které upozorňuje na tuto problematiku širokou veřejnost i správní instituce.

4.3 Metody a zdroje získávání podkladů k analýze Data potřebná pro následující analýzu veřejných sbírek jsou čerpána z vnitřních zdrojů od výše zmíněných organizací. K jejich získání bylo nezbytné kontaktovat pracovníky daných neziskových organizací. Zpočátku byla využita nejefektivnější metoda komunikace – osobní schůzka. Osobní kontakt s pracovníky lze považovat za důležitý, protože napomáhá možné budoucí spolupráci. Poté již převažovala komunikace prostřednictvím e-mailů a telefonních rozhovorů, ve kterých byly blíže upřesňovány veřejně dostupné informace. Přístup pracovníků při žádostech o poskytnutí podkladů k práci se odlišoval. Nicméně i přes velké časové zaneprázdnění převažoval vstřícný přístup pracovníků. Další zdroj informací představoval mezinárodní humanitární kongres s názvem „Humanitární pomoc na křižovatce“, který se uskutečnil na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Jednalo se o jeho první ročník v rámci střední Evropy.

4.4 Vyhodnocení výsledků V této části diplomové práce se zaměříme na vyhodnocení výsledků veřejné sbírky pro Haiti, jejíž výtěžek sloužil na pokrytí bezprostřední humanitární pomoci po zemětřesení a dodnes je využíván i na rozvojovou pomoc. Sbírku budeme posuzovat podle výtěžku, způsobu konání i dle skupin dárců, kteří se do veřejné sbírky zapojili.

105

Člověk v tísni. Kde působíme [online]. c2006 .

55

[cit.

2012-03-25].

Dostupné

z WWW:

4.4.1

Srovnání výše příspěvků na bankovním účtu organizací ADRA, ACHO a ČvT

Veřejná sbírka na pomoc Haiti je charakterizována nadprůměrným výtěžkem v porovnání s příspěvky věnovanými jiným zahraničním zemím.106 Komparace výtěžků z veřejné sbírky ADRA viz příloha č. 2. Tento výsledek je dán zejména rozsáhlostí nepředvídatelné katastrofy, která následně vyvolala širokou mediální kampaň s výzvou o okamžitou pomoc. Kromě výtěžku z DMS, který budeme analyzovat v samostatné kapitole, částky uvedené níže v tabulce č. 4 zahrnují zbylé způsoby konání sbírky. Její grafické znázornění je zobrazeno v příloze č. 3. Tabulka č. 4: Vývoj výtěžku na bankovním účtu organizací: ADRA, ACHO a ČvT ADRA ACHO ČvT Kč (v tis.) % Kč (v tis.) % Kč (v tis.) % 13.1.-12.2.2010 47,2 9 856 70,7 27 378 31 893 85,7 13.2.-12.3. 32,5 1 247 9 18 861 2 213 6 13.3.-12.4. 16,2 1 123 8,1 9 361 2 026 5,5 13.4.-12.5. 0,4 369 2,7 243 466 1,3 13.5.-12.6. 0,6 151 1,1 348 206 0,6 13.6.-12.7. 0,4 1 169 8,4 217 44 0,1 13.7.-12.8. 0,6 4 0 365 26 0 13.8.-12.9. 0,3 3 0 153 151 0,4 13.9.-12.10. 0,7 0 0 408 8 0 13.10.-12.11. 0,4 5 0 229 56 0,2 13.11.-12.12. 0,1 5 0 71 22 0 13.12.-13.1.2011 0,6 3 0 329 89 0,2 100 100 37 142 100 13 935 57 963 Zdroj: Zpracováno autorkou (čerpáno z vnitřních zdrojů organizací ADRA, ACHO, Člověk v tísni)

Tabulka znázorňuje vývoj příspěvků, včetně procentuálního vyjádření, na bankovním účtu neziskové organizace ADRA, Člověka v tísni a Arcidiecézní Charity Olomouc. Jak již bylo zmíněno v prezentaci vybraných neziskových organizací, ACHO organizačně spadá pod Charitu ČR. Nicméně dlouhodobě veřejnou sbírku pro Haiti pořádá jen ACHO, proto jsou získané příspěvky soustředěny na jejím bankovním účtu.107 Každá skupina sloupců představuje výši příspěvku, který obdržela daná organizace během jednoho měsíce. Vývoj je dokumentován od 13. ledna 2010, tedy dne zahájení veřejné sbírky pro Haiti. Tabulka zobrazuje přírůstky (resp. úbytky) zaslaných finančních zdrojů po dobu jednoho roku. Toto časové období nekoresponduje se skutečnou délkou trvání pořádané veřejné sbírky. 106

Poměrně srovnatelného výtěžku v rámci stejné veřejné sbírky dosáhla jen sbírka pro Japonsko (zasažené vlnou tsunami) a Českou republiku (rozsáhlé povodně). 107 Po zemětřesení začala Charita ČR realizovat na Haiti i své projekty, které jsou částečně kofinancovány z veřejné sbírky pořádané Arcidiecézní charitou Olomouc.

56

Z tabulky č. 4 je patrné, že neziskové organizace získaly nejvíce příspěvků v prvních třech měsících konající se sbírky, zejména pak v prvním měsíci po katastrofě. V prvním měsíci nejvíce finančních prostředků získal Člověk v tísni (31,9 mil. Kč), což představuje téměř 86 % z příspěvků, které byly této organizaci zaslány. Z procentuálního hlediska podobného výsledku dosáhla po prvním období i ADRA (70 %), přestože její výtěžek byl necelých 10 mil. Kč. Odlišný vývoj lze pozorovat u Arcidiecézní charity Olomouc. V prvním čtvrtletí její výtěžek rovnoměrně klesal, a to zhruba o 30 %. Důvodem dosažení mnohem vyšších částek oproti zbývajícím dvěma organizacím v druhém a třetím měsíci po katastrofě je zřejmě vliv církevních sbírek. Arcidiecézní charitě Olomouc byly věnovány významné dary, pocházející z církevních sbírek pořádaných na regionální úrovni arcidiecézemi a diecézemi v rámci Charity ČR. Jedná se o necelých 32 mil. Kč, což představuje více, než částka zaslaná na bankovní účet ostatními dárci (25,5 mil. Kč). Od poloviny dubna výtěžek rapidně klesl. V následujících měsících se poté příspěvky pohybovaly pouze do 1 %. Výjimku tvořila ADRA, které byl v červnu zaslán finanční dar (přes 1 mil. Kč) od ADRA Slovensko, působící také jako občanské sdružení. Jelikož výtěžek dosahuje v posledních měsících prvního roku sbírky nízkých hodnot, oproti prvnímu trimestru, detailní znázornění těchto období se nalézá v příloze č. 4. Z analýzy výsledků prezentovaných ve výše uvedené tabulce bychom mohli vyvodit určité závěry. V prvním měsíci je zřejmá dominantnější pozice ACHO a Člověka v tísni. Podle názoru autorky by mohla být jedním z rozhodujících aspektů právě známost neziskové organizace. ACHO v rámci organizační struktury spadající pod Českou katolickou charitu má v České republice vybudovanou tradici (od přispívání na podporu místní komunity až po současné velké množství zahraničních projektů). Určitého renomé pro české dárce dosáhl svým působením od 90. let minulého století i Člověk v tísni. Z monitoringu autorky lze odkaz Člověka v tísni na televizních obrazovkách objevit častěji než v případě Arcidiecézní charity Olomouc nebo organizace ADRA. I když v období katastrofy byly lidem na televizních obrazovkách nabídnuty všechny tři zmíněné organizace, je velmi pravděpodobné, že lidé zaslali svůj příspěvek organizaci, o které již mnohokrát slyšeli. K zamyšlení také vede výrazný úbytek finančních zdrojů Člověka v tísni, který lze spatřit v měsíci únoru až březnu. Jedná se o pokles o 93 %, což je nejvíce v porovnání s ostatními organizacemi. Obecně není známo, že by Člověk v tísni získával významnější finanční dary od náboženských organizací. Proto bychom mohli usuzovat, že suma téměř 32 mil. byla tvořena příspěvky, pocházejícími

57

zejména ze dvou zdrojů: firem a jednotlivců.108 Tímto by se tedy vysvětloval strmý pokles přírůstků peněz na sbírkové konto Člověka v tísni. V kapitole o dárcovství jsme se z průzkumů dozvěděli, že se Češi řadí mezi jedny z nejvýznamnějších dárců v přispívání na humanitární pomoc, „…nejsou ale zvyklí přispívat pravidelně a cíleně vybrané neziskové organizaci.“109 Tato skutečnost se ukazuje i v příkladu analyzované sbírky pro Haiti. Lze tedy obecně říci, že pro země, které jsou zasaženy přírodní katastrofou, mají Češi pochopení a jsou ochotni přispět, třeba i vyššími částkami. Avšak je nutné poznamenat, že největším impulzem pro jejich rozhodnutí je vliv medializace a zejména reportáží s emočním podtextem během večerního televizního zpravodajství. Tímto bychom mohli odůvodnit největší přísun finančních prostředků v prvních dnech po katastrofě. Pracovníci neziskových organizací bezpochyby oslovovali větší či menší firmy k darování určité částky. Jak vyplývá z rozhovoru s Dagmar Goldmannovou110, mnoho firem, zvláště po rozsáhlých katastrofách, nabízí svou finanční pomoc z vlastní iniciativy. Z dostupných informací bychom mohli usuzovat, že firemní dary hrají ve veřejných sbírkách nemalou roli. V jaké míře se podnikatelský sektor a jiné skupiny dárců podílí na veřejné sbírce pro Haiti v organizaci ADRA, rozebereme v kapitole 4.4.4 na straně 63. 4.4.2

Formy provádění veřejné sbírky pro Haiti a srovnání výtěžku dle způsobu přispění u neziskových organizací ADRA a ACHO

Tabulka č. 5: Způsoby konání veřejné sbírky pro Haiti ADRA ACHO ČvT    Sběrací listiny    Bankovní převod    Pokladničky    Prodej předmětů    Benefiční akce*    DMS * NO nebyly přímo pořadateli, ale výtěžek z akce jim byl věnován. Zdroj: Zpracováno autorkou na základě elektronické komunikace s pracovníky analyzovaných organizací

Způsoby pořádání veřejných sbírek, které se nachází v levém sloupci tabulky č. 5, jsou blíže rozvedeny v kapitole 2.5 o veřejných sbírkách. Z tabulky vyplývá, že sběrací listiny byly používány pouze Arcidiecézní charitou Olomouc a sloužily k administraci vkladů hotovosti 108

Podíl příspěvků od jednotlivců a firem na veřejnou sbírku pro Haiti nelze blíže určit, podbornější dokumentace nebyla Člověkem v tísni poskytnuta. 109 Bárta, J. In: Tisková zpráva Zapojte se do programu Mince denně [online]. 12. 6. 2012 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z WWW: . 110 Goldmannová, D. ADRA, vedoucí oddělení zahraničních projektů, rozhovor, Praha, listopad 2012.

58

do pokladny. Ostatní organizace sběrací listiny nevyužily. Z této konkrétní sbírky bychom mohli také vyčíst, že prodej předmětů postupně ustupuje, neboť nebyl využit žádnou z uvedených organizací. Pokladničky byly použity ve dvou organizacích – ADRA a ACHO. Z pohledu celkového výtěžku bychom se mohli domnívat, že bankovní převod a DMS budou tvořit největší podíl finančních prostředků, protože jsou zastoupeny ve všech třech neziskových organizacích. Nyní se budeme věnovat výši příspěvků, kterými byla veřejná sbírka pro Haiti podpořena, ať už soukromými anebo veřejnými finančními zdroji. Z grafů č. 3 a č. 4 vyplývá, že nejvíce peněz neziskové organizace získaly prostřednictvím bankovního převodu. V procentuálním vyjádření se částka pohybuje kolem 80 – 90 %. Na tomto místě připomeňme dary z církevních sbírek pro ACHO, které tvořily polovinu (51 %) z celkového výtěžku. I přes tento fakt můžeme vyčíst, že se Češi přiklánějí k online formám přispívání. Dle analýzy stále ještě převládá běžný bankovní převod (příkaz k úhradě) nad ostatními způsoby dárcovství. Druhým nejvyšším podílem přispěly dárcovské SMS. Z celkové hodnoty reprezentují dle grafického vyjádření 7 % (ACHO) až 16 % (ADRA). Nicméně pokud bychom nezapočítávali dary z církevních sbírek (s cílem eliminovat zkreslení), DMS by u sbírky pro ACHO dosahovaly 14 %. Tento podíl by tedy téměř odpovídal neziskové organizaci ADRA. Výtěžek z DMS se pohybuje v rozmezí 2 - 8 mil. Kč. O souvislostech, které vedly k těmto rozdílným sumám, pojednáme podrobněji v následující kapitole 4.4.3. Jak již bylo poznamenáno v textu výše, ACHO využilo čtyři metody, kterými lze získávat finanční pomoc, což je nejvíce v porovnání s ostatními neziskovými organizacemi zahrnutými do analýzy. Můžeme ale konstatovat, že zbylé dva způsoby, pokladničky a sběrací listiny, mají spíše podpůrný charakter. I když pokladničky ve sbírce pro Haiti představují z procentuálního hlediska nejméně přijatých příspěvků, je nutno dodat, že výtěžek z této formy závisí na mnoha faktorech. Velkou roli hraje například to, zda jsou pokladničky umístěny na jednom předem určeném místě (a jak strategickém) nebo zda se jedná o pokladničky putovní. ACHO využilo pokladničky ve dvou případech, a to během koncertů pořádaných studenty v Olomouci. Celkem do nich zúčastnění dobrovolně věnovali 76 tisíc Kč. I ADRA zajistila pokladničky lokalizované na předem daném místě, jejichž výnos po sečtení přesahoval 402 tisíc (2 %). Na první pohled se může zdát, že pokladničky nenabízejí zcela efektivní formu individuálního přispívání. Je třeba brát v úvahu, že finanční náklady na jejich pořízení nejsou nikterak vysoké a disponování s nimi nevyžaduje žádné navýšení nákladů. Buď jsou pouze uloženy na předem sjednané místo, nebo jsou v rukou 59

dobrovolníků. Jak jsme viděli na tomto příkladu, výtěžek může dosahovat statisíců a za určitých okolností i milionů korun.111 Graf č. 3: Výtěžek podle způsobu přispění - ACHO Srovnání výtěžku podle způsobu přispění - ACHO 57 515 723 Kč 92,3 %

4 353 264 Kč 370 142 Kč 7% 0,6 % bankovní převod

76 703 Kč 0,1 % pokladničky

(31 972 953 Kč dary z církevních sbírek )

sběrací listiny

DMS

Zdroj: Zpracováno autorkou, data čerpána z vnitřních zdrojů ACHO

Graf č. 4: Výtěžek podle způsobu přispění - ADRA Srovnání výtěžku podle způsobu přispění - ADRA 13 531 896 Kč 82% 2 646 594 Kč 16%

402 659 Kč 2% bankovní převod

pokladničky

DMS

Zdroj: Zpracováno autorkou, data čerpána z vnitřních zdrojů ADRA o.s.

4.4.3

Srovnání DMS

Z tabulky č. 5 je patrné, že jedinými dvěma způsoby, kterými se každá z neziskových organizací shodují, je získávání peněžních prostředků převodem na bankovní účet a formou DMS zpráv. O vývoji výtěžku na bankovních účtech neziskových organizací jsme pojednali výše, proto se nyní detailněji zaměříme na získávání financí prostřednictvím dárcovských SMS. I když ve vztahu ke všem veřejným sbírkám není forma DMS příliš často užívána,112 z dat Centrální evidence veřejných sbírek vyplývá, že právě neziskové organizace jsou hlavními žadateli o DMS službu.

111

Pokladničky jsou zejména efektivní při pořádání každoročně známých sbírek, jako je například Velikonoční sbírka pořádaná Adrou nebo Tříkrálová sbírka Charitou ČR. Jejich výtěžek je pak rozdělen do více oblastí pomoci. 112 ZAHRADNÍKOVÁ, H. 2012, s. 34.

60

Graf č. 5: Vývoj počtu DMS leden 2010-2011 Vývoj počtu DMS leden 2010-2011 600 000

306 665 (8,2 mil. Kč)

500 000 400 000 300 000

152 179

200 000

(4,1 mil. Kč)

ČvT ACHO

101 225

100 000

ADRA

(2,7 mil. Kč)

leden

listopad

prosinec

říjen

září

srpen

červen

červenec

květen

duben

únor

březen

leden

0

Zdroj: Zpracováno autorkou, data poskytnuta Fórem dárců

Uvedený graf č. 5 vychází z údajů, které mi poskytlo Fórum dárců. Ukazuje počet DMS, které mohli dárci zaslat na tři různá DMS hesla: „SOSHAITI“ pro Člověka v tísni, „HAITI“ pro Arcidiecézní charitu Olomouc a obecné heslo „ADRA“ pro organizaci ADRA. Než se dostaneme přímo k interpretaci výsledků, je třeba také upozornit na určité zkreslení zaslaných DMS ADRA. Zde můžeme pozorovat odlišnost od předešlých dvou hesel, a to, že v něm nefiguruje právě název Haiti. Jedná se o heslo „obecné“, které patří do jiné veřejné sbírky pořádané Nadací ADRA. Tato nadace v době zemětřesení měla možnost přijímat DMS zprávy. Nadace ADRA má kompetenci peněžní prostředky pouze přijímat a přerozdělovat na různé projekty, avšak sama žádné projekty neuskutečňuje.113 Tímto jsme objasnili fakt, že výtěžek z DMS ADRA, který je znázorněn v grafu, není přímo spojen s občanským sdružením ADRA a jím vyhlášené veřejné sbírky pro Haiti. Díky znázorněnému obecnému heslu můžeme vidět i reakci veřejnosti na jiné neblahé události – květnové a srpnové povodně, které zasáhly v roce 2010 ČR. Abychom vyloučili zkreslení plynoucí z obecného hesla, budeme dále v analýze operovat s přesnou částkou, která byla občanskému sdružení ADRA poskytnuta. V závěru z grafu tedy vyplývá evidentní enormní nárůst zaslaných DMS v měsíci lednu114. Vyhodnocení výsledků DMS vybraných neziskových organizací je uvedeno v následující tabulce č. 6.

113 114

Urbanová, L. ADRA, externí účetní neziskové organizace, elektronická pošta, duben 2012. Ke katastrofě došlo 12. ledna 2010.

61

Tabulka č. 6: Číselné vyjádření předchozího grafu s eliminací odchylky ADRA Rok 2010 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Rok 2011 Leden Celkem

2 646 594*

2 646 594 (17 %)

ČvT Celkem Kč 4 108 833 8 279 955 15 035 382 160 353 135 945 296 298 34 749 19 062 53 811 11 151 4 617 15 768 6 345 3 483 9 828 3 186 1 836 5 022 3 807 1 647 5 454 4 887 1 053 5 940 1 215 486 1 701 2 538 1 431 3 969 3 402 2 187 5 589 3 537 1 431 4 968

ACHO

9 261 4 353 264 (28 %)

1 836 8 454 969 (55 %)

% 97,28 1,92 0,35 0,10 0,06 0,03 0,04 0,04 0,01 0,03 0,04 0,03

11 097

0,07

15 454 827

100

* přesná částka poskytnuta od Nadace ADRA: 2 646 592,65 Kč (zaokrouhleno pro možnost přepočtu na počet DMS)

Zdroj: Zpracováno autorkou, čerpáno z databáze Fóra dárců Nejvíce DMS lidé posílali Člověku v tísni (8,5 mil. Kč), na druhém místě byla Arcidiézní charita Olomouc (4,4 mil. Kč) a Nadace ADRA zaslala občanskému sdružení ADRA na účet projektu Haiti 2,6 mil. Kč. Jmenované neziskové organizace tudíž celkem z DMS získaly téměř 15,5 mil. Kč. Co se týká časového vyhodnocení, je zřejmé, že nejvíce peněz se vybralo v prvním měsíci katastrofy (15 mil. Kč), což v procentuálním vyjádření tvoří přes 97 %. Zájem individuálních dárců byl významný. Lidé se ale nestávají dárci pouze díky jednoduchému způsobu přispívání. Impulzem k odeslání DMS ve většině případů totiž bývá určitý zprostředkovatel, zejména média. Nejúčinnějším médiem je bezpochyby televize. DMS hesla neziskových organizací se objevovala několik dní ve večerních zprávách (a nejen), které jsou známé svou vysokou sledovaností. Výše uvedená argumentace ovšem nepřináší žádná závratná zjištění. Lze tedy předpokládat, že existují mnohé další faktory, které by objasnily vysokou úspěšnost přísunu financí Člověku v tísni formou DMS. Podle autorčina názoru vliv na jeho úspěch má zejména ta skutečnost, že divadlo La Fabrika uspořádalo ve spolupráci s Českou televizí benefiční akci (hudební koncert) vysílanou v přímém přenosu. Věškerý výtěžek této akce byl

62

Člověku v tísni věnován. V den koncertu115 se tedy podařilo Člověku v tísni navýšit výtěžek z DMS o částku přesahující 4 mil. Kč. V dalších dnech se frekvence textových zpráv rapidně snižovala. Od měsíce března se již výtěžek nepohyboval v milionech korun, ale řádově v tisících. Velmi zajímavé se jeví porovnání chování dárců v prvním měsíci a v měsících následujících, a to z pohledu dvou uvedených organizací. Přestože se v lednu 2010 podařilo Člověku v tísni získat dvojnásobek DMS než ACHO, v ostatních měsících se „role“ obrátila a lidé posílali častěji DMS ve prospěch ACHO. Dále zaměřme pozornost na leden 2011. Do tabulky je zahrnut záměrně. Jednalo se o první výročí zemětřesení na Haiti, které bylo spojeno s výstavou fotografií „Charita pro Haiti“ a vernisáží v den jejího zahájení. Nejspíše právě z tohoto důvodu se Arcidiecézní charitě Olomouc zvýšil počet došlých DMS více jak dvaapůlkrát oproti prosinci 2010. Rostoucí počet DMS je patrně úzce spojen s PR komunikací. Komunikace s veřejností je jedním z klíčových aspektů, ať už pro ziskový nebo neziskový sektor. Skutečnost, že informační média mají větší vliv na chování potenciálních dárců, než je reálná potřebnost pomoci, nezdá se být v dnešní době až tak překvapivé. Je třeba si ale také uvědomit, že momentem ukončení vysílání televizních spotů nebo výzev z rádií následky katastrof nezmizí. Jednotliví dárci celkově na tuto katastrofu věnovali prostřednictvím dárcovských SMS více než 17,2 mil. Kč116 odesláním 572 401 zpráv. V komparaci s částkou, kterou získaly neziskové organizace, je rozdíl přesahující 1,7 mil. Kč. Tato suma tvoří přesně 10 %, což je logické vzhledem k tomu, že stejné procento je odečítáno z každé DMS zprávy (o jejich principu jsme již pojednali na straně 36). Z analýzy tedy plyne, že dárcovské SMS mohou být považovány za efektivní formu individuálního dárcovství, pokud jsou významným způsobem medializovány a dárce často oslovován. 4.4.4 Analýza bankovního účtu ADRA dle skupin dárců Poslední část analýzy spočívá ve vyhodnocení výtěžku z hlediska zvolených skupin dárců. Nezbytné údaje k provedení rozboru byly poskytnuty pouze neziskovou organizací ADRA, z tohoto důvodu zde nejsou uvedeny výsledky všech tří neziskových organizací.

115 116

21. ledna 2010. Tato částka zahrnuje vzorek tří neziskových organizací v období od ledna 2010 - ledna 2011.

63

Občanské sdružení ADRA provádělo veřejnou sbírku pro Haiti v rámci již vyhlášené obecné humanitární sbírky. Protože se jednalo o sbírku obecnou, lidé si měli možnost vybrat mezi více zeměmi, ve kterých ADRA realizovala humanitární pomoc. Zaslané finanční prostředky se pro konkrétní zemi rozdělovaly na základě odlišných variabilních symbolů. To znamená, že tato veřejná sbírka nebyla pořádaná pouze pro Haiti. Číslo účtu tedy zůstávalo stále stejné. Zmiňovaná veřejná sbírka byla povolena 2. března 2009 a ukončena 18. února 2012. Část sbírky určená jen pro Haiti vynesla od ledna 2010 až do prosince 2011 téměř 14 mil. Kč. Do částky spadají pokladničky, o kterých jsme hovořili v předchozím textu, a dále všechny bankovní převody na účet sbírky. DMS zprávy v tomto případě nebyly součástí celkového výtěžku na účtu, protože byly poskytnuty Nadací ADRA na účet mimo tuto veřejnou sbírku. Graf č. 6: ADRA: Skupiny dárců podílející se na veřejné sbírce pro Haiti ADRA: Skupiny dárců podílející se na veřejné sbírce pro Haiti Církevní právnické osoby a náboženská společenství 10,9%

Nadace a o.p.s. 0,1 %

ADRA Slovensko 8,3 % Samospráva a její subjekty 15,9%

Individuální dárci 35,6 %

Podnikatelská sféra 29,2 %

Zdroj: Zpracováno autorkou, čerpáno z interní databáze ADRA o. s.

Výtěžek z pokladniček je ve výše uvedeném grafu zahrnut do skupiny individuálních dárců. Graf č. 6 je vytvořen na základě databáze, kterou měla autorka k dispozici. Podle povahy zdroje bylo stanoveno těchto šest skupin dárců: - Individuální dárci (nepodnikatelská sféra) - Podnikatelská sféra (právnické i fyzické osoby) - Samospráva a její subjekty (obce, kraje, školy, ale i svazy hasičů) - Církevní právnické osoby a náboženská společenství (Církev bratrská, její sbory a jiná náboženská společenství) - ADRA Slovensko jako součást stejné mezinárodní organizace ADRA - Nadace a obecně prospěšné společnosti

64

Ještě než přikročíme k interpretaci výsledků, je třeba upozornit na možnou statistickou odchylku. Podnikatelské osoby pracující na živnostenský list byly jen velmi těžko rozpoznatelné. Pokud se u jednotlivce jednalo o mnohem významnější částku oproti běžně zasílaným částkám individuálními dárci (částka nad 10 000 Kč), tato položka byla zahrnuta do podnikatelské sféry. Z celkové sumy přijatých finančních prostředků přispěli neziskové organizaci ADRA největší částí právě individuální dárci. Podle propočtů jejich příspěvky reprezentovaly 35,6 % (5 mil. Kč). Nejvíce se vyskytují v hodnotě 1000 Kč nebo 500 Kč. Druhým podstatným zdrojem jsou firmy a ostatní menší podnikatelé. Jejich poměr tvořil téměř 30 % (4,1 mil. Kč). Jak již bylo předesláno v minulých kapitolách, i veřejné rozpočty se podílejí na podpoře neziskových organizací, s cílem poskytnout pomoc do zahraničí. V rámci veřejných rozpočtů uvádíme pouze oblast samosprávy, protože dotace ze státního rozpočtu přímo na účtu veřejné sbírky nefigurují. Do samosprávy jsme zařadili příspěvky nejen obcí, měst, krajů, ale i jimi zřízených příspěvkových organizací, jako jsou například školy. K této skupině jsme připojili i organizační složky obcí, nejčastěji jimi byly hasičské sbory. Také jejich pomoc přinesla značné peněžní prostředky, které tvořily bezmála 16 % (2,2 mil. Kč) z celkové částky veřejné sbírky. Nejvyšší částkou (přes půl milionu korun) přispěly hlavní město Praha a městská část Praha 6. Za zmínku samozřejmě stojí i finanční podíl menších obcí, jejichž příspěvek byl řádově v tisících až desetitisících korun. K pomoci se připojila i nejedna mateřská škola. Většinou se ale jednalo o školy základní. Čtvrtou skupinou dárců – z pohledu výše peněžitého daru – byla náboženská společenství, z nichž v největší míře zaslala svůj dar Církev bratrská117 a její oblastní sbory. Příspěvky také často poskytovaly křesťanské sbory v rámci Církve adventistů sedmého dne118. Dohromady se pomoci účastnily téměř s 11 % (1,5 mil. Kč). Při této podrobnější analýze dárců lze vypozorovat, že určitou roli z hlediska přispívání hraje také skutečnost, že je ADRA organizací mezinárodní. Finanční pomoci se Haiti, kromě jiných, dostalo i prostřednictvím ADRA Slovensko, která na veřejné sbírce participovala z 8,3 % (1,2 mil. Kč). Nejméně peněz ADRA ČR obdržela od nadací nebo obecně prospěšných společností. Částka mírně překročila 15 tisíc Kč. Z uvedeného rozboru vyplývá, že individuální dárci, jakožto reprezentanti nepodnikatelského sektoru, zároveň společně s podnikateli, tvoří nejvýznamnější kategorii přispěvatelů. Představují nejméně 60 % příjmů z veřejné sbírky, pořádané z důvodu nenadálé katastrofy. 117 118

Církevní právnická osoba registrovaná dle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech. Registrovaná církev dle výše uvedeného zdroje.

65

4.4.5

Náklady spojené s konáním sbírky

Jak víme ze zákonných ustanovení, výše hrazených nákladů spojených s konáním veřejné sbírky nesmí v konečném vyúčtování překročit 5 % z hrubého výtěžku. V praxi tyto náklady bývají označovány jako režie sbírky. Můžeme do ní například zařadit „bankovní poplatky, telefony PR pracovníků, mzdové náklady, kancelářské potřeby, propagaci“, doplnila Lenka Urbanová.119 Pro veřejnou humanitární sbírku (jejíž součástí je analyzovaná sbírka pro Haiti) neziskové organizace ADRA, bylo na režijní náklady vynaloženo 4,5 % (2 066 310 Kč) z povolených 5 %. Vzhledem k tomu, že sbírka pro Haiti Arcidiecézní charity Olomouc vynesla přes 70 milionů korun, náklady spojené s konáním sbírky činily pouze necelé 1 %.120 Uvádíme zde procentuální vyjádření režijních nákladů vztahujících se k celé sbírce, protože režie týkající se každé země zvlášť (pokud je zemí do sbírky zahrnuto více) nebývá v účetnictví vedena. Z výsledků bychom tedy mohli vyvodit, že u velkých veřejných sbírek, jejichž výtěžek se počítá v desítkách milionů korun, obvykle bývá na náklady využito spíše malé procento hrubého výtěžku.

119 120

Urbanová, L. ADRA, externí účetní neziskové organizace, elektronická pošta, listopad 2012. Obě zmíněné sbírky trvaly po dobu tří let. Sbírka na znovuobnovení Haiti po zemětřesení byla jejich součástí.

66

Závěr Filantropie neboli přispívání na dobročinné účely je úzce spojena s fundraisingovými aktivitami. Společným jmenovatelem těchto dvou oblastí spadajích do neziskového sektoru je schopnost pomáhat. Dárci nejčastěji poskytují nevládním neziskovým organizacím svou pomoc v podobě peněžních prostředků. Příležitostí, jak tyto finanční zdroje od dárců získávat je mnoho. Jejich účast na pomoci nelze nijak vynutit – je zcela dobrovolná. Předkládaná práce se podrobně zaměřila na jednu z možných forem, veřejnou sbírku, která sehrává důležitou roli právě pro neziskové organizace, jelikož tvoří neodmyslitelnou součást jejich vícezdrojového financování. Česká legislativa povoluje konání veřejných sbírek pouze právnickým osobám, z nichž největší skupinu představují neziskové organizace. Ze zákonných ustanovení jsme zaměřili pozornost zejména na administrativní proces konání veřejných sbírek, k jehož pozměnění došlo na základě novelizace zákona 117/2001 Sb, o veřejných sbírkách. V souvislosti s konáním sbírky pro humanitární účely (nutnost okamžité pomoci) nastalo několik významných posunů. Byla o tři dny zkrácena lhůta pro doručení osvědčení právnické osobě, kterým příslušný krajský úřad uděluje oprávnění k zahájení veřejné sbírky. Zkrácení této lhůty je klíčové v případě náhlých katastrof. Lidé jsou totiž nejvíce ochotni přispívat v prvních dnech neblahé události. Druhým podstatným aspektem je délka trvání sbírky, která již není omezena pouze na tříleté období. Lze ji naopak provádět i na dobu neurčitou, což zvláště zjednodušuje kontinuitu dlouhodobě se realizujících projektů a ruší se tímto mnohonásobné opakování administrativních požadavků na konání veřejné sbírky. Zákon zpřísňuje i sankce za porušení některé z právních norem. Výše sankcí může dosahovat až půl milionu korun (nerespektování termínu ukončení sbírky a pokračování v její propagaci). Hlavním záměrem diplomové práce bylo popsat formy, kterými lze získávat finanční zdroje prostřednictvím veřejně vyhlášené sbírky a posléze reflektovat jejich efektivnost na konkrétním příkladu – veřejné sbírky na pomoc zemětřesením zasaženého Haiti v roce 2010. Do analýzy byly zahrnuty tři největší nevládní neziskové organizace v České republice, které sbírku pro Haiti pořádaly: ADRA, ACHO (Arcidiecézní charita Olomouc působící v rámci Charity ČR) a Člověk v tísni. Z analýzy vyplynula následující zjištění. Z možných šesti způsobů konání veřejné sbírky – sběracích listin, pokladniček, bankovního účtu, prodeje předmětů, benefičních akcí a zasílání DMS zpráv – žádná z neziskových organizací nevyužila prodej předmětů. Mezi nejčastější 67

způsoby, které byly použity všemi organizacemi, patří přispívání na bankovní účet, pořádání benefičních akcí (i když v této konkrétní sbírce neziskové organizace nebyly přímo organizátory) a posílání DMS. Bankovní účet se podílel na celkovém výtěžku zkoumaných organizací z 80 – 90 %, DMS představovaly kolem 10 %. V případě výtěžku získaného pořádáním benefičních akcí záleží na mnoha faktorech, které předurčují jeho výši. Za nejvýznamnější můžeme považovat televizní odvysílání právě probíhající benefiční akce, během které jsou diváci upozorňováni na možné způsoby přispění. Důležitost medializace se nevztahuje pouze na benefiční akce, ale také na samotné informování veřejnosti o zahájení veřejné sbírky. Analýzou jsme došli k závěru, že podpora veřejné sbírky pomocí televizního média je nejúčinější. Nejen proto nejvíce finančních prostředků bývá dárci zasláno v prvním měsíci konání humanitární sbírky. Ze zkoumané veřejné sbírky organizace ADRA vyplynulo, že finanční dar věnovali v největší míře individuální dárci. Neméně významné je i firemní dárcovství. Důvodem je, že příspěvky firem se mnohdy vyznačují velmi vysokou částkou. Přes 60 % výtěžku tvořily právě tyto dvě skupiny. Veřejné rozpočty se na sbírce také podílely, a to pouze rozpočty územních samospráv, jelikož finanční prostředky ze státního rozpočtu se nezahrnují do účetnictví veřejných sbírek. Prostřednictvím diplomové práce jsme zároveň ověřili specifické chování Čechů v problematice dárcovství. I když je známo, že procento přispívajících Čechů na dobročinné účely je poměrně na nízké úrovni, v případě pomoci při katastrofách se v rámci Evropy Česká republika umísťuje na předních místech. Tomu odpovídá i výše celkových darů, které tři zmíněné neziskové organizace na pomoc Haiti shromáždily (během jednoho roku přes 120 mil. Kč). Lze tedy konstatovat, že reakce Čechů na zahraniční humanitární pomoc, zejména v první fázi pomoci, dominuje v komparaci se zahraniční rozvojovou spoluprací, pro kterou je mnohem významnější naopak pravidelné dárcovství.

68

69

70

Seznam použité literatury a dalších pramenů Monografie [1]

BAČUVČÍK, Radim. Marketing neziskových organizací. 1. vyd. Zlín: Radim Bačuvčík VeRBuM, 2011. 190 s. ISBN: 978-80-87500-01-9.

[2]

COLLIER, Paul. Miliarda nejchudších – Proč se některým zemím nedaří a co s tím. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, spol. s.r.o., 2009. 224 s. ISBN: 978-80-7429-010-7.

[3]

ČEPELKA, Oldřich a přátelé. Práce s veřejností v nepodnikatelském sektoru. 1. vyd. Liberec: Nadace Omega, 1997. 243 s. ISBN: 80-902376-0-6.

[4]

HLOUŠEK, Jan, HLOUŠKOVÁ, Zuzana. Získávání zdrojů na aktivity NNO působící v sociální oblasti. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2011. 158 s. ISBN: 978-807435-121-1.

[5]

KLIMKOVÁ, Irena. Aplikace mechanismů mezinárodní charitní pomoci po zemětřesení na Haiti v roce 2010: bakalářská práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Cyrilometodějská teologická fakulta, 2011. Vedoucí bakalářské práce Martin Zamazal.

[6]

LEDVINOVÁ, Jana, PEŠTA, Karel. Základy fundraisingu. 1. vyd. Praha: Informační centrum nadací a jiných neziskových organizací, 1996. 141 s. ISBN: 80-238-0464-2.

[7]

NOVÁČEK, Pavel, MEDERLY, Peter, ARMAND C. Pierre. Un plan Marshall pour Haiti. 2. vyd. Olomouc: Faculté des Sciences, Université Palacký, 2008. ISBN: 978-80244-1823-0.

[8]

REKTOŘÍK, J. a kol. Organizace neziskového sektoru. 3. vyd. Praha: Ekopress, 2010. 188 s. ISBN: 978-80-86929-54-5.

[9]

ŠKARABELOVÁ, Simona. Marketing ve veřejném sektoru. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 214 s. ISBN: 978-80-210-4292-6.

[10] ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Fundraising. 2. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2010. 80 s. ISBN: 978-80-7368-750-2. [11] TETŘEVOVÁ, Liběna. Veřejná ekonomie. 1. vyd. Příbram: Professional Publishing, 2008. 185 s. ISBN: 978-80-86946-79-5. [12] ZAHRADNÍKOVÁ, Hana. Charitativní sbírky: teorie a praxe: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko – správní fakulta, 2012. Vedoucí diplomové práce Jiří Špalek.

71

Legislativa [13] Zákon č. 37/1973 Sb., o veřejných sbírkách a o loteriích a o jiných podobných hrách. [14] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. [15] Zákon č. 239/2000 Sb., o integračním záchranném systému. [16] Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách. [17] Zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech. [18] Zákon č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci. [19] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Elektronické dokumenty, tiskové a výroční zprávy [20] ADRA. Tisková zpráva Charitativním projektům chybí pravidelná podpora, Češi přispívají hlavně v případě nouze [online]. 2. 10. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z WWW: . [21] Bárta, J. In: Tisková zpráva Zapojte se do programu Mince denně [online]. 12. 6. 2012 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z WWW: . [22] Člověk v tísni. Kde působíme [online]. c2006 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z WWW: . [23] Dárcovská SMS. O službě dárcovská SMS [online]. c2008 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z WWW: . [24] France Diplomatie. Présentation de Haïti [online]. c2012 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z WWW: . [25] Fund For Peace, Failed states index [online]. c2012 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z WWW: . [26] Gfk Czech. Tisková zpráva Vztah Čechů k charitě není v mezinárodním srovnání nijak vřelý [online]. 21. 6. 2011 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z WWW: . [27] Good humanitarian donorship. Principles and Good Practice of Humanitarian Donorship [online]. c2012 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z WWW: . 72

[28] HLADKÁ, M., KONEČNÝ, M. Veřejné sbírky v ČR a možnosti jejich zneužití, Studie pro VŠE v Praze [online]. 5. 1. 2008 [cit. 2012-03-11]. Dostupné z WWW: . [29] Inter-American Development Bank, Remittances to Haiti topped $1.65 billion in 2006, says IDB fund [online]. 5. 3. 2007 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z WWW: . [30] Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na léta 2010-2017 [online]. [cit. 2012-02-12]. Dostupné z WWW: . [31] Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Česká republika pomáhá [online]. c2012 [cit. 201212-03]. Dostupné z WWW: . [32] Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Humanitární pomoc – základní přehled [online]. [cit. 2012-02-10]. Dostupné z WWW: . [33] Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Operační strategie humanitární pomoci ČR na rok 2012 [online]. 10. 1. 2012 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z WWW: . [34] PAZDERKA, J. Učební modul Evropská unie a humanitární pomoc [online]. [cit. 201202-10]. Dostupné z WWW: . [35] Transparency International. Corruption Perceptions Index 2007 [online]. [cit. 2012-1110]. Dostupné z WWW: . [36] Transparency International. Corruption Perceptions Index 2008 [online]. [cit. 2012-1110]. Dostupné z WWW: . [37] Transparency International. Corruption Perceptions Index 2009 [online]. [cit. 2012-1110]. Dostupné z WWW: . [38] Transparency International. Corruption Perceptions Index 2010 [online]. c2012 [cit. 2012-11-10]. Dostupné z WWW: .

73

[39] Transparency International. Corruption Perceptions Index 2011 [online]. c2012 [cit. 2012-11-10]. Dostupné z WWW: . [40] Vláda ČR. Usnesení vlády České republiky č. 302 o Zásadách zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu České republiky do Evropské unie [online]. 31. 3. 2004 [cit. 201202-27]. Dostupné z WWW: . [41] Vláda ČR, Vládní zmocněnkyně pro lidská práva vítá schválení nových pravidel pro veřejné sbírky, 1. 9. 2011 [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z WWW: .

Články vystavené na internetu [42] Aktuálně.cz. Fórum dárců vracelo politikům peníze [online]. 26. 10. 2011 [cit. 2012-0303]. Dostupné z WWW: . [43] Česká televize. Češi na charitu moc nedávají, v Evropě jsou horší jen Turci [online]. 4. 2. 2012 [cit. 2012-03-04]. Dostupné z WWW: . [44] Český rozhlas. Kontrola nad veřejnými sbírkami by měla být větší [online]. 26. 10. 2011 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z WWW: . [45] Migration Policy Institute. Remittances Profile: Haiti [online]. c2011 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z WWW: . [46] PATRICK, Jonathan. Haiti Earthquake Response, Evaluation Insights [online]. 2011, č. 1 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z WWW: .

Osobní a elektronické konzultace [47] Goldmannová, D. ADRA, vedoucí oddělení zahraničních projektů, rozhovor, Praha, listopad 2012. [48] Hejna L. Sdružení Via, projektový manažer, telefonický rozhovor, listopad 2012. [49] Klimková, I. koordinátorka humanitárních projektů, Arcidiecézní charita Olomouc, rozhovor, březen 2012. [50] Klimková, I. koordinátorka humanitárních projektů, Arcidiecézní charita Olomouc, rozhovor, říjen 2012. 74

[51] Kvapilová, M. Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor ekonomický, Oddělení majetkové a správní, rozhovor, listopad 2012. [52] Prokšík, M. Fórum dárců, manažer dárcovských programů, elektronická pošta, listopad 2012. [53] Tvrdík, J. Ministerstvo vnitra České republiky, Evidence NNO, Zpráva o provozu veřejně přístupné databáze, elektronická pošta, listopad 2012. [54] Tvrdík, J. Ministerstvo vnitra ČR, oddělení provozu projektů eGovernment, telefonický rozhovor, listopad 2012. [55] Urbanová, L. ADRA, externí účetní neziskové organizace, elektronická pošta, listopad 2012. [56] Urbanová, L. ADRA, externí účetní neziskové organizace, elektronická pošta, duben 2012. [57] Valigurová, R. Fórum dárců, manažerka dárcovských programů, elektronická pošta, březen 2012. [58] Volná, H. Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci MZV, zástupkyně ředitelky, elektronická pošta, prosinec 2012.

Ostatní internetové stránky [59] Arcidiecézní charita Olomouc .

[online].

Dostupné

[60] ADRA [online]. Dostupné z WWW: . [61] Člověk v tísni [online]. Dostupné z WWW: . [62] Darujspravne.cz [online]. Dostupné z WWW: . [63] Darujme.cz [online]. Dostupné z WWW: .

75

z WWW:

Seznam tabulek, grafů a schémat Seznam tabulek Tabulka č. 1: Monitoring online přispívání na portálu Darujspravne.cz .................................. 25 Tabulka č. 2: Pokuty za správní delikt pro právnickou osobu (příklady) ................................. 40 Tabulka č. 3: Haiti z pohledu SWOT analýzy .......................................................................... 53 Tabulka č. 4: Vývoj výtěžku na BÚ: ADRA, ACHO, ČvT ..................................................... 56 Tabulka č. 5: Způsoby konání veřejné sbírky pro Haiti ........................................................... 58 Tabulka č. 6: Číselné vyjádření předchozího grafu s eliminací odchylky ................................ 62 Seznam grafů Graf č. 1: Počet NNO v Evidenci neziskových organizací ....................................................... 20 Graf č. 2: Vývoj korupce na Haiti v letech 2007-2011............................................................. 51 Graf č. 4: Výtěžek podle způsobu přispění – ACHO ............................................................... 60 Graf č. 5: Výtěžek podle způsobu přispění – ADRA ............................................................... 60 Graf č. 5: Vývoj počtu DMS..................................................................................................... 61 Graf č. 6: ADRA: Skupiny dárců podílející se na veřejné sbírce pro Haiti.............................. 64 Seznam schémat Schéma č. 1: Pyramida dárců.................................................................................................... 24 Schéma č. 2: Časová osa průběhu veřejné sbírky dle minulého a nynějšího zákonného znění 32 Schéma č. 3: Peněžní toky vycházející z DMS služby ............................................................. 37

76

Seznam použitých zkratek ACHO

Arcidiecézní charita Olomouc

CPI

Corruption Perception Index (index vnímání korupce)

ČR

Česká republika

ČRA

Česká rozvojová agentura

ČvT

Člověk v tísni

DMS

Donors message service (Dárcovská SMS)

EU

Evropská unie

HNP

Hrubý národní produkt

MZV

Ministerstvo zahraničních věcí ČR

NNO

Nevládní nezisková organizace

ODA

Official Development Assistance (Oficiální rozvojová pomoc)

OSN

Organizace spojených národů

77

Seznam příloh Příloha č. 1: Náležitosti oznámení o konání veřejné sbírky Příloha č. 2: Přehled výtěžku humanitární a rozvojové veřejné sbírky Příloha č. 3: Vývoj výtěžku na bankovním účtu organizací ADRA, ACHO a ČvT Příloha č. 4: Detail grafu uvedeného v příloze č. 3

78

Přílohy Příloha č. 1: Náležitosti oznámení o konání veřejné sbírky Je nutné, aby oznámení obsahovalo náležitosti:  organizace o název organizace, její sídlo a identifikační číslo (IČO) o bližší údaje osob tvořících statutární orgány (jména, příjmení, data narození, trvalý pobyt osob o účel sbírky, území, na kterém se sbírka provádí, datum zahájení a ukončení sbírky. Nově se závádí možnost provádět sbírku i na dobu neurčitou. V tomto případě právnická osoba tuto informaci v oznámení uvede. o údaje o všech způsobech, kterými konkrétní sbírka bude prováděna (navzájem se nevylučují). o název a adresa banky, u které je veden bankovní účet k získávání finančních prostředků a číslo účtu. Založení bankovního účtu pro danou sbírku je povinností s výjimkou sbírky, která se koná jen formou pokladniček nebo sběracích listin, nepřesahující dobu 3 měsíců. o podmínky pro otevření pokladniček o výše příspěvku z ceny předmětů určených k prodeji, nebo ze vstupenek na kulturní či jiné druhy akcí o den, kdy bude doloženo průběžné vyúčtování sbírky, pokud její délka přesahuje 12 měsíců o vzor sběrací listiny, v případě, že se tímto způsobem sbírka koná o souhlas Ministerstva zahraničních věcí ČR, pokud získané prostředky budou poskytnuty na pomoc v zahraničí o potvrzení finančního úřadu o tom, že nezisková organizace nemá v evidenci daní nedoplatek o čestné prohlášení o tom, že není v likvidačním řízení, z důvodu možného úpadku, ani na ni nebyla vyhlášena nucená správa  oprávněné fyzické osoby jednat za organizaci v zajišťování veřejné sbírky o jméno, příjmení, datum narození a trvalý pobyt osoby, která má právo jednat ve věci sbírky o doklad o bezúhonnosti (výpis z Rejstříku trestů), ne starší 90 dnů, vystavený státem, ve kterém osoba pobývala v posledních 3 letech po dobu nejméně 3 měsíců nepřetržitě Zdroj: Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, § 5, odst. 1 – 4

Příloha č. 2: Přehled výtěžku humanitární a rozvojové veřejné sbírky 2a) Veřejná sbírka – humanitární katastrofy (březen 2009 – únor 2012) Stát Předmět pomoci Použití čistého výtěžku Přímá pomoc po zemětřesení, obnova Haiti vodních zdrojů, podpora zemědělství 13 625 512,26 Kč v Petit Goave Česká republika Pomoc po povodních v ČR 13 454 464,51 Kč Japonsko Pomoc obětem tsunami 13 062 226,20 Kč Africký roh Pomoc obětem sucha a hladu 2 152 504,00 Kč Podpora zatopeným zdravotnickým Pákistán 815 667,15 Kč zařízením v oblasti Muzaffargarh Projekt Šance pro vnitřní uprchlíky se speciálními potřebami na severu Srí Srí Lanka Lanky (kofinancování projektu MZV 149 297,06 Kč ČR); Pomoc po záplavách v roce 2011 Pomoc obětem záplav v roce 2009 Filipíny 55 000,00 Kč způsobené tropickou bouří Ketsana Projekt podpory mikropodnikání žen; Indonésie Pomoc po zemětřesení v roce 2009 32 945,00 Kč v oblasti Padang Podpora výstavby zdravotnického Keňa 25 729,00 Kč střediska v Itibo Kambodža Pomoc obětem záplav 24 000,00 Kč Thajsko Pomoc obětem záplav 15 632,00 Kč Použití čistého výtěžku 43 412 977,18 Kč Režie sbírky 2 066 310,45 Kč Hrubý výtěžek 45 479 287,63 Kč

2b) Veřejná sbírka – dlouhodobé problémy chudých zemí (červenec 2008 – červen 2011) Stát Předmět pomoci Použití čistého výtěžku Podpora vzdělávání ve slumových Bangladéš 1 105 730,30 Kč školách Rekonstrukce a rozvoj zdravotnického Keňa 779 532,70 Kč střediska v Keni v Itibo Obnova a modernizace obydlí pro lidi Barma 216 450,00 Kč zasažené cyklónem Nargis v roce 2010 Kayin Fellowship Program: podpora Barma 153 403,73 Kč místních komunit Mongolsko Realizace projektů 27 835,00 Kč Bosna Projekt Adopce v balíčku 25 990,00 Kč Cesta k předškolnímu inkluzivnímu Moldavsko 15 164,00 Kč vzdělávání Použití čistého výtěžku 2 324 105,73 Kč Režie sbírky 122 003,81 Kč Hrubý výtěžek 2 446 109,54 Kč Zdroj: Ukončené veřejné sbírky, ADRA [online]. [cit. 2012-11-13]. Dostupné z WWW:

Příloha č. 3: Vývoj výtěžku na bankovním účtu organizací ADRA, Arcidiecézní charita Olomouc a Člověk v tísni Vývoj příspěvků na BÚ: ADRA, ACHO a Člověk v tísni 35 Výtěžek v mil. Kč

30

31,9 27,4

25 20

18,9

15 10 5

ADRA

9,9

9,4 1,2

2,2 1,1

2

ACHO ČvT

0

Zdroj: Zpracováno autorkou (čerpáno z vnitřních zdrojů organizací ADRA, ACHO, ČvT)

Příloha č. 4: Detail grafu uvedeného v příloze č. 3 Vývoj příspěvků na BÚ Adry, ACHO, ČvT

Výtěžek v tis. Kč

1 200 1 000 800 600 400 200

ADRA ACHO ČvT

0

Zdroj: Zpracováno autorkou (čerpáno z vnitřních zdrojů organizací ADRA, ACHO, ČvT)